VŠB-TU Ostrava, Ekonomická fakulta, Sokolská 33, 701 21 Ostrava 1 Obor: Ekonomika podniku
Tématický okruh 2 Příběh úspěšné spolupráce konkrétní firmy se školou/školami, nebo příběh talentovaného studenta, který své dovednosti úspěšně uplatnil ve firmě
Vypracovala:
Lucie Vozáková
2 OBSAH 1 ÚVOD ................................................................................................................................. 3 2 TEORETICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 4 2.1 ZAČÁTKY NEMUSÍ BÝT ÚPLNĚ NEJTĚŽŠÍ ..................................................... 4 2.2 SE KTERÝMI ZAMĚSTNAVATELI BY STUDENTI CHTĚLI NAVÁZAT KONTAKT? ........................................................................................... 5 2.3 PO JAKÝCH STUDENTECH TOUŽÍ SAMOTNÉ FIRMY? .............................. 5 2.4 CO MŮŽE UDĚLAT STUDENT PRO ZVÝŠENÍ SVÉ CENY NA TRHU PRÁCE? ...................................................................................................................... 6 3 MÁ REÁLNÁ SPOLUPRÁCE S FIRMOU ................................................................... 7 3.1 JAK TEDY NAŠE SPOLUPRÁCE S FIRMOU BIDVEST POKRAČOVALA DÁLE? ........................................................................................ 7 3.2 A JAKÝ JE VÝSLEDEK NAŠÍ SPOLUPRÁCE? .................................................. 9 4 ZÁVĚR ............................................................................................................................ 10 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
3 1
ÚVOD
Již čtvrtým rokem studuji na Vysoké škole báňské v Ostravě obor ekonomiku podniku. Právě začátek semestru je typický zadáváním jednotlivých témat prací a rozdělování se do týmů, ve kterých se většinou dané práce zpracovávají. V tomto semestru je mým úkolem, kromě řady seminárních prací, vypracovat odbornou esej. Po delším otálení jsem zvolila v praktické části popis spolupráce VŠ báňské a firmy Bidvest, s.r.o., se kterou jsme spolupracovali minulý semestr. Když mi poprvé bylo představeno téma eseje, byla jsem zaskočena, jelikož se mi ihned nevybavila žádná firma, se kterou bych úspěšně a dlouhodobě spolupracovala. V dnešní době jsou na uchazeče kladena různá kritéria. Mezi nejpodstatnější, dle kterých firmy uchazeče hodnotí, jsou právě pracovní zkušenosti. Zaměstnavatelé se již ale nepozastavují nad otázkou, kde takovou praxi studenti mají získat. Jaký názor zastávám já? Za svá studentská léta, jsem bohužel nespolupracovala s mnoha firmami. Na střední škole jsem měla povinnou školní praxi ve dvou firmách. Proto mohu z vlastní zkušenosti částečně potvrdit, že firmy se studentům nehodlají věnovat a vysvětlovat jim veškeré postupy a principy, které jejich firma využívá a na kterých staví. Studenti většinou vykonávají podřadné práce, ze kterých nemohou načerpat cenné praktické zkušenosti. Zaměstavatelé nechtějí zbytečně ztrácet čas zaškolováním nových pracovníků či brigádníků. Čímž si dle mého názoru sami škodí. Právě noví zaměstnanci, mohou vnést do pracovního prostředí nové ideje a napomoci tak celkovému zlepšení postavení firmy nejen v konkurenčním boji. Z mého pohledu je podstatná spolupráce studentů s firmami, již během studia na školách. Studenti musí být průbojní, stát si za svými názory, musí sdělit, co mohou samotné firmě nabídnou a v čem jsou pro ni tou správnou volbou. A hlavně se nesmí nechat odradit prvním neúspěchem. Jedině tak si najdou svou cestičku k vysněnému zaměstnavateli, nemyslíte?
4 2
TEORETICKÁ ČÁST
Země disponují různými typy bohatství, jako jsou viditelné věci, budovy aj, které dominují svou viditelností a přetrváváním. Existuje však bohatství méně viditelné, jež je obsaženo ve znalostech, schopnostech a zkušenostech lidí, které jsou zdrojem všech viditelných „věcí“ kulturního bohatství. Pravou podstatou a gruntem kultury národa jsou lidské znalosti. [6] 2.1
Začátky nemusí být úplně nejtěžší
Jak mohou studenti začít se svou kariérou, případně ji rozvíjet dále? Obecně by se dalo říci, že ten, kdo chce být úspěšný, musí vědět, co bude dělat za rok, dva i tři. Klíčovým problémem bývá fakt, že člověk nemá zcela jasno, co by chtěl dělat. V tomto případě je nejlepší dopřát si pár hodin samoty, vzít si papír a tužku, zrcadlo a začít monolog na téma, co od života očekávám a jaké jsou mé přednosti a nedostatky. Člověk by si měl pro určité období vytyčit konkrétní cíl. Jeden z cílů, který by měli studenti na vysokých školách dosáhnout je z mého pohledu zřejmý – navázat spolupráci s firmou. Pokud již budou vědět, čeho chtějí dosáhnout a co se pro to potřebují naučit, ulehčí si tím velmi situaci. Student vysoké školy by měl mít celkový přehled, tím nemám na mysli přehled o aktivitách školy, ale například, co se děje ve sféře ekonomické a politické. Nebojte se tedy vzdělávat a ptát. Neumíte jednat s lidmi? Nejste komunikativní? Nezapomínejte, že na všem se dá pracovat! [3] Jeden z handicapů dnešní doby – honíme se za penězi. Jaká bude má měsíční mzda? Jedna z prvních otázek, která nás napdadne, při prohlížení nabídek práce. Víme přesně a hned, za jakou mzdu jsme ochotni v dané firmě pracovat. Ale co jsme dané firmě ve skutečnosti ochotni nabídnout? Čím právě já budu pro firmu přínosný? Nad touto otázkou bychom se museli již zamyslet déle, přiznáváte? Jak říká Baťa: „ Peníze jsou jako plaché srny či krásné ženy- musí se na ně pomalu, nepřímo, oklikou a s trpělivostí. Nejde o peníze samotné, ale o proces vydělávání peněz. Nechcete přece jít z jobu do jobu. Chcete spolehlivý, vzrůstající a trvalý příliv peněz, tedy proces sám, ne pouze výsledek. Po celém světě dnes peníze loví a hledají talent, um, znalosti a schopnosti.“ [6] Souhlasíte se starým příslovím:„ kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem“ ? Já tedy rozhodně ano. Proč tedy nevyužít příležitosti, které nám studentům škola nabízí, a nevyrazit do světa? Pohodlnost. Strach. Finance. To jsou tři věci, které nám mohou bránit ve využití studijních pobytů či stáží v zahraničí. Dnes téměř všechny firmy vyžadují po studentech jazykové znalosti na komunikativní úrovni a právě tyto znalosti mohou být pro firmu užitečné. Seberme odvahu k překonání této překážky. Skutečnost, že přes 72 % absolventů vysokých škol se muselo dovzdělat ve znalosti cizího jazyka o něčem svědčí. Do světa dnes můžeme i „doma“: studujeme jazyky, přes sociální sítě lze komunikovat s přáteli po celém světě, sledujme filmy s titulky. Nebojme se tedy a učme se! Chceme-li to nejlepší na světě, zajeďme si pro to sami. [6]
5 2.2
Se kterými zaměstnavateli by studenti chtěli navázat kontakt?
Každoročně jsou médii zvěřejňovány výsledky průzkumu „Most desired company“ – čili průzkumu zjišťujícího, který zaměstnavatel je mezi studenty nejžádanější. Ani začátkem letošního roku tomu nebylo jinak a studenti „udělovali medaile“ firmám v různých oborech. Které firmy z pohledu samotných studentů patří, mezi ty nejžádanější? Odpověď na tuto otázku nám objasná následující. [4]
Zdroj: EkonTech.cz 2.3
Po jakých studentech touží samotné firmy?
Podívejme se na otázku i z druhé strany. Koho chtějí samotné firmy? Jaké absolventy upřednostňují, s jakými znalostmi a dovednostmi? Některé firmy začínají s hledáním budoucích zaměstnanců již na středních školách či v prvních ročnících vysokých škol. Důvodem je zájem o to, aby mladí lidé rozvíjeli své dovednosti v souladu s potřebami budoucího zaměstnavatele. Pro samotnou firmu je výhdné si „vychovat“ specialistu dle svých potřeb, nemyslíte? Většina firem se shoduje na tvrzení, že při přijímámí absolventů není hlavním problém jejich nedostatek, ale nedostatečná kvalita. [5] Z daného průzkumu mě velmi překvapio jak naléhavá je nutnost zaškolení absolventů podle stupně vzdělání. Časově náročnější je zaškolení absolventů vysokých škol oproti středoškolským pozicím, kde se doba na zaučení pohybuje v řádu týdnů. Což je pochopitelné, jelikož vysokoškolák by měl vykonávat psychicky náročnější a zodpovědnější práci. Poměrně alarmucíjí je, že 76 % podniků zaškolovalo přijaté absolventy v hlavním oboru jejich vzdělávání a 50 % v odborných znalostech z dalších oborů. Tyto znalosti a dovednosti by jim v převážné míře mělo poskytnout studium na vysokých školách. Proč tomu tedy tak není? [5] Na co by se měly školy více zaměřit při vzdělávání studentů? Zaměstnavatelé nejčastěji uvádějí jazykové znalosti (54 %), praktické zkušenosti, čili stáže (46 %) a oborové znalosti (39 %). [2] Mohlo by se zdát, že studenti nemají moc příležitostí jak uplatnit své získané znalosti. Dovolila bych si nesouhlasit. Příležitostí máme v dnešním světě opravdu nespočet. Proč se je tedy nesnažíme využít? Opravdu nám stačí jen tak „proplout životem“ bez vel-
6 kých ambicí? Některé firmy také postrádají u absolventů určité osobnostní předpoklady. Klesá procento lidí, kteří „do sebe chtějí investovat, něco obětovat a něčím se stát“. To je to co nás brzdí a nedovolí se nám rozvíjet. [5] Co dělají dotazované podniky pro zlepšení přípravy absolventů Podílíme se na rekvalifikacích/dalším vzdělávání pro náš obor Nabízíme neplacené studentské stáže ve své společnosti Poskytujeme pracovní příležitosti studentům – odborné brigády, částečné úvazky Podílíme se na zadávání témat pro seminární/diplomové práce Máme společné projekty s vysokými školami Podílíme se na zlepšování kvality výuky a znalostí učitelů nebo přímo na výuce Zdroj: EkonTech.cz
16 % 53 % 80 % 70 % 54 % 38 %
Co může udělat student pro zvýšení své ceny na trhu práce?
2.4
Aktivně se zajímat o zvolený obor; sledovat jeho vývoj a učit se o něm více, než jen to, co mu řeknou ve škole. Na brigády a praxe si vybírat zaměstnavatele ve zvoleném oboru. Zúčastňovat se studentských vědeckotechnických soutěží a projektů. Navázat kontakty již při studiu a snažit se o ročníkové a diplomové práce ve zvoleném oboru – podniku. [5]
7 3
MÁ REÁLNÁ SPOLUPRÁCE S FIRMOU V zimním semestru, jsem absolvovala předmět ekonomika a řízení podniku. Tento
předmět mě zaujal, jelikož jej vyučovala příjemná a cílevědomá paní profesorka, která přesně věděla jak studenty motivovat a povzbudit nejen na cvičeních, ale také při vytváření jejich prací. Součástí úspěšného uzavření předmětu bylo vypracování semestrální práce ve dvoučlenném týmu. K mému údivu se nejednalo o semestrální práci, která by stavěla na nastudování mnoha knih, a poté by následoval nudný popis dané problematiky z teoretického hlediska. Po třech letech jsme se konečně dočkali! Ptáte se čeho? Začali jsme spolupracovat s reálnou firmou. Pro zadání tématu semestrální práce byla oslovena výrobní potravinářská firma Bidvest Opava s.r.o. Společnost Bidvest Czech Republic je největším světovým distributorem mražených, chlazených a čerstvých potravin i souvisejícího nepotravinářského zboží do gastronomie. Tento velkoobchod nabízí široké spektrum potravin a vybavení, které vyrábí pro šest značek produktů. Brand managerem pro značku PRIMA bylo stanoveno téma semestrální práce – návrh na zlepšení produktu – rodinné balení zmrzliny. Z toho důvodu jsme se v semestrální práci zaměřili pouze na zmrzlinový sortiment rodinných balení zmrzlin firmy Bidvest a okrajově na zmrzlinový trh obecně. A jaký výsledek se z naší strany očekával? Cílem naší práce bylo navrhnout variantní návrhy změn směřujících ke zlepšení rodinných balení zmrzlin. Díky těmto změnám zlepšit ekonomické výsledky podniku u těchto produktů, zvýšit loajalitu zákazníků a také zvýšit současný podíl daného výrobku na českém trhu o 10%. U doporučované varianty návrhu, jsme museli promítnout navrhované změny do hodnotového řetězce daného výrobku. Zdá se vám dané téma jako snadné? Zpočátku se i nám jevilo jako snadné, ale vymyslet „něco“ , čím bude český konzervativní konzument zmrzliny mile překvapen, ne-li přímo nadšen, a zároveň, aby to „něco“ dokázalo přilákat nové potenciální spotřebitele a zvýšit tím podíl tržeb rodinných balení zmrzlin. To mi věřte, že tak snadné již není.
3.1 Jak tedy naše spolupráce s firmou Bidvest pokračovala dále? Po té co jsme byli seznámeni s tématem naší semestrální práce, je logické, že jsme měli spoustu dotazů ohledně samotné firmy, kterou většina z nás doposud neznala. Hned na druhé přednášce předmětu ekonomika a řízení podniku, nás čekala prezentace firmy Bidvest Opava, s.r.o., jejímž cílem bylo seznámení se samotnou firmou a přiblížení tématu zadané semestrální práce. Prezentaci vedla dnes vedoucí vývoje zmrzlin ve společnosti
8 Bidvest Opava, paní MVDr. Dalena Martiníková, která nám podrobně popsala firmu Bidvest a její zmrzlinový sortiment. Po prezentaci následovaly dotazy, které jsme si připravili a nebo nás spontánně napadaly. Paní Mariníková velmi ochotně odpovídala na naše dotazy a snažila se nám poskytnout co nejvíce praktických informací. K popisování jednotlivých zmrzlin byla vybavena i názornými ukázkami, což se mi velmi zamlouvalo. Bylo zřejmé, že ve firmě pracuje již několik let, vždyť taky jako svůj první výrobek tvořila zmrzlinu Mrož v roce 1992. Podařilo se jí dokonale vyvážit recepturu, která zůstává dodnes beze změn. Kdo by nechtěl poznat paní, která tuto osvěžujíčí sladkost vymyslela. Myslíte si, že to byla přednáška jako každá jiná? To jste na omylu. Bylo to něco odlišného a zábavného. Paní Martiníková by mohla o firmě Bidvest vyprávět další hodinu. Dle mého názoru patří mezi těch pár vyjímek, které jejich práce plně naplňuje a na firmu, ve které pracují, jsou hrdí. Na závěr své prezentace provedla výborný marketingový tah, který všichni z nás ocenili. Každý student obdržel zmrzlinu Mrož, která dominuje jako vlajková loď značky Prima. Přece jen i tímto způsobem lze získat nové spotřebitele, co vy na to? Během vypracovávání semestrální práce, nás napadaly další dotazy na firmu Bidvest, což je zcela pochopitlené. Na začátku jsme neměli tušení, co nás bude zajímat více a na co nebude nejsnadněji získat odpověď. Co oceňuji je, že se paní Dluhošová nabídla, že pokud budeme mít jakýkoliv dotaz ohledně firmy Bidvest, máme se na ni obrátit. Samozřejmě, že nám neposkytla telefonní číslo ani emailovou adresu. Dotazy jsme nejprve prokonzultovali s garantkou předmětu a ta poté sepsala naše dotazy do jednoho emailu. Další předností byla ochota firmy Bidvest poskytnout videa, která natočila ve výrobě a přiblížit tak studentům i samotný výrobní proces zmrzlin. I tyto informace jsme využili a zahrnuli do semestrální práce. Na základě našich dotazů, nám firma zaslala interní zpracované záznamy, které převážně našemu týmu pomohly objasnit a obhájit si náš nápad. Interní záznamy zahrnovaly grafy prodaného množství různých typů rodinných balení zmrzlin, distribuci dle velikosti do obchodních řetězců, porovnání množství prodejů s konkurenty během přecházejících let aj. Asi si pomyslíte, proč si tak cením firmy Bidvest, že nám poskytla všechny tyto informace. Zdá se být logické, že pokud si firma přeje pomoci se zpracováním určitého projektu, automaticky poskytne co nejvíce zdrojů, ze kterých mohou zpracovatelé čerpat. Opravdu si myslíte, že to takto probíhá? Bohužel realita je jiná. To mohu potvrdit opět z vlastní zkušenosti. Při jiné seminární práci bylo našim úkolem, navrhnout pro nejmenovaný hotel strategie, které by napomohly zvýšit počet ubytovaných hostů a povědomí o hotelu. Prvním
9 kamenem úrazu byla finanční analýza, která nám nebyla vůbec poskytnuta. To se potom velmi těžko kalkulují jednotlivé náklady, pokud celkový přehled o hotelu jen odhadujete, nemyslíte? Absolvovali jsme se skupinou dvě setkání s ředitelem hotelu, ale přesto nám tato setkání nijak významně nepomohla při zpracování seminární práce. Na většinu našich dotazů, nám bylo odpovězeno převrácenou otázkou na nás. Dozvěděli jsme se opravdu málo podstatných informací a také nás tlačil čas. Znáte to práce kvapná, málo platná. Tyto seminární práce jsme prezentovali před samotným panem ředitelem, ale bohužel jsme jej našimi návrhy příliš neoslnili. Bylo nám řečeno, že o většině našich strategií se již jednalo, v lepším případě se již o nich jedná. Zpět k firmě Bidvest. Z toho důvodu si velmi cením, jak firma Bidvest přijala svou roli a poskytla nám studentům, možnost vyjít jí vstříc našimi nápady. Bylo nám poskytnuto opravdu dostatek informací a spolupráce, dle mého názoru, byla výborná. Nenapadá mě ani žádný nedostatek, který bych mohla firmě vytknout.
3.2 A jaký je výsledek naší spolupráce? Naše jednotlivé práce byly prezentovány na cvičení ekonomika a řízení podniku před garantkou předmětu. Ta vybrala, zároveň s našim souhlasem, deset nejlepších prací, které byly odeslány firmě Bidvest. Z těchto prací firma vyhodnotila první tři místa. Ve skutečnosti to byla čtyři místa, jelikož se firmě opravdu naše návrhy líbily a nemohla se rozhodnout, z toho důvodu byly vybrány čtyři nejlepší týmy. Souhlasíte se mnou, že je tohle další vstřícný krok firmy, která si váží zpracovaných návrhů? Nejednalo se o ledajaké ceny, posuďte sami. Vítězný tým získal pevný disk, na druhém místě se umístily dva týmy, které obdržely flash disk, a na třetím místě získal tým repro sluchátka. Jelikož vyhodnocení prací probíhalo před Vánoci, ceny byly krásně zabaleny. Takový předčasný Ježíšek, dle mého názoru jen potěší. Jako bonus získal každý umístěný tým vstupenku na exkurzi firmy Bidvest Opava, s.r.o. Ceny byly hodnotné, a troufám si tvrdit za všechny zúčastněné, že nás opravdu motivovaly k vypracování nejlepší práce. O tom, že jsme se snažili, svědčí i fakt, že samotná firma se nemohla rozhodnout, kterou z prací vybrat jako vítěznou. Z mého pohledu bylo menším nedostatkem, že závěrečné vyhodnocení proběhlo opět na cvičení daného předmětu, a nebyl nám již umožněn kontakt s vedením firmy Bidvest. Ale na druhou stranu týmy, jež se umístily na stupních vítězů, budou mít možnost se s vedením ještě osobně setkat.
10 4
ZÁVĚR Nyní když se nad touto spoluprací zpětně zamyslím, tak si říkám, proč něco podobného
nepřišlo dříve. Opravdu využijeme naše „nabiflované“ znalosti, které si sotva dokážeme propojit s reálnou praxí? Neviděla bych tento pohled tak pesimisticky, jako většina studentů. Je samozřejmé, že studium na vysoké škole nám chce poskytnout všeobecný přehled, což je chvályhodné. Mohou tedy studenti svými teoretickými znalostmi a nepatrnými zkušenostmi s praxí pomoci firmám? Souhlasím s názory, že by se měla více rozvíjet spolupráce mezi vysokými školami a firmami. Jelikož absolventů s praxí, popřípadě těch, kteří navázali spolupráci s firmou již během studia, můžeme hledat jako jehlu v kupce sena. V posledních několika letech na vysokých školách studuje stále více studentů, což přináší své nevýhody. Žádné nevýhody vás nenapadají? Doposud jsme se nemuseli se žádnými setkat, ale dříve nebo později si uvědomíme, že bude velmi obtížné se prosadit na trhu práce. Věřím, že pro školy samotné není jednoduché, neustále oslovovat nové a nové firmy. Studenti by měli těchto spoluprací využít a ocenit je, jelikož pokud budou opravdu chtít danou firmu oslnit, tak se tyto spolupráce mohou pro ně stát klíčové. Myslíte, že firmy poskytují opravdu tak málo příležitostí studentům a absolventům k získání odborné praxe? Snem snad každého zaměstnavatele je zaměstnávat kvalifikované, kreativní a zodpovědné pracovníky. Buďme upřímní a přiznejme si, že možností máme v dnešním globalizovaném světě nespočet. Během studia nás spíše zajímá, jaké párty se zúčastníme tento týden, než abychom se zabývali jak uplatnit své znalosti a získali určitou výhodu oproti ostatním studentům. A co se stane po absolvování našeho pětiletého studia? Opravdu si tak naivně představujeme, že na nás firmy čekají s otevřenou náručí? Záleží pouze na nás, jak upozorníme na své přednosti. V tak obrovském množství absolventů, bude jakákoliv zkušenost plusovým bodem. Asi mi dáte za pravdu, že bakalářský titul, většina firem přirovnává ke vzdělání s maturitou. Troufám si tvrdit, že již ani inženýrský titul, není žádná výhra. Jaké zaměstnance firmy požadují? Ty, kteří měli červené diplomy, ale nedokáží své znalosti propojit s praxí? A nebo ty, kteří jsou kreativní, talentovaní, cílevědomí, motivující a houževnatí? Druhá varianta zaujme asi více, co říkáte. Tím nechci tvrdit, že absolventi s červenými diplomy, nemohou zapadat do druhé skupiny. V takovém to případě by se jednalo o absolventy s teoretickými a zároveň praktickými znalostmi, kteří by mohli být ideálními, vysněnými pracovníky většiny zaměstnavatelů Přemýšlím nad otázkou, proč tedy firmy nejsou moc ochotny spolupracovat se studenty či samotnými školami. Bojí se prozradit své know-how? Jsou přesvědčeny, že zaměstnáva-
11 jí ty nejlepší pracovníky a nikdo jiný nemůže být lepší? Myslím si, že právě mladí lidé jako jsou studenti, kteří nejsou ještě „zkaženi“ businessem a současným světem, mohou být firmě přínosní a nabídnout ji velmi cenné myšlenky a nápady. Spolupráce mezi výrobními firmami a vysokými školami je přínosná převážně pro studenty, jelikož jsou díky přednáškám nebo exkurzím obohaceni o praktické poznatky, které si v knihách nenastudují. Otevírá se jim možnost nahlédnout do reálné firmy z jiného pohledu, což, pro nás, snad mohu mluvit za všechny, je něco úžasně vzrušujícího po několika letech učení se teoretických poznatků. Studenty motivuje práce na projektech, nejen díky odměně, ale převážně kvůli možnosti realizace vlastního návrhu. Kdo z nás by si nepřál vidět svůj návrh zrealizován v praxi? Neříkejte, že byste nechtěli zažít ten pocit „slávy“ a pýchy. Další obrovskou výhodou je možnost získat v dané firmě praxi, v lepším případě zaměstnání. Podniky se nebudou bát nám nabídnout práci a možnost rozvíjet svůj potenciál, pokud prokážeme, že jsme schopni jim být nápomocni. Osobně si myslím, že pokud se student ve firmě osvědčí, je pro zaměstnavatele přednostní volbou. Přeci jen raději spolupracujete s někým, s kým máte dobrou zkušenost, než abyste riskovali nesoulad. Kromě toho z průzkumu Aktuálně.cz vyplynulo, že více než pětina absolventů našla práci i na plný úvazek ve firmě, ve které si již dříve přivydělávala. Asi mi dáte za pravdu, že je pohodlnější zaměstnat lidi, se kterými mají nějakou zkušenost. Podniky ušetří čas, který by strávily vybíráním vhodného uchazeče a zároveň náklady na zaškolení nového člena. Zamysleme se tedy, co můžeme my nabídnout firmám a změňme svůj pohodlný život!
12 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] Aktuálně.cz: Zprávy. Vysoká škola nestačí. Firmy chtějí absolventy s praxí [online]. 2015 [cit. 2015-03-12]. Dostupné z:http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/vysoka-skolanestaci-firmy-chteji-absolventy-s-praxi/r~9f9aa988bcdc11e4a10c0025900fea04/ [2] JANDOVÁ, Andrea. Recruit CZ NEWS. Absolventi VŠ nejsou připraveni na své první zaměstnání [online]. 2014 [cit. 2015-03-12]. Dostupné z:http://www.recruit.cz/mate/anketa_recruit_kveten.pdf [3] PAVLÍČKOVÁ, Monika. Praktický marketing, aneb, Co vám učebnice zatajily—. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2004, 197 s. ISBN 80-86119-81-5 [4] PETŘÍKOVÁ, Hana. Studenti zvolili TOP zaměstnavatelé pro rok 2015. únor 2015, č. 16. Dostupné z: EkonTech.cz [5] TŘÍPÓL: Studenti. Jaké absolventy chtějí zaměstnavatelé [online]. [cit. 2015-03-12]. Dostupné z: http://www.3pol.cz/cz/rubriky/studenti/1432-jake-absolventy-chtejizamestnavatele [6] ZELENÝ, Milan. Cesty k úspěchu: trvalé hodnoty soustavy řízení Baťa. Vyd. 1. Ve Zlíně: Univerzita Tomáše Bati, Fakulta managementu a ekonomiky, 2001, 58 s. ISBN 807318-046-4
