V SOBOTU 25. ŘÍJNA 2014 OD HODIN V KULTURNÍM DOMĚ V OSÍKU

21. ročník | říjen 2014 | č.

www.osik.cz

10

VOLBY 2014

Podzim v Osíku Foto: PAKO

Ve volbách do zastupitelstva obce, které proběhly v pátek 10. října a v sobotu 11. října 2014, byli zvoleni tito kandidáti: Karel Rothschein, Zdeněk Vodehnal, Petr Dvořák, Karel Kromíchal, Karel Kundera, Helena Vomáčková, Jan Abraham, Michal Zölfl, Jakub Kovář, Marie Šauerová a Stanislav Petraš. Podrobné zpravodajství je na str. 3.

KOMUNÁLNÍ VOLBY 2014 Vážení spoluobčané, komunální volby 2014 jsou již minulostí. Někteří z vás přijali jejich výsledky s potěšením, někteří z vás byli zklamáni. Byla ale vyslovena vůle vás, voličů, a musíme ji brát s respektem. Dovolte mi, abych Vám všem, kteří jste svou aktivní účastí na volbách svoji „vůli vyslovili“, poděkoval za účast, za Vaši volbu a podporu. Zvolili jste zastupitelstvo, které podle mého názoru má potenciál, má energii a bude s radostí, pokorou a nasazením pro naši obec pracovat. Věřím, že Vaši důvěru nezklame. Ustavující zasedání nového zastupitelstva obce Osík se bude konat ve středu 5. listopadu 2014 v 18 hodin v kulturním domě v Osíku. K. Rothschein

Sbor dobrovolných hasičů Osík Vás srdečně zve na

POSVÍCENSKOU ZÁBAVU

HARMONIKÁŘI XV. setkání harmonikářů se uskuteční v sobotu 8. listopadu 2014 ve 14 hodin v kulturním domě. Přijďte s námi „pobejt“, pobesedovat a zazpívat si…

V SOBOTU 25. ŘÍJNA 2014 OD 20.00 HODIN V KULTURNÍM DOMĚ V OSÍKU Hudba: ROCK FACTOR Vstupné: 50 Kč

Těší se Marie a Zdeněk Vodehnalovi

Spoečensá rurika V měsíci listopadu 2014 oslaví svoje významné jubileum tito občané:

Narozené děti

60. narozeniny Miroslav Libich Eliška Pulkrábková Helena Vomáčková 65. narozeniny František Vomáčka Jitka Zdvořilá 70. narozeniny Jan Prokop 75. narozeniny Josef Šulák 84. narozeniny Ludmila Lenochová 88. narozeniny Helena Konývková Všem jubilantům přejeme do dalších let pevné zdraví, mnoho štěstí, radost ze života, ze svých blízkých i přátel.

Ahoj lidi! Já jsem dlouho očekávaná Sofie Romerová z čp. 355, narodila jsem se 5. září 2014 a na fotce jsem se svou sestřičkou Viktorkou.

FOTOHÁDANKA Poslední hádanka byla velmi snadná. Každý jistě poznal Mgr. Karla Káju Dvořáka, kaplana z Litomyšle, a také mu jistě přejete to nejlepší do dalších let. Ovšem daleko obtížnější by bylo hádat, kdo že mu to sedí za krkem. Jen velmi málo by poznalo současnou ředitelku mateřské školy Danu Cabicarovou. Dnes se opět zaměříme na architekturu. Na několika selských staveních Osíka jsou v průčelí ve štítu výklenky, niky, bohužel většinou tam chybí soška. Poznáte, kde se nachází tato nika, kterou nám vyfotil pan Macháček?

Ahoj lidi! Já jsem váš nový občánek, jsem Matyáš Novák z čp. 362, narodil jsem se 16. září 2014 a mám 3 kila a 49 cm.

NOVÁ PUBLIKACE V průběhu volebních dnů se ve volební místnosti prodávala nová publikace „Osík a první světová válka“. Zakoupilo si ji přes 80 občanů. Kniha se bude prodávat v dalších dnech na obecním úřadě, za 100 Kč, nebo u J. Kloudy

Výlet na Lucý vrc Po prázdninové odmlce jsme se opět vydali na turistický výlet. Tentokrát jsme auty odjeli do Pusté Rybné k "Hlučálu" a odtud již po svých směr Lucký vrch. Vzhledem k účasti tolika dětí jsme putování pojali opravdu pohodově a nikam se nespěchalo. Po zdolání Luckého vrchu přišlo vhod občerstvení na terase zdejší hospůdky pivem, místní domácí limonádou

OSÍK DNES | noviny oce Osík | 21. ročník | říjen 2014 | č. 10 | str. 2

a svačinou z domova. Dále jsme pokračovali k osadě Dědek, oklikou na kopec Blatina a zpět k autům. Děti si ještě pohrály na hřišti u parkoviště a jelo se domů. Počasí vyšlo na výbornou, všichni jsme si výlet užili a těšíme se na příště. Tomáš Borek

Zprávy z oce

Voy Počet zapsaných voličů 832, tj. 100 %

K volbám přišlo509, tj. 61,2 %

Volební výsledky kandidátů: ODS Michal Zölfl Jakub Kovář Marie Šauerová Pavel Flídr Marcela Bártová Martin Dvořák Marta Nováková Martin Zehnálek Václav Sejkora Josef Láznička Pavel Dvořák

222 219 219 210 163 137 73 91 97 73 56

KSČM Stanislav Petraš Milan Mňuk Ludmila Jeništová Miloslav Částek Jarmila Křenková Josef Driml Josef Tluka Dana Mňuková Jaroslava Tlustá Božena Jirečková Miluše Součková

SDRUŽENÍ 3000 Karel Rothschein Zdeněk Vodehnal Petr Dvořák Karel Kromíchal Karel Kundera Helena Vomáčková Jan Abraham Libor Štefl Pavel Vomáčka Martin Vomáčka Anast. Hendrychová

96 81 57 47 50 50 50 50 45 41 44

347 311 298 278 262 291 257 226 231 223 210

Volby proběhly v naprostém klidu, bez jakýchkoliv náznaků narušení. Při sčítání hlasů byl nalezen pouze jeden neplatný lístek (označeny všechny tři strany). Volební komise navštívila s přenosnou urnou osm občanů.

Reama sedmým

VÁNOČNÍ MÁSLOVÉ CUKROVÍ novinky Dudychovy keramiky

Dále nabízíme: výrobu domácích pralinek (i v dárkovém balení), domácí perníčky, dorty, koláče

Doprovodný program - moderní aranžmá Střední zahradnické školy v Litomyšli - otevřený ateliér sochaře Jiřího Dudychy - možnost debaty, prohlídka nových exponátů, - prodejní výstava unikátních šperků od mnoha autorů z celé republiky

Vánoce

Otevřeno 14. - 17. listopadu Vždy od 9:00 – 17:00 www.dudychovakeramika.cz

Voy, reama

Možnost koupě keramiky, aranžmá i šperků Vstup a parkování zdarma Z Litomyšlského vlakového nádraží

info: 603 247 078

OSÍK DNES | noviny oce Osík | 21. ročník | říjen 2014 | č. 10 | str. 3

Odvody Odvody branců do Československé lidové armády Pan Honza Ryšan si uvědomil skutečnost, že letos je tomu 50 let, kdy tehdy osmnáctiletí kluci byli odvodovou komisí uznáni schopnými pro výkon základní vojenské služby, a mohlo by se o tom něco napsat. Proč ne? Vždyť už je to historie, protože od 1. ledna 2005 máme profesionální armádu a dnešní mladí muži jsou o tuto docela důležitou životní zkušenost - být chvíli vojákem - ochuzeni, pokud si to nezvolí jako svoje zaměstnání. Tolik úvodem a dáme si motto k tématu: Každá vláda má ráda svoje vojsko. Potřebuje ho, aby se bránila nebo útočila. Vojsko, nebo přímo armáda, jsou většinou bojeschopní muži. O dívčí válce – pověsti z české historie a dívce jménem Vlasta nemluvě. Mám dvě Vlasty v rodině a jsou to rození generálové (K.F.). Rekruti do služby ve vojsku byli získávání různými způsoby. Ve středověku to bylo násilnými odvody. Naše generace poznala povinné odvody. Rozdíl je pouze v tom, že kdysi se rukovalo na dobu neurčitou, závislou na tom, jestli se zrovna válčilo, nebo ne. Bejvalo to na 5 – 30 let. Naše generace, která válku více-méně nezažila, to měla zhruba na dva roky. Odvody probíhaly vždy stejným způsobem. Když byl rekrut zdravý, tak šel na vojnu. Kdysi to bylo okamžitě, my až zhruba za rok. Vysokoškoláci mohli dostudovat a pak rukovali na jeden rok, protože měli vojnu každé prázdniny. Faktem je to, že my, osmnáctiletí kluci (Honza byl ročník 1946), když jsme byli uznáni odvodovou komisí jako bojeschopní muži, tak jsme to tradičně slavili. Oblékli jsme si smokingy ozdobené odvedeneckými kytkami (které jsme později darovali holkám, se kterými jsme se líbali) a šli to oslavit do nějaké hospody. Tam nemohl chybět předseda místního národního výboru (pan Hofman, Kyncl, později Křenek). Náš ročník 1950 si pro jistotu pozval i Pepu Drimla, protože jsme byli strašní lumpové a on na nás jako „obecní policajt“ byl vždy přísně spravedlivý, až hodný. Dali jsme si něco k jídlu a pití, abychom měli síly na další pokračování. Kdo tenkrát platil útratu v hospodě, na to jsme si já ani Honza už nevzpomněli. Možná na to měli předsedové MNV nějaké fondy. Pak jsme společně s kapelou osvětové besedy Osík pod vedením pana Brůny vyrazili na procházku Osíkem. Bývalo to koncem září. Společně jsme navštívili domovy všech branců. Muzikanti hráli, my jsme zpívali a za to jsme všichni všude dostali většinou tekuté pohoštění. Příští den málokdo z nás přišel včas do školy. O muzikantech a předsedovi nemluvě. Byl to jejich problém. Při této příležitosti jsme se s Honzou dohodli, že by se taky mohlo něco říct, jak se naší generaci žilo na vojně. VÝBORNĚ!!! Naše zážitky a vzpomínky to dokazují. Chybělo nám občas pouze jediné: Naše emancipované něžné pohlaví. Každý patnáctý den v měsíci jsme dostali služné. Říkali jsme tomu žold. Voják dostal 75,- Kčs, svobodník 80,-, desátník 90,-, četař celé kilo a dobře se nám žilo, protože to stačilo. Pivo stálo 1,20 Kčs v obchodě i v hospodě, smažený sýr za bůra (5,- Kčs), 10 cigaret

PARTYZÁNKA za korunu. Ostatní věci potřebné k životu jsme dostali zdarma od státu. Kdo nechodil do hospody ani nekouřil, ještě si ze žoldu do civilu našetřil. Vezmeme to ale od začátku. Když jsme rukovali, všichni branci v jednom dni, zaplnili jsme všechna nádraží. Málokterý branec přišel do kasáren střízlivý. Byli jsme devatenáctiletí frajeři. Podle BEATLES háro skoro na rameni. Když jsme v kasárnách svlékli civil a navlékli vojenskou uniformu, háro ostříhané skoro dohola, frajeřina nás náhle opustila. V zrcadle jsme se nepoznali. Stali se z nás „bažanti“, služebně nejmladší vojáci. Celý měsíc jsme se v „přijímači“ učili pořadová cvičení a vojenské kázni dle předpisů. To nám nedělalo potíže, pořadová i kázeň jsme dobře znali ze Sokola. Pak jsme slavnostně přísahali a stali se vojáky Československé lidové armády. Dostali jsme osobní zbraň, většinou samopal kalašnikov vz. 57 a učili se profesi, ke které jsme byli zařazeni. Za každý rok služby jsme měli nárok na dvacet dnů řádné dovolené. Mimo to mohl každý voják požádat o VOLNO K OPUŠTĚNÍ POSÁDKY (V.O.P.) na dva až tři dny. Říkali jsme tomu vopušťák. Žádalo se o něj z vážných důvodů v rodině vojáka. V.O.P. na víkend bylo také vojákům udělováno jako odměna za vzorné plnění vojenských povinností. Faktem je také to, že na vojně vždy byla šikana. Ta byla buď přiměřená, nebo horší. Přiměřená byla taková, že služebně nejmladší vojáci (bažanti) museli provádět každodenní důkladný úklid a v zimě v kamnech topit, přestože to bylo povinností všech. Horší šikana byla, když mazáci (služebně starší vojáci) se nudili a vymýšleli pro bažanty nesmysly pro svoje „potěšení“. Někdy to hraničilo i s lidskou důstojností. Vážení čtenáři našich novin, kdybychom chtěli popsat všechno, co se za našich časů na vojně dělo, nestačila by na to tlustá kniha. Možná by

stačila knihovna. Při čtení příběhů z vojny byste se určitě pobavili. Závěrem se ještě krátce vrátíme k odvodům. Tam se nás mimo jiné také ptali na to, v jaké profesi bychom chtěli sloužit. Honza, student zemědělské školy, jim řekl, že by chtěl jezdit traktorem po poli. Bylo mu vyhověno. Dostal se k pohraniční stráži, kde se denně traktory vláčily úseky hranic, aby se podle stop zjistilo, jestli někdo přišel, nebo odešel. Honza musel absolvovat roční ŠKOLU DŮSTOJNÍKŮ V ZÁLOZE a stal se velitelem čety pohraniční stráže. Za celou vojnu si ale do traktoru nesedl. Pohraničníkům jsme říkali HAFANI, protože chodili do služby se psy. Na hlavách nosili brigadýrky, my jenom lodičky. Taky měli trochu vyšší žold. To všechno jsme jim asi záviděli, proto byli hafani. Já o 4 roky později, student stejné školy jako Honza, jsem u odvodů dopadl podobně. Zaškrtl jsem si, že chci být řidič, nebo zdravotník, což se pak hodí i v civilu. Byl jsem zařazen do půlroční PODDŮSTOJNICKÉ ŠKOLY pro velitele družstva protitankových řízených střel, čímž jsem se stal dělostřelcem. Říkali nám PYTLÍCI, protože kanonovou houfnicí ráže 152 mm se dal trefit cíl na vzdálenost 500 – 3000 m pouze za použití určitého počtu pytlíků střeného prachu v nábojnici. Řekli jsme toho možná víc, než jsme chtěli. Možná jsme i prozradili nějaké vojenské tajemství, protože v armádě je skoro všechno přísně tajný. Za to se my, vysloužilí vojáci, naší armádě omlouváme. S vojenským pozdravem: Sloužím socialistické vlasti! Kpt. v záloze Jan Ryšan, funkce: velitel čety pohraniční stráže Pprap. v záloze Karel Flídr, funkce: starší dělmistr (opsáno z našich vojenských knížek)

Odvedenci 1964: Zdvořilý Jan, Abraham Vlad., Zachař Mirek, Novák Václav, Kladiva Václav, Kopecký Standa, dole: Doseděl Jan, Ryšan Jan, Čermák Jan, Jireček Josef, Dvořák Pavel a Šnajdr Jan. Kamarádi Čermák, Kladiva a Šnajdr náš svět již opustili.

OSÍK DNES | noviny oce Osík | 21. ročník | říjen 2014 | č. 10 | str. 4

Odvody

Zaadateé Sooa V srpnu uplynulo 130 let od úmrtí Miroslava Tyrše. Využívám tedy této příležitosti k vašemu seznámení či zopakování událostí, vedoucí k založení tělovýchovného spolku Sokol, který i v naší obci hluboce zasáhl do života našich občanů. Vznik Sokola Na sklonku roku 1861, po obnovení ústavnosti v habsburské říši, se v Praze konaly přípravy na založení česko-německého „cvičného“ spolku. Bohatí mecenáši si však dávali podmínku, že si přejí, aby oddíl byl výlučně německý. Češi nemohli reagovat jinak, než že opustili vyjednávání a rozhodli se založit vlastní spolek. Rozhodnutí podpořil Tyršův přítel Fügner finanční pomocí. Šlo to ráz na ráz. S bratry Grégry vypracoval Tyrš rychle stanovy. Pro úřady nesla organizace název „Tělocvičná jednota pražská“. S názvem Sokol (podle Jihoslovanů, kteří tak říkali svým hrdinům) přišel až r. 1864 prof. E. Tonner. V neděli 16. února 1862 se v Malypetrově cvičebně za účasti 75 zakládajících členů konala valná hromada nové jednoty. Starostou byl zvolen Jindřich Fügner, náčelníkem Miroslav Tyrš. Již v březnu se začalo cvičit. Do roka měla 30 družstev, do prosince 1863 i vlastní supertělocvičnu, kterou zaplatil Fügner (60 000 zlatých). Roku 1865, kdy Fügner zemřel, už existovalo 26 jednot (v roce 1883 k nim přibyl i Sokol Osík). Od roku 1869 začaly cvičit i ženy, ovšem mimo rámec Sokola, a s posměšky mužů. Budování Sokola nebylo jednoduché. Při tradiční, ba historické hašteřivosti Čechů, která je patrně neopustí do konce světa, to ani v tomto případě nešlo. Různice a vády byly při volbě starosty (někomu vadilo, že Fügner byl Němec), při podobě kroje, atd. atd. Mezi členy jednot bylo také mnoho členů přispívajících, čili necvičících. Ti všichni však měli sokolský kroj ve skříni, ve kterém vystupovali na schůzích, slavnostech či na různých výletech. Krásně je vykreslil Ignát Hermann v románu o Kondelíkovi. Buďme rádi, že v Osíku byli přispívajícími členy bohatí sedláci, kteří štědře podporovali sokolskou činnost.

Jindřich Fügner (1822 – 1865) byl litoměřický Němec, který se česky začal učit až v dospělosti, a dobře se to nenaučil. Chybělo mu akademické vzdělání, neměl ani maturitu, zato bohatou školu života. Otec vlastnící prosperující velkoobchod suknem si

Zaadateé Sooa

ze syna udělal příručího, brzy nato obchodního zástupce. Díky tomu Fügner procestoval svět, naučil se jazyky, získal kontakty i zkušenosti. Ve třiceti letech převzal pražskou firmu, za tři roky se stal i dobře placeným topmanažerem italské pojišťovny (dnešní Generali). Fügner byl velmi pohledný, šťastně ženatý, bohatý muž, s mnoha zájmy. S Tyršem se sblížil na svém pronajatém venkovském sídle na Berounsku, kde o deset let mladší snílek a tělocvikář působil v podnikatelské rodině Bartelmusů jako vychovatel. Sblížily je společné zájmy. Lidumil Fügner držel začínající Sokol hmotně nad vodou. Platil pronájem sálů, nakupoval nářadí, zaplatil tělocvičnu. Starostou byl pouze tři roky, neboť náhle, v pouhých 43 letech zemřel.

Miroslav Tyrš (17.9.1832 – 8.8.1884) Legendární postava české tělovýchovy přichází na svět v Děčíně do rodiny německého lékaře Jana Tirsche. I budoucí profesor je proto v dětství Tirschem, Friedrichem Emmanuelem k tomu. O rodiče ho v letech 1837 a 1839 připraví tuberkulóza, která zabije i jeho dvě mladší sestry. Osiřelý chlapec se odstěhoval ke strýci do Prahy, kde úspěšně zakončil školní docházku, absolvoval gymnázium a vystudoval i filozofii a estetiku na Karlově univerzitě. A protože sám trpěl chatrným zdravím, začal cvičit. Nedostatek pracovních sil jej přinutil k odchodu do Nového Jáchymova u Berouna, kde vychovával děti místního továrníka Bartelmuse. Zde poznal také Jindřicha Fügnera, svého nejlepšího přítele a otce své budoucí ženy. Do Prahy se Tyrš vrátil v r. 1861 a už v únoru 1862 se zapíše do dějin jako jeden z předních zakladatelů Pražské jednoty tělocvičné, pozdějšího Sokola pražského. Tyrš, jenž věřil, že duševní síla národa musí mít oporu v tělesné zdatnosti, je zvolen prvním náčelníkem Sokola. Povahou pesimisticky založený Tyrš prodělal v r. 1869 krutý záchvat nervové choroby. Trpěl stavy úzkosti a tlakem na prsou. Pobyt na venkově a posléze ve Švýcarsku mu přinesl jen částečnou úlevu. Přesto se v r. 1872 ve věku 40

let oženil s 18letou Renátou, dcerou tehdy již zesnulého přítele Fügnera. Vzhledem k věkovému rozdílu byli mnozí jeho přátelé proti tomuto sňatku, ale Renátina matka jim požehnala. V únoru 1882 dokončil Tyrš Základy tělocviku a jako docent dějin na české technice byl navržen na profesuru, jenže pod podmínkou, že zanechá vyučování tělocviku. To jej zničilo, protože z existenčních důvodů nemohl profesuru odmítnout. V červnu 1884 odešel ze Sokola a odjel si léčit nervy do Rakouska. Tyrolsko mu příliš nepomohlo. Píše ženě, že ho stíhají bolesti hlavy i nohou a že trpí nespavostí. Renata za ním přijela 9. srpna. Dozvěděla se, že její muž včerejšího dne odešel ven a ještě se nevrátil. Až ve čtvrtek 21. srpna ráno našel rybář asi kilometr od Ötzu v divoké řece Ache Tyršovo tělo. Bylo tak silně zaklíněno mezi kameny, že trvalo šest hodin, než ho sedláci vyprostili. Místní občané soudili, že uklouzl na kamenech, Češi dávali přednost verzi o mrtvici. Úředníci nevylučovali ani sebevraždu. Letní vedra znemožnila převoz těla do Prahy, k čemuž došlo až 30. října. V neděli 9. listopadu se pak 172 sokolských praporců sklonilo v tichém holdu svému bývalému náčelníkovi, jehož rakev byla uložena do hrobu na Olšanských hřbitovech. Druhého všesokolského sletu se již nedočkal. Tyršovy omyly Ve stálé obraně základních mravních i programových hodnot sokolství, které Tyrš denně sváděl s radikálními nacionalisty, stejně jako s českými ultrapravičáky, kteří péči o lidské tělo pokládali za porušování božích přikázání, trochu přehlédl či podcenil dvě skutečnosti. Předně touhu žen zapojit se do sokolského hnutí – neměl zpočátku o aktivitách paní a dívek v tělocvičně valné mínění, a podvolil se spíše jejich narůstajícímu tlaku. A za druhé: v návalu starostí přehlédl, nebo nedocenil, že se v témže čase pomaličku rodí i jiný model tělovýchovy – výkonnostní sport. Byly to předtím neznámé disciplíny, kolektivní hry jako hokej či fotbal. Většina jich nakonec vznikla mimo Sokol a takřka v opozici k národnímu sokolnictví. J. Klouda

Olšanský hřbitov: Pomník Tyrše a Fügnera

OSÍK DNES | noviny oce Osík | 21. ročník | říjen 2014 | č. 10 | str. 5

K dotazníku Týká se to i Vás? Pojďte se něco naučit! Taky si někdy kladete otázku, jak udržet svůj rodinný rozpočet na uzdě? Jak nepodlehnout svodům obchodníků a vyhnout se zbytečnému zadlužení? Netušíte, jaká jsou vaše práva coby spotřebitele? A co úskalí nakupování přes internet? Nebo byste chtěli podnikat a nevíte jak na to, co s účetnictvím, daněmi a pracovněprávními vztahy, o změnách v občanském zákoníku ani nemluvě? Zajímají Vás způsoby a druhy dědění? Je počítač váš přítel nebo jsou pro vás WORD, EXCEL, POWERPOINT cizí slova? Nebo byste se chtěli naučit v počítači upravovat své fotografie? Toto všechno si můžete osvojit v důvěrném prostředí své obce a zadarmo! Nabídka 26 kurzů s různorodou tématikou (kompletní seznam viz zadní strana přihlášky) je určena zaměstnaným, nezaměstnaným, lidem OSVČ i evidovaným na úřadu práce. Vybrat si můžete jeden z kurzů, ale také všechny! Kurz bude otevřen už při počtu pěti účastníků. Konat se budou ve všedních dnech od 17 do 20 hodin, resp. v sobotu od 9 do 12 hodin a konkrétní termíny budou ještě upřesněny. Přihlášky (viz příloha zpravodaje) odevzdávejte prosím na obecním úřadě do 15. 11. Už máte vybráno? Přijďte, těším se na Vás! Mgr. Marcela Boštíková - koordinátorka projektu INDIVIDUÁLNÍM DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍM K ROZVOJI KOMPETENCÍ CZ.1.07/3.1.00/50.0204 KOMUNIKÉ, o. p. s. Litomyšl, Tel: 739 488 714, Email: vzdě[email protected]

Knihovna Vás vítá

Moilní sestřička Era, člen skupiny ČSOB si vybrala v našem Pardubickém kraji tři projekty, které - podle výše vybraných prostředků od veřejnosti - sama podpoří částkou až 45 tisíc korun. Protože v současnosti potřebujeme zakoupit nový vůz pro charitní ošetřovatelskou službu, jsme moc rádi, že jedním z nich je náš projekt Mobilní sestřička. http://www.erapomaharegionum.cz/projekty/pardubicko/88/mobilni-sestricka Počínaje říjnem až do konce prosince se otevírá nová možnost, jak snadno a konkrétně přispět na potřeby Charitní ošetřovatelské služby Farní charity v Litomyšli. Charitní projekt „Mobilní sestřička" byl totiž vybrán grantovým programem „Era pomáhá regionům“. Era tak poskytne nejen účinnou webovou platformu na výběr peněz od soukromých dárců, ale také mediální podporu a nakonec k Vašim příspěvkům přidá i grant až 45 tisíc korun. Deset zdravotních sester najezdí ve městě a 36 okolních obcích denně až 550 kilometrů. Pro zabezpečení dostupnosti služby je v současnosti nezbytný nákup nového vozu, který bude sloužit k cestám zdravotních sester za klienty, kteří potřebují odbornou zdravotní péči kvůli svému akutnímu nebo dlouhodobému onemocnění, včetně klientů v paliativní péči a díky této službě mohou zůstávat ve svém domácím prostředí. Prosíme Vás všechny o laskavou podporu tohoto projektu. Až zase někdy potkáte v ulicích auto s logem litomyšlské Charity, nezapomeňte navštívit portál www.erapomaharegionum.cz nebo přímo kontaktujte Martinu Soukupovou (tel:730 55 11 07, email: [email protected]). Stačí udělat jen jeden malý krok. Třeba právě dnes. Děkujeme Vám za něj! Martina Soukupová Farní charita Litomyšl, Bělidla 392, 570 01 Litomyšl

Počátkem září otevřela své dveře pro nedočkavé čtenáře naše místní knihovna. A hned na počátku má pro naše zákazníky radostnou zprávu: V rámci udělením Oranžové stuhy Vesnice roku 2014 získala naše obec také ocenění od Pardubického kraje za moderní informační a knihovnické služby, spojené s oceněním ve výši 10 000 Kč. Proto mohla naše knihovna získat potřebné počítačové vybavení, které nutně potřebuje k současně prováděné katalogizaci všech knih. Bylo by proto třeba, aby čtenáři, kteří mají už delší dobu vypůjčené knihy, aby je vrátili, protože je třeba zanést do nového systému. Zároveň s katalogizací se provádí také důkladná revize knižního fondu, v takovém to rozsahu vůbec poprvé. V podstatě to znamená, že jsou vyřazovány knihy poškozené a staré. Stejně tak se vyřazují tituly, které si nikdo více než 15 let nevypůjčil. Pokud byste měli o tyto vyřazené knihy zájem, přijďte se podívat a knihy si můžete odnést. M. Lněničková

Scodoěh Dne 28. září 2014 se konal „Svatováclavský schodoběh“, tradiční závod, který pořádá TJ Sokol Osík. Za velkého jásotu a povzbuzování se účastníci vrhali do schodů u Jiskrových a zdolávali je někdy i v rekordním čase. Účastníci, kteří bydlí na „Štěkárně“, měli samozřejmě trochu výhodu, neboť při každodenním

OSÍK DNES | noviny oce Osík | 21. ročník | září 2014 | č. 10 | str. 6

dobíhání „školního“ autobusu mají natrénováno. Nicméně, ostatní jim byli zdatnými soupeři. Všichni borci byli za své snažení odměněni diplomem a čokoládovou medailí. Děkujeme předškolákům, školákům, mužům a seniorovi za účast a v příštím roce: Na shledanou. M. Q, foto Mach

Informace

Cyistika Osícá pavučina ane vymetání steze Zpestřením pěkného víkendu pozdního léta 4. a 5. října bylo několik akcí na našich sportovištích a přírodě jako takové. Sobotní den byl ve znamení tenisu a golfu, kde obě akce vyvrcholily. V neděli dohráli svoji "jamkovku" nejlepší golfisté klubu a odpoledne přivítal golfový areál vyznavače cyklistiky. Centrem se stal pro účastníky cykloakce "Osícká pavučina" aneb vymetání stezek v Osíku a blízkém okolí. Několikadenní přípravy tras přijelo prověřit na 32 cyklistů rekreačních i závodních. S úderem 15.

hodiny vyrazili mladší i starší závodníci na "Velkou stranu" obce, aby po absolvování 15,5 km zvládli obrátku na golfu a pokračovali po "Malé straně" až k Dolnímu Újezdu a zpět do cíle na golfu. Úspěšně zvládli vybrané trasy všichni účastníci, na všech cestičkách pavučiny v délce 32,5 km byl nejrychlejší Standa Petraš st. v čase 1:32 hod., s minimální ztrátou dojel Radek Novotný a Martin Motyčka. Mezi dospělými se neztratil mladý Martin Votroubek, osícká zákoutí si z mládí připomenul i

Vlasta Šauer, který jinak doprovází klienty zájezdů Cykloturu Hradec Králové. Po obci se svezly také ženy, paní Šimková, Otcovská, Kamila Petrašová a několik žáků a žákyň. Možná, že vyznačené úseky si projelo i pár spoluobčanů, tak říkajíc "inkognito", a uvidíme je na příštích cykloakcích. Děkuji všem, kteří byli nápomocni při zajištění Pavučiny. Jan Němec

Červencový vrcosezóny První červencový víkend se každý rok koná silniční etapový závod O pohár města Žamberka, v krásném prostředí Orlických hor. Letos to byl již 23. ročník závodu o třech etapách, které závodníci zvládnou ve dvou víkendových dnech. V sobotu ráno byla první etapou časovka na 11,5 km a odpoledne potom městské kritérium na trati dlouhé 2000 m. V neděli se pak cyklisté vydávají na horskou etapu do Orlických hor. Jelikož se jedná o etapový závod, počítá se do celkového hodnocení součet časů ze všech etap a bonifikační vteřiny za pódiová umístění. Nejlepšího výsledku dosáhla Ladi Třasáková, která byla poražena pouze Evou Pláničkovou z SKC Tufo Prostějov, která však nejezdí Moravský pohár a tak plný počet bodů do Moravského poháru brala Ladi. Standa Petraš obsadil vynikající třetí místo v kategorii E, tedy muži nad 60 let. Lukáš po technických problémech s pedálem do horského závodu nakonec nenastoupil a zajišťoval tak technickou pomoc na trati v doprovodném vozidle. Následující červencový víkend byla dalším

Cyistika

závodem silniční časovka do vrchu na Masnou horu, dlouhá 5,5 km. Náročné stoupání z Klášterce přes Zborov na Horní Studénky je oblíbenou tratí naší Laděnky. Letos zde dokázala vylepšit loňský čas o 20 vteřin a dosáhla tak dalšího vítězství. Standa obsadil nepopulární „bramborovou“, tedy čtvrtou příčku. Lukáš dokončil na šestnáctém místě. Po Masné hoře už jsme netrpělivě vyhlíželi amatérský vrchol sezony – 19.-20.7.2014 Mistrovství republiky S.A.C (Sdružení amatérských cyklistů). Hostitelem tohoto závodu byli Šumavské Hoštice, malebná vesnička ležící mezi Vimperkem a Prachaticemi. Horké červencové počasí a velmi náročná trať dokonale prověřila všechny závodníky a nechala tak uspět pouze ty nejlepší. Závodu se rovněž účastnil i paralympijský vítěz a předjezdec loňské časovky na Tour de France Jiří Ježek. Zejména k časovce směřovala Laďky příprava a tak jsme s napětím očekávali výsledky závodu. K naší radosti z toho bylo krásné třetí místo, přičemž na místo druhé scházely pouhé

dvě vteřiny! V časovce obsadil Standa 10. místo. Druhý den, v neděli, byl na pořadu silniční závod, ten se jel na stejné trati jako časovka, tedy na klikaté horské úzké silnici se stoupáními o sklonu místy až 16%! Na Standu i Ladi tak čekalo celkem 5 okruhů o celkové délce 70 km. Ladi opět ukázala, že celoroční trénink byl kvalitní a dojela na pátém místě, Standa byl v silničním závodě patnáctý. Posledním červencovým silničním závodem byly Vidnavské okruhy II. Trať shodná s jarním závodem, avšak tentokrát se jela v opačném gardu. 3 okruhy s cílem na Polském kopci, který se tak jel celkem čtyřikrát, byly velmi náročné. Nejlépe si z našeho týmu opět vedla Ladi, když si připsala plný počet bodů a potvrdila formu z mistrovství republiky. Standa zajel také pěkný závod a obsadil třetí místo. V dalším článku se dozvíte, jak jsme závodili v srpnu a září nejen v Moravském poháru a Moravskotřebovském Cyklomanu. Text: Lukáš Třasák, foto: Jan Brychta

OSÍK DNES | noviny oce Osík | 21. ročník | říjen 2014 | č. 10 | str. 7

Badminton Oddíl BADMINTONU - TJ Sokol Osík 20. 9.2014 GPC U17 Hradec Králové Martin Siegl už pravidelně hraje krajské turnaje starší kategorie a letos se téměř pravidelně potkává s pardubickým Matějem Ehmem, kterého opět porazil 21:18 a 21:12. Tento nečekaný los ho tak rozhodil, že v dalším zápase se nechal z letu sestřelit Markem Střelečkem 24:22, 15:21 a 17:21. Ve čtyřhře společně s Markem Aubusem porazili pár Czibri Pavlíček, aby v dalším kole nechali nějaké body i Matěji Ehmovi s Filipem Sedláčkem, se kterými prohráli o dva míče 21:15, 14:21 a 19:21. Nejlépe tak Martin dopadl v mixu, kde s Káťou Stehlíkovou prohráli až ve finále, kde ho opět sestřelil Střeleček s Pavlínou Krpatovou 18:21,21:19,13:21. Všechny prohrané zápasy byly na 3 sety a nutno říci, že Martin byl už na konci jako po paintbollu - tedy rozstřílený. 20. 9. GPC U13 Holice Tohoto turnaje se zúčastnili pouze dva naši hráči, Roman Kočí a Tomáš Novák. Turnaj byl hrán skupinovým systémem náročným na fyzičku, navíc bez momentální možnosti tréninků to byl skutečný test odolnosti a to po všech stránkách. Kupodivu fyzicky turnaj zvládal lépe Roman, bohužel se u něho ve vypjatých koncovkách zápasů projevuje opakovaně slabší psychická odolnost. Do skupiny byl Roman nasazen jako č.1 a Tomáš posléze nalosován do té samé. Došlo tedy na „bratrovražedný“ souboj, který až v samém závěru třetího setu lépe zvládl Tomáš. Roman bohužel podobně dopadl ještě v zápasech s Maňáskem a Rybišarem a to ho odsoudilo ke hře o 13. až 16. místo, kde již exceloval a všechny soupeře převálcoval a skončil tedy na 13. místě. Tomáše hned na úvod turnaje probral ještě z polospánku výtečný Maňásek (hráč mladší, ale trávící na kurtu 5-6 hodin denně!!!!). Tento duel Tomáš prohrál velice smolně ve třech setech a byla na něm ještě patrná značná nerozehranost, na rozdíl od soupeře. Zbytek turnaje již Tomáš dokázal hrát velice koncentrovaně a celkové 5. místo na jeho prvním turnaji s hráči o rok staršími je velice slušné. Pro naprosté fyzické vyčerpání Tomáše jsme zvažovali odvolání naší dvojice z turnaje čtyřher, která se tentokrát hrála až na závěr. Naštěstí Roman povzbuzený vydařeným koncem turnaje chtěl hrát za každou cenu a přesvědčil Toma k pokračování v turnaji. A dobře udělali! Ve čtvrtfinále totiž oplatili prohru z dvouher Maňáskovi, který hrál s Roučkou z Holic a dokonce slušně potrápili v semifinále Kalinu s Blažkem!!! Celkově tak obsadili 3-4 místo! Romane, Tomáši, gratulace ke slušným bodům do republikového žebříčku. 29. 9. 2014 1. trénink po otevření haly Tak jak to na prvním tréninku bývá, Martin zjistil, že když nahraje vysoký míč, bývá velmi často tímto míčem učesán. Radek to dotáhl k dokonalosti, protože když na síti zjistil, že si

Siegl a Aubús

není úplně na 110% jistý, jestli trefí kurt, tak raději učesal Martina, který byl 1 m vedle kurtu těsně u zdi a tuto taktickou variantu opravdu nečekal. Tady je vidět Radkova obrovská taktická vyspělost, protože zásahem do soupeře získáte body vždy. Tak mě tak napadá, že při této taktické hře jsme vlastně vůbec nepotřebovali kurty, protože jsme mohli hrát jen to, kdo koho dřív trefí. Hala je díky obrovské dřině p. Šteflové uklizená a tak můžeme HRÁT. Moc děkujeme. 5. 10. 2014 GPA U15 Hustopeče Poprvé byl náš hráč nasazen na republikovém turnaji GPA ve všech třech disciplínách mezi nejlepšími 8 hráči. Martin Siegl dokázal toto nasazení přetavit ve finále dvouhry, do které prošel bez ztráty setu a semifinále čtyřhry. Na první kola všech disciplín měl Martin, jak říkal, toho nejlepšího soupeře jménem Báje (Bye), pro neznalé volný los. V mixu se svojí stálou spoluhráčkou Káťou Stehlíkovou působili ospale a unaveně a po výhře nad jihočeskou dvojicí Švejda Matoušková prohráli s 3/4 nasazeným párem Mišutka Zuzáková 21:10,21:16 a skončili na 5-8. místě. Naštěstí do dvouher se Martin probudil a přesně podle článku na www.czechbadminton.cz lehce proskotačil přes svého oblíbeného soupeře Matěje Ehma, nasazenou dvojku Vojtěcha Mišutku a nasazeného hráče 3/4 Adama Blaníka z Orlové až do finále, kde se utkal s Markem Aubusem z Hradce Králové, který se tam probil po bitvách přes turnajovou jedničku Nicolu Sivigliu a Jiřího Vajsejtla, kdy rozhodovaly až poslední 2 míče. Ve finále rozhodl první set, kde se spolu přetahovali až do stavu 28:26, který se převážil na soupeřovu stranu a potom tuto psychologickou výhodu Marek dotáhl v dalším setu až k vítězství. Byla to škoda, protože první finále mohlo být i vítězné, ale kdyby nám někdo před turnajem slíbil 2. místo, brali bychom ho všemi deseti. Ve čtyřhře hráli kluci spolu a podle mě to hráli skvěle. Z nevyhranosti ale ještě vyplynulo více chyb než měli soupeři a tak skončili v semifi-

nále s pozdějšími vítězi Králem a Vajsejtlem po prohře 21:17 a 21:16. Příště, když bude více štěstíčka, tak můžou být klidně první. Jako cíl jsme si stanovili umístění do 5-8. místa ve všech disciplínách, což Martin bohatě splnil. Znamená to pro něj hlavně nasazení na dalším turnaji GPA ve všech disciplínách. SUPER !!! 5. 10. 2014 GPB Hradecký Lev Další historicky poprvé se náš hráč dostal mezi 16 nasazených na tomto turnaji. Lukáš Tlustý rychle utekl z kurtu Ladislavovi Prudkému 21:9 a 21:15, snad aby se třeba nepoprali a byl z toho tak vyděšený, že nepochopil, jak tvořil hru Jan Vitvera, který vyhrál 21:12 a 21:15. Lukáš skončil na 17-32. místě a chtělo to ještě jedno kolo vyhrát. Tak snad příště. 11. 10. 2014 I. Celostátní liga A poprvé v historii se také účastní hráč našeho oddílu Lukáš Tlustý I. ligy smíšených družstev, a to ještě jako jednička v družstvu Dobrušky. Hned v prvním napínavém zápase s Kometou Brno A, která skončila remízou 4:4, si vybral začátečnickou smůlu, když podlehl Tomáši Šplíchalovi až ve 3. setu 21:23. V druhém zápase s Klimkovicemi, kdy ale prohráli 1:7, prohrál také ve 3. setu 18:21, když druhý set vydřel až v napínavém prodloužení 27:25. Škoda, bylo to o troše štěstí, na druhou stranu hraje vždy s nejlepším hráčem soupeře, což je škola k nezaplacení. Budeme věřit, že si to v dalších kolech vynahradí. Vánoční turnaj a Oblastní přebory v Osíku 27.12.2014 od 14 hodin se uskuteční Vánoční turnaj čtyřher v Osíku pro všechny, kdo přijdou. Přijďte rozhýbat vánoční cukroví. 3. ledna 2015 se v Osíku uskuteční Oblastní přebor dospělých a 17. ledna 2015 Oblastní přebor žáků a dorostu v kategoriích U 15 a U19. Srdečně Vás zveme, přijďte se podívat na kvalitní badminton. Badminton Sokol Osík, Karel Kundera

Novák a Kočí

OSÍK DNES, Osecé noviny. Vycází 1x měsíčně. Vydává Obecní úřad v Osíku. Redatoři: ing. KareRothscein, Josef Klouda. Evidováno. Reg. značka 15/R2 pod č.j. 128/94. 450 výtisů. Tis a graficá úprava Petr Dvořák - tisárna Osík, te.: 461 618 111. Bezpatné. [email protected] • www.osik.cz