Č. 121 - 12/2010 MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A OBCHODNÍ AKADEMIE TANVALD
V ÈÍSLE...
Ü Chcete zlepšovat životní
V říjnu proběhl na Šumburku celoškolní týdenní projekt Doprava, jeho součástí byla exkurze muzea ozubnicové dráhy v Kořenově (viz foto) a Den první pomoci, kdy měly děti možnost vyslechnout rady lékaře a zástupce Červeného kříže a současně si základní postupy první pomoci prakticky vyzkoušet. Podrobně zpracovaný projekt najdete v dohledné době na www.skolaprome.cz pod odkazem projektové vyučování. J.R.
Úvodník ve znamení Vánoc a novoročních předsevzetí
Ahoj lidičky, jsou tu další noviny, takže i další úvodník. Určitě pozorujete nejen v kalendáři, ale i na výzdobě všude kolem vás, že se blíží Vánoce. I když ještě nedávno bylo 20˚ C, protože se nám asi zbláznilo počasí, dnes už je každému jasné, že podzim skončil a nastoupila zima. Každý z vás se určitě na nejkrásnější svátky v roce těší, protože nastane pohoda, čas strávený s rodinou, štědrovečerní večeře, ale především kvůli dárkům, to je mi úplně jasné. Já osobně se spíše než na Vánoce těším na Nový rok. Doufám, že nikdo z vás nepřijde po vánočních prázdninách do školy bez prstů, protože neumíte řádně zacházet s pyrotechnikou. A musím vás též upozornit, abyste se nesoustředili pouze na Vánoce. Nezapomeňte, že se blíží pololetí, devítka bude podávat přihlášky na střední školy. Ale nač mluvit o pololetí, když to není tak dlouho, co se uzavíralo čtvrtletí. Myslím si však, že bychom se měli zamyslet nad svými známkami a chováním k učitelům a vlastně chováním vůbec a změnit to všechno, dokud to není napsané na VÝZU. Doufám, že si tentokrát všichni úvodník přečtete a že jsem si toto ponaučení nevymyslel zbytečně. Já jsem si to uvědomil až teď v 9. ročníku a snažím
se zuby nehty vylepšit si známky i chování. Jinak by psal úvodníky asi někdo jiný. Snad jsem na nic nezapomněl. Přeji všem krásné vánoční svátky a šťastný nový rok. Borek
prostředí? Nalistujte str. 2 Ü Jak jsme na tom s trávením volného času se dozvíte z ankety na str. 3 + 4 Ü Studentská společnost PropaGen propaguje, až se z ní kouří, a vy si o jejích akcích přečtěte na str. 3 Ü Elektrickému křeslu se nevyhnula ani nová angličtinářka Karolína Soukupová na str. 7 Ü Velké téma, státní maturity, zaplnilo str. 8 – 10 Ü Ve školní družině se pořád něco děje, o čemž se můžete přesvědčit na str. 1, 2 a 3 I na naší škole se můžeÜ te setkat s šikanou, jak dokládá článek na str. 11 Ü Další nahlédnutí do veterinární ambulance, povídání o psech a první příspšvky do soutěže o nej domácího mazlíčka hledejte na str. 12 Ü Rozhovor se staronovým starostou města najdete na str. 13 Ü ... a ještě spoustu dalších informací se dozvíte v celých novinách
ß 3. 12. 2010
navštívil naši ŠD Mikuláš a čert. Prvotní strach dětí vystřídala radost z rozdaných balíčků a všichni se nakonec s čertem a Mikulášem spřátelili (na snímku L. Kohout ze 4. A) a celou mikulášskou besídku provázela radostná nálada všech dětí. J.R.
Ze školního parlamentu
Školní parlament se schází pravidelně každých čtrnáct dní. Na posledních schůzkách se zabýval přípravou předvánočního projektu (5., 6. a 7. ročník – výstup na Štěpánku a 8. – 9. ročník – společenská akce se soutěžemi v tělocvičně). Dále parlament připravuje čtyřdenní zájezd na hory, podrobnosti najdete na nástěnce. Hanka
Halloween v družině è 1. 11. 2010 proběhla ve ŠD při ZŠ Masarykova Tanvald akce „Halloween“ – odpoledne plné tance, zábavy, soutěží a společenských her. Děti se podílely na výzdobě ŠD a na akci přišly v maskách strašidel. Odpoledne se velmi vydařilo a dětem se moc líbilo. PD
Hledáme zájemce z řad žáků naší školy V novém kalendářním roce se naše škola zapojí do celostátního programu EKO škola. V tomto programu jde o to, zapojit co nejvíce žáků školy na zlepšení prostředí školy, na možnosti šetření energie, sběru a třídění odpadu a podobně. V některých třídách už třídní učitelé vybrali žáky, kteří měli zájem a nebo kteří jsou schopni se zapojit svými nápady do tohoto programu. První větší schůzka bude po vánočních prázdninách. Vy, kteří jste se ještě nepřihlásili a máte zájem s námi spolupracovat, se můžete přihlásit u paní učitelky Dolenské.
Výletníci aneb „elitní třída“ v Praze Dne 4. listopadu se naše třída vydala poznávat další kousek stověžaté Prahy. Vyrazili jsme brzy ráno přímým vlakem. Kolem 5:45 se všichni sešli na hlavním vlakovém nádraží. Cestu jsme si krátili povídáním a někteří doháněli spánek. Poté, co jsme přijeli na určené místo, nás paní učitelky zavedly k metru. Odtud jsme jeli navštívit první cíl našeho dnešního programu, Vyšehrad. Chvíli jsme se procházeli po vyšehradskím parku a pak jsme se šli podívat do baziliky, která stojí na Vyšehradě. Pestrobarevné obrazy známých malířů nás opravdu nadchly. Pak jsme si šli prohlédnout hřbitov Slavín. Zde jsou pohřbeny ty nejznámější české osobnosti od Karla Čapka až po Waldemara Matušku. Odtud jsme pak přes Karlův most zamířili k umělému ostrovu na řece Vltavě na Malé Straně – na Kampu. Zde se, jak někteří určitě víte, natáčel film Chobotnice. Kousek
dál na nás čekal Tančící dům, který nám opravdu připomínal tančícího muže se ženou. Nakonec jsme došli přes Pařížskou ulici až k židovské sinagoze. Tam nám pak ukázali i známý židovský hřbitov. Zvláštní způsob uložení zesnulých Židů nás velmi zaujal. Dozvěděli jsme se totiž, že se Židé nepohřbívali vedle sebe, nýbrž nad sebou, jak paní učitelky tvrdily. Jako úplnou konečnou našeho výletu jsme zvolili návštěvu Václavského náměstí. Aby toho nebylo málo, úsměv na tváři nám všem vykouzlilo setkáni s panem Zdeňkem Troškou, jenž režíroval známý film Slunce, seno, jahody či pohádku Nejkrásnější hádanka, a se zpěvačkou Lucií Bílou. Tenhle den jsme si všichni náramně užili, děkujeme paní učitelce Oldřišce Dolenské a paní učitelce Evě Hýskové za to, že si udělaly čas na takové raubíře, jako jsme my. Hana Klaciková
Záložka do knihy spojuje školy. Naše škola se přihlásila do projektu „Záložka do knihy spojuje školy“. Byla nám přidělena partnerská škola ze Slovenské republiky – základní škola s mateřskou školou Brusno. Projektu se zúčastnili žáci 7. a 8. tříd. Úkolem bylo vytvořit s dětmi libovolnou technikou odpovídající počet záložek, vyměnit je s partnerskou školou a navázat s ní přátelský kontakt. Naši žáci nejprve trochu protestovali, ale nakonec je to začalo velice bavit a chtěli stále vytvářet nové a nové záložky. Díky tomuto nadšení pak vzniklo mnoho krásných výtvorů. Ze slovenské školy jsme dostali také velmi pěkně zpracované záložky, ale musím podotknout, že naše škola je měla jistě originálnější. Pavla Drábková
ŠKOLNÍ NOVINY / 2
Naše anketa, tentokrát o tom, jak trávíme volný čas Nedávno jsem četla v novinách rozsáhlý článek, který pojednával o tom, proč náctiletí pijí alkohol. Bylo to rozhodně zajímavé počtení, ale ten hlavní důvod tam podle mě chyběl a měl by přesto velmi hlasitě zaznít. Alkohol je pro mládež nejen únik od starostí, ale i zakázané ovoce, co dobře chutná, či nástroj, jak zapadnout mezi vrstevníky. Ale je i hlavním pomocníkem v trávení volného času. Nelze se mladým lidem divit. Na alkoholické nápoje vídají reklamy v televizi, prodává se pomalu na každém rohu a většinou už sami příbuzní nabídnou malému dítěti pivo, které je přece zdravé. Proč by se jim tedy mělo vyhýbat? Teenageři rozhodně netouží po tom sedět každý pátek doma, a tak chtějí vyrazit na diskotéky nebo strávit večer s kamarády a… Co vlastně mají dělat? Mají ve svém okolí místo, kam si můžou zajít a „poblbnout“? Jsou v jejich městě kroužky, které by je bavily? Dnes nám jde hlavně o to, zjistit více o volnočasových aktivitách žáků osmých a devátých tříd, kvůli čemuž vznikla následující anketa. Problematiku pití alkoholu u mladistvých již nebudeme probírat, více se zaměříme na záliby žáků, koníčky, kroužky, které navštěvují, a podobně. Martina Myslíš, že máš dostatek volného času, nebo málo? Většina žáků 9. ročníku usoudila, že má dostatek volného času, a polovina 8. ročníku málo. • Mám dost, stíhám se učit, ale i bavit s kamarády. • Mám tolik volného času, že nevím, co dělat. • Myslím, že málo, hodně se teď musím věnovat škole, maminka vždycky říká, že nejdřív učení a pak zábava. • Myslím, že nikdo nemá tolik volného času, kolik si představuje. • Málo, nikdy nemám odpočinek, protože se učím. • Poslední dobou málo, hodně se věnuji učení, maximálně kreslení, jelikož se hlásím na školu, kde je umění kreslit důležité. • Dostatek a někdy ho zbytečně promrhám, jenže odlepit se od obrazovky je velmi obtížné pro závisláka, jako jsem já.
• Málo, protože většinu času trávím ve škole. • Dostatek o víkendu. Jak trávíš svůj volný čas? V odpovědích žáků se objevovalo: venku, u PC, televize, sport, pouze tři napsali, že si i čtou. • Hlavně venku s kamarády a u PC na facebooku. A když jsem venku, tak si zakouřím. • Většinou venku na koních nebo u PC, někdy si i zahulím. • Nemám určitou aktivitu, kterou dělám stále, někdy jsem venku, někdy u TV, jindy zase sportuji nebo se učím nebo jsem na PC. Je to různé podle toho, co se mi chce dělat. • Nejvíc času trávím s kamarády, kouřením, SMS svému klukovi, sportem, flirtováním. • Venku, poslech, PC, TV, sport, učení, sexem a flirtováním. • Poslouchám písničky, hraju PC, chodím ven za klukama.
Strašidel se nebojíme! 8. 11. 2010 – ŠD při ZŠ Masarykova Tanvald vyhlásila výtvarnou soutěž „Strašidel se nebojíme“. Soutěže se zúčastnilo 31 dětí (1. - 4. třída), z 5. a 6. ročníku pouze ti, kteří navštěvují ŠD. Soutěž byla anonymní. Bylo vystaveno 32 prací. Tyto práce byly posouzeny porotou a 11. 11. 2010 proběhlo vyhlášení vítězů. Soutěžní práce byly odměněny. 1. místo – Nicola Horvátová ze 4.A, 2. místo – Daniela Jarolímková ze 3.A, 3. místo – Hana Ceéová z 5.A, 4. a 5. místo – cena útěchy – Markéta Kiňová z 2.A a Karolína Vokatá ze 3.A. PD
• Poslouchám hudbu, ráda si u toho zpívám, taky ráda čtu, PC a nejhořší – učení. • Chodím ven s holkama. V dnešní době se pomalu zdá, že tenagři nemají ve volnu nic lepšího na práci než pít s kamarády, o kouření zdraví velice škodlivých cigaret nemluvě. Patříš mezi ně? A jaký máš názor na téma „Mladí a alkohol“? Z průzkumu vyznělo, že více si začínají ničit plíce deváťáci a alkohol by zřejmě měl také každý ochutnat. • Kouřím, a když jsou svátky, cvrknu si i alkohol. • Musím se přiznat, že kouřím a s alkoholem mám zkušenost, ale jenom malou – každý to přece zkusí. • Já se občas napiju piva. • Nepatřím, ale občas si něčeho loknu. • S kouřením mám špatné zkušenosti – a alkohol? Každý by měl jednou za čas vyrazit s kamarády „na tah“ a vyřádit se, ale nesmí se to přehánět. • Nekouřím, ale alkáč - piju s mírou. • Moje jediná droga je láska, káva a sex. Každý to přeci zkusí. • Já si myslím, že dnes není náctiletý, který by alkohol neochutnal. Ale měl by to být jen občasný kamarád a ne každodenní přítel. • Já patřím mezi nekuřáky a nealkoholiky, mně se to nelíbí. Kdyby mi přišel opilý syn domů, dostal by přes pusu a dala bych mu domácí vězení. • Občas kouřím, ale už ne tolik jako dřív, ale co si o nich myslím, to fakt nevím, když mezi ně patřím. • Někdy jsem se napila, někdy dala cígo, ale nepatřím mezi ně. A kdyby se to stalo, tak bych dostala po držce. • Nepatřím, je to jejich věc, oni si škodí zdraví! Kdy ses poprvé ve větší míře napil(a) alkoholu a kde jsi ho vzal(a)? Těch, co by se ve větší míře napili, nebylo mnoho, což je dobře. A o tom, kde alkohol vzali, většinou nenapsali. • Když mi bylo 14 a kde jsem to vzala, nebudu komentovat. • Bylo mi 14 a koupil mi to strejda. • V pátek jsem měl oslavu narozenin a pivo jsem vzal u strýce. • To opravdu nechtějte vědět. • Nikdy se nestalo, že bych se opila do němoty, vlastně jsem se neopila nikdy. • Ano, nevěděl jsem o světě a kde? Přece v hospodě. • Ve větší míře na párty mého strýce, která probíhala venku a mně byla hrozná zima, sehnal mi ho strýc. • Ve větší míře jsem se napila o slavnostech, ale v takové míře, že jsem o sobě nevěděla. Sehnali jsme ho u Vietnamců v Maje. • Já jsem alkohol ochutnala jen trochu – pro náladu, ale do němoty bych nikdy nechtěla být. Nechápu lidi, kteří po konzumaci alkoholu dělají věci, které by zastřízliva neudělali. To je špatná stránka oslav o párty. Pokračování na str. 4
ŠKOLNÍ NOVINY / 3
Naše anketa, tentokrát o tom, jak trávíme volný čas
Pokračování ze str. 3
• Občas mi koupí teta nebo táta. • Bylo mi 13 a složili jsme se. • Nelíbí se mi, když někdo pije. • O letních prázdninách. Oslavovali jsme narozeniny. Vypila jsem čtyři velké skleničky červeného vína a motala se mi hlava. Máš zkušenosti s tím, že ti jako nezletilému prodají to, co je prodejné až od 18 let? Ti, kteří si cigarety, případně alkohol chtěli koupit, většinou uspěli. • Cigarety nekupuju a alkáč – ano, v hospodě. • Ano, alkohol, cigarety. • Ano, sama osobně jsem to vyzkoušela a vidím to i u vrstevníků. • Ano, alkohol prodávají všude a přátelům cigarety prodají. • Ne, osobně jsem se s tím nesetkala. • V Tanvaldě na mostě prodávají Vietnamci kusovky i celý cigára. • V trafice ne, v sámošce jo. • Ne, ale film od 18 let mi prodají. • Jo, někde jo, a když ne, tak řeknu tomu, kdo je za mnou. • Bez problému, ale myslím, že to je špatné. Kolik času trávíš průměrně u PC a televize? V průměru to je dost, i když jsou jedinci, kteří to nepřehánějí. • Když se musím učit, tak chvilku, ale jinak hodně dlouho. • Jak kdy – když není co dělat, tak hodně. • Asi čtyři až pět hodin za týden, o víkendu jedenáct až třináct hodin. • Denně tři až čtyři hodiny. • Na počítač skoro vůbec nechodím, ale když tam jdu, tak asi dvě až tři hodiny. • U PC jsem většinou z informačního hlediska a o víkendu se párkrát podívám na facebook, ale jinak málo. Televizi sleduji večer (seriály), ale ne denně. • U televize dvě hodiny (Talentmania), u PC také tolik. • Asi čtyři hodiny, baví mě psát si s lidmi. • Dost času, hlavně na facebooku. • Podle nálady, ale většinu volného času. Kolikrát týdně sportuješ? Formy sportování jsou různé (tance, aerobik, turistika, jízda na kole, na koni, na bruslích, taneční, zumba, snowboard), ale bohužel pouze u jedinců. Většina provozuje sport pouze o tělocviku, pokud se neomluví, že nemůže cvičit. • Asi pětkrát – pondělí, středa, pátek trénink, úterý tělocvik a v sobotu zápas. • Jednou – když běžím na autobus. • 3x týdně – tělocvik a občas si doma zacvičím a taky chodím do školy pěšky. • Každé pondělí na těláku dvě hodiny, v zimě lyžuji. • V pondělí je ve škole tělák, chodím ještě do tanečního kroužku a o víkendu jdu běhat. • Skoro denně, když jezdím na skate, protože je to můj koníček a občas si s kámošem zahrajeme fotbal. • Na tělocviku, ale někdy se ségrou i tancujeme.
• Jak kdy, podle nálady. • Tělocvik, domů to mám 13 km – z toho ujedu 11 km vlakem a 2 km denně pěšky + sporťák. Vyjmenuj své koníčky a proč tě baví? Většina žáků nějaký koníček má, výjimky hodně a zároveň několik žáků nic. Jako důvod udávají, že je to baví. • Ráda si přepisuji sešity a kreslím. • Hasiče, protože jsou užiteční. • Zpívání a tancování, protože prý strašně hezky zpívám. • Skate (adrenalin), lyže (rychlost), PC (prča), průsery (sranda). • Tanec, hudba, sport, psaní SMS, PC, TV, protože mám ráda pohyb. • Tanec, hudba, sport, PC, mazlení s přítelem. • No, je jich tolik, že si ani na jeden nevzpomenu. • Hudba, koně, pečení, venčení psa. • Sport, snowboard, tanec – baví mě to, protože se takhle udržuji. • Malování, sport, turistika, PC, SMS, chvíle s přáteli a NAKUPOVÁNÍ. • Modely a informace o letadlech od staromódních až po nové stíhačky. • Modelářství – mám rád věci, které jsou náročné na zručnost (piplačky) a auta na vysílačku, programy (PC). Myslíš, že v tvém okolí je dost vhodných míst pro trávení volného času? Většina je přesvědčená, že ano. • Jo, docela, ještě by tu měl být skatepark. • Nic moc, ale dá se to. Chtělo by to víc pořádných parků a klubů. • Myslím, že ne – třeba stadion, když tam chceme jít běhat, je zavřený. • Určitě, v našem městě je mnoho míst, kde můžeme trávit čas. Máme tu kino a různé jiné budovy, kde lidé zabíjejí volný čas a nenudí se. • Myslím, že toho tu moc není, ale nestěžuji si. • V mém okolí je těchto míst spousta, stačí se jen mrknout. Připadají ti volnočasové aktivity drahé? Polovina žáků tvrdí, že ano, polovina opak. • Dneska je to všechno drahé, takže si nevyberete. • Chodím na kytaru a nepřijde mi to drahé, myslím si, že tak akorát. • Florbal je levný, a proto ho navštěvuji velice rád. • Je to drahé, nebudu takhle utrácet peníze. • Jsou drahé – například keramika stojí za půl roku 900 korun. • Většina kroužků je v dnešní době dost drahá, ale myslím, že každé dítě si může najít kroužek pro něj dostupný. • Přijde mi to drahé, a proto tam už nechodím. • Myslím, že kroužky, které navštěvuji, jsou poměrně laciné, takže v tom nevidím žádný problém. • Jsou drahé, protože v dnešní době jde všem jen o peníze.
Skoro v každém městě je zařízení nabízející různé kroužky. Navštěvuješ nějaký? Pokud ne, chtěl bys? Z průzkumu vyplynulo, že například DDM navštěvují spíše mladší žáci. Z těchto třinácti až patnáctiletých jen výjimky, někteří chodí do hudební školy. Málokterý náctiletý si dokáže představit víkend bez návštěvy diskotéky. Chodíš na diskotéku? Jak se k tomu staví rodiče? Tato otázka se týká v podstatě žáků devátého ročníku, ale většině to rodiče ještě nedovolí. • Nechodím, na takové akce mám čas, vždyť život mám před sebou. • Já na diskotéky chodila jen o letních prázdninách, teď by mě máma zabila. • Už ne, jsem totiž úplně věrnej. • Zatím ne, ale začnu. 100% se na nich vidím. Není nic lepšího než pořádná BABA! • Já nechodím, ale už mám občanku, takže tam teď brzy půjdu, ale moji rodiče říkají, že na to mám ještě spoustu času. • Nechodím, nějak se mi nechce a ani to v nejbližší době neplánuji. • Moc nechodím, jen zřídka – kvůli zábavě a poznávání nových lidí. • Máma mě nepustí. • Jasně ne, ale rodiče mě vyhazujou, ať někam jdu. • Ne, nebavilo by mě to. • Moc bych chtěla, ale až se dostanu na školu. • Nechodím, my máme soukromé akce. • Až od 15. Zpracováno v hodinách tvůrčího psaní. J.K. Poznámka redakce: V anketě je spousta věcí, které by vás měly donutit se zamyslet.
SPORTOVNÍ SLOUPEK Zima je tu, a to je výzva k zahájení zimních sportů. Jestli jste se celý rok váleli nebo seděli u počítače, je na čase vytáhnout lyže a brusle. Když už nemáte rádi žádný zimní sport, vyjděte si s přáteli třeba jen stavět sněhuláky a nenuďte se doma. Tak jako v loňském roce probíhají na škole sportovní soutěže. Zatím se soutěžilo v těchto disciplínách: běh na 20 m, skoky přes lavičku, sklapovačky a tento měsíc v hodu na koš. Každý, kdo se v jednotlivé soutěži umístí jako první, obdrží drobné ocenění, ale hlavní cena za celoroční soutěžení bude jako loni DVD přehrávač. Chcete-li tedy vyhrát, tak se snažte. Průběžné výsledky na prvních místech: 1. Fajfr J.,VI.A, Drahoňovský L., IX.A 3. Bendík D.,VII.A 4. Krajcovicz R.,VIII.A 1. Pešatová Z.,VI.A 2. Pulová D., VI.A 3. Řehořková K., VIII.A
David Kohout
ŠKOLNÍ NOVINY / 4
STUDENTSKÉ LISTY Činnost a úspěchy studentské společnosti PropaGen Jako každý ročník před námi, i my jsme počátkem školního roku založili studentskou společnost, čítající třináct členů. Jako předmět podnikání jsme zvolili reklamu a propagaci – pro začátek propagujeme naši školu a v případě úspěchu doufáme, že budeme mít možnost propagovat i jiné firmy. V první řadě jsme se pustili do tvorby propagačních letáků o škole, abychom mohli zaujmout místo na vzdělávacím veletrhu Ámos v jabloneckém Eurocentru. Zde jsme jich po tři dny konání rozdali velké množství a upozornili tak na blížící se Den otevřených dveří. Dále jsme provedli průzkum, abychom zjistili, jaký by byl zájem o trička s logem školy. Již se vyrábějí a jejich prodej začne po Novém roce. Mezitím pracujeme na prezentaci OA Tanvald, ve které se vyskytuje mnoho informací o studiu. Bude prezentována na základních školách v nejbližším okolí, abychom se dostali do povědomí nynějších žáků. Navštívili jsme již základní školu v Harrachově, v Tanvaldě na Výšině a v Desné. Doufáme, že jsme pár žáků přesvědčili. Během práce ve studentské společnosti, kterou kloubíme s přípravou do školy, ještě stíháme jezdit do všech koutů České republiky na vzdělávací semináře, které nám pomáhají s podnikáním a novými metodami. Klára Aljančičová l Prezentace na základní škole v Harrachově. Dne 5. listopadu jsme navštívili základní školu v Harrachově. Trochu jsme se báli neznámého prostředí, nakonec jsme to ale zvládli skvěle. Učitel byl z prezentace nadšený a dva žáci projevili zájem o studium na naší škole. Odcházeli jsme s dobrým pocitem a budeme rádi, když žáci budou postupně přibývat. Lenka Pospíšilová, Stanislava Borysová l Seminář Zlín. Dne 5. října jsme se zúčastnili semináře, který se konal v Baťově vile ve Zlíně na téma „Podnikání a manažerský tým“. Proběhlo setkání prezidentů studentských společností Junior Achievement. Na semináři nás poučovali o začátku vedení firmy, o správnosti prezentačních schopností a hlavně o vedení společnosti, zdůraznili nutnost správného výběru studentů, kteří nám budou přínosní. Promítli nám prezentace, které byly velmi poučné. Ve studentské společnosti nejde o kamarádský vztah mezi námi, ale o domluvě a pracovitosti. Celkem nám to pomohlo ustálit vztahy v naší společnosti. Na závěr přijel vítězný tým z minulého roku, který nás hodně zaujal. Řekl nám, jak jeho společnost před rokem začínala, seznámil nás se svými nedostatky a také úspěchy. Odnesli jsme si jak teoretické poznatky z oblasti managementu, tak praktické rady k fungování. Zuzana Lauová l Akademie Vodafone. Dne 1. listopadu 2010 jsme pod dohledem paní učitelky
Juklové navštívili akademii Vodafone v Praze, kde jsme se měli naučit komunikovat, prezentovat a poznávat nové věci. Byli jsme rozděleni do skupinek spolu se studenty ostatních společností z různých částí České republiky. Program se odehrával v místnosti, která byla velice hezky vybavena. Mohli jsme vidět, že Vodafone zaměstnává mladé lidi a díky pohodovému prostředí podporuje jejich kreativitu. Místoředitelka firmy Vodafone pro nás připravila prezentaci o pravidlech v podnikání. Prezentace byla proložena úkoly, které se pak plnily. Ve skupině se vymýšlely předměty podnikání, ceny a místa, kde budeme podnikat. Naším úkolem bylo z časopisů vystřihovat obrázky, které se týkaly našeho předmětu podnikání, a následně jsme pomocí nich prezentovali smyšlený příběh. Dozvěděli jsme se, co děláme dobře, ale i špatně a bylo nám řečeno, jak by to bylo možné udělat lépe.
Program byl velice poučný a s naší společností se pokusíme těmito pravidly a radami řídit. Lenka Pospíšilová, Lucka Řeháčková l Prezentace v základní škole v Desné. Dne 24. listopadu jsme prezentovali Obchodní akademii Tanvald na základní škole v Desné. Žáci devátých tříd měli možnost se seznámit s naší školou, školními i mimoškolními aktivitami a dovědět se o studijním programu. Naše prezentace žáky základních škol velice zaujala. Objevili se tak zájemci, kteří chtějí pokračovat ve studiu na obchodní akademii. Na všechny otázky zájemců jsme dokázali výstižně odpovědět a pozvali jsme je na den otevřených dveří, kdy si můžou prohlédnout školu a důkladně se s ní seznámit. Myslíme, že všechno proběhlo dobře a těšíme se na další spolupráci s desenskou základní školou, jejími žáky a učiteli, kteří nás u sebe vřele přivítali. Petra Phung, Josef Hozda
Příběhy bezpráví, tentokrát o totalitě u nás Příběhy bezpráví je celostátní projekt, organizovaný Člověkem v tísni již od roku 2000. Naše škola je zapojena již od samého začátku. Studenti mají možnost se seznámit s nedávnou minulostí formou dokumentárních filmů s následnými besedami s pamětníky nebo odborníky. Projekt mapuje tato hlavní témata: holocaust, totalitu 50. let v naší zemi a období od roku 1968 do 1989. Projekci filmu „Postavení mimo hru“, režie Ivo Biel, zhlédlo 3. listopadu 2010 přes padesát studentů z prvního a druhého ročníku. Hostem dne byla historička Kateřina Lozoviuková, která přednáší novodobé dějiny na Technické univerzitě v Liberci a také ve Vídni. Besedy se ujaly studentky z druhého ročníku, které měly řadu dotazů jak k filmu, tak také obecně k období totality. A jak se studentům projekt líbil a co jim přinesl?
Několik citací z reflexe po projekci a besedě: „Když o této době mluví někdo, kdo ji zažil, říká jen, že něco nebylo, že se něco nemohlo, ale že se jinak žilo normálně. My jsme ve filmu viděli skutečné zločiny, které tento režim dělal.“ (Tereza Stibůrková) „V té době člověk nemohl říci vlastní názor, což si myslím, že je už trochu přehnané. Proto jsem ráda, že žiji v této době a ne za komunistů.“ (Kamila Hamříková) „Projekt mi přinesl dost nových poznatků, jelikož o StB jsem věděl opravdu málo. Dozvěděl jsem se, proč byli lidé vězněni, jak s nimi bylo zacházeno a co se s nimi dělo.“ (Jakub Zádek) „Dozvěděl jsem se, že hokejisti byli vězněni za to, že vyhráli MS. To jsem fakt nepochopil, že to mohlo být tak krutý a nespravedlivý. Teď už vím, že si mám vážit doby, ve které žiji.“ (D. Galbavý)
ŠKOLNÍ NOVINY / 5
STUDENTSKÉ LISTY Naše noviny vyhrály 2. místo v soutěži
Za dlouhé roky, co už jsou ŠN vydávány, jsme se mnohokrát zúčastnili různých soutěží (základem úspěchu je přece reprezentace sebe sama) a letošní rok není výjimkou, ba naopak – 26. listopadu se vydali tři členové redakce společně s paní učitelkou Kolzrtovou až do vzdáleného Brna, kde proběhlo vyhlášení soutěže „Školní časopis 2010“. A jelikož to byl den více než zajímavý, přinášíme vám z této události reportáž. Velmi brzy ráno jsme vyjeli společně s Míšou Moudrou a Hankou Klacíkovou na zamrzlé české silnice a cestou se hojně posilňovali bonbony, abychom to dlouhé sezení zvládli. Po čtyřech hodinách, svítání a jedné zradě v podobě překopané silnice, jsme dojeli na místo určení. Následovaly menší komplikace v podobě zákeřných domorodých Brňanů, kteří nás poslali na opačnou stranu, než byl náš skutečný směr, ale což, stejně se jim nepovedlo nás zmást a s „mírným zpožděním“ jsme dorazili do Centra pro Jihomoravský kraj. Soutěže se zúčastnilo přes sedmdesát redakcí z celé ČR, do Brna mělo podle dostupných informací přijet okolo dvou stovek účastníků. Ovšem po vstupu jsme zjistili, že to organizátoři asi správně neodhadli. Slavnostní zahájení se totiž konalo v nevelké přednáškové místnosti – aule, a co se nestalo, všichni se tam prostě nevešli, ani my. Společně s dalšími, co seděli a postávali na chodbě, jsme občas zaslechli slovíčko z jistě pěkné zahajovací řeči na úvod toho dne, avšak raději jsme se pak vydali prohlédnout si vystavené časopisy ostatních škol. Poté jsme se rozdělili do připravených workshopů o žurnalistice, médiích a reklamě, paní učitelka Kolzrtová šla hovořit
s ostatními pedagogy a já jsem se účastnila diskuze s ostatními zástupci všech redakcí. Ovšem ouha, nastal další problém. Každý zástupce měl ve dvou minutkách představit svůj časopis, říct, co se jim daří a nedaří. To, co mělo být rychle odbyto, se ale natáhlo a z diskuze se stalo pouhé opakování toho, že spousta školních časopisů má problém s financováním, někdy i s vedením školy kvůli výběru témat, že je málo redaktorů, a než se kdo nadál, uběhl vyměřený čas. Píšu o tom proto, že to se prostě nepovedlo, a příště by se měla otevřít diskuze nějakou otázkou a nechat lidi spolu hovořit. Naopak Hanka s Míšou si svůj workshop pochvalovaly, takže se asi jen vloudila chybička. Poté následovalo vyhlášení vítězů, kdy se co největší počet lidí pokusil vměstnat na každé volné místo v aule, na sedačky, schody, někteří stáli dokonce za moderátorem na vyvýšeném místě, ve dveřích… A předávání cen? Až na hlavní kategorie se diplomy i s dárkovými taškami posílaly po lidech. Cítily jsme se trochu rozmrzele, protože jsme vážily dlouhou cestu a čekaly jsme trochu víc. Ovšem ten pocit byl zahnán při vyhlášení kategorie "grafika", kde naše Školní noviny získaly již podruhé 2. místo! A bylo hotovo, v rukou jsme držely diplom jako patřičné zadostiučinění a rychle jsme jely zase zpátky, vždyť domů bylo daleko a do večera blízko. Získaly jsme touto cestou inspiraci a slyšely jsme i neocenitelné hodnocení od nezávislých pozorovatelů. Ale co je hlavní, zjistily jsme, že školní časopisy jsou všude, je jich hodně a konkurence bude vždy vysoká, což je pro možné budoucí žurnalisty velice důležité. Martina
Redaktorky ŠN oceněny Libereckým krajem
Málokomu ze žáků nebo studentů se chce dělat něco navíc, a ne jenom to, co musí. Možným důvodem jsou malé či žádné odměny za tuto aktivitu, a snad i to, že ať už uspějeme, nebo ne, vysvědčení to neovlivní. Není to zrovna ten nejlepší přístup, jaký bychom měli uplatňovat. Z každé vědomostní olympiády, projektu či dobrovolné účasti na nějaké akci si odnášíme cenné informace a zkušenosti, které se budou hodit hlavně nám samotným. Neděláme to kvůli rodičům ani kvůli učitelům, ale abychom, až se budeme hlásit na vysoké školy nebo nastupovat do zaměstnání, mohli říct: „Něco jsme dělali!“ Mě samotnou už mnohokrát přepadly myšlenky, zda všechny mé aktivity budou vůbec k něčemu dobré. A pak přišel dopis od Libereckého kraje, v němž mi bylo oznámeno, že budu společně s Hankou Klacíkovou oceněna náměstkem hejtmana Libereckého kraje pro resort školství Bc. Radkem
Ciklem za reprezentaci kraje v různých vědomostních a talentových soutěžích, u nás dvou konkrétně za 1. místo ŠN v soutěži Moderní vyučování. Toto ocenění mě velice potěšilo, bylo zadoustičením, po kterém v duchu touží snad každý. Příjemným překvapením také bylo, že se o pracovité a nadané studenty v našem kraji někdo zajímá a dokáže jim vyjádřit svou podporu. Martina
2. schůzka parlamentu OA V listopadu se konala 2. schůzka parlamentu OA. Zástupci všech ročníků tentokrát mluvili o prosincovém zájezdu do Norimberka, k němuž byly vytvořeny plakáty, visící v každé třídě (přihlásit se lze u profesorky Staffenové). 1. a 2. ročník se zapojí do akce Příběhy bezpráví, dále se chystá 5. ročník filmového festivalu Jeden svět v Tanvaldě, do něhož by se měly zapojit všechny první tři ročníky. Studentská společnost Propagen studentů z třetího ročníku zrekapitulovala svou dosavadní činnost a zahájila přípravy na Den otevřených dveří. Na závěr se mluvilo o přípravách maturitního plesu, kdy zástupci 4. ročníku požádali o pomoc při plesu své studující kolegy. Další schůze se bude konat v prosinci. Martina
HOROSKOP Beran – Letos se do tebe zamiluje miliardář a budeš mít romantický výlet na Kanáry. Býk – Máš povahu buldoka a strašně moc pracuješ. Většina lidí si o tobě myslí, že jsi tvrdohlavý osel. Blíženci – Máš sklony požadovat hodně téměř zadarmo. Spropitné, co dáváš v restauracích, nestojí za nic. Jsi strýček Skrblík. Rak – Klepeta?? Víš vůbec, co to je?? Tak je začni používat, stiskni jimi každého, kdo to s tebou nemyslí dobře. Lev – Myslíš si, že sedíš na pokladu, ale mýlíš se, nic tam není. Co takle rčení pýcha předchází pád? Panna – Ty jsi ten logický typ, co nesnáší nepořádek. Tvé puntičkářské chování připomíná dalmatina. Váhy – Jsi umělecký typ – to proto, že se neumíš vyrovnat se skutečným světem. Když jsi nahoře, ocitáš se ve světě fantazie, když dole, uvědomuješ si realitu. Štír – Vrcholu dosáhneš jen díky tomu, že nemáš v sobě ani gram svědomí. Díky bohu, že se většina štírů včas vzpamatuje. Střelec – Jsi nadšený optimista. Tvrdohlavě se spoléháš na štěstí, ale to jedině proto, že jsi dítě štěstěny, ale bacha, štěstí má rychlé nožičky... Kozoroh – Jsi tvrdohlavý a rád trkáš, ale dej si pozor, ať tě někdo netrkne, když to budeš nejmíň čekat, pak by tě mohlo něco bolet. Vodnář – Na co máš vidle, když jsi je ještě ani jednou nepoužil, zkus to teď, dokud je zima, postav sněhuláka a dej mu je do ruky, uvidíš, že je někdo využije lépe než ty. Ryby – Plavat a plavat, to tě baví jak v učení, tak ve vodě, takže koukej se sebrat a trochu toho plavání, když mrzne, nechat, co kdyby ti umrznul mozek úplně?? Denča II. ročník
ŠKOLNÍ NOVINY / 6
STUDENTSKÉ LISTY EKONOMIÍ KROK ZA KROKEM, ANEB TÝKÁ SE I NÁS? Teorie potřeb a vzácnosti Ekonomie je věda, která lidské společnosti, firmám i jednotlivcům nabízí řešení tak zvané „Teorie vzácnosti“. Každý ze subjektů (jedinec, firma, obec, kraj i stát...) má na jedné straně téměř neomezené potřeby, na straně druhé omezené zdroje na jejich použití. O zdrojích bylo pojednáno v minulém čísle, dnes se zamyslíme, jak jsou lidské potřeby hnacím motorem světové ekonomiky, ekonomik národních… Podnětem k jednání jsou zpravidla ekonomické stimuly, příjmy, výdaje, pracovní podmínky... Kromě ekonomických stimulů jsou to však i stimuly morální, humanitární, vliv rodiny, a další. Zeptala jsem se studentů I. a III. ročníku OA: 1) Ovlivňují potřeby tvoje chování? 2) Které stimuly kromě ekonomických to jsou? 3) Blíží se Vánoce, takže tvůj názor na „spotřební chování“? Z I. i III. ročníku odpovídalo shodně dvacet studentů. Až na jednoho uznali, že jsou to opravdu lidské potřeby, co je nutí ke konání nebo nekonání. Na druhý dotaz studenti I. ročníku přiznali, že je to nejvíc rodina (13) co je v jednání ovlivňuje. Dále pak humanitární smýšlení. „Často přispívám na ulici nebo pomocí SMS zpráv různým organizacím." (Monička – 23) Morálka vědomě ovlivňuje jen dva studenty. Myslím, že o tom spíš nepřemýšlí. Studenty III. ročníku sice méně (11), ale s převahou ovlivňuje rodina. Dále pak poměrně dost morálka i humanitární soucítění. "Obdivuji ty, kteří omezí vlastní potřeby, aby pomohli druhým." (Vojťák) "Lituji je, ale většinou nepomůžu." (L), oba III. ročník. Nejvíc komentářů bylo na třetí otázku. - Lidé toho nakupují mnoho a pak to vyhazují spoustu do popelnice (Mamutík I.) - Vánoce by měly být svátky pohody a tak třeba nechápu, proč ty lidi tak vyváděj. Například vánoční úklid – tak snad se celý rok uklízí, ne? (K.B. I.) - Vánoce jsou svátky chaosů a zmatků, ale já se ho neúčastním, nebo snažím se! Mamka uklízí od půlky listopadu, taťka nakupuje zásoby, jako by jsme měli bejt doma zabarikádovaný měsíce… v obchodech není skoro k hnutí. Prostě by si lidi měli vzpomenout, proč Vánoce jsou, ne přímo narození JK, ale aby byla pohoda a klídek. (AnnA.B. I.) - Stručně - Vánoce jsou hezký svátek plný radosti, ale zároveň i smutku, neštěstí a nervů. (DAVID I.) - Vánoce – svátek pro podnikatele, nátlak na rodinu. (Alina III.) - Vánoce jsou už dávno komerční svátky, pominuly časy idylického posezení s rodinou. Je to směšné a smutné. (Billy III.)
- Mně osobně už nejde o dárky jako dřív, těším se na řízek s bramborovým salátem, na rodinnou pohodu a hlavně na prázdniny. O.N. III. - Na mě Vánoce moc vliv nemají, jako že to neprožívám. Je to utrácení z donucení. Dimitri III - Je příjemné někomu udělat radost dárkem a taky něco sám dostat. Vojťák III - Když si lidé už chtějí půjčit, tak by nad tím
měli přemýšlet. Neměli by tolik riskovat. Dárky by neměly být v žádném případě to hlavní. (A.T. III.) Je vidět, že každý máme vlastní zkušenosti a názory. Máme na ně právo. Myslím, že je důležité si udělat osobní názor a nenechat se do něho „natlačit“ třeba pověstnou komercí. Tak pěkné dny! Štěpánová
ELEKTRICKÉ KØESLO S letošním rokem proběhlo v učitelském sboru vícero změn, a jelikož úkolem ŠN je seznamovat naše čtenáře s novinkami na naší škole, usedla tentokrát na elektrické křeslo a čelila našim dotěrným otázkám Karolína Soukupová. Nastoupila jste k nám na školu na začátku letošního roku, jak se vám tady líbí, jste spokojená? Děkuji za optání. Ještě stále je pro mě všechno nové a neokoukané. Rodinná atmosféra a příjmné prostředí ve mně evokují spíš pocit pozitivní. Ale zeptejte se mě za rok… Jaké předměty vyučujete? Na OA učím pouze anglický jazyk. Když jsem se rozhodovala, kam na vysokou školu, řekla jsem si, že chci určitě studovat něco, co mě bude bavit. Proto jsem zvolila studium na pedagogické fakultě obor anglistika a tělesná výchova. Ke sportu jsem vždy měla a mám blízko. Sport lidi spojuje, což mohu potvrdit z vlastní zkušenosti. Studijní léta byla neopakovatelně krásná a každému přeji, aby měl možnost prodloužit si mládí a rozšířit obzory, protože, ač se to nezdá, vysoká škola vám dá určitý rozhled a pomůže otevřít oči. Prý jste byla v Americe, máte nějaké zajímavé zážitky? Ano. V Americe jsem byla pět let. Zážitků mám spoustu, ale to se nedá popsat, to se musí zažít. Například příroda vás totálně odzbrojí a dokáže vám vzít dech. Ale ty dojmy a zážitky jsou zkrátka nepřenosné. Je to jiný svět s jinou mentalitou. Je to země možností a silnou ekonomikou. Kdo chce, má se dobře. Amerika dává šanci každému. I z nuly se dá v poměrně krátké době vypracovat. Ale musí se chtít pracovat. Tvrdě pracovat! Co ráda děláte ve volném čase? Ráda poznávám nová místa a ještě raději sportuji, i když v poslední době se nějak nedostává času. Jakou máte ráda hudbu? A na co se nejraději podíváte v televizi? Začnu obráceně. Nemám ráda krváky a plytký humor. Ráda se dívám na historické filmy a české komedie. Co se hudby týče, v podstatě poslouchám cokoli. Snad jen
dechovku, country či metal obcházím obloukem. Jak vidíte úroveň anglického jazyka u studentů na OA? Úroveň studentů se od dob mého studia rapidně snížila a netýká se to jen úrovně anglického jazyka. Řekla bych, že v lidech totálně vymizela slušnost a morálka klesla na bod mrazu, což se ukazuje v každodenním životě. Ale abych nebyla jen negativní. Najdou se samozřejmě světlé výjimky, které vždy potěší. Ono studovat jazyk není záležitost na čtyři roky. A to, že něčemu rozumím či umím, se rozhodně ze známek vyčíst nedá. To se pozná až v reálném životě, třeba právě v zahraničí. Jaké máte plány do budoucna? Pracovní plán je vcelku jasný. Úspěšně dovést čtvrtý ročník k maturitě. Blíží se Vánoce, nemůžeme se tedy nezeptat, co byste si přála pod vánoční stromeček? To je jednoduchá otázka. Čím je člověk starší, tím víc si uvědomuje, že největší radost mu dělají ty nejobyčejnější věci. Třeba to, být s rodinou pohromadě. Vidět, že vaši blízcí jsou zdraví, že se jim daří, že jsou šťastní a usmějou se na vás. Protože s úsměvem se život zvládá mnohem lehčeji. Co nedokážu pochopit?! Proč to tolik lidí nechápe! Takže pod stromeček co nejvíce lidských úsměvů… Za rozhovor děkuje RR
ŠKOLNÍ NOVINY / 7
STUDENTSKÉ LISTY TÉMA DNE: STÁTNÍ MATURITY - FAKTA A HISTORIE Dosud nebyla maturita nikdy zcela objektivní. V ČR neexistovalo jednotné měřítko, které by pasovalo na všechny držitele maturitního vysvědčení. A to je ten prvotní problém – nemohou nás zaškatulkovat. Zdá se mi, že se v posledních letech zavádí nehezký trend – všechno a všechny škatulkovat, kategorizovat a začlenit. Individuální schopnosti? Ty málokoho zajímají. (Ovšem musím podotknout, že naopak už od 1. ročníku na OA po nás vlastní názor vyžadován je.) Projekt státní maturita tu je pro standardizaci maturitní zkoušky, kvůli porovnání středních škol (a uzavření těch nejméně kvalitních), a pro zjednodušení přijímání studentů na vysoké školy. Inspiraci našlo MŠMT v Evropě, kde jednotné maturity prý fungují. Tak proč to nezavést u nás, že? Nehledě na stížnosti studentů a profesorů, tedy těch, kterých se to nejvíce týká. Ale co, už je na čase přestat hořekovat. Pojďme se podívat té maturitě na zoubek.
Historie • 1997 – 1999: Mapování znalostí maturantů pomocí sondy Maturant. • 1999: Založení CERMATu a pověření ho provedením státní maturitní zkoušky. • 2004: Včlenění paragrafů o společné části maturitní zkoušky do školského zákona – ta měla být poprvé realizována v roce 2008. • 4. 5. 2007: Protest STOP STÁTNÍ MATURITĚ. Zúčastnilo se 10 000 studentů, ministryně Dana Kuchtová byla při proslovu na balkóně trefena vajíčkem. • 2007: Odložení státní maturitní zkoušky na rok 2010. • 16. 6. 2009: Protest sedmi tisíc studentů proti státním maturitám v ulicích Prahy. • 16. 7. 2009: Nepovedený zpolitizovaný protest vedený předsedkyní Demokratické strany zelených Olgou Zubovou – přišlo pouze tři sta studentů. • 9. 9. 2009: Poslanecká sněmovna schválila roční odklad státních maturit na rok 2011.
Maturitní model Co bude stejné jako předtím, je profilová část. Je to ona situace, kde sedíte naproti komisi, potíte se, máte v krku knedlík a neodolatelnou touhu teleportovat se kamkoli jinam, třeba do jícnu sopky nebo na potápějící loď, zkrátka někam, kde bude příjemněji. Jenže ono to nějak ne a ne jít, takže nakonec musíte mluvit a mluvit celých těch dlouhých patnáct minut. Letos si budou tahat studenti z třiceti otázek z ekonomie, účetnictví, bankovnictví, rozhodně využijí i znalosti z práva a dalších předmětů. Novinkou je obhajoba ročníkové práce. Do 31. března musejí studenti odevzdat na jednotlivá témata dvanáct stránek teorie a znalos-
tí získaných v praxi. Studenti mají za úkol rozebrat dané téma, práce by měly obsahovat grafy, analýzy, návrhy řešení... Následně je čeká ústní obhajoba práce. Druhá část maturity se nazývá (překvapivě) společná. Povinně se v ní maturuje z češtiny a z volby mezi cizím jazykem a matematikou. U každého předmětu si student musí vybrat, zda bude maturovat s lehčí nebo s těžší úrovní. Přehled maturitního modelu najdete v tabulce dole. Pro názorný příklad je zde popis zkoušky z českého jazyka: 1. Didaktický test – testuje studentovy schopnosti pracovat s textem, a to, jak ovládá pravopis. Jsou to úlohy s danými možnostmi odpovědí (A, B, C, D). 2. Písemná práce – neboli slohovka. Studenti budou mít poměrně komfortních dvacet pět minut na vybrání z deseti témat. V základní úrovni budou mít na vypracování 60 minut a ve vyšší devadesát minut. 3. Ústní zkouška – základní obtížnost – škola vydá seznam nejméně čtyřiceti literárních děl, z nichž si student dvacet vybere, tento výběr předá škole a u maturity si tahá právě ze svého výběru. Dostane ukázku z uměleckého a neuměleckého textu a podle úrovně nižší nebo vyšší počet otázek, podle nichž by měl analyzovat dílo, zařadit ho do určité doby, porovnat s podobnými díly atd.
Jak to bude probíhat 30. 10. - konečná uzavírka přihlášek k maturitě. Do tohoto termínu museli studenti vyplnit přihlášku, kterou dostali od školy, z jakých předmětů budou povinně a nepovinně maturovat. 12. 4. - 20. 4. Společná část: testy. Ve stejnou hodinu a ve stejný den se na všech školách otevřou obálky s testy. ROK
2011
2012
17. 5. - 18. 6. Profilová část maturity. V tomto období budou sedět studenti na potítku a snažit se rychle vzpomenout na všechny informace k vylosovanému tématu. 24. 5. - 4. 6. Ústní zkoušky společné části. V tomto období budou studenti ústně zkoušeni z českého jazyka nebo cizích jazyků. 14. 6. - 18. 6. - Předání maturitních vysvědčení 25. 6. - Uzávěrka přihlášek k zářijové opravné a náhradní zkoušce. Do tohoto termínu musíš ve škole odevzdat přihlášku k opravě maturity. Září - Náhradní a opravné zkoušky
Těžko na cvičišti, lehko na bojišti
I když nás teď jímá hrůza z neúspěchu, společná část, tedy písemné testy, jsou hodně podobné Cermatům, které náš ročník už zná z devátých tříd. Třeba testy z českého jazyka na lehčí úrovni zvládají žáci základních škol. Nás navíc čeká takzvaná náběhová fáze, což nám spoustu věcí usnadňuje, jak si studenti dost často neuvědomují. To letošní třeťáci to budou mít o poznání horší. Navíc my jsme měli tu ojedinělou možnost si maturitu vyzkoušet v říjnu nanečisto, což se jen málokomu poštěstí. Takže přestaňme konečně hořekovat a radši si zkoušejme hezky doma nahlas a plynule mluvit, protože to nejhorší, co nás asi může potkat, že nevydáme před maturitní komisí z nervozity ani hlásku. Ten, kdo se opravdu celé tři roky jenom neflákal, musí maturitu s trochou snahy (a štěstí při tahání) udělat. Martina Zdroje informací: www.novamaturita.cz; www.statnimaturita.doskoly.net
SPOLEČNÁ ČÁST
PROFILOVÁ ČÁST
2 povinné zkoušky: 1. český jazyk a literatura 2. cizí jazyk nebo matematika
2 - 3 povinné zkoušky: stanoví ředitel školy
max. 3 nepovinné zkoušky z této nabídky: max. 2 nepovinné zkoušky: český jazyk a literatura, cizí jazyk, stanoví ředitel školy matematika, občanský a společenskovědní základ, biologie, fyzika, chemie, dějepis, zeměpis, dějiny umění max. 3 povinné zkoušky z této nabídky: 1. český jazyk a literatura 2. cizí jazyk 3. mat./informatika/občanský a společenskovědní základ
2 - 3 povinné zkoušky: stanoví ředitel školy
max. 3 nepovinné zkoušky z této nabídky: max. 2 nepovinné zkoušky: další cizí jazyk, matematika, informatika, stanoví ředitel školy občanský a společenskovědní základ, biologie, fyzika, chemie, dějepis, zeměpis, dějiny umění
ŠKOLNÍ NOVINY / 8
STUDENTSKÉ LISTY TÉMA DNE: STÁTNÍ MATURITY - OČIMA PŘÍMÝCH ÚČASTNÍKŮ Co na to kantoři? Mgr. Lenka Myslivcová:
Maturita jako srovnání úrovně dosaženého vzdělání je dle mého názoru nezbytná a měla být spuštěna již dávno. Cením si současného ministra, že i přes odpor značné části odborné i laické veřejnosti a studentů dokázal tuto záležitost dotáhnout do konce, sice zatím do testovacího „kola“, a jak to vypadá, státní maturita se dočká i ostré premiéry. Co se týče kvality samotného testu, jsem trochu v rozpacích. Slohová práce je koncipována poměrně logicky a přesně a rozsah práce je adekvátní. V dnešní rychlé době není nutné po studentech chtít sáhodlouhé práce, jen aby se „naplnil papír“, ale důležité je, aby byl student schopen sestavit stručný, logicky členěný a adekvátně odpovídající text. I ústní zkouška je nastavena tak, aby se prokázala schopnost studenta přemýšlet a analyzovat text, který mu není neznámý. Ovšem, co postrádám u zkoušky, je jakýsi literárně historický kontext literatury. Mám pocit, že studenti rezignují na učení se vývoje literatury a jednotlivé autory. Budou schopni, v lepším případě, pohovořit o autorovi, ale problém nastane v okamžiku, kdy budou muset zobecnit text a autora v širším kontextu. Dřívější maturitní otázky uspořádané do logických tematických celků je donutily nastudovat určité penzum vědomostí o dané době a autorovi. Zřejmě z toho důvodu autoři sáhli po didaktickém testu, který je dle mého názoru největší slabinou maturity. Studenti k jeho zvládnutí nepotřebují vědomosti získané během studia, ale postačí trocha logického myšlení. Toto zjištění na motivaci studentů nepřidá.
Ing. Ivana Štěpánová: Má specializace – ekonomické předměty – nebyla do státní maturity zahrnuta, takže jsem byla zaregistrována a proškolena do role maturitní komisařky. Z této pozice bych se ráda ke státní maturitě také vyjádřila, zejména k její organizaci. Z pracoviště DDT, ve kterém jsem funkci vykonávala, jsem byla fakt nadšená! Pokyny z centra byly poměrně jasné, software na digitalizaci vytvořených prací studentů intuitivní, takže to „odsejpalo“. Drobné problémy nastaly, což je u zkoušek běžné, myslím, že do jara bude jasno na 100%!? No doufám! V čem problém vidím, je nesmyslná liknavost politiků a státních úředníků a ještě nesmyslnější odpor veřejnosti. Cosi to vypovídá o našem národě. Není to ovšem problém novodobý. Na exkurzi v Auto Škodě Mladá Boleslav nám průvodkyně
prozradila, že prvorepublikový parlament diskutoval léta o změně jízdy na československých silnicích (z jízdy vlevo na jízdu vpravo), pak přišel Hitler a změna byla realizována „ze dne na den“! Odpor proti státním maturitám nechápu proto, že od nich očekávám motivaci pro výkony studentů, kteří jsou čím dál laxnější ke studijním povinnostem. Nepracují na sobě, na své kvalifikaci, nespolupracují s vyučujícími. Ráda bych citovala slova ředitele JABLOTRONU, který pro Hospodářské noviny napsal článek (pojednává o výrobních procesech v Číně, které využívají levné pracovní síly ve spojení s nejdražší technikou, pozn. red.), v kterém varuje: „Pokud se nebudeme chtít v budoucnu stát ekonomickou kolonií velké a mocné Číny, měli bychom velmi pečlivě dbát na prvotřídní vzdělání našich dětí. Někdejší věhlas šikovných zlatých českých ručiček jsme již bohužel jako národ ztratili a je teď na nás všech, abychom neprohráli také na poli chytrých hlaviček.“ Určitě by prospělo, kdyby obsah didaktických testů státních maturit připomínkovali kantoři z vysokých škol, aby to začalo mít potřebnou úroveň. No, je to ve vývoji, tak nad ní nelámejme hůl!
A co studenti? Jsou dvě skupiny lidí, jichž se státní maturity (dále jen jako SM) týkají nejvíc – studenti a profesoři. Názor profesorů tu již máme, pro zjištění názorů studentů jsme jim po říjnové generálce položili osm otázek: Upřímně – myslíte si, že SM je dobrý projekt? „Generální zkouška pro nás byla spíš inteligenční test a to samé bude určitě i u maturity v květnu. Je to všechno zbytečné.“ (Ina) „Myslím si, že státní maturity jsou potřeba, ale je v tom strašný zmatek, pro ty, co jsou ve 4. ročníku, jsou fakt chaotické.“ (Lucy) „Státní maturita je dle mého názoru zbytečný projekt. Stojí hodně peněz a jsou v něm nejrůznější chyby, nejen obsahové (více možných odpovědí, pozn. red.), ale také systémové (někomu třeba test nepřišel). Staré maturity stačily, o nových je málo informací a mnoho nejasností.“ (Sluníčko) „Státní maturita jako taková je dobrým nápadem. Jen ta kvalita a to škatulkování je hrozné!“ (Anonym) „Kdyby to nebylo dobré, tak to asi tolik let neplánují, že?? Něco přece v té vládě dělat musejí.“ (Borka) „Myslím si, že státní maturita je věc dobrá i špatná. Dobrá v tom, že je snadnější, ale na druhou stranu z nás všech dělá roboty na jedno brdo.“ (L. F. S.)
Celkově se čtvrťáci shodli na tom, že nejsou proti státním maturitám, ale jsou pro jejich spuštění až po vychytání všech „mušek“ projektu. Vypadaly maturitní testy na to, že byly připravovány čtrnáct let? „Na to, jak dlouho se připravovaly, to na nich není vůbec vidět. Měli by je lépe propracovat a hlavně, aby už moc dlouho jejich tvorba netrvala. Proč? Čím déle to trvá, tím více to stojí peněz.“ (Sluníčko) „Určitě ne! Čeština neměla s češtinou nic společného.“ (Anonym) „Myslím, že testy vypadaly spíše jako IQ testy. Hlavně čeština. Určitě to nebylo špatné, ale chtělo by to více znalostí, které jsme se naučili na střední.“ (Zdenka H.) „Myslím, že i kdyby se odložily maturity o dalších pět let, pořád by vypadaly stejně.“ (Klára) „Můj názor není jednostranný, potřebovala bych porovnat, jak vypadaly státní maturity v průběhu čtrnácti let a srovnat s nynějškem.“ (Beruška) Z jakých předmětů chceš maturovat a jakou úroveň si u zkoušek zvolíš? „Proč jít zbytečně složitou cestou.“ (Anonym) Až na jednu výjimku všichni studenti sázejí na jistotu a zvolili si základní úroveň v českém jazyce, dvě studentky si místo cizího jazyka vybraly základní úroveň matematiky. Téměř tři čtvrtiny z nich si vybralo k maturitě anglický jazyk. Není ani divu, tato kombinace patří k nejjednodušším a v prvním roce zavedení není moc důvodů si to komplikovat. Ovšem už jsou první vlaštovky v oblasti VŠ, které ke státním maturitám přihlédnou. Ale jak to bude příští rok doopravdy, neví snad nikdo. Jaký je tvůj názor na dvouúrovňovou maturitu? „Měli nás učit už od 1. ročníku na SM. Dva stupně mi přijde jako blbost. V budoucnu se bude někdo ptát, jakou máme maturitu? Snad se na to v budoucnu nebude brát ohled.“ (Anonym) „Já si myslím, že to je docela fér, protože člověk, který jde na vysokou, by si to měl nějak obhájit.“ (Klára) „Byla by lepší jednotná maturita pro všechny, měřit všem stejným metrem.“ (Eviku Miluna) „Kdybych měl nižší úroveň a po čase chtěl jít na VŠ a nedostal se jen kvůli nižší úrovni, tak je to hloupost.“ (Anonym) Kdyby byla tato anketa sociologický průzkum s dvaceti respondenty a výsledek bychom vztáhli na obyvatele ČR, zjistili bychom, že je společnost rozdělena do dvou táborů – jeden to hodnotí kladně a druhý záporně. Názor, který se objevil vícekrát, že až je budou uznávat VŠ, bude Pokračování na str. 10
ŠKOLNÍ NOVINY / 9
STUDENTSKÉ LISTY TÉMA DNE: STÁTNÍ MATURITY - OČIMA ... Pokračování ze str. 9 to dobře. Proč se za těch čtrnáct let někdo s VŠ nedohodl? Přišly ti testy těžké? Přál by sis je příští rok naostro jednodušší? „Ne, těžké mi opravdu nepřišly. Nikdo se neučil, a přesto SM udělalo spoustu lidí bez problémů.“ (Anonym) „Testy byly spíš inteligenční, mohly by obsahovat více toho, co nás učili (v ČJ například mluvnice), a ne tabulky a sáhodlouhé texty o věcech, které s češtinou nemají nic společného.“ (Ina) „Z angličtiny bych brala testy jednodušší, zdály se mi docela těžké. Čeština mi zase přišla docela lehká.“ (N.) „Tento typ testování je zvláštní. Český jazyk nemá nic společného s češtinou. Člověk na to musí mít cit, nedá se to naučit.“ (L. Z.) „Přišla mi celkem nenáročná, nešlo zde totiž o vědomosti, ale o logiku a cit pro jazyk a o slovní zásobu.“ (Boženka) „Těžké nebyly, ale nebyly ani snadné. Akorát.“ (Anonym) „Přišly mi lehké! Určitě bych obtížnost nesnižovala. Možná jen více času na slohy z cizího jazyka.“ (Zdenka H.) Vyhovuje ti ročníková práce místo praktické maturity? „Ročníková práce je dobrá volba. Student se naučí obhájit svou práci a je to taková zkouška na diplomovou práci.“ (Anonym) „Nemyslím si, že ročníková práce bude jednoduchá, ale jsem upřímně rád, že nebude praktická maturita.“ (Anonym) „Naprosto! Jsem ráda, že alespoň něco jsme na tom získali, když náš ročník má vše poprvé? (CERMAT testy v 9. třídách, možné zápisné na VŠ, školné i na veřejných VŠ, SM – pozn. red.) (Borka) „Myslím, že shrnutí všech předmětů do jednoho projektu je dobrý a praktický nápad.“ (Boženka) Ano, určitě zde všichni ukážeme své silné stránky a můžeme se na to soustředit doma.“ (Zdenka H.) Měl jsi na vypracování testů dostatek času? „Na ČJ bylo dost času, stihla jsem si to i zkontrolovat, ale na AJ bylo času méně a ještě se psaly dvě kompozice, to se opravdu nedalo stíhat, tedy v mém případě.“ (N.) „Například při slohu bylo času dost, ale při poslechu málo.“ (Anonym) „Na porozumění textu a poslech bylo málo času.“ (Anonym) „Čas v ČJ mi seděl, stihla jsem vše. U AJ jsem postrádala pár minut. Na ostrou maturitu by to snad mělo stačit, bude větší příprava, tudíž kratší doba na přemýšlení, protože to bude rychleji naskakovat v hlavě.“ (Anonym)
„Tak akorát na písemnou práci (sloh). Na poslechy a didaktické testy u vyšší úrovně jazyků by mohlo být určitě času víc.“ (Ina) Kdysi byla slohová práce na čtyři hodiny a bylo na výběr z pěti témat. Je nynější varianta – hodina času a výběr z deseti témat lepší nebo horší? „Myslím, že pro některé je ten počet dvě stě slov akorát, protože mu třeba tahle část moc nejde. Ale pro někoho, kdo se umí rozepsat a hezky píše, to je málo a je to škoda, že nemůže ukázat, co umí.“ (Anonym) „Všechno má své pro a proti. Jsem ale ráda, že ten sloh máme takhle. Nevím, co bych psala čtyři hodiny, muselo by to být hodně dobré téma.“ (Anonym) „Já jsem za sloh ráda, nedovedu si představit psát sloh na čtyři stránky. Je to pro mě výhoda.“ (Zdenka H.) „Krátké to je proto, aby s tím pak neměli takovou práci.“ (Borka) „Nevím, jestli z dvou set slov někdo vyčte, že student umí psát, ale záleží na člověku, jak dobře těch dvě stě slov obsadí do kontextu. Někdo napíše dobrý sloh na tři stránky a někdo napíše půl stránky a už neví.“ (Beruška) Anketu připravila: Martina Po uzávěrce (ČTK): Senát dal na svém zasedání ve čtvrtek 9. 12. zelenou návrhu senátora Marcela Chládka (ČSSD) na úplné zrušení státních maturit. Pokud ho ještě podpoří vláda a poslanecká sněmovna, nebudou příští rok studenti skládat státní maturitu. Zda poslanci návrh podpoří, není jasné, stejně tak není jisté, zda stihne vstoupit v platnost ještě před maturitním obdobím.
Někteří členové parlamentu OA při jednání.
Z DENÍKU ŠKOLNÍHO SKŘÍTKA KULIFERDY Dobrý den, moji milí, malí i velcí, zdraví vás váš skřítek Kuliferda. Jak jste si určitě všichni všimli, svatý Martin nám žádnou nadílku nepřinesl. Tak dlouho jsme připravovali stromečky, kvítka a zvířátka na tu bílou peřinku a nikde nic. I malí koloušci, kteří nám chodili pomáhat, už čekají u maminky v teplíčku na první mráz. Bylinky, co jsme sklidili, jsou také schované pod zemí spolu s mravenečky, dalšími kamarády. Všichni skřítci v naší vesničce, ti starší i mladší, čekají na první chumelenici. Minulý rok jsem vás pozoroval, jak jezdíte na takových dvou deskách dolů z kopce… Nemohl jsem přijít ne to, co to je. Vlastně ještě teď pořádně netuším. Náš starý skřítek říkal něco o tom, že to jsou „liše“, ale moc jsem ho neposlouchal. A tak nevím, zda je to správný název. Ještě včera jsem si byl z jednoho starého pařízku uloupnout dva kousky měkké kůry. Tuto zimu to taky zkusím. Našel jsem si nový úkryt, z kterého vidím skoro do každého koutku školy. I když, co vidím poslední dobou, se mi ale vůbec nelíbí. A protože jsem malý skříteček a lecco mi vrtá hlavou, tak se vás sám zeptám. Proč jste na sebe tak oškliví a ubližujete si? To my skřítci táhneme všichni za jeden provaz. Já, když jsem to říkal našim skřítkům, tak se hrozně divili a prý se na vás někdy přijdou podívat, tak se snažte. Nikdy nevíte, kolik skřítků vás pozoruje najednou. Přeji vám pěkné vánoční svátky, hodně dárků pod stromeček a nezapomeňte na ptáčky za oknem, až bude krutá zima. Váš Kuliferda -dája-
Foto: ing. I. Štěpánová
ŠKOLNÍ NOVINY / 10
Šikana kolem nás, díl 1.: Uvězněný v sobě Jako každé pondělí sedím u toho samého stolu ve školní jídelně, rozhlížím se a tam v rohu u stolu sedí pohublý černovlasý chlapec. Působí velice nejistým dojmem. Chvíli poté přijde skupinka kluků starších, mladších, přistoupí k němu, obejdou ho ze všech stran a chlapec s úplně bílou pletí se začne krčit. Po chvilce odejdou a jemu se začnou hrnout slzy do očí. Přemýšlí, zdali má vstát od stolu a odejít, nebo zůstat sedět. Přijdu k němu, poklepu mu na rameno a on se lekne, schoulí se do klubka… Podám mu ruku, představím se a začnu se s ním bavit. Slyším zabarvení jeho hlasu, je nejistý a nářek, který v sobě schovává, se snaží prodírat ven. Proto mu nabízím: Kdyby sis chtěl nebo potřeboval promluvit, víš, kde mám třídu. Neřekl nic, jen pokývnul. Druhý den poslouchám výklad pana učitele a v tom… tichounké zaklepání. Do třídy vejde ten samý chlapec ze včerejška a opět nejistým hlasem pronese: „Nevzal jste mi někdo batoh?“ Hlas se mu zachvěje a on dodá jen: „Prosím“. Bohužel odchází s nepořízenou. Za dveřmi slyším zavzlyknutí a pak už jen ticho. Ano, batoh se ještě ten den najde na holčičích záchodech a potom… Malý kluk běží po chodbě a huláká na celé kolo: „Bude bitka“. Nějak si toho nevšímám a jdu dál. Potkám HO… toho chlapce ze včerejška, nenápadně se ho zeptám, kdo se bude prát. On jenom odpoví:“ Chtějí mě zbít“. Třetí den ho na chvilku zdržím. Chci se ho zeptat na pár otázek. Potkám ho, a tak neváhám a začnu se ptát. Moje první otázka je: “Jak to vypadá, když přijdeš do školy?“ ale to jsem netušila, že si vyslechnu něco tak hrozného: „Ráno přijdu, převléknu se a jdu do třídy, ostatně jako všichni, ale tam už na mě čekají většinou dva nebo tři kluci. Nevšímám si jich a jdu na své místo, ale přesto
mám strach, nevím, co mi chtějí udělat, doufám, že mě jen zmlátí a půjdou pryč. Z druhého rohu místnosti už slyším ostrý řev, který se ke mně blíží stále rychleji. Cítím něčí ruku na mém rameni. Odstrčím ji, ale než se stihnu narovnat, cítím pronikavý chlad ze země. Otevřu oči a vidím vybledlé parkety. Vím, že je to jen začátek, ale už si přeji, aby to skončilo. Řev, který se stále zvyšuje, mě děsí, nevím, jestli mám čekat i něco víc než jen hrubé odstrčení a nebo pouhý kopanec. Myslím, že to trvá zatím tak dva nebo tři roky, chodí za mnou občas, no vlastně skoro každý den. Většinou za mnou chodí starší kluci. Totiž, oni si myslí, že jsem slabý a neumím se bránit. Připadám si jak něco špatného, nepotřebného. Taky si asi myslí, že jsem divný. Myslí si, že jsem jen něco a ne někdo. Nechci, aby to pokračovalo, je to 36 měsíců, to je 1095 dní. Radši nechci počítat týdny nebo hodiny. Kolikrát jsem se sám sebe zeptal, jestli je něco horšího nebo jestli je tohle přirozené“. Tohle není jen smyšlený příběh, který byste si přečetli v nějakém časopisu. Tohle je příběh chlapce, který se vážně stal. Neuvědomujeme si ho, ale přesto ho vídáme skoro každý den. Chlapec, který se touto formou snaží dosáhnout něčeho, co se vám zdá nemožné. Co by k tomu stačilo? Stoupnout si za něj, když se zdá být v úzkých, zeptat se, jestli je všechno v pořádku, zdali nepotřebuje sebemenší pomoc. Je to jen v nás, a i kdybychom napsali tisíce článků, jeho problémy to dostatečně nevyřeší. A nejhorší na tom je, že v tom není sám, je mnoho dalších lidí, co potřebují pomoct a nechtějí, aby se s nimi zacházelo jako s věcmi. Tento příběh se stal chlapci, kterého běžně každý z nás potkáváme. Pomozte nám… Daniela
TVŮRČÍ OKÉNKO Pište a zasílejte své práce, nejpěknější otiskneme v příštím čísle.
Osmáci Osmáci, tohle je pro vás, nechci si dát od vás voraz, protože my musíme držet za jeden provaz, musíme být jako tým. I když jsme se někdy porafali, potom jsme to všechno odvolali, ale stejně jsme se za zádama pomlouvali. Jo, já jsem LiL-CHRiS a vy jste moje miss, mé jméno je Nikolas Pulo a neříkej mi žádná nulo… Tak doufám, že na sebe budeme vzpomínat v dobrým, nechtěl bych vyjít z 9. třídy, kdybych věděl, že jsme se pohádali, protože já vás mám rád, jste moje rodina a na to se nezapomíná. Díky LiL-CHRiS Nikolas Pulo
Popis kamarádky Víš sama, že tu spolu nemůžeme být, říkám to fakt nerad, ale měla bys už jít. Srdce mi puká, když na tebe tajně hledím, bez tebe mě nic nebaví, co bude dál, nevím. Když zavřu svoje smutný oči, vidím zas tebe. Kvůli tobě se vzdám i celého nebe. Moc dobře víš, jak strašně tě mám rád, bez tvých dotyků nedokážu žít a nechci ani spát. David Bendík, VII.A
Šikana kolem nás, díl 2.: Nebuďme lhostejní Je to jev, který se vyskytuje na všech typech škol a děti se s ní mohou setkat ve škole kdykoli v průběhu své školní docházky. Problém zaregistrovala i žákyně 9. ročníku a napsala nám o něm. Už byl řešen. Ale kolik takových problémů bylo, je a ještě bude!? A jak mají rodiče reagovat na šikanu svých dětí? Je důležité dávat pozor na náhlé
změny chování, pokud dítě nespí, nebaví se, nemá chuť k jídlu, je jasné, že se něco děje. Rodiče musí dát najevo, že ví, že je dítě nešťastné, a umožnit mu, aby se svěřilo. V případě zjištění šikany je dobré kontaktovat školu, nejprve třídního učitele, který zná situaci ve třídě nejlépe. Při řešení je třeba neunáhlit se, nevinit hned školu, ale brát ji jako partnera a spojence. J.K.
Daniel Vrškový, 5A
Tak už tady máme zase Vánoce aneb Vánoční fejeton Někdo se těší na všechny ty ozdoby, dárky, atmosféru Vánoc a na nákupy. Pro mě jsou Vánoce přítěží. Za prvé – člověk si vyprázdní peněženku kvůli dárkům a pak stejně nic nedostane. Za druhé – když se někam chcete dostat na vánoční nákupy, tak musíte nejdřív stát dvě hodiny v koloně, potom čekat frontu na košík deset minut a dále třicet minut u pokladny. A pak si vzpomenete, že jste zapomněli na babičku. Tak znova vlezete do krámu, po třiceti minutách
jste s dárkem u kasy a HUPS, došly peníze. Dárek se musí vrátit a rychle koupit něco levného. Dárky jsou konečně z krku, teda snad. Teď to zabalit a zařídit, aby se ty dárky nezaměnily. No a už zbývá jen čekat na Štědrý den, abychom se zbavili obav, že jsme na někoho zapomněli. Nejlepší na Vánocích je ta večeře. Člověk se pěkně nadlábne a šel by si lehnout, ale nejdřív musíme jít jak malí fakani rozbalovat dárky, které jsme si buď sami koupili,
nebo jsme je vybírali s rodiči, takže nic nového. Ještě předstírat nadšení, aby mladší sourozenec věřil na Ježíška. OMG…takovej opruz pro nás všechny. Tak Vánoce jsou za námi a my se už všichni těšíme, jak zapijeme Nový rok. Den, dva nám je špatně, týden o Novým roce mluvíme všude a pak zas máme na jedenáct a půl měsíce klid. Tk bye bye Borek
ŠKOLNÍ NOVINY / 11
Na výzvědách ve veterinární ambulanci V tomto čísle jsme se zaměřili na chovatele psů a ústy pana MVDr. Marka Bedrníka jim chceme poskytnout cenné rady. Vy, kteří psa máte, ale i vy, kteří byste si přáli ho mít (třeba se vám přání splní), pozorně čtěte. V dalším čísle přijdou na řadu kočičky. Kolikrát denně by měl páníček krmit svého psa? Někdo tvrdí dát mu jednou denně větší porci, jiný zase trvá na menších dávkách několikrát za den, jak to tedy je? Psi jsou zvyklí vydržet dlouhé hodiny bez jídla, takže je možné zcela zdravé dospělé psy krmit jednou denně. Psy nemocné, starší, malých plemen, nebo psy mající citlivý trávicí trakt je lepší krmit vícekrát, třeba dvakrát denně, denní dávkou rozdělenou napůl. A nepřekrmovat! Mají se drápky psům zastřihávat, nebo se o ně postarají psi sami? Psi, kteří chodí na procházky výhradně po tvrdých chodnících, mají správně postavené tlapky a nejsou příliš lehcí, většinou úpravu drápků nepotřebují, obrousí si rohovinu drápků při procházkách. Ostatní je potřebují pravidelně zkracovat. Nejste-li si jistí, jak je na tom váš pejsek, poraďte se s veterinářem, drápky posoudí, a je-li třeba, naučí vás, jak drápky stříhat. A netroufáte-li si sami, je třeba pravidelně na zkracování drápků docházet. Jaká jsou povinná očkování pro psy? Povinným očkováním v České republice
u psů je pouze očkování proti vzteklině. V zájmu ochrany zdraví vašeho psa ale doporučujeme očkovat i proti dalším a často smrtelným nemocem, jako je psinka, parvoviróza a leptospiróza. Chodíte-li často se svým psem ke koním či ovcím, je vhodné očkovat psa i proti tetanu, chodíte-li do přírody, i proti borelióze přenášené klíšťaty. Jaký máte názor na psí útoky proti lidem a jejich následné utracení? Psí útoky proti lidem na veřejnosti jsou vždy chybou člověka, majitele psa. Nic takového se stávat nesmí a není pro to omluva. Pes, i když váží méně než roční či dvouleté dítě, má mnohem větší zuby a sílu stisku čelistí než dospělý člověk a může vážně ublížit. A i hodný pes může v extrémní situaci kousnout. Každý majitel si zodpovědnost za své zvíře musí stále uvědomovat a nenechat se ukolébat pocitem, že se až doposud nic nestalo. A jeho zodpovědnost musí být tím větší, čím většího má psa. A utracení? V zákonech České republiky jsou jasně stanoveny důvody, kdy může být takový pes utracen: pokud je nevyléčitelně nemocný nebo je jím člověk bezprostředně ohrožen.
Nějaká rada na závěr pro chovatele psů? Psa si pořídit s rozmyslem. Pečovat o něj celý jeho život zodpovědně, jako o dalšího právoplatného člena rodiny. Věnovat se mu několik hodin každý den, správně si s ním hrát, učit ho, co smí a co ne, být důsledný, ale laskavý, nikdy ho nebít, ale hodně chválit a dělat všechno proto, aby z něj byl šťastný a vyrovnaný tvor. Ale přitom všem nezapomenout na to, že pes není člověk, ale čtyřnohý přítel a společník toho, kdo by mu měl být s potřebnou autoritou moudrým vůdcem a hodným pánem. Děkuje RR
SOUTĚŽ O NEJ DOMÁCÍHO MAZLÍČKA Naši dva špicové
Já mám doma dva psíky rasa špic (jsou hrozně chlupatý). Jsou to Miky a fenka Sára. Miky je povahy klidnější a mazlivější, rád se chová a hraje si. Je mu šest let, dostala jsem ho v první třídě za vysvědčení. Sárinka je povahy divočejší a uštěkané, ráda hamá a hrozně štěká. Každého vítá a spí se mnou v posteli. Jsou jí čtyři roky. Pořídili jsme si ji, aby nebylo Mikymu smutno. Jsem velmi ráda, že je máme. K. Karbanová
Pes zachránce
Nedávno jsem venčil svého psa za Lidlem. Najednou jsem se propadl do kanálu. Byl moc hluboký a já nemohl ven. Pes ukrutně štěkal a já dole brečel. Pes mě neopouštěl a nepřestával štěkat. Tak mě za hodinu našla mamka.
Zavolala lékaře a hasiče, ti mě vytáhli ven a lékař mě odvezl do nemocnice. Tam zjistili, že mám tři nalomená žebra, nechali si mě tam přes noc. Nebýt našeho psa, asi by mě hledali dlouho. Tomík
Můj pes Mám psa jménem Azor. Je to německý ovčák, speciálně vycvičený na hledání drog. Má cenu 25 000 Kč. Je asi 150 cm dlouhý, 48 cm vysoký a hlavně poslušný, někdy nám však uteče. Je zlatý až do žluta a černý. Má dlouhé chlupy. Rád chodí na dlouhé procházky. 1. 11. 2010 nám utekl na 6 hodin. Našel se. Má rád piškoty, dáváme mu je za odměnu. Jan Slavíček
Příběhy o psech: žáci 5.A Pes jménem Blik
Mám psa, který se jmenuje Blik. Jednou jsem s ním šel do lesa. Blik se rozeběhl po kluzké cestě, najednou mu ujely nohy a on spadl ze stráně. Mně v tu chvíli lezl mráz po zádech. Chtěl jsem ho vytáhnout, ale moc se mi to klouzalo. Bál jsem se, že tam spadnu taky. Raději jsem doběhl pro strýčka a tetu. Společně se nám podařilo psa vytáhnout. Od té doby tam už nechodíme. Dan
Na fotografii Ildikó Králikové je její fenka Sára, která hlídá její dceru.
ŠKOLNÍ NOVINY / 12
Rozhovor se starostou Tanvaldu Petrem Polákem
Po podzimních komunálních se opět stal starostou Tanvaldu Petr Polák. Při naší návštěvě s blahopřáním k znovozvolení (na snímku s Hankou Klacikovou z 9. A) jsme mu položili několik otázek. Kam jezdíte nejraději na dovolenou? Velice rád jezdím a chodím po českých horách. Určitě nejvíc mám prochozené kouzelné Jizerské hory a Krkonoše. Rád jezdím i na Šumavu. V posledních dvou letech jsem strávil pár hezkých dnů v jižních Čechách a na jižní Moravě na kole. Jste gurmán? Jaké jídlo máte ze všeho nejraději? Velice rád mám dobré jídlo. Ze všeho nejradši ale mám zvěřinu na jakýkoliv způsob. Fandíte nějakému hokejovému nebo fotbalovému týmu? Ano, v hokeji Bílým tygrům Liberec a ve fotbale Jablonci. Sužuje vás nějaký zlozvyk, kterého se
nemůžete zbavit? Bohužel ano. Kouření. Co vás v poslední době nejvíce potěšilo? Úplně naposled jsem měl radost z toho, že tanvaldská ODS již popáté vyhrála v komunálních volbách. Máte ve svém nabitém čase možnost sednout si chvíli k hezké knížce? Co jste četl naposledy? Určitě. Naposledy jsem četl knihu o životě a díle Karla IV. Už dvacet let jste starostou. Co máte teď v plánu, jak chcete pokračovat? Za hlavní úspěch považuji dobré hospodaření města v uplynulých dvaceti letech. Město je stále nezadlužené a při tom se podařilo zrealizovat celou řadu pro Tanvald významných projektů. A v tomto duchu bych chtěl pokračovat i v dalších čtyřech letech. Určitě jednou z priorit je udržení vybavení a úrovně základních škol. Za rozhovor děkuje RR
Honza Čejka, 5. A
ÈTENÁØSKÝ KOUTEK Co nám knihy jako takové vlastně dávají? Troufám si říct, že knihy nám přinášejí radost, ponaučení, dovídáme se z nich vše, co jsme doposud nevěděli, jsou zdrojem informací. Knihy nás mohou pobavit a rozveselit, stejně jako nás mohou rozplakat nebo postrašit. Víte, k čemu jsou knihy důležité? Jen díky čtení knih ovládáme pravopis, obohacujeme si slovní zásobu, fantazii, vzděláváme se, mění se naše vnímání. Když se zamyslím nad naší generací, tak docházím k závěru, že v mém věku moc lidí už nečte. Raději si počkají, až to bude zfilmované, ale to je chyba, protože knihy nás naučí správné komunikaci a lepšímu vyjadřování. Díky nim se alespoň na chvíli můžeme uvolnit a odpočinout si od starostí života. Ptáte se, co já a čtení knih? Já osobně čtu velmi ráda, baví mě to, že se dozvím něco nového, odpoutám se od reality. Ale co mi nejvíce vadí, je asi to, že když mě baví některá kniha, nemůžu se jí nabažit a četla bych pořád, dokud bych se nedostala na poslední stránku. Já už malému Mirečkovi čtu knihy, protože se u toho nejen směje, ale snaží se i opakovat některá slova, ale hlavně, aby si to čtení oblíbil. Mně mamka četla knihy a čtení mě baví pořád. Proto neusněte na vavřínech a čtěte, co nejvíc můžete, bude se vám to hodit nejen k maturitě, ale i do života. A jako překvapení jsem si pro vás připravila dvě knihy, které byste mohli darovat svým blízkým k Vánocům. Pohádky a hry s bylinkami - pro děti Autorka Linda Hroníková k ní napsala: Milí čtenáři, zvu vás na výpravu do tajuplného světa rostlin. V jedenácti pohádkových příbězích na vás čekají nejen princezny, draci a skřítci, ale také kouzelné bylinky. Možná už brzy zjistíte, že i takové "obyčejné kopřivy" nebo pampelišky jsou ve skutečnosti neobyčejné a téměř čarovné. A nejen to! Najdete tu i něco pro vaše chytré hlavičky. V bylinkových kvízech si vyzkoušíte svoji paměť. Křížovky, doplňovačky a hádanky odhalí, co už znáte a zároveň se ledacos nového a zajímavého určitě dozvíte. Moučníky - Marianne Magnier-Moreno - pro dospělé Popis knihy je hezky zformulován. Ať už chcete sladce zahájit den, překlenout odpoledne či završit nedělní oběd, vezměte do ruky tuto knihu. Rafinované dobroty pro každou příležitost zvládne s pomocí názorných fotografických návodů bez problémů i začátečník. Podle unikátních snímků, na nichž opravdu uvidíte jednotlivé fáze přípravy, dokážete vytvořit báječné koláče, rozličné moučníky, lahodné krémy i bábovky. Všechny techniky jsou podrobně popsány tak, aby vám skutečně nic neuteklo a vy jste mohli svým blízkým nabídnout to nejlepší. Stačí si jen vzít zástěru, vařečku a začít! Denča II. ročník
ŠKOLNÍ NOVINY / 13
*MÓDNÍ POLICIE* MÓDNÍ POLICIE* Tentokrát se módní policie zaměřila na Mgr. Lenku Myslivcovou. Zajímáte o módu? O módu se zajímám asi jako každá žena. Ráda nakupuji věci, které mi padnou do oka a o kterých vím, že se mi hodí k tomu, co již doma mám. Kolik jste schopná utratit za oblečení? Záleží na typu oblečení. Za sportovní značkovou bundu třeba i několik tisíc a boty také nekupuji levné. Nakupujete oblečení na Vánoce i svým blízkým? Samozřejmě. Své blízké oblékám dle svého vkusu, i když se někdy netrefím a nepadne jim velikost nebo vzor. Dbáte hodně o svůj zevnějšek? O svůj zevnějšek dbám přiměřeně. Když jdu např. na ples, trvá to déle, jinak si ráno raději pospím, než abych trávila čas před zrcadlem. Ve vlaku se malovat nedá, protože dost drncá. Máte i svůj osobitý styl? Nevím, jestli je osobitý, ale mám ráda sportovní módu, v zimě kalhoty a v létě sukně. M. Moudrá a K. Kozáková, 7. třída
FENOMÉN POČÍTAČ Fascinují vás animovaná 3D videa. Nechcete si vyzkoušet nástroj iClone 4 a zjistit, zda by vás nebavilo tvořit podobné projekty? iClone 4 je totiž výkonný, profesionální software pro torbu 3D animací. Předností je rychlá tvorba, úprava a animace vlastních 3D postav a scén. K vytvoření tváří postav lze použít libovolné digitální fotografie. Verze iClone4 EX je dokonce uvolněna bezplatně s určitými omezeními (watermark autora atd.), ke standardní verzi se dá pro náročnější uživatele přejít za cca 80$ (1600 Kč). Pro profíky je zde verze iClone4 PRO za 200$. Více informací na www.reallusion.com. V.D.
KULTURA - UMĚNÍ Talentmania versus Československo má talent Zeptala jsem několika nadšených fanoušků na názor o právě běžící show na kanálech Prima a Nova. Někteří hlasovali pro Československo má talent a někdo zase pro Talentmanii. Téměř 89 % dotázaných odpovědělo, že spíše sledují show na Primě, takže Československo má talent. Zbytek fandí Talentmanii. Také jsem se zeptala, jaký pořad je podle nich „kopírován“ podle druhého. V tomto směru vyhrála bohužel Talentmania. Já osobně sleduji pořady i na Primě i na Nově, podle mě jsou obě show stejně dobré, v každé z nich vystupují lidé, kteří v něčem vynikají a jsou talentovaní. Ale myslím, že je docela zbytečné, aby souběžně na televizní obrazovce byly takovéto dva stejné pořady. Hanka Školní noviny. Vydává Masarykova škola v Tanvaldě. Šéfredaktorka Martina Votočková. Sazba Jana Daníčková, tisk SATO TANVALD. Náklad 500 kusů.
SOUTĚŽ*SOUTĚŽ*SOUTĚŽ Soutěž je opět tady! V tomto školním roce vyhlašujeme i soutěž tříd, záleží na procentu účasti. Můžete získat den výletu navíc, přičítat se budou i body za sběr papíru. Odpovědi odevzdávejte paní učitelce Josífkové.
Otázky 2. kola 1. Přelož ze šumburského nářečí slovo ŠTĚDROUNICE. 2. Kde v Tanvaldě se nachází dům zvaný Bergšlos ? 3. Kdy začal letos ADVENT ? 4. Kdo byla svatá Barbora ? 5. Co by se na Štědrý den dělat nemělo? 6. K. J. Erben má ve své sbírce Kytice jednu baladu, která se vztahuje k Vánocům. Uveď její název a obsah. 7. Proč se na Vánoce staví betlémy? 8. Napiš dvě lidové pranostiky na prosinec. 9. Proč se na Vánoce kupuje jmelí, co má zajistit ? 10. K Vánocům patří dárky, ty u nás podle tradice nosí Ježíšek. Kdo naděluje dárky v USA? Kdo ve Francii? Kdo v Rusku?
Správné odpovědi minulého kola 1. Krandat znamená zbytečně se vybavovat. 2. Ješkrabec je kopec mezi Svárovem a Českým Šumburkem a také potok protékající tímto kopcem. 3. Svatý Václav je jedním z nejoblíbenějších českých patronů. Byl to vzdělaný kníže z rodu Přemyslovců, žil v letech 907 – 935, šířil křesťanství, byl zavražděn svým bratrem Boleslavem. 4. V noci z 29. 9. na 30. 9. 1938 byla podepsaná mnichovská dohoda. Podepsali ji zástupci čtyř států – Německa (Hitler), Itálie (Mussollini), Francie (Daladier), Velké Británie (Chamberlein). Rozhodla o odtržení našeho pohraničí a jeho připojení k Německu. Tanvaldsko tímto připadlo k Německu.
5. Pranostiky: Mnoho bukvic – mnoho vánic. Když mnoho listí nepadá, tuhá zima se přikrádá. Čím dříve listí opadne, tím úrodnější příští rok bude. 6. Československá republika byla vyhlášena 28. 10. 1918 a prvním prezidentem se stal T. G. Masaryk . 7. Spisovatelka z Velkých Hamrů se jmenuje Klára Hoffmannová (Pospíšilová). Napsala knihy: Krakonošoviny, Vrdlouhání, Kozí doktorka. 8. V Praze nedávno natáčel Tom Cruise film Mission Impossible. 9. Cres patří k Chorvatsku. 10. Romeo a Julie se odehrává v italské Veroně a autorem dramatu je Shakespeare.
Výsledky minulého kola 1. místo – M. Zelinková (9A) – 38 bodů 2. a 3.místo – M. Andar (5.A) a J. Pátra (9.A) – 26 bodů 4. a 5. místo E. Ullmannová (5.A) a J. Votruba (5.A) – 23 bodů 6. a 7. místo J. Fajfr (6.A) a J. Novotný (5.A) – 22 bodů 8. místo – A. Šolcová (8.A) – 21 bodů 9. a 10. místo – Aleš Ackermann (6.A) a D. Pulová (6.A) – 20 bodů 11. místo – L. Karásková (6.A) – 19 bodů 12. – 14 . místo – B. Mevald (9.A), T. Bujárková (5.A) a G. Kroupová (5.A) – 18 bodů 15. místo – J. Čejka (5.A) – 17 bodů 16. místo – J. Mašek (6.A) – 16 bodů 17. místo – F. Mevald (6.A) – 15 bodů 18. místo – L. Kerhart (6.A) – 14 bodů 19. místo – M. Fafrák (6.A) – 12 bodů 20. místo – J. Lála (5.A) – 10 bodů 21. místo – V. Rychtárech (6.A) – 9 bodů 22. – 23. místo – A. Kučerová (6.A) a Z. Pešatová (6.A) – 6 bodů 24. – 26. místo – M. Bareš (9.A) a F. Kotlár (6.A) a T. Kohout (6.A) – 5 bodů 27. místo – A. Drda (6.A) – 4 body
