jaro 2011
číslo 6
Vážení zaměstnanci Oblastní charity Blansko, po dlouhé a mrazivé zimě začíná konečně jaro, což jistě ocení náš organismus jarní únavou a naše psychika se v důsledku slunečných dnů vymaní z bílé monotónnosti zimního času. Přichází doba pestrosti, barevnosti a oslav života! V tomto čísle nabízím pohled na dalšího světce, který měl co dočinění s pravěkem v sociálních službách, dále můžete otestovat svoje znalosti v doplňovačce a přečíst si krátké zamyšlení od C. G. CHestertona. Předběžně si Vás dovolím pozvat na setkání pracovníků OCH Blansko, které se uskuteční 29. 4. 2011 od 15:00 na hotelu Vyhlídka. S přáním dobrých jarních dnů Miroslav Doležel, pastorační asistent OCH Blansko
Svatý Jan z Boha (1495-1550) Domníváte li se, že život světců je nudný a představujete- li si, že světec byl jako Limonádový Joe, pokusíme se Vám tento zjednodušený obraz zkomplikovat. Po žoldnéři Kamilovi z minulého čísla Listů se dnes podíváme na neméně slavného zakladatele řádu Milosrdných bratří. Jeho osudy uvádíme i z důvodu uvědomění si kořenů sociální služby. Únos dítěte? Jan se narodil v Portugalsku roku 1495. Když mu bylo osm let zmizel. Jestli ho někdo unesl, nebylo jasné. Toulal se ulicemi Oropesy v Kastilském království na druhé straně poloostrova, než kde se nacházel jeho původní domov. Usadil se jako pasáček na venkově. Tímto způsobem života žil do svých dvaadvaceti let. Jaká to byla tehdy doba! Ve Španělsku se nemluvilo o ničem jiném, než o nově objevených zemích, velkých bitvách. Muži se vraceli z válek a s nadšením vyprávěli úžasné historky, mořeplavci popisovali zvláštní lidské bytosti, které spatřili v Americe, nebo v Indii. Občas se některý dobrodruh vrátil domů s kapsami plnými zlata, postavil si dům a žil bez starostí po zbytek života. Nejeden venkovský chlapec toužil prožít to samé a po setkání s verbířem odložil pluh. Vojna není kojná I Jan toužil po podobném životě a vstoupil k pěšímu vojsku se kterým bojoval za císaře Karla V. proti Francouzům, proti Turkům v Maďarsku atd. Celých osmnáct let bojoval v různých částech Evropy. V průběhu let ztvrdla Janova duše i tělo stejným způsobem, jako jeho kamarádům ve zbrani. Jednou, když byl na loupežné výpravě, spadl z koně a byl vážně zraněn. Jen o vlásek unikl zajetí. Druhá událost, která jej hluboce poznamenala, byla nespravedlivé nařčení
z krádeže, když měl za úkol střežit hromadu válečné kořist. Byl odsouzen k smrti, ale nějaký milosrdný důstojník si vyžádal jeho omilostnění. Když bylo Janovi kolem čtyřiceti let, byl jeho pluk rozpuštěn, Jan podnikl pěší pouť do Španělska do Compostelly (jak bývalo tehdy zvykem), kde vykonal zpověď a rozhodl se, že zbytek života stráví v pokání. Vydal se zjistit, co se stalo s jeho rodiči. V Portugalsku, kde se narodil našel svého strýce. Od něj se dozvěděl, že matka zemřela před mnoha lety též zármutkem nad ztrátou syna a otec po její smrti vstoupil do františkánského kláštera. Jan se vinil ze smrti matky a proto opustil Portugalsko a vrátil se do Španělska. Neuměl žádné řemeslo, byl zvyklý žít bez zákona, jeho chování a vyjadřování nedávalo dobrý příklad mladým lidem. Byl nakonec rád, že našel práci jako pastýř u bohaté paní nedaleko Sevilly. Návrat k původní profesi Janovi bylo dvaačtyřicet let a jakoby se vrátil o dvacet let nazpět. Ve svých osamělých hodinách na kopcích začal být zděšený z toho co má za sebou. Rozhodl se, že odčiní škody, které způsobil ostatním jako voják. Nejprve odjel do Afriky a pokoušel se pracovat na záchraně křesťanských otroků z rukou Maurů. V osadě si ho všiml místní kněz, který mu doporučil návrat do Španělska. Místo mělo vojenský režim, takže mohl podlehnout svodům dřívějšího života a muslimové měli na muže velký vliv- ti, kteří přestoupili na jejich víru, požívali výhod muslimské morálky, která více vyhovovala jejich tělesným náklonnostem. Podnikatel z Granady Jan kněze poslechl a vrátil se. Začal , dneska bychom řekli, podnikat s devocionáliemi. Měl trakař a prodával svaté obrázky, medailky, ale neprodal zboží dřív, dokud si zákazník nevyslechl krátké kázání. V Granadě si pronajal obchod a pokračoval v prodeji předmětů.
Blázen? Blázen! Jednoho dne slyšel kázání na téma „Sláva plynoucí z bláznovství pro Krista.“ Rozhodl se stát bláznem. Stál venku, křičel o milost, válel se v blátě. Lidé nabyli dojmu že se opravdu zbláznil. Vrcholem bylo, když vběhl přede mší do kostela, vrhl se na zem a křičel o milost. Tehdy ho dopravili do blázince. Jediným prostředkem na léčbu byl bič, čehož si Jan jakožto nezvladatelný pacient užíval do sytosti. Toto vše se doslech jeden kněz, který byl přesvědčen, že Jan své bláznovství předstírá. Vydal se za ním, vynadal mu, že zaměstnává druhé, aby se o něj starali, místo toho, aby se sám staral o ostatní! Jan si vzal slova k srdci , vrátil se z blázince do normálního života. Ošetřovatel, pečovatel Pronajal si v Granadě ještě jeden dům a začal v něm shromažďovat všechny postižené a odstrčené obyvatele města. Často, když našel na zemi žebráky, kteří nemohli ani chodit, bral je na záda a do svého příbytku je donesl. Takto se stal známým v ulicích Granady. Práci vykonával sám, válečné zkušenosti se mu hodily při ošetřování ran. Pro získání peněz chodil žebrat. Chodil po městě, chřestil plechovou nádobkou a křičel:“Prokažte si dobrou službu dámy a pánové!“ Někteří se šli přesvědčit, co Jan dělá a byli užaslí z toho, co dokázal bez kvalifikace. Nebyl ošetřovatelem, lékařem, knězem, řeholníkem a jeho vzdělání bylo téměř nulové. Velmi brzy získal zámožnější sponzory, kteří byli pyšní na to, že mu mohou pomáhat. Jan rozšiřoval své služby a vyhledával další, kteří potřebují jeho pomoci. Pod ochranou biskupa Jan byl díky své činnosti pozván k biskupovi, ten ho vyzval, aby nosil oděv na způsob řeholního roucha (tak všichni poznají, že
vykonává činnost se souhlasem biskupa) a obyvatelé Granady mu darovali špitál (tehdy spíše chudobinec, nebo útulek). Vše nebylo tak ideální, jak by se na první pohled zdálo. Mezi pacienty docházelo k hádkám, Jan byl obviňován z mnoha stran. Odsuzovali jeho shovívavost k vyděděncům a vyvrhelům. Byl obviněn ze zpronevěry- Jan si nevedl žádné účetnictví a peníze rozdával na potkání. Řád, který Jan založil, Milosrdní bratři, se rozšířili téměř bez jeho vědomí. Takto prožil Jan posledních patnáct let svého života, ve kterých naplňoval svá dvě předsevzetí: odčiňovat škody, které napáchal a dávat i když mu nic nezůstávalo. Jan zemřel roku 1550 ve věku padesáti pěti let. Převzato z knihy Svatí pro hříšníky od A. Goodiera SJ
Doplňovačka na téma Jak znám OCH BK a její služby? Vážení čtenáři, nyní máte možnost osvědčit svoje znalosti ohledně služeb, které nabízí naše organizace. V tajence je ukryt název organizace, která se angažuje při velkých katastrofách, kdy je pomoc poskytována v mezinárodním formátu. Slova mohou být nejen ve tvaru podstatných jmen, ale i přídavná jména např. ambulantní. Pozor na jednotná a množná čísla!
1. Centrum v Brně, které nabízí tři služby pod jednou střechou a sídlí na tř. Kpt. Jaroše 9. 2. Služba, která se řídí heslem: „Šaty dělají člověka“ 3. Doplňte název služby: Odborné sociální … 4. Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš. Ti, co již našli, ale jazykem soc. služeb? 5. Oblíbený internetový portál, ale i „PRO“ Blansko a Boskovice. 6. Klub pro rodiče s dětmi, ale též výhonek rostliny. 7. Charita poskytuje služby, které se obecně nazývají…? 8. Může být v kuchyni, ale je to současně služba a druhé slovo je „důvěry“. 9. Úsek, kde jde o peníze vždy až na prvním místě. 10. Služby, které chodí stejně jako Mohamed k hoře? 11. Služba, která fakultativně zapůjčí jídlonosiče, či provede pedikůru? 12. Pomoc, též intervence, služba, může být ambulantní, pobytová či telefonická. 13. Někdy je dokořán, jindy zavřeno. 14. Jak bychom nazvali místo, kde zastavují autobusy a toto místo by bylo z ušlechtilého kovu? Též název soc. služby v Adamově. 15. Prostředek, který používáme ke komunikaci. Mach a Šebestová jej vlastnili v mobilní verzi již v 80. letech. 16. Obec na Blanensku, kde je modrá opravdu pěkná. 17. Místo, kde za přespání nezaplatíte nekřesťanské peníze. 18. Jsou to dokumenty, je jich 15 a pracujeme na nich ve dne, v noci a napiště jednotné číslo, tzn, jeden… 19. Město na břehu Genezaretského jezera, pocházela odtud jedna Marie, která osobně znala Ježíše a podle tohoto města je pojmenovaná služba sídlící v Katolickém domě. 20. Jméno motýla od makové panenky, též služba v Boskovicích. 21. Cílová skupina, která se musí učit druhý nejtěžší jazyk na světě. Centrum pro tyto osoby se nachází na Centru . 22. Používá se na sepnutí vlasů, může být na opasku, taktéž název služby.
Demokratické noviny Noviny sice zrcadlí dnešní společnost, ale jejich největší slabost tkví v tom, že obraz který podávají je složen výlučně z vyjímek. Titulky hlásí, že spadl dělník z lešení, ale už nehlásí, že ještě žije. A přitom je tato druhá skutečnost mnohem senzačnější. A také ovšem tisíckrát běžnější. Těžko můžeme od novinářů chtít, aby psali o stálých zázracích; těžko žádat titulky jako „Pan Wilkinson stále v bezpečí“ nebo „Pan Jones ještě nezemřel“. Noviny nemohou ohlašovat lidskou spokojenost. Nemohou hlásit počet všech vidliček, které nebyly ukradeny, či manželství, jež nebyla rozvedena. A tak je celý ten novinový obraz života nezbytně falešný, představuje nám to neobvyklé. I demokratické noviny se zabývají zlomkem společnosti. Moudrost a vtip G.K. Chestertona (Převzato z Nitky- Zpravodaje farnosti Jedovnice a Ostrov u Macochy)
Pro vnitřní potřebu vydává Oblastní Charita Blansko, Komenského 19, 678 01 Blansko. Neprodejné. Kontakt:
[email protected]; 737 774 309; http://blansko.charita.cz/pastoracni/ Na této adrese je možné nalézt předchozí čísla Listů.
