územní plánování a stavební řád
Stavební zákon • 183/2006 Sb. • ZÁKON • ze dne 14. března 2006
• o územním plánování a stavebním řádu • (stavební zákon)
• územní plánování představuje obsáhlý soubor činností zabývající se zkoumáním území a stanovováním a prosazováním pravidel jeho využití, uspořádání a funkcí s cílem ochrany hodnot území a umožnění dalšího rozvoje
Orgány a základní instituty správy na úseku územního plánování • Ministerstvo pro místní rozvoj- ústřední správní orgán • pořizuje politiku územního rozvoje ČR včetně potřebných podkladů • vede evidenci územně plánovací činnosti • krajský úřad • pořizuje zásady územního rozvoje • může pořizovat krajský regulační plán • zastupitelstvo kraje- schvaluje a rozhoduje o zásadách • rada kraje- podílí se na přípravě zásad
• obecní úřad obce s rozšířenou působností- úřad územního plánování • obecní úřad • pořizuje územní plán, územní studie, vymezuje zastavěné území, • může pořizovat obecní regulační plán • toto vykonává pouze obec, která je schopna zajistit činnost pořizovatele osobami s kvalifikací, zkouškami, atd.- jinak nutno uzavřít veřejnoprávní smlouvu s jinou obcí nebo to nechat na úřadu obecního plánování • zastupitelstvo obce- opět schvaluje, rozhoduje o územním plánu • rada obce- schvaluje a vymezuje zastavěné území
Územní řízení • - stavební úřad (pověřený OÚ) v něm schvaluje navržený záměr, stanoví podmínky pro využití a ochranu území a další podmínky, pokud nerozhodne, že se návrh zamítá. • územní řízení je správním řízením, vztahují se na něj obecné předpisy o správním řízení, pokud StZ nestanoví jinak (zejména odlišná úprava okruhu účastníků řízení, zahájení a přerušení území, uplatňování závazných stanovisek dotčených orgánů, námitek účastníků a připomínek, náležitostí územního rozhodnutí)
• na vydání územního rozhodnutí není právní nárok • závazným podkladem pro vydání územního rozhodnutí je vydaná územně plánovací dokumentace
• Územní souhlas – místo územního rozhodnutí může stavební úřad vydat územní souhlas, a to na základě oznámení o záměru, pokud je záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Územní souhlas nelze vydat, obsahuje-li závazné stanovisko dotčeného orgánu podmínky, nebo jeli takovým závazným stanoviskem vyjádřen nesouhlas, nebo pokud záměr podléhá posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu
• územní souhlas platí 12 měsíců ode dne jeho vydání. Územní souhlas pozbývá platnosti, nebyla-li v této lhůtě podána žádost o stavební povolení, ohlášení nebo žádost o jiné rozhodnutí podle tohoto zákona nebo podobné rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů, nebyloli započato s využitím území pro stanovený účel, nebo bylo-li stavební nebo jiné povolovací řízení po lhůtě platnosti územního souhlasu zastaveno anebo byla-li žádost zamítnuta • územní souhlas s dělením nebo scelováním pozemků pozbývá platnosti, nebylo-li v uvedené lhůtě dělení nebo scelování provedeno v katastru nemovitostí
• Územní rozhodnutí se vydává ve správním řízení, účastníky jsou navrhovatel, osoby, jejichž vlastnická nebo jiná práva k pozemkům nebo stavbám mohou být rozhodnutím přímo dotčena, obec, na jejímž území se stavby a pozemky nacházejí, osoby, kterým účastenství přiznává zvláštní zákon
• pravomocné územní rozhodnutí je vázáno na pozemek a je přenosné na právní nástupce navrhovatele a závazné pro ně a další účastníky řízení • všechny územní rozhodnutí kromě rozhodnutí o ochranném pásmu mají předem omezenou dobu platnosti na 2 roky, příslušný úřad ji může prodloužit nebo zkrátit (pokud navrhovatel před uplynutím doby oznámí stavebnímu úřadu, že od záměru ustupuje), omezená doba platnosti se vztahuje k možnosti jejich realizace (podání žádosti o stavební povolení atd.). marné uplynutí lhůt má ve vtahu ke změně účelového určení pozemku za následek obnovení původního druhu pozemku nebo zmaření možnosti dosáhnout konečného cíle sledované změny
Ohlašování a povolování staveb • Druhy: • A) Stavby nevyžadující povolení ani ohlášení: taxativní výčet v § 103 stavebního zákona • F:\Sokrates\Správní právo\stavební zákon.rtf
• B) Stavby vyžadující ohlášení (§ 104): jednodušší varianta získání souhlasu s realizací – stavební úřad vydá souhlas s ohlášenou stavbou nebo ji zakáže. • Je-li podání v pořádku, může stavebník provést stavbu na základě písemného souhlasu stavebního úřadu, který platí po dobu 12 měsíců. • Není-li stavebníkovi doručen souhlas, popř. zákaz provedení stavby do 40 dnů, pak platí tzv. fikce souhlasu. • Shledá-li stavební úřad na stavbě závady, vydá rozhodnutí, kterým stavbu zakáže.
• C) Stavby vyžadující povolení (§ 109 a násl.): řízení zahájeno na žádost stavebníka • Stavební úřad oznámí zahájení řízení účastníkům 10 dnů před nařízeným ústním jednáním spojeným s místním šetřením, zároveň vyzve dotčené orgány k podání stanovisek a účastníky k podání námitek nejpozději při ústním jednání (koncentrace!). • Pokud jsou náležitosti splněny, vydá stavební úřad stavební povolení, v němž stanoví podmínky pro provedení stavby a její užívání, vyřešení námitek účastníků a podle potřeby zde stanoví provedení kontrolních prohlídek v jednotlivých fázích stavby. • Stavební povolení pozbývá platnosti, jestliže nebyla stavba zahájena do 2 let ode dne nabytí jeho právní moci.
Povolování užívání staveb, odstraňování staveb • A) Povolování užívání staveb (kolaudace) • upraveno v §§ 119 – 127 stavebního zákona • orgánem příslušným k řešení otázky užívání staveb je stavební úřad, který vydal stavební povolení či kterému byla stavba ohlášena
• způsoby provedení: • oznámení užívání: stavebník je povinen oznámit stavebnímu úřadu záměr započít s užíváním stavby minimálně 30 dnů před vlastním užíváním. Pokud stavební úřad užívání nezakáže do 30 dnů od oznámení, může stavebník s užíváním započít. • kolaudační souhlas: vydán na žádost stavebníka doloženou závaznými stanovisky dotčených orgánů, popř. geometrickým plánem z katastru nemovitostí. Stavební úřad do 15 dnů stanoví termín provedení závěrečné kontrolní prohlídky: jestliže zjistí závady či rozpor se závaznými stanovisky, vydá do 15 dnů rozhodnutí, v němž užívání stavby zakáže; jestliže dojde k závěru, že stavba splňuje veškeré požadavky, vydá do 15 dnů kolaudační souhlas, který není správním rozhodnutím, ale dokladem o povoleném účelu užívání stavby.
• předčasné užívání stavby: časově omezené, vydává stavební úřad na žádost stavebníka, umožňuje užívání stavby před jejím definitivním dokončením, pokud to nemá vliv na uživatelnost stavby a neohrozí to bezpečnost a zdraví osob a zvířat ani životní prostředí • zkušební provoz: na základě žádosti i z nařízení stavebního úřadu; v případě, kdy je vyžadováno vyhodnocení provozu k užívání stavby
• B) Odstraňování staveb • upraveno v §§ 128 – 131a stavebního zákona • způsoby provedení: • žádost o odstranění stavby podaná vlastníkem: vlastník je povinen oznámit stavebnímu úřadu svůj záměr odstranit stavbu, přičemž stavební úřad je povinen se do 30 dnů vyjádřit, zda-li je k odstranění potřeba povolení a určí podklady, které je nutno předložit. Stavební úřad vydá povolení k odstranění stavby po projednání s účastníky řízení a dotčenými orgány.
• nařízení stavebního úřadu o odstranění stavby: pokud je stavebník nečinný a stavba závažným způsobem ohrožuje život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí či majetek třetích osob nebo pokud byla stavba postavena bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu nebo v případě zrušení vydaného stavebního povolení, pokud došlo k nálezu kulturně cenných předmětů nebo uplynutím doby v případě dočasných staveb.
• černou stavbu je možno dodatečně povolit, pokud není umístěna v rozporu se záměry územního plánování a pokud stavebník požádá o její dodatečné povolení a doloží k němu podklady (pak dojde k přerušení řízení o odstranění stavby a nejprve je rozhodováno o žádosti o dodatečné povolení; bude-li stavba povolena, řízení o jejím odstranění se zastaví)
Institut vyvlastnění • základ v LZPS článek 11 - jen ve veřejném zájmu, dle zákona a za náhradu → §1038 NOZ obdobná úprava • vyvlastnění rozšiřuje oproti minulé úpravě předmět i na věcná břemena, z věcí je omezuje na pozemky a stavby • primárně se jedná ale vždy o pozemek, jediný případ, kdy může směřovat pouze na stavbu je tehdy, když je postavena na cizím pozemku bez souhlasu vlastníka tohoto pozemku – může navrhnout její vyvlastnění.
•právní následkem je: •odnětí vlastnického práva •omezení vlastnického práva (vznik věcného břemene) •zrušení věcného břemene
• předpoklady: • zákonem aprobovaný účel – postavení veřejně prospěšné stavby, hygienická bezpečnostní a jiná pásma, asanace sídelního útvaru, nezbytný přístup ke stavbě, pozorovací síť; veřejný zájem na realizaci – na dosažení tohoto účelu, který musí převažovat nad zachováním dosavadního práva vyvlastňovaného – musí být prokázán v řízení
• účely vyvlastnění : • veřejně prospěšná stavba dopravní a technické infrastruktury • veřejně prospěšné opatření • stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu • asanace (ozdravění) území • § 170 odst. 2 StZ –“vytvoření podmínek pro nezbytný přístup, řádné užívání stavby nebo příjezd k pozemku nebo stavbě (vyvlastňovací úřad) – srov. § 151o odst. 3 OZ (soud)
• cíle nelze dosáhnout jinak; preference dohody • jen v nezbytné míře a intenzitě = přiměřený zásah • vyvlastnění se provádí výlučně za náhradu
