Valtický zpravodaj. Prezident ve Valticích. Mladí vandalové zadrženi při činu

Valtický zpravodaj 3. října 2013

Prezident ve Valticích Ve čtvrtek 26. září, druhý den své návštěvy Jihomoravského kraje, navštívil pan prezident Miloš Zeman naše město. Na programu jeho návštěvy bylo setkání s vinaři břeclavského okresu a pracovní večeře s vedením Jihomoravského kraje. Krátce před sedmou hodinou večerní jej před zámkem pozdravil starosta města a na uvítanou mu předal kytici, která byla i dárkem k jeho 69. narozeninám.

Mladí vandalové zadrženi při činu ... V minulých dnech na základě upozornění občanů zasahovala městská policie při řádění vandalů, kteří rozbíjeli historické lampy v kostelní uličce. Trojice mladíků, jeden již trestně odpovědný, si dokazovala svoji sílu na městském mobiliáři, na kterém byla způsobena škoda za několik tisíc korun. Vzhledem k věku pachatelů byla na místě udělena bloková pokuta nejstaršímu z nich a s rodiči všech je jednáno o náhradě škody. Celková výše škody zatím není vyčíslena, protože město dosud neobdrželo fakturu za opravu, ale je zřejmé, že se o malou částku jednat nebude. V souvislosti s výše uvedeným bych rád apeloval na rodiče dětí, aby se snažili mít přehled o tom, jak a kde jejich školou povinné ratolesti využívají svůj volný čas v době, kdy je většina jejich vrstevníků doma. Nezbývá mně také, než poděkovat občanům, kteří nejsou lhostejní k dění kolem sebe, kteří zalarmovali v tomto konkrétním případě městskou policii. Jinak bychom zde zase měli zničený městský majetek, jehož oprava by se hradila z rozpočtu města, přičemž by tyto peníze mohly být využity daleko smysluplněji. V případě, že budete v budoucnu svědky podobného chování, neváhejte zavolat strážníky městské policie, pana Tibora Burského 608 268 527 (kdykoliv), dále pana Šestáka 721 127 994 nebo pana Novotného 734 254 254. Ing. Pavel Trojan, starosta

Badminton levněji

Hned po příjezdu pan prezident vzpomněl své někdejší návštěvy Valtic koncem šedesátých let, kdy sem velice rád jezdíval na prognostická sympozia. Milé bylo i krátké zastavení s valtickým chlapcem Milošem Dolákem, který pana prezidenta požádat o věnování do knihy. Během besedy s vinaři se velice zajímal o problematiku vinařství a jeho význam pro Jihomoravský kraj. Debata se dotkla i postavení moravského vinařství v rámci Evropské unie a také problému vinařských stezek ve vztahu k absolutnímu zákazu alkoholu u cyklistů. Na večeři se zástupci vedení Jihomoravského kraje se probírala problematika jižní Moravy, především dopravní situace a dálniční napojení na Vídeň, otázka nezaměstnanosti v regionu a problematika školství. Na úplný závěr došlo na společnou fotografii a předání daru, jak jinak než kolekce vynikajících vín z Národního vinařského centra a za město Valtice knihy o Lednicko-Valtickém areálu. V nočních hodinách odcestoval pan prezident z Valtic do Brna.

V městské sportovní hale na Mikulovské ulici si mohou zájemci z řad široké sportovní veřejnosti zahrát stále oblíbenější badminton. Pro sportovce jsou k dispozici čtyři nově nalajnované badmintonové kurty doplněné o přenosné stojany včetně sítí. Od října letošního roku jsme připravili změny ceníku. Nově bude hodina pronájmu jednoho kurtu stát 160,- Kč s tím, že zájemce může hrát vždy, třeba i na jednom kurtu, když bude hala volná. Nadále však platí to, že přednost při pronájmu haly mají sportovci s dlouhodobou smlouvou (minimálně deset vstupů). V případě, že se najde skupina badmintonistů, kteří si halu pronajmou dlouhodobě (min. 10 vstupů), tak si zahrají za bezkonkurenčně nejvýhodnější cenu v širokém okolí. Při obsazenosti všech čtyřech kurtů vyjde cena za jeden kurt jen na sto korun. Pokud tedy máte zájem o provozování badmintonu ve valtické sportovní hale, dejte nám vědět prostřednictvím e-mailu (info@sporthala. eu) nebo přímo správci haly panu Tomáši Semorádovi na mobil 734 314 111, který Vám sdělí informace o obsazenosti haly (viz též stránky www.sporthala.eu) nebo Vám zodpoví dotazy k ceníku a poradí Vám, jak a kdy sportovat za co nejpříznivější cenu. Přijďte si zahrát badminton - levněji! Ing. Dalibor Neděla, Město Valtice – Technické služby

SEVA-FLO RA s.r.o.

Nám. Svobody 12, Valtice, 519 352 615

VINNÉ SKLEPYa.s. VALTICE, tel.: 519 361 311

 ZASTUPITELSTVO  RADA  KOMENTÁŘ  Usnesení č. 26 ze zasedání zastupitelstva Městská policie města Valtice ze dne 23. září 2013 Tento výpis má pouze informativní charakter. Některé údaje jsou vypuštěny s ohledem na zákon o ochraně osobních údajů. I. Zastupitelstvo města bere na vědomí: 1. Určení paní Jany Martincové zapisovatelkou dnešního jednání zastupitelstva. 2. Zprávu o kontrole plnění usnesení ze zasedání ZMV č. 25 ze dne 5.8.2013. 3. Zprávu o činnosti rady města včetně usnesení z jednání rady č. 36 ze dne 2.9.2013 a z mimořádné rady č. 37 ze dne 10.9.2013. II. Zastupitelstvo města schvaluje: 1. Návrhovou komisi ve složení: Ing. Dalibor Neděla, Bc. Milan Sedláček, Ing. Petr Zelinka. 2. Ověřovatele zápisu z dnešního jednání zastupitelstva: Jiří Špaček, Mgr. Soňa Vašíčková. 3. Program jednání dnešního zasedání Zastupitelstva města Valtice. 4. Prodej a uzavření kupní smlouvy na pozemek par. č. 2957 orná půda o výměře 25260 m2 v k. ú. Valtice za cenu 12,50,- Kč/m2 a náklady spojené s prodejem pozemku mezi Městem Valtice a manželi MgA. Bélou Remákem a MgA. Veronikou Molatovou Remákovou, a pověření starosty podpisem smlouvy. 5. Darování a uzavření darovací smlouvy na stavbu na pozemku par. č.1055/2 zastavěná plocha o výměře 11 m2 a stavbu na pozemku par. č. 1055/3 zastavěná plocha o výměře 26 m2 v k. ú. Valtice mezi Městem Valtice a manžely Milanem a Olgou Hoštickými, a pověření starosty podpisem smlouvy. 6. Uzavření smlouvy o budoucí smlouvě o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu na pozemek par. č. 1120/1 v k. ú. Valtice k uložení podzemního komunikačního vedení veřejné komunikační sítě, metalické kabely v délce cca 90 bm pod označením „71010006166 VPI Valtice novostavba BD na dobu neurčitou v částce 10000,- Kč + DPH mezi Městem Valtice a společností Telefónica Czech Republic, a.s., a pověření starosty podpisem smlouvy. 7. Uzavření smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu na pozemky par. č. 247/1, 2238/1, 227 v k. ú. Valtice na ulici Boční k umístění zemního vedení NN pod názvem stavby „ Valtice, Boční, obnova vvNN“ na dobu neurčitou v jednorázové částce 10 000,- Kč + DPH mezi Městem Valtice a společností E.ON Distribuce, a.s. a pověření starosty podpisem smlouvy. 8. Uzavření smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu na pozemky par. č.1628/1 a 1631/3 v k. ú. Valtice na ulici U Rotundy k umístění zemního kabelového vedení NN, pilíře NN pod názvem stavby „ Valtice, U Rotundy, rozš. DS, kNN, Darmovzal “ na dobu neurčitou v jednorázové částce 10 000,- Kč + DPH mezi Městem Valtice a společností E.ON Distribuce, a.s., a pověření starosty podpisem smlouvy. 9. Odkoupení a uzavření kupní smlouvy na pozemek par. č. 340/3 ostatní plocha v k. ú. Valtice za cenu 100,- Kč/m2 mezi paní Marií Linkertovou a Městem Valtice a pověřením starosty podpisem smlouvy. 10. Nové úplné znění Zřizovací listiny organizační složky Domov pro seniory Valtice, se sídlem Modřínová 536, 537, Valtice ke dni 23. 9. 2013. 11. Pana Ing. Jiřího Petrů určeným zastupitelem pro spolupráci s pořizovatelem při pořizování územního plánu a jeho změn v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. III. Zastupitelstvo města zrušuje: 1. Usnesení č. 25 ze dne 5.8.2013 odst. II. bod č. 13 uzavření smlouvy o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu na pozemek par. č. 340/3 ostatní plocha v k.ú. Valtice k realizaci stavby bezbariérových chodníků II. etapa, bezúplatně na dobu neurčitou mezi paní Marií Linkertovou a Městem Valtice a pověření starosty podpisem smlouvy. 2. Usnesení č. 2, ze dne 13. prosince 2010, odst. II., bod 22., kterým zastupitelstvo Města Valtice schvaluje paní Ing. Pavlínu Vlkovou určeným zastupitelem pro spolupráci s pořizovatelem při pořizování územního plánu a jeho změn v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Bc. Milan Sedláček místostarosta

Ing. Pavel Trojan starosta

V měsíci září doznívá turistický ruch, nastává vinobraní a opozdilí turisté se bez ostychu promenádují po soukromých vinohradech a mlsají hrozny, které jim nepatří. Hold český člověk! Dalším problémem je cyklista + burčák. O tomto nešvaru se nebudeme rozepisovat, protože každý pochopí, co je tím myšleno. Chtěli bychom upozornit rodiče, aby si pohlídali své děti. Stává se dost často, že strážníci při noční službě potkávají skupinky nezletilců. Jedna taková skupina se při odchodu ze sportovního tréninku bavila tak, že rozbíjela pouliční světlo v kostelní uličce. Dále bychom chtěli upozornit řidiče, kteří nerespektují dopravní značení IP 25a (ZÓNA S DOPRAVNÍM OMEZENÍM). Hlavně na ulicích Lázeňská, Pod zámkem a U rotundy, že se dopouští dopravního přestupku. Dá se říci, že se tito řidiči dopouští tohoto přestupku úmyslně. Jelikož se ani jeden z těchto řidičů nedostavil na výzvu, která jim byla vylepena na vozidlo, budou strážníci tyto přestupce předávat správnímu orgánu. Dále bylo odchyceno několik zatoulaných psů, nalezeno několik peněženek a dokladů, provedena kontrola cizích osob a poskytování součinnosti PČR. Miroslav Šesták, strážník MěP

Kontakty na MěP: tel.: 519 301 414; mob.: 734 254 254 e-mail: [email protected] Obvodní oddělení PČR Břeclav, Policejní stanice Lednice Valtice včetně místní části Úvaly spadají pod Policejní stanici Lednice a má je na starost:

prap. Radim Budlanský tel. 974 632 661 a pprap. Petr Jandásek tel. 974 632 725 e-mail: [email protected]

Program regenerace městských památkových center ve Valticích v roce 2013 - 2014

Město Valtice se již od roku 1995 účastní programu Regenerace městských památkových center, jehož garantem je Ministerstvo kultury. Program se stal nástrojem k obnově kulturních památek nacházejících se v nejcennějších částech našich historických měst, prohlášených za památkové rezervace a památkové zóny. Podmínkou pro jeho poskytování je vypracování vlastního programu regenerace a také spolufinancování vlastníka kulturní památky. Za pomocí tohoto programu se ve Valticích podařilo opravit celou řadu významných památek a chráněných objektů. Jedním z nich je například budova radnice, která byla do programu zařazena v roce 2000 a od tohoto roku se datují stavební práce na její obnově. Během této doby byla opravena fasáda, střecha, interiéry včetně historických výmaleb, zrepasovala se okna i dveře. Celkem se již investovala částka 13,1 mil. Kč, ze které bylo z programu regenerace městských památkových zón poskytnuto 5,4 mil. Kč, a zbytek byly vlastní zdroje z rozpočtu města. Nyní stojíme před závěrečnou etapou obnovy této památky. Zastupitelstvo města se usneslo, že prostředky letošního a příštího roku budou nasměrovány na obnovu stropů radnice ve třetím nadzemním podlaží, tedy nad velkou zasedací místností a salónky. Před dvěma lety byl zpracován mykologický průzkum, který prokázal, že část povalového stropu je zasažena dřevokazným hmyzem a houbami a oprava je nanejvýš potřebná. Obnova bude spočívat ve výměně nejvíce poškozených povalů, ošetření zbývajících a jejich statické vyvěšení na ostatní. Spolu se stopy budou obnoveny i historické výmalby ve velké a malé zasedací místnosti a v modrém salónku. Tato náročná práce bude probíhat ve dvou etapách, koncem letošním a začátkem příštího roku. Věřím, že výsledkem budou důstojné prostory pro jednání zastupitelstva a valtických spolků a také odpovídající zázemí pro konání obřadů ve slavnostní síni Pavel Trojan, starosta radnice.

2

Bioodpad občany Valtic čekají v blízkém období změny Proč ke změně dochází? Současnému systému v nakládání s bioodpadem ubíhají poslední měsíce a je třeba se připravit na změny. Nebude se jednat přímo o revoluci v nastaveném systému, ale přece jen ve Valticích dojde k poměrně výrazné změně. Důvodů ke změnám je více, například ekonomické nebo environmentální (je levnější a šetrnější k životnímu prostředí z bioodpadu vyrobit kompost, než jej uložit na skládku), ale zásadní je připravovaná legislativa, která chystá povinné zavedení systému nakládání s bioodpadem. Jinými slovy není to rozmar a výmysl radnice, ale připravujeme se s předstihem na to, co bychom stejně za několik měsíců řešili. V průběhu následujícího čtvrt roku Vás budeme na stránkách zpravodaje, na webových stránkách města (www.valtice.eu) a prostřednictvím letáků do schránek informovat o připravovaných změnách. Kde končí „valtický“ bioodpad dnes? Řada z nás, pokud má v popelnici místo, tak ji zaplní ostříhaným kvítím, plevelem nebo slupkami od brambor. Pokud potřebujeme zlikvidovat a odvézt větší množství zeleného odpadu, tak město občanům nabízí poměrně komfortní řešení s odvozem a likvidací rostlinných zbytků ze zahrádek (větve, ořezané zbytky keřů, okrasných květin, tráva). Dvakrát do měsíce, vždy první a třetí pondělí, svážejí technické služby města od rodinných domů připravený bioodpad. Navíc nabízí před sběrným dvorem denně k dispozici dva velkoobjemové kontejnery, kam může občan Valtic kdykoli zelený odpad ze zahrádky odložit. Co nás v nejbližší době čeká? Město Valtice se, podobně jako další obce, zapojilo do projektu dobrovolného svazku obcí DSO Čistý jihovýchod. Výsledkem tohoto projektu bude, že každá domácnost v rodinném domě a poměrná část domácností v bytových domech dostane hnědou nádobu (plastovou „popelnici“), která se bude podobně, jako popelnice s komunálním odpadem, vyvážet jednou za 14 dní. Do této nádoby budeme postupně shromažďovat rostlinné zbytky a další bioodpad (zbytky ovoce, zeleniny, květiny, plevel a rostlinné zbytky ze zahrad) Pro lepší informovanost dostaneme do schránky leták, který nám řekne co a jak. Co když mně nebude nádoba stačit? Je možné, že nárazově vyprodukuji více zeleného odpadu, než kolik pojme nádoba. Pak mám několik možností. Odvezu kdykoli větší množství zeleného odpadu do velkoobjemového kontejneru před sběrným dvorem, jako dosud. Objednám si vlečku, kterou naplním a technické služby mi ji odvezou (odvoz si zaplatím, ale jedná se řádově o cca 200,- Kč). Počkám si na svozový den, kdy mně technické služby města od domu odvezou větve, rostlinné zbytky a trávu v pytlích (tady pozor!!! - počet svozových dnů se pravděpodobně omezí na jeden den za měsíc). Budu muset za vyvážení popelnice na bioodpad platit? Likvidace a svoz biologického odpadu není levná záležitost a už dnes město na tuto činnost doplácí ze svého řádově půl milionu korun ročně. Nicméně v roce 2014 platit určitě nebudete. Veškeré náklady bude v tomto roce hradit město Valtice s tím, že první rok budeme považovat za zkušební a výsledky vyhodnotíme. Pokud však budeme třídit bioodpad poctivě, mělo by se asi o 10-15% snížit množství komunálního odpadu (z běžné popelnice) ukládaného na skládku a tím pádem se sníží částka, kterou město za uložení komunálního

odpadu zaplatí. Jinými slovy, budeme-li dobře třídit bioodpad tak je pravděpodobné, že město nebude muset poplatek za svoz a likvidaci odpadu navyšovat. Musím se do systému svozu bioodpadu zapojit? Do systému se zatím zapojit nemusíte (uvidíme, co ale přinese nová legislativa), nicméně připravíte se o možnost tento systém využívat a dostat zdarma nádobu na bioodpad (je hrazena z dotace). Vše ale legislativně spěje k tomu, že stejně jako u směsného odpadu tak i u bioodpadu se z možnosti stane povinnost. Proto Vám doporučujeme, abyste se do systému zapojili a naučili se jej využívat. Vy i město Valtice tak budeme mít náskok před ostatními. Kdy a kde dostanu nádobu na bioodpad? Nádoby (1250 kusů) jsou v současné době uskladněny v areálu technických služeb a na sběrném dvoře.

Právně nádoba patří DSO Čistý jihovýchod a občanům bude zapůjčena prostřednictvím města. O tom, jak přesně předávání nádob občanům bude probíhat, vás včas budeme informovat prostřednictvím zpravodaje, rozhlasu a webových stránek. Jako jedna z možností se nabízí, že si nádoby na bioodpad budete vyzvedávat na sběrném dvoře (třeba nárazově v průběhu jednoho týdne) a dále si bude možné nádobu vyzvednout v době, kdy bude otevřen sběrný dvůr (pokud se do systému rozhodnete zapojit později).

Nádoba bude předána po podepsání jednoduché zápůjční smlouvy s jedním členem domácnosti (v případě rodinných domů) nebo s představitelem bytové samosprávy (v případě bytových domů). Nádoba musí být opatřena informační samolepkou, kterou dostanete. V současné době město vyjednává kdy a za jakou cenu bude svoz bioodpadu probíhat, ale přirozeným partnerem se nabízí společnost Hantály, a.s., která je iniciátorem projektu DSO Čistý jihovýchod a která má před dokončením novou kompostárnu.

Město VALTICE 3

Ing. Dalibor Neděla, vedoucí Technických služeb Ing. Pavel Trojan, starosta města Valtice

INFORMACE - ZPRÁVY - ZAJÍMAVOSTI

Kalendář akcí - říjen Tamtamy času - výstava o světě, o kterém jste si možná mysleli, že už neexistuje Termín: celý říjen Místo: státní zámek Valtice – Horní konírna Organizátor: CK LIVINGSTONE, www.livingstone.cz, 604 160 708 Valtické vinobraní - krojovaný průvod městem, prodej burčáků a vína, jarmark, Termín: 4. – 5.10. - v pátek kulturní gastrovečer, v sobotu hlavní kulturní program Místo: nám. Svobody, Valtice Organizátor: Město Valtice a SOŠV Valtice Informace: www.valtice.eu Diskotéky Termín: 4.–5.10., 11.–12.10., 18.–19.10., 25.–26.10. – vždy od 2100 hod. Místo: sál Disco Clubu Kinopolis, Mikulovská 1025, Valtice Organizátor: Disco Club Kinopolis Valtice, www.kinopolis.cz, 731 157 026 Kurz Sommelier - dvoutýdenní kurz vedoucí k získání osvědčení „Sommelier“ Termín: I. část: 8. – 11.10. (II. část: 1. čtvrtletí r. 2014) Místo: Vinařská akademie Valtice - učebna, nám. Svobody 13 Organizátor: Vinařská akademie Valtice, o.s., www.vinarska-akademie.cz Zednářská zahrada - procházka s přednáškou Ing. Přemysla Krejčiříka Termín: 10.10. Místo: zámecký park Lednice Organizátor: Muzejní spolek Valtice, 728 578 719, www.muzeum.webnode.cz Vinařská akademie I - Kadet - základní znalosti o víně v hlavním městě vína Termín: 25. - 27.10. Místo: Vinařská akademie Valtice - učebna, nám. Svobody 13 Organizátor: Vinařská akademie Valtice, o.s., www.vinarska-akademie.cz Národní zemědělské muzeum připravilo na říjen tyto výstavy: Japonské inspirace - výstava o kráse japonských zahrad a umění origami Život v tropech III - výstava o fauně a flóře tropického pásu Místo: Národní zemědělské muzeum, nám. Svobody 8, Valtice Organizátor: NZM Valtice, www.nzm.cz/valtice, 519352144 Co nového nás čeká, či co pokračuje, v listopadu 2013: •Diskotéky: 1.–2., 8.–9., 15.–16., 22.–23., 29.–30.11., Kinopolis •Svatomartinský víkend & valtická vína : 8.-11.11., Městský sklep Valtice •Valtické Svatomartinské slavnosti & Husí hody : 11.11., Valtické Podzemí •Husí hody a valtická vína: 15.-16.11., Městský sklep Valtice •Putovánízasvatomartinskýmiamladýmivíny:16.11.,Cechvaltickýchvinařů •Svěcení vína: 16.11., Vinaři Valtice 2000 •Koncert kapel: 16.11., Disco Club Kinopolis Valtice •Vzpomínka na nesvobodu: 17.11., Muzeum železné opony •Vinařská akademie II: 22.–24.11., Vinařská akademie Valtice, o.s. •Dívčí vínek - 23.11. - Valtická krojovaná společnost Bližší informace v říjnovém čísle VZ nebo v TIC Valtice tel.: 519 352 978, www.valtice.eu

Kalendář Valtice 2014 V Turistickém informačním centru Valtice na náměstí Svobody č. 4 je v prodeji nástěnný kalendář Valtice 2014. Autorem kreslených obrázků známých valtických památek je Jiří Grbavčic z Valtic Cena kalendáře je 120 Kč

KOMINICTVÍ MACEK Provádím: - Kontrola ĂēŝƓƚĢŶşƐƉĂůŝŶŽǀljĐŚĐĞƐƚ ĚůĞŶĂƎşnjĞŶşǀůĄĚLJϵϭͬϮϬϭϬ – ϯϬϬ͕- <ē - <ŽŶƚƌŽůĂƉƌƽĚƵĐŚƵŬŽŵşŶŽǀŽƵŬĂŵĞƌŽƵ - sljƐƚĂǀďĂĂŽƉƌĂǀLJŬŽŵşŶƽ - sůŽǎŬŽǀĄŶşŬŽŵşŶƽ - ĞĚŶŝĐŬĠĂŬůĞŵƉşƎƐŬĠƉƌĄĐĞ TEL.: 608 40 28 28͕ŵĂĐĞŬŵŝƌĂΛƐĞnjŶĂŵ͘Đnj DŽƌĂǀƐŬĄEŽǀĄsĞƐ͕sşƚĢnjƐƚǀşϵϴϯ

KLÍČOVÁ SLUŽBA 4IPQQJOH
$FOUFS
#DzFDMBW
t
TESCO hypermarket Břeclav t
BVUPLMÓǏF
T
ǏJQFN t
CF[QFǏOPTUOÓ
EWFDzF
NDzÓäF
USF[PSZ t
ÝJSPLâ
WâCǔS
[ÈNLǾ
B
WMPäFL t
ǏBMPVOǔOÓ
EWFDzÓ
TISOPWBDÓ
EWFDzF t
OPV[PWÏ
PUFWÓSÈOÓ
EWFDzÓ
B
BVU

NOVĚ OTEVŘENÁ POBOČKA

Klíčová služba TESCO – hypermarket otevírací doba Po – Ne 8:00 – 20:00 hod. FNBJM
KBSWBMJT!UJTDBMJD[

www.zamky-valis.cz 4

Mob.:728 553 010

5

ŠKOLNÍ KURÝR ZÁKLADNÍ ŠKOLA VALTICE

Slavnostní zahájení školního roku Prázdniny skončily, doba dovolených a odpočinku je za námi a školákům jako již tradičně na začátku září začínají školní povinnosti. Slavnostní zahájení školního roku 2013/2014 proběhlo 2. září na nádvoří ZŠ Valtice. V úvodním proslovu přivítala ředitelka školy zaměstnance, žáky a jejich rodiče, starostu města pana Ing. Pavla Trojana a ředitelku mateřské školy paní Irenu Maroušovou. V letošním školním roce se bude na naší škole k datu 2. 9. 2013 vzdělávat 276 žáků, což je o 5 žáků více než loni. V přípravném týdnu nastoupila nová paní učitelka Mgr. Lenka Úlehlová pro výuku matematiky a informatiky. Všem novým žákům přeji, aby se jim u nás líbilo a našli si nové kamarády. Paní učitelce přeji vstřícné kolegy, vnímavé a poslušné žáky a elán do nelehké práce s dětmi. Ke slavnostnímu zahájení neodmyslitelně patří vítaní nových prvňáčků. Letos máme dvě první třídy, které navštěvuje 37 žáků. Třídními učitelkami jsou Mgr. Jarmila Mauksová a Mgr. Ivana Macková. Všichni víme, že práce s prvňáčky je velmi náročná, a proto jim přeji hodně trpělivosti, spoustu zajímavých nápadů pro práci s dětmi a dobrou spolupráci s rodiči.

Na slavnostním zahájení paní ředitelka nové prvňáčky slavnostně „ošerpovala“ a třídní učitelky jim předaly drobný dárky, které pro ně zajistila firma Papera. Touto cestou děkuji firmě STAVMAT IN a.s. Břeclav a firmě STILLUS s.r.o. Břeclav, které šerpy naší škole sponzorsky věnovaly. Vychovatelkám školní družiny a školního klubu děkuji za dozdobení šerp, které budou dětem hezkou vzpomínkou na slavnostní zahájení jejich prvního školního roku.

Nové prvňáčky do „opravdové“ školy uvedla společně se žáky 9. ročníku ředitelka MŠ Irena Maroušová. Pan starosta ukončil setkání krátkým proslovem, ve kterém popřál všem pedagogům, žákům a zejména deváťákům hodně úspěchů v novém školním roce. Úspěšný školní rok, ve kterém budeme řešit co nejméně výchovných problémů, žákům pěkné známky, trpělivost a pevné nervy při práci s dětmi, která je bezesporu zodpovědná a náročná, přeji všem pedagogům i zaměstnancům školy.

Zde je mohli obdivovat místní i přespolní při pestrém kulturním programu.

Markéta Nedělová, ředitelka školy

Sběrové dny pokračují na naší škole i letos V loňském školním roce se naše škola zapojila do sběru papíru a navázala spolupráci s firmou Stavosur Hustopeče. Během roku se uskutečnilo 5 sběrových dnů, kdy žáci měli možnost odevzdat papír pro školu, který pak následující den odvezli zaměstnanci firmy Stavosur. Získané peníze za odpadové suroviny jsou pro školu dalším finančním prostředkem, který můžeme využít na zlepšování materiální úrovně školy. V letošním školním roce se sběrové dny budou konat v pondělí vždy od 1400 – 1600 hod., a to v následující dny: 18. 11. 2013, 13. 1. 2014, 17. 3. 2014 a 26. 5. 2014 1. sběrové odpoledne již proběhlo a škola odevzdala za podpory svých žáků a valtických firem celkem 1 680 kg papíru. Je pravdou, že do této akce se zapojují stále stejné děti, především z 1. stupně. Proto bych ocenila, kdyby se k nim přidali i ostatní a žáci starší. Žákům sedmých až devátých tříd, kteří pomáhají při odvozu papíru, moc děkuji. Markéta Nedělová, ředitelka školy

Dýňobraní 10. a 11. září 2013 proběhlo na školním dvoře tradiční Dýňobraní. Během dvou slunečných odpolední jsme ve spolupráci se školní družinou a školním klubem vyřezali a ozdobili více jak 120 dýní, které pak byly převezeny k Valtickému podzemí.

Miroslav Kostiha Penzion "U Kostihů" Prodej ovocných stromků a ovoce Sadová 900 691 42 Valtice tel.: 519 352 659 mobil: 602 864 161 [email protected] 6

Děkujeme rodičům i prarodičům za pomoc. Radmila Trojanová, školní klub

Zájezd do Trnavy V pátek 27. září zaměstnanci základní školy navštívili v rámci jednodenního zájezdu družební školu v Trnavě.

Spolupráce s trnavskou školou trvá již několik desítek let a pravidelně každým rokem se koná vzájemné sportovní klání mezi žáky obou škol. Na konci minulého školního roku jsme se s vedením Základní školy v Trnavě dohodli, že uskutečníme společné setkání pedagogů a zaměstnanců obou škol. Protože trnavští učitelé už u nás byli, byla řada na nás, abychom jim jejich návštěvu oplatili. V pátek ráno v 700 se skupina 21 pedagogů vydala autobusem do Trnavy. Cesta byla pohodová a v 9:15 jsme dorazili na místo. Čekalo nás velmi milé přijetí nejen od vedení školy, ale i od ostatních učitelů. Po drobném pohoštění následovala prohlídka školy. Hostitelé se na nás výborně připravili. Naši vyučující se rozdělili podle předmětů do několika skupinek, které provázeli školou vedoucí předmětových komisí

trnavské školy. Paní ředitelka Mgr. Anna Čapošová se společně se zástupkyní Mgr. Jarmilou Belkovou věnovala naší paní ředitelce. Učitelé si z této části společného setkání odnesli mnoho cenných zkušeností, inspirace a měli možnost porovnat si vzhled školy, vybavenost tříd a celkové klima ve škole s tou naší. Po prohlídce následoval oběd a potom jsme vyrazili do centra Trnavy, abychom si pod vedením zkušené průvodkyně prohlédli její historickou část. Na závěr našeho zájezdu jsme se podívali do soukromého pivovaru Sessler, kde jsme ochutnali výborný zlatavý mok. Po celou dobu naší návštěvy se nám ochotně věnovali pedagogové, vychovatelé i vedení trnavské školy. Myslím si, že za všechny účastníky zájezdu mohu napsat, že setkání s našimi partnery bylo příjemné a velmi jim děkujeme za vřelé přijetí. Moc se nám líbilo a budeme jenom rádi, když spolupráce mezi školami bude i nadále pokračovat. V květnu příštího roku navštívíme trnavskou školu opět. Tentokrát s našimi sportovci, kteří budou měřit své síly s jejich žáky v různých sportovních soutěžích.

Mezi naše VIP čtenáře patřili pan Dědeček, Michal Kavalčík alias Ruda z Ostravy nebo Klára Sedláčková. A měli obrovský úspěch. Děti poslouchaly, smály se a zpívaly a ještě si odnášely dárečky na památku tohoto dne. Věřím, že čtenářem se nikdo nerodí, ale musí se mu ukázat cesta. A proto bych vás všechny chtěla pozvat na již druhé čtení v tomto roce a doufám, že ukážeme tu cestu nejednomu čtenáři. Budeme se na vás moc těšit. Petra Caulfield, Literární klub při Galerii Reistna

Rozhovor

s Lukášem Hejlíkem

za učitelský sbor, Mgr. Markéta Nedělová

Celé Česko čte dětem již podruhé v Galerii Reistna

LiStOVáNí Už je tady zas (Timur Vermes) + prodej podepsané knihy

V červnu tohoto roku se Galerie Reistna zapojila do projektu „Celé Česko čte dětem“ a uskutečnila první čtení pod hlavičkou této nadace.

Léto 2013. Na zanedbaném plácku uprostřed Berlína se probudí Adolf Hitler. V nejhlubším míru, bez své strany, bez svých věrných, bez Evy. Sám a sám v moři přistěhovalců. 66 let po své domnělé smrti uvízne v přítomnosti a proti vší pravděpodobnosti zahájí novou kariéru - v televizi! A nakonec - jak jinak - zamíří i do politiky! Jeho heslem se stane boj proti rychlé jízdě a psím exkrementům na chodnících. Hořká politická satira ukazuje současné Německo jako cynickou společnost, kterou žene kupředu bezskrupulózní touha po úspěchu a která je navzdory desetiletím demokracie naprosto bezbranná vůči demagogům nejhrubšího zrna. "Na jedné straně je to až k popukání komická kniha, protože autor dokonale vystihl Hitlerův žargon. Na druhou stranu vám ale brzy zmrzne úsměv na tváři." (Stern). Románu se prodalo více než půl milionu výtisků. LiStOVáNí s nakladatelstvím Argo doveze Timura Vermese, aby na velkém turné pokřtil české vydání. Vy se můžete těšit na velkou černou grotesku. - účinkují: Lukáš Hejlík a Alan Novotný - v překladu Michaely Škultéty vydalo nakladatelství Argo

Jak to vlastně přijde, že listujete ještě nevydanou knížkou? Nakladatelé jsou rádi, když vůbec listujeme. Diváci jsou rádi, když je s námi autor. My jsme rádi, když se nám podaří spojit obojí a pokřtít knihu naším turné. To je právě případ knihy Už je tady zas, kterou jsem četl v prvním pracovním překladu s důvěrou nakladatelství Argo, pro které jsme ale vyzbrojili šňůru po 25 českých městech. Má to nějaká rizika? Vždycky nějaká jsou. Nechci nic zakřiknout, natož se planě chvástat, ale zpravidla to dopadne gólem. Tah na bránu je nám prostě blízký. Každý divák si vybere své, jednou bude mít radši jedno než druhé a opačně, ale ve výsledku nic není průser, lidově řečeno. A jak poznáte, že i v ještě nevydané knížce se budou diváci orientovat? Já jsem vždycky knihu před LiStOVáNím četla. A potom, co jste od nás viděla, můžete říct, že nám věříte? Protože publikum na stálých scénách nám věří. Troufnu si říct, že nejdou za tituly, jdou za námi, protože vědí, že jim přineseme něco, co je zaujme, ať už více nebo méně, vždycky nějak. Četla jsem i krátkou a vtipnou ukázku z knihy na vašich stránkách www.listovani.cz. Spojení 'Hitler' a 'vtipný' je dosti neobvyklé. Bude to tedy spíše sranda nebo postrach? Byl bych rád, kdyby vyšlo obojí. Celé turné se odehrává před našimi předčasnými volbami. A závěr knihy trochu děsí, dává najevo, že Vůdce, který se rozhodl znovu kandidovat, má reálné šance. Věřím, že to bude dostatečně alarmující i u nás. Do té doby je to však nezadržitelná sranda a budu rád, když to tak bude působit. Lidé by měli vyprsknout smíchy a až pak si dát ruku přes pusu a říct, uff, je to dobře? Je dobře, zvlášť když nechají zapůsobit právě samotný konec. Je to krajní téma a my mu zaoblovat hrany nebudeme. Těším se ale, věřím, že to Petra Caulfield, bude velmi fungovat. Literární klub při Galerii Reistna

Mikulovská 151 691 42 Valtice  519 352 365

Výstavba pasivních staveb 3ĤMþRYQDEHGQČQt

Pondělí -Pátek 9.00 - 12.00 13.30 - 17.00

profesionalita, rychlost, cena Valtice, tel: 608 658 317

www.forting.cz 7

Kariérní poradenství bezplatně pomáhá občanům Jihomoravského kraje Bezplatně se poradit o svém životě a profesním směřování - přesně takovou službu nabízí JMK svým občanům v brněnském Centru vzdělávání všem. Jak takové kariérní poradenství vypadá a k čemu je dobré, jsme se

zeptali kariérní poradkyně Martiny Ježkové. Co kariérní poradenství je a komu je určeno? Kariérní poradenství je určeno všem. Nechápeme kariéru jenom ve smyslu „ten ale udělal kariéru“. Kariérou rozumíme profesní život a snahu každého z nás o dobré uplatnění, díky kterému něco vytváříme a vyděláváme peníze. Někdy je ale člověk spíše ve vleku událostí, necítíme se šťastni, práce nás nebaví nebo chceme změnu. V takovém je potřeba se zastavit a zmapovat si, co vlastně chceme v životě dělat. A s tím vám mohou pomoci naši školení konzultanti. Na rovinu - poradit si sám nebo mít k ruce odbornou pomoc je pořádný rozdíl. Proč bych ho měl potřebovat zrovna já? Radit se k nám chodí lidé různých oborů – od maminek po mateřské dovolené, přes řemeslníky až po úředníky. Pocit, že se chci pracovně někam posunout, může mít zkrátka každý. Lidé k nám chodí konzultovat nejrůznější pracovní otázky – když nemohou dlouho najít práci, když neví, zda práci změnit nebo raději zůstat. Stává se, že potřebují jenom poradit, jak být lepší u pohovorů, nebo zvednout sebevědomí. Jak kariérní poradenství probíhá? Stačí nás jednoduše kontaktovat a domluvit

Ing. Josef VLK Stavební projekce + 420 777 867 966, [email protected]

si termín. Na první schůzce vlastně zmapujeme, čeho chcete dosáhnout, jaká je vaše představa o profesním životě. Pak si stanovujeme jednotlivé kroky, které se klient snaží s naší pomocí uskutečňovat – ať už během jednoho setkání nebo dlouhodobého poradenství. Dokážete lidem pomoci i s praktickou stránkou věci? Třeba hledáním zaměstnání? Databázi volných pracovních míst u nás v Centru vzdělávání všem nenajdete, nesuplujeme práci Úřadu práce, i když s jednotlivými úřady spolupracujeme. S každým člověkem si ale v klidu sedneme a pátráme, jaká oblast kariéry ho oslovuje a co je potřeba udělat, aby se mohl profesně posunout. Můžeme samozřejmě pomoci se sepsáním životopisu, motivačním dopisem nebo s praktickou přípravou na pohovor. Co byste vzkázala lidem, kteří váhají, zda k vám do CVV přijít? Není na co čekat! Za zkoušku nic nedáte, naše služby jsou zcela zdarma. Můžete u nás získat jiný pohled na věc, mnoho podnětných myšlenek. Podpoříme vás v hledání nových věcí v životě a pomůžeme tu změnu v praxi rozvinout. Zkrátka - nejenom o ní mluvit, ale také ji uskutečnit. Služby Centra vzdělávání všem (zdarma) •Kariérní poradenství •Informace o celoživotním vzdělávání v JMK •Zprostředkování zahraničních stáží pro absolventy SOU Centrum vzdělávání všem: Pražská 38b, Brno-Bosonohy www.vzdelavanivsem.cz Telefon: 547 215 588 Email: [email protected]

Nakládejte s odpadem

odpovědně Prakticky obden musejí pracovníci technických služeb města odvážet pohozený odpad z míst, která nejsou určena k jeho odkládání a nemohou se tak věnovat smysluplnější činnosti. Typickým příkladem jsou kontejnery na sklo, elektroodpad a textil v Klášterní ulici nebo nahodile odložený biologický odpad na veřejných prostranstvích mimo stanovené sběrné dny. Přemístění kontejnerů bylo vynucené rekonstrukcí velké prodejny COOP a na svém místě v Klášterní ulici už patrně zůstanou. Místo je to málo frekventované a slušným občanům města umožňuje poměrně pohodlně a bezpečně umístit odpad do připravených kontejnerů. S polito-

TAXI LEV +420 605 10 22 10 8

váním však musíme konstatovat, že některým lidem chybí základní vychování a slušnost a s odpadem nakládají nejen jako nevychovanci, ale především v rozporu se zákonem. Proto si dovolujeme tyto občany důrazně požádat, aby se svým odpadem, tak jako ostatní, vážili cestu do sběrného dvora, který

je otevřen každé pondělí a středu od 12:00 do 18:00 a v sobotu od 8:00 do 12:00. Drtivá většina Valtičanů naprosto bez problémů respektuje dobu a počet svozových dní biologického odpadu - dvakrát za měsíc, vždy první a třetí pondělí v měsíci. Mnozí navíc s povděkem využívají kontejnery před sběrným dvorem, kam mohou umístit kdykoliv biologický odpad ze zahrádek. I přes tento komfortní přístup města k občanům (jen v málokterých obcích vám odvezou zelený odpad až od domu) mají někteří lidé pocit, že jejich spolubydlící z ulice mají chuť a povinnost dívat se na hromady větví a plevele na veřejných plochách týden co týden. Typickou lokalitou, kde si hlavu nelámou s tím, kdy a kam zelený odpad odložit, je dolní konec ulice Zahradní. Dalším velmi častým místem, kde mají podobný přístup k veřejnému prostranství je nová zástavba rodinných na Sluneční ulici, kde se pytle se zeleným odpadem nebo volně položené rostlinné zbytky válejí prakticky každý týden. Škoda, že majitelé krásných nových rodinných domů mají k veřejnému prostoru tak negativní vztah. Ing. Dalibor Neděla, Město Valtice – Technické služby

Rýmovačky Rakušanův omyl Stěžoval si Rakušák, co k nám jezdí přes Celňák: „Jednáte jak na Sibiři.“ (Bleskem se ta zpráva šíří…) „Chlapi – v teple roztažení, vinohrad střihají ženy! Tomu, fakt, se nedá smát. A co na to říká stát? Vidím vinohrady střihat ženu, zkřehlou, promrzlou, Oděnou v kratičké bundě, navíc ještě těhotnou!“ Říkám si: „To možné není, po tom budu pátrat dál! Zjistím si na vlastní oči, jestli pravdu povídal.“ A tak jezdím vinohrady, tam střihače kontroluji, Že je vše úplně jinak, spokojeně se ujišťuji. Šedivá těhotná žena! – Jak to mohl tvrdit, trouba? Líp měl kouknout, čert ho vem! Vždyť má kníra pod nosem! Střihá tam chlap – dlouhovlasý, S velkým břichem – Láďa Kouba!

Španělé v Česku Do Španělska jen tak zajet, to nemohu, holečku, levnější náhradu najdu v hospodě U Dolečků. Hlasitě a ze všech stran tam španělské zní „olé“ Nebo žeby … (špatně slyším) je to české „vole“? Vysvětlení dočkal jsem za kumpánským stolem: „Sluchadlo máš, slyšel dobře, je to „olé“, vole!“ Váš spoluobčan, Milan Kolář

9

Den otevřených dveří ve vizovické nemocnici

Milosrdných bratří

růžemi přítomný personál a přítomné návštěvníky. Vedení nemocnice vydalo u příležitosti výročí pamětní medaile, propagační materiál a CD, které poskytli přítomným. Poté následovala prohlídka ambulantního oddělení, ambulance primáře MUDr. Tomáše Talanda, oddělení rehabilitace, odběrného místa a lůžkového oddělení LDN. Zde jsme se mohli setkat s pacienty, kteří mají k dispozici krásnou jídelnu, prostor bývalého refektáře a nemocniční kapli, kde se ve spolupráci s místní farností pořádají každé pondělí bohoslužby. Své volné chvíle si mohou pacienti zpestřit procházkou či posezením na čerstvém vzduchu v rekonstruované zahradě nemocnice, která sousedí se zámeckým parkem a je tedy opravdu tichým místem.

Právě před 20 lety začala vizovická nemocnice znovu fungovat pod vedením Hospitálního řádu sv. Jana z Boha a proto ve čtvrtek 26. září uspořádalo její vedení den otevřených dveří. Protože ve Valticích nemocnice fungovala pod vedením Řádu milosrdných bratří skoro 400 let, neváhala jsem příležitosti k návštěvě Vizovic využít a podívat se, jak její provoz probíhá.

Nechyběla samozřejmě slova díků, protože obyvatelé Vizovic a okolí jsou velmi rádi, že je nemocnice v provozu a slouží veřejnosti. Lada Rakovská Muzejní spolek Valtice

Nejdecký mlýn Přítomné přivítala paní ředitelka Ing. Zdeňka Vlčková a část personálu nemocnice. Mimo jiné uvedla: „Vycházíme při své práci z dvacetileté zkušenosti. Snažíme se o celostní přístup k pacientovi, tedy zajímá nás nejen jeho fyzický a duševní stav, ale i jeho duchovní potřeby. Práce v nemocnici je vlastně celoživotním posláním a snažíme se u nás pacientům vytvořit pocit domova. Naši práci zakládáme na důvěře a spolupráci pacienta a terapeuta, preferujeme individuální přístup. Snažíme se také o modernizaci zdravotnických zařízení. Rekonstruované máme momentálně oddělení rehabilitace, které se nachází v dřívějších prostorách lékárny. Máme vysokoškolsky vzdělané fyzioterapeuty a poskytujeme tyto služby i široké veřejnosti dle jejich výběru. Nemocnice dnes poskytuje klientům komfort, kdy veškerá potřebná péče je zde a nemusíme pacienta převážet jinam za vyšetřením. Je to důležité i pro naše pacienty LDN, kteří mají již své pohybové potíže a jejich převážení na vyšetření jinam, by je třeba i stresovalo.“

Liechtensteinové na svém panství vybudovali několik mlýnů, které pak pronajímali schopným mlynářům. Mnohé mlýny se však do dnešních dnů nezachovaly - např. Ladenský mlýn, ale některé měly štěstí, že si je koupili šikovní lidé a chtějí je aspoň trochu dát do původního stavu, což je práce skoro sisyfovská. Takovým typickým příkladem je třeba nejdecký mlýn nacházející se toku Dyje. Z historie víme, že o nejdeckém mlýnu se hovoří již v 16. století. Muzejní spolek se proto rozhodl, že se vypraví na tento objekt, aby se seznámil s jeho dnešním stavem. Tento mlýn byl časem Liechtensteiny přebudován na malou elektrárnu a plány, které si prohlížíme, jsou asi z roku 1893. Liechtensteinové tady vyráběli elektřinu a vysokonapěťovým zakopaným kabelem ji vedli přes Lednici, Nový Dvůr, lesem až do Valtic na zámek a do cihelny. Odběry byly hlavně sezónní a malé. Na trase bylo několik vývodů na polních mlatech a na hospodářských střediscích, a když potřebovali někde energii, tak se připojili. Fungovat to přestalo teprve tehdy, když se začala energie „krást“ tzv. zlodějkami pro žehlení a elektrické vařiče. O stavu mlýnu v této době nás informuje stará fotografie.

Své o významu nemocnice pro místní región řekli zástupci kraje, zastupitelé a paní místostarostka Mgr. Štalmachová a obdarovávali

Po roce 1945 byl mlýn zkonfiskován a svěřen do rukou národního správce. Ten jej pak nabídl Státnímu zemědělskému statku a k mletí se používal až do roku 1951. Pak došlo k zanedbání jeho údržby, k devastaci celé stavby a k demontáži celého zařízení mlýna. V roce 1970 byl mlýn přeměněn ve výrobnu záclon, a tím byla prakticky zničena strojovna mlýnice a mlynářův dům byl využít jako bytový dům. Přívodní kanály byly zasypány. V roce 2000 si mlýn zakoupil Akad. arch. Miroslav Vochta. Areálem bývalého mlýna nás provází syn a zeť majitele.

Ukazují nám nejstarší dochovanou budovu, která ale dnes již k mlýnu nepatří. Její propojení s novějším domem mlynáře však nacházíme ještě dnes, jako stopy po černé kuchyni a krásné klenuté sklepní prostory. Mlýnský dvůr je malebně rozložený mezi korytem Dyje a mlýnským náhonem. Ležel prakticky na ostrově a s okolními domky je spojoval dřevěný mostek, který však spadl při pročišťování přívodního kanálu. Prostory novějšího domu mlynáře dnes majitel užívá k bydlení. Vedle stojí původní mlýnice, která se nacházela od terénu až po podkroví. Vystupujeme do poschodí a všude v podlaze vidíme díry po dopravnících. Dostáváme se až pod střechu, kde obdivujeme krásnou trámovou vazbu a na trámech vidíme značky, dle kterých můžeme usuzovat, kolik pytlů se namlelo. „Pravděpodobně do třicátých let minulého století zajišťovalo pohon mlýna pouze vodní kolo. Stav vody však byl dosti nejistý a tím nespolehlivý. Proto byl přebudován z obyčejného složení s mlýnskými kameny poháněnými vodním kolem, na složení umělecké s válcovými stolicemi, poháněnými Francoisovou turbínou o výkonu 5 koňských sil. To zajišťovalo nejen pohon strojního vybavení válcového mlýna, ale prostřednictvím velké transmise procházející do stodoly, pohánělo mlátičku, pilu, cirkulárku a řetězovku. Později pak zde byl zabudovaný naftový motor. Za války se stacionární dieslový motor nemohl používat, protože nafta byla strategický materiál. Strojní vybavení se však nedochovalo. To víte, po válce vznikly akce na sběr železného kovu,“ říká náš průvodce. Nový majitel nejprve opravil dům mlynáře a ten obývá již 8 let.

Náhon i odtokový kanál, přítok na turbínu 10

Poutní den ve Valticích

byly zavezeny. Velký kus práce byl proveden při odtěžovaní a čistění náhonu, kde byly nalezeny dvě turbíny, které dnes můžete vidět na jeho břehu. „To si málokdo umí představit, co jsme vytěžili bahna, které jsme odváželi na pole či skládky. Věnovali jsme této práci několik víkendů. Po té třídenní dřině jsme museli vždy ještě umýt silnici. V náhonu se dnes zdržuje hodně dravých ryb, chodí sem i bobři a je to ideální prostor pro rybáře.“ Svoji pozornost jsme věnovali také jedné z nejznámějších soch renesance Michelangelově Pietě.

Dnes se zrcadlí vodní hladina náhonu opět kolem bývalého mlýna jako dříve. Na břehu stojí dřík kašny s maskaróny. Byl sem dovezen z mikulovského náměstí, protože byl již hodně poškozen a při opravě kašny musela být zhotovena jeho replika. Tato kašna je známa z jedné staré fotografie, na níž v době 2. světové války v Mikulově u ní pózuje Adolf Hitler. Areál mlýna se rozrostl také o malý penziónek, ubytování v maringotce či kontejneru. K ubytování by časem měla sloužit celá bývalá mlýnice, ale opravy jsou nákladné a stavba pokračuje pomalu. Je třeba v prvé řadě opravit střechu. V zadní části areálu tzv. na ostrově byla přistavěna před pěti léty nová budova, která slouží jako konírna. Je zde také v provozu kovárna a stolárna. Majitelé se mají co ohánět, pokud chtějí všechny své plány uskutečnit. A je jich opravdu hodně. Rádi by osadili na původní místo turbíny, aby se dodržel původní charakter objektu, který je dnes téměř technickou památkou. Děkujeme svým ochotným průvodcům a přejeme hodně štěstí při realizaci jejich plánů.

Obdivovali jsme opracovanost mramoru - jemnost a uhlazenost, prostě půvab sám. Následovala prohlídka vatikánských muzeí. Jejím vyvrcholením se stala návštěva Raffaelovy komnaty a Sixtinské kaple, kde Micheangelo zobrazil biblický vývoj člověka od jeho stvoření až po potopu světa a výzdobu bočních stěn provedli velikáni jako Botticelli, Pinturicchio a Perugino. Velkou zajímavostí byla i návštěva české sekce radia Vatikán. Byli jsme srdečně přijati jejich dlouhodobým hlasatelem a vedoucím P. Josefem Koláčkem SJ. Ten nás seznámil s historií českého vysílání a jinými zajímavostmi, týkajícími se přímo spolupráce s náměstky Kristovými zde na zemi.

V kostele milosrdných bratří proběhla slavnostní mše svatá, kterou celebroval otec Vojtěch Málek, OH. V prostoru bývalého kláštera pak následovalo malé pohoštění od členů Řádu sv. Jana z Boha, které se vyznačovalo srdečnou atmosférou. Lada Rakovská, Muzejní spolek Valtice

Havířov 2013 Výtvarník Vladimír Znamenák a jeho malí výtvarnici mají úspěchy

Lada Rakovská Muzejní spolek Valtice

Malíř a grafik Vladimír Znamenák, otevřel v roce 2000 pro děti keramickou dílnu ve Valticích. Tu však musel v roce 2004 opustit. Své pedagogické činnosti se však nevzdal a pustil děti do svého ateliéru v Hlohovci. Z Valtic do jeho ateliéru přijíždí T. Minaříková a Š. Mikuláš. Výtvarníka však navštěvují děti z celého Valticka. Z Hlohovce je to M. Černý, z Lednice S. Polák a J. Sedláček, z Charvátské Nové Vsi pak R. Prchal, Z. Prchalová, V. Šebesta a V. Čapková.

Pouť do Říma

Valtická farnost se vydala na tradiční pouť do Říma. V průběhu sedmi dní jsme měli možnost poznat nejen významné římské kostely a v mnohých z nich prožít i mše svaté, které celebroval mon. otec Karel Janoušek, organizátor této pouti. Protože v Římě kdysi studoval, byl nám také dobrým průvodcem spolu s panem Miklasem z CK. Navštívili jsme významné stavby tohoto města jako Colosseum a Forum Romanum, památník krále Viktora Emanuela, Španělské schody, fontanu di Trevi, Andělský hrad, katakomby sv. Calista atd. Největším zážitkem pro většinu účastníku byla středeční dopolední audience u Svatého otce na Svatopetrském náměstí, prohlídka baziliky sv. Petra a jejich katakomb s hrobem sv. Petra.

Jako každoročně u příležitosti svátku sv. Augustina 28. srpna byl Řádem milosrdných bratří uspořádán ve Valticích poutní den.

Na závěr jsme navštívili městečko Assisi, které se rozkládá v srdci Umbrie, a z kterého se po staletí šířily myšlenky sv. Františka. Cítili jsme se spřízněni s tímto městečkem, protože v 13. století přišel do Valtic jeho řád a vybudoval zde první špitál. Prohlédli jsme si tzv. horní i dolní baziliku sv. Františka a poklonili se u jeho hrobu, což nás vedlo k modlitbě či tichému zamyšlení. Pak jsme navštívili kostel sv. Kláry, sv. P. Marie sopra Minerva a katedrálu sv. Rufina. Naší pozornosti neunikla samozřejmě ani okolní nerovná půvabná krajina s olivovníky, která přitahuje turisty z celého světa. Lada Rakovská 11

Znamenák se však věnuje i přípravě budoucích středoškoláků a vysokoškoláků uměleckých škol. Ani ve svém věku výtvarník neopomíná obesílat výtvarnými pracemi mezinárodní soutěže. Jednou z nich je i největší dětská výtvarná soutěž v Havířově, kterou kdysi sám založil. V letošním září, probíhal již 23. ročník této mezinárodní soutěže dětí z MŠ, ZŠ a nižších tříd gymnázií v oboru kresby a grafiky

„Krásná jako kvítka je ta země ...“. Letošním tématem byly historické příběhy. Tuto soutěž obeslalo devět zemí a celkový počet dosáhl počtu 800 dětských prací. Vernisáž těchto prací proběhla v havířovském kulturním domě Leoše Janáčka 6. září. Děti byly nadšené ze svých úspěchů.

Výtvarný kroužek Hlohovec získal hned několik ocenění. Hlavní cenu primátora města Havířova získala devítiletá Terezie Šebestová z Charvátské Nové Vsi za linoryt Král Ječmínek, sedmiletá Elenka Uhrová z Břeclavi pak obsadila třetí místo ve své věkové kategorii linorytem Královna Eliška a mezi vystavenými pracemi byla i práce valtické Terezie Minaříkové. Nahlédnout do výstavních síní dětských prací v Havířově bylo možné do konce září. Obdivuhodné je, že pan Znamenák stále přijímá nové děti do svých kurzů. Panu Vladimírovi Znamenákovi děkujeme za úspěšnou reprezentaci Valticka a dětem přejeme dobrou inspiraci do ročníku 2014, jehož tématem jsou „Přírodní živly“. Lada Rakovská, Muzejní spolek Valtice

O učiteli a sbormistrovi

Kolářovi

V posledních pěti Valtických zpravodajích jsem uveřejnila své rozhovory s panem Kolářem, který se letos v prosinci dožívá v dobrém zdraví a spokojenosti osmdesáti let. Při rozhovorech s ním jsem si uvědomovala, že nad všemi mými otázkami přemýšlel jen chvíli, že je i přes svůj věk pohotový a důvtipný. O tom svědčí především i jeho básničky, které skládá, které mi četl a které nyní zveřejňuje ve Valtickém zpravodaji jako „Rýmovačky“. Během našich hovorů mi připadalo, že se mu po jeho bývalém aktivním životě stýská. A není divu, protože doby, kdy měl před sebou početný pěvecký sbor nebo přeplněný sál, který živě reagoval na hity a rozezpíval se, jsou nenávratně pryč. A tak jsem se jej zeptala přímo a on mi řekl: „Musel jsem, ač nerad si přiznat, že čas pokročil a je třeba končit. Těší mě ale, že mám v dirigentské práci nástupkyni Petru Filipovou. Dělal jsem v životě všechno se zaujetím a láskou, mám na co vzpomínat.“ V pedagogické práci spatřoval pan Kolář svoje životní poslání. Byl oblíbený u svých žáků i kolegů. Žákům byla sympatická jeho spravedlivost, otcovský humor a jeho široký rozhled. U svých kolegů budil úctu svojí skromností, příkladnou houževnatostí a pracovitostí. Rozvíjel hudebnost nejen v dětech, ale i v dospělých a na svých koncertech vychovával i obecenstvo. A tak za celou tu práci mu náleží vřelé poděkování a tím nejlepším budou jistě vyjádření jeho bývalých kolegů, žáků a občanů. Lada Rakovská, Muzejní spolek Valtice

Napsal bývalý žák Michal Uher: „Nejsem nějak hudebně nadán, takže nikdy jsem nepatřil mezi jeho oblíbence, ale pan učitel Kolář patřil mezi mé oblíbené učitele. Měl jsem rád pro jeho humorný vztah k nám dětem. Kromě zpěvu vyučoval mnoho jiných předmětů, třeba kreslení a i to nám dokázal dobře vysvětlit. Rád na něj vzpomínám a přeji mu hodně zdraví do dalších let.“ Napsala sboristka MUDr. Božena Hrdličková: „Se zájmem jsem si četla vzpomínky pana Milana Koláře, učitele, sbormistra, muzikanta, ochotnického herce, který ve všech těchto oblastech vyvíjel bohatou činnost a udělal velmi mnoho pro valtické občany, jejich vzdělání a kulturní obohacení. Já sama jsem byla několik let členkou zmíněného ženského sboru a pak i smíšeného sboru, založeného v roce 1990. Moc ráda na léta prožitá ve sboru vzpomínám, nebyli jsme žádní perfektní zpěváci, občas notička uletěla, ale zpívali jsme rádi a s chutí. Těšila nás přízeň i uznání posluchačů na našich četných vystoupeních, ať už to byly Vánoční mše ve farním kostele nebo koncerty v zámecké kapli i jinde, nejen ve Valticích, ale i v okolí a také v zahraničí - v Rakousku nebo Německu. V roce 2003 jsme se zúčastnili projektu „Partnerství měst a občanů“ (Německa, Polska a České republiky) pod záštitou Nadace Roberta Bosche a v rámci tohoto projektu jsme navázali spolupráci s pozounovým sborem „Posaunenchor Laubendorf“ a podnikli dva zájezdy do německého města Langenzenn u Norimberka. Vystupovali jsme v Langenzennu v protestantské katedrále, v katolických kostelích v okolních vesnicích a třikrát v programu při oslavách 1050. výročí založení města v centru

v areálu nemocnice ve Valticích nabízí

PRANÍ A MANDLOVÁNÍ PRÁDLA

DOPRAVA ZDARMA

Tel.: 519 363 171, 519 363 172 www.valticeservis.cz

Počítače, Internet

724 950 605 12

Langennzenu pod širým nebem. Přestože naše vystoupení bylo přerušeno dešťovou přeháňkou, mělo velký úspěch u publika. Zazpívali jsme několik moravských lidových písní v úpravě pro sbor a dva páry z Valtické krojované společnosti pak zpestřily náš program tanečním vystoupením. Samozřejmě naše krásné slovácké kroje byly středem pozornosti, což nemalou měrou přispělo k propagaci našeho regionu i města Valtice. Při přátelském posezení s německými hudebníky a zpěváky jsme si mohli společně zazpívat, zatančit i vyměnit zkušenosti z naší činnosti pokud to naše jazykové znalosti dovolily. Ve volném čase jsme navštívili město Norimberk a Rothenburg. Stejně zdařilá byla i návštěva německého sboru ve Valticích, kde jsme měli společný koncert ve farním kostele a ještě bylo samostatné vystoupení německých trubačů v neděli ráno před mší. Pro své hosty jsme připravili zájezd do Moravského krasu, který se setkal s nadšeným ohlasem. Tímto jsem chtěla jen doplnit vyprávění Milana Koláře o činnosti Smíšeného pěveckého sboru, jinak už vše podstatné řekl. Pod jeho vedením jsme zpívali rádi a vždy jsme se snažili o co nejlepší výkon, na zkoušky jsme se těšili a velmi rádi vzpomínáme i na sborová soustředění na Rusavě i jinde, kde bylo kromě zpěvu ještě dost času na společnou zábavu a večerní posezení u táboráku. Netřeba dodávat, že duší všeho tohoto dění byl právě náš sbormistr Milan Kolář, a za to mu patří můj veliký dík.“ Napsala bývalá žákyně a sboristka Ondřejka Balabánová (Vaculíková): Ráda bych touto cestou poděkovala paní Ladě Rakovské za milé rozhovory na pokračování s panem učitelem Milanem Kolářem. Jeho vzpomínání mě přimělo k oprášení starých černobílých fotek z dob ochotnického divadla, ve kterém kdysi hrávala i moje maminka. Nejvíc se mi však vybavila 80. léta - hodiny hudební výuky, zkoušky a vystoupení sborového zpěvu a také pionýrské tábory v Rešicích. Zatím co ve škole i ve sboru jsme většinou písněmi budovali socialismus či opěvovali legendárního sovětského velikána, na táborech nás pan učitel zasvěcoval do textů Ivana Mládka. Dobrá nálada, šibalský úsměv, charisma i nezbytné kuřácké pokašlávání - to vše patřilo a doufám, že ještě dlouho patřit bude k osobnosti pana učitele Koláře. Děkuji vám a přeji hodně zdraví, pane učiteli! Napsal Mgr. Michal Hyčka: Kolega Milan Kolář. Přestože sám jsem již dosáhl důchodového věku, stále mám tu čest setkávat se s učiteli, kteří mě učili ještě na základní škole – pan učitel Milan Kolář, paní učitelka Ludmila Sobotková a manželé Ludvík a Slávka Janků. Tito s mnoha dalšími zkušenými pedagogy valtické školy, dnes již bohužel zesnulými, se výrazně podíleli na mé výchově i na výchově několika generací valtických občanů. Sám jsem je zažil jako žák, později jsem se stal jejich kolegou. Pan učitel Kolář učil na valtické škole v letech 1963-1999. Když přišel do naší školy, bylo mi 13 let. Okamžitě se však stal pro většinu „nás puberťáků“ spolu se svým celoživotním kamarádem Ladislavem Rollinkem naším velkým vzorem. Milovali jsme ho již

jako žáci. Jeho humor, nadhled, kamarádský přístup a obětavost ve prospěch dětí, to vše bylo upřímné, takže jsme se na jeho hodiny zpěvu a tělocviku stále těšili. Také v pedagogickém sboru byl pan učitel velmi oblíben. Vždy dokázal svým humorem a přístupem k práci, ale i životu odlehčit problémy a starosti, které náš život přináší. Celý svůj život zasvětil hudbě a sborovému zpěvu. Patřil také k výrazným osobnostem valtického ochotnického divadla. Po odchodu do důchodu zůstal pan učitel Kolář dále aktivní. Stále se živě zajímal a zajímá o dění na základní škole, udržuje s ní těsný kontakt. Pro naše město byl a stále je se svými pěveckými soubory již desítky let zárukou kvalitní úrovně kulturních akcí. K lásce k hudbě a zpěvu přivedl stovky Valtičáků. Po celý svůj život vystupoval velmi skromně. Jeho práce byla vždy poctivá, trpělivá, až mravenčí, přitom však velmi hodnotná a úspěšná. Zcela zaslouženě mu při oslavách 820 let našeho města a u příležitosti jeho 80. narozenin byl udělen titul „Zasloužilý občan Valtic“. Pane učiteli, přeji Vám do dalších let pevné zdraví a mnoho optimismu, který Vás po celý život provázel. Bylo mi ctí být Vaším žákem i kolegou.

Valtický florbal vstoupil do nové sezóny již tradičně s družstvem mužů, a nově s družstvem dorostenců Předposlední víkend v září se naplno rozběhly soutěže pro florbalové oddíly ve Valticích. Muži hráli na domácí půdě, a dorostenci cestovali do nedalekého Hodonína. Dorostenci začínají 1. sezonu v rámci Jihomoravské ligy dorostenců, kde můžou nastupovat ve složení z minulého roku. Bohužel na první turnaj jsme opět nebyli schopni jet v plném složení, ať už z důvodů zranění – 3 hráči, anebo účasti dalších 3 hráčů na jiných sportovních aktivitách. Zejména nám chyběl brankař, takže i z toho minima jsme byli nuceni vzít hráče z pole a postavit jej do branky. Na úvodní turnaj jsme dostali soupeře vysokých kvalit, a to FBC Moravské Budějovice, a Hattrick Brno. S celkovým počtem 7 hráčů jsme se statečně drželi taktických pokynů a bojovali jsme až do konce, avšak oba zápasy jsme prohráli shodně 13:1. V dorostenecké kategorii se již hraje florbal ne vzdálený mužskému pojetí, a pro naše hráče je pořád prostor ke zlepšení, hlavně účastí na turnajích v dostatečném počtu. I přes nepříznivé okolnosti se kluci semkli, bojovali a snažili se ze všech sil, ale postupem času se projevila únava, a skóre narůstalo až v posledních třetinách obou zápasů. Hráčům na hřišti nemůžu jako trenér vytknout nic, co by bylo způsobené neochotou, nebo podceněním. Technické a taktické problémy jsme schopni vyřešit během tréninků. Střelci za náš tým byli Pavel Trojan, který se prosadil po pěkné přihrávce Tomáše Kvinty, a Lenny Andreas Grznárik, který skóroval po individuální akci. Škoda, že jsme alespoň kosmeticky výsledky neupravili, protože pár dalších příležitostí jsme k tomu měli. Další turnaj odehrají dorostenci již 6.10. v Rousínově. Doufáme tedy ve větší hráčskou účast, a také zapojení rodičů. Domácí zápasy družstva mužů FBC Valtice, neděle 22. 9. 2013 FBC Valtice vs. FRC Mikulov, 4:3 Do prvního utkání letošní sezony jsme nastoupili v poněkud pozměněné sestavě, ve které se objevilo hned několik nových posil, a také s novým kapitánem, kterým byl zvolen Tomáš Krchňáček. Soupeř, který na nás čekal, byl již tradiční rival ze sousedního Mikulova, se kterým jsme v minulosti sehráli mnoho krásných a napínavých zápasů, a ani tentokrát tomu nebylo jinak. Střetnutí začaly oba týmy aktivně, avšak vytvořit si ideální pozici pro vstřelení branky se nepodařilo ani jednomu mužstvu. Diváci se nakonec branky v první třetině dočkali, když dvě minuty před jejím koncem vstřelil po individuální akci vedoucí gól našeho mužstva Michal Papiernik, čímž vnesl na naše hokejky klid a jistotu. Ve druhé třetině hra pokračovala ve vyrovnaném tempu se spoustou šancí na obou stranách, oba brankáři však byli pro své týmy pevnou oporou. Přibližně v polovině třetiny přišlo zbytečné vyloučení našeho hráče, Mikulovu jsme nabídli přesilovou hru a ten ji bez zaváhání využil a srovnal tak stav na 1:1. Toto vyrovnání nás ovšem nijak nepoznamenalo, spíše naopak, zvýšili jsme tempo hry,

JUDr. Ivana Lorenzová

3RERþND9DOWLFH1iPČVWt6YRERG\

email:[email protected]

kontakt 602 24 98 18

FBC Valtice vs. FBC Pohořelice, 5:3 Ke druhému utkání jsme nastoupili proti týmu z Pohořelic, který se vyznačuje svým nepříjemným fyzicky náročným stylem hry. Náš tým měl mezi prvním a druhým utkáním pouze zhruba 20-30 minut pauzu, což pro nás byla nová situace, kdy jsme hráli dva zápasy ihned po sobě, a nevěděli jsme, jak se s ní dokážeme po fyzické stránce vyrovnat. Do utkání vstoupily jednoznačně lépe Pohořelice, když se okamžitě po prvním rozehrání chopily míčku a po pouhých třech vteřinách hry vstřelily vedoucí branku. Tento brzký gól v naší síti mohl vyvolat mnoho negativních emocí mezi našimi hráči, avšak dokázali jsme udržet chladné hlavy a již za necelé dvě minuty jsme srovnali. Zasloužila se o to svým důrazem další posila z Břeclavi, Marek Nešpor. Několik málo minut po vyrovnávací brance jsme díky dalekonosné střele obránce Jakuba Gaša zvýšili na 2:1. Úvodní třetina celkově probíhala ve velmi svižném tempu, které vytvářel především tým z Pohořelic, jenž nám svým rychlým a nápaditým pohybem dělal nemalé problémy. Vytvořit si gólovou šanci ale díky našemu zodpovědnému bránění nedokázal, a pokud přeci jen prolomil naši obranu, tak jsme se mohli spolehnout na skvěle chytajícího Jana Vlašice. Druhé dějství pro nás začalo velmi povzbudivě, stačilo pouze čtyřicetpět sekund hry a zvýšili jsme na 3:1 po skvělé kombinaci nahrávajícího Lukáše Kubáta a skórujícího Petra Gála. Do konce zápasu však zbývalo ještě mnoho času a neměli jsme ani zdaleka vyhráno, což se nám také vzápětí potvrdilo. Během následujících dvou minut padly hned tři branky, dvakrát skóroval soupeř a vyrovnal tak stav na 3:3, avšak poté opět strhl vedení na naši stranu další dalekonosnou střelou Jakub Gašo. To bylo z druhé třetiny vše, a čekala nás tedy poslední třináctiminutovka, do které jsme vstupovali s jednogólovým náskokem a také s dostatečnými fyzickými silami, což bylo velmi pozitivní zjištění. Hra se opět přelévala z jedné strany na druhou, obě mužstva měla několik slibných příležitostí, ale tentokráte jsme soupeři nedovolili vyrovnat, ba naopak jsme z hokejky Dalibora Bukovského přidali ještě jednu branku a zápas s jistotou dotáhli do vítězného konce.

ÒþHWQtILUPD

$GYRNiWQtNDQFHOiĜ

Poskytuji SUiYQtVOXåE\YREODVWLREþDQVNpKR rodinného, obchodního, pracovního a správního práva, QDEt]tPVHSLVYãHFKGUXKĤVPOXY ]DVWXSRYiQtSĜHGVRXG\DMLQêPLRUJiQ\SUiYQtNRQ]XOWDFH DWRSRSĜHGFKR]tWHOHIRQLFNpGRKRGČYþDVHGOH9DãHKRSRåDGDYNX

vytvářeli si velké množství šancí a do konce třetiny jsme dokázali přidat další dvě banky do soupeřovy sítě, o což se zasloužili dva noví hráči přestoupivší z Břeclavi, Petr Gál a Robin Machovský. Se stavem 3:1 v zádech jsme do poslední třetiny utkání vstoupili možná až příliš uvolněně a Mikulov nás za naši nepozornost potrestal, když prvně opět po našem zbytečném vyloučení snížil v přesilové hře, a následně po nedůrazu obranných řad srovnal stav zápasu na 3:3. Střetnutí dále probíhalo se šancemi na obou stranách, ne však gólovými, a schylovalo se tak k, dalo by se říci, zasloužené remíze, která by zápasu po jeho průběhu i slušela, avšak tentokrát se štěstí přiklonilo více na naši stranu v podobě branky svátečního střelce Zdenka Pulkrábka, která rozhodla o našem vítězství 4:3. Branky a asistence: Papiernik, Gál (Máčal), Machovský, Pulkrábek (Gašo)

Bc. Alexandra Ekrtová Mgr. Petra Bártková ƉŽďŽēŬĂsĂůƚŝĐĞ sĂůƚŝĐĞ͕ϲϵϭϰϮ͕EĄŵ͘^ǀŽďŽĚLJϭϱ ŐƐŵ͗нϰϮϬ ϲϬϱ Ϯϰϵ Ϯϰϯ porady dle telefonické dohody

13

nabízí YHGHQtGDĖRYpHYLGHQFH~þHWQLFWYt'3+PH]G VNODGĤDSRGSĤUQêFKHYLGHQFtGOHSRåDGDYNĤ]iND]QtND

Tel: 608 676 952, email: [email protected]

Branky a asistence: Nešpor (Máčal), Gašo (D. Bukovský), Gál (Kubát), Gašo (Lišovský), D. Bukovský (Lišovský) Závěrem bych chtěl poděkovat všem hráčům za příkladný přístup a týmový výkon, a také našemu novému trenérovi Jakubovi Matuškovi, který se těchto zápasů sice nemohl zúčastnit, jeho práce se však na našem výkonu výrazně projevila. Za celý tým dále děkujeme našim sponzorům; Městu Valtice, společnostem Bricol-M, s. r. o., Alcaplast, s. r. o., a Disco Clubu Kinopolis Valtice, bez kterých by naše účinkování v této soutěži nebylo realizovatelné. Děkujeme také divákům, kteří pravidelně vytvářejí skvělou atmosféru, a těšíme se na další domácí zápasy, které jsou pro nás vždy jedinečným zážitkem. Radovan Machálek, sekretář FBC Valtice Ing. Radovan Růžička,předseda FBC Valtice

Děti na kolejích kniha na pokračování...

Juch, juch, hody! 1.

„Maminko, máš to moc dobré. Opravdu jsem si pochutnal. Kačena byla křehká a to kedlubnové zelí mňam,“ pomlaskával si tatínek u hodového oběda a zalil sousto pivem. „Rád si ještě přidám,“ pohladil ji pohledem a počkal, až mu nabere. „Jsem moc ráda, že Ti chutná. Ale návštěva neříká nic. Tak si to asi každý nemyslí,“ vyslala tázavý pohled na babičku. Říkala si o kritiku. Věděla to, i když tajně doufala, že snad tentokrát přece jen ... „Zaplať pán Bůh za ty dary, ale kačenu jsi ještě mohla krmit, děvče, aby byla tučnější. Ostatní máš dobré. To víš, jako doma to není, ale to nebude nikdy,“ tchyně tradičně s pochvalou šetřila jako se šafránem, i když se jí brada blýskala tekoucím sádlem. „My to tučné moc rádi nemáme. Hlavně děti ne,“ nedala se maminka. „Až umyjeme nádobí, uvařím vám ještě kafé. Vy, maminko, asi budete chtít s rumem, že? A také si jistě nabídnete koláče. Pekla jsem s tvarohem, s mákem, s ořechy a povidly, aby si každý vybral podle chuti. Dano, pojď utírat,“ snažila se zamluvit mírné rozladění snacha. Co čekala? Nikdy se nezavděčila. U nádobí se snad uklidní. Práce je nejlepší lék na každé trápení. „Mami, můžeme jít na kolotoče?“ žadonil Jenda. Vždyť na kolotoče bylo potřeba získat nějaké peníze. Vyškemrat je dalo vždycky práci. Dnes je tu návštěva, takže by mohla tu dětskou radost podpořit. I když tatínek se stařečkem jsou hodně šetrní, takže se od nich nedá nic čekat, padesátikorunu by mohla dát babička a určitě maminka. Za stovku by se už docela dost povozil. Také jsou tam střelnice a on by si rád něco vystřelil. Možná by mu zbylo i na zmrzlinu. „No, děti moje, nejdřív půjdete se mnou.

Knail NEHTOVÉ STUDIO Bouchnerová Kristýna mobil +420 737199445 www.Knail.cz

Chci se podívat na hody. Měla bych se sejít se švagrovou na Belvedéru,“ dostalo se vnoučatům příkazu od babičky dřív, než se na slovo zmohla maminka. Protesty se nepřijímaly. O rozhodnutích velitelky rodu se nediskutovalo. Děti to ovšem překvapilo, protože babička se příliš o světské radovánky moc nezajímala. Asi to bude hlavně to setkání, co ji láká. „Já nikam nepůjdu. Běžte sami. Rád bych si trochu zdříml,“ ozval se stařeček. Švagrová nebyla zrovna podle jeho chuti, i když jinak měl ženy rád. „Můžete se natáhnout tady na divan nebo do ložnice, tatínku,“ vyšla vstříc tchánově únavě maminka. „V ložnici ale budete mít větší klid,“ přidal se tatínek. Divan byla jeho doména. A před noční službou si vždycky moc rád alespoň těch dvacet minut pospal. No a dnes ho noční služba čeká. Nádobí bylo za chvíli umyto i sklizeno. Domem zavoněla káva s rumem. Tatínek přinesl láhev červeného vína a skleničky. Ještě chvíli společně poseděli u bohatě prostřeného stolu a povídali si. Děti líčily nezapomenutelné zážitky z Tater. Tatínek je chvílemi doplňoval. Společný smích vymazal lehké napětí, způsobené kolem oběda babiččinou nevhodnou kritikou. Dobré náladě určitě přispěla také tatínkova harmonika. Mohli si ji předávat nejen stařeček s tatínkem, ale učil se už i Zdeněk. Ten si ovšem tentokrát nezahrál. Při takové příležitosti na to jeho občasné falešné „ujíždění“ nikdo nebyl zvědavý. Zkrátka ho zatím dospělí k nástroji na sedáncích nepustili. Děti si stejně rodinné pohody moc neužily, protože babička s nimi spěchala na vlak. Vlastně tentokrát ani už déle zůstat nechtěly. Valtické hody byly jako magnet. 2.

Cesta trvala pouhých pět minut. Na zastávce babička s dětmi vystoupila. Za železniční budovou s nápisem Valtice město je upoutal veliký, ručně malovaný plakát. Usmíval se na ně pár mladých lidí v krojích, který zval na hody u Belvedéru. „No tak, děti moje, kde je ten Belvedér? Není to daleko, že?“ „Vůbec ne, babi. Belvedér je zámeček tady na kopci v lese nad dopravní školou,“ utěšovala babičku Dana. „Budeme tam za chvilku.“ „Tak pojďte! Nezdržujme se.“ Malá a kulatá babička se cestou do kopce poněkud zadýchala. Ale jakmile se k ní donesly melodie cimbálu, přidala i ona do kroku. Po chvíli pořádně supěla. „Počkejte, děti moje. Já vám nestačím,“ přece jen se po chvíli zastavila celá upachtěná a položila si ruku pod ňadra, jako by chtěla zastavit bušící srdce. „Babi, vždyť už jsme tady,“ uklidnil ji Zdeněk, který jediný se k ní starostlivě vrátil. „Pojď blíž, chlapče, já se o tebe opřu.“ „Ach, jo,“ povzdychl si. Považoval to za slabost. Sama babička vnoučata vedla k tomu, že muž je vládce a žena mu má sloužit. A teď bude sloužit on muž jí ženě jako opěradlo? Dana se

STAVEBNINY VALTICE prodej a výkup starých cihel na hale firmy Molčík na Mikulovské

TEL: 774 49 49 10 www.lesenipronajem.cz 14

proti takovým názorům bouřila. Doma to tak nebylo. Tam si byli všichni rovni, i když některé práce si také dělili na mužské a ženské. „Našel jsem hůlku. Ta vám, babičko, pomůže. Můžete se o ni opírat,“ nabídl místo svého ramene prvorozený vnuk. „Děkuji ti, chlapče. To jsem potřebovala. To je dobrý nápad.“ Po několika krocích les ustoupil a před nimi se rozevřel palouk s vrcholkem kopce, na němž svítil běloučký zámeček Belvedér. Patřil knížecímu rodu Lichtensteinů, jako ostatně všechny zámky a zámečky v okolí. Po válce a odchodu knížat z Moravy však sloužil jako obytný dům pro několik rodin. Byl to pro ně vlastně jakýsi zdobený činžák. Nájemníci se už dávno pořádně zabydleli. Svědčila o tom také obdělaná a brambory osázená půda na svahu. Několik metrů od zámečku lákal tancechtivé hosty mezi stromy položený parket se stříškou, která přesahovala až nad stoly, chráněnými od okolí proutěným plotem. Muzikanti obepnuti v červenicích, což byly jasně červené kalhoty s výšivkou, v bílých košilích s rozšířenými a ažurami zdobenými rukávy, ale i s barevnými, flitry pošitými vestičkami a nalevo připnutou voničkou s dlouhými malovanými mašlemi, splývajícími až ke kolenům, nejen vyhrávali, ale i zpívali a cifrovali. Cifrování je výjimečný sólový tanec mužů, který vyjadřuje radost, a je založený především na úžasných skocích a spletitých kreacích nohou, obutých do nablýskaných vysokých bot, kterým se tu říká čižmy. Do rytmu se zvedají ruce, mává se a tleská. Cifrování je také doprovázeno radostným výskotem a jucháním. Hodovníci pozorovali umění mladých mužů s obdivem a hodnotili, kdo z nich to umí nejlíp. Ovšem ke zpěvu oblíbené slovácké písně se připojili všichni rádi. „Takú sem si frajárečku zamiloval, jako by ju maléreček vymaloval, oči černé, bílá líčka, jako by ju malovala malérečka….“ neslo se sborově do okolí. „Pojďte, děti. Tady jsou volná místa. Je to sice hned vedle cimbálu, ale snad neohluchneme. Cimbál není buben. Tady se posadíme,“ rozhodla babička. To už jim šla naproti babiččina švagrová. Všechny je uvítala. „Vítejte, švagrová, i vy děcka. My tam máme jedno místo volné, ale všichni čtyři se tam nevejdete,“ omlouvala se babičce. „To nevadí. Vždyť nebudeme od sebe tak daleko. Toto nejsou, švagrová, všechna moje vnoučata. Ještě máme jednoho, po stařečkovi Petra, ale ten je roční, takže zůstal doma.“ „Pěkné děti. Tak ať se vám tu líbí!“ popřála tetička. „A vy se švagrová, určitě připojíte k nám, až třeba někdo odejde. Já jsem vám držela jen tu jednu židli.“ 3.

Před babičkou se uklonil starší muž a vyzval ji k tanci. Ona to ráda přijala. Vždyť nebyl tak úplně cizí. Všimla si, že patří k přátelům švagrové. Děti na ni hleděly s úžasem, jak se svižně otáčela.

„Tys to věděl, Zdeňku, že babička umí tancovat?“ nevěřícně se obrátila na bratrance Dana. „Věděl. Proč by neuměla? Říkala, že když byla mladá, tak chodila pod máju tancovat. Vlastně nevynechala žádnou zábavu.“ „Teď už je stará a stejně to nezapomněla. Umí to,“ pokyvoval hlavou Jenda. Připadala mu hodně stará, vždyť před měsícem oslavila padesáté čtvrté narozeniny. Stařečkovi bylo ve stejný den padesát osm. Jeho šediny byly značně prořídlé. Babička nosila svůj šedivý cop obtočený kolem hlavy nebo svinutý do drdůlku a přikrytý šátkem. Kroje oba odložili už za první světové války, kdy stařečka jako dragouna oblekli do rakouské uniformy a babička jako služebná v Rajhradě nosila jednoduché „městské“ šaty. Podle dětí to byli velmi staří lidé. Hodně pracovali. Svátkem pro ně byly kromě církevních pobožností jen návštěvy některých příbuzných. Znali se však i se spoustou lidí, které rádi občas vítali ve svém domku v Podivíně. Jinak se bavili pouze v kruhu nejbližších společnou četbou, zpěvem lidových písní při harmonice a vyprávěním životních příběhů. O taneční přestávce se před každým dítětem objevila limonáda a slané tyčinky. S babičkou si přišli přiťuknout na uvítání lidé od stolu švagrové, se kterými se znala už z dřívějška. A pak už to zase vytáčela. Děti se s ostatními přítomnými mrňousky pustily také do tance. Pletly se v kole mezi dospělými. Jenda by si byl rád zacifroval, ale ještě mu to moc nešlo. Snad jen juchání. „Babi, my chceme jít na kolotoč,“ oznámil Zdeněk, když se tu dost vydováděli a když se mu podařilo babičku odchytit. „Chceme jít na kolotoč, ale máme málo peněz,“ doplnil ho Jenda. „No, tak dobře, běžte. Zdeňku, ty nezapomeň, že nás čeká večer cesta do Podivína. Tak ať jsi včas u strýce. Tady máte každý padesát korun. Nemusíte je všechny utratit. Raději šetřete. Já tu ještě nějakou dobu zůstanu. Pak se švagrovou zajdu na hřbitov, když jsme tak blízko, pomodlit se na hrob bratra Jožky. V půl šesté mi jede vlak. A vy byste měli také tak nějak přijít. Máš to na povel, Zdeňku,“ rozloučila se babička a už to zase vytáčela. „Slyšeli jste to! Máte mě poslouchat! A tady máte každý padesát korun. Nemusíte všechno utratit. Pojďte, razíme!“ zavelel Zdeněk. Jako vždycky se utvrzoval ve své nadřazenosti nad těmi prcky. 4.

Ve všech pěti valtických hospodách se hodovalo. Také ta u zastávky měla plno hostů. Děti je zvědavě okukovaly. Venkovní stoly byly plně obsazené převážně ženami a drobotinou. Ze dveří lokálu se však valila ven oblaka dýmu. Nebylo možno přeslechnout alkoholem prosycené mužské hlasy, které se snažily o zpěv. Nedařilo se. Pořád to byl jenom řev. Opilci, uvědomily si děti a vzaly nohy na ramena. Zpomalily až na rohu u Filipenského. To už se k nim od centra nesla dechovka. Přitahovala je stále hlasitěji. Cestou ještě nahlédly bočním oknem do Kopečkovy hospody plné veselících se hodovníků. Od křižovatky běžely k máji, která jako každý rok stála před Besedním domem a kolem které bylo plno lidí a vyhrávající kapela. „Jsou tu stárci a stárky,“ upozornil Zdeněk na tradiční krojovanou skupinu vyvolených mladých lidí, kteří hody organizovali. „Vždyť na ně není přes ty diváky ani vidět,“ ohrnula ret Dana. „To je tím, že jste tak malí,“ povýšeně odsekl

Zdeněk. „Pojďte se podívat blíž.“ „Já to vidět nemusím. Jdu rovnou ke kolotočům,“ prohlásil Jenda a rozběhl se přes křižovatku do protější Sobotní ulice. Oba jeho společníci běželi za ním. Nebylo těžké ho dohonit. 5.

Dana se zastavila u houpaček. Malé lodičky pro děti a velké pro dospělé byly hned na kraji celého lunaparku, který míval v té době vyhrazené místo kousek za křižovatkou. Zábavné atrakce tak bývaly v centru hodového dění. „Ahoj, Eliško!“ volala radostně na svou nejmilejší kamarádku, která stála ve skupině lidí u lodiček. „Jdeš se houpat? Ty se máš, že jsou hned naproti vašeho domu.“ „Ahoj, Dano. Maminku z toho rámusu vždycky bolí hlava. Mně rámus nevadí. Pojď se také houpat.“ „Moc ráda, ale je tu hodně lidí a mně se nechce stát v té frontě.“ „Já už budu na řadě. Když půjdeš do lodičky se mnou, nemusíš čekat.“ „Tak dobře. Chtěla bych ale potom jít na ten velký řetízkový kolotoč. Šla bys se mnou? Je to moc fajn, protože se lítá až nad střechami domů.“ „Na ten velký ne. Tam by se mi udělalo špatně.“ „A počkáš na mě, když tam půjdu sama?“ „Počkám. Ale teď pojď. Už jsme na řadě.“ Pro děvčátka nebyly houpačky žádná velká zvláštnost. Doma jim rodiče zavěsili obyčejné dřevěné houpačky na dvůr. Eliška měla dokonce i houpací síť. Ale ať tak nebo tak, nebylo to ono! Za prvé to nebyly lodičky, ve kterých se stálo a rozhoupávalo pokrčováním v kolenou, a za druhé nic nemělo tak zajímavé brzdy. Vlastně neměly ty domácí žádné brzdy. Dana vždycky se zájmem pozorovala, jak se brzdilo a uvolňovalo nastaveným prknem. Parádně to drhlo. U dvorků, které patřily k zadním traktům domů tvořících čelními zdmi část náměstí, býval dost prostorný plácek. Ten pokračoval ještě i za silnicí ke smetišti před městskými hradbami, kam se vyvážela především suť a kde lákal i odrazoval svými nevinnými bílými květy prudce jedovatý durman. Na konci plácku stály střelnice. Lákaly operetními melodiemi a přeplněnou výzdobou barevných a lesklých hodových nezbytností. Byly doménou mužů, mladíků a chlapců. „Plují lodi do Triany, plují lodi do Malagy …“ „Dano! Dano!“ ozývalo se odněkud shora. Zvedla oči k nebi a sklouzla pohledem na protější kolotoč pro ty nejmenší dětičky. Vozily se na dřevěných zvířátkách. „Tam ne. Tady jsme, Dano!“ ozvalo se znovu. Jenda se Zdeňkem byli na střeše mezi trámy. A nebyli tam sami. Při otáčení se objevovali další chlapci. „Co tam děláte, kluci?“ „Točíme a zároveň se vozíme. Kolotoč nemá motor.“ „Nezapomeňte, že musíme jít za chvíli domů. My se jdeme s Eliškou podívat na jejich Gertu. Ona je stárka. Tak zatím ahoj!“ 6.

Před Kopečkovou hospodou se zatím nashromáždilo docela dost lidí. Pozorovali mladé muzikanty z džezové kapely. Dva z nich, Milan a Laďa, se houpali na velkém zrcadle, které jako součást dopravního provozu bylo upevněno 15

na rohu křižovatky. Mladíci bavili lidi kolem vtipnými poznámkami a snahou vyhoupnout se nahoru. Podařilo se. Bylo pak už jednoduché uvelebit se na střeše hospody. Další dva se vypravili za nimi, ostatní jim podávali hudební nástroje. Až se tam po komediálním výstupu posadili všichni. Bylo jasné, že už nějakou dobu popíjeli. Diváci tleskali jejich odvaze a humoru. Ve Valticích to lidé vždycky dokázali ocenit. „Ahoj, děvčata!“ před Eliškou a Danou se najednou z ničeho nic objevila Gerta. Měla na sobě bohatý lanžhotský kroj s množstvím spodniček, řasenou sukní a vyšívaným fěrtochem. Košile měla do velkých boulí nabírané rukávy, zdobené na okrajích ručně vyšívanými krajkami, stejně jako límec. Vestička byla hodně barevná a malované mašle splývaly po celé délce kroje. Hlavu zdobily nad čelem do kraječek splétané vlasy a čepeček zvaný rožky s naskládanými mašlemi. Celý kroj doplňovaly z měkké kůže na holeních naskládané čižmičky. Gertě to nesmírně slušelo. „Eliško, měla bys jít domů. Víš přece, že má děda Košulič vzácnou návštěvu. A maminka říkala, že Tě tam mám poslat,“ tlumočila stárka příkaz sestřičce a poté se rozloučila. Spěchala naproti svému partnerovi. František Kopeček byl hlavním stárkem. „No, Dano, já budu muset jít. U dědy je na návštěvě Petr Bezruč. Je to básník. Chodí k nám z Lednice pěšky. Děda Košulič a pan Grus mu chodívají naproti. Všichni tři mají tu cestu rádi. Nejraději však prý hlavně tehdy, když kvetou lípy. To je pak celá ta cesta voňavá.“ „Já budu muset zavolat kluky a také poběžíme domů, protože naše návštěva bude odjíždět. Jsou u nás babička, stařeček a bratranec Zdeněk. Eliško, už jsi s tím básníkem mluvila?“ „Ne. Dnes ho uvidím poprvé. Napsal o Valticích a té jejich cestě básničku.“ „O Valticích je básnička?“ „Tři stařečci kvapíce stihli města lem, nejsou–li to Valčice, kynoucí nám třem?....“ zarecitovala Eliška. „Ale ty říkáš Valčice a my jsme ve Valticích. A jak to, že tu básničku umíš?“ „Náš stařeček říká také Valčice. To se asi tak dřív říkalo. Básničku musíme umět celá naše rodina. Stařeček říkal, že je to naše povinnost. Tak já už půjdu. Ahoj!“ „Budeš-li mít čas, tak k nám ještě o prázdninách přijď. Ahoj!“ ***

Děti vyprovodily babičku, stařečka a Zdeňka k vlaku. Byl konec hodů. Ale zítra ještě půjdou na kolotoč, protože ušetřili trochu peněz. A také si koupí zmrzlinu. Táňa Tichá

Příště: Prvňák Jenda

VARIABILNÍ HYPOTÉKA za 2,5% s odkladem splátek jistiny až na 10 let INVESTICE, KONSOLIDACE PŮJČEK I SPOTŘEBNÍCH ÚVĚRŮ, RYCHLÉ PŮJČKY Kateřina NEŠPOROVÁ mob.: 774 452 774

e-mail.: [email protected]

Podzemní maraton ještě neskončil, burčáky vystřídají mladá vína a advent Od zahájení sezony v dubnu ušlo Valtické Podzemí kus cesty. A letošní rok zdaleka nekončí a v podzemní říši, která zde byla už před staletími, je pořád na co se těšit. Předzvěstí nabité sezony byly podzemní oslavy svátků jara. Naplno se na jaře startovalo zahajovacím večerem ve velkém stylu a dražbou archivních vín a o pár týdnů později tam stovky lidí uvítali letní slunovrat, a to nejen pod zemí, ale i na nejvyšším bodu Lednicko-valtického areálu. Východ slunce je tam romantický a s výhledem do širokého okolí, sekt s kaviárem pod vítězným obloukem chutná a procházka orosenými vinicemi vás pozitivně naladí na zbytek dne, týdne či roku. A pokud ne, vyprošťovací snídaně vás přinejmenším postaví na nohy. Léto kolem prošlo pěšky i projelo na bicyklech jednotlivě, ve dvojicích, v kruhu rodinném i po velkých skupinách. Přes den vždy se skleničkou vína, od července i s rubínovým višňákem a od září s burčákem, mlékem nejen starců. O víkendových večerech vždy za doprovodu cimbálové muziky, komentovaných degustací a svištění špuntů ze sektových lahví, které se sekaly o sto šest. Zcela nový rozměr dala Valtickému Podzemí tři představení Dvorního divadla z Hlohovce. Nejenže bezezbytku zaplnila kapacitu, ale přilákala i Valtičany, z nichž někteří byli v tomto unikátním labyrintu chodeb vůbec poprvé. Úspěch to by veliký pro herce i Valtické Podzemí a doufejme, že akce tohoto typu tam najdou své trvalé místo a stálí i přechodní obyvatelé města se i kvůli nim budou rádi a pravidelně vracet.

Babí léto Valtické Podzemí přivítalo dýněmi, které udivovaly a stále ještě udivují rozmanitostí barev i tvarů.

To vše ruku v ruce s dobrou a originální zábavou. První „podzemní“ Miss Burčák rozhodně nezapřela svůj moravský původ. S přehledem zvítězila ve třech z pětice disciplín. Dýni koulela a koštýř natáhla nejrychleji

a také nejlépe zazpívala píseň o víně.

Odměnou jí budiž symbolický klíč od Valtického Podzemí a právo užívat si po celý rok výhodu vínem zásobené archivní kóje. Snad bude adeptek na titul přibývat, a to nejen z řad přespolních, ale i místních.

hodovat do sytosti a hrát vám k tomu bude, a to i na přání, cimbálová muzika. A jen prochutnáme mladá vína, na dveře bude klepat advent, kdy ve Valtickém Podzemí zavoní svařená vína a punče dle různých receptur včetně prastaré minoritské, protože právě mnichy tohoto řádu jste mohli v podzemních chodbách v minulosti potkávat. A není vyloučeno, že se ve svátečně vyzdobených sklepeních opět dostane ke slovu kultura a labyrint obsadí řemeslníci na adventním podzemním jarmarku. A stranou zájmu snad Valtické Podzemí nezůstane ani u svatého Mikuláše s jeho čertovsko-andělskou družinou a nadílkou. A pak už zazvoní konec a roku 2013 bude konec. Nebylo by pěkné ten nový přivítat tam, kde si historie podává ruku se současností a kde chmury všedních dnů zaženete nevšedními zážitky? Sledujte www.valtickepodzemi.cz a https://cs-cz.facebook.com/Valticke.Podzemi, poslouchejte místní rozhlas, čtěte plakáty a samozřejmě Valtický zpravodaj. Jedině tak budete v obraze o veškerém dění ve Valtickém Podzemí.

Darujte vánoční strom na valtické náměstí Dýňobraní je jedním z nejčastějších důvodů, proč lidé do Valtického Podzemí přicházejí a přijíždějí opakovaně. A budiž řečeno, že večerní atmosféra za svitu mrkajících, rozesmátých i strašidelných dýní má jen těžko popsatelné kouzlo. Kdo nezažil, nepochopí. Kdo zažil, chce zažít znovu. Letos se osvědčil pilotní ročník

ochutnávek dýňových polévek, které byly nejen zdravé, ale i pikantní, s vůní kouře a chutí exotiky, i dýňojarmark, kde si příchozí mohli zakoupit dýňové oleje, dýňová jádra, bylinková biomýdla či patchwork s podzimními motivy. Dýňobraní se těší nejen přízni návštěvníků, ale i vedení města Valtice, které dýňobraní podporuje, za což mu patří velký dík. Vlastně po celé září tekla vína i burčák proudem. Podobné to bude i v říjnu, jehož úvod obstará tradiční valtické vinobraní. Ale ani to není akcím ve Valtickém Podzemí konec. Svatý Martin sice možná nepřijede na bílém oři, ale rozhodně pošle mladá vína a s nimi do křupava upečené husičky a jiné svatomartinské laskominy. Chcete si s přáteli ťuknout mladým vínem? Proč tedy ne právě ve Valtickém Podzemí, kde můžete pít, jíst a 16

Pokud Vám doma překáží, nebo už přerůstá vzrostlý jehličnatý strom a plánujete jej na podzim pokácet, tak jej darujte, nebo alespoň zapůjčte městu. Mělo by se jednat nejlépe o smrk, ať už stříbrný či ztepilý nebo jedli, výšky cca 8-10 metrů (může být i vyšší), pokud možno rovného růstu a rovnoměrně zahuštěného větvemi.

Bude-li alespoň trochu na dostupném místě, přijedeme k vám s jeřábem i další technikou a strom opatrně pokácíme a převezeme na náměstí, kde bude důstojnou kulisou kulturně společenské akce Valtického adventu a vůbec celých vánočních svátků. Uděláte radost nejen sobě, ale především valtickým dětem. Pokud budete mát zájem o dřevo z vašeho stromu, tak strom po svátcích zpracujeme, větve zlikvidujeme a čisté dřevo vám doručíme a vyskládáme na místě, kde si sami určíte. S nabídkami nebo s informací, kde k pěknému vánočnímu stromu přijít se obracejte na vedoucího technických služeb města Valtice Dalibora Nedělu (mobil:733 535 818, e-mail: dalibor. [email protected]). Děkujeme za spolupráci. Ing. Dalibor Neděla, Město Valtice – Technické služby

Motorky na Valtickém zámku

Zvěrokruh ... co o sobě ještě nevíte

Váhy - umělec 24. 9. – 23. 10.

30. 8. - 01. 09. 2013 proběhl ve Valticích třetí ročník motosrazu – memoriálu Jána Vychodila, mého bratra. Na akci se sjeli motorkáři z celé republiky i ze Slovenska, měli jsme zde také moto-návštěvu z Běloruska. Motosraz se pomalu ale jistě stává mezinárodním.

Hlavní bod programu - sobotní spanilá jízda motorkářů, věnovaná Jánovi -byla naplánována na 14-tou hodinu. Start se o pár minut zpozdil vzhledem k vysokému počtu účastníků jízdy, ale byl o to impozantnější. I za účasti přihlížejících a fotících občanů Valtic. Po celé trase vyjížďky nás zdravili místní, což si obě strany - jak oni tak my v koloně - užily. Po cestě jsme potkávali další motorkáře, kteří se k nám přidávali, dokonce jsme se na pár minut "sloučili" se srazem veteránů, který jel ze Šardic. V jednu chvíli bylo v koloně víc jak 130 strojů, krásný pohled i pocit. Při klesání od Klentnice do Pavlova podél Pálavy se náš "motohad" z pohledu nás, co uzavírali kolonu, vinul, kam až oko dohlédlo. Během vyjížďky byly dvě zastávky: první v zatáčce u Mušlova, kde se stala tragická nehoda bratrovi, druhá v Moravské Nové Vsi, kde je místo jeho posledního odpočinku.

Při odjezdu směr Tvrdonice jej motorkáři "pozdravili" svým způsobem - zatroubením. V průběhu spanilé jízdy nás zastihly dvě kratší, ale zato vydatné, dešťové přeháňky. V důsledku druhé z nich, která nás stihla

kousek za Břeclaví, na slavnostní ukončení vyjížďky s focením dorazila odhadem čtvrtina z účastníků, ostatní se raději jeli schovat na Pančavu.

Ti, kteří volili cestu na zámek, byli odměněni krásnou scenérií s dominantní stavbou zámku, na jehož nádvoří "jak se patří" pozdravili všechny návštěvníky burácivými tóny svých strojů a poté byli "odfoceni" ze zámeckého balkonu v 1. patře tohoto nádherného sídla Lichtensteinů. Zjistili jsme, že zámek a motorky k sobě patří - a proto za rok zas!

Po návratu na základnu, tj. na zahradu hostince Pančava, se rozjela zábava, kterou rockovou muzikou tvrdily holky DO ZDI, WILD EGGS - ty k ní přidaly ještě punk. Kluci z Mrs. Hill to taky parádně rozjeli, stejně jako Tyršova společnost a valtičtí IRNIS, kteří na závěr zazpívali píseň "Nad zemí", věnovanou mému bratrovi, na jehož památku sraz pořádám. Byla to symbolická hudební tečka za letošním ročníkem. Zábava ale ještě zdaleka nekončila – až na zmiňované dvě přeháňky nám počasí celou dobu přálo a proto do pozdních nočních hodin bylo stále plno, nikomu se domů ani spát nechtělo. Takže za rok opět na viděnou 29. a 30. 8. 2014!!! Sledujte nadále Motosraz Valtice na facebooku (www.facebook.com/MotosrazValtice) nebo na oficiálním webu www. motosrazvaltice.cz. Paulína Hažmuková - Vychodilová 17

Legenda o Váhách: Váhy reprezentují bohyni Themis a její lásku ke spravedlnosti. V mnoha legendách je popisovaná jako žena se zavázanýma očima, která v ruce drží váhy v dokonalé rovnováze a meč. Připomíná se tak, že otrok i boháč mají stejné právo na spravedlnost. Životní heslo: Rozvažuji. Jak je poznáte: Potkali jste krásného člověka s jemnými rysy, pravidelných obličejem, malým špičatým nosem, okouzlujícíma očima a bohatými hnědými vlasy? Zaujal vás jeho melodický hlas a nakažlivý smích? Pak jste se potkali s váhou. A už jste poznali neodolatelné kouzlo jejího úsměvu? Když se váha usměje, odpustíte jí všechno na světě. Vaše smůla je v tom, že to o sobě moc dobře ví a této přednosti někdy bezostyšně využívá, a to jak žena, tak i muž. Charakter: Žlučovitě sangvinický. Kdo by to do tak líbezných bytostí řekl, že někdy dokáží být pěkně vzteklé a umanuté. A to váhy jsou, obzvláště když bývají přesvědčeny o své ušlechtilé pravdě, ke které došly po dlouhých a nekonečných rozvahách. Nezapomínejte, že váha je kardinální znamení, to znamená, že nikdy bez boje neustupuje ze svých pozic. Na druhou stranu je pověstná zdvořilost, mírumilovnost, takt a diplomacie. Sdělí vám, že jste úplně nemožní, ale řeknou to moc hezky a ještě se na vás usmějí. Všechny váhy bez výjimky milují pořádek, spravedlnost a soulad, a to v jakémkoli oboru jejich působení. Klasická astrologie je zařazuje do znamení mravů počestných, kam každé znamení hned tak nepatří. Co milují: Umění a erotiku. Co nesnášejí: Špínu. Jak pracují: Se smyslem pro obchod. Váhy totiž mají vynikající schopnost okamžitě a kreativně vidět obchod ve všem. Pouze váha dokáže vymyslet nejlepší reklamu, protože jen ona ví, za co jsou lidé ochotní vydat své těžce nabyté peníze. Váhy jsou také klasickými skupinovými hráči, takže se dokážou obklopit chytrými lidmi a využít jejich schopností. Často se stává, že pro Váhu není důležité, co dělá, jako spíš kde to dělá. Rozhodně se nenechá nacpat do špinavé kanceláře s řadou ohavných šanonů, ostrým zářivkovým světlem a odpudivým kobercem. Na to zapomeňte, váha má ráda krásu a umí ji ocenit. Vzorový hrdina: Paris. Zvláštní znamení: Krása. Nejkrásnější ženou byla trojská Helena, a ta byla váha. Dobrá rada pro váhy: Nepřejídejte se. Máte sklony k tloušťce. Dobrá rada pro vás ostatní: Nechte si od váhy poradit, neprohloubíte. Ideální šéf: Žádný puntičkář, ale svobodomyslný zrozenec Ryb. Ideální přítel: Někdo, s kým si můžete popovídat o čemkoliv a nenudit se – třeba Vodnář. Ideální partner: Tolerantní , a přece nápaditý typ – Blíženec. Kdo vás eroticky přitahuje: Muži touží po romantice se zrozenci Raka , ženám se často líbí Blíženci.

Přírodní lékárna Příroda nám pořád ještě dopřává léčivé květy, listy, plody. Abychom si je mohli uchovat na zimu, můžeme použít některý z postupů zpracování bylin. Úprava bylin 2 (pokračování z minulého měsíce) Sirupy se dají připravovat několika způsoby - smícháme 10 dílů bylinné šťávy s 16 díly cukru a následně povaříme - vrstvu čerstvých bylin zasypeme cukrem, na cukr další byliny, po té cukr a tak pokračujeme do plné sklenice, na 6 týdnů uložíme při stabilní teplotě v chladu - svaříme 1 kg cukru v 600 ml vody se lžičkou kyseliny citronové, pomalým dvouhodinovým varem cukr hydrolyzuje a rozloží se na glukózu a fruktózu, vznikne zlatavá hmota podobná medu, přidáním několika lžic tinktury do 2 dl základu vznikne velmi chutné užívání. Medy - k jejich přípravě potřebujeme 500 g bylin, 3 citrony, 3 kousky skořice, 1,5 – 2 kg cukru, 750 – 1 000 ml vody - byliny vložíme do kastrolu s vodou, nakrájenými citrony a skořicí - po 20 minutách varu necháme 24 hodin vyluhovat - po scezení přidáme do odvaru cukr - na mírném ohni za stálého míchání odpařujeme do požadované konzistence, plníme do sklenic s uzávěrem Med můžeme v průběhu roku vyrábět z mnoha bylin. Používáme samostatně na neduhy, na které jsou konkrétní byliny určeny, nebo také můžeme přidávat do čaje. Oleje a octy vyrábíme i pro kuchyňskou potřebu. Používáme je při přípravě klasických majonéz, dresinků, marinád, omáček, polévek. Do octu nebo oleje nakládáme anýz, fenykl, meduňku, bazalku, tymián, šalvěj, petržel, mátu, rozmarýn, majoránku, estragon, libeček podle své fantazie. Byliny se mohou různě kombinovat podle chuti i předpokládaného způsobu použití. Aby byly octy a oleje aromatičtější, můžeme byliny před naložením nasucho opražit. Pro větší efekt také byliny v octu, oleji luhujeme zahříváním ve vodní lázni. Po zchladnutí plníme do sklenic a přidáme k nim čerstvou snítku byliny, ze které ocet, olej je. Je to pro snadnější identifikaci a také pro krásu a potěšení. Oleje připravíme luhováním bylin v oleji - 1 hmotnostní díl bylin přelijeme 7 hmotnostními díly oleje, byliny nesmějí z oleje čouhat, mohly by zplesnivět - používáme termostabilní oleje lisované za studena – arašídový, olivový, slunečnicový, řepkový – ne ty, co snadno žluknou - necháme 6 týdnů na přímém slunci - přefiltrujeme a používáme zevně Takto vyrábíme olej pro zevní potřebu, používáme jako mazání – důležité je teplo ruky, které bolavé místo prohřívá a soustředění mysli na daný problém přispívá k léčení. Olej se dá také použít jako přísada do koupele. Pro lepší emulgaci přidáme trochu plnotučného mléka nebo smetanu. Tip pro výrobu olejů: - třezalkový – jako masážní, působí příznivě na potíže kloubů, vhodný pro vmasírování do páteře - udržuje ploténky v pružném stavu, příznivě působí na periferní nervstvo, má blahodárný vliv na kůži, hojí drobná poranění a při popáleninách je k nezaplacení - rozmarýnový – při revmatismu a kloubních potížích - měsíčkový – působí desinfekčně, má vliv na křečové žíly - jitrocelový – působí dobře na různá poranění, je desinfekční Oleje pro potřebu v kuchyni zahříváme s bylinami ve vodní lázni. U olejů platí stejná zásada jako u tinktur. Řídíme se vlastním citem nebo radami zkušených.

"ELEKTRIKÁŘ"

Vítězslav Krčka

602 722 322 E-mail: [email protected] Elektoinstalace a hromosvody

Octy připravujeme jak pro zevní tak i pro vnitřní potřebu - vyluhujeme byliny zahříváním ve vodní lázni v jablečném nebo jiném ovocném octě Bylinné balzámy (lektvary) jsou směsi bylin s lihem a medem. Takto upravené byliny se díky alkoholu velmi dobře vstřebávají a jejich účinek je rychlejší. - 70 g čerstvých bylin přelijeme 150 g 40% lihu nebo jiného vhodného alkoholu - po 14 dnech byliny scedíme a do výluhu vmícháme 200 g medu, pokud se med nerozpouští, směs mírně zahřejeme Přejeme Vám zdar při výrobě léčivých přípravků a šťastnou ruku při výběru bylin. Zdravá dlouhověkost – to je to, oč tu běží. Ing. Věra Žďárská

Přeji Vám všem hezký podzim, dobrou sklizeň, máte-li co sklízet a jasno v tom, jak žít. Pavlína Vlková, šéfredaktorka

PS: Hledám svého nástupce, který by měl zájem ve Valtickém zpravodaji od začátku roku 2014 pokračovat.

Inzerce, P.R. článek, logo ve Valtickém zpravodaji 2013 Ceny inzerce a P.R. článků: celá stránka: 2.500,- Kč / 1 vydání 1/2 stránky: 1.250,- Kč / 1 vydání 1/3 stránky: 835,- Kč / 1 vydání 1/4 stránky: 625,- Kč / 1 vydání 1/8 stránky a menší: 310,- Kč / 1 vydání řádková inzerce: 150,- Kč / 1 vydání Ceny loga: logo firmy do velikosti 15 cm2: 1.200,- Kč/rok (větší – dle dohody) Uzávěrka příštího čísla 31. října 2013

Příspěvky zaslané po uzávěrce nemohou být otištěny

Ivan Bilkovič Za Tesárnou 779 Valtice 606 755 550, 519 352 256 www.valtice.cz/vinoteka [email protected]

Valtice Mikulovská 175 mobil: +420 775 114 207 mobil: +420 731 114 205 [email protected] www.kvetiny-hanke.cz

• řezané a hrnkové květiny • svatební floristika • smuteční kytice • suchá vazba • keramika a dárkové zboží • donášková služba

Bezdrátové připojení k internetu již od Kč 360,- bez DPH tel.: 539 085 100-3 | www.freebone.cz | www.freebone.eu | [email protected] VALTICKÝ ZPRAVODAJ měsíčník, ročník XXXIV. prodejné, cena 5.- Kč

Vydává: Občanské sdružení Valtice, IČO 48452505, náklad 500 ks. Reg. číslo MK ČR E 11608. Redakce: 691 42 Valtice, Nám. Svobody 4., Šéfredaktor: Ing. Pavlína Vlková, Tisk: Tiskárna Adámek, Břeclav, Příspěvky, inzerce, sazba: Ing. Pavlína Vlková 739 555 011 Předplatné: M. Crhonková, tel. 721 839 473. E-mail [email protected], [email protected], internet http://www.valtice.cz/vz. řijnové číslo vyšlo 3.10.2013

18