VĚŽKA OBECNÍ OBČASNÍK – DRUZTOVÁ 103. ČÍSLO
Titulní strana: Ocenění Bílá stuha, získané obcí Druztová Tato strana: Pohádkový les, TJ Sokol Druztová
2
INFORMACE Z OBECNÍHO ÚŘADU Vážení spoluobčané, obracím se na Vás na začátku podzimu se zprávami z činnosti obecního úřadu. I během prázdnin se pracovalo na rozpracovaných akcích a již se pomalu připravují nové projekty na získání dotací pro příští rok. Tady je stručný přehled činností. Vesnice roku – koncem července proběhlo vyhodnocení letošní soutěže Vesnice roku 2016. Podrobnosti jsou popsány v článku na jiném místě tohoto čísla Věžky. Stodolní hospůdka – jak jsem již v minulém čísle psal, nedařilo se nám najít od jara do června nového nájemce. Dovolil jsem si tedy opakovaně oslovit pana Ilgnera a jeho ženu, zda by si hospůdku přeci jenom nechtěli pronajmout. K mé veliké radosti se rozhodli, že do toho půjdou. Na posledním veřejném zasedání zastupitelstva jim byl pronájem schválen. Následně v červenci doběhl nájem paní Hanky Hazukové a započaly úpravy pro nové otevření. V pátek 16. 9. proběhlo slavnostní otevření a mohu říci, že i přes ne zcela vyvedené počasí se vydařilo. Návštěvníků bylo tolik, že byla zaplněna jak sedárna, tak i sál. Doufám, že hospůdka bude i nadále hojně navštěvována a přeji manželům Ilgnerovým mnoho štěstí při jejich činnosti. Komunikace – v červenci proběhly opravy komunikací. Jednalo se blok silnic od kulturního domu směrem na Březí a dále směrem k Háji a fotbalovému hřišti. K tomu proběhla ještě již léta slibovaná oprava silnice od hasičárny k cestě ve Březí. Veškeré práce byly dokončeny během jednoho měsíce a stály 3,9 mil. Kč, přičemž 1 mil. Kč jsme obdrželi jako dotaci od MMR. Celková délka opravených silnic je skoro dva kilometry. Mimo to byla opravena plocha dvora za obecním úřadem. Ta stála necelý půl mil. Kč a dotace od Plzeňského kraje byla 300 tis. Kč. Průběh prací bych zhodnotil jako bezproblémový vzhledem k tomu, že minimálně omezoval majitele nemovitostí dotčených touto opravou a nebyly nutné žádné uzavírky. Na příští rok se chystáme opět v opravách pokračovat. Jednalo by se opět o ucelený blok, a to silnice od návsi a kaple směrem do Březí. Odhad nákladů na opravy je cca 3 mil. Kč. Samozřejmě, že se pokusíme náklady obce snížit získáním dotace. Chtěl bych upozornit majitele nemovitostí dotčených plánovaných oprav v příštím roce, aby si provedli veškeré nutné opravy např. kanalizačních přípojek nebo dokončili připojení nemovitosti na veřejný vodovod, neboť po provedení oprav to nebude min. pět let možné. Zbytek silnic plánujeme opravit v dalším roce – zde se jedná o silnice směrem na Dolíky a Chaloupky, nejsme totiž schopni uhradit veškeré opravy v jednom roce. Přesto 3
si myslím, že pokud by se nám povedlo takto opravit během tří let všechny silnice, byl by to malý zázrak. Ostatní – na dětském hřišti bylo odstraněno několik suchých a nezdravých stromů, které ohrožovaly děti a rodiče na hřišti. Na jaře bude provedeno další kácení spojené s novou výsadbou, aby se porost postupně obnovoval. V otázce církevních restitucí byly navrženy ze strany Plzeňského biskupství možnosti mimosoudního vyrovnání. Bude nutno vše po právní stránce posoudit nebo pokračovat v soudním sporu. Zastupitelstvo obce nepřijalo nabídku České pošty s.p. k převzetí pobočky v projektu Pošta Partner, jelikož bychom provoz skoro zcela hradili z rozpočtu. Neznamená to však, že dojde k uzavření pobočky, pošta bude hledat jiného zájemce o provozování. Do té doby bude provoz nepřerušen. Bylo dokončeno zasíťování obecních pozemků kanalizací a plynem u bývalého JZD. Jeden byl prodán v loňském roce a jeden si zatím obec ponechá a jeho prodej uskuteční pravděpodobně během příštího roku. Digitalizace katastru v naší obci byla pozastavena z důvodu nepřesného mapování v minulosti. V příštím roce dojde k novému mapování a následné digitalizaci mapových podkladů. Ing. Roman Kohout, starosta ZAČÁTEK ŠKOLNÍHO ROKU V MATEŘSKÉ ŠKOLE Teplé červencové dny si užívalo v mateřské škole ještě 20 dětí. Učitelky pro ně připravily prázdninový program, ve kterém převažovaly volné hry a pobyt venku. Zpestřením pro děti bylo spaní na karimatkách ve třídě Sluníček, neboť ve „spací“ třídě Blešek probíhala, již za provozu, plánovaná rekonstrukce. Prováděla se oprava omítek, nová elektroinstalace zásuvek a zářivek, odstranění radiátoru, malování, pokládání nového koberce a výměna starého nábytku. Mateřská škola byla uzavřena pro děti od 15. července do 24. srpna. V posledních srpnových dnech docházelo do školky 2 – 5 dětí. V době uzavření budovy bylo nutné dvakrát odstranit vosí hnízda u oken do třídy Blešek. Chtěla bych touto cestou poděkovat Michalovi Čermákovi ml. za organizaci a zajištění techniky při jejich likvidaci. 1. září přivítaly třídy 30 mateřáčků. Většina z nich přišla s úsměvem, ale někteří i se slzičkami v očích. Během prázdnin se z mateřské školy odhlásily 2 děti a tak není naplněna kapacita školy.
4
Do mateřské školy je zapsáno: 31 dětí z Druztové 6 dětí z Dolan 1 dítě z Nadryb Do třídy malých Blešek je zapsáno 17 dětí, z toho 9 děvčat a 8 chlapců. Do třídy starších Sluníček je zapsáno 21 dětí, z toho 9 děvčat a 12 chlapců. Na vstup do 1. třídy se bude připravovat 9 Sluníček. Provoz mateřské školy je od 6.15 do 16.00 hodin, úplata za celodenní školní stravování se navýšilo z 30 Kč na 32 Kč a úplata za předškolní vzdělávání je 400 Kč na měsíc. O děti pečuje kolektiv pracovnic ve složení: Ředitelka:
Iva Straková
Učitelky:
Iveta Hyťhová Kučerová Klára Dörfler
Domovnice:
Zdeňka Tomášková
Vedoucí ŠJ:
Ing. Marie Pavlisová
Kuchařka:
Alena Zámečková
V září na mladší Blešky čekala nejen paní učitelka, ale i Krteček. Společně s ním poznávaly nové kamarády, prostory školky i její okolí, učily se sebeobsluze. Starší Sluníčka zase prožívala příběh prasátka, které se chtělo dostat do mateřské školky. I na letošní školní rok máme připraveno spoustu kulturních a sportovních akcí. Fotografie ze života mateřské školy si můžete prohlédnout na http://materinkadruztova.rajce.idnes.cz/. Letošní školní rok jsme se opět přihlásili do soutěže AVE a.s., ve sběru papíru a víček od PET lahví. Roztříděné a svázané noviny, časopisy a PET víčka je možno přinášet do mateřské školy v průběhu dne od 6.15. do 16.00 hodin nebo je ponechat u vchodu do tělocvičny. Velice děkujeme všem, kteří soutěží s námi. Za kolektiv MŠ Iva Straková
5
ZPRÁVA SDH DRUZTOVÁ Na podzim loňského roku jsme se zúčastnili soutěže Českého rozhlasu Dobráci roku, 10. června 2016 se uskutečnilo vyhlášení. Náš sbor obsadil 27. příčku z celkového počtu 40 s 199 hlasy. Na odměnu jsme sice nedosáhli, ale i tak účast v soutěži pro nás byla velkým přínosem a děkujeme všem, kteří pro nás hlasovali. 19. června měly děti poslední závody před prázdninovou pauzou. Jelo se do Letkova, kde se konala soutěž v požárním útoku „O pohár SDH Letkov“. Reprezentovalo nás celkem 5 družstev. Na poslední chvíli nám několik dětí odpadlo, a tak na místě po konzultaci s organizátory byla velká improvizace, jak družstva poskládat, někteří si tím pádem zaběhali víckrát, a mnozí z nich na pozici, kterou normálně neběhají, jen si jí občas zkusí na tréninku, aby měli nějakou změnu. Všichni se svých nových funkcí zhostili na jedničku a patří jim velká pochvala. Na těchto závodech mělo každé družstvo dva pokusy a do celkového hodnocení se počítal ten lepší výsledek. Družstvo starší A (Šárka Bidziljová, Lucie Jelenová, Lucie Vracovská, Šimon Bidzilja, Martin Franěk, Magdaléna Krňoulová, Lukáš Motyčák) si přivezlo domů krásné 2. místo, družstvo starší B (Josef Motyčák, Denisa Dörflerová, Eliška Tomková, Jaroslav Hauptmann, Karolína Kliková, Vojtěch Kovanda, Amálie Bidziljová) vybojovalo 3. místo. Družstvo mladší (Vojtěch Kovanda, Hauptmann Jaroslav, Amálie Bidziljová, Lukáš Techl) to mělo nejtěžší, jelikož běželi pouze ve čtyřech, abychom dodrželi pravidla soutěže a poměrná část z nich běžela již za družstvo starších. Sice výsledek nebyl úplně nejlepší, obsadili 9. místo a snaha byla na místě, a to se cení nejvíc. Nakonec naši nejmenší přípravka A (Tomáš Kovanda, Michaela Techlová, Vojtěch Khodl, Anna Nekolová, Anna Šmajstrlová) se umístili na 3. místě a přípravka B, opět oslabeni o jednoho člena (Tomáš Kovanda, František Korelus, Matouš Beran, Sofie Beranová) byli 4. 20. června měly děti poslední trénink v tomto šk. roce, kdy naposledy prověřily své hasičské znalosti, hlavně co se týče našeho sboru, na závěr nechyběla nějaká ta sladká odměna. Poslední akcí na rozloučenou před prázdninami byl pro nás 27. 6. výlet na hrad Karlštejn a poznání jeho okolí. Naše výletové dobrodružství odstartovalo v 8:30 hod., kdy jsme na zastávce v Chrástu nasedli do vlaku směr Beroun. Početná výprava 6 dospělých, 23 dětí obsadila skoro celý vagon, kupodivu nikdo cizí s námi dlouho nevydržel. Lístek jsme kupovali až ve vlaku, kdy po čtvrt hodinové diskuzi, kolik nás je, kdo spadá do jaké 6
věkové kategorie, kdo má průkaz, tak jede za půlku, pokud ne, musí zaplatit celé jízdné, kdy z průvodčího teklo a my už jsme se jen smáli, jsme došli k závěru, že hromadná jízdenka bez věkových hranic bude nejlepší. Jelikož vlak měl zpoždění, už když jsme vyjížděli z Chrástu, a my měli v Berouně místo 15 minutového přesunu na vlak do Karlštejna pouze 5, nás ovládal mírný stres, neboť plán výletu na sebe navazoval. V Berouně rychlý přesun na nástupiště, kontrola správnosti vlaku a honem nastupovat, rychlé přepočítání, je to dobré jsme všichni, a jedeme. Až posléze jsme si všimli, že sedíme v první třídě, ale když viděla průvodčí naší skupinu, přimhouřila oči a na ty dvě zastávky nás tam nechala, což se samozřejmě nejvíce líbilo dětem. Tak konečně po hodině a půl strávené ve vlacích jsme na místě určení, Karlštejn, hrad z nádraží není vidět a nás čeká cesta přes městys Karlštejn rovnou na hrad. Teď už je to dobré, prohlídku máme objednanou až na 11:20 hod., takže se vydáváme lehkým krokem k prvnímu cíli našeho výletu. Po příchodu do městyse se nám otevírá krásný pohled na hrad a z konce naší výpravy se ozývá: „Maminko, maminko, ten hrad není zbořenej“. Následuje smích všech, co Karličku slyšeli. Jde se dál a při průchodu městysem potkáváme kamarády z SDH Dolany, kteří jsou s dětmi také na výletě, inu jak se říká, svět je malý. Ocitáme se v podhradí, a jelikož máme ještě dostatek času, nastává občerstvovací pauza, mezi tím vedoucí zájezdu jde zaplatit a vyzvednout vstupenku. Paní v kase vyjíždí vstupenku pro 30 osob podle předloženého předem připraveného seznamu s věkovými hranicemi všech účastníků, paradoxně na nejnavštěvovanějším hradě v České republice nechtějí vidět žádné průkazky, zda věk souhlasí, natož děti na vlastní oči (vzpomínka na story s jízdenkou ve vlaku). Při prohlídce hradu vstupujeme do místnosti za místností a posloucháme odborný výklad z úst průvodce, jak se zde žilo za doby Karla IV. (vzhledem k letošním oslavám 700 let byl tento hrad úmyslně vybrán). Naší početnou skupinu doplnili i cizí lidé, takže neustále máme oči na stopkách, aby se nám některé z dětí nezatoulalo. Paní prosím Vás, neviděla jste mojí maminku, je celá v černém a má bílé kalhoty, záhy se ozývá: „Jééé, mami to si ty?“ Karlička nás opět nezklamala a opět perlila, bohužel náš smích se v této situaci nedal zadržet, a tak jsme trošku narušili panu průvodci výklad. V závěru prohlídky zodpovídal průvodce případné dotazy, naštěstí se z dětí nikdo na nic neptal (na blbosti se ptát měli předem zakázáno), a tak jsme se s panem průvodcem rozloučili, poděkovali a pokračovali v prohlídce nádvoří a přilehlých hradeb. Cestou z nádvoří, jsme se zastavili u pána, který vyráběl různé předměty ze železa, ukázal nám, jak se vyrábí staré mince a tím jsme odstartovali sérii nakupování různých suvenýrů. Díky pánovi si některé z nás odnesli oslovení, paní učitelko. Komické je, když děti po oslovení, pokračují tykáním. My 7
se prostě nenudíme! Po nákupu všeho možného se zastavujeme na malém náměstíčku, kde pokračuje další občerstvovací pauza, po ní vyrážíme směr Lom Malá Amerika. Než jsme vyšli z městysu, přidal se k nám černý ovčák, páníček nebyl široko daleko a pes si nás oblíbil natolik, že s námi šel celou cestu. Po dvou kilometrové túře, jsme na místě, na lom jsme se podívali pouze z výšky z přístupných míst, krátký odpočinek a vracíme se zpět do městyse, pes se ztratil z dohledu a my doufali, že už šel domů, pokračujeme pozvolna směrem k nádraží, sem tam ještě rychlé nákupy, hlavně v podobě občerstvení a pomalu vycházíme z Karlštejna, a kdo se za námi neobjevil? Náš čtyřnohý černý kamarád, který s námi trávil skoro celé odpoledne. Děti navrhovaly, aby jel s námi domů, ale to jim opravdu neprošlo. Pejsek byl hravý a nejvíce se mu líbilo lítat za vlaky, jelikož jsme pejska domů nechtěli a měli jsme strach, aby ho něco nepřejelo, zašli jsme za průvodčí, zda neví čí je a popř. zda nemůže zavolat policii, aby se o něj postarala, průvodčí si ho vzala k sobě se slovy, že se o něj postará. Tak jsme zachránili pejska a hurá domů. Cesta byla stejná jako ráno, do Berouna, přestup a zpátky do Chrástu. Ve vlaku z Berouna se začala na dospělých projevovat únava po celém dni s tlupou dětí, naopak děti jako by chytily druhý dech a znovu ožily, a tak jsme měli cestou domů veselo, ostatně jako celý výlet. V půl osmé večer jsme dorazili do Chrástu a během mžiku se účastníci zájezdu rozprchli k rodičům. Výlet se povedl, počasí nám vyšlo a my jsme se takhle krásně rozloučili s dětmi před prázdninovou pauzou. Škoda, že na poslední chvíli několik dětí onemocnělo a nemohlo tak s námi jet, ale není všem dnům konec a takový výlet určitě nebyl naposled. Letos jsme nezaháleli ani během prázdnin a udělali jsme výlet pro starší děti do lanového centra Zbiroh. Výlet byl spontánní a během tří dnů se domluvilo vše. A tak jsme 19. července vyrazili, někdo již měl s lanovým centrem zkušenost, pro někoho to bylo něco nového. Tak jako tak mnozí zjistili, že být v několika metrové výšce a ještě při tom něco vytvářet není taková sranda, jako koukat na to ze země. Každý si výlet užil po svém a my jsme rádi, že se nám tento výlet povedlo konečně zrealizovat. Během prázdnin jsme také začali s úpravami kolem hasičárny, zlikvidovali jsme nepořádek ještě po předchozích nájemcích, za hasičárnou místo pralesa jsme vybudovali posezení, vpředu nám vyrostl nový dřevník aj. V plánu máme ještě další úpravy plochy kolem hasičárny, něco ještě na podzim, poměrná část až na jaře příštího roku. Naše poděkování patří spoluobčanům, kteří nám při úpravě pomáhali nebo pomáhají, nemusíme jmenovat, oni dobře vědí. Dneska už se to moc nevidí, a my si toho ceníme, že přiložili ruku k dílu i lidé, kteří nejsou členy sboru. Zároveň naše omluva 8
patří okolním sousedům hasičárny, bohužel s úpravami, stavbou vždy vznikají nějaká omezení pro ostatní, na druhou stranu jsme na vesnici a neděláme nic jiného, než co by nedělal každý druhý občan na své zahradě a to nejpodstatnější je, že se snažíme vybudovat důstojné zázemí, jak venku, tak vevnitř nejen sobě, ale hlavně dětem, tedy děkujeme za pochopení. 5. září jsme opět začali s pravidelnými tréninky mladých hasičů po dvou měsíční pauze. Přivítali jsme několik nových tváří, které postupně seznámíme s tím, co ta hasičina je a co vše obnáší. Hned o víkendu 9. - 11. září jsme se vypravili na podzimní soustředění mladých hasičů, které se konalo opět na Hracholuskách. Velitelský čas byl 17:30 hod., kdy jsme se ocitli ve vojenském útvaru Radost 2016, kde sídlí elitní posádka speciálního praporu. Nastoupeno bylo 6 výcvikových důstojníků, 25 vojínů z SDH Druztová a 1 z SDH Senec. Tito byli rozděleni do 5 družstev (Sebevražedné komando, Veteránské stíhačky, Sedmá pěší, Letouni B 55 a Odstřelovači) a nechyběli 2 hlídací psi. Během dvou dnů družstva plnila více či méně náročné vojenské úkoly, došlo i na Hasičsko-vojenský dril, noční bitvu o přežití a další věci týkající se hasičiny. PLÁNOVANÉ AKCE: 15. 10. DRAKIÁDA – na prostranství u bývalého prasečáku, od 15:00 hod. 22. 10. VINOBRANÍ – na sále Stodolní hospůdky od 20:00 hod., hraje PONORKA BAND 27. 11., 11. 12., 18. 12. - ADVENTNÍ ZPÍVÁNÍ U STROMEČKU, v parku u Obecního úřadu vždy od 17:00 hod. 4. 12. MIKULÁŠSKÁ NADÍLKA – na sále Stodolní hospůdky od 16:00 hod. Za SDH Druztová Emílie Mundlová REPORTÁŽ Z JEDNOHO DOMEČKU ZA VSÍ S RÁKOSOVOU STŘECHOU Červen je měsícem smyslů v naší školce Berounce, necháváme se unášet barvami, vůněmi, zvuky, doteky. Červen je pro nás měsícem, kdy se přestáváme honit, usedáme kamsi do stínu k činnostem, které vyžadují velkou koncentraci a soustředění… Velkým dobrodružstvím se pro nás stává cesta do Domova důchodců Kopretina v Plzni. Každý maličký si najde místo na klíně tamějších „cizích“ prarodičů. Ti společně s dětmi pod slunečníkem skládají skládačku 9
nebo prohlížejí knížku. My dospělí posloucháme vyprávění o Norimberském pracovním táboře a chození na boso v dobách, kdy se boty nosily jen v neděli do kostela. Ve voňavém týdnu cvičíme naše čichové buňky, a že je teda k čemu čuchat! Naše louka je v plném rozkvětu, děti vyhledávají v atlase názvy, společně je píšeme na cedulky. Vyrábíme si květinovou vůni, extrahujeme květy růže šípkové, svízele, mářinky, při této příležitosti zjišťujeme, že některé květiny nám vůbec nevoní, snažíme se vymyslet, proč tomu asi tak bude. Květinovou vůni dostávají maminky na ranní osvěžení tváře. A kdo ji hned druhý den nespotřebuje, zjistí, že taková květinová voda podléhá rychlé zkáze. Další týden vyrábíme s Lubošem kompost, děti zatloukají hřebíky a řežou pilou. Luboš nás bere na dobrodružnou výpravu za divným zvukem. Hlasitý hřmot nás vede kolem hřbitovního kontejneru, kde přistihneme pět užovek obojkových, jak se vyhřívají na sluníčku. Dále jdeme za zvukem pod hřbitov až po žluté na pole k Dolanům. Než tam ale dojdeme, hlomoz přestává, a my pozorujeme v dáli obří kobylku. Jasný, je to sekačka obilí, nezralého obilí, což nás překvapilo, však odpovědět jsme si v tu chvíli nedovedli a ani dodnes se nám tato záhada nevyjasnila. Poslední týden v červnu byl hmatový. Se zavázanýma očima jsme se snažili poznat své rodiče, kamarády, předměty. Zkoušeli jsme pít z hrnečku bez pomoci rukou, vzít do ruky něco bez palce. Zkrátka docela legrace. Tatínek pan Volter, nám pomohl určit podle hlasu některé ptáky kolem naší školky. Unaveni od sluníčka, hrajeme si ve stínu lesa, v poklidu stavíme domečky, někteří jen tak leží na mechu a oddávají se pozorování korun stromů. Schválně, kdo z vás si takovou nádheru dopřál za poslední půl rok! Klíšťata ustávají, z neznámých důvodů žádné klíště nikdo za celý měsíc nepřinesl, záhada! Letní školka Letní školku jsme letos strávili v krásném prostředí Drahotínského rybníka. Klub biatlonistů Zruč nám vyšel vstříc při hledání náhradního zázemí (velmi děkujeme!). První turnus jsme zavítali do říše živočichů. Program nám obohatil pan Makoň ze Záchranné stanice živočichů. Dva dny v prázdninové Lesní školce Berounka. Původně jsem vedení školky slíbil celý týden, neboť na programu byli volně žijící živočichové od hmyzu až po savce. Ve finále jsem byl ale rád, 10
když jsem v našlapané sezoně zvládl dva dny a na tři zbývající si Lesní školka Berounka sehnala náhradu. 26. 7. 2016 - úterý - Ryby a obojživelníci Začínali jsme ráno jako ve škole, tabule, křídy, obrázky a jiné učební pomůcky. Dělení ryb na sladkovodní a mořské. Základní stavba rybího těla, ploutve místo nohou a rukou, šupiny, žábry, dýchání, pohyb. Kreslil jsem na tabuli, byť kreslit moc neumím, ale děti byly úžasné a i z mých obrázků pochopily, co jsem potřeboval. Následovala malá přestávka a praktická ukázka živých ryb. Vše jsme si ukázali v reálu a nechyběla ani manipulace s donesenými exempláři. O velké přestávce obojživelníci. Jednotlivé druhy a skupiny obojživelníků, vývojová stádia, čtyři roční období, pohyb a dorozumívání. V rozmezí biologie, vlastivěda, hudební výchova (kvákání, říkačky a písničky k tématu), tělocvik (skákání a rybičky, rybičky, rybáři jedou… jsme se vrátili opět k rybám). 27. 7. 2016 - středa - Plazi, ptáci Systém škola se uchytil. Děti mě oslovují pane učiteli, dožadují se zvonění a usedají do pomyslných lavic spíše jako diváci. Začínáme druhy plazů, kreslím pyramidu druhů a vracím se k úterním rybám a obojživelníkům. Nejdříve všude voda, pak - ryby, obojživelníci, plazi, ptáci atd. … Jedovatý – nejedovatý, rozlišovací znaky atd. Následuje přestávka a „jdeme“ na ptáky. Ptáci, původně ještěři, pouštím se na tenký led poučen z krásného filmu (Cesta do pravěku). Kreslím základní znaky ptáků a vše demonstruji na přivezené živé jiřičce, poštolce a sýci. Následuje ukázka kroužkování a velká přestávka. Po svačině se vydáváme k Drahotínskému rybníku kouknout na labutě a kachny, když v tom si všimnu, že jedna z labutí má německý ornitologický kroužek. „Hop“, chytám labuť a krom odečtení kroužku ukazuji dětem další charakteristické znaky, tentokrát ptáků vodních. Pouštíme labuť, děti odcházejí do lesa na borůvky a já se vracím na stanici, kde mezitím na mě čeká x dalších pacientů a úkolů. Děkuji všem zúčastněným, co mi s akcí pomohli, a věřím, že se povedla. Karel Makoň Druhý turnus jsme s dětmi zavítali do Říše rostlin. Poznali jsme tajemství rostliny netýkavky drobnokvěté. Potkali jsme křižáka pruhovaného. Seznámili jsme s mnohými vlastnostmi bylin, které kolem Drahotína rostou, prozkoumali jejich květy, naučili jsme se poznávat tyčinky a pestík. V rostlinné říši jsme putovali s mapou a každý den dokreslili bílá místa, 11
která jsme mohli prozkoumat. Potkali jsme pana Rosůlka, našeho učitele Lesní moudrosti, zavítali k němu na zahradu nasbírat trochu žitavek. Borůvky nás obarvily, písničky rozveselily, nožíky vyřezaly krásná miniumělecká díla, náramky propojily naše nová přátelství, svíčky a dort oslavily jedny Verunčí narozeniny. Vzduchovky nadchly holky i kluky, prosycený vzduch drahotínskou vodou nás oblažil v největším vedru. Počasí proměnlivé přichystalo nám poslední den krásnou možnost pohrát si v kaluži a s blátem. Mokrá, spokojená předána rodičům drobná kvítka berounkovská … Letní školce třikrát hurá!!! Září Naše školka přes prázdniny dostala nový travnatý obleček. Terasa byla vymodelována do konečné podoby pro budoucí přírodní ateliér, který dětem bude sloužit jako učebna v době deště, budeme v něm také chráněni při obědě před ostrým sluncem v létě. První týden chystáme ve školce vše na Zahradní slavnost – oslavu úrody, kam jsou pozváni rodiče a společně slavíme hojnost, které se nám v tomto ročním období dostává. V dalším týdnu hrajeme divadélko o řepě, které si děti aranžovaly do vlastní podoby. Nakonec dědeček s babičkou místo řepy snažili se utrhnout banán na velké palmě. Pan Rosůlek přichází a učí nás sekat kosou naši květinovou louku, pomáháme mu hrabat trávu a ušlapujeme kompost. V intermezích každého dne se snažíme s Lídou propískat prvními tóny na naše flétny. Lenka zapojuje první říkanky v angličtině. Jana hledá rovinu na jógu, která má teď v prosluněných ránech téměř magické účinky na dětskou náladu. Poslední zářijový týden vrcholí přípravy na MichaelskoVáclavskou slavnost, kterou děti slaví samy ve školce bez rodičů. Odvaha, nasazení, šlechetnost to jsou atributy, které se prolínají celým týdnem. Že by byl věčný boj dobra a zla předurčený v příbězích k tomu, abychom lépe rozuměli sobě samým, svým pocitům, dokázali se orientovat v dnešním světě? Krásný podzim celé Druztové Za Lesní školku Berounka Mgr. Marie Peroutková Pozn. redakce – odhalení záhady sekaní nezralého obilí V Třemošné vyrostla bioplynová stanice, do které se vozí veškerá produkce obilí, kukuřice a čiroku nejen z katastru obce Druztová.
12
ZPRÁVA O STAVU PŘÍJEZDU DO CHATOVÉ OSADY„U ŠULCŮ“ V roce 2012 Obecni úřad Druztová zahájil správní řízení ve věci deklarování existence či neexistence veřejně přístupné účelové komunikace na pozemcích p. č. 574/5, p. č. 574/4, p. č. 589/1, p. č. 576/6 v k. ú. Druztová. V měsíci srpnu 2016 bylo o této věci definitivně rozhodnuto Nejvyšším správním soudem – na pozemku p. č. 574/5 a 589/1 v k. ú. Druztová, se nachází veřejně přístupná účelová komunikace. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu je k dispozici: http://nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2015/0190_6As__1500080_2016 0823145109_prevedeno.pdf. Co to tedy znamená? Do chatové osady by se mělo jezdit tzv. horní cestou přes pozemek, na kterém je nyní umístěna vstupní brána a branka k nemovitosti č. p. 172, a dále pak doprava, přes pozemek, který je přehrazen pletivem. Umístění překážek na těchto pozemcích je v rozporu se zákonem o pozemních komunikacích. Nově je k řešení zprůjezdnění této veřejně přístupné účelové komunikace kompetentní MěÚ Nýřany, kterému byl v této věci zaslán podnět k zahájení řízení. Dále je tato věc tedy opět otázkou vymahatelnosti práva v naší republice….
VESNICE ROKU 2016 Jak jsem avizoval v minulém čísle, přihlásili jsme naši obec po sedmi letech opět do prestižní soutěže Vesnice roku. Naposledy jsme soutěžili v roce 2009 a obdrželi jsme Bílou stuhu oceňující příkladnou práci s mládeží. Tehdy bylo naše ocenění spojeno též s odměnou ve výši 600 tis. Kč, za které jsme provedli výměnu střechy na mateřské škole. Jelikož od té doby uběhlo již sedm let, tak jsme usoudili, že bychom se soutěže opět zúčastnili, a to zejména proto, že od té doby se v obci provedl velký kus práce k jejímu zvelebení. Letošního už 22. ročníku soutěže Vesnice roku se v Plzeňském kraji přihlásil rekordní počet obcí, a to rovných 30. Tento počet soutěžních obcí dostal Plzeňský kraj na druhé místo v ČR, nejvíce obcí, a to 32, se přihlásilo v Královéhradeckém kraji. Soutěže se mohly zúčastnit 13
všechny obce, města a městyse vesnického charakteru do 7 500 obyvatel, které mají zpracovaný vlastní plán obnovy vesnice. Všechny přihlášené obce navštívila desetičlenná hodnotící komise. Návštěvy jednotlivých soutěžních obcí se uskutečnily v období od 27. 5. 2016 do 5. 6. 2016. Každá obec měla přesně 2 hodiny na prezentaci svých silných stránek. V kulturním domě v Konstantinových Lázních předal v sobotu 30. července 2016 hejtman Václav Šlajs Zlatou stuhu (první místo) právě obci Konstantinovy Lázně. Druhé místo letos získala obec Újezd u Svatého Kříže na Rokycansku. Třetí místo si odneslo město Kožlany z okresu Plzeň-sever. Bílou stuhu za zapojení dětí a mládeže do života obce získala Druztová, Modrou stuhu oceňující společenský život v obci obdržely Příchovice z jižního Plzeňska, za péči o zeleň a životní prostředí získala Zelenou stuhu obec Nevřeň na severním Plzeňsku a Oranžová stuha za spolupráci obce a zemědělského subjektu putovala na Rokycansko, a sice do Zvíkovce. Předání jsem se osobně zúčastnil i s malou delegací za naši obec a mohu říci, že vzhledem k velkému množství přítomných starostů, zástupců kraje, ministerstev i běžných návštěvníků se jedná o velice respektovanou soutěž. Obdržení ocenění bylo pro mě velice dojemné a dodalo mi přesvědčení, že naše práce jde správným směrem. Je však i dalším impulsem, abychom pracovali ještě více a třeba se jednou dočkali i ocenění nejvyššího a vedle dvou bílých stuh obdrželi i tu zlatou. Na závěr bych ještě jednou poděkoval všem organizacím, které u nás právě s dětmi pracují. Dělají tak zejména ve svém volném čase a o to větší poděkování zasluhují. Z naší strany mohu jen slíbit, že ze strany obce bude jejich činnost i nadále podporována, aby se podmínky, které ke své práci potřebují, ještě zlepšovaly. Ing. Roman Kohout
14
Předání Bílé stuhy starostovi obce Druztová, panu Ing. Romanu Kohoutovi
15
Mateřská škola, Blešky a Sluníčka
16
SDH Druztová
17
Lesní školka Berounka
18
PIVOVAR RADOUŠ OTEVÍRÁ STODOLNÍ HOSPŮDKU Je to již více než tři roky, kdy v Druztové žijeme a ještě stále stavíme svůj nový pivovar Pivovar Radouš původem ze Šťáhlav. Stále provozujeme venkovní posezení na pivovarském dvorku, ale momentálně jsme využili nabídky pronájmu obecní Stodolní hospůdky. V době psaní tohoto článku jsou dokončovací práce v plné palbě a očekávané datum znovuotevření je (již tedy bylo) pátek 16. září 2016. Novinkou ve výčepu všech nápojů bude krátké vedení bez externího doprovodného chladiče. Čepovat se bude přímo z chladicího boxu. Čeká na vás devět výčepních kohoutů, z nichž šest bude patřit stálým a speciálním pivům Pivovaru Radouš, dva pivům Pilsner Urquell a Gambrinus, na jednom se bude čepovat kofola a poslední kohout je zatím volný. Pokud bude čas na výrobu, bude na čepu naše jablečná limonáda nebo Radoušův cidr. V každém případě mošty z Radoušovy moštárny budou v nabídce celoročně. A káva bude italská Gullo Caffé. K jídlu si pak budete moci dát mimo klasických nakládaných záležitostí i speciálně připravené tvarůžky paní sládkové a pizzu Della Casa. Na závěr poděkovat, zhodnotit a tak.... Takže díky starostovi Romanu Kohoutovi za upozornění, že bychom to s hospůdkou mohli zkusit. A pak již poděkování těm přímo pracovně i duševně zúčastněným. Velký dík patří Danu Roubalovi, který je stále velkou oporou našich nekončících projektů racionální myšlenkou i praktickým činem. Dále moc děkujeme Emilu Mundlovi, bez jehož autoparku a bystré mysli bychom se často neobešli, potom plzeňské chladírenské firmě pana Hanzla za profesionální stavbu chladicího boxu a panu Václavu Korelusovi za radu a pomoc v oblasti elektroinstalace. A nerad bych zapomněl na ostatní členy našeho pivovarského týmu. Pokud jsem někoho nejmenoval, právem se zlobte. Takže Druztováci přijměte pozvání. Starat se o vás bude zejména provozní Verča Kolínková a také sládek našeho pivovaru Honza Ilgner. S pivovarským Dej Bůh štěstí Vili Ilgner – sládek a moštař
19
POHÁDKOVÝ LES První zářijová sobota patřila, stejně jako v loňském roce, dětem a pohádkám. Připravili jsme pro ně Cestu za pohádkou, kde na ně čekalo 11 úkolů a 11 známých i nových pohádkových postaviček. Mezi ty nové patřila například Máša se svým medvědem, které děti pomáhaly vozit v kočárku malé prasátko. Přestože na lavičce vedle Máši seděl obrovský méďa, řada dětí si ji pletla s Červenou Karkulkou . Noví byli také kamarádi ze Čtyřlístku, u nichž kluci a holčičky hledali čtyřlístek, který se jim schoval mezi hromadu trojlístků. Po dlouhé době navštívil náš les i Ferda Mravenec se svojí beruškou, a tak se mezi stromy objevila celá řada nových, větších i menších, mravenišť. Snad jsme opravdovým mravencům v Háji moc nezamotali hlavu a snadno najdou cestu k sobě domů. Pod větvemi se ukrýval i Robin Hood, který testoval, jakou mají děti mušku a zda by se nechtěly přidat do jeho družiny zbojníků. Děti se setkaly také s tradičními kamarády. U Křemílka a Vochomůrky se strefovaly malými kroužky na cíl, drandily na koloběžce s Královnou Koloběžkou, Vodníčkovi přenášely dušičky, Nastěnce ochotně pomáhaly zalévat suchý pařez, až jí na něm vyrostly krásné kvítky. Pomoc dětí s neposednými hvězdičkami ocenil také Rákosníček a jeho kamarádka víla, Bílá paní zase děti provedla svým temným hradem. A jak už to chodí, nemohla chybět ani Ježibaba se slaďoučkým perníčkem. Odpoledne se moc povedlo. Zakončili jsme ho tradičním opékáním buřtů, které nám tentokrát poskytl obecní úřad. Děkuji všem, kteří se na přípravě akce podíleli. Ať už odpoledne trávili v maskách, pekli perníčky, nebo připravovali oheň. Velký dík patří také Honzovi Hauptmanovi a především Marcele Kučerové a společnosti Generali za dárky pro děti. Fotky najdete na http://druztovasokol.rajce.idnes.cz/. Budeme se na vás a děti těšit nejen na dalších společných akcích, ale také na pravidelném cvičení, které odstartuje 3. října 2016 v tělocvičně MŠ Druztová. Za TJ Sokol Druztová Lucie Černá
20
OTÁZKY A ODPOVĚDI 1) Co Vám působí největší radost? Když jsou všichni, co je mám ráda, zdraví a veselí. A pak taky dobře vykonaná práce. 2) Co Vám působí největší starosti? Když neplatí 1) 3) Která lidská vlastnost se Vám nejvíc příčí? Lenost a hned následně kombinace hlouposti a arogance. 4) Pokud byste mohl pro svůj život zvolit století a zemi, kde a kdy byste rád žil? Tohle by byl pro mě danajský dar. Pokud bych ale musela, tak bych volila ukrytý necivilizovaný kmen v Amazonii nebo Indonésii, který žije stejným způsobem života již několik století. 5) Pokud byste si mohla pro svůj život naprogramovat životního partnera, kterými vlastnostmi byste ho vybavila? Rozhodně si nechci partnera naprogramovat. Určitě nezbytná je tolerance, a tou ten můj byl zcela jistě obdařen. 6) Pokud byste mohla svému dítěti dát na cestu životem jednu knihu, která by to byla. Děti nemám, ale určitě bych byla ráda, kdyby měly knihy rády a hlavně je rády, tak jako já, četly. Výběr bych nechala na nich… 7) Pokud byste mohla dát svému dítěti na cestu životem jednu radu, která by to byla? A jejej, copak můžu někomu dávat takové rady. Děti dospívají a mění se, stejně tak jako společnost kolem nich. Určitě však neuškodí umět vždycky slušně pozdravit, to by mělo zůstávat pořád stejné. 8) Pokud byste mohla být nějakým tvorem z živočišné říše, kým byste ráda byl? Svým psem. A pokud by se jednalo o nedomestikované zvíře, tak třeba žralokem obrovským, co neskončí uloven kvůli své ploutvi.
21
9) Pokud byste se mohla vtělit do nějaké osobnosti dějin, žít její život, která by to byla? Určitě se nechci stát někým jiným a ani žít život, jehož průběh i konec je již dán. Jistě by bylo zajímavé být nějakým cestovatelem – objevitelem třeba Marcem Polem nebo českým A. V. Fričem, to bych ale zemřela na tetanus po infikování se hřebíkem z králikárny. Raději budu sama sebou. 10) Pokud byste mohla ovlivnit školský systém, na který předmět byste kladla velký důraz? Zavedla bych předmět, ve kterém se děti naučí poslouchat a respektovat své tělo a duši, včetně toho znát, čím se stravují a co to s jejich těly dělá. Ale hlavně bych zrušila onen propagovaný kult dítěte, jehož výsledkem je nerespektování základních pravidel, učitele apod. 11) Jak byste chtěla prožít poslední den svého života? Tak, abych nevěděla, že je poslední. 12) Považujete vše za relativní, nebo byste něčemu přiznala absolutní hodnotu? Strašně těžká otázka, na kterou neumím pár řádky odpovědět. Odpovím šalamounsky – nepovažuji vše za relativní. 13) Pokud byste byla na chvilku Bohem a mohla na světě změnit jednu věc, která by to byla? Tady bych možná využila příležitosti stát se někým jiným, jak mi neustále nabízejí tyto otázky. Změnila bych ten neuvěřitelně rychlý technický pokrok a konzum posledních desetiletí, který nám „usnadňuje“ život, avšak nebývalým tempem huntuje vše živé na Zemi. 14) Pokud byste v delfské věštírně mohla položit otázku, která by to byla? Žádná, jak bych pak se znalostí budoucna mohla žít? 15) Kdyby měl Váš život za chvíli skončit, jaký vzkaz byste na zemi zanechal? Jestliže nemusíte, neztrácejte čas otázkami typu pokud, kdyby… Otázky zodpověděla paní Ing. Lucie Moravcová
22
POMÁHAT A CHRÁNIT V letním odpoledni se šourám v Plzni Bezručovkou. Naproti „Žumberovi“ stojí skupina policistů, jedna dívka a dva muži. Hlučně rozprávějí, s přerušovaným smíchem. Vole, vole! Ty vole. Půvabná policistka také hlasitě voluje. Smích graduje přerušováním podstatného jména – vole. Přejdu na druhou stranu chodníků. Některý z chodců se na chvíli zastaví a nediví se. Český jazyk je asi více než dorozumívací prostředek. Skupinka policistů stojí u auta s nápisem „POLICIE“ a také v pruhu se smysluplným dodatkem „Pomáhat a chránit“. Vole….. Olda Rosůlek SVATÁ MÁŘÍ MAGDALENA VE VÍRU ZÁHAD, TAJEMSTVÍ A OTAZNÍKŮ Pokračování část II. „Jeden ženský cit, je za všechna mužská mudrování.“ J. J. Rossea Seděli jsme s přítelem v plzeňské cukrárně a usrkávali horké kafe. Během rozhovoru o všeličems utrousil: „Ještě píšeš do té vaší Věžky?“ Jo, píši, mám u sebe poslední číslo, chceš-li, podívej, mám ji s sebou. Položím náš občasník před něj. No snažíte se, něco podobného my na naší vsi nemáme. No a navíc tam máme hezký ženský, podotýkám výmluvně. Proto asi váš kostel nese jméno Máří Magdaleny, té krásné hříšné kajícnice, odvětil. A Václave, víš něco o ní více? Vždyť o ní píšeš a mě se ptáš, s úsměvem odpovídá. Ale jako katolík bys měl věřit Bibli a nespekulovat s domněnkami. Já nespekuluji, já hledám, bráním se. A pak se rozhovořím…… V evangeliích se udává, že Ježíš vyhnal z Marie sedm Démonů a tím ji vyléčil. Ona se potom přidala z vděku za uzdravení k Ježíšovi. K němu i jeho apoštolům a rozhodnutím žíti jinak. Mohlo se stát, že církev v průběhu století, její přítomnost z Bible vymazala, aby neoslabila kult mužství i samotného Ježíše. Hereze je názorová odchylka od oficiálního učení církve. Kladu si často otázku, jsou kanonizovaná evangelia (Marek, Matouš, Lukáš, Jan) nejvíce objektivním svědectvím o životě Ježíšově? V osmdesátých letech vyšla ve Spojených státech kniha „Svatá krev a svatý grál“. Maria Magdalská 23
byla milenkou a později manželkou Ježíše Krista. Jádrem této hereze je názor, že církev záměrně po dvě tisíciletí popřela či zatajila tuto možnost. Má být popření Marie Magdalské ztrátou ženství v budoucí éře civilizace? Jakési popření či utajení ženskosti má v církvi svůj původ asi u křesťanských gnostiků. Sexuální styk je zlem. Gassianus prohlašoval, že muži při sexuálním styku se podobají zvířatům, a také hlásal, že Ježíš přišel na zem, aby ochránil muže před kopulací. Tacian měl názor, že pohlavní styk je vynález ďáblův, Augustin hlásal potupu muže z laskání ženy, snížení mužské mysli (neřekl bych, naopak, žena inspiruje, Chopin, Van Gogh, Mácha, Lizst). Origenes, velký myslitel raného křesťanství, věřil v Ježíšův slib dokonalé cudnosti, se vlastnoručně vykastroval. Od 4. století vydávala zákony k ženatým kněžím, zákaz sexu se svými manželkami, neuposlechnutí bylo tvrdě trestáno. V tomto společenském klimatu, v sexuální neuróze církevního učení, mohli formulovat učení o Svaté rodině, popřením části intimního života Marie Magdalské. Existuje více nepřímých důkazů, že Ježíš ženatý byl. Židovský učenec Bin Chorin se domnívá, že judaismus považoval manželství za naplnění osobního života a Božího přikázání „Ploďte a množte se“. Pokud by to byla pravda, vzniká otázka, proč se Bible o tom nezmiňuje? Margaret Starbirdová namítá, že přiznaná manželka Ježíšova by byla v ohrožení života. To zní docela logicky, vezmeme-li v úvahu osudy krutosti jeho prvních následovníků, apoštolů. Otázka Marie Magdalské je extrémně delikátní problém. Ona je archetypem ženskosti. Německý filosof Friedrich Nietsche napsal: „Žena je druhá chyba Boha“. Máří Magdaléna stála pod umírajícím Ježíšem pod křížem, byla to ona, která jej spatřila po zmrtvýchvstání, je to ona, která symbolizuje popření ženy v dějinách? Dokončení příště PS: Osobně jsem silně nakloněn v blížících se volbách ve Spojených státech pro úspěch H. Clintonové. Princip ženství by byl globálně symbolický. Její protějšek, republikán Trump, je naopak symbolismus mužské agresivní aktivity v dějinách lidstva. Olda Rosůlek JÉ TO NEPŮJDE! ALE PŮJDE! Vlastně tato „nevsazená sázka“ vznikla v hospodě. Scházíme se tam ve středu večer a přetřásáme různé události. Od místních rybářů bylo slyšet slova, že ve větvích stromu v rybníku je už mnoho přetrhaných udic. Zeptal jsem se jednoduchou otázkou: „A proč ten strom nevytáhnete?“ dostalo se i posměšných odpovědí ve smyslu: „Tak to zkus, když jsi tak 24
chytrej.“ Ten divnej úkaz už jsem zaregistroval v zimě, když jsem objevil na novoroční procházce, s paní po okolí, trčící větve z ledu zamrzlého rybníka. Po pátrání, kde se tam vzaly, jsem dostal odpověď, že tam leží celý strom! Po pravdě mi bylo (a dosud je) dost divné, že tak zdánlivě jednoduchou věc (alespoň z mého pohledu) není schopen nikdo odstranit. To bylo tedy pro mě slovo do pranice. My s Milošem jsme už řešili během shánění a dovozu rozpadlých tanků na cvičištích mnoho fíglů, jak těžké kusy vyprostit. Proti tomu je nějaký padlý strom – byť vysoký – úplná brnkačka. Prostě, počkalo se na léto, až bude teplá voda na koupání a také, aby měl náš vyzkoušený jeřábník borec čas. A tak jednoho slunného odpoledne se domluvila celá akce. Poslal jsem tam Miloše se synem Kubíkem, který už nám pomáhá při jeřábování a zná pokyny provádění úkonů pro jeřábníka. Sice museli strom po částech rozřezat, ale vše dobře dopadlo! Strom je venku a hladina rybníka je volná pro nahazování udic. Spravilo to odpoledne, zápal mladého Tarantíka a jeho rodiny, šikovnost jeřábníka a účet 2.600,- Kč za jeřáb! Tak to máte Druztováci ode mne jako bonus! Karel Tarantík PRÁCE A SVĚDOMÍ Každý člověk je jiný a každý má jinou míru odpovědnosti. Známe to všichni, a každý si tím prošel. Někdo za lajdáckou práci dostal v učení pohlavek (i já), někdo se práci snaží „šulit – co to jde“. Pokud v dnešní době soukromě podnikáte, tak by se měl každý snažit dělat to, co umí dobře, a také co mu pokud možno vyhovuje. A za to také dostává plat. Jasně, všechno se vždy nepodaří perfektně, ale na vykonané práci přeci musí být znát, že se provedla alespoň odpovědně! K této problematice, mě přivedla návštěva mého přítele ze Sence, který si stěžoval na našem Obecním úřadě na práci pracovníků obce. Dělají to tak nešetrně, že malými kamínky ze země oštípali jejich náhrobní desku! O zaflákaných náhrobcích ani nemluvě. Jistě s tím mají i ostatní občané podobnou zkušenost, ale drží se „huba“, přeci si nebudu dělat zle! Marně si vzpomínám na starostu Jirku Šulce, který ač starosta, byl často viděn v montérkách, s kárkou a hráběmi při úklidu obce. Jirka je totiž zahrádkář, a ten má holt k záhonkům i úklidu jiný vztah než ten, co tam chodí „do práce“. Úplná komedie nastala při podzimním úklidu listí u Mateřské školy. Jeden den tam s motorovými fukary, přeci to nebudou hrabat hráběmi, když je na to technika, sfoukávali listí na hromady. Než to sehnali dohromady, bylo „po šichtě“. A v noci přišel vítr a druhý den mohli začít znova! Jasně, nic se nestalo, spíš jde o princip, neodejít od téměř dokončené práce, i když už je „po šichtě“. 25
Nikdo nemůže po starostovi Romanu Kohoutovi chtít, aby vše kontroloval, ale alespoň občas práci zkontrolovat by šlo, ne? Jiná věc je parkování aut v obci. Já bych si toho ani normálně nevšiml, ale když jdu z hospody večer směrem „od pavlače“ ke křižovatce „u Motyčáků“, je tam občas v ulici aut jako o veselce. Pravda, občas přijede návštěva na víkend, ale v týdnu? Proto i vzniká problém, jak tam posekat trávu? Cedulky „Sekání trávy zítra a pozítří“ asi neberou dotyční vážně, neboť tam stály už týden! Vzniká tím rovněž bagatelizování problému. Chceme mít přeci hezkou obec, ne? Nebo každému stačí mít hezký dvorek a nejbližší okolí. A tam, kde nikdo (stále) nebydlí, odhazujeme odpadky a necháváme „ulevit“ svému psu? Je zajímavé, že tyto „banálnosti“ – byť všeobecně problémové se stále nedaří řešit. Anebo se nechce? Úvahu o práci, úklidu a svědomí napsal „rejpal z dob komunismu“ Karel Tarantík KAŽDÝ ČLOVĚK JE JINÝ A MÁ JINOU MÍRU ODPOVĚDNOSTI Nestává se, abych nějakým způsobem zasahoval do příspěvků, které jsou vkládány do Věžky, nebo abych na ně přímo reagoval, ale na výše uvedený článek prostě musím, protože se týká jak zaměstnanců obce, tak samozřejmě i mně. Samozřejmě s částí kritiky souhlasím, ale ne vše je proveditelné tak, aby byli spokojeni všichni. A pokud ano, tak za jakou cenu? Na problém je třeba upozornit, ale myslím, že by to šlo udělat slušněji. Zaměstnanci obce udržují mimo jiné následující zelené plochy: hřbitov – plocha 5.000 m2, dále okolo cest od Branky ke hřbitovu a od kulturáku do Březí, náves, okolo bytovky, stodoly a OÚ, parčík, dětské hřiště, mateřská škola a park před ní, dětské hřiště, okolo Apolla, skládka a ČOV – dalších celkem 20.000 m2. Myslím, že každý si tu plochu může srovnat s plochou své zahrady. Sekání trávy se dělá 2-3x ročně, k tomu seřezávání živých plotů, foukání lupení, v aleji už na konci léta spadlých květů z lip atd. A ošetření takovéto plochy si už vůbec neumím představit bez techniky (stejně jako vytažení dubu z rybníka). Jedině, že bychom vyhlašovali „dobrovolné“ pracovní soboty občanů – ta doba je bohu díky pryč - nebo bychom zaměstnali alespoň další 2 pracovníky. Ale zkuste najít pracanty, toužící po takovéto práci (venku v každém počasí, fyzicky namáhavá práce a ještě stále pod dozorem rejpalů). Zájemce lze spočítat na prstech jedné bezprsté ruky. Ale možná by stačilo, kdyby ti občané, pro které končí údržba toho „jejich“ za vraty a plotem, a to přestože veřejného prostranství před svým domem 26
využívají k parkování aut, skladovaní materiálu apod., vzali sekačku a toto prostranství by posekali. Určitě by pak odpadlo rejpání na týden umístěné cedule. Mimochodem cedule jsou umísťovány z důvodu odstranění automobilů v trase práce vždy dopředu. Pokud však prší, tak cedule zůstávají na místě do počasí umožňující posekání. Určitě musím oponovat tomu, že se prostě drží huba. To není pravda, na obec neustále docházejí občané, aby vyjádřili to, co si myslí, přijdou s nápadem co v obci ještě udělat, zlepšit nebo případně, co se podle nich udělalo špatně. Pokud je to možné a rozumné, nikdy jsem se tomu nebránil a jejich nápad se pokusil převzít a realizovat. A věřte, že tady platí ještě víc, že nelze vyhovět všem. Jeden přijde pochválit, druhý za to stejné vynadat. Uznávám, že údržba hřbitova je pro mě i moje zaměstnance pořád velkým oříškem. Pryč jsou doby, kdy trávu kolem hrobů trhaly šetrně, dobrovolně a bez nároku na odměnu 3 babičky. Snahou obce je udržovat veškeré zelené plochy na hřbitově včetně uliček mezi hroby. Hrobů je celkem asi 700… kolik je to uliček mezi a za hroby s odloženými sklenicemi a vázami…širokých kolem 20 cm… Tyto se nedají bohužel udržovat jinak než vyžínačem. Navštívil jsem vícero prodejců zahradní techniky a bohužel není stroj, který by tyto uličky posekal šetrněji. Lidová tvořivost navíc přispěla k tomu, že než aby si někdo tuto uličku kolem hrobu posekal, tak jí vysypal kamínky….. a tyto kamínky mohou při sekání odstřelit. Bohužel, toto se při práci s křovinořezem stát může. Případ poškození náhrobní desky v majetku Vašeho přítele byl na obci projednán a mimo omluvu mu bylo nabídnuto případné finanční vyrovnání ze strany pojišťovny. Nechci však ani Vaši připomínku a dalších nechat bez praktické odezvy. Využívání vyžínače bude omezeno a větší plochy se budou sekat rotační sekačkou se sběrným košem. Tak i systém údržby hřbitova bude přehodnocen a bude předmětem jednání ZO. Možností je vícero – jednou z možností je omezení sekání ze strany obce pouze na hlavní plochy a nájemci hrobů budou uličky udržovat sami nebo se pokusit vybrat externí firma na kompletní údržbu hřbitova, která má s tímto zkušenosti. Záležet ale samozřejmě bude i na ceně, kterou to bude stát. To by však mohlo přinést nutnost zdražení poplatku za hrobové místo a to si jistě nikdo nepřeje. Vše bude prověřeno a projednáno a do konce roku se zastupitelstvo usnese, jak dále pečovat o hřbitov. Nyní k mému pouhému chození do „práce“. Nevím, jaká je všeobecná představa o činnosti práce starosty. Pryč je doba, kdy na to stačila dvě odpoledne v úterý a ve čtvrtek a práce starosty byla vykonávána navíc při řádném zaměstnání. Musím říct, že každým rokem roste administrativní 27
zatížení. Jen pro představu - různých došlých žádostí a dopisů, které je nutno vyřídit bylo v roce 1990 cca 100 ročně, nyní 600 ročně, k tomu několik ročních kontrol činnosti ze strany krajského úřadu a ze strany ministerstev. Hlavní činností, kterou se ale zabývám, je zpracovávání žádostí o dotace, bez kterých bychom se neobešli a zamrzli ve stavu pohraniční obce. Každoročně takto obec podává několik žádostí a získává milionové částky, které můžeme investovat do majetku obce. Výčtem – bytovka, nový úřad, tělocvična, kostel, vodovod, dětské hřiště, školka, komunikace…a dále. K tomuto samozřejmě běžná agenda obecního úřadu a povinnosti vyplývající ze zákona. Například poslední žádost o peníze na komunikace čítala včetně příloh přes 500 stran. Tato práce zabere minimálně šest neděl intenzivní práce v kanceláři. Po jejich obdržení je následná kontrola realizace prací a následuje tzv. závěrečné vyhodnocení, které opět zabere tak měsíc práce. Ale toto je činnost, která dělá ve výsledku naší obec krásnější a příjemnější pro život. Pokud by tomu tak nebylo, pak bychom během posledních sedmi let neobdrželi dvě ocenění v soutěži Vesnice roku (byli jsme přihlášeni jen dvakrát), kde se mimo jiné hodnotí i vzhled obce. Já osobně se fyzické práce nebojím a i letos pokud bylo nutné, tak jsme s manželkou dobrovolně před touto soutěží vzali sekačky a pomohli chlapům s údržbou aleje a hřbitova, před započetím oprav komunikací jsem s hasiči odčerpával vodu ze zatopených výkopů, aby mohly být zhotoveny přípojky a realizovalo se asfaltování. Denně se po návratu z „práce“ převlékám do montérek a pracuji u dobytka a dělám to rád, ale můj přínos obci je někde jinde. Ne, mojí přítomností při sekání trávy…. Ing. Roman Kohout, starosta ZMĚNA ÚŘEDNÍCH HODIN NA OÚ DRUZTOVÁ Z důvodu stále narůstající administrativní činnosti dochází od 1. 10. 2016 ke změně úředních hodin pro veřejnost na Obecním úřadu v Druztové. Úřední hodiny OÚ Druztová od 1. 10. 2016: Pondělí 8.00 – 14.30 Úterý 8.00 – 12.00 17.00 – 20.00 Středa 8.00 – 14.30 Ve čtvrtek a v pátek je možno v naléhavých případech, které nesnesou odklad, nás kontaktovat telefonicky na č. 377 824 282 a popř. domluvit návštěvu OÚ. 28
VÝROČÍ OBČANŮ V posledním čtvrtletí roku 2016 již někteří jubilanti oslavili svá významná životní výročí a na některé oslava teprve čeká. Jsou to tito naši spoluobčané: ŘÍJEN: Kreml Václav Baier Robert Pešek Václav Navrkalová Jaroslava
3. 10. 1951 3. 10. 1966 16. 10. 1951 27. 10. 1951
65 let 50 let 65 let 65 let
LISTOPAD: Rosůlková Jana Tarantíková Miloslava Ciprová Miloslava
14. 11. 1946 18. 11. 1951 23. 11. 1941
70 let 65 let 75 let
PROSINEC: Šmídl Jaroslav Růžková Helena Míšková Jana Boudová Anna
2. 4. 5. 8.
12. 1951 12. 1941 12. 1946 12. 1923
65 let 75 let 70 let 93 let
Obecní úřad Druztová přeje všem našim jubilantům ještě mnoho roků prožitých ve zdraví, klidu a spokojenosti mezi svými nejbližšími
29
NEJMLADŠÍ OBČÁNCI Od posledního vydání našeho občasníku se v naší obci narodili čtyři noví občánci: Nováková Nikol
narozena
16. 6. 2016
Nekola Vítek
narozen
13. 7. 2016
Bukovjanová Eliška
narozena
26. 7. 2016
Pittermannová Natálie narozena
27. 9. 2016
Přejeme jim touto cestou, aby je v životě provázela radost, štěstí a aby vyrůstali ve zdraví v klidném a láskyplném rodinném prostředí k radosti svých rodičů i nás ostatních.
DODERKY Splatnost stočného za III. čtvrtletí 2016 je do 15. 10. 2016. Sběrné místo za fotbalovým hřištěm je i nadále otevřeno v sobotu od 10 do 11 hodin. Od 1. 10. 2016 probíhá pravidelné moštování ovoce každou sobotu až do odvolání (dle zájmu občanů) a to od 8.00 – 10.00 hodin. Případná změna bude včas oznámena.
30
Olda Rosůlek 31
Husova pálka 2016
____________________________________ VĚŽKA – Obecní občasník při Obecním úřadě Druztová Povoleno Ministerstvem kultury České republiky, registrační číslo MK ČR E 12285. Odpovědná redaktorka Marta Mašková, redaktor Ing. Jiří Folk, grafická úprava textu Soňa Mašková. Za obsah článků ručí autoři. Redakce si vyhrazuje právo na drobné stylistické úpravy.
ŘÍJEN 2016 Náklad 280 kusů
–
103. číslo
32
-
zdarma
