Vážení spoluobčané. Číslo 5, Prosinec 2011

Číslo 5, Prosinec 2011

Vážení spoluobčané Letošní rok pomalu končí, což vždycky bývá důvod podívat se zpátky, ale taky dopředu. Na to co se povedlo, nebo nepovedlo, a na to, co nás čeká. Naše obec se stále rozrůstá, je vyhledávaným místem pro bydlení mladých rodin. A snad se v ní dobře žije i seniorům, nakonec, naší nejstarší občance je bez pár měsíců sto let. Možná i to je důkaz, že Křelov-Břuchotín je místo příjemné pro život. Společně se všemi zastupiteli se snažíme prostředí v obci dál zlepšovat, i když samozřejmě v rámci našich možností. V uplynulém roce se podařilo uskutečnit několik projektů, s několika žádostmi o dotace jsme naopak neuspěli, a nezbývá, než to zkoušet jinak. Příští rok nás všechny možná čeká zkouška ne úplně snadná, zahájení budování kanalizace. Respektive, doufejme, že nás čeká, při pohledu na Vítání nových občánků (informace na str. 2)

dění v Evropské unii jsem raději se svými očekáváními opatrný, a jak se navíc dočtete jinde v tomto Zpravodaji, o zkušenosti jiné obce, ani příslib dotace ještě nemusí znamenat, že záhy finanční prostředky na stavbu skutečně dostaneme. Kanalizace je pro současnou moderní obec naprostou nezbytností, navíc konkrétně u nás na realizaci tohoto projektu čekají dlouho odkládané opravy cest, a další úpravy prostředí k lepšímu. Žádný z projektů sloužících ke zpříjemnění života a zkrášlení vzhledu Křelova-Břuchotína, by ale neměl smysl, kdyby nesloužil lidem, kteří ho užívají v sounáležitosti. A v té bychom nikdy nežili, kdybychom se společně nescházeli na různých společenských či sportovních akcích. Rád bych proto poděkoval všem obecním spolkům, které různá setkání organizují, a přinášejí nám

společně příjemně prožité chvíle, díky kterým sdílíme víc, než pouze obdobnou poštovní adresu. Obec samozřejmě tyto akce podporuje, a některé dokonce sama organizuje. Rád bych Vás proto pozval na tu nejbližší. Přijďte si po štědrovečerní nadílce, od plných vánočních stolů, odpočinout na tradiční Vánoční punč, který se bude prodávat jako vždy na Štědrý den, v devět hodin večer, mezi vinárnou a hostincem. Budu se těšit na setkání, a pokud přesto nebude příležitost učinit to osobně, chtěl bych Vám alespoň touto formou popřát krásné Vánoce a šťastný nový rok 2012. A hlavně zdraví. Jiří Spurný Starosta obce

2

Z P R AVODAJ OBCE KŘELO V - BŘUCHOTÍN

Obecní úřad informuje: Vítání nových občánků V listopadu přivítala obec zastoupená místostarostkou Marií Škavronkovou osm nových občánků. V období od konce března do začátku září se narodilo šest děvčátek a dva chlapci. Dvě děti bydlí v Břuchotíně, zbytek v Křelově. Rodičům a dětem už tradičně zazpívali žáci křelovské základní školy a zahrály členky olomouckého hudebního tělesa Desigual Quartet.

Cyklostezka je zkolaudovaná Nová cyklostezka, která byla dokončena v polovině listopadu, má už po kolaudaci. Stezka pro cyklisty tak vede po katastrálním území naší obce podél Poděbrad, kde byl také pro kolaře vybudován železniční přejezd. Byla vyasfaltována i cesta z ulice Na Borůvkách do Břuchotína, na Mářákovu ulici. Na část cyklostezky vedoucí kolem Poděbrad by měla následně směrem od Řepčína navázat Olomouc, která dotaci získala letos. Křelovsko-břuchotínská cyklostezka vyšla nakonec na necelých 9,5 miliónu korun.

Ochranný val u dálnice zatím nebude Obec zatím upouští od úmyslu vybudovat ochranný val podél dálnice od obce směrem k Olomouci. Vynětí příslušného pozemku ze zemědělského půdního fondu by totiž vyšlo na 6 miliónů korun, což by celý projekt neúměrně

prodražilo. Je to stejný problém, který řeší okolní obce (Horka, Skrbeň) ve chvíli, kdy zvažují budování cyklostezek. Mezi zákonodárci se sice hvoří v tomto směru o změně legislativy, kdy by však k ní mohlo dojít, zatím není jasné.

Otázka, jestli bude alespoň vysazen kolem rychlostní komunikace pás zeleně, zůstává zatím podle starosty obce Jiřího Spurného otevřená.

Hlavní část obnovy křelovského rybníka je už dokončená Křelovský rybník doznal za uplynulý rok značných změn, většina práce je už na něm hotová. První fáze revitalizace začala kácením a ořezáváním starých topolů. U těch totiž v souvislosti s jejich stářím hrozilo vyvrácení. Stromy obec dala k dispozici občanům, respektive vydražila ve veřejné dražbě. Následovalo vytěžování zeminy ze dna rybníka, v rámci kterého byl také vytvořen ostrůvek. Podle starosty nákladní auta odvezla asi 3.500 kubíků bahna a zeminy. Rybník má nyní objem odhadem 10 až 11 tisíc kubíků, tedy o třetinu větší, než měl

před revitalizací. Během léta obložili obcí najatí pracovníci břehy kameny, zpevnili je betonem. Na podzim bylo upraveno okolí rybníka – ke hřbitovu vede nový chodník a proběhla také první fáze výsadby stromů a keřů. U rybníka porostou mimo jiné břízy, vrby, olše a buky. V první polovině listopadu, poté, co vše schválily orgány mající na starosti životní prostředí a vodní hospodářství, začalo napouštění rybníka. O to požádal starosta obce firmu Jelínek Trading (areál bývalé Regeny), která vodu do rybníka napouští přes svůj vodojem

napojený na potrubí vedoucí na Poděbrady. „Současná“ voda v našem rybníce je tak voda z Poděbrad. Teprve po úplném napuštění bude rybník zkolaudován. V příštím roce ještě proběhne druhá fáze výsadby stromů a keřů, přibudou hlavně stromy na travnaté ploše za rybníkem. Celý projekt obnovy křelovského rybníka vychází hrubým odhadem na 1,5 milionu korun, je financovaný z rozpočtu obce - zo-

ZPRAVODAJ OBCE KŘELOV - BŘUCHOTÍN

Na břuchotínském rybníce se ještě budou zpevňovat břehy Práce na vodní nádrži v Břuchotíně budou pokračovat ještě příští rok na jaře. A to kvůli havarijnímu stavu břehů. Letos se podařilo betonem zpevnit jeden břeh, příští rok bude zpevňování pokračovat i u dalších tří břehů, tentokrát už zřejmě způsobem, kterým byly upraveny břehy křelovského rybníka. Přes zimu by měl být rybník v Břuchotíně podle starosty napuštěný, aby se na něm dalo bruslit. Celková částka použitá na rekonstrukci břuchotínského rybníka se bude pohybovat asi kolem milionu korun. Opravy oproti prvotním předpokladům prodražil právě havarijní stav břehů.

Křelovský rybník „obydlili“ kapři, amuři, tolstolobici a líni

Rybník v Křelově má už těsně po napuštění svoje první obyvatele. Vysadil je tam křelovský rybářský Spolek přátel vody. Jako první se do obnoveného rybníka za pomoci rybářů „nastěhovali“ kapři, amuři, tolstolobici a líni. Na jaře bude vysazování ryb pokračovat, a to také okrasnými, barevnými odrůdami: kapry koja (koi kapr), kteří mohou být různých odstínů, od červené přes žlutou, bílou a modrou, a zlatého lína, jehož zbarvení se pohybuje v bílých, žlutých a oranžových barvách. „Uvidíme, co se uchytí. Kapacita rybníka je teď 1200 až 1500 kusů ryb,“ řekl Zpravodaji předseda spolku Ladislav Dokoupil. Rybáři udržují břehy i kvalitu vody Nová podoba rybníka se rybářům líbí, nakonec, do určité míry ji se starostou konzultovali, i když z pohledu pěstování ryb zároveň vyvolává otazníky. „Vzhledově je to sto a jedna. I starostí bude o polovinu míň,“ uvedl Dokoupil s tím, že rybáři mají například na starosti i sečení trávy těsně u břehů, kam se nedostane technika, i údržbu břehů, a právě této práce jim bezpochyby ubude. Na druhou stranu je podle něj otázka, jak se ryby uchytí v rybníce, který je pro ně teď dost možná až příliš čistý, navíc zatím postrádá přirozenou vodní floru i faunu a nánosy, ve kterých by se zabydlila. Obec počítá s výsadbou vodních rostlin, a časem se snad v rybníku i vytvoří přirozené nánosy. Ani s „novým“ rybníkem ale rybářům neubude práce s hlídáním kvality vody. Když přijdou přívalové deště, ale třeba už i srážky 6 mm za hodinu (pozn.6 mm/h = 6 litrů vody na metr čtvereční za hodinu, od 8 mm/h je intenzita srážek klasifikována jako „silná“), nezvládá kanalizace vodu pobírat, a část toho, co voda u firmy Jelínek Trading spláchne, přeteče i do rybníka. Plastové odřezky sice podle Dokoupila rybám nevadí, ale zrovna neprospívají rybníku vzhledově. Co rybníku taky zrovna moc neprospívá, jsou podle rybáře i kočky v přilehlých zahradách. Problém znamenají hlavně pro kachny. „Kočka je predátor, požere jim mladé,“ říká předseda rybářů. I když i kvůli kachnám, nejen kvůli okrase, byl vybudován na rybníce ostrůvek. Dodal, že kachny, které jsou na rybníce v současnosti, nejsou ty původní, ale divoké, které nejspíš zase odletí. Příští rok zřejmě ještě výlov nebude Kdo by čekal, že už příští rok na podzim bude na „novém“ rybníce výlov, by se mýlil. Rybáři ho plánují spíše až na rok přespříští, protože nechtějí vypouštět „pracně“, a samozřejmě ne zadarmo, napuštěnou vodu. V souvislosti s výlovem navíc může zbrusu nová podoba rybníka rybářům také trochu zkomplikovat situaci. Ve starém rybníce bylo totiž nejhlubší místo přímo podél břehu, na straně u silnice. Teď, alespoň podle toho, co předseda rybářů viděl, to bude možná 20 až 30 metrů od břehu, což bude při výlovu znamenat probrodit tuto vzdálenost bahnem. Jedním dechem ale Dokoupil dodává, že řešit všechny tyto komplikace je stále lepší, než mít rybník v podobě, ve které byl dosud. Sám už si hned ani úplně přesně nemohl vzpomenout, kdy ve „starém“ rybníce byl naposledy výlov. Zřejmě před dvěma lety. V poslední době se tam už totiž rybám nedařilo. V bahnem silně zaneseném prostředí už totiž v podstatě nemohly žít. -zo-

3

Minutou ticha uctili členové Zastupitelstva obce Křelov-Břuchotín na listopadovém zasedání památku Ing. Vladimíra Švédy. Zprávu o jeho úmrtí přijali s hlubokým zármutkem. Ing. Vladimír Švéda zastával funkci člena zastupitelstva a předsedy stavebního výboru. Starosta ocenil jeho svědomitý přístup k práci, kdy ještě i v době své těžké nemoci pravidelně a obětavě docházel na obecní úřad plnit své závazky vůči obci a jejím občanům.

Výňatek ze zasedání zastupitelstva obce konaného: 16. listopadu 2011

Zastupitelstvo schválilo: - Uzavření mandátní smlouvy mezi Obcí a CPS consulting, s.r.o., která zajistí přípravu a průběh veřejné zakázky „Kanalizace a ČOV Obce Křelov-Břuchotín“-bankovní úvěr. - Uzavření smlouvy o dílo mezi Obcí a REPENS project, s.r.o., pro akci „Kanalizace a ČOV Obce Křelov-Břuchotín“ – tendrová dokumentace. Cena díla celkem 741.600 Kč, včetně DPH. - Návrh firmy INSTA CZ na zavedení dvousložkového vodného. Novým členem zastupitelstva se stal pan Radek Půr, jakožto náhradník z kandidátní listiny strany Starostové a nezávislí, a to v souladu se zákonem o volbách do zastupitelstev obcí.

6. října 2011

Zastupitelstvo schválilo: - Mandátní smlouvu uzavřenou mezi Obcí Křelov-Břuchotín a firmou CPS consulting, s.r.o., potřebnou k zahájení administrace a zajištění průběhu veřejné zakázky „Kanalizace a ČOV obce Křelov-Břuchotín“ – tendrová dokumentace. - Podání žádosti včetně příloh do Operačního programu životního prostředí na projekt „Křelov-výsadba izolační zeleně“. - Podání žádosti na dotaci z programu „Obnova staveb drobné architektury místního významu v Olomouckém kraji“ na obnovu vybrané kulturní památky v obci. Kompletní zápisy ze zastupitelstva: http://www.krelov.cz/cz/ samosprava-obce/usneseni-zastupitelstva/

4


Kanalizace v obci Šošůvka: dlouhé čekání na dotaci 1. část

Obec Šošůvka má s Křelovem-Břuchotínem leccos společného. A to i přesto, že leží v jiném okrese, v jiném kraji, a také z pohledu nadmořské výšky je o něco výš – nachází se v jihomoravském okrese Blansko, v Moravském krasu. Společné má ale s naší obcí například to, že podobně jako Křelov-Břuchotín, Šosůvka dlouhá léta hledala cestu, jak s omezenými prostředky relativně malé obce vybudovat kanalizaci s čistírnou odpadních vod (ČOV). Dotaci nakonec obec získala na Státním fondu životního prostředí, z unijního Operačního programu životní prostředí, právě tam, kde o ni má nyní zažádáno Křelov-Břuchotín. Šošůvka, ve které bydlí asi sedm set obyvatel, teď kanalizaci buduje společně se sousední obcí Sloup. V té bydlí tisícovka lidí, takže dohromady mají obě vesnice jen o něco málo více obyvatel, než Křelov-Břuchotín. Není tedy divu, že i velikosti obou kanalizací si přibližně odpovídají: vysoutěžená cena realizace projektu je v Šošůvce a Sloupu 144 miliónů korun, zatímco projekt kanalizace v naší obci se předběžně odhaduje na 150 miliónů. Úplně stejné ale samozřejmě obě kanalizace nebudou. Křelov-Břuchotín má výhodu svažujícího se terénu, většina kanalizace tak má být gravitační, a přečerpávací stanice budeme potřebovat jen dvě – pro křelovskou oblast svažující se směrem k Horce, a pro Břuchotín. Oproti tomu v Šošůvce je jen třetina kanalizace gravitační, a zbytek obce budou kvůli členitějšímu terénu „obhospodařovat“ přečerpávací stanice. Samotnou ČOV umístili v níže položeném Sloupu. Šošůvka má v současnosti 80 procent kanalizace hotové. Termín dokončení si v rámci projektu stanovila na 30. září 2012. Na otázky Zpravodaje odpovídal starosta Šošůvky Stanislav Šindelka. Jaká byla vaše cesta k dotaci? Zareagovali jsme na několik výzev, ale bez úspěchu. Až v roce 2009 se podařilo uspět, a to ve společném svazku obcí se sousedním Sloupem. Naše obec leží přímo v Moravském krasu, a už to je důvod ke stavbě čističky. Pokud bychom lidem neposkytli možnost se na kanalizaci s čističkou připojit, v nejbližší budoucnosti bychom museli ze strany Evropské unie počítat se sankcemi ohledně likvidace odpadních vod. U tak velké zakázky bývají problémy s výběrovým řízením, neúspěšní uchazeči soutěž napadají, často účelově, protože vědí, že obec kvůli podmínkám dotace tlačí termíny, a v podstatě obec, a vítěze soutěže, vydírají... U vás to proběhlo bez problémů? Bohužel v tomto bodě vám moc nepomohu, jelikož v době „výběrovek“ jsem starostou nebyl. Větší šance má samozřejmě firma, se kterou jsou již nějaké zkušenosti. I když myslím, že v těchto výběrovkách Státního fondu životního prostředí hraje největší roli cena, a jste v podstatě nuceni vzít nejnižší nabídku, i když nemusíte být přesvědčeni, že bude nejlepší.

Kdy jste začali stavět? V podstatě jsme stavěli od dubna 2010, ale první peníze z fondu nám přišly až v únoru 2011. Takovou perličkou je, že uvolnění peněz záleželo na tehdejším šéfovi Fondu životního prostředí Michálkovi, který smlouvu podepsal pouhý den před tím, než byl odvolán. (pozn. red. odvolán byl 14. prosince 2010) Měli jsme štěstí! On myslím tehdy minimálně tušil, že bude odvolán, aspoň podle toho, co říká v rozhovorech. Takže to dost možná podepsal s tím vědomím. Ale co se dělo mezitím, proč vám to nepodepsali dřív? Zvlášť, když už jste stavěli... Těžko říci, jelikož na naše dotazy nebylo nikdy spolehlivě odpovězeno. I ze zkušeností jiných obcí v našem regionu víme, že mít dotaci přislíbenou, ještě neznamená, že jsou peníze takříkajíc doma. A některé obce se tak dostávají do velmi nepříjemných situací. Jak to probíhalo u vás? My jsme měli s bankou sjednaný úvěr, čekalo se jen na podpis smlouvy. Teprve ve chvíli, kdy máte ten podpis, je možné čerpat od banky peníze. Naštěstí ty stavební firmy berou obce jako

solidní partnery. Náš hlavní dodavatel je SKANSKA, takže takové velké firmě nedělalo problém třeba deset měsíců čekat na platby. Nervózní pak ale už začali být hlavně subdodavatelé. SKANSKA má ještě pod sebou Dopravní stavby Brno, Eurovii, jenže Eurovia zase „neumí kanály“, a tak má pod sebou K. T. S. Letovice a Eiffage Construction Ostrava (bývalý Tchas). I na to vždycky tak trochu zírám, a říkám si, že by se tady asi měly změnit konečně zákony, protože firma, která soutěž vyhrála, by podle mě měla být schopná i projekt zrealizovat. Ono i kolem administrativy projektu se točí spousta firem. Musíte udělat výběrové řízení na banku, potřebujete poradenskou firmu jak na dotaci, tak na výběrové řízení na dodavatele stavby, někdo vám musí udělat samotný projekt... Také jste si na všechny tyto věci najímali firmy? Samozřejmě, to všechno nám dělaly firmy, na to nemůžete mít dostatek zkušeností. Ale i tak nastal problém. Projekt nám dělal Aqua Procon, a rozhodně neříkám, že hlavní projekt je k ničemu. Ale k tomu projektu hlavního řádu je ještě projekt přípojek, takže jejich projektanti měli za úkol obejít domy, podívat se, jak by bylo nejlepší je připojit. Ale ta firma konkrétně toto zase zadala další firmě, která už to trošku odflákla. Přišli před dům, podívali se, nikoho se na nic neptali, řekli si jenom: ano, bude to tady. A někde to pak došlo až tak daleko, že když tam kopali přípojku, zjistili, že by byla v podstatě nepřipojitelná, protože by z toho domu nedostali spád. Jenomže jak tomu předejít, od toho jsou ti odborníci, aby věděli, co mají dělat. A když to nedělají, je pro laika těžké to kontrolovat. Když jsem přišel, tak jsem na to dva tři měsíce hleděl. Ale za ty tři měsíce je člověk schopen dělat mistra, váš starosta na tom bude stejně. Teď chodím, a radím lidem, jak je nejlepší se připojit, aby dostali spád, kudy to vést, kam usadit šachty... Je důležité, aby firmy spolupracovaly s lidma, a lidi spolupracovali s nimi. Aby si lidi neřekli, jo, oni mají projekty, tak si to už nějak udělají. Lidé totiž podepisují s obcí smlouvy o uložení přípojky. A každý má přitom možnost nahlédnout

ZPRAVODAJ OBCE KŘELOV - BŘUCHOTÍN do projektu, kde je v něm přípojka zakreslená. Někdo tomu rozuměl, někdo moc ne, a přesto podepsal, že s tím tak souhlasí. A pak se nám zpočátku stávalo, že lidi chodili a naříkali, že neví, jestli se jim podaří připojit. U jednoho domu dokonce museli přípojku úplně předělat. A jak jste ten problém s projektem řešili? Když jsem zjistil, že jsou problémy s těmi projekty, obešel jsem lidi, u kterých jsem věděl, že se k nim kanalizace blíží, zeptal jsem se jich, kde by chtěli mít přípojku, a pak jsem zašel za tím mistrem, on vzal sprej, udělal čáry, a už to pak naváděl přímo na tu značku. Je to hodně o lidech. Někdo když vidí, že se k němu blíží kanalizace, vyběhne, a řekne, tady bych to chtěl udělat, řekne i v jaké hloubce to chce vyvést. Někteří ne, jsou přesvědčeni, že firmy vědí, co mají dělat. A pak v podstatě stojí, a hledí na to... Oni i ti mistři třeba i trochu poradí, když si člověk není s něčím jistý, je to i v jejich zájmu. Je prostě lepší se domluvit. Může se ten projekt takto měnit, aniž by hrozilo, že obec přijde o dotaci? Takové změny nevadí, kdybyste ale třeba chtěli měnit celý řád, to je něco jiného. Pak musíte zažádat na fond a zdůvodnit, proč ho chcete změnit. Tady jsme takový problém měli, v roce 2003 jsme podepsali smlouvu s vlastníky pozemku o smlouvě budoucí, že na jejich pozemku bude uložena kanalizace. Nebylo to ale zanesené v katastru. Jenže před třemi lety pozemek majitel prodal, a když jsme chtěli začít kopat, nový vlastník řekl, že to tam nechce. Mohl bych se s ním soudit, a asi bych to vyhrál, protože závazek přechází na dalšího vlastníka, a ten to samozřejmě zase může reklamovat u toho předchozího. Jenže bych se dostal do situace, kdy sice vyhraju, ale

třeba až za tři roky. Na to nemám kvůli termínům čas, tím pádem bych část kanalizace nemohl udělat, a tím pádem se vrací poměrná část dotace. Na fondu ale uznají jako důvod, že se změnily majetkové poměry, a dají souhlas, že se kanalizace může vést jinudy. Kdyby souhlas nedali, byl by to průšvih. Máte hotovo 80 procent kanalizace, a když se teď díváte zpátky, co byste třeba dělali jinak? Upřímně řečeno, co se týká informovanosti, trochu jsme to podcenili. Pár článků v obecním zpravodaji bylo málo. Zpětně vidím, že nám na začátku chyběla setkání s občany, kde se dalo ledacos vysvětlit. Ačkoliv jsem tehdy nebyl starostou, v zastupitelstvu jsem seděl. Tudíž i já mám na tom svůj podíl. Jakým způsobem budete provozovat v budoucnu čističku a kanalizaci, a jak se u vás změní ceny vašeho stočného? ČOV budeme provozovat nejméně 10 let (je to dáno smlouvou o dotaci), ale potřebujeme pro to osobu zodpovědnou. V našem případě to bude VAS Boskovice. Stočné se zdraží asi o 6 korun, ale s tím nic nenadělám, jelikož je to dané smlouvou o přijmutí dotace, jde jim o to, abyste měli peníze na údržbu a opravy. V případě nákladů na chod čističky budou největší výdaje za elektřinu. U nás je jenom třetina kanalizace gravitační, a i ty přečerpávačky ve zbylé části běží na elektřinu, neustále. V rámci dotace jsme proto platili i samostatnou elektrocentrálu. Takže když vypadne proud, musí přiběhnout člověk, přivézt „vozék“ s elektrocentrálou, a připojit ho. Samozřejmě když vypadne elektřina třeba jen na hodinku, nic se neděje. U nás to budou všechno hlídat v Boskovicích na dispečinku, kde uvidí, co se poláme-nepoláme, co funguje – nefunguje, kdy mají poslat člověka, který s tím něco udělá.

5

Čekala jsem, že přijedu do rozkopané obce, ale ničeho jsem si nevšimla. Protože silnice spravili už před čtrnácti dny. Ale když kanalizaci kopali, asi to znamenalo uzavírky a omezení? V případě šestimetrové hlavní silnice, když se při kopání drží u kraje, auta projedou. Ale v případě obecních komunikací, které mají třeba 4 metry, když kopnou, tak kolem nich nikdo moc neprojede. Třeba tady jsme nemohli kopat (ukazuje na letecké nástěnné fotografii Šošůvky) v době, kdy tudy lidi jezdili na zemědělské práce. Nebo jsme se dohodli, že u hřiště se bude kopat, až skončí sezóna. Jak občasné nepohodlí spojené s budováním kanalizace nesou vaši občané? Lidi to u nás vzali, jak to je, najdou se sice občas jedinci, kteří se zlobí, že takhle by se to teda dělat nemělo, ale spíš jsou u nás lidi konstruktivní. No, ale občas se asi něco překopne… Tak to je normální (směje se). Ono ale pro ty firmy většinou není problém překonávat vodovod nebo plyn napříč, problém nastává, když je potřeba kopat kanalizaci podélně s vodovodem, nebo plynem. To se pak musí „překládat“. Stalo se nám, že museli vodu na začátku ulice vytáhnout ze země, hodit nahoru, přes nějaký ten poliš, dát 80-90 metrů takového přechodného vodovodu, připojit na něj domy, s tím, že položí kanalizaci, a vodu tam zase vrátí. Ale ta firma nám pak začala stávkovat… Jak to? To je ten problém s těmi subdodávkami, my platíme té první firmě, ta to dává té druhé, ta to dává té třetí, a ta třetí měla dojem, že peníze

6


dostala buď pozdě, nebo jich dostala málo. To já neovlivním. Navíc měli pocit, že kopou hlavně ve skále, no je to hloupé, když na tu jednu firmu pořád vychází skála. A tak mi tam někdy v srpnu vyhodili vodovod nahoru, potom stávkovali, potom nestíhali, a dodělávali to až teď. A ona jim ta voda zamrzla. Lidi samozřejmě řvali, přestala jim téct voda. A úplně největší problém je, když se musí přeložit plyn. O to se žádá u plynárenské. Čekám na to přeložení už 14 měsíců. A jak se vám za takových okolností daří plnit harmonogram daný podmínkami dotace?

Harmonogram je jedna věc, ale ve skutečnosti pak spousta věcí záleží třeba na počasí a podobně, něco se oproti plánu urychlí, něco naopak. Jak se daří plnit harmonogram, se tak definitivně ukáže, až se přiblíží termín dokončení (směje se). Se starostou Šošůvky hovořila Zuzana Opletalová Pozn. Ve druhé části rozhovoru se starostou Šošůvky zveřejníme praktické zkušenosti občanů této obce s budováním přípojek, i přibližný náhled, jaké mohou být na zřízení přípojky finanční náklady.

Dění v okolních obcích: Skrbeň očima svého starosty Se zájmem sleduji dění v okolních obcích a s uznáním hodnotím, kolik se toho v Křelově-Břuchotíně udělalo, co se staví, opravuje, vylepšuje. Všímají si toho i mnozí další skrbeňští občané, a často poukazují na to, že i ve Skrbeni by obdobné projekty uvítali. V letošním roce jsme se pustili do několika větších i menších akcí. Na autobusové zastávce v ulici Na Návsi byl vyměněn starý plechový přístřešek za nový, prosklený. Díky tomu a novým informačním vitrínám je vzhled návsi zase o něco lepší. Kompletně byly předlážděny chodníky kolem školy, nový chodník propojil náves s prostranstvím před hřbitovem, které bylo upraveno v loňském roce. V ulicích Zahradní a Příčná byla vybudována nová asfaltová komunikace. Změnila se zahrada mateřské školy – dožívající herní prvky byly nahrazeny zcela novými, moderními, odpovídajícími i počtu dětí, které do mateřské školy chodí. Celkovou rekonstrukcí prošlo sociální zařízení u obecního sálu a hostince. Vyčištěno bylo Močidlo, jediný skrbeňský rybníček, dnes již spíše tůně, která je domovem několika druhů chráněných obojživelníků, čímž byl však zásah značně omezen. Se „závistí“ mnozí proto sledovali práce na křelovském rybníku. Neuspěli jsme se žádostmi o dotace na cyklostezku a na úpravu podkroví hasičské zbrojnice, to jsou tedy cíle do budoucna. Nejsou to samozřejmě cíle jediné. Připravujeme se na vyřešení velkého nedostatku – chybějícího sportoviště. To současné je velmi často zamokřené a nelze ho užívat, natož tam v takových podmínkách něco budovat. Proto

bude nutné provést zásadní terénní úpravy a odvodnění areálu a teprve potom postupně budovat odpovídající herní plochy a potřebné zázemí. Po sjednocení majetkoprávních vztahů ke skrbeňskému hřbitovu se připravuje oprava jeho oplocení na průčelní straně. Chybí opravit některé místní komunikace, pokusit se alespoň částečně vyřešit nedostatek parkovacích míst, atd, atd. Kromě toho samozřejmě nelze opomíjet neustálou údržbu a opravy toho, co již bylo vybudováno. Před léty jsem vyslechl názor, že v dané situaci má obec vše, co potřebuje. Brzy však bylo zřejmé, že je mnoho toho, co chybí. A tak to bude vždy. Stále se objevují nové potřeby, nároky, tento proces nikdy nekončí. Dění v obci rozhodně není jen „v režii“ obecního úřadu a zastupitelstva. Svým dílem přispívají spolky i jednotliví občané. Neuvěřitelný záběr má například skrbeňský seniorklub, který kromě bezpočtu jiných akcí uspořádal například společný zájezd do Chorvatska a velmi zdařilou olympiádu seniorklubů ze širokého okolí, početná parta zdejších vodáků sjížděla řeky v Rakousku a Slovinsku, obtížné bylo vyhodnotit soutěž „Rozkvetlá Skrbeň“ – většina domů je během roku vyzdobena květinami, … Jak říká kolega starosta z Nákla „Tak me tade žejem, na té Hané“.. Tomáš Spurný starosta obce Skrbeň Pozn. V příštím čísle Zpravodaje zveřejníme příspěvek starostky Horky nad Moravou.


7

Základní a Mateřská škola v Křelově-Břuchotíně informuje: Základní škola uspořádala další Den otevřených dveří Letošní Den otevřených dveří na křelovské základní škole přilákal o poznání více zájemců, než tomu bylo před rokem. „Přišlo hodně rodičů našich žáků, bylo i více tatínků. Někteří rodiče se dokonce zdrželi celé vyučování, nebo se vystřídali. Přišlo i více rodičů, kteří mají děti ve školce, a to nejenom předškoláky,“ uvedla ředitelka školy Kateřina Šimšová. Z pohledu účasti tak ředitelka považuje letošní Den otevřených dveří za úspěšný. „Jaký jsme udělali dojem, a jestli se nám povedlo rodiče zaujmout, to ukáže až

zápis,“ dodala. Stejně jako v minulých letech, i letos přišli podle Šimšové s paní učitelkou na návštěvu předškoláci z mateřské školy. Prohlédli si celou školu, prvňáci jim ukázali, jak se učí číst, psát, počítat. „Zažili vyučovací hodinu i přestávku, asi nejvíc se jim líbila družina,“ uzavřela ředitelka. Ve škole je nyní 31 žáků, z toho 8 prvňáků, 9 druháků, 7 třeťáků a 7 čtvrťáků. Spojený je 1. a 2. ročník, a 3. a 4. ročník, takže v jedné třídě je 17, ve druhé 14 dětí.

Ve školce je 22 budoucích prvňáčků, nicméně se nedá říct, že tito všichni jsou adepty na zápis – je třeba počítat s nějakými odklady. Zápis do 1. třídy je naplánován na 20. ledna 2012, zápis do školky plánujeme na 7. února 2012. Stoprocentně ale škola termíny potvrdí po Vánocích. Po vyučování škola nyní nabízí svým žákům taneční kroužek a hru na zobcovou flétnu. Rodinné centrum Křelovský Kaštánek ve škole pořádá kurs angličtiny pro děti. -zo-

Za dětmi do školky přišla zdravotní sestřička Školka i škola připravily tradiční vánoční besídky Že doktorů a sestřiček se není třeba bát, a injekční stříkačka není zas tak hrozná, protože může dobře posloužit i jako hračka, se v říjnu dozvěděly děti z mateřské školy. Mateřská škola totiž tradičně dětem prostřednictvím pozvaných rodičů představuje jednotlivé profese. Po „panu kuchařovi“ tentokrát přišla zdravotní sestřička, maminka Romana Kmentová.

Mateřská škola i škola základní připravily pro děti a jejich rodiče tradiční vánoční besídky. Děti rodičům ukázaly, co se v tomto roce naučily, zatancovaly a zahrály. Vše se samozřejmě neslo v duchu Vánoc, a všichni odcházeli spokojeni a naladěni do správné vánoční pohody. -zo-

8


Jan Baláš: Po světě chodím s otevřenýma očima Modelařinou se zabývá už odmalička, začínal s loděmi a autíčky. Nad obojím ale nakonec zvítězila vláčkodráha. Profesí Jana Baláše je už dvacet let servis lyží, tvůrcem světa vlaků, zmenšeného do rozměru TT, je ovšem ještě déle, už přibližně třicet let. Svůj největší panel pro vláčky ale sestavil teprve před dvěma roky až tady, v Křelově-Břuchotíně, na půdě domu, který tu se ženou postavili. Z obytných místností ho prý manželka předtím s menší vláčkodráhou vyhnala – a udělala dobře. Nebýt toho, nikdy by nevznikl tak rozlehlý miniaturní svět vláčků a lidí, promyšlený a propracovaný až do nejmenších detailů. Kdy jste s tímto koníčkem začínal? První panel jsem dělal někdy v roce 1982 - 1983, když byl můj syn úplně malinký. Pak syn vyrostl a panel začal v pokojíku vadit, byl velký dva metry krát metr, takže pak jsem ho se vším všudy prodal. Když jsme se přestěhovali sem a zjistil jsem, že už mám všechno včetně zahrady, hotové, řekl jsem si, co tady budu dělat, a začal jsem pracovat na dalším panelu, také dvakrát jeden metr. Ale ženě se nelíbilo, že panel je docela velký a v pokoji zabírá hodně prostoru, proto jsem vše přestěhoval do místnosti na půdu. A toto je práce za dva roky. Kde kupujete všechny ty vláčky, postavičky a další věci? To všechno mají v „modeláři“? Ve specializovaných obchodech, hobby shopech. Buďto jsou specializované přímo na vláčky, nebo třeba v Olomouci je „modelář“, kde prodávají všechno, nejenom vláčky. Já většinou nakupuju v Ostravě přes e-shop, ale vždycky jenom v oficiálních obchodech. Přes „aukra“ a podobně ne, tam už jsem se párkrát spálil. Kdo tohleto vlastně vyrábí? Němci, vždycky to vyráběli. Je to vlastně pořád stejné, např. domečky jsou stejné už od roku 1980. Všechno se barví, všechno se patinuje, takže těch domečků můžete mít třeba dvacet a každý může vypadat jinak. I když občas se něco nového objeví. Všechno dostanete koupit, ale je třeba to zpracovat, upravit, zkulturnit, protože v koupené podobě nevypadají dekorace zrovna nejlépe. Samozřejmě to není to hlavní, ale člověka nemůže nenapadnout – kolik je v tom asi už peněz? To nejde spočítat. Sice jsem se snažil cenu vyčíslit alespoň orientačně, ale neodpovídalo by to pravdě.

Možná, je to tak i lepší, člověka aspoň nikdy nezamrzí, kolik už utratil… No, však proto já to nepočítám (směje se) Když jsem začínal, lokomotiva stála stovku. Ten první panel se mi po revoluci, v roce 1990, podařilo prodat za 4.500 korun. Teď stojí třeba lokomotivy, které tady jezdí, zhruba 3.200 Kč a parní lokomotiva má cenu 5.200 Kč. Je to hodně drahý koníček. No a teď, když máte panel tady nahoře, je už vaše žena spokojená? Úplně. Po dvaatřiceti letech manželství je šťastná, protože má doma klid. (směje se) A já taky. Tohleto je takový bezvadný uklidňující koníček. I když já se u toho vlastně pořád rozčiluju, třeba kvůli svým rukám. Jenom se na ně podívejte. Pinzeta, můj hlavní pracovní nástroj, je drobná a ruce mám jako správný chlap. A snad i kvůli tomu půjdu na operaci s očima. Když ležím pod panelem, cínuje se a

spadnou vám brýle, tak to máte pocit, že ty brýle snad zrušíte. (směje se) A kam chodíte pro inspiraci? Tady (ťuká si na čelo) Támhle bude město, nádraží a příroda. (ukazuje na střední, nedodělanou část panelu). Jak se člověk dívá jenom na domky, tak to je nanic. Všechno tady bude zelené nebo postavím skály. Na to jsou tady takové vzory, a ty se pak různě dobarvují. No a když se podíváte na tady ty domečky, to je patinování, takové dobarvení a uvedení stavby do reálnější podoby. Potřete to práškovým povlakem a nastříkáte bezbarvým lakem. A tady to nádraží, to bude Křelov. No konečně budeme mít v Křelově nádraží! Ano, jediné nádraží v Křelově bude tady. Na Meruňkové ulici. Tady nahoře bude Křelov – náš dům a Rosti Růžičky. A tam bude vápenka Vitoul (pozn. rodinná vápenka v Měrotíně u Litovle). A tamhle, jak jsou ty tunely, tak mezi tím půjde dolů skála. Člověk musí přemýšlet o dva tři kroky dopředu. Když už jsem tohle udělal, tak musím mít představu, jak to asi bude vypadat. Úplně na začátku jsem si řekl, že to musí mít takový tvar, abych se všude dostal, abych tam třeba nemusel lézt dírou v prostředku.

ZPRAVODAJ OBCE KŘELOV - BŘUCHOTÍN To by se vám tam asi lezlo špatně, protože jsem si všimla, že zespodu je spousta drátů. Však se pojďte podívat, zespodu jsou malé elektrárny. Tady jsou už teď asi tři kilometry drátů.

tady jsem udělal takovou legrácku, tady nejsou kolem cesty světla, ale jsou tam „nachystané dráty“, jakože se tam světla budou teprve dávat. Člověk musí pořád něco vymýšlet, a po světě chodit s otevřenýma očima.

A ty ovládací panely? To jsou normálně třípolohové přepínače, to si všechno zapojím. Elektricky je to udělané tak, že se lokomotivy nemůžou srazit. Na tom panelu je autoblok, že vlaky jezdí jako ve skutečnosti, nikdy se nedojedou.Tady ty semaforky, to je vždycky úsek, do kterého se vejde jeden vlak. Těch úseků je tady dvanáct, což znamená, že najednou může jet dvanáct souprav. A já to řídím jenom tím, že je pouštím do nádraží.

S Janem Balášem hovořila Zuzana Opletalová

A co bude, až to úplně celé doděláte? To bude tak za dva roky. No a pak to budu postupně předělávat. To je tolik elektriky a všeho možného, že to je nekonečný příběh. Nekoplo vás to někdy? To ne, tady je 12 voltů. Maximálně může něco shořet. Něco je tady totiž na střídavý a něco na stejnosměrný proud. Jednou jsem tak položil jednu tu lampu na koleje, a ona mi shořela. Ale že bych já začal svítit, to rozhodně ne. Tak jsem dal tu lampu sem (ukazuje na železniční depo s točnou), kde nesvítí, a slouží jenom jako dekorace. Ale když už jsme u těch lamp, podívejte se, vypadají přesně jako ty, které máme tady u nás. Vždycky se snažím, aby to vypadalo reálně. A

9

10


Závěr roku 2011 přinesl obci bohatý společenský život Tmu podzimních večerů prosvítily lampiony Lampionové průvody se v naší obci uskutečnily na podzim hned dva: jeden v říjnu v Břuchotíně, a druhý v listopadu v Křelově. Ten břuchotínský uspořádali ve spolupráci s obcí tradičně hasiči, křelovský Rodinné centrum Křelovský

Kaštánek. Oba „lampioňáky“ se mohly pochlubit poměrně značnou účastí, samozřejmě především rodičů a prarodičů s dětmi. Budeme se proto těšit na opakování těchto akcí i v příštím roce.

Ani letos nechyběla sokolská Drakiáda „Sokoli“ uspořádali v listopadu tradiční Drakiádu, jen jim moc letos nepřálo počasí, prostě málo foukal vítr. A jak sami píší na svých internetových stránkách, i ta účast mohla být

lepší. Příští rok snad rádi přijdou společně pustit draky i ti, kteří letos nepřišli třeba jen proto, že hlášení o Drakiádě přeslechli, a snad se i vítr na Drakiádu 2012 umoudří.

Rozsvícení vánočního stromku je už tradicí Už druhým rokem se také uskutečnilo tradiční rozsvícení vánočního stromu, opět organizované Křelovským Kaštánkem, s podporou obce Křelov-Břuchotín. O tom, že i tato akce se velmi rychle stala populární, svědčilo lidmi zaplněné prostranství před budovou fary a mateřské školy. O dobrou náladu se postaraly svými velmi zdařilými vystoupeními děti z Popové školy Dětského domova v Olomouci, a zatímco ti nejmenší se zahřívali tancem, dospělí dávali přednost zahřátí poctivým punčem, který v Křelově, ve srovnání s olomouckým, chutnal víc, a stál výrazně méně.

Děti, samozřejmě za asistence rodičů, mohly ze zahrady fary odeslat prostřednictvím lampiónu svoje přání Ježíškovi. A i když se někteří rodiče obávali, že spíše než u Ježíška, skončí přání s hořícím lampiónem ve vedlejší školce, a ta se následně octne v plamenech, nakonec se vše obešlo beze škod. Většina lampiónů, poháněných plápolajícím ohýnkem, vystoupala do výšin, zřejmě tedy k Ježíškovi, a tak dost možná děti najdou pod stromečkem právě to, o co si leteckou lampiónovou poštou napsaly.

Předvánoční atmosféru doplnily Mikulášské a jarmark Ještě před Ježíškem ale hlavně ty nejmenší potěšil drobnými dárečky taky Mikuláš. Tradiční Mikulášské besídky se konaly v Křelově-Břuchotíně hned tři: v Břuchotíně pod záštitou hasičů, a v Křelově je zorganizovaly TJ Sokol a Rodinné centrum Křelovský Kaštánek. Kaštánkův Mikuláš nadílku obohatil o malé představení loutkového divadla s názvem „O pejskovi a kočičce“. V sokolovně na „Mikulášské“ už tradičně diváky oslnili svými výkony sportovci a sportovkyně všech věkových kategorií. Dva týdny před Štědrým dnem ještě uspořádal Křelovský Kaštánek vánoční jarmark. Prostory pro prodej drobných vánočních dekorací, ozdob a potenciálních dárků, propůjčila, podobně jako jarmarku velikonočnímu, místní základní škola. -zo-


11

Ze světa obecního sportu: Abychom v době vánoční pohody a hojných stolů mohli udělat něco pro své zdraví, připravila TJ Sokol Křelov pro následující dny hned několik akcí: 21. prosince 2011 Oddíl stolního tenisu pořádá ve středu Vánoční turnaj mládeže (6 – 15 let) - jen pro mládež z Křelova - Břuchotína Program: 17:00 prezence 17:15 zahájení turnaje 18:30 ukončení a vyhlášení výsledků 18:45 občerstvení Srdečně zveme rodinné příslušníky hráčů i případné budoucí zájemce z řad mládeže!!! Kromě tří mužstev dospělých má oddíl stolního tenisu i svou mládežnickou základnu. Přibližně dvakrát měsíčně probíhají turnaje jednotlivců podle příslušných věkových kategorií. Naše družstvo má zastoupení ve dvou nejnižších kategoriích, v nichž se naši hráči pohybují okolo druhého až třetího místa v žebříčku olomouckého regionu. Cenným úspěchem jsou v této sezóně i dvě pátá místa z krajských kol v Javorníku a Mohelnici. 24. prosince 2011 Na Štědrý den se na zimním stadionu v Olomouci uskuteční tradiční vánoční bruslení pro občany Křelova-Břuchotína v době od 13:00 - 14:00. Vstup pro naše občany zdarma. Zajišťuje TJ Sokol. 27. prosince 2011 Oddíl stolního tenisu pořádá Vánoční neregistrovaných hráčů Program: 08:30 – 09:00 prezence 09:15 zahájení turnaje jednotlivců 13:00 turnaj čtyřher – dle zájmu Závěrečný strečink v „pekle“ Občerstvení zajištěno, srdečně zvou pořadatelé!!!

turnaj

V lednu startuje na křelovském hřišti zimní liga v malé kopané. Hrací dny budou o víkendech, roszpis a časy utkání budou po rozlosování zveřejněny na webu. Účast předběžně slíbilo deset mužstev. Ondřej Hanák, starosta Sokola

Plesová sezóna 2012 Pátek 13. ledna

- Myslivecký ples *** Sobota 28. ledna - Obecní ples *** Pátek 17. února - Šibřinky *** Sobota 18. února - Dětský karneval *** Pátek 2. března - Rybářský ples

Příští rok naši nejlepší hráči postoupí do vyšších kategorií. Přestože v nejmladších žácích nemáme zatím rovnocennou náhradu, velice nadějně vypadá situace v kategorii nejmladších žákyň. Teprve třetí měsíc s námi trénuje žákyně 3. třídy Simona Klosová, u které nelze přehlédnout její talent. Všichni věříme, že když ke svému nadání připojí trpělivost a poctivý trénink, může za poměrně krátký čas pomýšlet na úspěchy svých chlapeckých spoluhráčů. Radek Půr

Srdečně Vás zveme na tradiční „obecní“ Vánoční punč. Přijďte si po štědrém večeru stráveném v rodinném kruhu popovídat také s přáteli a známými. Vánoční punč se jako vždy bude prodávat v Křelově na prostranství mezi vinárnou a hostincem, a to na Štědrý den, od 21 hodin.

Tiráž: Vydavatel: Obecní úřad Křelov-Břuchotín Marie Majerové 45/25 783 36 Křelov - Břuchotín Tel.: +420 585 381 503 Evidenční číslo: MK ČR E 19851 Redakce: Zuzana Opletalová Email: [email protected] http://www.krelov.cz/cz/zpravodaj

12


Rozsvícení vánočního stromku

Vážení spoluobčané. Číslo 5, Prosinec 2011

Recommend Documents