Vedoucí práce: PhDr. Karel Chobot

Univerzita Palackého Olomouc Filozofická fakulta Katedra historie Archivnictví

Janisch Hans, výroba textilních a dekoračních látek, Šumperk (1935 - 1951) Inventář Bakalářská diplomová práce

Vedoucí práce: PhDr. Karel Chobot

Olomouc 2010

Zuzana Klazarová

Prohlášení

Tímto prohlašuji, že jsem bakalářskou diplomovou práci Janisch Hans, výroba textilních a dekoračních látek, Šumperk, vypracovala samostatně a použila pouze pramenů a literatury, které uvádím v přiloženém seznamu pramenů a literatury.

V Olomouci, 23. dubna 2010

Zuzana Klazarová

Poděkování

Tímto bych chtěla poděkovat Zemskému archivu Opava, pobočka Olomouc za poskytnutí materiálu ke zpracování mé bakalářské diplomové práce, za poskytnutí prostoru k pořádání a za cenné rady a vstřícný přístup. Také děkuji PhDr. Karlu Chobotovi za trpělivost a pomoc při pořádání tohoto fondu.

Obsah I.

Úvod...................................................................................................................5

II.

Úvod inventáře ...................................................................................................7

1.1.

Vývoj původce archivního fondu .....................................................................7

1.1.1. Stručná historie města Šumperk ...................................................................7 1.1.2. Historie textilního průmyslu na Šumpersku..................................................8 1.1.3. Poloha firmy ................................................................................................9 1.1.4. Stručná historie firmy ................................................................................ 10 1.1.5. Stav firmy Janisch Hans po 2. světové válce .............................................. 12 1.1.6. Provozovny, velikost prostor a strojní zařízení ........................................... 15 1.1.7. Možnosti technického využití strojního zařízení firmy ............................... 15 1.1.8. Obchodní partneři a dodavatelé .................................................................. 16 1.1.9. Náklady na provoz firmy ........................................................................... 16 1.1.10.

Sociální zařízení ..................................................................................... 17

1.2.

Vývoj a dějiny archivního fondu ................................................................... 18

1.3.

Archivní charakteristika archivního fondu ..................................................... 19

1.4.

Stručný rozbor archivního fondu ................................................................... 22

1.5.

Záznam o uspořádání archivního fondu ........................................................ 23

III.

Inventární seznam ............................................................................................. 24

IV.

Rejstřík ............................................................................................................. 35

V.

Tiráž ................................................................................................................. 37

VI.

Protokol o schválení ......................................................................................... 38

VII.

Zápis................................................................................................................. 39

VIII. Záznam o vnitřní změně v evidenci NAD ......................................................... 40 IX.

Závěr ................................................................................................................ 43

X.

Anotace ............................................................................................................ 44

XI.

Seznam pramenů a literatury ............................................................................. 45

XII.

Resumé ............................................................................................................. 46

I. Úvod

Jako svou bakalářskou práci jsem se rozhodla zpracovat fond firmy Janisch Hans, výroba textilních a dekoračních látek, Šumperk a vytvořit k němu archivní pomůcku, konkrétně inventář. Jedná se o fond podnikový (resp. firmy do znárodnění), který je uložen v Zemském archivu Opava pobočka Olomouc. Vzhledem k tomu, že studuji obor archivnictví, jedná se o předpokládanou formu bakalářské diplomové práce. Firma prošla velice složitým historickým obdobím plným změn. Továrna jako taková byla vystavěna roku 1898. Od roku 1903 ji vlastnil Carl Giani junior. Vyráběly se zde, z počátku, hlavně speciální výrobky na zakázku. Po zahájení okupace za 2. světové války získal firmu Hans Janisch a firma se ve válečném období soustředila v první řadě na domácí trh a v roce 1942 byla výroba zastavena úplně. Na tomto fondu mě již na začátku mé práce velice zaujalo velké množství názorných náčrtků na tkaní a vzorků látek. S tím je samozřejmě spojeno i zajímavé cenové ohodnocení různých druhů materiálů látek a jejich vzorování v dané době. Jedná se především o zajímavé druhy krajek, brokát, satén, atd. Dále jsou tu záznamy o používaném strojním a technickém zařízení. Tento fond je v každém případě velice zajímavý především pro badatele se zájmem o textilní průmysl. Bohužel je literatury k tomuto tématu velmi málo, respektive prakticky žádná. Hlavním zdrojem většiny uvedených informací o této firmě byl proto samotný fond. Sama jsem se o problematiku textilních firem na našem území dříve příliš nezajímala a velice mě překvapilo, co vše se dá v takovém fondu najít a zjistit. Při pořádání a studiu materiálů fondu jsem si utvořila jasnější představu o fungování podobných firem. Cílem této mé práce je vytvořit archivní inventární pomůcku v Zemském archivu Opava, pobočka Olomouc a vytvořit k němu stručnou charakteristiku a historii tohoto fondu. Vzhledem k tomu, že dosud nebyla vypracována žádná metodika na pořádání fondu tohoto druhu, zvolila jsem umělé schéma, jež se pro podobné fondy používá v Zemském archivu Opava. Při vytváření rejstříku jsem zjistila, že položek do něj je jen velmi poskrovnu. Z toho důvodu jsem se rozhodla vytvořit jeden rejstřík smíšený místo tří jednotlivých (jmenný, místní, věcný).

5

Inventáře a katalogy Zemského archivu v Opavě, pobočka Olomouc

Číslo listu NAD: 1394 Evid. č. pomůcky:

Janisch Hans, výroba textilních a dekoračních látek, Šumperk (1935 – 1951)

Inventář

Zpracovala: Zuzana Klazarová

Olomouc 2010

II. Úvod inventáře 1.1. Vývoj původce archivního fondu 1.1.1. Stručná historie města Šumperk

Šumperk leží v údolí řeky Desné. Jedná se o politické, správní a hospodářské centrum na severozápadní Moravě. Město se nachází na 50° severní zeměpisné šířky a na 17° východní zeměpisné délky.1 Název města vznikl ze slov Schön-Berg. Šumperk byl založen jako správní centrum této oblasti již ve 13. století. Jako důležité, pro jeho dobrou ekonomiku, se postupně ukázala především textilní výroba. V 16. století se zde nacházelo sídlo Žerotínů a o století později pak bylo v poddanství Lichtenštejnů. Šumperk byl také poznamenán čarodějnickými procesy na konci 17. století, odsouzeno zde bylo pětadvacet lidí. Od konce 19. století se na moderní podobě města podíleli přední vídeňští architekti, díky tomu ho ve své době lidé nazývali "Malou Vídní"2. Ve 30. letech 20. století zde výrazně sílí česká menšina. V roce 1938 byli však donuceni odejít do neokupované části země a město obsadili němečtí vojáci. Po válce naopak došlo k odsunu většiny německých obyvatel města. A při osvobozování nedošlo naštěstí k žádným větším škodám. K dalším změnám v celé zemi včetně Šumperka dochází po únoru 1948. Jsou zestátňovány průmyslové podniky a prakticky zanikají i všechny soukromé živnosti. Dnes má Šumperk cca 28 tisíc obyvatel, což je skoro dvojnásobek oproti stavu před druhou světovou válkou.

1

MELZER, M. – SCHULZ, J.: Vlastivěda šumperského okresu. Šumperk, 1993.

2


7

1.1.2. Historie textilního průmyslu na Šumpersku

Na severní Moravě a ve Slezsku má textilní výroba tradici již od středověku. Na tomto území bylo pěstování lnu velmi produktivní, s tím je samozřejmě pojena i výroba plátna. Ve středověku pracovali tkalci hlavně pro místní trh a soustřeďovali se do cechů. Vyráběli plátno jak pro jednotlivce, tak s ním docházeli i na týdenní a výroční trhy. Na těch si je mohli koupit i další zákazníci z okolí. V cechu to fungovalo tak, že mistr zaměstnával tovaryše, učně a další pomocné síly. S nimi pak pracoval na stavech. O obchod se však staral sám. V této době platilo, že se bezchybné plátno bílilo a pokud mělo nějaké nedostatky, bylo barveno na modro či černo.3 Na počátku novověku dochází k překračování úrovně výroby tak, že se začíná vyvážet i do zahraničí. To vytváří nové možnosti jak pro tkalce, tak pro různé obchodníky. Objevují se také nové druhy výrobků (trip, plyš, barchet, mezulán). Dochází

k postupnému

rozvoji

výrobní

techniky,

hlavně

zakládáním

nově

organizovaných manufaktur, v nich je výroba zaměřena na specializaci a dělbu práce. První manufaktura v Šumperku byla založena roku 1760, o sedmnáct let později však zanikla. Úspěšnější byl pokus na konci 18. století. Vznikla zde manufaktura na výrobu manšestru, tripu a plyše. Byla založena za finanční spoluúčasti firmy „Klapperoth a Herdegen“ z Vídně.4 Na počátku 19. století již počet manufaktur značně stoupá. Dochází však ke zvyšování konkurence ze zahraničí. Společnost pro mechanickou přádelnu lnu a konopí vznikla na základě ustanovení majitelů plátenických manufaktur, právě kvůli schopnosti konkurovat zahraničním mechanickým přádelnám. Provoz začal roku 1842, ale kryl pouhou třetinu spotřeby příze manufaktur v Šumperku a okolí. Krize v letech 1857 – 1858 v podstatě zastavila rozvoj mechanického předení. Další přádelny byly stavěny až po jejím odeznění. Dalším důležitým faktorem v modernizaci bylo v zavádění parních strojů. Již na počátku sedmdesátých let 19. století měly přádelny zařízení na vodní i parní pohon. Při tkaní byla však stále nejdůležitější ruční práce. K prvním pokusům

3


4


8

mechanického tkaní došlo až na konci šedesátých let. K rozvoji pak došlo začátkem let osmdesátých, po překonání krize, která proběhla v letech 1873 – 1879.5 Ve 20. století se zvyšují nároky na kvalitu i množství příze. To se samozřejmě odrazilo na výrobě a zpracování. V této době byly textilní továrny ovlivňovány zvyšující se oblibou levných bavlněných látek. Což mělo za následek stavbu nových přádelen bavlny. Velký útlum nastal v období válek. Za první světové války byl snížen vývoz na jednu třetinu. Z důvodu nedostatku materiálu musely některé firmy přeorientovat svou výrobu. U firem, které pracovaly pro válečné účely, byla naopak zaznamenána výroba vyšší. V meziválečném období došlo znovu k zvyšování produkce. Vyústilo to až k založení akciové společnosti v roce 1929. Tento zdárný vývoj byl ale přerušen ekonomickou krizí na počátku třicátých let. Za druhé světové války byl omezen provoz ve většině továren, nejen na tomto území. A výroba v dalších se zaměřila na válečné účely. Po osvobození byla velká část textilních továren konfiskována jako majetek německých obyvatel a připadla pod národní správu. V této době trpěly firmy hlavně nedostatkem kvalifikované pracovní síly. Docházelo i k tomu, že některé firmy zažádaly o vyreklamování německých pracovníků z odsunu, protože by nebyly prakticky schopni pokračovat ve výrobě. Německé odborné pracovníky však již brzy nahradili čeští odborníci z vnitrozemí. Od roku 1946 začala znovu stoupat výroba a postupně došlo i k obnově vývozu. Po únorovém převratu roku 1948 pak dochází k hromadnému znárodňování podniků a soukromých živností. To se týká i firmy Janisch Hans, výroba textilních a dekoračních látek.

1.1.3. Poloha firmy

Firma Janisch Hans výroba textilních a dekoračních látek ležela v rovině a byla přibližně 2000 metrů vzdálena od nádraží v Šumperku. V poválečných letech se jednalo o budovu přízemní, která se nacházela ve velmi dobrém stavu. Provozovny byly světlé a nepotřebovaly žádné větší opravy. Budova měla možnost značného rozšíření, ale pouze

5

MELZER, M. – SCHULZ, J.: Vlastivěda šumperského okresu. Šumperk, 1993. 9

směrem na jih. Tímto směrem vlastnila firma velkou zahradu, ve které bylo případné rozšiřování možné.6

1.1.4. Stručná historie firmy

Firma Janisch Hans, výroba textilních a dekoračních látek existovala již od roku 1793, a to pod jménem Carl Giani junior. Hlavní sídlo tohoto závodu bylo nejprve ve Vídni. Až od 6. prosince 1933 se stal hlavním závodem závod v Šumperku. Informace o této změně vychází z výpisu obchodního rejstříku Krajského soudu v Olomouci.7 V továrně v Šumperku se vyráběly speciální výrobky na zakázky. Například se jednalo o mešní roucha, ornáty pro biskupy, těžké brokáty, slavnostní prapory a drahé záclony. To vše se vyrábělo již za Rakouska - Uherska. Po roce 1918 bylo rozhodnuto vedením firmy, že výroba v továrně zůstane pouze u původního zaměření. Továrna v té době zaměstnávala přibližně čtyřicet až šedesát pracovníků. Původní název firmy zněl Carl Giani junior, podle předešlého majitele. Po smrti Carla Gianiho v roce 1929 převzal jméno této společnosti jeho společník Karel Kaser ze Šumperka. Závod se roku 1938 z části zmodernizoval a začaly se zde vyrábět i nábytkové látky. To trvalo až do převedení výroby na válečné účely v období druhé světové války. 8 V roce 1938 byl závod prodán Hansovi Janischovi, který se stal novým majitelem továrny. Jednalo se o továrníka v Zohnsee, který podnik v Šumperku získal po okupaci cestou německého záboru majetku od bývalých majitelů. Firmu pak přejmenoval na Janisch Hans výroba textilních a dekoračních látek Šumperk. Svými kvalitními výrobky v oboru potahových a dekoračních látek získala firma v předválečných letech v zahraničních zemích výborné jméno. Díky tomu projevilo, po osvobození v roce 1945, mnoho zahraničních zákazníků zájem o obchodní spolupráci.

6

Zemský archiv Opava pobočka Olomouc, Fond Janisch Hans, výroba textilních a dekoračních látek

Šumperk (1935 – 1951), kart. č. 1. 7

Zemský archiv Opava pobočka Olomouc, List fondu Janisch Hans, výroba textilních a dekoračních látek

Šumperk, NAD 1394, 1990 – 1999. 8

Zemský archiv Opava pobočka Olomouc, List fondu Janisch Hans, výroba textilních a dekoračních látek

Šumperk, NAD 1394, 1990 – 1999.

10

Během okupace se firma zaměřila výhradně na výrobu pro domácí trh. Tento stav trval až do 31. prosince 1942, tehdy byl podnik zastaven jako nedůležitý v období války. Po osvobození vlastnila firma pětapadesát tkalcovských stavů, které byly schopné provozu a k nim patřily další příslušné pomocné stroje. Firma však nevlastnila žádný vlastní zdroj energie, proto byla nucena odebírat cizí proud. Parní kotel v kotelně sloužil pouze k vytápění provozoven. Během okupace podléhal podnik v Šumperku administrativně podniku v Sázavě u Lanškrouna. Zde byly také uloženy veškeré účetní knihy. Pro každý podnik byly samozřejmě vedeny odděleně. Účetnictví bylo strojové, propisovací v rámci předepsané účetní osnovy. Po osvobození se však nemohlo pokračovat v tomto účetním systému a proto bylo založeno podvojné tzv. americké, účetnictví.9 Od počátku roku 1946 bylo toto účetnictví rozčleněno a byly založeny pomocné kartotéky podle účetní osnovy textilního průmyslu. Kvůli nedostatku technických pomůcek nebylo možno zavést ani propisovací účetnictví. Dále firma členila mzdy na výrobní, pomocné výrobní a režijní. Dne 26. března 1945 koupila firma Janisch Hans, výroba textilních a dekoračních látek Šumperk tkalcovské stavy od firmy Seidenindustrie Maribor. Tyto stroje ale nebyly dodány z důvodu válečných událostí v té době.10 V době okupace se v závodě vyráběly plynové masky. V této době se musely tkalcovské stavy a ostatní stroje naskládat do jiné části továrny. V roce 1945 byly znovu nainstalovány a byla na nich opět zahájena výroba. Firma byla zanesena v obchodním rejstříku a jednalo se o podnik jednotlivce. Pan Hans Janisch vlastnil kromě tkalcovny v Šumperku, ještě mechanickou tkalcovnu hedvábí v Sázavě u Lanškrouna a tkalcovnu v Rittersfeldu v Rakousku. Po osvobození 8. května 1945 byly oba podniky na území Československé republiky rozděleny.11 9


Šumperk (1935 – 1951), kart. č. 1. 10

Zemský archiv Opava pobočka Olomouc, List fondu Janisch Hans, výroba textilních a dekoračních

látek Šumperk, NAD 1394, 1990 – 1999. 11


Šumperk (1935 – 1951), kart. č. 1. 11

Od samého začátku v roce 1945 se zde vyráběly nábytkové látky a dekorační tkaniny - epingle, brokáty, záclony atd., které se vyvážely hlavně do západních států. Po přestavbě tkalcovny na klasické vlnařské stavy došlo i ke změnám ve skladbě výroby. Závod se začal specializovat na výrobu nábytkových látek s tradičními vzory.12 Po skončení druhé světové války byla firma zkonfiskována. Ing. Karel Holoubek, účetní poradce v Šumperku zde provedl bilanci k 31. prosinci 1945. Z předběžné zprávy o konfiskátu lze pak vyčíst mnohé informace o tom, v jakém stavu se firma v poválečném období nacházela. 13

1.1.5. Stav firmy Janisch Hans po 2. světové válce

Firma vedla v této době podvojné účetnictví a pomocné kartotéky byly zaneseny přenosem. Mzdy byly členěny na výrobní, pomocné výrobní a režijní. Účetnictví se vedlo velmi nepořádně. Pomocné karty byly zanedbané a nebyly na nich prováděny převody. Nevedlo se žádné skladové účetnictví za účelem přesné evidence surovin a pomocných hmot. Jejich záznamy byly naprosto nedostačující.14 Firma spolupracovala s těmito peněžními ústavy: Pražská úvěrní banka, pobočka Šumperk; Moravská banka, pobočka Šumperk; Reeskontní a lombardní ústav v Praze. Při povolování úvěru bylo nutno postupovat podle oběžníku podnikového ředitelství. Národním správcům na Slovensko se prodávalo proti úhradě provedené předem, to znamená, že se jim zaslal předběžný účet s žádostí, aby úhradu provedli na účet firmy u filiálky Pragobanky v Šumperku. Co se týká informačních zpráv ohledně zákazníků, kteří vyžadovali větší úvěr nebo zákazníků nových, žádalo se podnikové ředitelství, aby tyto informace obstaralo.15 Exportní prodej výrobků firmy byl řízen výhradně exportním oddělením podnikového ředitelství ve Vratislavicích. Tuzemský prodej se prováděl takovým

12

Zemský archiv Opava pobočka Olomouc, Fond Janisch Hans, výroba textilních a dekoračních látek Šumperk (1935 – 1951), kart. č. 1. 13



Zemský archiv Opava pobočka Olomouc, Fond Janisch Hans, výroba textilních a dekoračních látek Šumperk (1935 – 1951).

12

způsobem, že byly dvakrát týdně předkládány veškeré objednávky ke schválení prodejnímu oddělení podnikového ředitelství Národního podniku TOKO ve Vratislavicích. Platební podmínky si stanovovali sami podle směrnic podnikového ředitelství. Korespondenci s tuzemskými zákazníky vyřizovali taktéž sami. Signování balíků se provádělo podle směrnic podnikového ředitelství. Jednalo se o počáteční písmena zákazníků.16 Zajímavé bylo, že firma nevyžadovala informace o zákaznících a že měla v záznamu některé exportní zakázky, ačkoliv neměla vývozní povolení. V této době je vedoucím národním správcem se ve firmě Janisch Hans, výroba textilních a dekoračních látek Šumperk centrální ředitel Národního podniku TOKO pan Hampl. To bylo ohlášeno následujícím finančním institucím, Pragobance, Moravské bance a Spořitelně města Šumperka. Z tohoto důvodu k nim firma podala žádost o zaslání nových podpisových vzorů.17 Firma v této době zaměstnávala pětaosmdesát dělníků, z toho byli čtyři Němci, jeden zámečnický mistr a jeden údajně velmi starý, práce již téměř neschopný, tkalcovský mistr, čtyři úředníci, tři úřednice a jeden národní správce. Situace se změnila 14. ledna 1947, kdy Okresní národní výbor v Šumperku jmenoval novou národní správu firmy Hans Janisch – Giani. Tou se stalo družstvo Slum, zastoupené předsedou Richardem Kazdou. Jmenování bylo provedeno na základě přípisu ministerstva průmyslu ze dne 3. ledna 1947.18 Nová národní správa se ujala podniku 20. ledna 1947. Vzhledem k neutěšeným poměrům, provedl nový národní správce taková organizační opatření, aby zajistil dobrý chod podniku a úředníky začlenil do řádné práce. Byla vydána různá pověření proto, aby každý mohl pracovat ve svém pracovním úseku zodpovědně a k prospěchu firmy. A vedoucí pracovníci byli požádáni, aby pravidelně alespoň jednou týdně podali přesné informace ze svého pověřeného pracovního úseku.19

16





Zavedly se také týdenní pracovní porady se všemi vedoucími úředníky a závodní radou. Na těchto poradách se projednávaly vždy všechny záležitosti provozu, prodeje a účtárny firmy. Účtárna byla v této době v naprosto dezolátním stavu, účetnictví nebylo kontrolováno od měsíce června 1946. Nebyly vystavovány dobropisy a proúčtovány skonta, takže vznikala ještě v roce 1947 nedorozumění s odběrateli. Z důvodu pořádku a řádnému objasnění byly rozeslány odběratelům výpisy kont k ověření. V důsledku těchto těžkostí nebylo možné v tomto roce ještě účtovat.20 Aby byl zajištěn správní chod závodu, který se bez plánování neobejde, byl vydán příkaz k vypracování výrobního plánu, od toho se pak odvíjel plán prodeje a finanční plán. Firma měla už v roce 1947 zavedenou novou účetní osnovu. Administrativně a technicky byla velmi dobře vedena. Vedlo se zde skladové účetnictví surovin a hotových a rozpracovaných výrobků a zavedlo se také investiční účetnictví. Provozní účetnictví však firma neměla. Kancelářské zařízení bylo velmi slušné. V kanceláři byli čtyři psací stroje, z toho byl jeden stroj se širokým válcem v dobrém stavu, jeden sčítací stroj a jeden malý kalkulační stroj. V tomto období firma právě jednala o uskutečnění objednávky na 20 000 metrů brokátu, to je cca 3 000 000,- Kčs. Zájemcem byla mexická firma Senta a Kram, Mexico City.21 Roku 1948 byla majetková podstata firmy začleněna do národního podniku MONA, továrny na módní textil v Ústí nad Orlicí. Dne 21. ledna 1949 byl závod začleněn do národního podniku Toko. Odtud následně přešel do národního podniku Plyšan, Hlinsko v Čechách, který byl nově utvořen.22

20



Zemský archiv Opava pobočka Olomouc, Fond Janisch Hans, výroba textilních a dekoračních látek Šumperk (1935 – 1951), kart. č. 1.

14

1.1.6. Provozovny, velikost prostor a strojní zařízení

Sklad surovin byl velmi malý, vlastně skoro žádný. Z tohoto důvodu musely být příze a bedny uskladněny v hlavním sále. Tam byly současně také umístěny stavy na tah a řez. Rovněž sklad přízí připravených pro výrobu byl naprosto nevyhovující. Jednalo se o značně přeplněnou a tmavou místnost. Hlavním důvodem toho bylo špatné umístění vysokých regálů. Navíc sklad sloužit kromě toho také jako vyšívárna a úložné místo pro neupravené zboží. Přípravna byla umístěna ve tkalcovském sále, nebyla tedy oddělená, byla však značně prostorná. Strojní zařízení přípravny bylo již dost staré a velmi opotřebované. Nacházeli zde stroje Schweiter a Voigr, osnovní i útkové.23 Snovárna měla sedm snovacích strojů, šest z nich bylo francouzské značky Bourgon isere, Diederich, který měl obvodem pět metrů a jeden snovací stroj byl konusový s pevným kousem, od firmy Schonherr, Chemnitz. 24 Tkalcovský sál byl značně prostorný, velmi světlý, ze zdravotní stránky jistě nezávadný a technicky rovněž plně vyhovující. Bylo zde umístěno kolem šedesáti tkalcovských stavů, většina z nich byla od firmy Schonherr, částečně též z Beridot. Několik přetkávaných stavů bylo opatřeno listovými stroji a to systému Žandovské železárny a Stoubliho listovky. 25 Téměř všechny stavy byly s oboustrannými zdvižnými záměnami, čtyřskříňkovými, několik stavů též se čtyř-skříňkovou oboustrannou záměnou. Pohon stavů byl samostatný. Stroje byly v té době v dobrém stavu.

1.1.7. Možnosti technického využití strojního zařízení firmy

S tehdejším strojním zařízením, které továrna vlastnila, bylo možné vyrábět různé druhy nábytkových a dekoračních látek z vlny, bavlny, umělého hedvábí, pravého 23




15

hedvábí a podobných materiálů. Tkali se zde umělecké nábytkové brokáty s různými barvami v útku a bylo zde možné tkát dobře i sijuetty.26 Firma převzala po Němcích celkem 144 000 Kčs, které byly uloženy u Deutsche Bank, Svitavy. V této době byla firma ve velmi kritickém finančním stavu. Důvodem byl velmi malý odbyt exportních výrobků. Hlavním problémem tohoto stavu bylo, že firma neobdržela od zákazníka z Holandska příslušná dovozní povolení.

1.1.8. Obchodní partneři a dodavatelé Firma nakupovala materiály od různých firem27: - umělé hedvábí odebírala od firmy Spolek pro chemickou a hutní výrobu, národní podnik, Lovosice nad Labem nebo Terezín - pravé hedvábí od firmy Bodner, Curych, něco též od Tkalcoven hedvábí, národní podnik, Praha - bavlnu od firmy Sdružené bavlnářské závody, Praha, Továrna na samety a plyše, Varnsdorf, Valkeřické průmyslové závody, národní podnik, Valkeřice, Roubíček, Choceň. - len získávala od podniku Moravolen, národní podnik, Šumperk. - vlnu od Vlnařské závody, přádelny vlny, Mladá Boleslav.

1.1.9. Náklady na provoz firmy

Všechny stroje v podniku byly poháněny elektromotory. Hlavním důvodem bylo že firma neměla vlastní parní stroj ani turbínu a elektřinu musela odebírat ze sítě. Průměrná měsíční spotřeba činila asi 2 600 KW pro pohon a světlo provozoven a asi 120 KW pro osvětlení kanceláří.28 Uhlí potřebovala firma pouze pro tepelné účely, a to na vytápění provozoven v zimním období. V létě uhlí nepotřebovala vůbec. Uhlí bylo velmi dobré jakosti, bylo 26




16

černé kamenné z Moravské Ostravy. Celková denní spotřeba činila asi 350 - 400 kilogramů. 29 Dopravu pro firmu obstarávala autodoprava Československé dráhy v Šumperku. Tkalcovské potřeby nakupovala firma v místě, jelikož zde byla výroba tkalcovských potřeb. Dne 24. března 1948 byl celkový stav všech zaměstnanců třiaosmdesát včetně úředníků. Úředníci byli kvalifikovaní, bylo zde pět nebo šest maturantů. Většina dělníků byla české národnosti, pouze 5 dělníků je ze smíšeného manželství. Dělníci byli dobře zapracováni. Se stávajícím strojním zařízením bylo však možné zaměstnat maximálně asi 125 zaměstnanců. Asi třetina zaměstnanců pak byla ze sousedních obcí.30

1.1.10. Sociální zařízení

Firma Janisch Hans, výroba textilních a dekoračních látek měla také vlastní závodní kuchyni. Zde se prý velmi slušně vařilo. Kuchyně byla umístěna v přízemí činžovního domu, který měla firma v národní správě. Jinak vlastnila ještě jeden činžovní dům obytný. Oba domy byly přímo naproti továrně. Bydlení v nich bylo z důvodu co do vzdálenosti ideální. Domy byly poměrně v dobrém stavu, takže nepotřebovaly velké opravy. Jediné, co potřebovalo menší opravy, byly koupelny, protože ty byly velmi špatně větrané.31 Firma naprosto postrádala umývárnu a měla šatnu, která naprosto nevyhovovala předpisům, neboť sloužila zároveň jako jídelna těm, kteří si nosili jídlo z domova. Závodní kuchyně byla schopna uvařit asi sedmdesát obědů pro své zaměstnance, oběd pro ně stál 7.30 Kčs a pro dvacet zaměstnanců firmy Schmachtl a Krisch, továrna na kancelářský nábytek Šumperk, ti platili za oběd 10 Kčs.32

29



Zemský archiv Opava pobočka Olomouc, Fond Janich Hans, výroba textilních a dekoračních látek Šumperk (1935 – 1951), kart. č. 1. 32


17

1.2. Vývoj a dějiny archivního fondu Archiválie fondu Janisch Hans, výroba textilních a dekoračních látek Šumperk byl do Zemského archivu v Opavě převzat pod přírůstkovým číslem 7/90 dne 28. dubna roku 1990. Materiál byl převzat z podnikového archivu národního podniku Bytex Hlinsko v Čechách. Jednalo se o fond nezpracovaný. Do olomoucké pobočky Zemského archivu v Opavě byl předán v roce 1999. Evidenční list k fondu zpracovala M. Lexová. Jednalo se o x ukládacích jednotek - 4 kartony a 5 balíků. Celkem se jednalo o 0,90 bm. Fond vznikl v Šumperku jako výsledek činnosti firmy Janisch Hans, výroba textilních a dekoračních látek a jeho národních správ. Jazyk většiny archiválií je čeština, kromě dokumentů vzniklých za druhé světové války, ty jsou převážně v němčině.

18

1.3. Archivní charakteristika archivního fondu Archivní fond Janisch Hans, výroba textilních a dekoračních látek, Šumperk je neúplný. Materiál v tomto fondu je v celkem dobrém stavu. Na dokumentech nejsou patrny stopy po poškození plísněmi, hmyzem, hlodavci či světlem. Materiály v tomto fondu jsou z velké části strojopisné, ale v menší míře se zde objevují i rukopisné poznámky a náčrtky. Z větší části jsou archiválie psány v češtině. Německy jsou pak psány dokumenty mezi lety 1935 – 1945. Patrně nejvíce materiálů firmy se dochovalo z konce druhé světové války a z let následujících. Z prvních let působení firmy je zde pouze nepatrné množství. Zmíněný fond obsahuje písemnosti k národní správě, účetnictví, výkaznictví, statistice, výrobě a podobně. Časový rozsah fondu je mezi lety 1935 – 1951. Firma však existovala již od roku 1793 pod jménem Carl Giani junior. Nejprve měla své hlavní sídlo ve Vídni, to bylo však roku 1933 přeneseno do Šumperka. Pro zpracování tohoto fondu bylo zvoleno umělé schéma. Toto schéma vychází ze způsobu zpracování, které se používá pro firemní fondy před znárodněním, v Zemském archivu v Opavě. Bylo k tomu přistoupeno, z důvodu toho, že dosud neexistuje metodika pro zpracování fondu tohoto typu. Archivní materiál byl rozdělen do následujících skupin: Spisy -

Vedení a správa podniku - Správa podniku - Korespondence se správními úřady - Korespondence se soudy - Korespondence s korporacemi - Korespondence s bankami - Korespondence v záležitostech odborů - Korespondence s obchodními zástupci a poradci

-

Majetek a vybavení podniku

-

Daně

-

Zaměstnanci

-

Obchod - Obchodní záležitosti - Korespondence s firmami

Účetní materiál 19

-

Účetní spisy

Mapy a plány

Patrně nejdůležitější kapitolou je vedení a správa podniku. Jsou zde hlavně informace z poválečného období. Patří mezi ně informace o poměrech firmy, zápisy a vyhlášky ze schůze závodní rady v roce 1948, zápisy a zprávy národní správy firmy či zprávy o volbách ve firmě. Další zajímavou kapitolou je majetek a vybavení podniku. Nachází se zde například výrobní předpisy, seznamy nářadí a nástrojů či inventář strojního zařízení firmy. Neméně důležitou součástí této kapitoly je předběžná informace o konfiskátu z let 1945 – 1948 nebo výpis z katastru pozemkového rejstříku. Co se týká daní, jedná se o výkazy služebních požitků podrobených srážce daně, výkazy daně ze mzdy a daně důchodové. Písemnosti o zaměstnancích tvoří především dokumenty o vyplácení mezd, brigády, přesčasy, dovolené, pojištění, příjem a propouštění zaměstnanců. Velice zajímavou součástí je seznam zaměstnanců vyreklamovaných z odsunu z roku 1946. Zajímavostí fondu je velké množství dochovaných vzorků látek včetně názvů druhů látek, nákresů na tkaní a ceníků, vše je zařazeno ve skupině Obchod – Obchodní záležitosti. Patrně nejobsáhlejší součástí fondu je korespondence. Jedná se o korespondenci s různými firmami, správními úřady, korporacemi, soudy, bankami, obchodními zástupci a poradci a v záležitostech odborů. Korespondence jako taková zabírá prakticky přes polovinu fondu. Velice zajímavý je také rukopisný, kolorovaný situační plán přístupových tras do firmy. Účetní materiál neobsahuje žádné účetní knihy. V části Účetní spisy jsou však zajímavé například základy pro kalkulaci. Archivní materiál archivního fondu Janisch Hans, výroba textilních a dekoračních látek Šumperk obsahuje 98 inventárních čísel. Skládá se z --- evidenčních jednotek, z toho je --- kartonů spisů, včetně účetních spisů a jednoho situačního plánu. Situační plán je stejně jako ostatní materiál uložen do kartonu a jeho evidenční číslo je totožné s číslem inventárním. Jedná se o rukopisný kolorovaný situační plánek přístupových cest k továrně, patrně z roku 1940, autor je však bohužel neznámý.

20

Číslo jednací Protokolu o schválení pomůcky a Zápisu o vnitřní skartaci bude přiděleno až k odevzdání řediteli Zemského archivu v Opavě PhDr. Karlu Müllerovi a číslo pomůcky se přidělí až po schválení archivem. Při zpracování tohoto fondu bylo skartováno 0,03 běžných metrů. Jednalo se převážně o multiplicitní materiál a bezvýznamnou korespondenci z let 1940 – 1948. Při vytváření rejstříku jsem zjistila, že položek do něj je jen velmi poskrovnu. Z toho důvodu jsem se rozhodla vytvořit jeden rejstřík smíšený místo tří jednotlivých (jmenný, místní, věcný).

21

1.4. Stručný rozbor archivního fondu Archiválie archivního fondu Janisch Hans, výroba textilních a dekoračních látek Šumperk mohou být pro mnohé badatele velice zajímavé. Z fondu lze zjistit informace o historii a chodu firmy. Dále jsou zde velice zajímavé informace o vzhledu, možnostech a technickém vybavení továrny. Neopomenutelnou součástí fondu je také velké množství různých vzorků látek, jejich ceníky a v některých případech i nákresy na tkaní. Mimoto je tu možné najít záznamy o strojním vybavení továrny. Ve fondu jsou zároveň zmínky o provozu a zaměstnancích, včetně jejich ubytování a stravování. Co se týká zaměstnanců, jsou zde také informace o mzdách, brigádách,

pojištění

a

nemocenských

či

dokumenty

o

zaměstnancích

vyreklamovaných z odsunu po druhé světové válce. Patrně největší částí fondu je korespondence s různými firmami a instituty převážně o obchodních a finančních záležitostech. To se může spolu s dalšími informacemi o financích firmy hodit při různých historicko-ekonomických studií. V každém případě může být fond Janisch Hans, výroba textilních a dekoračních látek Šumperk využit badateli z různých studijních oborů.

22

1.5. Záznam o uspořádání archivního fondu Archivní fond Janisch Hans, výroba textilních a dekoračních látek Šumperk v Zemském archivu v Opavě pobočka Olomouc v roce 2010 zpracovala a vypracovala inventář Zuzana Klazarová studentka oboru Archivnictví na Univerzitě Palackého v Olomouci jako svou bakalářskou práci. Fond tvoří 98 inventárních jednotek, evidenčních jednotek je 11, z nichž je 10 kartonů a 1 plán. Dohromady to čítá 1,10 bm, což znamená, že se zvýšila metráž navzdory tomu, že vnitřní skartací bylo vyřazeno 0,03 bm dokumentů, jednalo se především o multiplicitní materiál a bezvýznamnou korespondenci z let 1940 - 1948. Situační plánek je z důvodu archiválií uložen v kartonu číslo10.

23

III.

Inventární seznam

24

Inv. č.

Obsah

I. 1. a)

Čas. Rozsah

Karton

Spisy Vedení a správa podniku Správa

1

Národní správa firmy Janisch Hans, Šumperk

1945 - 1947

1

2

Informace o poměrech firmy

1945 - 1948

1

3

Zápisy a zprávy národní správy firmy Janisch Hans

1945 - 1948

1

4

Hlášení o plnění plánu

1947 - 1948

1

5

Schůze závodní rady (zápisy, vyhlášky)

1948

1

6

Statistická hlášení

1948

1

7

Zprávy o volbách

1948 - 1950

1

8

Zprávy firmy MONA Šumperk

1948 - 1951

1

9

Zápisy a zprávy Národního podniku TOKO, Šumperk

1949 - 1951

1

1939

1

1939 - 1940

1

b) 10

Korespondence se správními úřady

Korespondence s Reichsstelle für Seide, Kunstseide und Zellwolle, Berlin

11

Korespondence s Reichsstelle für Baumwollgarne und – gewebe, Berlin

12

Korespondence s Landeswirtschaftsamt Kattowitz

1941

1

13

Korespondence s Reichsstelle für Wolle und andere

1941 - 1942

1

Tierhaare, Berlin

25

Inv. č.

Obsah

Čas. Rozsah

Karton

14

Korespondence s Místní správní komisí, Šumperk

1945 - 1946

1

15

Korespondence s Okresní správní komisí, Šumperk

1945 - 1946

1

16

Korespondence s Úřadovnou sociálního pojištění,

1945 - 1946

1

Šumperk 17

Korespondence s Ministerstvem průmyslu, Praha

1945 - 1948

2

18

Korespondence s Ministerstvem vnitřního obchodu,

1945 - 1948

2

1945 - 1948

2

Praha 19

Korespondence s Poštovním a telegrafním úřadem, Šumperk

20

Korespondence se Státním úřadem statistickým, Praha

1945 - 1948

2

21

Korespondence s Místním národním výborem,

1945 - 1949

2

Šumperk 22

Korespondence s Úřady ochrany práce

1945 - 1949

2

23

Korespondence s Okresním národním výborem,

1945 - 1951

2

Šumperk 24

Korespondence s různými úřady

1945 - 1951

2

25

Korespondence s Československým reeskontním a

1946

2

lombardním ústavem, Praha 26

Korespondence s Ministerstvem pro zahraniční obchod, 1946 - 1948

2

Praha 27

Korespondence s Okresním finančním ředitelstvím, Olomouc

26

1946 - 1948

2

Inv. č.

Obsah

Čas. Rozsah

Karton

28

Korespondence se Zemským národním výborem, Brno

1946 - 1948

2

29

Korespondence Fondem národní obnovy

1946 - 1950

2

30

Korespondence s Ministerstvem výživy, Praha

1948

2

31

Korespondence s Berní správou, Šumperk

1948

2

32

Korespondence s Berní správou, Lanškroun

1948

2

c)

Korespondence se soudy

33

Korespondence s Krajským soudem, Šumperk

1945 - 1949

2

34

Korespondence s Okresním soudem, Šumperk

1946 - 1949

2

1935 - 1941

3

1938 - 1944

3

1938 - 1945

3

d) 35

Korespondence s korporacemi

Korespondence s Fachuntergruppe Gardinen-, Tüll-, Spitzen-, Congreβstoff-, Tapisseriestoffwrerei, Tamburund Spachtelindustrie der Fachgruppe Baumwollweberei, Plauen

36

Korespondence s Schlesische TextilBerufsgenossenschaft, Reichsunfallversicherung, Brelsau

37

Korespondence s Wirtschaftsgruppe Textilindustrie, Bezirksgruppe Sudetenland in der Gauwirtschaftskammer Sudetenland, Reichenberg

27

Inv. č.

Obsah

Čas. Rozsah

Karton

38

Korespondence s Überwachungsstelle für Seide,

1939

3

1939 - 1940

3

1939 - 1940

3

1939 - 1942

3

1939 - 1944

3

1940 - 1944

3

Kunstseide und Zelwolle, Berlin 39

Korespondence s Geschäftsleitung Kunstseide – Verkaufsbüro G.M.B.H., Berlin

40

Korespondence s Überwachungsstelle für Wolle und andere Tierhaare, Berlin

41

Korespondence s Wirtschaftsgruppe Textilintustrie, Berlin

42

Korespondence s Fachuntergruppe Teppich und Möbelstoffindustrie, Leipzig

43

Korespondence s Verteilungsstelle für Teppich- und Möbelindustrie der Wirtschaftsgruppe Textilindustrie, Berlin

44

Korespondence s Die Deutsche Arbeitsfront, Šumperk

1940 - 1945

3

45

Korespondence s Fachuntergruppe Teppich und

1942 - 1945

3

1945 - 1946

4

1945 - 1946

4

1945 - 1946

4

Möbelstoffindustri Berlin 46

Korespondence s Hospodářskou skupinou československého průmyslu, Šumperk

47

Korespondence s Komunistickou stranou Československa Šumperk

48

Korespondence s Obchodní a živnostenskou komorou, Olomouc

28

Inv. č.

Obsah

Čas. Rozsah

49

Korespondence s Ústředním svazem československého 1945 - 1946

Karton

4

průmyslu, Olomouc 50

Korespondence se Sociální zdravotnickou komisí

1945 - 1948

4

Ústřední rady odborů, Praha 51

Korespondence s Ústřední radou odborů, Praha

1945 - 1949

4

52

Korespondence s Hospodářskou skupinou textilního a

1946 - 1948

4

1947 - 1948

4

1947 - 1951

4

1940 - 1945

4

oděvního průmyslu, Praha 53

Korespondence s Ústředím lidové a umělecké výroby, Praha

54

Korespondence s Ústřední radou odborů - komise pro zásobování pracovníků, Praha

e)

Korespondence s bankami

55

Korespondence se Sudetendeutsche Union Opava

56

Korespondence se Slavia, vzájemná pojišťovací banka, 1945

4

Brno 57

Korespondence s Moravskou bankou, pobočka

1945 - 1948

4

1945 - 1948

4

1946 - 1948

4

Šumperk 58

Korespondence s Národní správou Deutschebank, Svitavy

59

Korespondence s Živnostenskou bankou, Olomouc

29

Inv. č.

Obsah

f)

Čas. Rozsah

Karton

Korespondence v záležitostech odborů

60

Korespondence s Krajskou odborovou radou, Olomouc 1945 - 1951

5

61

Korespondence s Revolučním odborovým hnutím –

1947 - 1951

5

1949 - 1951

5

1945 - 1948

5

1946

5

svaz zaměstnanců, Praha 62

Korespondence s Okresní odborovou radou, Šumperk

g) 63

Korespondence s obchodními zástupci a poradci

Korespondence s obchodním zástupcem Otou Orlickým, Praha

64

Korespondence s Ing. Holoubkem, Šumperk (hospodářský a účetní poradce)

2.

Majetek a vybavení podniku

65

Předběžná informace o konfiskátu

1945 - 1948

5

66

Korespondence s První československou pojišťovnou

1946 - 1948

5

(povinná ručení), Brno 67

Výpis z katastru pozemkového rejstříku, Šumperk

1946 - 1948

5

68

Korespondence s rolnickou vzájemnou pojišťovnou,

1947

5

Brno (o pojištění majetku) 69

Inventář strojního zařízení

[1949]

5

70

Seznam nářadí a nástrojů

1950 - 1951

5

71

Výrobní předpis pro křížem soukací stroj

1951

5

30

Inv. č.

Obsah

3. 72

Čas. Rozsah

Karton

Daně

Roční výkazy služebních požitků podrobených srážce

1946

5

daně důchodové 73

Roční výkazy daně důchodové a daně ze mzdy

1947

5

74

Roční výkazy daně ze mzdy

1948 - 1950

6

75

Protokol o místní kontrole daně ze mzdy

1951

6

4.

Zaměstnanci

76

Zprávy o zaměstnancích

1945 - 1947

6

77

Korespondence s Všeobecným penzijním ústavem,

1945 - 1948

6

Brno 78

Korespondence Ústřední národní pojišťovnou, Brno

1945 - 1948

6

79

Vyplácení mezd zaměstnancům (dovolená, přesčasy,

1945 - 1949

6

1946

6

brigády, příjem, propouštění) 80

Seznam zaměstnanců vyreklamovaných z odsunu

5.

Obchod

a)

Obchodní záležitosti

81

Druhy látek

[1947]

6

82

Vzorky a ceníky

[1940]

7

83

Vzorky a nákresy na tkaní

[1940]

7

31

Inv. č.

Obsah

Čas. Rozsah

Karton

84

Hlášení o spotřebě paliv a energie

1945 - 1949

7

85

Cenový výměr látek

1947

7

1938 - 1949

8

1941 - 1942

8

1945 - 1946

8

b) 86

Korespondence s firmami

Korespondence s různými firmami v hospodářských záležitostech

87

Korespondence s firmou Schmidl und Stodolowsky, Wien

88

Korespondence se Severomoravským textilním průmyslem, Šumperk

89

Korespondence s firmou Slovač Uherské Hradiště

1946

8

90

Korespondence s firmou Slum Uherské Hradiště

1947 - 1948

8

91

Korespondence s Národním podnikem TOKO,

1947 - 1949

8

1948

9

Vratislavice nad Nisou 92

Korespondence s Národním podnikem MONA, Ústí nad Orlicí

93

Korespondence s firmou ČETOV, Praha

1948

10

94

Korespondence s firmou Plyšan, Šumperk (zápisy,

1949 - 1953

10

zprávy, protokoly…)

32

Inv. č.

Obsah

II. 1.

Čas. Rozsah

Karton

Účetní materiál Účetní spisy

95

Účet rozvážný konečný

1946

10

96

Přehled investic závodu MONA, Šumperk

1948

10

97

Základy pro kalkulaci

1949

10

33

Inv. č.

Obsah

III. 98

Čas. Rozsah

Karton

Mapy a plány

Situační plán (-, Šumperk, [1940], -, rukopis kolorovaný, rozměr (77 x 56 cm))

34

[1940]

10

IV. Rejstřík B

J

barchet, 7

Janisch Hans, 5, 8, 9, 10, 12, 13, 16, 17,

bavlna, 15

18, 20, 21, 22

Beridot, 14 K

Bodner, 15 Bourgon isere, 14

Karel Holoubek, 11

brokát, 5

Karel Kaser, 9

Bytex, 17

Klapperoth a Herdegen, 7 konopí, 7 C

krajek, 5

Carl Giani, 5, 9, 18 L

Curych, 15 Lanškroun, 10 Č

Lovosice nad Labem, 15

Československé dráhy, 16 M D

manšestru, 7

Deutsche Bank, 15

manufaktur, 7

Diederic, 14

mešní roucha, 9 Mexico City, 13 E

mezulán, 7

epingle, 11

Mladá Boleslav, 16 Moravolen, 16

H

Moravská banka, 11, 12 hedvábí, 15

Moravská Ostrava, 16

Hlinsko v Čechách, 14, 17 O Ch Olomouc, 5, 9, 22 Chemnitz, 14

Opava, 5, 17, 19

Choceň, 15

ornáty, 9

35

Stoubliho listovky, 14

P

Svitavy, 15

plyš, 7 Plyšan, 14

Š

Pragobanka, 11, 12 Šumperk, 5, 6, 7, 10, 11, 16, 17, 18, 21

Praha, 15 prapory, 9

T

Pražská úvěrní banka, 11

Terezín, 15

příze, 8

Toko, 14 trip, 7

R Reeskontní a lombardní ústav, 11

V

Richard Kazda, 12

Valkeřice, 15

Rittersfeld, 11

Varnsdorf, 15

Roubíček, 15

vlna, 15 Vlnařské závody, 16

S

Vratislavice, 12

satén, 5

Vratislavice nad Nisou, 13

Sázava u Lanškrouna, 11 Seidenindustrie Maribor, 10

Z

Senta a Kram, 13

záclony, 9, 11

Schmachtl a Krisch, 17

Zemský archiv, 17, 19

Schonherr, 14

Zohnsee, 9

Schweiter a Voigr, 14 sijuetty, 15

Ž

Slum, 12

Žandovské železárny, 14

36

V. Tiráž

Název fondu: Janisch Hans, továrna nábytkových a dekoračních látek Šumperk Značka fondu: Janisch Šumperk Časové rozmezí: 1935 -1951 Počet evidenčních jednotek: 11, z toho 10 kartonů a 1 plán Počet inventárních jednotek: 98 Rozsah v bm: 1,10 bm Stav ke dni: 23. 4. 2010 Fond zpracoval: Zuzana Klazarová Pomůcku sestavil : Zuzana Klazarová Počet stran: 17 stran Úvodu k inventáři + 10 stran vlastního inventárního seznamu + tiráž Inventář schválil: PhDr. Karel Müller

37

VI. Protokol o schválení

Zemský archiv v Opavě V Olomouci Č.j.:

PROTOKOL O SCHVÁLENÍ ARCHIVNÍ POMŮCKY Číslo listu NAD: 1394

Číslo pomůcky

Návrh tiráže

Název fondu: Janisch Hans, továrna nábytkových a dekoračních látek Šumperk Značka fondu: Janisch Šumperk Časové rozmezí: 1935 -1951 Počet evidenčních jednotek: 11, z toho 10 kartonů a 1plán Počet inventárních jednotek: 98 Rozsah v bm: 1,10 bm Stav ke dni: 23. 4. 2010 Fond zpracoval: Zuzana Klazarová Pomůcku sestavil : Zuzana Klazarová Počet stran: 17 stran Úvodu k inventáři + 10 stran vlastního inventárního seznamu + tiráž Inventář schválil: PhDr. Karel Müller

Příloha: Zápis o vnitřní skartaci viz příloha č. 2

Pomůcku posoudili: Mgr. Milena Kallerová

Pomůcku schválil: PhDr. Karel Müller

38

VII.

Zápis

o vnitřní skartaci ve fondu: Janisch Hans, továrna nábytkových a dekoračních látek Šumperk, č. NAD: 1394

Při pořádání archivního fondu Janisch Hans, továrna nábytkových a dekoračních látek Šumperk (č. NAD: 1394) byla rovněž provedena vnitřní skartace, resp. přehodnocení dokumentární hodnoty archiválií. Jako historicky bezcenné bylo vyloučeno 0,03 bm materiálu. Jednalo se převážně o multiplicitní materiál a bezvýznamnou korespondenci z let 1940 - 1948. Vzhledem k překartonování zpracovaných archiválií došlo ke změně celkové metráže fondu, současný rozsah je 1,10 bm. Vnitřní skartaci provedla Zuzana Klazarová studentka oboru Archivnictví na Univerzitě Palackého v Olomouci. Kontrolu vnitřní skartace provedla Mgr. Milena Kallerová.

V Olomouci dne 23. 4. 2010

39

VIII. Záznam o vnitřní změně v evidenci NAD

Typ vnitřní změny 







obecná pořádání a inventarizace archivního souboru přemanipulace apod. vnitřní úbytek - části archivního souboru (zničením, nedohledáním, vnitřní skartací) - celého archivního souboru (zničením, přehodnocením významu) - celého archivního souboru nedohledáním vnitřní přesun - části archivního souboru do jiného souboru - části archivního souboru se vznikem nového souboru - celého archivního souboru do jiného souboru vnitřní přírůstek - části archivního souboru (dohledáním) - celého archivního souboru (dohledáním) Vybranou položku označte!

Číslo evidenčního listu NAD: 1394

Číslo evidenčního listu NAD :

(obě čísla vyplňte jen při přesunu z jednoho archiv. souboru do jiného)

Název fondu: Janisch Hans, továrna textilních a dekoračních látek, Šumperk (při přesunu z jednoho archiv. souboru do jiného nebo při vzniku nového uvést oba názvy)

Metráž vnitřní změny: nezpracovaná inventarizovaná 1,10 bm

zpracovaná 1,10 bm

z toho

Časový rozsah: 1935 – 1951 Číslo jednací: Záznam o lokaci: 6. patro, sekce B, regál 28, paprsek 3, police e(v případě, že vzniká nový fond nebo dojde ke změně v místě uložení)

Datum a podpis správce fondu: 40

Typ

Evidenční jednotky Počet/kategorie N Z I

Listiny do r. 1526 po r. 1526 Úřední knihy a rukopisy úřední knihy rukopisy Podací protokoly Indexy, elenchy, repertáře indexy elenchy repertáře Kartotéky Typáře pečetidla razítka Kartony Fascikly (jen pro zprac. mat.) Mapy, plány, grafické listy mapy plány, výkresy grafické listy, kresby Foto, alba, svitkové filmy fotografie diapozitiv negativ alba svitkový film (pozitiv) svitkový film (negativ) mikrofiš, mikrofilm Filmy filmový pás (pozitiv) filmový pás (negativ) audiovizuální záznamy Zvukové záznamy mg.pásky, audiokazety gramofonové desky jiné Balíky balíky pořadače Digitální dokumenty Jiné

10

41

10

Časový rozsah

1935 – 1951

1

1 [1940]

1

1 [1940]

Poznámka (bližší údaje vztahující se k vnitřní změně): Ad č. 24. Tématický popis: Z archiválií archivního fondu Janisch Hans, výroba textilních a dekoračních látek Šumperk mohou lze zjistit informace o historii a chodu firmy. Jsou zde zajímavé informace o vzhledu, možnostech a technickém vybavení továrny. Součástí fondu je také velké množství vzorků látek, jejich ceníky a v některých případech i nákresy na tkaní. Mimoto je tu možné najít záznamy o strojním vybavení továrny. Ve fondu jsou zmínky o provozu a zaměstnancích, včetně jejich ubytování, stravování, informacích o mzdách, brigádách, pojištění a nemocenských či dokumenty o zaměstnancích vyreklamovaných z odsunu po druhé světové válce. Největší částí fondu je korespondence s různými firmami a instituty převážně o obchodních a finančních záležitostech. Ad č. 25. Vnitřní změny: vnitřní skartace viz čj. Zápisu o vnitřní skartaci Ostatní rubriky beze změny (č. rubriky listu NAD, v kterém bude provedeno doplnění nebo změna): - text doplňku nebo změny

42

IX. Závěr Jako výsledek mé práce vznikl inventář k fondu Janisch Hans, výroba textilních a dekoračních látek Šumperk. Hlavní a zároveň nejdůležitější vlastností inventáře je samozřejmě jeho funkčnost. Což byl také stěžejní cíl mého snažení. Inventář byl vytvořen jako klasická archivní pomůcka. Fond je uložen v Zemském archivu Opava pobočka Olomouc. Inventář se skládá z titulního listu, obsahu, úvodu, vlastního inventárního seznamu, rejstříku a tiráže. Úvod se dále dělí na pět kapitol: vývoj původce archivního fondu, vývoj a dějiny archivního fondu, archivní charakteristika archivního fondu, stručný rozbor archivního fondu, záznam o uspořádání archivního fondu. Podoba inventáře vychází z vyhlášky číslo 645/2004 Sbírky. První kapitola se zabývá historií firmy Janisch Hans, výroba textilních a dekoračních látek, jejími majiteli, změnami ve firmě atd. Ve druhé kapitole se lze dovědět o historii fondu, o jeho přesunech či zpracování. V kapitole třetí jsou popsány pořádací postupy. Ve čtvrté je shrnuto badatelské využití fondu a v páté jsou údaje o zpracování. Ve své práci jsem se snažila srozumitelně a přehledně uspořádat informace, které jsem měla možnost zpracovat. Doufám, že tato pomůcka bude badatelům nápomocná při jejich studiu.

43

X. Anotace

Klazarová Zuzana Katedra historie, Filozofická fakulta Univerzity Palackého Olomouc Název práce: Janisch Hans, výroba textilních a dekoračních látek Šumperk (1935 – 1951). Inventář Vedoucí práce: PhDr. Karel Chobot Počet stran: 46 Počet titulu použité literatury: 4 Klíčová slova: firemní fond, Janisch Hans, výroba textilních a dekoračních látek, Šumperk, textilní průmysl, 2. světová válka, znárodňování, Zemský archiv Opava pobočka Olomouc

Charakteristika bakalářské diplomové práce: Bakalářská práce byla zpracována jako klasický inventář k archivnímu fondu Janisch Hans, výroba textilních a dekoračních látek Šumperk. Vzhled inventáře vychází z vyhlášky číslo 645/2004 Sbírky. V první kapitole je rozepsána historie firmy, popis továrny a její vybavení a činnost. V dalších kapitolách jsou uvedeny informace, které se přímo týkají samotného pořádání fondu, jeho rozsahu, skartace a současného stavu.

44

XI. Seznam pramenů a literatury

Literatura: MELZER, M. – SCHULZ, J.: Vlastivěda šumperského okresu. Šumperk,1993. BARTOŠ, J. et al.: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 – 1960, Sv. 4, Šumperk, Zábřeh, Rýmařov. Ostrava, 1974. Základní pravidla pro zpracování archivních fondů, Sborník archivních prací č. 2, Praha 1960. Vyhláška č. 645/2004 Sb. ze dne 13.12.2004, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů.

Prameny: Zemský archiv Opava pobočka Olomouc, Fond Janich Hans, výroba textilních a dekoračních látek Šumperk (1935 – 1951). Zemský archiv Opava pobočka Olomouc, List fondu Janisch Hans, výroba textilních a dekoračních látek Šumperk, NAD 1394, 1990 – 1999.

45

XII.

Resumé

Recapitulation In my graduation theses I made classic inventory to archival collection of Janisch Hans company, the factory of furniture and decorative cloth, Šumperk. This collection is found in Provincial archive in Opava, a branch of Olomouc. Archival documents were taken to Provincial archive in Opava on 28. april 1990 from Bytex company, Hlinsko in Bohemia. This collection has stayed in the Provincial archive in Opava, a branch of Olomouc since 1999. The collection contains 4 cartons and 5 packs of 0,90 bm lenght. The language of documents is Czech and German. The material in this collection is very interesting. There are lots of swatches and drawings.

46

Vedoucí práce: PhDr. Karel Chobot

Recommend Documents