CS605629
31/05/06
8:56
Page 1
Č. 29
červen 2006
Evropská komise
Rybolov a chov ryb v Evropě Baltské moře Řízení „šité na míru“
Zdroje Plán pro tresku
Technická opatření Zjednodušené právní předpisy
Akvakultura Jeseteři a úspory energie
Publikace Evropské komise I Generální ředitelství pro rybářství a námořní záležitosti I ISSN 1830-1568
CS605629
31/05/06
8:56
Page 2
[ Kalendář Veletrhy a výstavy • IATCC, členská schůze, Busan (Jižní Korea), 26.-30. června 2006 Meziamerická komise pro tuňáky žijící v tropických mořích je regionální rybolovná organizace, která již více než 50 let reguluje zásoby tuňáků ve východním Pacifiku. Během výroční schůze budou na základě doporučení vědeckého výboru stanovena regulační opatření.
> Pro více informací: Tel: +1 858 546 71 00 E-mail:
[email protected] Internetová stránka: http://www.iattc.org
• ACUI 2006, Vilagarcía de Arousa (Španělsko), 5.-7. září 2006 ACUI je významný veletrh, který se koná jednou za rok a je věnovaný sektoru akvakultury. Sjíždějí se zde četní španělští i zahraniční výrobci z oblasti akvakultury, aby představili své produkty. Tento veletrh se konal poprvé v loňském roce, a letos tedy v Galicii proběhne podruhé.
Obsah 2
Kalendář
3
Úvodník
4-11
Téma Baltské moře Řízení „šité na míru“
4
Odpovědi na specifika Baltského moře
5
Regionální konzultační rada Baltské moře
Přednost má dialog 6-7
Tři základní druhy ryb 8-9
• NAFO, výroční schůze, Darthmouth (Kanada), 18.-22. září 2006 Tato regionální organizace, která reguluje rybolov v severozápadním Atlantiku (mezi Grónskem a východním pobřežím Kanady), prošla v minulém roce opravdovou reformou, kdy zmodernizovala své struktury, svůj kontrolní systém a svůj přístup k regulaci. Během této výroční schůze budou stanovena rybolovná práva.
> Pro více informací: Tel: + 1 902 468 55 90 E-mail:
[email protected] Internetová stránka: http://www.nafo.ca
Technická opatření
Zjednodušené právní předpisy 10-11
V terénu
Finský kaviár
> Pro více informací: Tel: + 34 981 58 75 38 E-mail:
[email protected] Internetová stránka: http://www.acui2006.com
Zdroje
12
Ve zkratce
Názory čtenářů Své připomínky či podněty zasílejte na adresu: European Commission – Directorate-General for Fisheries and Maritime Affairs – Communication and Information Unit – Rue de la Loi/Wetstraat 200 – B-1049 Brussels či faxem na (+ 32) 2 299 30 40, s poznámkou Rybolov a chov ryb v Evropě. E-mail:
[email protected]
Rybolov a chov ryb v Evropě je časopis vydávaný generálním ředitelstvím pro rybářství a námořní záležitosti při Evropské komisi. Je distribuován zdarma na základě pouhé objednávky (viz. objednací kupón na str. 12). Rybolov a chov ryb v Evropě vychází pětkrát do roka a je přístupný také na internetových stránkách GŘ pro rybářství a námořní záležitosti. (http://www.europa.eu.int/comm/fisheries/policy_en.htm). Odpovědný vydavatel: Evropská komise, Generální ředitelství pro rybářství a námořní záležitosti, generální ředitel. Výhrada odpovědnosti: generální ředitelství pro rybářství a námořní záležitosti je zodpovědné za všeobecnou realizaci tohoto časopisu. Žádná prohlášení uvedená v této publikaci neodrážejí názory GŘ Rybářství. Komise se nezaručuje za přesnost údajů uvedených v této publikaci. Komise ani jakákoliv osoba jednající jejím jménem nenese jakoukoliv odpovědnost za způsob, jakým je tento časopis použit. © Evropská společenství, 2006. Reprodukce povolena za podmínky uvedení zdroje. Fotografie na obálce: © Lionel Flageul Tisk: Mostra – Printed in Belgium – Tištěno na recyklovaném papíru.
31/05/06
8:56
Page 3
Aktuality z Baltského moře Baltské moře má významné místo v našich společných dějinách. Od jeho břehů vypluly lodě k velkým nájezdům i dobyvatelským plavbám Vikingů a na jeho březích vznikl vlivný svaz hanzovních měst, první velmoc založená na obchodní výměně, jejíž vliv se rozšířil na celou Evropu. Baltské moře bylo rovněž jednou z „hranic“ zděděných po poválečném rozdělení Evropy a je dnes jediným evropským regionem, kde má Evropská unie více než 1 000 km dlouhou společnou hranici s Ruskem.
Úvodník
CS605629
I když je hospodářská aktivita v oblasti Baltského moře silně orientována na průmysl a obchod, neznamená to, že by zde rybolov měl jen zanedbatelný význam. A podobně jako v řadě ostatních oblastech rybolovu je zachování zdrojů jednou z hlavních starostí. Určitá specifika Baltského moře přitom činí situaci velmi delikátní. Jako každé uzavřené moře má i Balt velmi křehký ekosystém. Vzhledem k tomu, že průlivy spojující Baltské moře se Severním mořem jsou velmi úzké, je potřeba 6 až 30 let (podle různých zdrojů) k tomu, aby byla zajištěna kompletní výměna vody Baltského moře. Ze stejného důvodu také různé živočišné druhy komunikují velmi málo s ostatními moři. Protože se jedná o moře s nízkou slaností, zamrzá u svých severních břehů na několik měsíců v roce a v některých jeho místech se vyskytují sladkovodní druhy živočichů. Důsledkem těchto velmi zvláštních podmínek je, že v Baltském moři žije necelá stovka živočišných druhů. Dále je třeba uvést, že znečištění, které je do moře přinášeno řekami, v Baltu zůstává a z důvodu pomalé cirkulace vod je potřeba více času k jeho evakuaci. Tato skutečnost má za následek, že v Baltu je míra znečištění vyšší než v ostatních evropských mořích. Je tedy potřeba chránit toto moře a živočišné druhy, které v něm žijí, opatřeními, která budou brát v úvahu specifika Baltu. Regulace rybolovu byla dříve v kompetenci přilehlých států, které působí prostřednictvím regionální rybolovné 1 organizace IBSFC( ). Tato organizace se stala zastaralou vzhledem k tomu, že po rozšíření Evropské unie existují pouze dva smluvní subjekty: Rusko a Evropská unie. Z toho důvodu Evropská unie upravuje nyní přímo rybolovné činnosti svých členských států.
Aby byla zabezpečena tato strategie ochrany zdrojů a mořského životního prostředí, je důležité, aby do ní byly zapojeny smluvní subjekty. V tomto ohledu bude mít klíčovou roli RAC (Regional Advisory Councils – Regionální konzultační rady) Baltského moře. Připomeňme, že RAC jsou regionální poradní sbory, jejichž úkolem je podněcovat dialog mezi jednotlivými subjekty, které mají vztah k odvětví rybolovu. Na mezinárodním poli je rovněž nezbytná spolupráce mezi Evropskou unií a Ruskem a EU bude pokračovat v jednáních s cílem uzavřít dvoustrannou smlouvu o rybolovu s touto zemí. Baltské moře, evropské moře s velmi specifickými rysy, čelí mnoha výzvám. Budoucnost rybolovu v této oblasti závisí na řešeních, která budou schopny najít všechny smluvní subjekty.
Redakce (1) International Baltic Sea Fishery Commission – Mezinárodní komise pro rybolov v Baltském moři.
I červen 2006 I Rybolov a chov ryb v Evropě
Za těchto podmínek přijala Evropská unie řadu opatření, která mají za cíl přísné řízení zdrojů v Baltském moři. Mezi těmito opatřeními jmenujme zvláště stanovení rybolovných práv v roce 2006 a technická opatření, která byla dříve předmětem specifické regulace. V brzké době má být představen dlouhodobý plán na ochranu populací tresky.
Č. 29
ě.
3
CS605629
31/05/06
8:56
Page 4
© Lionel Flageul
Odpovědi na specifika Baltského moře Příbřežní rybolov v Baltském moři je významný: 70 % flotily je tvořeno loděmi, které mají méně než 10 metrů.
1 25 000 rybářů, 6 000 lodí, 735 000 tun úlovků( ). Toto jsou tři klíčové údaje o rybolovu v Baltském moři, který byl v poslední době častým předmětem zpravodajství: rozšíření Evropské unie, vytvoření regionální konzultační rady, přijetí specifického nařízení o rybolovných právech v roce 2006, zavedení technických nařízení „šitých na míru“ dle místních podmínek... Na následujících stránkách probereme tato pokroková opatření, která přispívají k posílení stálosti rybolovu v tomto moři. Začněme jeho historií a zvláštnostmi.
Od rozšíření EU v květnu 2004 se Baltské moře téměř stalo vnitřním mořem Evropské unie. Největší část pobřeží připadá nyní na její členské státy. Jedinou výjimkou je Rusko, které má přístup k tomuto moři v zakončení Finského zálivu a v Kaliningradské enklávě.
Č. 29
I červen 2006 I Rybolov a chov ryb v Evropě
Pokud jde o regulaci rybolovu, přineslo rozšíření EU důležitou změnu.
4
Od roku 1974 byly otázky týkající se rybolovu vně teritoriálních vod pobřežních států řízeny Mezinárodní komisí pro rybolov v Baltském moři (IBSFC), regionální rybolovnou organizací, která sdružovala Evropskou unii a pobřežní státy. Tato organizace doporučovala určitá opatření k regulaci sdílených zásob, jako byly roční celkové přípustné úlovky, akční plán pro lososy (1997), strategie pro řízení zásob tresky (1999) a šprota (2000). Tyto činnosti jsou nyní organizovány dvoustranně mezi Evropskou unií a Ruskem, což umožňuje EU přímo regulovat rybolov svých členských států, jak to činí například v Severním moři. Z toho důvodu ukončila svou účast v IBSFC, jejíž činnost byla ukončena k 31. prosinci 2005. K lepšímu pochopení následujících textů je třeba připomenout dvě hlavní zvláštnosti Baltského moře.
Nízká slanost První zvláštností je jeho nízká slanost. Baltské moře je uzavřené moře, které komunikuje s ostatními moři pouze průlivy, jež oddělují Dánsko od Švédska. Navíc se do něj dostává více sladké vody z četných povodí řek podél jeho břehů než slané vody ze Severního moře. Slanost vody postupně klesá s tím, jak se vzdalujeme od Dánska. Důsledkem této skutečnosti je, že ze stovky druhů ryb žijících v Baltském moři je asi třicet sladkovodních druhů, žijících podél pobřeží, někdy i ve volném moři. Na některých místech mohou rybáři nalézt ve svých sítích zároveň sledě a okouny (1) Údaje z roku 2004. (2) Viz Evropský rybolov, č.11, březen 2002, s. 4-7.
říční, jazyky obecné a pstruhy... Existují hranice slanosti, pod kterými nenalezneme některé druhy mořských ryb. To je například případ tresky, kterou nalezneme nejseverněji na úrovni finských ostrovů. Oproti tomu sledi a šproty jsou rozšířeni v celém Baltském moři. Tento důležitý přísun sladké vody má také další důsledky. Nejsevernější pobřeží zamrzá na několik měsíců v roce a krutý zimní mráz může silně ovlivnit meziroční změny stavů zásob některých ryb, například šprota. Z ekologického pohledu vytváří znečištění přinášené řekami problém eutrofizace (zvyšování výskytu řas) a obsahu dioxinu, který 2 je vyšší než v ostatních evropských mořích( ), přičemž tato tendence se momentálně stabilizuje.
Nízká hloubka Další charakteristikou Baltského moře je konfigurace dna. Hloubka je obecně malá, ale existují zde i hlubší pánve, na jejichž dně mohou mořské druhy nalézt dostatek slané vody (která je těžší než sladká voda), aby se mohly rozmnožovat a klást vajíčka. Tyto oblasti jsou tedy obzvláště bohaté na zdroje ryb a jsou vyhledávanými zónami rybolovu, zvláště tresky. To je případ mořských příkopů u ostrovů Bornholm a Gotland a města Gdaňsk. V tomto úzkém moři, kde je zóna volného moře značně redukována, je příbřežní rybolov relativně důležitý. 70 % rybářské flotily je tvořeno loděmi s méně než 10 metry délky. Díky příbřežnímu rybolovu je lovena široká škála ryb, a to s různými typy lovných zařízení: vězencem, vlascem, tenatovou sítí, dánským nevodem a, v některých místech, vlečnými sítěmi pro lov na dně. Rybolov na volném moři je prováděn na větších lodích a soustředí se na tři druhy ryb: šprot a sleď, kteří jsou loveni do pelagických vlečných sítí, a treska, na kterou jsou nejčastěji používány vlečné sítě pro lov na dně, ale také tenatové sítě pro lov na dně. Všechny tyto zvláštnosti činí z Baltu moře s křehkou rovnováhou pro rybolov, jehož zásoby ryb musejí být přísně řízeny, aby byl zajištěn zodpovědný a stálý rybolov. Evropská unie zavedla nástroje k dosažení těchto cílů. Tyto nástroje budou popsány na následujících stranách.
CS605629
31/05/06
8:56
Page 5
Regionální konzultační rada Baltské moře
Přednost má dialog
Reine Johansson je prezidentem nové Regionální konzultační rady Baltské moře: „Musíme v první řadě dávat přednost dialogu mezi našimi členy.“
Ustavující schůze Regionální konzultační rady Baltského moře se konala 15. března 2006 v dánské Kodani. Jedná se o čtvrtou regionální konzultační radu a sdružuje všechny subjekty rybolovu ze zemí na baltském pobřeží. Reine Johansson, prezident této rady, který je členem švédské rybářské federace, připomíná cíle a priority nového výboru.
druhy, které máme.“ Omezení rybolovných práv pro tresku a šprota, jakož i dlouhodobý plán regulace lovu tresky tedy bude v centru pozornosti RAC, „neboť konkurence mezi baltskými rybáři bude stále tvrdší, zvláště v kontextu internacionalizace trhu.“
Nové členské státy regionálních konzultačních rad (RAC – z anglického Regional Advisory Councils) je jednou ze základních částí reformy společné politiky rybolovu. Jedná se o orgány, které v určité rybolovné oblasti nebo pro některá loviště ryb sdružují profesionály z odvětví rybolovu a různé zájmové skupiny, kterých se dotýká společná politika rybolovu: ekologická sdružení a sdružení pro ochranu spotřebitelů, zástupce organizací sportovního a rekreačního rybolovu, ženská sdružení pro rybolov atd. Jako odborníci se zúčastňují také vědci. Cílem RAC je, na jedné straně, podnítit dialog mezi těmito subjekty a, na straně druhé, umožnit jim účastnit se na vytváření společné politiky rybolovu tím, že vyjadřují své názory na otázky, které se týkají zóny jejich činnosti nebo jejich loviště ryb. Evropská unie naplánovala vytvoření sedmi RAC. RAC Baltské moře je čtvrtá v pořadí, následuje po RAC Severní moře, RAC Severozápadní vody a RAC Zásoby pelagických ryb. Četná předběžná jednání před založením této RAC byla vedena Sdružením rybářů Baltisého moře. Sekretariát sídlí v Kodani.
Další zvláštnost RAC Baltské moře: Velká část delegátů pochází z nových členských států. „Je třeba věnovat zvláštní pozornost novým členským státům, respektovat jejich očekávání a naslouchat jim, protože se od nich také můžeme mnohému naučit,“ zdůrazňuje Reine Johansson. „Nejsme již sami. Baltské země a Polsko přinesou RAC přidanou hodnotu a přispějí k našemu úspěchu.“ V tomto kontextu pokládá Reine Johansson za prioritní vytvoření reálného dialogu mezi jednotlivými členy RAC, „zvláště mezi profesionály a nevládními organizacemi,“ upřesňuje. „To je první věc, kterou je třeba udělat, a to ještě dříve, než začneme organizovat práci.“ Při zahájení své činnosti stanovila RAC Baltského moře tři pracovní skupiny, zabývající se pelagickými druhy (druhy žijícími ve volném moři), druhy žijícími u dna a lososovitými rybami, přičemž se tento stav může dále vyvíjet podle toho, jaké nové směry činnosti vyplynou z rozhovorů mezi členy.
Regulace a životní prostředí Reine Johansson úvodem zdůrazňuje zvláštnosti oblasti činnosti této RAC: Baltské moře je totiž z několika důvodů specifické. Za prvé je zde rybolov v zásadě soustředěn na tři druhy ryb: tresku, sledě a šproty, což je málo ve srovnání s dvaceti či třiceti druhy, které jsou loveny v Severním moři či v Atlantickém oceánu. Za druhé je Baltské moře „uzavřeným“ mořem; jeho vodám trvá šest let, než se kompletně vymění, a je tedy extrémně citlivé ke všem formám mořského znečištění. Prezident si tedy přeje, aby řízení zásob a ochrana mořského prostředí byly dvěma hlavními úkoly RAC Baltské moře. „Musíme pečovat o kvalitu vody tohoto moře, to je klíčové téma,“ říká a pokračuje: „V Baltském moři je příliš málo druhů ryb. Jedinou možností je tedy starat se co nejlépe o ony tři
Praktické informace Prezident: Reine Johansson Generální tajemník: Tobias Kern-Jespersen (Sdružení rybářů Baltského moře) H.C. Andersens Boulevard 37, 3 DK-1553 København Tel: +45 33 36 60 34 E-mail:
[email protected]
I červen 2006 I Rybolov a chov ryb v Evropě
Vytvoření
Č. 29
o
5
CS605629
31/05/06
8:56
Page 6
Zdroje
© Nordic Photos
Tři základní druhy ryb
Č. 29
I červen 2006 I Rybolov a chov ryb v Evropě
Rybolov v Baltském moři se soustřeďuje na tři druhy mořských ryb: šprota, sledě a tresku. Treska je momentálně v situaci nadměrného rybolovu, což zneklidňuje vědce. V tomto roce bude zaveden plán obnovy populace, aby byla situace opět vyvážená. Evropská unie věnuje nicméně pozornost i vývoji zásob ostatních lovených ryb, jako jsou sleď, šprot, platýsovité ryby a losos.
6
V roce 2004 představovaly úlovky šprotů, sleďů a tresek 90 % celkových úlovků lodí Evropské unie na Baltu, a to 70 000 tun tresky, 226 000 tun sledě a 363 000 tun šprota z celkového úlovku ve výši 735 000 tun. Zbývajících 10 % je tvořeno z velké části platýsovitými rybami, mezi nimiž zaujímá první místo platýs bradavičnatý s 16 000 tunami v roce 2004, což představuje 80 % úlovku platýsovitých ryb. Lov tresky překročil bezpečné hranice Treska je hlavní obětí nadměrného rybolovu. Tento problém se objevil koncem 80. let prudkým poklesem úlovků. Úlovky se snížily z 440 000 tun v roce 1984 na 70 000 tun v roce 1994. V roce 1999 přijala regionální rybolovná organizace IBSFC na základě popudu Evropské unie dlouhodobou strategii řízení zásob tresky v Baltském moři, aby bylo zamezeno degradaci populací tresky. Bylo přijato několik opatření: snížení TAC (ročních celkových přípustných úlovků), zvýšení minimální velikosti vykládky, zákaz přístupu do zón reprodukce ryb, rozšíření ok u některých druhů lovného zařízení, omezení doplňkových úlovků tresky u lovu na volném moři, povinnost vybavit vlečné sítě únikovým oknem atd.
Obě zásoby tresek v Baltském moři jsou dnes loveny nadměrně. Komise zavede dlouhodobý plán k ochraně tohoto významného zdroje.
Po rozšíření v roce 2004 navázala Evropská unie, která nyní představuje všechny pobřežní státy Baltského moře s výjimkou Ruska, na tuto strategii a zpřesnila některá její opatření. Populace tresky je tak nyní dělena do dvou částí, přičemž jedna se vyskytuje na západ od ostrova Bornholm a druhá na východ od tohoto ostrova, přičemž zásoba na východ od Bornholmu působí větší starosti. Dále byla zobecněna doba letního hájení. Komise ohlásila zavedení několikaletého plánu k znovuobnovení obou populací a dosažení stálé využitelné úrovně během tohoto roku. (viz text v rámečku).
Vedlejší úlovky sledě Rybolov pro rybí moučku má, pokud jde o tonáž, v Baltském moři bezesporu největší význam. Lodě s pelagickými vlečnými sítěmi loví velká množství šprotů, kteří jsou určeni zejména na výrobu rybí moučky a rybího oleje. Zásoby šprotů v Baltském moři se přitom udržují v dobrém stavu, zvláště z důvodu snížení populace tresky, která je jejich přirozeným nepřítelem. Oproti tomu vedlejší úlovky sledě při lovu šprotů na volném moři zneklidňují vědce. Vzhledem k tomu, že rybolov pro rybí moučku netřídí své úlovky, zavedla Evropská unie v roce 2005
CS605629
31/05/06
8:56
Page 7
program statistického vzorkování, aby bylo možné zhodnotit složení úlovků z tohoto rybolovu a zjistit jeho skutečný účinek na zásoby sleďů. S obavami je sledována zejména jedna z pěti populací Baltského moře: populace centrální oblasti, mezi populacemi nejdůležitější, která vykazuje dosti nízké úrovně biomasy. Ve své zprávě z října 2005 definuje Mezinárodní výbor pro výzkum moře (CIEM) tuto zásobu jako „rizikovou“, z důvodů značných vedlejších úlovků při rybolovu pro rybí moučku. Z tohoto důvodu se Evropská unie rozhodla lehce omezit rybolovná práva pro tuto populaci a snížit o 15 % roční celkový přípustný úlovek baltského šprota. Toto opatření bylo kompenzováno zvýšením celkového přípustného odlovu na jiných populacích sledě, které se udržují v dobrém stavu a plně umožňují rybolovnou činnost. To vysvětluje skutečnost, že baltští rybáři mohou v roce 2006 ulovit celkově o 12 % (31 000 tun) sleďů více než v roce 2005.
životního prostředí a zvyšováním počtu přehrad, které jí bránily dostat se k trdlištím. Regulační opatření zavedená IBSFC a celkové zlepšení kvality vnitrozemských vod dávají reálnou naději na obnovu populace lososa. Podle CIEM je nyní polovina úlovků příbřežního rybolovu tvořena lososy, kteří se narodili ve volné přírodě, a nikoliv v umělých chovech. EU a státy na březích Baltu organizují v rámci IBFSC již mnoho let akce k ochraně zdrojů a, s výjimkou alarmující situace u tresky, nejeví populace ryb v Baltském moři známky nadměrného rybolovu. Tyto akce budou prodlouženy a ještě vylepšeny opatřeními přijatými v budoucnu v rámci EU, protože v moři s křehkou stabilitou životního prostředí je ostražitost podmínkou k zachování rovnováhy nutné k udržení rybolovné činnosti.
Baltský losos vykazuje podle CIEM povzbuzující známky obnovy zásob. Tato stěhovavá ryba, která žije jak v moři, tak i ve sladké vodě, byla v minulosti silně postižena zhoršením
Sleď je spolu s treskou a šproty jedním ze základních druhů ryb lovených v Baltském moři.
Řízení populací tresky v Baltském moři
Plán vstoupí v platnost v roce 2007. V jeho rámci již byla vypracována opatření k řízení zásob pro rok 2006, která byla přijata Radou v prosinci 2005. Kromě ročních celkových přípustných úlovků (TAC) a ročních kvót plán stanoví: postup pro stanovení TAC a ročních kvót odpovídajících snížení úmrtnosti dané rybolovem za jeden rok o 10 %; zákaz letního rybolovu vlečnou sítí, nevodem, tenatovou sítí a trojstěnnou sítí s oky o rozměrech 90 mm a více během dvouměsíčního období v západním Baltu (od 15. března do 14. května) a během tříměsíčního období ve východním Baltu (od 15. června do 14. září); určitý počet doplňkových období uzavření rybolovu pro rybářské lodě vybavené výše uvedenými prostředky, přičemž tato období budou určována členskými státy. Tato uzavření budou stanovena takovým způsobem, aby odpovídala snížení úmrtnosti dané rybolovem za jeden rok o 10 %, což pro tento rok konkrétně znamená zákaz rybolovu po dobu 30 dnů navíc mimo období hájení pro západní Balt a 27 dnů pro východní Balt; tři zóny, odpovídající hlubinným příkopům u ostrovů Bornholm a Gotland a u Gdaňsku, kde je lov zakázán od 1. května do 31. října; specifická kontrolní opatření pro tresku: povolení k rybolovu pro lodě delší než 8 metrů, podmínky pro předběžné oznamování a povinnost pro lodě mající určité množství tresky na palubě vyložit tyto ryby pouze ve stanovených přístavech. Víceletý plán stanoví cílovou úmrtnost danou rybolovem. Pokud jí nebude dosaženo během jednoho roku, budou období hájení prodloužena a roční celkové přípustné odlovy a kvóty budou stanoveny na základě dalšího 10 % omezení úmrtnosti dané rybolovem v následujícím roce.
I červen 2006 I Rybolov a chov ryb v Evropě
Východní i západní populace tresky v Baltském moři trpí nadměrným rybolovem: východní populace již dokonce překročila bezpečné biologické limity. V průběhu roku 2006 předloží Evropská komise návrh víceletého plánu na ochranu tresky v Baltském moři. Cílem tohoto plánu je obnovit populace tresky a snížit postupně úmrtnost danou rybolovem, aby zásoby tresky mohly být dlouhodobě využívány za udržitelných hospodářských, enviromentálních a sociálních podmínek.
Č. 29
moři ise aně oje.
Stav zásob platýsovitých ryb je poměrně málo znám a měl by být předmětem vědeckého výzkumu. Pouze platýs má stanoven roční celkový přípustný úlovek (TAC) v Baltském moři. Vzrůstající úspěch platýsovitých ryb – zvláště platýse bradavičnatého, jehož úlovky od roku 2004 silně vzrostly – přivedl Evropskou unii k zavedení opatření pro vlastní regulaci těchto zásob. Komise se zavázala navrhnout v tomto roce celkové přípustné úlovky platýse bradavičnatého a pakambaly. Než se tak stane, bylo na rok 2006 rozhodnuto o období hájení východní části Baltského moře u těchto dvou druhů: a to od 15. února do 15. května u platýse bradavičnatého (do 30. května ve Finském zálivu) a v červnu a v červenci u pakambaly.
© Naturbild
© Nordic Photos
Platýs bradavičnatý, pakambala a losos
7
CS605629
31/05/06
8:56
Page 8
Technická opatření
Zjednodušené právní předpisy Aby byli chráněni nedospělí jedinci, nařízení určuje minimální vykládkové velikosti pro několik druhů, mezi nimiž je i treska. Tyto velikosti se mohou lišit podle zóny rybolovu.
Toto zjednodušení přichází v době, kdy Komise určila akční 2 plán( ), který má za cíl racionalizovat a zlepšit právní předpisy o rybolovu. V tomto ohledu zahajuje Baltské moře obecnější postup, kterého budou využívat ostatní moře Evropské unie v blízké budoucnosti.
© Lionel Flageul
Starost o zjednodušení nalezneme také ve znění nařízení. Opatření jsou popsána přesně a podrobně, aby nebyla zavdána příčina k jakýmkoli nejednoznačnostem. Rybáři tak mohou opatření jednoduše uplatňovat a inspektoři pro rybolov toto uplatnění jednoduše kontrolovat. V moři, kde je ostražitost podmínkou k zachování obchodních zásob ryb, je přísné používání technických opatření nutné k udržitelné rybolovné činnosti.
Od 1. ledna 2006 jsou veškerá technická opatření týkající se lovných zařízení, vedlejších úlovků, minimální vykládkové velikosti, zón a období hájení v Baltském moři sdružena do jediného právního textu. Kromě snadnosti přístupu je znění opatření jasnější a preciznější a je tak umožněno je jednodušeji uplatňovat a kontrolovat. Díky tomuto novému přístupu hodlá Evropská unie vylepšit pracovní podmínky rybářů a vnitrostátních úřadů v tomto odvětví a napomáhat účinnému a transparentnímu provádění společné politiky rybolovu.
Toto nové nařízení ( ) je výsledkem vůle k zjednodušení.
Č. 29
I červen 2006 I Rybolov a chov ryb v Evropě
1
8
Zvláštní situace Baltského moře způsobila, že právní předpisy, které se zde uplatňovaly, byly poměrně rozptýlené a komplexní. Před rokem 2006 bylo třeba různá technická nařízení hledat v širokém souboru evropských nařízení a doporučení IBSFC, regionální rybolovné organizace, která v současnosti ukončila činnost.
Opatření ukládaná tímto nařízením přispívají zejména k dobrému řízení rybných zdrojů, jak to žádá reforma společné politiky rybolovu z roku 2002. Přispívají k tomu, aby byl v Baltském moři zaveden cílený a selektivní rybolov, který zamezuje vedlejší a náhodné úlovky a úmrtnost nedospělých jedinců.
Velikost ok Opatření týkající se velikosti ok mají za cíl snížit úlovky nedospělých jedinců. Cílem je nechat více mladých jedinců dosáhnout věku pohlavní dospělosti, protože obnova zásob spočívá na reprodukci mladých jedinců. Proto je třeba, aby oka sítí mohla zachytit dospělé jedince a zároveň byla dostatečně široká, aby umožnila uniknout mladým jedincům. Sítě musejí mít minimální velikost ok podle cíleného druhu ryby. Například treska může být lovena vlečnými sítěmi s velikostí ok rovnou či vyšší než 105 mm a vybavenými vysoce selektivními prostředky (Bacoma nebo T 90). U některých druhů je minimální velikost ok různá podle zóny rybolovu (viz text v rámečku). Nařízení stanoví rovněž další, vysoce technická opatření, aby byla zajištěna dobrá selektivnost vlečných sítí.
Vedlejší úlovky Evropská komise tedy navrhla shromáždit tyto různé prvky do jediného nařízení, které shrnuje všechna technická opatření používaná pro baltský rybolov, opatření týkající se lovných zařízení, lovených druhů ryb, vedlejších úlovků, minimálních velikost vykládky a geografických a sezónních omezení.
(1) Nařízení ES (2005) 2187. (2) Viz Rybolov a chov ryb v Evropě, č.28, březen 2006, s. 11.
Normy týkající se velikosti ok jsou doprovázeny opatřeními týkajícími se vedlejších úlovků. Jedná se o to, aby bylo omezeno obcházení právních předpisů tím způsobem, že například lososi budou loveni s lovným zařízením určeným pro lov tresky a lososi budou následně prohlášeni za vedlejší úlovky. Tyto vedlejší úlovky jsou tedy velmi přísně omezeny.
31/05/06
8:56
Page 9
© Lionel Flageul
CS605629
Nevody s velikostí ok rovnou či větší než 105 mm, používané na lov tresky a platýsovitých ryb, musí být vybaveny vysoce selektivními zařízeními, jako je okno Bacoma či T 90, která umožňují únik jedinců malých rozměrů.
Pro každou kategorii velikosti ok musí povolené druhy ryb představovat minimálně 90 % produktů rybolovu uchovaných na palubě. Přebytky musí být ihned navráceny do moře. Podívejme se na příklad lovu sledě nevodem u břehů Polska, s velikostí ok 35 mm. Jedná se o kategorii velikosti ok, která umožňuje lovit pouze smačka písečného, šproty a sledě. Tyto tři druhy musejí představovat alespoň 90 % úlovku. Pokud rybář uloví další druhy, například platýsovité ryby (představme si, že pokračoval v lovu na mělčině), jejich celková váha nesmí překročit 10 % úlovku. Pokud je mezi ostatními druhy treska, musí rybář vzít v úvahu zvláštní ustanovení týkající se tohoto druhu, který nesmí představovat více než 3 % úlovku. Upřesnění: uvedené se týká pouze druhů ryb vyjmenovaných v nařízení. Úlovky, například, sladkovodních ryb nejsou omezeny a nejsou zahrnuty do výpočtů poměru úlovku.
Struktura a použití lovných zařízení Aby nedocházelo k technickým úpravám, které mají za cíl snížit selektivitu aktivních lovných zařízení (vlečných sítí a dánských nevodů), určuje nařízení přesně, jak musejí být tato zařízení strukturována, jakož i doplňky, které k nim mohou být přidány – pro zájemce o podrobnější informace jsou tato opatření detailně popsána na internetových stránkách Generální ředitelství pro rybolov a námořni záležitosti Evropské komise: http://ec.europa.eu/fisheries.
Minimální velikost vykládky Aby byla zabezpečena ochrana nedospělých jedinců, upravují právní předpisy také minimální hranici vykládky. Každá ryba, která je menší než stanoví norma pro daný druh, musí být vrácena do moře ihned po svém vylovení. Velikosti se mohou lišit podle zóny rybolovu (viz text v rámečku).
Období a zóny hájení Aby byla posílena ochrana zdrojů, zavedla Evropská unie geografické zóny a dočasná období hájení u lovu tresky, platýse bradavičnatého a pakambaly. Tato hájení nejsou definována v nařízení nebo v technických opatřeních, ale v rámci výročních jednání o rybolovných právech (viz text v rámečku s. 7). Lov některých ryb musí navíc zachovávat období hájení: lov lososů a mořského pstruha během léta (kromě lovu pomocí vězence) a lov úhoře v průběhu celého roku (kromě lovu pomocí pasivních lovných zařízení). Nařízení obsahuje také zvláštní opatření týkající se Rižského zálivu, struktury některých lovných zařízení a lovu pro rybí moučku. Všechna tato opatření mají za cíl ustavit v Baltském moři udržitelný rybolov, který zajistí trvalost zdrojů.
Pokud jde o pasivní lovná zařízení, tj. tenatové sítě na chytání ryb za žábry, tenatové sítě, unášené tenatové sítě a třístěnné tenatové sítě, nařízení má za cíl zejména omezit jejich použití. S použitím těchto zařízení se pojí dva problémy: významná intenzita rybolovu, kterou vyvolávají, a jejich náhodné úlovky, zejména sviňuch.
Subregionální rozdíly Z těchto důvodů limituje Evropská unie jejich délku na 9 km u malých lodí a 21 km u lodí velkých. Je rovněž omezena doba jejich ponoření na 48 hodin, s výjimkou případů, kdy je místo ponoření pokryto ledem. Problém náhodných úlovků je nyní předmětem vědecké studie vykonávané ve všech evropských vodách, jejíž závěry jsou očekávány koncem roku 2007. Ale již nyní Evropská unie v rámci preventivních opatření zakázala používání unášených tenatových sítí na chytání ryb za žábry v Baltském 3 moři od roku 2008( ), aby byly chráněny extrémně ohrožené populace sviňuch.
(3) Viz Evropský rybolov, č.20, prosinec 2003, s. 6-10.
I když je Baltské moře zeměpisně koherentním celkem, zásoby se výrazně mění mezi Belty a Botnickým zálivem. Z geografických důvodů (zimní zamrzání, slanost, teplota) a z důvodů historie řízení zásob, není kvalita zásob identická v různých částech Baltu. Tradiční postupy rybolovu se navíc také odlišují: rybolov stejných druhů ryb není prováděn pomocí stejných lovných zařízení ze stejných typů lodí.
Nařízení vzalo v úvahu všechna tato subregionální kritéria. Pravidla týkající se velikosti ok, vedlejších úlovků či vykládkových velikostí se proto liší podle zóny, kde je rybolov prováděn. Například v Beltech a v Įresundu může rybář lovit platýsovité ryby s nevodem o velikosti ok 90 mm, což je zakázáno ve zbytku Baltského moře, kde nevody musí mít velikost ok alespoň 105 mm a být vybaveny vysoce selektivními zařízeními (Bacoma či T 90).
CS605629
31/05/06
8:56
Page 10
V terénu
© Mostra
Finský kaviár
Všude v Evropě se odvětví akvakultury diverzifikuje, aby zvýšilo svůj tržní podíl. V Karélii, jihovýchodní oblasti Finska, zahájilo před šesti lety město Imatra projekt chovu jeseterů, který je uzpůsoben extrémním klimatickým podmínkám v Baltském moři. Po těžkých začátcích se nyní projekt vyvíjí velmi pozitivně.
Jen málo Evropanů si dokáže představit zimu v Karélii. Nyní, začátkem února, je v noci na teploměru až -30°C. Přístavy na pobřeží Finského zálivu jsou zamrzlé a většina rybářských lodí čeká na jaro v suchých docích. Ve vnitrozemí nelze odlišit pole od jezer pokrytých sněhem a ledem a pouze nejširší řeky si udržují svůj proud. Jedna z nich, Vuoksi, zavlažuje malé průmyslové město Imatra, které leží asi dvacet kilometrů od hranice s Ruskem.
Poté, co jsme prošli různými jednotkami papírenské výroby, obešli kouřící nádrže čističky vody a hromady dřevěných třísek pokrytých sněhem, přicházíme do opuštěné části areálu. Hangár o straně asi 20 metrů se tyčí mezi dvěma opuštěnými cihlovými budovami. Uvnitř se nachází asi deset velkých plastikových nádrží, asi patnáct menších nádrží a labyrint potrubí. Tady se odehrává základ činností nové společnosti Imatran Kala ja Kaviaari – česky Ryby a kaviár z Imatry.
Č. 29
I červen 2006 I Rybolov a chov ryb v Evropě
Dobré finsko-ruské vztahy
10
Všechno začalo v roce 2000. V rámci své družby se sousedícím ruským městem Světogorsk chtěla Imatra zahájit iniciativu, která by symbolizovala dobré vztahy mezi oběma městy. Tak vznikl nápad produkovat kaviár: na počest Rusům, kteří mají zvláště v oblibě tento produkt, a jako připomenutí minulosti, kdy jeseteři stoupali po proudu řeky Vuoksi, která obě města spojuje. Navíc v zemi, kde je milión sportovních rybářů (20 % obyvatel) může znovuosídlení řeky jesetery přinést zajímavé turistické perspektivy. Oddělení životního prostředí města Imatra, které je zodpovědné za regulaci místní vodní zvířeny, dostalo za úkol zkonkretizovat tento projekt. „V té době se jednalo o výstavbě plynové elektrárny v Imatře,“ vysvětluje Ilppo Silakoski, ředitel oddělení. „Přidružili jsme se k projektu s myšlenkou, že bychom mohli odebírat teplo z vod ochlazujících turbíny, abychom ohřívali naše chovné nádrže. Ale z různých důvodů se stavba elektrárny nakonec nekonala. Proto jsme se obrátili na jiný průmyslový podnik, který produkuje velké množství ohřáté vody: papírnu.“
© Mostra
Zima nebrání Imatře žít v rytmu svých průmyslových podniků. Ve městě sídlí dvě důležité továrny: Imatra Steel, kde se vyrábí ocel pro výrobu automobilů, a Imatra Mills, která vyrábí papír a lepenku. Uprostřed tohoto velkého papírenského komplexu skupiny Stora Enso se nachází objekt našeho zájmu: chovná farma jeseterů a candátů. Chovná farma v Imatře se rozhodla pro chov jesetera sibiřského (acipenser baerii), což je druh, který je nejlépe přizpůsoben chovu.
Přenos tepla V severských zemích je energie klíčovým prvkem jakéhokoli akvakulturního projektu. V přírodě mohou ryby bojovat proti mrazu vyhledáváním míst vhodných pro přežití. V nádržích o omezených rozměrech to není možné. Chceme-li zamezit, aby zimní mrazy nezpomalily produktivitu chovu, je potřebné udržovat stálou teplotu vody, což spotřebovává hodně energie. Odebírání tepla produkovaného továrnou představuje významnou ekonomickou výhodu. Přispívá to také k racionálnímu využití energie, což má blahodárný účinek na životní prostředí. V rámci svého programu udržitelného rozvoje se skupina Stora Enso rozhodla zúčastnit se tohoto pilotního projektu a poskytnout pro něj prostory v rámci svého areálu v Imatře. Projekt vyžadoval komplexní infrastrukturu, zvláště pokud jde o vodoinstalaci. Nádrže jsou napájeny vodou z řeky. Ta prochází nejdříve výměníkovou jednotkou, kde je ohřátá na 33°C teplou vodou z papírenského provozu. Bylo tedy potřeba zavést systém přívodu teplé vody z továrny a chladné vody z řeky. V rámci chovné farmy byl zvolen systém opětovné cirkulace, který je šetrnější k životnímu prostředí: znečištěná voda není vypouštěna do přírody, ale čištěna, opět okysličena a z 90 % znovu použita v nádržích. Zbylých 10 % znečištěné vody je odváděno prostřednictvím čistící stanice továrny.
CS605629
31/05/06
8:56
Page 11
© Mostra
Jeseteří samice musí být zazimovány během několika týdnů v neohřívané vodě. Bez tohoto mezidobí není zahájen jejich reprodukční proces.
Jeseter sibiřský Tonni Menna je vedoucí chovné farmy. Byl na pracovním pobytu v Rusku, na břehu Černého moře, aby se naučil technikám chovu jesetera. Ponoří svůj podběrák do nádrže a vytáhne z ní krásnou, alespoň metr dlouhou rybu. „Samička,“ upřesňuje hrdě a zvedá zmítající se rybu. Momentálně je ve fázi zazimování v jediné nevyhřívané nádrži chovné farmy. Samičky musí strávit jeden až dva měsíce v zimních podmínkách, protože jinak není zahájen jejich reprodukční cyklus. Jako jinde v Evropě si i farma v Imatře vybrala druh, který je nejlépe uzpůsobený chovu: jesetera sibiřského (acipenser baerii). Je to rovněž nejdostupnější druh. Současný živý inventář farmy v Imatře je původem z francouzských a italských chovů. Ale jejich přítomnost v tomto hangáru je výsledkem chaotické cesty. „Kromě jesetera jsme se zabývali myšlenkou chovat i jiné druhy ryb, které dnes vymizely, s cílem znovu je zavést do řeky Vuoksi,“ pokračuje Ilppo Silakoski. „Zajímali jsme se tedy i o sumce, který zde byl velmi rozšířen před sto lety, a našli jsme v Německu chovnou farmu, kde jsme si mohli opatřit vzorky ryb obou druhů. Ale neměli jsme štěstí... Následkem stresu, vyvolaného přepravou v nákladním autě trvající dva a půl dne, propukla u sumců nemoc. Chovná farma byla prohlášena za infekční zónu a žádná z ryb nemohla být zavedena do vnějšího prostředí.“ Tato izolace nezabránila mladé chovné farmě pokračovat ve své učednické praxi. O dva roky později se produkce blížila 25 tunám, což potvrzovalo účinnost infrastruktury. Ale zákaz převozu živých ryb zamezoval uskutečnění projektu znovuzavedení ryb do řek a produkci kaviáru, protože nebylo možné odesílat samice s jikrami do produkčního závodu.
Privatizace Nové perspektivy se objevily v roce 2005. Finská skupina zabývající se akvakulturou, Saaristomeren Kala, se začíná zajímat o malou farmu. Skupina produkuje zejména mořské
Na jaře 2005 je provedena kompletní dezinfekce farmy, aby vystoupila ze své izolace. Veškeré ryby jsou zlikvidovány a produkce začíná od nuly. Jeseter se stává hlavním druhem – jsou dovezeny nové ryby z Itálie a Francie. Kromě něj je do nádrží v Imatře zaveden i nový druh: candát obecný, jehož gastronomická pověst a rychlé přírůstky ve vlažné vodě slibují zajímavé obchodní perspektivy. Jeden rok po novém začátku čítá farma po 2 000 kusech od každého druhu. Cílem je dosáhnout koncem roku maximální produkce umožněné kapacitou farmy: 40 tun. V tomto novém kontextu má farma v Imatře plnit funkci sádky. Jejím úkolem je na jedné straně produkovat rybí potěr jesetera a candáta, který je pak přepravován do výkrmen nového vlastníka, a na druhé straně produkovat jikernaté samice jesetera, jejichž kaviár je odebírán a zpracováván ve zpracovatelském závodě skupiny v Uusikaupunki. „Systém, který jsme zavedli, je zvláště dobře adaptován na chladné země,“ vysvětluje Ilppo Silakoski. „Umožňuje významně snížit náklady na energii a ochranu životního prostředí, které by za normálních podmínek byly velmi vysoké.“ Příklad ostatně přinesl své ovoce: nová chovná farma na jesetery, větší než farma v Imatře, se nyní staví ve Varkaus, ve středním Finsku, rovněž v areálu papírny.
I červen 2006 I Rybolov a chov ryb v Evropě
Koncem roku 2001 bylo vše připraveno. Chyběly jen ryby.
pstruhy a prochází obdobím diverzifikace produkce. Přebírá 81 % akcií, město si ponechává menšinový podíl.
Č. 29
Cena této infrastruktury byla 350 000 EUR. Město Imatra využilo veřejnou pomoc ve výši 40 %, částečně financovanou Finančním nástrojem pro orientaci rybolovu (FNOR) Evropské unie.
11
CS605629
31/05/06
8:56
Page 12
> Zlepšení rentability odvětví
> Nelegální rybolov: je třeba působit na jeho hospodářské aspekty
Evropská komise zveřejnila zprávu, která má za cíl přinést řešení ke zlepšení hospodářské situace odvětví, zvláště pokud jde o flotily rybářských lodí. Situace některých z nich je zhoršena špatnou situací četných zásob ryb a následně pak s obtížemi zvládají nepředvídané situace, jako například nedávné prudké zvýšení cen pohonných hmot. Krátkodobě je navrženo urychlení pomocí k záchraně a restrukturalizaci odvětví, které mohou být přidělovány za určitých podmínek. Stanoví také jednorázové pomoci, které mohou za přesných podmínek financovat zařízení umožňující snižovat spotřebu energie (metody rybolovu méně náročné na energii a jiné). Dlouhodobě, ve shodě se zásadami, které inspirovaly reformu společné politiky rybolovu, je cílem dosáhnout výkonného, rentabilního a udržitelného rybolovu, který je založen, mimo jiné, na dlouhodobém řízení zásob ryb, posílené kontrole, aktivnějším přístupu odvětví ke společné politice rybolovu, diverzifikaci hospodářské činnosti spojené s rybolovem, boji s nelegálním rybolovem a vylepšení tržních mechanismů. Máte-li zájem o podrobnější informace, tisková zpráva ze dne 9. března 2006 je k dispozici na internetových stránkách Generálního ředitelství pro rybolov na následující adrese: http://europa.eu.int/comm/fisheries/news_cor ner/press/index_en.htm
Pracovní skupina zabývající se rybolovem na volném moři v rámci OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) odevzdala svou zprávu o nelegálním rybolovu. Tato skupina byla založena v roce 2003 v rámci kulatého stolu OECD o udržitelném rozvoji a měla za úkol najít řešení pro boj s neoprávněným, nedeklarovaným a neřízeným rybolovem na volném moři. Sdružovala zástupce Evropské unie, Spojených států, Kanady, Austrálie a ostatních zainteresovaných zemí. Zpráva detailně analyzuje jev nelegálního rybolovu, jehož rozvoj vážně ohrožuje stav většiny světových zásob ryb. Boj proti pytláctví na volném moři je tedy nutností, vyplývající z přísného řízení rybných zdrojů. Nejpostiženějšími oblastmi rybolovu jsou oblasti na jižní polokouli, kde FAO (Organizace OSN pro výživu a zemědělství) odhaduje, že úlovky pytláckých lodí mohou představovat 30 % legálních úlovků. Kromě toho, že nelegální rybolov představuje nebezpečí pro zdroje ryb, nejsou při něm také dodržovány sociální zákony a bezpečnostní předpisy pro personál na palubě. Zpráva zdůrazňuje ekonomickou motivaci pytláků, pro které je nelegální rybolov zdrojem rychlého obohacení. Boj proti těmto praktikám musí být tedy v první řadě zaměřen na zvýšení nákladů nelegálního rybolovu, tak aby došlo ke snížení zisků. Tento přístup by měl zahrnovat
✃
zvláště zvýšení pravděpodobnosti zadržení pytláků, jednotné zvýšení pokut, větší počet kontrol v přístavech, vývoj systému značení sloužícího ke sledování úlovků, vývoj odvetných obchodních opatření vůči státům, pod jejichž vlajkou se plaví pytlácké lodě atd. Evropská komise přivítala závěry této zprávy, jejíž návrhy budou brány v úvahu v rámci evropských opatření pro boj proti neoprávněnému, nedeklarovanému a nehlášenému rybolovu. Zpráva je k dispozici na internetové stránce OECD: http://www.oecd.org/
Objednací kupón
Tento kupón zašlete na adresu:
European Commission Directorate-General for Fisheries and Maritime Affairs Communication and Information Unit Rue de la Loi/ Wetstraat 200 B-1049 Brussels
Prosím o bezplatné zasílání časopisu Rybolov a chov ryb v Evropě (5 čísel ročně): ES LT
o o
CS HU
Počet výtisků: Příjmení:
E-mail:
[email protected]
Ulice: PSČ: Tel.:
DA MT
o o
DE NL
o o
ET PL
o o
EL PT
EN SK
o o
FR SL
o o
IT FI
o o
LV SV
o o
Jméno:
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Č.p.:
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . .
Obec:
. . . . . .
Poštovní schránka: Země:
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
E-mail:
o o
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Firma/Titul:
či faxem na (+ 32) 2 299 30 40
o o
Fax:
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
KL-AF-06-029-CS-C
[ Ve zkratce
