Vážený pane starosto, vážení zastupitelé. V uplynulém zimním semestru akademického roku 2012/2013 jsem v rámci předmětu Urbanismus 2 pracoval na ‚analýze urbanistické kompozice‘ veřejného prostoru. Ne náhodou jsem zpracoval prostor Jablonského náměstí a výsledky analýzy, která by jinak byla (ač v detailnější kvalitě) zpoplatněna, nabízím vedení města jako odborný podklad pro rozvoj. Zároveň si však uvědomuji rozdíl mezi akademickou prací, kde jsou některé skutečnosti vnímány odlišně (především forma odevzdaných dokumentací a proces jejich prezentace) a elaborátem zpracovaným na zakázku pro „nezasvěcené“ klienty; proto bych rád pomocí následujícího textu ve stručné formě vysvětlil průběh analýzy a předal nabyté informace. Budu rád, pokud semestrální práce poslouží k dalším účelům a bude využita, byť třeba pouze v jejích fragmentech. autor Petr Vacek, student 4. ročníku oboru Architektura a stavitelství na ČVUT
1) CO JE TO „ANALÝZA URBANISTICKÉ KOMPOZICE“ Urbanismus je tvorba prostředí (záměrné utváření hmoty a prostoru) a jeho architektura. Smyslem urbanistická kompozice je tvůrčí syntéza všech složek urbanistického díla vyjádřená skladbou prostorů a hmot. Předmětem urbanistické kompozice je organizace prostorové formy, jednotícím a tvůrčím principem je řád. „Kompozice je uměleckým a architektonickým ztvárněním životně důležitých potřeb města, jež jsou určovány společností a jejím řádem.“ (František Fiala, Stati z urbanismu) Hlavním úkolem analýzy urbanistické kompozice je hledání možné inspirace jako podkladu pro záměr; ta je hledána na základě identifikace a vyhodnocení kompozičních hodnot (příležitostí). 2) VLASTNÍ ANALÝZA PROSTORU NÁMĚSTÍ V JABLONNÉM NAD ORLICÍ Prostor byl analyzován na základě osobních zkušeností zpracovatele, výzkumem přímo v místě: studiem vztahů chodců, dopravy, objektů zájmu, komunikačních koridorů, architektury budov a prostoru, morfologie terénu a analýzou historických podkladů. a. historie Z historického hlediska si náměstí zachovalo prostorové uspořádání. Při stavbě kanalizace byla odstraněna pískovcová kašna. Za zásadní lze považovat demolici domu č.p. 54 a současné zvětšení hmoty radnice (č.p. 7 po jejím vyhoření). V prolukách mezi domy 53 a 56 a mezi domy 7 a 15 byla vedena cesta (již 1839 - skica katastru), která se postupem času proměnila v hlavní tah Praha - Ostrava, silnici I/11.
porovnání otisku stabilního katastru s dnešní katastrální mapou
b. prostorové porovnání velikosti Z prostorového srovnání je zřejmé, že náměstí není příliš rozsáhlé, naopak, jeho měřítko je malé, až pitoreskního charakteru. Půdorysně se jedná o tvar blížící se čtverci (strany š x v = 61m x 66m), ovšem s členěnou západní stranou. Člověk stojící na náměstí jej však nevnímá jako čtverec, což je dáno změnou elevace v jižní části a částečně přerostlou zelení (popsáno později).
srovnání s půdorysem katedrály sv.Ducha v Hradci Králové c. vstupy pohybu Na náměstí vstupují chodci ze sedmi směrů, které propojují centrum se stěžejními částmi města. Nejvíce frekventovaný je směr přicházející ze západu, což souvisí s návazností na vybavenost, pracovní příležitosti a hromadnou dopravu. Dalším důležitým příchodním směrem je východ, kde do prostoru vstupuje vedlejší ulice přivádějící chodce z hustě obydlených „bytovek“. Vozidla přetínají prostor převážně ve směru východ – západ a další jsou přiváděna vedlejší ulicí popsanou výše. Pohybově tedy jde o velice vytížený prostor, neboť pohyb chodců i automobilů je značný.
d. zájmové body – vybavenost Z analýzy prostorové vybavenosti vyplývá, že severní a východní fronta náměstí je velice dobře a „plně“ obsazena. Z toho vyplývá také frekventovanost chodci. Západní hrana náměstí obsahuje zejména komerční služby, a proto také frekvence chodců je zde nižší. Jižní část neobsahuje kvalitní komerční zázemí významnějšího rozsahu, snad kromě navštěvované restaurace v jihovýchodním rohu. Obecně je prostor náměstí dobře vybaven a je zde zastoupena většina oblastí. Ovšem rozmístění v prostoru je nevyvážené.
e. trajektorie chodců Z analýzy vyplývá největší podíl pohybu chodců okolo protínající vozovky. Její přetínání probíhá především na obou okrajích náměstí a také v jeho prostoru nezávisle na umístění přechodu pro chodce. Tento fenomén lze nazvat rizikovým. Pohyb přes prostor náměstí je značně ztížen parkujícími vozidly.
f.
trajektorie vozidel
Většinový podíl pohybu vozidel připadá procházející silnici první třídy. Zde projíždějí automobily prakticky celý den, včetně kamionů. Po vedlejší ulici přijíždějí a odjíždějí osobní automobily také ve značné frekvenci. Prostor náměstí se stal tedy křižovatkou, neboť pro většinu vozidel je toto tranzitním místem. V narůstající míře osobní dopravy je tato situace nadále neúnosná.
g. parkování vozidel Vozidla parkují po celé ploše bez omezení (kromě vodorovného značení) a bez poplatků. Navíc je umožněno projíždění vozidel po obvodu. Doba parkování není omezena; některá vozidla zde stojí celý den, jiná ne více než pět minut. Kombinace těchto faktorů vytváří pocit, že se pozorovatel nachází na rušné křižovatce místo na náměstí, v městské památkové zóně podorlického městečka.
h. negativa Hlavní problém prostoru spočívá v nevyhovující dopravní situaci, ve vztahu chodců a vozidel. Nachází se zde devět významných kolizních bodů chodců a vozidel či vozidel navzájem (jihovýchodní cíp – vyústění vedlejší komunikace). Navíc vlivem parkujících automobilů lze vnímat celou plochu na severní části jako jeden veliký kolizní bod. Hlavní rizika spočívají v absolutní nepřehlednosti dopravy – odkud kam se pohybují vozidla a z jakého směru může chodec očekávat jejich příjezd. Parkující vozidla znesnadňují prostupnost ve všech směrech. Velice negativní je protínající vozovka první třídy, kde chybí přechody pro chodce či jakékoliv jiné bezpečné body pro přecházení. Navíc je tato zdrojem hluku a zápachu. V jižní svažité části byla vysazena nevhodná zeleň, která je nyní přerostlá a opticky rozbíjí prostor; navíc negativně působí na přiléhající povrchy chodníků (eroze). Na vyvýšené části je také vysazen nevhodný strom – smrk a pod ním keře na hraně vyvýšeniny, což opět opticky odřezává celou jižní fasádní frontu. I přes nedávnou revitalizaci vedlejší ulice na východě ji vnímám jako kritický bod, zejména z důvodu zvýšeného pohybu chodců a vozidel, kterým je umožněn pohyb pouze v jednom směru (při vyšších frekvencích dochází k hromadění čekajících vozidel na obou koncích). Přechodnými závadami prostoru jsou i neudržovaný objekt „Měšťanského domu“ nacházející se jinak na lukrativním místě. Dále je efektivněji nevyužita jižní hrana.
i.
pozitiva
Kladně jsou hodnoceny především zachovalé a udržované historické objekty a jejich kvalitní architektura. Historické centrum je vyhlášeno městskou památkovou zónou. Ve středu náměstí se nachází morový sloup, který lze považovat za dominantu a společně s vysazenými stromy tvoří pomyslné těžiště prostor a orientační bod. Atraktivním principem je zde niveleta prostoru samotného – jižní polovina je značně svažitá, což lze chápat jako výhodu, ačkoliv je tato odříznutá procházející silnicí první třídy. Svah nabízí rozličné možnosti, ať už estetického či relaxačního charakteru a dobře působí v celkovém panoramatu náměstí. Na vyvýšenině je vysazena jabloň v těsném sousedství vodního prvku – charakteristické „lžíce“. Rovněž vyvýšená terasa před „Srdíčkem“ je hmotovou koncepcí originální. Prostor lze chápat jako centrum města pro jeho obyvatele, ale také pro turisty a přechodné návštěvníky, kteří zde navštěvují gastronomická zařízení či obdivují historické domy. Poloha náměstí je jedinečná; vhodnými prostředky by mělo být toto těžiště města podporováno.
3) POTENCIÁLY Zajímavé je, že drtivá většina obyvatel používá náměstí pouze jako komunikaci. Byl jsem konfrontován i s názory, že lidé na náměstí chodí neradi a pouze, když musí. Důvody lze hledat na více místech, i když ty hlavní jsou popsány v části o negativech výše. Správný směr rozvoje prostoru spočívá v jeho postupné úpravě tak, aby se stal přívětivější pro chodce a turisty a také ve zpříjemnění pobytu samotného. V tomto aspektu participuje redukce dopravního zatížení, zpřehlednění prostoru eliminací nevhodné zeleně a tlak vedení města na zlepšení občanské vybavenosti zejména v jižní části. Za současné podpory udržitelnosti současného stavu historických objektů a komerce v jejich parteru a vhodné instalace městského mobiliáře, zejména míst k sezení, lze předpokládat rozvoj zájmu obyvatel o tento prostor a také vyšší míru turismu. Koncepce urbanismu prostoru náměstí by měla tedy spočívat v jeho „zalidnění“; prostor se postupně stane vyhledávaným místem pro trávení času a bude efektivní v komerční i pocitové stránce. 4) ROZBOR HLAVNÍCH PROBLÉMŮ A NAVRHOVANÉ ŘEŠENÍ Zde uvádím pouze velice stručně, jaké řešení navrhuji. Na jejich rozpracování (kromě bodu bzeleň) je třeba větší skupiny zainteresovaných osob. Jelikož mám na zlepšení prostoru náměstí a kvalit intravilánu zájem, nabízím svoji účast při řešení těchto konkrétních kroků či jinou formu pomoci (radou i činem). a. doprava Úprava spočívá především v razantní redukci pohybu vozidel po náměstí. Měla by se opět otevřít diskuze nad uzavřením vedlejší ulice tzv. „Hluboké“ pro motorová vozidla. Dále redukcí parkovacích míst či úplného omezení parkování ve východní části by došlo ke značnému zpřehlednění dopravní situace a k preferenci pohybu chodce nad pohybem vozidla (nyní je tomu naopak, viz analýza). Procházející lidé by měli mít možnost svobodného pohybu alespoň po části prostoru a také přehled nad tím, odkud přichází potenciální nebezpečí. b. „zeleň“ Návrh je samostatně zpracován v příloze samostatném přiloženém dokumentu. c. městský mobiliář V prostoru náměstí absentuje větší míra míst k sezení. Tyto nemusí být tvořeny lavičkami, ale navrhuji formou studentské architektonické soutěže najít vhodné využití terénní nivelety jižní části prostoru k vytvořit zde koncepčně hodnotná místa pro rekreaci obyvatel i návštěvníků. Navrhuji vytvořit symbolický bod pod současnou jabloní na jižní straně; „symbol“ města by měl být podpořen umístěním dvou laviček pod jabloň a využitím hodnotného panoramatu náměstí i sousedícího vodního prvku. Ačkoliv město těží z turistické atraktivity, rozcestník a „cílový bod“ turistických cest se nachází mimo prostor náměstí, v nezajímavém koutu mezi radnicí a restaurací „Na Mýtnici“. Naproti tomu, rozcestník turistických cest je umístěn zcela nevhodně na navigačním sloupu v prostoru u frekventované komunikace. Toto místo není přátelské pro cyklisty. Navrhuji tedy sjednotit rozcestník turistických a cyklistických cest a vytvořit v prostoru náměstí vhodným způsobem turistický bod s mapou okolí (letního i zimního období) a přivést sem turistické značky (případně udělat reklamu atraktivním přírodě v okolí, zejména Hradiska by si to zasloužila. Tento krok by měl mít dvojí efekt. Zjednodušení orientace přicházejících respektive přijíždějících turistů a zatraktivnění města ve formě tvorby příležitostí pro rekreaci. S tímto by měla souviset souhrnná koncepce rozvoje turistické atraktivity města.
Problémů je vždy několik a osobně se ochotně a rád budu podílet na koncepčním hledání jejich řešení.
