V Ě Ž K A OBECNÍ OBČASNÍK DRUZTOVÁ 104. ČÍSLO

VĚŽKA OBECNÍ OBČASNÍK – DRUZTOVÁ 104. ČÍSLO

Titulní strana: Hokejový zápas v Druztové na návsi, polovina 60. let Tato strana: Mistrovství ČR v letním biatlonu, vítězka Karolína Řezáčová

2

INFORMACE Z OBECNÍHO ÚŘADU Vážení spoluobčané, obracím se na Vás naposledy v tomto roce, na sklonku vánočních svátků a nového roku. Je tedy i čas zhodnotit, co se nám letos podařilo, co méně a jaké plány máme do roku příštího. Celkově bych rok zhodnotil jako úspěšný, protože převážná část plánovaných akcí byla dokončena a slouží svému účelu. Podrobně bylo o jednotlivých akcích psáno během roku, přesto mi dovolte, abych je v krátkosti shrnul. V bytovém domě byly za přispění prostředků z Ministerstva pro místní rozvoj vybudovány 3 bytové jednotky a noví nájemníci v nich již bydlí. V létě byla provedena oprava komunikací od hřiště ke Březí opět za přispění MMR. Během roku byla dokončena i poslední etapa pokládky vodovodu, zde za přispění Ministerstva zemědělství. Podařilo se i po dlouhých letech s podporou Plzeňského kraje dokončit opravu poslední části střechy na kostele. Plzeňský kraj též přispěl k provedení nového povrchu za obecním úřadem. Z vlastních prostředků došlo k zasíťování pozemků u JZD, kde je jeden stále volný k prodeji. To byl výčet plánovaných a splněných projektů. Jsou však i projekty, které jsme měli naplánovány, ale naše žádosti nebyly bohužel úspěšné. Samozřejmě, že se v příštím roce pokusíme žádosti opět podat a budeme doufat, že budou akceptovány k realizaci. Jedná se o provedení bezdrátového rozhlasu včetně varovného systému při živelných a krizových situacích a dále odbahnění rybníků. Bohužel se bez přispění státu či kraje do tohoto nemůže pustit samostatně pro vysokou finanční náročnost. Pro příští rok se již od léta připravují nové žádosti na akce, které bychom rádi realizovali. Jde zejména o pokračování oprav komunikací, nyní v části od kaple a rybníka po Březí. Na tuto ucelenou část bychom rádi získali příspěvek od MMR, část by měla být pokryta za náš úspěch v soutěži Vesnice roku. Dále se připravuje oprava střechy na hasičské zbrojnici, kde si její interiér hasiči postupně sami zvelebují. Chtěli bychom pokračovat v odvodnění objektu kostela, který je podmáčen a velice vlhkostí zdiva degraduje. Rádi bychom provedli obnovu zeleně na dětském hřišti náhradní výsadbou za nemocné a nebezpečné stromy. Na poslední 3 výše uvedené projekty budeme žádat podporu u Plzeňského kraje. Poplatky občanů pro příští rok, ať se jedná o vodné, stočné, popelnice, za psy, se nemění a jejich cenu najdete na jiném místě tohoto vydání. To je určitě pozitivní zpráva a jsem sám za občany rád, že jsme ke zdražování nemuseli přistupovat. Uspokojili jsme i žadatele ze stran různých spolků, kteří obec požádali o podporu na jejich činnost. V příštím roce opět počítáme s podporou spolkové činnosti v minimálně stejné výši, jaká byla poskytnuta letos. 3

Na základě osobních nápadů občanů ke zlepšení veřejného prostranství byly provedeny i drobnější práce, kterých nebylo málo, ale rozepisovat se o nich nebudu, sami jste si jich jistě všimli při procházkách po vsi. Velice si těchto nápadů vážím a rád si třeba i Váš vyslechnu a pokud to bude možné, pak je tu možnost i tento nápad uvést do života. Může se totiž stát, že přes přehršel papírů, které musíme na úřadu zpracovávat, si již drobností, které by třeba zlepšili naše okolí, přestáváme všímat nebo nás samotné nenapadnou. Takže budu rád za každý dobrý nápad. Ing. Roman Kohout, starosta OMLUVA STAROSTOVI V minulém čísle Věžky jsem poukázal na některé nedostatky při pracovních úklidech obce. V žádném případě jsem nechtěl nějak napadat práci našeho starosty, jako to zřejmě vyznělo. Tímto se mu veřejně omlouvám, neboť jsem pochopil, i díky odezvě od starosty, že to není lehké. Nakonec, sám jsem byl prvním porevolučním starostou. Karel Tarantík PODZIM V MATEŘSKÉ ŠKOLE Letošní podzim prožívala Sluníčka s prasátkem, které se tajně s dětmi dostalo do mateřské školy. Prasátko poznávalo život ve školce, a hlavně získalo kamarády, po kterých tolik toužilo. Dovolilo dětem, aby se na jeho ocásku naučily zavazovat uzly a kličky, a tak se přitom smálo, že mu létaly bubliny od nosu. Děti s paní učitelkou se pak pokoušely podle tajného receptu vyrábět obrovské bubliny. Všichni i s prasátkem se učily správnému a slušnému stolování, zpívaly, tancovaly, ale i odpočívaly. Ve třídě mladších Blešek se zase vyhrabal ze země Krtek. Děti se s ním vydaly podzemní cestičkou a ta je dovedla na skládku. Mezi všemi vyhozenými věcmi objevily paraplíčko. Krásné, barevné, ale rozbité. Šikula Krtek paraplíčko opravil, a tak se s dětmi mohl vydat na cestu vzduchem, ale i po vodě. Na rybníku vyzkoušely děti s paní učitelkou, jestli paraplíčko umí plavat a kdy se potopí. Děti si vyrobily papírové deštníky, rozvěsily je po třídě a ty opravdové si donesly z domova. Když vyrazily s paraplíčky za deště na vycházku, hned bylo na ulici veseleji a barevněji. Děti si užívaly s Krtkem a paraplíčkem spoustu legrace, ale i cvičení jógy, zpívání a hlavně objevování. S příchodem chladných mlhavých dnů a brzké tmy se děti ve školce začaly bát. Sluníčka s prasátkem a Blešky s Krtkem Nebojsou. Při svíčkách a lampičkách jsme si povídali o tom, čeho se bojíme, hráli jsme si na tmu, objevovali černá a strašidelná místa v budově, vyráběli strašidelné obrázky. 4

3.listopadu se sešly ve školce děti se svými rodiči na podzimním tvořivém odpoledni. Každý si donesl dýni a zanedlouho už všichni pilně dlabali, vyřezávali a kreativně tvořili. Pod rukama malých i velkých výtvarníků vznikala strašidýlka, upíři, variace na květiny, zvířata i domy. Výsledkem byla úžasná díla a radost všech autorů z výsledku svého snažení. Při podzimním setkání si mohli všichni pochutnat na „dobrůtkách“, které napekly maminky Lenka, Martina, Monika a Veronika a na jablečném čaji či kávě. Po občerstvení rodiče tajně odnesli dýně ven a na trávníku vedle školní zahrady připravili světelné bludiště. Překvapené děti za pomoci rodičů ve tmě hledaly to svoje světýlko. Odpoledne se vydařilo a některé dýně zdobily okno šatny téměř celý listopad. Pošmourné podzimní dny nám přijelo zpříjemnit divadélko Vysmáno. Při pohádce o vodníčkovi se děti opravdu nasmály a užily si veselý příběh. V polovině listopadu se Blešky proměnily na andílky a Sluníčka na čertíky. Vyrobily si nebeské a rohaté čelenky a začaly připravovat předvánoční překvapení pro rodiče. Jestli se vydařilo nebo ne, to vám teď nepovím, ale protože andělíčci i čertíci jsou moc šikovní, pilní a pracovití, tak určitě ano. Co se ale vydařilo, byla Mikulášská nadílka. Stalo se již tradicí, že za dětmi přijíždí divadélko Hra s pohádkou „O ztraceném zvonečku“. Po interaktivním představení dětem nadělil balíčky Mikuláš a čert z pohádky. V předvánočním čase jsme nezapomněli ani na vánoční fotografování, vyrábění adventních věnců a kalendářů. Blíží se Vánoce, doba plná vůní, světel a hudby, ale i shonu a příprav. My v mateřské škole jsme si adventní čas užívali při povídání, zpívání a s vánočními tradicemi. Nyní se již těšíme, až se rozsvítí vánoční stromek a splní se všechna dětská přání. Za celý kolektiv mateřské školy přeji všem čtenářům klidné a radostné Vánoce, a v novém roce 2017 hodně zdraví, štěstí a lásky. Iva Straková ZPRÁVA SDH DRUZTOVÁ 1. října odstartovala dětem nová závodní sezóna 2016/2017. Jelo se do Žichlic, kde děti čekaly závody všestrannosti. Naše SDH reprezentovala tři družstva – družstvo mladší (Lukáš Techl, Lucie Svobodová, Vojtěch Kovanda, Tomáš Kovanda, Jaroslav Hauptmann), které skončilo na 25. místě a dvě družstva starších. Starší A (Lucie Vracovská, Magdaléna Krňoulová, Josef Motyčák, Šimon Bidzilja, Karolína Kliková) 5

se umístilo na 21. místě a starší B (Denisa Dörflerová, Lucie Jelenová, Lukáš Motyčák, David Vinárek, Amálie Bidziljová) na 19. místě. I letos jsme se přihlásili do projektu 72 hodin, kde se jedná o tři dny plné dobrovolnických aktivit, které se konají po celé ČR a letos byly již po páté. Kdykoliv během těchto 72 hodin (13. - 16. října 2016) a zároveň jakkoliv dlouho se dobrovolníci po celém Česku pustili do aktivit, které pomohou druhým, přírodě, či jejich okolí. Cílem 72 hodin je zapojit co nejvíce mladých lidí a ukázat jim, že stačí málo, aby společně dokázali mnoho! Náš projekt měl název: „RADOST A SMÍCH DĚTÍ V DRUZTOVÉ“. Do našeho projektu jsme zahrnuli tři akce, do tří dnů, čtvrtek se nesl pod názvem obnova dětského hřiště – nátěr dřevěného hradu, děti se pustily do natírání s velkou radostí, bohužel nám došla barva, a tak jsem museli nechat dokončení na další den, mezitím jsme posbírali ještě odpadky po celém dětském hřišti a v jeho okolí, pátek část z nás šla donatřít dětský hrad a ostatní se pustili do úprav zahrady Mateřské školy, vyčistilo se pískoviště, posbírala se jablka, shrabalo se listí, v sobotu jsem završili projekt Drakiádou – pouštění draků pro děti i dospělé z vesnice i širého okolí, všichni účastníci projektu dostali tetování a náramek na ruku, děti z řad hasičů navíc projektová trička, které jsme objednali. I když to tak nevypadalo, tak počasí nám nakonec přálo po všechny tři dny. Projekt se vydařil a jsme rádi, že se zapojilo nejen mnoho dětí, ale i dospělí. 22. října jsme již po několikáté pořádali Vinobraní, jak už bývá zvykem, bylo přítomné policejní komando, které bedlivě dohlíželo na případné zloděje vína. Nechyběla kapela Ponorka a v pohodové atmosféře si přítomní užili celý večer. Letos po druhé jsme využili akce HC Škoda Plzeň zaměřenou na mládež a navštívili 25. listopadu domácí zápas HC Škoda Plzeň x Mountfield Hradec Králové. Po dlouhé době se Indiánům podařilo doma vyhrát, a tak 16 dětí a 3 dospělí měli na co koukat. Tento rok nás čeká ještě jedna návštěva domácího zápasu a to 8. 12, kdy bude Plzeň hrát proti Třinci. 5. listopadu jsme se s dětmi vydali na noční závody do Nevřeně tzv. “Nevřeňské bloudění“. Tentokrát jsme vzali s sebou i ty naše nejmenší, a abychom to neměli tak jednoduché, tak jsme jeli na dvakrát, nejdříve tedy s přípravkou (Nikolas Benedík, Ondřej Tomka, Tomáš Kovanda, Rozárie Bažantová, Michaela Techlová), naši piškoti se umístili na krásném 3. místě. Poté jeli ostatní, kteří startovali až po deváté hodině večer. Družstvo starší A (Lucie Jelenová, Šárka Bidziljová, Denisa Dörflerová, Šimon Bidzilja, Lukáš Motyčák) obsadilo 23. místo, družstvo starší B (Tomáš Heřman, Karolína Kliková, Eliška Tomková, David Vinárek, Lucie Vracovská) se umístilo na 21. místě, družstvo starší C (Josef Motyčák, Magdaléna Krňoulová, Amálie Bidziljová, Johanka Heřmanová, Jaroslav Haouptmann) bylo na 25. místě a družstvo mladší (Adéla Široká, Anna Nekolová, Vojtěch Kovanda, Lukáš 6

Techl, Karla Bažantová) skončilo na 19. místě. 7. listopadu jsme domluvili exkurzy na Hasičské záchranné stanici Plzeň – Košutka. Sešla se nás početná skupina, která překvapila nejen nás, ale i kolegy profesionály. Hasič Martin nám ukázal celou stanici, děti se svezly autem po dvoře na majáky (tady si přišli na své i rodiče), zkusily si zásahové helmy, dozvěděly se, co musí hasič splňovat, a jak vypadá hasičův den v práci, jelikož mají 24 hodinové služby, a nakonec se děti zkusily prolézt polygon, kde hasiči trénují různé záchranářské situace. Prohlídka se sice trochu protáhla a místo hodiny jsme na stanici strávili skoro dvě, ale ani chvíli jsme se nenudili. Od 27. listopadu se každou neděli v podvečer scházíme u stromečku v parku za Obecním úřadem na adventní zpívání. Vždy je připraven krátký program v podání dětí z mateřské školky nebo z řad hasičů, zazpíval spolek Sešlost, který vystupuje již pravidelně 3. adventní neděli. 4. prosince jsme se zúčastnili posledních dětských závodů v tomto roce „Mikulášské střelby na čerta“ konané v Ledcích. Závody jsou zaměřené na střelbu (vzduchovka, luk, foukačka), Jedná se o jediné závody, kde soutěží, jak družstva, tak zároveň i každý sám za sebe, proto jsme opět rozhodli vzít s sebou každého mladého hasiče (i ne hasiče), který bude mít chuť si zazávodit. A jako loni nás jela nakonec opět početná výprava 30 dětí a několika dospělých. Družstvo starší A (Tomáš Heřman, Šárka Bidziljová, Josef Motyčák, Lukáš Motyčák, Lucie Jelenová, Karolína Kliková), starší B (Šimon Bidzilja, David Vinárek, Denisa Dörflerová, Eliška Tomková, Martin Franěk, Lucie Vracovská). Družstvo mladší A (Jaroslav Hauptmann, Johana Heřmanová, Vojtěch Kovanda, Amálie Bidziljová, Lucie Svobodová), družstvo mladší B (Adéla Široká, Anna Nekolová, Vojtěch Khodl, Jakub Nováček, Jaroslav Beránek, Valdemar Tomka) a nakonec družstva přípravek – A (Michaela Techlová, Tomáš Kovanda, Ondřej Tomka) a B (Nikolas Benedík, Monika Černá, Eliška Korelusová, Adéla Nováčková) soutěžili pouze každý sám za sebe. Výsledky této soutěže sdělíme v nadcházejícím roce, v příštím vydání Věžky. Zároveň 4. prosince jsme pořádali Mikulášskou nadílku spojenou s druhým adventním zpíváním. Děti zpívaly spolu s Mikulášem koledy, který je přitom doprovázel na kytaru, andílek se přidal, jen ten čert dělal zase neplechu. Nakonec každý dostal balíček s nějakou tou dobrůtkou. V letošním roce se nám povedlo získat peníze z několika dotací (MŠMT, Plzeňský kraj), a tak děti mají mnoho nových výzbrojních součástek, včetně nových dresů, v kterých se ukáží již na jarních závodech. Poslední trénink mladých hasičů v tom to roce je 19. prosince, kdy si děti opět zkusí svojí fyzickou zdatnost na horolezecké stěně, po vánočních 7

prázdninách začínáme hned 2. ledna v obvyklých hodinách. Mé poděkování patří všem, co v roce 2016 náš sbor podporovali, ať již finančně nebo jakoukoliv jinou pomocí, ať už to byli naši členi či nečleni, neboť každý si to dobrovolnictví a nezištnost představuje a vysvětluje jinak a já jsem ráda, že se stále najdou lidi, kteří myslí i na ostatní, pomůžou a nečekají od toho krom dobrého pocitu nic, a hlavně se nenechají zviklat tím, co na to řekne někdo jiný. V závěru bych Vás ráda pozvala na Hasičský ples, který se bude konat 21. 1. 2017 na sále „Stodolní hospůdky“, k tanci a poslechu bude hrát skupina Ponorka. Naši chlapci budou opět obcházet vesnici a nabízet lístky k předprodeji. Kdy? To ještě upřesníme. Na úplný závěr mi dovolte, abych Vám jménem SDH Druztová popřála příjemné prožití vánočních svátků, bohatého Ježíška a do nového roku 2017 hodně štěstí a hlavně zdraví. Za SDH Druztová Emílie Mundlová MINIREPORTÁŽ Z JEDNÉ MINI ŠKOLKY TZV. LESNÍ BEROUNKA V ŘÍJNU V říjnu jsme začali dlouhou cestu do pravěku. Děti si samy zorganizovaly způsob dopravy – koňské spřežení. Vyráží se do roklinky, kde se vyrábí pravěké nástroje z kamenů, provázku a klacků. Z podkroví našeho Slamáčku se stane pravěká jeskyně, děti si zkouší kreslit uhlíkem pravěká zvířata a výjevy ze života „Berounkovských“ pralidí. V rokli se postaví velká past na mamuta. Složité dílo předchází složitá úvaha, jak takovou past udělat. Technické řešení i praktické provedení je proces, který dětem zabere celé dopoledne, ale výsledek teda stojí za to!!! Vytváříme si pravěkou řeč, mluvíme bez brady a posunky a je u toho velká legrace. Kolemjdoucí babičky mířící na hřbitov už volají do Bohnic pana Chocholouška . Hrajeme si na archeology a v písku za školkou se snažíme vyhrabat některé pravěké nástroje, píšeme a rytmizujeme dosti těžké slovo – ARCHEOLOGIE. Na pozemku je po ránu hodně práce. Kluci se snaží s Lídou nařezat nějaké dřevo na otop (holky taky, jen ne v takové míře chtění), dávají jej sušit do domečku, holky hrabou a zametají kolem domečku (kluci taky, jen ne v takové míře chtění). Děti pomáhají aktivně při chystání ohně v domečku, po obědě se děti střídají a myjí stolečky, zametá se podlaha. Není to dřina, je to zábava. Nemusíme si na práci hrát, je součástí každého dne. Hlavně starší děti už se těchto nezbytných povinností kolem domečku chopí samy, ti mladší spíše jen špínu na stole rozmydlí, ale proto jsme tam my VELCÍ a společně vše dotáhneme do zdárného konce, a když ne, tak trocha drobků a šmouhy na stole ještě nikoho 8

nezabily! Jen pozor na to, abychom jim tou naší touhou po dokonalosti nevzali veškerou chuť nám pomáhat, nemají ještě tolik zkušeností, aby vše dělaly tak dokonale jako my!!! Ehm, ehm…  Druhý týden poznáváme komponenty našeho těla, podnikáme výpravu do krevního oběhu, potkáváme tam bojovníky – buňky naší imunity, a spoustu dalších zajímavých útvarů, na které si hrajeme. Pozor, lidé mířící od Starostů, můžete se tu v protisměru potkat s letící červenou krvinkou či krevní destičkou!!! Učíme se prvky z první pomoci. Lídu celou ovážeme a vytvoříme jí nosítka, která se nám pak ve školce hodí jako malý žebřík. Další týden zamíříme na jednotlivé kontinenty a zjišťujeme, kdo tam bydlí, jak se tam žije, jak vypadají tamější lidé a jak se od sebe odlišují. Ten je hubený, ten je tlustý, ten je makový a ten takový a pranic na tom nezáleží a všichni jsme lidé z masa a kostí s jedním srdcem a lidskou duší, která nám každému tak sluší!!! Nu a je to tady, říjen v plném proudu, už jsme se zase sžili v berounkovském toku času a je nám tu spolu dobře, nicméně je třeba se připravovat již na další září a to další, kdy některé z nás čeká první třída. Je to tak. Milý Šimone, milý Danečku, odložte prosím na chvíli své zbraně, chopte se tužky a pojďte k nám přisednout do domečku pod světélko a zkuste vypracovat svůj první pracovní list… Je to dřina? Ne, jen trocha školní průpravy. Vidím z vaší tváře, že objevujete nový svět plný koncentrace a snahy, ve které vás vytrénovaly vaše důležité boje. Svatomartinská slavnost V letošním roce měla v naší školce premiéru Svatomartinská slavnost. Svátek, který k nám zamířil z Francie, se v poslední době stává velice populární. Aby ne, pojídá se husa, pije se Svatomartinské víno. Celý týden se na slavnost pečlivě připravujeme. Navštívíme kapličku sv. Jana Nepomuckého, kde si za doprovodu flétny užíváme krásné atmosféry barokního prostředí. Na levé straně mezi okny je velký obraz svatého Martina. Děti už jej dobře znají, i celou pověst o něm, a tak si necháváme od nich vyprávět. Celotýdenní přípravy završí slavnost, na kterou děti zvou své rodiče. Zalézáme do domečku, neboť pošmourno a zádumčivo nám v této době velí jít do tepla ke kamnům, kde si vyrábíme lucerničky, chystáme slavnostní stůl. Brzy se stmívá a my vycházíme se světly ven, abychom se porozhlídli, zda tudy neprojede svatý Martin na bílém koni… Neuvěřitelné se stane skutečností ... Postava na bílém koni vynořená ze tmy lipové aleje... Děti nemluví o ničem jiném. Konec slavnosti je završen pomalým snášením se vloček na zem, houpy hou, houpy hou, ... Jsme zmateni, sníh nikdo z nás s nikým předem nedomlouval . Slavnosti v naší školce jsou velmi oblíbené a děti se na ně těší, ale tahle byla jednoznačně nejlepší – snad svůj hluboký přesah… Chtěli bychom poděkovat paní Lucii Moravcové. Velice si vážíme skutečnosti, že i přes nevlídno, přichystala pro děti velké překvapení, o kterém se v naší 9

školce stále ještě mluví, ačkoliv od té doby v Berounce uplynulo hodně vody. Pouhé jedné minutě naplněné tajemstvím a splněných očekávání předcházela hodina a půl velkých příprav. Tma a zima do toho. Děkujeme. Slovo závěrem: Na závěr bych chtěla pozdravit všechny, které potkáváme na svých cestách vsí a lesem. Poděkovat všem, kteří nám drží palce, pomáhají nám a podporují naši myšlenku. Lesní školky mají za sebou rok plný úspěchů. Staly se součástí české legislativy, vytvořilo se pro ně legitimní místo v předškolním vzdělávání. Díky aktivní pomoci rodičů, částečně z příspěvků a díky darům chystáme na jaře dokončit naše zázemí – dostavit altán, hygienické zázemí a předsíň. V dalších letech usilujeme o vstup do Rejstříku mateřských škol, díky němuž budou moci pedagogové v naší školce dostávat zasloužený plat za svou práci, aniž bychom čerpali příspěvky z pracovního úřadu. V letošním roce naše školka dostala darem 18 000 Kč. Peníze použijeme částečně na zateplení střechy a částečně na nákup pedagogických pomůcek do naší školky – především knihy, Orfovy hudební nástroje, nářadí do dětské řezbářské dílny, materiál na vyrábění – ovčí rouno, keramickou hlínu, tempery a štětce. Za Lesní školku Berounka Mgr. Marie Peroutková TJ ZRUČ Na letošním víkendovém mistrovství České republiky v letním biatlonu, které proběhlo 1.-2.10.2016 v Jablonci nad Nisou měl klub BK Elán Zruč pouze dvojnásobné zastoupení. A to Tomáše Bystřického, který závodí za mužskou kategorii a Karolínu Řezáčovou za juniorky. Tomáš si v sobotu i v neděli doběhl pro zlato, a tím si vybojoval dvojnásobný titul Mistra ČR. Karolína, jakožto jeho svěřenkyně, si v sobotním závodě doběhla také pro titul mistryně České republiky. V neděli pak pro neúmyslné zmeškání hromadném startu (vyběhla o půl minuty déle, protože posunuli start o 40 minut dopředu) si přes velkou ztrátu doběhla pro krásný bronz. Karolína si dvěma medailemi z MČR poprvé zajistila vítězství v celorepublikovém žebříčku a Tomáš samozřejmě také. Přejeme jim mnoho úspěchů do dalších sportovních let. Letošní závod v plavání se konal 26.11.2016 v Plzni. Ze Zruče a z Druztové závodilo celkem 10 dětí a 2 dospělé. Závod se natolik vydařil, že jsme dosáhly jednoho 5.místa a 2x 4.místa a celkem jsme si ze závodu odvezli 11 cenných kovů 4x 3.místo, 4x 2.místo a 3x 1.místo. Za posledních 10 let to byl pro nás nejúspěšnější závod v plavání. Z Druztové v kategorii II. zvítězila Nikola Solucevová a ve stejné kategorii obsadila 2.místo Kristýna Řezáčová. Z kategorii dítě a dospělí si sestry Řezáčovy vybojovaly krásné 3. místo. Za TJ Zruč Gábina Řezáčová 10

PODZIMNÍ TURISTICKÝ POCHOD TJ Sokol Druztová, odbor ASPV uspořádal dne 22. 10. 2016 podzimní turistický pochod. Cílem bylo Hromnické jezírko. Za hezkého počasí jsme vyrazili k Drahotínu a odtud po zelené turistické značce směrem do Žichlic. V lese nad Drahotínem nás překvapilo tolik hub podél cesty, že hrozilo předčasné ukončení pochodu. Až když nebylo, kam houby dávat, pokračovali jsme v cestě až do Žichlic. Zde nás zase překvapil nově vybudovaný sportovní areál pro děti i dospělé. Paráda. Cedule hlásala, že byl postaven z dotačního fondu pro rozvoj venkova. Po projití Žichlic a části obce Hromnice jsme odbočili vpravo a vyšplhali k jezírku. Na vyhlídce jsme se pokochali krásným výhledem, občerstvili se a přečetli si informace o této přírodní památce. Jezírko je dlouhé 190 m, široké 130 m a hluboké 18 m. Vzniklo 60 m pod úrovní okolního terénu závalem šachty po zastavení těžby hromnické břidlice. Ta se používala nejprve pro výrobu kamence a na počátku 19. stol. k výrobě dýmavé kyseliny sírové. Výrobu zde rozjel J. David Starck a před 150 lety zde pracovaly stovky lidí. Konec nastal v roce 1896. Voda v jezírku je bez života, protože obsahovala slabý roztok kyseliny a sloučeniny železa ji zbarvují do červena. Asi 100 m od jezírka stojí sousoší svatých – Johana, Spasitele Krista a Jakuba. Nechal je zde postavit David Starck, aby chránili horníky před neštěstím. Sousoší bylo před několika lety restaurováno. Při sestupu do Hromnice začalo mírně pršet, ale to nás neodradilo. Pokračovali jsme směrem k hromnickému hřbitovu a dále k českobřízskému koupališti. Zde jsme se vydali po žluté značce, krásnou krajinou, podél řeky Třemošenky do Třemošné. Říčka – správně Třemošná, nebo také lidově Třemošenka se původně jmenovala Střemešná, dle střemchy, která okolo ní hojně rostla. Pramení nedaleko Uněšova, měří 42 km a vlévá se u Kaceřova do Berounky. Tento úsek cesty se nám velice líbil i díky krásnému biotopu, vpravo před příchodem do Třemošné. Tam jsme dorazili už zase za pěkného počasí. V cukrárně jsme si, už tradičně, dopřáli sladkou odměnu a na bowlingu ještě pivo, abychom zvládli cestu domů. Celkem jsme urazili 20 km. Byl to krásný den a už se těšíme na jaro, kdy vyrazíme na Radeč. Za TJ Sokol Druztová, odbor ASPV Marcela Laurencová

11

VĚŽKA PŘED TŘETÍ SEZÓNOU Byli jste letos na Věžce? Nenápadný kopec za Druztovou je poměrně frekventovaným místem. Díky své blízkosti k Plzni je častým cílem mnoha výletů lidí z blízkého okolí. Potkat tam ale někoho z Druztové je vzácné, a to je dle mého škoda. Budeme načínat již třetí rok, kdy se Plzeňské Centrum Filosofie a Umění snaží co nejlépe starat o tuto krásnou zříceninu. Co se za tu dobu změnilo, jaké jsou další plány a jak vás nalákat k tomu, abyste se tam občas vydali? To si povíme na dalších řádcích. Od jara, kdy jsem vás naposledy informoval o vývoji prací pro rok 2016, se podařilo kompletně dokončit vysekávání náletových dřevin. I když se to možná na první pohled nezdá, je současný stav v hrubých rysech to, na čem jsme se domluvili s odborníky z památkového ústavu. Ta místa, kde dosud křoviny zůstávají, jsou buďto potencionálně nebezpečné okraje zdí a mají být jakýmsi zábradlím bránícím náhodnému pádu z výšky, nebo naopak kryjí ty části zdiva, které jsou v nejhorším technickém stavu. Plocha i vzhled těchto křovin se možná bude postupně měnit, ale pro zatím zůstane takový, jaký je. Nyní se soustředíme na to, abychom zvládli neustále znovu rostoucí lísky a další křoviny na již vysekané ploše. Vzhledem k tomu, že na ploše hradu je zakázáno kopat do země a kořeny rostlin musejí v půdě zůstat, bude náš plánovaný cíl během na dlouhou trať. Rádi bychom totiž, aby na ploše většiny hradu rostla tráva a různé běžné luční byliny. Tento stav zahrnuje kompletní postupnou proměnu porostu, který je v současnosti samozřejmě přizpůsoben původnímu křovinnému stavu. Počítáme tedy s tím, že ještě několik roků budeme muset stříhat bující křoviny, abychom postupně přešli na sekání trávy. Samozřejmě ruční bezmotorové sekání, aby případná travní složka byla druhově co nejbohatší. Přesuňme se nyní ke zbytkům zdí, které na Věžce jsou a tvoří z obyčejného kopce výjimečnou zříceninu. Zdi jsou ve velmi špatném stavu. Někde jim neprospělo to, že přišly o svoji zelenou ochranu a návštěvníci přes ně začali chodit, čímž začaly velmi rychle degradovat. Jinde je to přirozený proces destrukce zdiva, které prokazatelně minimálně pět století nebylo opraveno. Na rozpadávání proto má nárok. Nejkritičtější situace je na třech místech. Jednak na vstupu na vyhlídku, kde se chodí přes zbytek zdí a každým rokem mizí vrstva kamenů. Tam bychom místo rádi zabezpečili tak, aby tam vznikly jakési schody a zabránilo se další destrukci. Dalším poškozeným místem je část, která se v plánech nazývá „vrátnicí“ a kde po odhalení vykácení křovin došlo k tomu, že návštěvníci začali chodit přes roh, který se odrolil minimálně o 20 cm. Bude proto nutné zde zeď zabezpečit a výhledově dozdít do původní výšky, když byla ještě kryta křovím. Posledním vážným místem je pak rozsáhlá a více jak dva metry vysoká zeď u „konírny“, která je součástí hlavní věže hradu. Ta by se 12

výhledově přirozeným rozpadem mohla zřítit, což by byla škoda. Bude proto nutné ji také zabezpečit. Opravy zdí bychom rádi prováděli svépomocí, proto pro nás bude nutné získat nejdříve zkušenosti. Neváhali jsme a přijali nabídku pomoci od dobrovolníků, kteří se starají o jiný hrad v Karlovarském kraji. Zde se budeme učit dobovému středověkému zdění. Rádi bychom také načerpali nějaké znalosti o výrobě původní vápenné malty a osvojili si postupy původní zednické práce. Způsob financování oprav ještě nemáme úplně vyřešení, ale předpokládáme, že by bylo možné využít dotací. Pokud se bavíme o nákladech na opravu tří nejvíce poškozených úseků, nepřesahují odhady celkové náklady několika desítek tisíc korun rozložených do dlouhého časového období. Dříve než se do oprav pustíme, bude celému procesu předcházet ještě mnoho vyjednávání, tvorba projektů a dalších administrativních činností tak, abychom hradu pomohli, a ne ho vlastní neznalostí poškodili. I tyto činnosti jsou otázkou dalších dvou až tří let. Dříve zřejmě nebude možné se k této opravě dostat. Tolik podrobnější plány naší činnosti na hradu pro následující období. Byli bychom také rádi, aby se Věžka více otevřela vám obyvatelům Druztové. Před koncem října jsme uspořádali první pochod z Bukovce na Věžku a přímo na hradě proběhla komentovaná prohlídka. Podobných i mnohem rozsáhlejších akcí bychom časem chtěli dělat stále více a doufáme, že na hrad nalákáme i vás, obyvatele Druztové. Stále totiž platí, že vzácná místa v našem okolí mohou vypadat dobře a přežívat jedině, když se o ně starají místní lidé. Rádi se s vámi někdy uvidíme a povíme vám, jak byste třeba mohli pomoci i vy. Mnohdy stačí, když někdo sesbírá odpadky, nebo poseče kus trávy. Musíme vás ale také požádat, abyste na hradě neprováděli vůbec žádné zásahy, bez předchozí porady s námi. Není nic jednoduššího než nás kontaktovat na přiložené emailové adrese. Budeme rádi, když se k nám přidáte. [email protected]. S přáním krásných dní se s vámi loučím a děkuji vám za přečtení dalšího dílu naší věžkové odysey. Lukáš Houska

13

SAUNA Vážení přátelé, blíží se zimní období, kdy je lidský organizmus vystaven nízkým teplotám, nebo střídání teplot a náchylnější tak k různým onemocněním především dýchacích cest, chřipkám atp. Udržení zdraví se dá čelit mnoha různými způsoby, cvičením, otužováním, zdravou stravou, popíjením bylinných čajů, pojídáním vitamínů. Ale zapomíná se na naprosto jedinečný způsob posilování imunity, kterou vymysleli již kdysi naši bratři Norové, a to je saunování. Za dlouhých zimních večerů, nebo spíš nocí zašli do sauny a tam se pořádně uvolnili a to doslova. A zde v naší krásné vesničce střediskové máme zbrusu novou, moderní a krásnou saunu. Zde se můžete potit s partnery či přáteli, a přitom probrat novinky. Saunování může být suché nebo mokré, dle „vkusu každého sou=druha“, nebo si na kameny můžete nakapat vonnou esenci a jistě by se našly i březové větvičky na vyšlehání kolegy, kolegyně. A po saunování se můžete položit na lehátka a relaxovat, popřípadě si dát nějaký výživný drink. Je možná též pivní lázeň, dle přání zákazníka, nebo příjemná relaxační masáž. Jste zváni a těšíme se na vás! Napsala Katy Amal Ilgnerová VÝSTAVKA Z HISTORIE Jistě si většina obyvatel Druztové všimla, že během prázdnin se objevila na budově bývalého Kulturního domu malá výstava fotografií z historie našich obyvatel. Byla to moje soukromá akce jako vzpomínka na naše mnohé občany, které někteří znají z vyprávění, ale neví, jak vypadali. Je škoda, aby tyto vzpomínky zapadly v zapomnění, a tak bych si přál, aby se těchto starých vzpomínek někdo ujal a zachoval tak vzpomínky na minulost naší obce i pro další generace. Námět k zamyšlení napsal Karel Tarantík 14

BUŠEK Z VELHARTIC V minulých vydáních Věžky jsem vás informovala o našem králi a císaři Karlu IV., jehož 700. výročí narození si v letošním roce připomínáme. Nejen my, ale i Němci, protože Karel IV. byl i králem německým. Nyní bych vám ale chtěla říci něco o jeho společníkovi, dvořanovi panu Buškovi z Velhartic. Hrad Velhartice jsme navštívili v minulých letech. Ovšem za vlády Karla IV. nebyly Velhartice v takovém stavu, jako jsou dnes. Dříve to bývala spíše tvrz. Buškové z Velhartic Díky slavné romanci Jana Nerudy o Karlově první degustaci českého vína snad všichni známe jeho oblíbeného společníka Buška z Velhartic. Byl to panský rod píšící se podle rodového hradu Velhartice na Klatovsku. Ve službách krále a císaře Karla IV. vynikli dva Buškové z Velhartic (také z Vilhartic), otec a syn. Bušek I. starší, který se prvně připomíná i se svým hradem roku 1318, se stal záhy společníkem, věrným druhem a ochráncem mladého kralevice Karla. Doprovázel ho na jeho cestách a sdílel s ním i útrapy tažení do severní Itálie, kde také v Meranu roku 1337 předčasně zemřel. V Karlových službách byla také syn Bušek II. Mladší z Velhartic, rovněž jeho oblíbenec a komorník. Ano, tento Bušek měl ochutnávat víno se svým králem. Byli přibližně stejného věku a už v osmnácti prý spolu zažili první zázrak. Krátce po návratu do Čech roku 1333 usnuli v domě purkrabího a nejdříve je prý probudily hlasité kroky. Přestože dveře i okna byla zavřená a síň osvětlená ohněm z krbu i svícemi, nikoho neviděli. Načež spatřili, jak vylíčil panovník ve svém životopisu, „jak se jedna číše skácela; a táž číše byla vržena, nevíme kým, přes lůžko Buškovo z jednoho rohu síně až do druhého, a odrazivše se od zdi, padla doprostřed síně. Spatřivše to, poděsili jsme se nemálo… Ale potom, poznamenavše se svatým křížem, ve jménu Kristově jsme spali až do rána.“ V letech 1347–1360 byl mladší Bušek tzv. mistrem královské komory. Roku 1355 jej Karel IV. dokonce jmenoval do vysoké funkce maršálka královského a císařského dvora a téhož roku svého důvěrníka pověřil i správou tzv. Nových Čech, tedy územím v dnešní bavorské Horní Falci, které panovník hodlal natrvalo připojit k zemím České koruny. Postavení císařského nejvyššího hejtmana v Nových Čechách zastával Bušek až do své smrti roku 1371. rychlý vzestup pánů z Velhartic skončil vymřením hlavní linie rodu po meči před rokem 1390. Vybrala Marta Mašková

15

VÁNOČNÍ ČAS Doba adventu a Vánoc je opředena nesčetnými zvyky, pověrami a rituály, které mají původ v daleké minulosti. Dodržovaly se hlavně na venkově. Měly zajišťovat budoucí úrodu, štěstí a zdraví. Kromě očekávání příchodu spasitele se prováděly původem pohanské zvyky – věštění a odhadování budoucnosti. Rozkrajovala se jablka, házelo se střevícem, lilo se olovo, zavěšovalo se jmelí, pouštěly se ořechové lodičky. Děvčata poslouchala, z které strany zaštěká pes, dávala do vázy třešňové větvičky – barborky. Po vesnicích chodívaly tajemné postavy: Barborka (4. 12.) a Perchta. Na Štědrý den ráno chlapci ovazovali stromy slámou. Hospodyně podělila perníkem nebo vánočkou drůbež a dobytek. Zbytek vhodila do ohně, aby jí ušetřil domácnost. Do země se zahrabávaly kousky chleba nebo vánočky, aby voda byla zdravá a země úrodná. Základní výzdobou byl věnec. Byl vázán z obilí a kladl se doprostřed stolu, měl za úkol zajistit úspěch v příštím roce. Na stole stála také svíce, která se zapalovala až když se na obloze objevila první hvězda. Nepostradatelný byl betlém či jesličky. Byly papírové, dřevěné, keramické nebo odlité z vosku. Byla v něm svatá rodina, anděl, letící hvězda, oslík s volkem, pastevci s ovečkami a Tři králové. Do výzdoby patřilo i obřadní pečivo z kynutého těsta, které připomínalo nabývající slunce. Na konci 19. století se i na venkově ujal vánoční stromek. Který nahradil rozmarýny či jedlové větve. Zdobil se ořechy, ovocem, papírovými ozdobami a pozlátkem. Později pečivem, svíčičkami a skleněnými ozdobami. Štědrovečerní večeře se začínala oplatkou – symbol hostií. Pomazala se medem – symbol zdraví, následovala společná modlitba, poté se jedla hustá polévka z hrachu nebo čočky. Dalším chodem byla kaše (pohanková nebo jahelná) a nákypy s houbami (hubník nebo kuba). Maso se nejedlo, protože stále trval půst. Kapr se na vánočním stole objevil poměrně nedávno. Na závěr byla podávána vánočka s „muzikou“ – sušené švestky s rozinkami rozvařené na kaši). Po večeři se šlo nebo jela na půlnoční mši. Být zpěvákem na půlnoční byla jistá čest. Na Boží hod vánoční ať přišel do chalupy kdokoliv, hospodyně ho pohostila. Na Štěpána chodili po koledě nejen chudí, ale i sousedé, známí a příbuzní, kteří popřáli hodně štěstí a zdraví. Po Štědrém dnu se konečně lidé mohli začít bavit. Do té doby se nesmělo halasně zpívat, tancovat a nekonaly se svátky. Jak na Nový rok, tak po celý rok, proto se každý snažil dosyta najíst a napít a něco nového mít na sebe. Čas Vánoc končil až 6. ledna, na svátek sv. Tří králů. Pro čtenáře Věžky vybral Ing. Jiří Folk

16

TJ Sokol Druztová

17

Lesní školka Berounka

18

Mateřská škola

19

SDH Druztová

20

CESTA SE SVĚTÝLKY Hned druhý den poté, kdy nás navštívil Martin na bílém koni, se Druztová rozzářila světýlky z lampionů a lucerniček dětí. Světýlková cesta začala za obecním úřadem, odkud prosvítila Druztovou až za dětské hřiště. Tam už děti potřebovaly sebrat trošku odvahy, aby prošly stezkou lemovanou svíčkami. A protože byla tma tmoucí a překonat strach není jen tak, menší děti se mohly na stezku vydat se svými rodiči. Všichni to zvládli a jistě jim pomohly i bludičky, které se na děti přišly podívat a trochu jim pomoci svými světýlky. Odměnou za překonaný strach byla dobrota a svítící náramek. Dětem je darovala hodná čarodějnice, která bydlí v domečku na hřišti. Potom jsme se všichni sešli u Apolla, abychom se zahřáli, dali si něco na zub a světýlkovou cestu zakončili ohňostrojem. Mnohokrát děkujeme všem maminkám, které báječně napekly, také všem pomáhajícím tatínkům a holkám – bludičkám. Díky! Přejeme klidný advent všem. Za TJ Sokol Druztová Lenka Zajícová a Jitka Řezáčová LÍPA LAT. TILIA EUROPAEA Lípa je krásný strom. Většinou roste samostatně, a když vyroste, má velkolepou, rozložitou korunu. Když kvete, přiláká mnoho včel a krásně sladce voní. Lípa je náš národní strom. Má kvalitní dřevo, ze kterého se dříve vyráběl nábytek, nebo hudební nástroje. Podle pověstí, lípy osídlovali spravedliví a dobří duchové. Lidé je pak vyhledávali, aby se pod nimi schovali před bouřkou, v domnění, že do nich díky dobrým duchům neuhodí blesk. Lípy se vysazovaly na návsích, pod nimi se scházeli lidé, aby si povídali. Je to strom jako symbol lásky. Lidé se pod lípou sdružují, klábosí a vysedávají na lavičkách. Milenci se pod lípou scházejí a prožívají svoji lásku. Někdo má srdce na dlani, jiný v kalhotách, někdo má srdce široké a jiný z kamene. Lípy byly svědky mnoha dramatických událostí. Staré lípy podpíráme, chráníme a prohlašujeme je za památné stromy. Máme mnoho druhů lip, např. lípa velkolistá, lípa srdčitá, americká, amurská, obecná, řapíkatá apod. Známé jsou léčivé účinky lipového květu. Tyto květy obsahují flavonové glykosidy (zejména tilirosid), poměrně dost slizu, malé množství silice, jejíž hlavní složkou je fornesol. Dále jsou to třísloviny, cukry a malé množství saponinu. Čaj z nich se již dlouho používá při nachlazení, dráždivém kašli. Má také kladný vliv na regulaci činnosti trávícího ústrojí. Je oblíbený především díky tomu, že podporuje pocení, rozpouští hleny a snižuje dráždivost ke kašli. Často se používá ve směsi s černým bezem. 21

Pokud si chcete udělat pěknou procházku a lipový květ si natrhat sami, je důležité vědět, že ve směsi nesmí být plody. Proto květenství trhejte ještě před plným rozkvětem. vyrazte v době, kdy je venku sucho a sušte ve vrstvách do 5 cm. Při sběru si dejte pozor na záměnu s jinými druhy, jako je lípa americká či stříbrná. Poznáte je podle toho, že mají ochlupené listeny a výrazněji zbarvené tyčinky. Na sběr jsou nevhodné. Listy spařené vodou a smíchané s vínem se přikládali na končetiny při svalových křečích a na popáleniny. Lípa je vhodná i pro děti. Lípa existuje i jako homeopatický lék. Představuje jeden ze zajímavých psychologických typů, který je hojně zastoupen v české populaci. Tilia jsou lidé umělecky zaměření, mají rádi přírodu a volný prostor kolem sebe, potřebují hodně svobody pro svoji kreativitu, nesnáší davy a konflikty, vyhledávají klid. Mají rádi samotu, nebo menší skupinu blízkých přátel či rodinu. Navzdory tomu, že vypadají na první pohled křehce, dovedou i prosazovat svůj názor a bojovat za svoje práva. V prosazování a realizaci své představy bývají lidé typu Tilia úspěšní a mohou překonat i sami sebe. Nezapomeňme, že i strom lípa patří mezi nejodolnější a „nejúspěšnější“ bojovníky v rostlinném světě – dorůstají největších rozměrů a dožívají se nejdelšího věku. Například stáří lípy v Kamenici nad Lipou je odhadováno mezi 700 až 900 lety. Stoleté lípy jsou v naší krajině běžné. A co léčí tento homeopatický lék? Neuralgické bolesti tváře, bolesti zubů, zvuky v uších, alergické rýmy, poruchy vnitřních orgánů a mnohé psychické problémy jako deprese, sebelítost a plačtivost, dále noční pomočování, kašel, bolesti hlavy, chrapot, silné nadýmání, pocity slabosti a únavy – např. známý únavový syndrom, zácpu, bolesti zad, závratě, poruchy vidění, bolest žaludku a sklon k říhání, ženské výtoky, revmatické bolesti a další. Tak proč příští léto nevyrazit na květ? Napsala Katy Amal Ilgnerová

22

SV. MÁŘÍ MAGDALENA VE SVĚTLE TAJEMSTVÍ A OTAZNÍKŮ 3. ČÁST - DOKONČENÍ V roce 1992 se potloukám pěšky Francií. Avšak její jižní část vynechám. Ta jihofrancouzská krajina se nazývá Provence a je prý hojná na přírodní krásy a historické památky. To jsem ale nevěděl, že tato krajina se nazývá krajinou Máří Magdaleny a také posedlost nad jejím skutečným osudem zahaleným mlhou záhad, mě netrápila jako dnes. Dočetl jsem se také, že v roce 1994 M. Monkton dokázal uskupení RED Deux. T.j. skupina rodin, které vzešly z 24 velekněží Jeruzalémského chrámu. Ty prý měly postupně odcházet do Evropy. V Evropě začaly vznikat královské rody někdy kolem roku 800., ale zpátky k Máří Magdaleně. Proč se této části říká krajina Máří Magdaleny? Jedna z legend v Jižní Francii říká, že jmenovaná sem připlula s doprovodem. Loď prý neměla plachtu, vesla, a dokonce byla bez kormidla. Legenda tvrdí, že posádku, vyjma Magdaleny, tvořila Sára – služebná, sv. Maximin, sv. Lazar, sv. Josef Arimatejský, sv. Marie Kaifašova, sv. Marta, sv. Marie z Betanie. Loď měla zakotvit u ústí řeky Rhony a tam se měli rozejít. Každý rok jsou v tomto kraji pořádány slavnosti, jako připomínka této události. Místo přistání se prý nazývá Maries de la Mer Saintes (svaté Marie z moře). Ale Slavnosti Máří Magdaleny jsou 22. července. V ten den je každoročně vynášena lebka Máří Magdaleny v podobě sedící ženy. Prý se tam vynořuje další tradice, že měla s Ježíšem tři děti. Holku a dva kluky. Měla působit i jinde. Šířila křesťanství někde v podhůří Pyrenejí, pak se měla vrátit do Provence a zde žít jako poustevnice v jeskyni. Dále jsem se také dočetl, že jistý dokument, který měl uniknout z 2. vatikánského koncilu. Ona psala také evangelium. 1. Toto jsou vzpomínky na mého pána 2. Objal mne a řekl: „Ženo, již se neuvidíme.“ 3. „Vím, že zemřu, protože lidé nejsou ještě zralý na pravdu.“ Mnoho protikladných zpráv ještě nosím. Zatím si nemyslím a nevím nic. Bádání historiků dále pokračuje. Bible nikde neuvádí, že Ježíš ženatý nebyl. Je to mé hledání, jeho součást. Osobně bych si přál, aby archeologie přišla s faktem, že Ježíš ženatý byl. Dle církevního učení měl dvě přirozenosti, božskou a lidskou. A co je lidštější než být ženatý a míti děti? Olda Rosůlek

23

POSELSTVÍ MATKY TEREZY Nejkrásnější den? Dnes. Největší překážka? Strach. Nejlehčí věc? Mýlit se. Největší chyba? Vzdát se. Kořen veškerého zla? Sobectví. Nejlepší rozptýlení? Práce. Největší neúspěch? Ztráta odvahy. Nejlepší odborníci? Děti. Nejzákladnější potřeba? Komunikace. Nejhlubší radost? Být užitečný druhým. Největší tajemství? Smrt. Nejhorší vlastnost? Zlá nálada. Nejnebezpečnější člověk? Lhář. Nejhorší pocit? Hněv. Nejkrásnější dar? Odpouštění. Nejdůležitější instituce? Rodina. Nejlepší cesta? Ta, která je správná. Nejpříjemnější zážitek? Vnitřní pokoj. Nejvlídnější přijetí? S úsměvem. Nejlepší lék? Optimismus. Největší uspokojení? Splněná povinnost. Nejspolehlivější zdroj síly? Víra. Nejkrásnější věc na světě? Láska. Vybral Olda Rosůlek

24

NA VYSVĚTLENOU Advent – doba čtyř týdnů před Vánocemi, čas očekávání příchodu Spasitele. Název je od latinského „adventus“ tedy „přicházející“. Je to období půstu, zdrženlivosti v jídle, pití a zábavě. Přástky – protože o adventu je bujará zábava zakázána, přesunula se do soukromí. Tyto „sedánky“ zahrnovaly i lehčí ruční práci, nejčastěji předení = přástky. Roráty – ranní pobožnost, při které se zpívá píseň začínající „Rorate coeli…“, tedy „Rosu dejte nebesa“, tedy „Vydejte nám Spasitele“. VÍTE, ŽE:               

Vánoce se poprvé slavily v Římě 25. prosince roku 336? první vánoční stromky byly listnaté? chléb upečený a vejce snesená 25. 12. mají kouzelnou moc? slaměné ozdoby jsou připomínkou Kristova narození ve chlévě? na Štědrý den se nemají psát milostné dopisy, protože to může znamenat rozchod? jmelí spadlo z nebe a strom, na kterém vyrostlo, reprezentuje spojení nebe se zemí? neví se přesně, kdy se Ježíš narodil? Snad to bylo v roce 7 před naším letopočtem. kapr pochází z Číny? Chovali ho tam již před třemi tisíci lety v bambusových klecích. vánoční dárky se v našich zemích začaly nadělovat v 19. století? vánočka spletená z devíti pramenů těsta má připomínat Jezulátko v peřinkách? českou specialitu – bramborový salát uvedla poprvé ve své kuchařce Magdalena Dobromila Retigová v 19. století? perníčky dostaly svůj název podle toho, že se do těsta přidával pepř? jmelí kvete v březnu až květnu? Tři králové přinesli Ježíškovi zlato, kadidlo a myrhu? první betlém vytvořil František z Asisi již ve 13. století? Vybral Ing. Jiří Folk

25

STAŘÍ BORCI ODCHÁZEJÍ Osobně jste ho znali jen Vy – komu je 60 let a víc. Byl to nebojácný mladý frajer, trochu rváč, ale také trpělivý, učenlivý kluk, který pozoroval a zkoušel vyřezávat ze dřeva různé figurky jako jeho děda. Ano, to byl Vlastimil Štrunc, rodák z Druztové – „ze Mlejna“. Právě on mě vyřezaným modelem letadla přivedl k zájmu o aviatiku. Později i stavěl létající modely větroňů, naučil se hrát na kytaru a vyučil se horníkem ve Zbůchu. Na vojnu se sám dobrovolně přihlásil k výsadkářům – což byla snad nejhorší vojna! Vlasta se ale nebál, prostě „měl na to“! po vojně se oženil, daleko do Rotavy u Sokolova. Jezdil sem na návštěvy jen málo, žil prostě jinde. Až letos 30. 3. 2016 dotlouklo jeho srdce naposledy v nemocnici v Sokolově. Moc na něj vzpomínám, a kdo jste ho znal, vzpomeňte se mnou. Odešel opravdu jeden z nás. Děkuji. Vzpomínku na kamaráda z mládí napsal Karel Tarantík DOBŘÍ SOUSEDÉ Po roce 2000 už všichni žijeme v opravdovém blahobytu, ať si to někteří uvědomují, či nikoliv. Většina mladých rodin si staví nové domky, často honosné, pokud to finanční možnosti umožní. Je fakt, že vlastní dům, kde bydlím, současně tím reprezentuje i mou osobu. Zajímavé je, že zde žije zároveň mnoho rodin, kterým se tento „palác“, s prominutím, stal přítěží a otročinou, se kterou v dřívější době vůbec nepočítali! Tady u nás ve čtvrti „Chaloupky“ je takových domů (rozuměj patrové vily) opravdu málo. Tím spíš se jako sousedé vždy „děsíme“, pokud dům v sousedství koupí po zemřelých občanech cizí lidé. Mnoho našich Druztovských občanů mi dá za pravdu, že? U nás „Na Chaloupkách“ byl poslední rozruch okolo stavby umělecké kovárny pana Spinera. A ačkoli byla pár let v provozu, nijak nás sousedy neobtěžovala. Jiné je to se starým domem. Většina mladých takový dům zbourá, neboť nevyhovuje izolačně, tepelně a snad i systémem místností. Opravdu světlou výjimkou je právě náš mladý pár Radek Kostka s paní. Je radost sledovat, jak původní domek rodiny Brandtů citlivě opravují a zkrásňují. A o tom jsem vlastně chtěl psát! Myslím, že i obě dcery, původní obyvatelky, jsou rády, že jejich domek, dvorek, kde si jako děti hrály, bude dál žít. Je to paní Marie Jelenová a Jaroslava Čechová. I když dobu našeho mládí odvál čas, je hezké si vzpomenout. Vlastně i u nás doma se pomalu modernizuje. Za stará, 26

často netěsnící, dřevěná okna prosadila mamina výměnu oken. Ovšem až na jedno, v mém pokojíku. To okno ať se vymění až umřu! Kličky oken otvírala moje maminka, když větrala, když je myla a tím jsou součástí i mého života. Když netěsní, koupím těsnící pásku a vylepším to. V podstatě věřím, že i tím uctívám práci a péči mých rodičů, mít tehdy pěkná, moderní okna. A mladá rodina Kostků v tomto duchu pokračuje. Moc jim za to děkuji! Kéž by takových bylo víc! Optimisticky laděný příběh „Vánočního zamyšlení“ napsal Karel Tarantík JAK PROTI KOCOVINĚ Někdy se nelze vyhnout oslavě, bujarému večírku. Prohýřená noc (Silvestrovská) s alkoholem má za následek podrážděný žaludek, narušený srdeční rytmus, bolest hlavy, slabost, špatnou náladu, závrať a žízeň. V horším případě se přidá i zvracení a průjem. Lepší je prevence než následná léčba. Večer nepijeme tmavé destiláty a červené víno. Nikdy nepijeme na lačný žaludek. Drinky střídáme s čistou vodou. Nekombinujeme různé druhy alkoholu. „Kdo nemíchá – nevzdychá.“ Vybíráme si nedochucované a nedobarvované nápoje. Pokud se přesto probudíme do kalného rána s kocovinou, nedáváme si nefungující „vyprošťováky“. Tělo potřebuje vodu a cukry, které alkohol odstranil. Nejlépe pomáhá med. Dobrá je zeleninová polévka. Je nutné doplnit vitamin B1 a hořčík. Při průjmu je třeba dodat draslík. Krátká procházka nám okysličí krev a sníží naše trápení. VÁNOČNÍ STŘÍPKY 

Pěkný stromek nezaručí.



Před nadílkou nikdo není prorokem.



Smutno člověku i dárku samotnému.



Vánoční cukroví vzpomínkami na mládí vonívá.



Dříve se házelo střevíci, dnes tisíci.



Nejvíce u stromečku mají zářit dětské oči.

pěknou

pohodu

ještě

Vybral Ing. Jiří Folk

27

VZPOMÍNÁME V tomto předvánočním čase si jistě také vzpomenete na všechny blízké a známé, kteří nás navždy opustili. Dovolte i nám tichou vzpomínku na naše občany, kteří zemřeli v roce 2016. Jsou to:

Vaňourková Vlasta

zemřela 14. 2. 2016 ve věku nedožitých 67 let

Ježková Libuše

zemřela 22. 2. 2016 ve věku 93 let

Šmídlová Jarmila

zemřela 28. 4. 2016 ve věku nedožitých 92 let

Zámečková Jaroslava zemřela 29. 4. 2016 ve věku nedožitých 85 let Vraný Stanislav

zemřel

7. 7. 2016 ve věku nedožitých 83 let

28

VÝROČÍ OBČANŮ V prvním čtvrtletí roku 2017 oslaví svá významná životní výročí tito naši spoluobčané: LEDEN: Malecová Květuše Kadlec Jiří Šimandl Josef

6. 1. 1932 20. 1. 1952 24. 1. 1947

85 let 65 let 70 let

ÚNOR: Kučerová Marie Jelen Josef Vidinliová Zdeňka Bujetová Jaroslava

12. 2. 1932 14. 2. 1967 15. 2. 1967 27. 2. 1932

85 let 50 let 50 let 85 let

BŘEZEN: Navarová Helena Vildman Pavel

11. 3. 1937 22. 3. 1967

80 let 50 let

Obecní úřad Druztová přeje všem našim jubilantům ještě mnoho roků prožitých ve zdraví, klidu a spokojenosti mezi svými nejbližšími.

29

NEJMLADŠÍ OBČÁNCI Od posledního vydání našeho občasníku se v naší obci narodili dva noví občánci: Kostka Matěj

narozen

23. 10. 2016

Karlová Eliana

narozena

24. 10. 2016

Přejeme jim touto cestou, aby je v životě provázela radost, štěstí a aby vyrůstali ve zdraví v klidném a láskyplném rodinném prostředí k radosti svých rodičů i nás ostatních. VÁNOČNÍ PERLIČKY ZE ŠKOLNÍCH SEŠITŮ  Kouzlo Vánoc spočívá v tom, že vstávám, až když se mi chce.  Rybu jíme očima, aby se nám kost nezapíchla do krku.  Stromeček stojí v obýváku, protože u nás, v dětském pokoji, dost často padal na zem.  Přes Vánoce míváme tolik všelijakého dobrého jídla, že si napřed musím napsat, na co budu mít chuť za hodinu. Pro čtenáře Věžky vybral Ing. Jiří Folk

30

POPLATKY A PLATBY V ROCE 2017 Poplatek za odpady: 500,- Kč za osobu a rok pro trvale bydlící osobu nebo za objekt sloužící k rekreaci. Splatnost k 31. lednu 2017. Osvobozeny od poplatku jsou osoby starší 80 ti let a objekty k rekreaci v případě vlastnictví druhého objektu k trvalému bydlení v Druztové. Osvobozeny mohou být i osoby, které se trvale v obci nezdržují – posuzuje obec. Poplatek za psa: za prvního psa 75,- Kč, za druhého psa 150,- Kč, za třetího psa 300,- Kč, za čtvrtého a každého dalšího psa 600,- Kč, za psa, jehož držitelem je poživatel invalidního, starobního, vdovského nebo vdoveckého důchodu, který je jeho jediným zdrojem příjmu, anebo sirotčího důchodu 50,- Kč, za každého dalšího psa téhož držitele, poživatele invalidního, starobního, vdovského nebo vdoveckého důchodu, který je jeho jediným zdrojem příjmu, anebo sirotčího důchodu 100,- Kč Splatnost k 31. lednu 2017. Osvobozeny od poplatku jsou osoby starší 80 ti let. Platba za stočné: 198,- Kč za osobu za 3 měsíce, pokud je v bytě tekoucí teplá voda. 143,- Kč za osobu za 3 měsíce, pokud je v bytě tekoucí studená voda. 88,- Kč za osobu, pokud je voda pouze mimo byt. Splatnost k 15. dubnu, 15. červenci, 15. říjnu 2017 a vyúčtování do 31. 1. 2018. Vodné: Vodné bude vyúčtováno k 31. 12. 2017 se splatností do 31. 1. 2018. Je možné si stanovit zálohy vodného, které jsou splatné stejně jako stočné k 15. 4., 15. 7., 15. 10. 2017. Cena vodného pro rok 2017 je stanovena ve výši 46,- Kč/m³ a paušální částka za napojení ve výši 150,- Kč na rok. Platby je možno zaplatit v pokladně OÚ Druztová (z provozních důvodů až od 16. 1. 2017) nebo na bankovní účet č. 4122371/0100.

31

DODERKY

 Ke konci roku 2016 budou prováděny odečty vodoměrů. Žádáme občany o umožnění jejich odečtení. Vodné a stočné bude vyúčtováno k 31. 12. 2016 ve druhé polovině ledna 2017 se splatností do 31. 1. 2017.  Sběrné místo za fotbalovým hřištěm bude i nadále otevřeno každý týden v sobotu od 10.00 do 11.00 hodin. V sobotu 24. 12. a 31. 12 .2016 bude zavřeno. 

Obecní úřad Druztová bude ve dnech 23. 12. - 30. 12. 2016 uzavřen.

 Poplatky na rok 2017 bude z provozních důvodů možné hradit v hotovosti až od 16. 1. 2017.

PRO ZASMÁNÍ

32

TJ SOKOL DRUZTOVÁ, PODZIM 2016 Městská soutěž mužů #

KLUB

Z

V

R

P

S

B

P+

P-

1.

SOKOL Druztová

13

12

0

1

46:11

35

1

0

2.

Plzeň-Letná

12

9

0

3

41:16

27

2

2

3.

Prazdroj Plzeň

13

9

0

4

37:26

26

1

0

4.

SK VOCHOV

13

7

0

6

64:26

25

0

4

5.

Slovan Plzeň B

12

7

0

5

36:45

19

2

0

6.

Město Touškov B

11

5

0

6

35:34

14

1

0

7.

FC Chotíkov B

13

3

0

10

27:42

11

0

2

8.

UNION Plzeň B

12

1

0

11

19:62

4

0

1

9.

VS Plzeň B

11

2

0

9

10:53

4

2

0

33

Městský přebor starších žáků 6+1 #

KLUB

Z V R P S

B

1.

Spartak Chrást

9

9

0

0

107:11

27 0

0

2.

Plzeň - Černice

9

8

0

1

59:16

24 0

0

3.

Plzeň-Letná

9

7

0

2

52:27

21 0

0

4.

Prazdroj Plzeň

9

5

0

4

53:54

14 2

1

5.

Sokol Lhota

9

4

0

5

44:55

13 0

1

6.

SOKOL Druztová

9

4

0

5

25:41

10 2

0

7.

Starý Plzenec

9

2

0

7

25:41

9

0

3

8.

VS Plzeň

9

3

0

6

25:58

9

0

0

9.

Tatran Třemošná

9

3

0

6

24:47

8

1

0

9

0

0

9

20:84

0

0

0

10. FC Chotíkov

34

P+ P-

Klidné prožití vánočních svátků v kruhu vaší rodiny. Bohatého Ježíška a v nadcházejícím roce 2017 pevné zdraví a čistou mysl, všem spoluobčanům obce Druztová, přejí zastupitelé obce a redakce občasníku Věžka.

35

Drakiáda 2016 SDH Druztová

________________________________________

VĚŽKA – Obecní občasník při Obecním úřadě Druztová Povoleno Ministerstvem kultury České republiky, registrační číslo MK ČR E 12285. Odpovědná redaktorka Marta Mašková, redaktor Ing. Jiří Folk, grafická úprava textu Soňa Mašková. Za obsah článků ručí autoři. Redakce si vyhrazuje právo na drobné stylistické úpravy.

PROSINEC 2016 Náklad 280 kusů

–

104. číslo

36

-

zdarma