Vše o Google Apps - 1. díl: Úvod Radan Tuhý Co jsou to Google Apps a na jakém principu fungují? Co je to Cloud Computing a co si pod tímto pojmem představit? V následujícím článku naleznete odpovědi na tyto otázky a také úvodní představení Google Apps od společnosti Google. Doba jde stále dopředu a s ní se také mění pohled na způsob využívání internetu, zejména s ohledem na běžné denní úkony. Těmi jsou například práce s emailem, updatování internetových stránek, plánování pracovních i soukromých aktivit, komunikace s okolím, výměna a sdílení dokumentů, obrázků, fotek a podobně. Čím více času trávíme těmito činnostmi, tím více nás může zajímat, jestli je možné některé činnosti zjednodušit, zrychlit, případně omezit na minimum. Další otázkou je správné umístění dat. Kolik z nás má to štěstí, že pracuje pouze s jedním počítačem? Pokud běžně využíváme více než jeden počítač (třeba jen v práci a jeden doma), určitě už se většině z nás stalo, že byla zrovna potřeba data, která jsou uložena na druhém počítači (a naopak). Častým řešením tohoto problému byla různá přenosná úložiště dat, jako například externí HDD, flash disky, apod. - u větších objemů dat mají stále své místo (video, fotky bez komprese ve vysokém rozlišení, apod.), dokumenty a data menšího objemu je na druhou stranu možné jednoduše přenášet pomocí internetu.
Všechny tyto obtíže vedly k tomu, že je čím dál více služeb řešeno pomocí tzv. Cloud Computingu. Jednou z charakteristik je právě centrální úložiště dat, ke kterému je možné přistupovat odkudkoli, vetšinou také bez závislosti na použité platformě (tzv. platform independent). Není potřeba mít u sebe žádná přenosná média, stačí počítač s připojením k internetu distatečně rychlým pro plynulou práci. Jedním z takovýchto řešení, a to nejen pro firmy, ale i běžné úživatele internetu, jsou právě Google Apps. Nejprve si ale něco málo povíme o tom, co to Cloud Computing je a jak vznikal.
Od historie po současnost
Ačkoli zažívá Cloud Computing největší rozmach teprve v posledním roce, počátek úvah na toto téma je možné spatřit již v 60. Letech. John McCarthy tehdy vyslovil domněnku, která předvídá možnost využívání počítačových systému (ve smyslu jejich výpočtového potenciálu a výkonu) širokou veřejností formou běžně dostupné služby (jako je např. elektřina, voda, telefon, apod.). V následujících letech byly tyto potenciální služby dokonce přirovnávány k elektřině a již tehdy byly specifikovány všechny vlastnosti a výhody, které má také Cloud Computing v podobě, v jaké jej vnímáme dnes. Samotný termín „Cloud“ byl převzat od telekomunikačních společností, které po roce 1990 začaly namísto vyhrazených datových okruhů poskytovat virtuální privátní sítě (VPN), které nabízely srovnatelné služby, ovšem za podstatně nižší ceny. Ty plynuly (a dodnes plynou) všeobecně z možnosti rozdělení určitého výkonu nebo kapacity mezi více subjektů a jejich přiřazování dle aktuální potřeby. Pro zajímavost můžeme uvést, že symbol mraku byl použit k oddělení toho, co je odpovědností poskytovatele, a toho, co je již v režii koncového zákazníka, tedy uživatele služby.
Klíčovou roli sehrála v rozvoji Cloud Computingu společnost Amazon. Její datová centra a síťová insfrastruktura byla v té době (jako většína tehdejších sítí) využívána přibližně z 10 %, aby byly pokryty špičky, které sice nastávaly, ale spíše vyjímečně. Vedení si rychle uvědomilo, že přechodem na novou Cloud architekturu se využití jejich interní sítě stane mnohem efektivnější. To byl také jeden z hlavních důvodu, který vyústil ve vývoj a následné uvedení nové služby s názvem „Amazon Web Services“ (AWS).
příklady společností, které mají Cloud řešení jako součást portfolia V roce 2007 se k vývoji služeb na bázi Cloud Computingu přidala např. společnost IBM,
Google a několik univerzit. Počátkem roku 2008 vznikla první open source platforma (API) s názvem Eucalyptus, která umožňovala běh samotných Cloudů. Ve stejném roce si nejedna společnost uvědomila potenciál právě vznikajícího technologického řešení a také skutečnost, že stále častěji dávají firmy přednost těmto službám před budováním vlastní firemní infrastruktury. V březnu letošního roku dokonce došlo k tomu, že Steve Ballmer označil Cloud computing jako jednu z klíčových oblastí budoucího směru vývoje v Microsoftu.
Základní teorie Jak jsme již naznačili na začátku, Cloud Computing je možné chápat jako model vývoje, který je založen na internetu, jehož prostřednictvím jsou k dispozici určité služby. Zákazníci, tedy uživatelé těchto služeb, je mohou využívat v případě, že mají připojení k internetu k dispozici. K samotným službám je pak možné se připojit obvykle pomocí internetového prohlížeče, případně speciální aplikace. V obou případech je počítačová stanice vnímána spíše jako konzole - všechny součásti potřebné pro běh a správu aplikace včetně samotných dat jsou uloženy u poskytovatele služby. Smyslem a zejména cílem je nabídnout lidem možnost objednat si pouze to, co opravdu využívají. Pokud si tedy koupíme službu, platíme pouze to, co využíváme (nikoli za software ani technologické řešení potřebné pro běh dané služby, jako je datové úložiště, servery, síťová infrastruktura, aj.). S výše uvedeným souvisí také distribuční model, který označuje to, co je nabízeno v rámci dané služby. Může se jednat jak o software, hardware, tak kombinaci obou možností. Rozlišujeme následující 3 základní distribuční modely:
SaaS (Software as a Service) - software jako služba. Poskytovatel v tomto případě dává k dispozici aplikaci, která bývá licencována jako služba. Typickým příkladem mohou být právě Google Apps.
PaaS (Platform as a Service) - platforma jako služba. Tento model výrazně zjednodušuje vývoj a následné uvedení aplikací, protože není potřeba financovat ani budovat potřebné hardwarove a softwarové řešení. To je nabízeno právě v rámci PaaS, pochopitelně vše k dispozici prostřednictvím internetu.
IaaS (Infrastructure as a Service) - infrastruktura jako služba. Zde je nabízena celá infrastruktura formou služby. Typickým příkladem je virtualizace.
Nyní přejdeme zpět do praxe a k tomu, jak vypadá cloud computing z pohledu běžného uživatele internetu. Cloud Computing v běžném životě Všeobecně dnes můžeme pojmem Cloud Computing označit téměř jakoukoli internetovou službu nebo úložiště dat. Jako typický příklad lze uvést klasický webmail, ke kterému se připojujeme přes webové rozhraní a využíváme pouze službu = email (zatímco poskytovatel zajišťuje potřebnou síťovou infrastrukturu, servery, zabezpečení, úložiště dat, případné zálohování, patchování systémů, podporu, apod.). Tento konkrétní příklad bychom mohli
považovat za zástupce SaaS. Samostatnou kapitolou je firemní klientela. Zejména větší společnosti stále více využívají IaaS řešení v různém rozsahu - náklady na pořízení a údržbu infrastruktury bývají obvykle nemalé a toto je cesta k jejich citelnému snížení. Výjimkou není ani společnost, která využívá SaaS řešení. Příkladem může být společnost Motorola, jejíž mobilní divize před nedávnem oznámila kompletní přechod na Google Apps.
příklad Cloud architektury Nyní se ale vrátíme zpět k nám, uživatelům internetu. Pokud si koupíme vlastní doménu a chceme s ní mít spojené internetové stránky, email, mít možnost sdílet data mezi uživateli domény (eventuelně i mimo ni), donedávna to znamenalo nutnost pořídit si buď vlastní server (eventuelně celou infrastrukturu vzhledem k rozsahu plánovaného řešení), případně několik internetových služeb spolu navzájem nesouvisejících, aby dohromady tvořily finalní podobu. Takovéto řešení bývá často jak administrativně, tak finančně celkem náročné. Proto se jak firmy, tak jednotlivci začali poohlížet po alternativních možnostech, které by měly být levnější, méně náročné na administraci a měly by nabídnout ideálně všechny služby pohromadě.
V současné době jsou k dispozici dvě řešení, které výše uvedené požadavky splňují. První jsou již zmíněné Google Apps a druhým odpovídajícím balíčkem je Microsoft Live Custom Domains. Každé z těchto prostředí má svá specifika, výhody a nevýhody, takže je na každém,
aby si zvážil, ke které z variant se přikloní. My se v tuto chvíli zaměříme na Google Apps a všechny jeho součásti. Řešení od Google Google již delší dobu nabízí poměrně široké portfolio služeb, které zdaleka nekončí u Gmailu. Po registraci získáme tzv. Google Account, který nám mimo prostornou emailovou schránku nabídne související služby, jako je reklamní nástroj AdWords, platební nástroj Google Checkout, možnost sdílení a obecně správu fotogalerií pomocí nástroje Picassa, dále třeba iGoogle, Google Talk na platformě XMPP (jabber), a mnohé další.
Obr. 5: logo Google Apps má symbolizovat všechny služby pohromadě v jednom řešení Smyslem Google Apps je nabídnout všechny výše uvedené možnosti v kombinaci se zásadní výhodou, která spočívá v použití vlastní domény. Účet v rámci Google Apps je tedy v tento okamžik plnohodnotným Google účtem se všemi výhodami, na které byli uživatelé zvyklí (toto vylepšení bylo implementováno letos a je k dispozici po migraci na nový engine, pozn. red.). Pro úplnost ještě doplníme, že Google Apps jsou k dispozici ve více verzích (Standard, Premier, Education, Government a Non-profit). Za účelem tohoto představení jsme otestovali edici Standard, která je nabízena zdarma (jak pro komerční, tak soukromé použití). Abychom nepředbíhali, pojďme se nyní podívat na nejdůležitější služby a výhody, které nám mohou Google Apps nabídnout, pokud se rozhodneme zakoupit a využívat vlastní doménu.
Email Pravděpodobně jednou ze základních funkcí je samotný email, který budeme chtít s vlastní doménou použít. Jelikož jsme majiteli domény mojedomena.cz, můžeme si vytvořit jakýkoli alias, který budeme chtít, třeba
[email protected]. Prostředí webmailu je téměř identické se standardním Gmailem. V nastavení je možné aktivovat POP3 / IMAP pro přístup k mailu
prostřednictvím různých emailových klientů. Dobrou vlastností je například možnost sdílení kontaktů uvnitř domény.
Calendar Další nezanedbatelnou funkcí je Google kalendář, který umožňuje sdílení událostí nejen mezi uživateli domény, ale také mimo ni. Vlastnosti kalendáře jsou podobně jako u emailu prakticky totožné se standardním Google accountem. Zejména zde je patrná výhoda možnosti připojit se ke kalendáři odkudkoli prostřednictvím internetového prohlížeče, takže si nemusíte dělat starosti, kde jste zrovna nechali svůj diář, nebo že jste u jiného počítače, na kterém máte nainstalován program s upomínkami.
Documents Zajímavým a užitečným nástrojem jsou také Google Docs. Je to jeden ze způsobů, jak mít vždy přístup ke svým dokumentům, které je možné zároveň sdílet s ostatními (a odpadá nutnost zasílání objemných emailů nebo využívání různých internetových úložišť, ztráta odkazů, apod.). Samozřejmostí je možnost nastavení oprávnění. V základní verzi je limit 1GB, ale je možné přikoupit větší prostor.
Photos Podobně jako u dokumentů je to i s fotografiemi. Ty je možné nahrát buď přes webové rozhraní, nebo pomocí programu Picassa, který Google vyvinul za účelem správy a sychronizace fotografií. Picassa obsahuje také jednoduchý, ale praktický editor, který nám umožňuje provádět základní editace.
Sites Google nabízí také nástroj pro vytvoření webových stránek s možností nastavení oprávnění, takže je možné vytvořit jak veřejnou internetovou prezentaci, tak třeba intranetový portál pouze pro majitele účtu v rámci vlastní domény. K vytvoření stránky není potřeba umět programovat – je zde obsažen editor, díky kterému je možné prezentaci pohodlně vytvořit. Součástí je také poměrně velké množství šablon, ze kterých je možné vybírat.
Google Talk Spolu s vytvořením účtu v rámci Google Apps dojde automaticky (ve výchozím nastavení) k vytvoření účtu pro online komunikaci. Google Talk využívá protokol XMPP (je to tedy jabber) a díky tomu je možné chatovat i s lidmi, kteří vlastní jabber účet (např. na jabber.cz). K využívání této služby není nutné instalovat žádného klienta (ta možnost tady ovšem je), stačí se přihlásit k emailu – tím dojde automaticky k přihlášení Google Talk a posílat krátké zprávy jde i z jednoduchého webového klienta (také součástí webmailu).
Propojení s mobilními a dalšími zařízeními V seznamu nejdůležitějších služeb bychom neměli zapomínat na možnost propojení s dalšími zařízeními, jakými jsou například mobilní telefony. Aktuálně jsou podporována jak zařízení s operačním systémem Google Android, tak další platformy – Windows Mobile, BlackBerry a iPhone (vedle iPhone je zde možnost synchronizace s iPod Touch). Synchronizaci umožňuje také platforma S60 (vyjma Gmailu) a v omezené podobě je přítomna podpora pro SyncML protokol. Výhody a nevýhody, praktické zkušenosti, závěr V tuto chvíli je vhodná doba položit si otázku, zda používat Google Apps či nikoli. Toto rozhodnutí je na každém administrátorovi (případně vlastníkovi domény). Menší pomocí může být následující výčet hlavních výhod a nevýhod tak, jak je vnímáme my.
Výhody:
data přístupná odkudkoli - všechna data jsou uložena u Google a je možné k nim přistupovat odkudkoli, kde je připojení k internetu verze Standard je zdarma - pro menší firmy nebo jednotlivce stačí bezplatná verze, která je zadarmo rychlý a propracovaný systém - celkově působí celá administrace a práce se všemi součástmi svižně (a to i při práci s několika tisíci emailů), široké možnosti osobního nastavení u jednotlivých uživatelů rychlý vývoj - Google relativně rychle pracuje na vývoji svých produktů a služeb, takže lze do budouna očekávat jejich vylepšování a další rozšiřování hodně prostoru - aktuálně má každy účet emailový prostor přes 7GB, 1GB na dokumenty a 1GB na fotografie, prostor pro dokumenty a fotky je možné dokoupit jeden účet pro velké množství služeb - Google nabízí hodně služeb, které jsou celkem rozšířené a použitelné mobilní služby - díky charakteru řešení je možné se k těmto službám poměrně jednoduše připojit pomocí mobilního telefonu, který je připojen k internetu
Nevýhody:
data "vlastní" Google - Google má vaše data a technicky si s nimi může dělat, co uzná za vhodné problematické zálohování - tím, že jsou data uložena jinde, je relativně komplikované všechno zálohovat a ponecháváním kopie všech dokumentů a fotografií se vytrácí výhoda externího datového úložiště komplikovanější migrace jinam - migrace ke Google je poměrně jednoduchá, ale komplikovanější je přemigrovat od Google jinam technická podpora pouze u placené verze - u verze Standard na ni není nárok nutnost internetového připojení - pokud není k dispozici internet, k datům se obvykle nedostaneme (pokud jsme si data nějak nezálohovali nebo neuložili lokálně). Připojení by také mělo být dostatečně rychlé a kvalitní
Praktické zkušenosti Naše zkušenosti jsou zatím vesměs pozitivní. Migrace není moc složitá ani náročná, takže je možné ji zvládnout za večer, případně dopoledne, a to včetně migrace dat (podrobný postup pro vás připravujeme pro některé z dalších pokračování). K dispozici je například kompletní česká lokalizace, kterou je možné zvolit již na začátku a použít jak pro celou konfiguraci, tak následně pro všechny aplikace a služby (samozřejmostí je možnost ponechat angličtinu). Všechna nastavení působí přehledně, jednoduše a k dispozici je i slušná dokumentace a nápověda. Na první pohled nezvyklý systém organizace mailboxu může být sice trošku matoucí, v praxi se ale ukazuje jako velmi užitečný - řeč je o použití tzv. flagů namísto klasických složek a podsložek. Jeden email tak může mít dle potřeby více flagů (a být tak na více místech zaráz). Nechybí ani možnost nastavení pravidel, které umožňují emaily automaticky třídit. Praktickou funkcí je možnost vyhledávání v emailech tak, jako na Google.com - během krátké doby jsme schopni dohledat potřebnou poštu (bez nutnosti připojovat a procházet několik archivů). Soukromý kalendář je užitečná věc. Sdílený kalendář může být v některých případech ještě užitečnější. Pokud nastavíte například někomu z rodiny přístup do Vašeho kalendáře, má tak možnost se přizpůsobit Vašemu programu a naplánovat třeba různé kulturní akce tak, aby to vyhovovalo všem zúčastněným (pravda, tuto vlastnost pravděpodobně ocení zejména ti z nás, co jsou více technicky zaměření, ale třeba tomuto způsobu organizace času také přijdete na chuť, pozn. red.). Podobné je to u dokumentů (Google Docs). Možnost přistupovat k dokumentům odkudkoli (včetně jejich editace přímo v internetovém prohlížeči) je v praxi dobře využitelná a šetří nám energii, kterou bychom vynaložili přemýšlením nad tím, kde jsme nechali to naše CD s prezentací. V kombinaci s možností uložit fotografie (Picassa Web) se jedná o pohodlný a příjemný způsob práce s daty, protože se vlastně nemusíme starat o to, kde zrovna jsou (protože jsou pořád k dispozici na internetu).
Na závěr zmíníme neustálou možnost připojit se ke službě Google Talk a komunikovat s okolím v reálném čase (bez nutnosti instalovat aplikaci, vše funguje na webu). Celé prostředí Google Apps je svižné a příjemně se s ním pracuje, takže na nás působí jako plnohodnotný nástroj.
Závěr Máme za sebou první pohled na Google Apps jako celek. Cílem článku bylo nastínit problematiku Cloud Computingu a představení toho, co Google Apps je a co umí nabídnout. Vývoj v této oblasti ještě není zdaleka za námi. Existuje také poměrně velké množství lidí, kteří se k tomuto druhu služeb a řešení staví skepticky. Příkladem může být zakladatel projektu GNU, Richard Stallman, který argumentuje ztrátou soukromí uživatelů a nárustem moci společností, které "vlastní" uživatelská data. Již nějakou dobu ale převládají pozitivní ohlasy, a to nejen od korporátní klientely (která na Cloud řešení dokáže ušetřit významné finanční prostředky bez ztráty efektivity práce), tak od samotných uživatelů internetu - třeba právě těch, kteří by měli rádi email na své vlastní doméně. Za své hovoří také stále větší podíl Cloud řešení na trhu, což je pouze odrazem stále se zvyšující poptávky ze strany zákazníků.
Sečteno a potvrzeno, celkově jsme s Google Apps (a celkovým prostředím) spokojeni a nepodařilo se nám objevit nějaké zásadní nedostatky nebo nepříjemné vlastnosti. Proto jsme se rozhodli připravit další pokračování, ve kterých můžete čekat například podrobný technický popis toho, jak Cloud Computing funguje, detailní postup migrace na Google Apps, ukázky konfigurace nebo podrobnější popis jednotlivých služeb a funkcionalit.
