VAŇOUSEK M. (1964): Zámecký park na Březině u Rokycan. – Ms. 13 p., depon. Ing. M. Žán Rokycany. Obsah: Literatura Údaje o místě Přírodní poměry Historie zámku a parku Popis parku Přehled stromů a keřů - rostlin ve volné přírodě - skleníkových rostlin Současný stav parku, využití Přehled použité literatury Goethův buk v Březině u Rokycan. Krása našeho domova. 1943. 35: 93. Anonymus (Dr. J. Kašpar Maria Šternberk. Vesmír. 1952. 31: 23. W., M. H.): Augusta J.: K stému výročí úmrtí hraběte Kašpara Šternberka. Naší přírodou. 1939. 3: 5. Barchánek V.: Botanické památky po hraběti Kašparu Sternbergovi. Čs. Les. 1937. 17: 54, 55. Barchánek V.: Sternberská obora v Březině na Rokycansku. Ochrana přírody. 1947. 2: 62. Cejp K.: Kašpar Šternberg a jeho Březina. Krása našeho domova. 1938. 30: 6972. Freysmuth J.: Die naturhistorische Schätze von Bržezina auf der Herrschaft Radnitz im Pilsner Kreise. André’s Hesperus. 1817. Prag. 2: 567, 568, 576. Hornschuh Ch. F.: Correspondenz. „Briefliche Mitheilungen über Brzezina in Böhmen, dem Lustschlosse des Grafen von Sternberg“. Flora oder Allg. bot. Ztg. 1827. 10: 746-751. Lábek L.: Zámek Březina u Radnic. Plzeňsko. 1932. 14: 31, 32. Maloch F.: Zámecký park na Březině u Radnic. Krása našeho domova. 1934. 26: 56, 57. Maloch F.: Okolí zámku na Březině u Radnic ve vzhledě botanickém. Vesmír. 1900. 29: 172, 196-198, 222-224, 255-256. Profous A.: Místní jména v Čechách. Díl I. A-H. 1954. 183. Anonymus:
1. Údaje o místě Obec Březina leží při silnici z Rokycan (8 km) do Radnice (6 km) a je obklopena většími lesními komplexy, zvláště na straně východní – Revírem Lhotským. Možnost spojení je buď
1
vlakové – ze stanice Chrást u Plzně do stanice Hor. Stupna a odtud asi 30 min. pěšky, aneb z Plzně do Rokycan a odtud autobusem do Březiny. Výskyt jména BŘEZINA je u nás častý a vzniklo z kolektiva březina, stč. břězina, y, f, Birkenwald. Tyto vsi byly tedy založeny na místech, kde byl vykácen březový les. Prvá zmínka o BŘEZINĚ u Rokycan je uváděna z r. „1379 villa Brzezyna, Bern. Plz. 9; 1403 de Brziezyny, Půh. 145 č. 377; 1414 dlužní list Ducovi z Vařin sed. na Březině, A. Č. 7/618; 1499 ke hradu na Březině“. Obytná stavení nevelké vsi Březiny rozložena jsou na úpatí vrchu Plecháče, jižně od Hradiště se zvedajícího. Dříve se také Březina nazývala ROSENBERG. Bývalá botanická zahrada, nyní zámecký park, prostírá se na povlovném jihozápadním svahu vrchu Hradiště. Jeho východní hranici tvoří smíšený les (který dříve i její plochu zabíral), později změněný v oboru, západní – silnice, jižní „divoký“ park, zvaný „ohradou“. Severní hranici tvořil dříve ovčín a poplužní dvůr. Úvalem mezi vrchy Hradiště a Plecháč protéká potok Korečínský. Pramení pod Hradištěm, vine se oborou, v ní napájí nevelký rybník a pod ním vstupuje do divokého parku. Park je založen v anglickém slohu a jeho výměra je 13,5 ha. Zmíněná Obora byla založena hr. K. Sternbergem v r. 1810 a její původní výměra byla asi 150 ha, později byla zvětšena na 420 ha. Byla v ní chována zvěř daňčí a mufloní. Uprostřed obory vypíná se vrch Hradiště s mohutnými kamennými valy. Celý vrch je porostlý lesem, na straně východní převážně bukovým. Na temeni vrchu je starý smíšený porost, skládající se ze smrků, buků, jasanů a dubů ve stáří více jak 200 let – o rozloze 2 ha. Dále je tu besídka, z níž je úchvatný pohled na Šumavu a Krušné hory. Již před čtyřiceti lety určil bývalý lesmistr R. Holý les na Hradišti za rezervaci. Škoda, že sněhový polom a vítr v r. 1939 valnou část smrků zničil. Mimo zmíněné botanické zahrady měl Sternberg v Oboře pokusná botanická pole, na něž upomínají některé druhy rostlin, které tu později zplaněly a udržely se podnes. V oboře se také konaly pokusy s pěstováním exotických dřevin, jak namnoze lze ještě dnes spatřiti. Vysazování exotických dřevin dělo se sice převážně z estetických důvodů, nicméně byly sledovány i účely praktické, zejména pokud se týče ochrany proti okusu zvěře. Větší skupina smrku sitky je pod Hradištěm a po různu objevuje se smrk pichlavý, modrý, douglaska zelená a šedá, modřín japonský a jiné dřeviny. 2. Přírodní poměry Nadmořská výška parku je asi 500 m, okolní vrchy leží ve výšce 619 a 639 m n. m. Půda je hlinitá – písčitá a rostlinám se zde dobře dařilo. Místní klima příznivě ovlivňuje i malý rybník, nacházející se nedaleko budovy zámku. Pokud se týče geologických údajů – mezi Plzní a Prahou jsou velmi hojné staré křemence, kde tvoří tři význačná souvrství: Křemence skalecké, poměrně nedaleko nad nimi křemence drabovské a nejvýše pak křemence kosovské. Tato souvrství se skládají z deskovitých až hrubě lavicovitých vrstev (částečně i křemičitých pískovců), nejčastěji barvy světlešedé až nažloutlé, někdy narůžovělé, které se zpravidla střídají s břidličnatými vložkami. Pro svoji odolnost proti zvětrávání se zřetelně projevují v morfologii krajiny, v níž tvoří typické hřbety, přerušované a posunované podle příčných dislokací. Svahy jednotlivých vrcholů a hřbetů bývají pokryty mocnými ssutěmi. Spodní křemencová souvrství (skalecké a drabovské) se vyskytují hojně na Rokycansku – v Hradišti u Březiny. Z křemičitých sedimentů vyskytují se u Březiny buližníky. Na severovýchodním svahu Plecháče jsou opuštěné železné doly. V pásmu železných rud silurských objevují se i kapky rtuti a rumělka.
2
3. Historie Hrad, s jehož zříceninou se dnes setkáváme, byl založen asi roku 1379 Jindřichem z Elstenbergu, ale již roku 1398 se uvádí jako majitel Jan Žid z Vetlé. Průběhem dalších století se majitelé značně střídali, vidíme mezi nimi pány ze Švamberka, Černíny z Chudenic a Hrobčické z Hrobčic, až r. 1608 sídlil na Březině Jan z Klenové a z Janovic. Jeho syn Vilém prodal Březinu a některé sousední osady Ludmile Příchovské z Kokořova, po smrti jejího manžela Petra Jiřího z Příchovic prodaly jeho dcery Březinu Petru P. Malovci z Chýnova, jenž přikoupením Přívětic a Radnic zvětšil březinský statek. Pak střídali se znovu majitelé, jmenovitě rod hrabat z Bubna měl nějakou dobu Březinu, až v dražbě r. 1758 koupil ji Jan hrbě ze Sternberga. S parkem na Březině je úzce spjato jméno této české rodiny, jež dala našemu národu tolik zdatných synů, a proto je nutné zmíniti se alespoň stručně o životopisu zakladatele botanické zahrady na Březině – slavného hraběte Kašpara Maria ze Sternbergu. Začátky Sternbergského rodu sahají do 12. století, kdy žil rod Divišů z ivišova, jehož jeden člen vystavěl roku 1242 hrad Sternberg na Sázavě a počal se psáti po německém vzoru podle hradu. Ve středověku se setkáváme pak tolikrát s nositeli zlaté hvězdy v modrém poli, kteří hráli velikou úlohu v české historii. Kašpar pochází ze zásmucké linie svého rodu jako mladší syn Jana Nep. Sternberga a jeho manželky Anny Jos. Krakovské z Kolovrat, dcery nejvyššího purkrabí Filipa hraběte Kolowrata-Krakovského. Narodil se v Praze dne 6. ledna 1761 a již v mládí měl na něho silný vliv o sedm let starší bratr Jáchym, jenž byl výborným studentem a zamiloval si zvláště chemii a technické vědy. Jeho otec koupil roku 1758 panství Radnice s Darovou, k němuž náležela také Březina, v dražbě od dědiců po hraběti Janu V. z Bubna; toto panství bylo v padesátých letech 17. stol. uceleno Petrem Malovcem z Chýnova a jeho manželkou Ludmilou Eliškou z Kokořova. Záliby přírodovědecké, jež Kašpar projevoval od útlého věku, musely ustoupiti vyšším zájmům, požadovaným rodinou. Byl určen k povolání kněžskému a po studiích v Římě cestoval nějaký čas a pobýval a panství svého otce, kde se znovu navrátil k přírodě. Když dosáhl předepsaného věku v roce 1785, stal se kanovníkem v Řezně, načež postupoval rychle v hodnostech. Pobyt v Řezně a okolnosti v tomto městě, příznivém pro rozvoj přírodních věd, učinily z něho dokonalého přírodopisce vlivem osobností tehdejšího vědeckého světa. Byli to zejména Hoppe a Duval, kteří Kašpara vzdělali v botanice, a později jeho seznámení a přátelství s rytířem de Brayem usměrnilo mladého Kašpara úplně. Korunou tehdejšího přírodovědného snažení řezenského bylo r. 1797 založení botanické společnosti, jíž se stal Kašpar Sternberg místopředsedou a jedním z nejplatnějších členů a pracovníků; pomůcky této společnosti, knihovna a botanická zahrada měly v Kašparovi velikého mecenáše, dokonce i svůj dům proměnil v Akademii přírodních věd a druhou botanickou zahradu. Věrnost této instituci zachoval až do své smrti a první ročníky publikací této společnosti (Botan. Zeitung a Flora) jsou zrcadlem tehdejší přírodovědecké činnosti Sternbergovy. Snad později také jeho vlivem naši botanikové, jako Opiz, Tauch, Pohl a j., přimkli se svou prací k této společnosti. Úřední cesty ve funkci tajného rady biskupa řezenského vynesly mu styk se vzdělaným světem, jehož dovedl využitkovati též pro svoje zájmy; tak k jeho přátelům možno počítati i sloupy vídeňské botaniky prof. J. N. Jacquina, ředitele botanické zahrady a císařské zahrady schönbrunské, a Dr. N. Th. Hosta, ředitele zahrady belvederské. Pobyt v Paříži vynesl mu seznámení s představiteli francouzské vědy, s nimiž byl i později ve spojení. Z této doby jsou to jména zvučná, jako Bertholet, Petit-Thouars, Thouin, Ventenat, Decandolle, Desfontaine, dále Laplace, Cuvier a Alexander von Humboldt. Vedle těch s ním spolupracovali také Sprengel, Wildenow, Mikan st., Schrader, z Čechů Opitz, Pohl, Tauch, bratří Preslové a Corda.
3
Snad tyto styky a záliby přírodovědecké zpříjemňovaly mu pobyt řezenský, jenž v jeho vlastním úřadě nebyl asi sympatický. Proto také často utíkal ven na exkurze čistě přírodovědecké (do Itálie, do Rhaetských Alp, na Šumavu, do Krkonoš), nebo na rodinné statky potěšiti se se svým bratrem, a když ten roku 1808 zemřel, zaměnil rád Kašpar karieru za klidný, vyrovnaný život zámeckého pána na Březině, kde se mohl nerušeně věnovati své zálibě přírodovědecké, aniž při tom ztrácel kontakt s učeným světem. Březina mu připadla dědictvím po bratrovi. Poněvadž také v té době po bitvě u Eckmühlu byl zničen jeho řezenský dům se zahradou, kde pěstoval vzácné lomikameny pro svoje studium k chystané monografii (Revisio Saxifragum icon. illust. 1810), přestěhoval zachráněné zbytky na Březinu. Zámek zde byl nedávno vystavěn jím a bratrem Jáchymem, byly to původně dvě menší budovy, postavené v parku na západním svahu vrchu Hradiště; později tyto budovy byly spojeny středním větším článkem v celek empirového slohu. Zámek byl obklopen starými stromy, v parku bylo postupně vysázeno mnoho zajímavého dendrologického materiálu a rostlin, sehnaných z různých koutů světa. Hrabě K. Sternberg byl také věhlasný paleobotanik a stál u kolébky vzniku musea království českého, kterému věnoval do vínku svoji knihovnu, sbírky a herbáře, jež tehdá obsahovaly asi na 9 000 druhů. Zemřel 20. XII. 1838 a je pochován v rodinné hrobce v Horním Stupně. 4. Popis parku Při vchodu uvítají nás zbytky staletých buků (Fagus silvatica L.), které dosahovaly obdivuhodného stáří i rozměrů. Podle údajů z r. 1899 měřil jeden z nich ve výši 1,5 m nad zemí 5,20 m (obvod), další 4 m a 3,85 m. Šířka koruny u prvého byla 20 m (v průměru). Tyto památné stromy jsou opředeny četnými pověstmi a jeden z nich byl nazýván bukem Goethovým. Četné druhy rostlin bojovaly o příslušenství březinského domicilia více než jedno století a největší škody na vzácných druzích způsobily sibiřské mrazy v r. 1929. V následujícím přehledu jsou uvedeny všechny stromy a keře, které byly v březinském parku vysazeny, a pokud se zachovaly až do současné doby, jsou před latinským jménem označeny písmenem x. x x x x x x x x x x x x x x
Javor jasanolistý Javor klen s listy vespod červenými Javor klen Javor žíhaný Javor tatarský Jírovec maďal Jírovec drobnokvětý Olše lepkavá Muchovník oválný Loubinec Veitschův Dřišťál obecný Čimišník stromovitý Habr obecný Kaštan jedlý Břestovec západní Žanovec obecný Svída obecná
Acer Negundo L. Acer Pseudoplatanus f. purpureum LOUD. Acer Pseudoplatanus L. Acer striatum DUROI. Acer tataricum L. Aesculus hippocastanum L. Aesculus parviflorus WALT. Alnus glutinosa GAERTN. Amelanchier ovalis MEDIK: Ampelopsis Veitschii hort. Berberis vulgaris L. Caragana arborescens LAM. Carpinus betulus L. Castanea sativa MILL. Celtis occidentalis L. Colutea arborescens L. Cornus sanguinea L.
4
x x x x x x x x x x
x x x x
x x
x x x x x x
x x
x x
Líska obecná Líska největší Ruj vlasatá Čilimník odvislý Trojpuk Zanice žlutá Brslen bradavičnatý Brslen obecný Buk lesní Jasan americký Jasan jednolistý Jasan ztepilý zlatolistý Jasan manový Jinan dvoulaločný Nahovětvec dvoudomý Solničník stříbrný Hortensie latnatá Ořešák královský Štědřenec obecný Ptačí zob Zimolez Lederbourův Zimolez obecný Moruše černá Moruše červená Pavlovnie císařská Jírovec osmimužný Pustoryl Pustoryl širolistý Platan západní Rdesno sachalinské Třešeň ptačí Střemcha pozdní Křídlatec trojlistý Dub severní Dub bahenní Dub letní sloupovitý Dub zimní Dub barvířský Řešetlák počistivý Škumpa Škumpa holá Akát trnovník Akát jerlínolistý Akát lepkavý Růže stolistá Růže francouzská Růže lesklá Růže mnohokvětá
Coryllus avellana L. Coryllus maxima MILL. Cotinus Coggygria SCOP. Cytisus laburnum L. Deutzia crenata Z. et C. Diervilla lutea Evonymus verrucosa SCOP. Evonymus vulgaris SCOP. Fagus silvatica L. Fraxinus americana L. Fraxinus diversifolia AIT. Fraxinus excelsior aurea WILD. Fraxinus ornus L. Ginkgo biloba L. Gymnocladus dioica BAILL. Halimodendron argenteum DC. Hydrangea paniculata S. et Z. Juglans regia L. Laburnum vulgare GRIESB. Ligustrum vulgare L. Lonicera Lederbourii ESCH. Lonicera xylosteum L. Morus nigra L. Morus rubra L. Paulovnia imperialis S. et. Z. Pavia lutea POIR. Philadelphus coronarius L. Philadelphus latifolius SCHRAD. Platanus occidentalis L. Polygonus sachalinense F. SCHM. Prunus avium L. Prunus serotina EHRH. Ptelea trifoliata L. Quercus borealis Quercus palustris DUR. Quercus robur fastigiata LAM. Quercus sessiliflora SM. Quercus Tinctoria WILLD. Rhamnus catharica L. Rhus cotinus L. Rhus glabra L. Robinia pseudoacacia L. Robinia sophoraefolia hort. Robinia viscosa Vent. Rosa centifolia L. Rosa gallica L. Rosa lucida EHRH. Rosa multiflora THBG.
5
x
x x x x x x x x x x x x x x x x x x
x x
x x x x x x x
Rosa pimpinellaefolia DC. Rosa repens SCOP. Rosa tomentosa SM. Rubus Schleicheri W. et N. Rubus villicaulis KOEHLER. Salix alba L. Salix babylonica L. Salix caprea L. Sophora japonica L. Sorbus aria CRANTZ. Sorbus latifolia PERS. Sorbus torminalis CRANTZ. Spiraea Douglasii Hook. Spiraea micrantha Hook. Spiraea opulifolia L. Spiraea prunifolia L. Spiraea salicifolia L. Spiraea sorbifolia L. Spiraea ulmifolia SCOP. Staphylea pinnata L. Symphoricarpos racemosus M. Syringa chinensis Willd. Syringa vulgaris L. Tamarix gallica L. Ulmus glabra pendula LOUD. Ulmus glabra var. suberosa EHRH. Viburnum molle MCHX. Viburnum opulus L. Viburnum roseum L. Zelkowa crenata SPACH.
Růže bedrníkolistá Růže plazivá Růže plstnatá Ostružiník Schleicherův Ostružiník chlupatokmenný Vrba bílá Vrba babylonská Jíva Jerlín Muk
Abies concolor L. et G. Abies Nordmanniana SPACH. Cryptomeria japonica Dougl. Cryptomeria japonica elegans VEITCH. Chamaecyparis squarosa S. et Z. Juniperus nana WILLD. Picea alba coerulea BESSN. Pinus laricio L. Pinus ponderosa DOUGL. Pinus Strobus L. Pseudotsuga Douglasii C. Taxus baccata L. Thuja Lobii hort. Thuja occidentalis L. Thuja orientalis L. Thuja orientalis pendula PARL. Thuja orientalis pyramidalis ENDL.
Jedle ojíněná Jedle Nordmannova Kryptomerie japonská Kryptomerie japonská úhledná Cypřišek kostrbatý Jalovec nízký Smrk bílý Borovice černá Borovice těžká Vejmutovka Douglaska tisolistá Tis červený
Břek Tavolník Douglasův Tavolník drobnokvětý Tavolník kalinolistý Tavolník slívolistý Tavolník vrbolistý Tavolník jeřábolistý Tavolník jilmolistý Klokoč zpeřený Pámelník hroznatý Šeřík čínský Šeřík obecný Tamaryšek francouzský Jilm lysý s větvemi převislými Jilm polní korkový Kalina měkká Kalina Planera habrolistá
Zerav západní Zerav východní Zerav východní převislý Zerav východní jehlancovitý
6
x x
Zerav obrovský Tsuga kanadská
Thuja plicata NUTT. Tsuga canadensis CARR.
Pokud se týče Ginkgo biloba L., je tento strom v literatuře dost často uváděn jako více než stoletý, ale na Plzeňsku jsou exempláře daleko mohutnější (Křimice, Štěnovice a j.). Dnes z něho zbývá prakticky jen pahýl s jednou zelenou větévkou. Podle vzhledu se mu nikdy dobře nevedlo. V parku rostlo, aneb bylo pěstováno, také velké množství různých květin, z nichž některé zplaněly (jsou označeny písmenem x) a s některými se můžeme setkat podnes.
x
x x
Řepík lékařský Angelika menší Pilát vlašský Huseník horský Trávnička pobřežní Černobýl Chřest obecný Routnička zední Sleziník severní Sleziník červený Hvězdnice horská Hvězdnice novobelgická Kozinec sladkolistý Papratka samičí Rukevník východní Pamětník Stoříšek klinopád Blatouch bahenní Zvonek česnáčkolistý Zvonek karpatský Zvonek širokolistý Dosna indická Ostřice oddálená Čarovník přední Ocún podzimní Zdobnice dvakrát zpeřená Meloun Artyčok zahradní Kapraď křehký Ostrožka velkokvětá Ostrožka zvrhlá Náprstník červený Včelník yzopolistý Škornice horní Kostřava obrovská Tužebník jilmolistý Gailardie kopinatá
Agrimonia eupatoria L. Angelica silvestris L. Anchusa italica RETZ. Arabis alpina L. Armeria maritima WILLD. Artemisia vulgaris L. Asparagus officinale L. Asplenium ruta muraria L. Asplenium septentrionale Asplenium trichomanes L. Aster alpinus L. Aster novi Belgii L. Astragalus glycyphyllus L. Athyrium filix femina Roth. Bunias orientalis Calamintha acinos Clairv. Calamintha clinopodium Spen. Caltha palustris L. Campanula alliariaefolia WILLD. Campanula carpatica JACQ. Campanula latifolia L. Canna indica L. Carex remota L. Circaea intermedia Ehrh. Colchicum autumnale L. Cosmos bipinnatus CAV. Cucumis melo L. Cynaria scolymus L. Cystopteris fragilis BERNH. Delphinium grandiflorum L. Delphinium hybridum formosum Digitalis purpurea L. Dracocephalum Ruyschiana L. Epimedium alpinum Festuca gigantea MILL. Filipendula ulmaria Maxim. Gaillardia lanceolata Michx.
7
x
x
x x
x
x x x
x
x x
x
Gailardie sličná Kakost pyrenejský Kuklík chilský Mečík obecný Slunečnice slabá Bolševník perský Jestřábník vousatolodyžný Chmel japonský Třezalka čtyřhranná Třezalka čtyřkřídlá Merlík bílý Kopretina velkolistá Netýkavka malokvětá Katabelie révolistá Locika zední Rukevník východní Lopuch větší Lilie zlatá Lilie zlatohlavá Lnička Tivuk válcovitý Vrbina kropenatá Narcisek bílý Tabák Sandarův Pupalka missourská Pupkovec jarní Dobromysl obecná Mochyně Jirnice Pryskyřník plazivý Rudbekie zpeřená Šalvěj stříbrná Žindava evropská Šišák vroubkovaný Netřesk skalní Zlatobýl žlaznatý Sametka přímá Sametka znamenaná Telekie srdčitá Tellima velkokvětá Tritomka hroznatá Odolen Rozrazil dlouholistý Rozrazil štítnatý
Gaillardia pulchella FOUG. Geranium pyrenaicum L. Geum chilense Balb. Gladiolus gandavensis V. Houtte. Helianthus debilis NUTT. Heracleum persicum DESF. Hieracium barbicaule Čel. Humulus japonicus S. et Z. Hypericum quadrangulum L. Hypericum tetrapterum Fr. Chenopodium album L. var. heterophyllum Chrysanthemum macrophyllum W. K. Impatiens parviflora DC. Kitaibelia vitifolia WILLD. Lactuca muralis Gärtn. Laelia orientalis DESV. Lappa major Gärtn. Lilium auratum LINDB. Lilium martagon L. Linaria cymbalaria MILL. Luffa cylindrica L. Lysimachia punctata L. Narcissus poeticus L. Nicotiana officinalis Oenothera Missouriensis SIMS. Omphalodes verna Origanum vulgare L. Physalis alkekengi L. Polemonium humile WILLD. Ranunculus repens L. Rudbeckia pinnata VENT. Salvia argentea L. Sanicula europaea L. Scutellaria galericulata L. Sempervivum soboliferum Sims. Solidago lithospermifolia WILLD. Tagetes erectus L. Tagetes signatus BARTL. Telekia speciosa Baumg. Tellima grandiflora LINDL. Tritoma uvaria GAWL. Valeriana officinalis L. Veronica longifolia L. Veronica scutellata L.
Při březinské botanické zahradě býval v provozu i skleník, kde se pěstovalo mnoho rostlin, a jejich výčet, pokud se mi podařilo zjistit, je následující:
8
Mračňák zvrhlý Netík ženský vlas Agave americká Chvostokvět Andréův Chřest Sprengelův Kysala korunní Bilbergie žíhaná Užovník dvoubarvý Maranta žíhaná Chrpa stříbrná Blahokeř zápašný Dračinec chocholatý Zobatec zakřivený Davalie buvatá Dieffenbachie pestrá Dračinec vonný Vřes metlatý Blahovičník kulatoplodý Smokvoň palistnatá Gardenie jasmínová Stejnolemka zvrhlá Lesklice třpytivá Maurandie stále kvetoucí
Abutilon hybrida hort. Adiantum capillus Veneris L. Agave americana L. Anthurium Andréanum Limd. Asparagus Sprengeri RGL. Begonia diadema hort. Bilbergia zebriana Lindl. Caladium bicolor VENT. Calathea zebrina Lindl. Centaurea argentea L. Clerodendron fragrans Vent. Cordyline calocoma RGL. Curculigo recurvata Dryan. Davallia bullata Wal. Dieffenbachia picta Schott. Dracaena fragrans GAWL. Erica arborea L. Eucalyptus globulus Labill. Ficus stipulata Thbg. Gardenia florida L. Isolama bogotense Nichols. Lamprococcus fulgens Beer. Maurandia semperflorens Ort. Melaleuca armilaris Melaleuca hamulosa Turcz. Melaleuca hypericifolia Sm. Musa ensete Gmel. Paudanus pygmaea THOW. Prunus laurocerasus Rhododendron arboreum Sm. Rhododendron ciliatum Hook. Saintpaulia jonantha H. Wendl. Salvia splendens Sello. Sauromatum guttatum Schott. Saxifraga sarmentosa L. Sinningia speciosa BHGP. Stanhopea oculata Lindl. Streptocarpus Wendlandii hort. Tradescantia fluminensis Arrab. Tradescantia zebrina hort.
Bělostrom stočenolistý Bělostrom, kojaput třezalkolistý Banán habešský Paudan zakrslý Střemcha bobková Pěnišník stromovitý Pěnišník brvitý Pavlatka violkokvětá Šalvěj lesklá Toulnice skvrnitá Lomikámen šlahounolistý Obdule skvrnitá Pleťovka skvrnitá Krutiplod Wendlandův Podenka plazivá Podenka žíhaná
5. Současný stav – využití Park byl po dlouhá léta neudržován a v některých případech docházelo v minulosti k poškozování (zřízení drůbežárny a pod.). V posledních letech provedli uživatelé opravu oplocení a hrubý průklest některých plevelných dřevin a tím se stav poněkud zlepšil.
9
Budovu zámku a část parku užívají Čsl. státní lesy a je zde zřízena mistrovská škola pro kvalifikované lesní dělníky. Vzhledem k odlehlosti místa se domnívám, že v současné době nelze zatím zámek ani park jinak využíti. M. Vaňousek
10
