Systematické pořádání
Věcné pořádání informací 3
- dokument nebo informace je podle obsahu vřazován na příslušné místo systematicky uspořádaného souhrnu lidského poznání
(Systematické pořádání informací)
2
1
Systematické pořádání
Systematické pořádání
- základem je klasifikace věd
klasifikace věd - závislost na stupni vědeckého poznání - závislost na filozofické škole - závislost na společenských podmínkách
klasifikace (systematika) = zařazení, systematizace, třídění, členění podle určitých znaků, dělení podle tříd - od starověku důležitá součást věd 3
4
1
Poznávací proces
Poznávací proces
2 základní tendence: syntetická metoda - slouží k integraci poznatků
1. integrace poznatků - sjednocování do univerzálního systému, postižení vzájemných vztahů
5
2. diferenciace poznatků - rozvětvení, oddělení jedné disciplíny od druhé
analytická metoda - slouží k diferenciace poznatků
6
Vývoj vědy
Vývoj vědy
1. stupeň rozvoje poznání: - existence jediné nediferencované vědy s výrazně filozofickým charakterem - typické pro starověký Východ
2. stupeň rozvoje poznání: - diferenciace věd, tj. vyčleňování z původně jediné vědy - různá dynamika v závislosti na společenských podmínkách
- antické Řecko v poklasické době diferenciace vědy - vyčlenění exaktních věd (matematika, mechanika, astronomie) 7
8
2
Vývoj vědy
Vývoj vědy
2. stupeň rozvoje poznání: - začátek ve starověku, velký rozvoj v renesanci, rozkvět v 17. a 18. stol. - příroda není nazírána jako celek, rozdělení na jednotlivé oblasti, které jsou od sebe vzájemně odděleny 9
3. stupeň rozvoje poznání: - syntéza poznatků různých vědních oborů - příroda nahlížena jako celek, vnitřní souvislosti mezi jednotlivými jevy - od 19. stol. do současnosti 10
Vývoj vědy
Klasifikace věd - typologie
Souhrn poznatků o kosmu, přírodě, člověku - nutno uspořádat
podle stupně poznání: homogenní - umělé heterogenní - přirozené
→ klasifikace věd
11
podle filozofického systému: idealistické materialistické 12
3
Klasifikace věd - starověk
Pýthagorás ze Sámu (570-480 před Kr.)
13
14
Klasifikace věd - starověk
Klasifikace věd - starověk
Pýthagorás: - základem všeho jsoucna je číslo a harmonie - duše se stěhují (dualismus duše a těla) - požadoval zdokonalování mravným způsobem života 15
Pýthagorovi žáci: klasifikace věd - sesterské vědy geometrie, aritmetika, astronomie, hudba
16
4
Klasifikace věd - starověk
Klasifikace věd - starověk
Platón (427-347 před Kr.) nauka o idejích
17
18
Klasifikace věd - starověk
Platón princip poznání: uplatnění 3 schopností - rozum - umožňuje myšlení v pojmech a poznání idejí - smysly - umožňují vnímání přírodních objektů - vůle - zdroj lidské aktivity
Klasifikace věd - starověk
klasifikace věd podle Platóna
Platónova škola
dialektika - produkt rozumu fyzika - produkt smyslů, zkoumá přírodní objekty etika - produkt vůle, zkoumá společenské a individuální chování člověka 19
20
5
Klasifikace věd - starověk
Klasifikace věd - starověk
Aristotelés (384-322 před Kr.)
21
22
Aristotelovy spisy: logické fyzické filozofické neboli metafyzické etické politické rétorické uměnovědné
Klasifikace věd - starověk
Klasifikace věd - starověk
klasifikace věd podle Aristotela - trichotomická (věda - řec. epistémai; filozofie - řec. filosofiai)
klasifikace věd podle Aristotela - trichotomická
1. teoretické vědy neboli filozofie metafyzická filozofie - zkoumá neměnné jsoucno fyzická filozofie - teoretická věda o přírodě matematická filozofie - zkoumá kvantitativní stránku věcí 23
2. praktické vědy - týkají se jednání a chování člověka (etika, politika, ekonomika) 3. poetické vědy - týkají se vyrábějící činnosti člověka (poetika, rétorika, umění) 24
6
Klasifikace věd - starověk
Klasifikace věd - starověk
Porfyrios z Tyru (233-304) - představitel novoplatonismu - žák Plótínuv, vydavatel jeho díla - komentáře k Aristotelovým kategoriím spor o reálnou existenci obecnin
25
klasifikace věd dichotomická (Strom Porfyriův)
26
Septem artes liberales
Klasifikace věd - středověk
Sedm svobodných umění
vliv církve a teologie klasifikace věd souvisí s vyučováním věd školství sedm svobodných umění univerzitní obory významné osobnosti 27
28
Svobodná umění - všeobecně vzdělávací předměty, jež tvořily základ vzdělání svobodného římského občana. Z původních devíti bylo za císařství vyloučeno lékařství a stavitelství, zbylých sedm převzalo školství středověku i raného novověku.
7
Septem artes liberales
Septem artes liberales trivium: - gramatika (základy čtení a psaní, racionální porozumění jazyka, četba klasiků, porozumění textu a jeho výklad) - rétorika (navazovala na gramatiku, skládání dopisů a listin) - dialektika (základy logiky, studium formálních postupů myšlení)
Systém měl dva stupně: trivium - nižší školy (základní) quadrivium - vyšší školy (střední) výuka v latině
29
30
Septem artes liberales
Septem artes liberales
quadrivium: 1. aritmetika sčítání, násobení, dělení, výpočet pohyblivých svátků 2. geometrie euklidovská geometrie, arabská geometrie, zeměměřičství 31
32
quadrivium 3. astronomie oběh Slunce, Měsíce a hvězd, střídání ročních období svátků 4. hudba teoretická věda na matematickém základě; jen okrajově se vyučovalo chorálnímu zpěvu nebo hře na hudební nástroj
8
Systém vysokoškolského studia
Klasifikace věd - středověk Systém vysokoškolského studia
33
od poč. 12. stol. universitas - lat. všeobecnost, veškerenstvo, souhrm universitas magistrorum et scholarium obec učitelů a žáků
34
Klasifikace věd - středověk
35
Avicena - 980-1037 - arabský lékař a filozof - vl. jm. Abú Alí al-Husain Ibn Abdalláh Ibn Síná - spojoval Aristotelovu filozofii s novoplatónským myšlením - hledisko klasifikace: poznávací schopnosti člověka (paměť, fantazie, rozum)
fakulty: artistická (filozofická) lectio - četba a výklad textu, questio - řešení sporných otázek formou otázek a odpovědí právnická lékařská teologická
Klasifikace věd - středověk Klasifikace věd podle Aviceny: teoretické vědy praktické vědy
36
9
Klasifikace věd - středověk
37
Roger Bacon - 1210-1294 - anglický filozof, františkán - zabýval se světskými obory, zčásti též alchymií a astrologií - důraz na zkušenost a experiment, předchůdce empirismu, možnost a nutnost praktické aplikace teoretických poznatků - záměr napsat všeobecnou encyklopedii nedokončil
Klasifikace věd - středověk Klasifikace věd podle R. Bacona: teoretické vědy aplikované vědy
38
Klasifikace věd - novověk
Klasifikace věd - novověk Francis Bacon
Francis Bacon - anglický filozof politik - cíl vědy - ovládnutí přírody - “věděni je moc“ - kritika scholastiky
1561-1626
39
40
10
Klasifikace věd - novověk
Klasifikace věd - novověk klasifikace podle Francise Bacona:
Francis Bacon - rozdělení věd podle schopností, jimiž člověk poznává svět:
- historie: přírodní dějiny, dějiny lidstva - poezie: epická, dramatická, mytologická
1. paměť 2. fantazie 3. rozum 41
42
Klasifikace věd - novověk
- věda (filozofie): přirozená (přírodní), lidská
Klasifikace věd - novověk
klasifikace podle Francise Bacona: klasifikace podle Francise Bacona:
43
- každý oddíl je dále klasifikován např. lidská filozofie na: filozofii člověka (člověk jako individuum, vztah duše a těla) fyzilogii (lékařství, tělovýchova, malířství, hudba) filozofie ducha (rozum, smysly, logika, etika)
značný vliv: - encyklopedisti - americké knihovnictví 19. stol.
44
11
Klasifikace věd - novověk
Klasifikace věd - novověk
Jan Amos Komenský
Jan Amos Komenský
1592-1670
- český myslitel a biskup Jednoty bratrské - polyhistor, jazykovědec, kartograf, filozof, zakladatel moderní pedagogiky
45
46
Klasifikace věd - novověk
Klasifikace věd - novověk Klasifikace věd podle J. A. Komenského
Klasifikace vychází z konečného cíle, k němuž člověk směřuje: Trojí poslání člověka: 1. znát sebe a všechno 2. řídit sebe a všechno 3. obracet sebe a všechno k Bohu 47
48
1. cíl rozum (metafyzika, fyzika, optika, astronomie, geografie, chronologie, historie, ekonomika, politika) řeč (gramatika, rétorika, politika) práce (dialektika, aritmetika, geometrie, statika, hudba, řemesla, mechanika, malířství, písařství)
12
Klasifikace věd - novověk
Klasifikace věd - novověk
Klasifikace věd podle J. A. Komenského
Henri Claude Saint-Simon
2. cíl mravy a ctnosti (etika)
1760-1825
3. cíl zbožnost (teologie) 49
50
Klasifikace věd - novověk
Klasifikace věd - novověk
Henri Claude Saint-Simon
Klasifikace podle Saint-Simona:
- francouzský sociální filozof, utopický socialista
1. 2. 3. 4. 5.
Klasifikace na jiném principu: - klasifikuje předměty, procesy, jevy reálného světa = přirozená klasifikace 51
vědy o vesmíru (jako celku) vědy o sluneční soustavě vědy o neorganické přírodě vědy o organické přírodě vědy o společnosti
52
13
Klasifikace věd - novověk
Klasifikace věd - novověk
Auguste Comte 1798-1857
53
54
Klasifikace věd - novověk
Klasifikace věd - novověk Klasifikace věd podle Augusta Comta
Klasifikace věd podle Augusta Comta
Comte provedl klasifikaci pouze teoretických věd na matematiku, astronomii, fyziku, chemii, biologii a sociologii
teoretické vědy abstraktní (zkoumají zákony jevů) konkrétní (aplikují zákony na danou skutečnost) praktické vědy 55
August Comte - francouzský filozof a sociolog - spoluzakladatel pozitivismu - odmítal metafyziku a požadoval čistě vědecké myšlení Tři stupně duchovně dějinného vývoje: 1. teologický 2. metafyzický 3. pozitivní (vědecký)
Ovlivnil mnoho vědců a filozofů, např. T. G. Masaryka, ale i Ladislava Živného 56
14
Klasifikace věd - novověk
Klasifikace věd - novověk Georg Wilhelm Friedrich Hegel
Georg Wilhelm Friedrich Hegel
- německý filozof
1770-1831
57
58
Klasifikace věd - novověk
Duch je pravda všeho skutečného, vše skutečné je rozumné. Duch, absolutní světový rozum, je dějinný, rozkládá se na své protiklady, aby se na vyšším stupni znovu nalezl.
Klasifikace věd - novověk
Klasifikace věd podle G. W. F. Hegela 1. logika 2. filozofie přírody 3. filozofie ducha
59
60
15
Klasifikace věd
Selekční jazyky
Klasifikace věd pořádá lidské poznání o předmětech, jevech a procesech reálného světa a jejich odrazu v lidském myšlení. Poznatky jsou uváděny do souvislostí.
61
Selekční jazyky zpracovávají dokumenty a informace, pojednávající o předmětech, jevech a procesech reálného světa, tedy o poznatcích člověka zaznamenaných v dokumentech.
62
Selekční jazyky
Klasifikace věd a selekční jazyky
Hmotné a formální vlastnosti nosičů jsou důležitou okolností, která se ve zpracování těchto dokumentů projeví. Dále je třeba přihlédnout k hledisku, z něhož je téma dokumentu pojednáno, k čtenářskému určení a způsobu zpracování. 63
Klasifikace věd uvádí souvislosti mezi vědami a poznatky a to v celé složitosti a spleti vztahů. Systematické selekční jazyky jsou v zásadě lineární, nemohou postihnout všechny souvislosti. Základní spojitosti lze vyjádřit formou odkazů. 64
16
Klasifikace věd a selekční jazyky
Klasifikace věd a selekční jazyky
Dokumenty pojednávají o určitém tématu z určitého hlediska, v určité formě, pro určitý druh čtenářů. Téma je zasazeno do určitých prostorových a časových souvislostí.
65
Dokument může pojednávat o více tématech (polytematické a univerzální dokumenty). V případě krásné literatury není obsah či téma ve vlastním smyslu, pro věcné zpracování je zachytitelná jen literární forma. 66
Principium divisionis
Principium divisionis
Kterýkoli předmět ve smyslu tématu dokumentu, jeho části nebo jednotlivé informace může být klasifikován aplikací nějaké charakteristiky. Této charakteristice říkáme principium divisionis. 67
principium - začátek, původ, vznik divisio - dělení, rozdělení, třídění, uspořádání Principium divisionis může být uplatněno na kterémkoli místě hierarchie systematického selekčního jazyka. 68
17
Principium divisionis a fasety
Fasety
Příklad: V jazykovědě můžeme použít dvě základní charakteristiky: jazyk a jazykovědný problém - tedy dvě fasety. Nejprve se uplatní charakteristika jazyka a teprve potom charakteristika jazykového problému. Předmět jazykovědy tak bude klasifikován do jednotlivých podmnožin podle jazyků. Teprve u každého jazyka lze aplikovat i druhou charakteristiku, takže u každého jazyka vzniknou stejné podmnožiny, např. gramatika, etymologie atd.
faseta - konkrétní použité kritérium členění multikriteriální třídění - 1 téma klasifikované podle více hledisek
69
70
Principium divisionis a fasety
Principium divisionis a fasety Faseta prostoru - upřesňuje předmět nebo téma dokumentu vymezením místa (zeměpisné oblasti).
Vedle charakteristik stanovených pro jednotlivé předměty, lze použít i charakteristiky společné pro většinu nebo všechny předměty daného selekčního jazyka.
Faseta času - upřesňuje předmět nebo téma dokumentu vymezením časového období.
Tyto kategorie lze aplikovat v rozsahu celého selekčního jazyka. Nejčastěji se jedná o fasety prostoru, času a formy. 71
72
Faseta formy - upřesňuje předmět nebo téma dokumentu vymezením formy dokumentu.
18
Notace
Notace - druhy numerická - použití číslic, nejčastěji arabských (1,2,3,4,5 ...)
Systematické selekční jazyky používají umělý jazyk. Systém znaků umělého jazyka se nazývá notace.
73
75
alfabetická - použití písmen, nejčastěji anglické abecedy (A,B,C,D,E ...)
74
alfanumerická - použití kombinace číslic a písmen
Notace - typy
Notace - typy
expanzívní (otevřená) - umožňuje doplnění znaků pro nové předměty, jevy a procesy reálného světa. Objevuje se u enumerativních selekčních jazyků, které vypočítávají a vyjmenovávají předměty, jevy a procesy reálného světa
mnemotechnická - používá znaky, které se snadno pamatují. Například označení třídy písmenem, kterým začíná označení v přirozeném jazyce.
uzavřená - neumožňuje doplnění znaků pro nové předměty, jevy a procesy reálného světa
76
19
Druhy znaků
Druhy znaků
základní - označuje hlavní třídu celého hierarchického systému hlavní (jednoduchý) - vzniká postupným rozkladem základního znaku na nižší hierarchické úrovně složený - vzniká spojením dvou nebo více hlavních znaků 77
rozvinutý - vzniká spojením hlavního a pomocného znaku pomocný - znak pro obecnou charakteristiku, která se může objevit v různých třídách a na různých hierarchických úrovních
78
Tabulky
Tabulky Tabulky mají dvě části: - první obsahuje systematicky a hierarchicky uspořádané znaky umělého jazyka s ekvivalenty v přirozeném jazyce - druhá část je předmětový rejstřík obsahu-jící abecední soupis slov přirozeného jazyka s ekvivalentem v umělém jazyce
Znaky, které se v systematické selekčním jazyce používají, jsou uvedeny v tabulkách. Tabulky jsou jakýmsi slovníkem, který umožňuje přeložit znaky umělého jazyka do přirozeného jazyka a naopak. 79
80
20
Systematické selekční jazyky použití
Tabulky - druhy
81
úplné - obsahují všechny znaky daného selekčního jazyka zkrácené - obsahují zkrácený počet znaků na předem stanovený rozsah střední - obsahují zkrácený počet znaků, ale v menší míře než tabulky zkrácené speciální - obsahují znaky zaměřené na určitý obor, tedy výsek tabulek
82
proces zpracování a zpřístupňování - sekundární informační prameny: katalogy, bibliografické soupisy, rešerše, báze dat - dotazy uživatelů ukládání dokumentů a informací - pořádání primárního fondu, zejména s volným výběrem
21