V4 Community Foundation Maturity Program
Informace o programu, partnerech a místním kontextu
Hranice jsou otevřeny Lídři organizací ze zemí Visegrádské skupiny se dnes mohou scházet a spolupracovat bez sebemenších překážek. Dějiny spolupráce našich společenství jsou poměrně dlouhé a hemží se významnými událostmi. První setkání se konalo v listopadu roku 1335 ve Visegrádu, kde se setkali panovníci Čech (Jan Lucemburský), Polska (Kazimír Velký) a Mad’arska (Karel Robert). Následovně se o Visegrádu hovořilo 15. února 1991 roku u příležitosti podepsání zakladatelské listiny Visegrádské skupiny během summitu hlav státu nebo vlády Československa (Václav Havel), Polska (Lech Wałęsa) a Mad´arska (Jozsef Antall). Představitelé těchto zemí ustanovili regionální spolupráci za účelem podpory procesu integrace se západními strukturami: Evropskou unií a NATO. Visegrádská skupina se stala efektívní kooperační platformou pro záležitosti integračních aspirací Česka, Slovenska, Polska a Mad’arska. Pojem Visegradská skupina se dostal do slovníku politiků, publicistů, lídrů neziskoých organizací a má jednoznačně kladnou konotaci. Ve Visegrádských zemích je realizována spousta zajímaých iniciatív a jsou vytvářeny solidní základy občanského společenství. Mezi iniciativy, důležité z hlediska rozvoje občanské společnosti, patří bezpochyby komunitní nadace. Vyvinuly se v průběhu několikanácti let na území Česka, Slovenska a Polska. Existuje také první iniciativa na území Mad’arska. Rozvoj komunitních nadací je dnes výzvou regionálního významu. Zmíněné otevření hranic mezi našimi zeměmi (od 21.prosince 2007 díky podepsání Schengenské smlouvy) umožňuje výměnu příkladů dobré praxe, pak spolupráci v prostředí příchylnosti, otevřenosti a vzájemné důvěry. Domnívám se, že stojí zato představit stručně dějiny vzniku komunitních nadací ve Visegradských zemích. Sektor neziskových organizací ve všech zemích východní Evropy byl v průběhu posledních několikanácti let obnoven takřka od základů. Nebylo by to možné bez podpory z zevnitř – přestože občané znovu získali svobodu sdružovat se, tvoření organizací nebylo prioritou nových vlád. Nezanedbatelnou podporu jim poskytly zato západní neziskové organizace. Současně lídři vznikajících organizací získali možnost výměny informací a často také sledovat, v čem spočívá role a práce organizací v zemích, kde se občanský sektou rozvíjí souměrně se sektorem veřejným a soukromým. Příklad komunitních nadací – samostatných, nezávislých a finančně soběstačných organizací vyvolával velký zájem – obzvlášt’ v nezvratné perpektivě brzkého stažení zahraničních zdrojů podpory pro neziskové organizace.
V Polsku se role koordinující a podporující rozvoj komunitních nadací ujala Akademie rozvoje filantropie. Již v roce 1999 vznikly první komunitní nadace. Jejich vznik a vytváření nadačního jmění bylo podporováno v rámci programu „grosz do grosza” (halíř k halíři), čili ke každému zlotému, ziskanému v komunitě, ARFP přidávala druhý. Polské komunitní nadace nemají konkretně definovanou oblast působnosti. Jejich posláním je podporování místních společenství, takže rozsah je určován měnícími se místními potřebami. Doposud vzniklo 20 komunitních nadací, jenž v roce 2008 roku oficiálně utvořily Federaci komunitních nadací. Navíc, od roku 2004 Akademie vytváří sít’ místních grantových organizací (Lokalne Organizacje Grantowe LOG), jejichž koncept se velmi podobá konceptu komunitní nadace. Od začátku její základ tvoří přes deset komunitních nadací. V současné době má 50 členů, kteří se pravidelně setkávají. Tato výměna zkušeností vplynula na to, že v brzké budoucnosti 13 místních grantových organizací plánuje rozšíření oblasti své působnosti a utvoření dalších komunitních nadací. Vznik první slovenské komunitní nadace v Bánske Bystrici byl také podporován – jak finančně tak pomocí know–how a expertů – hlavně zahraničními institucemi. Její působnost získala velkou populatritu a motivovala následníky: v současné době na Slovensku vyvíjí svou činnost 10 komunitních nadací, které tvoří celostátní sít´– Asociácia komunitných nadácií. První česká komunitní nadace vznikla v Ústí nad Labem. Tato organizace původně působila v oblasti sociálních služeb, poté se přeměnila na Komunitní nadaci Euroregion Labe a nyní poskytuje své služby celému regionu (Euroregionu Labe), reaguje na různé potřeby jeho obyvatel. V Mad’arsku se doposud několikrát vyskytovaly pokusy založit komunitní nadaci, bohužel bez úspěchů. Existují zde sice organizace mající společné vlastnosti s KN, jako třeba United Way, ale nepovedlo se zatím založit organizaci západního typu komunitní nadace. Podle expertů existuje zde potenciál a potřeba vzniku komunitních nadací. Přestože v Mad´arsku nyní neexistuje podporující organizace, jejíž cílem by byl rozvoj komunitních nadací, iniciativy na místní úrovni jsou podporovány celostátními organizacemi. Podporu rozvoje zmíněných organizací bude podporovat Akademie prostřednictvím programu „V4 Community Foundation Maturity Program”. Paweł Łukasiak Předseda Akademie rozvoje filantropie v Polsku
PL
Obsah: V4 Community Foundation Maturity Program
CZ SK
H
6
Česká republika
12
Mad’arsko
20
Slovensko
30
Polsko
39
Potenciál a potřeby komunitních nadací v zemích Visegrádské skupiny
52
Účastníci programu
59
6
Cíl „V4 CommunityFoundation Maturity Program” Vytváření stabilní a úspěšné komunitní nadace je mnohaletým procesem, jenž hned od začátku vyžaduje velké angažovanosti spousty partnerů. Usilování o dosáhnutí účinnosti a soběstačnosti je velice důležité pro organizace, kterým se povede upevnit svou pozici v místní společnosti a dosáhnout očividních úspěchů v realizaci poslání komunitní nadace. Aby v příštích letech působnost 29 existujících a 15 nově vznikajících komunitních nadací v Česku, Polsku, na Slovensku a v Mad’arsku1 byla ještě úspěšnější, musí důsledně směřovat k profesionalizaci a hledání efektivních řešení. A proto v rámci „V4 Community Foundation Maturity Program” chceme podporovat další uvědomělý a vyvážený rozvoj komunitních nadací v zemích Visegrádské skupiny. Poskytovaná pomoc bude odpovídat různorodým výzvám organizace. Hlavním cílem programu je podpora komunitních nadací v dosahování vyspělosti a posilňování jejich potenciálu proto, aby byly s to co nejelastičněji reagovat na veškeré potřeby místních společenství. Velký potenciál programu spočívá v tom, že bude realizován ve spolupráci především se zkušenými organizacemi. To umožní nejen čerpat z dosavadních zkušeností komunitních nadací, ale také využit a propagovat ověřené a úspěšné činnosti.
1 Celkem se do programu přihlásilo 44 organizací ze všech čtyř států Visegrádské skupiny
V programu bude využita koncepce tří kapitálů, na jejíž základě komunitní nadace by se měly zaměřit na vyvážené vytváření a čerpání ze tří kapitálů – lidského, sociálního a materiálního*. Proto v programu „V4 Community Foundation Maturity Program” budou podpořeny projekty zajišt’ující rozvoj velmi různorodých, důležitých aspektů působnosti komunitních nadací.
Experti vypracovali články, jenž charakterizují prostředí a principy, na jakých fungují komunitní nadace v jejich zemích. Výměna těchto znalostí může být velmi užitečná pro komplexní pochopení příkladů dobré praxe v jednotlivých zemích.
Činnosti v „V4 Community Foundation Maturity Program”
Práce expertů spočívala také v identifikaci a popisu ověřených a úspěšných řešení v oblasti vytváření lidského, sociálního s materiálního kapitálu. Tyto údaje byly využity k přípravě regionální databáze příkladů dobré praxe. Jednotlivé komunitní nadace k ní mají jednoduchý přístup a budou mít možnost ji používat k vývoji vlastní organizace. Regionální databáze umožní velmi praktické využití dosavadních zkušeností komunitních nadací a jednoduché dělení se o ověřená řešení a nápady jako například: úspěšné vytváření nadačního jmění českou komunitní nadací z Ústí nad Labem, efektívní motivace členů týmu polskou organizací z Tarnowa, plodná spolupráce s podnikateli slovenské komunitní nadace z Nitry nebo spolupráci neziskových organizací mad’arské organizace z Egeru.
Aby co nejlépe realizovat cíl „V4 Community Foundation Maturity Program” a posilňovat rozvoj komunitních nadací, budeme vyvíjet činnosti na třech úrovních – VĚDOMOSTECH, PODPOŘE ROZVOJOVÝCH PROJEKTŮ A KOMUNIKACI.
ZNALOSTI Systematicky jsme shromáždili základní informace týkající se různých aspektů působnosti komunitních nadací ve všech čtyřech zemích. Je pro nás důležité, aby tyto informace byly lehce dostupné a je mohly organizace využít v praxi. Z tohoto důvodu jsme připravili tento otevírací report. Je to kompilace informací a názorů expertů na téma komunitních nadací zemí Visegrádské skupiny. Vznikl ve spolupráci s nezávislými odborníky z jednotlivých zemí, kteří využili svých znalostí a zkušeností v oblasti místní filantropie. Navíc popsali krátkou univerzální anketu, které podrobili vyvolenou skupinu komunitních nadací.
Úkolem expertů bylo popsání současného potenciálu komunitních nadací a určení příležitostí a ohrožení pro jich další rozvoj v oblasti třech kapitálů.
V databázi budou průběžně brány na zřetel projekty komunitních nadací dofinancovaných v „V4 Community Foundation Maturity Program”. Platforma, jejíž prostřednictvím budou zveřejňovány zhromážděny informace, obzvláště ty týkající se příkladů dobré praxe, bude čtyřjazyčná webová stránka.
7
PODPORA ROZVOJOVÝCH PROJEKTŮ. V roce 2008 roku bude vyhlášena první edice grantového řízení určeného komunitním nadacím ze zemí Visegrádské skupiny. Budou financovány ty projekty, které umožní organizacím vyvážený rozvoj v oblasti budování lidského, sociálního a materiálního kapitálu. Komunitním nadacím, jenž vyjádří ochotu zúčastnit se grantového kola, bude zpřístupněno jednoduché elektronické nářadí k vlastnímu hodnocení (autoevaluaci). Nářadí má zjednodušit identifikaci oblastí důležitých pro vyvážený rozvoj jednotlivých kapitálů. Budeme podněcovat organizace k tomu, aby využívaly výsledků vlastního hodnocení a čerpaly inspirace z dostupné databáze příkladů dobrých praxí k přípravě rozvojových projektů odpovídajících jejich potenciálu a základním potřebám. V souladu s pravidly soutěže každá komunitní nadace zhotoví projekt, který předpokládá rozvoj maximálně dvou oblastí (např. spravování financí a zavádění systému motivování pracovníků). Grantové výběrové řízení bere na zřetel a zohledňuje různorodost organizací. Přijatá pravidla eliminují konkurenci mezi jednotlivými komunitními nadacemi tak, aby se o prostředky mohly ucházet tak velmi vyspělé jak i méně zkušené organizace. V rámci soutěže komunitní nadace budou soutěžit samy se sebou, samy sobě budou určovat výzvy. Od projektů se bude očekávat zohlednění racionálních výsledků dokazujících posilnění jejich lidského, sociálního nebo materiálního kapitálu. Hodnocení konkrétního projektu bude zohledňovat aktuální potenciál jednotlivé organizace, jenž KN uvede v aplikačním formuláři.
Použití konceptu tří kapitálů umožňuje to, že v průběhu grantové soutěže bude zohledňována různorodost jednotlivých partnerů a jejich potřeb. Vytvoří pro ně individuální možnosti rozvoje. V rámci tohoto projektu na stejných principech bude moct mít prospěch jak například organizace chtějící vytvořit silný tým dobrovolníku tak komunitní nadace, plánující zintenzivnit fundrisingovou činnost. V roce 2008 nezávislá mezinárodní komise expertů vybere cca 20 projektů. Na jejich realizaci Akademie přidělí prostředky v hodnotě $200.000. Více informací týkajících se principů konkurzu, kritériích výběru projektů a podmínkách jejich realizace najdete na stránce WWW.v4program.org
KOMUNIKACE „V4 Community Foundation Maturity Program” je předsevzetí realizované na základě partnerských vztahů se zkušenými organizacemi. Proto klíčovým elementem je vytvoření komunikační platformy čili dostupného prostoru setkání pro komunitní nadace. Za tímto účelem jsme vytvořili v Akademii tým, jehož pomocí se všechny komunitní nadace mohou porozumívat v jejich mateřských jazycích. To zjednoduší využívání vlastních zkušeností a vzájemné učení se mezi sebou. Nicméně stejně důležité je vytvoření dobrých vztahů mezi organizacemi, opírajících se na vzájemné důvěře a společných hodnotách. K tomuto složí hlavně první společné setkání komunitních badací ze všech visegrádských zemí a uvedení do provozu internetové stránky dostupné v jednotlivých jazycích.
8
Lidský kapitál chápeme jako skupinu lidí z organizace, jejiž síla spočívá ve společně vypracované misi a jejiž zásoby znalostí, zkušeností a energie jsou dostupné díky sdílení společných hodnot.
Oblast lidského kapitálu zahrnuje ty činnosti komunitních nadací, které se týkají mezi jinými: motivací a odměňováním členů kolektivu organizace, získávání dobrovolníků a posilňování jejich kompetencí a vytváření aktívních správ a výborů.
Sociální kapitál určuje potenciál, jaký vězí v sítích kontaktů nadací, opírající se na důvěře, normách a spolupráci. Mezilidské vztahy chápeme jako kapitál, z něhož lze čerpat zisky a který je možno investovat. Do kategorie sociálního kapitálu spadají činnosti týkající se zjišt’ování potřeb společenství a zveřejňování znalosti o těch potřebách, komunikace a spolupráce s různými prostředími, účasti v sítích a pořádání grantových programů.
Materiální kapitál zahrnuje různé zdroje, nejen finanční. Materiální kapitál lze získat za
předpokladu, že organizace má k dispozici příslušný lidský kapitál a je schopna využít kapitál sociální. K činnostem majícím posilňovat materiální kapitál patří mezi jiné příprava služeb pro dárce, budování nadačního jmění, pořádání fundrisingových akcí, investice a rozmnožování finančních zdrojů.
9
Co je nutno vědět o komunitních nadacích? Komunitní nadace v regionu středovýchodní Evropy je poměrně novým typem neziskové organizace. Specifiku působnosti zmíněné organizace dosti přesně určují ukazetelé, zpracované WINGSem (Worldwide Initiatives For Grantmakers Support). V souladu s těmito kritérií komunitní nadace má m.j. následující charakteristické rysy. − usiluje o zlepšení kvality života v rámci určitého geograficky vymezeného území − je nezávislá na veřejné a státní správě, na jiných organizacích a dárcích, provozuje přehlednou politiku ohledně svých cílů určených ve statutu − zapojuje do činnosti místní autority a lídry, spolupracuje s dárci a pomáhá jim dosahovat jejich filantropických cílů − zřizuje grantové programy a poskytuje granty na podporu řešení určitých místních problémů a konkrétních potřeb obyvatel − provádí fundraising, získává různorodé zdroje dofinancování, vytváří nebo zamýšlí vytvářet nadační jmění (permanentní kapitál) od širokého spektra dárců: jednotlivců, firem a jiných neziskových organizací − respektuje principy, opírající se na hodnotách jako: otevřenost, rovný přístup, transparentnost a vyhýbání se střetu zájmů − je věrohodná, její působnost transparentní a řádná Koncept komunitní nadace pochází ze Spojených států, kde má již téměř staletou tradici. V současné době ve
Spojených státech působí více než 700 organizací tohoto typu a jsou pevným a trvalým zdrojem fianancování tisíců sociálních iniciativ. V západoevropských zemích komunitní nadace vyvíjejí svoji činnost několik desetiletí, zatímco na území visegradských zemí první vznikly před více než desíti léty. Články, jenž zveřejňujeme v tomto reportu, prezentují některé oblasti působnosti českých, slovenských a polských komunitních nadací a neziskových organizací v Mad’arsku, kde komunitní nadace teprve vznikají. „V4 Community Foundation Maturity Program” bude spočívat především na výměně příkladů dobré praxe mezi organizacemi, majícími různorodé a bohaté zkušenosti. Proto považujeme za důležité a užitečné seznámení se s prostředím a podmínkami, v jakých působí komunitní nadace v jednotlivých zemích. Za nejdůležitější a mající nejširší využití v praxi považujeme mezi jinými právní aspekty zakládání komunitních nadací v jednotlivých zemích, dostupné a využívané zdroje financování jejich působnosit a další aspekty.
Česká republika
Mad’arsko
Slovensko
Polsko
Česká republika V současné době v České republice působí pět komunitních nadací: čtyři jsou sdružené v Asociaci komunitních nadací a jedna nesdružená.
1
Ústí nad Labem / Komunitní nadace Euroregionu Labe
2
Ostrava / Nadační fond VIA VITAE
3
Moravská Nová Ves / ECHO MORAVIA
4
Vyškov / Tři brány, komunitní nadace pro vědění, umění a civilizaci
5
Protívín / Komunitní nadace Blanicko–Otavská KONABO
1
2
5 4
3
ČESKÁ REPUBLIKA
14
Jak lze založit komunitní nadaci? Z hlediska komunitních nadací nejdůležitějším dokumentem je Zákon o nadacích a nadačních fondech, ve kterém jsou velmi striktně určeny podmínky pro činnost komunitní nadace. V České republice v souladu se zmíněmým zákonem komunitní nadace je formálně (právně) nadací nebo nadačním fondem. Pokud je nadací, musí mít nadační jmění (nezcizitelný majetek) ve výši 500 000 Kč (30 000 USD), pokud je nadačním fondem nemusí mít nadační jmění. Zřizovatelem nadace může být jedna osoba nebo skupina osob, ale role zřizovatele je vzhledem k nadaci minimální, na činnost nadace nemá zřizovatel přímý vliv. Nadace je řízena nadační radou (s funkcí podobnou jako typická správní rada společnosti). Komunitní nadace jsou vždy svojí právní formou nadace a proto dále se bude pojednávat o nadaci.
Z jakých zdrojů může komunitní nadace získat prostředky pro svou činnost? veřejné sbírky Sbírky mohou konat různé typy subjektů včetně nadací, to je upraveno samostatným zákonem, který stanoví, že veškeré prostředky získané sbírkou je třeba vést samostatně v účetnictví a použít v určeném čase, stanoví limit – výši podílu, který může být využit na náklady sbírky atd. Veřejné sbírky jsou vymezeny zákonem o veřejných sbírkách, povolují je krajské úřady v místě, kde má organizace sídlo. Podmínky zákona jsou velmi přísné: každá sbírka musí být předem povolena a procento výnosů, které smí být použito na krytí nákladů sbírky je velmi malé. Proto konání sbírek je výsadou několika celostátně známých organizací a jejich význam spočívá v napojení na televize a mediální showbussines. Pro komunitní nadace je to spíše mimořádný nástroj.
1 Celkem se do programu přihlásilo 44 organizací ze všech čtyř států Visegrádské skupiny
K veřejným sbírkám patří v poslední době sbírání prostředků prostřednictvím dárcovských sms z mobilních telefonů. Úspěšná témata jsou zpravidla humanitární a sociální. Nelze je provádět bez celostátní mediální podpory, která je několikanásobně náročnější než jak jsou stanoveny podmínky sbírek. Prakticky tedy musí velký sponzor nebo sponzoři uhradit vlastními dary náklady sbírky, které se často pohybují v desítkách procent výnosu sbírky.
dary, odpisy z daní a daňové úlevy Daňové zákony jsou složité, obsahují řadu výjimek, limitů a podobně. Navíc právě probíhá daňová reforma, takže například podmínky pro rok 2008 jsou „jedinečné“, nastavené jako přechodové a úprava pro rok 2009 bude jiná. V českém daňovém systému mají úlevy dárci a to při dani z příjmu a zároveň neziskové organizace, které mají úlevu na dani darovací (pokud by například dar nebo dědictví dostala fyzická osoba nebo podnikatelská právnická osoba, platí také ona – za to, že majetek obdržela).
15
ČESKÁ REPUBLIKA
Kromě toho jsou osvobozeny od daně některé příjmy neziskových organizací, protože však podle českého práva mohou nadace podnikat jen v rámci nadačního jmění a velmi omezené jsou i při vykonávání dalších činností, možnosti jejich příjmů jsou jasně omezeny zákonem. Zákon umožňuje, aby dárce pokud je fyzická osoba zahrnul dar do odečitatelných položek základu daně, minimálně ve výši 1000 Kč (40 EU) nejvýš v hodnotě 10% základu daně. Rozdílný postup pak je, pokud jde o zaměstnance nebo osobu samostatně činnou. Rámcově: Hodnota daru je odečtena až před poslední fázi zdanění, tj. po výpočtu zdravotního a sociálního pojištěni. Není však jisté, zda tento mechanismus zůstane po roce 2009 zachován. Dárce tak dnes při daru sníží svoji daň o 12,5% z darované částky. Zákon umožňuje, aby dárce pokud je právnická osoba prakticky zahrnul dar do svých nákladů (snížil si o hodnotu daru základ daně), ale jen pokud jde o právnické osoby založené podnikatelského typu (založené za účelem zisku). Dar může být nejméně 2000 Kč (80 EUR) a nejvíce 5% ze základu daně. Dárce tak sníží svoji daň o 19% z darované částky. Tento model byl zaveden brzy po roku 1990 (v současné době probíhá reforma daňového systému) a týká se velmi širokého spektra organizací vymezených v daňových zákonech podle zaměření jejich činnosti (humanitární, sociální, ekologické atd.) Prostředky musí být využity v souladu s posláním dané osoby – to se týká též nadací.
členské příspěvky Nadace jako majetkové právnické osoby nemají členy a proto nemohou mít členské příspěvky.
prostředky ze samosprávy
V praxi jsou komunitní nadace podporovány ze strany samospráv marginálně. A to jednak proto, že si KN chtějí zachovat odstup a nezávislost na financích ze samospráv a jednak proto, že je samosprávy nevnímají jako klasické neziskové organizace plnící obecně prospěšné cíle, ale spíše jako organizace, které shromažďují finance a samy neziskové organizace podporují, proto pokud samospráva finančně s nadacemi spolupracuje, pak zpravidla tak, že pro ni nadace administruje nějaké grantové kolo.
prostředky veřejné správy Tradiční granty jsou rozdělovány resortně (podle ministerstev) a jsou zpravidla určeny pro vymezené typy organizací, nadace se o takové prostředky nemohou ucházet. Za veřejný zdroj prostředků je možno považovat tzv. NIF (Nadační investiční fond), díky němuž český stát významně zasáhl do podoby nadací: na konci 90 let a pak ještě v několika dalších vlnách rozdělil mezi některé nadace malou část výnosů privatizace. Tak mají některé nadace díky tomu řádově desítky milionů nadačního jmění, jsou však svázány poměrně přísnými podmínkami určujícími způsob nakládání s výnosy tohoto jmění (i když byly tyto podmínky v poslední době změkčeny). Příjemci NIF byly tři z pěti sledovaných komunitních nadací.
evropské prostředky U nových evropských grantů už je zpravidla dodržován nediskriminační přístup, to jest o prostředky se může ucházet každá osoba, ale zpravidla neumožňují jakýkoliv regranting. Tím je reálné využití grantů veřejné zprávy prakticky omezeno na minimum, protože nadace (kromě výjimek týkajících se nadačního jmění) nesmí podnikat a poskytovat služby vlastními silami.
firmy
Samosprávy jsou v nakládání s prostředky svých rozpočtů zcela suverénní (nezávislé na státu) a jakékoli vztahy s dalšími subjekty navazují na základě dvojstranných smluv podle občanského zákona.
Žádná právní regulace neexistuje, jen je obecně definováno v zákoně o daních z příjmu co je to dar a na jaké účely se může dát, ale to je velmi obecné pro všechny.
Stejně tak nadace mohou uzavírat smlouvy a přijímat dary od samospráv zcela stejně jako od jakýchkoli jiných subjektů.
Koncept společensky odpovědného podnikání je téma, na které začíná slyšet stále více firem, postupuje to od těch největších, zpravidla se zahraniční účastí. Komunitní nadace
16
ČESKÁ REPUBLIKA
vidí v CSR potenciál, jak vejít v dlouhodobou spolupráci s firmami, snaží se jim pomáhat s naplňováním jejich CSR.
firemní nadace Existují na stejném právním základě jako každá jiná nadace (právně se ničím neliší). Obecně se KN snaží o spolupráci s firemními nadacemi, ale ty si často grantují samy, ostatně proto byly firmami zřízeny. Komunitní nadace od nich mají peníze spíše na realizaci projektů než na regranting. Naopak se ale KN snaží přesvědčovat firmy, které ještě firemní nadace nemají, aby si zřizovaly fondy při komunitních nadacích, Jinak jejich zaměření (firemních nadací) je různorodé, nejčastěji sociální oblast, děti, vzdělávání a kultura.
místní podnikání Spolupráce místních podnikatelů s nadacemi je čistě soukromoprávní záležitostí a jako taková není nijak omezena. Komunitním nadacím se dostává podpora ze zdrojů místních podniků, nejčastěji ve formě materiální, ale také finanční, ty poslední však jsou využívány na hrazení nákladů pořádání akcí atd. Všechny české komunitní nadace tyto prostředky využívají.
místní, regionální, státání a mezinárodní neziskové organizace Komunitní nadace se obecně mohou ucházet o prostředky jako jakékoli jiné subjekty, problém je, jestli daný dárce umožňuje regranting nebo tvorbu nadačního jmění. Zpravidla tak jsou pro komunitní nadace relevantní pouze dárci pocházející z USA nebo jiných západních zemí. Komunitní nadace žádají různé zdroje na realizaci vlastních programových aktivit, v posledních dvou letech spíše neúspěšně. Je zaběhlé, že nadace v České republice jsou obecně vynechávány z podpory většiny mezinárodních, státních i regionálních subjektů, protože panuje představa, že nadace jsou přeci bohaté, neboť mají velké nadační jmění z NIF, které dostaly od státu. Výjimkou jsou nadace CEE Trust, Visegrádský Fund, Global Fund for Community Foundations nebo bilaterální programy pomoci. Kromě toho se nadaci VIA občas podaří
sehnat nějaké zpravidla jednorázové prostředky převážně z mezinárodních neziskových organizací, které pak přerozdělí na jednotlivou KN, nebo – jak je tomu v poslední době – spíše prostřednictvím Asociace komunitnách nadací na určité společné téma všech komunitních nadací.
hospodářská činnost Stejně jako jakékoli jiné nadace mohou komunitní nadace pouze nakládat s vlastním nadačním jměním (s omezenými možnostmi rizikových operací), pronajímat svůj majetek, pokud je v nadačním jmění, mít příjmy z duševního vlastnictví atd. Nadace však v běžném smyslu nesmí podnikat a dokonce nemůže mít ani takovou skladbu majetku, která by umožňovala ovládat nějaký podnikatelský subjekt. Nemohou tedy např. provozovat samy na své jméno vzdělávací programy, výzkumné programy nebo poskytovat sociální služby spod. Na všechny tyto činnosti mohou pouze přispívat formou grantů. Realita je občas jiná, nebot´je to ze strany některých nadací a zejména nadačních fondů obcházeno, pro celkovou perspektivu KN to však je třeba chápat jako danost.
investice Majetek nadace nebo nadačního fondu smí být použit pouze v souladu s účelem a podmínkami stanovenými v nadační listině nebo ve statutu nadace nebo nadačního fondu jako nadační příspěvek a k úhradě nákladů souvisejících se správou nadace nebo nadačního fondu. Podle Zákonu o nadacích a nadačních fondech komunitní nadace mohou investovat registrované nadační jmění následovně: max. 30 % může být investováno do rizikovějších instrumentů v podobě akcií či dluhopisů, které mají nízký rating a až 100% může být investováno do nemovitostí, finančních instrumentů a „kvalitních dluhopisů“. Ostatní část nadačního jmění (neregistrované nadační jmění) může komunitní nadace investovat libovolně, jako každý člověk nebo firma.
soudní odškodnění Existuje možnost věnování veřejně prospěšné organizaci soudní odškodnění, ale tato metoda není využívína komunitními nadacemi.
17
ČESKÁ REPUBLIKA
závěti Právně závětem nic nebrání, ale v České republice je to stále velmi neobvyklý nástroj získáváni prostředků. V současné době A.K.N. realizuje projekt, který by měl zmapovat možnosti odkazů ze závětí ve prosěch komunitních nadací a zvýšit povědomí o tomto tématu.
Jak může komunitní nadace vytvořit nadační jmění? V českém právu je nadační jmění upraveno. Nadační jmění musí mít povinně všechny nadace. Nadační jmění nemůže vytvářet žádná jiná právnická osoba. Nadační jmění je peněžní vyjádření souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů a nadačních darů zapsaných v nadačním rejstříku. Celková hodnota nadačního jmění nesmí být nižší než 500 000 Kč (cca 20 000 EUR) a po dobu trvání nadace se nesmí snížit pod tuto hodnotu. Nadační jmění může být tvořeno pouze peněžními prostředky, cennými papíry, nemovitými a movitými věcmi, jakož i jinými majetkovými právy a jinými majetkovými hodnotami, které splňují předpoklad trvalého výnosu a neváznou na nich zástavní práva. Ostatní majetek nadace nebo majetek nadačního fondu může být tvořen pouze peněžními prostředky, cennými papíry, nemovitými a movitými věcmi, jakož i jinými majetkovými právy a jinými majetkovými hodnotami, na nichž neváznou zástavní práva.
Jak jednoduché je pro komunitní nadace získat dobrovolníky? V České republice platný zákon o dobrovolnictví řeší především dobrovolnictví v humanitární a sociální oblasti – protože nadace nemohou poskytovat sociální služby, tento zákon se na ně nevztahuje. Pokud někdo pracuje v nadaci jako soukromá osoba bez nároku na odměnu nebo mzdu, je to upraveno jako vztah dvou subjektů na základě občanského práva. V České republice existují dobrovolnická centra, jejich činnost však s činností komunitních (ani jakýchkoli jiných) nadací nemá žádnou souvislost. Komunitní nadace je nanejvýš mohou
podporovat stejně jako mohou podporovat jakékoli jiné neziskové organizace. Komunitní nadace spolupracují s dobrovolníky spíše individuálně, nikoli prostřednictvím center. Spolupráce komunitních nadací s dobrovolníky je dobrá, podle údajů ze začátku roku 2008 na jednu KN připadá 8 stálých dobrovolníků.
Jak spolupracují komunitní nadace mezi sebou? Reálné místní podmínky jednotlivých KN jsou velmi různé, každá působí ve zcela jiném prostředí v jiné části země. Existuje souběh mnoha rovin, ve kterém si KN mohou pomáhat aniž by soupeřily, existuje solidní a dlouhodobě, se strategickou rozvahou budované myšlenkové i institucionální zázemí pro komunitní nadace. Asociace komunitních nadací byla založena na podzim 2006. Jejím cílem je v České republice podporovat rozvoj komunitních nadací a organizací, které se komunitními nadacemi nebo nadačními fondy chtějí stát; podporovat jejich vzájemné kontakty a spolupráci; popularizovat myšlenku působení komunitních nadací. Členy asociace jsou: Komunitní nadace Euroregionu Labe, Komunitní nadace Blanicko – Otavská, Nadační fond Via Vitae, Echo Moravia – iniciativa pro vznik Jihomoravské komunitní nadace, Nadace VIA, NETT o.s., PODNOS o.s. A.K.N. je organizací jednak profesní – sdružuje existující KN a chce podporovat jejich zájmy, například je příjemcem grantů pro rozvoj KN, zejména institucionální a pro mezinárodní spolupráci, jejími členy jsou ale také subjekty podpůrné – zmíněná nadace VIA, servisní a think tankové organizace. PODNOS o.s. – organizace zaměřující se na podporu neziskového a občanského sektoru. Podnos nabízí zakázkové služby neziskovým organizacím a místním samosprávám, a to především v oblasti hodnocení organizací, programů a projektů, řízení a analýz pro management. Kromě kontraktovaných služeb se podílí jako partner a koordinátor na realizaci rozsáhlejších projektů, věnuje se publikační činnosti a vzdělávání. Podnos úzce spolupracuje s nezávislým think tankem pro občanskou společnost NETT. NETT – Nezávislý Think Tank pro neziskový sektor a občanskou společnost. Organizace přicházející s novými myšlenkami a tématy, usiluje o porozumění souvislostem, formuje myšlenové zázemí, navrhuje koncepty, předjímá trendy, dlouhodobě podporuje vznik
ČESKÁ REPUBLIKA
a rozvoj místních nadací obecně (včetně nadací účelově zaměřených např. na ekologii nebo sociální oblast) tak zejména komunitních nadací. Nadace VIA je nadací, která do České republiky opakovaně přivážela významné osobnosti komunitních nadací ze Spojených států, podporovala výzkum v této oblasti, formulovala významný podpůrný grantový program (s využitím prostředků CEE Trustu) atd. Nadace Via působí na území celé ČR ale její charakter činnosti je velmi blízký typu KN, např. ve využití dárcovských fondů atd. V České republice působí také Fórum dárců, které zahrnuje nadace a nadační fondy různých typů (humanitární, kulturní, zaměřené na ekologii, podnikové atd.). Problematikou komunitních nadací se zabývá jako jednou z mnoha. A.K.N. není členem Fóra dárců, jsou nimi však jednotlivé komunitní nadace.
Existuje v České republice tradice filantropní činnosti?* Tradice filantropie v České republice je dlouhá a komunitní nadace se mohou inspirovat a odvolávat na dobročinnou činnost. Již ve vzdálené historii přispívali ti bohatší na potřebné, chudé a nemocné. Ještě před druhou světovou válkou existovalo v tehdejším prvorepublikovém Československu více než 2 000 nadací podporujících vzdělání a zdraví dětí. Jejich činnost omezili nejprve fašisté, následně v roce 1953 znárodněním nadačního jmění zcela ukončili komunisté. Zrušení unikla pouze jediná, Hlávkova nadace. Do role mecenáše se postavil Československý stát. I dnes, osmnáct let po Sametové revoluci, mnoho lidí na pomoc státu spoléhá. V roce 2003 se Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR zeptalo občanů, jak by řešili konkrétní problematické situace (např. dítě známých potřebuje nákladnou operaci v zahraničí). Z nabídky těch, kteří by měli pomoci tento problém vyřešit (stát, jednotlivec, rodina, přátelé, firmy, média, církve, nadace a občanská sdružení), volila většina lidí pomoc státu. Po roce 1989 vznikl nový Zákon o občanských sdruženích a nadacích, který umožnil znovuzrození neziskového sektoru. Tato legislativní změna odstartovala překotný
18
vznik řady neziskových organizací, které svou činnost provozovaly s nadšením, ale bez jakýchkoliv zkušeností. Během let se však jejich aktivity rychle profesionalizovaly. Posledně činnosti v České republice vidíme obrovský pokrok v práci neziskových organizací, jejich schopnosti zpracovávat konkrétní projekty a získávat financování. Řada z nich spolupracuje s profesionálními fundraisery, tedy odborníky na získávání finančních prostředků. * www.osnoviny.cz/filantropie-v-ceske-republice
individuální osoby Fenoménem individuálního dárcovství se v posledních několika letech staly tzv. DMS, tedy dárcovské textové zprávy. Masovou podporu nejširší veřejnosti vyvolávají zejména případy rozsáhlých živelních pohrom (povodně, tsunami, zemětřesení). Širší dárcovské zázemí individuálních dárců mají zejména ekologické organizace. Komunitní nadace se pokoušejí rozvíjet individuální dárcovství formou malých ale stálých srážek z platu. Z pohledu okamžitého získání prostředků jsou úspěšné také kampaně, kdy veřejnost určitý den přispívá zakoupením drobných dárků na konkrétní projekty (např. Sluníčkový den, Bílá pastelka apod.). Tyto kampaně mají vysoký, avšak pouze krátkodobý efekt. Řada neziskových organizací má velmi dobře zpracovány techniky získávání prostředků od jednotlivců, i proto se v České republice objevuje stále více individuálních dárců, kteří jednorázově nebo dlouhodobě podporují činnost konkrétní neziskové organizace vyšší finanční částkou nebo jejím prostřednictvím financují vybraný projekt či oblast. Takovým příkladem jsou např. manželé Horovi, kteří založili Fond manželů Horových spravovaný Nadací VIA. Fond financuje vzdělávání dětí z chudých rodin na Zakarpatské Ukrajině. Za svou podporu získali manželé Horovi čestné uznání správní rady Nadace VIA.
firmy Termín „firemní filantropie“ do České republiky vstoupil společně s nadnárodními firmami. Právě zahraniční společnosti otevírající své pobočky v České republice byly prvními významnými přispěvateli řady nadací a občanských sdružení. Počáteční chaotické rozdávání peněz v posledních letech firemní dárci mění ve vypracované strategie. Tuzemské i zahraniční komerční subjekty zakládají vlastní nadace a nadační fondy a zaměstnávají odborníky, kteří rozhodují o rozdělování peněz neziskovým
19
organizacím (např. Nadace České spořitelny, Nadace Vodafone, Nadační fond Veolia, Nadační fond Hyundai, Fond pomoci firmy Siemens a další). Jiné volí cestu úzké spolupráce s již existující nadací a společně vyberou oblast podpory. Nadace spravuje svěřené finanční prostředky, zajišťuje administraci grantů i kontrolu využití peněz (např. Fond T– Mobile pro regiony nebo Procter a Gamble pro mateřská centra). Další cestou je dlouhodobá a významná podpora několika málo neziskových organizací, s kterými společně realizují konkrétní projekt podporující vybranou oblast nebo problematiku (např. dlouholetý projekt občanského sdružení Bílý kruh bezpečí a Philip Morris ČR a.s., který mimo jiné přinesl změnu legislativy v oblasti ochrany před domácím násilím v ČR).
Propaguje se v České republice filantropní činnost? K nejznámějším významným akcím propagujícím filantropii patří: VIA BONA – ocenění za firemní a individuální filantropii. Iniciátory této akce jsou Citigroup Foundation a Nadace VIA a The Foundation For A Civil Society. Ocenění je určeno firmám i jednotlivcům, kteří pomáhají svému okolí, a to nejen finančními dary. Cílem ocenění je, aby se dárcovství a dobročinnost staly přirozenou součástí našeho života a firemní filantropie stále více využívanou součástí konceptu společenské odpovědnosti firem (Corporate Social Responsibility). Neziskové organizace tak mohou poděkovat svým dárcům a partnerům a firmy zase mají možnost upozornit na své dárcovské aktivity. Ceny VIA BONA lze získat v několika kategoriích: Cena pro velké firmy, Cena pro malé a střední firmy, Cena pro individuálního dárce – mecenáše, Cena za odvahu podpořit inovativní projekt. Součástí ceny jsou i finanční odměny v celkové výši 200 000 Kč (8 100 EUR), které ocenění předají dle vlastního uvážení některé neziskové organizaci. Fórum dárců ve spolupráci s CZECH TOP 100 připravilo v roce 2007 další, v pořadí již čtvrtý, ročník prestižního žebříčku firemních dárců – TOP Firemní Filantrop. Do žebříčku TOP FF se může zapojit každá firma, která podporuje, v rámci budování vztahů se svým okolím, veřejně prospěšné projekty.
ČESKÁ REPUBLIKA
Maďarsko V Maďarsku ještě organizace podle zmíněných směrnic WINGS nefungují. V Maďarsku lze za největší podporovatele považovat státní (ministerské podpory, zdroje EU, Národní kulturní fond /Nemzeti Kulturális Alap/, Národní občanský fond / Nemzeti Civil Alapprogram/atd.) a samosprávní orgány. Nejblíže k založení první komunitní nadace v Mad’arsku má iniciativní skupina vznikající u Kulatého stolu v Eger (Egri Kerekasztal).
1
Eger / Életminőségért Alapítvány
1
MAĎARSKO
22
Jak lze vytvořit komunitní nadaci? Podle zákona je nadace – v Maďarsku komunitní nadace může být jen nadací – účelovým sdružením majetku za účelem dosahování obecně prospěšných cílů, provedené na nadaci nezávislou, samostatnou právní osobou; jedná se o jednostranný právní úkon. Nadaci může za obecně prospěšným účelem obsaženým v zakládací listině zřídit fyzická osoba, právnická osoba a hospodářská společnost nedisponující statusem právnické osoby. Nadace se zanesením do rejstříku stává právnickou osobou. Základní jmění není určeno právně, obecná soudní praxe je určuje na 100 000 forintů (HUF) (cca 410 EUR). V Maďarsku doposud žádná komunitní nadace nevznikla. Proto budeme v dalším textu brát v úvahu neziskové organizace různých typů.
Jak lze financovat činnost neziskové organizace? veřejné sbírky Zákon o obecně prospěšných společnostech2 (Köznasznú szervezetekről szóló törvény, dále jen ZOPS) obsahuje několik krátkých nařízení o pravidlech veřejných sbírek. Ve shodě se zákonem nemůže být veřejná sbírka probíhající ve jménu nebo ve prospěch obecně prospěšné společnosti spojena s obtěžováním donorů či jiných osob nebo s újmou na lidských právech a důstojnosti. V uplynulých patnácti letech se rozrostl počet organizací žádajících o podporu a počítajících s dobrovolnou pomocí občanů, čímž se rozmnožily i příležitosti k podpoře. Obohatil se arzenál technik, s jejichž využitím je možné obecně prospěšnou sbírku provést,
2 V Mad’arsku existují dva typy obecně prospěšných organizací: organizace, která se kvalifikuje jako obecně prospěšná, vyvíjí obecně prospěšnou činnost vymezenou zákonem. Čelní obecně prospěšné organizace (maď. kiemelkedően közhasznú szervezet) však kromě toho plní takové úkoly, které podle zákonných opatření náleží státní organizaci nebo místní samosprávě. Nejdůležitější údaje o hospodaření zveřejňuje pomocí místního nebo celostátního tisku.
objevily se nové metody (darovací linky, mediální kampaně, bezdomovecké noviny, SMS), resp. tyto metody, které ještě v r. 1993 bylo možné označit za zřídka se vyskytující (pokladničky na veřejných místech, dobročinné akce, sbírky navázané na prodej různého zboží), se staly masovými.
daně, daňové asignace, daňové úlevy Dárci se statusem fyzické osoby mohou uplatnit podle nařízení zákona o dani z příjmů fyzických osob (Személyi jövedelemadóról szóló törvény, dále jen ZDPFO) úlevu na dani v případě daru na obecně prospěšné účely, resp. trvalé dotace. Dar na obecně prospěšné účely je mj. možné poskytnout podle ZOPS na podporu činnosti obecně prospěšné společnosti, resp. čelní obecně prospěšné společnosti. Nekvalifikuje se za obecně prospěšný dar, pokud organizace, která takový dar přijme, není evidována jako společnost obecně prospěšná. Trvalá dotace je, podle ZOPS, finanční podpora (popř. podpora ve formě cenný papírů, pokud se nejedná o fyzickou osobu) poskytnutá na základě písemné smlouvy mezi obecně prospěšnou společností a dárcem. Při trvalé dotaci se dárce ve smlouvě zavazuje k tomu, že v roce uzavření smlouvy (úpravy smlouvy) a v dalších alespoň třech následujících letech alespoň jednou ročně poskytne – v téže nebo v rostoucí výši – podporu bez protislužby.
23
Na základě ZDPFO mohou fyzické osoby žádat ze svých daní zpět 30 % z částky, jíž podpořili obecně prospěšnou společnost. Částka žádaná zpět může činit maximálně 100 tisíc HUF (cca 410 EUR) v případě čelní obecně prospěšné organizace, 50 tisíc HUF (cca 205 EUR) v případě obecně prospěšné organizace. Pokud se jedná o trvalou dotaci, může fyzická osoba žádat zpět 5 %. Celková výše uplatnitelné úlevy na dani – včetně úlevy z daru na obecně prospěšné účely – nesmí překročit 100 tisíc HUF (cca 410 EUR), resp. i zde je podmínkou hranice příjmů začínající u 6 miliónů HUF (24 600 EUR) kombinovaná s počtem zaopatřovaných. V otázce problematiky úlev na dani u obecně prospěšných darů se dostávají do konfliktu zájmy fiskální se zájmy společenské politiky. Zájmy fiskální ovlivňují nyní úlevy na daních garantované ZDPFO mnohem více než zájmy společenské. Vzkaz v současnosti platných předpisů je v tomto smyslu jednoznačný. Pokud se obecně prospěšné dary zařadí do jedné kategorie s finančními transakcemi, které mají vyloženě privátní charakter (např. spotřební úvěr, hypotéka, životní a penzijní pojištění atd.), společný strop uplatnitelných úlev dosáhne směšně nízké výše, přičemž uplatnění úlev je ohraničeno na nejnižší příjmovou skupinu (pod 6 miliónů HUF – 24 600EUR); z toho je zřejmé, že osobní dobročinnost se nevyplácí. Pro neziskové organizace a jejich činnost ve prospěch společnosti mají dary zásadní význam, což je citelné ve stále větší míře i v situaci nedostatku úlev na daních. V případě společnosti zaměřené na zisk, popř. jiných organizací, je podle ustanovení Zákona o dani z příjmu právnických osob (A társasági adóról és az osztalékadóról szóló törvény, dále ZDPPO) možné základ daně snížit o hodnotu obecně prospěšného daru. Podle definice ZDPPO je takovým darem ve prospěch obecně prospěšné společnosti, obecně prospěšné činnosti či obecně prospěšného úkolu: a) podpora, b) dotace, c) účetní hodnota bez nároku na náhradu poskytnutého prostředku, d) účetní hodnota bez nároku na náhradu poskytnuté služby; to vše musí být poskytnuto bez povinnosti splacení v daném účetním roce. Za dar (ani za trvalou dotaci) se nepovažuje taková dotace, kterou dostane organizace, jež není evidována jako obecně prospěšná a nemá takový právní status. Společnosti zaměřené na zisk si mohou ze základu daně odečíst 150 % hodnoty daru, pokud se jedná o dar čelní obecně prospěšné společnosti, 100 %, pokud jde o obecně
MAĎARSKO
prospěšnou společnost. V případě trvalé dotace činí úleva 20 %. Celková hodnota úlevy může být nanejvýš 20 % hodnoty před zdaněním, resp. 25 % v případě podpory obecně prospěšné společnosti (ať už čelní či obyčejné). V případě společností zaměřených na zisk používá zákon o dani důsledně pojem „dar“, pod kterým se rozumí jak finanční, tak nefinanční dotace. Nefinanční podpora může být věc mající hmotnou hodnotu, duševní výtvor, majetkové právo nebo služba, kterou obecně prospěšná společnost dostane bez povinnosti úhrady. Plátce daně může uplatnit úlevu na dani, pokud disponuje potvrzením vydaným obecně prospěšnou společností. Zatímco úlevy na daních pro fyzické osoby ve své podstatě zanikly, daňová politika v případě podpory neziskových organizací ze strany podniků se nezměnila, tudíž se situace na tomto poli – když už ne zlepšila – alespoň nezhoršila. Je pravděpodobné, že právě s tímto je spojena poměrně vysoká míra ochoty k darování a darcovstv, kterou vykazují maďarské podniky. Podle výzkumů pomáhají neziskovým organizacím prostřednictvím darů (převážně finančních) zhruba dvě třetiny maďarských podniků.
členský příspěvek Členské příspěvky mohou vybírat pouze spolky a svazy, nevztahuje se na nadace.
prostředky ze samosprávy Konkrétní právní úprava vztahující se na podporu od samosprávy neexistuje. Formy materiální podpory samosprávy jsou následující: – Podpora konkrétních projektů, které samospráva posoudí v první řadě cestou výběrových řízení a pro jejichž podporu vyhradí zvláštní kapitolu v ročním rozpočtu. – Trvalé příspěvky, jejichž charakteristickou formou je naturální podpora na provoz, např. zlevněný pronájem prostor a nemovitostí vlastněných samosprávou. – Dlouhodobější podpora smluvně upravená vzáměn za převzetí obecně prospěšného úkolu neziskovou organizací. Pro zajištění obecně prospěšných úkolů mohou samosprávy uzavřít dohodu s neziskovou organizací, která je schopna daný úkol převzít a má reference. Samospráva je připravena k předání úkolu – stejně jako k poskytnutí materiálních zdrojů potřebných k vykonání úkolu, pokud se přihlásí nezisková organi-
MAĎARSKO
zace disponující garancemi odpovídajícími úkolu. Předání úkolu neziskové organizaci se může uskutečnit jak v případě již započatých a samosprávou obstarávaných úkolů, tak v případě úkolů obyvatelstvem požadovaných, ale ještě neřešených. Výše uvedené typy podpory doplňují naturální podpory, jako zajištění provozu různých právně neformalizovaných kulturních skupin pomocí institutů vlastněných samosprávou nebo podpora menšinových, převážně kulturních neziskových organizací menšinovou samosprávou. I pro tyto podpory je zdrojem rozpočet samosprávy. Nejčastější formou je první zmíněná forma grantů, které poskytují téměř všechny samosprávy. Častá je také podpora naturální, poskytnutí kanceláří atd; tuto formu využívá téměř polovina samospráv. Smlouvu o vykonání obecně prospěšného úkolu obecně uzavírají pouze samosprávy větších obcí, podle posledních údajů využívá tuto možnost zhruba každá pátá obec. Kromě toho může samospráva založit tzv. veřejnou nadaci (közalapítvány)3. Veřejná nadace je taková nadace, kterou může vytvořit Národní shromáždění, vláda, místní samospráva nebo menšinová samospráva za účelem stálého zabezpečení obecně prospěšného úkolu. Zákon může založení veřejné nadace uložit. Orgán oprávněný založit veřejnou nadaci může dát vzniknout nadaci pouze ve formě veřejné nadace. Veřejná nadace se zapsáním do rejstříku stává právnickou osobou. V roce 2006 nastalo zrušení formy veřejné nadace, které sice ještě nebylo realizováno, ale od té doby není možné novou veřejnou nadaci založit.
prostředky veřejné správy Neziskové organizace mohou mít podíl na státní podpoře dvěma naprosto odlišnými způsoby. Normativní podporu navázanou na služební výkony (většinou na počet řešených úkolů) dostávají tehdy, pokud převezmou obecně prospěšné úkoly, avšak mohou se ucházet také o příležitostné podpory. Normativní podpora neznamená výlučně financování institucionalizovaných neziskových služeb (vzdělávání, sociální péče) podle kvóty „na hlavu“, ale také to, když neziskové organizace dostávají státní dotace podle
3 V Mad´arsku je to zvláštní druh veřejně prospěšné organizace
24
kvóty, v případě že převezmou nějakou společenskoorganizační funkci (např. management volného času dětí, žákovský sport). Na základě počtu tímto dotčených osob mají podíl na podpoře z rozpočtu i některé organizace zaměřené na hospodářský rozvoj nebo hospodářskou regulaci (např. vinohradnická a ovocnářská sdružení). Normativní podpora v každém případě přináší do financování jistý automatizmus a vypočítatelnost. Odpovědnost zástupců státu spočívá v tom, že musí přesně určit podmínky poukazování normativní podpory a přísně dbát na jejich dodržování. Dotyčné neziskové organizace musí jen zajistit, aby odpovídaly předem daným a všem známým kritériím. Pokud se jim to podaří, jsou oprávněny požívat podporu. Jednou z forem státní podpory je systém 1%, jehož rozdělení provádí občan. Poněvadž je pro organizace získání plátce daně a jeho jednoho procenta na svou stranu důležité, větší organizace provádí intenzivní kampaň. V roce 2003 přijal maďarský parlament zákon o Národním občanském fondu (Nemzeti Civil Alapprogram, dále NCA), jehož hlavním cílem je posílení občanské společnosti, pomoc neziskovým organizacím s plněním jejich společenských rolí, podpora partnerského vztahu a dělby práce mezi státní správou a občanskou společností v zájmu efektivnějšího naplňování státních a samosprávních obecně prospěšných úkolů. NCA je systém rozdělování podpory, který s pomocí sdružení fungujících na občanské bázi rozděluje státní zdroje bez konkrétního zásahu státu mezi neziskové organizace. V současné době podporují občanské aktivity v rámci občanského sektoru jakožto celku tři sdružení: Kolegium pro občanské služby, rozvoj a informace (Civil Szolgáltató, Fejlesztő és Információs Kollégium), Kolegium pro samoorganizaci, odbornou a regionální spolupráci (Civil Önszerveződés, Szakmai és Területi Együttműködés Kollégium) a Kolegium pro mezinárodní vztahy a evropskou integraci (Nemzetközi Civil Kapcsolatok és Európai Integrációs Kollégiuma). Je důležité poznamenat, že ač je NCA jediným celostátním, demokratickou cestou zvoleným grémiem, neplní funkci zástupce zájmů občanské společnosti, neprovozuje aktivity tohoto charakteru. Jeho úkolem je pouze co nejefektivnější rozdělení státní podpory. Z fondu mohou žádat podporu: společenské organizace (kromě politických stran, organizací hájících zájmy zaměstnavatelů a zaměstnanců, pojišťovacích společnosti a církví), nadace (ovšem ne veřejné nadace), které skutečně vykonávají aktivity odpovídající jejich poslání (nebo zakládací listině).
25
MAĎARSKO
evropské zdroje Maďarsko má od roku 2004 nárok na podpory rozvoje, které jsou k dispozici díky strukturálním fondům. Za nejdůležitější cíl jejich využití označil první Národní plán rozvoje (Nemzeti Fejlesztési Terv, dále NPR) zlepšení kvality života a za prostředky k dosažení tohoto cíle růst hospodářské konkurenceschopnosti, lepší využití lidských zdrojů, lepší kvalitu životního prostředí a vyrovnanější regionální rozvoj. V souladu s těmito prioritami bylo připraveno pět tzv. operačních programů a vznikl obecný systém grantů, jehož prostřednictvím se mohly (také) neziskové organizace v období let 2004–2006 ucházet o unijní podporu. Pět operačních programů vyhlášených v rámci NPR (v praxi zmiňované většinou jen pod zkráceným názvem) byly následující: – Operační program Rozvoj venkova a zemědělství (Agrár– és Vidékfejlesztési Operatív Program, AVOP), – Operační program Rozvoj hospodářské konkurenceschopnosti (Gazdasági Versenyképesség Operatív Program, GVOP), – Operační program Rozvoj lidských zdrojů (Humánerőforrás–fejlesztési Operatív Program, HEFOP), – Operační program Životní prostředí a infrastruktura (Környezetvédelem és Infrastruktúra Operatív Program, KIOP), – Operační program Rozvoj regionů (Regionális Fejlesztési Operatív Program, ROP).
firmy Shromážděné informace o motivaci chování dárců ukazují na to, že maďarské firmy se nacházejí přibližně v polovině cesty rozvoje, jejíž zastávky lze popsat čtyřmi postupně se objevujícími modely dobročinnosti podniků: – Neoklasický model vychází z toho, že primárním cílem podniku je růst jeho hospodářské efektivity, tudíž jeho dobročinné aktivity se omezují na ty, které k tomuto růstu mohou přispět (např. jako vhodná reklama). – Politický model vidí užitek podpory neziskových organizací v tom, že díky nim se upevňuje politická pozice podniků a v daných případech vytvářejí protiváhu vůli státních orgánů.
– Etický model je založen na tom, že hospodářská moc tržního sektoru zároveň znamená také odpovědnost a závazky. – Podle modelu definujícího podniky jako nositele rizika fungují tržní organizace pevně zapuštěny do společnosti, tudíž je jejich elementárním zájmem, aby učinily vše pro její rozvoj a mimo jiné také podporovaly neziskové organizace. Dnešní maďarskou praxi určuje především model etický. Podniky vyvíjejí dárcovské aktivity z důvodu základní solidarity a zatím jen nemnohé si uvědomily, že kromě tradiční dobročinnosti se jim jako nositelům rizika vyplatí být zodpovědnými a poskytovat materiální pomoc při řešení společenských problémů vynořujících se v jejich okolí. V tomto ohledu přinese blízká budoucnost jistě závažné změny. Již dnes lze zaznamenat mnohé náznaky toho, že připomínání společenské odpovědnosti firem (CSR) se v médiích a běžných hovorech stalo moderní. Podle výzkumů poskytují téměř dvě třetiny maďarských firem podporu jakožto dárci. Mezi nimi vzejdou dárci spíše z okruhu větších firem než menších, spíše domácích než zahraničních, mimo Budapešt.
firemní nadace Také firmy mohou založit nadaci, ukazateli o nadacích nedisponujeme, tudíž nemůžeme říci, za kolika nadacemi stojí firmy. Velkou část těchto nadací tvoří služby pro vlastní zaměstnance. Kromě toho fungují větší nadace, které slouží výzkumu a regionálnímu rozvoji. Několik významnějších příkladů: Klinická nadace pro rozvoj výzkumu EGIS (EGIS Klinikai Kutatásfejlesztési Alapítvány), Nadace Budapešťské banky pro Budapešť (Budapest Bank Budapestért Alapítvány), Pečovatelská nadace MOL (MOL Gondoskodás Alapítvány), Nadace Andráše Fáye OTP (OTP Fáy András Alapítvány), Sociální a nadace CHINOIN pro blaho (CHINOIN Szociális és Jóléti Alapítvány), Firemní nadace Vodafone (Vodafone vállalati alapítvány), Nadace Philip Morris (Philip Morris Alapítvány). Nadace založené firmami se ve svém fungování neliší od nadačního sektoru. V roce 1992 vzniklo Fórum maďarských obchodních leaderů (Hungarian Business Leaders Forum, HBLF). HBLF je společnost sdružující a zastupující vedoucí manažery, místní zástupce mezinárodních firem a vlivné manažery Maďarska, kteří jsou zaangažovaní v obchodním chování odpovědném za hospodářský a společenský život a jejichž cílem je
MAĎARSKO
podpora rozvoje Maďarska udržitelného z hlediska společenského, hospodářského a enviromentálního. Cílem HBLF je upozornit na odpovědnost čelních firem v obchodní praxi domácí i mezinárodní; dále je cílem pomoci vedoucím silám obchodního života, jakož i podporovatelům rozvoje; a dále to, aby pobízela k partnerské spolupráci a společenskému dialogu mezi světem obchodu, veřejnou sférou a neziskovými organizacemi.4
místní podnikání Firmy působící v daném místě mohou podporovat neziskové organizace výše zmíněným způsobem, vedle toho funguje v několika větších městech takový systém, že firmy bezprostředně nabízejí určitou část své daně z příjmu místním neziskovým organizacím. Místní samospráva může učinit to, že nařízením zajistí určité procento (obecně 5 nebo 10 procent) daně z příjmu místních firem neziskovým organizacím. V Budapešti tato forma podpory nefunguje, mimo Budapešť ji lze nalézt pouze v případě několika samospráv (např. v Csongrádu, Egeru, Szekszárdu, Szombathely, Tatabányi, Zalaegerszegu atd.).
regionální, státní a mezinárodní neziskové organizace Maďarské neziskové organizace se mohou u Norské nadace občanské podpory ucházet o podporu ve výši skoro šesti miliónů euro. U EGT /Nadace občanské podpory – Norský systém finanční podpory/ se mohou maďarské neziskové organizace s programy na ochranu životního prostředí, záchranu kulturního dědictví, ochranu zdraví a rozvoj ucházet o podporu v rámci programu trvajícího do roku 2011, ve kterém je na podporu neziskových organizací k rozdělení téměř šest miliónů euro. Velké mezinárodní organizace jsou přítomné i v Maďarsku. Jako příklad představíme Nadaci CEE Trust: Trust vznikl za účelem posílení občanské společnosti v zemích tohoto regionu a stabilizování udržitelného fungování zdejších neziskových organizací. V praxi to znamená, že ve zmíněných zemích Trust zajišťuje dlouhodobou podporu místním neziskovým – tzv. partnerským – organizacím, které poté z těchto zdrojů podporují místní zásadní činitele neziskového sektoru, resp. jeho strategicky důležité programy.:
26
Nadace Autonomie (Autonómia Alapítvány): nezávislá soukromá nadace vzniklá v roce 1990. Jejím cílem je napomáhat rozvoji občanské společnosti v Maďarsku. Toho chce dosáhnout především podporou místních iniciativ, díky nimž lidé v zájmu svých cílů zmobilizují také místní zdroje, které jsou k dispozici.5 Nadace pro rozvoj demokratických práv (Demokratikus Jogok Fejlesztéséért Alapítvány): DemNet pracuje pro vznik občanské společnosti v Maďarsku a jiných rozvíjejících se zemích. Jejím cílem je rozvoj neziskových organizací, růst jejich role ve společnosti a jejich udržitelnost. Za tímto účelem zajišťuje DemNet finanční zdroje pro neziskové organizace pomocí rozdělování darů a udílení grantů, stejně jako pomocí vlastních projektů. DemNet klade zvláštní důraz na podporu kolektivních iniciativ a ve své politice považuje za základní hodnoty spolupráci, transparentnost a profesionalizmus.6 Nadace United Way Maďarsko (Erőforrás Alapítvány United Way Magyarország): Síť United Way vznikla v Maďarsku v roku 1991. Dnes fungují organizace United Way již v 6 regionech země. Jejich cílem je posílení občanské společnosti a také rozvoj spolupráce občanské a ziskové sféry a podpora chybějících služeb založená na zjištění potřeb místních kolektivů, to vše prostřednictvím efektivních a transparentních sbírek. Činnostem organizací United Way pomáhají dobrovolná kuratoria za účasti firem, neziskových organizací a vedoucích představitelů místních kolektivů.7 Soros Foundation (Soros Alapítvány): v uplynulých dvou desetiletích největší – ne z maďarských státních zdrojů – nezávislá organizace, která k podpoře institucionalizace otevřené společnosti v Maďarsku přispěla celkem 150 miliony dolarů, tj. téměř 30 miliardami HUF. Nadace, která v osmdesátých letech fungovala jako katalyzátor, po změně režimu jako podpůrce na poli kultury a současného umění, v sektoru sociálním, zdravotním a vzdělávacím a také v oblasti modelových iniciativ v romské společnosti, podpořila 40 tisíc organizací a několik tisíc umělců, vědců a nadaných studentů. Ve shodě se záměry zakladatele – Györgye Sorose – se aktivity nadace do r. 2004 postupně
5 http://www.autonomia.hu 6 http://www.demnet.org.hu 4 http://www.hblf.org
7 http://www.unitedway.hu
MAĎARSKO
27
tlumily a v r. 2005 už nebyly odstartovány nové programy. Rozhodující částí činnosti nadace v tomto období bylo provedení programu Trust s cílem upevnění udržitelnosti maďarského občanského sektoru, dále ohodnocení programů nadace, dokumentace výsledků a příprava na jejich archivaci. Kancelář maďarské Sorosovy nadace byla uzavřena 31. prosince 2007.8 Maholnap Magyar Jóléti Alapítvány: Nadace holandské spolupráce (Együttműködő Holland Alapítványok, dále NHS) působí v Maďarsku od roku 1991. Toto sdružení vzniklo na popud čtyř největších holandských nadací a také za účasti mnoha menších nadací za účelem podpory sociálních projektů. Jeho cílem byla pomoc při přeměně zemí střední a východní Evropy a při rozvoji občanské společnosti. V r. 2001 nabyl právní formy oficiální nástupce NHS – Maholnap Magyar Jóléti Alapítvány. Mezi lety 1991 a 2002 podpořil skoro 300 nadací, celkem za 8 miliónů EUR (2 miliardy HUF). Při realizaci daných programů zmobilizoval trojnásobek nominální hodnoty přímé podpory ve výši více než dvě miliardy HUF jak ve sféře místních dárců–soukromých osob, tak ve sféře firemní, vládní a samosprávní.9 Nadace Ekospol (Ökotárs Alapítvány): Tato nadace chce posílením a podporou organizací chránících životní prostředí a přírodu přispět ke vzniku společnosti a demokratického institucionálního systému, které by si byly za účasti veřejnosti vědomy situace životního prostředí. Nadace Ekospol je maďarským členem EPSD (Environmental Partnership for Sustainable Development), samostatnou právnickou osobou se stala v r. 1994. Základním prostředkem pro dosažení jejích cílů je efektivní systém poskytování podpor, kterým pomáhá posílení domácího hnutí pro ochranu životního prostředí a přírody a jeho programům, kampaním a akcím. Podporuje spolupráci tohoto hnutí s dalšími sektory – především společné akce občanského hnutí a samosprávy. Nadace pro rozvoj občanské společnosti (Civil Társadalom Fejlődéséért Alapítvány, dále NROS): NROS začalo na jaře 1994 jakožto mezinárodní tréninkový program s cílem založit v Maďarsku a Polsku tréninkové organizace čerpající z domácích zdrojů
8 http://www.soros.hu 9 http://maholnap.hu
a duchovních kapacit, které by poskytovaly neziskovým organizacím pomoc v různých oblastech činnosti organizace. Po úspěchu dalšího ročního celostátního vzdělávacího programu byly v obou zemích v souladu s místními zákony zaregistrovány dvě nezávislé nadace s podobnými cíly, aby dlouhodobě sloužily organizacím domácích občanských sfér. Po léta obohacovaly a rozvíjely nejdůležitější prvky činnosti NROS.
hospodářská činnost Principem platným pro všechny neziskové organizace je to, že jejich činnost není založena na primárně hospodářsko–podnikatelských aktivitách, že zisky získané při svém působení nerozděluje, ale vydává na cíle, které jsou určeny v zakládací listině. Společenské organizace ze zásady hospodaří v zájmu uskutečnění určených cílů. Praxe této činnosti se může dít dvěma způsoby, přičemž tím primárním je aktivita podle určeného cíle, tím sekundárním je podnikatelská činnost. Pokud společenská organizace vyvíjí rovněž podnikatelskou činnost, musí příjmy a výdaje činnosti podnikatelské a činnosti určené svým cílem striktně oddělovat ve svém účetnictví. Podle nejčerstvějších statistických údajů (vztahujících se k roku 2006) má příjmy pocházející z podnikatelské činnosti (podnikání, pronájem, výnosy z finančních investic) 54% celého sektoru, ale jen 10% provozuje podnikatelskou činnost.
investice Ačkoliv to maďarský zákon nezakazuje, maďarské neziskové organizace prakticky neužívají možnost kapitálových investic, takové příjmy nejsou na úrovni celostátní nijak výrazné. Důvodem je to, že v mnoha případech nedisponují volným kapitálem, radši jej spotřebují než by investovaly. Navíc úroky jednoduchého bankovního vkladu jsou mizivé, nepokryjí ani výdaje na bankovní poplatky.
Na jakých principech lze vytvořit nadační jmění? Nadace je tradiční forma vyděleného cílového majetku. Pro nadaci je třeba zajistit majetek postačující k uskutečnění jejího cíle; majetek nadace a jejího zakladatele je třeba od sebe oddělit. Základním požadavkem je určení toho, zda ten, kdo majetkem disponuje, může použít celý majetek, nebo pouze výnosy. Zástupce nadace může, pokud to zaklá-
MAĎARSKO
dací listina dovoluje, z majetku nadace zakládat hospodářské organizace nebo instituty k plnění cílů stanovených zakládací listinou. Maďarské právo zná jen jeden druh nadačního jmění, kterým lze založit nadaci. Pojem pouze investičního kapitálu neexistuje. Podle maďarského nadačního práva může zakladatel v zakládací listině určit, k čemu a za jakých podmínek lze výchozí majetek nadace (nadační jmění) a výnosy použít, resp. nelze použít. Tudíž v případě dané nadace je třeba opatření uvedeného v zakládací listině k tomu, aby bylo nadační jmění nadace nedotknutelné.
Je jednoduché pro organizace záskat dobrovolníky? Dobrovolnická činnost v obecný prospěch je práce vykonaná pro nějakou organizaci bez nároku na protislužbu; okruh možných dobrovolnických činností určuje zákon. Účinnost Zákona o obecně prospěšné dobrovolnické činnosti (A közédekű önkéntes tevékenységről szóló törvény) zahrnuje práci tohoto druhu vykonanou pro fyzickou osobu, právnickou osobu i pro hospodářskou společnost, která není právnickou osobou, na území Maďarska a také zahrnuje práci tohoto druhu vykonanou maďarským občanem mimo maďarské území. Dobrovolníkem může být osoba způsobilá, osoba s omezenou způsobilostí, resp. osoba, která dosáhla 10. roku svého života a je nezpůsobilá z důvodu své nezletilosti. Dobrovolník může plnit činnosti, které splňují kvalifikační, zdravotní, evidenční a další podmínky dané patřičnými předpisy, jakož i činnosti, jejichž plnění není právně spojeno s danou právní formou, resp. takové, které předpisy o dobrovolnické práci nevylučují. V současnosti funguje v Maďarsku 9 dobrovolnických center: v Békéscsabě, v Budapešti, v Debrecíně, v Gödöllő, v Nyíregyháza, v Péči, v Segedíně, v Szekszárdu, v Szolnoku a v Zalaegerszeg. Tyto organizace zajišťují tři hlavní činnosti: Informují: poskytují informace o dobrovolnictví a jeho formách, možnostech a rámcích. Veškeré informace na téma dobrovolnictví – od základních pojmů po právní úpravu – je k dosažení v těchto centrech.
íěúžčéýůářš
28
Zprostředkovávají: Spojnjí nabídku hlásících se dobrovolníků s poptávkou organizací dobrovolníky hledající. Je to jedna z důležitých aktivit center, díky které mohou dobrovolníci toužící po aktivitě snadněji najít umístění u některé organizace, která právě takového dobrovolníka hledá. Popularizují: Organizují programy, resp. se podílejí na vytváření programů, které popularizují dobrovolnictví.
Jak spolupracují organizace? V Maďarsku působí několik stovek zastřešujících organizací, společností, které se dotýkají rozmanitých oborů a oblastí a které mají místní, regionální i celostátní působnost. Mezi nimi jsou největší (podle počtu členů): – Občanský parlament (A Magyarországi Civil Szervezetek Országos Fóruma) – Svaz společenských sdružení (Társadalmi Egyesülések Szövetsége, TESZ) – Konfederace společenských organizací (Társadalmi Szervezetek Konföderációja) – Maďarský svaz poskytovatelů nonprofit lidských zdrojů (Nonprofit Humán Szolgáltatók Országos Szövetsége) – Maďarský svaz ochránců přírody (Magyar Természetvédők Szövetsége, MTVSZ) V Maďarsku působí také Maďarské dárcovské fórum (Magyar Adományozói Fórum). Maďarské dárcovské fórum (MDF) je zastřešující organizace, které sdružuje dárce nezávislé na státu a politických stranách (firmy, neziskové organizace) a ve filantropii angažované soukromé osoby. MDF se snaží o to, aby se obchodní i neziskový sektor a soukromé osoby věnovali dárcovské činnosti stále častěji, více a efektivněji. Maďarské dárcovské fórum, v souladu se svými cíly, pořádá odborné i popularizační akce, konference atd. o dárcovství. Sleduje z dárcovského úhlu média a uděluje cenu TOP Firemní filantrop, kterou oceňuje nejvýraznější dárcovské počiny. Provádí výzkumy v oblasti dárcovství a zveřejňuje jejich výsledky. Pomocí newsletterů informuje zájemce o aktualitách, zprávách a událostech spojených s dárcovstvím.
29
Jak v současné době vypadá filantropní činnost? Propaguje se v Mad’arsku? Maďarská dárcovská a dobročinecká kultura se pomalu, ale stále rozvíjí. Neziskové organizace mohou získat podporu od: soukromých osob podíl dárců a dobrovolníků v populaci nad 18 let citelně vzrostl. V dospělé populaci v roce 2004 dvě třetiny dalo na nějaké dobročinné účely peníze, téměř polovina poskytla věcnou podporu a skoro 40 procent vykonalo dobrovolnickou práci mimo okruh rodiny. Zároveň je pravdou, že většina těchto dobrovolnických akcí proběhla v rámcích organizované občanské společnosti. Pouze jedna šestina z více než 6 miliónů dárců, kteří podpořili finanční nebo nefinanční podporou nějakou osobu, instituci nebo akci, – tj. skoro 12 procent celé dospělé populace – podpořili (také) neziskové organizace. Zbytek podpořil spíše přímé prosby, žebrání, sbírky vztahující se ke konkrétním osobám, záležitostem nebo katastrofám, resp. využil možnost dobročinných nákupů. Podobně nízký (celkem 8 procent dospělé populace) byl poměr dobrovolníků, kteří vykonali zdarma pomocné práce v rámci neziskového sektoru. firem Jak ukazují výsledky reprezentativního měření provedeného v kruhu samostatných firemních právnických osob, v roce 2003 podpořily neziskové organizace pomocí darů (převážně finančních) téměř dvě třetiny firem. Další pětina v daném roce sice podporu neposkytla, ale vysvětlovala to okolnostmi, většinou vlastní hospodářskou situací, a v zásadě se od možného budoucího poskytnutí pomoci nedistancovala. organizací, sdružení V roce 2006 dodalo peněžní nebo nefinanční dary obyvatelstvu nebo různým sdružením na třináct a půl tisíce organizací. Sektor poskytl pomoc ve výši skoro 134 miliard HUF (z toho téměř 128 miliard ve formě pomoci finanční), což oproti roku 2000 znamenalo nárůst o 44 %. 72 % připadlo na organizace, 28 % na soukromé osoby. Podle nejčerstvějších statistických údajů významně vzrostl poměr podpor ze státních zdrojů. V roce 2000 pocházelo ze státních nebo samosprávních rozpočtů 28 % příjmů
MAĎARSKO
celého sektoru, tento poměr v r. 2006 vystoupal nad 42 %. Paralelně s tím poměr podpory soukromé klesl z 16 na 14 %. Je pravdou, že více než 60 % z téměř 380miliardového (cca 1,55 mln EUR) státního přínosu dostaly obecně prospěšné společnosti a veřejné nadace, třebaže tyto dva typy činí pouze 6 % z celkového počtu organizací v sektoru. I tak ale v případě nadací a sdružení – tedy forem, které lze označit za klasické – představuje centrální státní podpora v rámci jejich příjmů něco více než jednu třetinu. Z finanční částky, která je státní pomocí sektoru, téměř 57 procent zůstává v hlavním městě a pouze 6,5 procenta připadne komunitním organizacím. Ročně se v Maďarsku uskuteční množství dobročinných akcí na místní, okresní, regionální i celostátní úrovni, mezi nejdůležitějšími je třeba zmínit: – televizní sbírka nadace Aranyág Alapítvány pro nemocné děti; – Cena Prima Primissima – ocenění umělců a veřejných osobností na základě hlasování publika; – sbírková kampaň Nadace proti dětské rakovině (Gyermekrák Alapítváyny); – Dárcovská linka (Adományvonal) – za podpory maďarského Telecomu Rt mohou různé organizace sbírat dary vždy po dobu dvou měsíců; – sbírka Nadace pro poskytnutí stravy dětem (Gyermekétkeztetési Alapítvány); – vánoční sbírková akce „Krabice od bot“ („Cipősdoboz“) maďarské Maltézské pomoci (Magyar Máltai Szeretetszolgálat) a maďarského Červeného kříže pro děti; – Cena TOP Firemní filantrop (Legkiemelkedőbb Üzleti Adományozó) – cena MDF.
Slovensko V současnosti na Slovensku působí deset komunitních nadací, všechny jsou členy Asociace komunitních nadací (A.K.N.)
1
Prešov / Komunitná nadácia Prešov
6
Veľký Šariš / Komunitná nadácia Veľký Šariš
2
Bratislava / Komunitná nadácia Bratislava
7
Bardejov / Komunitná nadácia Bardejov
3
Trenčín / Trenčianska nadácia
8
Nitra / Nitrianska komunitná nadácia
4
Liptov / Komunitná nadácia Liptov
9
Pezinok / Revia – Malokarpatská komunitná nadácia
5
Lipany / Komunitná nadácia Modra Torysa
10
Banská Bystrica / Komunitná nadácia Zdravé Mesto
7 5 6 4 3 10
9 2
8
1
SLOVENSKO
32
Jak založit komunitní nadaci? Na Slovensku komunitní nadaci může založit sdružení nebo nadace, ale také fyzické osoby. Obvykle zakladatelem komunitní nadace je město a skupina občanů, kteří sdílejí stejné cíle. Nadace jsou v právní řeči více sdružením financí, kapitálu, prostřednictvím kterého chtějí jejich zakladatelé společné zájmy podporovat. Komunitní nadace už ve svém názvu nesou slovo „nadace”, čímž se hlásí k nejvhodnější právní formě pro svoje fungování. Většina komunitních nadací na Slovensku (protože KN na Slovensku se vědomě rozvíjejí, jako organizace poskytující granty) dospěla, nebo dospěje do stádia, ve kterém jestli chce zachovat status poskytovatele grantů, zvolí nebo si zvolila právní status této misi nejbližší a tím je právní status nadací. Proto se dále budeme zabývat touto právní formou. Zákon o nadacích definuje nadaci jako účelové sdružení majetku, které slouží na podporu veřejně prospěšného účelu. Jde zejména o rozvoj a och-ranu duchovných a kulturních hodnot, ochranu a tvorbu životního prostředí, ochranu zdraví, ochranu práv dětí a mládeže, rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a plnění individuálně určené humanitní pomoci pro jednotlivce nebo skupinu osob, které se ocitly v ohrožení života nebo potřebují naléhavou pomoc při postižení živelnou pohromou. Pro založení komunitní nadace je nutno shromáždit nadační jmění. Při vzniku nadace je nadační jmění tvořené vklady jednotlivých zakladatelů. Hodnota majetkového vkladu každého zakladatele je nejméně 20 000 SKK (660 EUR) Minimální hodnota nadačního jmění je 200 000 SKK (6 600 EUR).
Z jakých zdrojů může komunitní nadace získávat prostředky pro svoji činnost? veřejné sbírky Veřejné sbírky upravuje Zákon o veřejných sbírkách a lotériích a jiných podobných hrách. Veřejné sbírky jsou pořádány za účelem získání prostředků od občanů a organizací na předem určený veřejně prospěšný účel dobrovolným poskytovaním příspěvků. Sbírku může uspořádat jen organizace a to na základě svolení, které na písemnou žádost vydává orgán státní správy. Před vydáním svolení se sbírka nesmí ani konat ani zveřejňovat.
Komunitní nadace mají právo teoreticky pořádat veřejné sbírky. V praxi nadace kvůli složitosti legislativy nerealizují veřejné sbírky, naopak často poskytují aktivním skupinám občanů možnost v případě zájmu místo veřejné sbírky otevřít si nadační fond, hlavně tehdy jestli zaměření veřejné sbírky se ztotožňuje s misí Nadace.
dary, daňové asignace a daňové úlevy Daňový plátce, který je právnickou osobou, je oprávněný vyhlásit v daňovém přiznání ve lhůtě na podání daňového přiznání, že podíl zaplacené daně do výšky 2% se má poukázat jím určeným přijímatelem. Podíl zaplacené daně je nejméně 250 SKK (8 EUR), V případě fyzických osob se jedná o nejmenší částku 100 SKK (3,5 EUR).
33
SLOVENSKO
2% z CIT a PIT je možno poskytnout přijímateli a použít jen na účely, které jsou předmětem jeho činnosti, jestli předmětem jeho činnosti jsou: ochrana a podpora zdraví; prevence, léčba, resocializace drogově závislých v oblasti zdravotnictví a sociálních služeb, podpora sportu dětí, mládeže a občanů zdravotně postihnutých, poskytování sociální pomoci, ochrana a tvorba životního prostředí, podpora lidských a občanských práv, zachování kulturních hodnot. Správce daně poukáže podíl zaplacené daně přijímateli uvedenému ve vyhlášení. Přijímatel použije poskytnutý podíl zaplacené daně na činnosti nejpozději do konce roku následujícího po roku, ve kterém mu byl podíl zaplacené daně poukázaný. Mechanizmus 2% jak od právnických tak i právnických osob nelze využít pro vytváření nadačního jmění. Tato právní úprava pomohla KN hlavně v jejich partnerstvích s dárci z korporačního prostředí. Protože jednoznačně určila korporacím výšku podpory, kterou si mohou dovolit poukázat na veřejně prospěšný účel z prostředků, které už odvedly ve formě daní. To znamená, že umožnila hlavně podnikatelům určit jednoznačně finanční hodnotu partnerství. Tento mechanizmus se stal podnikateli využívaný – každoročně ho využije více než 90% podnikatelských subjektů platících daně. Na druhé straně i samotné KN přiznávají, že tento mechanizmus (protože „dárci“ všechny poukázané prostředky poskytují z financí, které jim už po zdanění nepatří) deformuje dárcovství (schopnost darovat ze svých vlastních prostředků) na Slovensku a v jejich komunitách.
členské příspěvky Nadace nemají členy a proto nevyužívají tohoto zdroje
prostředky ze samosprávy Každá samospráva upravuje tyto regulace sama pro sebe, formou přijetí Všeobecně závazného nařízení. V zásadě může být KN přímo součásti obecného rozpočtu, pak se při přijímaní rozpočtu na následující období neposuzuje organizace a její aktivity, ale jen výška příspěvku na dané období (týká se to více než 80% komunitných nadací). V ostatních případech může KN vstoupit jako každá jiná nezisková organizace do
připravených grantových programů, či schémat, které si samospráva za účelem rozvoje veřejně prospěšných iniciativ a institucí vytvořila, nebo může KN poskytnout svoje služby administraci grantových mechanizmů na základě dohodnutého kontraktu. Slovenské KN využívají všechny typy interakce se samosprávou, protože mají se samosprávou totožnou misi. Hlavně v komunitách s nižším ekonomickým výkonem jsou samosprávy důležitým partnerem KN.
veřejné prostředky Na Slovensku není, kromě nepřímé podpory prostřednictvím umožnění daňové asignace, možnost pro KN získat veřejné prostředky. Stát podporuje činnost veřejně prospěšné organizace prostřednictvím resortů, například ministerstvo zdraví podporuje organizace zabývající se ochranou zdraví a profilaktikou. Teoreticky komunitní nadace se mohou ucházet o prostředky z veřejné správy, ale to nedělají, protože by to nebylo v souladu s misí komunitní nadace.
evropské prostředky Komunitní nadace mají možnost zúčastňovat se realizace EÚ projektů, Slovenská republika však žel, nemá ve své strategii speciální program určený rozvoji komunit či komunitních lídrů, a také žádný ze strukturálních programů EÚ není určen na realizaci komunitních grantových schémat, takže jestli KN vstoupí do realizace EÚ projektů jde vědomě proti svoji hlavní ambici, být grantovou organizací. Jsou komunitní nadace, které po diskusi ve svých orgánech zamítly účást na realizaci EÚ projektů. Jiné KN realizují projekty zaměřeny hlavně na rozvoj partnerství v komunitě, všeobecné ale i specifikované vzdělávání v komunitě nebo na projekty se sociálním zaměřením. Protože téměř každá komunita vnímá jako jeden z největších svých problémů nezaměstnanost, jsou programy EÚ, ve kterých figurují KN zaměřené na posilování šancí zaměstnat se. Třeba však připomenout že KN, které se projektů EÚ zúčastňují, vnímají rozdíl v naplňování své mise prostřednictvím realizování grantových programů a jednoznačně deklarují rozvoj své instituce i v tomto ohledu.
SLOVENSKO
firmy Společensky odpovědné podnikání momentálně funguje jako dobrovolný marketingový koncept korporace, ke kterému se hlásí většina významných korporací na Slovensku, hlavně z důvodu, že tento koncept přinesl zahraniční vlastník nebo spoluvlastník korporace. Existuje skupina podnikatelů, která se za účelem rozvoje CSR sdružila do skupiny Business Leaders Fórum, (http://www.blf.sk) kterou pomáhá rozvíjet Nadaci Pontis. Součástí CSR je i dárcovské chování se Korporací. Díky snahám organizací, které mobilizují zdroje pro občanskou společnost dokáží dnes už mnohé korporace na Slovensku odlišit dárcovství z vlastních prostředků, od poukazování 2% podílu ze zaplacené daně, asignačního mechanizmu a sponzorství. Sponzorství je nejvyužívanějším nástrojem korporací při spolupráci s neziskovými organizacemi( včetně KN) avšak korporace od něho očekávají protislužby, které ne vždy jsou organizace schopné zrealizovat. Druhý největší balík financí v korporacích představují finance z asignace 2%. Korporace tu mají možnost poukázat finanční příspěvky vícerým partnerům. Zájmem korporace je dárcovsky se chovat nejen při vyplňování daňového přiznání, ale během celého roku, proto si často za partnery volí organizace poskytující jim nadační grantové mechanizmy. Při větších sumách korporace zakládají vlastní Nadace, při nižších sumách, které produkují menší a střední společnosti definované konkrétní komunitou takový servis velmi úspěšně nabízejí právě KN. Dárcovství, ve kterém bez jakékoliv pomocní motivace korporace poskytují na naplnění veřejně prospěšných účelů na Slovensku existuje. Není však tak dobře popsané ani sledované jako předcházející formy interakcí. Týká se zájmů, které se často překrývají se zájmy korporaci, při jejich budovaní komerční značky či povědomí. Nebo jsou dány motivací lidí kteří korporaci vlastní a jsou tak spíš součástí jejich individuálního dárcovství. Korporace spolupracují jak s jednotlivými komunitními nadacemi tak i celou A.K.N.S Jejich působnost lze rozdělit do dvou skupin: firmy, které chtějí proniknout do co možná největší cílové skupinyna území celého Slovenska, spolupracují obvykle s A.K.N.S (například Slovenská sporitelňa), jiné, kterým záleží hlavně na vlastních zaměstnancích a jejich rodinných a přátelských kruzích, navazují spolupráci s jednotlivými komunitními nadacemi, které působí v místě, kde KN sídlí (například Pivovary SABMiller se sídlem ve Velkém Šariši).
34
firemní nadace Mechanismus 2% výrazně přispěl ke vzniku specifické formy firemních nadací na Slovensku. Nadace jsou tvořené z příspěvků korporací, často mají přímo jméno a marketingové znaky korporace, která je založila a přispívá na ně. Na druhé straně zákon striktně určuje použití finančních prostředků. Jednak jejich veřejně prospěšný charakter, a na druhé straně jejich administrativní mechanizmy (čas do kdy je musí nadace použít, způsob účtování evidence monitoringu a kontroly). Tyto korporační Nadace dnes jako kdyby nahrazují na Slovensku rozvojové zahraniční grantové programy, ale i grantové programy z veřejných zdrojů. Takové nadace jsou zřizovány hlavně nadnárodními společnostmi, pro které asignační suma je vyšší než 10 mil. SKK (330 000 EUR). Pro některé z těchto Nadací je koncept KN na Slovensku zajímavý hlavně pro to, že KN sdružené v Asociaci svými aktivitami pokrývají potřeby asi 1.2 milionu obyvatel Slovenska, co je pro tyto korporace zajímavé. Jsou známé projekty, které byly korporačním nadacím nabídnuty celou Asociací KNS a které jsou úspěšně realizovány už několik let. (Projekt Klubů dárců či Projekt mladých filantropů).
místní podnikání, firmy Na Slovensku je velmi slabá střední vrstva, menší podnikatelé nedisponují velkými prostředky, ze kterých by mohli podporovat veřejně prospěšné činnosti. Podpora z místních firem má nejčastěji podobu věcnou, materiální, výrazně menší je podpora finanční. Výjímkou jsou organizace ve velkých městech.
místní, regionální, mezinárodní neziskové organizace Přímá podpora KN dnes už není předmětem grantového programu jiných nadací či neziskových organizací, tak jak tomu bylo v předcházejícím desetiletém období. KN mohou žádat o grantovou pomoc z nadaci zaměřených na rozvoj v kterékoli oblasti veřejně prospěšného působení, ale jde o podporu operačních aktivit, tj. málo významnou pro rozvoj původní mise KN. V současné době žádná ogranizace ani instituce nepodporuje komunitní nadace. Posledním dárcem, který stáhl svou pomoc byla Nadace C.S. Motta.
35
SLOVENSKO
investice Majetek, který tvoří nadační jmění, se skládá ze dvou částí: registrovaného nadačného jmění (nadačné imanie) a ostatního majetku. Nadačné imanie není možné darovat, vložit jako vklad do obchodní společnosti, zatížit ani použít na zabezpečení závazků nadace, ani na zabezpečení závazků třetích osob. Peněžní prostředky tvořící nadační jmění možno použít jen na nákup nemovitostí a nejlikvidnějších a nejmíň rizikových cenných papírů. Ostatní majetek nadace, který není součástí nadačního jmění nebo nadačního fondu, tvoří peněžní prostředky, cenné papíry, jako i jiná majetková práva a jiné majetkové hodnoty ocenitelné penězi. Tento majetek je možno použít pro investování a a financováná hospodářské činnosti, jejichž výnosy jsou určeny na realizaci cílů uvedených ve statutu organizace.
hospodářská činnost V otázce podnikání zákon určuje, že nadace nemůže podnikat s výjimkou přenechání nemovitostí do nájmu, organizování kulturních, vzdělávacích, společenských nebo sportovních akcí, jestli touto činností účinněji využije svůj majetek a tato činnost bude v souladu s veřejně prospěšným účelem nadace.
Na jakých principech je možné budovat nadační jmění ? Majetek nadace je rozdělený na majetek tvořící nadační jmění, nadační fond a ostatní majetek nadace. Jde o vnitřní dělení majetku z důvodu odlišného právního režimu pro jednotlivé instituty. Nadační jmění je majetek nadace, který se zapisuje do rejstříku nadace. Při vzniku nadace je nadační jmění tvořeno vklady jednotlivých zakladatelů. Minimální hodnota nadačního jmění je 200000 SKK (6 600 EUR), přičemž tuto minimální hodnotu mohou tvořit jen peněžní prostředky nebo nemovitosti. Hodnotu převyšující 200 000 SKK (6 600 EUR) mohou tvořit i movité věci, cenné papíry, jako i jiná majetková práva a hodnoty ocenitelné penězi. Zákon zakazuje hodnotu nadačního jmění snížit.
Existují právní normy týkající se základiny, které stanoví: dovolené zdroje posilující základinu, jakou hodnotu mohou tvořit jen peněžní prostředky nebo nemovitosti, movité věci, cenné papíry, jako i jiná majetková práva a hodnoty ocenitelné penězi, možnosti investice základiny. Majetek, který tvoří nadační jmění, není možné darovat, vložit jako vklad do obchodní společnosti, zatížit ani použít na zabezpečení závazků nadace, ani na zabezpečení závazků třetích osob. Peněžní prostředky tvořící nadační jmění možno použít jen na nákup nemovitostí a nejlikvidnějších a nejméně rizikových cenných papírů. Všechny nadace registrované na Slovensku musí při své registraci složit nadační jmění ve výši 200 000 SKK ( 6 600 EUR). Na Slovensku je registrovaných více než 400 nadací. Registrované nadační jmění všech slovenských nadací mělo k 31. prosinci 2006 hodnotu 323 933 614 SKK (cca 10 688 000 EUR).
Je snadné/těžké získat dobrovolníky? V komunitních nadacích pracuje i navzdory tomu, že nemá oporu v existující legislativě, mnoho dobrovolníků.
Mladí lidé. Většinou je zajímá konkrétní práce v komunitě, takže velmi rádi pracují při realizaci projektů v ulicích měst. Jedná se o aktivity, kterých cílem je oslovit potenciální dárce–jednotlivce prostřednictvím eventových aktivit na otevřených aktivitách v ulicích měst či obcí: například účast KN na veřejných aktivitách typu oslava Mezinárodního dne zeleně, Den Dětí, výročí založení města atd. Účastní se taktéž komornějších akcí jako jsou plesy, aukce či divadelní představení. Velký úspěch však má v KN projekt mladých filantropů, který mladé lidi vtahuje přímo do nadačního působení (mladí lidé na takzvané mládežnické grantové kola získávají finance, hledají projekty, pomáhají jejich tvůrcům, vyhodnocují předložené projekty a monitorují jejich průběh).
SLOVENSKO
Senioři Většinou pro KN využívají svůj odborný potenciál. Prostřednictvím Správní rady nebo speciálních pracovních skupin či orgánů nadací (poradní výbory, marketingové, či investiční výbory) věnují nadacím svoje schopnosti v institucionálním rozvoji. Mohou také použít svoje stanoviska pro získávání finančních prostředků. K nejznámějším dobrovolnickým organizacím patří: Arcidiecézní charita – sdružuje dobrovolníky, jenž poskytují své služby ve prospěch bezdomovců, opuštěných matek s dětmi, obyvatelům azylových domů či seniorů. C.A.R.D.O. – je organizací posílající dobrovolníky do organizací, které potřebují dobrovolnickou podporu při různých pracích jako: u stavby kostela, v hospicích, v oblasti ochrany životního prostředí. C.A.R.D.O. rozvíjí systém komplexní péče o dobrovolníky a o jejich vzdělání. Centrum dobrovolnictví – je sítí center na slovenských vysokých školách, která prostřednictvím dobrovolnictví zvětšuje lidský kapitál, usiluje o zlepšování kvality života a přispívá k vytváření občanské společnosti.
Jak komunitní nadace spolupracují? A.K.N.S (Asociácia komunitných nadácií Slovenska) a v roce 2003 a sdružuje 10 komunitních nadací na Slovensku. Její úlohou je: garantovat kvalitu činnosti komunitních nadací – členů asociace, realizovat aktivity, které přispějí k profesionalizaci a rozvoji komunitních nadací na Slovensku, realizovat vzdělávací a osvětové aktivity s cílem informovat veřejnost o činnosti komunitních nadací, získávat finanční zdroje prioritně pro řádné členy asociace, poskytovat informace členům asociace, dále k třetím osobám, vykonávat publikační a vydavatelskou činnost a podporovat výměnu informací mezi členy, aktivně obhajovat zájmy komunitních nadací v souladu s jejich misí směrem navenek – k partnerům z jednotlivých sektorů a v jednotlivých oblastech, směrem dovnitř – v neziskovém sektoru, podporovat legislativní a ekonomické nástroje pro rozvoj dárcovství na Slovensku, iniciovat spolupráci s podobnými subjekty v zahraničí.
36
Asociácia KNS má společnou webovou stránku v slovenském i anglickém jazyce, která poskytuje link na všechny členské komunitní nadace. Takto je postaráno o aktuální informaci o aktivitách členů Asociace. Asociace má svoje pravidelná členské setkání, na kterých dochází k vzájemnému informování, výměně informací a zkušeností, reagování na aktuální výzvy související s tvorbou legislativy, či plánování společných projektů. Navíc Asociace produkuje i společné závěrečné hodnotící zprávy, jako i základní informační materiály ke společným projektům jakými jsou „Kluby dárců“, či „Mladí filantropové“. Fórum dárců (Fórum donorov) je asociace předních organizací, které poskytují granty třetím osobám. Posláním FD je rozvoj slovenského nevládního neziskového sektoru, posilnění postavení donorů, podpora a prosazování myšlenky zodpovědného dárcovství a filantropie v Slovenské republice, jako i aktivní spolupráce a výměna informací s organizacemi podobného zaměření na mezinárodní úrovni. Asociácia komunitních nadaci je Slovenska členem FD. FD vytváří prostor na navazování spolupráce a kontaktů, poskytuje možnosti prezentace programů, aktivit a příkladů dobré praxe z oblasti dárcovství a vytváří předpoklady na efektivní komunikaci a mezisektorovou spolupráci. FD umožňuje svým členům podílet se na programových aktivitách sdružení. Členství ve FD přináší výhody především v následujících oblastech: navazování spolupráce a partnerství, využívání služeb informačního centra, referenčního centra, vzdělávacího centra a odborného centra. Umožňuje také společné reprezentování své činnosti.
Jak vypadá v současné době filantropní činnost na Slovensku? individuální osoby: Slovensko je silně religiózní krajina, takže velmi populární a rozšířené je tu charitativní dávání. Odráží se to na úspěšnosti velkých sbírek, hlavně v takových oblastech jako je zdraví a zdravotní prevence, sociální práce či práce s dětmi a mládeží.
37
Větší problém je vzbudit zájem o dárcovství za účelem podpořit témata v zahraničí (například neměla větší úspěch ani sbírka na pomoc postihnutým novoroční „tsunami“ v Malajsku, navzdory tomu, že v postihnutých oblastech se nacházeli i slovenští turisti). Společenský vývoj po roku 1989 je ovlivněný politickým bojem a slovenské mimovládní organizace jsou žel aktivní součástí toho boje. To s sebou nese i negativní kampaň proti nim ze strany politických rivalů. Politici často veřejně vyprávějí o netransparentnosti na jedné straně a přebytku financí na druhé straně v neziskovém sektoru. Takovéto informace způsobují pokles důvěry vůči dobročinnosti, hlavně mezi potenciálních individuálních dárců. firmy, podnikatelé: Po 1989 roku nastalo na Slovensku oživení ekonomiky. Tento růst je provázen i vznikem jistého přebytku jak u podnikatelských subjektů tak u jednotlivců. Tento nadbytek tvoří dobrou pozici pro dárcovství. Tak jak se píše nahoře, rozhodující vliv na firemní dárcovství měla skutečnost, že většinu slovenských korporací vlastní zahraniční vlastníci, kteří přinesli na Slovensko koncept CSR. K institucionalizované filantropii zase výrazně dopomohl koncept daňové asignace. organizace, sdružení: Významný vliv mají organizace, které jsou pokračovateli grantové činnosti organizací realizujících zahraniční rozvojovou pomoc. Vznikly dva typy institucí: Nadace Ekopolis – pokračovatelka programu Environmetal Partnership for Central and Eastern Europe, Nadace otevřené společnosti – Nadácia otvorenej spoločnosti – pokračovatelka Open Society Fond, Nadácia Pontis – pokračovatelka programu US AID, Nadácia Socia a další. Tyto nadace úspěšně působí při realizaci většiny zahraničních podpůrných programů (jakými jsou program Norského království nebo Švýcarské vlády). Úspěchy sklízí také díky své schopnosti spolupracovat s korporačními dárci. Podpůrné organizace, které získávají prostředky ve prospěch občanské společnosti, nabízí svoje schopnosti a zkušenosti k profesionálnímu spravování grantových programů (například FD, Nadace Pontis, Centrum filantropie).
SLOVENSKO
Je na Slovensku propagována filantropní činnost? K nejvýznamějším kampaním a společenským akcím propagujícím filantropii patří: Hodina dětem. Je to celostátní a celoroční veřejná sbírka Nadácie pre deti Slovenska. Hlavní myšlenkou veřejné sbírky je oslovit jednotlivce a společnosti na Slovensku, aby darovaly „výdělek jedné hodiny“ dětem a mladým lidem. Aktivitami sbírky jsou: Celostátní mediální kampaň, jejíž vyvrcholení je v závěrečném gala programu – Velká aukci uměleckých děl. V roce 2007 sbírka se konala v 639 komunitách na Slovensku. Doposud proběhlo 9 ročníků sbírky, průměrně se v rámci sbírek každoročně vysbírá 12 mil SKK (téměř 400 000 EUR). Liga proti rakovině, unikátní projekt Dne narcisů. Téměř 95% populace Slovenska tento projekt zná a hodnotí ho pozitivně (zdroj: průzkum Soria&Grey, květen 2006). Den narcisů se už tradičně koná v dubnu každého roku. Během jediného dne vyrážejí do ulic měst a obcí stovky dobrovolníků s pokladničkami, aby veřejnost měla možnost vhodit do nich libovolný příspěvek. Finance vysbírané v Den narcisů přerozděluje do projektů prevence, nebo výzkumu. V roce 2007 sbírat pomáhalo 543 subjektů s 13 488 dobrovolníky, vysbírali 20 678 712 SKK (téměř 670 000EUR), a v roce 2008 pomáhalo 568 subjektů a jen v samotné Bratislavě vysbírali 5.3 mil SKK (téměř 175 000 EUR). Lesoochranárske zoskupenie VLK, Kúp si strom – Environmentální organizace odkoupila území, na kterém se nacházel vzácný les a vyhlásila na něm soukromou přírodní rezervaci. Na koupi území potřebovala 3.2 mil SKK (cca 105 000 EUR). Organizace vyhlásila celonárodní sbírku, ve které si symbolicky mohli lidé koupit za cenu 1000 SKK (cca 33 EUR) svůj strom v rezervaci. Sbírka probíhala na frekventovaných ulicích měst nebo tam, kde se konala nějaká společenská akce. Sbírka byla doprovázena informační kampaní, která poskytovala informace o terénu a důvodech jeho ochrany. V průběhu roku byla sebraná potřebná částka. Via Bona Slovakia – je to ocenění za filantropii pro společensky odpovědné firmy a podnikatelé. Posláním ocenění je šířit myšlenku firemní filantropie jako součásti spo-
SLOVENSKO
lečenské zodpovědnosti firem a vyjádřit poděkování a veřejné uznání firmám a podnikatelům, kteří podporují veřejně prospěšné aktivity. Soutěž má následující kategorie: − Hlavní cena pro velké podniky za realizované filantropické aktivity a strategický přístup k firemní filantropii a zodpovědnému podnikání. − Hlavní cena pro malé a střední podniky za realizované filantropické aktivity a strategický přístup k firemní filantropii a zodpovědnému podnikání. − Cena za dlouhodobé partnerství přispívající k řešení společenského problému a posílení partnerské mimovládní organizace. − Cena za podporu veřejně prospěšné činnosti v regionu pro firmu nebo podnikatele, který podporuje projekty přispívající k řešení problémů v regionu. − Cena za odvahu podpořit inovační projekt realizovaný v neprobádané oblasti nebo netradiční formou. − Čestné uznání za mediální přínos v rozvoji firemní filantropie a společenské zodpovědnosti na Slovensku. TOP firemní filantrop. Forum dárců každoročně sestavuje a zveřejňuje žebříček TOP firemní filantrop, který poskytuje přehled o největších firemních dárcích na Slovensku. Top firemní filantrop je jediný žebříček v Slovenské republice, který sleduje firemní dárce podle objemu rozdělených prostředků. (Netýká se financí určených na firemní sponzoring a prostředků z daňové asignace). INEKO, Institut pro ekonomické a sociální reformy – Soutěž o nejlepší roční zprávu Vyhodnocuje se elektronická výroční zpráva neziskové organizace za příslušný kalendářní rok, vyhotovená v slovenském jazyce a uveřejněná na internetové stránce organizace. Hodnotí se následující kriteria: komunikační a technická úroveň, dostupnost a možnost využití.
38
Polsko
9
Białobrzegi / „Koalicja dla Młodych” – Fundusz Lokalny Ziemi Białobrzeskiej
10
Radom / Stowarzyszenie Centrum Młodzieży „Arka”
11
Leżajsk / Leżajskie Stowarzyszenie Rozwoju
12
Lesko / Fundacja Bieszczadzka „Partnerstwo dla Środowiska”
13
Zaleszany / Stowarzyszenie Młodzieży Katolickiej „Wolni od Uzależnień”
14
Hajnówka / Stowarzyszenie Samorządów Euroregionu Puszcza Białowieska
15
Sokółka / Fundacja „Sokólski Fundusz Lokalny”
16
Tczew / Fundacja Pokolenia
1
Bystrzyca Kłodzka / Fundusz Lokalny Masywu Śnieżnika
2
Biłgoraj / Fundacja Fundusz Lokalny Ziemi Biłgorajskiej
3
Zelów / Stowarzyszenie Dobroczynne „Razem”
4
Tomaszów Mazowiecki / Stowarzyszenie Dobroczynne „Lokalny Fundusz Roku 2000”
5
Tarnów / Stowarzyszenie Centrum Animacji Społecznej HORYZONTY
6
Płock / Fundacja Fundusz Lokalny Ziemi Płockiej „Młodzi Razem”
7
Warka / Stowarzyszenie W.A.R.K.A. – Wizja, Aktywność, Rozrywka, Kultura, Alternatywa
17
Kwidzyn / Lokalna Fundacja Filantropijna „Projekt”
8
Zielonka / Zielonkowskie Forum Samorządowe
18
Czerwionka–Leszczyny / Fundacja Fundusz Lokalny „Ramża”
V Polsku vzniklo doposud 20 komunitních nadací, jejichž vývoj je podporován a pozorován Akademií rozvoje filantropie. Komunitní nadace nemá v Polsku právní definici. V praxi však všechny současně působící komunitní nadace působí jako nadace nebo sdružení a proto otázky popisované v této stati se budou týkat právě těchto právních forem. Navíc, od roku 2004 ve spolupráci s Akademií jsou tvořeny tak zvané místní grantové organizace (lokalne organizacje grantowe, dále LOG), jejichž působnost se podobá působnosti komunitní nadace. Několik z nich zamýšlí vytvořit v brzké době komunitní nadaci. Do programy byly pozvány jak komunitní nadace také LOGy. Do programu se přihlásilo celkem 28 polských organizací – 15 již působících komunitních nadací a 13 nově vytvářených KN. Všechny číselné údaje obsaženy v tomto raportu se týkají zmíněných 28 organizací.
19
Gierałtowice / Forum Młodzieży Samorządowej w Gierałtowicach
24
Elbląg / Fundacja Elbląg – Fundusz Lokalny Regionu Elbląskiego
20
Rybnik / Centrum Rozwoju Inicjatyw Społecznych CRIS
25
Iława / Stowarzyszenie na rzecz Tworzenia Przyjaznego Środowiska Wychowawczego Dzieci i Młodzieży Iławskiej „Przystań”
21
Żywiec / Żywiecka Fundacja Rozwoju 26
Koszalin / Fundacja Nauka dla Środowiska
22
Gołdap / Gołdapski Fundusz Lokalny 27
Stargard Szczeciński / Stowarzyszenie „Serce Dzieciom”
23
Nidzica / Nidzicki Fundusz Lokalny 28
Szczecinek / Fundusz Lokalny Miasta Szczecinek – Fundusz Tratwa
26
22
24 28
16 17
25 15
23 27
14 6
8
7 4
9
3
10
13
2 11
19
1
5
20 18
21
12
POLSKO
42
Jak založit komunitní nadaci? V Polsku komunitní nadaci může založit sdružení nebo nadace. V souladu se zákonem o sdruženích (Ustawa Prawo o Stowarzyszeniach) k založení sdružení není nutno zabezpečovat zakladatelské jmění. K založení je třeba nejméně 15 fyzických osob – členů zakladatelů a předložení nezbytných dokladů v soudu. Jinak je tomu v případě nadace: může jí založit jedna fyzická nebo právní osoba, je však od ní vyžadován minimální majetek, nutný pro založení organizace. Ačkoliv minimální hodnota tohoto jmění není právem určena, v praxi to je obvykle nejméně 500–1000 PLN (145 – 290 EU). Pouze v případě, kdy nadace chce provozovat hospodářskou činnost, její majetek pro tento účel nemůže být menší než 1000 PLN (290 EU). Ačkoliv existují strukturální odlišnosti mezi nadací a sdružením, na základě obou lze založit komunitní nadaci. Zakladatelem nebo spoluzakladatelem jak nadace tak i sdružení může být místní samospráva (v případě sdružení sdružení právní osoby mohou být podporujícími členy). Z hlediska komunitních nadací nejdůležitějšími dokumenty jsou následující zákony: Zákon o sdruženích (Ustawa Prawo o Stowarzyszeniach), Zákon o nadacích (Ustawa o fundacjach) a Zákon o veřejně prospěšné činnosti a dobrovolnictví (Ustawa o działalności pożytku publicznego i wolontariacie), jenž byl schválen 24. dubna 2003 roku. Upravuje podmínky vyvíjení veřejně prospěšné činnosti neziskovými organizacemi. Organizace, jež získá status veřejně prospěšné organizace, může využívat výsady získání 1% z daně z příjmu od fyzických osob. Zákon nabyl platnosti v roce 2004.
Jak může komunitní nadace získat prostředky pro svou činnost? veřejné sbírky Pro uspořádání veřejné sbírky je zapotřebí dostat svolení příslušného orgánu: starosty, primátora, předsedy krajského úřadu nebo Ministra vnitra (to závisí od rozsahy pořádané sbírky). Svolení je vydáváno na určitý termín, ale může být prodlouženo. Sbírka je veřejná tehdy, když kruh potenciálních odběratelů není určen a je nedefinovatelný. O výsledcích sbírky a způsobu naložení se získanými prostředky je nutno informovat jak schvalující orgán tak veřejnost, například formou novinové zprávy.
V praxi veřejné sbírky jsou poměrně častým fundrisingovým nářadím, využívaným neziskovými organizacemi, hlavně pak v rámci různých společenských akcí. Podle evaluace polských komunitních nadací provedené v roce 2005 roku10 veřejné sbírky jsou nejčastěji používaným a nejúčinnějším způsobem získávání prostředků. Všechny tehdy dotázané organizace hodlaly pořádat sbírky během masových společenských akcí. V současné době k veřejným sbírkám patří často používané takové metody sbírání prostředků jako sbírky SMSkové či systém audiotele. Nejčastěji je používájí velké
10 Ke konci roku 2005 byl proveden průzkum rozvoje komunitních nadací v rámci Projektu zveřejňování nových modrlů financování místních občanských iniciatív Programu Třetí sektor.
43
POLSKO
organizace, jenž mají napojení na média, řídčeji místní organizace jako jsou komunitní nadace.
dary, odpisy a daňové úlevy Jak pro nadace tak i sdružení dary jsou zdrojem příjmů. Oprávněné k daňovým úlevám souvisejícím s věnováním darů jsou osoby právní a fyzické. V obou případech hodnota daru je libovolná, ale odečtena bude pouze částka určená v daňovém zákoníku z daného roku; v posledních dvou letech to bylo 6% základu zdanění u fyzických osob a 10% u právních. Daňové úlevy jsou poměrně malé a proto nepobízejí k dárcovství. Takovému odečteni podléhají dary věnované pouze ve prospěch určené skupiny organizací vyvíjející veřejně prospěšnou činnost11 (nemusí to být organizace se statutem veřejné prospěšnosti). Kromě toho, v souladu se Zákonem o veřejně prospěšné činnosti a dobrovolnictví (Ustawa o działalności pożytku publicznego i wolontariacie), platném od roku 2004 roku fyzické osoby mohou věnovat neziskovým organizacím 1% náležité daně z příjmu. V tomto případě možnost získat zmiňované prostředky mají pouze organizace se statutem veřejné prospěšnosti. Jsou to organizace zapsané ve Státním soudním rejstříku (Krajowy Rejest Sądowy), jejichž činnost je v celku zahrnuta ve velmi široké oblasti veřejných úloh stanovených zákonem a které zavedly vnitřní kontrolní orgán a zveřejňují výroční správy o své činnosti. V roce 2007 téměř polovina (13 z 28) organizací úspěšně využívala tento nástroj získávání prostředků. Některé dary podléhají dani DPH. 22% daně je nutno zaplatit v případě věcných darů věnovaných neziskovým organizacím. Základem zdanění je nákupní cena nebo náklady vytvoření. Tato regulace není příznivá, jelikož jsou věnované věci, které z hlediska podnikatele ztratily svou použitelnost nebo obchodní hodnotu (např. použité kancelářské vybavení nebo potvaviny s krátkou záruční lhůtou). V takovém případě může být výhodná koupě tohoto zboží za symbolickou cenu, která bude základem zdanění.
11 V souladu se Zákonem o veřejně prospěšné činnosti a dobrovolnictví z roku 2003 jsou do neziskové organizace, které působí v oblasti veřejných úkolů (např. ochrana zdraví, ochrana přírodního prostředí, sociální péče, vzdělání, péče o handicapované osoby)
Jinou formou dárcovství v Polsku od nedávna jsou odpisy od platů (ang. pay–roll), která spočívá v dobrovolné, pravidelné finanční podpoře, předávané zaměstnanci firem nebo institucí ve prospěch zvolené organizace. Každý měsíc určená částka je odpočítávána z platu pracovníka, obvykle je to koncovka odměny – od několika do několikanácti zlotých. Odpisy ze mzdy mohou být prováděny pouze na základě písemné deklarace zaměstnance.
členské příspěvky Členské příspěvky se vyskytují v organizacích sdružujících členy čili ve sdruženích. Členové sdružení mají obvykle povinnost hradit členské příspěvky, ačkoliv se k tomu zavazují dobrovolně a to spolu s aktem založení organizace. Z ohledu na malou výši príspěvků, nejsou důležitým zdrojem příjmů organizací. Platí to rovněž pro ty komunitní nadace, které fungují jako sdružení.
prostředky samosprávy Zákon o veřejně prospěšné činnosti a dobrovolnictví zavazuje veřejnou správu ke spolupráci se všemi neziskovými organizacemi. Místní samosprávy mají povinnost zpracovávat roční plány spolupráce s organizacemi. Spolupráce spočívá na vzájemném informování o prioritách, plánovaných činnostech, projektech a finančních možnostech. Zahrnuje rovněž konsultaci právních aktů týkajících se veřejně prospěšných činností a tvoření, složených z představitelů obou stran, iniciativních a poradenských týmů. Zákon upravuje také způsob předávání organizacím veřejně prospěšných činností – v rámci soutěže a právo předkládání vlastních návrhů. Žel, praxe ukazuje, že ne všechny samosprávy přijímají takový program spolupráce s organizacemi. Pro komunitní nadace místní samosprávy jsou jedním ze základních zdrojů financování. Z ankety provedené Akademií na začátku roku 2008 vyplývá, že většina nadací hodnotila svoje vztahy s místní samosprávou kladně a až 90 % organizací v roce 2007 obdrželo finanční podporu ze samospráv; celková hodnota dotací předaných organizacím činila cca 1,6 mln. PLN (465 tis. EU).
POLSKO
prostředky veřejné správy Zákon o veřejně prospěšné činnosti a dobrovonictví (Ustawa o działalności pożytku publicznego i wolontariacie) upravuje způsob a principy pověřování organizacím realizaci veřejně prospěšných úloh úloh a také předávání dotací na tyto realizace. Navíc, v roce 2004 byl stanoven mnohaletý program s názvem „Vládní program – Fond občanských iniciatív” (Rządowy Program – Fundusz Inicjatyw Obywatelskich, dále FIO). Cílem FIO je povzbuzování a podporování rozvoje občanských iniciatív s účastí neziskového sektoru. Program oslovuje především organizace působící ve veřejně prospěšné oblasti (také církevní organizace, náboženské spolky a sociální družstva) a má formu soutěže. V rámci Programu FIO, v létech 2005–2007 bylo dofinancováno 2106 projektů v celkové výši 107,4 mln. PLN (31,5 mln. EUR). Část těchto prostředků využilo 10 organizací, které získaly z tohoto zdroje cca 846,2 tis. PLN (cca 250 tis. EUR). V roce 2008 na realizaci FIO były naplánovány další prostředky v hodnotě 60 mln. PLN (17,5 mln. EUR). Jak prostředky veřejné správy tak i samosprávy jsou podřízeny zákonu o veřejných financích, v souladu s kterým musí být vydány před koncem kalendářního roku a co z toho vyplývá – nemohou být určeny například na nadačné jmění.
evropské prostředky Neziskové organizace patří do skupiny potenciálních subjektů oprávněných k využívání strukturálních fondů. Komunitní nadace, jako obzvlášt‘ zkušené organizace, mohou využívat svoje možnosti během realizace projektů, jejichž cílem je předcházení nezaměstnanosti, omezování výsledků ekonomického a sociálního vyloučení jednotlivých skupin – např. bezdomovců, mohou se také aktivně podílet v činnostech ve prospěch rovných příležitostí na trhu práce nebo zaměřených na místní rozvoj. Přestože polské neziskové organizace jsou různě vnímány na jednotlivých úrovních státní nebo místní správy, jsou důležitou součástí společenství, které vyvíjí svou činnosti téměř ve všech oblastech života: sociální péče, kultura, vzdělání, místní rozvoj, menšinové záležitosti, ekologie, lidská práva, rozvoj podnikavosti. Mnoho organizací získalo jisté zkušenosti ve využívání prostředků Evropské unie, také na činnosti v rámci sítě komunitních nadací,
44
hlavně z programu Phare, což jim umožnilo specializaci předcházení nezaměstnanosti, rozvoje vzdělání nebo ochrany životního prostředí. Dosud jen málo organizací využívalo prostředky ze strukturálnách fondů. V roce 2008 neziskové organizace, včetně komunitních nadací, se mohou ucházet o prostředky z EFS, v rámci Operačního programu Lidské zdroje v oblasti: rozvoj potenciálu neziskového sektoru a sociálního dialogu; otevření trhu práce pro všechny a zvyšování úrovně zaměstnanosti v obcích; promoce sociální integrace; místních iniciatív ve prospěch aktivní integrace; rozvoj vzdělání a kompetencí v regionech. Jsou to prostředky, které komunitní nadace nebudou moci využít na granty nebo budování nadačního jmění, ale budou je moci využít na posilňování lidských zdrojů, rozvoj vlastních projektů ve prospěch společenství a rozvoj spolupráce v rámci sítě. Kromě toho, v období 2004–2009 neziskové organizace budou moci využít prostředky obdržené v rámci Finančního mechanizmu evropské ekonomické oblasti (EOG) a Norského finančního mechanizmu. Fond pro neziskové organizace (FOP) je určen na realizaci nevýnosných úloh, které přispívají k zmenšování sociálních a ekonomických rozdílů v rámci EOG, zvětšování role občanské společnosti v Polsku a rozvíjení spolupráce Polska s dárcovskými státy. Pro komunitní nadace finančními zdroji mohou být hlavně dvakomponenty: Demokrace a občanská společnost a Rovné příležitosti a sociální integrace. V roce 2007 v rámci FOP obdržely dotace 3 organizace.
firmy, korporace Spolupráce neziskových organizací s firmami – jak nadnárodními korporacemi tak i místními firmami – není upravena žádnými právními regulacemi. Stejně jako je to v případě fyzických osob – podnětou k angažování se státu do společensky zodpovědných aktivit jsou například daňové úlevy z darů věnovaných na veřejně prospěšné účely. Hodnota, kterou lze odepsat od daně CIT v minulých dvou letech činila 10% základu z daně. V praxi, spíše než zmiňované daňové úlevy, k vyvíjení sociálních činností, naklání „móda” na CSR nebo přímo konkrétní výhody ve vytváření image firmy (PR–ové, HR–ové) a výhody materiální. V této oblasti polským firmám záleží především na zlepšování image, jelikož podnikatelé nejsou veřejnou společností vnímáni jako věrohodní a sympatičtí. V Polsku v oblasti propagace společensky odpovědného podnikání působí několik institucí: organizace sdružující podnikatelé jako je Business Centre Club, Polská rada
45
POLSKO
byznysu (Polska Rada Biznesu) a Polská konfederace soukromých zaměstnavatelů Lewiatan (Polska Konfederacja Pracodawców Prywatnych Lewiatan); a neziskové organizace: Fórum odpovědného byznysu (Forum Odpowiedzialnego Biznesu) a Centrum CSR. Fórum odpovědného byznysu se zabývá konceptem společensky odpovědného podnikání komplexně. Jeho posláním je zveřejňování a popularizace myšlenky odpovědného byznysu jako standardu platného v Polsku, jehož cílem je zvětšování konkurenceschopnosti firem, společenská spokojenost a zlepšování stavu životního prostředí. Centrum CSR je nadací, jejiž cílem je vytvoření střediska, které by popularizovalo a zkoumalo koncept společensky odpovědného byznysu.
jejich mateřské firmy, čili ve velkých městech (více než polovina v mazowiekém vojvodství), ale svoje programy realizují na území celého státu.
Důležitou roli v rozvoji myšlenky společensky odpovědného byznysu odehrává také nonprofitová společnost Sociální investice (Inwestycje Społeczne), která provádí výzkumy, implementuje programy CSR firmám a pořádá školení v této oblasti.
Místní byznys je jednou z hlavních cílových skupin, která polské komunitní nadace oslovují hledaje partnery. Většina nadací úspěšně navazuje dluhodobou spolupráci v této oblasti, i když se stává, že obdržené částky jsou symbolické. U některých místních firem fungují novátorské metody podporování partnerských organizací jako pay–rolling; jejich zaměstananci se často angažují v programech zaměstnaneckého dobrovolnictví.
Komunitní nadace jsou partnery podnikatelů, ale z ohledu na to, že působí na místní úrovni, důležitějším – i když určitě ne bohatším – zdrojem prostředků je místní byznys.
firemní nadace Firemní nadace působí na základě stejných právních předpisů jako jiné nadace. Charakteristické je pro ně to, že jejich zakladatelem je obvykle firma, jež má později vliv na výběr správní a určení statutu Nadace. Firemní nadace se mohou ucházet o získání statutu organizace veřejně prospěšné a získávat 1% z daně z příjmu od fyzických osob. Vyvíjení společensky odpovědných činností nadacemi získává uznání firem a jsou nimi úspěšně využívané. V současné době v Polsku působí kolem 50 firemních nadací. Stvoření zvláštního právního subjektu je jedním ze způsobů na systematické a efektivní „imageové” činnosti a na komunikaci o společenských činnostech firmy. Většina (70%) firemních nadací vyvíjí svou činnost v oblasti vzdělání a vědy. Dalšími, také často podporovanými oblastmi, jsou ochrana zdraví a sociální péče (po 60%). Tyto cíle jsou realizované prostřednictvím finanční nebo materiální podpory jednotlivců nebo institucí (např. koupě léků a zajištění základních prostředků osobám nebo věnování zdravotního zařízení). Tato činnost je doménou nadací založených médií, jiné subjekty ji vnímají jako dodatečnou činnost. Firemní nadace sídlí obvykle tam, kde se nachází
Spolupráce firemních nadací s komunitními nadacemi je řídká; v roce 2007 jen několik nadací získalo podporu od Nadace J&S Pro Bono Poloniae a od Nadace Leopolda Kronenberga. V létech 2003–2006, prostřednictvím ARFP, nadace Agory (největší vydavatelství v Polsku) podporovala místní stipendijní programy, realizované komunitními nadacemi, dotacemi v celkové hodnotě 231 tis. PLN (cca 67 tis EUR).
místní podnikání
regionální, státní a mezinárodní neziskové organizace Přestože většina zahraničních – hlavně amerických a nadnárodních – nadací postupně stahuje svou působnost z Polska, organizace se stále mohou ucházet o prostředky zanechané z Nadace TRUST pro střední a východní Evropu. Kromě toho, v Polsku působí několik Nadací, které disponují nadačním jmění, které umožňuje vyvíjet grantující činnost. Patří k nim nadnárodní i národní instituce. Například Polsko–americká nadace svobody (Polsko–Amerykańska Fundacja Wolności), která v průběhu sedmi let, do konce roku 2006, věnovala na realizaci okolo 20 svých programů, spravovaných operátory (jinými organizacemi), přes 95 milionů PLN (cca 27,6 mln. EUR). Rozhodná většina těchto prostředků byla využita na sfinancování 3 300 místních projektů a kolem 12 000 stipendií. K polským patří například Nadace Stefana Batoryho (Fundacja im Stefana Batorego), Nadace podpory vesnic (Fundacja Wspomagania Wsi) a také neustále vznikající firemní korporace. Většina těchto organizací je sdružena ve Fóru dárců (Forum Darczyńców); kde je možno získat aktuální informace o zřizovaných grantových kolech. V roce 2007 téměř všechny komunitní nadace obdržely prostředky od jiných neziskových organizací.
POLSKO
hospodářská činnost Komunitní nadace, stejně jako nadace a sdružení mohou podnikat, ale jen v případě, když hospodářská činnost má pouze pomocnou roli vedle statutární činnosti. Neziskové organizace zřídka získávají prostředky tímto způsobem. Často to vyplývá ze skutečnosti, že se obávají složitých podmínek a nároků týkajících se například vedení komplikovaného účetnictví, rozdělení oblastí hospodářské činnosti, statutární platné a neplatné činnosti. Často se vzdráhají před touto angažovanosti kvůli image: organizace, které vedou hospodářskou činnost už nejsou veřejně vnímány jako „non–profit” a zisky nejsou natolik velké, aby riskovat svou image. Jen několik ze všech 28 organizací vedou hospodářskou činnost.
statutární hrazená činnost Statutární činnost je to činnost neziskové organizace, která není hospodářskou činností. Hrazená statutární činnost je to taková činnost, za níž organizace má zisky, ale musí být kalkulována tak, aby hradila pouze náklady činnosti. Organizace, které vyvíjejí statutárně hrazenou činnost přijímají odměnu za konkrétní služby nebo vytvořený majetek, ale tato odměna hradí pouze náklady čili nemá z toho žádné zisky. Zákon o veřejně prospěšné činnosti určuje situace, které způsobují, že hrazená veřejně prospěšná činnost vyvíjena neziskovou organizací se stává hospodářskou činností. Děje se tak tehdy, když přijímána platba je větší než ta, jaká by měla být podle kalkulace přímých nákladů působnosti a v situaci, když odměna osob z organizace, které vykonávají práci v rámci statutární nehrazené a hrazené činnosti, přesahuje 1,5 násobek průměrného měsíčního platu v podnikatelském sektoru, prohlašovaného GUSem (Główny Urząd Statystyczny – Hlavní statistický úřad) za minulý rok (za rok 2008 tato hodnota činí 4332,30 PLN brutto, čili cca 1260 EUR).
46
získaných tímto způsobem – musí být využity na realizaci cílů uvedených ve statutu orgnizace. Platný Zákon o dani z příjmu od fyzických osob (Ustawa o podatku dochodowym od osób prawnych) dovoluje ukládat prostředky organizace do tzv. „bezpečných” cenných papírů (dluhopisy státní pokladny nebo místní samosprávy, finanční bony, jednotky účastnictví v investičních fondech a jiné cenné papíry) pokud jsou zakoupeny prostřednictvím investičního poradce. Častým způsobem investování prostředků, kterou používají komunitní nadace, jsou uložení v bankách, které do roku 2004 byly jediným možným způsobem investování prostředků pro neziskové organizace. Investování do jiných instrumentů není sice právně zakázáno, ale prostředky určené na koupi jiných nástrojů jsou zdaňované daní z příjmu na obecných podmínkách. Komunitní nadace pomocí zmíněných instrumentů investují hlavně prostředky zhromážděné v rámci nadačního jmění. V Polsku působí Sdružení investičnívh fondů OPERA (Towarzystwo Funduszy Inwestycyjnych OPERA), které vypracovalo zvláštní nabídku pro neziskové organizace, které disponují jistým kapitálem k investování. Myšlenka vytvoření fondu OPERA NGO vznikla v prostředí neziskových organizací jako reakce na potřebu vytvoření investičního nástroje, který by umožňoval dosáhnout vratnou sazbu větší než zúročení bankovních vkladů nebo státních dluhopisů s akceptovatelnou úrovní rizika.12
soudní odškodnění Předpisy Trestního řádu (Kodeks karny) umožňují odsouzení soudy k odškodnění a peněžním poplatkům ve prospěch neziskových organizací, které působí v oblasti, které se týkal trestný čin. Například na zločince, který byl odsouzen za spáchání trestného činu na život a zdraví, může být naložena povinnost vplacení poplatku ve prospěch organizací vyvíjejících svou činnost v oblasti ochrany zdraví. Komunitní nadace za svůj základní cíl považují rozvoj společnosti, ve které působí, a proto spíše tohoto zdroje prostředků nevyužívají.
Jen několik komunitních nadací vede hrazenou statutární činnost.
investice Neziskové organizace mohou na základě obecných principů za svých finančních výnosů akcie a dluhopisy. Může vzniknout problém rozsahu osvobození z daní z příjmu od zisků
12 http://www.opera.pl
47
POLSKO
dědičství Zároveň nadace jako i sdružení mohou přijímat dědictví a jsou osvobozeny z daní od dědičství a darů. Neziskové organizace jako právní osoby podle zákona nemohou přijímat dědičství pouze na základě zápisu v závěti. V závěti může fundátor také povolat nadaci. V Polsku zápisy majetků v závětích ve prospěch organizací nebo fundování nadací není populární. Zaprvé Poláci nejsou bohatý národ; nemají ve zvyku pořizovat závěti. Zadruhé, předávání peněz na dobročinné účely by było vnímáno jako nevhodné vůči dětem a vnukům. Proto jen velmi málo organizací se pokouší získat prostředky tímto způsobem.
Je získávání dobrovolníků komunitními nadacemi jednoduché? Zákon o veřejně prospěšné činnosti a dobrovolnictví (Ustawa o działalności pożytku publicznego i wolontariacie) poprvé komplexně upravuje právní rámec působnosti neziskových organizací a dobrovolníků v Polsku. Celý III článek Zákona je věnován dobrovolnictví. Určuje mezi jinými následující: – kdo je dobrovoník, – kde a na za jakých podmínek může pracovat, – v jakém rozsahu je jej nutno pojistit
Na jakých principech komunitní nadace může budovat nadační jmění (kapitał żelany)? V polské legislativě neexistuje pojem registrovaného nadačního jmění (kapitał żelazny). Polské komunitní nadace jej popisují následovně: „Je to položka finančních prostředků, neustále zvětšována, která nemůže být použita na běžnou činnost organizace, je pouze investována, za účelem zisku, díky němuž budou realizovány společenské činnosti”. V případě polských komunitních nadací zisky z investování nadačního jmění jsou rozdělovány v podobě stipendií a dotací na financování projektů, které řeší místní problémy a aktivizují spolčenství. Nadační jmění zajišt´uje komunitním nadacím udržitelnost a věrohodnost vůči dárcům. Zákon o dani z příjmu od fyzických osob dovoluje investování finančního zvýšení, o čem se pojedává v části týkající se investování. Kromě toho, investované prostředky organizace musí být využity na realizaci statutárních cílů. V Polsku, kromě komunitních nadací, vytváří nadační jmění přes deset velkých organizací, např.: Nadace Stefana Batory (Fundacja im Stefana Batorego), Nadace pro polskou vědu (Fundacja na Rzecz Nauki Polskiej), Nadace podpory obcí (Fundacja Wspomagania Wsi), Polska nadace dětí a mládeže (Polska Fundacja Dzieci i Młodzieży).
– jaké pracovní náklady mu lze vrátit – jak ho připravit práci V Polsku působí centra dobrovolnictví aktivně. Existuje celostátní Sít’ center dobrovolnictví (Sieć Centrów Wolontariatu), která se skládá z několika regionálních a místních Center dobrovolnictví. Všechny centra dobrovolnictví mají Kanceláře prostřednictví práce pro dobrovolníky (Biuro Pośrednictwa Pracy dla Wolontariuszy), které zavádějí dobrovolníky na nová místa, pořádají školení a vydávají publikace, které z jedné strany připravují dobrovolníky k práci a z druhé zjednodušují organizacím a institucím spolupráci s dobrovolníky. Centra dobrovolnictví rozšiřují myšlenku dobrovolnictví, mezi jiné prostřednictvím soutěže Barvy dobrovolnictví (Barwy Wolontariatu), o čem se bude pojednávat v části pojednávající o promoci filantropie. Komunitní nadace nemají společnou politiku týkající se spolupráce s centry dobrovolnictví, ikdyž většina využívá dobrovolnickou pomoc. Jelikož zároveň komunitní nadace jak i Centra dobrovolnictví působí na místní úrovni a jsou důležitějšími místními institucemi, často dochází k tomu, že navazují a vyvíjejí dlouhodobou spolupráci, jak tomu je například v městě Elbląg a v Radomi u Sdružení Centrum mládeže „Archa” (Stowarzyszenie Centrum Młodzieży „Arka”) působí Centrum dobrovolnictví mládeže (Centrum Młodzieżowego Wolontariatu).
POLSKO
48
Jak spolupracují komunitní nadace?
Existuje v Polsku tradice filantropní činnosti?
Všechny polské komunitní nadace patří k celostátní síti komunitních nadací, jež do března roku 2008 měla neformální charakter. Cílem existence sítě je výměna zkušeností a informací, popularizace vypracovaných modelů působnosti, spolupráce v budování filantropní společnosti, určování a využívání etických standardů a standardů kvality poskytovaných služeb a také získávání prostředků na posilňování a rozvoj komunitních nadací.
Tradice podporování filantropní působnosti je v Polsku dlouhá a polské komunitní nadace navazují svou dobročinnou působností na:
Na začátku roku 2008 osm komunitních nadací založilo a registrovalo Federaci komunitních nadací (Federacja Funduszy Lokalnych) podle obdobných organizací působících v zahraničí. V současné době probíhají práce nad založením kanceláře, vytyčením principů působnosti a přijímání nových členů. Status federace zjednoduší síti ucházení se o podporu z mezinárodních zdrojů. Polské komunitní nadace jsou také reprezentovány Nidzickou komunitní nadací (Nidzicki Fundusz Lokalny) a Komunitní nadaci masívu Sněžník (Fundusz Lokalny Masywu Śnieżnika) z Bystrzyce Kłodzké ve Fórum dárců (Forum Darczyńców). Fórum existuje od roku 2002 a působí jako sdružení. Sdružuje finančně nezávislé a samostatné organizace, instituce a firmy, které udělují dotace na různé občanské veřejně prospěšné iniciativy. Tyto organizace působí v různorodých oblastech. Každá z nich určuje vlastní cíle, priority, principy a normy udělování podpory. Příjemcemi podpory členů Fóra dárců jsou nejčastěji jiné neziskové organizace, neformální občanské skupiny, kulturní a osvětové střediska a někdy i individuální osoby. K Fóru dárců mohou patřit organizace a instituce, které vedou grantující činnost, akceptují statutové cíle fóra a dodržují jeho standardy působnosti. Fórum dárců usiluje o příznivé a jasné podmínky rozvoje grantující činnosti a vytváření sociální věrohodnosti organizací, firem a institucí, jenž se touto činností zabývají.
jednotlivci: Dějiny filantropie v Polsku sahají vzniku státu. První dobročinné instituce – nadace a nemocnice vznikly v XI i XII století. Dobročinnost byla tehdy doménou církevních institucí a jednotlivců. Později, v době záborů a meziválečném období, velkou roli odehrála filantropie aristokrace a nově vzniklé vrstvy průmyslníků. V poválečném období nastal ústup působnosti jak sociálních organizací tak jednotlivců. Organizace byly zrušeny a jejich majetek převzal stát. Individuální filantropie byla zastoupena tzv. „společenskými činy” a působnost předválečných lidumilných institucí byla kritizována a označována jako neefektivní a „na oko”. Po roce 1989 se situace změnila. Vznikají nové neziskové organizace a občanské iniciativy. Organizace se pokoušejí získat prostředky z různých zdrojů, oslovují také potenciální individuální dárce. Šlechetné cíle nejsou Polákům lhostejné a ochotně je podporují. Dosvědčují o tom velké mediální kampaně, třeba sbírka Velký orchestr sváteční pomoci (Wielkiej Orkiestry Świątecznej Pomocy), díky níž se jen v roce 2008 povedlo sebrat skoro 31 mln PLN (cca 900 tis. EUR). Nejsou také lhostejní k obětem živelných pohrom (jako v případě povodně tisíciletí, která postihla Polsko v roce 1997, reakcí bylo uspořádání mezi jiné celostátní sbírky potřebných věcí vydání desky–cihličky a uskutečnění peněžní sbírky prostřednictvím systému audiotele) nebo nešt´astných nehod (např. Zavalení výstavní haly v Katovicích). Je však nutné podotknout, že v posledních letech individuální filantropie se pozastavuje. Příčin tohoto jevu je hodně a jelikož nebyly provedeny příslušné průzkumy, lze se domnívat, že je to tím, že Poláci dostali jiné možnosti podporování šlechetných cílů jako: předání 1% daně z příjmu ve prospěch veřejně prospěšné organizace, podpora prostřednictvím SMS a systém audiotele, odpisy z platu, zapojování se do dobrovolnických programů, také zaměstnaneckého, a tímto způsobem zaspokojují potřebu „být dobrý”. W roce 2006 byl proveden průzkum „Dobrovolnictví, filantropie a 1%” („Wolontariat, filantropia i 1%”), z něhož vyplývá, že 31,5 %, čili cca 9,5 mln. dospělých Poláků věnovalo
POLSKO
49
věcné dary nebo peníze neziskovým organizacím, společenským a církevním organizacím. Poukazuje to na významný pokles ve srovnání z rokem 2005, kdy dary věnovalo přes 41% Poláků.
firmy, podnikatelé: Koncept společenské odpovědnosti firem dorazil do Polska za specifických okolností: rychle probíhající integrace s Evropskou unií a současně velké výzvy, kterou byla ekonomická transformace. Bylo to období vytváření tržní ekonomiky a podnikatelského sektoru v Polsku, doba „divokého kapitalizmu” a nedůvěry k soukromým iniciativám, přejaté z časů Polské lidové republiky. V létech 1997–2000 se v Polsku mlčelo a nezajímalo o téma CSR. Na začátku nového století, také v Polsku, se začalo o konceptu čím dál víc hovořit a to hlavně díky zahraničním korporacím, podnikajícím v Polsku. Původně nápad byznysu „s lidskou tváří” prostřednictvím principů CSR byly vnímány neochotně a někdy i s odporem. Na druhou stranu – což vyplývá ze statistik Soutěže o titul „Dobrodinec roku” (Konkurs o tytuł „Dobroczyńca Roku)13” – podnikatelé podporují působnost společenských organizací. Avšak většina, hlavně pak menší podnikatelé, působících mimo velká města, stále nepoužívá pojmů Corporate Social Responsibilty nebo Corporate Community Involvement. Zapojení se místního podnikatelství do činnosti ve prospěch zlepšování kvality života ve svém prostředí je často samozřejmou povinností, a to zároveň ve vnímání podnikatelů tak i obyvatel nebo představitelů neziskových organizací a veřejných institucí v určitém městě, obci, okresu. Významná je také skutečnost, že místní dárci se cítí svázáni s místem, ve kterém bydlí. Rozvoj CSR v Polsku se současně dostal do další etapy. Firmy se pokoušejí zahrnovat strategie společenské angažovanosti do celkových stratégií rozvoje, stratégií komunikačních, marketingových a HR. Není to jednoduchý proces, odhaluje totiž spoustu animozit a způsobuje konflikty zájmů vně firem. Pokud se jedná o projekty z oblasti společenské angažovanosti firem, lze očekávat, že budou mít na
13 Více se o soutěži pojednává v části týkající se promoce filantropní činnosti
firmy kladný vliv: vedení je bere vážně, zapojují čím dál víc pracovníků, rozvíjejí se jejich formy. Přinášejí více výhod jak firmám tak i zájemcům; umožňují řešení většího počtu problémů. To se přímo odráží na hodnotě podpory. Laureátem soutěže „Lídři filantropie” („Liderzy filantropii”), kterou pořádalo Fórum dárců, byla firma, která v roce 2007 věnovala na společenské činnosti prostředky v hodnotě 15,5 mln. PLN (cca. 4 mln 360 tis. EUR). Ve druhé kategorii zvítězil podnik, jenž na společenskou činnost věnoval dary v hodnotě cca 4,8 mln. PLN – cca 1 mln 400 tis. EUR – což činilo 4,4% příjmů firmy před zdaněním.
organizace, sdružení: Působnost dobročinných institucí, jejiž tradice sahá XI století, byla přerušena v poválečném období. Po roce 1989 nastalo vzkříšení organizací, které se dnes nazývají organizace neziskové nebo non–profit. Během prvních let systémové transformace do Polska plynuly proudy prostředků ze zahraničních, hlavně amerických mimovládních a vládních institucí. Byly určeny především na obnovení demokratických institucí a občanské společnosti; dostávaly se vznikajícím organizacím, z nichž část plnila roli operátorů a předávala prostředky jiným organizacím na principu regrantingu. V současném období zahraniční instituce končí svoji působnost v Polsku a organizace jsou nuceny hledat jiné finanční zdroje: prostředky EU, firmy. Během těchto několika let vzniklo v Polsku několik organizací s nadačním jměním, umožňujícím grantování. Většina z nich je sdružena ve Fórum dárců. Jinou skupinou organizací, které mají natolik velké prostředky, že mohou grantovat jsou Firemní nadace. Za zmínku stojí to, že působnost polských komunitních navazuje na místní tradice, například v soutěži o titul Dobrodinec roku (Dobroczyńca Roku) „GREGOROVIUSY” Komunitní nadace z Nidzice. Pořádá se za účelem vyznamenání osob a podniků, které se ozvlášt´ zapojují do podporování společenských iniciativ. Cenou v soutěži je soška „GREGOROVIUSA”, která navazuje na osobu Ferdynanda Gregoroviuse – velkého filantropa z Nidzice, který podporoval vzdělání dětí a mládeže.
POLSKO
Působi komunitní nadace v prostředí, kde se propaguje filantropii? Jak propagovat tuto činnost? K nejdůležitějším polským soutěžím a akcím propagujícím filantopickou činnost patří: Soutěž o tiltul „Dobrodinec roku” (Konkurs o tytuł „Dobroczyńca Roku”) Akademie rozvoje filantropie v Polsku je největší program propagující dobročinnost a společenskou odpovědnost firem v Polsku. V soutěži jsou vyznamenávány firmy, které úspěšně vyvíjejí společenskou činnost ve spolupráci s neziskovými organizacemi, podporují je meritoricky, finančně, materiálně nebo poskytovanými službami a také firmy, jejichž společenská aktivita je strategická. Soutěž probíhá 11 let; během nich na titul „Dobrodinec roku” byly nominovány přes tři tisíce podniků; přes 50 různých institucí se zapojilo do koalice pro pořádání soutěže, a přes 40 mediálních patrónů pomáhalo propagovat společenskou odpovědnost firem.
50
z příjmu od fyzických osob. Vyznamenání byly uděleny v 7 kategoriích, m.j.: celostátní plakát, Internet, místní tisk nebo spot TV. Soutěž „Společenské reporty 2007” („Raporty Społeczne 2007”) je iniciatívou PricewaterhouseCoopers, Fórum odpovědného byznysu (Forum Odpowiedzialnego Biznesu), ACCA Polska i CSR Consulting, ve které jsou oceňovány nejlepší reporty v oblasti společenské odpovědnosti byznysu (CSR), vyváženého rozvoje, ochrany životního prostředí a společenské angažovanosti. Soutěž vyznamenává firmy, které dovedou jasně, zřetelně a věrohodně prezentovat svoje činnosti ve zveřejněné zprávě. První edice se zúčastnilo 17 firem. Soutěž Pro Publico Bono byl iniciován v roku 1999, a její cílem je vyznamenání nejzajímavějších a nejkvalitnějších iniciativ občanských organizací na úrovni země, regionu, a především místnígo společenství. Od roku 2000 fundátorem vyznamenání je Polsko–americká nadace svobody (Polsko–Amerykańska Fundacja Wolności).
Od 2007 roku Nadace Kronenberga u Citi Obchodní (Citi Handlowy) a týdeník Newsweek pořádá soutěž o titul „Dobrý byznys” („Dobry Biznes”). Tato soutěž propaguje slolečenské zapojování na regonální úrovni a popularizuje dobré praxe odpovědného podnikání. Vítězové jsou vybíráni na základě výsledků průzkumu, prováděného v každém vojvodství. Doposud k účasti v průzkumu bylo pozváno 50–70 firem sídlících na území každého vojvodství. Předání cen probíhá během cyklu 16 schůzí Newsweek Odpovědný byzys (Newsweek Biznes Odpowiedzialny), které se budou každoročně opakovat.
Rokročně jsou pořádány také místní obdoby soutěže Dobrodinec roku, například: Filantrop roku jelenogorského regionu (Dobroczyńca Roku Regionu Jeleniogórskiego), Filantrop roku valbřyského regionu (Filantrop Roku Regionu Wałbrzyskiego), Dárce roku (Darczyńca Roku) pořádán v Bysřicy Klodzké Komunitní nadací Masív Sněžník, Dárce roku města a obce Sokółka (Darczyńca Roku Miasta i Gminy Sokółka) pořádaný Sokolskou komunitní nadací, Filantrop roku pořádaný Nadací Elbląg – Komunitní nadace regionu Elbląg a další.
Barvy dobrovolnictví (Barwy Wolontariatu) je to soutěž zahájená Centrem dobrovolnictví v roce 2001. Je adresována dobrovolníkům, osobám využívajícím jejich pomoc, podnikům, které uskutečňují zaměstnanecké dobrovolnictví, neziskovým organizacím a veřejným institucím, které spolupracují s dobrovolníky a podporují dobrovolnické hnutí v Polsku.
K nejdůležitějším společenským a fundrisingovým kampaním patří:
Lídři filantropie (Liderzy Filantropii) je soutěží Fóra dárců, jejíž první edice se uskupečnila v roku 2008. Je to forma ocenění firem, které v polski věnovaly nejvíce prostředků na společenské účely.
– Cyklické kampaně, se známým a zakotveným ve veřejném povědomí rituálem jako kampaň (společenská a fundraisingová) Velkého orchestru sváteční pomoci (Wielka Orkiestra Świątecznej Pomocy) adresována všem obyvatelům Polska a příjemcům polských médií v zahraničí; kampaň Štědrovečerní dílo pomoci dětem (Wigilijne Dzieło Pomocy Dzieciom) „Caritasu” a všechny kampaně pro získávání 1% daně od fyzických
100% z 1% je to soutěž, poprvé vyhlášená v roce 2008 týdeníkem Newsweek na nejlepší kampaně pořádané veřejně prospěšnými organizacemi v oblastí získávání 1% daně
– Kampaně mediálních nadací jako Nadace Polsat (Fundacja Polsat) a Nadace TVN (Fundacja TVN) ve prospěch pomoci nemocným dětem. Jsou to celostátní kampaně, probíhající během celého roku, adresované všem příjemcům médií, které se dostávají do povědomí díky trvalé přítomnosti v médiích.
51
POLSKO
osob pořádané v období daňového vyúčtování to je v březnu–dubnu každého roku. K nejvýznamějším patří: Nadace Dětské vesnice SOS (Fundacja Wioski Dziecięce SOS), působící ve prospěch náhradních rodin, Stipendiální program „Rovné příležitosti” (Program Stypendialny „Równe Szanse”) Nadace Stefana Batoryho (Fundacja im Stefana Batorego). Kampaně 1% jsou také pořádané komunitními nadacemi (ty, jenž mají status OPS čili 9 z 20 současně působících), ale v menším rozsahu; komunitní nadace vyvíjejí činnost na místní úrovni a svoje kampaně 1% adresují právě místním společenostem. – Cyklické kampaně firem, které realizují strategie společenské odpovědnosti firem, jako kampaň „Poděl se o jídlo” (Podziel się Posiłkiem) firmy Danone, jejíž cílem je boj proti podvýživě dětí a mládeže nebo „Telefón mámě” (Telefon do mamy) Polské telekomunikace – umožňující dětem v nemocnicích telefonovat zadarmo svým příbuzným.
52
POTENCIÁL A POTŘEBY KOMUNITNÍCH NADACÍ V ZEMÍCH VISEGRADSKÉ SKUPINY
Potenciál a potřeby komunitních nadací v zemích Visegrádské skupiny, jenž se účastní „V4 Community Foundation Maturity Program” Údaje byly sebrány na začátku roku 2008 a týkají se 44 komunitních nadací: Česká republika: 5 Polsko: 28 Slovensko: 10 Mad’arsko
POTENCIÁL ORGANIZACÍ Lidský kapitál Výk. 1. Struktura lidských zdrojů v polských organizacích (2007 r.)
Výk. 2. Struktura lidských zdrojů v českých organizacích (2007 r.)
členové správní rady pracovníci dobrovolníci
21%
57%
28%
61%
22% 11% * Údaje se týkají 4 z 5 organizací v České republice.
členové správní rady pracovníci dobrovolníci
53
POTENCIÁL A POTŘEBY KOMUNITNÍCH NADACÍ V ZEMÍCH VISEGRADSKÉ SKUPINY
Výk. 3. Struktura lidských zdrojů ve slovenských organizacích (2007 r.) 27%
Výk. 4. Struktura lidských zdrojů v mad’arských organizacích (2007 r.)
členové správní rady pracovníci dobrovolníci
65%
4%
členové správní rady pracovníci dobrovolníci
7%
89% 8%
* Údaje se týkají jedné organizace na Mad’arsku.
Výk. 5. Průměrný počet osob spolupracujících s organizací v jednotlivé zemi (2007 r.) 9 8 7 6 5 4 3 2 1
Česká republika
0
pracovníci
členové správní rady
Polsko
Slovensko
Mad’arsko
* Údaje se týkají 4 českých, 28 polských, 10 slovenských a 1 mad’arské organizace.
POTENCIÁL A POTŘEBY KOMUNITNÍCH NADACÍ V ZEMÍCH VISEGRADSKÉ SKUPINY
54
Sociální kapitál Výk. 6. Celkový počet a hodnota všech grantů udělených organizacemi v jednotlivých zemích (2007 r.).
Výk. 7. Průměrná celková hodnota udělených grantů (euro) na jednu organizaci v jednotlivých zemích (2007 r.)
Slovensko / 668 grantů
Slovensko
Polsko / 550 grantů
Polsko
Česká republika / 211 grantů
Česká republika
[1000 EU]
0
100
200
300
* Údaje se týkají 5 českých, 28 polských a 10 slovenských organizací.
400
500
600
700
[1000 EU]
0
10
20
30
* Údaje se týkají 5 českých, 28 polských a 10 slovenských organizací.
40
50
60
70
55
POTENCIÁL A POTŘEBY KOMUNITNÍCH NADACÍ V ZEMÍCH VISEGRADSKÉ SKUPINY
Materiální kapitál Výk. 8. Celková hodnota nadačního jmění (endowment) (euro), jakou mají všechny organizace v jednotlivých zemích (2007 r.)
Výk. 10. Průměrná hodnota nadačního jmění (euro) na jednu organizaci v jednotlivé zemi (2007 r.)
Slovensko
Slovensko
Polsko
Polsko
Česká republika
Česká republika
[mln]
0
0,5
1,0
1,5
2,0
2,5
3,0
3,5
4,0
* Údaje se týkají 5 českých, 28 polských a 10 slovenských organizací.
Výk. 9. Celková hodnota nárůstu nadačního jmění všech organizací v jednotlivé zemi (2007 r.) Slovensko
16 000 euro
Polsko
60 760 euro
Česká republika
131 200 euro
* Údaje se týkají 5 českých, 28 polských a 10 slovenských oganizací.
[1000 EU]
0
100
200
300
400
* Údaje se týkají 5 českých, 28 polských a 10 slovenských organizací.
500
600
700
800
POTENCIÁL A POTŘEBY KOMUNITNÍCH NADACÍ V ZEMÍCH VISEGRADSKÉ SKUPINY
56
POTŘEBY ORGANIZACE Všechny organizace určily maximálně dvě oblasti, které budou odehrávat klíčovou roli v průběhu následujících dvou let.
Lidský kapitál 25
20
15
10
5
0
Spolupráce s dobrovolníky
Kompetence a schopnosti pracovníků KN
Česká republika
Polsko
Slovensko
Mad’arsko
* Údaje se týkají 4 českých, 28 polských, 10 slovenských a 1 mad‘arské organizace.
Angažovanost správní rady
Angažovanost výborů
57
POTENCIÁL A POTŘEBY KOMUNITNÍCH NADACÍ V ZEMÍCH VISEGRADSKÉ SKUPINY
Sociální kapitál
Průzkum komunity potřeb
Spolupráce s jinými organizacemi
Grantové programy
Spolupráce z médií
Komunikace s veřejností
Společenské a vzdělávací kampaně
Spolupráce s místní samosprávou
Spolupráce s byznysem Česká republika
Polsko
Slovensko
Mad’arsko
* Údaje se týkají 4 českých, 28 polských, 10 slovenských a 1 mad’arské organizace.
0
5
10
15
20
25
POTENCIÁL A POTŘEBY KOMUNITNÍCH NADACÍ V ZEMÍCH VISEGRADSKÉ SKUPINY
Materiální kapitál Zvětšování nadačního jmění
Obsluhování firem
Využití státních prostředků
Využití evropských prostředků
Široké fundrisingové kampaně
0
Česká republika
Polsko
Slovensko
5
10
Mad’arsko
* Údaje se týkají 4 českých, 28 polských, 10 slovenských a 1 mad’arské organizace.
15
20
58
Organizace účastnící se programu
„V4 Community Foundation Maturity Program”
ÚČASTNÍCI PROGRAMU
60
ČESKÁ REPUBLIKA
MAD’ARSKO
1 1
2
5
4 3
1
2
3
4
5
Komunitní nadace Euroregionu Labe – Ústí nad Labem www.komunitninadace.cz;
[email protected]
Nadační fond VIA VITAE – Ostrava http://nfvv.vitaova.cz,
[email protected]
ECHO MORAVIA – Moravská Nová Ves www.echomoravia.ecn.cz;
[email protected]
Tři brány, komunitní nadace pro vědění, umění a civilizaci – Vyškov www.tribrany.cz;
[email protected] Komunitní nadace Blanicko–Otavská KONABO – Protivín www.konabo.cz;
[email protected]
1
Életminőségért Alapítvány – Eger www.hermesz.hu
61
ÚČASTNÍCI PROGRAMU
SLOVENSKO 5
4 3
7
1
6
1
2
10 3
9
2
8 4
5
6
7
8
9
10
Komunitná nadácia Prešov – Prešov www.knpresov.sk; knp@knpresov Komunitná nadácia Bratislava – Bratislava www.knb.sk;
[email protected] Trenčianska nadácia – Trenčín www.trencianskanadacia.sk;
[email protected] Komunitná nadácia Liptov – Liptov www.knl.sk;
[email protected] Komunitná nadácia Modrá Torysa – Lipany www.modratorysa.sk;
[email protected]
Komunitná nadácia Veľký Šariš – Veľký Šariš home.nextra.sk/komunit;
[email protected]
Komunitná nadácia Bardejov – Bardejov www.knbj.sk;
[email protected]
Nitrianska komunitná nadácia – Nitra www.fondnr.sk;
[email protected]
Revia – Malokarpatská komunitná nadácia – Pezinok www.revia.sk;
[email protected]
Komunitná nadácia Zdravé Mesto – Banská Bystrica www.knzm.sk;
[email protected]
62
ÚČASTNÍCI PROGRAMU
POLSKO
1
2
3
26
22
24 28
4
16 17
25 15
23
5
27
14
6
6
8 7
7 4
9
3
8
10
13
2 11
19
1
10
5
20
9
18
21
12
11
12
Fundusz Lokalny Masywu Śnieżnika – Bystrzyca Kłodzka www.flms.pl;
[email protected] Fundacja Fundusz Lokalny Ziemi Biłgorajskiej – Biłgoraj www.flzb.lbl.pl;
[email protected] Stowarzyszenie Dobroczynne „Razem” – Zelów www.sdrazem.org.pl;
[email protected] Stowarzyszenie Dobroczynne „Lokalny Fundusz Roku 2000” – Tomaszów Mazowiecki www.fundusz2000.tomaszow.org;
[email protected] Centrum Animacji Społecznej HORYZONTY – Tarnów www.horyzonty.org.pl;
[email protected] Fundacja Fundusz Lokalny Ziemi Płockiej „Młodzi Razem” – Płock www.mlodzirazem.pl;
[email protected] Stowarzyszenie W.A.R.K.A. – Warka www.stowarzyszeniewarka.pl;
[email protected] Zielonkowskie Forum Samorządowe – Zielonka www.forumzielonka.org.pl;
[email protected] „Koalicja dla Młodych” Fundusz Lokalny Ziemi Białobrzeskiej – Białobrzegi www.funduszlokalny–bialobrzegi.pl;
[email protected] Stowarzyszenie Centrum Młodzieży „Arka” – Radom www.arka.xpx.pl;
[email protected]
Fundusz Lokalny Powiatu Leżajskiego Przy Leżajskim Stowarzyszeniu Rozwoju – Leżajsk www.lsr.pl/fl;
[email protected]
Fundacja Bieszczadzka Partnerstwo dla Środowiska – Lesko www.fundacja.bieszczady.pl;
[email protected]
63
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
ÚČASTNÍCI PROGRAMU
Stowarzyszenie Młodzieży Katolickiej „Wolni od Uzależnień” – Zaleszany www.smk.zaleszany.pl;
[email protected] Stowarzyszenie Samorządów Euroregionu Puszcza Białowieska – Hajnówka www.euroregion–pb.pl;
[email protected] Fundacja „Sokólski Fundusz Lokalny” – Sokółka www.sfl.org.pl;
[email protected] Fundacja Pokolenia –Tczew/Pelplin www.fundacjapokolenia.pl;
[email protected] Lokalna Fundacja Filantropijna „Projekt” – Kwidzyn www.lffprojekt.ckj.edu.pl;
[email protected]
Fundusz Lokalny „Ramża” – Czerwionka–Leszczyny www.ramza.org;
[email protected]
Forum Młodzieży Samorządowej w Gierałtowicach – Gierałtowice www.fmsgieraltowice.pl;
[email protected]
Centrum Rozwoju Inicjatyw Społecznych CRIS – Rybnik www.cris.org.pl;
[email protected]
Żywiecka Fundacja Rozwoju – Żywiec www.zfr.beskidy.org.pl;
[email protected]
Gołdapski Fundusz Lokalny – Gołdap www.gfl.org.pl;
[email protected]
Nidzicki Fundusz Lokalny – Nidzica www.funduszlokalny.nidzica.pl;
[email protected]
Fundacja Elbląg – Fundusz Lokalny Regionu Elbląskiego – Elbląg www.fundacja.elblag.pl;
[email protected]
Stowarzyszenie „Przystań” – Iława www.przystan.ilawa.pl;
[email protected]
26
27
28
Fundacja Nauka dla Środowiska – Koszalin www.ndsfund.org;
[email protected]
Stowarzyszenie „Serce Dzieciom” – Stargard Szczeciński www.sercedzieciom.pl;
[email protected] Fundusz Lokalny Miasta Szczecinek – Fundusz Tratwa Szczecinek www.cis.szczecinek.net.pl;
[email protected]
Akademie srdečně děkuje za podporu „V4 Community Foundation Maturity Program” následujícím dárcům a podporujícím institucím:
C.S. Motta Foundation e-mail:
[email protected] www.mott.org Trust for Civil Society in Central & Eastern Europe e-mail:
[email protected] www.ceetrust.org Polsko-Amerykańska Fundacja Wolności e-mail:
[email protected] www.pafw.pl
Dodatečné informace o „V4 Community Foundation Maturity Program” udělí: Iwona Olkowicz:
[email protected] Dorota Stronkowska:
[email protected] Agata Szczuka:
[email protected] Akademie rozvoje filantropie v Polsku ul. Marszałkowska 6/6, 00–590 Warszawa, Polska tel. 00 48 22 622 01 22, fax 00 48 22 622 02 11 e-mail:
[email protected] www.filantropia.org.pl Příprava textů: Małgorzata Mazur-Łukasiak, Polsko István Sebestény, Mad’arsko Josef Štogr, Česká republika Marcel Zajac, Slovensko Zpracování: kolektiv Akademie rozvoje filantropie v Polsku Meritorický dozor: Paweł Łukasiak Grafický projekt: rzeczyobrazkowe.pl Akademie děkuje za udělené konsultace a informace představitelům českých, slovenských, polských a mad’arských organizací.
