ÚZEMNÍ STUDIE ORLICKO SYNTETICKÁ ČÁST

ÚZEMNÍ STUDIE ORLICKO SYNTETICKÁ ČÁST

Pořizovatel: Krajský úřad Jihočeského kraje Odbor územního plánování, stavebního řádu a investic U Zimního stadionu1952/2, 370 76 České Budějovice Zodpovědná osoba pořizovatele: Dr. Bc. Ludvík Zíma Kolektiv autorů: A+U DESIGN spol. s r.o., U Černé věže 9, České Budějovice Hlavní projektant: Ing. arch. Jiří Brůha, Ing. arch. Dagmar Polcarová Zodpovědný projektant: Ing. arch. Vladimír Fučík GIS: Ing. Veronika Picková, Iva Krýchová Spolupráce: Zdena Iličová, Alena Jeřábková Odborná spolupráce: Dopravní řešení: Ing. Lumír Zenkl - ZESA České Budějovice Zásobování el. energií: Ing. Josef Karpyta - ELENERG České Budějovice Vodohospodářské řešení: Ing. Hana Budínová - EKO EKO s.r.o. České Budějovice Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území: Ing. Hana Pešková – DHW s.r.o. Zásobování teplem, plynem: Ing. Miloslav Král - TERMYON České Budějovice PUPFL, ÚSES: Ing. Jiří Wimmer - WV Projection České Budějovice Číslo zakázky: Z/163.4 – 07 Datum: březen 2010

-1-

OBSAH: A.

TEXTOVÁ ČÁST ........................................................................................................................ - 3 A.1. Stanovení priorit územního plánování pro zajištění trvale udržitelného rozvoje území- 3 A.2. Zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os definovaných v politice územního rozvoje a vymezení oblastí se zvýšenými požadavky na změny v území, které svým významem přesahují více obcí ........................................................................................ - 11 A.3. Zpřesnění vymezení krajské specifické oblasti Orlicko na správní hranice obcí ... - 21 A.4. Zpřesnění vymezení ploch a koridorů vymezených v PÚR, vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí nebo i jen obce jedné, pokud ve vzájemných souvislostech ovlivní i okolní obce, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, ÚSES a územních rezerv................................................................................... - 21 A.5. Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území....................................................................................................... - 109 A.6. Vymezení cílových charakteristik krajiny .................................................................. - 111 A.7. Návrh vymezení ploch ÚPD kraje, měst a obcí, pro které lze práva k pozemkům vyvlastnit z důvodu:.................................................................................................................. - 121 A.8. Stanovení požadavků nadmístního významu na koordinaci územně plánovací činnosti obcí a jejich ÚPD, zejména s přihlédnutím k podmínkám obnovy a rozvoje sídelní struktury..................................................................................................................................... - 122 A.9. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých by měly být pořízeny územní studie městy a obcemi v regionu, případně jinými subjekty .......................................................................... - 122 A.10. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých by měl Jihočeský kraj, respektive úřady územního plánování pořídit regulační plány.......................................................................... - 125 A.11. Údaje o počtu listů návrhové syntetické části územní studie a počtu výkresů grafické části - 125 B. ODŮVODNĚNÍ........................................................................................................................ - 126 B.1. Soulad návrhu řešení studie s PÚR, s cíli a úkoly územního plánování, s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů, s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů ......................................................................... - 126 B.2. Vyhodnocení vlivů na trvale udržitelný rozvoj území .............................................. - 128 B.3. Komplexní zdůvodnění doporučovaných řešení ...................................................... - 180 B.4. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších (nadregionálních) vztahů, včetně vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje....................................... 229 B.5. Informace o výsledcích vyhodnocení na udržitelný rozvoj území.............................. 231 B.6. Kvalifikovaný odhad záborů půdního fondu (pro nově navrhované plochy a koridory nadmístního významu) ................................................................................................................. 233 B.7. Údaje o počtu listů odůvodnění syntetické části územní studie a počtu výkresů grafické části odůvodnění............................................................................................................ 235 C. PŘÍLOHA ÚS ORLICKO: Vyhodnocení připomínek podaných v rámci projednání územní studie Orlicko a pokyn pořizovatele k provedení úprav........................................................... 241

-2-

A.

TEXTOVÁ ČÁST

Úvod ÚS Orlicko řeší území Orlické nádrže a jejího okolí. Vymezení území řešeného studie vychází z návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, v nichž je území přilehlé Orlické nádrži vymezeno jako Specifická oblast nadmístního významu NSOB 1. V analytické části studie byly podrobně specifikovány přírodní, kulturní a civilizační hodnoty v řešeném území a identifikovány hlavní problémy v území. Cílem návrhové části studie je v podrobnějším měřítku, než umožňují zásady územního rozvoje, navrhnout řešení jak hodnoty tohoto území chránit a rozvíjet. Podle identifikovaných problémů, které vyplynuly z analytické části, jsou navržena opatření a koncepční řešení, která vytvoří předpoklady pro řešení problémů. Dalším hlavním cílem studie je najít řešení jak potenciál území využít k dalšímu rozvoji, zejména v oblasti rekreace, rozvoje a oživení turistického a cestovního ruchu. S tím souvisí návrh řešení, které přispěje k řešení problému nevyhovující čistoty vody v Orlické nádrži, který má rozhodující význam pro navrácení bývalého věhlasu a rekreačního využití území. Hlavním cílem studie je řešit toto území vyváženě a komplexně jako celek, se všemi jeho vazbami a s patřičným nadhledem, v podrobnosti větší nežli je v ZÚR, ale současně podrobnosti menší než odpovídá řešení detailů v územní plánech obcí. Jedná se tedy o prolnutí územních plánů jednotlivých obcí, které vždy řeší pouze správní území jedné obce a územně plánovacích podkladů, které řešily ve velké podrobnosti pouze využití vodní plochy a úzkých přilehlých břehových partií. Součástí syntetické (návrhové části) studie jsou přílohy ve formě urbanistické a architektonické rukověti, které jsou koncipovány jako metodická pomůcka. Obcím a příslušným orgánům státní správy by měly sloužit jako vodítko při dalším rozhodování v území.

A.1.

Stanovení priorit územního plánování pro zajištění trvale udržitelného rozvoje území

A.1.1. Stanovení rámcových priorit v daném území pro novou i stávající výstavbu prostřednictvím mezních ukazatelů rozsahu nově vymezovaných ploch zastavitelného území podle ploch s rozdílným způsobem využití V řešeném území rámcové priority pro stávající a novou navrhovanou zástavbu zastavitelného vyplývají z rozboru trvale udržitelného rozvoje území. Převážná část řešeného území je součástí nadmístní specifické oblasti N-SOB1 Orlicko, kde je hlavní prioritou řešení vyváženosti a únosného zatížení krajiny a vodní plochy Orlické nádrže, se zájmy na rozvoj socioekonomických aktivit a na rozvoj rekreačního využívání oblasti. V souladu s touto hlavní prioritou jsou navrženy nejvýznamnější rozvojové plochy nadmístního významu pro sport a rekreaci ve vazbě na rekreačně využívané území s dobrou dopravní dostupností u Orlické nádrže a nadmístní rozvojové plochy pro smíšenou funkci obytnou a výrobu a skladování jsou navrženy v rámci nadmístních a místních rozvojových oblastí. Z hlediska významu je lze rozdělit na rozvojové plochy nadmístního významu jako plochy sportovně rekreační, smíšené obytné a výroby a skladů, vybrané plochy místního významu jako plochy sportovně rekreační a smíšené obytné, ostatní rozvojové plochy s rozdílným způsobem využití místního významu jsou vymezeny jako plochy smíšené obytné, občanské vybavenosti, občanské vybavenosti sportovně rekreační, rodinnou rekreaci, technickou vybavenost, výrobu a sklady, výrobu a skladování zemědělského charakteru. Rozvojové plochy nadmístního významu jsou vymezeny o rozloze vyšší než-li 20 ha, vybrané rozvojové plochy místního významu jsou navrženy o rozloze od 10 ha do 20 ha a ostatní rozvojové plochy s rozdílným způsobem využití mají výměru nižší než-li 10 ha. V řešeném území ÚS Orlicko jsou navrženy nad rámec schváleného ÚPVÚC Orlicko a návrhu ZÚR JČK nově vymezeny rozvojové plochy nadmístního významu pro funkci smíšenou obytnou N-SO2 na severozápadním okraji města Písku, N-SO3 na jižním okraji sídla Semice u Písku, dle pro funkci sportovně rekreační N-SR1 u obce Kožlí a v blízkosti stávajícího kempu Velký Vír, N-SR 2 u sídla Chrást a ve vazbě na stávající kemp Radava, dále pro funkci výroby a skladů N-VS2 Týn nad Vltavou na jižním okraji města v návaznosti na opuštěný areál vojska. Součástí ÚS Orlicko jsou jako přílohy Urbanistická rukověť a Architektonická rukověť, ve kterých budou stanoveny formou doporučení mezní ukazatele rozsahu nově vymezovaných rozvojových ploch a doporučené stavební typy, včetně hlavních zásad architektonického řešení pro jednotlivé typy sídel, jako podklad pro rozhodování o změnách v území a vytvoření předpokladů pro ochranu kulturních a přírodních hodnot v řešeném území.

A.1.2. Stanovení priorit pro udržitelný rozvoj území Základní prioritou řešení ÚS Orlicko je revitalizace území formou posilováním atraktivity pro podnikání i investice, zkvalitňování životních podmínek obyvatel a zlepšení kvality vody v Orlické nádrži, při respektování principů udržitelného rozvoje. To znamená umožnit trvale udržitelný rozvoj území, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje ekologickou stabilitu a rozmanitost přírody a krajiny, chrání,

-3-

zachovává, udržuje a obnovuje kulturní a kulturně historické dědictví, zachovává přirozené funkce a rovnováhu ekosystémů, dále pak umožní rozvoj hospodářského a rekreačního využívání území a sociální soudržnost obyvatel, při zachování jeho specifických hodnot. V širších vztazích je řešena vazba území na rozvojové oblasti a osy republikového významu vymezené v PÚR 2008 a upřesněné v ZÚR Jihočeského a Středočeského kraje. V souladu s návrhem ZÚR JČK jsou v ÚS Orlicko upřesněny nadmístní rozvojové oblasti a rozvojové osy a dále jsou doplněny o rozvojové oblasti a osy a specifické oblasti místního významu, v rámci kterých jsou stanoveny zásady pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování. A.1.2.1. V ÚS Orlicko jsou stanoveny tyto priority pro zajištění příznivého životního prostředí: • z hlediska ochrany přírodních hodnot v řešeném území respektovat podmínky využití zvláště chráněných území přírody, lokalit NATURA 2000 a zajistit jejich organické doplnění a posílení ekologické stability krajiny prostřednictvím vymezených prvků ÚSES, pro které je potřeba formou navržených veřejně prospěšných opatření vytvořit podmínky pro jejich založení a fungování, • z hledisky ochrany povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů v řešeném území je potřeba podporovat a vytvářet územní opatření, která povedou ke zvýšení retenčních schopností území, s cílem zabezpečit ochranu zdrojů kvalitní pitné a užitkové vody pro stávající i budoucí potřeby kraje, • z hlediska ochrany ovzduší, půd a vod v území před znečištěním je potřeba zamezit nepříznivým projevům lidských činností na kvalitu životního a obytného prostředí, důsledně zajistit koncepční a kvalitní čištění odpadních vod u všech sídel v řešeném území a u dalších významných znečišťovatelů i mimo řešené území, asanovat devastovaná území a odstranit staré ekologické zátěže v území, • z hlediska ochrany zemědělské a lesní půdy je potřeba zajistit ochranu před vodní a větrnou erozí, před svahovými deformacemi a před neodůvodněnými zábory kvalitní půdy, s cílem zachovat hodnoty území pro zemědělské a lesní hospodaření a podporovat zejména ekologické a ekonomické přínosy těchto hospodářských činností, • z hlediska ochrany, zachování, udržení, a v rámci specifických oblastí případně i obnovy, jedinečného výrazu kulturní krajiny přispívající k charakteru krajinného rázu je potřeba minimalizovat necitlivé zásahy do krajiny, zamezit urbánní fragmentaci volné krajiny a podpořit úpravy, činnosti a aktivity, které povedou k obnově a zkvalitnění krajinných hodnot území, • z hlediska zachování migračních tras zvěře a zejména velkých savců zabránit fragmentaci území a zajistit napojení na ostatní významné přírodní celky v navazujícím území A.1.2.2. V ÚS Orlicko jsou stanoveny tyto priority pro zajištění hospodářského rozvoje: • situovat velké rozvojové projekty zejména ve vymezených nadmístních a místních rozvojových oblastech a plochách, s dobrou dopravní dostupností, v ostatním území zkvalitňovat veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, s důrazem na rozvoj cestovního a turistického ruchu • přednostně využívat plochy a objekty vhodné k podnikání v zastavěném území, s cílem podpořit přednostně rekonstrukce a přestavby nevyužívaných objektů a areálů (tzv. „brownfields“), s cílem nezhoršit podmínky pro využívání zastavěného území, • zabezpečit rozvoj hospodářsky významných aktivit cestovního ruchu, turistiky, lázeňství, sportovních aktivit a rekreace v řešeném území s důrazem na zkvalitňování služeb a vytváření nových investičních příležitostí za pomoci nových aktivit v území, • najít rovnováhu mezi ekonomickými přínosy ze zemědělství, rybochovného hospodářství a lesního hospodářství v řešeném území a rovněž vytvořit podmínky pro uplatnění mimoprodukční funkce zemědělství v krajině a mimoprodukční funkce lesů a vodních ploch, s cílem umožnit intenzivnější rekreační a turistické využívání území a zlepšit prostupnost krajiny zejména tangenciálním směru, přes vodní nádrž Orlík • zejména ve vymezených rozvojových osách zajistit nezbytný rozvoj nadřazených systémů dopravní obsluhy a veřejné technické vybavenosti a přednostní využití vlastních a místně dostupných surovinových zdrojů pro výstavbu, s cílem zabezpečit podmínky pro hospodářský rozvoj, v ostatním území zabezpečit podmínky pro zlepšení a rozvoj turistických a cykloturistických tras s využitím lodní dopravy (přívozy, osobní lodní doprava), • zajistit podmínky pro fungování Vltavské cesty pro vodní mototuristiku formou navržení přístavišť, krátkodobých a veřejných kotvišť, • území vhodné k umístění větrných a fotovoltaických elektráren navrhnout v dalších stupních ÚPD zejména v silně urbánních prostorech technicistního charakteru (nevyužité a opuštěné výrobní, či vojenské areály, vědeckotechnické parky, zázemí velkých sídel, blízkost vedení VVN, VN, velkých staveb dopravní a technické infrastruktury, apod.), pouze ve výjimečných případech, tam kde to nenaruší krajinný ráz i ve volné krajině na obtížně využitelných pozemcích, ostatních plochách a na ZPF s nejnižší stupněm ochrany,

-4-

A.1.2.3. V ÚS Orlicko jsou stanoveny tyto priority pro zajištění sociální soudržnosti obyvatel: • nepříznivé sociální vlivy plynoucí z rozdílné úrovně zabezpečení kvality života obyvatel a obytného prostředí je potřeba eliminovat formou rozvoje potřebné veřejné infrastruktury, vybaveností a dopravní obsluhou, prosazení příznivého urbanistického rozvoje i ve venkovských částech řešeného území, • pro posílení polycentrického uspořádání sídelní struktury je potřeba posílit vzájemné sociální, hospodářské a dopravní vazby mezi urbánními, venkovskými a marginálními oblastmi a zlepšit podmínky i v malých a venkovských sídlech, • vytvořit územně plánovací předpoklady pro snižování nezaměstnanosti a zajištění sociální soudržnosti obyvatel, především posílením nabídky vhodných rozvojových ploch a formou rozvoje nových aktivit v území, s cílem prodloužit turistickou sezónu u Orlické nádrže, • při vymezování zastavitelných území vyloučit nekoncepční formy využívání volné krajiny, zastavitelné plochy situovat pokud možno v návaznosti na zastavěné území, při přednostním využití nevyužitých a opuštěných areálů a proluk v zastavěném území a se zajištěním dobré dopravní obsluhy a dostupnosti pro pracovní síly i z okolních obcí, • u rázovitých obcí a sídel dbát na zachování originality původního architektonického výrazu a prostorového uspořádání, podpořit oblastně pestré hodnoty kulturního dědictví venkova a jeho oblastní zvyky, tradice a charakteristiky.

A.1.3. Koordinace jednotlivých aktivit a sjednocení výstupů analyzovaných projektů a záměrů V analytické části byly vyhodnoceny jednotlivé záměry z ÚPD obcí a dalších významných rozvojových projektů, záměrů a oborových materiálů. Na základě vyhodnocení ÚPD obcí a jejich rozvojových ploch a rozvojových potencionálů jsou v Urbanistické rukověti navrženy formou doporučení vhodné úpravy řešení mezního vymezení rozvojových ploch, vzhledem k sídelnímu typu a oblastí s obdobnou typologií staveb. Jedná se o obce ve kterých byl na základě analýzy vyhodnocen nepřiměřený nárůst zastavitelných ploch a dále o typické zástupce oblastí s obdobnou typologií staveb a zónace. Tabulka 1: vyhodnocení ÚPD obcí a doporučené úpravy vymezení rozvojových ploch Obec – část obce Počet Počet Nárůst Návrh ÚS - doporučení zpracovatele1 obyvatel ob. dle obyv. dle ČSÚ ÚP dle ÚP % 2001 2008 2025 ORP Písek V historickém jádru neprovádět žádné rozsáhlejší dostavby či přestavby dochovaných zemědělských usedlostí. Albrechtice nad Doporučujeme navázat na započatou 807 842 1197 40 Vltavou zástavbu RD v prolukách a ve vazbě na zastavěné území obce, redukovat zastavitelné plochy zasahující do volné krajiny na J a JZ okraji sídla Albrechtice. Další rozvoj zastavitelných ploch v sídle doporučujeme situovat ve vazbě na zastavěné území na jižním a východním Čížová - Topělec 820 957 1215 27 okraji u sídla Čížová, u sídla Topělec výrazně redukovat zastavitelné plochy zasahující do volné krajiny na J okraji. Doporučujeme redukovat plochy na východním okraji obce, protože Dolní Novosedly 193 193 303 57 nerespektují historickou stopu a založení sídla. Kluky

Kožlí

1

507

53

532

50

675

143

27

Doporučujeme redukovat zastavitelné plochy na S a J okraji sídla Kluky zasahující do volné krajiny.

186

Výrazně redukovat plochy pro obytnou zástavbu s ohledem na KPZ a sídelní typ. Ve vazbě na významnou rekreační oblast u Orlické nádrže je navržena rozvojová plocha nadmístního významu sportovně rekreační pro golfové hřiště, která bude respektovat všechny stávající prvky

podrobněji jsou doporučení rozpracována v urbanistické rukověti

-5-

Sídelní typ a oblast s obdobnou typologií staveb Území rekreačních aktivit

Území středních sídel s hospodářským rozvojem

Území středních sídel s hospodářským rozvojem Území středních sídel s hospodářským rozvojem Území s prioritou krajinotvorné funkce

Králova Lhota

Křenovice

209

203

278

37

145

148

213

44

Orlík nad Vltavou – 341 Staré Sedlo

336

571

70

Lety - Pukňov

282

268

350

31

Nevězice

149

149

197

32

Olešná

83

94

128

36

Oslov

288

333

402

21

Ostrovec

363

390

472

21

Paseky

139

140

208

49

Podolí I

355

351

750

114

Probulov

57

49

88

80

Slabčice

350

304

380

25

krajinné zeleně. Doporučujeme redukovat plochy na Z okraji sídla z důvodu kolize s prvkem ÚSES a na J okraji sídla, protože zasahují do volné krajiny a narušují historickou stopu sídla.

Území ostatních sídel s venkovským bydlením

Území ostatních Doporučujeme redukovat zastavitelné sídel plochy na V a SV okraji sídla protože příliš s venkovským zasahují do volné krajiny. bydlením S ohledem na rekreační potenciál obce Území minimálně redukovat zastavitelné plochy. rekreačních Doplněn návrh sportovního přístaviště a aktivit přívozu v zátoce bývalého Žďákova a cyklotrasa k nim. V sídle Pukňov doporučujeme redukovat Území ostatních předimenzované plochy pro bydlení na sídel S a J okraji sídla, protože zasahují do s venkovským volné krajiny a necitlivě narušují doposud bydlením dochovanou původní urbanistickou strukturu a stopu sídla. Dále doporučujeme prověřit plochu na V okraji sídla s maringotkami a přístřešky, zda se nejedná o nepovolené stavby. Doporučujeme redukovat zastavitelné Území plochy na Z a JV okraji sídla protože rekreačních zasahují do volné krajiny. aktivit Doporučujeme částečně redukovat Území zastavitelné plochy na S a SV okraji sídla rekreačních protože zasahují do prvku ÚSES, aktivit případně provést drobnou úpravu trasování tohoto prvku. Doporučujeme ponechat zastavitelné Území plochy na Z a JZ okraji sídla navazující na rekreačních novodobou zástavbu, naopak aktivit doporučujeme redukovat zastavitelné plochy na V okraji sídla protože narušují dochovanou historickou stopu sídla. Doporučujeme prověřit lokality s hausbóty a přístřešky na pravém břehu nádrže, zda se nejedná o nepovolené stavby. Doporučujeme vypustit zastavitelnou Území s plochu na V okraji sídla Dolní Ostrovec, dochovanou protože narušuje dochovanou historickou hodnotnou stopu této části sídla. Doporučujeme architekturou prověřit lokality s hausbóty a přístřešky na levém břehu Otavy u Orlické nádrže, zda se nejedná o nepovolené stavby. Doporučujeme redukovat plochy na SZ Území s prioritou okraji obce, které by mohly narušit ochrany přírody krajinný ráz PP Písecké hory. Doporučujeme redukovat plochy na S a Území JV okraji sídla, protože zasahují necitlivě rekreačních do volné krajiny a krajinné zeleně. aktivit Doporučujeme redukovat plochy pro Území ostatních obytnou zástavbu s ohledem na sídel potencionální rozvoj obce a s ohledem na s venkovským zachovalost původního sídelního typu. bydlením Doporučujeme vynechat zastavitelnou Území ostatních plochu která propojuje sídla Slabčice a sídel

-6-

Temešvár

Varvažov

87

176

116

191

186

318

60

66

Vlastec

180

195

355

82

Vojníkov

75

57

111

95

Vráž

301

281

357

27

Vrcovice

105

140

160

14

Záhoří

719

757

920

22

Zvíkovské Podhradí

187

184

349

90

Píseckou Smoleč a narušuje tak historickou stopu sídel. Doporučujeme vypustit zastavitelnou plochu na SZ okraji sídla z důvodu kolize s vedením VTL plynovodu a zachování historické stopy sídla v této části. Doporučujeme v části U mostu redukovat zastavitelnou plochu na SZ okraji, protože narušuje historickou stopu jednot a příliš zasahuje do volné krajiny. V sídle Varvažov doporučujeme vypustit navrženou zastavitelnou plochu občanského vybavení na j okraji, protože narušuje historickou stopu. Občanské vybavení doporučujeme situovat v zámečku a hospodářském dvoře.

s venkovským bydlením Území rekreačních aktivit Území s dochovanou hodnotnou architekturou

Území s Doporučujeme redukovat plochy pro dochovanou obytnou zástavbu s ohledem na krajinný hodnotnou ráz, sídelní typ. architekturou Doporučujeme vypustit zastavitelnou Území plochu na SZ okraji sídla, která zasahuje rekreačních do volné krajiny a narušuje dochovaný ráz aktivit sídla v této části. Doporučujeme redukovat zastavitelné Území plochy na Z okraji sídla, zasahující příliš rekreačních do volné krajiny a narušující doposud aktivit dochovaný původní ráz sídla v této části. Doporučujeme vypustit zastavitelné Území ostatních plochy na Z a JV okraji sídla, protože sídel zasahují do volné krajiny a zejména s venkovským plocha na Z necitlivě zasahuje do dosud bydlením dochované historické stopy obce. Vzhledem k poloze obce v rozvojové ose Území středních doporučujeme pouze minimálně redukovat sídel rozvojové plochy pro obytnou zástavbu s hospodářským s ohledem na původní historickou stopu rozvojem sídla. S ohledem na rekreační potenciál obce Území minimálně redukovat zastavitelné plochy a rekreačních to s ohledem na ochranné pásmo hradu aktivit Zvíkov a krajinný ráz. Doplněn návrh krátkodobého kotviště, přívozu a cyklotras k nim.

ORP Milevsko Jetětice

Jickovice

296

98

Kostelec nad Vltavou 414

270

400

48

96

170

77

408

481

18

Doporučujeme redukovat zastavitelnou plochu na SZ okraji obce, z důvodu její předimenzování a upravit navrhovanou vodní plochu na J okraji sídla. Doporučujeme redukovat zastavitelnou plochu na JZ okraji sídla a nerozvíjet dále zástavbu do volné krajiny v této části sídla. V části Varta je navržen přívoz ke hradu Zvíkov a dále do obce Zbonín. V části Varta nezakládat další chatové osady. Velkoryse navržené rozvojové plochy pro občanské vybavení a bydlení na severním okraji sídla doporučujeme redukovat.

-7-

Území rekreačních aktivit Území rekreačních aktivit

Území rekreačních aktivit

Kovářov - Chrást

84

84

171

203

Kučeř

168

162

332

105

Květov

Milevsko - Velká

Stehlovice

107

120

94

104

114

102

204

114

121

96

0

19

Redukovat plochy pro obytnou zástavbu s ohledem na krajinný ráz, sídelní typ a reálné možnosti rozvoje sídla. Ve vazbě na významnou rekreační oblast u Orlické nádrže je navržena rozvojová plocha nadmístního významu sportovně rekreační pro golfové hřiště. Redukovat plochy pro obytnou zástavbu s ohledem na krajinný ráz, sídelní typ a reálné možnosti rozvoje sídla. Redukovat plochy pro obytnou zástavbu s ohledem na krajinný ráz, dochovaný sídelní typ, VPZ a reálné možnosti rozvoje sídla. Rozvoj obce nebyl v rámci ÚPnSÚ Milevsko řešen, doporučujeme situovat rozvojové plochy pro bydlení na SV a JZ okraji sídla, plochy pro výrobu a skladování na JV okraji sídla. Doporučujeme vypustit navrženou zastavitelnou plochu na místě krajinné zeleně na Z okraji obce, která je navíc umístěna ve volné krajině bez vazby na zastavěné území a sítě TI.

Území rekreačních aktivit

Území rekreačních aktivit Území s prioritou ochrany přírody a dochovanou hodnotnou architekturou Území ostatních sídel s venkovským bydlením Území ostatních sídel s venkovským bydlením

ORP Týn n. Vltavou

Dražíč

Hosty

256

159

206

147

725

269

179

22

Chrášťany

700

Týn nad Vltavou

8143 8483 10250

21

Všemyslice, Neznášov

958

43

967

975

31

1382

34

Doporučujeme vypustit zastavitelnou plochu na J okraji sídla, před areálem zámečku a redukovat předimenzovanou plochu pro výrobu a skladování na SV okraji sídla. Doporučujeme redukovat zastavitelnou plochu na jihozápadním a východním okraji sídla, zasahující do volné krajiny, v části Nový Dvůr je navržena plocha pro pláž I. kategorie, vodácké tábořiště a základnu rychlostní kanoistiky.

Území ostatních sídel s venkovským bydlením Území rekreačních aktivit

Území ostatních Doporučujeme redukovat smíšené obytné sídel plochy na jihozápadním a východním s venkovským okraji sídla, zasahující do volné krajiny. bydlením S ohledem na rozvojový a rekreační Území městských potenciál města minimálně redukovat aglomeraccí zastavitelné plochy s ohledem na krajinný ráz a přechod do volné krajiny. Doplněn návrh krátkodobých a veřejných kotvišť, přívozu a cyklotras k nim. V části Všemyslice doporučujeme Území redukovat zastavitelné plochy pro bydlení rekreačních v sousedství sportovní a výrobní plochy, aktivit v sídle Neznášov doporučujeme redukovat předimenzované plochy pro bydlení zasahující do volné krajiny a od sídla oddělené prvkem ÚSES (biokoridor).

Další významný projekt je územně plánovací podklad Využití vodní plochy a břehových pozemků VN Orlík (Hydroprojekt, a.s. 2001) a územně plánovací podklad Technicko – plánovací podklad využití vodní plochy a břehových pozemků VD Kořensko (Hydroprojekt a.s. 2006)., které byly hlavním podkladem pro návrh řešení využití vodní plochy. Na základě posouzení koordinace územních vazeb, dopravních vazeb a vazeb na veřejnou infrastrukturu byla doporučena tato opatření:

-8-

Tabulka 2: doporučené doplnění marín Lokalita Břeh km Stav Voltýřovská zátoka

PB

154,0

sportovní přístav – kotvení u plovoucího zařízení 60 lodí

Tabulka 3: vyhodnocení vhodnosti sportovních přístavů Lokalita Břeh km Stav Hotel Radava Žďákov u Starého Sedla

PB

155,1

PB

159,5

Hrejkovická zátoka

PB

177,0

Týn nad Vltavou

LB

203,5

PB

158,7

Zbonín

LB

168,3

Sobědražská zátoka

PB

171,6

Bránická zátoka

PB

173,5

PB

184,9

LB

195,6

LB Otava

14,4

Strouhy – Velký potok Hladná Jistec

Návrh ÚPP Hydroprojekt 0

Veřejné kotviště ojedinělé kotvení plavidel povolené stání pro 50 hausbótů Plocha pro nákladní přístav v ÚP

Tabulka 4: vyhodnocení vhodnosti sportovních kotvišť Lokalita Břeh km Stav Chrást

Nákladní přístaviště

sportovní kotviště

vhodnější pro krátkodobé kotviště

sportovní kotviště – 20 lodí

vhodnější pro krátkodobé kotviště

0

vhodná i pro sportovní kotviště

0

vhodná i pro sportovní kotviště

0

vhodná i pro sportovní kotviště

Návrh ÚPP Hydroprojekt

Sobědražská zátoka

PB

171,6

8 hausbótů,

Bránická zátoka

PB

173,5

20 hausbótů

PB

177,0

50 hausbótů

LB

185,0

kotviště hausbótů

PB

190,0

30 hausbótů

LB

195,6

Pašovice

PB

198,3

Jistec

LB Otava

14,4

pro

Návrh ÚS – doporučení zpracovatele sportovní nebo jachetní kotviště, ubytovací zařízení hotelového typu vhodnější pro krátkodobé kotviště

lokalita není využívána

Hladná

0

Sportovní kotviště

161,5

Dolní Lipovsko

vhodnější pro krátkodobé kotviště

0

PB

Hrejkovická zátoka Novosedlská zátoka

Návrh maríny

sportovní přístav – 50 lodí

Návrh ÚPP Hydroprojekt

Dobrý přístup pro automobily kotviště pro 15 hausbótů kotví zde 8 hausbótů, volné kotvení pro 20 hausbótů Dobrý přístup pro automobily Dobrý přístup pro automobily Možný přístup pro automobily

Návrh ÚS – doporučení zpracovatele

Návrh ÚS – doporučení zpracovatele Sportovní přístav Sportovní přístav České unie námořního jachtingu

0

Tabulka 5: vyhodnocení vhodnosti krátkodobých kotvišť Lokalita Břeh km Stav Na Pískách

Návrh ÚPP Hydroprojekt Sportovní přístav, 60 lodí

15

sportovní kotviště – 30 lodí sportovní kotviště – 20 sportovní kotviště – 20 sportovní přístav – 50 lodí sportovní kotviště – 15 lodí sportovní kotviště – 30 lodí

Dobrý přístup pro automobily Přístup pro pěší z Pašovic Možný přístup pro automobily

-9-

Krátkodobé kotviště 0 Krátkodobé kotviště

Návrh ÚS – doporučení zpracovatele vhodnější jako krátkodobé kotviště vhodnější pro krátkodobé kotviště vhodnější pro krátkodobé kotviště vhodnější pro krátkodobé kotviště vhodnější pro krátkodobé kotviště vhodnější pro krátkodobé kotviště vhodná i pro sportovní kotviště Lokalita je vhodná pro krátkodobé kotviště vhodná i pro sportovní kotviště

Tabulka 6: vyhodnocení veřejných kotvišť Lokalita Břeh km Stav Pukňov Pukňovská zátoka Peklo Strouhy – Velký potok Kořensko

LB LB LB

154,5 155,1 163,0

PB

184,9

LB

200,9

Přístup pro pěší Veřejné kotviště soukromé Stávající veřejné kotviště chatová osada a rekreační zařízení Lokalita nad jezem Kořensko

Návrh ÚPP Hydroprojekt 0 0 0

Návrh ÚS – doporučení zpracovatele Veřejné kotviště Veřejné kotviště veřejné Veřejné kotviště

Veřejné kotviště

vhodná i pro sportovní kotviště

0

vhodná pro veřejné kotviště

Program rozvoje vodovodů a kanalizací a územní plány obcí sloužily zpracovateli vodohospodářské části jako podklad pro zhodnocení stavu a rozvoje vodovodů a kanalizací v řešeném území Orlicka. Zpracovatel se při podrobnějším průzkumu v terénu dostal v některých případech do rozporu s PRVKÚC, někdy i s územním plánem dané obce. PRVKÚK mapuje stávající stav vodovodů a kanalizací v jednotlivých sídlech a obsahuje návrhy pro výhledový rozvoj. Vzhledem k tomu, že byl zpracován v roce 2004, některé navrhované záměry byly již realizovány. Dále některé navrhované záměry v PRVKÚK se při podrobnějším průzkumu jeví jako nerentabilní (zejména návrh nových ČOV i ve zcela malém sídle). Totéž platí i pro některé územní plány, které jsou staré již několik let. Návrhy v nich již nejsou aktuální a odlišují se od současných záměrů obcí. V následujícím přehledu jsou uvedeny hlavní rozpory v návrzích: Tabulka 7: Posouzení PRVKÚK zásobování pitnou vodou: Návrh vodovodu Název obce a místní části PRVKÚK JČ

Kluky a všechny místní části

Ne

ÚPn obce

Ano

Chrášťany – vybudování nového vodojemu v obci Ne Orlík nad Vltavou – místní část Staré Sedlo – nový vodojem Ne

Ano Ano

Varvažov a místní části Paseky, Zbonín

Ano

Ne

Vráž

Ne

Ano

Doporučení zpracovatele Ano, v obcích není dostatek pitné vody – posílení vodních zdrojů Ne, dle místního šetření bude vhodné nový vodovod napojit na stávající vodojem Dražíč Ano, dle místního šetření je stávající vodojem nevyhovující Ne, stávající zásobování pitnou vodou vyhovuje i do budoucna Ne, dle místního průzkumu je stávající vodovod vyhovující

Tabulka 8: Posouzení PRVKÚK odkanalizování a vybudování ČOV Návrh kanalizace a nová ČOV Název obce a místní části PRVKÚK JČ ÚPn obce Doporučení zpracovatele Ne, malá obec – dovoz splašků Dražíč – místní část Vranov Ne Ano z bezodtokových jímek na větší ČOV Ne, malá obec – dovoz splašků z bezodtokových jímek na větší ČOV Albrechtice – místní část Hladná Ne Ano Ano, vzhledem k velikosti obce a po Albrechtice – místní část Jehnědno Ne Ano místním šetření Ano, vzhledem k velikosti obce a po místním šetření Albrechtice – místní část Údraž Ne Ano Ne, velmi složité podloží (skála) neumožňuje vybudování kanalizace a Chrášťany – místní část Kolměřice Ano Ne ČOV, doporučujeme bezodtokové jímky Ano, budou do ní svedeny i odpadní vody Slabčice – místní část Písecká Smoleč Ano Ne z části Slabčic Kožlí Ne Ano Ano, na základě místního šetření Probulov Ne Ano Ano

- 10 -

Název obce a místní části Vráž Varvažov – místní část Zbonín Čížová – nová ČOV Čížová . místní část Nová Ves - nová ČOV Čížová – místní část Zlivice – nová ČOV Čížová – místní část Bošovice – nová ČOV Nevězice

Králova Lhota a Lety Záhoří – místní část Svatonice Záhoří – místní část Třešně Všemyslice – místní část Všeteč Týn nad Vltavou – místní část Nuzice Týn nad Vltavou – místní část Předčice Kostelec nad Vltavou – místní část Zahrádka

Návrh kanalizace a nová ČOV PRVKÚK JČ ÚPn obce Doporučení zpracovatele Ano, návrh Ano, návrh 2 Ano, návrh 1 centrální ČOV, kdy část obce 1 ČOV ČOV bude na ČOV přečerpávána Ne, malá lokalita – dovoz splašků z bezodtokových jímek na větší ČOV Ano Ano Ne, přečerpávání odpadních vod na ČOV Ano Ne Písek Ne, přečerpávání odpadních vod na ČOV Písek Ano Ne Ne, přečerpávání odpadních vod na ČOV Ne Ano Písek Ne, malá lokalita – dovoz splašků z bezodtokových jímek na větší ČOV Ne Ano Ano, návrh Ano, návrh 2 Ano, návrh 1 centrální ČOV, kdy část obce 1 ČOV ČOV bude na ČOV přečerpávána Doporučujeme vybudovat společnou ČOV Ano, ČOV pro obec Králova Lhota a obec Lety (jiné Ano v obci řešení oproti ÚPn) Ano Ne Ano Ne, malá lokalita – dovoz splašků Ano Ne z bezodtokových jímek na větší ČOV Ne, malá lokalita – dovoz splašků Ano Ne z bezodtokových jímek na větší ČOV Ne Ano Ano, vzhledem k velikosti lokality Ne Ano Ano, vzhledem k velikosti lokality Ne, malá lokalita – dovoz splašků Ano Ano z bezodtokových jímek na větší ČOV

Další dokument, Plán oblasti povodí jehož pořizovatelem je Povodí Vltavy, s.p., nebyl v době odevzdání syntetické části ÚS schválen. Nicméně zástupci jeho pořizovatele byli členy projektového týmu, proto navrhovaná opatření zmíněného Plánu oblasti povodí, známá v době zpracování ÚS byla v této studii zohledněna a zapracována. Jako další podklad při řešení studie byly využity „Akční plány na snížení hluku pro hlavní pozemní komunikace pro Jihočeský kraj“, které obsahují závazné podmínky, jejichž plnění je dáno směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2002/49/ES o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí a ÚS se ztotožňuje s nutností vycházet z tohoto materiálu při navrhování nových lokalit pro bydlení.

A.2.

Zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os definovaných v politice územního rozvoje a vymezení oblastí se zvýšenými požadavky na změny v území, které svým významem přesahují více obcí

A.2.1. Vyhodnocení rozvojových os a oblastí z PÚR, vazba řešeného území na tyto oblasti A.2.1.1. Rozvojová oblast OB10 České Budějovice, stanovená odstavcem (49) PUR 2008 Na území Jihočeského kraje je vymezena jako jediná rozvojová oblast celorepublikového významu a její vymezení a hranice jsou upřesněny v ZÚR JČK podle správních území jednotlivých obcí, výjimečně po katastrálních územích. Tato oblast se nachází mimo řešené území ÚS Orlicko. Vazba řešeného území ÚS Orlicko je patrna z výkresu širších vztahů, prostřednictvím nadmístních rozvojových os N-OS1 (stávající silnice I/IV) a N-OS2 (stávající silnice I/20), přes nadmístní rozvojovou oblast N-OB1 (Písek – Strakonice). Na obou výše uvedených silnicích je navrženo podstatné zlepšení jejich parametrů, takže dopravní vazba oblasti OB10 na řešené území se podstatně zkvalitní a zrychlí. Oblast OB10 má na řešené území další vazbu prostřednictvím navrhované Vltavské vodní cesty, která v první fázi bude využívána především pro rekreační plavbu a následně pak i pro nákladní lodní dopravu do 300t.

- 11 -

A.2.1.2. Rozvojová osa OS6 Praha – Benešov – Tábor – České Budějovice – hranice ČR/Rakousko – Linec, stanovená odstavcem (57) PÚR 2008 Je na území Jihočeského kraje upřesněna v návrhu ZUR, kdy důraz byl kladen především na zpřesnění koridoru D3 , R3, IV.TŽK a splavnění Vltavy v rámci osy OS6. Osa OS6 probíhá celým Jihočeským krajem od severu k jihu na východ od řešeného území ÚS Orlicko. Vazba řešeného území ÚS Orlicko je patrna z výkresu širších vztahů, a to prostřednictvím nadmístní rozvojové osy N-OS4 (stávající silnice I/29 a I/19 přes Tábor – Bernartice Písek) a místní rozvojové osy M-OS1 (stávající silnice I/19 – Tábor – Milevsko – Orlík nad Vltavou – Mirovice), přes nadmístní rozvojovou oblast N-OB2 (Tábor). Na obou výše uvedených silnicích je navrženo zlepšení jejich parametrů, takže dopravní vazba z osy OS6 na řešené území se podstatně zkvalitní a zrychlí. Přes oblast OB10 má osa OS6 na řešené území další vazbu prostřednictvím navrhované Vltavské vodní cesty, která v první fázi bude využívána především pro rekreační plavbu a následně pak i pro nákladní lodní dopravu do 300t. A.2.1.3. Koridor dopravní infrastruktury R4 (úsek Příbram – Nová Hospoda) stanovený odstavcem (107) PÚR 2008 Je v PÚR vymezen z důvodu zabezpečení jednoho z hlavních dopravních směrů v rámci státu. Tento koridor zasahuje okrajově do severozápadního okraje řešeného území, nicméně pro řešené území má nesporně největší dopravní význam, vzhledem k tomu, že je druhou nejvýznamnější dopravní osou spojující hlavní město Prahu s Jihočeským krajem a sousedním státem Německem. Na tento koridor jsou vázány v tangenciálním směru dvě hlavní rozvojové osy v řešeném území a to nadmístní N-OS4 Východní - Písecko – Táborsko – Pelhřimovská a místní M-OS1 Orlická. A.2.1.4. Koridor dopravní infrastruktury VD5 Třebenice – České Budějovice na Vltavě stanovený odstavcem (127) PÚR 2008 Je v PÚR vymezen z důvodu zabezpečení podmínek pro plavbu po Vltavě pro lodě do 300t výtlaku. Celým řešeným územím prochází od severu k jihu tzv. Vltavská vodní cesta, která v první fázi bude využívána především pro rekreační plavbu a následně pak i pro nákladní lodní dopravu do 300t. V řešeném území ÚS Orlicko je převážná část této vodní cesty bez problémů využitelná, až po VD Kořensko, kde je potřeba pouze dobudovat velín u vyhovující plavební komory. Zajištění plavebních hloubek 1,6 ve zdrži VD Kořensko se týká pouze kratších úseků, zejména v prostoru městských nábřeží v Týně nad Vltavou. V Týně nad Vltavou je potřeba vyřešit podjezdnou výšku pod technickou památkou tzv. Železného mostu, který slouží pro pěší a cyklisty. V současné době se ve spolupráci investora projektu Dokončení vltavské vodní cesty dle zákona 114/1995 Sb (Ředitelství vodních cest ČR), s městem Týn nad Vltavou hledá vhodné řešení. Je zpracována studie, která řeší varianty od hydraulického zdvihu jednoho pole stávajícího mostu, zvýšení stávajícího mostu, či přemístění stávajícího mostu (Rybičků louka, Solnice, Soutok), až po vybudování nového mostu (i pro motorovou dopravu, na místě stávajícího mostu pro pěší)). V době zpracování návrhu ÚS Orlicko nebyla dosud vybrána, respektive schválena varianta úpravy mostu. V případě varianty přemístění mostu nebo vybudování nového mostu, bude potřeba zpracovat změnu ÚP Týna nad Vltavou. Dále proti proudu řeky je potřeba na stávajícím jezu v Hněvkovicích vybudovat novou plavební komorou. Plavební komora jezu Hněvkovice s kompletními rejdami bude mít standardní rozměry 45 x 6 x 3 m a bude umístěna u levého břehu. V rámci širších vztahů je potřeba na Vltavské vodní cestě mimo řešené území ÚS Orlicko provést ještě další úpravy. Na ř..km 91,6 se nachází již vodní dílo Slapy, kde je nutné dokončit plavební komoru. Bude se jednat o svislé lodní zdvihadlo, které využije původní obtokový tunel a v horní vodě již vybudovanou stavební část plavební komory. Po Slapech následuje na ř. km 134,7 vodní dílo Kamýk. Zde již existuje plavební komora, avšak s nedostatečnými parametry. V tomto místě se tedy bude jednat o prodloužení plavební komory na požadovaných normových 45 m. Náklady nebudou příliš vysoké, protože i v upravené komoře bude využito původních vrat a dalších mechanismů. Navíc může být vodní cesta úspěšně provozována i s neprodlouženou komorou. Na ř. km 144,6 je vodní dílo Orlík. Na této hrázi je dnes dokončena stavební část šikmého lodního zdvihadla, které bude pod úhlem 22 0 překonávat vzdálenost 191m. Určité investice si vyžádá i oprava stavební části poškozené povodněmi 2002. Vedle tohoto šikmého zdvihadla je v současné době lodní zdvihadlo pro sportovní plavidla do 3,5t, které je po povodních zrekonstruováno. V úseku Vodní dílo Hněvkovice - jez Hněvkovice je potřeba vybudovat vystrojení stávající plavební komory VD Hněvkovice (včetně horní a dolní rejdy) zajištění plavebních hloubek ve zdrži jezu Hněvkovice. V úseku plavební komora Hluboká nad Vltavou – Vodní dílo Hněvkovice je potřeba vybudovat plavební komoru v jezu Hluboká nad Vltavou a zajištění plavebních hloubek ve zdrži VD Hněvkovice a zajištění plavebních hloubek ve zdrži jezu Hluboká nad Vltavou. V úseku České Budějovice (Jiráskův jez) – Hluboká nad Vltavou je potřeba vybudovat kotviště lodí Lannova loděnice (koncové přístaviště a obratiště Vltavské vodní cesty), zajištění plavebních hloubek ve zdrži jezu České Vrbné, plavební komora České Vrbné (vč. horní a dolní rejdy), modernizace jezu České Vrbné.

- 12 -

A.2.2. Vymezení nadmístních a místních rozvojových oblastí v řešeném území A.2.2.1. N–OB1 Písecko – Strakonicko V řešeném území ÚS Orlicko je v souladu se ZÚR Jihočeského kraje vymezena rozvojová oblast nadmístního významu N– OB1 Písecko – Strakonicko, která zahrnuje území města Písku, v širších vztazích za hranicí řešeného území i měst Protivína a Strakonic s vysokou koncentrací obyvatelstva a socioekonomických aktivit, v řešeném území ÚS Orlicko je vymezena v rozsahu v závorkách uvedených katastrálních území v rámci obcí Čížová (Krašovice u Čížové, Nová Ves u Čížové, Topělec, Zlivice), Písek (Smrkovice, Nový Dvůr u Písku, Semice u Písku, Hradiště u Písku, Písek), na území ORP Písek A.2.2.2. M-OB1 Vltavotýnská Dále je v řešeném území ÚS Orlicko vymezena rozvojová oblast místního významu M-OB1 Vltavotýnská, která zahrnuje území města Týna nad Vltavou, obce Všemyslice, obcí Albrechtice nad Vltavou, Hosty a v širších vztazích za hranicemi řešeného území i obec Temelín, s vysokou koncentrací obyvatelstva a socioekonomických aktivit na významné vodní cestě, kde se dá předpokládat i akcelerační vliv hospodářského a socioekonomického rozvoje vlivem uvažované dostavby JETE. Je vymezena v rozsahu v závorkách uvedených katastrálních území v rámci obcí Albrechtice nad Vltavou (Albrechtice nad Vltavou), na území ORP Písek, Hosty (Hosty), Chrášťany (Pašovice), Týn nad Vltavou (Hněvkovice u Týna nad Vltavou, Koloděje nad Lužnicí, Týn nad Vltavou), Všemyslice (Bohunice nad Vltavou, Všemyslice) na území ORP Týn nad Vltavou

A.2.3. Vymezení nadmístních a místních rozvojových os v řešeném území A.2.3.1. OS1 Severojižní - Pasovská V řešeném území ÚS Orlicko je v souladu se ZÚR Jihočeského kraje vymezena rozvojová osa nadmístního významu NOS1 Severojižní - Pasovská, která je vázána na dopravní koridory republikového významu R4 Příbram – Nová Hospoda a S3 Nová Hospoda – Strakonice – Vimperk – Strážný – hranice ČR, dále Pasov (dle PÚR 2008), tvořené navrhovanou rychlostní silnicí R4, v pokračování v rámci širších vztahů jako silnice I/4 vyjma rozvojové oblasti N–OB 1. Do řešeného území ÚS Orlicko zasahuje pouze velmi okrajově, nicméně její dopravní význam pro dopravní obsluhu řešeného území je zásadní z hlediska širších územních vazeb republikových až mezistátních. V řešeném území je vymezena do rozsahu katastrálních území uváděných v závorkách v rámci správních území obcí Lety (Lety), na území ORP Písek, A.2.3.2. N-OS4 Východní - Písecko – Táborsko - Pelhřimovská V řešeném území ÚS Orlicko je v souladu se ZÚR Jihočeského kraje vymezena další rozvojová osa nadmístního významu N-OS4 Východní Písecko – Táborsko - Pelhřimovská, která je v řešeném území vázána na dopravní koridor regionálního významu tvořený silnicí I/29 (Písek – Bernartice – I/19) a dále pak v širších vztazích na dopravní koridor nadregionálního významu tvořený silnicí I/19 (Tábor – Chýnov – Pelhřimov), vyjma rozvojové oblasti N-OB1. V řešeném území je vymezena do rozsahu katastrálních území uváděných v závorkách v rámci správních území obcí Křenovice (Křenovice), Podolí I (Podolí I), Temešvár (Temešvár), Záhoří (Horní Záhoří u Písku, Svatonice, Jamný), Olešná (Olešná nad Vltavou), Dolní Novosedly (Dolní Novosedly, Chrastiny) na území ORP Písek, A.2.3.3. M-OS1 Orlická V řešeném území ÚS Orlicko je dále vymezena rozvojová osa místního významu M-OS1 Orlická, která je vázána na silnici II/19 (Mirovice – Lety – Orlík nad Vltavou – Milevsko - Tábor) a tvoří významnou tangenciální spojnici, přes Orlickou nádrž, mezi rozvojovými osami nadmístního významu N-OS1 a N-OS4, jejím prostřednictvím i s rozvojovou osou mezinárodního významu OS6 jejíž součástí je D3 a IV.TŽK. V řešeném území je vymezena do rozsahu katastrálních území uváděných v závorkách v rámci správních území obcí Králova Lhota (Králova Lhota), Orlík nad Vltavou (Orlík nad Vltavou), Probulov (Probulov), na území ORP Písek, Kostelec nad Vltavou (Kostelec nad Vltavou, Přílepov, Sobědraž, Zahrádka u Kovářova), na území ORP Milevsko, A.2.3.4. M-OS2 Zvíkovská V řešeném území ÚS Orlicko je dále vymezena rozvojová osa místního významu M-OS2 Zvíkovská, která je vázána na silnici II/138 (Záhoří – Oslov – Zvíkovské Podhradí) a na silnici II/121 (Zvíkovské Podhradí – Milevsko) a tvoří tak významnou radiální spojnici mezi rozvojovou osou nadmístního významu N-OS4 a rozvojovou osou místního významu M-OS1. V řešeném území je vymezena do rozsahu katastrálních území uváděných v závorkách v rámci správních území obcí Záhoří (Kašina Hora), Vlastec (Vlastec), Oslov (Oslov, Tukleky u Oslova, Zvíkovské Podhradí (Zvíkovské Podhradí), Kučeř (Kučeř), Milevsko (Velká u Milevska),

- 13 -

A.2.4. Stanovení požadavků, kritérií a podmínek pro následné rozhodování s rozdělením po jednotlivých oblastech, osách a mimo ně A.2.4.1. N-OB1 Písecko - Strakonická Pro rozvojovou oblast nadmístního významu N-OB1 se stanovují v rámci jejího vymezení tyto požadavky, kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v řešeném území: • podporovat kapacitní dopravní napojení N-OB1 především na významné mezinárodní a vnitrostátní silniční a železniční tahy s vazbou na Středočeský kraj • podporovat rozvoj hospodářských aktivit v prostoru Písek sever, rozvoj obytných, sportovně rekreačních a sociálních funkcí podporovat zejména v území Písek, Čížová • podporovat rozvoj vzletové a přistávací dráhy Krašovice jako letiště vnitrostátního ve vazbě na město Písek a severní průmyslovou zónu • v přírodně a krajinářsky cenném území nivy řeky Otavy a přírodního parku Písecké hory věnovat zvláštní pozornost územně technickým řešením s ohledem na limity vyplývající z ochrany přírody a krajiny; A.2.4.2. M-OB1 Vltavotýnská Pro rozvojovou oblast místního významu M-OB1 se stanovují v rámci jejího vymezení tyto požadavky, kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v řešeném území: • podporovat rozvoj vodní cesty a vytvořit technické podmínky pro její realizaci, včetně přívozů, kotvišť a ostatních zařízení lodní dopravy • podporovat rozvoj hospodářských aktivit v prostoru Týn nad Vltavou jih, • rozvoj obytných a sociálních funkcí podporovat zejména v území Týn nad Vltavou, Albrechtice • rozvoj rekreačních aktivit podporovat zejména na území Hosty - Nový Dvůr, Týn nad Vltavou, Koloděje nad Lužnicí • v přírodně a krajinářsky cenném území nivy řeky Vltavy a Lužnice věnovat zvláštní pozornost územně technickým řešením s ohledem na limity vyplývající z ochrany přírody a krajiny; • zpřesnit rozsah zastavitelných ploch v území obcí dotčených vymezením M-OB1, stanovit pravidla pro jejich využití, vyřešit jejich bezkolizní dopravní napojení, včetně dostatečného dimenzování ploch pro dopravu v klidu a napojení na veřejnou technickou infrastrukturu, • při řešení urbanizace území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch dbát na dostatečné zastoupení zeleně v urbanizovaných částech M-OB1. A.2.4.3. N-OS1 Severojižní - Pasovská Pro rozvojovou osu nadmístního významu N-OS1 se stanovují v rámci jejího vymezení tyto požadavky, kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v řešeném území: • podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v N-OS1 především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu zejména v území u obce Lety, obce Čížové a města Písku • respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty v území krajinné památkové zóny Čimelicko – Rakovicko, která zasahuje do řešeného území • podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území v rámci rozvojové osy NOS1, zejména chránit venkovský ráz sídel a převážně obytný charakter sídel a pohledově významná panoramata sídel a krajiny; A.2.4.4. N-OS4 Východní Písecko – Táborsko - Pelhřimovská Pro rozvojovou osu nadmístního významu N-OS4 se stanovují v rámci jejího vymezení tyto požadavky, kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v řešeném území: • podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v N-OS4 především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu, zejména v území u sídel Písek a Dolní Novosedly, • podporovat rozvoj rekreačních a volnočasových aktivit v oblasti navazující na Orlickou nádrž, zejména v území u sídel Podolí I, Olešná a Temešvár • podporovat rozvoj alternativních tras pro cyklisty, s využitím přívozů a lodní dopravy, mimo dopravně frekventovanou silnici I/29 • respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny, a to zejména se zvláštním důrazem při dotčení chráněných území přírody,

- 14 -

• podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území v rámci rozvojové osy NOS4, zejména chránit venkovský ráz sídel a převážně obytný charakter sídel a pohledově významná panoramata sídel a krajiny; A.2.4.5. M-OS1 Orlická Pro rozvojovou osu místního významu M-OS1 se stanovují v rámci jejího vymezení tyto požadavky, kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v řešeném území: • podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v M-OS1 především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu, zejména v území u sídel Staré Sedlo a Kostelec nad Vltavou, • podporovat rozvoj rekreačních a volnočasových aktivit v oblasti navazující na Orlickou nádrž, zejména v území u sídla Staré Sedlo • podporovat rozvoj alternativních tras pro cyklisty, s využitím přívozů a lodní dopravy, mimo dopravně frekventovanou silnici I/19 • respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území, zejména na území KPZ Orlicko a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny a to zejména se zvláštním důrazem při dotčení chráněných území přírody, • podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území v rámci rozvojové osy MOS1, zejména chránit venkovský ráz sídel a převážně obytný charakter sídel a pohledově významná panoramata sídel a krajiny; A.2.4.6. M-OS2 Zvíkovská Pro rozvojovou osu místního významu M-OS2 se stanovují v rámci jejího vymezení tyto požadavky, kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v řešeném území: • podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v M-OS2 především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu, zejména v území u sídel Zvíkovské Podhradí, Oslov, Vlastec a Kučeř, • podporovat rozvoj rekreačních a volnočasových aktivit v oblasti navazující na Orlickou nádrž, zejména v území u sídla Zvíkovské Podhradí • podporovat rozvoj alternativních tras pro cyklisty, s využitím přívozů a lodní dopravy, mimo dopravně frekventovanou silnici I/121 • respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny, a to zejména se zvláštním důrazem při dotčení chráněných území přírody, • podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území v rámci rozvojové osy MOS2, zejména chránit venkovský ráz sídel a převážně obytný charakter sídel a pohledově významná panoramata sídel a krajiny; A.2.4.7. N-SOB 1 Orlicko Pro specifickou oblast nadmístního významu N-SOB 1 Orlicko se stanovují v rámci jejího vymezení tyto požadavky, kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v řešeném území: • podporovat řešení směřující k vyváženosti a únosnému zatížení krajiny a vodní plochy se zájmy na rozvoj socioekonomických aktivit a na rozvoj rekreačního využívání oblasti, • podporovat řešení vytvářející podmínky pro stabilizaci trvale bydlících obyvatel a jejich životní úrovně formou vytváření nových pracovních příležitostí a vybudováním chybějící veřejné infrastruktury, v územích ohrožených vysídlením, • stanovit podmínky pro citlivé a přijatelné využití rekreačního potenciálu oblasti s ohledem na únosné zatížení přírody, krajiny a vodní plochy, • podporovat řešení vytvářející podmínky pro zkvalitnění služeb v oblasti turistického a cestovního ruchu, citlivě využívat a chránit přírodní zdroje v oblasti, • podporovat zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území a vzhledem ke specifickým podmínkám území vytvořit podmínky pro zkvalitnění dopravních vazeb, a to i v oblasti turistického a cestovního ruchu, • podporovat zkvalitnění veřejné infrastruktury, zejména v oblasti vodohospodářství, a zvláště likvidace odpadních vod, které mají zásadní vliv na kvalitu vody v nádrži a její následné rekreační využití; • a dále stanovují v rámci jejího vymezení tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD výše vyjmenovaných obcí: • situovat hlavní póly a střediska socioekonomického a hospodářského rozvoje zejména v návaznosti na rozvojové osy nadmístního významu N-OS1, N-OS4 a místního významu M-OS1, M-OS2, stanovit regulativy pro rozvoj této oblasti s ohledem na specifické problémy v území a podmínky stanovené pro Krajinnou památkovou zónu Orlicko, • vhodně doplnit socioekonomické aktivity a zkvalitněním veřejné vybavenosti vytvořit předpoklady k celosezónní prosperitě v území a stabilizovat tak životní úroveň obyvatel v této oblasti,

- 15 -

• při urbanizaci území nepřipustit nekoncepční vznik ploch individuální rekreace a dalšího zatížení břehových partií a vodní hladiny, prověřit vytipované lokality s nepovolenými stavbami a provizorními přístřešky, nedostatečným hygienickým zázemím, s cílem uvést je do vyhovujícího stavu nebo vytvořit předpoklady pro jejich vymístění • rozvíjet lázeňství a wellness zařízení, služby v oblasti rekreace, sportu a turistického ruchu, • řešit dopravní vybavenost formou doplnění chybějícího přemostění Orlické nádrže pro motorovou dopravu, přístavišť pro uvažované rekreační využití vodní cesty a doplnění cyklotras a přívozů, • plochy pro využití obnovitelných zdrojů energie, zejména fotovoltaické a větrné elektrárny, umisťovat přednostně v rámci nevyužívaných výrobních, případně vojenských areálů, ve vazbě na zastavěné území, či v jeho prolukách a na ostatních plochách, či zemědělské půdě obtížně využitelné k hospodaření, umístění ve volné krajině pouze v odůvodněných případech, za předpokladu minimálního ovlivnění krajinného rázu a minimálního narušení struktury ZPF. A.2.4.8. Ostatní území mimo vymezené oblasti a osy Pro ostatní území mimo vymezené rozvojové oblasti, rozvojové osy a specifické oblasti se stanovují tyto požadavky, kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v řešeném území: • podporovat rozvoj hospodářských aktivit zejména v nevyužitých výrobních areálech nebo ve vazbě na stávající výrobní plochy, • rozvoj obytných a sociálních funkcí podporovat zejména v prolukách zastavěného území a neobydlených objektech, případně i v bezprostřední vazbě na zastavěné území a stávající sítě veřejné infrastruktury • rozvoj rekreačních aktivit podporovat zejména formou zkvalitnění vybavení stávajících rekreačních objektů a ploch a dle schválených územních plánů • v přírodně a krajinářsky cenném území věnovat zvláštní pozornost územně technickým řešením s ohledem na limity vyplývající z ochrany přírody a krajiny; • zpřesnit vymezení zastavitelných ploch na území ostatních obcí, stanovit pravidla pro jejich využití, vyřešit jejich bezkolizní dopravní napojení, včetně dostatečného dimenzování ploch pro dopravu v klidu a napojení na veřejnou technickou infrastrukturu, • při řešení urbanizace území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch dbát na dostatečné zastoupení zeleně v urbanizovaných částech, zejména na okraji zastavitelného území a v přechodu do volné krajiny, • podporovat řešení vytvářející podmínky pro stabilizaci trvale bydlících obyvatel a jejich životní úrovně formou vytváření nových pracovních příležitostí a vybudováním chybějící veřejné infrastruktury, v územích ohrožených vysídlením, • podporovat řešení vytvářející podmínky pro zkvalitnění služeb v oblasti turistického a cestovního ruchu, citlivě využívat a chránit přírodní zdroje v území, • podporovat zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území a vzhledem ke specifickým podmínkám území vytvořit podmínky pro zkvalitnění dopravních vazeb, a to i v oblasti turistického a cestovního ruchu, • podporovat zkvalitnění veřejné infrastruktury, zejména v oblasti vodohospodářství a zvláště likvidace odpadních vod,

- 16 -

Kartogram 1: Rozvojové oblasti, rozvojové osy, specifické oblasti v řešeném území

- 17 -

A.2.5. Stanovení požadavků, kritérií a podmínek pro návrh Zásad územního rozvoje kraje Rozpracované ZÚR JČK budou vydány bez ohledu na návrhy ÚS Orlicko. ÚS Orlicko bude sloužit jako podklad pro aktualizaci ZÚR po jejich vydání. Z řešení ÚS Orlicko vyplývají pro řešení aktualizací ZÚR Jihočeského kraje následující požadavky a podmínky: A.2.5.1. N-SOB 1 Orlicko • Na základě upřesnění vymezení nadmístní specifické oblasti N-SOB 1 Orlicko v ÚS Orlicko na správní hranice obcí, doporučujeme upravit vymezení této oblasti v ZÚR JČK • Dále doporučujeme v ZÚR JČ kraje doplnit a upřesnit podmínky pro rozhodování o změnách v území a podmínky pro územní plány obcí pro tuto specifickou oblast A.2.5.2. Vymezení ploch a koridorů nadmístního významu • Doporučujeme doplnit plochy smíšené obytné nadmístního vymezené v ÚS Orlicko nad rámec ZÚR JČK o rozloze vyšší nežli 20 ha N-SO2 (Hradiště) N-SO3 (Semice) • Doporučujeme doporučujeme doplnit plochy sportovně rekreační nadmístního významu vymezené v ÚS Orlicko nad rámec ZÚR JČK o rozloze vyšší než-li 20 ha N-SR1 (Kožlí – Velký Vír) N-SR2 (Chrást – Radava) • Doporučujeme doplnit a upřesnit plochy a koridory pro výrobu a skladování nadnístního významu dle vymezení v ÚS Orlicko nad rámec ZÚR JČK vyšší než-li 20 ha N-VS2 (Týn nad Vltavou) • Doporučujeme doplnit a upřesnit plochy a koridory technické infrastruktury nadmístního významu dle vymezení v ÚS Orlicko • Doporučujeme doplnit a upřesnit koridory a plochy dopravní infrastruktury nadmístního významu, včetně navrhovaných přívozů nadmístního významu a cyklotras dálkových a regionálních dle vymezení v ÚS Orlicko A.2.5.3. Ochrana přírodních kulturních a civilizačních hodnot • Do ZÚR JČK doporučujeme doplnit ochranná pásma NKP hradu Zvíkov a zámku Orlík • Do ZÚR JČK doporučujeme zapracovat úpravy ve vymezení nadregionálního a regionálního ÚSES dle vymezení v této studii ÚS Orlicko.

A.2.6. Návrh stanovení požadavků, kritérií a podmínek pro územní plány A.2.6.1. N-OB1 Písecko - Strakonická Pro rozvojovou oblast nadmístního významu N-OB1 se stanovují v rámci jejího vymezení tyto požadavky, kritéria a podmínky pro územní plány: • řešit územní souvislosti upřesněného koridoru R4 a dále koridorů silnic I. třídy I/29 (Bernartice - Tábor), a železnice ČD 200 (Příbram – Zdice)), • zpřesnit rozsah zastavitelných ploch v území obcí dotčených vymezením N-OB1, stanovit pravidla pro jejich využití, vyřešit jejich bezkolizní dopravní napojení, včetně dostatečného dimenzování ploch pro dopravu v klidu a napojení na veřejnou technickou infrastrukturu, • při řešení urbanizace území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch dbát na dostatečné zastoupení zeleně v urbanizovaných částech N-OB1. A.2.6.2. M-OB1 Vltavotýnská Pro rozvojovou oblast místního významu M-OB1 se stanovují v rámci jejího vymezení tyto požadavky, kritéria a podmínky pro územní plány: • zpřesnit rozsah zastavitelných ploch v území obcí dotčených vymezením M-OB1, stanovit pravidla pro jejich využití, vyřešit jejich bezkolizní dopravní napojení, včetně dostatečného dimenzování ploch pro dopravu v klidu a napojení na veřejnou technickou infrastrukturu, • při řešení urbanizace území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch dbát na dostatečné zastoupení zeleně v urbanizovaných částech M-OB1.

- 18 -

A.2.6.3. N-OS1 Severojižní - Pasovská Pro rozvojovou osu nadmístního významu N-OS1 se stanovují v rámci jejího vymezení tyto požadavky, kritéria a podmínky pro územní plány: • řešit územní souvislosti upřesněného koridoru R4, s ohledem na polohu a technické řešení u sídla Lety • při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch a koridorů v rámci N-OS1 dbát na dostatečné zastoupení zeleně a ekoduktů, • zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci vymezeného N-OS1 a stanovit pravidla pro jejich využití. A.2.6.4. N-OS4 Východní Písecko – Táborsko - Pelhřimovská Pro rozvojovou osu nadmístního významu N-OS4 se stanovují v rámci jejího vymezení tyto požadavky, kritéria a podmínky pro územní plánování: • řešit územní souvislosti upřesněného koridoru silnice I/29 s ohledem na polohu a technické řešení přeložek u sídlel Dolní Novosedly, Záhoří, Podolí I a Křenovice • při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch a koridorů v rámci N-OS4, • zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci vymezeného N-OS4 a stanovit pravidla pro jejich využití. A.2.6.5. M-OS1 Orlická Pro rozvojovou osu nadmístního významu M-OS1 se stanovují v rámci jejího vymezení tyto požadavky, kritéria a podmínky pro územní plány: • řešit územní souvislosti upřesněného koridoru přeložky silnice I/19 u obce Lety, s ohledem na polohu a technické řešení • při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území, zejména KPZ Orlicko, OP zámku Orlík a při řešení rozvojových ploch dbát na dostatečné zastoupení zeleně, • zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území a stanovit pravidla pro jejich využití, • řešit územní souvislosti u navržených přívozů, kotvišť a marín, přístupové komunikace, parkoviště, technickou infrastrukturu, s ohledem na vlastnické vztahy. A.2.6.6. M-OS2 Zvíkovská Pro rozvojovou osu místního významu M-OS2 se stanovují v rámci jejího vymezení tyto požadavky, kritéria a podmínky pro územní plány: • řešit územní souvislosti upřesněného koridoru pro cyklotrasu v přidruženém dopravním pruhu mimo silnici II/138 mezi Oslovem a Zvíkovským Podhradím, s ohledem na polohu, technické řešení a vlastnické vztahy, • při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území, zejména OP hradu Zvíkov a při řešení rozvojových ploch dbát na dostatečné zastoupení zeleně, • zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí a stanovit pravidla pro jejich využití, • řešit územní souvislosti u navržených přívozů, kotvišť a marín, přístupové komunikace, parkoviště, technickou infrastrukturu, s ohledem na vlastnické vztahy. A.2.6.7. N-SOB 1 Orlicko Pro specifickou oblast nadmístního významu N-SOB 1 Orlicko a ostatní plochy v řešeném území se stanovují v rámci jejího vymezení tyto požadavky, kritéria a podmínky pro rozhodování pro územní plány: • při řešení urbanistické koncepce a konkrétních rozvojových ploch v rámci ÚPD obcí je potřeba respektovat podmínky ochrany přírody, krajiny a kulturních hodnot v území a využívat architektonické a urbanistické rukověti, která je přílohou této ÚS • při řešení rozvojových ploch zvyšovat kvalitu, nikoliv kvantitu sportovně rekreačních zařízení, s ohledem na konkrétní podmínky v řešeném území, zejména s ohledem podmínky ochrany přírody, krajiny a kulturních hodnot v území a využívat architektonické a urbanistické rukověti, která je přílohou této ÚS • v rámci řešení územních plánů stanovit podmínky pro vymezené lokality k prověření totožnosti objektů • vytvořit předpoklady pro zlepšení kvality vody v nádrži zkvalitněním a koncepčním řešením likvidace odpadních vod při řešení územních plánů, v rámci kterých je potřeba řešit i koncepci likvidace odpadních vod i ve stávajících a navržených sportovně rekreačních plochách a zařízení u vodních ploch (kempy, maríny, kotviště, přívozy, koupací oblasti apod.), • řešit územní souvislosti u navržených přívozů, kotvišť a marín, přístupové komunikace, parkoviště, technickou infrastrukturu, s ohledem na vlastnické vztahy.

- 19 -

A.2.6.8. Ostatní území mimo vymezené oblasti a osy Pro ostatní území mimo vymezené rozvojové oblasti, rozvojové osy a specifické oblasti se stanovují tyto požadavky, kritéria a podmínky pro územní plány • zpřesnit rozsah zastavitelných ploch na území obcí, stanovit pravidla pro jejich využití, vyřešit jejich bezkolizní dopravní napojení, včetně dostatečného dimenzování ploch pro dopravu v klidu a napojení na veřejnou technickou infrastrukturu, • zkvalitněním a doplněním občanské vybavenosti vytvořit předpoklady k stabilizaci trvale bydlících obyvatel a zlepšení životní úrovně obyvatel v tomto území, • při urbanizaci území nepřipustit nekoncepční vznik ploch rodinné rekreace a zahušťování stávajících ploch rodinné rekreace, naopak přednostně řešit dopravní obsluhu a vybavení stávajících ploch rodinné rekreace veřejnou technickou vybaveností • plochy pro využití obnovitelných zdrojů energie, zejména fotovoltaické a větrné elektrárny, umisťovat přednostně v rámci nevyužívaných výrobních, případně vojenských areálů, ve vazbě na zastavěné území, či v jeho prolukách a na ostatních plochách, či zemědělské půdě obtížně využitelné k hospodaření, umístění ve volné krajině pouze v odůvodněných případech, za předpokladu minimálního ovlivnění krajinného rázu a minimálního narušení struktury ZPF.

A.2.7. Návrh stanovení požadavků, kritérií a podmínek pro regulační plány V řešeném území ÚS Orlicko nejsou vymezeny žádné koridory a plochy, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu orgány kraje, respektive úřady územního plánování podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití a dále stanovení lhůty pro pořízení regulačního plánu a jeho předložení zastupitelstvu kraje.

A.2.8. Návrh stanovení požadavků, kritérií a podmínek pro výstavbu a povolování staveb (architektonický ráz, katalog vhodných vizuálních projevů staveb, zásady umisťování objektů, zásady hmotového řešení, apod.) S ohledem na stanovení požadavků a podmínek pro výstavbu byla zpracována jako nedílná součást ÚS Orlicko příloha grafické části ve formě „Urbanistické rukověti“. Urbanistická rukověť, byť je zpracována ve velmi podrobném měřítku, nezobrazuje a nemá zobrazovat veškeré jevy v daném území a nenahrazuje schválenou ÚPD. Je zaměřena na urbanistický vývoj a jejím cílem je ukázat jaký byl právě urbanistický vývoj celku doposud a jakým směrem by se měl ve vazbě na něj a s ohledem na možnosti rozvoje dále ubírat jednotlivě pro každou obec (doporučení redukcí či doplnění návrhových ploch). Jedné se tudíž o metodickou pomůcku sloužící jako podklad pro tvorbu územních plánů, či jejich změn, pro orgány státní správy, jednotlivé obce a sídla v řešeném území. S ohledem na vymezení oblastí s obdobnou typologií staveb a zónace je pro řešené území zpracována jako příloha ÚS Orlicko Architektonická rukověť , ve které jsou formou specifikace jednotlivých stavebních typů doporučeny vhodné vizuální projevy staveb, zásady hmotového, materiálového řešení a řešení detailů objektů. Tyto doporučující podmínky mají usnadnit práci příslušných stavebních úřadů a projektantů při navrhování staveb harmonizujících s prostředím a při přestavbách pokud možno napravit nedostatky soudobých staveb. Z hlediska zapojení nových rozvojových ploch do krajinného rázu a zachování dosud dochovaného charakteru rázovitých obcí je žádoucí, aby stavby měly styl typický pro dané území, což je jednou z charakteristik krajinářských hodnot. Pokud ale některý projekt má takové kvality, že realizace bude v daném prostředí působit přirozeně nebo bude jednoznačně přínosem, ačkoliv nesplňuje zcela požadavky přizpůsobení se okolní zástavbě, lze v tom případě od doporučujících podmínek upustit (takovéto příklady jsou rovněž uvedeny v Architektonické rukověti). S ohledem na stanovení

A.2.9. Návrh stanovení požadavků, kritérií a podmínek pro oborové materiály A.2.9.1. PRVKÚK PRVKÚK mapuje stávající stav vodovodů a kanalizací v jednotlivých sídlech a obsahuje návrhy pro výhledový rozvoj. Vzhledem k tomu, že byl zpracován v roce 2004, některé navrhované záměry byly již realizovány. Dále některé navrhované záměry v PRVKÚK se při podrobnějším průzkumu jeví jako nerentabilní (zejména návrh nových ČOV i ve zcela malém sídle). Na základě tohoto zjištění doporučujeme zpracovat aktualizaci tohoto oborového materiálu. A.2.9.2. Požadavek na doplnění Koncepce ochrany přírody Jihočeského kraje V návrhu ÚS Orlicko je aktualizován a upřesněn územní systém ekologické stability jak na úrovni nadregionální a regionální, tak na úrovni lokální, kde je zejména řešena koordinace a vazby vymezených ÚSES v jednotlivých územních plánech obcí

- 20 -

s Generelem ÚSES JČ kraje. Z toho vyplývá požadavek na doplnění a aktualizaci Koncepce ochrany přírody JČ kraje zejména v oblasti ÚSES. A.2.9.3. Doporučit využití návrhové části ÚS jako podklad pro zpracovávaný materiál Studie dopravy a dopravní infrastruktury Jihočeský kraj – Dolní Rakousko do roku 2025 V ÚS Orlicko je kromě hlavních silničních a železničních tahů podrobně řešena lodní doprava formou návrhu přívozů, přístavišť a kotvišť pro využití Vltavské vodní cesty v této oblasti novým odvětvím rekreační vodní mototuristiky. Zároveň je ve vazbě na přívozy, přístaviště a z důvodu nahrazení nevhodných a nebezpečných tras pro cyklisty navržena a doplněna síť stávajících cyklotras, a to s ohledem na vlastnické vztahy v území. Z toho důvodu doporučujeme využít řešení této problematiky ve zpracovávaném materiálu Studie dopravy a dopravní infrastruktury Jihočeský kraj – Dolní Rakousko 2005. A.2.9.4. Případný požadavek na doplnění Koncepce rozvoje cyklistické dopravy v Jihočeském kraji Z výše uvedených důvodů doporučujeme rovněž využít návrhové části ÚS Orlicko v oblasti cyklotras jako podkladu pro doplnění Koncepce rozvoje cyklistické dopravy v Jihočeském kraji. A.2.9.5. Případný požadavek na doplnění Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji

A.3.

Zpřesnění vymezení krajské specifické oblasti Orlicko na správní hranice obcí

N-SOB 1 Orlicko, je vymezena v ZÚR Jihočeského kraje a představuje území přilehlé Orlické nádrži, které je přírodně, krajinářsky a kulturně historicky cenné a přitom atraktivní z hlediska turistiky a cestovního ruchu nadregionálního významu. V syntetické (návrhové) části ÚS Orlicko je její vymezení upřesněno dle správních území obcí (v závorce jsou uvedena katastrální území tvořící správní území obcí) Lety (Lety, Šerkov), Kožlí (Kožlí u Orlíka), Orlík nad Vltavou (Orlík nad Vltavou), Probulov (Probulov), Nevězice (Nevězice), Varvažov (Zbonín, Varvažov), Ostrovec (Dědovice, Dolní Ostrovec, Horní Ostrovec), Oslov (Oslov, Tukleky u Oslova), Vlastec (Vlastec) Podolí I (Podolí I), Temešvár (Temešvár), Vrcovice (Vrcovice), Olešná (Olešná nad Vltavou), Slabčice (Písecká Smoleč, Nemějice, Slabčice), Albrechtice nad Vltavou (Albrechtice nad Vltavou, Jehnědno, Údraž, Chřešťovice) na území ORP Písek, Kovářov (Březí u Kovářova, Dobrá Voda u Kovářova, Chrást u Zahořan, Kovářov, Předotice u Záhořan, Radvánov, Vepice, Vesec, Zahořany, Žebrákov u Zahořan), Kostelec nad Vltavou (Kostelec nad Vltavou, Přílepov, Sobědraž, Zahrádka u Kovářova), Jickovice (Jickovice), Kučeř (Kučeř), Květov (Květov, Vůsí), Jetětice (Jetětice) na území ORP Milevsko, Dražíč (Dražíč), Chrášťany (Chrášťany, Doubrava nad Vltavou, Doubravka u Týna nad Vltavou, Koloměřice, Pašovice), Hosty (Hosty), Týn nad Vltavou (Netěchovice, Týn nad Vltavou, Koloděje nad Lužnicí, Hněvkovice u Týna nad Vltavou, Nuzice, Předčice), Všemyslice (Bohunice nad Vltavou, Slavětice u Všemyslic, Všemyslice, Všeteč) na území ORP Týn nad Vltavou; Na základě pokynu pořizovatele je vymezení N-SOB 1 Orlicko oproti ZÚR JČK rozšířeno o tato katastrální území (v závorce je uvedena obec do níž katastrální území náleží): Lety (Lety), Dolní Ostrovec (Ostrovec), Vlastec (Vlastec), na území ORP Písek, Březí u Kovářova, Dobrá Voda u Kovářova, Kovářov, Předotice u Záhořan, Radvánov, Vepice, Vesec, Zahořany, Žebrákov u Zahořan (Kovářov), Přílepov (Kostelec nad Vltavou), Květov (Květov), na území ORP Milevsko, Chrášťany Koloměřice (Chrášťany), Všeteč (Všemyslice). Na základě pokynu pořizovatele je vymezení N-SOB 1 Orlicko oproti ZÚR JČK zmenšeno o tato katastrální území (v závorce je uvedena obec do níž katastrální území náleží): Borečnice, Topělec (Čížová)

A.4.

Zpřesnění vymezení ploch a koridorů vymezených v PÚR, vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí nebo i jen obce jedné, pokud ve vzájemných souvislostech ovlivní i okolní obce, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, ÚSES a územních rezerv

A.4.1. Rozvojové plochy s rozdílným způsobem využití a koridory a plochy veřejné infrastruktury nadmístního a vybrané významné plochy a koridory veřejné infrastruktury místního významu, plochy a koridory ÚSES V ÚS Orlicko jsou v souladu se ZÚR JČK vymezeny v řešeném území plochy nadmístního významu o výměře vyšší než-li 20 ha s převažujícími funkcemi bydlení, komerce a průmysl, sport a rekreace, koridory a plochy veřejné dopravní a technické infrastruktury, plochy těžby nerostných surovin a speciálních zájmů. Dále jsou vymezeny významné plochy o velikosti vyšší než-li 10 ha místního významu, které však ve vzájemných souvislostech ovlivní i okolní obce. Plochy o menší výměře budou

- 21 -

vymezovány v navazujících územních plánech a regulačních plánech, v souladu s doporučeními uvedenými v urbanistické a architektonické rukověti A.4.1.1. Rozvojové plochy nadmístního významu pro bydlení Tabulka 9: Rozvojové plochy nadmístního významu smíšené obytné N-SO1 Písek, rozvojové plochy nadmístního významu pro smíšenou obytnou funkci jsou dle návrhu ZÚR JČK situovány na západním okraji města Písku, který je součástí rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB1 a vzhledem k rozvoji severní průmyslové zóny a poloze na rozvojových osách nadmístního významu N-OS2 a N-OS4 je zde předpoklad k rozvoji smíšené obytné funkce nadmístního významu. N-SO2 Písek, významná rozvojová plocha místního významu pro smíšenou obytnou funkci je situována na severozápadním okraji města Písku, který je součástí rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB1 a vzhledem k rozvoji severní průmyslové zóny a poloze na rozvojových osách nadmístního významu N-OS2 a N-OS4 je zde předpoklad k rozvoji smíšené obytné funkce nadmístního významu. N-SO3 Významná plocha nadmístního významu pro smíšenou obytnou funkci je navržena na jižním okraji sídla Semice, které jsou stavebně odloučeno částí města Písku na úpatí PP Písecké hory a je zde tudíž předpoklad k rozvoji klidového příměstského bydlení N-SO4 Týn nad Vltavou, na severním okraji Týna nad Vltavou, které je hlavním centrem turistického ruchu a osídlení na jižním okraji specifické oblasti nadmístního významu N-SOB1 Orlicko, je dle ZÚR JČK a ÚP vymezena plocha nadmístního významu pro smíšenou funkci obytnou. A.4.1.2. Významné rozvojové plochy místního významu pro bydlení Tabulka 10: Významné rozvojové plochy místního významu smíšené obytné M-SO1 Zvíkovské Podhradí, významná rozvojová plocha místního významu pro smíšenou obytnou funkci je situována na severozápadním sídla, které je součástí rozvojové osy místního významu M-0S1, sídlo je centrem turistického a cestovního ruchu ve střední části řešeného území, takže je zde předpoklad k rozvoji smíšené obytné funkce, s tím že je doporučeno tuto plochu revidovat na základě urbanistické rukověti. M-SO2 Významná plocha místního významu pro smíšenou obytnou funkci je navržena na severním okraji sídla Paseky, na úpatí PP Písecké hory a je zde tudíž předpoklad k rozvoji klidového venkovského bydlení, s dobrou dopravní dostupností měst Písku, Protivína a Týna nad Vltavou M-SO3 Významná plocha místního významu pro smíšenou obytnou funkci je navržena na severovýchodním okraji Týna nad Vltavou a je zde tudíž předpoklad k rozvoji příměstského bydlení, M-SO4 Významná plocha místního významu pro smíšenou obytnou funkci je navržena na jižním okraji Týna nad Vltavou na pravém břehu řeky Vltavy a je zde tudíž předpoklad k rozvoji klidového příměstského bydlení. Pro plánování a využívání území uvedených ploch nadmístního a místního významu smíšených obytných se stanovují tyto úkoly pro územní plánování v navazujících územních plánech: • plochy řešit s ohledem na ochranu přírody a krajinného rázu, kulturně historických hodnot v území a sociální soudržnosti obyvatelstva, • vymezení ve výkresové části ÚS je potřeba považovat za doporučující a je nutné je upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmínek v daném území, • při stanovení podmínek pro využití těchto ploch (dříve funkční využití) je nutné zachovat majoritu ploch bydlení a ploch smíšených obytných, včetně velikosti navrhované plochy odpovídající vymezení plochy veřejných prostranství, dále jsou přípustné také plochy občanského vybavení, plochy rekreace, plochy potřebné dopravní a technické infrastruktury, kdy ostatní funkční využití může být navrženo jen ve zvláště odůvodněných případech, • v rámci těchto ploch je nutné situovat i zařízení veřejné vybavenosti, plochy veřejných prostranství odpovídající rozsahu a charakteru dané plochy a dostatečně velké plochy veřejné a izolační zeleně, • plochy přednostně situovat do proluk zastavěného území a využívat jako plochy přestavby nevyužité či opuštěné areály výroby nebo vojska • plochy řešit s ohledem na minimalizaci záborů ZPF ve vyšší třídě ochrany, trvalé zábory ZPF směřovat na ZPF s nižší kvalitou A.4.1.3. Rozvojové plochy nadmístního významu pro výrobu a skladování Tabulka 11: Rozvojové plochy nadmístního významu pro výrobu a skladování N-VS1 Písek – sever, plocha je vymezena dle ZÚR JČK 1 km SZ od Písku mezi sil I/20 a silnicí III. třídy směr Čížová a Dobešickou silnicí. N-VS2 Týn nad Vltavou – plocha pro lehkou výrobu, skladové a logistické areály je vymezena dle ÚP na jižním okraji města v návaznosti na opuštěný areál vojska

- 22 -

Pro plánování a využívání území uvedených ploch nadmístního a místního významu pro výrobu a skladování se stanovují tyto úkoly pro územní plánování v navazujících územních plánech: • plochy řešit s ohledem na ochranu přírody a krajinný ráz, kulturně historické hodnoty v území a sociální soudržnost obyvatelstva, • vymezení ve výkresové části ZÚR je potřeba považovat za doporučující a je nutné je upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmínek v daném území, • při stanovení podmínek pro využití těchto ploch (dříve funkční využití) je nutné zachovat majoritu ploch výroby a skladování, ploch smíšených výrobních a ploch občanského vybavení, dále jsou minoritně přípustné také plochy veřejných prostranství, plochy potřebné dopravní a technické infrastruktury, kdy ostatní funkční využití může být navrženo je ve zvláště odůvodněných případech, • součástí těchto ploch budou především ucelené areály nadmístního významu pro mnohoúčelové průmyslové, zejména průmyslové a podnikatelské zóny, včetně souvisejících dopravních zařízení, logistické areály, překladiště a skladové areály, zařízení využívající obnovitelné zdroje energie, případně i komerční a vzdělávací zařízení (jako například vědeckotechnologické parky, velkoobchodní a skladové areály), • charakter a objemy zástavby nesmí narušovat krajinný ráz a pohledové vnímání v souvislosti s kulturními památkami, • řešení dopravních vazeb těchto ploch musí být věnována mimořádná pozornost a musí zajistit dobrou dopravní dostupnost těchto ploch i pro obyvatelstvo z širšího území, • v rámci těchto ploch je nutné situovat i zařízení veřejné vybavenosti a dostatečně velké plochy veřejné a izolační zeleně, • plochy řešit s ohledem na minimalizaci záborů ZPF ve vyšší třídě ochrany, trvalé zábory ZPF směřovat na ZPF s nižší kvalitou. A.4.1.4. Rozvojové plochy nadmístního významu pro sportovní a rekreační funkci Tabulka 12. Rozvojové plochy nadmístního významu pro sportovní a rekreační funkci N-SR1 V ÚS Orlicko je vymezena sportovně rekreační plocha na levém břehu Orlické nádrže u obce Kožlí a v blízkosti stávajícího kempu Velký Vír, kromě plochy pro golfové hřiště se jako součást této plochy předpokládají i další outdoorvé aktivity N-SR 2 V ÚS Orlicko je vymezena sportovně rekreační plocha na pravém břehu Orlické nádrže u sídla Chrást a ve vazbě na stávající kemp Radava, kromě plochy pro golfové hřiště se jako součást této plochy předpokládají i další outdoorvé aktivity N-SR 3 Nový Dvůr (Hosty – Všemyslice) – plocha pro sport a rekreaci vymezena v souladu se ZÚR JČK a ÚP, ve vazbě na stávající rekreační zařízení Nový Dvůr v blízkosti soutoku řek Vltavy a Lužnice, přičemž hlavní náplní této plochy má být golfové hřiště, jako vhodné doplnění sportovně rekreační vybavenosti v oblasti N-SOB1 Orlicko N-SR 4 Týn nad Vltavou – plocha pro sport a rekreaci vymezena v souladu se ZÚR JČK a ÚP, je určena zejména pro golfové hřiště, je navržena na jihozápadním okraji města Týna nad Vltavou v prostoru bývalého vojenského cvičiště, má bezprostřední vazbu na město Týn nad Vltavou a nedalekou Hněvkovickou přehradu na řece Vltavě, která je součástí navrhované vodní cesty. Týn nad Vltavou je hlavním centrem turistického ruchu a osídlení na jižním okraji specifické oblasti nadmístního významu N-SOB1 Orlicko. A.4.1.5. Významné rozvojové plochy místního významu pro sportovní a rekreační funkci Tabulka 13: Významné rozvojové plochy místního významu pro sportovní a rekreační funkci M-SR1 V ÚS Orlicko je vymezena sportovně rekreační plocha na levém břehu Orlické nádrže u obce Orlík nad Vltavou ve vazbě na stávající rekreační zařízení ve Starém Sedle pro středisko praktické výuky plavby a navigace České unie námořního jachtingu, se střediskem vodní záchranné služby, ve formě sportovního kotviště, s jachetním přístavem M-SR 2 V ÚS Orlicko je v souladu s ÚP vymezena sportovně rekreační plocha u sídla Zvíkovské Podhradí ve vazbě na stávající a navrhovanou zástavbu v obci, které je součástí rozvojové osy místního významu M-0S1. Obec je významným centrem turistického a cestovního ruchu ve střední části řešeného území, takže je zde předpoklad rozvoje sportovně rekreační funkce (například s malým golfovým hřištěm, případně i dalšími outdoorovými aktivitami), využití plochy však musí korespondovat s podmínkami OP hradu Zvíkov a musí respektovat krajinný ráz. M-SR3 V ÚS Orlicko je v souladu s ÚP Týn nad Vltavou je na levém břehu Vltavy navržena plocha přestavby uvolněného a nevyužitého vojenského areálu na plochu pro občanskou vybavenost městského až nadmístního významu. pro sportovně rekreační využití, s vazbou na Vltavskou vodní cestu formou krátkodobého kotviště. Pro plánování a využívání území uvedených ploch nadmístního významu pro sportovní a rekreační funkci se stanovují tyto úkoly pro územní plánování:

- 23 -

• plochy řešit s ohledem na ochranu přírody a krajinného rázu, kulturně historických hodnot v území, stanovená ochranná pásma a sociální soudržnosti obyvatelstva, s cílem vytvořit podmínky pro stabilizaci obyvatelstva v územích ohrožených vysídlením a zajistit prosperitu i v hospodářsky slabých oblastech kraje, • vymezení ve výkresové části ÚS je potřeba považovat za orientační a je nutné je upřesnit v navazujících ÚP nebo RP podle konkrétních podmínek v daném území a výsledné projekty a záměry mohou být navrženy i ve výrazně menším rozsahu, s ohledem na konkrétní podmínky v území a územní potřeby záměru, • při stanovení podmínek pro využití těchto ploch (dříve funkční využití) je nutné zachovat majoritu ploch rekreace, včetně velikosti navrhované plochy odpovídající vymezení plochy veřejných prostranství, dále jsou minoritně přípustné také plochy občanského vybavení, plochy potřebné dopravní a technické infrastruktury, včetně zařízení využívající obnovitelných zdrojů energie, plochy bydlení a plochy smíšené obytné, kdy ostatní funkční využití může být navrženo jen ve zvláště odůvodněných případech, • součástí těchto ploch budou především areály nadmístního až nadregionálního významu pro provozování sportovních a rekreačních aktivit, s velikostí navrhované plochy odpovídajícími plochami veřejných prostranství, s plochami krajinné zeleně, golfových hřišť, marín a sportovní areály pro provozování outdoorových aktivit (např. dráhy pro inline bruslení, cyklostezky, bikeparky, letní bobové dráhy, lanová centra a lezecké stěny, zorbing, vodní zorbing, aquaparky a bazény, aquaskiping, kiteboarding apod.) • dále mohou být součástí těchto ploch i obslužná a ubytovací zařízení a kongresová centra s nezbytnými plochami pro dopravu v klidu, za předpokladu, že nebude překročena majorita ploch určených pro sportovně rekreační využití a funkci zeleně, • charakter a objemy umisťovaných staveb nesmí zásadně narušovat krajinný ráz a pohledové vnímání v souvislosti s kulturními památkami, • stavby a záměry v rámci vymezených ploch je potřeba navrhovat mimo přírodně nejcennější území, • plochy řešit s ohledem na minimalizaci záborů ZPF ve vyšší třídě ochrany, trvalé zábory ZPF směřovat na ZPF s nižší kvalitou, minimalizovat zásahy do lesních porostů, A.4.1.6. Rozvojové plochy nadmístního významu pro těžbu nerostných surovin Tabulka 14: Územní rezervy nadmístního významu pro těžbu nerostných surovin PT 2 Územní rezerva pro plochu těžby Podolí II – Kosejřín, územní rezerva pro výhledovou plochu těžby stavebního kamene v k.ú. Bošovice u Čížové, Křešice, Třebkov. PT 3 Územní rezerva pro plochu těžby Jehnědno, územní rezerva pro výhledovou plochu těžby jílu a kaolinitu v k.ú. Jehnědno. PT 4 Územní rezerva pro plochu těžby Albrechtice nad Vltavou, územní rezerva pro výhledovou plochu těžby stavebního kamene, v rámci bilancovaného výhradního ložiska Albrechtice v k.ú. Albrechtice nad Vltavou. Pro plánování a využívání území uvedených ploch nadmístního významu pro těžbu nerostných surovin jsou stanoveny tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD výše vyjmenovaných obcí: • vymezení ve výkresové části US Orlicko je potřeba považovat za mezní a nepřekročitelné a je nutné je upřesnit v navazujících ÚP, RP nebo správních řízeních podle konkrétních podmínek v daném území, • preferovat využívání místních zdrojů nerostných surovin a upřesnit výše uvedené lokality v takovém rozsahu, aby byla zabezpečena logisticky dostupná dostatečná rezerva nerostných surovin potřebných pro rozvojové záměry v řešeném území, • při upřesňování těchto ploch v navazujících ÚPD a správních řízeních je jejich přesný rozsah vždy nutné řešit s ohledem na ochranu přírody (zejména s ohledem na hranice MCHÚ), ochranu povrchových a podzemních vod (CHOPAV, PHO vodních zdrojů), ochranu lesního a půdního fondu, s ohledem na krajinný ráz, s ohledem na kulturně historické hodnoty v území a na sociální soudržnost obyvatelstva, • na lokální úrovni je nutné vždy vyřešit také střety se stávající veřejnou technickou a dopravní infrastrukturou, • po ukončení těžby je vždy nutné rekultivovat plochy s možností následného sportovně rekreačního využití v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny (pouze tam, kde je to vhodné např. plochy po těžbě štěrkopísku), • pro plochy územních rezerv navíc platí, že dosavadní využití daného území nesmí být měněno způsobem, který by znemožnil nebo podstatně snížil prověřované budoucí využití, • plochy řešit s ohledem na minimalizaci záborů ZPF ve vyšší třídě ochrany, trvalé zábory ZPF směřovat na ZPF s nižší kvalitou • v plochách překryvu prvků systému ekologické stability a výhradních ložisek, dobývacích prostorů a chráněných ložiskových území je nezbytné postupovat podle doporučení ČBÚ, MŽP a MPO č.j. 7770/2009/05100, upravujícího střety územního systému ekologické stability s územní ochranou výhradních ložisek, A.4.1.7. Koridory a plochy dopravy Předmětem návrhu koridorů a ploch dopravní části jsou • záměry na silniční síti jihočeského kraje převzaté z návrhu ZÚR,

- 24 -

• •

ostatní záměry převzaté z návrhu ZÚR (železniční doprava, vodní doprava včetně přívozů, letecká doprava), nové záměry na silniční síti jihočeského kraje navrhované předkládanou studií (včetně záměrů navrhovaných územními plány jednotlivých obcí, které však nejsou předmětem návrhu ZÚR), • ostatní nové záměry navrhované předkládanou studií, (které však nejsou předmětem návrhu ZÚR; železniční doprava, vodní doprava včetně přívozů, cyklistické stezky a trasy) Všechny záměry jsou uvedeny v předkládané studii nevariantně. Z návrhu ZÚR jsou převzaty (v šířkách koridoru identických dle ZÚR jako veřejně prospěšné stavby) koridory nadmístního významu pro rychlostní silnici R4 v části úseku Milín – Mirotice procházející řešeným územím (VPS N-D1), přeložky či úpravy (homogenizace) silnic I/19 v úseku Lety – Hrejkovice (VPS N-D2 – N-D4), I/29 v úseku Písek (včetně) – Bernartice (VPS N-D5 – N-D10), II/140 v Písku (VPS N-D12), II/159 v úseku Tálín – Neznašov (VPS N-D13, N-D14), II/604 (doprovodná komunikace k R4) v prostoru přilehlém k letské mimoúrovňové křižovatce (VPS N-D15) a dále nový most přes Vltavu (jako budoucí součást silnice II/140) v Hladné (VPSN-D11; dočasně jako přívoz pro pěší a cyklisty). Z návrhu ZÚR je dále převzata úprava Vltavské vodní cesty (zejména zajištění plavební hloubky v úseku Týn n. Vlt. – Hněvkovice a vyřešení problému přemostění Vltavy Týn n. Vlt. pravděpodobně stavbou nového mostního objektu jako VPS N-D20 s návrhem koridoru šířky 100 m), modernizace a elektrizace železniční tratě ČD 200 Písek – Zdice v úseku na průchodu řešeným územím (jako VPS N-D21 s návrhem koridoru šířky 120 m), dále trojice přívozů na Vltavě a Otavě včetně úpravy přístupových komunikací/cest (jako VPS N-D22 – N-D24 s návrhem koridoru šířky 50 m) a dále veřejné letiště Písek – Krašovice (jako VPS D44). Novými záměry na silniční síti jihočeského kraje navrhované předkládanou studií (nad rámec návrhů ZÚR) patří silnice II/135 – nový most přes Vltavu (dočasně přívoz pro P+C) - Albrechtice n. Vlt. – most Hladná – Chrášťany (III/0234 + III/10562) jako N-D11, dvě přeložky na silnici II/105 mezi Bernarticemi a Týnem n. Vlt. (v Nemějicích a Koloměřicích jako VPS N-D16,N-D17 s návrhem koridoru šířky 100 m), přeložka silnice III/1219 v Horním Ostrovci (jako VPS N-D19 s návrhem koridoru šířky 100 m), dva úseky cyklistické stezky v přidruženém dopravním prostoru silnice II/138 mezi Záhořím a Zvíkovským Podhradím ( jako VPS N-D18 s návrhem koridoru šířky 50 m) a cyklistická stezka v přidruženém dopravním prostoru silnice III/1219 mezi Horním Ostrovcem a Varvažovem ( jako VPS D40 s návrhem koridoru šířky 50 m) . Ostatními novými záměry navrhovanými předkládanou studií jako veřejně prospěšné stavby je 7 dalších přívozů na Vltavě (případně Lužnici) jako VPS D25 – D31 s návrhem koridoru šířky 50 m, cyklistické stezky (s předpokladem stavební úpravy), případně cyklistické trasy (VPS D32 – D39, D41 s návrhem koridoru šířky 50 m), dvě železniční zastávky (ve Vráži u Písku a v Červené n. Vlt., jako VPS D42 bez návrhu koridoru) a dále přístavy veřejné lodní dopravy (dle seznamu uvedeného viz níže) a nákladní přístav v Týně nad Vltavou jako VPS D43 bez návrhu koridoru. Tabulka 15: Koridory a plochy dopravy nadmístního významu Kód VPS

Lokalizace

Popis – Č. označení úseku

KORIDORY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU : N-D1 Rychlostní R-4 komunikace ZÚR D4/1 R-4 v úseku Milín –Mirotice N-D2 Silnice I/19 I/19 v úseku Lety – ZÚR D6/2 Milevsko N-D3 I/19 ZÚR D6/3 N-D4 N-D5

I/19 ZÚR D6/4 Silnice I/29 I/29 (II/139)v úseku ZÚR D11/3 Strakonice – Písek - Tábor

Vymezení koridoru

Dotčená katastrální území

úsek

šířka (v m)

hranice Středočeského kraje – Čimelice a Rakovice

600

Lety

MÚK R-4xI/19 Lety jižní obchvat

200

Lety

Lety – Hrejkovice homogenizace trasy

100

Hrejkovice obchvat

200

Lety, Králova Lhota, Orlík n. Vlt., Probulov, Kostelec n. Vlt., Zahrádka u Kovářova, Sobědraž, Přílepov Sobědraž

Písek - severní obchvat

200

Písek

- 25 -

N-D6

I/29 ZÚR D11/4 I/29 ZÚR D11/5

Úsek Písek – Dolní 200 Novosedly, nová silnice 500

Písek, Dolní Novosedly, Svatonice

Záhoří - jižní obchvat

200

Svatonice, Dolní Novosedly, Horní Záhoří, Chrastiny -Třešně

N-D8

I/29 ZÚR D11/4 a D11/6

100

Svatonice, Chrastiny-Třešně, Horní Záhoří, Jamný, Temešvár, Podolí I.

N-D9

I/29 ZÚR D11/7

Úsek Dolní Novosedly – Zahoří a úsek Zahoří – Podolí I, homogenizace trasy Podolí I. - jižní obchvat

200 500

Podolí I., Olešná n. Vlt.

N-D10

I/29 ZÚR D11/7

Křenovice - severní obchvat

200

Podolí I., Křenovice

N-D7

N-D11

Silnice II/135 – nový most přes Vltavu (dočasně přívoz pro P+C)

II/135

Albrechtice n. Vlt. – most Hladná – Chrášťany (III/0234 + III/10562)

100

Albrechtice n. Vlt., Doubrava n. Vlt.

N-D12

Silnice II/140 v úseku Písek - Ražice

II/140 ZÚR D30

Písek -jižní propojení MÚK I/20 – II/140

100

Písek, Smrkovice, Hradiště u Písku

N-D13

Silnice II/159 v úseku Písek – Týn n. Vlt.

II/159 ZÚR D45/1

Tálín – Paseky – severní a jižní obchvat

100

Nový Dvůr u Písku, Paseky

N-D14

II/159 ZÚR D45/2

Újezd – Neznašov přeložka serpentin

100

Albrechtice nad Vltavou, Všemyslice

N-D15

Silnice II/604 II/159 doprovodná ZÚR D59/1 k R-4 v úseku Milín -Čimelice

hranice Středočeského 100 kraje – Dolní Nerestce, nová komunikace vých. od stávající I/4

Lety

N-D16

Silnice II/105 II/105 v úseku Milevsko – Týn nad Vlt.

Nemějice - přeložka

100

Nemějice

N-D17

II/105

Koloměřice - přeložka

100

Koloměřice, Chrášťany

1

Záhoří - Vlastec

50

Horní Záhoří u Písku, Vlastec

2

Oslov – Zvíkovské Podhradí

50

Oslov, Zvíkovské Podhradí

Horní Ostrovec – přeložka

100

Dolní Ostrovec, Horní Ostrovec

Týn nad Vlt. vyřešení problému mostu Týn nad Vlt. – Hněvkovice zajištění plavební hloubky

100

Týn nad Vltavou, Hněvkovice u Týna nad Vlt.

N-D18

N-D19

N-D20

Cyklistická CS II/138 stezka v přidruženém dopravním prostoru silnice II/138 v úseku Záhoří – Zvíkovské Podhradí Silnice III/1219 III/1219 v úseku Vráž – Varvažov Vltavská vodní VVC cesta v úseku ZÚR D18 Týn nad Vltavou – České Budějovice

- 26 -

N-D21

N-D22

N-D23

Modernizace a elektrifikace železniční tratě č.200 Písek – Březnice Orlík n. Vlt. Chrást u Zahořan -

Ž 200 ZÚR D67

Přívoz A ZÚR D74/3

1

Varvažov Zvíkov – Jickovice

Přívoz B ZÚR D74/2

1

2

2 3

N-D24

Vráž u Písku Jistec - Louka

Přívoz C ZÚR D74/1

N-D25

Jižní přeložka Albrechtic n. Vlt.

II/138 ZÚR D40/1

N-D26

Albrechtice n. Vlt - Temelín

II/138 ZÚR D40/2

N-D27

Temelín obchvat

II/141 ZÚR D31/1

1 2

Písek – Čížová - Vráž u 120 Písku - Čimelice

Písek, Krašovice, Bošovice, Nová Ves u Čížové - Čížová, Zlivice, Borečnice, Vráž u Písku, Dolní Ostrovec

přívoz u zámku Orlík včetně přístupových cest

50

Orlík n. Vlt.

50

Chrást u Zahořan

přívoz u hradu Zvíkov 50 (Vltava + Otava) včetně 50 přístupových cest 50

Zbonín

přívoz na silnici III/02025

50

Dědovice, Vráž u Písku,

50 100

Louka nad Otavou Albrechtice nad Vltavou

Albrechtice n. Vlt, přeložka silnice II/138

Zvíkovské Podhradí Jickovice

Albrechtice n. Vlt – 50 -100 Albrechtice n. Vlt, Bohunice n. Vlt. Všeteč – Temelín, Všemyslice, Všeteč homogenizace a rozšíření silnice II/1398 Temelín obchvat silnice 100 Bohunice n. Vlt. II/141

Tabulka 16: Koridory a plochy dopravy vybrané místního významu Kód VPS

Lokalizace

Popis – označení

KORIDORY MÍSTNÍHO VÝZNAMU : D 25 Újezd - Pašovice Přívoz D

D 26 D 27

D 28

Staré Sedlo – Kostelec nad Vlt.

Přívoz E

Červený Újezdec - Přívoz F Květov Oslov - Jetětice

Přívoz G

Č. úseku

Vymezení koridoru úsek

šířka (v m)

1 2

přívoz na silnici III/10565 včetně přístupových cest

50 50

Albrechtice nad Vltavou Pašovice

1

přívoz Žďákov včetně přístupových cest

50

Orlík nad Vltavou

50 50

Chrást u Zahořan, Kostelec nad Vlt. Oslov

50

Vůsí

50

Oslov

50

Jetětice

2 1 2 1 2

D 29

D 30 D 31

Temešvár Podolsko

Přívoz H

1

přívoz Podolsko včetně 50 přístupových cest

2

50

Jehnědno – Vranov - Dražíč

Přívoz CH 1

Jehnědno

Týn nad Vltavou – Hosty

Přívoz I

přívoz Podolsko včetně 50 přístupových cest 50 přívoz případně 50 přemostění Nový Dvůr – U Masáka 50 Chrást u Zahořan – hranice StČ kraje

Chrást u Zahořan

2 1 2

D 32

přívoz Červená nad Vltavou včetně přístupových cest přívoz Červená nad Vltavou včetně přístupových cest

Dotčená katastrální území

cyklotrasa Chrást u Zahořan Voltýřov

CT

- 27 -

50

Temešvár Podolí I.

Dražíč Hosty Týn nad Vltavou

D 33

cyklotrasa Zahrádka – Sobík - Jickovice

CT

Zahrádka – hráz ryb. Sobík – U čerta

50

Zahrádka u Kovářova, Kostelec nad Vlt., Sobědraž

D 34

cyklotrasa Jickovice - Kučeř

CT

Jickovice - Kučeř

50

Jickovice, Kučeř

D 35

cyklotrasa Podolí – CT Slabčice - Dražíč

Písecká Smoleč – Březí - Vranov

50

Slabčice, Písecká Smoleč, Nemějice, Dražíč

D 36

cyklotrasa Hosty – CT Nový Dvůr – Týn nad Vltavou

Hosty – Nový Dvůr

50

Pašovice, Hosty, Všemyslice

D 37

cyklotrasa Orlík – Kožlí – Velký Vír Kozárovice cyklotrasa Jetětice - Rukáveč cyklotrasa Oslov – k přívozu cyklistická stezka v přidruženém dopravním prostoru silnice III/1219 v úseku Horní Ostrovec Varvažov cyklotrasa Borečnice železniční zastávka

CT

Kožlí – Velký Vír

50

Kožlí u Orlíka nad Vlt.

CT

Jetětice -

50

Jetětice, Stehlovice, Květov

CT

Oslov – k přívozu

50

Oslov

CS III/1219

Horní Ostrovec Varvažov

50

Horní Ostrovec

CT

Borečnice – k železniční trati Vráž u Písku zast.,

50

Borečnice

přístavy veřejné lodní dopravy, nákladní přístav Týn nad Vltavou veřejné letiště Písek -

V

nově navrhované přístavy včetně přístupu

L ZÚR D22

letiště Písek Krašovice

D 38 D 39 D 40

D 41 D 42

D 43

D 44

Ž

1 2

Červená nad Vltavou zast.

Borečnice Jetětice

Krašovice u Čížové

Poznámky: záměry převzaté z ZÚR Jč. kraje záměry (předkládané v rámci studie) na silniční síti nové záměry (předkládané v rámci studie) ostatní Pro vymezené koridory a plochy dopravní infrastruktury jsou v ÚS Orlicko stanoveny tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD obcí, jejichž správní území obsahuje výše uvedená katastrální území: • šířka koridoru je prvotně určena grafickým znázorněním koridoru ve výkresové části ÚS, druhotně 6. sloupcem (šířka v m) výše uvedené tabulky, přednost v případě disproporce má grafická část, kdy v blízkosti zastavěného území je šířka koridoru zmenšena s ohledem na současně zastavěné či zastavitelné území, avšak maximálně v rozsahu ochranného pásma stavby, pro kterou je koridor vymezován, • vymezení ve výkresové části ÚS je potřeba považovat za mezní a nepřekročitelné a v navazujících ÚP, RP nebo ve správních řízeních je nutné tyto koridory zpřesnit podle konkrétních podmínek v daném území a na základě dohody s dotčenými orgány a s ohledem na ochranu přírody (MCHÚ, EVL a ÚSES), ochranu povrchových a podzemních vod (CHOPAV, PHO vodních zdrojů), ochranu lesního a půdního fondu, s ohledem na krajinný ráz, s ohledem na kulturně

- 28 -

• •

• • •

historické hodnoty v území při splnění požadavku respektování nemovitých kulturních památek a památkově chráněných území v daném prostoru a na sociální soudržnost obyvatelstva, upřesnit řešení návrhu ploch a koridorů dopravy v místech, kde koridory dopravy převzaté do ÚS v rozsahu dle návrhu ZÚR vedou přes navržené plochy v územních plánech navrhované plochy situovat i mimo silniční ochranná pásma stávajících komunikací a plochy pro novou zástavbu navrhovat tak, aby nová chráněná zástavba byla umisťována v dostatečné vzdálenosti od hlavních pozemních komunikací a akusticky citlivá výstavba v dostatečné vzdálenosti od zatížených komunikací (území s existující nebo předpokládanou vysokou akustickou expozicí), při upřesňování těchto ploch na lokální úrovni je nutné vždy vyřešit také střety se stávající veřejnou technickou a dopravní infrastrukturou, preferovat její zachování a využití, při upřesňování těchto ploch na lokální úrovni bude vycházeno ze schválených územních a vyhledávacích studií zpracovaných na úrovni kraje, rovněž je nezbytné zachovat prostupnost krajiny jak pro její obyvatele (napojení místních komunikací, sjezdy, podchody), tak pro migrující živočichy (dostatečné dimenzované mosty, podchody pro zvěř, ekodukty), A.4.1.8. Koridory a plochy nadmístního významu v oblasti vodního hospodářství

Tabulka 17: Kanalizace koridory a plochy ČOV (v případě realizace 2.alternativy odkanalizování – ČOV společné pro několik obcí) Kód N-VA1 N-VA2

Název Mirotice, Cerhonice, Ostrovec Myštice, Buzice, Škvořetice, Lom

Popis - označení Kanalizace a ČOV Kanalizace a ČOV

Dotčená katastrální území Mirotice, Cerhonice, Dolní Ostrovec Myštice, Buzice, Škvořetice, Lom

N-VA3

Rakovice, Čimelice, Smetanova Lhota, Kanalizace a ČOV Varvažov

Rakovice, Varvažov

N-VA4 N-VA5

Myslín, Mirovice, Horosedly Lety, Králova Lhota, Nerestce

Kanalizace a ČOV Kanalizace a ČOV

Myslín, Mirovice, Horosedly Lety, Králova Lhota, Dolní Nerestce

N-VA6a Orlík nad Vltavou, Nevězice, Probulov

Kanalizace a ČOV

Orlík nad Vltavou

N-VA6b Orlík nad Vltavou, Nevězice, Probulov

Kanalizace a ČOV

Orlík nad Vltavou, Nevězice, Probulov

Čimelice,

Smetanova

Lhota,

Tabulka 18: Vodovod – převzaté koridory ze ZÚR Jihočeského kraje Kód N-V1

Značení Název v ZÚR Vodovod Severní Písecko – koridor vymezený pro V1 napojení obcí v severozápadní části kraje na jihočeskou vodárenskou soustavu (Mirotice, Čimelice, Rakovice, Lety a dalších). Šíře koridoru 100m. Návaznost – ve Středočeském kraji až do Příbrami. V rámci této VPS navrhujeme dále vybudovat propojení vodovodu Sedlice do vodojemu Mirotice a umožnit napojení obcí Lomu a Radobytce.

Popis označení Vodovod

- Dotčená katastrální území Lety, Králova Lhota, Laziště, Probulov, Nevězice, Orlík nad Vltavou

N-V2

V15

Napojení obcí v lokalitě Milevsko na vodovod Vodovod Bernartice

Písecká Smoleč, Slabčice, Nemějice, Dražíč

N-V3

V16

Vodovod Albrechtice

Chřešťovice, Jehnědno, Údraž, Albrechtice nad Vltavou

Vodovod

A.4.1.9. Koridory a plochy místního významu v oblasti vodního hospodářství Tabulka 19: Koridory a plochy pro vodovody, kanalizace a ČOV místního významu Kód Název Popis - označení Dotčená katastrální území V1 Lety Vodovod Lety V2 Lety Kanalizace a ČOV Lety, Králova Lhota V3 Králova Lhota Vodovod Králova Lhota V4 Králova Lhota Kanalizace a ČOV Králova Lhota, Lety V5 Lety, místní část Šerkov Vodovod Šerkov V6 Kožlí Kanalizace a ČOV Kožlí u Orlíka V8 Orlík nad Vltavou Vodovod Orlík nad Vltavou

- 29 -

V9 V10 V11 V12 V13 V14 V15 V16 V17 V18 V19 V20 V21 V22 V23 V24 V25 V26 V27 V28 V30 V32 V33 V34 V35 V36 V37 V38 V39 V40 V41 V42 V43 V44 V45 V47 V48 V49 V50 V51 V52 V55 V56

Orlík nad Vltavou Kovářov místní část Chrást Kovářov, místní část Chrást Kovářov, místní část Zahořany Kovářov, místní část Lašovice Kovářov, místní část Radvánov Kovářov, místní část Radvánov Kovářov, místní část Vesec Kovářov, místní část Vesec Kovářov, místní část Předbořice Kovářov Kovářov Kovářov, místní část Vepice Kovářov, místní část Vepice Králova Lhota, místní část Laziště Králova Lhota, místní část Laziště Probulov Probulov Nevězice Nevězice Kostelec nad Vltavou Kostelec n/Vl., místní část Sobědraž Kostelec n/Vl., místní část Sobědraž Jickovice Jickovice Varvažov, místní část Paseka Ostrovec Ostrovec Vráž Vráž Varvažov Varvažov Ostrovec, místní část Dědovice Zvíkovské Podhradí Zvíkovské Podhradí Oslov Kučeř Milevsko, místní část Velká Milevsko, místní část Velká Květov Květov Čížová Čížová

Kanalizace a ČOV Vodovod Kanalizace a ČOV ČOV ČOV Vodovod Kanalizace a ČOV Vodovod Kanalizace a ČOV ČOV Vodovod ČOV Vodovod ČOV Vodovod ČOV Vodovod ČOV Vodovod ČOV Kanalizace a ČOV Vodovod Kanalizace a ČOV Vodovod Kanalizace a ČOV Rekonst. ČOV Vodovod Kanalizace a ČOV Vodovod Kanalizace a ČOV Vodovod Kanalizace a ČOV Kanalizace a ČOV Vodovod Kanalizace a ČOV Kanalizace a ČOV Vodovod Vodovod Kanalizace a ČOV Vodovod ČOV Vodovod Kanalizace

V57 V58 V60 V61 V62 V63 V64 V65 V66 V66a V67 V68 V69 V70

Čížová, místní část Zlivice Čížová, místní část Krašovice Vrcovice Vrcovice Oslov, místní část Tukleky Vlastec Záhoří Záhoří Záhoří, místní část Svatonice Záhoří, místní část Svatonice Záhoří, místní část Kašina Hora Záhoří, místní část Jamný Temešvár Temešvár

Kanalizace Kanalizace Vodovod Kanalizace a ČOV Kanalizace a ČOV Kanalizace a ČOV vodovod Kanalizace a ČOV Vodovod Kanalizace a ČOV Vodovod Kanalizace vodovod Kanalizace a ČOV

- 30 -

Orlík nad Vltavou Chrást z Zahořan Chrást u Zahořan Zahořany Lašovice Radvánov Radvánov Vesec Vesec Předbořice u Zahořan Kovářov Kovářov Vepice Vepice Laziště Laziště Probulov Probulov Nevězice Nevězice Kostelec nad Vltavou Sobědraž Sobědraž Jickovice Jickovice Varvažov Dolní Ostrovec, Horní Ostrovec Dolní Ostrovec, Horní Ostrovec Vráž u Písku Vráž u Písku Varvažov Varvažov Dědovice Zvíkovské Podhradí Zvíkovské Podhradí Oslov Kučeř Velká u Milevska Velká u Milevska Květov Květov Nová Ves u Čížové, Čížová Nová Ves u Čížové, Čížová, Krašovice u Čížové, Písek, Bošovice u Čížové Zlivice Krašovice u Čížové Vrcovice Vrcovice Tukleky u Oslova Vlastec Horní Záhoří u Písku Horní Záhoří u Písku Svatonice, Horní Záhoří Svatonice, Horní Záhoří Kašina Hora, Horní Záhoří Jamný Temešvár Temešvár

V73 V74 V75 V76 V77 V78 V79 V80 V81 V82 V83 V85 V86 V87 V88 V90 V93 V96 V97 V98 V99 V100 V101 V102 V103 V104 V106 V107 V108 V109 V110 V111 V112 V113 V114 V115 V116 V118 V119 V120 V121 V122 V123 V124 V125 V127 V128 V130 V131 V132 V133 V134 V135 V136 V137 V138 V139 V140

Čížová, místní část Nová Ves Jetětice Jetětice Křenovice Křenovice Stehlovice Stehlovice Kluky Kluky Kluky, místní část Samoty Kluky, místní část Březí Kluky, místní část Dobešice Kluky, místní část Klaka Záhoří, místní část Třešně Záhoří, místní část Třešně Dolní Novosedly Dolní Novosedly – Chrastiny Písek, místní část Semice Olešná Olešná Slabčice – Písecká Smoleč Slabčice – Písecká Smoleč Slabčice Slabčice Slabčice, místní část Nemějice Slabčice, místní část Nemějice Dražíč Dražíč, místní část Vranov Albrechtice - Jehnědno Albrechtice - Jehnědno Albrechtice - Chřešťovice Albrechtice - Chřešťovice Paseky Písek, místní část Nový Dvůr Týn n/Vl., místní část Nuzice Týn n/Vl., místní část Nuzice Týn n/Vl., místní část Desce Týn n/Vl., místní část Koloděje Týn n/Vl., místní část Koloděje Hosty Hosty Chrášťany Chrášťany Chrášťany, místní část Doubrava Chrášťany, místní část Doubravka Albrechtice, místní část Údraž Albrechtice, místní část Údraž Albrechtice Týn n/Vl., místní část Netěchovice Týn n/Vl., místní část Netěchovice Všemyslice, místní část Neznašov Všemyslice, místní část Bohunice Všemyslice Albrechtice, místní část Mezerka Albrechtice, místní část Mezerka Týn n/Vl., místní část Předčice Týn n/Vl., místní část Předčice Týn nad Vltavou

Kanalizace vodovod Kanalizace a ČOV Vodovod Kanalizace a ČOV Vodovod ČOV Vodovod Kanalizace a ČOV Vodovod Vodovod Vodovod Vodovod vodovod Kanalizace a ČOV Kanalizace a ČOV Kanalizace Kanalizace Vodovod Kanalizace a ČOV Vodovod Kanalizace a ČOV Vodovod Kanalizace a ČOV Vodovod Kanalizace a ČOV ČOV ČOV Vodovod Kanalizace a ČOV Vodovod Kanalizace a ČOV Kanalizace a ČOV Vodovod Vodovod Kanalizace a ČOV Vodovod Vodovod Kanalizace Vodovod ČOV Vodovod Kanalizace a ČOV Kanalizace a ČOV Kanalizace a ČOV Vodovod Kanalizace a ČOV Kanalizace a ČOV Vodovod Kanalizace a ČOV Kanalizace a ČOV Kanalizace a ČOV Kanalizace a ČOV Vodovod Kanalizace a ČOV Vodovod Kanalizace a ČOV Vodovod

- 31 -

Nová Ves u Čížové, Čížová Jetětice Jetětice Křenovice Křenovice Stehlovice Stehlovice Kluky u Písku Kluky u Písku Kluky u Písku Kluky u Písku Dobešice, Kluky u Písku Kluky u Písku Chrastiny Chrastiny Dolní Novosedly Chrastiny, Dolní Novosedly Semice u Písku Olešná nad Vltavou Olešná nad Vltavou Písecká Smoleč Písecká Smoleč Slabčice Slabčice, Písecká Smoleč Nemějice Slabčice Dražíč Dražíč Jehnědno Jehnědno Chřešťovice Chřešťovice Paseky u Tálína Nový Dvůr u Písku Nuzice Nuzice Koloděje nad Lužnicí Koloděje nad Lužnicí Koloděje nad Lužnicí Hosty, Koloděje nad Lužnicí Hosty Chrášťany u Týna nad Vltavou Chrášťany u Týna nad Vltavou Doubrava nad Vltavou Doubravka u Týna nad Vltavou Údraž Údraž Albrechtice nad Vltavou Netěchovice Netěchovice Všemyslice Bohunice nad Vltavou Všemyslice Albrechtice nad Vltavou Albrechtice nad Vltavou Předčice Předčice Týn nad Vltavou

V142 V143 V144

Čížová, místní část Topělec Týn n/Vl., místní část Hněvkovice Týn n/Vl., místní část Hněvkovice

Kanalizace a ČOV Vodovod Kanalizace a ČOV

Topělec Hněvkovice nad Vltavou Hněvkovice nad Vltavou

Pro tyto vymezené koridory a plochy veřejné infrastruktury – vodní hospodářství jsou v ÚS Orlicko stanoveny tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD obcí: • šíře koridoru je stanovena tak, aby šířka území v koridoru umožňovala v dalším stupni dokumentace detailní řešení vedení sítě i v případě překážek, v měřítku studie nezobrazitelných, • Pro potřeby studie je šířka koridoru stanovena takto: o pro hlavní vodovodní řady od osy na každou stranu – 30 m o pro hlavní kanalizační řady od osy na každou stranu – 30 m o pro stavby ČOV – 150 m od hranice areálu ČOV o pro stavby ÚV – 150 m od hranice areálu ÚV • Ve výkresové části jsou vyznačeny pouze koridory pro liniové stavby vodovodů a kanalizací procházející mimo zastavěné území. V zastavěných územích budou vodovody a kanalizace vedeny ve stávajících komunikacích a koridory jsou zúženy pouze na ochranné pásmo vodovodů a kanalizací, tj. do profilu DN 500, včetně, 1,5 m na každou stranu od kraje potrubí, nad DN 500 2,5 m na každou stranu od kraje potrubí. • vymezení ve výkresové části ÚS je potřeba považovat za mezní a nepřekročitelné a v navazujících ÚP, RP nebo ve správních řízeních je nutné tyto koridory zpřesnit podle konkrétních podmínek v daném území a na základě dohody s dotčenými orgány a s ohledem na ochranu přírody (zejména s ohledem na hranice MCHÚ), ochranu povrchových a podzemních vod (CHOPAV, PHO vodních zdrojů), ochranu lesního a půdního fondu, s ohledem na krajinný ráz, s ohledem na kulturně historické hodnoty v území a na sociální soudržnost obyvatelstva, • při upřesňování těchto ploch na lokální úrovni je nutné vždy vyřešit také střety se stávající veřejnou technickou a dopravní infrastrukturou, • rozvíjet veřejnou infrastrukturu pro zásobování obcí vodou v souladu se schváleným dokumentem PRVK JČK. • Ochrana před povodněmi - obecně existují dva základní prostředky ochrany před povodněmi a to neškodné odvedení povodňových průtoků a zachycení a snížení kulminačních průtoků o Základními technickými opatřeními jsou úpravy vodních toků a akumulace ve vodních nádržích nebo poldrech. Nutné je určení míry ochrany v konkrétních případech - pro zastavěná území měst, důležité dopravní stavby až na ochranu Q100, pro menší sídla pak alespoň Q10-20. o Dalším způsobem ochrany je výstavba ochranné protipovodňové hráze. Konkrétní stavby na tocích mohou být navrženy na základě samostatné vodohospodářské dokumentace (např. studie odtokových poměrů), která podrobně vyhodnotí povodí a odtokové poměry daného toku. Proto tyto stavby jako jednotlivá opatření nejsou v rámci studie navrhovány. o Na významných tocích v řešeném území jsou vyhodnocena a většinou vyhlášena záplavová území, která se pouze v minimální míře dotýkají zastavěných částí obcí. Pro tyto případy je žádoucí vypracování odtokové studie s návrhem konkrétních opatření. Ke zmírnění účinků přispívá v minulých letech částečně opomíjená péče o horní toky, označovaná jako hrazení bystřin. Důsledná opatření právě na horních tocích v pramenných oblastech lesních porostů mohou mít výrazný dopad na účinky přívalových průtoků v nižších úsecích. o Neméně významným prvkem, zmírňujícím účinky přívalových vod je způsob hospodaření v povodí, a to jak způsob využití pozemků (les, orná, louky), tak způsob obdělávání v případě orné půdy. S tím souvisí další možné úpravy pozemků, jako průlehy, záchytné příkopy, příp. biokoridory. Vysoká erozní schopnost odtékající vody, která je provázena zabahněním nebo zanesením vodních toků a nádrží je způsobena nedodržováním správné zemědělské praxe. o V současné době je zpracovávána Koncepce protipovodňové ochrany Jihočeského kraje. o Protipovodňová opatření je zejména nutné vypracovat v místech nejvíce zasažených povodní z roku 2002. Jedná se o zpracování podrobné dokumentace protipovodňové ochrany pro dané lokality a její následná realizace. o Jako součást protierozních opatření zejména v břehové oblasti nádrže Orlík preferovat zalesnění pozemků nebo trvalý travní porost. Minimalizovat plochy orné půdní plochy. V blízkosti břehů Orlické nádrže a v celém povodí nádrže doporučujeme omezit chemické ošetření porostů, chemizace výrazně negativně ovlivňuje kvalitu vod. o Rybníky nacházející se nejen v řešeném území, ale v celém povodí nádrže Orlík mohou také sloužit k protipovodňové ochraně území. Toto je podmíněno správnou údržbou rybníků, jejich správným provozem a opravami a pravidelným odbahňováním.

- 32 -

A.4.1.10. Koridory a plochy nadmístního významu v oblasti elektroenergetiky V řešeném území nejsou navrženy žádné koridory a plochy madmístního významu. Záměry z analytické části uvedené v tabulce 20, byly v průběhu zpracování syntetické části studie již realizovány. Tabulka 20: Realizované koridory a plochy nadmístního významu v oblasti elektroenergetiky Popis Dotčené katastrální území Písek, vedení 110 kV Písek Písek, rozvodny TR 110/22 kV Sever Písek

A.4.1.11. Koridory a plochy místního významu v oblasti ektroenergetiky Tabulka 21: Koridory a plochy místního významu v oblasti elektroenergetiky Kód Popis Ee3 Kovářov, místní část Předbořice, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV Ee4 Kovářov, místní část Březí, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV Ee5 Kovářov, místní část Radvánov, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV Ee6 Kovářov, místní část Vepice, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV Ee7 Kovářov, výstavba TS jih, včetně venkovní přípojky 22 kV Ee8 Kovářov, výstavba TS sever, včetně venkovní přípojky 22 kV Ee9 Kovářov, místní část Vesec, výstavba TS východ, včetně venkovní přípojky 22 kV Ee10 Kovářov, místní část Vesec, výstavba TS západ, včetně venkovní přípojky 22 kV Ee11 Orlík nad Vltavou, výstavba TS sever, včetně venkovní přípojky 22 kV Ee12 Orlík nad Vltavou, výstavba TS západ, včetně venkovní přípojky 22 kV Ee13 Orlík nad Vltavou, výstavba TS východ, včetně kabelové přípojky 22 kV Ee14 Orlík nad Vltavou, místní část Staré Sedlo, výstavba TS západ, včetně venkovní přípojky 22 kV Ee15 Orlík nad Vltavou, výstavba TS Most, včetně venkovní přípojky 22 kV Ee16 Probulov, výstavba TS západ, včetně venkovní přípojky 22 kV Ee17 Probulov, výstavba TS sever, včetně venkovní přípojky 22 kV Ee18 Nevězice, výstavba TS západ, včetně venkovní přípojky 22 kV Ee19 Nevězice, výstavba TS východ, včetně venkovní přípojky 22 kV Ee20 Kostelec nad Vltavou, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV Ee21 Zahrádka, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV Ee22 Přílepov, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV Ee23 Sobědraž, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV Ee24 Varvažov, výstavba TS východ, včetně venkovní přípojky 22 kV Ee25 Varvažov, výstavba TS jih, včetně venkovní přípojky 22 kV Ee26 D.a.H.Ostrovec, Dolní Ostrovec, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV Ee27 Zvíkovské Podhradí, místní část Plazy, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV Ee28 Ostrovec, místní část Dědovice, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV Ee29 Oslov, výstavba TS jih, včetně venkovní přípojky 22 kV Ee30 Oslov, výstavba TS východ, včetně venkovní přípojky 22 kV Ee31 Oslov, výstavba TS dolní, včetně venkovní přípojky 22 kV Ee32 Stehlovice, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV Ee33 Čížová, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV Ee34 Vojníkov, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV Ee35 Podolí, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV Ee36 Olešná, výstavba TS sever, včetně venkovní přípojky 22 kV Ee37 Olešná, výstavba TS východ, včetně venkovní přípojky 22 kV Ee38 Albrechtice nad Vltavou, místní část Chřešťovice, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV Ee39 Slabčice, výstavba TS západ, včetně venkovní přípojky 22 kV Ee40 Slabčice, výstavba TS jih, včetně venkovní přípojky 22 kV Ee41 Slabčice, místní část Nemějice, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV Ee42 Albrechtice nad Vltavou, místní část Jehnědno, výstavba TS východ, včetně venkovní přípojky 22 kV Ee43 Albrechtice nad Vltavou, místní část Jehnědno, výstavba TS jih, včetně venkovní přípojky 22 kV

- 33 -

Dotčené katastrální území Kovářov Kovářov Kovářov Kovářov Kovářov Kovářov Kovářov Kovářov Orlík nad Vltavou Orlík nad Vltavou Orlík nad Vltavou Orlík nad Vltavou Orlík nad Vltavou Probulov Probulov Nevězice Nevězice Kostelec nad Vltavou Zahrádka Přílepov Sobědraž Varvažov Varvažov Dolní Ostrovec Zbonín Dědovice Oslov Oslov Oslov Stehlovice Čížová Vojníkov Podolí Olešná Olešná Chřešťovice Slabčice Slabčice Nemějice Jehnědno Jehnědno

Ee44 Ee45 Ee46 Ee47 Ee48 Ee49 Ee50 Ee51 Ee52 Ee53 Ee54 Ee55 Ee56 Ee57 Ee58 Ee59 Ee60 Ee61 Ee62 Ee63 Ee64 Ee65 Ee66 Ee67 Ee68 Ee69

Albrechtice nad Vltavou, místní část Údraž, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV Albrechtice nad Vltavou, výstavba TS východ, včetně venkovní přípojky 22 kV Albrechtice nad Vltavou, výstavba TS jih, včetně venkovní přípojky 22 kV Albrechtice nad Vltavou, místní část Hladná, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV Paseky, výstavba TS sever, včetně venkovní přípojky 22 kV Paseky, výstavba TS jih, včetně venkovní přípojky 22 kV Týn nad Vltavou, místní část Nuzice, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV Týn nad Vltavou, místní část Předčice, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV Týn nad Vltavou, výstavba vedení 2x22kV Křenovice, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV Kožlí, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV Chrást u Zahořan, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV Orlík nad Vltavou, výstavba TS přístav východ, včetně kabelové přípojky 22 kV Zvíkovské Podhradí, výstavba TS sever, včetně kabelové přípojky 22 kV Zvíkovské Podhradí, výstavba TS jihovýchod, včetně kabelové přípojky 22 kV Písek, místní část Purkartice, výstavba TS, včetně venkovních a kabelových přípojek 22 kV Písek, část Václavské Předměstí, výstavba TS, včetně venkovních a kabelových přípojek 22 kV Hradiště u Písku, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV Semice u Písku, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV Paseky u Tálína, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV Hosty, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV Týn nad Vltavou, místní část Alej Míru, výstavba TS, včetně venkovních a kabelových přípojek 22 kV Týn nad Vltavou, místní část Táborská, výstavba TS, včetně venkovních a kabelových přípojek 22 kV Týn nad Vltavou, místní část Pod Prachárnou, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV Týn nad Vltavou, místní část prům. zóna jih, výstavba TS, včetně venkovních a kabelových přípojek 22 kV Týn nad Vltavou, lokalita Kohout, výstavba TS, včetně venkovní přípojky 22 kV

Údraž Albrechtice nad Vltavou Albrechtice nad Vltavou Albrechtice nad Vltavou Paseky Paseky Nuzice Předčice Týn nad Vltavou Křenovice Kožlí Chrást u Zahořan Orlík nad Vltavou Zvíkovské Podhradí Zvíkovské Podhradí Písek Písek Hradiště u Písku Semice u Písku Paseky u Tálína Hosty Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou

Pro tyto vymezené koridory a plochy veřejné infrastruktury – elektroenergetiky jsou v ÚS Orlicko stanoveny tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD obcí: • šíře koridoru je stanovena tak, aby šířka území v koridoru umožňovala v dalším stupni dokumentace detailní řešení vedení sítě, • pro vedení VVN a 110 KV nadmístního významu od osy na každou stranu – 25 m, šířka koridoru celkem 50 m, • pro vedení VN a 22 KV vybrané místního významu od osy na každou stranu – 15 m, šířka koridoru celkem 30 m, • vymezení ve výkresové části ÚS je potřeba považovat za mezní a nepřekročitelné a v navazujících ÚP, RP nebo ve správních řízeních je nutné tyto koridory zpřesnit v rámci stanovených koridorů podle konkrétních podmínek v daném území a na základě dohody s dotčenými orgány a s ohledem na krajinný ráz, na ochranu přírody (hranice MCHÚ, EVL a ÚSES), ochranu lesního a půdního fondu a s ohledem na kulturně historické hodnoty v území, • při upřesňování těchto ploch na lokální úrovni je nutné vždy vyřešit také střety se stávající veřejnou technickou a dopravní infrastrukturou, • území vhodné k umístění větrných a fotovoltaických elektráren navrhnout v dalších stupních ÚPD zejména v silně urbánních prostorech technicistního charakteru (nevyužité a opuštěné výrobní, či vojenské areály, vědeckotechnické parky, zázemí velkých sídel, blízkost vedení VVN, VN, velkých staveb dopravní a technické infrastruktury, apod.), pouze ve výjimečných případech tam, kde to nenaruší krajinný ráz i ve volné krajině na obtížně využitelných pozemcích, ostatních plochách a na ZPF s nejnižší stupněm ochrany, A.4.1.12. Koridory a plochy nadmístního významu v oblasti zásobování teplem a plynem Tabulka 22. Územní rezervy nadmístního významu v oblasti zásobování plynem Kód Lokalizace Územní rezerva Dotčená katastrální území N-Ep1 Hvožďany – rozšíření VTL a Chrášťany, Dražíč, Hvožďany u Bechyně Chrášťany regulační stanice

- 34 -

na území obce Chrášťany Pro tyto vymezené koridory a plochy veřejné infrastruktury – zásobování teplem a plynem jsou v ÚS Orlicko stanoveny tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD obcí: • V ÚS Orlicko jsou vymezeny koridory a plochy distribuční soustavy vysokotlakých plynovodů pro nové záměry v oblasti plynárenství v řešeném území. Tam, kde se v ÚS Orlicko nenavrhuje nové řešení nebo územní rezerva platí, že zůstává zachován stávající stav (tj. je fixován a v navazujících ÚPD nebudou vymezována nová řešení). • pro územní rezervy navíc platí, že dosavadní využití území dotčené navrženým koridorem územní rezervy nesmí být měněno způsobem, který by znemožnil nebo podstatně snížil prověřované budoucí využití. • Rozvoj plynovodních sítí v řešeném území se v současné době realizuje prakticky pouze v kategorii STL plynovodů – sítí místního významu. • Mizivá reálnost dalšího rozšiřování sítě VTL plynovodů je způsobena mimo jiné i nedostatkem efektivního zájmu, který by umožňoval návrh konkrétních úseků a jejich zanesení do grafické části. • Z dlouhodobého hlediska by však přesto měly být některé lokality podrobněji sledovány se záměrem zapracování případné plynofikace do aktualizovaných ÚP jednotlivých obcí. o Králova Lhota + Laziště: stávající trasa VTL plynovodu je vedena v blízkosti o Vlastec, Tukleky, Oslov + Zvíkovské podhradí: potřeba přehodnocení zpracovaného generelu o Chrášťany: potřeba rozhodnutí s ohledem na záměr využívání biomasy, a to v součinnosti s obcí Dražíč o Hosty, Koloděje nad Lužnicí, Netěchovice, Nuzice, Předčice, Jarošovice, Vesce: přehodnotit záměry plynofikace navržené v ÚP Týn nad Vltavou – s plynofikací není vůbec počítáno o Albrechtice nad Vltavou: v současné době není s plynofikací vůbec počítáno. o Lety – sídlo: relativně výhodně dostupná možnost připojení o Borečnice: bude zrušena VTL přípojka Borečnice včetně VTL regulační stanice RS – 200, která je již delší dobu vyřazena z provozu. • Využívání jiných paliv v neplynofikovaných oblastech budou pro vytápění využívána jiná „čistá“ paliva. Přitom v případě biomasy se kromě spalování v individuálních zdrojích nabízí i provozování větších kotelen, společných pro více odběratelů. V takovém případě je potřebné zajistit přijatelnou hustotu potřeb tepla. Využívání obnovitelných zdrojů energie lze doporučit i v případech, kdy bude potřebné zařízení instalováno jako doplňkové k jinému základnímu zdroji. A.4.1.13. Koridory a plochy územního systému ekologické stability (ÚSES) V ÚS Orlicko je v řešeném území vymezen kompletní územní systém ekologické stability dle podkladu Generelu NR-R ÚSES JČ kraje a vymezení ÚSES lokálního významu dle podkladu Generelu lokálního ÚSES pro ORP Písek a části ORP Milevsko a ORP Týn nad Vltavou2 s promítnutím NR a R prvků. Byla provedena úprava lokálních prvků a v grafické části byl vymezen návrh úpravy části NR a R prvků na podkladě projednání ÚSES týkající se majetků knížete Schwarzenbergera. Na základě tohoto projednání byly provedeny tyto úpravy NR a R prvků ÚSES: Nadregionální biocentrum (NBC) • NBC 25 – zmenšeno Nadreginální bikoridory (NBK) • NBK 60 – v severní části řešeného území ÚS Orlicko je zmenšen • NBK 60 – na místě zmenšených RBC 828, 831, 1729 jsou vymezeny nově úseky NBK 60 • NBK 114 – zmenšen • NBK 115 – zmenšen Regionální biocentra (RBC) • RBC 827 – výrazně zmenšeno • RBC 8280 – přejmenováno na RBC 828 a zmenšeno • RBC 831 – výrazně zmenšeno • RBC 1729 – zmenšeno Regionální biokoridory (RBK) • RBK 310 – nově vymezen • RBK 311 – na místě zmenšeného RBC 827 je vymezen nově úsek RBK 311 2

U ORP Milevsko a ORP Týn nad Vltavou se jedná pouze o části těchto ORP ležící v řešeném území ÚS Orlicko

- 35 -

• RBK 311 – zmenšen v k.ú. Jetětice V ÚS Orlicko stanovují tyto zásady pro rozhodování o změnách v území a tyto úkoly pro navazující ÚPD na území ploch zahrnutých do regionálního a nadregionálního ÚSES: • zpřesnit v navazujících ÚPD a správních řízeních územní vymezení prvků ÚSES, kdy vymezení prvků ÚSES v ÚS může být v podrobnosti ÚPD a územních rozhodnutí redukováno, rozšířeno a posunuto s ohledem na pozemkovou držbu a morfologii terénu (tj. hranice prvků budou upraveny dle parcel v katastrálních mapách, dle v krajině jasně patrných hranic (vodní toky, hranice lesa, aleje, remízky, apod.) a kdy změna hranice polygonu daného prvku v obou směrech nepřekročí 100 m oproti vymezení v grafické části ÚS při současném zachování funkčnosti prvku), • zajistit jejich územní ochranu v navazujících ÚPD zařazením mezi veřejně prospěšná opatření v souladu se zařazením těchto ploch mezi plochy veřejně prospěšných opatření v ÚS, • přednostně stanovovat pro tyto plochy v ÚP využití území jako plochy přírodní, plochy smíšené nezastavěného území, příp. plochy vodní a vodohospodářské, nebo plochy lesní dle faktické podoby území, • na území biocenter jen ve výjimečných případech (zejména v návaznosti na zastavěné území) a mimo nejcennější enklávy rozšiřovat plochy zastavitelného území, • na území biokoridorů jen ve zvlášť odůvodněných případech (zejména v návaznosti na zastavěné území) rozšiřovat zastavitelné plochy, liniová vedení veřejné infrastruktury navrhovat přednostně kolmo na prvek, nikdy ne v souběhu, • území nadregionálních biocenter jsou nezastavitelná území, kde obecně není žádoucí povolovat nové stavby, včetně silnic a cest, měnit využití území, těžit nerosty a humolity, provádět terénní a vodohospodářské úpravy, měnit dochované přírodní prostředí, vnášet nepůvodní druhy, používat chemické prostředky, pořádat hromadné sportovní, turistické a jiné akce, zřizovat bažantnice a obory a jiné migrační překážky (oplocení, liniové stavby apod.). Jakékoli zásahy do biocenter je nutno konzultovat s MŽP. • v území biokoridorů není vhodné vytvářet neprůchodné migrační překážky (oplocení velkých ploch, liniové stavby apod.), je zde možno po konzultaci s MŽP povolovat a umisťovat stavby, měnit funkční využití území, povolovat terénní a vodohospodářské úpravy, změnu současné skladby a ploch kultur, omezeně používat chemické prostředky a intenzivní technologie. K zásahům do biokoridorů je kompetentní pouze MŽP. • další podmínky využití území ploch ÚSES stanovovat tak, aby v území byly vytvořeny předpoklady pro o zachování přírodě blízkých biotopů a lokalit ohrožených rostlin a živočichů, o doplnění chybějících částí biokoridorů a biocenter, • změny využití ploch biokoridorů a biocenter je možné navrhovat jen o při vytváření podmínek pro budoucí vznik přirozené druhové skladby bioty odpovídající stanovištním podmínkám, o pokud nesníží ekologickou stabilitu s výjimkou případů uvedených výše (tj. nepřípustné jsou takové změny podmínek využití, které by snížily současný stupeň ekologické stability daného území, tj. změna druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s nižším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), o pokud neznemožní nebo výrazně nezhorší přírodní funkce současných ploch ÚSES, o pokud neznemožní či neohrozí jejich funkčnost, • v plochách překryvu prvků systému ekologické stability a výhradních ložisek, dobývacích prostorů a chráněných ložiskových území je nezbytné postupovat podle doporučení ČBÚ, MŽP a MPO č.j. 7770/2009/05100, upravujícího střety územního systému ekologické stability s územní ochranou výhradních ložisek, V ÚS Orlicko jsou dále vymezeny ochranné zóny (pásma) nadregionálních biokoridorů, kdy funkční součástí ochranných pásem jsou všechny plochy s vyšší ekologickou stabilitou, které podporují funkce biokoridorů, a to do vzdálenosti 2 km na obě strany vně od osy nadregionálního biokoridoru. Tabulka 23: Nadregionální biokoridory NKOD KOD_UPK Název 60 NBK002 Štěchovice-Hlubocká obora 176 NBK016 Dědovické stráně-K60 176 NBK017 Dědovické stráně-K60 60 NBK020 Štěchovice-Hlubocká obora 60 NBK029 Štěchovice-Hlubocká obora 114 NBK031 Řežabinec-Dědovické stráně 60 NBK036 Štěchovice-Hlubocká obora

Dotčená katastrální území Týn nad Vltavou, Hněvkovice u Týna nad Vltavou Paseky u Tálína Všemyslice, Slavětice u Všemyslic, Všeteč Jetětice, Podolí I, Olešná nad Vltavou Týn nad Vltavou, Hněvkovice u Týna nad Vltavou Hradiště u Písku Chrást u Zahořan, Kostelec nad Vltavou

- 36 -

60 60 60 60 115 60

NBK039 NBK043 NBK049 NBK058 NBK063 NBK065

Štěchovice-Hlubocká obora Štěchovice-Hlubocká obora Štěchovice-Hlubocká obora Štěchovice-Hlubocká obora Dědovické stráně-K60 Štěchovice-Hlubocká obora

176 114

NBK070 NBK073

Dědovické stráně-K60 Řežabinec-Dědovické stráně

60 115

NBK075 NBK082

Štěchovice-Hlubocká obora Dědovické stráně-K60

60 60

NBK085 NBK086

Štěchovice-Hlubocká obora Štěchovice-Hlubocká obora

60 114 114 114 60 176 60

NBK089 NBK090 NBK101 NBK108 NBK111 NBK118 NBK135

Štěchovice-Hlubocká obora Řežabinec-Dědovické stráně Řežabinec-Dědovické stráně Řežabinec-Dědovické stráně Štěchovice-Hlubocká obora Dědovické stráně-K60 Štěchovice-Hlubocká obora

Tabulka 24: Nadregionální biocentrum NKOD KOD_UPK Název

25

NBC007

Dědovické Stráně

Tabulka 25: Regionální biocentra NKOD KOD_UPK Název 785 RBC003 Vysoký a Malý Kamýk 827 RBC010 Rukávečská obora 831 RBC036 Chomouty 829 RBC043 Hrby 1734 RBC049 Němec 787 RBC052 Jarník 786 RBC054 Sv.Jan 779 RBC058 Lužnice pod Bechyní 789 RBC079 Hradiště 828 RBC100 Kopaniny 788 RBC103 Keřka 1729 RBC135 Strážka 780 RBC138 Nový Dvůr 781 RBC201 Břehy 815 RBC204 Červený vrch

Kučeř, Vůsí, Jickovice Pašovice, Doubrava nad Vltavou, Hosty Písecká Smoleč, Dražíč Chrást u Zahořan, Kostelec nad Vltavou Zbonín, Jickovice Jetětice, Podolí I, Olešná nad Vltavou Písek, Louka nad Otavou, Dolní Novosedly, Svatonice, Držov, Horní Záhoří u Písku Písek Zvíkovské Podhradí, Jetětice, Kučeř, Oslov, Vůsí, Jickovice Zbonín, Zvíkovské Podhradí, Jickovice Pašovice, Všemyslice, Albrechtice nad Vltavou, Doubrava nad Vltavou, Údraž, Hosty, Doubravka u Týna nad Vltavou Kostelec nad Vltavou, Sobědraž, Jickovice Písecká Smoleč, Jehnědno, Dražíč, Doubravka u Týna nad Vltavou Topělec, Borečnice, Vojníkov, Držov, Vrcovice Písek, Topělec Topělec, Borečnice Kostelec nad Vltavou, Sobědraž, Jickovice Písek Všemyslice Dotčená katastrální území Zbonín, Borečnice, Oslov, Vráž u Písku, Dědovice, Louka nad Otavou , Dolní Ostrovec, Držov, Varvažov, Tukleky u Oslova , Horní Ostrovec

Dotčená katastrální území Všeteč Květov Kostelec nad Vltavou Vráž u Písku, Zlivice, Nová Ves u Čížové Paseky u Tálína, Písek Písek Olešná nad Vltavou, Písecká Smoleč, Chřešťovice Nuzice Písek, Hradiště u Písku Vůsí, Jetětice Topělec, Vrcovice, Písek Jickovice Pašovice, Všemyslice, Hosty Doubravka u Týna nad Vltavou, Doubrava nad Vltavou Týn nad Vltavou

Tabulka 26: Regionální biokoridory Dotčená katastrální území NKOD KOD_UPK Název Novy Dvůr-Lužnice pod Všemyslice, Netěchovice, Týn nad Vltavou , Koloděje nad Lužnicí , 362 RBK010 Bechyni Nuzice, Hosty 306 RBK108 Větrov-Dědovické stráně Varvažov, Horní Ostrovec

- 37 -

309

RBK128

310 307

RBK146 RBK160

311 308

RBK181 RBK211

Bošovice u Čížové, Nová Ves u Čížové, Zlivice Hrby-U Stašova Rukávečská obora - Květov Spálená Nová Ves u Čížové, Zlivice Hrby-Placka Kopaniny - Rukávečská Jetětice, Vůsí, Květov obora Zlivice Hrby-Dědovické stráně

Tabulka 27: Lokální biokoridory Označení Název LBK 1M V Polném LBK 1T Židova strouha LBK 2M V brodcích LBK 2T Doubravka LBK 3M Luží LBK 3T U Jarošovic LBK 4M Laciny LBK 5M Onen Svět LBK 5T Do Koloměřic LBK 6M Homole LBK 6T Bída LBK 7M U Chlumku LBK 7P Hejný LBK 7T Koloměřický potok LBK 8M Pod Koňským vrchem LBK 8T Pod Dubovým vrchem LBK 9M Podhoří LBK 9T Židova strouha LBK 10M Předbořický potok LBK 10P Bystrý LBK 10T Čihovický les LBK 11M Pazderna LBK 11P Na závsí LBK 11T Bílinský potok LBK 12M Velká LBK 12T Židova strouha LBK 13M Jilmová LBK 13P V radotkách LBK 13T Koloměřice LBK 14M Ke Křížku LBK 14P U Zábrdí LBK 14T Černý kříž LBK 15M Sv.Jan LBK 15P Háj LBK 15T Doliny LBK 16M U Hamru LBK 16T Na hliněných LBK 17M U Květova LBK 17P Lety LBK 17T Děkanský potok LBK 18M K Chumeláku LBK 18P U Kuby LBK 18T Palečkův potok

Výměra (ha) 1,751 9,538 3,03 4,44 2,574 12,924 2,588 7,643 5,379 4,032 2,51 3,562 1,554 3,787 2,322 5,822 4,432 16,736 1,964 2,341 0,597 2,249 2,351 2,291 3,72 18,174 3,954 2,124 5,904 2,894 1,247 5,99 4,219 2,121 3,115 1,973 1,194 5,549 0,912 7,059 2,814 3,798 2,987

Dotčená katastrální území Zahořany Nuzice, Hodonice u Bechyně Jetětice, Podolí I Doubravka u Týna nad Vltavou Velká u Milevska, Sobědraž Týn nad Vltavou, Netěchovice Velká u Milevska Zahořany Koloměřice, Hosty, Doubravka u Týna nad Vltavou Zahořany Týn nad Vltavou, Předčice Velká u Milevska Šerkov,Zalužany Chrášťany u Týna nad Vltavou, Koloměřice Zahořany Koloměřice Zahořany, Předbořice Nuzice, Hodonice u Bechyně Předbořice Šerkov Hněvkovice Velká u Milevska, Hrejkovice Lety,Šerkov Koloměřice, Koloděje nad Lužnicí Velká u Milevska Nuzice, Hodonice u Bechyně Vladyčín, Dobrá Voda Šerkov Koloměřice Kučeř Šerkov Chrášťany u Týna nad Vltavou, Koloměřice Květov, Velká u Milevska Lety,Horosedly Koloměřice Květov, Osek u Milevska Předčice, Smilovice u Týna nad Vltavou Květov Lety Týn nad Vltavou, Předčice Kučeř, Květov Šerkov,Kožlí Hněvkovice

- 38 -

LBK 19M LBK 19T LBK 20M LBK 20P LBK 20T LBK 21M LBK 21T LBK 22M LBK 22P LBK 22T LBK 23M LBK 23P LBK 24M LBK 24T LBK 25M LBK 25P LBK 25T LBK 26M LBK 26P LBK 27M LBK 27T LBK 28M LBK 29M LBK 29T LBK 30M LBK 30T LBK 31M LBK 32M LBK 32T LBK 33M LBK 33P LBK 34M LBK 34P LBK 34T LBK 35M LBK 35T LBK 36M LBK 36T LBK 37M LBK 37T LBK 38M LBK 38T LBK 39M LBK 39P LBK 39T LBK 40M LBK 41M LBK 41T LBK 42M LBK 42P LBK 42T LBK 43M

Sobědražský les 2,41 Skalná 3,774 Na dolině 2,065 Lety 2,06 Poddoubravecký potok 3,08 Borek 5,015 U chrustu 1,475 Jickovice 3,658 Udice 4,547 U Koudelky 1,901 U Vršeckého 3,227 Holý vrch 2,904 Vladyčín 4,512 V Chlumu 2,384 U kříže 3,616 K Letům 3,452 Na klínech 0,557 Za luhy 2,478 Pod Bezprstým rybníkem 0,968 Pod obrázkem 2,234 Bohunický potok 2,534 Jickovický potok 3,025 Strašná 2,541 U Kraví hory 2,885 Zahrádka 2,504 Selná 6,208 Sobík 6,044 Jickovický potok 2,944 Výřice 2,084 Kroupovský rybník 4,013 U Hrobky 0,791 Jezdvinec 0,585 V hutích 1,641 Hostecký potok 4,167 Nad loužkem 1,259 Bílinský potok 1,114 Hrejkovický potok 2,766 Senný 5,799 K Jezdvinci 3,928 Obecní les 3,639 Záduší 4,956 Karlovka 3,447 Hostínský rybník 2,854 Další hora 3,401 Ke Šternberskému rybníku 15,483 Kobylí vrch 2,743 Hanslovka 3,734 Bitice 7,568 Pod planinami 3,036 Krahulík 4,534 Na svini 2,291 Pila 5,128

Sobědraž Dražíč Velká u Milevska, Květov Lety Doubravka u Týna nad Vltavou Jickovice Dražíč Jickovice Kožlí u Orlíka Dražíč Velká u Milevska, Kučeř Šerkov Březí, Vladyčín Dražíč, Chrášťany Březí, Vepice Lety Chrášťany Předbořice Kožlí u Orlíka Sobědraž, Zahrádka Bohunice nad Vltavou, Týn nad Vltavou Březí, Předbořice, Radvánov, Kovářov Kostelec nad Vltavou Hosty, Koloděje nad Lužnicí Zahrádka Doubravka u Týna nad Vltavou, Chrášťany u Týna nad Vltavou Zahrádka, Kostelec nad Vltavou Sobědraž, Zahrádka Nuzice Vesec, Přílepov Kožlí u Orlíka Vesec Lety, Dolní Nerestce Koloděje nad Lužnicí Kovářov, Pechova Lhota Koloděje nad Lužnicí, Hvožďany u Bechyně Vepice, Dobrošov, Kovářov Nuzice Vesec, Přílepov Týn nad Vltavou, Netěchovice, Nuzice Kostelec nad Vltavou, Vesec, Přílepov Všeteč, Temelín Kovářov, Březí Králova Lhota Chrášťany, Dražíč, Koloměřice, Hvožďany Žebrákov, Radvánov Žebrákov, Chrást Bohunice nad Vltavou, Zvěrkovice Radvánov, Vesec Orlík nad Vltavou Týn nad Vltavou Kovářov, Vesec

- 39 -

LBK 43P LBK 43T LBK 44M LBK 44T LBK 45M LBK 45P LBK 45T LBK 46M LBK 46P LBK 46T LBK 47M LBK 47T LBK 48M LBK 48P LBK 48T LBK 49M LBK 49P LBK 49T LBK 50M LBK 50P LBK 50T LBK 51M LBK 51T LBK 52M LBK 52P LBK 52T LBK 53M LBK 53T LBK 54M LBK 54P LBK 54T LBK 55M LBK 55P LBK 55T LBK 56M LBK 56P LBK 56T LBK 57M LBK 57P LBK 57T LBK 58M LBK 58P LBK 58T LBK 59M LBK 59P LBK 59T LBK 60M LBK 60P LBK 60T LBK 61M LBK 61T LBK 62M

Orlík nad Vltavou Bor Kobylí vrch Bohunický potok Žebrákov Borek Záluží K Brejše Vávrovky Pod Fišerákem Žebrákovský potok Zdoba Pod Dílem V korbách Zelib Pastviště V korbách Hlinecký potok Draha Na planinách Na židovském Braník U cihelny K Jezeru Na jezeře Týn nad Vltavou K Dluhoši Semenec U Hůrky U orlické cesty Pod Semencem Sobědražský les Králova Lhota U Sýkorů Holubcovo Na Pazderně Všeteč Obůrka Chlum Na dolinách Novina U orlické cesty Ke Kamennému vrchu Bachmač Hliník Stružka Chomouty Obora Nad křížem Na Borkách Málkův potok Chlumek

2,483 1,041 2,347 22,613 6,672 3,835 9,593 2,535 5,741 1,073 2,032 3,415 2,096 4,618 5,224 2,842 0,369 9,723 1,951 2,259 0,785 2,18 10,658 4,039 0,477 4,009 2,04 1,709 3,485 1,144 0,554 2,465 2,706 3,415 2,228 0,465 8,524 2,633 2,752 8,265 4,104 3,065 1,033 2,574 1,419 0,046 7,048 1,004 6,204 2,005 2,379 1,706

Orlík nad Vltavou Nuzice Žebrákov Bohunice nad Vltavou Zahořany, Žebrákov Králova Lhota Týn nad Vltavou, Zvěrkovice Zahořany Orlík nad Vltavou Týn nad Vltavou Žebrákov, Chrást Všemyslice Vepice Lety Koloděje nad Lužnicí, Netěchovice Vesec, Kovářov Lety Týn nad Vltavou Předbořice Orlík nad Vltavou Koloděje nad Lužnicí, Netěchovice Kučeř Koloděje nad Lužnicí, Týn nad Vltavou Předbořice, Březí, Vladyčín Laziště Týn nad Vltavou Předbořice Týn nad Vltavou Předbořice, Zahořany Králova Lhota Týn nad Vltavou Sobědraž, Hrejkovice Králova Lhota Všemyslice, Bohunice nad Vltavou Sobědraž Králova Lhota Všeteč Sobědraž, Jickovice Probulov Koloměřice, Hosty Kučeř, Jickovice Králova Lhota Doubrava nad Vltavou Sobědraž, Jickovice Laziště Všemyslice, Albrechtice nad Vltavou Sobědraž, Kostelec Orlík nad Vltavou Doubravka u Týna nad Vltavou, Doubrava nad Vltavou Jickovice Doubrava nad Vltavou Hrejkovice, Velká u Milevska

- 40 -

LBK 62T LBK 63M LBK 63T LBK 64M LBK 64P LBK 64T LBK 65M LBK 65P LBK 65T LBK 66M LBK 66P LBK 66T LBK 67M LBK 67T LBK 68M LBK 68T LBK 69M LBK 69P LBK 69T LBK 70M LBK 70P LBK 70T LBK 71M LBK 71T LBK 72M LBK 72P LBK 72T LBK 73M LBK 73P LBK 73T LBK 74T LBK 75M LBK 75P LBK 75T LBK 76M LBK 76T LBK 77M LBK 77P LBK 78M LBK 79M LBK 79P LBK 80M LBK 81M LBK 82M LBK 83T LBK 84P LBK 84T LBK 88P LBK 89P LBK 91P LBK 94P LBK 95P

Padělky Ke Skalce Hladná Jirouškův vrch Plechový U Selné U Ptákovy strouhy Novodvorský rybník U Málků K Čertovu koni Na beranově Na Hůrkách Březí Neznašov V babím Na dílech U Jirouškova vrchu Nad Kučerovým Ke Kořenskému vrchu U Jirouškova vrchu Březina U Kalvárie V Holém vrchu Pod mohylami Březová U Šrůty Bohunice Kovářovská hůrka Za lukami Ke skládce Na štěchováku V doubí Planina K Hájišti K Vladyčínské hůrce U Dražíče Vesec Luh V zapovězeném Ouvary Mrzená Koňský vrch Pod humny K Betlému Za palouky U Hradu Chlum Ochoz Svatý Jan Vosovice Žabák Zbonínský potok

1,545 1,436 1,963 2,473 2,966 1,927 2,649 2,064 6,835 3,152 3,754 8,531 2,68 6,57 2,723 2,355 3,927 3,738 2,476 2,039 4,193 2,199 5,706 4,898 4,814 4,226 1,023 4,017 2,346 2,439 3,271 2,767 0,573 1,673 2,194 3,392 3,918 0,883 2,226 2,38 3,523 1,696 7,331 3,881 1,328 0,42 3,9 5,363 4,034 4,18 4,032 2,946

Pašovice, Hosty Květov, Jetětice Doubrava nad Vltavou Květov Orlík nad Vltavou Doubravka u Týna nad Vltavou, Chrášťany u Týna nad Vltavou Jetětice Laziště Doubrava nad Vltavou, Hosty Jetětice Laziště Pašovice Květov, Stehlovice, Jetětice Všemyslice Sobědraž Hosty, Koloděje nad Lužnicí Květov, Branice Orlík nad Vltavou Pašovice, Všemyslice Květov Laziště Všemyslice Přílepov, Sobědraž Hosty, Všemyslice Sobědraž Nevězice Bohunice nad Vltavou Kovářov Laziště Pašovice Hosty Vepice, Březí Nevězice Hosty Vladyčín Dražíč Vesec Nevězice Přílepov, Sobědraž Žebrákov Nevězice Zahořany Chrást,Voltýřov Žebrákov, Radvánov Borovany, Dražíč Nevězice Dražíč,Chrášťany Zbonín Zbonín Varvažov Varvažov Zbonín

- 41 -

LBK 96P LBK101P LBK102P LBK104P LBK106P LBK110P LBK114P LBK116P LBK119P LBK120P LBK121P LBK122P LBK123P LBK126P LBK128P LBK129P LBK131P LBK133P LBK134P LBK135P LBK136P LBK137P LBK138P LBK139P LBK140P LBK141P LBK142P LBK143P LBK144P LBK145P LBK146P LBK150P LBK151P LBK152P LBK155P LBK158M LBK160P LBK161P LBK162P LBK165P LBK166P LBK167P LBK168P LBK170P LBK171P LBK172P LBK173P LBK174P LBK175P LBK176P LBK177P LBK178P

Bolehrad Zbonínský potok U Varvažovské paseky U Zbonína Zbonínský potok Nad Úvozy Hlásnice U Zvíkovského Podhradí Rybníčky Ostrovec Zvíkovské Podhradí U Zvíkovského Podhradí Dolní Ostrovec Cerhonický les U Svaté Anny Nový rybník Na bahnech Strouha Pod Černým vírkem Na Jezvinách K Červenému Nad Horní Taškou Na lubech Dobročál Požáry Pod Požáry Zběrov Tukleky Truš K Tuklekům Vysočky Tukleky Červenina Otava Skladiště Šlahouny Nová Ves Nad bažantnicí K Dobré Vodě Kosejřín Křenovický les Vlastec Pod Skrýšovem K Jižinám Struhy Pod Kosejřínem Jetětický potok Zlivice U žel. st. Vlastec Planina Kavkovna Skrýšov

5,031 0,363 3,256 3,974 0,543 3,755 1,326 2,339 4,167 3,968 1,476 3,207 0,057 3,195 1,489 2,287 4,439 2,775 3,033 2,655 5,243 1,421 2,295 3,274 2,138 0,173 2,636 0,597 0,851 1,388 4,841 3,427 2,794 2,707 2,492 3,27 9,652 3,324 4,303 3,87 4,225 4,584 3,405 3,243 2,386 3,199 4,152 4,944 1,329 2,985 2,483 1,368

Varvažov Zbonín Zbonín Zbonín Zbonín Zbonín Zbonín Zvíkovské Podhradí Varvažov Dolní Ostrovec Zvíkovské Podhradí Zvíkovské Podhradí Dolní Ostrovec Dolní Ostrovec Zvíkovské Podhradí Cerhonice,D.Ostrovec Dolní Ostrovec Oslov Oslov Cerhonice Oslov Oslov Vráž u Písku Malčice u Mirotic Oslov Oslov Oslov Tukleky u Oslova Oslov Oslov Vráž u Písku Tukleky u Oslova Oslov Oslov Tukleky u Oslova Stehlovice, Křenovice Nová Ves u Čížové Zlivice Oslov Bošovice u Čížové, Třebkov Stehlovice, Křenovice, Podolí I Vlastec Borečnice Křenovice, Bojenice Temešvár Bošovice u Čížové Podolí I Zlivice Vlastec Vojníkov Držov Borečnice

- 42 -

LBK179P LBK180P LBK181P LBK184P LBK185P LBK186P LBK187P LBK188P LBK189P LBK190P LBK191P LBK192P LBK193P LBK195P LBK196P LBK199P LBK200P LBK201P LBK202P LBK203P LBK204P LBK205P LBK207P LBK208P LBK209P LBK210P LBK211P LBK213P LBK214P LBK215P LBK216P LBK218P LBK219P LBK220P LBK221P LBK222P LBK223P LBK224P LBK225P LBK226P LBK228P LBK230P LBK231P LBK232P LBK233P LBK234P LBK235P LBK236P LBK237P LBK238P LBK239P LBK240P

Nad rybníkem Křenecký potok Dobrá Voda V slunačích U Myslivny Kocovice Zálesí K mokři Kocovice Ovčín Kašina Hora Vrcovice Ve stružkách Rastory Jamný Na hájištích U hajnice Pod Sloupovnou Na Hájištích Zálesný rybník Rastory Topělecký rybník Olešná U záduší Na hájištích Sloupovna Za hájky Třešně Pazderna U struh Na Dlouhých Smoleč Stará Lázně Slavná hora Purkratice Podhorák U Seker Pod Slavnou horou Pod Sloupovnou Široká Ke Slavné hoře U Honzíčka Hrůbata K Dubovému vrchu Dlouhá políčka Pastušiny U Chrastin Za Mikoláškem Od hájku Hájky Chřešťovice Slabčice

2,99 7,653 2,586 2,084 6,756 2,073 1,885 4,246 1,684 3,707 1,708 4,847 2,996 2,975 2,098 2,488 1,239 5,135 3,895 2,473 5,74 4,659 3,093 1,428 6,136 3,465 2,346 2,531 3,499 0,747 1,593 3,359 3,947 4,367 1,537 0,773 1,167 0,217 2,752 2,072 4,986 2,895 3,621 3,836 9,812 1,179 2,458 1,649 1,509 4,644 3,58 3,246

Horní Záhoří u Písku Kašina Hora Temešvár Vlastec Podolí I Topělec Temešvár Křenovice, Podolí I Topělec Bošovice u Čížové, Krašovice Kašina Hora Vrcovice Krašovice u Čížové Křenovice, Podolí I Jamný Krašovice u Čížové Svatonice Temešvár Krašovice u Čížové Písek Svatkovice, Podolí I Písek Olešná nad Vltavou Svatonice Krašovice u Čížové Temešvár Písecká Smoleč, Svatkovice Třešně Jamný Třešně Dolní Novosedly Písecká Smoleč Písek Dobešice Písek Chrastiny Chřešťovice Dobešice Temešvár Slabčice, Rakov Chrastiny Písek Dobešice Slabčice, Písecká Smoleč Nemějice Slabčice Chrastiny Chrastiny Chřešťovice Slabčice Chřešťovice Slabčice

- 43 -

LBK241P LBK242P LBK243P LBK244P LBK245P LBK247P LBK248P LBK249P LBK250P LBK252P LBK253P LBK254P LBK255P LBK256P LBK257P LBK258P LBK261P LBK262P LBK263P LBK264P LBK265P LBK268P LBK269P LBK270P LBK271P LBK272P LBK273P LBK275P LBK276P LBK277P LBK278P LBK279P LBK281P LBK282P LBK283P LBK284P LBK285P LBK286P LBK287P LBK288P LBK289P LBK290P LBK291P LBK292P LBK293P LBK294P LBK295P LBK296P LBK297P LBK299P LBK300P LBK301P

Nové Sedlo Na stryjčinách Jarník Na úzkých Amerika U Seníku K Táboru Březí Mehlenický potok Chudý vrch Od hájku Ovčínek Psohlavec Psohlavec Za hájky Šrobovna Brabencovna Překážkovny U Zemánků Drtina U Brabencovny Beránkovec K Březí Nohejlík Na Rozkročáku Na kloboučkách U Jehnědna Borky Na bábě Mehelnický potok Havírka Mezi Vrchy Semice Smrkovice Na kopřivně Nad Prostřední Putimí Jehnědno Svícny Přední pecky Údraž Hanzlíček Údraž Na Sychrovně Ke Změnám Pod Vápenicí Blažkovna Nový Dvůr Nový Dvůr Pecky Kocovna Hůrky V Dílech

0,95 2,888 3,395 2,029 2,963 5,368 0,9 4,267 2,645 3,728 1,62 1,875 1,518 5,362 1,08 1,098 3,944 1,93 3,738 1,117 0,621 2,165 4,168 4,21 3,965 2,259 3,603 1,535 4,951 1,487 0,769 3,665 2,322 2,36 2,582 4,162 3,74 5,507 3,934 5,489 3,393 4,662 1,796 5,599 1,31 2,778 2,196 2,861 2,629 1,206 3,15 2,305

Písek Kluky u Písku Písek Kluky u Písku Písek Kluky u Písku Slabčice, Nemějice Kluky u Písku Písek Písek Jehnědno Kluky u Písku Nemějice, Písecká Smoleč Nemějice Písecká Smoleč Písek Semice u Písku Jehnědno Jehnědno Dražíč, Nemějice, Písecká Smoleč Semice u Písku Písek Písecká Smoleč Kluky u Písku Písek Paseky u Tálína Jehnědno Semice u Písku Jehnědno Smrkovice Písek Hradiště,Putim Semice u Písku Smrkovice Paseky u Tálína Smrkovice Jehnědno Písek Písek Paseky u Tálína, Kluky Smrkovice,Putim Údraž Smrkovice Údraž Smrkovice,Putim Smrkovice,Nový Dvůr Nový Dvůr u Písku Písek Nový Dvůr u Písku Nový Dvůr u Písku Smrkovice,Putim Smrkovice,Selibov

- 44 -

LBK302P LBK303P LBK304P LBK305P LBK306P LBK307P LBK308P LBK309P LBK310P LBK311P LBK313P LBK315P LBK315P LBK316P LBK317P LBK318P LBK319P LBK323P LBK324P LBK326P LBK327P LBK331P LBK333P LBK334P LBK336P LBK337P LBK340P

Náveský les 1,495 U Boubelíkovce 4,452 U Pařenice 1,668 Landrošty 3,056 Nad Píseckou silnicí 3,484 Pikhart 1,068 Pařenice 3,215 Kukle 4,316 Pikhart 3,067 Pod ševcovým paloukem 2,851 U Hladné 1,525 Pod Skalským Vrchem 2,988 Pod Skalským Vrchem 2,767 Korečník 1,724 Albrechtice nad Vltavou 2,618 Nad komůrkami 2,667 Na skalce 1,32 Nad Benešovským 0,942 Mlýnem Kozín 3,575 Nuzovský vrch 5,382 U rybníka 3,823 V Koutech 3,216 Na Skalce 3,064 Medenice 3,698 Na Skalce 1,67 Újezd 2,695 Karlovka 7,04

Tabulka 28: Lokální biocentra Označení Název LBC 1M Kaly LBC 1T U Týna nad Vltavou LBC 2T Výřice LBC 3M Krkavčí skála LBC 3T Čihovický les LBC 4M U potůčku LBC 4T Fišerák LBC 5P Hejný LBC 5T Hodonický potok LBC 6M Chomouty LBC 6T Mezi cestami LBC 7M U Kovářova LBC 7P Na závsí LBC 7T Hlinky LBC 8T Semenec LBC 9P U Udice LBC 9T Pod Hosty LBC 10M V Pucharském LBC 10P U Kuby LBC 10T Zaječí LBC 11M Na Husárně

Údraž Putim Údraž Smrkovice Selibov, Talín, Nový Dvůr Údraž Údraž Paseky u Tálína Údraž Paseky u Tálína Albrechtice nad Vltavou Smrkovice Smrkovice Albrechtice nad Vltavou Albrechtice nad Vltavou Paseky u Tálína Paseky u Tálína Smrkovice,Heřmaň Albrechtice nad Vltavou Paseky u Tálína Paseky u Tálína Nová Ves,Paseky Albrechtice nad Vltavou Nová Ves,Paseky Albrechtice nad Vltavou, Všeteč Albrechtice nad Vltavou Albrechtice nad Vltavou, Všeteč Výměra (ha) 3,395 3,58 5,735 3,553 3,868 4,398 4,161 7,559 12,785 3,337 8,834 1,897 3,744 5,521 4,221 3,669 6,531 3,947 5,664 2,944 1,807

- 45 -

Dotčená katastrální území Květov Týn nad Vltavou Nuzice Jetětice Hněvkovice u Týna nad Vltavou Květov Týn nad Vltavou Šerkov Nuzice, Hodonice u Bechyně Sobědraž Týn nad Vltavou, Předčice Kovářov Lety Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou Kožlí, Šerkov Hosty, Koloděje nad Lužnicí Sobědraž Šerkov Týn nad Vltavou Sobědraž

LBC 11P LBC 11T LBC 12M LBC 12T LBC 13M LBC 13T LBC 14M LBC 14T LBC 15M LBC 15P LBC 15T LBC 16M LBC 16P LBC 16T LBC 17T LBC 18M LBC 18T LBC 19M LBC 19P LBC 19T LBC 20M LBC 20T LBC 21M LBC 21P LBC 21T LBC 22M LBC 22T LBC 23M LBC 24P LBC 24T LBC 25M LBC 25T LBC 26M LBC 26P LBC 27M LBC 28M LBC 28T LBC 29M LBC 29T LBC 30M LBC 30P LBC 30T LBC 31M LBC 32M LBC 32P LBC 32T LBC 33M LBC 33P LBC 34M LBC 34P

Lety U cihelny Kostelní les Na černém Na borku U Kolodějí U Zápovědného Pláň Jedličná Bezprstý rybník Výskok Bahna U Hrobky U Koloměřic Branovice U Stehlovic Kopanina U Jirouškova vrchu U Holého vrchu Potůčky Skalka U skládky K Čertovu koni Pod Homolí Břehy Sv.Bartoloněj Pod Kozími vrchy Cibulka Pod Mičanem U Málků Ouhoří Pod Vačem Čihadla Luh Želebůz Drahoniny Na kypťáku U mostu Pod Jedlovým vrchem Na Vejdarech Staré Sedlo U Bohunic Na Kopaninách Pod Červenou Kothany Zdoba Pazderna Na kněžském Nad Solnicí Na jezeře

2,948 4,285 5,27 3,888 3,039 3,356 3,17 4,541 5,867 6,204 3,161 7,752 3,156 6,436 8,894 5,266 4,701 4,782 3,329 6,204 4,716 4,792 4,836 17,856 8,891 5,14 6,716 6,407 5,723 4,145 5,665 4,793 6,512 6,61 5,799 2,375 7,922 4,237 8,914 3,797 3,451 4,777 9,043 4,622 4,513 5,093 3,393 6,347 5,796 4,173

- 46 -

Lety Netěchovice, Týn nad Vltavou Kučeř Hosty Jickovice Netěchovice, Koloděje nad Lužnicí Jetětice Netěchovice, Koloděje nad Lužnicí Sobědraž Kožlí Nuzice Sobědraž, Jickovice Kožlí Koloměřice Dobšice u Týna nad Vltavou, Předčice Stehlovice Nuzice, Hodonice u Bechyně Květov Lety Hosty Květov Pašovice Jetětice Lety Třitim, Předčice Vůsí Všemyslice Kučeř Kožlí, Orlík Doubrava nad Vltavou Chrást u Zahořan Nuzice, Březnice u Bechyně Jickovice Lety, Králova Lhota Chrást u Zahořan Chrást u Zahořan Pašovice Jetětice Všeteč Chrást u Zahořan Orlík Bohunice nad Vltavou Jetětice Jetětice Lety, Králova Lhota Všemyslice Jetětice Orlík Chrást u Zahořan Laziště

LBC 34T LBC 35M LBC 35T LBC 36M LBC 36P LBC 36T LBC 37M LBC 37P LBC 37T LBC 38M LBC 38P LBC 38T LBC 39M LBC 39T LBC 40M LBC 40T LBC 41M LBC 41T LBC 42M LBC 42P LBC 42T LBC 43M LBC 43P LBC 43T LBC 44M LBC 44P LBC 44T LBC 45M LBC 45P LBC 45T LBC 46M LBC 46P LBC 46T LBC 47M LBC 47T LBC 48M LBC 48T LBC 49M LBC 49T LBC 50M LBC 50P LBC 50T LBC 51M LBC 51P LBC 51T LBC 52M LBC 52P LBC 52T LBC 53M LBC 53T

Habří Pod Chrástem U Bohunic Peklo U Obory Hájiště Pod Plazy Na Pazderně U Dolin Pod Hanzlovkou U orlické cesty Pod Kamenným vrchem Pod Vartou Nuzický potok U Vany Drobný Doubek Koloděje Podjíny U Probulova Na Židovském Doubravská Na beranově Červený mlýn U Žďákovského mostu Nový Dvůr Bojiště Čampule Na Křemenném Semenec U Sobědraže Novodvorský rybník Červený vrch Karlův vrch V Semenci U pomníku U Píchů Koňský vrch Na Černém Doubravka Za lukami U Myšáků Hadrov Horní Tisíček Na Kohoutě Vladyčínská hůrka Peklo Višňovka Frank Na Brandíře

7,479 2,987 3,048 3,474 4,43 16,14 3,723 3,161 4,704 3,233 5,849 3,313 3,006 5,895 7,82 7,766 8,517 3,448 6,471 3,463 14,372 5,351 2,504 5,335 10,339 3,535 3,102 6,851 5,945 8,057 4,15 4,212 7,469 2,904 4,419 13,52 10,978 4,139 14,503 5,568 2,737 4,712 5,119 3,004 2,712 7,04 7,346 4,348 4,71 6,683

- 47 -

Bohunice nad Vltavou Chrást u Zahořan Bohunice nad Vltavou Kučeř Orlík Hosty Jickovice Králova Lhota Koloměřice Chrást u Zahořan Králova Lhota Hosty Jickovice Nuzice Jickovice Doubravka u Týna nad Vltavou, Hosty Jickovice Koloděje nad Lužnicí Chrást u Zahořan Probulov Koloděje nad Lužnicí Kostelec nad Vltavou Králova Lhota, Laziště Nuzice Kostelec nad Vltavou Laziště Všemyslice Kostelec nad Vltavou Orlík Týn nad Vltavou Sobědraž, Zahrádka Laziště, Krsice Týn nad Vltavou Květov Týn nad Vltavou Sobědraž Týn nad Vltavou Zahořany Hosty Zahořany Nevězice Všemyslice Zahořany Laziště Týn nad Vltavou Vladyčín Orlík, Nevězice Chrášťany Kovářov, Březí Všeteč

LBC 54M LBC 54P LBC 54T LBC 55M LBC 55T LBC 56M LBC 56T LBC 57M LBC 57P LBC 57T LBC 58M LBC 58T LBC 59M LBC 59T LBC 60M LBC 60T LBC 61M LBC 61P LBC 61T LBC 62M LBC 62P LBC 62T LBC 63M LBC 63T LBC 64M LBC 64T LBC 65M LBC 65P LBC 65T LBC 66M LBC 66P LBC 66T LBC 67M LBC 67T LBC 68M LBC 68P LBC 68T LBC 69M LBC 69T LBC 70M LBC 70P LBC 70T LBC 71M LBC 71T LBC 72M LBC 72P LBC 72T LBC 73M LBC 73T LBC 74M

Díl Na velkém luhu U Splazu Mlázovický rybník Velká Novina Bohuslavina Na Skaličkách Hvížďák Na Hradě Karlovka Kněžský rybník Jedlový vrch Lašovické rybníky Kometa U Černého kříže Čihovice Panský Ve Vodicích Podlesí Dluhoš V jedli U Blümů Na lezači Na Obci U obrázku Hladná Pod Pelechy Kostelník Chrášťanská hůrka Na Brejše Vosovice U Hrobce V hájku U Kutišů Kotýřinský rybník Lavičný Vitonín Silvestr U Burdů Chumelák Podelhota Shon Káfník Nad Doubravkou Hůrky Zbonínský potok na Velkém Kuse Braník Sv.Jakub U Květova

7,189 3,424 4,254 26,592 3,79 4,611 5,077 8,396 13,71 10,021 9,791 13,557 3,233 11,077 3,92 3,256 6,73 3,073 3,5 5,498 3,859 4,956 8,883 7,182 7,969 5,992 5,051 19,209 8,246 4,938 3,431 10,141 5,899 3,742 6,879 3,302 2,165 33,213 1,863 4,757 5,025 9,998 3,042 5,474 5,454 3,053 3,514 3,505 2,143 3,362

- 48 -

Vepice Nevězice Dražíč Přílepov, Pechova Lhota Dražíč Zahrádka Dražíč Březí, Vladyčín Nevězice Dražíč Kovářov Slavětice u Všemyslic Zahořany Všeteč Žebrákov Hněvkovice u Týna nad Vltavou Předbořice Nevězice Všeteč Předbořice Nevězice Týn nad Vltavou Žebrákov Litoradlice Sobědraž Doubrava nad Vltavou Zahořany Zbonín Chrášťany u Týna nad Vltavou Zahořany Smetanova Lhota Třitim Vesec Koloměřice Vesec Zbonín Hněvkovice u Týna nad Vltavou Zahrádka, Přílepov Doubrava nad Vltavou Kučeř, Květov Smetanova Lhota Všeteč Vesec Doubravka u Týna nad Vltavou Jickovice Zbonín Doubrava nad Vltavou Kučeř Týn nad Vltavou Květov

LBC 74T LBC 75M LBC 75P LBC 75T LBC 76M LBC 76T LBC 77M LBC 77T LBC 78M LBC 78T LBC 79M LBC 79T LBC 80M LBC 80P LBC 80T LBC 81M LBC 81P LBC 81T LBC 82M LBC 82P LBC 82T LBC 83M LBC 83P LBC 83T LBC 84M LBC 84T LBC 85M LBC 85T LBC 86P LBC 86T LBC 87M LBC 87T LBC 88M LBC 88P LBC 88T LBC 89P LBC 89T LBC 90P LBC 90T LBC 91P LBC 91T LBC 92T LBC 93T LBC 94P LBC 95P LBC 96P LBC 97P LBC 99P LBC102P LBC103P

Klapačka U Velké Bolehrad Hůrka Hamr Kamenný vrch Ve svaleném Čihovický les Pod Kobylím vrchem Pod Hladnou Lhotky Koloměřice Chlum Roztrhaná Pod Kraví horou Jezero Kopaniny Pod Vsí U Lacin Tivoli Pašovický potok Ouhoří Úvozy Palečkův potok Křivolák Burdův potok Kojovka Bedrník Hlásnice Dubový vrch U chaloupek U Hlaviny Radvánov Na Budách Pod Krží U Zvíkovského Podhradí Rosín U Zvíkovského Podhradí Nad Šternberským rybníkem U děravé lípy U rokle Na Pohodnici Na Padělkách Dolní Ostrovec Pod zvíkovským mostem Březina Plazy Červený les U Štědronských Královice

15,958 6,023 4,676 4,678 6,128 8,193 6,526 7,266 2,977 1,986 7,513 3,973 26,315 3,35 4,768 8,518 6,259 4,609 4,591 3,274 9,706 3,012 5,209 6,106 6,586 4,708 5,295 9,203 3,244 18,158 4,832 5,433 5,508 4,962 6,818 15,057 7,163 3,969 4,316 3,678 2,963 4,788 4,519 6,088 3,241 8,313 4,06 8,872 4,158 4,812

- 49 -

Litoradlice Velká u Milevska Smetanova Lhota Doubravka u Týna nad Vltavou Květov Doubrava nad Vltavou Sobědraž,Jickovice Hněvkovice u Týna nad Vltavou Žebrákov Doubrava nad Vltavou Jickovice Koloměřice Velká u Milevska, Kučeř Zbonín Hosty Předbořice Zbonín Doubrava nad Vltavou Velká u Milevska Horní Ostrovec Pašovice Chrást Zbonín Hněvkovice u Týna nad Vltavou Kovářov Pašovice Vepice Týn nad Vltavou Varvažov Koloměřice Sobědraž, Velká u Milevska Koloděje nad Lužnicí, Hvožďany u Bechyně Radvánov Zbonín Hvožďany u Bechyně Zvíkovské Podhradí Hvožďany u Bechyně Zvíkovské Podhradí Hvožďany u Bechyně Zbonín Dražíč Dražíč Dražíč Dolní Ostrovec, Horní Ostrovec Zbonín Zvíkovské Podhradí Zbonín Zvíkovské Podhradí Zbonín Cerhonice

LBC104P LBC107P LBC108P LBC109P LBC110P LBC111P LBC112P LBC113P LBC114P LBC115P LBC116P LBC117P LBC118P LBC120P LBC123P LBC124P LBC125P LBC126P LBC127P LBC129P LBC131P LBC132P LBC133P LBC134P LBC135P LBC136P LBC137P LBC138P LBC139P LBC140P LBC141P LBC142P LBC143P LBC144P LBC146P LBC147P LBC149P LBC150P LBC151P LBC152P LBC153P LBC154P LBC155P LBC156P LBC157P LBC158P LBC159P LBC160P LBC161P LBC162P

Svatá Anna Horní Taška Dobročál U Červeného kříže Pod záduším U Požár Truš Horní Tukleky Pod Skaličným rybníkem U Oslova Červenina Čertova Hora N Čekalvodě Korytinky Ve Verpáni Novoveský Spolí Skladiště Mešná Hajnice Křivolák Kosejřín Na seči Nad Dubnou Tlučka Planina Vlastec V Černém Mýtě Na Pamětině Držov Dobrá Voda Skrýšov Struhy Nad Rybníkem Ovčín Kocovice Vlastecký rybník Pod Podolskem Plesníky Nad Vojníkovem U Hesouna Temešvár V stružkách Podolsko Svatonický vrch Pod Podolským mostem Velké mokří U Krašovic Na mokřinách Na pahorku

3,98 3,456 2,811 2,785 3,347 6,802 4,427 3,585 4,44 4,767 16,242 8,016 4,189 3,552 3,476 5,776 3,038 5,005 3,21 3,209 7,03 7,206 4,527 3,673 8,394 3,039 3,137 3,247 5,18 2,944 7,012 3,502 3,63 2,835 3,143 3,556 5,257 4,119 5,888 4,949 2,808 9,685 3,729 3,345 3,966 3,03 3,816 2,727 3,678 6,419

- 50 -

Oslov Oslov Nová Ves u Čížové Zlivice Oslov Oslov Oslov Tukleky Malčice Oslov Oslov Zlivice Tukleky Nová Ves u Čížové Oslov Nová Ves u Čížové Louka nad Otavou Louka nad Otavou Bošovice u Čížové Jetětice, Podolí I Nová Ves, Zlivice Bošovice u Čížové Křenovice Držov Borečnice Držov Vlastec Křenovice Bošovice u Čížové Držov Temešvár, Oslov Zlivice Vlastec, Kašina Hora Držov Bošovice Borečnice, Topělec Horní Záhoří Podolí I Kašina Hora Držov Topělec Temešvár Krašovice Podolí I Držov Podolí I Křenovice Krašovice Horní Záhoří, Kašina Hora Svatonice, Vrcovice

LBC163P LBC164P LBC167P LBC168P LBC169P LBC170P LBC172P LBC173P LBC174P LBC177P LBC178P LBC179P LBC180P LBC181P LBC182P LBC183P LBC184P LBC186P LBC187P LBC188P LBC189P LBC190P LBC191P LBC192P LBC193P LBC194P LBC195P LBC197P LBC198P LBC199P LBC200P LBC201P LBC202P LBC203P LBC204P LBC205P LBC206P LBC207P LBC208P LBC210P LBC211P LBC212P LBC213P LBC214P LBC215P LBC216P LBC217P LBC218P LBC219P LBC220P

U nádraží Za kopcem Krašovický rybník U Záduší Na dílech Dolní Rastory Sýkorka U Švihlíka U Vlků U studánek Nádvorný rybník Na Lomech Za Ovčínem Slavná Hora U luhu Sloupovna Sloupovna U struh Podhorák Brložnice Na Jihru Sulánov Na cvičišti Nad Skalami Síbrovna Kopaniny Dubový vrch Stružky Mlaka Pastušiny Čepinec Na Logrech V zálipí Na Křížatkách Chmelišná Na ježkovské Souložnice Na bílé skále Nový chřešťovický rybník Tábor Strojetínská Šobrovna Písecká Smoleč Březský mlýnský rybník Velký chřešťovický rybník Od hájku Březí U Hromové jedle Na Dolinách U Drtiny

4,977 2,64 5,422 3,008 4,891 11,698 5,09 2,914 2,895 3,904 9,316 3,808 3,036 6,925 4,29 3,886 4,639 3,174 8,427 3,055 3,162 2,742 2,934 1,801 4,729 2,512 5,361 7,86 8,073 3,888 3,013 6,19 2,881 7,348 8,71 4,253 2,846 10,948 4,287 2,894 5,889 4,51 4,247 7,535 3,795 4,127 2,942 5,018 3,259 3,143

- 51 -

Svatonice Olešná nad Vltavou Krašovice Svatonice Jamný Podolí I, Olešná, Písecká Smoleč Svatonice Olešná nad Vltavou Dolní Novosedly, Svatonice Jamný, Třešně Písek Svatonice Topělec Dobešice Chrastiny Temešvár Temešvár Chrastiny Chrastiny, Dolní Novosedly Písek Písek Písek Písek Písek Písek Písek Slabčice Písek Chrastiny Slabčice Slabčice Písek Kluky Písek Písecká Smoleč Kluky Slabčice Chřešťovice Chřešťovice Nemějice Písecká Smoleč Písek Písecká Smoleč Kluky, Jehnědno Chřešťovice, Jehnědo Jehnědo Písecká Smoleč Kluky Písecká Smoleč Nemějice

LBC222P LBC223P LBC224P LBC225P LBC226P LBC227P LBC229P LBC230P LBC231P LBC232P LBC233P LBC234P LBC235P LBC236P LBC238P LBC240P LBC241P LBC242P LBC245P LBC246P LBC247P LBC248P LBC249P LBC250P LBC251P LBC253P LBC254P LBC255P LBC256P LBC259P LBC260P LBC261P LBC263P LBC264P LBC265P LBC267P LBC268P LBC270P LBC271P LBC275P LBC276P LBC277P LBC280P LBC282P LBC284P LBC287P LBC295P LBC300P

Na brašně Hánovec Luhy U Dobré Vody Pod Mehelníkem Brabencovna Kopečky U Pahorku Velký Mehelník Pod Havírky Klášterské rybníky Karvašiny Malý Mehelník Průhony Jehněděnský potok Nad Starou Putimí Svícny Na Sychrovně Vápenice Na Pintířce Dlouhý rybník Náveský les Hůrky Novodvorská Myslivna U Dubu Zadní Pecky Změný Pod Němcem Pikhart U Albrechtického rybníka Zubovský Vrch Pařenice Kopanina Skalský Vrch Pod Čihadlem Hladná Luh Nad Pasekami Trampalovský rybník Pod Skalským Vrchem Paseky U Pasek Chlum Nuzovský vrch Kloboučky Újezd Stružka Mezerka

3,469 12,206 2,54 7,379 9,998 4,566 8,662 5,118 15,085 3,423 7,79 8,041 11,599 4,401 8,469 2,997 6,839 3,069 12,166 5,619 6,062 4,409 4,107 5,236 7,751 3,344 3,858 6,714 4,184 3,813 3,627 3,6 4,135 6,675 5,801 3,022 7,595 4,409 6,54 6,105 6,154 3,293 3,546 2,971 4,565 8,166 6,11 6,639

- 52 -

Písek Písek, Smrkovice Písek Zátaví,Hradiště Písek Semice Kluky, Paseky Zátaví,Hradiště Písek Semice Smrkovice Jehnědo Písek Písek Jehnědo Putim,Hradiště Písek Smrkovice Putim,Smrkovice,Hradiště Nový Dvůr, Písek Nový Dvůr Údraž Putim,Smrkovice Písek Smrkovice Nový Dvůr Údraž Písek Údraž Údraž, Albrechtice Putim Údraž, Albrechtice Albrechtice, Paseky Smrkovice Albrechtice Albrechtice Tálín Paseky u Tálína Albrechtice Smrkovice Paseky u Tálína Paseky Paseky u Tálína Paseky Paseky u Tálína Albrechtice Albrechtice, Všemyslice Všemyslice,Albrechtice

A.4.2. Vytipování cyklotras a stanovení jejich hierarchizace Jízdní kolo je v současné době velice moderním dopravním prostředkem, přičemž v turisticky atraktivním území představuje velice vítanou alternativu osobnímu automobilu. Území, které chce přilákat turisty se v současné době neobejde bez nabídky cykloturistických tras. Okolí Orlické přehrady však poskytuje v současné době (na rozdíl od převážné většiny území jižních Čech) podmínky pro cykloturistiku doslova nevhodné. • Síť značených cykloturistických tras je nevyrovnána jak co do hustoty sítě, tak kvality nabídky. Nestimuluje rozvoj cykloturistiky v přímém okolí přehrady. • Nelze mluvit o síti v pravém smyslu slova; jedná se totiž vesměs o trasy navazující na záměry vybíhající z jiných, sousedních, oblastí (písecko, budějovicko), nebo jsou součástí monoúčelových tras („Vltavská“, „Otavská“), případně dálkových. • Problémem je především naprostý nedostatek přechodů přes jezero. Ty jsou omezeny pouze na silniční mosty, přičemž silnice po nich vedené jsou naprosto nevhodné pro cykloturisty. • Možnost využití dopravně méně exponovaných komunikací - místních a účelových komunikací a silnic III. třídy jsou značně omezené. • Velmi omezená nabídka (a to i, nebo zejména, v širších územních souvislostech) je na pravém břehu Vltavy. • Velmi omezená je vazba na síť cyklistických tras ve Středočeském kraji. • Síť není hierarchizována (s výjimkou jedné dálkové trasy jsou všechny trasy vedeny v jedné kategorii jako „místní“), což snižuje schopnost orientace pro její uživatele (zejména při volbě tras uživateli). Z analýzy současné nabídky cyklistických tras a potenciálu v území vyplývají následující problémy: Chybějící spojení přes vodu pro pěší a cyklisty:
Orlík nad Vltavou – Chrást,
Staré Sedlo – Kostelec nad Vltavou,
Varvažov – Zvíkov – Jickovice,
Oslov / Červený Újezdec – Červená – Květov / Jetětice,
Temešvár – Podolsko,
Jehnědno – Vranov – Dražíč,
Týn nad Vltavou – Nový Dvůr. Další chybějící spojení pro pěší a cyklisty:
Voltýřov – Chrást,
Zahrádka – Sobík – Jickovice,
Jickovice – Kučeř,
Jetětice – Rukáveč / Květov,
Podolí – Slabčice – Dražíč,
Hosty – Nový Dvůr – Týn nad Vltavou,
Orlík nad Vltavou – Kožlí – Velký Vír – Kozárovice,
Jetětice – Rukáveč. V mapových přílohách analytické části dokumentace byly vyznačeny jak současné cykloturistické trasy (dálkové a místní; regionální bohužel v území zastoupeny nejsou), tak náměty na rozšíření a doplnění této sítě. V předkládané syntetické části je navržena výhledová síť cykloturistických tras vzešlá ze závěrů a projednání analytické části s ohledem na jednání s hlavními vlastníky návrhem dotčených (zejména lesních) pozemků. Problémem při návrhu sítě byl především naprostý nedostatek přechodů přes jezero. Ty jsou omezeny pouze na silniční mosty, přičemž silnice po nich vedené jsou naprosto nevhodné pro cykloturisty. Přitom možnost využití dopravně méně exponovaných komunikací - místních a účelových komunikací a silnic III. třídy jsou značně omezené (jak vzpomenuto již výše pouze v míře omezené vytvářejí síť), přičemž absence těchto komunikací je největší právě v okolí těchto mostů. Zpracovatelé vidí nejreálnější možnost zlepšení této nabídky především rovněž výše zmíněnou rehabilitací lodní dopravy a obnovou přívozů. Předmětem návrhu je místní „orlická“ síť cykloturistických tras, samozřejmě zapojená do širších územních souvislostí přilehlých území, jejímž základem by měla být jedna (hlavní) trasa na každém břehu Vltavy v podélném směru protkaná co největším počtem příček tak, aby nabídla bohatou možnost okruhů dle zájmu a možností jednotlivých uživatelů. Ty úseky komunikací, po nichž jsou vedeny či navrhovány cykloturistické trasy a vyžadují stavební úpravu (či nově vybudovat), jsou zahrnuty do výčtu návrhu veřejně prospěšných staveb. Tyto záměry jsou nazvány „cykloturistickými trasami“, nikoli „cyklistickými stezkami“; je tomu tak proto, protože v dané fázi přípravy záměru nelze dovodit, jaký charakter bude ta která komunikace mít. Za veřejně prospěšnou stavbu „cykloturistické trasy“ lze považovat každou pozemní komunikaci, která bude navržena především pro cyklisty, může však být užívána i jinými uživateli (majitelé přilehlých lesních či zemědělských pozemků, v omezené míře i objektů bydlení apod.). Mohou jí tedy být jak místní, tak účelové komunikace (lesní, polní cesty), které budou navrženy s šířkou vozovky cca 3 – 4 m (případně doplněné výhybnami).

- 53 -

Ve třech úsecích navržena samostatná stezka pro pěší a cyklisty v přidruženém dopravním prostoru silnic. Území Orlicka není v současné době vhodné pro in-line bruslaře (byť představují v současné době významnou poptávku v nabídce turistických příležitostí). Není s nimi počítáno (jako se samostatným oborem) ani v návrhu. In-line bruslaři mohou v budoucnu využívat vhodné úseky z nabídky cyklistických tras (samozřejmě v kombinaci s veřejnou osobní, zejména lodní, dopravou a přívozy). Nicméně představa, že by bylo možné pro in-line bruslaře (společně s cyklisty a pěšími turisty) vybudovat samostatnou stezku podél břehu prakticky vodorovnou s nulovým objemem ztracených spádů tak, jak je obvyklá u některých vodních ploch (a jak se již dnes buduje či připravuje na Lipně) je v případě Orlíka absurdní.

A.4.3. Vytipování chybějící infrastruktury a investičních příležitostí A.4.3.1. Parkoviště Velikost parkovacích ploch v obcích a u ostatních ubytovacích kapacit, je potřeba řešit v dalších stupních ÚPD a ÚPP na základě konkrétních požadavků a náplně ploch. Plochy pro parkování v marínách a sportovních přístavech, kempech, u ostatních ubytovacích zařízení a zařízení sloužících turistickému a cestovnímu ruchu, jsou nedílnou částí vybavení a musí být navrženy tak, aby odpovídaly počtu kotvišť a kapacitě těchto zařízení. Dešťové vody z parkoviště a zpevněných ploch budou zajištěny tak, aby nedocházelo k znečištění vody v nádrži. Přitom je třeba uvažovat ke každé lodi nejméně jedno auto, a navíc ještě reservu na přívěsy a případné návštěvy. Do parkovacích ploch pro členy klubu nelze počítat plochy pro zazimování lodí; tyto plochy však lze využít po dobu závodů k parkování účastníků závodů a k uložení jejich lodí. Zajištění těchto ploch pro potřeby přístavů se při morfologii terénu při orlické nádrži a současných vlastnických vztazích může stát limitujícím faktorem pro kapacity jednotlivých zařízení. V územně plánovacích dokumentacích jsou dále jmenovitě uvedeny následující vybrané navrhované kapacity parkovišť. pravý břeh : • Podskalí - 40 os. automobilů • Temešvár - 50 os. automobilů levý břeh : • Velký Vír - 60 os. automobilů • Štědronín, Plazy - 40 os. automobilů A.4.3.2. Ubytování, stravování V následujících tabulkách a grafech je zpracována bilance stavu rekreačních lůžkových kapacit, a to jednak veřejných ubytovacích zařízení a dále objektů individuální rekreace za celé řešené území, zpracované dle dostupných statistických údajů. Tabulka 29: Přehled a kapacity ubytovacích zařízení ORLICKO - ORP PÍSEK Název Kategorie

Albrechtice nad Vltavou PENZION ÚDRAŽ VEŘEJNÉ TÁBOŘIŠTĚ JEHNĚDNO REKREAČNÍ STŘEDISKO REJZÍKOV REKREAČNÍ STŘEDISKO NOVÁ LOUKA REKREAČNÍ STŘEDISKO TUK. PRŮMYSLU ATOS s.r.o. VEŘEJNÉ TÁBOŘIŠTĚ Kožlí PENZION U NOVÁKŮ AUTOKEMP VELKÝ VÍR Lety REKREAČNÍ STŘEDISKO PUKŇOV Orlík nad Vltavou REKREAČNÍ STŘEDISKO ORLÍK Oslov REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ KODREA 3

Sezónní provoz

Počet pokojů

Počet míst pro stany a karavany

Penzion Kemp Chatová osada Turistická ubytovna Ostatní zařízení3 Ostatní zařízení

letní letní letní letní letní letní

10 a méně 10 a méně 11 až 50 11 až 50 11 až 50 11 až 50

žádné 101 a více žádné žádné žádné žádné

Penzion Kemp

letní letní

10 a méně 51 až 100

žádné 101 a více

Ostatní zařízení

letní

11 až 50

1 až 50

Turistická ubytovna

letní

11 až 50

žádné

Chatová osada

letní

11 až 50

žádné

Ostatní zařízení = Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná.

- 54 -

Ostrovec LT OSTROVEC REKREAČNÍ STŘEDISKO NA RYBÁRNĚ OSTROVEC Paseky TURISTICKÁ UBYTOVNA VÁCLAVKA Písek INTERHOTEL AMERICA CITY HOTEL HOTEL U KAPLIČKY HOTEL BÍLÁ RŮŽE HOTEL BIOGRAF HOTEL OTAVARENA HOTEL U KAPLIČKY DEPENDENCE HOTEL POD SKALOU HOTEL BULY MOTEL NA PTÁČKOVNĚ PENSION U KLOUDŮ PENSION SPORT HOTEL VILLA CONTI HOTEL CADILLAC ORNELA KLUB PENZION U MALÍŘSKÝCH CHATA ŽIVEC VYŠŠÍ ODBORNÁ LESNICKÁ ŠKOLA DOMOV MLÁDEŽE PÍSEK ATS HRADIŠTĚ HÁJENKA KŘIŽATKA Podolí I KEMP PODOLSKO REKREAČNÍ STŘEDISKO Slabčice KEMP Temešvár KEMP STARÁ CESTA TEMEŠVÁR Varvažov PENZION FOUSEK BUNGALOWS RS ŠTĚDRONÍM REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ ŠTĚDRONÍN Vráž REHABILITAČNÍ LÁZEŇSKÉ SANATORIUM REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ SPT TELECOM Zvíkovské Podhradí HOTEL ZVÍKOV HOTEL ZVÍKOV BUNGALOVY ORLICKO - ORP MILEVSKO Jetětice HOTEL VLTAVA REKREČNÍ CENTRUM ČERVENÁ NAD VLTAVOU Kovářov TVRZ HOLEŠOVICE TURISTICKÁ CHATA ONEN SVĚT TÁBOŘIŠTĚ RADAVA REKREAČNÍ STŘEDISKO RADAVA REKREAČNÍ STŘEDISKO ORLÍK

Chatová osada Chatová osada Ostatní zařízení

letní letní letní

11 až 50 11 až 50 10 a méně

žádné žádné žádné

Turistická ubytovna

celoroční

11 až 50

žádné

Hotel **** Hotel *** Hotel *** Hotel *** Hotel *** Hotel *** Hotel *** Hotel ** Hotel ** Hotel ** Penzion Penzion Penzion Penzion Penzion Penzion Turistická ubytovna Ostatní zařízení Ostatní zařízení Ostatní zařízení Ostatní zařízení

celoroční celoroční celoroční celoroční celoroční celoroční celoroční letní celoroční celoroční celoroční celoroční celoroční celoroční celoroční celoroční letní i zimní letní celoroční letní letní i zimní

11 až 50 11 až 50 11 až 50 11 až 50 11 až 50 11 až 50 11 až 50 11 až 50 11 až 50 11 až 50 11 až 50 11 až 50 10 a méně 11 až 50 10 a méně 10 a méně 11 až 50 51 až 100 101 a více 11 až 50 10 a méně

žádné žádné žádné žádné žádné žádné žádné žádné žádné žádné žádné žádné žádné žádné žádné žádné žádné žádné žádné žádné žádné

Kemp Chatová osada

letní letní

11 až 50 11 až 50

101 a více žádné

Kemp

letní

10 a méně

51 až 100

Kemp

letní

10 a méně

1 až 50

Penzion Chatová osada Chatová osada Chatová osada Ostatní zařízení

letní letní letní letní letní

11 až 50 10 a méně 10 a méně 51 až 100 51 až 100

žádné žádné žádné žádné žádné

Ostatní zařízení Ostatní zařízení

celoroční letní

51 až 100 10 a méně

žádné žádné

Hotel *** Chatová osada

celoroční letní

11 až 50 11 až 50

žádné žádné

Hotel *** Ostatní zařízení

celoroční letní

51 až 100 51 až 100

žádné žádné

Penzion Penzion Kemp Chatová osada Ostatní zařízení

letní celoroční letní letní letní

11 až 50 10 a méně 10 a méně 11 až 50 11 až 50

žádné žádné 101 a více žádné žádné

- 55 -

Milevsko SPORTHOTEL A HOTEL STADION VÁŠŮV MLÝN ORP TÝN NAD VLTAVOU Dražíč PIVOVARSKÝ DVŮR LIPAN VEŘEJNÉ TÁBOŘIŠTĚ LIPOVSKO Hosty REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ NOVÝ DVŮR Týn nad Vltavou HOTEL ZLATÁ LOĎ PENZION A KEMP ČERVENÝ MLÝN PENZION POD KOSTELEM CAMP CABROV AUTOKEMP RUSALKA KEMP NAD JEZEM CHATOVÁ OSADA REKREAČNÍ STŘEDISKO NUZICE - LETNÍ TÁBOR DOMOV MLÁDEŽE PŘI ISŠ HNĚVKOVICE HOTELOVÝ AREÁL BLANICE UBYTOVACÍ SLUŽBY VAŇKOVÁ Všemyslice PENZION ZÁMECKÁ POŠTA CHATOVÝ TÁBOR VLTAVÍN CHATOVÝ KEMP KOŘENSKO

Hotel ** Kemp

celoroční letní i zimní

11 až 50 10 a méně

žádné 1 až 50

Penzion Kemp

celoroční letní

10 a méně 10 a méně

žádné 1 až 50

Ostatní zařízení

celoroční

11 až 50

101 a více

Hotel *** Penzion Penzion Kemp Kemp Kemp Chatová osada Chatová osada

celoroční letní i zimní celoroční letní letní letní letní letní

11 až 50 11 až 50 10 a méně 10 a méně 11 až 50 11 až 50 11 až 50 11 až 50

žádné žádné žádné 1 až 50 1 až 50 1 až 50 žádné žádné

Ostatní zařízení Ostatní zařízení Ostatní zařízení

celoroční letní celoroční

11 až 50 101 a více 10 a méně

žádné žádné žádné

Penzion Chatová osada Chatová osada

letní i zimní letní letní

10 a méně 10 a méně 10 a méně

žádné žádné žádné

Tabulka 30: Počet staveb pro rodinnou rekreaci, neobydlené domy Počet Stavby RD, pro ORP Obec bytů rodinnou rekreaci Albrechtice nad Vltavou 541 164 Čížová 373 249 Dolní Novosedly 76 36 Kluky 196 22 Kožlí 19 0 Králova Lhota 77 84 Křenovice 58 9 Lety 107 14 Nevězice 68 80 Olešná 38 58 Orlík nad Vltavou 144 102 Oslov 121 120 Ostrovec 127 46 Písek Paseky 66 10 Písek 11510 136 Podolí I 128 104 Probulov 24 0 Slabčice 183 71 Temešvár 40 20 Varvažov 84 65 Vlastec 78 8 Vojníkov 31 129 Vráž 192 32 Vrcovice 39 90 Záhoří 258 32 Zvíkovské Podhradí 73 1

- 56 -

% staveb pro rodinnou rekreaci 30 67 47 11 0 109 16 13 118 153 71 99 36 16 1 81 0 39 50 77 10 416 17 230 12 1

Neobydlené domy 122 20 9 33 0 50 10 29 49 20 49 25 38 22 261 13 0 42 5 113 19 7 16 6 25 12

% neobydlených domů 22 5 12 17 0 65 16 27 72 53 34 21 30 33 2 10 0 23 13 135 24 23 8 15 11 16

ORP Písek celkem Jetětice Jickovice Kostelec nad Vltavou Kovářov Milevsko Kučeř Květov Milevsko (pouze Velká) Stehlovice ORP Milevsko celkem Dražíč Hosty Týn nad Vltavou Chrášťany Týn nad Vltavou Všemyslice ORP Týn nad Vltavou celkem Řešené území celkem

14651 135 41 156 706 94 47 45 38 1262 72 83 336 1484 368 2343 18256

1682 113 27 59 230 46 81 23 0 579 22 15 80 386 87 590 2851

11,5 84 66 38 33 49 172 51 0 46 31 18 24 26 24 25 16

995 18 17 25 95 19 23 20 0 217 31 23 98 295 91 538 1750

7 13 41 16 13 20 49 44 0 17 43 28 29 20 25 23 9,5

Graf 1: Počty lůžek v jednotlivých ubytovacích zařízeních Počty lůžek v jednotlivých ubytovacích zařízeních

3368 3500 3000 2500 hotely 2000

penziony ubytovny

1500

kempy 776

1000 500

596

ostatní

437 223

0 Druh ubytovacího zařízení

Z porovnání bilance zjištěných údajů se souhrnnými údaji o návštěvnosti dle studie Využití vodní hladiny údolní nádrže Orlík (AD 1995) vyplývá, že v období letní rekreační sezóny je v rekreačním území celé Orlické nádrže cca 12 000 ubytovaných návštěvníků, v řešeném území ÚS Orlicko bylo z dostupných statistických údajů zjištěno celkem 5400 návštěvníků, což je necelá polovina. Tento počet je však potřeba navýšit o cca 1,5 násobek jednodenních pasantních návštěvníků. . Denní návštěvnost za příznivých klimatických podmínek zejména v období víkendů je tak uváděna v hodnotě 30 000 rekreantů, pro celou Orlickou nádrž a tudíž cca 15000 rekreantů v řešeném území ÚS Orlicko, což odpovídá i ve studii prokázanému rekreačnímu potenciálu území, ale i údajům propočteným dle leteckých snímků a číslům uváděním v ostatních odborných pracích. Do celkové bilance stavu a předpokládaného vývoje lůžkových kapacit je potřeba ještě započíst 2850 objektů individuální rekreace a 1750 statisticky evidovaných neobydlených objektů (potenciál cca 8500 lůžek). V řešeném území ÚS Orlicko je registrováno cca 5400 lůžek a předpokládán nárůst o dalších cca 800 lůžek. Předpokládaný rozvoj ubytovacích kapacit je odvozen součtem předpokládaného potencionálu objektů individuální rekreace a neobydlených objektů s lůžky v ubytovacích zařízeních volného CR hotelového typu a ve stanových jednotkách a jejich předpokládaným rozvojem o cca 15%. Celková předpokládaná ubytovací kapacita v řešeném území ÚS Orlicko takto dosáhne hodnoty cca 11300 lůžek, včetně míst v kempech. Z výše uvedeného vyhodnocení vyplývá, že v řešeném území ÚS Orlicko je velký podíl objektů rodinné rekreace, které však jsou často v problematicky dopravně dostupných lokalitách a často nejsou vybaveny veřejnou technickou infrastrukturou, zejména veřejným vodovodem, kanalizací a ČOV. Z toho důvodu nedoporučujeme další výstavbu a zahušťování ploch pro rodinnou rekreaci nad rámec schválených územních plánů. Případnou poptávku po dalších plochách

- 57 -

pro rodinnou rekreaci doporučujeme nasměrovat do využití neobydlených objektů a to především v zastavěných částech sídel a obcí. Dalším problémem jsou i trvalá kotviště hausbótů, drobné stavby, provizorní přístřešky a jejich dlouhodobé nelegální umístění na březích. V této dokumentaci jsou vyznačeny lokality objektů či staveb, které nejsou zaznamenány v katastru nemovitostí, určené k následnému prověření příslušnými obecními a stavebními úřady. Odstranění těchto objektů a staveb (v případě hausbótů plavidel) a jejich případná náhrada za adekvátní zařízení, která by splňovala patřičné podmínky vyplývající ze stavebního zákona, ubytovací standardy a nepoškozovala krajinný ráz je především úkol pro právníky a výkonné orgány státní správy. V případě zařízení hotelového typu, chybí v řešeném území vyjma města Písku, zařízení vyšší kategorie **** a *****hotelu s celoročním provozem se standardem odpovídajícím současným trendům v cestovním a turistickém ruchu. Ve výkresové části této dokumentace jsou vyznačeny symbolem vhodné lokality pro umístění takovéhoto zařízení. Jedná se o lokality s vazbou na stávající, či navrhované plochy sportovně rekreační nadmístního nebo vybrané místního významu v blízkosti vodní hladiny Orlické nádrže a současně v místech turisticky a pohledově atraktivních. Typologie a návrh vybavení jednotlivých specifických ubytovacích, rekreačních a plavebních zařízení je převzata a zpracována dle podrobného územně plánovacího podkladu Využití vodní plochy a břehových pozemků VN Orlík (Hydroprojekt, a.s. 2001). Kempy a tábořiště Jedním z hlavních předpokladů úspěšné revitalizace Orlické nádrže je zlepšení standartu vybavení stávajících ubytovacích zařízení, zejména kempů a tábořišť, které na rozdíl od ostatních zařízení vykazují největší problémovost nejen v úrovni hygieny vybavení a služeb, ale i po stránce jejich architektonicko - urbanistických závad. Největší závadou jsou trvale nainstalované přenosné či mobilní zařízení (stany, obytné přívěsy) v lokalitách tábořišť a kempů, což vede k jejich improvizovanému "vylepšování" a výsledkem je zamoření krajiny podél vodní plochy nelegálními slumy malých rybářských osad a celoročně parkujícími karavany, trvalými stany a přístřešky v kempech a tábořištích. Výchozím podkladem pro rekonstrukci stávajících tábořišť a kempů je kromě příslušných hygienických předpisů, které stanovují potřebné plochy, minimální vybavení a provozní podmínky i typizační směrnice „Autokempy“ (STÚ), z níž bylo vycházeno při stanovení kategorií zařízení. Ubytování osob v těchto typech zařízení se předpokládá v trvalých objektech, přenosných a pohyblivých zařízeních (tedy v pevných stanech, stanech, obytných přívěsech - karavanech, obytných automobilech, chatách či chatičkách). Areál musí být napojen na pitnou vodu, kanalizaci, elektřinu, telefon a požární vodovod. Návštěvníkům s obytnými automobily a přívěsy musí být umožněno vyprázdnění nádob na odpad z chemických WC. Odpadky budou ukládány do odpadových nádob a denně odváženy, v případě potřeby i častěji. Dešťové vody z parkoviště a zpevněných ploch budou zajištěny tak, aby nedocházelo k znečištění vody v nádrži..Z hlediska délky a charakteru provozu se bude jednat o sezónní pobytová zařízení. Avšak sezónu je potřeba prodloužit a zkvalitnit nabídkou dalších vodních i pozemních outdoorových aktivit.Kapacita území je dána jednou stanovou jednotkou a příslušnou výměrou, která činí na tuto jednotku 150 m2, vč. celé vybavenosti kempu. Při určování a rozdělování vlastních ploch pro ubytování se používá tzv. kempová jednotka o minimální ploše 45 m2. Tou se rozumí místo pro vlastní táboření (stan , karavan) s účastí 3 - 4 osob, bez ostatních ploch.Kapacitu z hygienického hlediska určuje hygienik, celkový počet stanových jednotek nesmí přesáhnout 400. Praxe ukazuje, že z provozního hlediska a subjektivního pocitu ubytovaných nejsou kapacitní zařízení nad 100 jednotek ideální, za optimální velikost autokempu je považována kapacita 300 osob, neboť při větší kapacitě je nutno areál členit na samostatné oddíly s příslušnou vybaveností. Vzhledem ke specifickému charakteru území, lze doporučit a předpokládat integraci provozu kempů s kotvišti rekreačních plavidel. Vybavenost těchto areálů potom bude odpovídat oběma funkcím. Vybavení kempů a tábořišť: • oplocení s vjezdem • bezprašné cesty a komunikace • odstavné parkoviště nad kótou maximálního vzdutí, • recepce a provozní objekt správy (ubytování správce), • stálá lůžková kapacita v pevných objektech • plocha pro stanování, obytné přívěsy či automobily • kuchyňky s umývárnami nádobí a jídelnami • umývárny s teplou a studenou vodou (umyvadla, sprchy), splachovací WC • společenské prostory s restauračním zařízením • prodej občerstvení a drobných potřeb • zdroj pitné a užitkové vody • kapacitně odpovídající a technicky vyhovující zařízení na likvidaci odpadních a splaškových vod • doporučen je zdroj elektřiny pro kempové jednotky • půjčovna stanů, vybavení a sportovních potřeb • plochy pro sportovní a rekreační činnosti

- 58 -

• • • • • • •

místa pro táborový oheň, pikniková místa s možností nákupu či zásobení dřevem či dřevěným uhlím zajištění první pomoci možnost praní a žehlení celodenní služba recepce a dozoru denní úklid a odstraňování odpadu mezinárodní značení na příjezdových komunikací alespoň mobilní prodejna potravin, Součástí areálu je příjezdová cesta a vnitřní komunikace, jakož oplocení celého zařízení. Oplocení areálu je podmínkou pojištění provozovatele kempu a je-li kemp vzdálen od vody natolik, že jeho součástí není pláž, je vše bez problémů. Pokud však je kemp spojen s pláží, nastává (především legislativní) problém, neboť Povodí Vltavy, státní podnik jakožto vlastník nádrže ze zákona zodpovídá za údržbu břehových pozemků a z tohoto důvodu břehové pozemky nesmí být oplocovány. Proto navrhujeme tři možnosti řešení vzniklé situace : • pozemek pláže nebude oplocen, ale oplocení kempu proběhne za hranicí břehového pozemku, přičemž bude plot vybaven dostatečným množstvím branek, jež budou otevírány pouze přes den • pozemek pláže bude oplocen a na obou koncích vybaven vraty 4 m širokými pro průjezd techniky Povodí Vltavy, státní podnik, přičemž klíče od zámků bude mít jak provozovatel kempu, tak i Povodí, • pozemek bude oplocen po hranici břehového pozemku, v plotě bude dostatek uzamykatelných branek. Po dobu trvání sezóny pak bude oplocení ještě doplněno uzavřením pláže; po ukončení sezóny provozovatel kempu toto oploceni vždy demontuje, aby umožnil přístup Povodí Vltavy, státní podnik přístup na břehové pozemky. Z hlediska nároků na urbanisticko architektonické regulativy a požadavky je nutné : • realizovat a rozvíjet zařízení této kategorie na základě komplexně zpracovaných urbanisticko architektonických generelů, zpracovaných s přihlédnutím k reálné etapizaci a nikoli formou bezkoncepčního nahodilého rozšiřování • stavební objekty musí splňovat nároky na patřičný krajinářský a urbanistický kontext, což musí být zohledněno v jejich architektonickém řešení, ve volbě použitých materiálů a jejich barevnosti • pevné objekty se doporučují realizovat jako jednopodlažní s plochou příp. se šikmou střechou s ev. využitím podkroví. • z předchozích bodů vyplývá nutnost zabránit a eliminovat levná provizorní řešení, která poškozují estetický vzhled areálů • součástí areálů musí být jejich koncepční ozelenění Vodácká tábořiště Specifickým typem ubytovacích zařízení jsou vodácká tábořiště, která by byla zaměřena na specifické potřeby turistické vodácké plavby po nádrži. Svým pojetím by tato tábořiště byla skromnější než předchozí typy ubytovacích zařízení, ale na druhou stranu by obsahovala některou specifickou vybavenost (např. dílnu a možnost zabezpečení sportovních lodí). Odpadky budou ukládány do odpadových nádob a odváženy. Dešťové vody z parkoviště a zpevněných ploch budou zajištěny tak, aby nedocházelo k znečištění vody v nádrži Navrženo je následující vybavení těchto areálů: • areál s centrálním polyfunkčním obslužným objektem musí být zásobován pitnou vodou, napojen na přívod elektřiny a musí mít řešenu kapacitně a technicky odpovídající likvidaci odpadních splaškových vod s těmito místnostmi : místnost pro přípravu jídel a mytí nádobí klubovna - jídelna 2 - 4 ubytovací pokoje po dvou lůžkách pro přespání v období s nízkou vnější teplotou mimo letní období umývárna a WC skladové a provozní místnosti, dílna zdroj elektřiny • stálá lůžková kapacita v pevných objektech charakteru malých 2 lůžkových nájemních chatek, chatky nebudou vytápěny ani napojeny na vodohospodářské sítě, pouze na elektrický rozvod NN (osvětlení). • plocha pro stanování • zdroj pitné a užitkové vody • místa pro táborový oheň, pikniková místa • docházková služba recepce a dozoru • denní úklid a odstraňování odpadu • oplocení s vjezdem, zpevněné cesty, parkoviště – tato dopravní zařízení nejsou určena závazně, kromě takto vybavených areálů mohou být realizována zařízení bez přímé dopravní přístupnosti automobilem, areály mohou být během výstavby i provozu dopravně obsluhovány z vody a parkování návštěvníků může být řešeno v jiných lokalitách v docházkové vzdálenosti. Realizace parkovacích stání v areálu a přímo u obytných chatek je podmíněna kromě dopravní dostupnosti i nutností nenarušit estetický a krajinný ráz lokality. • místo pro úschovu lodí (oplocený pozemek) • plocha pro slunění a koupání Z hlediska nároků na urbanisticko architektonické regulativy a požadavky je nutné:

- 59 -

• architektonické řešení areálu musí splňovat nároky na patřičný krajinářský a urbanistický kontext, což musí být zohledněno v jejich architektonickém řešení, ve volbě použitých materiálů a jejich barevnosti • doporučeno je velmi komorní, minimalistické a skromné pojetí, s důrazem na odolnost materiálů a jejich přírodní charakter • centrální obslužný objekt se musí realizovat jako jednopodlažní s plochou či se šikmou střechou s event. podkrovím. U objektu je nutné vhodné materiálové i barevné řešení. • obytné chatky musí být architektonicky stylové a kvalitní, možné je i jednotné řešení, nutný je kontext hmoty i materiálů s okolním prostředím. Vzhledem k nutnosti zamezení následné možné konverze chatek na chaty rodinné rekreace je navržena max. výměra půdorysu místnosti 10m2, přičemž chatky mohou mít jedinou místnost. Chatky mohou mít u vchodových dveří malou krytou terasu. Chatky musí být jednopodlažní, nepodsklepené, s nízkou šikmou (doporučena je sedlová, stanová či pultová) střechou. • z předchozích bodů vyplývá nutnost zabránit a eliminovat levná provizorní řešení, která poškozují estetický vzhled areálů • součástí areálů musí být jejich koncepční ozelenění, doporučeno je mj. prostorové vymezení živými ploty či jinak formovanou zelení A.4.3.3. Pláže a jejich zázemí Reliéf krajiny a údolní charakter vodní nádrže Orlík nedávají předpoklady pro nalezení dostatečného množství ideálních ploch pro realizaci pláží, které by měly dostatečnou šířku, sklon, orientaci a ideální přístup a v neposlední řadě i vhodnou kulturu půdního krytu (nelesní pozemky). Teoretická kapacita vodní hladiny pro koupání je tak, mimo jiné faktory, výrazně limitována i kapacitou vhodných břehových lokalit, které by měly přirozené předpoklady pro realizaci pláži a pobřežních rekreačních ploch. Nezbytné je proto počítat i s využitím ploch, které sice nemají ideální parametry, ale je z nich přijatelný přístup k vodě, jsou dostupné a mají alespoň určitou plochu umožňující slunění a pobyt. Určitou možností v lokalitách, kde vůbec není možné lokalizovat plochu pláže, je vytvoření plováren charakteru plovoucího mola, ostatně i tato zařízení již v řešeném území existují a jejich další výhodou je eliminace negativních vlivů kolísání úrovně hladiny. Tyto lokality jsou z prostorových důvodů podstatně méně kapacitní a tudíž i jejich vybavení musí být přiměřeně skromné vzhledem k předpokládané kapacitě. Pro řadu rekreantů ovšem mohou být tato zařízení o to přitažlivější díky intimnějšímu a klidovějšímu charakteru. Z výše uvedených faktů vyplynulo níže uvedené členění podle úrovně vybavení dělení do následujících kategorií: • zařízení (pláže) I. kategorie - charakteru komplexně vybavených koupalištních areálů na ideálních plochách • zařízení (pláže) II. kategorie - s minimální vybaveností, zajišťující základní hygienický a uživatelský standard • zbývající břeh nádrže - kde koupání není nijak organizováno a břeh je bez související vybavenosti Zařízení I. kategorie Představuje komplexně vybavená zařízení areálového typu, která budou či jsou realizována v návaznosti na kapacitní rekreačně ubytovací zóny a prostory, či v návaznosti na hustě osídlená sídla a sídla s vysokým podílem rekreačního využití. V každém případě vždy půjde o místa, kde lze reálně očekávat velmi silný nápor rekreantů. Předpokládá se nejen návštěva rekrutující se z ubytovaných hostů či trvalých obyvatel blízkého okolí, ale i návštěvnost pasantních jednodenních hostů z relativně vzdálenějších oblastí. Zařízení, vzhledem ke své investiční náročnosti, budou fungovat na ryze komerční bázi a z těchto důvodů budou uzavřena volnému vstupu. Areál bude napojen na pitnou vodu, elektřinu a kanalizaci, telefon a požární vodu. Odpady z rozmístěných košů budou dle potřeby několikrát denně odstraňovány. Vodní plocha bude vymezena plavebními znaky a bójemi, které vyznačí přesný tvar vymezené plochy, případně s určením prostoru pro plavce a neplavce. S ohledem na vybavenost těchto pláží se předpokládá jejich oplocení a provozování jako veřejné placené služby. Provoz v areálu se bude řídit provozním řádem. Dle místních podmínek lze určitou část vybavenosti situovat i mimo oplocený areál (restaurace, byt správce apod.), což je v kontextu se skutečností, že většina těchto zařízení bude realizována ve vazbě na ubytovací areály, kempy, sídla a podobně. Vybavení těchto pláží musí dosahovat vysokého standartu a obsahovat atraktivní doplňkovou sportovně rekreační a obslužnou vybavenost. Podle místních podmínek bude nezbytná i adekvátní úprava vstupu do vody. Závazné je vybavení následujícími zařízeními : • plocha pro koupání - bude vytýčena plavebními znaky a bójemi • pláž - odpočinková plocha (travnatá, příp. písečná, částečně odstíněná, navazující na vodní hladinu, • provozní zázemí (správa pláže, pokladny, místnost první pomoci, skladování, dílny, případně byt správce), • stanoviště plavčíka - stálá služba, • šatny a převlékací boxy, • dětský koutek s brouzdalištěm • zdroj pitné a užitkové vody • WC - napojené na kanalizaci, případně chemické, • sprchy a umývárny - napojené na kanalizaci

- 60 -

• kapacitně odpovídající a technicky vyhovující zařízení na likvidaci odpadních a splaškových vod • parkoviště v blízkosti areálu (předpokládá se použití zatravňovacích prefabrikátů, aby nedocházelo k nárůstu nepropustných ploch) • bufet (občerstvení) Doplňkové je vybavení následujícími zařízeními : • restaurace • prodejní stánky (trvalého charakteru), • půjčovna loděk (přístavní molo), • aquaparky, vodní atrakce • sportoviště (půjčovna sportovního nářadí), Z hlediska nároků na urbanisticko architektonické regulativy a požadavky je nutné : • realizovat a rozvíjet zařízení této kategorie na základě komplexně zpracovaných urbanisticko architektonických generelů, zpracovaných s přihlédnutím k reálné etapizaci a nikoli formou bezkoncepčního nahodilého rozšiřování • stavební objekty musí splňovat nároky na patřičný krajinářský a urbanistický kontext, což musí být zohledněno v jejich architektonickém řešení, ve volbě použitých materiálů a jejich barevnosti • pevné objekty se doporučují realizovat jako jednopodlažní s plochou příp. se šikmou střechou s ev. využitím podkroví. • z předchozích bodů vyplývá nutnost zabránit a eliminovat levná provizorní řešení, která poškozují estetický vzhled areálů • součástí areálů musí být jejich koncepční ozelenění Zařízení II. kategorie Jejich zřízení bude realizováno v místech s dobrou pěší dostupností, kde lze předpokládat poměrně vysokou návštěvnost a zájem o rekreační pobyt u vodní plochy. Podmínkou není přímá dopravní přístupnost, areály mohou být během výstavby i provozu dopravně obsluhovány z vody. Provozování tohoto typu pláží nepočítá s přítomností dozoru či obsluhy a je tudíž na vlastní nebezpečí. Areály nemusí být oploceny, předpokládá se denní dojíždění obsluhy pro kontrolu areálu, svoz odpadu, úklid a servis. Zařízení této kategorie by měla zabezpečit základní minimální předpoklady pro předcházení vzniku hygienických závad v místech, kde nejsou dostupná zařízení I. kategorie a není reálné je vzhledem k charakteru břehu realizovat. Odpady z rozmístěných košů, jakož i z mobilních stánků musí být dle potřeby odstraňovány. Provozování tohoto typu pláží nepočítá s přítomností dozoru či obsluhy a je tudíž na vlastní nebezpečí. Areály nemusí být oploceny, předpokládá se denní dojíždění obsluhy pro kontrolu areálu, svoz odpadu, úklid a servis. Smyslem zařízení této kategorie není komerční efekt, nýbrž nabídka důstojné alternativy volnému koupání, jehož častým průvodním jevem je znečišťování okolí odpady a exkrementy, ničení porostů a pod. Zařízení budou nekomerčního charakteru a jejich správa a vybavenost by měla být financována z rozpočtu obcí či jiných vhodných subjektů, jako příspěvek ochraně životního prostředí. Závazné je vybavení následujícími zařízeními: • plocha pro koupání - vytýčí se pouze plavebními znaky na břehu, • odpočinková plocha - pláž, případně plovoucí molo se vstupem do vody • WC - předpokládá se chemické WC v samostatné buňce, • nádoby na odpad • místo pro odstavení vozidel v docházkové blízkosti pláže (nemusí a nemělo by být přímo u areálu). Doporučenými zařízeními pak jsou: • otevřená sportoviště • stanoviště pro mobilní prodej občerstvení, Z hlediska nároků na urbanisticko architektonické regulativy a požadavky je nutné : • architektonické řešení areálu musí splňovat nároky na patřičný krajinářský a urbanistický kontext, což musí být zohledněno v jejich architektonickém řešení, ve volbě použitých materiálů a jejich barevnost • doporučeno je velmi komorní, minimalistické a skromné pojetí, s důrazem na odolnost materiálů a jejich přírodní charakter • mobilní či pevné objekty WC či event. další objekty se musí realizovat jako jednopodlažní s plochou příp. se šikmou střechou bez podkroví. U objektů je nutné vhodné materiálové i barevné řešení • z předchozích bodů vyplývá nutnost zabránit a eliminovat levná provizorní řešení, která poškozují estetický vzhled areálů • součástí areálů musí být jejich koncepční ozelenění, doporučeno je mj. prostorové vymezení živými ploty či jinak formovanou zelení A.4.3.4. Lodní doprava a vodní sporty Osobní lodní doprava Ta je provozována prakticky od vzniku přehrady, v současné době je provozována soukromým subjektem na podnikatelské bázi. Vodní doprava je prakticky jedinou vhodnou alternativou osobnímu automobilu v podélném směru a měla by proto tvořit nedílnou součást dopravní politiky poorlických obcí. Lodní doprava by přitom byla schopna eliminovat jeden z

- 61 -

největších dopravních handicapů celého území - nedostatečnou nabídku možností dostat se na druhý břeh jezera. Nabízí se i výhodná kombinace lodní dopravy s jízdním kolem. Do doby zřízení výše uvedených přívozů je dokonce tato její role v podstatě nezastupitelná. Možnost zapojení vodní dopravy do integrovaného dopravního systému zmíněna výše. V současné době je na hladině nádrže Orlík provozována soukromá veřejná lodní doprava na základě zákona č. 254/2001 Sb., o vodách ve kterém je v § 7 řešeno užívání povrchových vod k plavbě. K užívání povrchových vod k plavbě a k odběru vody potřebné k provozu plavidel není třeba povolení vodoprávního úřadu. Na povrchových vodách v ochranných pásmech vodních zdrojů I. stupně a na nádržích určených pro chov ryb je plavba plavidel se spalovacími motory zakázána, nejde-li o dopravně významné vodní cesty, je tato plavba zakázána na vodních nádržích a vodních tocích, které stanoví Ministerstvo dopravy a spojů v dohodě s Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou. Ostatní povrchové vody lze užívat k plavbě jen tak, aby při tom nedošlo k ohrožení zájmů rekreace, jakosti vod a vodních ekosystémů, bezpečnosti osob a vodních děl; rozsah a podmínky užívání povrchových vod k plavbě stanoví Ministerstvo dopravy a spojů v dohodě s Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou. Jedná se především o osobní lodní dopravu, kterou velkými motorovými loděmi („maďarkami“) provozuje fa Quarter spol. s r.o. Charakter dopravy je pravidelný, lodi plují na základě pevného jízdního řádu. Hustota spojů v jízdním řádu se mění v průběhu sezóny. Kromě pravidelné dopravy loď vypluje na okružní plavbu i v případě zájmu o vyjížďku. Rovněž tak je Quarter schopen podílet se i na náhradních dopravních opatřeních, je-li nutno nahradit pozemní osobní dopravu lodní dopravou. Stanoviště lodí je na levém břehu v blízkosti hráze a na Orlíku. Zimoviště a hlavní základna firmy se nachází v Podolsku, na pravém břehu těsně pod mostem. Quarter spol. s r.o. má teď na Orlíku 7 lodí, do budoucna reálně počítá celkem s 8 plavidly. Ve studii ČSAD (tehdejší provozovatel lodní dopravy) z r. 1986 jich bylo 10. Quarter provozuje poměrně značný počet zastávek, jejichž umístění je dáno turistickou a dopravní atraktivitou lokality. Pokud se některá ze zastávek prokáže jako dlouhodobě ztrátová, je po čase na novou sezónu zrušena a nahrazena jinou. V současné době jsou provozovány tyto zastávky: Tabulka 31: Přístaviště veřejné lodní dopravy – stávající zastávky Břeh / Lokalita PB Radava - tábořiště LB Velký Vír - tábořiště LB Orlík - zámek LB Zvíkov - hrad PB Červená n. Vlt. kostel PB Červená n. Vlt. chaty PB Podolsko PB Olešná - tábořiště LB Hladná PB Týn nad Vltavou

Říční km 154,0 155,6 157,0 169,0 176,5 180,1 182,2 184,6 195,6 204,2

Tabulka 32: Přístaviště veřejné lodní dopravy – navrhované zastávky Břeh / Lokalita PB Chrást LB Žďákovský most PB Sobědraž - Husárna LB Zvíkovský most PB Červená n. Vlt. most - žel.zast. LB Temešvár - Podolský most PB Písecká Smoleč Chmelišná LB Chřešťovice LB Jehnědno LB Údraž PB Doubrava - Rybárna PB Pašovice PB Neznašov - komora PB Zvíkovský most (Otava) LB Jitex (Otava) PB Svatá Anna (Otava) PB Oslov - chaty (Otava) LB Jistec (Otava) LB Koloděje nad Luž. (Lužnice)

Říční km 158,3 160,0 164,7 172,7 179,6 183,1 187,5 185,7 191,2 193,0 194,4 198,4 200,6 2,7 3,2 4,5 7,4 14,3 4,0

- 62 -

Přívozy Následující přehled uvádí možná místa (staro)nového zřízení přívozů. Nelze jej nazvat přímo návrhem, neboť představa, že budou zřízeny všechny, je jistě bláhová. Nicméně jejich zřízení se jistě neobejde bez iniciativních tlaků „zdola“, tj. především ze strany obcí. Z tohoto důvodu jakákoli selekce možných míst by se v jednotlivých případech mohla ukázat jako škodlivá. Tyto přívozy by se měly stát součástí územních plánů jednotlivých obcí (a to přímo jako veřejně prospěšné stavby). Tabulka 33: Seznam míst vhodných pro zřízení přívozu Lokalita Ŕíční km Orlík nad Vltavou – Chrást 157,0 Staré Sedlo – Žďákov 159,5 Zvíkov (Vltava) 169,2 Zvíkov (Otava) 0,5 Červená nad Vltavou 177,0 Červená nad Vltavou 180,0 Podolsko 182,5 Jehnědno 191,2 Hladná 195,6 Pašovice 198,4 Nový Dvůr (Lužnice) 0,6 Jistec (Otava) 14,3

Délka 910 m 1060 m 440 m 450 m 820 m 2530 m 670 m 400 m 390 m 170 m 70 m 160 m

Obsaženo v návrhu ZÚR v návrhu ZÚR v návrhu ZÚR v návrhu ZÚR

v návrhu ZÚR

Nákladní lodní doprava Provoz nákladní lodní dopravy v současné době v podstatě nepřichází v úvahu, a to z důvodu nedokončenosti vodní cesty. V praxi v současnosti na vodní nádrži Orlík vlastní pouze Povodí Vltavy, státní podnik, větší pramici, využívanou pro zabezpečení potřeb provozu vodního díla. Rozvoj nákladní dopravy lze do budoucna očekávat pouze za předpokladu splavnění Vltavy do Českých Budějovic s parametry vodní cesty I. třídy (do 300t přepravovaného nákladu). Je ovšem otázka, zda bude tato dopravní cesta plně využívána. Vodní mototuristika Tímto názvem se označuje způsob trávení volného času, který u nás dosud není prakticky vůbec rozšířen, ale v zemích na západ od našich hranic (zejména v SRN, Nizozemsku, Francii a Velké Británii) je velmi rozšířen. Jedná se o dovolenkový pobyt na obytném motorovém člunu, vypůjčeném z půjčovny. Tyto čluny mají mimořádně bytelnou konstrukci (prakticky je nelze poškodit ani v případě, že najedou plnou rychlostí kolmo na břeh), jsou relativně komfortně vybaveny a jejich rychlost bývá omezena. Člun si lze vypůjčit od firmy, jež se jejich pronájmem zabývá, za velmi přijatelnou částku, a to leckde i v případě, že nájemce není držitelem průkazu vůdce malého plavidla (pak ovšem musí připlatit za absolvování jakéhosi kursu, na jehož základě obdrží jednorázový „kapitánský patent“ na smluvený úsek vodní cesty), mapu vodní cesty s vyznačenými zajímavostmi a možnostmi kotvení a dalšího servisu a může vyrazit na cestu. Není výjimečné ani nasmlouvání kotvišť na celou trasu plavby. V naší republice takováto plavidla zatím nikdo nepůjčuje, je však otázkou času, kdy se první taková firma objeví. Navíc už byly zaznamenány projevy zájmu o návštěvu orlické vodní nádrže právě těmito plavidly ze SRN. Jejich příjezd na Orlík není po technické stránce žádný problém (Slapskou přehradu lze překonat převezením na přívěsu a orlická hráz je pro sportovní plavbu dostatečně vybavena). Vodní mototuristiku lze provozovat základě zákona č. 254/2001 Sb., o vodách ve kterém je v § 7 řešeno užívání povrchových vod k plavbě. K užívání povrchových vod k plavbě a k odběru vody potřebné k provozu plavidel není třeba povolení vodoprávního úřadu. Na povrchových vodách v ochranných pásmech vodních zdrojů I. stupně a na nádržích určených pro chov ryb je plavba plavidel se spalovacími motory zakázána, nejde-li o dopravně významné vodní cesty, je tato plavba zakázána na vodních nádržích a vodních tocích, které stanoví Ministerstvo dopravy a spojů v dohodě s Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou. Ostatní povrchové vody lze užívat k plavbě jen tak, aby při tom nedošlo k ohrožení zájmů rekreace, jakosti vod a vodních ekosystémů, bezpečnosti osob a vodních děl; rozsah a podmínky užívání povrchových vod k plavbě stanoví Ministerstvo dopravy a spojů v dohodě s Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou. Obecně lze konstatovat, že z hlediska této formy turistiky má Orlická nádrž co nabídnout. Za předpokladu vybudování Vltavské vodní cesty až do Českých Budějovic, by byla nabídka zajímavostí a pamětihodností na vltavské trase opravdu úctyhodná. Je žádoucí tuto aktivitu na vodní nádrž přitáhnout. Jako zázemí, ať už ke kotvení, nebo pro potřeby doplnění vody, PHM, topného plynu či naopak pro odběry TKO, fekálních nebo nádních odpadních vod, případně jako technické servisní zázemí mohou posloužit navrhované přístavy. Lze rovněž předpokládat, že na Orlíku se v okamžiku jeho otevření motorové plavbě i se spalovacími motory, objeví nejméně jedna firma, jež tuto službu bude nabízet. Její sídlo nelze předem přesně určovat, předpokládá se však, že nejspíše tuto službu začne provozovat některý z větších přístavů, se silným investorem a dobrým technickým zázemím.

- 63 -

Přístaviště a kotviště rekreačních plavidel a jejich zázemí Podmínky pro jachting, který je jednou z významných sportovně rekreačních aktivit a jehož výhodou je možnost provozování v prodloužené sezóně od konce dubna do konce října, nejsou v případě vodní nádrže Orlík tak optimální, jako např. v prostoru vodní nádrže Lipno. Je to dáno dvěma hlavními důvody. Tvar vodní plochy je výrazně protáhlý a velmi úzký bez lokálních rozšíření do rozlehlých ploch, s výjimkou prostoru u přehradní hráze. Plachtění je tak méně komfortní a vyžaduje více manévrování a křižování. To je navíc komplikováno velmi proměnlivými podmínkami větrného proudění v úzkém údolí nádrže. Tuto skutečnost, která na druhou stranu není zásadní překážkou pro provozování jachtingu, umocňuje druhý nepříznivý faktor, kterým je morfologický charakter břehu a z něho plynoucí problémy s výběrem vhodných lokalit pro přístavy, provozním řádem povolené výrazné kolísání výšky hladiny a relativně malý počet cest, umožňujících příjezd k vodě z komunikací. Tyto vlastnosti břehových partií nádrže vytvářejí komplikace při lokalizaci a realizaci přístavišť a kotvišť rekreačních plavidel. Úzkému tvaru nádrže by přitom lépe odpovídal relativně větší počet kotvišť s menší kapacitou, než několik kapacitních přístavišť, neboť větší počet kotvišť umožňuje rychlejší a rovnoměrnější rozptyl plavidel na vodní ploše. Kotvení lodi bude umožněno v několika typech zařízení, jež jsou podrobně popsána v samostatné kapitole. Jedná se o tato zařízení: • marina - luxusně vybavené centrum pro celoroční kotvení, • sportovní přístav - zařízení s dobrým zázemím pro celoroční kotvení, • sportovní kotviště - zařízení s redukovaným vybavením pro celoroční kotvení, • jachetní kotviště - nejjednodušší zařízení, vhodné především pro místní obyvatele, případně jako doplňková aktivita jiného rekreačního zařízení pro celoroční kotvení, • krátkodobé kotviště • veřejné kotviště - nevybavená lokalita, v níž je povoleno stání • obslužné místo • kotevní bóje Rozsah vybavení čtyř typů zařízení pro stálé kotvení lodí bude záviset na navržené kapacitě v jednotlivých lokalitách a na finanční síle investora. Předpokládá se částečné využití některých zařízení přístavu (zejména marin) i pro zimní sporty. Pro jednotlivé kategorie těchto zařízení jsou v souladu územně plánovacím podkladem Využití vodní plochy a břehových pozemků VN Orlík (Hydroprojekt, a.s. 2001) a územně plánovacím podkladem Technicko – plánovací podklad využití vodní plochy a břehových pozemků VD Kořensko (Hydroprojekt a.s. 2006) specifikovány provozní podmínky, povinné vybavení a regulativy, které budou podkladem pro další podrobnější územně plánovací a projektové dokumentace, či podrobnější studie. V lokalitách, kde jsou navrhovány sportovní přístavy, kotviště, popřípadě maríny jsou v současné době veřejná kotviště pro hausbóty, které jsou zde umístěny se souhlasem správce toku na základě platných nájemních smluv. V případě záměru vybudování maríny, respektive kotviště bude nutno v navazující podrobnější územně plánovací dokumentaci, projektové dokumentaci, či podrobnější územní studii řešit prostorové a plošné uspořádání těchto lokalit umožňující koexistenci stávajících a navrhovaných zařízení, případně stanovit náhradní lokality pro kotviště hausbótů. Marina Vybavení maríny se skládá ze zařízení provozního, ubytovacího a zařízení pro využití volného času. Provozní vybavení marín musí obsahovat všechna zařízení, jež si jejich provoz vyžaduje a jež jsou i jinde ve světě běžná. Jedná se především o zařízení, jež budou povinná jakožto základní vybavení, bez něhož marína nebude smět být provozována. Mariny jsou exklusivním prostředím pro klubový život, neměly by se však proměnit v uzavřené oplocené pevnosti, do nichž je nečlenům vstup zcela zakázán. Provozní vybavení marín musí obsahovat všechna zařízení, jež si jejich provoz vyžaduje a jež jsou i jinde ve světě běžná. Mariny, jež budou vybaveny čerpacími stanicemi pohonných hmot, zařízením pro odčerpávání fekálních a nádních vod, sběrem TKO a zařízením pro tankování pitné vody do plavidel budou povinny tyto služby poskytovat na komerční bázi všem zájemcům, a to za ceny v místě obvyklé. Jedná se především o zařízení, jež budou povinná jakožto základní vybavení, bez něhož marina nebude smět být provozována : • ochrana kotviště před vlnobitím, • kotevní zařízení - plovoucí lávky, bóje, • oplocení a střežení plavidel v době nepřítomnosti majitele, • zdroj pitné a užitkové vody • zařízení pro spouštění lodí na vodu - svážnice, šikmé sjezdy, zpevněné plochy pro autojeřáb, vlastní jeřáb. Pokud v marině bude toto zařízení vypuštěno, nebo výrazně zjednodušeno (navrhne se třeba pouze šikmý sjezd), musí být tato služba pro plavidla, pro něž je dostupné vybavení mariny nedostatečné, smluvně zajištěna v jiném zařízení, • jachtařské veřejnosti přístupné sociální zázemí (WC, umývárny či sprchy s teplou a studenou vodou), • zajištěné místo pro ukládání odpadů - kontejner, plocha pro ukládání pytlů apod., • zajištěný způsob zneškodňování odpadních vod - vlastní ČOV, napojení na obecní ČOV, jímku na vyvážení,

- 64 -

• zařízení pro odčerpávání fekálních odpadních vod z plavidel, napojené na vlastní systém nakládání s odpadními vodami. Menší typy chemických WC jsou vybaveny odnímatelnou nádrží; zařízení, umožňující její vyprázdnění, bude rovněž součástí každé mariny, • zařízení pro odčerpávání nádních vod ze strojoven plavidel a navazující systém jejich zneškodnění, • zařízení pro tankování paliva do plavidel. Toto zařízení bude instalováno mimo ostatní kotviště tak, aby v případě úniku pohonných hmot do vody bylo neprodleně možno okolo plavidla instalovat plovoucí nornou stěnu a rozsah havárie tak omezit na minimum, • zařízení pro tankování pitné vody do plavidel, • parkoviště pro vozidla majitelů lodí, včetně plochy pro umístění přívěsů na transport lodí, krátkodobě kotvících v marině, • zimoviště pro plavidla, jež na orlické vodní nádrži budou celoročně - nemusí být součástí konkrétní mariny, mohou být zajištěna i jinde, avšak celkový počet míst musí odpovídat počtu plavidel, celoročně na vodní nádrži Orlík kotvících. Plochy pro zimoviště musí být situovány nad kótou 353,60 m n. m., • kancelář správy přístavu, jež zabezpečí agendu, spojenou se spuštěním lodi na vodu, • v marině musí být rovněž stálá služba, jež na základě oznámení Povodí Vltavy, státní podnik zajistí neprodlené odstranění plavidel z hladiny a jejich uložení v zimovišti v případě, že hladina nádrže bude trvale klesat a došlo by k ohrožení plavidel v marině, • vodočet pro sledování stavu hladiny, • v maríně musí být ubytovací kapacity pro majitele plavidel, • součástí zařízení mariny musí být restaurace a další potřebné vybavení pro klubový život. Další vybavenost již z provozního hlediska není závazná a povinná, rozšiřuje však služby pro uživatele a může pomoci i z hlediska ekologie zabezpečením služeb, jež by při provádění v nouzových podmínkách mohly znamenat ohrožení životního prostředí : • dílna pro seřizování a opravy motorů - tyto činnosti mimo určené a řádně zabezpečené prostory nesmí být prováděny, • zařízení pro dobíjení a případně i údržbu akumulátorů, • servis pro opravy a údržbu plavidel (od údržby nátěrů až po opravy poškozených plavidel) - tyto činnosti mimo určené a řádně zabezpečené prostory nesmí být prováděny, • odtahová služba, • servis pro opravu lodní výstroje, • prodejna jachtařských potřeb, • prodejna propan-butanu, • supermarket, • sportovní zařízení, fitnesscentrum, sauna, solárium apod. Z hlediska nároků na urbanisticko architektonické regulativy a požadavky je nutné: • realizovat a rozvíjet zařízení této kategorie na základě komplexně zpracovaných urbanisticko architektonických generelů, zpracovaných s přihlédnutím k reálné etapizaci a nikoli formou bezkoncepčního nahodilého rozšiřování • stavební objekty musí splňovat nároky na patřičný krajinářský a urbanistický kontext, což musí být zohledněno v jejich architektonickém řešení, ve volbě použitých materiálů a jejich barevnosti • pevné objekty se doporučují realizovat jako jednopodlažní s plochou příp. se šikmou střechou s ev. využitím podkroví • z předchozích bodů vyplývá nutnost zabránit a eliminovat levná provizorní řešení, která poškozují estetický vzhled areálů • součástí areálů musí být jejich koncepční ozelenění Sportovní přístav Sportovní přístav svou vybavenosti v podstatě odpovídá maríně, ale s podstatě skromnější úrovní a je předurčen pro místní majitele jachet, jakož i pro ostatní klientelu. Jeho vybavení se bude omezovat pouze na to nejnutnější, co je k běžnému provozu nezbytné: • ochrana kotviště před vlnobitím, • kotevní zařízení - plovoucí lávky, bóje, • oplocení a střežení plavidel v době nepřítomnosti majitele, • zařízení pro spouštění lodí na vodu - svážnice, šikmé sjezdy, zpevněné plochy pro autojeřáb, vlastní jeřáb. Pokud v přístavu bude toto zařízení vypuštěno, nebo výrazně zjednodušeno (navrhne se třeba pouze šikmý sjezd), musí být tato služba pro plavidla, pro něž je dostupné vybavení přístavu nedostatečné a přes to v něm mají v úmyslu kotvit, smluvně zajištěna v jiném zařízení, • zajištěné místo pro ukládání odpadů - kontejner, plocha pro ukládání pytlů apod., • zajištěný způsob zneškodňování odpadních vod - vlastní ČOV, napojení na obecní ČOV, jímku na vyvážení, • zařízení pro odčerpávání fekálních odpadních vod z plavidel, napojené na vlastní systém nakládání s odpadními vodami. Běžné typy chemických WC jsou vybaveny odnímatelnou nádrží; zařízení, umožňující její vyprázdnění, bude rovněž součástí každého sportovního přístavu,

- 65 -

• zdroj pitné vody, • v přístavech musí být i prostor pro manipulaci s palivem na plavidlech. Toto zařízení bude instalováno mimo ostatní kotviště tak, aby v případě úniku pohonných hmot do vody bylo neprodleně možno okolo plavidla instalovat plovoucí nornou stěnu a rozsah havárie tak omezit na minimum, • parkoviště pro vozidla majitelů lodí, včetně plochy pro umístění přívěsů na transport lodí, krátkodobě kotvících v přístavu. Pokud není možný přístup vozidlem až do prostoru přístavu musí být parkování zabezpečeno na začátku přístupové komunikace, • zimoviště pro plavidla, jež na vodní nádrži Orlík budou celoročně - nemusí být součástí konkrétního přístavu, mohou být zajištěna i jinde, avšak celkový počet míst musí odpovídat počtu plavidel celoročně na orlické vodní nádrži kotvících. Plochy pro zimoviště musí být situovány nad kótou 353,60 m n. m., • kancelář správy přístavu, jež zabezpečí agendu, spojenou s provozem přístavu a se spuštěním lodi na vodu, • v přístavu musí být rovněž stálá služba, jež na základě oznámení Povodí Vltavy, státní podnik zajistí neprodlené odstranění plavidel z hladiny a jejich uložení v zimovišti v případě, že hladina nádrže bude trvale klesat a došlo by k ohrožení plavidel ve sportovním přístavu, • vodočet pro sledování stavu hladiny. Další vybavenost již z provozního hlediska není závazná a povinná, rozšiřuje však služby pro uživatele a může pomoci i z hlediska ekologie zabezpečením služeb, jež by při provádění v nouzových podmínkách mohly znamenat ohrožení životního prostředí: • sociální zázemí (WC, umývárny či sprchy s teplou a studenou vodou), • v přístavech s kapacitou plavidel dostatečnou pro ekonomický provoz může být i čerpací stanice pro tankování paliva do plavidel. Toto zařízení bude instalováno mimo ostatní kotviště tak, aby v případě úniku pohonných hmot do vody bylo neprodleně možno okolo plavidla instalovat plovoucí nornou stěnu a rozsah havárie tak omezit na minimum, • zařízení pro klubový život (kanceláře, klubovny, šatny atd.), • odtahová služba plavidel, • dílna pro seřizování a opravy motorů - tyto činnosti mimo určené a řádně zabezpečené prostory nesmí být prováděny, • zařízení pro dobíjení a případně i údržbu akumulátorů, • servis pro opravy a údržbu plavidel (od údržby nátěrů až po opravy poškozených plavidel) - tyto činnosti mimo určené a řádně zabezpečené prostory nesmí být prováděny, • servis pro opravu lodní výstroje. Z hlediska nároků na urbanisticko architektonické regulativy a požadavky je nutné: • realizovat a rozvíjet zařízení této kategorie na základě komplexně zpracovaných urbanisticko architektonických generelů, zpracovaných s přihlédnutím k reálné etapizaci a nikoli formou bezkoncepčního nahodilého rozšiřování • stavební objekty musí splňovat nároky na patřičný krajinářský a urbanistický kontext, což musí být zohledněno v jejich architektonickém řešení, ve volbě použitých materiálů a jejich barevnosti • pevné objekty se doporučují realizovat jako jednopodlažní s plochou příp. se šikmou střechou s ev. využitím podkroví. • z předchozích bodů vyplývá nutnost zabránit a eliminovat levná provizorní řešení, která poškozují estetický vzhled areálů • součástí areálů musí být jejich koncepční ozelenění Sportovní kotviště Kotviště s rozšířenou vybaveností by měla dát jachtařům možnost zaparkovat vozidla a spustit loď na vodu ve sportovním přístavu a v průběhu pobytu na lodi dále celoročně kotvit na tomto typu kotviště. Sloužit by měla jednak jachtařům a dále i pro kotvení hausbótů. Tato zařízení mohou existovat na samostatné bázi, ale je možné je realizovat i jako doplňková zařízení (jakési dependance) sportovních přístavů. Služby v místě kotvení jsou omezeny na základní pobytový standard, který by kromě ukotvení lodi měl umožnit pohodlný pobyt posádky. Jeho vybavení se bude omezovat pouze na to nejnutnější, co je k běžnému provozu nezbytné: • kotevní bóje, nebo plovoucí zařízení (molo, ježek), • přístavní molo pro čluny, sloužící přístupu na pevninu (nutné u kotevních bójí), • pokud budou v kotvišti pronajímány bóje zájemcům, kteří v oblasti vodní nádrže nebydlí, musí pro ně být zajištěno parkování vozidel, • jednoduché zařízení pro spouštění lodí na vodu (svážnice, šikmé sjezdy), tam, kde to přírodní podmínky dovolují, • dohled, který zajistí střežení plavidel z hlediska vodních stavů, v případě poklesu hladiny pak zajistí vytažení všech plavidel na plochy k tomu určené, • vodočet pro sledování stavu hladiny. • parkoviště pro dojíždějící obsluhu • zdroj pitné a užitkové vody • zajištěný způsob zneškodňování odpadních vod - vlastní ČOV, napojení na obecní ČOV, jímku na vyvážení, • zajištěné místo pro ukládání odpadů - kontejner, plocha pro ukládání pytlů apod.,

- 66 -

• zařízení pro odčerpávání fekálních odpadních vod z plavidel, napojené na vlastní systém nakládání s odpadními vodami. Běžné typy chemických WC jsou vybaveny odnímatelnou nádrží; zařízení, umožňující její vyprázdnění, bude rovněž součástí každého sportovního přístavu, • zdroj pitné vody, • v přístavech musí být i prostor pro manipulaci s palivem na plavidlech. Toto zařízení bude instalováno mimo ostatní kotviště tak, aby v případě úniku pohonných hmot do vody bylo neprodleně možno okolo plavidla instalovat plovoucí nornou stěnu a rozsah havárie tak omezit na minimum, • místa pro táborový oheň, pikniková místa • docházková služba recepce a dozoru, • zimoviště pro plavidla, jež na vodní nádrži Orlík budou celoročně - nemusí být součástí konkrétního přístavu, mohou být zajištěna i jinde, avšak celkový počet míst musí odpovídat počtu plavidel celoročně kotvících na orlické vodní nádrži. Plochy pro zimoviště musí být situovány nad kótou 353,60 m n. m., • kancelář správy přístavu, jež zabezpečí agendu, spojenou s provozem přístavu a s případným spuštěním lodi na vodu, • v dosahu přístavu musí být rovněž stálá služba, jež na základě oznámení Povodí Vltavy, státní podnik zajistí neprodlené odstranění plavidel z hladiny a jejich uložení v zimovišti v případě, že hladina nádrže bude trvale klesat a došlo by k ohrožení plavidel ve sportovním přístavu, • oplocení s vjezdem, zpevněné cesty, parkoviště – tato dopravní zařízení nejsou určena závazně, kromě takto vybavených areálů mohou být realizována zařízení bez přímé dopravní přístupnosti automobilem, areály mohou být během výstavby i provozu dopravně obsluhovány z vody a parkování návštěvníků může být řešeno v jiných lokalitách v docházkové vzdálenosti, či ve sportovních přístavech. Další vybavenost již z provozního hlediska není závazná a povinná, rozšiřuje však služby pro uživatele a může pomoci i z hlediska ekologie zabezpečením služeb, jež by při provádění v nouzových podmínkách mohly znamenat ohrožení životního prostředí: • oplocení, vstup do objektu je předpokládán na čipovou kartu či po předání klíčů provozovatelem - centrální polyfunkční obslužný objekt s těmito místnostmi : - kuchyně - klubovna - jídelna - 2 ubytovací pokoje po dvou až čtyřech lůžkách pro nouzové přespání - umývárna a WC - skladové a provozní místnosti, dílna - zdroj elektřiny - zdroj pitné a užitkové vody - místnost pro odstraňování a skladování odpadu z chemických WC Z hlediska nároků na urbanisticko architektonické regulativy a požadavky je nutné : • architektonické řešení areálu musí splňovat nároky na patřičný krajinářský a urbanistický kontext, což musí být zohledněno v jejich architektonickém řešení, ve volbě použitých materiálů a jejich barevnosti • doporučeno je velmi komorní, minimalistické a skromné pojetí, s důrazem na odolnost materiálů a jejich přírodní charakter • centrální obslužný objekt se musí realizovat jako jednopodlažní s plochou či se šikmou střechou s event. podkrovím. U objektu je nutné vhodné materiálové i barevné řešení. • nutno je eliminovat levná provizorní řešení, která poškozují estetický vzhled areálů • součástí areálů musí být jejich koncepční ozelenění, doporučeno je mj. prostorové vymezení živými ploty či jinak formovanou zelení Jachetní kotviště Jachetní kotviště svým vybavením jsou nejskromnějším zařízením. Služby v místě kotvení jsou omezeny na naprosté minimum a je třeba za nimi odplout do většího a lépe vybaveného zařízení. Minimální nutná výbava pozůstává z těchto zařízení: • kotevní bóje, nebo plovoucí zařízení (molo, ježek), • přístavní molo pro čluny, sloužící přístupu na pevninu (nutné u kotevních bójí), • zajištěné místo pro zimování plavidel, pro něž je kotviště domovským přístavem (může být v jiném zařízení, nebo i na vlastním pozemku majitele plavidla), • pokud budou v kotvišti pronajímány bóje zájemcům, kteří v oblasti orlické vodní nádrže nebydlí, musí pro ně být zajištěno parkování vozidel, • dohled, který zajistí střežení plavidel z hlediska vodních stavů, v případě poklesu hladiny pak zajistí vytažení všech plavidel na plochy k tomu určené, • vodočet pro sledování stavu hladiny.

- 67 -

Další služby a zařízení se nepředpokládají vzhledem ke skutečnosti, že tato zařízení mají sloužit zájemcům z řad obyvatel chatových osad. Ti mají řadu funkcí většího přístavu zajištěnu v souvislosti s provozem chaty, a pro služby, jež ani takto zajištěny nemají, mohou doplout do jiného přístavu. Krátkodobé kotviště Toto zařízení je určeno pro krátkodobé stání plavidla po dobu, kdy jeho posádka odchází na turistický výlet na pevninu. Jedná se o denní stání na turisticky atraktivních lokalitách, jež budou provozována na komerční bázi.. Navrhuje se zřízení těchto kotvišť s následujícím minimálním vybavením : • vyvazovací zařízení – nejlépe plovoucí molo • stálá služba v provozní době • další služby podle charakteru lokality a zájmu provozovatele, například - prodej občerstvení - půjčovna sportovního náčiní - odběr TKO Z hlediska nároků na urbanisticko architektonické regulativy a požadavky je nutné: • architektonické řešení objektu musí splňovat nároky na patřičný krajinářský a urbanistický kontext, což musí být zohledněno v jejich architektonickém řešení, ve volbě použitých materiálů a jejich barevnosti • doporučeno je velmi komorní, minimalistické a skromné pojetí, s důrazem na odolnost materiálů a jejich přírodní charakter (zvláště s ohledem na časté blízké sousedství s historickými objekty) • obslužný objekt se musí realizovat jako jednopodlažní s plochou či se šikmou střechou. U objektu je nutné vhodné materiálové i barevné řešení. • nutno je eliminovat levná provizorní řešení, která poškozují estetický vzhled zařízení • součástí zařízení by mělo být jejich koncepční ozelenění a jiná úprava okolí, doporučeno je mj. prostorové vymezení živými ploty či jinak formovanou zelení (to ovšem záleží na pozemkových poměrech provozovatele) Veřejné kotviště Veřejné kotviště bude vymezeno toliko osazením příslušných signálních znaků. Žádná další zařízení v takovéto lokalitě nebude třeba budovat, neboť se zde předpokládá stání na kotvě. Bude možno zde osadit kotevní bóje, ovšem jejich pronajímání zde nepřichází v úvahu, neboť v této lokalitě nebudou nabízeny žádné služby. Přístup na břeh bude povolen prostřednictvím vlastních prostředků plavidla (člun, přístupová lávka), nesmí ovšem dojít k porušení břehu. Rozdělávání ohně na březích je zakázáno, bivakování a táboření rovněž. Přístup pro vozidla po břehu nebude budován, neboť veřejné kotviště neslouží jako trvalé stání a tudíž příjezd vozidel je bezpředmětný. Plavidlo stojící v této lokalitě musí splňovat podmínky pro stání, jimiž je trvalá přítomnost posádky. Obslužné místo Obslužní místo slouží k zásobení plavidel pohonnými hmotami, palivem do vařičů, pitnou vodou a zároveň je vybaveno pro odběr pevných i kapalných odpadů. Obslužní místo bude vybaveno minimálně v tomto rozsahu : • čerpací stanice pohonných hmot - benzin natural 95 - nafta - biologicky odbouratelné oleje - propan-butan v bombách 0,5 – 5 kg • voda - užitková z nádrže - pitná z vodovodního řadu - balená • odběr pevných odpadů a jejich separace - směsný odpad - papír - sklo - plasty • odběr kapalných odpadů - splaškové odpadní vody z vestavěných i přenosných nádrží - nádní vody Předpokládá se zásobování jak „velké“ plavby (plavidla o výtlaku 300 t), tak i sportovních plavidel, na něž je třeba pamatovat i v takové zdánlivé maličkosti, jako je jejich vyvázání u obslužného mola a přístup posádky jachty na molo. Ve výbavě obslužného místa musí být i norné stěny a výbava pro lokalizaci a likvidaci případné ropné havárie vlastními prostředky.

- 68 -

Kotevní bóje Další možností, jak zajistit kotvení plavidel, je osazení komerčních kotevních bójí. Ve vhodných lokalitách může jejich majitel a provozovatel (soukromník, ale i obec) osadit po projednání se SPS a Povodím Vltavy, státní podnik několik bójí, jež bude pronajímat zájemcům o kotvení. Za mírný poplatek jim tak zajistí bezpečné kotvení s občasným dozorem, tím však veškeré služby končí. Návrh lokalit těchto bójí není v této dokumentaci řešen, obecně lze říci, že v blízkosti každé obce je možno nalézt prostor pro osazení alespoň jedné takovéto bóje. Přehled a kapacita přístavů a kotvišť Lokality jednotlivých přístavů a kotvišť byly voleny na základě územně plánovacího podkladu Využití vodní plochy a břehových pozemků VN Orlík (Hydroprojekt, a.s. 2001) a územně plánovacího podkladu Technicko – plánovací podklad využití vodní plochy a břehových pozemků VD Kořensko (Hydroprojekt a.s. 2006). Při konkrétním návrhu všech nových sportovních přístavů nesmí být dotčeny schválené prvky Územního systému ekologické stability (biocentra a biokoridory). Lokality pro přístavy a kotviště jsou posouzeny z hlediska možností jejich vybudování, vybavení a dopravní dostupnosti a případných doporučení vhodnějšího a reálnějšího využití. Mariny a sportovní přístavy Vybavení mariny se skládá ze zařízení provozního, ubytovacího a zařízení pro využití volného času. Provozní vybavení marin musí obsahovat všechna zařízení, jež si jejich provoz vyžaduje a jež jsou i jinde ve světě běžná. Jedná se především o zařízení, jež budou povinná jakožto základní vybavení, bez něhož marina nebude smět být provozována. Mariny jsou exkluzivním prostředím pro klubový život, neměly by se však proměnit v uzavřené oplocené pevnosti, do nichž je nečlenům vstup zcela zakázán. Provozní vybavení marin musí obsahovat všechna zařízení, jež si jejich provoz vyžaduje a jež jsou i jinde ve světě běžná. Mariny, jež budou vybaveny čerpacími stanicemi pohonných hmot, zařízením pro odčerpávání fekálních a nádních vod, sběrem TKO a zařízením pro tankování pitné vody do plavidel budou povinny tyto služby poskytovat na komerční bázi všem zájemcům, a to za ceny v místě obvyklé. Sportovní přístav svou úrovní vybavenosti podobný marině, avšak méně exkluzivní, je předurčen pro místní majitele jachet, jakož i pro ostatní klientelu. Voltýřovská zátoka – Písecká loděnice PB, ř. km 154,00 Typ : sportovní přístav – kotvení u plovoucího zařízení Kapacita : 60 lodí Vybavení : zimoviště plavidel parkoviště sociální zázemí klub pro členy osvětlení přístavu oplocení sběr TKO technické zázemí - zařízení pro odčerpání nádních i odpadních vod z plavidel - rozvod elektřiny k plavidlům - rozvod pitné vody k části stání Současný stav : loděnice je v provozu Poznámka: lokalita je dobře dopravně dostupná, ve vazbě na navrženou nadmístní sportovně rekreační plochu je potencionálně vhodná i pro vybudování maríny Doporučení: lokalita je vhodná pro sportovní přístav, v případě dobudování potřebného vybavení i pro marínu

- 69 -

Obrázek 1: sportovní přístav a navrhovaná marína Voltýřovská zátoka – Písecká loděnice

SK Yacht & Ski – Barrandovská zátoka Tato lokalita aspiruje na sportovní zařízení nejvyšší kategorie, je SK Yacht & Ski v Barrandovské zátoce. LB, ř. km 155,6 Typ : marina – kotvení u plovoucího zařízení Kapacita : 70 lodí stále, z toho 50 u plovoucího zařízení 20 na bójích 50 při závodech na hostování Vybavení : zimoviště plavidel sociální zázemí klubové prostory pro členy ubytovací zařízení pro hosty parkoviště šikmá rampa, případně jeřáb nebo zpevněná plocha pro autojeřáb čerpací stanice PHM osvětlení přístavu oplocení sběr TKO technické zázemí - zařízení pro odčerpání nádních a odpadních vod z plavidel - rozvod elektřiny k plavidlům - rozvod pitné vody k části stání - servisní zařízení sídlo Hladinové nebo Vodní záchranné služby Současný stav: :zařízení v postupné výstavbě, povoleno kotvení 50 / 10 + 50 plavidel Poznámka: přístup po místní komunikaci od obce Kožlí, možnost vybudování dalších ubytovacích kapacit, a to i ve formě *****hotelu ve vazbě na navrhovanou sportovně rekreační plochu nadmístního významu u obce Kožlí Doporučení: vhodná lokalita pro marínu. Obrázek 2: marína SK Yacht & Ski – Barrandovská zátoka

- 70 -

Hotel Radava PB, ř. km 155,1 Typ: sportovní přístav Vybavení: sociální zázemí v hotelu Radava technické zázemí oplocení sběr TKO - zařízení pro zneškodňování nádních i odpadních vod z plavidel - rozvod elektřiny k plavidlům Stav: stávající veřejné kotviště Doporučení: vhodná lokalita pro sportovní přístav Obrázek 3: sportovní přístav hotel Radava

Žďákov u Starého Sedla PB, ř. km 159,50 Typ: sportovní přístav (Středisko praktické výuky České unie námořního jachtingu) Vybavení: sociální zázemí v rekreačním středisku Orlík (Staré Sedlo) technické zázemí - využití stávajícího dřevěného srubu - ostatní potřeba dobudovat Současný stav: přístupová cesta po místní komunikaci Poznámka: přístup po místní komunikaci (původní silnice od Starého Sedla), kterou bude v případě zřízení přívozu a navrhované cyklotrasy potřeba rekonstruovat. Předpokládá se umístění v blízkosti stávajícího přístupu k hladině – přesné disposiční řešení bude nutno koordinovat s navrženým přívozem. Doporučení: vhodná lokalita pro sportovní přístav Obrázek 4: sportovní přístav Střediska praktické výuky České unie námořního jachtingu

- 71 -

Kostelecká zátoka PB, ř. km 159,60 Typ: sportovní přístav Kapacita : 40 lodí Vybavení : parkoviště sociální zázemí oplocení sběr TKO technické zázemí

- zařízení pro zneškodňování nádních i odpadních vod z plavidel - rozvod elektřiny k plavidlům - rozvod pitné vody k části stání

Současný stav : kotvení pro 40 hausbótů Poznámka: přístup po místní komunikaci (původní silnice od Kostelce nad Vltavou), kterou bude v případě zřízení přívozu a navrhované cyklotrasy potřeba rekonstruovat. Doporučení: vhodná lokalita pro sportovní přístav Obrázek 5: sportovní přístav Kostelecká zátoka

Hrejkovická zátoka PB, ř. km 177,0 Typ : sportovní přístav – kotvení u plovoucího zařízení a na bójích Kapacita : 50 lodí Vybavení : zimoviště plavidel parkoviště oplocení sociální zázemí sběr TKO technické zázemí - zařízení pro odčerpání nádních i odpadních vod z plavidel - rozvod elektřiny k plavidlům - rozvod pitné vody k části stání Současný stav: povolené stání pro 50 hausbótů, Poznámka: omezený přístup, obtížně proveditelné vybudování požadovaného zázemí Doporučení: méně vhodná lokalita pro sportovní přístav, vhodnější pro krátkodobé kotviště

- 72 -

Obrázek 6: Hrejkovická zátoka, méně vhodná pro sportovní přístav, vhodnější jako krátkodobé kotviště

Podolsko PB, ř. km 182,6 Typ : sportovní přístav – kotvení u plovoucího zařízení Kapacita : 30 lodí Vybavení : zimoviště malých plavidel nad zimovištěm plavidel OLD sociální zázemí ubytování v sousedícím kempu parkoviště osvětlení přístavu šikmá rampa, zpevněná plocha pro jeřáb čerpací stanice PHM oplocení sběr TKO technické zázemí - zařízení pro zneškodňování nádních i odpadních vod z plavidel - servisní služby - rozvod elektřiny k plavidlům - rozvod pitné vody k části stání stanoviště Hladinové nebo Vodní záchranné služby Současný stav: v přípravném stadiu Doporučení: vhodná lokalita pro sportovní přístav Obrázek 7: sportovní přístav Podolsko

Podolsko – TJ Otava PB, ř. km 182,7 Typ : sportovní přístav – kotvení u plovoucího zařízení

- 73 -

Kapacita : Vybavení :

30 lodí zimoviště malých plavidel nad zimovištěm plavidel OLD sociální zázemí ubytování v sousedícím kempu parkoviště osvětlení přístavu šikmá rampa, oplocení sběr TKO technické zázemí - rozvod elektřiny k plavidlům - rozvod pitné vody k části stání Současný stav: z větší části v provozu Doporučení: vhodná lokalita pro sportovní přístav ;

Obrázek 8: sportovní přístav Podolsko TJ Otava (zátoka vpravo)

Týn nad Vltavou nákladní přístav LB, ř. km 203,5 za městem v blízkosti ČOV Typ : v první etapě jako občasné překladiště nákladních lodí, ve II. etapě nákladní přístaviště Technické zázemí – potřeba vybudovat veškeré technické zázemí a vybavení přístavu, zimoviště plavidel, parkoviště, šikmá rampa, případně jeřáb nebo zpevněná plocha pro autojeřáb, čerpací stanice PHM, osvětlení přístavu, oplocení, sběr TKO, zařízení pro odčerpání nádních a odpadních vod z plavidel, servisní zařízení Poznámka: plocha dobře dopravně dostupná, plocha pro přístaviště je navržena ve schváleném ÚP Doporučení: vhodná lokalita v I. etapě jako občasné překladiště nákladních lodí, ve II. etapě po vybudování příslušného technického zázemí vhodná i pro nákladní přístav Obrázek 9: navrhovaný nákladní přístav u Týna nad Vltavou

- 74 -

Sportovní kotviště, jachetní kotviště Kotviště s rozšířenou vybaveností by měla dát jachtařům možnost zaparkovat vozidla a spustit loď na vodu ve sportovním přístavu a v průběhu pobytu na lodi dále celoročně kotvit na tomto typu kotviště. Sloužit by měla jednak jachtařům a dále i pro kotvení hausbótů. Tato zařízení mohou existovat na samostatné bázi, ale je možné je realizovat i jako doplňková zařízení (jakési dependance) sportovních přístavů. Služby v místě kotvení jsou omezeny na základní pobytový standard, který by kromě ukotvení lodi měl umožnit pohodlný pobyt posádky. Jachetní kotviště svým vybavením jsou nejskromnějším zařízením. Služby v místě kotvení jsou omezeny na naprosté minimum a je třeba za nimi odplout do většího a lépe vybaveného zařízení. Chrást PB, ř. km. 157,8 Typ: sportovní, jachetní kotviště Vybavení : parkoviště Současný stav : není připravován Poznámka: příjezd automobilů po místní komunikaci Obrázek 10: sportovní, jachetní kotviště Chrást

Žďákovský most LB, ř. km 160,1 Typ : jachetní kotviště Kapacita : 10 plavidel Vybavení : parkoviště sociální zázemí – v hotelu u Žďákovského mostu Současný stav : není připravován Poznámka: není zajištěn příjezd automobilů Doporučení: méně vhodná lokalita pro jachetní kotviště, vhodnější jako krátkodobé kotviště Obrázek 11: jachetní kotviště Žďákovský most, vhodnější pro krátkodobé kotviště

- 75 -

Na Pískách PB, ř. km 161,5 Typ : sportovní kotviště – kotvení na bójích a u plovoucího zařízení Kapacita : 30 lodí Vybavení : parkoviště sběr TKO technické zázemí - zařízení pro zneškodňování nádních i odpadních vod z plavidel Současný stav : lokalita není využívána Poznámka: omezený přístup pouze pro pěší Doporučení: méně vhodná lokalita pro sportovní kotviště, vhodnější pro krátkodobé nebo veřejné kotviště Obrázek 12: sportovní kotviště Na Pískách, vhodnější pro krátkodobé kotviště

Ochoz LB, ř. km 164,8 Typ : sportovní kotviště – kotvení na bójích a u plovoucího zařízení Kapacita : 30 lodí Vybavení : parkoviště oplocení sběr TKO technické zázemí - zařízení pro zneškodňování nádních i odpadních vod z plavidel Současný stav: kotviště pro 30 hausbótů Poznámka: omezený přístup pouze pro pěší Doporučení: méně vhodná lokalita pro sportovní kotviště, vhodnější pro krátkodobé kotviště Obrázek 13: sportovní kotviště Ochoz, vhodnější pro krátkodobé kotviště

Zbonín LB, ř. km 168,3

- 76 -

Typ : Kapacita : Vybavení :

sportovní kotviště – kotvení u plovoucího zařízení nebo na bójích 15 lodí parkoviště ve Zboníně sběr TKO technické zázemí - zařízení pro zneškodňování nádních i odpadních vod z plavidel - rozvod elektřiny k plavidlům - rozvod pitné vody k části stání Současný stav : kotviště pro 15 hausbótů Poznámka. Omezený přístup pouze pro pěší z parkoviště ve Zboníně Doporučení: méně vhodná lokalita pro sportovní kotviště, vhodnější pro krátkodobé kotviště Obrázek 14: sportovní kotviště Zbonín, vhodnější pro krátkodobé kotviště

Sobědražská zátoka PB, ř. km 171,60 Typ : sportovní kotviště – kotvení u plovoucího zařízení a na bójích Kapacita : 20 lodí Vybavení : zimoviště plavidel Parkoviště v Jickovicích a Kučeři – přístup jen po lesní cestě sběr TKO technické zázemí - zařízení pro odčerpání odpadních a nádních vod z plavidel Současný stav: kotví zde 8 hausbótů, povoleno je 20 Poznámka: omezený přístup po lesní cestě z poměrně vzdáleného parkoviště v Jickovicích nebo v Kučeři Doporuční: méně vhodná lokalita pro sportovní kotviště, vhodnější pro veřejné kotviště Obrázek 15: sportovní kotviště Sobědražská zátoka a jeho vazby na sídla Jickovice (vlevo nahoře) a Kučeř (vpravo dole)

Bránická zátoka PB, ř. km 173,5 Typ : sportovní kotviště – kotvení u plovoucího zařízení a na bójích Kapacita : 20 lodí

- 77 -

Vybavení :

parkoviště v Bráníku sběr TKO technické zázemí - vybavení pro zneškodňování odpadních a nádních vod z plavidel Současný stav: volné kotvení povoleno pro 20 hausbótů Poznámka: omezený přístup pouze pro pěší z parkoviště v Bráníku Doporučení: méně vhodná lokalita pro sportovní kotviště, vhodnější pro veřejné kotviště Obrázek 16: sportovní kotviště Bránická zátoka, vhodnější pro krátkodobé kotviště

Novosedlská zátoka LB, ř. km 185,0 Typ : sportovní kotviště – kotvení na bójích nebo u plovoucího zařízení Kapacita : 15 lodí Vybavení : zimoviště plavidel parkoviště sběr TKO technické zázemí - zařízení pro zneškodňování nádních i odpadních vod z plavidel Současný stav: schválené kotviště pro 15 hausbótů Poznámka: bez přístupu pro automobily Doporučení: měně vhodná lokalita pro sportovní kotviště, vhodnější pro veřejné kotviště Obrázek 17: sportovní kotviště Novosedelská zátoka, vhodnější pro krátkodobé kotviště

Dolní Lipovsko PB, ř. km 190,0

- 78 -

Typ : Kapacita : Vybavení :

sportovní kotviště – kotvení u plovoucího zařízení nebo na bójích 30 lodí zimoviště plavidel parkoviště sběr TKO technické zázemí - zařízení pro zneškodňování nádních i odpadních vod z plavidel Současný stav: schválené kotviště pro 30 hausbótů Poznámka: bez přístupu pro automobily Doporučení: lokalita méně vhodná pro sportovní kotviště, vhodnější pro veřejné kotviště Obrázek 18: sportovní kotviště Dolní Lipovsko, vhodnější jako krátkodobé kotviště

Týn nad Vltavou Yacht club PB, ř. km 204,7 Umístění sportovního kotviště je navrženo na pravém břehu za Železným mostem. Východisko pro návštěvu MPZ Týna nad Vltavou. Vybavení : kotvení u plovoucího zařízení, kapacita 10 plavidel zimoviště malých plavidel nemusí být v této lokalitě sociální zázemí je možno umístit v polyfunkčním objektu ubytování v městě Týn nad Vltavou parkoviště osvětlení přístavu šikmá rampa, oplocení sběr TKO technické zázemí - rozvod elektřiny k plavidlům - rozvod pitné vody k části stání Poznámka: provoz sportovního kotviště je potřeba koordinovat s přístavištěm lodní dopravy a vytvořit potřebné zázemí pro přístav Doporučení: lokalita je vhodná pro sportovní kotviště Obrázek 19: sportovní kotviště Yacht club Týn nad Vltavou

- 79 -

Týn nad Vltavou centrum - u silničního mostu PB, ř. km 205,0 Umístění jachetního kotviště navrženo na pravém břehu za mostem. Východisko pro návštěvu MPZ Týna nad Vltavou. Typ : jachetní kotviště – kotvení u plovoucího zařízení Kapacita : 5 lodí Vybavení : parkoviště Současný stav : zařízení je vybudováno a je využíváno Poznámka: provoz jachetního kotviště je potřeba koordinovat s přístavištěm lodní dopravy Doporučení: lokalita je vhodná pro jachetní kotviště Obrázek 20: krátkodobé kotviště Týn nad Vltavou centrum

Krátkodobá kotviště Tato kotviště budou zřizována v lokalitách, kde lze předpokládat dostatečný zájem proplouvajících plavidel o krátkodobé kotvení, ale zároveň v lokalitách, kde nemůže být vybudován lépe vybavený přístav. Předpokládáme, že jejich provozovatelem by mohly být kempy ležící v jejich blízkosti, obce nabízející turistické či jiné zajímavosti, větší rekreační zařízení, pro něž by tyto služby mohly být doplňkovou činností či různí soukromníci, kteří by touto službou rozšiřovali svoje aktivity. Zámek Orlík LB, ř. km 157,4 Zátoka přímo pod zámkem, v místě již dnes povoleného kotviště. Při regulovaném provozu by možná stálo za úvahu přemístit kotviště pod zámek. Doporučení: lokalita je vhodná pro krátkodobé kotviště Obrázek 21: krátkodobé kotviště Zámek Orlík

- 80 -

Žďákovský most LB, ř. km 160,0 Lokalita pod hotelem u Žďákovského mostu, využilo by se již existujícího přístupu k vodě. Doporučení: lokalita je vhodná pro krátkodobé kotviště Obrázek 22: krátkodobé kotviště Žďákovský most

Zvíkovské Podhradí PB – Otava, ř. km 0,0 Předpokládá se umístění v blízkosti stávajícího přístupu k hladině – přesné disposiční řešení bude nutno zkombinovat s provozovatelem přístavního můstku OLD. Východisko k návštěvě Zvíkova. Doporučení: lokalita je vhodná pro krátkodobé kotviště Obrázek 23: krátkodobé kotviště Zvíkovské Podhradí

- 81 -

Svatá Anna PB – Otava, ř. km 4,4 Lokalita pod obcí na konci silnice, vedoucí k vodě. Východisko k návštěvě Svaté Anny a PR Krkavčina. Doporučení: lokalita je vhodná pro krátkodobé kotviště Obrázek 24: krátkodobé kotviště Sv. Anna

Rybárna LB – Otava, ř. km 12,6 Lokalita v blízkosti rekreačního střediska ČSOB. Východisko k návštěvě PR Dědovické stráně a zejména k cykloturistickému výletu do Vráže a do Písku. Doporučení: lokalita je vhodná pro krátkodobé kotviště Obrázek 25: krátkodobé kotviště Rybárna, vhodné i pro sportovní kotviště

- 82 -

Jistec LB - Otava, ř. km 14,4 Lokalita pod kamenolomem – východisko k cyklistickému výletu do Vráže a do Písku. Poznámka: Doporučení: lokalita je vhodná pro krátkodobé kotviště, vzhledem k dobré přístupnosti břehu je vhodná i pro sportovní kotviště Obrázek 26: krátkodobé kotviště Jistec, vhodné i pro sportovní kotviště

Kavkovna PB – Otava, ř. km 18,4 Krátkodobé kotviště na závěru vodní cesty po Otavě, možný přístup pro automobily Doporučení: lokalita je vhodná pro krátkodobé kotviště Obrázek 27: krátkodobé kotviště Kavkovna na Otavě

- 83 -

Hladná LB, ř. km 195,6 Umístění kotviště navrženo v levobřežní zátoce při sjezdu k vodě. Východisko pro návštěvu Albrechtic – kostel sv. Petra a Pavla se hřbitovem s kapličkami. Doporučení: lokalita je vhodná pro krátkodobé kotviště, vzhledem k dobré přístupnosti břehu je vhodná i pro sportovní kotviště Obrázek 28: krátkodobé kotviště Hladná, vhodné i pro sportovní kotviště

Pašovice PB, ř. km 198,3 Stání navrženo při pravém břehu u sídla Pašovice. Přístup pro pěší z Pašovic. Doporučení: lokalita je vhodná pro krátkodobé kotviště Obrázek 29: krátkodobé kotviště Pašovice

Koloděje nad Lužnicí Lužnice PB, ř.km 4,030 Krátkodobé kotviště přímo v obci u pravého břehu, určené především pro drobné nákupy v obci, návštěvu obce a podobné účely.

- 84 -

Obrázek 30: krátkodobé kotviště Koloděje nad Lužnicí

Veřejná kotviště Veřejná kotviště navrhujeme zřídit na Orlické vodní nádrži celkem v lokalitách, jež od sebe nejsou vzdáleny více, než 8 km. Jsou určena pro víceméně nepravidelné přenocování malých plavidel, jež se nevešla do přístavů v okolí a zejména pak pro odpočinek a přenocování „velkých“ plavidel, v případě zprovoznění Vltavské vodní cesty do Českých Budějovic. Kapacita těchto zařízení se neurčuje, neboť tato stání se nezapočítávají do celkové kapacity sportovních přístavů na Orlické vodní nádrži, jednak v této etapě prací těžko lze určit délku břehu, jenž pro tyto účely bude vyhrazen. Přitom je délka břehu pro kapacitu kotviště (jež nesmí klesnout pod tři typová plavidla) rozhodujícím parametrem. Chrást PB, ř. km 156,7 Odstavná poloha je navržena na západní straně poloostrova naproti zámku Orlík. Ze břehu je umožněn dobrý přístup po silnici, vedoucí k vodní hladině. Poněkud nevýhodou je otevření polohy vůči západním větrům. Poznámka: nutno koordinovat provoz kotviště s navrženým přívozem, je zde navržena možnost vybudování kvalitního hotelového zařízení (*****hotelu), ve vazbě na nadmístní sportovně rekreační plochu u sídla Chrást. Doporučení: lokalita je vhodná pro veřejné kotviště Obrázek 31: veřejné kotviště Chrást, vhodné i pro sportovní kotviště

Peklo LB, ř.km 163 Stávající veřejné kotviště Doporučení: lokalita je vhodná pro veřejné kotviště

- 85 -

Obrázek 32: veřejné kotviště Peklo

Luh LB, ř. km 163,6 Využije se lokalita bývalého přístaviště OLD – dobrý pěší přístup je zaručen, příjezd automobily však možný není. Doporučení: lokalita je vhodná pro veřejné kotviště Obrázek 33: veřejné kotviště Luh nedaleko Nevězic

Varta PB, ř. km 169,4 Zřídí se při silnici od Jickovic a Varty k vodní hladině. Poznámka: provoz kotviště je nutno koordinovat s navrženým přívozem Doporučení: lokalita je vhodná pro veřejné kotviště

- 86 -

Obrázek 34: veřejné kotviště Varta

Červená LB, ř. km 177,3 Stání je navrženo na levém břehu naproti Hrejkovické zátoce, v místě s problematickým přístupem k vodě. Doporučení: lokalita je méně vhodná pro veřejné kotviště Obrázek 35: krátkodobé kotviště Červená

Podolsko PB, ř..km 181,8 Lokalita je navržena na okraji rekreační a koupací oblasti Podolsko, je dobře dopravně dostupná, je navrženo pouze kotvení u bóje Doporučení: lokalita je vhodná pro veřejné kotviště

- 87 -

Obrázek 36: veřejné kotviště Podolsko

Strouhy – Velký potok PB, ř. km 184,9 Lokalita je navržena v těsné blízkosti chatové osady na pravém břehu naproti Sv. Janu. Přístup na pevninu je poměrně dobrý. Doporučení: lokalita je vhodná pro veřejné kotviště, vzhledem k dobré přístupnosti břehu je vhodná i pro sportovní kotviště Obrázek 37: veřejné kotviště Strouhy – Velký potok, vhodné i pro sportovní kotviště

Chřešťovická zátoka - Svatý Jan LB, ř. km 185,5 Krátkodobé kotvení v zátoce – východisko k návštěvě kostela sv. Jana s hřbitovem a k cestě do Chřešťovic. Doporučení: lokalita je vhodná pro veřejné kotviště

- 88 -

Obrázek 38: veřejné kotviště Sv. Jan

Rybárna u Doubravy PB, ř. km 194,2 Kotviště je navrženo po proudu od uvažovaného přístavního můstku OLD. Přístup na břeh po průjezdné lesní cestě. Doporučení: lokalita je vhodná pro veřejné kotviště Obrázek 39: veřejné kotviště Rybárna u Doubravy

Kořensko LB, ř. km 200,9 Stání navrženo při levém břehu asi 400 m nad jezem Kořensko. Přístup na břeh po silnici od Neznašova. Doporučení: lokalita je vhodná pro veřejné kotviště

- 89 -

Obrázek 40: veřejné kotviště Kořensko

Na Soutoku LB, ř. km 202,65 Kotviště na levém břehu Vltavy asi 500 m nad jezem Kořensko u břehu, zalesněného až k hladině. Přístup k lokalitě možný pouze pro pěší. Doporučení: lokalita je vhodná pro veřejné kotviště Obrázek: 41 veřejné kotviště Na Soutoku

Týn nad Vltavou - u silničního mostu PB, ř. km 205,0 Umístění jachetního kotviště navrženo na pravém břehu za mostem. Východisko pro návštěvu MPZ Týna nad Vltavou Vybavení : parkoviště Současný stav : zařízení je vybudováno a je využíváno Poznámka: provoz veřejného kotviště je potřeba koordinovat s přístavištěm lodní dopravy a jachetním kotvištěm Doporučení: lokalita je vhodná pro veřejné kotviště

- 90 -

Obrázek42 : veřejné kotviště Týn nad Vltavou centrum

Týn nad Vltavou jih LB, ř. km 205,97 Umístění kotviště navrženo na levém břehu před mostem u bývalého areálu vojska, který je navržen jako plocha přestavby pro sportovně rekreační plochu a občanskou vybavenost. Východisko pro návštěvu sportovně rekreačního zařízení, navrhovaného golfového hřiště a MPZ Týna nad Vltavou. Poznámka: provoz krátkodobého kotviště je potřeba koordinovat s přístavištěm lodní dopravy Doporučení: lokalita je vhodná pro veřejné kotviště Obrázek 43: veřejné kotviště Týn nad Vltavou jih

Týn nad Vltavou obslužné místo Umístění na levém břehu dobře dopravně dostupné z místní komunikace,kapacita, 1 plavidlo pro I. tř. vodní cesty, 1 čekací poloha Vybavení : ČS PHM (Natural 95, nafta, oleje) PB lahve do 10 kg pitná voda

- 91 -

odběr odpadních vod (splaškové i nádní) odběr pevného odpadu (komunální i tříděný) Současný stav : lokalita není v provozu, je ale zájemce na provozování. Výhodou lokality je možnost jednoduchým způsobem napojit kapalné odpady na hlavní kanalizační sběrač do ČOV a dostatek prostoru jak pro rozvinutí teritoriální části zařízení, tak i dostatečná hloubka vody u břehu a jeho délka, vyhovující pro navrhované zařízení Doporučení: lokalita vhodná pro obslužné místo Obrázek 44: navrhované obslužné místo v Týně nad Vltavou

Nový Dvůr PB Lužnice, ř. km 0,9 V této lokalitě je navržena základna pro rychlostní kanoistiku a vodácké tábořiště. Možnost ubytování v rekreačním zařízení nový Dvůr, lokalita je dobře dopravně dostupná Doporučení: lokalita je vhodná pro základnu rychlostní kanoistiky a vodácké tábořiště Obrázek 45: základna pro rychlostní kanoistiku a vodácké tábořiště

- 92 -

Tabulka 34: Přehled marín Lokalita Břeh km Voltýřovská zátoka

PB

Barrandovská zátoka

LB

Stav

Návrh

154,0

sportovní přístav – kotvení u plovoucího zařízení 60 lodí

Marína, 60 lodí

155,6

marina – kotvení u plovoucího zařízení 70 lodí

Možnost vybudování ubytovacího zařízení hotelového typu 70 lodí + 50 lodí (závody)

Tabulka 35: Přehled sportovních přístavů Lokalita Břeh km Stav

Návrh

Hotel Radava Žďákov u Starého Sedla Kostelecká zátoka

Veřejné kotviště

Sportovní přístav

PB

159,5

ojedinělé kotvení plavidel

Sportovní přístav ČUNJ

Vhodná lokalita pro sportovní přístav

PB

159,6

kotvení pro 40 hausbótů

Sportovní přístav 40 lodí sportovní přístav – kotvení u plovoucího zařízení a na bójích 50 lodí

vhodná lokalita pro sportovní přístav Omezený přístup, obtížně proveditelné vybudování vybavení, méně vhodná lokalita pro sportovní přístav, vhodnější pro krátkodobé kotviště

PB

177,0

Podolsko

PB

182,6

v přípravném stadiu

PB

182,7

z větší části v provozu

Tabulka 36: Přehled nákladních přístavů Lokalita Břeh km Stav Plocha pro Týn nad LB 203,5 nákladní přístav Vltavou v ÚP

Ochoz

Zbonín

Strouhy – Velký potok

Hladná

Týn nad Vltavou

sportovní přístav – kotvení u plovoucího zařízení 30 lodí z sportovní přístav – kotvení u plovoucího zařízení 30 lodí

Návrh V I. etapě občasné překladiště, ve II. etapě nákladní přístaviště

Tabulka 37: Přehled sportovních kotvišť Lokalita Břeh km Stav Chrást

Poznámka Vhodná lokalita pro sportovní přístav

155,1

povolené stání pro 50 hausbótů, bez jakéhokoliv řádu (problémy mezi majiteli hausbótů a chataři)

–

vhodná lokalita pro marínu

PB

Hrejkovická zátoka

Podolsko TJ Otava

Poznámka lokalita je vhodná pro sportovní přístav, v případě dobudování potřebného vybavení vhodná i pro marínu

Návrh

157,8

dobrý přístup pro automobily

jachetní nebo sportovní kotviště

164,8

kotviště pro 30 hausbótů

sportovní kotviště – kotvení na bójích a u plovoucího zařízení 30 lodí, krátkodobé kotviště

LB

168,3

kotviště pro 15 hausbótů

sportovní kotviště – kotvení u plovoucího zařízení nebo na bójích, krátkodobé kotviště

PB

184,9

chatová osada a rekreační zařízení

Veřejné i sportovní kotviště

LB

195,6

Dobrý přístup pro automobily

Krátkodobé nebo sportovní kotviště

PB

204,7

Dobrý

Sportovní kotviště,

PB

LB

přístup

- 93 -

vhodná lokalita pro sportovní přístav vhodná lokalita pro sportovní přístav

Poznámka plocha dobře dopravně dostupná, plocha pro přístaviště je navržena ve schváleném ÚP Poznámka vzhledem k dobré přístupnosti břehu je vhodná i pro sportovní nebo jachetní kotviště, omezený přístup pouze pro pěší, méně vhodná lokalita pro sportovní kotviště, vhodnější pro krátkodobé kotviště Omezený přístup pouze pro pěší z parkoviště ve Zboníně, méně vhodná lokalita pro sportovní kotviště, vhodnější pro krátkodobé kotviště lokalita je vhodná pro veřejné kotviště, vzhledem k dobré přístupnosti břehu je vhodná i pro sportovní kotviště lokalita je vhodná pro krátkodobé kotviště, vzhledem k dobré přístupnosti břehu je vhodná i pro sportovní kotviště lokalita je vhodná pro sportovní

Yacht club Týn nad Vltavou centrum - u silničního mostu Jistec

PB

LB Otava

205,0

pro automobily Dobrý přístup pro automobily

kapacita 10 plavidel jachetní kotviště – kotvení u plovoucího zařízení kapacita : 5 lodí

14,4

Možný přístup pro automobily

Krátkodobé nebo sportovní kotviště

Tabulka 38: Přehled krátkodobých kotvišť Lokalita Břeh km Stav

vzhledem k dobré přístupnosti břehu je vhodná i pro sportovní kotviště, nutno koordinovat s navrženým přívozem

Návrh

Poznámka lokalita je vhodná pro krátkodobé kotviště, při regulovaném provozu by možná stálo za úvahu přemístit kotviště pod zámek.

Zámek Orlík

LB

157,4

v místě již dnes povoleného kotviště

krátkodobé kotviště

Žďákovský most

LB

160,0

Přístup pro pěší

krátkodobé kotviště

LB

161,5

lokalita není využívána

sportovní kotviště – kotvení na bójích a u plovoucího zařízení, 30 lodí nebo krátkodobé kotviště

Pašovice

PB

198,3

Přístup pro pěší z Pašovic

Krátkodobé kotviště

Zvíkovské Podhradí

PB – Otava

0,0

přístavní můstek OLD

Krátkodobé kotviště

Svatá Anna

PB – Otava

4,4

Na Pískách

Rybárna Kavkovna Koloděje nad Lužnicí

LB – Otava PB Otava Lužnice PB

12,6 18,4 4,03

Lokalita pod obcí na konci silnice Přístup pro automobily Možný přístup pro automobily v obci u pravého břehu

Krátkodobé kotviště Krátkodobé kotviště Krátkodobé kotviště Krátkodobé kotviště

Tabulka 39: Přehled veřejných kotvišť Lokalita Břeh km

Stav

Pukňov

Přístup pro pěší Veřejné kotviště soukromé dobrý přístup pro automobily Stávající veřejné kotviště

Návrh Veřejné kotviště Veřejné kotviště Veřejné kotviště Veřejné kotviště

163,6

bývalé přístaviště OLD

Veřejné kotviště

PB

169,4

MK od Jickovic a Varty

Veřejné kotviště

Sobědražská zátoka

PB

171,6

kotví zde 8 hausbótů,

Veřejné kotviště

Bránická zátoka

PB

173,5

volné kotvení

Veřejné

LB

154,5

LB

155,1

PB

156,7

Peklo

LB

163,0

Luh

LB

Varta

Pukňovská zátoka Chrást

- 94 -

kotviště lokalita je vhodná pro jachetní kotviště

existujícího přístupu k vodě pouze pro pěší omezený přístup pouze pro pěší, méně vhodná pro sportovní kotviště, vhodnější jako krátkodobé kotviště Lokalita je vhodná pro krátkodobé kotviště lokalita je vhodná pro krátkodobé kotviště, přesné disposiční řešení bude nutno zkombinovat s provozovatelem přístavního můstku OLD lokalita je vhodná pro krátkodobé kotviště lokalita je vhodná pro krátkodobé kotviště Lokalita je vhodná pro krátkodobé kotviště Lokalita je vhodná pro krátkodobé kotviště Poznámka Lokalita je vhodná pro veřejné kotviště Lokalita je vhodná pro veřejné kotviště, provozují ji však soukromé subjekty Nutno koordinovat provoz kotviště s navrženým přívozem Lokalita je vhodné pro veřejné kotviště Dobrý pěší přístup je zaručen, příjezd automobily však možný není, vhodná pro veřejné kotviště Lokalita je vhodná pro veřejné kotviště, provoz kotviště je nutno koordinovat s navrženým přívozem Omezený přístup po lesní cestě z poměrně vzdáleného parkoviště v Jickovicích nebo v Kučeři, méně vhodná lokalita pro sportovní kotviště, vhodnější pro veřejné kotviště Omezený přístup pouze pro pěší

povoleno pro 20 hausbótů

kotviště

z parkoviště v Bráníku, méně vhodná lokalita pro sportovní kotviště, vhodnější pro veřejné kotviště

Přístup po bývalé silnici od Vlastce Přístup pro automobily chatová osada a rekreační zařízení schválené kotviště pro 15 hausbótů

Veřejné kotviště

Lokalita je vhodná pro veřejné kotviště

Veřejné kotviště Veřejné i sportovní kotviště

Lokalita je vhodná pro veřejné kotviště, pouze kotvení u bójí Lokalita je vhodná pro veřejné kotviště, vzhledem k dobré přístupnosti břehu je vhodná i pro sportovní kotviště Bez přístupu pro automobily, méně vhodná lokalita pro sportovní kotviště, vhodnější pro krátkodobé kotviště

185,9

Přístup pro pěší

Veřejné kotviště

PB

190,0

schválené kotviště pro 30 hausbótů

Veřejné kotviště

Bez přístupu pro automobily, lokalita méně vhodná pro sportovní kotviště, vhodnější pro krátkodobé kotviště

PB

194,2

přístavní můstek OLD

LB

200,9

Lokalita nad jezem Kořensko

Veřejné kotviště Veřejné i sportovní kotviště

Lokalita je vhodná pro veřejné kotviště, přístup na břeh po průjezdné lesní cestě. Lokalita je vhodná pro veřejné kotviště, vzhledem k dobré přístupnosti břehu je vhodná i pro sportovní kotviště

Soutok

LB

202,6

Veřejné kotviště

Lokalita je vhodná pro veřejné kotviště

Týn nad Vltavou

PB

205,0

Veřejné kotviště

Lokalita je vhodná pro veřejné kotviště, nutno koordinovat s přístavištěm OLD

Týn nad Vltavou

LB

205,970

Nový Dvůr

PB Lužnice

0,9

Červená

LB

177,3

Podolsko

PB

181,8

Strouhy – Velký potok

PB

184,9

Novosedlská zátoka

LB

185,0

Chřešťovická zátoka – Sv Jan

LB

Dolní Lipovsko Rybárna Doubravy

u

Kořensko

Přístup k lokalitě možný pouze pro pěší Stávající kotviště pod silničním mostem Přístup pro automobil rekreační zařízení Nový Dvůr

Veřejné kotviště

Veřejné kotviště Základna pro rychlostní kanoistiku

Lokalita je vhodná pro veřejné kotviště

Lokalita je vhodná pro veřejné kotviště lokalita je dobře přístupná, vhodná pro základnu rychlostní kanoistiky a vodácké tábořiště

A.4.3.5. Vodní sporty V územně plánovacím podkladu Využití vodní plochy a břehových pozemků VN Orlík (Hydroprojekt, a.s. 2001), jsou popsány podmínky, za nichž lze provozovat jednotlivé aktivity a dále jsou uvedeny aktivity podmíněně přípustné a nevhodné. Vodní sporty lze provozovat základě zákona č. 254/2001 Sb., o vodách ve kterém je v § 7 řešeno užívání povrchových vod k plavbě. K užívání povrchových vod k plavbě a k odběru vody potřebné k provozu plavidel není třeba povolení vodoprávního úřadu. Na povrchových vodách v ochranných pásmech vodních zdrojů I. stupně a na nádržích určených pro chov ryb je plavba plavidel se spalovacími motory zakázána, nejde-li o dopravně významné vodní cesty, je tato plavba zakázána na vodních nádržích a vodních tocích, které stanoví Ministerstvo dopravy a spojů v dohodě s Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou. Ostatní povrchové vody lze užívat k plavbě jen tak, aby při tom nedošlo k ohrožení zájmů rekreace, jakosti vod a vodních ekosystémů, bezpečnosti osob a vodních děl; rozsah a podmínky užívání povrchových vod k plavbě stanoví Ministerstvo dopravy a spojů v dohodě s Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou. Tento zákon nahradil původně platnou vyhlášku č. 82/1976 Sb, která provozování vodních sportů výrazně omezovala. Plavání Charakteristika : Sezóna : Nutné zázemí :

Především individuální, neorganizovaně provozovaný sport. především červen - srpen, jen výjimečně mimo toto období. Ubytovací zařízení (hotely, pensiony, kempy, privát, vlastní ubytování - chaty, chalupy), přístup do vody - pláže, břehové pozemky včetně sociálního zařízení (WC, sprchy, občerstvení, stravování),

- 95 -

Doporučení : Potápění Charakteristika : Sezóna : Nutné zázemí :

Doporučení : Aquazorbing Charakteristika : Sezóna : Nutné zázemí :

Doporučení :

plochy pro parkování. Pro vodní nádrž Orlík vhodná aktivita.

Především individuální, neorganizovaně provozovaný sport. Duben - říjen, jen výjimky do poloviny listopadu. Ubytovací zařízení (hotely, pensiony, kempy, privát, vlastní ubytování - chaty, chalupy), zajišťovací plavidlo na vodní hladině (může být vlastní), označené kromě signalizace předepsané pro všechna plavidla i doplňkovou signalizací Pro vodní nádrž Orlík vhodná aktivita.

Především individuální, nenáročná na vybavení a nově se rozvíjející aktivita, neorganizovaně provozovaný sport. především červen - srpen., jen výjimečně mimo toto období. Přístup do vody – pláže (vyhrazené místo pro vodní atrakce), břehové pozemky včetně sociálního zařízení (WC, sprchy, občerstvení, stravování), plochy pro parkování. Pro vodní nádrž Orlík vhodná aktivita.

Obrázek 46: Ukázky aquazorbingu

Aquaskipping Charakteristika : Sezóna : Nutné zázemí :

Doporučení :

Především individuální, neorganizovaně provozovaný sport. především červen - srpen., jen výjimečně mimo toto období. Přístup do vody – pláže (vyhrazené místo pro vodní atrakce), břehové pozemky včetně sociálního zařízení (WC, sprchy, občerstvení, stravování), plochy pro parkování. Pro vodní nádrž Orlík vhodná aktivita. Obrázek 47: Ukázka aquaskipingu

- 96 -

Vodní turistika Charakteristika : Sezóna : Nutné zázemí :

Především individuální, neorganizovaně provozovaný sport. Především červenec – srpen. Ubytovací zařízení (kempy, tábořiště), přístup do vody v místě kempů a tábořišť, ve vybraných lokalitách plochy pro parkování, s dobrým přístupem k vodě pro vynesení lodí na břeh a jejich naložení k dalšímu případnému transportu po silnici. Doporučení : Pro vodní nádrž Orlík vhodná aktivita. Kromě tohoto rekreačního využití kajaků a kanoí existuje výkonnostní forma, jež má na vodní ploše významné postavení. V Týně nad Vltavou sídlí kanoistický klub, který vychovává závodníky v rychlostní kanoistice a též pořádá řadu závodů. Na VD Kořensko se každoročně koná řada závodů, organizovaných kanoistickým klubem v Týně nad Vltavou : • Kvadriatlon • MR v kanoistice • ME, MS v rychlostní kanoistice Předpokládá se rozšíření základny a dobudováním sportovní školy se zaměřením na vodní sporty včetně divoké vody, a to v souvislosti s plánovanou výstavbou kanálu pro divokou vodu u jezu v Hněvkovicích (mezi levým břehem a plavební komorou) s využitím pro vodní slalom a rodeové disciplíny. Obrázek 48: Rychlostní kanoistika v Týně nad Vltavou (vlevo), ukázka vodního rodea (vpravo)

Sportovní rybaření Charakteristika : Především individuální, neorganizovaně provozovaný sport. Sezóna : Od zámrzu do zámrzu. Nutné zázemí : Ubytovací zařízení (hotely, pensiony, kempy, privát, vlastní ubytování - chaty, chalupy), určitá část rybářů je místních, přístup k vodě - břehové pozemky, mělo by být dostupné alespoň základní sociální zařízení (WC), plochy pro parkování, možnost uložení a vyvázání pramiček. Doporučení : Pro vodní nádrž Orlík vhodná aktivita. Windsurfing Charakteristika :

Sezóna : Nutné zázemí :

Doporučení : Kiteboarding Charakteristika :

Sezóna :

Především individuální, neorganizovaně provozovaný sport v souvislosti s plaváním je potřeba vymezit přístup do vody, v prostoru Orlíka však je možno pořádat závody, zvolit vhodné umístění z hlediska větrné expozice Duben - říjen, jen výjimky do poloviny listopadu. Ubytovací zařízení (hotely, pensiony, kempy, privát, vlastní ubytování - chaty, chalupy), vymezit přístup do vody, zejména v rámci pláže, břehové pozemky včetně sociálního zařízení (WC, sprchy, občerstvení, stravování), plochy pro parkování. Pro vodní nádrž Orlík vhodná aktivita.

Především individuální, neorganizovaně provozovaný sport v souvislosti s plaváním je potřeba vymezit přístup do vody, v prostoru Orlíka však je možno pořádat závody, zvolit vhodné umístění z hlediska větrné expozice Duben - říjen, jen výjimky do poloviny listopadu.

- 97 -

Nutné zázemí :

Doporučení :

Ubytovací zařízení (hotely, pensiony, kempy, privát, vlastní ubytování - chaty, chalupy), vymezit přístup do vody, zejména v rámci pláže, břehové pozemky včetně sociálního zařízení (WC, sprchy, občerstvení, stravování), plochy pro parkování. Pro vodní nádrž Orlík vhodná aktivita.

Obrázek 49: Ukázky kiteboardingu

Jachting Charakteristika : Sezóna : Nutné zázemí :

Doporučení :

Především individuální, neorganizovaně provozovaný sport, v prostoru Orlíka však je možno pořádat závody, zvolit vhodné umístění z hlediska větrné expozice. Duben - říjen, jen výjimky do poloviny listopadu. Ubytovací zařízení (hotely, pensiony, kempy, privát, vlastní ubytování - chaty, chalupy), pro větší jachty možnost chráněného kotvení (mariny, jachtkluby, kotvení na bóji), pro jachty celoročně na Orlické vodní nádrži umístěné možnost zazimování na břehu,přístup do vody pro malé lodi, jež majitelé budou na noc vytahovat z vody, plochy pro parkování, a to včetně přepravního přívěsu, vyznačení plavební dráhy, zejména pro větší plavidla. Pro vodní nádrž Orlík vhodná aktivita.

Vodní motorismus – pohon elektromotory Charakteristika : Především individuální, neorganizovaně provozovaný sport. Sezóna : Duben - říjen, jen výjimky do poloviny listopadu. Nutné zázemí : Ubytovací zařízení (hotely, pensiony, kempy, privát, vlastní ubytování - chaty, chalupy), pro větší plavidla možnost kotvení na bóji, přístup do vody pro malé lodi, jež majitelé budou na noc vytahovat z vody, plochy pro parkování, a to včetně přepravního přívěsu, vyznačení plavební dráhy, zejména pro větší plavidla, Zabezpečení zdroje el. proudu pro nabíjení akumulátorů. Doporučení : Pro vodní nádrž Orlík vhodná aktivita. Vodní mototuristika Charakteristika : Především individuální, neorganizovaně provozovaný sport. Sezóna : Duben - říjen, jen výjimky do poloviny listopadu. Nutné zázemí : Půjčovna plavidel, pro větší motorové obytné čluny možnost kotvení na bóji či v přístavu. Dostatečné technické zázemí (PHM, pitná voda, odběr TKO, fekálních i nádních vod, technický servis) vyznačení plavební dráhy. Omezující faktory : Dobrý přístup do vody, dobré umístění z hlediska větrné expozice, Negativní dopady : Kumulace velkého počtu plavidel na orlické vodní nádrži znamená značnou produkci odpadů, to však lze snadno řešit správným nakládáním s nimi, přítomnost plavidel vybavených spalovacím motorem je potenciálním ohrožením čistoty vody. Tomuto nebezpečí lze čelit pouze striktním vyžadováním dobrého technického stavu plavidel a jejich vybavení a důsledným dodržováním pravidel pro manipulaci s ropnými produkty, pohyb motorových plavidel je zdrojem hluku a spalin, jejich rychlejší plavba je navíc zdrojem vlnobití a tudíž i abrase břehů. Doporučená omezení: Striktně dodržovat technické požadavky na stav plavidel se zaměřením zejména na možnost úniku ropných látek, exhalace a hluk, zavedení náležitých sankcí za porušování zásad pohybu na hladině Doporučení : Pro vodní nádrž Orlík vhodná aktivita.

- 98 -

Obrázek 50: Ukázky plavidel vhodných pro vodní mototuristiku, jejich vybavení a interiéry

Vodní mototuristika s elektročluny Charakteristika : Především individuální, neorganizovaně provozovaný sport. Sezóna : Duben - říjen, jen výjimky do poloviny listopadu. Nutné zázemí : Půjčovna plavidel, pro větší motorové obytné čluny možnost kotvení na bóji či v přístavu. Dostatečné technické zázemí (elektrická přípojka pro nabíjení akumulátorů, pitná voda, odběr TKO, fekálních i nádních vod, technický servis), vyznačení plavební dráhy. Omezující faktory : Dobrý přístup do vody, dobré umístění z hlediska větrné expozice, Negativní dopady : Kumulace velkého počtu plavidel na orlické vodní nádrži znamená značnou produkci odpadů, to však lze snadno řešit správným nakládáním s nimi, pohyb motorových plavidel je zdrojem vlnobití a tudíž i abraze břehů, tato plavidla však nedosahují tak vysoké rychlosti, aby k tomuto jevu došlo. Doporučená omezení: Striktně dodržovat technické požadavky na stav plavidel se zaměřením zejména na možnost úniku elektrolytu, zavedení náležitých sankcí za porušování zásad pohybu na hladině Doporučení : Pro vodní nádrž Orlík vhodná aktivita. Vodní lyžování na vodním vleku Charakteristika : Individuální, neorganizovaně, na komerční bázi provozovaný sport. Sezóna : Zatím bez tuzemských zkušeností, lze předpokládat, že se prakticky kryje s plaveckou sezónou. Nutné zázemí : Ubytovací zařízení (hotely, pensiony, kempy, privát, vlastní ubytování - chaty, chalupy), vyznačení uzavřené vodní plochy pro jízdu, vybudování lyžařského vleku, zajištění obsluhy vleku. Pro tuto formu lyžování na komerční bázi musí být plocha v dostatečné blízkosti pláže a snadno přístupná, rozměry uzavřené vodní plochy : dle parametrů vleku, motorový člun v počtu alespoň 1, lépe 2 kusů pro sběr a svoz spadlých lyžařů zpět ke startu. Omezující faktory : Dobrý přístup do vody, dobré umístění z hlediska větrné expozice, dobrý přístup, a pokud možno minimální zatížení pláží hlukem, nepříliš strmě klesající břeh, který umožní postavení sloupů vleku. Negativní dopady : Pouze minimální. Existuje určité riziko znečištění vody únikem maziv z vleku, tomu se však dá předejít pravidelnou údržbou a kontrolou technického stavu zařízení. Doporučená omezení: Žádná Doporučení : Pro vodní nádrž Orlík vhodná aktivita. Bungee jumping Charakteristika : Sezóna : Nutné zázemí :

Především individuální, na komerční bázi provozovaný sport. Duben - říjen, jen výjimky do poloviny listopadu. vhodná lokalita pro skoky z velké výšky nad vodou, s možností upoutání gumového lana zajišťovací plavidlo na vodní hladině, vytýčení uzavřené vodní plochy pod používanou lokalitou Omezující faktory : Dobrý přístup do vody, dobré umístění z hlediska větrné expozice (nevhodná je lokalita s nárazovým silným větrem), Doporučení : Pro vodní nádrž Orlík vhodná aktivita.

- 99 -

Vodní motorismus – spalovací motory Charakteristika : Především individuální, neorganizovaně provozovaný sport. Sezóna : Duben - říjen, jen výjimky do poloviny listopadu. Nutné zázemí : Ubytovací zařízení (hotely, pensiony, kempy, privát, vlastní ubytování - chaty, chalupy), pro větší motorové jachty možnost kotvení na bóji, přístup do vody pro malé lodi, jež majitelé budou na noc vytahovat z vody, plochy pro parkování a to včetně přepravního přívěsu, vyznačení plavební dráhy, zejména pro větší plavidla., Negativní dopady : Kumulace velkého počtu plavidel na orlické vodní nádrži znamená značnou produkci odpadů, to však lze snadno řešit správným nakládáním s nimi, přítomnost plavidel vybavených spalovacím motorem je potenciálním ohrožením čistoty vody. Tomuto nebezpečí lze čelit pouze striktním vyžadováním dobrého technického stavu plavidel a jejich vybavení a důsledným dodržováním pravidel pro manipulaci s ropnými produkty, pohyb motorových plavidel je zdrojem hluku a spalin, jejich rychlejší plavba je navíc zdrojem vlnobití a tudíž i abraze břehů. Doporučená omezení: Striktně dodržovat technické požadavky na stav plavidel se zaměřením zejména na možnost úniku ropných látek, exhalace a hluk, zavedení náležitých sankcí za porušování zásad pohybu na hladině Doporučení : Pro vodní nádrž Orlík vhodná aktivita – s omezením. Jízda na vodním skútru Charakteristika : Především individuální, neorganizovaně provozovaný sport, v prostoru Orlíka však je možno pořádat závody, a to i mezinárodní. Sezóna : Duben - říjen, jen výjimky do poloviny listopadu. Nutné zázemí : Ubytovací zařízení (hotely, pensiony, kempy, privát, vlastní ubytování - chaty, chalupy), přístup do vody pro spuštění na vodu, na noc je majitelé budou muset vytahovat z vody, plochy pro parkování, a to včetně přepravního přívěsu, vyznačení vymezené vodní plochy pro jízdu, včetně přístupových koridorů, zřízení funkce správce této vodní plochy. Omezující faktory : Dobrý přístup do vody, dobré umístění z hlediska větrné expozice. Negativní dopady : Kumulace velkého počtu vodních skútrů na orlické vodní nádrži znamená značné zatížení prostoru v blízkosti uzavřených vodních ploch značným hlukem a exhalacemi, přítomnost motorových plavidel, byť malých, ale velmi rychlých je potenciálním ohrožením čistoty vody a dalších uživatelů vodní plochy. Tomuto nebezpečí lze čelit pouze striktním vyžadováním dobrého technického stavu plavidel se zaměřením na riziko úniku ropných látek, složení exhalací a hladinu hluku. Doporučená omezení: Plavbu na vodních skútrech provozovat pouze na vymezené vodní ploše. Příjezd k ní povolit pouze vyhrazenými plavebními koridory s omezením rychlosti plavby (rychlost do 20 km/h). Výjimku z omezení rychlosti trvale udělit služebním plavidlům (Povodí Vltavy, státní podnik, Hladinová a Vodní záchranná služba, Státní plavební správa, Policie ČR a hasiči), striktně dodržovat technické požadavky na stav plavidel se zaměřením zejména na možnost úniku ropných látek, exhalace a hluk, navrhuje se časové omezení plavby (povolená plavba od 9oo do 12oo a pak od 14oo do 16oo hod). Doporučení : Pro vodní nádrže Orlík vhodná aktivita – s omezením Vodní lyžování za vlečným motorovým člunem Charakteristika : Především individuální, neorganizovaně či na komerční bázi provozovaný sport, v prostoru Orlíka však je možno pořádat závody. Sezóna : Květen - září, jen výjimky do poloviny listopadu. Vrchol sezóny pak je během prázdnin. Nutné zázemí : Ubytovací zařízení (hotely, pensiony, kempy, privát, vlastní ubytování - chaty, chalupy). vyznačení uzavřené vodní plochy pro jízdu, zřízení funkce správce této vodní plochy. Pro lyžování na komerční bázi musí být plocha v dostatečné blízkosti pláže, pro trénink výkonných závodníků je vhodnější plocha ve větší vzdálenosti od břehu, rozměry uzavřené vodní plochy : minimálně 60 - 70 x 600 m pro 1 člun. Doporučuje se spíše zřídit větší počet menších drah, než opačně. Omezující faktory : Dobrý přístup do vody, dobré umístění z hlediska větrné expozice, dobrý přístup a pokud možno minimální zatížení pláží hlukem, nutnost vyřešit ochranu břehů před vlnobitím. Negativní dopady : Zřízení lyžařských drah na orlické vodní nádrži znamená určité zatížení prostoru v blízkosti drah hlukem a exhalacemi vlečného člunu, přítomnost motorových plavidel je potenciálním

- 100 -

ohrožením čistoty vody. Tomuto nebezpečí lze čelit pouze striktním vyžadováním dobrého technického stavu plavidel se zaměřením na riziko úniku ropných látek, složení exhalací a hladinu hluku, jízda motorového člunu v blízkosti břehu znamená ohrožení břehu vlnobitím, a i když je břeh dostatečně odolný, je značně pravděpodobné zkalení vody, jež se může šířit poměrně daleko (například na sousední pláže), Doporučená omezení: Jízdu na vodních lyžích provozovat pouze na uzavřených vodních plochách, striktně dodržovat technické požadavky na stav plavidel se zaměřením zejména na možnost úniku ropných látek, exhalace a hluk, navrhuje se časové omezení plavby (povolená plavba od 9oo do 12oo a pak od 14oo do 16oo hod). Doporučení : Pro vodní nádrž Orlík vhodná aktivita - s omezením na vyhrazené plochy Wakeboarding Charakteristika :

Především individuální, neorganizovaně či na komerční bázi provozovaný sport, v prostoru Orlíka však je možno pořádat závody. Sezóna : květen - září, jen výjimky do poloviny listopadu. Vrchol sezóny pak je během prázdnin. Nutné zázemí : Ubytovací zařízení (hotely, pensiony, kempy, privát, vlastní ubytování - chaty, chalupy). vyznačení uzavřené vodní plochy pro jízdu, zřízení funkce správce této vodní plochy. Pro lyžování na komerční bázi musí být plocha v dostatečné blízkosti pláže, pro trénink výkonných závodníků je vhodnější plocha ve větší vzdálenosti od břehu, rozměry uzavřené vodní plochy : minimálně 60 - 70 x 600 m pro 1 člun. Doporučuje se spíše zřídit větší počet menších drah, než opačně. Omezující faktory : Dobrý přístup do vody, dobré umístění z hlediska větrné expozice, dobrý přístup a pokud možno minimální zatížení pláží hlukem, nutnost vyřešit ochranu břehů před vlnobitím. Negativní dopady : Zřízení wakeboardových drah na orlické vodní nádrži znamená určité zatížení prostoru v blízkosti drah hlukem a exhalacemi vlečného člunu, přítomnost motorových plavidel je potenciálním ohrožením čistoty vody. Tomuto nebezpečí lze čelit pouze striktním vyžadováním dobrého technického stavu plavidel se zaměřením na riziko úniku ropných látek, složení exhalací a hladinu hluku, jízda motorového člunu speciálně upraveného pro plavbu s tvorbou velké vlny v blízkosti břehu znamená významné ohrožení břehu vlnobitím, a i když je břeh dostatečně odolný, je značně pravděpodobné zkalení vody, jež se může šířit poměrně daleko (například na sousední pláže), Doporučená omezení: Jízdu na wakeboardu provozovat pouze na uzavřených vodních plochách, striktně dodržovat technické požadavky na stav plavidel se zaměřením zejména na možnost úniku ropných látek, exhalace a hluk, před zprovozněním vyhrazené plochy posoudit odolnost břehu v její blízkosti a případně učinit potřebná opatření pro zvýšení jeho odolnosti navrhuje se časové omezení plavby (povolená plavba od 9oo do 12oo a pak od 14oo do 16oo hod). Doporučení : Pro vodní nádrž Orlík vhodná aktivita - s omezením na vyhrazené plochy

Létání na padáku za motorovým člunem Charakteristika : Především individuální, neorganizovaně provozovaný sport. EHK připravuje legislativní vyloučení této aktivity ze všech vodních cest. Po sjednocení naší legislativy s evropskou dojde i na orlické vodní nádrži automaticky k likvidaci této činnosti. Doporučení : Pro vodní nádrž Orlík nevhodná aktivita. Přistávání hydroplánů Doporučení : Pro vodní nádrž Orlík nevhodná aktivita. Plavba obojživelných vozidel Doporučení : Pro vodní nádrž Orlík nevhodná aktivita. Zimní sporty, které je možno provozovat na zamrzlé vodní hladině Z hlediska prodloužení hlavní sezóny je potřeba uvažovat i s využitím zamrzlé plochy vodní nádrže v zimním období. Je třeba vzít na vědomí, že na využití zamrzlé hladiny budou daleko menší nároky než-li na letní využití. Nicméně jako se provozují individuální letní sporty, budou se provozovat i individuálně, výjimečně i organizované zimní sportovní aktivity. V územně plánovacím podkladu Využití vodní plochy a břehových pozemků VN Orlík (Hydroprojekt, a.s. 2001) jsou stanoveny následující podmínky pro zimní využití zamrzlé vodní hladiny. • zajistit osvětu a prostřednictvím informačních tabulí v obcích, velkých ubytovacích zařízeních včetně marin a sportovních přístavů, v rybářských osadách a na frekventovaných přístupech k vodní hladině návštěvníky informovat alespoň o hlavních rizicích, jež pobyt na zamrzlé hladině přináší.

- 101 -

Pro provozování zimních sportů na oficiální a organizované bázi platí zásadní omezení, daná charakterem orlické nádrže a platnými zákonnými normami : • tato vodní nádrž je provozována jako zásobní nádrž špičkové vodní elektrárny, která svou činností způsobuje pravidelné kolísání vodní hladiny. Dále je přes zimu pod nádrží zabezpečován minimální průtok v profilu Vrané v hodnotě 40 m3/s. Tyto činnosti způsobují mírné kolísání a průběžný pokles hladiny v zimním období, • řada z uvažovaných sportovních aktivit pro své provozování vyžaduje rovný, dostatečně silný a únosný led, nanejvýš pokrytý jen sněhovým popraškem, • provoz špičkové VE má za následek nepravidelný pohyb vodní masy v nádrži. Při něm může dojít k porušení přirozené teplotní stratifikace, vyzvednutí teplejší vody ode dna a k naprosto nepravidelnému a neočekávatelnému oslabení ledu na naprosto nepředvídatelných místech. Provozování zimních sportů na zamrzlé hladině Orlické vodní nádrže je možné jen v případě, že organizátor akce provede před jejím zahájením sondáž stavu ledové celiny. Za bezpečnost účastníků jednotlivých organizovaně prováděných akcí pak odpovídá po zhodnocení situace v konkrétním místě i čase jejich organizátor. Při splnění těchto podmínek je možno zimní sporty na zamrzlé hladině provozovat. Neorganizovanému využívání hladiny není možno zabránit. Bude se jednat hlavně o běh na lyžích a bruslení. Zimní sporty jsou zakázány na nebezpečných místech, jež by bylo účelné označit (alespoň v Průvodci po vodní nádrži Orlík). . Jsou to : • část vodní nádrže nad přehradou a před vtoky do VE, • úsek pod jezem Kořensko, • začátek vzdutí, • okolí zaústění přítoků. Tyto lokality musí být rovněž popsány v textu rozmístěných informačních tabulí. Podmínky pro provozování zimních sportů na jezeře rovněž musí být zmíněny v Průvodci po vodní nádrži Orlík. Na zamrzlé hladině vodní nádrže je možno za dodržení výše uvedených podmínek doporučit tyto sportovní aktivity : • bruslení, rychlobruslení • běh na lyžích • závody psích spřežení • curling • ledové plachetnice • skijöring • jízda na saních, tažených koňmi

A.4.4. Vytipování a základní návrh nových atrakcí V řešeném území jsou v souladu se současným trendem rozvoje cestovního, turistického ruchu a využití volného času vytipovány vhodné doplňkové aktivity k hlavnímu využití ve formě vodní rekreace. Jedná se především o outdoorové aktivity, které v souladu s požadavky na trvale udržitelný rozvoj území nebudou mít zásadní negativní vliv na přírodní hodnoty v území, ale naopak posílí ekonomický a hospodářský rozvoj v území. Plochy pro tyto nové aktivity a atrakce jsou uvažovány zejména ve stávajících plochách sportovně rekreačních (kempy, tábořiště, sportovní přístavy, maríny) a v rámci navržených plochách sportovně rekreačních nadmístního významu a vybraných plochách sportovně rekreačních místního významu. Tedy všude tam, kde lze očekávat velkou kumulaci návštěvníků a hostů, kteří budou potencionálními uživateli těchto atrakcí. Je žádoucí, aby se jednotlivé atrakce vázaly na sebe a vznikla tak pestrá kombinace a nabídka vhodných volnočasových a sportovních aktivit, s ohledem na morfologii a profil terénu (například vazba maríny na golfové hřiště a kapacitní ubytovací zařízení, doplněná stezkou pro inline brusle). Tam, kde to sklon svahu umožňuje, je možno vybudovat i letní bobovou dráhu a bikepark. Zejména vznik bikeparku pro využití speciálních celoodpružených, sjezdových kol, případně horských koloběžek, by byl v řešeném území vhodný, protože jízda na horském kole v terénu je díky složitým morfologickým podmínkám a vlastnickým vztahům velmi omezená. Cykloturistické trasy jsou vymezeny převážně po silnicích a zpevněných komunikacích. Méně prostorově náročná zařízení lanových center a lezeckých stěn je možno zřídit v rámci stávajících kempů a ubytovacích zařízení či hotelových areálů. Golfové hřiště Charakteristika :

na komerční bázi provozovaný individuální sport, možnost pořádání turnajů, a to i mezinárodních. Sezóna : duben - říjen, jen výjimky do poloviny listopadu. Nutné zázemí : Ubytovací zařízení (hotely, pensiony, kempy, privát, vlastní ubytování - chaty, chalupy), klubová zařízení, cvičná odpaliště (driving green), půjčovna vozíků půjčovna holí, parkoviště Omezující faktory : velký pozemek o rozloze 45 – 120 ha, nutné intenzivní ošetřování a údržba, zejména greenů.

- 102 -

Doporučení :

Pro vodní nádrže Orlík vhodná aktivita, ideálně ve vazbě na ubytovací zařízení a další outdooorové aktivity

Obrázek 51: příklad golfového hřiště a jeho zapojení do krajinného rázu a příklad vazby golfového hřiště na marínu (Lipno)

Letní bobová dráha Charakteristika : na komerční bázi provozovaná sportovní aktivita, Sezóna : v případě příznivého počasí celoročně. Nutné zázemí : vodící koryto bobové dráhy a vlečné zařízení Omezující faktory : potřeba dostatečně svažitého pozemku Doporučení : Pro vodní nádrže Orlík vhodná aktivita, ideálně ve vazbě na ubytovací zařízení a další outdooorové aktivity Obrázek 52: letní bobová dráha

Inline bruslení Charakteristika : Sezóna : Nutné zázemí :

především individuální sport, březen - listopad. ideálně uzavřená dráha, cyklotrasa mimo silniční provoz, doporučeno vybudovat dráhy pro inline bruslení v rámci stávajících a navržených sportovně rekreačních ploch Omezující faktory : absence cyklotras vyhrazených mimo silniční provoz, potřeba kvalitního povrchu, nevhodná terénní konfigurace Doporučení : Pro vodní nádrže Orlík podmíněně vhodná aktivita

- 103 -

Obrázek 53: inline bruslení

Teambuilding Charakteristika :

na komerční bázi provozovaný program pro konkrétní pracovní týmy v různé fázi skupinové dynamiky, účastníci jsou rozděleni do pracovních týmů, v kterých plní různé typy cvičení a her. Následná reflexe s facilitátorem pojmenuje možné nedostatky a rezervy, které vyústí ve společně vytvořený plán pro vyšší efektivitu skupiny při další aktivitě. Smyslem programu je (díky budování základních manažerských dovedností) rozvoj tvůrčího a výkonového potenciálu uvnitř týmu, který bude aplikovatelný v praxi. Sezóna : celoročně Nutné zázemí : ubytovací zařízení s relaxačním zázemím, wellnes, lanové centrum, půjčovna kol, vybavení pro outdoorové sporty Omezující faktory : vhodné pro skupiny do 30 osob Doporučení : Pro vodní nádrže Orlík vhodná aktivita Obrázek 54: sportovní aktivity provozované při teambuildingu

Bikepark Charakteristika : Sezóna : Nutné zázemí :

individuální sport, provozovaný v uzavřeném areálu březen - listopad. ideálně uzavřená dráha s terénními nerovnostmi, klopenými zatáčkami, přejezdy, můstky, skoky i lesní úseky, provozní budova s půjčovnou horských kol, případně horských koloběžek, vlečné zařízení, případně jiná přeprava kol, či koloběžek na start Omezující faktory : potřeba dostatečně velkého pozemku s potřebným sklonem Doporučení : Pro vodní nádrže Orlík vhodná aktivita

- 104 -

Obrázek 55: příklad umístění bikeparku v kontaktu s dalšími aktivitami

Lanové centrum, lezecká stěna Charakteristika : na komerční bázi provozovaná sportovní aktivita vhodná pro týmy nebo i individuální Sezóna : březen - listopad. Nutné zázemí : uzavřený areál s provozní budovou a půjčovnou jistících a ochranných potřeb, umělá horolezecká stěna, v rámci stávajících a navržených sportovně rekreačních ploch, ve vazbě na další outdoorové aktivity Omezující faktory : vhodný pozemek, ideálně zčásti zakomponovaný do lesa nebo vzrostlé zeleně Doporučení : Pro vodní nádrže Orlík vhodná aktivita Obrázek 56: lanové centru s lezeckou stěnou (vpravo)

Skatepark Charakteristika : individuálně provozovaná sportovně rekreační aktivita Sezóna : březen – listopad, v případě krytého skateparku celoročně Nutné zázemí : uzavřený areál s uměle vytvořenými překážkami, u rampy Omezující faktory : poměrně velký hluk při provozu Doporučení : Pro vodní nádrže Orlík vhodná aktivita s omezením mimo blízkost ubytovacích zařízení Obrázek 57: příklad skateparku s umělými překážkami a rampami

- 105 -

A.4.5. Výstražný systém Velmi významnou investicí je pro oblast vodní nádrže Orlík vybudování systému, jenž zabezpečí včasné varování plavidel v případě příchodu letní bouře. Jejich intenzita nebývá vždy plavidlům na hladině tak nebezpečná, jako třeba na Lipně, přesto se může plachetnice dostat do velmi nepříjemné situace. Tyto bouře však s pomocí ČHMÚ lze předpovědět s dostatečným předstihem před jejich vypuknutím, což poskytne plavidlům dostatek času pro vyhledání úkrytu. Varovný systém by měl být postupně vybudován tak, aby svým účinkem pokryl celou hladinu orlické vodní nádrže. Členité pobřeží orlické nádrže není vhodné pro instalaci systému majáků, spíše by se zde dle našeho názoru uplatnil systém informací, předávaných na některém vyhrazeném kanále CB. Tyto informace by byly vysílány dispečinkem systému jednak v pravidelnou dobu, jednak by dispečink pro tyto účely měl fungovat i interaktivně – služba by zodpovídala případné dotazy. Členité pobřeží nádrže může návštěvníkům, kteří nejsou pravidelnými hosty na vodní hladině, způsobovat problémy s orientací. Domníváme se, že by bylo účelné vybavovat přístavy a kempy vhodnými signálními zařízeními. Tato zařízení by pak mohla fungovat jako navigační zařízení jak v denním čase, tak i v nočním období. Možné by bylo i jejich využití pro navigaci za mlhy pomocí zvukového signálu, rovněž mohou být časem doplněny koutovými odražeči pro navigaci prostřednictvím radaru. Pokud se na orlické vodní nádrži rozšíří používání radarů, bude účelné koutovými odražeči doplnit i plovoucí plavební znaky. Na západ od našich hranic je užívání CB stanic velmi rozšířeno a i v našich končinách prodělává rychlý nárůst. Je pravděpodobné, že mezi jachtaři bude procento uživatelů daleko vyšší, než mezi ostatní populací a je zcela nepopiratelným faktem, že využití CB a zejména 9. kanálu je značným přínosem pro bezpečnost provozu. Konečně investice do vysílačky je v porovnání s cenou jachty minimální. Náklady na budování tohoto systému, by tvořily kromě prostředků investorů marin, obecních rozpočtů (jedná se o investici do rozvoje turistického ruchu, jež se vrátí v podobě peněz, jež zde majitelé plavidel utratí) i další prostředky na výstavbu a později zejména na provoz systému by měla být určena i část poplatků za pronájem kotvišť. Dále by měla fungovat na regionální rozhlasové stanici denní předpověď počasí, zaměřená na specifické poměry vodní nádrže Orlík. Na oba zdroje informací pak bude odkazovat Průvodce po orlické vodní nádrži i místní informační materiály a prostředky.

A.4.6. Záchranný systém Vybudování spolehlivého a dokonale funkčního záchranného systému na profesionální bázi je na vodní nádrži délky téměř 70 km naprostou nezbytností. V zahraničí je existence záchranných systémů na takovýchto vodních plochách samozřejmostí a první otázky zájemců o využití nádrže se týkají právě záchranného systému, jeho možností a dostupnosti, jakož i možností přivolat pomoc, pokud se plavidlo ocitne v tísni. Aby orlická oblast byla zajímavá pro jachtaře, je tedy nutno pro celou oblast zprovoznit integrovaný záchranný systém. V současné době by v oblasti mohly působit tyto organizace : • Hladinová záchranná služba (HZS) - záchranná služba, jež působí jako součást Českého svazu jachtingu, zpravidla na velkých vodních plochách. Technicky je obvykle velmi dobře až výtečně zajištěna a disponuje i velmi dobře fundovanými odborníky. Z čl. 3 stanov HZS vyplývá, že : Zajišťuje v maximální míře bezpečnost při sportovních podnicích v okruhu své působnosti a v případě potřeby poskytuje první pomoc postiženým. Působí preventivně směrem k veřejnosti a v tísňových situacích jí poskytuje pomoc. Zajišťuje pomoc i při tréninkové činnosti na vodách, kde působí a bezpečnost na požádání zajišťuje i jinde. Při nehodách a živelních pohromách poskytuje pomoc v rámci své působnosti Spolupracuje s ostatními účastníky sítě záchranářských aktivit Na orlické vodní nádrži HZS v současné době nefunguje. Oficiální symbol HZS je uznán SPS a čluny, nesoucí tento symbol, smějí operovat i v lokalitách, kde je provoz člunů se spalovacími motory zakázán, • Vodní záchranná služba (VZS) - je organizací, pracující pod Českým červeným křížem. Historicky je starší, než HZS, má velmi dobré organizační a lidské zázemí, disponuje však málo výkonnými technickými prostředky. Působí u většiny, a to i malých, vodních ploch a koupališť v ČR. Na vodní nádrži Orlík sídlila v kempu Velký Vír v budově při břehu nádrže. V současnosti tato skupina zanikla a budova je neobsazená. Oficiální symbol VZS je uznán SPS a čluny, nesoucí tento symbol, smějí operovat i v lokalitách, kde je provoz člunů se spalovacími motory zakázán, • Hasičský záchranný sbor - působí na profesionální bázi, je technicky dobře vybaven, mezi jeho úkoly kromě likvidace ohně patří i likvidace ekologických havárií a záchrana osob. V prostoru orlické vodní nádrže v současnosti nedisponuje žádnou stálou základnou pro zásahy na vodní hladině, • Policie ČR - v současnosti policie sídlí v Mašovicích a na pravém břehu nádrže těsně nad přehradní hrází, ovšem nikoli jako Poříční oddělení, nýbrž jako obvodní oddělení Policie ČR. Poříční oddíl přitom musí být vybaven výkonnými čluny, schopnými plavby pokud možno za každého počasí a hlavně je jeho činnost zaměřena výhradně na problematiku vodní plochy. Zimoviště policejních člunů je ve Zvíkovském Podhradí. V současné době je hlavním problémem značně

- 106 -

limitované množství prostředků na provoz člunů, takže jsou využívány především pro společné hlídkování Policie ČR a SPS, • Záchranná služba - je standardní, spolehlivě fungující organizací, pro oblast Orlíka je však mnohdy otázkou přístup k vodní hladině, • Letecká záchranná služba - je nadstandardním článkem záchranné služby, dnes již odzkoušeným a spolehlivě fungujícím i v oblasti Orlíka, • Povodí Vltavy, státní podnik - jako subjekt s právem hospodaření k vodní nádrži disponuje kvalitními a výkonnými technickými prostředky a zkušenými lidmi. Plavidla PV s.p. jsou zakotvena u přehradní hráze, další přístav má na Zvíkovském Podhradí, • Vodní hlídka (ČČK), plavčíci apod. - prakticky jediná možnost pomoci tonoucím v blízkosti pláží. Pokud dojde k nějakému problému u plavců, ani nejdokonalejší síť profesionálních záchranářů nemůže poskytnout záruku rychlé pomoci. Zde prakticky všechna tíha leží na provozovateli pláží, který musí zajistit dozor nad koupajícími se, případně na přítomných dobrovolnících z Vodní hlídky. Do této kategorie záchranářů musí být začleněni i pracovníci a majitelé škol windsurfingu, kteří jsou také plavcům nejblíže. Pro další úspěšný rozvoj oblasti považujeme za důležité iniciovat vytvoření profesionálního Integrovaného záchranného systému pro oblast orlického regionu, v němž by byly zapojeny veškeré vyjmenované složky. Tento systém v současnosti již zčásti funguje, je nutno dokončit jeho oficiální vyhlášení. Přitom se nejedná o službu, jež by výhradně zachraňovala tonoucí (toho je efektivně schopna pouze Vodní hlídka), ale o komplexní systém, jenž by byl schopen poskytovat pomoc plavidlům, jež se ocitla v nouzi, zabezpečoval rychlý příjezd lékařské služby první pomoci k postiženým i nápravu případně vzniklých ekologických havárií. O jeho zřízení a začlenění jednotlivých složek do něho rozhoduje okresní zdravotní rada, zde na orlické vodní nádrži je třeba uvažovat s činností na území tří okresů – Písek, Příbram, České Budějovice. Důležité přitom je účinné pokrytí vodní hladiny, pro které je třeba zřídit alespoň tato stanoviště (respektive pro účely záchranné služby využívat jiná zařízení) : • Hladinová nebo vodní záchranná služba – Barrandovská zátoka • Hasičský záchranný sbor – Zvíkovské podhradí Další rozvoj rekreačního využití vodní plochy vodní nádrže Orlík si může vyžádat rozšíření této sítě. Pak bychom z důvodu účelného pokrytí nádrže a udržení rozumných dojezdových vzdáleností doporučovali umístění sídel HZS nebo VZS v těchto lokalitách : • Podolsko Jednou ze složek IZS, jež jsou vyjmenovány výše, je Poříční oddíl Policie ČR. Jeho existence na Orlíku je pro další rozvoj oblasti nesmírně důležitá, a to jak z hlediska represe (již nyní dochází k poškozování plavidel, jejich krádežím, posádky plavidel se dopouštějí vážných přestupků proti ŘPB), tak zejména v oblasti prevence - pokud bude na hladině přítomna silná a dobře vybavená policie, sníží se počet přestupků a prohřešků proti Řádu plavební bezpečnosti a ubude havárií a krizových situací. Proto doporučujeme jeho zřízení, vybavení vyhovující výkonnou technikou a hlavně dostatkem prostředků na provoz. Ke stanovištím v Mašovicích a u přehradní hráze ještě navrhujeme další stanoviště v této lokalitě : • pravý břeh - Podolsko Pro obsluhu horní části vzdutí považujeme zřízení tohoto stanoviště za potřebné, neboť současná dojezdová vzdálenost z Mašovic či dokonce od přehradní hráze je totiž z hlediska efektivní činnosti policie v horní části vzdutí orlické vodní nádrže poměrně nevyhovující.

A.4.7. Informační systém Informační systém na vodní nádrži Orlík bude sestávat ze dvou základních složek : • stabilní složky • průvodce po orlické vodní nádrži

A.4.7.1. Stabilní složka Stabilní složka informačního systému se bude skládat z řady prvků s rozdílnou funkcí. V kempech budou osazeny tabule s mapami vodní nádrže a stručnými informacemi vlastivědného rázu o vodní nádrži a jejím okolí, rozmístění služeb včetně prvků IZS, základní informace z oblasti právních předpisů. Ve sportovních přístavech budou osazeny podobné informační prvky, s posíleným důrazem na informace o přístavech a prvcích IZS. Na březích budou ve vhodných lokalitách osazeny informační tabule, určené k přečtení z vodní hladiny a určené k informování o nejbližších lokalitách určitých služeb (lékař, kemp, možnost odložení odpadu, možnost doplnění PHM či pitné vody, nocleh, přístav a pod).

A.4.7.2. Průvodce po orlické vodní nádrži Průvodce po orlické vodní nádrži je druhou složkou informačního systému a je určen ke komplexnímu informování

- 107 -

návštěvníka nejen vodní plochy, ale celé oblasti v blízkosti vodní nádrže Orlík. Průvodce po orlické vodní nádrži je příručka, která bude obsahovat veškeré nutné informace pro bezpečný pohyb na orlické vodní nádrži se zaměřením především na letní období. Publikace se bude skládat ze dvou částí, mapové a textové. Mapová část bude kromě topografického podkladu - mapy v měřítku 1 : 25 000 obsahovat následující tematický obsah : • plavební dráhu • sportovní přístavy a kotviště všech typů s vyznačením nabízených služeb (ty mohou být popsány v textové části) • uzavřené, vymezené a vyhrazené plochy a plavební koridory, včetně přístupů a vyznačených míst pro spouštění plavidel na vodu • trasy přívozů • orientační body • mělčiny a nebezpečná místa • kotviště policie, SPS, PV s.p., Vodní či Hladinové záchranné služby a hasičů • heliporty Letecké záchranné služby • ordinace lékařů • přístaviště a trasy plavby veřejné lodní dopravy • pro zimní období i místa, kde je vždy nebezpečí utonutí • možnosti nákupu Textová část průvodce pak doplní informace mapové přílohy o : • charakteristiku regionu s ohledem na specifické atmosférické jevy • podmínky pobytu na orlické vodní nádrži (organizace spouštění na vodu, odpadové hospodářství, zastavení a stání atd.) a zásady pohybu po hladině orlické vodní nádrže, jakož i sankce, jež za porušení těchto zásad hrozí • seznam místních varovných signálů a způsob předávání informací o příchodu bouře • popis vybavenosti přístavů a rozsah poskytovaných služeb • spojení na správy jednotlivých přístavů • možnosti přivolání pomoci • spojení na další nutné služby • jízdní řád veřejné lodní dopravy • popis orientačních bodů (včetně charakteristik majáků, pokud budou používány k navigaci) • prohlášení vůdce plavidla, že byl seznámen se zásadami, jimiž se řídí pobyt plavidel na hladině orlické vodní nádrže, a že souhlasí se sankcemi, jež za porušování těchto zásad hrozí Kromě uvedeného nutného obsahu je možno – a lze to jen doporučit - publikaci obohatit tipy na výlety včetně značených turistických cest a cykloturistických tras, dalšími volnočasovými aktivitami, které jsou v rámci ÚS rovněž řešeny, mapa může být doplněna i tematickým obsahem turistických map, může být přiložen i seznam hotelů a jiných ubytovacích možností a podnikatelské subjekty se mohou formou sponsoringu na vydání průvodce podílet.

A.4.8. Řešení přístupových komunikací jak ke stávajícím, tak k navrženým atrakcím Současné podmínky přístupu říčních břehů, potažmo atraktivit na březích umístěných či navržených pro vozidlovou, ale i pěší či cyklistickou dopravu popsány u popisu silniční sítě. Historicky byla přístupná převážně pouze urbanizovaná místa na březích (vesměs mlýny, hospody, případně přívozy). Větší část břehových partií historicky nebyla pro vozidlovou dopravu vůbec přístupná. Nejinak je tomu dodnes, a to ještě v lepším případě. Převážná většina (bývalých či současných) hotelů a rekreačních zařízení byla sice zpřístupněna zpevněnou komunikací, ale to se netýká břehů kdesi pod nimi. Řada někdejších cest, ale i silnic dnes již zanikla úplně, nebo zanikla prakticky (neužíváním a neúdržbou). Řada z nich však (díky bohu) zůstala do dnešních dnů zachována alespoň formálně. Jsou ve vlastnictví obcí, případně kraje (ty, které dodnes zůstaly, byť formálně, v silniční síti), některé i Povodí Vltavy. Tyto komunikace lze obnovit (viz poznámky v předchozí tabulce). Nicméně u míst na březích mimo tyto komunikace lze jejich zpřístupnění pro vozidlovou dopravu předpokládat zcela výjimečně. Představa výstavby nových komunikací (zejména na lesních pozemcích) se jeví jako prakticky vyloučené. Do doby, než se podaří původní (a doposud alespoň zachované) silnice a cesty obnovit, je nutno apelovat na to, aby alespoň zůstaly ve vlastnictví veřejného sektoru (kraj, obce, případně stát či státní organizace).

A.4.9. Řešení parkovišť Velikost parkovacích ploch v zastavěném území obcí, případně u objektů služeb, zejména ubytovacích kapacit, je potřeba řešit v dalších stupních ÚPD a ÚPP na základě konkrétních požadavků a náplně ploch, u jednotlivých objektů pak v jejich vlastní dokumentaci. Nutno přitom respektovat požadavky normy ČSN 73 6110; při výpočtech potřebných kapacit parkovacích či odstavných stání doporučujeme používat stupně automobilizace 1:2.5 (tj. 400 osobních automobilů/1000 obyvatel).

- 108 -

Plochy pro parkování v marínách a sportovních přístavech, kempech, u ostatních ubytovacích zařízení a zařízení sloužících turistickému a cestovnímu ruchu, jsou nedílnou částí vybavení a musí být navrženy tak, aby odpovídaly počtu kotvišť a kapacitě těchto zařízení. Dešťové vody z parkoviště a zpevněných ploch budou zajištěny tak, aby nedocházelo k znečištění vody v nádrži. Přitom je třeba uvažovat ke každé lodi nejméně jedno auto, a navíc ještě reservu na přívěsy a případné návštěvy. Do parkovacích ploch pro členy klubu nelze počítat plochy pro zazimování lodí; tyto plochy však lze využít po dobu závodů k parkování účastníků závodů a k uložení jejich lodí. Zajištění těchto ploch pro potřeby přístavů se při morfologii terénu při orlické nádrži a současných vlastnických vztazích může stát limitujícím faktorem pro kapacity jednotlivých zařízení.

A.5.

Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území

A.5.1. Územní podmínky ochrany a rozvoje přírodních hodnot Mezi přírodní hodnoty je potřeba zařadit i základní složky životního prostředí půdu, vodu a ovzduší. Přírodní hodnoty v území jsou mimo jiné vyjádřeny ekologickou stabilitou krajiny, estetikou krajinného rázu a nejcennějšími oblastmi z hlediska ochrany přírody flóry a fauny, kterými jsou přírodní parky, přírodní rezervace, přírodní památky a prvky ÚSES v řešeném území. V ÚS Orlicko se stanovují tyto zásady pro rozhodování o změnách na území: • podporovat řešení směřující k vyváženosti zájmů ochrany přírody a zájmů podporujících rozvoj hospodářských, socioekonomických aktivit včetně rekreačního využití území, • respektovat ochranu přírodních hodnot ve zvláště chráněných územích, EVL a ptačích oblastech, respektovat charakter krajiny dle vymezení krajinného typu a oblastí rázu, podporovat údržbu, obnovu a doplnění originální krajinných prvků, segmentů ve prospěch posílení ekologické stability krajiny, • podporovat a rozvíjet ochranný, protierozní efekt současného vysokého podílu lesních porostů v erozně ohrožených krajinných segmentech, v blízkosti vodních toků • respektovat vodohospodářské zájmy v území, ochranu a kultivaci vodních toků, vodních ploch, ochranu zdrojů podzemní a povrchové vody, minerálních a léčivých vod a vodních ekosystémů, vč. podmínek ochrany lázeňských míst a přírodních léčivých zdrojů v území, • zlepšení kvality vody ve vodních tocích, budováním kanalizací a ČOV v sídlech (zejména u největších znečišťovatelů) • zohledňovat jako jednu z důležitých priorit v řešeném území rozvoj cestovního a turistického ruchu, • respektovat potřeby účelného využití nerostného bohatství v řešeném území, pokud možno konsensuálně řešit případné střety mezi zájmy těžby nerostných surovin a zájmy ochrany přírody a krajiny v území; Na základě výše uvedených zásad jsou stanovené úkoly pro územní plánování: • v cenných územích přírody budou navrhovány především plochy přírodní, plochy vodní a vodohospodářské, plochy lesní a plochy smíšené nezastavěného území, zastavitelná území zde budou vymezována jen výjimečně a pouze tehdy, kdy jejich pozitivní význam pro hospodářský a socioekonomický rozvoj území bude kompenzovat jejich vliv na životní prostředí, • při navrhování nových zastavitelných ploch budou vždy zohledňovány zásady ochrany ZPF a PUPFL, nové rozvojové plochy budou situovány přednostně mimo I. a II. třídu ochrany ZPF a mimo lesní pozemky, • zároveň ale také nové zastavitelné plochy budou přednostně vymezovány v návaznosti na již urbanizované území (tj. zastavěné nebo již vymezené zastavitelné plochy), a to i za cenu méně pozitivního dopadu na ochranu ZPF, • při stanovování podmínek využití území dbát na posilování retenční schopnosti území, na zajištění migrační prostupnosti příčných překážek na tocích, na obnovu přirozených hydrodynamických procesů v údolních nivách, to vše ve vztahu k posílení biodiverzity a protipovodňové prevenci, podporovat obnovu břehových porostů a ploch lužních lesů, vytvoření ochranných pásem travních porostů v údolních nivách, dbát na ochranu povrchových a podzemních zdrojů vody a pramenišť minerálních a léčivých vod a podporovat jejich hospodárné využívání, vytvořit územní předpoklady k ekologicky přijatelnému rekreačnímu využití vodních ploch a toků při omezení negativního dopadu jejich hospodářského využití, dbát na citlivá a kvalitní řešení dostavby a rozvoje lázeňského místa Vráže u Písku, respektovat požadavky na kvalitní propojení obytného a přírodního prostředí v území, • upřesnit navrhované sportovně rekreační plochy nadmístního a vybrané místního významu s ohledem na specifické podmínky ochrany přírody v daném území, • zajistit územní ochranu vymezených ložiskových území a prognózních ložisek nerostných surovin průmětem do ÚP a RP, upřesnit vymezení území pro těžbu nerostných surovin s ohledem na podmínky ochrany přírody a krajiny a pozemkovou držbu v dané lokalitě, dbát na zajištění rekultivace území po těžbě surovin a na řešení způsobu jeho dalšího využívání.

- 109 -

A.5.2. Územní podmínky ochrany a rozvoje kulturních hodnot Řešené území je typické harmonickou krajinou, modelovanou dlouholetou hospodářskou činností a množstvím kulturních hodnot vytvořených lidskou činností, ve kterém můžeme nalézt nemovité národní kulturní památky, městské a vesnické památkové rezervace a zóny, krajinné památkové zóny, území s archeologickými nálezy a řadu nemovitých kulturních památek jako doklady kulturního a historického vývoje a osídlení řešeného území. V ÚS Orlicko se stanovují tyto zásady pro rozhodování o změnách na území: • vytvářet podmínky pro obnovu a udržování památkového fondu v řešeném území, a podporovat jeho rozvoj, • architektonicky a urbanisticky cenné soubory venkovských staveb zviditelnit a chránit prostřednictvím návrhu VPZ (VPZ v sídlech Chřešťovice, Dolní a Horní Ostrovec) • podporovat citlivou revitalizaci opuštěných a chátrajících malých venkovských šlechtických sídel (Dražíč, Chřešťovice, Varvažov) • podporovat využívání a propagaci kulturních hodnot v řešeném území ve prospěch rozvoje cestovního ruchu, zejména poznávací a kongresové turistiky, • vytvářet podmínky pro obnovu a rozvoj krajinných památkových zón a území s nesporným krajinářským potencionálem (zejména Orlicko a Čimelicko - Rakovicko), • zajistit ochranu území s archeologickými nálezy; Na základě výše uvedených zásad jsou stanovené úkoly pro územní plánování: • do ÚPD obcí promítat územní podmínky pro zabezpečení ochrany a péče o nemovitý památkový fond v řešeném území o zvláště chráněná památková území národních kulturních památek hradu Zvíkov a zámku Orlík, • dbát na kvalitu a soulad řešení nové zástavby v jejich okolí, nepřipouštět výrazově nebo funkčně konkurenční územní zásahy a podporovat územní požadavky na vybudování navazujících zařízení a vybavenosti cestovního ruchu, kongresové a poznávací turistiky v návaznosti na lokality s výskytem kulturních hodnot, • při urbanizaci území respektovat charakter krajiny ve vymezených krajinných památkových zónách a v dalších územích s obdobným charakterem, podporovat údržbu, obnovu a doplnění originálních krajinných prvků a segmentů ve prospěch zachování specifického krajinného rázu, nepřipouštět zástavbu vymykající se měřítku krajiny a výrazně narušující krajinný a architektonický ráz a negativně ovlivňující panoramatické pohledy a veduty sídel, • vytvářet územní podmínky pro zachování celistvosti a ochrany lokalit archeologických nálezů na území kraje formou jejich vymezení coby veřejně prospěšných opatření v navazujících ÚPD, po upřesnění do podrobnosti ÚPD obcí.

A.5.3. ZÚR pro upřesnění územních podmínek ochrany a rozvoje civilizačních hodnot stanovují tyto zásady pro rozhodování o změnách na území: Řešené území je dlouhodobě vnímáno především jako civilizací a dlouhodobou činností člověka utvářená zemědělská oblast, s rozvinutým lesnictvím, až v průběhu minulého století se zde rozvinul průmysl. Základními prvky ochrany a rozvoje civilizačních hodnot je především zemědělství, lesnictví a rybářství, které je tradičním a charakteristickým odvětvím hospodářství, významně se podílejícím na údržbě a tvorbě kulturní krajiny, majícím zásadní vliv na zachování venkovského prostoru, obnovu vesnic a jejich budoucí ekonomický rozvoj. Rozložení průmyslových, obchodních a obytných ploch je ovlivněno tradicí průmyslové výroby v městských centrech a nově se rozvíjejících průmyslových zónách. Specifickou oblastí civilizačních hodnot v řešeném území je lázeňství, cestovní a turistický ruch a zejména fenomén Orlické nádrže, které mají velký podíl na návštěvnosti řešeného území. Rovněž památkový fond v řešeném území je neodmyslitelnou součástí civilizačních hodnot a zejména rázovitá lidová architektura, historická jádra měst, technické památky a jejich propagace jsou hybnou silou pro další rozvoj civilizačních hodnot. V ÚS Orlicko se stanovují tyto zásady pro rozhodování o změnách na území: • vytvářet podmínky pro ekologicky přijatelné formy zemědělského hospodaření vedoucí k obnově původní kulturní krajiny a vytvářet podmínky pro podporu zemědělského hospodaření v kombinaci se službami v oblasti cestovního a turistického ruchu, • vytvářet podmínky pro rozvoj obytných a komerčně průmyslových zón v návaznosti na vymezené rozvojové osy a rozvojové oblasti s dobrou dopravní dostupností a v dosahu pracovních sil, • ve specifických oblastech podporovat zejména k přírodě šetrný rozvoj sportovně rekreačních aktivit a obnovu oblastně specifických řemeslných činností, využívajících místních přírodních zdrojů, • zohlednit prioritu řešeného území zaměřenou na rozvoj lázeňství, cestovního a turistického ruchu, • vytvořit podmínky pro zprovoznění Vltavské vodní cesty pro individuální vodní mototuristiku, • zajistit rozvoj území s kulturními památkami, jejich údržbu ochranu a revitalizací a posílit jejich využití a zapojení ve prospěch rozvoje cestovního ruchu; • zabezpečit podmínky pro ochranu výhradních ložisek a prognózních zdrojů nerostných surovin, Na základě výše uvedených zásad jsou stanovené úkoly pro územní plánování: • podporovat územní požadavky na vybudování objektů zemědělské výroby objemů a vzhledu nerušících krajinný ráz, upřednostňovat regeneraci nevyužívaných zemědělských areálů nebo areálů ve špatném stavebně-technickém stavu

- 110 -

• • • • •

A.6.

před výstavbou na „zelené louce“, podporovat vznik navazujících zařízení a vybavenosti cestovního ruchu v oblasti agroturistiky a sportovně rekreačních aktivit využívajících předností jihočeské krajiny, vymezit rozvojové plochy a racionálně vyřešit jejich napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, přednostně využívat nevyužité a opuštěné areály („brownfields“), územně zajistit strategicky důležité koridory dopravních staveb formou veřejně prospěšných staveb, při urbanizaci území zajistit vhodným polycentrickým uspořádáním nadmístních a vybraných místních rozvojových ploch podmínky pro sociální soudržnost obyvatel v řešeném území, vhodným situováním sportovně rekreačních ploch do specifických oblastí se sezónním využitím a vhodným doplněním sportovně rekreačních zařízení o nové aktivity a atraktivity, dosáhnout celosezónního využití a vytvoření nových pracovních míst v oblastech s vysokou mírou nezaměstnanosti, pokud je navrhovaný rozvojový záměr civilizačních hodnot lokalizován v území dobývacího prostoru výhradního ložiska, či v chráněném ložiskovém území, musí toto území jednoznačně respektovat; nesmí omezit využití výhradního ložiska a případnou výstavbu v chráněném ložiskovém území je možné realizovat pouze dle §§ 18 a 19 horního zákona, uvedená podmínka tedy platí i pro dotčené lokality dobývací prostor 71119 Vepice; chráněné ložiskové území 181100 Vepice (dle schválené ÚPD na okraji navržena ČOV a plocha pro technickou infrastrukturu), dobývací prostor 70680 Písek (dle schválené ÚPD navržena plocha pro smíšenou obytnou funkci); chráněné ložiskové území 147600 Písek(dle schválené ÚPD navržena plocha pro smíšenou obytnou funkci); dobývací prostor 70058 Týn nad Vltavou (dle schválené ÚPD navržena plocha pro občanské vybavení sportovně rekreační); výhradní ložisko 3213100 Týn nad Vltavou(dle schválené ÚPD navržena plocha pro občanské vybavení sportovně rekreační)

Vymezení cílových charakteristik krajiny

Řešené území má nesporné přírodní hodnoty, které jsou umocněny velkou lesnatostí území a soutoky velkých řek Vltavy a Otavy, v severní části území a Vltavy a Lužnice, v jižní části území. Toky těchto řek jsou dnes již spoutané vzdutím Orlické nádrže. Mírně zvlněná krajina s nepříliš velkými výškovými rozdíly má rozčleněný erozně denudační reliéf se zbytky zarovnaných povrchů, který je dramaticky rozřezán údolími Vltavy, Lužnice, Otavy a přítoků, lemovaných místy říčními terasami. Středočeská pahorkatina zasahuje do Jihočeského kraje zejména na Táborsku, Vltavotýnsku, Písecku a v okolí Milevska. Z jejích podcelků sem patří především Táborská pahorkatina, Ševětínská vrchovina, Soběslavská pahorkatina a Písecká pahorkatina. Jedná se o členité pahorkatiny v povodí Vltavy, Lomnice, Úslavy, Lužnice a Otavy. Převážná část řešeného území spadá do krajinného celku Bechyňsko a do severovýchodní části řešeného území zasahuje okrajově krajinný celek Jistebnicko. V řešeném území jsou v souladu se ZÚR JČK a Generelem krajinného rázu JČ kraje vymezeny základní typy krajiny podle způsobu využívání a jejich základní charakteristiky:

A.6.1. Krajina lesní (krajina relativně přírodní): výskyt: tento krajinný typ pokrývá 27% řešeného území v severní části na pravém břehu Orlické nádrže, střední část řešeného území na levém břehu Orlické nádrže v oblasti přítoku Lužnice (velká část území obcí Čížová, Ostrovec, Varvažov) a na levém i pravém břehu Orlické nádrže (část území obcí Oslov, Květov, Podlí I, Olešná) a jihozápadní okraj řešeného území v oblasti PP Písecké hory (část města Písek, Paseky) • krajinný ráz: pahorkatinný reliéf, se strmými svahy břehových partií u Orlické nádrže výrazné zastoupení lesních porostů (nad 70%), malý podíl produkčního intenzivního zemědělství, menší sídla či rozptýlená zástavba s výraznou rekreační funkcí, krajina atraktivní pro zimní a letní rekreaci, • přírodní hodnoty: přírodní či relativně přírodní lesy, potoční a říční nivy, mokřady, přírodě blízké louky, • kulturní hodnoty: drobné sakrální stavby, hrady, zámky, zachovaná historická krajinná a sídelní struktura (kromě pohraničí), • estetické hodnoty: zdání původní a neporušené přírody, harmonická měřítka vegetačních prvků, různorodost, malebnost, funkčnost, výhledy, zelené krajinné obzory, harmonické vztahy mezi osídlením a terénní konfigurací; V ÚS Orlicko se stanovují tyto zásady pro rozhodování o změnách na území krajinného typu lesního: • zabránit růstu plochy jehličnatých stejnověkých monokultur a posilovat původní druhovou skladbu lesních porostů, • nepodporovat intenzivní formy zemědělství a pastevectví, • zamezit budování velkých a v krajině osamocených středisek pro rekreaci a cestovní ruch bez vazby na původní sídelní strukturu, rozptýlit tyto aktivity do více menších středisek a pokud možno rovnoměrně rozptýlených v krajině, • posilovat stabilitu lesních porostů a obnovit původní kulturní zemědělskou krajinu pomocí extenzivních forem zemědělství a šetrným působením člověka, • nevnášet do prostředí nepůvodní a cizí architektonické a urbanizační prvky;

- 111 -

A.6.2. Krajina lesopolní (krajina intermediární mezi krajinou lesní a polní): výskyt: tento krajinný typ pokrývá 56%, tedy většinu řešeného území • krajinný ráz: reliéf vrchovin a pahorkatin, zemědělská krajina je střídána s lesní krajinou (lesy na 30-70% plochy), výrazná struktura historické kulturní krajiny vhodné pro letní a zimní rekreaci, • přírodní hodnoty: potoční a říční nivy, mokřady, lesní porosty se segmenty přírodě blízkých lesů, přírodě blízké louky, • kulturní hodnoty: drobné sakrální stavby, hrady, zámky, zachovaná historická krajinná a sídelní struktura (kromě pohraničí), • estetické hodnoty: harmonie mezi prostorovým a funkčním uspořádáním krajinných prvků, sídel a zemědělských ploch, atraktivní výhledy, zelené horizonty; V ÚS Orlicko se stanovují tyto zásady pro rozhodování o změnách na území krajinného typu lesopolního: • nepodporovat intenzivní formy zemědělství v nevhodných polohách (zamokřená stanoviště, vodní zdroje, ochranné zóny chráněných území), • nezvyšovat plochy orné půdy na úkor trvale zatravněných ploch především v nevhodných polohách (erozní svahy, potoční a říční nivy), • nelikvidovat vegetační prvky volné krajiny a udržet tak historicky prověřenou strukturu zemědělské krajiny, • nepovolovat necitlivé umístění a vzhled nové zástavby s ohledem na okolní krajinu, • citlivé hospodaření vzhledem ke stanovištním podmínkám, zachovat historicky prověřenou strukturu zemědělské krajiny, • nevnášet do prostředí nepůvodní a cizí architektonické a urbanizační prvky;

A.6.3. Krajina polní (bezlesá venkovská krajina): výskyt: tento krajinný typ pokrývá 5% řešeného území na severozápadním okraji (malá část obce Lety), střední část řešeného území (obce Vlastec, Záhoří, část obce Dolní Novosedly) • krajinný ráz: ploché pahorkatiny, vysoké zornění, velké bloky orné půdy, lesní porosty v plošně nevýznamných segmentech (do 30% plochy), • přírodní hodnoty: skalní výchozy (kamýky), remízky, částečně dochované stromořadí a aleje • kulturní hodnoty: drobné sakrální stavby, selské statky, dochované architektonické a urbanizační znaky sídel, • estetické hodnoty: selské statky, architektura vesnických sídel, drobné sakrální stavby v krajině, rozlehlost a přehlednost krajiny, vzdálené zelené horizonty; V ÚS Orlicko se stanovují tyto zásady pro rozhodování o změnách na území krajinného typu polního: • nepovolovat nové stavby bez ohledu na krajinné měřítko a původní hmoty a architekturu tradičních vesnických staveb, • nelikvidovat zbytky vegetačních prvků volné krajiny (aleje, větrolamy, doprovodná a břehová zeleň vodotečí), • při zakládání nových vegetačních prvků ve volné krajině doplňovat a kultivovat prvky územního systému ekologické stability, • citlivé hospodaření vzhledem ke stanovištním podmínkám, zachovat historicky prověřenou strukturu zemědělské krajiny, posilovat funkčnost skladebných prvků ÚSES, • nepodporovat necitlivou zástavbu, která potírá původní urbanistické znaky vesnických sídel;

A.6.4. Krajina rybniční (krajina s vysokým podílem povrchových vod - rybníků): výskyt: tento krajinný typ pokrývá malou část, 3% řešeného území, na severovýchodním okraji (část obce Kovářov, malá část obce Kostelec nad Vltavou) • krajinný ráz: odlesněná či naopak lesní krajina, plochý reliéf, složité rybniční soustavy propojené umělými či přirozenými kanály a toky, četné vlhké louky, • přírodní hodnoty: vodní nádrže s přirozenými břehy a dnem, vodní a mokřadní společenstva, vlhké louky, olšiny, četná avifauna, liniové porosty na hrázích rybníků, četné památné stromy, říční a potoční nivy, • kulturní hodnoty: umělá krajina s množstvím vodních nádrží, kanálů a stok z 15. - 17. století na místech původní neosídlené bažinaté krajiny, sakrální stavby, selské statky, výrazná selská jihočeská architektura a sídelní struktura návesního typu, • estetické hodnoty: plochá krajiny se zrcadly vodních ploch rybníků, liniové porosty na hrázích, funkčnost a vyváženost krajinných prvků, selské stavby; V ÚS Orlicko se stanovují tyto zásady pro rozhodování o změnách na území krajinného typu rybničního: • nezvyšovat intenzifikaci chovu ryb na úkor ekologické únosnosti krajiny, • zabránit nadměrné eutrofizaci vod ve formě splachů z okolních zemědělských pozemků, • nepovolovat nové stavby bez ohledu na krajinné měřítko a původní hmoty a architekturu tradičních vesnických staveb,

- 112 -

• • • •

nepodporovat intenzivní formy zemědělství a pastevectví zvláště v okolí potočních a říčních niv a v okolí rybníků, nelikvidovat vegetační prky volné krajiny (aleje, větrolamy, porosty na hrázích, doprovodná a břehová zeleň vodotečí), dbát na zachování jedinečnosti rybniční krajiny včetně její vysoké ekologické hodnoty a typického způsobu osídlení, nepotírat necitlivou zástavbou původní urbanistické znaky vesnických sídel;

A.6.5. Krajina říční (krajina s vysokým podílem povrchových vod – řek a především přehradních nádrží): výskyt: tento krajinný typ pokrývá 6% řešeného území v prostoru Orlické nádrže, která prochází celým řešeným územím od severu k jihu • krajinný ráz: rozsáhlé vodní plochy obklopené lesními porosty v členitých údolích se strmými svahy, skalními ostrohy a kaňony • přírodní hodnoty: vodní biotopy, doprovodná vegetace, přírodě blízká rostlinná společenstva na prudkých skalnatých svazích, cenné živočišné biotopy na skalních masívech, • kulturní hodnoty: hrady, zámky na březích či skalnatých ostrozích, zbytky původní sídelní struktury s přetrhanými vazbami na okolí, kvalitní a nerušící stavby a objekty pro rekreační využití krajiny, • estetické hodnoty: rozsáhlé klidné vodní hladiny, zrcadlení okolní krajiny, krajinná panoramata, hrady a zámky, mostní díla (Žďákovský most), relikty vorařských vesniček, přívozy; V ÚS Orlicko se stanovují tyto zásady pro rozhodování o změnách na území krajinného typu říčního: • nedopustit zhoršení kvality vody vlivem rekreace a nečištěných přítokových vod, • nezastavovat území chaoticky a bez schválených územních plánů, • nové zastavitelné plochy vymezovat vždy jen s ohledem na krajinný ráz, stanovovat únosné měřítko objektů, intenzitu zastavění a rozsah zastavitelných ploch stanovovat vždy s ohledem na funkční a ekologickou únosnost krajiny, • zachovat vysokou ekologickou a estetickou hodnotu území, citlivě rozvíjet rekreační potenciál území.

A.6.6. Krajina silně urbánního prostředí měst výskyt: velmi malá část, 3% řešeného území, jedná se o zastavěné území města Písku • krajinný ráz: městské prostředí historických center, prostředí industriálních, obytných a rekreačních zón s parky, bodovou a liniovou zelení nepůvodních druhů • přírodní hodnoty: městské a zámecké parky, doprovodná zeleň vodních toků, městská zeleň • kulturní hodnoty: historická struktura urbanistické zástavby, monumentální stavby (součást městské památkové zóny) • estetické hodnoty: parkové plochy s udržovanou zelení, historická zástavba, monumentální stavby V ÚS Orlicko se stanovují tyto zásady pro rozhodování o změnách na území krajinného typu silně urbánního prostředí měst: • nesnižovat podíl ploch městské zeleně • nedopustit budování obchodních a průmyslových center a bytové zástavby bez doprovodné zeleně • dbát o profesionální údržbu všech vegetačních prvků, především s ohledem na jejich estetické, mikroklimatické a hygienické kvality a posilovat růstovou stabilitu porostů a stromů • nových stavebních záměrech rozhodovat na základě odborných stanovisek specialistů na městskou zeleň, urbanismus či památkovou péči

A.6.7. Oblasti krajinného rázu Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Území, která vynikají soustředěnými hodnotami krajinného rázu, výraznými scenériemi a kulturní identitou mohou představovat symboly jihočeské krajiny. Charakteristické krajinné prostory jsou krajinné segmenty reprezentativní pro hodnocené území. Tyto segmenty zahrnují více míst krajinného rázu a nepokrývají celé území regionu, nýbrž pouze nejhodnotnější části s nejvýraznějším krajinným rázem. Některá z takových území jsou chráněna v rámci přírodních parků nebo krajinných památkových zón, jiná však leží v jinak nechráněné krajině. A.6.7.1. Oblast krajinného rázu Mirovicko Do severovýchodní části řešeného území zasahuje krajinná památková zóna Čimelicko – Rakovicko. Otevřenější zemědělská krajina s většími plochami orné půdy je oddělena lesnatými výšinami Mirovické vrchoviny od Březnicka a pohledově se otevírá do lesnaté krajiny Orlicka. V kultivované kulturní krajině vynikají historické krajinné úpravy Čimelicka a Rakovicka.

- 113 -

V ÚS Orlicko se stanovují tyto zásady pro rozhodování o změnách v této oblasti: • zachovat a kultivovat drobnější prostory rozčleněné lesními prostory a nelesní zelení • zachovat harmonické měřítko prostorové otevřenosti kontrastující s uzavřenými prostory • zachovat a kultivovat výraz kulturní krajiny s uplatněním drobných architektonických dominant v krajinné scéně. Obrázek 58: Kulturní krajina s remízky mezi Lety a Šerkovem

A.6.7.2. Oblast krajinného rázu - Orlicko Oblast Orlicka je v podstatě území přiléhajícím k vodní nádrži. Do oblasti zasahuje vodní nádrž Orlík, která je součástí Vltavské kaskády v jižních a středních Čechách. Jezero o ploše 2 732 ha je rozlohou na druhém místě za Lipnem. Objemem zadržené vody se nádrž Orlík řadí na první místo v České republice. Oblast je převážně zalesněná smrkovými porosty, místy s borovicí, méně s jedlí a bukem, a borovými porosty. Lesní plochy jsou vázány na údolí Vltavy a přítoků a na přilehlé plochy nad údolími. Oblast náleží ke Zvíkovské pahorkatině, členité pahorkatině v povodí Vltavy a Otavy, Lomnice a Skalice. Erozně denudační povrch s rozsáhlými zbytky zarovnaných povrchů prostupuje hluboce zaříznuté údolí Vltavy, lemované místy pleistocénními říčními terasami.V oblasti jsou menší přírodně cenné lokality. Cenné přírodní lokality jsou chráněny v několika maloplošných ZCHÚ, v oblasti nejsou žádné rozsáhlejší chráněné plochy. Území mezi Orlíkem nad Vltavou (zámek) a Kožlím u Orlíka představuje doklad dochované kulturní zemědělské a lovecké krajiny harmonického měřítka a vztahů s komponovanými prvky. Lokalita je chráněna v rámci krajinné památkové zóny Orlicko. Nejvýznamnější kulturní a pohledovou dominantou oblasti je zámek Orlík (národní kulturní památka). Navzdory přeměněnému charakteru původní krajiny se zaříznutými údolími Vltavy a Otavy vyniká krajina jedinečnými estetickými hodnotami, harmonií měřítka a prostorových vztahů a absencí rušivých prvků. V ÚS Orlicko se stanovují tyto zásady pro rozhodování o této oblasti: • zachovat a vhodným hospodařením kultivovat souvislé lesními porosty břehových partií, které mají kromě estetických funkcí i protierozní význam • při urbanizaci území respektovat krajinu s proměnlivými scenériemi bohatě tvarovaného prostoru jezera • partie pobřeží s intenzivním rekreačním využitím dále již nezahušťovat dalšími urbanizovanými plochami, ale naopak, jít cestou zkvalitnění služeb a vybavení těchto ploch • postupně prověřit a případně odstranit vytipované lokality staveb a provizorních objektů na břehových partiích Orlické nádrže, které degradují kvalitu prostředí a estetické hodnoty • při urbanizaci území u Orlické nádrže respektovat dominanty zámku Orlík a technické dominanty Žďákovského mostu Obrázek 59: Hladina Orlické nádrže u Pukňova je obklopena zalesněnými poměrně strmými břehy

- 114 -

Obrázek 60: Rozsáhlý anglický park u Schwarzenbergské hrobky a vyhlídka na zámek Orlík

A.6.7.3. Oblast krajinného rázu - Jistebnicko - Kovářovsko Výrazná vyvýšenina Čertovy Hrbatiny odděluje středočeské Sedlčansko od povodí Lužnice nad soutokem s Vltavou. Od okraje koridoru Orlicka na západě stoupá terén z členité rybniční krajiny Kovářovska k výšinám Jistebnicka. Krajina vyniká neobyčejnou líbezností, členitostí, rozmanitostí a bohatstvím prvků krajinné scény. Mozaikovitost krajiny je drobná a zemědělské využití respektuje živý terén. V krajině se střídají lesy, lesíky, remízky, pole, louky a pastviny, prostorová struktura je dotvořena rozptýlenou zelení sledující drobné vodní toky a soustavy rybníků a rybníčků v kaskádovém uspořádání. Oblast vytváří vrchovina vyvýšená nad okolím, náleží k Votické vrchovině, k okrskům Jistebnická vrchovina (členitá vrchovina v povodí Lužnice s rozčleněným erozně denudačním povrchem v oblasti tektonické klenby, místy se strukturními hřbety, s hojnými skalními tvary zvětrávání a odnosu a nivačními sníženinami) a Kovářovská pahorkatina (členitá pahorkatina v povodí Vltavy s rozčleněným erozně denudačním reliéfem na okraji tektonické klenby, místy se strukturními hřbety a suky). Oblast je poměrně málo zalesněná, převažují borové, méně smrkové porosty s dubem. Lesní plochy jsou poměrně malé. Oblast představuje ostrůvek jedlo-bukového vegetačního stupně v oblasti mezi Sázavou, Vltavou, Lužnicí a Blanicí. Cenné přírodní lokality jsou chráněny v několika maloplošných ZCHÚ, v oblasti nejsou žádné rozsáhlejší chráněné plochy. Oblast na pomezí středních a jižních Čech byla osídlena poměrně pozdě a osídlení nebylo příliš husté. Dnešní krajina má zemědělský charakter, lesní plochy jsou poměrně malé, prostupují plochy lesů, polí, luk a rybníků. Neprocházejí tudy žádné významnější komunikace, silnice nižších tříd navazují na původní strukturu cestní sítě. Dochovaná struktura venkovského osídlení s menšími sídly Oblast je prostoupena množstvím menších venkovských zemědělských sídel, kdy jedinou větší obcí je Kovářov. Nejsou zde města ani rozvinutější průmysl. V ÚS Orlicko se stanovují tyto zásady pro rozhodování o změnách v této oblasti: • respektovat jemnou zrnitost krajiny, kde se střídají lesy, pole, louky a rybníky • respektovat dochovanou strukturu a původní ráz venkovských sídel (zejména ve VPZ Kostelec nad Vltavou, VPZ Žebrákov, VPZ Zahrádka) • respektovat a využívat původní strukturu cestní sítě pro rozvoj turistiky, cykloturistiky a hipoturistiky Obrázek 61: Krajinný ráz Kovářovska u sídla Chrást

- 115 -

A.6.7.4. Oblast krajinného rázu – Písecko Oblast krajinného rázu vytváří sice určitý definovatelný region, ale zahrnuje poměrně různé typy krajiny, které spolu vytváří zřetelnou prostorovou strukturu. Řeka Otava se zahlubuje v lesních celcích do mohutného údolí, do kterého zasahuje vzdutí Orlické přehradní nádrže. Mezi Vltavou a Otavou vzniká jedinečná enkláva kulturní krajiny s cennými venkovskými sídly s dochovanou lidovou architekturou a s harmonickým zapojením do krajinného rámce. Jižním směrem se otevírá kotlina, ve které se mezi terénními výšinami Hradišťského vrchu a okraje Píseckých hor rozkládá město Písek. Poměrně výrazná městská struktura v přehledném segmentu krajiny vytváří charakter silně urbanizované krajiny. Oblast náleží ke Zvíkovské pahorkatině, členité pahorkatině v povodí Vltavy a Otavy, Lomnice a Skalice. Erozně denudační povrch s rozsáhlými zbytky zarovnaných povrchů prostupuje hluboce zaříznuté údolí Vltavy, lemované místy pleistocénními říčními terasami. Cenné přírodní lokality jsou chráněny v několika maloplošných ZCHÚ, v oblasti nejsou žádné rozsáhlejší chráněné plochy. Nejstarší osídlení oblasti se datuje do doby bronzové. Kromě lesů dominuje na odlesněných místech orná půda a soustavy drobných rybníků. V oblasti se nachází poměrně velká urbanizovaná plocha města Písek, významná dopravní křižovatka (železnice, silnice I/20, I/29), která vytváří protiváhu přírodnějším lokalitám v severní části oblasti. Hlavním urbanizačním těžištěm, historickým, kulturním, dopravním a správním centrem regionu je město Písek. Kromě Písku se zde nevyskytují další města. Oblast je prostoupena množstvím menších venkovských zemědělských sídel a několika větších obcí, z nichž některé mají zachovaný tradiční výraz a dochovanou, alespoň částečně, urbanistickou strukturu. Nejvýznamnějším sídlem, historickým a správním centrem s řadou památkových hodnot je město Písek (královské město, sídelní město Prácheňského kraje, později okresní město, městská památková zóna s množstvím památek). Nejvýznamnější kulturní a pohledovou dominantou v oblasti u Orlické nádrže je hrad Zvíkov (národní kulturní památka). V ÚS Orlicko se stanovují tyto zásady pro rozhodování o změnách v této oblasti: • při urbanizaci této oblasti situovat rozvojové plochy nadmístního významu pro výrobu, skladování a bydlení především do silně urbánního prostředí města Písku • v ostatním území s cennými venkovskými sídly s dochovanou lidovou architekturou a zejména ve VPZ Krašovice, VPZ Tukleky a navrhované VPZ Dolní a Horní Ostrovec situovat zastavitelné plochy s ohledem na vhodné zapojení do krajinného rázu • zachovat a vhodným hospodařením kultivovat souvislé lesními porosty břehových partií, které mají kromě estetických funkcí i protierozní význam • úzké partie pobřeží s intenzivním rekreačním využitím dále již nezahušťovat dalšími urbanizovanými plochami, ale naopak, jít cestou zkvalitnění služeb a vybavení těchto ploch • postupně prověřit a případně odstranit vytipované lokality staveb a provizorních objektů na břehových partiích Orlické nádrže, které degradují kvalitu prostředí a estetické hodnoty • při urbanizaci území u Orlické nádrže respektovat dominanty hradu Zvíkov a technické dominanty Zvíkovských mostů Obrázek 62: Krajinný ráz oblasti Písecka u obce Oslova

A.6.7.5. Oblast krajinného rázu – Milevsko Z členité a rozdrobené prostorové struktury Jistebnické vrchoviny klesá terén k Milevsku – do krajiny většího měřítka a větších rozměrů krajinné mozaiky. V krajinných scenériích se uplatňují táhlé horizonty bez výrazných terénních dominant, ve scenériích se za sebe řadí lesnaté horizonty a projevují se linie okrajů lesních porostů a nelesní zeleně. Je to krajina zdánlivě uzavřená do sebe, zapomenutá a skromná. Skrývají se v ní významné hodnoty krajinářsko-estetické a výrazné rysy harmonie měřítka a harmonie prostorových vztahů. Do oblasti zasahuje Písecká pahorkatina (Milevská pahorkatina,

- 116 -

Bechyňská pahorkatina) a Soběslavská pahorkatina (Malšická pahorkatina). Jedná se o členité pahorkatiny v povodí Vltavy a Lužnice s rozčleněným erozně denudačním povrchem se strukturními hřbety a suky Na západě zasahuje do oblasti Vltava, ostatní krajinu člení zejména přítoky Lužnice, tekoucí především ve směru sever-jih, nejvýznamnější z nich je Smutná. Na vodních tocích se objevují menší rybníky Nejstarší osídlení oblasti se datuje do doby bronzové. Kromě lesů dominuje na odlesněných místech orná půda a plochy drobných rybníků. Historicky byl střediskem oblasti premonstrátský klášter v Milevsku (1184). Oblast v řešeném území je prostoupena pouze množstvím menších venkovských zemědělských sídel. Jediným městem a centrem oblasti je Milevsko (pozn.: je již mimo vymezené řešené území), ležící na dopravní křižovatce (I/19, II/102, II/105, II/121, železnice). V oblasti se nachází množství architektonicky cenných objektů a souborů. Kromě Milevska (klášter, kostely) lze uvést kostel sv. Bartoloměje v Červené nad Vltavou (12. století). Za technickou památku lze považovat Polský most postavený v letech 1938-1942 podle projektu B. Hlavy. Současně s dokončením Podolského mostu, byl přestěhován historický řetězový most do Stádlece (již mimo řešené území). Některé ze sídel mají dochovanou urbanistickou strukturu a ráz (VPZ Květov). V ÚS Orlicko se stanovují tyto zásady pro rozhodování o změnách v této oblasti: • respektovat dochovanou strukturu a původní ráz venkovských sídel (zejména VPZ Květov) • zachovat a vhodným hospodařením kultivovat souvislé lesní porosty břehových partií, které mají kromě estetických funkcí i protierozní význam • úzké partie pobřeží s intenzivním rekreačním využitím dále již nezahušťovat dalšími urbanizovanými plochami, ale naopak, jít cestou zkvalitnění služeb a vybavení těchto ploch • postupně prověřit a případně odstranit vytipované lokality staveb a provizorních objektů na břehových partiích Orlické nádrže, které degradují kvalitu prostředí a estetické hodnoty • při urbanizaci území u Orlické nádrže respektovat technické dominanty Podolského a železničního mostu Obrázek 63: Krajinný ráz se soliterními stromy, či skalními výchozy s remízky

A.6.7.6. Oblast krajinného rázu Putimsko – Protivínsko Oblast zahrnuje krajinu jižně od Písku v širokém sektoru od lesních masivů Píseckých hor nad levým břehem Vltavy až po rozlehlou sníženinu Otavy v Kestřanské rybniční pánvi, (pozn.: do řešeného území zasahuje pouze část oblasti Písecké hory). Kontrast těchto dvou segmentů krajiny vytváří výrazné krajinářsko estetické hodnoty, doplněné identitou kulturní krajiny se stopami historické kultivace a architektonickými památkami. Velká část krajiny se vyznačuje harmonickým měřítkem, v krajinné scéně je možno identifikovat harmonické prostorové vztahy. V oblasti hrají významnou roli vodní toky, Otava, Blanice a jejich četné přítoky, s opuštěnými rameny v nivách, podmáčenými polohami a množstvím rybníků. Cenné přírodní lokality jsou chráněné v několika maloplošných ZCHÚ, v oblasti nejsou žádné rozsáhlejší chráněné plochy. V ÚS Orlicko se stanovují tyto zásady pro rozhodování o změnách v této oblasti: • respektovat harmonická měřítka vegetačních prvků v rámci PP Písecké hory, • zachovat výhledy a zelené krajinné obzory, • respektovat dochovanou strukturu a původní ráz venkovských sídel (zejména VPZ Smrkovice) • při urbanizaci území zachovat harmonické vztahy mezi osídlením a terénní konfigurací PP Písecké hory

- 117 -

Obrázek 64: Rozsáhlá zalesněná oblast Píseckých hor, pohled z Jarníku jihozápadním směrem k Protivínu

A.6.7.7. Oblast krajinného rázu Bechyňsko – Vltavotýnsko Rozsáhlá oblast krajinného rázu, jejímiž osami jsou výrazné koridory údolí Vltavy a Lužnice. Koridory řek jsou provázeny lesními porosty stejně jako údolí přítoků (Židova strouha, Smutná). V náhorních polohách na mezivodních hřbetech vzniká otevřenější zemědělská krajina. Kontrast většího měřítka s uzavřenými scenériemi zahloubených poloh vytváří výrazné estetické hodnoty. V krajině je přítomno harmonické měřítko a (zejména v zahloubených uzavřených prostorech) ve scenériích se uplatňuje jedinečný soulad historických sídel a krajinného rámce údolí (Koloděje nad Lužnicí). Oblast náleží k Písecké pahorkatině, k okrskům Mehelnická, Zvíkovská, Bechyňská a Týnská pahorkatina. Jedná se o pahorkatinu v povodí Vltavy, Lužnice a Otavy s rozčleněným erozně denudačním povrchem, místy tektonicky porušeným, se strukturními hřbety a suky, se zbytky zarovnaných povrchů a hluboce zaříznutými údolími Vltavy, Lužnice a přítoků, lemovanými u hlavních toků místy sedimenty a pleistocénními říčními terasami Hlavní osu krajiny tvoří tok Vltavy, do které se severně od Týna nad Vltavou zprava vlévá Lužnice (u Bechyně s přítokem Smutná). Vodní síť doplňují již jen jejich drobné přítoky charakteru potoků. Řeky místy vytvářejí hluboce zaříznuté údolí, dnes z části zaplněné plochami Vltavské kaskády. Nejnovějšími stupni Vltavské kaskády jsou Hněvkovická přehrada, vybudovaná na řece Vltavě v letech 1986-1991, a vodní dílo Kořensko. Oblast je středně zalesněná borovými a smrkovými porosty, v jižní části oblasti se nachází souvislý komplex smíšených lesů s převahou smrku a příměsí borovice, jedle, buku, jasanu dubu, klenu, lípy a modřínu. Cenné přírodní lokality jsou chráněné v několika maloplošných ZCHÚ (vázané zejm. na nivy a rybníky), v oblasti nejsou žádné rozsáhlejší chráněné plochy. Nejstarší osídlení oblasti se datuje do doby bronzové. Lesy, zejména smrkové a borové, rozčleňují plochy polí a luk. Hlavním sídlem oblasti v řešeném území je město Týn nad Vltavou. Sídelní strukturu doplňují menší venkovská sídla, původně zemědělské vesnice, z nichž některé mají dochovanou urbanistickou strukturu a původní ráz (navrhovaná VPZ Chřešťovice). V ÚS Orlicko se stanovují tyto zásady pro rozhodování o změnách v této oblasti: • při urbanizaci této oblasti situovat rozvojové plochy nadmístního významu pro výrobu, skladování a bydlení především do silně urbánního prostředí města Týna nad Vltavou • v ostatním území s cennými venkovskými sídly s dochovanou lidovou architekturou a zejména v navrhované VPZ Chřešťovice situovat zastavitelné plochy s ohledem na vhodné zapojení do krajinného rázu • revitalizovat chátrající malá šlechtická sídla v Dražíči a Chřešťovicích • úzké partie pobřeží s intenzivním rekreačním využitím dále již nezahušťovat dalšími urbanizovanými plochami, ale naopak, jít cestou zkvalitnění služeb a vybavení těchto ploch Obrázek 65: Pohled z hráze Hněvkovické nádrže do údolí Vltavy, soutok Vltavy a Lužnice u Nového Dvora

- 118 -

Kartogram 2: Oblasti a místa krajinného rázu, oblasti se shodným krajinným typem

- 119 -

Kartogram 3: Území se zvýšenou ochranou krajinného rázu

- 120 -

A.7.

Návrh vymezení ploch ÚPD kraje, měst a obcí, pro které lze práva k pozemkům vyvlastnit z důvodu:

A.7.1. Veřejně prospěšných staveb (VPS) Do navazujících ÚPD a ÚPP je nutné zahrnout a upřesnit vymezení ploch veřejně prospěšných staveb dle vymezení koridorů a ploch VPS v ÚS Orlicko. Vymezení ploch a koridorů lze upřesňovat v navazujících ÚP, RP do té míry, že: • plochu nebo koridor je možné vypustit teprve po zkolaudování záměru, pro který je plocha nebo koridor vymezen, plochu lze redukovat pouze v rámci vymezeného koridoru (tj. plocha nebo koridor veřejně prospěšné stavby v ÚP nebo RP nesmí přesáhnout mezní hranici vymezenou v ÚS) a vždy jen v dohodě s dotčenými orgány, • plochy lze v ÚP a RP redukovat jen do míry ještě zajišťující technicky racionální a ekonomickou realizaci daného záměru, • v rámci územních řízení nebo řízení vedených podle zvláštních zákonů je nutné plochy a pozemky pro navrhovaný záměr vymezit v rámci stanoveného koridoru pouze v nezbytně nutném rozsahu při zachování technicky a ekonomicky racionální realizace daného záměru. V ÚS Orlicko jsou v řešeném území vymezeny koridory a plochy veřejně prospěšných staveb, kdy šíře koridorů veřejně prospěšných staveb je shodná se šíří koridorů pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, • všechny koridory pro veřejnou dopravní infrastrukturu nadmístního významu uvedené v kapitole A..4.1.7., nadmístního významu uvedené v tabulce 15, místního významu v tabulce 16, • pro veřejnou technickou infrastrukturu v oblasti vodního hospodářství nadmístního významu uvedené v kapitole A..4.1.8 a tabulce 17, 18, místního významu v kapitole A.4.1.9. a v tabulce 19, • pro veřejnou technickou infrastrukturu v oblasti elektroenergeticky nadmístního významu uvedené v kapitole A.4.1.10. a tabulce 20, místního významu uvedené v kapitole A.4.1.1. a tabulce 21, • pro veřejnou technickou infrastrukturu v oblasti zásobování teplem a plynem je vymezen pouze koridor pro územní rezervu VTL plynovodu Bechyně – Chrášťany, který není zahrnut mezi koridory VPS

A.7.2. Veřejně prospěšných opatření (VPO) V navazujících ÚPD a ÚPP je nutné vymezení ploch veřejně prospěšných opatření upřesnit na základě schváleného Generelu ÚSES JČ kraje. Vymezení ploch a koridorů lze upřesňovat v navazujících ÚP, RP, ÚS do té míry, že • hranici plochy nebo koridoru lze korigovat vždy jen v dohodě s dotčenými orgány a v souladu se schváleným Generelem ÚSES JČ kraje a v souladu s podmínkami stanovenými ve vydaných ZÚR JČ kraje • plochy lze v ÚP, RP, ÚS korigovat především na základě pozemkové držby dle hranic parcel v katastru nemovitostí a geomorfologie terénu (v krajině jasně zřetelných linií) a to i odlišně od korekce hranic vlastních záměrů, pro které jsou plochy a koridory veřejně prospěšných opatření vymezovány (např. v případě držby ploch vymezených pro ÚSES v majetku obce není nutné je zahrnovat mezi plochy veřejně prospěšných opatření), • v rámci územních řízení nebo řízení vedených podle zvláštních zákonů je nutné plochy a pozemky pro navrhovaný záměr vymezit v rámci stanoveného koridoru nebo plochy pouze v nezbytně nutném rozsahu, tj. maximálně respektovat ochranu soukromého vlastnictví, ale při současném zachování odpovídajících a potřebných prostorových parametrů záměru, pro který je veřejně prospěšné opatření vymezováno. • V ÚS Orlicko se vymezují v řešeném území veškeré plochy a koridory ÚSES jako plochy a koridory veřejně prospěšných opatření v rozsahu hranic zakreslených v grafické části ÚS, ve výkresu veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací nadmístního a místního významu pro: o Nadregionální bikoridory vyjmenované v kapitole A.4.1.13., v tabulce 23 o Nadregionální biocentra vyjmenovaná v kapitole A.4.1.13., v tabulce 24 o Rgionální biocentra vyjmenovaná v kapitole A.4.1.13., v tabulce 25 o Regionální biokoridory vyjmenované v kapitole A.4.1.13., v tabulce 26 o Lokální bikoridory vyjmenované v kapitole A.4.1.13., v tabulce 27 o Lokální biocentra vyjmenovaná v kapitole A.4.1.13., v tabulce 28

A.7.3. Staveb a opatření k zajištění obrany a bezpečnosti státu V řešeném území ÚS Orlicko nejsou vymezeny žádné stavby a opatření k zajištění obrany a bezpečnosti státu

A.7.4. Asanačních území nadmístního významu V řešeném území ÚS Orlicko nejsou vymezeny žádné asanační území nadmístního významu

- 121 -

A.8.

Stanovení požadavků nadmístního významu na koordinaci územně plánovací činnosti obcí a jejich ÚPD, zejména s přihlédnutím k podmínkám obnovy a rozvoje sídelní struktury

A.8.1. Seznam měst a obcí (kartogram), kde je aktuální potřeba nového ÚP Tabulka 40: Tabulka měst a obcí kde je aktuální potřeba nového územního plánu Město, obec Název ÚPD Nabytí účinnosti Návrhové období vyhlášky obce o závazné části ÚPD Písek ÚPnSÚ Písek 26.09.1996 2006 Lety ÚPO Lety Milevsko – část Velká ÚPnSÚ Milevsko 01.06.2000 2010 Dražíč ÚPO Dražíč 01.08.1999 2009 Slabčice ÚPnSÚ Slabčice – 24.07.1996 2006 Nemějice – Písecká Smoleč

Použitá technologie zpracování Klasická Klasická Klasická Klasická Klasická

A.8.2. Seznam měst a obcí (kartogram), kde potřeba nového ÚP Tabulka 41: Tabulka měst a obcí kde je potřeba nového územního plánu Město, obec Název ÚPD Nabytí účinnosti vyhlášky obce o závazné části ÚPD Albrechtice nad ÚPO Albrechtice nad 15.11.2000 Vltavou Vltavou Čížová ÚPO Čížová 21.10.1999 Jetětice ÚPO Jetětice 05.08.1999 Kluky ÚPO Kluky 01.01.2003 Králova Lhota ÚPO Králova Lhota 01.04.2002 Květov ÚPO Květov 01.01.2003 Zvíkovské Podhradí ÚPO Zvíkovské 27.10.2000 Podhradí

Návrhové období

Použitá technologie zpracování

2010

Klasická

2009 2009

Klasická Klasická Klasická Klasická Klasická Klasická

2010

A.8.3. Seznam měst a obcí (kartogram), kde je aktuální potřeba nového RP z podnětu (§62. odst. (2) stavebního zákona) V řešeném území ÚS Orlicko není stanovena aktuální potřeba nového regulačního plánu z podnětu (§62 odst. (2) stavebního zákona).

A.9.

Vymezení ploch a koridorů, ve kterých by měly být pořízeny územní studie městy a obcemi v regionu, případně jinými subjekty

V řešeném území ÚS Orlicko jsou vymezeny plochy rozvojové nadmístního významu (větší nežli 20 ha) a vybrané plochy místního významu (větší než-li 10 ha), ve kterých by měly být pořízeny územní studie městy, obcemi, či jinými subjekty. Jedná se o plochy velkého rozsahu a v exponovaných polohách, takže je potřeba podrobně řešit plošné a prostorové uspořádání jednotlivých stavebních objektů, dopravní obsluhu v území, zařízení a sítí technické infrastruktury a návrh zeleně.

A.9.1. Územní studie pro rozvojové plochy nadmístního významu • N-SO1 Písek, rozvojové plochy nadmístního významu pro smíšenou obytnou funkci jsou situovány na západním okraji města Písku,

- 122 -

• N-SO2 Písek, významná rozvojová plocha nadmístního významu pro smíšenou obytnou funkci je situována na severozápadním okraji města Písku, • N-SO3 Písek, významná plocha nadmístního významu pro smíšenou obytnou funkci je navržena na jižním okraji sídla Semice, které jsou stavebně odloučenou částí města Písku • N-SO4 Týn nad Vltavou, na severním okraji Týna nad Vltavou, • N-VS1 Písek – sever, plocha je vymezena 1 km SV od Písku • N-VS2 Týn nad Vltavou – plocha pro lehkou výrobu, skladové a logistické areály je vymezena na jižním okraji města v návaznosti na opuštěný areál vojska • N-SR1, sportovně rekreační plocha na levém břehu Orlické nádrže u obce Kožlí, ve vazbě na stávající kemp Velký Vír • N-SR 2 , sportovně rekreační plocha na pravém břehu Orlické nádrže u sídla Chrást a ve vazbě na stávající kemp Radava, • N-SR 3 Nový Dvůr (Hosty – Všemyslice) – plocha pro sport a rekreaci vymezena ve vazbě na stávající rekreační zařízení Nový Dvůr v blízkosti soutoku řek Vltavy a Lužnice, • N-SR 4 Týn nad Vltavou – plocha pro sport a rekreaci vymezena na jihozápadním okraji města Týna nad Vltavou v prostoru bývalého vojenského cvičiště,

A.9.2. Územní studie pro významné rozvojové plochy místního významu • M-SO1 Zvíkovské Podhradí, významná rozvojová plocha místního významu pro smíšenou obytnou funkci je situována na severozápadním okraji sídla, • M-SO2, významná plocha místního významu pro smíšenou obytnou funkci je navržena na severním okraji sídla Paseky, • M-SO3, významná plocha místního významu pro smíšenou obytnou funkci je navržena na severovýchodním okraji Týna nad Vltavou • M-SO4, významná plocha místního významu pro smíšenou obytnou funkci je navržena na jižním okraji Týna nad Vltavou na pravém břehu řeky Vltavy • M-SR1, významná sportovně rekreační plocha na levém břehu Orlické nádrže u obce Orlík nad Vltavou pro středisko praktické výuky plavby a navigace České unie námořního jachtingu, • M-SR 2, významná sportovně rekreační plocha u sídla Zvíkovské Podhradí • M-SR3, na levém břehu Vltavy je navržena plocha přestavby uvolněného a nevyužitého vojenského areálu na plochu pro občanskou vybavenost městského až nadmístního významu. pro sportovně rekreační využití, s vazbou na Vltavskou vodní cestu

- 123 -

Kartogram 4: Obce a města kde je potřeba zpracování nového územního plánu

- 124 -

A.10.

Vymezení ploch a koridorů, ve kterých by měl Jihočeský kraj, respektive úřady územního plánování pořídit regulační plány

V řešeném území ÚS Orlicko nejsou vymezeny žádné koridory a plochy, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu orgány kraje, respektive úřady územního plánování podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití a dále stanovení lhůty pro pořízení regulačního plánu a jeho předložení zastupitelstvu kraje.

A.11.

Údaje o počtu listů návrhové syntetické části územní studie a počtu výkresů grafické části

Textová část návrhu syntetické části ÚS Orlicko obsahuje 125 stran textu, grafická část návrhu syntetické části ÚS Orlicko obsahuje tyto výkresy: 1. Výkres uspořádání území m 1 : 25 000 2. Výkres ploch a koridorů nadmístního významu m 1 : 10 000 3. výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací nadmístního významu, m 1 : 25 000 4. výkres oblastí s obdobnou typologií staveb a zonace m 1 : 50 000 Přílohy grafické části návrhu: 5. Architektonická rukověť - vhodné příklady staveb dle vymezených oblastí s různou typologií staveb 6. Urbanistická rukověť - v rozsahu rozdělení území na jednotlivé zóny (výkres zonace) dle stupně jejich možného rozvoje a rámcové skici směrů hlavního rozvoje návrhových ploch pro samostatnou obec, resp. volitelně vybraná sídla v řešeném prostoru

- 125 -

B. B.1.

ODŮVODNĚNÍ Soulad návrhu řešení studie s PÚR, s cíli a úkoly územního plánování, s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů, s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů

B.1.1. Soulad návrhu s PÚR Návrh syntetické části ÚS Orlicko je řešen v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR 2008), která byla schválena vládou ČR dne 20.7.2009 usnesením č. 929. Do řešeného území ÚS Orlicko jsou zapracovány a upřesněny tyto záměry z PÚR 2008. • Koridor dopravní infrastruktury R4 (úsek Příbram – Nová Hospoda) stanovený odstavcem (107) PÚR 2008 Je v PÚR vymezen z důvodu zabezpečení jednoho z hlavních dopravních směrů v rámci státu.. Tento koridor zasahuje okrajově do severozápadního okraje řešeného území, nicméně pro řešené území má nesporně největší dopravní význam, vzhledem k tomu, že je druhou nejvýznamnější dopravní osou spojující hlavní město Prahu s Jihočeským krajem a sousedním státem Německem. Na tento koridor jsou vázány v tangenciálním směru dvě hlavní rozvojové osy v řešeném území a to nadmístní N-OS4 Východní - Písecko – Táborsko – Pelhřimovská a místní M-OS1 Orlická. • Koridor dopravní infrastruktury VD5 Třebenice – České Budějovice na Vltavě stanovený odstavcem (127) PÚR 2008 Je v PÚR vymezen z důvodu zabezpečení podmínek pro plavbu po Vltavě pro lodě do 300t výtlaku. Celým řešeným územím prochází od severu k jihu tzv. Vltavská vodní cesta, která v první fázi bude využívána především pro rekreační plavbu a následně pak i pro nákladní lodní dopravu do 300t. V řešeném území ÚS Orlicko je převážná část této vodní cesty bez problémů využitelná, až po VD Kořensko, kde je potřeba pouze dobudovat velín u vyhovující plavební komory. Zajištění plavebních hloubek 1,6 ve zdrži VD Kořensko se týká pouze kratších úseků, zejména v prostoru městských nábřeží v Týně nad Vltavou. V Týně nad Vltavou je potřeba vyřešit podjezdnou výšku pod technickou památkou tzv. Železného mostu, který slouží pro pěší a cyklisty. V současné době se ve spolupráci investora projektu Dokončení vltavské vodní cesty dle zákona 114/1995 Sb (Ředitelství vodních cest ČR), s městem Týn nad Vltavou hledá vhodné řešení. Je zpracována studie, která řeší varianty od hydraulického zdvihu jednoho pole stávajícího mostu, zvýšení stávajícího mostu, či přemístění stávajícího mostu (Rybičků louka, Solnice, Soutok), až po vybudování nového mostu (i pro motorovou dopravu, na místě stávajícího mostu pro pěší)). V době zpracování návrhu ÚS Orlicko nebyla dosud vybrána, respektive schválena varianta úpravy mostu. V případě varianty přemístění mostu nebo vybudování nového mostu, bude potřeba zpracovat změnu ÚP Týna nad Vltavou. Dále proti proudu řeky je potřeba na stávajícím jezu v Hněvkovicích vybudovat novou plavební komorou. Plavební komora jezu Hněvkovice s kompletními rejdami bude mít standardní rozměry 45 x 6 x 3 m a bude umístěna u levého břehu. V rámci řešení širších vztahů má řešené území ÚS Orlicko tyto vazby na PÚR 2008 • Rozvojová oblast OB10 České Budějovice, stanovená odstavcem (49) PUR 2008 Na území Jihočeského kraje je vymezena jako jediná rozvojová oblast celorepublikového významu a její vymezení a hranice jsou upřesněny v ZÚR JČK podle správních území jednotlivých obcí, výjimečně po katastrálních územích. Tato oblast se nachází mimo řešené území ÚS Orlicko. Vazba řešeného území ÚS Orlicko je patrna z výkresu širších vztahů, prostřednictvím nadmístních rozvojových os N-OS1 (stávající silnice I/IV) a N-OS2 (stávající silnice I/20), přes nadmístní rozvojovou oblast N-OB1 (Písek – Strakonice). Na obou výše uvedených silnicích je navrženo podstatné zlepšení jejich parametrů, takže dopravní vazba oblasti OB10 na řešené území se podstatně zkvalitní a zrychlí. Oblast OB10 má na řešené území další vazbu prostřednictvím navrhované Vltavské vodní cesty, která v první fázi bude využívána především pro rekreační plavbu a následně pak i pro nákladní lodní dopravu do 300t. • Rozvojová osa OS6 Praha – Benešov – Tábor – České Budějovice – hranice ČR/Rakousko – Linec, stanovená odstavcem (57) PÚR 2008 Je na území Jihočeského kraje upřesněna v návrhu ZUR, kdy důraz byl kladen především na zpřesnění koridoru D3 , R3, IV.TŽK v rámci osy OS6. Osa OS6 probíhá celým Jihočeským krajem od severu k jihu na východ od řešeného území ÚS

- 126 -

Orlicko. Vazba řešeného území ÚS Orlicko je patrna z výkresu širších vztahů, a to prostřednictvím nadmístní rozvojové osy N-OS4 (stávající silnice I/29 a I/19 přes Tábor – Bernartice Písek) a místní rozvojové osy M-OS1 (stávající silnice I/19 – Tábor – Milevsko – Orlík nad Vltavou – Mirovice), přes nadmístní rozvojovou oblast N-OB2 (Tábor). Na obou výše uvedených silnicích je navrženo zlepšení jejich parametrů, takže dopravní vazba z osy OS6 na řešené území se podstatně zkvalitní a zrychlí. Přes oblast OB10 má osa OS6 na řešené území další vazbu prostřednictvím navrhované Vltavské vodní cesty, která v první fázi bude využívána především pro rekreační plavbu a následně pak i pro nákladní lodní dopravu do 300t.

B.1.2. Vyhodnocení souladu návrhu ÚS Orlicko s cíli a úkoly územního plánování Řešení návrhu ÚS Orlicko naplňuje cíle a úkoly územního plánování stanovené v §§ 18 a 19 stavebního zákona a stanovené v kapitole 2. Naplňuje republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území v PÚR 2008, protože ve svém řešení vytváří předpoklady pro výstavbu (návrhem koridoru pro rychlostní silnice R4, koridorů pro přeložky silnic I., II. třídy a významných silnic III. třídy, návrhem nadmístních ploch (nad 20ha) a vybraných místních ploch (nad 10ha) pro bydlení, podnikání nebo rekreaci), pro udržitelný rozvoj území (omezení ploch pro zástavbu ve volné krajině, řešení ČOV a vodovodů, vymezení ÚSES a respektování přírodních a kulturních hodnot, územní rezervy pro plochy těžby), vymezuje rozvojové oblasti a osy a stanovuje podmínky pro provádění změn v území rozvojových oblastí a os, vymezuje a upřesňuje nadmístní specifickou oblast Orlicko, ve které se projevuje nevyvážený stav udržitelného rozvoje a stanovují opatření ke snížení zjištěných popř. očekávaných disproporcí. Vymezuje a tím v území fixuje a stabilizuje koridory dopravní a technické infrastruktury nezbytné k zajištění hospodářského rozvoje a stabilizaci sociální soudržnosti obyvatel, koordinuje záměry v území a stanovuje podmínky pro využití území a ochranu hodnot v území. V nadmístních souvislostech, prostřednictvím řešení širších vztahů koordinuje záměry na provedení změn v území se sousedním Středočeským krajem. Upřesňuje a konkretizuje principy ochrany hodnot v území (vymezení nadregionálního a regionálního ÚSES vč. ochranných zón nadregionálních biokoridorů, respektování velkoplošných i maloplošných zvláště chráněných území, respektování ploch zahrnutých do soustavy NATURA 2000, respektování ploch krajinných památkových zón a jednotlivých městských a vesnických památkových zón a rezervací, apod.). Návrh změn v území respektuje limity využití území, jež byly zjištěny v rámci přípravných prací a paralelně s návrhem zpracovávaných územně analytických podkladech, upřesňuje koncepci rozvoje dopravní a technické infrastruktury založenou v návrhu ZÚR JČK a schválených ÚPD. Stanovuje zásady pro rozvoj sídelní struktury (zejména vymezením rozvojových ploch a oblastí nadmístního významu vybraných místního významu). Dále formuluje pokyny pro navazující ÚPD měst a obcí vč. koordinace těchto ÚPD (tam, kde je to nutné formou urbanistické a architektonické rukověti). Stanovuje zásady pro provádění změn v územních plánech obcí při akceptaci cílů a úkolů územního plánování, navrhují zásady pro regulaci rozsahu ploch pro těžbu přírodních zdrojů, vytváří v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, vytváří podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů a před negativními vlivy záměrů na území, věnuje zvláštní pozornost ochraně krajiny (nezastavěnému území) vymezením nejcennějších segmentů v krajině a vymezením cílových charakteristik krajiny, směřuje k eliminaci dlouhodobých ohrožení života budoucích generací a zajištění podmínek pro udržitelný rozvoj území.

B.1.3. Vyhodnocení souladu návrhu ÚS Orlicko s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů Návrh ÚS Orlicko je zpracován podle osnovy stanovené pořizovatelem dle požadavků stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, a č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Osnova výrokové části ÚS Orlicko odpovídá pořizovatelem upravené osnově dle přílohy č. 4 vyhlášky 500/2006 Sb. pro zpracování zásad územního rozvoje. Osnova odůvodnění ÚS Orlicko přiměřeně odpovídá požadavkům správního řádu, §40 odst. (2) stavebního zákona a osnově odůvodnění zásad dle přílohy č. 5 vyhlášky 500/2006 Sb.. Osnova kapitoly Vyhodnocení vlivů ÚS Orlicko na životní prostředí přiměřeně odpovídá osnově uvedené v příloze stavebního zákona. Návrh ÚS Orlicko je dělen na část výrokovou a samostatné odůvodnění. Do odůvodnění bude po projednání s dotčenými orgány doplněno vyhodnocení souladu se stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů. Po konzultacích se sousedním Středočeským krajem bude do odůvodnění rovněž doplněno vyhodnocení splnění podmínek vyplývajících z případných vyjádření Středočeského kraje. Po formální stránce je návrh ÚS Orlicko zpracován dle požadavků stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek.

B.1.4.

Vyhodnocení souladu se stanovisky dotčených orgánů

Pořizovatel vyhodnotil vyjádření dotčených orgánů, vybraných organizací a obcí v řešeném území, která obdržel v rámci projednání územní studie a na základě tohoto vyhodnocení vydal pokyn pro úpravy studie. Specifickým problémem je umístění rozvojové plochy nadmístního významu pro sportovní a rekreační funkci s kódem N-SR1 Kožlí s návrhem využití pro golfové hřiště (i uvnitř) a další outdoorové aktivity (vně) krajinné památkové zóny Orlicko. Orgán ochrany památkové péče nesouhlasí ve svém stanovisku s návrhem golfového hřiště uvnitř vymezené KPZ Orlicko a

- 127 -

odkazuje se při tom na odborné stanovisko Národního památkového ústavu (vydaného v souladu s ustanovením § 3 písm. d) vyhlášky 208/1996 Sb., o prohlášení území vybraných částí krajinných celků za památkové zóny), které nedoporučuje využití území uvnitř KPZ pro tento účel. Orgán územního plánování, jako pořizovatel územní studie, naopak považuje návrh plochy nadmístního významu pro sportovní a rekreační funkci za možný a z urbanistického hlediska i správný. Za stěžejní považuje konkrétní podmínky a regulativy pro budoucí návrh a kompoziční řešení potenciálního golfového hřiště, které zabezpečí minimální ovlivnění a příp. negativní dopady na krajinnou památkovou zónu. Tuto regulaci lze ale stanovit až v navazujících územních či regulačních plánech nebo v podmínkách územního rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že jde o nezávazný územně plánovací podklad, nejedná se zde o rozpor mezi stanovisky dotčených orgánů podle ustanovení § 136 SŘ. V případě, že tato rozvojová plocha bude vymezována v navazujících závazných územně plánovacích dokumentacích, bude nutné respektovat stanoviska dotčených orgánů ochrany památkové péče a buďto záměr zcela vypustit nebo jej přizpůsobit požadavkům orgánů památkové péče.

B.2.

Vyhodnocení vlivů na trvale udržitelný rozvoj území

B.2.1. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽP PODLE PŘÍLOHY STAVEBNÍHO ZÁKONA B.2.1.1. B.2.1.1. Zhodnocení vztahu studie k cílům ochrany životního prostředí Základní prioritou řešení ÚS Orlicko je revitalizace území formou posilování atraktivity pro podnikání a investice, zkvalitňování životních podmínek obyvatel a zlepšení kvality vody v Orlické nádrži, při respektování principů udržitelného rozvoje. Převážná část řešeného území je součástí nadmístní specifické oblasti N-SOB1 Orlicko, kde je hlavní prioritou řešení vyváženosti a únosného zatížení krajiny a vodní plochy Orlické nádrže, se zájmy na rozvoj socioekonomických aktivit a na rozvoj rekreačního využívání oblasti. B.2.1.1.1. Zhodnocení ke směrnicím a smlouvám přijatých na mezinárodní nebo komunitární úrovni Směrnice Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků : cílem této směrnice je ochrana všech druhů ptáků přirozeně se vyskytujících na evropském území členských států Evropské unie. Úkoly a především ochranné podmínky pro všechny druhy ptáků vyplývající z této směrnice byly implementovány do národní legislativy ČR, a to především novelizací zákona č. 114/1992 Sb.,o ochraně přírody a krajiny. Byly mimo jiné vyhlášeny ptačí oblasti (součásti soustavy územní ochrany NATURA 2000) určené pro ochranu druhů, uvedených v příloze I směrnice o ochraně volně žijících ptáků, tj. zejména druhů ptáků, které jsou ohrožené vyhynutím nebo jsou citlivé vůči specifickým změnám na stanovišti, případně druhy s málo početnými populacemi, prostorově omezeným místním rozšířením nebo vyžadující zvláštní pozornost z důvodu specifického charakteru jejich stanoviště. Na území ÚS Orlicka se nachází ptačí oblast Údolí Otavy a Vltavy (CZ0311034), územní studie zde respektuje předměty ochrany a novou ptačí oblast, nebo úpravu stávající nenavrhuje. Směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin: jejím cílem je: • přispět k zajištění biologické rozmanitosti (biodiversity) prostřednictvím ochrany přírodních stanovišť a volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin na evropském území členských států, • Zachování nebo obnova z hlediska ochrany přírody příznivého stavu přírodních stanovišť a druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin v zájmu Společenství. • Opatření přijatá v souladu s touto směrnicí, budou brát v úvahu hospodářské, sociální a kulturní požadavky a regionální a místní charakteristiky. Stejně jako směrnice 79/409/EHS byla i tato směrnice implementována do národní legislativy a na jejím základě byly vyhlášeny Evropsky významné lokality (EVL), které jsou většinou překryty územní ochranou velkoplošných či maloplošných zvláště chráněných území podle zákona č. 114/1992 Sb. Na řešené území ÚS Orlicka zasahuje v jeho jižní části EVL Lužnice a Nežárka (CZ0313106) ÚS ji respektuje, nenavrhuje její úpravu ani vyhlášení nové EVL. Evropská úmluva o krajině (v platnosti od 1.března 2004): Hlavním cílem této úmluvy je zajistit ochranu jednotlivých typů evropské krajiny. Její význam spočívá v tom, že ukládá povinnost vytvářet a realizovat ohleduplné a z hlediska charakteru krajiny udržitelné krajinné politiky, a to za účasti veřejnosti a místních a regionálních úřadů, a dále pak zohledňovat charakter krajiny při formování politik územního rozvoje, urbánního plánování a jiných sektorálních či intersektorálních politik. Úmluva chápe krajinu jako předmět veřejného zájmu, který plní významnou roli v zemědělství, ekologii, kultuře a společnosti a je významnou součástí života obyvatel. Úmluva požaduje, aby péče o krajinu měla charakter udržitelného rozvoje, zahrnujícího pravidelné udržování krajiny a slaďování hospodářských, environmentálních a sociálních zájmů a postupů. Ochrana krajiny

- 128 -

má být pojímána jako ochrana celého komplexu tvořeného jak kulturní tak přírodní krajinou, zahrnující udržování význačných a charakteristických krajinných celků i jako součást kulturního dědictví. Úmluva klade důraz na krajinné plánování, zahrnující cílené kroky v ochraně a péči o krajinu, do budoucna sledující obnovu či zvýšení rozmanitosti přírody a hodnoty krajinných celků. Krajina zahrnuje jak pevninu, tak vodní plochy a toky, přírodní venkovské i městské oblasti, území jak esteticky, kulturně a historicky pozoruhodné, tak běžná území, anebo narušené krajinné celky. ÚS Orlicko vychází z územně plánovacího podkladu, kterým je Generel krajinného rázu JčK a respektuje zásady ochrany krajinného rázu dle ustanovení § 12 zákona č. 114/1992 Sb., kde je krajinný ráz definován jako zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Ramsarská úmluva: Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva známá jako Ramsarská úmluva si klade za cíl především vytvoření Seznamu mezinárodně významných mokřadů. Na území ČR je celkem 12 těchto mezinárodně významných mokřadů, ale žádný z nich se nenachází na území řešeném ÚS Orlicko. Předmětem ochrany jsou dle této úmluvy také mokřady nezařazené do výše uvedeného seznamu s tím, že stát je povinen zajistit zachování mokřadů a vodního ptactva zřizováním mokřadních chráněných území a starat se o jejich ochranu. ÚS Orlicko respektuje obecnou ochranu mokřadů. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, která stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodohospodářské politiky tzv. Rámcová směrnice o vodách: Tato směrnice tvoří právní rámec ochrany vod. Účelem a hlavním cílem této směrnice je stanovit rámec pro ochranu vnitrozemských povrchových vod, brakických vod, pobřežních vod a podzemních vod, který povede ke zlepšení stavu vodních zdrojů, zajistí snížení znečišťování podzemních vod, bude vést k udržitelnému využívání vodních zdrojů a také povede ke snížení účinků povodní a období sucha. Tato směrnice byla implementována do naší legislativy, především do zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů. V souladu s Rámcovou směrnicí o vodě a vodním zákonem byl zpracován Plán povodí ČR a plány jednotlivých oblastí povodí. Soulad cílů s tímto plánem je součástí následující podkapitoly. B.2.1.1.2. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni Při posouzení vazeb na cíle ochrany životního prostředí ČR byly vybrány národní koncepce mající stanovené cíle v oblasti životního prostředí a regionální koncepce pořízené na úrovni Jihočeského kraje, kde jsou tyto cíle a opatření definované již také v návaznosti na konkrétní území. Byly zvoleny koncepce mající vazby na územní plánování tzn. koncepce s územním průmětem. Pro vyhodnocení byly vybrány dokumenty schválené k datu 31.8.2009 a také koncepce na krajské úrovni, které jsou v současnosti ve vyšších stupních projednávání. Cílem tohoto hodnocení posouzení vztahu vnitrostátních koncepcí a řešení ÚS Orlicko je zjištění případných nesouladů a možné míry ovlivnění naplňování cílů stanovených jednotlivými koncepcemi ve srovnání s požadavky kladenými v projednávané územní studii. S ohledem na přehlednost jednotlivých materiálů územního plánování v Jihočeském kraji byla pro tento účel zvolená stupnice použitá v Hodnocení vlivů Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje na životní prostředí, která je používána běžně při hodnocení územním plánů: zcela v souladu ++ částečně v souladu + částečně v rozporu výrazně v rozporu -není předmětem řešení 0 (neutrální vliv) není možno určit vliv ? Koncepce zpracované na národní úrovni: • Státní politika životního prostředí (schváleno v roce 2004 pro období 2004-2010) • Aktualizace Strategie udržitelného rozvoje České republiky (Strategie schválena v roce 2004, do září 2009 probíhala diskuze aktualizované verze) • Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti (schváleno v roce 2005) • Státní program ochrany přírody a krajiny České republiky (schváleno v roce 1998) • Plán hlavních povodí ČR (schválen v roce 2007) Pro potřeby tohoto posouzení byly z příslušných národních koncepcí vybrány pouze cíle mající vztah k ochraně životního prostředí, územně plánovací dokumentaci a řešené problematice. Státní politika životního prostředí ČR: je koncipována tak, aby vymezila konsensuální rámec pro dlouhodobé a střednědobé směřování rozvoje environmentálního rozměru udržitelného rozvoje České republiky. Vzhledem k tomu, že se

- 129 -

jedná z hlediska ochrany životního prostředí o zásadní národní koncepci, jsou posuzovány konkrétněji všechny její prioritní cíle. Tabulka 42: Zhodnocení vztahu územně plánovacího podkladu k cílům ochrany životního prostředí část 1 Prioritní oblasti

1.Ochrana přírody, krajiny biologické rozmanitosti

a

prioritní cíle

vyhodnocení možných střetů

1.1. Zastavení poklesu biodiverzity

0

1.2. Péče o vodní a mokřadní ekosystémy, revitalizace vodních biotopů

0

souladu,

+ 2.1.Ochrana povrchových a podzemních vod

řešení problematiky zlepšování kvality povrchových vod

+ 2.2. Ochrana neobnovitelných přírodních zdrojů 2.Udržitelné využívání přírodních zdrojů, materiálové toky a nakládání s odpady

2.3. Využívání obnovitelných zdrojů

0

2.4. Snižování energetické a materiálové náročnosti výroby a zvýšení materiálového a energetického využívání odpadů

0

2.5. Odpovědné nakládání s nebezpečnými odpady

0

3.1. Snižování zátěže prostředí a populace toxickými kovy a organickými polutanty 3.2. Snížení počtu (velké rozlohy) území s překročenými kritickými zátěžemi ovzduší 3.3. Ochrana životního prostředí a člověka před hlukem 3.Životní prostředí a kvalita života 3.4. Environmentálně příznivé využívání krajiny

4.Ochrana klimatického systému Země a omezení dálkového přenosu znečišťování ovzduší.

návrh snížení záborů půdy, ochrana ložisek nové zábory půdy

+ návrhy ČOV

0 + obchvaty sídel

+ vhodné rekreační využívání krajiny

3.5. Omezování antropogenních / průmyslových vlivů a rizik

0

3.6. Ochrana životního prostředí před negativními účinky živelných událostí a následků krizových situací

0

4.1. Snižování emisí skleníkových plynů

0

4.2. Snížení přeshraničních přenosů znečištění ovzduší

0

4.3. Ochrana ozonové vrstvy Země

0

Cíle uvedené ve státní politice životního prostředí jsou převzaty do jednotlivých regionálních koncepcí. ÚS jsou hlavní cíle respektovány, s tím, že ÚS je v souladu s těmi cíli, které řeší a nevytváří nové možné konflikty v území.

- 130 -

Strategie udržitelného rozvoje České republiky (její aktualizace) se zabývá udržitelným rozvojem, tj. takovým rozvojem ČR, kterým se naplní potřeby současné generace, aniž by byla ohrožena možnost naplnit potřeby generací příštích. Cílem je takový rozvoj, který zajistí rovnováhu mezi třemi základními pilíři: sociálním, ekonomickým a environmentálním. Strategie definuje hlavní (strategické) cíle, dále dílčí cíle a nástroje. Pro environmentální pilíř (respektive pro cíle týkající se bezprostředně ŽP) jsou definovány následující hlavní strategické cíle, které jsou podrobněji vytyčeny cíli dílčími podle jednotlivých složek životního prostředí. Aktualizace stávající strategie (schválené vládou v roce 2004) byla zahájena v roce 2007 a klade si za úkol určit možné hrozby (sociální, ekonomické a environmentální) pro další vývoj České republiky a najít cesty a nástroje, které umožní se těmto hrozbám vyhnout. Současně usiluje o vytvoření předpokladů pro využití příležitostí k rozvoji s maximálním možným uplatněním vzájemného spolupůsobení mezi sociální, environmentální a ekonomickou oblastí.

Tabulka 43: Zhodnocení vztahu územně plánovacího podkladu k cílům ochrany životního prostředí část 2 Prioritní osa 4: Krajina, ekosystémy, biodiverzita

vyhodnocení střetů

prioritní cíle

Cíl1. Udržet a zvýšit ekologickou stabilitu krajiny a podporovat její funkce, zejména udržitelným hospodařením v krajině Priorita 4.1:Ochrana krajiny jako předpoklad pro ochranu druhové diverzity

souladu,

možných

++ respektování ÚSES, návrh nových ÚSES, snížení záboru půdy, ochrana horninového prostředí

+ Cíl 2. Chránit volnou krajinu

Zástavba navazující na stávající sídla, omezení záboru půd, minimalizace fragmentace krajiny

+ Cíl 3. Zastavit pokles biologické rozmanitosti Cíl 1: Zajistit připravenost ke zvládnutí mimořádných událostí spojených se změnami klimatu.

Priorita 4.3: Adaptace na změny klimatu

koordinace antropogenních přírodně cenných územích

aktivit

v

0

Cíl 2: Dosáhnout dobrého kvantitativního stavu podzemních i povrchových vod

+

Cíl 3: Zlepšit vodní režim krajiny

0

Cíl 4: Snižovat dopady očekávané globální klimatické změny a extrémních meteorologických jevů na lesní a zemědělské ekosystémy

0

zlepšování kvality povrchových vod

ÚS Orlicko je v souladu s těmi prioritními cíli II. návrhu aktualizace strategie udržitelného rozvoje v prioritní ose 4. Krajina, ekosystémy, biodiverzita, které v ní mohou být řešeny. Nezabývá se však ochranou území před mimořádnými událostmi spojenými se změnami klimatu a nevěnuje se podrobněji zlepšení retenčních schopností krajiny, což by mělo být předmětem navazujících územních plánů obcí. Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti: Vychází z Úmluvy o biologické rozmanitosti, která byla podepsána na konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji (UNCED, „Summit o Zemi“) v Rio de Janeiru v červnu 1992. Pro ČR vstoupila v platnost 3. března 1994. Úmluva je celosvětově hodnocena jako klíčový dokument v ochraně biologické rozmanitosti na všech třech úrovních (genová, druhová a ekosystémová). Tabulka 44: Přehled vybraných cílů v oblastech, které mají souvislost s hodnocenou územní studií tj. v oblasti regionální politiky a územního plánování: Cíle vyhodnocení souladu, možných střetů

- 131 -

Podporovat zpracování strategických rozvojových dokumentací na všech úrovních

+ doporučující územní studie řešící komplexně větší rozsah území

Posílit nástroje na podporu udržitelného rozvoje venkovských oblastí, používat takové nástroje, které mají příznivý vliv na životní prostředí

+ řešení podporuje udržitelný rozvoj oblasti

Podporovat šetrné formy cestovního ruchu

Podporovat a chránit krajinný ráz území a jeho prvky Posílit nástroje podporující opětovné využití starých průmyslových zón (brownfields) Chránit krajinné prvky přírodního charakteru v zastavěných územích Urychlit realizaci komplexních pozemkových úprav Realizovat chybějící prvky ÚSES Omezovat fragmentaci krajiny způsobenou migračními bariérami Zapojit do územního plánování nové způsoby hodnocení únosnosti a zranitelnosti krajiny a ochrany hodnot krajinného rázu V plném rozsahu realizovat závazky vyplývající pro ČR z Evropské úmluvy o krajině

+ návrh na rovnoměrné a šetrné využívání nádrže Orlík, podpora šetrným aktivitám v přírodě + respektování krajinného rázu oblasti a míst, návrhy jeho ochrany + převzatý návrh využití vojenského areálu 0 0 + návrh lokálních ÚSES v celé oblasti +/0 převzaté koridory hlavních silničních tahů ++ architektonická a urbanistická rukověť jsou součástí ÚS ++ respektování krajinného rázu oblastí a míst

Cíle Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR, které se týkají regionální politiky a územního plánování jsou ÚS respektovány a jsou zahrnuty do návrhů a opatření. Státní program ochrany přírody a krajiny České republiky: Smyslem Státního programu ochrany přírody a krajiny je přijmout a uskutečňovat takový systém pravidel a opatření, která ve střednědobém a dlouhodobém časovém horizontu přispějí k zásadnímu zlepšení stavu přírody a krajiny. Tato pravidla a opatření je pak nezbytné uplatňovat mimo jiné při tvorbě a realizaci vládních odvětvových programů a koncepcí např. v územním plánování, dopravní, surovinové, energetické a zemědělské politice. Program stanovuje cíle pro sektor regionální politiky, územního plánování a urbanismus, lesního hospodářství, zemědělství, vodní hospodářství, turistiku a rekreaci, dopravu a těžbu nerostných surovin. Hlavním cílem Státního programu ochrany přírody a krajiny je udržovat, chránit i vytvářet esteticky vyváženou ekologicky stabilní a trvale produkční kulturní krajinu. Zároveň udržovat v přírodním stavu lokality, které dosud nebyly výrazněji narušeny lidskou činností. S tímto cílem je ÚS v souladu, respektuje stávající chráněná území a ÚSES. V oblasti Regionální politika, územní plánování a urbanismus je dle Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR vhodné zajišťovat postupné vytváření a novelizaci územních plánů vymezujících podmínky ochrany přírody a trvale udržitelného hospodaření v krajině. Jako jedno z východisek státní regionální politiky a rozvoje urbanizace je nutné rozpracovat systém kategorizace krajiny (území), a to z hlediska: a) limitů rozvoje území definovaných ve vztahu k ochraně přírodního a krajinného prostředí, ekologické únosnosti území, ochrany nerostného bohatství, vodních zdrojů i dalších souvisejících aspektů b) územních rezerv pro rámcově definované rozvojové aktivity hospodářského využívání krajiny včetně dopravní infrastruktury. V praxi zavádět územní systémy ekologické stability krajiny všech úrovní včetně metodického a legislativního vymezení Evropské ekologické sítě na našem území. Probíhající živelná zástavba dosud nezastavěné krajiny je z hlediska veřejného zájmu ochrany přírody a krajiny nežádoucí. Stavby třeba přednostně orientovat do zastavěných území a území určených k zastavění v rámci rozvoje obcí. Výstavbu mimo tato území omezit na případy vylučující alternativní řešení a na důležité stavby ve veřejném zájmu. ÚS Orlicko je v souladu s hlavním cílem Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR a také s dílčími cíly v oblasti regionální politiky, územního plánování a urbanismu.

- 132 -

Plán hlavních povodí ČR: tento dokument státní politiky v oblasti vod je zpracován podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. Je součástí procesu plánování v oblasti vod, jako soustavné koncepční činnosti garantované státem. Plán je rozdělen na směrnou a závaznou část. Součástí závazné části jsou rámcové cíle státní politiky pro harmonizaci veřejných zájmů: a) ochrany vod jako složky životního prostředí, b) ochrany před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod, c) udržitelného užívání vodních zdrojů a hospodaření s vodou pro zajištění požadavků na vodohospodářské služby, zejména pro účely zásobování pitnou vodou. Vybrané cíle vztahující se k posuzované územní studii jsou uvedené v následující tabulce:

Tabulka 45: Vyhodnocení s rámcovými cíli ochrany vody jako složky životního prostředí Rámcové cíle

Dílčí cíle zamezení zhoršení stavu všech útvarů povrchových vod,

1.1.1. V ochraně povrchových vod

1.1.2. V ochraně podzemních vod

1.1.7. Ochrana vodních poměrů

zajištění ochrany a zlepšení stavu všech umělých a silně ovlivněných vodních útvarů a dosažení jejich dobrého ekologického potenciálu a dobrého chemického stavu cílené snížení znečištění nebezpečnými látkami, nutriety a organickými látkami, tj. zastavení nebo postupné odstranění emisí těchto látek a zabránění jejich vnosu z plošných zdrojů zamezení nebo omezení vstupu znečišťujících látek do podzemních vod a zamezení zhoršení stavu všech vodních útvarů těchto vod zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů podzemních vod a zajištění vyváženého stavu mezi odběry podzemní vody a jejím doplňováním a dosáhnout tak dobrého stavu těchto vod, odvrácení jakéhokoli významného a trvajícího vzestupného trendu koncentrace nebezpečných, zvlášť nebezpečných a jiných závadných látek jako důsledků dopadu lidské činnosti, za účelem snížení znečištění podzemních vod zajištění ochrany vodních poměrů v krajině a zlepšování retenční schopnosti krajiny

vyhodnocení souladu, možných střetů + opatření na zlepšení vody v povodí Orlické nádrže + komplexní opatření na zlepšení vody v povodí Orlické nádrže + komplexní opatření za zlepšení vody v povodí Orlické nádrže 0

0

0

0

Cíle byly převzaty do dílčích plánů: Plánu oblasti povodí Horní Vltavy a Plánu oblasti povodí Dolní Vltavy, které se týkají povodí i vlastní nádrže Orlík. Plán oblasti povodí Dolní Vltavy a Plán oblasti povodí Horní Vltavy byly schváleny až v prosinci 2009, to znamená . Jednou z hlavních priorit ÚS je zlepšení kvality povrchových vod v řešeném území. ÚS je v souladu s Plánem hlavních povodí ČR i z něj odvozených plánů dílčích povodí. Koncepce zpracované na regionální úrovni: • Zásady územního rozvoje JčK (v současné době jsou projednávány) • Program rozvoje Jihočeského kraje (schválen v roce 2008 pro období 2007-2013) • Koncepce ochrany přírody a krajiny JčK (schválena v roce 2008) • Generel krajinného rázu JčK (prosinec 2008) Zásady územního rozvoje JčK zatím nebyly schváleny, jejich návrh je v konečné fázi projednávání (dle zákona je možný termín schválení do 31.12.2011.) Jedná se o základní nástroj územního plánování kraje. Soulad ÚS Orlicko byl hodnocen s Prioritami pro zajištění příznivého životního prostředí kraje: Tabulka 46: Priority pro zajištění příznivého životního prostředí kraje Priority pro zajištění příznivého životního prostředí kraje

- 133 -

vyhodnocení souladu, možných střetů

a) respektovat podmínky využití zvláště chráněných území přírody, lokalit NATURA 2000 a zajistit jejich organické doplnění a posílení ekologické stability krajiny prostřednictvím vymezených prvků ÚSES, b) z hlediska ochrany vodohospodářsky nejvýznamnějších území zahrnutých do CHOPAV, ochrany povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů v území podporovat a vytvářet územní opatření, která povedou ke zvýšení retenčních schopností území, s cílem zabezpečit ochranu zdrojů kvalitní pitné a užitkové vody pro stávající i budoucí potřeby kraje, c) zamezit nepříznivým projevům lidských činností na kvalitu životního a obytného prostředí, asanovat devastovaná území a odstranit staré ekologické zátěže v území, d) zajistit ochranu před vodní a větrnou erozí, před svahovými deformacemi a před neodůvodněnými zábory kvalitní půdy, s cílem zachovat hodnoty území pro zemědělské a lesní hospodaření a podporovat zejména ekologické a ekonomické přínosy těchto hospodářských činností, e) minimalizovat necitlivé zásahy do krajiny, zamezit urbánní fragmentaci volné krajiny a podpořit úpravy, činnosti a aktivity, které povedou k obnově a zkvalitnění krajinných hodnot území, f) z hlediska preventivní ochrany území před potencionálními riziky a přírodními katastrofami, s cílem minimalizovat rozsah případných škod z působení přírodních sil v území a vytvořit územní rezervy pro případnou náhradní výstavbu.

plochy v ptačí oblasti + ÚSES

0

+ dopravní obchvaty sídel

zábor půdy

+ rozvojové plochy navazují na zastavěná území

0

ÚS Orlicko převzala některé rozvojové plochy nadmístního významu a koridory, které byly v ZÚR JčK projednány a vyhodnocení jejich vlivů na životní prostředí nebylo hodnoceno jako významné (tyto jsou v příslušných tabulkách vyhodnocení označeny šedým probarvením). Jediným konfliktním územím zde může být Ptačí oblast Údolí Otavy a Vltavy a Evropsky významná lokalita Lužnice a Nežárka. ÚS Orlicko je v souladu s prioritami pro zajištění příznivého životního prostředí kraje, tam kde mohou být konflikty, jsou navržena opatření ke zmírnění těchto střetů zájmů a možných negativních vlivů jsou předmětem příslušných kapitol tohoto posouzení. Program rozvoje Jihočeského kraje (schválen v roce 2008 pro období do roku 2013). Nejdůležitější částí tohoto dokumentu je návrh rozvojové strategie kraje, jejímž smyslem je dosáhnout rozvoje konkurenceschopnosti Jihočeského kraje posilováním atraktivity jeho území pro podnikání i investice, dynamizací lidských zdrojů a zkvalitňováním životních podmínek obyvatel při respektování principů udržitelného rozvoje. Strategický cíl: Zvýšení konkurenceschopnosti Jihočeského kraje založené na zlepšování podmínek pro investice, podnikání a rozvoj cestovního ruchu při zachování přitažlivosti a jedinečnosti území kraje jako dobrého a bezpečného místa pro život obyvatel, a to při respektování zásad udržitelného rozvoje. Tabulka 47. Posouzení souladu s Programem rozvoje Jihočeského kraje Oblasti

Operační cíle

6.1. Rozvoj základní a doplňkové infrastruktury cestovního ruchu

Posílení kvantitativně a kvalitativně odpovídající struktury zařízení cestovního ruchu; Rozvoj a rozšiřování doplňkové infrastruktury cestovního ruchu; Zlepšení kvality a dostupnosti infrastruktury cestovního ruchu v oblasti: sportovně-rekreační a kulturní vybavenosti pro cestovní ruch, ubytovacích kapacit Rozšiřování vhodných a dosud nevyužívaných ploch k realizaci sportovních a volnočasových aktivit; Diverzifikovat a rozšířit nabídku služeb cestovního ruchu; Vytvořit specifické produkty typické pro Jihočeský kraj s využitím znalostí současných trendů v cestovním ruchu; Zlepšení kvality produktů cestovního ruchu; Podpora rozvoje venkovského cestovního ruchu; Podpora vodní turistiky a CR podél vodních toků a vodních ploch;

6.2. Tvorba a rozvoj konkurenceschopných produktů cestovního ruchu

- 134 -

vyhodnocení souladu, možných střetů + + + + + + + + +

Podpora tvorby produktů využívaných pro přilákání návštěvníků mimo hlavní sezonu zaměřená na specifickou strukturu návštěvníků (např. nordic walking, golf, poznávací turistika). 8.1. Životní prostředí a Ochrana a využívání vodních zdrojů; integrovaný přístup k Ochrana ovzduší a snižování emisí; řešení rizik Ochrana přírody, tvorba krajiny; Udržování, ochrana a tvorba harmonizované, ekologicky stabilní a trvale produkční krajiny; Péče o cenná území a podílení se na zajišťování podmínek pro fyzicky a duševně zdravý život obyvatel; Zvýšení biodiverzity a celkové ekologické stability krajiny; Zvýšení ekologické stability a jakosti tekoucích vod (říčních systémů) a jejich revitalizace (renaturalizace); Zamezení nevhodné urbanizace volné krajiny; Zvýšení atraktivity krajiny pro cestovní ruch. S touto koncepcí je z hlediska rozvoje kraje územní studie v souladu.

+ + 0/+ + + + + + + +

Koncepce ochrany přírody a krajiny: představuje základní strategický materiál rozvoje oblasti ochrany přírody a krajiny na území Jihočeského kraje mimo oblasti velkoplošně zvláště chráněných území, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek včetně jejich ochranných pásem. Cíle a opatření k naplnění cílů ochrany přírody a krajiny ve vybraných sektorech představují souhrn cílů a opatření, která budou prosazována orgánem ochrany přírody KÚ JčK při tvorbě příslušných sektorových politik kraje. Tabulka 48: Posouzení souladu s krajskou koncepcí ochrany přírody vyhodnocení souladu, možných střetů

Cíle

Zachování a aktivní tvorba rozmanité, esteticky vyvážené a + ekologicky stabilní krajiny Zachování, případně zvýšení druhové rozmanitosti rostlin a 0 živočichů Zajištění ochrany a managementu mimořádně hodnotných segmentů krajiny (zvláště chráněných území, registrovaných 0 Hlavní cíle VKP, památných stromů a prvků ÚSES) Vytvoření krajského Informačního systému (GIS), jehož 0 součástí budou informace (vrstvy) z oblasti ochrany přírody a krajiny Důsledné prosazování zájmů ochrany přírody a krajiny v + sektorových politikách kraje Zvýšení environmentálního povědomí obyvatel 0 Zajištění vzájemné kompatibility a pravidelné aktualizace vrstev (databáze) ochrany přírody a krajiny v geografickém + informačním systému Jihočeského kraje (GIS JčK) a v Cíle v sektoru územního územně analytických podkladech (ÚAP) plánování Zajištění odpovídající ochrany přírody a krajiny v zásadách + územního rozvoje (ZÚR) Jihočeského kraje a v územních plánech obci ÚS Orlicko vychází z podkladů krajské koncepce ochrany přírody, s jejími cíli, které mohou být v územní studii řešeny je v souladu. Generel krajinného rázu Jihočeského kraje byl vypracován v roce 2008 a jeho cílem bylo vyhodnotit krajinný ráz kraje s cílem vymezit oblasti a místa krajinného rázu na regionální úrovni a vytvořit tak podklad pro řešení problematiky krajinného rázu v nástrojích územního plánování. ÚS Orlicko vychází z tohoto podkladu a plně respektuje vymezené oblasti a místa krajinného rázu. Její součástí jsou také Urbanistická a Architektonická rukověť, které budou sloužit v navazujících řízeních jako vodítko pro ochranu krajinného rázu konkrétní oblasti a míst krajinného rázu.

- 135 -

B.2.1.2. Zhodnocení vztahu studie k cílům ochrany B.2.1.2.1. Základní charakteristiky stavu ŽP v dotčeném území Ovzduší a klima: Podle klimaticko-geografického členění Československa (Quitt, 1971) patří řešené území do mírně teplé oblasti k rajonům MT-7, MT-9, MT-10 a MT-11. S tím, že největší část území patří do MT-10 a MT-11, které se vyznačují dlouhým, teplým, suchým až středně suchým létem, krátkými přechodnými obdobími jara a podzimu, krátkým trváním zimy, která je zároveň mírně teplá a velmi suchá, s krátkodobou sněhovou pokrývkou. Podle Köppenovy klasifikace, která je založena na základě rozdělení ročního průběhu teplot a srážek ve vztahu k vegetaci a která je všeobecně ve světě více uznávanou a rozšířenou klasifikací klimatu se územní studií řešené území nachází v podtypu podnebí listnatých lesů mírného pásma Cfb. Průměrná teplota nejteplejšího měsíce v tomto podtypu převyšuje 10°C a teplota nejchladnějšího měsíce je mezi -3 – (-18) °C. Množství srážek v nejvlhčím letním měsíci je vyšší než toto množství v nejsušším letním měsíci, ale méně než desetkrát. Zároveň úhrn srážek v nejvlhčím zimním měsíci je menší než trojnásobek úhrnu srážek v nejsušším letním měsíci. Teplota nejteplejšího měsíce je menší než 22 °C, přičemž alespoň čtyři měsíce mají průměr větší než 10°C. Na řešeném území byly vymezeny, na základě dat za rok 2007, následující oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší spadající územně pod příslušné stavební úřady: Městský úřad Týn nad Vltavou (na 1,5 % území), Městský úřad Milevsko (na 1,8 % území) a Městský úřad Písek (na 4,9 % území). Byly zde překročeny hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren. Hlavním zdrojem tohoto znečištění je silniční doprava. Jinak na území celého Jihočeského kraje nedošlo v roce 2007 k překročení hygienických limitů pro zdraví lidu, s výjimkou překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochrany zdraví lidu pro troposférický ozon, a to na 98,3 % území celého Jihočeského kraje. Překročení tohoto limitu je problémem celého území ČR. Nejvyšší koncentrace troposférického ozonu je dosahováno ve vyšších nadmořských výškách. Podle předběžných údajů Českého hydrometeorologického ústavu za rok 2008 nedošlo na řešeném území k překročení limitů pro žádnou ze sledovaných škodlivých látek. Mezi největší znečišťovatele ovzduší patří zvláště velké průmyslové zdroje znečišťování ovzduší umístěné přímo v řešeném území či bezprostředním okolí: Teplárna Písek, Wienerberger cihlářský průmysl Týn nad Vltavou a Lety, Faurecia automotive Czech Republic s.r.o. a Faurecia components Písek, AISIN EUROPE MANUFACTURING CZECH s.r.o. a také zemědělské podniky s velkochovy prasat a drůbeže. Kvalita ovzduší v řešeném území je také lokálně ovlivňována malými zdroji znečišťování, především spalováním tuhých paliv v domácnostech. Ve větších sídlech je významným znečišťovatelem ovzduší také automobilová doprava. Voda: odtokové poměry - hlavní odtoková osa území - Vltava, spolu s Otavou patří k nejvýznamnějším z významných vodních toků ČR. Orlík je významnou vodní nádrží, která je součástí Vltavské kaskády a zasahuje na území Středočeského kraje (hráz umístěná ve Středočeském kraji). Celková plocha povodí nádrže je 12 106 km2, celkový objem činí 704 mil. m3 s maximální hloubkou 74 m, její délka je 53 km. Dále se v řešeném území nachází vodohospodářsky významná nádrž Kořensko na řece Vltavě s celkovým objemem 2 mil. m3 vody. Koupací oblasti, stanovené podle § 34 vodního zákona a stanovené vyhláškou č. 159/2003 Sb., kterou se stanoví povrchové vody využívané ke koupání osob, ve znění pozdějších předpisů, a tzv. koupališť ve volné přírodě, stanovených a evidovaných v souladu se zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (např. z Plánu hlavních povodí ČR) Tabulka 49: Koupací oblasti v řešeném území Identifikátor Název koupací oblasti koupací oblasti KO310701 VN Orlík – ATC Radava KO310801 VN Orlík – Podolsko I KO310802 VN Orlík – Vojníkov

Kraj JC JC JC

Tabulka 50: Koupaliště ve volné přírodě v řešeném území Identifikátor Název koupaliště ve volné přírodě koupaliště ve volné přírodě KO310701 VN Orlík – ATC Radava KO310801 VN Orlík – veřejné tábořiště Podolsko KO310802 VN Orlík – Vojníkov, veřejné tábořiště

- 136 -

Obec Kovářov Podolí I Vojníkov

Kraj JC JC JC

Obec Kovářov Podolí I Vojníkov

Název vodního toku Vltava Vltava Otava

Název vodního toku Vltava Vltava Otava

V řešeném území je hlubší oběh podzemní vody. Díky tomu, že území je tvořeno převážně krystalickými horninami, je oběh podzemní vody vázán na puklinové systémy. Jsou zde dva hydrogeologické rajóny. Rajón R53 českého moldanubika má puklinovou propustnost, pouze s lokálním výskytem s příznivějšími podmínkami pro oběh podzemní vody a v omezené míře je zde podzemní voda také vázána na kvartérní uloženiny, z nichž lze získat podzemní vodu jen omezeně pro lokální zásobování. Druhý hydrogeologický rajón R40 ve středočeském plutonu je specifikován strukturami puklinových podzemních vod se všesměrně nebo v usměrněně rozpukaných horninách. Omezený výskyt podzemní vody je vázán na propustnější partie svahových uloženin. Využitelnost podzemních vod je v řešeném území nízká, zásoba podzemních vod je malá. Není zde žádná chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV), částečně zasahuje do řešeného území CHOPAV Třeboňsko. Z celkových 92 katastrálních územích, které jsou v řešeném území, je celkem 50 zařazeno mezi zranitelné oblasti (podle NV č.103/2003Sb., tzv. nitrátová směrnice). Půda: Na řešeném území převládají v okolí hlavních vodních toků hnědé půdy se surovými půdami a místy jsou zde i hnědé půdy s podzoly na terasových uloženinách. Na většině území se nachází hnědé půdy kyselé, místy hnědozemě a pseudogleje s hnědými půdami oglejenými. Hnědé půdy jsou na území ČR nejrozšířenějším půdním typem. Jako matečný substrát se uplatňují téměř všechny horniny skalního podkladu. Jde o vývojově mladé půdy, které by v méně členitých terénních podmínkách po delší době přešly v jiný půdní typ - hnědozem, illimerizovanou půdu, podzol apod. Hnědé půdy jsou střední až nižší kvality, jejich hlavní nevýhodou je malá mocnost půdního profilu, častá skeletovitost a výskyt v členitém reliéfu. Mohou být velmi dobrými lesními stanovišti. V řešeném území se nachází velké procento kvalitních půd I. a II. třídy ochrany. Jedná se o bonitně nejcennější půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Jako takové jsou to půdy vysoce chráněné a lze je ze ZPF odejmout pouze výjimečně, a to v případě půd I. třídy ochrany pouze pro záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. V případě půd II. třídy ochrany je lze podmíněně odejmout, s ohledem na územní plánování jsou jen podmíněně zastavitelné. V řešeném území převažují lesní půdy (na 30 093 ha), ze zemědělských půd výrazně převažuje orná půda na 26 738 ha, trvalé travní porosty jsou na 8 843 ha z celkové plochy řešeného území. Lesní fond, který je tvořen pozemky určenými k plnění funkcí lesa, je významným prvkem v řešeném území. Jedná se o přírodní část lesní oblasti 10 - Středočeská pahorkatina, menší část při jihozápadním okraji náleží do přírodní lesní oblasti 15a Jihočeské pánve - Budějovická pánev. Lesnatost území je vysoká, lesy jsou na 45,1 % rozlohy celého území (průměrná lesnatost ČR je 33 %, lesnatost v Jihočeském kraji je 37 %). Nejvíce jsou zde zastoupeny dubové bučiny, bučiny, bory a v teplejších oblastech také bukové doubravy. Na exponovaných stanovištích v kaňonu větších vodních toků jsou pak teplomilné (sub)acidofilní doubravy. Plošně nepatrné, ale výrazné jsou reliktní bory na skalách a luhy olše lepkavé s jasanem a vrbou křehkou při vodních tocích. Většina lesních pozemků náleží mezi lesy hospodářské (86,4 %), jen 1 % z celkové plochy je les ochranný (na nepříznivých stanovištích). Lesy zvláštního určení, u kterých je významná mimo produkční funkce s úpravou hospodaření, jsou na 12,5 % celkové rozlohy lesů. Celkově se tedy dá říci, že v řešeném území vysoce převažují hospodářské funkce lesa nad jinými. Horninové prostředí a přírodní zdroje: Řešené území patří ke dvěma základním předplatformním krystalinickým jednotkám: středočeskému plutonu a moldanubiku. Středočeský pluton je petrograficky velmi pestré magmatické těleso. Do řešeného území zasahuje několik jeho dílčích drobnějších těles a petrograficky rozdílných druhů. České moldanubikum je zde pokračováním šumavského moldanubika a je tvořeno hlavně pararulami a migmatity jednotvárné série a dvěma pruhy pestré série. Geologický podklad tedy na většině řešeného území tvoří grandiority až diority, lokálně i tmavé grandiority a syenity. Méně se zde vyskytují ortoruly, granulity a velmi pokročilé migmatity s moldanubiku a proterozoiku a jednotvárné série moldanubika. Místy se zde vyskytují i terciérní horniny (písky a jíly) a kvartérní (hlíny, spraše, písky a štěrky). Vyskytují se zde také denudační relikty terciérních neogenních sedimentů patrně miocénního stáří. V severovýchodní části řešeného území, na západním břehu Vltavy, se nachází pleistocénní solifunkční svahoviny. Z hlediska výskytu radonu se jedná o území s jeho zvýšeným výskytem (dle odvozené mapy radonového rizika jsou zde plochy středního a vysokého radonového rizika). Nejedná se o seizmicky ohrožené území, s výjimkou některých úzkých lokalit strmých břehů Orlické nádrže (díky vegetaci zde však nehrozí zvláštní riziko sesuvu) zde nejsou ani území ohrožená svahovými pohyby. Území Orlicka nepatří mezi významné zdroje nerostných surovin, je zde evidováno celkem 25 ložisek nerostů (především se jedná o ložiska cihlářských hlín a jílů, stavebního a také ušlechtilého kamene, grafitu a také je zde 1 ložisko zlatonosné

- 137 -

rudy). Chráněná ložisková území pro výhradní nerosty byla vyhlášena pro 8 ložisek výhradních nerostů. V době zpracování ÚS Orlicko zde bylo evidováno 12 dobývacích prostorů, z toho celkem 8 těžených. Z dřívější těžby nerostných surovin jsou na řešeném území poddolovaná území velkého rozsahu na celkem 16 lokalitách, v menším rozsahu jsou následky těžby na 17 lokalitách. Převážně se jedná o ojedinělé projevy dřívější těžby rud. Je zde 1 aktivní sesuvné území (u Písku). Flóra, fauna a ekosystémy: V řešeném území jsou 2 bioregiony. Největší část náleží do 1.21 Bechyňského bioregionu, který se převážně shoduje s geomorfologickým celkem Táborská pahorkatina. Bioregion je tvořen plošinami a hřbety rozříznutými průlomovým údolím Vltavy a jejích přítoků. Plošiny zabírají acidofilní doubravy, Písecké hory květnaté bučiny. Údolí Vltavy má pestrou mozaiku stanovišť včetně dubohabrových hájů a reliktních borů, ale se značně ochuzenou druhovou skladbou. Převažuje 4.bukový vegetační stupeň a v údolí Vltavy 3. dubovo-bukový stupeň. V součanosti převažuje orná půda, lesy jsou převážně kulturní smrčiny, na svazích údolí a hřbetech i s fragmenty dubohabřin a bučinami. Na přilehlých plošinách jsou hojněji zastoupeny rybníky. Bioregion leží v mezofytiku. Flóra má převážně charakter hercynské květeny středních poloh, je obohacena termofilními druhy vázanými především na údolí řek. Významný je výskyt glaciálních reliktů, např. medvědice lékařské. Fauna je představována ochuzenými a silně pozměněnými živočišnými společenstvy hercynského původu se západními vlivy. Výrazná je fauna údolí Vltavy. Otava a Vltava náležely do původně parmového pásma, které je zachováno na Lužnici. Přítoky řek náleží pstruhovému pásmu. Jihozápadní část řešeného zemí zasahuje do 1.30 Českobudějovického bioregionu, tvoří zde však nereprezentativní plochy tohoto bioregionu. Migrační trasy velkým savců byly podrobněji zmapovány v analytických podkladech Jihočeského kraje. Řešené území, hlavně jeho lesnatá část, je využívána jako migrační prostor velkými savci, např. jelenem evropským, losem. Řeka Lužnice je významným nadregionálním migračním prostorem vydry říční. Z hlediska migrace patří řešené území do III. kategorie, tj. do významné oblasti s přechodným výskytem jelena a s náhodným výskytem rysa ostrovida. Ekologická stabilita krajiny je nejčastěji vyjadřována pomocí koeficientu ekologické stability (KES), který vyjadřuje v daném území poměr stabilních ploch (lesní pozemky, trvalé travní porosty, vodní plochy a toky, sady apod.) k plochám nestabilním (orná půda, zastavěné plochy apod.) ale neodráží přitom druhovou skladbu porostů ani aktuální stav vegetace. Plochy považované za stabilní jsou v rozmezí stupně KES 3 – 5. Tyto plochy jsou rozmístěny v těžišti řešeného území, které tvoří Orlická vodní nádrž a v jižní části řešeného území v oblasti velkých lesních komplexů přírodního parku Písecké hory. Chráněná území: V řešeném území není žádné velkoplošné zvláště chráněné území. Maloplošná zvláště chráněná území jsou zde pouze v kategorii regionálního významu: přírodní památka (PP) a přírodní rezervace (PR). • PR Velký a Malý Kamýk: výměra 49,65 ha, vyhlášena v roce 1991. Jedná se o souvislý komplex květnatých lipových bučin, acidofilních bikových bučin a malých fragmentů suťového lesa poměrně přirozeného charakteru. Významná avifauna a entomofauna typická pro přirozené bukové porosty. • PP Židova strouha: jen částečně na správním území Týna nad Vltavou. Výměra v okrese ČB 21 ha, vyhlášena zde v roce 2001 (v Táboře 1988). Chráněno je zaříznuté kaňonovité údolí se zaklesnutými meandry, s vodou erodovanými skalními stěnami, na skalách a hřbítcích fragmenty reliktních borů a teplomilných doubrav, místy na svazích zbytky černýšových dubohabřin a suťových lesů s charakteristickou květenou a druhově početnými populacemi avifauny a entomofauny. • PP Bachmač: výměra 2,74 ha, vyhlášena 1986. Malé lesní rašeliniště přechodového až vrchovištního typu se submontánním rašelinným březovým borem a ostřicovorašeliníkovými a společenstvy laggu, unikátní vegetační formace v poměrně teplé fytogeografické oblasti Středního Povltaví nad zaříznutým údolím Vltavy. • PP Kopaniny: výměra: 2,87 ha, vyhlášena 1986. Chráněné jsou porosty acidofilních reliktních borů, fragmenty subacidofilních teplomilných doubrav a suťového lesa a charakteristicky vyvinutá společenstva skalních štěrbin a teras silikátových substrátů na svazích a skalních srázech hluboce zaříznutého údolí Otavy. • PR Krkavčina: výměra 5,53 ha, vyhlášena 1974. Chráněny jsou přirozené porosty svahových acidofilních jedlin, suťových habrových javořin, skalních reliktních borů a nelesních společenstev sklaních štěrbin a teras silikátových substrátů s hojnou medvědicí lékařskou. • PP Sobědražský prales: výměra 1,64 ha, vyhlášena 1986. Chráněn je malý zbytek přirozeného porostu acidofilních bučin s charakteristickou avifaunou a entomofaunou vázanou na staré listnaté porosty. • PP V Obouch: výměra 4,46 ha, vyhlášena 1986. Jedná se o přirozený tok říčky Lomnice s balvanitým peřejnatým řečištěm v hluboko zaříznutém lesnatém údolí, s pestrými dřevinnými a bylinnými porosty pobřežního luhu tvořícími hnízdní biotop druhově početné avifauny a se stálou populací vydry říční. Břehové porosty mají charakter přirozeného lužního lesa typu ptačincových olšin (Stellario-Alnetum glutinosae) • PR Výří skály u Oslova: výměra 8,12 ha, vyhlášena 1986. Jedná se o soubor porostů acidofilních reliktních borů, fragmentů teplomilných doubrav, kulturních borových porostů a nelesních společenstev skalních štěrbin a teras

- 138 -

• •

• • •

•

silikátových substrátů na strmých skalnatých srázech kaňonovitého údolí Otavy s teplomilnou entomofaunou, hnízdiště výra velkého. PR Dědovické stráně: výměra 11,42 ha, vyhlášena 1974. Jedná se o přirozené porosty svahových dubohabřin, suťových habrových javořin s jedlí a subacidofilních teplomilných doubrav s charakteristickou druhově bohatou květenou a významnou avifaunou na svazích kaňonovitého údolí Otavy. PR Žlíbky: výměra 37,39 ha, vyhlášena 1973. Přirozené porosty svahových dubohabřin, subacidofilních teplomilných doubrav, suťových habrových javořin, roklinových javořin a potočních olšin a ostřicových jasenin s pestrou skladbou květeny na svazích a v postranních roklích kaňonovitého údolí Otavy, s druhově bohatou avifaunou a entomofaunou, vázanou na staré listnaté porosty. PP Dubná: výměra 1,46 ha, vyhlášena 1973. Přirozená porost skalního reliktního boru, fragmenty subacidofilních teplomilné doubravy a nelesní společenstva skalních štěrbin a teras silikátových substrátů na skalním srázu nad Otavou s nejpočetnější populací medvědice lékařské v jihočeském regionu. PR Hrby: výměra 26,77 ha, vyhlášena 1973. Chráněn je soubor přirozených porostů květnatých lipových bučin a chudších acidofilních dubohabřin s druhově početnou avifaunou a entomofaunou, které jsou vázány na staré listnaté a smíšené lesy. PR Čertova hora u Stráže: výměra 13,87 ha (ochranné pásmo 74,06 ha), vyhlášena 1986. Chráněn je přirozený porost ochuzeného typu dubohabřin s přechody k acidofilním bikovým bučinám a květnatým lipovým bučinám s druhově pestrou avifaunou. Hlavním motivem zřízení rozsáhlého ochranného pásma je existence cenného matečného komplexu kupovitých hnízd mravence Formica polyctena. PP Rukávečská obora: výměra 3 ha, vyhlášena 1929. Chráněný je fragment staré autochtonní acidofilní podhorské bučiny, ležící v rozsáhlém lesním komplexu Rukávečské obory, s pestrou avifaunou a entomofaunou, vázanou na staré listnaté porosty.

ÚSES (územní systém ekologické stability): V řešeném území se nachází poměrně hustá síť skladebných částí ÚSES nadregionální a regionální úrovně. Hlavní osou je tok Vltavy, kudy jsou vedeny osy nadregionálního biokoridoru (vodní, mezofilní hájová a mezofilní bučinná), který je doplněn dalšími osami dvou nadregionálních biokoridorů (vodní a mezofilní bučinná). Vymezeno je dále jedno nadregionální biocentrum NBC7 Dědovické stráně a celkem 17 biocenter regionálních. Při okrajích zájmového území jsou vymezeny úseky regionálních biokoridorů. Do ÚS Orlicko byl zapracován kompletní územní systém ekologické stability dle podkladu Generelu NR-R ÚSES JČ kraje a vymezení ÚSES lokálního významu dle podkladu Generelu lokálního ÚSES pro ORP Písek a části ORP Milevsko a ORP Týn nad Vltavou4 s promítnutím NR a R prvků. Byla provedena úprava lokálních prvků a v grafické části byl vymezen návrh úpravy (zmenšení) části NRBK na podkladě projednání části ÚSES týkající se majetků knížete Schwarzenberga. Data poskytl jeho zpracovatel, Ing. Friedrich. Krajina: Řešené území disponuje atraktivním a hodnotným krajinným potenciálem. Krajinný ráz, který je definován v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti a je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Dle generelu krajinného rázu JčK se v řešeném území nachází celkem sedm krajinných oblastí s charakteristickým dané oblasti dominujícím krajinným rázem - Mirovicko, Orlicko, Jistebnicko-Kovářovsko, Písecko, Milevsko, PutimskoProtivínsko a Bechyňsko-Vltavotýnsko (na území celého Jihočeského kraje bylo výše uvedeným generelem krajinného rázu vymezeno celkem 31 oblastí krajinného rázu). Oblast krajinného rázu je krajinný celek s podobnou přírodní, kulturní a historickou charakteristikou odrážející se v souboru jejích typických znaků, který se výrazně liší od jiného celku ve všech charakteristikách či v některé z nich a který zahrnuje více míst krajinného rázu. Je vymezena hranicí, kterou mohou být přírodní nebo umělé prvky nebo jiné rozhraní měnících se charakteristik. Zároveň zde byla vymezena 3 místa krajinného rázu Orlík, Čimelice a Zvíkov, jde o části krajiny homogenní z hlediska přírodních, kulturních a historických charakteristik a výskytu estetických a přírodních hodnot, které odlišují místo krajinného rázu od jiných míst krajinného rázu. Je nejmenším hodnoceným prostorem, zpravidla vizuálně vymezený krajinný prostor, který je pohledově spojitý z většiny pozorovacích stanovišť nebo o území vnímatelné díky své výrazné charakterové odlišnosti. Silně urbanizovaná krajina byla identifikována pouze v Písku. Území se zvláště významnými přírodními, kulturními či historické prvky krajiny, které nejsou chráněny vyhlášenými zvláště chráněnými územími, mohou být chráněny vyhlášením přírodního parku nebo krajinných památkových zón. Na řešeném

4

U ORP Milevsko a ORP Týn nad Vltavou se jedná pouze o části těchto ORP ležící v řešeném území ÚS Orlicko

- 139 -

území se nachází Přírodní park Písecké hory a Přírodní park Plziny (pouze jeho část) a dvě krajinné památkové zóny: KPZ Orlicko a KPZ Čimelicko-Rakovicko. • Přírodní Park Písecké hory vyhlášen 1973 jako území klidu, od roku 2001 přírodní park, rozloha 60,3 km2. Přírodní park je téměř souvisle zalesněn. Má význam především jako rekreační zázemí města Písku. • Okrajově zasahuje do severovýchodní části řešeného území Přírodní park Plziny, který je tvořen souvislým lesním komplexem. • Na jihovýchodě zatím pouze navržený Přírodní park Kaňon Lužnice. Hmotný majetek, kulturní památky: Řešené území má charakter převážně rekreační a převažuje zde lesní a zemědělské hospodaření. Kolem městských center jsou soustředěny průmyslové podniky, zejména v okolí Písku, kde v posledních letech vznikla větší průmyslová zóna s množstvím nových podniků zaměřených převážně na výrobu součástek pro automobilový průmysl. Cestovní ruch je velmi významnou složkou ekonomiky celého území. Hlavními centry jsou Orlická nádrž, Písek a Týn nad Vltavou. Vybavenost většiny rekreačních center umožňuje pouze sezónní využití, výjimkou je Písek a Vráž. Nachází se zde všechny typy ubytovacích zařízení s rozdílnou vybaveností a kvalitou. V Krašovicích u Písku se nachází letiště, které je v současné době využíváno pro sportovní a rekreační létání. Výhledově se uvažuje se zvětšením jeho vzletové a přistávací dráhy, což by umožnilo změnu jeho statutu na veřejné vnitrostátní letiště, kde je možný provoz malých dopravních letadel. Také větší část občanské vybavenosti je soustředěna do měst Písku a Týna nad Vltavou. V řešeném území se nachází jedno lázeňské zařízení ve Vráži, které je specializované na léčení nervových onemocnění a poruch pohybového aparátu. Citlivé přetváření krajiny v minulosti přispělo k tomu, že v současnosti má významná část řešeného území vysoké kulturní hodnoty. Nejcennější partie této kulturní krajiny jsou chráněny jako krajinné památkové zóny (KPZ Orlicko a KPZ ČimelickoRakovicko). KPZ Orlicko je celá v řešeném území a nachází se na území mezi Orlíkem nad Vltavou (zámek) a Kožlím u Orlíka, představuje doklad dochované kulturní zemědělské a lovecké krajiny harmonického měřítka a vztahů s komponovanými prvky parků. KPZ Čimelicko-Rakovicko zasahuje do řešeného území pouze okrajově na jeho severozápadním okraji. Je vymezená v kultivované kulturní krajině, kde vynikají historické krajinné úpravy Čimelicka a Rakovicka, kde vedle otevřených, málo početných partií intenzivně využívané zemědělské krajiny se v prostorové skladbě krajiny uplatňují drobnější prostory rozčleněné lesními porosty a nelesní zelení. Dále jsou zde 2 městské památkové zóny: MPZ Písek, která je tvořena historickým centrem města uzavřeným částečně zachovalými středověkými hradbami. MPZ Týn nad Vltavou je tvořena historickými domy a stavbami soustředěnými kolem náměstí Míru. V řešeném území je také významná vesnická architektura, je zde celkem 7 vesnických památkových zón. Na řešeném území se nachází velké množství nemovitých kulturních památek. Některé z nich přesahují regionální význam a jsou zařazeny mezi národní kulturní památky: zámek Orlík a hrad Zvíkov a kamenný most v Písku. Velké množství nemovitých kulturních památek se nachází v historických centrech měst. Nachází se zde i významné archeologické lokality a velké množství lokalit archeologického zájmu, což svědčí o významnosti území při osidlování. Obyvatelstvo: Po poválečném úbytku obyvatel v řešeném území je možno pozorovat zejména v letech 1980 až 2001 vzestupný trend počtu obyvatel v tomto území. Na tom se však podílejí zejména větší města a jako regionální středisko osídlení Písek a nadmístní středisko osídlení Týn nad Vltavou. Další střediska osídlení místního významu již zaznamenávají trvalý pokles obyvatel, a to největší u středisek ostatních, zejména u nejmenších obcí. Toto je patrno z vývoje počtu obyvatel v ORP Milevsko, ve kterém není žádné větší město nebo sídlo, protože město Milevsko nebylo do řešeného území zahrnuto a je zde pouze jeho část sídlo Velká u Milevska. Největší počet obyvatel je v oblasti spadající pod ORP Písek (37 158 obyvatel, z toho 14,2 % dětí ve věku 0-14 let a 15,8 % lidí nad 65 let věku). V oblasti spadající pod ORP Milevsko žije 11 763 obyvatel, z toho 12,4 % dětí 0-14 let a 17,5 % lidí starších 65 let. V oblasti ORP Týn nad Vltavou je celkem 10 528 obyvatel, z toho 17,2 % dětí 0-14 let a 12,2 % lidí starších 65 let. B.2.1.2.2. Předpokládaný vývoj území, pokud by nebyla studie Vzhledem k tomu, že územní studie není závazným územně plánovacím pokladem a jí navržené plochy jsou pouze doporučující s tím, že závaznými se mohou stát až po jejich schválení v navazujících územních plánech, je zřejmé, že vývoj území tato studie přímo neovlivní. Vývoj území může být ovlivněn pouze nepřímo skrze změny územních plánů, ve kterých mohou být navržené rozvojové plochy uplatněny. Díky řešení rozsáhlejšího území s podobným přírodním prostředím a

- 140 -

využitím krajiny, je možné rozložit rovnoměrněji zatížení území novými návrhovými plochami s ponecháním kapacity pro další budoucí rozvoj oblasti. Některé návrhové plochy jsou převzaty z ÚP VÚC Orlicko a z projednávaných ZÚR JčK, v těchto případech byly tyto plochy projednány a byly vyhodnoceny jejich potenciální vlivy na ŽP. Žádná z návrhových ploch řešeného území hodnocených v ZÚR JčK nebyla identifikována jako nevhodná z hlediska ochrany životního prostředí a ochrany území soustavy Natura 2000. Pokud by nebyly v navazujících územních plánech převzaty územní studií doporučené návrhové plochy, nebyly by využity výhody pořízení územně plánované koncepce nadřazeného území. ÚS provedla zhodnocení potřeby rozvojových ploch pro menší obce z hlediska potřeb celé oblasti a doporučuje jejich redukci, což umožní snížení potenciální zátěže prostředí a krajiny. Pokud by toto nebylo v navazujících územních plánech jednotlivých obcí respektováno a byly by ponechány návrhové plochy ve stávajícím rozsahu, mohlo by dojít k nevyváženému vývoji území. Na druhou stranu vychází tyto plochy ze schválených územních plánů, které jsou závazné a mohou být tudíž všechny využity pro dané účely. Součástí této studie jsou Urbanistická a Architektonická rukověť, které by měly sloužit územnímu plánování obcí a také při rozhodování o umisťování staveb do krajiny i zastavitelného území. Pokud by studie nebyla pořízena, mohlo by dojít k necitlivým a nekompetentním zásahům do jednotlivých hodnot krajinného rázu, především do kulturních hodnot, což by mohlo mít v budoucnosti negativní vliv na kulturní celistvost a rekreační potenciál oblasti. Z hlediska zachování krajinného rázu a přírodních hodnot oblasti, což jsou největší devizy oblasti, je územní studie, která se šíře zabývá také využitím Orlické nádrže a jejímu rozvoji jako celku, což neumožňují územní plány jednotlivých obcí, významným koncepčním materiálem. Při nepořízení studie by mohlo dojít k nerovnoměrnému zatížení nádrže, která již v současnosti má problémy s kvalitou vody a rozšiřováním nekontrolovatelného rekreačního využívání. Na druhé straně územní studie navrhuje nová přístaviště a rekreační plochy, které v sobě nesou potenciální vyšší zatížení vodní plochy a kvality vody. Jejich rovnoměrné rozložení po celé délce nádrže respektující možnosti vodní plochy a břehových partií, poukazuje na možný udržitelný rozvoj oblasti, který není v zásadním střetu s přírodními hodnotami území. Při nerespektování návrhu studie by mohlo dojít k nerovnoměrnému zatížení nejatraktivnějších přírodních partií, k ohrožení přírodních a kulturních hodnot krajinného rázu míst i celé oblasti. Je zřejmé, že na větší rekreační využívání nádrže budou stále tlaky a bez koncepce pro celé území by mohlo dojít k nevratným negativním změnám přírodních hodnot. Studie navrhuje z pohledu širších územních souvislostí opatření pro zlepšení kvality vody v povrchových vodách v řešeném území a v nádrži Orlík. Tato opatření budou sloužit jako doporučení pro ÚPD. Díky tomu, že tuto problematiku může ÚS řešit na větším území, může racionalizovat nutná opatření a díky tomu kladně ovlivnit kvalitu povrchových vod. Bez jejího pořízení by se mohla případná opatření v této oblasti částečně nebo zcela minout účinkem. B.2.1.3. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla studie. Příroda a krajina: Nejhodnotnější přírodní území jsou v řešeném území chráněna vyhlášenými maloplošnými zvláště chráněnými územími, přírodními parky, územím Natura 2000. Návrhové plochy a opatření, které se těchto cenných partií přímo nebo nepřímo dotýkají, je mohou ovlivnit. Právě nejcennější přírodní území by měla zůstat bez přímých zásahů, samozřejmě v případě rozsáhlého území ptačí oblasti, která zahrnuje Orlickou nádrž a její okolí, není reálné udržet celé toto území bez umístění rozvojových ploch. Zde je tedy nutné respektovat především vyhlášené předměty ochrany a jejich potřeby. Návrhové plochy a koridory v řešeném území plně respektují maloplošná chráněná území i přírodní parky. Řešení větší oblasti umožňuje výhodnější řešení návrhů návrhových ploch a koridorů z hlediska jejich možných zásahů do krajinného, územního systému ekologické stability. Je zapotřebí co nejméně fragmentovat krajinu především s ohledem na migraci velkých savců, ale také umožnit průchodnost krajiny a ekologickou stabilitu v menším lokálním měřítku. Území patří k významnějším migračním trasám jelena a rysa, řeka Lužnice je migračním prostorem vydry říční. Návrhy většího využití Orlické nádrže se mohou dotknout přírodních hodnot tohoto území. Koncepčním přístupem k oblasti Orlické nádrže jako celku je umožněno vyvážené zatížení respektující přírodní hodnoty území. Tento přístup lze hodnotit jako pozitivní pro danou oblast z hlediska přírodních hodnot i z hlediska ochrany krajinného rázu míst a oblastí, i když jeho nezávaznost neumožňuje využít zcela všech výhod, které nabízí. Zde bude záležet na přístupu příslušných orgánů v navazujících řízeních. Také volná, nezastavěná krajina je hodnotou důležitou jak pro současný, tak i budoucí rozvoj, a proto je nutné omezovat návrhy výstavby v polohách zcela odtržených od existující zástavby, v polohách, které nemají důvod v obhospodařování krajiny.

- 141 -

Ovzduší: Realizací doporučených návrhových ploch a koridorů lze předpokládat zlepšení situace v některých zastavěných územích, především ve velkých městech. Vzhledem k řešenému území, které patří mezi méně ohrožené oblasti z hlediska čistoty ovzduší a také vzhledem k typům rozvojových ploch, koridorů a opatření, nelze předpokládat významnější vliv na tuto složku životního prostředí. Určitý vliv na zlepšení kvality ovzduší může mít orientace na využívání vodní cesty na Vltavě, realizace přívozů přes Orlík a upřednostňování jachtingu a dalších bezmotorových typů lodní dopravy. Uspořádání a návrhy cyklotras a cyklostezek nebudou významně snižovat zatížení oblasti automobilovou dopravou, lokálně však mohou přispět ke snížení emisí výfukových plynů, což může být pro rekreační využití oblasti významné. ÚS se nezabývá plynofikací území. Potenciální ohrožení lze spatřovat v návrhu umístění ploch pro výrobu a skladování, kde bude záležet na typu umístěných provozoven. Kvalita ovzduší zde může být ovlivněna výrobní činností a také intenzitou související dopravní zátěže. Studie obsahuje návrhy ploch pro výrobu a skladování, které jsou obsaženy již v ZÚR JčK. Voda: Jedním z hlavních cílů urbanistické studie je zlepšení kvality vody v Orlické nádrži, kterého je nutné z důvodu komplexnosti možných vlivů dosáhnout nejen pomocí zlepšení kvality vody v přítocích vodních toků realizací čistíren odpadních vod, ale také zlepšením kvality vody odtékající z rybniční sítě a uplatňováním zásad správné zemědělské praxe při hospodaření na pozemcích v okolí vodních toků. Dalším z cílů je také optimalizace využití vodní plochy nádrže a břehových pozemků vodní nádrže Orlík pro rekreační účely, především vytipováním vhodných lokalit pro umístění přístavišť a kotvišť. Zvýšení využívání rekreačního potenciálu této vodní nádrže může ovlivnit negativně kvalitu vody a přispět k eutrofizaci prostředí. ÚS Orlicko se také konkrétně zabývá zásobováním obyvatelstva kvalitní pitnou vodou, kdy byly přehodnoceny některé konkrétní opatření z PRVKÚK a byla navržena nová řešení lépe odpovídající skutečné místní situaci a potřebám území. To samé se týká návrhů na výstavbu ČOV, které byly převzaty ze stávajících ÚPn obcí a také byly doplněny dle místní situace a z pohledu potřeb povodí nádrže Orlík. Důležité je také zaměření na důslednější a účinnější odstraňování fosforu (jednoho z biogenních prvků podílejícího se na eutrofizaci vod) z odpadních vod. To by mělo kladně ovlivnit kvalitu povrchových vod. Horninové prostředí a geologie: Urbanistickou studií není řešena problematika využívání ložisek nerostných surovin, z ZÚR JčK jsou pouze převzaty územní rezervy pro těžbu. Tyto územní rezervy zabraňují znemožnění případné těžby nerostů a pro oblast znamenají možnost racionální pokrytí potenciálních potřeb nerostných surovin v území. Stará důlní díla a poddolovaná území jsou v urbanistické studii respektována. Půdní fond: Ochrana kvalitních půd je jedním z cílů územní studie. Přehodnocuje stávající územní plány obcí z hlediska skutečných potřeb jejich rozvoje, čímž navrhuje i omezení záboru půd. Studií doporučené nové rozvojové plochy a koridory jsou díky svému rozsahu vždy zásahem do půdního fondu. Jednotlivé návrhy musí být posuzovány s ohledem na kvalitu zemědělské půdy. V některých případech využití nemusí dojít k nevratným změnám, tj. nemusí být zničena kulturní vrstva půdy. B.2.1.4. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním Příroda a krajina: Zachovalé přírodní hodnoty a specifický krajinný ráz jsou hlavními devizami oblasti a představují unikátní prostor pro rekreační využití a volnočasové aktivity. Území zde není chráněno velkoplošným zvláště chráněným územím, přesto obsahuje přírodně cenné partie. Stávající, místy neřízené rekreační využívání především Orlické přehrady a jejího okolí, je z mnoha ohledů problematické. Koncepční řešení pohlížející komplexně na celou oblast včetně všech územních a předmětných vazeb je pro zachování přírodních hodnot důležité. Území má velký rekreační potenciál, který sebou nese i negativní prvky “osidlování” krajiny. V řešeném území se vyskytují zejména v blízkosti břehových partií Orlické nádrže lokality s různými objekty ve formě přístřešků, ať již provizorních nebo trvalého charakteru, připojených či přistavěných k maringotkám a obytným přívěsům. Tyto objekty jsou mnohdy sdruženy do větších lokalit. Vyznačují se tím, že nemají vybudované žádné hygienické zázemí a jsou lemovány bateriemi suchých záchodů. Navíc jsou tyto objekty často umístěny na pozemku jiného vlastníka. Kromě toho na Orlické vodní nádrži existuje několik kolonií hausbótů, které nejsou kvalitně technicky vybaveny z hlediska ochrany vod a životního prostředí. Některé jsou vytaženy na břeh a staly se z nich víceméně chaty bez stavebního povolení, většinou na cizím pozemku. Tyto již nesplňují parametry plavidla a měly by být z této oblasti odstraněny. Některé hausbóty kotví na přehradě legálně a s povolením správce přehrady Povodí Vltavy s.p. Hausbóty by měly být přes letní období zakotveny na vyhrazených místech (vybavených přístavech) a přes zimu pak umístěny v zimovištích. Tato plavidla mohou, ale nemusí mít motory, ale musí být vybavena podle technických požadavků na plavidla a musí mít vyřešenu likvidaci odpadů a odpadních vod. Také příslušná kotviště a přístaviště musí být přístupná a náležitě vybavena pro účely kotvení hausbótů.

- 142 -

Vzhledem k rekreačnímu potenciálu řešeného území je zde i velké množství černých staveb, určených převážně pro rekreační účely. V rámci zpracování podkladů pro ÚS Orlicko byly některé lokality s větším výskytem těchto černých staveb zmapovány. Vybavenost rekreačních center s výjimkou Písku a Vráže umožňuje pouze sezónní využití rekreačního potenciálu území. Chybí zde alternativní nabídka sportovního a rekreačního využití v přechodných obdobích roku a v zimě, a také při nepříznivém počasí v letním období. Na rekreační využití území má také vliv čistota vody v nádrži Orlík, která v minulém období vykazovala častý výskyt řas a sinic, což omezuje a často i znemožňuje v některých lokalitách letní rekreační využívání této vodní plochy (hygienických a zdravotních důvodů, ale i z důvodů estetických). K hlavním sportovním a rekreačním aktivitám v řešeném území patří využití vodní plochy pro vodní sport a plavba po nádrži, a to jak ve formě veřejné dopravy, tak i ve formě připravované vodní cesty pro rekreační plavidla (projekt splavnění jihočeské části Vltavy do Českých Budějovic). Rozvíjející součástí rekreačního využívání krajiny je cyklistika. V řešeném území jsou zastoupeny dálkové a místní cykloturistické trasy. Síť značených cykloturistických tras je nevyrovnaná jak co do hustoty, tak i do kvality nabídky. Ovzduší: Z hlediska kvality ovzduší patří řešené území k málo zasaženým a ohroženým. Jsou zde zvláště velké zdroje znečištění ovzduší, ale za hlavní zdroj znečišťování ovzduší zde lze považovat jednoznačně dopravu, neboť s výjimkou limitů pro troposférický ozón (což je celorepublikový problém) a několika málo míst oblasti, kde došlo k překročení limitů pro aromatické uhlovodíky (benzo(a)pyren) jsou imisní limity dodržovány. Tyto škodliviny jsou uvolňovány do ovzduší především z výfukových plynů. K překročení limitů pro ozón dochází na více jak 90 % celého území ČR, řešení tohoto problému je tedy možné především na celostátní úrovni. Problematika aromatických uhlovodíků je spojena s řešením dopravní situace, k čemuž může částečně územní studie přispět. Vzhledem k její nezávaznosti, jde ovšem pouze o doporučení možností řešení v území. K překračování limitů pro benzo(a)pyren dochází v řešeném území lokálně na místech exponovaných vyšší dopravní zátěži, řešení spočívá ve snížení dopravy, v jejímu rozložení a také v používání automobilů s nižšími emisemi výfukových plynů. To je také jedním z opatření z Programu snižování emisí v Jihočeském kraji. Problematické je v řešeném území také spalování tuhých paliv v domácnostech, což vede k lokálnímu a sezónnímu zhoršování kvality ovzduší. Tomuto lze předejít využíváním zemního plynu (území je dostatečně plynofikováno) a podporou využívání alternativních zdrojů pro vytápění. Horninové prostředí a přírodní zdroje: Těžba ve stávajících dobývacích prostorech neprobíhá v takovém měřítku, aby byla pro oblast problematickou. Zároveň ani významně neohrožuje přírodní hodnoty území a neznemožňuje rekreační využívání oblasti. Problematické mohou být lokálně stará důlní díla a poddolovaná území, která se v řešené oblasti vyskytují. Představují především limity pro využití území. Oblast není bohatá na nerostné suroviny a další přírodní zdroje, z tohoto pohledu jsou převzaté územní rezervy pro těžbu významné pro udržitelný rozvoj území. Půda: Za významný problém je nutno považovat půdu, která je významnou neobnovitelnou složkou životního prostředí. Z dlouhodobějšího pohledu je nutno zastavit její degradaci, obnovit přirozenou půdní úrodnost a zohlednit také mimoprodukční funkčnost půdních ekosystémů. Zábor nejkvalitnějších zemědělských půd pro novou výstavbu společně s půdní erozí patří mezi nejvýznamnější negativní vlivy na životní prostředí, ke kterému v současné době dochází. Proto je důležité neřešit problémy životního prostředí po jednotlivých složkách na úkor jiných (např. problémy znečišťování ovzduší dopravou, společně s problematikou nadměrné hlukové zátěže řešit pouze pomocí záboru půdy bez ohledu na její kvalitu). Terénní a půdní podmínky v řešeném území již nedovolují další rozšiřování orné půdy a narůstající vodní eroze v celém území je varujícím faktorem, který ukazuje na nutnost nejen zachování stávajících, ale vytvoření či obnovení dalších biotechnických a agrotechnických protierozních opatření. Bude nezbytné vrátit trvalé travní porosty či víceleté pícniny na erozně ohrožené svahy a obnovit louky tam, kde i po odvodnění zůstává vysoká hladina spodní vody a tudíž nelze takové plochy obdělávat jako ornou půdu. Více jak polovina katastrálních území v řešeném území náleží podle NV č.103/2003 Sb., mezi zranitelné oblasti. Trvalé travní porosty, které jsou ekologicky stabilnějšími prvky, jsou zde převážně intenzivně obhospodařovány, s výjimkou trvaleji zamokřených míst, kde pak převažují ruderální bylinná společenstva. Zemědělské hospodaření, především intenzifikace, chemizace a koncentrace výroby je jedním z hlavních důvodů špatných chemických a biologických poměrů v Orlické nádrži. V povodí nádrže jsou orné půdy se značně nízkou sorpční kapacitou a s nedostatečnou sorpční schopností. Takové půdy špatně snášejí vysoké jednorázové dávky hnojiv, ale i zátěž cizorodými látkami. Přirozeným smyvem a splachem po deštích se tak dostává do vody velké množství minerálních živin, které zapříčiňují eutrofizaci vod. Řešení tohoto stavu spočívá v minimalizaci dávek hnojiv a odbourání zásobního hnojení, především pak v dodržování zásad správné zemědělské praxe. Voda: Jedním z největších problémů řešeného území je kvalita povrchových vod, která se hlavně projevuje špatným stavem vody ve vodní nádrži Orlík. Pro základní chemismus vody ve vodní nádrži je určujícím faktorem charakter přítokové vody

- 143 -

daný antropogenními vlivy celého povodí a v důsledku akumulace je pak jakost těchto vod proměnlivá, jak ve směru vertikálním, tak i horizontálním. Jakost spodních vrstev akumulované vody mohou ovlivňovat vlivem remobilizačních procesů i dnové sedimenty. V řešeném území se nachází velké množství lokalit bez čištění odpadních vod. Velkým problémem je nedostatečná kvalita vody v orlické vodní nádrži, která ovlivňuje kvalitu životního prostředí a má socioekonomické vlivy na přilehlé území, snížením rekreačního potenciálu nádrže. ÚS Orlicko konstatuje, že eutrofizaci nádrže Orlík nelze prakticky vyřešit pouze dokonalým vyčištěním odpadních vod produkovaných v přilehlém povodí nádrže. Vedle dostavby kanalizací a ČOV v okolních obcích, které jsou nezbytné, je nutné věnovat pozornost lepšímu odstraňování fosforu při čištění odpadních vod (návrh je opatřit touto technologií již ČOV s kapacitou 100 EO a v případě penziónů poblíž nádrže i o nižší kapacitě). K potlačení projevů eutrofizace je nutné snižovat i obsah fosforu v povrchových vodách přitékajících do nádrže, důsledným prosazováním a uplatňování zásad správné zemědělské praxe docílit snížení dotace biogenních prvků ze zemědělské činnosti. Dalším zdrojem nadbytečných živin přispívajících k eutrofizaci vodní nádrže je rozsáhlá rybniční síť, kdy rybníky slouží k chovu ryb a na některých je tento chov intenzivní. Kvalita vody na odtoku z rybníků ovlivňuje i kvalitu vodních toků a tím i kvalitu vody akumulované v nádrži Orlík. Řešení této problematiky je dlouhodobou záležitostí, kdy musí být omezen přísun živin do vodních toků na co nejmenší míru. Ve velké části zájmového území je provedena nedostatečná ochrana území proti povodním. B.2.1.5. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územní studie významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti. Územní studie není závaznou územně plánovací dokumentací, návrhové plochy jsou pouze doporučující a je nutné je upřesnit v navazujících územně plánovacích dokumentech. Návrhové plochy nejsou řešeny ve variantách. Ve studii jsou vymezeny v řešeném území plochy nadmístního významu o výměře větší než 20 ha s převažujícími funkcemi bydlení, komerce a průmysl, sport a rekreace, koridory a plochy veřejné dopravní a technické infrastruktury, plochy těžby nerostných surovin a speciálních zájmů. Dále jsou vymezeny významné plochy o velikosti vyšší než 10 ha místního významu, které však ve vzájemných souvislostech ovlivní i okolní obce. Plochy o menší výměře budou vymezovány v navazujících územních plánech a regulačních plánech, v souladu s doporučeními uvedenými v urbanistické a architektonické rukověti. Většina návrhových ploch vychází z ÚP VÚC Orlicko a z projednávaných ZÚR JčK, jsou ovšem navrženy i plochy nad rámec těchto ÚPD. Rozvojové plochy nejsou většinou vymezeny pro konkrétněji specifikované záměry. Koridory jsou vymezeny pouze rámcově, plochou o dané šíři a platí pro ně stejná nezávaznost. Z hlediska možných, potenciálních vlivů návrhových ploch rozvoje území byly identifikovány a vyhodnoceny potenciálně možné vlivy na jednotlivé složky životního prostředí, které jsou uvedeny v tabulkách. Vlivy byly vyhodnoceny celkově u jednotlivých rozvojových ploch a koridorů. Tabulkové vyhodnocení vlivů na jednotlivé složky životního prostředí V tabulkách jsou vždy plochy a koridory, které jsou převzaty ZÚR JčK nebo ÚP VÚC a ÚP obcí označeny šedivým podbarvením, tyto vlivy byly již projednávány a vyhodnocovány. Použitá stupnice vyhodnocení: +2 potenciálně významný pozitivní vliv +1 potenciálně pozitivní vliv 0 zanedbatelný (neutrální) vliv -1 potenciálně mírně negativní vliv menšího rozsahu -2 potenciální významný negativní vliv ? vliv není možno určit Rozvojové plochy nadmístního významu pro smíšenou obytnou funkci: N-SO1 Písek, rozvojové plochy nadmístního významu pro smíšenou obytnou funkci jsou dle návrhu ZÚR JČK situovány na západním okraji města Písku, který je součástí rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB1 a vzhledem k rozvoji severní průmyslové zóny a poloze na rozvojových osách nadmístního významu N-OS2 a N-OS4 je zde předpoklad k rozvoji smíšené obytné funkce nadmístního významu. N-SO2 Písek, významná rozvojová plocha místního významu pro smíšenou obytnou funkci je situována na severozápadním okraji města Písku, který je součástí rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB1 a vzhledem k rozvoji severní průmyslové zóny a poloze na rozvojových osách nadmístního významu N-OS2 a N-OS4 je zde předpoklad k rozvoji smíšené obytné funkce nadmístního významu

- 144 -

N-SO3 Významná plocha nadmístního významu pro smíšenou obytnou funkci je navržena na jižním okraji sídla Semice, které jsou stavebně odloučenou částí města Písku na úpatí PP Písecké hory a je zde tudíž předpoklad k rozvoji klidového příměstského bydlení N-SO4 Týn nad Vltavou, na severním okraji Týna nad Vltavou, které je hlavním centrem turistického ruchu a osídlení na jižním okraji specifické oblasti nadmístního významu N-SOB1 Orlicko, je dle ZÚR JČK a ÚP vymezena plocha nadmístního významu pro smíšenou funkci obytnou Rozvojové plochy místního významu pro smíšenou obytnou funkci: M-SO1 Zvíkovské Podhradí, významná rozvojová plocha místního významu pro smíšenou obytnou funkci je situována na severozápadním okraji sídla, které je součástí rozvojové osy místního významu M-0S1, sídlo je centrem turistického a cestovního ruchu ve střední části řešeného území, takže je zde předpoklad k rozvoji smíšené obytné funkce, s tím že je doporučeno tuto plochu revidovat na základě urbanistické rukověti. M-SO2 Významná plocha místního významu pro smíšenou obytnou funkci je navržena na severním okraji sídla Paseky, na úpatí PP Písecké hory a je zde tudíž předpoklad k rozvoji klidového venkovského bydlení, s dobrou dopravní dostupností měst Písku, Protivína a Týna nad Vltavou M-SO3 Významná plocha místního významu pro smíšenou obytnou funkci je navržena na severovýchodním okraji Týna nad Vltavou a je zde tudíž předpoklad k rozvoji příměstského bydlení, M-SO4 Významná plocha místního významu pro smíšenou obytnou funkci je navržena na jižním okraji Týna nad Vltavou na pravém břehu řeky Vltavy a je zde tudíž předpoklad k rozvoji klidového příměstského bydlení Negativní vlivy těchto rozvojových ploch jsou největší u záboru půdy. Ten byl vyhodnocen pro potřeby ÚS pouze pro zábor zemědělských půd I. a II. třídy ochrany rozvojových ploch nadmístního významu, s tím, že tyto kvalitní půdy jsou v poměru s celkovým záborem půd využívány pro rozvojové plochy v malém měřítku (cca 8 %), proto není vliv vyhodnocen jako významný. Významnost vlivu na ovzduší nelze v tomto typu územní studie vyhodnotit. Předpokládá se využívání ekologických typů vytápění. Celkově se nedají očekávat významnější vlivy na životní prostředí. Rozvojové plochy nadmístního významu pro výrobu a skladování: N-VS1 Písek – sever, plocha je vymezena dle ZÚR JČK 1 km SZ od Písku mezi sil I/20 a silnicí III. třídy směr Čížová a Dobešickou silnicí. N-VS2 Týn nad Vltavou – plocha pro lehkou výrobu, skladové a logistické areály je vymezena dle ÚP na jižním okraji města v návaznosti na opuštěný areál vojska Tabulka 51: Vyhodnocení vlivů rozvojových ploch smíšených obytných na jednotlivé složky životního prostředí Plocha

Ochrana přírody

Půda

Ovzduší

Voda

Horninové Osídlení prostředí

N-SO1

0

-1

?

0

0

+1

N-SO2

0

-1

?

0

-1

+1

ložisko nerostů, archeologická zóna I.

N-SO3

0

-1

?

0

0

+1

50 m od lesa, sousedí s PP Písecké hory, západním okrajem prochází LBK

N-SO4

0

-1

?

0

0

+1

M-SO1

0

-1

?

-1

0

+1

archeologická zóna I., 50 m od lesa, OPVZ II. vnější pásmo

M-SO2

0

-1

?

0

0

+1

zasahuje do PP Písecké hory, 50 m od lesa, archeologická zóna I.

M-SO3

0

-1

?

0

0

+1

M-SO4

0

-1

?

0

0

+1

Střety s limity ŽP

50 m od lesa

U těchto ploch jsou hlavními negativními vlivy zábor zemědělské půdy, tyto byly vyhodnoceny již v rámci ZÚR JčK, významně negativní je z důvodu velkého rozsahu záboru. Vlivy na ovzduší nelze přesně predikovat, nicméně zhoršení ovzduší bude odvislé i od potřebné dopravní obslužnosti. Podle typu provozu budou záměry posouzeny podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí nebo podle jednotlivých složkových zákonů. Rozvojové plochy nadmístního významu pro rekreaci a sport:

- 145 -

N-SR1V ÚS Orlicko je vymezena sportovně rekreační plocha na levém břehu Orlické nádrže u obce Kožlí a v blízkosti stávajícího kempu Velký Vír, kromě plochy pro golfové hřiště se jako součást této plochy předpokládají i další outdoorové aktivity N-SR 2 V ÚS Orlicko je vymezena sportovně rekreační plocha na pravém břehu Orlické nádrže u sídla Chrást a ve vazbě na stávající kemp Radava, kromě plochy pro golfové hřiště se jako součást této plochy předpokládají i další outdoorvé aktivity N-SR 3 Nový Dvůr (Hosty – Všemyslice) – plocha pro sport a rekreaci vymezena v souladu se ZÚR JČK a ÚP, ve vazbě na stávající rekreační zařízení Nový Dvůr v blízkosti soutoku řek Vltavy a Lužnice, přičemž hlavní náplní této plochy má být golfové hřiště, jako vhodné doplnění sportovně rekreační vybavenosti v oblasti N-SOB1 Orlicko N-SR 4 Týn nad Vltavou – plocha pro sport a rekreaci vymezena v souladu se ZÚR JČK a ÚP, je určena zejména pro golfové hřiště, je navržena na jihozápadním okraji města Týna nad Vltavou v prostoru bývalého vojenského cvičiště, má bezprostřední vazbu na město Týn nad Vltavou a nedalekou Hněvkovickou přehradu na řece Vltavě, která je součástí navrhované vodní cesty. Týn nad Vltavou je hlavním centrem turistického ruchu a osídlení na jižním okraji specifické oblasti nadmístního významu N-SOB1 Orlicko. Rozvojové plochy místního významu pro rekreaci a sport: M-SR1: V ÚS Orlicko je vymezena sportovně rekreační plocha na levém břehu Orlické nádrže u obce Orlík nad Vltavou ve vazbě na stávající rekreační zařízení ve Starém Sedle pro středisko praktické výuky plavby a navigace České unie námořního jachtingu, se střediskem vodní záchranné služby, ve formě sportovního kotviště, s jachetním přístavem M-SR2: V ÚS Orlicko je v souladu s ÚP vymezena sportovně rekreační plocha u sídla Zvíkovské Podhradí ve vazbě na stávající a navrhovanou zástavbu v obci, která je součástí rozvojové osy místního významu M-0S1. Obec je významným centrem turistického a cestovního ruchu ve střední části řešeného území, takže je zde předpoklad rozvoje sportovně rekreační funkce (například s malým golfovým hřištěm, případně i dalšími outdoorovými aktivitami), využití plochy však musí korespondovat s podmínkami OP hradu Zvíkov a musí respektovat krajinný ráz. M-SR3: V ÚS Orlicko je v souladu s ÚP Týn nad Vltavou je na levém břehu Vltavy navržena plocha přestavby uvolněného a nevyužitého vojenského areálu na plochu pro občanskou vybavenost městského až nadmístního významu pro sportovně rekreační využití, s vazbou na Vltavskou vodní cestu formou krátkodobého kotviště. Tabulka 52: Vyhodnocení vlivů rozvojových ploch sportovně rekreačních na jednotlivé složky životního prostředí Plocha

Ochrana přírody

Půda

Ovzduší

Voda

Horninové Osídlení prostředí

Střety s limity ŽP

N-SR1

-1

0

0

-1

0

+1

KPZ Orlicko, LBK, lesní porost

N-SR2

0

0

0

-1

0

+1

50 m od lesa a lesní porost, LBC

N-SR3

0

0

0

0

0

+1

50 m od lesa

N-SR4

0

0

0

-1

0

+1

M-SR1

-1

0

0

-1

0

+1

LKB, archeologická zóna I.

M-SR2

0

0

0

0

0

+1

50 m od lesa, archeologická zóna I. , NBK

M-SR3

0

+1

0

-1

0

+1

využití vojenského areálu

Převážná část záměrů je spojena s výstavbou golfových hřišť, které budou podléhat posouzení vlivů podle zákona č. 100/2001 Sb., kde budou vyhodnoceny konkrétní vlivy na životní prostředí. Z hlediska střetů se zvláště cennými přírodními částmi krajiny jsou střety s ÚSES řešitelné v rámci skladby golfových hřišť i jiných rekreačních ploch. Z hlediska ochrany půd se vzhledem k tomu, že zde nemusí být provedena nevratná změna půdy (tj. záměry mohou být na plochách bez skrývky kulturních vrstev půdy) nejedná o zvlášť negativní vliv. Rozvojové plochy nadmístního významu pro výrobu a skladování: N-VS1 Písek – sever, plocha je vymezena dle ZÚR JČK 1 km SZ od Písku mezi sil I/20 a silnicí III. třídy směr Čížová a Dobešickou silnicí. N-VS2 Týn nad Vltavou – plocha pro lehkou výrobu, skladové a logistické areály je vymezena dle ÚP na jižním okraji města v návaznosti na opuštěný areál vojska Tabulka 53: Vyhodnocení vlivů rozvojových ploch výroby a skladů na jednotlivé složky životního prostředí Ochrana přírody

Plocha N-VS1

0

Půda -2

Ovzduší -1

Voda 0

Horninové Osídlení Střety s limity ŽP prostředí 0

- 146 -

+1

N-VS2

0

-2

-1

0

0

+1

U těchto ploch jsou hlavními negativními vlivy zábor zemědělské půdy, tyto byly vyhodnoceny již v rámci ZÚR JčK, významně negativní je z důvodu velkého rozsahu záboru. Vlivy na ovzduší nelze přesně predikovat, nicméně zhoršení ovzduší bude odvislé i od potřebné dopravní obslužnosti. Podle typu provozu budou záměry posouzeny podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí nebo podle jednotlivých složkových zákonů. Rozvojové plochy nadmístního významu pro těžbu nerostných surovin: PT 2 Územní rezerva pro plochu těžby Podolí II – Kosejřín, územní rezerva pro výhledovou plochu těžby stavebního kamene v k.ú. Bošovice u Čížové, Křešice, Třebkov. PT 3 Územní rezerva pro plochu těžby Jehnědno, územní rezerva pro výhledovou plochu těžby jílu a kaolinitu v k.ú. Jehnědno. PT 4 Územní rezerva pro plochu těžby Albrechtice nad Vltavou, územní rezerva pro výhledovou plochu těžby stavebního kamene, v rámci bilancovaného výhradního ložiska Albrechtice v k.ú. Albrechtice nad Vltavou. Tabulka 54: Vyhodnocení vlivů územních rezerv pro plochy těžby na jednotlivé složky životního prostředí Plocha

Ochrana přírody

Půda

Ovzduší

Voda

Horninové Osídlení prostředí

PT 2

0

0

0

0

+2

0

PT 3

0

0

0

0

+2

0

PT 4

0

0

0

0

+2

0

Střety s limity ŽP

Vzhledem k charakteru těchto rozvojových ploch se nedají předpokládat žádné jejich přímé nebo nepřímé vlivy na životní prostředí. Koridory a plochy dopravy nadmístního významu a vybrané místního významu: Tabulka 55: Vyhodnocení vlivů koridorů a ploch dopravy na jednotlivé složky životního prostředí Ochrana Půda přírody

Plocha

Ovzduší

Voda

Horninové Osídle prostředí ní

Střety s limity ŽP

Koridory a plochy dopravy nadmístního významu N-D1 silnice R4

0

-2

+2

0

+2

+1

N-D2 silnice I/19 R-4 0 Lety

-1

+1

0

-1

+1

N-D3 silnice I/19

0

0

0

0

0

0

N-D4 silnice 1/19

0

-1

+1

0

0

+1

N-D5 silnice 1/29

0

-1

+2

-1

0

+1

OPVZ II.stupně

N-D6 silnice I/29

-1

0

+1

0

0

+1

Okraj PP Písecké hory

N-D7 obchvat I/29

0

-1

+1

0

0

+1

N-D8 I/29

0

0

0

0

0

0

N-D9 obchvat I/29

0

-1

+1

0

0

+1

N-D10 obchvat I/29

0

-1

+1

0

0

+1

N-D11 silnice II/135 most 0

0

+1

0

0

+1

N-D12 silnice II/140

0

0

+1

0

0

+1

N-D 13 silnice II/159

0

-2

+2

0

0

+1

homogen. trasy

- 147 -

LNS

Plocha

Ochrana Půda přírody

Ovzduší

Voda

Horninové Osídle prostředí ní

N-D14 silnice II/159

0

-1

0

0

0

0

N-D15 silnice II/604

0

-1

0

0

0

0

N-D16 silnice II/105

0

-1

0

0

0

+1

N-D17 silnice II/105

0

-1

0

0

0

+1

N-D 18 cyklostezka 0 Zv.Podhradí

0

0

0

0

+1

N-D19 silnice přeložka

0

0

0

0

0

+1

N-D20 Vltavská vodní -1 cesta

0

0

?

0

+1

ÚSES

N-D21 modernizace 0 železnice č.200

0

0

0

0

0

ÚSES

N-D22 přívoz A

0

0

0

0

0

+1

ÚSES

N-D23 přívoz B

0

0

0

0

0

+1

ÚSES

N-D24 přívoz C

0

0

0

0

0

+1

ÚSES

III/129

Střety s limity ŽP

Koridory a plochy dopravy vybrané místního významu M-D25 přívoz D

0

0

0

0

0

+1

ÚSES

M-D26 přívoz E

0

0

0

0

0

+1

ÚSES

M-D27 přívoz F

0

0

0

0

0

+1

ÚSES

M-D28 přívoz G

0

0

0

0

0

+1

ÚSES

M-D29 přívoz H

0

0

0

0

0

+1

ÚSES

M-D30 přívoz CH

0

0

0

0

0

+1

ÚSES

M-D31 přívoz I

0

0

0

0

0

+1

ÚSES

M-D32 cyklotrasa

0

0

0

0

0

+1

M-D33 cyklotrasa

0

0

0

0

0

+1

M-D34 cyklotrasa

0

0

0

0

0

+1

M-D35 cyklotrasa

0

0

0

0

0

+1

M-D36 cyklotrasa

0

0

0

0

0

+1

M-D37 cyklotrasa

0

0

0

0

0

+1

M-D38 cyklotrasa

0

0

0

0

0

+1

M-D39 cyklotrasa

0

0

0

0

0

+1

M-D40 cyklistická stezka 0

0

0

0

0

+1

M-D41 cyklotrasa

0

0

0

0

0

+1

M-D42 žel. zastávka

0

0

0

0

0

+1

- 148 -

Ochrana Půda přírody

Plocha

Ovzduší

Voda

Horninové Osídle prostředí ní

M-D43 přístav veřejné ? lodní dopravy

0

0

?

0

+1

M-D44 Písek

0

0

0

0

?

veřejné

letiště

0

Střety s limity ŽP

Převzaté návrhy koridorů byly vyhodnoceny jako bez významných vlivů (největší negativní vlivy jsou vlivy na půdu), v případě větších komunikací se budou konkrétní vlivy pak vyhodnocovat v rámci EIA. Stejně jako elektrifikace železniční trati a případné rozšíření letiště. V případech křížení s prvky ÚSES, kde hrozí snížení migrační propustnosti území pro terestrickou faunu a fragmentace území, je nutné při přípravě konkrétního řešení respektovat tyto prvky v co největší míře a umožnit propustnost území. Řešení cyklostezek a cyklotras není v konfliktu se zájmy ochrany životního prostředí. Koridory a plochy nadmístního a místního významu v oblasti elektroenergetiky N-Ee 1: výstavba vedení 110 kV Písek N-Ee-2: Výstavba rozvody TR 11O/22kV Písek-Sever Tabulka 56: Vyhodnocení vlivů koridorů a ploch elektro energetiky na jednotlivé složky životního prostředí Plocha

Ochrana přírody

Půda

Ovzduší

Voda

Horninové Osídlení prostředí

Střety s limity ŽP

N-Ee 1

-1

0

0

0

0

+1

ÚSES

N-Ee2

-1

0

0

0

0

+1

ÚSES

ÚS přebírá některé koridory a plochy nadmístního významu v oblasti elektroenergetiky ze ZÚR JčK, venkovní vedení VN mohou mít negativní především na přírodu (ptactvo, lesní porosty a krajinný ráz). Tyto koridory nezasahují do zvláště chráněných území ani do přírodních parků. Nedají se předpokládat významné negativní vlivy na životní prostředí. V rámci navazujících ÚP je nutné vyřešit vhodné křížení s prvky ÚSES. ÚS nově navrhuje pouze koridory a plochy místního významu v oblasti elektroenergetiky s tím, že se jedná o výstavby trafostanic s venkovními či kabelovými přípojkami 22kV. U těchto koridorů a ploch nelze očekávat žádné negativní vlivy na jednotlivé složky životního prostředí. Možné střety s prvky ÚSES lze řešit v rámci ÚP obcí. Pro obyvatelstvo jsou jejich vlivy pozitivní. Koridory a VPS v oblasti vodního hospodářství N-V1: Zásobování Příbramska z Vodárenského svazu Jižní Čechy (VS JČ), vybudování dálkového vodovodu, který umožní napojení obcí a měst (Mirotice, Čimelice, Rakovice, Lety a dalších) v Jihočeském a i v části navazující – ve Středočeském kraji až do Příbrami. V rámci této VPS navrhujeme dále vybudovat propojení vodovodu Sedlice do vodojemu Mirotice a umožnit napojení obcí Lomu a Radobytce. N-V2: Napojení obcí v lokalitě Milevsko na vodovod Bernartice N-V3: Vodovod Albrechtice Tabulka 57: Vyhodnocení vlivů koridorů a ploch vodního hospodářství na jednotlivé složky životního prostředí Plocha

Ochrana přírody

Půda

Ovzduší

Voda

Horninové Osídlení Střety s limity ŽP prostředí

N-V1

0

0

0

+1

0

+2

N-V2

0

0

0

+1

0

+2

N-V3

0

0

0

+1

-1

+2

ÚSES

ÚSES, dobývací prostor

ÚS převzala 3 koridory nadmístního významu pro zásobování pitnou vodou ze ZÚR JčK. Nově navržené koridory pro zásobování pitnou vodou a pro kanalizace a ČOV místního významu jsou v přímé návaznosti na jednotlivá sídla. Vzhledem k charakteru staveb a jejich kapacitě nelze očekávat žádné významné vlivy na složky životního prostředí. Realizace záměrů bude mít řadu významných pozitivních vlivů. Dojde ke zlepšení zásobování lidských sídel pitnou vodou výstavbou vodovodů, zlepšení způsobu odvodu odpadních vod výstavbou kanalizací a ke zlepšení jakosti odváděných vod a tím ke zlepšení jakosti povrchových vod vlivem výstavby ČOV. Všechny tyto přínosy je nutno hodnotit jednoznačně kladně.

- 149 -

Doporučené rozmístění marin, přístavů a kotvišť vychází z územně plánovacího podkladu Využití vodní plochy a břehových pozemků VN Orlík, které se zabývá možným využitím tohoto rekreačně atraktivního prostředí. ÚS není závaznou územní dokumentací, proto umístění jednotlivých přístavišť musí být následně předmětem jednotlivých ÚP příslušných obcí. ÚS pouze doporučila možné lokality a jejich vhodnost pro jednotlivé typy těchto zařízení. Konkrétní vlivy těchto záměrů nelze v této formě územní studie plně vyhodnotit, vzhledem k tomu, že rekreační přístavy patří mezi záměry, u kterých je povinné provedení zjišťovacího řízení podle zákona č. 100/2001 Sb., budou konkrétní vlivy posouzeny v EIA, a to včetně posouzení zvolené kapacity přístavu k reálné únosnosti lokality. ÚS rozlišuje několik typů těchto zařízení: marina a sportovní přístavy, které jsou přístavy v pravém slova smyslu, dále pak vymezuje sportovní a jachetní kotviště, což jsou přístavy se skromnějším vybavením, určené pro celoroční stání lodí a hausbótů. Posledními typy jsou krátkodobá kotviště a veřejná kotviště, která slouží pouze pro krátkodobá zastavení lodí, tyto nelze v pravém slova smyslu považovat za přístavy. Vzhledem ke kvalitě vody v nádrži Orlík je nutné především náležité vodohospodářské řešení všech těchto typů sportovních zařízení. Tabulka 58: Vyhodnocení vlivů navržených marín, přístavů a sportovních kotvišť na jednotlivé složky životního prostředí NávrhMožný vliv Název lokality Břeh Km Střety s limity ŽP doporučený příroda voda osídlení statut Sportovní přístav -1 -1 +1 50 m od lesa Voltýřovská zátoka PB 154 (60 lodí) Hotel Radava PB 155,1 Sportovní přístav -1 -1 +1 50 m od lesa Žďákov u St. Sedla PB 159,5 Sportovní přístav 0 0 +1 50 m od lesa, ÚSES Sportovní přístav Nyní kotvení 40 Kostelecká zátoka PB 159,6 0 -1 +1 (40 lodí) hausbótů, 50 m od lesa, ÚSES Sportovní nebo Chrást PB 158,7 0 0 +1 50 m od lesa jachetní kotviště Vhodné pro Strouhy –Velký PB 184,9 sportovní 0 0 +1 potok kotviště Vhodné pro Hladná LB 195,6 sportovní 0 0 +1 ÚSES kotviště Vhodná pro LBJistec 14,4 sportovní -1 0 +1 Otava přístaviště Týn nad Vltavou LB 203,5 Nákladní přístav 0 0 +1 dle ÚP Týn nad Vltavou Sportovní PB 204,5 0 0 +1 Dle ÚP město kotviště Vyhodnocení přeshraničních vlivů: V ÚS Orlicko nejsou navrženy (doporučeny) žádné rozvojové plochy či koridory mající přímý vliv na území mimo hranice našeho státu. Možné nepřímé vlivy nemohou být vzhledem k umístění řešeného území významné. Vyhodnocení kumulativních a synergických vlivů: Tyto se dají předpokládat u ploch přístavišť na vodní nádrži Orlík. Vzhledem k tomu, že doporučení ÚS vychází z koncepčního materiálu zabývající se nádrží jako celkem a přehodnocuje množství a statut zařízení dle skutečných možností území, lze předpokládat, že kumulativní vlivy se v prostředí neuplatní, to ovšem za předpokladu dodržení úrovně celkové kapacity v exponovaných částech i lokální kapacity vhodných zátok. Je nutné u všech typů přístavišť vhodně řešit sběr odpadů a likvidaci všech typů produkovaných odpadních vod. Kumulace vlivů se projeví také v záborech půdy, přičemž zábor kvalitních půd se podílí na celkovém záboru půd pouze poměrně málo (cca 11 % z celkového záboru připadá na půdy I. a II. tříd), v navazujících závazných územně plánovacích dokumentacích musí být odůvodněn návrh skutečné plochy odnětí půdy ze ZPF v menším řešeném území, včetně jeho důsledků na ZPF v daném území. ÚS navrhuje také redukci některých rozvojových ploch ze stávajících územních plánů obcí, což může mít v konečném důsledků pozitivní vliv. Kumulační vlivy u ploch se sportovní a rekreační funkcí na životní prostředí by se neměly vzhledem k jejich rozložení a navrženému způsobu jejich využití v řešeném území negativně projevit. Na druhou stranu se zde může projevit opačný efekt způsobený převažujícím úzce zaměřeným funkčním využitím (převaha návrhů na golfová hřiště), který může vyústit v nevyužití těchto ploch pro navrhované účely.

- 150 -

B.2.1.6. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územní studie, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných; hodnotí se vlivy na obyvatelstvo, biologickou rozmanitost, faunu, floru, půdu, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení. Návrh rozvojových ploch a koridorů je invariantní, jedná se o nezávaznou územní studii, která je pouze doporučující a nemá přímý vliv na vývoj území. Variantní řešení je uvedeno pouze u návrhu odkanalizování a ČOV, kdy je navrženo v první variantě ČOV pro jednotlivé obce a v druhé variantě sdružení několika obcí se společnou ČOV. Většina těchto záměrů je však mimo řešené území a je řešena v rámci širších vztahů. Druhá varianta byla zpracována v rámci ZÚR JčK pro obce, které projevily zájem zapojit se do tohoto řešení. Jedná se i o obce, které se nacházejí mimo řešené území, jejich katastrální území jsou vyznačena ve výkresové části studie, ve výkrese širších vztahů. Při řešení této druhé varianty je navrženo celkem 6 ČOV společných pro několik obcí. ČOV jsou vytipovány tak, aby byla možná jejich realizace jak z hlediska technického (konfigurace terénu, možnost vedení dálkových kanalizačních sběračů na centrální ČOV, společné povodí.), tak z hlediska ekonomického (náklady na výstavbu dálkových kanalizačních sběračů, počet a velikost čerpacích stanic). Návrhy byly zpracovány na úrovni měřítka mapy hlavního výkresu této studie. Pro posouzení vhodnosti návrhu a případnou realizaci je ÚS doporučeno zpracování detailnější studie pro jednotlivé společné ČOV, které budou spojeny s podrobnějším průzkumem terénu. V případě dlouhých kanalizačních sběračů (nad 3 km), se však toto řešení jeví příliš nákladně a doporučuje se v tomto případě řešit samostatné ČOV. Vzhledem k tomu, že tyto varianty byly vyhodnoceny v ZÚR JčK a také vzhledem k tomu, že se některé obce nachází mimo řešené území, nebyly tyto varianty již podrobněji porovnány. Nedají se očekávat významnější negativní vlivy u žádné z předložených variant. Posouzení vlivů Územní studie Orlicko vychází z požadavků na obsah vyhodnocení dle přílohy stavebního zákona č. 183/2006 Sb., obecných požadavků na vyhodnocování vlivů na životní prostředí zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Dále také vyhodnocení částečně vychází i z Metodiky posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí vydané MŽP, která je však určena obecně pro standardní koncepční materiály a nelze ji plně převzít pro účely vyhodnocení územních plánů. Odlišnosti územního plánování od standardních koncepcí spočívá především v tom, že zpracování a schvalování územního plánu podléhá legislativně stavebnímu zákonu. Při územním plánování je pracováno s konkrétním využitím ploch, pro které jsou dány územním plánem regulativy využití (i když bez konkrétní formy využití a konkrétního technického řešení) na rozdíl od koncepcí, které jsou strukturované na obecnější rovině se zadáním cílů a jejích cílem je stanovení opatření a navržení projektů pro splnění cílů koncepce. Předmětem posouzení jsou tedy v případě územního plánování koncepce řešení územního plánu vyjádřená v jeho závazné části konkrétními regulativy, v případě územní studie jsou ve formě doporučení. Vzhledem k tomu, že ÚS Orlicko je v rámci územního plánu nezávaznou dokumentací a bude sloužit pouze jako doporučující územní koncepce poskytující vodítko pro konkrétní územní plány jednotlivých obcí, bylo vyhodnocení upraveno podle tohoto účelu. B.2.1.7. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení. ÚS není závazným územně plánovacím dokumentem, je pouze doporučujícím materiálem. V rámci jednotlivých rozvojových oblastí a ploch jsou stanoveny ÚS zásady pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování. V nich jsou obsaženy také zásady týkající se ochrany životního prostředí. Vzhledem k nezávaznosti územní studie jsou v takové obecné formě dostačující pro zmírnění potenciálních vlivů na životní prostředí, neboť žádná z rozvojových ploch či koridorů nevykazuje v této fázi předpoklady závažnějších záporných vlivů na životní prostředí. Většina zásad jsou vhodnými preventivními formami opatření. U ploch, kde budou umístěny záměry podléhající posouzení EIA, budou konkrétní opatření navržená v rámci tohoto procesu. V navazujících ÚP je nutné řešit především střety s jednotlivými prvky ÚSES, zábor ZPF a PUPFL. Důležitá jsou ÚS navržená opatření z hlediska ochrany vod: • Kvalita vody v Orlické nádrži je ovlivněna zajištěním likvidace odpadních vod od producentů v okolí nádrže, tj. odpadních vod ze zástavby, z rekreačních objektů (i kempů), z přístavišť, z lodí, splachem z pozemků v okolí nádrže. Všude, kde je v dostatečné blízkosti vybudovaná soustavná kanalizace napojená na čistírnu odpadních vod je nutno upřednostnit odvádění splaškových vod do této kanalizace. Kde není kanalizace vybudována, bude nutno vybudovat novou kanalizaci a ČOV. • Dále je nutné vyřešit znečištění vody splachy ze zemědělských pozemků, především formou zatravnění a řadou protierozních opatření. V blízkosti břehů nádrže preferovat výsadbu lesů nebo zatravněných ploch. • V rámci plavby je nutno zabezpečit shromažďování a likvidaci odpadů z plavidel na vyhrazených místech. Odlišný charakter jednotlivých druhů odpadních vod vyžaduje, aby odkanalizování areálů přístavišť bylo důsledně řešeno oddílnou kanalizací. Samostatným problémem je produkce odpadních vod na lodích. Ty budou vesměs vybaveny chemickou toaletou. V rámci plavby po nádrži je nutno zabezpečit - shromažďování a likvidaci odpadů z plavidel na vyhrazených místech.

- 151 -

• Fádní vody, vody z ploch servisů a ploch u čerpacích stanic pohonných hmot, je nutno bezpodmínečně akumulovat v bezodtokých jímkách a vyvážet na základě smluvního vztahu na vhodnou ČOV; v žádném případě nelze tyto vody vypouštět do vodní nádrže! (viz územně plánovací podklad Hydroprojektu) • Vody z frekventovaných parkovišť lze vypouštět do vodní nádrže po důkladném předčištění, které spolehlivě zajistí podstatnou redukci usaditelných a ropných látek • Předcházející dva druhy odpadních vod nelze vzhledem k jejich rozdílnému složení slučovat a navrhovat pro ně společný způsob likvidace Součástí ÚS jsou také Urbanistická rukověť a Architektonická rukověť, které stanovují formou doporučení mezní ukazatele rozsahu nově vymezovaných rozvojových ploch a doporučené stavební typy, včetně hlavních zásad architektonického řešení pro jednotlivé typy sídel, jako odklad pro rozhodování o změnách v území a vytvoření předpokladu pro ochranu kulturních a přírodních hodnot v řešeném území. Tyto materiály plní potřeby návrhu opatření z hlediska ochrany krajinného rázu a také jeho přírodních hodnot. B.2.1.8. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí. Co se týče zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany ŽP z konkrétních koncepčních materiálů do ÚS je toto provedeno již v kapitole B.2.1.1. Zhodnocení vztahu studie k cílům ochrany životního prostředí. Z hlediska jednotlivých posuzovaných složek lze konstatovat následující: Cíle ochrany přírody a krajiny: obsažené v jednotlivých zásadních materiálech se týkají především: • zachování biodiverzity - ÚS přímo neřeší, nepřímo nezastavováním krajiny, nízkou fragmentací krajiny, respektováním zvláště chráněných území, opatřeními na zlepšování kvality vodního prostředí • respektování chráněných částí přírody – ÚS respektuje všechna zvláště chráněná území, navrhuje sice plochy v ptačí oblasti, ale tyto nejsou ve střetu s předměty ochrany ani se způsobem ochrany tohoto území, ÚS respektuje evropsky významnou lokalitu • ochranou volné krajiny – rozvojové plochy navazují na zastavěné území, nevytváří se podmínky pro izolovanou novou zástavbu bez návaznosti na stávající, respektování volné krajiny v krajinných památkových zónách • zachování a zlepšování ekologické stability krajiny – v ÚS je to především prostřednictvím ÚSES, kdy základní nadregionální a regionální páteř územního systému ekologické stability je doplněna navržením lokálních prvků, dále jsou navrženy zásady pro jejich realizaci • ochrana půdy – ÚS navrhuje také redukci některých rozvojových ploch v sídlech, které jsou již schváleny ÚPD, územní studií navrhovaný zábor kvalitních půd je podle odborného odhadu minimální • ochrana krajinného rázu – řešeno v Urbanistické a Architektonické rukověti, respektování vymezených oblastí a míst krajinného rázu • omezení fragmentace krajiny – ÚS převzala řešení hlavních koridorů silničních a železničních tras z ZÚR JčK, kde bylo toto vyhodnoceno pro celou oblast Jižních Čech • environmentálně příznivé využívání krajiny – ÚS se zabývá šetrným rekreačním a sportovním využíváním krajiny, především v okolí Orlické nádrže a také využitím vodní plochy a břehových porostů – jsou navržena opatření, která umožní rozvoj rekreace bez nadměrného zatížení krajiny • ochrana životního prostředí před negativními účinky živelných událostí – ÚS přímo neřeší, bude řešeno na úrovni ÚP jednotlivých obcí Cíle v oblasti ochrany vod: těžiště stanovených cílů je ve: • zlepšování kvality povrchových a podzemních vod – ÚS navrhuje opatření v oblasti čištění odpadních vod (dostavba ČOV, vybavení ČOV zařízením na odstraňování fosforu), monitoring odtoků vod z rybniční sítě s možností návrhu konkrétních opatření, návrhy řešení čistění odpadních vod z přístavů a plavidel včetně preventivních opatření • zabezpečení kvalitních zdrojů a zásobování pitné vody – ÚS upravila dle skutečných místních podmínek některé návrhy PRVKÚK • zkvalitňování čištění odpadních vod – ÚS navrhla dostavbu některých ČOV, doporučení instalace zařízení na odstraňování fosforu (omezení eutrofizace nádrže Orlík) • zlepšování retence krajiny – podpora protierozních opatření v navazujících ÚP - požadavek na budování retenčních nádrží, suchých poldrů, které zajistí zpoždění odtoku dešťových vod z extravilánu, a tím zmírní dopad přívalových dešťů na průtok v kanalizaci. Cíle v oblasti ochrany ovzduší:

- 152 -

• snižování emisí škodlivin do ovzduší – ÚS nenavrhuje přímo umístění velkých zdrojů znečišťování ovzduší – plochy výroby byly převzaty z ZÚR JčK, řešení některých silničních obchvatů přispěje ke zlepšení imisně zatěžovaného území • ochrana klimatu – ÚS přímo neřeší, nepřímo pak podporou ekologických zdrojů energie a stanovením zásad pro jejich umístění v krajině tak, by nedošlo k přelévání vlivů z jedné složky ŽP do jiné Cíle v oblasti ochrany horninového prostředí • ochrana neobnovitelných přírodních zdrojů – ÚS převzala z návrhu ZÚR JčK vymezené územní rezervy ložisek nerostných surovin Cíle v oblasti týkající se obyvatelstva a kvality života • zamezení nepříznivých projevů lidských činností na kvalitu životního a obytného prostředí – ÚS navrhuje lepší řešení některých komunikací, obchvaty měst, zásobování obcí pitnou vodou, a jejich odkanalizování, nepřímo pak zlepšením kvality vod, Celkově lze konstatovat, že hlavní cíle jsou do ÚS zapracovány, i když je tento materiál pouze doporučující, může být uplatnění zásad v něm obsažených v navazujících územně plánovacích dokumentacích důležitým nástrojem ochrany životního prostředí. B.2.1.9. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých na mezinárodní nebo komunitární úrovni do územní studie a jejich zohlednění při výběru řešení. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení. S ohledem na tu skutečnost, že ÚS je nezávazným dokumentem, nebyly stanoveny žádné jiné ukazatele sledování vlivů na ŽP než ty, které jsou již obsaženy v ZÚR JčK a územně analytických podkladech dotčených obcí s rozšířenou působností. Přitom byly vybrány jen ty ukazatele, které mohou postihnout vliv ÚS na řešené území. Pokud bude na základě sledování těchto indikátorů zjištěno, že ÚS má závažné negativní vlivy na životní prostředí, měla by být pořizovatelem navržena opatření k jejich zmírnění či nápravě. Tabulka 59: Návrh indikátorů pro sledování vlivů ÚS na životní prostředí Č Oblast ŽP Navržený indikátor pro sledování vlivů koncepce na životní prostředí 1.1. Podíl rozlohy chráněných území na území kraje 1.

2.

3.

4.

5.

6.

Ochrana přírody krajiny Ovzduší

Horninové prostředí, geologie Půda

Odpady

Voda

a

Data

1.2.

Účinnost opatření k ochraně krajinného rázu

1.3.

Realizace lokálních prvků ÚSES

1.4.

Koeficient ekologické stability (KES)

2.1. 2.2.

Každoroční vymezení oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO Celkové emise hlavních znečišťujících látek (t/rok)

2.3.

Překračování stanovených imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a ekosystémů (µg/m3) Počet stávajících starých ekologických zátěží KÚ, MŽP

3.1.

4.1. 4.2.

Míra záboru ZPF v 1. a 2. třídě ochrany (ha/rok) Podíl záboru ZPF v 1. a 2. třídě ochrany ku celkovému záboru ZPF (%)

4.3.

Podíl využité plochy brownfield k celkovému záboru půdního fondu (%)

5.1.

Produkce odpadů dle jednotlivých skupin odpadu (zejména KO) (kt/rok)

5.2.

Produkce komunálního odpadu na člověka (kg/os.rok)

6.1.

Počet obyvatel napojených na veřejný vodovod

6.2.

Počet obyvatel napojených na veř. kanalizační sítě a ČOV

- 153 -

KÚ, ORP, AOPK

MŽP, ČHMÚ, KÚ

KÚ, ČSÚ

VÚV (ISOH), KÚ, ORP ČSÚ, MZE, ČHMÚ,

6.3.

7.

8.

Kulturní hodnoty, cestovní ruch Další související indikátory

6.4.

Míra znečištění povrchových a podzemních vod dle ukazatelů jakosti vody – také konkrétní sledování kvality vod v Orlíku (povodí Vltavy s.p.) Změna výměry lesních porostů v okolí nádrže Orlík

6.5.

Počet realizovaných revitalizačních opatření

7.1.

Počet návštěvníků oblasti (zahraničních i domácích)

JCCR

8.1.

Změny intenzity na hlavních dopravních komunikacích

8.2.

Počet obyvatel vystavených hlukové zátěži

8.3.

Podíl spotřeby obnovitelných zdrojů energie (%)

ŘSD, KÚ, KHS, KEA

8.4.

Průtah silnice I. a II. třídy obcemi

B.2.1.10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů. Legislativní souvislosti Dle § 19 odst. 2 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování - stavebním řádu, je úkolem územního plánování také vyhodnocení vlivů zásad územního rozvoje na vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území (dále jen "vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území"); jeho součástí je posouzení vlivů na životní prostředí zpracované podle přílohy k tomuto zákonu a posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, pokud orgán ochrany přírody svým stanoviskem takovýto vliv nevyloučil. Vlastní obsah posouzení vlivů na územně plánovací dokumentace na životní prostředí je upraven přílohou stavebního zákona. Předložené vyhodnocení je zpracováno podle požadavků přílohy stavebního zákona a dle požadavků vyplývajících ze zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů. Vyhodnocení dále vychází z metodiky „Metodika vyhodnocení vlivů regionálních rozvojových koncepcí na životní prostředí“. Vzhledem k tomu, že se jedná o nezávazný územně plánovací materiál, bylo vyhodnocení uzpůsobeno účelu územní studie. Předmět hodnocení Předmětem a hlavním obsahem hodnocení návrhu ÚS Orlicko je zejména: • posouzení míry souladu/rozporu ÚS se směrnicemi a smlouvami přijatými na mezinárodní a komunitární úrovni a se zpracovanými celostátními a krajskými koncepčními dokumenty z oblasti životního prostředí, • vyhodnocení návrhu vymezení jednotlivých rozvojových ploch, koridorů a ploch pro dopravní a technickou infrastrukturu, veřejně prospěšné stavby a opatření apod. z hlediska vlivů na životní prostředí, • identifikace nejvýznamnějších střetů navrhovaných záměrů se složkami životního prostředí, včetně návrhu opatření k omezení negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, případně zvýšení účinků pozitivních vlivů Hodnocení vztahu cílů ÚS ke směrnicím a smlouvám přijatým na mezinárodní a komunitární úrovni, k hlavním vnitrostátním cílům v oblasti ŽP Hodnocení vztahu ÚS ke směrnicím a smlouvám přijatým na mezinárodní a komunitární úrovni bylo provedeno s následujícími materiály: • Směrnice Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků • Směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin • Evropská úmluva o krajině (v platnosti od 1.března 2004) • Ramsarská úmluva • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, která stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodohospodářské politiky tzv. Rámcová směrnice o vodách Hodnocení vztahu ÚS k hlavním cílům v oblasti ŽP bylo provedeno na základě hodnocení priorit ÚS k hlavním cílům uváděným v základních národních strategických a koncepčních dokumentech pro oblast životního prostředí. K hodnocení byly použity tyto hlavní strategické dokumenty na národní a regionální úrovni: • Státní politika životního prostředí (schváleno v roce 2004 pro období 2004-2010) • Aktualizace Strategie udržitelného rozvoje České republiky (Strategie schválena v roce 2004, do září 2009 probíhala diskuze aktualizované verze)

- 154 -

• • • • • • •

Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti (schváleno v roce 2005) Státní program ochrany přírody a krajiny České republiky (schváleno v roce 1998) Plán hlavních povodí ČR (schválen v roce 2007) Zásady územního rozvoje JčK (v současné době jsou projednávány) Program rozvoje Jihočeského kraje (schválen v roce 2008 pro období 2007-2013) Koncepce ochrany přírody a krajiny JčK (schválena v roce 2008) Generel krajinného rázu JčK (2008)

Z hodnocení vyplývá, že ÚS Orlicko je s těmito základními směrnicemi, smlouvami a strategickými dokumenty pro oblast životního prostředí v souladu. Hlavní cíle těchto materiálů jsou většinou uvedeny mezi prioritami ÚS, další cíle jsou konkrétně řešeny a naplňovány. Hodnocení záměrů obsažených v ÚS Předmětem hodnocení byly tyto záměry: • Rozvojové plochy nadmístního a místního významu pro bydlení • Rozvojové plochy nadmístního významu pro výrobu a skladování • Rozvojové plochy nadmístního a místního významu pro sportovní a rekreační funkci • Rozvojové plochy a územní rezervy nadmístního významu pro těžbu nerostných surovin • Koridory a plochy dopravy nadmístního a vybrané místního významu • Koridory a plochy nadmístního a místního významu v oblasti elektroenergetiky • Koridory a VPS nadmístního a místního významu v oblasti vodního hospodářství • Navržené řešení přístavišť Je nutno zdůraznit, že se u významné části těchto ploch a koridorů nejedná o záměr v konkrétní podobě. Koridory jsou vymezeny v různé šíři s tím, že vedení konkrétní trasy bude zpřesněno až v rámci ÚP obcí. Jelikož se tedy ve velké míře jedná o záměry vymezené pouze plochou nebo koridorem, není ani možno provést v této fázi zcela detailní vyhodnocení. Významná část záměrů obsažených v ÚS je převzata z ÚPN VÚC, ZÚR JčK a ÚP jednotlivých obcí. Tyto byly již projednány a vyhodnoceny, s výjimkou záměrů ze ZÚR, byly již i schváleny. U celé řady hodnocených záměrů jsou zjištěny pozitivní vlivy na jednotlivé oblasti ŽP – zlepšení kvality vod, zlepšení životních podmínek pro obyvatelstvo, ochrana nerostného bohatství, vlivy na krajinu. Cílem hodnocení bylo identifikovat možné potenciální vlivy (na základě střetů), podrobněji se zabývat negativními vlivy a k těm navrhovat opatření pro zmírnění a zabránění těchto vlivů. Tam, kde nebyly identifikovány významné negativní vlivy, nejsou navržena opatření. Z hlediska možných negativních vlivů se jedná především o zábor půd (většinou v kategorii méně kvalitních půd), potenciálních vlivů na kvalitu povrchových vod (některé přístaviště), střety s prvky ÚSES (některé plochy a koridory). Při řešení těchto záměrů je nutná úzká spolupráce s orgány ochrany přírody. Hodnoceny byly všechny záměry s potenciálním vlivem na životní prostředí. U těch, které nejsou v textu podrobněji zmíněny, nebyly negativní vlivy identifikovány, je možno u nich předpokládat neutrální vlivy nebo kladné. Vyhodnocení bylo provedeno v souladu s účelem ÚS, která plochy a koridory pouze doporučuje, závazné jsou pouze ty, které jsou obsaženy ve schválených územně plánovacích dokumentech. Závěry a doporučení ÚS Orlicko naplňuje požadavky ochrany životního prostředí a je v souladu s hlavními cíli směrnic, smluv a strategických dokumentů pro tuto oblast. ÚS nenavrhuje žádnou rozvojovou plochu či koridor, u které by bylo možné očekávat významný negativní vliv na jednu či více složek životního prostředí. U všech navrhovaných záměrů je možno předpokládat, že střety a negativní vlivy budou řešeny, zmírněny nebo minimalizovány v rámci zpřesnění jejich vymezení na úrovni ÚP obcí a v rámci procesů EIA. Realizace záměrů uvedených v ÚS společně se stanovenými zásadami pro územní plánování obsaženými v ÚS a v Urbanistické a Architektonické rukověti může přispět ke zlepšení současného stavu řešeného území. Aby bylo zajištěno, že ÚS nebude mít negativní vlivy na životní prostředí a bude možné ji schválit, je nutno respektovat a naplnit tyto podmínky obecného charakteru: 1. V rámci zpracování územních plánů obcí zpřesnit vymezení ploch a koridorů, u kterých je to technicky a ekonomicky proveditelné, tak, aby bylo v maximální možné míře zamezeno střetům s limity využití území v oblasti životního prostředí vyplývajících z platné legislativy. Zejména se jedná o ÚSES, ochranná pásma vodních zdrojů a vodních nádrží, krajinné památkové zóny, archeologické zóny, ložiska nerostných surovin a další.

- 155 -

2. V rámci zpracování ÚP obcí řešit střety ÚSES s dopravními koridory a koridory pro vedení technické infrastruktury tak, aby byly minimalizovány střety s ÚSES. Žádoucí je, aby střety záměrů s biokoridory, které jsou nevyhnutelné, byly vedeny kolmo na biokoridor. Pokud se střetům nelze vyhnout, budou podrobněji řešeny v rámci procesu EIA tak, aby byla zajištěna ochrana těchto prvků ÚSES. 3. V rámci navazujících ÚP obcí zajistit, a to zejména u koridorů liniových staveb, aby byla zajištěna prostupnost krajiny pro živočichy, se zvláštním ohledem na velké a střední druhy savců. 4. Při realizaci záměrů zasahujících do ochranných pásem vodních zdrojů a vodních nádrží respektovat podmínky vyplývající z ochrany těchto zdrojů. 5. U konkrétních záměrů směřovaných do nově navržených ploch pro výroby a skladování zpracovat v rámci procesu EIA rozptylové studie a zajistit, aby záměry neměly negativní vliv na kvalitu ovzduší. V rámci těchto ploch povolovat pouze takové druhy výroby, které nebudou významně negativně ovlivňovat kvalitu ovzduší a povrchových vod. 6. U všech nových záměrů v rámci ÚP obcí minimalizovat negativní zásahy do lesních porostů a zábory ZPF (zejména v I. a II. třídě ochrany) a v rámci procesu EIA upřednostňovat varianty s nejmenší plochou záboru. 7. V rámci ÚP plánů obcí a procesu EIA řešit všechny typy navrhovaných přístavů tak, aby byly minimalizovány negativní vlivy na přírodu a kvalitu vody. 8. V ÚP obcí zajistit realizaci opatření navržených ve vodohospodářské ÚS tak, aby bylo zajištěné dlouhodobé zlepšování kvality povrchových vod. 9. V rámci ÚP obcí navrhnout realizaci navržených lokálních prvků ÚSES.

B.2.2. B.B: VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚZEMÍ NATURA 2000 Vyhodnocení vlivů zásad územního rozvoje na území Natura 2000 je zpracováno v souladu se stavebním zákonem a jeho prováděcími vyhláškami, zákonem č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Vyhodnocení je provedeno neautorizovanou osobou podle zákona č. 114/1992 Sb., neboť se jedná o posouzení územní studie, která není závaznou územně plánovací dokumentací ani závazným územně plánovacím podkladem. V řešeném území se nachází Ptačí oblast Údolí Otavy a Vltavy (C Z 311034) a částečně sem zasahuje Evropsky významná lokalita Lužnice a Nežárka (CZ0313106). Vzhledem k nezávaznosti studie nebyly zvažovány mimo řešené území ležící nejbližší ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Ptačí oblast Údolí Otavy a Vltavy (CZ0311034): Rozloha: 18 368,1054 ha, vyhlášená NV č. 607/2004 Sb. Poloha: Ptačí oblast se rozkládá v severní části Písecka na území Středočeské pahorkatiny a leží mezi obcemi Bohostice, Osek, Čížová, Probulov. Plošně členité území o délce 27 km a šířce 17 km v nejširším místě. Biota: Část kaňonovitých údolí byla zaplavena po vybudování Orlické přehradní nádrže, dodnes si zachovala neporušený charakter k přírodě blízkými porosty a společenstvy. Říční údolí jsou lemována rozlehlými lesními komplexy. Převládá kulturní les s uměle upravenou skladbou dřevin, ve které převažuje smrk a borovice lesní. V nesouvislých zbytcích se zachovaly přírodě blízké porosty s bohatým zastoupením buku, dubu a lípy, které svým složením připomínají lesy, které zdejší oblast pokrývaly před lidskou kolonizací. Příznivá druhová a věková skladba lesních porostů, nabídka hnízdních dutin a rozvolněnější charakter porostů s menším zápojem nejvyšších pater umožňují četný výskyt, ptačích druhů. Kvalita a význam: Prioritním druhem oblasti je výr velký (Bubo bubo), který hnízdí hlavně ve skalnatých, kaňonovitých údolích řek (cca 1 pár na 5 km toku řek Otavy a Vltavy). Kromě toho jsou nepravidelně nalézána hnízda i na vhodných místech v lesních komplexech, např. ve starých hnízdech dravců, pod vývraty stromů apod. Potravní okrsky jednotlivých párů zasahují do otevřené krajiny i mimo ptačí oblast. Stav populace je stabilní. Druhým kvalifikujícím se druhem přílohy I je kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), který je vázán na rozlehlejší starší lesní komplexy s dostatečnou nabídkou dutin, hlavně po strakapoudovi velkém. Preferuje spíše porosty jehličnatých stromů. Důležitá je přítomnost pasek či rozhraní mezi porosty různého věku a také podrostu mladších stromů a keřů. V oblasti hnízdí rovněž menší populace sýce rousného (Aegolius funereus). Z dravců jsou na území souvislých lesních porostů plošně rozšíření jestřáb lesní (Accipiter gentilis), krahujec obecný (Accipiter nisus), káně lesní (Buteo buteo) a včelojed lesní (Pernis apivorus) - 1-3 páry. Díky vhodným hnízdním příležitostem a dostatku potravy na řekách i okolních rybnících je v posledních letech pravděpodobné i hnízdění orla mořského (Haliaeetus albicilla). Ve starších lesích je běžný datel černý (Dryocopus martius) - 30-40 párů, ve zbytcích

- 156 -

listnatých lesů vyšších věkových kategorií hnízdí strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) - 20-30 párů a žluna šedá (Picus canus) - 8-12 párů. Významným lesním druhem je čáp černý (Ciconia nigra) - 3-5 párů. K charakteristickým zástupcům řádu pěvců patří především některé druhy vázané na dostatek starších stromů s hnízdními dutinami, jako je lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) - 50-100 párů či vzácně lejsek malý (Ficedula parva). Předměty ochrany: Výr velký (Bubo bubo) a kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) Výr velký je naší největší sovou. Je schopen využít rozmanité typy prostředí od pouští po severské jehličnaté lesy. Základní podmínkou je možnost úkrytu ve skalách, v balvanech nebo i v menších lesních porostech. Může se také přizpůsobit i sekundárně vzniklým lokalitám např. v kamenolomech nebo na zříceninách hradů, a to i v blízkosti lidských sídel. V současnosti se výr velký vyskytuje prakticky na území celé ČR, s výjimkou bezlesých oblastí v Polabí, na jižní a severovýchodní Moravě. Na začátku 20. století byl u nás přímým pronásledováním téměř vyhuben. Díky zákonné ochraně se podařilo dosáhnout pomalému zvyšování početnosti až do 90. let. V současnosti se tento trend patrně zastavil. Jeho početnost v PO Údolí Vltavy a Otavy činí 13 – 16 párů. Početnost a hustota tohoto druhu vyskytujícího se v lokalitě v poměru k populaci tohoto druhu na území státu je 15 % - méně než 2 %. Populace zde není izolována. Zachovalost struktury a funkce jeho biotopu je v PO výborná. Jedná se o vysoce významnou lokalitu pro ochranu tohoto typu přírodního stanoviště. Monitoring (každoročně): Výr velký pravidelně hnízdí po celém území Ptačí oblasti Údolí Otavy a Vltavy. Hnízdiště jsou vázána hlavně na skalnatá, kaňonovitá údolí řek. Hnízdní hustota odhadnuta na cca 1 pár na 5 km toku řek Otavy a Vltavy. Vzhledem k velikosti hnízdního areálu jednotlivých párů není velká pravděpodobnost zvyšování hustoty hnízdní populace. Nepravidelně jsou nalézána hnízda i v lesních komplexech na starých hnízdech dravců, pod vývraty stromů apod. Stav populace je stabilní bez nápadných výkyvů. Kulíšek nejmenší je nejmenší evropskou sovou, životní prostředí tohoto stálého ptáka jsou starší lesní celky, jehličnaté a méně často i smíšené. Jeho početnost ve většině evropských zemí byla vyhodnocena jako poměrně stabilní. Početnost v PO Údolí Vltavy a Otavy je odhadována v rozmezí 30 – 40 párů. Početnost a hustota tohoto druhu vyskytujícího se v lokalitě v poměru k populaci tohoto druhu na území státu je 2 % až méně než 0%. Populace zde není izolována. Zachovalost struktury a funkce jeho biotopu je v PO výborná. Jedná se o vysoce významnou lokalitu pro ochranu tohoto typu přírodního stanoviště. Monitoring (1x3 roky): V Ptačí oblasti Údolí Otavy a Vltavy se kulíšek nejmenší vyskytuje plošně na celém území. Preferuje jehličnaté porosty. Hnízdní dutiny jsou nejčastěji nacházeny v místech, kde není stejnověký a stejnodruhový les, tzn. poblíž okrajů pasek či rozhranní porostů. Důležitá je i přítomnost podrostu mladších stromů či keřového patra a dostatek přirozených dutin hlavně po strakapoudu velkém. KLOUBEC (1987) odhadl hustotu zdejší hnízdní populace na 1 pár na 4 km2 lesa. Stav populace je stabilní, bez známek výraznějších výkyvů. Zranitelnost: Nezákonný lov výra velkého a vybírání vajec a mláďat, rušení. Vliv může mít také především způsob lesního hospodaření, odstraňování mrtvých a umírajících stromů, menší vliv také rušivý vliv osídlení, vodní sporty. Management: zodpovědný orgán - Krajské úřady Jihočeského a Středočeského kraje tradiční lidské činnosti v oblasti:lesnictví, myslivost Evropsky významná lokalita Lužnice a Nežárka (CZ0313106) Rozloha: 859,5027 ha, vyhlášena NV č.132/2005 Sb. Poloha: Lokalita zahrnuje tok a říční nivu Nežárky zhruba od osady Jemčina (k.ú. Hatín) po soutok s Lužnicí ve Veselí nad Lužnicí a dále tok a nivu Lužnice z Veselí nad Lužnicí po ústí Lužnice do Vltavy. Ve své jižní části zasahuje do CHKO Třeboňsko. Zahrnuje PR Dráchovské tůně (39,57 ha) a hraničí s několika dalšími maloplošnými chráněnými územími (PP Doubí u Žíšova, PP Vlásenický potok a PP Židova strouha). Biota: Základní charakteristika: Polopřírodní až přírodní vodní toky v nivě, kde jsou vyvinuta mokřadní společenstva (tůně, vlhké louky, slatiniště, lužní lesy - olšiny, doubravy). Zastoupena stanoviště V1, V2, V4, M1.1, M1.3, M1.4, M1.7, M6, L2.2B, L2.3A+B, L4, L7.1, L7.2, L9.2B). V rubrice Typy přírodních stanovišť jsou uvedena jen stanoviště významná z hlediska ochrany přírody. Biotop využívají pro rozmnožování mnohé druhy obojživelníků (čolek obecný, blatnice skvrnitá, rosnička zelená) a ptáků (i hohol severní). Ze zvlášť chráněných bezobratlých se zde vyskytuje zejména číhalka pospolná (Atherix ibis), batolec duhový (Apatura iris), bělopásek topolový (Limenitis populi) a zlatohlávek (Oxythyrea funesta). Údolí Lužnice pod Táborem má velmi pestrou entomofaunu - zajímavé jsou především druhy vázané na čisté vodní toky a jejich údolí (např. strumičník Osmylus fulvicephalus), méně běžné fytofágní druhy vázané na některé složky porostu (např. na zimolezu nosatec Rhynchaenus lonicerae a vrtule Philophylla caesio), mnoho mycetofágních druhů (např. stlačenka Calomyia elegans, v červeném

- 157 -

seznamu bezobratlých uvedená mezi kriticky ohroženými druhy). Nález štíhlonožky Micropeza lateralis ze skalnatého břehu Lužnice mezi Stádlecem a Dobronicemi je dosud jediný v České republice. Charakteristika ve vztahu k předmětům ochrany: Velevrub tupý (Unio crassus) - polopřírodní až přírodní tok řeky (V4) s poměrně nízkým znečištěním vody a vhodným substrátem dna, kde se střídají regulované úseky s úseky relativně přirozeného charakteru. Na toku je několik jezů. Lokalita je obývána také populací škeble ploché (Pseudanodonta complanata), velevruba nadmutého (Unio tumidus) a raka říčního (Astacus astacus). (Misgurnus fossilis) - mokřadní stanoviště v říční nivě (tůně, odstavená ramena) - V1, V2, V4. Vydra řícní (Lutra lutra) -polopřírodní až přírodní tok řeky (V4) s rozsáhlou mokřadní nivou a bohatým vegetačním doprovodem (stanoviště - viz výše) a hojným zarybněním obklopený krajinou s rybníky s intenzivním chovem ryb a hustou sítí stok. Páchník hnědý (Osmoderma eremita) - dubové porosty ve fragmentech lužních lesů s převahou dubu letního (L7.2 vlhké acidofilní doubravy) a hrázové aleje dubů letních (L7.1 suché acidofilní doubravy). Kvalita a význam: Pro druh Unio crassus jde o jednu z nejvýznamnějších populací v ČR a jednu z nejrozsáhlejších lokalit v ČR. Populace je životaschopná, nacházejí se zde i mladší jedinci, což svědčí o rozmnožování. Populace je rozptýlená po toku, nikde nebyly zjištěny lokální vysoké koncentrace. V současnosti spíše se zlepšující stav populace. Páchník hnědý (Osmoderma eremita) zde má stabilní, ale ne příliš početnou populaci. Výskyt je lokální v několika solitérních stromech a v alejích. Pro druh vydra řícní (Lutra lutra) se na daném území nachází jádro populace v ČR, druh zde prosperuje a dochází zde k pravidelnému rozmnožování. Je vysoce důležitým koridorem pro migraci daného druhu a jeho dalšího rozšiřování. Tůně poblíž PR Dráchovské tůně představují biotop velice významné a početné populace piskoře pruhovaného (Misgurnus fossilis) se stěžejním významem pro ochranu druhu na našem území. Toto je mimo řešené území ÚS Orlicko. Zranitelnost: Pro vydru řícní je největším rizikem nelegální lov a pronásledování a křížení vodních toků s komunikacemi, které ohrožují migrující jedince. Mokřadní ekosystém může místy ohrozit výstavba dálnice. Pro velevruba tupého je rizikem znečistění vody a příčné objekty neprůchodné pro rybí hostitele. Pro Misgurnus fossilis zazemňování či naopak odbahňování tůní a jejich znečištění. Pro páchníka hnědého je rizikem odstraňování nemocných a padlých stromů. Management: Pro velevruba tupého (Unio crassus) je vhodné postupně zprůchodnit migrační překážky na toku (výstavba rybích přechodů - bypassů) a dokončit soustavu funkčních čistíren odpadních vod v povodí obou toků. Pro páchníka hnědého (Osmoderma eremita) je třeba ponechávat torza odumírajících starých stromů (zejména dubů) k dokončení vývoje brouků. V bezprostřední blízkosti tůní s výskytem Misgurnus fossilis je třeba vyloučit použití všech biocidů a ponechat zde erozní a ukládací činnost řeky Lužnice bez korekcí. Možné střety zájmu: Mimo území CHKO Třeboňsko - stavba dálnice Praha-České Budějovice. Zde také větší riziko znečištění vod. Ochrana druhů, jež jsou zde předmětem zvláštní ochrany, je bez významnějších vzájemných střetů. V rámci posouzení územní studie byly vyhodnoceny jednotlivé navrhované rozvojové plochy a koridory, a to včetně zhodnocení možných kumulativních vlivů a synergických účinků. V souladu s vyhodnocením vlivů na území NATURA 2000 ZÚR JčK byly zvolena v ÚS Orlicko stejná stupnice významnosti vlivů: -2

Významně negativní vliv (tj. negativní vliv podle § 45i odst. 9 zákona č. 114/1992 Sb., který znemožňuje realizaci koncepce – omezuje její realizaci na případy uvedené v § 45i odst. 9 a 10 zákona č. 114/1992 Sb.) – jde o významný rušivý až likvidační vliv na stanoviště či populaci druhu nebo její podstatnou část, významné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu

-1

Mírně negativní vliv – což znamená omezený, mírný či nevýznamný negativní vliv, nevylučuje realizaci koncepce, neboť se jedná o mírně rušivý vliv na stanoviště či populaci druhu, mírné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, okrajový zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu.

0

Nulový vliv – koncepce nemá žádný prokazatelný vliv

?

Možný negativní vliv – může dojít k negativnímu vlivu, u kterého ovšem nelze v této fázi vyhodnotit významnost

Tabulka 60: Vyhodnocení vlivů na území NATURA 2000

- 158 -

Označení Popis Vliv Rozvojové plochy nadmístního významu pro smíšenou obytnou funkci N-SO1 Písek – západní část města 0 N-SO2 Písek – severozápadní okraj města 0 N-SO3 Semice 0 N-SO4 Týn nad Vltavou – jižní okraj města 0 Rozvojové plochy místního významu pro smíšenou obytnou funkci M-SO1 Zvíkovské Podhradí – severozápadní část ? M-SO2 Paseky – severní okraj sídla 0 M-SO3 Týn nad Vltavou - severovýchod 0 M-SO4 Týn nad Vltavou - jih 0 Rozvojové plochy nadmístního významu pro výrobu a skladování N-VS1 Písek - sever 0 N-VS2 Týn nad Vltavou - jih 0 Rozvojové plochy místního významu pro rekreaci a sport N-SR1 Kožlí – u kempu Velký Vír 0 N-SR2 Chrást – u kempu Radava 0 N-SR3 Nový Dvůr ? N-SR4 Týn nad Vltavou - jihozápad 0 M-SR1 Orlík nad Vltavou – u Starého Sedla ? M-SR2 Zvíkovské Podhradí ? M-SR3 Týn nad Vltavou – bývalý voj. areál 0 Rozvojové plochy nadmístního významu pro těžbu nerostných surovin PT 2 Podolí II - Kosejřín 0 PT 3 Jehnědno 0 PT4 Albrechtice nad Vltavou 0 Koridory a plochy dopravy nadmístního významu N-D 1 R4 Milín - Mirotice 0 N-D 2 I/19 Lety jižní obchvat 0 N-D 3 I/19 Lety-Hrejkovice, homogen. trasy ? N-D 4 I/19 Hrejkovice obchvat 0 N-D 5 I/29 Písek severní obchvat 0 N-D 6 I/29 D. Novosedly obchvat 0 N-D 7 I/29 Záhoří jižní obchvat 0 N-D 8 I/29 Písek-Bernartice, homog. trasy 0 N-D 9 I/29 Podolí I. jižní obchvat 0 N-D 10 I/29 Křenovice – s. obchvat 0 N-D 11 II/135 nový most přes Vltavu 0 N-D 12 II/140 Písek-jižní propojení MÚK 0 N-D 13 II/159 Tálín-Paseky, jižní obchvat 0 N-D 14 II/159 Újezd Neznašov, přeložka serpentin 0 N-D 15 II/604 Milín Čimelice 0 N-D 16 II/105 Nemějice přeložka 0 N-D 17 II/105 Koloměřice 0 N-D 18 Cyklostezka Záhoří-Zv.Podhradí 0 N-D 19 III/1219 Vráž - Varvažov ? N-D 20

Vltavská vodní cesta

0

N-D 21 Modernizace žel. Tratě Písek-Zdice N-D 22 Přívoz A Orlík n.V. –Chrást u Záhořan N-D 23 Přívoz B Varvažov – Zvíkov-Jickovice N-D 24 Přívoz C Vráž – Jistec - Louka Koridory a plochy dopravy vybrané místního významu M-D 25 Přívoz D Újezd-Pašovice

0 0 0 0 0

- 159 -

Komentář

PO

Blízko EVL PO PO

PO, spíše ne, posoudit v DÚR

PO, stávající cesta PO, přeložka obce V rámci záměru “Dokončení Vltavské vodní cesty v úseku Hluboká n.Vl.Hněvkovice” byl vyloučen vliv na Naturu 2000 PO PO, stávající cesta PO

M-D 26 Přívoz E – S.Sedlo-Kostelec n.V. 0 PO M-D 27 Přívoz F – Č.Újezdec - Květov 0 PO M-D 28 Přívoz G – Oslov-Jetětice 0 PO M-D 29 Přívoz H – Temešvár-Podolsko 0 M-D 30 Přívoz CH – Jehnědno-Vranov-Dražíč 0 M-D 31 Přívoz I – Týn n.Vl.-Hosty ? EVL M-D 32 Cyklotrasa Chrást u Záhořan-Voltýřov 0 M-D 33 Cyklotrasa Zahrádka-Sobík-Jickovice 0 PO M-D 34 Cyklotrasa Jickovice - Kučeř 0 M-D 35 Cyklotrasa Podolí – Slabčice - Dražíč 0 M-D 36 Cyklotrasa Hosty-N.Dvůr-Týn n-Vl. 0 Blízko EVL, stávající cesta M-D 37 Cyklotrasa Orlí-Kožlí-V.Vír-Kozárovice 0 M-D 38 Cyklotrasa Jetětice-Rukáveč 0 PO M-D 39 Cyklotrasa Oslov – k přívozu 0 PO, stávající cesta M-D 40 Cyklostezka Horní Ostrovec-Varvažov 0 M-D 41 Cyklotrasa Borečnice 0 PO M-D 42 Železniční zastávka Vráž a Červená n.V. 0 M-D 43 Přístav veřejné lodní dopravy 0 M-D 44 Veřejné letiště Písek -Krašovice 0 Poznámka: Plochy a koridory, které jsou převzaty z návrhu ZÚR JčK a byly již v tomto materiále vyhodnoceny, jsou v tabulce podbarveny šedou barvou. Tabulka 61: V ptačí oblasti či EVL se nachází tyto koridory a plochy Označení Popis Vliv Komentář Koridory a VPS v oblasti vodního hospodářství N-VA1 Kanalizace a ČOV Mirotice, Cerhonice, Ostrovec 0 PO V 10 Vodovod Kovářov, místní část Chrást 0 PO, v sídle V 11 Vodovod Kovářov, místní část Chrást 0 PO, v sídle V 37 Vodovod Ostrovec 0 PO, v sídle V 38 Kanalizace a ČOV Ostrovec 0 PO, v sídle V 39 Vodovod Vráž 0 PO, v sídle V 40 Kanalizace a ČOV Vráž 0 PO, v sídle V 43 Kanalizace a ČOV Ostrovec 0 PO, v sídle V 44 Vodovod Zvíkovské Podhradí 0 PO, v sídle V 45 Kanalizace a ČOV Zvíkovské Podhradí 0 PO, v sídle V 51 Vodovod Květov 0 PO, v sídle V 52 ČOV Květov 0 PO, v sídle V 74 Vodovod Jetětice 0 PO, v sídle V 75 Kanalizace a ČOV Jetětice 0 PO, v sídle V 78 Vodovod Stehlovice 0 PO, v sídle V 119 Kanalizace Koloděje nad Lužnicí ? EVL koridory a plochy významu v oblasti elektroenergetiky Ostrovec, Dolní Ostrovec, výstavba TS, včetně venkovní přípojky Ee 26 0 PO 22kV Zvíkovské Podhradí, místní část Plazy, výstavba TS, včetně Ee 27 0 PO venkovní přípojky 22kV Ostrovec, místní část Dědovice, výstavba TS, včetně venkovní Ee 28 0 PO přípojky Ee 37 Olešná, výstavba TS východ, včetně venkovní přípojky 22kV 0 PO Orlík nad Vltavou, výstavba TS přístav východ, včetně kabelové Ee 56 0 PO přípojky 22kV Zvíkovské Podhradí, výstavba TS sever, včetně kabelové přípojky Ee 57 0 PO 22kV Zvíkovské Podhradí, výstavba TS jihovýchod, včetně kabelové Ee 58 0 PO přípojky 22kV Poznámka: Plochy a koridory, které jsou převzaty z návrhu ZÚR JčK a byly již v tomto materiále vyhodnoceny, jsou v tabulce podbarveny šedou barvou.

- 160 -

Mariny, přístaviště a kotviště: některé z přístavišť se nachází v Ptačí oblasti Údolí Otavy a Vltavy. Vzhledem k tomu, že se jedná o stavby na vodním toku, který je v PO, byla vyhodnocena všechna navrhovaná (doporučovaná) přístaviště (včetně kategorie sportovních kotvišť, která mohou být považována za přístaviště). V této fázi nebyla zjišťována konkrétní přítomnost předmětů ochrany ani nebyly zjišťovány vlivy na jednotlivé předměty ochrany. Ovlivnění ptačí oblasti a její míru nelze v této fázi u těchto doporučených ploch objektivně posoudit. Vzhledem k množství přístavišť by se mohly uplatnit i kumulativní vlivy. Předmětem ochrany jsou zde lesní ptáci, takže přímé vlivy z provozu na vodní ploše, který je rozložen po celé nádrži Orlík, by neměly být závažné. Jelikož není známo konkrétní řešení jednotlivých ploch a vzhledem k tomu, že ÚS není závazným dokumentem, je nutné posoudit jejich možný vliv na soustavu NATURA 2000 v navazujících územně plánovacích podkladech nebo v rámci procesu EIA.

Tabulka 62: Vyhodnocení vlivů navržených marín, přístavů a sportovních kotvišť na území NATURA 2000 Návrhdoporučený Název lokality Břeh km Možný vliv Komentář statut Voltýřovská zátoka

PB

154

Hotel Radava Žďákov u St. Sedla

PB PB

159,5

Kostelecká zátoka

PB

159,6

Chrást

PB

158,7

Strouhy –Velký potok

PB

184,9

Hladná

LB

195,6

Jistec

LBOtava

14,4

LB

203,5

PB

204,5

Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou město

Sportovní přístav (60 lodí) Sportovní přístav Sportovní přístav Sportovní přístav (40 lodí) Sportovní nebo jachetní kotviště Vhodné pro sportovní kotviště Vhodné pro sportovní kotviště Vhodná pro sportovní přístaviště Nákladní přístav Sportovní přístav

0

mimo PO, v provozu loděnice,

0 ?

Mimo PO, v provozu veřejné kotviště PO PO, v současnosti kotvení 40 hausbótů

? 0

mimo PO

0

mimo PO

0

mimo PO

?

PO

0

mimo PO, dle ÚP

0

mimo PO, dle ÚP

Závěr: V ÚS nejsou navrženy rozvojové plochy a koridory, které by generovaly možné záměry s významným negativním vlivem na soustavu NATURA 2000. V této fázi nebyla zjišťována konkrétní přítomnost předmětů ochrany ani nebyly zjišťovány vlivy na jednotlivé předměty ochrany. Ovlivnění PO a EVL a její míru nelze v této fázi objektivně posoudit. I když není předpokládána, nelze ji u některých záměrů zcela vyloučit. Proto je nutné, aby u rozvojových ploch a koridorů: M-SO1, M-SR1, M-SR2, N-SR3, N-D3, M-D19, M-D 31, V 119, sportovní přístaviště ve Ždákově u Starého sedla, v Kostelecké zátoce a Jistec byl možný vliv posouzen v následujících územních plánech nebo v rámci přípravy staveb a v EIA. Předložená ÚS Orlicko nemá vzhledem k návrhu rozvojových ploch a koridorů a vzhledem k tomu, že není závazným územně plánovacím podkladem či dokumentem, významný negativní vliv na soustavu území Natura 2000. Vyhodnocení bylo pro potřeby ÚS provedeno neautorizovanou osobou ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., z tohoto důvodu je pouze doporučujícím hodnocením.

B.2.3. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ PODLE ÚAP ORP PÍSEK, MILEVSKO A TÝN NAD VLTAVOU Tabulka 63: Tabulka vyhodnocení vlivů na stav a vývoj území podle ÚAP ORP Písek, Milevsko a Týn nad Vltavou Číslo dle Pořadí: Sledovaný jev Vliv ÚS na sledovaný jev příl. k vyhlášce

- 161 -

Pořadí:

Číslo dle příl. k vyhlášce

Sledovaný jev

Vliv ÚS na sledovaný jev

1.

1.

Zastavěné území

Je vymezeno v grafické části dle ÚAP a územních plánů. V odůvodněných případech však ÚS pro účely studie upřesnila zastavěné území dle aktuálního stavu v území.

2.

2.

Plochy výroby

Jsou vymezeny pouze navrhované plochy dle ÚP VÚC, ZÚR JčK, ÚP obcí – ÚS nenavrhuje žádnou změnu.

3.

3.

Plochy občanského vybavení

Jsou vymezeny pouze navrhované plochy dle ÚPVÚC, ZÚR JčK, ÚP obcí, nově vymezeny plochy sportovně rekreační nadmístního a místního významu. Bude změněno a zlepšeno.

4.

4.

Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území

Jsou vymezeny dle ÚP Týn nad Vltavou, bývalý areál vojska formou přestavby na občanskou vybavenost. ÚS nenavrhuje žádnou změnu.

6.

Památková zóna včetně ochranného pásma

MPZ Písek, Týn nad Vltavou, VPZ Krašovice, Květov, Smrkovice, Tukleky, Varvažov, Zahrádka a Žebrákov. Výhledově se uvažuje s vyhlášením VPZ v sídlech Chřešťovice, Dolní a Horní Ostrovec. V případě vyhlášení bude změněno a zlepšeno.

7.

Krajinná památková zóna

KPZ Orlicko, Čimelicko Rakovicko (pouze okrajově), ÚS nenavrhuje změnu, nová KPZ není navrhována. KPZ Orlicko zóna bude dotčena, nedojde ke zhoršení.

7.

8.

Nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma

Jsou vyznačeny symbolem v grafické části. ÚS nebudou dotčeny.

8.

9.

Nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma

NKP Kamenný most v Písku, hrad Zvíkov, zámek Orlík. ÚS navrhuje vypuštění plochy bydlení z OP NKP Zvíkov, navržena změna, v případě jejího akceptování bude zlepšeno. Většina sídel v řešeném území je venkovského charakteru, vyjma měst Písku a Týna nad Vltavou. Města Písek a Týn nad Vltavou vykazují znaky jasného lokačního založení s jasně formulovaným náměstím a komunikační sítí budoucích ulic. V řešeném území převládají sídla venkovského typu,a to převážně sídla hromadná, až na výjimky (VPZ) bez jasně utvářeného návesního prostoru, jako je tomu u sídel blatského typu, nicméně se převážně jedná o rázovitá sídla s mnohdy dochovanou původní historickou stopou původní zástavby. ÚS doporučuje opatření k zachování a zlepšení urbanistických hodnot území, při jejich respektování dojde ke zlepšení.

5.

6.

9.

11.

Urbanistické hodnoty

10.

16.

Území nálezy

11.

17.

Oblast krajinného rázu a její Viz textová a výkresová část, jsou převzaty z Generelu charakteristika krajinného rázu JčK. ÚS nenavrhuje změnu, doplňuje a konkretizuje opatření k zachování a respektování ochrany krajinného rázu. Při respektování navržených opatření dojde ke zlepšení.

12.

28.

Přírodní rezervace včetně Vyznačeno všech 7 PR v grafické části, ÚS nezasahuje do ochranného pásma jejich území ani nenavrhuje jejich změnu či doplnění, nebude dotčeno.

s archeologickými Vymezeny v grafické části, archeologické zóny. ÚS jsou dotčeny,nedojde ale ke zhoršení.

- 162 -

Pořadí:

Číslo dle příl. k vyhlášce

Sledovaný jev

Vliv ÚS na sledovaný jev

13.

30.

Přírodní park

PP Písecké hory a částečně PP Plziny, Kaňon Lužnice (zatím návrh) – ÚS zasahuje částečně PP Písecké hory (částečně rozvojovou plochou pro smíšenou obytnou funkci a koridorem D6 převzatým z ZÚR), vliv ÚS na přírodní park je neutrální, nedojde ke zhoršení.

14.

31.

Přírodní památka včetně ochranného pásma

Všech 7 PP je vyznačeno v grafické části, ÚS nezasahuje do jejich území ani nenavrhuje jejich změnu či doplnění, nebude dotčeno.

NATURA 2000 - evropsky významná lokalita

EVL Lužnice a Nežárka zasahuje do řešeného území částečně, ÚS navrhuje v EVL koridory – přívoz a kanalizaci, u těchto záměrů je doporučeno vyhodnocení možných vlivů v následujících ÚPD či v územním řízení. ÚS zasahuje do EVL, nicméně se nepředpokládá zhoršení.

35.

NATURA 2000 - ptačí oblast

PO Údolí Otavy a Vltavy, ÚS navrhuje některé plochy a koridory v této oblasti, v této fázi nelze předpokládat významnější negativní vlivy, u některých ploch a koridorů je doporučeno následné vyhodnocení možných vlivů v následujících ÚP či v územním řízení. ÚS tedy zasahuje do těchto území, nepředpokládá se zhoršení.

40.

Vzdálenost 50 m od okraje lesa

Ochranné pásmo lesního porostu je vyznačeno v grafické části. ÚS navrhuje některé plochy v ochranném pásmu lesa, nepředpokládá se však zhoršení.

41.

Bonitovaná půdně ekologická jednotka

V textové části odůvodnění je vyhodnocen odborný odhad záborů ZPF s I. a II. tř. ochrany pro nově navrhované koridory a plochy nadmístního významu. ÚS navrhuje zábor půd I. a II. třídy ochrany, dojde tedy ke zhoršení, které ovšem nebylo vyhodnoceno jako významné.

19.

44.

Vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem

Vyznačeny v grafické části, ÚS navrhuje plochu pro smíšenou obytnou funkci v II. vnějším ochranném pásmu vodního zdroje. Vzhledem k navržené funkci nedojde k ovlivnění tohoto pásma a tudíž ani ke zhoršení.

20.

45.

Chráněná oblast přirozené akumulace vod

Okrajově zasahuje do řešeného území CHOPAV Třeboňsko, ÚS není toto území dotčeno.

Vodní nádrž

V řešeném území jsou Orlická nádrž, VD Kořensko, ÚS navrhuje některé rozvojové plochy rekreačního zaměření na Orlické nádrži, u kterých se ovšem nepředpokládá významný negativní vliv na tuto nádrž. Zároveň ÚS navrhuje opatření ke zlepšení kvality vody v této nádrži, což může vést ke zlepšení kvality vody.

15.

16.

17.

18.

21.

34.

48.

22.

50.

Záplavové území

Vyznačeno v grafické části, vyznačeno i území zvláštní povodně v r. 2002, ÚS nemění a v ÚS navrženými zastavitelnými rozvojovými plochami nezasahuje do záplavového území, nedojde ke zhoršení.

23.

56.

Lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa

Vráž u Písku, ÚS zde navrhuje kanalizaci a ČOV Vráž, dojde ke zlepšení.

- 163 -

Pořadí:

Číslo dle příl. k vyhlášce

Sledovaný jev

Vliv ÚS na sledovaný jev

24.

57.

Dobývací prostor

Vyznačeno v grafické části, ÚS převzala ze ZÚR koridor nadmístního významu pro zásobování pitnou vodou N-V3 Vodovod Albrechtice, který zasahuje do dobývacího prostoru. Vlivem ÚS nedojde ke zhoršení.

25.

58.

Chráněné ložiskové území

Vyznačeno v grafické části, ÚS nenavrhuje žádnou změnu. Vliv ÚS je neutrální.

26.

61.

27.

Poddolované území

Vyznačeno v grafické části, ÚS nezasahuje do poddolovaných území. Vliv ÚS je neutrální.

62.

Sesuvné území a území jiných geologických rizik

Vyznačeno v grafické části (Písek), ÚS nezasahuje do těchto území. Vliv ÚS je neutrální.

67.

Technologický objekt Vyznačeno v grafické části dle ÚP obcí a ÚAP (vodojemy, zásobování vodou včetně úpravny vod, čerpací stanice), ÚS navrhuje úpravu některých ochranného pásma vodovodů, čímž dojde ke zlepšení.

29.

69.

Technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma

Vyznačeno v grafické části dle ÚP obcí a ÚAP (ČOV), ÚS přehodnocuje některé návrhy realizace ČOV, racionalizuje jejich návrhy a zároveň doporučuje jejich technické vybavení zařízením na odstraňování fosforu. ÚS navrhuje zlepšení v této oblasti.

30.

70.

Síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma

Vyznačeno v grafické části, ÚS navrhuje a přehodnocuje vedení některých kanalizací, dojde ke zlepšení.

31.

71.

Výrobna elektřiny včetně ochranného pásma

Vyznačeno v grafické části (Teplárna Písek, MVE Kořensko, MVE Písek , ÚS nenavrhuje žádnou změnu.

72.

Elektrická stanice včetně Vyznačeno v grafické části dle ÚP obcí a ÚAP, v rámci přípojek ochranného pásma elektrické energie jsou navrženy trafostanice. Vlivem ÚS dojde ke zlepšení.

73.

Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma

Vyznačeno v grafické části dle ÚP obcí a ÚAP, ÚS navrhuje koridory elektroenergetiky, dojde ke zlepšení.

74.

Technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma

Vyznačeno v grafické části dle ÚP obcí a ÚAP, ÚS nenavrhuje žádnou změnu.

35.

75.

Vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma

Vyznačeno v grafické části dle ÚP obcí a ÚAP, ÚS nenavrhuje žádnou změnu.

36.

80.

Teplovod včetně ochranného pásma

Vyznačeno v grafické části (horkovod Týn N. Vltavou JETE), ÚS nenavrhuje žádnou změnu.

37.

81.

Elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma

Vyznačeno v grafické části (radioreléové trasy), převzato z ZÚR, dojde ke zlepšení.

38.

89.

Rychlostní silnice včetně ochranného pásma

Vyznačeno v grafické části, ÚS nenavrhuje žádnou změnu, převzat koridor N-D1 ze ZÚR. Dojde ke zlepšení.

39.

90.

Silnice I. třídy včetně Vyznačeno v grafické části, ÚS převzala koridory ze ZÚR. ochranného pásma Dojde ke zlepšení.

40.

91.

Silnice II. třídy včetně Vyznačeno v grafické části, ÚS převzala koridory ze ZÚR a ochranného pásma navrhuje nové koridory. Dojde ke zlepšení.

28.

32.

33.

34.

- 164 -

Pořadí:

Číslo dle příl. k vyhlášce

Sledovaný jev

Vliv ÚS na sledovaný jev

92.

Silnice III. třídy včetně Vyznačeno v grafické části, ÚS převzala koridory ze ZÚR a ochranného pásma navrhuje novou přeložku. Dojde ke zlepšení.

42.

93.

Místní a účelové komunikace

Vyznačeno v grafické části, ÚS navrhuje změnu ve formě využití vhodně trasovaných místních komunikací jako přístupům k navrhovaným přívozům, přístavům, kotvištím, případně jako nových cyklotras, bude zlepšeno.

43.

95.

Železniční dráha regionální včetně ochranného pásma

Vyznačeno v grafické části, ÚS převzala modernizaci žel.tratě Písek-Zdice ze ZÚR, dojde ke zlepšení.

44.

96.

Letiště včetně ochranných pásem

Vyznačeno v grafické části (Krašovice u Písku). ÚS převzala tuto plochu z ZÚR, dojde ke zlepšení. Vyznačeno v grafické části Vltavská vodní cesta (převzato ze ZÚR), včetně ÚS navržených zařízení (maríny, přístavy, kotviště). Dojde ke zlepšení využití Orlické přehrady a Vltavy.

41.

45.

104.

Vodní cesta

46.

106.

Cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka

Vyznačeno v grafické části (pouze cyklotrasy) , ÚS navrhuje nové cyklostezek a cyklotras a jejich úpravu. Dojde ke zlepšení rekreačního využití území.

47.

109.

Vymezené zóny havarijního plánování

Vyznačeno v grafické části ZHP JETE, ÚS nenavrhuje žádnou změnu, nebude dotčeno.

Zastavitelná plocha

Vyznačeno v grafické části, v ÚS navržené a z ÚPVÚC převzaté plochy nadmístního významu (smíšené obytné, výroba a skladování, sportovně rekreační) nad 20 ha, v ÚS navržené a z ÚP převzaté významné plochy místního významu (smíšené obytné, výroba a skladování, sportovně rekreační) od 10 - 20 ha, ostatní zastavitelné plochy převzaté z ÚP obcí, v případě jejich předimenzování nebo nevhodného vymezení (střety s ÚSES, krajinným rázem, velké zábory ZPF) je navrženo doporučení k jejich redukci a přehodnocení v novém nebo aktualizovaném ÚP. Vlivem ÚS může dojít ke zlepšení (zmenšení zastavitelných ploch).

48.

117.

Poznámka: Z přílohy č. 1 k vyhlášce 500/2006 Sb., byly vybrány sledované jevy, které se v řešeném území nachází a jsou ÚS řešeny. ÚS není závaznou územně plánovací dokumentací, jí navržené plochy a opatření jsou nezávazná, předpokládá se jejich převzetí do územních plánů jednotlivých obcí, čímž dojde k jejich naplnění. Celkově lze konstatovat, že vlivem ÚS (pokud budou jednotlivé návrhy ploch a koridorů a navržená opatření převzata do ÚP obcí) dojde ke zlepšení sledovaných jevů.

B.2.4. SWOT ANALÝZA ŘEŠENÍ ÚZEMNÍ STUDIE NA JEDNOTLIVÉ PILÍŘE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE SWOT analýza byla provedena v rámci analytické části ÚS Orlicko. Podle jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje je vyhodnocen vliv řešení ÚS na jednotlivé stránky ze SWOT analýzy. B.2.4.1. Environmentální pilíř - územní podmínky pro příznivé životní prostředí Tabulka 64: SWOT analýza vyhodnocení vlivů řešení ÚSES na podmínky pro příznivé životní prostředí Silné stránky Slabé stránky - řešené území leží převážně v geologicky stabilním - na většině území se vykazuje zvýšený výskyt půdního prostředí, nejsou zde zaznamenána území náchylná k radonu, podle odvozené mapy radonového rizika převažují sesuvům (kromě břehových partií u Orlické nádrže a jedné plochy středního a vysokého radonového rizika. lokality v k.ú. Písek). - menší kapacita a rozmanitost zdrojů nerostných surovin. - těžená ložiska nerostných surovin jsou dobře logisticky - nutnost následné rekultivace vytěžených ložisek. rozmístěna a dostupná pro zásobování území pro menší - kvalita vody – ve vodní nádrži Orlík a v řece Vltavě (až 3.investiční akce místního významu 4. třída), řeky Lomnice, Otava, Skalice (až 4. třída),Lužnice

- 165 -

- síť toků a vodních ploch v přírodním stavu vhodných pro rekreaci - existence vodního díla Orlík (vyrovnává rozkolísanost přirozeného odtoku, zásoba vody, protipovodňový efekt pod nádrží, rekreace) - ochrana vodních zdrojů (ochranná pásma na toku s odběrem pro vodárenské účely – Otava), nádrž Orlík leží ve III. ochranném pásmu vodárenského odběru z Vltavy v Praze Podolí - většina území s velmi nízkou akustickou zátěží (mimo silnici I/4 a silnice II. třídy) - málo imisně zatížených území z hlediska většiny hlavních škodlivin v ovzduší (žádné zvláště velké zdroje znečišťování ovzduší, málo velkých zdrojů) - území bez skládek nebezpečných odpadů - žádné objekty nebo zařízení s nebezpečnými látkami) - nejsou zde žádné velké staré ekologické zátěže - množství chráněných území přírody (přírodní památky, přírodní rezervace) - udržovaná kulturní krajina, včetně komponovaných krajinářských parků - ochrana krajinného rázu je realizována prostřednictvím vyhlášených přírodních parků - velmi vysoká lesnatost v území - dochované čitelné znaky kulturní krajiny (zachovalé kulturní a technické památky v krajině) - národní význam chráněných území - výskyt a existence některých vzácných druhů živočichů a rostlin, zejména druhů pronikajících údolími větších vodních toků - hustá síť nadregionálních a regionálních biocenter a biokoridorů - zemědělství tvoří součást poměrně vyspělého sociálně kulturního prostředí, - zkušenosti s velkovýrobními technologiemi a postupy hospodaření, - vyšší průměrná výměra zemědělských podniků, - postupný přechod na extenzivní formy hospodaření - velký podíl půd s I.a II. třídou ochrany v území - atraktivní krajina – harmonické zastoupení ploch lesů a volných ploch - ochranný, protierozní efekt současného vysokého podílu lesních porostů v erozně ohrožených krajinných segmentech v blízkosti vodních toků - relativně vysoké zastoupení lesních porostů s přírodě blízkou dřevinnou skladbou (bučiny – vysoký stupeň přirozenosti) - lesní porosty na části území výrazně plnící mimoprodukční funkce (lesy ochranné v kaňonu Vltavy a dalších vodních toků) - turisticky atraktivní lesní porosty (měkká turistika) - dřevo jako obnovitelný zdroj paliva - lesy jako zázemí pro myslivost

(až 5. třída) - špatná úroveň technické vybavenosti, nebo absence ČOV u některých obcí - velké množství malých znečišťovatelů a špatná vybavenost velkých kempů a tábořišť - vysoký podíl orné půdy v území - necitlivé umísťování nové zástavby do krajiny - silné rekreační zatížení - dosud není dopracován lokální ÚSES - nejsou dostatečně realizovány návrhy opatření uvedené v plánech a generelech ÚSES - velké plochy ucelených lánů zemědělské půdy bez přirozených prvků krajiny zabraňující erozi - nízká konkurenceschopnost zemědělského sektoru a zpracovatelského průmyslu - neuspokojivé marketingové znalosti managementu - nedostatečná koordinace činností a aktivit mezi jednotlivými podnikateli v zemědělství, nedostatečná koordinace rozvojových programů pro venkov - přebytky základních komodit bez odpovídajícího marketingu, tržních řádů a zajištění odbytu, - zastaralost technického vybavení, neuspokojivá údržba budov, vnitřní zadlužení sektoru, především ve vztahu k půdní úrodnosti a jejího udržování, nedostatečná občanská vybavenost ve většině venkovských obcí - nedostatek investičních zdrojů, vysoká zadluženost a omezený přístup k úvěrům pro zemědělské podniky - nedostatečné právní vědomí zemědělských podnikatelů, dosud ne zcela stabilizovaný právní rámec pro zemědělské podnikání - zranitelnost půd na svazích vodní erozí (kaňony vodních toků) - neodpovídající dřevinná skladba, příliš vysoké zastoupení smrku a borovice - nevyrovnané věkové a prostorové uspořádání porostů - škody zvěří na lesních porostech

Příležitosti - v řešeném území jsou prognózní zdroje nerostných surovin (stavební kámen, zlatonosná ruda). - zvýšení retenční schopnosti krajiny budováním poldrů a nádrží

Hrozby - při větších investičních akcích hrozí závislost na dovozu základních stavebních surovin - při využití prognózních ložisek a netěžených ložisek a dobývacích prostorů hrozí dlouhodobé zábory ZPF a PUPFL

- 166 -

- zlepšení odtokových poměrů trvalou péčí o koryta a břehy toků - zlepšení kvality vody ve vodních tocích, budováním kanalizací a ČOV v sídlech (zejména u největších znečišťovatelů) - vybudování kanalizace a ČOV a zajištění kvalitního čištění odpadních vod - využívání technologií s nízkou produkcí emisí při obnově zdrojů vytápění (tepelná čerpadla, vysoce účinné spalování dřeva a biomasy, plynofikace) - využití fotovoltaických panelů pro výrobu el. energie - využití místních zdrojů (dřevo, biomasa) - maximální míra třídění při likvidaci odpadů, možnost biologicky rozložitelný odpad likvidovat v místě (kompostování) - realizací opatření v rámci ÚSES se zlepší ekologická stabilita a estetika krajiny - zachování vysoké druhové rozmanitosti - specifikace návštěvních míst a určení významných cílů, osvěta a usměrnění pohybu návštěvníků s ohledem na významné přírodní památky a přírodní atraktivity území - zakládání nových prvků krajinné infrastruktury (meze, suché poldry, dřevinné linie podél nově budované a obnovované sítě polních cest) – interakční prvky ve smyslu ÚSES - revitalizace a renaturalizace napřímených vodních toků, zatravňování údolních niv - repatriace původních druhů - zachování vysoké druhové rozmanitosti v dosud málo dotčených krajinných segmentech - možnost prosazování opatření ochrany přírody v rámci vyhlášených EVL soustavy NATURA 2000 - dosáhnou dostatečné úrovně znalostí u pracovníků managementu a marketingu, a vědomí potřeby trvale udržitelného rozvoje venkova, - předpokládaného rozvoje turistického a cestovního ruchu využít pro rozvoj agroturistiky a rodinných farem - sílící poptávka evropského trhu po zemědělských „bioproduktech“ vznikajících v neznečištěném prostředí - rozšíření spektra činností zemědělců (údržba kulturní krajiny, produkce biopotravin, agroturistika) a podpora uplatnění ekologicky „čisté“ zemědělské produkce - zvyšováním podílu TTP zabránit splachům ornice do vodotečí - kontrolovaný chov vysoké zvěře (obory) - ovlivnění skladby lesa při obnovních těžbách směrem k vyššímu zastoupení listnatých dřevin a jedle dle přirozené dřevinné skladby

a zhoršení rekreační atraktivity území. - malá rentabilita těžby u některých prognózních ložisek - zvyšující se eutrofizace vodní nádrže Orlík, a s tím související negativní jevy (rozvoj řas a sinic, „kvetoucí voda“) - vznik holin (polomy, kůrovec) vedoucí k prudkému snížení retenční schopnosti krajiny - nekontrolovaná likvidace splaškových odpadních vod z koncentrovaných chatových lokalit a z toho vyplývající znečištění vodních ploch a toků - zvyšování hluku v centrech obcí v okolí silnic I. a II. třídy zejména při růstu intenzity tranzitní dopravy - riziko zahušťování rekreačních ploch - zvyšování koncentrací imisí a emisí při přechodu na vytápěním domácností pevnými palivy v souvislosti s rostoucími cenami plynu a el. energie - další zhoršování kvality vody v Orlické nádrži - necitlivé zásahy do krajiny v případě velkého rozvoje zastavitelných ploch - necitlivě řešené dopravní a technické stavby (silnice, železnice, větrné a solární elektrárny apod.) - snížení estetické hodnoty krajiny - zvyšování rekreační zátěže ve vztahu k cenným krajinným segmentům - likvidace přírodních biotopů při urbanizaci území a při intenzivním hospodaření v území - nevratné poškození přírodních hodnot v území kvůli neřízenému a nesystémovému rozvoji urbanizovaného území (urban sprawl, nová sídla, kontroversní projekty) - nízká úroveň přidané hodnoty zemědělských výrobků, může způsobit útlum v zemědělské výrobě - v důsledku toho možné rozšiřování ploch neobdělávané (tzn. udržované) půdy a postupnou degradaci kulturní krajiny - pokles konkurenceschopnosti podniků v agrárním sektoru, projevující se ve ztížených možnostech uplatnění českých agrárních výrobků na domácím trhu a v klesajícím agrárním vývozu - velké zábory ZPF v případě realizace ploch navržených v ÚPD - vzrůstající eroze - zorňování trvalých travních porostů (pro pěstování obilí a energetických plodin) - necitlivá koncentrace všeho druhu, v zemědělství zejména chovu skotu a skladovacích kapacit - poškozování těžkou technickou (nahodilá a úmyslná obnovní těžba, vyklizování a přibližování polomové hmoty na neúnosných stanovištích) - tendence k dalšímu okyselování půd (zranitelnost rozpouštěním a vymýváním vápníku a hořčíku, neprovádění vápnění půdy) - zanedbání a devastace vybudovaných melioračních staveb (zamokření a následné ohrožení statické stability lesních porostů) - velmi vysoké početní stavy volně žijící vysoké zvěře - polomy a následné kůrovcové kalamity - neúměrně vysoký tlak na hospodářské využívání lesních ploch a pro účely zatraktivnění území pro cestovní ruch

Vliv ÚS Orlicko na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území

- 167 -

ÚS převzala územní rezervy pro těžbu nerostných surovin z návrhu ZÚR JčK k zajištění základních surovin pro větší investiční akce v řešeném území. Území není významné z hlediska zásob nerostných surovin, to ovšem nelze v územním plánování vyřešit, hrozba dovozu nerostných surovin je ÚS zmenšena podle podmínek v řešeném území. Zábory půd jsou při těžbě běžné, následnou dobře provedenou rekultivací mohou být zasažené plochy navráceny k původnímu využívání (ZPF, PUPFL) nebo mohou být mnohdy využity pro rekreační účely. Rentabilita těžby nelze ovlivnit v rámci územního plánování. Problematika řešení eutrofizace nádrže Orlík je složitá, neboť ji v zásadě nelze vyřešit pouze dokonalým vyčištěním odpadních vod produkovaných v přilehlém povodí okolního území nádrže. ÚS řeší tuto problematiku komplexněji. Návrhem dostavby kanalizací a ČOV, instalací zařízení na odstraňování fosforu na některých ČOV, což je jedním z důležitých předpokladů potlačení eutrofizačních projevů ve vodním prostředí, včetně nutnosti snížení přínosu fosforu z přítoků do Orlické nádrže tj. snížením bodového, plošného a difúzního znečištění povrchových vod. ÚS zmapovala tyto zdroje znečištění, což může napomoci vyvíjet tlak na konkrétní znečišťovatele. U plošných zdrojů znečištění biogenními prvky lze očekávat pokrok díky prosazování a uplatňování zásad správné zemědělské praxe, především ve zranitelných oblastech. Ze strany pořizovatele ÚS by měl být také vyvíjen tlak na hospodaření v rybnících, které jsou v povodí významnými přispěvateli ke znečištění (ÚS navrhuje monitoring vypouštěných povrchových vod z rybníků na základě kterého lze navrhnout konkrétní opatření). Všeobecně je snižování plošného a difúzního znečištění dlouhodobou záležitostí, kterou nelze vyřešit okamžitou realizací některých dílčích opatření. Zásadnější pokrok v této oblasti s sebou přinese spíše další technicko-ekonomický rozvoj společnosti. Opatření ke zlepšení retenčních vlastností krajiny jsou navržena ÚS v obecné formě, konkrétní řešení by měla být předmětem ÚP obcí. Zmapování některých nepovolených chat v oblasti Orlíku napomůže k potlačení nekontrolované likvidace odpadních, splaškových vod. Všude, kde je v dostatečné blízkosti vybudovaná soustavná kanalizace napojená na čistírnu odpadních vod je dle ÚS nutno upřednostnit odvádění splaškových vod do této kanalizace. Kde není kanalizace vybudována, bude nutno vybudovat novou kanalizaci a ČOV. Dále ÚS navrhuje u doporučených přístavišť náležitou likvidaci splaškových a nádních vod. Řešení zvyšování hluku v centrech obcí je v ÚS navrženo obchvatem některých postižených obcí. ÚS nepřispívá k zahušťování rekreačních ploch, díky navrženým zásadám pro konkrétní plochy a také díky Urbanistické a Architektonické studii, je omezeno riziko necitlivých zásahů do krajiny a snížení její estetické hodnoty. Navržené (doporučené) plochy nezasahují do zvláště chráněných území, v navazujících ÚP obcí lze řešit konkrétní střety s některými limity (NATURA 2000, ÚSES, PUPFL a ochrannými pásmy atd.). ÚS nepřispívá k ničení přírodních hodnot území, jejím účelem je naopak podpora těchto hodnot. ÚS nemá vliv na způsob zemědělského a lesního hospodaření, nenavrhuje žádný objekt zemědělské výroby, nenavrhuje konkrétní protierozní opatření, pouze je v obecné podobě navrhuje k realizaci v navazujících ÚP. Zábory ZPF byly v rámci ÚS vyhodnoceny pouze odborným odhadem, který upřednostnil eventuální vlivy na kvalitní zemědělské půdy I. a II. třídy ochrany, lze konstatovat, že zábor těchto kvalitních půd je v poměru k průměrným a nekvalitním půdám ostatních tříd ochrany velmi malý (cca 11 % z celkového záboru). Vliv ÚS Orlicko na posílení slabých stránek řešeného území Problematika radonového ohrožení ani menší kapacita a rozmanitost zdrojů nerostných surovin nemůže být ÚS řešena. ÚS navrhuje konkrétní opatření na zlepšení kvality všech povrchových vod v území, je to jedním z hlavních cílů ÚS, neboť od kvality vody v Orlické přehradě se odvíjí i její rekreační využití, ze kterého vyplývá možné posílení sociální a ekonomických podmínek v oblasti. Navrhuje dostavbu kanalizací a ČOV odrážející skutečné potřeby jednotlivých obcí a stav povrchových vod. Nelze ovlivnit stávající počet malých znečišťovatelů, ÚS navrhuje řešení likvidace odpadních vod. Vysoký podíl zornění lze řešit dotačními podporami zatravňování. ÚS navrhuje (doporučuje) nové plochy pro sportovní a rekreační funkci, jejich potřebnost se projeví v následných územně plánovacích dokumentacích. ÚS navrhuje doplnění základní kostry nadregionálních a regionálních prvků územního systému ekologické stability o lokální prvky, které jsou doporučeny k zapracování do ÚP jednotlivých obcí. ÚS nemůže přímo ovlivnit zemědělské a lesnické hospodaření. Vliv ÚS Orlicko na využití silných stránek a příležitostí řešeného území ÚS chrání dostupné zdroje nerostných surovin pro budoucí potřebu oblasti. Respektuje podmínky ochrany využití zvláště chráněných území, předměty ochrany oblastí NATURA 2000. Návrhem lokálních prvků ÚSES v celém řešeném území přispívá k podpoře ekologické stability řešeného území, návrhem veřejně prospěšných opatření vytváří podmínky pro jejich založení a fungování. ÚS navrhuje (doporučuje) využití rekreačního potenciálu řešené oblasti s důrazem na rozložení rekreačních aktivit do celoroční sezóny. Tím také přispívá ke zvyšování mimoprodukčních funkcí zemědělských a lesních půd. Navrženými opatřeními přispívá k posílení kulturních a přírodních hodnot krajinného rázu řešené oblasti. Zároveň chrání volnou krajinu, rozvojové plochy navazují na již zastavěná území. Podporuje ty příležitosti v území, které mohou pozitivně ovlivnit kulturní a přírodní potenciál celé oblasti.

- 168 -

Vliv ÚS Orlicko a stav a vývoj hodnot řešeného území Řešené území má nesporné přírodní hodnoty, které jsou umocněny velkou lesnatostí území a soutoky velkých řek Vltavy a Otavy, v severní části území a Vltavy a Lužnice, v jižní části území. Toky těchto řek jsou dnes již spoutané vzdutím Orlické nádrže. Mírně zvlněná krajina s nepříliš velkými výškovými rozdíly má rozčleněný erozně denudační reliéf se zbytky zarovnaných povrchů, který je dramaticky rozřezán údolími Vltavy, Lužnice, Otavy a přítoků, lemovaných místy říčními terasami. Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Území, která vynikají soustředěnými hodnotami krajinného rázu, výraznými scenériemi a kulturní identitou mohou představovat symboly jihočeské krajiny. Některá z takových území jsou chráněna v rámci přírodních parků nebo krajinných památkových zón, jiná však leží v jinak nechráněné krajině. K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn v rámci zvláště chráněných území, byly v řešeném území stanoveny přírodní parky s omezením jejich využívání. Nejcennější partie přírody jsou chráněny v rámci soustavy NATURA 2000 (v řešeném území je ptačí oblast a zasahuje sem evropsky významná lokalita) a v rámci maloplošných chráněných území, v řešeném území jsou přírodní rezervace a památky regionálního významu. V zájmovém území je poměrně hustá síť skladebných částí ÚSES nadregionální regionální úrovně. Hlavní osou je tok Vltavy, kudy jsou vedeny osy nadregionálního biokoridoru (vodní, mezofilní hájová a mezofilní bučinná). Tento biokoridor doplňují další osy dvou nadregionálních biokoridorů (vodní a mezofilní bučinná). Vymezeno je jedno nadregionální biocentrum 17 biocenter regionálních. Kulturní hodnoty v území jsou zde chápány jako souhrn kulturních vztahů, děl a hodnot, jež vznikly v minulosti, ale svým významem přesahují dobu svého vzniku a přispívají k vytváření, upevňování a pokroku současné kultury. Řešené území vykazuje velké množství kulturních hodnot, které mají velký vliv na vnímání a život a v neposlední řadě i prosperitu v území z hlediska rozvoje cestovního a turistického ruchu. V řešeném území je evidováno nejen velké množství nemovitých kulturních památek, ale jsou zde vymezeny i velkoplošná chráněná krajinná a sídelní území jako krajinné památkové zóny, městské a vesnické památkové zóny. ÚS respektuje přírodní a kulturní hodnoty území a navrhuje zvýšení ekologické stability. Zároveň stanovuje formou doporučení (Urbanistická a Architektonická rukověť) mezní ukazatele rozsahu nově vymezovaných rozvojových ploch a doporučené stavební typy, včetně hlavních zásad architektonického řešení pro jednotlivé typy sídel, jako podklad pro rozhodování o změnách v území a vytvoření předpokladů pro ochranu kulturních a přírodních hodnot v řešeném území. B.2.4.2. Sociální pilíř - územní podmínky pro soudržnost společenství obyvatel SWOT analýza analytické části ÚS zahrnuje výroky z tematického rozboru sociodemografické podmínky, rekreace a bydlení. Tabulka 65: SWOT analýza vyhodnocení vlivů řešení ÚSES na podmínky pro soudržnost společenství obyvatel v území Silné stránky Slabé stránky - velká nabídka ploch pro bydlení v ÚPD obcí - obce nedisponují volnými pozemky pro rozvojové plochy - zájem o trvalé bydlení (vč. tzv. druhého bydlení) ze strany bydlení bohatých občanů ČR - velká náročnost zainvestování stavebních pozemků - zatím málo narušené přírodní a životní prostředí - nízká úroveň technické infrastruktury, zejména v menších - velký rekreační potenciál oblasti a dobrá dopravní obcích dostupnost - nízká úroveň občanské vybavenosti v menších obcích - Orlická nádrž je vyhledávaným cílem pro dlouhodobou i - necitlivé architektonické a hmotové řešení novostaveb ve krátkodobou rekreaci vztahu k okolní zástavbě ve venkovských sídlech a jejich - velmi dobrá dostupnost území z hlavního města Prahy i z necitlivé usazení do terénu okolních regionů, díky rozvinuté silniční síti - předimenzované plochy pro rozvoj bydlení v některých - poměrně dobrá vybavenost pro provozování vodních obcích sportů, - nízká kvalita domovního fondu mimo hlavní a atraktivní - atraktivita lodní dopravy střediska osídlení - rozvíjející se formy ekologických a měkkých forem turistiky - vysoké procento bytového fondu zvláště v obcích je (cykloturistika, hipoturistika) využíváno pro rekreaci, nikoliv pro trvalé bydlení - velké množství nemovitých kulturních památek a atraktivit - dlouhá dojížďková vzdálenost sociální péče a komplexní v území zvyšuje atraktivitu území pro rozvoj turistického a péče cestovního ruchu - nevyvážená struktura vybavenosti regionálních, - velké množství ubytovacích a stravovacích kapacit nadmístních center v porovnání s centry místními - velká variabilita ubytovacích zařízení dokáže oslovit různé (specializované služby, obchody, kultura) cílové skupiny návštěvníků - pouze sezónní využití rekreační oblasti Orlicko - v území jsou oblasti s celosezónním rekreačním využitím, - stále se zhoršující kvalita vody v Orlické nádrži v letním

- 169 -

lázně a wellness zařízení - v území jsou kongresová zařízení - cílená státní podpora cestovního ruchu a využití fondů EU - přirozený přírůstek obyvatelstva v řešeném území - poměrně rozvinutá činnost spolků a organizací v území - kvalitní životní prostředí

Příležitosti - zájem o trvalé bydlení ze strany občanů vyspělých států EU (v souvislosti s jevy jako je stárnutí populace, migrace, hospodářské recese, důsledky změny klimatu, obavy se zvýšení hladiny oceánů v Holandsku apod.) rozvoj technické a občanské vybavenosti - stabilizace počtu obyvatel - vznik nových pracovních míst - rozvoj vybavenosti, zařízení aktivit a služeb umožňující celosezónní rekreační využití nebo alespoň prodloužení rekreační sezóny - zkvalitnění čištění odpadních vod a vytvořit tak podmínky pro zkvalitnění čistoty vody v nádrži - rozvoj rekreačních zařízení neřešit plošným rozšiřováním, ale zkvalitněním jejich vybavenosti a doplňkových programů, nabídek a aktivit - uvažované využití Vltavské vodní cesty pro rekreační plavbu, je podporováno JČ krajem a přinese další rozvoj

období odrazuje návštěvníky od rekreace u vody, která je pro oblast stěžejní - velké kolísání přechodně ubytovaných návštěvníků řešeného území a obcí s velkým podílem rekreačního bydlení - malá nabídka aktivit v případě nepříznivého počasí, přechodného a zimního období (např. kryté bazény, aquaparky, sportovní haly, kryté jízdárny) - chybí zařízení cestovního a turistického ruchu s vyšším standardem a celoroční nabídkou služeb - v řešeném území chybí golfové hřiště - vybavenost kempinků a tábořišť je na nízké úrovni - chatové lokality pro rodinnou rekreaci již není možné příliš rozšiřovat ani zahušťovat - velké množství nelegálních staveb, přístřešků a provizorií s absencí řádných hygienických vybavení - poměrně velké zatížení vodní hladiny a břehových partií, jejichž využití je díky konfiguraci terénu problematické - nedostatečné a pro cykloturisty nebezpečné propojení levého a pravého břehu Orlické nádrže - rozvoji cyklotras a alternativnímu vedení cyklotras brání nevyjasněné právní vztahy a soukromé vlastnictví přilehlých pozemků, zejména v severní části území - většina cyklotras je vedena po asfaltových silnicích a místních komunikacích, chybí trasy v terénu, singletracky sledující břehové partie, s vyhlídkami na vodní nádrž - chybí přívozy, které zanikly většinou s výstavbou Orlické nádrže - negativní saldo migrace v řešeném území - nepříznivá věková struktura obyvatel, zejména v malých obcích - nutnost dojížďky za vzděláním a veřejnou vybaveností z malých obcí - nízká hustota zalidnění (mimo města Písek a Týn n. Vlt.) a vysoký počet malých vesnic - lokálně vysoká nezaměstnanost - velké sezónní kolísání počtu přechodného obyvatelstva (sezóny jsou dosti krátké) - jedny z nejmenších průměrných mezd v meziokresním srovnání. Hrozby - hypoteční krize může pozastavit zájem investorů o rozvoj ploch pro bydlení - tlak investorů do neobvyklých trendů nového bydlení v nevhodných formách (izolované satelity a solitéry) a lokalitách - zhoršování kvality životního prostředí a tím snížení atraktivity území - spekulativní nákupy pozemků - velké zábory ZPF - v případě neřešení kvalitního čištění odpadních vod hrozí další zhoršení kvality vody v Orlické nádrži a trvalé poškození image tohoto území - tlak investorů do nových ploch rekreačního bydlení v nevhodných formách (chatové a chatkové osady, rekreační bydlení ve formě satelitů) a lokalitách - zhoršování kvality životního prostředí a tím snížení atraktivity území - omezení investic do nových zařízení a objektů cestovního

- 170 -

cestovního ruchu - rozvoj agroturistiky s orientací na rozvoj hipoturistiky a produkci biopotravin - rozvoj nových sportovních aktivit (outdoor, indoor) - zkvalitnit propagaci a marketing v oblasti turistického a cestovního ruchu - prosadit další cyklotrasy, singletracky vedené v terénu jako alternativu k „asfaltovým“ cyklotrasám - obnovení přívozů jako vhodného doplnění sítě cyklotras a turistických tras, případně i motorové dopravy - podporovat další rozvoj kongresové turistiky - využít potenciál území mimo rekreační oblast Orlické nádrže pro rozvoj rekreačních aktivit i pro klienty vyhledávající a oceňující čisté ovzduší a tiché prostředí - odstranit negativní jevy v území související s lokalitami nelegálních staveb - rozvoj středního školství, orientovaného zejména na cestovní ruch a služby - zkrácení časů dojížďky za prací a vyšší občanskou vybaveností díky investicím do dopravní infrastruktury - aktivní politika zaměstnanosti, vznik nových pracovních příležitostí - potlačení negativních sociálních jevů - rozvoj odborného školství ve vazbě na požadavky evropského trhu práce

ruchu v důsledku hypoteční krize - v případě nevyřešení právního rámce provozu cykloturistů po všech lesních cestách, které jsou v soukromém vlastnictví, bude ohrožena dohoda o provozování a fungování navrhovaných, ale i stávajících cyklotras - příliš velké zatížení vodní hladiny a problémy plynoucí z regulace počtu a provozu plavidel - málo podpory a prostředků pro zlepšení technické a sociální infrastruktury - prohlubující se problémy v dopravní obslužnosti, zvláště v malých obcí odlehlých od hlavní silniční sítě - vlivem trendům vývoje věkové struktury obyvatelstva hrozí nedostatečná péče o seniory (zejména budou chybět domy s pečovatelskou službou) - problematické udržení základního školství, zejména v menších obcích - pokračování a akcelerace nepříznivé věkové struktury obyvatelstva a odliv venkovského obyvatelstva do měst - problematická sociální integrace některých zahraničních pracovníků

Vliv ÚS Orlicko na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území ÚS navrhuje (doporučuje) rozvojové plochy s ohledem na územní uspořádání a možnosti udržitelného rozvoje území v delším časovém horizontu. Pouze umožňuje příliv investic do oblasti, nicméně nemůže ovlivnit skutečnou realizovatelnost rozvojových ploch. Usměrňuje možnou zástavbu z urbanistického a architektonického hlediska. Celková koncepce ÚS směřuje ke zlepšování životního prostředí v řešeném území a zachování jeho kulturních a přírodních hodnot, s umocňujícím vlivem na atraktivitu území pro cestovní ruch. Navrhuje zlepšení a doplnění stávající technické infrastruktury. Zábory ZPF jsou částečně převzaty z ÚP VÚC a ÚP obcí, které v těchto materiálech byly vyhodnoceny. Nově navrhuje (doporučuje) další zábory, převážně méně kvalitních půd. Navíc byly v ÚS přehodnoceny některé v ÚP schválené zábory půdy podle skutečných potřeb území a byla doporučena jejich redukce. ÚS nemůže zabránit spekulativnímu nákupu pozemků, ale ani jej nepodporuje, je nezávaznou studií, jí navrhované rozvojové plochy slouží pouze jako doporučení, bez právních konsekvencí. Jednou z priorit ÚS je komplexní návrh řešení problematiky zlepšování kvality vody v Orlické nádrži. Z hlediska celého území navrhla úpravu některých prvků lodní dopravy a rekreačního využívání nádrže pro vodní sporty, které byly předmětem územně plánovacího podkladu “Využití vodní plochy a břehových pozemků VN Orlík”. Úpravy směřují k menšímu zatížení vodní plochy, přehodnocují velikost navržených přístavišť a kotvišť, a to i z hlediska možné realizovatelnosti a vyřešených střetů s limity území. Dopravní obslužnost je řešena návrhy koridorů a ploch dopravy, převzetím koridorů nadmístního významu z ZÚR JčK. Jsou zde řešeny obchvaty obcí, přeložky, homogenizace tras, modernizace úseku železniční tratě, úprava cyklotras. Problematika řešení bydlení pro seniory může být řešena využitím navrhovaných (doporučovaných) rozvojových ploch. Odlivu venkovského obyvatelstva lze čelit nabídkou pracovních příležitostí v místě bydliště, čemuž může napomoci realizace některých navržených rekreačních aktivit. Vliv ÚS Orlicko na posílení slabých stránek řešeného území ÚS navrhuje (doporučuje) nové plochy pro smíšenou funkci bydlení, což vytváří předpoklady navýšení volných pozemků pro bydlení, v malých sídlech to pomůže stabilizovat počet trvale bydlících obyvatel. Zastavitelné plochy jsou navrženy v návaznosti na stávající zastavěné pozemky s infrastrukturou, což pomáhá snížit finanční náročnost přípravy pozemků pro stavbu. ÚS stanovuje formou doporučení (Urbanistická a Architektonická rukověť) mezní ukazatele rozsahu nově vymezovaných rozvojových ploch a doporučené stavební typy, včetně hlavních zásad architektonického řešení pro jednotlivé typy sídel, jako podklad pro rozhodování o změnách v území a vytvoření předpokladů pro ochranu kulturních a přírodních hodnot v řešeném území.

- 171 -

Novými návrhovými plochami u malých sídel vytváří ÚS předpoklady pro rozvoj vyvážené struktury vybavenosti regionálních a nadmístních center. Záleží již na ÚP jednotlivých obcí a jejich politice rozvoje občanské vybavenosti. ÚS se zabývá komplexním řešením problematiky zlepšení kvality vody v Orlické nádrži, aby byl mimo jiné využit plně i její rekreační potenciál. Všeobecně je snižování plošného a difúzního znečištění, které způsobuje eutrofizaci vod v Orlíku, dlouhodobou záležitostí, kterou nelze vyřešit okamžitou realizací některých dílčích opatření. Zásadnější pokrok v této oblasti přinese spíše další technicko-ekonomický rozvoj společnosti. Návrhy v ÚS směřují k prodloužení turistické sezóny, jde o rozšíření nabídky sportovního vyžití (golfová hřiště, bobová dráha, skatepark, lanové centrum, lezecká stěna, bikepark, cesty pro inline bruslení, prostory pro teambuilding, jachting, rozličné vodní sporty). ÚS dává předpoklad vybudování i center s vyšším standardem ubytování – možnost napojení na mariny a golfová hřiště. Zabývá se také návrhy pro kempy a tábořiště tak, aby splňovaly potřeby území a nebyly zdrojem poškozování kulturních a přírodních hodnot území. ÚS zmapovala nelegální rekreační objekty, což může být využito při nápravě tohoto negativního jevu spojeného s rekreačním využíváním nádrže Orlík. Cyklotrasy byly navrženy i v území, které patří soukromé osobě, se kterou byly projednány a dohodnuty. Vedení navrhovaných cyklotras bylo řešeno s ohledem na vhodné propojení, doplnění stávajících cyklotras, či jejich převedení mimo nebezpečné a frekventované silniční tahy, včetně jejich napojení na navrhované přívozy, přístaviště OLD a se zřetelem na přírodní hodnoty území. ÚS přebírá návrhy některých přívozů z ZÚR JčK a navrhuje doplnění o další, jejich zřízení je pak věcí příslušných obcí, které je mohou převzít do svých ÚP jako veřejně prospěšné stavby. Podpora rekreačního využívání oblasti navržená v ÚS může kladně nepřímo ovlivnit i nepříznivou věkovou strukturu obyvatelstva. Nově vzniklé pracovní příležitosti mohou napomoci stabilizaci obyvatel v řešeném území, včetně venkovských sídel. Vliv ÚS Orlicko na využití silných stránek a příležitostí řešeného území ÚS využívá všech silných stránek řešeného území a pomocí rozboru možností území a stávajících koncepcí v území tipuje reálné možné využití potenciálu, který řešené území nabízí. Zároveň opatření navržená v ÚS napomáhají posílení stávajících silných stránek území. ÚS napomůže rozvoji technické a občanské vybavenosti, prodloužení turistické sezóny vytipováním vhodných sportovních aktivit, vytipováním vhodných míst pro přístaviště a kotviště, umožněním využitím potenciálu Vltavy jako vodní cesty, vytipováním atraktivních cyklotras, doplněním přívozů, doplněním ploch pro chybějící golfová hřiště. Zmapováním nelegálních rekreačních staveb může přispět k řešení této problematiky v praxi. Vliv ÚS Orlicko a stav a vývoj hodnot řešeného území Řešené území je jednoznačně vnímáno jako civilizací a dlouhodobou činností člověka utvářená oblast, která ovšem zůstala relativně uchráněna negativním vlivům civilizačního vývoje. Disponuje tedy vysoce atraktivním a hodnotným přírodním a krajinným potenciálem. Základním prvky ochrany a rozvoje civilizačních hodnot je především uplatnění sídel v harmonické krajině a ochrana historického dědictví. Specifikou oblastí civilizačních hodnot řešeného území je cestovní a turistický ruch, který má díky velkému rekreačnímu potenciálu Orlické nádrže a výhodné geografické poloze na hranicích se Středočeským krajem a dobrou dopravní dostupností, jak z Prahy, tak Českých Budějovic výborné předpoklady ke svému rozvoji, zejména v oblasti rozvoje cestovního ruchu a rekreace. K posílení potenciálu území ÚS přispívá také vytvořením podmínek pro zkvalitnění čistoty vody v Orlické nádrži a doporučením zkvalitnění vybavenosti zařízení pro hromadnou rekreaci, včetně vytvoření podmínek pro celoroční rekreaci. Mezi civilizační hodnoty jsou zahrnuty plochy pro bydlení a dále zejména prvky technické infrastruktury, dopravní infrastruktury, zařízení pro volný čas, rodinnou a hromadnou rekreaci. Součástí řešení ÚS je i zmapování negativních civilizačních hodnot, a to zejména problematických lokalit s množstvím nelegálních provizorních staveb a různých přístřešků, či nepovolených umístění hausbótů. Tyto lokality a kolonie jsou zakresleny ve výkresové části jako negativní civilizační hodnoty v území a jako problémy v území. Podrobné zakreslení těchto lokalit je provedeno ve výkrese “Zjištění stavu a vývoje v území”. ÚS provedla analýzu stavu bydlení a porovnání v dlouhodobých časových řadách. Průměrná obložnost bytů v řešeném území je 2,76 obyvatele na jeden byt. Pro vývoj počtu domů byla zvolena časová osa v období od roku 1930 do roku 2001. Bylo provedeno i vyhodnocení obydlených a neobydlených domů a počet objektů pro rodinnou rekreaci v řešeném území. V letech 1980 až 2001 byl zaznamenán vzestupný trend počtu obyvatel v řešeném území. Na tom se však podílejí zejména města a jako regionální středisko osídlení Písek a nadmístní středisko osídlení Týn nad Vltavou. Další střediska osídlení místního významu již zaznamenávají trvalý pokles obyvatel a to největší u středisek ostatních, zejména u nejmenších obcí. Počet obyvatel v řešeném území bude mírně klesat, což odpovídá současným i dlouhodobě sledovaným trendům. Strmějšímu poklesu obyvatel „brání“ dlouhodobě rostoucí počty obyvatel měst Písku a Týna nad Vltavou. Pouze v případě ORP Milevsko je možno sledovat pravděpodobný trend vývoje počtu obyvatel v menších obcích. ÚS může napomoci řešení

- 172 -

tohoto stavu, a to komplexním pohledem a řešením celé oblasti. B.2.4.3. Ekonomický pilíř - územní podmínky pro hospodářský rozvoj SWOT analýza zahrnuje výroky z tematického rozboru podmínky veřejná technická a dopravní infrastruktura a hospodářského podmínky. Tabulka 66: SWOT analýza vyhodnocení vlivů řešení ÚSES na podmínky pro hospodářský rozvoj Silné stránky Slabé stránky - vysoký podíl orné půdy v území - dostatek zdrojů pitné vody pro současnou potřebu - možnost napojení na dálkové vodovodní řady JVS JČ, které - nedostatečné zdroje pitné vody v některých oblastech, lokální soustavy a zdroje pitné vody na hranici kapacity se v řešeném území nacházejí - výstavba nových vodovodů a úpraven vody, ČOV a kanalizace - velká zranitelnost zdrojů podzemních a povrchových vod – zlepšení životních podmínek obyvatel a podmínek pro rozvoj (znečištění), nedostatečná zabezpečenost zdrojů proti ohrožení třetí osobou dané lokality - celé území je plně elektrifikováno. Nenachází se obec, která - stále nedostatečná likvidace splašků v celém území, nenapojení izolovaných enkláv, chatových osad, kempů by nebyla elektrifikována. na kanalizaci a ČOV různá kvalita a stáří existujících - elektrická zařízení dnes mají dostatečnou kapacitu - velké tepelné zdroje se nacházejí pouze na okrajích řešeného kanalizačních a vodovodních řadů, většina sídel je bez území, nezhoršují tudíž výrazně emise a imise v řešeném ČOV - výstavba nových vodovodů a ČOV znamená velké území - příznivá poloha vůči významným sídelním aglomeracím finanční náklady, které většina obcí není schopna pokrýt ze svých rozpočtů střední Evropy - poloha trasy a dobrá úroveň územní přípravy výstavby - v mnoha případech jsou lokality vhodné pro sportovní využití a rekreaci nedostatečně zabezpečeny z hlediska rychlostní silnice R4 - poměrně stabilizovaná síť silnic I., II. a III. třídy, která v zásobování pitnou vodou a nemají vybudovanou ČOV ani kanalizaci podstatě odpovídá současné struktuře osídlení - V případě velkých urbanizovaných ploch bude potřeba - poměrně konzistentní vývoj návrhů na síti silnic I. a II. třídy - absence přísných požadavků na ochranu přírody a krajiny vybudovat nová přípojná el. vedení a nové distribuční trafostanice (NP, CHKO) - v železniční dopravě poměrně příznivé hodnoty podélných - nízký potenciál odběrů plynu a s tím související investiční návratnost neúnosná pro obce sklonů železničních tratí - vodní doprava: vodorovná niveleta vodní plochy (na větší části - možnost spalování nevhodných materiálů v malých zdrojích na pevná paliva řešeného území), stavební příprava propustí na vodních dílech - celkový útlum zájmu o plyn - cykloturistika: turisticky atraktivní kraj i krajina - cykloturistika: poměrně příznivá konfigurace terénu pro - nevyhovující parametry tras (silnice, železnice) ve směru sever – jih, zejména ve směru na Prahu cyklisty (mimo vlastní vltavskou brázdu) - obtížný průchod Vltavskou brázdou v podélném i - velký rozvoj Písecké Severní průmyslové zóny - připravenost Severní průmyslové zóny pro vstup nových příčném směru - hustota silniční sítě poměrně nevyrovnaná investorů, včetně zahraničního kapitálu - výborná dopravní dostupnost Severní průmyslové zóny v - zastaralé technické vybavení železničních tratí (zabezpečovací zařízení, lokomotivní a vozový park) krajském i republikovém měřítku - na elektrifikovaných tratích absence vozidel pro lehké - příliv špičkových technologií a know-how - nabídka levné pracovní síla kompenzující zvýšené náklady na osobní vlaky -vodní doprava: problematická substrátová skladba u dopravu surovin a zboží nákladní dopravy - poměrně rozvinuté odvětví cestovního a turistického ruchu - cykloturistika: absence vhodných komunikací pro vedení cyklistických tras v příčném směru Vltavy (a Otavy); silniční mosty (včetně přilehlých úseků) jsou velmi nebezpečné, přívozy chybí vůbec - cykloturistika: nevyrovnaná hustota značených cyklotras - cykloturistika:velmi malý podíl samostatných stezek pro pěší a cyklisty (zejména v okolí větších měst a turisticky nejatraktivnějších území) - špatná dopravní dostupnost na centra celostátního a krajského významu - špatný stav dílčích úseků silnic, řada bodových závad, problémy s údržbou, pomalé zkvalitňování parametrů - problematická dopravní obslužnost některých obcí nedosahující standardy kraje (zejména v sobotu a v neděli)

- 173 -

Příležitosti - vysoký podíl orné půdy v území - podmínění povolování nových investic (bydlení, cestovní ruch) vyřešením zásobování pitnou vodou, plynofikace, likvidace odpadů a splaškových vod (např. prostřednictvím územně plánovacích smluv) - stanovení velmi vysokých nároků na kvalitu vyčištěné splaškové vody, centrální způsob čištění odpadních vod, odkanalizování rozptýlené zástavby řešit pomocí jímek na vyvážení. Základní podmínkou je dokonalá nepropustnost. Neméně důležitá je organizace vyvážení obsahu pouze na ČOV schopné tyto vody zpracovat. - podpora využití obnovitelných zdrojů energie v území - snižování energetické spotřeby objektů (zateplení, pasivní domy, rekuperace apod.) - možnost synergického působení zpracovávání biomasy pro vytápění a zaměstnanosti v oblasti - rozšíření zemního plynu alespoň v části území - zlepšení komunikace mezi obcemi při přípravě energetických sítí, respektive dílčích koncepcí - letiště České Budějovice vytvářející v cílovém stavu podmínky pro dostupnost regionu z celého světa - vybudování rychlostní silnice R4 v úseku Praha – Nová Hospoda, zlepšení parametrů silnice I/29 - modernizace železniční tratě Zdice – Protivín (elektrizace, optimalizace traťových poměrů, modernizace zabezpečovacího zařízení, nasazení moderních vozidel) - modernizace železniční tratě Tábor – Putim (optimalizace traťových poměrů, modernizace zabezpečovacího zařízení, nasazení moderních vozidel) - vytváření podmínek a budování infrastruktury umožňující preferenci ekologicky příznivých druhů osobní dopravy (železniční, vodní, pěší, cyklistická, apod.) - zlepšení technického stavu a značení cyklistických tras - zkvalitnění nabídky železnice v osobní dopravě ve vztahu k požadavkům turistického ruchu - větší využití kapacity železniční dopravy v nákladní přepravě - tarifní integrace v osobní – vytvoření integrovaného dopravního systému (včetně vodní dopravy, případně i přívozů) - legislativní úprava vodní dopravy - cykloturistika: poměrně kvalitní nabídka komunikací vhodných

- 174 -

-sezónnost cestovního ruchu přinášející velké výkyvy v požadavcích na dopravní obslužnost - nedostatek parkovišť - nízká úroveň nabídky pravidelné lodní dopravy - nevyhovující technické parametry letiště Písek, Krašovice - nízký stupeň urbanizovanosti přilehlého území - pracovní příležitosti a Severní průmyslová zóna je soustředěna na okraji území, v západní části území a je hůře dostupná z východní části území - jednostranná zaměřenost průmyslu v severní průmyslové zóně na automobilový průmysl - v menších obcích nejsou téměř žádné pracovní příležitosti, převládá vyjížďka za prací a do škol - nedostatek vyškolené a kvalifikované pracovní síly, po které je poptávka v Severní průmyslové zóně - špatná vybavenost zařízení hromadné rekreace, zejména kempů a tábořišť snižuje atraktivitu těchto zařízení Hrozby - v případě nenalezení finančních zdrojů pro výstavbu vodovodů, kanalizací a ČOV hrozí další zhoršování stavu v oblasti čistoty vod - překotný rozvoj fotovoltaiky, může vést k záborům ZPF a nepříznivému estetickému působení v krajině - zhoršení kvality ovzduší při zvyšování podílu spalování nekvalitních pevných paliv, tedy nejen uhlí - přerůstání sníženého zájmu o zemní plyn do obav z nejistoty zásobování (závislost na plynu z Ruska) - zpřísnění požadavků na ochranu přírody a krajiny - nezájem provozovatelů vodní dopravy zapojit se do integrovaného dopravního systému s vysokou kvalitou nabídky jízdních řádů - legislativní úprava pro provozování přívozů - uvolnění podmínek pro provoz motorových člunů - cykloturistika: negativní přístup Lesních správ k vedení cykloturistických tras v lesních celcích - přílišná orientace na automobilový průmysl písecké průmyslové zóny může v souvislosti se všeobecnou krizí v tomto odvětví způsobit skokový nárůst nezaměstnanosti - možnost dalšího snížení průměrné hrubé mzdy v okrese Písek - pokles konkurenceschopnosti podniků v agrárním sektoru, projevující se ve ztížených možnostech uplatnění českých agrárních výrobků na domácím trhu a v klesajícím agrárním vývozu - sílící konkurence mezi regiony

k vedení cykloturistických tras v lesních celcích - modernizace a rozšíření letiště Písek, Krašovice - velká poptávka po pracovní síle v písecké Severní průmyslové zóně - otevření pracovního trhu zahraniční pracovní síle - v blízkosti Severní průmyslové zóny je letiště Krašovice, které má ambice stát se letištěm vnitrostátním, včetně logistického centra - s předpokládaným rozvojem cestovního a turistického ruchu se předpokládá i vznik nových pracovních míst v tomto odvětví - orientace v Severní průmyslové zóně na jiná odvětví mimo automobilový průmysl - zlepšení struktury veřejné vybavenosti dosáhnout prodloužení turistické sezóny

Vliv ÚS Orlicko na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území ÚS racionalizovala skutečné potřeby zásobování obcí pitnou vodou a výstavby kanalizace a ČOV, což může přispět k lepšímu získání finančních prostředků pro jejich realizaci. Podporuje ekologické vytápění pro obytnou zástavbu. Navrhuje komplexní řešení lodní dopravy na vodních tocích v řešeném území, čímž přispívá k následným jednáním o integrovaném dopravním systému na regionální úrovni a na úrovni obcí. Posiluje možnosti hospodářského rozvoje řešeného území, především posílením cestovního ruchu. Vliv ÚS Orlicko na posílení slabých stránek řešeného území ÚS podporuje svými návrhy a opatřeními mimoprodukční funkce zemědělské půdy. Navrhuje potřebné zásobování obcí pitnou vodou, dále také potřebné řešení problematiky likvidace a čistění odpadních vod. Navrhuje vybudování nových trafostanic a přípojek el. vedení. Podílí se na řešení dopravní situace zkvalitněním a doplněním cestní sítě všech kategorií. Důraz klade také na vodní dopravu. Vliv ÚS Orlicko na využití silných stránek a příležitostí řešeného území ÚS využívá silných stránek a příležitostí oblasti ve všech oblastech, zejména ve využití rekreačního potenciálu řešeného území. Doporučuje komplexní řešení zásobování pitnou vodou a výstavby kanalizace a ČOV, čímž dává předpoklad pro zlepšení životních podmínek obyvatel a pro další rozvoj území. Využívá výhodné polohy oblasti Orlicka, jeho dopravní dostupnosti a návaznosti na hlavní silniční a železniční tahy, i rozvoje letecké dopravy. Stejně tak navrhuje využívání vodních toků pro dopravu i rekreaci. Vliv ÚS Orlicko a stav a vývoj hodnot řešeného území Řešené území má charakter převážně rekreační a převažuje zde lesní a zemědělské hospodaření. Nicméně v městě Písku se velmi dynamicky rozvíjí tzv. Severní průmyslová zóna, ve které jsou soustředěny největší výrobní a zaměstnanecké kapacity. V Severní průmyslové zóně nyní sídlí deset investorů, kteří zaměstnávají zhruba 2200 lidí. Během několika let se ale počet zaměstnanců zřejmě zvýší na 3000 až 3500 lidí. Současný areál má výměru 64 ha. Zastavěno je 48 ha, ostatní plocha slouží na komunikace a pro další účely. Společnosti v zóně se zaměřují téměř výhradně na automobilový průmysl. Současný trh práce v Písku již nemůže nabídnout dostatek pracovních sil v tomto odvětví. Zaměstnanci by za prací museli dojíždět z daleka. Bylo by prospěšné, aby o pozemky v zóně projevili zájem investoři z jiných výrobních odvětví. Tam může být cílová skupina zaměstnanců jiná. Další větší průmyslové podniky jsou v městě Týn nad Vltavou a za zmínku stojí ještě cihelna v Letech. Jinak jsou v řešeném území spíše drobnější výrobní podniky a provozovny. Nadále se počítá především s rozvojem služeb v oblasti turistického a cestovního ruchu a to zejména ve vazbě na Orlickou nádrž. V blízkosti písecké Severní průmyslové zóny se nachází letiště Písek – Krašovice. V současné době je využíváno ke sportovnímu a rekreačnímu létání a hangárování ultralehkých letounů. Výhledově se uvažuje se zvětšením stávající vzletové a přistávací dráhy, aby mohl být letišti přiznán statut veřejného vnitrostátního letiště kategorie 1A umožňující provoz malých dopravních letadel. Občanská vybavenost je v řešeném území je soustředěna zejména do měst Písku a Týna nad Vltavou, které jsou střediskem správy a administrativy pro převážnou část řešeného území. Je zde rozsáhlá veřejná infrastruktura – občanské vybavení, zejména nadmístní vybavení - střední školství, kulturní zařízení, zdravotnické služby, sociální služby, komunální služby rekreace a cestovní ruch, zejména služby cestovního ruchu celosezónního charakteru, komplexní technická infrastruktura, s velkou dojížďkou do zaměstnání a do škol z celého řešeného území. Ve většině menších obcí v řešeném území je však pouze omezená vybavenost jako místní samospráva, základní občanské vybavení pouze místního významu, omezené služby v oblasti rekreace a cestovního ruchu. Problémem v sociální oblasti je velký počet zastaralých zařízení a malá dostupnost terénních sociálních služeb. Stále aktuálnější je i problematika zdravotně postižených občanů. V řešeném

- 175 -

území chybí některá specializovaná zařízení a střediska ranné péče a vzrůstá počet skupin, které nejsou schopny řešit své sociální problémy. V oblasti zdravotnictví se projevují všechny tendence reformy zdravotnictví v České republice. Vysoce specializovaná akutní péče je soustředěna do jednoho krajského centra. ÚS převzala rozvojové plochy pro výrobu a skladování ze ZÚR JčK, její prioritou je zabezpečení rozvoje hospodářsky významných aktivit cestovního ruchu, turistiky, lázeňství, vhodných sportovních aktivit. Přispívá ke zlepšování úrovně a rozmanitosti služeb. Řeší dopravní dostupnost a zkvalitnění silniční a železniční sítě, stejně tak jako zlepšení technické infrastruktury. Navrhuje rozvoj vodní dopravy s ohledem na únosnost území. Závěr hodnocení: Vyváženost všech pilířů udržitelného rozvoje v řešeném území není celoplošná, avšak nejsou zde území, která by měla slabé hodnocení zároveň všech pilířů udržitelného rozvoje. Rozdíly mezi jednotlivými pilíři nejsou tak vysoké, aby závažně nebo neřešitelně dopadaly na uvažovaný rozvoj řešeného území. ÚS využívá silných stránek a příležitostí území, posiluje, eliminuje či snižuje některé hrozby v území a také posiluje slabé stránky. Její působení je vyvážené v rámci jednotlivých pilířů i v rámci řešeného území.

B.2.5. VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU STUDIE K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Cíle a úkoly územního plánování obsažené v § 18 a § 19 stavebního zákona jsou ÚS Orlicko v potřebné míře zohledněny. Jako nezávazný územně plánovací dokument vytváří v možné míře předpoklady pro výstavbu s ohledem na udržitelný rozvoj řešeného území bez negativních vazeb na okolní oblasti. Představuje komplexní řešení oblasti Orlicka s akcentem na rozvoj cestovního ruchu vhodnými aktivitami, které přispějí k posílení vazeb mezi jednotlivými pilíři udržitelného rozvoje. Vytváří tím předpoklad využití hospodářského potenciálu oblasti, který spočívá právě v rozvoji cestovního ruchu s podmínkou zachování přírodních hodnot území. Komplexní řešení území pomáhá udržet hodnoty krajiny se zachovalými vysoce cennými kulturními a přírodními hodnotami. Chrání volnou krajinu a minimálně přispívá k fragmentaci krajiny. Zastavitelné plochy vymezuje s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití území, a to i doporučením redukce některých již schválených ploch zástavby v obcích. ÚS prověřila a posoudila potřebu změn v území s ohledem na potřebnost a také únosnost území. Vytvořením Urbanistické rukověti a Architektonické rukověti umožní kvalifikovaný rozvoj území s ohledem na zachované kulturní a krajinné hodnoty a zachování urbanistické struktury území Republikové priority územního plánování pro zajištění trvale udržitelného rozvoje obsažené v Politice územního rozvoje ČR 2008 jsou převzaty s ohledem na konkrétní územní podmínky do Zásad územního rozvoje kraje. Základní prioritou ZÚR JčK je rozvoj konkurenceschopnosti a prosperity Jihočeského kraje posilováním atraktivity jeho území pro podnikání i investice, dynamizací lidských zdrojů a zkvalitňování životních podmínek obyvatel při respektování principů udržitelného rozvoje, to znamená umožnit trvale udržitelný rozvoj území, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje ekologickou stabilitu a rozmanitost přírody a krajiny, zachovává přirozené funkce a rovnováhu ekosystémů, dále pak umožní rozvoj hospodářského využívání území a sociální soudržnost obyvatel kraje, při zachování specifických hodnot a kulturního dědictví. Při stanovení priorit pro ÚS Orlicko vycházel zpracovatel plně z priorit ZÚR JčK, které byly stanoveny pro jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje: B.2.5.1. Přínos ÚS k naplnění priorit ZÚR JčK pro zajištění příznivého životního prostředí Tabulka 67: Přínos ÚS k naplnění priorit ZÚR JčK pro zajištění příznivého životního prostředí Priority ZÚR JčK Míra a způsob jejich naplnění v ÚS Orlicko z hlediska ochrany přírodních hodnot v území kraje Všechny zvláště chráněná území jsou ÚS územně i předmětem respektovat podmínky využití zvláště chráněných ochrany respektována. ÚS nejsou navrhována nová ZCHÚ, ani území přírody, lokalit NATURA 2000 a zajistit jejich jejich rozšíření. Návrhy ÚS v PO Údolí Otavy a Vltavy respektují organické doplnění a posílení ekologické stability způsob ochrany jednotlivých předmětů ochrany, EVL Lužnice a krajiny prostřednictvím vymezených prvků ÚSES, Nežárka je respektována i územně. Nejsou navržena rozšíření ani pro které je potřeba formou navržených veřejně doplnění těchto území soustavy NATURA 2000. ÚS doplňuje hlavní prospěšných opatření vytvořit podmínky pro jejich kostru nadregionálních a regionálních ÚSES o návrh lokálních založení a fungování, prvků. Výhodou je komplexní řešení celého území, nevýhodou nezávaznost ÚS, takže tento návrh lokálních ÚSES je pouze doporučující. V případě, že bude převzat a přesněji specifikován v navazujících ÚP jednotlivých obcí, bude plnit úlohu zpevnění ekologické stability řešeného území na nejnižší úrovni. z hlediska ochrany vodohospodářsky Do řešeného území zasahuje CHOPAV Třeboňsko pouze okrajově, nejvýznamnějších území zahrnutých do CHOPAV, návrhy ÚS ji nemohou ovlivnit v pozitivním, ani negativním smyslu. ochrany povrchových a podzemních vod a vodních Jednou ze stěžejních priorit ÚS je návrh opatření pro zlepšení kvality ekosystémů v území kraje je potřeba podporovat a povrchových vod povodí Orlické přehrady. Vytváří předpoklady pro vytvářet územní opatření, která povedou ke zvýšení retenčních schopností území. Přehodnocuje a racionalizuje zvýšení retenčních schopností území, s cílem skutečné potřeby zásobování pitnou vodou, výstavbu kanalizací a

- 176 -

Priority ZÚR JčK zabezpečit ochranu zdrojů kvalitní pitné a užitkové vody pro stávající i budoucí potřeby kraje,

Míra a způsob jejich naplnění v ÚS Orlicko ČOV, u kterých navrhuje používání technologie na odstraňování fosforu, což je předpoklad snižování eutrofizace prostředí s dalekosáhlými vazbami na ekologické vazby v krajině.

z hlediska ochrany ovzduší, půd a vod v území před znečištěním je potřeba zamezit nepříznivým projevům lidských činností na kvalitu životního a obytného prostředí, asanovat devastovaná území a odstranit staré ekologické zátěže v území,

Koncepční řešení zamezení nepříznivých projevů lidské činnosti je předmětem návrhu ÚS, a to především v komplexním návrhu opatření na zlepšení stávajícího nevyhovujícího stavu povrchových vod v řešeném území, tak i návrhem dopravních řešení v území (obchvaty sídel), kde doprava je jedním z hlavních znečišťovatelů ovzduší. ÚS zároveň nezakládá nové potenciální zdroje ekologických zátěží v území. Plochy pro výrobu a skladování jsou převzaty z návrhu ZÚR, nové nejsou navrhovány. Jedním z návrhu ÚS je přehodnocení a redukce záborů ZPF, které byly schváleny v ÚP některých obcí, dle reálné potřeby konkrétních obcí. Jsou navrhovány nové plochy záborů, z nichž většina na méně kvalitních půdách (podíl kvalitních půd I. a II. třídy ochrany je na celkovém navrhovaném záboru cca 11%). ÚS nenavrhuje žádná konkrétní protierozní opatření v krajině, ta budou řešena v rámci ÚP jednotlivých obcí. ÚS nejsou navrhovány ani žádné změny lesního hospodářství.

z hlediska ochrany zemědělské a lesní půdy je potřeba zajistit ochranu před vodní a větrnou erozí, před svahovými deformacemi a před neodůvodněnými zábory kvalitní půdy, s cílem zachovat hodnoty území pro zemědělské a lesní hospodaření a podporovat zejména ekologické a ekonomické přínosy těchto hospodářských činností, z hlediska ochrany, zachování, udržení, a v rámci specifických oblastí případně i obnovy, jedinečného výrazu kulturní krajiny přispívající k charakteru krajinného rázu je potřeba minimalizovat necitlivé zásahy do krajiny, zamezit urbánní fragmentaci volné krajiny a podpořit úpravy, činnosti a aktivity, které povedou k obnově a zkvalitnění krajinných hodnot území, z hlediska ochrany území před potencionálními riziky a přírodními katastrofami, s cílem minimalizovat rozsah případných škod z působení přírodních sil v území, vytvořit územní rezervy pro případnou náhradní výstavbu, Z hlediska zachování migračních tras zvěře a zejména velkých savců zabránit fragmentaci území a zajistit napojení na ostatní významné přírodní celky České republiky, Rakouska a Německa.

ÚS převzala vymezení oblastí a míst krajinného rázu z Generelu krajinného rázu JčK. Součástí ÚS jsou také Architektonická rukověť a Urbanistická rukověť, které stanovují mezní ukazatele rozsahu nově vymezovaných rozvojových ploch a doporučené stavební typy, včetně hlavních zásad architektonického řešení pro jednotlivé typy sídel. Tato budou pokladem pro následné rozhodování o změnách v území. Tímto je vytvořen předpoklad pro ochranu kulturních a přírodních hodnot řešeného území. Zároveň je to předpoklad k obnově a zkvalitnění hodnot území. ÚS tuto prioritu nenaplňuje, není závaznou územní dokumentací. Ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami bude předmětem jednotlivých ÚP obcí.

Řešené území přímo nesousedí s okolními státy. Patří mezi významné migrační území pro velké savce, ale s nevyhrazenými trasami. ÚS nenavrhuje žádnou významnou fragmentaci krajiny, která by mohla mít za následek přerušení migračních prostorů pro velké savce.

B.2.5.2. Přínos ÚS k naplnění priorit ZÚR JčK pro zajištění hospodářského rozvoje kraje: Tabulka 68: Přínos ÚS k naplnění priorit ZÚR JčK pro zajištění hospodářského rozvoje v území Priority ZÚR JčK Míra a způsob jejich naplnění v ÚS Orlicko situovat rozvojové projekty zejména v rozvojových Převážná část řešeného území je součástí nadmístní specifické oblastech a rozvojových plochách vymezených oblasti N-SOB1 Orlicko, v souladu s jejími prioritami jsou navrženy rozvojové plochy. V souladu s ZÚR JčK jsou vymezeny rozvojové oblasti N-OB1 Písecko-Strakonicko a M-OB1 Vltavotýnská, a rozvojové osy OS1 Severojižní-Pasovská, N-OS4 Východní – Písecko-Táborsko-Pelhřimovská, M-SO1 Orlická a M-SO2 Zvíkovská. Pro tyto oblasti a osy jsou stanoveny specifické požadavky, kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v řešeném území. přednostně využívat plochy a objekty vhodné k ÚS jsou přednostně využívané plochy v zastavěném území a plochy podnikání v zastavěném území, s cílem podpořit navazující, je navrženo i využití bývalého vojenského areálu. přednostně rekonstrukce a přestavby

- 177 -

Priority ZÚR JčK nevyužívaných objektů a areálů (tzv. „brownfields“), s cílem nezhoršit podmínky pro využívání zastavěného území,

Míra a způsob jejich naplnění v ÚS Orlicko

zabezpečit rozvoj hospodářsky významných aktivit cestovního ruchu, turistiky, lázeňství, sportovních aktivit a rekreace na území kraje v souladu se specifickými podmínkami v části území, kde převažují přírodní hodnoty,

ÚS podporuje šetrné využívání rekreačního potenciálu Orlické nádrže návrhem rozšíření stávající nabídky (golfová hřiště, prostory pro outdoorové aktivity, cyklostezky, přívozy, přístavy pro sportovní lodě) a pomocí vodní cesty také zbývající části Vltavy. Jsou dány předpoklady pro investice do území.

najít rovnováhu mezi ekonomickými přínosy ze zemědělství, rybníkářství a lesního hospodářství na území kraje a rovněž vytvořit podmínky pro uplatnění mimoprodukční funkce zemědělství v krajině a mimoprodukční funkce lesů a rybníků v návštěvnicky a rekreačně atraktivních oblastech, s cílem umožnit intenzivnější rekreační a turistické využívání území a zlepšit prostupnost krajiny i v přeshraničním turistickém styku,

Mimoprodukční funkce jsou podpořeny návrhy nových rekreačních a sportovních aktivit. Vliv na lepší prostupnost krajiny mohou mít navrhované přívozy, cyklostezky a vodní cesta. Výhodou ÚS je komplexní řešení celé oblasti.

zejména ve vymezených rozvojových osách zajistit nezbytný rozvoj nadřazených systémů dopravní obsluhy a veřejné technické vybavenosti a přednostní využití vlastních a místně dostupných surovinových zdrojů pro výstavbu, s cílem zabezpečit podmínky pro hospodářský rozvoj vybraných území kraje a pro stabilizaci specifických hospodářských činností na ostatním území kraje.

Doprava je řešena v návaznosti na ZÚR JčK, ÚS využívá také více vodní dopravu a dává předpoklad pro její rozvoj, využívající potenciál Vltavy s důrazem na rekreační využití, neboť pro řešené území je cestovní ruch důležitým hospodářským odvětvím s přesahem na území Středočeského kraje v oblasti nádrže Orlík. Územní rezervy ložisek nerostů umožní jejich budoucí využití pro místní potřeby. ÚS si stanovila jako prioritu zajištění podmínek pro fungování Vltavské cesty pro vodní mototuristiku – což je splněno návrhem umístění přístavišť a kotvišť v lokalitách, které jsou pro tyto účely vhodné, většina je dopravně přístupná nebo je přístup možný. Tato priorita není v ÚS přímo řešena, jsou zde formulovány zásady pro vhodné umístění větrných a fotovoltaických elektráren, a to s ohledem na jednotlivé složky životního prostředí, které jsou doporučením pro ÚP jednotlivých obcí. Tím lze zamezit přelévání vlivů z jedné složky ŽP do jiných.

území vhodné k umístění větrných a fotovoltaických elektráren navrhnout v dalších stupních ÚPD pouze ve výjimečných případech, tam, kde to nenaruší krajinný ráz, a to pouze v silně urbánních prostorech technicistního charakteru (zázemí velkých měst, blízkost vedení VVN, velkých staveb dopravní a technické infrastruktury, apod.).

B.2.5.3. Přínos ÚS k naplnění priorit ZÚR JčK pro zajištění sociální soudržnosti obyvatel: Tabulka 69: Přínos ÚS k naplnění priorit ZÚR JčK pro zajištění sociální soudržnosti obyvatel v území Priority Míra a způsob jejich naplnění v ÚS Orlicko Nepříznivé sociální vlivy plynoucí z rozdílné úrovně ÚS je doporučeno zlepšení veřejné infrastruktury, příznivý zabezpečení kvality života obyvatel a obytného urbanistický vývoj je podpořen Urbanistickou rukovětí, která je prostředí je potřeba eliminovat formou rozvoje určena pro konkrétní oblasti a umožní příznivý urbanistický rozvoj s potřebné veřejné infrastruktury, vybaveností a ochranou krajinného rázu, který je devizou turisticky atraktivní dopravní obsluhou, prosazení oblasti a může napomoci využití potenciálu v současnosti méně příznivého urbanistického rozvoje i ve specifických navštěvovaných oblastí. Komplexní návrh ÚS vytváří předpoklady a marginálních oblastech kraje. pro zlepšení životní úrovně obyvatelstva. pro posílení polycentrického uspořádání sídelní struktury kraje je potřeba posílit vzájemné sociální, hospodářské a dopravní vazby mezi urbánními, venkovskými a marginálními oblastmi a zlepšit

Přirozenými centry oblasti jsou města Písek, Milevsko a Týn nad Vltavou, ÚS navrhuje rozvoj rekreačních a sportovních aktivit i mimo tato centra, podporuje rozvoj cestovního ruchu i ve venkovských sídlech, rozšiřuje současnou nabídku rekreačního vyžití s respektem

- 178 -

Priority podmínky i v malých a venkovských sídlech v rámci sídelní struktury kraje a umožnit i rozvoj specifických oblastí, ve kterých převládají priority ochrany přírody nad civilizačními hodnotami, vytvořit územně plánovací předpoklady pro snižování nezaměstnanosti a zajištění sociální soudržnosti obyvatel, především posílením nabídky vhodných rozvojových ploch s ohledem na diferencované předpoklady jednotlivých regionů a obcí, zejména ve specifických oblastech s ohledem na zachování přírodních hodnot území,

Míra a způsob jejich naplnění v ÚS Orlicko k přírodnímu prostředí, neboť jeho kvalita je přínosem pro atraktivitu oblasti.

při vymezování zastavitelných území vyloučit nekoncepční formy využívání volné krajiny, zastavitelné plochy situovat pokud možno v návaznosti na zastavěné území, při přednostním využití nevyužitých a opuštěných areálů a proluk v zastavěném území a se zajištěním dobré dopravní obsluhy a dostupnosti pro pracovní síly i z okolních obcí,

ÚS doporučené nové rozvojové plochy navazují na stávající zastavěná území či stávající rekreační plochy.

u rázovitých obcí a sídel dbát na zachování originality původního architektonického výrazu a prostorového uspořádání, podpořit pestré hodnoty kulturního dědictví venkova a jeho oblastní zvyky, tradice a charakteristiky.

Tato priorita je naplněna Urbanistickou a Architektonickou rukovětí, které vytváří předpoklad pro ochranu kulturních hodnot a tradic specifických oblastí a míst krajinného rázu

Cílem ÚS je přispět k prodloužení turistické sezóny v celém řešeném území, a to rozšířením o plochy pro další aktivity (golf, podpora jachtingu, vodním sportům a cyklistiky), s ohledem na přírodní podmínky a ochranu přírodních složek

B.2.6. SHRNUTÍ Pro udržitelný rozvoj území je důležitá vyváženost a naplnění tří základních cílů, kterými sociální rozvoj, ochrana životního prostředí a hospodářský růst. Pro všechny pilíře byla provedena v rámci analytické části SWOT analýza stávajících silných a slabých stránek území, příležitostí a hrozeb. Jednotlivá, závažná témata se opakovala v každém z pilířů, což svědčí o propojenosti vývoje území a důležitosti vyváženého přístupu k jeho rozvoji. Návrhy v ÚS nemohou ovlivňovat jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje území přímo, neboť se nejedná o závaznou územně plánovací dokumentaci, ale mohou je ovlivnit zprostředkovaně po jejich přenesení do ÚP jednotlivých obcí. Výhodou ÚS je možnost komplexního návrhu, který odráží skutečný stav území Orlicka jako celku, dá se o ní hovořit jako o nadstavbové koncepci území, která má za cíl udržitelný rozvoj celého území bez preferencí některé z jeho částí. Mezi nejvýznamnější silné stránky území patří vysoká kvalita životního prostředí se zachovalým přírodním prostředím, s množstvím chráněných území a zároveň bez omezení vyplývajícího z existence velkoplošné ochrany. Území je charakteristické udržovanou, atraktivní kulturní krajinou s výrazným krajinným rázem, včetně přítomnosti chráněných krajinných zón, národních kulturních památek, městských a venkovských památkových zón. Výrazná je vysoká lesnatost území, hustá síť prvků územního systému ekologické stability. Důležitá je existence vodního díla Orlík, s jeho krajinnou hodnotou a rekreačním potenciálem, a také síť toků a vodních ploch v přírodním stavu vhodných pro rekreaci. Většina území je bez hlukového zatížení, s dobrou kvalitou ovzduší, bez skládek nebezpečných odpadů a významných starých ekologických zátěží. V oblasti je stálý zájem o trvalé bydlení, je zde přirozený přírůstek obyvatelstva. Oblast je dobře dostupná z okolních regionů a hlavního města, je zde poměrně stabilizovaná dopravní síť silnic všech kategorií, včetně budování rychlostní komunikace, existence možnosti rozvoje vodní dopravy a také železniční síť. V oblasti jsou nabídky rekreačních ubytovacích a stravovacích kapacit, dostatek zdrojů pitné vody a dobrá technická infrastruktura. ÚS využívá všech silných stránek, svými návrhy a doporučeními přispívá k posílení ekologické stability krajiny, ke zvyšování mimoprodukčních funkcí zemědělství a lesnictví, k posílení kulturních a přírodních hodnot krajinného rázu, chrání volnou krajinu, tipuje reálné možnosti pro vhodné rekreační využití oblasti, hlavně Orlické nádrže, ale i dalších částí území. Vytváří předpoklad pro rozvoj cestovního ruchu, a tím posiluje i atraktivitu pro trvalé bydlení, zvýšení pracovních příležitostí a hospodářského růstu. V území jsou slabé stránky spojené především se špatnou kvalitou povrchových vod, která se odráží v silné eutrofizaci Orlíku. V území je nedostatečné čištění odpadních vod, mnoho obcí nemá ČOV, zároveň zde vlivem nelegálních rekreačních staveb dochází k nekontrolované likvidaci splaškových vod. Je zde vysoká zranitelnost půd na svazích vodní erozí. Dochází

- 179 -

k nevhodnému umisťování staveb do krajiny. V některých obcích je silná dopravní zátěž. Je zde nevyvážená struktura vybavenosti regionálních nadmístních center v porovnání s centry místními, včetně nedostateční infrastruktury v menších sídlech. Některé obce nemají volné pozemky pro bydlení, na druhé straně některé obce mají ve svých územních plánech značně předimenzované plochy pro bydlení. Turistická sezóna je zde krátká, bez nabídek na využití volného času při nepříznivém počasí. Síť cyklostezek je nedostatečná, chybí např. golfové hřiště a další atraktivní nabídky pro cestovní ruch. Je zde obtížný průchod Vltavskou brázdou v podélném i příčném směru, na nádrži chybí přívozy, zatím není rozvinutá lodní doprava. Dochází k odlivu venkovského obyvatelstva do měst, často vlivem špatné dostupnosti menších sídel a malou nabídkou pracovních příležitostí. Převažuje průmysl s jednostranným zaměřením na výrobu automobilových součástek. Novými návrhovými plochami u malých sídel vytváří ÚS předpoklady pro rozvoj vyvážené struktury vybavenosti regionálních a nadmístních center. Přehodnocuje potřebnost některých ploch pro bydlení z hlediska reálných potřeb území. Urbanistická a Architektonická rukověť, které jsou součástí ÚS doporučují mezní ukazatele rozsahu nově vymezovaných rozvojových ploch a doporučené stavební typy, včetně hlavních zásad architektonického řešení pro jednotlivé typy sídel, jako podklad pro rozhodování o změnách v území a vytvoření předpokladů pro ochranu kulturních a přírodních hodnot v řešeném území. ÚS se zabývá komplexním řešením problematiky zlepšení kvality vody v Orlické nádrži, aby byl mimo jiné využit plně i její rekreační potenciál. Dává návrhy na řešení zásobování vodou, odkanalizování a výstavbu ČOV v obcích. Návrhy v ÚS směřují také k prodloužení turistické sezóny, především možným rozšířením nabídky sportovního vyžití (golfová hřiště, bobová dráha, skatepark, lanové centrum, lezecká stěna, bikepark, cesty pro inline bruslení, prostory pro teambuilding, jachting, rozličné vodní sporty). Podpora rekreačního využívání oblasti navržená v ÚS může kladně nepřímo ovlivnit i nepříznivou věkovou strukturu obyvatelstva. Nově vzniklé pracovní příležitosti mohou napomoci stabilizaci obyvatel v řešeném území, včetně venkovských sídel. ÚS převzala rozvojové plochy pro výrobu a skladování ze ZÚR JčK, její prioritou je zabezpečení rozvoje hospodářsky významných aktivit cestovního ruchu, turistiky, lázeňství, vhodných sportovních aktivit. Přispívá ke zlepšování úrovně a rozmanitosti služeb. Řeší dopravní dostupnost a zkvalitnění silniční a železniční sítě, stejně tak jako zlepšení technické infrastruktury. Navrhuje rozvoj vodní dopravy s ohledem na únosnost území. ÚS naplňuje v možné míře priority územního plánování stanovené v příslušných národních a regionálních dokumentech a vytváří podmínky pro jejich realizaci. Závěr: Vyváženost všech pilířů udržitelného rozvoje v řešeném území není celoplošná, avšak nejsou zde území, která by měla slabé hodnocení zároveň všech pilířů udržitelného rozvoje. Rozdíly mezi jednotlivými pilíři nejsou tak vysoké, aby závažně nebo neřešitelně dopadaly na uvažovaný rozvoj řešeného území. ÚS využívá silných stránek a příležitostí území, posiluje, eliminuje či snižuje některé hrozby v území a také posiluje slabé stránky. Její působení je vyvážené v rámci jednotlivých pilířů i v rámci řešeného území. Doporučená opatření uvedená v územní studii směřují k respektování trvale udržitelného rozvoje území, který zajistí možnost uspokojovat své životní potřeby jak současným obyvatelům území, tak i generacím budoucím aniž by zároveň docházelo zatěžování životního prostředí škodlivinami a snižování ekologické stability krajiny a rozmanitosti biotopů. Měly by být zachovány a podpořeny v rozvoji přirozené i kulturní ekosystémy. V rámci trvale udržitelného rozvoje by měla být posílena sociální soudržnost obyvatelstva a zachovány specifické hodnoty a kulturní dědictví.

B.3.

Komplexní zdůvodnění doporučovaných řešení

B.3.1. Stanovení priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území. Z analytické části řešení ÚS Orlicko vyplývá, že souhrnná výměra ploch chráněných, případně navržených k ochraně v zájmu ochrany přírody a krajiny, činí poměrně vysoké procento z celkové výměry řešeného území a jsou situovány převážně ve vazbě na Orlickou nádrž, kde je oproti ostatnímu území značně slabší hospodářský rozvoj, závislý převážně na rekreačním využití Orlické nádrže a na rozvoji turistického a cestovního ruchu. Proto je žádoucí v rámci udržitelného rozvoje hledat kompromis vedoucí k vyváženosti ostatních podmínek zabezpečujících udržitelný rozvoj, zejména v území této specifické oblastí a to zejména ve prospěch soudržnosti obyvatel území a hospodářského rozvoje území. • Velká výměra chráněných ploch a stávající legislativa upřednostňuje zejména pilíř ochrany přírody na úkor ostatních pilířů udržitelného rozvoje a významným způsobem limituje reálné řešení ekonomického rozvoje, dopravní a technické infrastruktury, které rozhodujícím způsobem ovlivňují sociální soudržnost obyvatel. • Posílení hospodářských podmínek a to zejména rozvoje turistického a cestovního ruchu se v řešeném území přitom jednoznačně jeví jako hlavní cíl k dosažení rozvoje konkurenceschopnosti a prosperity v řešeném území a jeho dalšího vyváženého rozvoje, nejen podle analýz provedených v rámci zpracování ÚS Orlicko, ale i mnoha dalších dokumentů, zejména Programu rozvoje územního obvodu Jihočeského kraje. • Rozvoj turistického a cestovního ruchu se v řešeném území je však mimo jiné limitován i špatnou kvalitou vody v Orlické nádrži, zejména v letním období, proto je v rámci rozvoje hospodářského rozvoje a soudržnosti obyvatel v území potřeba

- 180 -

vyřešit zejména problémy v nedostatečné a technicky zaostalé technické infrastruktuře v obcích a vytvořit předpoklady pro změnu zažitých způsobů hospodaření v území • Vzájemná vyváženost pilířů je v řešeném území dosažitelná jen s určitou mírou vzájemné tolerance při hledání dílčích kompromisních řešení. Priority zásadně ovlivňují koncepci řešení ÚS Orlicko, která je stanovena dle významu jednotlivých pilířů v území a lze ji chápat i jako základní osnovu kroků a hledání vyváženosti v dalších stupních územního plánování, kde jsou podrobněji rozváděny zásady k naplňování vytčených priorit (cílů) na úrovni obcí a k jejich akceptaci, popř. upřesnění v územně plánovací dokumentaci obcí.

B.3.2. Zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os [§32 odst. (1) písm. b) stavebního zákona] vymezených v politice územního rozvoje a vymezení oblastí se zvýšenými požadavky na změny v území, které svým významem přesahují území více obcí (nadmístní rozvojové oblasti a nadmístní rozvojové osy) Východiskem pro vymezení rozvojových oblastí a rozvojových ploch je Politika územního rozvoje ČR (dále jen PÚR). Jedná se o nástroj územního plánování, který slouží zejména pro koordinaci územního rozvoje na celostátní úrovni, a tedy pro koordinaci územně plánovací činnosti krajů. V řešeném území ÚS Orlicko jsou vymezeny pouze rozvojové oblasti a osy nadmístního a místního významu. Rozvojové osy a oblasti republikového významu a vazby řešeného území na jsou patrně z řešení širších vztahů. • Rozvojové oblasti a rozvojové osy vymezené v ÚS Orlicko jsou všeobecně území, ve kterých se projevují zvýšené požadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit, činností a dějů krajského, či nadmístního významu, které svým významem přesahují území více obcí. • Zatímco rozvojové oblasti jsou vymezeny správními územími obcí, rozvojové osy jsou vymezeny spojnicí významných pólů osídlení (zpravidla krajských měst, bývalých okresních měst, či obcí s rozšířenou působností) a sledují významné mezinárodní, nadregionální, regionální a významné nadmístní dopravní cesty (silniční, železniční, vodní). • Je zřejmé, že startovacím impulsem k růstu zájmu o oblast k umístění významných podnikatelských aktivit bude mimo příznivé geomorfologie, dostupnost zdroje pracovní síly, dostatek ucelených ploch nezatížených limity ochrany přírody a zdraví obyvatel, zejména kvalitní dopravní spojení (kapacitní silnice, železnice, vodní cesta) propojující oblast se systémem mezinárodních dopravních tepen a logistických center. • Zvýšený zájem na provedení změn v území rozvojové oblasti a v rozvojových osách vyžaduje aktivní součinnost všech složek veřejné správy, zvláště pak dotčených orgánů státní správy, chránících veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů při řešení úkolů pro územní plánování a při plnění doporučení. Cílem je v rozvojových oblastech a rozvojových osách vytvořit podmínky pro umístění aktivit nadregionálního, regionálního a nadmístního významu a tím přispívat k zachování charakteru a k ochraně hodnot území mimo rozvojové oblasti a rozvojové osy (ochrana půdy, krajiny, hodnotných částí přírody); k racionálnímu využití stávající dopravní a technické infrastruktury; k posílení hospodářského rozvoje a sociální soudržnosti obyvatel a využití dostupných kvalifikovaných pracovních sil; a k zamezení polycentrického, nahodilého umístění podnikatelských aktivit vznikajících zpravidla tam, kde je sice k dispozici levný pozemek, ale lokalita je hůře dostupná s deficitem zdrojů (el. energie, plynu, vody apod.) což vyvolává enormní náklady vnější z hlediska zajištění dopravní dostupnosti (napojení na nadřazenou dopravní síť) a napojení na zdrojové soustavy energetické a vodohospodářské. • V řešeném území, které je součástí specifické oblasti Orlicko jsou navrženy a preferovány takové záměry, které se co nejméně projeví negativně v území (budou šetrnější ke krajině, k životnímu prostředí, k obyvatelům sídel, ke kulturním a přírodním hodnotám) a v první řadě se s nimi musí ztotožnit dotčené obce; • V rozvojových osách, v území mimo vymezené rozvojové oblasti, mohou vznikat výjimečně aktivity nadregionálního významu, ale zejména je zde možno rozvíjet aktivity místního i nadmístního významu, které při svém vzniku budou muset respektovat všechny požadavky vztahující se k ochraně přírodních a kulturních hodnot, ochraně půdy, nerostných surovin, krajiny apod. • V ÚS Orlicko se navrhují v rozvojových oblastech většinou plochy pro hospodářský rozvoj a vytvářejí podmínky pro umístění podnikatelských aktivit nejen nadmístního, ale i regionálního významu. Základním principem zpřesnění vymezení rozvojových oblastí podle administrativních území obcí, či katastrálních území bylo: • Vymezení jednoznačně silně urbanizovaných území s koncentrací antropogenních aktivit, tj. ploch rozvoje osídlení, komerčních a průmyslových aktivit a sportovně rekreačních ploch; • Optimalizace dělení funkcí v území při akceptaci principů udržitelného rozvoje, s důrazem na zachování a rozvoj stávajících souvislých ploch veřejně přístupné zeleně, tzv. „zelené pásy“, či „zelené klíny“ vnášející zeleň do území měst a obcí a přispívají k jejich příznivému zapojení do krajiny a krajinného rázu; • Vnímání rozvojových výhledů v území, vedení hlavních komunikací – dopravních koridorů a vznik, posílení dopravních uzlů a logistických center;

- 181 -

Vymezení rozvojových oblastí po administrativních územích obcí a její částí nelze chápat tak, že celé správní, či katastrální území obce je rozvojové a v podstatě kdekoliv lze umístit podnikatelský záměr na umístění výrobní zóny. Takto vymezenou rozvojovou oblast nutno chápat takto: • že v území lze uvažovat s umístěním významných podnikatelských záměrů a tyto záměry budou podporovány; • že v území rozvojových oblastí se prioritou stává vybudování odpovídající technické a dopravní infrastruktury umožňující pokrýt zvýšené požadavky na změny území; • to vše platí při akceptaci území chráněných dle jiných právních předpisů (tzn. limitů využití území) včetně stanovených podmínek; • vymezení skutečného disponibilního rozsahu území, kde lze provádět změny, bude upřesněno v dalším stupni územně plánovací dokumentace; B.3.2.1. Rozvojové oblasti nadmístního významu Do řešeného území částečně spadá (zejména správním územím města Písku) rozvojová oblast nadmístního významu N– OB1 Písecko – Strakonicko, vymezená v návrhu ZÚR JČ kraje, která zahrnuje území tří měst Písku, Protivína a Strakonic s vysokou koncentrací obyvatelstva a socioekonomických aktivit: • Vymezení této rozvojové oblasti bylo stanoveno dle správních území obcí, v odůvodněných případech bylo upřesněno dle jednotlivých katastrálních území, obsahujících zejména rozvojové aktivity, činnosti a děje s převahou antropogenních aktivit, tj. ploch rozvoje osídlení, komerčních a průmyslových aktivit a sportovně rekreačních ploch nadmístního až regionálního významu. • Hlavními důvody pro vymezení této oblasti jsou zejména poloha na významném mezinárodním a vnitrostátních silničních a železničních tazích, s vazbou na Středočeský kraj, Plzeňský kraj a Německo, rozvoj hospodářských aktivit v prostoru Písek sever a rozvoj obytných, sportovně rekreačních a sociálních funkcí v území Písek jih, potřeba zpřesnit rozsah zastavitelných ploch v území obcí dotčených vymezením N-OB1, stanovit pravidla pro jejich využití, vyřešit jejich bezkolizní dopravní napojení, včetně dostatečného dimenzování ploch pro dopravu v klidu a napojení na veřejnou technickou infrastrukturu, jako úkoly pro územní plánování v dalších stupních ÚPD a ÚPP a požadavek minimalizovat při řešení urbanizace území negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch dbát na dostatečné zastoupení zeleně v urbanizovaných částech N-OB1, jako úkoly pro územní plánování v dalších stupních ÚPD a ÚPP. B.3.2.2. Rozvojové oblasti místního významu Dále je v řešeném území ÚS Orlicko vymezena rozvojová oblast místního významu M-OB1 Vltavotýnská, která zahrnuje území města Týna nad Vltavou, obce Všemyslice, obcí Albrechtice nad Vltavou, Hosty a v širších vztazích za hranicemi řešeného území i obec Temelín, • Vymezení této rozvojové oblasti bylo stanoveno dle správních území obcí, v odůvodněných případech bylo upřesněno dle jednotlivých katastrálních území,. obsahujících zejména rozvojové aktivity, činnosti a děje s převahou antropogenních aktivit, tj. ploch rozvoje osídlení, komerčních a průmyslových aktivit a sportovně rekreačních ploch nadmístního až regionálního významu. • Hlavními důvody pro vymezení této oblasti jsou zejména poloha na Vltavské vodní cestě, v území s vysokou koncentrací obyvatelstva a socioekonomických aktivit, kde se dá předpokládat i akcelerační vliv hospodářského a socioekonomického rozvoje vlivem uvažované dostavby JETE. Ve vazbě na tyto aktivity je potřeba stanovit pravidla pro jejich využití, vyřešit jejich bezkolizní dopravní napojení, včetně dostatečného dimenzování ploch pro dopravu v klidu a napojení na veřejnou technickou infrastrukturu, jako úkoly pro územní plánování v dalších stupních ÚPD a ÚPP a požadavek minimalizovat při řešení urbanizace území negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch dbát na dostatečné zastoupení zeleně v urbanizovaných částech M-OB1, jako úkoly pro územní plánování v dalších stupních ÚPD a ÚPP. B.3.2.3. Rozvojové osy nadmístního významu Řešené území na západním okraji tečuje a na severozápadě do něho okrajově zasahuje rozvojová osa nadmístního významu N-OS1 Severojižní - Pasovská, která je vázána na dopravní koridory republikového významu R4 a S4, tvořené navrhovanou rychlostní silnicí R4 (Příbram – Nová Hospoda), v pokračování jako silnice I/4 (Nová Hospoda – Strakonice – Vimperk – Strážný – hranice ČR, dále Pasov) vyjma rozvojové oblasti N–OB 1: • Vymezení této rozvojové osy bylo stanoveno dle správních území obcí, v odůvodněných případech bylo upřesněno dle jednotlivých katastrálních území, do kterých zasahuje koridor trasy silnice I/4 a R4 a dále rozvojové aktivity, činnosti a děje s převahou antropogenních aktivit, tj. ploch rozvoje osídlení, komerčních a průmyslových aktivit a sportovně rekreačních ploch nadmístního až regionálního významu. • Hlavním důvodem pro vymezení této osy je potřeba řešit územní souvislosti upřesněného koridoru R4, S4, s ohledem na polohu a technické řešení a zejména ve specifické oblasti Šumava volit řešení citlivá především k přírodnímu

- 182 -

prostředí a koordinovat řešení těchto koridorů s Německem, včetně uvažovaného propojení systému VTL plynovodů, potřeba minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území a to zejména na území specifické oblasti Šumavy a při řešení rozvojových ploch a koridorů v rámci N-OS1 dbát na dostatečné zastoupení zeleně a ekoduktů, jako úkol pro územní plánování a projektování v dalších stupních ÚPD, ÚPP, PD a potřeba upřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci vymezeného N-OS1 a stanovit pravidla pro jejich využití, jako úkol pro územní plánování v dalších stupních ÚPD, ÚPP. Pro řešené území má tato rozvojová osa velký význam z hlediska širších dopravních vazeb a umožní rychlou dostupnost řešeného území jak ze severu z hlavního města Prahy a Středočeského kraje, tak z jihu ze sousedního státu Německo. Řešeným územím prochází ve směru západ – východ osa nadmístního významu N-OS4 Východní Písecko – Táborsko Pelhřimovská, která je vázána na dopravní koridor regionálního významu tvořený silnicí I/29 (Písek – Bernartice – I/19) a na dopravní koridor nadregionálního významu tvořený silnicí I/19 (Tábor – Chýnov – Pelhřimov), vyjma rozvojové oblasti N-OB1 a N-OB2: • Vymezení této rozvojové osy bylo stanoveno dle správní území obcí, v odůvodněných případech bylo upřesněno dle jednotlivých katastrálních území, do kterých zasahuje koridor trasy silnice I/29 a I/19, dále rozvojové aktivity, činnosti a děje s převahou antropogenních aktivit, tj. ploch rozvoje osídlení, komerčních a průmyslových aktivit a sportovně rekreačních ploch nadmístního významu. • Hlavním důvodem pro vymezení této osy je potřeba řešit územní souvislosti upřesněného koridoru silnice I/19 a I/29 s ohledem na polohu a technické řešení a koordinovat je s krajem Vysočina a potřeba při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch a koridorů v rámci N-OS4, jako úkol pro územní plánování a projektování v dalších stupních ÚPD, ÚPP, PD. Pro řešené území má tato rozvojová osa zásadní význam dopravní, protože z hlediska širších dopravních vazeb zprostředkovává dopravní napojení na mezinárodní rozvojovou osu OS6, jejíž součástí je navrhovaná dálnice D3 a IV.TŽK. B.3.2.4. Rozvojové osy místního významu V řešeném území ÚS Orlicko je dále vymezena rozvojová osa místního významu M-OS1 Orlická, která je vázána na silnici II/19 (Mirovice – Lety – Orlík nad Vltavou – Milevsko - Tábor) • Vymezení této rozvojové osy bylo stanoveno dle správní území obcí, v odůvodněných případech bylo upřesněno dle jednotlivých katastrálních území, do kterých zasahuje koridor trasy silnice I/19, dále rozvojové aktivity, činnosti a děje s převahou antropogenních aktivit, tj. ploch rozvoje osídlení, komerčních a průmyslových aktivit a sportovně rekreačních ploch místního až nadmístního významu. • Hlavním důvodem pro vymezení je to, že tvoří významnou tangenciální spojnici, přes Orlickou nádrž, mezi rozvojovými osami nadmístního významu N-OS1 a N-OS4, jejím prostřednictvím i s rozvojovou osou mezinárodního významu OS6 jejíž součástí je D3 a IV.TŽK na východě a na západě se stávající D5 a městem Plzní a tvoří důležitou dopravní alternativu k N-OS4., umožňuje rozvoj socioekonomických aktivit, rozvoj rekreačních a volnočasových aktivit v oblasti navazující na Orlickou nádrž, navazuje na ní navrhovaný rozvoj alternativních tras pro cyklisty, s využitím přívozů a lodní dopravy, mimo dopravně frekventovanou silnici I/19, navržená řešení (obchvaty a přeložky), budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území, zejména chránit venkovský ráz sídel a převážně obytný charakter sídel a pohledově významná panoramata sídel a krajiny; V řešeném území ÚS Orlicko je dále vymezena rozvojová osa místního významu M-OS2 Zvíkovská, která je vázána na silnici II/138 (Záhoří – Oslov – Zvíkovské Podhradí) a na silnici II/121 (Zvíkovské Podhradí – Milevsko) • Vymezení této rozvojové osy bylo stanoveno dle správní území obcí, v odůvodněných případech bylo upřesněno dle jednotlivých katastrálních území, do kterých zasahuje koridor trasy silnic II/138 II/121 dále rozvojové aktivity, činnosti a děje s převahou antropogenních aktivit, tj. ploch rozvoje osídlení místního významu a sportovně rekreačních ploch místního až nadmístního významu. • Hlavním důvodem pro její vymezení je, že tvoří významnou radiální dopravní spojnici mezi rozvojovou osou nadmístního významu N-OS4 a rozvojovou osou místního významu M-OS1 a spojuje tak město Písek s těžištěm rekreačního území u Orlické nádrže, umožňuje rozvoj socioekonomických aktivit v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu, rozvoj rekreačních a volnočasových aktivit v oblasti navazující na Orlickou nádrž a vytvoří předpoklady pro rozvoj alternativních tras pro cyklisty, s využitím přívozů a lodní dopravy, mimo dopravně frekventovanou silnici I/121, při respektování oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny a to zejména se zvláštním důrazem při dotčení chráněných území přírody, B.3.2.5. Specifické oblasti Na území Jihočeského kraje je v souladu s PÚR vymezena jedna specifická oblast republikového významu SOB 1 Šumava, která však do řešeného území nezasahuje.

- 183 -

Dle návrhu ZÚR JČK je vymezena v řešeném území ÚS Orlicko specifická oblast nadmístního významu N-SOB 1 Orlicko, která představuje území přilehlé Orlické nádrži, které je přírodně, krajinářsky a kulturně historicky cenné a přitom atraktivní z hlediska turistiky a cestovního ruchu nadregionálního významu, ale současně vykazuje velké problémy z hlediska vyváženosti územních podmínek pro hospodářské využití a sociální soudržnosti obyvatel, které jsou značně limitovány sezónním využitím oblasti a nekvalitní veřejnou vybaveností a technickou infrastrukturou. • ZÚR vymezují N-SOB 1 na základě správních území obcí, či katastrálních území obcí, které přiléhají k Orlické nádrži a na základě analýzy současného stavu, zejména na základě sociálně ekonomické analýzy území, s přihlédnutím k významným rekreačním a přírodním charakteristikám území. Pro tuto specifickou oblast navrhují ZÚR JČK podrobnější zpracování formou územní studie. • Hlavním důvodem pro vymezení této oblasti na základě sociálně ekonomické analýzy území, je potřeba definovat hlavní póly a střediska socioekonomického a hospodářského rozvoje, situovat je zejména v návaznosti na rozvojové osy nadmístního významu N-OS1, N-OS4 a místní rozvojové osy M-OS1, M-OS2, stanovit regulativy pro rozvoj této oblasti s ohledem na specifické problémy v území, potřeba řešit a vhodně doplnit socioekonomické aktivity a zkvalitněním veřejné vybavenosti vytvořit předpoklady k celosezónní prosperitě v území a stabilizovat tak životní úroveň obyvatel v této oblasti, potřeba při řešení rozvojových ploch zvyšovat kvalitu, nikoliv kvantitu sportovně rekreačních zařízení, s ohledem na konkrétní podmínky v řešeném území, zejména s ohledem podmínky řešení technické vybavenosti (likvidace odpadních vod) ochrany přírody a krajiny, při urbanizaci území nepřipustit nekoncepční vznik ploch individuální rekreace a dalšího zatížení břehových partií a vodní hladiny, prověřit vytipované lokality s nepovolenými stavbami a provizorními přístřešky, nedostatečným hygienickým zázemím, s cílem uvést je do vyhovujícího stavu nebo vytvořit předpoklady pro jejich vymístění, rozvíjet lázeňství a wellness zařízení, služby v oblasti rekreace, sportu a turistického ruchu formou vytvoření předpokladů pro vznik nových atrakcí a aktivit umožňujících prodloužení sezóny, potřeba řešit dopravní vybavenost formou doplnění chybějícího přemostění Orlické nádrže pro motorovou dopravu, marín, přístavů a kotvišť pro uvažované rekreační využití vodní cesty a doplnění cyklotras a přívozů, jako úkoly pro územní plánování v dalších stupních ÚPD a ÚPP a potřeba vytvořit předpoklady pro zlepšení kvality vody v nádrži zkvalitněním a koncepčním řešením likvidace odpadních vod od producentů a vhodným hospodařením v okolí nádrže, tj. odpadních vod ze zástavby, z rekreačních objektů (i kempů), z přístavišť, z lodí, splachem z pozemků v okolí nádrže, jako úkoly pro územní plánování a projektování v dalších stupních ÚPD, ÚPP, PD. B.3.2.6. Zpřesnění vymezení ploch a koridorů [§ 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona] vymezených v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv B.3.2.6.1. Rozvojové plochy nadmístního významu a významné rozvojové plochy místního významu Rozvojové plochy nadmístního významu pro smíšené bydlení • N-SO1 Písek, rozvojové plochy nadmístního významu pro smíšenou obytnou funkci jsou převzaty dle návrhu ZÚR JČK a situovány na západním okraji města Písku. Hlavním důvodem pro vymezení této plochy je to, že město Písek má trvalý nárůst počtu obyvatel a je součástí rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB1 a vzhledem k rozvoji severní průmyslové zóny a poloze na rozvojových osách nadmístního významu N-OS2 a N-OS4 je zde předpoklad k rozvoji smíšené obytné funkce nadmístního významu. • N-SO2 Písek, významné rozvojové plochy místního významu pro smíšenou obytnou funkci jsou převzaty z ÚPnSÚ Písek a jsou situovány na severozápadním okraji města Písku. Hlavním důvodem pro vymezení této plochy je to, že město Písek má trvalý nárůst počtu obyvatel a je součástí rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB1 a vzhledem k rozvoji severní průmyslové zóny a poloze na rozvojových osách nadmístního významu N-OS2 a N-OS4 je zde předpoklad k rozvoji smíšené obytné funkce nadmístního významu. • N-SO3 Písek, významná plocha nadmístního významu pro smíšenou obytnou funkci je převzata z ÚPnSÚ Písek a je navržena na jižním okraji sídla Semice, které je stavebně odloučenou částí města Písku. Hlavním důvodem pro vymezení této plochy je to, že město Písek má trvalý nárůst počtu obyvatel a je součástí rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB1 a vzhledem k rozvoji severní průmyslové zóny a poloze na rozvojových osách nadmístního významu NOS2 a N-OS4 je zde předpoklad k rozvoji smíšené obytné funkce nadmístního významu. Navíc atraktivní poloha na úpatí PP Písecké dává předpoklad k rozvoji klidového příměstského bydlení • N-SO4 Týn nad Vltavou, na severním okraji Týna nad Vltavou je dle ZÚR JČK a ÚP Týn nad Vltavou. Důvodem pro vymezení této plochy je trvale rostoucí počet obyvatel města, které je hlavním centrem turistického ruchu a osídlení na jižním okraji specifické oblasti nadmístního významu N-SOB1 Orlicko, navíc se dá předpokládat další rozvoj města a poptávka po bydlení v souvislosti s plánovanou dostavbou JETE. Významné rozvojové plochy místního významu pro bydlení • M-SO1 Zvíkovské Podhradí, významná rozvojová plocha místního významu pro smíšenou obytnou funkci je převzata z ÚPO Zvíkovské Podhradí a je situována na severozápadním sídla. Důvodem pro vymezení této rozvojové plochy je

- 184 -

poloha obce v rozvojové ose místního významu M-0S1, obec je centrem turistického a cestovního ruchu v těžišti rekreační oblasti a celého řešeného území, takže je zde předpoklad k rozvoji smíšené obytné funkce, s tím že je doporučeno tuto plochu revidovat na základě urbanistické rukověti, tak aby byl minimalizován zásah do ochranného pásma NKP zámku Orlík. • M-SO2 Paseky, významná plocha místního významu pro smíšenou obytnou funkci je převzata z ÚPO Paseky a je navržena na severním okraji sídla Paseky. Důvodem pro vymezení plochy je atraktivní poloha na úpatí PP Písecké hory a je zde tudíž předpoklad k rozvoji klidového venkovského bydlení, a poloha obce v těžišti mezi městy Pískem, Protivínem a Týnem nad Vltavou a jejich dobrou dopravní dostupností a nabídkou pracovních příležitostí, která ještě vzroste s plánovanou dostavbou JETE. Doporučujeme redukovat plochy na SZ okraji obce, které jsou navrženy v nejvyšších pohledově exponovaných polohách až po hranici lesa a mohly by narušit krajinný ráz PP Písecké hory a naopak více využít proluk v zastavěném území obce v nižších polohách, které jsou navíc kryty stávající vysokou zelení, kterou je potřeba zachovat. • M-SO3 Týn nad Vltavou sever, významná plocha místního významu pro smíšenou obytnou funkci je převzata z ÚP Týn nad Vltavou a je navržena na severovýchodním okraji Týna nad Vltavou. Hlavním důvodem pro její vymezení je vazba na současně zastavěné území a stávající sítě technické infrastruktury, jedná se logické uzavření zastavitelného území města, rozvolněnou nízkopodlažní zástavbu, umožňující klidné příměstské bydlení na přechodu do volné krajiny. V městě se dá očekávat vzrůst poptávky po pozemcích pro bydlení v souvislosti s plánovanou dostavbu JETE. • M-SO4 Týn nad Vltavou jih, významná plocha místního významu pro smíšenou obytnou funkci je převzata z ÚP Týn nad Vltavou a je navržena na jižním okraji Týna nad Vltavou na pravém břehu řeky Vltavy. Hlavním důvodem pro její vymezení je umístění v proluce současně zastavěného území a ve vazbě na stávající sítě technické infrastruktury, jedná se logické uzavření zastavitelného území města, rozvolněnou nízkopodlažní zástavbu, umožňující klidné příměstské bydlení na přechodu do volné krajiny v atraktivní poloze na jihozápadně orientovaném svahu na pravém břehu řeky Vltavy, zastavitelné plocha bude od navazující volné krajiny oddělena stávajícím pásem vysoké zeleně. Rozvojové plochy nadmístního významu pro výrobu a skladování • N-VS1 Písek – sever, plocha je vymezena dle schváleného ÚPnSÚ Písek a jeho změn, ÚPVÚC Písecko – Strakonicko a jeho změn a návrhu ZÚR JČK 1 km SZ od Písku mezi sil I/20 a silnicí III. třídy směr Čížová a Dobešickou silnicí. Plocha je výborně dopravně dostupná, jsou k ní dovedeny sítě technické infrastruktury a navazuje na stávající průmyslovou zónu. • N-VS2 Týn nad Vltavou, plocha pro lehkou výrobu, skladové a logistické areály je vymezena v souladu s návrhem ZÚR JČ kraje a ÚP Týn nad Vltavou na jižním okraji města. Hlavním důvodem pro její vymezení je využití opuštěného areálu vojska a navazujících ploch nevyužitých výrobních areálů, které jsou převážně v majetku města. V návaznosti na plánovanou dostavbu JETE je zde předpoklad k rozvoji skladových, logistických a lehkých výrobních areálů s výbornou dopravní dostupností. Rozvojové plochy nadmístního významu pro sportovní a rekreační funkci • N-SR1 Velký Vír, v ÚS Orlicko je vymezena sportovně rekreační plocha na levém břehu Orlické nádrže u obce Kožlí a v blízkosti stávajícího kempu Velký Vír. Hlavním důvodem pro vymezení této plochy je vytvořit předpoklady pro rozvoj nových aktivit a atraktivit v oblasti sportovně rekreačních aktivit, dobře dopravně dostupné, v jednom z hlavních center rekreační oblasti na levém břehu Orlické nádrže, ve vazbě na stávající ubytovací zařízení (kemp Velký Vír, marína Barrandovská zátoka). Hlavní náplní jsou plochy pro golfové hřiště, které je z části navrženo jako součást krajinné památkové zóny, proto je kladen důraz na citlivé zakomponování stávajících prvků krajinné zeleně (remízky, stromořadí i soliterní vysoká zeleň), dále se jako součást této plochy předpokládá mimo KPZ Orlicko i rozvoj dalších outdoorvých aktivit (například bikepark, lanové centrum apod.), případně i rozvoj ubytovacích aktivit ve formě hotelu s vyšším ubytovacím standardem. Tyto nově navržené plochy a aktivity mají za cíl prodloužit sezónu u Orlické nádrže a přilákat další návštěvníky • N-SR 2 Radava, v ÚS Orlicko je vymezena sportovně rekreační plocha na pravém břehu Orlické nádrže u sídla Chrást a ve vazbě na stávající kemp Radava. Hlavním důvodem pro vymezení této plochy je vytvořit předpoklady pro rozvoj nových aktivit a atraktivit v oblasti sportovně rekreačních aktivit, dobře dopravně dostupné, v jednom z hlavních center rekreační oblasti na pravém břehu Orlické nádrže,ve vazbě stávající ubytovací zařízení (kemp Radava, hotel Radava). Hlavní náplní jsou plochy pro golfové hřiště, u kterého je kladen důraz na citlivé zakomponování stávajících prvků krajinné zeleně (remízky, stromořadí i soliterní vysoká zeleň), dále se jako součást této plochy předpokládá i rozvoj dalších outdoorvých aktivit (například aquapark, vodní atrakce, lanové centrum, skatepark, dráha pro inline brusle, teambuilding apod.), případně i rozvoj ubytovacích aktivit ve formě hotelu s vyšším ubytovacím standardem. Ve vazbě na tyto aktivity je navrženo navýšení standardu stávajícího sportovního přístavu ve Voltýřovské zátoce na zařízení typu Marína, včetně dobudování potřebného vybavení a zázemí. Tyto nově navržené plochy a aktivity mají za cíl prodloužit sezónu u Orlické nádrže a přilákat další návštěvníky • N-SR 3 Nový Dvůr, plocha pro sport a rekreaci vymezena v souladu s návrhem ZÚR JČK, ÚP Hosty a ÚP Všemyslice. Plocha je navržena ve vazbě na stávající rekreační zařízení v blízkosti soutoku řek Vltavy a Lužnice, přičemž hlavní

- 185 -

náplní této plochy má být golfové hřiště, jako vhodné doplnění sportovně rekreační vybavenosti, ve specifické oblasti nadmístního významu N-SOB1 Orlicko. Tato navrhovaná aktivita vhodně přispěje k rozvoji turistického a cestovního ruchu, a tím i k posílení pilíře hospodářského využití území, navržené golfové hřiště obohatí rekreační potenciál území a zatraktivní trasu navrhované vodní cesty, pro kterou jsou doprovodné aktivity podobného typu potřebné. Součástí této rozvojové plochy jsou rovněž ve vazbě na rekreační zařízení Nový Dvůr navrženy i další outdoorové aktivity (aquapark, pláže s vodními atrakcemi, lanové centrum, teambuilding, skatepark, dráha pro inline brusle apod.). • N-SR 4 Týn nad Vltavou, plocha pro sport a rekreaci vymezena v souladu s návrhem ZÚR JČK a ÚP Týn nad Vltavou. Plocha pro golfový areál je navržena v prostoru bývalého vojenského cvičiště, má bezprostřední vazbu na město Týn nad Vltavou a nedalekou Hněvkovickou přehradu na řece Vltavě, která je součástí navrhované vodní cesty a město Týn nad Vltavou je hlavním centrem turistického ruchu a osídlení na jižním okraji specifické oblasti nadmístního významu NSOB1 Orlicko, takže tato navrhovaná aktivita vhodně přispěje k rozvoji turistického a cestovního ruchu. Významné rozvojové plochy místního významu pro sportovní a rekreační funkci • M-SR1 Staré Sedlo, v ÚS Orlicko je vymezena sportovně rekreační plocha na levém břehu Orlické nádrže u obce Orlík nad Vltavou. Hlavním důvodem je vymezení v jednom z hlavních center rekreační oblasti na levém břehu Orlické nádrže, ve formě plochy sportovního přístavu pro středisko praktické výuky plavby a navigace České unie námořního jachtingu, se střediskem vodní záchranné služby. Toto zařízení je navrženo v ve vazbě na stávající rekreační a ubytovací zařízení ve Starém Sedle, postupně je navrženo jeho vybavení potřebnými zařízeními pro tuto kategorii přístavu, zajištění přístupu po stávající místní komunikaci, která má sloužit i jako cyklotrasa k navrhovanému přívozu. V další podrobnější ÚPD, ÚPP je potřeba zajisti vhodně uspořádán této plochy, aby byl umožněn současný provoz sportovního přístavu i přívozu. • M-SR 2 Zvíkovské Podhradí, v ÚS Orlicko je v souladu s ÚP Zvíkovské Podhradí vymezena sportovně rekreační plocha u sídla Zvíkovské Podhradí. Hlavním důvodem vymezení této plochy je její výborná dopravní dostupnost a umístění v těžišti cestovního a turistického ruchu v řešeném území. Plocha je navržena ve vazbě na stávající a navrhovanou zástavbu v obci které je součástí rozvojové osy místního významu M-0S1. Obec je významným centrem turistického a cestovního ruchu ve střední části řešeného území, takže je zde předpoklad rozvoje sportovně rekreační funkce (například s malým golfovým hřištěm, případně i dalšími outdoorovými aktivitami), využití plochy však musí korespondovat s podmínkami OP hradu Zvíkov a musí respektovat krajinný ráz. • M-SR3 Týn nad Vltavou, v ÚS Orlicko je navržena v souladu s ÚP Týn nad Vltavou je na levém břehu Vltavy. Hlavním důvodem pro její návrh je využití plocha přestavby uvolněného a nevyužitého vojenského areálu s charakterem brownfields na plochu pro občanskou vybavenost městského až nadmístního významu. pro sportovně rekreační využití, s vazbou na Vltavskou vodní cestu formou krátkodobého kotviště. Rozvojové plochy nadmístního významu pro těžbu nerostných surovin V ÚS Orlicko jsou vymezeny níže uvedené územní rezervy pro plochy nadmístního významu pro těžbu nerostných surovin tak, aby bylo co nejvíce zabezpečeno využívání místních zdrojů nerostných surovin pro rozvojové záměry v rámci řešeného území. • PT2 Územní rezerva pro plochu těžby Podolí II – Kosejřín, kdy navržená územní rezerva pro těžbu stavebního kamene v k.ú. Bošovice u Čížové, Křešice a Třebkov je odůvodněna potřebou zajištění surovin pro výstavbu R4. • PT3 Územní rezerva pro plochu těžby Jehnědno, jde o rezervu pro budoucí těžbu jílu a kaolinitu v k.ú. Jehnědno, jako nepostradatelné suroviny. • PT4 Územní rezerva pro plochu těžby Albrechtice nad Vltavou, jedná o se rezervu pro případnou budoucí těžbu stavebního kamene, v rámci bilancovaného ložiska výhradního Albrechtice v k.ú. Albrechtice nad Vltavou, s vědomím potřeb mnoha navržených stavebních záměrů dopravní infrastruktury a potřebnosti stavebních surovin pro ně pokud možno v regionu. B.3.2.6.2. Zásobování vodou a odkanalizování Výchozím podkladem pro návrh zásobování pitnou vodou je PRVKUC a dále jako podklad sloužily plány rozvoje hlavních provozovatelů (Vak JČ , 1. JVS a.s. a JVS Jižní Čechy. Stanovená záplavová území jsou zakreslena dle podkladů poskytnutých pořizovatelem, v rámci zpracovaných územně analytických podkladů. Koridory vodovodních řadů nadmístního významu • N-V1 – vybudování N-V1 umožní zásobování dalších obcí a měst kvalitní pitnou vodou z VS JČ a vyřeší problematické nedostatečné zásobení těchto lokalit pitnou vodou. • N-V2 – vybudování N-V2 umožní napojení obcí v oblasti Milevska na vodovod Bernartice, který je napojen na řady VS JČ a vyřeší problematické a nedostatečné zásobení těchto lokalit pitnou vodou. • N-V3 – vybudování V-V3 umožní napojit i malé obce s nedostatečnými zdroji na vodovod Albrechtice nad Vltavou.

- 186 -

Koridory a plochy ČOV a kanalizačních řadů nadmístního významu (v případě realizace společných ČOV pro několik obcí – 2. varianta řešení odkanalizování) • N-VA1 – vybudování společné ČOV pro obce Mirotice, Cerhonice a Ostrovec zajistí odvedení odpadních vod z těchto obcí na jednu centrální společnou ČOV, která bude vybudována na katastrálním území obce Ostrovec. Toto řešení zajistí společnou investici do ČOV a kanalizačních přivaděčů a následně také rozdělení provozních nákladů mezi jednotlivé subjekty. • N-VA2 – vybudování společné ČOV pro obce Myštice, Buzice, Škvořetice a Lom zajistí odvedení odpadních vod z těchto obcí na jednu centrální společnou ČOV, která bude vybudována na katastrálním území obce Buzice. Toto řešení zajistí společnou investici do ČOV a kanalizačních přivaděčů a následně také rozdělení provozních nákladů mezi jednotlivé subjekty. • N-VA3 – vybudování společné ČOV pro obce Rakovice, Čimelice, Smetanova Lhota a Varvažov zajistí odvedení odpadních vod z těchto obcí na jednu centrální společnou ČOV, která bude vybudována na katastrálním území obce Varvažov nebo Smetanova Lhota. Toto řešení zajistí společnou investici do ČOV a kanalizačních přivaděčů a následně také rozdělení provozních nákladů mezi jednotlivé subjekty. • N-VA4 – vybudování společné ČOV pro obce Myslín, Mirovice a Horosedly zajistí odvedení odpadních vod z těchto obcí na jednu centrální společnou ČOV, která bude vybudována na katastrálním území obce Mirovice. Toto řešení zajistí společnou investici do ČOV a kanalizačních přivaděčů a následně také rozdělení provozních nákladů mezi jednotlivé subjekty. • N-VA5 – vybudování společné ČOV pro obce Králova Lhota, Lety, Nerestce zajistí odvedení odpadních vod z těchto obcí na jednu centrální společnou ČOV, která bude vybudována na katastrálním území obce Králova Lhota. Toto řešení zajistí společnou investici do ČOV a kanalizačních přivaděčů a následně také rozdělení provozních nákladů mezi jednotlivé subjekty. • N-VA6 – vybudování společné ČOV pro obce Orlík nad Vltavou, Nevězice , Probulov zajistí odvedení odpadních vod z těchto obcí na jednu centrální společnou ČOV, která bude vybudována na katastrálním území obce Orlík nad Vltavou. Toto řešení zajistí společnou investici do ČOV a kanalizačních přivaděčů a následně také rozdělení provozních nákladů mezi jednotlivé subjekty. Tato varianta byla zpracována pouze pro obce, které projevily zájem zapojit se do tohoto řešení. Jedná se i o obce, které se nacházejí mimo řešené území, jejich katastrální území jsou vyznačena ve výkresové části studie, ve výkrese širších vztahů. Při řešení této varianty 2 je navrženo celkem 6 ČOV společných pro několik obcí. ČOV jsou vytypovány tak, aby byla možná jejich realizace jak z hlediska technického (konfigurace terénu, možnost vedení dálkových kanalizačních sběračů na centrální ČOV, společné povodí..), tak z hlediska ekonomického (náklady na výstavbu dálkových kanalizačních sběračů, počet a velikost čerpacích stanic…). Návrhy byly zpracovány na úrovni měřítka mapy hlavního výkresu této studie. Pro posouzení vhodnosti návrhu a případnou realizaci doporučujeme zpracovat pro jednotlivé společné ČOV detailnější studie, které budou spojeny s podrobnějším průzkumem terénu a budou obsahovat také orientační odhad investičních nákladů. Koridory a plochy ČOV, vodovodů a kanalizací místního významu • V80, V82, V83, V85, V86 Kluky a všechny místní části vybudováním vodovodu a posílením zdrojů dojde ke zlepšení zásobování těchto obce Kluky a jejích místních částí pitnou vodou • V122 – Chrášťany, vybudování nového vodovodu a jeho napojení na vodojem Dražíč. Toto řešení vychází jako technicky nejlepší, vodojem Dražíč se nachází v blízkosti obce Chrášťany a jeho kapacita je dostatečná. Vybudováním vodovodu se zlepší zásobování obyvatel obce pitnou vodou. • V8 – Orlík nad Vltavou, vybudování nového vodojemu a posílení zdrojů. Toto řešení zajistí obyvatelům obce pitnou vodu v dostatečném množství. • V41 – Varvažov vybudování a posílení vodovodu. Studie nedoporučuje toto řešení. Současný vodovod vyhovuje i pro budoucí zásobování obce. • V91, V92 – Dolní Novosedly, místní části Chrastiny a Horní Novosedly vybudování nového vodovodu (převzato z ÚPn). Studie doporučuje podrobné šetření na místě, protože kvalita i množství vody ve stávajících studních je dostačující. • V39 – Vráž, vybudování vodovodu (převzato z ÚPn), stávající vodovod vyhovuje pro zásobování obce, z tohoto důvodu studie nedoporučuje jeho realizaci. • V107 – Dražíč, místní část Vranov nová ČOV (převzato z ÚPn) studie nedoporučuje vybudování nové ČOV v této místní části. Počet obyvatel je velmi nízký a náklady na vybudování ČOV jsou vysoké. Doporučujeme splaškové vody zachytávat v bezodtokových vodotěsných jímkách a ty následně odvážet k likvidaci na větší ČOV v blízkosti obce. • V109 – Albrechtice, místní část Jehnědno nová ČOV. ČOV zajistí čištění odpadních vod z obce a umožní rozvoj obce do budoucna. • V128 – Albrechtice, místní část Údraž nová ČOV. ČOV zajistí čištění odpadních vod z obce a umožní rozvoj obce do budoucna.

- 187 -

• V84 – Kluky, místní část Březí (převzato z ÚPn) studie nedoporučuje vybudování nové ČOV v této místní části. Počet obyvatel je velmi nízký a náklady na vybudování ČOV jsou vysoké. Doporučujeme splaškové vody zachytávat v bezodtokových vodotěsných jímkách a ty následně odvážet k likvidaci na větší ČOV v blízkosti obce. • V100 – Slabčice, místní část Písecká Smoleč kanalizace a nová ČOV. Kanalizace a ČOV zajistí čištění odpadních vod z obce a umožní rozvoj obce do budoucna. • V6 – Kožlí vybudování kanalizace a ČOV. Nová kanalizace a ČOV zajistí čištění odpadních vod z obce a umožní rozvoj obce do budoucna. • V26 – Probulov vybudování kanalizace a ČOV. Kanalizace a ČOV zajistí čištění odpadních vod z obce a umožní rozvoj obce do budoucna. • V40 – Vráž vybudování 1 centrální ČOV. ČOV zajistí čištění odpadních vod z obce a umožní rozvoj obce do budoucna. Vybudováním pouze 1 centrální ČOV budou do budoucna sníženy náklady na provoz. • V56, V57, V73 – Čížová a místní části Zlivice a Nová Ves vybudování kanalizace s přečerpáváním na ČOV Písek. Odvedení odpadních bod z obcí zajistí odkanalizování těchto a likvidaci odpadních vod na ČOV Písek. Toto je podmínkou dalšího rozvoje obcí. • V28 – Nevězice vybudování jedné centrální ČOV pro celou obec. ČOV zajistí čištění odpadních vod z obce a umožní rozvoj obce do budoucna. Vybudováním pouze 1 centrální ČOV budou do budoucna sníženy náklady na provoz. • V66a – Záhoří místní část Svatonice vybudování nové kanalizace napojené na obec Záhoří. Kanalizace zajistí odvedení odpadních vod na obecní ČOV, kde budou vyčištěny. • V88 – Záhoří místní část Třešně kanalizace a ČOV (převzato z PRVKÚK). Studie nedoporučuje vybudování nové ČOV v této místní části. Počet obyvatel je velmi nízký a náklady na vybudování ČOV jsou vysoké. Doporučujeme splaškové vody zachytávat v bezodtokových vodotěsných jímkách a ty následně odvážet k likvidaci na větší ČOV v blízkosti obce. • V115 – Týn nad Vltavou, místní část Nuzice vybudování kanalizace a ČOV. Kanalizace a ČOV zajistí čištění odpadních vod z obce a umožní rozvoj obce do budoucna. • V139 – Týn nad Vltavou, místní část Předčice vybudování kanalizace a ČOV. Kanalizace a ČOV zajistí čištění odpadních vod z obce a umožní rozvoj obce do budoucna. • Pro ostatní VPS ve schválených ÚPD platí všeobecně: Návrhy zásobování vodou – zlepší se zásobování obyvatelstva daných obcí pitnou vodou, jak kvalitativně, tak kvantitativně. Odkanalizování a výstavba nových ČOV – dojde ke zlepšení kvality vody v tocích (recipientech) a následně v Orlické nádrži. Vodní toky Území Orlicka se nachází ve správním území Povodí Vltavy s.p. v Praze. Některé drobné vodní toky jsou ve správě jiných právnických osob – Zemědělská vodohospodářská správa, Oblastní správa Lesů ČR s.p. aj. Toky, nacházející se v řešeném území náleží do povodí hlavního toku 1. řádu Vltavy. Povodí Vltavy v řešeném území sestává z těchto větších dílčích povodí: Otava, do které vtékají: Lomnice, Zlivický potok, Vrcovický potok, Jiher, Mehelnický potok Lužnice, do které vtékají: Židova strouha, Nuzický potok, Hvožďanský potok, Bílinský potok, Hostecký potok Dále se v zájmovém území Orlicka nachází velké množství povodí potoků, které se vlévají přímo do Vltavy. V textové části nejsou uvedeny, ale jsou zřejmé z výkresové části. Stav a kvalita vodních ploch a vodních zdrojů jsou určujícím faktorem pro životní podmínky obyvatel na území Orlicka a pro rozvoj dotčeného území. S ohledem na ochranu vodních zdrojů a povrchových vod na území Orlicka jsou provedeny tyto návrhy: • Ve studii jsou stanoveny základní zásady ochrany kvality a množství povrchových a podzemních vod a vodních zdrojů. • V lokalitách bez možnosti zásobování obyvatelstva kvalitní pitnou vodou byly navrženy nové vodovody, které umožní rozvoj daných lokalit. • V zájmovém území se stále nachází velké množství lokalit bez čištění odpadních vod. Z tohoto důvodu jsou v rámci studie navrženy nebo převzaty (z ÚPn) čistírny odpadních vod (ČOV). • Na velké části zájmového území je provedena nedostatečná ochrana území proti povodním. Ve studii jsou stanoveny všeobecné zásady protipovodňové ochrany území. Konkrétní stavby na tocích mohou být navrženy na základě samostatné vodohospodářské dokumentace (např. studie odtokových poměrů), která podrobně vyhodnotí povodí a odtokové poměry daného toku. Proto tyto stavby jako jednotlivá opatření nejsou v rámci studie navrhovány. Čistota vod a eutrofizace nádrže Orlík Ochrana jakosti vod je založena na omezování přístupu znečišťujících látek ze zdrojů znečištění do vod a jejich prostředí a na ochraně zdrojů vod cestou prevence. Jakost povrchových i podzemních vod ovlivňují bodové zdroje znečištění jako jsou města a obce.

- 188 -

Plošné znečištění vod zemědělskou činností je způsobeno nadměrným užíváním agrochemikálií. Podmínky pro postupné zlepšení kvality vod zajišťuje Nařízení č.103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Ochrana prakticky všech vodních zdrojů, určených k hromadnému zásobování pitnou vodou, je zabezpečena vyhlášením ochranných pásem. Je nutno chránit nejen zdroje využívané, ale všechny vodní zdroje, což zajišťuje chránit zdroje kvalitní vody do budoucnosti. Problematika eutrofizace nádrže Orlík. Problematika řešení eutrofizace nádrže Orlík je složitá, neboť ji v zásadě nelze vyřešit dokonalým vyčištěním odpadních vod produkovaných v přilehlém povodí okolního území nádrže. Dostavba kanalizací a čistíren odpadních vod v okolních obcích je nezbytná. Je nutné dále zvýšenou měrou odstraňovat při čištění odpadních vod i fosfor, a to již v úrovni připojených 100 EO, v případě penziónů poblíž nádrže i o nižší kapacitě. Významný posun v úrovni čištění odpadních vod především co se týká odstraňování fosforu v řešeném území je nutný. Přesto pozitivní dopad těchto opatření z hlediska potlačení projevů eutrofizace se prakticky neprojeví, pokud zároveň nedojde ke snížení obsahu fosforu v povrchových vodách přitékajících do nádrže. K otázce snížení obsahu povrchových vod v povodí údolní nádrže Orlík: V tab.č.78 jsou uvedeny koncentrace celkového fosforu v povrchových vodách (charakteristické hodnoty c90). S určitým zjednodušením lze říci, že potlačení eutrofizačních projevů by bylo možno očekávat v případě poklesu charakteristické hodnoty celkového fosforu na 0,15 mg/l v hlavních přítocích. Dosažení této hodnoty je reálné v případě Vltavy a Otavy, dosáhnout této hodnoty u Lužnice je obtížné a znamená v praxi vyvíjet enormní tlak na snižování bodového, plošného a difúzního znečištění. Co se týká obecně plošných zdrojů znečištění, lze ve výhledu očekávat jistý pokrok v důsledku prosazování a uplatňování zásad správné zemědělské praxe. Méně lze již očekávat v případě rybářského obhospodařování rybníků. Všeobecně je snižování plošného a difúzního znečištění dlouhodobou záležitostí, kterou nelze vyřešit okamžitou realizací některých dílčích opatření. Zásadnější pokrok v této oblasti přinese s sebou spíše další technicko-ekonomický rozvoj společnosti. Jiná situace je v případě bodových zdrojů znečištění, kde existuje určitá rezerva, která je řešitelná v současných ekonomicko-společenských podmínkách. V zásadě to znamená na řadě čistíren odpadních vod snížit odtokové koncentrace Pcelk. na hodnotu pod 1 mg/l a tuto hodnotu důsledně dodržovat v průběhu celého roku. Co je nutné pro dosažení této hodnoty udělat: • Některé ČOV mají technologii na biologické odstraňování fosforu a případně ještě osazené zařízení na chemické srážení fosforu. U takových ČOV není problém zařízení v plném rozsahu provozovat a dosáhnout hodnoty Pcelk. hluboko pod 1 mg/l. Toto opatření představuje v zásadě minimální zvýšení provozních nákladů, a tudíž zanedbatelný dopad na zvýšení stočného. Příkladem ČOV, která v předmětném ukazateli zdaleka nevyužívá technologických možností, je ČOV Jindřichův Hradec. • Na některých ČOV je osazeno pouze chemické srážení fosforu, které je však a) neprovozováno, b) provozováno nedůsledně (limit překračován ), c) provozováno dle vodoprávního povolení, ale limit je nastaven vysoko. Na těchto ČOV důsledně provozovat celoročně chemické srážení fosforu a stanovit nízký limit Pcelk. max. 1 mg/l. • Představuje zpravidla zvýšení provozních nákladů s nevýznamným dopadem do ceny stočného. • Na některých ČOV osadit zařízení na chemické srážení fosforu, stanovit limit a důsledně celoročně provozovat. Představuje investiční náklady na zařízení (zásobník + čerpadlo) a zvýšení provozních nákladů s nevýznamným dopadem do ceny stočného. • Opatření na dostavbu kanalizací a ČOV platí všeobecně a při každé dostavbě (intenzifikaci) zvažovat stanovení náročného limitu pro Pcelk. Správce povodí v tab. č.69 uvádí ČOV, kde existuje rezerva v odstraňování fosforu. Na základě údajů provozovatelů vychází tato rezerva minimálně na cca 20 t fosforu ročně, které je možno relativně snadno odstranit z odpadních vod. Pokud správce povodí vychází z vlastních údajů, domnívá se, že odstranitelná rezerva je minimálně 25 – 30 t fosforu ročně. Uplatňování těchto požadavků v praxi brání: • investiční náklady na pořízení technologie či navýšení investičních nákladů při rekonstrukcích • obavy ze zvýšení stočného (zpravidla neopodstatněné) • legislativně předepsané limity nař. vlády 229/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Uplatňování limitu Pcelk. menšího než 1 mg/l znamená jej zavést tam, kde není vůbec předepsán (kategorie do 2 000 EO) nebo jej zpřísnit v případě vyšší kategorie znečištění nad rámec výše uvedeného nařízení vlády.

- 189 -

(Výše uvedené údaje o eutrofizaci vody a podklady pro následující tabulky byly poskytnuty Povodím Vltavy s.p., České Budějovice, závod Horní Vltava). Tabulka 70 – koncentrace fosforu v povrchových vodách Profil Vltava (Kořensko pod) Falše (Č. Budějovice) Volařský potok (Dolary) Křemžský potok (Holubov pod) Dehtářský potok (Bavorovice) Bezdrevský potok (Zliv) Stropnice (Pašínovice) Svinenský potok (Komařice) Lužnice (Koloděje n/Luž.) Smutná (Bechyně nad) Nežárka (Veselí nad Luž.) Kamenice (Jarošov n/Nežárkou) Žirovnice (Jarošov nad Nežárkou) Studenský potok (Studená pod) Řečice (Cikar) Otava (Topělec) Volyňka (Strakonice) Živný potok (Běleč) Lomnice (Dolní Ostrovec) Skalice (Varvažov) Tabulka 71 – množství odstranitelného fosforu v odtoku z ČOV

Průměr (mg/l)

C90

0,12 0,09 0,15 0,16 0,23 0,24 0,18 0,17 0,23 0,32 0,18 0,21 0,36 1,40 0,18 0,11 0,15 0,25 0,33 0,27

0,17 0,15 0,26 0,26 0,39 0,39 0,29 0,30 0,34 0,53 0,26 0,44 0,71 2,60 0,24 0,19 0,24 0,49 0,66 0,56

Lokalita

t/tok

Vimperk (Volyňka) Volyně (Volyňka) Prachatice (Živný potok) Bavorov (Blanice) Vlachovo Březí (Blanice) Husinec (Blanice) ČOV Strunkovice nad Blanicí (Blanice) ČOV Bosňany ČOV Katovice (Otava) ČOV Strakonice (Otava) ČOV Písek (Otava) Rožmitál pod Třemšínem (Skalice) Březnice (Lomnice) Mirovice (Lomnice) Blatná (Lomnice) ČOV Volary (Volarský potok) ČOV Loučovice (Vltava) ČOV Vyšší Brod (Vltava) ČOV Chvalšiny (Chvalšinský potok)

0,2 0,3 1,0 0,1 0,15 0,25 0,1 0,3 0,2 1,0 1,0 0,4 0,2 0,1 0,1 0,2 0,15 0,15 0,4

- 190 -

Lokalita

t/tok

ČOV Křemže (Křemžský potok) ČOV Netolice (Bezdrevský potok) ČOV Lhenice (Bezderevský potok) ČOV Zliv (Bezdrevský potok) ČOV Nové Hrady (Stropnice) ČOV Trhové Sviny (Stropnice) ČOV Borovany (Stropnice) ČOV Římov (Malše) ČOV Boršov (Vltava) ČOV Hluboká n/Vlt. – město (Vltava) ČOV Hluboká n/Vlt. – Zámostí (Vltava) ČOV Kamenný Újezd (Malše) ČOV Purkarec (Vltava) Týn n/Vlt. (Vltava) ČOV Jarošov nad Nežárkou (Nežárka) ČOV Jindřichův Hradec (Nežárka) ČOV Nová Včelnice (Kamenice) ČOV Žirovnice (Žirovnice) ČOV Kardašova Řečice (Řečice) ČOV Studená (Studenský potok) ČOV Kunžak ČOV České Velenice (Lužnice) ČOV Suchdol (Lužnice) ČOV Nová Bystřice (Koštěnický potok) ČOV Hamr (Koštěnický potok) ČOV Třeboň ČOV Lomnice nad Lužnicí ČOV Lišov (Lužnice) ČOV Soběslav (Lužnice) ČOV Malšice (Lužnice) ČOV Tábor (Lužnice) ČOV Tábor Klokoty (Lužnice) Bechyně (Lužnice) Milevsko (Smutná) Celkem

0,15 0,3 0,15 0,4 0,2 0,4 0,6 0,1 0,9 0,15 0,3 0,4 0,1 0,4 0,1 3,0 0,3 0,3 0,25 1,4 0,5 0,2 0,6 0,3 0,25 1,0 0,2 0,5 0,6 0,1 0,8 0,8 0,4 0,2 22,65

Vodní plochy V zájmovém území Orlické nádrže se nachází velké množství rybníků. Rybníky jsou využívány zejména k chovu ryb, dále mohou sloužit jako k vyrovnávání odtoku vody, ale pouze místního významu nebo k rekreačním účelům. Všechny rybníky nacházející se nejen v zájmovém území, ale v celém povodí nádrže Orlík mají vliv na kvalitu vody v nádrži. Kvalita vody na odtoku z rybníků ovlivňuje kvalitu vodních toků a dále pak kvalitu vody v nádrži Orlík. Největším současným problémem jsou usazeniny v rybnících, mohou obsahovat i těžké kovy. Jejich odbahňování probíhá zatím nedostatečně a je potřeba tomuto problému věnovat zvýšenou pozornost. Dále ovlivňuje kvalitu vody na odtoku z rybníků hospodaření na nich. V souvislosti s tím a s rozvojem rybářství je potřeba zpracovávat technickou dokumentaci jednotlivých rybníků a manipulační řády rybničních soustav. Provádět správnou údržbu a opravy jednotlivých rybníků. S ohledem na minimalizaci možného znečištění vodních toků přecházet v odůvodněných případech z intenzivního rybochovného využití rybníků na polointenzivní

- 191 -

a extenzivní. Zejména v místech horního toku vodotečí je potřeba realizovat hospodaření na rybnících na principu přirozené úživnosti. Rekreační využití vodní plochy Orlík V blízkosti vodní nádrže Orlík neleží žádné velkoplošné chráněné území. Kvalita vody v nádrži je ovlivněna zajištěním likvidace odpadních vod od producentů v okolí nádrže, tj. odpadních vod ze zástavby, z rekreačních objektů (i kempů), z přístavišť, z lodí, splachem z pozemků v okolí nádrže. Všude, kde je v dostatečné blízkosti vybudovaná soustavná kanalizace napojená na čistírnu odpadních vod je nutno upřednostnit odvádění splaškových vod do této kanalizace. Kde není kanalizace vybudována bude nutno vybudovat novou kanalizaci a ČOV. Dále je nutné vyřešit znečištění vody splachy ze zemědělských pozemků, především formou zatravnění a řadou protierozních opatření. V blízkosti břehů nádrže preferovat výsadbu lesů nebo zatravněných ploch. V rámci plavby je nutno zabezpečit shromažďování a likvidaci odpadů z plavidel na vyhrazených místech. Odlišný charakter jednotlivých druhů odpadních vod vyžaduje, aby odkanalizování areálů přístavišť bylo důsledně řešeno oddílnou kanalizací. Samostatným problémem je produkce odpadních vod na lodích. Ty budou vesměs vybaveny chemickou toaletou. V rámci plavby po nádrži je nutno zabezpečit - shromažďování a likvidaci odpadů z plavidel na vyhrazených místech. • Nádní vody, vody z ploch servisů a ploch u čerpacích stanic pohonných hmot, je nutno bezpodmínečně akumulovat v bezodtokých jímkách a vyvážet na základě smluvního vztahu na vhodnou ČOV; v žádném případě nelze tyto vody vypouštět do vodní nádrže! (viz územně plánovací podklad Hydroprojektu) • Vody z frekventovaných parkovišť lze vypouštět do vodní nádrže po důkladném předčištění, které spolehlivě zajistí podstatnou redukci usaditelných a ropných látek • Předcházející dva druhy odpadních vod nelze vzhledem k jejich rozdílnému složení slučovat a navrhovat pro ně společný způsob likvidace

- 192 -

Tabulka 72. – Největší znečišťovatelé z celého povodí v Jihočeském kraji, náležejícího Orlické nádrži dle BSK5 (mg/l) Nazev

Zdroj

HyPo

množs tví tis.m3/ BSK5 mg/l rok

CHSK mg/l

NL mg/l

8,9

96,5

240,8

79,3

Vltava

8,7

138,0

377,0

160,0

Lomnice

6,2

69,4

178,0

62,0

Otava

15,2

91,0

231,0

49,0

Vodní tok

řkm místa vypouštění

bezejmenný P přítok

1,5

Obec

k.ú.

Obec Kostelec n/Vlt VK 1x volná výusť Obec Zvíkovské Podhradí VK 2x volná výusť

Kostelec nad Vltavou Zvíkovské Podhradí

Kostelec nad Vltavou 1-08-05-001 Zvíkovské Podhradí 1-08-04-066

Otava

2,0

Obec Bezdědovice VK

6x volná výusť

Bezdědovice

Bezdědovice

1-08-04-016

Závišínský potok

2,0

Obec Lnáře VK VaKJČ Milenovice VK

4x volná výusť

Lnáře

Lnáře

1-08-04-003

Lomnice

41,4

RAS mg/l

N-NH4 mg/l

Nanorg mg/l

Pcelk mg/l

186,0

20,0

21,2

3,8

52,9

4,6

JIHOČESKÝ KRAJ

2 3 153 12 17 19 20 22 28 29 31 32 34 35 37 43 154 155 54 56

59

Vltava

Protivín

Obec Číčenice VK

3x volná výusť

Protivín

Milenovice

1-08-03-084

Blanice

20,5

Otava

11,3

60,7

152,8

32,3

2x volná výusť

Číčenice

Číčenice

1-08-03-083

Radomilický potok

2,7

83,0

95,5

25,8

Libějovice

1-08-03-080

100,0

300,0

78,0

1-08-03-075

Libějovický potok 3,5 bezejmenný přítok náhonu 1,0

Blanice 18,0 Radomilický potok 15,7 Náhon od Blanice 10,6

61,0

159,0

47,0

1-08-03-017

Blanice

66,5

17,9

79,0

197,0

31,0

20,4

184,0

Obec Libějovice VK 7x volná výusť 1.JVS Vodňany Pražák VK 2x volná výusť ČOV DOSI Čkyně Záblatí ČOV ŠN+zemní filtr

Vodňany

Libějovice Vodňany (Pražák)

Záblatí

Záblatí

Obec Ražice VK

4x volná výusť

Ražice

bezejmenný přítok

1,1

Obec Doubravice VK

3x volná výusť

Doubravice

Ražice 1-08-02-082 Doubravice u Strakonic 1-08-02-068

meliorační strouha

1,0

Otava Řežabinecký potok Brložský potok

7,0

206,0

404,0

161,0

Obec Kestřany VK

6x volná výusť

Kestřany

Kestřany

1-08-02-067

bezejmenný L přítok

0,5

Otava

9,1

98,0

132,0

64,0

Obec Cehnice VK 5x volná výust TS STRAKONICE Modlešovice VK 1x volná výusť

Cehnice

Cehnice

1-08-02-060

Cehnický potok

4,8

Otava

18,5

76,0

186,3

28,5

Strakonice

Modlešovice

1-08-02-052

bezejmenný přítok

3,0

6,9

132,0

315,0

34,0

Obec Droužetice VK 2x volná výusť AQUAŠUMAVA Stachy ČOV2 hřbitov MB ČOV VHS

Droužetice

Droužetice

1-08-02-049

bezejmenný L přítok

1,4

Otava Řepický potok

5,1

181,0

450,0

Stachy

1-08-02-010

Spůlka

13,2

Volyňka

9,4

101,0

211,7

1-08-01-140

Drachkovský potok

3,7

6,0

65,7

56,4

1-08-01-123

Mečichovský potok

4,1

Otava Březový potok

6,9

60,0

53,0

1-07-05-004

Albrechtický potok

2,3

34,2

60,0

80,0

1-07-04-117

Branický potok

14,4

134,7

1-07-04-114

Blatecký potok

Obec Drachkov VK

3x volná výust

Drachkov

Stachy Drachkov Strakonic

Obec Mečichov VK

1x volná výusť

Mečichov Albrechtice nad Vltavou

Mečichov Albrechtice nad Vltavou

Branice

Branice Březnice Bechyně

Obec Albrechtice n/Vlt VK 4x volná výusť Obec Branice VK Obec Březnice Bechyně VK

3x volná výusť u 6x volná výust

Březnice

15,5 4,0

256,0

41,3

63,2

u

u

193

Vltava Bílinský 24,4 potok Židova 1,6 strouha

9,7

169,0

247,7 159,0

52,7 120,0

Nazev

Zdroj

HyPo

Vodní tok

Božejovice

1-07-04-101

Božejovický potok

3,2 Smutná

10,4

75,0

156,0

30,0

180,0

350,0

Obec Jistebnice Božejovice VK 3x volná výust

Jistebnice

65 71

Obec Řepeč VK Obec Sudoměřice Tábora VK

Oltyňský potok

7x volná výusť

Řepeč Řepeč 1-07-04-085 Sudoměřice u Sudoměřice u Tábora Tábora 1-07-04-070

5x volná výust

Ústrašice

156 80 83 84 86 157 88 91 93 94 97 100 104 117

1x volná výusť

Obec Ústrašice VK

Černý potok

8,7 Lužnice Košínský 2,4 potok

7,4

150,0

Ústrašice

1-07-04-049

Maršovský potok

1,4 Lužnice

8,7

140,0

138 139 145 146

CHSK mg/l

NL mg/l

3x volná výust

Myslkovice

Myslkovice

1-07-04-040

Myslkovický potok

4,0 Lužnice

11,7

160,0

Zvěrotice

Zvěrotice

1-07-04-039

Černovický potok

4,5 Lužnice

7,5

125,0

254,0

41,5

Obec Budislav VK

2x volná výusť

Budislav

Černovický potok

16,2 Lužnice

16,0

61,0

140,0

131,0

Obec Mlýny VK

4x volná výust

Mlýny

Budislav 1-07-04-035 Mlýny u Choustníku 1-07-04-033

Černovický potok

9,6

107,0

244,3

79,6

Obec Psárov VK

1x volná výust

Psárov

Psárov

1-07-04-031

Psárovský potok

24,6 Lužnice Černovický 1,4 potok

8,4

240,0

320,0

160,0

Obec Přehořov VK

4x volná výust

Přehořov

Přehořov

1-07-04-025

135,0

354,0

72,0

2x volná výust

Řípec

Řípec

14,3

89,5

174,0

85,3

Obec Borkovice VK

4x volná výust

Borkovice

Borkovice

1-07-04-009 1-07-04005/1

Blatská stoka

5,2 Lužnice Doňovský 1,8 potok Bechyňský 5,2 potok

12,3

VaKJČ Řípec VK

Dírenský potok melior.do ryb.Špitálek

14,6

65,5

VaKJČ Zlukov VK

2x volná výusť

Zlukovský potok

0,8 Nežárka

13,5

110,2

209,1

VaKJČ Stráž n/Než VK

2x volná výusť

Zlukov Zlukov 1-07-03-078 Stráž nad Stráž nad Nežárkou Nežárkou 1-07-03-057

Nežárka

29,4 Lužnice

45,0

60,3

123,3

76,8

Nezdara Strmilov VK 6x volná výusť 1.JVS Veselí n/Luž Horusice VK 1x volná výust

Strmilov Strmilov Veselí nad Lužnicí Horusice

1-07-03-038

Hamerský potok

20,7 Nežárka

17,0

169,0

389,0

108,0

1-07-02-065

Bukovský potok

7,9

80,0

614,0

70,0

Obec Cep VK

Cep

Cep

1-07-02-032

otevřená stoka

10,3

179,0

400,0

245,0

7,2

84,0

241,0

50,0

6,3

85,0

140,0

53,0

10,9

82,0

167,0

79,0

268,5 Vltava

6,6

200,0

464,0

114,0

10,0 Vltava

19,9

145,0

310,0

153,0

4,0 Vltava

16,0

267,5

614,8

126,0

Obec Malovice VK 2x volná výusť 1.JVS Ledenice Zborov VK 1xvolná výusť

Malovice

Malovice

1-06-03-032

Malovický potok

Ledenice

Zborov

1-06-02-074

od Sv. Voršily

Obec Holubov Třísov VK

Holubov

Třísov

1-06-01-209

Třísovský potok

Zlatá Koruna

Zlatá Koruna

1-06-01-192

Vltava

1-06-01-151

Strážný potok

1-06-01-144

Rožmitálský potok

Obec Zlatá Koruna VK Obec Světlík ŠN VaKJČ Rožmitál Šumavě ŠN

1x volná výust

1x volná výust MB ČOV BC 400 na ČOV štěrbin. nádrž

Světlík Rožmitál Šumavě

Světlík na Rožmitál Šumavě

Nanorg mg/l

Pcelk mg/l

150,0

2x volná výusť

2x volná výusť

N-NH4 mg/l

120,0 330,0

Obec Zvěrotice VK

2,0 Lužnice Podřezanská 1,0 stoka Bezdrevský (Netolický) 6,2 potok Zborovský 1,0 potok Křemžský 0,1 potok

RAS mg/l

88,0

Obec Myslkovice VK

127 158

množs tví tis.m3/ BSK5 rok mg/l

k.ú.

62

u

řkm místa vypouštění

Obec

170,0

13,3

14,7

2,1

60,0 76,1 250,0

1,8

0,6

na

194

400,0

76,0

95,0

13,3

Nazev

151 152

AQUAŠUMAVA ČOV AQUAŠUMAVA ČOV

Zdroj Strážný MB ČOV VHS I Kvilda MB ČOV

Obec

k.ú.

HyPo

Vodní tok

Strážný

Strážný

1-06-01-029

Častá

Kvilda

Kvilda

1-06-01-003

Teplá Vltava

řkm místa vypouštění

množs tví tis.m3/ BSK5 rok mg/l

CHSK mg/l

NL mg/l

RAS mg/l

N-NH4 mg/l

Nanorg mg/l

Pcelk mg/l

2x 1,6 Řasnice 423,8

21,8

169,4

370,0

167,5

17,7

88,0

211,5

56,9

31,6

42,0

56,0

Tabulka 73: – Největší znečišťovatelé v řešeném území studie Orlicka dle BSK5 (mg/l) Zdroj

Obec

k.ú.

HyPo

Kostelec nad Vltavou Zvíkovské Podhradí Albrechtice nad Vltavou

Kostelec nad Vltavou 1-08-05-001 Zvíkovské Podhradí 1-08-04-066 Albrechtice nad 1-07-05-004 Vltavou

Vodní tok

řkm místa Hlavní tok vypouš tění

množ ství tis.m3 BSK5 /rok mg/l

CHSK mg/l

NL mg/l

240,8

79,3

ZÁJMOVÉ ÚZEMÍ

Obec Kostelec n/Vlt VK

1x volná výusť

Obec Zvíkovské Podhradí VK

2x volná výusť

Obec Albrechtice n/Vlt VK

4x volná výusť

bezejmenný P přítok

1,5 Vltava

8,9

Otava

2,0 Vltava

8,7 138,0

Albrechtický potok

2,3 Vltava

195

34,2

96,5

60,0

377,0 160,0

80,0

RAS mg/l

NNH4 Nanorg mg/l mg/l

Pcelk mg/l

Tabulka.74. – Největší znečišťovatelé z celého povodí v Jihočeském kraji, náležejícího Orlické nádrži dle BSK5 (t/rok) Název

Zdroj

Obec

k.ú.

HyPo

Vodní tok

Klučenice Kostelec nad Vltavou Zvíkovské Podhradí Čimelice

Klučenice Kostelec nad Vltavou Zvíkovské Podhradí Čimelice

1-08-05-006 1-08-05-001

Klíč L přítok bezejmenný přítok

1-08-04-066 1-08-04-063

Otava Čimelický potok

Mirovice Březnice Rožmitál pod Třemšínem Mirotice

1-08-04-058 1-08-04-044

Blatná Bělčice

řkm místa vypouštění

1 1.SčV Příbram Klučenice ŠN ČOV ŠN 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

Obec Kostelec n/Vlt VK 1x volná výusť Obec Zvíkovské Podhradí VK 2x volná výusť Obec Čimelice VK 4x volná výusť ČOV Hydrovit VaKJČ Mirovice ČOV 1000S Mirovice VaK Beroun Březnice ČOV MB ČOV Březnice Rožmitál pod Město Rožmitál p.Tř. ČOV MB ČOV Třemšínem VaKJČ Mirotice VK 7x volná výusť Mirotice MB ČOV s VaKJČ Blatná ČOV biofiltr. Blatná VaKJČ Bělčice ČOV ČOV VHS III Bělčice KaV St.Plzenec Kasejovice ČOV MB ČOV Kasejovice Obec Lnáře VK 4x volná výusť Lnáře VaKJČ Čížová VK (Zliv.p.) VaKJČ Písek ČOV VaKJČ Protivín ČOV

16 17 18 19

4x volná výusť MB ČOV ČOV typ Hydrovit 13x volná výusť

VaKJČ Protivín VK VaKJČ Protivín Milenovice VK 3x volná výusť MB ČOV + 1.JVS Vodňany ČOV stabil.n. Obec Číčenice VK 2x volná výusť

množství tis.m3/rok

BSK5 mg/l

BSK5 t/rok

Klučenický 1,6 potok

8,9

112,8

1003,92

1,5 Vltava

8,9

96,5

858,85

2,0 Vltava 0,8 Skalice

8,7 38,4

138,0 19,0

1200,6 729,6

Skalice Skalice

18,1 Lomnice 29,4 Lomnice

141,6 357,3

8,3 4,8

1175,28 1715,04

1-08-04-038 1-08-04-029

Skalice Lomnice

42,5 Lomnice 14,1 Otava

559,2 51,0

2,2 36,4

1230,24 1856,4

1-08-04-017 1-08-04-016

Lomnice Závišinský potok

484,4 44,3

9,3 18,0

4504,92 797,4

102,4 15,2

12,8 91,0

1310,72 1383,2

15,9 2593,6

38,9 10,7

618,51 27751,52

407,5

8,5

3463,75

P

Kasejovice 1-08-04-005 Lnáře 1-08-04-003 Nová Ves u Čížové 1-08-03-108 Písek 1-08-03-105

Kopřivnice Lomnice

28,0 Otava 9,0 Lomnice Hradišťský 4,2 potok 41,4 Otava

Zlivický potok Otava

1,5 Otava 23,5 Vltava

Divišovka

1,0 Blanice

Protivín

Protivín 1-08-03-087 Krč + Záboří + Těšínov 1-08-03-086

Zábořský potok

4,0 Divišovka

26,2

39,3

1029,66

Protivín

Milenovice

1-08-03-084

Blanice

11,3

60,7

685,91

Vodňany Číčenice

Vodňany Číčenice

1-08-03-083 1-08-03-083

bezejmenný přítok Radomilický potok

20,5 Otava Radomilický 2,2 potok 2,7 Blanice

638,4 18,0

3,5 83,0

2234,4 1494

Čížová Písek Protivín

196

Zdroj

Obec

k.ú.

HyPo

Vodní tok

Obec Libějovice VK

7x volná výusť

Libějovice

Libějovice

1-08-03-080

Libějovický potok

1.JVS Chelčice ČOV

MB ČOV

Chelčice

1-08-03-077

1.JVS Vodňany Pražák VK

2x volná výusť

Vodňany

1-08-03-075

bezejmenný přítok bezejmenný přítok náhonu

Radomilický 3,5 potok Širovská 1,9 strouha Náhon od 1,0 Blanice

1-08-03-058

Zlatý potok

7,5 Blanice

1-08-03-041

Blanice

1-08-03-036 1-08-03-032 1-08-03-029 1-08-03-017

20

100,0

1570

58,9

14,3

842,27

10,6

61,0

646,0

54,7

13,8

754,86

45,9 Otava

141,5

8,9

1259,35

Libotyňský potok Živný potok Blanice

7,3 Blanice 4,9 Blanice 55,2 Otava

171,7 1760,1 232,7

3,5 4,8 12,5

600,95 8448,48 2908,75

Blanice

66,5 Otava Řežabinecký 1,1 potok 3,0 Mísníček

17,9

79,0

1414,10

20,4 83,8

184,0 18,8

3753,60 1575,44

7,0 9,1

206,0 98,0

1442 891,8

Hracholusky Strunkovice nad Blanicí Vlachovo Březí Prachatice Husinec Záblatí

Záblatí

Obec Ražice VK VaKJČ Sedlice ČOV

4x volná výusť ČOV BC 65 E

Ražice Sedlice

bezejmenný přítok Sedlický potok

Obec Doubravice VK Obec Kestřany VK

3x volná výusť 6x volná výusť MB ČOV Hydrovit 5x volná výust

Doubravice Kestřany

Ražice 1-08-02-082 Sedlice 1-08-02-073 Doubravice u Strakonic 1-08-02-068 Kestřany 1-08-02-067

meliorační strouha bezejmenný L přítok

1,0 Brložský potok 0,5 Otava

Štěkeň Cehnice

Štěkeň Cehnice

1-08-02-064 1-08-02-060

Hlavní stoka Cehnický potok

3,6 Otava 4,8 Otava

102,0 18,5

7,0 76,0

714,00 1406,00

1x volná výusť

Strakonice

Modlešovice

1-08-02-052

bezejmenný přítok

3,0 Otava

6,9

132,0

910,80

MB ČOV 2x volná výusť MB ČOV MB ČOV ENVIPUR

Strakonice Droužetice Radomyšl

Strakonice Droužetice Radomyšl

1-08-02-050 1-08-02-049 1-08-02-048

Otava bezejmenný L přítok Radomyšlský potok

52,8 Vltava 1,4 Repický potok 1,3 Řepický potok

3933,1 5,1 76,2

11,4 181,0 8,7

44837,34 923,10 662,94

Volyně

Volyně

1-08-02-031

Volyňka

12,1 Otava

385,3

7,3

2812,69

29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39

BSK5 t/rok

Obec Hracholusky ČOV MB ČOV VaKJČ Strunkovice n/Bl ČOV ČOV ŠN+biofiltr ČOV oběh. VaKJČ Vlachovo Březí ČOV aktivace VaKJČ Prachatice ČOV MB ČOV VaKJČ Husinec ČOV ČOV Biofiltr ČOV DOSI Čkyně Záblatí ČOV ŠN+zemní filtr

23

26 27 28

BSK5 mg/l

Chelčice Vodňany (Pražák) Hracholusky u Prachatic Strunkovice nad Blanicí Vlachovo Březí Prachatice Husinec

22

25

množství tis.m3/rok 15,7

21

24

řkm místa vypouštění

Název

Městys Štěkeň ČOV Obec Cehnice VK TS STRAKONICE Modlešovice VK TS STRAKONICE Strakonice ČOV Obec Droužetice VK Městys Radomyšl ČOV VaKJČ Volyně ČOV

197

Název 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51

Zdroj

Obec

k.ú.

HyPo

Vodní tok

Obec Malenice ČOV MB ČOV Vimperská masna Vimperk ČOV SBR reaktor MB ČOV AQUAŠUMAVA Zdíkov ČOV ŠN+HVS III AQUAŠUMAVA Stachy ČOV2 hřbitov MB ČOV VHS 1.JVS Vimperk ČOV MB ČOV 1.JVS Horažďovice ČOV MB ČOV AQUAŠUMAVA Nalžovské Hory ČOV MB ČOV VHS Obec Žichovice VK 5x volná výust VODOSPOL Klatovy Kolinec VK 5x volná výusť 1.JVS Sušice ČOV MB ČOV AQUAŠUMAVA Hartmanice ČOV Monoblok ČOV č.8 MB ČOV AQUAŠUMAVA Srní ČOV Kombiblok

Malenice

Malenice

1-08-02-027

Volyňka

Vimperk

Pravětín

1-08-02-022

Bořanovický potok

Zdíkov

Zdíkov

1-08-02-013

Zdíkovský potok

Stachy Vimperk Horažďovice Nalžovské Hory Žichovice

Stachy Vimperk Horažďovice Nalžovské Hory Žichovice

1-08-02-010 1-08-02-009 1-08-01-111

Spůlka Volyňka Otava

1-08-01-100 1-08-01-093

Kolinec Sušice

Kolinec Sušice

Hartmanice Srní

Obec Záhoří u Písku VK Obec Kluky VK

2x volná výusť 5x volná výusť

Obec Albrechtice n/Vlt VK

Záhoří Kluky Albrechtice nad Vltavou

4x volná výusť ČOV společná výusť Všemyslice 3x volná výusť Branice ČOV Hydrovit 500-S Bernartice

52 53 54 55 56 57 58 59

ČEZ JE Temelín Kořensko Obec Branice VK

VaKJČ Bernartice ČOV VaKJČ Bechyně Hvožďany VK 3xvolná výusť Obec Březnice u Bechyně VK 6x volná výust

Bechyně Březnice

řkm místa vypouštění

množství tis.m3/rok 340,5

BSK5 mg/l 12,2

BSK5 t/rok 4154,10

6,3 Volyňka

39,7

46,0

1826,20

1,9 Spůlka

76,6

39,7

3041,02

9,4 817,9 394,6

101,0 3,2 4,3

949,40 2617,28 1696,78

Nalžovský potok Nezdický potok

13,2 Volyňka 34,5 Otava 72,6 Vltava Černičský 2,8 potok 0,2 Otava

14,6 29,0

62,1 25,6

906,66 742,4

1-08-01-074 1-08-01-064

Kalný potok Otava

0,1 Ostružná 88,8 Vltava

38,1 1455,0

45,6 3,4

1737,36 4947,00

Hartmanice

1-08-01-053

Luční potok

38,0

25,9

984,20

Srní Horní Záhoří u Písku Kluky Albrechtice nad Vltavou

1-08-01-017 1-07-05012/1 1-07-05-010

bezejmenný L přítok

3,5 Otava Hrádecký 0,2 potok Novosedlský 3,0 potok 6,5 Vltava

50,2

33,3

1671,66

14,2 25,4

45,0 36,8

639,00 934,72

1-07-05-004

Albrechtický potok

34,2

60,0

2052,00

Všemyslice Branice

1-07-05-001 1-07-04-117

Vltava Branický potok

2,3 Vltava 200, 4 Vltava 24,4 Bilinský potok

7815,8 14,4

2,7 134,7

21102,66 1939,68

Bílinský potok

14,8 Lužnice

94,2

8,5

800,70

0,5 Lužnice Židova 1,6 Strouha

15,6

50,3

784,68

9,7

169,0

1639,30

Bernartice 1-07-04-117 Hvožďany u Bechyně 1-07-04-116 Březnice u Bechyně 1-07-04-114

bezejmenný přítok Chřešťovický potok

Hvožďanský potok Blatecký potok

198

19,7 Otava

Název 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69

VaKJČ Opařany ČOV 1.JVS Milevsko ČOV Obec Jistebnice Božejovice VK VaKJČ Jistebnice ČOV I VaKJČ Bechyně ČOV Obec Řepeč VK VaKJČ Stádlec VK 1.JVS Malšice ČOV VaKJČ Tábor Klokoty ČOV

Zdroj

Obec

HyPo

Vodní tok

Opařany Sepekov

1-07-04-107 1-07-04-104

bezejmenný přítok Milevský potok

1,4 Smutná 5,2 Smutná

121,5 613,2

9,3 3,0

1129,95 1839,60

Jistebnice Jistebnice

Božejovice Jistebnice

1-07-04-101 1-07-04-094

Božejovický potok Křivošínský potok

3,2 Smutná 0,1 Smutná

10,4 45,9

75 26,0

780,00 1193,40

Bechyně Řepeč Stádlec

Bechyně Řepeč Stádlec

1-07-04-092 1-07-04-085 1-07-04-085

Lužnice Oltyňský potok Oltyňský potok

11,5 Vltava 8,7 Lužnice 4,5 Lužnice

401,9 30,0 42,0

8,1 180,0 16,1

3255,39 5400,00 676,20

Malšice Tábor

Malšice Klokoty Stoklasná Lhota Chotoviny +Červené Záhoří Sudoměřice u Tábora Čelkovice Měšice

1-07-04-082 1-07-04-076

Vnučický potok Lužnice

62,5 1731,4

14,3 8,3

893,75 14370,62

1-07-04-073

bezejmenný L přítok

4,0 Lužnice 37,4 Vltava Košínský 0,6 potok

18,0

39,0

702,00

1-07-04-071

bezejmenný přítok

72,9

9,3

677,97

1-07-04-070 1-07-04-066 1-07-04-065

Černý potok Lužnice Chotovinský potok

7,4 4419,7 31,2

150,0 8,0 52,2

1110,00 35357,60 1628,64

1-07-04-056

Chýnovský potok

182,3

13,4

2442,82

1-07-04-050

Lužnice

46,3 Vltava

168,5

18,6

3134,10

1-07-04-050

bezejmenný přítok

1,0 Lužnice

16,8

57,0

957,60

Košice

Chýnov Planá nad Lužnicí Radimovice u Želče Košice u Soběslavy

Košínský 2,1 potok Košínský 2,4 potok 41,7 Vltava 5,1 Lužnice Chotovinský 3,0 potok

1-07-04-045

bezejmenný přítok

1,5 Borecký potok

217,8

16,0

3484,80

Choustník Želeč

Choustník Želeč

1-07-04-043 1-07-04-041

Borecký potok Želečský potok

154,8 24,9

8,7 40,6

1346,76 1010,94

MB ČOV ENVIPUR Opařany MB ČOV Sepekov 3x volná výust ĆOV BC 250 MB ČOV Envipur 1x volná výusť 1x volná výust ŠN+biofiltr+sta b.n MB ČOV

VaKJČ Tábor Stokl.Lhota VK 4x volná výust

Tábor

70

71 72 73 74 75 76

Obec Chotoviny ČOV Obec Sudoměřice u Tábora VK VaKJČ Tábor AČOV VaKJČ Tábor Měšice VK Chýnovská majetková Chýnov ČOV AES Bohemia Planá nad Lužnicí Obec Radimovice u Želče VK

MB ČOV Hydrotech Chotoviny Sudoměřice 7x volná výusť u Tábora MB ČOV Tábor 2x volná výust Tábor MB ČOV chladící vody 1x volná výusť

Chýnov Planá nad Lužnicí Radimovice u Želče

77 Obec Košice VK 78 79

1.JVS Choustník ČOV VaKJČ Želeč u Tábora VK

2x volná výusť ČOV stabil.nádrž 8x volná výusť

řkm místa vypouštění

k.ú.

199

12,9 Lužnice 5,3 Lužnice

množství tis.m3/rok

BSK5 mg/l

BSK5 t/rok

80 81 82 83 84 85

Název

Zdroj

Obec

k.ú.

Obec Myslkovice VK Obec Skalice ČOV VaKJČ Soběslav ČOV Obec Zvěrotice VK Obec Budislav VK

3x volná výust ČOV MB ČOV 2x volná výusť 2x volná výusť

Myslkovice Skalice Soběslav Zvěrotice Budislav

Myslkovice 1-07-04-040 Skalice 1-07-04-040 Soběslav 1-07-04-040 Zvěrotice 1-07-04-039 Budislav 1-07-04-035 Předboř u Choustníku 1-07-04-033 Mlýny u Choustníku 1-07-04-033 Černovice u Tábora 1-07-04-027 Přehořov 1-07-04-025 Dírná 1-07-04-021 Deštná 1-07-04-017

1.JVS Choustník Předboř VK 3x volná výusť

Choustník

Obec Mlýny VK VODAK Humpolec Černovice ČOV Obec Přehořov VK Obec Dírná VK Město Deštná ČOV

Mlýny

86 87 88 89 90 91

VaKJČ Řípec VK 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101

4x volná výust MB ČOV Hydrotech 4x volná výust 8x volná výusť ŠN+ biofiltr

Černovice Přehořov Dírná Deštná

HyPo

2x volná výust Řípec Řípec 1-07-04-009 MB ČOV + Veselí nad Veselí nad stabil.n. Lužnicí Lužnicí 1.JVS Veselí n/Luž ČOV 1-07-04-008 1-07-04Obec Borkovice VK 4x volná výust Borkovice Borkovice 005/1 VaKJČ Zlukov VK 2x volná výusť Zlukov Zlukov 1-07-03-078 VaKJČ Kardašova Řečice Kardašova Kardašova ČOV MB ČOV Řečice Řečice 1-07-03-074 ČOV stabil. Obec Plavsko SN nádrž Plavsko Plavsko 1-07-03-057 Stráž nad Stráž nad Nežárkou VaKJČ Stráž n/Než VK 2x volná výusť Nežárkou 1-07-03-057 VaKJČ Jindřichův Hradec MB ČOV 2 Jindřichův Jindřichův ČOV stup.akt. Hradec Hradec 1-07-03-050 ČOV oxidační přík. VaKJČ Kunžak ČOV Kunžak Kunžak 1-07-03-041 Nezdara Strmilov VK 6x volná výusť Strmilov Strmilov 1-07-03-038 VaKJČ Studená ČOV MB ČOV 2 Studená Studená 1-07-03-035

Vodní tok

řkm místa vypouštění

BSK5 mg/l 160,0 58,0 9,2 125,0 61,0

BSK5 t/rok 1872,00 1537,00 6335,12 937,50 976,00

14,3

51,4

735,02

9,6

107,0

1027,20

Myslkovický potok Lužnice Lužnice Černovický potok Černovický potok bezejmenný P přítok

4,0 57,0 63,9 4,5 16,2

Černovický potok

24,6 Lužnice

Černovický potok Dírenský potok Dírenský potok Dírenský potok melior.do ryb.Špitálek

34,3 5,2 15,5 24,6

Lužnice Lužnice Lužnice Lužnice Doňovský 1,8 potok

300,7 12,3 17,8 30,3

2,8 135,0 44,0 23,0

841,96 1660,50 783,20 696,90

14,3

89,5

1279,85

Lužnice

72,5 Vltava Bechyňský 5,2 potok 0,8 Nežárka

587,4

3,8

2232,12

14,6 13,5

65,5 110,2

956,30 1487,70

Řečice

8,2 Nežárka

163,4

11,2

1830,08

bezejmenný přítok

1,9 Nežárka

32,5

25,0

812,50

Nežárka

29,4 Lužnice

45,0

60,3

2713,50

Řečička

0,8 Nežárka Hamerský 4,0 potok 20,7 Nežárka 6,6 Hamerský

3962,5

8,8

34870,00

150,3 17,0 512,2

7,3 169,0 17,2

1097,19 2873,00 8809,84

Blatská stoka Zlukovský potok

Chlum Hamerský potok Studenský potok

200

Lužnice Vltava Vltava Lužnice Lužnice Černovický 0,1 potok

množství tis.m3/rok 11,7 26,5 688,6 7,5 16,0

Název

102 103 104 105 106 107 108

Zdroj

Obec

stup.akt. 10 x volná Horní Obec Horní Dubenky VK výusť Dubenky Obec Rodvínov ČOV MB ČOV Rodvínov 1.JVS Jarošov n/Než Zdešov Jarošov nad VK 1x volná výusť Nežárkou MB ČOV +biol.rybník VaKJČ Žirovnice ČOV Žirovnice Vodotech.služby Počátky ČOV MB ČOV Počátky VaKJČ Nová Včelnice ČOV Nová II Včelnice MB ČOV MB ČOV + Nová Tebo Nová Včelnice ČOV chemická Včelnice

k.ú.

HyPo

Vodní tok

112

Město Žirovnice Štítné VK Obec Bohdalín VK VODAK Humpolec Kamenice n/L ČOV 1.JVS Veselí n/Luž Horusice VK

2x volná výusť volná výusť MB ČOV hlubin.akt.

VaKJČ Lomnice n/Luž ČOV

MB ČOV

VaKJČ Lišov ČOV

MB ČOV Lišov ČOV a doč.rybníky Třeboň ČOV 2x stabil.nádr Ledenice 2x volná výusť Cep ČOV Monoblok Hamr Nová Bystřice MB ČOV

1x volná výust

113

Žirovnice Bohdalín Kamenice nad Lipou Veselí nad Lužnicí Lomnice nad Lužnicí

R.A.B. Třeboň ČOV 116 1.JVS Ledenice ČOV Obec Cep VK 1.JVS Hamr ČOV VaKJČ Nová Bystřice ČOV

BSK5 t/rok

1-07-03-032 1-07-03-025

Hamerský potok Nežárka

43,0 Nežárka 52,7 Lužnice

24,9 41,5

36,5 25,0

908,85 1037,50

Zdešov

1-07-03-024

meliorační stoka

0,3 Žirovnice

20,5

34,0

697,00

Žirovnice

1-07-03-022

Žirovnice

17,8 Nežárka

384,2

19,5

7491,90

Počátky Nová Včelnice Nová Včelnice

1-07-03-021

Počátecký potok

5,5 Žirovnice

389,5

5,5

2142,25

1-07-03-017

Kamenice

7,9

133,5

6,3

841,05

1-07-03-015

Kamenice

8,7

110,4

14,7

1622,88

1-07-03-014 1-07-03-009

bezejmenný L přítok Bohdalínský potok

Krupčinský 0,6 potok 1,3 Včelička

9,0 15,7

205,0 62,0

1845,00 973,40

1-07-03-005

Kamenice

456,1

3,8

1733,18

7,9

80,0

632,00

124,4

24,5

3047,80

293,3

4,7

1378,51

1,8 Lužnice Prostřední 14,6 stoka Podřezanská 1,0 stoka 2,8 Lužnice

1243,8

11,3

14054,94

131,3

10,0

1313,00

10,3 238,6

179,0 4,2

1843,70 1002,12

2,2 Lhotský potok

435,7

12,8

5576,96

Štítné Bohdalín Kamenice nad Lipou

17,8

Horusice 1-07-02-065 Lomnice nad Lužnicí 1-07-02-056

Bukovský potok

2,0 Lužnice

Miletínský potok

Lišov

Lišovský potok

Stará Hlína

1-07-02-052 1-07-02048/1

3,0 Lužnice Miletínský 2,7 potok

Ledenice

1-07-02-039

Spolský potok

Cep Hamr Nová Bystřice

1-07-02-032 1-07-02-028

otevřená stoka Koštěnický potok

1-07-02-020

Bystřický potok

Prostřední stoka

117 118 119

BSK5 mg/l

Horní Dubenky Rodvínov

114 115

množství tis.m3/rok

potok

109 110 111

řkm místa vypouštění

201

Název 120

Zdroj

122 123 124

k.ú.

HyPo

řkm místa vypouštění

Vodní tok

ČOV Hydrotech MB ČOV + Obec Rapšach ČOV biofiltr MB ČOV VaKJČ České Velenice ČOV Kombiblok Vltavotýnská tepl.Týn n/Vlt ČOV MB ČOV VaKJČ Hluboká Zámostí ČOV MB ČOV

Suchdol nad Suchdol nad Lužnicí Lužnicí 1-07-02-010

levobřežní Lužnice

Rapšach Rapšach 1-07-02-009 České České Velenice Velenice 1-07-01-002 Týn nad Týn nad Vltavou Vltavou 1-06-03-080 Hluboká nad Hluboká nad Vltavou Vltavou 1-06-03-060

Černý potok

Obec Zahájí VK

volná výusť

Zahájí

Zahájí

1-06-03-043

VaKJČ Zliv ČOV

MB ČOV

Zliv

Zliv

1-06-03-043

bezejmenný přítok Bezdrevský (Netolický) potok

Obec Malovice VK

2x volná výusť

Malovice

Malovice

1-06-03-032

1.JVS Netolice ČOV

ČOV Monoblok Netolice

Netolice

1-06-03-025

1.JVS Dubné ČOV 1.JVS České Budějovice ČOV 1.JVS Trhové Sviny ČOV 1.JVS Borovany ČOV

MB ČOV MB ČOV Hrdějovice MB ČOV MB ČOV

Křenovice

VaKJČ Nové Hrady ČOV

MB ČOV ČOV Kombiblok MB ČOV

1.JVS Suchdol n/Luž ČOV 121

Obec

Lužnice Vltava Vltava

127 128

Malovický potok Bezdrevský (Netolický) p.

131 132 133

134 135 136

VaKJČ Benešov n/Čer ČOV VaKJČ Kaplice ČOV VaKJČ Střítež Kaplicenádraží ČOV

137 VaKJČ Dolní Dvořiště ČOV

MB ČOV

Dubné

1-06-03-014 1-06-03Hrdějovice Hrdějovice 005/2 Trhové Sviny Trhové Sviny 1-06-02-063 Borovany Borovany 1-06-02-056 Údolí u Nových Nové Hrady Hradů 1-06-02-046 Benešov nad Benešov nad Černou Černou 1-06-02-028 Kaplice Kaplice 1-06-02-023 Střítež u Střítež Kaplice 1-06-02-022 Dolní Dolní Dvořiště Dvořiště 1-06-02-007

BSK5 t/rok

0,1 Lužnice

232,2

3,8

882,36

Lužnice

38,3

20,4

781,32

Vltava

537,5

6,6

3547,50

Vltava

519,0

2,7

1401,30

Vltava Bezdrevský 2,4 potok

147,5

20,0

2950,00

27,8

55,0

1529,00

7,2 Vltava Bezdrevský 6,2 potok

198,1

6,9

1366,89

7,2

84,0

604,80

191,5

4,3

823,45

61,9

19,6

1213,24

12960,8 393,5 288,9

3,3 3,9 3,6

42770,64 1534,65 1040,04

3,4 157, 3 203, 4 226, 4

Vltava Svinenský potok Stropnice

23,9 Vltava Dubenský 1,0 potok 232, 8 Vltava 10,3 Stropnice 18,6 Malše

Stropnice

41,6 Malše

261,7

13,4

3506,78

Černá Malše

14,2 Malše 45,8 Vltava

138,4 717,8

4,5 2,2

622,80 1579,16

4,5 Malše

87,9

6,9

606,51

66,3 Vltava

108,7

10,3

1119,61

129 130

BSK5 mg/l

náhon

125 126

množství tis.m3/rok

bezejmenný přítok

Žďárský potok Malše

202

Název

Zdroj

Obec

k.ú.

HyPo

Vodní tok

Obec Holubov Třísov VK

1x volná výust

Holubov

Třísov

1-06-01-209

Třísovský potok

řkm místa vypouštění

138

Křemžský 0,1 potok 268, 5 Vltava

139 Obec Zlatá Koruna VK 140 141 142 143 144 145 146 147

1x volná výust Zlatá Koruna MB ČOV ENVI PUR VaKJČ Velešín ČOV Velešín JIP Papírny Větřní Český (Č.Krumlov) MB ČOV Krumlov VaKJČ Chvalšiny ČOV ČOV +biofiltr Chvalšiny

Zlatá Koruna 1-06-01-192 Velešín Český Krumlov Chvalšiny

1-06-01-190

150 151

BSK5 t/rok

10,9

82,0

893,80

6,6

200,0

1320,00

323,5

3,8

1229,30

8138,8 170,1

1,2 6,5

9766,56 1105,65

6,1 Vltava

85,2

22,0

1874,40

0,7 Polečnice

78,8

10,8

851,04

P 1,5 Zubčický potok 279, 3 Vltava 6,6 Polečnice

1-06-01-171 1-06-01-164

Hořický potok

Světlík Světlík 1-06-01-151 Rožmitál na Rožmitál na Šumavě Šumavě 1-06-01-144

Strážný potok

10,0 Vltava

19,9

145,0

2885,50

Rožmitálský potok

16,0

267,5

4280,00

Vyšší Brod

Vyšší Brod

1-06-01-121

Vltava (Lipno II)

2295,0

35,7

81931,50

Horní Planá

Horní Planá

1-06-01-075

Vltava

4,0 Vltava 320, 6 Vltava 356, 3 Vltava

290,2

3,0

870,6

Nová Pec Volary

Nová Pec Volary

1-06-01-068 1-06-01-040

Novopecký potok Volarský potok

23,0 505,8

30,0 2,8

690,00 1416,24

Strážný

Strážný

1-06-01-029

Častá

21,8

169,4

3692,92

Kvilda

Kvilda

1-06-01-003

Teplá Vltava

17,7

88,0

1557,60

Kájov Hořice Šumavě

1.JVS Horní Planá ČOV AQUAŠUMAVA Nová Pec ČOV VaKJČ Volary ČOV AQUAŠUMAVA Strážný ČOV

MB ČOV MB ČOV Hydrovit MB ČOV MB ČOV 2x VHS I

AQUAŠUMAVA Kvilda ČOV

MB ČOV

Kladné na Hořice Šumavě

na

148 149

BSK5 mg/l

Vltava Chvalšinský potok Kájovský potok (Polečnice

Obec Kájov ČOV ČOV biofiltr 1.JVS Hořice na Šumavě ČOV ŠN + ČOV biofiltr MBČOV Obec Světlík ŠN BC400 VaKJČ Rožmitál na Šumavě ČOV štěrbin. ŠN nádrž Papírny Vltavský mlýn spol.odtok z Loučovice 2xČOV

1-06-01-186 1-06-01-176

Vltava bezejmenný přítok

množství tis.m3/rok

152

0,1 Vltava 5,2 Teplá Vltava 1,6 Řasnice 423, 8

Poznámka: Barevně vyznačené lokality jsou nevyhovující z hlediska likvidace odpadních vod (bez ČOV nebo s nevyhovující ČOV). Ostatní lokality patří mezi „velké znečišťovatele“ z důvodu velkého odtoku vyčištěných odpadních vod (sídla s velkým počtem obyvatel…). Zdroj dat pro výše uvedené tabulky: Povodí Vltavy s.p.

203

Tabulka 75. – Největší znečišťovatelé v řešeném území studie Orlicka dle BSK5 (t/rok) Zdroj

Obec

k.ú.

HyPo

Vodní tok

1-08-05-001

bezejmenný P přítok

1-08-04-066

řkm místa Hlavní tok vypouštění

množství tis.m3/rok

BSK5 mg/l

Bsk5 t/rok

1,5 Vltava

8,9

96,5

858,9

Otava

2,0 Vltava

8,7

138,0

1200,6

1-08-03-108

Zlivický potok

1,5 Otava

15,9

38,9

618,5

1-07-05012/1 1-07-05-010

bezejmenný přítok Chřešťovický potok

Novosedlský 3,0 potok 6,5 Vltava

14,2 25,4

45,0 36,8

639,0 934,7

Albrechtický potok

2,3 Vltava

34,2

60,0

2052,0

200,4 Vltava

7815,8

2,7

21102,7

ZÁJMOVÉ ÚZEMÍ

Obec Kostelec n/Vlt VK 1x volná výusť Obec Zvíkovské Podhradí VK 2x volná výusť

Kostelec nad Vltavou Zvíkovské Podhradí

Kostelec nad Vltavou Zvíkovské Podhradí Nová Ves u Čížová Čížové Horní Záhoří u Záhoří Písku Kluky Kluky Albrechtice Albrechtice nad nad Vltavou Vltavou

VaKJČ Čížová VK (Zliv.p.)

4x volná výusť

Obec Záhoří u Písku VK Obec Kluky VK

2x volná výusť 5x volná výusť

Obec Albrechtice n/Vlt VK

4x volná výusť 1-07-05-004 ČOV společná výusť Všemyslice Všemyslice 1-07-05-001

ČEZ JE Temelín Kořensko

Vltava

204

Kartogram 5: Největší znečišťovatelé v řešeném území dle BSK5 (mg/l)

205

Kartogram 6: Největší znečišťovatelé z celého povodí náležejícího Orlické nádrži dle BSK5 (mg/l)

206

Kartogram 7: Největší znečišťovatelé v řešeném území dle BSK5 (t/rok)

207

Kartogram 8: Největší znečišťovatelé z celého povodí náležejícího Orlické nádrži dle BSK5 (t/rok)

208

Zásobování pitnou vodou - vodovody Tabulka 76 – řešená sídla – návrh zásobování vodou Název obce a místní části

Dobudování nebo vybudování nového vodovodu

Albrechtice n/Vltavou Albrechtice n/Vltavou- místní část Hladná Albrechtice n/Vltavou- místní část Újezd Albrechtice n/Vltavou-místní část Chřešťovice Albrechtice n/Vltavou-místní část Jehnědno Albrechtice n/Vltavou-místní část Údraž Čížová Čížová - místní část Topělec Čížová - místní část Nová Ves, Čížová - místní část Zlivice, Čížová - místní část Krašovice, Čížová - místní část Bošovice Čížová - místní část Borečnice Dolní Novosedly Dolní Novosedly – místní část Horní Novosedly Dolní Novosedly – místní část Chrastiny Dražíč Dražíč-místní část Karlov-Nepomuk Dražíč-místní část Vranov Dražíč-místní část Březí Hosty Chrášťany Chrášťany-místní část Doubravka Chrášťany-místní část Doubrava Chrášťany-místní část Koloměřice Chrášťany-místní část Pašovice Jetětice Jetětice – místní část Samoty, Červená Jickovice Kluky Kluky – místní část Dobešice Kluky – místní část Březí Kluky – místní část Samoty, Mlaka Kostelec n/Vltavou Kostelec n/Vltavou - místní část Sobědraž Kostelec n/Vltavou - místní část Zahrádka Kostelec n/Vltavou - místní část Přílepov Kovářov Kovářov - místní část Lašovice Kovářov - místní část Předbořice Kovářov - místní část Zahořany Kovářov - místní část Vesec Kovářov - místní část Vepice Kovářov - místní část Radvánov

Ne Ne Ne Ano Ano Ano Ano, dostavba nových řadů v obci Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ano Ano Ne Ne Ne Ne Ano Ano, napojení na vodojem Dražíč Ne Ne Ne Ne Ano – posílení, málo vody Ne Ano, nový s vlastním zdrojem Ano, nedostatek vody, posílení Ano Ano Ano Ne Ano, nový vodovod Ne Ne Ano, dobudovat nové řady Ne Ne Ne Ano, nový vodovod Ano, nový vodovod Ano, dobudovat nové řady

209

Název obce a místní části

Dobudování nebo vybudování nového vodovodu

Kovářov - místní část Chrást Kožlí Králova Lhota Králova Lhota – místní část Laziště Křenovice Kučeř Květov Lety Lety místní část Šerkov Lety – místní část Pukňov Milevsko – místní část Velká Nevězice Olešná Orlík nad Vltavou Orlík n/Vltavou - místní část Staré Sedlo Oslov Oslov - místní část Tukleky Ostrovec Horní a Dolní Ostrovec - místní část Dědovice Paseky Paseky – místní část Nuzov Písek Písek – místní část Nový Dvůr Písek – místní část Semice Podolí I Podlí I – místní část Podolsko Podolí I – místní část Rastory Probulov Slabčice Slabčice-místní část Nemějice Slabčice-místní část Písecká Smoleč Slabčice-místní část Březí Stehlovice Temešvár Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou – místní část Koloděje nad Lužnicí Týn nad Vltavou – místní část Netěchovice Týn nad Vltavou – místní část Předčice Týn nad Vltavou – místní část Vesce Týn nad Vltavou – místní část Nuzice Týn nad Vltavou – místní část Hněvkovice Varvažov Varvažov - místní část Paseka Varvažov - místní část U mostu Varvažov – místní část Zbonín Vlastec Vlastec – místní část Červený Újezdec Vlastec – místní část Struhy

Ano, dobudování řadů, špatná kvalita vody ve zdroji Ne Ano, napojení na dálkové řady JVS Ano, napojení na dálkové řady JVS Ano, napojení na vodovod Bernartice Ano, skup. vodovod Milevsko-Zbelítov-Velká-Osek Ano, skup. vodovod Milevsko-Zbelítov-Velká-Osek Ano, napojení na dálkové řady JVS Ano, napojení na dálkové řady JVS Ne Ano, skup. vodovod Milevsko-Zbelítov-Velká-Osek Ano, nový vodovod Ano, dobudování nových řádů a napojení na soukromý vodovod Ne Ano, dobudování vodovodu, nové zdroje, rozšíření sítě Ne Ne Ano, vybudování nových řadů, rozšíření sítě Ne Ne Ne Ne Ano, napojení na dálkový vodovod JVS Ne Ne Ne Ne Ano, napojení na dálkové řady JVS Ano, napojení na dálkové řady JVS Ano, napojení na dálkové řady JVS Ano, napojení na dálkové řady JVS Ne Ano, nový vodovod Ano, posílení vodovodu Ano, napojení lokality Na Kohoutě, dobudování nových úseků Ano, dobudování nových úseků Ano, napojení na dálkové řady JVS Ano, napojení na dálkové řady JVS Ano, napojení na vodovod Koloděje Ano, napojení na dálkové řady JVS Ano, levá část bude napojena na vodovod Týna nad Vltavou Ano Ne Ne Ne Ne Ne Ne

210

Název obce a místní části

Dobudování nebo vybudování nového vodovodu

Vojníkov Vojníkov – místní část Louka Vojníkov – místní část Držov Vráž – Nová Vráž Vráž – místní část Jistec Vrcovice Všemyslice Všemyslice – místní část Neznašov Všemyslice – místní část Bohunice Všemyslice – místní část Slavětice Všemyslice – místní část Všeteč Záhoří (Dolní) Záhoří – místní část Horní Záhoří Záhoří – místní část Jamný Záhoří – místní část Kašina Hora Záhoří – místní část Svatonice Záhoří – místní část Třešně Zvíkovské Podhradí

Ne Ne Ne Ano, dobudování nových řadů Ne Ano Ne Ne Ne Ne Ne Ano, dobudování vodovodu Ne Ano, napojení na vodovod Záhoří Ano, napojení na vodovod Záhoří Ne, ÚPn navrhuje nový vodovod, Ano, posílení vodovodu, nové zdroje

Odkanalizování území – čistírny odpadních vod Pro zlepšení kvality vod je nutné zřizovat u bodových zdrojů znečištění čistírny vod (ČOV). Vliv ČOV je zřejmý ze zlepšení kvality vod v daných recipientech. Ke zlepšení kvality vody v povrchových vodách je nutné, aby byla uplatňována ustanovení Nařízení vlády č.229/2007, ve znění pozdějších předpisů, na jehož základě je uživatel povinen zajistit čištění odpadních vod v souladu se stanovenými limity. Pro realizaci opatření uložených dle výše uvedeného nařízení vlády se však nedostávají finanční prostředky. Z hlediska odkanalizování a čištění odpadních vod jsou obce, ležící na území řešené části Orlicka, nedostatečně vybaveny. Větší část obcí kanalizace má vybudovanou kanalizaci pouze na části území nebo vůbec. Pokud existuje, slouží i pro odvod dešťových vod a její stav je ve většině případů nevyhovující. Většina obcí nemá vybudovanou ČOV a kanalizace je zaústěna volnými výustěmi do místních vodotečí. Naopak největší města v řešeném území, Písek a Týn nad Vltavou, mají vybudovanou kanalizační síť i čistírny. Stav ČOV i kanalizace je dobrý, obě ČOV prošly v nedávné době rekonstrukcí. Přehled obcí v řešeném území a existence kanalizace a ČOV je uveden níže, v tabulce č. 77. Ve výhledu je třeba: • při návrhu nových kanalizací preferovat oddílnou splaškovou síť, maximální množství srážkových vod řešit přirozeným vsakem do půdy • preferovat kanalizaci gravitační. Čerpání odpadních vod a tlaková kanalizace bude navržena v ojedinělých, odůvodněných případech. • řešení kanalizace je přizpůsobit i návrh technologie čistíren (ČOV). Aktivační ČOV doporučujeme převážně navrhovat pro obce s oddílnou splaškovou kanalizací. • minimalizovat počet vyústí a počet odlehčení • pro návrh ČOV v jednotlivých obcích doporučujeme tyto typy ČOV – mechanicko – biologická (aktivační), ČOV s kořenovým polem nebo ČOV s biologickým rybníkem, Typ bude zvolen dle místních podmínek. To znamená, dle konfigurace terénu, velikosti pozemku určeného pro výstavbu ČOV, blízkosti zástavby a v neposlední řadě dle druhu a kvality kanalizace. Aktivační ČOV doporučujeme navrhovat většinou do lokalit s malým pozemkem a v blízkosti zástavby. Tyto ČOV jsou navrhovány jako zakryté, u aktivačních ČOV je vždy zařazena i technologie na srážení fosforu solemi železa. • nové ČOV v rekreačních oblastech musí být flexibilní, schopné reagovat na výrazné výkyvy zatížení v průběhu roku • pro malé lokality do 50 EO doporučujeme realizovat čištění v septicích s dočištěním na zemních filtrech. Domovní biologické ČOV instalovat především při zvýšených nárocích na kvalitu vyčištěné vody.

211

• pro nejmenší lokality a pro lokality s rozptýlenou, především, chatovou zástavbou, navrhujeme i pro výhled odkanalizování do jímek na vyvážení, případně i domovních ČOV. Základní podmínkou je dokonalá nepropustnost jímek na vyvážení. Neméně důležitá je organizace vyvážení obsahu pouze na ČOV schopné tyto vody zpracovat. • doporučujeme, aby v zájmovém území nebyla v budoucnu povolována žádná další výstavba, která bude mít za následek zvýšení produkce odpadních vod, bez současné realizace odpovídajících způsobů čištění. • při výstavbě, stavebních úpravách i provozování zařízení na čištění odpadních vod je nutno respektovat požadavky na ochranu ovzduší, dbát na správné zařazení zdroje znečištění ovzduší podle vyhlášky č. 117/97 Sb., zohlednit eventuální vzdálenost obytné zóny, případně koncipovat ČOV jako zakrytou Tabulka 77 – řešená sídla – návrh odkanalizování a čistíren odpadních vod (ČOV) Dobudování nebo vybudování nové kanalizace

Název obce a místní části

Návrh nové ČOV

Varianta 1 – ČOV pro jednotlivé obce Albrechtice n/Vltavou Albrechtice n/Vltavou- místní část Hladná Albrechtice n/Vltavou- místní část Újezd Albrechtice n/Vltavou-místní část Chřešťovice Albrechtice n/Vltavou-místní část Jehnědno Albrechtice n/Vltavou-místní část Údraž Čížová Čížová - místní část Topělec

Ano Ne Ne Ano Ano Ano Ano, oddílná kanalizace Ano

Čížová - místní část Nová Ves, Čížová - místní část Zlivice, Čížová - místní část Krašovice, Čížová - místní část Bošovice Čížová - místní část Borečnice Dolní Novosedly Dolní Novosedly – místní část Horní Novosedly Dolní Novosedly – místní část Chrastiny Dražíč Dražíč-místní část Karlov-Nepomuk Dražíč-místní část Vranov Dražíč-místní část Březí Hosty Chrášťany Chrášťany-místní část Doubravka Chrášťany-místní část Doubrava

Ano, oddílná kanalizace Ano Ano, oddílná kanalizace Ne Ne Ano, dobudování Ne Ano Ano, oprava Ne Ne Ne Ne Ano Ano Ano

Chrášťany-místní část Koloměřice Chrášťany-místní část Pašovice Jetětice Jetětice – místní část Samoty, Červená Jickovice Kluky Kluky – místní část Dobešice Kluky – místní část Březí Kluky – místní část Samoty, Mlaka Kostelec n/Vltavou

Ne Ne Ano nová Ne Ano, nová + dobudování Pouze dostavba Ne Ne Ne Ano, oprava

212

Ano Ne, dovoz splašků na ČOV Albrechtice Ne, dovoz splašků na ČOV Albrechtice Ano Ano Ano Ne, čerpání na ČOV Písek Ano Ne, čerpání do Ćížové a dále na ČOV Písek Ne, čerpání na ČOV Písek Ne, čerpání na ČOV Písek Bezodtokové jímky na vyvážení Bezodtokové jímky na vyvážení Ano, společná i pro Chrastiny Bezodtokové jímky Ne, odtok na ČOV Dolní Novosedly Ano Ano Ne Ne, bezodtokové jímky Ano Ano Ano Ano Ne, dovoz na ČOV Chrášťany (složitý terén) Ne, dovoz na ČOV Chrášťany Ano, intenzifikace Ne Ano Ano Ne Ne Ne

Název obce a místní části

Dobudování nebo vybudování nové kanalizace

Návrh nové ČOV

Kostelec n/Vltavou - místní část Sobědraž Kostelec n/Vltavou - místní část Zahrádka Kostelec n/Vltavou - místní část Přílepov Kovářov Kovářov - místní část Lašovice Kovářov - místní část Předbořice Kovářov - místní část Zahořany Kovářov - místní část Vesec Kovářov - místní část Vepice Kovářov - místní část Radvánov Kovářov - místní část Chrást Kožlí Králova Lhota Králova Lhota – místní část Laziště Křenovice Kučeř Květov Lety Lety místní část Šerkov Lety – místní část Pukňov Milevsko – místní část Velká Nevězice

Ano, oprava Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ano, dobudování Ano, dobudování Ano, dobudování Ano, dobudování Ano, dobudování Ano Ano Ano, dobudování Ne Ne Ano, dobudování Ano, dobudování

Ano Ano Ne, dovoz na ČOV Kostelec Ne, dovoz na ČOV Kostelec Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano, využití stávajícího rybníka Ano Ano, společná i pro Lety Ano Ano Ano, využití stávajícího rybníka Ano Ano, společná i pro Královu Lhotu Ne Ne Ano Ano

Olešná Orlík nad Vltavou

Ano, dobudování Ano, dobudování

Ano, nová Ne, odtok na novou ČOV ve Starém Sedle

Orlík n/Vltavou - místní část Staré Sedlo Oslov Oslov - místní část Tukleky Ostrovec Horní a Dolní Ostrovec - místní část Dědovice Paseky Paseky – místní část Nuzov Písek Písek – místní část Nový Dvůr Písek – místní část Semice Podolí I Podlí I – místní část Podolsko Podolí I – místní část Rastory Probulov Slabčice Slabčice-místní část Nemějice Slabčice-místní část Písecká Smoleč Slabčice-místní část Březí Stehlovice

Ano, dobudování Ano, oprava Ano Ano, dobudování Ano Ano, dobudování Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ano, dobudování Ano, dobudování Ano, dobudování Ano, dobudování Ne Ne

Ano, nová Ano Ano Ano Ano Ano Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ano, oprava Ne, čerpání na ČOV Nemějice Ano Ano Ne Ano

213

Dobudování nebo vybudování nové kanalizace

Návrh nové ČOV

Ano Ne

Ano Ne

Týn nad Vltavou – místní část Koloděje nad Lužnicí Týn nad Vltavou – místní část Netěchovice Týn nad Vltavou – místní část Předčice Týn nad Vltavou – místní část Vesce Týn nad Vltavou – místní část Nuzice Týn nad Vltavou – místní část Hněvkovice Varvažov Varvažov - místní část Paseka Varvažov - místní část U Mostu Varvažov – místní část Zbonín Vlastec Vlastec – místní část Červený Újezdec Vlastec – místní část Struhy Vojníkov Vojníkov – místní část Louka Vojníkov – místní část Držov

Ano, dobudování Ano Ne Ne Ano Ano, Ano Ne Ano Ne Ano Ne Ne Ne Ne Ne

Ne Ne, odtok na ČOV Koloděje Ne Ne Ano Ano Ne, čerpání na novou ČOV v části U Mostu Ano, oprava ČOV Ano Ne Ano Ne Ne Ne Ne Ne

Vráž – Nová Vráž Vráž – místní část Jistec Vrcovice Všemyslice Všemyslice – místní část Neznašov Všemyslice – místní část Bohunice Všemyslice – místní část Slavětice Všemyslice – místní část Všeteč Záhoří (Dolní) Záhoří – místní část Horní Záhoří Záhoří – místní část Jamný Záhoří – místní část Kašina Hora Záhoří – místní část Svatonice Záhoří – místní část Třešně

Ano Ne Ano Ano Ano, oprava Ano, oprava Ne Ne Ano, dobudování Ano, dobudování Ne Ne Ne Ne

Ano Ne Ano Ano Ano, oprava Ano Ne Ne Ano, společná ČOV

Zvíkovské Podhradí

Ano, dobudování

Ano

Název obce a místní části

Temešvár Týn nad Vltavou

Ne Ne Ano Ne

B.3.2.6.3. Plochy a koridory v oblasti elektroenergetiky Návrh zásobování elektrickou energii akceptuje energetickou koncepci Jihočeského kraje. Největším zdrojem elektrické energie v kraji je jaderná elektrárna ETE Temelín s instalovaným výkonem 2 x 1000 MW, provozována ČEZ, a.s. V řešeném území ÚS Orlicko mezi významné zdroje elektrické energie dodávajících vyrobenou elektřinu do distribuční sítě E.ON Distribuce, a.s., patří zejména malá vodní elektrárna („MVE“) Hněvkovice o instalovaném výkonu 2 x 4,8 MW (provozována ČEZ, a.s.), MVE Kořensko o instalovaném výkonu 2 x 1,9 MW (provozována ČEZ, a.s.), MVE Písek o instalovaném výkonu 0,6 MW (provozována E.ON Distribuce, a.s.), teplárna Písek s instalovaným výkonem 7 MW (provozovatel město Písek) a další zdroje výrobců elektrické energie jako např. drobné malé vodní elektrárny, kogenerační jednotky, aj. Distribuční soustava VVN a VN slouží pro zásobování odběratelů v řešeném území ÚS Orlicko a sestává z distribuční sítě 110 kV, systému transformoven s rozvodnami 110 a 22 kV, distribuční sítě 22 kV, systému distribučních transformačních

214

stanic 22/0,4 kV. Stávající distribuční síť 22 kV zajišťuje spolehlivě dodávku elektrické energie v řešeném území. Distribuční sítě 110 kV na území Jihočeského kraje provozuje E.ON Distribuce, a.s.. V řešeném území ÚS Orlicko se nachází tyto stávající transformovny s rozvodnami 110 kV: Mirovice, Písek. V rámci ÚS Orlicko je řešena distribuční síť 110 kV, která má nadmístní význam. Tato vedení distribuční sítě 110 kV propojující rozvodny: Kočín – Písek – Mirovice - Řeporyje, Mydlovary – Strakonice - Strakonice ČZM – Strakonice ČD – Mirovice. Distribuční síť 22 kV včetně systému distribučních transformačních stanic 22/0,4 kV a jejich rozvoj je řešen jako koridory a plochy místního významu Návrh nových koridorů a ploch nadmístního významu pro nově navržené vedení distribuční sítě 110 kV, rozvodny 110 kV a nové transformační stanice 110/22 kV zobrazených ve výkresu: • nová transformovna s rozvodnou 110/22 kV Písek – Sever je navržená pro napojení nových velkých odběratelů plánované velké průmyslové zóny a pro posílení oblasti severně od Písku, • Písek, výstavba vedení 110 kV, vedení je navrženo pro napájení nové transformovny s rozvodnou 110/22 kV Písek – Sever. Návrh nových koridorů a ploch místního významu pro nově navržené vedení distribuční sítě 22 kV a nové transformační stanice 22/04 kV zobrazených ve výkresu: • • • • • • • • • • •

Ee1 až Ee54 byly převzaty ze schválených ÚP Ee55 – TS a přípojka VN pro sportovně rekreační areál Chrást u Zahořan Ee56 – TS a kabelová přípojka VN pro lodní přístav Orlík nad Vltavou Ee57 a Ee58 – TS a kabelové přípojky pro smíšenou zónu ve Zvíkovském Podhradí Ee59 – TS, kabelové a venkovní přípojky pro průmyslovou zónu Ee60 a Ee61 – je převzata ze schváleného ÚP Písek Ee62 - TS a kabelové přípojky pro smíšenou zónu v Semicích Ee63 - TS a přípojka VN pro sportovně rekreační areál Paseky Ee64 - TS a přípojka VN pro sportovně rekreační areál Hosty Ee65 až Ee68 - byly převzaty ze schváleného ÚP města Týn nad Vltavou Ee69 - TS a přípojka VN pro sportovně rekreační areál Na Kohoutě, Týn nad Vltavou

• V rámci obnovy sítí, zabezpečenosti dodávky a posílení sítě 110 kV se neuvažuje s obnovou dalších vedení. • Při výstavbě nového vedení 110 kV upřednostňovat vertikální zdvojení vedení v původní trase a trasy nových vedení řešit mimo ZCHÚ a lokality zvlášť chráněných druhů rostlin a živočichů. Návrh koncepce zásobování elektrickou energii, část distribuční soustava je v souladu s ÚPVÚC Písecko. Nové stavby byly do US zahrnuty na základě požadavku E.ON Distribuce a.s.. Na základě záměru ČR zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie v energetické bilanci až na 8% usilovat a podporovat ve větší míře využívání potenciálu obnovitelných zdrojů energie k výrobě elektřiny. Mezi obnovitelné zdroje pro výrobu elektřiny patří vodní energie, sluneční energie, větrná energie, biomasa, bioplyn, palivové články a geotermální energie. Rozvoj využití obnovitelných zdrojů energie k výrobě elektřiny je závislý na dostupném potenciálů jednotlivých B.3.2.6.4. Koridory a plochy v oblasti zásobování teplem a plynem ÚS Orlicko v oblasti zásobování teplem a plynem akceptuje Územně energetickou koncepci Jihočeského kraje. Návrhové prvky vychází z rozvojových koncepcí a záměrů účastníků trhu s teplem a plynem, kterými jsou provozovatel JE Temelín – ČEZ, a.s., provozovatel přepravní soustavy plynu – RWE Transgas, a.s. a provozovatel distribuční soustavy plynu – E.ON a zčásti Transgas. V případě distribuční soustavy plynu je zásobování Jihočeského kraje zemním plynem zajištěno sítí VTL plynovodů, VTL přípojek, regulačních stanic a místních rozvodných sítí. Distributorem je energetická společnost E.ON. Určitá nerovnoměrnost plynofikace v území odpovídá nejen charakteru osídlení, ale i dosavadním možnostem plynárenské společnosti. V současné době distribuční společnost E.ON v řešeném území ÚS Orlicko nepřipravuje žádné větší záměry na rozšíření plynofikace v tomto území. Mizivá reálnost dalšího rozšiřování sítě VTL plynovodů je způsobena mimo jiné i nedostatkem efektivního zájmu, který by umožňoval návrh konkrétních úseků a jejich zanesení do grafické části. V ÚS Orlicko je vymezena územní rezerva pro koridory nadmístního významu pro ty VTL plynovody, jejichž realizace nejsou zatím projektově připraveny, ale v rozvoji plynofikace v řešeném území je s nimi počítáno ve vzdálenějším časovém horizontu, tak aby dlouhodobě byla co nejvíce zabezpečena dodávka zemního plynu; jedná se o následující záměr zařazený z níže uvedených důvodů: • Ep15 – územní rezerva pro VTL plynovod v úseku Hvožďany – Chrášťany vč. rozšíření VTL a regulační stanice na území obce Chrášťany, jedná se o rozšíření stávající VTL sítě umožňující napojení obcí Hvožďany, Dražíč, Chrášťany

215

V řešeném území ÚS Orlicko je realizováno využití tepla z ETE v úseku Jaderná elektrárna Temelín – Týn nad Vltavou a je možné jeho využití i pro nově navržené zastavitelné plochy. V menších tepelných zdrojích jsou individuálně využívána různá „nesíťová“ paliva, elektřina a zemní plyn. V Písku a v Týně nad Vltavou jsou provozovány rozsáhlejší soustavy centralizovaného zásobování teplem (CZT). Teplárna Písek – 82 MWt. Základní teplárenský zdroj pracuje do soustavy společně s výtopnou „Samoty“. Propojení umožňuje i využití zdroje v areálu Jitex pro provoz městské soustavy CZT. Předpokládá se, že i v případě jejich vhodného rozšíření zůstanou jevem místního významu. Využívání jiných paliv: v neplynofikovaných oblastech budou pro vytápění využívána jiná „čistá“ paliva. Přitom v případě biomasy se kromě spalování v individuálních zdrojích nabízí i provozování větších kotelen, společných pro více odběratelů. V takovém případě je potřebné zajistit přijatelnou hustotu potřeb tepla. Využívání obnovitelných zdrojů energie lze doporučit i v případech, kdy bude potřebné zařízení instalováno jako doplňkové k jinému základnímu zdroji. B.3.2.6.2. Dopravní řešení Řešené území Územní studie Orlické oblasti leží v převážné míře na území Zvíkovské plošiny, do jejíhož reliéfu se v nezvykle hluboké brázdě zařízly toky řek Vltavy a Otavy. Obtížné přístupy k břehům obou řek zřejmě zapříčinily poměrně nízký stupeň urbanizace přilehlého území. Tento jev byl v minulosti podpořen i tím, že řešené území leželo stranou dopravně významných komunikací. V uplynulých desetiletích se pak na nízké úrovni urbanizace orlicka podepsala jak stavba orlické přehrady, tak i skutečnost, že toto území leží na rozhraní dvou vyšších správních územních celků (krajů). Tyto vlivy spolu s již zmíněnou geomorfologií území se nemohly neprojevit na kvalitě dopravní infrastruktury. Zatímco ve středověku představovala hlavní dopravní trasu v celém širokém území jižních Čech řeka Vltava, tedy osa řešeného území, období budování tras pozemních komunikací, především silnic a posléze i železnic, se tomuto území v podstatě vyhnulo. Kupodivu (nikoli však překvapivě) se to týká v současné době i sítě cykloturistických tras. Na trasách dálnic a silnic I. třídy vedených radiálně z Prahy představuje území mezi dálnicí D 1 (a tedy i silnicí I/3 budějovickou) a silnicí R4, respektive I/4 (strakonickou) největší úhel sevřený dvěma sousedními radiálami nadřazených komunikačních tras. K neutěšenému stavu dopravní infrastruktury řešeného území v současné době navíc přispěla (a to nejenom v minulosti) víceméně živelná exploatace rekreačního využití území přilehlého k orlickému jezeru. Jak (hlavní) silniční, tak i železniční trasy jsou zastoupeny pouze v příčném směru, tedy východ - západ, prakticky úplně chybí trasy ve směru podélném, tedy ve směru sever - jih, což se projevuje zejména ve směru na Prahu. Přechod řeky (jezera) v příčném směru zajišťuje v současné době pět mostů (čtyři silniční a jeden železniční). Nejstarší mezi nimi byl most v Týně n. Vlt. Dřevěný most zde byl postaven již v 13. století (a do stavby mostu v Podolsku byl jediným mostem mezi Karlovým mostem v Praze a Týnem n. Vlt.). Po každé povodni musel být opravován, případně nově postaven (naposledy v roce 1837), ocelovým mostem (dnes pouze pro pěší a cyklisty) byl nahrazen v roce 1891, současný silniční most je z roku 1968. Unikátní řetězový most v Podolsku byl vybudován podle projektu B. Schnircha v roce 1848, železobetonovým mostem (který ve své době představoval největší železobetonovou mostní stavbu v Evropě) byl nahrazen v roce 1942. Řetězový most byl snesen v roce 1961 a roku 1975 znovu postaven ve Stádleci přes Lužnici. Unikátní mostní stavbou je i železniční most v Červené z roku 1889 (byl nejvyšším mostem v Českých zemích a druhým nejvyšším v celém Rakousku). Most na Zvíkově (respektive dvojice mostů – přes Vltavu a přes Otavu) byl postaven v rámci stavby Orlické přehrady v roce 1963. Unikátní Žďákovský most (údajně ve své době největší plnostěnný dvoukloubový ocelový obloukový most na světě) byl dokončen v roce 1967, nicméně jeho historie je starší, než orlická přehrada; most byl navržen již v roce 1941, stavba zahájena v roce 1958, po dvou letech však na čtyři roky stavba přerušena. Jest podivem, že na Orlíku (či ve Starém Sedle) do té doby žádný trvalý most nebyl a až do roku 1967 přechod přes řeku (a to i na silnici I. třídy) zajišťoval pouze prámový přívoz. Na Orlíku či ve Starém Sedle bylo vybudováno několik dřevěných (či pontonových) mostů, ale zpravidla pouze pro přechod armády v dobách válek, takže žádný z těchto mostů dlouho nevydržel (naposledy dřevěný most na Orlíku postavený Rudou armádou v květnu 1945). Pro úplnost budiž uvedeno, že (první) most v Kamýku n. Vlt. byl postaven v roce 1887. Tedy již více než 40 let je počet mostů stejný (a reálně se ani s žádným novým mostem nepočítá); před druhou světovou válkou byla zahájena stavba mostu v Hladné, válka jeho stavbu přerušila a po válce byl záměr opuštěn. Územní plány všech stupňů dlouhodobě s jeho stavbou sice počítají, ale realizace je zatím jistě v nedohlednu. Vzdálenost mezi mosty v Týně nad Vltavou a Podolsku činí vzdušnou čarou téměř 19 km. V postatě lze říci, že s výjimkou historických mostů (a Zvíkovského mostu) pouze třicátá léta minulého století byla obdobím, kdy se plánovalo (a alespoň začalo i realizovat) zkvalitnění podmínek přechodu přes Vltavu v řešeném území. Most v Hladné však není jediným nerealizovaným záměrem z této doby. Údolí Vltavy měla přecházet (v oblasti Kamýka) jak „Baťova“ transrepubliková dálnice, tak železniční trať Plzeň – Brno (pro tento záměr se držela rezerva v územních plánech některých obcí ještě v sedmdesátých letech). Zdá se, že záměr „Baťovy“ dálnice byl aktuálně přioprášen autory PÚR ČR zmínkou o novém silničním spojení „S 13“, které by mělo spojovat „západní hranici ČR s východem v území jižně dálnice D1“. Na Otavě je mezi Pískem a ústím do Vltavy jediný silniční most (na silnici II/121 u Zvíkovského Podhradí, vzdušnou čarou 13 km). Mosty však nebyly jedinými místy pro přechod řeky. V řešeném území bylo před stavbou orlické přehrady provozováno na Vltavě 13 přívozů (některé z nich jako prámové pro převážení silničních vozidel). Některé z nich byly v provozu ještě po dokončení orlické přehrady (Staré Sedlo, Jistec, nejdéle přes Otavu na Zvíkově), bohužel žádný z nich se nedožil dnešních dnů. Renesanci přívozů na Vltavě v současné době zažívá (a budiž řečeno, že s velkým úspěchem) Praha; je oceňován

216

přínos přívozů pro cykloturisty, ale i pro ostatní uživatele (včetně každodenních cest), příčinou úspěšného přijetí je jistě i rozumná tarifní politika (zapojení přívozů do integrovaného dopravního systému pražské aglomerace). Silniční síť Vlastním řešeným územím procházejí dvě silnice I. třídy v příčném směru (třetí, která se jej dotýká v jeho jižní části, byla před časem přeřazena do sítě silnic II. třídy). Řešeného území na západním okraji se dotýká silnice I/4 (respektive R4) a I/20, představující jedinou spojnici vedenou v podélném směru orlicka. SILNICE I/4 (R4) Praha - Dobříš - Mirotice - Nová Hospoda - Strakonice – Strážný, státní hranice byla zařazena ve vybrané silniční síti ČR jako "hlavní". V uplynulých letech byla v úseku z Prahy do Dubence (53 km) upravena jako rychlostní čtyřpruh, postupně byly upravovány do homogenních parametrů šířkové kategorie S 11.5 i některé další úseky, některé závadné úseky však přežívají v původní trase a v původní podobě dodnes. Resort dopravy (v souladu s ÚPD všech úrovní) počítá s postupnou úpravou silnice až po (již vybudovanou) mimoúrovňovou křižovatkou Nová Hospoda do podoby čtyřpruhové rychlostní silnice jako R4 (přičemž úsek Radobytce – Třebkov je již ve stavbě, ostatní v úrovni realizační přípravy). Úpravou do podoby rychlostní silnice bude odstraněna zřejmě největší dopravní závada na hranici řešeného území, kterou je současná úrovňová křižovatka silnic I/4 x I/19 u Let. Závadným úsekem, ale spíše z hlediska vlivů na životní prostředí, dělící účinek a pohodu v obci, než z hlediska dopravně technického, je průtah obcí Čimelice, který je (po dobudování rozestavěných staveb) posledním průtahem obcí na úseku silnice I/4 mezi hranicemi se Středočeským krajem a křižovatkou se silnicí I/20 „Nová Hospoda“. SILNICE I/20 (Karlovy Vary - Plzeň) - Lnáře - Blatná - Písek - Vodňany - České Budějovice byla rovněž zařazena do vybrané silniční sítě ČR jako "hlavní". Je součástí mezinárodního silničního tahu E - 49 Magdeburg - Lipsko - Cheb - Karlovy Vary Plzeň - České Budějovice - Třeboň - Vídeň. Silnice má výrazně nadregionální dopravní význam a to zdaleka nejenom pro spojení Plzně a Českých Budějovic. Řešeného území se dotýká na průchodu městem Písek. Průtahový úsek Pískem byl před časem upraven do obchvatové trasy (v podobně neděleného čtyřpruhu), úsek Písek – MÚK Nová Hospoda před nedávnem byl upravena do nové trasy v podobě děleného čtyřpruhu. Silnice na průtahu řešeným územím územně i funkčně stabilizována. Na průtahu řešeným územím je v podstatě bez dopravních závad. První silnicí I. třídy v řešeném území vedenou v příčném směru je SILNICE I/19 (Plzeň - Rožmitál p. Třemšínem - Orlík Milevsko - Tábor - Pelhřimov - Jihlava). Svojí trasou danou geografickou polohou spojuje centrální oblast západních Čech s dálnicí D 1 u Jihlavy ve směru na Brno, celou jižní a střední Moravu a podstatnou část Slovenska. Její skutečný dopravní význam však za významem geografickým v řešeném prostoru poněkud pokulhává, což je dáno především přerušením přirozené trasy v prostoru vojenského újezdu v Brdech mezi Rokycany a Rožmitálem p. Tř. a víceméně násilným převedením trasy na Spálené Poříčí. Východně Tábora (respektive Oltyně) má silnice I/19 podstatně větší dopravní význam. Po případném vyřešení problémů s vedením trasy v prostoru Brd by mohlo dojít k určitému zvýšení atraktivnosti trasy silnice, konkurence nabídky dálnice D5 ve spojení s trasou dálnice D1 přes Prahu však vylučuje zřejmě výraznější nárůst atraktivnosti této silnice. Úsek silnice na levém břehu Vltavy v průtahu řešeným územím byl vybudován na přelomu padesátých a šedesátých let v souvislosti se stavbou orlické přehrady. Vltavu překračuje unikátním Žďákovským mostem. Úsek na pravém břehu Vltavy byl upraven do homogenizovaných parametrů podstatně později (a to ještě ne v celé délce průtahu řešeným územím). Z dnešního pohledu je jen ztěží představitelné, že až do výstavby Žďákovského mostu představoval jedinou možnost přechodu přes řeku Vltavu prámový přívoz ve Starém Sedle u Orlíka (který využívalo v roce 1963 téměř 700 vozidel/den). Žďákovský most je v současné době zatížen 3.6 tisíci vozidly/den (při podílu těžké dopravy 23 %, tj. 820 vozidel/den; z toho 153 nákladních souprav/den). Za posledních 10 let se počet vozidel na mostě zvýšil o 89 % (z toho počet těžkých vozidel o 86 %, počet nákladních souprav o 110 %). Uvedené hodnoty dopravního zatížení představují spíše nižší průměr na síti silnic I. třídy jihočeského kraje. Pro dopravní obsluhu řešeného území silnice I/19 nemá zásadní význam. Dnešní silnice I/19 (na průtahu řešeným územím) byla z větší části budována jako erární císařská silnice ve druhé polovině devatenáctého století a to jenom jako spojka v trase Oltyně - Milevsko - Orlík - Probulov - Čimelice (zřejmě z iniciativy orlické větve Schwarzenbergů pro zpřístupnění jejich sídla). Dopravní závadou (především z pohledu průtahu silnice I/19) je již výše zmíněná velmi nebezpečná úrovňová průsečná křižovatka se silnicí I/4 u Let (bude odstraněna úpravou křižovatky na mimoúrovňovou v rámci úpravy silnice I/4 na rychlostní). Dopravně (zejména však z hledisek urbanistických a ekologických) závadné průtahy obcemi Lety a Hrejkovice navrženo řešit v ZÚR JČK přeložkami, a sice v Letech (přeložka jižně zastavěného území obce) a přeložka Hrejkovice na pravém břehu Vltavy (která se řešeného území pouze dotýká). V ostatních úsecích trasa silnice I/19 územně stabilizována; v celé délce však navržena homogenizace (s koridorem šířky 100 m). To se týká i průtahu silnice I/19 obcí Orlík (průtahový úsek v tangenciální poloze vůči centru obce). Průtahový úsek je v současné době v podstatě bez dopravních závad (dopravní závadou na současném průtahu je chybějící chodník, prostorová rezerva pro jeho zřízení je, dále nedostatečný rozhled ve vrcholovém oblouku u čerpací stanice pohonných hmot a zejména podoba křižovatky se silnicí III/12118 a III/10245). Druhou silnicí I. třídy v řešeném území vedenou v příčném směru je SILNICE I/29 Písek - Bernartice - (Oltyně). Silnice poměrně nového čísla a krátké trasy byla donedávna součástí transverzálního tahu I/33 (Písek - Bernartice - Tábor - Mladá

217

Vožice - Načeradec - Zbraslavice - Kutná Hora - Přelouč - Hradec Králové - Jaroměř - Náchod - Wroclaw); byla přečíslována v polovině devadesátých let v důsledku přeřazení úseku z Tábora do Kutné Hory do sítě silnic II. třídy (velmi špatné parametry prakticky v celé délce, takže jako tah v tomto úseku beztak nesloužila). Je součástí nedefinovaného tahu tvořeného spojnicí řady silnic ve směru západ - východ z pohledu sítě jihočeských silnic, vedeného z jihozápadního cípu Čech - Klatovska a Domažlicka (včetně jejich hraničních přechodů) na dálnici D 1 a odtud dále na Moravu, případně do severovýchodních Čech. Tímto spojením je trasa I/22 Horažďovice - Strakonice - I/4 Kbelnice - II/139 Písek - I/29 Bernartice - Oltyně - I/19 Tábor - Pelhřimov - I/34 Humpolec, odkud pokračuje jednak po D 1 na Moravu, jednak dále po silnici I/34 do východních Čech (včetně jejich hraničních přechodů, zejména I/33 Náchod). Hodnoty těchto vztahů nejsou známy, ale je zřejmé, že představují nezanedbatelný podíl na objemech tranzitní (zejména těžké) dopravy přes území jihočeského kraje. Zatím se potvrzuje předpoklad, že dobudování dálnice D 5 až do Rozvadova se na atraktivitě tohoto tahu v podstatě neprojevil, naopak se zřejmě nepříznivě projevil vliv mýtného. V budoucnu se takto mohou projevit i některé uvažované dopravní stavby na česko - bavorském pomezí na Klatovsku a Domažlicku. Most v Podolsku je v současné době zatížen 6.5 tisíci vozidel/den (při vysokém podílu těžké dopravy 31 %, tj. 2021 vozidel/den; z toho 445 nákladních souprav/den). Za posledních 10 let se počet vozidel na mostě zvýšil o 43 % (za posledních 20 let však více než dvojnásobně), počet těžkých vozidel za uplynulých 10 let vzrostl o 143%, počet nákladních souprav o 205%. Uvedené hodnoty dopravního zatížení představují spíše vyšší průměr na síti silnic I. třídy jihočeského kraje. Silnice je součástí někdejší státní císařské silnice vedené z Písku na Tábor - Pacov - Želiv - Humpolec - Německý Brod - Hlinsko - Poličku a Svitavy. Silnice byla vybudována v první polovině devatenáctého století a o jejích parametrech svědčí i to, že řetězový most u Podolska byl jedním ze sedmi řetězových mostů vybudovaných v té době u nás (a jako jediný se dochoval). Silnice byla (již tehdy) důležitou tranzitní trasou spojující Bavorsko s Haličí. V úseku Písek – Křenovice její dopravní význam ještě podporován místním dopravním vztahem Písek - Milevsko. Silnice I/29 má na průtahu řešeným územím vcelku přijatelné parametry, šířku vozovky z větší části cca 7 m a únosný počet dopravních závad převážně bodového charakteru. To se ovšem netýká průtahů sídly (zejména velmi závadný průtah sídlem Podolí I, kde je naprosto nevyhovující průběh trasy umocněn nedostatečnou šířkou uliční čáry s omezenými rozhledovými poměry; Křenovice a Záhoří zejména z urbanistických a ekologických hledisek), závadný je též úsek serpentin mezi Pískem a Novosedly. Napojením silnice I/29 na přeložku I/20 v Písku (v roce 1994) se odstranil průjezd městem a nepříjemný (a často zranitelný) podjezd pod železniční tratí u ž.st. Písek - město s nevyhovující podjezdnou výškou. Nicméně (z pohledu uvedeného silničního tahu) problémem zůstává nevyhovující napojení silnice II/139 na přeložku silnice I/20, jakož i nevyhovující podoba trasy na průchodu městem (ve tvaru písmene Z). ZÚR počítá s převedením silnice II/139 (v úseku křiž. I/4 Kbelnice – Písek) do sítě silnic I. třídy (jako prodloužená I/29). Součástí záměru je propojení obou silnic přeložkou v trase na severním okraji města navazující na přeložku v Dobevi. Na vlastní silnici I/29 navrženy v ZÚR (a potažmo i v předkládané studii) přeložky v Novosedlech (nevariantně v podobě rozšířeného koridoru), Záhoří (nevariantně jižně obce), Podolí I (nevariantně jižně obce v podobě rozšířeného koridoru) a Křenovice (nevariantně severně obce tak, aby bylo možno na přeložku napojit silnici III/10555 na Veselíčko a dále do Milevska). Mimo uvedené přeložky navržena v celé délce homogenizace (s koridorem šířky 100 m). Silnice I/29 je bezesporu nejvýznamnější silniční komunikací řešeného území (s výjimkou úseků silnic dotýkajících se řešeného území v jeho tangenciální poloze). Nicméně o tom, jaký význam má silnice I/29 pro dopravní obsluhu řešeného území, svědčí prosté srovnání dopravního zatížení dvou úseků na okrajích tohoto území. Dopravní zatížení východně Bernartic (3.9 tisíc vozidel/den) představuje 45 % hodnoty dopravního zatížení mezi Záhořím a Pískem (8.6 tisíc vozidel/den). Do sítě silnic I. třídy v řešeném území byla do poloviny devadesátých let zařazena i silnice I/23 (Písek - Albrechtice n. Vlt. Týn n. Vlt. - Dráchov - Jindřichův Hradec - Studená - Telč - Třebíč - Brno). V současné době je však zařazena v úseku mezi Pískem (křižovatka I/20 Nový Dvůr) a Dráchovem (křižovatka I/3) jako SILNICE II/159. Jako silnice I/23 vznikla při formulaci dosud platné kategorizace silniční sítě po druhé světové válce. Zatímco její část východně křižovatky se silnicí I/3 u Dráchova má poměrně velký dopravní význam (byť i ten - v úseku východně Jindřichova Hradec poklesl vybudováním dálnice D1), její část mezi Pískem a zmíněnou křižovatkou u Dráchova má dopravní význam podstatně menší. Je to dáno především tím, že zejména východně Týna n. Vlt. se ji nepodařilo za zhruba 60 let upravit do parametrů, které by alespoň zdánlivě připomínaly parametry silnice I. třídy. Proto se zřejmě vůbec nedostala jako dálková silnice do povědomí řidičské veřejnosti (ve prospěch tahu silnic I/20 - I/34 přes České Budějovice, přestože je tato trasa o 23 km, tj. o jednu třetinu, delší). Silnice (v řešeném území) má proto v současné době dopravní význam „pouze“ regionální (východně Týna n. Vlt. pouze nadmístní). Přestože silnice byla na dvou úsecích řešeného území v uplynulých letech stavebně upravována (v úseku délky 1.5 km mezi Týnem n. Vlt. a Neznašovem v rámci stavby orlické přehrady v roce 1963) a v úseku délky 7.1 km mezi Neznašovem a Albrechticemi v roce 1984), její parametry jsou spíše špatné. To se týká především průtahových úseků prakticky u všech sídel (zejména Paseky, ale i Tálín, Albrechtice a Neznašov). ZÚR (v souladu s ÚPD dotčených obcí) počítá s přeložkou mimo obce Tálín – Paseky a v úseku serpentin před Neznašovem; tyto záměry převzaty do předkládané studie. Uvedená síť silnic I. třídy je doplněna sítí silnic II. a III. třídy. Následující popis silnic II. třídy ve vlastním řešeném území je řazen nikoli číselně, ale (pomyslně) dle jejich dopravního významu. Dvojice zřejmě nejvýznamnějších těchto silnic II/139 (Kbelnice – Písek) a II/159 (Písek – Týn n. Vlt. – Dráchov) uvedeny výše u popisu silnic I. třídy.

218

SILNICE II/105 (Praha) - Jesenice - Jílové u Prahy - Neveklov - Sedlčany - Petrovice - Milevsko - Bernartice - Týn n. Vlt. Hluboká n. Vlt. - (České Budějovice) byla zařazena do vybrané silniční sítě (jako základní). Její dopravní význam je dán radiálním vedením trasy v již výše zmíněném hluchém místě na jihu Prahy. O atraktivnosti její trasy hovoří i fakt, že část její trasy v okolí Prahy bude nahrazena trasou dálnice D 3. Nicméně její parametry ve Středočeském kraji na průchodu Posázavím a Středočeskou pahorkatinou jsou natolik špatné, že významně determinují její využití pro tuto radiální funkci (nicméně Středočeský kraj počítá s jejich alespoň částečnou nápravou na sedlčansku + zmíněná funkce budoucí dálnice D3). Každým kilometrem, ve kterém bude nahrazena dálnicí D3 se tak zvýší její atraktivnost i v řešeném území. Silnice má regionální dopravní význam. Na průtahu jihočeským krajem má tři zásadní části, které určují jak její dopravní význam, tak i parametry. Severně Milevska (mimo řešené území) parametry poměrně špatné, dopravní zatížení na úrovni průměru na síti silnic II. třídy jihočeského kraje (1.2 tisíc vozidel/den). Mezi Milevskem a Týnem n. Vlt. parametry spíše špatné, šířka vozovky výjimečně větší, než 5 m, řada dopravních závad zejména bodového charakteru, závadné až velmi závadné parametry na průtazích prakticky všemi sídly. Dopravní zatížení v rozpětí 0.9 – 2.2 tis. vozidel/den (mezi Milevskem a Veselíčkem 3.8 tis. voz./den). Mezi Týnem n. Vlt. a Českými Budějovicemi (respektive křižovatkou se silnicí I/20 v Českém Vrbném) podstatný nárůst dopravního významu (5.1 tis. vozidel/den, na mostě přes Vltavu v Týně n. Vlt. 13.8 tis. vozidel/den), parametry dobré (v rámci výstavby JETE v letech 1986 – 1987 v celé délce 28.6 km upravena do homogenních parametrů šířkové kategorie S 11.5). V řešeném území (Slabčice – Týn n. Vlt.) představuje v podstatě jedinou silniční komunikaci v podélném směru na pravém břehu. ZÚR nepočítá s žádnou úpravou v tomto úseku. Ze záměrů v ÚPD jednotlivých obcí znám pouze návrh přeložky Kolodějí n. Vlt. v délce cca 1 km (s cílem odstranit serpentiny u židovského hřbitova). Tím, že záměr přeložky u Kolodějí není akceptován ZÚR, není s ním v předkládané územní studii počítáno. Nicméně zhotovitelé navrhují realizaci dvou kratších přeložek na okrajích zastavěných území sídel Nemějice (převzato z ÚPnVÚC Orlicka) a Koloměřice (nový záměr); nebude-li záměr schválen (například pro nesoulad s ZÚR), doporučují respektovat pro tyto dvě přeložky alespoň územní rezervu. SILNICE II/121 (Blatná) - Mirotice - Zvíkovské Podhradí - Milevsko - Sedlec-Prčice - Votice. Je jedinou silniční komunikací vedenou v příčném směru řešeného území mimo výše uvedené trasy dvou silnic I. třídy (mezi Žďákovským mostem na I/19 a mostem v Podolsku na I/29); zároveň je jedinou silniční trasou s přechodem Otavy pod Pískem. Trasa silnice jako taková začíná v Blatné, odkud je vedena do Buzic, kde končí. Objevuje se až zhruba po 10 km v Miroticích. Snaha kategorizátorů naší silniční sítě z doby krátce po druhé světové válce vytvořit transverzální trasu spojující silnici I/20 v Blatné (která byla v té době součástí Plzeňského kraje) s Táborskem a Votickem (a dále) s dopravním významem až nadregionálním byla pozoruhodná, byla však naplněna pouze z části. Díky Bohu se záměrem řídili projektanti širších územních vztahů při výstavbě orlické přehrady a navrhli nejenom dvojmostí (přes vzdutou Otavu a Vltavu) u Zdíkovského Podhradí z roku 1963, ale i přilehlé úseky mezi Smetanovou Lhotou a Kučeří v délce 11 km; další úsek mezi Kučeří a Zbelítovem (v délce 8.7 km, v šířkové kategorii S 9.5) se podařilo vybudovat v letech 1990 – 1992, takže v současné době je v podstatě celá trasa mezi Miroticemi a Milevskem upravena do vyhovujících (ne-li právě normových) parametrů. I toto torzo původního záměru prokazuje svoji životaschopnost, o čemž svědčí hodnoty dopravního zatížení. Současné dopravní zatížení 1.3 tis. vozidel/den (při podílu 24.5 % těžkých vozidel tj. 310 vozidel/den; z toho 62 nákladních souprav/den) představuje průměrnou hodnotu na síti silnic II. třídy v jihočeských podmínkách; v dlouhodobém pohledu vykazuje minimální nárůsty objemů dopravy (do konce sedmdesátých let minulého století byly objemy dopravy dokonce vyšší, než na Žďákovském mostě). V posledních pěti letech však výrazně vzrostl objem těžké dopravy (téměř dvojnásobně). Dopravní význam lze považovat za regionální. V ZÚR, jakož ani v ÚPD dotčených obcí (v řešeném území) žádný záměr. Proto i v předkládané územní studii považována za územně stabilizovanou. SILNICE II/138 Zvíkovské Podhradí - Oslov - Záhoří - Jehnědno - Albrechtice n. Vlt – Všeteč – Temelín – křižovatka II/105 u Býšova je jedinou silnicí v celém širším území levého břehu orlické přehrady vyšší kategorie než III. třídy vedená v jejím podélném směru; na jejím dopravním významu však tato skutečnost nemá zásadní vliv. Silnice má tři vcelku nesourodé části. Severní - mezi Záhořím a Zvíkovským podhradím má šířku vozovky cca 6 m a parametry v podstatě na úrovni silnic II. třídy a tomu odpovídající dopravní význam. Ten je logický - ve spojení se silnicí I/29 spojuje s centrem aglomerace - Pískem sídla ležící v centrální části orlicka (je v tomto úseku zatížena 1.5 tisícem vozidel/den). Druhá - střední část mezi Záhořím a Albrechticemi svým dopravním významem, ale i parametry odpovídá spíše silnicím III. třídy (zatížení úseku 0.5 tisíc vozidel/den). Třetí část v úseku jižně Albrechtic byla donedávna vedena jako silnice III. třídy (III/1414). Její prodloužení jižním směrem přes Temelín až na silnici II/105 zřejmě souviselo s JETE Temelín, ale na parametrech silnice, ani na jejím (současném) dopravním významu na průtahu místní částí Všeteč obce Všemyslice a obcí Temelín se to v podstatě nijak neprojevilo (zatížení úseku 0.35 tisíc vozidel/den, jižně Temelína 0.7 tisíc vozidel/den). Její dopravní význam v tomto úseku je v podstatě spíše místní. Případná dostavba JETE Temelín by se na dopravním zatížení této části silnice II/138 samozřejmě projevila výrazně. Dopravní význam silnice II/138 lze proto charakterizovat jako nadmístní. Jak v ZÚR, tak v územních plánech jednotlivých sídel na silnici II/138 žádný záměr, trasa silnice II/138 proto i v předkládaném návrhu považována za územně stabilizovanou (krátká přeložka silnice v Záhoří dle ÚPnVÚC Orlicka považována za součást přeložky silnice I/29). Nicméně severní část trasy silnice II/138 (dopravně nejvýznamnější) představuje jedinečnou (v území nenahraditelnou) nabídku pro cykloturisty. Dopravní návrh proto předpokládá ve dvou úsecích (křiž. II/121 Zvíkovské Podhradí – Oslov a Vlastec – Záhoří) doplnit silnici stezkou pro cyklisty umístěnou v přidruženém dopravním prostoru.

219

SILNICE II/135 Dražíč - Bechyně - Sudoměřice u Bechyně - Vlastiboř - Tučapy - Mnich - Kamenice n. Lipou se řešeného území pouze dotýká v Dražíči. Její dopravní význam v tomto místě je ztěží nadmístní (0.6 tis. vozidel/den). Územním plánem navrhovaná přeložka (jižně zastavěného území obce) není ZÚR akceptována; s ohledem na dopravní význam silnice (a to i u vědomí níže uvedeného) nedoporučujeme záměr dále sledovat (pro jeho zjevnou nereálnost), problém doporučujeme řešit konzervativním způsobem ve stávajících parametrech uličního prostoru. Východně Bechyně představuje poměrně atraktivní a frekventovanou regionální silniční komunikaci. Silnice II/135 v původních silničních mapách kategorizace silniční sítě vycházela ze silnice I/23 v Albrechticích, její součástí byl již výše zmíněný nedostavěný most v Hladné. Obdobně jako u silnice II/121, či II/159 (respektive I/23) představovala další, žel za uplynulých 60 let nedokončený (v daném případě nerealizovaný), záměr vytvoření transverzální silniční trasy vedené ve směru příčném vůči toku řeky Vltavy na jejím středním toku na území jižních Čech. Nicméně záměr zůstává i nadále v platnosti (sledován ZÚR) v podobě návrhu nového mostního objektu v Hladné (a s tím související návrh na přeřazení silnic III/0234 a III/10562 do sítě silnic II. třídy jako II/135); záměr přebírá i předkládaná studie. Poslední ze sítě silnic II. třídy v řešeném území je SILNICE II/102. Nízké číslo této silnice ovšem zdaleka nekonverguje s jejími parametry. Její trasa je vedena ve vztahu k potřebě dopravní obsluhy orlicka lichotivě - vychází z Prahy a je vedena přes Zbraslav - Slapy - Korkyni - Čelinu - Oboru - Kamýk n. Vlt. - Krásnou Horu - Milešov - Lašovice, odkud byla původně vedena na Zahořany - Žebrákov do Kostelce n. Vlt., zhruba před dvaceti roky však byla přetrasována na Kovářov - Dmýštice a Milevsko. Její dopravní význam směrem od Prahy k jihu postupně klesá a v podstatě se vytrácí někde mezi slapskou přehradou a Kamýkem. Do jisté míry tomu odpovídají i její parametry. Jestliže v úseku okolo Zbraslavi se jí dodnes používá pro rychlostní zkoušky testovaných vozidel, na přechodu do řešeného území se svojí podobou neliší od silnic III. třídy. V její neprospěch pro zpřístupnění řešeného území ve směru od Prahy hovoří nevýhodnost trasy poznamenaná velkým množstvím ztracených spádů a ztracené délky trasy. Její dopravní význam je nadmístní, považována za územně stabilizovanou. Výčet silnic II. třídy v řešeném území nutno doplnit o silnice, jejichž trasy se řešeného území pouze dotýkají a to ve dvou centrech osídlení vyšších stupňů, měst Písku a Týna n. Vltavou. SILNICE II/140 Písek – Drahonice – Bavorov, silnice nadmístního významu, v ZÚR (potažmo i předkládané studii) navržena přeložka (dle ÚPnM) upravující napojení na přeložku I/20 jižně od města Písek tak, aby bylo možno odstranit nevyhovující úrovňový železniční přejezd přes píseckou železniční stanici. SILNICE II/122 Sedlec-Prčice - Jistebnice - Opařany - Bechyně - Týn n. Vlt.- Dříteň - Netolice - Lhenice - Smědeč – Ktiš; silnice má regionální dopravní význam (v úseku jižně Týna n. Vlt. pouze nadmístní). Trasa poznamenána větším počtem dopravních závad vesměs bodového charakteru (směrové a výškové oblouky nedostatečných poloměrů s nevyhovujícími rozhledovými poloměry), zejména na průtazích sídly. V řešeném území závadné parametry na průtazích týnskými místními částmi - Netěchovice a Nuzice (nevyhovující rozhledové poměry ve směrových obloucích nedostatečné poloměry omezené přilehlou zástavbou, nedostatečná šířka vozovky, nedostatečné vybavení chodníky, nevyhovující rozhledové poměry v křižovatkách s místními komunikacemi). Nicméně záměr výstavby přeložek navrhovaný ÚPnM Týn n. Vlt. nebyl ZÚR akceptován. Není proto navrhován ani v předkládané dokumentaci (doporučeno problém řešit návrhy na zkvalitnění podmínek na trase silnic II/159, II/137 s využitím přeložky Březnice – Sudoměřice v souladu se ZÚR (mimo řešené území). SILNICE II/141 (Týn n. Vlt.) – Temelín - Číčenice - Vodňany - Bavorov - Prachatice - Libínské Sedlo – Volary; silnice má nadmístní dopravní význam, jižně Vodňan regionální (především pro spojení prachatické části Šumavy s českým vnitrozemím ve spojení se silnicemi I/20 a I/4, respektive R4). V řešeném území má šířku vozovky cca 6 m a trasu v podstatě bez dopravních závad. Považována zde za územně stabilizovanou. SILNICE II/147 Týn nad Vltavou - Žimutice - Dolní Bukovsko - Sviny - Veselí nad Lužnicí - Drahov - Kardašova Řečice má v úseku Týn nad Vltavou – Dolní Bukovsko regionální dopravní význam. Její pokračování přes Sviny do Veselí nad Luž., jakož i úsek východně města Veselí nad Lužnicí nejsou vůbec vnímány jako silnice II. třídy (a tomu odpovídají i její parametry). V řešeném území územně stabilizována. Silniční síť řešeného území dotváří síť silnic III. třídy. Tyto silnice mají v současné době nejrůznější dopravní význam a nejrůznější parametry. V převážné míře mají parametry původních okresních silnic (či jiných komunikací), ze kterých vznikly. V uplynulých desetiletích se do jejich sítě investovalo minimálně. Tomuto schématu se vymykají v podstatě pouze úseky silnic dle následující tabulky. Tabulka 78: Vybrané úseky silnic III. třídy do kterých bylo investováno Číslo úsek Délka III/10238 Zahořany – Kostelec n. Vlt., Přílepov dl. 3.8 km III/12121 d Podolí I – Jetětice dl. 3.0 km

220

Rok investice 1964 (v rámci stavby Orlické přehrady) 1964 (v rámci stavby Orlické přehrady)

III/1219 Ostrovec (most + přeložka) dl. 0.8 km 1985 III/1402 Písek – Smrkovice dl. 2.3 km 1989 III/10534 Vesec; přeložka dl. 0.7 km 1990 III/1219 Čížová, Zlivice; přeložka dl. 0.3 km 1995 (?) Svým významem na síti silnic III. třídy řešeného území dominuje spojení silnic III/1219 - III/1217 - III/10245 vedené v trase Písek - Čížová-Zlivice - Vráž - Ostrovec - Varvažov - Nevězice - Probulov - Orlík - Kožlí - Kozárovice - Chraštičky - silnice I/4. Její trasa napojuje významnou část řešeného území (turisticky nejatraktivnější) jak ve směru na Písek, tak na Prahu. Dopravní zatížení v její jižní části odpovídá průměru silnic II. třídy, v ostatních částech pak prudce vzrůstá v období kulminace letní turistické špičky. Její parametry směrem k severu podstatně klesají. Silnice až na výjimky nezměnila po vybudování orlické přehrady své původní parametry. Má nevyhovující parametry jednak na průtazích sídly (zejména Vráž, Dolní Ostrovec, Horní Ostrovec, Varvažov, Orlík), naprosto nevyhovující parametry šířkové jsou zejména v úseku Horní Ostrovec (včetně) – Varvažov, nevyhovující jsou i v úseku Orlík – Kozárovice. Dopravní návrh přebírá záměr vybudování (respektive dobudování) přeložky obce Ostrovec na západním okraji jeho zastavěného území (z ÚPnVÚC Orlicka), naopak jej rozšiřuje i o obchvat Horního Ostrovce (severozápadně zastavěného území sídla). Záměr není v souladu se záměry ZÚR, v případě neschválení záměru doporučujeme záměr přeřadit alespoň do kategorie územní rezervy. V ostatních úsecích dopravní návrh považuje její trasu v podstatě za územně stabilizovanou. Z územních plánů jednotlivých obcí je nedoporučeno dále sledovat následující záměry (pro jejich zjevnou nereálnost) přeložka III/12117 Nevězice, přeložka III/1219 Vráž (nadjezd na železniční tratí) a přeložka III/10558 Olešná. V problémové mapě byla naznačena následující chybějící spojení na silniční síti:
Albrechtice nad Vltavou – Hladná – Doubrava – Chrášťany – návrh mostu (dočasně přívozu),
Újezd – Paštice – návrh přívozu,
Vráž – Jistec – Louka – Držov - návrh přívozu. Na silniční mapě řešeného území se dodnes vyskytují trasy silnic (byť mnohé z nich do dnešních dnů parametry silnic III. třídy pohříchu nepřipomínají), které dosvědčují někdejší trasy vedené příčně přes tok řeky Vltavy, vesměs s využitím prámových přívozů (koncové úseky silnic v dotyku s vodní plochou, případně i delší úseky, jsou již dnes v převážné míře ze silniční sítě vyjmuty a převedeny do sítě místních, případně účelových komunikací, nicméně dodnes existují). Doporučujeme tyto úseky v jejich dnešním zatřídění stabilizovat (s cílem zajištění jejich absolutní veřejné přístupnosti) tak, aby jich bylo možné kdykoli v budoucnu využít pro jejich někdejší účely, (tj. jako přístupová cesta k přívozu), byť v převážné míře zřejmě pouze pro pěší a cyklisty. Jedná se o tyto úseky silnic (komunikací):
III/10244a Chrást – Varta – (Orlík nad Vltavou),
MK Orlík nad Vltavou,
MK Staré Sedlo – Kostelec nad Vltavou
III/12120a křiž. II/121 – Jickovice – Strážka – (Zvíkov),
III/12120 Varvažov – Zbonín – (Zvíkov),
III/10542 Květov – Vůsí – Červená – (Oslov, Červený Újezdec),
III/1382 Vlastec – Červený Újezdec – (Červená),
III/12121c Jetětice – Červená ž.st. – (Červená, Oslov),
MK Oslov – (Červená),
MK Temešvár – Podolsko. Totéž se týká i jedné silnice, která má svoji trasu na obou březích řeky (v tomto případě Otavy), prámový přívoz provozovaný snad ještě před dvaceti roky (který byl, obdobně jako donedávna v místě přívozů na Lipně, součástí silnice):
III/02025 Vráž – Jistec – Louka – Držov Železniční doprava Řešeným územím prochází trojice železničních tratí, kdy železniční trať čd 201 Tábor – Písek – Ražice prochází přímo řešeným územím studie, zbylé dvě další železniční tratě, a sice trať Zdice – Protivín a trať Číčenice - Týn nad Vltavou, se dotýkají řešeného území. ŽELEZNIČNÍ TRAŤ ČD 201 TÁBOR – PÍSEK – RAŽICE vedená v příčném směru řešeného území. Trať byla vybudována v roce 1889 jako součást tehdy velkorysého projektu "českomoravské tranverzální dráhy" spojujícího Domažlice - Janovice n. Úhlavou - Klatovy - Horažďovice - Ražice - Písek - Tábor - Horní Cerekev - Jihlavu a Brno, kde navazovala na dráhu Brno Vlárský průsmyk. O jejích parametrech svědčí velkorysý ocelový příhradový most délky 253 m u Červené n. Vlt., který byl původně 68 m nad hladinou Vltavy. Osobní doprava je provozována 8.5 páry osobních vlaků. Současný dopravní význam dráhy charakterizuje pouze jeden pár pravidelných nákladních vlaků. Trať je dráhou celostátního významu provozovanou v motorové trakci. Traťová rychlost 75 km/hod využitelná pouze na 5 % z celkové délky 67.2 km; průměrná traťová rychlost 66.9 km/hod. Trať považována za územně stabilizovanou. Potenciál turistického využití dráhy (vycházející mimo jiné

221

z fenoménu jednoho z mála přechodů orlické nádrže) zřejmě není v současné době úplně využit. Vyšší využití lze předpokládat zejména ve spojení s vodní dopravou. Dopravní návrh předkládá námět neveřejnou zastávku před vltavským mostem v Červené n. Vlt. v km 41.21 upravit jako veřejně přístupnou s pravidelným využitím (zřejmě pouze části vlaků) s turistickým využitím (s ohledem na negativní stanovisko Správy Schwarzenberských lesů k záměru zpřístupnění lesních účelových komunikací pro cyklisty v přilehlém území především pro pěší turisty, možná návaznost na lodní dopravu) a to jako veřejně prospěšnou stavbu. ŽELEZNIČNÍ TRAŤ ČD 200 ZDICE – PROTIVÍN je jednokolejnou železniční tratí celostátního významu, (v úseku PísekProtivín elektrizovaná, proudová soustava 25kV, 50Hz). Trať byla součástí tratě z Rakovníka do Protivína (původně projektovaná až do Bavorska) vybudované družstvem knížete Josefa Adolfa Schwarzenberga v roce 1876. Rozhodující význam tratě je v osobní přepravě, jsou zde provozovány rychlíky a osobní vlaky, které zajišťují především přímou dopravní obsluhu území ve vazbě na okresní město Písek s pokračováním na trati číslo 190 směrem na krajské město České Budějovice a Prahu. Osobní vlaky dosahují průměrné cestovní rychlosti 46,4 km/hod., rychlíky a spěšné vlaky 58,9 km/hod. Nákladní přeprava má pouze vnitrostátní charakter, jedná se zejména o průběžné (Pn) a manipulační (Mn) nákladní vlaky. Trať je vybavena pro traťovou rychlost 75 km/hod, kterou dosahuje na 93 % z celkové délky. Resort dopravy počítá s její elektrifikací v celé délce s předpokladem minima nových plošných nároků (záměr zařazen v ZÚR). Pro zvýšení turistického využití tratě (v daném případě zejména pro cykloturisty) předkládá dopravní návrh námět zřízení nové železniční zastávky „Vráž, lázně“ cca v km 24.46 a to jako veřejně prospěšnou stavbu. ŽELEZNIČNÍ TRAŤ ČD 192 ČÍČENICE – TÝN N. VLT. je jednokolejnou železniční tratí regionálního významu provozovanou v motorové trakci. Byla postavena v roce 1898, v úseku Číčenice – Temelín rekonstruována v rámci výstavby JETE v osmdesátých letech minulého století. Má délku 21.3 km (úsek Číčenice – Temelín 12.7 km). Traťová rychlost 60 km/hod využitelná na 75.0 % celkové délky tratě, průměrná traťová rychlost 56.9 km/hod. Osobní doprava provozována (v pracovních dnech) sedmi páry osobních vlaků/den v (neúplném) dvouhodinovém taktu. Nákladní doprava provozována v rozsahu 0.8 nákladních vlaků/den (délky 14.9 náprav/vlak). Návrhem územně stabilizována. Osobní hromadná doprava Na schématu přiloženém k analytické části byly kvantifikovány počty spojů autobusové, železniční a vodní dopravy v pravidelné osobní dopravě. Hlavní dopravní prostředek v hromadné osobní dopravě v řešeném území představují AUTOBUSY. Autobusové linky jsou směrovány na levém břehu především na Písek, částečně na Mirotice, na pravém břehu pak na Milevsko, respektive Týn n. Vltavou. V převážné míře je počet spojů poměrně nízký, kvalita obsluhy většiny sídel je poměrně špatná. Turistickému ruchu přispívá rozsah autobusové dopravy v míře minimální. Je těžké v současné době navrhovat územním plánem rozšíření rozsahu provozu ať co do počtu a vedení linek, tak počtu spojů. Těžko se bude řídit jinými, než ekonomickými nástroji nad rámec povinné dopravní obslužnosti garantované státem. Přitom však nelze opomenout, že využití autobusové dopravy pro obyvatele dotčené oblasti a pro potřeby turistického ruchu se navzájem nevylučují, naopak, že se mohou vzájemně podpořit. Kéž nejenom snem je představa po vytvoření INTEGROVANÉHO DOPRAVNÍHO SYSTÉMU řešeného území (zřejmě jako součást integrovaného systému v širších, a proč ne celokrajských, územních souvislostí). Nabízí se přitom možnost rozšíření integrovaných dopravních oborů netoliko na autobusy a železnici, ale i na vodní dopravu, případně i přívozy. Předmětem návrhu jsou dvě nové železniční zastávky (viz výše) určené především pro cyklo)turistickou veřejnost. Vodní doprava Vodní doprava po Vltavě z Českých Budějovic do Prahy má svou OBROVSKOU TRADICI. Je pozoruhodné, že prvním, kdo se zasadil o splavnění Vlatvy, byl Karel IV., na základě jehož nařízení byly všechny jezy na Vltavě z Budějovic až do Prahy upraveny pro lodní dopravu. Sám Karel IV. byl dokonce i autorem myšlenky kanálu spojujícího Vltavu s Dunajem s cílem vytvořit z Prahy důležitý evropský vnitrozemský přístav a údajně prý i jeho stavbu zahájil. Přepravovalo se hlavně dřevo na vorech, v lodích pak zejména sůl, které se v šestnáctém století přepravilo až 2 240 t ročně, ale také železo a ocel. V osmnáctém století se pak začalo s cílevědomou regulací řeky, která značně zvýšila bezpečnost plavby. V té době se ujímá iniciativy rodina Lannů, z nichž zejména Vojtěch Lanna povznesl plavbu na Vltavě na tehdy nevídanou technickou úroveň. V roce 1860 bylo splaveno z Budějovic do Prahy 15 tisíc t soli, a přes 23 tisíc tun tuhy, obilí a jiného zboží. Zboží bylo dopravováno koněspřežní železnicí a v Budějovicích překládáno. Po vybudování parostrojní železnice se postupně snižovaly objemy vodní přepravy, až se omezily pouze na plavení dřeva, které skončilo v polovině minulého století. A od té doby tato nejkapacitnější dopravní cesta odpočívá. Je ovšem otázkou na jak dlouho. Od počátku století se chystá splavnění Vltavy až do Českých Budějovic. Vodohospodářský zákon z roku 1901 nařizoval splavnění Vltavy z Mělníka do Budějovic a Otavy do Písku. Na jeho základě bylo realizováno splavnění Vltavy z Mělníka do Prahy roku 1921. Na základě zákona č. 50 z roku 1931 byly vybudovány stupně ve Vraném a Štěchovicích. Dnešní legislativní stav navazuje na usnesení vlády č. 680 z roku 1963, na základě kterého je Vltava splavnou až do Českých Budějovic pro lodě o výtlaku 250 - 300 t (1. třída mezinárodní klasifikace).

222

Vodní nádrž Orlík je dle § 3 odst. 4 písm. b) bod 2 zákona 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, VYUŽÍVANOU VODNÍ CESTOU, jež je vyhláškou Ministerstva dopravy č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí zařazena do I. třídy, na které se mohou pohybovat prakticky všechny lodi, které splňují ustanovení Řádu plavební bezpečnosti a vyhlášky ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách. Parametry plavidel, s nimiž je třeba na vodní cestě této kategorie dle vyhlášky Ministerstva dopravy č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí uvažovat, jsou délka 38,5 m, šířka 5,05 m, ponor 1,8 – 2,2 m a nosnost 250 – 400 t (pro Orlík však je uvažováno 300 t). Veškerou plavbu po Orlické nádrži lze provozovat na základě zákona č. 254/2001 Sb., o vodách ve kterém je v § 7 řešeno užívání povrchových vod k plavbě. K užívání povrchových vod k plavbě a k odběru vody potřebné k provozu plavidel není třeba povolení vodoprávního úřadu. Na povrchových vodách v ochranných pásmech vodních zdrojů I. stupně a na nádržích určených pro chov ryb je plavba plavidel se spalovacími motory zakázána, nejde-li o dopravně významné vodní cesty, je tato plavba zakázána na vodních nádržích a vodních tocích, které stanoví Ministerstvo dopravy a spojů v dohodě s Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou. Ostatní povrchové vody lze užívat k plavbě jen tak, aby při tom nedošlo k ohrožení zájmů rekreace, jakosti vod a vodních ekosystémů, bezpečnosti osob a vodních děl; rozsah a podmínky užívání povrchových vod k plavbě stanoví Ministerstvo dopravy a spojů v dohodě s Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou. Na základě všech těchto legislativních opatření jsou prakticky všechna díla, zejména mosty a přehrady vybudované v minulém století připravována na toto splavnění. Plavební zařízení na Orlické přehradní hrázi je situováno při pravém břehu. Pro přepravu plavidel do výtlaku 300 t bylo navrženo šikmé lodní zdvihadlo. Při stavbě byla vybudována dráha zdvihadla ve sklonu 22° a délce 190 m, vjezdový objekt se vzpěrnými vraty a velín. Technologie (tj. vlastní zdviž – podvozky, motorový vůz a vana) měly být dodány až po dokončení plavebního stupně na Slapech. Pro přepravu sportovních plavidel je realizována šikmá zdviž, jež umožňuje přepravu plavidel do hmotnosti 3 t po dráze, rovnoběžné se zdvihadlem 300 t. Na vozíku, zavěšeném na laně, jsou přeplavovány lodi „suchou cestou“. Zdviž je navržena tak, že je plně provozuschopná v celém rozsahu plavebních hladin v horní i dolní zdrži. Maximální hloubka vody u hráze dosahuje až 74 m, délka vzdutí činí na Vltavě 70 km, na Otavě 22 km a na Lužnici 7 km. Celková délka pobřeží díky jeho velké členitosti dosahuje 330 km. Plocha orlické vodní nádrže je dle § 3 Vyhlášky Ministerstva dopravy č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí považována za mezinárodně využívanou vodní cestu. Na konci 20. století se výrazně změnily priority využívání vltavské vodní cesty. Evropské zkušenosti s ekonomickou efektivitou „turistického průmyslu“ a atraktivita území Jihočeského kraje s jeho četnými přírodními a kulturně – historickými památkami jsou výzvou pro další rozvoj rekreační plavby na Vltavě v nových dimenzích. Podmínky SPLAVNĚNÍ JIHOČESKÉHO ÚSEKU VLTAVY DO ČESKÝCH BUDĚJOVIC představila dokumentace „Dokončení Vltavské vodní cesty v úseku Kořensko – České Budějovice“ (Econsult a Vodní cesty, a.s. Praha; prosinec 2003). Tento úsek je využitelný pro rekreační plavbu a případné lokální přepravy. Daným potřebám zcela vyhoví jednoduché plavební komory rozměrů 45 x 6 x 3 metrů. Plavbou 300 tun se rozumí i podmínky pro plavbu nákladní, kdy tendence nákladních přeprav v typových kontejnerech vyžaduje pro danou tonáž délku proplavovacích zařízení minimálně 45 m, přičemž rozměry plavební komory pro vodní cestu třídy I (45 x 6 x 3 m) neomezují její budoucí zvětšení na třídu Va. Navrhované řešení pro plavbu 300 tun umožní nejen v současné době převažující a četnou plavbu sportovní, ale pro Jihočeský kraj velice žádoucí a přínosnou plavbu rekreační v evropském stylu, která je velmi hospodářsky lukrativní a frekventovaná v zemích Evropské unie. Pro tok Vltavy nad nádrží VD Orlík lze předpokládat plavební období od 1.4. do 1.11. vzhledem k zámrzům v zimním období. Vodní cestu bude možné navíc s výhodou využívat správcem vodních děl a toků jeho plovoucími prostředky pro přepravu materiálů, mechanizačních a dopravních prostředků při údržbě říční tratě, pobřežních zařízení a objektů a při dozoru nad využíváním vodního toku jinými subjekty. Uvedený materiál předpokládá splavnění jihočeského úseku Vltavy ve čtyřech etapách (úsek od hranice kraje po Kořensko je součástí Orlické přehrady a splňuje všechny podmínky pro splavnost dle Vyhlášky MD ČR č. 222/1995 Sb. o vodních cestách):
v první etapě splavnění pro lodě s omezeným ponorem do 1.1 m (hloubka dna 1.40 m) v celém úseku Kořensko – České Budějovice,
ve druhé etapě splavnění pro lodě s ponorem 2.0 m (hloubka dna 2.50 m) v úseku Kořensko – přístav Hrdějovice,
ve třetí etapě dtto do Českých Budějovic,
konečně ve čtvrté etapě plné uvedení vodní cesty do souladu s parametry Vyhlášky č. 222/1995 Sb.. Splavnění Vltavy v uvedeném úseku je v návrhu ZÚR zařazeno jako závazný záměr se zákresem nevariantního koridoru. Je považován za veřejně prospěšnou stavbu. V řešeném území se bude jednat o tyto stavební úpravy:
na vodním díle Kořensko: ve 3. etapě dovybavit horní a dolní čekací stání, doplnit zařízení umožňující migraci ryb,
ve zdrži VD Kořensko: prohloubení koryta a zvýšení ocelového mostu v Týně n. Vlt.(v 1. etapě); rozsah dán variantně buď výstavbou nového jezu v Týně n. Vlt (včetně plavební komory), nebo využitím dnešního jezu Hněvkovice, Ke splavnění do Českých Budějovic je tedy zapotřebí "pouze" dokončit plavební zařízení na přechod Slapské přehrady, Orlíku, Kořenska a Hněvkovic a vybudování plavební komory na Hluboké a v Českém Vrbném. Na všech těchto dílech se již s dobudováním těchto zařízení počítalo. Provoz NÁKLADNÍ LODNÍ DOPRAVY v současné době v podstatě nepřichází v úvahu, a to z důvodu nedokončenosti vodní cesty. V praxi v současnosti na vodní nádrži Orlík vlastní pouze Povodí Vltavy, státní podnik, větší pramici, využívanou pro

223

zabezpečení potřeb provozu vodního díla. Rozvoj nákladní dopravy lze do budoucna očekávat pouze za předpokladu splavnění Vltavy do Českých Budějovic s parametry vodní cesty I. třídy (do 300t přepravovaného nákladu). Otázkou ovšem zůstává substrátová skladba. S přepravou uhlí po vodě zřejmě počítat nelze, přeprava štěrkopísků zřejmě rovněž těžko přichází v úvahu a kusové zásilky zřejmě vodní dopravu neuživí. Určitou šanci dává představa přepravy nadgabaritních komponentů při (případné) dostavbě JETE. Nutno ovšem zmínit OSOBNÍ LODNÍ DOPRAVU na Orlické přehradě. Ta je provozována prakticky od vzniku přehrady, v současné době je provozována soukromým subjektem na podnikatelské bázi. Vodní doprava je prakticky jedinou vhodnou alternativou osobnímu automobilu v podélném směru a měla by proto tvořit nedílnou součást dopravní politiky poorlických obcí. Lodní doprava by přitom byla schopna eliminovat jeden z největších dopravních handicapů celého území nedostatečnou nabídku možností dostat se na druhý břeh jezera. Nabízí se i výhodná kombinace lodní dopravy s jízdním kolem. Do doby zřízení výše uvedených přívozů je dokonce tato její role v podstatě nezastupitelná. Možnost zapojení vodní dopravy do integrovaného dopravního systému zmíněna výše. V současné době je na hladině nádrže Orlík provozována soukromá veřejná lodní doprava na základě zákona č. 254/2001 Sb., o vodách ve kterém je v § 7 řešeno užívání povrchových vod k plavbě. K užívání povrchových vod k plavbě a k odběru vody potřebné k provozu plavidel není třeba povolení vodoprávního úřadu. Na povrchových vodách v ochranných pásmech vodních zdrojů I. stupně a na nádržích určených pro chov ryb je plavba plavidel se spalovacími motory zakázána, nejde-li o dopravně významné vodní cesty, je tato plavba zakázána na vodních nádržích a vodních tocích, které stanoví Ministerstvo dopravy a spojů v dohodě s Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou. Ostatní povrchové vody lze užívat k plavbě jen tak, aby při tom nedošlo k ohrožení zájmů rekreace, jakosti vod a vodních ekosystémů, bezpečnosti osob a vodních děl; rozsah a podmínky užívání povrchových vod k plavbě stanoví Ministerstvo dopravy a spojů v dohodě s Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou. Jedná se především o osobní lodní dopravu, kterou velkými motorovými loděmi („maďarkami“) provozuje fa Quarter spol. s r.o. Charakter dopravy je pravidelný, lodi plují na základě pevného jízdního řádu. Hustota spojů v jízdním řádu se mění v průběhu sezóny. Kromě pravidelné dopravy loď vypluje na okružní plavbu i v případě zájmu o vyjížďku. Rovněž tak je Quarter schopen podílet se i na náhradních dopravních opatřeních, je-li nutno nahradit pozemní osobní dopravu lodní dopravou. Stanoviště lodí je na levém břehu v blízkosti hráze a na Orlíku. Zimoviště a hlavní základna firmy se nachází v Podolsku, na pravém břehu těsně pod mostem. Quarter spol. s r.o. má teď na Orlíku 7 lodí, do budoucna reálně počítá celkem s 8 plavidly. Ve studii ČSAD (tehdejší provozovatel lodní dopravy) z r. 1986 jich bylo 10. Quarter provozuje poměrně značný počet zastávek, jejichž umístění je dáno turistickou a dopravní atraktivitou lokality. Pokud se některá ze zastávek prokáže jako dlouhodobě ztrátová, je po čase na novou sezónu zrušena a nahrazena jinou. V současné době jsou provozovány tyto zastávky: Tabulka 79: Přístaviště veřejné lodní dopravy – stávající zastávky Břeh / Lokalita PB Radava – tábořiště LB Velký Vír – tábořiště LB Orlík – zámek LB Zvíkov – hrad PB Červená n. Vlt. Kostel PB Červená n. Vlt. Chaty PB Podolsko PB Olešná – tábořiště LB Hladná PB Týn nad Vltavou

Říční km 154,0 155,6 157,0 169,0 176,5 180,1 182,2 184,6 195,6 204,2

Tabulka 80: Přístaviště veřejné lodní dopravy – navrhované zastávky Břeh / Lokalita PB Chrást LB Žďákovský most PB Sobědraž – Husárka LB Nevězice – Luh LB Zvíkovský most PB Červená n. Vlt. most - žel.zast. LB Temešvár - Podolský most PB Písecká Smoleč Chmelišná LB Chřešťovice LB Jehnědno LB Údraž PB Doubrava – Rybárna PB Pašovice PB Neznašov – komora

Říční km 158,3 160,0 164,7 163,5 172,7 179,6 183,1 187,5 185,7 191,2 193,0 194,4 198,4 200,6

224

LB Hněvkovice PB Zvíkovský most (Otava) LB Jitex (Otava) PB Svatá Anna (Otava) PB Oslov - chaty (Otava) LB Jistec (Otava) LB Koloděje nad Luž. (Lužnice)

208,9 2,7 3,2 4,5 7,4 14,3 4,0

Jak uvedeno výše, nedílnou součástí vodní dopravy jsou PŘÍVOZY. Jejich (dnes bohužel nutno říci již historický) vývoj a popis uveden výše jak v úvodní části, tak u popisu silniční sítě řešeného území. Následující přehled uvádí možná místa (staro)nového zřízení přívozů. Nelze jej nazvat přímo návrhem, neboť představa, že budou zřízeny všechny, je jistě bláhová. Nicméně jejich zřízení se jistě neobejde bez iniciativních tlaků „zdola“, tj. především ze strany obcí. Z tohoto důvodu jakákoli selekce možných míst by se v jednotlivých případech mohla ukázat jako škodlivá. Tyto přívozy by se měly stát součástí územních plánů jednotlivých obcí (a to přímo jako veřejně prospěšné stavby). Tabulka 81: Seznam míst vhodných pro zřízení přívozu Lokalita Ŕíční km Orlík nad Vltavou – Chrást 157,0 Staré Sedlo – Žďákov 159,5 Zvíkov (Vltava) 169,2 Zvíkov (Otava) 0,5 Červená nad Vltavou 177,0 Červená nad Vltavou 180,0 Podolsko 182,5 Jehnědno 191,2 Hladná 195,6 Pašovice 198,4 Nový Dvůr (Lužnice) 0,6 Jistec (Otava) 14,3

Délka 910 m 1060 m 440 m 450 m 820 m 2530 m 670 m 400 m 390 m 170 m 70 m 160 m

Obsaženo v návrhu ZÚR v návrhu ZÚR v návrhu ZÚR v návrhu ZÚR

(dočasně do doby vybudování mostu)

v návrhu ZÚR

Vodní mototuristika Tímto názvem se označuje způsob trávení volného času, který u nás dosud není prakticky vůbec rozšířen, ale v zemích na západ od našich hranic (zejména v SRN, Nizozemsku, Francii a Velké Británii) je velmi rozšířen. Jedná se o dovolenkový pobyt na obytném motorovém člunu, vypůjčeném z půjčovny. Tyto čluny mají mimořádně bytelnou konstrukci (prakticky je nelze poškodit ani v případě, že najedou plnou rychlostí kolmo na břeh), jsou relativně komfortně vybaveny a jejich rychlost bývá omezena. Člun si lze vypůjčit od firmy, jež se jejich pronájmem zabývá, za velmi přijatelnou částku, a to leckde i v případě, že nájemce není držitelem průkazu vůdce malého plavidla (pak ovšem musí připlatit za absolvování jakéhosi kursu, na jehož základě obdrží jednorázový „kapitánský patent“ na smluvený úsek vodní cesty), mapu vodní cesty s vyznačenými zajímavostmi a možnostmi kotvení a dalšího servisu a může vyrazit na cestu. Není výjimečné ani nasmlouvání kotvišť na celou trasu plavby. V naší republice takováto plavidla zatím nikdo nepůjčuje, je však otázkou času, kdy se první taková firma objeví. Navíc už byly zaznamenány projevy zájmu o návštěvu orlické vodní nádrže právě těmito plavidly ze SRN. Jejich příjezd na Orlík není po technické stránce žádný problém (Slapskou přehradu lze překonat převezením na přívěsu a orlická hráz je pro sportovní plavbu dostatečně vybavena). Vodní mototuristiku lze provozovat základě zákona č. 254/2001 Sb., o vodách ve kterém je v § 7 řešeno užívání povrchových vod k plavbě. K užívání povrchových vod k plavbě a k odběru vody potřebné k provozu plavidel není třeba povolení vodoprávního úřadu. Na povrchových vodách v ochranných pásmech vodních zdrojů I. stupně a na nádržích určených pro chov ryb je plavba plavidel se spalovacími motory zakázána, nejde-li o dopravně významné vodní cesty, je tato plavba zakázána na vodních nádržích a vodních tocích, které stanoví Ministerstvo dopravy a spojů v dohodě s Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou. Ostatní povrchové vody lze užívat k plavbě jen tak, aby při tom nedošlo k ohrožení zájmů rekreace, jakosti vod a vodních ekosystémů, bezpečnosti osob a vodních děl; rozsah a podmínky užívání povrchových vod k plavbě stanoví Ministerstvo dopravy a spojů v dohodě s Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou. Obecně lze konstatovat, že z hlediska této formy turistiky má Orlická nádrž co nabídnout. Za předpokladu vybudování Vltavské vodní cesty až do Českých Budějovic, by byla nabídka zajímavostí a pamětihodností na vltavské trase opravdu úctyhodná. Je žádoucí tuto aktivitu na vodní nádrž přitáhnout. Jako zázemí, ať už ke kotvení, nebo pro potřeby doplnění vody, PHM, topného plynu či naopak pro odběry TKO, fekálních nebo nádních odpadních vod, případně jako technické servisní zázemí mohou posloužit navrhované přístavy. Lze rovněž předpokládat, že na Orlíku se v okamžiku jeho otevření motorové plavbě i se spalovacími motory, objeví nejméně jedna firma, jež tuto službu bude nabízet. Její sídlo nelze předem přesně určovat, předpokládá se však, že nejspíše tuto službu začne provozovat některý z větších přístavů, se silným investorem a dobrým technickým zázemím.

225

Přístaviště a kotviště rekreačních plavidel a jejich zázemí Podmínky pro jachting, který je jednou z významných sportovně rekreačních aktivit a jehož výhodou je možnost provozování v prodloužené sezóně od konce dubna do konce října, nejsou v případě vodní nádrže Orlík tak optimální, jako např. v prostoru vodní nádrže Lipno. Je to dáno dvěma hlavními důvody. Tvar vodní plochy je výrazně protáhlý a velmi úzký bez lokálních rozšíření do rozlehlých ploch, s výjimkou prostoru u přehradní hráze. Plachtění je tak méně komfortní a vyžaduje více manévrování a křižování. To je navíc komplikováno velmi proměnlivými podmínkami větrného proudění v úzkém údolí nádrže. Tuto skutečnost, která na druhou stranu není zásadní překážkou pro provozování jachtingu, umocňuje druhý nepříznivý faktor, kterým je morfologický charakter břehu a z něho plynoucí problémy s výběrem vhodných lokalit pro přístavy, provozním řádem povolené výrazné kolísání výšky hladiny a relativně malý počet cest, umožňujících příjezd k vodě z komunikací. Tyto vlastnosti břehových partií nádrže vytvářejí komplikace při lokalizaci a realizaci přístavišť a kotvišť rekreačních plavidel. Úzkému tvaru nádrže by přitom lépe odpovídal relativně větší počet kotvišť s menší kapacitou, než několik kapacitních přístavišť, neboť větší počet kotvišť umožňuje rychlejší a rovnoměrnější rozptyl plavidel na vodní ploše. Kotvení lodi bude umožněno v několika typech zařízení, jež jsou podrobně popsána v samostatné kapitole. Jedná se o tato zařízení: • marina - luxusně vybavené centrum pro celoroční kotvení, • sportovní přístav - zařízení s dobrým zázemím pro celoroční kotvení, • sportovní kotviště - zařízení s redukovaným vybavením pro celoroční kotvení, • jachetní kotviště - nejjednodušší zařízení, vhodné především pro místní obyvatele, případně jako doplňková aktivita jiného rekreačního zařízení pro celoroční kotvení, • krátkodobé kotviště • veřejné kotviště - nevybavená lokalita, v níž je povoleno stání • obslužné místo • kotevní bóje Rozsah vybavení čtyř typů zařízení pro stálé kotvení lodí bude záviset na navržené kapacitě v jednotlivých lokalitách a na finanční síle investora. Předpokládá se částečné využití některých zařízení přístavu (zejména marin) i pro zimní sporty. Pro jednotlivé kategorie těchto zařízení jsou v souladu územně plánovacím podkladem Využití vodní plochy a břehových pozemků VN Orlík (Hydroprojekt, a.s. 2001) a územně plánovacím podkladem Technicko – plánovací podklad využití vodní plochy a břehových pozemků VD Kořensko (Hydroprojekt a.s. 2006) specifikovány provozní podmínky, povinné vybavení a regulativy, které budou podkladem pro další podrobnější územně plánovací a projektové dokumentace, či podrobnější studie. V lokalitách, kde jsou navrhovány sportovní přístavy, kotviště, popřípadě maríny jsou v současné době veřejná kotviště pro hausbóty, které jsou zde umístěny se souhlasem správce toku na základě platných nájemních smluv. V případě záměru vybudování maríny, respektive kotviště bude nutno v navazující podrobnější územně plánovací dokumentaci, projektové dokumentaci, či podrobnější územní studii řešit prostorové a plošné uspořádání těchto lokalit umožňující koexistenci stávajících a navrhovaných zařízení, případně stanovit náhradní lokality pro kotviště hausbótů. Tabulka 82: MARÍNY 2x umístění Voltýřovská zátoka (v případě dobudování) Barrandovská zátoka Tabulka 83: SPORTOVNÍ PŘÍSTAVY 5x umístění

břeh

km

kapacita

Studie HP

poznámka

PB

154,0

60 lodí

SP,zimoviště

stav příjezd OA

LB

155,6

70 lodí (+50)

SP, zimoviště, marína

stav SP, ČSPHM, příjezd OA

kapacita

Studie HP

poznámka

břeh

km

SP,

Hotel Radava

PB

155,1

-

stáv. VK

Žďákov u Starého Sedla

LB

159,5

-

úvaziště ČUNJ

Kostelecká zátoka

PB

159,6

40 lodí

SP

hausboty, příjezd OA

Podolsko

PB

182,6

30 lodí

SP,zimoviště

ČSPHM, příjezd OA

Podolsko - TJ Otava

PB

182,7

30 lodí

SP,zimoviště

stav, příjezd OA

226

Tabulka 84: SPORTOVNÍ KOTVIŠTĚ 7x umístění

břeh

km

kapacita

Studie HP

poznámka příp. jachetní kotviště, příjezd OA

Chrást u Zahořan

PB

157,8

VKaV

Strouhy – Velký Potok

PB

184,9

VKaV

Hladná

LB

195,6

KK

příjezd OA

Kořensko

LB

200,9

-

příjezd OA

Týn nad Vlt. sever

LB

204,7

10 lodí

-

stávající, příjezd OA

Týn nad Vltavou město

PB

205,0

5 lodí

-

jachetní kotviště, příjezd OA

Jistec (Otava)

LB

14,4

KK

příjezd OA

Tabulka 85: KRÁTKODOBÉ KOTVIŠTĚ 14x umístění břeh

km

kapacita

Studie HP

poznámka

Zámek Orlík

LB

157,4

KK

Žďákovský most

LB

160,0

KK

Na Pískách

LB

161,5

30 lodí

SK

Ochoz

LB

164,8

30 lodí

SK

Zbonín

LB

168,3

15 lodí

SK

Hrejkovická zátoka

PB

177,0

50 lodí

SP,zimoviště

hausboty, příjezd OA

Novosedlská zátoka

LB

185,0

15 lodí

SK

hausboty

Dolní Lipovsko

PB

190,0

30 lodí

SK

hausboty

Pašovice

PB

198,3

Zvíkov (Otava)

LB

0,0

KK

Svatá Anna (Otava)

PB

4,4

KK

Dědovice – Rybárna (Otava)

LB

12,6

KK

Kavkovna (Otava)

PB

18,4

-

Koloděje nad Luž. (Lužnice)

PB

4,0

Tabulka 86: VEŘEJNÉ KOTVIŠTĚ A VÝVAZIŠTĚ 15x umístění břeh

km

povolené kotviště

hausboty

-

příjezd OA

kapacita

Studie HP

Pukňov

LB

154,5

Pukňovská zátoka

LB

155,1

Chrást

PB

156,7

Peklo

LB

163,0

Nevězice - Luh

PB

163,6

VKaV

Varta

PB

169,4

VKaV

Sobědražská zátoka

PB

171,6

227

poznámka

soukromé

20 lodí

SK

hausboty

Bránická zátoka

PB

173,5

20 lodí

SK

Červená n. Vlt.

LB

177,3

VKaV

Podolsko

PB

181,8

-

Chřešťovice – Svatý Jan

LB

185,9

KK

Rybárna u Doubravy

PB

194,2

VKaV

soutok Vltavy a Lužnice

PB

202,6

-

Týn nad Vlt. centrum

PB

205,0

-

Týn nad Vlt. jih

LB

205,97

-

Tabulka 87: ZÁKLADNA PRO RYCHLOSTNÍ KANOISTIKU, VODÁCKÉ TÁBOŘIŠTĚ 1x umístění břeh km kapacita Studie HP Nový Dvůr (Lužnice) Tabulka 88: NÁKLADNÍ PŘÍSTAV 1x umístění Týn nad Vltavou

PB

břeh LB

0,9

km 203,5

(v I.etapě překladiště)

hausboty

pouze u příjezd OA

bójí,

příjezd OA

poznámka příjezd OA

poznámka lokalita u ČOV, příjezd NA součástí záměru

B.3.2.6.6. Plochy a koridory územního systému ekologické stability Zásadní význam pro vymezování skladebných prvků ÚSES má územně technický podklad regionálních a nadregionálních ÚSES (zadavatel Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí ČR, 1996). V této práci jsou vymezeny hlavní trasy a umístění biokoridorů a biocenter v regionální a nadregionální úrovni, nicméně v přesnosti, která neumožňuje převzít toto vymezení do ÚS Orlicko. Přesnost vymezení skladebných prvků je pak dána hranicí jednoznačnou a k upřesnění (nadregionální biocentra), jednoznačnou, k vymezení, k založení a k doplnění (regionální biocentra), jednoznačnou, k vymezení a navrženým směrem k propojení (regionální biokoridory). Proto Jihočeský kraj v rámci prací na KOPK nechal zpracovat Generel NR-R ÚSES Jihočeského kraje, který se stal, spolu s vymezením ÚSES ve schválených ÚPVÚC, podkladem pro návrh ÚS Orlicko. V ÚS Orlicko je v řešeném území vymezen kompletní územní systém ekologické stability dle podkladu Generelu NR-R ÚSES JČ kraje a vymezení ÚSES lokálního významu dle podkladu Generelu lokálního ÚSES pro ORP Písek a části ORP Milevsko a ORP Týn nad Vltavou5 s promítnutím NR a R prvků. Byla provedena úprava lokálních prvků a v grafické části byl vymezen návrh úpravy (zmenšení) části NRBK na podkladě projednání části ÚSES týkající se majetků knížete Schwarzenberga. Jedno z rozhodujících kritérií při vymezování ÚSES jsou prostorové parametry. V následujícím přehledu jsou dány doporučené minimální velikosti skladebných prvků nadregionální a regionální úrovně. Tento parametr zaručuje, že v této velikosti již bude skladebný prvek (biocentrum, biokoridor) funkční. Dále uvedené parametry byly návrhem ZÚR dodrženy. • Minimální velikosti biocenter regionálního významu jsou pro lesní společenstva 3. a 4. vegetačního stupně 20ha, u oligotrofních stanovišť 15ha, 40ha při holosečném způsobu hospodaření, pro lesní společenstva 5. vegetačního stupně 25ha, u oligotrofních stanovišť 20ha, 50ha při holosečném způsobu hospodaření, pro lesní společenstva 6. a 7. vegetačního stupně 40ha, u oligotrofních stanovišť 30ha, 80ha při holosečném způsobu hospodaření, pro společenstva mokřadů 10ha, pro společenstva luční 30ha, pro společenstva stepních lad 10ha a pro společenstva skalní 5ha. • Nadregionální biocentra budou ve většině případů kombinovaná, to znamená, že budou obsahovat více typů ekosystémů, musí ale převažovat ekosystém pro dané území typický. Výměra pak činí 1000ha.

5

U ORP Milevsko a ORP Týn nad Vltavou se jedná pouze o části těchto ORP ležící v řešeném území ÚS Orlicko

228

• Maximální délky biokoridorů regionálního významu a jejich přípustné přerušení je pro lesní společenstva: maximální délka je 700m, přerušení bezlesím je možné do 150m, pro mokřadní společenstva: maximální délka je 1000m, přerušení je možné maximálně 100m stavební plochou, 150m ornou půdou a 200m ostatními kulturami, pro luční společenstva v 5. až 9. vegetačním stupni: maximální délka je 700m, přerušení je možné maximálně 100m stavební plochou, 150m ornou půdou a 200m ostatními kulturami, pro luční společenstva niv v 1. až 4. vegetačním stupni: maximální délka je 500m, přerušení je možné maximálně 100m stavební plochou, 150m ornou půdou a 200m ostatními kulturami, pro společenstva stepních lad: maximální délka je 500m, přerušení je možné maximálně 100m stavební plochou, 150m ornou půdou a 200m ostatními kulturami, pro složený biokoridor: celková délka složeného biokoridoru od jednoho regionálního biocentra k druhému je maximálně 8000m za předpokladu alespoň 11 mezilehlých lokálních biocenter. • Minimální šířky biokoridorů regionálního významu je pro lesní společenstva: minimální šířka je 40m, pro společenstva mokřadů: minimální šířka je 40m, pro luční společenstva: minimální šířka je 50m, pro společenstva stepních lad: minimální šířka je 20m. • U nadregionálních biokoridorů je nutné mít na paměti, že jsou složeny z os a ochranných pásem. Osa nadregionálního biokoridoru má parametry složeného regionálního biokoridoru příslušného typu. Vodní nadregionální biokoridor plní zároveň funkci nadregionálního biocentra, šířka jeho osy je dána velikostí toku a ochranná zóna se nevymezuje. V ÚS Orlicko jsou dále vymeny ochranné zóny (pásma) nadregionálních biokoridorů, kdy funkční součástí ochranných pásem jsou všechny plochy s vyšší ekologickou stabilitou, které podporují funkce biokoridorů, a to do vzdálenosti 2 km na obě strany vně od osy nadregionálního biokoridoru. • Návrh ZÚR dále podrobně stanovuje podmínky, za kterých může být hranice biokoridorů, biocenter a ochranných zón NRBK upřesňována v navazujících ÚPD měst a obcí. ÚS Orlicko ve své návrhové části dávající pouze obecné podmínky pro využití ploch ÚSES, nestanovují doporučený sortiment dřevin pro realizaci skladebných prvků ÚSES. Je zde však uveden požadavek, na to, že „změny využití ploch biokoridorů a biocenter je možné navrhovat jen při vytváření podmínek pro budoucí vznik přirozené druhové skladby bioty odpovídající stanovištním podmínkám“, to znamená, že v případě, kdy je nutné skladebný prvek založit či doplnit a uvažuje se o výsadbách dřevin jako hlavním realizačním prostředku, je nutné používat k těmto pracím pouze autochtonní (domácí) dřeviny. Tento výběr je dán jednak potencionálními společenstvy, která zde mají přirozené rozšíření, ale v rámci městského prostředí i stavem stanoviště. Naplňování ÚSES má hlavní význam ve volné krajině. Zde splňuje především ekologickou funkci. V některých případech prochází skladebné prvky ale i urbanizovaným prostředím. Zde proto musí splňovat skladebné prvky ÚSES kromě ekologické funkce i funkce rekreační (mají polyfunkční charakter). Pak je pro skladebné prvky v urbanizovaném prostředí nutno respektovat tyto principy: • Princip prostorových parametrů, jímž se rozumí skutečnost, že při vymezení skladebných částí ÚSES jsou uplatňovány prostorové parametry skladebných částí tohoto systému podle obecně uznávaných zvyklostí (dle metodiky). Je však zřejmé, že v těch částech města, kde historický vývoj založil stabilizovanou urbánní strukturu, nelze uplatňovat prostorové parametry sestavené pro přírodně blízké segmenty krajiny. • Pincip relativity, jímž se rozumí skutečnost, že přes urbanizovaná území města je přípustná realizace prvků ÚSES pro pozměněné (avšak přírodě blízké) formy biotopů a bioty (tzv. urbánní forma). • V území, kde nejsou dochovány prvky kostry ekologické stability ve stupni IV. a V. jsou využívány k trasování prvků ÚSES i společenstva synantropní, segetální a s podílem introdukovaných taxonů.

B.4.

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších (nadregionálních) vztahů, včetně vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje

B.4.1. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších (nadregionálních) vztahů Koordinace využívání území je v ÚS Orlicko řešena jednak z hlediska širších nadregionálních (mezikrajských) vazeb a dále z dále z hlediska regionálních vazeb na rozvojové osy, rozvojové oblasti vymezeně dle PÚR a v návrhu ZÚR JČ kraje. Na v řešeném území vymezenou „jihočeskou“ specifickou oblast nadmístního významu N-SOB1 navazuje na území Středočeského kraje specifická oblast nadmístního významu SOBk2, která má obdobný charakter. V oblasti dopravy má mezinárodní význam transevropský multimodální koridor označený v PÚR M1, spojující Drážďany, Prahu, České Budějovice, Linec, tento koridor je na území Jihočeského kraje součástí rozvojové osy republikového významu OS6. • Na území Jihočeského kraje je součástí tohoto koridoru navrhovaná dálnice D3 až do Českých Budějovic, v pokračování na jih s navrhovanou rychlostní komunikaci R3 až do Dolního Dvořiště, kde naváže na připravovanou rakouskou

229

•

•

•

•

rychlostní silnici, která se napojí na stávající lineckou dálnici A7. Severním směrem ku Praze je krátký úsek dálnice (cca 8 km v úseku Tábor – Mezno) již vybudován a zprovozněn, ale dále severně na území Středočeského kraje je navržen z hlediska střetů s ochranou přírody problematický úsek D3, který by se měl se na území Hlavního města Prahy napojit na navrhovaný vnější okruh tvořený rychlostní silnicí R1 a potom dále na sever po stávající dálnici D8 směrem na Drážďany. Řešené území je na tento koridor napojeno prostřednictvím rozvojové osy nadmístního významu N-OS4 (Tábor – Písek) a významně místní rozvojové osy M-OS1 (Tábor – Lety – Mirovice) a rozvojové oblasti N-OB2 Tábor – Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí. Součástí multimodálního koridoru je i železnice v podobě navrhovaného IV. TŽK z Prahy, přes České Budějovice, Horní Dvořiště do Lince. Tento koridor je na území JČ kraje součástí rozvojové osy republikového významu OS6. Na území Hlavního města Prahy se IV. TŽK napojí na uvažovaný vysokorychlostní koridor železniční dopravy označený v PÚR VR1. Řešené území je na tento koridor napojeno kromě výše zmíněných os N-OS4 a M-OS1 i železničním spojením nadmístního významu tratí 201 (Tábor – Milevsko – Písek – Ražice, přičemž část trati Milevsko – Písek provozuje soukromý dopravce). Další dopravní koridor mezinárodního významu je tvořen stávající silnicí I/4, která na území Jihočeského kraje v úseku hranice se Středočeským krajem po mimoúrovňovou křižovatku Nová Hospoda je navržena jako rychlostní silnice R4 a dále směrem jihozápadním na Strakonice a hraniční přechod ve Strážném je navržena úprava stávající silnice I/4 do podoby kapacitního koridoru dopravní cesty označeného v PÚR R4. Tato silnice bude dále na území Německa až do Pasova, kde se napojí na německou dálnici č. 3. Na území Středočeského kraje bude pokračovat navrhovaný koridor rychlostní silnice R4 až po napojení na stávající úsek rychlostní silnice R4 Příbram – Praha. Tento mezinárodní dopravní koridor je součástí rozvojové osy nadmístního významu N-OS1, která pokračuje na území Středočeského kraje pod označením OSk2 a spojuje nadmístní rozvojové oblasti N-OB1 (Písecko – Strakonickou) na území JČ kraje a OBk5 (Příbramskou) na území Středočeského kraje. V oblasti nemotorové dopravy je navržen koridor mezinárodní transevropské dálkové cyklotrasy EUROVELO 7 (Nordkap, Stockholm, Berlín, Drážďany, Praha, Tábor, České Budějovice, Linec, Salzburg, Řím, Malta). Tento koridor prochází poměrně vzdálen východně od řešeného území. Z hlediska rozvoje cykloturistiky mají v řešeném území větší význam tzv. Povltavská a Pootavská cyklotrasa, vedoucí v severojižním směru. Zvláštní kapitolu v rozvoji turistického a cestovního ruchu, ale i ekologické varianty nákladní lodní dopravy, představuje navrhované splavnění Vltavy z Českých Budějovic, přes Hlubokou nad Vltavou, Týn nad Vltavou, Orlickou nádrž, Prahu až k soutoku s Labem a tím i napojení na evropskou síť splavněných vodních toků. Tento koridor je v PÚR vymezen z důvodu zabezpečení podmínek pro plavbu po Vltavě pro lodě do 300t výtlaku. Celým řešeným územím prochází od severu k jihu tzv. Vltavská vodní cesta, která v první fázi bude využívána především pro rekreační plavbu a následně pak i pro nákladní lodní dopravu do 300t. V řešeném území ÚS Orlicko je převážná část této vodní cesty bez problémů využitelná, až po VD Kořensko kde je potřeba pouze dobudovat velín u vyhovující plavební komory. Zajištění plavebních hloubek 1,6 ve zdrži VD Kořensko se týká pouze kratších úseků, zejména v prostoru městských nábřeží v Týně nad Vltavou. V Týně nad Vltavou je potřeba vyřešit podjezdnou výšku pod technickou památkou tzv. Železného mostu, který slouží pro pěší a cyklisty. V současné době se ve spolupráci investora projektu Dokončení vltavské vodní cesty dle zákona 114/1995 Sb (Ředitelství vodních cest ČR), s městem Týn nad Vltavou hledá vhodné řešení. Je zpracována studie, která řeší varianty od hydraulického zdvihu jednoho pole stávajícího mostu, zvýšení stávajícího mostu, či přemístění stávajícího mostu (Rybičků louka, Solnice, Soutok), až po vybudování nového mostu (i pro motorovou dopravu, na místě stávajícího mostu pro pěší)). V době zpracování návrhu ÚS Orlicko nebyla dosud vybrána, respektive schválena varianta úpravy mostu. V případě varianty přemístění mostu nebo vybudování nového mostu, bude potřeba zpracovat změnu ÚP Týna nad Vltavou. Dále proti proudu řeky je potřeba na stávajícím jezu v Hněvkovicích vybudovat novou plavební komorou. Plavební komora jezu Hněvkovice s kompletními rejdami bude mít standardní rozměry 45 x 6 x 3 m a bude umístěna u levého břehu. V rámci širších vztahů je potřeba na Vltavské vodní cestě mimo řešené území ÚS Orlicko provést ještě další úpravy. Na ř.km 91,6 se nachází již vodní dílo Slapy, kde je nutné dokončit plavební komoru. Bude se jednat o svislé lodní zdvihadlo, které využije původní obtokový tunel a v horní vodě již vybudovanou stavební část plavební komory. Po Slapech následuje na ř. km 134,7 vodní dílo Kamýk. Zde již existuje plavební komora, avšak s nedostatečnými parametry. V tomto místě se tedy bude jednat o prodloužení plavební komory na požadovaných normových 45 m. Náklady nebudou příliš vysoké, protože i v upravené komoře bude využito původních vrat a dalších mechanismů. Navíc může být vodní cesta úspěšně provozována i s neprodlouženou komorou. Na ř. km 144,6 je vodní dílo Orlík. Na této hrázi je dnes dokončena stavební část šikmého lodního zdvihadla, které bude pod úhlem 22° překonávat vzdálenost 191m. Určité investice si vyžádá i oprava stavební části poškozené povodněmi 2002. Vedle tohoto šikmého zdvihadla je v současné době lodní zdvihadlo pro sportovní plavidla do 3,5t, které je po povodních zrekonstruováno. V úseku Vodní dílo Hněvkovice - jez Hněvkovice je potřeba vybudovat vystrojení stávající plavební komory VD Hněvkovice (včetně horní a dolní rejdy) zajištění plavebních hloubek ve zdrži jezu Hněvkovice. V úseku plavební komora Hluboká nad Vltavou – Vodní dílo Hněvkovice je potřeba vybudovat plavební komoru v jezu Hluboká nad Vltavou a zajištění plavebních hloubek ve zdrži VD Hněvkovice a zajištění plavebních hloubek ve zdrži jezu Hluboká nad Vltavou. V úseku České Budějovice (Jiráskův jez) – Hluboká nad Vltavou je potřeba vybudovat kotviště lodí Lannova loděnice (koncové obratiště Vltavské vodní cesty), zajištění plavebních hloubek ve zdrži jezu České Vrbné, plavební komora České Vrbné (vč. horní a dolní rejdy), modernizace jezu České Vrbné. V rámci širších vztahů jsou vyznačeny na

230

tomto koridoru navrhované maríny, které by měly být situovány v Hluboké nad Vltavou, Purkarci, (jižně od řešeného území), Barrandovské zátoce a Voltýřovské zátoce (v řešeném území) a v Luhu, Vystrkově a Hřebenské zátoce (severně na území Středočeského kraje). • Leteckou dopravu v řešeném území je možno rozvíjet v souvislosti s návrhem vnitrostátního letiště v Krašovicích u Písku, v širších vztazích ve vazbě na navrhované vnitrostátní letiště s mezinárodním provozem v Českých Budějoviocích, stávající veřejné vnitrostátní letiště Hosín, Tábor, Strunkovice nad Blanicí, Strakonice a Příbram. V oblasti technické infrastruktury je rozhodující podmínkou pro revitalizaci Orlické nádrže, a pro rozvoj nejdůležitější oblasti hospodářského rozvoje cestovního a turistického ruchu, a pro posílení sociální soudržnosti obyvatel, otázka čistoty vody v nádrži a s tím související rozvoj technické infrastruktury a opatření vedoucí k účelné redukci hlavních znečišťovatelů nejen v řešeném území, ale v celém povodí Orlické nádrže. • Vzhledem k tomu, že kvalitu vody v nádrži Orlík neovlivňují pouze lokality v řešeném území, ale v podstatě všechny zdroje znečištění, které se nacházejí v celém povodí údolní nádrže Orlík, které obsahuje celý Jihočeský kraj a část kraje Středočeského, je v širších vztazích řešena i možnost vybudování společných ČOV i pro obce, které se nenacházejí v řešeném území. Tyto obce projevily zájem o zapojení se do tohoto řešení. Ve výkresové části jsou označena katastrální území těchto obcí spolu s VPS nemístního významu. Studie neřeší podrobně návrh těchto ČOV, ale pouze dává podnět k možnému podrobnějšímu zpracování těchto návrhů v dokumentacích pro tato území. VA1 – vybudování společné ČOV pro obce Mirotice, Cerhonice a Ostrovec, VA2 – vybudování společné ČOV pro obce Myštice, Buzice, Škvořetice a Lom, VA3 – vybudování společné ČOV pro obce Rakovice, Čimelice, Smetanova Lhota a Varvažov, VA4 – vybudování společné ČOV pro obce Myslín, Mirovice a Horosedly, VA5 – vybudování společné ČOV pro obce Králova Lhota, Lety, Nerestce, VA6 – vybudování společné ČOV pro obce Orlík nad Vltavou, Nevězice, Probulov. Tato řešení zajistí společnou investici do ČOV a kanalizačních přivaděčů a následně také rozdělení provozních nákladů mezi jednotlivé subjekty. • Dále se do širších vztahů promítly trasy koridorů dálkových vodovodních řadů navazujících nebo procházejících řešeným územím. Tyto trasy jsou převzaty ze ZÚR Jihočeského kraje. I v návrhu nových vodovodů pro některé obce v řešeném území studie navrhuje napojení na dálkové vodovody VS JČ. V oblasti ochrany přírodních hodnot je v rámci širších vztahů řešena koordinace a návaznost zejména v těchto oblastech: • Vymezení nadregionálních a regionálních prvků ÚSES ve vazbě na Středočeský kraj a území širších vztahů • Vymezení systému NATURA 2000 (velkoplošné Ptačí lokality a Evropsky významné lokality) a velkoplošná chráněná území přírody ve vazbě na Středočeský kraj a území širších vztahů

B.4.2. Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje (PÚR) Soulad s PÚR 2008 byl podrobně proveden v kapitole B.1.1.

B.5.

Informace o výsledcích vyhodnocení na udržitelný rozvoj území

B.5.1. Informace o závěrech vyhodnocení vlivů územní studie na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona U celé řady hodnocených záměrů jsou zjištěny pozitivní vlivy na jednotlivé oblasti ŽP. Cílem hodnocení bylo identifikovat možné potenciální vlivy (na základě střetů), podrobněji se zabývat negativními vlivy a k těm navrhovat opatření pro zmírnění a zabránění těchto vlivů. Tam, kde nebyly identifikovány negativní vlivy, nejsou navržena opatření. Jednoznačně pozitivní vlivy lze spatřovat u vymezených ÚSES, koridorů pro vodovody a ploch pro ČOV a koridorů pro cyklistickou dopravu. Řadu pozitivních vlivů mají také záměry v oblasti dopravy (silnice – odvedení dopravy z nejvíce osídlených oblastí, ochrana před hlukem a emisemi, zvýšení bezpečnosti dopravy, atd., železnice – environmentálně příznivější alternativa k dopravě silniční, atd.), zlepšení kvality ovzduší, atd., plochy výroby a skladů. Z hlediska vlivů na životní prostředí se jako potenciálně nejproblémovější jeví koridory pro dopravní stavby. Dají se však u nich předpokládat jednak významné pozitivní dopady (viz podrobnější hodnocení). Na druhou stranu se jedná o zásahy do ZPF a určité narušení struktury ZPF, v případě delších tras navrhovaných koridorů komunikací. Dalším problematickým okruhem záměrů jsou plochy se sportovní a rekreační funkcí, které jsou směřovány do volné krajiny a na ZPF. U těchto záměrů se však nepředpokládají významnější negativní vlivy protože se jedná o plochy golfových hřišť s minimální zastavitelností a svým charakterem se velmi dobře zapojí do krajinného rázu a přispějí k zlepšení kvality vody v Orlické nádrži. Pokud se bude jednat o hřiště přírodního typu, mohou přispět díky svému travnatému povrchu i ke zlepšení kvality vody v Orlické nádrži. Vlivy jsou podrobněji popsány v předchozích kapitolách. U celé řady ostatních záměrů je možno předpokládat, že střety a negativní vlivy budou řešeny, zmírněny nebo minimalizovány v rámci zpřesnění vymezení jednotlivých záměrů na úrovni ÚP obcí a v rámci procesu EIA. Při řešení těchto záměrů je nutná úzká spolupráce s orgány ochrany přírody. Hodnoceny byly všechny záměry. U těch, které nejsou v textu podrobněji zmíněny, nebyly negativní vlivy identifikovány, je možno předpokládat neutrální vlivy nebo kladné.

231

Návrh ÚS Orlicko (syntetická část) naplňuje požadavky ochrany životního prostředí a jsou v souladu s hlavními cíli strategických dokumentů pro tuto oblast. Realizace záměrů uvedených v ÚS Orlicko společně se stanovenými zásadami pro územní plánování obsaženými v ÚS Orlicko přispěje u velké většiny záměrů ke zlepšení současného stavu. U záměrů, u kterých byl identifikován negativní vliv, je třeba požadovat opatření, která budou případné negativní vlivy zmírňovat.

B.5.2. Informace o závěrech posouzení vlivů koncepce ÚS Orlicko na evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy NATURA 2000 V ÚS nejsou navrženy rozvojové plochy a koridory, které by generovaly možné záměry s významným negativním vlivem na soustavu NATURA 2000. V této fázi nebyla zjišťována konkrétní přítomnost předmětů ochrany ani nebyly zjišťovány vlivy na jednotlivé předměty ochrany. Ovlivnění PO a EVL a její míru nelze v této fázi objektivně posoudit. I když není předpokládána, nelze ji u některých záměrů zcela vyloučit. Proto je nutné, aby u rozvojových ploch a koridorů: M-SO1, M-SR1, M-SR2, N-SR3, N-D3, M-D19, M-D 31, V 119, byl možný vliv posouzen v následujících územních plánech nebo v rámci přípravy staveb a v EIA. U přístavišť nacházejících se v Ptačí oblasti Údolí Otavy a Vltavy., byla vyhodnocena všechna navrhovaná (doporučovaná) přístaviště (včetně kategorie sportovních kotvišť, která mohou být považována za přístaviště), nebyla této fázi zjišťována konkrétní přítomnost předmětů ochrany ani nebyly zjišťovány vlivy na jednotlivé předměty ochrany. Ovlivnění ptačí oblasti a její míru nelze v této fázi u těchto doporučených ploch objektivně posoudit. Vzhledem k množství přístavišť by se mohly uplatnit i kumulativní vlivy. Jelikož není známo konkrétní a detailní řešení jednotlivých ploch a vzhledem k tomu, že ÚS Orlicko je pouze územně plánovacím podkladem, je nutné posoudit jejich možný vliv na soustavu NATURA 2000 v navazujících územně plánovacích podkladech nebo v rámci procesu EIA.

B.5.3. Shrnutí vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území Pro udržitelný rozvoj území je důležitá vyváženost a naplnění tří základních cílů, kterými sociální rozvoj, ochrana životního prostředí a hospodářský růst. Pro všechny pilíře byla provedena v rámci analytické části SWOT analýza stávajících silných a slabých stránek území, příležitostí a hrozeb. Jednotlivá, závažná témata se opakovala v každém z pilířů, což svědčí o propojenosti vývoje území a důležitosti vyváženého přístupu k jeho rozvoji. Návrhy v ÚS nemohou ovlivňovat jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje území přímo, neboť se nejedná o závaznou územně plánovací dokumentaci, ale mohou je ovlivnit zprostředkovaně po jejich přenesení do ÚP jednotlivých obcí. Výhodou ÚS je možnost komplexního návrhu, který odráží skutečný stav území Orlicka jako celku, dá se o ní hovořit jako o nadstavbové koncepci území, která má za cíl udržitelný rozvoj celého území bez preferencí některé z jeho částí. Mezi nejvýznamnější silné stránky území patří vysoká kvalita životního prostředí se zachovalým přírodním prostředím, s množstvím chráněných území a zároveň bez omezení vyplývajícího z existence velkoplošné ochrany. Území je charakteristické udržovanou, atraktivní kulturní krajinou s výrazným krajinným rázem, včetně přítomnosti chráněných krajinných zón, národních kulturních památek, městských a venkovských památkových zón. Výrazná je vysoká lesnatost území, hustá síť prvků územního systému ekologické stability. Důležitá je existence vodního díla Orlík, s jeho krajinnou hodnotou a rekreačním potenciálem, a také síť toků a vodních ploch v přírodním stavu vhodných pro rekreaci. Většina území je bez hlukového zatížení, s dobrou kvalitou ovzduší, bez skládek nebezpečných odpadů a významných starých ekologických zátěží. V oblasti je stálý zájem o trvalé bydlení, je zde přirozený přírůstek obyvatelstva. Oblast je dobře dostupná z okolních regionů a hlavního města, je zde poměrně stabilizovaná dopravní síť silnic všech kategorií, včetně budování rychlostní komunikace, existence možnosti rozvoje vodní dopravy a také železniční síť. V oblasti jsou nabídky rekreačních ubytovacích a stravovacích kapacit, dostatek zdrojů pitné vody a dobrá technická infrastruktura. ÚS využívá všech silných stránek, svými návrhy a doporučeními přispívá k posílení ekologické stability krajiny, ke zvyšování mimoprodukčních funkcí zemědělství a lesnictví, k posílení kulturních a přírodních hodnot krajinného rázu, chrání volnou krajinu, tipuje reálné možnosti pro vhodné rekreační využití oblasti, hlavně Orlické nádrže, ale i dalších částí území. Vytváří předpoklad pro rozvoj cestovního ruchu, a tím posiluje i atraktivitu pro trvalé bydlení, zvýšení pracovních příležitostí a hospodářského růstu. V území jsou slabé stránky spojené především se špatnou kvalitou povrchových vod, která se odráží v silné eutrofizaci Orlíku. V území je nedostatečné čištění odpadních vod, mnoho obcí nemá ČOV, zároveň zde vlivem nelegálních rekreačních staveb dochází k nekontrolované likvidaci splaškových vod. Je zde vysoká zranitelnost půd na svazích vodní erozí. Dochází k nevhodnému umisťování staveb do krajiny. V některých obcích je silná dopravní zátěž. Je zde nevyvážená struktura vybavenosti regionálních nadmístních center v porovnání s centry místními, včetně nedostateční infrastruktury v menších sídlech. Některé obce nemají volné pozemky pro bydlení, na druhé straně některé obce mají ve svých územních plánech značně předimenzované plochy pro bydlení. Turistická sezóna je zde krátká, bez nabídek na využití volného času při nepříznivém počasí. Síť cyklostezek je nedostatečná, chybí např. golfové hřiště a další atraktivní nabídky pro cestovní ruch. Je zde obtížný průchod Vltavskou brázdou v podélném i příčném směru, na nádrži chybí přívozy, zatím není rozvinutá lodní doprava. Dochází k odlivu venkovského obyvatelstva do měst, často vlivem špatné dostupnosti menších sídel a malou nabídkou pracovních příležitostí. Převažuje průmysl s jednostranným zaměřením na výrobu automobilových součástek.

232

Novými návrhovými plochami u malých sídel vytváří ÚS předpoklady pro rozvoj vyvážené struktury vybavenosti regionálních a nadmístních center. Přehodnocuje potřebnost některých ploch pro bydlení z hlediska reálných potřeb území. Urbanistická a Architektonická rukověť, které jsou součástí ÚS doporučují mezní ukazatele rozsahu nově vymezovaných rozvojových ploch a doporučené stavební typy, včetně hlavních zásad architektonického řešení pro jednotlivé typy sídel, jako podklad pro rozhodování o změnách v území a vytvoření předpokladů pro ochranu kulturních a přírodních hodnot v řešeném území. ÚS se zabývá komplexním řešením problematiky zlepšení kvality vody v Orlické nádrži, aby byl mimo jiné využit plně i její rekreační potenciál. Podpora rekreačního využívání oblasti navržená v ÚS může kladně nepřímo ovlivnit i nepříznivou věkovou strukturu obyvatelstva. Nově vzniklé pracovní příležitosti mohou napomoci stabilizaci obyvatel v řešeném území, včetně venkovských sídel. ÚS přispívá ke zlepšování úrovně a rozmanitosti služeb. Řeší dopravní dostupnost a zkvalitnění silniční a železniční sítě, stejně tak jako zlepšení technické infrastruktury. Navrhuje rozvoj vodní dopravy s ohledem na únosnost území. Vyváženost všech pilířů udržitelného rozvoje v řešeném území není celoplošná, avšak nejsou zde území, která by měla slabé hodnocení zároveň všech pilířů udržitelného rozvoje. Rozdíly mezi jednotlivými pilíři nejsou tak vysoké, aby závažně nebo neřešitelně dopadaly na uvažovaný rozvoj řešeného území. ÚS využívá silných stránek a příležitostí území, posiluje, eliminuje či snižuje některé hrozby v území a také posiluje slabé stránky. Její působení je vyvážené v rámci jednotlivých pilířů i v rámci řešeného území. Doporučená opatření uvedená v územní studii směřují k respektování trvale udržitelného rozvoje území, který zajistí možnost uspokojovat své životní potřeby jak současným obyvatelům území, tak i generacím budoucím aniž by zároveň docházelo zatěžování životního prostředí škodlivinami a snižování ekologické stability krajiny a rozmanitosti biotopů. Měly by být zachovány a podpořeny v rozvoji přirozené i kulturní ekosystémy. V rámci trvale udržitelného rozvoje by měla být posílena sociální soudržnost obyvatelstva a zachovány specifické hodnoty a kulturní dědictví.

B.5.4. Informace, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno Informace o respektování stanoviska MŽP k vyhodnocení vlivů na ŽP bude doplněna pořizovatelem v případě, že bude toto stanovisko v případě tohoto územně plánovacího podkladu vyžadováno, až po vydání tohoto stanoviska.

B.6.

Kvalifikovaný odhad záborů půdního fondu (pro nově navrhované plochy a koridory nadmístního významu)

Vzhledem k rozsahu řešeného území a podrobnosti řešení návrhu ÚS Orlicko bylo dle pokynu v zadání provedeno pouze orientační vyhodnocení ZPF pro nově navrhované plochy a koridory nadmístního významu, bez údajů o zařazení odnímané ZPF do BPEJ. Vyhodnocení záborů ZPF bylo provedeno zejména s ohledem na I. a II. třídu ochrany ZPF, pro nově navržené rozvojové plochy a koridory nadmístního významu. Na zemědělskou půdu nelze nahlížet pouze z přímého ekonomického a hospodářského hlediska. V současném období a v souladu s trendy v Evropské unii je nutno preferovat i krajinotvornou funkci a ohleduplné hospodaření na ZPF. Zejména v řešeném území je nutno preferovat udržení krajinného rázu, zamezit nadměrným sukcesím a podporovat extenzivní formy hospodaření v kombinaci s vhodnými rekreačními aktivitami (rekreace na usedlostech, agroturistika, hipoturistika, poskytnutí půdy pro sportovně rekreační účely apod). Rovněž je nutno posílit retenční schopnost krajiny tak, aby nedocházelo k záplavám a nadměrné erozi a splachům do Orlické nádrže. Další nevýrobní funkcí ZPF je podpora genové rozmanitosti ekosystémů a genofondu ve vazbě na územní systémy ekologické stability. Výpočet odnětí ZPF je proveden v rozsahu I. a II. třídy opět s odborným odhadem skutečně potřebných, nikoliv mezních, ploch a záborů. Vyhodnocení záborů ZPF pro rozvojové plochy nadmístního významu, (plochy vyhodnocené ve schválené ÚPD jsou šedě podbarveny) Pro plochy nadmístního významu je hodnota potencionálního záboru počítána odborným odhadem ve formě předpokládaného záboru ZPF (příklad 70% u staveb komerčně průmyslových, 50% u staveb pro bydlení, 10 - 50% u ploch pro sport a rekreaci – v závislosti na předpokládaném využití) dle následující tabulky. Tabulka 89: Vyhodnocení záborů ZPF pro rozvojové plochy nadmístního významu Kód Název plochy Katastrální území Celková plochy výměra plochy (ha) N-SO1 Smíšená obytná Hradiště u Písku, Písek 30,2 N-SO2 Smíšená obytná Písek 45,1 N-SO3 Smíšená obytná Semice u Písku 21,0

233

Předpokládaný zábor ZPF ZPF I.tř. ZPF II.tř. ZPF (ha) (ha) ostatní (ha) 0,0 14,1 1.0 0,0 3,2 19,3 0,0 0,4 10,2

N-SO4 Smíšená obytná Týn nad Vltavou N-VS1 Výroba a skladování Písek N-VS2 Výroba a skladování Týn nad Vltavou N-SR1 Sport rekreace Kožlí u Orlíka N-SR2 Sport rekreace Chrást u Záhořan N-SR4 Sport. rekreace Týn nad Vltavou N-SR3 Sport. rekreace Hosty, Všemyslice Poznámka: Plochy vyhodnocené ve schválené ÚPD jsou šedě podbarveny

27,8 57,8 27,8 71,28 76,14 33,8 31,1

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

0,1 0,6 0,0 5,8 9,2 1,9 0,0

13,8 39,9 19,5 29,8 28,7 8,3 9,3

Vyhodnocení záborů ZPF v navržených koridorech a plochách dopravních staveb navržených v ÚS Orlicko Pro koridory dopravní infrastruktury je proveden kvalifikovaný odhad budoucího záboru ve formě následující tabulky záboru ZPF, přičemž navržená šířka záboru byla na základě odborného odhadu stanovena pro stavbu rychlostní silnice 26 m, pro vícepruhové komunikace 20 m, pro silnice I. třídy 16 m, pro silnice II. třídy 14 m, pro silnice III. třídy 10 m, pro stavbu cyklistické stezky 5 m Tabulka 90: Vyhodnocení záborů ZPF v navržených koridorech a plochách dopravních staveb navržených v ÚS Orlicko Kód

Název

Dotčená katastrální území

Celk. Předpokládaný zábor ZPF vým. ZPF ZPF I.tř. ZPF II.tř. korid. ostat. (ha) (ha) (ha) 7,60 2,20 2,40 3,00

N-D2

Silnice I/19 v úseku– Lety křiž. R-4 Lety

N-D6

Silnice I/29 v úseku Písek, Dolní Novosedly Strakonice – Písek – Tábor

3,85

3,60

0,00

0,25

N-D14

Písek – Týn n. Vlt., Albrechtice nad Vltavou, Všemyslice, 1,35 km II/159

1,90

1,68

0,00

0,22

N-D18

Cyklostezka Horní Záhoří u Písku, Vlastec, Oslov, v přidruženém zvíkovské Podhradí dopravním pruhu silnice II/138 Záhoří – Zvíkovské podhradí

2,91

1,46

0,27

1,18

Tabulka 91: Koridory a plochy dopravní infrastruktury v řešeném území ÚS Orlicko, převzaté ze schválených ÚPVÚC a ÚP Dotčená katastrální území, Celk. Předpokládaný zábor ZPF délka úseku (km) vým. (ha) Kód Název Popis Korid. Ostatní I. třída II. třída (ha) Rychlostní N-D1 Hranice StČ. kraje – Horosedly, Lety, Dolní 1,77 5,06 0,46 2,83 komunikace Lety – Nerestce, Horní Nerestce, R4 v úseku hranice StČ. kraje – Silnice I/19 Hrejkovice obchvat Sobědraž N-D4 1,03 1,03 0,00 0,00 v úseku Lety – Oltyně N-D5 Silnice I/29– Písek přeložka Nepodřice, Písek, 9,46 6,84 0,01 2,61 Písek - Oltyně sever N-D7

Záhoří – Záhoří obchvat obchvat I/29

Svatonice, Záhoří, Třešně

3,07

0,69

0,00

2,38

N-D9

Podolí I – Podolí I jižní obchvat Podolí I, Olešná n. Vltavou obchvat I/29

4,11

3,11

0,00

1,00

N-D10

Křenovice ¨obchvat I/29

3,76

1,81

0,00

1,95

Křenovice obchvat

severní Křenovice

234

N-D11

Albrechtice – most Albrechtice n. Vlt., Doubrava n. Hladná Vlt. Silnice II/159 Tálín - Paseky Nový Dvůr, Selibov, Tálín, v úseku Písek Paseky – Týn n. Vlt.

1,42

1,25

0,00

0,17

3,75

2,26

0,00

1,49

N-D15

Silnice II/604 hranice kraje v úseku Nerestce hranice St.Č. kraje – křiž. I/20

2,08

0,11

0,90

1,07

N-D16

Silnice II/105 Nemějice přeložka Milevsko - Týn

0,61

0,01

0,42

0,18

N-D17

Koloměřice Koloměřice přeložka Koloměřice, Chrášťany přeložka II/105

0,34

0,00

0,00

0,34

1,19

1,19

0,00

0,00

N-D13

Silnice II/135

- Lety

Nemějice

N-D19

Přeložka Horní Horní Ostrovec – Dolní Ostrovec, Horní Ostrovec ostrovec přeložka, H. silnice III/1219 Ostrovec – sm. Varvažov přel. Poznámka: Koridory vyhodnocené ve schválené ÚPD jsou šedě podbarveny

B.7.

Údaje o počtu listů odůvodnění syntetické části územní studie a počtu výkresů grafické části odůvodnění

Textová část odůvodnění syntetické části ÚS Orlicko obsahuje 110 stran textu, grafická část odůvodnění syntetické části ÚS Orlicko obsahuje tyto výkresy: 7. 8.

Výkres širších vztahů, dokumentující vazby na území sousedních krajů Koordinační výkres

m 1 : 100 000 m 1 : 10 000

Přílohy grafické části odůvodnění: 9. Největší znečišťovatelé z celého povodí v Jihočeském kraji náležejícího Orlické nádrži (BSK5 mg/l) m 1:300 000 10. Největší znečišťovatelé z celého povodí v Jihočeském kraji náležejícího Orlické nádrži (BSK5 t/rok) m 1:300 000

235

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK: BPEJ BSK CR CZT ČEZ ČHMÚ ČNB ČOV ČSÚ EECONET EO EU GSM HDP CHLÚ CHSK J JV JZ JČE JČK JČU JETE JVS KČT KES KHS KPÚ KPZ k.ú. LBC LBK LHO LHP LO LT LVS LZU MF MHD MK m.n.m. MPR MPZ MÚK MZd NATURA 2000 NKP NBC NBK NUTS OLD OP OPRL ORP OV

Bonitní půdně ekologická jednotka Biochemická spotřeba kyslíku Cestovní ruch Centralizované zásobování teplem Česká elektrárenská společnost, ČEZ a.s. Český hydrometeorologický ústav Česká národní banka Čistírna odpadních vod Český statistický úřad European Ecological Network – Evropská ekologická síť Ekvivalentní obyvatel Evropská unie Nejrozšířenější digitální bezdrátový komunikační standard Hrubý domácí produkt Chráněná ložisková území Chemická spotřeba kyslíku Světová strana - jih Světová strana - jihovýchod Světová strana - jihozápad Jihočeská energetika a.s. Jihočeský kraj Jihočeská univerzita Jaderná elektrárna Temelín Jihočeský vodárenský svaz Klub českých turistů Koeficient ekologické stability Krajská hygienická stanice Komplexní pozemkové úpravy Krajinná památková zóna Katastrální území Lokální biocentra Lokální biokoridory Lesní hospodářská osnova Lesní hospodářský plán Lesy ochranné Lesní typ Lesní vegetační stupeň Lesy zvláštního určení Ministerstvo financí Městská hromadná doprava Místní komunikace Metry nad mořem (nadmořská výška) Městská památková rezervace Městská památková zóna Mimoúrovňová křižovatka Ministerstvo zdravotnictví Program ochrany přírody v evropském kontextu Národní kulturní památka Nadregionální biocentrum – prvek územního systému ekologické stability (ÚSES) Nadregionální biokoridor – prvek ÚSES územní jednotka definovaná pro účely statistického zjišťování v systému NUTS v EU Osobní lodní doprava Ochranné pásmo Oblastní plán rozvoje lesa Obec s rozšířenou působností Občanské vybavenost

236

PD PFČR PHARE POH POPD POÚ PP PR PRK PRVKUC PUPFL PÚR R4 RBC RBK RD RK RRA, RERA RRR RZP ŘSD ř.ú. S Sb. SV SZ SAPARD SLDB SLT SEA STL SWOT TBD TKO TV ÚAP ORP ÚHÚL ÚPD ÚP, ÚPn ÚPm, ÚPnM ÚPVÚC ÚSES ÚV ÚS V VaK VKP VN VVN VPZ VS VŠE VTL x Z ZCHÚ ZP

Projektová dokumentace Pozemkový fond ČR Fond podpory rozvoje a restrukturalizace ekonomiky Program odpadového hospodářství Plán otvírky, přípravy a dobývání Pověřený obecní úřad Přírodní park, přírodní památka Přírodní rezervace Program rozvoje územního obvodu kraje Program rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje Pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje Rychlostní silnice Regionální biocentrum – prvek ÚSES Regionální biokoridor – prvek ÚSES rodinné domy Rada kraje Regionální rozvojová agentura Referát regionálního rozvoje Rychlá zdravotnická pomoc Ředitelství silnic a dálnic Řešené území Světová strana – sever Sbírka zákonů Světová strana – severovýchod Světová strana – severozápad Fond EU určený pro předvstupní pomoc pro rozvoj zemědělství a venkova v kandidátských zemích Sčítání lidu, domů a bytů Soubor lesních typů Strategic Environmental Assessment – Strategické posuzování životního prostředí Vedení středotlakého plynovodu Analýza (z angličtiny S=strengths =silné stránky; W=weaknesses =slabé stránky; O=opportunities =příležitosti; T=threats =hrozby) Technický a bezpečnostní dozor Tuhý komunální odpad Televize, televizní Územně analytické podklady obce s rozšířenou pravomocí Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Územně plánovací dokumentace Územní plán Územní plán města Územní plán velkého územního celku Územní systém ekologické stability Úpravna vod Územní studie Světová strana - východ Vodovody a kanalizace jižní Čechy a.s. Významný krajinný prvek Vedení vysokého napětí Vedení velmi vysokého napětí Vesnická památková zóna Vodárenský svaz Vysoká škola ekonomická Vedení vysokotlakého plynovodu Úrovňová křižovatka na silnicích Světová strana - západ Zvláště chráněné území přírody Zemní plyn

237

ZPF ZÚ ZÚR ŽP ž.st.

Zemědělský půdní fond Zastavěné území Zásady územního rozvoje Životní prostředí Železniční stanice

Seznam tabulek Tabulka 1: vyhodnocení ÚPD obcí a doporučené úpravy vymezení rozvojových ploch. Tabulka 2: doporučené doplnění marín Tabulka 3: vyhodnocení vhodnosti sportovních přístavů Tabulka 4: vyhodnocení vhodnosti sportovních kotvišť Tabulka 5: vyhodnocení vhodnosti krátkodobých kotvišť Tabulka 6: vyhodnocení veřejných kotvišť Tabulka 7: posouzení PRVKÚK zásobování pitnou vodou Tabulka 8: posouzení PRVKÚK odkanalizování a vybudování ČOV Tabulka 9: Rozvojové plochy nadmístního významu smíšené obytné Tabulka 10: Významné rozvojové plochy místního významu smíšené obytné Tabulka 11: Rozvojové plochy nadmístního významu pro výrobu a skladování Tabulka 12: Rozvojové plochy nadmístního významu pro sportovní a rekreační funkci Tabulka 13: Významné rozvojové plochy místního významu pro sportovní a rekreační funkci Tabulka 14: Územní rezervy nadmístního významu pro těžbu nerostných surovin Tabulka 15: Koridory a plochy dopravy nadmístního významu Tabulka 16: Koridory a plochy dopravy vybrané místního významu Tabulka 17: Kanalizace koridory a plochy ČOV (v případě realizace 2.alternativy odkanalizování – ČOV společné pro několik obcí) Tabulka 18: Vodovod – převzaté koridory ze ZÚR Jihočeského kraje Tabulka 19: Koridory a plochy pro vodovody, kanalizace a ČOV místního významu Tabulka 20: Koridory a plochy nadmístního významu v oblasti elektroenergetiky Tabulka 21: Koridory a plochy místního významu v oblasti elektroenergetiky Tabulka 22. Územní rezervy nadmístního významu v oblasti zásobování plynem Tabulka 23: Nadregionální biokoridory Tabulka 24: Nadregionální biocentrum Tabulka 25: Regionální biocentra Tabulka 26: Regionální biokoridory Tabulka 27: Lokální biokoridory Tabulka 28: Lokální biocentra Tabulka 29: Přehled a kapacity ubytovacích zařízení Tabulka 30: Počet staveb pro rodinnou rekreaci, neobydlené domy Tabulka 31: Přístaviště veřejné lodní dopravy – stávající zastávky Tabulka 32: Přístaviště veřejné lodní dopravy – navrhované zastávky Tabulka 33: Seznam míst vhodných pro zřízení přívozu Tabulka 34: Přehled marín Tabulka 35: Přehled sportovních přístavů Tabulka 36: Přehled nákladních přístavů Tabulka 37: přehled sportovních kotvišť Tabulka 38: přehled krátkodobých kotvišť Tabulka 39: Přehled veřejných kotvišť Tabulka 40: Tabulka měst a obcí kde je aktuální potřeba nového územního plánu Tabulka 41: Tabulka měst a obcí kde je potřeba nového územního plánu Tabulka 42: Zhodnocení vztahu územně plánovacího podkladu k cílům ochrany životního prostředí část 1 Tabulka 43: Zhodnocení vztahu územně plánovacího podkladu k cílům ochrany životního prostředí část 2 Tabulka 44: Přehled vybraných cílů v oblastech, které mají souvislost s hodnocenou územní studií tj. v oblasti regionální politiky a územního plánování: Tabulka 45: Vyhodnocení s rámcovými cíli ochrany vody jako složky životního prostředí Tabulka 46: Priority pro zajištění příznivého životního prostředí kraje Tabulka 47. Posouzení souladu s Programem rozvoje Jihočeského kraje Tabulka 48: Posouzení souladu s krajskou koncepcí ochrany přírody Tabulka 49: Koupací oblasti v řešeném území Tabulka 50: Koupaliště ve volné přírodě v řešeném území Tabulka 51: Vyhodnocení vlivů rozvojových ploch smíšených obytných na jednotlivé složky ŽP

238

str. 5 str. 9 str. 9 str. 9 str. 9 str. 10 str. 10 str. 10 str. 22 str. 22 str. 22 str. 23 str. 23 str. 24 str. 25 str. 27 str. 29 str. 29 str. 29 str. 33 str. 33 str. 34 str. 36 str. 38 str. 38 str. 37 str. 37 str. 45 str. 54 str. 56 str. 62 str. 62 str. 63 str. 93 str. 92 str. 93 str. 93 str. 94 str. 94 str. 122 str. 122 str. 129 str. 131 str. 131 str. 133 str. 133 str. 134 str. 135 str. 136 str. 136 str. 145

Tabulka 52: Vyhodnocení vlivů rozvojových ploch sportovně rekreačních na jednotlivé složky ŽP Tabulka 53: Vyhodnocení vlivů rozvojových ploch výroby a skladů na jednotlivé složky životního prostředí Tabulka 54: Vyhodnocení vlivů územních rezerv pro plochy těžby na jednotlivé složky životního prostředí Tabulka 55: Vyhodnocení vlivů koridorů a ploch dopravy na jednotlivé složky životního prostředí Tabulka 56: Vyhodnocení vlivů koridorů a ploch elektro energetiky na jednotlivé složky ŽP Tabulka 57: Vyhodnocení vlivů koridorů a ploch vodního hospodářství na jednotlivé složky ŽP Tabulka 58: Vyhodnocení vlivů navržených marín, přístavů a kotvišť na jednotlivé složky ŽP Tabulka 59: Návrh indikátorů pro sledování vlivů ÚS na životní prostředí Tabulka 60: Vyhodnocení vlivů na území NATURA 2000 Tabulka 61: V ptačí oblasti či EVL se nachází tyto koridory a plochy Tabulka 62: Vyhodnocení vlivů navržených marín, přístavů kotvišť na území NATURA 2000 Tabulka 63: Tabulka vyhodnocení vlivů na stav a vývoj území podle ÚAP Tabulka 64: SWOT analýza vyhodnocení vlivů řešení ÚSES na podmínky pro příznivé životní prostředí Tabulka 65: SWOT analýza vyhodnocení vlivů řešení ÚS na podmínky pro soudržnost společenství obyvatel v území Tabulka 66: SWOT analýza vyhodnocení vlivů řešení ÚSES na podmínky pro hospodářský rozvoj Tabulka 67: Přínos ÚS k naplnění priorit ZÚR JčK pro zajištění příznivého životního prostředí Tabulka 68: Přínos ÚS k naplnění priorit ZÚR JčK pro zajištění hospodářského rozvoje v území Tabulka 69: Přínos ÚS k naplnění priorit ZÚR JčK pro zajištění sociální soudržnosti obyv. v území Tabulka 70 – koncentrace fosforu v povrchových vodách Tabulka 71 – množství odstranitelného fosforu v odtoku z ČOV Tabulka 72. – Největší znečišťovatelé z celého povodí v JČk, náležejícího Orlické nádrži dle BSK5 (mg/l) Tabulka 73. – Největší znečišťovatelé v řešeném území studie Orlicka dle BSK5 (mg/l) Tabulka.74. – Největší znečišťovatelé z celého povodí v JČk, náležejícího Orlické nádrži dle BSK5 (t/rok) Tabulka 75. – Největší znečišťovatelé v řešeném území studie Orlicka dle BSK5 (t/rok) Tabulka 76 – řešená sídla – návrh zásobování vodou Tabulka 77 – řešená sídla – návrh odkanalizování a čistíren odpadních vod (ČOV) Tabulka 78: Vybrané úseky silnic III. třídy do kterých bylo investováno Tabulka 79: Přístaviště veřejné lodní dopravy – stávající zastávky Tabulka 80: Přístaviště veřejné lodní dopravy – navrhované zastávky Tabulka 81: Seznam míst vhodných pro zřízení přívozu Tabulka 82: MARÍNY 2x Tabulka 83: SPORTOVNÍ PŘÍSTAVY 5x Tabulka 84: SPORTOVNÍ KOTVIŠTĚ 7x Tabulka 85: KRÁTKODOBÉ KOTVIŠTĚ 14x Tabulka 86: VEŘEJNÉ KOTVIŠTĚ A VÝVAZIŠTĚ 15x Tabulka 87: ZÁKLADNA PRO RYCHLOSTNÍ KANOISTIKU, VODÁCKÉ TÁBOŘIŠTĚ 1x Tabulka 88: NÁKLADNÍ PŘÍSTAV 1x Tabulka 89: Vyhodnocení záborů ZPF pro rozvojové plochy nadmístního významu Tabulka 90: Vyhodnocení záborů ZPF v navržených koridorech a plochách dopravních staveb Tabulka 91: Koridory a plochy dopravní infrastruktury v řešeném území ÚS Orlicko, převzaté ze schválených ÚPVÚC a ÚP Seznam grafů Graf 1: Počty lůžek v jednotlivých ubytovacích zařízeních Seznam obrázků Obrázek 1: sportovní přístav a navrhovaná marína Voltýřovská zátoka – Písecká loděnice Obrázek 2: marína SK Yacht & Ski – Barrandovská zátoka Obrázek 3: sportovní přístav hotel Radava Obrázek 4: sportovní přístav Střediska praktické výuky České unie námořního jachtingu Obrázek 5: sportovní přístav Kostelecká zátoka Obrázek 6: Hrejkovická zátoka, vhodnější jako krátkodobé kotviště Obrázek 7: sportovní přístav Podolsko Obrázek 8: sportovní přístav Podolsko TJ Otava (zátoka vpravo) Obrázek 9: navrhovaný nákladní přístav u Týna nad Vltavou Obrázek 10: sportovní, jachetní kotviště Chrást Obrázek 11: jachetní kotviště Žďákovský most, vhodnější pro krátkodobé kotviště Obrázek 12: sportovní kotviště Na Pískách, vhodnější pro krátkodobé kotviště Obrázek 13: sportovní kotviště Ochoz, vhodnější pro krátkodobé kotviště Obrázek 14: sportovní kotviště Zbonín, vhodnější pro krátkodobé kotviště Obrázek 15: sportovní kotviště Sobědražská zátoka a jeho vazby na sídla Jickovice a Kučeř

239

str. 146 str. 146 str. 147 str. 147 str. 149 str. 149 str. 150 str. 153 str. 158 str. 160 str. 161 str. 161 str. 165 str. 169 str. 172 str. 176 str. 177 str. 178 str. 189 str. 190 str. 193 str. 195 str. 196 str. 204 str. 209 str. 212 str. 220 str. 224 str. 224 str. 225 str. 226 str. 226 str. 227 str. 227 str. 227 str. 228 str. 228 str. 233 str. 233 str. 233 str. 57 str. 70 str. 70 str. 71 str. 71 str. 72 str. 73 str. 73 str. 74 str. 74 str. 75 str. 75 str. 76 str. 76 str. 77 str. 77

Obrázek 16: sportovní kotviště Bránická zátoka, vhodnější pro krátkodobé kotviště Obrázek 17: sportovní kotviště Novosedelská zátoka, vhodnější pro krátkodobé kotviště Obrázek 18: sportovní kotviště Dolní Lipovsko, vhodnější jako krátkodobé kotviště Obrázek 19: sportovní kotviště Yacht club Týn nad Vltavou Obrázek 20: krátkodobé kotviště Týn nad Vltavou centrum Obrázek 21: krátkodobé kotviště Zámek Orlík Obrázek 22: krátkodobé kotviště Žďákovský most Obrázek 23: krátkodobé kotviště Zvíkovské Podhradí Obrázek 24: krátkodobé kotviště Sv. Anna Obrázek 25: krátkodobé kotviště Rybárna, vhodné i pro sportovní kotviště Obrázek 26: krátkodobé kotviště Jistec, vhodné i pro sportovní kotviště Obrázek 27: krátkodobé kotviště Kavkovna na Otavě Obrázek 28: krátkodobé kotviště Hladná, vhodné i pro sportovní kotviště Obrázek 29: krátkodobé kotviště Pašovice Obrázek 30: krátkodobé kotviště Koloděje nad Lužnicí Obrázek 31: veřejné kotviště Chrást, vhodné i pro sportovní kotviště Obrázek 32: veřejné kotviště Peklo Obrázek 33: veřejné kotviště Luh nedaleko Nevězic Obrázek 34: veřejné kotviště Varta Obrázek 35: krátkodobé kotviště Červená Obrázek 36: veřejné kotviště Podolsko Obrázek 37: veřejné kotviště Strouhy – Velký potok, vhodné i pro sportovní kotviště Obrázek 38: veřejné kotviště Sv. Jan Obrázek 39: veřejné kotviště Rybárna u Doubravy Obrázek 40: veřejné kotviště Kořensko Obrázek: 41 veřejné kotviště Na Soutoku Obrázek 42 : veřejné kotviště Týn nad Vltavou centrum Obrázek 43: veřejné kotviště Týn nad Vltavou jih Obrázek 44: navrhované obslužné místo v Týně nad Vltavou Obrázek 45: základna pro rychlostní kanoistiku a vodácké tábořiště Obrázek 46: Ukázky aquazorbingu Obrázek 47: Ukázka aquaskipingu Obrázek 48: Rychlostní kanoistika v Týně nad Vltavou (vlevo), ukázka vodního rodea (vpravo) Obrázek 49: Ukázky kiteboardingu Obrázek 50: Ukázky plavidel vhodných pro vodní mototuristiku, jejich vybavení a interiéry Obrázek 51: příklad golfového hřiště a jeho zapojení do krajinného rázu Obrázek 52: letní bobová dráha Obrázek 53: inline bruslení Obrázek 54: sportovní aktivity provozované při teambuildingu Obrázek 55: příklad umístění bikeparku v kontaktu s dalšími aktivitami Obrázek 56: lanové centru s lezeckou stěnou (vpravo) Obrázek 57: příklad skateparku s umělými překážkami a rampami Obrázek 58: Kulturní krajina s remízky mezi Lety a Šerkovem Obrázek 59: Hladina Orlické nádrže u Pukňova je obklopena zalesněnými poměrně strmými břehy Obrázek 60: Rozsáhlý anglický park u Schwarzenbergské hrobky a vyhlídka na zámek Orlík Obrázek 61: Krajinný ráz Kovářovska u sídla Chrást Obrázek 62: Krajinný ráz oblasti Písecka u obce Oslova Obrázek 63: Krajinný ráz se soliterními stromy, či skalními výchozy s remízky Obrázek 64: Rozsáhlá zalesněná oblast Píseckých hor, pohled z Jarníku Obrázek 65: Pohled z hráze Hněvkovické nádrže do údolí Vltavy, soutok Vltavy a Lužnice u Nového Dvora Seznam kartogramů Kartogram 1: Rozvojově oblasti, rozvojové osy, specifické oblasti v řešeném území Kartogram 2: Oblasti a místa krajinného rázu, oblasti se shodným krajinným typem Kartogram 3: Území se zvýšenou ochranou krajinného rázu Kartogram 4: Obce a města kde je potřeba zpracování nového územního plánu Kartogram 5: Největší znečišťovatelé v řešeném území dle BSK5 (mg/l) Kartogram 6: Největší znečišťovatelé z celého povodí náležejícího Orlické nádrži dle BSK5 (mg/l) Kartogram 7: Největší znečišťovatelé v řešeném území dle BSK5 (t/rok) Kartogram 8: Největší znečišťovatelé z celého povodí náležejícího Orlické nádrži dle BSK5 (t/rok)

240

str. 78 str. 78 str. 79 str. 79 str. 80 str. 80 str. 81 str. 81 str. 82 str. 82 str. 83 str. 83 str. 84 str. 84 str. 85 str. 85 str. 86 str. 86 str. 87 str. 87 str. 88 str. 88 str. 89 str. 89 str. 90 str. 90 str. 91 str. 91 str. 92 str. 92 str. 96 str. 96 str. 97 str. 98 str. 99 str. 103 str. 103 str. 104 str. 104 str. 105 str. 105 str. 105 str. 114 str. 114 str. 115 str. 115 str. 116 str. 117 str. 118 str. 118 str. 17 str. 119 str. 120 str. 124 str. 205 str. 206 str. 207 str. 208

C.

Příloha ÚS Orlicko: Vyhodnocení připomínek podaných v rámci projednání územní studie Orlicko a pokyn pořizovatele k provedení úprav

241