Sdružení ambulantních specialistů Rada SAS U Elektry 82 190 00 PRAHA 9 V Olomouci dne 1.prosince 2006
Vážená rado, žádám Vás o zveřejnění mého otevřeného dopisu /na přiloženém CD/ na webových stránkách Sdružení ambulantních specialistů. Děkuji MUDr.Pavel Erdös Otevřený dopis všem řadovým členům Sdružení ambulantních specialistů. KAM NÁS VEDE POLITIKA SASu ? Vážení kolegové, jsem řádně zvolený delegátem sjezdu ČLK s mandátem zastupovat soukromé lékaře OS ČLK v Olomouci. K sepsání tohoto otevřeného dopisu mne vede vystupování místopředsedy SASu MUDr.Jojka na půdě lékařské komory. Na předchozím XIX.sjezdu komory byl dr.Jojko zvolen členem představenstva České lékařské komory. Jelikož se jedná o člověka s velkým přehledem a jistě nadprůměrnou inteligencí, očekával jsem z pozice delegáta sjezdu, který mu dal při zvolení svůj hlas, že jeho působení v centrálním orgánu bude přínosem pro činnost komory. XX.sjezd ČLK znamenal pro mne coby delegáta sjezdu a současně řadového člena SASu hluboké zklamání a bohužel i silný pocit studu nad tím, co jsem musel o činnosti dr.Jojka na půdě komory vyslechnout. Na XX.sjezdu byl před přítomnými delegáty z celé republiky popsán následující případ, který dr.Jojko na místě nezpochybnil, tudíž jej považuji za pravdivý: 15.listopadu bylo plánováno jednání na ministerstvu zdravotnictví o náplni nové rámcové smlouvy a úhradové vyhlášky. Prezident ČLK MUDr.Kubek si na 14.listopadu pozval zástupce profesních sdružení k předjednání společného postupu veden snahou získat co nejobjektivnější názor.Dne 14. listopadu pak problematiku s dr.Jojkem a dalšími soukromými lékaři i předsedy některých Okresních sdružení ČLK předjednával asi ve 3 hodinové diskuzi na které došlo ke shodě, jak návrh ministerstva zdravotnictví společně odmítnout. Druhého dne se dr.Jojko na jednání na ministerstvu zdravotnictví nedostavil, místo něj přišel MUDr.Tautermann-zcela zjevně nepřipraven a neinformován. Dr.Kubek byl nucen sám zdůvodňoval předem dohodnutá stanoviska.Přítomný dr Tautermann po celou dobu mlčel jako ryba a ani slůvkem předjednané argumenty dr.Kubka nepodpořil. Definitivní kapkou ostudy byl návrh dr.Jojka podepsaného za skupinu předkladatelů (a tudíž jej vnímám jako iniciátora celého projektu) o změnu Organizačního řádu (viz příloha 1). Dodatečně jsem na vebu www.sasp.cz zjistil, že tento projekt byl „upečen“ a schválen radou SASu dne 12.10.2006 (viz příloha 2).
Tento návrh pod pláštíkem slaďování zákonných norem zjevně sledoval skrytý cíl para lyzovat činnost komory.Na sjezdu byl většinou delegátů odmítnut (pro odmítnutí hlasovalo 152, pro přijetí 118, zdrželo se 7). K pochopení problému malý dovětek: ČLK je fungující živá organizace, která musí denně pružně reagovat na celou řadu podnětů ze strany státní správy i pojišťoven, řešit stížnosti pacientů, vykonávat právní servis lékařům, vydávat licence atd. V dosavadním systému, který není dle vyjádření právníků v rozporu se žádnou právní normou, a který bezproblémově funguje již 10 let, jsou prezident ČLK, víceprezident ČLK voleni dvoukolově (na rozdíl od členů představenstva), přičemž ani ve druhém kole nestačí ke zvolení prostá nadpoloviční většina přítomných, nýbrž je nutno dostat hlasy od nadpoloviční většiny všech delegátů sjezdu, tedy včetně těch, kteří se volby nebo zasedání sjezdu neúčastní. Tento fakt je mimochodem příčinou jevu, proč se již podruhé nepodařilo zvolit víceprezidenta komory, ačkoli Dr.Herman získal nadpoloviční většinu hlasujících. To vypovídá o odlišné síle mandátu osob pověřených těmito funkcemi a tím i diametrálně vyšších pravomocích umožňujících v neodkladných situacích jednat samostatně a v odůvodněných případech dodatečně doložit představenstvu (či sjezdu) důvod takového rozhodnutí. Návrh dr.Jojka /SASu/ by v praxi znamenal, že by příslušní funkcionáři museli před sebemenším rozhodnutími opakovaně získávat souhlas nadpoloviční většiny představenstva, čímž by byli degradováni do role k ničemu nekompetentních mluvčích představenstva. Je zajímavé, že tento revoluční princip v samotném SASu již dávno nefunguje-nebo jsem to při čtení současných stanov schválených 3.4.2004 přehlédl ?(příloha č.3). Ruku na srdce, při způsobu fungování SASu by nikomu ani příliš nepřekážel.Při pohledu na stránky www.sasp.cz dne 27.11.2006 nalézám poslední diskuzní příspěvek z r.2003! Dostupné příspěvky jsou zcela žlučovitě a jednostranně zaměřené proti ČLK, ani náznak o hledání případného kompromisu či konstruktivních možností řešení. Nemožnost vstoupit on line do diskuze (nebo pouze pro zvané?)… Na sjezdu mi nezbylo, než reagovat diskuzním příspěvkem (viz příloha č.4), který byl delegáty sjezdu oceněn bouřlivým potleskem - tím jsem získal jistotu, že se s mým názorem ztotožňuje většina delegátů. Tento dvojí přístup jednoznačně usvědčuje radu SASu a dr.Jojka ze snahy oslabovat komoru. Máte dojem, že to je opravdu to, co právě nejvíc potřebujeme? Lékařský stav je roztříštěný, což vede ke krajně neutěšené situaci.O rovnoprávném postavení soukromých specialistů (a nejen jich) ve vztahu k pojišťovnám si můžeme nechat jenom snít. Navyšování ceny naší práce, po letitých dohodovacích řízeních vedených SASem není schopno dohnat inflaci, cena naší práce zůstává nadále „oceněna“ dle úrovně schopností našich vyjednávačů. Letos jsme díky nim (za cenu krátkozrakého upřednostnění momentální výhodnosti) zcela opustili upravený sazebník výkonů navyšující cenu naší práce, a nechali se vmanipulovat do systém paušálních plateb-ze kterého budeme velmi těžko hledat cestu zpět. Kolegové, kdo z Vás má i nadále trpělivost pořád dokola poslouchat ufňukané stesky o tom, že bylo dosaženo maximum možného a že pojišťovny nechtěly na více slyšet? A já se ptám : Proč by měly? Jaké máme prostředky k tomu, aby mezi lékařskou obcí na jedné straně a politiky a pojišťovnami na straně druhé, nastala jednání hodná rovnocenných partnerů? Žádná minoritní profesní organizace není schopna sjednotit lékařský stav, ač bude sama sebe mocně tlouci do prsou. Ať se Vám to líbí nebo ne, je jen jediný subjekt, který je toho schopen a tím subjektem je stavovská lékařská organizace vzniklá ze zákona sdružující všechny lékaře. Těm různým námitkám, že komoře nepřísluší boj za ekonomická práva lékařů, že komora má být jen dobrovolnou organizací po vzoru Zahrádkářského svazu již dlouholetý vývoj událostí dávno nedává za pravdu.Jsou to doposud nikým validně nezdůvodněné výkřiky těch,
kteří se silné komory bojí-politiků, pojišťoven, „maltézáčků“ / k pochopení pojmu viz můj diskusní příspěvek-příloha 4/ a koneckonců i tzv.“5.kolony“. Ve světě lze najít celou řadu příkladů, že to jinde jde a funguje !!! Mnohé „české cesty“ už dávno dokázaly, že jednodušší by bylo poučit se ze zahraničí. Vzorovým orgánem pro činnost komory je rakouská lékařská komora, která tímto principem ke spokojenosti rakouských lékařů postupuje již léta. Nikdy dříve nebyly podmínky v ČLK natolik příznivé ke sjednocení lék.stavu. President Kubek každodenními jednáními i činy dokazuje, že umí a chce vystupovat naprosto nezaujatě a vstřícně ke každému, kdo chce hledat společná východiska.Opakovaně jsem byl svědkem, kdy se důrazně zabýval obhajováním práv ambulantních specialistů.Nenechte se prosím zmást hodnocením osob, které nejsou schopny upřednostnit zájem celku nad osobními antipatiemi, sledujte vyjádření a články na stránkách České lék.komory /www.lkcr.cz/ čtěte Tempus medicorum. Každá skupina lékařů ať jsou to praktici, specialisté, zaměstnanci… může cestou svých profesních sdružení definovat a s komorou projednat své požadavky a v případě dohody je komora jako silný subjekt za využití služeb profesionálního vyjednávače pro tyto skupiny vyjedná. Dr.Kubek otevřeně deklaruje jedinou podmínku: nikdy nesmí dojít k upřednostnění zájmu jedné skupiny lékařů na úkor druhé. Máte pocit, že je na tomto přístupu něco nesprávného? Dr.Jojko a rada SASu od nikoho z nás určitě nedostali mandát k oslabování akceschopnosti komory.Protože se domnívám, že intrikaření, nechuť a neschopnost hledat kompromisní východiska a nakonec i nedůstojné zastupování ambulantních specialistů před ostatními kolegy nejsou tím, co od vedení SASu řadoví členové očekávají, a žádám Vás, abyste se vyjádřili k následujícím otázkám : 1. Máte pocit že nás politika SASu posouvá tam kde chceme být ? Jste spokojen/a/ s tím, čeho bylo dosud během fungování SASu dosaženo? 2. Máte pocit, že je přípustné, aby profesní lékařská instituce, podrývala akceschopnost stavovské organizace lékařů. 3. Dal/a/ jste nějakým způsobem mandát výboru SASu k podrývání akceschopnosti lék.komory? 4. Považujete svolání mimořádného sjezdu SASu a odvolání Rady SASu za adekvátní reakci na to, co se dělo na sjezdu ČLK ? 5. Připadá Vám účelné, aby komora coby silný partner prosazovala při dohodovacích řízeních (zastoupená profesionálem schopným reagovat a vyvracet účelové argumenty pojišťoven) zájmy všech profesních skupin (předložené jejich zástupci a předem oběma stranami předjednané)? Svá vyjádření zašlete prosím poštou či mailem na mou, níže uvedenou adresu, kopie adresujte radě SASu.
772 00
MUDr.Pavel Erdös ambulance urologie Třída svobody 32 OLOMOUC
[email protected]
Přílohy: Příloha 1: Návrhy změn Organizačního řádu ČLK předkládané MUDr.Jojkem (zkráceno) Příloha 2: Zápis jednání rady SASu ze dne 12.10.2006 podporující návrhy v příloze 1. (staženo z www.sasp.cz 27.10.2006-zkráceno) Příloha 3: Stanovy SASu stažené z www.sasp.cz 27.10.2006 Příloha 4: Diskuzní příspěvek přednesený na sjezdu ČLK 26.10.2006
Rada SAS 12.10. 2006 od 17.15 do 20.00 hod. Účast: viz prezenční listina Rada bere na vědomí: 1) informaci Dr. Jojka a Dr. Tautermanna o tom, že dohodovací řízení o hodnotě bodu a výši úhrad pro rok 2007 bylo dokončeno řádnou dohodou i v segmentu ambulantních specialistů, což bylo na Ministerstvu zdravotnictví ČR, které je svolavatelem a garantem řádného průběhu celého jednání, plně a ve stanoveném termínu doloženo. Je velmi pravděpodobné, že vyhláška MZ, která bude řešit úhrady pro rok 2007, bude v duchu právě této dohody. 2) informaci Dr. Jojka, Dr. Přibáně, Dr. Tautermanna a Dr. Flašara o tom, že v současné době se pojišťovny v rámci vyjednávání o prolongaci smluv soustřeďují na vyjednávání o tzv. příloze č. 2, která se týká personálního a technického vybavení zdravotnických zařízení a rozsahu poskytovaných výkonů. MZ ČR plánuje zrušení vyhlášky 290/06 Sb. a vydání nové vyhlášky o rámcových smlouvách, jejíž text bude nejspíše identický s texty dohod z řádného dohodovacího řízení z jara tohoto roku. Rada SAS proto doporučuje lékařům v této chvíli nepřistupovat na ustanovení v příloze č.2, které jsou specifické právě a jen pro vyhlášku 290/06 Sb. (např. rozsah péče 35 hodin týdně v 5 dnech po 7 hodinách), pokud je nepovažují za pro sebe výhodné a s vyplněním i podpisem i této přílohy zatím vyčkat. 3) informaci Dr. Jojka a Dr. Flašara o tom, že byl dne 10.10.2006 podán soubor návrhů změn stavovských předpisů ČLK. Rada SAS, vzhledem k tomu, že všichni lékaři v ní pracující jsou zároveň členy ČLK, vyjadřuje svou jednoznačnou podporu těmto návrhům. Rada SAS doporučuje lékařům – členům SAS – delegátům sjezdu ČLK, aby podopřili tyto návrhy změn, neboť kromě některých, které jsou jen technickým vylepšením stavovských předpisů, vrací většina těchto návrhů představenstvu ČLK pravomici, jež mu přísluší ze zákona 220/91 Sb. v platném znění a je velmi pravděpodobné, že budou-li platit, dojde k odstranění jedné z příčin častých rozporů ve vedení ČLK z poslední doby. Celý text návrhu považuje Rada SAS za významný příspěvek k demokratizaci vnitřního života v ČLK. Návrhy změn, které Rada SAS podporuje, jsou včetně průvodního dopisu přílohou tohoto zápisu.
Rada souhlasí: 1. s nákupem jednoho kusu mobilního telefonu s uzavřením smlouvy se společností Tmobile pro potřeby sekretariátu SAS. 2. s odpuštěním členských příspěvků MUDr. Petře Valenčíkové, Halasovo nám. 1, Brno do doby, než opět obnoví práci ve své ambulanci. 3. se zřízením samostatné telefonické linky pro fax v sekretariátu SAS. 4. s nákupem barevné kopírky pro potřeby sekretariátu SAS do maximální ceny 20 000,Kč.
Rada nesouhlasí: 1. s tím, aby jakékoli změny v seznamu výkonů byly schvalovány mimo institut příslušného dohodovacího řízení a to včetně rozhodování o vzájemném sdílení kódů mezi odbornostmi. Pověřuje Dr. Tautermanna, aby o tom informoval účastníky dohodovacího řízení na jeho nejbližším jednání. Rada ukládá: 1) zástupcům SASu v příslušných jednáních se zdravotními pojišťovnami, aby prosazovali to, aby regulační srážky od zdravotních pojišťoven i za 1.pol. 2006 byly u zdravotnických zařízení uplatňovány až v případě, že došlo k překročení plánovaných výdajů zdravotních pojišťoven dle jejich zdravotně-pojistných plánů v těchto oblastech. 2) Dr. Šťastnému, aby kontaktoval příslušný odbor MZ ČR ve věci projednání stanoviska SASu k síti zdravotnických zařízení a systému hodnocení kvality ASAC. 3) Dr.Šťastnému kompletovat co nejdříve všechny podklady, aby mohl být vydán co nejdříve další Bulletin SASu. 4) Dr. Tautermannovi zúčastnit se DŘ k seznamu výkonů 25.10.2006. zapsal Dr.Jojko
Stanovy SDRUŽENÍ AMBULANTNÍCH SPECIALISTŮ ČESKÉ REPUBLIKY Část první Obecná ustanovení §1 Název sdružení Sdružení, založené na základě zákona č 83/1990 Sb. o sdružování občanů ve znění zákona č. 300/1990 Sb., zákona č. 513/1991 Sb. a zákona č. 68/1993 Sb., řídící se stanovami schválenými sjezdy Sdružení v letech 1991 a 1993 a nesoucí název Sdružení smluvních lékařů zdravotních pojišťoven České republiky ( „SSLZP ČR“), od sjezdu v roce 1995 název Sdružení smluvních lékařů České republiky („SSL ČR“), nese usnesením sjezdu 3. dubna 2004 název Sdružení ambulantních specialistů České republiky (dále jen Sdružení, SAS ČR nebo SAS). §2 Charakteristika a poslání SAS ČR SAS ČR je nezávislá, zájmová, samosprávná a dobrovolná organizace lékařů, která své jednotlivé členy sdružuje bez ohledu na odbornost ve společném i osobním zájmu, vyplývajícím ze vztahu mezi nimi a všemi nositeli veřejnoprávního a komerčního zdravotního pojištění a dalšími smluvními i jinými partnery. Posláním SAS ČR je hájit a prosazovat optimální odborné i ekonomické podmínky pro poskytování ambulantní zdravotní péče ve zdravotnických zařízeních, která jsou ve smluvním vztahu se zdravotními pojišťovnami s výjimkou ambulancí nemocnic. §3 Sídlo SAS ČR Sídlem SAS ČR je Praha 9 Vysočany, Pod Pekárnami 243/6 PSČ 190 00 (pobočná kancelář Praha 9 Vysočany, U Elektry 82/7 PSČ 190 00).
§4
Územní působnost SAS ČR SAS ČR vykonává svou činnost na území České republiky v rámci své věcné působnosti specifikované v § 5; v mezinárodním měřítku reprezentuje své členy ve styku se zahraničními organizacemi, při získávání zahraničních zkušeností apod. §5 Formy činnosti SAS ČR 1) 1) SAS ČR svou věcnou působnost vykonává: -
-
zastupováním svých členů na všech jednáních s nositeli zdravotního a
nemocenského pojištění a dalšími stranami včetně všech fází dohodovacích řízení, -
-
účastí na smírčích řízeních mezi smluvními zdravotnickými zařízeními a
zdravotními pojišťovnami, -
-
jednáním s Parlamentem ČR, vládou ČR, ministerstvy a dalšími centrálními
orgány a orgány státní správy a samosprávy, -
-
účastí na tvorbě právních předpisů týkajících se péče o zdraví a výkonu povolání
zdravotníka, -
-
-
-
profesní spoluprací s ostatními zdravotnickými i jinými organizacemi, navazováním a udržováním styků s obdobnými i jinými zahraničními
organizacemi, -
-
poskytováním bezplatných poradenských, informačních a kontrolních služeb
svým členům, -
-
pořádáním a organizováním odborných a vzdělávacích akcí pro své členy i širší
zdravotnickou veřejnost, -
-
vedením evidence svých členů,
-
-
hospodařením s prostředky SAS ČR,
-
-
další činností potřebnou k udržení chodu SAS ČR a k naplnění jeho poslání.
2) 2)
Stanovy SAS ČR žádným způsobem neomezují právo kteréhokoli člena SAS
samostatně jednat s výše zmíněnými institucemi při řešení individuálních problémů jeho zdravotnického zařízení. §6 Právní subjektivita SAS ČR SAS ČR má postavení právnické osoby.
Část druhá Členství v SAS ČR §7 Druhy členství v SAS ČR Členství v SAS ČR je zásadně individuální, dobrovolné a může být i čestné. §8 Řádné členství Řádným členem SAS ČR se může stát každý lékař, který 1) 1)
získal osvědčení ČLK opravňující ho k výkonu soukromé lékařské praxe, pracuje
v nestátním ambulantním zdravotnickém zařízení a písemně se přihlásí a zaváže dodržovat podmínky a povinnosti vyplývající z členství, 2) 2)
je buď samostatně výdělečnou osobou (s vlastním IČO a vlastním IČZ), nebo
statutárním zástupcem ambulantního zdravotnického zařízení (v takovém případě může být členem SAS ČR i nelékař).. §9 Čestné členství Čestným členem SAS ČR se může stát každá fyzická osoba, jež nesplňuje podmínky stanovené v § 8, která však přispívá významným způsobem k činnosti a rozvoji SAS ČR. Čestný člen má všechny povinnosti a práva jako řádný člen SAS – s výjimkou práva volit orgány SAS ČR či být do nich na jakékoliv úrovni volen. Čestný člen nemá povinnost platit členské příspěvky. Rozhodnutím Celostátní rady SAS ČR (dále jen „Rady SAS ČR“) může být trvání čestného členství v SAS ČR časově omezeno. § 10 Vznik členství Řádné členství vzniká na základě písemné členské přihlášky doručené Radě SAS poté, kdy je Radou SAS schválena a kdy byl uchazečem o členství zaplacen členský příspěvek. Obsah a podoba členské přihlášky je dána usnesením Rady SAS ČR, musí však jako přílohu vždy obsahovat doklad stvrzující splnění podmínek podle § 8 těchto stanov.
Čestné členství je udělováno předsedou SAS ČR na základě usnesení Rady SAS ČR nebo sjezdu SAS ČR. Návrh na udělení čestného členství v SAS ČR může podat kterýkoli jeho člen. § 11 Zánik členství v SAS ČR Členství v SAS ČR zaniká: -
-
písemným prohlášením člena o vystoupení,
-
-
vyloučením člena sjezdem SAS ČR,
-
-
úmrtím člena,
-
-
u řádného člena v případě, že přestane plnit podmínky podle § 8 těchto stanov,
-
-
u časově omezeného mimořádného členství uplynutím stanovené doby, není-li
Radou SAS ČR prodloužena, -
-
nezaplacením členského příspěvku za příslušný rok, nejpozději do konce roku
následujícího, -
-
zánikem SAS ČR. § 12 Vystoupení ze SAS ČR
Vystoupení ze SAS ČR nastává na základě písemného oznámení člena okamžikem jeho prokazatelného doručení Radě SAS ČR. § 13 Vyloučení ze SAS ČR 1) 1) O vyloučení ze SAS ČR rozhoduje sjezd SAS ČR na základě návrhu Rady SAS nebo na doporučení minimálně tří jiných členů. Člen, o jehož vyloučení jde, má právo se před hlasováním o jeho vyloučení k věci vyjádřit. 2) 2) Člen SAS ČR může být vyloučen jen se souhlasem alespoň dvou třetin členů SAS ČR na sjezdu přítomných. 3) 3) Důvodem k vyloučení, neurčí-li sjezd jinak, je závažné a prokázané hrubé porušení stanov SAS ČR nebo lékařské etiky, popř. opakované jednání proti zájmům SAS ČR a jeho členů. Tím se rozumí takové jednání, které ve svém důsledku může ohrozit společenskou prestiž SAS ČR, zpochybnit jeho poslání, ohrozit jeho důvěryhodnost nebo vést k oslabení SAS ČR či k jeho zániku.
4) 4)
Písemné usnesení o vyloučení, podepsané předsedou SAS ČR a obsahující
zdůvodnění tohoto rozhodnutí, se zašle vyloučenému členu a archivuje se po celou dobu existence SAS ČR. 5) 5) Vznikne-li podezření, že některý člen porušil stanovy SAS ČR nebo lékařskou etiku, příp. jednal proti zájmům SAS ČR a jeho členů ve smyslu odst. 3 tohoto paragrafu v době mezi dvěma sjezdy SAS ČR, je povinností smírčí, rozhodčí a kárné komise takové jednání přezkoumat a neprodleně výsledky svého šetření – včetně návrhu na opatření – předat Radě SAS ČR, která musí na svém nejbližším zasedání věc projednat. Bude-li provinění členu SAS ČR prokázáno, nebude-li však tak závažné, aby se Rada SAS ČR rozhodla navrhnout vyloučení jeho člena ze SAS ČR, bude provinivšímu se členovi SAS udělena důtka. 6) 6)
V případě, že Rada SAS ČR udělí jednomu členovi postupně tři důtky, je její
povinností na nejbližším sjezdu SAS ČR přednést návrh na jeho vyloučení ze SAS. § 14 Vzájemné nároky SAS ČR a člena SAS ČR po zániku jeho členství v SAS ČR Zánikem členství končí všechny vzájemné vazby vyplývající ze členství – s výjimkou nároku SAS ČR na vydání majetku (jejž má bývalý člen v držení) a na doplacení všech členských příspěvků za celou dobu členství v SAS ČR. § 15 Členská práva Členská práva řádných i čestných členů jsou zásadně rovná a stejná s výjimkou uvedenou v § 9. Členové SAS ČR mají zejména tato práva: 1) 1) účastnit se sjezdu SAS ČR, 2) 2) být přítomni na shromáždění složky SAS ČR, je-li ustavena, 3) 3) účastnit se práce v příslušné odborné sekci, pokud je zřízena, 4) 4) navrhovat kandidáty do všech orgánů SAS ČR, 5) 5) aktivně se podílet na činnosti SAS ČR, 6) 6) být informováni o činnosti a hospodaření SAS ČR, 7) 7) dát se zastupovat při jednáních a uzavírání smluv stranami podle § 5 těchto stanov, 8) 8) využívat služeb, které SAS ČR svým členům – včetně právní ochrany - poskytuje, 9) 9) obracet se se svými požadavky, návrhy a stížnostmi na orgány SAS ČR a vyžadovat jejich vyřízení,
10) 10) volit a být voleni do všech orgánů SAS ČR všech stupňů, 11) 11) účastnit se práce ve všech orgánech SAS ČR, do kterých byli zvoleni. § 16 Členské povinnosti Každý člen SAS ČR – bez ohledu na formu členství – má rovné a stejné povinnosti s výjimkou uvedenou v § 9 a 10 těchto stanov, a to zejména: 1) 1) dodržovat profesní etiku a stanovy SAS ČR a usnesení jeho orgánů, 2) 2) řádně a včas platit členské příspěvky, 3) 3)
hlásit Radě SAS ČR změny související s výkonem povolání včetně změn údajů
uvedených v přihlášce do SAS ČR, 4) 4) vykonávat řádně a čestně svěřené a přijaté funkce a úkoly v SAS ČR.
Část třetí Organizační výstavba SAS ČR § 17 Všeobecná ustanovení SAS ČR Organizační výstavba SAS ČR sleduje územní princip i princip lékařských odborností. § 18 Články organizační výstavby SAS ČR 1) 1) Z hlediska územního principu mají členové SAS ČR právo – v souladu se zásadami formulovanými v těchto stanovách – zakládat krajské, okresní a městské složky SAS ČR s radou, předsedou, revizní i smírčí, rozhodčí a kárnou komisí, které jsou součástí SAS ČR a podřízeny Radě SAS ČR. 2) 2)
V zájmu všech odborností mají členové právo zakládat odborné sekce s vlastními
výbory i předsedou. Předsedové všech sekcí z každé odbornosti – ve smyslu dělení podle Seznamu lékařských výkonů s bodovými hodnotami, nejvýše však jeden lékař za každou odbornost – tvoří Celostátní výbor odborností SAS ČR (dále jen „Výbor odborností“).
§ 19 SAS ČR jako celek Vztahy mezi složkami SAS ČR a jeho odbornými sekcemi a SAS ČR jakožto celkem jsou vztahy vertikální, v nichž rozhodnutí, usnesení a akty SAS ČR jako celku (nebo samy o sobě) jsou závazná pro nižší články organizační výstavby (tj. pro složky i pro odborné sekce SAS ČR), jejichž rozhodnutí, usnesení a akty musí být v souladu se závaznými rozhodnutími, usneseními a akty SAS ČR jako celku, a to pod sankcí jejich neplatnosti. § 20 Orgány SAS ČR jako celku Republikovými orgány SAS ČR jako celku jsou: 1) 1) sjezd SAS ČR, 2) 2) Celostátní rada SAS ČR (dále jen „Rada SAS“), 3) 3) Celostátní výbor odborností SAS ČR (dále jen „Výbor odborností“), 4) 4) revizní komise SAS ČR, 5) 5) smírčí, rozhodčí a kárná komise SAS ČR, 6) 6) předseda SAS ČR, 7) 7) místopředsedové SAS ČR: výkonný místopředseda a místopředseda-správce, 8) 8) pokladník SAS ČR. § 21 Sjezd SAS ČR 1) 1) Sjezd SAS ČR je nejvyšším orgánem SAS ČR a je tvořen všemi jeho členy. 2) 2) Usnesení sjezdu SAS ČR jsou pro všechny jeho členy závazná. 3) 3) Pravidla pro svolání a jednání sjezdu SAS ČR: a) a) sjezd svolává předseda SAS ČR nebo v jeho nepřítomnosti jiný člen Rady SAS ČR na základě jejího rozhodnutí, a to podle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně. Mimořádně – do 60 dnů od doručení žádosti – je povinen jej svolat, požádá-li o to nejméně jedna třetina členů nebo revizní komise SAS ČR. Předseda SAS ČR má pak za úkol okamžitě svolat volební sjezd SAS ČR v případě podmínek uvedených v § 22 odst. 8. Nejméně 30 dnů před konáním sjezdu musí být zveřejněn termín, místo konání a program sjezdu na webových stránkách a v informačním bulletinu SAS ČR. Jednou svolaný sjezd již nelze odvolat z jiných důvodů, než je nezpůsobilost prostor, v nichž se má konat;
b) b) sjezd SAS ČR ve všech případech - s výjimkou hlasování o zániku SAS ČR, změnách stanov a vyloučení člena SAS -
přijímá svá rozhodnutí souhlasem nadpoloviční
většiny přítomných členů. Ke změně stanov či vyloučení člena SAS je nutný souhlas více než dvoutřetinové většiny členů na sjezdu SAS přítomných; zánik SAS ČR je možný pouze při souhlasu alespoň dvou třetin všech jeho členů; c) c) sjezd zahajuje, řídí a uzavírá předseda SAS ČR, neurčí-li svým usnesením sjezd jinak; d) d) změny v navrženém programu sjezdu mohou být provedeny jen na základě sjezdem přijatého usnesení; e) e) o jednání sjezdu pořizují zapisovatelé zvolení sjezdem zápis, jehož součástí jsou také přijatá usnesení. Přílohou zápisu je prezenční listina s vlastnoručními podpisy všech přítomných členů. Zápis včetně všech příloh je vyhotoven a zveřejněn na webových stránkách SAS ČR nejméně do 30 dnů od data ukončení sjezdu. Všem členům musí být kopie zápisu rozeslána jako součást nejbližšího následujícího informačního bulletinu SAS ČR; f) f) zápis ze sjezdu musí obsahovat: - místo a dobu konání sjezdu, - jména členů návrhové komise, - jména a vlastnoruční podpisy zapisovatelů, předsedy SAS ČR a předsedy revizní komise SAS ČR, - návrh programu sjezdu, příp. jeho změn a výsledky hlasování o nich i o programu jako celku, - všechna usnesení sjezdu s uvedením výsledků hlasování o nich; g) g) další pravidla jednání sjezdu mohou být upravena jeho jednicím řádem, který schvaluje sjezd. 4) Sjezd má zejména tato oprávnění: -
-
volit s odvolávat Radu SAS ČR, předsedu SAS ČR, oba místopředsedy,
pokladníka, revizní i smírčí, rozhodčí a kárnou komisi SAS ČR, -
-
schvalovat, doplňovat a měnit stanovy SAS ČR, jeho řády a ostatní předpisy,
-
-
rozhodovat o členských příspěvcích a dalších platbách,
-
-
schvalovat roční účetní uzávěrku a rozpočet SAS ČR,
-
-
hodnotit činnost orgánů SAS ČR všech úrovní,
-
-
navrhovat a vyjadřovat se k podmínkám smluvních vztahů členů SAS ČR,
-
-
rozhodovat o všech dalších otázkách, jejichž posouzení si sjezd vyhradí
§ 22 Celostátní rada SAS ČR 1) 1) Rada SAS ČR je jeho výkonným orgánem v době mezi sjezdy SAS ČR. Sestává ze 13ti členů: předsedy, výkonného místopředsedy, místopředsedy-správce, pokladníka a 9ti členů SAS ČR volených podle klíče uvedeného v odst. 2 tohoto paragrafu. 2) 2)
Předseda SAS ČR, oba místopředsedové i pokladník jsou na sjezdu voleni tajným
hlasováním všemi přítomnými členy SAS ČR. Ostatní členové jsou voleni podle následujícího klíče: všichni kandidáti na členy Rady SAS ČR jsou pro volby rozděleni do tří skupin – tří kandidátek: - kandidátka č. 1: lékaři z oborů invazních (obory jsou uvedeny v pořadí podle Seznamu zdravotních výkonů): chirurgie, gynekologie, ortopedie, otorinolaryngologie, urologie, patologie - kandidátka č. 2: lékaři z oborů technických: gastroenterologie, kardiologie dětská i dospělá,
fyziatrie,
balneologie
a
léčebná
rehabilitace,
pneumologie,
oftalmologie,
radiodiagnostika, - kandidátka č. 3: lékaři z oborů ostatních: interna, endokrinologie, gastroenterologie, revmatologie, alergologie, neurologie, psychiatrie dospělá i dětská, , dermatologie; praktičtí lékaři. Dojde-li mezi dvěma volebními sjezdy k rozšíření počtu oborů v SAS ČR o takové, které nejsou výše v tomto odstavci uvedeny, rozhodne sjezd SAS ČR zvláštním hlasováním před volbami do orgánů SAS ČR o přiřazení příslušného oboru k jedné ze tří jmenovaných skupin. Všichni členové přítomní na sjezdu SAS ČR z každé kandidátky zvolí po třech členech Rady SAS ČR a dvou jejích náhradnících. Celkem tím tedy zvolí devět řádných členů Rady SAS ČR a šest náhradníků. 3) 3)
Šest náhradníků Rady SAS ČR, volených podle klíče uvedeného v odst. 2 tohoto
paragrafu, je v pořadí se zřetelem k množství obdržených hlasů na sjezdu do Rady SAS ČR kooptováno v případě, že v ní člen Rady SAS ČR z jejich kandidátky svou práci ukončí. Lékař z oboru technického nahrazuje opět lékaře z oboru technického apod. 4) 4)
Rada SAS ČR je ze svého konání odpovědna sjezdu SAS ČR a jemu také musí
předložit zprávu o své činnosti. 5) 5) Členové Rady SAS ČR jsou povinni účastnit se sjedu SAS ČR.
6) 6) Členové Rady SAS ČR – po vzájemné dohodě nebo na základě jejího usnesení - jsou pro výkon funkce v době mimo zasedání Rady SAS ČR rozděleni takto: tři její členové tvoří s předsedou SAS ČR a výkonným místopředsedou pětičlennou reprezentační komisi. Jejím úkolem je reprezentace SAS ČR navenek včetně vydávání tiskových zpráv a vystupování ve sdělovacích prostředcích. Ostatní její členové podléhají místopředsedovisprávci, který jim přiděluje jednotlivé úkoly. Při plnění zadaných konkrétních úkolů mohou se souhlasem Rady SAS ČR tito její členové spolupracovat i s jinými členy SAS ČR. 7) 7) Pravidla pro svolání a jednání Rady SAS ČR jsou následující: a) a) schůzi Rady SAS ČR svolává předseda nebo místopředseda SAS ČR zpravidla jednou měsíčně, nejméně však jednou za tři měsíce; b) b) v nepřítomnosti předsedy SAS ČR, v naléhavých případech a také když Rada nebyla svolána v posledních třech měsících, má právo ji svolat kterýkoli z jejích členů; c) c) Rada SAS ČR musí být svolána také tehdy, požádá-li o to nejméně jedna třetina jejích členů nebo revizní komise SAS. V takovém případě se Rada musí sejít do 14 dnů od doručení žádosti do sídla SAS ČR; d) d) místo a termín schůze Rady SAS ČR je svolávající povinen sdělit nejpozději týden před příslušným zasedáním Rady SAS ČR prostřednictvím jejích kontaktních e-mailových adres. Pokud členové Rady SAS ČR těmito adresami nedisponují, musí svolávající tuto informaci oznámit faxem nebo telefonicky; e) e) program schůze Rady SAS ČR – včetně všech náležitých písemných podkladů – musí obdržet všichni její členové, nejpozději dva dny před jejím konáním; jen ve výjimečných případech je možné, aby uvedené materiály obdrželi na začátku příslušného jednání; f) f)
jednání Rady SAS ČR řídí předseda SAS, není-li hlasováním určen jiný předsedající.
Předsedající sleduje schopnost usnášení zasedání, zahajuje je, dává návrhy na jeho ukončení, vyhlašuje výsledek hlasování a dbá na to, aby jednání mělo pracovní charakter a věcný průběh. Členové Rady SAS i ostatní diskutující se o slovo hlásí předsedajícímu, který jim je uděluje v pořadí, v jakém se hlásili. Žádný diskusní příspěvek není časově limitován; předsedající však má právo každý příspěvek přerušit a požádat Radu SAS ČR o vyslovení souhlasu s jeho ukončením. Pokud tak Rada SAS ČR hlasováním rozhodne, je předsedající povinen odebrat slovo diskutujícímu a ke slovu vyzvat dalšího přihlášeného člena. Kromě předsedajícího nemá žádný jiný člen Rady SAS ČR právo přerušovat právě hovořícího člena;
g) g)
člen Rady SAS se může přihlásit k technické poznámce, kterou reaguje na průběh
rozpravy. V tomto případě dostane slovo neprodleně, avšak bez přerušení toho, kdo právě hovoří. Za technickou poznámku se považuje procedurální návrh týkající se způsobu projednávání některého bodu pořadu nebo upozornění na porušení stanov SAS ČR, příp. jiného závazného předpisu; h) h)
každý projednávaný bod je zakončen formulováním návrhu usnesení a hlasování o
něm. Byly-li vzneseny pozměňovací návrhy, je o nich hlasováno postupně v opačném pořadí, než byly přednášeny; i) i)
pokud klesne počet přítomných členů Rady SAS ČR pod hranici schopnosti usnášení,
je předsedající povinen schůzi Rady okamžitě přerušit. Z jakýchkoli jiných důvodů může tak být učiněno jen na základě hlasování Rady SAS. V případě přerušení schůze před vyčerpáním celého programu musí předsedající ihned vyhlásit termín pokračování zasedání, které se musí konat do 14 dnů ode dne, kdy bylo přerušeno; může pak být ukončeno až po vyčerpání všech bodů schváleného programu; j) j)
na schůzi Rady SAS ČR může být jednáno jen o věcech, které byly dány na její pořad
a o návrzích, s jejichž zařazením Rada SAS souhlasí. Předsedající sdělí návrh programu schůze při jejím zahájení. O něm, o námitkách proti němu i o doplňujících návrzích rozhodne Rada SAS hlasováním. Program jednání je možno měnit i v jeho průběhu, pokud o to požádá kterýkoli člen Rady SAS, která svým hlasováním s tímto návrhem projeví souhlas. O každém návrhu změny programu – včetně návrhu změny předsedajícího a pokud Rada SAS svým hlasováním nerozhodne jinak – je předsedající povinen dát hlasovat bez rozpravy; k) k) Rada SAS ČR je schopna usnášení, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů, a přijímá usnesení nadpoloviční většinou hlasů všech jejích členů. Usnesení je tedy platné, získá-li nejméně sedm hlasů členů Rady. l) l)
o jednání Rady SAS pořizuje zapisovatel, kterého Rada SAS určila, zápis, jenž
obsahuje znění všech přijatých usnesení s jmenovitým výsledkem hlasování; přílohou zápisu je prezenční listina s podpisy zúčastněných. Jiné záznamy než usnesení Rady SAS ČR mohou být v zápise obsaženy jen s jejím souhlasem. Zápis včetně všech příloh, podepsaný zapisovatelem a předsedajícím, musí být nejpozději do 14 dnů k dispozici na webových stránkách sdružení. Závěry z jednání Rady SAS jsou ostatním členům doručeny také prostřednictvím informačního bulletinu SAS ČR;
m) m) zasedání Rady SAS ČR se mohou účastnit jen její členové, předseda revizní komise a předseda smírčí, rozhodčí a kárné komise SSL, neurčí-li Rada SAS svým hlasováním jinak; n) n) členové Rady SAS jsou povinni účastnit se každého jejího zasedání, jinak musí svou nepřítomnost omluvit přímo předsedovi SAS, stejně jako pozdní příchod nebo předčasný odchod předsedajícímu; o) o) způsob jednání své schůze může Rada SAS – kromě písmene k) tohoto odstavce – upravit svým usnesením. Změna odstavce k) může být provedena jen usnesením Sjezdu SAS ČR, a to takovým postupem, jakým jsou realizovány změny těchto stanov. 8) 8) Pokud je jednání Rady SAS ČR třikrát po sobě řádně svoláno a přitom se Rada ani v jednom z těchto svolání nesejde v usnášeníschopné podobě, je předseda SAS povinen svolat volební sjezd SAS ČR. 9) 9) Rada SAS ČR má zejména tyto úkoly a oprávnění: -
rozhoduje o vydávání plných mocí k jednání za SAS ČR, -
prostřednictvím pověřených zástupců se účastní všech jednání dohodovacího
řízení, -
-
přijímá a schvaluje usnesení týkající se činnosti SAS ČR,
-
-
řídí finanční hospodaření SAS ČR a spravuje jeho majetek,
-
-
schvaluje roční účetní uzávěrku před Sjezdem SAS ČR,
-
-
přijímá nové členy SAS ČR, vede seznam členů, uděluje důtky členům za jejich
přestupky, navrhuje sjezdu SAS ČR vyloučení jeho členů ze SAS ČR a bere na vědomí ukončení členství v SAS ČR, -
-
zřizuje poradní a pracovní skupiny,
-
-
schvaluje pravidla pro činnost organizačních složek a odborných sekcí SAS ČR,
-
-
uskutečňuje zahraniční styky SAS ČR,
-
-
zajišťuje informovanost členské základny,
-
-
může podle potřeby zřídit svůj profesionální aparát i najmout prostory pro činnost
SAS ČR, -
-
rozhoduje o všech věcech, týkajících se SAS ČR, pokud o nich podle těchto
stanov nerozhodne jiný orgán SAS ČR. § 23
Celostátní výbor odborností SAS ČR 1) 1) Každý předseda odborné sekce nebo jím pověřený zástupce dané odbornosti – nejvýše však jeden zástupce za každou odbornost ve smyslu číselného dělení v Seznamu lékařských výkonů s bodovými hodnotami – se stává automaticky členem Celostátního výboru odborností SAS ČR a účastní se jeho zasedání. Výbor odborností je poradním orgánem Rady SAS ČR. 2) 2) Výbor odborností se schází podle potřeby, nejméně však jednou ročně. Je svoláván předsedou SAS ČR nebo místopředsedou-správcem a zabývá se společnými problémy odborností, které jsou v SAS ČR zastoupeny. Závěry z jednání Výboru odborností je svolávající povinen přednést k projednání na nejbližším zasedání Rady SAS. 3) 3) Výboru odborností nepřísluší řešit: -
-
personální věci SAS ČR včetně volby ostatních místopředsedů a předsedy SAS
ČR, -
-
hospodaření SAS ČR. § 24 Revizní komise SAS ČR
1) 1) Revizní komise SAS ČR kontroluje hospodaření SAS ČR, zejména správnost vedení jeho účtů a nakládání s jeho prostředky. Nejméně jednou ročně podává zprávu o své činnosti sjezdu SAS ČR a za svou činnost mu odpovídá. 2) 2) Revizní komise SAS ČR je složena nejméně ze tří členů; ti pak volí ze svého středu jejího předsedu, který řídí činnost komise a má právo se s hlasem poradním účastnit schůzí Rady SAS a jednání Výboru odborností. 3) 3) Členové revizní komise nesmějí být na jakékoliv úrovni členy žádného jiného orgánu SAS ČR, a to po celou dobu svého funkčního období. 4) 4) Revizní komise se schází nejméně třikrát ročně, vždy však před sjezdem SAS ČR. 5) 5) Revizní komise plní zejména tyto úkoly: -
-
kontroluje hospodaření a nakládání s prostředky SAS ČR, práci pokladníka a
účetní, -
-
jednou ročně ve spolupráci s pokladníkem vyhotovuje revizní zprávu o výsledcích
své činnosti, -
-
přezkoumává činnost, nálezy a rozhodnutí revizních komisí složek a sekcí SAS
ČR a má právo je měnit nebo rušit.
6) 6) Revizní komise má právo podat Radě SAS ČR písemný návrh na svolání sjezdu SAS ČR; pokud tak Rada SAS neučiní do 60 dnů od prokazatelného doručení žádosti revizní komise do sídla SAS ČR, má revizní komise právo sjezd SAS ČR svolat sama. § 25 Smírčí, rozhodčí a kárná komise SAS ČR 1) 1) Smírčí, rozhodčí a kárná komise SAS ČR: - vykonává dohled nad dodržováním stanov SAS ČR, - vede disciplinární řízení proti členu SAS ČR, -
řeší stížnosti členů SAS na členy SAS a spory mezi členy SAS.
2) 2) Smírčí, rozhodčí a kárná komise je nejméně tříčlenná a je volena sjezdem SAS ČR. Její členové si ze svého středu volí předsedu komise, který má právo účastnit se s hlasem poradním jednání Rady SAS a Výboru odborností SAS. 3) 3) Členové smírčí, rozhodčí a kárné komise nemohou být současně členy Rady SAS ČR nebo revizní komise SAS ČR. 4) 4)
Zjistí-li smírčí, rozhodčí a kárná komise, že některý člen porušil stanovy SAS, je
povinna událost neprodleně přezkoumat a zdokumentovat. Výsledek šetření včetně návrhu řešení musí předá bez odkladu Radě SAS k projednání. 5) 5) Smírčí, rozhodčí a kárná komise provádí svou činnost na základě vlastních zjištění, podnětů od Rady SAS nebo návrhů členů SAS. § 26 Předseda SAS ČR 1) 1)
Předseda SAS ČR je jeho statutárním zástupcem a mluvčím, reprezentuje SAS ČR
navenek a jedná a podepisuje se jménem SAS ČR. Je volen sjezdem SAS ČR. 2) 2) V jeho nepřítomnosti nebo zaneprázdnění jej zastupuje výkonný místopředseda nebo jiný člen Rady SAS ČR. 3) 3) Předseda SAS ČR nebo jeho zástupce stvrzuje svým podpisem všechny dokumenty SAS ČR. 4) 4)
Předseda SAS ČR svolává a řídí schůze Rady SAS ČR, Výboru odborností, sjezd
SAS ČR a porady předsedů složek SAS ČR. 5) 5) Předseda SAS ČR je za svou činnost odpovědný sjezdu SAS ČR a Radě SAS ČR. Sjezdu SAS ČR předkládá zprávu o své činnosti a o činnosti Rady SAS ČR.
§ 27 Místopředsedové SAS ČR Dva místopředsedové mají rovné postavení, které je však funkčně diferencováno takto: 1) 1)
Výkonný místopředseda zastupuje především předsedu SAS ČR v době jeho
nepřítomnosti a je mu nápomocen při výkonu jeho funkce, zejména pokud jde o reprezentaci SAS ČR. 2) 2) Místopředseda-správce odpovídá v prvé řadě za organizační věci chodu SAS včetně získávání nových členů a zajištění jejich informovanosti, za tím účelem je oprávněn se souhlasem Rady SAS vytvářet profesionální aparát, pokud to potřeby SAS vyžadují. Místopředseda-správce svolává a řídí jednání Výboru odborností SAS a porady s předsedy složek SAS. § 28 Pokladník SAS ČR 1) 1) Pokladník je členem Rady SAS ČR a je volen sjezdem SAS ČR. 2) 2)
Pokladník je odpovědný za hospodaření SAS ČR a za vedení pečlivé a přesné
evidence a dokumentace včetně včasného vyhotovení a odevzdání všech výkazů příslušným státním orgánům a institucím. Účetní uzávěrky musí být schváleny Radou SAS ČR. 3) 3) Pokladník je povinen úzce spolupracovat s předsedou, Radou a revizní komisí SAS ČR. Spolu s revizní komisí jednou ročně vypracovává zprávu o hospodaření SAS ČR, kterou on nebo předseda komise na sjezdu SAS ČR přednese. § 29 Volby do orgánů SAS ČR a, členství v orgánech SAS ČR 1) 1) Volební období všech orgánů SAS ČR na všech úrovních je čtyřleté. 2) 2)
Předsedu SAS ČR, výkonného místopředsedu, místopředsedy-správce, členy Rady
SAS ČR, pokladníka, revizní komisi a smírčí, rozhodčí a kárnou komisi volí Sjezd SAS ČR. 3) 3) Volby rad, předsedů, revizních a smírčích, rozhodčích a kárných komisí krajských, okresních nebo městských složek SAS ČR probíhají na příslušných krajských, okresních nebo městských shromážděních. 4) 4) Předseda revizní komise SAS ČR je volen na prvním zasedání této komise, které se musí konat nejpozději do 14 dnů od volebního sjezdu SAS ČR.
5) 5) Předseda smírčí, rozhodčí a kárné komise je volen na prvním zasedání této komise, které se musí konat do 14 dnů od volebního sjezdu SAS ČR. 6) 6) Volba členů výboru odborné sekce a předsedy sekce probíhá na shromáždění odborné sekce. 7) 7) Volby členů Rady SAS ČR, předsedy SAS ČR, místopředsedů i pokladníka SAS ČR, krajských, okresních i městských složek SAS ČR a jejich předsedů jsou tajné, všechny ostatní volby probíhají veřejným hlasováním, neurčí-li SAS ČR či příslušné shromáždění jinak. 8) 8) Všechny orgány SAS ČR, které volí výše jmenované funkcionáře a sobě podřízené sekce a složky, je mohou odvolat, shledají-li k tomu závažné důvody. Nově zvolený funkcionář nebo orgán SAS ČR je pak volen na dobu, která do jeho konce příslušném období zbývá. § 30 Zastupování SAS ČR a podepisování za SAS ČR 1) 1) Statutárním orgánem SAS ČR je jeho předseda, plnou moc k zastupování SAS ČR na jednáních nebo k podepisování může od něj obdržet i jiný člen Rady SAS ČR na základě jejího rozhodnutí. V případě nepřítomnosti předsedy SAS ČR jej v plném rozsahu zastupuje výkonný místopředseda. 2) 2) Podpisové právo k běžnému účtu SAS ČR mají předseda, výkonný místopředseda a pokladník SAS ČR, případně další osoby Radou SAS ČR určení. 3) 3) Podepisování za SAS ČR se děje tak, že předseda nebo jiná, Radou SAS ČR k tomu zplnomocněná osoba připojí svůj podpis k napsanému, otištěnému nebo jinak vytištěnému názvu SAS ČR na příslušném dokladu. § 31 Porady předsedů krajských, okresních a městských složek SAS ČR s předsedou SAS ČR 1) Místopředseda-správce nebo předseda SAS ČR svolává v případě potřeby poradu předsedů všech vytvořených krajských, okresních nebo městských složek SAS ČR. Kromě předsedů příslušných složek SAS ČR mají právo účastnit se této porady i členové Rady SAS ČR. 2) Porada formuluje doporučení pro práci Rady SAS ČR.
3) 3)
O poradě je pořízen zápis se zněním přijatých doporučení, který je svolávající
povinen neprodleně předat Radě SAS ČR k projednání. Ta jej pak musí zařadit na program svého nejbližšího zasedání. § 32 Předávání informací 1) 1) Je-li člen SAS ČR pozván na jakékoli jednání nebo plánuje-li na něm za SAS svou účast sám, je povinen předem informovat předsedu SAS ČR o místě, termínu konání a plánovaném programu tohoto jednání. Dohodou s předsedou SAS, popř. usnesením Rady SAS může být na zasedáních složení delegovaných zástupců SAS změněno. Takto určené, písemně potvrzené složení delegace na zasedání je pro členy SAS závazné. Po ukončení každého jednání je předseda nebo jiný zastupující člen SAS povinen informovat o jeho obsahu a závěrech Radu SAS na jejím nejbližším zasedání. 2) 2)
Probíhá-li jednání na úrovni krajské, okresní nebo městské složky SAS a nijak se
netýká SAS jako celku, podléhá složení delegace na toto jednání schválení předsedou krajské, okresní nebo městské složky SAS. Tomu jsou účastníci povinni do 5 dnů od ukončení příslušného shromáždění podat informaci o jeho výsledku. 3) 3) Probíhá-li samostatná porada odborné sekce o problému, který se netýká SAS jako celku, podléhá schválení delegace na tu poradu výboru odborné sekce. Ten také musí být od 5 dnů od ukončení tohoto jednání seznámen s jeho výsledkem. Předseda odborné sekce je pak povinen o průběhu nebo závěrech takových jednání informovat předsedu SAS nebo místopředsedu-správce. 4) 4) Členové SAS, kteří nejsou členy orgánů SAS vyjmenovaných v odstavcích 1) až 3) tohoto paragrafu, mají právo na úplné a nezkreslené informace, poskytnuté na základě jejich dotazů, vznesených k členům orgánů SAS na všech úrovních. Dále jsou pravidelně seznamování s informacemi zveřejněnými na webových stránkách Sdružení a zprávami v informačním bulletinu SAS.
Část čtvrtá Krajské, okresní a městské složky SAS ČR § 33
Orgány krajských, okresních a městských složek SAS ČR 1) 1)
Členové, kteří vykonávají praxi ve stejném vyšším územně správním celku, mají
právo založit krajskou složku SAS ČR, která zahájí svou činnost, přihlásí-li se do ní alespoň 50 členů SAS ČR z daného vyššího územně správního celku. V každém jednotlivém vyšším územně správním celku je možné založit nejvíce jednu krajskou složku SAS ČR. 2) 2) Orgány krajských složek jsou: - krajské shromáždění členů SAS, - rada krajské složky SAS, - revizní komise krajské složky SAS, - smírčí, rozhodčí a kárná komise krajské složky SAS. 3) 3)
Členové vykonávající lékařskou praxi ve stejném okrese nebo statutárním městě –
v případě přihlášení se nejméně deseti z nich – mají právo založit okresní nebo městskou složku SAS. V každém okrese nebo statutárním městě je možné zřídit nejvíce jednu okresní nebo městskou složku SAS. 4) 4) Orgány okresních nebo městských složek SAS jsou: - okresní (městské) shromáždění členů SAS, - rada okresní (městské) složky SAS, - předseda okresní (městské) složky SAS. 5) 5) Okresní nebo městská složka SAS, má-li alespoň 20 členů, může v případě potřeby na svém shromáždění zvolit také: - okresní (městskou) revizní komisi, - okresní (městskou) smírčí, rozhodčí a kárnou komisi. 6) 6) V okresních nebo městských složkách SAS, v nichž nejsou zřízeny revizní a smírčí, rozhodčí a kárné komise, vykovává jejich funkci krajská revizní a smírčí, rozhodčí a kárná komise, je-li v daném vyšším územně správním celku zřízena. Pokud krajská složka SAS v daném vyšším územně správním celku zřízena není, vykovává funkci těchto komisí celostátní revizní a celostátní smírčí, rozhodčí a kárná komise SAS. 7) 7)
Složky SAS ČR všech úrovní i jejich orgány jsou povinny respektovat rozhodnutí
Rady SAS ČR, event. revizní komise SAS ČR. § 34
Krajské (okresní, městské) shromáždění členů 1) 1)
Shromáždění členů příslušné složky je jejím nejvyšším orgánem. Je svoláváno
předsedou složky SAS na základě usnesení její rady podle potřeby, nejméně však jednou ročně vždy před sjezdem SAS. Mimořádně může být svoláno, požádá-li o to nejméně jedna třetina členů složky SAS, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy žádost o svolání mimořádného shromáždění členů byla doručena radě složky SAS s tím, že termín a místo konání a plánovaný program musí být vyhlášený s dvoutýdenním předstihem. 2) 2) Pravidla pro jednání shromáždění složky SAS jsou dána jejich jednacími řády, které musí být tímto shromážděním a Radou SAS ČR schváleny. 3) 3) Shromáždění složky SAS má zejména tato oprávnění: - volí a odvolává členy rady složky, jejího předsedu, členy revizní komise složky nebo členy smírčí, rozhodčí a kárné komise složky SAS, - rozhoduje o pozastavení, případně zrušení rozhodnutí rady příslušné složky SAS , - projednává a schvaluje každoročně zprávu o činnosti složky SAS, - stanovuje zásadní směry činnosti složky SAS, - navrhuje změny stanov SAS, -
zabývá se všemi dalšími vnitřními otázkami, které si k rozhodnutí v rámci své organizační složky SAS vyhradí. § 35 Rada krajské (okresní, městské) složky SAS
1) 1)
Rada složky SAS je jejím výkonným orgánem a řídí její činnost v období mezi
shromážděními členů. 2) 2)
Rada krajské složky SAS sestává z předsedy její složky, jeho místopředsedy a
nejméně ze tří dalších členů; radu okresní a městské složky tvoří její předseda a nejméně dva další členové. Všichni jsou voleni shromážděním členů složky SAS. 3) 3)
Rada složky SAS se schází zpravidla jednou měsíčně, nejméně však jednou za 3
měsíce; svolává ji předseda, v jeho nepřítomnosti jiný pověřený člen rady. 4) 4) Pro jednání rad složek platí obdobná pravidla jednání Rady SAS, stanovená v § 22 odst. 7 písm. f) až n) těchto stanov. 5) 5) Rada složky SAS plní zejména tyto úkoly: - vede osobní agendu a seznam členů složky SAS včetně archivace kopií jejich přihlášek, - jedná se zástupci smluvních partnerů v příslušné oblasti a zajišťuje smluvní vztahy svých členů,
6) 6) Vede dokumentaci o své činnosti. § 36 Krajská (okresní, městská) revizní komise SAS 1) 1) Revizní komise je kontrolním orgánem složky SAS. 2) 2) Revizní komise má nejméně tři členy složky SAS, volené shromážděním jejích členů. Volí z nich svého předsedu, který řídí její činnost a má právo se hlasem poradním zasedání rady příslušné složky SAS účastnit. 3) 3) Členové revizní komise složky SAS nemohou být na jakékoliv úrovni členy žádného jiného orgánu SAS. 4) 4)
V okresních (městských) složkách SAS, které mají méně než 20 členů, se revizní
komise nezřizují. 5) 5) Revizní komise složky SAS plní zejména tyto úkoly: - kontroluje nakládání s majetkem a finančními prostředky, jež SAS jako celek složce svěřilo, - každoročně předkládá shromáždění členů složky SAS revizní správu. Kopii této správy zasílá Revizní komisi SAS ČR. 6) 6)
Revizní komise složky SAS se schází nejméně třikrát ročně, vždy však před
zasedáním shromáždění členů příslušné složky SAS. § 37 Smírčí, rozhodčí a kárná komise složky SAS 1) 1) Smírčí, rozhodčí a kárná komise složky SAS dohlíží na dodržování stanov SAS ČR složkou SAS, řeší stížnosti členů složky, na členy složky a spory mezi členy složky SAS. 2) 2)
Smírčí, rozhodčí a kárná komise má nejméně tři členy, kteří jsou voleni
shromážděním složky SAS; ti pak ze svého středu volí předsedu komise, který řídí její činnost a s hlasem poradním má právo účastnit se jednání rady příslušné složky. 3) 3)
V okresních (městských) složkách SAS, které mají méně než 20 členů, se smírčí,
rozhodčí a kárné komise nezřizují. 4) 4)
Podnět k zahájení činnosti smírčí, rozhodčí a kárné komise složky SAS může dát
kterýkoli její člen. Výsledek svého šetření předává předseda komise k projednání radě složky, event. shromáždění členů složky. Zápis o každém řešeném případě zasílá také celostátní smírčí, rozhodčí a kárné komisi SAS. § 38
Předseda krajské (okresní, městské) složky SAS 1) 1)
Složku SAS navenek zastupuje její předseda. Svou pravomoc může delegovat na
místopředsedu složky SAS, který je zvolen ve smyslu stanov nebo jednacího řádu příslušné složky SAS. 2) 2) Předseda složky SAS je volen jejím shromážděním. 3) 3) Předseda složky SAS je povinen zúčastnit se sjezdu SAS ČR.
Část pátá Odborné sekce § 39 Odborné sekce 1) 1) Pro naplnění ustanovení § 17 až 22 a 23 mají členové SAS ČR – příslušníci jedné lékařské odbornosti ve smyslu dělení podle Seznamu lékařských výkonů s bodovými hodnotami – právo vytvořit odbornou sekci za účelem hájení a prosazování zájmů své odbornosti. 2) 2) Odborná sekce eviduje své členy, má právo archivovat kopie jejich přihlášek, pokud jsou doplněny písemným dodatkem, v němž člen SAS ČR svým podpisem stvrzuje i v této odborné sekci své členství. 3) 3) Nejvyšším orgánem této sekce je shromáždění odborné sekce, které se schází podle potřeby, nejméně však jednou ročně. Svolává je předseda odborné sekce nebo jiný člen jejího výboru na základě jeho usnesení. Shromáždění sekce musí být také svoláno do 30 dnů od data doručení žádosti alespoň jedné třetiny členů sekce. 4) 4)
Usnesení shromáždění odborné sekce je platné v případě souhlasu nadpoloviční
většiny přítomných členů. 5) 5)
Shromáždění sekce volí ze svého středu nejméně tříčlenný výbor sekce a jejího
předsedu, který se při splnění podmínky uvedené v § 23 odst. 1 stává členem Výboru odborností SAS ČR. Předseda odborné sekce je povinen zúčastnit se sjezdu SAS ČR. 6) 6)
Podrobná pravidla práce jednotlivých sekcí – včetně jednacích řádů jejich
shromáždění a jednání výborů – mohou být upravena jejich stanovami, které však musí být v souladu s těmito stanovami SAS ČR. Stanovy odborných sekcí podléhají pak schválení Radou SAS ČR.
Část šestá Majetek a hospodářská činnost SAS ČR § 40 Majetek SAS ČR 1) 1) SAS ČR může nabývat vlastního majetku, s nímž hospodaří, a to v souladu s platnými právními předpisy. 2) 2) Příjmy SAS ČR se tvoří zejména z těchto zdrojů: - z členských příspěvků nebo jiných poplatků, které jsou hrazeny SAS ČR v hotovosti nebo na jeho účet. O jejich výši rozhoduje sjezd SAS ČR, v naléhavých případech Rada SAS ČR, - ze zisku z vlastní hospodářské činnosti, - z dotací, darů, odkazů a nadací. 3) 3) Roční členské příspěvky jsou splatné vždy předem do 31. 3. každého kalendářního roku. 4) 4) Jednotlivé složky a sekce SAS mají právo na proplacení nákladů na svou činnost proti doloženým účtům. Roční maximální částka, která jim může být uhrazena, je 15 % objemu skutečně zaplacených členských příspěvků příslušné sekce nebo složky SAS. Vyšší částku mohou získat jen na základě souhlasu sjezdu SAS ČR.
Část sedmá Závěrečná ustanovení § 41 Zánik SAS ČR SAS ČR zanikne: 1) 1) souhlasem dvou třetin všech členů SAS ČR, vyjádřeným hlasováním na sjezdu SAS ČR, 2) 2) pravomocným rozhodnutím Ministerstva vnitra ČR. Likvidace bude provedena podle příslušných právních předpisů.
Stanovy SAS ČR byly schváleny na sjezdu SAS ČR dne 3. dubna 2004, s platností od jejich registrace Ministerstvem vnitra ČR.
Diskuzní příspěvek přednesený dne 26.11.2006 na XX.sjezdu České lékařské komory Vážený pane doktore Jojko, k napsání tohoto příspěvku mne vyprovokoval návrh na změnu Organizačního řádu ČLK. Obracím se sice jmenovitě na Vás, neboť jste podepsán pod skupinou navrhovatelů, ale má slova jsou určena všem ostatním členům představenstva, kteří stojí jednou nohou v ČLK a druhou nohou ve své zájmové lékařské organizaci.Jsem také řadovým členem Sdružení ambulantntních specialistů, jehož jste místopředsedou. Dovolte mi vyjádřit stav roztříštěnosti lékařského stavu příměrem ze života zvířat: spousta malých maltézáčků štěká na velkého medvěda.Někteří se kromě štěkání navíc rvou i mezi se bou.Velký medvěd se směje, až se za břicho popadá, při pohledu na tu štěkající drobotinu. Mohl by je hravě rozdupat, ale to by přišel o velkou zábavu. Tento krajně neutěšený stav má jediné východisko-domluvit se na společném postupu a poslat na medvěda velkého psa. Předpoklad stát se tímto psem má pouze stavovská organizace vzniklá ze zákona, zaštiťující všechny lékaře. K dosažení potřebného konsensu je zapotřebí hledat sjednocující stanoviska a být schopen určitého kompromisu. Předkládaný návrh změn Organizačního řádu je ale pravým opakem této snahy, jako červená nit se v něm line záměr ještě více oslabit komoru narušením pravomocí předsedů okresních sdružení a prezidenta komory pod líbivým pláštíkem dolaďování se zákonnými normami. Ptám se Dr.Jojka a ostatních navrhujících, proč podobné výhodné úpravy již dávno nefungují v jejich zájmových organizacích! Tento fakt Vás, bohužel, usvědčuje z nekalého záměru. Nikdo z řadových členů SASu Vám pane doktore Jojko nedal mandát k oslabování komory! Několikaleté, „upocené“ úsilí Svazu ambulantních specialistů vedlo k tomu, že nasmlouvané navýšení nepokrylo ani nárůst inflace. Je pravidlem, že v bulletinu vydávaném SASem jsou výsledky dohodovacích řízení vždy zakončeny plačtivým výlevem, že na více pojišťovny vůbec nechtěly slyšet. Pane doktore Jojko, vnímám Vás jako chytrého chlapa a moc Vás za soukromé specialisty z praxe prosím, přehodnoťte svůj způsob vystupování na půdě Lékařské komory. Jinak se odsoudíte do nikdy nekončící role věčně štěkajícího maltézáčka. Děkuji za pozornost.
