V letech 2012 – 14 probíhal ve čtyřech základních školách v Jihočeském kraji projekt „Děti pro děti, děti pro přírodu.“ Tento projekt vytvořil a uskutečňoval Český nadační fond pro vydru z prostředků Evropského sociálního fondu a Státního rozpočtu České republiky. Hlavním tématem projektu se staly stromy a jejich význam pro přírodu i pro člověka. Účastníci prošli celoročním tematickým programem, sestaveným z hravě vedené výuky, terénních výzkumů, praktických činností a exkurzí. Vlastními kresbami a fotografiemi se podíleli na vzniku vzdělávací knihy. Součástí projektu je i soubor tematických pracovních listů, který držíte v ruce. Budeme rádi, pokud vám poslouží k obohacení výuky, dětem k utváření vědomostí a sbližování s přírodou. Přejeme všem uživatelům trvalé nadšení pro práci s dětmi.
1
Každý strom má jiný kabát
jírovec maďal
lípa srdčitá
bříza bělokorá
bříza bělokorá
dub letní
modřín opadavý
jírovec maďal
jedle bělokorá
smrk ztepilý
dub letní
lípa srdčitá
borovice lesní
Opadavé jehličnany Jehličí na zimu shazuje modřín opadavý. Pochází z Alp a Karpat a v České republice by přirozeně rostl pouze v Jeseníkách, takže stromy tohoto druhu, které potkáme, jsou vysazené člověkem. Modřín vyžaduje nezastíněné místo a snáší kamenitou půdu i vetší výkyvy teplot. Další jehličnany, které na zimu zcela opadávají, jsou např. metasekvoj čínská nebo také jinan dvoulaločný. Dačická lípa u "kostky cukru" - příklad proměny stromu během jednoho roku. Pokud budete fotit více stromů, jak doporučujeme v pracovním listu, budete mít galerii mnohem pestřejší a více možností srovnávání.
červen leden
duben
říjen
2
2
Není list jako list
buk lesní topol osika bříza bělokorá
habr obecný
javor klen
U nás rostou tři původní druhy javorů. Listy dvou z nich mají podobnou velikost a liší se tvarem laloků. Javor klen má laloky do tvaru gotické klenby. Javor mléč po odlomení listu od větve roní mléko a je zobrazen na vlajce Kanady. dub letní
Na první pohled jsou si habr obecný a buk lesní podobné. Stačí se však podívat podruhé a najdeš velké rozdíly v listech, květech a plodech. List habru je na okraji zoubkovaný. List buku je na okraji hladký. Porovnej kůru, květ a na podzim i plody těchto stromů. Břízu bělokorou poznáme podle bílé kůry, ale velmi světlou kůru mají i některé topoly. Topol osika má podobně velké listy jako bříza. Listy břízy bělokoré mají trojúhelníkový tvar a stopka je kratší než délka listu. Topol osika má listy skoro kulaté s lehce naznačenou špičkou a jejich stopka bývá delší než list. Díky dlouhé stopce se třesou i v lehkém vánku. Proto se říká: „Třese se jako osika.“
dub americký
Často se u nás vyskytuje nepůvodní druh dubu dub americký. Jeho listy tvoří špičaté laloky. Listy našich původních dubů (dub letní a dub zimní) jsou si velmi podobné. Oba mají laloky oblé. Na hrázích jihočeských rybníků roste dub letní. Dub zimní zvládá chladnější podnebí výše položených oblastí. Nejlépe se rozliší podle délky stopky u plodů. Stopka u plodu dubu letního je DELŠÍ než stopka u plodu dubu zimního.
javor mléč
3
Květy stromů
Různé druhy stromů mají různé typy květů. Mohou mít buď květy oboupohlavné, nebo jednopohlavné. V případě, že má strom jednopohlavné květy, bývají buď oba květy různého pohlaví na jednom jedinci - ty nazýváme jednodomé, nebo rostou květy každého pohlaví zvlášť na různých jedincích stromu - ty nazýváme dvoudomé.
buk lesní květy jednopohlavné, strom jednodomý
lípa srdčitá květy oboupohlavné
3
jabloň květy oboupohlavné
líska obecná květy jednopohlavné, strom jednodomý
vrba jíva květy jednopohlavné, strom dvoudomý
dub letní květy jednopohlavné, strom jednodomý
javor mléč květy oboupohlavné
4
Plody a šišky stromů
borovice lesní
buk lesní
jírovec maďal
smrk ztepilý
olše lepkavá
dub letní
lípa srdčitá
javor
bříza bělokorá
topol osika
habr obecný
Větrem se roznášejí semena smrku, borovice, olše, lípy, břízy, javoru, topolu a habru. 4
5
Kořeny stromů
Smrk, osika, jeřáb a vrba se často vyvracejí při vichřicích a nedaří se jim na suchých stanovištích. Jejich typ kořenového systému je: TALÍŘOVITÝ Borovice, jedle a dub jsou stromy, které se málokdy vyvrátí při vichřici a dobře přežívají delší období sucha. Jejich typ kořenového systému je: KŮLOVÝ Buk, javor, lípa a olše mají SRDČITÝ typ kořenového systému. Kořenový systém těchto stromů se rozprostírá zároveň do šířky i hloubky. Tento tvar vzniká tak, že boční kořeny postupně zesilují a dohání ve vzrůstu původní hlavní kořen, až přestane být patrné, který kořen je hlavní. Jak bude tento typ kořene chránit strom před vyvrácením a před nedostatkem vody? Srdčitý kořen umožňuje stromu relativně dobře odolávat oběma ohrožujícím faktorům, jak vyvrácení, tak nedostatku vody. Jaký typ kořenového systému se obvykle vyvíjí u stromů na podmáčených stanovištích (bez ohledu na druh stromu)? Na podmáčených stanovištích mají stromy nejčastěji talířovitý systém kořenů. Důvodem je všudypřítomná voda - stromy pro ni nepotřebují sahat do větších hloubek a v měkkém podmáčeném terénu potřebují naopak pevnou oporu, kterou jim zajistí do široka rozprostřené kořeny. Jak souvisí talířovitý typ kořenového systému smrku s jeho přirozeným výskytem v horách? Na horách rostou stromy většinou na skalnatém podloží v mělké půdě a zpravidla mají dostatek vláhy. Jejich kořeny nemají tedy možnost ani potřebu růst do hloubky.
6
Co ze mne vyroste PLOD
SEMENÁČEK
STROM
lípa srdčitá
dub letní
javor mléč
5
PLOD
SEMENÁČEK
STROM
smrk ztepilý
buk lesní
bříza bělokorá
7
Co prozradí letokruhy
Stromu bylo 38 let. Byl pokácen v roce 2013. Největší přírůstek měl v roce 2011 (lze také uznat roky 2010 či 2007). Na začátku života byl tento strom zastíněn zprava, kde mu pravděpodobně nějaký větší strom bránil ve větším přírůstku. Svědčí o tom užší letokruhy napravo od středu kmene. Suché období zažil strom mezi lety 2001 - 2004, na což ukazují úzké letokruhy po celém obvodu. Na problémy v růstu ukazuje výrazná promáčklina v levé části stromu v cca 1/2. Pravděpodobně došlo k poranění stromu technikou či srnčí či jelení zvěří. Výrazná rýha v pravé části kmene je stopa po odlomené větvi. Paprsky jsou na příčném řezu viditelné jako světlejší pruhy procházející napříč skrz letokruhy od středu k okraji kmene. Slouží k vedení živin z lýka dovnitř kmene. 6
8
XS, XL nebo XXL
Obvod kmene zobrazeného v pracovním listu je 151 mm. Jako výchozí hodnotu bereme průměr 48 mm.
Výšku stromu lze vypočítat na základě podobnosti trojúhelníků. Na obrázku je vidět menší trojúhelník mezi pozorovatelem a tyčí a větší trojúhelník mezi pozorovatelem a stromem. Délku odvěsen menšího trojúhelníku známe (3,8 m a 2 m). Se znalostí vzdálenosti pozorovatele od stromu (3,8 + 33,6 m) můžeme vypočítat výšku stromu.
Podobné trojúhelníky jsou ty, které mají stejný tvar ale jinou velikost. Jsou-li trojúhelníky podobné, nám pomohou zjistit následující věty: Věta SSS - Každé dva trojúhelníky, které mají sobě rovné poměry délek všech tří dvojic odpovídajících stran, jsou si podobné. Věta SUS - Každé dva trojúhelníky, které mají sobě rovné poměry délek dvou odpovídajících stran a shodují se v úhlu jím sevřeném, jsou si podobné. Věta UU - Každé dva trojúhelníky, které mají dva úhly stejné, si jsou podobné. Věta SsU - Každé dva trojúhelníky, které mají sobě rovné poměry délek dvou odpovídajících stran a shodují se v úhlu naproti větší straně, jsou si podobné. Převzato z Wikipedie (http://cs.wikipedia.org/wiki/Podobnost_(geometrie))
Podle vět o podobnosti trojúhelníků můžeme tvrdit, že platí: výška tyče výška stromu = vzdálenost pozorovatele od tyče vzdálenost pozorovatele od stromu Pak tedy: výška tyče × vzdálenost poz. od stromu = výška stromu vzdálenost pozorovatele od tyče
2 × (3,8 + 33,6) = 19,68 3,8
Strom na obrázku je vysoký 19,7 m. Zrak může v některých případech člověka mást. Na první pohled se např. výška stromů může jevit jinak, než je tomu ve skutečnosti.
Prostřední smrky na obou obrázcích jsou stejně velké. Opticky se mohou jevit různé vzhledem k velikosti okolních stromů na obrázku.
7
9
Milování stromů
tyčinka
pestík JEDNODOMÉ - jeden strom je domem pro samčí i samičí květy nebo pro květy oboupohlavné (např. líska, lípa) DVOUDOMÉ - na jednom stromě jsou jen květy samčí a na druhém jen květy samičí. Jako příklad na pracovním listu zakroužkujeme vrbu se samčími a vrbu se samičími květy. Rostliny, které jsou opylovány pomocí větru, nazýváme větrosnubné. Kromě větru pomáhá při opylování především hmyz (hmyzosnubné rostliny), ale i jiní živočichové, např. ptáci, kaloni, v Austrálii někteří drobní vačnatci. Některé vodní rostliny mohou být opylovány také vodou (Wikipedie, klíčové slovo: Hydrogamie).
10
Co mě žere?
Pro mnoho živočichů i rostlin slouží strom jako potrava. V obrázku jsou napsány příklady rostlin a živočichů využívajících ke svému životu stromy v různých stádiích jejich vývoje.
srnec žížala housenky motýlů mšice chvostoskok larvy chroustů houby
srnec sýkora žížala housenky motýlů mnohonožky kůrovec mšice chvostoskok dospělí chrousti larvy chroustů houby
srnec sýkora choroše žížala tesařík (larvy) housenky motýlů mnohonožky kůrovec mšice chvostoskok dospělí chrousti larvy chroustů roháči houby
choroše žížala mnohonožky chvostoskok 8
Strom poskytuje potravu mnoha druhům živočichů, ale funguje to i naopak - živočichové zprostředkovávají potravu stromům. Děje se tak díky rozkladačům, kteří vytváří pro stromy živiny ze zbytků jiných (rostlinných i živočišných) organismů. Nejznámějšími rozkladači jsou drobní půdní živočichové, bakterie a houby. Rozkladači z příkladu v pracovním listu: žížala, larvy tesaříků, mnohonožky, chvostoskoci, houby
11
Odkud strom bere energii 1 - Strom nasává vodu kořeny. Voda proudí do koruny stromu a do listů. Mnoho molekul vody se z listů odpaří, tím ochlazují okolí stromu. 2 - Jiné molekuly vody (H2O) zůstávají v listech, kde za pomoci zeleného barviva CHLOROFYLU reagují s oxidem uhličitým (CO2). Oxid uhličitý je „vdechován“ listy. Reakci si představme jako tanec šesti párů molekul vody a oxidu uhličitého na zeleném parketu v záři slunečních reflektorů. 3 - Molekuly vody a oxidu uhličitého se přemění na jednoduchý cukr (C6H12O6) a kyslík (O2). Reakce probíhá celý den od východu do západu slunce. 4 - Cukry se rozbíhají do všech koutů stromu a rozdávají energii. Některé doběhnou až do kořenů a uloží se tam do zásoby na horší časy. 5 - Kyslík je důležitým odpadním produktem této reakce. Kyslík odlétá do vzduchu. Díky němu mohou všichni živočichové na Zemi dýchat.
6 H2O + 6 CO2
slunce chlorofyl
1 C6H12O6 + 6 O2
Tato chemická reakce se nazývá FOTOSYNTÉZA. Proč je její odpadní produkt tak důležitý? - Kyslík potřebuje většina organismů k dýchání.
12
Lesní patra
Nejčastěji je ve výuce jmenováno pět lesních pater:
kořenové mechové bylinné keřové stromové
Pokud jsou v lese obsažena všechna patra, nabízí takové prostředí mnoho možností pro život různých živočichů. Takový les bývá většinou smíšený a s minimálními zásahy člověka. Naše lesy, které jsou ve velké většině hospodářské, svým zaměřením nejsou primárně určeny pro pestrou škálu lesních živočichů, ale i přesto v nich lze pozorovat mnoho druhů. Smrkové monokultury však bývají chudší, i proto, že chybí keřové a někdy i bylinné patro. 9
13
Není les jako les
Co je ve smíšeném lese větší? Odolnost vůči vichřici, Rozmanitost druhů zvířat a rostlin, Množství úkrytů, Odolnost vůči hmyzím škůdcům, Rozmanitost hub. Smíšený les je zpravidla druhově rozmanitější co do počtu druhů rostlin i živočichů a nabízí pro ně větší množství úkrytů. Pestřejší skladba lesa také zvyšuje odolnost proti hmyzím škůdcům, kteří se často specializují pouze na jeden druh stromu. Různé druhy stromů s různými typy kořenových systémů, a navíc různého stáří, zvyšují odolnost lesa vůči vichřicím. Ve smrkové monokultuře najdeme snáze suché chvojí na podpálení ohně. Množství zpracovatelného dřeva se odvíjí od konkrétního stavu lesů, v našem příkladu bude více zpracovatelného dřeva v monokultuře, která je již vzrostlá, a všechny stromy stejného stáří jsou připraveny ke zpracování najednou. Co se týče zastínění lesa, bude záležet na stáří porovnávané monokultury nebo také na ročním období. Mladá smrková monokultura je neproniknutelnou houštinou, ale vzrostlý les upravený probírkovou těžbou bývá světlejší. V listnatém lese se zastínění mění i během roku. U tohoto bodu může být tedy obojí správně. Řešení početních příkladů z pracovního listu: Ve smíšeném lese přežije 17 nebo 16 stromů, v monokultuře 10 stromů. (Smrků roste ve smíšeném lese 5 a vzhledem k tomu, že spadnou dva ze tří, mohou vydržet 2 nebo 1. Proto je správně 17 i 16 stromů.) Ve smíšeném lese zůstane 23 dospělých stromů, v monokultuře pak jen 6. Počty stromů na obrázcích: Smíšený les 27 stromů (3 borovice, 3 jedle, 5 smrků a 16 listnatých) Monokultura 30 smrků
14
Lesní skrývačka
Ze čtveřice obrázků v každém obdélníku spolu vždy tři nějak souvisí a čtvrtý se liší. 1.
3.
B - ježek H - bažant S - ledňáček J - mravenec
T - tesařík K - roháč P - lýkožrout L - žlabatka
2. Jediný mravenec je bezobratlý.
4. Žlabatka je blanokřídlý hmyz, ostatní jsou brouci.
Nejvhodnější dřevo k výrobě kvalitního luku má JILM.
10
A - brhlík O - sýkora E - datel I - sojka
Sojka si staví hnízdo, ostatní hnízdí v dutinách.
M - hálka korovnice A - oříšek po myši R - šiška po myši E - myš
Hálka korovnice nemá nic společného s myší.
15
Obyvatelé stromu
Ukázky prací žáků ZŠ Sira Nicholase Wintona Kunžak
16
Pobytová znamení živočichů
Přítomnost živočichů na nějakém území můžeme určit, aniž bychom je spatřili. Kromě otisků končetin nacházíme i jiné stopy:
veverka obecná
veverka obecná
otevření oříšku
korovnice
požerek šišky
lýkožrout smrkový
11
šišticová hálka
vyžrané chodby
strakapoud velký
tesařík obrovský
žlabatka dubová
požerek šišky
myšice lesní
vyžrané chodbičky
hálka (duběnka)
otevření oříšku
myšice lesní
požerek šišky
sýkora koňadra
otevření oříšku
Požerek je zbytek po žraní potravy. Většinou se jedná o nějaké nestravitelné části, jako jsou skořápky nebo zbytky šišek. Nese zpravidla stopy po dobývání potravy a podle toho lze určit, o jakého živočicha se jednalo. Hálka je útvar na větvi, listu či jehlicích, ve kterém se vyvíjí, ukrývá a často i vyživuje larva některých druhů hmyzu. Hálky jsou často nápadné a napodobují různé plody (bobule, šištice).
17
Kdepak ty ptáčku hnízdo máš
Hnízdo ve větvích stromů či keřů si staví:
pěnkava obecná, kos černý, káně lesní, sojka obecná, volavka popelavá, žluva hajní, čáp černý
V dutinách hnízdí:
brhlík lesní, datel černý, puštík obecný, strakapoud obecný, sýkora koňadra, žluna zelená
Na zemi nebo v zemi hnízdí:
ledňáček říční, bažant obecný, výr velký
Z čeho se dá stavět hnízdo Často ptáci používají větve, trávu, mech a zbytky peří. Jeden z příkladů: holub hřivnáč staví hnízdo tak, že přes sebe pohází větší větvičky. Je to tak ledabylá stavba, že zespoda jsou vidět i jeho vajíčka. Narozená mláďata však nepropadnou, protože konstrukci vyplní a zpevní svým trusem. Pták, který je schopný si vytesat hnízdní dutinu, musí mít silný dlátovitý zobák a tkáň, která obaluje mozek a tlumí údery. Následující věty ukrývají jména ptáků: žluna, káně, bažant. Šla blíž. Luna jí výrazně osvítila tvář. Z dutiny kouká nějaký pták. Raději běž ven a sluníčka se nabaž, Antoníne.
12
18
Stromy a brouci
Naši největší a nejvzácnější brouci potřebují k životu staré, ale dosud živé stromy. Nejznámější jsou roháč obecný a tesařík obrovský. Tajenka z pracovního listu - náš největší brouk: ROHÁČ OBECNÝ Chroust obecný klade svá vajíčka do M - listů starých stromů R - půdy B - kůry dubů
Vyžrané chodby, které vidíte na obrázku, způsobuje brouk F - kůrovec B - tesařík P - masařík
Červotoči napadají dřevo L - mladých stromků Á - starých živých stromů O - suché
Některé druhy brouků jsou vázány na dutiny ve starých stromech. Patří mezi ně E - zlatohlávci A - potápníci J - listopasi
Mrtvé dřevo na starých a dosud živých stromech ke svému životu potřebuje brouk H - krasec Š - vlasec K - prasec
Dospělec listopasa šedého se živí listy nebo jehličím A - především mladých stromů N - především přestárlých stromů C - stromů spadlých na zem
Další druh brouků žijící v trouchu ještě živých listnatých stromů se jmenuje D - mandelinka bramborová Á - páchník hnědý T - hohol severní
Jeden z nejznámějších brouků se živí lýkem našeho nejběžnějšího stromu. Jmenuje se N - lýkožrout smrkový T - lýkožrout lipový A - lýkojed borový
Vyžrané chodby, které vidíte na obrázku, způsobuje brouk Č - kůrovec O - tesařík M - masařík
Nejdelší tykadla z našich brouků má brouk žijící hlavně na dubech T - krasec velký Ý - tesařík obrovský Ě - bičík velký
Životní cyklus brouků sestává ze čtyř stadií K - zárodek, pulec, kukla, dospělec O - vajíčko, larva, kukla, dospělec Š - semenáček, larva, vajíčko, dospělec
19
Potravní řetězce dub žlabatka
roháč
sýkora
ježek
jezevec
kočka
výr
vlk
kuna
13
tesařík
srnec
datel
rys liška
20
Houby, stromy, lišejníky
HOUBA Organismus, který není schopen fotosyntézy. Žije většinou v půdě nebo ve dřevě. Vytváří plodnice, které jsou někdy jedlé a někdy i smrtelně jedovaté. Mnoho druhů žije v symbióze se stromy a prostřednictvím mykorhizy si předávají živiny. Určitý druh často upřednostňuje jeden druh stromu, podle kterého má druhé jméno v názvu. LIŠEJNÍK Je to organismus složený ze dvou jiných organismů žijících v těsné symbióze — hub a řas nebo sinic. Prostřednictvím houbových vláken přijímá tento podvojný organismus vodu a minerální látky. Buňky řas poskytují organické látky vytvořené fotosyntézou. Mnoho druhů je bioindikátorem čistého prostředí. SYMBIÓZA Spolupráce dvou či více druhů organismů při zajišťování základních životních potřeb. Organismy něco od druhého berou, ale zároveň mu něco dávají. Všem zúčastněným toto soužití prospívá. MYKORHIZA Druh symbiózy mezi stromy a houbami. Podhoubí hub prorůstá do kořenů stromů a vytváří jakési pokračování jemných kořínků. Houba pomáhá při příjmu vody z půdy a rozkládá živiny z půdy na jednoduché minerální látky, které strom již dokáže zpracovat. Houba získává od stromu organické látky, které strom vytváří prostřednictvím fotosyntézy. Houby často žijí v symbióze se stromy a některé druhy upřednostňují pro toto soužití jeden druh stromu. Jméno stromu, který je houbou oblíben pro společné soužití, je často obsaženo v jejím názvu. Příklady: hřib smrkový
hřib dubový
kozák březový
křemenáč osikový
Nejznámější jedovaté houby jsou muchomůrka červená a zelená. Základní části jejich plodnic jsou: klobouk
lupeny prsten třeň pochva U jedlých hub zpravidla chybí pochva. Příklady lišejníků rostoucích na stromech: dutohlávka pohárkatá, provazovka, větvičník Proč u nás rostou lišejníky spíše na severní straně kmenů? Protože na severní straně kmenů je chladno a vlhko, což lišejníkům vyhovuje. To platí však pouze v ideálních podmínkách v otevřené krajině. Běžně působí na životní prostředí lišejníků mnoho vlivů z různých stran, a tak orientace podle nich není spolehlivá. Kde roste houba sírovec žlutooranžový? A je jedlý? Roste na kmenech živých listnatých stromů, často ho najdeme na akátech a ovocných stromech. Je to nebezpečný parazit způsobující hnilobu dřeva. Mladé plodnice jsou jedlé a používají se do guláše nebo na řízky.
21
Výrobky ze dřeva
Předměty v místnosti ze dřeva v osmisměrce: DVEŘE
PARKETY
TOPŮRKO
HRAČKY
POLENA
TRÁMY
KOŠTĚ
PRKÉNKO
TUŽKA
OKNA
STŮL
VĚŠÁK ŽIDLE
Tajenka: Hledej v člověku strom - hluboké kořeny pevný kmen a košatou korunu 14
Druhy řeziva Název TRÁM FOŠNY PRKNA HRANOLKY LATĚ LIŠTY
Popis
Rozměry
– hraněné řezivo – deskové řezivo – deskové řezivo – hraněné řezivo – hraněné řezivo – hraněné řezivo
– průměr > 10 cm – tloušťka > 4 cm – tloušťka < 4 cm – průměr 5 - 10 cm – průměr 3 - 5 cm – průměr < 3 cm
22
Vlastnosti dřeva
Dřevo má spoustu zajímavých vlastností, které využíváme pro výrobu nejrůznějších předmětů. Například jedle má rovné dlouhé kmeny a dřevo dobře odolá vodě. Proto se dříve používalo k výrobě výpustních rour z rybníků. Doplň název stromu, vlastnosti dřeva a alespoň dva výrobky do každého rámečku. Název stromu: jasan ztepilý
Název stromu: javor
Vlastnosti dřeva: pevné, pružné
Vlastnosti dřeva: zvukovodivé
Výrobky: baseballová pálka, lyže
Výrobky: kytary, housle
Název stromu: vrba
Název stromu: dub
Vlastnosti dřeva: ohebné
Vlastnosti dřeva: tvrdé, voděodolné
Výrobky: košíky
Výrobky: sudy
Název stromu: lípa srdčitá
Název stromu: smrk ztepilý
Vlastnosti dřeva: měkké
Vlastnosti dřeva: zvukovodivé, rovné, dlouhé
Výrobky: betlémy)
řezbářské
výrobky
(např.
Výrobky: housle, trámy, prkna
Název stromu: buk lesní
Název stromu: borovice lesní
Vlastnosti dřeva: tvrdé Výrobky: prahy
23
kuchyňské
Vlastnosti dřeva: měkké, pevné prkénko,
dveřní
Výrobky: nábytek
Energie ze dřeva
Ze dřeva získáváme energii především v podobě tepla, které vznikne spalováním. Spalovat dřevěnou biomasu můžeme v různých formách, ale dříve než ji přiložíme do kotle, musíme si ji připravit. Různé způsoby úpravy dřeva: polena řezání a štípání brikety lisování z odpadních pilin, hoblin a zbytků kůry pelety lisování z odpadních pilin a hoblin dřevěné uhlí vypálení za vysokých teplot bez přístupu vzduchu 15
Proč lidé dále zpracovávají dřevo pro spalování, když hoří i obyčejná polena? Dřevěné uhlí, dřevoplyn, brikety a pelety mají větší výhřevnost a u briket a pelet se navíc spotřebuje i odpadní dřevo z výroby. Výhody a nevýhody topení dřevem v domácnosti oproti jiným způsobům vytápění: Výhody Nevýhody pořizovací cena paliva je nižší výhřevnost pelet je stejná jako uhlí obnovitelný zdroj energie uvolněné CO2 před tím strom ze vzduchu odebral při fotosyntéze a jistě přijdete na další ...
více práce s přípravou paliva (řezání, štípání) obsluha kotle prach kolem krbu je třeba větší prostor na skladování a jistě přijdete na další ...
Zajímavost: Co vzniká při spalování odpadů? DRUH ODPADU
CO VZNIKÁ?
JAK TYTO SPLODINY ŠKODÍ?
PVC, staré palety dřevo z demolic, rozbitý dioxiny, furany a další Rakovinotvorné, dlouhodobé působení vede k poškození imunitního a nábytek, chemicky ošetřené dřevo, dřevotříska, chlororganické látky nervového systému, změna hormonálního systému a reprodukčních nápojové kartony funkcí. Dlouhodobě se hromadí v těle. PVC
fosgen
Vysoké koncentrace-poleptání plic a smrt. Nižší koncetrace - nemoci dýchacích cest.
Plasty
ftaláty
Poškozují ledviny a játra, kde se hromadí. Způsobují vrozené vady. Některé jsou rakovinotvorné.
Polapropylén, polyethylen, PET, pryž
polycyklické aromatické Obsaženy hlavně v tmavém kouři a sazích Rakovinotvorné, toxické a uhlovodíky PAU mutagení vlastnosti. Dlouhodobě se hromadí v těle.
Dřevotříska, koberce, tapety
formaldehyd aldehydy
Polystyren
styren
a
další Rakovinotvorné a mutagenní účinky. Dráždí plíce a oči. Působí alergie. Rakovinotvorný, ve vyšších koncentracích poškozuje oči a sliznice. Dlouhodobé vystavení jeho vlivu ovlivňuje nervový systém a způsobuje bolesti hlavy únavu, slabost, deprese.
Celobarevné letáky a časopisy, nápojové těžké kovy kartony
Toxické, do různé míry rakovinotvorné. Mohou způsobovat vrozené vady.
Pryž
oxidy síry
Dráždí dýchací cesty. Ve vyšších koncentracích způsobují poškození plic.
Plasty, listí, tráva
oxid uhelnatý
Jedovatý, váže se na krevní hemoglobin.
Umělé textilie
čpavek
Dráždí oči, sliznice nosu, působí nevolnosti a bolesti hlavy škrábání v krku, zarudnutí spojivek. Bolesti hlavy a závratě.
K dioxinům patří nejsilnější syntetické jedy, např. tetrachlordibenzodioxin (TCDD). Fosgen byl v 1. světové válce používán jako bojový plyn. Ftaláty jsou podle Světové zdravotnické organizace ještě škodlivější než nechvalně známé polychlorované bifenyly. Převzato ze stránek firmy Ekopalivo (http://www.ekopalivo.cz/spalovani)
Kubík dřeva Hovorové označení množství "kubík dřeva" znamená jeden metr krychlový dřeva. Může se jednat o plnometr (objem 1 x 1 x 1 m vyplněný dřevem bez mezer), ale při prodeji palivového dřeva se v praxi používá prostorový metr sypaný (1 prms = do prostoru 1 m3 jsou nasypána polínka) nebo prostorový metr rovnaný (1 prm = do prostoru 1 m3 jsou naskládána polena). Energetické rychlerostoucí dřeviny Nejznámějšími stromy tohoto typu u nás jsou japonský topol nebo paulovnie. Více o nich se dočtete např. v populárně naučném článku na http://www.ireceptar.cz/zahrada/uzitkova-zahrada/jak-pestovat-rychle-rostouci-dreviny-topoly-vrbypaulovnie/. Jako energetické rychlerostoucí dřeviny můžeme označit i naše původní druhy (nerostou však tak rychle jako výše zmíněné): vrby, jilmy, růže, olše, lípy, lísky, jeřáby. Negativa energetických dřevin Jsou to často invazivní druhy, mohou potlačovat naše původní druhy a tím snižovat biodiverzitu. Také vylučují různé chemické látky (např. japonský topol uvolňuje do ovzduší isopren, který může podporovat tvorbu jedovatého ozónu). Pěstováním na plantážích je ochuzována půda o organickou složku anebo je půda přehlcena dusíkem (akát, paulovnie). Jejich pěstování proto podléhá kontrole a zákonům (více např. zde: http://biom.cz/cz/odborne-clanky/legislativa-procilene-pestovane-energeticke-rostliny-a-rychle-rostouci-dreviny-s-ohledem-na-ochranu-prirody-pudy-a).
16
24
Papír
Jak se vyrábí papír Na začátku výroby papíru je strom. Vhodnými stromy jsou jehličnany, které mají měkké dřevo s dlouhými vlákny. Poražené stromy jsou v továrnách odkorněny a rozdrceny na štěpku. Dalším zpracováním, především vařením, se vyrobí buničina, která je hlavní surovinou pro výrobu papíru. Buničina se chemicky bělí a po smíchání s dalšími přísadami, např. tmely a barvivy, se nalije na velká síta, na kterých se vysuší voda a zůstane jen čistý papír. Tajenka z textu: SMRKY jsou u nás nejčastěji používané stromy pro výrobu papíru. Pro výrobu papíru lze také použít starý již použitý papír, ale i další méně známé materiály. V minulosti se papír vyráběl převážně ze starého textilu a používá se např. i konopí. Při recyklaci papíru se ušetří především samotné stromy (použitím 1 tuny sběrového papíru ušetříme asi 17 stromů v lese) a uspoří se až 50% energie a 40% vody. Sníží se také znečištění vzduchu (o 75%) a vody (o 35%). Převzato z http://www.envic.cz/faq/step-vyplati-se-recyklace-papiru.htm
25
Můžeme to sníst
Stromy s jedlými plody
líska
jabloň
trnka
Stromy s jedovatými plody
krušina olšová
trnovník akát
tis červený
Stromy s jedlými plody po úpravě
bez černý
kdoule
hloh
Zdroje obrázků: 4, 5, 6, 7 Novák, Jan; Hísek, Květoslav: Naše jedovaté rostliny 1, 2, 9 archiv ČNFpro vydru 3 Bylinář interaktivní studijní materiál o léčivých rostlinách (http://www.ped.muni.cz/wchem/sm/dp/davido va/bylinar2/index.html) 8 Sezónní potraviny (http://sezonka.cz/kdoule/)
Některé plody nejsou vždy jedlé nebo vždy jedovaté. Tis červený: jedovatá je celá rostlina kromě dužiny plodu (ale pecka jed obsahuje). Kdoule je za syrova trpká a může způsobit i žaludeční obtíže, ale po zpracování má široké využití od marmelád až po pálenku. Podobné je to u černého bezu, jehož plody se zpracovávají např. do likérů. Jaké potíže by mohly následovat po snězení jedovatých plodů, např. lýkovce jedovatého nebo střemchy obecné. – Otrava kyanovodíkovými glykosidy se projevuje bolestmi hlavy, zvracením, závratěmi, podrážděním sliznic a ztrátou vědomí. – Otrava lýkovcem jedovatým: Otrava začne kýcháním, nevolností, přidá se horečka, zvracení, průjem, krvavá moč, křeče, vše může skončit smrtí. Ani potřísnění šťávou nezůstane bez následků: kůže zčervená, mohou se objevit puchýře a vředy. Převzato z: Novák, Hísek: Naše jedovaté rostliny Jaká je první pomoc po požití jedovatých plodů? První pomocí je podání tekutin, zajištění přístupu vzduchu, příp. podání živočišného uhlí. Dále je vhodné přerušit působení jedu, ale je lépe toto přenechat lékařům. Vyvolávat zvracení je vhodné až po konzultaci s lékařem po telefonu na čísle 155 17
nebo je možné využít toxikologické středisko na čísle 224 915 402. Lékařům pomůže identifikace jedovaté látky, takže zajistíme vzorek plodu. K tématu jedovatých rostlin najdete další informace v publikaci Novák, Jan; Hísek, Květoslav: Naše jedovaté rostliny.
26
Stromy nabízejí dary - čaje, masti, lektvary
Olej Do 1/2 litru za studena lisovaného oleje (olivový, slunečnicový, sezamový, …) vhoď 1 velkou hrst sušených bylin a nechej 2—3 týdny stát na slunci. Pak sceď přes jemné síto. Mast Rozehřej 200g sádla a do vřelého vhoď dvě vrchovaté hrsti sušených bylin. Pořádně promíchej a nech 24 hodin stát. Pak znovu rozehřej a sceď přes jemné síto. Tinktura Jeden díl nařezaných bylinek nebo pupenů se zalije pěti díly čtyřicetiprocentního alkoholu. Luhuje se 7–14 dní, jednou denně je třeba výluh protřepat. Poté se přefiltruje. Výluh je třeba uchovávat v tmavé lahvi. Odvar Byliny vylouhované v horké vodě lze použít jako léčivé obklady, zábaly, koupele. Čaj Lžíci nasekaných čerstvých nebo sušených bylin zalitých horkou vodou a lze použít jako léčivý nápoj. Jaké stromy nám pomáhají při léčení lípa srdčitá Čaj z květů pomáhá při chřipce a nachlazení. bez černý Čaj z květů pomáhá při nachlazení a kašli. Čaj z plodů má povzbuzující účinek. Z plodů i květů se dá připravit také velmi dobrý a zdravý sirup. bříza bělokorá Proplachováním vlasů odvarem z listů jsou vlasy lesklé a méně padají. Pupeny a mladé sebrané brzy na jaře se používají spařené na špatně se hojící rány a odřeniny a proti vypadávání vlasů
větvičky
dub letní Pití čaje z mladé kůry dubu (max. 15 cm silné větve) pomáhá při průjmech a nachlazení. Lze jej použít k potírání míst po štípnutí či bodnutí hmyzem a klíšťaty. Zmírňuje svědění a zabraňuje podkožní infekci. Potírání odvarem pomáhá léčit drobná poranění kůže. hloh obecný Čaj z květů a plodů posiluje po infekčních nemocech a uklidňuje nervy, pomáhá na slabé srdce. , 27
Přírodní klimatizace
V čem je lepší strom než technická zařízení vyrobená člověkem: malá poruchovost nezávislost na elektrickém proudu velmi malá hlučnost příjemná vůně když chladí, neohřívá přitom své okolí velmi malá náročnost na údržbu malé pořizovací náklady (nebo žádné – pokud strom na místě vyrostl sám, nemuseli jsme jej sázet…) schopnost rozmnožování funguje pro více živočišných druhů naráz samoregulace bez nutnosti kontroly (pouze v případě, že hrozí usychání, tj. ztráta funkce, je kontrola a údržba – zalití – nutná) 18
Kdyby strom fungoval jako technická klimatizace, pouze by „odsával“ teplo na straně ozářené sluncem, zatímco na druhou stranu by teplo vypouštěl. Strom však váže teplo do vodní páry, která se vypaří z koruny ozářené sluncem. K uvolnění tepla dojde teprve při opětovné změně vodní páry v kapalnou vodu za nízkých teplot – ve velké výšce nad zemí, nebo v nočních hodinách. Strom tak hraje významnou roli v koloběhu vody a pomáhá snižovat teplotní rozdíly mezi dnem a nocí. Kolik KWh sluneční energie spotřeboval strom na vypařování vody? Nejprve je nutné spočítat, kolik KWh sluneční energie dopadne na plochu koruna stromu (80 x 5 = 400 KWh). Poté je třeba vzít v úvahu, kolik z této energie využil strom k vypařování vody (70%) a spočítat výsledek (400 x 0,7 = 280 KWh). Kolik litrů vody přitom vypařil? Vyjdeme z předchozího výpočtu a použijeme přímou úměrnost. Na vypaření 1 litru vody stačí 0,7 KWh energie. Kolik litrů vody se vypaří, jestliže do koruny stromu dopadne 280 KWh? Výsledek je 400 litrů (280 / 0,7). Kolik energie bylo využito ke klimatizaci okolí stromu během dne i noci? Ze zákona o zachování energie vyplývá, že energie využitá k vypařování vody se neztrácí, ale je vázána ve vodní páře (jako tzv. skupenské teplo vodní páry), dokud se její opětovnou kondenzací neuvolní do ovzduší. Můžeme tedy uvažovat, že totéž množství energie působí klimatizačně ve dne i v následující noci. Vyjdeme proto z dříve vypočtené hodnoty klimatizačního efektu ve dne (strom spotřeboval na vypařování 280 KWh sluneční energie) a vynásobíme ji dvěma (stejných 280 KWh se při kondenzaci vodní páry během noci uvolní do ovzduší - výsledek je 560 KWh). Kolik tepla se uvolnilo nad zastavěnou plochou Prahy? Nejprve musíme spočítat, kolik KWh sluneční energie dopadlo na zastavěnou plochu Prahy. Pro ten účel si převedeme km2 na m2: 1 km2 = 1 000 000 m2. Zastavěná plocha Prahy tedy činí 50 mil. m 2. Na tuto plochu dopadlo 50 x 5 = 250 mil. KWh sluneční energie. V dalším kroku převedeme KWh na MWh: 1 KWh = 0, 001 MWh. Na zastavěnou plochu Prahy tedy dopadlo 250 000 MWh sluneční energie. Jestliže se 70% této energie přeměnilo na teplo, vynásobíme 250 000 MWh x 0,7 a vyjde výsledek 175 000 MWh.
28
Stromy ve vsi a v krajině
V současné kulturní krajině roste již málo stromů samovolně na svých přirozených stanovištích. Zásahy člověka však tato stanoviště často respektují, také vytváří nová a navíc lidé dávají stromům v krajině další funkce. Nejstarší alej Za nejstarší dochovanou alej u nás se považuje Valdštejnská lipová alej. V roce 1631 ji založil Albrecht z Valdštejna a spojuje centrum města Jičín s letohrádkem Valdštejnská lodžie.
19
29
Stromy hodné ochrany
Ochrana stromů a podmínky k vyhlášení památných stromů jsou zakotveny v zákoně č. 114/1992 o ochraně přírody a krajiny. Jaký musí být strom, aby mohl být vyhlášen památným stromem? Správné možnosti v pracovním listu jsou:
mimořádně vzrostlý mimořádně starý má zvláštní habitus (celkový vzhled) je krajinnou dominantou připomíná významnou historickou událost nebo pověst roste u kulturní památky (kaple, kostela, božích muk)
A jak to bylo dříve? Proč lidé chránili stromy již dávno v minulosti? Řešení: protože stromy pro ně byly posvátné Stromy na našem území uctívali Keltové a Slované. Nejvíce posvátný byl pro oba národy dub, od 19. století u Slovanů dominuje lípa. protože to byly rodové stromy Rodové stromy se vysazovaly při významné rodinné události, např. založení statku, narození dítěte. Tato tradice je stará minimálně 800 let. U nás se sází především lípy pro jejich dlouhověkost. protože to nařídil panovník Majestas Carolina, Řád lesní Marie Terezie a mnohé další protože živé stromy lidem sloužily Stromy zpevňují hráze rybníků, v alejích stíní na cestách, pomáhají při orientaci, zdobí zámecké zahrady, slouží jako větrolamy, atd. Nejbližší památný strom ve vašem okolí můžete najít v Ústředním seznamu ochrany přírody, který je dostupný také na internetu (http://drusop.nature.cz/).
30
Stromy s příběhem
Setkali jste se již s nějakým Husovou lípou nebo Žižkovým dubem? Takových stromů je u nás celá řada a může se k nim vázat třeba tento příběh: Žižkův dub v Trocnově (neboli rodný dub Jana Žižky) byl statný strom, pod kterým se podle pověsti roku 1360 narodil Jan Žižka z Trocnova. Strom údajně zanikl roku 1700, kdy byl na příkaz církve pokácen a spálen. Ke stromu se váže pověst o narození Jana Žižky. Žižkova matka Kateřina spěchala z pole, protože se blížila bouře. Pod mohutným dubem ji přepadly porodní bolesti, a tak se její syn, po otci pojmenovaný Jan, narodil za bouřky v lese, pod kmenem starého dubu. Protože se k tomuto místu i po letech stále upírala pozornost místních obyvatel, nechal zde probošt borovanského kláštera roku 1682 vystavět kapli Jana Křtitele. Situace se ale nezměnila, lidé dokonce začali nové stavbě říkat Žižkova kaplička, následkem čehož roku 1700 probošt přikázal Žižkův dub porazit a spálit. Lidé prý tehdy pozůstatky dubu zcela rozebrali a úlomky dřeva nosili s sebou jako talisman. Kaple byla zbořena na jaře 1867 a až roku 1908 zde nechal Adolf Schwarzenberg na přímluvu českých historiků postavit kamenný pomník s nápisem "Zde se narodil Jan Žižka z Trocnova". Říká se, že pravý kámen je částí prahu původního trocnovského dvorce. Žižkově rodnému dubu byla věnována pozornost v televizním pořadu Paměť stromů, konkrétně v dílu č. 7, Žižkovy stromy. Převzato z Wikipedie (http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDi%C5%BEk%C5%AFv_dub_%28Trocnov%29)
V televizním seriálu Paměť stromů je k vidění mnoho stromů s příběhem. Kompletní scénáře všech dílů jsou ke stažení na internetových stránkách České televize.
20
