MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra společenských věd a managementu sportu
Veřejná podpora sportu ve vybraných zemích Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce:
Vypracovala:
Ing. Vladimír Hyánek, Ph.D.
Bc. Michaela Mitáčková Management sportu Brno, 2015
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením Ing. Vladimíra Hyánka, Ph.D. a na základě literatury a pramenů uvedených v seznamu použitých zdrojů.
....................................... V Brně, dne 27. 4. 2015
Michaela Mitáčková
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu své diplomové práce Ing. Vladimíru Hyánkovi, Ph.D., zejména za jeho vstřícnost a čas, který věnoval v rámci odborného vedení této diplomové práce. V neposlední řadě děkuji i za jeho odborné rady, podněty a připomínky, které jsem mohla využít při vypracovávání daného tématu. Také chci poděkovat své mamince, která mi velmi pomohla s překládáním práce do češtiny.
OBSAH ÚVOD ................................................................................................... 7 1 VEŘEJNÁ SPRÁVA VE VYBRANÝCH ZEMÍCH .................... 9 1. 1 Veřejná správa - definice ................................................................ 9 1. 2 Veřejná správa v Rakousku ......................................................... 10 1. 2. 1 Státní správa ................................................................................... 11 1. 2. 2 Územní samospráva ....................................................................... 12
1. 3 Veřejná správa na Slovensku ....................................................... 13 1. 3. 1 Státní správa ................................................................................... 13 1. 3. 2 Územní samospráva ....................................................................... 14
2 FINANCOVÁNÍ SPORTU............................................................ 15 2. 1 Sport – definice .............................................................................. 15 2. 2 Možnosti financování sportu ........................................................ 16
3 VEŘEJNÁ PODPORA SPORTU V RAKOUSKU..................... 18 3. 1 Legislativní zázemí ........................................................................ 18 3. 2 Organizační struktura sportu v Rakousku ................................. 18 3. 2. 1 Oblast veřejného sektoru ................................................................ 19 3. 2. 2 Oblast soukromého sektoru ............................................................ 19
3. 3 Organizace a podpora sportu na úrovni spolku ......................... 21 3. 3. 1 Spolkové ministerstvo obrany a sportu .......................................... 22 3. 3. 2 Spolkové ministerstvo školství a žen ............................................. 23 3. 3. 3 Spolkové ministerstvo vědy, výzkumu a hospodářství .................. 23
3. 4 Administrativa a rozdělení prostředků sloužících na podporu sportu na úrovni spolku ................................................................. 24 3. 4. 1 Spolkový fond na podporu sportu .................................................. 24
3. 5 Organizace a podpora sportu na úrovni spolkových zemí ........ 29 3. 5. 1 Podpora sportu v rámci spolkové země Vídeň ............................... 30
3. 6 Organizace a podpora sportu na úrovni měst a obcí ................. 33
4 VEŘEJNÁ PODPORA SPORTU NA SLOVENSKU ................ 34 4. 1 Legislativní zázemí ........................................................................ 34 4. 2 Organizační struktura sportu na Slovensku .............................. 34 4. 2. 1 Oblast veřejného sektoru ................................................................ 35 4. 2. 2 Oblast soukromého sektoru ............................................................ 35
4. 3 Organizace a podpora sportu na úrovni státu ............................ 36 4. 3. 1 Ministerstvo školství, vědy, výzkumu a sportu .............................. 36 4. 3. 2 Úřad vlády ...................................................................................... 38 4. 3. 3 Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a ostatní ministerstva .... 39 4. 3. 4 Resortní sportovní střediska ........................................................... 39
4. 4 Organizace a podpora sportu na úrovni VÚC ........................... 41 4. 5 Organizace a podpora sportu na úrovni měst a obcí ................. 42
5 DISKUSE ........................................................................................ 45 5 ZÁVĚR ............................................................................................ 50 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ................................................. 51 SEZNAM ZKRATEK....................................................................... 55
SEZNAM OBRÁZKŮ ...................................................................... 58 SEZNAM TABULEK ....................................................................... 59 SEZNAM PŘÍLOH ........................................................................... 60 PŘÍLOHY .......................................................................................... 61 RESUMÉ ............................................................................................ 67
ÚVOD V současnosti otázka sportu a jeho financování získává v naší společnosti stále na větším významu. Sport se stává pomalu každodenní součástí našich životů, a to ať už ve své aktivní nebo pasivní formě. Nejenomže čím dál tím více lidí se snaží vést aktivní životní styl a pravidelně sportovat; ale přibývá i počet fanoušků jednotlivých sportů, když různé sportovní eventy neustále lámou rekordy nejen v počtu diváků přímo v dějišti konání, ale i v žebříčku sledovanosti na televizních obrazovkách. Jednou ze základních otázek existence jakékoliv zájmové sféry v životě člověka, ať už je to např. kultura nebo v našem případě sport, je otázka jejího financování. V naší diplomové práci se věnujeme veřejné podpoře sportu ve vybraných zemích, a to konkrétně ve dvou státech Evropské unie, v Rakousku a na Slovensku. Tyto země jsme si vybrali nejen vzhledem k jejich geografické a historické blízkosti, ale i kvůli zajímavosti srovnání dvou různých modelů financování sportu. Navíc téma veřejné podpory sportu v Rakousku není v současné době řádně zpracováno v našich jazycích, proto může naše diplomová práce sloužit i jako podklad ke studiu této problematiky. Kromě toho, EU klade silný důraz na podporu zdravého životního stylu, a tedy i sportu, svých obyvatel a razí tendenci jeho masivní propagace; proto považujeme toto téma za výsostně aktuální. V první a druhé kapitole naší diplomové práce se věnujeme popisu veřejné správy v jednotlivých zemích a základním otázkám financování sportu. Tyto dvě úvodní kapitoly mají představovat teoretický základ pro pochopení fungování veřejné podpory sportu ve vybraných zemích a to tak, že kapitola první nám objasní strukturu jejich veřejné správy a její jednotlivé úrovně; a kapitola druhá přiblíží financování sportovní oblasti v rozsahu relevantním pro naše další potřeby. Třetí a čtvrtá kapitola naší práce mají za úkol představit a popsat způsoby podpory sportu v oblasti veřejného sektoru v Rakousku a na Slovensku. Tyto dvě kapitoly představují hlavní část naší práce. 7
Cílem naší diplomové práce je tedy prozkoumat a popsat problematiku financování sportu z veřejných rozpočtů v Rakousku a na Slovensku, a tím pádem poskytnout možnost jejich vzájemného srovnání. Při vypracovávání naší diplomové práce jsme aplikovali metodu analýzy relevantních zdrojů a dokumentů; dále metody komparace, kategorizace a následné syntézy získaných poznatků. Hlavními zdroji, které jsme využívali během psaní diplomové práce, byly v první řadě příslušné legislativní předpisy platné ve vybraných zemích; dále to byly zejména informace zveřejněny na oficiálních webových stránkách příslušných organizací; a co se týká zpracování teoretického základu v oblasti veřejné správy a financování sportu, v tomto případě jsme čerpali poznatky z odborné literatury zabývající se danou problematikou.
8
1 VEŘEJNÁ SPRÁVA VE VYBRANÝCH ZEMÍCH Tato kapitola je věnována popisu struktury veřejné správy v Rakousku a na Slovensku; obě země máme pro lepší představu vyznačeny na mapě Evropy na obr. 1. Obě jsou členskými zeměmi EU a brzy si popíšeme systémy jejich veřejné správy, avšak nejprve si dovolíme ve stručnosti vysvětlit, co chápeme pod samotným pojmem veřejná správa.
Obr. 1 - Vybrané země EU - Rakouská republika a Slovenská republika (zleva doprava). Zdroj: Autorka práce.
1. 1 Veřejná správa - definice V odborné literatuře můžeme najít různé definice veřejné správy, pro naše potřeby postačí jednoduchá a stručná, kterou uvádí Kútik (2008, str. 56), podle něhož je veřejná správa souhrn určených činností, které provádějí orgány státu ve prospěch veřejného zájmu. Základním dělením veřejné správy, jak můžeme vidět na obr. 2, je dělení na státní správu a samosprávu.
9
Veřejná správa
Státní správa
Samospráva
Obr. 2 - Základní členění veřejné správy. Zdroj: Autorka práce.
Veřejná správa tedy zahrnuje státní správu, která má dominantní postavení, a samosprávu, která je k výkonu veřejné správy pověřena příslušnými zákony, a to zejména na úrovni územní samosprávy. V jejím rámci jde o zastupování zájmů občanů žijících na určitém území menším než je území státu. Samospráva dále zahrnuje i zájmovou samosprávu (Peková, Pilný, & Jetmar 2012, str. 111).
1. 2 Veřejná správa v Rakousku Rakousko je republikou a ve smyslu spolkové ústavy je Rakousko od roku 1920 spolkovým (federativním) státem. Veřejná správa je organizována následovně jako (Kútik, 2008, str. 119): státní správa a to na dvou úrovních: o
na úrovni (federálního) spolkového státu – spolek (Bund), jehož oficiální název je Rakouská republika (Republik Österreich),
o
na úrovni devíti spolkových zemí (Land), kterými jsou podle pořadí uvedeného v ústavě: Burgenland (Burgenland), Korutany (Kärnten), Dolní Rakousko (Niederösterreich), Horní Rakousko (Oberösterreich), Salcbursko (Salzburg), Štýrsko (Steiermark), Tyrolsko (Tirol), Vorarlbersko (Vorarlberg) a Vídeň (Wien);
územní samospráva na úrovni 2359 obcí. 10
Schematický popis organizace veřejné správy v Rakousku si můžeme prohlédnout v Příloze č. 1.
1. 2. 1 Státní správa Jak již bylo uvedeno, státní správa je v Rakousku organizována na dvou úrovních, kterými jsou: 1) federální spolkový stát (Bund), který představuje spolkový prezident (Bundespresident); dvoukomorový parlament, který sestává z Národní rady (Nationalrat)1 a Spolkového shromáždění (Bundesrat)2; a spolková vláda (Bundesregierung), která se skládá z Úřadu spolkového kancléře
3
(Bundeskanzleramt) a 13 spolkových ministerstev (Bundesministerium) – prostřednictvím těchto orgánů se uskutečňuje tzv. přímá federální správa (Kútik, Králik & Karbach, 2013, str. 191); 2) devět spolkových zemí (Land), které mají také svou ústavu, parlament a vládu, na čele se zemským hejtmanem (Landeshauptmann). Ten je sice ve své působnosti vázán pokyny příslušného spolkového ministra, na druhé straně však mají spolkové země ústavou zaručené právo na ochranu svých zájmů a na vydávání vlastních zákonů. Orgány na úrovni federálního spolkového státu obvykle pouze zajišťují přípravu legislativy, plánování, koordinaci a kontrolu, zatímco vlastní výkon těchto kompetencí je svěřen zemským orgánům. Takto zajišťovaný výkon státní správy představuje tzv. nepřímou federální správu (Čapková, Davey, Gallo, Jarina, & Slafkovský, 2001).4
Národní rada má 183 poslanců volených na čtyři roky a má větší pravomoci než Spolkové shromáždění. 2 Spolkové shromáždění, které se nazývá i horní komora, zastupuje jednotlivé spolkové země a je tvořeno z 62 zástupců zemských parlamentů. 3 V čele spolkové vlády stojí kancléř, který je vždy představitelem nejsilnější politické strany. 4 Spolkové země se dále dělí na správné jednotky - okresy (Bezirk), které však nemají vlastní právní subjektivitu - mohou jednat pouze ve jménu spolku nebo spolkové země. Okresů je celkem 84 a na čele okresu stojí okresní hejtman (Bezirkshauptmann), kterého jmenuje zemská vláda. Okresní hejtman má za úkol společně se svým úřadem vykonávat v okresu úkoly v působnosti spolkové a zemské vlády. Hlavní místo Vídeň se jako spolková země člení na 23 městských okresů. 1
11
1. 2. 2 Územní samospráva Jak říká Kútik (2008), v Rakousku v rámci veřejné správy na místní úrovni existuje jenom jedna rovina subjektů s volenými samosprávnými orgány a to je 2359 obcí a měst. Záležitosti obce zajišťuje obecní úřad (Gemeindeamt), ve městech městský úřad (Stadtamt) a ve statutárních městech5 plní tuto funkci magistrát (Magistrat). Obce mají v Rakousku zpravidla tyto tři orgány: 1) obecní zastupitelstvo (Gemeinderat), které je voleno na čtyřleté funkční období6 v přímých volbách podle poměrného volebního systému; 2) obecní představenstvo (Gemeindevorstand), ve městech bez vlastního statutu je to městská rada (Stadtrat), ve statutárních městech jsou to městské senáty (Stadtsenat). Obecní představenstvo je voleno z členů obecního zastupitelstva na čtyřleté funkční období7 tak, aby byla zachována
proporce
zastoupení
politických
stran
přítomných
v
zastupitelstvu; 3) starosta (Bürgermeister) je zpravidla volen členy zastupitelstva z jeho řad, ale v některých spolkových zemích je volen v přímých volbách. Zastupitelstvo mimo jiné rozhoduje o rozpočtu obce, o její výdajích, o odměňování starosty a členů zastupitelstva. K základním úkolům představenstva patří příprava zasedání zastupitelstva a předkládání návrhů, správa majetku obce a určování zásad nakládání s tímto majetkem, realizace usnesení a rozhodnutí zastupitelstva. Starosta reprezentuje obec navenek, představuje první instanci v obecních záležitostech, nakládá s majetkem obce a provádí běžnou hospodářskou agendu, spravuje rozpočet, svolává zasedání zastupitelstva a představenstva, předsedá jim a realizuje jejich usnesení. V úkolech přenesených ze spolkové
V současnosti existuje v Rakousku 15 statutárních měst. Obvykle se městem s vlastním statutem může stát pouze město s počtem obyvatel minimálně 20 000, avšak ne všechny statutární města tuto podmínku splňují, např. ani jedno ze dvou statutárních měst Burgenlandu. 6 V Tyrolsku na šestileté funkční období. 7 V Tyrolsku na tříleté funkční období. 5
12
úrovně se řídí instrukcemi zemského hejtmana, v úkolech přenesených z úrovně spolkové země se řídí instrukcemi zemské vlády (Čapková, Davey, Gallo, Jarina, & Slafkovský, 2001).
1. 3 Veřejná správa na Slovensku Slovensko je od roku 1993 samostatnou republikou a parlamentní demokracií. Veřejná správa je ve Slovenské republice uspořádána takto: státní správa na úrovni republiky - ústřední státní správa8; územní samospráva na dvou úrovních: o na regionální úrovni - je to osm samosprávných krajů, resp. vyšších územních celků (VÚC) – Banskobystrický, Bratislavský, Košický, Nitranský, Prešovský, Trenčínský, Trnavský a Žilinský kraj; o na místní úrovni - je to 2891 obcí a měst (Bodík, 2008, str. 2). Podrobnější popis a vysvětlení organizace veřejné správy na Slovensku je možné najít v přehledném schématu v Příloze č. 2.
1. 3. 1 Státní správa Hlavou Slovenské republiky je prezident, který je volen přímo voliči na dobu pěti let, maximálně na dvě funkční období. Jediným zákonodárným orgánem je Národní rada Slovenské republiky (NR SR) volena na čtyřleté období. Jde o jednokomorový parlament se 150 poslanci, kteří jsou voleni v přímých volbách tajným hlasováním. Výkonná moc je tvořena vládou a prezidentem. Vládu Slovenské republiky představuje předseda vlády, místopředseda vlády a 13 resortních ministrů (Kútik, Králik & Karbach, 2013). Nutno podotknout, že na Slovensku existuje státní správa i na místní úrovni, a to v podobě okresních úřadů, které spadají pod Ministerstvo vnitra a vykonávají činnosti v jeho zájmu. Pro potřeby naší diplomové práce jsou však irelevantní. 8
13
1. 3. 2 Územní samospráva Podle Kútika, Králika & Karbacha, (2013, str. 47) „stát uznává schopnost územní samosprávy spravovat na svém území veřejné věci a za tímto účelem jí odevzdává část veřejné správy jako nestátnímu subjektu - obci nebo regionu“. V SR se územní samospráva uskutečňuje na místní úrovni – tj. na úrovni obcí a měst; a na regionální úrovni – tj. na úrovni samosprávného kraje, resp. vyššího územního celku (VÚC). Od roku 2001 v SR na regionální úrovni územní samosprávy působí samosprávné kraje. Samosprávný kraj je nejvyšší územní správní jednotkou na Slovensku. Záležitosti VÚC spravuje krajský úřad. Samospráva na úrovni samosprávných krajů se provádí prostřednictvím volených orgánů. Orgány samosprávného kraje jsou: 1) zastupitelstvo
samosprávného
kraje
-
sbor
složený
z
poslanců
samosprávného kraje zvolených v přímých volbách; 2) předseda samosprávného kraje - volen obyvateli VÚC v přímých volbách, zastupuje samosprávný kraj navenek, je jeho statutárním orgánem (Zákon o samospráve vyšších územných celkov v znení neskorších predpisov, 302, 2001). Místní úroveň územní samosprávy je v SR tvořena obcemi a městy. Obec je základní územní samosprávný a správní celek na Slovensku. Problémy obce nebo města se zabývá obecní, resp. městský úřad. Samosprávu na této úrovni vykonávají orgány obce: 1) obecní, resp. městské zastupitelstvo - zastupitelský sbor obce složený z poslanců zvolených obyvateli obce v přímých volbách na funkční období čtyři roky; 2) starosta obce, resp. primátor města - představitel obce a nejvyšší výkonný orgán obce (Zákon o obecnom zriadení, 369, 1990).
14
2 FINANCOVÁNÍ SPORTU V této kapitole si nadefinujeme a vysvětlíme základní pojmy a souvislosti v oblasti sportu a jeho financování, které nám později lépe pomohou pochopit problematiku financování sportu z veřejných rozpočtů v daných zemích.
2. 1 Sport – definice Na tomto místě bychom rádi uvedli, co budeme pro potřeby naší diplomové práce rozumět pod pojmem sport. Vzhledem k tomu, že existuje mnoho definic sportu a autoři se rozcházejí v obsáhlosti daného pojmu, považujeme za adekvátní stanovit, co budeme pod tímto pojmem chápat v našem pojetí. Pro naše účely za nejvhodnější definici sportu považujeme definici Rady Evropy, která je uvedena v Bílé knize o sportu (2007, str. 2) a která říká, že sport představuje „veškeré formy tělesné aktivity, které, provozovány příležitostně nebo organizovaně, usilují o vyjádření nebo vylepšení fyzické kondice a duševní pohody, utvoření společenských vztahů či dosažení výsledků v soutěžích na všech úrovních“. Tuto definici považujeme za nejoptimálnější zejména proto, že popisuje sport v co nejširším chápání tohoto slova, a to vyhovuje potřebám naší diplomové práce. Navíc se v naší práci zabýváme zeměmi EU a proto je nutno dodat, že v dokumentech EU se pojmy tělocvičná aktivita, tělesná výchova nebo tělesná kultura nevyskytují; vše je označováno pojmem sport. Dále bychom si dovolili představit naše základní dělení sportu, které budeme později v práci využívat a které se používá v jednotlivých zemích při rozdělování finančních prostředků na podporu sportu. Podle tohoto dělení členíme sport na tři oblasti: 1) rekreační sport - nazývaný i sport pro všechny; cílem sportovních aktivit na této úrovni je rozvíjení fyzické a duševní zdatnosti, regenerace, zábava, odbourání stresu, relax apod.; podstatou tohoto typu sportu je, že účastníci neaspirují na výraznější sportovní výkony a neúčastní se pravidelných sportovních soutěží;
15
2) výkonnostní sport - hlavním znakem tohoto sportu je orientace na výkon, soutěživost, systematická tréninková příprava a pravidelná účast na soutěžích; 3) vrcholový sport - je obdobou výkonnostního sportu, s tím rozdílem, že zahrnuje nejvyšší soutěže v jednotlivých sportovních odvětvích v dané zemi, včetně státní reprezentace.
2. 2 Možnosti financování sportu Jak podotýká Durdová (2004, str. 32), „získávání finančních prostředků nutných pro úspěšný chod sportovní organizace je problémem číslo jedna každého dnešního sportovního managementu“. Toto tvrzení neplatí jen pro sportovní organizace, ale můžeme ho aplikovat na oblast sportu obecně. „Financování sportu je zajišťováno ze dvou zdrojů - z veřejných a soukromých“ (Hobza, Rektořík, Dohnal & Skoumal, 2006, str. 52). Existují další členění financování sportu, ale pro naše potřeby je toto dělení dostačující, jen si ho trochu podrobněji rozvedeme. Možnosti financování sportu jsou, jak již bylo řečeno, následující: 1) financování sportu ze soukromých zdrojů, sem patří např.:
členské příspěvky,
výnos hospodaření s vlastním majetkem,
výnos marketingových aktivit (např. výnos z prodeje klubových suvenýrů),
příjmy z televizních a rozhlasových práv za přenosy ze sportovních soutěží a akcí,
dary,
sponzorské příspěvky,
příspěvek od zastřešující sportovní organizace,
vstupné na sportovní akce,
startovné, 16
půjčky,
úroky z uložených vkladů apod.;
2) financování sportu z veřejných zdrojů, sem patří např.:
příspěvky od municipalit,
příspěvky od jiných úrovní územní samosprávy,
příspěvky od vlády – státu,
příspěvky od nadnárodních seskupení (např. od EU).
17
3 VEŘEJNÁ PODPORA SPORTU V RAKOUSKU Tato část práce se zabývá financováním sportu z veřejných rozpočtů v Rakousku; a je zároveň i jednou ze dvou hlavních kapitol naší diplomové práce. Kromě veřejného financování, se v této kapitole budeme věnovat i celkovému systému organizace sportu v Rakousku; popíšeme si v ní charakter a strukturu jednotlivých státních, a okrajově, i nestátních institucí zabývajících se sportem v této zemi.
3. 1 Legislativní zázemí Ve všech oblastech života základní rámec fungování společnosti je vymezen legislativně-právním prostředím. Proto se i my v této kapitole budeme věnovat legislativním opatřením jako prvním. Záležitosti sportu spadají v Rakousku podle Spolkového ústavního zákona (Bundes-Verfassungsgesetz, B-VG)9 do kompetence jednotlivých spolkových zemí. Spolkové země mají podle tohoto zákona v první řadě zastávat funkci podpory10. Zákon, který se zabývá podporou sportu na úrovni spolkových zemí, se nazývá Zákon o spolkové podpoře sportu 2013 (Bundes-Sportförderungsgesetz 2013, BSFG 2013), který vstoupil v platnost 1. ledna 2014. K tomuto datu vstoupil v platnost i další zákon týkající se sportu, a to konkrétně Zákon o hazardních hrách (Glücksspielgesetz, GSpG).
3. 2 Organizační struktura sportu v Rakousku V Rakousku existují na jedné straně státní instituce zabývající se sportem a otázkami jeho financování, a na straně druhé jsou zde nestátní organizace, svazy a Tento zákon de facto představuje Ústavu Rakouska; pro naše potřeby jsou zajímavé zejména články 15 a 17 znění tohoto zákona. 10 Např. ve formě finanční podpory. 9
18
asociace jednotlivých sportů; jakož i něco více než 14 200 organizovaných sportovních spolků (www.bso.or.at[a]). Proto můžeme rozdělit organizační strukturu sportu v Rakousku do dvou oblastí, na veřejný a soukromý sektor.
3. 2. 1 Oblast veřejného sektoru Ve sféře veřejného sektoru11 existují následující úrovně organizace sportu: 1) úroveň spolku - za oblast sportu jsou na této úrovni odpovědné příslušné spolkové ministerstva; 2) úroveň spolkových zemí - záležitostmi sportu se na této úrovni zabývá jmenovaný zemský zástupce pro sport a zřízena zemská zastřešující instituce pro sport; 3) úroveň měst a obcí - problematice sportu se na této úrovni věnují příslušná oddělení věnované sportu, které jsou zřízeny na jednotlivých městských, resp. obecních úřadech.
3. 2. 2 Oblast soukromého sektoru Ačkoliv je naše diplomová práce věnována veřejnému financování sportu, na tomto místě bychom si rádi řekli něco málo i o sektoru soukromém a o klíčových nevládních organizacích, které jsou zodpovědné za záležitosti související se sportem v Rakousku. V Rakousku je zřízena Spolková sportovní organizace (BundesSportorganisation, BSO), která je nevládní organizací, zastřešující organizovaný sport v Rakousku a která koordinuje všechny se sportem související záležitosti s příslušnými vládními institucemi. BSO je nezisková společnost, která hájí zájmy sportu nejen v rámci Rakouska, ale i na mezinárodním poli.
Na tomto místě si uvedeme jenom strukturu tohoto sektoru, protože se mu budeme věnovat detailněji později. 11
19
Komplexní rozsah činností BSO zahrnuje řízení politických záležitosti ve světě sportu, poskytování služeb pro své členy, hájení zájmů sportu na půdě vládních institucí, reprezentaci rakouského sportu v mezinárodních organizacích, koordinaci speciálních vzdělávacích institucí, vzdělávání a školení instruktorů a trenérů, další vzdělávání pro vedoucí zaměstnance, vypracovávání sportovních projektů, hodnocení a revizi správních a právních úkonů, informování o právních a daňových otázkách týkajících se sportovní oblasti, vydávání publikací, vytváření databází a dokumentací, event marketing a propagace spravedlnosti ve sportu12. I na základě tohoto širokého pole působnosti, je BSO zastoupena v klíčových rakouských národních sportovních institucích. Pro zajímavost uvádíme jejich seznam v originálním znění v Příloze č. 3. V rámci této organizace existují dva typy členství, řádně a přidružené členství. Řádnými členy BSO jsou tři ústřední svazy rekreačního sportu Asociace sportu a tělesné kultury v Rakousku (Arbeitsgemeinschaft für Sport und Körperkultur in Österreich, ASKÖ), Rakouský všesportovní svaz (Allgemeiner Sportverband Österreichs, uznaných,
sportovních
ASVÖ) a Sportunion; a 60 dalších, v současnosti asociací,
např.
Rakouský
olympijský
výbor
(Österreichisches Olympisches Comité, ÖOC), Rakouský paralympijský výbor (Österreichische Paralympische Committee, ÖPC), Rakouské hnutí speciálních olympiád (Special Olympics Österreich, SOÖ) apod. Přidruženými členy jsou spolkové země13 a celorakouské asociace, které mají zvláštní význam týkající se oblasti sportu, jako jsou např. Rakouský armádní sportovní svaz (Österreichischer Heeressportverband,
ÖHSV)
a Rakouský
policejní
sportovní
svaz
(Österreichischer Polizeisportverband, ÖPOLSV) (www.bso.or.at[b]).
12 13
Zejména prostřednictvím zvláštních opatření v otázkách dopingu, sportovního násilí a rasismu. V zastoupení zastřešujících zemských institucí pro sport.
20
3. 3 Organizace a podpora sportu na úrovni spolku Zákon BSFG 2013 v § 1 stanovuje spolku v oblasti sportu následující základní úkoly: a) podílet se na podpoře a realizování zájmů v oblasti výkonnostního a vrcholového sportu, a také v rámci sportu pro všechny, tj. rekreačního sportu; b) napomáhat rozvoji sportovních úspěchů na mezinárodním poli a boji proti dopingu; c) v dlouhodobém horizontu vytvářet optimální podmínky pro sportovce a sportovkyně pro dosahování vynikajících výsledků na mezinárodním poli; d) přivádět stále více lidí k aktivnímu životnímu stylu a sportu; e) napomáhat rozkvětu rekreačního a výkonnostního sportu, jako základu pro vrcholový sport; f) angažovat se v oblasti sociální integrace osob s migračním pozadím; g) umožnit existenci a fungování sportovních spolků a svazů. V oblasti veřejného sektoru jsou na úrovni spolku za různé oblasti sportu zodpovědné Spolkové ministerstvo obrany a sportu (Bundesministerium für Landesverteidigung und Sport, BMLVS); Spolkové ministerstvo školství a žen (Bundesministerium für Bildung und Frauen, BMBF) a Spolkové ministerstvo vědy, výzkumu a hospodářství (Bundesministerium für Wissenschaft, Forschung und Wirtschaft;
BMWFW). Dále však mohou různé specifické sportovní
záležitosti spadat i do působnosti jiných ministerstev, jako např. do působnosti Spolkového ministerstva zdravotnictví (Bundesministerium für Gesundheit, BMG).
21
3. 3. 1 Spolkové ministerstvo obrany a sportu Podle Zákona o spolkových ministerstvech 1986 (BundesministerienGesetz 1986, BMG 1986) spadají záležitosti sportu pod jurisdikci BMLVS14. Sekce V15 Spolkového ministerstva obrany a sportu je zodpovědná, v rámci tohoto ministerstva, za veškeré záležitosti týkající se sportu a má sídlo v Domě sportu (Haus des Sports) ve Vídni. Sekce V BMLVS, resp. Sekce sportu, se dále člení na 5 oddělení, které mají na starosti následující agendy: Oddělení V/1 – základní sportovní záležitosti, styk s veřejností, mezinárodně záležitosti; Oddělení V/2 – všeobecná spolková podpora sportu, investiční podpora, velké sportovní akce, sport a společnost; Oddělení V/3 – sport mládeže, výkonnostní a vrcholový sport; Oddělení V/4 – mimořádná spolková podpora sportu, rekreační sport, sport pro zdraví, správní oddělení, sportovní akce, sportovní reportáže, sportovní servis; Oddělení V/5 – oddělení rozpočtu a financování, kontrola podpory sportu, controlling (www.sportministerium.at). BMLVS
napomáhá
sportovní
oblasti
i
prostřednictvím
různých
podpůrných programů. Jedním z takových programů je program Team Rot-WeissRot (TRWR)16 sloužící na podporu vrcholového sportu. TRWR je složen z 500 nejlepších sportovců a sportovkyň Rakouska. Tito sportovci ročně dostávají od státu dotace ve výši několika milion Eur. Cílem projektu je, mimo jiné, finanční výpomoc rakouským spolkovým svazům při vytváření optimálních podmínek pro oblast vrcholového sportu v Rakousku (www.teamrotweissrot.at).
Oficiální webová stránka tohoto ministerstva je www.bmlvs.gv.at, kde je možné najít další zajímavé informace. 15 Oficiální webová stránka této sportovní sekce BMLVS je www.sportministerium.gv.at. 16 Ve volném překladu „Tým červeno-bílo-červený“, oficiální webová stránka tohoto programu je www.teamrotweissrot.at. 14
22
3. 3. 2 Spolkové ministerstvo školství a žen V rámci BMBF17 je zřízena Sekce II (odborné vzdělávání, vzdělávání dospělých a školní sport), která je zodpovědná za agendu školního sportu, a to konkrétně její Oddělení II/8 (pohyb a sport; školní soutěže, výstavba sportovišť a školní domovy). Do jeho kompetence spadají: pedagogické otázky sportu a tělesné výchovy; školy se sportovním zaměřením, školy pro výkonnostní sportovce a sportovkyně, školní soutěže a opatření související se školním sportem; odborné poradenství; záležitosti spolkových sportovních akademií, vzdělávání učitelů tělesné výchovy, udržování mezinárodních a národních kontaktů atd. (Spindler, 2014, str. 22).
3. 3. 3 Spolkové ministerstvo vědy, výzkumu a hospodářství BMWFW18 e kompetentní v otázkách mezinárodního zastupování Rakouska v oblasti univerzitního sportu a v otázkách koordinace národního univerzitního sportu. Záležitosti univerzitního sportu spadají do kompetenční oblasti Sekce I BMWFW (univerzity, odborné vysoké školy, personální management, kosmický prostor). Do této sekce spadá i organizace, zřízená BMWFW, Unisport Austria, která se zabývá fungováním univerzitního sportu v Rakousku (www.unisport-austria.at). Studující sportovci a sportovkyně se také účastní, v rámci univerzitních sportů, národních a mezinárodních soutěží19.
17
Oficiální webová stránka tohoto ministerstva je www.bmbf.gv.at. Oficiální webová stránka tohoto ministerstva je www.bmwfw.gv.at. 19 Mezinárodní federace univerzitních sportů (International University Sports Federation, FISU) pořádá akademické mistrovství světa, světové letní a zimní univerziády a poskytuje různé vzdělávací programy. Evropskou zastřešující organizací univerzitního sportu je Evropská asociace univerzitního sportu (European University Sports Association, EUSA která má na starost, kromě jiných věcí, soutěže na úrovni Evropy, jako jsou např. akademické mistrovství Evropy. 18
23
3. 4 Administrativa a rozdělení prostředků sloužících na podporu sportu na úrovni spolku Zákon BSFG 2013 rozděluje prostředky na podporu sportu ze strany spolku na: 1) prostředky k dispozici určeny pro čerpání; 2) ostatní prostředky určené na podporu projektů celorakouského významu. Tyto prostředky jsou mezi jednotlivé segmenty rakouského sportu distribuovány následovně: 50 % z prostředků jde na podporu výkonnostního a vrcholového sportu; 45 % z prostředků jde na podporu rekreačního sportu; 5 % z prostředků jde na podporu celorakouských organizací se zvláštními úkoly v oblasti sportu. Financování sportu v Rakousku je založeno na tzv. dvojitém modelu financování. Poskytnuté dotace mají na jedné straně představovat základní finanční výpomoc pro vybrané segmenty, ale na straně druhé jsou určeny i na podporu konkrétních projektů a realizaci různých nezbytných opatření (BundesSportförderungsgesetz 2013, 2014, § 5). Podle zákona GSpG spolek poskytuje za účelem podpory sportu roční částku 80 milionů eur z prostředků z výnosů z hazardních her. K této částce se navíc každý rok20 připočítává další částka ve výši rozdílu z koncesionářských poplatků z hazardních her z minulého roku oproti roku předminulému.
3. 4. 1 Spolkový fond na podporu sportu Na základě zákona BSFG 2013 byl zřízen Spolkový fond na podporu sportu (Bundes-Sportförderungsfonds,
BSFF)21. Tento fond je samostatným
20
Poprvé v roku 2013. Všechny informace týkající se tohoto fondu je možné najít na jeho oficiální webové stránce www.bsff.or.at. 21
24
právním subjektem a institucí rakouského sportu. Byl založen za účelem převzetí odpovědnosti za financování rakouských sportovních sdružení. Úkoly BSFF jsou: poskytování, realizace a kontrola financování sportu; vykonávání úkolů, kterými BSFF pověří spolkový ministr obrany a sportu; koordinace národních sdružení sloužících na podporu pohybu a aktivního životního stylu v rámci celého Rakouska (Bundes-Sportförderungsgesetz 2013, 2014, § 30). BSFF sestává z následujících orgánů:
Spolková rada pro sport22;
dozorčí rada; výbor pro rekreační sport; výbor pro výkonnostní a vrcholový sport; představenstvo (Bundes-Sportförderungsgesetz 2013, 2014, § 34). Spolková rada pro sport je výkonným orgánem BSFF a reprezentuje ho navenek. Skládá se z jedenácti členů - tří členy představují zástupci BMLVS a osm členů jmenuje BSO. Rada má svého předsedu a jeho náměstka. Jedno funkční období Rady trvá pět kalendářních let. Úkoly Rady jsou upraveny v § 36 zákona BSFG 2013. Kromě schválení a vypracování ročního programu podpory, má Rada různé jiné administrativní a ekonomické úkoly. Každé čtvrtletí je Spolková rada pro sport povinna předkládat dozorčí radě čtvrtletní zprávu. Dozorčí rada BSFF má celkem čtyři členy - tři zástupce BMLVS a jednoho zástupce Spolkového ministerstva financí (Bundesministerium für Finanzen, BMF). Dozorčí rada je státním kontrolním orgánem fondu. Kontroluje Spolkovou radu pro sport a i představenstvo. Dozorčí rada, mimo jiné, schvaluje roční účetní uzávěrku fondu a zprostředkovává její překontrolování.
22
Volný překlad, v originále Bundes-Sportkonferenz.
25
V rámci fondu jsou zřízeny dva poradní výbory, jeden pro oblast rekreačního sportu, a druhý pro oblast výkonnostního a vrcholového sportu. Každý výbor se skládá ze šesti členů, přičemž pro každý výbor jsou voleni tři členové Spolkovou radou pro sport a další tři členy představují zástupci BMLVS. Každý výbor má svého předsedu a místopředsedu. Úkolem těchto výborů je zajistit, že finanční prostředky fondu budou použity a přerozděleny spravedlivě, opodstatněně a účelně. Operativní vedení fondu je realizováno prostřednictvím předsedy představenstva, který je volen i odvoláván Spolkovou radou pro sport se souhlasem spolkového ministra obrany a sportu. Představenstvu přísluší úkoly jako např. příprava programů podpory sportu, vedení shromáždění (fondu), přijímání žádostí o dotace, provádění základní kontroly apod. Kontrola finančních prostředků určených na podporu sportu byla v BSFG 2013 rozdělena na dvoustupňový proces. Tento proces se skládá z tzv. základní kontroly a z tzv. mimořádné cílené kontroly. Základní kontrola je prováděna v rámci fondu pro všechny fondem spravované prostředky. Tato kontrola je prováděna prostřednictvím kontrolní komise a pod dohledem Spolkového ministerstva obrany a sportu. Slouží k prozkoumání vhodného využití finančních prostředků určených na podporu sportu. V návaznosti na základní kontrolu umožňuje BSFG 2013 provedení tzv. mimořádné cílené kontroly, která může být provedena na základě podnětu od BMLVS (Bundes-Sportförderungsgesetz 2013, 2014). Udělování grantů sloužících na podporu sportu se uskutečňuje v souladu se zákonem BSFG 2013 na základě One-Stop principu23 prostřednictvím Spolkového fondu na podporu sportu. Na obrázku je znázorněn vícestupňový proces One-Stop principu.
V tomto kontextu chápeme One-Stop princip v tom smyslu, že veškerá veřejná podpora sportu na úrovni spolku je koncentrovaná na jednom místě tak, že se uskutečňuje prostřednictvím BSFF. 23
26
Obr. 3 – Proces fungování přerozdělování dotací z BSFF. Zdroj: Spindler, B. (2014). Die Organisation des Sports in Österreich, in Europa und International. Wien: Österreichische Bundes-Sportorganisation. Upraveno autorkou.
Podle BSFG 2013 je rozdělení prostředků sloužících na podporu sportu, celkem 80 mil. Eur, plánováno následovně:
27
40 mil. Eur (50 %) je určených na podporu výkonnostního a vrcholového sportu. Ta zahrnuje: o základní podporu jednotlivých sportovních svazů ve výši 15 mil. Eur (tato částka může být podstatně navýšena); o základní podporu ve formě dotací určených výkonnostní a vrcholové úrovni v rámci Rakouského fotbalového svazu (Österreichischer Fussball-Bund, ÖFB) ve výši 5 mil. eur; o dotace na realizaci projektů a opatření pro jednotlivé sportovní svazy; o dotace na realizaci projektů a opatření pro ÖFB; o další finanční prostředky určené jako finanční výpomoc pro Rakouský svaz
tělesně
postižených
sportovců
(Österreichischer
Behindertensportverband, ÖBSV), ÖPC a SOÖ. 36 mil. Eur (45 %) je určených na podporu rekreačního sportu, ve formě základní finanční podpory a dotací na realizaci projektů a opatření. Ta představuje: o finanční prostředky pro organizace ASKÖ, ASVÖ a Sportunion24; Rakouský svaz Österreichs,
alpského
lyžování
(Verband
alpiner
Vereine
VAVÖ) a ÖFB sloužící na podporu rekreační úrovně
jednotlivých sportů spadajících pod tato sdružení. 4 mil. Eur (5 %) putuje organizacím se zvláštními úkoly v oblasti sportu pro jejich základní podporu a jako dotace na realizaci projektů a opatření. Mezi tyto organizace patří BSO, ÖOC, ÖPC, SSÖ a ÖBSV. V rámci výkonnostního a vrcholového sportu je finanční výpomoc ze strany BSFF určená zejména na podporu: o jednotlivých sportovců, o sportovní infrastruktury, o jednotlivých sportovních svazů a jejich infrastruktury,
24
ASKÖ, ASVÖ a Sportunion představují tři ústřední svazy pro rekreační sport v Rakousku.
28
o tréninkových podmínek25, o vzdělávání a školení za účelem zvýšení kvalifikace v oblastech souvisejících se sportem, o sportu mládeže a sportu na školách, o vědy a výzkumu (zejména v oblasti sportu, např. sportovní medicína), o sportu osob s tělesným postižením, o sportu žen, o doplňkových aktivit souvisejících s vrcholovým sportem, o boji proti dopingu, o organizace různých sportovních akcí atd. Oblast rekreačního sportu zahrnuje tři, výše zmíněné, ústřední svazy rekreačního sportu26, část ÖFB věnovanou rekreačnímu sportu a VAVÖ. Klíčovými úkoly v oblasti rekreačního sportu jsou: rozmach rekreačního sportu a šíření aktivního životního stylu se zaměřením na nové cílové skupiny, vzdělávání a školení za účelem zvýšení kvalifikace v oblastech souvisejících se sportem, budování, provoz a údržba sportovních areálů a sportovních zařízení, poradenské služby, podpora sportu mládeže a sportu v rámci školních zařízení, tvorba projektů na vylepšení sportovní infrastruktury, zajištění opatření sloužících na ochranu horské sportovní infrastruktury (VAVÖ) atd. (Spindler, 2014).
3. 5 Organizace a podpora sportu na úrovni spolkových zemí Záležitosti sportu, jak jsme si již řekli, spadají podle Spolkového ústavního zákona B-VG pod samostatnou oblast působení spolkových zemí. Každá spolková 25 26
Tj. jejich zkvalitnění a zlepšení. Již zmíněné ASKÖ, ASVÖ a Sportunion.
29
země disponuje vlastními zákonnými předpisy a nařízeními v oblasti sportu. V každé zemské vládě je jmenován zemský zástupce pro sport27 a je zřízena zemská sportovní organizace nebo oddělení pro sport. V Příloze č. 4 můžete najít, v originálním znění, názvy zastřešujících zemských instituci pro sport a jména zemských zástupců pro sport v jednotlivých spolkových zemích. Orgán sdružující všechny zemské sportovní instituce je umístěn na Úřadu dolnorakouské zemské vlády ve Vídni. Důležitou koordinační funkci zastává Zemská sportovní správní rada (Landessportreferentenkonferenz) (Spindler, 2005, str. 16). Jak již bylo řečeno, každá spolková země může spravovat záležitosti sportu odlišně. Vzhledem k omezenému rozsahu naší práce, není možné, abychom mohli popsat fungování podpory sportu jednotlivě v každé spolkové zemi. Proto jsme se rozhodli, že na tomto místě stručně popíšeme principy podpory sportu, na úrovni spolkové země, na konkrétním příkladu, a to v hlavním městě Rakouska, ve Vídni. I když toto rozhodnutí může vyznít trochu kontroverzně, protože Vídeň je specifickou spolkovou zemí, a to v tom smyslu, že je zároveň i městem; vybrali jsme si ji proto, že poskytuje nejširší záběr v oblasti sportovní podpory. V neposlední řadě je podle nás i nejzajímavější volbou, nejen vzhledem k jejím specifikům ale i vzhledem k tomu, že je současně i hlavním městem, což ji predeterminuje reprezentovat Rakousko jako celek.
3. 5. 1 Podpora sportu v rámci spolkové země Vídeň Zastřešující zemskou institucí pro sport ve Vídni je Sportovní oddělení města Vídeň28 (Sportamt der Stadt Wien MA 5129), které sídlí na Magistrátu města Vídeň. Úkoly Sportovního oddělení města Vídeň jsou různorodé a zahrnují následující body: V některých spolkových zemích tuto funkci zastává zemský hejtman, např. Hans Niessl v Burgenlandu; v jiných zase člen zemské vlády (Landesrat), např. Christian Oxonitsch ve Vídni. 28 Jak jsme si již uvedli, Vídeň je spolkovou zemí, ale zároveň je také hlavním městem Rakouska, proto výrazy „město Vídeň“ a „spolková země Vídeň“ značí totéž a jsou vzájemně zaměnitelné. 29 MA 51 značí zkratku pro Magistratabteilung 51, tj. oddělení magistrátu č. 51. 27
30
poskytování informací a poradenských služeb ve všech oblastech týkajících se sportu obyvatelům Vídně; podpora vídeňských sportovců a sportovkyň; poskytování dotací neziskovým sportovním organizacím působícím ve Vídni; správa Vídeňské sportovního fondu (Wiener Sportfonds); finanční podpora sportovních akcí konaných ve Vídni; plánování a realizace strukturálních opatření (souvisejících se sportem); správa a údržba sportovišť a sportovních zařízení (www.wien.gv.at[a]). Základním výchozím zákonem o sportu v spolkové zemi Vídeň je Zákon o regulaci odvětví sportu ve Vídni (Gesetz über die Regelung des Sportwesens in Wien), nazývaný také Zemský zákon o sportu pro Vídeň (Landessportgesetz für Wien). Tento zákon pojednává o právech a povinnostech zemské sportovní organizace (Landessportorganisation, LSO) ve Vídni, o jejích orgánech a jejich úkolech. Pro nás je zajímavý zejména § 13 tohoto zákona, který hovoří o finančních prostředcích zemské sportovní organizace. LSO může získávat prostředky ve formě: výnosů z akcí pořádaných LSO a dobrovolných příspěvků z výnosů jiných sportovních akcí; výnosů z manipulací s majetkem LSO; darů, převodů, sbírek a jiných finančních příspěvků; dotací (Gesetz über die Regelung des Sportwesens in Wien, 1980, § 13). Dalším sportovním zákonem je Vídeňský zákon o příspěvcích na podporu sportu 2012 (Wiener Sportförderungsbeitragsgesetz 2012). Tento zákon oznamuje povinnost platit daň za konání sportovních akcí na území města Vídeň; vyjmenovává akce, které jsou od této daně osvobozeny; stanovuje základ daně a ostatní záležitosti s tímto související. Mimo jiné, hovoří o tom, že výnosy z této daně se účtují samostatně na Magistrátu města Vídeň pod názvem Vídeňský sportovní fond. Tento fond je dále určen na financování správy a výstavby
31
sportovních zařízení; na podporu sportovních organizaci a jiných sportovních záležitostí. Od roku 2006, na základě rozhodnutí Vídeňské zemské sportovní rady (Wiener Landessportrat) fungují tyto 3 podpůrné sportovní programy: podpora sportovních zařízení: finanční výpomoc města Vídeň na podporu sportovní infrastruktury; podpora sportovních akcí: finanční dotace od města Vídeň na podporu uspořádání sportovních akcí; ostatní sportovní podpora: finanční podpora různých sportovních projektů, např. projektů pro mládež (www.wien.gv.at[b]). Na závěr této podkapitoly uvádíme pro zajímavost v Tabulce 1 výši obnosu finančních prostředků, které vynaložilo město Vídeň celkově na podporu sportu za rok 2013. Tato částka představuje přibližně 0,13 % z celkových výdajů města Vídeň za rok 2013.
Tab. 1 - Veřejné výdaje spolkové země, resp. města Vídeň související s podporou sportu za rok 2013 Název položky
Suma v Eur
Výdaje celkem
12 471 102 575,57
Výdaje na podporu sportu celkem
15 746 598,85
Zdroj: www.wien.gv.at[c]. Upraveno autorkou práce.
32
3. 6 Organizace a podpora sportu na úrovni měst a obcí V Rakousku kromě veřejné podpory sportu na úrovni spolku a spolkových zemí, existuje i podpora sportu na úrovni měst a obcí. Stejně jako na úrovni spolkových zemí, každé město a obec mohou spravovat sportovní záležitosti diferencovaně. Avšak po prostudování a prozkoumání příslušných materiálů30, můžeme na úrovní měst a obcí pozorovat společné základní principy podpory sportu. Na základě našeho průzkumu si dovolíme říci, že následující charakteristika městské, resp. obecní podpory sportu je platná téměř pro všechna města a obce Rakouska. Jednotlivá města a obce poskytují finanční prostředky zejména na podporu: sportovních klubů a jejich činností; práce s mládeží a školního sportu; rekreačního sportu; výstavby, oprav a údržby sportovních zařízení. Kromě toho, oddělení věnované sportu, na jednotlivých městských, resp. obecních úřadech, nabízejí celou řadu služeb, jako je např. poradenství a pomoc při administrativních záležitostech31 (www.stadt-salzburg.at). Hlavní podmínkou finanční podpory jednotlivých sportovních institucí a projektů městem nebo obcí je, aby se realizovaly na území daného města či obce; nebo aby byly v přímé souvislosti s nimi nebo s jejich obyvateli. Město nebo obec může poskytnout finanční výpomoc vybrané instituci nebo projektu na základě žádosti o dotace. Formuláře těchto žádostí jsou již v současnosti většinou k dispozici online na webových stránkách téměř každého města nebo obce. Žádost o dotaci nejprve posuzuje oddělení věnované sportu, které ji pak dále může posunout ke schválení obecnímu zastupitelstvu a starostovi.
Tj. informací o vyhlášených programech a poskytnutých dotacích na podporu sportu zveřejněných na webových stránkách různých měst a obcí v Rakousku. 31 Např. souvisejících s vyplňováním žádostí o dotace. 30
33
4 VEŘEJNÁ PODPORA SPORTU NA SLOVENSKU Tato část práce představuje druhou ze dvou hlavních kapitol naší diplomové práce a je věnována veřejné podpoře sportu ve Slovenské republice. V současnosti je sport na Slovensku charakteristický spoluprací vládních a nevládních organizací na celostátní, regionální a místní úrovni; a my se v této kapitole budeme zaobírat zejména veřejnými institucemi zabývajícími se sportem na těchto úrovních a jejich financováním sportu v SR.
4. 1 Legislativní zázemí Základní legislativní rámec pro oblast sportu na Slovensku představují Zákon č. 300/2008 Z. z. o organizácii a podpore športu a o zmene a doplnení niektorých zákonov; a Zákon č. 528/2010 ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 300/2008 Z. z. o organizácii a podpore športu a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení zákona č. 462/2008 Z. z. Zákon č. 300/2008 Z. z. o organizácii a podpore športu a o zmene a doplnení niektorých zákonov se zabývá úkoly v oblasti státní podpory sportu; orgány, které mají tyto úkoly plnit; financováním sportu; opatřeními v boji proti dopingu ve sportu a informačním systémem veřejné správy o sportu. Zákon č. 528/2010 ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 300/2008 Z. z. o organizácii a podpore športu a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení zákona č. 462/2008 Z. z. pouze upravuje určité paragrafy zákona o organizaci a podpoře sportu, a to konkrétně paragrafy týkající se financování sportu.
4. 2 Organizační struktura sportu na Slovensku Podobně jako v Rakousku, můžeme oblast sportu na Slovensku také rozdělit na soukromý a veřejný sektor.
34
4. 2. 1 Oblast veřejného sektoru Na Slovensku v oblasti veřejného sektoru rozeznáváme následující úrovně organizace sportu:: 1) úroveň státu - za oblast sportu jsou na této úrovni odpovědné příslušná resortní ministerstva a úřad vlády; 2) úroveň samosprávných krajů - záležitostmi sportu se na této úrovni zabývají odborní referenti pro sport a oddělení, resp. obory pro sport, které jsou zřízeny na krajském úřadě; 3) úroveň měst a obcí - problematice sportu se na této úrovni věnují příslušná oddělení věnovaná sportu, které jsou zřízeny na jednotlivých městských, resp. obecních úřadech.
4. 2. 2 Oblast soukromého sektoru Na rozdíl od Rakouska, na Slovensku neexistuje žádná celostátní sportovní instituce, která by zastřešovala všechna odvětví sportu. V současnosti jsou na celostátní úrovni nejvýznamnějšími nevládními sportovními organizacemi národní sportovní svazy, jejichž práva a povinnosti jsou upraveny Zákonem č. 300/2008 a které odpovídají za rozvoj svého sportovního odvětví a za sportovní reprezentaci Slovenska ve svém sportu. Kromě národních sportovních svazů a asociací, působí na celostátní úrovni organizace se speciálním posláním v oblasti sportu, poskytující služby sportovním svazům, nebo jiným organizacím celostátního, případně místního významu. Nejznámějšími takovými organizacemi jsou Konfederácia športových zväzov SR, Asociácia telovýchovných jednôt a klubov SR, Zväz technických a športových činností SR, Asociácia športu pre všetkých SR a jiné. Specifickou skupinou jsou organizace, které mají nadsportovní charakter, jako např. Antidopingová agentura, Slovenská vedecká spoločnosť pre telesnú výchovu a šport atd.
35
Specifickou úlohu má Slovenský olympijský výbor (SOV), který zajišťuje účast slovenských sportovních reprezentantů na zimních a letních olympiádách, jakož i šíření myšlenek olympismu na Slovensku. Jeho obdobou je Slovenský paralympijský výbor (SPV), který vykonává tyto funkce v rámci sportu zdravotně postižených. Na regionální a místní úrovni působí zhruba 7000 sportovních klubů, spolků a organizací; které poskytují služby pro všechny sféry sportu (www.sportslovakia.sk).
4. 3 Organizace a podpora sportu na úrovni státu Podpora sportu na úrovni státu spadá do kompetence Úřadu vlády Slovenské republiky; Ministerstva školství, vědy, výzkumu a sportu (MŠVVaŠ); Ministerstva vnitra (MV) a Ministerstva obrany (MO). Nejvyšším ústředním orgánem státní správy pro sport je Ministerstvo školství,
vědy,
výzkumu
a
sportu;
které
koordinuje
činnost
dalších
zainteresovaných resortů, jako jsou MV, MO a jiné orgány a organizace. Na úrovni státu můžeme na Slovensku sledovat dvě základní formy podpory sportu. Na jedné straně je to přímá finanční výpomoc ve formě dotací32, které poskytují MŠVVaŠ a Úřad vlády; a na straně druhé, podpora resortních sportovních středisek MO a MV. Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra dotace neposkytují.
4. 3. 1 Ministerstvo školství, vědy, výzkumu a sportu Jak jsme si již řekli, MŠVVaŠ33 je ústředním orgánem v oblasti podpory sportu na této úrovni. Útvar tohoto ministerstva, který je věnován záležitostem
32 33
Dotace se poskytují na základě žádostí. Oficiální webová stránka tohoto ministerstva je www.minedu.sk.
36
sportu se nazývá Sekcia štátnej starostlivosti o šport a mládež. Základními úkoly MŠVVaŠ v této oblasti jsou legislativní činnost, financování a koordinace subjektů působících ve sportu; vydávání akreditací vzdělávacím zařízením v oblasti sportu, zajišťování aktivit a plnění závazků na mezinárodním poli v této oblasti (www.minedu.sk[a]). Kromě výše zmíněných, mezi další úkoly MŠVVaŠ v oblasti sportu patří: vytváření podmínek pro rozvoj sportu a sportovců; přípravu návrhu Národního programu sportu a jiných koncepcí týkajících se sportu a jejich následné předkládání vládě; správa informačního systému; podpora výchovy a vzdělání v oblasti sportu; podpora organizace významných mezinárodních sportovních akcí; poskytování součinnosti při budování sportovní infrastruktury; sestavování
antidopingového
programu
atd.
(Zákon
o organizácii
a podpore športu a o zmene a doplnení niektorých zákonov, 300, § 4, 2008). Financování sportu ze státního rozpočtu se uskutečňuje prostřednictvím rozpočtové kapitoly MŠVVaŠ formou poskytování dotací účelově určených pro sport. MO a MV zajišťují financování svých úkolů ze svých rozpočtových kapitol (Zákon o organizácii a podpore športu a o zmene a doplnení niektorých zákonov, 300, § 10, 2008). V souladu se Zákonem č. 528/2010 dotace ze státního rozpočtu lze poskytnout na: zabezpečení sportovní reprezentace; péči o sportovní talenty; zabezpečení organizování sportovních soutěží a sportovních akcí; zabezpečení sportu mládeže; výstavbu, rekonstrukci a modernizaci sportovní infrastruktury zvláštního významu; 37
preventivní opatření v boji proti dopingu; odměny sportovců a trenérů; podporu ediční, muzejní a osvětové činnosti ve sportu. V Tabulce 2 můžeme vidět umístění státních dotací do různých oblastí sportu v SR za rok 2014. Položky spadající do této kategorie jsou ve státním rozpočtu vedeny pod názvem Národný program rozvoja športu v SR a dále se klasifikují pod názvem Rekreačné a športové služby. Tab. 2 - Alokace finančních prostředků ze státního rozpočtu sloužících na podporu sportu za rok 2014 Název podprogramu Sport na školách a rekreační sport Státní sportovní reprezentace a rozvoj sportovních odvětví Sportovně talentovaná mládež Materiálně technický rozvoj sportu Organizování SZU 2015 (infrastruktura) Fotbalové stadiony 2013-2022 Koordinace projektů a průřezové činnosti Zboží a další služby spolu CELKEM Sekcia štátnej starostlivosti o šport a mládež Antidopingová agentura SR Národné športové centrum CELKEM Tvorba a implementace politik CELKEM Národný program rozvoja športu v SR Zdroj: www.minedu.sk[b]. Upraveno autorkou práce.
Suma v Eur 427 533,90 19 550 010,69 6 573 200,00 348 738,68 490 000,00 4 500 000,00 226 587,45 24364,36 32 140 435,00 405 856,00 1 426 352,00 6 541,40 32 13 893,00
4. 3. 2 Úřad vlády Úřad vlády Slovenské republiky (ÚV SR) podporuje sport ve formě programu Podpora rozvoja športu. Koordinátorem tohoto programu je Zmocněnec vlády Slovenské republiky pro mládež a sport. Tento program se vyhlašuje anuálně s jiným aktuálním zněním. ÚV SR každoročně zveřejní výzvu k podávání žádostí o dotace v rámci obsahového znění programu. O dotaci mohou zažádat obce, VÚC, občanská sdružení, nadace, neziskové organizace, registrované církve či náboženské komunity. ÚV ČR může dotace na rozvoj
38
sportu poskytovat od září 2014, kdy nabyla účinnosti novela o poskytování dotací v působnosti ÚV SR. Program Podpora rozvoja športu na rok 2014 se členil na 3 následující podprogramy: podpora místních sportovních akcí nebo regionálních sportovních akcí; nákup sportovní výbavy; projekty zaměřené na výstavbu, údržbu a využití hřišť, stadionů a jiné sportovní
infrastruktury zaměřené
především
na děti
a mládež
(www.vlada.gov.sk).34
4. 3. 3 Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a ostatní ministerstva Hlavním úkolem MO a MV, co se týče sportovních záležitostí, je péče o vrcholový sport - příprava sportovních talentů a sportovních reprezentantů v resortních sportovních střediscích. O nich si povíme blíže později. Další ministerstva se také částečně mohou svým způsobem podílet na podpoře sportu, např. Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny v oblasti sportu zdravotně postižených; Ministerstvo zdravotnictví v oblasti lékařské péče o sportovce atd.
4. 3. 4 Resortní sportovní střediska Resortní sportovní střediska jsou instituce, ve kterých příslušná ministerstva (MŠVVaŠ, MV nebo MO) vytvářejí podmínky pro zajištění nejlepších sportovců země v jednotlivých sportovních odvětvích. Na Slovensku jsou zřízeny 3 resortní sportovní střediska: 1) Národné športové centrum (MŠVVaŠ); 2) Športové centrum polície (MV); V roku 2015 je vyhlášen program Podpora rozvoja športu 2015, který je zaměřen na podporu výstavby multifunkčních hřišť s umělým trávníkem a příslušenstvím, tj. hřišť, které jsou svým charakterem určeny k provozování minimálně dvou sportů, a to fotbalu a volejbalu. 34
39
3) Vojenské športové centrum Banská Bystrica (MO).
Národné športové centrum Národné športové centrum (NŠC) je organizací, přímo řízenou MŠVVaŠ, působící ve veřejném zájmu v oblasti podpory a zdravotní péče o elitní sportovce Slovenské republiky; a v oblasti vzdělávání sportovních odborníků a sportovců. Funguje od roku 2004 a vzniklo spojením Národního institutu sportu a Centra akademického sportu. Úkoly NŠC můžeme rozdělit do tří oblastí:: oblast sportovní přípravy - zabezpečení všeobecné péče o sportovce s cílem dosahování jejich nejvyšší možné sportovní výkonnosti a nejlepších výsledků na národních a mezinárodních sportovních akcích; oblast zdravotního zabezpečení a diagnostiky trénovanosti - zdravotní a funkční vyšetření sportovce, analýza získaných údajů, výzkumná činnost v této oblasti; oblast vzdělávání - zvyšování kvalifikace a vzdělání příslušné cílové skupiny
(sportovci,
trenéři,
lékaři,
rozhodčí,
funkcionáři
atd.)
(www.sportcenter.sk).
Športové centrum polície Športové centrum polície (ŠCP) má za úkol zajišťovat35 vrcholovou přípravu sportovců ve vybraných sportech v rámci resortu MV. Toto centrum působí pod tímto názvem od začátku roku 2015, kdy bylo takhle přejmenováno z původního názvu Středisko státní sportovní reprezentace Ministerstva vnitra Slovenské republiky. Sporty, které jsou podporovány tímto centrem, můžeme rozdělit do dvou skupin: 1) podporované sporty - box, rychlostní kanoistika, slalom na divoké vodě, sportovní střelba, běh na lyžích a saně;
35
Ve spolupráci se sportovními kluby policie a Úniou telovýchovných organizácií polície SR.
40
2) částečně podporované sporty - stolní tenis, házená, volejbal, snowboard, krasobruslení, short track (www.scpolicie.sk).
Vojenské športové centrum Banská Bystrica Vojenské športové centrum Dukla Banská Bystrica (VŠC) má za úkol vytvářet podmínky pro přípravu sportovců na vrcholné sportovní akce v podmínkách resortu MO. Pod VŠC spadají 4 sportovní oddíly: 1) Dukla Banská Bystrica – atletika, biatlon, džudo, sportovní střelba, vzpírání, zápasení, parašutismus, různé; 2) Dukla Trenčín – rychlostní kanoistika, cestná cyklistika; 3) Dukla Žilina – sjezd na divoké vodě; 4) Dukla Liptovský Mikuláš – vodní slalom (www.dukla.sk).
4. 4 Organizace a podpora sportu na úrovni VÚC Na úrovni regionální územní samosprávy podporuje sport v SR samosprávný kraj. Na Slovensku existuje momentálně osm VÚC a každý jeden samosprávný kraj může spravovat sféru sportu odlišně. Nicméně Zákon č. 300/2008 určuje samosprávnému kraji v oblasti sportu následující úkoly, které jsou platné pro všechny VÚC: rozpracování koncepce a programu rozvoje sportu na podmínky kraje; podpora organizace sportovních akcí regionálního, celostátního nebo mezinárodního významu v kraji; podpora výstavby a provozování sportovních zařízení v příslušných školách36; rozvoj starostlivosti o sport na příslušných školách; podpora sportovní infrastruktury v kraji apod.
36
Tj. spadajících pod správu samosprávného kraje.
41
VÚC podporuje sport ve formě dotací a to v těch oblastech sportu, které spadají do jeho kompetence. Samosprávný kraj poskytuje dotace na projekty v oblasti sportu podle vydaného obecně závazného nařízení. Tyto dotace může poskytnout obcím, občanským sdružením působícím ve sféře sportu a národním sportovním svazům. Na každém krajském úřadě je zřízen odbor, popřípadě oddělení, který je věnován sportu a v rámci tohoto úseku působí odborný referent pro sport. VÚC také může zřídit Komisi pro sport, která je poradním orgánem Krajského zastupitelstva a která má hájit zájmy sportu. Rozhodujícím orgánem v procesu schvalování dotací na podporu sportu na úrovni samosprávného kraje je Krajské zastupitelstvo. Jediným krajem, který má v současnosti v SR vydané obecně závaznou vyhlášku věnovanou speciálně oblasti poskytování dotací na podporu sportu, je Trnavský samosprávný kraj (TTSK). Podle tohoto Všeobecne záväzného nariadenia č. 20/2009 TTSK se dotace může udělit na: a) k obstarání nové stavby, změnu dokončené stavby nástavbou, přístavbou a stavebními úpravami, rekonstrukci a modernizaci dokončené stavby, tj. technické zhodnocení; b) na rozvoj vnější infrastruktury sportovních areálů - víceúčelová hřiště, atletické dráhy apod.; c) na nákup zařízení a materiálu (investičního charakteru) pro potřeby sportovní reprezentace a uskutečňování mládežnických aktivit.
4. 5 Organizace a podpora sportu na úrovni měst a obcí Podporu sportu na úrovni místní územní samosprávy zabezpečují města a obce; a probíhá podobně jako na regionální úrovni. Úkoly obce, resp. města v oblasti sportu jsou:
rozpracování koncepce a programu rozvoje sportu samosprávného kraje na podmínky obce; 42
podpora organizace sportovních akcí a jiných sportovních aktivit v obci; podpora výstavby a provozování sportovních zařízení v příslušných školách;
rozvoj starostlivosti o sport na příslušných školách;
podpora sportovní infrastruktury v obci apod. (Zákon o organizácii a podpore športu a o zmene a doplnení niektorých zákonov, 300, 2008). Město nebo obec podporuje sport formou dotací podle pravidel stanovených v příslušné městské, resp. obecní obecně závazné vyhlášky. Žádosti o poskytnutí dotací se adresují příslušnému městskému nebo obecnímu úřadu, konkrétně oddělení věnovanému oblasti sportu. Proces vyhodnocování žádostí o dotace se uskutečňuje prostřednictvím těchto kroků: posouzení správnosti a úplnosti obdržených žádostí; vyhodnocení žádostí a návrh přerozdělení dotací jednotlivým žadatelům; projednání návrhu na poskytnutí dotací příslušným orgánem (Městskou nebo Obecnou radou; popřípadě příslušnou komisí, pokud existuje); schválení dotací Městským nebo Obecním zastupitelstvem; vypracování smlouvy o poskytnutí dotace a její zaslání příjemcům dotace; poukázání
finančních
prostředků
na
účet
příjemce
dotace
(www.presov.sk). Dotace na úrovni měst a obcí jsou věnovány na podporu zejména těchto oblastí: 1) podpora činnosti sportovních klubů; 2) podpora sportovních akcí; 3) podpora sportu mládeže; 4) podpora obnovy, revitalizace a budování sportovní infrastruktury. Na závěr této podkapitoly, podobně jako v Rakousku, uvádíme pro zajímavost a pro srovnání v Tabulce 3 výší veřejných výdajů hlavního města SR Bratislavy určených na podporu sportu za rok 2013. Tato částka představuje přibližně 1,2% z celkových výdajů hlavního města Bratislavy za rok 2013. 43
Tab. 3 - Veřejné výdaje hlavního města Bratislava související s podporou sportu za rok 2013 Název položky
Suma v Eur
Výdaje celkem
202 844 444
Výdaje na podporu sportu celkem
2 431 849
Zdroj: www.bratislava.sk. Upraveno autorkou práce.
44
5 DISKUSE Otázka financování sportu je a bude vždy aktuální, protože dostatek financí je základním předpokladem existence jakéhokoliv sektoru lidské společnosti. Dovolíme si říct, že dnes je tato problematika ještě aktuálnější než kdykoli předtím, a to vzhledem k několika faktorům. Abychom uvedli jako příklad několik z těchto faktorů, můžeme zmínit např. globalizaci a s ní spojené moderní technologie; nedávno přeběhnutou hospodářskou krizi a její dozvuky; současný celosvětový trend zdravého životního stylu a jeho podpora i ze strany veřejných institucí atd. V naší práci jsme se zabývali veřejnou podporou sportu ve dvou zemích EU, a to v Rakousku a na Slovensku. Naším cílem bylo popsat fungování a organizaci této podpory v daných zemích a tím poskytnout podklady i pro jejich vzájemné porovnání. Snažili jsme se vytvořit stručný a jasný přehled, který by nabídl lepší náhled na tuto problematiku. Co se týče Rakouska, v našich jazycích dosud neexistoval ucelený popis podpory sportu veřejnými institucemi v této zemi, což představovalo další motiv na zpracování tohoto tématu. Na začátku jsme si představili strukturu veřejné správy v námi vybraných zemích. Veřejná správa, jak v Rakousku, tak i na Slovensku, se primárně člení na státní správu a samosprávu. Rakousko je spolkovou republikou a v rámci státní správy v ní působí dvě úrovně, úroveň spolku a úroveň devíti spolkových zemí. Co se týče územní samosprávy v této zemi, tu reprezentují jednotlivá města a obce. Na Slovensku státní správa operuje na úrovni státu a územní samospráva se dělí na regionální, kterou zastupují samosprávné kraje; a místní, kterou tvoří obce a města. Dále jsme se věnovali problematice financování sportu. Účelně jsme si přizpůsobili definice (a členění) sportu a jeho financování, aby vyhovovaly našim potřebám. Pojem sport chápeme v jeho nejširším pojetí, podobně jako tomu je v západních zemích, kde ho pojímají jako všeobsáhlý termín pro oblast všech pohybových aktivit. Rozhodli jsme se takhle i přesto, že v českém a slovenském prostředí, mnozí autoři odborné literatury ještě i v současnosti považují sport 45
pouze za subsystém tělocvičné aktivity, tj. vysvětlují ho v jeho užším pojetí. Dále jsme si sport rozdělili do tří oblastí - na rekreační sport, výkonnostní sport a vrcholový sport. Toto dělení dále využíváme při popisu alokace financí na podporu sportu z veřejných rozpočtů. Financování sportu jsme si kategorizovali na financování ze soukromých zdrojů a financování ze zdrojů veřejných; a objasnili jsme si, co pod každým typem financování rozumíme. Jako prvnímu jsme se věnovali veřejnému financování sportu v Rakousku. Zde jsme si na základě předchozích poznatků o veřejné správě, představili financování a organizaci sportu na jejích jednotlivých úrovních. V krátkosti jsme se zmínili i o soukromém sektoru, protože v Rakousku v této oblasti operuje celostátní organizace zastřešující všechna sportovní odvětví, a to Spolková sportovní organizace (BSO). Tato organizace zastupuje rakouský sport i ve vztazích s veřejnými institucemi a i v mezinárodní rovině. Na začátku jsme si přiblížili legislativní zázemí sportu v Rakousku, protože to představuje východisko pro všechny další záležitosti veřejného financování sportu. Na úrovni spolku je pro podporu sportu ústředním orgánem Spolkové ministerstvo obrany a sportu (BMLVS) a pro financování byl na této úrovni zřízen Spolkový fond na podporu sportu (BSFF). Následně jsme se věnovali podpoře sportu na úrovni spolkových zemí. Vzhledem k tomu, že každá spolková země disponuje vlastními právními předpisy v oblasti sportovní podpory a naše práce má pouze omezený rozsah, rozhodli jsme se, že popíšeme fungování podpory sportu na této úrovni na konkrétním příkladu, a to na příkladu spolkové země Vídeň. I když toto rozhodnutí může vyznít kontroverzně, berouce v úvahu, že Vídeň je specifickou spolkovou zemí, protože je zároveň i hlavním městem Rakouska, učinili jsme tak zejména ze dvou důvodů. Zaprvé, nabízí nejširší záběr sportovní podpory a zadruhé, považovali jsme ji za nejvhodnější volbu při výběru reprezentativního vzorku sportovní podpory ze strany spolkové země, právě proto, že je zároveň i hlavním městem Rakouska a to ji legitimizuje zastupovat Rakousko jako celek.
46
Co se týče financování sportu ze strany měst a obcí v Rakousku, podobně jako tomu bylo i při spolkových zemích, i zde může spravovat každé město nebo obec záležitosti sportu odlišně. Avšak po prostudování relevantních materiálů37, jsme dospěli k závěru, že většina měst a obcí dotuje stejné sportovní oblasti a vykazuje podobné znaky v procesu poskytování těchto dotací, a tak jsme tato zjištění shrnuli a prezentovali v naší diplomové práci. Druhým hlavním tématem naší diplomové práce bylo veřejné financování sportu ve Slovenské republice. Při popisu této problematiky jsme postupovali podobně jako v Rakousku a na úvod jsme si přiblížili legislativní rámec slovenského sportu. Pak jsme si představili veřejný a soukromý sektor v oblasti sportu na Slovensku. Na úrovni státu je ústředním orgánem pro podporu sportu Ministerstvo školství, vědy, výzkumu a sportu (MŠVVaŠ), které také financuje sport ze své rozpočtové kapitoly. Na této úrovni existují ještě, ministerstvy zřízené, resortní sportovní střediska, které slouží na podporu vrcholového sportu. Na úrovni územní samosprávy na Slovensku působí samosprávné kraje a města, resp. obce, které spravují záležitosti sportu obdobně. Na svých úřadech mají zřízeny oddělení, odbory, popřípadě komise pro sport a na podporu sportu poskytují dotace ze svého rozpočtu. Při zpracovávání práce, jsme vysledovali, že slovenský sportovní nevládní sektor je charakteristický vysokým množstvím organizací, které jsou vytvořeny na občanském principu. Slovenská sportovní sféra je velmi atomizovaná, což se projevuje v neefektivní spolupráci s veřejnými institucemi. Jedním z jevů vyskytujících se ve slovenském sportu je vysoká závislost nevládních sportovních organizací na veřejných dotacích. Na rozdíl od Rakouska, na Slovensku neexistuje žádná celostátní sportovní organizace, která by zastřešovala všechny sportovní odvětví. V současnosti jsou na celostátní úrovni nejvýznamnějšími nevládními sportovními organizacemi národní sportovní svazy, které odpovídají za rozvoj svého sportovního odvětví a Jako jsou např. informace o poskytnutých dotacích a podpůrných programech pro oblast sportu, zveřejněné na webových stránkách různých měst a obcí. 37
47
za sportovní reprezentaci Slovenska ve svém sportu. Dovolíme si poznamenat, že na této úrovni by se SR mohla nechat inspirovat Rakouskem a mohla by se pokusit vytvořit celostátní sportovní organizaci zastřešující všechna sportovní odvětví a oblasti. Tento počin by, podle nás, urychlil komunikaci s veřejnými orgány, a tím pádem i zefektivnil proces veřejné podpory a financování sportu na Slovensku. Na tomto místě bychom se rádi zmínili, že v současnosti se na Slovensku připravuje nový zákon o sportu, který by měl pojednávat zejména o posílení prvků kontroly ze strany veřejnosti a poskytnutí větší autonomie svazům a spolkům. Pracovní skupina MŠVVaŠ zatím připravila hrubé paragrafové znění úpravy. Tento návrh zatím nemluví o finančních otázkách, ale o těch by se mělo diskutovat v nejbližším období. Jedním z cílů nového zákona je i vytvoření motivačního prostředí pro soukromý sektor, které by ho podnítilo k větší podpoře sportu. Dalším bodem tohoto zákona je i sjednocení resortních sportovních center NŠC, ŠCP a VŠC do jednoho střediska. Tento zákon by měl vstoupit v platnost k 1. lednu 2016 (www.sport.pravda.sk). V současnosti se na úrovni státu na Slovensku financují zejména národní svazy, které dále tyto prostředky z veřejných zdrojů využívají zejména na podporu vrcholové oblasti svého sportu. Navíc financování sportu ze strany územní samosprávy není jasně definováno v žádném zákoně, proto často v praxi dochází k podpoře jednoho sportovního odvětví na úkor druhého. Úkolem samospráv při financování sportu by měla být v první řadě podpora a rozvoj sportu mládeže a budování kvalitní sportovní infrastruktury v rámci jejich katastrálního území a nikoli financování profesionálního sportu na úrovni dospělých tak, jak tomu je v současnosti. Jak jsme odpozorovali při studiu podkladů při psaní naší diplomové práce, v praxi největší množství finančních prostředků v rámci podpory sportu městem nebo obcí jde na podporu nosných sportů38 (ve většině případů je to až 70% ze všech dotací). V Rakousku je nejpreferovanějším sportem fotbal, co se
Ve slovenském prostředí mezi nosné sporty v jednotlivých městech nebo obcích patří hokej, fotbal a házená. 38
48
týká financování na všech úrovních rakouské veřejné správy. Na Slovensku v tomto směru vedou hokej a fotbal. Jediným krajem, který v SR dosud vydal zvláštní obecně závaznou vyhlášku věnovanou sportu a jeho financování, je Trnavský samosprávný kraj. Myslíme si, že ostatní kraje by se mohly nechat inspirovat a měly by se vybrat touto cestou. Možná by to nepředstavovalo až takovou radikální pozitivní změnu nebo vylepšení procesu podpory sportu na této úrovni, ale někde se začít musí. Financování sportu v Rakousku i ve Slovenské republice závisí na úrovni dané sportovní aktivity a od jejího významu pro obyvatele. Na Slovensku, na úrovni rekreačního sportu, převládá přímé financování sportovních aktivit zejména sportujícími občany, obcemi a samosprávnými kraji. Na úrovni státní sportovní reprezentace se sport významnou měrou podporuje z veřejných zdrojů. V Rakousku je rekreační sport výrazně podporován i na úrovni spolku, a to zejména díky třem zastřešujícím institucím pro podporu rekreačního sportu39. Když máme celkově porovnat tyto dvě země a jejich systém veřejné podpory sportu, musíme konstatovat, že Rakousko má svůj systém mnohem lépe propracovaný a více efektivní. Nicméně musíme podotknout, že má na to i mnohem lepší výchozí podmínky a předpoklady, počínaje vyšší výkonností ekonomiky země a národní mentalitou konče.
39
Již výše zmiňované ASKÖ, ASVÖ a Sportunion.
49
5 ZÁVĚR Naši diplomovou práci můžeme rozdělit na dvě části. Úvodní část představuje teoretický základ a vytváří výchozí pozici pro pochopení souvislostí v části druhé. V této první části prezentujeme systémy veřejné správy ve vybraných zemích, tj. v Rakousku a na Slovensku; a definujeme pojmy sport a financování sportu v našem pojetí. Ve druhé části, která je zároveň i hlavní částí naší práce, popisujeme strukturu podpory a financování sportu z veřejných rozpočtů na všech úrovních veřejné správy v daných zemích. Hlavním cílem diplomové práce bylo přiblížit souvislosti a vytvořit ucelený přehled v oblasti organizace veřejné podpory sportu v Rakousku a na Slovensku. Vzhledem k omezenému rozsahu naší práce, jsme neměli prostor věnovat se veřejné podpoře sportu na jednotlivých úrovních veřejné správy velmi podrobně, a proto by mohlo být zajímavé zaměřit se na jednu konkrétní úroveň a zabývat se jí detailněji. Interesantní se nám jeví např. problematika systémů veřejné podpory sportu v Rakousku v jednotlivých spolkových zemích a následná možnost jejich vzájemného srovnání.
50
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Bílá kniha (2007). Bílá kniha o sportu. [Online]. Retrieved from http://www.msmt.cz/sport/bila-kniha-o-sportu (accessed April 20, 2015). Bodík, I. (2008). Čistenie komunálnych odpadových vôd v malých a stredných obciach [Online]. Retrieved from http://www.municipalia.sk/municipalia/uploaded_files/cistenie_vod.pdf (accessed April 20, 2015). Bratislava.sk. Návrh zaverečného účtu hlavného mesta SR Bratislavy 2013. [Online].
Retrieved from http://www.bratislava.sk/navrh-zaverecneho-uctu-hlavnehomesta-sr-bratislavy-2013/d-11043134/p1=15345 (accessed April 20, 2015). Brock, K. L. (2003). Delicate Dances: Public Policy and the Nonprofit Sector. Montreal: School of Policy Studies. Bso.or.at[a]. Structure and Organization. [Online]. Retrieved from
http://www.bso.or.at/en/structure-and-organization (accessed April 20, 2015). Bso.or.at[b]. About the BSO. [Online]. Retrieved from
http://www.bso.or.at/en/about-the-bso (accessed April 20, 2015). Bso.or.at[c]. Landessportorganisationen. [Online]. Retrieved from
http://www.bso.or.at/de/ueber-uns/mitglieder/ausserordentlichemitglieder/landessportorganisationen (accessed April 20, 2015). Bundesministerien-Gesetz 1986, § 1-2 (1986). Bundes-Sportförderungsgesetz 2013, § 1-43 (2014). Bundes-Verfassungsgesetz, Art. 10-17 (1920). Čapková, S., Davey, K., Gallo, D., Jarina, J., & Slafkovský, A. (2001). Štruktúra územnej samosprávy vo vybraných štátoch Európy. Bratislava: Nadácia vzdelávania samosprávy SR.
51
De.wikipedia.org. Verwaltungsgliederung Österreichs. [Online]. Retrieved from http://www.de.wikipedia.org/wiki/Verwaltungsgliederung_Österreichs#/media/Fil e:Verwaltungsgliederung_Österreichs.svg (accessed April 20, 2015). Dukla.sk. O nás. [Online]. Retrieved from http://www.dukla.sk/o-nas.html (accessed April 20, 2015). Durdová, I. (2004). Sociálně-ekonomické aspekty sportu. Ostrava: Repronis. Gesetz über die Regelung des Sportwesens in Wien (Landessportgesetz für Wien), §1-15 (1980). Glücksspielgesetz, § 20 (2014). Hobza, V., Rektořík, J., Dohnal, T., & Skoumal, J. (2006). Základy ekonomie sportu. Praha: Ekopress. Kútik, J. (2008). Štruktúra verejnej správy v štátoch Európskej únie. Trenčín: FSEV TnUAD. Kútik, J., & Karbach, R. (2011). Systémy verejnej správy. Bratislava: Sprint 2. Kútik, J., Králik, J., & Karbach, R. (2013). Európsky administratívny priestor. Trenčín: FSEV TnUAD. Minedu.sk[a]. Šport. [Online]. Retrieved from http://www.minedu.sk/sport (accessed April 20, 2015). Minedu.sk[b]. Alokácia finančných prostriedkov. [Online]. Retrieved from http://www.minedu.sk/alokacia-financnych-prostriedkov (accessed April 20, 2015). Peková, J., Pilný, J., & Jetmar, M. (2012). Veřejný sektor – řízení a financování. Praha: Wolters Kluwer ČR. Presov.sk. Výzva na predkladanie žiadostí na podporu športu v meste Prešov v roku 2015. [Online]. Retrieved from http://www.presov.sk/portal/?c=12&id&23591 (accessed April 20, 2015). 52
Salamon, L. M., & ANHEIER, H. K. (1997) Defining the Nonprofit Sector:a Cross-national Analysis. Manchester: Manchester University Press. Scpolicie.sk. Zaraďovanie a vyraďovanie športovcov ŠCP. [Online]. Retrieved from http://www.scpolicie.sk/pages/podmienky.aspx (accessed April 20, 2015). Shmanske, S., & Kahane, L. H. (2012) The Oxford Handbook of Sport Economics: Economics Through Sports. New York: Oxford University Press. Spindler, B. (2014). Die Organisation des Sports in Österreich, in Europa und International. Wien: Österreichische Bundes-Sportorganisation. Spindler, B. (2005). Die Organisation des Sports in Österreich und Europa: Struktur, Projekte und Internationale Aktivitäten. Wien: Sektion Sport des Bundeskanzleramtes. Sport.pravda.sk. Nový zákon o športe zvyšuje kontrolu a dáva autonómiu zväzom. [Online]. Retrieved from http://www.sport.pravda.sk/ostatnesporty/clanok/350531-novy-zakon-zvysuje-kontrolu-a-dava-autonomiu-zvazom (accessed April 20, 2015). Sportcenter.sk. NŠC. [Online]. Retrieved from http://www.sportcenter.sk/stranka/nsc (accessed April 20, 2015). Sportslovakia.sk. Slovensko a šport. [Online]. Retrieved from http://www.sportslovakia.sk/sk/index.php?option=com_content&view=article&id =48&Itemid=18&lang=fr (accessed April 20, 2015). Sportministerium. Sektion Sport im Sportministerium. [Online]. Retrieved from http://www.sportministerium.at/de/sektion-sport (accessed April 20, 2015). Stadt-salzburg.at. Sport Förderungen. [Online]. Retrieved from http://www.stadtsalzburg.at/internet/bildung_kultur/sport_und_erholung/sport_vereine_foerderung en/sportfoerderung_397480.htm (accessed April 20, 2015). Team Rot-Weiss-Rot. Informationen. [Online]. Retrieved from http://www.teamrotweissrot.at/home/infos/infos (accessed April 20, 2015). 53
Unisport Austria. Organisation. [Online]. Retrieved from http://www.unisportaustria.at/organisation (accessed April 20, 2015). Vlada.gov.sk. Podpora rozvoja športu 2014. [Online]. Retrieved from http://www.vlada.gov.sk/podpora-rozvoja-sportu-2014 (accessed April 20, 2015). Všeobecne záväzné nariadenie Trnavského samosprávneho kraja o poskytovaní dotácií na materiálno technickú podporu rozvoja športu a mládežníckych aktivít z rozpočtu Trnavského samosprávneho kraja, 20 (2009). Wien.gv.at[a]. Aufgaben und Ziele des Sportamts der Stadt Wien (MA 51). [Online]. Retrieved from http://www.wien.gv.at/freizeit/sportamt/amt/aufgaben.html (accessed April 20, 2015). Wien.gv.at[b]. Sportförderung für Vereinssport in Wien – Subventionsantrag. [Online]. Retrieved from http://www.wien.gv.at/amtshelfer/freizeitsport/sportamt/foerderungen/subventionen.html (accessed April 20, 2015). Wien.gv.at[c]. Rechnungsabschluss der Stadt Wien 2013. [Online]. Retrieved from http://www.wien.gv.at/finanzen/budget/ra13/index.htm (accessed April 20, 2015). Wiener Sportförderungsbeitragsgesetz 2012, § 1-12 (2012). Zákon ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 300/2008 Z. z. o organizácii a podpore športu a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení zákona č. 462/2008 Z. z., 528 (2010). Zákon o obecnom zriadení, 369, § 1-16 (1990). Zákon o organizácii a podpore športu a o zmene a doplnení niektorých zákonov, 300, § 1-34 (2008). Zákon o samospráve vyšších územných celkov v znení neskorších predpisov, 302, § 1-18 (2001).
54
SEZNAM ZKRATEK ASKÖ – z něm. Arbeitsgemeinschaft für Sport und Körperkultur in Österreich, Asociace sportu a tělesné kultury v Rakousku ASVÖ – z něm. Allgemeiner Sportverband Österreichs, Rakouský všesportovní svaz BMBF – z něm. Bundesministerium für Bildung und Frauen, Spolkové ministerstvo školství a žen BMF - z něm. Bundesministerium für Finanzen, Spolkové ministerstvo financí BMG – z něm. Bundesministerium für Gesundheit, Spolkové ministerstvo zdravotnictví BMG 1986 – z něm. Bundesministerien-Gesetz 1986, Zákon o spolkových ministerstvech 1986 BMLVS – z něm. Bundesministerium für Landesverteidigung und Sport, Spolkové ministerstvo obrany a sportu BMWFW – z něm. Bundesministerium für Wissenschaft, Forschung und Wirtschaft, Spolkové ministerstvo vědy, výzkumu a hospodářství BSFF – z něm. Bundes-Sportförderungsfonds, Spolkový fond na podporu sportu BSFG 2013 – z něm. Bundes-Sportförderungsgesetz 2013, Zákon o spolkové podpoře sportu BSPA – z něm. Bundes-Sportakademien, Spolkové sportovní akademie BSO – z něm. Bundes-Sportorganisation, Spolková sportovní organizace B-VG – z něm. Bundes-Verfassungsgesetz, Spolkový ústavní zákon EUSA – z angl. European University Sports Association, Evropská asociace univerzitního sportu EU – Evropská unie 55
FISU – z angl. International University Sports Federation, Mezinárodní federace univerzitních sportů GSpG – z něm. Glücksspielgesetz, Zákon o hazardních hrách LSO – z něm. Landessportorganisation, Zemská sportovní organizace MO – Ministerstvo obrany MŠVVaŠ – ze slov. Ministerstvo školstva, vedy, výzkumu a športu; Ministerstvo školství, vědy, výzkumu a sportu MV – Ministerstvo vnitra NR SR – Národní rada Slovenské republiky NŠC – Národné športové centrum ÖBSV – z něm. Österreichischer Behindertensportverband, Rakouský svaz tělesně postižených sportovců ÖFB – z něm. Österreichischer Fussball-Bund, Rakouský fotbalový svaz ÖHSV – z něm. Österreichischer Heeressportverband, Rakouský armádní sportovní svaz ÖOC – z něm. Österreichisches Olympisches Comité, Rakouský olympijský výbor ÖPC – z něm. Österreichische Paralympische Committee, Rakouský paralympijský výbor ÖPOLSV – z něm. Österreichischer Polizeisportverband, Rakouský policejní sportovní svaz SOÖ – z orig. Special Olympics Österreich, Rakouské hnutí speciálních olympiád SOV – Slovenský olympijský výbor SPV – Slovenský paralympijský výbor 56
SR – Slovenská republika SZU – Světová zimní univerziáda ŠCP – Športové centrum polície TRWR – z něm. Team Rot-Weiss-Rot, Tým červeno-bílo-červený TTSK – Trnavský samosprávný kraj ÚV SR – Úřad vlády Slovenské republiky VAVÖ – z něm. Verband alpiner Vereine Österreichs, Rakouský svaz alpského lyžování VŠC – Vojenské športové centrum VÚC – vyšší územní celek
57
SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 – Vybrané země EU - Rakouská republika a Slovenská republika..............9 Obr. 2 – Základní členění veřejné správy..............................................................10 Obr. 3 – Proces fungování přerozdělování dotací z BSFF.....................................28
58
SEZNAM TABULEK Tab. 1 – Veřejné výdaje spolkové země, resp. města Vídeň související s podporou sportu za rok 2013…………..................................................................................33 Tab. 2 – Alokace finančních prostředků ze státního rozpočtu sloužících na podporu sportu za rok 2014....................................................................................39 Tab. 3 – Veřejné výdaje hlavního města Bratislava související s podporou sportu za rok 2013.............................................................................................................45
59
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 – Organizace a členění veřejné správy v Rakousku Příloha č. 2 – Organizace a členění veřejné správy na Slovensku Příloha č. 3 – Seznam národních sportovních organizací, v nichž je zastoupena BSO Příloha č. 4 – Seznam jmen zemských zástupců pro sport a názvů zastřešujících zemských institucí pro sport
60
PŘÍLOHY
Příloha č. 1 – Organizace a členění veřejné správy v Rakousku Zdroj: www.de.wikipedia.org.
Vysvětlivky: Bund – spolek, Bundesländer – spolkové země, Wien – Vídeň, Bezirke – okresy, Städte mit eigenem Statut – statutární města, Gemeinde – obce.
Příloha č. 2 – Organizace a členění veřejné správy na Slovensku Zdroj: Kútik & Karbach (2011). Upraveno autorkou práce.
Příloha č. 3 – Seznam národních sportovních organizací, v nichž je zastoupena BSO Zdroj: www.bso.or.at[b]. BSO je zastoupena v následujících sportovních organizacích (v originálním znění):
Österreichischer Bundes-Sportförderungsfonds (BSFF),
Österreichisches Olympisches Comité (ÖOC),
Österreichische Sporthilfe,
Nationale Anti-Doping Agentur (NADA),
Österreichisches Institut für Schul- und Sportstättenbau (ÖISS),
Österreichisches Bundesnetzwerk Sportpsychologie (ÖBS),
Institut für medizinische und sportwissenschaftliche Beratung (IMSB),
Österreichisches Leistungszentrum Südstadt,
KA:DA (Karriere danach),
Konferenz der Landessportreferenten,
Österreichischer Rat für Freiwilligenarbeit,
Kontrollkommission und Kontrollausschuss für die Besonderen BundesSportförderungsmittel,
Österreichisches Olympia- und Sportmuseum,
Bundessport- und Freizeitzentren Austria GmbH.
Příloha č. 4 – Seznam jmen zemských zástupců pro sport a názvů zastřešujících zemských institucí pro sport Zdroj: www.bso.or.at[c]. Zemští zástupci pro sport (v originálním znění): Burgenland: Landeshauptmann Hans Niessl, Kärnten: Landeshauptmann Mag. Dr. Peter Kaiser, Niederösterreich: Landesrätin Dr.in Petra Bohuslav, Oberösterreich: Landesrat Mag. Dr. Michael Strugl, Salzburg: Landesrätin Mag.ª Martina Berthold, Steiermark: Landeshauptmann Mag. Franz Voves, Tirol: Landeshauptmann-Stellv. ÖkR Josef Geisler, Voralberg: Landesrätin Dr.in Bernadette Mennel, Wien: Landesrat Christian Oxonitsch.
Zemské sportovní instituce (v originálním znění): Burgenland: Abteilung 6, Leitung: OAR Wolfgang Szorger, Kärnten: Kärnten-Sport Koordination, Leitung: Landessportdirektor Mag. Arno Arthofer, Niederösterreich: Abteilung Sport, Leitung: Mag.ª Ilse Stöger, Oberösterreich: Landessportdirektion, Leitung: Landessportdir. Mag. Gerhard Rumetshofer, Salzburg: Landessportorganisation, Leitung: Mag. Walter Pfaller, Steiermark: Abteilung 12, Leitung: Mag. Christoph Kröpfl, Bakk.,
Tirol: Abteilung Sport, Leitung: Mag. Reinhard Eberl, Voralberg: Sportreferat, Leitung: Mag. Michael Zangerl, Wien: Sportamt der Stadt Wien MA 51, Leitung: Mag. Anatol Richter.
RESUMÉ Diplomová práce je věnována problematice veřejné podpory sportu v Rakousku a na Slovensku. Je rozdělena na několik částí. V první části popisujeme systémy veřejné správy v jednotlivých zemích. Druhá část se zabývá teoretickým základem v oblasti financování sportu. Třetí a čtvrtá kapitola se zaměřují na hlavní téma diplomové práce, kterým je popis organizace a struktury veřejné podpory sportu ve vybraných zemích.
SUMMARY The diploma thesis is dedicated to the issues of public support of sport in Austria and Slovakia. It is divided into several parts. In the first part, we describe systems of public administration in the chosen countries. The second part deals with the theoretical background of financing of sport. The third and fourth chapters focus on the main theme of the thesis – description of the organisation and structure of public support of sport in the chosen countries.
