Informační zpravodaj Operačního programu Životní prostředí ČÍSLO 5 I KVĚTEN 2009 I zdarma I www.opzp.cz
Ochranu životního prostředí slibovaly voličům všechny strany. Průběh jedné z posledních schůzí sněmovny před předčasnými volbami, na jejímž programu je řada environmentálních zákonů, ale zatím ukazuje, že od slibů k činům bývá u politiků často dost daleko. STR. 11
Jan Dusík: MŽP připravilo řadu zákonů znamenajících významné zlepšení životního prostředí ČR V OP Životní prostředí uspějí více než dvě třetiny žádostí Data za prvních šest výzev OPŽP ukazují značnou šanci žadatelů na získání dotace. A počet zamítnutých žádostí by byl ještě nižší, kdyby se žadatelé nedopouštěli zcela zbytečných formálních chyb. STR. 2
Cena vody může být sociálně únosná a současně umožnit investice
Francouzské smlouvy mezi vlastníky a provozovateli vodohospodářské infrastruktury jsou příkladem oboustranně výhodného vztahu, který zároveň respektuje zájmy spotřebitelů. STR. 12
Fondy EU pomohly Kovanicím k vodovodu a kanalizaci Dva vodohospodářské projekty koncipovala středočeská obec i s přihlédnutím k perspektivám dalšího rozvoje. Odstupňování výše spoluúčasti občanů na financování přípojek sloužilo jako motivační prvek. STR. 14
Kronsberg – dobré místo pro život i ochranu přírody
V Česku přibývá zateplených škol a školek Zvýšení podílu využívání obnovitelných zdrojů energie a snižování spotřeby energie na vytápění patří mezi významné cíle Operačního programu Životní prostředí, konkrétně jeho prioritní osy 3 – Udržitelné využívání zdrojů energie. Novou šanci na podporu projektů, které přispívají k plnění těchto cílů, poskytuje nedávno vyhlášená X. výzva programu, v níž lze žádosti podávat až do konce června. Ve srovnání s I. výzvou došlo k výraznému rozšíření podporovaných oblastí. Výzva je další příležitostí ke získání dotace na zateplení veřejných budov. STRANA 6
Nová městská čtvrť německého Hannoveru, vybudovaná při
příležitosti světové výstavy EXPO 2000, je první trvale ekologickou městskou oblastí v celém Německu. Velkou roli v tom hraje energie pocházející z obnovitelných zdrojů. STR. 30
2
3
AKTUALITY
Dobrá zpráva nakonec: Sněmovna projednávající šrotovné odolala pokušení financovat jej z vlastních prostředků SFŽP ČR a přijala pozměňovací návrh Martina Bursíka, podle kterého budou fondu na tuto akci (bude-li spuštěna) převedeny prostředky ze státního rozpočtu. Tato změna oproti původnímu návrhu zachránila zdroje na povinné spolufinancování projektů z OPŽP, tj. klíč k jejich čerpání.
V OP Životní prostředí uspějí více než dvě třetiny žadatelů
Mezi klíčové úspěchy činnosti MŽP řadí Martin Bursík OP Životní prostředí Mezi největší úspěchy resortu životního prostředí pod svým vedením zařadil odstupující ministr Martin Bursík dotační programy, především OP Životní prostředí a Zelená úsporám. Seznam úspěchů má 46 položek, prvních pět míst patří právě programům podpory. „Nikdy do životního prostředí nešlo z veřejných zdrojů tolik peněz, a to je a bude na stavu životního prostředí a zlepšující se kvalitě života obyvatel vidět,“ zdůraznil Martin Bursík, když bilancoval své působení ve vládě Mirka Topolánka. „Energetické úspory, obnovitelné zdroje energie a zelené technologie se přitom staly i jádrem protikrizových opatření vlády,” dodal M. Bursík. Na Operačním programu Životní prostředí si M. Bursík cení i toho, že začal jako první přijímat žádosti o dotace, takže již podpořil environmentální investice za téměř 37 miliard korun. Ekonomicky významné je, že podle kvalifikovaných odhadů OPŽP do roku 2013 přinese na 154 tisíc nových pracovních míst. I když média věnují pozornost hlavně větším a technologicky náročnějším projektům, M. Bursík podtrhl i význam více než tisícovky drobných lokálních pro-
Martin Bursík, končící ministr životního prostředí, poděkoval 7. května řediteli SFŽP ČR Petru Štěpánkovi i celému týmu fondu za úspěšnou administraci OPŽP. jektů na ochranu přírody a krajiny. „Přínosy projektů tohoto druhu může ve svém bezprostředním okolí vidět každý z nás,“ vyzdvihl M. Bursík. Na druhém místě seznamu úspěchů figuruje Zelená úsporám, historicky největší ekologický program podpory bydlení v ČR. Do roku 2012 domácnostem poskytne zhruba 25 miliard korun na zateplení, na výstavbu domů v pasivním energetickém standardu a na ekologické vytápění. Zásluhou programu lidé každý rok ušetří až tři miliardy korun za vytápění a navíc budou i dýchat čistší
vzduch, vždyť ročně by mělo ubýt asi 220 000 kg emisí prachových částic. Program zároveň přinese či umožní zachovat na 30 tisíc pracovních míst hlavně v lokálních a regionálních firmách. Úspěchem je také vyjednání 500 milionů korun na úhradu kursových ztrát pro municipální projekty čištění odpadních vod, které byly podpořeny z Operačního programu Infrastruktura. Díky tomu mohlo být bez zdražení a zpoždění dokončeno 15 vodohospodářských projektů na území celé ČR. –RED–
Přehled počtu projektů z I., II., III., V. a VI. výzvy OPŽP k 7. 4. 2009 podle prioritních os
zátěží, kde představovala 82 %. Naopak nejnižší byla úspěšnost u prioritní osy 7, která poskytuje dotace na environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu. Zde uspělo pouze 18 % žadatelů. Procento úspěšnosti přitom závisí zejména na objemu finančních prostředků na danou prioritní osu nebo výzvu. SFŽP ČR jako implementační orgán OPŽP se podle L. Steinera snaží svou prací maximálně přispívat k tomu, aby co nejvyšší počet podaných žádostí splňoval všechny formální náležitosti i podmínky přijatelnosti, a tudíž postoupil do dalšího procesu hodnocení. „Pozitivní statistická data z prvních šesti výzev OPŽP dokládají, že tato naše snaha nese ovoce. Více než dvoutřetinová úspěšnost tak může být pro další žadatele vysokou motivací i výzvou k předložení žádosti o podporu,“ říká L. Steiner. –UPPK–
1 381 1 288
1 400
1 062
1 067
1 200 1 000
903
800
528
600 400 200
521 449 429
ních projektů. První formální Statistika úspěšnosti kontrolou a ověřením přijatel- žádostí v OPŽP nosti úspěšně prošlo 2 977 z nich a tyto žádosti poté postoupily 100 k dalšímu věcnému hodnocení. 96,6 Znamená to, že ve 13 % žádostí 78,9 80 se jejich zpracovatelé dopustili 68,3 Šance, že žadatel o podporu z Ope- zcela zbytečných a předvídatelračního programu Životní prostředí ných formálních chyb, jejichž 60 (OPŽP) uspěje a jeho projekt bude důsledkem bylo zamítnutí (neschválen k financování, je značná. akceptace) jejich žádostí již v sa40 Data za prvních šest výzev OPŽP mém úvodu administrace. ukazují, že dotaci získalo 68 % inAsi nejzajímavější pohled na dividuálních projektů. úspěšnost žadatelů v jednotlivých 20 „Pro statistickou analýzu jsme vzali operačních programech poskyreprezentativní vzorek individuálních tuje údaj o tom, kolik projektů, 0 projektů podaných v I., II,. III., V. jejichž žádosti byly formálně beza VI. výzvě OPŽP, což zaručuje dobrou chybné, nakonec získalo podpoAKCEPTOVANÉ / PŘIJATÉ validitu výsledných údajů,“ charakte- ru. V OPŽP jde o plných 79 % rizuje realizovaný průzkum Leo žádostí, což je v porovnání s obSCHVÁLENÉ / PŘIJATÉ Steiner, náměstek Úseku projek- dobnými dotačními programy SCHVÁLENÉ / AKCEPTOVANÉ tové přípravy a kontroly Státní- velmi vysoká míra úspěšnosti. ho fondu životního prostředí ČR „Je však třeba si uvědomit, že se (SFŽP ČR). značně liší míra úspěšnosti v jednotlivých byla jednoznačně nejvyšší úspěšCelkem bylo v prvních šesti prioritních osách operačního programu,“ nost u prioritní osy 4, zaměřené výzvách OPŽP předloženo 3 437 upozorňuje L. Steiner. V analy- na hospodaření s odpady a odžádostí o podporu individuál- zovaných šesti výzvách OPŽP straňování starých ekologických
426
Operační program Životní prostředí i program pro domácnosti Zelená úsporám jsou nejčastěji zmiňované intervenční projekty, které by měly české ekonomice efektivně pomoci. Co tento proklamovaný cíl například znamená? PETR ŠTĚPÁNEK Spíše konředitel SFŽP ČR zervativní kalkulace ekonomického týmu Miroslava Zámečníka naznačují, že pozitivním dopadem programu Zelená úsporám je zhruba 30 000 míst na trhu práce. Podobný efekt by měla mít realizace projektů podporovaných především z PO 1, 3 a 4 OPŽP. Nenajdete jiný impuls pro české hospodářství, který by daňového poplatníka stál méně peněz a měl alespoň vzdáleně srovnatelný makroekonomický přínos. Je samozřejmě velmi potřebné, aby na trhu existovala silná konkurence dodavatelů prací, technologií a služeb tak, aby nedocházelo k tlaku na vzestup cen, který by ekonomické přínosy programu pro domácnosti snižoval. K tomu snad – vzhledem k všudypřítomné atmosféře ekonomické krize – nedojde. Na rozdíl od jiných výdajových programů vykazují investice do těchto oblastí pozitivní čistou současnou hodnotu a návratnost (např. prostřednictvím úspor energie), realizace investice je navíc soustřeďována do období, v kterém je nedostatečná poptávka a kdy lze využít i poklesu cen materiálu, což z pohledu stavebníka návratnost investice ještě zlepšuje.
306 254
EDITORIAL
AKTUALITY
ČÍSLO 5 / KVĚTEN 2009
24 20 10
0 PO 1
PŘIJATÉ
PO 2
17 6 3
6 5 3 PO 3
PO 4
PO 5
AKCEPTOVANÉ
PO 6
PO 7
SCHVÁLENÉ
OPŽP: jednička v rychlosti proplácení peněz Více než 670 žádostí o platbu, které Státnímu fondu životního prostředí ČR (SFŽP ČR) předložili příjemci dotací, úspěšně prošlo všemi předepsanými administrativními kroky. Z OP Životní prostředí (OPŽP) tak bylo na účty příjemců podpory k 7. 5. uvolněno více než 1,6 miliard korun. „OPŽP je jedničkou mezi operačními programy v tempu vyplácení peněz,“ hodnotí situaci Petr Valdman, náměstek ředitele SFŽP ČR, který stojí v čele Úseku řízení projektů. Pro příjemce je výhodou, že dotace z OPŽP dostávají průběžně, ne až po ukončení projektu, a že fond posílá peníze i na dosud neproplacené faktury. SFŽP ČR předpokládá, že do konce letošního roku převede na
účty příjemců celkem 20 miliard korun, tedy dvě třetiny alokace OPŽP na léta 2007–2008. „Bez problému tak splníme pravidlo n+3, které říká, že peníze pro určitý rok musejí být
vyčerpány nejdéle tři roky poté. Záleží však i na příjemcích, jak rychle dokáží schválené projekty dovést do etapy realizace,“ komentuje plány fondu P. Valdman –PN–
Souhrnný přehled čerpání prostředků z OPŽP (k 7. 5. 2009) ERDF/FS (Kč)
SFŽP/SR (Kč)
1 – Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní
Prioritní osa
88 923 264
5 230 780
2 – Zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí
6 768 405
398 141
3 – Udržitelné využívání zdrojů energie
756 605 205
45 445 353
4 – Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží
469 644 307
59 948 351
6 – Zlepšování stavu přírody a krajiny
159 662 568
18 434 726
6 938 334
408 137
1 488 542 083
129 865 488
7 – Rozvoj infrastruktury pro environment. vzdělávání, poradenství a osvětu celkem Kč celkem Kč
1 618 407 571
Fond hledá partnery pro celostátní síť RPIM Od letošního července by měla začít fungovat síť Regionálních poradenských a informačních míst (RPIM) pro OP Životní prostředí. Posláním těchto pracovišť, která budou specializována na jednotlivé prioritní osy OPŽP, bude poskytovat na daném území kvalifikované informační a poradenské služby. Koncept RPIM si SFŽP ČR
ověřil v rámci ročního pilotního projektu zaměřeného na prioritní osy 1 a 4 OPŽP. Ten prokázal jak velkou poptávku po službách tohoto druhu v regionech, tak fakt, že podpora potenciálních žadatelů iniciuje a rozvíjí dobré projektové záměry, čímž přispívá k efektivnímu využívání zdrojů OPŽP. SFŽP ČR se proto rozhodl vytvo-
řit hustou síť RPIM pro všechny prioritní osy OPŽP (s výjimkou PO 6, pro kterou tuto roli plní Agentura pro ochranu přírody a krajiny). Fond 7. května vyhlásil veřejnou soutěž na provozovatele RPIM, která je otevřena do 15. června 2009. Veškeré informace o soutěži jsou k dispozici na www.opzp.cz. –RED–
ECHO Novým ministrem životního prostředí je Ladislav Miko Do čela resortu životního prostředí prezident Václav Klaus 8. května jmenoval Ladislava Mika. „Jsem přesvědčen, že práce na ministerstvu budou pokračovat bez problémů, protože úřad přebírám ve výborném stavu, především pokud jde o personální a expertní kapacity,“ uvedl L. Miko při převzetí úřadu od Martina Bursíka. Doc. RNDr. Ladislav Miko, Ph.D., absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze a zde také později získal titul Ph.D. Letos obhájil akademický titul docenta na Fakultě životního prostředí ČZU v Praze. Profesní kariéru L. Miko zahájil v Ústavu krajinné ekologie SAV. V letech 1992-2001 pracoval v České inspekci životního prostředí, a to i jako náměstek ředitele. V roce 2001 jako nezávislý konzultant posuzoval projekty EU v programu PHARE. V období 2002–2005 byl náměstkem ministra životního prostředí pro ochranu přírody a krajiny, poté působil jako ředitel sekce ochrany přírodních zdrojů v EK – DG Environment.
Krajská pracoviště fondu rozšířila pracovní hodiny Ve snaze vyjít vstříc zájemcům o informace k programu Zelená úsporám rozšířila krajská pracoviště SFŽP ČR úřední hodiny. Od 24. 4. jsou otevřena denně a klienti se nemusí předem objednávat. Úřední hodiny KP: Po, Čt 8–15; Út, St 8–17; Pá 8–14
Road show Zelená úsporám po Středočeském kraji V osmi středočeských městech a obcích se mohou zájemci dozvědět, jak z programu Zelená úsporám získat dotaci na úspory energie v domácnosti. Na sérii seminářů, která začala 12. května v Benešově a skončí 4. června v Kolíně, přednáší Petr Štěpánek, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR, a Jan Dusík, náměstek ministra životního prostředí. Program je pro Středočeský kraj velmi aktuální, protože v posledních deseti letech zde bytová výstavba roste nebývalým tempem. –RED– Závěrečné semináře 26. 5. Jílové u Prahy 2. 6. Brandýs nad Labem Stará Boleslav 4. 6. Kolín
4
5
Zapojte se do aktualizace Strategie udržitelného rozvoje ČR Až do konce května se lze prostřednictvím Ministerstva životního prostředí zapojit do veřejné diskuse k návrhu aktualizované Strategie udržitelného rozvoje České republiky (SUR ČR), která byla otevřena počátkem letošního dubna. Současnou SUR ČR schválila vláda v prosinci 2004; dokument shrnuje problémy, které by mohly ohrozit přechod ČR k udržitelnému rozvoji, i opatření, jež by mohla těmto hrozbám předejít, anebo je zmírnit. Strategie vytvořila rámec pro zpracování dalších koncepčních materiálů – sektorových politik či akčních programů – a stala se východiskem pro strategické rozhodování resortů, meziresortní spolupráci i kooperaci se zájmovými skupinami.
Aktualizace reflektuje i strategii EU Otázky udržitelného rozvoje jsou také celoevropským tématem – na úrovni EU byla v červnu 2006 přijata obnovená Strategie udržitelného rozvoje EU (SUR EU), která se stala jedním z podnětů pro aktualizaci národní strategie ČR. Proces aktualizace SUR ČR byl zahájen v roce 2007 se zámě-
rem stanovit priority ČR v dané oblasti a reflektovat novou unijní strategii. Aktualizace SUR přitom nemá nahradit sektorové koncepce, strategie a politiky, ale vymezit klíčová témata a problémy – sociální, ekonomické i environmentální – udržitelného roz-
V průběhu roku 2007 byly os (viz box). Každá osa je členěna formulovány principy a nástroje na priority, jež obsahují jednotlivé a navrženy priority pro aktualizaci cíle. Snahou přitom bylo zachytit SUV ČR, které byly ve formě úvod- také vzájemné vazby – jak synerních tezí v květnu 2008 předloženy gické, tak konfliktní – mezi jednotvládě. Součástí byl i zajímavý re- livými oblastmi. ferenční přehled SUV některých evropských států. V roce 2008 pro- Zájem o názory veřejnosti Ve snaze dospět k co nejširšímu společenskému konsensu týkajícímu se témat, priorit i cílů aktuaPrioritní osy aktualizované strategie lizované strategie byla v dubnu udržitelného rozvoje ČR otevřena veřejná diskuse k jejíAktualizovaná SUV ČR je členěna do pěti prioritních os: mu návrhu. Veřejnost má možnost 1) populace, člověk a zdraví – životní podmínky, zdraví a životní vyjádřit své názory a připomínky styl, demografické aspekty a rodina, až do konce května. Verzi SUV ČR, 2) ekonomika a inovace – konkurenceschopnost, energetika, lidské zpracovanou na základě těchto zdroje, věda a výzkum, připomínek, poté projedná mezi3) rozvoj území – územní soudržnost, podmínky kvality života resortní pracovní skupina i orgány v území, koordinace územního rozvoje, Rady vlády pro udržitelný rozvoj 4) krajina, ekosystémy a biologická rozmanitost – stav krajiny a následně ji čeká meziresortní přia biodiverzity, zemědělství a lesnictví, dopady změn klimatu, pomínkové řízení, aby mohla být 5) stabilní a bezpečná společnost – migrace a bezpečnostní rizika, do konce listopadu letošního roku veřejné finance a veřejná správa, mezinárodní vztahy a závazky. předložena vládě k schválení. Informace o průběhu veřejné diskuse jsou dostupné na stránkách voje naší země a nalézt způsoby bíhala analýza strategií a koncepcí www.mzp.cz/sur. Zájemci o účast jejich řešení. Aktualizace by měla s cílem identifikovat a popsat hlav- v diskusi mohou zaslat svůj kontakt pomoci i k provázanosti opatření ní trendy a problémy související na e-mail
[email protected]. formulovaných v různých sek- s udržitelným rozvojem Česka. torových dokumentech, případTato analýza umožnila navrh- JAROSLAV BLAŽEK, ně indikovat problémy, jimiž se nout strategickou část SUR, která ALENA MARKOVÁ dosud nezabývají. je strukturována do pěti prioritních Odbor politiky životního prostředí, MŽP
Finanční pomoc pro projekty zaměřené na rozvoj MA 21 se vztahuje pouze na projekty uskutečněné na území České republiky. Doba realizace projektů nesmí překročit 24 měsíců a celková výše poskytnutého grantu na jeden projekt nesmí překročit 2 mil. korun. Grant může být poskytnut až do výše 90 % celkových uznatelných nákladů projektu, žadatel uhradí nejméně 10 % z vlastních či jiných zdrojů. Minimální částka, na kterou bude grant poskytnut, je 100 tisíc korun. Žádost musí být v zalepené obálce odevzdána žadatelem, případně jeho zástupcem, a to buď osobně kontaktním osobám přímo v oddělení programů EU MŽP do 30. 6. 2009 do 15 hodin, nebo poštou na adresu: Odbor fondů EU, Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, 100 10 Praha 10. Všechny žádosti musejí respektovat Manuál pracovních postupů pro granty na spolufinancování projektů pro rozvoj místní Agendy 21 v aktuálním znění. Manuál včetně všech relevantních příloh je k dispozici na
Poděbrady, jedno z měst, které se připojilo k iniciativě MA 21.
webové adrese Ministerstva životního prostředí http://www.mzp.cz/ cz/revolvingovy_fond_mzp a v oddělení programů EU (č. dveří 333) Odboru fondů EU Ministerstva životního prostředí. Celková alokovaná částka pro III. výzvu (pro podporu MA 21 a pro podporu udržitelného rozvoje) představuje 15 milionů korun. Oprávnění žadatelé o grant jsou specifikováni v Manuálu pracovních postupů pro granty na spolufinancování projektů pro rozvoj místní Agendy 21.
O způsobilých výdajích a smutných rekordech přímo neurčuje postupy, nicméně ukládá zadavateli tři základní povinnosti: transparentnost, zákaz diskriminace a rovné zacházení. Výzvy k podání nabídek zaslané firmám, které v daném oboru nepůsobí (ovšem až na jednu, samozřejmě tu vítěznou), či tajné hlasová-
volení, uznané již jako způsobilý výdaj, zkouší uplatnit i při proplácení zadávací i prováděcí dokumentace, samozřejmě s novou smlouvou o dílo a s novou fakturou. Na dokumentaci se ovšem nic nezmění – ovšem kromě změny názvu PETR VALDMAN a první stránky technické zprávy... Úsek řízení projektů, SFŽP ČR Někteří příjemci zase s oblibou lámou rekordy. Například maximálPři přípravě OP Životní prostředí jsme vycháNěkteří příjemci s oblibou lámou rekordy. ní finanční limity pro způsobilost zeli zejména ze zkušeností získaných s admivýdajů na zajištění odborného dozoNapříklad finanční limity na zajištění nistrativou končícího OP Infrastruktura, který ru atakují odvážnými, ale jen těžko odborného dozoru atakují odvážnými, nám ukázal potřeby žadatelů a příjemců poduvěřitelnými službami. Počet hodin, ale jen těžko uvěřitelnými službami. pory. Pravidla nového programu jsme se proto které by měl dozor trávit na stavbě, snažili nastavit co nejvstřícněji. Zaměřili jsme se sice o několik týdnů přesahuje celi na způsobilosti výdajů, jež jsou u každého ní členů hodnotící komise o pořadí nabídek kovou dobu realizace, ale co na tom? Hlavně dotačního programu tím, co žadatele zajímá (a to bez respektování hodnocení podle kri- že jsme na nejvyšší možné finanční hranici! nejvíce. A protože v uplynulém období nešlo térií výzvy) však uvedeným principům příliš Těší mě, že naprostá většina žadatelů z prostředků EU spolufinancovat náklady na neodpovídají. a příjemců podpory z OPŽP se k takovým přípravu projektu, což mnoha žadatelům komMezi pravidla OPŽP patří i časové omeze- absurditám nesnižuje. Na druhé straně snaplikovalo zpracování žádosti a ovlivnilo její ní, resp. fakt, že všechny výdaje, včetně těch hy obejít pravidla a vytěžit co nejvíce z veřejkvalitu, rozhodli jsme náklady této důležité pro- na přípravu projektu, jsou způsobilé až od ných prostředků provází v případě neuznání jektové etapy zařadit v OPŽP mezi způsobilé vý- 1. ledna 2007. Smlouva o dílo na zpracování určitého výdaje urputné úsilí zvrátit negativdaje. Stejně tak jsme mezi ně zahrnuli i odborný dokumentace pro stavební povolení uzavřená ní stanovisko. Následují „kolečka jednání na dozor, což v OPI také možné nebylo. v roce 2005 (z téhož roku je i dokumentace nejvyšší úrovni“, stížnosti, opakované prověKaždý způsobilý výdaj však podléhá pra- předložená s žádostí o podporu, stejně jako řování, což stojí nemálo času a úsilí a opožvidlům, která se týkají i těch zmíněných „no- stavební povolení) nejde příliš dohromady ďuje to poskytnutí dotace, a tedy i možnost vých“. Ty mnohdy nereprezentují žádné velké s fakturou vystavenou až v roce 2007, více než zahájení schváleného projektu. Lze se pak peníze, což paradoxně znamená, že jsme si dva roky po ukončení plnění dle smlouvy. divit úvahám o omezení způsobilosti výdajů na sebe jako administrátoři upletli bič. Často Realitou je i to, že příjemce občas láká nechat na přípravu projektu? O snížení limitů u odse totiž potýkáme s kontrolou zakázek malého si jednu a tutéž dokumentaci zaplatit několikrát. borného dozoru? Takové úvahy by bohužel rozsahu, u nichž zákon č. 137/2006 Sb. sice Třeba náklady na dokumentaci pro stavební po- byly ke škodě všech poctivých.
Ekonomické nástroje a environmentální priority v čase krize i po ní
Další šance pro projekty místní Agendy 21 Celkem 15 milionů korun je k dispozici v rámci III. výzvy k předkládání žádostí o grant z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí na spolufinancování projektů pro rozvoj místní Agendy 21 (MA 21), kterou vyhlásilo MŽP 17. dubna. Žádosti jsou přijímány do letošního 30. června. Grant je účelově určená nevratná podpora na spolufinancování projektů pro rozvoj místní Agendy 21 v těchto dvou prioritních oblastech: I – Místní projekty – projekty ke zlepšení kvality realizace MA 21, v jejichž rámci dojde ke kvalitativnímu zlepšení plnění kritérií MA 21 v jedné obci. II – Regionální projekty – projekty ke zlepšení kvality realizace MA 21, v jejichž rámci dojde ke kvalitativnímu zlepšení plnění kritérií MA 21 v mikroregionu nebo kraji. V rámci III. výzvy k předkládání žádostí o grant z Revolvingového fondu MŽP budou podporovány pouze obce, které již podle kritérií místní Agendy 21 dosáhly minimálně kategorie „D“.
KOMENTÁŘE
ČÍSLO 5 / KVĚTEN 2009
Ministerstvo životního prostředí České republiky
investic s dlouhodobým pozitivním efektem. Příkladem může být podpora energetické efektivnosti či zvýšení energetické účinnosti nemovitostí tím, že se v nich uplatní „zelené produkty“, čemuž musejí odpovídat stanovené cíle i stimuly. Rozšířen by měl být i prostor pro
Další informace jsou k dispozici na stránkách MŽP http://www. mzp.cz/cz/revolvingovy_fond_ mzp. Kontaktní osobou je Michal Petrus, vedoucí oddělení programů EU. Případné dotazy mohou být zaslány formou e-mailu či položeny prostřednictvím telefonu v celém průběhu trvání výzvy. Odpověď bude zaslána nejpozději do 7 kalendářních dnů. PETRA ROUBÍČKOVÁ Ministerstvo životního prostředí
Do rámce zmíněné iniciativy by přitom bylo dobré integrovat i poptávková opatření, např. na snížení registračních a převodních daní a poplatků pro auta s nízkými emisemi či na podPETR ZAHRADNÍK EU Office České spořitelny poru při likvidaci starých aut. EK navíc podpoří a člen Národní ekonomické rozvoj veřejných zakázek regionálních a místrady vlády ních autorit zvyšujících poptávku po šetrných autobusech a dalších Současná protikrizová opatření mají silný Dnešní ekonomické problémy by se mohly dopravních prostředcích s příznifiskální rozměr a dopad, i když je třeba rozlivým dopadem na životní prostředí. stát impulsem k změnám alokace podpor šovat, kdy jde o daňové stimuly, které aktérům Iniciativa energeticky účinných tak, aby nejen pomohly vyřešit krizi, ale aby umožňují svobodné rozhodování o tocích jestaveb, jež má podporovat zelené zároveň mířily do skutečně perspektivních jich peněz při investování či spotřebě, a kdy technologie a rozvoj energeticky investic s dlouhodobým pozitivním efektem. o výdajové dotační podpory, jejichž smyslem účinných systémů a materiálů v noje primárně realizace veřejně prospěšných či vých i renovovaných budovách, se neziskových aktivit. Opomenout nelze ani partnerství veřejného a soukromého sektoru. rodí ve stavebnictví. Cílem je radikální redukce různá garanční schémata a investiční pobídky, Rozvoj čistých technologií a snahu o part- energetické spotřeby budov a současně emisí oxijež mohou být kombinací příjmových a výda- nerství mezi veřejným a soukromým sektorem du uhličitého. Iniciativa by měla mít významnou jových nástrojů, ani „přeprogramování“ struk- lze pozorovat zejména v automobilovém prů- regulatorní a standardizační linii a zahrnout i veturálních fondů. Do takto komplexního pojetí myslu a ve stavebnictví, v odvětvích výrazně za- řejné zakázky regionálních a lokálních autorit. protikrizových opatření lze zařadit i tzv. zelené sažených klesající poptávkou a zároveň čelících Třetí iniciativa na poli moderních technoprogramy, nicméně i u nich musí platit fiskální výzvám k přechodu na „zelenou ekonomiku“. logií vzniká v zpracovatelském sektoru, týká disciplína a zdrženlivost. Iniciativa zelených aut zahrnuje výzkum ši- se tzv. továren budoucnosti. Cílem je pomoci Dnešní ekonomické obtíže by se mohly stát rokého spektra technologií a infrastruktury pro zpracovatelskému průmyslu EU napříč sektoi impulsem k změnám alokace podpor tak, aby „chytrou energii“, což je podstatné pro používání ry, zejména MSP, aby se zvyšováním kvality nejen pomohly k vyřešení krize, ale aby sou- obnovitelných a neznečišťujících energetických odvětvové technologické základny v unii dokáčasně směřovaly do skutečně perspektivních zdrojů i pro bezpečnost a plynulost dopravy. zaly přizpůsobit globálním tlakům.
6
7
TÉMA PRIORITY
TÉMA PRIORITY
ČÍSLO 5 / KVĚTEN 2009
OP Životní prostředí opět přijímá žádosti o dotace na využití obnovitelných zdrojů energie a na zateplování Zvýšení podílu využívání obnovitelných zdrojů energie a snižování spotřeby energie na vytápění patří mezi významné cíle Operačního programu Životní prostředí, konkrétně jeho prioritní osy 3 – Udržitelné využívání zdrojů energie. Novou šanci na podporu projektů, které přispívají k plnění těchto cílů, poskytuje nedávno vyhlášená X. výzva programu, v níž lze žádosti podávat až do konce června. Ve srovnání s I. výzvou došlo k výraznému rozšíření podporovaných oblastí.
Sportovní hala Vyškov – solární systém pro ohřev teplé vody.
Před tím, než si podrobně představíme jednotlivé oblasti a podoblasti podpory prioritní osy 3 (PO 3), jichž se týká X. výzva OP ŽiONDŘEJ votní prostředí VRBICKÝ (OPŽP), shrňme vedoucí Odboru si stručně výsledky ochrany ovzduší I. výzvy v dané a obnovitelných oblasti. Na PO 3 zdrojů energie, se sice vztahovala SFŽP ČR i III. výzva OPŽP, která však byla zaměřena pouze na realizaci úspor energie, na zateplování; navíc jí již byla věnována pozornost v předešlých číslech Priority. Zde se tedy soustředíme jen na předložené žádosti týkající se využívání OZE, případně pořízení OZE v kombinaci se zateplením budov, což je i předmětem nyní otevřené X. výzvy.
Zájem i kvalita projektů v I. výzvě pokulhávaly
projektů, vyhodnocení jejich ekologické relevance a technické kvaObdobně jako v případě PO 2 lity a také posouzení ekonomiky OPŽP, která je zaměřena na zlep- žadatele bylo nakonec schváleno šování kvality ovzduší a omezová- 25 žádostí, z nichž 9 řešilo kombiní emisí, i u oblasti podpory 3.1.1 – naci OZE a zateplení. Výstavba a rekonstrukce zdroPokud jde o příčiny jen padejů tepla využívajících OZE byl sátiprocentní úspěšnosti žádostí bohužel počet žádostí podaných o podporu OZE podaných v rámv rámci I. výzvy hluboko pod oče- ci I. výzvy, kromě chyb v podklakáváním administrátorů. Příčinou dech k žádosti (z nichž nejčastější nízkého zájmu byla pravděpo- byl nesoulad mezi jednotlivými dobně nedostatečná připravenost dokumenty) byly zjištěny i nedoprojektů, které – na rozdíl od akcí statky ve zpracovaných finančních na zateplování – potřebují mno- analýzách. Ty se týkaly projektů hem delší přípravu. generujících příjmy, tedy hlavně V průběhu dvouměsíční lhů- systémů CZT, případně projektů ty pro příjem žádostí do I. výzvy na blokové kotelny, u nichž doOPŽP tak bylo podáno 50 žádostí chází k prodeji tepelné energie zaměřených na využívání OZE; jiným odběratelům. Některé žákombinace OZE se zateplením se dosti při hodnocení nedosáhly týkalo 22 z nich. Na základě for- minimálního počtu bodů, který mální kontroly žádostí, posouzení byl potřebný pro udělení podpoobecné a specifické přijatelnosti ry. Celkový přehled schválených
žádostí z I. výzvy OPŽP a jejich zaměření na jednotlivé technologie OZE (včetně kombinace se zateplením) podává graf.
týkající se budov, které se v současnosti vytápějí neekologickými palivy včetně elektřiny a u nichž existuje potenciál využití technologie OZE.
Šance pro lokální i centralizované systémy
Zajistěte si biomasu
Aktuální nabídka podpory v X. výzvě OPŽP je ve srovnání s tou I. mnohem pestřejší – žádosti jsou totiž přijímány do všech podoblastí z PO 3, byť v některých případech s určitým omezením. Pro podoblast 3.1.1 – Výstavba a rekonstrukce zdrojů tepla využívajících OZE je nová výzva již druhou příležitostí získat dotaci na instalaci obnovitelného zdroje pro výrobu tepelné energie. Především lze v tomto případě žádat o podporu na lokální systémy, a to zejména na instalaci kotlů na biomasu, tepelných čerpadel
Druhou podskupinou podoblasti 3.1.1 jsou tzv. centralizované systémy vytápění. Může se jednat jak o centrální zdroje tepla zásobující celé město či obec, případně jen jejich část, tak také o tzv. blokové kotelny, které dodávají teplo pouze do několika přilehlých objektů. Projekty tohoto druhu jsou časově velice náročné, a to zejména ve fázi přípravy, která zahrnuje kromě zpracování potřebných dokumentů často i územní řízení dle zákona 183/2006 Sb. a v některých případech také posouzení vlivu stavby na životní prostředí
Počet projektů z podoblasti podpory 3.1.1 schválených v I. výzvě OPŽP (podle využití technologie, resp. typu opatření).
Solární systém Tepelné čerpadlo Zateplení + solární systém Zateplení + tepelné čerpadlo Tepelné čerpadlo + solární systém Zateplení + biomasa (CZT) Biomasa (CZT)
pro vytápění a ohřev vody, na instalaci solárních fototermických systémů pro ohřev vody, případně i pro přitápění. Pro instalaci zdrojů pro vytápění a pro solární kolektory v novostavbách nejsou kromě technických parametrů nastavena žádná omezení. Projekty, při nichž dochází k náhradě stávajícího zdroje vytápění, však budou podpořeny pouze za podmínky, že původní zdroj využíval buď tuhá či kapalná fosilní paliva, nebo elektrickou energii. Velkou příležitost na získání podpory tak mají projekty
dle zákona 100/2001 Sb. U projektů generujících příjmy a nepodléhajících pravidlům veřejné podpory je navíc třeba zpracovávat i finanční analýzu projektu, na jejímž základě je poté stanovena výše podpory. Vzhledem k tomu, že se v této oblasti dají očekávat především projekty zaměřené na využívání biomasy, je nutné, aby se žadatelé zabývali i otázkami souvisejícími s dostupností tohoto paliva. Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP ČR) proto u všech zdrojů nad 200 kW vyžaduje již
JAK SE VYVAROVAT NEJČASTĚJŠÍCH CHYB? Všichni, kteří dnes připravují žádosti o podporu z PO 3 do X. výzvy, mají možnost využít zkušeností žadatelů z I. výzvy. V té řada projektů neuspěla právě kvůli chybám v žádostech, přičemž většině z nich lze snadno předejít. Zmiňme zde alespoň ty nejčastější.
Před zahájením přípravy žádosti je nezbytné prostudovat všechny důležité dokumenty, zejména směrnici č. 05/2008 MŽP (směrnice), aktuální verze Implementačního dokumentu OPŽP a Závazných pokynů pro žadatele a příjemce dotace z OPŽP. Přestože jsou některé z těchto dokumentů značně obsáhlé, orientaci v nich usnadňuje přehledná struktura i fakt, že jsou jednotlivé kapitoly často členěny i podle prioritních os.
Ze směrnice je pro podávání žádosti nejdůležitější příloha č. 1, která definuje jednotlivé povinné přílohy předkládané společně s formulářem žádosti. Chybějící dokument, příp. jeho nedoplnění do stanovené lhůty, znamená okamžité zamítnutí žádosti. Avšak ani při předložení požadované přílohy nemusí být vše v pořádku. Například územní rozhodnutí (územní souhlas) musí být dodáno včetně potvrzení o nabytí právní moci, energetický audit (případně jeho aktualizace) nesmí být v době podání žádosti starší než jeden rok. U žádostí o podporu z PO 3 představuje právě energetický audit jeden z nejdůležitějších dokumentů, protože navrhované opatření musí být v souladu s variantou, která z tohoto auditu vyplývá. Proto lze doporučit komunikaci energetického auditora s projektantem.
Implementační dokument (ID) OPŽP, který podrobně charakterizuje jednotlivé oblasti a podoblasti podpory, přijatelné příjemce podpory a způsobilé výdaje, informuje také o specifických kritériích pro jednotlivá opatření. Těm je věnována 6. kapitola ID, s níž je dobré se podrobně seznámit, protože právě nesplněná kritéria mohou být důvodem zamítnutí žádosti. Dvě základní kritéria se přitom vztahují na všechny prioritní osy OPŽP – jednak soulad žádosti s aktuální výzvou, jednak soulad údajů uvedených ve formuláři žádosti s relevantními doklady, které jsou předkládány jako přílohy k žádosti.
Pro žadatele je velmi důležitá také 8. kapitola ID, která se týká problematiky veřejné podpory a finanční a ekonomické analýzy. Právě u projektů generujících příjmy, které mají povinnost zpracovávat finanční analýzu, se v I. výzvě vyskytly časté nesrovnalosti. Při důkladném prostudování všech odpovídajících nástrojů a manuálů, které jsou (stejně jako veškeré ostatní dokumenty) k dispozici na www.opzp.cz, se jich přitom lze snadno vyvarovat.
8
9
TÉMA PRIORITY k žádosti o dotaci připojit doklad o způsobu zajištění potřebného množství paliva pro plánovaný systém vytápění. Současně je důležité mít zajištěn i odběr vyrobeného tepla, což je základní předpoklad pro budování takových systémů.
Rekonstrukce pláště a zateplení fasády budov školy, Integrovaná střední škola, Brno.
Dotace na elektřinu z OZE V rámci X. výzvy budou vůbec poprvé od spuštění OPŽP přijímány také žádosti o podporu v rámci podoblasti 3.1.2 – Výstavba a rekonstrukce zdrojů elektřiny využívajících OZE. V této podoblasti bude možné podat žádost na celou škálu technologií, které jsou využívány k výrobě elektřiny. Protože lze díky zákonu 180/2005 Sb. a z něho vyplývajícím výkupním cenám elektřiny realizovat některé projekty tohoto druhu i bez podpory, je její hladina nastavena podstatně níže než u zdrojů tepla. Podpora je poskytována zejména městům, obcím či příspěvkovým organizacím, pro něž jsou vstupní investice stále příliš vysoké, takže jejich motivace realizovat projekty tohoto druhu není velká. Česká republika přitom zatím neplní indikativní cíl, že podíl elektřiny z OZE na hrubé spotřebě elektřiny dosáhne do roku 2010 výše 8 %. Věříme, že dotace z oblasti 3.1.2 OPŽP mohou přispět k pokroku v této oblasti, a to přesto, že u některých technologií nepůjde o příliš velké systémy. Příkladem mohou být fotovoltaické systémy integrované do budov,
což znamená pouze instalace na střeše či na fasádě.
Premiéra pro kombinované zdroje Poprvé byla také otevřena podoblast podpory 3.1.3 – Výstavba a rekonstrukce zdrojů pro kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla využívajících OZE. Zde přicházejí v úvahu zejména dotace na projekty zaměřené na kogenerační jednotky spalující bioplyn, skládkový či kalový plyn, a to včetně technologií pro získávání a výrobu bioplynu (např. bioplynové stanice). Přijímány budou samozřejmě i žádosti o podporu projektů na kogenerační jednotky využívající pevnou biomasu nebo
POZOR NA TECHNICKÉ PARAMETRY! Pro jednotlivé technologie v rámci celé oblasti podpory 3.1 stanovila X. výzva povinné technické parametry, a to ve shodě s novým dotačním programem Zelená úsporám. U spalovacích zdrojů (v případě PO 3 výhradně technologie na spalování biomasy nebo bioplynu) je požadováno použití technologie splňující definici nízkoemisního spalovacího zdroje podle specifikace v metodickém pokynu MŽP č. 2/2009. Lokální zdroje s ručním přikládáním paliva je také nutné instalovat vždy s akumulační nádrží o objemu alespoň 55 litrů na instalovaný kilowatt tepelného výkonu zdroje. Pro tepelná čerpadla jsou podle jednotlivých systémů při dané teplotní charakteristice nastaveny minimální topné faktory, kterých musejí instalovaná zařízení dosáhnout. U solárních systémů nejsou parametry přesně stanoveny, nicméně fond v rámci X. výzvy zveřejnil „Zjednodušený výpočtový postup energetického hodnocení solárních soustav“, který doporučuje využít při navrhování solárního ohřevu vody či přitápění. Při hodnocení projektů solárních soustav pak bude zohledněno i jejich optimální dimenzování s ohledem na maximální využití tepelných zisků.
TÉMA PRIORITY
ČÍSLO 5 / KVĚTEN 2009
na kombinovanou výrobu elektři- budova ve výsledku dosahovala až ny a tepla z geotermální energie. k parametrům pro nízkoenergetický Bez ohledu na typ použité standard, je možné žádat i o dotaci technologie bude při hodnocení na instalaci rekuperační jednotky projektů kladen velký důraz na ma- v rámci podoblasti podpory 3.2.2 – ximální využití vyrobené tepelné Využívání odpadního tepla. energie; v rámci projektu by mělo být využito minimálně 20 % tepla Již v létě příjem žádostí nad vlastní technologickou spotře- o dotace na zateplování bu. Pokud tato podmínka nebude Příjem žádostí o podporu z oblasti splněna, bude projekt posuzován 3.1, která se týká OZE, je otevřen stejně, jako kdyby v něm docháze- až do konce června. Hned v čerlo pouze k výrobě elektrické ener- venci ovšem bude pro PO 3 vyhlágie – žádost proto bude zařazena šena další výzva s tím, že příjem žádostí bude probíhat od 3. srpna do podoblasti podpory 3.1.2. do 30. září. Avizovaná výzva bude Možnost kombinace primárně zaměřena na projekprojektů OZE a zateplení ty z podoblasti 3.2.1, realizující Protože je vyžadováno, aby v pří- úspory energie, resp. zateplování padě projektu na zdroj vytápění obálek veřejných budov. Zvažupomocí OZE vytápěná budova je se však i opětovná možnost (platí pouze pro lokální systémy) kombinace s podoblastí 3.1.1, splňovala minimálně požadovaný dochází-li současně i k instalaci standard pro obálku objektu, bude OZE. V úvahu by tak vedle čistě možné podávat i žádosti o podpo- zateplovacích projektů připadala ru kombinovaných projektů. Tedy i například kombinace zateplení takových, které kromě realizace a souběžného pořízení solárního OZE podpoří i zateplení v rámci systému, což nyní v rámci X. výzpodoblasti 3.2.1 – Realizace úspor vy nelze bez změny zdroje vytáenergie. Předpokladem získání pění (pořízení kotle na biomasu dotace na takový kombinovaný či tepelného čerpadla) podpořit. projekt je samozřejmě podmínka, Nová výzva bude i další příležiže žadatel je vlastníkem jak zdro- tostí pro projekty, které se nepoje, tak i vytápěné budovy či budov. dařilo připravit do již vyhlášených Tvůrci OPŽP věří, že kombinova- výzev, včetně té právě probíhající, né projekty povedou ke komplex- samozřejmě při splnění všech staním opatřením, za nichž díky sní- novených podmínek. žení spotřeby energie dosaženému Dosavadní průběh OPŽP ukazateplením budovy nebudou insta- zuje, že jednu z nejžádanějších lovány zbytečně předimenzované podoblastí podpory operačnízdroje. Vzhledem k nutnosti splnit ho programu představuje právě hodnoty celkové obálky budovy 3.2.1. Zájem žadatelů o snižování či jednotlivých konstrukcí, které spotřeby energie a využívání OZE stanovuje příslušná norma, budou nakonec potvrdil i mimořádný mít kombinované projekty navíc ohlas vzbuzený spuštěním nového vyšší ekologický efekt, než by měla národního dotačního programu opatření realizovaná samostatně. Zelená úsporám, který je zaměřen Pokud by projekt, který se uchází obdobně, ovšem určen pro obyto dotaci, byl navržen tak, že by né budovy.
K udržitelnému využívání zdrojů energie přispívají v České republice i fondy Evropské unie Udržitelná energetika představuje takovou výrobu a využití energie, které zajistí dlouhodobé bezpečné pokrytí i budoucích energetických potřeb bez výrazně negativních dopadů na životní prostředí, ekonomiku i sociální oblast. V ČR podporuje rozmach udržitelné energetiky i Operační program Životní prostředí.
Udržitelné využívání energetických zdrojů je jedním z klíčových fenoménů současné civilizace, protože ekonomický rozVLADIMÍR voj znamená i zvýVLK šenou potřebu ředitel Odboru primárních zdrojů udržitelné enerenergie. Fosilních getiky a dopravy, paliv, neobnoviMŽP telných zdrojů, je přitom k dispozici pouze limitované množství, takže existuje reálná hrozba, že se naše společnost začne v příštích letech potýkat s jejich výrazným nedostatkem. Podobný vývoj by velmi pravděpodobně vedl k prudkému hospodářskému poklesu a s ním souvisejícímu strmému propadu životní úrovně obyvatel vyspělých států. Tyto země včetně České republiky se proto stále systematičtěji zabývají možnostmi využívání alternativních zdrojů energie.
Resort staví na principech udržitelné energetiky Cílem Ministerstva životního prostředí (MŽP) je stanovení podmínek a systémového přístupu
k využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE), a to převážně v komunální sféře. Princip udržitelnosti přináší diverzifikovanou energetiku, která je v dnešní době nezbytná i z hlediska energetické bezpečnosti, a znamená také důraz na tvorbu podmínek vedoucích k úsporám energie. Na ty se u nás do nedávné doby zapomínalo zejména při výstavbě nových bytových domů. Dalším faktorem, který je třeba brát v úvahu, jsou emise CO2. Ty
palivech i omezovat vypouštění CO2 do ovzduší.
OPŽP jako efektivní nástroj
Jak již bylo řečeno, ČR patří mezi vyspělé státy, které již v současné době podnikají opatření směřující k snížení energetické náročnosti, k zvýšení efektivity využívání energetických zdrojů i k většímu využívání OZE. Jedním z nástrojů, které MŽP jako garant této oblasti má pro tyto účely k dispozici, je OP Životní prostředí (OPŽP), jehož je řídícím orgánem. Princip udržitelnosti znamená i důraz Na podporu opatna tvorbu podmínek vedoucích k úspo- ření souvisejících rám energie, na něž se u nás donedávna s udržitelnou energetikou je zaměřezapomínalo hlavně v bytových domech. na prioritní osa 3 (PO 3) – Udržitelné využívání zdrojsou mimo jiné důsledkem spalo- jů energie, za nastavení podmínek vání fosilních paliv a mají i znač- pro čerpání dotací v jejím rámci ný podíl na zrychleném tempu zodpovídá Odbor udržitelné globálního oteplování planety, energetiky a dopravy MŽP. které v delším časovém horizontu Pro PO 3 jako celek bylo na způsobuje nebezpečné klimatické období let 2007–2013 vyčleněno změny. Úspory energie a využívá- 673 mil. eur. K 24. březnu 2009 již ní obnovitelných zdrojů tak před- bylo v PO 3 schváleno k financovástavují cestu, která nám umožňuje ní 585 projektů, jejichž celkové násnížit závislost ČR na fosilních klady dosáhly více než 307 mil. eur.
Kotel na spalování slámy.
10
11
TÉMA PRIORITY Z prostředků EU byly tyto projekty podpořeny úhrnnou sumou 197 mil. eur, takže do roku 2013 lze ještě využít více než 475 mil. eur. PO 3 poskytuje možnost získání dotace právnickým osobám z veřejného a občanského sektoru, zejména obcím, městům, krajům, příspěvkovým organizacím, vysokým školám, neziskovým organizacím a obchodním společnostem vlastněným obcemi. Podporu z OPŽP pro municipality a nekomerční subjekty navíc v současné době vhodně doplňuje nový program dotací pro domácnosti nazvaný Zelená úsporám.
OPŽP reaguje na poptávku žadatelů Řídící orgán OPŽP systematicky sleduje a vyhodnocuje průběh jednotlivých výzev i zájem žadatelů o konkrétní oblasti a podoblasti podpory, což umožňuje nastavit
LEGISLATIVA
ČÍSLO 5 / KVĚTEN 2009
vypisované výzvy tak, aby maximálně odpovídaly poptávce. Zkušenosti a postřehy získané v uplynulých měsících od žadatelů ucházejících se o dotace z prostředků PO 3 například ukázaly, že mnozí z těch, kteří si chtěli podat žádost o podporu v podoblasti
připravovaná na podzim letošního roku, která umožní získat dotaci na samostatný projekt z oblasti 3.2 bez omezení v podobě nutnosti souběžného pořízení nízkoemisního zdroje vytápění. Poslední měsíce také ukázaly, že zájem žadatelů o podporu
Optimálním energetickým zdrojem využitelným na místní úrovni, který má v České republice nejvyšší potenciál, je biomasa. 3.2.1 a zateplit své objekty, narazili na překážku v podobě omezení, jež v současné výzvě umožňuje získat podporu jen za předpokladu, že bude zároveň vyměněn i zdroj vytápění. Podporovány tedy jsou jen projekty koncipované v kombinaci s realizací opatření spadajícího do podoblasti 3.1.1. Na zjištěnou poptávku proto bude reagovat následující výzva pro PO 3,
PRIORITNÍ OSA 3 Operačního programu Životní prostředí se člení na dvě oblasti podpory. Oblast 3.1 podporuje výstavbu nových a rekonstrukci stávajících zařízení s cílem posílit využívání OZE pro výrobu energií (elektrické, tepelné i jejich kombinace). Podpora se týká především výměny stávajících neekologických kotlů na fosilní paliva za čisté zdroje využívající obnovitelné zdroje, např. biomasu, solární panely či tepelná čerpadla. Globálním cílem oblasti 3.1 je zvýšení využití OZE při výrobě elektřiny a zejména tepla, jehož naplněním je indikativní zvýšení podílu výroby elektřiny z OZE na hrubé domácí spotřebě na 8 % do roku 2010. Dalším důležitým mezníkem týkajícím se OZE je dosažení 13% podílu výroby energie na celkové konečné spotřebě do roku 2020. Druhou oblastí podpory je 3.2, která je zaměřena na realizaci energetických úspor, především na zateplování objektů. Kromě jiného je v této oblasti podporováno i využití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry. Globálním cílem této oblasti je prosazování úspor energie a vyšší využití odpadního tepla. Dosud uskutečněné výzvy OPŽP, které se týkaly PO 3, byly vypsány pouze pro některé její podoblasti: 3.1.1 – Výstavba a rekonstrukce zdrojů tepla využívajících OZE 3.2.1 – Realizace úspor energie 3.2.2 – Využití odpadního tepla Právě probíhající X. výzva OPŽP, do níž se přijímají žádosti až do 30. června 2009, však již zahrnuje širší spektrum podoblastí PO 3. Kromě všech tří výše zmíněných byla otevřena i pro podoblasti 3.1.2 – Výstavba a rekonstrukce zdrojů elektřiny a 3.1.3 – Výstavba a rekonstrukce zdrojů pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny.
z PO 3 je tak vysoký, že ani velká alokace, která byla pro PO 3 na startu operačního programu vyčleněna, nebude s ohledem na již vyčerpané prostředky dostačující. I zde se proto řídící orgán zamýšlí nad dalšími možnostmi.
Provázanost a synergie prioritních os OPŽP využije i kroky a opatření EU, které umožňují změny v čerpání evropských fondů tak, aby členským zemím maximálně pomohly při řešení současné ekonomické krize. Patří mezi ně i změny v nařízení o čerpání dotací z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), které v březnu schválil Evropský parlament. Změnou těchto podmínek bude Česku umožněno vyčerpat prostředky ve výši 4 % národní alokace ERDF na opatření podporující energetickou efektivitu v bytovém sektoru. V rámci OPŽP proto předpokládáme i spuštění nové prioritní osy 9, financované z ERDF, do níž budou částečně přesunuty prostředky z prioritní osy 6 a jež přispěje k podpoře projektů v oblasti bydlení. PO 3 má vazbu také na PO 2 – Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí. V tomto případě je důležité zmínit požadavek a podmínku, že nelze podpořit projekt, při kterém by byl překročen některý z imisních limitů pro znečišťující látky, jež by byly nově instalovaným zdrojem emitovány nad úroveň množství emisí z původního zařízení. Další vazba PO 3 se týká PO 4 – Zkvalitnění a nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží, zejména její oblasti podpory 4.1, vztahující se především na realizaci bioplynových stanic.
Energeticky soběstačné obce Prioritou MŽP na poli obnovitelných zdrojů je především pod-
pora OZE na komunální úrovni. Tento přístup znamená přínos nejen pro diverzifikaci zdrojů z hlediska energetické bezpečnosti, ale vzhledem k tomu, že je vyrobená energie spotřebovávána v místě vzniku, tak také přínos pro snižování ztrát energie při jejím přenosu. Ideálním příkladem může být v tomto případě koncept tzv. energeticky soběstačné obce, která je schopna pokrýt většinu svých energetických potřeb z vlastních zdrojů, takže dosahuje jisté míry autonomie a nezávislosti na dodávkách energie zvenčí. Významnou součástí podpory poskytované v rámci PO 3 jsou i dotace na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, pro jejíž využití se také otevírá prostor v komunální energetice. Tato technologie přitom umožňuje maximalizaci využívání energetického obsahu použitých paliv.
Biomasa v českých podmínkách Optimálním energetickým zdrojem využitelným na místní úrovni, který má v podmínkách České republiky nejvyšší potenciál, je biomasa. Pro tyto účely je možné v široké míře využívat jak odpady z těžby dřeva i navazujícího dřevozpracujícího průmyslu, tak odpady ze zemědělské činnosti, ale také cíleně pěstované energetické plodiny. OP Životní prostředí umožňuje podporovat jak zařízení spalovací, tak třeba i výstavbu komunálních bioplynových stanic. Vlastníkem takové stanice může být například obec a na provozu se může finančně podílet i významná část jejích obyvatel.
Podíl energie z OZE dále poroste i díky fondům EU Investice, které umožní alokace prioritní osy 3 OPŽP pro roky 2007–2013 ve výši 673 mil. eur, mohou výrazně přispět k tomu, aby ČR splnila cíle stanovené pro rok 2020 nově schválenou směrnicí o podpoře využívání OZE. Evropská unie jako celek přijala závazek dosáhnout k tomuto datu stavu, kdy bude 20 % z konečné spotřeby energie představovat energie z OZE; Česká republika by k tomu měla přispět svým třináctiprocentním podílem. Na rozdíl od původního předpisu č. 2001/77/ES se přitom nová směrnice zaměřuje nejen na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, ale také na výrobu tepla a chladu i na oblast biopaliv.
Životní prostředí to v parlamentu nemá lehké JAN DUSÍK I. náměstek ministra životního prostředí
Poslanci českého parlamentu mají na programu své aktuální schůze celou řadu návrhů zákonů, které znamenají významné zlepšení životního prostředí občanů České republiky i postavení obcí při řešení environmentálních otázek.
Na Ministerstvu životního prostředí jsme předpokládali, že po pádu vlády už nemá význam pokračovat v dělení na koalici a opozici a bojkotovat vládní návrhy zákonů jen proto, že jsou vládní. Proto jsme očekávali, že poslanci bývalé opozice budou rozhodovat věcně a budou se zabývat tím, co navrhované zákony přinesou dobrého jejich voličům. Ochranu životního prostředí před parlamentními volbami svým voličům slibovaly všechny strany. Nyní tedy mají možnost ukázat, nakolik svůj slib myslely vážně.
Dlouhá cesta novely horního zákona Začátek nejnovější schůze Poslanecké sněmovny však ukázal, že sliby a realita jsou často dost odlišné věci. Například ČSSD ještě nedávno veřejně prohlašovala, že podpoří novelu horního zákona, která umožní rozvoj zejména severočeských a severomoravských obcí a posílí jistotu jejich obyvatel, že nepřijdou o své domovy. Chybějící lhůta v zákoně umožňuje těžařům roky blokovat rozhodování Ministerstva průmyslu a obchodu o odpisu zásob výhradních ložisek. Například Mostecká uhelná společnost už čtrnáct let tvrdí, že „dokončuje“ podklady k odpisu zásob za limity těžby, jejichž vypracování trvá ve srovnatelných případech méně než dva roky. Přestože vláda Mirka Topolánka loni znovu potvrdila platnost usnesení o limitech, včetně úkolu odepsat zásoby za limity, kvůli mezeře v zákoně žijí Severočeši nadále v nejistotě. Novela horního zákona také ruší předkupní právo těžařů na všechny státní pozemky v chráněném ložiskovém území. Těžaři už nebudou moci přednostně skupovat pozemky, které k těžbě nepotřebují. A nebudou tedy moci komplikovat, zdražovat či blokovat rozvojové projekty obcí. Stínový ministr životního prostředí za ČSSD Petr Petržílek v České televizi otevřeně podpořil Ministerstvo životního prostředí
i zastupitele a občany ze severních Čech i Moravy a slíbil, že pro návrh novely horního zákona bude hlasovat přinejmenším polovina poslanců ČSSD. Novela však leží v Poslanecké sněmovně už od podzimu 2008 a poslancům ČSSD se ji podařilo již třikrát vyřadit z programu poslaneckých schůzí. Na poslední schůzi se právě poslanci ČSSD opět pokusili novelu horního zákona vyřadit z jednání a odsunout tak její schválení nejméně o rok. Co sněmovna nestačí schválit v tomto volebním období, totiž automaticky padá pod stůl, a vláda vzešlá z podzimních voleb musí každý návrh projednat znovu od začátku. To by znamenalo další rok ve prospěch spekulací těžařů. Poslední ránu novele horního zákona se sice Vlastimilu Aubrechtovi a jeho 53 stranickým kolegům zasadit nepodařilo (vyřazení podpořili 2 poslanci ODS a 4 nezařazení), signál to byl však srozumitelný – plnění slibů se nekoná.
Chraňme půdu, krajinu i klid a bezpečnost občanů
Stop bezdůvodnému kácení alejí
Čekají i novely zákonů o odpadech a o EIA
Podobně se ČSSD zachovala i v případě novely zákona o ochraně přírody a krajiny, která bude znamenat konec bezdůvodného kácení alejí a nesmyslného postupu udělování výjimek vládou. Vláda v zákoně o ochraně přírody především zpřísnila povolování kácení stromořadí podél silnic a železničních tratí. Aleje se už nebudou kácet plošně na základě pouhého ohlášení. Rozhodování bude probíhat v standardním správním řízení, bude nutno prokázat nezbytnost kácení u konkrétních stromů a stanovit náhradní výsadbu. ČSSD na toto téma dokonce uspořádala tiskovou konferenci s dramatickým názvem Zastavme barbarskou likvidaci tisíců životadárných stromů, na níž vyzvala všechny poslance, „aby v rámci novely zákona o ochraně přírody… podpořili zákaz nezodpovědného ničení krajiny“. Stranické volání po zastavení kácení ovšem uposlechli pouze dva (!) poslanci ČSSD. Čtyři se zdrželi a všichni ostatní podpořili návrh stranického kolegy Karla Kratochvíleho na vyřazení návrhu. Tentokrát sice získali sociální demokraté podporu i od komunistů, ani v tomto hlasování však naštěstí neuspěli.
Na poslaneckých lavicích leží i návrh novely zákona o odpadech, která zvýší komfort občanů při zpětném odběru baterií a akumulátorů. Občané je budou moci odevzdat zdarma téměř ve všech prodejnách, které je nabízejí k prodeji. Novela také zjednoduší administrativu tak, že povinnost hlášení o produkci odpadů ubude 40 % ohlašovatelů (menším podnikatelům i nejmenším obcím), čímž se jim uspoří náklady v celkové výši 150 milionů korun. Před poslanci stojí i rozhodnutí o novele zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), která rozšíří práva účastníků procesu EIA o možnost podání žaloby k soudu. Pokud sněmovna návrh nepřijme, České republice akutně hrozí citelné finanční sankce od Evropské komise. Fakticky přitom novela nepřináší nic jiného než právo napadnout průběh (nikoli výsledek) procesu EIA – tedy domáhat se u soudu rozhodnutí o tom, zda byl proces EIA veden korektně a podle zákona. Sliby a hezké řeči se snadno píší a vyslovují. Bohužel i jedna z posledních schůzí Poslanecké sněmovny před předčasnými parlamentními volbami zatím ukazuje, že od slibů politiků ke skutečným činům často bývá dost daleko.
Na programu schůze mají poslanci i další důležité návrhy. Například návrh novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu (ZPF), která omezí plošné zastavování krajiny a ochrání nejúrodnější půdu před zničením. Zvýšení sazeb odvodů za odnětí půdy ze ZPF je nejefektivnější obranou proti ohromným projektům staveb „na zelené louce“. Dodržování zákona bude nově kontrolovat Česká inspekce životního prostředí, což zásadně zlepší vymahatelnost nových pravidel. Poslanecká sněmovna má rozhodovat také o návrhu na rozšíření zákazu víkendové jízdy kamionů, který zajistí klid a bezpečnost i v malých vesnicích. Návrh omezí nebezpečné dopravní špičky na začátku a konci víkendu, kdy se rodiny cestující za odpočinkem nebo z rekreace na silnicích střetávají s těžkými kamiony.
12
13
ZAHRANIČNÍ ZKUŠENOSTI
ZAHRANIČNÍ ZKUŠENOSTI
ČÍSLO 5 / KVĚTEN 2009
Francie ukazuje, že dobře nastavená cena za vodu může být sociálně únosná a současně i umožnit investice do infrastruktury Delegace českých vodohospodářských odborníků pod vedením Ministerstva životního prostředí navštívila počátkem dubna Francii. Posláním cesty bylo s tamním partnerským ministerstvem a dalšími specialisty z oblasti vodního hospodářství prodiskutovat problémy spojené s implementací směrnice Rady EU o čištění městských odpadních vod, ale i nastavení smluvních vztahů mezi provozovateli a vlastníky vodohospodářské infrastruktury.
Část čistírny Orléans La Source pro 90 000 ekvivalentních obyvatel.
První kroky české nicméně některým z nich se to dodelegace v čele s ře- dnes nepodařilo. ditelem Odboru fondů EU Minis- Akční plán umožňuje terstva životního předejít sankcím prostředí Janem Zpočátku byla jedním z důvodů Křížem vedly na neplnění směrnice nejednotná imTOMÁŠ partnerské fran- plementace na úrovni komunální FAJFR couzské Minister- politiky, k ní se záhy přidružily Ministerstvo stvo pro ekologii, nedostatečné koordinační a řídící životního energii a udržitel- mechanismy. Během několika poprostředí ný rozvoj (Minis- sledních let se však situace výrazně tère de l‘Écologie, zlepšila, a to především díky osobde l‘Énergie, du Développement ní angažovanosti francouzského durable et de l‘Aménagement ministra pro ekologii, ale také vlidu territoire), jež sídlí v Paříži. vem hrozby vysoké pokuty ze straZde byly českým odborníkům ny Evropské komise. Pokuta může prezentovány francouzské zku- dosáhnout až 450 mil. eur. Podšenosti s plněním směrnice Rady statným krokem k nápravě bylo č. 91/271/EHS, o čištění měst- přijetí tzv. akčního plánu, v rámci ských odpadních vod. Jak se kterého Francie předkládá EvropFrancii daří směrnicí se řídit, de- ské komisi pravidelné zprávy o po- ní sankci ze strany EK a o její přílegaci ČR představil hlavní ko- kroku při implementaci směrnice. padné výši. Zástupce francouzské strany přitom v disordinátor implekusi vyjádřil přesvědmentace směrnice Významným rysem vztahů mezi vlastníky čení, že při postupu, Bruno Rakedjian. Z prezentace vya provozovateli vodohospodářské infrastruktury který Francie zvolila, nemusí být sankce ve plynulo, že franje ve Francii princip „voda platí vodu“, což výsledku vůbec uplatcouzské obce nad zaručuje dostatek financí pro budoucí investice. něna. Jedním z hlav2 000 ekvivalentních cílů francouzskéních obyvatel (EO) měly požadavky zmíněné legis- Tento postup je klíčový zejména ho akčního plánu je, aby 100 % lativy splnit do konce roku 2005, z hlediska jednání o možné finanč- čistíren odpadních vod (ČOV)
Francouzsko-česká delegace na stavbě rekonstrukce čistírny Orléans La Source.
splňovalo příslušné předpisy do roku 2011.
Voda platí vodu Druhá část rozhovorů české delegace na francouzském Ministerstvu pro ekologii, energii a udržitelný rozvoj se týkala provozování vodovodů a kanalizací, konkrétně nastavení vztahů mezi vlastníky a provozovateli vodohospodářské infrastruktury ve Francii. Mezi podstatné rysy těchto zdejších vztahů patří princip „voda platí vodu“, který zaručuje dostatečný příjem financí pro budoucí investice. Například v roce 2004 příjmy z tohoto segmentu vodního hospodářství činily 10,3 mld. eur a výdaje 7,3 mld. eur, přičemž rozdíl ve výši 3 mld. eur byl použit na investice do vodohospodářské infrastruktury. Aby byla zajištěna průhlednost toku financí v této oblasti, francouzské obce provozující vodovody a kanalizace mají od roku 1992 pro tuto činnost samostatný rozpočet. Provozní smlouvy jsou ve Francii uzavírány v průměru na dobu 11 let, přičemž maximální délka je stanovena na 20 let. Takto dlouhé smlouvy jsou však zpravidla podmíněny investicemi do infrastruktury ze strany soukromého provozovatele. V rámci dalšího programu byla pro české odborníky připravena exkurze do čistírny odpadních vod v Colombes, která patří do sousta-
vy ČOV pro pařížskou aglomeraci a je provozována veřejnou společností SIAAP. Následovaly prohlídky čistíren Orléans La Source (nově rekonstruovaná ČOV pro 90 000 EO) a La Chapelle St. Mesmin (ČOV pro 400 000 EO provozovaná společností Saur), jež se staly výbornou příležitostí pro pokračování otevřené diskuse a výměny poznatků o provozování vodohospodářské infrastruktury ve Francii a v České republice. Velmi podnětnou částí programu bylo rovněž setkání českých odborníků s Noëlem Mathieu, generálním ředitelem francouzské Agentury povodí Loira-Bretaň.
Únosná cena i investice Studijní cesta ukázala bohaté zkušenosti Francie s řešením řady problémů spojených se zásobováním pitnou vodou a čištěním odpadních vod, s nimiž se dnes potýkáme v ČR – ať jde o naplňování závazků směrnice č. 91/271/EHS, nebo o nastavení provozních vztahů mezi vlastníky a provozovateli infrastruktury a o získávání prostředků na její obnovu a rozvoj. Velmi pozitivní je přitom francouzské zjištění, že správně nastavená pravidla umožňují dosáhnout toho, že cena za vodné a stočné je sociálně únosná a že jsou zároveň generovány nemalé prostředky na reinvestice. Bylo by skvělé, kdybychom takového stavu dosáhli i v našich podmínkách.
služeb v povodí, tedy především obce a jejich obyvatelé, průmyslové závody, farmáři a další. Poplatky jsou úměrné množství odebrané vody, případně množství znečištění vypouštěného do okolního prostředí – do vodních toků, jezer aj. Agentura povodí Loira-Bretaň je státní institucí, jež byla spolu s dalšími pěti obdobnými subjekty založena v roce 1964. Agentura povodí Loira-Bretaň je největší z nich a spravuje povodí představující téměř 30 % území Francie, na kterém žije více než 12 milionů obyvatel. Hlavním posláním agentury je poskytovat finanční a technickou pomoc při kontrole znečištění vody, ochraně její kvality a zajištění potřebného množství vody na úrovni povodí. Agentura působí pod dohledem dvou resortů – ministerstev ekologie a financí. Obdobně jako v jiných státních orgánech i v čele této společnosti stojí představenstvo a generální ředitel. V roce 2008 měla agentura 313 zaměstnanců a hospodařila s částkou 340 milionů eur.
Zdroje financování agentury pocházejí z poplatků, které platí uživatelé příslušných
Cena vody se pohybuje v rozmezí 2–4 eur/m3, přičemž zhruba 10 % z této částky putuje na účet agentury. Získané prostředky jsou poté dále přerozdělovány na bázi finanční podpory pro výstavbu a rekonstrukci čistíren odpadních vod, kanalizace, úpraven vod a dalších zařízení určených k zásobování pitnou vodou. Finanční podpora je určena jak pro veřejné, tak i pro soukromé vlastníky vodohospodářské infrastruktury a uskutečňuje se formou dotací či zvýhodněných půjček. Opět tedy platí již zmíněný princip, že „voda platí vodu“. Aktivity agentury vymezují víceleté plány, které jsou předkládány sborem ředitelů a schvalovány výborem povodí. Ročně tak Agentura povodí LoiraBretaň vynakládá na ochranu a využití vodních zdrojů zhruba 300 milionů eur.
14
15
PŘÍPADOVÁ STUDIE
PŘÍPADOVÁ STUDIE
ČÍSLO 5 / KVĚTEN 2009
Evropské fondy pomáhají k čisté vodě i malým českým obcím Dva navazující vodohospodářské projekty realizovaly díky podpoře z OP Infrastruktura středočeské Kovanice. První umožnil vybudovat obecní vodovod, v rámci druhého se kromě vodovodu postavila i čistička odpadních vod a tlaková kanalizace. Dofinancování z vlastních zdrojů obec zvládla s využitím úvěrů u Komerční banky, kterou si vybrala v tendru.
PROJEKTY VODOVODU A KANALIZACE V OBCI KOVANICE Zahájení: březen 2006 Ukončení realizace: únor 2007 Realizátor: obec Kovanice, okres Nymburk
Jaroslav Král, starosta Kovanic V poslední červnový den letošního roku oficiálně končí Operační program Infrastruktura (OPI), který v předchozím programovacím období umožňoval mimo jiné i realizaci vodohospodářských projektů. Laická veřejnost si OPI většinou spojuje s velkými projekty, program však při řešení problémů ve vodním hospodářství účinně pomohl i řadě menších municipalit. Příkladem může být středočeská obec Kovanice, jež si v rámci dvou projektů s přispěním OPI vybudovala obecní vodovod, tlakovou kanalizaci a čističku odpadních vod. „Příslib dotace na vybudování tlakové kanalizace, čističky odpadních vod a vodovodu jsme dostali ze Státního fondu životního prostředí ČR. Navíc s úvěrem na oba projekty nám pomohla Komerční banka,“ situaci, která obci umožnila pustit se do dvou náročných projektů, charakterizuje starosta Kovanic Jaroslav Král. Úvěr od banky sloužil k financování prací, které nebyly hrazeny z dotace a které musela financovat obec sama. „Peníze z dotací jsme nedostali předem, musely být nejdříve profinancovány. Aby firma mohla vůbec začít stavět, museli jsme si zajistit překlenovací úvěr ve výši šest milionů korun,“ dodává J. Král.
Celkové investiční náklady: 50 mil. Kč Celková výše dotace: 38 mil. Kč Úvěr poskytnutý KB: 11 mil. Kč Zdroj financování z EU: Operační program Infrastruktura Možný zdroj financování obdobného projektu v období 2007–2013: Operační program Životní prostředí, Program rozvoje venkova
Kombinovaný přístup se vyplatí Tím, že Kovanice budovaly současně vodovod i kanalizaci, bylo možné ušetřit na stavebních pracích. Oba systémy byly totiž položeny do jednoho výkopu, a to pod hlavní komunikaci. Další výhodou tohoto přístupu byla možnost výrazně zkrátit dobu dopravních omezení na území obou obcí, která byla vzhledem k lokalitě, kde výstavba probíhala, nezbytná. Práce však probíhaly postupně, vždy na úseku v délce 200 metrů, na němž byly instalovány semafory, které řídily kyvadlový dopravní provoz. Ukončení Operačního programu Infrastruktura však neznamená, že obce nadále již nemají možnost získat na obdobné projekty dotace z fondů EU. V současném programovacím období let 2007–2013 tuto možnost nabízí Operační program Životní prostředí, případně Program rozvoje venkova.
Odborná konference
Energetický management měst a obcí 15. - 16. června 2009, Praha .(
) ( /(
' "$!-"# %! ", !!*+!&%
Čistička umožňuje i další rozšíření systému Pro odpadní systém Kovaničtí zvolili tlakovou kanalizaci, a proto musel být rozvod vybudován do všech domů. „V obci je celkem 266 nemovitostí. Z projektu byly vyjmuty jen ty, které slouží pouze jako rekreační objekty, protože u nich by vybudování tohoto typu kanalizace nemělo smysl. Do systému nebyly zapojeny ani nemovitosti, u kterých nebyl jednoznačný majitel, anebo jejich vlastníci neměli o připojení zájem,“ vysvětluje Jaroslav Král. Výsledkem je, že na kanalizační systém je nyní připojeno 150 nemovitostí. Součástí systému je také nová čistírna odpadních
děbrady a Nymburkem. Je zde hustá doprava a pro majitelé domů, kteří by chtěli vybudovat přípojku k vodovodu či odpadu dodatečně, by to bylo velmi náročné a finančně téměř nerealizovatelné. I z tohoto důvodu jsme se snažili vybudovat přípojky u všech domů v obou obcích. V místech, kde se v dané nemovitosti s přípojkou nepočítalo, anebo o ni stávající vlastník neměl zájem, jsme rozvod ukončili na hranici daného pozemku. V budoucnu se tedy lze na vodovod napojit bez problémů,“ popisuje přístup obce starosta J. Král. Občané obou obcí se také domluvili na spoluúčasti při financování přípojek k svým domům, která představovala 7 tisíc korun. Spoluúčast však zároveň sloužila i jako určitý motivační prvek. „Sedmi tisíci korunami se podíleli ti, kteří si nechali zapojit jak vodu, tak kanalizaci. Ti občané, kteří si svůj dům připojili buď jen k vodě, nebo jen ke kanalizaci, měli spoluúčast vyšší. Zaplatili deset tisíc korun,“ vysvětluje princip spoluúčasti J. Král.
vod, která byla projektována tak vodovodní systém zajišťuje i s možností rozšíření během na- celkem 272 přípojek. vazující fáze projektu – na připoMotivace občanům jení až 1 800 obyvatel. Celková délka vybudova- Oba projekty realizované s podného hlavního řadu vodovodu porou z fondů EU vedení obce představuje úctyhodných 9 500 koncipovalo i s ohledem na metrů a v Kopanici je na něj perspektivní potřeby obyvatel napojeno 266 vodovodních pří- obou jejích částí. Ty totiž leží v lokalitě s vysoce frekventovapojek. Vodovod se díky podpo- nou silniční sítí, která značně ře z OPI budoval současně komplikuje všechny práce spoi v druhé, menší části obce, jené s výstavbou vodohospov Chvalovicích, kde jsou na dářské infrastruktury. „Kovanicemi a Chvalovicemi příněj připojeny rovněž všechny domy. Společně s Chvalovicemi mo prochází hlavní silnice mezi Po-
} } } } } } } } } } } }
Strategie ČR v oblasti hospodárného využívání energií a obnovitelných zdrojů energie Co je energetický management - principy a příklady – teorie a praxe Indikátory udržitelné energetiky pro rozhodování měst a obcí Financování energeticky úsporných opatření a projektů využívajících obnovitelné zdroje energie Jak snížit výdaje za energie ve vašem městě, obci? Co může přinést efektivní energetický management? Klíčová role energetické koncepce města Co všechno Vám napoví dobře zpracovaný energetický audit Kolik je možné ušetřit změnou dodavatele energie? EPC – garantovaná cesta k úsporám bez nutnosti počátečních investic Energetika budov, možnosti úspor ve veřejném osvětlení Vyplatí se energetický management? Příklady hodné následování… Obnovitelné zdroje ve městech a obcích (solární energie, biomasa, bioplynové stanice, tepelná čerpadla, větrná energetika)
www.energiepromesta.cz Vystoupení na konferenci již přislíbili: } Ing. Milan Půček, MBA, PhD., náměstek ministra pro regionální, územní a bytovou politiku, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR } Ing. Rút Bízková, náměstkyně ministra, Ministerstvo životního prostředí ČR, Praha } Ing. arch. Petr Štěpánek, Ph.D., ředitel, Státní fond životního prostředí } JUDr. Jan Wagner, ředitel, Státní fond rozvoje bydlení, Praha } Ing. Ivo Slavotínek, předseda představenstva, ENESA, a.s., Praha } Ing. Miroslav Šafařík, ředitel, Porsenna, o.p.s, Praha } Ing. Jan Sponar, Úřad městské části Brno – Nový Lískovec } Stanislava Sotlová, starostka obce Měňany } JUDr. Michal Votřel, vedoucí odboru majetkového a stavebního řádu, Pardubický kraj účast dalších přednášejících je v jednání...
B.I.D. services s.r.o., Milíčova 20, 130 00 Praha 3, Česká republika Tel.: +420 222 781 017, Fax: +420 222 780 147, E-mail:
[email protected], www.bids.cz, www.energiepromesta.cz
Vydělávejte na úsporách!
16
17
KRAJSKÁ PRACOVIŠTĚ
KRAJSKÁ PRACOVIŠTĚ
ČÍSLO 5 / KVĚTEN 2009
Činnost Krajského pracoviště v Jihlavě odráží specifický charakter regionu uprostřed České republiky JAN PAVLAS Krajské pracoviště Jihlava, SFŽP ČR
Čtvrtá zastávka naší cesty po krajských pracovištích Státního fondu životního prostředí ČR zavede čtenáře do kraje Vysočina. Zdejší pobočka fondu působí v Jihlavě.
Kraj Vysočina (původním názvem Jihlavský kraj) leží na pomezí Čech a Moravy. Je jedním ze tří vnitrozemských krajů v Česku. Vysočina a hlavní město Praha jsou jediné dva samosprávné kraje v Česku, které nemají v názvu stanoveném ústavním zákonem slovo „kraj“.
Když v roce 2000 v souvislosti s novým územně správním uspořádáním České republiky vznikly nové kraje, rozhodl se Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP ČR, fond) vybudovat v nově vzniklých krajích svá krajská zastoupení. Cílem byl bližší kontakt s žadateli o podporu z fondu a lepší prezentace informací o poskytovaných podporách. Jedno z krajských pracovišť (KP) vzniklo v roce 2001 i v nově vytvořeném Jihlavském kraji, který byl záhy přejmenován na dnešní kraj Vysočina. Zdejší KP v Jihlavě v průběhu své existence několikrát změnilo své sídlo. Nikdy se sice nepodařilo realizovat původní záměr, jímž bylo umístění KP v bezprostřední blízkosti krajského úřadu, nicméně vždy bylo na dobře dostupné adrese v krajském městě, kterou zájemci o jeho služby nemuseli složitě hledat. V současnosti jihlavské KP působí v Havlíčkově ulici č. 111. Zpočátku zajišťoval činnost KP pouze jeden pracovník, avšak s nárůstem rozsahu aktivit krajských
zastoupení SFŽP ČR bylo později třeba rozšířit i jeho personální obsazení. Počet pracovníků se tak postupně zvyšoval – nejprve v roce 2007 na dvě osoby, v současnosti již na čtyři pracovníky. Tým KP tak dnes vedle Jana Pavlase, který v jihlavském zastoupení fondu působí od samého začátku, tvoří Kateřina Marková, Leopold Gotthard a Antonín Čermák.
Neúspěch žádostí bereme jako osobní prohru Všichni k své práci přistupujeme se snahou maximálně pomoci těm, kteří KP kontaktovali. Základním cílem samozřejmě je, aby se zákazníci KP zorientovali v problematice SFŽP ČR a jeho nabídce podpor. A pokud na to naše znalosti stačí, snažíme se klientům napomoci i v tom, aby se orientovali v problematice poskytování podpor obecně, a dokázali tudíž využít všech možností, které jsou v ČR dostupné. Velmi nás potěší, pokud se žádosti o podporu, které jsou v naší kanceláři předloženy, dočka-
jí úspěšné realizace. Neúspěch žádosti o podporu pak považujeme tak trochu za osobní prohru. V době vzniku fungovalo KP jako prodloužená ruka ústředí SFŽP ČR v Praze při spolupráci s krajskými, městskými a obecními úřady. Zajišťovalo především konzultační činnost pro zástupce měst a obcí a propagační činnost aktivit fondu na daném území. Zájemci zde projednávali možnosti, jak a kdy lze využít finanční podporu SFŽP ČR na realizaci opatření přínosných pro životní prostředí kraje, i vlastní postup při zpracování žádosti.
Podpora pro žadatele z řad fyzických osob Časem se ovšem rozsah činnosti KP rozšířil o další aktivity. Velmi záhy došlo k zapojení pracovišť do kontrol realizace akcí, které byly finančně podpořeny ze zdrojů SFŽP ČR, a také do přípravy podkladů k závěrečnému vyhodnocení těchto akcí. U akcí menšího rozsahu tak bylo krajské pracoviště později zapojeno do téměř celého procesu poskytování podpory – od přijetí žádosti o finanční podporu přes technickou realizaci akce až po její uzavření. Jednalo se o národní dotační programy na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie v rodinných domech, tudíž o podpory pro žadatele z řad fyzických osob, a jedinou agendou, která se v tomto případě zajišťovala mimo KP, byl převod financí žadatelům. Ti však často ani netušili, že jsou jim peníze zasílány přímo z centrály SFŽP ČR v Praze, neboť veškerý jejich styk s fondem probíhal prostřednictvím KP v příslušném krajském městě.
Úvodní kontroly žádostí do OPŽP Další významná změna v roli a poslání krajských pracovišť fondu nastala v roce 2007, kdy se SFŽP ČR stal zprostředkovatelem finanční podpory z fondů EU, poskytované prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Stejně jako všechna ostatní střediska i KP Jih-
Zdravá voda především Zleva: Jan Pavlas, Kateřina Duňková, Leopold Gotthard, Antonín Čermák
lava se stalo poradenským místem pro přípravu žádostí o podporu z OPŽP a zároveň i místem jejich příjmu. Navíc byla krajským pracovištím svěřena i úvodní část kontrolního procesu podaných žádostí, proto zajišťují formální kontrolu jejich úplnosti. Provádění úvodních kontrol žádostí přímo v KP se ukázalo jako praktický krok, který v případě potřeby umožňuje operativní odstranění drobných formálních nedostatků žádostí přímo v místě jejich podání, čímž se celý kontrolní proces urychlí.
Obrovský zájem o program Zelená úsporám Horkou aktualitou poslední doby, která před KP staví nové úkoly, je národní dotační program nazvaný Zelená úsporám. Jeho cílem je přispět k postupnému snižování emisí skleníkových plynů do ovzduší, a to prostřednictvím snižování spotřeby neobnovitelných zdrojů energie v budovách využívaných v ČR k bydlení. Nejstručněji řečeno jsou to dva základní okruhy podpor: jednak podpory na zateplování obytných domů, jednak dotace na využívání obnovitelných zdrojů energie k vytápění těchto domů a k ohřevu vody v nich. Třetí oblast se týká podpor na výstavbu nových obytných domů v tzv. pasivním standardu. I v tomto programu byla krajským pracovištím SFŽP ČR svěřena role poradenských pracovišť a zároveň míst, kde se přijímají žádosti o podporu. Ukázalo se, že – mimo jiné i díky masivní propagaci programu Zelená úspo-
rám před jeho spuštěním – je zájem veřejnosti o dotace z tohoto programu opravdu mimořádný. Naše krajské pracoviště na tuto poptávku operativně zareagovalo dočasným neoficiálním rozšířením úředních dnů na všechny dny v týdnu.
Základem úspěchu jsou aktivní žadatelé Zkušenosti z dosavadní činnosti KP Jihlava a zájmu žadatelů z kraje Vysočina o jednotlivé služby pracoviště umožňují vypozorovat určité tendence, které souvisejí mimo jiné i s charakterem regionu. Především je to – zejména s přihlédnutím k počtu obyvatel kraje – vysoká aktivita žadatelů při podávání žádostí o podporu. KP Jihlava přijalo žádosti o podporu široké škály projektů, které předložily subjekty ze všech kategorií potenciálních žadatelů, od drobných projektů fyzických osob až po velké podnikatelské projekty i náročné akce měst a obcí. Tato situace odráží aktivitu jak SFŽP ČR, tak zejména krajského úřadu i dalších samosprávných celků a subjektů na všech úrovních, které připravují kvalitní projektové záměry v celém spektru opatření, jež fond podporuje. Výsledkem je pozitivní fakt, že prostředky plynoucí ze SFŽP ČR do kraje Vysočina převyšují částku, která z kraje plyne do fondu ve formě různých poplatků a odvodů. Obdobně pozitivní bilance přitom platí i v případě, že do ní není započtena podpora z fondů EU.
Faktem je, že vzhledem k nižšímu zatížení těžkým, chemickým a energetickým průmyslem a důlní činností není ve Vysočině třeba provádět sanační opatření na poškozené krajině v takovém rozsahu, jako je tomu v některých jiných regionech. Klíčový specifický rys našeho kraje však spočívá v něčem jiném. Vysočina funguje jako pramenná oblast a díky nižší úrovni znečištění prostředí v porovnání se zbytkem ČR také jako vodní zásobárna nadregionálního významu. Pitná voda z Vysočiny vytéká z vodovodních kohoutků čtvrtiny obyvatel naší republiky. Přitom se jedná prakticky výhradně o vodu pocházející z povrchových zdrojů. Této skutečnosti odpovídá i nadprůměrná aktivita žadatelů v případě vodohospodářských projektů, a to ve všech dostupných oblastech podpory. Týkají se nejen opatření zaměřených na čištění odpadních vod či na modernizaci a výstavbu zařízení pro získávání pitné vody, ale i opatření na zadržování vody v krajině.
Vysočina – jednička v péči o vodní režim ve volné krajině Z hlediska investovaných finančních prostředků byly největšími investičními akcemi projekty zaměřené na intenzifikaci a rekonstrukci čistíren odpadních vod (ČOV) a kanalizačních sítí v Jihlavě a v Žďáru nad Sázavou nebo rekonstrukce úpravny a přivaděčů pitné vody na Třebíčsku, které byly spolufinancovány z Fondu soudržnosti EU a ze zdrojů SFŽP ČR. U všech těchto záměrů se celkové investiční náklady i poskytnutá podpora pohybují v řádech stamilionů korun. Co do počtu předložených i schválených projektů však drží žadatelé z Vysočiny dlouhodobě celorepublikové prvenství v jiné vodohospodářské oblasti – v zlepšování vodního režimu ve volné krajině. Zde je nejvíce využívána podpora na údržbu rozsáhlého systému malých rybníků ve volné krajině. Vysočina je totiž z hlediska nadmořské výšky plošinou, vyvýšenou nad úrovní okolních krajů, a díky nepropust-
nému podloží a poměrně velkému množství vodních srážek v průběhu celého roku je protkána množstvím pramenišť, drobných vodotečí a malých vodních nádrží. Velké množství rybníků dotváří typický ráz místní krajiny a výrazným způsobem přispívá k stabilizaci vodních poměrů v lokálním měřítku.
K úspěchu přispívá i agentura ochrany a přírody Péče o tato drobná vodní díla je patrná nejen v případě měst a obcí, výraznou měrou se na ní podílejí i soukromí vlastníci rybníků. Například v rámci 793 žádostí předložených do opatření OPŽP, týkajících se oprav nebo obnovy malých vodních děl, pocházela více než třetina (247) z kraje Vysočina. A i jejich úspěšnost byla dobrá. Přitom k tomu, aby takový projekt úspěšně obstál, nestačí pouze prosté odstranění nánosu usazenin z rybníka nebo provedení opravy hráze či jiných technických prvků nádrže. Projekt musí zajistit, aby opravená vodní nádrž zdařile zapadla do okolní krajiny, a zároveň vytvořit dobré podmínky pro výskyt mokřadních a vodních organismů, rostlin i živočichů. V kraji Vysočina se tak postupně daří vytvářet řadu vodních ploch, které přispívají nejen ke krajinné, ale i k druhové rozmanitosti přírody v kraji. Na tomto místě je třeba vyzdvihnout nejen dobrou práci předkladatelů projektů a firem, které se podílejí na realizaci schválených projektů, ale i dobrou spolupráci s pracovištěm Agentury ochrany přírody a krajiny v Havlíčkově Brodě, které se významně podílí na hodnocení předložených žádostí v úvodní fázi kontroly předložených projektů. Pokud v Jihlavě považujeme neúspěch žádostí o dotace, které prošly naším krajským pracovištěm, trochu i za vlastní prohru, všechny projekty, ať malé, či větší, které uspěly a jimž jsme pomohli k realizaci, nás naopak těší. Je dobrý pocit vědět, že naše práce dokáže přispět k zachování i k rozvoji krásné a čisté přírody kraje Vysočina a k spokojenosti jeho obyvatel i návštěvníků.
18
19
GALERIE OPŽP
GALERIE OPŽP
ČÍSLO 5 / KVĚTEN 2009
Realizace úspor energie v ZŠ ul. Komenského v Bílovci
Zateplení 1. ZŠ Kadaň Projekt snižuje energetickou náročnost komplexu budov základní školy. Efektu bylo dosaženo stavebními úpravami, které zahrnují výměnu oken a zateplení pláště včetně střechy komplexu budov. Pro projekt byl zpracován energetický audit, projektová dokumentace a položkový výkaz výměr. Spotřeba energií byla snížena prostřednictvím energeticky výhodnějšího pláště budov a efektivnějšího sytému distribuce energie. Hlavní přínosy – zateplení ploch budovy o celkové rozloze 10 245 m2,
snížení spotřeby energie o 2 698 GJ/ rok a snížení emisí CO2 o 270 t/rok Prioritní osa 3 / Oblast podpory 3.2 – Realizace úspor energie a využití odpadního tepla (u nepodnikatelské sféry) Příjemce podpory – město Kadaň Ukončení realizace – srpen 2008 Celková výše podpory 19 402 514 Kč Podpora FS 18 324 597 Kč Dotace SFŽP ČR 1 077 917 Kč
Zateplení fasády, střešního pláště a výměna výplní otvorů na ZŠ Mokrá–Horákov Záměrem bylo zateplení základní školy Mokrá–Horákov. Cílem projektu bylo snížení spotřeby energie zlepšením tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budovy základní školy Mokrá–Horákov. A to zateplením obvodových plášťů a střech, výměny otvorových výplní – oken a dveří. Hlavní přínosy – zateplení ploch budovy o celkové rozloze 10 245 m2, snížení spotřeby energie o 2 698 GJ/ rok a snížení emisí CO2 o 270 t/rok
Prioritní osa 3 / Oblast podpory 3.2 – Realizace úspor energie a využití odpadního tepla (u nepodnik. sféry) Příjemce podpory – obec MokráHorákov Ukončení realizace – říjen 2008 Celková výše podpory 17 153 100 Kč Podpora FS 16 200 150 Kč Dotace SFŽP 952 950 Kč
Bylo provedeno zateplení obvodového pláště budovy základní školy, výměna oken, zateplení stávajícího střešního pláště. Snížila se zátěž životního prostředí prostřednictvím nižší spotřeby energie na základě zlepšení tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budovy a zamezení tepelných ztrát. Hlavní přínosy – zateplení ploch budovy o celkové rozloze 6 225 m2, snížení spotřeby energie o 1 758 GJ/ rok a snížení emisí CO2 o 102 t/rok
Prioritní osa 3 / Oblast podpory 3.2 – Realizace úspor energie a využití odpadního tepla (u nepodnikatelské sféry) Příjemce podpory – město Bílovec Ukončení realizace – leden 2009 Celková výše podpory 13 376 125 Kč Podpora FS 12 633 007 Kč Dotace SFŽP ČR 743 118 Kč
Zateplení ZŠ Stachy Projekt řeší snížení energetických nákladů ZŠ Stachy. Původní stav objektů nevyhovoval energetickým standardům a jejich provoz byl zatížen vysokými náklady na vytápění. Náklady na vytápění se celkovým zateplením objektu a výměnou energeticky nevyhovujících výplní otvorů zásadně snížily. Vybudováním nového plynového úložiště, instalací potřebné plynové technologie a vybudováním nové plynové kotelny projekt zajistí přechod na ekologický zdroj vytápění z původního vytápění koksem.
Hlavní přínosy – zateplení ploch budovy o celkové rozloze 3 319 m2, snížení spotřeby energie o 749 GJ/ rok a snížení emisí CO2 o 113 t/rok Prioritní osa 3 / Oblast podpory 3.2 – Realizace úspor energie a využití odpadního tepla (u nepodnikatelské sféry) Příjemce podpory – obec Stachy Ukončení realizace – říjen 2008 Celková výše podpory 9 184 834 Kč Podpora FS 8 674 565 Kč Dotace SFŽP ČR 510 269 Kč
Rekonstrukce pláště a zateplení fasády budov školy, Integrovaná střední škola, Brno
Zpracování odpadů z dřevovýroby v Brodku u Prostějova
Fasády budovy A, B a přístavku haly byla zateplena 120mm vrstvou polystyrénu v kombinaci s minerálními izolačními deskami. Jedná se o kontaktní zateplení s ukončujícími lištami. Stávající fasáda byla očištěna. Byly odstrojeny klempířské prvky a mřížky. Izolační desky byly přikotveny a přilepeny na vyrovnaný podklad, potřeny „perlinkou“ a omítnuty. Využívání energetických surovin napomohlo k celkovému zlepšení životního prostředí. Hlavní přínosy – zateplení ploch budovy o celkové rozloze 7 589 m2,
Záměrem investora bylo co nejefektivnější využití investičních prostředků, modernizace stávajícího systému zpracování dřevních odpadů dřevařské výroby v Brodku u Prostějova. Cílem projektu je využití dřevního odpadu na výrobu ekologických výrobků – dřevěných lisovaných briket. Spalování briket z dřevního odpadu ve srovnání s fosilními palivy nezatěžuje ovzduší oxidy síry, halogeny a těžkými kovy. Hlavní přínosy – množství materiálově využitých odpadů – 1 440 t/rok
snížení spotřeby energie o 1 327 GJ za rok a snížení emisí CO2 o 74 tun ročně Prioritní osa 3 / Oblast podpory 3.2 – Realizace úspor energie a využití odpadního tepla (u nepodnikatelské sféry) Příjemce podpory – Integrovaná střední škola – Centrum odborné přípravy, Brno, Olomoucká 61 Ukončení realizace – říjen 2008 Celková výše podpory 12 970 472 Kč Podpora FS 12 249 891 Kč Dotace SFŽP ČR 720 581 Kč
Rekonstrukce sběrného dvora v Havlíčkově Brodě Obsahem projektu Rekonstrukce sběrného dvora v Havlíčkově Brodě je kompletní oprava sběrného dvora včetně úpravy povrchů a zabezpečení ochrany podzemních vod instalací lapolu. Došlo také k nákupu zařízení pro účely sběrného dvora – 8 kusů kontejnerů a drtiče na papírové dutinky (150101, 200101), které do této doby končily ve zbytkovém odpadu určeném do spalovny. Cílem projektu bylo zvýšení využívání odpadů na Havlíčkobrodsku. Hlavní přínosy – kapacita kompostárny 7 975 t/rok
Prioritní osa 4 / Oblast podpory 4.1 – Zkvalitnění nakládání s odpady Příjemce podpory – Jiří Holešák – HBH Sběr surovin Ukončení realizace – září 2008
Celková výše podpory 7 308 624 Kč Podpora FS 6 212 330 Kč Dotace SFŽP ČR 1 096 294 Kč
Prioritní osa 4 / Oblast podpory 4.1 – Zkvalitnění nakládání s odpady Příjemce podpory – Vladislav Hanslík Ukončení realizace – duben 2008 Celková výše podpory 4 800 400 Kč Podpora FS 4 080 340 Kč Dotace SFŽP ČR 720 060 Kč
Realizace úspor energie ZŠ Eduarda Nápravníka – Býšť Projekt řeší zateplení stávající základní školy, která se skládá z šesti vzájemně propojených objektů, v obci Býšť. Primárním záměrem provozovatele bylo úsporné a efektivní provozování ZŠ. Cíl projektu spočívá v zateplení objektu tak, aby objekt po realizaci opatření splňoval doporučenou hodnotu průměrného součinitele prostupu tepla. Optimalizovalo se vytápění budov, čímž došlo k snížení emisních limitů. Hlavní přínosy – zateplení ploch budovy o celkové rozloze 2 813 m2,
snížení spotřeby energie o 736 GJ/ rok a snížení emisí CO2 o 41 t/rok Prioritní osa 3 / Oblast podpory 3.2 – Realizace úspor energie a využití odpadního tepla (u nepodnikatelské sféry) Příjemce podpory – obec Býšť Ukončení realizace – prosinec 2008 Celková výše podpory 9 698 788 Kč Podpora FS 9 159 966 Kč Dotace SFŽP ČR 538 822 Kč
20
21
VÝZVY
VÝZVY
ČÍSLO 5 / KVĚTEN 2009
IV. výzva OPŽP
IX. výzva OPŽP
Prioritní osa 2 – Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí Prioritní osa 3 – Udržitelné využívání zdrojů energie
Prioritní osa 1 – Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní
Ministerstvo životního prostředí vyhlašuje prostřednictvím Státního fondu životního prostředí České republiky IV. výzvu pro podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Operačního programu Životní prostředí.
Ministerstvo životního prostředí vyhlašuje prostřednictvím Státního fondu životního prostředí České republiky IX. výzvu pro podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Operačního programu Životní prostředí.
PRIORITNÍ OSA 2 – Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí Oblast podpory 2.1 Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí 2.1.2 Snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí prostřednictvím nových energetických systémů včetně SZT
PRIORITNÍ OSA 1 – Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní
Oblast podpory 2.2 Omezování emisí 2.2.a Rekonstrukce spalovacích zdrojů s instalovaným výkonem větším než 5 MW za účelem snížení emisí NOX a prachových částic Omezení v rámci výzvy V oblasti podpory 2.2 budou přijímány pouze žádosti na zdroje znečišťování ovzduší, které jsou provozovány v teplárenském režimu (společná výroba elektřiny a tepla) a dodávají nebo budou dodávat minimálně 50 % tepla do veřejné distribuční sítě s tím, že do těchto 50 % se nezapočítávají dodávky tepla převyšující 35 tis. GJ/rok podnikatelským subjektům, které jsou zároveň jedním koncovým odběratelem. Předmětem podpory budou tedy pouze velké projekty, podle kterých daný zdroj dodává minimálně 50 % tepla pro domácnosti nebo pro malé a střední odběratele z řad podnikatelských a nepodnikatelských subjektů. Maximální výše dotace na jeden projekt v oblasti podpory 2.2 může dosáhnout 300 mil. korun. Typ žadatele Detailní soupis přijatelných příjemců podpory je uveden v platné verzi Implementačního dokumentu OPŽP – kapitola 3.2.6.
PRIORITNÍ OSA 3 – Udržitelné využívání zdrojů energie Oblast podpory 3.1 Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny 3.1.1 Výstavba a rekonstrukce zdrojů tepla využívajících OZE 3.1.2 Výstavba a rekonstrukce zdrojů elektřiny využívajících OZE 3.1.3 Výstavba a rekonstrukce zdrojů pro kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla využívajících OZE Omezení v rámci výzvy V podoblasti 3.1.3 budou přijímány pouze projekty, za nichž dochází k využití vyrobeného tepla, mimo vlastní technologickou spotřebu, ve výši minimálně 20 %. Projekty s nižším využitím budou přijímány do podoblasti podpory 3.1.2. Maximální výše dotace na jeden projekt v podoblasti podpory 3.1.2 může dosáhnout 50 mil. korun. Maximální výše dotace na jeden projekt v podoblasti podpory 3.1.3 může dosáhnout 100 mil. korun. Typ žadatele Detailní soupis přijatelných příjemců podpory je uveden v platné verzi Implementačního dokumentu OPŽP – kapitola 3.3.6.
Žádosti o podporu velkých projektů (celk. nákl. nad 25 mil. eur vč. DPH) v rámci prioritní osy 2 a prioritní osy 3 jsou přijímány kontinuálně od 1. srpna 2008 do 18. prosince 2009. Žádosti o podporu (kritéria přijatelnosti, způsobilé výdaje) musí být v souladu s Programovým dokumentem OPŽP, Implementačním dokumentem OPŽP a výzvou pro podávání žádostí. Podmínky pro podávání žádosti jsou uvedeny ve Směrnici MŽP č. 5/2008. V případě zaslání žádosti poštou je třeba počítat s přiměřenou časovou rezervou.
Oblast podpory 1.1 Snížení znečištění vod 1.1.1 Snížení znečištění z komunálních zdrojů I. Podporované aktivity v aglomeracích nad 2 000 EO: výstavba, rekonstrukce a intenzifikace centrálních ČOV v aglomeracích nad 2 000 EO včetně zavedení odstraňování dusíku a celkového fosforu a vhodného řešení kalového hospodářství v souladu s platnými předpisy ČR i EU, výstavba, rekonstrukce a dostavba stokových systémů sloužících veřejné potřebě v aglomeracích nad 2 000 EO. II. Podporované aktivity v aglomeracích pod 2 000 EO: výstavba, rekonstrukce a intenzifikace centrálních ČOV nebo zajištění odpovídajícího přiměřeného čištění v aglomeracích pod 2 000 EO, které se nachází v územích vyžadujících zvláštní ochranu, tj. národní parky a chráněné krajinné oblasti včetně jejich ochranných pásem, lokality soustavy Natura 2000, ochranná pásma vodních zdrojů, ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) a v povodí vodního díla Nové Mlýny1) v souladu s platnými předpisy ČR i EU, výstavba, rekonstrukce a dostavba stokových systémů sloužících veřejné potřebě v aglomeracích pod 2 000 EO v územích vyžadujících zvláštní ochranu, tj. národní parky a chráněné krajinné oblasti včetně jejich ochranných pásem, lokality soustavy Natura 2000, ochranná pásma vodních zdrojů, ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) a v povodí vodního díla Nové Mlýny1). Omezení v rámci výzvy: Budou přijímány žádosti řešící aglomerace, na které se vztahuje naplňování požadavků směrnice Rady č. 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod. Budou přijímány projekty řešící aglomerace uvedené na seznamu aglomerací, který je přílohou Aktualizace strategie financování implementace směrnice Rady č. 91/271/ EHS o čištění městských odpadních vod. V rámci tzv. skupinových projektů, budou přijatelné i aglomerace do 2 000 EO v územích vyžadujících zvláštní ochranu, za předpokladu splnění čl. 2 odst. 5 dodatku č. 1 ke směrnici MŽP č. 5/2008. V rámci této výzvy budou přijímány projekty zahrnující rekonstrukce stokových systémů pouze za následujících podmínek: navrhovaná rekonstrukce stokových systémů bezprostředně souvisí s opatřením, jehož cílem je napojení nového znečištění
(EO) na kanalizační systém (tzn. je technicky nezbytná pro napojení nového znečištění v rámci projektu), objem rozpočtových nákladů v žádosti o podporu na rekonstrukce stokových systémů bude nižší oproti rozpočtovým nákladům na výstavbu nové kanalizace, projekty řešící pouze rekonstrukce kanalizačních systémů nebudou přijatelné. Typ žadatele Detailní soupis přijatelných příjemců podpory je uveden v platné verzi Implementačního dokumentu OPŽP. Oblast podpory 1.2 Zlepšení jakosti pitné vody Podporované aktivity (typy projektů): výstavba, rekonstrukce a intenzifikace úpraven vody a zdrojů pitné vody zásobujících více než 2 000 EO, výstavba, rekonstrukce a dostavba přivaděčů a rozvodných sítí pitné vody a souvisejících objektů sloužící veřejné potřebě v obcích nad 2 000 obyvatel, výstavba, rekonstrukce a intenzifikace úpraven vody, zdrojů pitné vody, přivaděčů a rozvodných sítí pitné vody včetně souvisejících objektů sloužících veřejné potřebě v aglomeracích pod 2 000 obyvatel, které jsou zároveň umístěny v územích vyžadujících zvláštní ochranu, tj. národní parky a chráněné krajinné oblasti včetně jejich ochranných pásem, lokality soustavy Natura 2000, ochranná pásma vodních zdrojů, ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) a v povodí vodního díla Nové Mlýny1). Omezení v rámci výzvy: Přijímány budou pouze projekty, které jsou součástí komplexního řešení zásobování vodou a odvádění a čištění odpadních vod v dané lokalitě a na tato opatření bude souběžně podána žádost do podoblasti podpory 1.1.1. Typ žadatele Detailní soupis přijatelných příjemců podpory je uveden v platné verzi Implementačního dokumentu OPŽP.
1)
Povodí vodního díla (dále jen VD) Nové Mlýny – rozumí se obce ležící
v části povodí Dyje nad VD Nové Mlýny, v povodí Svratky, v povodí Jihlavy, v povodí Oslavy, v povodí Jevišovky a ležící přímo u VD Nové Mlýny. Zařazení povodí vodního díla Nové Mlýny do oblasti se zvláštní ochranou je dáno Usnesením vlády České republiky ze dne 6. května 2002, č. 456, Zpráva o hospodářské a sociální situaci Jihomoravského kraje.
Žádosti o podporu tzv. velkých projektů v rámci prioritní osy 1 jsou přijímány kontinuálně od 23. března 2009 do 14. prosince 2009. Žádosti o podporu (kritéria přijatelnosti, způsobilé výdaje) musí být v souladu s Programovým dokumentem OPŽP, Implementačním dokumentem OPŽP a výzvou pro podávání žádostí. Podmínky pro podávání žádostí jsou uvedeny ve směrnici MŽP č. 5/2008 ve znění dodatku č. 1. Žádost je třeba doručit na centrální pracoviště SFŽP ČR do 16 hod. posledního dne lhůty. V případě zaslání žádosti poštou je třeba počítat s přiměřenou časovou rezervou. Všechny závazné dokumenty, zvláště pak Závazné pokyny pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP, jsou k dispozici na internetových stránkách OPŽP www.opzp.cz.
22
23
VÝZVY
KRAJSKÁ PRACOVIŠTĚ 17. ročník veřejné neanonymní soutěže
ČÍSLO 5 / KVĚTEN 2009
ECHO
ROZHOVOR
www.stavbaroku.cz
X. výzva OPŽP Prioritní osa 1 – Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní Prioritní osa 3 – Udržitelné využívání zdrojů energie
Stavba roku 2008
NADACE PRO ROZVOJ ARCHITEKTURY A STAVITELSTVÍ MINISTERSTVO PR Ů MYSLU A OBCHODU ČESKÉ REPUBLIKY SVAZ PODNIKATEL Ů VE STAVEBNICTV Í V ČESKÉ REPUBLICE ECONOMIA A. S., ČASOPIS STAVITEL
Ministerstvo životního prostředí vyhlašuje prostřednictvím Státního fondu životního prostředí České republiky X. výzvu pro podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Operačního programu Životní prostředí. PRIORITNÍ OSA 1 – Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní Oblast podpory 1.3 Omezování rizika povodní 1.3.1 Zlepšení systému povodňové služby a preventivní protipovodňové ochrany V rámci podoblasti podpory bude možno podporovat projekty zaměřené na: investiční podporu zpracování podkladových analýz, digitálních mapových podkladů pro realizaci vybraných přírodě blízkých protipovodňových opatření na tocích, v nivě i v ploše povodí (vazba na realizaci cílů 1.3.2 a 6.4) s vazbou na protipovodňovou ochranu a plány oblasti povodí;* podporu tvorby webového portálu zpřístupňujícího návrhy opatření pro veřejnost i žadatelé o podpory, vypracování podkladů pro následnou realizaci vybraných protipovodňových opatření včetně přírodě blízkých protipovodňových opatření.** Typ žadatele Detailní soupis přijatelných příjemců podpory je uveden v platné verzi Implementačního dokumentu OPŽP. Omezení v rámci výzvy * Investiční podpora se v této výzvě vztahuje pouze na projekty, které se nacházejí ve vyjmenovaných povodích – Odry, Bečvy, Svratky, Dyje, Nežárky, Dědiny, Ploučnice a horního Pomoraví (oblast povodí Moravy nad Olomoucí). Projekty musí vycházet z koncepce návrhů přírodě blízkých protipovodňových opatření, které MŽP v rámci těchto povodí provedlo (zveřejněné na www.mzp.cz). ** Investiční podpora se v této výzvě vztahuje bez omezení na projekty úprav koryt a niv s vlivem na protipovodňovou ochranu, prováděné přírodě blízkým způsobem, v současně zastavěných územích obcí a s omezením na ostatní navržené projekty, které se nacházejí na území vyjmenovaných povodí – Odry, Bečvy, Svratky, Dyje, Nežárky, Dědiny, Ploučnice a horního Pomoraví (oblast povodí Moravy nad Olomoucí).
PRIORITNÍ OSA 3 – Udržitelné využívání zdrojů energie Oblast podpory 3.1 Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny 3.1.1 Výstavba a rekonstrukce zdrojů tepla využívajících OZE V rámci podoblasti podpory bude možno podporovat projekty zaměřené na: výstavbu a rekonstrukce centrálních a blokových kotelen, resp. zdrojů tepla využívajících OZE, včetně rozvodů, přípojek a předávacích stanic, eventuelně v kombinaci s výstavbou centrální výrobny paliv včetně technologie, výstavbu a rekonstrukci lokálních zdrojů tepla využívajících OZE pro vytápění, chlazení a ohřev teplé vody. 3.1.2 Výstavba a rekonstrukce zdrojů elektřiny využívajících OZE V rámci podoblasti podpory bude možno podporovat projekty zaměřené na: instalace fotovoltaických systémů pro výrobu elektřiny, výstavby a rekonstrukce malých vodních elektráren, výstavby elektráren spalujících biomasu (pevnou, plynnou nebo kapalnou), výstavby větrných elektráren, výstavby geotermálních elektráren. 3.1.3
Výstavba a rekonstrukce zdrojů pro kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla využívajících OZE V rámci podoblasti podpory bude možno podporovat projekty zaměřené na: instalaci kogeneračních zařízení spalujících bioplyn, skládkový a kalový plyn, včetně technologie pro získávání a výrobu bioplynu, tj. např. bioplynové stanice,
instalaci kogeneračních zařízení využívajících pevnou biomasu (např. klasický parní cyklus, ORC, zplyňování biomasy + plynový motor apod.), kombinovanou výrobu elektřiny a tepla z geotermální energie. V podoblasti 3.1.3 budou přijímány pouze projekty, kde dochází k využití vyrobeného tepla, mimo vlastní technologickou spotřebu, ve výši minimálně 20 %. Projekty s nižším využitím budou přijímány do podoblasti podpory 3.1.2. Typ žadatele Detailní soupis přijatelných příjemců podpory je uveden v platné verzi Implementačního dokumentu OPŽP. Omezení v rámci výzvy Přijímány nebudou žádosti na projekty, kde dochází k náhradě stávajícího zdroje tepla spalujícího plynná fosilní paliva a u lokálních zdrojů, ani žádosti na projekty , kde dochází k odpojení od CZT. Podpořeny mohou být pouze žádosti na projekty, které dosáhnou hranice min. 35 bodů v součtu bodového hodnocení technické kvality a ekologické relevance. Instalace fotovoltaických systémů budou podporovány jen tehdy, pokud jsou integrovány do budovy. Budou podpořeny pouze takové spalovací zdroje využívající OZE, které splňují definici nízkoemisního spalovacího zdroje podle specifikace v metodickém pokynu MŽP č. 2/2009. Lokální zdroje s ručním přikládáním paliva je nutné instalovat vždy s akumulační nádrží o objemu alespoň 55 litrů na instalovaný kilowatt tepelného výkonu zdroje. Budou podpořena pouze taková tepelná čerpadla, jejichž topné faktory stanovené podle EN 255 (resp. podle EN 14 511, čísla v závorce) při dané teplotní charakteristice dosáhnou v závislosti na typu technologie těchto minimálních hodnot: – technologie země–voda: 4,3 (resp. 4,1) při teplotní charakteristice S0/W35, – technologie vzduch–voda: 3,2 (resp. 3,0) při teplotní charakteristice A2//W35, – technologie voda–voda: 5,0 (resp. 4,7) při teplotní charakteristice W10/W35.
Rekreační a sportovní komplex „ Park Holiday“
Stavba roku 2008
STAVBA ROKU 2009 vyhlášen Moravský zemský archiv
Stavba roku 2008
Zavěšený most na D47 přes řeku Odru
Stavba roku 2008
Oblast podpory 3.2 Realizace úspor energie a využití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry 3.2.1 Realizace úspor energie V rámci podoblasti podpory bude možno podporovat projekty zaměřené na: snižování spotřeby energie zlepšením tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budov (zateplení obvodových plášťů a střešních konstrukcí, výměna či rekonstrukce otvorových výplní). 3.2.2 Využívání odpadního tepla V rámci podoblasti podpory bude možno podporovat projekty zaměřené na: aplikaci technologií na využití odpadního tepla (např. rekuperace, výměníky na využití odpadního tepla apod.). Typ žadatele Detailní soupis přijatelných příjemců podpory je uveden v platné verzi Implementačního dokumentu OPŽP. Omezení v rámci výzvy Žádosti do oblasti podpory 3.2 budou přijímány pouze podané v kombinaci s podoblastí podpory 3.1.1. Podpořeny mohou být pouze žádosti na projekty, které dosáhnou hranice min. 50 bodů v součtu bodového hodnocení technické kvality a ekologické relevance.
Zároveň sdělujeme, že v první polovině července 2009 bude vyhlášena samostatná výzva na oblast podpory 3.2 – Realizace úspor energie a využití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry (bez podmínky kombinace s podoblastí 3.1.1), a to za stejných podmínek hodnotících kritérií, které má výzva stávající. V rámci této výzvy bude zároveň umožněno podávat žádosti do oblasti podpory 3.1, pokud budou opatření v kombinaci s podoblastí podpory 3.2.1. Příjem žádostí bude probíhat od 3. srpna 2009 do 30. září 2009.
Soutěž je vypsána pod záštitou: Předsedy Senátu Parlamentu České republiky Primátora hlavního města Prahy Ředitele Státního fondu rozvoje bydlení Ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury Ředitele Státního fondu životního prostředí Partneři soutěže: Dny stavitelství a architektury, zajišťované SIA-ČR, radou nevládních organizací, společností a komor v oboru architektury a stavitelství Architecture Week ČR, mezinárodní festival moderní a současné architektury Praha
soutěžní podmínky, přihlášku a registraci do soutěže naleznete na Obytný soubor Horní Počernice
Stavba roku 2008
Administrativní centrum Královéhradeckého kraje
Partneři soutěže
Mediální partneři Žádosti o podporu v rámci prioritní osy 1 a prioritní osy 3 jsou přijímány od 4. května 2009 do 30. června 2009. Žádosti o podporu (kritéria přijatelnosti, způsobilé výdaje) musí být v souladu s Programovým dokumentem OPŽP, Implementačním dokumentem OPŽP a výzvou pro podávání žádostí. Podmínky pro podávání žádostí jsou uvedeny ve směrnici MŽP č. 5/2008. Žádost je třeba doručit na příslušná pracoviště do 16 hodin posledního dne lhůty. V případě zaslání žádosti poštou je třeba počítat s přiměřenou časovou rezervou. Všechny závazné dokumenty jsou k dispozici na internetových stránkách OPŽP www.opzp.cz.
17. ročník soutěže
www.stavbaroku.cz Uzávěrka soutěže 1. 6. 2009
24
25
ENVIPORADNA Rubrika OTÁZKY a ODPOVĚDI je připravována ve spolupráci se Zelenou linkou Operačního programu Životní prostředí a reaguje na aktuální dotazy zájemců o dotace.
PRIORITNÍ OSA 2 Jaký finanční model máme využít pro projekt z podoblasti podpory 2.1.2 (Přechod z parního na teplovodní systém vytápění – Rekonstrukce tepelných rozvodů) v případě, kdy nedojde k rozšíření plynovodní sítě, ale navýší se počet přípojek k této síti? Vzroste totiž počet objektů, které budou vytápěny prostřednictvím centrálního zásobování teplem. Z dostupných manuálů k jednotlivým modelům jsem bohužel tuto informaci nezískal. Pro váš projekt na rekonstrukci tepelných rozvodů a navýšení počtu přípojek použijte přírůstkový energetický model. Pokud se však bude jednat o veřejnou podporu (VP), není třeba finanční analýzu zpracovávat. VP představuje podporu, kterou ve výši 200 tisíc eur může čerpat každý subjekt jednou za tři roky. Tento limit bude od příští výzvy navýšen na 500 tisíc eur.
PRIORITNÍ OSA 3 Má rozpočtová organizace možnost požádat v OPŽP o dotace na solární systém, na tepelné čerpadlo, anebo na vybudování topného systému na biomasu? Organizace, která se zabývá péčí o postižené občany, svůj objekt v současné době vytápí elektřinou. Popisovaný záměr by v rámci OPŽP spadal pod prioritní osu 3, konkrétně pod oblast podpory 3.1. Pokud by žadatel splnil všechny podmínky uvedené v Implementačním dokumentu, v směrnici MŽP č. 5/2008 a v jejích přílohách a pokud by nepřekročil případná omezení dané výzvy, může podat žádost o dotaci. Bez těchto informací nelze dotaz přesněji zodpovědět. Veškeré potřebné informace jsou k dispozici na www.opzp.cz. Je možné požádat v právě probíhající X. výzvě OPŽP o podporu na realizaci solárního systému a zároveň na zateplení budovy základní školy? V X. výzvě můžete podat žádost na instalaci solárního systému rámci prioritní osy 3, podoblasti podpory 3.1.1. Při realizaci zateplení však musí také dojít k náhradě stávajícího zdroje tepla. Tato podmínka však při realizaci solárního systému nebude splněna. Projekt realizující kombinaci zateplení a solárního systé-
ENVIPORADNA
ČÍSLO 5 / KVĚTEN 2009
mu však bude možné předložit již v další výzvě OPŽP, připravované na srpen až září 2009. Lze v rámci X. výzvy OPŽP podpořit instalaci solárního systému, který bude doplňovat vytápění budovy zemním plynem? Ano, lze. Instalaci solárního systému je možné kombinovat se všemi zdroji vytápění.
PRIORITNÍ OSA 4
Město by chtělo v nejbližší vyhlášené výzvě pro rok 2009 žádat o dotaci na kompostárnu v rámci oblasti podpory 4.1 – Zkvalitnění nakládání s odpady. Do provozovny bude přijímán odpad z městské zeleně a separovaný bioodpad od občanů. Vedle tohoto bychom rádi přijímali i bioodpad ze školních jídelen. V našem městě jsou dva typy jídelen – v jedněch vaří školy samy, do dalších dovážejí jídlo podnikatelské subjekty. Rádi bychom věděli, zda by se u těchto jídelen nejednalo o veřejnou podporu, resp. zda bychom odběrem jejich bioodpadu neporušili některá z pravidel. Odpad bude následně používán výhradně pro nekomerční účely. Pokud se jedná o školní jídelny, není důležité, kdo vaří, ale kdo produkuje odpad. Pokud jde o odpad obce/města, nejedná se o veřejnou podporu. Pokud však odpad pochází z restaurací nebo jiných soukromých stravoven, o veřejnou podporu by se již jednalo. Riziku veřejné podpory se však dá poměrně jednoduše předejít použitím tzv. podpory de minimis (pokud ji již nemáte vyčerpánu). Je to podpora, kterou ve výši 200 tisíc eur může čerpat každý subjekt jednou za tři roky. Tento limit bude od příští výzvy k předkládání žádostí dokonce navýšen na 500 tisíc eur. Potom by vstupem mohl být odpad od kohokoli i za úplatu.
Jsme provozovateli zařízení na zpracování autovraků v Středočeském kraji, a to na základě rozhodnutí, kterým byl vydán souhlas k provozu zařízení dle § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, vč. schválení provozního řádu. Můžeme v současnosti požádat o dotaci, která by se týkala provozu a rozvoje tohoto autovrakoviště? V rámci OPŽP, v prioritní ose 4, konkrétně v oblasti podpory 4.1 – Zkvalitnění nakládání s odpady, lze podporovat zařízení na úpravu nebo využívání odpadů, zejména na třídění, úpravu a recyklaci odpadů. Patří sem i zařízení na úpravu autovraků, na recyklaci pneumatik a na využívání upotřebených olejů apod., tedy toho druhu zařízení, který provozujete. Pokud splníte všechny další podmínky uvedené v Implementačním dokumentu, v směrnici MŽP č. 5/2008 a v jejích přílohách a nepřekročíte případná omezení dané výzvy, můžete PRIORITNÍ OSA 6 žádost o dotaci podat. Veškeré potřebné informace naleznete na Mám v úmyslu revitalizovat malý rybník. Mohu z OPŽP získat dotawww.opzp.cz. ci na realizaci tohoto záměru? Může být kompost využíván Na revitalizaci rybníka můžepro rekultivaci skládky? Nebo je te žádat o dotaci v rámci prioritní takové použití kompostu nevhodosy 6 OPŽP, konkrétně v oblasti né a projekt v případě tohoto podpory 6.4 – Optimalizace vodvyužití bude spadat pod veřejnou ního režimu krajiny. Musíte však podporu? splnit veškeré podmínky, přičemž Pokud bude projekt mimo klíčové je, zda patříte do okruhu rámec veřejné podpory a budete možných příjemců podpory uvechtít používat kompost na rekul- dených v Implementačním dokutivaci skládky, musejí být splněny mentu. To z vašeho dotazu bohutyto podmínky: Bude-li žadatelem žel nelze poznat. Veškeré potřebné obec, musí být obec i vlastníkem informace naleznete na www.opzp. skládky; bude-li žadatelem svazek cz v sekcích Dokumenty k stažení obcí, musí být vlastníkem skládky – Pro žadatele a příjemce – Implealespoň jedna obec z příslušného mentační dokument – prioritní osa svazku a na rekultivaci skládky 6 (kapitoly 3, 4, 5, 6, 8), směrnice bude možné využít jen poměr- MŽP č. 5/2008 a její přílohy, Zánou část kompostu – podle počtu vazné pokyny pro žadatele a příobyvatel. Pokud bude projekt re- jemce podpory z OPŽP, hodnotíalizován v rámci veřejné podpory, cí kritéria, Příručka pro žadatele je možné využít kompost na jaké- a příjemce podpory z OPŽP. koliv plochy (v rámci zachování vlastnických vztahů a dodržení zá- Je možné rekonstrukci a odbahkona), je také možné jej prodávat. nění rybníka chápat jako opatření
Při podání žádosti musí žadatelé splnit podmínky uvedené jak v Implementačním dokumentu, tak dalších dokumentech OPŽP.
OPŽP, spadající pod prioritní osu 1, oblast podpory 1.3, tedy jako opatření na omezování rizika povodní, nebo spíše pod prioritní osu 6, oblast podpory 6.4 – Optimalizace vodního režimu krajiny? Váš záměr na rekonstrukci a odbahnění rybníka náleží v rámci OPŽP do prioritní osy 6, konkrétně do oblasti podpory 6.4 – Optimalizace vodního režimu krajiny. Není řazen mezi protipovodňová opatření. Na našich pozemcích, kde máme tábořiště, bychom chtěli vybudovat rybník jako rekreační vodní plochu. Jsou nějaké možnosti, jak na tyto účely získat dotace ze SFŽP ČR? Na vybudování rybníků, které by měly sloužit k rekreačním účelům, dotace neposkytujeme. V rámci OPŽP je nastavena prioritní osa 6, konkrétně oblast pod-
ZELENÁ LINKA
pory 6.4 – Optimalizace vodního režimu krajiny, z níž lze za splnění veškerých podmínek stanovených v Implementačním dokumentu získat dotace např. na tyto účely: realizace opatření příznivých z hlediska krajinné a ekosystémové diverzity vedoucí k zvyšování retenční schopnosti krajiny, k ochraně a obnově přirozených odtokových poměrů a k omezování vzniku rizikových situací, zejména povodní (podpora přirozených rozlivů v nivních plochách, opatření k zlepšení morfologie vodních složek krajiny podle rámcové směrnice o vodách, budování a obnova retenčních prostor, které neslouží k chovu ryb, nebo slouží jen k takovému chovu ryb, jenž neoslabí ekologické funkce nádrží apod.). Veškeré potřebné informace naleznete na www. opzp.cz v sekcích Dokumenty k stažení – Pro žadatele a příjemce – Implementační dokument,
800 260 500
směrnice MŽP č. 5/2008 včetně jejích příloh, závazné pokyny, příručka pro žadatele a příjemce, hodnotící kritéria. Rádi bychom připravili společný mikroregionální projekt pro členské municipality svazku obcí, který bude zahrnovat i výsadbu zeleně. Musí tento svazek jako žadatel a příjemce podpory z OPŽP být majitelem pozemků, na nichž bude výsadba v rámci projektu uskutečněna, nebo může být majitelem jedna obec, která je členem tohoto svazku? V Implementačním dokumentu OPŽP je v kapitole 3.6.6 uvedeno, že „příjemce podpory musí být vlastníkem nebo nájemcem pozemku (nebo musí prokázat jiný právní vztah k pozemku na úrovni vlastnictví nebo nájmu, např. právo hospodaření), na kterém bude zajištěna udržitelnost projektu po dobu nejméně 5 let od ukončení realizace projektu. Případně musí disponovat smlouvou s ověřenými podpisy s vlastníkem pozemku, v které vlastník vyjádří souhlas s realizací projektu na jeho pozemku a umožní příjemci podpory zajištění udržitelnosti projektu následnou péči a údržbu realizovaného opatření po dobu nejméně 5 let od ukončení realizace projektu. V případě opatření do 2 mil. korun bez DPH postačí prohlášení vlastníka k zajištění pozemku, v kterém vlastník vyjádří souhlas s realizací projektu na jeho pozemku a umožní příjemci podpory udržitelnosti projektu po dobu nejméně 5 let od ukončení realizace projektu.“
Můžeme jako občanské sdružení žádat v rámci OPŽP o dotaci na projekt rekonstrukce zahrady mateřské školky? A pokud ano, z které prioritní osy či oblasti podpory? Je správný náš názor, že se na tento účel vztahují oblasti podpory 6.5 – Podpora regenerace urbanizované krajiny a 7.1 – Ekologická výchova? Váš záměr by skutečně bylo možné podpořit ze zdrojů prioritní osy 6, konkrétně v oblasti podpory 6.5 – Podpora regenerace urbanizované krajiny. Ovšem pouze za předpokladu, že splníte všechny další podmínky uvedené v Implementačním dokumentu, směrnici MŽP č. 5/2008 a jejích přílohách, což na základě vašeho stručného dotazu nelze vyhodnotit (včetně toho, zda patříte do okruhu možných příjemců podpory). Pozor je třeba dát i na případná omezení vypsaná v rámci příslušné výzvy, do níž by byla vaše žádost předložena. Veškeré potřebné informace naleznete na www.opzp.cz v sekcích Dokumenty k stažení – Pro žadatele a příjemce – Implementační dokument – prioritní osa 6 (kapitoly 3, 4, 5, 6, 8), směrnice MŽP č. 5/2008 a její přílohy, závazné pokyny pro žadatele a příjemce, hodnotící kritéria, příručka pro žadatele. Je povinnou součástí projektové dokumentace také soupis rostlinného materiálu s oceněním každé jednotlivé rostliny? Ano, povinnou součástí projektové dokumentace je i položkový rozpočet akce.
PRIORITNÍ OSA 7 Obsahem našeho projektu je pořízení pojízdné ekoporadny – autobusu. Projektem je proto nákup technologie. Ekoporadna by jezdila po lokalitách, v kterých se vyskytují environmentální problémy (výskyt velkých šelem, kůrovcová kalamita, povodně, odpady apod.). Lze na tento projekt získat dotaci z OPŽP? Na podporu ekologické výchovy je určena prioritní osa 7 OPŽP. Váš záměr však bohužel z jejích zdrojů nelze podpořit, protože podle Implementačního dokumentu není nákup autobusu způsobilým výdajem.
26
27
ENVIDATA Vybrané přínosy projektů, které dosud získaly dotaci z oblasti podpory 3.2 OPŽP – Kraj
Celkové snížení CO2 (t/rok)
Úspora energie (GJ/rok)
Plocha konstrukce (m2)
Celk. snížení tuhých znečišťujících látek (t/rok)
11
133 144 058
1 490
14 259
66 590
13
Benešov
5
56 019 762
464
5 430
26 460
5
Český Krumlov
3
20 883 662
198
4 013
10 680
1
Kladno
7
49 025 374
382
5 041
19 992
0
Jindřichův Hradec
6
41 158 643
290
4 677
21 095
0
Kolín
2
34 656 818
267
3 100
13 193
0
Písek
7
37 852 584
590
3 945
18 308
7
Kutná Hora
4
36 254 505
498
3 116
11 502
1
Mělník
4
10 449 325
138
1 030
6 396
0
Mladá Boleslav
5
12 446 992
254
1 794
7 779
0
Prachatice
8
79 105 271
571
8 085
35 604
0
Strakonice
8
196 888 269
2 765
19 742
58 201
7
Tábor
9
118 174 783
1 348
14 569
58 836
1
Nymburk
2
27 427 049
166
2 983
13 982
0
Blansko
7
111 881 723
606
10 205
52 415
0
Praha-východ
2
3 181 582
158
568
1 791
0
Brno-město
3
44 337 386
234
3 721
17 460
0
Praha-západ
3
15 528 836
134
1 553
5 043
0
Středočeský
Brno-venkov
7
54 105 278
365
6 461
22 885
0
Příbram
4
42 012 322
660
6 092
20 512
1
Břeclav
12
77 026 003
649
10 466
40 556
0
Rakovník
3
9 909 953
468
1 439
8 058
0
Hodonín
11
71 030 661
474
6 662
36 629
0
Děčín
3
24 523 320
147
1 778
7 606
0
Vyškov
6
46 801 197
358
6 210
21 123
0
Chomutov
5
71 960 676
725
7 320
30 542
156
Znojmo
4
26 033 335
182
3 276
13 035
0
Cheb
11
48 962 956
493
7 813
27 914
1
Ústecký
Litoměřice
8
75 412 516
416
5 238
31 532
2
Louny
5
44 270 034
475
4 076
15 911
0
Most
5
17 956 302
193
2 043
8 377
15
Teplice
7
80 735 696
734
5 690
28 471
0
Karlovy Vary
8
46 439 282
870
10 095
30 251
2
Sokolov
9
198 569 296
4 980
22 509
75 651
108
Hradec Králové
3
73 645 039
577
5 675
22 659
2
Ústí nad Labem
7
88 759 213
1 342
6 059
33 066
0
Náchod
6
108 868 749
919
8 835
46 833
3
Havlíčkův Brod
3
24 102 545
182
2 073
7 996
0
Rychnov nad Kněžnou
1
18 165 368
241
2 650
10 730
2
Jihlava
7
81 214 761
694
10 436
35 051
0
Trutnov
2
33 734 226
390
3 954
18 849
2
Pelhřimov
4
34 750 052
231
3 969
15 463
0
Česká Lípa
6
73 280 376
648
9 977
33 576
0
Třebíč
8
113 617 783
715
10 319
44 351
0
Vysočina
Jablonec nad Nisou
5
64 161 436
618
8 118
27 849
2
Žďár nad Sázavou
5
34 448 495
470
4 309
18 137
0
Liberec
14
92 537 740
639
10 776
45 556
0
Kroměříž
4
56 312 806
558
8 207
26 115
0
Semily
8
82 682 636
771
8 391
35 327
1
Uherské Hradiště
30
179 444 034
1 794
18 881
85 035
0
Bruntál
11
42 028 669
413
4 822
24 177
4
Vsetín
10
42 492 604
254
4 015
23 881
0
Frýdek-Místek
11
106 147 102
1 028
10 188
43 443
1
Zlín
11
53 761 521
510
6 547
29 402
0
Karviná
9
147 079 401
1 162
12 784
56 618
1
56 627
594 376
2 432 176
15 442
Nový Jičín
6
35 945 714
255
4 208
17 451
0
Opava
9
58 534 901
300
5 047
26 616
0
Ostrava-město
15
491 949 960
4 737
40 793
151 034
15 093
Olomouc
8
62 442 897
366
5 942
33 670
0
Prostějov
9
60 474 762
463
5 536
33 213
0
900
Přerov
9
64 469 041
362
5 579
29 404
0
800
Šumperk
6
51 865 460
529
5 943
21 645
5
700
Chrudim
2
8 004 110
120
985
3 949
0
Pardubice
28
281 999 463
2 633
26 096
107 874
0
Svitavy
6
42 273 612
286
3 844
15 455
0
Ústí nad Orlicí
12
88 019 753
759
8 560
39 215
0
400
Zlínský
ČR celkem
567
5 691 604 194
Počet schválených projektů z oblasti podpory 3.2 a objem podpory podle krajů (k 4. 5. 2009 v mil. Kč) 61
52
600
45
500
Domažlice
3
20 977 925
105
1 872
12 461
0
300
Klatovy
14
75 034 579
667
6 687
30 561
1
200
Plzeň-jih
4
26 996 470
276
2 123
12 081
0
Plzeň-město
9
147 955 689
1 021
12 155
30 722
1
Plzeň-sever
8
30 948 080
261
3 909
17 918
0
Rokycany
3
22 065 100
140
2 296
13 680
0
Tachov
2
15 428 545
87
1 279
8 143
0
Praha
45
590 818 132
6 361
75 541
278 593
5
50
48
40 43
33
28
41
55
27
32
12
100 íns ký Zl
ina oč Vy s
ký
es oč ře d St
Ús tec
ký
a Pr ah
ý sk eň Plz
bic Pa rd u
ck ou Ol om
ký
ý
ý sk lez os sk or av
vé
er ec ký M
hr ad
ec
ar sk lov
Lib
ý
ký
0
Kr álo
Praha
Celková výše podpory (Kč)
České Budějovice
Ka r
Plzeňský
Počet projektů
Okres
ý
Pardubický
Kraj
sk
Olomoucký
Celk. snížení tuhých znečišťujících látek (t/rok)
ra v
Moravskoslezský
Plocha konstrukce (m2)
mo
Liberecký
Úspora energie (GJ/rok)
Jih o
Královéhradecký
Celkové snížení CO2 (t/rok)
es ký
Karlovarský
Celková výše podpory (Kč)
oč
Jihomoravský
Okres
Počet projektů
Realizace úspor energie a využití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry (k 4. 5. 2009)
Jih
Jihočeský
ENVIDATA
ČÍSLO 5 / KVĚTEN 2009
28
29
ZDRAVÁ MĚSTA
ZDRAVÁ MĚSTA
ČÍSLO 5 / KVĚTEN 2009
V západočeské obci Zbůch podporují fondy EU ochranu životního prostředí Jeden z osmi sběrných dvorů odpadů, které byly v Plzeňském kraji vybudovány s podporou z Operačního programu Životní prostředí, od dubna slouží obyvatelům obce Zbůch. Tato akce však nebyla jediným projektem, který zde realizovali díky dotaci z fondů EU. Evropské peníze již ve Zbůchu pomohly i k výstavbě splaškové kanalizace.
PROJEKT SBĚRNÉHO DVORA V OBCI ZBŮCH Celkové uznatelné náklady projektu výstavby sběrného dvora v obci Zbůch představovaly 5,460 mil. korun. Z nich příspěvek OPŽP a SFŽP ČR činil 4,914 milionů, tedy téměř 90 %. Zbylých 546 tisíc korun obec uhradí ze svého rozpočtu. Projekt výstavby nového, moderně vybaveného sběrného dvora odpadů byl připravován od začátku roku 2007. Žádost o dotaci z OPŽP byla podána v říjnu 2007, podpora byla přislíbena v dubnu 2008. Realizace stavby začala v červenci a skončila v prosinci loňského roku.
Výstavba nového sběrného dvora odpadů v obci Zbůch, který byl slavnostně otevřen 30. března tohoto roku, byla finančně podpořena z prostředků Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Jedná se o poslední, osmý sběrný dvůr v Plzeňském kraji, dokončený za pomoci dotace z OPŽP v rámci prvního kola výzvy OPŽP. Projekt výstavby dvora ve Zbůchu byl slavnostně ukončen za účasti zástupců obce, KÚ Plzeňského kraje, představitelů poskytovatele finanční podpory a řady dalších hostů. Sběrný dvůr odpadů ve Zbůchu byl postaven za pět měsíců a vznikl v areálu bývalé obecní čistírny odpadních vod. Namísto
nepotřebný nábytek, koberce či linoleum, ale i pneumatiky, vyřazená elektrická a elektronická zařízení z domácností, jakými jsou staré lednice, televizory, mikrovlnky apod. Ve sběrném dvoře je rovněž vybudováno speciální místo pro ukládání biologicky rozložitelDvůr přijímá všechny ných odpadů rostlinného původruhy odpadů du, především odpadů ze zahrad, Sběrný dvůr odpadů o rozloze jako jsou větve, listí či tráva. Toto více než 1 700 m2 je vybaven vše- místo je vybaveno štěpkovačem, mi potřebnými sběrnými nádoba- takže obsluha sběrného dvora mi, proto zde lze přijímat všechny bude moci staré větve naštěpovat druhy odpadů, které produkují tak, aby mohly být spolu s ostatdomácnosti, a to včetně nebez- ními odpady rostlinného půvopečných odpadů. Obyvatelé obce du následně odvezeny do komzde tedy mohou odkládat napří- postárny. klad i objemné odpady, např. Pro ukládání nebezpečných odpadů v sběrném dvoře slouží speciální ekologický sklad s nádobami pro ukládání tuhých i kapalných nebezpečných odpadů. Obyvatelé sem mohou přivézt například autobaterie, zářivky, oleje, nádoby od barev či laků apod. Nezbytnou součástí dvora jsou i prostory pro obsluhu s administrativním a sociálním zázemím. Celý areál sběrného dvora je oplocen, osvětlen a střežen elektronickým zabezpečovacím systémem včetně kamer, které jsou schopny detailně identifikovat každou nežádoucí návštěvu nepovolaných osob. Všem občanům, kteří mají ve Zbůchu trvalé bydliště, sběrný
nevyužívaného vodohospodářského objektu tak bylo postaveno nové zařízení, které přispívá k ochraně životního prostředí obce a jejího okolí. Nový sběrný dvůr bude sloužit především občanům obcí Zbůch a Červeného Újezdu.
Zbůch leží v rovinatém až mírně zvlněném terénu sedm kilometrů jihozápadně od Plzně. Obcí prochází významná dopravní tepna, silnice z Plzně směrem na Domažlice, a také železniční trať Plzeň–Domažlice. Zhruba kilometr severně od Zbůchu vede trasa dálnice D5 z Prahy přes Plzeň do Rozvadova. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1253, kdy byla uváděna jako majetek kláštera premonstrátů v Chotěšově, osídlení má však své kořeny již v pravěku, jak dokládají četné nálezy z doby bronzové, halštatsko-laténské i římské.
dvůr odpadů poskytuje své služby bezplatně.
Plzeňský kraj podporuje moderní odpadové hospodářství Sběrné dvory odpadů jsou velmi důležitým nástrojem moderního systému nakládání s odpady v městech a obcích. Kvalifikovaná obsluha totiž zaručuje od-
dělené shromažďování a třídění odpadů, z nichž velká většina je následně materiálově využívána. Plzeňský kraj proto velmi podporuje výstavbu sběrných dvorů v regionu – dvůr ve Zbůchu je již osmým dokončeným sběrným dvorem podpořeným z OPŽP, na jehož projektu se podílela Regionální rozvojová agentura. Obdobné dvory byly v rámci
I. výzvy OPŽP vybudovány v Stříbře, Plasích, Nepomuku, Líních, Horažďovicích, Horšovském Týně a v Plzni na Doubravce. V Plzeňském kraji tak vzniklo osm nových sběrných dvorů odpadů v celkové hodnotě 46 milionů korun, přičemž příspěvek z fondů EU a zdrojů SFŽP ČR představoval více než 41 milionů korun. –IH–
MINIROZHOVOR s Josefem Skálou, místostarostou obce Zbůch Jak vznikl záměr vybudovat sběrný dvůr s podporou z OP Životní prostředí? Poté, co jsme se dozvěděli o možnostech získat tuto dotaci, jsme začali spolupracovat s Regionální rozvojovou agenturou, která nás vzala pod svá křídla. To bylo začátkem roku 2007, kdy také začaly přípravy projektu. Vše potřebné pro nás agentura obstarala.
I tento náš projekt byl podpořen z fondů EU, které pokryly tři čtvrtiny nákladů, na zbytek potřebné částky jsme si museli vzít úvěr. A také tento projekt administroval SFŽP ČR. Přípravné práce začaly v roce 2007 a výstavba byla dokončena v minulém roce. A ještě dříve jsme zateplili školy. Do budoucna chceme budovat komunikace. Momentálně jsme však vyčerpali finanční prostředky, a hned tak se tedy do další investice nepustíme.
Realizovala vaše obec i jiné ekologické projekty? Ano, dokončili jsme splaškovou kanalizaci, která již slouží občanům Zbůchu. Zatímco před realizací projektu tady lidé měli septiky a splašky vypouštěli do místního potoka, teď je na kanalizaci napojeno 2 062 obyvatel naší obce. Ve Zbůchu jsme napojeni na čistírnu odpadních vod v Líních, která slouží pro obě obce.
Jaký je rozpočet vaší obce? Máme k dispozici 14–15 milionů korun ročně. Na splácení úvěrů máme dohodnuté splátkové kalendáře, podle nichž ročně uhradíme zhruba dva miliony korun. V dalších letech to bude kolem čtyř milionů. Jakmile se naše finanční situace stabilizuje, hned se pustíme do dalších projektů. Na životním prostředí v obci je
totiž pořád co zlepšovat. Potřebujeme zeleň, nové parky. Tímto způsobem chceme bojovat s obrovskou prašností, která je velkým problémem naší obce. Trápí nás halda po někdejším Masarykově jubilejním dolu. Ještě v 70. letech minulého století dosahovala tato krajinná dominanta výšky 106 metrů. Od té doby doznala změn – zčásti byla odtěžena a rozhrnutím navážky snížena na padesát metrů. Ale nejsme spokojeni ani s tímto současným stavem haldy. Místo prašné haldy bychom si přáli spíše lesopark, zelené terasy. Uvažovalo se také o rozhledně, o sjezdovce. Halda však pořád prohořívá. Úpravy svahu jsou velice náročné, každý zásah s mechanizací totiž znamená velkou prašnost. Majitelem haldy jsou Západočeské uhelné doly, které dostávají na rekultivaci prostředky od státu. Z areálu někdejšího dolu se postupem let stala průmyslová zóna.
ECHO Ekonomickou krizi a změny klimatu řešme společně Nejen v Česku volají odborníci na životní prostředí po propojení kroků, které směřují k řešení ekonomické krize, s opatřeními orientovanými na boj se změnou klimatu. Na stejném přístupu se shodli i ministři životního prostředí zemí skupiny G8 (Německo, Francie, Itálie, Velká Británie, USA, Kanada, Japonsko a Rusko) koncem dubna na třídenním jednání v italských Syrakusách. Kromě zástupců G8 zde byli i ministři nejvýznamnějších rychle se rozvíjejících velkých ekonomik a v roli předsedy Rady EU pro životní prostředí se schůzky zúčastnil i tehdejší ministr životního prostředí ČR Martin Bursík.
Rozvoj větrné energetiky brzdí zbytečné bariéry V roce 2008 vyrobily české větrné elektrárny téměř 225 GWh elektřiny, což reprezentuje spotřebu zhruba 172 tisíc lidí, počtu obyvatel města zhruba velikosti Plzně. Intenzivnější rozvoj větrné energetiky však v ČR naráží na řadu administrativních, legislativních i technických překážek, jejichž odstranění vyžaduje podporu vlády. Bez toho bude obtížné zpracovat Národní akční plán výroby elektřiny z OZE, který musí ČR předložit EK v červnu 2010. Shodli se na tom účastníci Evropského workshopu o integraci větrné energie v ČR, který v dubnu v ČR uspořádala The European Wind Energy Association spolu s Českou společností pro větrnou energii.
Seminář o dotacích na likvidací ekologických zátěží Seminář o možnostech využití prostředků z OPŽP na odstraňování starých ekologických zátěží pořádá ve dnech 17.–18. června v Domě kultury Kladno Ministerstvo životního prostředí. Na dvoudenní odborné akci bude věnována pozornost jak obecným otázkám spojeným s odstraňováním starých ekologických zátěží v ČR, tak možnostem financování těchto procesů z OPŽP. Představeny budou i již realizované projekty, které získaly dotaci z oblasti podpory 4.2 OPŽP. Uzávěrka přihlášek na bezplatný seminář končí 10. 6., bližší informace lze získat na webu organizátora www.ekomonitor.cz.
30
31
ZDRAVÁ MĚSTA
ZDRAVÁ MĚSTA
ČÍSLO 5 / KVĚTEN 2009
Kronsberg – příkladná čtvrť nejen pro obyvatele Hannoveru Uspořádání světové výstavy EXPO 2000 udělalo z německého Hannoveru nejen lákavou turistickou destinaci, do které se sjížděli návštěvníci ze všech kontinentů, ale bylo i příležitostí k výstavbě zcela nové městské čtvrti Kronsberg. Při jejím budování přitom byly respektovány všechny ekologické zásady.
Hannover, hlavní město spolkové země Dolní Sasko (Niedersachsen), leží v nejužším místě údolí řeky Leine a je významným centrem německého průmyslu, obchodu a služeb. Město je díky rozsáhlému areálu Hannover Messe významným veletržním centrem, v kterém se každoročně koná celá řada významných výstavních akcí. Mezi nejznámější patří počítačový veletrh CeBIT.
Počátkem 90. let minulého století byly byty v Hannoveru nedostatkovým zbožím. Když bylo město pověřeno pořadatelstvím výstavy EXPO 2000, bylo rozhodnuto, že postaví novou čtvrť, která během světové výstavby nabídne ubytovací kapacity pro její pořadatele a poté se stane novým domovem obyvatel Hannoveru. Celá městská část přitom respektuje principy environmentálně šetrného života ve velké metropoli 21. století.
Dobré místo pro život i pro ochranu přírody Šest tisíc nově vybudovaných bytových jednotek v Kronsbergu se stalo první trvale ekologicky udržitelnou městskou oblastí v celé Spolkové republice Německo. Kromě toho, že je to velmi příjemné místo k životu, slouží také jako dobrý příklad pro ostatní. Ekologické standardy hannoverské čtvrti Kronsberg se proto staly respektovanými referenčními hodnotami nejen v celoněmeckém, ale i v mezinárodním měřítku. Po vzoru Kronsbergu bylo v SRN například celostátně zavedeno pravidlo, podle něhož musejí stavební společnosti budovat nové „nízkoenergetické“ domy
tak, aby jejich vytápění ročně nevyžadovalo více než 55 kWh/m2, což je dvakrát až třikrát méně, než bylo do té doby obvyklé. Ale kvalita městské čtvrti se neměří jen spotřebou energie na vytápění, ale i možnostmi kulturního a společenského života či mezilidskými vztahy. Budovatelé Kronsbergu mysleli i na tuto stránku života obyvatel nové městské části, proto zde vzniklo
například i umělecké a komunitní centrum, v kterém se mohou sousedé pravidelně setkávat a lépe se tak poznat.
Pasivní solární energie Příkladem využití progresivních technologií pro vytápění bytových domů je i 32 energeticky „neutrálních“ domů s terasami. Optimální termoizolace, široké využití solární energie a novátorské pojetí recyklace tepla přispěly k tomu, že tyto domy, které využívají pasivní solární energii, dosáhly rekordní úrovně energetických úspor. K vytápění jim ročně stačí pouze 15 kWh/m2, což je čtyřikrát méně, než obvykle standardní domy vyžadují. V Kronsbergu je hojně využívána energie z obnovitelných solárních a větrných zdrojů a na vytápění a chlazení je určena energie pocházející z plynové tepelné elektrárny. Součástí plánu byl i návrh „čistých“ dopravních řešení, mezi něž patří tramvaje a cyklostezky. Díky těmto opatřením se v porovnání s ostatními městskými částmi Hannoveru podařilo snížit emise CO2 o 55 %, proto v Kronsbergu spotřebovávají dvakrát až třikrát menší množství energie, než je v německých domácnostech zvykem.
nám budoucích obyvatel, které spojovaly jednotlivé charakteristiky, byly poté přiděleny určité části obytného bloku, přičemž konečný výběr bytů se uskutečnil na setkání jednotlivých skupin. Obyvatelé tak poznali své příští Trvale udržitelné město sousedy ještě před nastěhováním V Kronsbergu bylo uskuteč- do nového bytu. něno hned několik zajímavých Budoucí obyvatelé Kronsbergu metropolitních projektů, mimo se také účastnili dotvoření konečné jiné i „sousedské bydlení Něm- podoby půdorysu vlastního bytu, ců a imigrantů“ (Habitat) nebo což jim pomohlo identifikovat se „participace nájemníků na tvorbě s novým domovem. Mnichovští arobytného prostředí“ (Kronsberg- chitekti Fink a Jocher proto navrhli Karree). flexibilní půdorysy, které šlo přiCílem projektu Kronsberg- způsobovat konkrétním požadavKarree bylo dosáhnout sociální kům jednotlivých obyvatel. A ti si stability území. V rámci projektu mohli vybrat z nabízených variant, stavební společnost GBH spo- jejichž výhody a nevýhody jim byly lupracovala s Institutem pro by- včas prezentovány. tovou politiku a ekologii města s cílem zajistit účast budoucích Obyvatelé se podílejí obyvatel čtvrti na plánovacím i na tvorbě okolí procesu. Zájemci o bydlení v této Dnes již není neobvyklé ani u nás, lokalitě proto byli již rok před že si obyvatelé mají možnost vydokončením stavby pozváni na brat interiérové obklady, tapety informační schůzku, na níž se apod., jako tomu bylo i v Kronspostupně sami rozdělili do sku- bergu. U bytů v 1. nadzemním pin s podobnými představami podlaží, k nimž náleží zahrádka, o bydlení a životním stylu. Cha- si obyvatelé předem vybrali také rakteristiky byly formulovány rostliny, jimiž budou osázeny. Ale jako „bydlení s dětmi“, „soused- ani tím v Kronsbergu účast obyské bydlení pro starší“, „ekologic- vatel na tvorbě prostředí budoucíky bydlet a žít“, „mladé bydlení“ ho domova neskončila. Obyvatelé a „staří a mladí společně“. Skupi- tu totiž spoluvytvářeli i venkovní
prostředí. Sami dotvořili plán venkovních prostor – míst k odpočinku a posezení, dětských hřišť, bazénu atd. Za přímé účasti
budoucích obyvatel se uskutečnilo i osazení venkovních prostor rostlinami, které obyvatelé obdrželi zdarma.
Cílem spoluúčasti bylo jednak vzbudit zájem obyvatel o okolí nového bydliště, jednak připravit je na aktivní péči o prostředí kolem vlastního domu. Kromě toho, že se lidé s novým prostředím snáze identifikují, tento přístup navíc snižuje i riziko vandalismu. V architektonickém návrhu byla v každém objektu vyhrazena i místnost se zázemím pro společné aktivity jeho obyvatel. A ti sami rozhodli, k čemu bude tento prostor sloužit a jak bude zařízen. Ti, kdo se chtěli aktivně podílet na dotvoření společné místnosti, vytvořili pracovní skupiny, které daly základ budoucí samosprávě společných prostor. Projekt byl úspěšný, takže firma GBH obdobný postup uplatnila i na dalších místech. V minulém roce například skončil její další projekt, který podpořil účast obyvatel na plánování a tvorbě sousedského bydlení. Je to projekt Nest solaR2 v Mnichově, který zároveň splňuje podmínky pasivních domů. Projekt zahrnuje 33 bytů, společnou prádelnu, sušárnu, dílnu, společenskou místnost a střešní terasu. Na rozdíl od hannoverského příkladu jsou tyto byty v soukromém vlastnictví. –IH–
PRŮKOPNÍCI PASIVNÍCH DOMŮ Energeticky pasivní dům (zkráceně pasivní dům – z německého Passivhaus, česká zkratka EPD) je stavbou, která splňuje dobrovolná, ale přísně stanovená kritéria energetických úspor při provozu domu. Koncepce pasivního domu neurčuje architektonický styl nebo stavební systém, je jen dílčí kapitolou při navrhování a projektování novostaveb nebo rekonstrukcí.
předcházela výstavba s koncepcí solárních domů. Domy byly navrhovány s velkými zásobníky tepla (voda, kámen, zdivo), které akumulovaly teplo ze slunce skrze vodu nebo vzduch. Menší důraz byl kladen na tepelnou ochranu budovy a vhodné větrání.
Naopak technologiemi zdokonalenou variantou pasivního domu je energeticky nulový dům, který své energetické potřeby plně saturuje z místních zdrojů.
Takové domy se objevily nejdříve jako experimenty univerzity MIT (Massachusetts Institute of Technology) v roce 1939 v USA a poté v podobě zhruba desítky regulérních domů, které byly do konce 20. století postaveny především v Severní Americe. Určitou stimulaci v USA představovala i ropná krize v roce 1973. Tradice solárních domů odkazuje do starověkého Řecka a Číny, kde jsou pro ně vhodné klimatické podmínky.
Vzniku staveb, které jsou dnes označovány jako pasivní domy,
Ani v Kronsbergu by nevznikly ekologické domy, kdyby jejich
Méně přísná kritéria úspor energií na provoz, než vyžaduje standard pasivního domu, platí pro nízkoenergetický dům.
technologie již nebyla dostatečně ověřena. Jedním z německých subjektů specializovaných na funkčnost konceptu pasivního domu je nadace PassivhaussInstitut pro propagaci a kontrolu standardu pro pasivní domy, která byla založena v roce 1996. Činnost vyvíjí i pracovní skupina pro projektování pasivních staveb a vývoj technologií (především oken a větracích systémů). Ověření konceptu pasivního domu bylo od roku 1998 financováno prostřednictvím Evropského projektu CEPHEUS (Cost Efficient Passive Houses as European Standards). Ten zahrnul pět evropských zemí, v nichž byla realizována výstavba 250 staveb v pasivním standardu. Problematice pasivních domů se věnují i národní programy. Například v Rakousku vznikl v roce 2004 program Klima: aktive.
ECHO Ekonomická krize umožňuje v politice životního prostředí uplatnit tržní nástroje Opatření proti současné ekonomické krizi musí zohledňovat požadavky životního prostředí a zároveň využívat tržních nástrojů. To je klíčový závěr zasedání řídícího výboru neziskové organizace The Green Budget Europe (GBE), který se na MŽP v Praze sešel 29. dubna. „Propojit protikrizová opatření s respektem k životnímu prostředí představuje efektivní cestu,“ je přesvědčena náměstkyně ministra životního prostředí Rut Bízková. GBE chce využít revize směrnice o zdanění energetických produktů a přezkumu rozpočtu EU jednak k prosazení cílevědomějšího zdanění energetických výrobků, jednak k zamezení tomu, aby dotace EU získávaly, jak je tomu dosud, i environmentálně škodlivá opatření. GBE proto doufá, že EK nejpozději do konce letošního roku předloží plán reformy dotační politiky, jenž odstraní „perverzní dotace“ s nepříznivými účinky na životní prostředí, které jsou dlouhodobě neudržitelné.
Na Watenvi Brno i o dotacích Společnou expozici Ministerstva životního prostředí a Státního fondu životního prostředí ČR na brněnském veletrhu Watenvi, který se koná ve dnech 26.–28. května, návštěvníci najdou i letos v pavilonu D. Součástí expozice budou i poradenská střediska dotačních programů OPŽP a Zelená úsporám a také infostánek MŽP.
Velký prostor pro environmentální osvětu Zájem o životní prostředí patří mezi hodnotové postoje ovlivňující chování člověka i jeho životní styl. Většina obyvatel ČR se však podle aktuálních výzkumů o problematiku životního prostředí zajímá jen okrajově (62 %). Pouze 17 % dospělých sleduje téma soustavně, stejné množství respondentů pak problematika nezajímá vůbec. Zájem o environmentální otázky roste s dosaženým vzděláním. Absolutní nezájem deklaruje 37 % občanů ČR se základním vzděláním, 27 % absolventů středního vzdělání bez maturity, 10 % maturantů a jen 3 % vysokoškoláků. Podpora OPŽP určená na environmentální výchovu a osvětu má tedy velký potenciál.
32
33
OHLÉDNUTÍ
OHLÉDNUTÍ
ČÍSLO 5 / KVĚTEN 2009
Český kras – mimořádně bohatá a rozmanitá krajinná oblast Málokteré evropské hlavní město má v bezprostřední blízkosti rozsáhlou oblast s více než šesti stovkami jeskyní, jakou je Český kras. Jeho území začíná přímo v Praze 5 a centrum leží jen pár desítek kilometrů jihozápadně od metropole. Díky svým mimořádným přírodním hodnotám byl Český kras v roce 1972 vyhlášen chráněnou krajinnou oblastí.
Místní Agenda 21 pro udržitelný rozvoj Českého krasu Neziskový projekt Agentury Koniklec Hlavní partneři: Společnost pro rozvoj Českého krasu a Správa CHKO Český kras Cílem projektu je všestranná podpora udržitelného rozvoje regionu Českého krasu. Za udržitelný rozvoj lze považovat takový rozvoj, který znamená uspokojování ekonomických a sociálních potřeb obyvatel při současném zachování kvality životního prostředí. V cenném a stále více ohrožovaném území Českého krasu je dosažení tohoto ideálního stavu podmiňováno přísnými pravidly ochrany přírody a krajiny a současně trvalou snahou o intenzivní využití regionu pro průmyslovou a stavební činnost. Z tohoto rozporu mohou vznikat konflikty, které je možné řešit jen v atmosféře trvalé spolupráce obcí, podnikatelů, ochránců přírody, občanských sdružení, škol a dalších institucí. Pro tuto spolupráci byl v roce 1998 zvolen model Místní Agendy 21.
Chráněná krajinná oblast (CHKO) Český kras se rozkládá mezi Prahou a Berounem na ploše 131 km2, a to především v údolí řeky Berounky. Autorem názvu Český kras je badatel Jaroslav Petrbok (1881–1960), který jím začal dané území označovat ve svých odborných článcích a publikacích. A název se velmi rychle ujal jak mezi odborníky, tak i u široké veřejnosti, i když se nejedná o oficiální geografický či geologický termín. Vzhledem k unikátnosti území a potřebě jeho systematické a cílevědomé ochrany byl Český kras vyhlášen CHKO výnosem ministerstva kultury ČSR. V rámci této chráněné krajinné oblasti však existuje ještě dalších 18 samostatných maloplošných zvláště chráněných území, jejichž posláním je ochrana mimořádných hodnot unikátních lokalit o celkové výměře 2 702 ha. Jsou to: dvě národní přírodní rezervace, čtyři národní přírodní památky, osm přírodních rezervací, čtyři přírodní památky. V působnosti Správy CHKO Český kras jsou také národní přírodní památky Medník, Požáry, Dalejský profil, U Nového mlýna, Barrandovské skály, Lochkovský profil, Cikánka I a Letňanské letiště. CHKO Český kras dnes leží na území dvou okresů (Beroun, Praha-západ) a na části území obvodu Praha 5. Celkový počet dotčených katastrálních území činí 41, z toho 12 je úplných katastrů a 29 katastrálních území je hranicí CHKO děleno. Tyto plochy spadají pod správu 37 obcí a dvou městských částí. Správa CHKO Český kras sídlí v obci Karlštejn. Posláním chráněné krajinné oblasti je ochrana všech hodnot její krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znaků i přírodních zdrojů a vytváření vyváženého životního prostředí.
Perlou jsou Koněpruské jeskyně Český kras je největším vápencovým územím v Čechách, s rozsáhlými zachovalými plochami ekosystémů skalních stepí, lesostepí a listnatých lesů s velmi bohatou přirozenou květenou a zvířenou. V starších prvohorách, před několika sty miliony let, bylo na daném
území moře, což dokazuje množství zkamenělých mořských živočichů, kteří zde byli nalezeni a kteří tuto oblast proslavili po celém světě. Z jejich vápnitých schránek se vytvořila hornina – vápenec, který je poměrně snadno rozpustný ve vodě. A právě tomuto procesu vděčíme za to, že na území dnešního Českého krasu vznikly skutečně rozsáhlé podzemní prostory, které jsou pro laiky tajuplné a nádherné, pro odborníky představují unikátní naleziště. Na území Českého krasu je evidováno více než 600 jeskyní. Největší z nich představují Koněpruské jeskyně, v kterých byly veřejnosti zpřístupněny podzemní chodby v délce přes dva kilometry. Koněpruské jeskyně zpřístupněné od roku 1959 imponují návštěvníkům nejen bohatou krápníkovou výzdobou, ale i informacemi o unikátních nálezech kosterních pozůstatků dnes již vyhynulých zvířat ze starších čtvrtohor, například jeskynního medvěda či srstnatého nosorožce. Kromě pokladů ukrytých v podzemí v podobě krasových jevů nalezneme v Českém krasu mnoho přírodních pozoruhodností i na povrchu. Jde jak o geologicky a morfologicky zajímavé jevy, tak o krásy živé přírody, zejména zachovalá významná rostlinná a živočišná společenstva. Činností člověka byla odnepaměti ovlivňována i neživá příroda Českého krasu. Do současnosti o tom svědčí existence četných opuštěných vápencových lomů, které dnes přispívají k vysoce romantickému rázu krajiny CHKO. Těžba vápenců přitom v několika lokalitách pokračuje i nadále. Český kras však neoplývá jen přírodními krásami a bohatstvím, ale na území CHKO se nachází také řada archeologicky a historicky významných míst. Z nich nejproslulejší je bezesporu hrad Karlštejn, který nechal v 14. století postavit Karel IV. a který dnes patří mezi nejznámější a nejnavštěvovanější památky nejen v rámci Středočeského kraje, ale celého Česka. Český kras má také své vlastní muzeum v Berouně a v Žebráku. Program muzea a jím pořádaných akcí se nevěnuje pouze vlastní CHKO, ale i dalším tématům včetně širšího spektra environmentální problematiky.
Pravidelně jsou také organizovány tematické výstavy. Například prvního března skončila expozice o pasivních domech. Na ni navázalo téma Jak se žije v Středočeském kraji. Berounské muzeum již 33 let vydává sborník Český kras, který uveřejňuje původní práce zabývající se geologickými, paleontologickými, krasologickými, biologickými, archeologickými, historickými, meteorologickými a dalšími výzkumy zejména na území Českého krasu. Sborník je však otevřen i pro příspěvky s blízkou tématikou z jiných regionů či ze zahraničí. Pravidelné vydávání a relativně krátká doba od odevzdání rukopisu po jeho vytištění umožnila řadě autorů aktuálně seznamovat čtenáře s výsledky svých badatelských aktivit. Lom Velká Amerika Nejznámější z vápencových jámových lomů. (foto Irena Jančaříková)
Jaroslav Petrbok (1881– 1960) zavedl název Český kras pro vápencové území podél řeky Berounky mezi Berounem a Prahou. (foto archiv Správy CHKO Český kras)
Skanzen Solvayovy lomy Skanzen byl otevřen v roce 1998. Provozuje ho občanské sdružení Barbora. (foto Irena Jančaříková)
Stopy člověka v krajině Mezi hlavní turistické cíle Českého krasu patří jezero na dně vápencového lomu známého jako Velká Amerika. Jde o typického zástupce antropogenních jezer, čili vodních ploch, včetně rybníků a údolních přehradních nádrží, vzniklých v důsledku geomorfologické činnosti člověka. Jezero se nachází na dně někdejšího, zhruba 70 metrů hlubokého jámového vápencového lomu, mezi obcemi Mořina a Kozolupy přibližně 8 km od centra Berouna. Vstup do lomu však není povolen – nepovolené rekreační aktivity vedly zejména v druhé polovině 90. let minulého století k snížení kvality vody, rozvoji řas a znečištění okolí jezera odpadky. V současnosti se čistota vody zlepšila díky přísnému zákazu vstupu a přehrazení hlavního přístupového tunelu. Z komplexního průzkumu vyplývá, že by mohlo být možné jezero s kvalitní vodou využít jako náhradní zdroj kvalitní pitné vody. Podobné využití mají vodní zdroje v sousedním lomu Mexiko. Český kras je velmi zajímavý také z hlediska speleologického, a to nejen pro již zmíněné Koněpruské jeskyně. Podle dostupných údajů délka jeskyní v Českém krasu převyšuje 21 tisíc metrů. V území pracuje nejen celá řada jeskyňářských skupin, v zdejších vápencových lomech i nadále probíhají těžební práce. Většina vodních toků protékajících členitým územím Be-
SPRÁVA CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI vykonává státní správu v ochraně přírody a krajiny, vydává stanovisko podle § 44 zákona č. 114/92 Sb. k umístění stavby, stavebního povolení, rozhodnutí o změně využívání, vede výpisy z ústředního seznamu ochrany přírody v obvodu své územní působnosti, je jedním z registračních míst vybraných druhů rostlin a živočichů podle úmluvy CITES (Washingtonská úmluva – dohoda o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin), koordinuje mapování a související aktivity v rámci projektu Natura 2000, může vyhradit působnost obce ve věcech kácení dřevin rostoucích mimo les, vymezování a hodnocení místního systému ekologické stability, vyhlašování památných stromů a jejich ochranných pásem a udělování souhlasu k jejich ošetřování a ve věcech vydávání souhlasu k zřizování či rušení účelových komunikací, pokud jsou pro to závažné důvody, projednává a ukládá pokuty za přestupky a protiprávní jednání podle zákona, je oprávněna k vydání vyhlášky o zřízení přírodní rezervace a přírodní památky, plní úkoly odborných organizací ochrany přírody a krajiny ve svých územních obvodech, provádí inventarizační přírodovědné průzkumy, vede dokumentaci a šetření v ochraně přírody, spolupracuje s výzkumnými a vědeckými pracovišti, zajišťuje strážní, informační a kulturně výchovnou činnost.
rounska se vyznačuje střídavou přítomností rychleji a pomaleji proudících úseků. Zejména jejich neregulované části poskytují vhodný hnízdní biotop skorci vodnímu i ledňáčku říčnímu. Skorec vodní hnízdí především na rychleji proudících mělčích potocích a říčkách s kamenitým dnem v horách a pahorkatinách, občas se vyskytuje i na vhodných místech v nížinách. Hnízdo si staví nevysoko nad vodou ve výklencích zdiva a skal, mezi břehovými kořeny, pod mosty či za stěnou protékající vody. Ledňáček říční naopak využívá pomaleji tekoucí části větších potoků a řek v nížinách a pahorkatinách, kde k hnízdění využívá kolmé hlinité a písčité břehy. V nich si hloubí hnízdní noru. Z botanického hlediska spadá celé území CHKO do samostatného fytogeografického okresu Český kras. Zdejší složení květeny a vegetace bylo a je ovlivněno pestrým geologickým podkladem, specifickou geomorfologií krajiny, sousedstvím teplejších a sušších regionů a v neposlední řadě i lidskou činností a osídlením. Pro oblast je charakteristický výskyt
teplomilných i suchomilných submediteránních druhů rostlin i druhů středoevropské lesní květeny.
Bohaté naleziště zkamenělin proslavil J. Barrande Vzhledem k nepřerušené sedimentaci od ordoviku po střední devon a k velkému bohatství zkamenělin má Český kras mimořádný význam pro geologii a paleontologii starších prvohor, a to v světovém měřítku. Je to způsobeno především uchováním nepřeměněných hornin s bohatým obsahem zkamenělin, nepřerušenou mořskou sedimentací od spodního ordoviku přes celý silur až do středního devonu a výjimečně příznivými podmínkami pro rozvoj života v této oblasti. Český kras jako paleontologicky významné území proslavil již v 19. století Joachim Barrande, který zde popsal mnoho lokalit s bohatými nálezy fosílií. Mezi nejznámější lze zařadit Koněprusy, Loděnice, Budňanskou skálu v Karlštejně, Lochkov nebo Radotinské údolí. Mnoho druhů zkamenělin – trilobitů, tentakulitů, graptolitů, ostnokožců, ramenonožců a dalších – bylo poprvé popsáno právě podle nálezů z Českého krasu. –IH–
34
35
ROZHLEDNA
TAHÁK
ČÍSLO 5 / KVĚTEN 2009
Schéma schvalování individuálních projektů OP Životní prostředí (projekty pod 25 mil. eur*) Časový odhad
Činnost
Vyhlášení výzvy pro předkládání individuálních projektů (SFŽP ČR ve spolupráci s MŽP).
ZS
Příjem žádostí o podporu z dotačního programu Zelená úsporám, určeného na podporu obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor v domácnostech, zahájil 22. dubna na Stavebních veletrzích v Brně tehdejší ministr životního prostředí Martin Bursík. Slavnostního startu programu, který byl symbolicky načasován na Den Země, se na brněnském výstavišti zúčastnil také ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Štěpánek, I. náměstek ministra životního prostředí Jan Dusík a vedoucí odboru implementace GIS SFŽP ČR Irena Plocková. „Jde o největší ekologický dotační program v naší historii. České a moravské domácnosti dnes vydávají za energie téměř třetinu svých ročních výdajů, to se může podstatně změnit,“ komentoval význam programu M. Bursík.
ŽADATELÉ
Počátkem května se v okolí Lysé nad Labem natáčely tři spoty televizní kampaně na program Zelená úsporám, který podporuje energetické úspory domácností a zateplení bytových domů. Chvilka napětí u monitoru, probíhá kontrola všech záběrů ke spotu Nádraží. Lenka Brandtová z odboru komunikace SFŽP ČR a režiséři Martin Přikryl a Michal Nohejl schvalují natočený materiál. Štáb může vyrazit na další lokaci – k mraveništi. Ve stejnojmenném spotu Alois Švehlík nechápe, jak dokáží mravenci v zimě v mraveništi přežít. Od Martina Pechláta se mu dostává jednoznačné odpovědi „To mají zateplený.“
Vyplnění žádosti v IS Bene-fill žadatelem.
ZS 8 týdnů
Příjem žádostí na krajských pracovištích SFŽP ČR/AOPK.
Zahájení kontroly a hodnocení žádosti ZS
6 týdnů
Kontrola obecné a specifické přijatelnosti žádostí.
NE ZS
STOP
Akceptace/neakceptace žádostí a vyrozumění žadatelů.
ANO
Jednání KPS za účasti zástupců krajských pracovišť SFŽP ČR a OPI OFEU MŽP. KPS
2 týdny
Vyjádření členů KPS k žádosti.
Posouzení projektů na SFŽP ČR (bodové hodnocení žádosti): ZS
6 týdnů – z hlediska technického, ekologického a ekonomického.
2 dny TEMATICKÁ PORADA
Symbolickým přestřižením pásky otevřel 21. dubna nové informační centrum Ministerstva životního prostředí a Operačního programu Životní prostředí tehdejší šéf resortu Martin Bursík spolu s náměstkyní Rut Bízkovou. Oficiálnímu zahájení provozu infocentra v sídle MŽP v pražských Vršovicích předcházela tisková konference, na které M. Bursík prezentoval dosavadní výsledky čerpání OP Životní prostředí.
Projednávání hodnocení projektů včetně finanční spoluúčasti SFŽP ČR a všech připomínek SFŽP ČR, MŽP. Výsledek TP – doporučení žádostí ke schválení/zamítnutí na ŘV.
Řídící výbor posuzuje souhrnné hodnocení a hodnotící tabulky SFŽP ČR. 1 den
NE STOP
ŘV
(10 dnů od koná-
ANO
ní TP)
Doporučení projektů k podpoře/zamítnutí. Doporučení přidělení finančních prostředků z ERDF/FS, SR a SFŽP ČR. Výstup z ŘV předán OFEU MŽP.
Schválení žádosti Pověřený pracovník OPI OFEU MŽP zpracuje výstup z ŘV (souhrnné tabulky ŘO
OPERAČNÍ PROGRAM
EVROPSKÁ UNIE
Pro vodu,
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Fond soudržnosti
vzduch a přírodu
1 týden projektů ke schválení/zamítnutí), připraví informaci pro ministra životního prostředí.
priorita I měsíčník Operačního programu Životní prostředí I vydává Státní fond životního prostředí ČR I ročník 2 I číslo vydání 5 I vyšlo v květnu 2009 I
Podpis souhrnných tabulek projektů ministrem (= rozhodné datum pro určení
časopis je distribuován bezplatně I adresa redakce: Olbrachtova 2006/9, 140 00 Praha 4 I kontakt na redakci:
[email protected], tel.: 267 994 533 I objednávky: www.sfzp.cz, www.opzp.cz I redakce: šéfredaktorka Jelena Hanková, e-mail: jelena.hankova@sfzp, grafická úprava Eva Štanglová I redakční rada: Petr Štěpánek, Petr Valdman, Leo Steiner, Jan Kříž, Jakub Kašpar, Lenka Brandtová, Petra Roubíčková I číslo registrace: MK ČR E 18178
ŘO – MINISTR
1 den charakteru projektu).
36
TAHÁK
Schéma schvalování individuálních projektů OP Životní prostředí (projekty pod 25 mil. eur*) Časový odhad
Činnost OPI OFEU MŽP přepočítá všechny schválené žádosti s celkovými náklady nad 450 mil. korun dle rozhodného kurzu, o projektech, které překročí hranici 25 mil. eur, informuje
ŘO
OPII OFEU MŽP a SFŽP ČR. 3 dny OPI OFEU MŽP – zaslání podepsaných souhrnných tabulek na SFŽP ČR. Příprava návrhů registračních listů, souhrnných stanovisek a rozhodnutí ministra 3 týdny
ZS
a jejich zaslání OFEU MŽP. 2 týdny
OF OFEU MŽP – u projektů nad 100 mil. korun dotace zaslání registračních listů, souhlasů se zadáním akce včetně souhrnných stanovisek na MF dle vyhl. MF č. 560/2006, o účasti
MF
státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku. MF – schválení vydání souhlasů se zadáním akce a registračních listů, zaslání na ŘO.
ŘO
OF OFEU MŽP – vydání registračních listů, u akcí nad 100 mil. korun dotace, souhlasů se zadáním akce a rozhodnutí ministra o poskytnutí podpory ze SFŽP ČR na spolufinancování akce v rámci OPŽP. Odeslání SFŽP ČR.
1 týden
ZS
Zaslání registračních listů a rozhodnutí ministra příjemcům podpory.
Příprava výběrového řízení na dodavatele, zaslání podkladů SFŽP ČR.
PŘÍJEMCI 4 týdny Průběh VŘ
ZS
3 týdny
Posouzení a schválení zadávací dokumentace. Kontrola průběhu výběrového řízení a uzavření dodavatelské smlouvy. Příprava podkladů pro vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace pro OFEU MŽP, příprava smlouvy o spolufinancování z prostředků SFŽP ČR.
Vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace a uzavření smlouvy o spolufinancování z prostředků SFŽP ČR, realizace akce. ŘO
2 týdny
ZS
1 den
OFEU MŽP – vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace, zaslání na SFŽP ČR.
P
Zaslání rozhodnutí o poskytnutí dotace a smlouvy o spolufinancování z prostředků SFŽP ČR příjemcům.
PŘÍJEMCI
SFŽP ČR provádí kontroly na místě realizace. Doba SFŽP ČR uvolňuje průběžně finanční prostředky na základě žádosti o platbu. ZS
ŘO
realizace SFŽP ČR – závěrečné vyhodnocení akcí. projektu OPI OFEU MŽP – schválení závěrečných vyhodnocení akcí.
Pozn.: Uvedený časový odhad je pouze orientační, pro jednotlivé výzvy OPŽP je vždy vypracován harmonogram průběhu dané výzvy.
POUŽITÉ ZKRATKY ZS Zprostředkující subjekt (SFŽP ČR)
ŘO Řídící orgán (MŽP)
MF Ministerstvo financí
AOPK Agentura ochrany přírody a krajiny