Územní studie MOŽNOSTI ÚZEMNÍHO ROZVOJE OBCE MALENOVICE
1. TEXTOVÁ ČÁST
Ing.Arch. Miroslav Hudák
Územní studie MOŽNOSTI ÚZEMNÍHO ROZVOJE OBCE MALENOVICE Zak.č. 140401
OBJEDNATEL:
Obec Malenovice Malenovice 85, PSČ 739 11 Frýdlant nad Ostravicí
ZHOTOVITEL:
Ing.Arch. Miroslav Hudák Okružní 621/17, PSČ 739 32 Vratimov
POŘIZOVATEL:
Obecní úřad Malenovice zajištění kvalifikace Ing.Martina Miklendová
KRAJSKÝ ORGÁN ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ: Krajský úřad Moravskoslezského kraje v Ostravě Odbor územního plánování a stavebního řádu
ZPRACOVATELÉ:
Ing.Arch.Miroslav Hudák –urbanistická koncepce, koordinace RNDr.Milan Polednik –demografie, životní prostředí Ing.Jiří Datinský –doprava Ing.Jaroslav Gavlas –vodní hospodářství, energetika
ZODPOVĚDNÝ PROJEKTANT:
listopad 2014
Ing.Arch.Miroslav Hudák autorizovaný architekt ČKA č.03 554
Územní studie MOŽNOSTI ÚZEMNÍHO ROZVOJE OBCE MALENOVICE
1. Textová část A. Analytická část str. a) Širší vztahy území...............................................................................................................1 b) Zhodnocení urbanistické koncepce navržené v platném územním plánu...........................4 c) Zhodnocení zastavitelných ploch navržených v platném územním plánu..........................7 d) Demografická analýza obce................................................................................................7 e) Zhodnocení potřeby ploch pro předpokládaný rozvoj obce..............................................12 f) Zhodnocení občanského vybavení.....................................................................................16 g) Zhodnocení veřejných prostranství...................................................................................17 h) Zhodnocení dopravní infrastruktury.................................................................................18 i) Zhodnocení technické infrastruktury.................................................................................21 j) Zhodnocení ostatních rizik a omezení v území..................................................................25 B. Koncepční část a) Stanovení funkce obce ve struktuře osídlení, definování originality a specifičnosti území...................................................................................................................................1 b) Vyhodnocení rozvojového potenciálu obce........................................................................2 c) Možné směry rozvoje obce, možnosti funkčního a prostorového uspořádání obce............3 d) Odhad předpokládaných nákladů........................................................................................7 e) Závěr....................................................................................................................................9 2. Výkresová část 01 Výkres širších vztahů - 1:25 000 02 Problémový výkres - 1:10 000 03 Výkres technické infrastruktury - 1:10 000 04 Výkres koncepce rozvoje obce - 1:10 000
A. ANALYTICKÁ ČÁST a) ŠIRŠÍ VZTAHY ÚZEMÍ Obec Malenovice je dynamickou součástí nejintenzivněji využívaného rekreačního osídlení širšího regionu Moravy, jehož intenzita využití je srovnatelná s nejintenzivněji využívanými rekreačními regiony a lokalitami v ČR (Krkonoše). Současně tvoří i přirozené širší suburbanizační zázemí široce vymezené Ostravské aglomerace. Rekreační transformace osídlení i suburbanizační tlaky jsou tak zásadními faktory vývoje sídelní struktury obce i značné části správního obvodu obce s rozšířenou působností (dále jen SO ORP) Frýdlant nad Ostravicí (zejména obce Čeladná, Pstruží, Ostravice). SO ORP Frýdlant nad Ostravicí patří v ČR k regionům s alokací nejdražší bytové výstavby. Na území obce se projevují suburbanizační tendence v kombinaci s novými zdroji pracovních příležitostí (především průmyslové zóny Nošovice) a dalšími výraznými rozvojovými impulsy (Čeladná, Ostravice). Výrazně se tak rýsuje přirozená dělba funkcí v sídelní struktuře vzájemně propojeného regionu. Tab. Základní ukazatele sídelní struktury správního obvodu ORP Frýdlant nad Ostravicí a širší srovnání Ukazatel SO ORP Frýdlant nad Ostravicí Frýdek-Místek Havířov Orlová Ostrava
obcí
Počet katast rů
11 37 5 3 13
obyvatel na
částí
částí / obec
výměra km2
km2/ obec
Obyvatel
Obec
část.o.
km2
15
13
1,36
317
28,86
23 941
2 176
1 842
75
54 13 6 53
52 1,46 480 15 2,60 88 6 2,00 45 55 4,08 332 průměr ORP
12,98 17,64 15,03 25,50
110 532 92 319 39 091 328 323
2 987 18 464 13 030 25 256
2 126 6 155 6 515 5 970
230 1 047 867 990
4 089
1 972
226
1 682
698
133
Moravskoslezský 13,6 27,9 28,3 2,3 246,7 19,2 55754,6 kraj ČR 30,5 63,0 73,0 2,5 382,3 15,4 45216,3 Zdroj: Malý lexikon obcí 2013, ČSÚ, data pro rok 2012, vlastní výpočty
Pro sídelní strukturu celého spádového obvodu ORP Frýdlant nad Ostravicí je do značné míry determinující nízká hustota osídlení (zejména v jižní hornaté části), malý počet obcí (mnohdy s rozptýlenou zástavbou) a značné ovlivnění osídlení antropogenními podmínkami (rekreační krajina s velkou dynamikou dalšího rozvoje). Míra zatížení území antropogenní transformací je značná a objektivně naráží zejména na zájmy ochrany přírody, ale i ochranu lokalizačních předpokladů rekreace. Další rozvoj individuální rekreace (chataření a chalupaření) nebyl po r. 1990 očekáván. Většinou byl spojován s omezenými možnostmi cestovního ruchu. Je pravdou, že růst počtu rekreačních chat byl do značné míry omezen. Na druhé straně však expanzi druhého bydlení, s výraznými rekreačními funkcemi nelze v současnosti reálně zabránit nejen v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí. Ukazuje se, že se jedná o mnohem hlubší fenomén, specifický prakticky pro celou ČR, ojedinělý ve srovnání s jinými 1
okolními zeměmi. I obec Malenovice je součástí tohoto fenoménu, jehož definování a hodnocení je v současných podmínkách nesnadné. MIKROREGION FRÝDLANTSKO-BESKYDY Obec Malenovice je členem Mikroregionu Frýdlantsko-Beskydy. Globálním cílem strategického plánu mikroregionu je zachovat v mikroregionu Frýdlantsko-Beskydy atraktivní a zdravé prostředí pro život, práci, odpočinek a trávení volného času místních obyvatel i návštěvníků, adekvátně venkovskému charakteru území a požadavkům třetího tisíciletí. Níže jsou uvedeny významné teze strategie, které mají vztah k potenciálnímu rozvoji obce Malenovice: - Cílem je udržet v regionu mladé, kvalifikované a jinak perspektivní obyvatele, nebo takové nové obyvatele do mikroregionu přilákat. - Cílem je zachovat v mikroregionu prostředí a styl vesnického života, pokud nebyl historií narušen, obnovit ty jeho prvky, které minulost narušila, definovat a realizovat moderní filosofii vesnického života, adekvátní podmínkám třetího tisíciletí v Evropě při akceptování regionálních specifik a vůle občanů, kteří v něm žijí. - Rozvoj a podpora rozptýlené individuální domovní výstavby na velkých parcelách. - Rozvinutí služeb a vytvoření atrakcí v mikroregionu, které přilákají návštěvníky okolních turistických a rekreačních oblastí, obyvatele okolních měst a aglomerací k trávení volného času a cestující po hlavních dopravních tazích procházejících mikroregionem. - V cestovním ruchu rozvíjet především ty formy, které respektují jeho venkovský charakter. - Životní prostředí mikroregionu bude zachováno a nadále kultivováno jako důležitá součást kvalitních podmínek pro život místních obyvatel a zdroj jejich obživy. Využíváno i chráněno bude na principech odpovědného hospodaření jednotlivců i subjektů tak, aby jeho hodnoty nebyly redukovány na úkor budoucích generací. - Klíčovým faktorem zachování kvalitního životního prostředí je vyvážený rozvoj infrastruktury: technické (především vodohospodářské) a dopravní a infrastruktury nakládání s odpady. - Vzhledem k charakteru krajiny a jejího využití k hospodářským účelům je kladen důraz na postupnou přeměnu funkcí zemědělského a lesního hospodářství z produkční na alternativní neprodukční funkce, zejména krajinotvornou. - Přímé zásahy do krajiny budou zaměřeny na posilování její ekologické stability – především v oblasti vodního režimu krajiny a ochrany a tvorby místních ekosystémů. Ochrana a tvorba životního prostředí budou zaměřeny jak na extravilány, tak intravilány obcí. - Důležitou součástí aktivní ochrany životního prostředí bude zvyšování využití místních obnovitelných zdrojů energie a zvyšování efektivity jejího využití. - V oblasti negativních vlivů na životní prostředí budou podporována opatření k jejich snižování. OBJEKTIVIZACE HODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PODMÍNEK ÚZEMÍ Přiměřené hodnocení vyváženosti podmínek území je nezbytným východiskem pro zvolení optimální urbanistické koncepce rozvoje území, či korekci stávajícího vývoje. Dostupné podklady mají z tohoto pohledu jak rozdílnou metodiku, podrobnost tak i míru aktuálnosti. Proto je dále provedeno shrnutí těchto podkladů a jejich doplnění, zejména upřesněné aktuální vyhodnocení na základě doplněných průzkumů a rozborů v řešeném území. 2
V prvé řadě je možné provést srovnání v rámci Územně analytických podkladů (dále jen ÚAP) ORP Frýdlant nad Ostravicí (aktualizace z r. 2012 a eventuálně starší aktualizace z r. 2010). Toto hodnocení je uvedeno v následující tabulce (pro hodnocení v samotném podkladu je použito 2 až 3 indikátorů u jednotlivých pilířů, bodová hodnota indikátorů je 1 až 5, hodnota 5 je nejlepší, v tabulce je uveden výsledný průměr hodnot indikátorů). Tab. Kategorizace vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj (obec Malenovice, ÚAP Frýdlant nad O., aktualizace r.2012, metodika MMR pro ÚAP)
Pilíř-životní prostředí
PilířPilíř-soudržnost výsledná hospodářské společenství kategorie podle podmínky území obyvatel území metodiky MMR
Bodové hodnocení – metodika SO ORP – 4,7 3,5 výsledný průměr Výsledné hodnocení + metodika MMR (použité bodové hodnocení 5-nejlepší, 1 – nejhorší)
4,3 +
2b
Rozsáhlým dokumentem pro hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje dotýkající se řešeného území jsou ÚAP Moravskoslezského kraje (aktualizace r. 2013, dále pak r. 2011 a r. 2009). K hodnocení zde byla použita základní 7 stupňová škála, hodnotící převahu silných nebo slabých stránek pilířů udržitelného rozvoje (životního prostředí, hospodářských podmínek, soudržnosti obyvatel území). Výhodou je zejména porovnatelnost hodnocení za celý kraj a i šířka použité stupnice (umožňující podrobné rozlišení). Hodnocení jednotlivých pilířů, včetně srovnatelného hodnocení SO ORP a vlastní studie, přináší následující tabulka: Tab. Hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje dotýkající se řešeného území (stupnice hodnocení: 1-nejlepší, 7- nejhorší) Pilíř-podmínky ÚAP MSK ÚAP SO ORP Výsledné hodnocení aktualizace r. 2013 Frýdlant n.O. studie (v závorce r. 2011 a aktualizace r. r. 2009) 2012* Životní prostředí 5 = zhoršené 1 až 2 = velmi 2 = dobré (1=velmi dobré, dobré až dobré MMR + stejné) MMR+ Hospodářské podmínky 3= zlepšené 4 = průměrné ? 3 až 4 = zlepšené až území (1=velmi dobré, MMR průměrné 2=dobré) MMR + Soudržnost obyvatel 3=zlepšené 2 až 3 = dobré až 5 = zhoršené území (2=dobré, zlepšené MMR stejné) MMR+ *Převedení na srovnatelné hodnocení provedeno expertním odhadem. 3
Obecně by mělo platit, že menší vzájemné rozdíly s výsledným hodnocením studie (územního plánu) vykazuje hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje v rámci SO ORP Frýdlant n.O. než v rámci ÚAP MSK. Rozdíly s hodnocením studie vykazuje hodnocení v rámci SO ORP Frýdlant n.O. u pilíře soudržnosti obyvatel území a hospodářského pilíře. Při hodnocení podmínek soudržnosti obyvatel území – které jsou touto studií hodnoceny, jako podprůměrné (zhoršené) jsou brány v úvahu jak příliš rychlý růst počtu obyvatel obce (velký podíl obyvatel přistěhovalých v posledních cca 20 letech), tak i vysoký podíl druhého, zejména pak rekreačního bydlení. Výsledné hodnocení studie se neshoduje ani s krajskými ÚAP. S ohledem na blízkost Frýdlantu n. Ostravicí je pouze omezeným probléme chybějící školská vybavenost obce. U hodnocení hospodářského pilíře území je odlišné hodnocení studie dáno nízkou nezaměstnaností v obci a i pozitivním vývojem v nejbližším regionu. V kapitole o hospodářských podmínkách je popsáno zkreslující použití míry nezaměstnanosti pro obec Malenovice v rámci ÚAP SO ORP Frýdlant nad Ostravicí. Výsledné vlastní hodnocení podmínek životního prostředí – dobré, je nutno vnímat zejména s ohledem na širší vnímání přírodního, ale i rekreačního prostředí řešeného území. Výsledné hodnocení studie se přitom nachází mezi hodnocením krajskými ÚAP a SO ORP (hodnocení ÚAP MSK přitom vykázalo velké změny v období aktualizací, v r.2009 a v r.2011). Tyto změny zřejmě odrážejí změny metodiky, nikoliv reálného stavu pilíře životního prostředí.
b) ZHODNOCENÍ URBANISTICKÉ KONCEPCE NAVRŽENÉ V PLATNÉM ÚZEMNÍM PLÁNU
1)
2)
3)
4)
Koncepce rozvoje území obce je v územním plánu Malenovic definována následujícími body: Hlavním cílem navržené urbanistické koncepce je vytvoření podmínek pro budoucí rozvoj obce a to zejména dostatečnou nabídkou ploch pro novou obytnou výstavbu, pro rozvoj drobné výroby a služeb při respektování požadavků na ochranu architektonických, urbanistických a přírodních hodnot území a současně s ohledem na ekonomii výstavby a údržby komunikací a sítí technické infrastruktury. Předpoklady budoucího rozvoje Malenovic jsou ovlivněny polohou v rekreačně vysoce atraktivní podhorské krajině s poměrně kvalitním životním prostředím, příměstskou polohou obce u Frýdlantu nad Ostravicí, dobrou dopravní přístupností vzhledem k Frýdku - Místku a Ostravě. Koncepce rozvoje území vychází z prognózy vývoje počtu obyvatel a bydlení ve střednědobém výhledu (do r. 2020), opírající se o komplexní zhodnocení podmínek a předpokladů řešeného území. Je předpokládán nárůst počtu obyvatel, tedy na cca 700 obyvatel a výstavba do 100 nových bytů v bilancovaném období. Asi u 1/10 počtu navržené výstavby bytů je možné předpokládat jejich vybudování bez nároků na nové plochy vymezené územním plánem jako návrhové (půdní vestavby, přístavby, změny využití objektů, výstavba v prolukách a na větších zahradách apod). Uvedená bilance je i výchozím předpokladem pro bilancování potřeby ploch a dimenzování technické infrastruktury. Vzhledem k nedostatku ploch pro výstavbu bytů v prolukách mezi stávající zástavbou v zastavěném území respektovat vymezené zastavitelné plochy pro výstavbu bytů řešenou převážně formou rodinných domů. 4
5) Pro posílení rekreační funkce území respektovat zastavitelné plochy určené pro vybudování sportovně-rekreačních areálů s možností celoročního využívání, nebo s možností využívání pro letní a zimní rekreaci, plochy vymezené pro vybudování golfového hřiště a ploch pro jezdecké sporty v západní části k.ú a plochy pro rozšíření dolní části sjezdových tratí na Staškově. 6) Drobné podnikatelské aktivity a stavby, jejichž negativní účinky na životní prostředí nepřekračují limity uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru a jejichž architektonické ztvárnění umožní situování mezi obytnou zástavbou, připustit v rámci ploch smíšených obytných s ohledem na organizaci stávající zástavby a ploch veřejně přístupných. Bod 1) je dle grafické části územního plánu zajištěn dostatečně. Velký počet a velká výměra zastavitelných ploch určitě tvoří dostatečný předpoklad pro budoucí rozvoj obce. Respektování požadavků na ochranu architektonických, urbanistických a přírodních hodnot území je zajištěno situováním hlavního územního rozvoje do ploch mimo CHKO Beskydy a stanovením poměrně podrobných podmínek prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu, které regulují budoucí výstavbu s ohledem na blízkost CHKO Beskydy. Tyto podmínky jsou potvrzeny projednáním územního plánu s dotčenými orgány státní správy. Z hlediska současného výkladu stavebního zákona o možnostech regulace zástavby v územních plánech je stanovená regulace až příliš podrobná, nicméně oprávněnost stanovených podmínek je vyjádřena v průměru lepším vzhledem nové zástavby než v okolních obcích Čeladné, Ostravici i Frýdlantu n. O. Ekonomii výstavby lze spatřovat v soustředění zastavitelných ploch do centrální části obce navazující na silnici směřující do Frýdlantu n. O., kde přítomnost stávající dopravní a technické infrastruktury snižuje nároky na budování nových komunikací a vedení. Stejně tak údržba je koncentrována do jedné lokality a není rozptýlena do odlehlých částí obce. Rekreační a sídelní atraktivita v kombinaci s dobrou dopravní dostupností - bod 2) jsou právem považovány za největší předpoklad rozvoje obce. I s ohledem na předpokládaný výrazný rozvoj a nutnost vymezit více ploch k zástavbě, než bude v období platnosti územního plánu skutečně zastavěno, se jeví výměra zastavitelných ploch nadhodnocená. Zatímco současný počet obyvatel je v roce 2014 na úrovni blížící se předpokládaným 700 obyvatel dle demografické analýzy územního plánu z roku 2008 (bod 3)), tak z vymezených zastavitelných ploch byla využita pouze malá část cca 7,5 ha z původně navržených 43,62 ha. Nové domy totiž vznikají často v prolukách uvnitř zastavěného území. Je pravda, že volné pozemky uvnitř zastavěného území jsou infrastrukturně lépe připravené na budoucí zástavbu než volné pozemky v zastavitelných plochách, ve kterých je nutné nejdříve postavit komunikace a technickou infrastrukturu a tudíž jsou pro stavebníky atraktivnější. Dá se na nich předpokládat rychlejší výstavba a vynaložení méně financí. Přesto asi tvrzení v bodu 4) o nedostatku ploch v prolukách nebude úplně správné. V prolukách se i v současné době nachází stále takové množství volných pozemků, které určitě umožní výstavbu více než 10 rodinných domů, což je hodnota, se kterou počítala demografická analýza územního plánu. Vymezené zastavitelné plochy se proto jeví jako dostatečné pro mnohem delší časové období než je návrhové období územního plánu. Spíše by se daly považovat téměř za cílový stav maximálního možného zastavění obce, které by bylo ještě přijatelné vzhledem ke kapacitě území a jeho udržitelnému rozvoji. Posílení rekreační atraktivity obce - bod 5) je rovněž předpokladem pro pozitivní rozvoj Malenovic. Využití územních předpokladů pro pěší, cyklo, agro, hipo turistiku a sjezdové lyžování 5
přispěje ke zlepšení vyváženosti územních podmínek, zejména hospodářských ve vztahu k okolním obcím. Rozvoj těchto druhů rekreace a souvisejících zařízení umožní i zvýšení počtu pracovních míst v obci. Přiměřené rozšíření lyžařských areálů respektující ochranu přírody zatraktivní obec pro turisty i pro případné rezidenty. Rozporuplný je záměr na výstavbu golfového hřiště, který by si v dosud řídce osídlené oblasti vynutil výstavbu nových komunikací, technické infrastruktury i souvisejících zařízení občanského vybavení, zejména ubytování. Umožnění drobných podnikatelských aktivit a staveb, které neovlivňují negativně okolní obytné území - bod 6), je ve smíšeném venkovském obytném prostředí přirozený jev, který brání monofunkčnímu využití území, snižuje vyjížďku obyvatel do okolí a zvyšuje míru soudržnosti obyvatel. Urbanistická koncepce je v územním plánu definována mimo jiné následujícími body (vybrány jsou pouze ty, které jsou specifické pro Malenovice): 1) Hlavní urbanistickou funkcí zástavby k.ú. Malenovice je funkce obytná a rekreační. Funkce obslužná a výrobní jsou funkcemi doplňujícími. 2) Nová soustředěná obytná výstavba bude dále realizována v zastavitelných plochách vymezených převážně v severozápadní části k.ú. Malenovice, ve vazbě na zastavěné území, jako plochy bydlení venkovského smíšeného. 3) Stávající výrobní areál je územně stabilizován. Je vymezená nová plochy zemědělské výroby v návaznosti na stávající areál umožňující realizaci vjezdu do stávajícího areálu. 4) Respektovat vymezenou plochu veřejného prostranství v centru stávající a navržené zástavby vytvářející kompaktní celek v severozápadní části k.ú. a podmínky pro využívání této plochy. ad. 1) Funkce obytná a rekreační je okomentována v předchozím odstavci. Funkce obslužná a výrobní by opravdu měly zůstat funkcemi doplňujícími v principu spočívajícím v zachování stávajících ploch a zařízení nebo v jejich mírném rozvoji. Podstatnější rozvoj těchto funkcí by vedl k příliš intenzivnímu využívání stávající veřejné infrastruktury v obci, která by měla sloužit primárně jejím obyvatelům. Zároveň by mohlo dojít negativnímu ovlivňování obytného území provozem těchto zařízení a tím i ke snížení vlastní obytné a rekreační atraktivity území. ad. 2) Severozápadní část obce je jedinou logickou rozvojovou lokalitou v obci. V této části je nejkvalitnější a nejrozvinutější dopravní infrastruktura, technická infrastruktura, je zde vhodný terén, nacházejí se zde objekty občanského vybavení - Obecní úřad, obchod, restaurace, sportoviště apod. Také z hlediska urbanistického je zahuštění zástavby v centru obce a jejím okolí vhodnější než rozvoj výstavby v odlehlých částech obce, který by narušil typický rozptýlený charakter zástavby. ad. 3) Zemědělský areál je územně stabilizovaný, je navrženo pouze malé zvětšení jeho plochy. Rozvojové plochy bydlení si zachovávají odstup od areálu, který vytváří hranici mezi intenzivnější zástavbou centra obce a volnou krajinou. Zemědělský areál nevytváří problém v území. ad. 4) Stávající veřejné prostranství vymezené v centru obce bylo změnou č. 2 ÚP zmenšeno a je vyhovující pro současný stav. Pro předpokládaný rozvoj obce a související rozvoj zástavby je ale jedno veřejné prostranství v celé obci zcela nedostatečné. V rámci nových zastavitelných ploch musí být vymezeny nové plochy veřejných prostranství, které zajistí dostatek ploch pro 6
každodenní rekreaci obyvatel obce.
c) ZHODNOCENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH NAVRŽENÝCH V PLATNÉM ÚZEMNÍM PLÁNU V původním územním plánu z roku 2008 byly vymezeny zastavitelné plochy pro výstavbu cca 200 rodinných domů při předpokládané výměře 2000 m2 na 1 RD, tj. cca 230 bytových jednotek ( 1,15 b.j./ RD ). Celkem bylo pro bydlení - venkovské smíšené - navrženo 43 zastavitelných ploch. U některých ploch byl omezen počet přípustných rodinných domů na 1 nebo 2, výstavba v zastavitelné ploše Z16 byla podmíněna zpracováním územní studie. V průběhu let byly některé zastavitelné plochy nebo jejich části zastavěny. V současné době jsou disponibilní k zástavbě pozemky v zastavitelných plochách o výměře celkem cca 36,16 ha, které při předpokládané výměře 2000 m2 na 1 RD umožňují výstavbu cca 181 RD. V rámci změny č.2 územního plánu z roku 2014 byly navrženy další 3 zastavitelné plochy bydlení venkovského smíšeného o celkové výměře 0,83 ha. V odůvodnění změny je uvedeno, že jedna z ploch je určena pouze k rozšíření zahrady, protože leží v ochranném pásmu vedení VN a zbývající dvě plochy umožní umístění dvou staveb rodinných domů. Celkem tedy územní plán umožňuje výstavbu dalších cca 183 RD. Potřeba nových bytů stanovená v odůvodnění ÚP z roku 2008 byla vyčíslena na cca 100 bytových jednotek, z toho přibližně 1/10 bytů by mohla být získána bez nároků na nové plochy formou přístaveb, nástaveb apod. Současný převis nabídky ploch pro výstavbu bydlení v územním plánu dle předpokladů uvedených v územním plánu tedy činí cca 103%. Dle aktuální potřeby ploch pro bydlení uvedené v kapitole e), která je mírně vyšší než dle územního plánu - cca 110 bytových jednotek, z toho 100 na nových plochách a s přihlédnutím k aktuální průměrné výměře stavebních pozemků v obci, která je opět vyšší než dle územního plánu cca 2000 až 3000 m2 na 1 RD, vychází převis nabídky ploch pro bydlení ve výši cca 48%. Převis nabídky ploch pro bydlení vychází vzhledem k aktuálním údajům v přiměřené výši. Pokud by ale bylo nutné rozsah zastavitelných ploch zmenšit z důvodu upřednostnění jiných vhodnějších lokalit k zástavbě nebo z důvodu celkového omezení rozvoje obce, tak je jednou z možností i vypuštění ploch navržených k zástavbě v platném územním plánu.
d) DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA OBCE ZHODNOCENÍ VÝVOJE POČTU OBYVATEL Obyvatelstvo (sociodemografické podmínky území) – zaměstnanost (hospodářské podmínky území) a bydlení vytvářejí základní prvky sídelní struktury území. Za nejvýznamnější faktor ovlivňující vývoj počtu obyvatel obce (přímo její prosperitu) je obvykle považována nabídka pracovních příležitostí v obci a regionu. V případě řešeného území je však dominantním faktorem atraktivita bydlení, zejména druhého (z velké části) rekreačního bydlení. Z ostatních faktorů je to především vybavenost sídel, dopravní poloha, obytné prostředí včetně životního prostředí, rekreační zázemí. Tyto přírodní i antropogenní podmínky území se promítají do 7
atraktivity bydlení, kterou velmi dobře vyjadřuje úroveň cen bydlení - prodejnost nemovitostí pro bydlení v sídle, či dané lokalitě. Vyhodnocení rozvojových faktorů řešeného území je jedním z výchozích podkladů pro hodnocení a prognózu budoucího vývoje (koncepci rozvoje obce z hlediska územního plánu) během očekávaného období platnosti územního plánu (obvykle pro dalších cca 15 let). Prognóza slouží především jako podklad pro efektivní řešení technické a sociální infrastruktury a pro přiměřený návrh nových ploch pro bydlení. U řešeného území obce Malenovice se projevují na jejím demografickém vývoji především: • Poloha v rekreačně vysoce atraktivní podhorské krajině s poměrně kvalitním životním prostředím. • Změna hodnotových preferencí obyvatel, stále vyšší zájem o kvalitní bydlení a na druhé straně i rostoucí hybnost obyvatel, vymísťování obslužných míst z center měst. • Dobrá dopravní poloha obce jak vzhledem k blízkému Frýdlantu nad Ostravicí, tak i Frýdku Místku a částečně i Ostravě. • Omezujícím faktorem je značná úroveň nezaměstnanosti v širší oblasti (vazba na okres Ostravu, v okrese Frýdek-Místek se situace zlepšila). • Malá velikost sídla ovlivňující rozsah jeho vybavenosti, především obslužných funkcí (chybějící základní škola). Počet obyvatel Malenovic v minulosti vykazoval dlouhodobou tendenci k poklesu (od r. 1869 – prvního moderního sčítání) Příčinou byly zejména těžké životní podmínky, malá rentabilita zemědělské výroby v horských podmínkách. Pokles prohloubily i důsledky druhé světové války (dosídlování pohraničí) a alokace nové bytové výstavby především do měst (doprovázená vystěhováním mladých rodin např. na blízké Ostravsko). Pokles počtu obyvatel vyvrcholil v devadesátých letech minulého století. Po tomto období došlo k výraznému zlomu. Tab. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v řešeném území – obci Malenovice s k u t e č n o s t rok 1869 1900 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2014 obyvatel
624
654
586
487
517
390
347
274
377
667
prognóza 2030 800-850
Vývoj počtu obyvatel po r. 2001 v řešeném území (zdroj: průběžná evidence obyvatel ČSÚ) Rok
stav 1.1.
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
373 376 399 413 453 476 494
Narození Zemřelí Přistěhovalí 3 3 5 3 8 1 9
7 4 10 7 1 8
Vystěhovalí
10 31 21 56 32 27 38
10 4 8 9 10 9 12
8
Přirozená měna= narozenízemřelí 3 -4 1 -7 1 1
Saldo migrace= přistěhovalívystěhovalí 27 13 47 22 18 26
Změna celkem 3 23 14 40 23 18 27
2008 521 2009 532 2010 562 2011 599 2012 624 2013 633 2014 667 Roční průměr
8 8 7 6 6 5
3 3 5 4 7 7
18 35 43 34 35 49
12 10 7 11 25 13
5 5 2 2 -1 -2
6 25 36 23 10 36
11 30 38 25 9 34
6 6 33 11 0 22 Oprava s ohledem na výsledky sčítání v roce 2011= -1 obyvatel
22
Na začátku roku 2001 bylo v řešeném území – 373 trvale bydlících obyvatel (podle ČSÚ), do r. 2014 počet obyvatel stoupnul na 667. Podle sdělení obce byl počet obyvatel na začátku r. 2014 cca 690. Počet obyvatel obce (podle evidence ČSÚ i obce) překonal původní prognózu v platném územním plánu – cca 700 obyvatel v roce 2020. Celkově je vývoj počtu obyvatel po r. 1991 velmi příznivý, zejména pak po r. 2000. V úvahu je nutno vzít tlak na pokles počtu obyvatel v ČR a zejména pak Moravskoslezském kraji (úbytky obyvatel přirozenou měnou – vlivem poklesu porodnosti, kladné saldo migrace se zahraničím jako jediný reálný zdroj eventuálního růstu). Příměstská a rekreační sídla představují v současnosti nejrychleji rostoucí skupinu sídel v ČR, kde se projevují dopady suburbanizace. Malenovice těží z kombinace rekreačně a dopravně atraktivní polohy na jižním okraji Ostravské aglomerace, jsou typickou malou rekreační obcí s dynamickým rozvojem, kde suburbanizace není prvotním faktorem růstu. Podobný proces probíhá i v dalších okolních obcích – Pstruží, Ostravice a „nejznámější“ Čeladná. Značná poptávka po bydlení v obci se odvíjí i ze změn hodnotových preferencí (poptávce po bydlení v kvalitním rekreačním, životním a přírodním prostředí). Nabídka takových lokalit je omezená jak dopravní dostupností, tak ochranou omezených přírodních zdrojů (včetně rekreační krajiny). Během návrhového období územně plánovací dokumentace obce je možno předpokládat další růst počtu obyvatel, z výchozího stavu asi 650 bydlících obyvatel v současnosti na cca 800 až 850 obyvatel v r. 2025 (2030). V úvahu jsou vzaty jak vlastní předpoklady řešeného území (polohu a atraktivitu bydlení), značný zájem o novou bytovou výstavbu v řešeném území, tak i širší podmínky zaměstnanosti v regionu a obecně zhoršující se demografickou situaci v celé ČR. Předpokládaný vývoj počtu obyvatel během návrhového období je podmíněn především přípravou pozemků pro novou bytovou výstavbu a vlastními limity využití vysoce atraktivního rekreačního území, částečně i zvýšením nabídky pracovních míst v obci a regionu. Příznivý vývoj počtu obyvatel je v Malenovicích založen na kladném saldu migrace, které v jednotlivých letech kolísá. Vývoj přirozenou měnou je v zásadě neutrální, což je možno hodnotit spíše pozitivně. Věková struktura obyvatel řešeného území je velmi příznivá. Podíl předproduktivní věkové skupiny (0–14 let) byl v r. 2011 - 20,9% (17,5% v r. 2001), tj. nad průměrem ČR. Podíl obyvatel v poproduktivním věku byl ve stejném období pouze 11,0% (v r. 2001 -17,8%), průměr okresu i ČR byl výrazně vyšší.
9
Tab. Počet obyvatel a věková struktura - srovnání s ČR (zdroj: ČSÚ, SLDB 2011 – definitivní výsledky podle obvyklého bydliště, vlastní výpočty) Celkem Muži Ženy 0-14 let 15-64 let obyvatel Malenovice počet 636 330 306 133 432 % 100,0% 51,9% 48,1% 20,9% 67,9% Moravskoslezský počet 1 205 834 586 489 619 345 173 493 839 584 kraj % 100,0% 48,6% 51,4% 14,4% 69,6% ČR počet 10436560 5109766 5326794 1488928 7267169 100% 49,0% 51,0% 14,3% 69,6%
65+let 70 11,0% 188 956 15,7% 1644836 15,8%
V dlouhodobém vývoji podíl obyvatel nad 65 let mírně poroste, podíl dětí bude nejspíše stagnovat, tj. i při růstu počtu obyvatel bude absolutní počet dětí spíše stagnovat než růst. To se promítne především do stagnace nároků v oblasti základního školství se značnými výkyvy u mateřských škol. Situaci umožňuje řešit blízkost Frýdlantu nad Ostravicí. Z následujícího kartogramu je patrné, že SO ORP Frýdlant nad Ostravicí vykazuje velmi vysoký podíl jednotlivců – seniorů, což neplatí v současnosti pro Malenovice. V budoucnu je však nutno předpokládat podobnou tendenci. Postupně porostou nároky na sociálně zdravotní péči vyvolané „stárnutím“ populace.
Hospodářské podmínky Hospodářské podmínky jsou obvykle základním faktorem rozvoje sídel s nemalými důsledky i do sociální oblasti (soudržnosti obyvatel území). Jak již bylo uvedeno, v případě řešeného území je však dominantním faktorem atraktivita bydlení, zejména druhého (z velké části) rekreačního bydlení. Z následující tabulky jsou patrné základní ukazatele o ekonomické aktivitě obyvatel v 10
Malenoviích. Počet ekonomicky aktivních od r. 2001 výrazně stoupl ze 185 ekonomicky aktivních na 324, tj. kopíruje výrazný růst počtu obyvatel. Příznivou skutečností je, že počet nezaměstnaných v r. 2011 – 29 osob byl menší než v r. 2001 – 31 osob. Tab. Ekonomická aktivita obyvatel a nezaměstnanost - srovnání s krajem a ČR (zdroj: ČSÚ, SLDB 2011 definitivní výsledky, vlastní výpočty) Ekonomicky Obyvatel aktivní 15-64 let celkem Malenovice Počet 432 324 Podíl 100,0% 75,0% MS kraj Počet 839584 575689 Podíl 100,0% 68,6% ČR Počet 7267169 5080573 Podíl 100,0% 69,9%
Ekonomicky aktivní zaměstnaní 295 68,3% 504301 60,1% 4580714 63,0%
Nezaměstnaní – %podíl nezaměstnaných 29 6,7% 71 388 8,5% 499859 6,9%
Je odhadováno, že počet pracovních míst v řešeném území v obci dlouhodobě stoupá, v současnosti se jedná asi o 125 míst (podle evidence MF ČR na začátku roku 2012) a to především v rekreačních a ostatních službách, obchodu a zemědělství s výrazným sezónním kolísáním. Služby jsou v řešeném území hlavním zdrojem pracovních míst, závislost na vyjížďce za prací je však dlouhodobě vysoká. Podle výsledků sčítání v r. 2011 dojíždělo do Malenovic za prací 27 osob (v r. 2001 - 51), vyjíždělo mimo obec 131 osob (v r. 2001 - 66). Menší polovina zaměstnaných vyjížděla za prací, což je u obcí podobné velikosti běžné. Z uvedeného důvodu má pro hodnocení hospodářských podmínek v Malenovicích velký význam situace v regionu pohybu za prací, především okrese Frýdek Místek. Pro sledování vývoje nového ukazatele nezaměstnanosti je v současnosti k dispozici časová řada pouze do úrovně okresů a to od roku 2005. Z této tabulky je patrné, že míra nezaměstnanosti okresu Frýdek Místek v posledních letech stagnovala. Okres vykazuje nejnižší nezaměstnaností v MS kraji, 24 pozice ze 78 srovnatelných územních jednotek (okresů) v ČR. Okres Frýdek-Místek se od roku 2009 propracoval na podprůměrnou úroveň nezaměstnanosti v ČR. Nesporný vliv zde měl a má rozvoj průmyslové zóny Nošovice, s pozitivními dopady i na řešené území. Tab. Podíl nezaměstnaných osob (zdroj: MPSV ČR, vlastní výpočty) Nová metodika - podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let k obyvatelstvu ve stejném věku (v %) Okres-rok Praha-východ Frýdek-Místek Olomouc Přerov Ostrava Karviná Jeseník Ústí nad Labem Bruntál
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2,3 9,1 6,9 8,6 11,5 13,1 11,3 9,7 11,0
1,6 8,3 6,1 8,1 10,1 12,5 10,2 9,6 10,1
1,5 6,5 4,6 6,7 8,2 10,7 8,4 8,5 8,2
1,3 4,5 3,8 5,3 6,1 8,6 6,9 7,0 6,9
2,2 6,1 7,0 7,6 7,9 10,0 8,7 8,6 10,0
3,0 6,7 7,8 8,9 8,7 10,5 10,5 10,0 11,1
2,9 6,0 7,4 8,7 8,5 10,2 10,5 10,5 11,4
2,9 6,1 7,4 8,8 9,0 10,3 10,3 11,0 11,9
11
*Pořadí r. 2012 1 24 50 64 66 74 75 76 77
Most Celkem ČR
16,5 6,6
15,7 6,1
12,8 5,0
9,4 4,1
11,0 6,1
11,5 7,0
11,4 6,7
12,0 6,8
78
*Pořadí hodnoceno ze 78 územních jednotek (okresů), nejlepší – 1, nejhorší - 78 Tab. Relativní podíl nezaměstnaných osob, průměr ČR=100% (zdroj: MPSV ČR, vlastní výpočty) Okres-rok Praha-východ Frýdek-Místek Olomouc Přerov Ostrava Karviná Jeseník Ústí nad Labem Bruntál Most Celkem ČR Variační koeficient
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
34% 137% 104% 130% 175% 199% 172% 147% 167% 250% 100%
27% 135% 99% 132% 165% 204% 167% 157% 166% 258% 100%
30% 130% 91% 133% 163% 214% 167% 169% 164% 255% 100%
33% 109% 93% 130% 150% 210% 169% 171% 168% 229% 100%
37% 100% 115% 125% 130% 163% 143% 141% 164% 180% 100%
43% 95% 111% 128% 124% 149% 149% 142% 158% 165% 100%
44% 89% 110% 130% 127% 152% 157% 156% 170% 170% 100%
42% 90% 108% 129% 132% 152% 152% 162% 175% 177% 100%
0,39
0,41
0,42
0,39
0,29
0,26
0,27
0,28
Průměr r. 20052012 34% 111% 104% 130% 146% 181% 160% 156% 167% 211% 100%
Příznivý vývoj v samotných Malenovicích, ale i širším regionu pohybu za prací tak po r. 2010 reálně změnil hospodářské podmínky území, které z pohledu obce nelze v současnosti považovat za nevyvážené. Tento závěr je v rozporu se závěry ÚAP SO ORP Frýdlant nad Ostravicí, aktualizace z r. 2012. Příčinou mylných závěrů ÚAP bylo zřejmě pominutí nízké validity ukazatele míra nezaměstnanosti, který používal jako srovnávací základnu v roce 2009 i 2011 neustále počet ekonomicky aktivních z roku 2001, tj. při výrazném růstu počtu obyvatel ztrácel vypovídací schopnost. S těmito údaji je v ÚAP pracováno, bez jejich kritického zhodnocení. Další růst počtu obyvatel v Malenovicích povede i k růstu pohybu za prací, což v daném případě nelze chápat jako výraznější problém, ale přirozený vývoj dělby funkcí jednotlivých sídel v regionu. Příznivým faktorem je také návaznost obce na okolní města s různorodou strukturou pracovních příležitostí (Frýdlant nad Ostravicí a Frýdek-Místek, částečně i Ostravu).
e) ZHODNOCENÍ POTŘEBY PLOCH PRO PŘEDPOKLÁDANÝ ROZVOJ OBCE V řešeném území je v současnosti cca 220 obydlených bytů, v r. 2001 (podle výsledků sčítání) zde bylo 121 trvale obydlených bytů, všechny v rodinných domech. Počet neobydlených bytů byl 71 v roce 2011, (61 v r. 2001 a v r. 1991 pouze 36), cca 40 slouží k rekreaci. Počet tzv. neobydlených bytů se za období posledních 20 let prakticky zdvojnásobil. Individuální rekreační objekty nebyly v r. 2011 a 2001 sčítány, v r. 1991 bylo v obci vykazováno 330 objektů pro individuální rekreaci. Ke druhému bydlení (široce definovanému – tj. objekty individuální rekreace, včetně neobydlených bytů, bez započtení mnohdy sporných zahradních 12
chatek a jiných objektů bez evidenčních čísel), je využíváno cca 450 jednotek druhého bydlení. Tj. i při tomto spíše dolním odhadu kapacity druhého bydlení se jedná o více než dvojnásobek počtu trvale obydlených bytů. Rozsah druhého bydlení trvale roste a to i novou bytovou výstavbou rodinných domů, které v některých případech se více blíží druhému bydlení. Ubytovací kapacita druhého bydlení může v rekreační špičce představovat až 1500 osob. Často se ale také naopak stává, že se rekreační objekty mění na objekty trvalého bydlení. Tento stav způsobuje obci nemalé problémy se zajištěním dopravní obsluhy zejména v zimním období, protože rekreační objekty leží často v odlehlých lokalitách. Trvalé bydlení sebou nese také zvýšené využívání sítí technické infrastruktury, hlavně vodovodu a způsobuje hygienické problémy vypouštěním odpadních vod do toků bez předchozího čištění. Změnou č.2 územního plánu je proto navrženo znemožnění změny objektů individuální rekreace na bydlení. Tab. Byty v řešeném území (sčítání r. 2011) (zdroj: ČSÚ, definitivní výsledky podle obvyklého bydliště) z toho Byty v rodinných Byty v bytových celkem domech domech Byty celkem 273 259 9 obydlené 202 189 8 z toho právní důvod užívání bytu: 0 0 0 ve vlastním domě 144 143 1 v osobním vlastnictví nájemní 11 3 7 družstevní z toho v domech s materiálem nosných zdí: 0 0 0 z kamene, cihel, tvárnic 163 154 8 ze stěnových panelů 1 1 neobydlené 71 70 1 z toho důvod neobydlenosti: 0 0 0 změna uživatele slouží k rekreaci 34 34 přestavba 1 1 nezpůsobilé k bydlení 1 1 -
Počet osob z toho celkem v rodinných domech 595 562 595 562 0 0 448 446 37 12 0 490 4 x 0 x x x x
0 463 4 x 0 x x x x
Počet obydlených bytů v obci rychle roste. Bytový fond vykazuje značnou zalidněnost, průměrná celková plocha bytů v rodinných domcích přepočtená na osobu je však velmi vysoká. Příznivé ukazatele bydlení, i přes vyšší průměrnou zalidněnost bytů jsou dány především vyšším zastoupením bytů v rodinných domcích. V období 1991-2001 bylo realizováno 22 nových trvale obydlených bytů (podle věkové struktury bytového fondu), čistý přírůstek obydlených bytů však byl 28 bytů, tj. vyšší než uváděny počet realizovaných bytů. Tento logický rozpor je pouze částečně vysvětlitelný intenzifikací využití bytů v rodinných domech (např. v r. 1991 byl ve stávajícím rodinném domě deklarován pouze 1 trvale obydlený byt, v r. 2001 už 2 byty). Podobně i v období 2001-2010 bylo dokončeno 80 bytů, čistý přírůstek však byl 91 obydlených bytů, celkem 101 bytů. Srovnání s deklarovanou věkovou strukturou domů dopadá ještě hůře. Uvedené skutečnosti svědčí o rozsáhlých intenzifikačních 13
procesech v oblasti bydlení v řešeném území, které jsou poměrně obtížně zmapovatelné. Tab. Věková struktura trvale obydlených bytů (sčítání r. 2001) celkem ČR okr. Frýdek-Místek Malenovice
3827678 79383 121
byty postavené v období 1946-1980 1980-1991 abs, % abs. % 1868940 48,8% 627486 16,4% 49760 62,7% 12720 16,0% 56 46,3% 16 13,2%
1991-2001 abs. % 313769 8,2% 6167 7,8% 22 18,2%
Tab. Věková struktura trvale obydlených bytů (sčítání r. 2011) Druh domu, typ bytu Obydlené byty celkem standardní byty
z toho
Obydlené byty celkem 202 171
z toho podle období výstavby nebo rekonstrukce domu 1919 1920 1971 1981 2001 a dříve - 1970 - 1980 - 2000 - 2011 19 42 20 41 68 17 35 19 36 62
s ústředním topením a úplným příslušenstvím
156
15
30
18
33
59
Ostatní
15
2
5
1
3
3
byty se sníženou kvalitou
18
2
6
1
3
5
Tab. Nová bytová výstavba v posledních letech (zdroj: ČSÚ) Rok dokončené byty
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2
16
11
19
4
6
5
3
8
6
9
7
POTŘEBA BYTŮ A VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH V následující tabulce je provedeno orientační stanovení potřeby bytů ve vazbě na výsledky Analýzy socioekonomického vývoje Moravskoslezského kraje a odhad potřeby bytů (2013), tento podklad vycházel z: • Očekávaného rozsah odpadu obydlených bytů ve výši cca 0,25% ročně z výchozího počtu bytů v roce 2011. Intenzita odpadu bytů byla uvažována paušálně na nízké úrovni s ohledem na intenzifikační procesy v celém systému bydlení. • Hlavní položku potřeby představuje potřeba pro zajištění „stagnace počtu obyvatel“, tedy potřeba bytů vznikající v důsledku poklesu průměrné velikosti bytových domácností (úvahy o chtěném soužití domácností, cenzových domácnostech jsou možným doplňkem, ale v zásadě neovlivní výrazněji celkové výsledky a mnohdy jsou spíše zavádějícím, historicky překonaným konceptem). • Potřeby bytů pro změnu počtu obyvatel. V uvedeném podkladu je uváděna pouze orientačně.. Z níže uvedených čísel je patrné, že potřeba výstavby bytů pro stagnaci počtu obyvatel je u Malenovic poměrně nízká cca 2 byty ročně. Pokud je toto číslo srovnáno s novou bytovou výstavbou – průměr cca 8 bytů ročně v posledních letech, pak je zřejmé, že růst počtu obyvatel při 14
této intenzitě bytové výstavby je rozhodujícím faktorem dalšího vývoje. Tab. Orientační stanovení potřeby bytů v obcích (zdroj: SLDB 2011, vlastní výpočty) Potřeba Celkem bytů nové byty Potřeba vlivem Zalidněnost Zalidněnost do r.2025 Obyvatel Obydlené nových bytů odpadu Obec bytů bytů při v bytech byty do r.2025 bytů -osob/byt -osob/byt stagnaci vlivem (0,25% z počtu poklesu počtu bytů obyvatel zalidněnosti ročně) 2011 2011 2011 2025 2011-2025 2011-2025 2011-2025 Malenovice 595 202 2,95 2,75 13 8 21 Při převodu potřeby bytů na potřebu návrhu ploch (v územních plánech) k bydlení je v případě Malenovic nezbytné zohlednit: • Strukturu nové bytové výstavby v obci – naprostou většinu budou tvořit byty v rodinných domech. • Potřebu bytů v bytových domech z hlediska komunitního plánování obce (v případě Malenovic spíše jako výhledové rezervy, v rozsahu pouze několika bytů). • Průměrnou velikost parcely pro rodinný dům cca 2000-3000 m2. • Rozlišení potřeby hrubých a čistých ploch, hrubé plochy zahrnují potřebu ploch pro obslužné komunikace, zeleň apod. • Vliv druhého bydlení na potřebu bytů. Tato skutečnost je patrná právě u Malenovic, kde cca 1/4 nové bytové výstavby fakticky slouží druhému bydlení. • Nejproblematičtější položkou je stanovení potřebných plošných rezerv. Potřeba rezerv je ovlivněna reálných fungováním trhu se stavebními pozemky. K zástavbě je nabízena pouze malá část stavebních pozemků. Tlak ekonomických nástrojů na přiměřené využití pozemků je nízký. Nelze opomenout ani skutečnost, že v době zpracování územního plánu nemohou být zjištěny a odhadnuty všechny vlastnické a jiné územně technické podmínky, které omezí reálnou nabídku stavebních pozemků na trhu nemovitostí. Celkově je v řešeném území považováno za reálné získání celkem asi 6-8 nových bytů ročně, podobně jak bylo uvažováno v územním plánu. Rozsah nové bytové výstavby je limitován nabídkou pozemků a jejich cenami, v nichž se odráží vysoká atraktivita území. Poptávka po plochách pro bydlení naráží na zájmy ochrany přírody a zachování vlastního rekreačního potenciálu území. Na druhé straně část pozemků z nabídky odpadne z majetkoprávních či jiných neodhadnutelných (např. spekulativních) důvodů – nebudou nabídnuty k prodeji (tj. k zástavbě) nebo v potřebném časovém předstihu nebudou infrastrukturně připraveny (např. s ohledem na nákladnost technického vybavení). Pro přiměřené fungování trhu s pozemky se obvykle doporučuje převaha nabídky pozemků nad očekávanou poptávkou, v řešeném území to však není dlouhodobě možné. Potřebná převaha nabídky nad poptávkou se zvyšuje u malých obcí (s nejistotou prognózy, ale i malou velikostí ploch) a u atraktivních obcí s rekreačními funkcemi (je zde možno reálně předpokládat, že značná 15
část pozemků je dlouhodobě držena ze spekulativních důvodů). Obě tyto podmínky Malenovice splňují, proto je nezbytné uvažovat s přiměřenou rezervou v rozsahu 50-100% potřeby ploch. Tab. Bilance - vývoj počtu obyvatel a bydlení v řešeném území obec-část obce obyvatel obydlených bytů rok 2014 2030 2014 2030 řešené území 667 850 220 300
obec-část obce řešené území řešené území
nových bytů do r.2030 v v plocha [ha] bytových rodinných BD RD domech domech (BD) (RD) (0) (100) (0) (25) 0 110 0 27,5
úbytek bytů do r. 2030 30
druhé bydlení obytných jednotek r.2014 r.2030 450
470
Údaje v závorkách odpovídají očekávanému počtu bytů realizovaných na nových plochách vymezených v územním plánu obce jako návrhové. Nové bytové domy nejsou předpokládány. Nárůst druhého bydlení o cca 20 obytných jednotek se realizuje formou „úbytku-odpadu“ trvale obydlených bytů, ale i novou výstavbou rodinných domů.
f) ZHODNOCENÍ OBČANSKÉHO VYBAVENÍ OBČANSKÉ VYBAVENÍ – VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA Mezi veřejnou infrastrukturu patří taková zařízení, jejichž provoz je zajišťován z veřejných prostředků (státu nebo obce) nebo alespoň významně dotován. Tato zařízení zajišťují základní potřeby občanů - péči o zdraví, sociální služby, státní správu a samosprávu, kulturu, osvětu, vzdělávání. V obci se vyskytuje pouze několik základních zařízení veřejné infrastruktury - Obecní úřad, Obecní dům s hasičskou zbrojnicí a spolkovými místnostmi, kostel, hřbitov. Všechna zařízení jsou územně stabilizovaná. V současné době se v Malenovicích nenachází žádné zařízení školství, zdravotnictví nebo sociální péče. Poptávka po zařízeních tohoto typu je uspokojována především ve Frýdlantu nad Ostravicí, kam obyvatelé Malenovic dojíždějí, případně ve Frýdku-Místku nebo v Ostravě. Hřbitov u kostela sv. Ignáce z Loyoly už neslouží k pohřbívání. K tomuto účelu je využíván hřbitov města Frýdlantu n. O. ležící v těsné blízkosti hranic s Malenovicemi. Kapacita hřbitova je dostatečná pro budoucí potřeby města i Malenovic. V jeho okolí jsou navíc plochy vhodné k případnému rozšíření. Dle prognózy věkového složení obyvatelstva uvedené v kapitole d) bude i při růstu počtu obyvatel podíl dětí nejspíše stagnovat. Naopak podíl obyvatel nad 65 let mírně poroste. To se promítne především do stagnace nároků v oblasti základního školství se značnými výkyvy u mateřských škol. Postupně porostou nároky na sociálně zdravotní péči vyvolané „stárnutím“ populace. Situaci je možné řešit díky blízkosti Frýdlantu nad Ostravicí v zařízeních města, tak jak je tomu v současné době. Z dlouhodobějšího hlediska by bylo vhodné držet v obci plochu nebo 16
územní rezervu pro výstavbu domu s pečovatelskou službou. Současné tendence v zabezpečování sociálních služeb sice nesměřují ke koncentraci klientů na jedno místo, ale k dojíždění služeb za klienty do místa jejich bydliště, nicméně dům s pečovatelskou službou by mohl rozšířit možnosti různých forem bydlení v obci. OSTATNÍ OBČANSKÉ VYBAVENÍ Ostatní občanské vybavení, existuje na komerčním základě a je zřizováno podle poptávky a zájmu. Patří sem prodejny všeho druhu, ubytovací a stravovací zařízení, služby všeho druhu, sportovní zařízení, zábavní parky. Protože je počet a rozmístění komerčních objektů závislé především na poptávce, nejsou stanoveny plošné ukazatele pro umisťování těchto zařízení v obcích. Základní zařízení ostatního občanského vybavení se v obci nacházejí - prodejna potravin, větší počet stravovacích zařízení, víceúčelové sportovní hřiště v centru obce. V objektu Obecního úřadu je tělocvična. Dále se v obci nacházejí ubytovací zařízení, jízdárna a čtyři lyžařské areály - Ski Malenovice Na Staškově, Malenovice Hutě, P.O.M.A., Ski areál Ostrá. U lyžařského areálu Ski Malenovice se plánuje rozšíření sjezdovek a dovybavení areálu doplňkovými objekty občanského vybavení a parkovišti. Výstavba zázemí se plánuje i u lyžařského areálu P.O.M.A.. Sportovní areál se realizuje u centra Křesťanské akademie mladých (bývalého rekreačního střediska Bytostavu). Na tento sportovní areál bylo vydáno územní rozhodnutí. Už je realizováno hřiště na košíkovou, víceúčelové hřiště s umělým povrchem, travnaté víceúčelové hřiště. Dále b\y mělo být realizována dvě hřiště na plážový volejbal, dětské hřiště, tábořiště, odpočinková plocha atd. Sportovní areál nemá sloužit pouze návštěvníkům KAMu, ale bude přístupný veřejnosti. Ve stávající ploše KAMu se bude realizovat také konferenční centrum s kapacitou cca 300-400 osob. V západní části obce v návaznosti na Novou Ves je v územním plánu navržena plocha pro golfové hřiště. Tento záměr byl do územního plánu zapracován jako možnost využití území, nemá konkrétního investora a nebyl podrobněji řešen žádnou studií. Pro hřiště by musela být dobudována kvalitní dopravní a technická infrastruktura i ubytovací kapacity. Vzhledem k blízkosti golfových hřišť v Ostravici a Čeladné se jeví realizace tohoto záměru jako málo pravděpodobná. Pro budoucí rozvoj ostatního občanského vybavení je důležité, aby bylo umožněno umisťování komerčních objektů kdekoli v obytném území obce. Tím nebude omezena realizace případných podnikatelských záměrů na konkrétní místo (může vyvolat problémy z hlediska majetkových vztahů, případně by mohlo vést ke změně ÚP) a může být urychlen rozvoj vybavení obce zejména v oblasti cestovního ruchu. Nevyhovující je pouze tělocvična v Obecním úřadu, která neodpovídá současným požadavkům na kvalitu sportovních zařízení a svými parametry je nedostatečná pro fungování sportovních spolků v obci. Problémem je dále nedostatečně vyřešené parkování u lyžařských areálů.
g) ZHODNOCENÍ VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ V územním plánu je značně podceněno řešení ploch pro krátkodobou rekreaci - veřejných prostranství, veřejné zeleně. Tyto plochy by měly být vymezovány v souvislosti s navrhovanými plochami pro bydlení tak, aby umožňovaly krátkodobou, každodenní rekreaci obyvatel. U zastavitelných ploch větších než 2 ha je nutnost vymezování souvisejících veřejných prostranství 17
zakotvena přímo v bodu 2. čl. I vyhlášky č. 269/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. V územním plánu není navržena ani jedna plocha veřejného prostranství. Jediná stávající plocha veřejného prostranství je vymezena v centrální části obce, tato ale slouží spíše celé obci a turistům než obyvatelům jednotlivých zastavitelných ploch. Podmínka zpracování územní studie pro největší zastavitelnou plochu Z16 dává určitý předpoklad vymezení veřejného prostranství alespoň v této ploše, i když požadavky na řešení studie nejsou v územním plánu uvedeny. Kromě plochy Z16 chybí veřejná prostranství v zastavitelných plochách Z13, Z17, Z23, Z34 a Z36, které jsou větší než 2 ha. Podmínka pro vymezování veřejných prostranství stanovená v bodu 2. čl. I vyhlášky č. 269/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/2006 Sb. platí také pro plochy občanského vybavení, vztahuje se tedy i na zastavitelnou plochu Z40. Výměra potřebných veřejných prostranství dle vyhlášky č. 269/2009 Sb. pro předpokládanou obytnou zástavbu vyčíslenou v kapitole e) na 27,5 ha, činí cca 1,4 ha. Samostatným problémem jsou liniová veřejná prostranství. Obsahují zpravidla místní komunikace, pěší chodníky a pěší prostranství, zajišťují přístup k ostatním funkčním plochám zastavěného území a k zastavitelným plochám a umožňují prostup zastavěným územím do volné krajiny. Funkci veřejného prostranství plní i plochy dopravní infrastruktury obsahující silnici III. třídy. Veřejná prostranství obsahující místní komunikace jsou často příliš úzká, znesnadňují dopravní obsluhu území a neumožňují vedení potřebných sítí technické infrastruktury. Horší situace je ve starší zástavbě, v nové zástavbě už jsou podél komunikací ponechávány dostatečné volné plochy mezi ploty soukromých pozemků. V zastavitelných plochách musí být dodržovány alespoň minimální parametry veřejných prostranství jejichž součástí je pozemní komunikace dle §22 vyhlášky 501/2006 S. v platném znění: - 8 m u komunikací zpřístupňujících rodinný dům (6,5 m při jednosměrném provozu). Veřejné prostranství podél silnice III/48418 je dostatečné, respektive silnice není souvisle obestavěna, tudíž na nezastavěných plochách je dostatek prostoru pro případné vymezení veřejných prostranství. Veřejná prostranství, jejichž součástí jsou samostatné pěší chodníky nebo cyklostezky by měly být vymezovány alespoň v minimálních šířkách: - 3,5 m u cyklostezek; - 2,5 m u chodníků pro pěší; - 4 m u společných stezek pro pěší a cyklisty. Stávající veřejná prostranství jejichž součástí je pozemní komunikace nebo chodník by měly být podle možností rozšiřovány alespoň do požadovaných minimálních parametrů.
h) ZHODNOCENÍ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA Silnice III/48418 Frýdlant n.O. - Malenovice je páteřní komunikací Malenovic a prakticky jediným kvalitním dopravním spojením s okolními městy a obcemi. Z hlediska širších vazeb umožňuje napojení obce na silnici I/56 (Opava – Ostrava – Frýdek Místek – Ostravice – Staré Hamry – Bílá – Horní Bečva). Silnice je v obci územně stabilizovaná, na její trase nejsou nutné 18
žádné stavební úpravy. Silnice se šířkou vozovky 5,5 – 6,5 m je zatížena intenzitou do cca 1000 vozidel za 24 hodin. Po předpokládaném rozvoji obytné zástavby a rozšíření občanské vybavenosti a sportu lze očekávat zvýšení dopravní zátěže na této silnici až na hodnotu cca 2000 voz./24hod. Proto je žádoucí sledovat její homogenizaci na kategorii S7,5/60 (šířka vozovky 6,5 m – investor Moravskoslezský kraj) s doplněním autobusových zastávkových zálivů. Pro bezpečný pohyb chodců je nutné doplnit podél silnice v zastavěném území alespoň jednostranný chodník o šířce 2,0 m. Síť místních komunikací v zastavěném území zajišťuje obsluhu zástavby, která není obsloužena přímo ze silnice. Jedná se převážně o jednopruhové obousměrné komunikace doplněné několika dvoupruhovými komunikacemi (především v okolí centra obce) s různou úrovní kvality vozovek. Nově budované komunikace mají všeobecně lepší parametry než komunikace staré, u kterých je z důvodů vlastnických vztahů často problematické provést jejich rozšíření nebo směrovou úpravu. Všechny komunikace v zástavbě je třeba pokládat za zklidněné komunikace se smíšeným provozem, které slouží společně motorové dopravě a pěšímu a cyklistickému provozu s omezenou rychlostí. Dopravně významné jsou místní komunikace s oddělením motorové a pěší dopravy v zastavěném území, které zabezpečují napojení na okolní obce, příjezdy k objektům vybavenosti a do oddělených obytných osad. V zastavěném území má síť obslužných komunikací zabezpečit, aby navazující obytné zóny nepřekročily délku do 300 m. Územní plán tento typ místních komunikací nevymezuje. Na území Malenovic mají obslužné komunikace šířku 3,0 – 5,0 m. Podle požadavků stavebního zákona a ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací by tyto komunikace v cílovém stavu v zastavěném území měly mít šířku vozovky 4,5 – 5,5 m s jednostranným chodníkem o šířce min. 1,5 m se šířkou veřejného prostoru (mezi ploty) min. 8,0 m. Mimo zastavěné území lze připustit jednopruhové komunikace s výhybnami. Šířka vozovky v úsecích mezi výhybnami by měla umožnit bezpečné míjení alespoň lehkých nákladních vozidel údržby s cyklisty a pěšími (min. šířka 3,35-3,6 m). Ve výkresu 04 Výkres koncepce rozvoje obce je vyznačena síť významných obslužných komunikací. Tyto komunikace umožní rozvoj zástavby v obci a zároveň zlepší obsluhu stávajícího zastavěného území a propojení Malenovic s okolními obcemi. S vyjímkou silnice III/48418 mají totiž všechny ostatní komunikace propojující Malenovice s Frýdlantem n.O. (Novou Vsí a Lubnem) i Ostravicí nedostatečné parametry. Při vyjímečných událostech znemožňujících průjezd po silnici netvoří dostatečně kvalitní náhradu. V režimu obytné zóny se smíšeným provozem motorové dopravy a pěších s maximální rychlosti 20 km/hod lze navrhnout pouze komunikace s příjezdem od obslužné komunikace s maximální délkou 250 – 300 m. Tyto komunikace by měly mít šířku vozovky 3,5 – 5,0 m se šířkou veřejného prostoru (mezi ploty) min. 8,0 m. V územním plánu je síť místních komunikací doplněna o nové úseky v souladu s návrhem výstavby. Je také navrženo řešit obsluhu území podél horního toku Satiny přestavbou stávající jednopruhové levobřežní účelové komunikace na dvoupruhovou kategorii s následným převedením do sítě místních komunikací. Tento záměr pak zlepší i dopravní obsluhu stávajících lyžařských areálů. Na silnice a místní obslužné komunikace navazují účelové komunikace (včetně významných 19
polních a lesních cest), které zabezpečují zpřístupnění jednotlivých objektů a pozemků v řešeném území. Jedná se převážně o jednopruhové komunikace se šířkou vozovky 2,5 - 3,5 m. Dopravní podmínky pro výstavbu ve vymezených lokalitách Lokality předpokládané nové obytné zástavby jsou z hlediska dopravních podmínek zařazeny do čtyř kategorií (04 Výkres koncepce rozvoje obce): a – zpracování územní studie nové zástavby s podrobným posouzením podmínek dopravního napojení na nadřazený komunikační systém se stanovením etapizace výstavby a koordinace s ostatními záměry v navazujícím území; b – podrobné posouzení podmínek dopravního napojení na nadřazený komunikační systém s koordinací s ostatními záměry v navazujícím území ; c – rámcové posouzení podmínek dopravního napojení s návrhem potřebných úprav příjezdových komunikací; d – zbytek obce - ostatní plochy nové ojedinělé obytné zástavby bez nutnosti podrobnějšího posouzení podmínek dopravního napojení (v grafické příloze bez označení). U všech lokalit je potřebné vycházet z průzkumu stávajících šířek navazujících komunikací, prostorových možností pro jejich úpravy, stávajících a očekávaných intenzit dopravy a zabezpečení staveništní dopravy a minimalizace jejich vlivů na stávající obytnou zástavbu. HROMADNÁ DOPRAVA Hromadná doprava osob je zajišťována autobusovou dopravou. Autobusová linka je vedena po silnici III/48418 a navazující místní komunikaci z Frýdlantu nad Ostravicí až k Hotelu Petr Bezruč v Malenovicích. V obci je postaveno šest autobusových zastávek, v jejichž docházkové vzdálenosti leží intenzivní zástavba centra obce, většina obytné zástavby a část rekreačních objektů. Naplánována je ještě jedna zastávka u KAMu. Zástavba v lokalitách pod Ostrou a pod Tanečnicí má k zastávkám MHD docházkovou vzdálenost až 2 km. STATICKÁ DOPRAVA Odstavování a garážování osobních automobilů obyvatel rodinných domů a uživatelů rekreačních objektů se předpokládá především na vlastních pozemcích. Parkování automobilů u objektů občanského vybavení a výroby musí být zajištěno na těchto pozemcích. Vzhledem k charakteru a využití území vznikají nároky na parkování automobilů pouze v centru obce, kde jsou řešeny stávajícími parkovišti u Obecního úřadu a u veřejného prostranství vedle restaurace Pod Borovou. Pro turisty pak slouží obecní parkoviště u hotelu Rajská bouda. Nedostatek parkovacích míst je citelný v zimní sezóně, kdy stávající parkovací plochy nejsou dostatečné pro početné návštěvníky lyžařských areálů. V územním plánu jsou navržena parkoviště, která by měla tento problém vyřešit. V letních měsících by navržená parkoviště měla sloužit pěším a cykloturistům. CYKLISTICKÁ DOPRAVA A PĚŠÍ PROVOZ Krátké úseky chodníků jsou vybudovány pouze v lokalitách nové zástavby u centra obce a na veřejném prostranství u restaurace Pod borovou. Podél silnice ani místních komunikací chodníky vybudovány nejsou. Pro zvýšení bezpečnosti chodců je nutné doplnit alespoň jednostranné 20
chodníky podél silnice III/48418 a podél místní komunikace v centru obce od aut. zast. „Malenovice, Borová“ po Obecní úřad. Obcí prochází větší počet značených turistických tras, které propojují Malenovice s okolními obcemi nejznámějším turistickým cílem - Lysou horou. Územím obce jsou vedeny dvě značené cyklotrasy č. 46 (Sudoměřice na Moravě (CZ/SK) – Strážnice – Velká nad Veličkou – Žitková – Vizovice – Vsetín – Rožnov pod Radhoštěm – Pustevny, kříž. – Martiňák – Ostravice – Frýdlant nad Ostravicí – Raškovice – Komorní Lhotka – Střítež – Český Těšín) a č. 6004 (Olešná, přehr. – Palkovice – Metylovice – Frýdlant nad Ostravicí – Malenovice – Lubno – Janovice – Skalice – Dobrá – Frýdek Místek). Cyklotrasy jsou vedeny po místních komunikacích, což vzhledem k malé frekvenci provozu nezpůsobuje výraznější problémy. samostatné cyklostezky se v obci nevyskytují.
i) ZHODNOCENÍ TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU V obci (439 - 506 m n.m.) je v současné době provozován veřejný vodovod, který je ve vlastnictví obce a spravuje jej SmVaK a.s. Vodovod je rozdělen do dvou tlakových pásem. Zdrojem pitné vody je Ostravský oblastní vodovod - přivaděč OOV Nová Ves - Baška, kterým je voda přiváděna přívodním řadem do zemního vodojemu Nová Ves u Frýdlantu o obsahu 2x250 m3 (425,75/422,25 m n.m.), ze kterého je zásobována mj. obec Malenovice. Z tohoto vodojemu je voda čerpána (ČS Nová Ves: počet čerpadel 2 ks (stav čerpání 1+1; výtlačná výška ČS 84,9 m; výkon ČS 2,6 l/s) výtlačným řadem do vodojemu dolního tlakového pásma (DTP) o obsahu 2x50 m3 (492,00/489,25 m n.m.) a z vodojemu DTP dále čerpána (ČS Malenovice DTP: počet čerpadel 2 ks (stav čerpání 1+1; výtlačná výška ČS 37,7 m; výkon ČS 1,2 l/s) do vodojemu středního tlakového pásma (STP) o obsahu 2x50 m 3 (524,0/521,25 m n.m.). Jednotlivě jsou některá zařízení zásobována pitnou vodou přes samostatné AT stanice. Vodovodní síť obou tlakových pásem je provedena z plastového potrubí PVC průměrů DN 80 a DN 100. Kromě obecního vodovodu je v obci ještě vodovod pro zásobování hotelu Petr Bezruč. Tento vodovod sestává z jímání na potoce Satina, úpravy vody pomocí tlakových filtrů a čerpání do vodojemu nad rekreačním střediskem. Tento systém je samostatný a neumožňuje využití nebo navázání na obecní vodovod. Na Lysé hoře, v povodí potoka Satina, se nachází objekt Meteorologické stanice a objekt Horské služby. Pitná voda pro tyto objekty je odebíraná ze zdroje Na Větrech, cca 350 m pod vrcholem Lysé Hory. Další zdroj pitné vody - Malchor - pro rekreační objekt Válcoven plechu, se nachází cca 100 m severně od vrcholu. Potřeba vody - stávající stav: Počet RD celkem : 155RD, počet obyvatel : 165 x 4 = 620ob. Počet RD DTP : 80RD, počet obyvatel : 80 x 4 = 320ob. 21
Počet RD STP :
75RD, počet obyvatel : 75 x 4 = 300ob.
Vzhledem k charakteru zástavby (trvale obydlené domy, rekreační domy) je uvažováno s průměrnou potřebou vody 100 l.os-1 .den-1 , potřeba vody pro občanskou a technickou vybavenost pro danou velikost sídla je uvažována na jednoho obyvatele 30 l.os-1 .den-1 . Celková potřeba vody : Qcelk. = 620 x 0,13m3/den = 80,6 m3/den = 0,93 l/s Qcelk.max. = 80,6 x 1,4 = 112,8 m3/den = 1,3 l/s Potřeba vody DTP: Qcelk. = 320 x 0,13m3/den = 41,6 m3/den = 0,48 l/s Qcelk.max. = 41,6 x 1,4 = 58,2 m3/den = 0,67 l/s Potřeba vody STP: Qcelk. = 300 x 0,13m3/den = 39,0 m3/den = 0,45 l/s Qcelk.max. = 39,0 x 1,4 = 54,6 m3/den = 0,63 l/s Posouzení vodojemu Nová Ves u Frýdlantu o obsahu 2x250 m3 Max. denní potřeba vody pro celé Malenovice : 112,8 m3 kapacitně vyhovuje Čerpadla : stávající výkon : 2,6 l/s Potřeba vody : 1,3 l/s - vyhovuje Posouzení vodojemu DTP o obsahu 2x50 m3 Max. denní potřeba vody pro DTP + čerpání do STP: 112,8 m3 (min. kapacita vodojemu – 60% potřeby) Čerpadla : stávající výkon : 1,2 l/s Potřeba vody do STP : 0,63 l/s - vyhovuje Posouzení vodojemu STP o obsahu 2x50 m3 Max. denní potřeba vody pro STP: 54,6 m3
kapacitně vyhovuje
kapacitně vyhovuje
Potřeba vody - předpokládaný rozvoj: Je předpoklad, možného přírůstku u DTP cca o 50 RD a u STP cca o 40 RD. Potřeba vody : Počet RD celkem : 245RD, počet obyvatel : 245 x 4 = 980ob. Počet RD DTP : 130RD, počet obyvatel :130 x 4 = 520ob. Počet RD STP : 115RD, počet obyvatel :115 x 4 = 460ob. Vzhledem k charakteru zástavby (trvale obydlené domy, rekreační domy) je uvažováno s průměrnou potřebou vody 100 l.os-1 .den-1 , potřeba vody pro občanskou a technickou vybavenost pro danou velikost sídla je uvažována na jednoho obyvatele 30 l.os-1 .den-1 . 22
Celková potřeba vody : Qcelk. = 980 x 0,13m3/den = 127,4 m3/den = 1,5 l/s Qcelk.max. = 127,4 x 1,4 = 178,4 m3/den = 2,1 l/s Potřeba vody DTP: Qcelk. = 520 x 0,13m3/den = 67,6 m3/den = 0,8 l/s Qcelk.max. = 67,6 x 1,4 = 94,6 m3/den = 1,1 l/s Potřeba vody STP: Qcelk. = 460 x 0,13m3/den = 59,8 m3/den = 0,7 l/s Qcelk.max. = 59,8 x 1,4 = 83,7 m3/den = 1,0 l/s Posouzení vodojemu Nová Ves u Frýdlantu o obsahu 2x250 m3 Max. denní potřeba vody pro celé Malenovice : 178,4 m3 kapacitně vyhovuje Čerpadla : stávající výkon : 2,6 l/s Potřeba vody : 2,1 l/s - vyhovuje Posouzení vodojemu DTP o obsahu 2x50 m3 Max. denní potřeba vody pro DTP + čerpání do STP: 178,4 m3 (min. kapacita vodojemu – 60% potřeby-107 m3) Čerpadla : stávající výkon : 1,2 l/s Potřeba vody do STP : 1,0 l/s - vyhovuje Posouzení vodojemu STP o obsahu 2x50 m3 Max. denní potřeba vody pro STP: 83,7 m3
kapacitně nevyhovuje
kapacitně vyhovuje
Závěr a doporučení Pro stávající zásobení Malenovic vodou jsou stávající vodovodní zařízení vyhovující. Pro předpokládaný nárůst počtu zásobovaných objektů v obci o cca 90 RD se doporučuje: - výměna čerpadel ve vodojemech 2x250 a vodojemu DTP za čerpadla o větším výkonu. Čerpadla totiž pracují na samé hranici svého výkonu. - zvětšení objemu vodojemu DTP o 50m3 (zvětšení objemu vodojemu DTP je možné nahradit realizací odběru vody z potoka Satina). Možnost zřízení nového jímacího místa vody na potoce Satina je navržena v územním plánu. Jímaná surová voda v množství 2,0 - 2,5 l/s by byla gravitačně dopravována přívodním řadem v délce zhruba 630 m do úpravny vody (ÚV) s pomalou filtrací a s akumulací vody pro horní tlakové pásmo (HTP) o obsahu 95 m 3 (570,00/567,30 m n.m.). HTP tvoří převážná část rekreační zástavby s terénem na kótě 510 - 555 m n.m. Hlavní zásobovací řad z ÚV v délce zhruba 1 560 m by byl přiveden až do vodojemu STP 2x50 m 3 ( 524,0/521,25 m n.m.). Tímto řešením by zásobení vodojemu STP bylo ze Satiny a ne čerpáním z vodojemu DTP. Toto řešení by diverzifikovalo zdroje vody, ale bylo by finančně podstatně náročnější než posílení vodojemu DTP a výměna čerpadel. Vzhledem ke stavu vod a ekonomické náročnosti je toto řešení reálné pouze v teoretické rovině. Rozvody v obci jsou o dimenzích 80-100mm a pro zásobení vodou jsou dostačující. Při 23
výstavbě RD je nutno brát zřetel na výškové osazení RD a jejich napojení na správné tlakové pásmo. U objektů mimo dosah stávajících a navržených vodovodů se nadále počítá se zásobováním vodou z vlastních studní. LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD Obec Malenovice nemá v současnosti vybudovanou soustavnou síť veřejné kanalizace. Odpadní vody jsou po individuálním předčištění v prostých septicích, žumpách nebo domovních čistírnách odpadních vod vypouštěny do povrchových příkopů a trativodů, které odvádějí odpadní vody do místních vodních toků. Část zástavby má vybudované bezodtokové jímky s následným vyvážením. U hotelu Petr Bezruč je vybudovaná ČOV typu MONOBLOK. Nová zástavba má většinou vybudované domovní čistírny vod. Problémem je starší zástavba, která nemá likvidaci odpadních vod vyřešenu. Pro obec Malenovice není vzhledem ke konfiguraci terénu a rozptýlenosti zástavby ekonomicky výhodné budovat soustavnou kanalizační veřejnou síť s centrální ČOV. Likvidace odpadních vod bude dále řešena decentrálním způsobem. Možností, jak by obec mohla podpořit rozvoj domovních čistíren odpadních vod u stávajících i nově navrhovaných rodinných domů, je finanční dotace na výstavbu těchto zařízení. Doporučuje se : - nové RD povolovat s vlastní ČOV a likvidací vyčištěných vod a srážkových vod do vsaku nebo do retencí s přepady do vodních toků; - u stávajících RD s nevyhovují likvidací odpadních vod (netěsné žumpy, nevyhovující septiky) vybudovat vlastní domovní ČOV s likvidací vyčištěných vod a srážkových vod do vsaku nebo do retencí s přepady do vodních toků. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů a propustků do místních potoků. Vhodné by bylo zvýšit podíl dešťových vod, které budou zasakovány. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Malenovice jsou zásobovány elektrickou energií z distribuční soustavy 22 kV, linky VN č. 203, napojené z rozvodny 110/22 kV Frýdlant nad Ostravicí. Doplňkovým vedením el. energie zůstává vedení vysokého napětí 22 kV, linka č. 205. Z distribuční sítě 22 kV je v Malenovicích napojeno 13 trafostanic s celkovým výkonem 3980 kVA. Na dodávce el. energie do sítě NN v Malenovicích se podílí i několik dalších trafostanic, které jsou situovány na území Frýdlantu n.O. - Nové Vsi, Ostravice a Janovic. Přípojky trafostanic jsou převážně venkovní, u dvou trafostanic pak kabelové. Linka VN 203 je dostatečně dimenzována pro předpokládané zvýšení přenášeného výkonu. Pro zajištění kvality zásobování stávající zástavby a případný územní rozvoj bude nutné umístění jedné nové trafostanice v lokalitě pod Tanečnicí a druhé nové trafostanice v lokalitě pod Hradovou, u kaple, kde je vyčerpána kapacita přenosových schopností sítě NN napájených ze stávající trafostanice 7386 Kaple. Pro rozvoj zástavby v centrální části obce (včetně případného intenzivního rozvoje) je k dispozici dostatek stávajících trafostanic. Navýšení výkonu je možné přezbrojením stávajících trafostanic, což je řešitelné až dle konkrétních požadavků a zatížení jednotlivých DTS. ČEZ Distribuce řeší investice do rozvodné sítě ve své vlastní režii. 24
ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Plyn je do Malenovic přiváděn středotlakým plynovodem o profilu 110 z regulační stanice VTL/STL Pstruží přes Pstruží, Novou Dědinu a Novou Ves. Regulační stanice má výkon 5000 m 3 h1 . Místní plynovodní síť v Malenovicích je vybudována jako středotlaká, z trubek lPE v dimenzích 50 až 110 a uložena převážně podél místních komunikací. Páteřní plynovodní řad v dimenzi 110 přichází do Malenovic podél silnice III/48418, dále vede přes centrum obce a po té už v dimenzi 90 vede opět podél silnice až ke KAM. Na hlavní řad jsou napojeny odbočky nižších dimenzí. Zemní plyn využívá k topení cca 130 odběratelů v RD, objekty Obecního úřadu, KAM. Stávající plynovody jsou dostatečné pro předpokládaný rozvoj obce. Předpokladem pro tento závěr je, že největší zastavitelné plochy v centru obce a jeho okolí budou napojeny přímo na hlavní plynovodní řad o dimenzi 110 nebo 90 mm. Koncové větve plynovodů o dimenzi 63 mm umožňují připojení dalších 5 až 10 rodinných domů. Středotlaký rozvod plynu je i při menších profilech velmi pružný a dovoluje při zachování navržených dimenzí provádět značné změny v jeho kapacitním vytížení. Odlehlé lokality zůstanou bez napojení na plyn.
j) ZHODNOCENÍ OSTATNÍCH RIZIK A OMEZENÍ V ÚZEMÍ NADŘAZENÁ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE Z nadřazené územně plánovací dokumentace - Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje nevyplývají žádná omezení, která by byla způsobena plánovanými záměry zasahujícími do území Malenovic. Ze "Zásad" vyplývají všeobecné podmínky pro navrhování změn v území, další podmínky vyplývají ze zařazení obce do rozvojové oblasti nadmístního významu OB N1 Podbeskydí. Z požadavků majících konkrétní vazbu na Malenovice je nutné uvést následující: - Regulace extenzivního rozvoje sídel včetně vzniku nových suburbánních zón, efektivní využívání zastavěného území, preference rekonstrukce nevyužívaných ploch a areálů před výstavbou ve volné krajině. - Ochrana a zkvalitňování obytné funkce sídel a jejich rekreačního zázemí; rozvoj obytné funkce řešit současně s odpovídající veřejnou infrastrukturou. Podporovat rozvoj systémů odvádění a čištění odpadních vod. - Ochrana výjimečných přírodních hodnot území (zejména CHKO Beskydy, CHKO Poodří a CHKO Jeseníky) včetně ochrany pohledového obrazu významných krajinných horizontů a významných krajinných, resp. kulturně historických dominant. - Nová zastavitelná území vymezovat výhradně v návaznosti na stávající zastavěná území při zohlednění pohledové exponovanosti lokalit a dalších podmínek ochrany přírodních a kulturních hodnot krajiny. - Při umisťování nových sportovních a rekreačních zařízení zohledňovat pohledovou exponovanost lokalit a dalších podmínek ochrany přírodních a kulturních hodnot krajiny. - Nepřipustit rozšiřování stávajících a vznik nových lokalit určených pro stavby k rodinné rekreaci. Přírůstek kapacit rodinné rekreace realizovat výhradně přeměnou objektů původní zástavby na rekreační chalupy. - V hlavních rekreačních centrech oblasti podporovat rozvoj občanského vybavení a doprovodných 25
služeb pro sport, rekreaci a cestovní ruch s rozšířením možností celoročního rekreačního využití. - V rámci ÚP obcí vymezit v odpovídajícím rozsahu plochy veřejných prostranství a veřejné zeleně. - Ochrana místních kulturně historických dominant, zejména sakrálních a ostatních historických staveb. - Zachovat harmonický vztah sídel a zemědělské krajiny, zejména podíl zahrad a trvalých travních porostů. - Respektovat historicky cenné architektonické a urbanistické znaky sídel včetně vnějšího obrazu sídla. Z výše zmíněných požadavků lze zjednodušeně vyvodit tyto podmínky pro budoucí rozvoj obce - chránit přírodní a kulturní hodnoty území a krajinu, rozvoj zástavby přizpůsobit možnostem ochrany přírody a směřovat jej ke zlepšení kvality bydlení, ne k extenzivnímu plošnému využití území, nepřipustit další výstavbu objektů individuální rekreace, ale rozvíjet možnosti rekreace hromadné - krátkodobé i dlouhodobé. Jako podklad pro aktualizaci Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje byla zpracována územní studie Cílové charakteristiky krajiny Moravskoslezského kraje. Mezi opatřeními pro zajištění cílových charakteristik krajin Beskydského podhůří (krajina F-07 Frýdlant nad Ostravicí) a Moravskoslezských a Slezských Beskyd (krajina G-01 Moravskoslezské Beskydy) jsou jmenovány následující: - Stabilizovat rozsah nových ploch pro bydlení a rekreaci, omezit jejich vymezování zejména v pohledově exponovanějších polohách na úbočí Beskyd a Ondřejníku. Nové rozvojové plochy pro bydlení navrhovat citlivě s ohledem na ochranu nezastavěného území (pohledový obraz, zachování krajinných struktur), dostupnost dopravní a technické infrastruktury a s ohledem na celkovou urbanistickou koncepcí sídel. - Zachovat charakter kultivované zemědělské krajiny s četnými prvky nelesní zeleně zejména v liniových strukturách odpovídajících historickým stopám vývoje krajiny (historická plužina) a podél vodních toků, posílit význam Ostravice a Čeladénky jako krajinných os údolních partií této specifické krajiny. - Zachovat typickou strukturu rozptýlené zástavby na úpatí Beskyd a Ondřejníku (k. ú. Frýdlant n. O., Nová Ves, Malenovice, Ostravice, Staré Hamry 2, Čeladná, Pstruží), přírůstek kapacit rodinné rekreace realizovat hřebene výhradně přeměnou objektů původní zástavby na rekreační chalupy. Také z těchto opatření lze vyvodit snahu chránit stávající přírodní a kulturní hodnoty území a krajinu, stabilizovat přiměřené plochy pro rozvoj obce v takových lokalitách, aby nedocházelo k negativnímu ovlivňování pohledového obrazu obce a nerozšiřovat plochy pro výstavbu objektů individuální rekreace. PROBLÉMY K ŘEŠENÍ DLE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ V Územně analytických podkladech SO ORP Frýdlant nad Ostravicí jsou uvedeny následující problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci týkající se Malenovic: - ZU 18 - urbanistická závada - aktivní sesuvné území - území s nepříznivými geologickými podmínkami, respektovat při územně plánovací činnosti - označená lokalita se nachází u toku 26
Satiny při cestě k hotelu Petr Bezruč. V lokalitě se nachází jeden stávající objekt, rozvoj dle územního plánu v této části není navržen a vzhledem k okolním lesním pozemkům a poloze uvnitř CHKO jej nelze ani předpokládat. Jako problémy regionálního rozsahu z hlediska jejich koordinace jsou v ÚAP jmenovány vymezení územního systému ekologické stability, ochrana krajinného rázu a vymezení významných krajinných prvků. Prvky ÚSES jsou v územním plánu navrženy, stejně jako podmínky ochrany krajinného rázu. Ochrana krajinného rázu je zajištěna také zařazením větší části území obce do CHKO Beskydy. Vymezení významných krajinných prvků mimo území CHKO by mohlo pomoci stabilizovat přírodní prvky zejména v centru obce a ochránit je před možným ohrožením budoucí zástavbou. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Převážná část řešeného území je součástí velkoplošného zvláště chráněného území – CHKO Beskydy. Území CHKO je rozděleno do 4 zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce tohoto území. Totožné vymezení v obci jako CHKO má také evropsky významná lokalita Beskydy a Chráněná oblast přirozené akumulace vod Beskydy. Velká část obce zasahuje také do ptačí oblasti Beskydy. V obci se nacházejí čtyři maloplošná zvláště chráněná území - přírodní rezervace Malenovický kotel, a tři přírodní památky - Ondrášovy díry, Pod Lukšincem a Vodopády Satiny. Velká část obce patří navíc do migračně významného území. Všechna tato chráněná, přírodně hodnotná území tvoří významný limit rozvoje zástavby v obci. Na území CHKO by měla v souladu s Plánem péče o CHKO Beskydy vznikat pouze taková zástavba, která bude v souladu s podmínkami ochrany přírody a krajiny. Tzn. měl by být zachován stávající charakter krajiny s rozptýlenou zástavbou i charakter samotných staveb s prvky typickými pro zdejší historickou zástavbu. Pro zástavbu v území mimo CHKO taková přísná pravidla nejsou uplatňována, nicméně bylo by vhodné je také dodržovat kvůli provázanosti a pohledové jednolitosti území v CHKO a mimo CHKO i k zachování jednotného vzhledu obce. Zachována musí být i prostupnost území pro zvěř, tzn. nesmí být zastavovány velké souvislé celky bez ponechání zelených pásů umožňujících pohyb zvěře. Územní systém ekologické stability je vymezen v územním plánu obce. Vymezeny jsou pouze lokální prvky ÚSES, z nichž většina leží na lesních pozemcích CHKO Beskydy. Do zástavby zabíhají pouze dva biokoridory vedené podél toků Satiny a Sibudova. Zejména biokoridor vedoucí potokem Sibudov ve stísněných podmínkách přes centrum obce by měl být chráněn proti budoucí zástavbě vymezením dostatečného prostoru pro jeho funkci. Kvalita zemědělské půdy v Malenovicích je nízká. Většina zemědělských půd v obci patří do tříd ochrany IV. a V., což jsou nejméně kvalitní půdy. Pouze v jedné lokalitě se vyskytuje kvalitní zemědělská půda - jižně od silnice III/48418. Část této lokality už je zastavěna, na další části je navržena zástavba v územním plánu. Celková výměra lokality je cca 10,5 ha, z toho zastavěny nebo navrženy k zastavění jsou cca 2/3 této lokality. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE Celá obec leží v chráněném ložiskovém území Čs. části hornoslezské pánve, zasahuje do ní výhradní ložisko černého uhlí Čeladná - Krásná a dva prognózní zdroje zemního plynu Čeladná 1 a Čeladná 2. V obci se v současné době nejeví pravděpodobná exploatace černého uhlí klasickými 27
metodami. V případě, že by tyto části ložiska byly exploatovány např. odplyňováním nebo jinými metodami, nepředpokládá se v souvislosti s tím vznik důlních škod deformacemi terénu. Poddolovaná území z historické těžby se vyskytují v obci dvě v lokalitě Na Satině a severozápadně od lyžařského areálu Malenovice. V obou lokalitách je stávající zástavba a částečně i navržený rozvoj zástavby. Vzhledem k tomu, že těžba byla ukončena už v 19. století, nepředstavují tato území výraznější omezení pro výstavbu. Sesuvná území potenciální se vyskytují v obci dvě. Leží ale v místech lesních pozemků uvnitř CHKO, ve kterých nestanovují překážku pro rozvoj obce. VODNÍ REŽIM Záplavová území u vodních toků v obci vyhlášena nejsou. Při vydatných deštích dochází k místním rozlivům toků. Protože obcí protékají horní části toků s poměrně velkým podélným sklonem, je odtok vody rychlý a nedochází k ohrožování zástavby. Ani domy stojící v blízkosti potoka Sibudov nebyly při proběhlých záplavách zatopeny, bylo pouze poničeno koryto potoka. Riziko vodní eroze je malé. Zemědělské pozemky v Malenovicích jsou poměrně značně sklonité, ale jsou malých výměr často rozdělené mezemi, drobnými lesními pozemky a doprovodnou zelení vodních toků. Často jsou využívány jako sečené louky nebo louky určené k pastevnímu chovu dobytka, nejsou využívány k intenzivní rostlinné výrobě (obilí, kukuřice). ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Znečištění ovzduší je značným problémem z hlediska ochrany životního prostředí v řešeném území. Vliv na kvalitu ovzduší mají místní zdroje i velké zdroje v regionu (např. ostravské hutní podniky, Biocel Paskov, výtopna Sviadnov, zdroje v Třinci). V případě špatných rozptylových podmínek, kdy jsou překračovány nejvyšší přípustné koncentrace škodlivin v ovzduší, dochází k regulaci nejvýznamnějších zdrojů znečišťování v regionu. V řešeném území mají negativní vliv na čistotu ovzduší i místní, především malé zdroje znečištění. Situaci příznivě ovlivňuje plynofikace centra obce, zalesnění jihovýchodní části řešeného území. Obecně nepříznivě působí zejména nestabilní cenová (dotační) politika v oblasti paliv. Při použití dřeva a uhlí pro vytápění dochází ke zvýšení emisí částic, polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů. Pokud je v lokálních topeništích spalován odpad, dochází navíc k emitování nebezpečných dioxinů. Možnosti omezení negativních vlivů dopravy jsou na úrovni obcí poměrně omezené a mnohdy finančně náročné (údržba zpevněných ploch, zkvalitnění a přeložky komunikací apod.). V roce 2004 bylo vydáno Nařízení Moravskoslezského kraje, kterým se vydává Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje (aktualizace r. 2010). V souladu s ustanovením § 7 odst. 6 a § 48 odst. 2 písm. c) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, nabylo účinnosti dne 30. dubna 2009 nařízení Moravskoslezského kraje č. 1/2009, kterým se vydává Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje. Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje je formulován jako „nadstavba“ Krajského programu snižování emisí Moravskoslezského kraje. Krajský úřad předkládá vždy do 31. prosince kalendářního roku radě kraje situační zprávu o kvalitě ovzduší na území kraje za předešlý kalendářní rok a o postupu realizace úkolů stanovených tímto nařízením. 28
Nejbližší stanice, na které pravidelně monitorují imisní situace, se nachází na Lysé hoře (ČHMÚ, č. 111) a v Čeladné (č.1356, okr. Frýdek-Místek, ČHMÚ). V následující tabulce jsou uvedeny roční průměry koncentrací hlavních škodlivých látek v ovzduší za roky 2004-2009. Znečišťující látka SO2 PM10* NOx
Roční imisní průměry (µg/m3)
Imisní stanice 2004
2005
2006
2007
2008
2009
Lysá hora
2,9
3,3
2,8
1,5
2,2
2,2
Čeladná
4,5
3,8
4,8
3,5
2,5
2,9
Lysá hora
-
-
-
-
-
-
Čeladná
-
-
30,8
24,9
22,4
25,9
Lysá hora
-
-
-
-
-
-
15,2
20,8
20,2
15,6
13,7
16,6
Čeladná
* polétavý prach Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) na základě dat z roku 2004 –2009 patří většina území obce Malenovice k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší. Příčinou je překračování imisního limitu suspendované částice frakce PM10 a polycyklických aromatických uhlovodíků – vyjádřených jako benzo(a)pyren BaP. Situace je nejhorší v intenzivně zastavěných částech řešeného území, v málo provětrávaných sníženinách, podél vodních toků a zatížených komunikací. Pojem oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezuje zákon č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. S ohledem na širší vývoj a stávající situaci z hlediska kvality ovzduší je nezbytné využít všech možností ke zlepšení kvality ovzduší v obci. Zejména přiměřeně posuzovat povolování umístění dalších zdrojů znečištění ovzduší v řešeném území a území dotčených územních celků, dále v rámci řešeného území prosazovat optimální řešení v oblasti dopravy (zkvalitnění a přiměřená údržba komunikací, zpevněných ploch), výsadbu ochranné zeleně apod. Obytnou zástavbu umísťovat mimo špatně provětrávané sníženiny, inverzní lokality a území s nepříznivými vlivy dopravy. V lokalitách bez plynovodů je důležité využívání kvalitních paliv, nejlépe ekologických obnovitelných. Nepříznivý vliv - přechod z vytápění ušlechtilými palivy na paliva méně kvalitní může mít zejména nestabilní cenová (dotační) politika v oblasti paliv. Intenzita dopravy na silnici III/48418 nebyla při celostátním sčítání dopravy v roce 2010 sčítána. Lze proto předpokládat, že je nižší než 1000 vozidel/24 hod. a nezvyšuje a ani do budoucna nebude zvyšovat hladinu hluku nad povolené meze. Severozápadně od Malenovic se nachází veřejné vnitrostátní letiště ve Frýdlantu n. O.. Nejbližší vzdálenost vzletové a přistávací dráhy od hranic obce je cca 650m. Letiště slouží převážně sportovnímu letectví. Svým provozem způsobuje hluk, který ohrožuje kvalitu bydlení i v Malenovicích, ale není zásadní překážkou pro rozvoj bydlení. K obtěžování zápachem v obci nedochází. Jediný areál živočišné výroby leží v dostatečném odstupu od obytné zástavby a kapacita chovaného dobytka není tak velká, aby ohrožovala své okolí zápachem. Nárazově dochází k zápachu při hnojení zemědělské půdy. 29
URBANISTICKÉ A ARCHITEKTONICKÉ HODNOTY ÚZEMÍ Malenovice jsou podhorskou obcí s typickou rozvolněnou zástavbou na úpatí masívu Lysé Hory. Obec vznikla na počátku 17. století v období valašské kolonizace. Tomu také odpovídal rozptýlený způsob zástavby v několika lokalitách v katastrálním území obce. „Centrum“ obce se začalo vytvářet také již v 17. století pod kopcem Borová, na kterém byl postaven kostel sv. Ignáce. Část obytné zástavby je rozptýlena v severozápadní a západní části k. ú., prolíná se zástavbou především individuální rekreace. Jedná se o území podél potoků Satiny a Sibudova a území na západních svazích Tanečnice a Staškova. Část rekreační i trvale obydlené zástavby je situována téměř na hranici s obcí Ostravice, pod Ostrou horou. Samoty a polosamoty, využívané již převážně k rekreaci, jsou v lokalitách Hradová, Hutě a Na Staškově. Z urbanistického hlediska by bylo vhodné zachování rozptýleného charakteru zástavby, který je typický pro tuto oblast Frýdlantska. Charakter zástavby se nicméně v posledních letech značně změnil, zejména v centrální části obce, kde nová zástavba vyplňuje volné plochy mezi stávající zástavbou a dochází k plošnému zastavění území. Intenzivní zástavba je vhodnější i z ekonomického hlediska (výstavba a údržba komunikací, výstavba technické infrastruktury), lze ji tedy v centru obce a jeho nejbližším okolí připustit. Ve zbytku obce, ve kterém jsou všeobecně horší předpoklady pro rozvoj zástavby, by měla být rozptýlená zástavba zachována i do budoucna. Možná je pouze ojedinělá výstavba, která nezmění charakter území. V Seznamu nemovitých kulturních památek je evidován pod číslem 51198/8 – 4051 kostel sv. Ignáce na Borové (parc. č. 105 st.). Jedná se významnou krajinnou dominantu a hodnotný doklad stavebního vývoje sakrálních staveb v daném místě. Kostel, do jehož hmoty byla začleněna i původní kaple, nechal v 17. století postavit majitel frýdlantského panství hrabě František Eusebius z Oppersdorfu. Při budoucím rozvoji obce je bezpodmínečně nutné zachovat dominantní působení kostela nad zástavbou. Nová zástavba nesmí být tak vysoká, aby pohledově ohrožovala kostel a jeho z blízkého okolí ani dálkových pohledů na obec. V obci se dochovalo několik zajímavých historicky nebo architektonicky hodnotných staveb a prvků drobné architektury – památek místního významu – kaplí, křížů, památníků, historických chalup, apod. Při umisťování staveb, změnách staveb a ostatních změnách v území prováděných na pozemcích památek místního významu, historicky a architektonicky hodnotných staveb nebo v blízkosti těchto pozemků - musí být respektována jejich jedinečnost a celkový ráz prostředí. Památky místního významu dosud stojící na veřejných prostranstvích nesmí být zahrnovány do oplocených pozemků obytného území a zahrad nebo oplocených areálů jiných funkčních ploch, které nejsou veřejně přístupné. Pokud by změny v území ohrozily existenci drobných památek místního významu (kapličky, kříže), musejí být přemístěny na jiné vhodné místo.
30
B. KONCEPČNÍ ČÁST a) STANOVENÍ FUNKCE OBCE VE STRUKTUŘE ORIGINALITY A SPECIFIČNOSTI ÚZEMÍ
OSÍDLENÍ,
DEFINOVÁNÍ
Převažujícími funkcemi řešeného území jsou funkce obytná a rekreační. Tento stav vzešel z dlouhodobého vývoje obce a jejího okolí a v návaznosti na širší vazby v území se jedná o nejpříhodnější využití i do budoucna. Obytná funkce je základní funkcí sídla, která zajišťuje jeho stabilitu a trvalou existenci. Rekreační atraktivita obce - pro individuální i hromadnou rekreaci - je dána přírodními podmínkami území a její snadnou dostupností. Tyto funkce je nutné udržitelně rozvíjet a zkvalitňovat. U rekreační funkce se rozvoj týká především hromadné rekreace. U individuální rekreace je nutné omezit kvantitativní rozvoj, který už dosahuje mezí únosnosti území a soustředit se na kvalitativní zlepšení této funkce. Výrobní funkce není v obci rozvinutá a nejsou zde pro to ani vhodné předpoklady - poloha mimo hlavní dopravní trasy, velká část obce zasahující do CHKO Beskydy. Pro zemědělskou funkci chybí základní předpoklad - kvalitní zemědělská půda. Nutné je využít příležitosti rozvoje výroby kromě těžby dřeva i v místně typickém pastevectví. Doprava v obci je výhradně cílová, zajišťující příjezd k obytným domům, rekreačním chatám a zařízením. Tranzitní doprava přes obec prakticky neexistuje, dopravní funkce je tudíž nevýznamná. Obslužná funkce obce je omezená, obec nepokrývá svými obslužnými funkcemi ani vlastní obyvatelstvo. Je do velké míry závislá na sousedním Frýdlantu n. O. Žádoucí je proto posílení obslužné funkce, což povede ke zvýšení komfortu obytného území i širší nabídce doprovodných služeb pro turisty. Originalita a specifičnost území vyplývá z velké části ze specifického reliéfu krajiny Beskyd. Řada specifik je proto shodná nebo podobná pro více obcí ležících v mikroregionu Frýdlantska, Beskyd a Podbeskydí. Jedná se o mladou sídelní oblast výrazně ovlivněnou valašskou a pasekářskou kolonizací, ve využití převládá zemědělství a hospodářský les, drobné bezlesí ve formě pasek postupně zaniká, výrazné jsou novodobé změny urbanistických a architektonických znaků, silný je vliv rekreace a turismu. Dominantní je horský masiv a lesy, výrazně se projevují krajinné horizonty, majestátnost a monumentalita krajinné scény, přítomné jsou regionálně významné přírodní (vrchol Lysé hory) a kulturní dominanty (kostel sv. Ignáce). Krajina je harmonická, má zvýšenou estetickou hodnotu, v oblasti horských pasek je přírodní a estetická hodnota území zvláště výrazná. Krajinná scéna je různorodá s výrazným projevem zalesněných krajinných horizontů a kulturních dominant, velmi citlivá na změny krajinného rázu. Četné jsou výhledy do Moravské brány. Na úpatí Beskyd je kultivovaná zemědělská krajina, zachovávající fragmenty historických krajinných struktur a specifickou zemědělskou výrobu. V průběhu vývoje se v tomto území prosadil specifický způsob sídelní zástavby. Ten lze charakterizovat značnými vzdálenostmi mezi obydlími (tzv. rozptýlená zástavba), mizejícími předěly mezi vesnicemi nebo způsobem vedení sítí cest, respektující dávné vazby. Specifické jsou také velké stavební parcely a paseky uprostřed lesů ve vyšších polohách beskydských kopců. V současnosti je typická silná rezidenční suburbanizace, vysoký celkový přírůstek obyvatel migrací, vysoký přírůstek ploch pro bydlení. Vysoká je také koncentrace rekreačních objektů pro 1
individuální i hromadnou turistiku. Vyšší podíl alochtonní složky snižuje sounáležitost obyvatel s územím a jeho krajinou. Tím dochází i k potlačování místní kultury.
b) VYHODNOCENÍ ROZVOJOVÉHO POTENCIÁLU OBCE Jedním ze základních východisek pro vyhodnocení rozvojového potenciálu obce je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek obce Malenovice (včetně širších vazeb). Míra vazeb obce na okolí je dána intenzitou vazeb obyvatel (pohyb za prací, vzděláním, dalšími službami), ekonomických subjektů, ale i přírodních subsystémů. Míra vazeb obce Malenovice k okolí je velmi vysoká, z hlediska podmínek soudržnosti obyvatel území i hospodářských podmínek obce. Popis těchto vazeb je proveden v kapitolách analytické části A. Je možné konstatovat, že obec vykazuje z hlediska udržitelnosti rozvoje území zhoršený stav soudržnosti obyvatel. V rámci rozvoje území je nutno reagovat na řadu procesů, které jsou stále problémem – zejména problémů s růstem druhého bydlení a rychlým růstem počtu obyvatel obce. Během poslední generace (cca 20 let) došlo k výrazné obměně obyvatel obce, zájmy starousedlíků a nových obyvatel je nezbytné slaďovat, brát ohled na vysoký a kolísající počet přítomných obyvatel, ovlivněný průběhem rekreační sezóny (doprava, parkování). S ohledem na funkci obce ve struktuře osídlení (širší vazby) a zejména pak přírodní podmínky území je předpokladem udržitelnosti rozvoje řešeného území zlepšení a přiměřený rozvoj obytných a obslužných funkcí obce (optimální využití rekreačního potenciálu), při minimalizaci negativních dopadů v oblasti životního prostředí. Rozvoj funkcí řešeného území s ohledem na širší region (výrazné vazby na město Frýdlant nad Ostravicí) je předpokladem jeho přiměřeného rozvoje. Poptávka po bydlení je v řešeném území velmi vysoká (viz kapitola e), daná kombinací dobré dopravní dostupnosti a zejména atraktivního přírodního a rekreačního prostředí. Alokace nové bytové výstavby v obci je však výhledově limitována zejména nabídkou nových ploch pro bydlení. Tato nabídka je limitována: - urbanistickými bariérami (nutností zachování charakteru krajiny a zástavby - urbanistických hodnot) - infrastrukturními omezeními (dopravní dostupnost, příprava pozemků a její nákladnost) - zájmy ochrany přírody (CHKO Beskydy) - rekreačním potenciálem území (nutno chránit vysokou rekreační atraktivitu území). V rámci tématu rekreace a cestovní ruch (ÚAP MS kraje, aktualizace 2013) byl v rámci SWOT analýzy jako slabá stránka formulován výrok: Nadměrná zátěž individuální rekreací v některých oblastech a obcích (Frenštátsko, Frýdlantsko, Rýmařovsko). Při pohledu na kartogramy ze stejného podkladu - 51.1 Počet objektů individuální rekreace na 1000 obyvatel obce (2012) je patrné, že pás obcí s největší rekreační zátěží sídelní struktury tvoří obce Řeka, Morávka, Krásná, Malenovice a Ostravice. Dále pak je textu uváděno, že zátěž území překračuje obecnou hodnotu 1/ rekreační lůžko individuální rekreace na hektar, maximum dosahují Kunčice pod Ondřejníkem 2,55 lůžek/ha plochy, v Malenovicích 450x4lůžka/1299 ha=1,39 lůžek/ha plochy. 2
Příliš intenzivní využití území k rekreaci způsobilo, že ve strategických rozvojových dokumentech Moravskoslezského kraje byl další rozvoj individuální rekreace v Beskydech znemožněn. Možná je pouze přeměna obytných domů na rekreační chalupy. V praxi je toto omezení obcházeno výstavbou rodinných domů nebo bytových apartmánových domů sloužících ale převážně k druhému bydlení. Tím se zvyšují nároky na obec - výstavba a údržba komunikací, sítí technické infrastruktury, osvětlení apod. a zároveň snižuje obytná atraktivita území. Naproti tomu rozvoj hromadné rekreace - ubytovacích zařízení, sportovních a rekreačních zařízení, zejména vyššího standardu, je žádoucí. Neodehrává se většinou v obytném území a tudíž nemá negativní vliv na atraktivitu bydlení, je zdrojem pracovních příležitostí a vytváří pozitivní reklamu obci a jejímu prostředí, což se zpátky odráží ve zvýšené atraktivitě bydlení. Z tohoto typu rekreace se v Malenovicích nejvíce projevují lyžařské areály a specifický turismus spojený s vrcholem Lysé hory. Rozvoj hromadné rekreace je ale často limitován zájmy ochrany přírody. Specifickou atraktivitou, která by mohla být v Malenovicích lépe využita, je přítomnost blízkého letiště ve Frýdlantu n. O. Potenciál rozvoje obce z pohledu její atraktivity k bydlení a rekreaci je velký. Potenciál rozvoje z hlediska schopnosti obce přijmout změny v území a zachovat si přitom svůj současný ráz, je podstatně menší. Problémy s přizpůsobením se probíhajícím změnám jsou patrné už dnes - zejména v charakteru zástavby a dopravě - a s postupujícím rozvojem obce budou ještě zvýrazňovány. Rozvojový potenciál obce bude také v čase klesat. Do roku 2030 lze očekávat podobný vývoj jako v minulých patnácti letech (růst počtu obyvatel, růst počtu rodinných domů). Se zmenšujícími se možnostmi výstavby se ale bude snižovat i rozvojový potenciál. Možnosti výstavby dalších a dalších rodinných domů budou narážet na limity využití území, nebo bude realizace domů podmíněna výraznými investicemi do dopravní a technické infrastruktury. Přílišná zastavěnost území sama povede ke znehodnocování atraktivity území - noví obyvatelé se stěhují do podhůří Beskyd kvůli kvalitnějšímu životnímu prostředí, ale také kvůli touze "utéct" z příliš intenzivně zastavěných měst do klidné a prostorné (volné) krajiny. Tyto kvality se s přibývajícími rodinnými domy budou ztrácet. Atraktivita centra obce bude klesat a více požadavků na výstavbu bude směřovat do odlehlejších lokalit pod Tanečnicí, pod Staškovem a pod Ostrou.
c) MOŽNÉ SMĚRY ROZVOJE OBCE, MOŽNOSTI FUNKČNÍHO A PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ OBCE Studie určuje maximální možnosti zástavby území obce. Maximálním rozvojem není myšlen takový rozvoj, který využije každou volnou plochu k výstavbě, ale takový rozvoj, který zachová stávající charakter obce a který respektuje udržitelný rozvoj území. Je nutné stabilizovat rozsah nových ploch pro bydlení, aby mohl být rozvoj předvídatelný, aby se mohlo koncepčně postupovat při přípravě území pro výstavbu a aby byla zachována kontinuita v koncepci rozvoje obce. Z analýzy území Malenovic vzešlo rozdělení obce do třech zón s odlišnými podmínkami a přístupem k jejich možnému budoucímu rozvoji. Zóna A - centrum obce a jeho nejbližší okolí - je vyhodnoceno jako lokalita s nejlepšími předpoklady pro rozvoj zástavby, ve kterém se bude 3
realizovat převládající množství nových rodinných domů. Zóna B je územím mezi intenzivní zástavbou centra obce a lesními masivy na beskydských kopcích, ve kterém by měl být zachován charakter zemědělské krajiny s možností omezené individuální výstavby. Zóna C je pak zalesněným územím s horskými pasekami, ve kterém by nová výstavba měla být pouze vyjímečná. Procentuální rozdělení nové výstavby v jednotlivých zónách by mohlo být orientačně rozděleno takto: zóna A80-90%, zóna B-10-15%, zóna C-0-5%. Do zóny A je zahrnuta většina významnějších zastavitelných ploch bydlení navržených v územním plánu obce. Zóna A má z mnoha hledisek nejlepší předpoklady pro výstavbu a je jednoznačně nejvhodnější k budoucímu zastavění včetně intenzivního zastavění při respektování níže stanovených podmínek. Vymezení zóny A zároveň poskytnutím dostatečného prostoru pro výstavbu omezí rozvoj v pohledově exponovanějších polohách na úbočí Tanečnice, Hradové, Staškova a Ostré hory, které jsou zahrnuty do zóny B. V zóně B je možné vymezovat izolované plochy pro výstavbu, ale je třeba je navrhovat citlivě s ohledem na ochranu nezastavěného území (pohledový obraz, zachování krajinných struktur). Nová výstavba v této zóně by neměla mít větší požadavky na související dopravní a technickou infrastrukturu, počítá se spíše se zachováním stávajícího stavu a průběžným vylepšováním v rámci běžné údržby. Nutné je zachování charakteru kultivované zemědělské krajiny s četnými prvky nelesní zeleně zejména v liniových strukturách odpovídajících historickým stopám vývoje krajiny (historická plužina) a podél vodních toků. Ojedinělá nová výstavba v zóně B nenaruší typickou strukturu rozptýlené zástavby typickou pro tento region. V zóně C by měl být zachován stávající stav, zejména kvůli vyjímečné estetické hodnotě horských pasek. Zachování a obnova pasek by měl být prioritnější cíl než nová výstavba. Rozvoj individuální rekreace je omezen nadřazenou územně plánovací dokumentací a z hlediska obce je toto omezení pozitivní, protože rekreační zátěž území je enormní. Plochy individuální rekreace budou zafixovány ve stávajícím rozsahu. Přírůstek kapacit rodinné rekreace je možný pouze přeměnou objektů původní zástavby na rekreační chalupy. Rostoucí zájem podstatné části společnosti o ochranu životního prostředí a krajiny se stále více odráží i v jejím pohledu na podobu bydlení. Rychle rostoucí náklady na energie spojené s „klasickým“ bydlením vytvářejí potřebný tlak na šetrnější formy výstavby nových domů. Preferována by měla být výstavba, která bude v maximální míře šetrná k životnímu prostředí. Vzhledem k charakteru krajiny a jejího využití k hospodářským účelům by měl být kladen důraz na postupnou přeměnu funkcí zemědělského a lesního hospodářství z produkční na krajinotvornou. Přímé zásahy do krajiny by měly být zaměřeny na posilování její ekologické stability – především v oblasti vodního režimu krajiny a ochrany a tvorby místních ekosystémů. Zóna A Vymezení zóny je ze severu dáno hranicí obce, z východu stávající zástavbou a místní komunikace, z jihu stávající zástavbou a lesními pozemky podél potoka Satina, ze západu hranicí obce a stávající zástavbou. Zóna s nejlepšími předpoklady pro budoucí výstavbu. Nejlepší dopravní napojení díky silnici III/48418 a místním komunikacím napojeným přímo na silnici. Nejlepší možnosti napojení na sítě technické infrastruktury - vodovod, plynovod STL, el. energie. Příznivý, mírně sklonitý terén se západní orientací. V zóně se koncentruje největší zájem o výstavbu. 4
Zónu je možné souvisle zastavět při respektování minimální výměry pozemku 2000 až 3000m2 na 1 RD. V zóně musí být zachovány stávající prvky vzrostlé zeleně - remízky, stromořadí, zeleň podél vodních toků, lesík pod kostelem. Zachováno musí být dominantní působení kostela sv. Ignáce. Musí být vymezena nová veřejná prostranství pro každodenní rekreaci obyvatel obce. Veřejná prostranství podél komunikací musí být vymezována alespoň v minimálních rozměrech stanovených v §22 vyhlášky č.501/2006 Sb. Větší zastavitelné plochy musí být podrobněji řešeny územními studiemi. V plochách musí být vymezeno potřebné veřejné prostranství. V ploše, která je v územním plánu označena Z16, musí být vymezeny také prvky zeleně ve formě luk nebo vzrostlého stromoví, které tuto plochu opticky rozčlení a naváží na stávající zeleň. Zóna B Vymezení zóny je z jihovýchodu dáno okrajem souvislého lesního porostu, ze západu a severu hranicí obce a souvislou zástavbou zóny A. Do zóny patří i malá část území v severozápadním výběžku obce zabíhající do zemědělské půdy. V zóně jsou horší podmínky pro rozvoj výstavby - horší dopravní obsluha kvůli úzkým obslužným komunikacím, větší vzdálenost od kapacitní silnice III/48418, absence vodovodu, kanalizace a plynovodu STL. Možnost zásobování pouze el. energií a vodou z vlastních studní. Méně příznivý strmější terén se západní nebo severozápadní orientací. Častý výskyt krajinářsky a přírodně cenných sečených luk. V zóně se vyskytuje občasný zájem o výstavbu. V zóně by měla být možnost ojedinělé výstavby izolovaných rodinných domů nebo domů navazujících na stávající zástavbu zapadajících do charakteru rozptýlené zástavby. Nesmí vznikat lokality souvisle zastavěné větším počtem rodinných domů. Areály občanského vybavení v této zóně nesmí vytvářet intenzivně zastavěné lokality, ale musí v nich být zachována podstatná část bez zástavby, bez oddělení plotem od okolí a musí být propojeny přírodními prvky se svým okolím. Nutné je zachování zemědělské půdy a její nejlépe extenzivní využití pro sečené louky nebo pastevectví. Musí zůstat zachován vzhled venkovské, zemědělské krajiny s doplňkovou rozptýlenou zástavbou. Zóna C Vymezení zóny je ze severozápadu dáno okrajem souvislého lesního porostu, z ostatních stran hranicí obce. Součástí zóny C je i malý výběžek území severně od centra obce. V zóně nejsou podmínky vhodné pro rozvoj výstavby. Silně sklonitý terén, zalesněné území, špatná dopravní obsluha, absence vodovodu, kanalizace a plynovodu STL. Možnost zásobování pouze el. energií a vlastními studnami. V zóně se vyskytuje ojedinělý zájem o výstavbu. Na pasekách není podporovaná výstavba, měl by být zachován stávající stav, výstavba pouze na půdorysech historických budov. V odůvodněných případech by měla zůstat zachována možnost vyjímečné výstavby při splnění 5
podmínek stanovených v Plánu péče o CHKO Beskydy, při souhlasu dotčených orgánů státní správy a splnění podmínek ochrany přírody. Nutná je ochrana pasek před zarůstáním lesními porosty a obnova zaniklých pasek. Areály občanského vybavení v této zóně považovat za územně stabilizované, nepřipouštět jejich výraznější rozvoj, kromě dovybavení potřebnou dopravní a technickou infrastrukturou a zařízeními zvyšujícími komfort návštěvníků. FUNKČNÍ USPOŘÁDÁNÍ Pro popis funkčního uspořádání území obce jsou použity názvy ploch s rozdílným způsobem využití dle § 4 až § 19 vyhlášky č. 501/2006 Sb. v platném znění. V souladu se stávajícím charakterem obce by většina stávající i nové obytné zástavby měla být funkčně smíšená zařazená v plochách smíšených obytných. Tyto plochy umožňují výstavbu nejen rodinných domů, ale i drobnějších zařízení občanského vybavení, podnikání i drobnou živočišnou výrobu pro vlastní potřebu. Podstatná část objektů budovaných v posledních letech má charakter spíše příměstského čistého bydlení, to ale není v Malenovicích nutné ani žádoucí. Pro zachování stávajícího vzhledu obce a typického charakteru zástavby v regionu není vhodné připustit vznik funkčně homogenních lokalit (satelitů) bez vazby k místu, na kterém se nacházejí. Negativních příkladů takové výstavby je v okolí více - Čeladná, Metylovice. Do ploch smíšených obytných mohou být zahrnuty i objekty individuální rekreace, pokud není vyloučena jejich změna na bydlení. Plochy rekreace je nutné rozdělit na plochy sloužící rekreaci individuální a hromadné. To umožní lépe stanovit podmínky pro možnou výstavbu v těchto plochách. Z tohoto důvodu by do ploch rekreace byla zahrnuta pouze rekreace individuální a to tam, kde není vhodná její přeměna na bydlení. Hromadná rekreace (zařízení pro hromadnou rekreaci, cestovní ruch, turistiku, ubytování) by patřila do ploch občanského vybavení. Zařízení hromadné rekreace mohou být v rámci ploch občanského vybavení odlišena i od objektů a ploch komerčních zařízení a veřejné správy. Sportovně-rekreační zařízení bez ohledu na jejich rozsah - dětská hřiště, lyžařské areály i golfové hřiště, budou zahrnuta do ploch občanského vybavení - sportu. Plochy občanského vybavení nebo sportu musí umožňovat také rozvoj specifických forem cestovního ruchu, které respektují venkovský charakter mikroregionu - agroturistika, hipoturistika. Zachována bude specifická plocha občanského vybavení - hřbitova. Stávající plocha zemědělské výroby bude zahrnuta do ploch výroby a skladování. Veřejná prostranství mohou být obsažena ve všech plochách s rozdílným způsobem využití, ale ta nejvýznamnější by měla být vymezena jako samostatné plochy veřejných prostranství. Silnice III/48418 a významná veřejná parkoviště budou zahrnuta do ploch dopravní infrastruktury. Plochy technické infrastruktury budou zahrnovat významná technická zařízení. V nezastavěném území bude zachován stávající stav, tzn. drobné výměry zemědělské půdy v severozápadní části území, které odpovídají definici ploch smíšených nezastavěného území, lesy zabírající největší část obce a územní systém ekologické stability - plochy lesní a přírodní. PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ Jedním z největších ohrožení, která plynou pro charakter obce z budoucího rozvoje, je snaha vymezovat příliš malé pozemky pro nové rodinné domy. Platný územní plán počítá s cca 2000 m2 na 1 RD, aktuální průměrná výměra stavebních pozemků v obci je cca 2000 až 3000 m 2 na 1 RD. Tyto hodnoty je nutné zachovat, spíše je brát jako spodní hranici pro novou výstavbu, jinak by 6
docházelo k nekoncepční výstavbě na malých pozemcích, která by narušovala ráz krajiny a stávající typ zástavby. Velké pozemky související s obytnou budovou jsou typické pro historickou zástavbu v regionu, zatímco rozparcelování na malé pozemky by obec přiblížilo vzhledově příměstským suburbiím. Negativa příliš malých pozemků lze sledovat také u rekreačních kolonií vyskytujících se v obci. S velikostí pozemku souvisí také procento zastavitelnosti. V územním plánu je stanoveno na 15%. Cílem je stav, kdy je většina pozemku stále zelenou zahradou a zastavěna je pouze jeho malá část. Pokud se do procenta zastavitelnosti stavebních pozemků započítávají pouze zastavěné plochy všech staveb na pozemku - dle definice §2, odst. 7) stavebního zákona, tak by mohlo při velikostech stavebních pozemků 2000 až 3000 m2 na 1 RD být procento zastavitelnosti ještě menší, cca 10%. To by stavebníky, kteří chtějí velký dům, nutilo pořídit si také pozemek o odpovídající velké výměře. Jinak by docházelo k nežádoucímu zahušťování zástavby. Oplocení oddělující pozemky musí zachovávat pohledové propojení území. Nevhodné jsou ploty příliš vysoké a neprůhledné včetně vysokých živých plotů. Vhodnější jsou ploty dřevěné, nebo drátěné pletivo, případně nízká keřovitá zeleň. Vhodné je také využívat stávajících přírodních prvků - meze, zeleň podél potoků nebo dělící zeleň těmto přírodním prvkům přizpůsobit. Pro výstavbu v území by měly být s ohledem na přírodní hodnoty území a krajinu nadále uplatňovány podmínky prostorového uspořádání, např. takové, jaké jsou dnes definovány v územním plánu nebo v Plánu péče o CHKO Beskydy. Je žádoucí regulace některých nejdůležitějších prvků, které určují formu staveb - např. obdélný půdorys, tvar sedlové střechy, použití místních tradičních materiálů - kámen, dřevo, omítky ve světlých barvách. Tímto způsobem lze novostavby snáze začlenit mezi starší stavby lidového stavitelství, které jsou považovány za jednu z významných hodnot Beskyd.
d) ODHAD PŘEDPOKLÁDANÝCH NÁKLADŮ URBANISTICKÁ EKONOMIE Pro zástavbu obcí existují dva základní způsoby zlepšení její efektivnosti v rámci územního plánování- tj. aby nová zástavba byla levnější, a i její provoz nebyl nepřiměřeně drahý a přitom bylo dosaženo maximálního užitku: a) koncentrace tj. dosažení optimální hustoty zástavby, čímž se minimalizují především nároky na inženýrské sítě, šetří cenné stavební pozemky a ostatní přírodní zdroje, b) organizací využití území s cílem funkční návaznosti využití území a časové návaznosti staveb (tj. stavět tam kde je to nejvýhodnější a ve správné době, návaznosti a rozsahu, každý pozemek má určitý nejlepší způsob využití ). V rámci přípravy pozemků pro zástavbu je nutno uvažovat u zainvestování těchto pozemků s náklady 300-700 Kč/m2 pozemku, tj. cca 200-700 tis. Kč na rodinný domek, podle velikosti parcely, složitosti terénu a rozsahu potřebných investic do infrastruktury v jednotlivých lokalitách. Rozhodující pro náklady obce na infrastrukturu u daného pozemku je vždy délka hranice parcely s komunikací podél níž jsou sítě vedeny, proto jsou efektivnější vždy užší parcely (pod 20 m šířky) a eventuálně protažené do hloubky. Opačné řešení přináší až statisícové rozdíly v nákladech na zainvestování pozemků a každoročně tisícové vícenáklady na údržbu sítí. Názory soukromých 7
vlastníků, že způsob zástavby na soukromém pozemku by neměl být ovlivňován jsou v rozporu s tímto ekonomickým zájmem obce. Moderní zástavba je podmíněna inženýrskými sítěmi (tvořící mnohdy i 20 % z hodnoty staveb). Infrastrukturu financují z velké části obce a nemají možnost pomocí daňového systému tyto peníze získat zpět. Nemají k dispozici ekonomické nástroje, které by nutily k úsporné zástavbě, proto je vhodné používat nástroje, který je k dispozici, tj. územního plánu. Váha ekonomických nástrojů ovlivňujících urbanistickou ekonomii území je v ČR malá (daň z nemovitostí, poplatek za vynětí z půdního a lesního fondu). Z uvedených ekonomických důvodů není v zájmu obce vymezovat rozsáhlejší nové plochy pro výstavbu a investovat do jejich obsluhy a zasíťování. V první řadě je nutno soustřeďovat pozornost na stávající proluky v zástavbě, podél stávajících silnic se sítěmi a jednostranně obestavěných cest. Intenzifikace využití území je levnější než plošná expanze. V protikladu k tomuto závěru ale je požadavek na zachování typické rozptýlené zástavby. Velká atraktivita bydlení v obci a vybavenost konkrétních parcel se promítá do vyšší ceny stavebních pozemků. ORIENTAČNÍ ODHAD NÁKLADŮ V následující tabulce jsou souhrnně uvedeny náklady spojené s předpokládaným maximálním rozvojem obce. U staveb, u kterých je možný výrazný rozptyl investičních nákladů - sportovní hala, dětské hřiště (jako součást veřejného prostranství), jsou náklady odhadnuty. U veřejného prostranství, kde je také možný velký rozptyl nákladů, je odhad zakalkulován do průměrné ceny za m2. Popis položky
výměra jednotek
jednotková cena
cena za položku
místní komunikace 4,5m
1200m
2000Kč/m2
10,8 mil Kč
rozšíření místních komunikací o 1,5m
7500m
2500Kč/m2
28,1 mil Kč
chodník 1,5m
1600m
900Kč/m2
2,2 mil Kč
vodovod
2100m
5000Kč /1bm
10,5 mil Kč
rozšíření vodojemu 50m3
1 ks
2 mil Kč
2 mil Kč
výměna čerpadel vodovodu
4 ks
200 000Kč
0,8 mil Kč
kanalizace
-
-
-
plynovod STL
3700m
3000Kč /1bm
11,1 mil Kč
vedení el. energie, trafostanice
-
-
-
občanské vybavení - sportovní hala
1 ks
odhad
20 - 30 mil Kč
veřejná prostranství
14000m2
450Kč/m2
6,3 mil Kč
dětské hřiště
1 ks
odhad
0,5 mil Kč
Celkem
92,3 - 102,3 mil Kč
8
e) ZÁVĚR Obec Malenovice leží v harmonické krajině Beskyd, která má zvýšenou estetickou hodnotu. Na úpatí zalesněných kopců je kultivovaná zemědělská krajina zachovávající fragmenty historických krajinných struktur a specifickou zemědělskou výrobu. Specifický je také způsob rozptýlené zástavby se značnými vzdálenostmi mezi obydlími, velkými stavebními parcelami, mizejícími předěly mezi vesnicemi nebo způsobem vedení sítí cest, respektujícím dávné vazby. Převažujícími funkcemi řešeného území jsou funkce obytná a rekreační. Velmi velká vazba obce ke svému okolí umožňuje rozvíjet v obci ty funkce, ke kterým má nejlepší předpoklady, a chybějící funkce realizovat ve svém okolí, zejména ve Frýdlantu nad Ostravicí. Vysoká obytná a rekreační atraktivita obce je zároveň hrozbou pro její další rozvoj. Velká poptávka po stavebních pozemcích a navazující rychlá výstavba může vést k příliš velkému zastavění území a tím ke znehodnocování atraktivity obce. Nutné je proto stanovení mezí pro výstavbu rodinných domů a znemožnění výstavby dalších objektů individuální rekreace. Rozvoj hromadné rekreace - lyžařských areálů, sportovně rekreačních zařízení - je žádoucí, ale musí respektovat zájmy ochrany přírody. Navržená koncepce stanovuje maximální meze rozvoje zástavby, při kterém zůstane zachován stávající charakter obce. Výměra pozemků využitelných k zástavbě je zatím poměrně velká, ale je omezená. Pokud bude rozvoj obce a zvyšování počtu obyvatel v obci probíhat podobným tempem jako v posledních letech, což je pravděpodobné, tak bude počet disponibilních stavebních pozemků klesat. V budoucnu se proto dá očekávat, že poptávka po plochách pro výstavbu bude převyšovat jejich nabídku, ceny stavebních pozemků porostou. Navržené rozdělení obce do zón A, B, C a stanovené podmínky pro výstavbu, pomohou zachovat dosavadní strukturu osídlení s převahou rozptýlené zástavby. Ve všech zónách je nutné zajistit charakteristické promísení zástavby s loukami a lesními pozemky, je nutné zachovat stávající porosty a vymezit nové plochy pro tyto přírodní prvky, zejména v zóně A. Možnost intenzivnější zástavby v zóně A je do jisté míry kompromisem mezi urbanistickou ekonomií a snahou o zachování rozptýlené zástavby. Charakter obce je možné zachovat i při intenzivnější zástavbě, pokud budou respektovány stanovené podmínky pro výstavbu a větší zastavitelné plochy budou podrobněji řešeny územními studiemi. V souladu se stávajícím "venkovským" charakterem obce by většina stávající i nové obytné zástavby měla být realizována v plochách smíšených obytných s možností výstavby nejen rodinných domů, ale i drobnějších zařízení občanského vybavení, podnikání i drobnou živočišnou výrobu pro vlastní potřebu. Pro výstavbu v obci by měly být nadále uplatňovány podmínky prostorového uspořádání, vyžadována minimální výměra stavebních parcel 2 až 3000m2 a přiměřené procento zastavitelnosti, aby byl zachován stávající charakter zástavby a ráz krajiny. V souvislosti s očekávaným rozvojem obytného území je nutno vymezit nová veřejná prostranství, která umožní krátkodobou, každodenní rekreaci obyvatel. Budoucí rozvoj obce vyvolá investice především v oblasti dopravní infrastruktury - budování nových komunikací, rozšiřování stávajících komunikací, budování chodníků a v oblasti zásobování vodou - budování nových vodovodních řadů, rozšíření vodojemu, výměna čerpadel. 9
