Územní plánování a ochrana vlastnických práv

Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Katedra práva ţivotního prostředí a pozemkového práva

Bakalářská práce

Územní plánování a ochrana vlastnických práv Alena Mikuličová 2010

„Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma: Územní plánování a ochrana vlastnických práv zpracovala sama a uvedla jsem všechny pouţité prameny“.

1

Obsah 1. Úvod - územní plánování

3

2. Historie územního plánování

4

3. Současná právní úprava územního plánování

6

4. Základní pojmy

9

4.1.Cíle územního plánování

9

4.2. Úkoly územního plánování

9

4.3. Subjekty územního plánování

10

4.3.1.Působnost ve věcech územního plánování

10

4.3.2. Dotčené orgány

10

4.3.2.1.Úkoly dotčených orgánů

11

4.3.3. Veřejnost

11

4.3.4. Vlastníci nemovitostí

12

4.4.Obecná ustanovení a společné postupy v územním plánování

12

4.4.1.Zveřejňování písemností

12

4.4.2.Územně plánovací informace

12

4.4.3.Veřejné projednání

13

4.4.4. Zástupce veřejnosti

13

4.5. Stanoviska, námitky, připomínky

13

4.6.Nástroje územního plánování

14

4.6.1.Územně plánovací podklady

15

4.6.2. Politika územního rozvoje

16

4.6.3. Územně plánovací dokumentace

18

4.6.4.Vymezení zastavěného území

22

4.6.5.Územní opatření

22

4.6.6.Předkupní právo

24

4.6.7.Náhrady za změnu v území

24

4.6.8. Územní rozhodování

25

4.7. Přezkoumání aktů územního plánování

27

4.8.Stavebně právní instituty omezující majetková práva

28

4.8.1.Vyvlastnění

28

4.8.2. Další stavebně právní instituty omezující majetková práva

35

5. Závěr

36

6. Resume

37

7. Pouţitá literatura

38

2

5.Úvod Tématem mé bakalářské práce je Územní plánování a ochrana vlastnických práv. Cílem právní úpravy územního plánování je především ve veřejném zájmu komplexní řešení funkčního vyuţití území, zajištění trvale udrţitelného rozvoje v území, ochrana ţivotního prostředí. Důleţitá je přitom moţnost přístupu veřejnosti ke všem informacím, týkajícím se územního plánování, včetně prostředků právní ochrany, a zjednodušení a zefektivnění upravovaných postupů. Nezbytný je přitom i důraz na ochranu vlastnických práv. Nový stavební zákon 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádů tak přináší mnoho změn oproti předchozímu zákonu (zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu) právě v těchto oblastech. Téma územního plánování a ochrany vlastnických práv je značně obsáhlé, a proto jsem se snaţila vybrat nejdůleţitější informace, co nejpřehledněji je uspořádat a doplnit případy ze soudní praxe. Ve své práci jsem se nejprve pokusila shrnout historii územního plánování v České republice, uvést a definovat základní pojmy související s danou tematikou, poté jsem se blíţe zabývala nástroji územního plánování a způsobem, jakým je zabezpečena účast veřejnosti (která je předpokladem moţnosti ochrany vlastnických práv). Na závěr jsem snaţila nastínit právní úpravu vyvlastnění, jakoţto mezního způsobu omezení nebo odnětí vlastnického práva. Uvedla jsem také některé další stavebně právní instituty omezující vlastnická práva. Svoji práci bohuţel nemohu obohatit o příklady z vlastní zkušenosti, proto svoje tvrzení opírám o dostupnou literaturu, komentovaná znění zákonů a judikaturu.

3

6. Historie územního plánování Novodobá historie českého stavebního práva zahrnuje čtyři základní vývojové etapy. První trvala od roku 1886 do druhé poloviny čtyřicátých let tohoto století. V tomto období platilo v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 6 stavebních řádů. Stavební řády v tomto období zakotvily základní právní instituty veřejného stavebního práva, stanovily pravidla pro povolování staveb, ohlašování úprav a změn staveb, zásady pro dohled nad prováděním staveb a kolaudací dokončených staveb.Stanovily téţ působnost a pravomoc stavebních řádů a upravil správní trestání za přestupky ve věcech stavebních. První světová válka přerušila legislativní práce na novém celostátním stavebním řádu. Předpisy z období okupace řešily otázky územního plánování s ohledem na potřebu podřízení úprav menšího území pro potřeby území širšího. Vládní nařízení č. 288/1941 přináší podmínky pro opatřování plánů polohy obcí a také jeho finanční podporu. V tomto období byly vydány zvláštní předpisy pro některé druhy staveb (koupaliště, hřiště,…) a důleţitá je také úprava podmínek pro zřizování reklamních a informačních zařízení a stanovení závaznosti technických norem při dodávkách a pracích pro veřejné úřady, ústavy, podniky i v oboru poţární bezpečnosti staveb. Druhá etapa trvala pouhých 9 let, do roku 1958. Zákon č. 280/1949 Sb., o územním plánování a výstavbě obcí představil nový pohled na regulaci uspořádání zájmového prostoru. Tento zákon přinesl pojem územní plánování, pojímaný jako celistvé řešení území namísto jednotlivých předchozích metod. Byla vydána řada dalších předpisů, např. vládní nařízení č. 51/1950 Sb., o územním plánování obcí. Souborem těchto předpisů došlo k jistému separování -

tzv. „velkého územního plánování, tj. pořizování, projednávání a schvalování územně plánovacích dokumentací,

-

určování stavebních obvodů (územní rozhodování)

-

povolování staveb,

-

uvádění staveb do uţívání 1

Třetí etapa byla ohraničena léty1958 a 1976.Předpisy územního plánování i stavebního řádu byly novelizovány. Byly vydány dva klíčové předpisy:

1

-

zákon č. 84/1958 Sb., o územním plánování a prováděcí vyhláška č. 153/1959

-

zákon č. 87/ 1958 Sb., o stavebním řádu a vyhláška č. 144/1959

Doleţal, J., Mareček, J. Nový stavební zákon v teorii a praxi. Praha: Linde Praha, a.s., 2006, str. 24

4

Čtvrtou etapu představuje od roku 1976 do roku 2006 zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a prováděcí vyhlášky k němu.2

2

Doleţal, J., Mareček, J. Nový stavební zákon v teorii a praxi. Praha: Linde Praha, a.s., 2006

5

7. Současná právní úprava územního plánování Nacházíme ji především v zákoně č. 183/2006 Sb., zákoně o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (Stavební zákon). Ve věcech územního plánování upravuje tento zákon zejména cíle a úkoly územního plánování,

soustavu

orgánů

územního

plánování,

nástroje

územního

plánování,

vyhodnocování vlivů na udrţitelný rozvoj území, rozhodování v území, moţnosti sloučení postupů podle tohoto zákona postupy posuzování vlivů záměrů na ţivotní prostředí, podmínky pro výstavbu, rozvoj území a pro přípravu veřejné infrastruktury, evidenci územně plánovací činnosti a kvalifikační poţadavky pro územně plánovací činnost.3 Územním plánováním se zabývá část II. , která pojednává o výkonu veřejné správy ( Hlava II uvádí působnost ve věcech územního plánování a stavebního řádu). Část třetí pak upravuje samotnou proceduru územního plánování. Prováděcími předpisy jsou vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence plánovací činnosti , vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných poţadavcích na vyuţívání území a vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření. Stávající stavební zákon je dále také doplněn zákonem č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění, kterým se výslovně mění a doplňuje celkem 51 souvisejících zákonů, přičemţ u řady z nich jsou dotčeny i některé otázky související s územním plánováním. Pro interpretaci a aplikaci zákonné úpravy územního plánování má nezastupitelnou roli současný správní řád, zákon č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zde bych ráda zmínila i základní zásady činnosti správních orgánů, jak je správní řád vymezuje, které se promítají do činnosti spojené s územním plánováním a jsou jistě významné pro v této práci sledovanou tematiku ochrany vlastnických práv. Patří mezi ně především: -

zásada zákonnosti

-

zásada ochrany práv nabytých v dobré víře a oprávněných zájmů dotčených osob

-

zásada ochrany veřejného zájmu a ve skutkově shodných nebo podobných případech potřeba čelit nedůvodným rozdílům v obdobných případech

3

-

zásada rychlosti

-

zásada hospodárnosti

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 1ÚZ s.5

6

-

zásada koordinace souvisejících postupů a spolupráce správních orgánů v zájmu dobré správy

a další 4 Stěţejní pro právní úpravu územního plánování a ochrany vlastnických práv je také zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění). Tento nový vyvlastňovací zákon má za cíl zlepšit moţnosti územního plánování veřejně prospěšných staveb a zároveň chránit vlastnická práva. Význam pro právní reţim územního plánování mají vedle stavebního zákona a prováděcích předpisů také ustanovení souvisejících právních předpisů, a to zejména v souvislosti s úpravou postavení a pravomocí tzv. dotčených orgánů.5 Patří mezi ně : Zákon č. 128/2000 Sb.,o obcích ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů V souvislosti s vyvlastněním nelze opomenout ani Listinu základních práv a svobod. A další

4

Hrabák, J. – Nahodil, T., Správní řád s výkladovými poznámkami a vybranou judikaturou. Praha: Wolters

Kluwer ČR, 2009 5

Marek, K. – Průcha, P., České stavební právo v Evropském kontextu.Brno: Masarykova univerzita, 2009

7

Významnou roli pro koncipování stávajícího stavebního zákona (ale některých souvisejících zákonů) sehrál vstup našeho státu do Evropské unie. V oblasti veřejného stavebního práva bylo třeba vytvořit novou zákonnou úpravou podmínky pro rozvoj potřebné veřejné infrastruktury, proporcionální rozvoj jednotlivých regionů, apod. Kromě Evropské dohody, jejíţ realizace v oblasti územního plánování, včetně stavebního a urbanistického plánování, je zaloţena na vzájemné spolupráci smluvních stran6, přináší naše začlenění do EU řadu směrnic, které jsou transformovány do našeho právního řádu. Patří mezi ně např.: Směrnice Rady 79/409 EHS, o ochraně volně ţijících ptáků, v evropsky významných lokalitách a ptačích oblastech (Natura 2000) Směrnice 96/61/EHS, o integrované prevenci a omezování znečištění V rámci tematiky této práce je důleţitá i tzv. Aarhuská úmluva, která pro Českou republiku vstoupila v platnost dne 4.10.2004 a jejímţ posláním je posílení principu účasti veřejnosti a přístupu k informacím v územním plánování.7

6 7

Marek, K. – Průcha, P., České stavební právo v Evropském kontextu.Brno: Masarykova univerzita, 2009, s.21 Publikována pod č. 124/2004 Sb. mezinárodních smluv

8

8. Základní pojmy 4.1.Cíle územního plánování Základním mottem tohoto stavebního zákona na úseku územního plánování je vytváření předpokladů pro výstavbu a pro udrţitelný rozvoj území spočívající na harmonizaci podmínek ţivotního prostředí, hospodářského rozvoje a sociální soudrţnosti obyvatel v území.8 Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné i soukromé zájmy v území. A v popředí stojí téţ veřejný zájem na vyuţití území směřující k racionálnímu vyuţívání zastavěných ploch, vymezování zastavitelných ploch a ochraně území nezastavěného. Při rozhodování o území se proto pouţijí odlišné postupy v zastavěném a nezastavěném území. Pouze v zastavěném území a ve vymezených zastavitelných plochách lze pouţít zjednodušující postupy při umisťování a povolování staveb. Zákon uvádí, jaké stavby, zařízení a jiná opatření lze v nezastavěném území v souladu s jeho charakterem umisťovat.9 4.2. Úkoly územního plánování Příkladným výčtem jsou stanoveny úkoly územního plánování v § 19 z.č. 183/2006 Sb. Patří mezi ně: a) analýza stavu území b) stanovení koncepce rozvoje a ochrany území c) prevence, zejména ve vztahu k ekologickým a přírodním katastrofám d) regenerace a revitalizace území e) vyhodnocování ekonomické efektivnosti vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů při realizování změn v území f) stanovení urbanistických, architektonických a estetických poţadavků na vyuţívání a prostorové uspořádání území10 Úkolem územního plánování je také vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na udrţitelný rozvoj území. Součástí je posouzení

8

Doleţal, J., Mareček, J. Nový stavební zákon v teorii a praxi. Praha: Linde Praha, a.s., 2006 Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), odst. 5 § 18ÚZ s.12 10 Doleţal, J., Mareček, J. Nový stavební zákon v teorii a praxi. Praha: Linde Praha, a.s., 2006 9

9

vlivů na ţivotní prostředí11 a posouzení vlivů na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast.12 4.3.Subjekty územního plánování Na územním plánování se podílejí tyto subjekty: a) orgány územního plánování b) dotčené orgány c) veřejnost d) vlastníci nemovitostí (stavby nebo pozemku)13 4.3.1.Působnost ve věcech územního plánování, orgány územního plánování Působnost ve věcech územního plánování vykonávají: a) orgány obcí a krajů b) Ministerstvo pro místní rozvoj ČR c) na území vojenských újezdů Ministerstvo obrany Orgány obce a kraje vykonávají působnost ve věcech územního plánování jako působnost přenesenou, pokud zákon nestanoví, ţe o věci rozhoduje zastupitelstvo obce nebo kraje. Orgány obce tak zajišťují ochranu a rozvoj hodnot obce, nejsou – li svěřeny působnosti v záleţitostech nadmístního významu orgánům kraje nebo na základě zvláštních právních předpisů dotčeným orgánům. Orgány kraje navíc zajišťují ochranu a rozvoj hodnot území kraje.Ministerstvo můţe zasahovat do působnosti orgánů obcí a krajů jen v zákonem stanovených případech, a to pouze v záleţitostech týkajících se rozvoje území státu.14 4.3.2. Dotčené orgány V části II. zákona č.183/2006 Sb.nacházíme úpravu součinnosti s dotčenými orgány ve vazbě na nový správní řád. Dotčené orgány tak vydávají místo samostatných rozhodnutí závazná stanoviska nebo stanoviska pro postupy, která nejsou správním řízením.Stanoviska jsou

11

Posouzení vlivů na ţivotní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů 12 Úprava v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, část čtvrtá NATURA 2000 13 Dudová, J., Pozemkové právo. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2007 14 Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 5, ÚZ s. 8

10

závazným podkladem pro politiku územního rozvoje a pro opatření obecné povahy vydávaná podle tohoto zákona15. 4.3.2.1.Úkoly dotčených orgánů Úkolem těchto orgánů je chránit specifické veřejné zájmy stanovené zvláštním předpisem. Lze je rozdělit do několika oblastí: -

ochrana ţivotního prostředí a přírodních zdrojů

-

ochrana zdraví

-

doprava

-

energetika

-

obrana státu

-

poţární ochrana

-

telekomunikace

-

památková péče16

4.3.3. Veřejnost Moţnost účasti veřejnosti při pořizování územně plánovací dokumentace je velice důleţitá z hlediska ochrany soukromých, ale i veřejných zájmů. Kdokoli tak např. můţe podat podnět k pořízení územně plánovací dokumentace (územní, regulační plán). Poté, co je rozhodnuto o zpracování územně plánovací dokumentace, vypracuje její pořizovatel návrh zadání, příp. koncept, u kterých zajistí zveřejnění a vystavení k veřejnému nahlédnutí. Kdokoli můţe podat svoje připomínky jiţ k zadání. Stavební zákon uvádí tzv. zástupce veřejnosti. Ten je účastníkem v řízení o návrhu zásad územního rozvoje, v řízení o návrhu územního plánu a v řízení o vydání regulačního plánu. Zastupuje veřejnost tam, kde není moţné zajistit širokou účast veřejnosti. Zástupce veřejnosti musí být ke svému zastupování zmocněn určitým počtem obyvatel17, kteří uplatňují věcně shodnou připomínku k návrhu.18 Veřejností nerozumíme pouze jednotlivé občany, jsou jimi i různá hnutí, spolky, sdruţení apod.

15

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 4, ÚZ s. 7 Dudová, J., Pozemkové právo. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2007 17 Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), odst. 2 § 23 18 Dudová, J., Pozemkové právo. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2007, s. 20 16

11

4.3.4. Vlastníci nemovitostí Vlastníci pozemků a staveb jsou především oprávněni po zpracování návrhu územně plánovací dokumentace podat proti němu na veřejném zasedání svoje námitky. K nim se vyjádří dotčené orgány. Pořizovatel vyhodnotí závěry, které projednáním vznikly a zpracuje návrh rozhodnutí o námitkách. 19 4.4.Obecná ustanovení a společné postupy v územním plánování Tuto tematiku nalézáme v hlavě II zákona č. 183/2006 Sb. Obsahuje úpravu způsobů informování veřejnosti ve věcech územního plánování a je tak nezastupitelná právě pro téma ochrany vlastnických práv. Nalézáme zde informace o zveřejňování písemností, poskytování předběţné informace v podobě územně plánovací informace, veřejném projednání a o moţnosti ustanovení zástupce veřejnosti. 4.4.1.Zveřejňování písemností Písemnosti ve věcech územního plánování se v zákonem stanovených případech doručují veřejnou vyhláškou. Pokud vzhledem k rozsahu písemnosti není moţné nebo účelné vyvěsit na úřední desce a zveřejnit způsobem umoţňujícím dálkový přístup celý její obsah, zveřejní těmito způsoby příslušný správní orgán pouze oznámení se základními údaji o jejím obsahu s uvedením, kdy a kde je moţné do písemnosti nahlédnout. Tato moţnost nahlédnutí musí být zajištěna po celou dobu vyvěšení písemnosti nebo oznámení a v průběhu lhůt stanovených pro podání stanovisek, námitek a připomínek.20 4.4.2.Územně plánovací informace Územně plánovací informace je odbornou pomocí orgánů územního plánování a stavebních úřadů veřejnosti (např. vlastníkům nemovitostí, stavebníkům,atd.) o moţnostech změn v území, vycházející z odborné znalosti daného území a podmínek v něm. Je vydávána na základě a v souladu s územně analytickými podklady a územně plánovací dokumentací.21 Tuto tzv. předběţnou informaci lze poţadovat v návaznosti na správní řád 22i pro řízení podle stavebního zákona. Nemá povahu správního rozhodnutí, je však moţné podat podnět k přezkoumání územně plánovací informace, a to u orgánu, který ji vydal.Orgány povinnými poskytnout územně plánovací informaci jsou krajský úřad, úřad územního plánování, obecní 19

Dudová, J., Pozemkové právo. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2007, s. 21 Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 20 21 Malý, S., Nový stavební zákon s komentářem. Praha: ASPI, a.s.,2007, s. 53 22 Zákon č. 500/2004 Sb, správní řád, § 139 20

12

úřad pověřený pro výkon činnosti pořizovatele a stavební úřad. Druhy poskytované územně plánovací informace uvádí § 21 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. Ţádost o územně plánovací informaci musí být dostatečně konkrétní (obsahové náleţitosti upravuje vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření). . Informace můţe být poskytnuta pouze na základě písemné ţádosti. Pokud je ţádost podána a příslušný úřad je nečinný, je moţné vyuţít opatření proti nečinnosti podle ustanovení § 80 správního řádu.23 4.4.3.Veřejné projednání Veřejné projednání při pořizování územně plánovací dokumentace umoţňuje veřejnosti ovlivnit její výslednou podobu svými připomínkami. Toto veřejné projednání nařizuje pořizovatel, je-li to potřebné, můţe nařídit i více veřejných projednání. Stanoviska, námitky a připomínky se uplatňují písemně a musí být opatřeny identifikačními údaji a podpisem osoby, která je uplatňuje, a připojí se k záznamu o průběhu veřejného projednání.24 Totéţ platí pro stanoviska, námitky a připomínky, uplatněné předem. 4.4.4. Zástupce veřejnosti Veřejnost můţe být při pořizování návrhu, popř. konceptu územně plánovací dokumentace zastupována zmocněným zástupcem.Úkolem zástupce veřejnosti je uplatňovat věcně shodnou připomínku k návrhu, popřípadě konceptu územně plánovací dokumentace.2526

4.5. Stanoviska, námitky, připomínky Rozlišujeme různé formy účasti jednotlivých subjektů na procesu pořizování územně plánovací dokumentace. Řadíme mezi ně především stanoviska (případně závazná stanoviska), námitky a připomínky.

23

Kliková, A. a kol., Stavební právo, praktická příručka. Praha: Linde Praha, a.s, 2009 Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 22 25 Kliková, A. a kol., Stavební právo, praktická příručka. Praha: Linde Praha, a.s, 2009 26 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25.06.2008, čj. 5 Ao 3/2008-27: Zástupce veřejnosti ve smyslu § 23 stavebního zákona z roku 2006, ani osoby, které zastupoval v řízení o vydání územně plánovací dokumentace, nejsou následně aktivně legitimováni domáhat se u Nejvyššího správního soudu zrušení této územně plánovací dokumentace jakoţto opatření obecné povahy v řízení dle § 101a a násl. s. ř. s. 24

13

Stanoviska nebo závazná stanoviska uplatňují zásadně dotčené orgány nebo nadřízené orgány územního plánování. Stanoviska dotčených orgánů je nutno uvést do souladu, mechanismus odstranění případných rozporů je obsaţen v § 136 odst. 6 správního řádu. Námitky uplatňují ti, kteří jsou návrhem územně plánovací dokumentace přímo dotčeni, jejich okruh se liší podle jednotlivých druhů územně plánovací dokumentace.27 Uplatňuje je také zástupce veřejnosti. Rozhodnutí o námitkách příslušného správního orgánu lze přezkoumat v přezkumném řízení. Ostatní účastníci procesu pořizování územně plánovací dokumentace uplatňují obvykle připomínky (o připomínkách se nerozhoduje, příslušný správní orgán je povinen se s nimi vypořádat v odůvodnění při vydání územně plánovací dokumentace.28 29 4.6.Nástroje územního plánování Mezi nástroje územního plánování patří : a) územně plánovací podklady (územně analytické podklady a územní studie) b) politika územního rozvoje c) územně plánovací dokumentace ( zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán) d) vymezení zastavěného území

27

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23.09.2009, čj. 1 Ao 1/2009-185: Vlastník pozemku či stavby dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření nebo zastavitelných ploch, je oprávněn podat námitky k návrhu územního plánu dle § 52 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Tyto námitky však nejsou omezeny pouze na části týkající se uvedených nemovitostí dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření nebo zastavitelných ploch, nýbrţ se mohou týkat jakékoli části návrhu územního plánu, nebo i postupu při jeho zadání či zpracování. 28

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 10. 2007, čj. 2 Ao 2/2007-73) II. Úprava obsaţená v § 52 odst. 2 a 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), rozlišuje dva různé prostředky, kterými lze proti návrhu územního plánu brojit: námitky a připomínky. Zatímco námitky můţe vznést pouze taxativně vymezený subjekt, který musí být tímto návrhem dotčen, uplatnit připomínky můţe kaţdý. Pojem „dotčenosti“ (§ 52 odst. 2) je však nutno vykládat šířeji neţli jen tak, ţe můţe být naplněn pouze u vlastníků pozemků či staveb, na které přímo dopadá změna územního plánu. „Mezující soused“ má právo uplatnit námitky vţdy; „nemezující soused“ výjimečně, a to v závislosti na okolnostech konkrétní věci. 29

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 11. 2009, čj. 9 Ao 2/2009-54: Námitkou omezení vlastnických a jiných věcných práv spočívající v určení jiného funkčního vyuţití pozemků v novém územním plánu obce se soud můţe na návrh vlastníka takových pozemků zabývat v řízení podle § 101a a násl. s. ř. s. pouze tehdy, vyslovil-li vlastník dotčených pozemků (navrhovatel) v procesu přijímání a schvalování nového územního plánu obce své námitky nebo připomínky proti novému funkčnímu vyuţití pozemků, a tedy obci umoţnil se s těmito výhradami seznámit a reagovat na ně prostřednictvím vypořádání námitek nebo připomínek dle § 53 odst. 1 stavebního zákona z roku 2006.

14

e) územní opatření o stavební uzávěře a územní opatření o asanaci území (nástroje, které z důvodu veřejného zájmu s časově omezenou platností upravují poměry v území) f) předkupní právo a náhrada za změnu v území – zařazené v rámci úpravy nástrojů územního plánování, uţívané pro určité situace ve spojení s dopadem územních plánů, regulačních plánů a územních opatření o stavební uzávěře Potud lze hovořit o územním plánování v „uţším“slova smyslu30, kterému se budu ve své práci věnovat především. g) územní řízení, územní rozhodnutí a územní souhlas (v nástrojích územního plánování má poměrně samostatné postavení především proto, ţe se jedná o správní řízení podle části II. správního řádu 31, výsledkem je individuální správní akt) – územní plánování v „širším“ slova smyslu.32 Předkupní právo a náhrada za změnu v území jsou nové instituty stavebního zákona. Jejich cílem je umoţnit vyuţití území a upravit vlastnické vztahy v něm tak, aby vyuţití bylo hospodárně k prospěchu všech vlastníků.33

4.6.1.Územně plánovací podklady Slouţí jako podklad k pořizování politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace a jejich změně a pro rozhodování v území. Jsou tvořeny územně analytickými podklady, které zjišťují a vyhodnocují stav a vývoj v území a územními studiemi, které ověřují moţnosti a podmínky změn v území.34 Dosavadní urbanistickou studii, územní generel a územní prognozu, které byly dříve pořizovány podle potřeby a uváţení orgánů územního plánování, nahrazuje územní studie. Dosud také dobrovolně pořizované územně technické podklady nahrazují územně analytické podklady povinně pořizované a pravidelně aktualizované úřadem územního plánování a krajským úřadem.35

30

Marek, K. – Průcha, P., České stavební právo v Evropském kontextu.Brno: Masarykova univerzita, 2009, s. 45 Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád 32 Marek, K. – Průcha, P., České stavební právo v Evropském kontextu.Brno: Masarykova univerzita, 2009 33 Kliková, A. a kol., Stavební právo, praktická příručka. Praha: Linde Praha, a.s., 2007 34 Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 25, ÚZ s. 14 35 Doleţal, J., Mareček, J. Nový stavební zákon v teorii a praxi. Praha: Linde Praha, a.s., 2006, s. 83 31

15

Ustanovení zákona č. 183/ 2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu uvádí základní obsah územně analytických podkladů, podrobnosti stanoví vyhláška.36 Územně analytické podklady se pořizují pro účely pořizování regulačních plánů , územních plánů a zásad územního rozvoje, pro poskytování územně plánovací informace, pro vyhodnocování vlivů na udrţitelný rozvoj, pro vyhodnocování vlivů záměrů na ţivotní prostředí, pro rozhodování stavebních úřadů v územích, pro která nebyl vydán územní plán, pro posouzení vlivu záměrů na veřejnou infrastrukturu a pro uzavření plánovací smlouvy.37 Zavádění územně analytických podkladů obcí a krajů je podpořeno i z prostředků EU. Územní studie navrhuje, prověřuje a posuzuje moţná řešení vybraných problémů v území nebo části území. Její pořízení není povinné, zpracovává se podle potřeby a uváţení orgánů územního plánování. Pořizuje se zpravidla pro ověření moţností vyuţití řešeného území (např. části nezastavěného území z hlediska komplexního řešení krajiny), pro prověření územních podmínek ochrany hodnot území nebo pro prověření řešení vybraných problémů (dopravního řešení, technické infrastruktury, umístění občanské vybavenosti, zeleně, územního systému ekologické stability apod.)38 4.6.2. Politika územního rozvoje Jde o zásadní dokument celostátní povahy. Určuje ve stanoveném období poţadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udrţitelný rozvoj území, a určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů.39 Politiku územního rozvoje pořizuje Ministerstvo pro místní rozvoj ČR pro celé území republiky a schvaluje ji vláda. Je závazná pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území. Ministerstvo zpracovává ve spolupráci s ministerstvy, jinými ústředními správními úřady a kraji kaţdé 4 roky zprávu o uplatňování politiky územního rozvoje.40 36

vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence plánovací činnosti, 37 Doleţal, J., Mareček, J. Nový stavební zákon v teorii a praxi. Praha: Linde Praha, a.s., 2006, s. 82 38 Doleţal, J., Mareček, J. Nový stavební zákon v teorii a praxi. Praha: Linde Praha, a.s., 2006, s. 88 39 Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 31, ÚZ s. 16 40 usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 11. 2009, čj. 9 Ao 3/2009-59: Politika územního rozvoje (§ 31 a násl. stavebního zákona z roku 2006) určuje strategii a základní podmínky pro naplňování úkolů územního plánování v jeho dalších fázích. Nejde tedy o konkrétní regulaci určitého území s obecně vymezeným okruhem adresátů, ale o koncepční nástroj územního plánování, který stanoví priority územního rozvoje v

16

Vláda ČR dne 20. července 2009 na svém jednání schválila usnesením č. 929 návrh Politiky územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR ČR 2008), který byl pořízen Ministerstvem pro místní rozvoj. Do procesu pořízení návrhu PÚR ČR 2008 měla moţnost se aktivně zapojit i veřejnost. Vládou schválený dokument obsahově navazuje na Politiku územního rozvoje České republiky z roku 2006. Oproti ní jsou ve schválené PÚR ČR 2008, mimo jiné, nově zařazeny i rozvojové záměry dopravní a technické infrastruktury .PÚR ČR 2008 významně napomáhá nejen územně plánovací činnosti v České republice, ale také bude slouţit k uplatňování zájmů České republiky při diskusi o územním rozvoji Evropské unie. Tímto dokumentem je zajištěna i implementace dokumentů Evropské unie, jako např. Územní agenda EU a Lipská charta, týkající se udrţitelného rozvoje měst. PÚR ČR 2008 ukládá krajům a obcím řešit v územně plánovací dokumentaci např. negativní důsledky suburbanizace, fragmentace krajiny dopravními stavbami, znovu vyuţívat opuštěné areály a plochy (tzv. brownfields) a rovněţ se týká i problematiky preventivní ochrany území a obyvatelstva před povodněmi. Tento dokument bude aktualizován vládou nejpozději do konce roku 2012 na základě nových poznatků.41 Politika územního rozvoje a účast veřejnosti Techniky informování a účasti veřejnosti § 33 (4) s. z. informování − zveřejnění návrhu politiky územního rozvoje 42

Jaká část veřejnosti se může účastnit kaţdý

Jak je veřejnost informována o této možnosti zveřejnění způsobem umoţňujícím dálkový přístup

Lhůta pro podávání připomínek

Co se stane s připomínkami

min. 90 dnů je návrh zveřejněn

připomínky jsou vyhodnoceny a zapracovány, případně je zdůvodněno jejich nepřijetí

celorepublikových i mezinárodních souvislostech a který je určen orgánům veřejné správy, nikoli těm, vůči kterým je veřejná správa vykonávána, tj. adresátům jejího veřejnosprávního působení. Není proto opatřením obecné povahy, proti němuţ je určena soudní ochrana dle § 101a s. ř. s. , neboť z formálního a zejména z materiálního hlediska nenaplňuje jeho znaky. 41

http://www.uur.cz/images/publikace/uur/2009/2009-03/04_vlada.pdf Navrátilová A.,Principy a pravidla územního plánování, účast veřejnosti v procesu územního plánování. Dostupné z:http://www.uur.cz/default.asp?ID=2571, 2008 42

17

4.6.3. Územně plánovací dokumentace Územně plánovací dokumentace navazuje na územně plánovací podklady a představuje konkretizující nástroj územního plánování. Stanovuje směrnice a podmínky pro navazující rozhodování v území a koordinuje různé veřejné zájmy, které chrání dotčené orgány svými stanovisky podle zvláštních předpisů. Pořizována je orgány územního plánování krajů a obcí a po veřejném projednání vydávána jejich zastupitelstvy.43 Druhy územně plánovací dokumentace: 1. zásady územního rozvoje – stanoví zejména základní poţadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezí plochy nebo koridory nadmístního významu a stanoví poţadavky na jejich vyuţití, zejména plochy nebo koridory pro veřejně prospěšná opatření, stanoví kritéria pro rozhodování o moţných variantách změn v jejich vyuţití.44Součástí je i vyhodnocení vlivů na udrţitelný rozvoj území a vlivů na ţivotní prostředí. Zásady územního plánování jsou nástrojem územně plánovací činnosti kraje. Svým postavením propojují cíle územního plánování stanovené na celostátní úrovni a územní plánování na úrovni obcí.Jsou závazné pro pořizování a vydávání územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území.45 Zásady územního rozvoje se pořizují pro celé území kraje a vydávají se formou opatření obecné povahy. Náleţitosti obsahu uvádí prováděcí právní předpis.46 Zásady územního rozvoje a účast veřejnosti Techniky informování a účasti veřejnosti § 39 odst. 1 s. z. oznámení o zveřejnění návrhu ZÚR (upraveném dle §37 a osouzeném dle § 38 s. z.) a vystavení návrhu ZÚR

Jaká část veřejnosti se účastní kaţdý (vč. zástupce veřejnosti § 23 s. z.)

Jak je veřejnost informována o této možnosti

Lhůta pro podávání připomínek, námitek veřejnou min. 30 dnů ode vyhláškou dne doručení s uvedením kde a veřejné vyhlášky v jaké lhůtě se lze musí být s návrhem upravený návrh seznámit vystaven k veřejnému (pozn.: vyvěšení nahlédnutí veřejné vyhlášky na úřední desce kraje, úředních

Co se stane s připomínkami, resp. s námitkami

43

Kliková, A. a kol., Stavební právo, praktická příručka. Praha: Linde Praha, a.s., 2007, s. 23 Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 36, ÚZ s. 18 45 Kliková, A. a kol., Stavební právo, praktická příručka. Praha: Linde Praha, a.s., 2007, s. 24 46 vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence plánovací činnosti 44

18

§ 39 odst. 2 aţ 5 s. z. oznámení o konání veřejného projednání

kaţdý (vč. zástupce veřejnosti § 23 s. z.)

§ 39 (2) s. z. připomínky

kaţdý

§ 39 (2) s. z. námitky s odůvodněním

zástupce veřejnosti

deskách obecních úřadů dotčených obcí a na internetu) veřejnou vyhláškou s uvedením doby a místa konání veřejného projednání (pozn.: vyvěšení veřejné vyhlášky na úřední desce kraje, úředních deskách obecních úřadů dotčených obcí a na internetu)

nejpozději při veřejném projednání můţe kaţdý (veřejnost) uplatnit své připomínky, resp. zástupce veřejnosti své námitky; k později uplatněným připomínkám, resp. námitkám, se nepřihlíţí nejpozději na veřejném projednání

nejpozději na veřejném projednání

krajský úřad vyhodnotí výsledky projednání a zpracuje návrh rozhodnutí o námitkách; dojde-li na základě veřejného projednání k podstatné úpravě návrhu, posoudí se přiměřeně podle § 38 s. z. a koná se opakované veřejné projednání připomínky jsou vyhodnoceny a zapracovány, případně je zdůvodněno jejich nepřijetí zpracování návrhu rozhodnutí o námitkách

47

2. územní plán – je základní koncepční dokument obce k usměrňování jejího rozvoje. Zastupitelstvo obce je zmocněno v samostatné působnosti rozhodnout o pořízení územního plánu a o jeho vydání. Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje. Vydává se formou opatření obecné povahy podle správního řádu a je závazný pro pořízení a vydání regulačního plánu zastupitelstvem obce, pro rozhodování v území, zejména pro vydávání územních rozhodnutí. Náleţitosti stanoví vyhláška č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence plánovací činnosti.

47

Navrátilová A.,Principy a pravidla územního plánování, účast veřejnosti v procesu územního plánování. Dostupné z:http://www.uur.cz/default.asp?ID=2571, 2008

19

Územní plán a účast veřejnosti Techniky informování a účasti veřejnosti Pořízení z podnětu § 62 (2) s. z. na ţádost § 62 (3) s. z. Zadání § 64 (2) s. z. Zveřejnění návrhu zadání

Jaká část veřejnosti se účastní

Co se stane s připomínkami, námitkami

15 dnů ode dne zveřejnění

pořizovatel přihlédne k včas uplatněným poţadavkům při úpravě návrhu zadání

nejpozději při veřejném projednání

připomínky jsou vyhodnoceny a zapracovány, případně je zdůvodněno jejich nepřijetí; vyhodnocení připomínek je součástí odůvodnění regulačního plánu námitky jsou vyhodnoceny a zapracovány, případně je zdůvodněno jejich nepřijetí; vyhodnocení námitek je součástí odůvodnění regulačního plánu

Kaţdý právnická nebo fyzická osoba kaţdý

Návrh § 67 (1) s. z. kaţdý veřejné projednání - připomínky

§ 67 (4) s. z. ţadatel, vlastník pozemku veřejné projednání nebo stavby, na kterých má - námitky být poţadovaný záměr uskutečněn, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku nebo stavbě, pak osoby, jejichţ vlastnické nebo jiné právo můţe být přímo dotčeno

48

Lhůta pro podávání připomínek/námitek


48


20

3. regulační plán – v řešené ploše stanoví podrobné podmínky pro vyuţití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého ţivotního prostředí. Vţdy stanoví podmínky pro vymezení a vyuţití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání veřejné infrastruktury a vymezí veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná opatření.49 V řešené ploše nahrazuje regulační plán ve schváleném rozsahu územní rozhodnutí a je závazný pro rozhodování v území. Nenahrazuje však územní rozhodnutí v nezastavěném území.Můţe naopak nahradit plán společných zařízení komplexních pozemkových úprav podle zvláštního právního předpisu. 50 Regulační plán, který vydá kraj, je závazný pro územní plány a regulační plány, které vydají obce. Vydává se formou opatření obecné povahy. Náleţitosti stanoví prováděcí vyhláška.51 Regulační plán a účast veřejnosti Techniky informování a účasti veřejnosti Pořízení z podnětu § 62 (2) s. z. na ţádost § 62 (3) s. z. Zadání § 64 (2) s. z. Zveřejnění návrhu zadání Návrh § 67 (1) s. z. veřejné projednání připomínky

§ 67 (4) s. z. veřejné

Jaká část veřejnosti se účastní

Lhůta pro podávání připomínek/námitek

Co se stane s připomínkami, námitkami

Kaţdý právnická nebo fyzická osoba kaţdý

15 dnů ode dne zveřejnění

pořizovatel přihlédne k včas uplatněným poţadavkům při úpravě návrhu zadání

kaţdý


ţadatel, vlastník pozemku nebo stavby,


připomínky jsou vyhodnoceny a zapracovány, případně je zdůvodněno jejich nepřijetí; vyhodnocení připomínek je součástí odůvodnění regulačního plánu námitky jsou vyhodnoceny a

49

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 61, ÚZ s. 25 Zákon č. 139/2002 Sb. o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb. , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetků, ve znění pozdějších předpisů 51 vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence plánovací činnosti 50

21

projednání námitky

52

na kterých má být poţadovaný záměr uskutečněn, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku nebo stavbě, pak osoby, jejichţ vlastnické nebo jiné právo můţe být přímo dotčeno

zapracovány, případně je zdůvodněno jejich nepřijetí; vyhodnocení námitek je součástí odůvodnění regulačního plánu

4.6.4.Vymezení zastavěného území Zastavěným územím se rozumí území vymezené územním plánem nebo postupem podle zákona č. 183/2006 Sb., nemá-li obec takto vymezené zastavěné území, je zastavěným územím zastavěná část obce vymezená k 1. září 1966 a vyznačená v mapách evidence nemovitostí (intravilán)53 . Vymezení zastavěného území pořizuje úřad územního plánování, vydává ho rada obce v přenesené působnosti opatřením obecné povahy.54 4.6.5.Územní opatření Institut územních opatření zavádí současný stavební zákon nově, patří k nim: e) územní opatření o stavební uzávěře (omezení nebo zákaz stavební činnosti ve vymezeném území v nezbytném rozsahu, nelze omezit

nebo zakázat udrţovací

práce)55

52

Navrátilová A.,Principy a pravidla územního plánování, účast veřejnosti v procesu územního plánování. Dostupné z:http://www.uur.cz/default.asp?ID=2571, 2008 53 Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 2,ÚZ s. 5 54 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16 12. 2008, čj. 1 Ao 3/2008-136 : I. Podmínkou pro vymezení zastavěného území samostatným postupem dle § 59 stavebního zákona z roku 2006 je neexistence jakékoliv platné územně plánovací dokumentace typově odpovídající územnímu plánu dle citovaného zákona řešící dotčené území. II. I v odůvodnění opatření obecné povahy je nutno uvést důvody výroku, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů (§ 68 odst. 3 a § 174 odst. 1 správního řádu z roku 2004). Nedostatek rozhodovacích důvodů způsobuje jeho nepřezkoumatelnost 55

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 6. 2007, čj. 1 Ao 3/2007-60 I. Opatřením v území, jímţ se upravuje vyuţití území, jak má na mysli § 97 odst. 1 stavebního zákona (č. 183/2006 Sb.), se rozumí jen akty, které mají podle tohoto ustanovení ve vztahu k procesu rozhodování o případném vydání územního opatření o stavební uzávěře patřičnou relevanci. Takovým opatřením rozhodně nemůţe být usnesení zastupitelstva, kterým je pouze schváleno pořízení územního plánu města, ani usnesení, kterým zastupitelstvo města na základě petice občanů schválilo své programové prohlášení. II. Nařízení obce o stavební uzávěře vydaná do 31. 12. 2006, nebyla-li v mezidobí výslovně zrušena, zůstávají platná a aplikovatelná i po 1. 1. 2007, tedy i po nabytí účinnosti zákona, jímţ byl zrušen předpis obsahující zmocňovací ustanovení k jeho vydání (stavební zákon č. 50/1976 Sb.). Jiný výklad by byl v hrubém rozporu zejména s konceptem rozumného uspořádání společenských vztahů, a to zejména za situace, kdy stavební zákon

22

f) územní opatření o asanaci území (na území postiţeném ţivelní pohromou nebo závaţnou havárií, kdy je nutno stanovit podmínky pro odstranění jejich dopadů pro a pro další vyuţití území) Tato územní opatření mají také formu opatření obecné povahy, vydává je rada obce v přenesené působnosti. Pokud by se opatření týkala území více obcí nebo je obec v případě nutnosti vydání opatření nečinná, vydává jej rada kraje v přenesené působnosti. Nová forma vymezování stavební uzávěry přináší větší operativnost v řešení problémů a situací, při kterých potřeba stavební uzávěry vyvstává, a to včetně vyššího stupně ochrany dotčených , a to zejména vlastnických práv k příslušným nemovitostem.56 Proti návrhu o vydání územních opatření mohou být uplatněny námitky, které mohou podat vlastníci nemovitostí, jejichţ práva, povinnosti nebo zájmy související s výkonem vlastnického práva mohou být daným územním opatřením o stavební uzávěře přímo dotčeny nebo, určí-li tak správní orgán, i jiné osoby, jejichţ oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny

57

a také zástupci veřejnosti a osoby, o kterých tak stanoví

zvláštní právní předpis.58 Dále se řízení o vydání územních opatření o stavební uzávěře a asanaci území zcela řídí správním řádem. Správní orgán můţe určit, ţe řízení bude spojeno s veřejným projednáním. K návrhu územního opatření o stavební uzávěře a asanaci území můţe kdokoli, jehoţ práva, povinnosti nebo zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, uplatnit u správního orgánu písemné připomínky.59 Za zmínku v rámci mnou sledované problematiky stojí i ustanovení60, podle kterého příslušná rada můţe na ţádost povolit výjimku z omezení nebo zákazu stavební činnosti podle územního opatření o stavební uzávěře, jestliţe povolení výjimky neohroţuje sledovaný účel . Zákonná úprava územního plánování pro určité situace ve spojení s dopady územních plánů, regulačních plánů a územních opatření o stavební uzávěře nově, v rámci úpravy nástrojů

(č. 183/2006 Sb.) umoţňuje příslušným orgánům vydat akt sice po formální stránce odlišný (územní opatření o stavební uzávěře), jenţ však v procesu územního plánování plní shodné funkce. 56 Marek, K. – Průcha, P., České stavební právo v Evropském kontextu.Brno: Masarykova univerzita, 2009 57 Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, § 172 odst. 5 58 Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 59 Marek, K. – Průcha, P., České stavební právo v Evropském kontextu.Brno: Masarykova univerzita, 2009 60 Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 99 odst. 3

23

územního plánování, zavádí také instituty předkupního práva a náhrad za změnu v území.61 4.6.6.Předkupní právo Jedná se o nový způsob omezení majetkových práv osob ve stavebním zákoně. Pokud je pozemek určený územním plánem nebo regulačním plánem pro veřejně prospěšnou stavbu nebo pro veřejně prospěšné opatření, přiznává stavební zákon

62

obci nebo kraji, který je

vymezil v územně plánovací dokumentaci, nebo státu podle příslušnosti k vlastnictví v souladu se zvláštními právními předpisy63 předkupní právo. Vlastník daného pozemku je povinen v případě zamýšleného převodu pozemek nabídnout obci, kraji nebo státu ke koupi za cenu obvyklou zjištěnou posudkem znalce podle zvláštního právního předpisu (Zákon č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku a o změně některých zákonů).Předkupní právo můţe být uplatněno do 6 měsíců ode dne doručení nabídky. Uplynutím lhůty předkupní právo zaniká. 4.6.7.Náhrady za změnu v území Vlastníkovi pozemku nebo stavby, jehoţ práva byla při uţívání pozemku nebo stavby na základě územního opatření o stavební uzávěře omezena, nebo vlastníkovi pozemku, jehoţ určení k zastavění bylo zrušeno na základě změny územního plánu nebo regulačního plánu anebo vydáním nového územního plánu nebo regulačního plánu nebo zrušením územního rozhodnutí podle § 94 odst. 3 stavebního zákona, náleţí náhrada. Náhrada se stanoví ve výši rozdílu mezi cenou stavebního pozemku sjednanou v kupní smlouvě a cenou obvyklou zjištěnou posudkem znalce podle zvláštního právního předpisu pozemku , který není určen k zastavění , v případě, ţe vlastník tohoto pozemku byl vlastníkem nebo jej nabyl v době platnosti územního plánu, regulačního plánu nebo územního rozhodnutí jako pozemek určený k zastavění.64

61

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 101, odst. 2, 3 Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 101 63 Např. zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, atd. 64 Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 102 (ustanovení § 102 odst. 2 nabývá účinnosti dnem 1.1.2012) 62

24

4.6.8. Územní rozhodování V novém pojetí stavebního zákona dochází u územního rozhodnutí a územního řízení k výrazným změnám. Dochází k odlišení procesních postupů v zastavěném a nezastavěném území a k přísné ochraně nezastavěného území. Mnohem větší důraz je kladen na posouzení vlivu na ţivotní prostředí, především v rozhodování o vyuţití území. Zákon vymezuje větší okruh účastníků řízení, rozhodování je více otevřeno veřejnosti65. Připomínky veřejnosti by měly být v územním rozhodnutí zohledněny. Nová úprava vede k procesnímu zjednodušení územního řízení (princip kontinuity v územích se schváleným územním plánem, zaloţení koordinovaného systému státní správou garantovaných informací o území a společné projednání s dotčenými orgány, které jsou součástí téhoţ úřadu). Nacházíme zde větší provázanost územního rozhodování se schváleným územním plánem i se stavebním řádem. Vydání územního rozhodnutí bez předchozího správního řízení v celém rozsahu, tj. zjednodušeného územního řízení, představuje jeden ze zjednodušených postupů. Je moţné je vyuţít u všech druhů záměrů, tj. nejsou zde ţádná omezující kritéria z hlediska technických parametrů a druhů staveb, ovšem za předpokladů splnění zákonem stanovených podmínek.66 Stavební zákon také umoţňuje spojit územní a stavební řízení prakticky u všech druhů povolovaných staveb, jsou-li podmínky v území jednoznačné, zejména je-li pro území schválen územní plán nebo regulační plán. Z procesního hlediska se vţdy uplatní náročnější pravidla ochraňující práva a právem chráněné zájmy účastníků. Přesto tato moţnost „jednoho rozhodnutí“ představuje významný prvek zjednodušení rozhodování v území. Místo územního rozhodnutí můţe stavební úřad v zákonem stanovených případech vydat územní souhlas, a to na základě oznámení o záměru, pokud je záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše (v nezastavěném území nelze územní souhlas vyuţít), poměry v území se podstatně nemění a záměr nevyţaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.67 Územní souhlas nelze tedy vydat, obsahuje-li závazné stanovisko dotčeného orgánu podmínky, nebo je-li takovým závazným stanoviskem vyjádřen nesouhlas. Také nelze vyuţít územní souhlas, pokud záměr podléhá posouzení z hlediska vlivů na ţivotní prostředí (dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění).68 65

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 85 Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 95 67 Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 96 68 Navrátilová A. a kol., Principy a pravidla územního plánování, účast veřejnosti v procesu územního plánování, dostupné z : http://www.uur.cz/default.asp?ID=2571 66

25

Územní řízení a účast veřejnosti Techniky Jaká část informování veřejnosti a účasti se účastní veřejnosti § 87 (1) s. z. kaţdý oznámení zahájení územního řízení a nařízení veřejného ústního jednání zveřejnění kaţdý informace o záměru ţadatele a o ţádosti o vydání územního rozhodnutí (zajistí ţadatel)

§ 87 (1) s. z. veřejné ústní jednání

§ 89 (1) s. z. připomínky

69

kaţdý, pokud se zúčastní více osob, musí si zvolit polečného zmocněnce kaţdý, popř. společný zmocněnec

Jak je veřejnost informována o této možnosti

Lhůta pro podávání připomínek

veřejnou vyhláškou a způsobem umoţňujícím dálkový přístup

min. 15 dnů před konáním veřejného ústního jednání

vyvěšena na místě určeném stavebním úřadem nebo na vhodném veřejně přístupném místě u stavby nebo pozemku, na nichţ se má záměr uskutečnit; součástí informace je grafické vyjádření záměru, popřípadě jiný podklad, z něhoţ lze usuzovat na architektonickou a urbanistickou podobu záměru a na jeho vliv na okolí

od nařízení veřejného ústního jednání do doby jeho konání

nejpozději při veřejném ústním jednání

Co se stane s připomínkami

připomínky veřejnosti vyhodnotí stavební úřad v odůvodnění územního rozhodnutí

69


26

4.7. Přezkoumání aktů územního plánování ( vydaných ve formě opatření obecné povahy) Ve formě opatření obecné povahy se vydávají zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán, vymezení zastavěného území, územní opatření o stavební uzávěře a územní opatření o asanaci území.Společně s rozhodnutím o námitkách, které je součástí předmětných opatření, podléhají přezkoumání pro případ jejich rozporu s právními předpisy.Ve všech případech opatření obecné povahy, vydaných v reţimu stavebního zákona platí, ţe se proti rozhodnutí o námitkách nelze odvolat. Za zákonem stanovených podmínek přichází v úvahu nařízení obnovy řízení z moci úřední. K tomu by došlo zejména v případě, ţe by bylo zrušeno nebo změněno některé ze závazných stanovisek dotčených orgánů, které bylo podkladem pro návrh zásad územního rozvoje, návrh územního plánu, návrh regulačního plánu, návrh vymezení zastavěného území či návrh územního opatření. Obnova řízení by přicházela v úvahu i v případě, kdy by bylo zrušeno či změněno rozhodnutí o námitkách jako rozhodnutí, jeţ bylo podkladem pro dané opatření obecné povahy. Pro nařízení obnovy platí tříletá lhůta, která se počítá od účinnosti opatření obecné povahy. K rozhodnutí o nařízení obnovy je příslušný orgán, který opatření obecné povahy vydal. V této lhůtě musí řízení zahájit a do konce této lhůty také o nařízení obnovy rozhodnout a rozhodnutí vydat. Výsledkem je pak nové opatření obecné povahy.70 Dovoditelnost uplatnění obnovy řízení lze opírat o ustanovení § 174 odst. 1 správního řádu, který odkazuje na přiměřené pouţití ustanovení části druhé správního řádu. Odvoditelnost přezkumného řízení je nutno opírat o výslovné znění § 174 odst. 2 správního řádu. Vzhledem k související úpravě obsaţené ve stavebním zákoně platí, ţe jednotný reţim přezkumného řízení platí jen u zásad územního rozvoje, územního plánu a regulačního plánu, zatímco u vymezení zastavěného území a u územního opatření vyplývají z platné úpravy určitá specifika. Přezkumné řízení můţe přicházet v úvahu pro rozpor daného opatření obecné povahy se zákonem nebo pro vady řízení, které vydání takového opatření obecné povahy předcházelo. Výsledkem by mohlo být v převáţné většině případů pouze zrušení opatření obecné povahy. S výjimkou územních opatření stavební zákon vylučuje moţnost změny předmětných opatření obecné povahy v přezkumném řízení. V případě vymezení zastavěného území je rozdíl v tom, ţe přezkumné řízení není moţné jako důsledek změny nebo zrušení pravomocného rozhodnutí

70

Marek, K. – Průcha, P., České stavební právo v Evropském kontextu.Brno: Masarykova univerzita, 2009, s. 119 a násl.

27

o námitkách, ale pouze pro případ rozporu opatření obecné povahy s právními předpisy.Pokud by totiţ došlo ke zrušení rozhodnutí o námitkách nebo k jeho změně, v jehoţ důsledku je nutné změnit vymezené zastavěné území, pozbývá toto vymezení platnosti bez dalšího. Co se týká územního opatření, právní úprava nevylučuje změnu územního opatření.Ke změně daného územního opatření v přezkumném řízení můţe být přistoupeno pouze tehdy a tam, kde by postup přezkumného orgánu mohl dostatečně zohlednit v dotčeném rozsahu poţadavky na vlastní projednání návrhu územního opatření jako opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy vydávaná v reţimu stavebního zákona, jsou dále přezkoumatelná ve správním soudnictví, za podmínek stanovených soudním řádem správním. Soudní přezkoumání je podmíněno návrhem na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části ze strany toho, kdo tvrdí, ţe byl na svých právech tímto opatřením zkrácen. V tomto řízení nepřichází v úvahu účast tzv. osob zúčastněných na řízení. K řízení o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části je příslušný Nejvyšší správní soud. Platí, ţe práva a povinnosti z právních vztahů vzniklých před zrušením opatření obecné povahy nebo jeho části zůstávají nedotčena. Pokud bylo na základě opatření obecné povahy (nebo jeho části), které bylo zrušeno) rozhodnuto o správním deliktu a toto rozhodnutí nabylo právní moci, ale nebylo dosud vykonáno, je zrušení takového opatření obecné povahy nebo jeho části důvodem pro obnovu řízení ve vztahu k předmětnému rozhodnutí o správním deliktu podle ustanovení příslušného procesního předpisu.71 4.8.Stavebně právní instituty omezující majetková práva 4.8.1.Vyvlastnění Vyvlastěním se rozumí jak odnětí, tak omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo stavbě pro dosaţení účelu vyvlastnění stanoveného stavebním, popř. jiným zákonem.72 Právní úpravu vyvlastnění nacházíme v několika předpisech. Čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod uvádí, ţe vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je moţné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Občanský zákoník obsahuje tzv. obecnou vyvlastňovací klauzuli :„věc lze vyvlastnit nebo vlastnické právo omezit ve veřejném

71

Marek, K. – Průcha, P., České stavební právo v Evropském kontextu.Brno: Masarykova univerzita, 2009, s. 119 a násl. 72 Kliková, A. a kol., Stavební právo, praktická příručka. Praha: Linde Praha, a.s, 2009

28

zájmu, nelze – li dosáhnout účelu jinak, a to na základě zákona, jen pro tento účel a za náhradu.“73 Vlastní úpravu vyvlastnění v českém právním řádu nalezneme v zákoně č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), účinném od 1.1.2007. Do této doby byla úprava obsaţena v předchozím stavebním zákoně (zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu). Nový zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ( stavební zákon) obsahuje úpravu některých účelů vyvlastnění ve svém § 170 odst. 1 a 2. Jako podmínku pro moţnost vyuţití institutu vyvlastnění stanoví, ţe stavba nebo opatření bude jako veřejně prospěšné vymezeno v územně plánovací dokumentaci (zásadách územního rozvoje, územním plánu nebo regulačním plánu).74 Práva k pozemkům a stavbám, potřebná pro uskutečnění staveb nebo jiných veřejně prospěšných opatření podle stavebního zákona tak lze odejmout nebo omezit, jde-li o: a) veřejně prospěšné stavby - stavební zákon je omezuje na stavby dopravní a technické infrastruktury. Pro takovou veřejně prospěšnou stavbu musí být vydáno územní rozhodnutí, které lze nahradit v některých případech veřejnoprávní smlouvou (§ 78 odst. 3 Stavebního zákona) nebo regulačním plánem (§ 61 odst. 2 Stavebního zákona). Územní rozhodnutí musí být v právní moci, veřejnoprávní smlouva účinná a regulační plán vydán opatřením obecné povahy.75

73

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník

74

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 10. 2007, č. j. 2 Ao 3/2007 - 73, publikovaný pod č. 1462/2008 Sb. NSS, uvedl, ţe v případě územního plánování jde vţdy „o vyváţení zájmů vlastníků dotčených pozemků s ohledem na veřejný zájem, kterým je v nejširším slova smyslu zájem na harmonickém vyuţití území. Tato harmonie můţe mít nesčíslně podob a ve své podstatě nebude volba konkrétní podoby vyuţití určitého území výsledkem ničeho jiného neţ určité politické procedury v podobě schvalování územního plánu, v níţ je vůle politické jednotky, která o něm rozhoduje, tedy ve své podstatě obce rozhodující svými orgány, omezena, a to nikoli nevýznamně, poţadavkem nevybočení z určitých věcných (urbanistických, ekologických, ekonomických a dalších) mantinelů daných zákonnými pravidly územního plánování. Uvnitř těchto mantinelů však zůstává vcelku široký prostor pro autonomní rozhodování příslušné politické jednotky. Jinak řečeno - není úkolem soudu stanovovat, jakým způsobem má být určité území vyuţito; jeho úkolem je sledovat, zda příslušná politická jednotka (obec) se při tvorbě územního plánu pohybovala ve shora popsaných mantinelech. Bylo-li tomu tak, je kaţdá varianta vyuţití území, která se takto ´vejde´ do mantinelů územního plánování, akceptovatelná a soud není oprávněn politické jednotce vnucovat variantu jinou. Soud brání jednotlivce (a tím zprostředkovaně i celé politické společenství) před excesy v územním plánování a nedodrţením zákonných mantinelů, avšak není jeho úkolem sám územní plány dotvářet.“ Při posouzení otázky, zda přijaté řešení v daný okamţik a za daných podmínek sledovalo cíle a úkoly územního plánování, Nejvyšší správní soud konstatoval, ţe posílení veřejné dopravní infrastruktury jim nepochybně odpovídalo, v posuzovaném záměru nelze spatřovat nic, co by bylo v rozporu se zájmy obyvatel územního celku či mohlo jakkoli negativně ovlivnit rozvoj této lokality. 75 Jandera, K., Zákon o vyvlastnění, poznámkové vydání. Praha: Linde Praha, a.s., 2009, s. 95 a násl.

29

b) veřejně prospěšná opatření – jde o opatření nestavební povahy slouţící obecně ke sniţování ohroţení území přírodními katastrofami nebo k ochraně přírodního, archeologického a kulturního dědictví c) stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu – úprava je vázána na dobu míru, v případě ohroţení nebo za válečného stavu by došlo k tzv. zkrácenému vyvlastňovacímu řízení podle zákona č. 222/1999 Sb. d) asanaci území e) navíc lze právo k pozemku odejmout nebo omezit téţ k vytvoření podmínek pro nezbytný přístup, řádné uţívání stavby nebo příjezd k pozemku nebo stavbě76

77

Další účely vyvlastnění nalezneme ve zvláštních zákonech (např. zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a vyuţití nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů, atd.) Zákon o vyvlastnění uvádí podmínky pro vyvlastnění: -

přípustnost vyvlastnění jen pro stanovený účel a jen převaţuje-li veřejný zájem na dosaţení tohoto účelu nad zachováním dosavadních práv vyvlastňovaného. Veřejným zájmem není kaţdý kolektivní zájem.78

Článek 11 Listiny základních práv a svobod zakládá ústavní rovnost všech vlastnických práv.

79

Zda je daný veřejný zájem na omezení vlastnických práv jednoho vlastníka ve

prospěch jiného, spočívá v naléhavosti veřejného zájmu v relaci k právu na ochranu vlastnictví, ve smyslu nedotknutelnosti vlastnictví. 80 -

vyvlastnění není přípustné, pokud je moţné práva k pozemku nebo stavbě potřebná pro uskutečnění účelu vyvlastnění získat dohodou nebo jiným způsobem (vyvlastnění jako nucený zásah je krajním řešením)

76

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 170 odst. 2 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 3. 2008, čj. 6 As 11/2007-77: Je-li nutno zřídit věcné břemeno pro vytvoření podmínek pro nezbytný přístup k pozemku a stavbě [§ 108 odst. 2 písm. d) stavebního zákona z roku 1976, § 170 odst. 2 stavebního zákona z roku 2006 ], je nutno volit takové řešení, které je na jedné straně co moţná nešetrnějším zásahem do vlastnického práva k pozemku zatěţovanému věcným břemenem, které však na druhé straně neznamená zcela zjevně nepřiměřené náklady pro navrhovatele věcného břemene. 77

78

Např. v rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19.března 1999, sp. zn. 31 Ca 71/98 se uvádí: „Ne kaţdý kolektivní zájem lze označit za veřejný zájem společnosti. Pojem veřejný zájem je třeba chápat vţdy jako takový zájem, který je moţno označit za obecně prospěšný zájem.“ 79

Usnesení Ústavního soudu IV.ÚS 611/05. Je-li jakákoliv část vlastnického práva omezována, je třeba z hlediska naplnění ústavně garantované ochrany vlastnického práva zkoumat, zda je toto omezení ještě ústavně konformní, či se jiţ jedná o nepřípustné porušení vlastnického práva. Přitom podmínkou ústavní konformity je, ţe toto omezení je stanoveno zákonem, sleduje legitimní cíl a zachovává vztah proporcionality. 80 Jandera, K., Zákon o vyvlastnění, poznámkové vydání. Praha: Linde Praha, a.s., 2009, s. 17

30

-

pokud se vyvlastněním sleduje provedení změny ve vyuţití nebo v prostorovém uspořádání území, včetně umísťování staveb a jejich změn, lze je provést jen jestliţe je v souladu s cíli a úkoly územního plánování (§ 18 a 19 Stavebního zákona)

-

vyvlastnění lze provést jen v nezbytném rozsahu81

-

veřejný zájem musí být prokázán ve vyvlastňovacím řízení

-

aby bylo vyvlastnění přípustné, musí vyvlastnitel učinit vše pro to, aby vyvlastňovanému byl po dobu nejméně 6 měsíců znám účel vyvlastnění a jestliţe vyvlastňovaný nepřijal včas návrh vyvlastnitele na získání potřebných práv k pozemku nebo stavbě dohodou, lhůta, kterou vyvlastnitel stanoví vyvlastňovanému pro přijetí návrhu na uzavření smlouvy, nesmí být kratší neţ 60 dnů. Splnění této podmínky se nevyţaduje, není-li vyvlastňovaný znám, není-li znám jeho pobyt nebo nepodařilo-li se mu doručit na známou adresu v cizině

-

dohoda o získání potřebných práv k pozemku nebo stavbě musí obsahovat nárok vyvlastňovaného na vrácení převedených práv, pokud nebude zahájeno uskutečňování účelu převodu do 3 let od uzavření dohody82

Na předmětu vyvlastnění mohou váznout práva třetích osob. Ustanovení § 6 upravuje, která práva vyvlastněním zanikají. Zástavní, podzástavní a zajišťovací právo zaniká ze zákona. Co se týká nájmu či věcných břemen, pokud veřejný zájem vyţaduje, aby nadále pozemek nebo stavbu zatěţovaly, rozhodne o tom vyvlastňovací úřad.83 Vyvlastňovanému náleţí za vyvlastnění přiměřená náhrada a to: -

ve výši obvyklé ceny

84

pozemku nebo stavby, včetně všech jejích příslušenství a

součástí, došlo-li k odnětí vlastnického práva k nim, nebo -

ve výši ceny práva odpovídajícího věcnému břemenu85, došlo-li k omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě zřízením věcného břemene nebo došlo-li k odnětí nebo omezení práva odpovídajícího věcnému břemenu86

81

usnesení Nejvyššího správního soudu z 21. 7. 2009, č. j. 1 Ao 1/2009 - 120: „V tomto smyslu můţe územní plán představovat zásadní omezení ústavně zaručeného práva vlastnit majetek (čl. 11 LZPS), jeţ je jedním ze základních pilířů, na nichţ jiţ po staletí stojí západní civilizace a její svobodný rozvoj. Zásahy do vlastnického práva proto musí mít zásadně výjimečnou povahu, musí být prováděny z ústavně legitimních důvodů a jen v nezbytně nutné míře a nejšetrnějším ze způsobů vedoucích ještě rozumně k zamýšlenému cíli, nediskriminačním způsobem a s vyloučením libovůle a být činěny na základě zákona. ... Podmínkou zákonnosti územního plánu, kterou soud vţdy zkoumá v řízení podle § 101a a násl. s. ř. s., je, ţe veškerá omezení vlastnických a jiných věcných práv z něho vyplývající mají ústavně legitimní a o zákonné cíle opřené důvody a jsou činěna jen v nezbytně nutné míře a nejšetrnějším ze způsobů vedoucích ještě rozumně k zamýšlenému cíli, nediskriminačním způsobem a s vyloučením libovůle (zásada subsidiarity a minimalizace zásahu). 82

Zákon č. 184/2006 Sb. o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě Jandera, K., Zákon o vyvlastnění, poznámkové vydání. Praha: Linde Praha, a.s., 2009, s. 23 84 zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, § 2 odst. 1 83

31

Kromě náhrad uvedených výše náleţí vyvlastňovanému náhrada stěhovacích nákladů, nákladů spojených se změnou místa podnikání a dalších nákladů účelně vynaloţených v souvislosti s vyvlastněním. Náhrady se stanoví takovým způsobem a v takové výši, aby odpovídaly majetkové újmě. Náhrada je jednorázová a poskytuje se v penězích, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak nebo pokud nedojde k dohodě mezi vyvlastňovaným a vyvlastnitelem podle §11 vyvlastňovacího zákona.87 V případě odnětí vlastnického práva se stanoví náhrada ve výši obvyklé ceny.88Pokud jde o omezení práva, stanoví se náhrada ve výši ceny práva odpovídajícího věcnému břemeni.89 Pokud není známa osoba oprávněná k náhradě nebo není znám její pobyt nebo se nepodařilo doručit jim na adresu v cizině, ustanoví vyvlastňovací úřad opatrovníka. Lze jim doručovat veřejnou vyhláškou (jinak je tento způsob doručování v rámci vyvlastňovacího řízení vyloučen). Za zákonem stanovených podmínek můţe být účastníkem vyvlastňovacího řízení i správce dědictví, dědicové zůstavitele nebo i stát, kterému dědictví připadne jako odúmrť. Vyvlastňovacím úřadem (při vedení vyvlastňovacího řízení vykonává přenesenou působnost) se rozumí: - Obecní úřad obce s rozšířenou působností - Magistrát hlavního města Prahy - magistrát územně členěného statutárního města Mezi účastníky vyvlastňovacího řízení řadí zákon o vyvlastnění: a) vyvlastnitele (můţe jím být jak stát, kraj, obec či jiná tzv. osoba veřejného práva) i jiná právnická osoba (tzv. právnická osoba soukromého práva) nebo osoba fyzická b) vyvlastňovaného (můţe jím být také kterákoli právnická nebo fyzická osoba) c) zástavního

věřitele

majícího

pohledávku

zajištěnou

zástavním

právem

na

vyvlastňovaném pozemku nebo stavbě d) podzástavního věřitele majícího pohledávku zajištěnou zastavením pohledávky zajištěné zástavním právem na vyvlastňovaném pozemku nebo stavbě

85 86

zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, § 18 Zákon č. 184/2006 Sb. o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě, § 10

87

Místo náhrady uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) se vyvlastňovanému poskytne jiný pozemek nebo stavba, dohodne-li se na tom s vyvlastnitelem, právo na vyrovnání rozdílu v obvyklé ceně vyvlastňovaného pozemku nebo stavby a náhradního pozemku nebo stavby není dotčeno. 88 Ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb.,o oceňování majetku 89 Jandera, K., Zákon o vyvlastnění, poznámkové vydání. Praha: Linde Praha, a.s., 2009, s. 28

32

e) oprávněného z práva odpovídajícího věcnému břemenu váznoucímu na pozemku nebo stavbě, jichţ se vyvlastnění týká, jakoţ i f) nájemce pozemku nebo stavby, jichţ se vyvlastnění týká, nebo jejich částí90 Zahájit vyvlastňovací řízení lze pouze na ţádost vyvlastnitele. O zahájení vyvlastňovacího řízení uvědomí vyvlastňovací úřad bezodkladně písemně účastníky řízení (doručení do vlastních rukou, příp. výjimečně veřejnou vyhláškou, viz výše). Vyvlastňovaný musí být poučen, ţe právní úkony, kterými po doručení uvědomění o zahájení řízení převádí, pronajímá nebo jinak zatěţuje pozemek nebo stavbu, jsou neplatné.91 Vyvlastňovací úřad nařídí ústní jednání. Účastníci řízení a další osoby, jejichţ přítomnost je nezbytná, musí být uvědoměni nejméně 30 dnů před dnem konání řízení. Současně jsou poučeni o tzv. koncentrační zásadě, tzn. ţe námitky proti vyvlastnění a důkazy jejich prokázání mohou být uplatněny nejpozději při ústním jednání. Zmeškání této lhůty nelze prominout. Účastníci jsou také poučení, ţe nelze přihlíţet k námitkám, které byly zamítnuty v územním řízení a také k námitkám, které účastník v územním řízení neuplatnil, i kdyţ mohl. Pokud vyvlastňovací úřad nepřeruší nebo nezastaví vyvlastňovací řízení

92

, rozhodne ve věci. Rozhodnutí obsahuje výrokovou část,

odůvodnění a poučení účastníků. V poučení rozhodnutí o vyvlastnění vyvlastňovací úřad uvede: a) poučení o tom, za jakých podmínek vyvlastnitel sloţí náhradu do úschovy u soudu, popřípadě u soudu příslušného k projednání dědictví nebo u soudního komisaře pověřeného provést úkony v řízení o dědictví po zemřelé oprávněné osobě (§ 13 odst. 2 a 3), b) poučení o moţnosti a podmínkách zrušení vyvlastnění, c) poučení o lhůtě k odvolání proti rozhodnutí a o tom, u kterého správního orgánu se odvolání podává a který správní orgán o něm rozhoduje, d) poučení o tom, za jakých podmínek a v jaké lhůtě se účastníci mohou domáhat, aby vyvlastnění bylo projednáno v občanském soudním řízení93 Rozhodnutí, kterým dochází k zásahu do vlastnického práva, musí mít řádné odůvodnění. Musí obsahovat důvody výroků, podklady pro vydání rozhodnutí, které správní orgán měl a 90

Kliková, A. a kol., Stavební právo, praktická příručka. Praha: Linde Praha, a.s, 2009, s. 209 a násl. Usnesení Nejvyššího soudu 30 Cdo 1430/2007, [C 6186] : Jestliţe převodce v době uzavření darovací smlouvy věděl, ţe probíhá řízení o vyvlastnění jeho spoluvlastnického podílu k předmětnému pozemku, přičemţ rozhodnutí správního orgánu o vyvlastnění mu bylo doručeno uloţením na poště několik dnů před darováním, nelze odvolacímu soudu vytýkat nesprávné právní posouzení věci, pokud dovodil, ţe tato smlouva je pro obcházení zákona absolutně neplatná 92 podle § 23 zákon o vyvlastnění nebo také pro obecné důvody přerušení a zastavení správního řízení v části druhé hlavě VI dílu 5 správního řádu 93 Zákon č. 184/2006 Sb. o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě, § 24 odst. 3 91

33

jak je vyhodnotil a úvahy, kterými se řídil. Součástí musí být i právní předpisy, ze kterých se vycházelo. V odůvodnění musí být také uvedeno, jak se vyvlastňovací úřad vypořádal s námitkami a návrhy účastníků a jejich vyjádřením k podkladům. Protoţe se vyvlastněním odnímá nebo omezuje právo jiné osoby a zakládá právo osobě jiné, je nepřípustné oznámení rozhodnutí ústním vyhlášením (je nezbytné rozhodnutí v písemné podobě) a vyloučení odkladného účinku odvolání. Vyvlastnění se zrušuje pokud: -

vyvlastnitel nezaplatil ve lhůtě náhradu

-

vyvlastnitel nezahájil ve lhůtě uskutečňování účelu

-

pozbylo-li platnosti územní rozhodnutí ještě před stanovenou lhůtou.

Ke zrušení dochází jen na ţádost vyvlastňovaného, ten pak musí vrátit náhradu vyvlastniteli do 1 měsíce právní moci rozhodnutí. Zákon94 však stanovuje, ţe vyvlastnitel musí nahradit škodu a jinou prokázanou újmu i v případě zrušení vyvlastnění (vyvlastňovaný se musí obrátit s občanskoprávní ţalobou na civilní soud). K řízení ve věci vyvlastění, která má být projednána v občanském soudním řízení je v prvním stupni příslušný krajský soud. Otázkou soudního přezkumu rozhodnutí správních orgánů ve věcech vyvlastnění se zabýval Nejvyšší správní soud.95 Tak i přes převaţující názor na veřejnoprávní charakter vyvlastňovacího aktu , úprava výslovně svěřuje projednání vyvlastnění před soudem v občanském soudním řízení podle části páté občanského soudního řádu (podle § 244 aţ 250 občanského soudního řádu) upravující řízení ve věcech , o nichţ bylo rozhodnuto jiným orgánem.96 Ţaloba, kterou účastník řízení poţaduje, aby věc vyvlastnění byla projednána v občanském soudním řízení, musí být podána ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu. Podáním ţaloby se odkládá právní moc a vykonatelnost rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu.97

94

Zákon č. 184/2006 Sb. o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě, 27 § Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., Konf 4/2007-6, [1312/2007 Sb.NSS]: Počínaje účinností zákona o vyvlastnění (zákon č. 184/2006 Sb. ), tj. ode dne 1. ledna 2007, zanikla příslušnost správních soudů k přezkumu zákonnosti rozhodnutí o vyvlastnění ve správním soudnictví. K řízení jsou příslušné soudy v občanském soudním řízení, a to soudy krajské, které přitom procesně postupují podle části páté občanského soudního řádu ( § 244 a násl. o. s. ř. ). To, ţe vyvlastňovací správní akt byl vydán před rozhodným datem, na tom nic nemění, protoţe zákon o vyvlastnění tuto otázku v přechodných ustanoveních nijak odchylně neřešil; proto se od rozhodného data uţije v plném rozsahu nová právní úprava. 96 Jandera, K., Zákon o vyvlastnění, poznámkové vydání. Praha: Linde Praha, a.s., 2009, s. 49 97 Zákon č. 184/2006 Sb. o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě, § 28 95

34

Občanský soudní řád nevylučuje ani odvolání proti rozhodnutí krajského soudu, dokonce ani případné dovolání. Toto ustanovení zřejmě tedy povede v některých případech k dlouhým kauzám (nebezpečí pro liniové stavby).98 4.8.2. Další stavebně právní instituty omezující majetková práva Mezi další stavebně právní instituty omezující majetková práva lze zařadit: 1. předkupní právo, o kterém jsem se zmínila výše (viz kap. 4.6.6.Předkupní právo) 2.

úpravu vstupů na pozemky a do staveb.

Zaměstnanec stavebního úřadu, orgánu územního plánování a orgánu obce, pokud plní úkoly podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, je oprávněn za zákonem stanovených podmínek vstupovat na cizí pozemky, stavby a do staveb s vědomím jejich vlastníků při: a) zjišťování stavu stavby a pozemku b) opatřování důkazů a dalších podkladů pro vydání správního rozhodnutí nebo opatření99 Do obydlí však můţe oprávněná úřední osoba vstoupit jen tehdy, je-li to nezbytné pro ochranu ţivota, zdraví nebo bezpečnosti osob. 3. územní opatření o stavební uzávěře ( viz kap. 4.6.5.) 4. územní opatření o asanaci území (viz kap. 4.6.5.) 5. institutem ochranného pásma (§ 83 stavebního zákona) Nová právní úprava stanoví, ţe rozhodnutí o ochranném pásmu má dvojí funkci: chránit stavby, ale i zařízení nebo pozemek před negativními vlivy jejich okolí, nebo naopak chránit okolí stavby, popř. zařízení nebo pozemku před jejich negativními vlivy.Rozhodnutí o ochranném pásmu je moţné vydat buď v rámci územního řízení nebo je vydat samostatně. Nevydává se, jsou- li podmínky stanoveny přímo zvláštním právním předpisem.

98 99

Jandera, K., Zákon o vyvlastnění, poznámkové vydání. Praha: Linde Praha, a.s., 2009, s. 49 Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 172

35

5. Závěr Moje bakalářská práce se zabývá tématem územního plánování a ochrany vlastnických práv. Současný stavební zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu společně s prováděcími vyhláškami a souvisejícími zákony přinášejí obsáhlou a komplexní úpravu v této oblasti. Obsahuje úpravu účasti veřejnosti na územním plánování, která je důleţitá jak veřejném tak i soukromém zájmu obyvatel. Je moţné, ţe pokud by si byla veřejnost lépe vědoma moţnosti účastnit se veřejných projednání, podávat připomínky a námitky v různých fázích procesu územního plánování, více lidí by se zapojilo jiţ v rané fázi (význam by to mělo především pro lepší informovanost o záměrech v území a snad by to zamezilo některým průtahům). Právní úprava klade téţ důraz na s tímto tématem spojenou ochranu vlastnických práv. Má-li dojít k zásahu do vlastnických práv, stanovuje právní úprava podmínky, za kterých se tak můţe stát, i způsob náhrady. Ve všech případech musí jít o transparentní situaci i způsob řešení.

36

6. Resume My bachelor thesis is concerned with the topic of the Spatial planning and protection of property rights. Contemporary building act no. 183/2006, about spatial planning and building regulations together with delegated legislation bring wide and complex legal regulations in this field.It contains regulations of public participation on spatial planning, which is important in both public and private life of inhabitants of the Czech Republic. In my opinion it is possible that if public were more aware of their possibility to participace in public discussions, to submit comments and objections in different stages of the spatial planning process more people would get engaged in that very early phase (and it could be beneficial to people to be better informed about intentions in the territory and it would prevent some delays). The legal regulations accentuate protection of propery rights. In case there should occur any restriction of property rights legal regulations introduce conditions under which this may happen and also reimbursement.In all the cases the situation and its solution must be transparent.

37

7. Použitá literatura Marek, K. – Průcha, P., České stavební právo v Evropském kontextu.Brno: Masarykova univerzita, 2009 Kliková, A. a kol., Stavební právo, praktická příručka. Praha: Linde Praha, a.s, 2009 (i 2007) Jandera, K., Zákon o vyvlastnění, poznámkové vydání. Praha: Linde Praha, a.s., 2009 Dudová, J., Pozemkové právo. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2007 Škárová M. a kol., Občanský soudní řád s vysvětlivkami a judikaturou. Praha: Linde Praha, a.s., 2009 Doleţal, J., Mareček, J. Nový stavební zákon v teorii a praxi. Praha: Linde Praha, a.s., 2006 Malý, S., Nový stavební zákon s komentářem. Praha: ASPI, a.s.,2007 Hrabák, J. – Nahodil, T., Správní řád s výkladovými poznámkami a vybranou judikaturou. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009 Mazanec, M. – Křenková, J., Přehled judikatury z oblasti stavebního práva. Praha: ASPI, a.s., 2008 Použité právní předpisy zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence plánovací činnosti, vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných poţadavcích na vyuţívání území vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření. zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů zákon č. 500/2004 Sb., správní řád zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník zákon č. 184/2006 Sb. o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě

38

Použitá judikatura Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25.06.2008, čj. 5 Ao 3/2008-27 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23.09.2009, čj. 1 Ao 1/2009-185 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 10. 2007, čj. 2 Ao 2/2007-73 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 11. 2009, čj. 9 Ao 2/2009-54 usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 11. 2009, čj. 9 Ao 3/2009-59 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16 12. 2008, čj. 1 Ao 3/2008-136 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 6. 2007, čj. 1 Ao 3/2007-60 I Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 10. 2007, č. j. 2 Ao 3/2007 – 73 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 3. 2008, čj. 6 As 11/2007-77 Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19.března 1999, sp. zn. 31 Ca 71/98 usnesení Nejvyššího správního soudu z 21. 7. 2009, č. j. 1 Ao 1/2009 – 120 Usnesení Nejvyššího soudu 30 Cdo 1430/2007, [C 6186] Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., Konf 4/2007-6, [1312/2007 Sb.NSS Internetové zdroje www.mmr.cz http://www.uur.cz http://www.nssoud.cz Stavební zákon a prováděcí předpisy. (citováno dne 7.5.2010). Dostupný z: http://portal.uur.cz/pravni-predpisy/stavebni-zakon-a-provadeci-predpisy.asp Nový stavební zákon (citováno dne 5.5.2010). Dostupný z : http://www.mmr.cz/Uzemniplanovani-a-stavebni-rad/Pravo-Legislativa/Pravni-predpisy/Novy-stavebni-zakon www.beck-online.cz Vláda schválila návrh politiky územního rozvoje České republiky 2008 (citováno dne 14.5.2010). Dostupné z :http://www.uur.cz/images/publikace/uur/2009/2009-03/04_vlada.pdf Navrátilová A.,Principy a pravidla územního plánování, účast veřejnosti v procesu územního plánování. (citováno dne 3.6.2010).Dostupné z:http://www.uur.cz/default.asp?ID=2571

39

Územní plánování a ochrana vlastnických práv

Recommend Documents