Územní studie BPZ-ČT, část při ul. Vlastimila Pecha

Územní studie „BPZ-ČT, část při ul. Vlastimila Pecha“ Smlouva o dílo č. 4113054425

Pořizovatel : Odbor územního plánování a rozvoje MMB Kounicova 67 601 67 Brno Zpracovatel: Ing. arch. Barbora Jenčková Architektonická kancelář Jugoslávská 75a 613 00 Brno Prosinec 2013

Obsah textové části: Závěry vyplývající z územní studie Účel územní studie Závěr Odůvodnění Východiska (podklady, limity, řešené území) Analýza záměru Zdůvodnění navrhovaného řešení Záznamy z výrobních výborů

Územní studie „BPZ-ČT, část při ul. Vlastimila Pecha“

Závěry vyplývající z územní studie Účel územní studie vyhotovit podklad pro provedení úpravy směrné části ÚPmB spočívající ve zpřesnění vzájemných hranic mezi návrhovými stavebními i nestavebními plochami v lokalitě Brněnské průmyslové zóny - Černovická terasa (BPZ-ČT) za účelem prověření aktuálního záměru, za tímto účelem územní studii (ÚS) „BPZ-ČT, část při ul. Vlastimila Pecha“ projednat. ÚS zpracovává výše uvedené skutečnosti na základě podnětu dokumentace pro územní řízení CTPark Brno Fáze II - Brněnská průmyslová zóna, Černovická terasa - stavba G1 (K4 architects & engineers, 09/2013), nezohledňuje skutečnosti, které je požadováno předložit v dalším stupni dokumentace, tj. v dokumentaci pro územní rozhodnutí (DÚR). úprava vzájemných hranic se týká rozhraní funkčních ploch v rámci řešeného území, vymezeného v grafické části (výkres č. 4), a to ploch: smíšené plochy výroby a služeb (SV) a plochy ostatní městské zeleně (ZO) na území bývalého areálu Letecké opravárenské základny Brno (LOZ Brno) a navazující plochy pro průmysl (PP) podél ulice Vlastimila Pecha, ploch komunikací a prostranství místního významu. územní studie, veřejnoprávně projednaná dle čl. 8 obecně závazné vyhlášky SMB č. 2/2004 o závazných částech ÚPmB, v platném znění a případně upravená dle výsledků projednání, bude sloužit jako územně plánovací podklad pro provedení úpravy směrné části ÚPmB spočívající ve zpřesnění vzájemných hranic uvedených funkčních ploch.

Závěr Územní studie prověřila možnost úpravy vzájemných hranic mezi návrhovými funkčními plochami: - smíšenou plochou výroby a služeb SV, plochami pro průmysl PP, plochou ostatní městské zeleně ZO a plochami pro dopravu (funkční typ - komunikace a prostranství místního významu) Řešení předmětné studie reaguje na již realizované skutečnosti (dopravní infrastruktura) a současně prověřuje možnost úpravy tvaru a rozsahu výše uvedených funkčních ploch v řešeném území tak, aby bylo umožněno jejich optimálnější využití. je navrženo nové uspořádání funkčních ploch, resp. jsou zpřesněny jejich vzájemné hranice : a) Je navržena úprava vzájemné hranice mezi plochou pro průmysl (PP) při ul. Vlastimila Pecha a smíšenou plochou výroby a služeb (SV) podél železniční tratě - je navrženo napřímení vzájemné hranice tak, aby bylo optimalizováno možné využití obou ploch. b) Je navržena úprava vzájemné hranice mezi plochami pro průmysl (PP), smíšenou plochou výroby a služeb (SV) a plochou pro dopravu – funkční typ komunikace a prostranství místního významu - v severozápadní části řešeného území, a to tak, aby vymezení plochy komunikací a prostranství místního významu reflektovalo skutečný a navrhovaný stav komunikační sítě.

1


c) Je navržena úprava vzájemné hranice mezi plochou pro průmysl (PP), smíšenou plochou výroby a služeb (SV), plochou ostatní městské zeleně (ZO) a plochou pro dopravu – funkční typ komunikace a prostranství místního významu v jihovýchodní části řešeného území tak, aby bylo co nejvíce respektováno vymezení vzájemných hranic dle závěru předchozí územní studie Brněnská průmyslová zóna – Černovická terasa – střední část pro úpravu směrné části ÚPmB (S14/11). - prostorové regulace – zůstávají zachovány dle platného ÚPmB – využití ploch a jejich prostorové regulace (index podlažních ploch) se oproti platnému ÚPmB nemění Umístění zeleně ve stavebních plochách: - zeleň na 16-20% plošné výměry stavebních ploch Dopravní napojení Dopravní napojení ploch je dáno systémem komunikací, které vychází z dopravního řešení schválené změny ÚPmB v lokalitě u Černovické terasy - etapy I. (schváleno 30.6.2000). Schválené dopravní řešení je upravené na základě podrobnějších územně technických podkladů – TEZ (technickoekonomické zadání stavby), DUR (dokumentace pro územní rozhodnutí) a DSP (dokumentace pro stavební povolení). V rámci řešeného území se nachází již stávající místní komunikace - ul. Vlastimila Pecha při jihozápadním okraji, která umožní dopravní napojení ploch pro průmysl z jihozápadní strany. Plocha komunikací a prostranství místního významu ze severozápadní strany řešeného území je upravena podle skutečného stavu realizované místní komunikace (bezejmenné) kolmé na ul. V. Pecha včetně navazujícího navrhovaného dopravního propojení přes železnici. V předmětné ploše komunikací a prostranství místního významu jsou navrženy nápojné body pro dopravní obsluhu plochy pro průmysl a smíšenou plochu výroby a služeb. Z ulice Švédské valy je respektováno vymezení plochy komunikací a prostranství místního významu pro dopravní obsluhu jižní části smíšené plochy výroby a služeb a plochy ostatní městské zeleně (upravena je pouze v místě připojení do ul. Švédské valy). Železniční doprava - na severovýchodním okraji řešeného území je respektována (včetně tras navržených železničních objektů) - je navrženo napřímení koncového úseku navrhované trasy vlečky. Výše uvedeným návrhem, vyjádřeným v grafické části této územní studie byl vyhotoven podklad pro provedení úpravy směrné části ÚPmB.

2


Odůvodnění Východiska (podklady, limity, řešené území) Podklady - Územní plán města Brna (výřez) - Digitální mapa města Brna (výřez) - Výškopis (výřez) - Ortofotomapa (výřez) - Aktuální mapa majetkových vztahů řešeného území - Územně analytické podklady města Brna 2012 - Metodika OÚPR MMB pro zpracování podrobnější územně plánovací dokumentace - Dokumentace pro územní rozhodnutí na stavbu G1- žádost o úpravu směrné části ÚPmB (č.j. 0382252 ze dne 16.10.2013) Limity a ochranné režimy V řešeném území se nacházejí tyto limity: - ochranná pásma stávajících inženýrských sítí - limity využití území vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí (ochranná pásma komunikací, hlavních tras inženýrských sítí a technického vybavení), - plocha se nachází v území, které je klasifikováno jako území archeologického zájmu ve smyslu §22 zákona č.20/1987 Sb. o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů, - vyhlášené ochranné pásmo letiště Brno –Tuřany, - respektování územní rezervy pro uložení podzemního kabelového vedení VN 22 kV, - ochranná pásma tras radioreléových spojů Ochranné režimy: - území s ochranou artéských vod (riziková oblast neogenních vod dle ÚAP 2012) Archeologický ústav AV ČR zhotovil archeogeofyzikální prospekci a pyrotechnický průzkum území s cílem zjistit lokalizaci případných nálezů (prehistorické objekty, munice). Výsledky měření tohoto průzkumu prokázaly, že se v území nenalézá žádný významný archeologický útvar, který by znemožňoval výstavbu. Vymezení řešeného území Řešené území se nachází v Městské části Brno–Černovice v lokalitě BPZ-ČT mezi ulicí Vlastimila Pecha a železniční tratí v k.ú. Černovice na území bývalého areálu Letecké opravárenské základny Brno a přiléhající nevyužívané ploše zemědělské půdy. Plánovaný záměr stavby G1 je situován na nezastavěných pozemcích (zastavitelné plochy) podél bývalých heliportů ve vlastnictví statutárního města Brna a na již zastavěném území (přestavbové plochy) v soukromém vlastnictví, kde se jsou dva hangáry a několik dalších provozních a správních budov po bývalém provozu LOZ Brno. Hranice řešeného území je vymezena ulicí Vlastimila Pecha, Švédské valy, železniční tratí a navrhovanou komunikací navazující na most přes železnici. Celková výměra řešeného území je cca 27ha. Dle platného ÚPmB se v řešeném území nachází návrhová smíšená plochy výroby a služeb (SV) s indexem podlažní plochy (IPP) 0,8-1,3 přes kterou v souběhu se stávající železniční tratí vede navrhovaná trasa železniční tratě pro další kolej v souvislosti s přestavbou Železničního uzlu Brno a vedle ní je navržená trasa železniční vlečky. Na plochu SV navazuje návrhová plocha ostatní městské zeleně (ZO) a návrhová plocha pro průmysl (PP) s IPP 0,8.

3


Analýza záměru, stávající stav Záměrem územní studie je prověřit plánovaný záměr stavby G1 (Elephant - distribuční sklad) navazující na výstavbu v rámci projektu CTPark Brno (fáze II), dle doložené dokumentace pro vydání územního rozhodnutí (K4 a.s., 09/2013). Ve vztahu k platnému ÚPmB to znamená prověřit, zda lze upravit a zpřesnit vzájemné hranice dotčených funkčních ploch tak, aby nové uspořádání funkčních ploch mohlo nadále plnit svou funkci v předmětném území. Řešené území tvoří plochy v majetku města Brna, v majetku státu a plochy v majetku soukromého subjektu. Dle platného Územního plánu města Brna (ÚPmB) je část plochy v majetku města Brna vymezena z větší části pro návrhovou plochu průmyslu (PP), část plochy pro smíšenou plochu výroby a služeb (SV), plocha v soukromém vlastnictví (CTPark) je vymezena jako smíšená plocha výroby a služeb (SV). V řešeném území se nachází plochy s rozdílným způsobem využití (funkční plochy), jejich podmínky využití (funkční regulativy) jsou stanoveny platným Územním plánem města Brna: PP Plochy pro průmysl - slouží výhradně pro umístění výrobních a nevýrobních provozoven, jejichž vlivy se projevují i vně objektu nad hygienicky přípustnou mez, avšak nepřesahují území vymezené hranicí areálu nebo vyhlášeným hygienickým pásmem. • Přípustné jsou: - průmyslové výrobní provozovny všeho druhu, - provozovny výrobních služeb, - sklady a skladové plochy • Podmíněně mohou být přípustné: - byty pro osoby zajišťující dohled a pohotovost či pro majitele a vedoucí provozoven za podmínky, že jsou součástí stavebního objemu předmětné provozovny, - stavby pro školské, zdravotnické a ubytovací účely za podmínky, že jsou funkční součástí průmyslových areálů, - administrativní budovy za podmínky, že jsou funkční součástí průmyslových areálů, - provozovny výrobních i nevýrobních aktivit v odpadovém hospodářství, kde specifikaci vybraného odpadu pro zpracování, likvidaci a recyklaci posuzuje OŽP MMB.

SV Smíšené plochy výroby a služeb Slouží převážně k umístění výrobních provozoven, které podstatně neruší bydlení. • -

Přípustné jsou: provozovny výroby a služeb, administrativní budovy, maloobchodní a velkoobchodní provozovny do velikosti 1 500 m2 prodejní plochy, maloobchodní a velkoobchodní provozovny do velikosti 5 000 m2 prodejní plochy za předpokladu situování ve vícepodlažním objektu odpovídajícím charakteru území a zajištění parkování v objektu, provozovny stravování a ubytovací zařízení, zahradnictví, stavby pro správu a pro církevní, kulturní, sociální, zdravotnické, školské a sportovní účely, vč. středisek mládeže pro mimoškolní činnost a center pohybových aktivit, zábavní zařízení.

• Podmíněně mohou být přípustné: - byty pro majitele a vedoucí provozoven za podmínky, že jsou součástí stavebního objemu předmětné provozovny,

4


-

maloobchodní a velkoobchodní provozovny do 10 000 m2 prodejní plochy za podmínky prověření v navazující ÚPD, maloobchodní a velkoobchodní provozovny do 5 000 m2 prodejní plochy nesplňující výše uvedené podmínky pro přípustné stavby za podmínky prověření v navazující ÚPD.

ZO Plochy ostatní městské zeleně zahrnují zejména - parkově upravená veřejná prostranství, - liniovou zeleň a uliční stromořadí, - významnou izolační a ochrannou zeleň Severovýchodní hranice řešeného území je vymezena na hranici funkční plochy pro dopravu, kde se nacházejí železniční tratě stávající i navržené a navržená železniční vlečka. Část navržené tratě a vlečka zasahují i do řešeného území. Pro výstavbu jsou v řešeném území tedy vymezeny samostatné funkční plochy: - SV Smíšená plocha výroby a služeb se stanovenou mírou využití území danou hodnotou indexu podlažních ploch (IPP) = 0,8 - 1,3 - PP Plocha pro průmysl se stanovenou mírou využití území danou hodnotou indexu podlažních ploch (IPP) = 0,8 SV Smíšená plocha výroby a služeb - je vymezena v zastavěném území města PP Plocha pro průmysl - je vymezena převážně mimo zastavěné území města na zastavitelných plochách V severní části území je vymezena plocha pro dopravu – funkční typ komunikace a prostranství místního významu, vymezení plochy dnes již neodpovídá skutečnému stavu. V jižní části je vymezena plocha pro dopravu – funkční typ komunikace a prostranství místního významu pro obsluhu jižní části plochy smíšené výroby a služeb a plochy ostatní městské zeleně. Území bývalého areálu Letecké opravárenské základny Brno - bývalé hangáry a několik dalších budov, heliporty a zpevněné plochy nebyly již déle využívány a chátraly, byly tedy odstraněny a území je ve stadiu přípravy pro nové záměry. (Pro území byla zpracována Projektová dokumentace „Odstranění stávajících staveb – starý areál Letiště Brno – Černovice“, zpracovaný společností SWORTI s.r.o., duben 2013 uvedena jako podklad dokumentace DUR.) Část ploch v jižní části řešeného území je užívána pro provoz záchranné ptačí stanice – Ptačí centrum o.p.s. V řešeném území byla v dubnu 2011 pořízena územní studie - Brněnská průmyslová zóna – Černovická terasa, střední část, která se zabývala dílčí částí území, kde sledovala zejména celistvost funkčních ploch a reálný stav území – především s ohledem na ochranu vzrostlé zeleně a s cílem rozvoje provozu záchranné ptačí stanice – Ptačí centrum o.p.s. u ploch stávající vzrostlé zeleně. Na základě této studie byla provedena úprava směrné části ÚPmB (S 14/11) v rozsahu území řešeného uvedenou studií.

5


Vyhodnocení návrhu Urbanistické řešení 1) Návrh úpravy vzájemných hranic funkčních ploch v území - plochy s rozdílným způsobem využití Územní studie prověřuje a navrhuje úpravu vzájemných hranic funkčních ploch v území. Řešení předmětné studie reaguje na již realizované skutečnosti, a současně prověřuje možnost úpravy tvaru a rozsahu funkčních ploch v řešeném území tak, aby bylo umožněno jejich optimálnější využití. Je navržena úprava vzájemné hranice mezi dvěma plochami: plochou pro průmysl (PP) a smíšenou plochou výroby a služeb (SV) - je navrženo napřímení vzájemné hranice tak, aby: - každá z ploch měla lépe využitelný tvar, umožňující umístění objektů o pravoúhlém půdorysu o objemu odpovídajícím funkční náplni plochy - každá z ploch je samostatně dopravně napojitelná z přilehlé plochy pro dopravu- funkční typ komunikace a prostranství místního významu - každá z ploch je samostatně využitelná v souladu s funkčními podmínkami plochy- rozsah ploch po úpravě umožňuje umístit v dané ploše objem stavby odpovídající funkční náplni plochy - v případě plochy pro průmysl je vymezena plocha takového rozsahu, aby umožnila situovat průmyslové objekty halového typu, smíšená plocha výroby a služeb umožní situování i vícepodlažní zástavby (předpoklad podélného uspořádaní v ploše, plošně menšího rozsahu) Je navržena úprava vzájemné hranice mezi plochami pro průmysl (PP) a smíšenou plochou výroby a služeb (SV) a plochou pro dopravu – funkční typ komunikace a prostranství místního významu - v severozápadní části řešeného území, a to tak, aby vymezení ploch komunikací a prostranství místního významu reflektovalo skutečný a navrhovaný stav komunikační sítě, neboť křižovatka a sjezd z ulice Vlastimila Pecha je již realizován, rovněž je stabilizována poloha železničního mostu, na který bude místní komunikace směřována Je navržena úprava vzájemné hranice mezi plochou pro průmysl (PP), smíšenou plochou výroby a služeb (SV) a plochou ostatní městské zeleně (ZO) v jihovýchodní části řešeného území tak, aby bylo co nejvíce respektováno vymezení vzájemných hranic dle závěru předchozí územní studie - Brněnská průmyslová zóna – Černovická terasa, střední část (Ing. arch. Velek, duben 2011), aby byla respektována celistvost a využitelnost smíšené plochy výroby a služeb, ale současně zohledněna potřeba kompaktní plochy pro průmysl 2) Prostorové regulace - index podlažních ploch Hodnoty indexu podlažních ploch (IPP) IPP vyjadřuje intenzitu využití území (např. z hlediska utváření charakteru území, možného zatížení technické infrastruktury apod.), tj. počet m2 hrubé podlažní plochy na m2 základní plochy; při jeho aplikaci na pozemek nebo soubor pozemků disponibilních pro konkrétní stavební záměr je výpočet nutné vztáhnout k výměře těchto pozemků. Za hrubou podlažní plochu se přitom považuje půdorysná plocha všech plných nadzemních podlaží staveb včetně konstrukcí a za plné nadzemní podlaží pak každé podlaží vyjma podkroví a podzemních podlaží.

SV Smíšená plocha výroby a služeb hodnota indexu podlažních ploch (IPP) = 0,8 - 1,3 PP Plocha pro průmysl: hodnota indexu podlažních ploch - návrh (IPP) = 0,8 - 1,3 6


Je navržena úprava hodnoty indexu IPP v ploše pro průmysl (PP) z důvodu optimální využitelnosti plochy - hodnota IPP je navržena shodná jako v navazující smíšené ploše výroby a služeb (SV). Při hodnotě 0,8 - 1,3 lze v ploše umístit průmyslový objekt (nebo objekty) korespondující s tendencemi v průmyslové zástavbě směřujícími i k dvoupodlažním nebo částečně vícepodlažním halovým stavbám. Takové stavby jsou v ploše pro průmysl opodstatněné a možné. Úprava hodnoty indexu IPP není předmětem úpravy směrné části ÚPmB, není požadována v zadání ÚS. 3) Ostatní prostorové regulace a další regulační prvky v území Územní studie navrhuje další regulativy v území: - vymezuje stabilizované plochy po dopravu – funkční typ komunikace a prostranství místního významu v souladu se skutečností - vymezuje nápojné body dopravní infrastruktury jen tam, kde je nutné jejich přesné vymezení, při ul. Vlastimila Pecha lze situovat nápojné body v různých polohách, avšak v souladu s legislativními požadavky - vymezuje stavební hranici v ploše pro průmysl a smíšené ploše výroby a služeb - tedy plochu, kterou lze využít pro umístění nové pozemní výstavby, vymezení stavební hranice reflektuje možnost stavebního využití návrhových ploch a možný systém dopravní obsluhy uvnitř území. Dopravní obsluha uvnitř funkčních ploch je navržena zejména po obvodu funkčních ploch, v návaznosti na nápojné body dopraví obsluhy z místních komunikací - tedy zejména při jihozápadní hranici plochy pro průmysl, s napojením do ul. Vlastimila Pecha a při severozápadní hranici plochy pro průmysl - s napojením do obslužné komunikace směřující k mostu přes železnici. V návaznosti na dopravní obsluhu uvnitř funkčních ploch je nutno navrhnout zpevněné plochy pro dopravu v klidu, manipulační a zásobovací plochy v souladu s konkrétními stavebními záměry. Návrh těchto ploch a posouzení jejich dostatečnosti musí být doloženo ve vazbě na konkrétní záměr v následných řízeních. - vymezuje pásy liniové zeleně při severozápadním a jihozápadním okraji plochy - vymezuje maximální výškovou hladinu zástavby 12-15 m, což odpovídá charakteru převážně nízkopodlažní zástavby halovými objekty nebo objekty vícepodlažními. Zeleň a ochrana přírody a krajiny V rámci řešeného území bude umístění navržené zeleně, a to na 16-20% plošné výměry stavebních ploch. Tento požadavek musí být doložen ve vazbě na konkrétní záměr v následných řízeních. Před zahájením výstavby na celé území BPZ-ČT byl roce 2000 zpracován ekologický audit RNDr. V.Valešem,CSc. pod názvem "Brno-Černovická terasa - Ekologický audit Černovice pro výstavbu průmyslové zóny". V následných projektových stupních a řízeních je třeba vyhodnotit ekologický stav území. Územní studie se touto problematikou hlouběji nezabývá. Vzhledem k rozsahu záměru stavby G1 (Elephant - distribuční sklad) bude nezbytné zabývat se vlivem stavby na životní prostředí (postupovat dle legislativních požadavků) a v následných projektových stupních řešit dopady případného vlivu.

7


Dopravní regulativy a vazby (automobilová doprava, městská hromadná doprava (MHD), železniční vlečka, parkování, pěší trasy, letecká doprava) Automobilová doprava Dopad na širší dopravní vztahy Vzhledem k rozsahu záměru stavby G1 (Elephant - distribuční sklad) bude nezbytné zabývat se v následných projektových stupních a řízeních dopadem dopravní obsluhy (nákladovou i osobní dopravou) řešeného území na širší územní vztahy. Bude třeba řešit důsledky předpokládané dopravní zátěže z obsluhy objektu G1 na zatížení okolních místních komunikací a křižovatek nadřazené dopravní sítě. Nárůst dopravy v okolí stavby byl posuzován v dopravních studiích, a to ve studii „Kapacitní posouzení křižovatek na ulici Řípské v závislosti na růstu zástavby v lokalitě Černovická terasa“ a „Kapacitní posouzení neřízených stykových křižovatek 4.44 Rampa z D1 – Řípská a 4.46 Rampa z D1 – Řípská v závislosti na růstu zástavby v lokalitě Černovická terasa“. Předložená dokumentace pro územní rozhodnutí na stavbu G1- žádost o úpravu směrné části ÚPmB (č.j. 0382252 ze dne 16.10.2013) - tuto problematiku přímo neřeší, uvádí však jako související a podmiňující investici stavební úpravy křižovatky Řípská – Tuřanka a změnu místní úpravy provozu na křižovatce Řípská – Evropská Rampa D1. Dopravní napojení Dopravní napojení ploch řešeného území je dáno systémem komunikací, které vychází z dopravního řešení schválené změny ÚPmB v lokalitě u Černovické terasy - etapy I. (schváleno 30.6.2000). Schválené dopravní řešení je upravené na základě podrobnějších územně technických podkladů – TEZ (technickoekonomické zadání stavby), DUR (dokumentace pro územní rozhodnutí) a DSP (dokumentace pro stavební povolení). V rámci řešeného území se nacházejí již stávající místní komunikace - ul. Vlastimila Pecha při jihozápadním okraji a bezejmenná odbočka na severozápadní okraj území. Bezejmenná odbočka je vymezena jako plocha pro dopravu – funkční typ - komunikace a prostranství místního významu s následným propojením dále přes přemostění železnice. Na ní jsou vyznačeny nápojné body pro dopravní obsluhu funkční plochy pro průmysl a smíšené plochy výroby a služeb ze severozápadní strany. Ulice Vlastimila Pecha je pak nápojnou hranou dopravního připojení ploch pro průmysl z jihozápadní strany. Vzdálenosti vjezdů musí respektovat příslušnou ČSN. Jihovýchodní okraj území sousedí se stávající plochou pro dopravu - stávající ulicí Švédské valy. Z ulice Švédské valy je vymezeno dopravní napojení ploch pro dopravu – funkční typkomunikace a prostranství místního významu z jižní strany - pro obsluhu jižní částí smíšené ploch výroby a služeb a plochy ostatní městské zeleně. Městská hromadná doprava (MHD) Území je obsluhováno městskou hromadnou dopravou - autobusy, se zastávkou v ul. Vlastimila Pecha. Železniční doprava, železniční vlečka se dotýká severovýchodního okraje řešeného území - trasy navržených železničních objektů a to navržené železniční trati a vlečky zasahuje i do řešeného území a je proto nezbytné počítat s jejich umístěním v okraji řešených ploch. Vzhledem ke koliznímu průběhu ukončení vlečky s optimálním využitím plochy je navrženo napřímení koncového úseku vlečky.

8


Severovýchodní část řešeného území je dotčena ochranným pásmem dráhy (prostor po obou stranách dráhy 60 m od osy krajní koleje, ale nejméně 30 m od hranic obvodu dráhy u drah celostátních a regionálních). Smíšená plocha výroby a služeb, která je tímto ochranným pásmem dotčena, obsahuje i takové funkční využití, které není v rozporu s existencí ochranného pásma. Část plochy pak není ochranným pásmem zatížena vůbec. Parkování Veškeré parkovací nároky umisťovaného provozu, včetně případné dopravní obsluhy zákazníků a návštěvníků musí být řešeno uvnitř umisťovaných areálů. Pěší trasy Řešené území je po obvodu lemováno veřejnými komunikacemi - veřejnými ulicemi, doprovázenými chodníky. Pěší propojení bude doplněno i na severozápadním okraji území. Území tak je prostupné pěším, napojeno na komunikační systém města. Cyklistické trasy Území je dostupné cyklistickou dopravou - nejbližší cyklotrasa bude vedena v ul. Průmyslové, při okraji BPZ ČT (dle Generelu cyklistické dopravy na území města Brna - stav sítě 2015) Letecká doprava Území se nachází v blízkosti letiště Brno - Tuřany. Využití blízkosti letiště a dopad na širší vazby v území je nutno řešit v následné dokumentaci. Inženýrské sítě Pozemky v řešeném území jsou zasíťované, územní studie nenavrhuje žádné změny v koncepci technické infrastruktury, předmět územní studie koncepci technické infrastruktury nijak neovlivní. Konkrétní návrh řešení napojení na technickou infrastrukturu bude předmětem následných stupňů projektové dokumentace. Při přípravě následných stupňů PD je třeba respektovat legislativní požadavky.

Důsledky řešení Navržená úprava vzájemných hranic funkčních ploch v území umožňuje takové upřesnění vzájemných hranic mezi návrhovými stavebními i nestavebními plochami v lokalitě Brněnské průmyslové zóny - Černovická terasa (BPZ-ČT), které umožní využít optimálněji vymezené funkční plochy v rámci řešeného území, přičemž jednotlivé plochy mohou nadále plnit svou funkci v předmětném území, Ve vztahu k dokumentaci pro územní řízení CTPark Brno Fáze II - Brněnská průmyslová zóna, Černovická terasa - stavba G1 lze konstatovat, že vzájemná tvarová úprava ploch umožní situování stavebního objektu. Vzhledem k rozsahu daného stavebního záměru je třeba v rámci navazující dokumentace posoudit důsledky daného záměru na širší územní vazby, zejména dopravní a důsledky na životní prostředí.

9


Možnosti úpravy ÚPmB Dle čl. 4.3. Obecně závazné vyhlášky statutárního města Brna č. 2/2004 o závazných částech Územního plánu města Brna,ve znění obecně závazných vyhlášek statutárního města Brna č. 1/2005, č. 5/2005, č. 10/2005, č. 12/2005, č. 35/2005, č. 7/2006, č. 9/2006, č. 12/2006, č. 22/2006, č. 26/2006a opatření obecné povahy č. 1/2007, č. 1/2008, č. 1/2009, č. 3/2009, č. 4/2009, č. 5/2010, č. 6/2010, č. 7/2010 a č. 1/2011 - dále jen „vyhlášky“ platí, že vzájemné hranice návrhových ploch nejsou vymezeny závazně a je možno je upravovat (při zachování druhové skladby funkcí) na základě schválené navazující územně plánovací dokumentace nebo schváleného souborného stanoviska potvrzujícího řešení navržené v 1.etapě této dokumentace (konceptu nebo urbanistické studie). Dle čl. 8 „vyhlášky“ pro účely aplikace regulativů ÚPmB a ustanovení této vyhlášky ( s výjimkou 6.čl. odst. 6.5.) může být navazující územně plánovací dokumentace nahrazena veřejnoprávně projednaným územně plánovacím podkladem - proto tedy tato územní studie může být podkladem pro úpravu směrné části ÚPmB při zpřesnění vzájemných hranic ploch s rozdílným způsobem využití.

Odůvodnění navrhovaného řešení 1) Územní studie je pořizována, aby upravila a zpřesnila vzájemné hranice dotčených funkčních ploch tak, aby nové uspořádání funkčních ploch mohlo nadále plnit svou funkci v předmětném území, a to zejména na základě podnětu plánovaného záměru stavby G1 (Elephant - distribuční sklad), navazujícího na výstavbu v rámci projektu CTPark Brno (fáze II), dle doložené dokumentace pro vydání územního rozhodnutí (K4 a.s., 09/2013). 2) Důvodem, proč nejsou vzájemné hranice stanoveny v ÚPmB závazně je, že ÚPmB a navazující podrobnější územně plánovací podklady (ÚS) se liší účelem i měřítkem zpracování. ÚPmB stanoví základní podmínky plošného a prostorového uspořádání území, podrobnější územně plánovací podklady (ÚS) tyto podmínky zpřesňují a zachycuje prvky funkční a prostorové regulace s podrobností na jednotlivé pozemky. Vzájemné hranice návrhových ploch lze na základě zpřesnění v ÚS upravovat v ÚPmB procesem úpravy směrné části. Vymezení rozhraní funkčních ploch je věcně možné, protože studie prověřila potřebné rozměry funkčních ploch v rámci řešeného území - viz následující text - odst. 3). 3) Úprava vzájemných hranic funkčních ploch v řešeném území byla ve stavu doloženém ve výkresu č. 4 grafické části navržena z níže uvedených důvodů. a) úprava vzájemné hranice mezi plochami pro průmysl (PP) a smíšenou plochou výroby a služeb (SV) Původní vzájemné vymezení hranic funkčních ploch v řešeném území zohledňovalo zejména původní pozemkové vymezení ploch areálu bývalé Letecké opravárenské základny Brno (LOZ Brno) a navazujících pozemků, které se nacházely na okraji zastavěného území města - areál LOZ Brno však pozbyl využití, byl odstraněn a původní parcelní členění jako vymezení hranic návrhových ploch v rámci bloku určeného pro novou zástavbu pozbylo účel. Vzájemná hranice navržené smíšené plochy výroby a služeb (SV) a plochy pro průmysl (PP) má dle platného ÚPmB lomený průběh a kopíruje zpravidla hranici zastavěného území města. Zástavba v navazujícím území však již byla podstatnou měrou realizována a vymezení hranice ZÚ v řešeném území není podstatným faktorem, nezastavěná část řešeného území je ostatně plochou zastavitelnou, dnes prakticky prolukou stávající zástavby. 10


Lomený průběh hranice funkčních ploch neumožní optimálně využít ani jednu z nich, protože není vyhovující pro pravidelný systém zástavby území halovými pravoúhlými objekty. Vzájemný poměr ploch (SV a PP) také není optimální, protože velikost a tvar plochy pro průmysl ve stávajícím vymezení neumožní situování halových objektů dostatečné hloubky. Vzdálenost mezi komunikací v ul. Vlastimila Pecha a hranicí funkční plochy je cca 100-140m, což při zohlednění potřebného odstupu od komunikace (cca 30m dle protější strany ulice) a velikosti předpokládaných halových objektů (průměrné půdorysné velikosti okolních hal cca 100 -120m x 250m) není dostatečné. Byla proto navržena úprava vzájemné hranice uvedených ploch tak, aby bylo možno optimálně využít plochy pro průmysl pro předpokládané větší halové objekty - hloubka vymezené plochy v návrhu odpovídá přibližně hloubce hal na protější již zastavěné straně ulice a je vymezená přímou linií hranice. Smíšená plocha výroby a služeb je vymezena jako samostatně využitelná plocha v souvislém pásu podél severovýchodní hranice v šíři stanovené tak, aby byla využitelná pro stanovenou funkční náplň plochy (cca 100m). Plocha má vymezen dopravní přístup z veřejného prostranství na severozápadní a jihovýchodní straně. Vzhledem k možnostem dopravního napojení pouze ve dvou bodech, je v rámci plochy uvažována obsluha komunikací, situovanou paralelně podél ploch pro dopravu (podél tras železniční trati a trasy navržené vlečky), zástavbu je uvažováno umisťovat při hranici plochy pro průmysl, jsou uvažovány hloubky objektů cca 40m, což se jeví vzhledem k funkčnímu využití plochy dostatečné. Při úpravě vzájemných hranic výše odůvodněným způsobem se záměr stavby G1 (Elephant distribuční sklad) jeví jako možný, rozsah vymezených ploch umožní jeho umístění, je nezbytné respektovat požadavek zadání ÚS, aby nové uspořádání funkčních ploch mohlo nadále plnit svou funkci v předmětném území, protože navržená úprava nadále respektuje v řešeném území funkční plochy vymezené platným ÚPmB, včetně podmínek jejich využití. b) úprava vzájemné hranice mezi plochami pro průmysl (PP), smíšenou plochou výroby a služeb (SV) a plochami pro dopravu - funkční typ komunikace a prostranství místního významu V severozápadní části řešeného území je navržena uvedená úprava, protože skutečný stav již realizovaných částí komunikace, která má být součástí daného prostranství, neodpovídá přesně původnímu vymezení v ÚPmB. Nicméně koncepčně se jedná o shodné řešení, upřesněné v rámci postupného řešení území a lze je na základě této územní studie promítnou do úpravy směrné části v upřesněné podobě. c) úprava vzájemné hranice mezi plochou pro průmysl (PP), smíšenou plochou výroby a služeb (SV) a plochou ostatní městské zeleně (ZO) V jižní části řešeného území je navržena uvedená úprava tak, aby vymezení plochy pro průmysl a smíšené plochy výroby a služeb se co nevíce přiblížilo tvaru pravoúhelníků z důvodů již výše uvedených - umožnění umístění pravoúhlých objemů halových staveb v plochách, současně se však úprava v této části co nejvíce podřizuje vymezení vzájemných hranic dle závěru předchozí územní studie - Brněnská průmyslová zóna – Černovická terasa, střední část (Ing. arch. Velek, duben 2011). 4) Prostorové regulace Jsou navrženy jako možnost usměrnění zástavby v území: - index podlažních ploch (IPP) navržené hodnoty indexu podlažních ploch (IPP) jsou v SV smíšené ploše výroby a služeb ponechány ve stávajícím rozmezí 0,8 -1,3, neboť není důvod k jejich úpravě, v PP

11


ploše pro průmysl je ve výkresu č. 3 Návrh nového uspořádání funkčních ploch- situace s regulačními prvky je navržená hodnota indexu podlažních ploch (IPP) = 0,8 - 1,3. Úprava hodnoty indexu IPP v ploše pro průmysl (PP) je navržena z důvodů: - navržen shodný IPP jako v bezprostředně navazující smíšené ploše výroby a služeb (SV), která s plochou pro průmysl spoluvytváří jeden blok zástavby - optimální využitelnost plochy. - návrh změny IPP sleduje možnost umisťování takových objektů v ploše, které mohou být i halové dvoupodlažní nebo částečně vícepodlažní v souladu s obecnou tendencí výstavby průmyslových hal. Takové stavby lze realizovat ve vymezených nadzemních výškách objektů a tak, aby odpovídaly hustotě a intenzitě navazující, již realizované zástavby - při využití cca 60% plochy pro nadzemní zástavbu Úprava hodnoty indexu IPP není předmětem úpravy směrné části ÚPmB, není požadována v zadání ÚS. - stavební hranice je vymezena v ploše pro průmysl a smíšené ploše výroby a služeb, a to proto, aby byl zřejmý rozsah pozemku, využitelného pro nadzemní výstavbu v rámci plochy a ponechány dostatečné plochy pro odstup stavebních objektů od komunikací, ponechání ploch pro dopravní obsluhu uvnitř ploch, ploch zeleně. - pásy liniové zeleně jsou vymezeny při severozápadním a jihozápadním okraji plochy tak, aby uliční prostory získaly i prostorový rámec, stavební pozemky byly přirozeně vymezeny vůči uličním prostorům a aby byl zajištěn podíl vzrostlé zeleně v území - maximální výšková hladina zástavby 12-15 m je navržena, protože je v souladu s výškovou hladinou okolní zástavby a odpovídá charakteru halových budov. 5) Další regulační prvky v území: - vymezení ploch místních komunikací v souladu se skutečností - tedy i v ploše ulice Vlastimila Pecha je provedeno ve výkresu č. 3, protože upřesňuje stávající stav území a je podstatnou skutečností vzhledem k vymezovaným regulativům, v rámci ÚPmB je však tato plocha zahrnuta do ploch pro průmysl - vymezení nápojných bodů dopravní infrastruktury je vyznačeno tak, aby byla jednoznačně stanovena dopravní obsluha každé z vymezených funkčních ploch z veřejné dopravní infrastruktury, další obsluha je možná z ul. Vlastimila Pecha v celé délce hrany komunikace při splnění legislativních požadavků 6) Funkční regulace řešeného území je platná dle ÚPmB, touto studií se nemění ani neupřesňuje, upřesnění není požadováno.

V Brně 13.12.2013

Záznamy z výrobních výborů - přílohou dokumentace jsou záznamy z provedených výrobních výborů č.1 a 2.

12


Obsah dokumentace :

A. Textová část: Závěry vyplývající z územní studie Účel územní studie Závěr Odůvodnění Východiska (podklady, limity, řešené území) Analýza záměru, stávající stav Vyhodnocení návrhu Důsledky řešení Možnosti úpravy ÚPmB Odůvodnění navrhovaného řešení Záznamy z výrobních výborů

B. Grafická část (seznam výkresů): 1 2 3 4

Širší vztahy Výřez z platného ÚPmB Návrh nového uspořádání funkčních ploch - situace s regulačními prvky Návrh úpravy směrné části ÚPmB

13

1: 10 000 1: 5 000 1: 2 000 1: 5 000

Územní studie BPZ-ČT, část při ul. Vlastimila Pecha

Recommend Documents