Vážené paní učitelky,

úvodník

Vážené paní učitelky, Velmi Vás vítáme v našem projektu "S turem tu i zítra budem." Vážíme si Vaší důvěry, kterou jste nám věnovaly. Pevně doufáme, že se hra bude Vám i dětem líbit a že její realizací společně budeme u dětí rozvíjet chování šetrné k životnímu prostředí. Budeme se snažit, aby se Vám také celý projekt stal užitečnou pomůckou pro realizaci environmentální výchovy na Vašich školách. Pokud budete cokoliv potřebovat, bez váhání se na nás obraťte - rády Vám zodpovíme jakoukoliv otázku nebo nejasnost a budeme se snažit (pokud to jen trochu půjde) reagovat na Vaše připomínky.

Kontakty: Lucie Sovová – [email protected] – 774 448 123 Jana Zemanová – [email protected] – 775 152 916 Kapitolu 1 – 6 s dětmi přečtěte během září. Kapitolu 7 přečtěte předtím, než začnete s dětmi plnit zářijový úkol Kapitola 8 – 9 v časopise není (tyto 2 kapitoly budeme dětem číst na praktickém environmentálním programu) Kapitolu 10 dětem přečtěte před začátkem plnění říjnového úkolu

2

TUŘí noha - 1. číslo - září 2010

kapitoly 1-7 / září

1. KAPITOLA -Jděte na půdu ve škole a hledejte starý provaz

David, Zuzka, Martin a Ťapina seděli na zemi v Davidově pokoji. Jedli zmrzku, kterou jim přinesla Davidova máma, bylo totiž září - ještě pořádně teplo. Vymýšleli, co by tak mohli dělat, a trochu se nudili. „No tak můžem třeba…,“ řekl David, ale už nedopověděl. PRÁSK!!! Do otevřeného okna vletěl kámen. Ťapina uskočila a rozštěkala se, kámen ji málem trefil. Všichni se pořádně lekli. „Meteorit!“ řekla střelená Zuzka, která měla ve zvyku říct vždycky první věc, která ji napadla, většinou pěknou hloupost. „Teroristickej útok!“ vyskočil David, který byl trochu strašpytel a vždycky všechno hned viděl černě. „Haf, haf haf!“ vyjádřila se rozčileně Ťapka, ale nikdo pořádně nevěděl, co říká. Nejspíš si stěžovala, že málem dostala do čumáku. „Podívejte, podívejte, žádnej teroristickej útok, žádnej meteorit! Dopis to je!“ vykřikl Martin, který uměl dobře odhadnout, co se právě děje. I proto ho Zuzka s Davidem brali jako šéfa jejich party. Martin měl pravdu. Až teď si všimli, že kámen je zabalený a že na papíře je něco napsáno. Opatrně rozbalili papír, na kterém bylo kostrbatě načmáráno:

Jděte na půdu do školy a hledejte starý provaz!

Co to mělo znamenat? Kdo mohl kámen hodit? Chvíli se na sebe dívali jako opaření. „To byla určitě Aneta s Hugem a Albertem!“ řekl David. „To jo, ale ty bydlíš v prvním patře, to bychom je slyšeli utíkat,“ namítla Zuzka, tentokrát celkem rozumně. „Jo, to je fakt, hned, jak kámen přiletěl, jsme vykoukli z okna. Ale nikoho jsme utíkat neviděli, ani jsme neslyšeli kroky,“ dodal Martin. Ťapina vyplázla jazyk a vztyčila ucho, což dělala jenom tehdy, když byla úplně zamyšlená. „To je záhada. Co budeme dělat?“ zeptal se za všechny nahlas David. „No to je přece jasný,“ slyšel sám sebe Martin, jak říká kamarádům. „Půjdeme na půdu ve škole a budem tam hledat ten starej provaz. Jedině tak tu záhadu vyřešíme.“ „Ale jak to uděláme?“ zeptal se polekaně David. „Na školní půdu přece nikdo nesmí. Je tam zavřeno


a je to proti školnímu řádu, když na nás přijdou, tak nám dají aspoň dvojku z chování a…“ „No jo, maminčin mazánek! Bojí se!“ provokovala Zuzka. „Ne ne, to není pravda! Já, já se vůbec nebojím!“ bránil se David. Ale nebyla to pravda. Bál se, a hodně. Ale přece to kámošům nepřizná. „No, mohli bychom tam vlízt v noci oknem vedle hlavního vchodu, ne?“ plácla Zuzka první věc, která ji napadla. „Jo, ty chytrá, a nachytá nás školník, kterej má byt hned vedle a chodí pozdě spát! Ty jseš teda dobrá!“ oplatil David Zuzce její pošťuchování. „To teda asi přemejšlíš kolenem a…“ „Ticho, ticho,“ mírnil hádku Martin. „Tyhle dohady nám nepomůžou. Do školy na půdu půjdeme, protože jak bychom jinak zjistili, co znamená ten divnej vzkaz. V noci tam musíme, protože ve dne je ve škole plno lidí a někdo by nás chytil.“ Zuzka se na Davida vítězně podívala. „Ale určitě tam teda nepolezeme oknem vedle hlavního vchodu, to je pěkná kravina, to by nás školník vynesl v zubech. Půjdem tam z boku ze zahrady, vylezeme po stromě, který sahá až do prvního patra,“ řekl Martin. „Tohle okno je pořád otevřený. A pak hurá na půdu! Ze zahrady nás nikdo neuvidí. Kouknem na půdě po provaze a mažeme zpátky. Úplně jednoduché. A bezpečné,“ koukl na Davida. V duchu byl pořádně hrdý na to, jak to dobře vymyslel. Ale nahlas to řekl jen tak mimochodem. „Týjo, to je dobrý!“ vydechli všichni obdivně. A v duchu si řekli, že je fajn, že Martin dělá šéfa jejich party. „Tak co, kdy tam půjdem?“ zeptal se ještě Martin. „Tak co třeba zejtra v 8? Naši budou pryč, jdou na nějakou oslavu s kamarády a vrátí se až ráno. Takže můžete všichni doma říct, že budete přespávat u nás,“ navrhnul David, který se přestával bát a začínal se těšit na dobrodružství. „To je super nápad,“ pochválili Davida Martin i Zuzka. „Jo, a nesmíme si zapomenout baterky, jinak se na půdě někde přerazíme a nic nenajdem,“ dodala ještě Zuzka. „Bezva. Tak zítra v 8 před cukrárnou u školy,“ řekl Martin a měl radost, že má tak dobré kámoše. Ťapina vesele zaštěkala, konečně se začíná něco dít.

3


2. KAPITOLA - Výprava do školy „Tak mami, můžu už vyrazit za Davidem? Domluvili jsme se v 8 u něj!“ řekl netrpělivě Martin. „Za chvíli, ještě ti připravím věci na spaní. A dávejte na sebe pozor. Jděte rovnou k Davidovi a nikam jinam nechoďte, rozumíš? Připravila jsem ti taky chleba a buchtu pro všechny. Tak si uvařte čaj. Jděte brzo spát. A vezmeš si sebou taky tu matematiku? Davídkovi matematika vždycky šla, mohli byste spolu…“ „Jasně, mami, ale už fakt musím jít, jinak přijdu pozdě,“ řekl trochu popuzeně Martin, kterého štvala mamčina starostlivost a srovnávání s Davidem. „No jo, tak už běž,“ smířila se konečně mamka s tím, že Martin odchází. „A pusu!“ Martin dal mamce pusu a vyběhl ven. To je dost, že konečně jdeš!“ přivítali ho otráveně Zuzka s Davidem. Dokonce i Ťapina vyčítavě zaštěkala, jako by chtěla říct: „Kde se loudáš“. „Máš zpoždění!“ „No, jo, než mě mamka vypravila, to chvíli trvalo,“ řekl napůl naštvaně a napůl omluvně Martin. „To víte, máma. Ale tak už jdem, musíme vyrazit,“ snažil se rychle zamluvit svoji chybu. Vyrazili na cestu a tvářili se odhodlaně. Ale v duchu v nich byla malá dušička. I v Martinovi, i v Zuzce, která byla jinak někdy odvážná až moc. I v Davidovi. Nervózně se rozhlíželi, měli pocit, že je všichni pozorují a že všichni vědí, že něco chystají. Jasně, že to nebyla pravda. Ale takovýhle pocit prostě máte, když děláte něco nebezpečného. Konečně byli u školy. „Davide, Zuzko, prolezte plotem, já půjdu s Ťapkou poslední! A budu hlídat, jestli někdo nejde!“ Martin si totiž na sebe často bral ty nejtěžší úkoly. Ani si to neuvědomoval, ale i proto byl šéfem jejich party. Všem se jim podařilo prolézt v pořádku, ani Martina, který prolézal poslední, nikdo neviděl. Tedy, skoro nikdo… Kamarádi se po špičkách vydali ke škole. Všechno běželo podle plánu. Přesně jak Martin řekl, okno, pod kterým rostla veliká třešeň, bylo otevřené. „Tak já lezu!“ sebral odvahu David. Chtěl se trošku vyrovnat Martinovi. „No jo, ale jak nahoru dostaneme Ťapinu?“ zeptala se Zuzka. „V pohodě, vezmu jí do ruky,“ odpověděl bez mrknutí oka Martin, i když v něm trošku hrklo. Na Ťapinu nemyslel. „Dobře,“ odpověděla bezstarostně Zuzka a vydala se nahoru, protože David už byl ve škole. Martin sebral Ťapku a vylezl s ní po stromě k oknu. Dalo mu to pořádně zabrat. Když byl nahoře, ještě se podíval z okna. A… zahlédl nějaký pohyb. „To nic, to se mi asi je-

4

nom zdálo. Už jsme všichni trochu vystrašení. Ťapka by snad dala vědět, že je tady s námi ještě někdo cizí.“ Ve škole se po špičkách vydali směr půda. Škola se zdála najednou úplně jiná, než jak ji znali normálně, byla hrozně veliká a nepřátelská. Přišlo jim, že dělají hrozný rámus, i když byli potichu jako myšky. „Hlavně tu nikde nic neshoď,“ řekl David Zuzce. A nikdo to nebral jako hloupou poznámku. Zuzka byla totiž expert na průšvihy. Když se někomu něco stalo, tak to bylo vždycky jí. Dojít k půdě jim trvalo celou věčnost. Nebo jim to tak alespoň připadalo. Konečně byli na místě. Nahoru vedly dřevěné, staré schody. Když na ně Martin vlezl, zježily se jim chlupy po celém těle. Schody strašně vrzaly. „To, to, to je hrozný… Táta mě zabije… Dvojka z chování…,“ vyděsil se hned David. „No, prostě tam musíme,“ řekla Zuzka a vydala se nahoru. Opatrně došlapovala, a ejhle, ono to šlo… Když se stoupalo na správná místa, tak schody skoro nevrzaly. Pak otevřeli dveře… „Páni, tady je nepořádek! To je obrovský! No to je něco!“ říkali jeden přes druhého, když uviděli školní půdu. Dokonce na chvíli zapomněli na opatrnost. „Jenom nevím, jak tady najdem ten provaz,“ poznamenal David. „Tak to máš teda pravdu. To bude fuška.“ „No co, ale kvůli tomu jsme přece tady. Tak se do toho pusťme. Já si beru tuhle část, Zuzka tuhle, David tuhle, ukazoval Martin před sebe. Kdyžtak sem půjdeme ještě jednou.“ „No to teda nikdy!“ řekl si v duchu David. Pak se všichni pustili do hledání. „Ťapinko, hledej!“ zavelela Zuzka a Ťapina začala čmuchat. Chvíli bezmocně pátrali. Když najednou začala Ťapka tlumeně štěkat. Zuzka k ní hned přiběhla. „Co je, Ťapi, vždyť tu nic není,“ řekla otráveně Zuzka a chtěla jít pryč. Když ale došlápla, zvuk zněl jinak než jinde. Dutě. „Hej, pojďte sem!“ zavolala Zuzka rychle ostatní. David i Martin k ní přiběhli. „Slyšíte?“ „Jo, zní to, jako kdyby tam byl dutej prostor,“ řekl David. „Tak se kouknem, co tam je.“ Smetli nepořádek a uviděli poklop. Když ho nadzvedli, tak pod ním byl…provaz! „Ťapinko, výborně!“ pochválila Zuzka Ťapku nadšeně a vrhla se na provaz. „Ukaž, dej ho sem!“ řekl Martin a sáhl po provazu. „Já se na něj chci taky podívat!“ vykřikl David. I Ťapina se do něj zakousla. Začali se o provaz tahat. A pak se najednou semlelo spoustu věcí. Na půdu se vřítila Agáta, Hugo a Albert; provaz se roztrhnul na 2 půlky; David, Martin, Zuzka a Ťapina zmizeli; na půdu se vřítil školník, Agáta, Hugo a Albert se sotva stačili schovat i s druhou půlkou provazu.



3. KAPITOLA - Hugo, Albert, Agáta Hugo s Albertem a Agátou se tísnili ve velké skříni společně s asi tak tunou zaprášených školních atlasů a ani nedutali. „Co se to tu děje? Co je to tu za rambajz!“ řekl nahlas školník, když vlezl na půdu. „To jsem blázen, přísahal bych, že jsem tu slyšel lidský hlasy a dokonce snad i psí štěkot. A nikde nikdo,“ povzdechl si školník. „Ale ještě se tu radši porozhlédnu.“ Vzal baterku a začal šmejdit na půdě. Třikrát se zastavil u skříně, kde se schovávali Hugo s Albertem a Agátou, ale naštěstí pro ně ho ani jednou nenapadlo ji otevřít. „To mě podrž, vypadá to, že tu opravdu nikdo není. Asi tu doopravdy straší, jak říkal ten starej bláznivec, co tu dělal školníka přede mnou.“ Konečně školník skončil s průzkumem a zmizel do svého bytu v přízemí. „Uf, tak to bylo o fous!“ řekla Agáta. „Lidi, já se bál, až se hory zelenaly,“ oddechl si Albert. „Jo, já se taky bál,“ řekl Hugo a v duchu přemýšlel, proč by se měly hory zelenat. Hugo, totiž nebyl zrovna nejbystřejší a kamarádi mu museli spoustu věcí vysvětlovat. Ale měl sílu. „To jo, ale kam se poděli ty tři mizerové a ten jejich odpornej čokl?“ zeptala se Agáta, která Martina, Zuzku a Davida nesnášela. Záviděla jim totiž, že jsou dobrá parta a že je ostatní děti ze třídy obdivují. Martin, Zuzka a David totiž spolu zažili už spoustu dobrodružství a měli fantastické nápady. Agáta kamarádila s Albertem a Hugem jenom proto, že se s ní nikdo jiný ze třídy nebavil. Alberta se trochu bála, Hugem pohrdala. „No, jo, vidíš, kam se poděli, předtím tu byli, že jo?“ zopakoval po ní snaživě Hugo. „Mlč prosím tě,“ řekla vztekle Agáta. „Chytli se za provaz a rozplynuli se ve vzduchu,“ řekl Albert. „Provaz!“ došlo Albertovi. „Provaz se přece roztrhl, vzpomínáte si? Jedna půlka se rozplynula a zmizela, ale druhá tu zůstala ležet…Pořádně si na něj posvítíme…“ řekl Albert. „Hugo vytahoval baterku a byl

rád, že také svým kamarádům prospěje. „Posvítíme si na provaz!“ vykřikl. „Ale ne, ty pako, teď musíme rychle zmizet a provaz berem sebou. Posvítíme si na něj, to jako že ho pořádně prozkoumáme, chápeš?“ řekl Albert, podíval se na Agátu a oba protočili oči v sloup. Hugo nechápal, co udělal špatně, tak jen smutně zandal baterku a sebral provaz. „Dobrý, mizíme! Hugo, neztrať provaz!“ Hugo si ta slova opakoval celou cestu ven ze školy a pevně svíral provaz, aby se mu snad náhodou taky nerozplynul v ruce, jako když zmizel Martin, David, Zuzka a Ťapina. Když vyšli ven, bylo tak asi 11 večer. Všichni šli k Hugovi domů, věděli, že jeho rodiče nebudou nic namítat. „Tak teda dneska nás ty tři pořádně vypekli!“ řekl Albert. „Když jsme je večer náhodou uviděli u cukrárny, bylo jasný, že něco chystaj. A když si to mířili směr škola, začlo to být zajímavý. Mohli jsme ztropit poplach, utíct a oni by měli pořádnej průšvih!“ „Jo, to jo, jenže nakonec jsme se za nima vloupali na půdu, oni se chytli provazu, rozplynuli se ve vzduchu a průšvih jsme měli málem my!“ řekla naštvaně Agáta. „A přitom to vypadá jako obyčejnej provaz... Hele, myslím, že to musíme vyzkoušet!“ řekl Albert. „Jo, vyzkoušet!“ přidal se radostně Hugo. „Ani náhodou,“ zaječela Agáta, až se Hugovi rodiče začínali vrtět v ložnici a Hugova krysa začala běhat po teráriu. „Vůbec nevíme, co se s nima stalo! Nic takovýho zkoušet nebudu! Vyzkouším to teprve tehdy, až je uvidím v pondělí ve škole. Pak budem mít jistotu, že jsou živí a zdraví a pak to teprv zkusíme taky!“ „Tý jo, tobě to Agátko myslí!“ řekl obdivně Hugo. „To jo, na rozdíl od tebe,“ ušklíbla se polohlasem Agáta. Hugo měl pravdu – Agátě to myslelo, zvlášť když se jednalo o její vlastní prospěch. Ale takový byli v partě všichni, takže s Agátou nadšeně souhlasili.

4. KAPITOLA - V zemi TURO Ale kde se ocitli Zuzka, Martin, David a Ťapka v tu chvíli, kdy se roztrhl provaz, kdy na půdu vběhli Agáta, Hugo a Albert a o chvilku později za nimi školník? Stalo se něco neuvěřitelného: najednou totiž stáli na kopečku, byl bílý den a před nimi se otvíral výhled do neznámého údolí. Z kopce dolů bublal potůček, mezi loukami byly lesíky, v dálce bylo vidět další kopce. „Kdyby tu aspoň někdo byl, aby nám


řekl, kde to jsme,“ vzchopil se Martin. Sotva to dořekl, ozval se za nimi dusot kopyt, a když se polekané děti otočily, uviděly mladého tura, jak si to sbíhá k nim z kopce. A jaké bylo jejich překvapení, když na ně přibližující se tur zahalekal: „ Ahóóóój. Odkudpak jste sem spadli? Teda takhle divný tury jsem nikdy neviděl. Vás jsme ve škole asi nebrali. Ale já už děsně

5

kapitoly 1-7 / září chvátám – pojďte se mnou, to budou ve třídě koukat, koho vedu.“ Martin, Zuzka, David, dokonce i Ťapina zírali na tura s otevřenou pusou a nebyly schopni jediného slova. Byli mluvícím turem natolik zmateni, že je ani nenapadlo na něco se ptát a rozběhli se bez námitek za ním. Tur na ně jen přes rameno zavolal: „Já totiž pořád chodím na poslední chvíli, tak musím spěchat…jo, a jmenuju se Tadeáš.“ „Kdepak je zase ten Tadeáš?“ popocházel na prahu místní školy pan učitel a koukal se směrem ke kopci. Náhle zůstal stát s pusou dokořán, protože spatřil nejen Tadeáše, ale nějaké divné dvounohé tvory a jedno podivné malé zvíře. Všichni se hnali ke škole s takovým zápalem, s jakým obvykle ke škole malí turové neběhali. „Vedu vám návštěvu“, hlásil už zdálky Tadeáš. „Pane učiteli, co to je za druh turů, že vypadají tak legračně a nemají ani oháňku? A co tenhle malý chlupatý tvor, který je s nimi? To je taky kráva?“ zasypal hned Tadeáš pana učitele otázkami. Vy jste pan učitel?“ zeptal se ho Martin, zkrátka otázky na pana učitele jen pršely. „Ano, učitel místní školy. A vy jste..?“ „Zuzka, Martin a David, prosím, a Ťapina,“ odpověděla pohotově Zuzka. „A z jaké země pocházíte?“ ptal se pan učitel, který se teď před Tadeášem cítil trapně, že tyhle divné tvory nezná. „My jsme z České republiky, jsme Češi.“ „Aha, Češi, ano, zajímavý druh..“ „My nejsme druh,“ skočila mu do řeči Zuzka, „My jsme národností Češi a jinak lidi, přece.“ Tady už pana učitele přemohla zvědavost. „Lidé, o vás jsem nikdy neslyšel a o… ehm, České republice také ne. Můžete mi o vás říci něco bližšího?“ „Ano, ale potom bychom rádi věděli také něco o vaší zemi, my totiž vůbec nevíme, kde jsme se to ocitli,“ řekl David. A tak za chvilku jsme mohli vidět 3 naše kamarády, jak sedí pod dřevěným přístřeškem sloužícím jako škola a povídají o tom, kolik obyvatel žije v ČR, jaké rostliny a zvířata tam mají, že oni chodí do školy, která je postavená z cihel a tašek a chodí nakupovat do obchodu potraviny vypěstované na polích a spoustu dalších věcí, nad kterými turo-

6

vé jen kroutili hlavami. A poté zase kroutily hlavami děti, když jim Tadeáš vyprávěl, že: „Jsou teď v zemi Turo, která je velmi krásná. Je to země turů, kteří zde žijí ve 12 okresech a oni že jsou teď v okrese zeleném.“ „Teda, to jsou věci. Nikdy jsem si nemyslel, že je tohle možný, že by existovala země, kde by bydleli jen kráv…, teda turové, pardon,“ řekl David. A Tadeáši, jak se o váš okres staráte?“ napadlo najednou Martina. Otázka Tadeáše zaskočila. „Jak, jako staráme? No, pasem se tu a tak, no.“ „Oni se o nic moc starat nemusejí, vždyť se tu fakt jen pasou,“ řekl David. „To u nás totiž funguje jinak. Máme tam spoustu věcí, starý domy a památky a ulice a parky a tak, a o to všechno se musí někdo starat.“ „A když se o to nikdo starat nebude?“ zeptal se Tadeáš. „No, tak se to pokazí. U nás ve městě to ale funguje dobře, všechno se opravuje a lidi to tam maj rádi, to je dobrý.“ „U nás jo,“ řekla Zuzka. „Ale máma mi vyprávěla o Sudetech. To je krajina okolo hranic. A tam je to prý fakt zpustlý, protože se o to nikdo moc nestará.“ „A jak je to možný?“ zeptal se Martin, který o Sudetech nikdy neslyšel. „No, mamka říkala,“ pokračovala Zuzka, „že ty lidi se tam přistěhovali těsně po válce a že k tomu místu nemají moc vztah, protože tam nežijou dlouho. A protože k němu nemají vztah, tak se o něj ani nestaraj.“ „Tak dobře, ale dost vyprávění,“ přerušil je pan učitel. „Víte co, myslím, že byste si to tady měli trochu prohlédnout. Tadeáši, výjimečně tě omlouvám z vyučování, ukaž našim hostům, jak se nám tu žije,“ řekl nakonec pan učitel a děti, které z toho všeho úplně zapomněly na půdu i provaz, se nadšeně rozběhly za Tadeášem.



5. KAPITOLA - Zuzčin praštěný nápad

„Tadeáši zpomal, my ti nestačíme,“ volala udýchaná Zuzka. „To víš, my běháme jen po dvou, ty máš výhodu,“ oddechoval přibíhající David. Děti už s Tadeášem snad dvě hodiny běhaly po okolních kopcích, lesích a údolích. Viděly už jezero, ve kterém byla tak čistá voda, že viděly až na samé dno, kde se proháněly různobarevné ryby. Viděly i lesy s tak velkými a měkkými polštáři mechu, že by se do něj mohly zabalit jako do prachových peřin. „Tadeáši, ty se máš. Tady je to krásný!“ „Jo, a nejlepší jsou ty louky, na kterých se dají válet sudy.“ „Ne, nejlepší jsou ty potoky, co se v nich prohánějí pstruzi a raci.“ „Mně se tu nejvíc líbí ty malé rybníčky, kde je spousta ptáků, blatouchů, rákosu a tak.“ „Takže se vám tu líbí?“ zeptal se potěšeně Tadeáš. „Jasně!“ zahalekaly děti a Ťapina nahlas třikrát štěkla. „Týjo, Tadeáši, to bys koukal, kdybys viděl nějaký naše město…“ řekl David. Tadeáš se trochu ošil. „Nó,…A co je to to město?“ troufnul se nakonec zeptat. „To je spoustu baráků vedle sebe, žijou tam lidi a je tam všechno, co člověk potřebuje k životu.“ „Jo, jasně, už rozumím. Takže hlavně louky a pastva, že jo?“ Naši tři kamarádi se mohli potr-

hat smíchy. „Ale ne,“ vykoktala Zuzka, která se nemohla přestat smát. „U nás se lidi nepasou. Ve městě jsou domy, pak tam je škola, kde se učíme, radnice, kde pracuje pan starosta, obchod, kde si kupujeme věci a jídlo, kostel, divadlo, kde se hrajou představení, pak jsou tam starý baráky jako památka na dávný časy a tak.“ „To bych teda chtěl někdy vidět,“ řekl toužebně Tadeáš. „Tak víš co, Tadeáši? My vám tady třeba pomůžem ty věci, co máme u nás, taky postavit!“ řekla nadšeně Zuzka. David s Martinem se nejdřív vytřeštěně podívali na Zuzku a potom jeden na druhého s výrazem „tohle ta praštěná holka přece nemůže myslet vážně.“ „No to je skvělej nápad! Země Turo bude mít taky město a baráky a radnici a kostel a a a…“ Tadeáš si nemohl vzpomenout na název žádné další stavby z České republiky. „To bude bezva! Turům se bude líp žít, hned musíme za starostou, abychom mu to řekli!“ Teď se David s Martinem nevěřícně dívali zase na Tadeáše a nezmohli se na slovo, poslušně se vydali za nadšenou Zuzkou a Tadeášem, ale oba tušili, že se řítí do pořádného průšvihu.

6. KAPITOLA - Návštěva u starosty aneb bude se stavět „Tadeáši zpomal, my ti nestačíme,“ volala udýchaná Tur Tadeáš vedl svoje nové přátele za starostou. Cestou viděli tury a spoustu chýší rozesetých ze dřeva a kamenů. Někteří turové se pásli, jiní odpočívali, mladí turové si hráli mezi sebou a strkali do sebe rohy. Potom konečně došli k dřevěné radnici. Vešli dovnitř a viděli starostu Františka Červeného, jak se přehrabuje v suché trávě – zrovna zkoumal (jak jim později vysvětlil Tadeáš), jakou mají zásobu sena na zimu a jestli bude stačit pro všechny obyvatele tak, aby nikdo neměl v zimě hlad. Pan František se na příchozí překvapeně podíval. „Ale ale, to jsou k nám hosti,“ řekl mírně překvapeně. Pan učitel za panem starostou totiž už byl a pověděl mu o zvláštní návštěvě. „Vy jste asi ty děti z České republiky, viďte?“ „A… a… a…ano“, vykoktal stydlivě Martin, ostatní se nezmohli na slovo. To víte, mluvit se samotným starostou, to se vám nestane každý den. „Tak copak si přejete?“ „Pane starosto,“ spustil Tadeáš, „oni žijou v České republice a mají tam skvělý věci - silnice a auta a letadla a můžou chodit do kina a kupovat si věci v obchodech a číst si noviny a ...“ Tadeáš se tolik vžil


do všech představ o nových věcech, že úplně zapomněl, že mluví s panem starostou a mlel páté přes deváté. „A oni by nám mohli pomoct tu tyhle noviny zavést,“ řekl nakonec ještě Tadeáš. Tadeášova řeč, i když byla zmatená, pana starostu opravdu zaujala. „Aha, tak prosím pojďte dál do naší zasedací místnosti, rád bych se od vás dozvěděl podrobnosti. Víte, mě novinky vždycky zajímaly. Uvidíme, třeba bychom se nějak mohli domluvit. Tak říkáte Česká republika, kde lidé nežijí v dřevěných domech a čtou noviny? To zní tedy opravdu zajímavě.“ Martin, David a Ťapina pořád ještě váhavě vešli dovnitř, zato Zuzka se tam vhrnula jako vítr. Kolem kulatého stolu v zasedací místnosti se potom dvě hodiny nemluvilo o ničem jiném než o zemi, která pro tury byla něčím pohádkovým a o tom, jak se turové divili vymoženostem České republiky, stejně jako se děti divily všemu v zemi Turo. A během těchto 2 hodin, ani nevěděly jak, slíbily starostovi, že do země Turo zavedou stejné věci, jaké mají lidé v České republice. Starosta byl nadšený. Martin a David byli pořád trochu zaražení. Postavit v zemi Turo všech-

7

kapitoly 1-7 / září no, co mají u nich v České republice? To bude pořádně těžký úkol. A Zuzka? Té to nějak nedocházelo. Brebentila se starostou a byla stejně nadšená jako ve chvíli, kdy ji tenhle šílený nápad napadl. má pravdu, my nic z toho moc dobře nevíme,“ řekl. „Ale to nevadí,“ pokračoval. Nakreslíme si mapu naDruhý den seděli kamarádi zase v Davidově po- šeho města. Pak si řeknem, co v takovým městě nekji a přemýšleli o všem, co se seběhlo včera v noci smí chybět, jako že tu musíme být důležitý stavby, že a o tom, jestli to nebyl jen sen. Po návštěvě starosty se tu třeba musí svítit, takže tu musí být elektrika, že se stala ještě spousta věcí. Pan František Červený roz- tam musíme zavést dopravu. A potom budeme vždychlásil novinku o dětech po celém okrese. Davy turů se ky nějakou dobu po těhle věcech pátrat a budem je zashromáždily před radnicí a nadšeně provolávaly dě- kreslovat do naší mapy. No, a když budeme mít dost tem slávu. Potom je turové pasovali na čestné občany informací, tak půjdeme do země Turo a uděláme to země Turo a dali jim znak země Turo. Jen ten teď dě- podobně, jak je to v našem městě! A začneme důletem připomínal, že se jim to všechno jen nezdálo. Pak žitýma stavbama. Škola, pořádná radnice a tak. Co si děti vzpomněly, že by se měly vrátit do České re- vy na to?“ Chvíli bylo úplně ticho. Martin a Zuzka publiky. Bály se průšvihu, byly přece pryč tak dlouho, v duchu litovali, že někdy Davida trochu podceňovaúplně celý den. Když se ale objevily na školní půdě li. Teď si uvědomili, jaký to je koumák. „Teda, Davi-

7. KAPITOLA - Děti přemýšlejí, jak na to

pomocí kouzelného provazu, zjistili, že od chvíle, kdy odešli, uplynulo sotva 5 minut. Čas v zemi Turo prostě běžel jinak. „Já jsem z toho všeho celej jelen,“ řekl zamyšleně David. „To snad ani není možný.“ „Jo, ale my bychom se měli bavit o něčem jiným,“ připomněl Martin věc, do které se nikomu nechtělo. „Něco jsme turům slíbili,“ dodal a podíval se nevraživě na Zuzku. Zuzka sklopila oči a zčervenala, věděla, do jakého průšvihu všechny dostala. „A měli bychom přemýšlet o tom, jak tuhle šílenou věc uděláme. Modernizace celé země! Postavit města, továrny, silnice! Vždyť jsme jenom děti!“ rozčiloval se Martin. „Vždyť my ale ty věci sami dobře neznáme. Čím začít? Co je nejdůležitější? Ty Zuzko, víš, jak přesně to ve městě chodí? Co je potřeba, aby tam všechno bylo, jak funguje energie, kde mají být třeba autobusový zastávky, kolik tu má být továren a co mají vyrábět, kolik obchodů?“ „No, to nevím,“ přiznala Zuzka zkroušeně. David se už dlouho neozýval a hrabal se v knihovničce. Teď ale najednou vykřikl, až se Zuzka s Martinem lekli. „Mám to, už vím!“ V ruce držel vítězoslavně mapu, plán Těšovic, jejich obce. „Martin

8

de, ty jseš dobrej!“ řekli jedním dechem Zuzka s Martinem. „Tak jo, tohle by asi šlo. Prostě jsme to slíbili, tak to nějak zmáknem! Jasně, jediná cesta je pořádně poznat naše město! Jak bychom jinak chtěli pomáhat zemi Turo, starat se o ní a zavádět v ní novinky, když nevíme, jak to chodí u nás?“ řekl Martin. Že je to nenapadlo hned! „No co sedíte, jdeme na to! Vydáváme se do města, Zuzko, skoč do papírnictví pro baličák a barvy, Davide, ty pojď se mnou! Sejdeme se u školy!“ Najednou byli všichni plní energie, a dobrodružství, které se před nimi otevíralo v zemi Turo, je začínalo pořádně lákat. A i když musí chodit do školy jako všechny normální děti, věděli, že mají svoje tajemství, zemi Turo. A věděli, že odteď budou zažívat fantastické věci.


úkol číslo 1 / varianta pro starší

S krajinou jsme kamarádi

Úkol číslo 1 Motto: Záležet nám může jen na tom, k čemu máme vztah, co máme rádi a co známe. Téma: vztah ke krajině, naše obec Cíle

CÍLE OBECNÉ Děti v herní situaci prožijí, že člověk, který nemá vztah ke krajině a místu, o ni nebude ani pečovat. CÍLE ZAMĚŘENÉ NA ZNALOST OBCE: Děti zjistí, jaké významné stavby v obci mají, vyfotí je nebo nakreslí, napíší stručný popisek. Děti nakreslí plánek svojí obce. CÍLE OSOBNÍ Děti zformulují, jaký vztah k místu mají ony samy a proč.

Varianta pro starší

Začlenění do RVP: průřezové téma Environmentální výchova, tematický okruh Vztah člověka k prostředí - Naše obec (příroda a kultura obce a její ochrana) Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět - Místo, kde žijeme

Struktura úkolu:

První 2 hodiny jsou pojaté jako simulační hra, zaměřené na prožitek toho, že pokud nemám vztah k místu, kde žiju, nebudu mít ani zájem se o něj starat. Tyto 2 hodiny také slouží jako důležitý úvod ke smyslu celé hry jako takové. Děti budou celý rok poznávat svojí obec a budou se snažit popsat konkrétní možnosti, jak ony mohou přispět k péči o ni. V další části úkolu se zaměřují právě na svou obec: vytvoří si velkou mapu, se kterou budou pracovat celý rok, do které budou celý rok zaznamenávat nové údaje. V poslední části úkolu zformulují svůj osobní vztah k nějakému konkrétnímu místu a zformulují možnosti, co pro toto místo mohou udělat.


9


3. Můj vztah k místu 1 vyučovací hodina

2. Tvorba mapy 2 - 3 vyučovací hodiny

1. Zasedání 2 vyučovací hodiny

Blok

Dílčí aktivity Evokace Příprava na hru - hodnocená aktivita (kritérium: spolupráce při přípravě na diskuzi)

Čas 15 min. 20 min.

Hra – hodnocená aktivita (kritérium: kvalita diskuze)

25 min.

Reflexe hry Reflexe tématu

20 min. 10 min.

Domácí příprava hodnocená aktivita – (kritérium: kvalita zpracování) Motivace Plánky obce Kreslení mapy hodnocená aktivita – (kritérium: práce s časem) Poslední slovo patří mně Dopis svému místu

5 min. 20 min. 1 – 3 vyučovací hodiny 25 min. 20 min.

Pomůcky 4 otázky (příloha 1), tužka Fotografie pobořeného domu (příloha 2), role (příloha 3), podrobnější popisy zájmových skupin (příloha 4) pracovní list s otázkami (příloha 5), papíry, tužky Zvoneček, atribut pro vedoucího hry (např. kravata), tabule, křída, nakreslená osa/graf, mikrofon (např. prázdná PET lahev) Otázky k rozboru Lísteček s odpovědí na 4. otázku z první aktivity, tužka

Žádné Z domova přinesené plánky obce Balicí papír o rozměru nejméně 2x3 metry, vodové barvy, pastelky, tempery, štětce, informační letáčky o obci, fotografie, papíry A4 – pro každé dítě Lísteček, tužka, papír Lístek, tužka, papír, provázek, lepenka

Očekávané výstupy ČLOVĚK A JEHO SVĚT – MÍSTO, KDE ŽIJEME, II. období: • Dítě vyhledá typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury, jednoduchým způsobem posoudí jejich význam z hlediska přírodního, historického, politického, správního a vlastnického.

10


úkol číslo 1 / varianta pro starší Rozvoj klíčových kompetencí

KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ • Dítě se přihlásí o slovo, řídí se pravidly diskuse, která si se skupinou dohodlo, v diskusi upozorní, když něčí vstup nepatří k hlavnímu tématu. • V diskusi mluví tak, aby mu ostatní rozuměli. KOMPETENCE OBČANSKÁ • Při posuzování konkrétních a nepříliš komplikovaných jevů, procesů, událostí a problémů ve svém okolí se ptá: „Jak bych se na to díval/a, kdybych byl/a někým jiným (tím druhým, jiným žákem, učitelem, rodičem)? • Má osobní vztah k prostoru, kde žije, projevující se znalostí místa.

Podrobný popis úkolu 1. blok - zasedání Čas: 2 vyučovací hodiny Struktura hodin: CÍL: Děti v herní situaci prožijí, že člověk, který nemá vztah ke krajině a místu, o ni nebude ani pečovat.

Evokace - 15 min:

Každému dítěti dáme napsané 4 otázky (příloha 1). Děti na tyto otázky individuálně odpoví. Každou odpověď napíší na zvláštní lísteček. Poté budou svoje názory sdílet ve dvojicích se sousedem. (V případě nedostatku času lze sdílení se sousedem vynechat.) Nakonec si vyslechneme několik názorů nahlas, od dobrovolníků, kteří je budou chtít přečíst. OTÁZKY: 1. Co by u nás v obci potřebovalo zlepšit, opravit? 2. Měla by se na tuto opravu uspořádat sbírka a proč ano/ne? 3. Kdo si myslíte, že by měl opravu platit a proč? 4. Co to znamená mít vztah k nějakému místu? VARIANTA: Tuto aktivitu můžeme provést v jiné, pohybové podobě, která je ovšem trochu časově náročnější. Každou otázku napíšeme na velký kus balicího papíru a rozmístíme je po třídě. Děti balicí papíry s otázkami obejdou a postupně na ně odpoví. Odpovědi píší přímo na balicí papír pod otázku. Pokud je dětí ve třídě hodně, můžeme stejnou otázku napsat 2x – vznikne nám tak 8 stanovišť místo 4. Při dostatku času můžeme odpovědi vyhodnocovat. Skupinky dostanou papíry a budou mít za úkol například odpovědi shrnout, roztřídit do skupin, vybrat nejzajímavější, vybrat tu, která se opakovala nejčastěji,…

Příprava na hru - 20 min.

hodnocená aktivita

Nejprve připravíme třídu. Děti budou sedět v kroužku na koberci nebo v kroužku ze židlí, aby mohly společně diskutovat. Poté jim řekneme: Za chvíli se přeneseme do jedné obce a staneme se jejími obyvateli. Pojďme se teď podívat na to, jak tato obec vypadá. Potom jim ukážeme fotografie obce a přečteme popisek. Ukážeme jim fotografii pobořeného domu a přečteme jim nebo převyprávíme popisek. (všechny tyto obrázky – příloha 2).


11

úkol číslo 1 / varianta pro starší Poté necháme každé dítě vylosovat svou roli (příloha 3). Na lístečku je značka, podle této značky se postavy seskupí do zájmových skupin. Předem si připravíme, jaké role necháme losovat. Připravíme si počty, kolik dětí bude v jednotlivých zájmových skupinách, přebytečné role vyřadíme. POČET DĚTÍ V JEDNOTLIVÝCH ZÁJMOVÝCH SKUPINÁCH: Celkově je 6 zájmových skupin. 3 skupiny stojí o opravu památky (skupina zastupitelstvo, nezisková organizace, důchodci), 3 skupiny stojí proti opravě památky (skupina lidé z firmy, skupina mladí, bohatí lidé a skupina lidí, kteří v obci nebydlí, mají tam jen domy.) Přesný počet dětí v jednotlivých skupinách není důležitý, ale vždy by součet dětí ze 3 skupin stojících proti měl mírně (asi o 5 – 6) převyšovat součet dětí ze 3 skupin stojících o opravu památky. (Př. při počtu 30 dětí ve třídě bude 18 dětí rozděleno mezi 3 zájmové skupiny, stojící proti opravě památky, 12 bude rozděleno do 3 zájmových skupin, stojící o opravu památky.) STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ZÁKLADNÍCH SKUPIN OBYVATEL: ZASTUPITELÉ OBCE Zastupitelé už nějaké peníze sehnali, ale zdaleka nemohou zaplatit celou částku. Celkově ale zastávají pozici pro opravu památky a snaží se lidi přesvědčit o tom, že by památka měla být opravená. Prezentují, co všechno pro to oni už udělali, kolik peněz se jim podařilo sehnat. ČLENOVÉ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Jsou to lidé, kteří zde dlouho žijí, zajímají se o historii obce, snaží se památku propagovat a shánět na ni peníze. Mají podobné stanovisko jako zastupitelé obce. Přesvědčují lidi, prezentují, co všechno už udělali. Jdou příkladem – jejich organizace dokázala už nějaké peníze na opravu sehnat. SKUPINKA STARŠÍCH LIDÍ Jsou to starousedlíci, kteří zde žijí celý život. Mají k obci vztah, památku si pamatují ještě v době, kdy byla funkční a nechátrající. Záleží jim na tom, aby se památka opravila. Ale jsou to vesměs starší lidé, důchodci, mají omezené prostředky. LIDÉ Z FIRMY V obci sídlí velká firma. Její vedení je na jednání také přítomné. V obci mají továrnu, ale nebydlí tu. Mají sice dost prostředků, ale na památce jim nezáleží – nemají k obci ani ke kraji vztah. Vyčkávají a spíše sledují, co by z toho mohli mít. MLADÍ, BOHATÍ LIDÉ Jsou to lidé, žijící v místní vilkové čtvrti. Jsou bohatí, ale v domcích jen přespávají a v obci prakticky nežijí. Do práce dojíždí do nedalekého velkého města, tam si i vyřizují nákupy, jejich děti tam chodí do škol a školek, protože místní školy nepovažují za kvalitní. LIDÉ, KTEŘÍ V OBCI NEBYDLÍ, MAJÍ TAM JEN DOMY Tito lidé zde zdědili dům nebo ho koupili, ale v obci nežijí. Většinou jen čekají, až přijde dobrá doba, aby dům prodali. Také nemají zájem na tom, aby se památka opravila. TIP: Hru můžeme „vyšperkovat“. Vyrobíme vizitky nebo dáme každému dítěti určitý atribut podle skupiny, do které patří. Například zástupcům firmy dáme kravaty apod. Děti se do herní role více vžijí. Když si děti přečtou role a rozdělí se do skupin, dostanou do skupiny ještě podrobnější popisy zájmových skupin. (příloha 4). Do skupiny dostanou také pracovní list s otázkami, které jim pomo-

12


úkol číslo 1 / varianta pro starší hou připravit se na diskuzi (příloha 5). Tato aktivita je hodnocená (viz kritéria a indikátory k úkolu.) Protože hodnocení probíhá na projektové skupinky, které jsou 4, a na hru je potřeba více skupin (6), zhodnotíme aktivitu takto: během dohody skupin a jejich samostatné práce s pracovním listem si budeme skupin všímat a ohodnotíme je dle kritérií. Všichni v této skupince dostanou stejné hodnocení (například nejvyšší – TUR – starosta). Když se děti vrátí do svých původních, projektových skupin, přinese každý jednotlivec do své projektové skupinky nějaké hodnocení. Projektová skupinka získá celkově takové hodnocení, které v ní převládá. (Př. pokud jsou zde 4 děti, které mají nejvyšší hodnocení a 2 děti, které mají o stupeň nižší, celkově skupina získává nejvyšší hodnocení, protože v projektové skupince je toto hodnocení převládající.)

Hra - 25 min.

hodnocená aktivita

A hra může začít. Učitel řídí hru. Je dobré, aby měl také nějaký atribut, který bude oddělovat herní situaci od reality – například když vstoupí do role starosty, oblékne si kravatu. Je také velmi vhodné mít zvoneček nebo jiný signalizační předmět, který bude jasně oddělovat jednotlivé části hry. Učitel také může mluvit do „mikrofonu“ – například do prázdné PET lahve. Nejprve učitel uvítá všechny obyvatele a sdělí (už v herní situaci) cíl hry: dohodnout se na opravě památky a sehnat na ní peníze. Sdělí pravidla diskuze: mluví vždy jen jeden, ten, kdo se přihlásí o slovo a dostane mikrofon. Učitel také na tabuli nakreslí (nebo už to udělal na začátku hry) osu, graf apod., ze kterého bude patrné, kolik peněz na opravu už obec dala dohromady a kolik jí zbývá. V průběhu hry (pokud se někdo uvolí dát peníze) přikresluje další částky do grafu – osy, aby měly děti vizuálně před sebou, jak si celkově vedou. Po úvodní řeči předá učitel - moderátor slovo zastupitelstvu. Zastupitelstvo přednese, jaký je stav památky a kolik se na ní už podařilo sehnat peněz a kolik je ještě potřeba. Představí své stanovisko (v podstatě roli, kterou zastává.) Zastupitelstvo předá hlas neziskové organizaci. Ta se představí podobně jako zastupitelstvo – představí kroky, které podnikla, aby se památka propagovala, a sdělí částku, kterou již sehnala a řekne, kolik je na opravu budovy ještě potřeba sehnat peněz. Učitel zmíněné částky zapisuje do grafu – osy (pokud je nezapsal již na začátku.) Další pořadí závisí na aktivitě hráčů. V prvním kole by se ale měly představit všechny skupiny. Po 5 minutách první kolo končí. Následují 3 minuty, během kterých se děti mohou dohadovat „v zákulisí“, mohou si navrhovat různé sliby, pokud přislíbí peníze, mohou se jen připravovat na další kolo s dalšími argumenty. Mohou si uvnitř v rámci svojí zájmové skupinky dohadovat další postup (například zda přispějí nebo nepřispějí.)

Stejným způsobem proběhne i další kolo. Podporujeme diskuzi, necháváme děti vznášet argumenty, přesvědčovat, diskutovat, dohadovat se o částce, kterou by měl kdo přispět. Po 5 minutách kolo opět ukončíme. Následují další 3 minuty na dohadování. Na začátku třetího kola upozorníme skupiny na to, že mají poslední možnost, jak se dohodnout na opravě památky. Na konci 3 kola zazvoníme na zvonek a necháme diskuzi zklidnit. Proběhne kolečko (pokud uvidíme, že je to potřeba, necháme předtím ještě skupinám krátký čas na domluvu), ve kterém se každá skupina vyjádří, zda nějaké další peníze na opravu dá nebo ne (samozřejmě to mohla činit už v průběhu hry, zde je jen poslední možnost.) Po celou dobu platí jedno důležité pravidlo – o přispění/nepřispění na další opravu památky se rozhodují nikoliv jednotlivci, ale celá zájmová skupina. S tím, že se přispěje na opravu památky, nemusí souhlasit všichni, ale nadpoloviční většina celé skupinky. Diskuze a kvalita diskuze je hodnocená aktivita. Pro zjednodušení budeme hodnotit tentokrát celou třídu, nikoliv projektové skupinky. Pozorujeme kvalitu diskuze v celé třídě jako


13

úkol číslo 1 / varianta pro starší celku a na základě kritérií třídu zařadíme do jedné ze 4 kategorií (TUR starosta, TUR místostarosta, TUR – člen rady, TUR – začátečník.) Případné další částky zapisujeme – stále v roli starosty – do osy nebo grafu na tabuli.

Reflexe hry - 20 min.

Nejprve vystoupíme ze hry. Všichni společně odevzdáme lístečky, sundáme si atributy, učitel – vedoucí hry si sundá kravatu. Poté musí následovat rozbor hry. Příklady otázek, konkrétní otázky ale vždy šijeme na míru skupině a našemu pozorování během hry: Líbila se vám hra? Co se vám nejvíc líbilo/nelíbilo? Líbila se vám vaše role? Proč ano/proč ne? Bylo těžké se vžít do cizí kůže? Jak jste se dohadovali v malé skupince? Byla snadná dohoda mezi všemi ve velké skupině? Proč ano, proč ne? V čem si myslíte, že je to podobné reálnému dohadování a v čem se to liší? Co je to kompromis? Našli jste ho? Myslíte, že jste uměli diskutovat? Co je na diskuzi nejtěžší? Co by vám pomohlo, abyste se lépe dohodli? Apod. Potom rozebíráme téma, kterého se hra dotýkala: Které skupinky stály proti tomu, aby se památka opravila a co měly společného? Co měly společného skupinky, které byly ochotné na opravu památky zaplatit? Jaké byly jejich argumenty? Myslíte, že záleží na tom, jaký mají lidé ke své obci vztah? Myslíte, že to ovlivní to, jak to potom v obci vypadá? Proč si to myslíte? Jaký vztah k obci máte vy? Myslíte, že lidé dřív měli k místům větší vztah, než mají lidé dnes? Proč si to myslíte?

Reflexe tématu - 10 min.

Necháme děti vrátit se k lístečkům na začátku celého bloku. Necháme je znovu si přečíst pouze čtvrtou otázku a znovu na ni odpovědět. Pokud máme čas, mohou dobrovolníci svou odpověď přečíst nahlas. Nakonec můžeme lístečky se všemi odpověďmi nalepit na balicí papír a vyvěsit je ve třídě. STRUČNÉ SHRNUTÍ HRY V BODECH:

Příprava na hru 1. 2. 3. 4.

připravíme třídu na diskuzi (kroužek ze židlí, apod.) motivujeme děti – ukážeme jim obec, přečteme popisek, ukážeme jim památku (příloha 2) losování rolí (příloha 3), seznámení dětí s rolemi, rozdělení dětí do zájmových skupin příprava na diskuzi – děti dostanou podrobnější popis svých rolí s pracovním listem (příloha 4, příloha 5), přečtou si popis rolí, odpoví na otázky v pracovním listě (nezapomeňme na to, že tato aktivita je hodnocená)

Hra

1. úvod hry a první kolo – učitel nakreslí na mapu graf se sehnanými penězi; zahájí zasedání; předá slovo zastupitelstvu; zastupitelstvo předá slovo neziskové organizaci; poté je pořadí už libovolné 2. po skončení prvního kola – 3 min. pauza na dohadování, přesvědčování, ale také na dohadování dalšího postupu uvnitř skupinek 3. druhé kolo – probíhá stejným způsobem 4. další přestávka na interní dohady 5. třetí kolo – závěrečné. Žáci se nejprve dohadují, potom proběhne kolečko všech skupin, které se naposledy vyjádří (zejména ti se záporným stanoviskem mají poslední možnost finančně přispět)

14


úkol číslo 1 / varianta pro starší 6. vystoupení z rolí (děti odevzdají role a ostatní atributy) 7. reflexe hry 8. reflexe tématu

2. blok - tvorba mapy Čas: 2 - 3 vyučovací hodiny Struktura hodin: CÍLE: Děti zjistí, jaké významné stavby v obci mají, vyfotí je nebo nakreslí, napíší stručný popisek. Děti nakreslí plánek svojí obce.

Struktura hodin: Domácí příprava

HODNOCENÁ AKTIVITA

Před touto hodinou zadáme dětem domácí úkol. Nakreslí si plánek obce a zakreslí do něj: 1. důležité ulice 2. náměstí 3. významné stavby (kostel, radnice, škola, divadlo, místo, kde bydlí, ale také třeba sochy, křížky,…) 4. dobrovolně: zjistit jednu (zajímavou) informaci alespoň o některé významné stavbě 5. dobrovolně: přinést fotografie významných staveb v obci (nebo letáčky například z infocentra, kde jsou budovy vyfocené)

Děti mohou plnit úkol jednotlivě nebo v malých (například 5členných) skupinkách. Nebo se můžeme s dětmi vydat na vycházku a mapu nakreslit během této vycházky. Je možné domácí přípravu i vynechat; ale potom budete společně s dětmi kreslit velký plán vaší obce, se kterou budete pracovat celý rok. Úkol děti pravděpodobně zvládnou lépe, pokud se na něj doma připraví. TIP: Případně můžeme dětem jen zadat, aby si přinesly mapy obce.

Motivace - 5 min.

Po této přípravě navážeme na první 2 hodiny: Zjistili jsme, že jen těžko můžeme pomáhat přírodě a naší obci, když k ní nemáme vztah. Mít k něčemu vztah znamená dobře to znát. (Můžeme dětem připomenout odpovědi na otázku číslo 4 v evokaci v první hodině.) Proto se budeme i my snažit přírodu a místo, kde žijeme, víc poznat. Pomůže nám to také v tom, abychom nakonec pomohli turům – když nebudeme znát naši obec a nebudeme vědět, jak to v ní funguje, těžko jim nějak pomůžeme.

Plánky obce - 20 min.

Sedneme si s dětmi do kroužku a podíváme se na jejich mapky, které si přinesly z domova. Řekneme si, co za významné stavby do obce zakreslily. Jaké by chtěly, aby v jejich obci byly další významné stavby? Čím


15

úkol číslo 1 / varianta pro starší jsou tyto stavby významné a pro koho? Nápady dětí můžeme zapisovat.

Kreslení mapy - 1 - 3 vyučovací hodiny

HODNOCENÁ AKTIVITA

Úkolem těchto hodin je vytvořit velkou mapu a svoje domky, do kterých děti budou celý rok doplňovat nové informace o své obci. Mapu s dětmi nakreslíme na balicí papír libovolnou technikou. Mapa musí mít rozměr alespoň 2 x 3 metry.

Jako „náhled“ k tvorbě mapy budou dětem sloužit malé mapky, které si dělaly za domácí úkol. Do hotové mapy zakreslí děti právě významné budovy v obci. Mohou i nalepit jejich fotografie, pokud děti z domova nějaké přinesly. Je také možné rozstříhat letáčky z infocentra, kde jsou některé významné budovy vyfocené. Na mapě by mělo být nakonec alespoň několik nejvýznamnějších budov v obci. Děti mapu kreslí v projektových skupinkách, rozdělí si obec a každý kreslí část mapy. Na kreslení mapy dáme dětem omezený čas (podle našeho rozhodnutí 1 – 3 hodiny). Protože tato aktivita je také hodnocená (hodnotí se v ní práce s časem), zadáme dětem ještě tato pravidla: 1. 2. 3. 4. 5.

Za stanovený čas musíte svou část mapy dokončit. Na začátku si rozdělíte, co kdo bude ve skupince dělat, každý bude mít nějakou práci. Máte někoho, kdo sleduje čas. Pokud nestíháte, zrychlíte práci. Paní učitelka vám čas nepřipomíná.

Dalším úkolem a přípravou na hru je vytvořit domky – domky budou na A4 a budou vystavené celý rok ve třídě, každé dítě bude mít svůj. Domek je místo, kde děti bydlí. Děti si domeček mohou ztvárnit, jak chtějí, ale měl by být nakreslený světlými barvami nebo by vůbec neměl být vybarvený – dovnitř do domečku si totiž děti budou psát činnosti, které udělají v rámci projektu u nich doma. I zde dětem můžeme říct, že si mohou přinést fotografii nebo že mohou ztvárnit domek například tak, jak by chtěly, aby vypadal apod. Pokud je dětí ve třídě hodně a nevejdou se všechny ke kreslení mapy, můžeme každou projektovou skupinku rozdělit na 2 části. Polovina celé třídy (vždy polovina z každé projektové skupinky) bude vytvářet domky, druhá polovina bude kreslit mapu. Potom se děti vystřídají.

16



3. blok - můj vztah k místu Čas: 1 vyučovací hodina CÍL: Děti zformulují, jaký vztah k místu mají ony samy a proč.

Struktura hodiny: Poslední slovo patří mně - 25 min.

Vyzveme děti, ať na lísteček napíší místo, které u nich v obci mají nejraději. Na 2. stranu lístečku napíší, proč tomu tak je. Zdůrazníme dětem, že kdo nebude chtít svůj lísteček číst, tak nebude muset. Poté si sedneme s dětmi do kroužku a dobrovolník přečte první stranu svého lístečku. Potom následuje hádání – ostatní děti hádají, proč dotyčný napsal zrovna toto místo. Veďme děti k hlubším komentářům než k povrchnímu „protože se mu líbí“. V aktivitě děti mohou využívat osobní znalosti, kterou o ostatních dětech mají. (Např. Park má nejradši proto, že má psa a rád se s ním prochází – Nebo lesík za barákem má rád proto, že je rád sám a přemýšlí,…). Dítě, které je předmětem hádání, nic neříká, nevyjadřuje se (ani mimicky) k tomu, co jeho spolužáci říkají. Vyjádřit se může i učitelka – ale nikoliv jako autorita, která zná správnou odpověď, ale jako jeden z mnoha názorů. Když už nikdo nemá žádné nápady, dostane slovo dítě, o kterém se ostatní vyjadřovali. Přečte svůj komentář na druhé straně. Přečte ho doslovně (děti mají tendenci upravit svůj názor podle toho, co napadalo ostatní – proto doslovné přečtení). Toto je poslední slovo a potom už nikdo nesmí názor dítěte nijak komentovat, něco k němu dodávat. TIP: Aktivita Poslední slovo patří mně je upravená aktivita kritického myšlení, zaměřená původně na rozbor literárního díla. Původní znění aktivity a podrobné zásady jejího provádění si přečtěte na našich stránkách www.zemeturo.cz v sekci pro učitele – metodické materiály

Dopis svému místu - 20 min.

Každé dítě dostane 20 – 30 cm dlouhý provázek a papír. Na papír děti napíší krátký dopis konkrétnímu místu, které mají v obci rádi. V dopise napíší: 1. Proč mají místo rádi (třeba je něco napadlo na základě vyjádření ostatních dětí v aktivitě poslední slovo patří mně). 2. Co svému místu přejí nebo naopak nepřejí. 3. Jednu konkrétní věc, kterou budou pro své místo 1 měsíc dělat (například – kdykoli tam půjdu, seberu tam jeden odpadek,…) Kdo bude chtít (nikoho nenutíme), může dopis přečíst nahlas. Potom děti svoje dopisy složí, přiváží je k provázku a volný konec provázku přilepí lepenkou k mapě. Místo, kam provázek nalepí, bude zhruba odpovídat místu, které mají rádi. Za měsíc se k dopisům můžeme vrátit – necháme děti, aby si lístečky přečetly, aby si samy zhodnotily, zda úkol, který si stanovily, plnily. Kdo chce, může se o svoje myšlenky podělit s ostatními (opět nikoho nenutíme).


17

zasedání

zasedání

Blok

Hra

Příprava na hru

TUR - starosta

TUR – místostarosta

TUR – člen rady

TUR – začátečník

Skupina celkově zvládá alespoň 3 z těchto bodů: - většina lidí se podílí na přípravě argumentů a na zodpovídání otázek v pracovním listu - Každý člen skupiny se může vyjádřit, nikdo není opomíjen. - Sporné věci prodiskutují a dojdou ke kompromisu. - Členové si navzájem naslouchají (tj. vyslechnou se až do konce, respektují druhého, pokud nesouhlasí, řeknou protiargumenty)

Skupina zvládá alespoň 2 z těchto bodů: - většina lidí se podílí na přípravě argumentů a na zodpovídání otázek v pracovním listu - Každý člen skupiny se může vyjádřit, nikdo není opomíjen. - Sporné věci prodiskutují a dojdou ke kompromisu. - Členové si navzájem naslouchají (tj. vyslechnou se až do konce, respektují druhého, pokud nesouhlasí, řeknou protiargumenty…)

Skupina zvládá alespoň 1 z těchto bodů: - většina lidí se podílí na přípravě argumentů a na zodpovídání otázek v pracovním listu - Každý člen skupiny se může vyjádřit, nikdo není opomíjen. - Sporné věci prodiskutují a dojdou ke kompromisu. - Členové si navzájem naslouchají (tj. vyslechnou se až do konce, respektují druhého, pokud nesouhlasí, řeknou protiargumenty…)

Skupina nezvládá žádný z těchto bodů: - většina lidí se podílí na přípravě argumentů a na zodpovídání otázek v pracovním listu - Každý člen skupiny se může vyjádřit, nikdo není opomíjen. - Sporné věci prodiskutují a dojdou ke kompromisu. - Členové si navzájem naslouchají (tj. vyslechnou se až do konce, respektují druhého, pokud nesouhlasí, řeknou protiargumenty…) Kvalita dis- Děti celkově jako třída zvlá- Děti celkově jako třída zvládají Děti celkově jako třída zvládají ales- Děti celkově jako třída nekuze dají alespoň 3 z těchto bodů: alespoň 2 z těchto bodů: poň 1 z těchto bodů: zvládají ani 1 z těchto bodů: - Předkládají ostatním (úměrně své- Předkládají ostatním (úměr- Předkládají ostatním - Předkládají ostatním (úměr- ně svému věku) relevantní argu- mu věku) relevantní argumenty, kte- (úměrně svému věku) releně svému věku) relevantní menty, které si připravili v rámci ré si připravili v rámci skupiny na zavantní argumenty, které si argumenty, které si připravi- skupiny na začátku hry. čátku hry. připravili v rámci skupiny na li v rámci skupiny na začát- Naslouchají názorům ostat- Naslouchají názorům ostatních, rezačátku hry. ku hry. ních, reagují spatra a plynule na agují spatra a plynule na jejich ná- Naslouchají názorům ostat- Naslouchají názorům ostat- jejich námitky. mitky. ních, reagují spatra a plynule - Námitky neberou jako osobní - Námitky neberou jako osobní útok, ních, reagují spatra a plynule na jejich námitky. na jejich námitky. útok, ale snaží se je konstruktiv- ale snaží se je konstruktivně řešit. - Námitky neberou jako - Námitky neberou jako ně řešit. - Diskutují jen s moderátorskou doosobní útok, ale snaží se je - Diskutují jen s moderátorskou pomocí učitele (tj. učitel neurovnává osobní útok, ale snaží se je konstruktivně řešit. dopomocí učitele (tj. učitel neu- osobní spory,... konstruktivně řešit. - Diskutují jen s moderátorrovnává osobní spory,... - Diskutují jen s moderátorskou dopomocí učitele (tj. skou dopomocí učitele (tj. učitel neurovnává osobní učitel neurovnává osobní spory,... spory,...

Spolupráce na přípravě diskuze v pracovním listě

Dílčí ak- Kritéritivita um

úkol číslo 1 / varianta pro starší / hodnotící kritéria

Tvorba mapy

Tvorba mapy

Práce s ča- Skupina tvořící část mapy sem efektivně pracuje s časem. Tj. Na začátku si rozdělí, co kdo bude dělat (celou dobu jsou všichni efektivně zapojeni) Průběžně sledují a kontrolují čas a chovají se podle toho (pokud nestíhají, zrychlí, přestanou se zabývat detaily, přerozdělí práci ve skupině…) Úkol stihnou ve stanoveném čase Tyto úkony zvládají bez upozornění učitele Skupina vcelku efektivně pracuje s časem. Jednu věc z níže zmíněných jejich efektivní práci naruší. Např tedy: Na začátku si rozdělí, co kdo bude dělat, ale nepříliš efektivně (případně si úkol rozdělují neúměrně dlouho) Opomenou průběžně sledovat a kontrolovat čas, případně neupraví práci skupiny podle toho (i když nestíhají, nezrychlí, stále se snaží propracovat všechny detaily,… Případně vše zvládají, ale s dopomocí učitele, který jim časoměřiče musí z velké části dělat

Pokud skupina přinese 1 plánek za všechny, hodnotíte ten. Pokud se skupina dohodne a více lidí přinese plánek, vybere si sama skupina, který vám předá k hodnocení.

Pokud skupina přinese 1 plánek za všechny, hodnotíte ten. Pokud se skupina dohodne a více lidí přinese plánek, vybere si sama skupina, který vám předá k hodnocení.

Kreslení mapy

Plánky obcí jsou poměrně propracované a pečlivě nakreslené, obsahují většinu zmíněné bodů, tj. Důležité ulice Náměstí Významné stavby (kostel, radnice, škola, divadlo, místo, kde bydlí, ale také třeba sochy, křížky,…)

Plánky obcí jsou propracované, přesné, pečlivě nakreslené, obsahují všechny zmíněné body, tj. Důležité ulice Náměstí Významné stavby (kostel, radnice, škola, divadlo, místo, kde bydlí, ale také třeba sochy, křížky,…)

Kvalita zpracování

Domácí příprava

Plánky jsou viditelně odfláknuté, nejsou propracované, přesné ani pečlivě nakreslené. Chybí výrazná část ze zadání: Důležité ulice Náměstí Významné stavby (kostel, radnice, škola, divadlo, místo, kde bydlí, ale také třeba sochy, křížky,…)

Pokud nikdo ze skupiny nepřinese žádnou mapku, nezískává skupina žádnou kartičku. Skupina nepříliš efektivně pracu- Skupina neefektivně pracuje s časem. Dvě z níže věcí jejich je s časem. Všechny 3 podefektivní práci naruší. Např tedy: mínky naruší kvalitu jejich Na začátku si rozdělí, co kdo bude práce: dělat, ale nepříliš efektivně (příNa začátku si rozdělí, co kdo padně si úkol rozdělují neúměrně bude dělat, ale nepříliš efekdlouho) tivně (případně si úkol rozOpomenou průběžně sledovat dělují neúměrně dlouho) a kontrolovat čas, případně neOpomenou průběžně sledoupraví práci skupiny podle toho vat a kontrolovat čas, případ(i když nestíhají, nezrychlí, stále ně neupraví práci skupiny se snaží propracovat všechny de- podle toho (i když nestíhají, taily,… nezrychlí, stále se snaží proPřípadně vše zvládají, ale s dopo- pracovat všechny detaily,… mocí učitele, který jim časoměřiče Případně vše zvládají, ale musí z velké části dělat s dopomocí učitele, který jim časoměřiče musí z velké čásSvou práci nestihnou, na vině ti dělat. je jejich neefektivní hospodaření s časem.

Plánky nejsou příliš propracované a pečlivě nakreslené, značná část důležitých věcí, které byly v zadání, chybí Zadání: Důležité ulice Náměstí Významné stavby (kostel, radnice, škola, divadlo, místo, kde bydlí, ale také třeba sochy, křížky,…) Pokud skupina přinese 1 plánek za všechny, hodnotíte ten. Pokud se skupina dohodne a více lidí přinese plánek, vybere si sama skupina, který vám předá k hodnocení.


úkol číslo 1 / varianta pro mladší

Varianta pro mladší

Začlenění do RVP: průřezové téma Environmentální výchova, tematický okruh Vztah člověka k prostředí - Naše obec (příroda a kultura obce a její ochrana) Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět - Místo, kde žijeme Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace, vzdělávací obor Český jazyk a literatura

Struktura úkolu:

První hodina je zaměřená na formulaci tohoto: Pokud nemám vztah k místu, kde žiju, nebudu mít ani zájem se o něj starat. Tato hodina také slouží jako důležitý úvod ke smyslu celé hry jako takové. Děti budou celý rok poznávat svojí obec a budou se snažit popsat konkrétní možnosti, jak mohou přispět k péči o ni. V další části úkolu se zaměřují právě na svou obec: vytvoří si velkou mapu, se kterou budou pracovat celý rok, do které budou celý rok zaznamenávat nové údaje. V poslední části úkolu zformulují svůj osobní vztah k nějakému konkrétnímu místu a zformulují možnosti, co pro toto místo mohou udělat.

3. Můj vztah k místu 1 vyučovací hodina

2. Tvorba mapy 1 - 3 vyučovací hodiny

1. I krajina má kámoše 2 vyučovací hodiny

Blok

20

Dílčí aktivity Čas Evokace - 4 rohy 20 min. Dva příběhy - hodnocená ak- 35 min. tivita (kritérium: porozumění textu)

Pomůcky Odpovědi (příloha 1), tužka 2 Příběhy (příloha 2), části skládačky (příloha 3), pracovní list (příloha 4) – vše v počtu pro každou skupinu

Reflexe

15 min.

Lísteček, tužka

5 min. 20 min. 1 – 3 vyučovací hodiny

Žádné Z domova přinesené plánky obce Balicí papír o rozměru nejméně 2x 3 metry, vodové barvy, pastelky, tempery, štětce, informační letáčky o obci, fotografie, papíry A4 – pro každé dítě Lísteček, tužka, papír Lístek, tužka, papír, provázek, lepenka

Domácí příprava - hodnocená aktivita – (kritérium: kvalita zpracování mapky) Motivace Plánky obce Kreslení mapy hodnocená aktivita – (kritéria: práce s časem, spolupráce ve skupině) Poslední slovo patří mně Dopis svému místu

25 min. 20 min.


úkol číslo 1 / varianta pro mladší Očekávané výstupy ČLOVĚK A JEHO SVĚT – MÍSTO, KDE ŽIJEME, II. období: • Dítě vyhledá typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury, jednoduchým způsobem posoudí jejich význam z hlediska přírodního, historického, politického, správního a vlastnického. VZDĚLÁVACÍ OBLAST JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE – OBOR ČESKÝ JAZYK A LITERATURA • Dítě čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas. • Rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu vhodném pro daný věk, podstatné informace zaznamenává. • Reprodukuje obsah přiměřeně složitého sdělení a zapamatuje si z něj podstatná fakta.

Rozvoj klíčových kompetencí

KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ • Dítě se přihlásí se o slovo, řídí se pravidly diskuse, která si se skupinou dohodlo, v diskusi upozorní, když něčí vstup nepatří k hlavnímu tématu. • V diskusi mluví tak, aby mu ostatní rozuměli KOMPETENCE OBČANSKÁ • Při posuzování konkrétních a nepříliš komplikovaných jevů, procesů, událostí a problémů ve svém okolí se ptá: „Jak bych se na to díval/a, kdybych byl/a někým jiným (tím druhým, jiným žákem, učitelem, rodičem)? • Má osobní vztah k prostoru, kde žije, projevující se znalostí místa.

Podrobný popis úkolu 1. blok - I krajina má kámoše Domácí příprava

hodnocená aktivita

Před touto hodinou zadáme dětem domácí úkol. Nakreslí si plánek obce a zakreslí do něj: • důležité ulice • náměstí • významné stavby (kostel, radnice, škola, divadlo, místo, kde bydlí, ale také třeba sochy, křížky,…) • dobrovolně: zjistit jednu (zajímavou) informaci alespoň o některé významné stavbě • dobrovolně: přinést fotografie významných staveb v obci (nebo letáčky například z infocentra, kde jsou budovy vyfocené).

Děti mohou plnit úkol jednotlivě nebo v malých (například 5členných) skupinkách. Nebo se můžeme s dětmi vydat na vycházku a mapu nakreslit během této vycházky. Je možné domácí přípravu i vynechat; ale potom budete společně s dětmi kreslit velký plán vaší obce, se kterou budete pracovat celý rok. Úkol děti pravděpodobně zvládnou lépe, pokud se na něj doma připraví. Tip: Případně můžeme dětem jen zadat, aby si přinesly mapy obce.


21


Motivace - 5 min.

Po této přípravě navážeme na první 2 hodiny: Zjistili jsme, že jen těžko můžeme pomáhat přírodě a naší obci, když k ní nemáme vztah. Mít k něčemu vztah znamená dobře to znát. Proto se budeme i my snažit přírodu a místo, kde žijeme, víc poznat. Pomůže nám to také v tom, abychom nakonec pomohli turům – když nebudeme znát naši obec a nebudeme vědět, jak to v ní funguje, těžko jim nějak pomůžeme.

Plánky obce - 20 min.

Sedneme si s dětmi do kroužku a podíváme se na jejich mapky, které si přinesly z domova. Řekneme si, co za významné stavby do obce zakreslily. Jaké by chtěly, aby v jejich obci byly další významné stavby? Čím jsou tyto stavby významné a pro koho? Nápady dětí můžeme zapisovat.

Kreslení mapy - 1 - 3 vyučovací hodiny

HODNOCENÁ AKTIVITA

Úkolem těchto 2 – 3 vyučovacích hodin je vytvořit velkou mapu, a svoje domky, do kterých děti budou celý rok doplňovat nové informace o své obci. Mapu s dětmi nakreslíme na balicí papír libovolnou technikou. Mapa musí mít rozměr alespoň 2 x 3 metry.

Jako „náhled“ k tvorbě mapy budou dětem sloužit malé mapky, které si dělaly za domácí úkol. Do hotové mapy zakreslí děti právě významné budovy v obci. Mohou i nalepit jejich fotografie, pokud děti z domova nějaké přinesly. Je také možné rozstříhat letáčky z infocentra, kde jsou některé významné budovy vyfocené. Na mapě by mělo být nakonec alespoň několik nejvýznamnějších budov v obci. Děti mapu kreslí v projektových skupinkách, rozdělí si obec a každý kreslí část mapy. Na kreslení mapy dáme dětem omezený čas (podle našeho rozhodnutí 1 – 3 hodiny). Protože tato aktivita je také hodnocená (hodnotí se v ní práce s časem), zadáme dětem ještě tato pravidla: 1. 2. 3. 4. 5.

Za stanovený čas musíte svou část mapy dokončit. Na začátku si rozdělíte, co kdo bude ve skupince dělat, každý bude mít nějakou práci. Máte někoho, kdo sleduje čas. Pokud nestíháte, zrychlíte práci. Paní učitelka vám nepomáhá.

Dalším úkolem a přípravou na hru je vytvořit domky – domky budou na A4 a budou vystavené celý rok ve třídě, každé dítě bude mít svůj. Domek je místo, kde děti bydlí. Děti si domeček mohou ztvárnit, jak chtějí, ale měl by být nakreslený světlými barvami nebo by vůbec neměl být vybarvený – dovnitř do domečku si totiž děti budou psát činnosti, které udělají v rámci projektu u nich doma. I zde dětem můžeme říct, že si mohou přinést fotografii nebo že mohou ztvárnit domek například tak, jak by chtěly, aby vypadal apod. Pokud je dětí ve třídě hodně a nevejdou se všichni ke kreslení mapy, můžeme každou projektovou skupinku rozdělit na 2 části. Polovina celé třídy (vždy polovina z každé projektové skupinky) bude vytvářet domky, druh polovina bude kreslit mapu. Potom se děti vystřídají.

22



2. blok - Můj vztah k místu Čas: 1 vyučovací hodina CÍL: Děti zformulují, jaký vztah k místu mají ony samy a proč.

Struktura hodiny: Poslední slovo patří mně - 25 min.

Vyzveme děti, ať na lísteček napíší místo, které u nich v obci mají nejraději. Na 2. stranu lístečku napíší, proč tomu tak je. Zdůrazníme dětem, že kdo nebude chtít svůj lísteček číst, tak nebude muset. Poté si sedneme s dětmi do kroužku a dobrovolník přečte první stranu svého lístečku. Potom následuje hádání – ostatní děti hádají, proč dotyčný napsal zrovna toto místo. Veďme děti k hlubším komentářům než k povrchnímu „protože se mu líbí“. V aktivitě děti mohou využívat osobní znalosti, kterou o ostatních dětech mají. (Např. Park má nejradši proto, že má psa a rád se s ním prochází – Nebo lesík za barákem má rád proto, že je rád sám a přemýšlí,…). Dítě, které je předmětem hádání, nic neříká, nevyjadřuje se (ani mimicky) k tomu, co jeho spolužáci říkají. Vyjádřit se může i učitelka – ale nikoliv jako autorita, která zná správnou odpověď, ale jako jeden z mnoha názorů. Když už nikdo nemá žádné nápady, dostane slovo dítě, o kterém se ostatní vyjadřovali. Přečte svůj komentář na druhé straně. Přečte ho doslovně (děti mají tendenci upravit svůj názor podle toho, co napadalo ostatní – proto doslovné přečtení). Toto je poslední slovo a potom už nikdo nesmí názor dítěte nijak komentovat, něco k němu dodávat. TIP: Aktivita Poslední slovo patří mně je upravená aktivita kritického myšlení, původně zaměřená na rozbor literárního díla. Původní znění aktivity a podrobné zásady jejího provádění si přečtěte na našich stránkách www.zemeturo.cz v sekci pro učitele – metodické materiály.

Co přeju svému místu - 20 min.

Každé dítě dostane 20 – 30 cm dlouhý provázek a papír. Na papír děti napíší přání konkrétnímu místu, které si vyberou. Napíší 1. jaké místo si vybrali 2. proč ho mají rádi (mohou vycházet z předešlé aktivity) 3. jednu konkrétní věc, kterou budou pro své místo 1 měsíc dělat (například – kdykoli tam půjdu, seberu tam jeden odpadek,…). Kdo bude chtít (nikoho nenutíme), může dopis přečíst nahlas. Potom děti svoje dopisy složí, přiváží je k provázku a volný konec provázku přilepí lepenkou k mapě. Místo, kam provázek nalepí, bude zhruba odpovídat místu, které mají rádi. Za měsíc se k dopisům můžeme vrátit – necháme děti, aby si lístečky přečetly, aby si samy zhodnotily, zda úkol, který si stanovily, plnily. Kdo chce, může se o svoje myšlenky podělit s ostatními (opět nikoho nenutíme).

Dobrovolné úkoly (společné pro mladší i starší děti)

1. Při tvorbě plánku města (domácí příprava) do mapky zapracuju alespoň 1 z dobrovolných možností, tedy • Buď zjistím jednu zajímavou informaci alespoň o některé významné stavbě, • nebo přinesu fotografie významých staveb v obci (nebo letáčky například z infocentra, kde jsou budovy vyfocené). 2. Najdu doma staré fotky mojí obce, pobavím se s rodiči nebo prarodiči o tom, jak to u nás v obci vypadalo dřív. 3. Přinesu fotku svého oblíbeného místa a budu o něm ostatním vyprávět.


23

Tvorba mapy

I krajina má své kámoše

Blok

Porozumění textu

Kvalita zpracování

Dva příběhy

Domácí příprava

Dílčí ak- Kritéritivita um Děti odpoví správně (respektive smysluplně, ne vždy existuje jedna správná odpověď) na 6 - 5 otázek v příbězích a v pracovním listu.


Plánky obcí jsou poměrně propracované a pečlivě nakreslené, obsahují většinu zmíněné bodů, tj. Důležité ulice Náměstí Významné stavby (kostel, radnice, škola, divadlo, místo, kde bydlí, ale také třeba sochy, křížky,…) Pokud skupina přinese 1 pláPokud skupina přinese 1 plá- nek za všechny, hodnotíte ten. nek za všechny, hodnotíte Pokud se skupina dohodne ten. Pokud se skupina dohod- a více lidí přinese plánek, vyne a více lidí přinese plánek, bere si sama skupina, který vybere si sama skupina, kte- vám předá k hodnocení. rý vám předá k hodnocení.

Plánky obcí jsou propracované, přesné, pečlivě nakreslené, obsahují všechny zmíněné body, tj. Důležité ulice Náměstí Významné stavby (kostel, radnice, škola, divadlo, místo, kde bydlí, ale také třeba sochy, křížky,…)

Děti odpoví správně (respektive smysluplně, ne vždy existuje jedna správná odpověď) na 9 - 7 otázek v příbězích a v pracovním listu.

TUR - starosta

Plánky nejsou příliš propracované a pečlivě nakreslené, značná část důležitých věcí, které byly v zadání, chybí Zadání: Důležité ulice Náměstí Významné stavby (kostel, radnice, škola, divadlo, místo, kde bydlí, ale také třeba sochy, křížky,…) Pokud skupina přinese 1 plánek za všechny, hodnotíte ten. Pokud se skupina dohodne a více lidí přinese plánek, vybere si sama skupina, který vám předá k hodnocení.

Děti odpoví správně (respektive smysluplně, ne vždy existuje jedna správná odpověď) na 4 - 3 otázky v příbězích a v pracovním listu.

TUR – člen rady

Pokud nikdo ze skupiny nepřinese žádnou mapku, nezískává skupina žádnou kartičku.

Plánky jsou viditelně odfláknuté, nejsou propracované, přesné ani pečlivě nakreslené. Chybí výrazná část ze zadání: Důležité ulice Náměstí Významné stavby (kostel, radnice, škola, divadlo, místo, kde bydlí, ale také třeba sochy, křížky,…)

Děti odpoví správně (respektive smysluplně, ne vždy existuje jedna správná odpověď) na méně než 3 otázky v příbězích a v pracovním listu.


úkol číslo 1 / varianta pro mladší / hodnotící kritéria

Tvorba mapy

Tvorba mapy

Spoluprá- Děti se ve skupině rychce ve sku- le, bez hádek a bez většípině ho zásahu učitele dohodnou na efektivním rozdělení práce. Všichni jsou do práce zapojení, nikdo není opomíjen, spolupráce funguje.

Děti mají trochu problém se dohodnout, ale nakonec se dohodnou na efektivním rozdělení práce. Všichni jsou do práce zapojeni, nikdo není opomíjen, psolupráce funguje.

Na začátku si rozdělí, co kdo bude dělat celou dobu budou všichni pracovat na svém úkolu jeden člen skupiny, určený ke kontrole času, průběžně čas sleduje a kontroluje a informuje skupinu skupina na tyto informace reaguje (pokud nestíhají, zrychlí, přestanou se zabývat detaily, přerozdělí práci ve skupině…)


Kreslení mapy

Skupina tvořící část mapy zvládá při práci s časem naplňovat alespoň 2 tyto body:

Skupina tvořící část mapy zvládá při práci s časem naplňovat alespoň 3 tyto body:

Práce s časem

Kreslení mapy

Děti mají problém s domluvou. Nakonec se za výrazného přispění učitele dohodnou. Skupina má tendenci jednoho nebo více svých členů přehlížet. (Popřípadě je ve skupině autoritativní jedinec, který ostatní vůbec nechce pustit ke slovu). Nakonec pracují všichni, ale spolupráce funguje špatně.


Skupina má výrazné problémy s dohodou a dohodne se teprve potom, co učitel převezme řízení skupiny. Práci si nakonec rozdělí, ale s problémy a skupina má tendenci jednoho nebo více členů přehlížet. (Popřípadě je ve skupině autoritativní jedinec, který ostatní vůbec nechce pustit ke slovu). Všichni ve skupině nepracují, spolupráce funguje špatně.


Skupina tvořící část mapy zvládá Skupina tvořící část mapy zvlápři práci s časem naplňovat alespoň dá při práci s časem naplňovat 1 tento bod: ani jeden níže zmíněný bod:


kapitola 10 / říjen Kapitola 8 a 9 není v časopise obsažená, budeme ji číst na praktickém environmentálním programu.

10. KAPITOLA - Kytky, zvířata a Rozz Trvalý

„Teda, kdo by to byl řek, že tady před nedávnem nebylo vůbec nic,“ koukl Martin kolem sebe. „Já už jsem občas tak zmatenej, že nevím, jestli jsem v Těšovicích nebo v zemi Turo.“ Děti už byly totiž pěkných pár dní u turů. „Zvlášť, když se to tady začíná být podobný jako u nás,“ řekl David. A měl pravdu. Země Turo, tedy spíše okres země Turo, ve kterém děti spolu s architektem Mikulášem, panem starostou Františkem a ostatními tury stavěly, se trochu změnila. Stála tu škola, kostel, divadlo, turové se začínali stěhovat do kamenných domů. Martin, Zuzka a David, a dokonce i Ťapina, byli na sebe hrdí. Poradili si se vším a turům tu stojí nové, moderní stavby. A oni, děti z Těšovic, tu teď platí za největší odborníky. „Tak se tu trochu projdem, ne? Ať se kouknem, jak probíhají dokončovací práce,“ řekl Martin. Vydali se na obchůzku. Hned u školy na ně volali turové: „Martine, Zuzko, Davide, pojďte sem! Ještě tu musíme postavit přístěnek a nevíme kde. Budeme muset pokácet jeden strom a nevíme který!“ Kamarádi se na sebe tázavě podívali. Taky moc nevěděli. Který strom je vzácnější a je větší škoda ho pokácet? U kterého by bylo lepší, kdyby stál na školní zahradě? Něco turům poradili, aby se neshodili, ale moc dobrý pocit z toho neměli. „Heééj, děti, pojďte sem!“ volali je turové zase o kousek dál u radnice. „Co byste nasázeli okolo radnice? Co byste radili? Něco, co pomalu roste, ale zase to dává hodně stínu, ne?“ Děti znova trochu něco zamumlaly a radši šly pryč. Došly k řece. Frkalo tam stádo naštvaných koní, kteří se přiběhli napít a zjistili, že jejich oblíbené místo s přístupem k vodě je zastavěné a stojí tam baráček pro tury. Turové se s koňmi na něčem dohadovali. „Hej děti, pojďte sem! Pojďte vysvětlit koním, že tady nemůžou pít a že jim postavíme sestup k řece o kilometr dál!“ Děti se vymluvily na to, že se s koňmi nedomluví (což byla ostatně pravda) a šly dál. A začaly se na zemi a svoje stavby dívat trochu jinýma očima. Támhle pokácený strom, támhle hromada písku, zastavěný kus louky. „Sakra,“ vyjádřil Martin pocity všech. „Ty změny jsou dobrý, ale měli bychom to líp promyslet se zvířatama a kytkama. Ty koně u řeky byli docela naštvaný a těm turům, co tam stavěli školu a radnici, jsme taky neuměli moc poradit. Nevíme moc, co všechno roste a žije ani tady ani u nás v Těšovicích. Abychom tu ještě něco nepokazili.“ „A vi-

26

děli jste ty tury, jak se bavili s koňma?“ zeptal se David. „Docela nad nima ohrnovali nos, jako kdyby se cejtili, že jsou něco víc než koně. To je divný, protože když jsme sem přijeli úplně na začátku, tak byli turové s koňma docela kámoši. Najednou, jak začali mít školy a radnici a začali bydlet v domech, tak se jejich vztah ke koním změnil.“ „Jo, to máš pravdu,“ řekla Zuzka. „Myslím, že je na čase, abychom se vrátili do České republiky a trochu to tam okoukli. U významnejch staveb se nám to osvědčilo, tak to uděláme stejně se zvířatama a kytkama. Prostě zjistíme informace a pak se sem vrátíme. Dneska večer bychom mohli vyrazit, u nás doma tou dobou stejně bude tři čtvrtě na šest, a já mám být v šest doma a musím si udělat úkoly,“ řekl Martin. „Jo, a jak se turům líbí naše změny? Viděli jste někdo Tadeáše, abychom to od něj zjistili?“ zeptala se Zuzka. „Jo, já jsem ho viděl, ale jenom na chvilku,“ řekl Martin. „Říkal mi včera, že turové na dolních cestách si stěžovali, že jim je v domech zima. Prý byli zvyklí, jak jim v těch jejich dřívějších chýších bylo pěkné horko a teď najednou opak,“ odpověděl Martin. „No, mě včera zastavila taková mladá tura Božena,“ řekl David, „a chválila nám ty nový domky, že prý je vidět, že jsme ze světa. Jsou prý moderní a je vidět, že tenhle okres jde s dobou. „A proč se vlastně ptáš, Zuzko?“ „No, někdy si říkám, jestli tu turům bez nás nebylo líp…“ „To je hloupost, Zuzi,“ uklidňoval ji Martin, „Teď se tady turům žije o hodně líp.“ Z hovoru je vyrušilo hlášení místního rozhlasu, který děti nechaly také do zeleného okresu zavést. „Pozor, pozor. Mimořádné hlášení. Prezident republiky poslal našemu okresu dopis, který si dovolím nyní přečíst touto cestou, aby ho mohli slyšet všichni občané.“ Děti rozeznaly hlas starosty Františka Červeného a nastražily uši. „Vážení občané, vážený pane starosto, vážení hosté ze země Česká republika,“ četl František Červený prezidentův vzkaz, „jsem velice potěšen zprávami, které přicházejí ze všech koutů země Turo. Jak se říká, je důležité jít s dobou a toho jsme právě nyní svědky. Viděl jsem fotografie s novými školami a domy pro tury a novou radnici. Za všechny tyto věci vděčíme našim vzácným hostům, dětem z Těšovic. Je dobře, že podobné modernizace se začaly dít i v ostatních okresech, do kterých jsme povolali podobné party dětí, jako tu, která je po celé zemi známá ze zeleného okresu. Je vidět, že

TUŘí noha - 2. číslo - říjen 2010

úkol číslo 2 naše země se zařadí na žebříček moderních vyspělých zemí a jednou snad bude tak vyspělá, bohatá a dobrá pro život jako Česká republika. To bych si skutečně přál. Přátelé z této daleké republiky, přijměte můj hluboký obdiv a dík za vše, co pro naši zemi děláte. Věřím, že budete dál přispívat k rozvoji země tak, aby se v ní našim občanům, zvířatům i rostlinám a všemu, co tvoří tuto nádhernou krajinu, dobře žilo. Zdravím vás z hlavního města Tuřína. Rozz Trvalý – prezident země Turo.“ „Páni, tak o nás ví už i prezident, jo? Ty bláho, tak to je síla! To abychom teď hlavně nic nezvorali,“ obával se David. „Vidíš, Zuzko, tady máš odpověď na svojí otázku. Ještě myslíš, že turové nejsou rádi, že to tu měníme?“ zeptal se Martin. „No jo, máš pravdu,“ řekla nezvykle tiše Zuzka. A přece byl

někdo, komu se hlášení prezidenta nelíbilo a kdo z něj neměl radost. Hádejte kdo? Jistě, Hugo, Albert a Agáta pukali vztekem. A jejich odhodlání nějak tohle dobrodružství překazit rostlo. Zpráva o tom, že oblíbený prezident Rozz Trvalý se zájmem sleduje vývoj v jednotlivých okresech, se šířila jako vlna. Děti měly z projevu prezidenta velkou radost a docela rozptýlil jejich obavy. Ještě chvíli tiše přemýšlely, ale pohled na hodinky je rychle probral. „Tak jo, mizíme, je večer a v České republice je za pět minut šest. Musíme běžet. Děti si došly pro provaz, Zuzka vzala Ťapinu do náručí, a raz, dva, tři, hej, byly zpátky v České republice ve svých obyčejných školních životech.

Zvířata a rostliny kolem nás

Úkol číslo 2 Motto: Ochrana zvířat a rostlin člověkem je nezbytná pro zachování rozmanitosti přírody kolem nás. Téma: biodiverzita a její důležitost pro člověka a svět, možnosti ochrany rostlin a živočichů Začlenění do RVP: průřezové téma Environmentální výchova, tematický okruh: Základní podmínky

života (ekosystémy – biodiverzita) Vzdělávací oblast: Člověk a svět. Konkrétně obsahuje úkol učivo z tematického okruhu Rozmanitost přírody. učivo: • rostliny, houby, živočichové − projevy, průběh a způsob života; životní podmínky; výživa, stavba těla u vybraných druhů; chráněné a ohrožené druhy; význam v přírodě a pro člověka • ochrana přírody − chování k přírodě; péče o životní prostředí;

Cíle

CÍLE OBECNÉ Děti v herní situaci prožijí provázanost zvířat, rostlin a lidí. Děti ví, proč je potřeba chránit zvířata v místě bydliště a dokážou popsat, jak by je mohly chránit. CÍLE ZAMĚŘENÉ NA ZNALOST OBCE: Děti vymyslí na základě získaných informací o možnostech ochrany fauny a flóry, co by se dalo změnit v obci v péči o rostliny a zvířata. CÍLE OSOBNÍ Děti si definují svůj vztah ke zvířatům a rostlinám.

Děti si při hře osvojí, jak ony samy mohou konkrétně pomáhat rostlinám a živočichům.


27

úkol číslo 2 / varianta pro starší Očekávané výstupy DÍTĚ BY NA KONCI MĚSÍCE ŘÍJNA MĚLO: • Poznat propojenost živé a neživé přírody, přizpůsobení organismů prostředí, • uvést zástupce živočišné a rostlinné říše vyskytující se v nejbližším okolí a popsat jejich základní životní podmínky, • uplatňovat zásady ochrany přírody a životního prostředí, • popsat vliv činnosti lidí na přírodu a posoudit, které činnosti přírodnímu prostředí pomáhají a které ho poškozují.

Rozvoj klíčových kompetencí

KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ: • Dítě využívá tištěné informace k rozvoji vlastních vědomostí, rozumí běžně užívaným textům, záznamům a obrazovým materiálům. • Dítě zvládá jednoduchou formu písemné komunikace. • Dítě vyjadřuje své názory a postoje a umí vhodnou formou obhájit svůj názor. KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ: • Dítě respektuje pravidla práce v týmu a svými pracovními činnostmi ovlivňuje kvalitu společné práce. • Dítě rozpoznává nevhodné a rizikové chování, uvědomuje si jeho možné důsledky. • Má osobní vztah k prostoru, kde žije, projevující se znalostí místa.

Varianta pro starší Struktura úkolu:

Během 1. hodiny seznámíme děti s důležitostí zvířat a rostlin – proč jsou zvířata a rostliny tak blízko člověku, jak to bylo v minulosti a jak je to nyní – děti budou kriticky zkoumat, jaká jsou rizika vztahu člověka ke zvířatům a rostlinám v dnešní době. V dalších 2 hodinách se děti při rozsáhlejší hře seznámí s provázaností a důležitostí vztahů rostlin, zvířat a člověka. Zaměří se na provázanost jednotlivých druhů a jejich důležitost. Poslední část úkolu se zaměří na problémy zvířat a rostlin ve volné přírodě, proč a jak je chránit. Úkol se záměrně vyhýbá zvířatům domácím, protože to je celé jedno téma směřující spíše k tématu well-fare, což je další – rozsáhlé téma.

1. Zvířata a rostliny kolem nás 1 vyučovací hodina

Blok

28

Dílčí aktivity Psaní úvahy

Čas 15 min.

Historický vývoj vztahu člověka k fauně a flóře – hodnocená aktivita – (kritérium: spolupráce ve skupině) Současnost a vztah člověka ke zvířatům a rostlinám

25 min.

10 min.

Pomůcky pro starší Papír pro každé dítě a psací pomůcky, obrázky z přílohy 1 Kartičky - příloha 1 – 4x rozstříhaná a 1x v celku. Křída a tabule


3. Chránit zvířata a rostliny? 2 -3 vyučovací hodiny

2. Propojenost jednotlivých druhů 2 vyučovací hodiny

úkol číslo 2 / varianta pro starší Evokace

10-15 min.

Papírek pro každé dítě, psací pomůcky pro každé dítě

Velká hra o společném živo- 35-50 min. tě zvířat a rostlin – hodnocená aktivita, (kritérium: koordinace skupiny)

Látky, nápis název biotopu - příloha 2, kartičky živočichů a rostlin - příloha 3, papír s úkoly - příloha 4 – otázky na stanoviště, rámeček – příloha 5, 4 hrací kostky, píšťalka či zvoneček, psací pomůcky do skupinky Klubíčko vlny Cyklus provázanosti 20 min. Domácí příprava - Hodnoce- Záleží na sna- Pomůcky dle kreativity a snahy dětí ná aktivita, (kritérium: kvalita ze dětí. připraveného úkolu) Brainstorming nad kartou 15 min. Kartičky živočichů a rostlin – příloha 3 Jak chránit? – hodnocená 60-90 min. Obrázky s texty - příloha 6 – pro starší, aktivita, (kritérium: úroveň kartičky s úkolem - příloha 7, text o biznalostí) odiverzitě - příloha 8 kolíčky, výrobky z domácího úkolu Barevné papíry, velký plán obce, pastelky A co u nás v obci? 30 min.

Podrobný popis úkolu 1.blok - zvířata a rostliny kolem nás Čas: 1. vyučovací hodina CÍL: Děti se seznámí s vývojem vztahu člověka ke zvířatům a rostlinám a zamyslí se nad riziky současného vztahu člověka ke zvířatům a rostlinám.

Struktura hodiny: 1.Psaní úvahy- 15 min.

Řekneme dětem, že téma dnešní hodiny bude „vztah člověka ke zvířatům a rostlinám“. Ukážeme jim obrázky z přílohy 1, které dětem pomohou vizuálně si představit, co vztah člověka ke zvířatům znamená. Řekneme jim, že mají teď 5 minut na to, aby napsaly kraťounkou úvahu na otázku: Jak se změnil vztah člověka ke zvířatům a rostlinám dřív a dnes? Můžou vycházet z obrázků, které vidí, z toho co četly atd. Zdůrazníme, že neexistuje jedna správná odpověď a cílem není napsat přesnou sondu do historie, ale že nás zajímají jejich názory, postřehy, různosti. Po pěti minutách je zastavíme – nevadí, když napsaly pouze pár vět. Potom jim řekneme, ať si udělají dvojice a navzájem si přečtou, co napsaly. Potom se zeptáme, zda někdo nechce přečíst to, co napsal a 2-3 příspěvky můžeme přečíst – děti ale do čtení nahlas nenutíme.


29


2. Historický vývoj vztahu člověka k fauně a flóře- 25 min.

HODNOCENÁ AKTIVITA

Děti se rozdělí do projektových týmů – tedy do 4 skupin. Každá skupina dostane od nás nastříhané kartičky – příloha 1 – na kterých jsou napsány (1 sada pro 1 skupinu) jednotlivé epochy: pravěk, středověk, osvícenství – 17. - 18. století, průmyslová revoluce – 19. století. Kromě toho zde jsou na dalších lístcích napsané popisy vztahu člověka ke zvířatům a na dalších lístcích vztah člověka k rostlinám. Na další kartičce je obrázek s jedním konkrétním příkladem zobrazujícím vztah člověka k rostlinám a ke zvířatům. Děti ve skupince mají za úkol dát k sobě popis vztahu, epochu a obrázek tak, jak patří k sobě, a seřadit je za sebou tak, aby tvořily osu. Když kartičky takto seřadí, řekneme jim, že mohou ke každé skupince vyslat jednoho hráče, aby se podíval na některá sporná seřazení u jiné skupiny. Vyslané děti (z každé skupinky jedno) obchází ostatní skupinky a dívá se na seřazení, takže vznikne chvilku prostor pro vzájemnou kontrolu a zjištění, jak výroky seřadily ostatní. Poté děti dostanou čas na to, aby výroky seřadily podle toho, jak si teď myslí, že by měly správně jít za sebou. Poslední částí aktivity je kontrola a přečtení nahlas: mezitím, co skupinky pracovaly samostatně, rozvěsili jsme po třídě jednotlivé nápisy epoch a správných řešení chronologicky za sebou (nerozstříhané tak, jak jsou v příloze 8). Potom rozpočítáme děti na 6 skupin a skupinky vyzveme je, aby si každá skupina stoupla vždy k nějaké epoše. Děti si sebou vezmou i výrok, který ve skupince k epoše přiřadily. Takto se děti rozestoupí po třídě k jednotlivým epochám a zkontrolují si, zda mají správný výrok. Pokud ne, přečtou správný výrok z papíru, který visí ve třídě, pokud ano, mohou ho přečíst i ze své kartičky. Ostatní skupinky mohou kontrolovat, zda výrok přiřadily správně. Procházíme tak postupně všechny etapy od pravěku po 19. století. Aktivitu skončíme otázkou: Mohli byste u některého z těchto vztahů člověka k živočichům a rostlinám říct, že se takto člověk chová i dnes? U kterého? Uveďte konkrétní příklad. Děti by měly samy dojít k tomu, že všechny historické vztahy jdou zařadit do současnosti – dnes se objevuje množství různých vztahů člověka ke zvířatům a rostlinám. Objevuje se v současnosti vztah, který je jiný? Děti by měly dojít, neb jim můžeme napovědět, že v historii jsme nezmiňovali vztah ochranitelský - tedy snahy chránit zvířata (zřizování CHKO, NP, jmenování chráněných druhů, jejich umělý odchov a následné vysazení do přírody) a rovnostářský – tedy posunutí zvířete na úroveň člověka (zvíře jako domácí mazlíček, téměř jako dítě – rovnoprávný člen rodiny.) Zde může hodina skončit, pokud by zbyl čas, můžeme zařadit aktivitu 3.

3. Současnost a vztah člověka ke zvířatům a rostlinám - 10 min.

Řekneme dětem, že nyní doputovaly až do současnosti, kde je vztah ke zvířatům a rostlinám značně rozdílný. Od týrání zvířat a pokusech na zvířatech, ničení lesů a polí až k přijímání zvířat místo dětí, jejich oblékání atd. Pokud zbude čas, můžeme se dětí buď jen zeptat a diskutovat s nimi, nebo na tabuli nakreslit tři sloupečky s nápisem: špatný vztah, normální vztah, přehnaný vztah, do kterých děti můžou chodit a najednou napsat, jaký konkrétní příklad bychom mohli uvést jako špatný vztah ke zvířatům či rostlinám, normální a přehnaný. Upozorníme přitom děti, že u některých příkladů se může jednat o dost subjektivní záležitost. Tyto výroky můžeme použít jako začátek další hodiny – dvouhodiny zaměřené na současnou důležitost zvířat v naší společnosti.

2. blok - propojenost jednotlivých druhů Čas: 2 vyučovací hodiny Tuto dvouhodinovku je dobré hrát v tělocvičně či venku, kde je dostatek prostoru na běhání a pohyb. CÍL: Děti se seznámí s některými vybranými živočišnými a rostlinnými druhy, jejich propojeností, ohrožeností a důležitostí pro naši společnost.

30



Struktura hodin: 1. Evokace - 10 - 15 min.

Zeptáme se dětí, proč jsou důležitá zvířata a rostliny? Jaký je jejich význam? Děti si mají svoje odpovědi napsat na papírek (může jich být více, pravděpodobně zvlášť budou odpovídat o zvířatech a zvlášť o rostlinách). Potom mají za úkol chodit po třídě, potkávat se s ostatními dětmi a říci si ve dvojici navzájem, co vymyslely. Pokud se jim líbí něco, co slyší od spolužáka, může si to dítě připsat na papírek. Potom pokračuje k jiné dvojici a opakuje se postup. Takto proběhne výměna cca. 4x – uvidíme, jak budou děti soustředěné a činnost je bude bavit.

2. Velká hra o společném životě zvířat a rostlin - 35 - 50 min.

HODNOCENÁ AKTIVITA

Děti se rozdělí do projektových týmů. Každý tým si stoupne do jednoho rohu místnosti tak, aby mezi týmy vznikl pomyslný obdélník. Mezi týmy rozprostřeme na jednotlivá stanoviště výraznou např. látku či barevný papír, barevný předmět, který bude ukazovat již zdálky, že zde je jedno z těchto prostředí:

• LES (NAPŘ. TMAVĚ ZELENÁ): Živočichové - rys ostrovid (zvláště chráněný), srnec obecný, kukačka obecná, včela divoká. Rostliny – hřib královský (chráněný), borovice lesní, ostružinec lesní • LOUKA (NAPŘ. SVĚTLE ZELENÁ): Živočichové: otakárek fenyklový (chráněný), koník luční, housenka – přástevník medvědí. Rostliny: zvonec český, rozrazil lékařský, kontryhel obecný • POLE (NAPŘ. HNĚDÁ): Živočichové: zajíc polní, křeček polní, koroptev polní (chráněná). Rostliny: mák vlčí, chrpa, pšenice • POTOK, ŘEKA (NAPŘ. MODRÁ): Živočichové - rak říční (zvláště chráněný), ropucha obecná, čáp bílý (chráněný). Rostliny: rákos obecný, devětsil lékařský, vrba košíkářská • RAŠELINIŠTĚ (NAPŘ.ČERNÁ): Živočichové – střevlík Ménétriesův (chráněný), rejsek horský (chráněný). Rostliny: rašeliníky (chráněné), blatnice bahenní • SADY A ZAHRADY (NAPŘ.ČERVENÁ): Živočichové: užovka stromová, kos černý. Rostliny: oskeruše (zvláště chráněná), jabloň domácí • OBEC (NAPŘ.ORANŽOVÁ): Živočichové: sýkorka, strakapoud (chráněný), rorýs obecný (zvláště chráněný druh). Rostliny: lípa srdčitá, růže svraskalá. Ke každému stanovišti přiřadíme název biotopu s číslem od 1- do 7– příloha 2 (varianta pro starší), dále zde položíme kartičky živočichů a rostlin, kteří patří do jednotlivých biotopů – příloha 3 (varianta pro starší) a konečně ke každému biotopu dáme papír s úkoly, které mají plnit jednotlivá zvířata či rostliny – příloha 4. Každá skupina dostane kostku. Cílem každé skupiny je zjistit co nejvíce o tom, jak se žije jednotlivým zvířatům a rostlinám. V domečku má každá skupina papír rozdělený na rámečky (příloha 5), do kterého zapisují to, co se dozví během hry. Každé družstvo dostane jednu hrací kostku. Vysvětlíme jim, že princip se podobá známé hře: Člověče, nezlob se. Když odstartujeme hru, všechny týmy najednou hází kostkou a snaží se hodit šestku. Když hodí šestku, hází ještě jednou. Číslo, které jim padne, znamená číslo stanoviště, na které mají doběhnout – např. les má číslo 1, louka číslo 2 atd. (Aby se děti mohly dostat do rašeliniště, které má číslo 7, musí hodit šestku a jedničku – což je nejtěžší, stejně jako je obtížné se podívat na rašeliniště, je jich málo). Děti musí běžet po směru hodinových ručiček, takže i když např. je stanoviště, které mají najít po jejich pravé ruce velmi blízko, musí běžet doleva, protože se běhá po směru, takže musí oběhnout celé kolečko, aby se dostali ke stanovišti. Běží vždy jedno dítě z družstva, další ale můžou házet dál a už si může rovnou hodit číslo, ke kterému běží. Tak může vyběhnout z domečku celé družstvo


31

úkol číslo 2 / varianta pro starší a běžet ke stanovišti, které si hodilo na kostce, kromě zapisovače – což je jeden určený člen týmu, který zůstane v domečku a zapisuje odpovědi, které mu ostatní přiběhnout říci. V roli zapisovače by se děti měly střídat, aby po dobu hry jedno dítě nezůstalo v domečku stejné dítě. To bychom měli kontrolovat a případně na to tým upozornit. Nesmí se stát, že by v domečku nikdo nebyl! Když dítě přiběhne na stanoviště, jehož číslo si hodilo, vybere si jedno zvíře či rostlinu a přečte si o něm informace, které jsou na kartičce. Poté si přečte z papíru, který je na stanovišti, co musí jako toto zvíře/rostlina udělat. Např.: Jsi rys ostrovid. Běž na louku, číhej tam a zakousni srnku. Dítě nechá kartičku i papír na stanovišti pro další děti z dalších týmů a běží opět po směru hodinových ručiček na louku. Už když běží, může se dívat, zda je u stanoviště louky nějaké dítě. Když vidí, že tam někdo je, musí se ho, když přibíhá, zeptat: Kdo jsi? A dítě mu musí odpovědět popravdě, jaké zvíře/rostlina je (co si předtím, když na stanoviště přiběhlo, vybralo). Pokud mu řekne, že je srnka, musí mu dát rys trošku náskok a poté ho může začít honit. Srnka se snaží uniknout tak, že doběhne do svého domečku (ke svému týmu). Když ji rys dostihne, musí srnka znovu do lesa a jít znovu plnit úkol. Rys úkol splnil a může se vrátit do svého domečku. Když ji rys nedostihne, oba se mohou vrátit do svých domků, úkol rys nesplnil a srna se může znovu vydat zkusit splnit úkol, který má. Rys v domečku řekne zapisovači informace o rysovi a to, zda srnku dohonil, srnka řekne ve svém týmu zapisovateli, nebo sama zapíše, co se dozvěděla o srnce a co měla splnit. Poté mohou znovu hodit kostkou a běžet znovu na další stanoviště (klidně i to samé), vybrat si jiné zvíře a snažit se splnit úkol. Po nějakém čase je důležité, aby si děti začaly kontrolovat, jaké informace o jakých zvířatech již mají, aby neběhaly pro stejná zvířata. Když už budou mít všechna zvířata z jednoho prostředí – např. z lesa, když hodí 1, můžou házet znovu, aby nemuseli běhat do lesa, když už mají všechna zvířata z tohoto biotopu. Cílem každého týmu je získat takto co nejvíce informací o co nejvíce zvířatech a splnit jako zvířata co nejvíce úkolů. Hra se hraje tak dlouho, dokud má dynamiku. Hned na začátku je potřeba se domluvit s dětmi na přesných pravidlech – neubližování si, říkání si pravdu, dodržování běhání po směru hodinových ručiček. Dobré je si vzít píšťalku, a pokud vidíme někoho, že porušuje některé z pravidel, zastavíme na chvilku hru, řekneme o porušení pravidel a pokračujeme dál. Na konci hry je zásadní sednout si s dětmi, vzít si jednotlivé tabulky a v kroužku se dětí ptát, co se dozvěděly o zvířatech, jak byla zvířata navzájem propojená a jaká nebezpečí číhala na zvířata. O co které zvíře usilovalo? Co pro něj bylo důležité?

3. Cyklus provázanosti - 20 min.

Vyzveme děti, aby si sedly do kroužku. Obejdeme děti a polovina dětí si vylosuje z kartiček, které jsme na konci hry posbíraly, jedno zvíře nebo rostlinu. Vysvětlíme dětem, že se nyní podíváme na to, jak jsou zvířata, rostliny a lidé provázaní. Ti, co si vylosovali kartičky, řeknou, co jsou teď za zvíře/rostlinu. Druhá polovina dětí bez kartičky budou lidé a mají za úkol vymyslet, jak mohou ovlivnit některá zvířata nebo rostliny – kladně či záporně. Jak je mohou využít, chránit, nebo jim něco udělat? Vezmeme klubíčko a začneme aktivitu my, abychom dětem předvedly, co po nich chceme. Uvážeme si kousek klubíčka na ruku a řekneme např.: „Jsem dřevorubec, který porazí borovici. Hodím klubíčko borovici. Borovice vymyslí další provázanost s někým, něčím dalším, hodí mu/jí klubíčko a takto pokračujeme. Když některé dítě neví, ostatní mu mohou poradit. Postupně vzniká mezi všemi druhy pavučina, která spojuje všechny. Na konci, když mají už bavlnku všichni, můžeme říci: „Takto jsme všichni propojeni – některá spojení jsou kladná, jiná přináší některým druhům zkázu, ale jiným zase život. Pokud někdo z vás určitý druh svou činností zahubil, pusťte teď provázek.“ Tak se pavučina povolí, prověsí, což opět okomentujeme slovy typu: „Takto povadle by vypadala příroda, kdyby všichni pouze využívali ostatní zvířata a rostliny ke svému užitku – zvláště pak člověk, protože je velmi silný.“ Hodinu bychom měli zakončit rozhovorem s dětmi – proč chránit zvířata a rostliny, což bude vstupní krok do další hodiny.

32



3. blok - Chránit zvířata a rostliny? Čas: 2 i více vyučovacích hodin Tyto hodiny je dobré zrealizovat s dětmi přímo v plenéru, např. v lese, na louce – ve volné přírodě. Pokud by to z nějakého důvodu nešlo, uvádíme u aktivit i variantu dovnitř do třídy. CÍL: Děti se během hodin dozví, jak a proč chránit zvířata žijící ve volné přírodě. Zaměří se přitom na konkrétní možnosti ochrany zvířat u nich v obci. Stanoví si jednu konkrétní věc, kterou udělají jako pomoc zvířatům a rostlinám kolem sebe a v jejich obci.

Struktura hodin: 1. Domácí příprava

HODNOCENÁ AKTIVITA

Této hodině předchází domácí úkol. Děti se rozdělí do skupinek po 4 a vylosují si jedno zvíře či rostlinu. Mají za úkol vymyslet jednu konkrétní věc na ochranu tohoto živočicha nebo rostliny a na internetu www. zemeturo.cz si přečtou praktické ukázky ochrany jejich živočicha či rostliny. Mají za úkol vytvořit doma praktickou pomůcku k ochraně živočicha, rostliny. Při této hodině v terénu děti své věci a ochranu živočicha, rostliny představí v terénu a umístí svůj výrobek, věc, sazenici atd. v přírodě na vybrané místo. POZNÁMKA K HODNOCENÍ TÉTO AKTIVITY: Protože děti se při této aktivitě rozdělí do jiných než projektových skupinek, bude potřeba si potom při hodnocení domácího úkolu postupovat takto: Ohodnoťte vždy práci celé skupinky jedním stejným kritériem z tabulky. Když takto ohodnotíte práce všech dětí, děti se rozdělí do svých projektových skupinek a řeknou si, jaké hodnocení kdo získal. Skupina dostane hodnocení, které ve skupince převažuje – např. 4 děti ze skupinky dostaly 3 a 2 děti dostali 1, takže skupina dostane hodnocení 3 - místostarosta.

2. Brainstorming nad kartou - 15 min.

(Možno hrát i venku). Rozdělíme děti do dvojic. Každé dvojici dáme kartičku jednoho zvířete nebo rostliny z minulé dvouhodiny. Zeptáme se dětí: Jaké nebezpečí hrozí této rostlině a tomuto zvířeti od člověka a od nepřátel v přírodě? Děti si mají zapsat všechny nápady, které je napadnou, a potom každá dvojice řekne, co měla za zvíře nebo rostlinu a co jí/mu hrozí za nebezpečí.

3. Jak chránit? (varianta venkovní) - 60 - 90 min.

HODNOCENÁ AKTIVITA

Vydáme se s dětmi ven. Vezmeme sebou obrázky s texty - příloha 6 (varianta pro starší) – na kterých je namalované, jak můžeme pomáhat určitému živočichu či rostlině, kterou již známe z obrázků a z předchozí práce. Na louce: Na stromy, keře navěsíme obrázky s texty o praktických příkladech ochrany. Děti se mohou projít a texty si připomenout, pokud je už znají z internetu nebo si je přečíst poprvé, pokud je ještě nečetly. Poté se děti rozdělí na dvě družstva. V každém družstvu se rozdělí děti ještě na dvojice. My stojíme na louce dál – cca. 300 metrů od nich. Družstva jsou připravena v zástupu, dvojice vedle sebe. Na znamení dvojice vyběhne, doběhne k nám – rychlejší dvojice si vylosuje od nás jednu kartičku s úkolem: příloha 7. Na kartičce je úkol např. v tomto znění: Našel jsi na louce ptáče, které kulhá a snaží se vzlétnout. Co uděláš? Děti ve dvojici mají vysvětlit, co udělají, a předvést na sobě navzájem, pokud je co předvést – např. jak zavázat nohu, jak ho položit atd. Druhá dvojice, která doběhne, si vylosuje jiný úkol a poté,


33

úkol číslo 2 / varianta pro starší co ho první dvojice splní, nám ho předvedou – řeknou. Tím, že byli pomalejší, musí počkat. Pokud dorazí najednou, střídají se v plnění úkolu – záleží na nás, jak pravidla určíme. Když dvojice úkol splní správně, může běžet nazpátek a běží další dvojice. Pokud úkol nesplnila správně, musí běžet nazpátek a poradit se s ostatními nebo musí běžet k některému z obrázků s popiskem co dělat, které jsou stále rozvěšené okolo. Dvojice z družstva se střídají, na každou dvojici by měla vyjít alespoň jedna karta – jeden úkol, záleží ale, kolik dětí máme, jak dlouhou hru chceme udělat. Můžeme tak klidně spojit několik prostředí – les, louku, pole, potok. POZNÁMKA K HODNOCENÍ: Při této aktivitě budou děti rozděleny do dvou skupin. Dejte do jedné skupiny vždy dva projektové týmy. Potom obodujete 1 skupinu určitým kritériem, které získají oba týmy ve skupině. Např. ve skupině A bude tým x a y. Ohodnotíte skupinu A podle tabulky kritérií na 2, takže jak tým x, tak tým y získá hodnocení 2 – člen rady. Praktická ukázka: Nyní přijde čas, kdy nám skupinky dětí ukážou, co doma vyrobily a řeknou nám, proč je důležité chránit živočicha, rostlinu, kterou si zvolily. Sdělí ostatním, proč vyrobily a přinesly zrovna tento výrobek a představí nám krátký popis toho, co vyrobily. Zde hodnotíme jejich domácí úkol. Poté se vydáte na cestu a u každého místa, kde umístí jednotlivé skupiny svůj výrobek, věc, potravinu atd. ukážou obrázek zvířete/rostliny a kdo chce, může napsat na obrázku zvířete/rostliny nějaké přání – co by přál zvířeti/rostlině. TIPY: U pole, v lese, nebo na louce můžeme s dětmi dobře využít hru 2x2 metry. Děti mají za úkol vybrat si plochu 2x2 metry a zkoumat, co všechno na takto malé ploše najdou za rostlinné případně i živočišné druhy. Pokud vybereme zajímavé místo – zvláště louku – budou se děti pravděpodobně divit, kolik druhů objeví. Své objevy potom mohou porovnat. Tuto hru můžeme při procházce udělat v různých prostředích – v lese, u potoka, na louce. Můžeme se s dětmi bavit o tom, jak je možné, že je v různých prostředích tolik druhů, v jiných ne. Pro inspiraci a poznatky k tématu biodiverzity nám může posloužit text – příloha 8.

4. A co u nás v obci? - 30 min.

Děti dostanou do skupinek barevný papír znázorňující určitý biotop (potok, rybník, louky, pole, les, zahrady, vesnici) – záleží, kolik bylo skupinek. Pokud jich je více než biotopů, které se vyskytují u vás v okolí obce, můžete dát dvěma skupinkám stejný biotop. Skupinky zkoušejí samostatně vymyslet, co by se dalo udělat pro lepší ochranu zvířat a rostlin v tomto prostředí v jejich obci. Vychází ze znalostí, které získali samostudiem z textů a obrázků z předešlých aktivit. Své nápady malují na papír tak, aby se obrázky poté daly vystřihnout a nalepit na velkou mapu obce. Všechny skupinky tak vymyslí současně různá zlepšení v péči o zvířata/rostliny. Své návrhy potom představí, a pokud se na nich shodnou s ostatními týmy, vystřihnou své obrázky a nalepí je na mapu obce tam, kam patří – trn. Pokud vymysleli vyčistit studánku – nalepí obrázek se studánkou tam, kde je studánka atd.

Dobrovolné úkoly:

1. Pozoruj tři dny okolí svého domu a s rodiči přijď na to, jaká zvířata žijí v okolí vašeho domu a jaké rostliny rostou kolem vašeho domu. Seznam přines do školy a nalep si ho k tvému domku na nástěnce. 2. Vysaď stromek, květinu, rostlinu blízko vašeho domu nebo ve volné přírodě, příp. na balkóně. 3. Pokud máte doma nějaké zvíře, starejte se o něj více než jindy, vymyslete každý den po dobu jednoho týdne něco, co zvířátko potěší.

34


Propojenost jednotlivých rostlinných a živočišných druhů


Blok

Spolupráce ve skupině – úroveň komunikace

Děti při seřazování karet splňují alespoň 4 z těchto kritérií: • Vyslechnou si názory všech. • Názory druhých neshazují, ale přemýšlí o nich. • Rozhodují společnou domluvou, ne na základě názoru nejvlivnějších. • Při komunikaci s ostatními skupinami se chovají slušně. • Druhým skupinám se neposmívají a neshazují jejich seřazení karet.

TUR - starosta

•

•

•

Děti při seřazování karet splňují alespoň 3 z těchto kritérií: Vyslechnou si názory všech. • Názory druhých neshazují, ale přemýšlí o nich. • Rozhodují společnou domluvou, ne na základě názoru nejvlivnějších. • Při komunikaci s ostatními skupinami se chovají slušně. • Druhým skupinám se neposmívají a neshazují jejich seřazení karet.


Děti při hře splňují 4 z těchto kritérií: • Pravidelně se střídají v roli zapisovače. • Informace diktují zapisovači slušně bez urážek. Kontrolují pravidelně, jaká • Kontrolují pravidelně, jaká zvířata a rostliny jim chybí. zvířata a rostliny jim chybí. Domlouvají se vzájemně, • Domlouvají se vzájemně, kam kdo poběží. kam kdo poběží. Podporují se navzájem při • Podporují se navzájem při zvládání úkolů. zvládání úkolů.

Velká hra Koordinace Děti při hře splňují všechna tato kritéria: o společ- skupiny • Pravidelně se střídají v roli ném žizapisovače. votě rost• Informace diktují zapisovalin a zvíči slušně bez urážek. řat

Historický vývoj vztahu člověka k fauně a flóře


Děti při hře splňují 3 z těchto kritérií: • Pravidelně se střídají v roli zapisovače. • Informace diktují zapisovači slušně bez urážek. • Kontrolují pravidelně, jaká zvířata a rostliny jim chybí. • Domlouvají se vzájemně, kam kdo poběží. • Podporují se navzájem při zvládání úkolů.

Děti při seřazování karet splňují alespoň 2 z těchto kritérií: • Vyslechnou si názory všech. • Názory druhých neshazují, ale přemýšlí o nich. • Rozhodují společnou domluvou, ne na základě názoru nejvlivnějších. • Při komunikaci s ostatními skupinami se chovají slušně. • Druhým skupinám se neposmívají a neshazují jejich seřazení karet.

TUR – člen rady

Děti při hře splňují 2 a méně z těchto kritérií: • Pravidelně se střídají v roli zapisovače. • Informace diktují zapisovači slušně bez urážek. • Kontrolují pravidelně, jaká zvířata a rostliny jim chybí. • Domlouvají se vzájemně, kam kdo poběží. • Podporují se navzájem při zvládání úkolů.

Děti při seřazování karet splňují 1 či žádné z těchto kritérií: • Vyslechnou si názory všech. • Názory druhých neshazují, ale přemýšlí o nich. • Rozhodují společnou domluvou, ne na základě názoru nejvlivnějších. • Při komunikaci s ostatními skupinami se chovají slušně. • Druhým skupinám se neposmívají a neshazují jejich seřazení karet.



36

Chránit zvířata a rostliny?


Kvalita připravenosti domácího úkolu

Jak chrá- Úroveň nit znalostí

Domácí příprava

Děti při běhací znalostní hře: • Dokážou jako skupina hned napoprvé říct, jak by postupovali při ochraně u více jak 3/4 konkrétních druhů. • Uvedou podrobně a správně postup ochrany u více jak ¾ druhů. • Předvedou, pokud je to možné, vždy správně názornou ukázku na svém spoluhráči z týmu.

Děti splní při domácí přípravě: Zjistí o ochraně „svého druhu“ množství zajímavých informací (doplněné obrázky, fotkami), které ukážou a okomentují ostatním. Pomůcka na ochranu druhu splňuje alespoň 4 kritéria: • Bytelná • Vyrobena z kvalitního materiálu • Použitelná v praxi • Esteticky zajímavá • Vyrobena pečlivě, precizně

Děti při běhací znalostní hře: • Dokážou jako skupina hned napoprvé říct, jak by postupovali při ochraně u ¾ -1/2 konkrétních druhů. • Uvedou u ¾ - 1/2 správně postup ochrany. • Předvedou, pokud je to možné, u ¾ - 1/2 správně názornou ukázku na svém spoluhráči z týmu.

Děti splní při domácí přípravě: Zjistí o ochraně „svého druhu“ poměrně hodně zajímavých informací, které řeknou ostatním. Pomůcka na ochranu druhu splňuje alespoň 3 tato kritéria: • Bytelná • Vyrobena z kvalitního materiálu • Použitelná v praxi • Esteticky zajímavá • Vyrobena pečlivě, precizně

Děti při běhací znalostní hře: • Dokážou jako skupina hned napoprvé říct, jak by postupovali při ochraně u ½ - 1/3 konkrétních druhů. • Uvedou u ½ - 1/3 správně postup ochrany. • Předvedou, pokud je to možné, u ½- 1/3 správně názornou ukázku na svém spoluhráči z týmu.

Děti splní při domácí přípravě: Zjistí o ochraně „svého druhu“ pouze několik zajímavých informací, které řeknou ostatním. Pomůcka na ochranu druhu splňuje alespoň 2 tato kritéria: • Bytelná • Vyrobena z kvalitního materiálu • Použitelná v praxi • Esteticky zajímavá • Vyrobena pečlivě, precizně

Děti při běhací znalostní hře: • Dokážou jako skupina hned napoprvé říct, jak by postupovali při ochraně u méně jak 1/3 konkrétních druhů. • Uvedou u méně jak 1/3 správně postup ochrany. • Předvedou, pokud je to možné, u méně jak 1/3 druhů správně názornou ukázku na svém spoluhráči z týmu.

Děti splní při domácí přípravě: Zjistí o ochraně „svého druhu“ nezjistí skoro nic, takže nesdělí ostatním minimum informací. Pomůcka na ochranu druhu splňuje 1 či žádné z těchto kritérií: • Bytelná • Vyrobena z kvalitního materiálu • Použitelná v praxi • Esteticky zajímavá • Vyrobena pečlivě, precizně




Varianta pro mladší Struktura úkolu: V první hodině si děti zopakují, jaká zvířata a rostliny žijí a rostou u nás v České republice na různých místech. S dětmi probereme, jaká vztah mají ke zvířatům a rostlinám. Při dalších 2 vyučovacích hodinách dětem ukážeme při větším herním celku provázanost rostlin a zvířat a jejich důležitost pro člověka. V posledních 2. hodinách se děti seznámí s hlavními problémy, které trápí zvířata a rostliny a vedou k jejich zániku. Zároveň se dozví a sami v praxi zkusí zrealizovat jednu věc, která může být zvířatům a rostlinám prospěšná.

3. Chránit zvířata a rostliny? 2 -3 vyučovací hodiny

2. Propojenost jednotlivých druhů 2 vyučovací hodiny

1. Zvířata a rostliny kolem nás o něco málo více než 1 vyučovací hodina

Blok

Dílčí aktivity Běhací evokace

Čas 15 min.

Skupiny zvířat – hodnocená aktivita (kritérium: logické uvažování ve skupině)

25 min.

Pomůcky pro mladší Papír rozdělený na pětiny, čtyři různobarevné fixy kartičky zvířat - příloha 1

Závěr

15 min.

kartičky zvířat - příloha 1

Evokace

15 min.

Papírek pro každé dítě, psací pomůcky pro každé dítě

Dramaticko – simulační hra – hodnocená aktivita (kritérium: tvůrčí divácký pohled)

35-60 min.

Cyklus provázanosti Brainstorming nad kartou Jak chránit? – hodnocená aktivita (kritéria: spolupráce ve skupině a rozdělení práce ve skupině) A co u nás v obci

20 min. 10 min. 40 – 70 min.

Obrázky biotopů - příloha 2, kousky látek, kartičky zvířat - příloha 3, lepítka, psací pomůcky, tipy na propojenost - příloha 4 Klubíčko vlny Kartičky zvířat – příloha 3 Komiksy - Příloha 6 , obrázky o ochraně druhů - příloha 7, kolíčky

30 min.

Mapa obce, pastelky, barevné papíry

A co u nás v obci?

30 min.

Barevné papíry, velký plán obce, pastelky


37


Podrobný popis úkolu

1. blok - zvířata a rostliny kolem nás Čas: o něco málo více než 1 vyučovací hodina CÍL: Děti se seznámí se zvířaty žijícími v různých biotopech – v prostředích. Tyto zvířata roztřídí do skupin podle společných rysů.

Struktura hodiny: 1. Běhací evokace - 15 min.

Děti se rozdělí do projektových skupinek. Rozdělíme tabuli na pět částí nebo na tabuli pověsíme papír rozdělený na pětiny. Ke každé pětině napíšeme nadpis: vesnice, byt, les – louka, voda, vzduch. Každá skupina bude mít chvíli na to, aby se zamyslela dohromady nad zvířaty žijící v těchto jednotlivých prostředích. Svoje nápady si zapíší dohromady na papír. Tento čas přípravy by neměl být v kvapu, děti by si měly v klidu promyslet, co je k tématu napadne, aby se nad tématem skutečně zamyslely a pouze rychle nestřílely první nápady. Teprve po fázi přípravy dostane každá skupinka jeden fix či křídu a seřadí se do zástupu na druhé straně třídy. Na povel má vyběhnou první dítě z každé skupinky, běžet k tabuli a napsat do jednoho z okýnek jedno zvíře z připraveného seznamu své skupiny. Potom běží nazpátek, předá fixu, běží další a píše. Aktivita pokračuje zhruba 4 minuty, nebo dokud děti ví, co napsat (je možné, že může trvat méně). Aktivitu zastavíme a podíváme se, kolik která skupinka napsala zvířat (podle barvy fixu), a jaká zvířata se zde objevují. Pokud děti napíší některé zvíře jinam, neříkáme jim, jestli tam toto zvíře patří nebo ne, děti se správné odpovědi dozví při následující aktivitě (pokud se v následující aktivitě zvíře neobjeví, sdělíme dětem správnou odpověď až na konci hodiny.)

2. Skupiny zvířat - 25 min.

HODNOCENÁ AKTIVITA

Každé dítě dostane kartičku, na které bude mít z jedné strany napsané jméno svého zvířete, na druhé informace o něm – příloha 1. Má za úkol najít zvířata, která mají stejné znaky. Zdůrazníme dětem, aby hledaly znaky důležité pro život. Ptáme se dětí – co potřebují zvířata pro život: potravu, bydlení, mláďata, rodinu. (Např. jejich barva není zásadní důležitý znak pro jejich život.) Poradíme jim také, že na konci by měly vzniknout skupinky po 4. Děti se prochází po třídě a mají za úkol ptát se ostatních na jejich zvíře a najít společné znaky, a tak i „svá zvířata“. Takto vytvořené skupinky mají porovnat, co mají tato zvířata společného a co rozdílného a odpovědět za otázku: Co, nebo kdo je může v přírodě ohrožovat? Na odpověď se zeptáme každé skupinky v kroužku, do kterého si sedneme poté. Sdělíme dětem, že jim ještě neřekneme, co může kterou skupinu ohrožovat, že se to dozví příští hodinu, ale mohou se zkusit podívat a vyhledat si informace o jejich zvířatech doma.

3. Závěr - 15 min.

Vrátíme se k odpovědím na začátku hodiny. Vyzveme děti, že se nyní podíváme, zda „jejich“ zvířata skutečně patří do tohoto prostředí. Děti sedí v kruhu, když řekneme určité prostředí, mají se zvednout a předvést, jak se pohybuje zvíře v daném prostředí – když se zvířete dotkneme, řekne nám dítě, co je za zvíře. Takto střídáme prostředí – byt, vesnice, louka, les, voda, vzduch – děti tak mohou vstát vícekrát a musí si dávat pozor, o jaké prostředí se jedná. Řekneme přitom dětem hned na začátku hry, že jejich zvíře třeba může patřit do několika prostředí, takže musí i přemýšlet, kde všude se může jejich zvíře pohybovat, žít. Když vybude čas, můžeme se zeptat dětí, co si kdo zapamatoval za informaci o „svém zvířeti“ z kartiček z aktivity 2.

38



2. blok - Propojenost jednotlivých druhů Čas: 2 vyučovací hodiny CÍL: Děti se díky simulační hře na zvířata žijících v různém prostředí, dozví o důležitosti jednotlivých druhů rostlin a živočichů, jejich provázanosti a propojenosti.

Struktura hodin: 1. Evokace - 15 min.

Zeptáme se dětí, proč jsou důležitá zvířata a rostliny? Jaký je jejich význam? Děti si mají svoje odpovědi napsat na papírek (může jich být více, pravděpodobně zvlášť bude odpověď o zvířatech a zvlášť o rostlinách). Potom mají za úkol chodit po třídě, potkávat se s ostatními dětmi a říci si ve dvojici navzájem, co vymyslely. Pokud se jim líbí něco, co slyší od spolužáka, může si to dítě připsat na papírek. Potom pokračuje k jiné dvojici a opakuje se postup. Takto proběhne výměna cca. 4x – uvidíme, jak budou děti soustředěné a činnost je bude bavit.

2. Dramaticko-simulační hra na ohrožení biodiverzity - 35- 60 min.

HODNOCENÁ AKTIVITA

Řekneme dětem, že se nyní společně podíváme na to, jaký je význam některých vybraných druhů zvířat a jak jsou navzájem jejich životy provázány. Ukážeme dětem čtyři obrázky biotopů – les, louka, pole, potok – příloha 2. Každé prostředí nalepíme či připíchneme někam na stěnu či tabuli po třídě tak, aby na každé straně třídy bylo jedno prostředí. Plus dáme k obrázku barevnou látku, šátek – znázorňující jasně dané prostředí – např. modrou k potoku, zelenou pro les, žlutou pro louku, hnědou pro pole (není nutné – pouze to ještě zpřehlední prostor pro hru.) Rozdělíme děti na třetiny. Jedna třetina budou herci, další dvě diváci. Postupně se vystřídají. Těm, kdo mají hrát, rozdáme každému jednu z kartiček zvířat ze skupiny A – příloha 3. Tyto děti budou mít chvilku za úkol přečíst si každý sám pro sebe svou roli zvířete nebo rostliny, přečíst si, co mají udělat, zjistit základní informace o tomto zvířeti či rostlině a postavit se do prostředí, ve kterém žijí. S diváky – druhou skupinou dětí – mezitím probereme zvířata a rostliny, které teď budou předvádět hráči. Ukážeme divákům obrázky zvířat a řekneme jim o nich základní informace. Diváci potom mají za úkol pozorovat scénu, která se před nimi odehrává a hádat, co které dítě je za rostlinu či zvíře a co se mezi nimi stalo. Pokud mají děti problémy s pozorováním, můžou si mezi sebou rozdělit 8 zvířat a rostlin, které budou pozorovat mezi sebou, a vždy každá skupinka diváků bude hledat ve scénce určitá zvířata.

Zvířata na kartičkách:

• LES: živočichové: rys ostrovid (chráněný), srnec obecný, kukačka obecná, včela divoká, housenka – přástevník medvědí, rostliny: hřib královský (chráněný), buk lesní, ostružiník lesní • LOUKA: živočichové: otakárek fenyklový (chráněný), koník luční, rostliny: zvonec český, rozrazil lékařský, kontryhel obecný • POLE: živočichové: zajíc polní, křeček polní, koroptev polní (chráněná), rostliny: mák vlčí, pšenice, chrpa polní • POTOK, ŘEKA: živočichové – rak říční (chráněný), ropucha obecná, čáp bílý, rostliny: rákos obecný, devětsil lékařský, vrba košíkářská Děti, které hrají na scéně, vyzveme, aby zkusily ožívat v jedné činnosti tak, jak by mohlo ožívat zvíře, které teď jsou (co by mohlo dělat), nebo jak by rostla rostlina, kterou teď jsou. Teprve po chvilce mají začít plnit úkol, který mají na kartičce. Děti si neříkají, co mají na kartičce.


39

úkol číslo 2 / varianta pro mladší Na konci se zeptáme diváků, co viděli – jakou roli hráli jednotliví herci a co se mezi nimi stalo. Potom se zeptáme diváků, jestli někoho napadá, jak by mohl člověk využít nebo uškodit některé rostlině nebo zvířeti? Co by s ním mohl udělat? Děti si to mají nechat pro sebe. Následuje část, kdy vyzveme zvířata a rostliny (všechny, které hrály), aby se vrátily do herního prostředí a zaujaly určitý postoj, který je pro jejich zvíře či rostlinu typický – potom se ptáme diváků, kdo má nápad, jak by určitý konkrétní člověk mohl ovlivnit některý druh. Děti – diváci neříkají své nápady, ale jdou a vstoupí do určité role (houbař, myslivec, holčička, traktorista atd.) a předvedou, co by udělaly s určitým druhem a odvedou si ho do diváků. Dále mohou diváci pracovat jen s druhy, které zbyly – uvidíme, jak budou děti nápadité jak a budou se na práci soustředit. Podle toho necháme určitý počet těchto krátkých interakcí. Je možné, že děti nebudou vědět, potom jim můžeme dávat tipy (v příloze 4) a děti můžou některé předvést. Následuje posezení v kroužku a rozbor. Ptáme se hráčů: Čím jste se živili? Jaké místo jste potřebovali pro spokojený život? Co pro vás bylo nebezpečím, kdo byl váš nepřítel a proč? Co pro vás bylo důležité k tomu, abyste přežili? Ptáme se diváků: Jaké zvíře vám přišlo nejsilnější? Jaká rostlina nejvýraznější? Která zvířata a rostliny byli nejvíc zranitelní a proč? Jaká na ně ze strany lidí číhají nebezpečí? Podle času a chuti se můžeme vyměnit a ti co byli diváci, mohou teď hrát druhou i třetí skupinu zvířat – ti co nehrají, jsou diváci. POZNÁMKA K HODNOCENÍ TÉTO AKTIVITY: Protože zde děti nejsou rozděleny v projektových týmech, ohodnoťte vždy úroveň divácké všímavosti u celé skupiny diváků. Když se budou diváci střídat, každé dítě si zapamatuje, jak bylo hodnoceno poprvé (pokud je divákem dvakrát). Potom půjdou do svých týmů a ti, co byli diváci (pokud nebyli všichni) řeknou, jaké hodnocení dostali. Skupina získá takové hodnocení, které má většina skupiny.

3. Cyklus provázanosti - 20 min.

Vyzveme děti, aby si sedly do kroužku – pokud hrály všechny děti, rozmístí se tak, aby seděly v jednotlivých prostředích, pokud hráli jen někteří a ostatní byli diváci, sednou si herci do prostředí a diváci vyplní prostory mezi nimi a vytvoří tak „domy, kde žijí lidé“. Vezmeme klubíčko a řekneme dětem, že nyní zkusíme shrnout provázanost, kterou jsme zažívali v minulé hře a ještě ji rozvineme. Jak může být nějaká rostlina spojená s určitým zvířetem? Nebo člověkem? Jak člověk může být spojen s určitým zvířetem či rostlinou? Začneme my, abychom dětem předvedly, co po nich chceme. Vezmeme klubíčko, uvážeme si kousek na ruku a řekneme např.: „Jsem káně a ulovím na poli křečka polního.“Hodím klubíčko křečkovi (dítě, co hrálo křečka). Křeček vymyslí další provázanost a hodí klubíčko a takto pokračujeme. Ti, co nehráli zvířata, můžou být jakýkoli rostlinný či živočišný druh nebo člověk. (ideální samozřejmě je, když se předtím vystřídají alespoň dvě skupiny dětí při hraní zvířat a rostlin a ostatní hráli lidi, takže mohou potom vycházet ze zkušeností ze hry).Když některé dítě neví, ostatní mu mohou poradit. Postupně vzniká mezi všemi druhy pavučina, která všechny spojuje. Na konci, když mají už bavlnku všichni, můžeme říci: „Takto jsme všichni propojeni – některá spojení jsou kladná, jiná přináší některým druhům zkázu, ale jiným zase život. Pokud někdo z vás určitý druh svou činností zahubil, pusťte teď provázek.“ Tak se pavučina povolí, prověsí, což opět okomentujeme slovy typu: „Takto povadle by vypadala příroda, kdyby všichni pouze využívali ostatní zvířata a rostliny ke svému užitku – zvláště pak člověk, protože je velmi silný.“ Hodinu bychom měli zakončit rozhovorem s dětmi – proč chránit zvířata a rostliny, což bude vstupní krok do další hodiny.

40



3. blok - Chránit zvířata a rostliny? Čas: 2 vyučovací hodiny Tyto hodiny je dobré zrealizovat s dětmi přímo v plenéru, např. v lese, na louce – ve volné přírodě. Pokud by to z nějakého důvodu nešlo, uvádíme u aktivit i variantu dovnitř do třídy. CÍL: Děti se během hodin dozví, jak a proč chránit zvířata žijící ve volné přírodě. Zaměří se přitom na konkrétní možnosti ochrany zvířat u nich v obci. Stanoví si jednu konkrétní věc, kterou udělají jako pomoc zvířatům a rostlinám kolem a v jejich obci.

Struktura hodin: 1. Brainstorming nad kartou - 15 min.

Rozdělíme děti do dvojic. Každé dvojici dáme kartičku jednoho zvířete nebo rostliny z minulé dvouhodiny. Zeptáme se dětí: Jaké nebezpečí hrozí této rostlině a tomuto zvířeti od člověka a od nepřátel v přírodě? Děti si mají zapsat všechny nápady, které je napadnou, a potom každá dvojice řekne, co měla za zvíře nebo rostlinu a co jí/mu hrozí za nebezpečí.

2. Jak chránit? (varianta venkovní) - 40 min. - 70 min.

HODNOCENÁ AKTIVITA

Projdeme s dětmi jednotlivá prostředí – louka, les, pole a v každém prostředí s nimi můžeme udělat jednu z těchto činností: V prostoru vždy rozvěsíme, položíme jednotlivé texty s obrázky – komiksy- příloha 6 – na kterých je namalované, jak můžeme pomáhat určitému živočichu či rostlině, kterou již známe z obrázků a z předchozí práce. Děti mají za úkol si texty projít a dozvědět se, jak budou postupovat.

NA LOUCE: Děti se rozdělí na skupiny (záleží na počtu) – každá skupina by měla mít alespoň 4 členy – ideálně více. Maximální počet skupin 3. Každá skupina se ještě rozdělí na dvě části. Jedna si stoupne asi 300 metrů od druhé poloviny své skupiny, naproti nim. Všem polovinám skupin řekneme, koho kdo představuje, každé dítě bude mít jiné zvíře či rostlinu: např. otakárka, zvoneček, zajíce atd. – příloha 7. Poté již vše probíhá jako netradiční závod o pomoc. Děti z jedné strany louky běží vždy jeden z družstva na druhý konec ke zbytku své skupiny, která nyní přestavuje zvířata a rostliny, zeptá se jednoho dítěte, co je a to mu řekne např.: Jsem otakárek, zlámal jsem si křídla, nebo – nemohu se dostat pryč z domu, kam jsem vlétl. Dítě má za úkol mu pomoci tak, jak viděl na obrázcích předtím – předvést, jak by mu pomohlo, potom ho vzít a „zdravé“ je převést na druhou stranu. Běží další dítě, které opět zachraňuje jedno zvíře či rostlinu a odvádí si je zdravé na druhou stranu. Cílem je co nejrychleji dostat na druhou stranu zbytek skupiny. Vyhrává družstvo, které dostane do cíle všechny. Pokud některé dítě neví, jak může zvířeti či rostlině pomoci, musí se vrátit zpátky a zeptat se zbytku družstva. My jako pedagog bychom měli stát u skupinek zvířat a kontrolovat, zda přichází s dobrými nápady, jak řešit problém zvířat a rostlin. Ideální je proto udělat max. tři skupinky, protože potom budeme stíhat sledovat, co děti vymýšlí. Touto běhací hrou můžeme s dětmi probrat i více prostředí a více možností, co dělat se zvířaty a rostlinami v určité tíživé situaci. V LESE: Děti se rozdělí na 4 skupinky. Každá skupinka dostane na pročtení 3 konkrétní příklady ochrany určitých lesních rostlin a 3 konkrétní příklady ochrany lesních zvířat. Po přečtení mají za úkol vybrat v lese příhodná místa a vytvořit zde názornou výstavku vysvětlující jednotlivé příklady. Mohou tak sami vytvořit jakýsi návštěvní okruh praktické ochrany, který poté představí ostatním. Můžou využít již rostlin, které jsou v lese – např. malých stromků, starých stromů, hnízd, ale mohou také postavit různé modely znázorňující příklady ochrany zvířat a rostlin např.: malé krmítko, malou srnku, atd. Toto sta-


41

úkol číslo 2 / varianta pro mladší vění jde i propojit např. s polem a děti tam můžou stavět najednou „záchranné modely“ pro zvířata a rostliny z lesa i pole. Potom projdeme výstavky jednotlivých skupin, děti nám představí, na co přišly, na konci můžeme udělat krátké shrnutí, kdy pokládáme dětem otázky – co si zapamatovaly z viděného, slyšeného. VEVNITŘ: Pokud budeme pracovat s dětmi ve škole ve třídě, můžeme provádět běhací aktivitu na záchranu druhů na louce např. v tělocvičně a místo stavění domečků můžeme zahrát např. tuto aktivitu: Děti se rozdělí do menších skupin zhruba po 4. Podle rychlosti skupiny (na našem uvážení) dáme každé skupině určitý počet obrázků z přílohy 7 – některé o ochraně rostlin, některé o ochraně živočichů. Děti si obrázky ve skupince přečtou a vymyslí způsob, jak ztvárnit postup ochrany v krátkých obrazech hrané etudy. Řeknou si, kolik kroků – obrazů musí mít jejich popis (nemusí přesně kopírovat obrázky, naopak je vítané vymyšlení jiného sledu obrázků – jiného příkladu) a jednotlivé obrazy poté zkusí předvést za sebou – např.: Vysazování stromků – vybereme zdravý stromek, najdeme vlhké a příhodné místo, vykopeme jámu, stromek zasadíme atd. Takto si každá skupina dětí může připravit více popisů jednotlivých příkladů ochrany. Poté si je děti navzájem ukážou a ostatní děti pozorují, zda z popisu pochopily celý postup konkrétního příkladu ochrany. Další variantou je udělat štafetu s plněním úkolů. Kdy na jedné straně třídy je napsaný úkol a děti mají za úkol napsat, co by dělali v případě tohoto problému. Potom běží nazpátek, běží další a odpovídá na další otázku.

3. A co u nás v obci? - 30 min.

Děti se rozdělí do čtyř skupinek podle toho, jaká zvířata a rostliny představovaly při dvouhodině (pokud předváděla pouze třetina třídy, vytvoříme úplně nové skupinky). Každá skupinka dostane různobarevné papíry podle toho, jakým prostředím se zabývají a zkoušejí vymyslet, co by se dalo udělat pro lepší ochranu zvířat a rostlin v tomto prostředí v jejich obci. Děti se tak zamýšlí nad zvířaty a rostlinami na poli, v lese, v potoce, v rybníce, řece, na louce. Své nápady malují na papír tak, aby se obrázky poté daly vystřihnout a nalepit na velkou mapu obce. Všechny skupinky tak vymyslí současně různá zlepšení v péči o zvířata. Své návrhy potom představí, a pokud se na nich shodnou s ostatními týmy, vystřihnou své obrázky a nalepí je na mapu obce tam, kam patří – tzn. pokud vymyslely vyčistit studánku, aby zde mohly pít zvířata – nalepí obrázek se studánkou tam, kde je studánka u nás v obci atd.

Dobrovolné úkoly:

1. Pozoruj tři dny okolí svého domu a s rodiči přijď na to, jaká zvířata žijí v okolí vašeho domu a jaké rostliny rostou kolem vašeho domu. Seznam přines do školy a nalep si ho k tvému domku na nástěnce. 2. Vysaď stromek, květinu, rostlinu blízko vašeho domu nebo ve volné přírodě, příp. na balkóně. 3. Pokud máte doma nějaké zvíře, starejte se o něj více než jindy, vymyslete každý den po dobu jednoho týdne něco, co zvířátko potěší.

42


Provázanost jednotlivých rostlinných a živočišných druhů


Blok

Logické uvažování ve skupině

Tvůrčí divácký pohled

Skupiny zvířat

Dramaticko-simulační hra


Děti jako diváci zcela samostatně zvládnou splnit všechna tato kritéria: • Popíšou u všech rostlin či zvířat, co na scéně dělaly. • Správně popíšou vazby mezi zvířaty a rostlinami. • Vymyslí pro každé zvíře či rostlinu jiný nápad, co s ní může udělat člověk. • Ocení u každého zvířete či rostliny konkrétní věc, které si všimly – činnost, výraz, ztvárnění.

Děti při seřazování karet splňuDěti najdou rychle svou skupinu a sami bez pomoci učitele vymyslí ke každé z níže napsaných otázek alespoň 5 příkladů: • Co mají společného zvířata nebo rostliny, které děti mají ve skupině? • Co mají rozdílného zvířata nebo rostliny, které děti mají ve skupině? • Jaká ohrožení číhají v přírodě na tyto zvířata?

TUR - starosta

Děti jako diváci s malou pomocí učitelky zvládnou splnit 3 z těchto kritérií: • Popíšou u všech rostlin či zvířat, co na scéně dělaly. • Správně popíšou vazby mezi zvířaty a rostlinami. • Vymyslí pro každé zvíře či rostlinu jiný nápad, co s ní může udělat člověk. • Ocení u každého zvířete či rostliny konkrétní věc, které si všimly – činnost, výraz, ztvárnění.

Děti najdou poměrně rychle svou skupinu a sami bez pomoci vymyslí ke každé z níže napsaných otázek alespoň 4 příklady: • Co mají společného zvířata nebo rostliny, které děti mají ve skupině? • Co mají rozdílného zvířata nebo rostliny, které děti mají ve skupině? • Jaká ohrožení číhají v přírodě na tyto zvířata?


Děti jako diváci s malou pomocí učitelky zvládnou splnit 2 z těchto kritérií: • Popíšou u všech rostlin či zvířat, co na scéně dělaly. • Správně popíšou vazby mezi zvířaty a rostlinami. • Vymyslí pro každé zvíře či rostlinu jiný nápad, co s ní může udělat člověk. • Ocení u každého zvířete či rostliny konkrétní věc, které si všimly – činnost, výraz, ztvárnění.

Děti najdou až s pomocí učitelky svou skupinku a vymyslí ke každé z níže napsaných otázek alespoň 3 příklady: • Co mají společného zvířata nebo rostliny, které děti mají ve skupině? • Co mají rozdílného zvířata nebo rostliny, které děti mají ve skupině? • Jaká ohrožení číhají v přírodě na tyto zvířata?

TUR – člen rady

Děti jako diváci nejsou schopny samostatně zvládnout ani jedno z těchto kritérií, musí jim vždy radit učitelka: • Popíšou u všech rostlin či zvířat, co na scéně dělaly. • Správně popíšou vazby mezi zvířaty a rostlinami. • Vymyslí pro každé zvíře či rostlinu jiný nápad, co s ní může udělat člověk. • Ocení u každého zvířete či rostliny konkrétní věc, které si všimly – činnost, výraz, ztvárnění.

Děti nejsou schopny najít bez učitelky svou skupinku, ani vymyslet alespoň 2 příklady: • Co mají společného zvířata nebo rostliny, které děti mají ve skupině? • Co mají rozdílného zvířata nebo rostliny, které děti mají ve skupině? • Jaká ohrožení číhají v přírodě na tyto zvířata?





Jak chrá- Spolupránit? ce - Rozdělení práce ve skupině

Navzájem se podporují, fandí si. Když někdo něco neví a vrátí se pro radu ke skupině, poradí mu, nezlobí se na něj. Když někdo něco neví, nezesměšňují ho, ale podpoří ho v další práci. Když nikdo neví odpověď na otázku, rychle vymyslí strategii, jak dál postupovat.

Děti při dělání výstavky v lese splní alespoň 5 z těchto kritérií: • Společně proberou nápady všech, jak postupovat. • Společně proberou, co by kdo chtěl dělat. • Rozdělí si domluvou úkoly. • Každý začne samostatně pracovat na svém úkolu. • Během práce si ukazují, co kdo vytvořil a radí se dohromady, jak postupovat dál. • Nepohádají se, když si navzájem udílí komentáře a rady.

•

•

•

•

Jak chrá- Spoluprá- Děti při běhací znalostní hře o nit? ce ve sku- ochraně zvířat splňují všechna tato kritéria: pině

Děti při dělání výstavky v lese splní alespoň 4 z těchto kritérií: • Společně proberou nápady všech, jak postupovat. • Společně proberou, co by kdo chtěl dělat. • Rozdělí si domluvou úkoly. • Každý začne samostatně pracovat na svém úkolu. • Během práce si ukazují, co kdo vytvořil a radí se dohromady, jak postupovat dál. • Nepohádají se, když si navzájem udílí komentáře a rady.

Děti při běhací znalostní hře o ochraně zvířat splňují 3 z těchto kritérií: • Navzájem se podporují, fandí si. • Když někdo něco neví a vrátí se pro radu ke skupině, poradí mu, nezlobí se na něj. • Když někdo něco neví, nezesměšňují ho, ale podpoří ho v další práci. • Když nikdo neví odpověď na otázku, rychle vymyslí strategii, jak dál postupovat. Děti při dělání výstavky v lese splní alespoň 3 z těchto kritérií: • Společně proberou nápady všech, jak postupovat. • Společně proberou, co by kdo chtěl dělat. • Rozdělí si domluvou úkoly. • Každý začne samostatně pracovat na svém úkolu. • Během práce si ukazují, co kdo vytvořil a radí se dohromady, jak postupovat dál. • Nepohádají se, když si navzájem udílí komentáře a rady.

Děti při běhací znalostní hře o ochraně zvířat splňují 2 z těchto kritérií: • Navzájem se podporují, fandí si. • Když někdo něco neví a vrátí se pro radu ke skupině, poradí mu, nezlobí se na něj. • Když někdo něco neví, nezesměšňují ho, ale podpoří ho v další práci. • Když nikdo neví odpověď na otázku, rychle vymyslí strategii, jak dál postupovat. Děti při dělání výstavky v lese splní 2 a méně z těchto kritérií: • Společně proberou nápady všech, jak postupovat. • Společně proberou, co by kdo chtěl dělat. • Rozdělí si domluvou úkoly. • Každý začne samostatně pracovat na svém úkolu. • Během práce si ukazují, co kdo vytvořil a radí se dohromady, jak postupovat dál. • Nepohádají se, když si navzájem udílí komentáře a rady.

Děti při běhací znalostní hře o ochraně zvířat splňují 1 nebo žádné z těchto kritérií: • Navzájem se podporují, fandí si. • Když někdo něco neví a vrátí se pro radu ke skupině, poradí mu, nezlobí se na něj. • Když někdo něco neví, nezesměšňují ho, ale podpoří ho v další práci. • Když nikdo neví odpověď na otázku, rychle vymyslí strategii, jak dál postupovat.


vlastní poznámky

Vážené paní učitelky,

Recommend Documents