1
2
2014
internetový časopis podnikatelů v teplárenství ▪ www.tscr.cz ▪ vychází jako dvouměsíčník ▪ ročník 24
VÁŽENÍ ČTENÁŘI, Úspory energie tepelnými čerpadly v bytových domech Tomáš Matuška
2
Na „výpočty“ prodejců kotlů a tepelných čerpadel se nevyplácí spoléhat Jan Vondráš
4
Sokoli postupně osídlují energetické stavby v Česku Václav Beran 5 Tovární komíny musíme chránit Martin Vonka
6
Erste Energy Services České spořitelny – elektřina finančně i fyzicky Jakub Židoň, Daniel Maděra 7
Vydavatel: Teplárenské sdružení České republiky Partyzánská 1/7, 170 00 Praha 7
[email protected]; www.tscr.cz registrace: ISSN 1804-8129 Veškerá autorská práva k časopisu 3T – Teplo, technika, teplárenství vykonává vydavatel. Jakékoli užití časopisu nebo jeho části, zejména šíření jeho rozmnoženin, přepracování, přetisk, překlad, zařazení do jiného díla, ať již v tištěné nebo elektronické podobě, je bez souhlasu vydavatele zakázáno. Zasláním příspěvku autor uděluje pro případ jeho vydání vydavateli svolení vydat jej v jeho elektronické podobě na internetových stránkách TS ČR, popř. CD – ROM nebo v jiné.
říká se, že všechno souvisí se vším, a nejinak je tomu i v případě teplárenství, které překvapivě úzce souvisí s ornitologií. Do Česka se opět postupně vrací hnízdit sokolové stěhovaví a komíny tepláren mohou sehrát významnou roli v jejich dalším šíření republikou. Na necelé desítce komínů už byla umístěna umělá hnízda, v nichž se každoročně rodí mláďata. Ze severozápadu Čech se budou postupně rozšiřovat dál do vnitrozemí. Možná si vyberou i komín ve vaší teplárně. Poradíme vám, jak postupovat. S ptáky a komíny se letos doslova roztrhl pytel. Česká společnost ornitologická totiž vyhlásila ptákem roku 2014 oba druhy čápů – černého a bílého. Čáp bílý se dokonce jako první stává přesně po 20 letech ptákem roku podruhé. K jeho volbě přispěla i skutečnost, že se letos koná 7. celoevropské sčítání čápů bílých a 3. celostátní sčítání čápů černých. A protože jsou komíny často hostiteli čapích hnízd, bude si jich letos veřejnost ještě víc všímat. Komíny ale neslouží jen ke hnízdění ptáků. Řada z nich má také nepopiratelnou kulturní a historickou hodnotu, i když už svému původnímu účelu dávno neslouží, a určitě stojí za to se o nich něco dozvědět. Na konci roku by měla být veřejnosti představena nová publikace, která má zatím pracovní název „Tovární komíny“. Nejen o ní jsme si povídali s jejím autorem, profesionálním fotografem a předním českým komínářem Martinem Vonkou. Zatímco teplárny mohou ptákům nový domov poskytnout, v případě bezohledného zateplování mohou jiní ptáci o domov naopak přijít. Blíží se „úřední doba“ hnízdění rorýse obecného (od 20. dubna do 10. srpna), který si rád staví hnízda ve škvírách a větracích otvorech paneláků. V této době nesmí být do jejich hnízdění rušivě zasahováno. To znamená provádět případné práce na budově mimo atiku vlastní zateplení či rekonstrukci střechy nechat na srpen a následné měsíce. A co mají výše uvedení opeřenci společného? Každý z nich je jedinečný, dokonale se přizpůsobil svému prostředí a velmi efektivně využívá energii jak svou vlastní, tak energii větru, tedy jak se dnes moderně říká, energii z obnovitelného zdroje.Tady zase můžeme hledat analogii s různými způsoby vytápění. Všechny přinášejí tepelnou pohodu, ale každý z nich má vhodnou oblast použití. Pro nový nízkoenergetický rodinný domek s podlahovým vytápěním se určitě hodí tepelné čerpadlo, naopak pro háj desetipatrových věžáků je vhodnějším řešením centrální zdroj tepla vybavený kogenerační jednotkou. Prodejci různých „zaručených řešení“ v oboru vytápění se ovšem fakty nezdržují a raději aplikují heslo: “Nikdo nedokáže splnit to, co my dokážeme slíbit.“ Inu, když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. A kupodivu se stále najde dost „kavek“, které jim sednou na lep a následně se nechají oškubat. Nenechte si od nikoho nakukat hlouposti a užívejte jara! P.S. Připravili jsme pro vás malou hádanku: Poznáte, co je na fotografii nad úvodníkem? Správnou odpověď a další podrobnosti najdete na poslední stránce.
Ing. Martin Hájek ředitel výkonného pracoviště TS ČR
2/2014
Úspory energie tepelnými čerpadly v bytových domech Rozvoj a státní podpora obnovitelných zdrojů energie se dotýká i problematiky bytových domů. V rámci původního programu Zelená úsporám byly poprvé významně dotačně podpořeny i realizace tepelných čerpadel v bytových domech a očekává se, že od roku 2015 bude vyhlášena výzva v rámci Nové Zelené úsporám. Článek se snaží poukázat analýzou chování tepelného čerpadla v soustavě vytápění a přípravy teplé vody na úskalí energetické efektivity takových instalací. Pro analýzu provozního chování tepelného čerpadla v bytovém domě byl zvolen osmipodlažní dům panelové konstrukce z 90. let ve dvou variantách. Uvažovány byly varianty "bez zateplení" a "rekonstrukce", viz tabulka parametrů domu. Otopná soustava v domě je teplovodní dvoutrubková s článkovými otopnými tělesy projektově navrženými na teplotní rozdíl 80/60 °C. Pro stav bez zateplení zkušenost ukázala, že otopUvažovaný typ bytového domu ná soustava může pracovat i při -15 °C na nižší teplotní úrovni 70/50 °C. Pro variantu „rekonstrukce“ lze návrhové teploty otopné vody snížit až na 51/40 °C při zachování téměř stejného průtoku v otopné soustavě (bez nutnosti úprav vyvážení otopné soustavy). Otopná soustava v obou případech využívá ekvitermní regulaci teploty otopné vody podle venkovní teploty. Bytový dům má v každém patře 4 byty s průměrně 2,5 obyvateli na byt. Celkový počet obyvatel je 80. Potřeba teplé vody na teplotní úrovni 55 °C je uvažována 40 l/os/den, tzn. celková roční potřeba teplé vody v domě je téměř 1200 m3/rok. Teplota studené vody je 10 °C. Teplá Parametry bytového domu voda je odebírána podle hodinovéBez zateplení Rekonstrukce ho profilu s denní Prostup tepla W/m2K W/m2K a večerní špičkou fasáda a letním poklesem 0,5 0,25 odběru o cca 25 % střecha 0,4 0,16 oproti zimní části podlaha 0,9 0,3 roku. Tepelné ztráty okna 2,8 1,2 cirkulací, která je Parametr těsnosti n50 4,0 h-1 1,5 h-1 v provozu v domě Ztráta při -15 °C 88 kW 49 kW po celý den, jsou uvažovány paušálPotřeba tepla ně jako 70 % pona vytápění 625 GJ 274 GJ třeby tepla na sana ohřev vody 375 GJ 375 GJ motný ohřev uvepodíl ohřevu vody 38% 58% deného množství
vody. Celková potřeba tepla na přípravu teplé vody je 375 GJ. Ve variantě „bez zateplení“ se podílí teplá voda na celkové potřebě tepla zhruba 38 %, ve variantě „rekonstrukce“ podíl teplé vody dosahuje 58 %. Tepelná čerpadla byla zvolena typu vzduch-voda ve venkovním provedení od renomovaného výrobce s věrohodnými podklady o výkonu a topném faktoru udávaném v technické specifikaci pro velký počet okrajových podmínek (kombinací teploty venkovního vzduchu na vstupu do výparníku a teploty otopné vody na výstupu z kondenzátoru). Jmenovitý výkon zvoleného tepelného čerpadla je 14,8 kW a topný faktor je 3,5 při teplotních podmínkách A2/W35. Tepelné čerpadlo umožňuje provoz až do venkovní teploty -20 °C při výstupní teplotě otopné vody 60 °C. Pro zajištění požadovaného výkonu instalace je uvažována kaskáda těchto tepelných čerpadel. Ve variantě „bez zateplení“ jsou uvažovány 4 ks tepelných čerpadel o celkovém jmenovitém výkonu 59,2 kW při A2/W35 s návrhem na cca 68 % tepelné ztráty domu. Ve variantě „rekonstrukce“ jsou uvažovány 3 ks tepelných čerpadel o celkovém jmenovitém výkonu 44,4 kW při A2/W35 s návrhem na cca 91 % tepelné ztráty domu. Návrhový výkon v tomto případě zohledňuje především potřebu výkonového krytí přípravy teplé vody. Tepelná čerpadla jsou uvažována bez regulace výkonu, pouze spínaná v kaskádě. Výpočet provozního chování tepelných čerpadel byl proveden metodou podrobné hodinové bilance potřeby tepla na přípravu teplé vody a vytápění a dostupné tepelné energie dodávané tepelným čerpadlem za daných provozních podmínek pro krytí energetických potřeb domu. Výpočet byl proveden pro klimatické údaje typického meteorologického roku charakterizovaného minimální teplotou venkovního vzduchu -15,1 °C, maximální teplotou venkovního vzduchu +30,8 °C a průměrnou teplotou 8,0 °C. Druh záložního (bivalentního) zdroje zde není řešen, potřeba energie ze záložního zdroje vyjadřuje rozdíl mezi potřebou tepla domu a teplem dodaným z tepelných čerpadel do domu. Ve variantě „bez zateplení“ nemohou tepelná čerpadla pracovat při požadovaných teplotách otopné vody nad 60 °C. Výpočet uvažuje, že pouze předehřívají vratnou otopnou vodu z otopné soustavy na teplotu 60 °C a záložní ohřev dohřívá vodu na aktuálně potřebnou teplotu přívodní vody. Příprava teplé vody (zásobníkový ohřev) má vždy přednost. Tepelné ztráty zásobníků (teplá voda, nárazový zásobník pro otopnou vodu) nejsou ve výpočtu uvažovány, lze předpokládat, že vzhledem k množství tepla dodávaného tepelnými čerpadly budou zanedbatelné. Podobně jsou zanedbány tepelné ztráty rozvodů mezi tepelnými čerpadly uvažovanými na střeše domu a patou tepelné soustavy v domě. V rámci výpočtu je vyhodnocena zvlášť pro přípravu teplé vody a pro vytápění tepelná energie dodaná z tepelného čerpadla pro krytí potřeb, elektrická energie spotřebovaná tepelným čerpadlem, roční topný faktor samotných tepelných čerpadel, potřeba záložního zdroje, doba provozu, potřeba pomocné elektrické energie (pro oběhová čerpadla). V tabulce jsou uvedeny výsledky celoroční bilance pro obě varianty domu.
2/2014
Instalace 4 tepelných čerpadel vzduch-voda pro bytový dům ve variantě „bez zateplení“ pokryje celkem 94 % potřeby tepla. Vzhledem k vysokým požadovaným teplotám jak pro vytápění (vysokoteplotní otopná soustava), tak pro přípravu teplé vody (hygienické důvody) se roční topný faktor v obou režimech pohybuje na úrovni 2,6 až 2,7. Instalace 3 tepelných čerpadel vzduch-voda pro bytový dům ve variantě po „rekonstrukci“ zateplením pokryje 97 % potřeby tepla. Snížení teploty otopné vody pro vytápění při zachování otopných těles zvýšilo efektivitu provozu tepelného čerpadla v režimu vytápění a roční topný faktor tepelného čerpadla se pohybuje na úrovni 3,2. U přípravy teplé vody zůstává roční topný faktor na úrovni 2,6. Vzhledem k významnému podílu přípravy teplé vody na potřebě tepla domu je hodnota celkového topného faktoru 2,8. Z výsledků je patrné, že pro správné zhodnocení instalace tepelného čerpadla nelze předpokládat v žádné z variant provoz s ročním topným faktorem nad hodnotou 2,9, natož se jmenovitým topným faktorem 3,5, který výrobci tepelných čerpadel často uvádí jako jedinou hodnotu. Normový dokument TNI 73 0331, který má sloužit jako pomůcka pro energetické specialisty při posuzování energetické náročnosti budov, obsahuje zjednodušený přístup k hodnocení. Výpočet používá hodnotu jmenovitého topného faktoru a korekční činitele na teplotní podmínky provozu tepelného čerpadla pro přepočet. Výsledky zjednodušeného postupu podle TNI 73 0331 jsou uvedeny v tabulce za předpokladu krytí celkové potřeby tepla na vytápění a přípravu teplé vody tepelnými čerpadly (zanedbání záložního zdroje). Přestože jsou výsledné hodnoty zatíženy významným zjednodušením, jsou relativně podobné výsledkům detailního výpočtu s hodinovým krokem a zjednodušený postup je tak použitelný pro rámcovou bilanci. Efektivita provozu tepelných čerpadel ve stávajících bytových domech je problematická, ať už se jedná o nerekonstruované nebo rekonstruované domy. U nezateplených snižuje efektivitu vysoká teplota otopné vody, u zateplených domů začíná významně převažovat vliv efektivity přípravy teplé vody. Příprava teplé vody se zajištěním legislativou požadované teploty 55 °C má negativní dopad na provoz instalací tepelných čerpadel. Analýza ukázala, že pro obě varianty se roční topný faktor samotných tepelných čerpadel pohybuje pod hodnotou 2,9, kterou směrnice EU o podpoře obnovitelných zdrojů energie definuje jako minimální hodnotu sezonního topného faktoru pro celou tepelnou soustavu s tepelnými čerpadly (včetně elektrického dohřevu a pomocné elektrické energie na oběhová čerpadla). Pouze instalace s hodnotou topného faktoru nad 2,9 mohou být označeny za instalace šetřící primární energii. V opačném případě je energeticky výhodnější využívat fosilní paliva přímo k ohřevu spalováním, než komplikovaně využívat k výrobě elektřiny a tu pak využívat pro pohon neefektivně pracujících tepelných čerpadel. Výsledky analýzy poukázaly také na nezbytnost zodpovědně bilancovat reálný provoz tepelného čerpadla. Při výpočtech nelze spoléhat na jmenovité hodnoty výkonů a topných faktorů uváděných často při podmínkách, které sotva při skutečném provozu nastanou. V příštím roce očekávaná výzva Státního fondu životního prostředí na podporu úspor v bytových domech v rámci NZÚ již se vší pravděpodobností bude vyžadovat podrobný výpočet provozu tepelného čerpadla v konkrétní instalaci pro získání spolehlivé informace o dosažitelné úspoře energie.
Roční parametry instalace tepelných čerpadel – voda v bytovém domě (HODINOVÁ BILANCE)
vzduch
Varianta „bez zateplení“
potřeba tepla domu [GJ]
Varianta „rekonstrukce“
příprava TV
vytápění
příprava TV
vytápění
375
625
375
274
1000 dodané teplo z TČ [GJ]
375
649 567
375
941 potřeba elektřiny TČ [MWh]
40,4
topný faktor TČ
2,57
632 58,6
40,4
2,69
2,57
99,0
0
59
0,3
0
0,4
1613
17 17
0,3
0,7 doba provozu TČ [h]
3,19 2,79
59 pomocné el. energie [MWh]
22,4 62,8
2,64 teplo ze záložního zdroje [GJ]
257
0,2 0,5
2667
2150
4280
1662 3812
Zjednodušená bilance tepelných čerpadel vzduch – voda v bytovém domě podle TNI 73 0331 Varianta „bez zateplení“
potřeba tepla domu [GJ]
Varianta „rekonstrukce“
příprava TV
vytápění
příprava TV
vytápění
375
625
375
274
1000 jmenovitý topný faktor TČ korekční činitel dle TNI topný faktor TČ potřeba elektřiny TČ [MWh] při 100% krytí
649 3,5 (při A2/W35)
0,685 2,40
0,784
0,685
2,74
2,40
2,60 43,4
3,05 2,63
63,3 106,7
0,870
43,4
25,0 68,4
Závěrem je třeba poznamenat, že existuje řada cest jak zlepšit provoz tepelných čerpadel v podmínkách bytových domů. Příliš se zatím nevyužívají, s rozvojem instalací tepelných čerpadel v bytových domech lze však předpokládat jejich širší nasazení. Nejjednodušší cestou je snížení požadavku na teplotu teplé vody ohřívané tepelným čerpadlem (tepelné čerpadlo vodu pouze předehřívá). To však znamená nárok na záložní zdroj, a pokud je jím elektřina, situaci energetické efektivity celé soustavy s tepelným čerpadlem v bytovém domě to neřeší, právě naopak. Lze proto očekávat, že tepelná čerpadla v této souvislosti projdou posunem ve své konstrukci směrem k efektivnějšímu využívání tepla na odběrové straně na různých teplotních úrovních. Jedná se o využívání tepla z dochlazení chladiva za kondenzátorem ke kontinuálnímu předehřevu studené vody a využití chladiče přehřátých par pro přívod tepla do stratifikovaného zásobníku teplé vody při vysoké teplotě bez výrazného snížení energetické náročnosti provozu takových tepelných čerpadel.
Tomáš Matuška Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní, ČVUT v Praze Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, ČVUT v Praze
2/2014
Na „výpočty“ prodejců kotlů a tepelných čerpadel se nevyplácí spoléhat V poslední době jsou bytová družstva i ostatní vlastníci bytových objektů často oslovováni nabídkami firem, které lákají na zaručeně levnější způsoby vytápění a odpojení od tepláren. Cena tepla z domovní plynové kotelny se u takových nabídek pohybuje zpravidla o 100 Kč/GJ níže pod cenou teplárny, což je částka, která se dobře pamatuje. Mnohdy jde ovšem o úsporu fiktivní a na vině bývá „chyba“ výpočtu. Zajímavé je, že zatímco u řady běžného zboží budí překvapivě nízká cena automaticky podezření, že něco bylo ošizeno, v případě cen tepla jsou lidé až neuvěřitelně důvěřiví. A když už někdo i zapochybuje, jak může být teplo najednou tak levné, nechá se mnohdy přesvědčit naučenými argumenty firem, které mu „levné“ teplo nabízejí. Ve skutečnosti nabízená „cena tepla“ 400 až 450 Kč/GJ z nové domovní plynové kotelny či tepelného čerpadla nezřídka nepokrývá ani vlastní palivové náklady. Do těch nabízející často započítá pouze cenu vlastní komodity. Jen cena zemního plynu při průměrné roční spotřebě bytu 30 GJ v bytovém domě s 20 až 40 partajemi se pohybuje u dominantního dodavatele zemního plynu kolem 490 Kč/GJ. Pro korektní porovnání musíme k uvedeným palivovým nákladům přičíst náklady na elektřinu na provoz topné soustavy v domě, na obsluhu, opravy, údržbu a revize a to se už cena blíží k 600 Kč/GJ. Jen povinných prohlídek vyplývajících z legislativy je více než 10 (revize elektro, servis kotle, tlakových nádob, dopouštěcích zařízení, měření a regulace, kontrola bezpečnosti, spalinové cesty, provozní prohlídka, preventivní požární prohlídka, kontrola kotlů a rozvodů tepelné energie) a mohou je provádět jen autorizovaní odborníci a ti je nedělají zadarmo. Pokud je to pracovník SBD nebo SVJ, musí i ten projít odbornými zkouškami. Mezi náklady patří samozřejmě také cena půjčených peněz, tedy úroky z úvěru. Náklady na domovní plynovou kotelnu významně převyšují investici 1 milion korun. Topná soustava s tepelným čerpadlem a solárními
panely pro 32bytový dům přijde už na 4 miliony korun. Většina domů k financování nové kotelny využívá úvěr. Nezanedbatelnou položkou mohou být i náklady spojené s odpojením od soustavy zásobování teplem a v případě tepelných čerpadel to bývají i náklady na odhlučnění místnosti, kde jsou instalována, protože bez odhlučnění obyvatelé fakticky trvale žijí u nádraží s právě odjíždějícím vlakem... Ke „snížení“ ceny přispívá také instalace levnějšího zdroje s nedostatečným výkonem kotle i tepelného čerpadla. V teplé zimě, jako byla ta letošní, se nic nepozná, ale stačí chladnější zima a poddimenzovaný zdroj „nestíhá“ topit, natož ohřívat vodu. Při instalaci většího počtu plynových domovních kotelen na sídlišti, nebo čerpadel dotápěných zemním plynem pak nemusí stačit kapacita nízkotlakých plynových rozvodů. Pak je nutno překopat rozvody na posílení dodávky a znovu přehodnotit původní výši nákladů. Samozřejmě směrem vzhůru! Do ceny tepla je samozřejmě potřeba započítat i samotnou investici do nové kotelny a dalších úprav. Konečná cena tepla z nové domovní plynové kotelny při započtení všech uvedených nákladů souvisejících s jeho výrobou, které cena teplárny již obsahuje, tak rozhodně nebude 400 nebo 450 Kč/GJ, ale vyšplhá se aktuálně na 675 až 780 Kč/GJ, jak ukazuje tabulka. Většina tepláren nabízí cenu tepla výhodněji než domovní kotelny. Potíž je v tom, že zákazníci připojení na teplárnu mnohdy nedokážou všechny položky související s individuálním vytápěním dopředu vyhodnotit a vyčíslit a prodejce kotelny samozřejmě nemá zájem je na chyby svého výpočtu upozorňovat. V reálném provozu je navíc řada nákladů skryta ve zdánlivě nesouvisejících platbách. Například spotřeba elektřiny plynové kotelny obvykle mizí mezi společnou spotřebou domu na osvětlení a výtahy, náklady na opravy a údržbu se rozpouští v opravách a údržbě domu a tak dále. Každý odběratel tepla by před rozhodnutím, že bude investovat do nového způsobu vytápění, měl důkladně posoudit všechny ekonomické i technické aspekty a především si ověřit, zda tento krok pro něj bude skutečně výhodný. Zkušenost ukazuje, že se nevyplácí spoléhat jen na výpočty prodejce kotle.
Alternativní zdroj vytápění bytového domu
Domovní kotelna zemní plyn pro 20 bytů
Domovní kotelna zemní plyn pro 40 bytů
Tepelné čerpadlo elektřina pro 15 bytů
Tepelné čerpadlo zemní plyn pro 15 bytů
Náklady (2014)
Kč/GJ
Kč/GJ
Kč/GJ
Kč/GJ
Zemní plyn (RWE)
492,9
491,5
0,0
299,9
Elektřina (ČEZ)
15,7
15,7
415,3
10,7
Údržba
29,1
18,9
17,8
26,7
Obsluha
62,1
40,4
63,9
85,3
Investice
116,7
79,4
211,1
180,6
Úroky z úvěru
41,3
28,2
74,7
63,9
Cena tepla celkem
757,8
674,1
782,8
667,1
Významnou část ceny tepla z dálkového vytápění tvoří stálé – fixní náklady, které při snížení odběru tepla nezmizí, ale dojde k jejich přerozdělení na zbývající zákazníky. Zjednodušeně tak můžeme říci, že zákazník, který se odpojí, zdraží teplo nejen sobě, ale i svým sousedům. K dražšímu teplu navíc v případě vlastního kotle přidá ještě „bonus“ v podobě emisí znečišťujících látek vypouštěných často přímo „pod okny“ sousedních objektů.
Připraveno ve spolupráci s Ing. Janem Vondrášem, Invicta BOHEMICA
2/2014
Sokoli postupně osídlují energetické stavby v Česku Sokol stěhovavý (Falco peregrinus) patří mezi ikony ochrany přírody. Již od středověku se těšil zájmu člověka, po staletí je využíván v sokolnictví, je námětem uměleckých děl či erbů. Jako takzvaný „vrcholový predátor“ a nejrychlejší letec se v posledních desetiletích stal také symbolem ohrožené přírody a následně také symbolem její úspěšné ochrany.
Velká úspěšnost vyvěšování budek spočívá především v tom, že jsou umísťovány na objekty, které si již sokoli vybrali a kde se pokouší hnízdit. Počet párů narůstá a nastal Z instalace budky v Záluží. Foto: Petr Králert čas rozšířit počet objektů, kde sokolům nabídneme bydlení. V Německu již hnízdí na stavbách více než 300 párů a jejich počet stále narůstá. Podobný trend nyní nastupuje i v Česku. Letos byly budky nainstalovány na komín spalovny odpadu ZEVO Malešice v Praze, v areálu Škoda Mladá Boleslav a v teplárně Komořany u Mostu. Očekává se, že hnízdění na lidských stavbách bude přibývat a postupně předčí počet párů na přirozených hnízdištích. Pro provozovatele objektu sokol prakticky neznamená žádné komplikace, jen bonusy. Jediné omezení, které hnízdění sokolů přináší, je nutnost minimalizovat vstup do sokolích výšin v průběhu hnízdění, tedy od března do května. Doposud s tím na žádném objektu nebyl problém. Kromě toho, že sokoli loví místní holuby a tím snižují jejich počet, jde o zvláště chráněný, kriticky ohrožený druh, který se těší velké oblibě veřejnosti. Aby se zvýšila chuť vlastníků objektů sokolům pomoci, připravuje sdružení ALKA Wildlife ve spolupráci s Českou společností ornitologickou certifikát „Přátelé sokolů“, který získají firmy podporující hnízdění a ochranu sokolů.
Ústup sokola u nás, v 60. letech už u nás sokoli hnízdili nepravidelně nebo vůbec ne, měl nepochybně přímou souvislost s celosvětovým kolapsem sokolí populace. Hlavním důvodem bylo plošné používání DDT – aromatického organochloridu, který se používal na hubení hmyzu v zemědělství. Po zákazu jeho používání, uzákonění přísné ochrany a zahájení programů pro aktivní podporu druhu došlo k pozitivnímu obratu. Situace v Česku tento trend s mírným zpožděním následovala a od konce 80. let se i u nás opět začínají objevovat hnízdící sokoli. V současnosti u nás pravidelně hnízdí až 70 párů sokolů. Ale sokolí populace u nás stále nemá vyhráno. Většina párů hnízdí na skalách, které jsou však v dnešní době pod silným lidským tlakem. Skály mají v oblibě nejen sokoli, ale i horolezci, trampové či turisti. Sokol je v době hnízdění citlivý na rušení, a tak často dochází ke konfliktům a řada sokolích párů hnízdí neúspěšně. V posledních zhruba pěti letech je však v severozápadních Čechách na postupu fenomén hnízdění na lidských stavbách, který se k nám rozšířil z Německa. Sokoli postupně zjistili, že výškové stavby mají stejné výhody jako skály a k tomu ještě něco navíc. Mají zde výborný přehled o okolí, obvykle také dostatek potravy v bezprostředním okolí Pokud chcete sokolům pomoci a máte vhodné výškové a klid na hnízdění. Průmyslové areály jsou obvykle velmi rušné, budovy, ozvěte se autorovi článku. ale z výšky komína vše vypadá jinak. Při hnízdění na lidských Mgr. Václav Beran,
[email protected], ALKA Wildlife o.p.s stavbách však často sokoli obtížně hledají vhodné místo pro a Muzeum města Ústí nad Labem hnízdění, často vyberou špatně a pak je hnízdění neúspěšné či komplikuje provoz objektu. Ve snaze pomoci sokolům i provozoHnízdění / počet mláďat vatelům objektů jsou vyvěšovány speciMěsíc a rok Místo Lokalita průmyslového areálu ální budky, které výrazně zvyšují hnízdní umístění umístění 2011 2012 2013 2014 úspěšnost na lidských stavbách. Názorleden 2011 chladicí věž elektrárna Tušimice (Kadaň) ano / 3 ne ano / 3 ný je příklad elektrárny Prunéřov. Pár se elektrána Počerady (Louny) zde o hnízdění neúspěšně pokoušel asi podzim 2011 komín + CHV ano / 1 ano / 2 ano pět let. V roce 2013 po instalaci budky zima 2011 2 komíny teplárna chemička Záluží (Litvínov) ano / 4 ano / 3 ano na vhodné místo pár úspěšně vyhnízdil listopad 2012 komín cementárna Lafarge Čížkovice ne ne a vyvedl mláďata. Podobná byla situace komín + CHV elektrárna Prunéřov (Kadaň) i na dalších doposud obsazených stav- leden 2013 ano / 3 bách – elektrárně Tušimice, elektrárně jaro 2013 komín Pražská teplárenská/teplárna Michle ano / 1 Počerady, v chemparku Unipetrol nebo teplárna Ško-Energo Mladá Boleslav na teplárně v pražské Michli. Ve všech podzim 2013 komín těchto objektech již byly nainstalovány únor 2014 komín spalovna ZEVO Praha Malešice budky a hned v prvním roce zde sokoli březen 2014 komín + střecha teplárna Komořany u Mostu ano úspěšné hnízdili. Na hnízdění zatím stále čeká pouze komín v areálu ce- Pár sokolů hnízdí také v areálu palivového kombinátu Vřesová (Sokolov). Hnízdní budky zatím nebyly mentárny v Čížkovicích u Lovosic. instalovány. V roce 2012 vyvedena mláďata, 2013 hnízdění neúspěšné (oprava komína).
2/2014
Tovární komíny musíme chránit V loňském roce jste mohli na stránkách časopisu 3T sledovat pokus zahradní společnosti AGRO CS změnit 40 metrů vysoký komín v turistické lákadlo plné květů surfinie převislé. Letos by měla v Česku vyjít dokonce monografie věnovaná průmy s l ov ý m ko m í nů m . Popovídali jsme si nejen o ní s autorem Ing. Martinem Vonkou, Ph.D. Martin Vonka při dokončení výstupu absolventem Stavební na jeden z kolínských komínů fakulty ČVUT, kde od roku 2005 působí jako vědecko-výzkumný pracovník a pedagog. Je také profesionálním fotografem a zakladatelem portálu fabriky.cz, který dokumentuje a popularizuje stavby našeho průmyslového dědictví a k nim neodmyslitelně patřící komíny. ■ Jak jste jako praktikující komínář využil letošní výjimečně teplou zimu k „lezbám na prekionty“, jak nazývají komínáři výstup na komín? Teplá zima neměla na „lezbu“ výrazný vliv. Z hlediska pracovní potřeby jsem musel na komíny stejně, neboť jsem musel nasbírat potřebná data pro svoji knihu o továrních komínech. Možná měla příznivý vliv na lezení pro radost – teplejší počasí je vždy lepší a není nad to si zajet zarelaxovat někam do fabriky, popovídat s majitelem, nechat si ukázat provoz a nakonec si vylézt na jeho komín. ■ Ve vedení Svazu českých komínářů jste uveden jako zástupce pro věci grofální a lusomické. Co si pod tím máme představit? Z titulu své funkce dbám na evidenci komínů po odborné stránce a zároveň k tomu patří i administrace fotografické dokumentace v celosvětově unikátní databázi komínů zvané KODA. Ta bude již brzy obsahovat 10 000 komínů. ■ Připravovaná kniha má zatím pracovní název „Tovární komíny“, kdy jí budeme moci prolistovat a co v ní najdeme? Kniha by měla být připravena na naší konferenci o továrních komínech, která se bude konat letos 10. října v pivovaru Kostelec nad Černými lesy. Kniha popíše vznik a vývoj komínových staveb, nastíní typologii komínů. Ukáže, že komíny byly krásné a byly chloubou továrníků, představí řadu výjimečných, nebo něčím zajímavých komínů a nakonec to, co je v dnešní době podstatné – uvede možnosti, jak nepotřebným komínům vtisknout nové funkce, a ukáže, že demolice nemusí být jediným řešením.
■ Kouřící komín byl znakem průmyslové revoluce a pokroku. Skončí doba, kdy se na komíny díváme spíše jako na nepříjemně kouřící monstra, a vystřídá ji doba, kdy si veřejnost začne více všímat a vážit tohoto průmyslového dědictví? Já doufám, že tato doba nastane, byť jsme stále svědky neuctivého chování - a to nejen ke komínům, ale k průmyslovému dědictví obecně. Aktuálně byla zbourána kotelna s komínem jedné z nejstarších pražských strojíren zvaných Rustonka. Komín se mohl stát velice silným místním symbolem významné průmyslové historie. Nyní se plánované budovy s názvem “Rustonka“ vtisknutým do fasády akorát paměti místa vysmívají. Právě připravovaná kniha si klade mimo jiné za cíl upozornit na skutečnost, že komíny jsou významnými stavbami a že je třeba se o jejich osudy zajímat a chránit je. ■ K čemu všemu dnes mohou kromě svého původního účelu – odvodu kouře – komíny sloužit? Nejčastějším případem je ponechání komínu jako symbolu. To lze dělat dobře, ale i špatně. Někde můžete vidět komín stát neuctivě na parkovišti supermarketu (Aš), někde zase trčí přímo z jeho střechy (Cheb). Lepší ukázkou je pak nově přestavěný pivovar v Opavě, kde se komín stal vkusnou součástí nového nákupního centra. Osobně vítám, když se komínu povede navíc vtisknout nějakou praktickou funkci – například když komín slouží jako odtah vzduchu z garáží. Komín se svojí výškou přímo nabízí možnost udělat z něj rozhlednu – kupodivu je u nás zatím jen jediná, sotva rok stará realizace v areálu bývalého zahradnictví v Brně. Méně hezké, ale zase přinášející příjem třeba na provozní údržbu komína je osazení ochozů s telekomunikační technikou a reklam všeho druhu. Z minulosti tu máme dodnes zajímavé ukázky přebudování komínů na vodojemy, například v ruzyňské věznici, nebo se dokonce dochoval v Holýšově za války přestavěný komín na protileteckou pozorovatelnu. ■ Předpokládám, že i u nás najdeme teplárenské komíny, které jsou kulturní památkou? Status kulturní památky má u nás pár desítek komínů, z těch teplárenských je, tuším, ale jen jeden – komín holešovické elektrárny, později teplárny. Patřil do siluety čtyř komínů, nyní zůstal jako památka stát samotný. Byl postaven v roce 1899 významnou komínářskou firmou Ant. Dvořák a K. Fischer z Letek. Nyní je v areálu funkční teplárny, ale doufejme, že se někdy v budoucnu povede majiteli zapojit ho do veřejného prostoru, aby mohl být bezprostředně obdivován a lidé mohli skrze něj nasávat atmosféru doby. To, že nějaký komín není kulturní památkou, neznamená, že není hodnotný. Řada komínů buď vyniká architektonickou kvalitou, nebo je nositelem zajímavého příběhu, nebo jsou s ním spjaty zajímavé historické události. Takové komíny najdeme třeba v brněnské teplárně Na Špitálce, v Pardubicích (bývalá parní elektrárna Fr. Křižíka) nebo teplárně T-200 v areálu litvínovské chemičky. Více o nich se pak můžete dočíst v knize.
2/2014
7
Erste Energy Services České spořitelny – elektřina finančně i fyzicky Zhruba před dvěma lety Finanční skupina České spořitelny (FSČS) v tomto časopise představila pojem finanční elektřina – produkty, které slouží k zajištění ceny a jsou vypořádávány finančně. Neprobíhá v nich fyzická dodávka komodity, neřeší odchylky ani výkyvy ve fyzické spotřebě či výrobě. Firmami jsou využívány zejména pro dlouhodobé zajišťování cenové stability. Klíčovým slovem pak je flexibilita, protože při rozhodovacím procesu umožňuje oddělit prodej fyzické elektřiny (například na bázi denních či vnitrodenních produktů) a zajištění prodejní ceny. Rok se s rokem sešel a do rodiny FSČS přibyla i 100% dceřiná společnost Erste Energy Services, která má licenci na obchodování s fyzickou elektřinou či plynem. A celá skupina tak zákazníkům na straně výroby i spotřeby může nabídnout širokou škálu produktů, různě je kombinovat a šít přímo na jejich míru. Klienti se na nás obracejí s různými prosbami, primárním motivem založení Erste Energy Services bylo nabídnout jim komplexní služby.
2) PRODEJ ELEKTŘINy NA DENNíM/HODINOVéM TRHU Díky založení dceřiné společnosti Erste Energy Services můžeme od teplárny kupovat elektřinu na základě denních či dokonce hodinových cen návazných na ceny OTE. V kombinaci s tím je možné pro část produkce zajistit cenu finančním produktem na určité v budoucnu vzdálenější období (rok/kvartál/měsíc). V budoucím období se pak porovnávají denní (nebo hodinové) spotové ceny z OTE se zajištěnou cenou a rozdíl se vypořádává. Smysl tohoto produktu je v tom, že při nižších spotových cenách vyplatí banka teplárně rozdíl mezi spotovou a zajištěnou cenou bez ohledu na to, jestli teplárna elektřinu (za „nízké“ ceny vyrábí a) prodává. Naproti tomu při denní spotové ceně vyšší, než je zajištěná, doplácí teplárna bance. V současné chvíli, kdy jsou spotové ceny velmi nízko a zároveň pod cenami měsíčních, kvartálních či ročních futurem kontaktů na PXE, se právě tento produkt vyplácí teplárnám nejvíce.
NABíDKA ERSTE ENERGy SERVICES: • díky založení Erste Energy Services umí Finanční skupina
KONKRéTNí POUžITí PRO TEPLáRNy V posledních pěti letech cena silové elektřiny postupně klesla až pod 35 EUR/MWh a na těchto úrovních už výrazný prostor pro další pokles nevidíme. Naproti tomu cena plynu klesla až po teplotně nadprůměrné letošní zimě. Teplárnami poptávaná strategie se tak mění ze snahy dlouhodobějšího zajištění ceny (prodejem fyzické elektřiny či zajištěním přes finanční produkty) na kratší a flexibilnější produkty. Samozřejmostí je dnes nabízení jednotlivých produktů v různých měnách. Jak jsme již psali, existuje mnoho způsobů prodeje či nákupů, detailněji se podíváme na dvě situace, které v poslední době vypadají nejzajímavěji:
• • • •
České spořitelny, a.s., nabídnout širokou paletu produktů s dodávkou fyzické komodity či finančním zajištění ceny, ceny jsou vždy transparentně navázané na burzovní ceny (OTE, PXE, EEX), zajištění dodávky či výkup komodity za proměnlivé nebo fixní ceny na střednědobé období 1-3 roky (maximální délka 5 let), zajímavě dnes vypadají opční kontrakty (defenzivnější strategie) nebo například krátkodobé prodeje elektřiny, nabízíme maximální flexibilitu v platebních podmínkách i dalších finančních parametrech.
40
EUR / MWh (EE)
30
20
10
0 3 I-1 VI
3 I-1
2 I-1 VI
2 I-1
1 I-1 VI
1 I-1
0 I-1 VI
0 I-1
9 I-0 VI
9 I-0
8 I-0 VI
8 I-0
7 I-0 VI
7 I-0
6 I-0 VI
6 I-0
5 I-0 VI
5 I-0
4 I-0 VI
4 I-0
4 I-1
Kontakty: Jakub židoň mobil: 606 711 492 1) FORWARDOVé VS. OPČNí ZAJIŠTĚNí e-mail:
[email protected] Forwardový prodej / nákup elektřiny či třeba plynu je vždy jednoduchý produkt, kdy si teplárna zajistí cenu dané komodity na delší dobu dopředu na základě aktuálních cen. Například cena elektřiny na rok 2015 se obchoduje konvývoj ročních ForWardových cen cem března pod 35 EUR/MWh, a protože je prodej elektřiny u tepláren na straně Vývoj roèních forwardových cen EE GAS výnosů, je možnost se zajistit proti poklesu tržní ceny elektřiny. Zajištění prodejní ceny 90 Liberalizace Ekonomický pokles, nárùst èeského trhu, kapacity instalované v OZE lze provést na různé období jak přímým konvergence CZE ? DE 80 prodejem fyzické elektřiny, tak zajiště70 ním přes finanční derivát (bez nutnosti uzavírat smlouvu o prodeji s konkrétním 60 Fukušima dodavatelem). Kromě forwardového („na 50 jednu cenu“) zajištění nabízíme i opční, Zaèátek 2. kola například beznákladový collar, který alokace 40 emisních Moravia Energo, povolenek další obchodníci zajišťuje klientem nadefinovaný cenový 30 interval. Opční strategie jsou ze své podstaty defenzivnější a jsou určeny převážně konzervativnějším zákazníkům.
EUR/MWh (GAS)
CO ZNAMENÁ POJEM FINANČNÍ ELEKTŘINA?
2/2014
Nový internetový průvodce
Na titulní webové stránce Teplárenského sdruženi České republiky www.tscr.cz jsme pro vás připravili novou anketu. Tentokráte nás zajímá váš názor na otázku:
Tak by se daly nazvat inovované a podstatně rozšířené webové stránky Teplárenského sdružení České republiky, které najdete na adrese www.naseteplo.cz. Jejich cílem je jednoduchým způsobem vysvětlit principy, smysl a výhody dálkového zásobování teplem a nabídnout zájemcům základní užitečné informace o dálkovém vytápění. Součástí stránek je nově také cenová mapa s údaji o cenách tepla ve městech a obcích České republiky.
Měl by stát dotovat zateplování bytových domů? Na výběr máte pět odpovědí: Ano, jsou to dobře investované prostředky. Ano, ale jen do výše 25 % investice. Ano, ale jen u veřejných budov. Ano, ale jen současně s výměnou kotle na uhlí. Ne, je to vyhazování peněz. Dnešní, ale i minulá čísla časopisu 3T vám mohou napovědět, potvrdit nebo i vyvrátit váš názor. Pokud chcete být přímo přesměrováni na titulní stránku TS ČR s hlasováním k anketě, klikněte na následující malý graf a pak stačí jen označit vybranou odpověď.
dálkovým vytápěním
Vyhodnocení minulé ankety na webu Teplárenského sdružení ČR Jste pro zrušení limitů těžby uhlí v severních Čechách? Na výběr jste měli čtyři odpovědi: ANO - bez výjimky; ANO - ale pouze mimo zastavěné území; ANO - ale pouze při využití uhlí v teplárnách; NE - v žádném případě, limity jsou svaté. Překvapila nás poměrně hojná účast 135 hlasujících. Pro zrušení limitů bylo 64 % respondentů ankety, pro jejich zachování 36 %. Z těch, kteří by limity prolomili, by to téměř čtvrtina (24 %) udělala bez výjimky, 7 % jen mimo zastavěné území a třetina (33 %) pouze při použití vytěženého uhlí v teplárnách. Z trochu jiného úhlu jsme se tématu limitů věnovali v anketě na webu Sdružení od března do června 2009 a zúčastnil se jí také poměrně vysoký počet 160 hlasujících. Výsledek: 70 % respondentů by dalo přednost prolomení limitů těžby uhlí a 30 % by respektovalo zvýšení nákladů na vytápění vyplývající z použití dražších paliv než uhlí.
Na stránkách se seznámíte se zařízeními, která pro vás teplo vyrábějí. Projdete se díky fotogalerii po teplárně a na jednoduchých schématech s legendou uvidíte, jak reálně funguje. Zjistíte, jak se teplo rozvádí a dostává až do radiátorů ve vašich bytech, jak se teplo měří, jak se teplo účtuje, a určitě vaší pozornosti neujde kapitola, jak se teplem šetří. Z cenové mapy zjistíte, kdo je výrobcem a dodavatelem tepla v daném městě či obci, ale i kolik tam teplo stojí a z čeho se vyrábí. Dozvíte se, co tvoří cenu tepla, v čem je spravedlivější dvojsložková cena tepla i jak by mělo vypadat vzorové vyúčtování tepla a řadu dalších informací.
Zajímavé je porovnání s aktuálními průzkumy zelených a těžařů. Podle průzkumu, který si nechalo udělat hnutí Greenpeace, většina obyvatel Česka nepodporuje prolomení limitů těžby. Greenpeace tvrdí, že dokonce 68 % obyvatel Česka nechce bourat obce jen proto, aby pod nimi těžaři mohli dolovat uhlí. Z detailního průzkumu agentury STEM, který udělala mezi obyvateli Horního Jiřetína a Černic, pod nimiž zásoby uhlí leží, naopak vyplývá, že místní jsou ochotní s těžaři vyjednávat. STEM zjistil, že 76 % obyvatel by se dokázalo se stěhováním vyrovnat. Tazatelé agentury navštívili 735 místních domácností ze 749 evidovaných a podařilo se jim získat odpovědi od 538 obyvatel. Dvě třetiny obyvatel Horního Jiřetína a Černic očekává, že do 10 let vláda rozhodne o prolomení limitů.
Řešení hádanky z titulní stránky Na fotografii je první rorýsí "panelák" u nás. Už vloni byla v areálu Základní školy Arbesova v Jablonci nad Nisou u vodní nádrže Mšeno instalována první rorýsí věž v Česku. V ní se bude moci uhnízdit až 48 rorýsích párů. Věž bude vybavena audiozařízením s rorýsím křikem, který má nalákat rorýse k věži, aby v ní na přelomu dubna a května zahnízdili. Ochrana rorýsů za to určitě stojí. Tento ohrožený pták létá rychlostí až 220 km/h a ročně nalítá až 190 000 km. Denně tak běžně zvládne výlet z Prahy do Splitu – 900 km. Za rok obletí skoro pětkrát zeměkouli a za 8 let průměrného života by rorýs dvakrát doletěl k Měsíci a zpět.
ANO - bez výjimky
24% 36%
ANO - ale jen mimo zastavěné území
7% 33%
ANO - ale pouze při využití uhlí v teplárnách NE - v žádném případě, limity jsou svaté
ANKETA . ANKETA . ANKETA
