v Daèicích. Bosé karmelitky. str. 5

7. 12. 2003 v Daèicích

Naši ministranti

Vánoční SOUTĚŽ str. 2

dárek pod stromeček

str. 3

Bosé karmelitky str. 5

Tiskovka jako „Brno“.

zajímavé informace z tiskové kanceláře biskupství

str. 7

Co asi odpoví?

Zdeněk Havlík str. 7

DAČICKÁ FARNOST, neděle 7. prosince 2003, IV. ročník / číslo 19, náklad 200 ks; cena 12,- Kč

Slovo otce Jaroslava

Zamyšlení – adventní i vánoční Názvu advent trochu rozumíme nebo tušíme, co se za ním skrývá. Příchod Ježíše Krista už se předznamenává dávno před jeho narozením. Jak se to mělo stát, nikdo nevěděl. I Panna Maria se ptala anděla, jak se to stane. Z této těžko představitelné skutečnosti Bůh udělal jednoduchou záležitost, protože u Boha je všechno možné. Ježíšův příchod byl jistý, jenom nebyla lidstvu přesně zjevena doba, kdy se to má stát. Stejně i druhý příchod našeho Mistra je jasný, ale přesný čas nikdo neví. Poučme se o Boží strategii při prvním příchodu našeho Pána. Ježíš ve svých kázáních opakoval – buďte připraveni a bděte! K tomu bych přidal otázku: „Kde se nacházíme my, jako věřící, jsme-li děti poslušné hlasu svého Otce?“ Je i pro nás advent zavazující, že přicházíme ke svému Bohu a ptáme se, co máme ještě udělat a neudělali jsme?

OBSAH 1 Slovo otce Jaroslava

Soutěž pro celou rodinu

2 Katolický dům informuje

3 4

5 6

7

8

Vánoční soutěž - dárek Tříkrálová sbírka Domovinka informuje Naši ministranti Ministrantské schůzky Zprávy „Ve zkratce“ Křty, pohřby, sňatky Jezulátka Postřehy z Luk Dva muži z fotografie Článek odjinud - Buďte světlem Bosé karmelitky Koutek pro děti Ve službě Bohu i lidem Rozumím tomu? - ministranti Slevový kupón Přečtěte si - Prof. ThDr. Richter Komentář Filmový klub - program Víra a internet - zvířecí sněm Tiskovka jako „Brno“ Biskup Vojtěch k médiím Co asi odpoví? - Zdeněk Havlík Rozumy a vtipy X. výročí příst. vyderského kl. Tiskovka jako „Brno“ - pokr. Koutek pro děti - řešení

Tyto dva adventy, Kristův a náš, se mají setkat na této Zemi, v našem životě. Když se tyto dvě siločáry setkají, vznikne nový život, Ježíš se narodí v mém srdci, podobně jako u Panny a Matky Marie. Advent je dvojí iniciativa, Boží a lidská. U Boha nezklame, u člověka kolikrát nevíme, co z toho vznikne. Vánoce nejsou pro křesťana nákupní horečkou, to je věc druhořadá. Jsou pro nás posvátnou nocí, kdy se narodil Boží Syn, Ježíš Kristus, z Panny Marie, která počala z Ducha svatého. Zároveň máme před sebou tři symboly – strom, jesle, kříž. Strom: Ve starozákonním příběhu o prvních lidech máme strom života a strom poznání. Toho druhého Adam a Eva skutečně poznali, že zradili Boha, že ztratili ráj, že ďáblovou závistí na svět přišla

smrt. To jsou velmi závažné skutečnosti, které máme znát, my je pouze nekonstatujeme, ale ve jménu Boha se proti nim stavíme, nesmiřujeme se s těmito problémy. To nám připomíná strom. Jesle jsou znamením, že Zachránce je zde. Nic ho nemůže zastavit, protože láska je silnější než smrt. Zpočátku je vidět jen jeho lidství, jeho božství postupem času bude stále viditelnější. Klaníme se všemu, co je v Kristu obsaženo, klaníme se jeho závislosti na člověku, jeho zranitelnosti a nemohoucnosti. Všechno je hodno obdivu a kdo se asi nejvíce diví a žasne je Maria, andělé a Josef. My, obyčejní lidé, přicházíme do Betléma jako pastýři. Kříž: V místě Božího narození je také skrytý pod „plenčičkami“. Obdiv, úžas a radost je silnější než přijatý kříž spojený s lidstvím. Východní Církev ho více odkrývá než naše Západní, ale i my ve svůj čas poznáme, kde je a proč je. Tímto pohledem dostávám ucelený obraz o záchranném poslání Ježíše Krista na této Zemi. Přeji Vám požehnaný advent a radostné Vánoce skrze Ježíše, Boží Dítě. P. Jaroslav Pezlar

SLEVOVÝ KUPÓN NA nákup ZBOŽÍ v PRODEJNĚ KARMELITÁNSKÉHO

NAKLADATELSTVÍ

V KOSTELNÍM VYDŘÍ

UVNITŘ ČÍSLA !

SOUTĚ pro celou rodinu

Zadání vyrobte co nejhezčí a nejoriginálnější betlém. Vyhodnocení proběhne 4. neděli adventní 21. prosince v klášterním kostele po mši svaté. Nejzajímavější práce budou náležitě odměněny a všechny betlémy zůstanou vystaveny v kostele po dobu Vánoc. h

Tříkrálová sbírka 2004

Tradiční „Tříkrálovou sbírku“ zahájí 4. 1. 2004 v 10,30 hod. v katedrále na Petrově biskup Mons. Vojtěch Cikrle. Tentokrát bude sbírka probíhat od 2. 1. do 11. 1. 2004 Kontakt pro dobrovolníky: Oblastní charita Jihlava, Domovinka Dačice, Antonínská 85, telefon: 384 422 301 (žádat Domovinku) nebo [email protected]

upoutávka


www.katolik.cz

INFORMACE

FARA Dačice otec Jaroslav Pezlar telefon: 384 420 297 mobil: 732 173 181

www.cirkev.cz

SPOLEČENSTVÍ mladých KŘESŤANŮ každý pátek od 19.00 hodin na faře v Dačicích

MINISTRANTSKÉ schůzky vždy v pátek od 16.30 hodin jednou za čtrnáct dní na faře v Dačicích (bližší informace podá Kamil Kopeček, vedoucí)

www.signaly.cz

JEZULÁTKA každou sobotu od 14.00 do 16.00 hodin setkání dětí od 4 do 12 let na faře v Dačicích (vedou: R. Žaloudková, K. Kopeček, Lada a Petra Nejedlovi, H. Neužilová a M. Marečková)

www.vira.cz

MŠE SVATÉ v Dačicích

www.pastorace.cz

farní kostel sv. Vavřince Pá 8.00, So 17.30 Ne 9.00 klášterní kostel sv. Antonína Po - Pá 17.30, So 7.00 Ne 10.30 výjimky vždy ohlašovány

FARNÍ LISTY

www.christnet.cz

noviny Dačické farnosti toto číslo vyšlo 7. 12. 2003, náklad 200 ks 20. číslo vyjde 15. 2. 2004 redakce Hanka Neužilová - h

www.ambit.hypernet.cz

přečtěte si, dětský koutek Bc. Lenka Korbelová - tes víra a internet, rozumím tomu Petr Křížek - kří článek odjinud Antonín Štěpánek - aš rozhovor Miloslav Tůma - T ve zkratce, katolický dům informuje, rozumy, vtipy Marian Štumar - maš komentář, z redakce; knihy, které stojí za to

www.krestanstvi.cz

technický úsek Antonín Štěpánek Marian Štumar

Z kultury Dnes, tedy 7. prosince 2003, se uskuteční v 15.00 hodin v kinosále v Dačicích již 6. pokračování zábavného odpoledne „Smíchuťovka“, tentokráte s podtitulem „Mikulášská“. Kromě jiného bude k vidění také scénka inspirovaná právě vysílanými díly populárního televizního seriálu „Nemocnice na kraji města po dvaceti letech.“ maš Ze sportu Sportovci Katolického domu Dačice se opět dne 23. 11. zúčastnili tradičního turnaje ve stolním tenise v Třešti. A s jakými výsledky? Družstvo „A“ (složení: Z. Havlík, Z. Pavlů, M. Dvořák) skončilo v neobyčejně silné konkurenci na 5. místě a družstvo „B“ (A. Štěpánek, J. Havlík z Peče, pan Kopuletý z Třeště) se umístilo na 4. místě z 6 družstev. Patří jim dík za vzornou reprezentaci Katolického domu i mimo naše město. aš

Vánoèní SOUTĚ - dárek pod stromeèek

Kolik měří největší píšťala ve Svítilových varhanách ve farním kostele v Dačicích? Tři nejúspěšnější obdrží od redakce dárkovou publikaci. JAK NA TO? Odpovídejte na položenou otázku do 18. 12. 2003 pomocí SMS zpráv na mobilní číslo 603 530 115. A jak na to? Na již zmíněné číslo zašlete SMS zprávu ve tvaru: FL19 PISTALA xxx... místo malých křížků (teček) samozřejmě dosadíte Váš tip, v centimetrech, na správnou odpověď. Takže pokud se domníváte, že největší píšťala měří například 2,5 m pak SMS zpráva na číslo 603 530 115 bude vypadat následovně: FL19 PISTALA 250 Vaše tipy posílejte pouze z mobilních telefonů, NEPOUŽÍVEJTE INTERNET. Autory tří nejbližších tipů zkontaktujeme telefonicky a domluvíme předání cen. Každý může poslat samozřejmě POUZE jeden TIP. Do SMS zprávy nevpisujte žádné jiné znaky! Hodně zdaru! T + maš

Tříkrálová sbírka

TIRÁŽ

stálí spolupracovníci otec Jaroslav Pezlar Marie Marečková - mm Kamil Kopeček - kk Lada Nejedlá

Katolický dùm informuje

promluva, katecheze jezulátka ministrantské schůzky kresby korektury grafika, sazba, tisk

distribuce Dačice, Kostelní Vydří a Třebětice telefony rozhovory: 728 967 535 (Štěpánek A.) dotazy a připomínky: 603 530 115 (Štumar M.)

www.biskupstvi.cz

e-mail [email protected] webové stránky http://graphicon.host.sk info Vaše připomínky a dotazy můžete též vhazovat na lístcích do krabic “Farní listy”, které jsou umístěny v chrámech, kde jsou noviny distribuovány.

Již počtvrté bude počátkem roku 2004, v období od 2. do 11. ledna, probíhat u příležitosti svátku Tří králů celostátní Tříkrálová sbírka. Tuto veřejnou sbírku pořádá Sdružení Česká katolická charita, kterou tímto úkolem pověřila ČBK. Kromě skupinek koledníků, kteří budou obcházet města a obce a vyprošovat do pokladniček příspěvek, je možné přispět složenkou nebo převodem na účet: 369-369369369/0800, variabilní symbol 777. V roce 2003 dosáhla sbírka celostátní hodnoty přes 42 milionu korun. Diecézní charita Brno se na této sumě podílela částkou 9 527 967,- Kč, což je druhý největší obnos za diecézi. V rámci DCH Brno pracuje osm Oblastních charit - v Blansku, Brně, Břeclavi, Hodoníně, Jihlavě, Třebíči, Znojmě a ve Žďáru nad Sázavou - s téměř 800 stálými zaměstnanci a osobami vázanými pracovními dohodami a zhruba 500 dobrovolníky. Motto Tříkrálové sbírky 2004 zní: „Pomoc rodinám a lidem v nouzi u nás i v zahraničí a podpora charitního díla.“ Osmdesát procent získaných prostředků poputuje prostřednictvím oblastních či farních charit na podporu středisek pomoci a aktivit diecézních charit. Zbylá část bude rozdělena pro humanitární pomoc do zahraničí a v souladu se zákonem na pokrytí nákladů spojených s přípravou a realizací sbírky. Sbírka je osvědčena Magistrátem hlavního města Prahy pro území celé České republiky dle zákona 117/2001 Sb. V neděli 4. 1. 2004 se při mši sv. v 10.30 hod. v katedrále setká otec biskup s koledníky z celé diecéze a požehná jim. zdroj: Martina Jandlová, tisková mluvčí Biskupství brněnského

Domovinka informuje

Seniorské úterky v Domovince Prvních dvou setkání se zhostil pan Štěpán, který četl ze svých „pamětí“, hrál na harmoniku a četl básně z vlastní tvorby. Všichni zúčastnění zakoušeli příjemnou atmosféru u šálku kávy a čaje. Co je záměrem seniorských úterků, které připravují pracovnice Domovinky? Probudit v seniorech vědomí vlastní důležitosti. Neboť nejenom významné osobnosti, ale i obyčejný průvodčí, prodavačka, pošťák či uklízečka vytváří osudy našich životů. Přesto, že mnozí již užívají důchodu, starají se o vnoučata, zahrádky nebo o ty, kteří jsou osamoceni. A právě takovými mnozí účastníci seniorských setkání jsou. Další setkání plánujeme na 13. ledna v 15.00 hodin. Nový rok chceme začít radostně ve společenství přátel, pěkných písniček a s malým občerstvením. Neváhejte a přijďte mezi nás i Vy! Vánoční výstava 29. listopadu proběhlo v Domovince pro zájemce aranžování suchých květin. Na vánoční výstavě, která proběhne ve dnech 8. – 19. 12., budou moci návštěvníci shlédnout práce seniorů z charitních zařízení v Lukách nad Jihlavou, Kamenice, Telče a Třebíče, dále dílka dětí z mateřských škol v Dačicích, betlémy paní Vavruškové aj. pracovnice Domovinky


Naši ministranti Pokud se chcete v tomto čísle dozvědět něco o

ministrantech naší farnosti, pak je dobře, že čtete právě tento článek. Na něj mimo jiné navazuje ještě rozhovor, článek M. Tůmy a rubrika „Rozumím tomu?“, kde jsou ještě nějaké obecnější, ale pro nás ministranty zásadní věci. V posledních několika letech došlo v naší farnosti k citelnému úbytku ministrantů, ne však k úplnému, to by tento článek nemohl vzniknout. Další skutečností je to, že ve farním kostele sv. Vavřince je méně mší svatých a v kostele klášterním je každý den, což v minulosti nebývalo. Současný počet ministrantů v naší farnosti je něco kolem dvaceti, kteří slouží pravidelně. Tento počet se však dělí do dvou našich chrámů, a když někdo chybí, je mnohdy nedostačující. Občas, hlavně o větších svátcích, přisluhují i ti, kteří dnes již pravidelně neministrují. Farní kostel sv. Vavřince Mše svaté jsou zde pravidelně v pátek, v sobotu večer a v neděli. A jaká je účast nás ministrantů? V pátek je mše svatá v 8.00 hodin, a tak je v drtivé většině případů účast ministrantů nulová. To bohužel platí skoro vždy i o sobotních večerních mších, a tak po oba dny pomáhá knězi skoro pokaždé bývalý kostelník, pan Kopečný. V sobotu se přidá i A. Štěpánek. V neděli u sv. Vavřince ministrují:

(v závorkách co mají obvykle na starost) l Zdeněk Havlík (akolyta, lektor) l Jaroslav Pokorný (akolyta, misál) l Vít Svoboda (lektor, kadidelnice - o slavnostech) l Antonín Štěpánek (lektor, méně - kadidelnice) l Pavel Havlík (obětní dary, tácek) l Martin Havlík (obětní dary, tácek) l Vojtěch Havlík (obětní dary, tácek) l Pavel Dvořák (obětní dary, tácek) akolyta = podává svaté přijímání; lektor = čtenář Písma svatého; tácek = při podávání svatého přijímání; misál = kniha bohoslužebných modliteb)

Ministranti od sv. Vavřince, foto: maš

Ve „farním“ se konají i pohřby a občas i svatby, při nichž ministrují často i ti ministranti, kteří chodí do klášterního kostela. Často se však stane, že je pohřeb v pracovní době nebo v době výuky, a tak je účast ministrantů velmi proměnlivá. Možná vás zajímá, jak si my ministranti rozdělujeme jednotlivé činnosti týkající se mše svaté. Ve farním kostele každý ministrant vykonává pokaždé stejné funkce, v nichž by se měl snažit co nejvíce zdokonalovat, aby je konal co nejlépe a nejužitečněji. Nastane-li výjimečná situace, kdy je třeba pokrýt více činností, než je obvyklé (např. více čtení, průvody atd.), rozdělíme si je mezi sebe podle svých schopností a možností. Často, zvláště pokud je nás méně, čte paní kostelnice čtení či přímluvy a na Bílou sobotu jsou pravidelně zapojováni do čtení i farníci. Některé ze služeb (např. podávání svatého

přijímání, čtení Písma) pak zvláště vyžadují, aby jedinec měl příslušné schopnosti (mluvit nahlas, vyslovovat atd.) či povolení (případ akolytů), a tak je nemůže konat každý. Klášterní kostel sv. Antonína Zde v neděli vykonávají službu tito ministranti: l Miloslav Tůma (akolyta, lektor) l Milan Marek (misál) l Lukáš Kopeček (lektor) l Kamil Kopeček (obětní dary) l Ladislav Navrátil (tácek, kadidelnice - slavnosti) l Jan Sedláček (misál) l Stanislav Svoboda (tácek, přímluvy) l Jiří Sedláček (obětní dary) l Martin Vavrůška (obětní dary) l Martin Jahoda (obětní dary) l Petr Stejskal (obětní dary) l Vít Nejedlý (obětní dary, tácek) l Jan Toman (obětní dary, tácek)

Ministranti od sv. Antonína, foto: maš

VE ZKRATCE

Seminář o Jezuitech Na dalším ročníku semináře „Jezuité kdysi a dnes“ v Telči ve dnech 17. a 18. října zazněla přednáška PhDr. Petra Koukala s názvem Telčští jezuité a hudba a Ing. Marka Čihaře, který hovořil o varhanářích ve službách jezuitů. Program tradičně zahájil provinciál jezuitů v ČR a završen byl večerním koncertem a ranní mší svatou. Tajemství krypty Dačické muzeum uspořádalo 6. listopadu „muzejní čtvrtek“ s názvem „Tajemství krypty odhaleno?“ V jeho průběhu pohovořili o průzkumu krypty farního kostela v Dačicích PhDr. Jana Bisová, znalkyně patronátní rodiny Dalbergů, jejíž příslušníci zemřelí v 19. stol. jsou v kryptě pravděpodobně pohřbeni a farní kronikář Miloslav Tůma, organizátor průzkumu. Účastníci měli možnost shlédnout řadu fotografií a videozáznam z podzemních prostor. Opravy na Vavřinci Ve 44. týdnu provedla firma Uhrik Dačice nátěr sanované omítky nad kamenným obkladem severní strany farního kostela v barvě okolní omítky – plochy žlutě a plastické články bíle. Počátkem listopadu pracovníci firmy Korint Dačice otloukli další zavlhlá místa na omítce na jižní a východní straně farního kostela.

Úkoly přede mší svatou rozděluje Kamil Kopeček. Přípravu lekcionáře (kniha, v níž jsou jednotlivé úryvky Písma svatého) a misálu (kniha bohoslužebných modliteb) obstarávají sestray Magdaléna, Pia nebo Marie. Služby jsou rozdělené jen při nedělní mši svaté, a tak ve všední den je účast ministrantů na bohoslužbě mizivá, ale nikoli nulová. Mezi nejčastější účastníky mše sv. ve všední den, kteří zastávají ministrantské úkoly, patří Ladislav Navrátil a pan Lazárek. Do budoucna se však plánuje rozdělení ministrantských služeb na celý týden. Úmysl spočívá v tom, aby na každé mši v týdnu byli alespoň dva ministranti. U jednoho oltáře Jak je patrno, oba kostely dačické farnosti mají během liturgického roku převážně stejné složení ministrantů. K jejich setkávání u jednoho oltáře dochází hlavně o vánočních a velikonočních svátcích. Obzvláště na Zelený čtvrtek večer, Velký pátek a Bílou sobotu, kdy se v naší farnosti koná jediná pro farníky společná liturgie, toto vyjadřuje, že všichni společně jako apoštolové s Ježíšem slavíme poslední večeři Páně, posléze i jeho umučení a slavné vzkříšení. Mimo mši svatou Zmínili bychom se ještě o jiných činnostech, které konáme mimo službu u oltáře. V poslední době to bylo hrabání listí či řezání křovin kolem farního kostela. Na Vánoce stavíme betlém a stromky jak v klášterním, tak ve farním kostele a na Velikonoce je to kromě jiného příprava Božího hrobu. Při větších slavnostech někteří zvoní ručním zvonem Vavřincem (dnes A. Štěpánek, předtím V. Svoboda a jiní), který doprovází elektrické zvony na věži farního kostela. K další činnosti patří ministrantské schůzky na faře, které vede Kamil Kopeček a z nichž Vám také přináší pravidelně informace v rubrice „Ministrantské schůzky“. Jak můžete pomoci? Na závěr bychom vás farníky chtěli poprosit o tolik potřebnou modlitbu, zvláště za to, aby nás bylo více, a abychom svou službu konali vždy s radostí, vnitřní opravdovostí a také odpovědností, tak jak se to líbí Bohu. Vždyť nejen pomáháme knězi, ale zároveň sloužíme samotnému Kristu. aš + kk

Ministrantské schùzky Již se blíží čas Vánoc a s ním i ministrantské povinnosti. Jako každý rok, tak i letos budeme hlavně s menšími secvičovat průběh mše o vánočních svátcích. Bude nás také čekat probírání další kapitoly učiva, ve které se dozvíme něco nového o patronech ministrantů a probereme podrobněji veškeré liturgické oblečení, jež se při mši sv. používá. A abychom se pořád jen neučili, zakončíme nějakou skvělou hrou. kk


K řty - říjen, listopad ´03 Ondřej Novák, Dačice Josef Kopeček, Hříšice Monika Plachá, Bílkov Veronika Boudová, Dačice Gabriela Boudová, Dačice

26. 10. 9. 11. 9. 11. 9. 11. 9. 11.

P ohřby - říjen, listopad ´03 Julie Dejralová, Hradišťko *1919 František Stehlík, Louka u Jemnice *1921 Jan Beseda, Borek *1909 Anežka Pospíchalová, Knínice *1912 Antonín Valeš, Hříšice *1927 Antonín Novák, Hříšice *1916

Dva mui z fotografie Jednoho podzimního dne zastihla naše redakce pracovníky firmy Zadák při opravě varhan ve farním kostele v Dačicích. Požádali jsme je o několik informací. Můžete krátce představit Vaši firmu? „Firma Karel Zadák byla založena mým otcem stejného jména v roce 1945 v Brně. Po jeho smrti roku 1975 jsem převzal

Jezulátka

Máme tady další vydání Farních listů a s nimi další zajímavosti o činnosti „Jezulátek“. Děti se s radostí zapojily do projektu Stonožka. Jak se jim to podařilo? Velmi jednoduše, naše Jezulátka vyrobila krásná vánoční přání, která jsme zaslali Stonožce. Peníze získané prodejem přáníček pomohou opuštěným dětem. Tímto však výtvarná činnost našich nejmenších neskončila. Namalovali si krásné andělíčky, kteří teď možná zdobí jejich pokojíčky. Při témátku „Ke komu patří Ježíš“ jsme se zaměřili na rodinu a na lidi všech národností. Při této příležitosti se děti naučily novou písničku Ručičky si podejme. Abyste si mohli zazpívat se svými dětmi, máme pro Vás text: Ručičky si podejme, písničku zazpívejme. Přítel náš tak každý je. Ať se s námi raduje! Nikdo z nás nechce být sám. Všechny děti patří k nám. Přítel náš tak každý je. Ať se s námi raduje! Větší akcí byl nedělní výlet za pohádkou. Tentokráte jsme jeli do Jindřichova Hradce. Pohádka s názvem „O kolotoči a ztraceném sluníčku“ nebyla obyčejnou pohádkou. S touto pohádkou se děti naučily nové písničky - O zelenině a jiné. Tento program byl zaměřen spíše výchovně. Jezulátka pilně nacvičují překvapení na Vánoční besídku. Přijďte se podívat 21. prosince ve 14.00 hodin do kina v Dačicích. Děti si mohou přinést vlastnoručně vyrobený dárek. Na všechny se už teď velmi těšíme. To si přeci nemůžete nechat ujít! mm

Postřehy z Luk

V sobotu 22. listopadu se již po dvanácté sjela mládež z děkanátů Telč, Jihlava, Třebíč a okolí do Luk u Jihlavy. Dačice samozřejmě nemohly chybět. Co bylo na programu? Odpoledne nám o médiích přednášel Mgr. Jiří Zajíc, potom jsme slavili mši svatou v místním kostele sv. Bartoloměje – obětovanou za nás mladé, abychom dokázali správně využívat média a to, co nám sdělují. Následovala adorace, kterou vedl otec Darek z Jihlavy. A pak už se všichni těšili na poslední bod programu – discoshow. Kromě toho, že jsme se skvěle bavili, jsme se snažili pobavit i ostatní: vystoupením taneční skupiny „Černá kronika“, scénkou „Tma jako v pytli“ a mnoha zajímavými hrami. (fotogalerie na str. 8) Hudební část diskotéky zajišťoval DJ Radek Habáň z Rádia Proglas. Mezi obvyklými hity se objevil i walz, Straussův valčík, Včelka Mája a třeba Čechomor. I když celá akce skončila jednu hodinu po půlnoci, odjížděli jsme domů vytancovaní a plni dojmů. h

Otec a syn Zadákovi; foto: T

vedení firmy. Od té doby jsme postavili již více jak 50 nových nebo téměř nových (zrekonstruovaných) nástrojů a provedli nespočet menších či větších oprav. V nynější době pracuji ve dvojici se svým synem (opět stejného jména).“ Naše varhany Vám doslova „prošly rukama.“ Co o nich můžete říci? „Varhany ve farním kostele v Dačicích jsou z roku 1850-60 od firmy František Svítil a jsou systému mechanické zásuvkové. V roce 1911 byl proveden trochu větší zásah do mechaniky a také do dispozice nástroje, byl také dodán nový měch. Opravu provedl varhanář z K. Hory Jan Tuček. Zhruba kolem roku 1940 byl dodán varhanní ventilátor od firmy Rieger, který pracoval až do dnešních dnů. V roce 1957 byl opět zhotoven nový měch brněnskou firmou Dřevopodnik. V letošním roce 2003 byla po delší době (nejsou pamětníci) provedena oprava nástroje (v první etapě I. manuál a pedál), celková demontáž, vyčištění, několikerá petrifikace (napuštění skříně proti červotoči = pozn. redakce), výměna vadných per a ventilů, oprava píšťalového materiálu, oprava opět již ne nejlepšího měchu, výměna některých vzduchovodů a byl dodán varhanní ventilátor od švýcarské firmy Meidinger. Poté celkové sesazení, intonace a naladění varhan. Ve druhé etapě (r. 2004) by měla následovat oprava II. manuálu, kde se ještě bude uvažovat buď o běžné opravě nebo snad o dání manuálu do původního stavu, tak jak byl v 19. století.“ Pracovali jste i v okolí … „Naše firma postavila v blízkém okolí Dačic několik nových nástrojů např. v Třeběticích, Budkově u Jemnice, Jaroměřicích, Babicích a Hostimi.“ Děkujeme za Váš čas! T

Èlánek odjinud

Buďte světlem světa!

(Manželská setkání, č. 3,4; ročník 4)

Pravý génius využívá nejprostší myšlenky. Charles Peguy V jednom malém městě si jeden mladý muž založil malý obchod na rohu dvou ulic. Byl to dobrý muž. Čestný a přátelský a lidé ho milovali. Nakupovali u něho a řekli o něm svým přátelům. Vydělával a rozšířil obchod. Za pár let měl síť obchodů od pobřeží k pobřeží. Pak onemocněl, odvezli ho do nemocnice a lékaři se obávali, že jeho život se chýlí ke konci. I zavolal si své tři dospělé syny a promluvil k nim: „Jednou se jeden z vás stane ředitelem společnosti, kterou jsem vybudoval. Chci se rozhodnout, který z vás to bude, a proto dám každému dolar. Teď běžte a za ten dolar něco kupte. Dnes večer přijďte a ta věc, kterou koupíte, ať naplní tento pokoj z jednoho rohu do druhého.“ Synové byli vzrušeni vyhlídkami na vedení tak úspěšné společnosti. Šli do města a každý utratil svůj dolar. Večer se vrátili a otec se zeptal: „Můj první synu, jak jsi naložil se svým dolarem?“ „Otče“, řekl první syn, „šel jsem na farmu svého přítele a koupil od něho dva balíky sena.“ Přinesl seno a začal ho rozhazovat. Za chvíli byl pokoj plný sena. Brzy se však seno slehlo a místnost nebyla plná z rohu do rohu, tak, jak to otec nařídil. „Nuže, můj druhý synu, jakpak ty jsi naložil se svým dolarem?“, ptal se tedy dál. „Šel jsem ke Searsovi,“ odpověděl druhý syn, „a koupil jsem dva péřové polštáře.“ Přinesl polštáře, rozpáral je a rozházel peří po pokoji. Také peří se ale brzy usadilo a nenaplnilo celý pokoj. „A co ty, můj poslední synu,“ zeptal se potom otec, „co ty jsi koupil za svůj dolar?“ „Vzal jsem svůj dolar, otče, a šel jsem do takového obchodu, jaký jsi měl tenkrát před lety“, řekl třetí syn. „Dal jsem majiteli dolar a požádal ho o drobné. Padesát centů jsem investoval do něčeho velmi užitečného, jak praví Bible. Pak jsem dal dvacet centů dvěma dobročinným organizacím v našem městě. Dalších dvacet centů jsem dal kostelu. Zbylo mi deset centů. Za to jsem koupil dvě věci.“ Syn sáhl do kapsy a vytáhl svíčku a krabičku zápalek. Zapálil svíčku, zhasl světlo a pokoj byl plný. Z rohu do rohu byl pokoj plný – ne sena, ne peří, ale světla. Otec byl spokojen. „Výborně, můj synu. Staneš se ředitelem této společnosti, protože jsi pochopil důležitou věc. Chápeš, že musíš nechat svítit své světlo. To je dobře.“ Nido Qubein kří


Bosé karmelitky

Drazí farníci z Dačic i okolí, blíží se konec roku a my bychom se prostřednictvím těchto řádků s Vámi rády opět setkaly. Píšeme Vám o radostech a starostech, které nám přinesl uplynulý rok. Známe i některé Vaše starosti, které jste nám svěřili do modliteb. Daleko víc je těch, o nichž ví Vaši blízcí. A některé zůstávají skryté na dně srdce ... My však víme o Vás, o tom, že společně jdeme cestou víry do Otcova domu a jeden druhého potřebujeme. Ať Vám Pán na této cestě dá své požehnání, milost, Dva otcové a dva uzdravení, potěšení pro vše, co Vás tíží. synové jdou spolu na Se starostlivostí též sledujeme vývoj světových a církevních událostí. lov zajíců. Každý z nich Spolu s Vámi se připravujeme na vstup do Evropské Unie. Vkládáme zastřelí jednoho zajíce, tento krok do Boží ruky a prosíme patrony Evropy, aby vyprošovali ale přesto přinesou požehnání pro toto dílo. domů 3 zajíce. Jak je Pro celý náš Řád byly v letošním roce významné zvlášť dvě události. Byla to generální kapitula Řádu konaná v květnu v Avile, v rodišti to možné? naší zakladatelky, sv. Terezie Veliké. Na kapitule byl zvolen náš nový Každý z obrázků se skládá ze dvou částí, generální představený otec Luis Aróstegui Gamboa. Ve dnech konání které se však k sobě ve skutečnosti kapituly jsme slavily i druhou událost: svatořečení bosé karmelitky nehodí. Dokážeš spojit správné dvojice? Matky Maravillas od Ježíše Svatým Otcem Janem Pavlem II. dne Spolu se správnými částmi obrázků zaměň 4. května v Madridu. Tato horlivá řeholnice 20. století, která prožila i u nich napsaná písmena a vepiš je do se svojí komunitou těžké chvíle španělské občanské války, nás učí příslušných čtveradostnému následování Ježíše i v nepříznivých podmínkách a důvěře, že On se o nás stará. rečků, budeš-li číst Velmi toužíme po tom, abychom své povolání žily k užitku nás písmena ve čtverevšech, celé církve, celého světa. K tomu nám pomáhají i pastorační čcích v pořadí od 1 vizitace, které se konají jednou za tři roky. V září nás vizitoval do 10, zjistíš jméno otec provinciál Franco Rudasso. Byl to významný mezník v životě známého kačera. kláštera. Přehodnotily jsme s otcem vizitátorem všechny oblasti řeholního života a dostaly jsme podněty pro další duchovní cestu komunity. S ním jsme také probíraly jednu praktickou otázku, o které bychom vás rády krátce informovaly. Vše se odvíjí od našeho způsobu života, který církev doporučuje a ukládá těm, kteří vnímají povolání ke službě modlitbou a kontemplací. K životu bosých karmelitek patří mimo jiné přísná klausura a celková atmosféra ticha a modlitby. Ticho není proto, aby byl v klášteře „klídek“. Ticho je prostorem, v kterém člověk hledá Boha. Je prostorem, ve kterém se setkává i sám se sebou a tudíž i se svými slabinami a pády, a postupně a často bolestně opouští své představy o sobě i o Bohu, aby byl svobodný pro Pravdu, pro Lásku, pro Život. Ticho je tedy prostor pro duchovní boje, kterými se kontemplativní mnich (mniška) snaží vybojovávat nastolení Božího Na církvi, jež je mystickým tělem Kristovým, se slova sv. Pavla: království pro srdce každého člověka. Myslím, že Vám nemusíme víc „V jednom těle je mnoho údů, ale nemají všechny stejný úkol“ (Ř 12,4) vysvětlovat, že toto ticho si musíme bedlivě střežit. Proto je také nejhmatatelněji projevují při bohoslužbě. důležité při výběru místa pro klášter dbát na to, aby byl na vhodném Jedni mešní oběti předsedají, neboť – jak nás katechizmus učí - jsou místě. Již to bude deset let, co jsme si vybraly Dačice pro naše další vybráni a posvěceni svátostí kněžství, aby ve společenství konali specifickou zakládání právě pro polohu domu: dá se říct uvnitř farnosti, kterou službu (KKC 1142), zatímco druzí vykonávají své obecné kněžství přijaté jsme přijaly za svou, a zároveň na kraji města. Avšak nastala situace, na křtu. Kněz to Božímu lidu připomíná, když jej v úvodním dialogu nad že na pozemek sousedící s naší zahradou vypsalo město konkurzní obětními dary vyzývá: Modlete se, bratři a sestry, aby se má i vaše oběť řízení a hrozilo, že by se hned vedle klausurní zdi začalo stavět. zalíbila Bohu Otci všemohoucímu (mešní řád). Pro hladký průběh bohoslužeb a pro potřeby společenství jsou však třeba Nezbývalo nám nic jiného, než o tento pozemek projevit vážný zájem ještě tzv. zvláštní služby. Druhý vatikánský koncil je rozdělil v dokumentu a řízení dopadlo tak, že jsme byli vybrány. Tedy k tomuto kroku nás o liturgii podle toho, zda jsou vykonávány v presbytáři nebo mimo něj. dovedla nouze, ale víme dobře, že pozemek snadno využijeme. Jak konkrétně, to ještě ukáže čas. Nemalou sumu jsme zaplatily z peněz, K prvým patří nesení misálu, kříže, kadidla, patří sem ti, kdo pomáhají které jsme měly našetřené na stavbu zimní kaple s chorem pro sestry, přejímat dary, chystají oltář, pomáhají podávat sv. příjímání, předčítají čtení (kromě evangelia) a přednáší žalm či jiné biblické kantikum. Službu která stále ještě pokračuje, jak moc dobře víte (tímto Vás prosíme mimo presbytář vykonává komentátor, uvaděči a ti, kdo konají sbírku (SC 65o shovívavost, že je kostel neustále ve stavu ne zrovna výstavním). Tato 69). Vykonávání řady těchto služeb je většinou svěřeno těm, které známe stavba je pro nás dlouhodobým náročným břemenem, ale nepřestáváme pod souhrnným označením ministranti. Funkci lektora, tedy předčitatele důvěřovat Pánu, který již tolik překážek z cesty odstranil, že tuto práci z Božího slova, a funkci akolyty, jenž je mimořádným podavatelem sv. přivede brzy ke zdárnému konci. příjímání, lze v souladu s ustanoveními církevního práva přijmout také jako Také Vám nemohlo uniknout, že se pokračuje v restaurování trvalou službu (CIC 230). kostelních lavic, jejichž stav po tom naléhavě volá. I na třetí část jsme Oděvem všech přisluhujících konajících službu v presbytáři je alba dostaly příspěvek z Ministerstva kultury, ale ten zdaleka nepokryje celé „nebo jiné v jednotlivých krajích právoplatně užívané obleky“ (SC 301). náklady. Jsme Vám tedy opravdu vděčné za každý příspěvek na opravu. V našich farnostech užívají ministranti komži a límec černé barvy (dříve Loučíme se s Vámi s velikým díky za vaši pomoc při všech v liturgických barvách) a navrch oblékají bílou rochetu. záležitostech v průběhu zakládání tohoto kláštera. I letos jsme Obecně platí, že svou účast na bohoslužbách mají právo i povinnost mnohokrát pocítily Vaši pomoc: modlitbou, lidskou blízkostí projevit všichni, ovšem „různě podle stupně svěcení a svěřeného úkolu“. i přes materiální dary. Bez Vás by naše začátky i pokračování A koncil připomíná: „Při liturgické slavnosti má každý služebník církve bylo mnohem těžší. Kéž Vám náš Pán ve své štědré lásce bohatě i každý věřící v rámci své funkce konat jenom to, ale i všechno to, co mu odplatí svými dary a je posilou ve všech těžkostech – ať osobních či přísluší z povahy věci a podle liturgických předpisů“ (SC 28). Jinými slovy společenských, vyvolaných zmatkem a nejistotou dnešní doby. Víme, že je prospěšné a řádné, aby kněz zbytečně nevykonával úkoly, na něž není se nemusíme bát, protože v každé situaci je Ježíš Kristus pramenem třeba svěcení (např. četl čtení, zpíval žalm apod.) a zase naopak, aby např. naší naděje. nepověřený laik nenakládal s Eucharistií. Má-li farnost dostatek členů, kteří Naši drazí přátelé, farníci, dobrodinci, přejeme Vám požehnané jsou schopni tyto služby zastat, vyzývá je úvod k misálu k patřičné ochotě: prožití adventní doby a o Vánocích radostnou oslavu přítomnosti „Ať věřící neodmítají posloužit s radostí Božímu lidu, kdykoli jsou požádáni, vtěleného Boha mezi námi spolu s Marií, Jeho Matkou. K ní voláme aby zastali při slavení nějakou službu“ (IGMR 62). slovy Svatého Otce: A že nejsou tyto služby pouze jakousi příkrasou či ozdobou liturgie Maria, dej nám Ježíše! Dej, abychom Ho následovali a milovali! svědčí sami koncilní otcové, když prohlašují: „Také přisluhující, lektoři, On je nadějí církve Evropy a lidstva. On žije s námi, mezi námi, ve své církvi. komentátoři a členové chrámového sboru vykonávají skutečnou liturgickou službu“ (SC 29). A s tímto vědomím je napomíná: „Proto ať plní svůj úkol S tebou říkáme: „Přijď, Pane Ježíši!“ s upřímnou zbožností a podle řádu, jak se sluší na tak vznešenou službu Zůstáváme s Vámi spojeni poutem modlitby a vzájemné lásky. a jak to od nich právem vyžaduje Boží lid!“ podle dokumentů T Vaše sestry bosé karmelitky, Karmel Matky Boží, A.D. 2003

Obrázková køíovka

Hon na zajíce

Bláznivé obrázky

Ve slubě Bohu i lidem


Rozumím tomu? téma MINISTRANTI LITURGICKÉ OBLEČENÍ MINISTRANTA Nejčastěji se používá límec, komže, rocheta (superpelice) nebo alba. Límec - obléká se na ramena pod rochetu Komže - dlouhá sukně,která sahá až po kotníky Alba - dlouhá bílá tunika sahající až po kotníky Superpelice - bílá košile se širokými rukávy a hranatým výřezem okolo krku BOHOSLUŽEBNÉ PŘEDMĚTY Kalich - je nádoba z ušlechtilých materiálů, ve které je víno při mši sv. proměňováno v Krev Páně Kalichová paténa - talířovitá miska, na niž se klade velká hostie ke mši svaté Purifikatórium - šátek na utírání kalicha a patény, má vyšitý křížek Pala - pevný zdobený čtverec kladený na kalich (chrání před padnutím nečistot) Korporál - bílé skládané plátno, na než se po rozložení na oltáři klade kalich a miska anebo monstrance Vélum - zdobená textilie přikrývající kalich (kalichové vélum), ciborium ve svatostánku (ciboriové vélum) nebo kryjící kněžská ramena při žehnání monstrancí Miska na hostie - vkládá se do ní chléb, který se během mše sv. promění v Kristovo Tělo Plochý tácek - používá se k podávání sv. přijímání, má zabránit případnému pádu hostie na zem Konvičky - skleněné nebo kovové nádoby na víno a vodu. Někdy mají označení: l l

V = víno A = voda (z latinského slova aqua = voda).

Lavabo - ručník na utírání rukou kněze při mši svaté Kadidelnice - kovová nádobka na žhavé uhlí, na které se sype kadidlo Loďka - kovová nádobka s lžičkou na kadidlo Aspergil - rukojeť s rozšířenou hlavicí, která slouží ke kropení svěcenou vodou Cibórium - kalich s víčkem k uchování proměněných hostií ve svatostánku Monstrance umělecky zhotovená schránka, do které se vkladá k uctění proměněná hostie Pyxida - nádobka sloužící k úschově proměněné hostie tes

a Vaše Vám přináší kupón na slevu

10 %

Po předložení tohoto kupónu v prodejně Karmelitánského nakladatelství v Kostelním Vydří dostanete slevu 10% na veškeré zakoupené zboží. Kupón je platný do 24. 12. 2003. Veselé Vánoce!

Pøeètìte si

Prof. ThDr. Klemes Richter přednáší liturgiku na teologické fakultě v Münsteru. V knize Liturgie a život – co bychom měli vědět o mši, o církevním roku a smyslu liturgie odpovídá na jednoduché otázky, které si možná i my často klademe. Co vlastně je liturgie? Co všechno patří k liturgickým slavnostem? Nestojí tradice a obnova proti sobě? Proč už vánoční doba nekončí Hromnicemi jako dříve?

Komentáø Je tu advent, potažmo Vánoce a tudíž

i další rok takřka za námi. Je vůbec o čem psát? O tom, co je to advent, respektive vánoce, je v tomto čísle psáno, tak proč se mám opakovat. Tak mám vůbec o čem psát? Loni touto dobou jsem Vás vyzýval, k pozastavení se nad smyslem Vánoc. „Rozčiloval“ jsem se nad „běsněním“ venku. Nákupy, „hysterie“ kolem pečení cukroví, atd. atd. Znovu a znovu tedy říkat, o čem advent a Vánoce jsou, je tedy, pokud mohu soudit, zbytečné. I když, opakování je matka moudrosti, že? Tak jo. Myslím, že si všichni uvědomujeme, že Co mají společného s liturgií svatý Martin, čas adventu by pro nás měl být naplněn adventní věnec a různé vánoční zvyky? očekáváním a měli bychom být stejně napjatí Liturgie by se ocitla ve vzduchoprázdnu, a uchvácení jako děti, které se těší, co že kdyby neměla žádné pozadí, které vytvářejí to najdou pod stromečkem. Také věřím, že i různé obyčeje. Přitom je však třeba pečlivě Vánoce jsou pro většinu z nás (alespoň z Vás, rozlišovat, co liturgii skutečně doplňuje našich čtenářů) tím nejkrásnějším okamžikem společného bytí se svými rodinami, sdílením a od co ní spíše odvádí. Tak se zvyky adventní doby na jedné radosti a pokoje v srdci z narozeného Ježíše Krista. straně pojí k očekávání Vánoc (adventní Proto nebo spíše – a právě proto věnec, adventní kalendář, průvody s obrazy – vzpomeňme si letos na někoho ve svém těhotné Panny Marie hledající útulek okolí, myslím, že každý z nás najde v Betlémě, barborky), na druhé straně jde minimálně jednu takovou rodinu nebo o předkřesťanské zvyky související se i „jen“ jednoho člověka, který je sám. Na zimním slunovratem (Lucie, hlučné rodinu, která spolu nekomunikuje a Vánoce jsou pro ně opravdu spíše „běs – děs“ než a bouřlivé zvyky kolem svatého Mikuláše). „klid a mír“. Modleme se za tyto lidi, kteří Dnes už je sotva známo, že s adventem nevědí, co je to radost. Modleme se za lidi, souvisí i svátek svatého Martina (11. kteří nemají s kým trávit tyto tak úžasné listopadu). Býval to poslední svátek před a jedinečné svátky a přinášejí jim proto jen smutek a bolest do srdce. šestitýdenním adventním postem v oblasti Děkujme znovu a znovu Pánu Ježíši za to, galikánské liturgie ve Francii. Proto se že přišel na svět a vykoupil nás tak z temnoty. konaly i karnevalové veselice, tak jako Že nám dal poznat opravdovou radost. Díky před Popeleční středou, jíž začínalo období němu přece všichni můžeme zakoušet vlastního postu, a při svátečním hodování opravdové vánoční svátky. se jedla martinská husa. Když dnes řada Vánoce jsou svátky klidu a míru. Modleme obcí slaví památku svatého biskupa Martina se tedy za to, aby to takto chápali i nevěřící. jako svátek společenství doprovázený A možná, což je snad ještě horší, aby to tak martinskými hrami, pochodňovým chápali i věřící. Požehnané vánoční svátky a nový rok, Vám

průvodem, často ve spojení s bohoslužbou slova, je v tom původní smysl už málo patrný. Adventní věnce v katolických kostelích zdomácněly teprve ve třicátých letech 20. století, jejich převzetí (z protestantské tradice) však jistě mělo smysl. Jsou znamením naděje a holdu tomu, který přichází, jak to přeletně ukazují ozdobené větve. Čtyři svíce adventního věnce označují počet adventních nedělí, podobně jako sedm svíček symbolizovalo při středověkých papežských bohoslužbách sedm římských diakonií, nebo jako patnáct svíček udává počet žalmů při velikonočních hodinkách. Se svátkem svatého Mikuláše, uctívaného na základě legendy o vzkříšení zabitých školáků jako ochránce dětí, se pojila hra, při níž byly děti voleny a oblékány za biskupa, podobně jako při karnevalu. Dospělí pak předstupovali před dětského biskupa se svými hříchy. Tato funkce se postupem času proměnila v představení: Mikuláš nyní přichází a soudí děti. Martin Luther slavení Mikuláše asi v roce 1535 zrušil. Namísto toho „přichází s dary Ježíšek“. Od začátku 19. století se postava Mikuláše sekularizuje a vykládá se jako pozůstatek germánských pohanských božstev, zosobnění přírody, později v Rusku jako „děda Mráz“ a jemu na Západě velmi podobný „Santa Claus“. Současně zesvětšťuje i vánoční nadílka.

ze srdce přeji za celou naši redakci.

10. 1. ! 15.30!

24. 1. 16.30

7. 2. 16.30

21. 2. 16.30

maš

- LEDEN - - ÚNOR FELLINI II. Sladký život (1960) - Itálie, Francie režie: Fellini Pukající základy společnosti a svět v agónii obchodu. Amarcord (1973) - Itálie, Francie režie: Fellini Poeticko-nostalgická sbírka epizod tvořící historii jednoho muže, jednoho města, jednoho národa, jedné generace VÁLEČNÉ ÚSMĚVY Kukuška (2002) - Rusko režie: Alexandr Rogožkin Potkají se Rus, Fin a Laponka ... a nerozumí si ani slovo. Země nikoho (2001) Francie, Slovinsko, Belgie režie: Danis Tanovič Příběh jednoho dne odehrávající se v opuštěném zákopu při balkánském konfliktu.

vstupné pro člena klubu: 30,- Kč vstupné pro ostatní: 50,- Kč

Víra a internet


aneb co uvízlo v síti

Pojďme se společně zamyslet nad voňavá pečená husička. Bez pečínky by tím,jak prožijeme dobu adventu. Moc Vám to opravdové Vánoce nebyly.“ Do řeči se přeji, abyste Vánoce opravdu PROŽILI. jim vložil medvěd: „Vánočka! O Vánocích musím mít obrovskou sladkou vánočku!" A VĚDÍ TO VŮBEC LIDÉ? Slyšet se dala také straka: „Podle Zvířecí sněm o Vánočních svátcích mne jsou o Vánocích nejdůležitější krásné (Bruno Ferrero) z knihy „Vánoční příběhy a zářící šperky. O Vánocích se má všechno pro potěchu duše“ jen třpytit.“ Pozadu nechtěl zůstat ani vůl: Kdysi dávno svolala zvířata sněm. Liška „Vánoce dělá Vánocemi teprve šampaňské. se zeptala veverky: „Co pro tebe znamenají Já bych ho vypil klidně dvě lahve!“ Vánoce?“ A osel, který to už nevydržel, se rychle Veverka odpověděla: „Pro mne Vánoce zmocnil slova: „Vole, zbláznil ses? Vždyť na znamenají krásný stromeček ozdobený Vánocích je nejdůležitější Ježíšek. Copak spoustou svíček a cukrovím, které mám tak jsi na to zapomněl?“ Vůl se zastyděl, sklopil ráda.“ velkou hlavu a zabučel: „A vědí to vůbec Liška se připojila se svou představou: lidé?“ „Pro mne samozřejmě nesmí chybět http://www.vira.cz/knihovna/index3.php?sel_kap=749 tes

Tiskovka jako „Brno“

Na tomto místě Vám přinášíme několik zajímavých informací z tiskové kanceláře biskupství brněnského. Ohlasy z prvního zasedání zasedání a uvažují o možných dalších Plenárního sněmu v brněnské diecézi krocích v současném sněmovním procesu. Pod názvem „První zasedání Plenárního Jako první seznamuje se svými dojmy sněmu katolické církve a brněnská diecéze“ brněnský biskup Vojtěch Cikrle, za nímž začal být ke konci října na stránkách následují další příspěvky. Pastoračního střediska brněnské diecéze Vzpomínání na Luxe www.biskupstvi.cz/pastorace nebo Bohoslužbu se vzpopastorace.biskupstvi.cz zveřejňován mínkou na Josefa Luxe seriál postřehů účastníků, kteří na sněmu (1. 2. 1956 - 21. 11. 1999), zastupovali brněnskou diecézi. bývalého předsedu KDUSeriál postřehů, vzpomínek ČSL, od jehož smrti a reflexí , jehož iniciátorem je P. Petr uběhly již čtyři roky, Nešpor, ředitel Pastoračního střediska celebroval v pondělí 24. brněnské diecéze, přináší příspěvky listopadu v brněnské jednotlivých delegátů účastníků katedrále sv. Petra sněmu z brněnské diecéze, kteří popisují a Pavla na Petrově generální vikář brněnské své osobní dojmy z prvního diecéze Jiří Mikulášek.

Biskup Vojtěch k médiím

Milé sestry, milí bratři, na obrazovkách, v tisku a v ostatních sdělovacích prostředcích se objevují programy a články, které mohou být pro mnohé diváky a čtenáře problematické nebo dokonce nepřijatelné … Právě u dětí a mládeže je sledování televize a poslech rozhlasu nejčastější aktivitou nejen ve volném čase, ale i při vzdělávání … Vyzývám vás, bratři a sestry, abyste reagovali … V první řadě je věcí naší svobodné volby i zdravého úsudku, abychom si z předkládané nabídky vybírali kvalitní pořady a neztráceli čas podřadnými. Při stále zapnuté televizi není čas na rozhovor s druhými ani na společnou modlitbu … Nebojte se vyjadřovat k vysílání rozhlasu a televize i k obsahu novin a jiných periodik například formou dopisů do příslušných redakcí. Modlím se za vás a ze srdce žehnám. (redakčně kráceno)

Zdravotník – křesťan v dnešní nemocnici Pastorační středisko brněnské diecéze pořádá konferenci na téma Zdravotníkkřesťan v dnešní nemocnici. Proběhne v sobotu 17. ledna 2004 v sále Josefa Dobrovského v konventu Milosrdných bratří v Brně, na Vídeňské ulici 7. Program: 9.00 mše; 9.30 první blok přednášek: Specifika práce zdravotníkakřesťana - Mons. Ing. Aleš Opatrný, ThD Místo víry křesťana v jeho práci v nemocnici; MUDr. Pavel Vedra - Jak křesťanství pomáhá lékaři v jeho práci (pohled z praxe); Mgr. Ing. Jan Zachoval, Csc. - Proč jsem se stal jáhnem v nemocnici (svědectví); Eva Kvasnicová - přínos a problémy náboženství v nemocnici pokračování na straně 8

Co asi odpoví ? Milí farníci, možná jste si všimli, že toto číslo Farních listů je věnováno zvláště těm, kteří přisluhují knězi při mši svaté. Jedním z nich je i pan Zdeněk Havlík, ministrant v kostele sv. Vavřince v Dačicích. Kdy jste začal ministrovat? Ministrovat jsem začal ve svých 5 letech a k ministrování mě přivedl tehdejší kaplan P. Václav Hanusa. Také podáváte svaté příjmání. Odkdy se tak děje a co je třeba pro to splnit? Svaté příjmání podávám od roku 1987, kdy pro mě a Františka Dvořáka požádal P. Vojtěch Suchý o povolení biskupskou konzistoř, abychom mohli sloužit jako akolyté a mohli donášet sv. příjmání též nemocným. Bylo v naší farnosti dříve stejně tak málo ministrantů jako je nyní? Když jsem začínal ministrovat, tak jsme byli 4 ministranti. Myslím, že ve farnosti nastává období, kdy je ministrantů málo, a pak ho vystřídá období, kdy ministrantů je tolik, že nestačí ani oblečení pro všechny. Vždyť před pár lety bylo ministrantů v Dačicích více než 25. Proč si myslíte, že je nás dnes tak málo? Současný malý počet ministrantů souvisí s tím, že jedna generace ministrantů dospěla a přestala sloužit u oltáře a ne všichni malí chlapci mají odvahu přistoupit k oltáři. Nyní je potřeba oslovit další mladé a přivést je k službě u oltáře. Co se v naší farnosti od dob socialismu hodně změnilo? Myslím, že v době socialismu bylo křesťanství sice

potlačováno, ale lidé měli k sobě blíže. V dnešní době je sice větší náboženská svoboda, ale přesto se mi zdá, že věřících v naší farnosti postupně ubývá, což je zvláště patrné při nedělních bohoslužbách. Jaké byly nebo jsou jiné vaše činnosti ve farnosti mimo služby u oltáře? Dříve když jsem měl více času, jsem několik let hrál na varhany, ale protože mě více táhla služba u oltáře, tak jsem hraní na varhany opustil. Vlivem uvolňování režimu se mohlo zvonit přede mší svatou, proto jsem převzal s Františkem Dvořákem zvonící štafetu u sv. Vavřince po Ladislavu Dvořákovi a zvonili jsme až do eletrifikace zvonění. Nyní se na velký zvon sv. Vavřinec zvoní o svátcích, ale to již zvoní mladší. V současné době se snažím aktivně pracovat na sportovním poli v Katolickém domě, kde se věnuji výchově mladých stolních tenistů. Co si myslíte, že by se správný ministrant měl naučit? Jak by se měl chovat? Myslím, že každý ministrant, který slouží u oltáře, by si měl uvědomit, že je to pro něho pocta, které si má vážit a má být příkladem svému okolí. Pomáhá vám služba u oltáře nějak více prožívat život s Kristem? Jak? Když jako ministrant čtu čtení Písma svatého při mši svaté, uvědomuji si, že jsem jedním ze služebníků Ježíše Krista. Máme adventní dobu. Co vám tato doba přináší? Doba adventní je doba duchovní přípravy nás všech na vánoční svátky, kdy si připomínáme narození Ježíše Krista. Děkuji Vám za rozhovor. aš

7. 12. 2003 v Daèicích ROZUMY

Věř, ale dívej se komu věříš! Pro jediný strom nekácí se les. Lépe počkat, než se ukvapit. Co chudému dáš, na lžíci ti naroste. Život bez dětí jako svět bez slunce. Lužická přísloví

VTIPY

Desáté výročí přístavby vyderského kláštera Už to tak s námi lidmi je, že si na věci nové rychle zvykáme a to, co bylo dřív, upadá do zapomnění, jako by to ani nebylo. A tak když si teď s Vámi chci připomenout desáté výročí přístavby karmelitánského kláštera v Kostelním Vydří, možná budete muset zapřemýšlet, o čem to mluvím a jak se klášter před těmi desíti lety vlastně rozrostl. Na starých plánech z 18. století, jak nám je ukazuje letos v létě připravená výstava o mecenáši poutního místa kanovníku Janu Matěji Rolsbergovi, nacházíme při poutním kostele na vyderském návrší pouze jednu budovu obdélníkového půdorysu. Byla tu postavena mezi léty 1748 a 1752 a nebyla označována slovem klášter, ale „rezidence“. Klášterem opravdu nebyla, protože řeholníci tu nesídlili, nebyla ani farou, protože farností tehdy Vydří přináleželo k Dačicím. Samostatná farnost byla ve Vydří sice hned roku 1753 obnovena, ale farář sídlil ve faře dole ve vsi. Farou (obydlím faráře) se rezidence stala až v roce 1786 a klášterem až s příchodem karmelitánů v roce 1908.

Jeden americký biskup se při návštěvě Říma loučil se Lvem XIII., který měl už 92 let, slovy: „ Svatý otče, na této zemi už se neuvidíme, sbohem…“ Papež pohotově odpověděl: „Copak, Vaše excelence, cítíte se vážně nemocen?“ Když se Pia X. ptali, jak se mu daří, odpovídal: „Jako papeži.“ Papež Jan XXIII. byl ještě jako monsignor Roncalli – pozván na jakýsi diplomatický oběd. Vedle něj seděla dáma oblečená tak, že jí bylo vidět až do žaludku. Roncalli neříkal nic, ale po obědě ji nabídnul ovoce se slovy: „Jen si vezměte. Eva také až po ovoci poznala, že je …“ –

Jeden z pracovníků Vatikánu přinesl Pavlu VI. růženec, aby jej požehnal s upozorněním, že je ze zlata. „Výborně“, odvětil papež, „to na něm požehnání lépe přilne!“ V roce 1998 se Jan Pavel II. vyjádřil: „Chci-li vědět, jak jsem na tom se zdravím, ptám se novinářů.“

Proto padlo rozhodnutí o přístavbě nového křídla kláštera. S podporou bratří karmelitánů ze zahraničí tu v letech 1992 až 1994 vyrostla nová budova, tzv. „nový klášter“. Rezidenci se v té souvislosti vžilo označení „starý klášter“. Slavnostní žehnání novostavby se uskutečnilo o svátku Všech karmelských svatých 14. 11. 1994 a vykonal je tehdejší apoštolský nuncius v ČR, mons. Giovanni Coppa. (Pamětníkům zůstává v živé paměti tehdejší nevlídné počasí.) Na místě, kde dříve stála klášterní stodola, je dnes v našem povědomí již pevně zasazena trojpodlažní budova, která v sobě skrývá prostory potřebné pro život řeholní komunity: vlastní kapli, jídelnu, knihovnu, kancelář, cely bratří.

A takto rostl nový klášter, zdroj: karmelitáni

Původně na tomto místě stála stodola ..., zdroj: karmelitáni

Běh dějin ve 20. století není třeba připomínat, je obecně znám. Po společenské změně v roce 1989 a s ní související svobodou pro řehole v naší zemi se fara opět mohla stát klášterem. Příchozí karmelitáni pod vedením převora P. Vojtěcha Kodeta ovšem záhy viděli, že pro dnešní bydlení bude stavba, projektovaná před dvěma staletími, nepraktická a nepostačující.

Tiskovka jako „Brno“

S tím se také změnilo využití starého kláštera. Prostory, v nichž dřív bydleli bratři, zůstaly k dispozici pro přijímání návštěv a hostí na duchovní obnovu. Významným a nevyhnutelným počinem byla v roce 1996 oprava stropů v patře staré rezidence, zasažených dřevomorkou. Při ní bylo do staré budovy instalováno ústřední topení a zbudována půdní vestavba, díky níž jsme získali prostor pro pořádání malých exercičních kursů. A tak přístavba vyderského kláštera, jejíž desáté výročí si nyní připomínáme, není výročím pouze karmelitánů a neznamenala proměnu pouze vnějšího vzhledu vyderského areálu. Nově přistavěné křídlo kláštera je symbolem obnoveného života řeholníků na tomto poutním místě a jejich úsilí o přiměřenou službu dnešním lidem přicházejícím zblízka i odjinud. P. Gorazd, O.Carm.

Postřehy z Luk fotogalerie

pokračování ze strany 7

(pohled zpoza hranic církve); Mgr. Jan Mamula - Přirozený rozhovor o víře; Diskuze; Občerstvení 13.00 druhý blok přednášek: Prameny síly zdravotníka-křesťana - PhDr. Bohumila Baštecká - Syndrom vyhoření. Může i křesťan vyhořet?; S.M. Dominika Konečná OSF - Zdravá míra frustrace; Diskuze Cca 16.00 ukončení konference Vstupné dobrovolné. Přihlášky se jménem, adresou, pracovištěm a funkcí je možné zaslat do 31. 12. 2003 na adresu: Konvent sester Alžbětinek, Kamenná 36, 639 00 Brno, nebo na e-mail: [email protected], příp. tel: 602 582 459.

ŘEŠENÍ Hon na zajíce: na lov šel syn, otec a dědeček Obrázková křížovka: advent Bláznivé obrázky: Donald Duck

Taneční skupina „Černá kronika“; foto: maš

Vystoupení „Tma jako v pytli“; foto: maš

v Daèicích. Bosé karmelitky. str. 5

Recommend Documents