V¯ZKUMNÉHO ÚSTAVU ROSTLINNÉ V¯ROBY Praha-Ruzynû
1951
2011
V˘zkumného ústavu rostlinné v˘roby Praha-Ruzynû
1951 – 2011
2
60 LET VÚRV
V˘zkumn˘ ústav rostlinné v˘roby, v.v.i., Praha-Ruzynû Publikace 60 LET V¯ZKUMNÉHO ÚSTAVU ROSTLINNÉ V¯ROBY 1951 – 2011 Vydal: V˘zkumn˘ ústav rostlinné v˘roby, v.v.i., Praha-Ruzynû, Drnovská 507, 161 06 Praha 6 Editofii: dr. Jaroslava Ovesná, Jana DoleÏalová KoláÏ na obálce: Ing. Miroslav Klíma, Ph.D. Grafická úprava a zlom: Jaroslav Salaã Tisk a litografie: NVT Repro Poãet v˘tiskÛ: 500 http://www.vurv.cz © Praha, VÚRV, v.v.i., 2011 ISBN: 978-80-7427-075-8
60 LET VÚRV
3
V¯ZKUMN¯ ÚSTAV ROSTLINNÉ V¯ROBY, v. v. i., Praha-Ruzynû slaví v tomto roce 60 let od svého zaloÏení. Ministerstvem zemûdûlství byl v roce 1951 nejprve zfiízen Ústfiední v˘zkumn˘ ústav rostlinné v˘roby v Praze, kter˘ se stal pokraãovatelem ãinnosti jiÏ dfiíve zaloÏen˘ch dvou zemsk˘ch v˘zkumn˘ch ústavÛ. VÚRV nebyl zajisté první institucí v âechách, která se zemûdûlsk˘m v˘zkumem zab˘vá a zab˘vala. JiÏ v roce 1770 vznikly první Vlastenecké hospodáfiské (coÏ tehdy znamenalo zemûdûlské) spoleãnosti, které kromû popularizace vûdeckého a technického pokroku provádûly a zaji‰Èovaly první v˘zkumné projekty se zemûdûlskou tematikou. Tyto spoleãnosti pracovaly více neÏ sto let. Na ãinnost tûchto spoleãností navázala Fyziokratická spoleãnost, která zaji‰Èovala kromû zemûdûlského v˘zkumu i poradenství pro sedláky. Její ãinnost byla ukonãena aÏ po vzniku âeskoslovenska. V druhé polovinû 19. století zaãala pracovat Zemûdûlská a chemická kontrolní stanice v Praze (jak˘si dne‰ní ÚKZÚZ) s urãit˘m podílem zemûdûlského v˘zkumu. Postupnû zaãaly pracovat Zemûdûlské rady, jejichÏ náplní bylo zku‰ebnictví a v˘zkum. Tyto rady iniciovaly zaloÏení V˘zkumné stanice hospodáfisko-zemûdûlské a fyziologické v Praze s jiÏ strukturovan˘m uspofiádáním podle zemûdûlsk˘ch oborÛ a o rok pozdûji téÏ v Brnû. Po zaloÏení âeskoslovenska byla v Praze v roce 1919 V˘zkumná stanice restrukturalizována na Státní v˘zkumné ústavy pro v˘robu rostlinnou se ãtyfimi ústavy – biochemick˘m, biologick˘m, ovocnáfisko-vinafisk˘m a fytopatologick˘m. V roce 1922 vznikl dal‰í ústav a to lukafisko-pastvináfisk˘. V Brnû podobnû vznikl Zemsk˘ v˘zkumn˘ ústav zemûdûlsk˘. Tyto ústavy pracovaly aÏ do roku 1951, kdy vznikl V˘zkumn˘ ústav rostlinné v˘roby. První dva roky pracoval ústav v Praze-Dejvicích, v pomûrnû ‰patn˘ch prostorov˘ch podmínkách, v roce 1953 byl pfiestûhován do objektÛ Zemského pomologického ústavu v Ruzyni, kde je VÚRV umístûn dodnes. VÚRV pfii svém vzniku absorboval fiadu v˘znamn˘ch zemûdûlsk˘ch odborníkÛ a v˘zkumníkÛ z ústavÛ Státního v˘zkumného ústavu pro v˘robu rostlinnou. Rozvíjel se velice rychle a jiÏ tfii roky od svého zaloÏení mûl více neÏ 300 zamûstnancÛ na velmi vysoké odborné úrovni. PÛvodní orientace VÚRV zaloÏená na nûkolik základních vûdních oborech rostlinné v˘roby a s rostlinnou v˘robou souvisejících, koncipovan˘ch jiÏ prvním fieditelem Konstantinem Mostovojem (na snímku), zÛstala prakticky do souãasnosti.
4
60 LET VÚRV
Od svého zaloÏení aÏ do dne‰ka si ústav uchoval ãlenûní na oddûlení: genetiky a ‰lechtûní, fyziologie rostlin, chemie, mikrobiologie, pÛdoznalství, v˘Ïivy rostlin, ochrany rostlin, agrotechniky. S rÛstem poãtu zamûstnancÛ, roz‰ifiováním odborné náplnû a problematiky se oddûlení mûnila na sektory, posléze ústavy aÏ po dne‰ní odbory. Kromû pÛdoznalectví vyãlenûného v 80. letech z VÚRV jsou ostatní obory souãástí dne‰ních odborÛ, jejichÏ problematika se postupnû roz‰ifiovala o nové ãinnosti, napfi. moderní obory molekulární biologie. V roce 1955 byl zaloÏen první dlouhodob˘ osevní pokus v Ruzyni pro v˘zkum minerálního a organického hnojení rostlin a pÛdní úrodnosti. V dal‰ím roce pak i na deta‰ovan˘ch pracovi‰tích. Pfiedstavuje se tak jedno z cenn˘ch dûdictví po zakladatelské generaci pracovníkÛ VÚRV. Vlastní rozvoj a rÛzné organizaãní zmûny v˘zkumného ústavu probíhaly po celou dobu jeho existence. V roce 1968 byl název zmûnûn na V˘zkumné ústavy rostlinné v˘roby v Ruzyni a v roce 1978 byl název zmûnûn na V˘zkumn˘ ústav rostlinné v˘roby v Praze-Ruzyni. V roce 1984 byl k VÚRV pfiipojen V˘zkumn˘ ústav základní agrotechniky v Hru‰ovanech a v roce 1989 Ústav vûdeck˘ch soustav hospodafiení. V roce 1990 byl z VÚRV vyãlenûn odbor základní agrotechniky v Hru‰ovanech a v roce 1992 byl zru‰en odbor poradenství (ÚVSH) a rozhodnutím MZe byla v roce 1993 bez náhrady zru‰ena i pomûrnû rozsáhlá síÈ poradensk˘ch stanic. V souãasné struktufie existuje ústav od roku 1993. V roce 1994 do‰lo k pfiipojení zbytku V˘zkumného a ‰lechtitelského ústavu zeleniny v Olomouci, v roce 1995 k pfiipojení Oddûlení ochrany zásob z V˘zkumného ústavu potravináfiského a v roce 2000 byly k VÚRV pfiipopojeny v˘zkumné stanice travních ekosystémÛ v Liberci a Jevíãku. Na základû Rozhodnutí MZe ã.j. 22968/2006-11000 ze dne 12.6. 2006 se s úãinností od 1.1.2007 stává VÚRV vefiejnou v˘zkumnou institucí (v.v.i.) . VÚRV je v souãasné dobû tvofien pûti základními odbory: odborem genetiky, ‰lechtûní a kvality produkce, odborem rostlinolékafisk˘m, odborem agroekologie, odborem v˘Ïivy rostlin a odborem polních pokusÛ. V souvislosti s novû vytváfienou koncepcí zemûdûlského v˘zkumu jsou formulovány hlavní smûry v˘zkumu pro cel˘ ústav. Definovány byly ãtyfii základní smûry v˘zkumu: (1) Genetické a ‰lechtitelské technologie a materiály pro zlep‰ování biologického potenciálu plodin (2) Ochrana rostlin a jejich produktÛ pfied ‰kodliv˘mi organismy (3) Systémy trvale udrÏitelného obhospodafiování zemûdûlské pÛdy (4) Integrovaná v˘Ïiva rostlin ve vztahu ke kvalitû produkce a ochranû prostfiedí V rámci odborÛ je tradiãnû zachována struktura jednotliv˘ch oddûlení podle hlavní ãinnosti ãi vûdního oboru, v posledních letech se stává základní strukturou ãlenûní na fie‰itelské t˘my podle fie‰ené problematiky. V souãasnosti patfií k VÚRV je‰tû dvanáct v˘zkumn˘ch a pokusn˘ch stanic rozmístûn˘ch po celé âeské republice, které zaji‰Èují pokusnickou ãinnost. Maximálního poãtu zamûstnancÛ dosahoval VÚRV poãátkem 90. let po zaãlenûní Ústavu vûdeck˘ch soustav hospodafiení a Ústavu základní agrotechniky v Hru‰ovanech. V té dobû mûl témûfi 1130 zamûstnancÛ. V roce 1992 probûhlo ve VÚRV v âR vÛbec první
5
60 LET VÚRV
mezinárodní hodnocení za úãasti 25 zahraniãních a 12 domácích odborníkÛ. Tento mezinárodní panel hodnotil kladnû v˘konnost ústavu, ale pfiesto doporuãil razantní organizaãní zmûny. K tûm nedo‰lo, jelikoÏ v roce 1993 do‰lo k v˘znamné redukci poãtu zamûstnancÛ a zru‰ení cel˘ch jednotek, takÏe nyní má ústav cca 290 zamûstnancÛ s vysok˘m podílem kvalifikovan˘ch pracovníkÛ ale s víceménû stejnou strukturou. Bez ohledu na ãetné organizaãní zmûny, aÈ uÏ v dÛsledku pfiirozeného rozvoje a v˘voje pracovi‰tû, nebo ãasto vynucen˘ch zásahÛ z venku, probíhal po celou dobu existence intenzivní v˘zkum ve v‰ech oborech rostlinné v˘roby. Vzestup jednotliv˘ch oborÛ byl ãasto spojen s nástupem vynikajících vûdeck˘ch individualit, s nûkter˘mi z tûchto pracovníkÛ máme tu ãest se setkávat dodnes. Bûhem 60leté historie trvání VÚRV se v jeho vedení vystfiídalo 10 fieditelÛ. Prvním byl Ing. Konstantin Mostovoj (1951–1952), pak následovali prof. Ladislav Hru‰ka (1953– 1954), Ing. Václav Rosam (1955–1959), Ing. Franti‰ek Mareãek (1960–1961), doc. Jifií Folt˘n (1961–1970), prof. Anton Kováãik (1970–1990), Ing. Jaromír Kubát (1990– 1992), prof. Václav KÛdela (1993–1996), Mgr. Jan Lipavsk˘, CSc. (1997–2007) a prof. RNDr. Ing. Franti‰ek Kocourek, CSc. (2007–2011). V‰ichni zmínûní se vepsali do historie VÚRV, jak svojí vûdeckou, tak organizaãní ãinností. V souãasné dobû je VÚRV jedin˘m v˘zkumn˘m ústavem v âeské republice, kter˘ zahrnuje ve své v˘zkumné ãinnosti celou oblast rostlinné v˘roby. Tuto rozsáhlou integraci rozvoje poznání v oboru rostlinné v˘roby umoÏÀuje struktura, personální obsazení a pfiístrojové vybavení VÚRV, které jsou v resortu MZe âR unikátní. V souãasné dobû je ve VÚRV fie‰en jeden základní v˘zkumn˘ zámûr, „UdrÏitelné systémy pûstování zemûdûlsk˘ch plodin pro produkci kvalitních a bezpeãn˘ch potravin, krmiv
Liberec Vysoké nad Jizerou Slan˘
Chomutov
VÚRV, v.v.i. PRAHA Karl‰tejn Pernolec
•
Hnûvãeves Kostelec nad Orlicí
•
âáslav
PlzeÀ Lukavec
Jevíãko Humpolec
Ostrava Olomouc Ivanovice na Hané
•
âeské Budûjovice
•
Brno
Mapa rozmístûní jednotliv˘ch pracovi‰È V˘zkumného ústavu rostlinné v˘roby, v.v.i. v âeské republice
6
60 LET VÚRV
a surovin“, dále se VÚRV, v.v.i. v rámci hlavní ãinnosti podílí na fie‰ení 128 v˘zkumn˘ch projektÛ (58 projektÛ MZe, 50 projektÛ M·MT, 10 projektÛ GAâR, 3 projektÛ MÎP, 2 projektÛ Akademie vûd âR, 2 projektÛ 7. RP EU, 2 projektÛ AgriGenres EU a 1 projektu pfieshraniãní spolupráce). VÚRV provozuje téÏ 8 referenãních laboratofií. Národní referenãní laboratofi pro identifikaci GMO a DNA fingerprinting jmenovaná podle nafiízení EU 882/2004 a v souladu s nafiízením EU 1829/2003. Je akreditovaná podle âSN EN ISO 17025:2005 âesk˘m institutem pro akreditaci, o.p.s. V rámci VÚRV, v.v.i pracují 2 vûdecké v˘bory – Vûdeck˘ v˘bor pro geneticky modifikované potraviny a krmiva a Vûdeck˘ v˘bor fytosanitární, které jsou poradními orgány Koordinaãní skupiny pro bezpeãnost potravin pfii MZe âR a spolupracují s Evropsk˘m úfiadem pro bezpeãnost potravin. VÚRV, v.v.i. koordinuje i „Národní program konzervace a vyuÏívání genetick˘ch zdrojÛ rostlin, zvífiat a mikroorganismÛ v˘znamn˘ch pro v˘Ïivu a zemûdûlství“. VÚRV je nositelem mezinárodního certifikátu GEP (Good Experimental Practice) na základû ISO 9000 (Quality Management) a ISO 14000 (Environmental Management) a je nositelem oprávnûní práce s GMO MÎP âR. Základních smûrÛ a vûdeck˘ch disciplín rostlinné v˘roby, které se rozvíjely ve VÚRV v celém období padesáti let, byla a je celá fiada. V odboru genetiky a ‰lechtûní to je v první fiadû v˘zkum genetick˘ch zdrojÛ rostlin (uchování, hodnocení a vyuÏívaní tûchto zdrojÛ). Z pÛvodní sbírky genetick˘ch zdrojÛ rostlin obilnin, luskovin, olejnin a nûkter˘ch pícnin (cca 2850 vzorkÛ) se tato sbírka rozrostla aÏ na cca 27400 vzorkÛ p‰enice, ozimého jeãmene, triticale, kukufiice, sluneãnice, fiepy, pohanky, prosa, zeleniny a léãivek. K uchování semen v regulovan˘ch podmínkách slouÏí od roku 1988 genová banka, která zodpovídá v rámci âR za Národní program konzervace a vyuÏívání genetick˘ch zdrojÛ rostlin a informaãní systém EVIGEZ. Od poãátku existence VÚRV se téÏ úspû‰nû rozvíjelo ‰lechtûní polních plodin, hybridní p‰enice, kukufiice a máku setého. Pozornost byla posléze zamûfiena na p‰enici. Byly vypracovány metody v˘bûru v ran˘ch hybridních generacích a navrÏena vhodná kritéria v˘bûru, dále byly rozvinuty metody genetické anal˘zy a efektivního vyuÏívání major genÛ pro hospodáfisky v˘znamné vlastnosti (geny rezistence k chorobám a geny zakrslosti). Tvorba nov˘ch zdrojÛ pro ‰lechtûní byla úspû‰nû zakonãena ve spolupráci se ‰lechtitelsk˘mi pracovi‰ti povolením nûkolika v˘znamn˘ch odrÛd p‰enice. SoubûÏnû s programy ‰lechtûní p‰enice probíhal ve VÚRV komplexní genetick˘ v˘zkum sluneãnice (meziodrÛdové ‰lechtûní, aplikace chemick˘ch a fyzikálních faktorÛ na sluneãnici, vzdálená hybridizace, polyploidizace, liniová hybridizace, v˘zkum rezistence k chorobám a kvalitativnû a kvantitativnû podmínûn˘ch v˘nosov˘ch znakÛ). Od poãátku 70. let zaãalo ve VÚRV fie‰ení problematiky aneuploidÛ a chromozomov˘ch manipulací u p‰enice. Byla vytvofiena kompletní série monosomatick˘ch linií genotypu p‰enice Zlatka. Byl objeven a prokázán nov˘ lokus ovlivÀující rÛstov˘ typ p‰enice. Tento gen je celosvûtovû vyuÏíván. V˘znamn˘m oborem ve VÚRV byla genetika rezistence obilovin, v˘zkum byl zamûfien na studium odolnosti p‰enice, Ïita a ovsa k obilním rzím, fuzariozám klasu a padlí travního. Spolupráce se ‰lechtitelsk˘mi organizacemi vedla ke spoluautorství u 18 doporuãen˘ch odrÛd p‰enice.
60 LET VÚRV
7
V˘znamn˘m pfiínosem pro studium zásobních bílkovin odrÛd p‰enice a jeãmene bylo zavedení elektroforetick˘ch anal˘z prolaminu zrna (glyadinu a hordeinu). Na základû jejich spekter byly vytváfieny katalogy registrovan˘ch odrÛd umoÏÀující jednoznaãnou identifikaci tûchto odrÛd. V posledních letech se dynamicky rozvíjí molekulární biologie. JiÏ od poãátku 50. let bylo zaloÏeno oddûlení ochrany rostlin. S pfiib˘vajícím poãtem zamûstnancÛ spojen˘m s rozvojem nûkter˘ch nov˘ch oborÛ do‰lo k rozdûlení oddûlení podle jednotliv˘ch disciplín. Vznikla oddûlení virologie, mykologie, entomologie, chemické ochrany a mechanizace. Tato oddûlení se zab˘vala diagnostikou jednotliv˘ch patogenÛ, jejich ‰kodlivostí, epidemiologií a monitoringem, rozvojem serologick˘ch metod a metodami integrované ochrany. Byl provádûn v˘zkum zpÛsobÛ aplikace pesticidÛ (vyuÏívání aerosolÛ v ochranû rostlin). V 80. letech do‰lo k rozvoji v˘zkumu serologick˘ch a imunoenzymatick˘ch diagnostick˘ch metod, pfiípravy antisér a v˘zkumu biologick˘ch metod ochrany rostlin proti fytopatogenním houbám. V 90. letech bylo do VÚRV zaãlenûno oddûlení ochrany zásob zemûdûlsk˘ch produktÛ a do‰lo k rozvoji molekulární diagnostiky patogenÛ. V souãasné dobû je v˘zkum ORL zamûfien na metody diagnostiky a detekce ‰kodliv˘ch organismÛ za pouÏití molekulárních a imunochemick˘ch metod. Dále na inovaci metod a prostfiedkÛ ochrany rostlin, vãetnû biologick˘ch a biotechnologick˘ch zpÛsobÛ s vyuÏitím pfiirozené rezistence rostlin. Identifikované zdroje rezistence rostlin vÛãi patogenÛm a ‰kÛdcÛm jsou vyuÏívány ve ‰lechtûní odoln˘ch odrÛd. Byly identifikovány geny rezistence a molekulární markéry rezistence rostlin vÛãi fytovirÛm. Ve v˘zkumu biologie pÛdy bylo dosaÏeno v˘znamn˘ch v˘sledkÛ jiÏ koncem 50. let. Obzvlá‰tû ve studiu pÛdních mikroorganismÛ a moÏností jejich vyuÏití pro zlep‰ení v˘Ïivy a zdravotního stavu pûstovan˘ch rostlin. V té dobû byla také sestavena podstatná ãást sbírky rhizobií (nûkolik set kmenÛ). V˘znamná pozornost byla vûnována studiu transformace organick˘ch látek v pÛdû a procesÛm humifikace. Byla vypracována teorie humifikaãních procesÛ a vyvinuto nûkolik specifick˘ch testÛ biologické a biochemické aktivity pÛdy, které se vyuÏívají celosvûtovû dodnes. V˘znam tohoto oboru byl potvrzen organizací celkem deseti mezinárodních symposií Humus et Planta v letech 1958–1991. Pro obor v˘Ïivy rostlin mají nezastupitelnou úlohu dlouhodobé polní pokusy. První z nich byly ve VÚRV zaloÏeny jiÏ v roce 1955 a postupnû byly zakládány dal‰í. Poznatky a zákonitosti v˘Ïivy rostlin ovûfiené v polních pokusech byly základem pro definování principÛ v˘Ïivy rostlin. Od roku 1970 byly vydávány metodiky hnojení a pozdûji komplexní metodiky v˘Ïivy rostlin. Metodiky obsahovaly kromû principÛ hnojení základními prvky i hnojení stopov˘mi prvky a organick˘mi hnojivy. Zahrnovaly i korekce na klimatické a pÛdní podmínky, zohledÀovaly bilance Ïivin podle dosahovan˘ch v˘nosÛ. Principy hnojení byly propracovány i zásluhou agrochemického v˘zkumu ve VÚRV. Na základû obsáhl˘ch studií byly popsány zákonitosti dynamiky základních Ïivin v pÛdû i rostlinách a upfiesnûny zpÛsoby dohnojování jednotliv˘ch plodin. Agroekologick˘ v˘zkum byl soustfiedûn do oddûlení ekologie polních plodin, herbologie a v souãasné dobû téÏ oddûlení ekotoxikologie. V˘zkum byl zamûfien na hodnocení vlivu ekologick˘ch podmínek na tvorbu v˘nosÛ, procesy formování v˘nosov˘ch prvkÛ a v˘nosu, modelování produkãních procesÛ, systémy pûstování plodin a agrotechnické zásahy ve
8
60 LET VÚRV
vztahu k Ïivotnímu prostfiedí. V souãasné dobû se fie‰í téÏ problematika pûstování energetick˘ch plodin, technického a energetického vyuÏití fytomasy a vyuÏití biologick˘ch odpadÛ v zemûdûlství. Souãástí agroekologického v˘zkumu je i pícnináfisk˘ v˘zkum a v˘zkum fytocenóz kulturních plodin. Tento v˘zkum byl roz‰ífien pfiipojením dvou pícnináfisk˘ch v˘zkumn˘ch stanic k VÚRV v roce 2000. JiÏ od 50. let probíhá v˘zkum biologie plevelÛ, ‰ífiení plevelÛ a metod ochrany, pouÏití a aplikace herbicidÛ. V 80. letech byla tato problematika roz‰ífiena o studium ekologie a ‰kodlivosti hospodáfisky v˘znamn˘ch plevelÛ, podmínek vzniku rezistence k herbicidÛm a metodick˘mi postupy regulace plevelÛ v integrovan˘ch pûstitelsk˘ch systémech v rostlinné v˘robû. V˘znamnou sloÏkou VÚRV je síÈ pokusn˘ch a v˘zkumn˘ch stanic Na tûchto stanicích jsou umístûny dlouhodobé pokusy (v˘Ïiváfiské, s osevními postupy, agrotechnické), které jsou vyuÏitelné pro fie‰ení rozsáhlé problematiky pÛdnû klimatické, hodnocení environmentálních vlivÛ na rostlinnou v˘robu, klimatick˘ch zmûn a zmûn pÛdního prostfiedí, tvorby v˘nosu, biologického a produkãního potenciálu agroekosystémÛ atd. V 90. letech byl zahájen v˘zkum vyuÏití rÛstov˘ch modelÛ hlavních hospodáfisk˘ch plodin a dynamiky Ïivin v pÛdû pro predikci v˘nosÛ a modelování rÛstov˘ch procesÛ a v˘zkum prvkÛ precizního hospodafiení, vãetnû snímkování porostÛ a následné agronomické interpretace. Na jediné stanici vinafiské probíhal v˘zkum odolnosti vinné révy k abiotick˘m stresÛm, v˘bûr vhodn˘ch klonÛ pro chladnûj‰í oblasti a uchování genofondu vinné révy. I kdyÏ v˘ãet v‰ech aktivit a dosaÏen˘ch v˘sledkÛ VÚRV za celou dobu jeho existence není na tomto místû moÏn˘, domníváme se, Ïe VÚRV za uplynul˘ch ‰est desetiletí dokázal, Ïe jeho zaloÏení mûlo smysl – stal se renomovan˘m v˘zkumn˘m ústavem s dobr˘m vûdeck˘m a odborn˘m zázemím a je uznáván nejen v âR ale i v zahraniãí.
60 LET VÚRV
9
V˘zkumn˘ ústav rostlinné v˘roby je v souãasné dobû nejvût‰ím v˘zkumn˘m ústavem v oboru. Je v nûm soustfiedûno znaãné mnoÏství znalostí a poznatkÛ prakticky ze v‰ech oborÛ rostlinné v˘roby. V˘znam ústavu je podpofien kvalitou pÛvodních vûdeck˘ch prací, odborn˘ch prací a metodik publikovan˘ch pod hlaviãkou VÚRV (za posledních 10 let publikovali pracovníci VÚRV témûfi 500 pÛvodních vûdeck˘ch prací v ãasopisech veden˘ch v prestiÏní svûtové databázi. Ke 2000 vûdeck˘ch prací v recenzovan˘ch zahraniãních a domácích ãasopisech se fiadí i stovky pfiíspûvkÛ na vûdeck˘ch konferencích, odborn˘ch ãlánkÛ a metodik, a kolem 150 knih a kapitol v knihách. Pracovníci jsou autory patentÛ, uÏitn˘ch vzorÛ, certifikovan˘ch metodik a dal‰ích typÛ aplikovan˘ch v˘sledkÛ. O v˘znamu ústavu svûdãí i bohatá národní a mezinárodní spolupráce na nejrÛznûj‰ích projektech. Budoucnost VÚRV bude do znaãné míry záviset na politické a ekonomické situaci státu a jeho zemûdûlské a vûdní politice. Na vedení ústavu a jeho zamûstnancích pak bude záleÏet, jak nastavené parametry vyuÏijí, aby co nejlépe plnili hlavní poslání VÚRV, tj. v˘zkum a v˘voj v oborech rostlinné v˘roby, aby mohli zároveÀ uspokojovat svoji touhu po poznávání, opakovanû zaÏívat pocit uÏiteãnosti z vykonávané práce a byli za svou práci spravedlivû odmûÀováni. Neménû dÛleÏité v‰ak rovnûÏ je, jak efektivnû tlumit ãi zmírnit dopady dobovû podmínûn˘ch excesÛ v oficiální zemûdûlské a vûdní politice. JestliÏe délka jednoho generaãního cyklu, pro kter˘ jsou charakteristické urãité my‰lenkové trendy a zpÛsob fungování spoleãnosti, trvá 20 let, pak VÚRV ve své ‰edesátileté historii pro‰el tfiemi generaãními cykly. Na zamûstnancích, ktefií dnes vstupují do ãtvrtého generaãního cyklu VÚRV, leÏí odpovûdnost za dal‰í budoucnost ústavu. KéÏ jim nechybí ambicióznost zakladatelské generace VÚRV a schopnost i v nov˘ch, tfieba i nelehk˘ch podmínkách plnit poslání ústavu pro kter˘ vznikl, tj. slouÏit potfiebám ãeského zemûdûlství.
10
60 LET VÚRV
ODBOR GENETIKY, ·LECHTùNÍ A KVALITY PRODUKCE VEDOUCÍ ODBORU: RNDr. Ilja Prá‰il, CSc. V rámci základního smûru v˘zkumu “Genetické a ‰lechtitelské technologie a materiály pro zlep‰ování biologického potenciálu plodin” patfií k hlavním ãinnostem odboru: Zhodnocení a uchování genetick˘ch zdrojÛ zemûdûlsk˘ch plodin; zv˘‰ení efektivnosti ‰lechtûní polních a zahradních plodin studiem, v˘bûrem a vyuÏitím vhodn˘ch donorÛ v˘znamn˘ch znakÛ a roz‰ífiením agrobiodiverzity o opomíjené a nové druhy plodin se specifick˘mi vlastnostmi. Vyhodnocení a charakterizování struktury DNA a regulaãních mechanismÛ její exprese v odli‰n˘ch genotypech rostlin a za rÛzn˘ch vnûj‰ích podmínek s vyuÏitím technik molekulární biologie a biotechnologií; stanovení jejich v˘znamu pro fenotypovou plasticitu a pro odpovûì rostlin na odli‰né pÛdnû klimatické podmínky. VyuÏití poznatkÛ pro zaji‰tûní kvality a bezpeãnosti rostlinné produkce. Vypracování nov˘ch geneticko-‰lechtitelsk˘ch metod, vybrání, popfi. vytvofiení v˘chozích ‰lechtitelsk˘ch materiálÛ, odrÛd a linií s vy‰‰í produktivitou, poÏadovanou technologickou, nutriãní a hygienickou kvalitou a odolností k biotick˘m a abiotick˘m stresÛm; roz‰ífiení genetického základu odrÛd pro zaji‰tûní stability produkce a kvality produktÛ. Odbor úzce spolupracuje se ‰lechtitelsk˘mi subjekty, univerzitami, fie‰í fiadu projektÛ ãesk˘ch agentur (NAZV, GAâR, M·MT, MÎP, MK), je koordinátorem Národního programu konzervace a vyuÏití genetick˘ch zdrojÛ rost-
< Instalace podloÏních sklíãek pro tisk DNA ãipÛ << Pfiíprava reakãní smûsi pro Polymerázovou fietûzovou reakci
60 LET VÚRV
11
Regenerace a hodnocení genofondu p‰enice pro praktické vyuÏití
lin a agrobiodiverzity. V˘znamná je jeho spolupráce a podíl na zahraniãních projektech (Rámcov˘ program EU, COST, KONTAKT, programy ECP/GR a dal‰í) a spolupráce s mezinárodními organizacemi, napfi. FAO, Bioversity International. Organizaãnû je odbor ãlenûn do tfií oddûlení situovan˘ch v Praze a jednoho oddûlení v Olomouci. Jejich v˘zkumné zamûfiení je následující: ODDùLENÍ GENOVÉ BANKY Vedoucí oddûlení: Ing. Zdenûk Stehno, CSc. Posláním genové banky (GB) je dlouhodobé uchovávání diverzity semeny mnoÏen˘ch kolekcí genetick˘ch zdrojÛ rostlin a jejich poskytování uÏivatelÛm. Touto ãinností plní VÚRV, v.v.i. národní legislativu i mezinárodní závazky v ochranû biodiverzity. Uchovávané vzorky jsou získávány z vlastních plodinov˘ch kolekcí a ze spolupracujících fie‰itelsk˘ch pracovi‰È zodpovûdn˘ch za jednotlivé plodinové sbírky. Semena jsou ukládána po vysu‰ení na optimální obsah vody do hermeticky uzavfien˘ch sklenûn˘ch obalÛ a jsou skladována pfii stálé teplotû –18° C v klimatizovan˘ch komorách. V tomto prostfiedí si osivo uchovává Ïivotaschopnost po dlouhou dobu, pfiedpoklad je minimálnû 50 let, av‰ak u velké ãásti druhÛ bude tato doba v˘raznû del‰í. Klimatizovan˘ sklad genové banky byl dokonãen v roce 1988 a první semenné vzorky byly ukládány od zaãátku roku 1989. V souãasné dobû je ve skladu GB uloÏeno více neÏ 40 tisíc genetick˘ch zdrojÛ, coÏ pfiedstavuje 96 % v‰ech ãesk˘ch kolekcí generativnû mnoÏen˘ch druhÛ, které jsou vyuÏívány pro v˘Ïivu a zemûdûlství. Vzorky jsou uchovávány ve více neÏ 80 tisících skladovacích obalech. V roce 2009 probûhla dostavba nov˘ch a rekonstrukce pÛvodních klimatizovan˘ch komor, takÏe celková kapacita skladu GB se zdvojnásobila na souãasn˘ch 187 tisíc skladovacích obalÛ. Malé vzorky osiv jsou poskytovány pro v˘zkum, ‰lechtûní nebo v˘uku zdarma na základû objednávek. K v˘bûru vzorkÛ uÏivatelÛm slouÏí aktualizovan˘ elektronick˘ katalog genetick˘ch zdrojÛ rostlin, kter˘ je dostupn˘ na URL http://genbank.vurv.cz/genetic/resources/. Roãnû se
12
60 LET VÚRV
distribuuje z genové banky 2,5 aÏ 3,5 tisíce vzorkÛ. Nejãastûj‰ími uÏivateli vzorkÛ genetick˘ch zdrojÛ rostlin jsou domácí i zahraniãní v˘zkumná pracovi‰tû, ‰lechtitelé a univerzity, v men‰ím mnoÏství se jedná o expoziãní vyuÏití. Genová banka funguje také jako koordinaãní pracovi‰tû Národního programu konzervace a vyuÏívání genetick˘ch zdrojÛ rostlin pro síÈ 12 plodinovû specializovan˘ch institucí lokalizovan˘ch na 15 fie‰itelsk˘ch pracovi‰tích. Souãástí této ãinnosti je vedení centrální databáze v‰ech dostupn˘ch kolekcí zemûdûlsky vyuÏívan˘ch plodin, vãetnû dokumentace skladu genové banky. Pracovi‰tû GB je zodpovûdné za shromaÏìování a hodnocení rozsáhl˘ch kolekcí p‰enice, ozimého jeãmene a dal‰ích alternativních obilovin (pohanka, proso, ãirok, laskavec), které celkem dosahují 16 tisíc poloÏek, tj. pokr˘vají témûfi 1/3 v‰ech genetick˘ch zdrojÛ v ãesk˘ch kolekcích. ODDùLENÍ MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE (s Národní referenãní laboratofií pro identifikaci GMO a DNA fingerprinting) Vedoucí oddûlení: RNDr. Jaroslava Ovesná, CSc. Oddûlení se zamûfiuje na v˘voj a aplikaci DNA markérÛ spektra hospodáfisky v˘znamn˘ch rostlin se speciálním zamûfiením na obiloviny. Vyvíjí a aplikuje metody molekulární genetiky, zejména AFLP, SSR, DarT, SNPshot pro hodnocení diverzity hospodáfisky v˘znamn˘ch a plan˘ch druhÛ a jejich patogenÛ. Zamûfiuje se i na sekvenãní charakterizaci genÛ v˘znamn˘ch pro stabilitu a kvalitu produkce. Zahájilo programy funkãní genomiky stresov˘ch odpovûdí modelov˘ch rostlin jako jsou A. thaliana a jeãmen. Zamûfiuje se na v˘zkum stresové odpovûdi na úrovni metabolomu a transkriptomu. Podafiilo se popsat vliv modulace histonÛ na chladovou adaptaci jeãmene. V rámci v˘zkumn˘ch programÛ se zab˘vá studiem vztahu mezi koncovou kvalitou produkce a genomem/transkriptomem. Tato problematika je zamûfiena na zeleniny a zdraví prospû‰né látky. Nedílnou souãástí ãinnosti oddûlení je i v˘voj a hodnocení GM plodin. Bezpeãnost GM plodin, odvozen˘ch potravin a krmiv, identifikace a kvantifikace GMO a biologická bezpeãnost je v˘znamná z hlediska âR i v rámci evropského prostoru. V této souvislosti se zab˘vá oddûlení i genetick˘mi základy bioremediace. V˘‰e uvedené programy vyÏadují vyuÏívání postupÛ bioinformatiky. Získané údaje jsou porovnávány s fyziologick˘mi daty, která se v rámci oddûlení rovnûÏ vyvíjejí. Skupina kryokonzervace vyvíjí postupy pro dlouhodobé uchování vegetativnû mnoÏen˘ch druhÛ a provozuje kryobanku vybran˘ch druhÛ. Oddûlení je zapojeno do mezinárodní spolupráce. V rámci oddûlení pracuje Národní referenãní laboratofi pro identifkaci GMO a DNA fingeprinting, která je akreditovaná podle âSN EN ISO 17025:2005 a plní úkoly podle nafiízení EU 1829/2003 a 882/2004. Je ãlenem Evropské sítû GMO laboratofií. ODDùLENÍ GENETIKY A ·LECHTITELSK¯CH METOD Vedoucí oddûlení: Ing. Jana Chrpová, CSc. Základním cílem v˘zkumn˘ch aktivit oddûlení je získání poznatkÛ, v˘voj metod a materiálÛ pro tvorbu nov˘ch strategií ve ‰lechtûní a hodnocení genotypÛ obilnin a brukvovit˘ch plodin. Prostfiedkem pro dosaÏení tohoto cíle je uplatnûní biotechnologick˘ch metod a genetick˘ch markérÛ v návaznosti na polní a laboratorní testy a úzká spolupráce se ‰lechtitelskou praxí. Pozornost je vûnována vyuÏití molekulárních markérÛ pro zv˘‰ení komplexní rezistence obilnin k v˘znamn˘m chorobám (rzi, snûti, listové skvrnitosti, virózy,
60 LET VÚRV Fusarium infekce metodou single floret
>
Ozim˘ jeãmen – hodnocení rezistence ke Ïluté zakrslosti jeãmene, vpravo neinfikovaná kontrola
>>
Regenerace dihaploidních rostlin pro tvorbu uniov˘ch odrÛd
>>>
fuzariózy) a abiotick˘m stresÛm (pfieváÏnû nízk˘m teplotám a suchu). Pro v˘zkum a hledání nov˘ch biomarkérÛ rezistencí rostlin je vyuÏívána anal˘za stresov˘ch proteinÛ a proteomu rostlin. Probíhá markérování v˘znamn˘ch genÛ ranosti a rÛstového typu, které umoÏÀují optimalizovat v˘voj rostlin se zmûnami prostfiedí. U brukvovit˘ch plodin (fiepky ozimé a brukvovit˘ch zelenin) se pozornost soustfieìuje na studium genetick˘ch systémÛ autosterility a na vyuÏití in vitro technik, zejména tvorby dihaploidÛ z mikrosporov˘ch kultur, pro stabilizaci a kombinování nûkter˘ch specifick˘ch znakÛ. âlenové pracovního kolektivu se kromû tvorby nov˘ch genov˘ch zdrojÛ a ‰lechtitelsk˘ch polotovarÛ podílejí i na vy‰lechtûní nov˘ch odrÛd obilnin a fiepky. Na oddûlení je v rámci Národního programu genetick˘ch zdrojÛ mikroorganismÛ vedena sbírka biotrofních patogenÛ obilnin (rez p‰eniãná, rez travní, rez plevová, padlí travní). V˘znamnou sloÏkou aktivity oddûlení je pedagogická ãinnost a vedení studentÛ a doktorandÛ univerzit v oborech genetiky, ‰lechtûní, fyziologie a molekulární biologie rostlin. ODDùLENÍ ZELENIN A SPECIÁLNÍCH PLODIN Vedoucí oddûlení: Ing. Karel Du‰ek, CSc. V˘zkumné aktivity oddûlení jsou tématicky spojeny s péãí o genetické zdroje zelenin a léãiv˘ch, aromatick˘ch a kofieninov˘ch rostlin (LAKR), kterou je pracovi‰tû povûfieno v rámci Národního programu konzervace a vyuÏívání genetick˘ch zdrojÛ rostlin a mikroorganismÛ v˘znamn˘ch pro v˘Ïivu
13
14
60 LET VÚRV
a zemûdûlství. Bohat˘ sortiment star˘ch krajov˘ch i komerãních odrÛd, ‰lechtitelsk˘ch materiálÛ a plan˘ch pfiíbuzn˘ch druhÛ zelenin a LAKR je vyuÏíván k navazujícím v˘zkumn˘m projektÛm v ‰iroké ‰kále témat. Jedná se napfiíklad o v˘voj, testování a optimalizaci pûstebních technologií rostlin a zavádûní nov˘ch druhÛ do kultury, pûstování rostlin alternativními zpÛsoby a na extrémních stanovi‰tích, testování nárokÛ jednotliv˘ch plodin na hnojení, testování úãinnosti chemick˘ch pfiípravkÛ (pfi. herbicidy) na vybrané kultury apod. Souãástí v˘zkumn˘ch projektÛ ãasto b˘vá i modelace rÛstu a v˘voje vybran˘ch zeleninov˘ch druhÛ a LAKR, stejnû jako jejich morfologická a fyziologická hodnocení. Dal‰í oblastí v˘zkumu je v˘voj semenáfisk˘ch technologií pro netradiãní plodiny se zvlá‰tním dÛrazem na mnoÏení cizospra‰n˘ch druhÛ a s tím související zaji‰Èování opylovacího servisu (vãely, ãmeláci). V oblasti fytopatologie se oddûlení zab˘vá testováním v˘skytu virov˘ch onemocnûní zelenin metodou ELISA a testováním ‰lechtitelsk˘ch materiálÛ zelenin z ãeledi Brassicaceae na odolnost k Plasmodiophora brassiceae, pÛvodci nádorovitosti brukvovit˘ch – testování v polních i laboratorních podmínkách na infekãním poli a v klimatické komofie. V neposlední fiadû se pracovi‰tû vûnuje i hodnocení nutriãní hodnoty zelenin a obsahu farmaceuticky aktivních látek v LAKR, se zvlá‰tním dÛrazem na stanovení obsahu silice v rostlinn˘ch drogách hydrodestilací a metodou plynové chromatografie. V˘sledky vûdeckov˘zkumn˘ch projektÛ jsou pravidelnû publikovány na semináfiích a národních i mezinárodních konferencích a v odborném tisku, je poskytováno odborné poradenství. CENTRUM ROSTLINN¯CH BIOTECHNOLOGIÍ Jedním z v˘zkumn˘ch programÛ Centra regionu Haná pro biotechnologick˘ a zemûdûlsk˘ v˘zkum je v˘zkumn˘ program Fytofarma, genetické zdroje zelenin, léãiv˘ch, aromatick˘ch a kofieninov˘ch rostlin a bude zamûfien zejména na uchování, charakterizaci a vyuÏití genetické diverzity vybran˘ch léãiv˘ch rostlin a zelenin.
Regenerace genetick˘ch zdrojÛ fenyklu pûstovaného v podmínkách technické izolace na pokusn˘ch pozemcích v Olomouci < Morfologické hodnocení genetick˘ch zdrojÛ ãesneku pûstovaného v polní kolekci na pokusn˘ch pozemcích v Olomouci
60 LET VÚRV
15
ODBOR ROSTLINOLÉKA¤STVÍ VEDOUCÍ ODBORU: Ing. Jiban Kumar, Ph.D. Hlavní naplní ãinnosti odboru rostlinolékafiství je v˘zkum ochrany rostlin a jejich produktÛ pfied ‰kodliv˘mi organismy. Mezi nejdÛleÏitûj‰í cíle v˘zkumu patfií: inovace a zefektivnûní trvale udrÏiteln˘ch systémÛ ochrany plodin a skladovan˘ch rostlinn˘ch produktÛ vÛãi chorobám a ‰kÛdcÛm s vyuÏitím postupÛ a technologií ‰etrn˘ch k Ïivotnímu prostfiedí a zaji‰tující bezpeãnost potravin, krmiv a podporu rozvoje biodiverzity v agrocenózách, dále inovace a vytvofiení nov˘ch nástrojÛ pro vãasnou a rychlou detekci ‰kodliv˘ch organismÛ, zlep‰ení genetického potenciálu rostlin vÛãi patogenÛm a ‰kÛdcÛm v˘vojem nov˘ch odoln˘ch odrÛd s vyuÏitím moderních molekulárních a biotechnologick˘ch postupÛ s ohledem na klimatické zmûny. V˘zkum odboru rostlinolékafiství zahrnuje: integrovanou ochranu, funkãní biodiverzitu, posklizÀovou ochranu, biologicky aktivní látky, diagnostiku virÛ a fytoplazem a rezistence vÛãi nim, interakci rostlinn˘ch virÛ-vektorÛ, ekologii mikroorganismÛ, ochranu rostlin a zemûdûlsk˘ch produktÛ vÛãi bakteriálním patogenÛm a ochranu rostlin vÛãi houbov˘m patogenÛm. Odbor rostlinolékafiství je ãlenûn do 5 oddûlení a jedné laboratofie: odd. mykologie, odd. bakteriologie, odd. virologie, odd. entomologie, odd. ochrany zásob a bezpeãnosti skladovan˘ch rostlinn˘ch produktÛ, lab. diagnostiky a epidemiologie mikroorganismÛ. ODDùLENÍ MYKOLOGIE Vedoucí oddûlení: RNDr. David Novotn˘, Ph.D. Základem v˘zkumné ãinnosti oddûlení je v˘zkum ochrany rostlin vÛãi houbov˘m patogenÛm. V˘zkumné aktivity jsou zamûfieny na ekologii, roz‰ífiení, biodiverzitu, taxonomii a diagnostiku fytopatogenních a mykotoxinogenních hub, epidemiologii houbov˘ch chorob a ochrany
V˘sek kolonie Stagonosporum nodorum Rostlina jahodníku postiÏená antraknózou jahodníku, zpÛsobovanou houbou Colletotrichum acutatum
>
16
60 LET VÚRV
zemûdûlsk˘ch plodin pfied tûmito chorobami pomocí chemick˘ch prostfiedkÛ (pesticidy) i biopesticidÛ (biologická ochrana a látky rostlinného pÛvodu). Hlavnû se soustfieìuje na houbové choroby obilnin, technick˘ch plodin (olejniny, energetické plodiny), ovocn˘ch dfievin a drobného ovoce, kromû toho i na jedlé houby. Z hlediska skupin hub jsou nejvíce studovány druhy z rodu Pyrenophora, Colletotrichum, Fusarium, Macrophomina, Neofabraea a Trichoderma. ODDùLENÍ BAKTERIOLOGIE Vedoucí oddûlení: Ing. Václav Krejzar, Ph.D. Hlavní v˘zkumnou ãinností oddûlení je ochrana rostlin a zemûdûlsk˘ch produktÛ vÛãi bakteriálním patogenÛm. Mezi základní v˘zkumné aktivity patfií provádûní prÛzkumu v˘skytu a ‰kodlivosti fytopatogenních prokaryot, zejména bakterií, aktinomycet a fytoplazem na nov˘ch a hospodáfisky dÛleÏit˘ch plodinách, anal˘za potenciálního nebezpeãí vzniku epidemií bakterióz s ohledem na klimatické zmûny, vãetnû vypracování systému ochrann˘ch opatfiení s pouÏitím moderních genetick˘ch a nanotechnologick˘ch metod.
Obrázky shora dolÛ: ¤ez stonkem sluneãnice postiÏené houbou Macrophomina phaseolina Jablko postiÏené hnilobou zpÛsobenou druhem Neofabraea alba Konidie F u s a r i u m t r i c i n c t u m
ODDùLENÍ ENTOMOLOGIE Vedoucí oddûlení: Ing. Jitka Stará, Ph.D. V˘zkumné ãinnosti oddûlení se zamûfiují na integrovanou ochranu a funkãní biodiverzitu v agroekosystému, inovaci systémÛ integrované ochrany zemûdûlsk˘ch plodin umoÏÀující zv˘‰ení úãinnosti ochrany proti ‰kÛdcÛm a sníÏení negativních vlivÛ prostfiedkÛ ochrany rostlin na Ïivotní prostfiedí, zv˘‰ení bezpeãnosti produktÛ zemûdûlsk˘ch plodin pro spotfiebitele. Dále se v˘zkum orientuje na vyvíjení metod pro hodnocení úãinnosti biologick˘ch, biotechnologick˘ch a dal‰ích nechemick˘ch prostfiedkÛ, metod a strategií ochrany proti Ïivoãi‰n˘m ‰kÛdcÛm, vypracování metody diagnostiky a metody ochrany rostlin vÛãi fytoparazitick˘m háìátkÛm. Mimo v˘‰e zmínûné je pfiedmûtem ãinnosti oddûlení i vyhodnocení
60 LET VÚRV
17
pfiínosÛ a rizik u novû zavádûn˘ch transgenních odrÛd rezistentních vÛãi ‰kÛdcÛm, zhodnocení úãinkÛ biologicky aktivních látek z rostlin a vyvinutí botanick˘ch pesticidÛ, v˘voj a inovace metod diagnostiky rezistence ‰kÛdcÛ ovoce, zeleniny a polních plodin k insekticidÛm a návrh antirezistentní strategie, anal˘za rizik zoocidÛ pouÏívan˘ch v ochranû ovoce, zeleniny a polních plodin a návrh reÏimÛ ochrany minimalizující v˘skyt reziduí v produktech a minimalizující vliv pesticidÛ na pfiirozené nepfiátele ‰kÛdcÛ, biodiverzitu a pfiírodní zdroje; vyuÏití biologick˘ch metod ochrany rostlin pro podporu a rozvoj biodiverzity v agrocenózách vzhledem ke klimatick˘m zmûnám, studium biodiverzity a vybran˘ch funkcí ekosystémÛ zemûdûlsk˘ch plodin se zfietelem k ochranû a podpofie rozmanitosti druhového sloÏení jejich fauny a flóry, studium produkãních a trofick˘ch vztahÛ mezi druhy s cílem nalezení postupÛ podporujících produkãní a homeostatické vlastnosti agroekosystémÛ a zpÛsobÛ jejich aplikace v ochranû zdraví rostlin. ODDùLENÍ OCHRANY ZÁSOB A BEZPEâNOSTI POTRAVIN Vedoucí oddûlení: Ing. Václav Stejskal, Ph.D. Hlavní v˘zkumnou oblastí je posklizÀová ochrana a biologicky aktivní látky. Tyto dvû hlavní oblasti v sobû zahrnují následující ãinnosti: v˘zkum chemick˘ch a nechemick˘ch posklizÀov˘ch metod a prostfiedkÛ ochrany k uchování kvality a bezpeãnosti (tj. prevence alergenní a fyzikální kontaminace) skladovan˘ch rostlinn˘ch produktÛ, specifické v˘zkumné smûry zahrnující technologie fiízen˘ch atmosfér, nov˘ch fumigantÛ a inertních popra‰Û pro uchování kvality a bezpeãnosti surovin pfied mikroorganismy a ‰kÛdci; dále pak automatizované detekãní a diagnostické systémy na hlodavce a ‰kÛdce. Dal‰í souãástí v˘zkumu jsou i aplikace proteomiky, imunodiagnostiky a molekulární biologie v identifikaci, charakterizaci a eliminaci biokontaminantÛ, a to pfiedev‰ím alergenÛ produkovan˘ch skladi‰tními ãlenovci do prostfiedí ãlovûka, které sniÏují bezpeãnost potravin a krmiv; detekce a sledování pfienosu patogenÛ pfiená‰en˘ch roztoãem Varroa destructor do vãel, které mohou zpÛsobovat úhyn vãelstev (Colony Colapse Disorder); hledání nov˘ch moÏností kontroly skladi‰tních a prachov˘ch roztoãÛ a parazitického roztoãe Varroa destructor; identifikace potencionálnû patogenních mikroorganismÛ, které skladi‰tní ãlenovci pfiená‰ejí do prostfiedí ãlovûka. ODDùLENÍ VIROLOGIE Vedoucí oddûlení: Ing. Petr Komínek, Ph.D. V˘zkumné ãinnosti oddûlení jsou orientovány na diagnostiku virÛ, fytoplazem a rezistenci vÛãi nim, dále na studium interakce rostlinn˘ch virÛ-vektorÛ, v˘voj a aplikaci molekulárních a imunoenzymatick˘ch metod diagnostiky rostlinn˘ch virÛ v závislosti na genetické variabilitû patogenÛ a jejich hostitelÛ v dan˘ch podmínkách prostfiedí. Mimo v˘‰e uvedené se v˘zkumná ãinnost specializuje na v˘voj molekulárních metod diagnostiky fytoplazem napadajících ovocné dfieviny a révu vinnou, aplikaci molekulárních metod ve v˘zkumu rezistence ovocn˘ch dfievin, zeleniny a révy vinné k virÛm a fytoplazmám, interakci rostlinn˘ch virÛ (obilnin/ovocn˘ch dfievin) s hostiteli a vektory s cílem vyvinout úãinnou regulaci virov˘ch patogenÛ a ochranu plodin vÛãi virózám a jejich vektorÛm. Nedílnou souãástí v˘zkumné ãinnosti jsou genomická studia rostlinn˘ch virÛ, ekologie vektorÛ a epidemiologie viróz obilnin, inovace diagnostick˘ch metod pro detekci a kvantifikaci virov˘ch infekcí v reálném ãase, studium podstaty mechanismÛ rezistence rostlin vÛãi virÛm, identifikace nov˘ch zdrojÛ rezistence vÛãi virÛm obilnin a zlep‰ení odolnosti obilnin vÛãi virózám pomocí transgenomick˘ch postupÛ a metod.
18
60 LET VÚRV
VIROLOGIE – Pfiíznaky nejv˘znamnûj‰ích chorob virového pÛvodu a jejich vektorÛ, vpravo nahofie pokusn˘ sad g e n e t i c k y m o d i f i k o v a n ˘ c h ‰ v e s t e k r e z i s t e n t n í c h v Û ã i v i r u ‰ a r k y ‰ v e s t k y , v p r a v o d o l e ‰ v e s t k a o z d r a v e n á in vitro
LABORATO¤ DIAGNOSTIKY A EPIDEMIOLOGIE MIKROORGANISMÒ Vedoucí laboratofie: RNDr. Markéta Mareãková, Ph.D. Náplní ãinnosti laboratofie je v˘zkum v oblasti ekologie mikroorganismÛ. To zahrnuje pfiedev‰ím studium diverzity a funkce mikroorganismÛ v pfiírodním prostfiedí, diagnostikování rostlinn˘ch patogenÛ a sledování jejich roz‰ífiení, srovnání rozkladn˘ch procesÛ v rÛzn˘ch pÛdních ekosystémech a jejich propojení s cyklem uhlíku a úÏivností pÛdy, bioindikace kvality pÛdy a v˘voj molekulárních metod pro aplikace v zemûdûlství.
60 LET VÚRV
19
ODBOR AGROEKOLOGIE VEDOUCÍ ODBORU: doc. Ing. Jan Mikulka, CSc. Hlavní náplní ãinnosti odboru agroekologie je studium agroekosystémÛ a získávání základních podkladÛ pro stanovení optimální skladby polních plodin v produkãních i marginálních podmínkách. V˘zkumnû je fie‰ena optimalizace systémÛ pûstování plodin vãetnû rostlin pûstovan˘ch jako suroviny pro dal‰í prÛmyslové a energetické zpracování. ¤e‰ena je problematika zpÛsobÛ ochrany a technologie zpracování pÛdy. Samostatnû je fie‰ena problematika ekologického zemûdûlství. Je studováno obhospodafiování a ekologie trval˘ch travních porostÛ vãetnû jeho mimoprodukãní funkce. Dále je vûnována pozornost vlivu agroenvironmentálních opatfiení na obhospodafiování travních porostÛ a jsou monitorovány zmûny struktury travních porostÛ na krajinné úrovni. V rozdíln˘ch pÛdnû klimatick˘ch podmínkách jsou sledovány dlouhodobé zmûny v druhové skladbû plevelÛ s cílem analyzovat vlivy ovlivÀující dlouhodobé i krátkodobé zmûny v pleveln˘ch spoleãenstvech, pfiíãiny populaãních explozí pleveln˘ch druhÛ, vzniku rezistence a introdukce (invaze a expanze) plevelÛ z okolních státÛ. Samostatn˘m cílem je vypracování systémÛ regulace plevelÛ na zemûdûlské pÛdû. Pozornost je vûnována toxick˘m látkám obsaÏen˘m v imisích, jejich monitoringu a pohybu v Ïivotním prostfiedí. Systémovû je fie‰eno ukládání odpadÛ a následná rekultivace zdevastovan˘ch ploch. . ODDùLENÍ PùSTITELSK¯CH TECHNOLOGIÍ A VS JEVÍâKO Vedoucí oddûlení: Ing. Milan Vach, CSc. V˘zkumné aktivity oddûlení jsou syntetického charakteru a jsou zamûfieny pfiedev‰ím na aktuální problémy rostlinné v˘roby. Pozornost je vûnována pfiedev‰ím restrukturalizaci pûstebních technologií v marginálních oblastech, nepotravináfiské produkci vãetnû pûstování
Cílem je zachování diverzity fauny a flóry na zemûdûlské pÛdû
20
60 LET VÚRV < Minimalizace zpracování pÛdy podporuje rÛst p˘ru plazivého << Bol‰evník velkolep˘
netradiãních energetick˘ch a prÛmyslov˘ch plodin. V˘zkum je dále zamûfien na nové technologie ve zpracování pÛdy a zakládání porostÛ polních plodin, na zefektivnûní vlivu prÛmyslov˘ch hnojiv a zvy‰ování v˘nosÛ pouÏíváním doplÀkové v˘Ïivy rostlin mikroelementov˘mi hnojivy a regulátory rÛstu. V‰echny uvedené problémy jsou fie‰eny v komplexu s dal‰ími faktory ve speciálních polyfaktoriálních polních pokusech, probíhajících na nûkolika v˘zkumn˘ch stanicích VÚRV, v.v.i. s odli‰n˘mi pÛdnû klimatick˘mi podmínkami. U netradiãních energetick˘ch a prÛmyslov˘ch plodin jsou fie‰eny otázky technologie pûstování, energetické, kvalitativní a kvantitativní ukazatele produkce. Obecn˘m cílem je kvantifikace postavení, pofiadí dÛleÏitosti a vzájemné interakce jednotliv˘ch faktorÛ a nalezení jejich optimálních kombinací pro dosaÏení efektivních, rentabilních a kvalitativnû odpovídajících v˘nosÛ polních plodin. Pracovi‰tû VS Jevíãko bylo zaloÏeno roku 1958 rozhodnutím b˘valé âSAZV a organizaãnû zaãlenûno do V˘zkumného ústavu krmiváfiského v Brnû. V ‰edesát˘ch letech pro‰lo organizaãními zmûnami a v roce 1965 po zaloÏení V˘zkumného ústavu luk a pasienkov v Banské Bystrici se VS Jevíãko stala jeho souãástí. Po rozdûlení âSFR v roce 1993 byla stanice v Jevíãku spolu s VS v Liberci organizaãnû pfiiãlenûna do ÚZPI Praha pod názvem V˘zkumná stanice travních ekosystémÛ (VSTE). Od 1.1.2000 byla zaãlenûna do VÚRV Praha-Ruzynû. VS Jevíãko provádí základní a aplikovan˘ v˘zkum v oblasti pratotechniky, biologie, ekologie, pratoutilizace a trávníkáfiství. Spolupracuje s v˘zkumn˘mi ústavy a univerzitami podobného zamûfiení u nás a v zahraniãí.
60 LET VÚRV
21
Extenzivní vyuÏívání trval˘ch travních porostÛ
DosaÏené v˘sledky své ãinnosti zavádí do praxe a pfiedkládá zemûdûlsk˘m ‰kolám a univerzitám prostfiednictvím publikací, závûreãn˘ch zpráv, pfiedná‰ek, ‰kolení, semináfiÛ a poradenství. V rámci své pÛsobnosti zaji‰Èuje dal‰í úkoly MZe âR. ODDùLENÍ EKOLOGIE POLNÍCH PLODIN A HERBOLOGIE A VS LIBEREC Vedoucí oddûlení: doc. Dr. Ing. Vilém PavlÛ Oddûlení v˘zkumnû fie‰í dlouhodobé i krátkodobé zmûny v druhovém spektru pleveln˘ch spoleãenstev. Analyzován je vliv osevních sledÛ, intenzita pouÏívání herbicidních pfiípravkÛ a pÛsobení pfiípravkÛ z rÛzn˘ch skupin herbicidÛ na zmûny spektra pleveln˘ch druhÛ. Podrobnû je fie‰ena rezistence plevelÛ vÛãi herbicidÛm. Vyvíjeny jsou metody diagnostiky rezistentních populací plevelÛ vÛãi herbicidÛm, a to metody biologické i fyziologické. Sledována je cross-rezistence vÛãi rÛzn˘m skupinám herbicidÛ. Systematicky je provádûn prÛzkum území na v˘skyt nov˘ch rezistentních populací plevelÛ a monitoring jiÏ popsan˘ch druhÛ. Mezi dal‰í v˘zkumné aktivity patfií studium biologie a ekologie plevelÛ na zemûdûlské pÛdû, studium reprodukãní schopnosti plevelÛ (generativní i vegetativní), objasÀování pfiíãin populaãních explozí nûkter˘ch pleveln˘ch druhÛ, studium invazních plevelÛ ‰ífiících se na na‰e území a jejich následná expanze. ¤e‰en je problém zaplevelenosti luk a pastvin v podhorsk˘ch i horsk˘ch oblastech. V˘zkumná stanice Liberec byla zaloÏena v roce 1967 podobnû jako VS Jevíãko a je v˘zkumn˘m pracovi‰tûm VÚRV. S celorepublikovou pÛsobností provádí v˘zkum travních porostÛ v oblasti obhospodafiování travinn˘ch porostÛ, biologie, ekologie, kvality píce, pastvináfiství a trávníkáfiství. V fie‰ené problematice spolupracuje s v˘zkumn˘mi ústavy a univerzitami podobného zamûfiení u nás i v zahraniãí. DosaÏené v˘sledky své ãinnosti zavádí do praxe a pfiedkládá univerzitám a zemûdûlsk˘m ‰kolám prostfiednictvím publikací, závûreãn˘ch zpráv, pfiedná‰ek, ‰kolení, semináfiÛ a poradenství. AGROBIOTECHNOLOGICKÉ V¯ZKUMNÉ CENTRUM PRO REVITALIZACI A TRVALE UDRÎITELN¯ ROZVOJ Vedoucí oddûlení: Ing. Sergej UsÈak, CSc. Oddûlení ekotoxikologie Chomutov je renomovan˘m pracovi‰tûm, které dlouhodobû fie‰í problematiku v oblasti revitalizace a trvale udrÏitelného rozvoje zemûdûlství a krajiny na základû víceúãelového materiálového a energetického vyuÏívání biomasy a bioodpadÛ
22
60 LET VÚRV
vãetnû monitoringu, kontroly a hodnocení moÏn˘ch zdravotních a ekologick˘ch rizik. V˘znamn˘m smûrem je vypracování a ovûfiení novelizovan˘ch biotechnologick˘ch postupÛ pro sníÏení zdravotních rizik a zv˘‰ení ekologické bezpeãnosti hospodafiení v prÛmyslovû postiÏené krajinû. DÛleÏitou poloÏkou ãinnosti odd. ekotoxikologie je monitoring sloÏek Ïivotního prostfiedí na souhrn antropogenních vlivÛ, vãetnû kontroly a hodnocení ekotoxikologick˘ch rizik. Obzvlá‰È velk˘ zájem je ze strany praxe Pcháã o v˘sledky v˘zkumu stanice v oblasti produkce rÛznolist˘ a vyuÏívání obnoviteln˘ch zdrojÛ surovin a energie, zejména technologií pro pûstování a vyuÏití víceúãelov˘ch plodin, pro zpracování biomasy a odpadÛ na biopaliva, hnojiva a rekultivaãní substráty a pro jejich aplikaci za úãelem revitalizace krajiny a udrÏitelného rozvoje zemûdûlství. Velkého vûhlasu dosáhly zejména v˘sledky v˘zkumu v oblasti produkce bioetanolu z lignocelulózov˘ch hmot a vodíku z biomasy. Velk˘ zájem ze strany praxe je i o transfer v˘stupÛ v˘zkumu a v˘voje ve formû inovovan˘ch nízkonákladov˘ch technologií pro kompostování, bioremediace, biorekultivace, anaerobní digesci a produkci surovin pro biozplynování. Velkou perspektivu pro praktickou aplikaci budou mít v blízkém budoucnu i nové biotechnologie v oblasti víceúãelového vyuÏívání biomasy, zejména biorafinerii. Oddûlení ekotoxikologie Chomutov má dobré zku‰enosti s transferem v˘sledkÛ v˘zkumu do praxe. O praktickém v˘znamu v˘sledkÛ v˘zkumu svûdãí i desítky právnû chránûn˘ch v˘stupÛ. ¤ada tûchto v˘stupÛ je v souãasné dobû jiÏ ve stádiu poloprovozních a provozních zkou‰ek a je o nû velk˘ zájem i u zahraniãních subjektÛ.
60 LET VÚRV
23
ODBOR V ¯ÎIVY ROSTLIN VEDOUCÍ ODBORU: Ing. Jan Klír, CSc. Hlavní ãinností odboru je v˘zkum v oblasti integrované v˘Ïivy rostlin. Toto zamûfiení vychází z potfieb zemûdûlské praxe i z poÏadavkÛ na kvalitu produkce a ochranu Ïivotního prostfiedí. Z hlediska pÛdní úrodnosti je v˘znamn˘ zejména v˘zkum dlouhodob˘ch procesÛ pfiemûn organické hmoty v pÛdû. Jsou sledovány zmûny její kvantity a kvality Parcely dlouhodobého polního pokusu na stanovi‰ti nejen v rÛzn˘ch pÛdních a klimatick˘ch Praha-Ruzynû podmínkách, ale i v rÛzn˘ch systémech hospodafiení. Velk˘ v˘znam má v˘zkum hospodafiení s rostlinn˘mi Ïivinami. Pfii vyhodnocování v˘sledkÛ polních, nádobov˘ch i laboratorních experimentÛ jsou vyuÏívány i matematické modely, které umoÏÀují simulovat rÛzné scénáfie vlivu zemûdûlského hospodafiení na vyuÏití dusíku rostlinami. Praktick˘m v˘sledkem tohoto v˘zkumu jsou návrhy opatfiení pro sníÏení rizika ztrát dusíku z pÛdy. Jsou navrhovány a ovûfiovány nové technologie a hnojiva, která omezují zneãi‰Èování vody a ovzdu‰í. Vhodn˘m prakticky vyuÏiteln˘m nástrojem integrované v˘Ïivy rostlin jsou diagnostické metody pro hodnocení v˘Ïivného stavu pÛd a rostlin. V˘znamn˘m smûrem je i v˘zkum mobility rizikov˘ch prvkÛ v systému pÛda – rostlina a studium agrochemick˘ch a biologick˘ch charakteristik pÛd kontaminovan˘ch tûÏk˘mi kovy a perzistentními organick˘mi polutanty. Vhodnou pomÛckou pro hodnocení zpÛsobÛ hospodafiení se Ïivinami jsou metody bilancování rostlinn˘ch Ïivin. Jako základna pro získávání nov˘ch poznatkÛ slouÏí zejména dlouhodobé polní pokusy s organick˘m a minerálním hnojením, v rÛzn˘ch kombinacích a dávkách. ODDùLENÍ AGROCHEMIE A V¯ÎIVY ROSTLIN Vedoucí oddûlení: Ing. Pavel RÛÏek, CSc. Oddûlení fie‰í v˘zkumnou problematiku diagnostiky v˘Ïivného stavu pÛd a rostlin, vãetnû jejího uplatnûní v systému integrované v˘Ïivy rostlin. Je zkoumána pohyblivost prvkÛ, vãetnû rizikov˘ch v systému pÛda – rostlina a studují se agrochemické a biologické vlastnosti pÛd kontaminovan˘ch tûÏk˘mi kovy a perzistentními organick˘mi polutanty. Hlavním úkolem je v˘voj a ovûfiování nov˘ch metod a postupÛ pro diagnostiku v˘Ïivného stavu pÛd a rostlin, pro zji‰tûní stavu kontaminace pÛd a rostlin a rovnûÏ pro fytoremediaãní technologie vyuÏitelné pfii sanaci pÛd. V˘zkum v oddûlení je dále zamûfien na moÏnosti regulace pfiemûn a pohybu Ïivin v pÛdû pro lep‰í vyuÏití Ïivin z pÛdy a hnojiv rostlinami a pro omezení nepfiízniv˘ch vlivÛ na okolní prostfiedí. Cílem je vypracování nov˘ch technologick˘ch postupÛ ve v˘Ïivû rostlin, umoÏÀujících zv˘‰ení efektivnosti hnojení pfii souãasném omezení ztráty Ïivin v rÛzn˘ch systémech hospodafiení na pÛdû. Pracovníci oddûlení uplatÀují v˘sledky v˘zkumu v praxi, v rámci sv˘ch poradensk˘ch aktivit, zejména v tûchto oblastech: anal˘za systému hospodafiení v zemûdûlsk˘ch podnicích vzhledem k ochranû vod (nitrátové smûrnice); legislativní
24
60 LET VÚRV Sbírka rhizobií – uchovávání kmenÛ hlízkov˘ch bakterií na zkumavkách
ãinnost – spolupráce pfii tvorbû právních pfiedpisÛ v oblasti pouÏívání hnojiv a ochrany vod; odborné posuzování úãinnosti hnojiv (pro ÚKZÚZ). Souãástí oddûlení je Laboratofi anal˘z pÛd a rostlin (vedoucí Ing. Miroslava Pechová). ODDùLENÍ FYZIOLOGIE ROSTLIN Vedoucí oddûlení: Ing. Jan Haberle, CSc. V˘zkumná ãinnost oddûlení je zamûfiena na fyziologické aspekty pfiíjmu a vyuÏití Ïivin polními plodinami. Zkoumá se mechanismus pfiíjmu Ïivin, zvlá‰tû dusíku kofieny a jejich následného transportu v rostlinû. Je sledován i pfiíjem Ïivin aplikovan˘ch „na list“, jejich translokace, reutilizaci a vyuÏití v procesu tvorby zrna s ohledem na kvalitativní znaky produkce, a to za pfiízniv˘ch i stresov˘ch podmínek prostfiedí. U obilnin jsou pomocí kinetick˘ch parametrÛ pfiíjmu Ïivin hodnoceny odrÛdové rozdíly, s návazností na v˘zkum genetické podmínûnosti pfiíjmov˘ch charakteristik. Sleduje se i rychlost pfiíjmu Ïivin ve vztahu k v˘vojové fázi a exogenní aplikaci rostlinn˘ch hormonÛ i syntetick˘ch rÛstov˘ch látek. Je studován vliv v˘Ïivy a podmínek prostfiedí na proces tvorby zrna u odrÛd obilnin vyuÏívan˘ch pro odli‰né uÏitkové smûry. Pozornost je vûnována i vlivu podmínek prostfiedí a agrotechniky na rozvoj a distribuci kofienÛ v pÛdním profilu, v souvislosti s vyuÏitím vody a Ïivin, zejména dusíku. Pro zobecnûní získan˘ch poznatkÛ a jejich aplikaci v odli‰n˘ch podmínkách jsou vyuÏívány matematické modely, vãetnû pfievodu v˘sledkÛ na vy‰‰í úroveÀ, napfi. regionální. Pro anal˘zu vlivu povûtrnostních podmínek a dal‰ích faktorÛ na v˘nos, efektivnost vyuÏití zdrojÛ a ztráty dusíku do prostfiedí jsou vyuÏívány plodinové modely. ODDùLENÍ BIOLOGIE PÒDY Vedoucí oddûlení: Ing. Tomበ·imon, CSc. Oddûlení se zab˘vá v˘zkumem dlouhodob˘ch procesÛ pfiemûn pÛdní organické hmoty, jejími zmûnami a kvalitou v rÛzn˘ch systémech pûstování a hnojení plodin a v rÛzn˘ch pÛdních a klimatick˘ch podmínkách. Experimentální data z odli‰n˘ch lokalit slouÏí k získávání podkladÛ pro odhady zásob a toku organického uhlíku v orn˘ch pÛdách na regionální i národní úrovni. Souãasnû jsou tato data vyuÏívána i pro modelování a bilance organické hmoty. Jsou rozvíjeny a aplikovány nové metody hodnocení mnoÏství a kvality pÛdní
60 LET VÚRV
25
organické hmoty v orn˘ch pÛdách. Na jejich základû jsou posuzovány dlouhodobé i krátkodobé zmûny biologické aktivity pÛd. V˘zkum je veden tak, aby bylo moÏné hodnotit vliv nov˘ch zpÛsobÛ zpracování pÛdy a pÛdoochrann˘ch technologií, zejména z dlouhodobého hlediska. Hodnocení charakteristik pÛd slouÏí k navrhování vhodn˘ch zpÛsobÛ jejich rekultivace. Oddûlení se dále specializuje na studium a vyuÏití prospû‰n˘ch pÛdních bakterií v zemûdûlství. Oddûlení uchovává sbírku symbiotick˘ch, dusík fixujících hlízkov˘ch bakterií-rhizobií. Tato sbírka je souãástí Federace sbírek mikroorganismÛ (FCCM) a v souãasnosti uchovává 510 kmenÛ. Pozornost je vûnována i dal‰ím prospû‰n˘m bakteriím (bakterie rodu Azotobacter, fosfor solubilizující bakterie). Na základû v˘sledkÛ pokusÛ jsou navrhovány zpÛsoby vyuÏití tûchto mikroorganismÛ pro pfiípravu inokulaãních bakteriálních preparátÛ, jako alternativní v˘Ïivy zemûdûlsk˘ch plodin. ODDùLENÍ HOSPODA¤ENÍ SE ÎIVINAMI Vedoucí oddûlení: Ing. Eva Kunzová, CSc. V˘zkumné ãinnosti oddûlení jsou zamûfieny na systémy v˘Ïivy rostlin a hnojení. Za tímto úãelem jsou vyuÏívány unikátní dlouhodobé polní pokusy v rÛzn˘ch pÛdnû klimatick˘ch podmínkách, s rÛzn˘mi kombinacemi organického a minerálního hnojení, pfii stupÀovan˘ch dávkách Ïivin. Na základû v˘sledkÛ pokusÛ jsou upfiesÀovány normativy odbûru Ïivin, poãítány bilance rostlinn˘ch Ïivin a studovány cykly základních Ïivin v systému pÛda – rostlina. Pracovníci oddûlení fie‰í i speciální problematiku v˘Ïivy a hnojení sluneãnice a ve spolupráci s ÚKZÚZ fie‰í dÛsledky okyselení na pÛdu a vodní zdroje. Ve spolupráci s ÚZEI se podílejí na fie‰ení problematiky ekonomick˘ch nástrojÛ pro hodnocení zemûdûlského pÛdního fondu. V rámci oddûlení je rovnûÏ fie‰ena problematika agroenvironmentálních indikátorÛ pro OECD, podmínek pro zemûdûlské dotace MZe (agroenvironmentální opatfiení, zákonné poÏadavky na ochranu vod, podmínky dobrého zemûdûlského a environmentálního stavu), ochrann˘ch pásem vodních zdrojÛ a uplatnûní smûrnice Rady 91/676/EHS, tzv. nitrátové smûrnice. Do oddûlení je organizaãnû zafiazeno Poradenské centrum VÚRV, v.v.i., jehoÏ pracovníky jsou akreditovaní poradci sítû MZe âR. Laboratorní zpracování pÛdních vzorkÛ (titrace) Su‰ení vzorkÛ pÛd na miskách pfii teplotû místnosti pfied dal‰ím zpracováním
> >>
26
60 LET VÚRV Polní den v Hnûvãevsi
ODBOR POLNÍCH POKUSÒ VEDOUCÍ ODBORU: Mgr. Jan Lipavsk˘, CSc. Odbor polních pokusÛ zabezpeãuje jak v˘zkumnou ãinnost, která je zaji‰Èována pfieváÏnû Oddûlením databází a biometriky v Praze, tak polní pokusy, které jsou zaji‰Èovány Oddûlením polních pokusÛ a provozovány na pokusn˘ch stanicích dislokovan˘ch po celé republice. Odbor zaji‰Èuje a metodicky vede 10 dlouhodob˘ch polních pokusÛ s rÛznou charakteristikou (v˘Ïiva, agrotechnické, ekologické) na pokusn˘ch stanicích VÚRV, v.v.i., za finanãní podpory MZe âR. Podílí se na fie‰ení v˘zkumn˘ch projektÛ NAZV a etap zámûru i pro dal‰í odbory VÚRV a dal‰í instituce a zabezpeãuje pokusy na zakázku pro firmy (registraãní pokusy, odrÛdové pokusy). Zab˘vá se metodami polního pokusnictví, zakládáním a vyhodnocováním polních pokusÛ, zpracovává metodiky probíhajících pokusÛ (studie), metodicky vede pokusné stanice, zpracovává základní protokoly z polních pokusÛ a zakládá pokusná data do databázového systému. Odbor fie‰í projekty Národní agentury pro zemûdûlsk˘ v˘zkum (NAZV), projekty M·MT (NPII), mezinárodní projekty (7. Rámcov˘ program EU, Kontakt) a projekty TAâR. Odbor spolupracuje na fie‰ení v˘zkumn˘ch projektÛ s v˘zkumn˘mi pracovi‰ti a univerzitami v âR, rozvinutá je mezinárodní spolupráce (Nûmecko, âína, Rusko). Odbor je nositelem mezinárodního certifikátu GEP (Good Experimental Practice) na základû ISO 9000 (Quality Management) a ISO 14000 (Environmental Management) a je nositelem oprávnûní práce s GMO MÎP âR uvolnûn˘ch pro experimentální úãely do Ïivotního prostfiedí.
60 LET VÚRV
ODDùLENÍ DATABÁZÍ A BIOMETRIKY Vedoucí oddûlení: Ing. Martina Vocetková Jedná se o základní v˘zkumné oddûlení odboru. Základem v˘zkumné ãinnosti je komplexní vyhodnocování dat z dlouhodob˘ch pokusÛ pro úãely stanovení základních vazeb prvkÛ agroekosystému (prostfiedí, porostu) a vztahÛ hnojení (v˘Ïivy) a dynamiky tvorby v˘nosov˘ch prvkÛ a v˘nosu, v˘voje pÛdní úrodnosti, bilance Ïivin v pÛdû a obsahu Ïivin v pÛdû v del‰ích ãasov˘ch úsecích, vlivu osevních sledÛ a zpracování pÛdy na v˘Ïivu rostlin a produktivitu osevních postupÛ a kvantifikace produkãních faktorÛ pro rÛzné technologické postupy s ohledem na trvale udrÏitelnou produkci, struktury systémÛ hospodafiení na pÛdû, biologick˘ch a technologick˘ch aspektÛ jejich udrÏitelnosti, produktivity agroekosystémÛ v rÛzn˘ch pÛdních a klimatick˘ch podmínkách, dynamiky pÛdní organické hmoty, indikátorÛ hospodafiení pro udrÏení stability produkce, vlivu rÛzn˘ch systémÛ hospodafiení a hnojení na pÛdní úrodnost a tvorbu modelÛ v˘nosu hospodáfisk˘ch plodin. Zaji‰Èuje téÏ databázi pro pofiizování, aktualizaci, archivaci a ochranu dat z dlouhodob˘ch pokusÛ, napfi. údajÛ o agrotechnice, organickém a minerálním hnojení, v˘nosech plodin, v˘sledkÛ agrochemick˘ch rozborÛ pÛdních vzorkÛ nebo rostlin, meteorologick˘ch dat a dal‰ích. Zaji‰Èuje údrÏbu, aktualizaci a inovaci databáze podle v˘voje IT, napfi. vytvofiení internetové verze a pfievod dat z historick˘ch databází. Matematické a statistické vyhodnocování dat je podkladem pro fie‰ení v˘zkumn˘ch projektÛ a v˘zkumného zámûru. OdrÛdové pokusy v Kostelci SklizeÀ kukufiice z odrÛdového polního pokusu v Ivanovicích Polní pokus s jeãmenem
> >> >>>
27
28
60 LET VÚRV
ODDùLENÍ POKUSN¯CH STANIC Vedoucí oddûlení: RNDr. Dana Koko‰ková Datovou základnou pro v˘zkumnou ãinnost odboru je síÈ dlouhodob˘ch stacionárních polních pokusÛ. Pokusy jsou vedeny na sedmi pokusn˘ch stanicích VÚRV (Praha-Ruzynû, Ivanovice, âáslav, Hnûvãeves, Humpolec, Pernolec, Vysoké) a na tfiech smluvních stanicích metodicky fiízen˘ch (Kostelec, Lukavec, Trutnov). Podmínky stanic tvofií plynulou klimaa pedo-sekvenci charakteristickou pro âeskou republiku (nadmofiská v˘‰ka pokusn˘ch stanic sahá od 225 m do 670 m). Dlouhodobé pokusy zahrnují v˘zkum vlivu rÛzn˘ch systémÛ hnojení na pfiíjem Ïivin rostlinami, v˘nosy plodin a pÛdní vlastnosti, v˘zkum vlivu organického hnojení a hnojení minerálním N na pfiíjem Ïivin rostlinami, v˘nosotvorné prvky, kvalitu produktÛ a pÛdní úrodnost, v˘zkum limitujících faktorÛ omezujících koncentraci plodin v osevních postupech, v˘zkum vlivu zlep‰ujících faktorÛ na monokulturní pûstební technologie, v˘zkum vlivu organického hnojení a zaorávky slámy na pÛdní úrodnost a v˘nosy plodin, v˘zkum vlivu stfiídání plodin pfii vy‰‰í koncentraci obilovin ve spojení s organick˘m hnojením na tvorbu v˘nosu a pÛdní vlastnosti, v˘zkum vlivu hnojení kejdou na v˘nosy plodin, kolobûh Ïivin, bilanci organick˘ch látek a na pÛdní úrodnost. Vedle dlouhodob˘ch polních pokusÛ je na pracovi‰tích Oddûlení pokusn˘ch stanic provádûno kaÏdoroãnû cca 60 registraãních pokusÛ s pesticidními pfiípravky (herbicidy, fungicidy, insekticidy, mofiidla). Zadavateli jsou renomované firmy BASF, s.r.o., Syngenta Czech, s.r.o., BAYER, s.r.o. a dal‰í. V˘sledky z pokusÛ jsou zpracovávány v celosvûtovû pouÏívaném softwaru ARM (Agriculture Research Manager). Vzhledem k tomu, Ïe procesy tvorby pÛdní úrodnosti, akumulace a transformace pÛdní organické hmoty nebo transformací a transportu rostlinn˘ch Ïivin jsou dlouhodobé, a také proto, Ïe zmûny stavu pÛdních vlastností jsou díky vysoké heterogenitû pÛdy a s ní související variabilitû mûfien˘ch hodnot v krátkodobém ãasovém období prakticky tûÏko postiÏitelné,
Porost lupíny
60 LET VÚRV
lze tyto procesy spolehlivû studovat jen ve stabilizovan˘ch systémech a na základû del‰ích ãasov˘ch fiad sledování, tj. ve dlouhodob˘ch polních pokusech. Dlouhodobé polní pokusy jsou proto unikátními a v fiádu nûkolika desetiletí neobnoviteln˘mi objekty studia pÛdních procesÛ, vãetnû biologick˘ch procesÛ transformací pÛdní organické hmoty a kolobûhu rostlinn˘ch Ïivin.
29
Pohled na vinice VSV Karl‰tejn
V¯ZKUMNÁ STANICE VINA¤SKÁ (VSV) V KARL·TEJNù Vedoucí oddûlení: Ing. Richard Kolek Stanice byla zaloÏena jiÏ v roce 1919. Od zaloÏení stanice je jejím posláním v˘zkum, ‰lechtûní, zkou‰ení odrÛd, nové zpÛsoby pûstování a jiná v˘zkumnû-pûstitelská ãinnost. V souãasné dobû probíhá na stanici v˘zkum zdrojÛ a mechanismÛ Sortiment vín produkovan˘ch VSV Karl‰tejn tolerance rostlin k abiotick˘m stresÛm a jejich vyuÏití ve ‰lechtûní a v systémech pûstování v rámci fie‰ení v˘zkumného zámûru VÚRV. Mezi dal‰í aktivity patfií ozdravování rostlinného materiálu od virov˘ch patogenÛ a testování zdravotního stavu komerãnû mnoÏen˘ch klonÛ, v˘zkum vy-uÏití biologick˘ch a biotechnologick˘ch prostfiedkÛ ochrany proti ‰kodliv˘m organismÛm vinné révy a kulturních rostlin a také v˘voj postupÛ v˘Ïivy a systémÛ pûstování vinné révy pfiátelsk˘ch k Ïivotnímu prostfiedí. Dále fie‰í problematiku obsahu biologicky aktivních látek v odrÛdách révy a vyuÏití tûchto látek ve v˘Ïivû hospodáfisk˘ch zvífiat. Spolupracuje na fie‰ení projektÛ NAZV s odborem genetiky a ‰lechtûní (kryokonzervace). Na stanici je v rámci Národního programu konzervace a vyuÏívání genetick˘ch zdrojÛ rostlin a agrobiodiverzity shromáÏdûna kolekce odrÛd a klonÛ rodu Vitis (230 poloÏek) a probíhá udrÏování vybran˘ch klonÛ révy vinné (unikátní klony odrÛd Müller-Thurgau (7 klonÛ), Sylvánské zelené (8), Svatovavfiinecké (6), Modr˘ Portugal (4) a Rulandské bílé (6), selektované v okrajov˘ch podmínkách). V˘zkumná stanice obhospodafiuje vinice v obtíÏném terénu na terasách, v souãasné dobû ãiní rozloha produkãních vinic 8,6 ha. Jako vedlej‰í produkt v˘zkumné a ‰lechtitelské ãinnosti je roãnû vyprodukováno 5 000 – 13 000 litrÛ vína z vlastních hroznÛ.
30
60 LET VÚRV
P¤EHLED VYBRAN¯CH VùDECK¯CH PUBLIKACÍ 2009 – 2010 Dixon, A., Honûk, A., Keil, P., Kotela, M., ·izling, A. & Jaro‰ík, V. 2009. Relationship between the minimum and maximum temperature thresholds for development in insects. Functional Ecology, 23(2): 257-264. (IF=4,55) Dobrá, J., Motyka, V., Dobrev, P., Malbeck, J., Prá‰il, I., Haisel, D., Gaudinová, A., Havlová, M., Gubi‰, J. & VaÀková, R. 2010. Comparison of hormonal responses to heat, drought and combined stress in tobacco plants with elevated proline content. Journal of Plant Physiology, 167(16): 1360-1370. (IF=2,68) FraÀková, M., Va‰áková, B., Kutalová, H., Gale‰toková, K., PrÛ‰ová, K., ·milauer, P., ·umbera, R. & Frynta, D. 2010. Secondary sex ratios do not support maternal manipulation: extensive data from laboratory colonies of spiny mice (Muridae: Acomys). Behavioral Ecology and Sociobiology, 64(3): 371-379. (IF=2,56) Gadiou, S., Kúdela, O., Ripl, J., Rabenstein, F., Kumar, J. & Glasa, M. 2009. An Amino Acid Deletion in Wheat streak mosaic virus Capsid Protein Distinguishes a Homogeneous Group of European Isolates and Facilitates Their Specific Detection. Plant Disease, 93(11): 1209-1213. (IF=2,12) Hejcman, M., Klaudisová, M., Hejcmanová, P., PavlÛ, V. & Jones, M. 2009. Expansion of Calamagrostis villosa in sub-alpine Nardus stricta grassland: Cessation of cutting management or high nitrogen deposition. Agriculture, Ecosystems and Environment, 129(1-3): 91-96. (IF=3,13) Hejcman, M. & Kunzová, E. 2010. Sustainability of winter wheat production on sandy-loamy Cambisol in the Czech Republic: Results from a long-term fertilizer and crop rotation experiment. Field Crops Research, 115(2): 191-199. (IF=2,23) Hejcman, M., Száková, J., Schellberg, J. & Tlusto‰, P. 2010. The rengen grassland experiment: relationship between soil and biomass chemical properties, amount of elements applied, and their uptake. Plant and Soil, 333(1-2): 163-179. (IF=2,77) Hejtmánková, K., Lachman, J., Hejtmánková, A., Pivec, V. & Janovská, D. 2010. Tocols of selected spring wheat (Triticum aestivum L.), einkorn wheat (Triticum monococcum L.) and wild emmer (Triticum dicoccum Schuebl [Schrank]) varieties. Food Chemistry, 123(4): 1267-1274. (IF=3,46) Hezová, R., Slab˘, O., Faltejsková, P., Mikulková, Z., Bure‰ová, I., Muthu Raja, K. R., Hodek, J., Ovesná, J. & Michálek, J. 2010. microRNA-342, microRNA-191 and microRNA-510 are differentially expressed in T regulatory cells of type 1 diabetic patients. Cellular Immunology, 260(2): 70-74. (IF=2,58) Honûk A., Martinková, Z., Saska, P. & Koprdová, S. 2009. Role of post-dispersal seed and seedling predation in establishment of dandelion (Taraxacum agg.) plants. Agriculture, Ecosystems and Environment, 134(1-2): 126-135. (IF=3,13) Hrevu‰ová, Z., Hejcman, M., PavlÛ, V., Hakl, J., Klaudisová, M. & Mrkviãka, J. 2009. Long-term dynamics of biomass production, soil chemical properties and plant species composition of alluvial grassland after the cessation fertilizer application on the Czech Republic. Agriculture, Ecosystems and Environment, 130(3): 123-130. (IF=3,13) Chodová, D., Salava, J., Martincová, O. & Cvikrová, M. 2009. Horseweed with reduced susceptibility to glyphosate found in the Czech Republic. Journal of Agricultural and Food Chemistry, 57(15): 6957-6961. (IF=2,47) Janská, A., Mar‰ík, P., Zelenková, S. & Ovesná, J. 2010. Cold stress and acclimation-what is important for metabolic adjustment?. Plant Biology, 12(3): 395-405. (IF=2,41) Jaro‰ová, J. & Kumar, J. 2010. Detection of Prune dwarf virus by one-step RT-PCR and its quantitation by real-time PCR. Journal of Virological Methods, 164(1-2): 139-144. (IF=2,14) Jaro‰ová, J. & Kumar, J. 2010. Validation of reference genes as internal control for studying viral infections in cereals by quantitative real-time RT-PCR. BMC Plant Biology, 10(léto): 1471-2229. (IF=4,08) Kameník, Z., Hadacek, F., Mareãková, M., Ulanová, D., Kopeck˘, J., Chobot, V., Plháãková, K. & Ol‰ovská, J. 2010. Ultra-high-performance liquid chromatography fingerprinting method for chemical screening of metabolites in cultivation broth. Journal of Chromatography A, 1217(léto): 8016-8025. (IF=4,19) Kameník, Z., Kopeck˘, J., Mareãková, M., Ulanová, D., Novotná, J., Pospí‰il, S. & Ol‰ovská, J. 2009. HPLC-fluorescence detection method for determination of key intermediates of the lincomycin biosynthesis in fermentation broth. Analytical and Bioanalytical Chemistry, 393(6-7): 1779-1787. (IF=3,48)
60 LET VÚRV
31
Koko‰ka, L. & Janovská, D. 2009. Chemistry and pharmacology of Rhaponticum carthamoides: A review. Phytochemistry, 70(léto): 842-855. (IF=3,1) Kosová, K., Prá‰il, I., Prá‰ilová, P., Vítámvás, P. & Chrpová, J. 2010. The development of frost tolerance and DHN5 protein accumulation in barley (Hordeum vulgare) doubled haploid lines derived from Atlas 68x Igri cross during cold acclimation. Journal of Plant Physiology, 167(5): 343-350. (IF=2,68) Kumar, J. 2009. First Report of Barley yellow dwarf virus-MAV in Oat, Wheat, and Barley Grown in the Czech Republic. Plant Disease, 93(9): 964-964. (IF=2,12) Kumari, S. & Decraemer, W. 2009. First report of Trichodorus variopapillatus (Nematoda: Trichodoridae) from the Czech Republic. Plant Disease, 93(9): 966-966. (IF=2,12) Kunzová, E. & Hejcman, M. 2009. Yield development of winter wheat over 50 years of FYM, N, P and K fertilizer application on black earth soil in the Czech Republic. Field Crops Research, 11(3): 226-234. (IF=2,34) Kunzová, E. & Hejcman, M. 2010. Yield development of winter wheat over 50 years of nitrogen, phosphorus and potassium application on greyic Phaozem in the Czech Republic. European Journal of Agronomy, 33(3): 166-174. (IF=2,46) Kyselková, M., Kopeck˘, J., Frapolli, M., Défago, G., Mareãková, M., Grundmann, G. & Moe¨ nne-Loccoz, Y. 2009. Comparison of rhizobacterial community composition in soil suppressive or conducive to tobacco black root rot disease. ISME Journal, 3(10): 1127-1138. (IF=6,4) Landa, P., ·torchová, H., Hodek, J., VaÀková, R., Podlipná, R., Mar‰ík, P., Ovesná, J. & Vanûk, T. 2010. Transferases and transporters mediate the detoxification and capacity to tolerate trinitrotoluene in Arabidopsis. Functional & Integrative Genomics, 10(4): 247-559. (IF=3,4) Marandel, G., Salava, J., Abbott, A., Candresse, T. & Decroocq, V. 2009. Quantitative trait loci meta-analysis of Plum pox virus resistance in apricot (Prunus armeniaca L.): new insights on the organization and the identification of genomic resistance factors. Molecular Plant Pathology, 10(3): 347-360. (IF=3,46) Marek, M., Zouhar, M., Douda, O., Mazáková, J. & Ry‰ánek, P. 2010. Bioinformatics-assisted characterization of the ITS1-5.8S-ITS2 segments of nuclear rRNA gene clusters, and its exploitation in molecular diagnostics of European crop-parasitic nematodes of the genus Ditylenchus. Plant Pathology, 59(5): 931-943. (F=2,24) Mikanová, O., JavÛrek, M., ·imon, T., Friedlová, M. & Vach, M. 2009. The effect of tillage systems on some microbial characteristics. Soil and Tillage Research, 105(1): 72-76. (IF=2,88) Miller, J., Carmichael, A., Ramírez, M., Spagna, J., Haddad, C., ¤ezáã, M., Johannesen, J., Král, J., Wang, X. & Griswold, C. 2010. Phylogeny of entelegyne spiders: Affinities of the family Penestomidae (NEW RANK), generic phylogeny of Eresidae, and asymmetric rates of change in spinning organ evolution (Araneae, Araneoidea, Entelegynae). Molecular Phylogenetics and Evolution, 55(3): 786-804. (IF=3,89) Pavela, R. 2009. Larvicidal property of essential oils against Culex quinquefasciatus Say (Diptera: Culicidae). Industrial Crops and Products, 30(2): 311-315. (IF=2,1) Pavela, R. 2010. Antifeedant activity of plant extracts on Leptinotarsa decemlineata Say. and Spodoptera littoralis Bois. larvae. Industrial Crops and Products, 32(léto): 213-219. (IF=2,51) Pavela, R., Sajfrtová, M., Sovová, H., Bárnet, M. & Karban, J. 2010. The insecticidal activity of Tanacetum parthenium (L.) Schultz Bip. extracts obtained by supercritical fluid extraction and hydrodistillation. Industrial Crops and Products, 31(3): 449-454. (IF=2,51) Pavlásková, K., Nedvûd, J., Kuzma, M., Îabka, M., ·ulc, M., Sklenáfi, J., Novák, P., Benada, O., KofroÀová, O., Hajduch, M., Derrick, P., Lemr, K., Jegorov, A. & Havlíãek, V. 2010. Characterization of Pseudacyclins A-E, a suite of cyclic peptides produced by Pseudallescheria boydii. Journal of Natural Products, 73(6): 1027-1032. (IF=2,87) Pilafiová, P., Marandel, G., Decroocq, V., Salava, J., Kr‰ka, B. & Abbott, A. 2010. Quantitative trait analysis of resistance to plum pox virus in the apricot F1 progeny "Harlayne" x "Vestar". Tree Genetics and Genomes, 6(3): 467-475. (IF=2,42) Pytelková, J., Hubert, J., Lep‰ík, M., ·obotník, J., ·indelka, R., KfiíÏková Kudlíková, I., Horn, M. & Mare‰, M. 2009. Digestive alpha-amylases of the flour moth Ephestia kuehniella-adaptation to alkaline environment and plant inhibitors. FEBS Journal, 276(13): 3531-3546. (IF=3,04) Raimanová, I. & Haberle, J. 2010. The effects of differentiated water supply after anthesis and nitrogen fertilization on delta N-15 of wheat grain. Rapid Communications in Mass Spectrometry, 24(3): 261-266. (IF=2,85) ¤ezáã, M. 2009. The spider Harpactea sadistica: co-evolution of traumatic insemination and complex female genital morphology in spiders. Proceedings of the Royal Society B-Biological Science, 276(1668): 2697-2701. (IF=4,86)
32
60 LET VÚRV
¤ezáã, M., Pekár, S. & Stará, J. 2010. The negative effect of some selective insecticides on the functional response of a potential biological control agent, the spider Philodromus cespitum. Biocontrol, 55(4): 503-510. (IF=2,19) Saska, P., Martinková, Z. & Honûk, A. 2010. Temperature and rate of seed consumption by ground beetles (Carabidae). Biological Control, 52(2): 91-95. (IF=2,16) SpíÏek, J., Novotná, J., ¤ezanka, T. & Demain, A. 2010. Do we need new antibiotics? The search for new targets and new compounds. Journal of Industrial Microbiology & Biotechnology, 37(12): 1241-1248. (IF=2,42) Stejskal, V., Aulick˘, R. & Pekár, S. 2009. Brief exposure of Blattella germanica (Blattodea) to insecticides formulated in various microcapsule sizes and applied on porous and non-porous surfaces. Pest Management Science, 65(1): 93-98. (IF=2,19) Sztankoova, Z., Mátlová, V., Kyselová, J., Jandurová, O., ¤íha, J. & Senese, C. 2009. Short communication: Polymorphism of casein cluster genes in Czech local goat breeds. Journal of Dairy Science, 92(12): 6197-6201. (IF=2,46) ·imon, T., JavÛrek, M., Mikanová, O. & Vach, M. 2009. The influence of tillage systems on soil organic matter and soil hydrophobicity. Soil and Tillage Research, 105(1): 44-48. (IF=2,88) ·íp, V., RÛÏek, P., Chrpová, J., Vavera, R. & Kusá, H. 2009. The effect of tillage practice, input level and environment on the grain yield of winter wheat in the Czech Republic. Field Crops Research, 113(2): 131-137. (IF=2,34) ·rek, P., Hejcman, M. & Kunzová, E. 2010. Multivariate analysis of relationship between potato (Solanum tuberosum L.) yield, amount of applied elements, their concentrations in tubers and uptake in a long-term fertilizer experiment. Field Crops Research, 118(2): 183-193. (IF=2,23) ·ulc, M., Pe‰lová, K., Îabka, M., Hajduch, M. & Havlíãek, V. 2009. Biomarkers of Aspergillus spores: Strain typing and protein identification. International Journal of Mass Spectrometry, 280(1-3): 162-168. (IF=2,12) Ulanová, D., Novotná, J., Smutná, Y., Kameník, Z., GaÏák, R., ·ulc, M., Sedmera, P., Kadlãík, S., Plháãková, K. & Janata, J. 2010. Mutasynthesis of lincomycin derivatives with activity against drug-resistant Staphylococci. Antimicrobial Agents and Chemotherapy, 54(2): 927-930. (IF=4,67) Zichová, T., Kocourek, F., Salava, J., Naìová, K. & Stará, J. 2010. Detection of organophosphate and pyrethroid resistance alleles in Czech Leptinotarsa decemlineata (Coleoptera: Chrysomelidae) populations by molecular methods. Pest Management Science, 66(8): 853-860. (IF=2,31) Îabka, M., Pavela, R. & Gabrielová, L. 2009. Antifungal effect of Pimenta dioica essential oil against dangerous pathogenic and toxinogenic fungi. Industrial Crops and Products, 30(léto): 250-253. (IF=2,1).
