Úrazy v horolezectví 2013-2014 Lucie Bloudková 25. Pelikánův seminář, 25.26.10.2014 Informace o úrazech jsou získávány z hlášení prostřednictvím internetového formuláře, z formulářů vyplňovaných pro potřeby úrazového pojištění a dále z otevřených zdrojů. Za rok 2013 bylo zaznamenáno celkem 25 úrazů, z toho 6 smrtelných a jedna sebevražda. Zranilo se 20 mužů a 5 žen, věk zraněných se pohyboval od 20 do 65 let, průměrný věk byl 33 let, za rok 2014 je to zatím 2014 zatím 14 úrazů, 4 smrtelné, z toho 13 mužů, 1 žena, věk zraněných od 28 do 58 let, průměrný věk 38 let. Graf. č.1 – celkový počet úrazů:
26 28 22
18
14
0
1 2012
2013
0
2011
6 2010
2 2009
4
2008
3 2007
2006
2 2005
14
8
7
4 2004
2002
2
6
2003
6
2001
20
16
10 1
25
22
smrtelné celkem
4 2014
22 22 21
2000
30 25 20 15 10 5 0
V následujícím přehledu je uvedeno, na jakém terénu došlo k úrazům nejčastěji: •
Pískovec 8x (Pantheon, Suché skály, Hruboskalsko, Ostrov ...)
•
Hory do 2700 m 6x (Mengusovská dolina, Mlýnická dolina … – Vysoké Tatry)
•
Vápencové a jiné skály 4x (Srbsko, Blatiny …)
•
Hory nad 5000 m 3x (Gasherbrum - Pakistán, Baruntse – Nepál)
•
Umělá stěna 2x (ČR)
Graf č. 2 - ukazuje rozdělení zraněných podle věku:
10 5 0 do 20
21-30
31-40
41+
Graf č. 3 - ukazuje rozdělění podle zkušenosti lezců:
8 6 4 2 0 pod 2 roky
2-7 let
nad 7 let
Rozdělení podle zkušenosti lezců je možné porovnat s podobným sledováním v jiných zemích, zde např. data alpského klubu z USA - American Alpine Club (AAC).
Graf č.4:
V našem souboru bylo více úrazů mezi zkušenými lezci, to by odpovídalo i údajům z AAC, ale toho srovnání není úplně přesné, protože AAC používá jiné rozdělení pokud jde o zkušenost. Jako nezkušení jsou zde definováni ti, kdo lezou méně než 1 rok (v našem souboru ti kdo lezou méně než 2 roky), středně zkušení – 1-3 roky (v našem souboru 2-7 let) a zkušení – nad 3 roky (v našem souboru nad 7 let). Pokud bychom se tedy na americký graf podívali podle našeho rozdělení, došlo by ke spojení skupin nezkušených a středně zkušených a dohromady by tyto skupiny tvořily největší část grafu. To by pak znamenalo, že bylo více úrazů mezi nezkušenými. Grafy a statistiky vycházejí z přehledů, které AAC vydává pravidelně každý rok: Obr. 1 – Přehledy vydávané AAC:
Graf č. 5 ukazuje rozložení počtu úrazů podle ročního období, výsledky zde souvisí s průběhem počasí v daném roce – 2013 (teplé a suché nebo naopak deštivé léto apod.):
5
3
2
2
1
1 0
říjen
září
srpen
červenec
červen
květen
duben
březen
únor
0
prosinec
1
2
listopad
1
leden
5 4 3 2 1 0
5
Mechanismy, kterými došlo ke vzniku úrazů: •
Pád po ulomení chytu 4x
•
Pád po uklouznutí ruky/nohy 2x
•
Pád při spouštění 1x (opět proklouznutí konce lana jistítkem), pád při slaňování 2x (samovolné vycvaknutí karabiny, ztráta rovnováhy při pohybu ke slaňáku)
•
Stržení lavinou 2x
•
Zasažení padajícím kamenem
•
Silový pohyb 1x (ruptura svalu na předloktí)
Nečastěji šlo o pád po ulomení chytu či uklouznutí ruky/nohy – to se ve statistikách objevuje opakovaně, předcházet tomu lze jistě větší obezřetností při volbě chytu nebo stupu, prevence je zde ale složitá (různé terény, znalost anebo neznalost konkrétní lokality atd.). Naopak snadno by bylo možné předcházet problémům při spouštění a slaňování, toto téma bylo podrobněji zmíněno v přehledu z minulého roku včetně 2 kazuistik. Jedním z častých příčin úrazů je stržení lavinou, tuto situaci dokumentuje následující kazuistika, která se odehrála ve Vysokých Tatrách v oblasti Satana.
Obrázek č.3:
•
Muž 38 let, se slovenským horským vůdcem (49 let)
•
Túra v oblasti Satana, březen 2013
•
Muži se do večera nevrátili, nereagovali na volání, i když mobilní telefony dostupné
•
Večer zalarmována horská služba
•
Během noci pak nález spadlé deskové laviny a 2 částečně zasypaných těl
•
Příčinou smrti pravděpodobně mechanická zranění při pádu
•
Příčina pádu laviny není známa
Obrázek č.4: místo nalezení obětí laviny
Tato a podobné situace by si vzhledem k závažnosti - skončila smrtí 2 lidí, ani přítomnost slovenského (tedy místního) horského vůdce nezajistila lezcům bezpečnost na túře - jistě zasloužila podrobnější rozbor. Podrobnější informace ale bohužel nejsou k dispozici. Hlášení o úrazu zasláno nebylo, informace uvedené zde pocházejí ze serveru Horské služby. Lze na tom dobře dokumentovat největší problém sledování úrazů v současné době – problematika získávání dat. Faktory přírodního prostředí a technické faktory, které měly vliv na vznik úrazů byly následující: •
Lámavost, kluzkost terénu 7x
•
Sněhové podmínky, změny počasí 4x
•
Bez jištění 3x (pod 1.jištěním 2x, pohyb před slaněním 1x)
•
Vytržení jištění 2x
•
Chyba jističe 1x (opět proklouznutí konce lana jistítkem)
Nejčastější vlivy se opakují – lámavost, kluzkost, sněhové podmínky, některé jsou těžko ovlivnitelné, ale kupodivu se objevují stále znovu i situace, kterým by šlo předejít snadno – např. proklouznutí lana jistítkem. Je ale fakt, že tyto problémy se objevují i ve statistikách jiných organizací - např. opět AAC. Příliš krátké lano (tedy situace s proklouznutím konce lana čistítkem) bylo příčinou více než 50 procent nehod při spouštění – viz následující obrázek.
Obr. č. 5
Podobně jsou ve statistikách AAC rozebrány nehody při slanění, i zde je nejčastější příčinou problému poměrně snadno ovlivnitelná věc – nestejná délka lan. Obr. č. 6
Další obrázek ukazuje rozdělení podle toho, zda k nehodě došlo při výstupu či sestupu:
Obr. č. 7
Americký alpský klub - The American Alpine Club: Byl založen v roce 1902 a publikace o úrazech vydává každoročně od roku 1947. Za rok 2011 eviduje 157 nehod, 109 zraněných, 29 mrtvých (2012 - 140 nehod, 121 zraněných, 30 mrtvých) – tedy čísla podstatně větší než v našem sledování. Kazuistiky jsou doplněny tématickými vzdělávacími kapitolami, každý rok na jiné téma – např. 2012 Slaňování, 2013 Spouštění . Data zasílají „NPS Rangers“ – správci národních parků, často ale také lezci sami, a co je zajímavé – někdy včetně uvedení svého jména. Jména jsou uvedena jen v některých případech, nicméně i tak je z toho patrný jiný přístup ke zveřejňování informací o lezeckých nehodách. Jistě je třeba vzít v úvahu výrazně větší území a počty lezců ve Spojených státech a s tím spojenou i větší anonymitu, ale přece jen tam asi panuje větší respekt a tolerance mezi lidmi a tím pádem menší obava z následného „vláčení“ v médiích či případného posměchu ostatních. Nyní zpět k datům z ČR – při vzniku úrazů se uplatnily následující osobní faktory: •
Únava, nesoustředěnost
•
Podcenění obtížnosti cesty, nízká zdatnost
•
Chyba v orientaci, nedostatečné zkušenosti
•
Podcenění objektivních rizik (pád kamení)
Nejčastěji se jednalo o tyto typy poranění:
•
Poranění měkkých tkání DK- distorze kotníku, poraň. kolena … 7x
•
Fraktury DK 3x, fraktury HK 2x
•
Polytrauma 3x
•
Poranění měkkých tkání HK (ruptura svalu)
•
Ostatní – poraň. hlavy, páteře (fraktury obratlů), fraktury žeber, klíční kosti, pohmoždění plíce
Často dochází k závažným úrazům v situacích, které se na první pohled nezdají komplikované – např. na zajištěných cestách (tzv. via ferrata). V přehledu z minulého roku byl zmíněn nárůst obliby těchto cest a s tím spojený i větší počet úrazů na nich. Jedna taková zajištěná cesta je nyní i na území ČR – Pastýřská stěna u Děčína, z té je i následující kazuistika (již z roku 2014): •
Muž 36 let
•
Pád z výšky cca 40 m
•
Vycvaknutí obou karabin v jeden okamžik (již v lehčím terénu – možná chtěl dále postupovat bez jištění …)
•
Fraktura páteře, obou DK, kontuze plic
I v této kazuistice byly použity informace z otevřených zdrojů, poměrně obecné a nepřesné, ale nyní probíhá zjišťování podrobnějších informací. Pokud se je podaří získat, bude kazuistika rozebrána znovu a podrobněji. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Význam sledování úrazů spočívá v prevenci dalších nehod, v možnosti upozornit na časté chyby tak, aby se již neopakovaly. Proto je důležité podělit se o své (byť negativní) zkušenosti – zaslat hlášení o úrazu. Formulář pro hlášení úrazů je dostupný na: http://www.horosvaz.cz/dotaznik-urazy/ V případě dotazů nebo k zasílání dalších informací (které by se např. do hlášení nevešly), je možné využít e-mailového kontaktu:
[email protected]
V Praze, 3.11.2014 MUDr.Lucie Bloudková
