Uzly a zákon Ranní táborová zamyšlení na téma uzly a skautský zákon.
Úvod Už od pradávna používali moudří lidé v hovorech o smyslu života a pravidlech, jak jej správně prožít, různých přirovnání, kterými se snažili, aby jejich výklad byl srozumitelnější a aby si posluchači snáze něco zapamatovali. Přes různé báje, bajky, přísloví a podobenství se můžeme dostat třeba ke známému Balíčku karet.
My si pro svá letošní zamyšlení vezmeme lano a uzly. Lano je dlouhé, pevné a ohebné. Bude představovat náš život. Je mladý, ohebný, pevný, dlouhý před námi. Je k něčemu lano bez jediného uzlu, bez jediného pevného bodu? Je k něčemu život, který se jen tak vine, jak se mu zachce bez zásad. Ano, uzly budou zásady našeho skautského života.
Dračí smyčka Skautský slib Dračí smyčka je jedním z nejznámějších a nejspolehlivějích uzlů. Někdy se jí říká "král uzlů". Anglicky "bowline". Kdo ho asi vynalezl? Znali ho už před 5000 lety v Egyptě a vymysleli ho prý Féničané. V našich zemích se k němu pojí pohádka o drakovi a princezně, podle, které se učí vázat a kterou jste určitě všichni slyšeli. Jó, pohádka ... , mávnete možná opovržlivě rukou vy, kteří dračák vážete jednou rukou za pár sekund a třeba i potmě. Ale nám se tento uzel hodí pro začátek našich úvah právě pro tuto pohádku. V pohádce o drakovi přijde princ, rytíř, a ve snaze vysvobodit princeznu v boji s drakem uváže dračí smyčku. Myšlenka na rytíře s drakem se mnohým z vás spojí s postavou našeho patrona, svatého Jiří. Patří k tomu i slova nášeho zakladatele Baden-Powella v knize Scouting for Boys, kde píše: "Za dávných časů byli rytíři skutečnými skauty a jejich pravidla chování se hodně podobají našemu zákonu." Rytíři byli věrní Bohu a své víře. Často je tato věrnost stála i život. My slibujeme sloužit Nejvyšší Pravdě a Lásce věrně v každé době. Rytíři sloužili svému králi, pečovali o své tělo, aby bylo zdravé a silné a neúnavně se cvičili v zacházení se zbraněmi, aby dobře obstáli v boji. My slibujeme plnit povinnosti vlastní a zachovávat zákony skautské. Rytíři byli věrni své zemi a zvláštní pozornost věnovali slabším, zvláště pak ženám a dětem. My slibujeme duší i tělem být připraven pomáhat vlasti i bližním. Jim se to podařilo tak úspěšně, že bychom mohli být pyšní, kdyby se za několik století neříkalo jen, že se někdo zachoval rytířsky, ale také "skautsky". No a náš denní příkaz, vykonat denně aspoň jeden dobrý skutek, byl i jejich povinností. A teď zkusme tu pohádku použít na náš všední život. Trojice drak, meč, princezna bude mít trochu jiné podoby. Tím rytířem budu samozřejmě já. Drak představoval vždy něco zlého. Bude jím třeba
prázdnotou zející bedna na dříví v táborové kuchyni, meč se změní jen nepatrně v sekeru a princeznou bude dobrá pověst naší družiny, přátelství, dobrá pohoda na táboře. Kdo má trochu větší představivost, může si zkusit představit tohoto rytíře, když přijede z tábora domů. Nahlédne do kuchyně a tam cení své zuby příšerný drak v podobě příšerné hromady neumytého nádobí. Někde v koutku se krčí princezna. Možná se nekrčí ani tolik strachem jako spíš únavou po celodenní dřině a starání o rodinu. Náš rytíř se obrní dřezem a několikerým máchnutím mečem-utěrkou docílí, že mu princezna dojatě padne kolem krku a děkuje za vysvobození. A když budete mít chvilku, zkuste vymyslet další takové trojice drak-meč-princezna.
Uzel UIA 1. Skaut je pravdomluvný I z tohoto uzlu přímo dýchá jednoduchost. Uvážeme uzlík, jaký umí každé děcko, a druhým koncem sledujeme cestu prvního konce, ale opačným směrem. A vznikne nám uzel, který používají horolezci na prsním úvazku. Co se stane, když takový uzel povolí? Většinou je to právě ve chvíli, kdy ho nejvíc potřebujeme. uklouzla nám noha, znavená ruka už se neudržela na nepatrném chytu. Řítíme se do propasti... Takovým uzlem, který nesmí nikdy povolit je 1.bod skautského zákona, skaut je pravdomluvný. V anglickém znění znění Scaut's honor is to be trusted, což přeloženo znamená, že skautovou ctí je, když se na něho dá spolehnout. Tak jako na "uják". Ten, koho zklameme v prvním bodě, zklameme jeho důvěru v naši pravdomluvnost, se řítí do propasti polopravd a lží. A jak ho vytáhnout ven, když tak důležitý uzel zklamal? Bude mít ještě důvěru spolehnout se na něj nebo na jiné uzly? Nebo navždy ztratí chuť šplhat k vrcholům, k nimž ukazují naše zákony?
Konstriktorový uzel 2. Skaut je věrný Boa constrictor je latinský zoologický název pro hroznýše královského. Jistě si už představujete sílu s jakou tento obrovský had drtí svou oběť. Tento uzel je jakousi vylepšenou lodní smyčkou. Používá se tam, kde je třeba pevně uvázat lano k oblému předmětu. Prý se tak zvíhali zabití medvědi, aby se jim nepoškodila kůže. Za oční zuby se jim vsunul kus větve a tlama se ovázala konstriktorovým uzlem. Je to jeden z uzlů, které se nejtíž rozvazují a často se váže tam, kde se s rozvazováním ani nepočítá. Podobně je tomu s věrností. Skaut je věrný svému přesvědčení. A vydrží, i když se jeho okolí snaží stůj co stůj, aby uzel jeho věrnosti povolil. Drží dané slovo. Určitě si vzpomenete na různé příběhy, v nichž šlo o dodržení slova. Jako jeden za všechny vzpomeňme starého doktora Angelina z Holandska, který cestou za svými dvěma syny, misionáři, do pralesa ztroskotá. On i pilot přežili bez vážných zranění. Pilot však je na pokraji zoufalství nad zničením svého stařičkého letadla, se kterým načerno létal. Aby v něm vůbec vzbudil touhu po záchraně života, slibuje mu doktor, že pokud se vrátí zpět do Holanska, postará se mu o nové letadlo. A jak to v takových případech bývá, oba se zachránili. A doktor ze všech svých sil shání značnou sumu na nové letadlo. Tento hrdý a
před ničím se nepokořující člověk se pokořuje v různých naivních pořadech o pralese, vystupuje v reklamách na košile a boty, jen, aby splnil slib, který dal onomu pilotovi v daleké Brazílii. Bude i na mé slovo spoleh?
Uzel dobrého skutku 3. Skaut je prospěšný a pomáhá jiným Dobrý skutek! Co zas mám dnes vymyslet! Jsem už z toho úplně vyždímaný. Nic kloudného mě nenapadá. Doma už jsem na to trochu zvyklý, ale tady na táboře? Všichni něco dělají a mne nikdo nepotřebuje. Spojují nás skautské ideály. Jsme taková jednotka zvláštního nasazení Velkého Ducha. Jednotka zvědů. Ti pracují často sami nebo v malých skupinkách rozptýleni v nepřátelskén prostředí. Dnešní svět nám není zdaleka vždy příznivě nakloněn. Přinejlepším nás považuje za "blázny, kteří si hrají na naivní svět". Tady na táboře bychom se měli vycvičit, sehrát a načerpat sílu pro své nasazení. Nasazení v běžném životě. Když nebudeme plnit svůj denní příkaz na táboře, tak kdy už! Na každém táboře je někomu smutno. Není to nic špatného, když je mi smutno po těch, které mám rád. Špatné je, když mi ty pěkné vztahy, po nichž se mi stýská, nemá co nahradit. Jako skauti bychom měli být zvlášť dobrými pozorovateli, umět si zavčas všimnout, že jsme na někoho zapomněli. Může se to lehko stát, když se zabereme do hry, když je nám dobře mezi kamarády. Zvlášť vnímaví bychom měli být ke členům své družiny. A hned je dobrý skutek na světě. A má-li být opravdu skautský, pak to udělám tak, že ten, komu jej prokazuji si ani nevšimne, proč to dělám. A možná tak někdy najdu svého nejlepšího přítele.
Turban - uzel přátelství 4. Skaut je přítelem všech lidí dobré vůle a bratrem každého skauta Název uzel přátelství má proto, že působí dojmem nekonečnosti, dalším ovíjením se stupňuje. Umíte ho uvázat? Vypadá to těžké, ale když se vám to začne dařit, jde to samo. Takže výborný uzel pro úvahy o přátelství. Říká se, v nouzi poznáš přítele. Mělo by se to trochu upřesnit. V nouzi můžeš poznat přítele. Nebo poznat, kdo přítel asi není či nebude. Jeden moudrý muž řekl, v nouzi poznáš kamaráda, přítele poznáš na cestě. Když budeš pátrat po původu slova kamarád dojdeš asi k něčemu jako druh. Zkus vymyslet, co všechno se dá čekat od kamaráda. Například půjčí ti něco, co tys zapomněl, propisku, rukavice, knížku, rozdělí se s tebou o jídlo, pomůže ti překonat nějakou potíž, zastane se tě, když jsi napaden nebo se na tebe třeba jen kamarádsky usměje. Je to pěkný pocit, mít kamarády. Ale i být někomu kamarádem. Hezky se o tom přemýšlí při písničkách Honzy Nedvěda, kde se to kamarádstvím přímo hemží. Přítel se mnou jde stejnou cestou, rozumím si s ním. Měl by to být samozřejmě i kamarád, ale nezáleží už tolik na těch skutcích jako na tom, že se mu mohu svěřit s tím, co prožívám. Přátel,
opravdových přátel nemá nikdo mnoho. Velkého přítele třeba i jednoho nebo žádného. Když se zkusíte ptát různých lidí na rozdíl mezi kamarádem a přítelem, zjistíte, že mnozí si to představují právě naopak. Ale to zas tak nevadí. Hlavně aby mezi námi bylo co nejvíc kamarádství a přátelství anebo přátelství a kamarádství. Nechce od nás tedy čtvrtý bod skautského zákona trochu moc? kdybychom ho chtěli splnit doslova podle toho, co jsme si teď řekli, to bychom se snad museli dělit o své nejvnitřnější pocity se všemi lidmi dobré vůle v novinách. To asi ne, že? Ale co tak se chovat ke všem lidem dobré vůle kamarádsky a uvědomovat si, že všichni jdeme stejnou cestou tam, kam nám tato dobrá vůle ukazuje. A to je to přátelství. Tento uzel nám také připomíná bratrství s ostatními skauty. Většině z nás drží pohromadě skautský šátek. A tak ať drží pohromadě i naše družiny, náš tábor, naše středisko, český skauting i celé skautské hnutí.
Kravatové uzly 5. Skaut je zdvořilý Skaut, zvěd dostal nějaký úkol. Je potřeba proniknout do týlu nepřítele a shromáždit co nejvíce důležitých informací, získat z řad nepřátel spolupracovníky pro svou věc. Určitě bude v jednání s lidmi, se kterými se potká, zdvořilý. Hrubým a sebevědomým jednáním by asi moc nezjistil. Navíc by se mohl prozradit. Pro rytíře byla zdvořilost nedílnou součástí jeho zbroje. Ale i obyčejný obchodní zástupce si vezme kravatu a bílou košili a při nabízení svého zboží bude tak zdvořilý, až je nám to mnohdy směšné. Jeden člověk jezdil na mopedu do práce. Zkracoval si cestu ulicí, kde byl zákaz vjezdu. Dlouho se mu dařilo, až jednoho dne ho zastavil policista. "Víte, pane řidiči, co znamená značka na začátku ulice?" "Ale jistě, často kolem jezdím." "V tom případě jste porušil dopravní předpisy." "Ano, uznávám." "Musím vám dát pokutu." "Jistě, je to vaše povinnost." "Jste ochotem zaplatit?" "Samozřejmě." chny odpovědi byly tak zdvořilé, že policista už nevydržel a v tomto místě ztratil naprosto jistotu. "Neměl jste ale nějaký důvod, proč jste tudy jel?" ozproudil se rozhovor, kdy si policista postěžoval, jak nevděčná je jeho služba, jak se každý vymlouvá, hrdluje o těch pár korun pokuty a nevybíravě se k němu chová. Samozřejmě, že s pokuty sešlo a ještě řidiči nabízel, aby se na něho odvolal, když by ho v té ulici přistihl některý jeho kolega. Těžko můžeme čekat, že zdvořilým chováním k revizorovi městské dopravy dosáhneme toho, aby nám prominul pokutu a dokonce nás nabádal k dalšímu ježdění na černo. Ale zkusme to a možná budeme i my překvapeni.
Liščí tlapky 6. Skaut je ochráncem přírody a cenných výtvorů lidských Jsou dvě, ale nerozlučně spojeny. Tak jako příroda a výtvory lidské. Jsou spojeny čím dál těsněji. Hrozivě těsně. Pěkně zformuloval Svojsík tento bod zákona. Ne všichni skauti na světě mají takhle pohromadě přírodu a to, co vytváří člověk. Těžko se dá několika větami říct, jak důležitý je tento bod zákona. Liščí tlapky, kterými se naše civilizace přidržuje háku své existence jsou napnuty k prasknutí. My, skauti potřebujeme přírodu ke své existenci ještě o něco více než ostatní. Myslím si, že bez ní vlastně ani nemůžeme být. Buďme vděčni za to, že nám ještě tolik krásné a málo porušené přírody zbývá. A vyrazme na stezky zvědů, kteří budou pátrat po tom, jak toto bohatství chránit. Budou hledat úplně obyčejné věci, kterými se dá přírodě pomoci. Třeba ušetřit trochu vody, použít méně pracího prášku, zubní pasty jen přes půl kartáčku, zhasnout žárovku, šetřit jídlem,.... A jednou později budou mít možná ve svých rukou větší pravomoci jako poslanci, pracovníci ochrany přírody, učitelé a mnoho dalších profesí. Jedno je ale jisté. Tato záchrana přírody nás něco bude stát. Nestačí provolávat hesla proti jaderným elektrárnám, obléhat různá staveniště, zablokovat příjezdové komunikace na staveniště. Je třeba navrhnout, v čem se omezíme, uskromníme. Pro skauty by to neměl být zase takový problém, protože se hlásí k prostému a tvrdému životu. Tam se lidstvo potřebuje dostat. Potřebuje ukázat, že se dá žít jinak, že se bez různých vymožeností můžeme obejít. Zastavme se ještě u těch lidských výtvorů. Ať jsou cenné, ať stojí za to je ve smyslu tohoto bodu zákona chránit. Příroda je krásná. Vezměme si příklad. Třeba tady na táboře. Ať to, co vyrábíme je také pěkné. Obklopujme se hezkými věcmi a neberme si příklad z těch, které byly vyrobeny bez touhy, aby byly pěkné.
Lodní smyčka 7. Skaut je poslušný rodičů, představených a vůdců Když se řekne lodní smyčka, představí si mnohý z nás šlouchající moře, plachetnici plnou lanoví, kde se to jen hemží šplhajícími námořníky. Taková loď je docela složitý organizmus, který může fungovat jen tehdy, když každý plní poslušně svoji funkci. Však se také neposlušnost přísně trestala, stačí vzpomenou na krvavý uzel. Když bylo klidné počasí a všechno klapalo jako na drátkách bylo to snazší. Horší to bylo, když se živly rozbouřily a každý musel nasadit všechny své síly. U nás je to podobné. Někdy nám všechno jde samo. Všichni jsme nadšení, můžeme se přetrhnout, kdo bude tu či onu práci dělat. Pak ale přijde nepohoda, už nás to nějak nebaví, začínám si všímat, zda nedělám náhodou víc než druzí, hádáme se a dopadlo by to s námi špatně, kdyby zde nebyla nějaká autorita, která nás poslušností donutí překonat nepohodu.
Řetězec k píšťalce 8. Skaut je veselé mysli Podle anglického originálu skaut si píská, dokonce i tehdy, když má nějaké potíže. Radost, veselost je takovým osvědčením, že dobrou věc děláme skutečně ve skautském duchu. Bez ní naše jednání není špatné, ale nedá se o něm říct, že je skautské. Tak třeba, nastoupí do tramvaje nějaký starší člověk. Obhlédnu situaci a ke své nelibosti zjistím, že kromě mě sedí jen samí staří lidé. Ještě jednou si přeměřím tu starou babičku, která právě nastoupila se zvláštním zřetelem na její nohy, jestli by ji přece jen neunesly těch pár zastávek. Možná unesly, ale pohledy okolostojících i okolosedících mě už téměř propalují. Není zbytí, s kyselým výrazem vstávám. Jsem-li zvlášť v ráži udělám ještě krátkou přednášku na téma, kdy mají důchodci jezdit tramvají a kdy mají sedět doma, jak by měl dopravní podnik zvbyšovat počet míst k sezení a omezovat místa vyhrazená postiženým spoluobčanům. Skaut má tu výhodu, že by ho setkání s překážkou nemělo zbavit radosti. Naopak, právě v tuto chvíli se v něm možná rozeznívá ta skautská struna. Má radost, když může dokázat, že si s překážkou poradí. Vzpomeňme na dvanáctý paprsek Setonova čtyřnásobného ohně: Buď veselý. Raduj se z toho, že žiješ - neboť každá rozumná radost, kterou můžeš získat nebo dát, je nezničitelný poklad, který se zdvojnásobí, když se o něj rozdělíš s jiným člověkem.
Křížová spojka 9. Skaut je hospodárný Je mnoho lidí, kteří nevědí nic o uzlech a tento uzel používají všude, kde je potřeba něco přivázat. Když byste ho uvázali jako námořníci, třeba i jen někde na pevnině, je to prý ostuda pro celou flotilu. To bychom však tomuto uzlu trochu křivdili. I on může být užitčný i v námořnické praxi. Využije se toho, že nepříliš utaženou křížovou spojku je možno prudkým trhutím změnit na docela užitečný lodní úvaz. Vzpomínám si, že dříve jsem vídal chodit po městě muže s malou koženou brašničkou přes rameno. od ostatních se odlišoval nápadně dlouhým krokem. Roznášel po městě telegramy. Pak ho vystřídaly hrčící trabanty, stodvacítky a teď možná i favority. Takových proměn se v tomto století událo hodně. A nepřineslo nám to zase takový zisk. Spíše naopak, pořádně jsme si znečistili ovzduší. A tak než se nám podaří vymyslet nějaké opravdu ekologické palivo, vyplatí se občas zkusit vyměnit klíčky od auta za dvě pořádně uvázané křížové spojky se zámky a nastartovat nejspolehlivější dopravní prostředek světa - boty. Říká se, znám to jako staré boty. Je dobře mít kolem sebe staré známé věci. Dobrých služebníků si má člověk vážit a snažit se jich využívat, i když ty nové nabízejí občas nějaké vylepšení. Ale kolik to stojí vzácné energie, které naše planeta nemá nazbyt. M.Nevrlý to Karpatských hrách říká bez obalu: "Většina lidí touží po věcech, na jejich získání zmaří takřka všechny prostředky. Chtějí mít stále nové a lesklé hračky, touží se nazobat barevných titěrností. Jako opičky. Stále zobají nové a
jako z neumdlévajících řití z nich do smetišť vypadávají jen málo opotřebované a dosud užitečné věci."
Osmička 10. Skaut je čistý v myšlenkách, slovech a skutcích Osmičkový uzel se používá tam, kde chceme, aby nám konec lana držel v nějakém otvoru, skalní štěrbině. Aby nemohl vyklouznout. Ležatá osmička je symbolem nekonečna. Skautský zákon je také takovou nekonečnou osmičkou. Tento poslední bod se těsně napojuje na první. Některé jeho body jsou si dál, jiné velice blízko. Když se řekne čistý, tak nás možná napadnou čisté ruce nebo čisté oblečení. Rozhodně nic chlapského. Ale to není ta čistota, kterou má na mysli desátý bod našeho zákona. Čistota o které se zde mluví, to je čistota vody ve studánce, čistota ryzího zlata a ještě lépe čistota ostří dobrého nástroje. Představme si dobře nabroušený nůžnebo sekyru. A kus dobrého dřeva. To se to bude pracovat. A připadne nám docela samozřejmé, že to krásné ostří budeme chránit, aby se nám nepoškodilo, neztupilo, aby se nám s ním dobře pracovalo a naše výtvory stály zato. Ani nás nenapadne takovým nástrojem jen tak bodat nebo házat do země nebo jím zdolávat hřebíky.. A tak buďme takovými dobrými nástroji v rukách Velkého Ducha a udržujme svá ostří čistá, aby se mu s námi dobře pracovalo. Nejsme jen tak ledajakými nástroji, jsme nástroji, bez kterých se on nechce obejít, a které použije ke svým nejnáročnějším dílům a operacím. Čistí v jednání, abychom nic nepředstírali, neměli postranní úmysly, nesnažili se jednat dobře proto, abychom z toho měli výhody. Jsou věci, které Velký Tvůrce ve své moudrosti zakryl studem. Nebudeme se tomu vysmívat. Protože tak on chrání ostří svých nástrojů, které má připraveny k té nejvznešenější práci, k tvoření nového člověka.
