VEDLEJŠÍ KOMERČNÍ ČINNOST NEZISKOVÉ ORGANIZACE JAKO DOPLŇKOVÝ ZDROJ PŘÍJMŮ

Ma sa ryk ova un i verzit a Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika a správa

VEDLEJŠÍ KOMERČNÍ ČINNOST NEZISKOVÉ ORGANIZACE JAKO DOPLŇKOVÝ ZDROJ PŘÍJMŮ Business Undertaking in NGO as a Source of Extra Income DIPLOMOVÁ PRÁCE Vedoucí práce:

Autor:

Ing. Stanislav Kutáček, Ph.D.

Pavel KUCHAŘ

Brno, 2012

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Katedra veřejné ekonomie Akademický rok 2012/2013

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

Pro:

KUCHAŘ Pavel

Obor:

Veřejná ekonomika a správa

Název tématu:

VEDLEJŠÍ KOMERČNÍ ČINNOST NEZISKOVÉ ORGANIZACE JAKO DOPLŇKOVÝ ZDROJ PŘÍJMŮ

Business Undertaking in NGO as a Source of Extra Income

Zásady pro vypracování

Problémová oblast:   

neziskové organizace finanční zdroje neziskových organizací vedlejší komerční činnost neziskových organizací

Cíl práce: Zhodnotit význam vedlejší komerční činnosti neziskových organizací v ČR jako doplňkového zdroje financování, provést případovou studii vybrané neziskové organizace. Postup práce a použité metody: 1. Literární rešerše k tématu financování neziskových organizací 2. Shrnutí obecného rámce daňových a účetních pravidel v oblasti financování neziskových organizací 3. Principy a typy vedlejších komerčních příjmů neziskových organizací v ČR, vývoj v čase a obecné shrnutí v podmínkách ČR 4. Provedení případové studie vybrané neziskové instituce 5. Závěrem shrnout zjištění diplomové práce a formulovat obecná doporučení pro sektor neziskových organizací.

Rozsah grafických prací:

Předpoklad cca 10 tabulek a grafů

Rozsah práce bez příloh:

60 - 70 stran

Seznam odborné literatury: ŠEFRÁNKOVÁ, R. Financování neziskových organizací. Brno: Masarykova univerzita, 2000. 77 s. REKTOŘÍK, J. a S. CYSAŘ. Financování neziskových organizací v ČR. In Neziskové organizace v ČR, SR a Rakousku. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2000. 150157 s. ISBN 80-210-2259-0. REKTOŘÍK, J. Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. Dotisk k 1. vyd. Praha: Ekopress, 2004. 177 s. ISBN 80-86119-41-6. SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera: finanční analýza v řízení firmy. 1. vyd. Brno: Computer Press, 1999. 195 s. ISBN 80-7226-140-1. ŠEDIVÝ, M. a O. MEDLÍKOVÁ. Úspěšná nezisková organizace. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 154 s. ISBN 978-80-247-2707.

Vedoucí diplomové práce:

Ing. Stanislav Kutáček, Ph.D.

Datum zadání diplomové práce:

17.3.2011

Datum odevzdání bakalářské práce:

17.12.2012

Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

…………………………………… vedoucí katedry V Brně dne 17. 3. 2011

………………………………………… děkan

J mé no a př íj me ní aut or a : Náze v d ip lo mo vé pr áce: Náze v p r áce v a ng ličt ině: Kat edr a: Vedo ucí d ip lo mo vé pr áce: Ro k o bha jo by:

Pavel Kuchař Vedlejší komerční činnost neziskové organizace jako doplňkový zdroj příjmů Business Undertaking in NGO as a Source of Extra Income Veřejná ekonomika a správa Ing. Stanislav Kutáček, Ph.D. 2012

Anotace Informace o ekonomice nestátních neziskových organizací v České republice a zejména pak o jejich financování jsou roztříštěné. Spolehlivé údaje o neziskovém sektoru buď nejsou vůbec k dispozici, nebo vychází pokaždé z jiné metodiky a nejsou porovnatelné. Tato diplomová práce si klade za cíl shrnout dostupné informace o financování nestátních neziskových organizací v ČR a zhodnotit význam vedlejší komerční činnosti jako doplňkového zdroje jejich financování. Součástí diplomové práce je případová studie financování Ekologického institutu Veronica.

Klíčová slova nestátní nezisková organizace, NNO, financování NNO, vedlejší komerční činnost NNO, Ekologický institut Veronica

Annotation Information about economy of non-governmental organizations in the Czech Republic, particularly about their funding, is very fragmented. Reliable data about nonprofit sector are either not available or often based on different methodologies and not comparable because of that. This thesis’ aim is to summarize available data about NGO financing in the Czech Republic and evaluate the importance of business undertaking as a source of extra income. Case study of Ecological Institute Veronica financing is part of the thesis.

Keywords non-governmental organization, NGO, NGO funding, business undertaking in NGO, Ecological Institute Veronica

Prohlášení „Prohlašuji, že jsem diplomovou práci „Vedlejší komerční činnost neziskové organizace jako doplňkový zdroj příjmů“ vypracoval samostatně pod vedením Ing. Stanislava Kutáčka, Ph.D. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.“ V Brně dne 17. 12. 2012 ………………………… Pavel KUCHAŘ

Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Stanislavu Kutáčkovi, Ph.D. a Ing. Marii Hladké za odborné rady, kterými přispěli k vypracování této diplomové práce.

Obsah Úvod ................................................................................................................................................. 10 1 Úvod do problematiky financování neziskových organizací v České Republice ................................ 12 1.1 Rozdělení neziskového sektoru................................................................................................ 12 1.1.1 Neziskový veřejný sektor .................................................................................................. 12 1.1.2 Neziskový soukromý sektor .............................................................................................. 13 1.2 Vymezení neziskové organizace ............................................................................................... 13 1.3 Historie sdružování a vývoj neziskových organizací v ČR .......................................................... 19 1.4 Financování neziskového sektoru v ČR..................................................................................... 21 1.4.1 Cizí zdroje financování ...................................................................................................... 22 1.4.2 Vlastní zdroje financování (Samofinancování) ................................................................... 30 2 Obecný rámec daňových a účetních pravidel v oblasti financování neziskových organizací ............. 35 2.1 Daňová pravidla neziskových organizací .................................................................................. 35 2.1.1 Členění příjmů .................................................................................................................. 36 2.1.2 Daň darovací .................................................................................................................... 38 2.1.3 Členské příspěvky ............................................................................................................. 39 2.1.4 Daň z nemovitostí ............................................................................................................. 39 2.1.5 Daň silniční ....................................................................................................................... 40 2.1.6 Daň z přidané hodnoty ..................................................................................................... 40 2.2 Účetní pravidla neziskových organizací .................................................................................... 42 3 Principy a typy vedlejších komerčních příjmů neziskových organizací v ČR, vývoj v čase a obecné shrnutí v podmínkách ČR .................................................................................................................. 45 3.1 Konkrétní činnosti zajišťující samofinancování NNO ................................................................. 45 3.1.1 Členské příspěvky ............................................................................................................. 45 3.1.2 Příjmy z poskytovaných služeb .......................................................................................... 45 3.1.3 Příjmy z prodeje zboží ....................................................................................................... 46 3.1.4 Příjmy z pronájmu hmotného majetku .............................................................................. 46 3.1.5 Příjmy z nehmotného majetku .......................................................................................... 47 3.1.6 Příjmy z finančního investování......................................................................................... 47 3.1.7 Příjmy z loterií a her.......................................................................................................... 48 3.1.8 Příjmy z reklamy ............................................................................................................... 48 3.2 Výhody a nevýhody samofinancování ...................................................................................... 49 3.3 Vývoj financování NNO v podmínkách ČR ................................................................................ 50

4 Případová studie Ekologického institutu Veronica .......................................................................... 58 4.1 Ekologický institut Veronica ..................................................................................................... 58 4.1.1 Organizační struktura institutu ......................................................................................... 60 4.2 Přehled zdrojů financování Ekologického institutu Veronica .................................................... 61 4.3 Vedlejší hospodářská činnost Ekologického institutu Veronica ................................................. 63 4.4 Finanční analýza ...................................................................................................................... 67 4.4.1 Absolutní ukazatele .......................................................................................................... 69 4.4.2 Relativní (poměrové) ukazatele ........................................................................................ 72 4.4.3 Zhodnocení finanční analýzy a významu vedlejší hospodářské činnosti ............................. 74 4.5 SWOT analýza ......................................................................................................................... 75 4.5.1 SWOT analýza Ekologického institutu Veronica ................................................................. 76 Závěr ................................................................................................................................................ 79 Použitá literatura .............................................................................................................................. 81 Internetové zdroje ........................................................................................................................ 82 Seznam použitých tabulek................................................................................................................. 87 Seznam použitých grafů .................................................................................................................... 88 Seznam použitých tematických vsuvek .............................................................................................. 88 Seznam použitých zkratek ................................................................................................................. 89 Seznam příloh ................................................................................................................................... 90

Úvod Nestátní neziskové organizace jsou spolu s vládními a podnikatelskými organizacemi nezbytnou částí ekonomiky státu. Již podle názvu „neziskové organizace“ je zřejmé, že tyto právnické osoby nejsou zakládány za účelem vytváření zisku, ale spíše poskytování služeb veřejnosti. Tyto služby jsou poté povětšinou poskytované za netržní cenu, která organizacím nemusí plně pokrýt náklady vynaložené na realizaci služby. Pro pokrytí nákladů mohou organizace využít financování z cizích a vlastních zdrojů. Mezi cizí zdroje patří zejména dotace, granty, individuální a firemní dary a příspěvky od nadací a nadačních fondů. Mezi vlastní zdroje financování neboli samofinancování patří například příjmy z vlastní činnosti, z využití nehmotného majetku, z pronájmu a členských příspěvků. Vzhledem k nynější nestabilní ekonomické situaci a vzrůstajícímu počtu neziskových organizací, se nelze příliš spoléhat na cizí zdroje. Proto musejí neziskové organizace posilovat samofinancování a zejména pak vedlejší komerční činnost. Vedlejší komerční činnosti slouží jako dodatečný zdroj příjmů, kterým si nezisková organizace dopomáhá financovat svoji hlavní činnost. Cílem mojí diplomové práce je prozkoumat zdroje financování dostupné neziskovým organizacím, přičemž se zaměřím zejména na činnosti vhodné pro vedlejší komerční činnost. Poté se zaměřím na konkrétní neziskovou organizaci, u které zanalyzuji vývoj financování a její vedlejší hospodářskou činnost. Závěrem této práce bude zhodnocení významu právě vedlejší komerční činnosti neziskových organizací v České republice. Tato diplomová práce si také klade za cíl sjednotit dostupné informace ohledně financování neziskových organizací v ČR. Může tak sloužit jako zdroj informací pro ty, kteří by se chtěli dozvědět více o možných typech financování a různých činnostech, které mohou být využity jako vedlejší doplňková činnost neziskové organizace. Tato diplomová práce přehledně shrnuje a popisuje daňová a účetní pravidla, vážící se na neziskové organizace. Metody, které jsem využil, při vypracovávání této práce jsou studium literatury, rozpracování problematiky

financování

neziskových

organizací,

analyzování

dané

problematiky

v konkrétní organizaci a formulace zjištěných skutečností. Informace jsem čerpal především z odborné literatury a internetových zdrojů zabývajícími se financováním neziskových

10

organizací. Pro praktickou část jsem využil výročních zpráv, výkazů zisku a ztráty, auditorských zpráv a také informací, které mi poskytli zaměstnanci zkoumané organizace. Práce je dělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V první kapitole teoretické části se zabývám neziskovými organizacemi obecně, možnými druhy vymezení neziskových organizací, charakteristikami neziskových organizací, historií vzniku neziskových organizací a možnými způsoby financování. Druhá kapitola teoretické části pak pojednává o daňových a účetních pravidlech v oblasti financování neziskových organizací. Třetí kapitola poté blíže popisuje možné druhy činností vhodných pro vedlejší komerční činnost a vývoj financování neziskových organizací v České republice. Již v teoretické části kladu velký důraz na zhodnocení významu vedlejší komerční činnosti neziskových organizací. Zhodnocení provádím na základě údajů a dat o financování. Praktickou část této práce představuje čtvrtá kapitola, v jejímž úvodu představím vybranou neziskovou organizaci, konkrétně Ekologický institut Veronica a její finanční zdroje. Tato kapitola bude taktéž obsahovat finanční analýzu a SWOT analýzu. Na základě zjištěných informací z těchto analýz se pokusím zhodnotit význam jednotlivých zdrojů a především vedlejší hospodářské činnosti.

11

1 Úvod do problematiky financování neziskových organizací v České Republice Obsahem této kapitoly je shrnutí nejdůležitějších informací o neziskových organizacích, zejména pak jejich financování. V úvodu této kapitoly identifikuji neziskový sektor a neziskové organizace jako takové, poté následuje ohlédnutí do minulosti toho, jak nezisková organizace, respektive neziskový sektor vznikal a nakonec tato kapitola obsahuje přehled zdrojů financování neziskových organizací, jejich popis a zastoupení v podmínkách ČR. Nejprve by tedy bylo na místě identifikovat co to neziskový sektor / nezisková organizace vlastně je. Neziskový (netržní) sektor je souborem subjektů, které jsou zakládány s primárním cílem dosáhnout přímého užitku, který má většinou charakter veřejné služby. Tyto subjekty nakládají s finančními zdroji pocházejícími buď od soukromých subjektů, veřejných subjektů, nebo cizích zdrojů (půjček).

1.1 Rozdělení neziskového sektoru Boukal1 rozděluje neziskový (netržní) sektor na: 

„neziskový veřejný sektor



neziskový soukromý sektor



sektor domácností“ (nebudu blíže popisovat)

1.1.1 Neziskový veřejný sektor „Tento sektor je souborem subjektů, které jsou zakládány s primárním cílem dosáhnout přímého užitku. Zakladateli jsou veřejné subjekty jako např. státní orgány, města a obce. Subjekty tvořící neziskový veřejný sektor se nazývají příspěvkové organizace.“2 1

BOUKAL, P. Nestátní neziskové organizace (teorie a praxe). 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická

v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2009. s. 11. ISBN 978-80-245-1650-9 2


v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2009. s. 11. ISBN 978-80-245-1650-9

12

1.1.2 Neziskový soukromý sektor „Tento sektor je souborem subjektů, které jsou opět zakládány s primárním cílem dosáhnout přímého užitku. Zakladateli jsou soukromé subjekty, které do zakládaných soukromých neziskových subjektů (nestátních neziskových organizací - NNO) vkládají prostředky bez očekávání dosaženého zisku, protože jsou zainteresovány na daném přímém užitku.“3

1.2 Vymezení neziskové organizace Existuje mnoho přístupů jak identifikovat neziskovou organizaci. V této podkapitole jsem vytvořil přehled těch podle mne nejdůležitějších a nejzajímavějších přístupů, které si kladou za cíl vymezit či identifikovat neziskovou instituci.

Vymezení a členění neziskových organizací dle zákona o daních z příjmu Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů označuje za neziskové organizace nevýdělečné organizace a organizace veřejného sektoru. Jak tedy identifikovat nevýdělečnou organizaci? Zákon o č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů vymezuje neziskovou organizaci jako poplatníka, který není založen nebo zřízen za

účelem podnikání. Podle § 18 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů se za poplatníky, kteří nebyli založeni nebo zřízeni za účelem podnikání považují zejména následující subjekty: 

„Zájmová sdružení právnických osob, pokud mají tato sdružení právní subjektivitu a nejsou zřízena za účelem výdělečné činnosti

3



Občanská sdružení včetně odborových organizací



Politické strany a politická hnutí



Registrované církve a náboženské společnosti



Nadace



Nadační fondy



Obecně prospěšné společnosti



13



Veřejné vysoké školy



Veřejné výzkumné instituce



Školské právnické osoby podle zvláštního právního předpisu



Obce



Organizační složky státu



Kraje



Příspěvkové organizace



Státní fondy



Subjekty, o nichž tak stanoví zvláštní zákon.“

Za tyto poplatníky zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů dle § 18 odst. 8 nepovažuje obchodní společnosti a družstva, i když nebyly založeny za účelem podnikání. Organizacím veřejného sektoru se nebudu dále věnovat z důvodu zaměření této diplomové práce na nestátní neziskové organizace.

Vymezení neziskové organizace dle RVNNO (Rada vlády pro nestátní neziskové organizace) Rada vlády pro nestátní neziskové organizace je stálým poradním, iniciativním a koordinačním orgánem Vlády České republiky v oblasti nestátních neziskových organizací. RVNNO dosud považuje za NNO subjekty, které mají následující právní formy: 

„Občanská sdružení (včetně jejich organizačních jednotek) podle zákona č. 83/1990 Sb., sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů



Účelová zařízení církví a náboženských společností podle zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů;



Nadace a nadační fondy podle zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

14



Obecně prospěšné společnosti podle zákona č. 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.4

Členění neziskových organizací podle předmětu jejich činnosti Pro potřeby členění neziskových organizací podle předmětu jejich činnosti můžeme v zásadě použít 3 klasifikací. Mezinárodní klasifikace neziskových organizací (ICNPO), dále klasifikace podle druhů služeb poskytovaných neziskovými institucemi domácnostem (COPNI) a nakonec můžeme také využít odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ). Nejdůležitější ze zmíněných klasifikací je pro podmínky ČR klasifikace COPNI, respektive CZ-COPNI, kterou Český statistický úřad přijal v roce 2000 a úzce souvisí se zaváděním „satelitního účtu neziskových institucí“.5 Hlavní rozdíl mezi klasifikacemi ICNPO a COPNI spočívá zejména v tom, že klasifikace ICNPO představuje více klasifikaci činností než klasifikaci podle účelu. V klasifikaci ICNPO je např. veškerý výzkum zahrnut do jedné podskupiny, v COPNI je rozdělen podle účelu, kterému slouží.6 Mezinárodní klasifikace ICNPO dále nerespektuje strukturu českého neziskového sektoru a také ani zvyklosti, které byly zatím při jeho třídění používány, proto by bylo nutné klasifikaci ICNPO upravit na české podmínky. 7 Myslím si, že tento problém usnadnil volbu přechodu z klasifikace OKEČ na nějakou jinou klasifikaci. Podle mého názoru Český statisticky úřad při rozhodování zvolil klasifikaci COPNI a ne klasifikaci ICNPO právě kvůli tomu, že by se musela složitě upravovat na české podmínky.

4

RADA VLÁDY PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE. Výroční zpráva o činnosti RVNNO v roce

2011 [online]. Praha: Vláda České republiky, 2012 [cit. 1. 11. 2012]. Dostupné z WWW: 5

Satelitní účet neziskových institucí je doplněním a rozšířením národních účtů. Všechny údaje za všechny

neziskové instituce sjednocuje v jednom účtu v rámci zkrácené verze účtu a rozšiřuje statistické sledování o ukazatele, které jsou pro neziskové instituce charakteristické, avšak dosavadní struktura národních účtů je nezachycuje či neprezentuje. 6

Český statistický úřad: Metodická část CZ-COPNI [online]. CZSO.cz, 2012 [cit. 9. 11. 2012]. Dostupné

z WWW: 7

CENTRUM PRO VÝZKUM NEZISKOVÉHO SEKTORU. Vytvoření české klasifikace neziskových

organizací (ČKNO) [online]. Brno: E-CVNS.cz, 2012 [cit. 8. 11. 2012]. Dostupné z WWW:

15

Do mezinárodní klasifikace neziskových organizací (ICNPO) patří následující: 

Kultura a rekreace



Vzdělávání a výzkum



Zdravotnictví



Sociální služby



Environment (Životní prostředí)



Vývoj a bydlení



Právo, advokacie a politika



Dobročinnost



Mezinárodní aktivity



Náboženství



Odbory a profesní spolky



Ostatní, nespecifikované8

Do klasifikace dle druhů služeb poskytovaných neziskovými institucemi domácnostem (COPNI) patří:

8



Bydlení



Zdraví



Rekreace a kultura



Vzdělávání



Sociální péče



Náboženství



Politické strany, odborové a profesní organizace



Ochrana životního prostření



Služby jinde neuvedené9

Statistics Canada: The International Classification of Non-profit Organizations [online]. STATCAN.gc, 2009

[cit. 05. 09. 2012]. Dostupné z WWW: 9

Český statistický úřad: Klasifikace služeb neziskových institucí sloužících domácnostem (CZ-COPNI) [online].

CZSO.cz, 2012 [cit. 9. 11. 2012]. Dostupné z WWW:

16

Odvětvová klasifikace ekonomických činností (OKEČ) je další z možných nástrojů jak identifikovat neziskovou organizaci. OKEČ byl ještě do roku 2008 využíván Českým statistickým úřadem. Tato klasifikace je však málo podrobná pro potřeby neziskových organizací a její úlohu tak může zastat lépe například klasifikace COPNI / ICNPO. Z těchto důvodu se tedy nebudu podrobněji touto klasifikací zabývat.

Funkcionální vymezení neziskové organizace „Podle funkcionálního vymezení je NNO účelově zaměřený subjekt reagující na společenskou potřebu v sociální, zdravotní, kulturní, náboženské atd. oblasti. Činnosti a funkce vykonávané v NNO jsou primárním úhlem pohledu při jejich vymezování v tomto případě.“10

Negativní vymezení neziskové organizace „Nestátní nezisková organizace je definována jako organizace nevytvářející zisk k přerozdělení mezi jeho vlastníky, správce nebo zakladatele. Z této formulace vyplývá, že NNO může zisk vytvářet, ale ten není primárním cílem a musí být zase použit k rozvoji této organizace a plnění jejích cílů ‘Negativní vymezení‘ se vztahuje ke kategorii ‘zisk‘, NNO není primárně založena k jeho maximalizaci a vůbec ne k jeho spotřebě zakladateli NNO. Toto zaměření vyjadřuje i názvosloví v dalších jazycích: Non For Profit Organisations nebo eher öffentlichen als gewinnorientierten Institutionen.“11

Členění neziskových organizací podle kritéria globálního charakteru poslání "Toto kritérium je zásadní pro vymezení hranice mezi vzájemně a veřejně prospěšnou činnost. Podle tohoto kritéria se neziskové organizace člení na: 

Organizace veřejně prospěšné (Public Benefit Organizations), které jsou založeny za účelem poslání spočívající v produkci veřejných a smíšených statků, které uspokojují potřeby veřejnosti - společnosti (příkladně charita, ekologie, zdravotnictví, vzdělávání,

10




v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2009. s. 13-14. ISBN 978-80-245-1650-9

17

veřejná správa), obecně jde tedy o činnosti zaměřující se na užitek osob vně organizace samotné. 

Organizace vzájemně prospěšné (Mutual Benefit Organizations - MBO), které jsou založeny za účelem vzájemné podpory skupin občanů (i právnických osob), které jsou spjaty společným zájmem. Jejich posláním je tedy uspokojování vlastních zájmů."12 Tematická vsuvka 1: Veřejná prospěšnost Veřejná prospěšnost je v nynější době v ČR velmi aktuálním tématem. Pojem veřejná prospěšnost byl zakotven do návrhu nového Občanského zákoníku, který prošel dne 25. 1. 2012 horní komorou parlamentu a byl následně 20. 2. 2012 podepsán prezidentem republiky.13 Prozatím se v ČR uplatňuje přiznávání daňových a dalších výhod v závislosti na právní formě dané právnické osoby, stejný přístup používá také například Bulharsko. 14 S vejitím v platnost nového Občanského zákoníku se tak změní i situace, kdy definice pojmu veřejná prospěšnost v našich zákonech chyběla. V budoucnu tak organizace, ucházející se o případné výhody, budou muset splnit podmínku vykonávání veřejně prospěšných činností a dalších podmínek, mezi které patří zejména: 

odlišné nakládání se ziskem



transparentní řízení



sledování

zásady

účelnosti

vynakládaných

prostředků

a

zásady

hospodárnosti v poskytování veřejně prospěšných služeb a plnění veřejně prospěšných činností, a to i ve fungování samotné právnické osoby15

12

HYÁNEK, V. Ekonomika neziskových organizací. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2004. s. 16.

ISBN 80-210-3501-3. 13

Návrh nového Občanského zákoníku: úvodní strana [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, 2012 [cit.

11. 12. 2012]. Dostupné z WWW: 14

RONOVSKÁ, K. K pojetí veřejné prospěšnosti v Evropě [online]. 2010 [cit. 9. 12. 2012]. Dostupné z WWW:

15

Asociace veřejně prospěšných organizací: Legislativa [online]. AVPO.cz, 2012 [cit. 3. 12. 2012]. Dostupné

z WWW:

18

Poté, co vejde nový Občanský zákoník v platnost, se tak opět o něco málo přiblížíme standardům využívaným v ostatních zemích Evropy (Německo, Nizozemí, Švýcarsko, Velká Británie, atd.).

Ekonomicko-finanční vymezení neziskové organizace „Podle této definice je NNO organizací, která se většinově uchází o dobrovolné příspěvky jiných subjektů. Primárním zdrojem financování NNO není samofinancování jako u podnikatelských subjektů, ale právě zdroje poskytnuté dobrovolně nebo soukromými subjekty.“16 Pro potřeby této diplomové práce budu používat vymezení neziskové organizace na základě zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů. Podle mého názoru je však toto vymezení notně zastaralé a problematické, protože si může v českých podmínkách prakticky kdokoliv založit neziskovou organizaci a využívat výhod, které se neziskovým organizacím nabízejí. Neziskové organizace by měly být nějakým způsobem kontrolovány, pokud chtějí těchto výhod využívat. Myslím si, že tato kontrola by měla spočívat zejména v prokazování toho, že se organizace skutečně věnuje neziskové a nezištné činnosti, která je prospěšná pro jiné subjekty. K tomu by již brzy mohlo dojít, protože 1. ledna 2014 vejde v platnost nový Občanský zákoník, ve kterém je zahrnuta definice tzv. veřejné prospěšnosti.

1.3 Historie sdružování a vývoj neziskových organizací v ČR Pro úvod do problematiky neziskových organizací je podlé mého úsudku taktéž důležité říci si něco o samotném vzniku veřejně prospěšných organizací, jakožto předchůdců neziskových organizací. Sdružování zaměřené k účelům veřejně prospěšným má téměř tisíciletou tradici. Pokud se zaměříme pouze na naši zemi, zjistíme, že již ve 12. století se zakládaly tzv. špitály, které sloužily zejména poutníkům a později také nemocným, přestárlým a chudým lidem. V této souvislosti je důležité také zmínit několik jmen, které k vývoji špitálů přispěli velkou

16



19

měrou. Jsou to například Anežka Česká (Křižovníci s červenou hvězdou), dále sv. Ludmila a sv. Zdislava.17

18. a 19. století Od 18. století se do veřejně prospěšných činností zapojuje větší a větší počet i mimocírkevních organizací a také i stát nabývá na významu. Také pojem veřejně prospěšná činnost přestává být chápán pouze jako sociální a zdravotní pomoc pro potřebné a proniká i do dalších oblastí. Vývoj pokračuje dále do století devatenáctého kdy již i rakouský stát výrazně podporuje spolkové činnosti a umožnil tak vznik mnoha hospodářských, osvětových, vědeckých, kulturních a dobročinných spolků. Vznik těchto spolků rakouský stát důsledně kontroloval. Rozvoj spolkového života byl v této době celkově natolik bouřlivý, že vznikla nutnost upravit ho speciálním zákonem. Nejdříve byl vydán Dekret dvorské kancléře z 5. 11. 1843 mající charakter spolkového zákona, roku 1849 vyšel prozatímní spolkový zákon a roku 1852 spolkový zákon s konečnou platností. Roku 1867 byl tento zákon nahrazen zákonem o právě spolčovacím, který zůstal v platnosti až do roku 1951 (v roce 1918 ho v nezměněné podobě převzala ČSR). Spolková činnost byla v 19. století velmi rozsáhlá. Např. jen v letech 1895 1951 evidoval tzv. spolkový katastr pražského policejního ředitelství na území Prahy přibližně 18 000 spolků.18

20. století Zákon o právu spolčovacím platil v ČSR ještě v meziválečném období, ale to pouze do roku 1951, kdy byl v rámci komunistického převratu nahrazen zákonem č. 68/1951 "o dobrovolných organizacích a shromážděních". Další etapu vývoje neziskových organizací můžeme sjednotit do období od roku 1951 do roku 1990. Vývoj neziskových organizací v této etapě byl jen velmi mírný. Stát v té době nazývané "společenské organizace" (pojem spolek přestal být používán) přísně kontroloval a trestal ty organizace, které nepracovali na základě tzv. "demokratického centralismu". Normální podmínky pro rozvoj neziskového sektoru

17


v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2009. s. 24-39. ISBN 978-80-245-1650-9 18



20

přinesl až přechod na tržní ekonomiku a zejména pak zákon č. 83/1990 Sb. "O sdružování občanů" a zákon č. 84/1990 Sb. "O právu shromažďovacím", které platí víceméně dodnes. Dnešní trend vývoje NNO v ČR se ubírá zejména cestou harmonizace s legislativou v ostatních zemích EU19 Tabulka 1 Statistika počtu nestátních neziskových organizací v letech 1990 – 2011 Nestátní neziskové Občanská sdružení Nadace Nadační fondy Obecně prospěšné Evidované Organizační organizace společnosti právnické osoby jednotky sdružení 1990 3 879 1991 9 366 1992 15 939 1 551 1993 21 694 2 768 1994 24 978 3 800 1995 26 814 4 253 1996 27 807 4 392 1* 1997 30 297 5 238 52 1998 36 046 55** 71** 129 1999 38 072 272 695 560 2000 42 302 282 735 557 2001 47 101 299 784 701 2002 49 108 330 825 762 4 785 30 547 2003 50 997 350 859 884 4 946 31 509 2004 53 306 362 898 1 038 4 927 32 020 2005 54 963 368 925 1 158 4 605 33 178 2006 58 347 380 992 1 317 4 464 28 868 2007 61 802 390 1 048 1 486 4 446 29 378 2008 65 386 411 1 095 1 658 4 399 29 752 2009 68 631 429 1 168 1 813 4 347 30 640 2010 72 111 449 1 205 1 958 4 352 31 166 2011 75 627 455 1 269 2 126 4 366 32 104 2012*** 77 801 458 1 278 2 183 4 348 32 376

Pramen: Aktualizovaná statistika počtu NNO v letech 1990-2012 [online]. NEZISKOVKY.cz, 2012 [cit. 10. 11. 2012]. Dostupné z WWW: * Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech vstoupil v platnost 1. ledna 1996 ** Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech vstoupil v platnost 1. ledna 1998 *** Statistika k červnu 2012 z důvodu nedostupnosti aktuálnějších dat

1.4 Financování neziskového sektoru v ČR Tak jako společnosti soukromého sektoru i společnosti operující v neziskovém sektoru potřebují pro naplnění svého poslání finanční zdroje. Za financování odpovídá v neziskových

19



21

organizacích management anebo specializovaný pracovník, který se nazývá fundraiser. 20 Proto, aby nezisková instituce mohla do budoucna "přežít" a dlouhodobě si zajistit přísun finančních zdrojů, musí vypracovávat strategie, kterými se bude řídit a bude podle nich hospodařit. Jednotlivé typy zdrojů obecně popíši v této kapitole. V dalších kapitolách této diplomové práce se budu podrobněji věnovat zdrojům financování spadajícím do kategorie tzv. vedlejších činností, tedy činností doplňkových, které pomáhají financovat hlavní činnost organizace. Rozdělení zdrojů financování existuje celá řada, já budu v této diplomové práci rozdělovat zdroje financování na cizí zdroje a vlastní zdroje financování. Pod pojmem cizí zdroje chápu veškeré zdroje pocházející z vnějšku organizace a vlastní zdroje chápu jako zdroje, které si obstarává nezisková organizace vlastní „podnikatelskou“ činností.

1.4.1 Cizí zdroje financování Cizí zdroje financování neziskových organizací můžeme rozdělit na systém veřejného financování, na kterém se podílejí instituce veřejné správy, a financování z neveřejných zdrojů. Na finanční a jiné prostředky plynoucí z veřejných a neveřejných zdrojů uvedených v této kapitole neexistuje právní nárok. Nezisková organizace se k těmto zdrojům může dostat svým aktivním přístupem, přičemž tento přístup je úzce spjat s pojmem fundraising, kterému se nebudu v této práci podrobněji věnovat. Na následujících stránkách jsem identifikoval a popsal jednotlivé veřejné a neveřejné zdroje. Na grafu 1 je znázorněn přehled přijatých prostředků neziskovými institucemi z různých zdrojů v letech 1995 až 2010. Mezi znázorněné zdroje patří nerezidenti, vládní instituce, finanční instituce a firemní a individuální dárci. Z grafu je patrný růstový trend prostředků poskytovaných neziskovým institucím.

20

Fundraiser je odvozen od pojmu fundraising, což Stejskal popisuje jako systematické získávání finančních a

jiných prostředků za účelem financování běžné činnosti organizace. Fundraiser je tedy osoba, která se o získávání prostředků stará. Pramen: STEJSKAL, J. Ekonomika neziskové organizace. 1. vyd. Praha: Junák - svaz skautů a skautek ČR, Tiskové a distribuční centrum; Pardubice: Koalice nevládek Pardubicka, 2010. 153 s. ISBN 20100920.

22

Graf 1: Zdroje přijatých jiných běžných transferů neziskovými institucemi sloužícími domácnostem

Pramen: Zdroje přijatých jiných běžných transferů neziskovými institucemi sloužícími domácnostem [online]. CZSO.cz, 2012 [cit. 19. 11. 2012]. Dostupné z WWW:

Financování z veřejných zdrojů Veřejné financování zabezpečují instituce státní správy (ministerstva) a samosprávy. Podle Hyánka21 mezi veřejné zdroje patří: 

dotace



zdroje plynoucí z veřejných zakázek



zdroje plynoucí ze smluv o poskytování služeb



zdroje vyplývající ze zákona (jedná se zejména o církevní organizace, veřejné a soukromé školy a politické strany)



21

ostatní (i nahodilé, resp. výjimečné) zdroje, např. Nadační investiční fond22

HYÁNEK, V. Rozbor financování nestátních neziskových organizací z vybraných veřejných rozpočtů. Brno:

Centrum pro výzkum neziskového sektoru, 2005. s. 9. ISBN 80-239-5262-5. 22

Nadační investiční fond (NIF) vznikl v roce 1991 na základě zákona ČNR č. 171/1991 Sb. „pro účely nadací

určených Poslaneckou sněmovnou parlamentu ČR na návrh vlády“, NIF slouží k vyplácení příspěvků nadacím.

23

Hlavní oblasti státní dotační politiky vůči nestátním neziskovým organizacím jsou: 

Tělesná výchova a sport



Kultura



Životní prostředí a udržitelný rozvoj



Sociální služby



Zahraniční aktivity



Národnostní menšiny a etnické skupiny



Romská menšina



Péče o zdraví a zdravotní prevence



Rizikové chování



Protidrogová politika



Ochrana spotřebitele a nájemních vztahů



Vzdělávání a lidské zdroje



Děti a mládež



Rodinná politika



Ostatní (nezařazené) 23

Veřejné zdroje mohou podle autorů Šedivý a Medlíková 24 poskytnout širokou škálu prostředků ale za cenu často složitého vypracovávání žádostí, nutnosti předkládat „dobré zprávy“ a celkově náročnější byrokracie, která souvisí s tímto zdrojem. Autoři dále uvádějí, že veřejné zdroje mohou také financovat často i „nepopulární záležitosti“ (např. podle mého názoru „začleňování Romů“25), přičemž povětšinou financují projekty na jeden rok, výjimečně na dva až tři roky. Z toho se dá usuzovat, že tento zdroj může být méně dostupný a vhodný pro víceleté projekty. 23

RADA VLÁDY PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE. Hlavní oblasti státní dotační politiky vůči

nestátním neziskovým organizacím pro rok 2013 [online] Praha: Vláda České republiky, 2012 [cit. 1. 11. 2012]. Dostupné z WWW: 24

ŠEDIVÝ, Marek a MEDLÍKOVÁ, Olga. Úspěšná nezisková organizace. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. s. 41.

ISBN 978-80-247-2707. 25

I když je samozřejmě silně subjektivní pojem „nepopulární záležitost“, proto uvádím příklad, který by byl

nepopulární pro mne.

24

Po nahlédnutí do tabulky 2 lze vysledovat, že objem dotací poskytovaný vládními institucemi neziskovým organizacím v roce 2008 a 2009 klesal. V roce 2009 objem dotací klesnul o téměř 1 miliardu a dostal se na hodnoty z roku 2006. Pokles dotací v letech 2008 a 2009 byl podle mého názoru výsledkem ekonomické krize a následného omezování výdajů z veřejných rozpočtů. V roce 2010 lze vysledovat opět mírný růst, zajímavá by byla data také z roku 2011 a 2012, abychom mohli zhodnotit, zdali tento růstu pokračoval. Novější údaje však zatím nejsou dostupné. Tabulka 3 následně ilustruje vývoj přijatých prostředků od vládních institucí celkem, mezi které patří ústřední vládní instituce (organizační složky státu, státní fondy a jiné mimorozpočtové fondy), místní vládní instituce (územní samosprávné celky – krajské úřady, magistráty, městské úřady, obce, dobrovolné svazky obcí a regionální rady regionu a některé příspěvkové organizace) a fondy sociálního zabezpečení (zdravotní pojišťovny spravující povinné zdravotní pojištění, Asociaci zdravotních pojišťoven a Centrum mezistátních úhrad). Lze z ní nicméně vysledovat, že oproti samotným dotacím ze státního rozpočtu, celkové prostředky plynoucí od vládních institucí rostly, a to nejznatelněji v roce 2009. Tabulka 2: Vývoj objemu dotací ze státního rozpočtu sledovaný součet dotací rok (v tis. Kč) 2005 3 509 342 2006 5 568 641 2007 6 600 023 2008 6 311 120 2009 5 603 369 2010 5 766 600

nárůst oproti předchozímu roku v %

nárůst oproti roku 2005 v %

míra inflace oproti roku 2005 v %

58,7 18,5 -4,4 -11,2 2,9

58,7 88,1 79,8 59,7 64,3

2,5 5,3 11,6 12,6 14,1

Pramen: Rozbor financování nestátních neziskových organizací z veřejných rozpočtů v roce 2010 [online]. ECVNS.cz, 2010 [cit. 15. 06. 2012]. Dostupné z WWW:

Tabulka 3: Přijaté prostředky neziskovými institucemi od vládních institucí celkem v letech 2005 – 2010 (v mil. Kč) Vládní instituce

2005

2006

2007

2008

2009

2010

10757

14014

14728

14848

16134

16255

Pramen: Sestaveno autorem na základě údajů ze satelitního účtu neziskových institucí spravujícího ČSÚ, přístupné zde: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.satelit_cas?mylang=CZ

25

Financování z neveřejných zdrojů Šedivý26 mezi neveřejné zdroje řadí: 

Individuální dárci (tuzemští a zahraniční), dobrovolníci



Firemní dárci



Nadace a nadační fondy



Další subjekty (Obchodní komory, zahraniční organizace, ambasády, atd.)

Tento seznam bych na základě dokumentu „Zdroje financování výdajů projektu“27 doplnil ještě o úvěry a finanční výpůjčky. Nadace a nadační fondy Dalším z hojně využívaných zdrojů financování jsou nadace a nadační fondy. Ty jako takové jsou co do charakteristik velmi podobné zdrojům veřejným, avšak s několika odlišnostmi. Podle autorů Šedivý a Medlíková 28 poskytují nadace a nadační fondy peněžní prostředky a to na dobu až pěti let, o jejichž zaslání rozhoduje stanovená politika konkrétních nadací a nadačních fondů. Ty mají svoje pravidla a preference a případný žadatel o finanční prostředky by měl do těchto preferencí. „zapadnout“. Jinak řečeno občanské sdružení zaměřující se kupříkladu na tanec, bude žádat finanční prostředky od nadací zaměřujících se na podporu kultury (např. Nadace život umělce) a ne od nadací zaměřujících se na ochranu přírody (např. Nadace Veronica), protože nesplní její kritéria. Bačuvčík29 dále uvádí, že nadace a nadační fondy se zaměřují především na financování inovativních projektů, nikoliv běžných činností. Na základě údajů z tabulky 4 lze tvrdit, že rozdělené nadační příspěvky od roku 2007 rapidně klesaly. Rozdíl mezi roky 2010 a 2007 činí 145 mil. Kč.

26


ISBN 978-80-247-2707. 27

KRÁTKÝ, J. Zdroje financování výdajů projektu [online]. 2012 [cit. 09. 09. 2012]. Dostupné z WWW:

28


ISBN 978-80-247-2707. 29

BAČUVČÍK, R. Marketing neziskových organizací. 1. vyd. Zlín: VeRBuM, 2010. s. 121. ISBN 978-80-

87500-01-9.

26

Tabulka 4: Celková výše rozdělených nadačních příspěvků od příjemců NIF v letech 2005 - 2010 (v mil. Kč) Rozdělené nadační příspěvky

2005

2006

2007

2008

2009

2010

378

330

345

288

219

200

Pramen: Sestaveno autorem na základě vlastních výpočtů z údajů v dokumentech sestavovaných Vládou ČR: Hodnotící informace o činnosti nadací – příjemci příspěvků z NIF v letech 2005 – 2010

Firemní dárci Firemní dárci jsou jedním z dalších klíčových subjektů spolupracujících s NNO. Na úvod je nutné rozlišit rozdíl mezi darem a sponzorstvím. V případě daru firma neočekává žádnou protihodnotu, je motivována čistě nezištnými motivy, a v případě sponzoringu firma očekává nějakou protihodnotu (např. v podobě reklamy).30 V praxi se můžeme setkat s různými politikami dárcovství. Zatímco některé firmy považují sponzoring za dobrou reklamu, tak jiné firmy nemusejí poskytovat dary vůbec. 31 Boukal32 uvádí, že některé podniky spolupracují s NNO, protože potřebují investovat volné finance, zatímco jiné tak činí na základě tradice či víry zúčastněných. Tuto myšlenku potvrzují i autoři Šedivý a Medlíková 33, podle kterých se podoba dárcovství u firem pohybuje od filantropie ke sponzorství, nicméně taktéž uvádějí, že jsou firmy motivovány především podnikatelskými zájmy. Firemní dárci si často za svůj cíl sponzoringu či daru volí nekontroverzní a bezpečná témata, přičemž o samotném poskytnutí daru rozhoduje zpravidla klíčová osoba nebo skupina osob v dané firmě.34 Obecně pak platí, že sponzorování nějaké veřejně prospěšné „akce“ velmi dobře působí na veřejnost a ta pak může mít lepší mínění o dané firmě. Ještě je nutné podotknout, že v případě zhoršující se ekonomické situace firmy tendují k omezování poskytování finančních prostředků. Toto

30

BAČUVČÍK, R. Marketing neziskových organizací. 1. vyd. Zlín: VeRBuM, 2010. s. 115. ISBN 978-80-

87500-01-9. 31

STEJSKAL, J. Ekonomika neziskové organizace. 1. vyd. Praha: Junák - svaz skautů a skautek ČR, Tiskové a

distribuční centrum; Pardubice: Koalice nevládek Pardubicka, 2010. s. 153. ISBN 20100920. 32


v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2009. s. 90-94. ISBN 978-80-245-1650-9 33


ISBN 978-80-247-2707. 34


ISBN 978-80-247-2707.

27

tvrzení je podpořeno výsledky z tabulky 5, kde lze od roku 2007 spatřit postupný pokles finančních prostředků poskytovaných nefinančními podniky. Tabulka 5: Přijaté prostředky neziskovými institucemi od nefinančních podniků v letech 2005 – 2010 (v mil. Kč) Nefinanční podniky

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2208

2345

3618

3237

2779

2779


Individuální dárci Jako poslední mnou popisovaný zdroj financování od ostatních subjektů jsou individuální dárci. Individuální dárcovství je pro neziskovou organizaci velmi důležitou oblastí, která musí být strategicky pokryta. Vedení NNO by mělo průběžně zvažovat formu oslovení veřejnosti tak, aby se z ní stala tzv. „sympatizující veřejnost“.35 Podle autorů Šedivý a Medlíková 36 finanční příspěvky od individuálních dárců jsou založeny zejména na citech a chuti jednotlivců přispět na „dobro věci“. Autoři dále uvádějí, že takovýto dárce většinou neočekává protislužbu a podporuje neplánovaně. Nezisková organizace by měla otevřít veškeré možné a finančně dostupné informační kanály, aby individuálního dárce našla, zapůsobila na něj a udržela si s ním i do budoucna kontakt. Kromě převodů financí na bankovní účet / pokladny neziskové organizace může být využito i dalších nástrojů k tomu, jak od individuálních dárců peníze získat. Existují například dárcovské SMS, veřejné sbírky, sběrací listiny, pokladničky, prodej předmětů / vstupenek, pronájem telefonní linky a jiné.

35




ISBN 978-80-247-2707.

28

Tabulka 6: Přijaté prostředky neziskovými institucemi od domácností v letech 2005 – 2010 (v mil. Kč) Domácnosti

2005 14078

2006 12839

2007 17605

2008 12146

2009 12115

2010 11498


Úvěry a finanční výpůjčky „Bankovní úvěry bývají zdrojem financování projektů v soukromém sektoru, které vytvářejí příjmy, ze kterých je možné úvěr splácet. Cenou za poskytnutí úvěru je úrok.“37 Neziskové organizace mohou samozřejmě úvěru využít také, ale musí dopředu vědět, že budou schopné splácet. V dnešní době již existují úvěry „šité na míru“38 právě i neziskovým organizacím a podle mého názoru je úvěr využitelný právě ve chvíli, kdy neziskové organizaci chybí finanční zdroje na realizaci nebo dokončení projektu. Co se týče finanční výpůjčky, tak ta se podle autora Krátkého 39 liší od úvěru tím, že je věřitelem poskytována bez úroku a dlužník splácí pouze úmor dluhu bez navýšení o úrok. Výše vypsané veřejné a neveřejné zdroje financování jsou kritické pro životaschopnost NNO. Pokud se organizaci úspěšně povede oslovit tyto zdroje a dokáže pružně a účinně reagovat na potřeby svých cílových skupin, zajistí si NNO potřebné finance na svůj chod. Začínající nezisková organizace by tak měla již od počátku své existence aktivně vyhledávat dotace, příspěvky a partnerství s jinými společnostmi. Pod pojmem partnerství s jinou společností je možné si představit situaci, kdy toto partnerství generuje nejenom finanční prostředky, ale také případné materiální a technické zázemí. Tímto jsem chtěl poukázat na to, že pro NNO jsou důležité nejenom finance, ale kupříkladu materiál (reklamní předměty, materiální dary, služby, apod.), přičemž některý z druhů obdrženého materiálu může NNO prodat dále za peníze. 37


38

Např. Úvěry pro právnické osoby: Úvěry pro neziskové organizace a obce, dostupné zde:

39


29

Pro neziskovou organizaci a její dlouhodobou udržitelnost je naprosto důležité aby uvedené typy financování diversifikovala a nespoléhala se pouze na jeden zdroj financování. Nezáleží pouze na počtu zdrojů, ale také na jejich procentuálním zastoupení v celkovém portfoliu finančních zdrojů.40 NNO by tak stále měla analyzovat svoji finanční situaci, rozložení zdrojů, měla by stále objevovat nové a nové příležitosti financování, komunikovat s veřejnými institucemi, nadacemi, firemními a individuálními dárci a toto všechno v plánu do budoucna. Jako další z možných zdrojů financování existuje financování z vlastních příjmů neboli samofinancování. To může pro některé neziskové organizace znamenat doplňkový zdroj příjmů, avšak pro jiné může být samofinancování preferovanou strategií, jak si opatřit finanční prostředky. Blíže o problematice samofinancování pojednává následující subkapitola.

1.4.2 Vlastní zdroje financování (Samofinancování) Kromě veškerých výše zmíněných zdrojů financování, které jsou pro činnost a vůbec existenci neziskových organizací kritické, má samozřejmě nezisková organizace možnost přivydělat si podnikatelskou činností. Tyto aktivity obecně nazýváme financování z vlastních příjmů a můžeme je rozdělit do následujících:

40



Příjmy z vlastní činnosti (např. prodej služeb a výrobků)



Příjmy z loterií a her



Příjmy z využití (ne)hmotného majetku



Dividendy z investic



Příjmy plynoucí z operací na burze s cennými papíry



Úroky z bankovních účtů



Členské poplatky



Dobrovolná práce členů (nepeněžní)41


ISBN 978-80-247-2707. 41

NOVOTNÝ, J. Nevládní neziskové organizace na začátku 21. století [online]. Acta Oeconomica Pragensia,

2008 [cit. 03. 08. 2012]. Dostupné z WWW:

30

Podle údajů z výzkumu autora Salamon, L.M. a kol. jsem zjistil, že příjmy z vlastní činnosti, již v roce 2000 zaujímaly největší část příjmů neziskové organizace jako takové: 42

Tabulka 7: Porovnání zdrojů financování neziskového sektoru Zdroje příjmů neziskového sektoru veřejné zdroje vlastní příjmy dárcovství

ČR 39% 47% 14%

Průměr 34 zemí 34% 53% 12%

Pramen: SALAMON, L.M. a kol. Global Civil Society: Dimensions of the Nonprofit Sector. USA: Bloomfield, Kumarian Press, 2004. s. 63. pISBN: 9781565491847.

Největší složkou financování neziskových organizací zaujímají vlastní příjmy, nicméně veřejné zdroje také představují velmi významnou složku financování. Hodnoty uvedené v tabulce 7 neobsahují dobrovolnictví, tabulka 8 ilustruje, jak se hodnoty změní při započtení dobrovolníků: Tabulka 8: Porovnání zdrojů financování neziskového sektoru s dobrovolníky Zdroje příjmů neziskového sektoru veřejné zdroje vlastní příjmy Dárcovství

ČR 32,1% 37,9% 30%

Průměr 34 zemí 26,5% 42,4% 31,1%

Pramen: SALAMON, L.M. a kol. Global Civil Society: Dimensions of the Nonprofit Sector. USA: Bloomfield, Kumarian Press, 2004. s. 67. pISBN: 9781565491847.

Po započtení dobrovolnictví jsem zjistil, že jsou hodnoty příjmů více vyrovnané, zejména pak v podmínkách České republiky. Zdroje plynoucí z vlastních příjmů jsou však i nadále nejdůležitější složkou financování neziskového sektoru. Následující tabulka 9 ukazuje, jak to vypadalo s vývojem zdrojů financování v ČR v letech 2005-2010. Z tabulky 9 lze jasně

42

Údaje v tabulkách č. 2 a 3 se netýkají jen NNO vymezených právní formou, ale vymezených podle Salamona

a Anheiera, Data pro tyto tabulky, byla shromažďována mezi lety 1995 až 2000.

31

vyčíst, že více než polovinu příjmů neziskových institucí zaujímá „tržní produkce a ostatní netržní produkce“43, menší část poté součet transferů. Tabulka 9: Porovnání zdrojů financování neziskových institucí v ČR v letech 2005 2010 (v procentech) Tržní a netržní produkce Důchod z vlastnictví Nefinanční podniky Finanční instituce Vládní instituce Domácnosti Nerezidenti

2005 63,1 2,2 2,7 0,2 13,4 17,5 0,7

2006 62,0 2,3 2,7 0,3 16,3 15,0 1,0

2007 61,7 2,0 3,5 0,3 14,4 17,3 0,4

2008 62,5 2,1 3,6 0,2 16,7 13,7 0,9

2009 63,3 1,5 3,1 0,3 17,9 13,5 0,3

2010 64,3 1,6 3,0 0,2 17,8 12,6 0,3

Pramen: Sestaveno autorem na základě údajů ze satelitního účtu neziskových institucí spravujícího ČSÚ, přístupné zde: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.satelit

Z výše vypsaného seznamu možných činností zajištujících dodatečné příjmy, jsem ale nabyl dojmu, že se nezisková organizace nemusí vůbec lišit od organizací podnikatelských. Jak tedy odlišit organizace, které byly zřízeny za účelem podnikání od organizací neziskových? Na tuto otázku zjednodušeně odpovídá tabulka 10.

43

Ostatní netržní produkce je produkce poskytovaná ostatním jednotkám zdarma nebo za ceny, které

nepokrývají ani 50% nákladů (za ekonomicky nevýznamné ceny). Za tržní produkci je považována produkce, která prochází trhem nebo je určena pro trh. Jedná se o produkty, prodávané za ceny, které pokrývají alespoň 50% nákladů, naturálně směňované produkty, produkty poskytované jako naturální požitky apod.

32

Tabulka 10: Srovnání podnikatelské organizace a NNO Podnikatelské organizace

NNO

zisk, kladní cash flow, poslání, hodnoty

poslání, hodnoty, minimalizace ztráty, zisk, vyrovnaný peněžní rozpočet

Priority

Vuyžití zisku a cash flow Odpovědnost managementu

Přerozdělení mezi majitele či akcionáře, částečně reinvestice, někdy dopročinnost Především majitelé či akcionáři

Reinvestování do činností naplňujících poslání NNO Členové NNO včetně širší veřejnosti

Pramen: BOUKAL, P. Nestátní neziskové organizace (teorie a praxe). 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2009. s. 94. ISBN 978-80-245-1650-9.

Z pohledu financování je tedy samofinancování alfou a omegou organizace založené za účelem podnikání u NNO je samofinancování jednou z několika možností jak si opatřit finanční prostředky. NNO, které se rozhodnou pro využití samofinancování, musejí důsledně zvážit následující podmínky: 

„NNO má jasně definované poslání



toto poslání je vnitřně akceptováno všemi členy NNO od managementu po příležitostné dobrovolníky



má jasně definovaný realistický strategický plán, který povede k realizaci stanoveného poslání



má na vysoké odborné úrovni strategický plán rozpracovaný do systému efektivních programů



je schopna pružně se přizpůsobovat měnícím se okolním podmínkám a zkostnatěle nelpí na dříve vymyšlených postupech



je schopna měřit výsledky své činnosti



má průhledné, poctivě vedené účetnictví



má dostatek dalších finančních zdrojů pro svou činnost (samofinancování nemůže být jediným způsobem jak získat finanční prostředky, u NNO je ho nutné chápat spíše doplňkově)“ 44

44


v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2009. s. 94-95. ISBN 978-80-245-1650-9.

33

Zdroje financování uvedené v této subkapitole mohou splňovat roli jak hlavní, tak i vedlejší činnosti organizace. Je nutné uvědomit si, že nelze obecně definovat, co je a není vedlejší komerční činnost. Záleží vždy na tom, co má nezisková organizace uvedeno ve stanovách. Například pronájem nemovitostí může pro jednu neziskovou organizaci znamenat vedlejší komerční činnost, protože si touto činností přivydělává na svoji hlavní činnost a zároveň tuto činnost nemá ustanovenou ve stanovách, avšak pro jinou neziskovou organizaci toto platit nemusí, protože pronájem nemovitostí je činnost, pro kterou byla zřízena a má ji ve stanovách. Vzrůstající potřebu samofinancování vysvětlují data z tabulek v celé této kapitole o financování neziskového sektoru v ČR, které jasně ukazují pozvolný pokles cizích zdrojů. Proto tedy usuzuji, že je financování z vlastních příjmů (samofinancování) pro neziskové organizace velmi důležité a také si myslím, že by neziskové organizace měly co nejvíce diversifikovat svoje příjmy, zejména pak nastartováním nějaké z vedlejších hospodářských činností. Samofinancování neziskových organizací samozřejmě předpokládá nějakou vlastní činnost organizace, respektive podnikání, přičemž některé z těchto činností byly uvedeny v úvodu této subkapitoly. NNO, které využijí možnosti přivydělávat si vedlejší činností, se tak nesoustředí pouze na realizaci svého hlavního poslání, ale diversifikují svoji činnost do dalších hospodářských činností, kterými si zabezpečí více prostředků pro financování svého hlavního poslání. Více k samofinancování a zhodnocení významu vedlejší hospodářské činnosti bude následovat ve 3. kapitole této diplomové práce, kde podrobně popíši různé druhy samofinancování a taktéž vývoj v čase a aktuální situaci financování neziskových organizací v ČR.

34

2 Obecný rámec daňových a účetních pravidel v oblasti financování neziskových organizací Jakožto další z právnických subjektů musí i neziskové organizace dokumentovat své aktivity a odvádět povinné platby do veřejných rozpočtů. V této kapitole vyjmenuji a následně charakterizuji daňová a účetní pravidla vážící se k neziskovým organizacím.

2.1 Daňová pravidla neziskových organizací V podmínkách ČR se k neziskovým organizacím váže zvýhodněný daňový režim, v rámci něhož jsou neziskové organizace např. osvobozeny od některých daní, daní zvláštní sazbou apod. Daňové úlevy nejsou v současnosti udělovány na základě „veřejné prospěšnosti“, jako je tomu u některých jiných států (např. Německo, Švýcarsko aj.), ale do budoucna tomu tak pravděpodobně bude, jak jsem zmiňoval v předchozí kapitole. Tyto úlevy plynou ze samotného statutu neziskové organizace a důvodů pro jejich udělení je hned několik. R. Duben45 uvádí jako příklady: 

„Neziskové organizace snižují výdaje státu o výdaje, které by jinak musel nést sám



Poskytování výhod státem je společensky efektivní, protože představují dodatečné přínosy pro společnost



Poskytování výhod je nezbytné proto, že umožňují neziskovému sektoru prosperovat ve smíšené tržní ekonomice



Díky daňovým výhodám mohou neziskové organizace zdarma nebo za nižší ceny nabízet služby těm, kteří za ně nemohou zaplatit, mohou vytvářet různá alternativní zařízení (např. škola, zdravotnická zařízení) a působit preventivně proti závislosti na sociálních podporách (nabízí různé školicí programy).“

Které činnosti NNO tedy budou podléhat dani? Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů rozlišuje příjmy plynoucí z hlavní činnosti a příjmy plynoucí 45

DUBEN, R. Neziskový sektor v ekonomice a společnosti. 1. vyd. Praha: CODEX, 1996. s. 80. ISBN

8085963191.

35

z hospodářské činnosti. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů stanovuje, že příjem neziskové organizace není předmětem daně pouze za podmínky, že náklady (výdaje) vynaložené v souvislosti s prováděním hlavní činnosti jsou vyšší. Činnosti, které jsou posláním neziskových organizací, tedy jejich hlavní činnosti, jsou stanoveny zvláštními předpisy, statutem, stanovami, zřizovacími a zakladatelskými listinami. Podmínka nerovnosti „příjmy jsou nižší než náklady s nimi související a posuzované podle zákona o daních z příjmu“ se za celé zdaňovací období posuzuje podle jednotlivých druhů činností. Pokud tedy u některých činností budou dosažené příjmy vyšší než související náklady (výdaje) vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, budou právě takovéto příjmy podléhat dani z příjmu.46 Naopak příjmy plynoucí z hospodářské činnosti jsou předmětem daně vždy.

2.1.1 Členění příjmů 1. Příjmy, které nejsou předmětem daně dle § 18 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů: 

Příjmy plynoucí z hlavní činnosti za předpokladu, že jsou menší než související náklady (výdaje) vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení



Příjmy získané nabytím akcií podle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů



Příjmy získané zděděním ze závěti fyzické osoby



Příjmy získané darováním nemovitosti nebo movité věci anebo práva s výjimkou z nich plynoucích příjmů



Příjmy z dotací, příspěvků na provoz a jiných podpor ze státního rozpočtu, rozpočtu kraje a rozpočtu obce, z prostředků poskytnutých státními fondy, z podpory poskytnuté regionální radou regionu soudržnosti z podpory od Vinařského fondu, z prostředků poskytnutých z rozpočtu Evropské unie nebo veřejných rozpočtů cizích států, a dále příjmy krajů a obcí plynoucí z výnosu daní nebo podílu na nich, výnosu poplatků a peněžních odvodů, které jsou podle zvláštních zákonů příjmem kraje a obce



46

Příjmy z úroku z vkladů na běžném účtu

STUCHLÍKOVÁ, H. a KOMRSKOVÁ, S. Zdaňování neziskových organizací. 8. vyd. Olomouc:

nakladatelství ANAG, 2011. s. 26-27. ISBN 978-80-7263-658-7.

36



Příjmy z úplatných převodů a úplatného užívání státního majetku mezi organizačními složkami státu a státními organizacemi a z pronájmů a prodeje státního majetku, které jsou podle zvláštního právního předpisu příjmem státního rozpočtu

2. Příjmy, které sice předmětem daně jsou, ale jsou od ní osvobozené dle § 19 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů: 

Příjmy z členských příspěvků podle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských listin



Příjmy z kostelních sbírek, příjmy za církevní úkony a příspěvky členů u registrovaných církví a náboženských společností



Příjmy plynoucí z pronájmu nemovitostí, uměleckých děl, úrokové příjmy a jiné výnosy plynoucí z cenných papírů, autorských a patentových práv. Všechny zmíněné jsou od daně osvobozeny za předpokladu, že jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku



Příjmy státních fondů stanovené zvláštními předpisy

3. Příjmy zdaňované zvláštní sazbou daně 15 % dle § 36 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů: 

Příjmy z dividend



Příjmy z podílu na zisku z účasti na společnosti s ručením omezeným



Příjmy z podílu na zisku a obdobného plnění z členství v družstvu



Příjmy z podílu na zisku tichého společníka



Příjmy z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným, sníženého o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, je-li plátci poplatníkem prokázána



Příjmy z podílu na likvidačním zůstatku společníka v akciové společnosti nebo ve společnosti s ručením omezeným, sníženého o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, je-li plátci poplatníkem prokázána



Příjmy z vyrovnání mimo stojícímu společníkovi na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy



Z příjmu společníka společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti při snížení základního kapitálu

37

4. Příjmy zdaňované v základu daně dle § 18 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů: 

Příjmy z reklam



Příjmy z členských příspěvků, kromě osvobozených



Příjmy z nájemného, kromě státního majetku



Příjmy z plynoucí z hlavní činnosti za předpokladu, že jsou větší než související náklady (výdaje) vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení

Vzhledem k tomu, že je vcelku složité zorientovat se v zákonech, tak jsem na následujících stranách blíže popsal specifika některých daní. Následující podkapitoly tedy blíže rozvádějí zdaňování darů, členských příspěvků, nemovitostí a také daň silniční a daň z přidané hodnoty.

2.1.2 Daň darovací Dar je forma příjmů podle mého názoru typická pro všechny neziskové organizace, při zmínění možných příjmů NNO mne napadnou zejména dotace a právě dary. Je vcelku složité zorientovat se v zákoně, který daň darovací upravuje, časté novelizace této situaci moc nepomáhají. Daň darovací upravuje zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona je předmětem daně bezúplatné nabytí majetku, přičemž za majetek jsou považovány nemovitosti, movitosti a jiné majetkové prospěchy (služby, atd.). Obdržené dary mohou být od placení daně darovací osvobozeny za případu, že NNO prokáže jejich využití na účely definované v § 19 odst. 4 a § 20 odst. 4 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Pokud nahlédnutí do těchto zákonů jsem zjistil, že existují celkem 3 podmínky, za kterých je přijatý dar osvobozen: 1. Za předpokladu, že celková hodnota přijatých finančních darů nepřevýší 20 000 Kč 2. Za předpokladu, že jde o příležitostné bezúplatné nabytí movitého majetku a jiného majetkového prospěchu, jestliže jeho hodnota nepřesahuje 3 000 Kč 3. Také jsou osvobozeny dary, bez ohledu na jejich hodnotu, které splňují účel poskytnutí a použití daru (např. na zabezpečování činnosti v oblasti kultury, školství, výchovy a ochrany dětí a mládeže, vědy, výzkumu, vývoje, vzdělávání, zdravotnictví, atd. dle § 20 odst. 4 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů) 38

Jakým způsobem ale NNO prokáže přijetí daru? V praxi se nejčastěji setkáme s ověřením na základě darovacích smluv. Darovací smlouvy mohou nabývat jak ústní (s výjimkou nemovitostí), tak psané formy. Jak je ale již z praxe známé, ústní smlouvy jsou zcela neprokazatelné a pro daňové a účetní účely tedy nepoužitelné. Na závěr tohoto odstavce je ještě nutné poznamenat, že pokud se nezisková organizace z nějakého důvodu rozhodne sama darovat, tak si nesmí uplatnit odpočet od základu daně.47

2.1.3 Členské příspěvky Členské příspěvky jsou jednou z forem příjmů, která může být na jedné straně osvobozena od daně z příjmu, ale na straně druhé se danit v některých případech musí. V zásadě platí, že jsou členské příspěvky od daně osvobozeny, pokud jsou vybírány občanským sdružením, sdružením právnických osob, odborovou organizací, politickou stranou, politickým hnutím nebo profesní komorou s nepovinným členstvím, na základě jejich statutu, stanov, zřizovacích nebo zakladatelských listin.48

2.1.4 Daň z nemovitostí Daň z nemovitostí je upravena zákonem č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů a po náležitém pročtení jsem zjistil, že se osvobození od daně váže z neziskových organizací pouze na obecně prospěšné společnosti a sdružení občanů. Ty jsou podle § 9 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů od daně ze staveb osvobozeny, stejně tak jsou osvobozeny od daně z pozemků podle § 4 téhož zákona. Tematická vsuvka 2: Církevní restituce Situace se mírně komplikuje v případě zákona o vyrovnání s církvemi, který vstupuje v platnost od 1. ledna příštího roku. Jedná se o navrácení majetku církvím, který jim po roce 1948 zabavili komunisté. U restitucí dosud platilo, že každý první převod a prodej nemovitosti byl osvobozen od daně z převodu

47

STUCHLÍKOVÁ, H. a KOMRSKOVÁ, S. Zdaňování neziskových organizací. 8. vyd. Olomouc:

nakladatelství ANAG, 2011. s. 26. ISBN 978-80-7263-658-7. 48

Dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů

39

nemovitostí a daně z příjmu. Premiér Nečas však uvedl, že v případě „církevní restituce“ nebudou muset církve platit daň z převodu nemovitosti, daň z příjmu však platit budou. V zákoně ale zatím není ukotveno, že by církve daň z příjmu platit musely, proto se v budoucnu velmi pravděpodobně dočkáme novely.49 Myslím si, že pokud nebude novela vydána včas, tak toho některé církve využijí a navrácený majetek obratem prodají.

2.1.5 Daň silniční Zákon 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů „neziskové organizace nevymezuje jako samostatný okruh daňových subjektů. Důvodem je skutečnost, že platit silniční daň je povinnost spojená bezprostředně s používáním silničního motorového vozidla pro činnost přinášející zdanitelné příjmy (podle zákona o daních příjmů). Předmětem daně je používání motorového vozidla, a to k činnostem, z nichž plynou příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů. To znamená, že plátcem daně silniční budou i neziskové organizace, které jak k hlavní tak i vedlejší činnosti používají motorová vozidla, za předpokladu, že příjmy z těchto činností budou předmětem daně z příjmů. To nastane zpravidla v případě ziskové vedlejší činnosti.“50

2.1.6 Daň z přidané hodnoty Dle zákona 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů je osobou povinnou k dani i právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomické činnosti. Ekonomickou činností je podle zákona „soustavná činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby, včetně důlní činnosti a zemědělské výroby a soustavné činnosti vědecké, literární, umělecké, vychovatelské nebo učitelů, jakož i nezávislé činnosti lékařů, právníků, inženýrů, architektů, dentistů a účetních znalců. Za

49

IHNED: Sněmovna schválila církevní restituce [online]. IHNED.cz, 2012 [cit. 1. 12. 2012]. Dostupné

z WWW: 50

HLADKÁ, M. a S. ŠKARABELOVÁ. Nezisková organizace a její vymezení v roli daňového poplatníka

[online]. Brno: E-CVNS.cz, 2012 [cit. 8. 11. 2012]. Dostupné z WWW:

40

ekonomickou činnost se také považuje využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získání příjmů, pokud je tento majetek využíván soustavně.“51. Pro neziskovou organizaci je rozhodující pokud poskytuje bezúplatné nebo úplatné plnění. Za předpokladu, že bude NNO poskytovat plnění bezúplatně, není toto předmětem daně. Úplatným plněním se pak rozumí poskytnutí služby za úplatu, dodání zboží nebo převod nemovitostí za úplatu, pořízení zboží za úplatu a dovoz zboží. Nezisková organizace podle zákona bude osobou povinnou k dani, pokud její obrat přesáhne částku 1 000 000 Kč za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Taktéž bude osobou povinnou k dani nezisková organizace, která pořizuje zboží z jiného členského státu v tuzemsku, pokud hodnota tohoto zboží bez daně v běžném kalendářním roce převýší částku 326 000 Kč. Mezi činnosti osvobozené od DPH patří: 

poskytnutí služeb jako protihodnoty členského příspěvku pro vlastní členy politických stran a hnutí, církví a náboženských společností, občanských sdružení včetně odborových organizací, profesních komor nebo jiných právnických osob, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, pokud toto osvobození od daně nenarušuje hospodářskou soutěž,



poskytnutí služeb a dodání zboží úzce souvisejícího s ochranou a výchovou dětí a mládeže orgány sociálně-právní ochrany dětí a dalšími orgány nebo osobami, které zajišťují výkon sociálně-právní ochrany dětí,



poskytnutí pracovníků náboženskými nebo obdobnými organizacemi k činnostem (výchova a vzdělávání, zdravotnická činnost, sociální pomoc),



poskytování služeb úzce souvisejících se sportem nebo tělesnou výchovou právnickými osobami, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, osobám, které vykonávají sportovní nebo tělovýchovnou činnost,



poskytnutí kulturních služeb a dodání zboží s nimi úzce souvisejícího krajem, obcí, právnickou osobou zřízenou zákonem, právnickou osobou zřízenou Ministerstvem kultury nebo právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání.“52

51 52

§ 5 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů § 61 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů

41

2.2 Účetní pravidla neziskových organizací V této podkapitole nebudu popisovat základy a principy účetnictví obecně, ale spíše se zde zaměřím na specifické charakteristiky platící pro neziskové organizace.

Nejprve začnu vymezením, kterými zákony je účetnictví upravováno, jsou jimi: 

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů



Vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, jejichž hlavním předmětem činnost není podnikání



České účetní standardy pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání č. 401-41353

Vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, jejichž hlavním předmětem činnost není podnikání, stanovuje: 

„Rozsah a způsob sestavování účetní závěrky



Uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce



Uspořádání, označování a obsahové vymezení nákladů a výnosů a výsledku Hospodaření v účetní závěrce



Uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze účetní závěrky



Směrnou účtovou osnovu



Účetní metody



Metodu přechodu z jednoduchého účetnictví na účetnictví.“

Přičemž se vyhláškou řídí:

53



„Politické strany a politická hnutí



Občanská sdružení

České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 504/2002 Sb., ve znění pozdějších

předpisů

42



Církve a náboženské společnosti



Obecně prospěšné společnosti



Zájmová sdružení právnických osob



Organizace s mezinárodním prvkem



Nadace a nadační fondy



Společenství vlastníků jednotek



Veřejné vysoké školy



Jiné účetní jednotky, které nebyly založeny a zřízeny za účelem podnikání s výjimkou obchodních společností“

Teď když jsem legislativně vymezil účetnictví je nasnadě přejít rovnou k hlavním odlišnostem platícím pro NNO. Neziskové organizace jakožto právnické osoby musí plně respektovat zákon o účetnictví, z tohoto faktu budu vycházet. Někdo by však mohl namítnout, že by NNO měly být i při vedení účetnictví nějakým způsobem zvýhodněny oproti ostatním právnickým osobám, tak jak je tomu u daňového zvýhodnění. Opět jsou tyto myšlenky podpořeny příklady, které uvádí R. Duben54 (viz str. 36). Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v aktuálním znění vymezuje právnické osoby, konkrétně občanská sdružení, církevní a náboženské společnosti, obecně prospěšné společnosti, honební společenstva, nadační fondy a společenství vlastníků jednotek, které mohou vést účetnictví v tzv. zjednodušeném rozsahu. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů vymezuje účetnictví ve zjednodušeném rozsahu následovně: 

Účetní jednotky sestavují účtový rozvrh, v němž mohou uvést pouze účtové skupiny



Účetní jednotky mohou spojit účtování v deníku s účtováním v hlavní knize (tzv. americký deník)



Účetní jednotky při oceňování ke konci rozvahového dne nemusí účtovat o předvídatelných rizicích a možných ztrátách (např. časové rozlišení, opravné položky, rezervy) s výjimkou odpisů



Účetní jednotky nemusí využívat analytických účtů, v nichž podrobně rozvádějí účetní zápisy hlavní knihy

54

Příklady existence zvýhodnění neziskových organizací viz DUBEN, R. Neziskový sektor v ekonomice a

společnosti. 1. vyd. Praha: CODEX, 1996. s. 80. ISBN 8085963191.

43



Účetní jednotky nemusí využívat podrozvahových účtů, ve kterých se uvádějí účetní zápisy



Účetní jednotky mohou sestavit účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu



Účetní jednotky nesmějí použít ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou podle § 27 zákona o účetnictví

Účetnictví vedené ve zjednodušené formě využijí spíše menší neziskové organizace jako např. občanská sdružení nebo obecně prospěšné společnosti, které jsou zřízeny pouze za jedním účelem. Pro větší účetní jednotky, které provozují rozsáhlejší podnikatelskou nebo obecně prospěšnou činnost, vedou sklad zásob, mají více jak 2-3 zaměstnance a přijímají dotace, není účetnictví vedené ve zjednodušené formě příliš vhodné.55

55

VLASÁKOVÁ, H. Vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu [online] DANARIONLINE.cz, 2005 [cit.

13. 04. 2012]. Dostupné z WWW:

44

3 Principy a typy vedlejších komerčních příjmů neziskových organizací v ČR, vývoj v čase a obecné shrnutí v podmínkách ČR V této

kapitole

postupně

vysvětlím

různé

existující

typy

činností

zajištujících

samofinancování neziskových organizací v ČR, výhody a nevýhody samofinancování a následně vývoj financování v letech, opět v podmínkách ČR. Jak jsem již uvedl v kapitole „1.4.1 Zdroje financování neziskových organizací“, nelze obecně definovat co je a není vedlejší komerční činnost. Záleží vždy na tom, co má nezisková organizace uvedeno ve stanovách. Proto bude tato kapitola pojednávat spíše o činnostech, které mohou případně sloužit jako vedlejší komerční činnost.

3.1 Konkrétní činnosti zajišťující samofinancování NNO

3.1.1 Členské příspěvky Nejznámější formou financování ať už v ČR nebo v cizině jsou bezesporu členské příspěvky. Tuto formu samofinancování můžeme chápat jako dar od členů NNO, avšak s tím rozdílem, že tito členové za svůj příspěvek obdrží nějakou protihodnotu. Členové NNO mají hlasovací práva a kromě toho mohou jako protihodnotu získat mnoho výhod od slev na činnosti (služby, statky) poskytované neziskovou organizací až po určitá jiná privilegia. I když je tato forma samofinancování jednou z nejznámějších a mnoho NNO jí bude využívat, nemohou organizace již z podstaty členských příspěvků (periodické) očekávat nějaké velké finanční obnosy. Pro NNO budou tedy členské příspěvky znamenat něco jako velmi nízké, průběžné příjmy, na které se může spolehnout, ale nepokryje jimi příliš velkou část svých nákladů. 56

3.1.2 Příjmy z poskytovaných služeb Další možností, kterou může NNO využít je zavedení plateb za jí poskytované služby. Tento druh samofinancování má daleko větší potenciál v generování příjmů než výše uvedené 56

REKTOŘÍK, J. Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. dotisk 1. vyd. Praha:

Ekopress, 2004. s.95. ISBN 80-86119-41-6.

45

členské příspěvky, avšak skrývá v sobě také několik úskalí. Jedním z problémů, který bude nutně muset společnost vyřešit je zaručení kvality poskytovaných služeb. Služby, které byly dříve zadarmo by měly po zpoplatnění dosahovat stejné nebo vyšší kvality, s tím souvisí i potenciální nutnost najmutí odborníků. Další z problémů je odliv stávajících zákazníků, kteří se nehodlají smířit se zavedením poplatků. U tohoto druhu samofinancování je tedy zejména důležité propočítat si výsledný výnos po započtení případného odlivu zákazníků, najmutí dalších zaměstnanců a také nesmíme zapomínat na zohlednění příjmů z dotací, ze kterých bývají často takovéto služby financovány. 57

3.1.3 Příjmy z prodeje zboží Tento druh samofinancování je obdobný variantě výše uvedené. Pokud vybraná NNO v rámci svých programů vyrábí výrobky, může následné tržby z prodeje využít na financování svého chodu. Prodávané výrobky a zboží by však měly korespondovat s posláním organizace. Tedy například organizace poskytující odborné poradenství v ekologické oblasti, může také vydávat vlastní časopisy a literaturu, které napomohou v této oblasti vzdělávat a informovat zákazníky. Organizace pracující s fyzicky, psychicky a jinak postiženými, může prodávat výrobky vyrobené právě těmito postiženými. Takovýchto příkladů by mohla být spousta, platí však, že by se konkrétní podnikatelská činnost neměla příliš vzdalovat od poslání organizace, neboť se může stávat rizikovější. 58

3.1.4 Příjmy z pronájmu hmotného majetku Pokud organizace vlastní nějaký hmotný majetek jako například budovu nebo automobil, který nevyužívá, může ho pronajmout a zajistit si tak poměrně stabilní zdroj finančních prostředků. Tento typ příjmů s sebou však nese několik úskalí. Jednak si musí organizace dát pozor na to, komu svůj majetek pronajímá, zda je partner seriózní, a také na to, aby nebyl majetek organizace využíván v rozporu s posláním NNO. Prvního docílí tak, že si prověří

57


v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2009. s. 95-96. ISBN 978-80-245-1650-9. 58


v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2009. s. 96. ISBN 978-80-245-1650-9.

46

potenciálního partnera a jeho historii. Druhého se pak NNO vyvaruje tím způsobem, že přesně koncipuje smlouvu o pronájmu. 59

3.1.5 Příjmy z nehmotného majetku Pod tímto pojmem si můžeme představit zejména příjmy z propůjčení svého jména některé z podnikatelských organizací. V praxi tak mohou existovat výrobky, které na sobě nesou logo / jméno NNO, která tento výrobek doporučuje a garantuje určitou kvalitu výrobku. Většinou podnikatelská organizace z prodeje takto doporučeného výrobku navíc odvádí určitou část na dobročinné účely, což také může dopomoct k prodejům výrobku. Jako v předchozím případě i zde existuje určitá hrozba v poškození dobrého jména organizace. Zejména pokud si organizace dostatečně partnera neprověří, špatně koncipuje smlouvy a výsledné produkty pak neodpovídají kvalitě, pod kterou se NNO podepsala. 60

3.1.6 Příjmy z finančního investování Pokud se organizace ocitne v situaci, kdy jí budou na účtech přebývat finanční prostředky, může tyto volné prostředky investovat. V základu bychom mohli finanční investování rozdělit na konzervativní a rizikové. Management neziskové organizace by měl vždy volit co nejméně riskantní operace, jako vhodné se jeví zejména garantované podílové fondy, dluhopisy, termínované vklady a jiné garantované investice. Nakupování akcií společností, indexů, certifikátů, turbocertifikátů a jiných pákových operací se jeví jako silně nevhodné. Pokud se tedy nezisková organizace i přes potenciální rizika rozhodne investovat, měla by případné investice co nejvíce diversifikovat. Vhodné je taktéž investovat co nejvíce na domácí burze s cennými papíry Xetra (dříve SPAD), aby se vyhnula kurzovým ztrátám. Pro organizaci je také velmi důležité vybrat si správného a prověřeného partnera, přes kterého bude investování provádět.61

59


v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2009. s. 96. ISBN 978-80-245-1650-9. 60



Z rozhovoru s finančním analytikem společnosti CYRRUS a.s. Tomášem Menčíkem, CFA

47

3.1.7 Příjmy z loterií a her Nesmíme opomenout také příjmy plynoucí z provozování her, loterií, tombol. Na základě zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, ve znění pozdějších předpisů mohou nestátní neziskové organizace provozovat loterie a tomboly jako dodatečný zdroj příjmů. Tematická vsuvka 3: Hazardní hry Dle zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů musí být část výtěžku z loterií a her použita na veřejně prospěšné účely, což bylo donedávna zneužíváno. Loterijní společnosti si ještě do roku 2011 mohly zakládat neprůhledné nadace, do kterých plynuly miliony v podobě odvodu na veřejně prospěšné účely. Loterijní společnosti tak ročně rozdělovaly na veřejně prospěšné účely více jak 3,5 mld. Kč, přičemž se nikde neověřovalo, jaké veřejně prospěšné účely vlastně financují. Během roku 2011 však došlo k obratu. „Nejprve Poslanecká sněmovna připravila a schválila právní úpravu, která dala obcím pravomoc regulovat nejen VLT 62, ale i elektronické rulety a lokální herní systémy na svém území. Současně byly zvýšeny odvody na veřejně prospěšné účely na 20 % z obratu a užití výtěžku muselo být prokazováno smlouvou, kterou schvaloval povolovací orgán a která měla být následně zveřejněna. Také došlo ke zvýšení sankcí za porušení zákona a zkrácení platnosti vydaných povolení na dobu tří let.“63

3.1.8 Příjmy z reklamy Tento typ příjmů, respektive aktivita spojená s propagováním něčího jména či značky je častokrát spojována s tzv. protislužbou za poskytnutí sponzorského daru. Neziskové organizace však mohou reklamní činnost využít jako vedlejší hospodářskou činnost, pokud jsou této činnosti vytvořeny potřebné podmínky. Tyto podmínky spočívají zejména na samotných aktivitách a možnostech neziskové organizace. Vhodné podmínky by mohla mít 62

Videoloterijní terminály

63

Literární noviny: Hazard s hazardem [online]. LITERARKY.cz, 2012 [cit. 02. 06. 2012]. Dostupné z WWW:

48

například nezisková organizace provozující hojně navštěvovaný internetový portál či rozcestník nebo nezisková organizace, která vydává vlastní tiskoviny (magazíny, časopisy, týdeníky, průvodce, atd.). Pokud navíc takováto nezisková organizace vlastní potenciální reklamní místo a nebrání se myšlence jeho využití pro reklamní činnost, tak jí již zbývá pouze nalézt vhodného partnera.

3.2 Výhody a nevýhody samofinancování „Samofinancování jako specifická cesta NNO k finančním prostředkům má své výhody i nevýhody. K výhodám lze zařadit skutečnosti, že 

může výrazně zvýšit objem disponibilních finančních prostředků (pokud je samozřejmě zvolený projekt ziskový);



může překlenout období nedostatku finančních prostředků z dotací, grantů atd. (zde je typická krátkodobost financování, opožděné či zpětné poskytování prostředků, velká administrativní náročnost, účelovost dotací a nemožnost jejich použití na provoz NNO nebo mzdy zaměstnanců NNO);



může posílit management NNO;



může pozitivně zviditelnit NNO (dárci často samofinancování oceňují spíše pozitivně jako důkaz schopností členů NNO, výtka, že samofinancování odrazuje dárce, se zatím nepotvrzuje).

Nevýhodou samofinancování může být skutečnost, že 

není použitelné pro všechny typy NNO;



není jednoduché (na jednu možnost zisku připadá 10 možností jak dosáhnout ztráty)



je rizikové (nikdy není možné postihnout všechny eventuality a stále hrozí ztráta nejen peněz, ale i dobrého jména);



nemá žádný přesný návod (každá NNO je tak specifická, že její zkušenosti nelze příliš převádět jinam);



může vyvolávat neočekávané konflikty (podnikání s cílem samofinancování může náhle otevřít dříve skryté rozdíly a rozpory mezi členy NNO, kteří se mohou dostat do

49

takových

konfliktů,

které

by

nikdy

neočekávali.

Nepromyšlený

pokus

o

samofinancování už opakovaně vedl i ke konci NNO); 

není použitelné pro NNO procházející finanční krizí (pokud management vidí v samofinancování možnost dostat se z finanční krize, dohlédne pouze na svůj úpadek);



není to cesta k rychlému získání finančních prostředků“64

3.3 Vývoj financování NNO v podmínkách ČR Pro roky 2004 až 2008 jsem na základě dat z Českého statistického úřadu (ČSÚ) vytvořil grafy ilustrující vývoj financování neziskových institucí sloužících domácnostem z prostředků plynoucích z hlavní a vedlejší hospodářské činnosti. Z důvodu nekonzistence dat jsou následně roky 2003 a 2002 vyjádřeny jako celková položka tržeb, tedy součet tržeb z hlavní a vedlejší hospodářské činnosti. Grafy jsou vytvořeny na základě sektoru S.1565, který je tvořen mimo jiné následujícími

institucemi: občanská sdružení a jejich organizační jednotky,

politické strany, politická hnutí, církevní organizace, nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, školská zařízení, školské právnické osoby, veřejné školy (kromě veřejných vysokých škol), profesní komory, zdravotnická zařízení, zájmová sdružení právnických osob a honební společenstva.66 Grafy obsahují výsledky ze statistického zjišťování zpravodajských jednotek obesílaných statistickým výkazem NI 1-01 (a) a OJS 101. Podle daných kritérií (podle zastoupení v právních formách, a dále v jednotlivých odvětvích, významnosti a počtu zaměstnanců) je vždy vybrán určitý počet neziskových institucí, kterým jsou následně odeslány výše zmíněné výkazy. Výsledné statistické šetření je pak realizováno jako kombinace plošného šetření a výběrového s následujícími dopočty za celý základní soubor.

64



Neziskové organizace, jejichž provozní náklady (výroba a poskytování služeb) jsou z více než 50% financovány a kontrolovány domácnostmi, se zařazují do sektoru neziskových institucí poskytujících služby domácnostem (S.15). Považují se za netržní výrobce. Zdroje takové neziskové instituce pocházejí především z pravidelných členských příspěvků, z darů a z finančních výpomocí od jiných subjektů (včetně příspěvků z veřejných rozpočtů). 66 Seznam je poměrně obsáhlý a různorodý, bohužel však nejsou k dohledání jiná data, která by přehledně ilustrovala vývoj tržeb z hlavní a vedlejší činnosti neziskových institucí.

50

Graf 2: Vývoj podílu hlavní a vedlejší hospodářské činnosti na financování neziskových institucí sloužících domácnostem v letech 2002 - 2008

Zdroj: Sestaveno autorem na základě údajů ze satelitního účtu NO spravujícího ČSÚ, přístupné zde: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/9504-11

K předchozímu grafu 2 samozřejmě nesmí chybět údaj o počtu neziskových institucí, které se na uvedených výsledcích podílely (graf 3). Je však nutné podotknout, že níže uvedený graf 3 zahrnuje i takové neziskové organizace, které nespravují finanční prostředky (např. různá občanská sdružení). Nebudu tedy počítat ukazatele jako například tržby z hlavní / vedlejší hospodářské činnosti na jednotku, protože by takový ukazatel byl krajně zavádějící.

51

Graf 3: Vývoj počtu neziskových institucí sloužících domácnostem v letech 2002 - 2008

Zdroj: Sestaveno autorem na základě údajů ze satelitního účtu NO spravujícího ČSÚ, přístupné zde: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/9504-11

Vzhledem k tomu, že jsem chtěl do této práce zakomponovat i novější údaje o neziskovém sektoru, využil jsem poměrně nově revidovaného satelitního účtu neziskových organizací. Tento satelitní účet spravuje taktéž ČSÚ a snaží se informacemi z něj zmapovat i v nynější době příliš neprobádaný neziskový sektor. Bohužel jsou však údaje v něm mírně odlišné a nemohl jsem tak provázat předchozí grafy s grafy následujícími. Tato odlišnost je způsobená zejména novými typy výkazů, které si kladou za cíl zpřesnit zmapování neziskového sektoru a zohlednit jednotlivé právní formy neziskových institucí. V těchto satelitních účtech již nejsou vedeny tržby z hlavní a vedlejší hospodářské činnosti ale tržní produkce a ostatní netržní produkce neziskových institucí, u kterých nevíme, jestli patří do hlavní nebo vedlejší činnosti. Pro roky 2005 až 2010 jsem do grafu 4 vybral pouze neziskové organizace podle definice ČSÚ S.11, S.12 a S.15, tedy tržní neziskové instituce (S.11 a S.12)67 a netržní neziskové

67

Neziskové organizace, které se zabývají výrobou a poskytováním služeb pro trh a jejichž provozní náklady jsou z více než 50% hrazeny tržbami z prodeje výrobků a služeb), se považují za tržní výrobce a zařazují se do sektorů nefinančních podniků (S.11) a finančních institucí (S.12). Např. v sektoru nefinančních podniků je to řada příspěvkových organizací (ústředně a místně řízených), prakticky ze všech odvětví národního hospodářství nebo některé obecně prospěšné společnosti.

52

výrobce (S.15). Dále existují ještě neziskové organizace zařazující se do sektoru vládních institucí (S.13), ale ty pro potřeby této diplomové práce neberu v potaz. Graf 4: Vývoj tržní a netržní produkce neziskových institucí v letech 2005 - 2010

Zdroj: Sestaveno autorem na základě údajů ze satelitního účtu NO spravujícího ČSÚ, přístupné zde: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.satelit

Stejně jako v předchozím případě je i zde nutno zveřejnit vývoj počtu neziskových institucí podílejících se na výsledcích v předchozím grafu 4.

53

Graf 5: Vývoj počtu neziskových institucí v letech 2005 - 2010

Zdroj: Sestaveno autorem na základě údajů ze satelitního účtu NO spravujícího ČSÚ, přístupné zde: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.satelit

Nejzajímavější informací na předchozích grafech 2 a 4 je „špička“ v roce 2007. Čím však byla způsobena? Do roku 2007 v České republice, potažmo Evropě, vládla na trzích vcelku optimistická nálada. Co se týče neziskových institucí, tak ty pobíraly meziročně zvyšující se částky ze státního rozpočtu, stejně tak ze strukturálních fondů EU, Finančních mechanismů Norska/EHP a také si mohly dopřávat objemnějších částek od firemních a individuálních dárců. Tento trend se zlepšoval do doby, než přišla světová ekonomická krize způsobená americkou hypoteční krizí v roce 2007. Na počátku roku 2008 pak EU a ČR pochopily, že jim z důvodu probíhající ekonomické krize nestačí finance a že jsou důležitější věci než financovat neziskový sektor. Bylo tak omezeno čerpání finančních prostředků prakticky ze všech zdrojů, včetně firemních a individuálních dárců. Tato nepříznivá situace se kupodivu nepodepsala negativně na počtech neziskových organizací. Po nahlédnutí do tabulky 11 lze vysledovat kontinuální nárůst neziskových organizací i po událostech spojených s ekonomickou krizí.

54

Tabulka 11: Statistika počtu neziskových organizací v letech 2006 – 2011 Občanská Nadační Nadace sdružení fondy 2006 2007 2008 2009 2010 2011

58347 61802 65386 68631 72111 75627

380 390 411 429 449 455

992 1048 1095 1168 1205 1269

Obecně prospěšné společnosti 1317 1486 1658 1813 1958 2126

Organizační jednotky sdružení 28868 29378 29752 30640 31166 32104

Celkem 89904 94104 98302 102681 106889 111581

Pramen: Aktualizovaná statistika počtu NNO v letech 1990-2012 [online]. NEZISKOVKY.cz, 2012 [cit. 10. 11. 2012]. Dostupné z WWW: - upraveno

Ještě se však vrátím k již zmíněné „špičce“ v roce 2007. Grafy 2 a 4 obsahují vývoj financování z hlavní a vedlejší činnosti (respektive tržní a netržní produkci), přičemž podle náhlého poklesu v roce 2008 usuzuji, že došlo k celkovému oslabení produkce (služby, výrobky) neziskových organizací. Myslím si, že k tomuto oslabení došlo opět kvůli ekonomické krizi a snaze všech uspořit finanční prostředky z důvodu nejistého výhledu do budoucna. Neziskové instituce to posledních několik let věru nemají snadné. Doznívání jedné a hrozba další ekonomické krize a obecně pochmurná nálada na trzích nevytváří vůbec dobré podmínky pro zajišťování financí. „V roce 2011 se zhoršila finanční situace mnoha neziskových organizací. Existenční problémy řeší i organizace, které byly doposud považovány za stabilní. Zkracuje se doba finančního zajištění. Neziskové organizace zpravidla nedisponují finančními rezervami. Finanční krize způsobila tlak na neziskové organizace občanské, které vyhledávají nové možnosti a nové příležitosti.“68 Trend získávání většiny finančních prostředků z českých zdrojů a veřejných rozpočtů se však ani kvůli ekonomické krizi nezměnil, získávané obnosy se nicméně po roce 2007 snížily. Toto tvrzení potvrzuje i následující tabulka 12.

68

NEZISKOVKY. Zpráva o stavu neziskového sektoru v ČR v roce 2011 [online]. NEZISKOVKY.cz, 2012 [cit.


55

Tabulka 12: Prostředky přijaté neziskovými institucemi sloužící domácnostem z cizích zdrojů v letech 2005 - 2010 Sektor výdejce (v mil. Kč) Nefinanční podniky Finanční instituce Vládní instituce Domácnosti Nerezidenti Celkem

2005 2208 146 10757 14078 527 27716

2006 2345 294 14014 12839 820 30312

2007 3618 351 14728 17605 420 36722

2008 3237 217 14848 12146 756 31204

2009 2779 238 16134 12115 261 31527

2010 2779 193 16255 11498 261 30986


Zajímavý je také počet poslaných dárcovských SMS (DMS) za roky 2005 - 2011, které s financováním neziskových organizací úzce souvisí a vyjadřují ochotu lidí darovat. Z tabulky 13 jsou patrné 2 významné nárůsty jak poslaných DMS, tak i vybraných finančních prostředků z nich, a to v letech 2005 a 2010. V roce 2005 byl tento nárůst způsoben ničivými záplavami v ČR a v roce 2010 byl tento nárůst způsoben zemětřesením na Haiti. V obou případech byli Češi motivování snahou pomoci ostatním.

Tabulka 13: Počet poslaných DMS a vybraných prostředků z nich v letech 2005 - 2011 (v Kč) 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Počet zpráv Vybráno peněz 3 270 413 88 301 151 1 392 112 37 587 024 1 336 806 36 093 762 1 323 402 35 731 854 1 796 096 48 494 592 2 256 690 60 930 630 1 429 025 38 583 675

Pramen: Dárcovské SMS pomáhají již osm let [online]. DARCOVSKASMS.cz, 2012 [cit. 18. 11. 2012]. Dostupné z WWW:

Neziskové organizace využívají v dnešní době nové cesty pro svoje přežití. Jednou z nich je snaha prohlubovat dobrovolnictví, čehož využívají firemní dárci, kteří místo finančních prostředků často nabízí dobrovolnickou práci svých zaměstnanců (např. zaměstnanci KPMG Česká republika poskytli bezplatné školení pro zaměstnance NNO v oblasti financí, účetnictví a daní). Dále je také možné vysledovat, že v dnešní době veřejná správa a firemní dárci 56

tendují spíše k poskytování výrobků a služeb se slevou nebo zdarma.69 Doznívání ekonomické krize a snižující se finanční prostředky plynoucí z cizích zdrojů vytváří tlak na posilování vlastních příjmů neziskových organizací (prodej služeb a výrobků). Produkci a její následný prodej však negativně ovlivňují chybějící dovednosti zaměstnanců v oblasti finančního a marketingového řízení.70 Z předešlých textů, grafů a tabulek usuzuji, že by měly neziskové organizace co nejvíce diversifikovat svoje zdroje financování, přičemž by se měly zaměřit více na vlastní příjmy (samofinancování) a podle mého názoru by měly začít i s vedlejší hospodářskou činností. Měla by být větší snaha školit svoje zaměstnance především v oblastech finančního a marketingového řízení. Neziskové organizace by i nadále měly prohlubovat dobrovolnictví a hledat další cesty, jak překonat tuto nepříznivou dobu. Nicméně již teď mohu na základě mnou sjednocených dat o financování neziskových institucí v ČR říci, že význam vedlejší komerční (hospodářské) činnosti a samofinancování obecně se od roku 2007 zvyšuje. Neziskové organizace hledají cesty jak vykompenzovat snižující se příjmy plynoucí z cizích zdrojů a to zejména posilováním svých vlastních příjmů.

69

NEZISKOVKY. Zpráva o stavu neziskového sektoru v ČR v roce 2011 [online]. NEZISKOVKY.cz, 2012 [cit.

13. 11. 2012]. Dostupné z WWW: 70

Tamtéž

57

4 Případová studie Ekologického institutu Veronica Pro vypracování případové studie jsem si zvolil Ekologický institut Veronica a to zejména proto, že jsem obeznámen s faktem, že Veronica provádí vedlejší komerční činnost a má obecně bohaté zkušenosti se samofinancováním. Při výběru vhodného kandidáta pro případovou studii jsem taktéž bral v úvahu jeho dostupnost, což mi u Ekologického institutu Veronica vyhovuje, protože sídlí v Brně, kde bydlím. Dále jsem si Veronicu zvolil proto, že jsou mi celkem blízké její aktivity v Hostětíně (zejména ekologické bydlení) a také jsem se chtěl blíže dozvědět něco o jejím financování a aktivitách s tím spojených.

4.1 Ekologický institut Veronica Ekologický institut Veronica (EIV) byl členy Základní organizace Českého svazu ochránců přírody (ZO ČSOP) ustanoven v roce 1999. Historie institutu však vzniká již v roce 1986, kdy začal vycházet regionálně zaměřený stejnojmenný časopis s ambicí spojovat kulturu s ochranou přírody a kultivovanou formou šířit ekologickou osvětu. Autoři a další osobnosti zapojující se do činností časopisu Veronica vytvořili roku 1991 občanské sdružení v rámci Českého svazu ochránců přírody. Dnešní činnost ZO ČSOP Veronica zahrnuje jednak činnost profesionálních zaměstnanců, kteří působí pod hlavičkou Ekologického institutu Veronica, jednak činnost pro členy a se členy občanského sdružení, kterých je v současné době více jak sto.71 Ekologický institut Veronica je profesionální pracoviště Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Veronica. Svou expertní a vzdělávací činností poskytuje interpretaci odborných environmentálních témat. Přičemž její odborná a vzdělávací činnost je určena pro nejširší veřejnost, odborníky, představitele a pracovníky veřejné správy, vzdělávací instituce, jiné nevládní organizace, učitele a studenty středních i vysokých škol, malé a střední podniky. Ekologický institut Veronica působí v Brně a v Hostětíně, zabývá se jak městským, tak venkovským prostředím. Aktivity rozvíjí v širokém záběru od místního detailu po

71

Veronica Ekologický institut: Kdo je Ekologický institut Veronica [online]. VERONICA.cz, 2012 [cit.


58

mezinárodní souvislosti „z Hostětína po Evropu“. Zatímco brněnská pobočka slouží zejména jako místo styku s veřejností pro Jihomoravský kraj, kde si můžete také zakoupit různé odborné publikace a knihy. Od roku 1998 se zde provozovala služba „Zelený telefon“ města Brna, jejíž provoz byl v roce 2012 omezen, protože jej statutární město Brno přestalo po 14 letech financovat.72 Centrum Veronica Hostětín pak spíše slouží jako místo, kde se pořádají přednášky, semináře, exkurze, konference, atd. Také sem může zájemce přijet na exkurzi modelových projektů (kořenová čistírna, obecní výtopna na biomasu, moštárna a sušírna ovoce, příklady ekologického stavitelství, pasivní dům, solární panely, šetrné veřejné osvětlení) nebo se zde může ubytovat a to konkrétně v pasivní budově Centra Veronica Hostětín. V Hostětíně se také ověřují teoretické poznatky na modelových projektech udržitelného rozvoje. 73 Obec Hostětín leží na úpatí Bílých Karpat v údolí potoka Kolelač. Svou proslulost obec získala díky realizaci velkého množství projektů, založených na využívání místních zdrojů a technologií šetrných k životnímu prostředí. Funguje zde kořenová čistírna odpadních vod a většinu domů vytápí obecní výtopna na dřevní štěpku. Na několika domech jsou nainstalovány sluneční kolektory a od roku 2000 občanské sdružení Tradice Bílých Karpat vyrábí v místní moštárně jablečný mošt.74 Hlavními oblastmi výzkumu, na které se ekologický institut Veronica zaměřuje, jsou zejména ochrana krajiny, přírody a klimatu, ale také úspora energie, obnovitelné zdroje a udržitelný rozvoj a spotřeba. Výstupy z těchto výzkumů poté Veronica využívá pro vytváření svých článků, odborných analýz, publikací, podkladů pro vzdělávání, atd. Do publikačních činností

72

EnviWeb: Veronica - Zelený telefon v Brně po 14 letech náhle skončil [online]. ENVIWEB.cz, 2012 [cit.

16. 12. 2012]. Dostupné z WWW: 73


11. 11. 2012]. Dostupné z WWW: 74

Hostětín-oficiální internetové stránky: Úvod [online]. HOSTETIN.cz, 2012 [cit. 13. 11. 2012]. Dostupné

z WWW:

59

institutu patří již zmíněný časopis Veronica, který je vydáván více než 25 let a patří tak k nejdéle existujícím titulům na našem trhu.75 Mezi velmi úspěšné projekty realizované ekologickým institutem Veronica patří mimo jiné „Zelená domácnost a nakupování“ 76, což je projekt zaměřující se svojí publikační a vzdělávací činností zejména na poskytnutí tipů a triků k tomu jak environmentálně šetrně provozovat domácnost, nakupovat, uklízet a zbavovat se odpadu. Další z velmi úspěšných projektů je „Zelené úřadování“ 77, který se snaží naučit veřejný sektor myslet ekologicky i při svém každodenním provozu. Mimo výše zmíněných projektů ekologický institut Veronica pořádá například biojarmark v Brně, Jablečnou slavnost v Hostětíně, Evropskou noc pro netopýry, Dny Země, konferenci Venkovská krajina, anketu Brněnský strom roku nebo prodej vánočních jedliček, které jsou následně na jaře vysázeny do přírody atd.

4.1.1 Organizační struktura institutu Ekologický institut nemá vlastní právní subjektivitu, a jak již bylo napsáno, je přímo propojen se ZO ČSOP Veronica, která je občanským sdružením. V čele institutu stojí ředitel, který je jmenován Radou EIV a podléhá předsedovi - statutárnímu zástupci ZO. Současnou ředitelkou Ekologického institutu Veronica je RNDr. Yvonna Gaillyová, přičemž její zodpovědnost spočívá na přijímání a propouštění zaměstnanců, určování náplně práce zaměstnanců, vydávání vnitřních předpisů a nesmíme zapomenout, že je především zodpovědná za činnost, majetek a hospodaření institutu. Zaměstnanci spadající pod Centrum Veronica Hostětín a pod redakci časopisu Veronica jsou samostatné organizační jednotky řízené šéfredaktorem, respektive ředitelem Centra Veronica Hostětín. Ti jsou také jmenováni a odvoláváni radou. Rada je pro činnost institutu klíčovým orgánem. Rada se skládá z minimálně pěti členů, přičemž jeden z těchto členů je vždy předsedou ZO ČSOP Veronica. Kromě personálních pravomocí, které rada má, je jejím hlavním posláním koncepční činnost. Rada schvaluje

75


11. 11. 2012]. Dostupné z WWW: 76

Veronica Ekologický institut: Zelená domácnost, nakupování [online]. VERONICA.cz, 2012 [cit.

11. 11. 2012]. Dostupné z WWW: 77

Veronica Ekologický institut: Zelené úřadování [online]. VERONICA.cz, 2012 [cit. 12. 11. 2012]. Dostupné

z WWW:

60

grantové a jiné dlouhodobé projekty, sleduje jejich realizaci atd. Ekologický institut Veronica má v Brně a Hostětíně přes dvacet stálých zaměstnanců, přičemž velmi často využívá výpomoc v podobě stážistů, brigádníků a dobrovolnické práce.78

4.2 Přehled zdrojů financování Ekologického institutu Veronica Pro potřeby této kapitoly, jsem na základě údajů, obsažených ve výročních zprávách Ekologického institutu Veronica, vytvořil 2 grafy. Jeden z grafů ukazuje celkové roční výnosy ve sledovaném období, druhý pak jednotlivé výnosové položky podílející se na financování institutu a jejich vývoj. Jako sledované období předpokládám roky 2007 až 2011. Graf 6: Vývoj financování ekologického institutu Veronica v letech 2007 – 2011

Pramen: Sestaveno autorem na základě údajů z výročních zpráv Ekologického institutu Veronica, přístupné zde: http://www.veronica.cz/?id=6

78

Veronica Ekologický institu: Stanovy Českého svazu ochránců přírody [online]. VERONICA.cz, 2012 [cit.

11. 11. 2012]. Dostupné z WWW: a také Veronica Ekologický institu: Kdo je Ekologický institut Veronica [online]. VERONICA.cz, 2012 [cit. 11. 11. 2012]. Dostupné z WWW:

61

Ekologický institut Veronica financuje svoje činnosti zejména z dotací a prodeje vlastních výrobků a služeb. Co se týče dotací, tak ty, jak je patrné z grafu 6, zaujímaly na financování institutu rok od roku větší podíl. K mírnému poklesu došlo až v roce 2011, kdy podíl na financování činil téměř 37 %. Dotace plynou převážně ze státního rozpočtu ČR, Státního fondu životního prostředí ČR, rozpočtu města Brna a Jihomoravského kraje. V posledních 3 letech je také využíváno dotací z Operačních programů příhraniční spolupráce SR-ČR a Rakousko-ČR. Za sledované období se dotace podílely na financování Ekologického institutu Veronica v průměru 24,5 %. Dalším z velmi podstatných zdrojů financování nejen pro tuto diplomovou práci, ale zejména pro Ekologický institut Veronica jsou výnosy plynoucí z prodeje vlastních výrobků a služeb. Ty, stejně jako dotace, zažily rapidní a pro institut velmi znatelný propad. Poklesový trend nastartoval již v roce 2007, přičemž největšího poklesu tento zdroj dosáhl v roce 2009. Opět tento propad přisuzuji globální ekonomické krizi, kterážto odrazovala od nákupu služeb a výrobků nejen od Ekologického institutu Veronica. Právě v roce 2009 byly výnosy institutu nejnižší, kombinace velmi nízkých dotací, tržeb a darů byla pro rozpočet institutu zatěžkávací zkouškou. V roce 2011 se výnosy plynoucí z prodeje služeb a výrobků institutu podílely na celkových výnosech 49,5 %, za sledované období pak v průměru 48,3 %. Třetím nejdůležitějším zdrojem financování ekologického institutu Veronica jsou nadační příspěvky a dary, a to i přesto, že v posledních letech dosahuje tento zdroj svých minim (opět ve sledovaném období) – v roce 2011 se na celkových výnosech podílí 5,5 %. Nadační příspěvky putují zejména od nadací Partnerství, Veronica a také z mezinárodního fondu WWF International. Co se týče darů, tak ty posílají dlouhodoběji zejména Ministerstvo zahraničí Lucemburska a U. S. ambasáda v Praze. Významnější obnosy zasílaly i různé české firmy, avšak to platilo spíše pro roky 2008 a méně. V poslední době jsou individuální a firemní příspěvky pro institut poměrně nízkou částkou. Za sledované období se dary a nadační příspěvky podílely na financování institutu v průměru cca 17 %. Posledními79 zdroji financování, které stojí za zmínku, jsou výnosy z finančního majetku, členské příspěvky a tržby z prodeje dlouhodobého majetku. Zatímco poslední dva zmíněné

79

Výnosy v podobě odpisů a aktivací nejsou v grafu 6 zaznačeny a proto je zde nebudu ani popisovat.

62

jsou pro Ekologický institut Veronica téměř zanedbatelným příjmem, tak výnosy z finančního majetku jsou pro rozpočet podstatně znatelnější. Výnosy z finančního majetku se skládají zejména z příjmů z úroků, podílů na zisku a dividend. Za sledované období se výnosy z finančního majetku podílely na financování Ekologického institutu Veronica v průměru téměř 1 %. Celkové výnosy v jednotlivých letech přehledně zachycuje následující graf 7. Lze na něm snadno identifikovat propad na výnosech v letech 2007-2009 a následný opětovný růst v letech 2010 a 2011. Graf 7: Celkové roční výnosy Ekologického institutu Veronica v letech 2007 – 2011

Pramen: Sestaveno autorem na základě údajů z výročních zpráv Ekologického institutu Veronica, přístupné zde: http://www.veronica.cz/?id=6

4.3 Vedlejší hospodářská činnost Ekologického institutu Veronica Vedlejší hospodářskou činnost Ekologického institutu Veronica tvoří reklama v časopise Veronica, prodej publikací v Domě ochránců přírody na ulici Panská 9, dále pořádání kulturních akcí, výstav, vernisáží a taktéž hostinská činnost v Centru Veronica Hostětín. Již ze 63

seznamu je patrné, že Ekologický institut Veronica provádí široký rozsah aktivit, které mu slouží jako dodatečný zdroj příjmů. Na grafu 8 jsou zakresleny výnosy plynoucí z hlavní a vedlejší činnosti, dále pak následuje tabulka 14, která ilustruje procentuální zastoupení výnosů z hlavní a vedlejší hospodářské činnosti na financování Ekologického institutu Veronica. Graf 8: Vývoj výnosů z hlavní a vedlejší hospodářské činnosti Ekologického institutu Veronica v letech 2007 - 2011

Pramen: Vytvořeno autorem na základě údajů z výkazů zisku a ztráty Ekologického institutu Veronica v letech 2007 - 2011

Tabulka 14: Procentuální zastoupení výnosů z hlavní a vedlejší hospodářské činnosti na financování Ekologického institutu Veronica v letech 2007 – 2011 (v procentech) Hlavní činnost

2007 87

2008 84

2009 61

2010 71

2011 66

Vedlejší hospodářská činnost

13

16

39

29

34

Celkem

100


64

Dále jsem vytvořil graf 9, na kterém je opět zakreslen vývoj výnosů z hospodářské činnosti institutu, avšak členěný dle kategorií. Je na něm tak lépe patrný přehled toho, z jakých činností Veronica financuje svůj chod.

Dále následuje tabulka 15, která zobrazuje

procentuální zastoupení těchto činností. Graf 9: Výnosy z hospodářské činnosti Ekologického institutu Veronica v letech 2007 – 2011, dělený do kategorií


65

Tabulka 15: Procentuální zastoupení výnosů z hospodářské činnosti Ekologického institutu Veronica v letech 2007 – 2011, dělený do kategorií 2007 – 2011 (v procentech) Tržby z prodeje služeb Tržby za prodané zboží Kurzové zisky Zúčtovaní fondů Tržby z prodeje DHM Celkem

2007 80 20 0 0 0

2008 70 30 0 0 0

2009 53 18 4 25 0 100

2010 55 18 2 25 0

2011 64 13 0 22 0


Z hodnot uvedených v grafu 8 a tabulce 14 lze snadno vyčíst, že výnosy z hlavní činnosti Ekologického institutu Veronica od roku 2007 klesají. V roce 2010 došlo sice k mírné korekci, avšak v roce 2011 byl nárůst na výnosech z roku 2010 opět umazán. V roce 2011 tedy institut vykázal výnosy 7,266 mil. Kč plynoucí z hlavní činnosti. Mezi nejdůležitější výnosy z hlavní činnosti patří především provozní dotace, přijaté příspěvky (dary), přijaté členské příspěvky, ale také tržby z prodeje služeb a výrobků, které institut realizuje v rámci své hlavní činnosti, a jsou uvedeny ve stanovách. Dále je z grafu 8 patrný kontinuální nárůst výnosů plynoucích z vedlejší hospodářské činnosti institutu, přičemž nejvyšší nárůsty jsou na tržbách z prodeje služeb, jak je patrné z grafu 9. V roce 2011 Ekologický institut Veronica vykázal 3,743 mil. Kč z vedlejší hospodářské činnosti, přičemž již zmíněné tržby z prodeje služeb se na tomto čísle podílely 64% měrou. Procentuální zastoupení jednotlivých činností na celkových výnosech z vedlejší hospodářské činnosti jsou znázorněny v tabulce 15, na základě které jsem zjistil, že se v letech snižovaly tržby z prodaného zboží (publikace) a navyšovaly se tržby z prodeje služeb (hostinská činnost Hostětín, reklama aj.). V tabulce 14 jsou pak znázorněny procentuální zastoupení výnosů z hlavní a vedlejší činnosti na celkových výnosech. Z této tabulky je jasně patrné postupné oslabování výnosů z hlavní činnosti a současné posilování výnosů z vedlejší hospodářské činnosti. Tento trend je podle mého názoru způsoben především nutností diversifikovat z důvodu omezených prostředků plynoucích z cizích zdrojů. Z údajů v této a předchozí subkapitole dále usuzuji, že se Ekologický institut Veronica nesnaží posilovat pouze vedlejší hospodářskou činnost, ale 66

vlastní příjmy celkově. Toto tvrzení dosvědčuje i následující tabulka 16, ze které je patrné, že je samofinancování pro institut velmi důležité a i když došlo k jeho oslabení po roce 2007, snažil se ho držet nad hranicí 50 %. Pouze v roce 2010, bylo větší zastoupení cizích zdrojů a to pouze z důvodu objemné dotace ze státního rozpočtu ČR ve výši 3 001 000 Kč vs. 420 000 Kč v roce 2011. Tabulka 16: Procentuální zastoupení vlastních a cizích zdrojů financování Ekologického institutu Veronica v letech 2007 – 2011 (v procentech) Vlastní příjmy Cizí zdroje

2007 74,63 25,37

Celkem

2008 54,54 45,46

2009 57,64 42,36

2010 45,73 54,27

2011 57,61 42,39

100


Po srovnání údajů v tabulce 16 s tabulkami 7 a 9 v subkapitole 1.4.2 o samofinancování jsem zjistil, že Ekologický institut Veronica je na tom s procentuálním zastoupením vlastních a cizích zdrojů financování velmi podobně jako v tabulkách 7 a 9. Zdroj Salamon, L.M. a kol.80 uvádí, že až 50 % a více prostředků získávají NNO samofinancováním, podle mých výpočtů (tabulka 9) jsem zjistil, že NNO získávají v ČR až 64 % prostředků vlastní produkcí. Ekologický institut Veronica získává taktéž velkou část prostředků (většinou nadpoloviční) právě pomocí samofinancování.

4.4 Finanční analýza „Ekonomické veličiny uváděné v základních účetních výkazech jsou východiskem k další finanční analýze. Významnou otázkou při provádění finanční analýzy v NNO je, jakým způsobem aplikovat standartní nástroje, resp. metody finanční analýzy na oblast neziskového sektoru. Tyto nástroje a metody musí totiž respektovat specifika těchto organizací, přičemž za nejvýznamnější odlišnost od soukromých firem je třeba považovat neziskový charakter.“81 Pro

80

SALAMON, L.M. a kol. Global Civil Society: Dimensions of the Nonprofit Sector. USA: Bloomfield,

Kumarian Press, 2004. s. 63-67. pISBN: 9781565491847. 81


v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2009. s. 179. ISBN 978-80-245-1650-9.

67

potřeby finanční analýzy budu využívat tradičních ukazatelů, tedy absolutních a relativních (poměrových) ukazatelů, které vznikly modifikací zejména paralelní soustavy ukazatelů konstruovaných k hodnocení ziskových subjektů. „Absolutní ukazatele jsou hodnoty uvedené v řádcích rozvahy a výkazu zisku a ztrát, které vyjadřují určitý jev bez vztahu k jinému jevu. Absolutní ukazatele nejsou proto vhodné při hodnocení nebo srovnávání více podniků s odlišnou výkonností nebo bilanční sumou. Hodnota těchto ukazatelů je vyjadřována k určitému časovému okamžiku.“82 V rámci absolutních ukazatelů budu sledovat vývoj zdrojů, počtu zaměstnanců, dále vývoj výnosů (z hlavní a doplňkové činnosti), nákladů (z hlavní a doplňkové činnosti) a to vše samozřejmě v čase. „Relativní (poměrové) ukazatele jsou podílem dvou absolutních, stavových nebo tokových ukazatelů, mezi kterými existují logické souvislosti. Číselná hodnota ukazatele vyjadřuje hodnotu jednoho jevu, připadajícího na jednotku druhého jevu. Tyto ukazatele odstraňují rozdíly ve velikosti podniku, ve velikosti obratu nebo bilanční sumy.“83 Z relativních (poměrových) ukazatelů budu sledovat ukazatele, které jsou upravené z ukazatelů používaných pro finanční analýzu podnikatelských subjektů, aby lépe vystihly neziskový charakter zkoumané organizace. V rámci relativních (poměrových) ukazatelů budu sledovat následující:

82

ŠIMAN, J. a P. PETERA. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. 1. Vyd. Praha: C.H.Beck,

2010. 192 s. ISBN: 9788074001178. 83

Tamtéž

68

4.4.1 Absolutní ukazatele Jak jsem již psal v předešlé kapitole, budu v rámci absolutních ukazatelů sledovat zejména vývoj zdrojů, počtu zaměstnanců, výnosů a nákladů. Vývoj některých zde zmíněných položek šlo již spatřit v jiných kapitolách této diplomové práce. V rámci přehlednosti jsem však vytvořil grafy nové, sjednocené. Graf 10: Vývoj počtu zaměstnanců Ekologického institutu Veronica v letech 2007 - 2011


69

Graf 11: Vývoj celkových nákladů a výnosů Ekologického institutu Veronica v letech 2007 - 2011


Graf 12: Vývoj nákladů a výnosů z hlavní a vedlejší hospodářské činnosti Ekologického institutu Veronica v letech 2007 - 2011


70

Graf 13: Vývoj vlastních a cizích zdrojů financování Ekologického institutu Veronica v letech 2007 - 2011


Z grafů v této subkapitole jsem identifikoval 3 důležité stavy. První z těchto stavů je zlom v roce 2009, který se projevil na všech grafech (10, 11,12, 13). Ten byl způsoben velkým propadem výnosů z hlavní činnosti, zejména pak cizích zdrojů, které se snížily v roce 2009 o 3 626 000 Kč oproti roku 2008. Výnosy z vedlejší hospodářské činnosti v roce 2009 naopak rostly, což přisuzuji snaze institutu vynahradit si propad ve financování právě posilováním vedlejší hospodářské činnosti. Propad na výnosech v roce 2009 se projevil také do počtu zaměstnanců, jejichž počet klesl v roce 2009 o 65 (HPP + DPP) oproti roku 2008, tento propad přisuzuji snaze snížit náklady. Dalším z důležitých mezníků je rok 2010, ve kterém Ekologický institut Veronica obdržel mimořádnou dotaci ze státního rozpočtu ČR ve výši 3 001 000 Kč vs. 800 000 Kč v roce 2011. Na tuto situaci, podle mého názoru, institut reagoval i navýšením počtu zaměstnanců, výnosy z vedlejší činnosti i nadále rostly oproti předešlému roku.

71

A jako poslední jsem identifikoval spíše trend, který se dá z předchozích grafů vysledovat a to je postupné snižování spreadu 84 mezi výnosy z hlavní a vedlejší hospodářské činnosti. Jsem přesvědčen o tom, že se Veronica snaží reagovat na nynější ekonomickou situaci posilováním samofinancování, především cestou posilování vedlejší hospodářské činnosti a taktéž si myslím, že se institut snaží tolik nespoléhat na cizí zdroje, protože se na ně již z podstaty věci prostě spoléhat nedá.

4.4.2 Relativní (poměrové) ukazatele Jako první z relativních ukazatelů jsem vypočítal výnosy k počtu zaměstnanců. Tento ukazatel ilustruje vztah mezi počtem zaměstnanců organizace a jejími celkovými výnosy. Zjednodušeně řečeno, výsledky v následující tabulce 17 znázorňují výstup na jednotku použitého vstupu v tomto případě zaměstnance. Tento ukazatel tedy může sloužit ke kvantifikaci produktivity a hospodárnosti. Jak lze vyčíst z tabulky 17, Ekologický institut Veronica se snaží udržovat výnos průměrně 80 000 Kč na jednoho zaměstnance. V roce 2011 činily průměrné mzdové náklady na jednoho pracovníka 33 300 Kč, což tedy znamená, že jeden pracovník po odečtení mzdových nákladů přinesl institutu 50 102 Kč. Tabulka 17: Poměrový ukazatel výnosu k počtu zaměstnanců Ekologického institutu Veronica v letech 2007 - 2011 (v Kč) Výnosy/počet zaměstnanců

2007 87373

2008 71902

2009 82485

2010 88165

2011 83402


Dále následuje ukazatel, který ilustruje, jakou měrou vyrovnává zisk z vedlejší hospodářské činnosti institutu ztrátu z činnosti hlavní. Z tabulky 18 lze identifikovat, že zisk z vedlejší hospodářské činnosti participuje na pokrývání ztráty z hlavní činnosti každým rokem více. V roce 2011 ukazatel dosahuje míry 152 %, což znamená, že zisk z vedlejší hospodářské činnosti institutu pokryl celou ztrátu z hlavní činnosti a ještě ji překonal o 52 %. V tomto roce tak mohl institut uvažovat například nad nějakou investicí, nebo nad jinou cestou, jak zhodnotit volné prostředky. V tabulce 18 je v roce 2010 uvedena nula a to z toho důvodu, že 84

Rozdíl mezi sledovanými ukazateli

72

Ekologický institut Veronica vykázal z vedlejší hospodářské činnosti ztrátu 5 000 Kč. I přesto je ale i na tomto ukazateli vidět, že vedlejší komerční činnost je pro financování institutu velmi důležitá a že její důležitost v čase roste (kromě roku 2010). Tabulka 18: Poměrový ukazatel zisku z vedlejší hospodářské činnosti k ztrátě z hlavní činnosti Ekologického institutu Veronica v letech 2007 - 2011 (v procentech) Zisk dopl. činnosti/ztráta hl. činnosti

2007 19,76

2008 29,83

2009 82,64

2010 0,00

2011 152,00


Dále jsem v tabulce 19 spočítal poměrový ukazatel, který zobrazuje, jakou měrou kryjí výnosy z hlavní činnosti svoje náklady. Hodnoty jsou (kromě roku 2010) menší než 100 %, což znamená, že výnosy nezvládají pokrývat náklady. Proto je pro Ekologický institut Veronica důležitá její vedlejší komerční činnost, protože z ní poté může krýt ztrátu z hlavní činnosti, jak je vidět z předchozí tabulky 18. Tabulka 19: Poměrový ukazatel výnosu z hlavní činnosti k nákladům z hlavní činnosti Ekologického institutu Veronica v letech 2007 - 2011 (v procentech) Výnosy hl. činnosti/náklady hl. činnosti

2007 89,06

2008 92,79

2009 90,35

2010 101,73

2011 97,65


Další z ukazatelů znázorňující poměr vlastních a cizích zdrojů financování k celkovým zdrojům financování. Hodnoty jsou stejné jako v případě grafu 16 na straně 67, stejně tak je obdobný i můj komentář k těmto hodnotám, proto ho zde nebudu zbytečně opakovat a přejdu raději k dalšímu a poslednímu mnou sledovanému ukazateli.

73

Tabulka 20: Poměrový ukazatel vlastních a cizích zdrojů financování k celkovým zdrojům financování Ekologického institutu Veronica v letech 2007 - 2011 (v procentech) Vlastní zdroje/celkové zdroje Cizí zdroje/celkové zdroje

2007 74,63 25,37

2008 54,54 45,46

2009 57,64 42,36

2010 45,73 54,27

2011 57,61 42,39


4.4.3 Zhodnocení finanční analýzy a významu vedlejší hospodářské činnosti Z dílčích závěrů finanční analýzy vyvozuji, že se Ekologický institut Veronica spoléhá především na samofinancování, cizí zdroje jsou ale také pro institut velmi důležité. Nicméně lze spatřit snahu institutu i nadále posilovat samofinancování a zejména pak vedlejší komerční činnost, jejíž hodnoty výnosů rok od roku vzrůstají. Existenci vedlejší hospodářské činnosti institutu přisuzuji skutečnosti, že výnosy z hlavní činnosti nejsou schopné dlouhodoběji pokrýt náklady z hlavní činnosti a proto se vedlejšími aktivitami snaží institut pokrýt tuto ztrátu. Jak lze vidět na grafu 14, tak vedlejší hospodářská činnost přispívá velkou měrou na lepším výsledku hospodaření. V roce 2010 se hospodaření institutu stalo ziskové a to pouze díky vedlejší hospodářské činnosti, která nejenom, že zvládne pokrýt dlouhodobě svoje náklady, ale také dovede podstatně vylepšit celkový výsledek hospodaření institutu. Na základě dat z finanční analýzy a grafu 14 si myslím, že je přínos vedlejší hospodářské činnosti institutu nezanedbatelný a že pomáhá institutu vyrovnávat případné propady ve financování. Vedlejší hospodářská činnost je taktéž dlouhodobě v zisku a má tedy smysl, aby ji i nadále institut provozoval.

74

Graf 14: Výsledky hospodaření Ekologického institutu Veronica v letech 2007 - 2011

Pramen: Vytvořeno autorem na základě údajů z výkazů zisku a ztráty Ekologického institutu Veronica v letech 2007 – 2011

4.5 SWOT analýza SWOT analýza je nástrojem ke zkoumání vnitřních a vnějších faktorů působících na činnosti neziskové organizace. SWOT analýzu však nevyužívají pouze neziskové organizace, ale také tržní firmy, které si tímto nástrojem analyzují svoji pozici na trhu a možnosti rozvoje. Součástí SWOT analýzy je a analýza silných stránek (Strengths), slabých stránek (Weaknesses), příležitostí (Opportunities) a hrozeb (Threats).85

85

HYÁNEK, V. Ekonomika neziskových organizací. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2004. s. 56

ISBN 80-210-3501-3.

75

SWOT analýza se tedy dělí na 4 části, Hyánek 86 popisuje jednotlivé části následovně: 

„Silné stránky - vycházejí zevnitř organizace, která je také může sama ovlivnit a využít



Slabé stránky - vycházejí zevnitř organizace, která je také může sama ovlivnit a překonat či odstranit



Příležitosti - jsou dány stavem a vývojem okolního světa, někdy je nelze přímo ovlivňovat, pouze využívat ku prospěchu organizace



Hrozby - jsou dány stavem a vývojem okolního světa, někdy je nelze přímo ovlivňovat, pouze se s nimi snažit vyrovnat, popř. se snažit jim předcházet“

4.5.1 SWOT analýza Ekologického institutu Veronica V rámci mnou provedené SWOT analýzy jsem identifikoval následující silné, slabé stránky a příležitosti, hrozby Ekologického institut Veronica: Silné stránky organizace (Strengths)

Slabé stránky organizace (Weaknesses)



Podpora od města Brna



Malý okruh stálých dárců



Podpora Jihomoravského kraje



Oslovování individuálních dárců



Spokojenost zákazníků a klientů



Získávání firemních dárců



Kvalitní publikační činnost



Neexistence velkého strategického



Zkušené a kvalifikované vedení a

partnera 

zaměstnanci 

Mezinárodní spolupráce a podpora



Úspěchy při získávání finančních

Rezervy ve využívání moderních informačních prostředků

prostředků 

Stabilní samofinancování a rostoucí výnosy z vedlejší hospodářské činnosti

Příležitosti pro organizaci (Opportunities) 

86

Hrozby pro organizaci (Threats)

Získání nových individuálních a



Nedostatek klientů a zákazníků

firemních dárců



Neúspěch v získávání financí z cizích

HYÁNEK, V. Ekonomika neziskových organizací. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2004. s. 57

ISBN 80-210-3501-3.

76



zdrojů

Zaměření se na mladší generaci 

formou ekologické výchovy 

Šíření hlavních cílů organizace

Nedostatek zájmu veřejnosti o danou problematiku (ekologie)

pomocí médií a moderních informačních kanálů mezi veřejnost 

Posílení vedlejší komerční činnosti

Mezi silné stránky Ekologického institutu Veronica patří především dobré vztahy s městem Brnem a Jihomoravským krajem, které vypomáhají finančně institutu již mnoho let. Dobré vztahy umocňují také služby, které institut poskytuje městu Brnu a dalo by se říci i celému Jihomoravskému kraji. Mezi poskytované služby patří například Zelený telefon, zelené úřadování aj. Další ze silných stránek je také spokojenost zákazníků a klientů, která se odráží v tržbách za poskytované služby a prodané výrobky. Právě tržby z prodeje služeb a výrobků jsou tím nejvýznamnějším zdrojem financování institutu. Mezi slabé stránky organizace patří zejména oslovování individuálních a firemních dárců. S touto slabou stránkou souvisí i další z bodů a tím je nedostatečné využívání moderních informačních fenoménů, jako například Twitter, Facebook aj. Řekl bych, že tyto moderní zdroje institut nevyužívá tak, jak by mohl, a tím také trpí povědomí o organizaci samotné. Fakt, že institut samotný není příliš známý na Jihomoravském kraji, potvrzují i velmi nízké individuální a firemní dary. Myslím si, že v oslovování individuální a firemních dárců a obecně šíření povědomí o institutu, má organizace ještě velký prostor ke zlepšení. Příležitosti vycházejí hodně ze slabých stránek. Dle mého názoru by bylo třeba, aby organizace našla nějakého strategického partnera, který ji bude dlouhodobě podporovat a také by se měla snažit získat více individuálních dárců. Jak jsem již naznačil v předchozím odstavci, měl by se Ekologický institut Veronica více medializovat. Tato medializace by měla spočívat v aktivnějším propagování organizace přes Facebook, Twitter, Google+ ale také za pomoci regionálních novin, rádia, atd. Myslím si, že je dnes velmi populární téma ekologického bydlení a právě na tomto tématu by měla organizace stavět. Pokud by se institutu podařilo dostat se do povědomí široké veřejnosti Jihomoravského kraje, tak by se mu podle mého názoru podstatně navýšily tržby, zejména pak vedlejší hospodářská činnost, 77

protože by se více lidí chtělo podívat a ubytovat v ekologickém domě v Hostětíně. Větší medializace Ekologického institutu Veronica by napomohla všem zmíněným příležitostem, zvětšily by se tržby z vedlejší hospodářské činnosti a samofinancování obecně a přilákala by nové potenciální dárce (firemní, individuální). Nejpodstatnější hrozbou pro organizaci jsou budoucí neúspěchy v dotačních a grantových řízeních, přičemž pravděpodobnost neúspěchu se zvyšuje s rostoucím počtem neziskových organizací a zmenšujícím se rozpočtem. Jako další hrozbu vidím v tom, že pokud nebude Veronica dostatečně medializovaná, mohla by upadnout v zapomnění. Taková situace by negativně ovlivnila výnosy nejen z vedlejší činnosti ale také z činnosti hlavní.

78

Závěr Cílem mojí diplomové práce bylo analyzovat finanční zdroje neziskových organizací obecně a také konkrétně u jedné vybrané neziskové organizace. Výstup této analýzy pak sloužil jako prostředek pro zhodnocení významu vedlejší hospodářské činnosti jako doplňkového zdroje financování. Vedlejším cílem této diplomové práce bylo taktéž shromáždění informací týkajících se financování neziskových organizací a zformování doporučení, o něž by bylo vhodné obohatit literaturu zabývající se obdobným tématem. K tématu neziskových organizací již vzniklo mnoho literatury, včetně bakalářských a diplomových prací. Žádná z publikací se však blíže nezabývala vedlejší hospodářskou činností neziskových organizací. I přesto, že se ve své práci zaobírám také obecnou rovinou financování, tak si myslím, že jsem věnoval velkou pozornost hlavně specifikům a vývoji financování za pomoci vedlejší hospodářské. Jsem přesvědčen, že moje diplomová práce je schopná doplnit chybějící informace související s problematikou financování. Z této práce je patrné, že se na financování neziskových organizací v České republice podílí velkou měrou samofinancování, přičemž se posiluje i význam vedlejší komerční činnosti. Neziskové organizace se snaží hledat nové zdroje financování z důvodu omezování cizích zdrojů a obecné nemožnosti se na tento typ zdrojů spolehnout. Například nadační příspěvky neziskovým organizacím od příjemců NIF klesly z 345 mil. Kč v roce 2007 na 200 mil. Kč v roce 2010, dotace ze státního rozpočtu klesly z 6,6 mld. Kč v roce 2007 na 5,8 mld. Kč v roce 2010 a také klesly individuální dary a to ze 17,6 mld. Kč v roce 2007 na 11,5 mld. Kč v roce 2010. Fakt posilování samofinancování potvrzuje i případová studie Ekologického institutu Veronica, která prokázala nadpoloviční zastoupení samofinancování na celkovém financování institutu. Nadpoloviční zastoupení samofinancování potvrzují i data tržní a netržní produkce neziskových organizací v ČR, které dosahují v roce 2010 64,3 %. Z praktické části je také zřejmé, že vedlejší hospodářská činnost je pro institut velmi důležitým zdrojem financí, protože se této činnosti daří být dlouhodobě v zisku a krýt efektivně ztráty z hlavní činnosti institutu. Moje doporučení pro Ekologický institut Veronica spočívá zejména v prohloubení vedlejších hospodářských činností. Největší potenciál má z těchto činností podle mého názoru hostinská 79

činnost v Centru Veronica Hostětín. Ten však závisí na větší medializaci samotného Ekologického institutu Veronica (například větším využíváním moderních sociálních sítí, reklamou v regionálních novinách atd.). Samotná medializace by mohla také vyřešit nedostatek individuálních a firemních dárců a posílit postavení institutu v Jihomoravském kraji a Brně. Myslím si, že je samofinancování a zejména pak vedlejší hospodářská činnost cestou, jak si neziskové organizace v ČR mohou opatřit přísun, podle mého názoru stabilnějších, finančních prostředků. V nynější ekonomické situaci je poměrně složité spoléhat se na cizí zdroje.

80

Použitá literatura 1. BAČUVČÍK, R. Marketing neziskových organizací. 1. vyd. Zlín: VeRBuM, 2010. 190 s. ISBN 978-80-87500-01-9. 2. BOUKAL, P. Nestátní neziskové organizace (teorie a praxe). 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2009. 303 s. ISBN 978-80245-1650-9. 3. DUBEN, R. Neziskový sektor v ekonomice a společnosti. 1. vyd. Praha: CODEX, 1996. 373 s. ISBN 8085963191. 4. HYÁNEK, V. Ekonomika neziskových organizací. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2004. 96 s. ISBN 80-210-3501-3. 5. HYÁNEK, V. Rozbor financování nestátních neziskových organizací z vybraných veřejných rozpočtů. Brno: Centrum pro výzkum neziskového sektoru, 2005. 40 s. ISBN 80-239-5262-5. 6. REKTOŘÍK, J. Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. Dotisk k 1. vyd. Praha: Ekopress, 2004. 177 s. ISBN 80-86119-41-6.

7. SALAMON, L.M. a kol. Global Civil Society: Dimensions of the Nonprofit Sector. USA: Bloomfield, Kumarian Press, 2004. 368 s. pISBN: 9781565491847. 8. STEJSKAL, J. Ekonomika neziskové organizace. 1. vyd. Praha: Junák - svaz skautů a skautek ČR, Tiskové a distribuční centrum; Pardubice: Koalice nevládek Pardubicka, 2010. 272 s. ISBN 20100920. 9. STUCHLÍKOVÁ, H. a KOMRSKOVÁ, S. Zdaňování neziskových organizací. 8. vyd. Olomouc: nakladatelství ANAG, 2011. s. 26-27. ISBN 978-80-7263-658-7.

81

10. ŠEDIVÝ, Marek a MEDLÍKOVÁ, Olga. Úspěšná nezisková organizace. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 154 s. ISBN 978-80-247-2707. 11. ŠIMAN, J. a P. PETERA. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. 1. Vyd. Praha: C.H.Beck, 2010. 192 s. ISBN: 9788074001178.

Internetové zdroje 1. Asociace veřejně prospěšných organizací: Legislativa [online]. AVPO.cz, 2012 [cit. 3. 12. 2012]. Dostupné z WWW: 2. CENTRUM PRO VÝZKUM NEZISKOVÉHO SEKTORU. Klasifikace neziskových institucí [online]. Brno: E-CVNS.cz, 2012[cit. 8. 11. 2012]. Dostupné z WWW: 3. CENTRUM PRO VÝZKUM NEZISKOVÉHO SEKTORU. Rozbor financování nestátních neziskových organizací z veřejných rozpočtů v roce 2010 [online]. ECVNS.cz, 2010 [cit. 15. 06. 2012]. Dostupné z WWW: 4. CENTRUM PRO VÝZKUM NEZISKOVÉHO SEKTORU. Vytvoření české klasifikace neziskových organizací (ČKNO) [online]. Brno: E-CVNS.cz, 2012 [cit. 8. 11. 2012]. Dostupné z WWW: 5. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Zdroje přijatých jiných běžných transferů neziskovými institucemi sloužícími domácnostem [online]. CZSO.cz, 2012 [cit. 19. 11. 2012]. Dostupné z WWW:

82

6. Český statistický úřad: Klasifikace služeb neziskových institucí sloužících domácnostem (CZ-COPNI) [online]. CZSO.cz, 2012 [cit. 9. 11. 2012]. Dostupné z WWW: 7. Český statistický úřad: Metodická část CZ-COPNI [online]. CZSO.cz, 2012 [cit. 9. 11. 2012]. Dostupné z WWW: 8. DÁRCOVSKÁ SMS. Dárcovské SMS pomáhají již osm let [online]. DARCOVSKASMS.cz, 2012 [cit. 18. 11. 2012]. Dostupné z WWW: 9. EnviWeb: Veronica - Zelený telefon v Brně po 14 letech náhle skončil [online]. ENVIWEB.cz, 2012 [cit. 16. 12. 2012]. Dostupné z WWW: 10. HLADKÁ, M. a S. ŠKARABELOVÁ. Nezisková organizace a její vymezení v roli daňového poplatníka [online]. Brno: E-CVNS.cz, 2012 [cit. 8. 11. 2012]. Dostupné z WWW: 11. Hostětín-oficiální internetové stránky: Úvod [online]. HOSTETIN.cz, 2012 [cit. 13. 11. 2012]. Dostupné z WWW: 12. IHNED: Sněmovna schválila církevní restituce [online]. IHNED.cz, 2012 [cit.

1. 12. 2012]. Dostupné z WWW: 13. KRÁTKÝ, J. Zdroje financování výdajů projektu [online]. 2012 [cit. 09. 09. 2012]. Dostupné z WWW: 83

14. Literární noviny: Hazard s hazardem [online]. LITERARKY.cz, 2012 [cit. 02. 06. 2012]. Dostupné z WWW: 15. Návrh nového Občanského zákoníku: úvodní strana [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, 2012 [cit. 11. 12. 2012]. Dostupné z WWW: 16. NEZISKOVKY. Aktualizovaná statistika počtu NNO v letech 1990-2012 [online]. NEZISKOVKY.cz, 2012 [cit. 10. 11. 2012]. Dostupné z WWW: 17. NEZISKOVKY. Zpráva o stavu neziskového sektoru v ČR v roce 2011 [online]. NEZISKOVKY.cz, 2012 [cit. 13. 11. 2012]. Dostupné z WWW: 18. NOVOTNÝ, J. Nevládní neziskové organizace na začátku 21. století [online]. Acta Oeconomica Pragensia, 2008 [cit. 03. 08. 2012]. Dostupné z WWW: 19. RADA VLÁDY PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE. Hlavní oblasti státní dotační politiky vůči nestátním neziskovým organizacím pro rok 2013 [online] Praha: Vláda České republiky, 2012 [cit. 1. 11. 2012]. Dostupné z WWW: 20. RADA VLÁDY PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE. Výroční zpráva o činnosti RVNNO v roce 2011 [online]. Praha: Vláda České republiky, 2012 [cit. 1. 11. 2012]. Dostupné z WWW: 21. RONOVSKÁ, K. K pojetí veřejné prospěšnosti v Evropě [online]. 2010 [cit. 9. 12. 2012]. Dostupné z WWW: 84

22. Statistics Canada: The International Classification of Non-profit Organizations [online]. STATCAN.gc, 2009 [cit. 05. 09. 2012]. Dostupné z WWW: 23. Veronica Ekologický institut: Kdo je Ekologický institut Veronica [online]. VERONICA.cz, 2012 [cit. 11. 11. 2012]. Dostupné z WWW: 24. Veronica Ekologický institut: Stanovy Českého svazu ochránců přírody [online]. VERONICA.cz, 2012 [cit. 11. 11. 2012]. Dostupné z WWW: 25. Veronica Ekologický institut: Výroční zprávy [online]. VERONICA.cz, 2012 [cit. 11. 11. 2012]. Dostupné z WWW: 26. Veronica Ekologický institut: Zelená domácnost, nakupování [online]. VERONICA.cz, 2012 [cit. 11. 11. 2012]. Dostupné z WWW: 27. Veronica Ekologický institut: Zelené úřadování [online]. VERONICA.cz, 2012 [cit. 12. 11. 2012]. Dostupné z WWW: 28. VLASÁKOVÁ, H. Vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu [online] DANARIONLINE.cz, 2005 [cit. 13. 04. 2012]. Dostupné z WWW: 29. VLÁDA ČR. Hodnotící informace o činnosti nadací – příjemci příspěvků z NIF

v letech 2005 – 2010 [online]. VLADA.cz, 2012 [cit. 02. 12. 2012]. Dostupné z WWW: 85

86

Seznam použitých tabulek Tabulka 1 Statistika počtu nestátních neziskových organizací v letech 1990 – 2011.............. 21 Tabulka 2: Vývoj objemu dotací ze státního rozpočtu ........................................................... 25 Tabulka 3: Přijaté prostředky neziskovými institucemi od vládních institucí celkem v letech 2005 – 2010.......................................................................................................................... 25 Tabulka 4: Celková výše rozdělených nadačních příspěvků od příjemců NIF v letech 2005 2010 .....................................................................................................................................27 Tabulka 5: Přijaté prostředky neziskovými institucemi od nefinančních podniků v letech 2005 – 2010 ..................................................................................................................................28 Tabulka 6: Přijaté prostředky neziskovými institucemi od domácností v letech 2005 – 2010. 29 Tabulka 7: Porovnání zdrojů financování neziskového sektoru ............................................. 31 Tabulka 8: Porovnání zdrojů financování neziskového sektoru s dobrovolníky ..................... 31 Tabulka 9: Porovnání zdrojů financování neziskových institucí v ČR v letech 2005 - 2010...32 Tabulka 10: Srovnání podnikatelské organizace a NNO ........................................................ 33 Tabulka 11: Statistika počtu neziskových organizací v letech 2006 – 2011 ........................... 55 Tabulka 12: Prostředky přijaté neziskovými institucemi sloužící domácnostem z cizích zdrojů v letech 2005 - 2010 ............................................................................................................. 56 Tabulka 13: Počet poslaných DMS a vybraných prostředků z nich v letech 2005 - 2011 ....... 56 Tabulka 14: Procentuální zastoupení výnosů z hlavní a vedlejší hospodářské činnosti na financování Ekologického institutu Veronica v letech 2007 – 2011....................................... 64 Tabulka 15: Procentuální zastoupení výnosů z hospodářské činnosti Ekologického institutu Veronica v letech 2007 – 2011, dělený do kategorií 2007 – 2011 .......................................... 66 Tabulka 16: Procentuální zastoupení vlastních a cizích zdrojů financování Ekologického institutu Veronica v letech 2007 – 2011 ................................................................................ 67 Tabulka 17: Poměrový ukazatel výnosu k počtu zaměstnanců Ekologického institutu Veronica v letech 2007 - 2011 ............................................................................................................. 72 Tabulka 18: Poměrový ukazatel zisku z vedlejší hospodářské činnosti k ztrátě z hlavní činnosti Ekologického institutu Veronica v letech 2007 - 2011 ............................................. 73 Tabulka 19: Poměrový ukazatel výnosu z hlavní činnosti k nákladům z hlavní činnosti Ekologického institutu Veronica v letech 2007 - 2011 .......................................................... 73 Tabulka 20: Poměrový ukazatel vlastních a cizích zdrojů financování k celkovým zdrojům financování Ekologického institutu Veronica v letech 2007 - 2011 ....................................... 74

87

Seznam použitých grafů Graf 1: Zdroje přijatých jiných běžných transferů neziskovými institucemi sloužícími domácnostem ....................................................................................................................... 23 Graf 2: Vývoj podílu hlavní a vedlejší hospodářské činnosti na financování neziskových institucí sloužících domácnostem v letech 2002 - 2008 ......................................................... 51 Graf 3: Vývoj počtu neziskových institucí sloužících domácnostem v letech 2002 - 2008 .....52 Graf 4: Vývoj tržní a netržní produkce neziskových institucí v letech 2005 - 2010................ 53 Graf 5: Vývoj počtu neziskových institucí v letech 2005 - 2010............................................ 54 Graf 6: Vývoj financování ekologického institutu Veronica v letech 2007 – 2011................. 61 Graf 7: Celkové roční výnosy Ekologického institutu Veronica v letech 2007 – 2011 ........... 63 Graf 8: Vývoj výnosů z hlavní a vedlejší hospodářské činnosti Ekologického institutu Veronica v letech 2007 - 2011 .............................................................................................. 64 Graf 9: Výnosy z hospodářské činnosti Ekologického institutu Veronica v letech 2007 – 2011, dělený do kategorií ............................................................................................................... 65 Graf 10: Vývoj počtu zaměstnanců Ekologického institutu Veronica v letech 2007 - 2011.... 69 Graf 11: Vývoj celkových nákladů a výnosů Ekologického institutu Veronica v letech 2007 2011 .....................................................................................................................................70 Graf 12: Vývoj nákladů a výnosů z hlavní a vedlejší hospodářské činnosti Ekologického institutu Veronica v letech 2007 - 2011................................................................................. 70 Graf 13: Vývoj vlastních a cizích zdrojů financování Ekologického institutu Veronica v letech 2007 - 2011 .......................................................................................................................... 71 Graf 14: Výsledky hospodaření Ekologického institutu Veronica v letech 2007 - 2011 ......... 75

Seznam použitých tematických vsuvek Tematická vsuvka 1: Veřejná prospěšnost............................................................................. 18 Tematická vsuvka 2: Církevní restituce ................................................................................ 39 Tematická vsuvka 3: Hazardní hry ........................................................................................ 48

88

Seznam použitých zkratek NNO - Nestátní nezisková organizace RVNNO - Rada vlády pro nestátní neziskové organizace ICNPO - Mezinárodní klasifikace neziskových organizací COPNI - Klasifikace podle druhů služeb poskytovaných neziskovými institucemi domácnostem OKEČ - Odvětvová klasifikace ekonomických činností ČSÚ - Český statistický úřad EIV - Ekologický institut Veronica ZO ČSOP - Základní organizace Českého svazu ochránců NIF - Nadační investiční fond

89

Seznam příloh Příloha 1: Výkaz zisku a ztráty Ekologického institutu Veronica pro rok 2007 Příloha 2: Výkaz zisku a ztráty Ekologického institutu Veronica pro rok 2008 Příloha 3: Výkaz zisku a ztráty Ekologického institutu Veronica pro rok 2009 Příloha 4: Výkaz zisku a ztráty Ekologického institutu Veronica pro rok 2010 Příloha 5: Výkaz zisku a ztráty Ekologického institutu Veronica pro rok 2011

90

Příloha 1: Výkaz zisku a ztráty Ekologického institutu Veronica pro rok 2007





VEDLEJŠÍ KOMERČNÍ ČINNOST NEZISKOVÉ ORGANIZACE JAKO DOPLŇKOVÝ ZDROJ PŘÍJMŮ

Recommend Documents