ÚZEMNÍ PLÁN VYSOKÉ NAD JIZEROU

ÚZEMNÍ PLÁN VYSOKÉ NAD JIZEROU

Doplňující průzkumy a rozbory ZÁŘÍ 2013 Objednatel:

Město Vysoké nad Jizerou

Pořizovatel:

Městský úřad Semily

Zhotovitel:

Institut regionálních informací, s.r.o.

Osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu k projektové činnosti ve výstavbě: Ing. arch. Michal Hadlač, číslo autorizace 03 497 Projektanti:

Ing. Bohumila Hájková, Ing. Štěpán Malach

Institut regionálních informací, s. r. o. Beethovenova 4, 602 00 Brno , tel.: 542523213, fax: 542523209, e - mail: [email protected], Zapsán v Obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Brně, v oddílu C, vložce č. 35601

OBSAH 1

CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ..................................................................................... 3

2

HISTORICKÝ VÝVOJ ...................................................................................................................... 5 2.1 2.2 2.3

3

URBANISTICKÁ KONCEPCE ............................................................................................................................. 6 USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY .................................................................................................................................. 8

NADŘAZENÁ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE .............................................................. 8 3.1 3.2

4

SÍDELNÍ STRUKTURA .................................................................................................................................... 5

POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR .................................................................................................................. 8 ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE LIBERECKÉHO KRAJE ..................................................................................... 10

ŠIRŠÍ ÚZEMNÍ VZTAHY ................................................................................................................ 13

5 POPIS STÁVAJÍCÍHO ZPŮSOBU VYUŽITÍ JEDNOTLIVÝCH PLOCH V ČLENĚNÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ .................................................................................................. 14 5.1

PŘEHLED TYPŮ POUŽITÝCH PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ A NA CO BYLY POUŽITY ..................................... 14

6 VYHODNOCENÍ ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ A DOPLNĚNÍ A AKTUALIZACE INFORMACÍ NEZBYTNÝCH PRO ZPRACOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ............................................. 15 6.1 OBYVATELSTVO ........................................................................................................................................ 15 6.1.1 Sociodemografické podmínky.......................................................................................................... 15 6.1.2 Hospodářské podmínky ................................................................................................................... 18 6.1.3 Pracovní příležitosti, zaměstnanost ................................................................................................. 20 6.2 BYDLENÍ .................................................................................................................................................. 20 6.3 OBČANSKÉ VYBAVENÍ................................................................................................................................. 22 6.4 SPORT A REKREACE .................................................................................................................................... 24 6.5 VÝROBA .................................................................................................................................................. 24 6.5.1 Zemědělská výroba .......................................................................................................................... 24 6.5.2 Lesnictví ........................................................................................................................................... 25 6.5.3 Výroba a výrobní služby ................................................................................................................... 25 6.6 DOPRAVA ................................................................................................................................................ 25 6.6.1 Silniční.............................................................................................................................................. 25 6.6.2 Obsluha území hromadnou dopravou osob..................................................................................... 26 6.6.3 Doprava v klidu ................................................................................................................................ 27 6.6.4 Pěší a cyklistická .............................................................................................................................. 27 6.7 VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ, ODPADY .................................................................................................................. 28 6.7.1 Hydrologické poměry, ochrana vod ................................................................................................. 28 6.7.2 Záplavová území, protipovodňová opatření .................................................................................... 29 6.7.3 Zásobování pitnou vodou ................................................................................................................ 29 6.7.4 Odvádění a čištění odpadních vod ................................................................................................... 33 6.7.5 Odpadové hospodářství ................................................................................................................... 35 6.8 ENERGETIKA A SPOJE ................................................................................................................................. 35 6.8.1 Zásobování plynem .......................................................................................................................... 35 6.8.2 Zásobování elektrickou energií ........................................................................................................ 35 6.8.3 Spoje a zařízení spojů ...................................................................................................................... 36 6.9 OCHRANA PAMÁTEK .................................................................................................................................. 36 6.10 OCHRANA ÚZEMÍ S ARCHEOLOGICKÝMI NÁLEZY ............................................................................................... 37 6.11 LOŽISKA NEROSTNÝCH SUROVIN ................................................................................................................... 38 6.12 NEPŘÍZNIVÉ GEOLOGICKÉ VLIVY.................................................................................................................... 38 6.13 POŽÁRNÍ A CIVILNÍ OCHRANA, HAVARIJNÍ PLÁNOVÁNÍ ....................................................................................... 39 6.14 STARÉ ZÁTĚŽE ÚZEMÍ ................................................................................................................................. 39 6.15 OBRANA A OCHRANA STÁTU........................................................................................................................ 39 6.16 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY ..................................................................................................................... 39

Územní plán Vysoké nad Jizerou – Doplňující průzkumy a rozbory

1

7

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ............................................................................ 42 7.1

URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI.................................................................... 47

8 VYHODNOCENÍ DOSUD PLATNÉHO ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU VYSOKÉ NAD JIZEROU A PODKLADŮ PŘEDANÝCH OBCÍ A POŘIZOVATELEM ........................................ 48 8.1

ZPRACOVÁNÍ BILANCE VYUŽITÍ VYMEZENÝCH ZASTAVITELNÝCH PLOCH A NEVYUŽITÝCH PLOCH V ZASTAVĚNÉM ÚZEMÍ

8.2

VYHODNOCENÍ PODKLADŮ PŘEDANÝCH OBCÍ A POŘIZOVATELEM......................................................................... 60

V PLATNÉM ÚZEMNÍM PLÁNU ................................................................................................................................... 48

9

VYHODNOCENÍ A VÝSLEDKY TERÉNNÍCH PRŮZKUMŮ ........................................................ 68 9.1 9.2

OCHRANA HODNOT ÚZEMÍ.......................................................................................................................... 68 PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI............................................................................... 69

10

SEZNAM PODKLADŮ ................................................................................................................... 71

11

GRAFICKÁ ČÁST ......................................................................................................................... 71


2

1 CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Kraj: Okres: Obec: Katastrální území:

Výměra obce (k 31. 12. 2011): Počet obyvatel (k 31. 12. 2012):

Liberecký (NUTS3 – CZ051) Semily (NUTS4 – CZ0514) Vysoké nad Jizerou (NUTS5 – CZ0514 577693) 638234 – Helkovice 748234 – Sklenařice 753904 – Stará Ves u Vysokého nad Jizerou 770876 – Tříč 788309 – Vysoké nad Jizerou 2067 ha 1303

Obec s rozšířenou působností:

Semily (NUTS5 – CZ0514 576964)

Obr. 1 Lokalizace Vysoké nad Jizerou – širší vztahy (zdroj: http://www.mapy.cz) Řešené území se shoduje s administrativně správním územím města Vysoké nad Jizerou, které se skládá z pěti katastrálních území – k. ú. Helkovice, Sklenařice, Stará Ves u Vysokého nad Jizerou, Tříč a Vysoké nad Jizerou. Řešené území sousedí se sedmi obcemi: · · · · · · ·

Jablonec nad Jizerou (ORP Jilemnice; k. ú. Bratrouchov, Buřany, Horní Dušnice, Jablonec nad Jizerou, Stromkovice) Paseky nad Jizerou (ORP Jilemnice; k. ú. Paseky nad Jizerou) Poniklá (ORP Jilemnice; k. ú. Poniklá, Přívlaka) Příkrý (ORP Semily, k. ú. Příkrý, Škodějov) Roprachtice (ORP Semily, k. ú. Roprachtice) Roztoky u Semil (ORP Semily, k. ú. Roztoky u Semil) Zlatá Olešnice (ORP Tanvald, k. ú. Lhotka u Zlaté Olešnice, Stanový, Zlatá Olešnice Navarovská, Zlatá Olešnice Semilská)


3

Obr. 2 Vymezení řešeného území obce Vysoké nad Jizerou (zdroj: http://geoportal.gov.cz) Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) činí podíl zemědělské půdy 59,6 % z celkové výměry řešeného území. Zemědělská půda je tvořena z 51,3 % ornou půdou a ze 45,6 % trvalými travními porosty. Podíl lesů z celkové výměry činí 32,1 %. Plochy zahrad zaujímají rozlohu 35 ha. Vodních ploch je celkem 5 ha. Řešeným územím protékají vodní toky Sklenařický potok, Tříčský potok, Farský potok, Staroveský potok a Makovský potok. (zdroj: http://geoportal.gov.cz; Český statistický úřad http://vdb.czso.cz)


4

2 HISTORICKÝ VÝVOJ Vysoké nad Jizerou bylo založeno v první polovině 14. století na ortogonálním půdorysu pravděpodobně jako hospodářské středisko hradu Nístějka. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1354. Sídlo bylo situováno na obchodní stezce a těžilo tak z procházejícího obchodu, především s plátnem a vlnou. Na základě archeologických nálezů ve Staré Vsi se předpokládá, že přes vysocké návrší vedly již stezky lidí mladší doby kamenné. Dle V. Vaníčka figuruje Vysoké jako jedna z možných lokalit, přes kterou vedla trasa nisko-jizerské stezky, jež propojovala Prahu, Starou Boleslav, Turnov, Liberec a Žitavu. Kromě obchodu se ve městě rozvíjela řemeslná výroba, především sklářství. V 15. století se sklářství přesunulo na přilehlé území Sklenařic a poté sklářská výroba náhle zanikla. (V 16. století pak byla obnovena severně od řešeného území v nedalekých Rejdicích a v dalších lokalitách blíže k horám.) Do druhé poloviny 15. století je situován zánik hradu Nístějka. Řešené území pak přešlo pod správu Návarovského hradu. Hospodářský rozkvět ukončila třicetiletá válka (1618-1648). Nedaleký hrad Návarov (situovaný nad řekou Kamenice, dnes na území obce Zlatá Olešnice) byl tehdy dočasně obsazen švédskými vojáky. V letech 1771-1772 postihl panství hladomor způsobený katastrofální neúrodou. V červenci 1834 postihl město rozsáhlý požár, při němž shořela také radnice včetně divadla a řady písemných dokumentů. (Ve Vysokém je velmi silná divadelní tradice. V roce 1786 vzniklo ve Staré Vsi nejstarší ochotnické divadlo v Čechách. Dodnes funguje pod názvem Divadelní spolek Krakonoš.) 18. a 19. století je spojeno s rozvojem manufakturní a posléze tovární výroby v okolních údolních obcích. Jedná se především o textilní a dřevozpracující průmysl. V 2. polovině 19. století nastává úpadek, výroba se přesouvá do velkých továren situovaných v nižších, dostupnějších polohách. Naopak se začíná rozvíjet turistika a především lyžování. Od roku 1903 ve Vysokém působí Český skiklub. Po 2. světové válce došlo k nucenému vysídlení německých obyvatel a narušení kontinuity vývoje území. V následné éře socialistického velkovýrobního hospodaření byla, především v rovinatějších partiích území, porušena struktura členění zemědělské půdy. Současný rozvoj města je spojen především s turistickým ruchem, zvláště v zimní sezóně. (zdroj: JAKL, M.: Z dějin města Vysokého nad Jizerou. PROSTŘEDNÍK, J.: Mohly být hory navštěvovány již od pravěku? Územní plán sídelního útvaru město Vysoké nad Jizerou, 2002 Vysoké nad Jizerou – Roprachtice. Studie k záměru vyhlášení přírodního parku, 2005)

2.1 SÍDELNÍ STRUKTURA V řešeném území převažuje venkovské osídlení. Výjimku tvoří vlastní město Vysoké nad Jizerou, které bylo cíleně založeno, jak je patrné z tvaru centrálního náměstí. Město je situováno na rozhraní Krkonoš a Jizerských hor na hřebeni protáhlém přibližně ve směru JV-SZ. Vyvýšená poloha dala sídlu jeho název. Uspořádání Staré Vsi a Tříče je determinováno konfigurací terénu. Obě sídla jsou situována v údolí potoků. Rozvolněná zástavba se rozvíjí podél osy, kterou představuje vodní tok, resp. 5 Územní plán Vysoké nad Jizerou – Doplňující průzkumy a rozbory

podél dopravní komunikace vedené údolím. Roztroušená zástavba pak zvolna vystupuje do okolních svahů. Odtrženě od původní zástavby v údolích jsou v obou sídlech umístěny zemědělské výrobní areály. Helkovice jsou umístěny v hlubokém údolí bezejmenného přítoku Staroveského potoka. Osídlení je roztroušeno podél komunikace, která v serpentinách vystupuje příkrým svahem. Sklenařice vznikly jako sklářská osada a rozprostírají se na jižně exponovaném svahu klesajícím od Tomášových vrchů do údolí Sklenařického potoka. Zástavba Sklenařic je oproti rozptýlené zástavbě Tříče více zahuštěná. V sedle Mexiko je situován zemědělský výrobní areál. S rozvojem lyžařského areálu Sklenařice vzrůstá tlak na novou výstavbu, především na svazích pod lokalitou Mexiko. (zdroj: JAKL, M.: Z dějin města Vysokého nad Jizerou; Vysoké nad Jizerou – Roprachtice. Studie k záměru vyhlášení přírodního parku, 2005 http://www.sklenarice.com/Historie/Historie-obce)

2.2 URBANISTICKÁ KONCEPCE Město je založené na ortogonálním půdorysu. Jádrem sídelní struktury je čtvercové náměstí, z jehož rohů vycházejí cesty. Hlavní komunikační osa doplněná alejí vede severojižním směrem. Zástavba se rozvíjela paprskovitě podél cest. Původně převládal rozvoj zástavby do přilehlých údolí – na západ směrem ke Staré Vsi a na východ k Tříči, jak je patrné z map vojenských mapování a císařských otisků stabilního katastru. Dnes dominuje rozvoj podél hlavní komunikační osy – silnice II/290 a to převážně na sever od městského centra, směrem ke Skiareálu Šachty.

Obr. 3 Centrum města na císařských otiscích map stabilního katastru 1826 – 1843 (zdroj: archivnimapy.cuzk.cz) Urbanistickou dominantou města je barokní kostel sv. Kateřiny Alexandrijské, situovaný jižně od centrálního náměstí. Kostel byl vybudován v letech 1725-43 na místě původního dřevěného gotického kostelíka. Další výraznou pohledovou dominantou je věž vodojemu z roku 1930, která se nachází na severním okraji zastavěného území. Při pohledu od východu pak na horizontu zaujme secesní budova zámku, který si nechal v místě svého Územní plán Vysoké nad Jizerou – Doplňující průzkumy a rozbory

6

rodiště zbudovat první československý ministerský předseda Dr. Karel Kramář jako letní sídlo (dnes Hotel Větrov).

Obr. 4 Pohled na Vysoké nad Jizerou z rozhledny U Borovice Sídlo má převážně obytný charakter, přičemž je zde vysoké zastoupení rekreačních objektů. S výjimkou výrobního areálu dnes již zaniklé textilní továrny SEBA Tanvald se ve městě nenachází téměř žádná výroba. Objekty občanské vybavenosti včetně komerčních služeb jsou soustředěny okolo náměstí a podél hlavní komunikace. V roce 1899 byl při hlavní silnici na jižním okraji města založen nemocniční areál (dnes Ústav chirurgie ruky a plastické chirurgie), na který roku 1925 navázal areál Odborné zemské hospodářské školy (dnes Integrovaná střední škola). Při vjezdu do města z jižní strany byla situována také část areálu JZD, dnes v majetku Zemědělského družstva Horal. Další areál zemědělské výroby téhož družstva je umístěn na západním okraji sídla při ulici Bozkovská. Mimo bezprostřední okolí náměstí převládá venkovský charakter zástavby. Ve městě se dochovalo poměrně velké množství tradičních roubených a poloroubených chalup krkonošského typu, řada z nich má statut architektonicky cenné stavby. Ve městě se nachází několik bytových domů a větších ubytovacích zařízení (např. Domov mládeže při ISŠ či ubytování v rámci sportovní haly Tělovýchovné jednoty Vysoké nad Jizerou), ale stále převládá především zástavba domů rodinných. Současným trendem v regionu je výstavba novodobých roubenek, často sporné kvality. Příkladem ne příliš zdařilé interpretace lidové architektury je obytný soubor Šachty, zvláště pak šest řadových domů pojednaných jako roubenky. (Jedním z problémů, který mají nově vznikající stavby společný, je nerespektování přirozené konfigurace terénu a jeho násilné srovnání. Tím se novostavby výrazně liší od původních objektů lidové architektury.) Jak již bylo uvedeno, město se rozšiřuje směrem na sever ke Skiareálu Šachty. Zástavba se rozrůstá také na západním okraji města, v menší míře pak i na východním svahu směrem k Tříči (lokalita V Loučkách). Ve městě se nachází dvě významné plochy zeleně. Jedná se o veřejně přístupný městský park situovaný jihovýchodně od kostela sv. Kateřiny. V parku je umístěna socha Karla Havlíčka Borovského a bývá také nazýván Parkem básníků. Druhou plochou zeleně je park u Kramářovy vily, vyhrazený hostům hotelu Větrov. (zdroj: JAKL, M.: Z dějin města Vysokého nad Jizerou)


7

2.3 USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY Řešené území se nachází v podhůří Krkonoš v oblasti Vysocké hornatiny. Geologické podloží je tvořeno prvohorními vyvřelinami, přičemž převládají fylity, které jsou v údolích a na svazích překryty kvartérními nezpevněnými nivními a svahovými sedimenty. Reliéf se svažuje na západě směrem do údolí Vošmendy a na východě do hlubokého údolí Jizery. K nejvýše položeným místům patří Petruškovy vrchy (720 m n. m.) a Tomášovy vrchy (715 m n. m.). Oblast Vysockého hřebene patří k pramenné oblasti a údolí vodních toků se výraznou měrou podílí na utváření celkového charakteru krajiny. Území leží (dle Quitt, 1971) v chladné klimatické oblasti CH7, která se vyznačuje krátkým, mírně chladným a vlhkým létem. Zima je dlouhá, mírná, mírně vlhká, s dlouhou sněhovou pokrývkou. V hlubokých údolích se projevuje teplotní inverze. Z hlediska vegetace převažuje v řešeném území 4. až 5. výškový vegetační stupeň – tedy bukový a jedlobukový. Pro řešené území je charakteristický vyvážený poměr lesů a bezlesí, jež tvoří pastviny, louky a pole. Druhová struktura lesních porostů byla v důsledku hospodářské činnosti v území změněna, často na smrkové monokultury. Zbytky přírodě blízkých listnatých nebo smíšených lesů se nachází na hůře přístupných místech – v údolních polohách a na příkrých svazích. Typické jsou zde květnaté bučiny a suťové lesy. Oblast byla systematicky osídlována v období velké kolonizace, kdy byla hlavním typem osídlení lesní lánová ves. Typická prostorová struktura krajiny – členění plužin kamennými snosy, se v území dochovala do dnešní doby. Liniové struktury mezí doprovázené dřevinami se nejvýrazněji uplatňují především v katastrálních územích Tříč a Helkovice. Pro řešené území jsou charakteristické také aleje podél cest, v nichž se nejvíce uplatňují jasany (Fraxinus excelsior), javory (Acer platanoides a Acer pseudoplatanus) a jeřáby (Sorbus aucuparia). Vzhledem k dynamickému reliéfu je řešené území bohaté na výhledy, v kterých se jako vnější pohledové horizonty výrazně uplatňují horská pásma Krkonoš a Jizerských hor. Přírodní pohledové dominanty v území představují Petruškovy vrchy, Tomášovy vrchy, Práškova skála a Kamenné vrchy (s vysílačem Kamenec). Přírodního potenciálu využívá v blízkém okolí několik rozhleden – U Borovice (mezi Roprachticemi a Vysokým), Štěpánka (u Příchovic) a nejnověji také Maják Járy Cimrmana (také u Příchovic). I ve Vysokém je záměr postavit rozhlednu a to právě v lokalitě Petruškovy vrchy. Vnitřní pohledové horizonty v řešeném území kopírují dvě turistické stezky – nad Starou Vsí je to modře značená stezka (místo výhledu U Josefa), na východ od Vysokého pak vede žlutě značená stezka, prochází kolem Márinkova kříže a nabízí výhledy na Tříč. Do budoucna je žádoucí zajistit ochranu vymezených pohledových horizontů a také pohledově exponovaných svahů. Bylo by vhodné podpořit zahušťování stávající zástavby namísto rozrůstání zastavěného území do pohledově exponovaných svahů. Zvláště v případě Staré Vsi a Tříče by se zástavba měla držet co nejvíce v údolí. (zdroj: Vysoké nad Jizerou – Roprachtice. Studie k záměru vyhlášení přírodního parku, 2005 Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje, 2004; www.geology.cz)

3 NADŘAZENÁ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE 3.1 POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR Politika územního rozvoje ČR 2008 (dále jen PÚR ČR) byla schválena usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. 7. 2009. Z PÚR ČR vyplývá, že řešené území leží ve vymezené specifické oblasti SOB7 (Krkonoše – Jizerské hory).


8

Důvody vymezení: a) Potřeba úměrně a rovnoměrně využívat s ohledem na udržitelný rozvoj území vysoký rekreační potenciál Krkonoš, které jsou národním parkem a biosférickou rezervací UNESCO a zasahují na území Královéhradeckého a Libereckého kraje a do sousedního Polska a Jizerských hor, které jsou chráněnou krajinnou oblastí. Jde o celistvé území s kvalitním životním prostředím, vysokými přírodními a krajinnými hodnotami a významným rekreačním potenciálem. b) Potřeba řešit střety aktivit rekreace a cestovního ruchu s přírodními a krajinnými hodnotami, vzhledem ke skutečnosti, že oblast je významně zatížena rekreací a cestovním ruchem tuzemským i zahraničním (Polsko, Německo) a patří k nejatraktivnějším turistickým regionům ČR. c) Potřeba snížení vysokého a stále rostoucího zatížení až přetížení území a dopravní a technické infrastruktury uživateli, zejména v místech, kde tento vliv zasahuje až do chráněných území přírody. d) Potřeba posílení ekonomické a sociální stability území pomocí koordinovaného rozvoje cestovního ruchu a dalších hospodářských odvětví, která jsou šetrná k životnímu prostředí. Nutnost kooperace území se sousední oblastí polských Krkonoš a Jelení horské kotliny. Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území přednostně sledovat: a) rovnoměrné, diferencované, úměrné a vyvážené využívání lidského, přírodního i ekonomického, zejména rekreačního potenciálu oblasti, b) zmírnění střetů nadměrného zatížení území rekreací a cestovním ruchem v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny, zejména v hlavních střediscích, především v období hlavní sezóny a vytváření podmínek rozvoje pro rozvoj šetrných forem rekreace a cestovního ruchu i mimo hlavní střediska, c) zlepšení dopravní dostupnosti území a příhraničních dopravních vazeb, d) koordinovaný rozvoj ekonomických aktivit, zejména cestovního ruchu, preferování aktivit šetrných k životnímu prostředí. Úkoly pro územní plánování: V rámci územně plánovací činnosti kraje a koordinace územně plánovací činnosti obcí a) v ostatních sídlech mimo stávající rekreační střediska vytvářet územní podmínky pro zkvalitnění a rozvoj dopravní a technické infrastruktury, bydlení a občanského vybavení, b) vytvářet územní podmínky pro rozvoj takových odvětví a aktivit, které budou diferencovaně a harmonicky a v souladu s požadavky ochrany přírody a krajiny využívat lidský, přírodní i ekonomický potenciál celého území a zvláštnosti jeho různých částí a které budou zmírňovat střety nadměrného zatížení území cestovním ruchem se zájmy ochrany přírody, c) vytvářet územní podmínky pro zajišťování udržitelnosti využívání rekreačního potenciálu oblasti, zejména s ohledem na regulaci zatížení cestovním ruchem, především pro rozvoj měkkých forem rekreace s ohledem na možnost celoročního využití, d) vytvářet územní podmínky pro zlepšení dopravní dostupnosti území uvnitř i přes hranice, zejména zkvalitnit napojení oblasti železniční dopravou na okolní centra osídlení, Územní plán Vysoké nad Jizerou – Doplňující průzkumy a rozbory

9

e) vytvářet územní podmínky pro zlepšení technické a dopravní infrastruktury, zejména pro rozvoj ekologických forem dopravy. (zdroj: Politika územního rozvoje ČR, 2008)

3.2 ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE LIBERECKÉHO KRAJE Zásady územního rozvoje Libereckého kraje byly vydány usnesením zastupitelstva kraje č. 466/11/ZK ze dne 13. 12. 2011. ZÚR LK byly vydány dne 21. 12. 2011 a nabyly účinnosti dne 22. 1. 2012. Ze ZÚR LK vyplývá, že se řešené území nachází ve specifické oblasti SOB6 – Západní Krkonoše. Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území (tučně jsou vyznačeny požadavky, týkající se řešeného území): a) Mimořádně přírodně hodnotná a společenský atraktivní oblast KRNAP s těsnými kontakty na rozvojové oblasti ROB1 Liberec a ROB6 Jilemnice. b) Vysoké zatížení území s nejatraktivnějším potenciálem pro rekreaci a sport s koncentrací tradičních středisek cestovního ruchu, sportovně rekreačními aktivitami a přechodnými uživateli území. Území s výrazným vlivem ostatních uživatelů území a přitom s nejvyšším úbytkem trvale bydlících obyvatel při nejvyšší intenzitě nové bytové výstavby převážně (tzv. druhé bydlení), s dominantním a zásadním vlivem jednodenní návštěvnosti, s vysokými hustotami potenciálních uživatelů na zastavěné plochy a z toho vyplývajícími vysokými požadavky na kapacity dopravní a technické infrastruktury. Nezbytnost přijetí mimořádných rozvojových a územně plánovacích opatření z hlediska udržitelného rozvoje, zejména ochrany přírody a krajiny území KRNAP. c) Nevyhovující dopravní dostupnost území a propojitelnost středisek rekreace včetně vazeb příhraničních. d) Na rozdíl od specifické oblasti SOB5 Jizerské hory zde nejsou nablízku velká centra osídlení typu Liberec a Jablonec nad Nisou s vybaveností nadmístního významu a pro celoroční využití. e) Při rozhodování o změnách v území posuzovat skutečné zátěže počtem a hustotou všech potenciálních uživatelů území. Pokud je toto navyšování zátěže únosné zejména s ohledem na přírodní a krajinné hodnoty území, odvozovat z těchto údajů dimenze veřejné infrastruktury. Úkoly pro územní plánování (tučně jsou vyznačeny požadavky, týkající se řešeného území): a) Regulačními nástroji územního plánování zajistit koncepční a koordinovaný rozvoj obcí v sídelní struktuře. Upřednostňovat intenzifikaci využití zastavěných území před zástavbou volných ploch a tak minimalizovat nároky na rozsah nových zastavitelných ploch na úroveň nezbytných potřeb. Nepřipouštět spontánní přístupy k urbanizaci území, chránit přírodní a kulturní hodnoty území před nevratnými urbanizačními zásahy. Územní plán Vysoké nad Jizerou – Doplňující průzkumy a rozbory

10

Vytvářet územní podmínky pro rozvoj takových odvětví a aktivit, které budou diferencovaně a harmonicky a v souladu s požadavky ochrany přírody a krajiny využívat lidský, přírodní i ekonomický potenciál celého území a zvláštnosti jeho různých částí. b) Připravovat územní podmínky pro udržení trvale bydlícího obyvatelstva, zajištění údržby krajiny i další odvětví využívající místní potenciál území a respektující požadavky ochrany přírody. c) Zajistit ochranu a využití industriálních a technických památek a ochranu lidové architektury. d) V mezích zajištění udržitelnosti využívání rekreačního potenciálu území regulovat záměry na zvyšování zatížení území cestovním ruchem, novými sportovně rekreačními a ubytovacími kapacitami zamezit expanzi nevhodných forem cestovního ruchu, a využívání území s ohledem na zájmy ochrany přírodních a kulturních hodnot. Za tímto účelem vyloučit vymezování nových areálů pro sjezdové lyžování. Upřednostňovat kvalitativní rozvoj základen a středisek cestovního ruchu před pouhým zvyšováním kvantity: -

respektovat podmínky ochrany přírodních a krajinných hodnot EVL a PO Krkonoše,

-

zmírňovat střety nadměrného zatížení území cestovním ruchem se zájmy ochrany přírody,

-

rozvoj infrastruktury pro šetrné formy cestovního ruchu,

-

ekonomickou návratnost vložených investic zajišťovat zejména prodlužováním sezóny nebo celoročním využíváním vybavenosti.

e) Připravovat územní podmínky pro zlepšení dopravní dostupnosti a dopravních a funkčních vazeb obcí zejména středisek cestovního ruchu:

f)

-

preferovat rozvoj ekologických forem dopravy

-

řešit dopravu v klidu vhodným umísťováním kapacitních odstavných ploch ve střediscích cestovního ruchu na hlavních komunikacích.

Zajišťovat kapacity odpovídající veřejné vybavenosti prostřednictvím funkční dělby a kooperace sousedních obcí a center osídlení, zlepšovat vazby na vyšší centra osídlení se širší nabídkou vyšší vybavenosti pro celoroční využití.

g) Upřesňovat multifunkční turistické koridory „Nová Hřebenovka“ a „Jizera“ včetně příhraničních návazností. h) Vytvářet územní podmínky pro zlepšení technické infrastruktury. i)

Připravovat územní podmínky pro realizaci efektivní protipovodňové ochrany, podporovat zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. Přistupovat citlivě k regulaci na Jizeře a jejích přítocích návrhem k přírodě šetrných forem protipovodňové ochrany zejména na území KRNAP a jeho ochranného pásma a s ohledem na předměty ochrany vymezených EVL.

j)

Rozvíjet funkční kooperace mezi centry osídlení: Harrachov – Rokytnice nad Jizerou – Jablonec nad Jizerou.

k) Koncepci ochrany a rozvoje hodnot území vytvářet s nezbytnými územními a funkční mi přesahy ve spolupráci se sousedním Královéhradeckým krajem, sousedním Polskem a jejich orgány se zvláštním zřetelem na ochranu přírody a krajiny – Územní plán Vysoké nad Jizerou – Doplňující průzkumy a rozbory

11

koordinovat plánovací a rozvojové aktivity s úřady ORP Tanvald a Jilemnice, s ORP Vrchlabí a v širších vazbách se sousedním regionem na polské straně Krkonoš. ZÚR LK vymezují tyto plochy a koridory nadmístního významu: ·

Nadregionální biokoridor K22MB Sklenařice

·

Nadregionální biokoridor K30MB Údolí Jizery

·

Regionální biocentrum RC1221 Hradsko (trasa K 30MB, K30V)

·

Regionální biocentrum RC1658 Zadní Blansko (trasa K22MB, K30MB, K30V) Pozn.: Kódy vegetačního typu osy NR biokoridoru: B-borová, H-horská, V-vodní, MBmezofilní bučinná, MH-mezofilní hájová, N-nivní.

Obr. 5 Plochy a koridory nadmístního významu (zdroj: ZÚR LK, 2011)


12

4 ŠIRŠÍ ÚZEMNÍ VZTAHY Pro řešení územního plánu je třeba koordinovat funkční a prostorové využití území s platnými územně plánovacími dokumentacemi (ÚPD) sousedních obcí. Pro okolní obce je vydána nebo je pořizována tato územně plánovací dokumentace: ·

Jablonec nad Jizerou o Územní plán Jablonec nad Jizerou, datum nabytí účinnosti 4. 1. 2011

·

Paseky nad Jizerou o Územní plán Paseky nad Jizerou, datum nabytí účinnosti 7. 3. 2008 Poniklá o Územní plán Poniklá, datum nabytí účinnosti 12. 2. 2009 o Územní plán Poniklá – Změna č. 1 ÚP Poniklá 23. 8. 2011 Příkrý o Obec nemá zpracovánu žádnou územně plánovací dokumentaci a zatím nepožádala o její pořízení Roprachtice o Územní plán Roprachtice, datum nabytí účinnosti 14. 10. 2009 Roztoky u Semil o Nový územní plán je rozpracovaný, nyní probíhá společné jednání o návrhu Územního plánu Roztoky u Semil s dotčenými orgány a okolními obcemi (zadání ÚP bylo schváleno 24. 10. 2012; zpracovatel: Ing. arch. Alena Koutová – SURPMO, a.s. Projektové středisko Hradec Králové) o V současné době obec nemá zpracovánu žádnou územně plánovací dokumentaci Zlatá Olešnice o Územní plán Zlatá Olešnice, datum nabytí účinnosti 30. 8. 2006 o Zastupitestvo obce schválilo dne 30. 1. 2012 pořízení nového územního plánu (zpracovatel: Ing. arch. Miloslav Štěpánek, ARCH SERVIS, Liberec) o V současnosti je již zpracovaná etapa „Průzkumy a rozbory“, do konce října by měla být hotová etapa „Návrh pro společné jednání“.

· · · ·

·

V řešení územního plánu Vysoké nad Jizerou je třeba zajistit návaznost na tyto záměry dané platnou nebo rozpracovanou územně plánovací dokumentací okolních obcí: ·

·

Jablonec nad Jizerou o Zajistit návaznost na navržené vedení vysokotlakého plynovodu. o Zajistit návaznost na navržené podzemní vedení elektrické sítě VN 22 kV. o Zajistit návaznost na regionální biocentrum Zadní Blansko (RC 1658). o Zajistit návaznost na nadregionální biokoridor Sklenařice. o Zajistit návaznost lokálního biokoridoru Práškova skála na lokální biocentrum LC 1669. o Zajistit návaznost na lokální biokoridor V Šachtách – Janouškovy vrchy na lokální biocentrum LC 1669. o Zajistit návaznost na nadregionální biokoridor K30MB Údolí Jizery o Zajistit návaznost regionálního biocentra Hradsko (RC 1221) na část ležící za hranicemi řešeného území

Paseky nad Jizerou o Zajistit návaznost na lokální biokoridor Makovský potok na hranici řešeného území. o Zajistit návaznost na navrhované lokální biocentrum Tomšov. o Zajistit návaznost na lokální biocentrum LBC 9. 13 Územní plán Vysoké nad Jizerou – Doplňující průzkumy a rozbory

·

· ·

· ·

Poniklá o Zajistit návaznost na zaklesnutý meandr Jizery a suťové lesy regionálního biocentra Hradsko (RC 1221) na část ležící za hranicemi řešeného území o Zajistit návaznost na mezový porost podél cesty lokálního biokoridoru Přívlacká strana Příkrý o Zajistit návaznost na navržený lokální biokoridor Honkův potok. Roprachtice o Zajistit návaznost na lesní společenstvo na svahu se severní expozicí lokálního biocentra Na Farských mlýnech. o Zajistit návaznost na osu lesního lokálního biokoridoru Šibeniční vrch, sledujícího katastrální hranici. o Zajistit návaznost na lokální biokoridor U mlýna v údolní nivě potoka. o Zajistit návaznost na lesní a luční společenstvo na svahu s jihozápadní expozicí lokálního biocentra Jírovo koleno. o Zajistit návaznost na lokální biokoridor Staroveský potok. Roztoky u Semil o Zajistit návaznost na lokální biokoridor Staroveský potok. o Zajistit návaznost na potoční nivu lokálního biokoridoru Vošmenda Zlatá Olešnice o Zajistit návaznost navrženého lokálního biokoridoru Petruškovy vrchy na stávající lokální biokoridor III-13-1/7. o Zajistit návaznost na lokální biokoridor Vošmenda podél hranic katastrálních území. o Zajistit návaznost na lokální biocentrum C2. o Zajistit návaznost lokálního biokoridoru Pod Javorníkem – Javorník na lokální biocentrum C1. o V platném ÚP Zlatá Olešnice chybí návaznost na nadregionální biokoridor K22MB Sklenařice. o V platném ÚP Zlatá Olešnice chybí návaznost na navržený lokální biokoridor Čermákovy Rovně.

(zdroj: http://www.uur.cz/iLAS; dostupná územně plánovací dokumentace pro okolní obce)

5 POPIS STÁVAJÍCÍHO ZPŮSOBU VYUŽITÍ JEDNOTLIVÝCH PLOCH V ČLENĚNÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ 5.1 PŘEHLED TYPŮ POUŽITÝCH PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ A NA CO BYLY POUŽITY V řešeném území byly vymezeny plochy s rozdílným způsobem využití dle vyhlášky 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění. Plochy byly dále členěny do podkategorií. ·

plochy bydlení byly podrobněji rozčleněny na plochy bydlení v bytových domech a bydlení v rodinných domech z důvodů potřeby odlišit od sebe čtyřpodlažní zástavbu bytových domů od nízkopodlažní zástavby rodinných domů,

·

plochy rekreace byly podrobněji rozčleněny na plochy hromadné rekreace, individuální rekreace a rekreace v krajině z důvodu rozdílnosti způsobů zástavby. Individuální rekreaci představují především chaty, hromadnou naopak zařízení jako hotel či jiné stavby s větší ubytovací kapacitou. Jako plochy rekreace v krajině byly vymezeny plochy sjezdovek.


14

·

plochy občanského vybavení byly podrobněji rozčleněny na veřejnou infrastrukturu (školská, kulturní a zdravotnická zařízení apod.), komerční zařízení (služby), plochy tělovýchovných a sportovních zařízení a na plochy hřbitovů vzhledem k diametrálně odlišnému způsobu využití těchto ploch,

·

v rámci ploch veřejných prostranství byly vzhledem ke specifickému způsobu využití zvlášť vyčleněny plochy zeleně parkové,

·

plochy smíšené obytné byly podrobněji rozčleněny na plochy s lehkou výrobou a plochy se zemědělskou výrobou,

·

v rámci ploch výroby a skladování byly zvlášť vyčleněny plochy zemědělské výroby vzhledem k tomu, že takto vymezené plochy budou využívány výlučně pro zemědělskou výrobu a nepočítá se s nimi pro jiné formy výroby,

·

plochy zemědělské byly podrobněji rozčleněny na plochy zemědělského obhospodařování (orná půda, louky a pastviny) a plochy sadů a zahrad,

·

v rámci ploch smíšených nezastavěného území byly vzhledem ke specifickému způsobu využití zvlášť vyčleněny plochy zeleně soukromé vyhrazené.

6 VYHODNOCENÍ ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ A DOPLNĚNÍ A AKTUALIZACE INFORMACÍ NEZBYTNÝCH PRO ZPRACOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 6.1 OBYVATELSTVO 6.1.1 Sociodemografické podmínky Počet obyvatel ve Vysoké nad Jizerou dlouhodobě klesá. Už v době průmyslové revoluce nebyla obec schopna zajistit dobré podmínky pro bydlení, které by stabilizovaly osídlení. Důsledky II. světové války se dále promítly do poklesu počtu obyvatel, podobně jako v dalších okolních obcích. Od padesátých let minulého století do současnosti nastal mírný, ale trvalý pokles počtu obyvatel. Na vývoj počtu obyvatel v řešeném území mají vliv, zejména: ·

Poloha v původně zemědělské podhorské krajině, značné nadmořské výšce, jednostranně industrializované už v 19. století.

·

Pokles počtu obyvatel již v období do I. světové války, v důsledku „přelidnění“ území, technologických změn (v textilní výrobě) a relativně zhoršujících se životních podmínek vyvolávajících tlak migraci. Další výrazný pokles v důsledku II. světové války.

·

Podprůměrné dopravní napojení obce.

·

Změna vnímání a kvality obytného, zejména rekreačního a životního prostředí řešeného území v posledních desetiletích.

Dlouhodobý (od r. 1869) a krátkodobý vývoj počtu obyvatel (po r. 2000) v řešeném území je patrný z následujících tabulek. Z tabulky dlouhodobého vývoje jsou patrné změny definice počtu obyvatel obce.


15

Tab. 1 Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel a domů v řešeném území Sčítání v roce Počet obyvatel Počet domů Obyvatel na dům 1869 3 838 659 5,82 1880 3 878 682 5,69 1890 3 993 626 6,38 1900 3 744 616 6,08 1910 3 661 630 5,81 1921 3 193 631 5,06 1930 3 099 645 4,80 1950 2 328 680 3,42 1961 1 734 519 3,34 1970 1 676 459 3,65 1980 1 508 414 3,64 1991 1 417 649 2,18 2001 1 353 685 1,98 2011 1292 Poznámky pro rok: 1869 - obyvatelstvo přítomné civilní 1869 až 1950 - celkový počet domů 1961 až 1980 - počet domů trvale 1880 až 1950 - obyvatelstvo přítomné obydlených 1961 až 1991 - obyvatelstvo bydlící (tj. hlášené v obci k trvalému pobytu) 1991, 2001, 2011 - celkový počet domů 2001 - obyvatelstvo bydlící (osoby s trvalým nebo dlouhodobým pobytem) 2011- obyvatelstvo obvykle bydlící

Tab. 2 Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2000 (zdroj: ČSÚ, podle trval. bydliště)

2001

1 354

12

11

30

24

Přirozená měna = narozenízemřelí 1

2002

1 361

12

13

33

29

-1

4

3

2003

1 364

12

17

31

27

-5

4

-1

2004

1 363

11

12

21

20

-1

1

-

2005

1 363

11

26

17

24

-15

-7

-22

2006

1 341

15

7

19

25

8

-6

2

2007

1 343

16

13

23

40

3

-17

-14

2008

1 329

10

20

17

30

-10

-13

-23

2009

1 306

12

16

27

25

-4

2

-2

2010

1 304

14

18

25

31

-4

-6

-10

2011

1 291

14

12

47

32

2

15

17

2012

1 308

10

18

35

32

-8

3

-5

2013

1 303 12

15

27

28

-3

-1

-4

Rok

stav 1.1. Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí

Průměr

Saldo migrace

Změna celkem

6

7

Oprava s ohledem na výsledky sčítání 2011 = -3


16

20 15

Vývoj počtu obyvatel - Vysoké nad Jizerou (r. 2001-2012 )

10

Přirozená měna= narozenízemřelí

obyvatel

5 0 -5

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

-10 -15

Saldo migrace= přistěhovalívystěhovalí Změna celkem

-20 -25

rok Obr. 6 Graf vývoje počtu obyvatel v řešeném území Podle nejnovějších údajů (ČSÚ) bylo na začátku r. 2013 v řešeném území 1303 trvale bydlících obyvatel. Údaj ze sčítání 2011 byl 1292 obyvatel obvykle bydlících, je však získán odlišnou metodikou použitou pouze u sčítání zavedenou v r. 2011. Do značné míry dokumentuje, že deklarovaný počet obyvatel obvykle bydlících a administrativně registrovaný podle trvalého bydliště se výrazněji neliší. Celkově je potřeba vnímat, že v ČR existují v současnosti 3 druhy evidence obyvatel (obcí – Ministerstva vnitra, Českého statistického úřadu podle obvyklého (sčítání) a trvalého bydliště). Počet obyvatel u některých obcí vykazuje značné rozdíly mezi jednotlivými zdroji, které nevyplývají pouze z metodických odlišností. Tyto rozdíly jsou v některých případech i předmětem značných sporů s ohledem na rozpočtové určení daní, která prvotně závisí na počtu obyvatel obce. S ohledem na tuto skutečnost je nezbytné přistupovat k těmto údajům diferencovaně, prověřit zda odchylky nejsou významné z hlediska prognóz a bilancí. Odchylky v řádu 1-2 % (u malých obcí i vyšší) je možné z hlediska přesnosti prognóz zanedbat. Vývoj počtu obyvatel v řešeném území je možné, z hlediska obecných demografických podmínek v ČR, považovat spíše za nepříznivý. Hlavním faktorem ovlivňujícím vývoj počtu obyvatel po r. 2001 je pokles přirozenou měnou, ale i mírně záporné saldo migrace. Ukazatele vývoje přirozenou měnou, jsou výrazně ovlivněny věkovou strukturou. Migrace vykazuje v jednotlivých letech značnou variabilitu (což je dáno zejména velikostí obce, ale i kolísáním bytové výstavby). Věková struktura obyvatel vykazuje nadprůměrné zastoupení obyvatel v poproduktivním věku ve srovnání s průměrem ČR. Podíl dětí (věkové skupiny 0-14 let) je však podobný. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel bude doprovázet „stárnutí“ obyvatel, které se promítá do potřeb školských a sociálně zdravotních zařízení (potřeby komunálního plánování). Z uvedených důvodů se jeví příznivé hodnocení soudržnosti obyvatel území v aktualizaci ÚAP SO ORP Semily (r. 2012) jako ne zcela odpovídající skutečnosti, (zejména pokud vezmeme v úvahu skutečnost, že i tlak na transformaci bydlení na rekreační bydlení je značný). Územní plán Vysoké nad Jizerou – Doplňující průzkumy a rozbory

17

Tab. 3 Počet obyvatel a věková struktura - srovnání s ČR (zdroj: ČSÚ, SLDB 2011 – podle obvyklého bydliště, vlastní výpočty) 15-64 Celkem Muži Ženy 0-14 let let obyvatel Vysoké nad 1 292 670 622 183 875 Počet Jizerou 100,0 % 51,9 % 48,1 % 14,2 % 67,7 % Podíl 532679 148892 726716 ČR Počet 10436560 5109766 4 8 9 Podíl 100 % 49,0 % 51,0 % 14,3 % 69,6 %

65+let 229 17,7 % 1644836 15,8 %

Prognózy vývoje počtu obyvatel u obcí podobné velikosti jsou zatíženy značnou nejistotou. Vzhledem k dosavadnímu vývoji počtu obyvatel (zejména v posledních letech) a obecným tendencím v rozvoji osídlení je reálné předpokládat stagnaci až mírný pokles počtu obyvatel a to na úroveň cca 1300-1260 obyvatel do roku 2028. Tento výhled je podmíněn podporou migrace mladých rodin do obce (nabídkou připravených a dostupných stavebních pozemků), ale i zlepšením hospodářských podmínek území (zvýšením nabídky pracovních míst v obci). 6.1.2

Hospodářské podmínky

Míra nezaměstnanosti v obci odvozená z výsledků sčítání (r. 2011) – 8,8 % je nižší než srovnatelný průměr ČR (9,8 %), avšak stále ještě poměrně vysoká. Nezaměstnanost v řešeném území není bariérou rozvoje obce. Za prací z obce vyjíždělo (v r. 2001) 207 obyvatel, dojíždělo 118 osob. Bilance pohybu za prací je dlouhodobě záporná. Podobná jak u srovnatelných obcí a odpovídající dělbě práce v sídelní struktuře regionu. V roce 2011 (sčítání) vyjíždělo za prací (mimo obec) 123 osob, údaje o dojížďce nejsou k dispozici). Pokles vyjížďky je značný, otázkou je, nakolik jsou tyto údaje spolehlivé. Tab. 4 Ekonomická aktivita obyvatel a nezaměstnanost - srovnání s krajem a ČR (zdroj: ČSÚ, SLDB 2011, vlastní výpočty) Ekonomicky Ekonomicky Celkem aktivní aktivní Nezaměstnan celkem zaměstnaní ost Vysoké nad 1 292 614 560 54 Počet Jizerou 100,0 % 47,5 % 43,3 % 8,8 % Podíl ČR Počet 10436560 5080573 4580714 499859 Podíl 100 % 48,7 % 43,9 % 9,8 % Údaje o ekonomické aktivitě a pohybu za prací je nutno vnímat včetně omezení vyplývajících z deklarativního charakteru sčítání a stále menší ochoty obyvatel tyto údaje poskytovat (ve srovnání s minulými sčítáními). Například počet ekonomicky aktivních, je ovlivněn skutečností, že u 59 osob v obci se ekonomickou aktivitu nepodařilo zjistit.


18

Tab. 5 Struktura ekonomické aktivity obyvatel v řešeném území (zdroj: ČSÚ, SLDB 2011) Celkem Ekonomicky aktivní celkem 614 zaměstnaní 560 zaměstnanci 427 z toho podle zaměstnavatelé 19 postavení v v tom:

zaměstnání

pracující na vlastní účet

pracující důchodci ze ženy na mateřské zaměstnaných dovolené nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní celkem nepracující důchodci z toho žáci, studenti, učni Osoby s nezjištěnou ekonomickou aktivitou

muži 368 341 243 13

ženy 246 219 184 6

76

61

15

43

21

22

9

-

9

54 619 309 187 59

27 264 119 94 38

27 355 190 93 21

Pro rok 2011 byla podle Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) vykazována míra registrované nezaměstnanosti 10,4 % při počtu 71 nezaměstnaných osob, údaje pro rok 2012 nejsou k dispozici v podrobnosti za obce. Od ledna 2013 se přechází v ČR na nový ukazatel registrované nezaměstnanosti s názvem podíl nezaměstnaných osob, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Tento ukazatel nahrazuje doposud zveřejňovanou míru registrované nezaměstnanosti, která poměřuje všechny dosažitelné uchazeče o zaměstnání pouze k ekonomicky aktivním osobám (jejichž aktuální počet byl znám pouze v době sčítání). Nový ukazatel je s původním ukazatelem nesrovnatelný. Pro sledování vývoje nového ukazatele je v současnosti k dispozici časová řada do úrovně okresů od roku 2005. V obci je vykazován poměrně značný počet podnikatelských subjektů, většinu tvoří fyzické osoby, 50 a více zaměstnanců vykazují 3 subjekty. Odhad počtu pracovních míst je problematický, dokud nebudou k dispozici úplné údaje o pohybu za prací. Tab. 6 Počet podnikatelských subjektů v řešeném území (r. 2011, zdroj: ČSÚ) Počet podnikatelských subjektů celkem Státní organizace - počet subjektů Akciové společnosti - počet subjektů Obchodní společnosti - počet subjektů Družstevní organizace - počet subjektů Peněžní organizace - počet subjektů Podnikatelé - fyzické osoby - počet subjektů Samostatně hospodařící rolníci - počet subjektů Svobodná povolání - počet subjektů Ostatní právní formy - počet subjektů Počet subjektů bez zaměstnanců Počet subjektů s 1-9 zaměstnanci – mikropodniky Počet subjektů s 10-49 zaměstnanci - malé podniky Počet subjektů s 50-249 zaměstnanci – střední podniky Počet subjektů s 250 a více zaměstnanci – velké Územní plán Vysoké nad Jizerou – Doplňující průzkumy a rozbory

352 4 0 12 1 0 280 0 8 32 114 23 3 3 0 19

Posílení hospodářských podmínek obce je žádoucí, zejména s ohledem na nemalou nezaměstnanost a závislost vyjížďce za prací. Přiměřenost je dána jak infrastrukturními předpoklady obce (dopravní podmínky), na druhé straně limitována zejména rekreačními předpoklady území a potřebou stabilizace a zkvalitnění obytné funkce obce (zachování kvality životního prostředí).

6.1.3 Pracovní příležitosti, zaměstnanost K nejvýraznějším zaměstnavatelům v řešeném území patří, především v letním období, Zemědělské družstvo Horal. Dále Ústav chirurgie ruky a plastické chirurgie a školská zařízení – Mateřská škola, Základní škola a Integrovaná střední škola Vysoké nad Jizerou. K dalším zaměstnavatelům se řadí Výzkumný ústav rostlinné výroby, stavební firma P&P spol. s.r.o., pily (ve Vysokém a v Tříči), pekárna ve Vysokém, maloobchody, restaurace a řada ubytovacích a rekreačních zařízení (např. Hotel Větrov, Penzion Aktiv, Penzion Barunka, Apartmán Stará škola aj.). Sezónně jsou pracovní místa ve skiareálech.

6.2

BYDLENÍ

Počet obydlených bytů v řešeném území je na začátku roku 2013 odhadován na cca 520, při celkovém počtu cca 935 bytů. Podle definitivních výsledků sčítání bylo v roce 2011 v řešeném území celkem 923 bytů, z toho 513 obydlených bytů a 410 „neobydlených bytů“, signalizující výrazné rezervy v intenzitě využití bytového fondu. Neobydlené byty jsou byty, ve kterých není nikdo přihlášen k bydlení, což v praxi neznamená, že jsou dlouhodobě neobydleny. Neobyvatelných je dlouhodobě pouze 5-10 % z neobydlených bytů. Většinou slouží k některé z mnoha forem druhého bydlení, nejčastěji k rekreaci. V obci je cca 100 objektů individuální rekreace. Celkový rozsah druhého bydlení (jehož větší část tvoří tzv. neobydlené byty) je na začátku r. 2013 odhadován na cca 510 jednotek druhého bydlení, tj. srovnatelný s kapacitou obydlených bytů. Předběžné výsledky sčítání z roku 2011 přinesly údaje o obydlených bytech, kde je hlášena minimálně 1 trvale bydlící osoba. Počet těchto „trvale“ obydlených bytů nezahrnuje všechny (obvykle) obydlené byty. Definitivní výsledky sčítání, které i s ohledem na metodiku Evropské unie přechází k evidenci obvykle obydlených bytů (tj. hlavního = prvního bydlení) jsou podkladem pro následující tabulku. Počet obydlených bytů (prvního bydlení) a počet jednotek druhého bydlení byl pro rok 2013 zpřesněn na základě nové bytové výstavby, ale i evidence IRSO (informačního systému registru sčítacích obvodů, ČSÚ). Tab. 7 Bydlení v obci - srovnání s ČR (zdroj: ČSÚ, SLDB 2011 – def. výsledky, podle obvyklého bydliště, vlastní výpočty) Obyvatel Obydlené Obydlené zalidněnost bytů/dům domy byty bytů celkem Vysoké nad 1292 352 513 2,52 1,46 Jizerou ČR Počet 10436560 1800084 4104735 2,54 2,28 Zalidněnost bytů je průměrná (ve srovnání s průměrem ČR). Vypovídá o vyšší sociální soudržnosti obyvatel (rodin) nikoliv o nižší plošné úrovni bydlení. Nízký počet bytů na dům je ovlivněn vysokým podílem bytů v rodinných domech (podíl jednobytových rodinných domů dlouhodobě stoupá a naprosto převažuje i u bytové výstavby). V období 2001-2011 bylo v obci získáno 41 nových bytů (podle ČSÚ), průměrně ročně cca 4 byty. Intenzita bytové výstavby byla podprůměrná nízká (cca 3 byty/1000 obyvatel ročně), Územní plán Vysoké nad Jizerou – Doplňující průzkumy a rozbory

20

mírně pod dlouhodobým průměrem ČR (více než 3 byty/1000 obyvatel/rok). Odvozený odpad bytů (z vývoje počtu obydlených bytů a bytové výstavby) v období 2001-2011 je 12 bytů přírůstek-41nových bytů=-29 bytů, tj. poměrně značný. Většina odpadu bytů je tvořena převody z trvalého (obvyklého) bydlení na druhé bydlení. V území pokračuje intenzivní transformace bydlení – růst druhého, zejména rekreačního bydlení. Obecně je tento proces projevem růstu úrovně bydlení v ČR, územní, ale také sociální diferenciace bohatství domácností. Tab. 8 Nová bytová výstavba v posledních letech (zdroj: ČSÚ) Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 9 Dokončené byty 0 3 1 4 4 0 4 3 8 Tab. 9 Bydlení v obci - srovnání s ČR (zdroj: ČSÚ, SLDB 2011 – definitivní výsledky) z toho Byty Byty v rodinných v bytových celkem domech domech Byty celkem obydlené z toho právní důvod užívání bytu: ve vlastním domě v osobním vlastnictví nájemní družstevní z toho v domech s materiálem nosných zdí: z kamene, cihel, tvárnic ze stěnových panelů neobydlené z toho důvod neobydlenosti: změna uživatele slouží k rekreaci přestavba nezpůsobilé k bydlení

2011 5

Počet osob z toho celkem v rodinných domech 1 282 931 1 282 931

923 513

741 355

150 128

288 40 102 6

287 9 -

1 40 66 6

788 90 229 18

784 17 -

462 10 410

324 386

109 10 22

1 169 24 x

870 x

2 231 7 10

2 222 4 10

9 3 -

x x x x

x x x x

Stanovení „objektivní“ potřeby bytů je z metodologického hlediska v územních plánech pojímáno poměrně rozdílně, výsledky jsou obvykle nesrovnatelné. Dále je rozlišena potřeba bytů s ohledem na zajištění stagnace počtu obyvatel a reálný vývoj (s ohledem na komplexní posouzení podmínek obce – udržitelného rozvoje území). Stagnace počtu obyvatel je často hodnocena jako minimální varianta, zde je však potřeba vnímat skutečnost, že reálný vývoj (u nemalé části obcí) bude doprovázen poklesem počtu obyvatel i přes značnou bytovou výstavbu, což je právě případ řešeného území. Potřebu bytů pro zajištění stagnace počtu obyvatel v řešeném území bude ovlivňovat: -

Odpad bytového fondu v rozsahu asi 0,3-0,4 % z výchozího počtu obydlených bytů ročně, přitom většinou nepůjde o fyzický odpad (demolice), ale spíš o slučování bytů (ve dvoubytových rodinných domech), nebo převod na druhé bydlení apod. Tlak na růst druhého bydlení je v řešeném území poměrně malý, odpovídající jeho rekreační funkci.


21

Celkem je předpokládán odpad cca 25-30 obydlených bytů v nejbližších 15 letech. U odpadu bytů je tedy uvažováno s jeho nižší intenzitou jak v předešlém desetiletí. -

Neustálé zmenšování průměrné velikosti domácnosti (růst podílu jednočlenných domácností důchodců, rozvedených a samostatně žijících osob apod.). Okrajovým faktorem je i možné snížení rozsahu soužití domácností. Růst soužití domácností, který probíhá v posledních letech, není možno považovat (především ve vesnické zástavbě) za jednoznačně negativní proces. Dochází tím jak k efektivnějšímu využívání obytných kapacit, tak i k posilování sociální soudržnosti obyvatel (zejména na úrovni vlastních rodin). Uvedená složka vyvolává potřebu cca 30-40 nových bytů do roku 2028.

Očekávaný reálný rozsah nové bytové výstavby během návrhového období bude dále ovlivňovat: -

Změna počtu obyvatel, očekávaný mírný pokles vyvolá pokles potřeby o cca 10-15 bytů.

Na základě odborného odhadu je očekávána realizace celkem cca 45-55 bytů do roku 2028 (v rodinných domech). Závěrem je nutno poznamenat, že odhad reálné potřeby nových ploch pro obytnou výstavbu je v řešeném území ztížen více faktory. ·

V prvé řadě velkým tlakem na růst druhého bydlení v obci (rekreační funkcí a atraktivitou řešeného území), čemuž nelze nástroji územního plánování efektivně zabránit.

·

Průměrnou velikostí obce, obecně platí, že s velikostí obce (populace) spolehlivost prognóz stoupá.

·

Zkušenost z realizace bytové výstavby potvrzuje, že to, zda nová výstavba bude na plochách vymezených územním plánem realizována, závisí na připravenosti a tržní dostupnosti pozemků (zda budou k prodeji nabídnuty), jejich ceně, na celkové ekonomické situaci (např. veřejné podpoře nové bytové výstavby apod.).

·

Z dlouhodobého hlediska je možné předpokládat jak růst hybnosti obyvatel (dojíždění za prací do vzdálenějších obcí), zlepšení dopravní dostupnosti obce, tak i další růst preferencí kvalitního obytného prostředí, což vše povede k výraznějším suburbanizačním projevům v řešeném území (které jsou dosud omezené) a vyšší poptávce po bydlení. Z uvedeného důvodu je doporučováno uvažovat i s výraznými plošnými rezervami pro novou bytovou výstavbu (cca 50 %).

6.3 OBČANSKÉ VYBAVENÍ V zájmovém území se veškerá stávající občanská vybavenost považuje za stabilizovanou. V obci nalezneme tato zařízení občanské vybavenosti: Veřejná infrastruktura · Městský úřad č.p. 227 · Česká pošta č.p. 8 · Hasičská zbrojnice Vysoké nad Jizerou č.p. 52 Územní plán Vysoké nad Jizerou – Doplňující průzkumy a rozbory

22

· · · · · ·

·

·

Hasičská zbrojnice Sklenařice (bez č.p.) Hasičská zbrojnice Tříč (bez č.p.) Římskokatolická farnost Vysoké nad Jizerou Náboženská obec Církve československé husitské ve Vysokém nad Jizerou Hřbitov školství o Mateřská škola č.p. 323 o Základní škola č.p. 124 o Integrovaná střední škola č.p. 300 kulturní zařízení o Divadlo Krakonoš č.p. 302 o Vlastivědné muzeum pro Vysoké nad Jizerou a okolí č.p. 130 o Městská knihovna č.p. 165 zdravotnictví a sociální péče o Ústav chirurgie ruky a plastické chirurgie č.p. 267 o Dům pension pro důchodce č.p. 359

Komerční zařízení · obchody o Lékárna Na poliklinice č.p. 54 o Prodejna sportovního vybavení Sport Falco č.p. 227 (budova MÚ) o Jednota, spotřební družstvo Nová Paka – COOP č.p. 117 o Železářství o Textil - metráž, čistírna o Drogerie TETA (Hana Šlaufová) o Krakonošovo pekařství č.p. 138 o Infocentrum Vysoké nad Jizerou (budova MÚ) o ARDEA-CZ, s.r.o – velkoobchod s nábytkovým kováním, potřebami pro truhláře, barvami, laky a lepidly o Libor Nedomlel, prodej lyží a potřeb pro zimní sporty o Luboš Králík, prodej potravin, drogistického zboží, krmiva pro psy a kočky · stravovací zařízení o Restaurace spořitelna č.p. 227 (budova MÚ) o Cukrárna U Bachtíků č.p.120 o Restaurace Šachty o Restaurace Na Růžku o Penzion Albína · ubytovací zařízení o Penzion Albína, Vysoké nad Jizerou o Tělovýchovná jednota Vysoké nad Jizerou o Crazy Penzion, Vysoké nad Jizerou o Penzion Rebelka, Vysoké nad Jizerou o Hotel Větrov č.p. 312 o Penzion Aktiv, Vysoké nad Jizerou č.p. 160 o Ubytování pod sokolovnou, Vysoké nad Jizerou o Ubytování ve dvorku, Vysoké nad Jizerou o Penzion Barunka, Vysoké nad Jizerou o Apartmány Fišerovi, Vysoké nad Jizerou o Penzion Na Metelce, Vysoké nad Jizerou o Ubytování Blanka, Vysoké nad Jizerou o Miroslav Manhart, Vysoké nad Jizerou o Penzion Skleničkov, Pavel Mezník, Vysoké nad Jizerou o Miloslava Koucká – ubytování v soukromí, Vysoké nad Jizerou o Jiří Laušman – pronájem chalupy, Vysoké nad Jizerou Územní plán Vysoké nad Jizerou – Doplňující průzkumy a rozbory

23

·

o Chata Havel, Vysoké nad Jizerou o Jindřich Mráček – ubytování v soukromí, Vysoké nad Jizerou o Ubytování Šneko, Vysoké nad Jizerou o Pohostinství a ubytování U Lípy, Stará Ves o Privat Kučera, Sklenařice č.p. 55 o Ubytování Bartonička, Horní Tříč č.p. 26 o Privat Jiří Housa, Horní Tříč o Apartmány Špráchalka, Sklenařice o Chalupa pod Kamence, Horní Tříč o Pension Maty, Horní Tříč o Penzion Sklenařice, Petra Hnojská ostatní služby o Čerpací stanice – Marcela Pešková o Roman Karban – prodej a dovoz aut z Evropské unie o Půjčovna sněžných skútrů JakeMoto (Eva Ježková) o Jiří Pančenko – rizikové kácení stromů o Jindřich Mráček o Blanka wellness

6.4 SPORT A REKREACE Řešené území se nachází nedaleko Krkonošského národního parku, část katastrálního území Sklenařice leží v jeho ochranném pásmu. Zároveň na území zasahuje Chráněná krajinná oblast Jizerské hory. Jedná se tedy o velmi atraktivní území. Hlavní nápor rekreantů zde přichází v zimním období. Město Vysoké nad Jizerou leží na návrší a tak se přímo na jeho severním okraji nachází dva lyžařské areály (Skiareál Větrov, Skiareál Šachty). Ve Sklenařicích se nachází Skiareál Metlák. Další sjezdovky leží již mimo řešené území mezi Tříčí (vrch Kamenec) a Jabloncem nad Jizerou a také v nedalekých Pasekách nad Jizerou. V řešeném území jsou k dispozici rovněž upravené běžecké tratě. I v letním období má území co nabídnout pro turistiku a cykloturistiku. Území je dotčeno tokem řeky Jizery, která je vhodná pro vodácký sport, především pro zkušené vodáky (obtížnost WW II-III). Ve Vysokém nad Jizerou se dále nachází fotbalové hřiště, tenisový a volejbalový kurt, tělocvična a posilovna. Ve Sklenařících se nachází volejbalový kurt. V lokalitě Ve Mlejnkách je situováno bývalé městské koupaliště. V obci působí Tělovýchovná jednota Vysoké nad Jizerou.

6.5 VÝROBA 6.5.1 Zemědělská výroba Převážnou většinu zemědělské půdy (cca 90 %) v řešeném území obhospodařuje Zemědělské družstvo Horal, které se věnuje jak živočišné (chov skotu), tak rostlinné výrobě. Na zbývajících pozemcích hospodaří soukromníci. Přímo na západním okraji Vysokého jsou umístěny dva areály družstva. Další tři areály se nachází v Tříči, Staré Vsi a Sklenařicích a jsou rovněž situovány na okraji zástavby. Místní specialitou je pěstování červeného vysockého zelí, kterému se dobře daří ve větrných polohách. Jeho produkce, dříve pro region typická, se dnes výrazně snižuje a odehrává se už jen v režii drobných pěstitelů. (Např. Zdeněk Vondrák – Sklenařice)


24

6.5.2 Lesnictví Většina lesů v řešeném území plní hospodářskou funkci. Severní část řešeného území je dotčena ochranným pásmem Krkonošského národního parku. Na území Sklenařic jsou tedy zastoupeny lesy zvláštního určení. Drobné plochy lesů zvláštního určení se vyskytují i na dalších místech řešeného území, např. v lokalitě Přírodní památky Nístějka.

6.5.3 Výroba a výrobní služby Na území obce se nacházejí tyto výrobní podniky: · · · · · · · · · · ·

Pila Tříč Novotný Ladislav Pila Fagus – Eva Čechová Truhlářství Šikola Jindřich, Vysoké nad Jizerou Truhlářství Václav Metelka Sklenařice Stavební firma P&P s.r.o., projektové a stavebně montážní práce Stavpra, Sklenařice - stavební práce a realizace Josef Nosek, Sklenařice – odvoz a prodej dřeva, nabídka oprav zemědělské techniky, zajištění odvozu suti Radek Grosman, Sklenařice – čalounění sedacích souprav, dveří, sedadel, výroba matrací na míru Autodoprava – zemní práce Jaroslav Kučera Krakonošova palírna Sklenařice, Radek Jon Zemní práce František Matoušek

V řešeném území se nachází také opuštěný areál bavlnářského závodu SEBA - státního podniku, který zanikl v roce 2008.

6.6 DOPRAVA 6.6.1 Silniční Řešeným územím procházejí tyto silnice: · · · · · · · ·

II/289 (propojuje II/290 a Semily) II/290 (Kořenov - Vysoké nad Jizerou - Poniklá (Nová Ves)) III/2887 (Vysoké nad Jizerou – Stará Ves – Roztoky u Semil) III/2895 (Roztoky u Semil – Helkovice) III/29056 (Paseky nad Jizerou – Dolní Rokytnice) III/29058 (Zlatá Olešnice – Sklenařice – Jablonec nad Jizerou) III/29062 (propojuje Vysoké nad Jizerou a obec Stanový) III/29063 (Vysoké nad Jizerou – Tříč – Jablonec nad Jizerou)

Hlavní dopravní osu řešeného území tvoří silnice II/290 vedoucí ve směru sever-jih, která propojuje Vysoké nad Jizerou s Jilemnicí a Harrachovem. V Nové Vsi se napojuje na silnici I/14, prochází přes Roprachtice, Vysoké nad Jizerou, Sklenařice a Příchovice do Kořenova, kde se napojuje na silnici I/10. Silnice I. třídy I/14 vedoucí údolím Jizery je přitom nejvýznamnější silniční komunikací západní částí Krkonoš propojující hlavní rekreační centra. Tato silnice však v úseku Poniklá (Nová Ves) – Jablonec nad Jizerou na dvou místech kříží trasu železniční trati Martinice v Krkonoších – Rokytnice nad Jizerou, přičemž silniční podjezdy mají nízkou podjezdnou Územní plán Vysoké nad Jizerou – Doplňující průzkumy a rozbory

25

výšku (3,4 m). To způsobuje odklon těžké dopravy na silnici II/290 přes Roprachtice - Vysoké nad Jizerou a na silnici III/29058 přes Sklenařice. V územním plánu sídelního útvaru města Vysoké nad Jizerou z roku 2002 bylo uvažováno o západním obchvatu města a pro tyto účely byla vymezena územní rezerva. Potřeba nové komunikace byla vyvolána záměrem vybudování vodní nádrže Vilémov, což by vedlo k přeložení trasy I/14 mimo údolí Jizery přes Vysoké nad Jizerou a Sklenařice. Vzhledem k tomu, že ve věci plánované přehrady bylo v roce 2011 rozhodnuto tak, že vodní nádrž nebude zařazena do Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod s odůvodněním jejího umístění v Krkonošském národním parku, jež zajišťuje její dostatečnou územní ochranu, tak již není tento záměr sledován ani v Zásadách územního rozvoje Libereckého kraje (původně tento záměr vycházel z Územního plánu vyššího územního celku Krkonoše), tudíž pominula nutnost vymezení obchvatu města. Na severojižní komunikační osu území jsou navázány silnice III. třídy, které zajišťují propojení města Vysoké nad Jizerou s jednotlivými místními částmi a okolními obcemi. V územním plánu útvaru města Vysoké nad Jizerou z roku 2002 bylo uvažováno o přeložce silnice III/29063 severním směrem mimo centrální zónu města. Cílem řešení bylo zlepšit dopravní situaci na náměstí. Z urbanistického hlediska se však trasa jeví jako problematická a je proto územním plánem stanovena pouze jako rezerva. Dne 25.7.2012 se uskutečnilo jednání na Odboru dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje, kde zástupci města Vysoké nad Jizerou deklarovali, že obchvatovou komunikaci na území města nepotřebují. Krajský úřad Libereckého kraje, odbor dopravy následně 19.12.2012 vydal stanovisko (č.j. SÚ/657/13), že netrvá a ani nebude trvat na zachování obchvatové komunikaci silnice II/290 a přeložky silnice III/29063 na k.ú. Vysoké nad Jizerou ve formě územní rezervy. Plánovaný rozvoj rekreačních a sportovních zařízení na severním okraji města Vysoké nad Jizerou si vyžádá navýšení parkovacích kapacit, zvláště v lokalitě Šachty. (zdroj: Územní plán sídelního útvaru město Vysoké nad Jizerou, 2002)

6.6.2 Obsluha území hromadnou dopravou osob Území obce Vysoké nad Jizerou je celé začleněno do Integrovaného dopravního systému Libereckého kraje, tzv. IDOL (zóna 9102, 9103 a 9104), v rámci něhož je kladen důraz na dopravu železniční, jež je provozována jako doprava taktová. Doprava autobusová je chápána jako doprava doplňková k páteřní drážní dopravě. Nicméně obec Vysoké nad Jizerou je plně závislá na dopravě autobusové, neboť železniční trať se území pouze dotýká v jednom místě na východním okraji území. Autobusová doprava: V řešeném území se nachází šestnáct autobusových zastávek (Paseky n. Jiz., rozc.; Vysoké n. Jiz., Sklenařice, host. Mexiko; Vysoké n. Jiz., Sklenařice, u školy; Vysoké n. Jiz., Sklenařice, Soch. Vršek; Vysoké n. Jiz., odb. Stanový; Vysoké n. Jiz., nám.; Vysoké n. Jiz., nemocnice; Vysoké n. Jiz., Stará Ves; Vysoké n. Jiz., Stará Ves, rozc.; Vysoké n. Jiz., Stará Ves, U Kvardů; Vysoké n. Jiz., Stará Ves, hranice; Vysoké n. Jiz., Helkovice, rozc.; Příkrý, Škodějov, Zimrov; Vysoké n. Jiz., Tříč, nad kovárnou; Vysoké n. Jiz., Horní Tříč; Vysoké n. Jiz., Dolní Tříč). Přirozeným místem křížení linek jsou zastávky Vysoké n. Jiz., nám. a Vysoké n. Jiz., Sklenařice, host. Mexiko. Zastávka Vysoké n. Jiz., nám. je stejně jako zastávka Vysoké n. Jiz., nemocnice obsluhována následujícími linkami: 530747 Tanvald-Desná-Kořenov-Vysoké n. Jiz. Územní plán Vysoké nad Jizerou – Doplňující průzkumy a rozbory

26

530953 Jablonec n. Nisou-Tanvald-Vysoké n. Jiz.-Jilemnice-Vrchlabí 670028 Rokytnice n. Jiz.–Vysoké n. Jiz.–Bozkov –Semily–Mladá Boleslav-Praha 670037 Vysoké n. Jiz.-Semily-Turnov-Mladá Boleslav-Praha 670951 Rokytnice n. Jiz.-Jablonec n. Jiz.-Sklenařice-Vysoké n. Jiz.-Bozkov-Semily 670952 Jablonec n. Jiz.-Vysoké n. Jiz.-Příkrý-Semily Zastávka Vysoké n. Jiz., Sklenařice, host. Mexiko je rovněž obsluhována linkami 530747, 530953, 6570028 a 670951. Dále zde zastavují následující linky: 167220 Praha-Jablonec nad Nisou-Tanvald-Harrachov-Rokytnice nad Jizerou 670087 Rokytnice n. Jiz.-Jilemnice-Jičín-Mladá Boleslav –Praha Zastávky Vysoké n. Jiz., Sklenařice, u školy a Vysoké n. Jiz., Sklenařice, Soch. Vršek jsou obsluhovány linkami 167220, 670028, 670087 a 670951. Zastávka Vysoké n. Jiz., odb. Stanový je obsluhována linkami 530747, 530953, 670028 a 670951. Zastávky Vysoké n. Jiz., Stará Ves, hranice a Příkrý, Škodějov, Zimrov jsou obsluhovány linkami 670028, 670037, 670951 a 670952. Zastávky Vysoké n. Jiz., Stará Ves; Vysoké n. Jiz., Stará Ves, rozc.; Vysoké n. Jiz., Stará Ves, U Kvardů a Vysoké n. Jiz., Stará Ves, hranice jsou obsluhovány pouze linkou 670951. Zastávky Vysoké n. Jiz., Tříč, nad kovárnou; Vysoké n. Jiz., Horní Tříč a Vysoké n. Jiz., Dolní Tříč jsou obsluhovány pouze linkou 670952. Zastávka Paseky n. Jiz., rozc. je obsluhována pouze linkou 530747.

6.6.3 Doprava v klidu Pro odstavování vozidel jsou využívány stávající garáže a přístřešky na pozemcích rodinných domů. Větší parkovací plochy a soustavy garáží nalezneme pouze u areálů zemědělské výroby a u Integrované střední školy. V centru lze parkovat na náměstí Dr. Karla Kramáře (cca 35 parkovacích míst) případně u kostela sv. Kateřiny a před Divadlem Krakonoš (cca 15 parkovacích míst). Při silnici u lyžařského areálu Šachty vznikla parkovací plocha pro cca 80 aut.

6.6.4

Pěší a cyklistická

Základní pěší provoz se odehrává na silnicích a místních komunikacích. Ve městě a místních částech nejsou s výjimkou náměstí Dr. Karla Kramáře vybudovány chodníky. Především v trase silnice II/290 procházející středem města tak dochází ke kolizním situacím. Obec se nachází ve významné rekreační oblasti a řešené území je protkáno turistickými trasami. Vycházkový okruh Nístějka (kopírující žlutě značenou turistickou trasu) z Vysokého nad Jizerou ke zřícenině hradu Nístějka na svahu v údolí Jizery je doplněn o naučné tabule, stejně tak jako vycházkový okruh Za historií divadla, jehož trasa je vedena mezi Vysokým nad Jizerou a Starou Vsí a je značena vlastním značením. Územím prochází také řada cyklotras, které z velké části využívají stávajících silnic II. a III. třídy.


27

Turistické trasy: Vysoké n. Jiz. (nám.) – Jablonec n. Jiz. (nám.) – Dvoračky – Vrbatova bouda (červená, 16 km) Vysoké n. Jiz. (nám.) – Sklenařice – Mexiko (bus) – Tomášův kříž – Paseky n. Jiz. (Makov) – Dolní Kořenov (modrá, 13 km) Jesenný (žst) – Bozkovské jeskyně (odb.) – Bozkov (nám.) – Roztoky u Semil (bus) – Vysoké n. Jiz. (nám.) (modrá, 11 km) Spálov (žst) – ústí Vošmendy (rozc.) - Podbozkov (rozc.) – Hamry, silnice – Helkovice (silnice) – Vysoké n. Jiz. (nám.) (zelená, 12 km) Návarov (zříc.) – Stanový (r.dům. A. Staška) – Pod Petruškovými vrchy (rozc.) – Vysoké n. Jiz. (nám.) (zelená, 7,5 km) Hvězda, chata (rozc.) – Na Perlíčku (rozc.) – Tomášův kříž – Jablonec n. Jiz. (nám) (žlutá, 9 km) Vysoké n. Jiz. (nám.) – Márinkův kříž – Dykova skála – Nístějka (zříc.) – Jilem – Nad koupalištěm – Vysoké n. Jiz. (nám.) (žlutá, 11 km) Roztoky u Semil (rozc.) – Helkovice (silnice) – Helkovice (rozc.) – U Borovice (rozhledna) – Roprachtice (rozc.) – Poniklá (žlutá, 10 km) Cyklotrasy: 3018 Čermákovy Rovně – Polubný – Smědava (19,5 km) 4251 Černá Studnice – Zásada – Plavy – Zlatá Olešnice – Sklenařice (21 km) 4295 Vysoké nad Jizerou – Poniklá – Jestřábí v Krkonoších (15 km) 4170 Paseky nad Jizerou – Rakousy (52 km) 4173 Jesenný – Roztoky u Semil – Helkovice – Dolní Sytová – Mříčná (19,5 km) 4174 Lomnice nad Pop. Bozkov – Stanový – Vysoké nad Jiz. – Jablonec nad Jiz. (40 km) (zdroj: www.mapy.cz Územně analytické podklady obcí - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Semily - Úplná aktualizace 2012)

6.7 VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ, ODPADY 6.7.1 Hydrologické poměry, ochrana vod Hydrologické poměry Celé řešené území spadá do povodí Jizery, která je pravostranným přítokem řeky Labe a náleží tedy do úmoří Severního moře. Řeka Jizera (1-05-01-001) má délku 157,2 km, pramení v Polsku na svazích hory Smrk a odvádí vodu z povodí, které má plochu 2 193 km2. Do Labe ústí u Toušeně, kde dosahuje průměrných průtoků 23,96 m3/s. Dalšími významnými vodotečemi v řešeném území jsou Sklenařický, Tříčský a Farský potok, které jsou pravostrannými přítoky Jizery, a dále Staroveský potok, přítok Vošmendy. Uvedené potoky v řešeném území pramení a jedná se o drobné vodoteče. Až na výjimky (rybníčky ve Staré Vsi a Horní Tříči, koupaliště na Farském potoce) nejsou na potocích umístěna žádná vodní díla. Řešené území je při východní hranici dotčeno záplavovým územím řeky Jizery. Nedochází zde k žádnému střetu se zastavěným územím. V území se vzhledem k poloze sídla nenachází žádná protipovodňová opatření. Některé zemědělské pozemky v řešeném území jsou vybaveny podrobným odvodňovacím zařízením. (zdroj: Územní plán sídelního útvaru město vysoké nad Jizerou, 2002)


28

Ochrana vod Část katastru Sklenařice je součástí Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Jizerské hory, vyhlášené nařízením vlády č. 40/1978 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Beskydy, Jeseníky, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Šumava a Žďárské vrchy. (Toto území je identické s Chráněnou krajinnou oblastí Jizerské hory.) Pro vodní zdroj v údolí Farského potoka, který slouží pro vodovod Vysokého nad Jizerou, jsou vyhlášena pásma hygienické ochrany I., II., a III. stupně. (rozhodnutí ONV Semily – OVLHZ č.j. Vod/1964/1084/I ze dne 28.4.1964 a prodlouženo rozhodnutím č.j. Vod/1350/84 ze dne 29.12.1985). Pro celé povodí Vošmendy, jehož součástí je Staroveský potok, je vyhlášeno pásmo hygienické ochrany III. stupně pro vodní zdroj vodovodu Semily. (rozhodnutí ONV – OVHLZ Semily č.j. Vod/747/85 ze dne 29.12.1985. V řešeném území se nachází další vodní zdroje pitné vody chráněné ochrannými pásmy I. a II. stupně. Jedná se o vodní zdroje Hradsko, Sklenařice a Tříč. (zdroj: Územní plán sídelního útvaru město vysoké nad Jizerou, 2002 Územně analytické podklady obcí - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Semily - Úplná aktualizace 2012)

6.7.2 Záplavová území, protipovodňová opatření Do řešeného území okrajově zasahuje záplavové území Jizery. Vzhledem k poloze sídla mimo záplavové území se zde nenachází žádné objekty nebo zařízení protipovodňové ochrany, ani nejsou plánována. (zdroj: Územně analytické podklady obcí - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Semily - Úplná aktualizace 2012)

6.7.3 Zásobování pitnou vodou Vysoké nad Jizerou a Stará Ves Ve městě Vysoké nad Jizerou je vybudován veřejný vodovod, jehož majitelem a provozovatelem je město Vysoké nad Jizerou. Obecním vodovodním systémem je zásobována převážná většina trvale i přechodně bydlícího obyvatelstva. Zbývající část je pitnou vodou zásobena ze soukromých studní. Obec má dva zdroje pitné vody. Jedná se o prameniště Rejdice a Farský potok. Prameniště Rejdice má průměrnou vydatnost zdroje 2,5 l/s a maximální 4,5 l/s. Ze zdroje je pitná voda gravitačně vedena PVC přívodním řadem DN 100 délky cca 2 km do vodojemu Čermákovy Rovně. Na přivaděči je v přerušovací komoře tlaku Na Perličku odradonovací kolona. Farský potok má průměrnou vydatnost zdroje cca 2,0 l/s a maximální 10,0 l/s. Voda je čerpána ocelovým přiváděcím řadem DN 100 do úpravny vody U Hřiště. Povrchová voda z Farského potoka je v úpravně upravována prostou filtrací dvěma tlakovými filtry s náplní křemičitého písku. Akumulaci pro obec zajišťují tři vodojemy: ·

VDJ Vysoké - věžový jednokomorový vodojem o objemu 130 m3 (721,15 / 719,15 m n. m.) vybudovaný v roce 1930. Pitná voda je vedena gravitačně ocelovým zásobním řadem DN 100 do vodovodní sítě a ke spotřebitelům ve městě.

VDJ Čermákovy Rovně - zemní dvoukomorový vodojem o objemu 2 x 150 m3 (725,15 / 722,15 m n. m.) vybudovaný v roce 1980. Pitná voda je vedena gravitačně do spotřebiště potrubím PVC DN 225. 29 Územní plán Vysoké nad Jizerou – Doplňující průzkumy a rozbory ·

·

VDJ Stará Ves - zemní jednokomorový vodojem o objemu 50 m3 (cca 636,0 / - m n. m.) vybudovaný v roce 1972. Funguje jako vodojem ve spotřebišti a je plněn ocelovým řadem DN 60 ze sítě ve vlastním Vysokém nad Jizerou. Pitná voda je z vodojemu vedena gravitačně PE zásobním řadem Æ 90 do vodovodního rozvodu a ke spotřebitelům ve Staré Vsi.

Vodovodní síť byla vybudována v první polovině 20. let, v roce 1967 byl připojen zdroj Farský potok a v 90. letech a v roce 2001 byl zrekonstruován přivaděč z Rejdic. Rozvodná síť je vybudována litinovým řadem DN 100. Zásobované území je rozděleno do dvou tlakových pásem, která jsou dána výškovým umístěním vodojemů Vysoké a Stará Ves. Evidenci vodovodní sítě pro město Vysoké nad Jizerou spravuje firma ATHOS-CO, s.r.o. Objednatel aktuální zákresy zhotoviteli nepředal, tudíž nebyly do této etapy zhotovení díla zapracovány. V grafické části jsou použita data z ÚAP ORP Semily.

Obr. 7 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje – vodovody (zdroj: http://maps.kraj-lbc.cz/mapserv/prvkuk/) Územní plán Vysoké nad Jizerou – Doplňující průzkumy a rozbory

30

Rozvoj vodovodů ve výhledovém období Systém zásobování pitnou vodou je prozatím vyhovující. Do budoucna má město zájem o rozšíření vodovodní sítě a napojení dalších odběratelů. V platném územním plánu je navržena rekonstrukce starých rozvodů. Dále je navrženo zvětšení odběru vody v prameništi Rejdice na 7 ¸ 10 l/s, čímž by bylo možno používat zdroj Farský potok pouze jako záložní. Kvalita vody ve zdroji Rejdice nevyhovuje vyhl. č. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu z hlediska radiologických ukazatelů. U vodojemu Čermákovy Rovně bude třeba vybudovat odradonovací zařízení. Bude provedena postupná rekonstrukce původních ocelových vodovodních rozvodů (nově LT, PE, PVC potrubí) v rozsahu cca 8,5 km. Bude provedena rekonstrukce věžového vodojemu Vysoké. V místní části Stará Ves bude provedena dostavba vodovodních rozvodů i do dalších zastavěných lokalit v celkové délce cca 1,9 km. Vodovod ve Vysokém nad Jizerou bude propojen s vodovodem pro veřejnou potřebu v místní části Horní Tříč.

Obr. 8 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje – vodovody; Vysoké nad Jizerou, Stará Ves a Horní Tříč (zdroj: http://maps.kraj-lbc.cz/mapserv/prvkuk/) Horní Tříč Místní část Horní Tříč má vodovod pro veřejnou potřebu, ze kterého je zásobena přibližně polovina trvale bydlícího obyvatelstva a necelá pětina přechodných návštěvníků sídla. (Zbylá část trvale i přechodně bydlícího obyvatelstva je zásobena pitnou vodou ze soukromých studní.) Vlastníkem a provozovatelem vodovodu je město Vysoké nad Jizerou. Vodovodní rozvod byl vybudován v letech 1965 – 67. Zdrojem pitné vody je prameniště Tříč. Jedná se o pramenní zářezy, ze kterých je zachycená voda gravitačně svedena přímo do vodojemu Tříč. Prameniště bylo vybudováno v roce 1965. Průměrná vydatnost zdroje je cca 0,3 l/s. Vodojem Tříč - zemní jednokomorový vodojem o objemu 20 m3 (cca 600 / - m n. m.) byl vybudován v roce 1965. Pitná voda je z něj vedena gravitačně zásobním řadem spotřebitelům v Tříči. Rozvoj vodovodů ve výhledovém období Záměrem města je rozšíření vodovodních rozvodů i do dalších částí zástavby. Vzhledem k malé vydatnosti vodního zdroje (prameniště Tříč) je navrženo napojení vodovodu na vodovodní síť ve Vysokém nad Jizerou. Spotřebiště bude rozděleno do pěti tlakových Územní plán Vysoké nad Jizerou – Doplňující průzkumy a rozbory

31

pásem. Celková délka navržených rozvodů je cca 4,0 km. Postupně bude provedena rekonstrukce stávajících ocelových vodovodních rozvodů (nově PE, PVC potrubí) v celkové délce cca 1,22 km. Helkovice V místní části Helkovice není vybudována veřejná vodovodní síť. O rozvoji vodovodní sítě není uvažováno.

Obr. 9 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje – vodovody; místní část Sklenařice (zdroj: http://maps.kraj-lbc.cz/mapserv/prvkuk/) Sklenařice Místní část Sklenařice má vodovod pro veřejnou potřebu, ze kterého je zásobena většina trvale bydlícího obyvatelstva a třetina přechodných návštěvníků. (Přechodně bydlící obyvatelstvo je zásobeno pitnou vodou ze soukromých studní.) Vlastníkem a provozovatelem vodovodu je město Vysoké nad Jizerou. Vodovodní rozvody byly vybudovány v roce 1970 a v roce 1992 bylo provedeno napojení na vodovodní síť města Vysoké nad Jizerou. Zdrojem pitné vody je prameniště Sklenařice. Jedná se o pramenní zářezy, ze kterých je zachycená voda gravitačně svedena přímo do vodojemu Sklenařice. Prameniště bylo vybudováno v roce 1970. Průměrná vydatnost zdroje je cca 0,45 l/s a maximální cca 0,7 l/s. Ve zdroji jsou problémy s bakteriologickým znečištěním. Dále je do vodovodní sítě dodávána voda z vodovodu Vysoké nad Jizerou. Z přívodního řadu PVC - DN 225 mezi zdrojem Rejdice a vodojemem Čermákovy Rovně je vyvedena Územní plán Vysoké nad Jizerou – Doplňující průzkumy a rozbory

32

odbočka PE – DN 40 do vodojemu Sklenařice. Jedná se pouze o provizorní propojení využívané jen v havarijních situacích. Akumulaci vody pro obec zajišťuje vodojem Sklenařice – zemní jednokomorový vodojem o objemu 50 m3 (cca 637 / - m n. m.). Z vodojemu je pitná voda gravitačně vedena dvěma PE zásobními řady DN 110 do vodovodních rozvodů a ke spotřebitelům ve Sklenařicích. Zásobované území je rozděleno do tří tlakových pásem, která jsou dána výškovým umístěním vodojemu Sklenařice a dvěma redukčními ventily. Rozvoj vodovodů ve výhledovém období Systém zásobování pitnou vodou je prozatím vyhovující. Záměrem města je rekonstrukce vodovodních rozvodů v celkové délce cca 2,7 km. Postupně bude provedena dostavba vodovodních rozvodů i v dalších částech zástavby v celkové délce cca 0,8 km. Pro lokalitu Čermákovy Rovně bude u vodojemu Čermákovy Rovně instalována AT-stanice, ke které bude vybudován samostatný rozvod v délce cca 0,25 km. U AT-stanice bude i dávkovač chlornanu sodného na hygienické zabezpečení vody. (zdroj: Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje, 2004)

6.7.4 Odvádění a čištění odpadních vod Popis současného stavu odkanalizování a čištění odpadních vod Město Vysoké nad Jizerou (mimo místních částí) má vybudovaný systém jednotné kanalizace, který se skládá ze dvou nezávislých kanalizací. Podstatná část města je odkanalizovaná jednotnou kanalizací, kterou je odpadní voda odváděna na městskou čistírnu odpadních vod Stará Ves. Původní kanalizační síť byla v 80. letech doplněna o kmenové stoky, které podchytily téměř všechny sběrače před jejich vyústěním do vodotečí. Na ČOV jsou přiváděny odpadní vody od necelé poloviny obyvatel města. Ze severovýchodní části města jsou odpadní vody od přibližně třetiny obyvatel odváděny jednotnou kanalizací na čistírnu odpadních vod Tříč. Vlastníkem a provozovatelem obou částí kanalizace a ČOV je město Vysoké nad Jizerou. Odpadní vody z města jsou zneškodňovány: ·

na čistírnách odpadních vod – ČOV Stará Ves, ČOV Tříč (trvale bydlící obyvatelé cca 66 %, přechodní návštěvníci cca 6 %)

·

v bezodtokových jímkách, které jsou vyváženy na ČOV Stará Ves (trvale bydlící obyvatelé cca 15 %, přechodní návštěvníci cca 60 %)

·

v septicích s přepadem do trativodů (trvale bydlící obyvatelé cca 3 %, přechodní návštěvníci cca 29 %)

·

v septicích s přepadem do kanalizace (trvale bydlící obyvatelé cca 16 %, přechodní návštěvníci cca 5 %) Čistírna odpadních vod Stará Ves byla postavena na začátku 90. let a uvedena do trvalého provozu v roce 1994. Jedná se o aktivační čistírnu s částečnou denitrifikací a s úplnou aerobní stabilizací kalu. Čistírna odpadních vod Tříč byla postavena na začátku 80. let a uvedena do zkušebního provozu. Jedná se o aktivační čistírnu. Popis odkanalizování a čištění odpadních vod ve výhledu Město Vysoké nad Jizerou dokončí odkanalizování neodkanalizovaných lokalit města oddílnou splaškovou kanalizací. Dále město Vysoké nad Jizerou zajistí správné napojení splaškových kanalizačních přípojek, tj. bude odstraněn stávající nevyhovující stav, kdy jsou objekty napojeny přepady přes jímky a septiky; nově napojované splaškové přípojky budou napojovány již řádně, tj. bez jakéhokoliv zdržení. Územní plán Vysoké nad Jizerou – Doplňující průzkumy a rozbory

33

Pro odkanalizování města byla zpracována podrobnější projektová dokumentace firmou ATHOS-CO, s.r.o. Objednatel tuto dokumentaci zhotoviteli nepředal, tudíž nebyla do této etapy zhotovení díla zapracována. V grafické části jsou použita data z ÚAP ORP Semily. Město Vysoké nad Jizerou má v úmyslu zrušit nevyhovující stávající ČOV Tříč a na spádové straně Tříč postavit novou ČOV Tříč, která bude dostatečně kapacitní (cca 2000 EO) pro komunální znečistění, bude umístěna tak, aby lépe vyhovovala potřebám odkanalizovaného území (využití gravitace) a byla umístěna příznivěji vzhledem k zatěžování recipientu (Tříčský potok), tj. vyčištěné odpadní vody budou vypouštěny pod soutok obou ramen Tříčského potoka. Na spádové straně Stará Ves bude rekonstruována a intenzifikována ČOV Stará Ves (cca 1800 EO) s cílem zamezit znečišťování recipientu (Staroveský potok) v důsledku nedostatečného čištění odpadních vod stávající ČOV Stará Ves. Změna neřeší rozvody kanalizace na nezastavěných rozvojových lokalitách, součástí změny je pouze přivedení řadu na hranici staveniště. (zdroj: Územní plán sídelního útvaru město Vysoké nad Jizerou, 2002 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje, 2004)

Obr. 10 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území Libereckého kraje – kanalizace (zdroj: http://maps.kraj-lbc.cz/mapserv/prvkuk/)


34

6.7.5 Odpadové hospodářství V řešeném území se nenachází žádná skládka odpadů ani zařízení na odstraňování jiného odpadu. Rovněž nebyla zjištěna žádná nepovolená skládka. Svoz komunálního odpadu je zajištěn jednou týdně. Veškerý odpad je zneškodňován skládkováním na skládce v Košťálově (Marius Pedersen a.s.). V obci je organizován separovaný sběr druhotných surovin (papír, plast, sklo, biologický odpad). Nebezpečný odpad je svážen dvakrát ročně. V obci je několik sběrných míst, kde je možné (za poplatek) ukládat velkoobjemový odpad. Město momentálně navrhuje zřízení sběrného dvora (v rámci výrobní zóny na jižním okraji města). (zdroj: Územně analytické podklady obcí - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Semily - Úplná aktualizace 2012 informace od Městského úřadu Vysoké nad Jizerou)

6.8 ENERGETIKA A SPOJE 6.8.1 Zásobování plynem Obec je plynofikována, na jejím území se nachází regulační stanice plynu, kde dochází k regulaci vysokotlakého plynu na středotlaký, který je dále rozváděn středotlakou distribuční soustavou. (zdroj: Územně analytické podklady obcí - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Semily - Úplná aktualizace 2012)

6.8.2 Zásobování elektrickou energií V řešeném území se nenachází žádná výrobna elektřiny, je však plánovaná výstavba malé vodní elektrárny ZULKO s.r.o. pod Přírodní památkou Nístějka. Obec je připojena na distribuční síť elektrické energie pomocí nadzemního vedení VN 35 kV z rozvodny Semily. Vedení 35 kV je následně převáděno distribučními trafostanicemi na nižší napětí (převážně 1 kV) a poté rozváděno k jednotlivým odběratelům. Ve východní části města Vysoké nad Jizerou je v platném ÚP navržené vedení elektrické energie podzemním kabelovým rozvodem VN 22 kV. Přes řešené území prochází také nadzemní vedení VN 110 kV. Seznam transformačních stanic: ·

Helkovice – U GARÁŽÍ

·

Helkovice – U SOKOLOVNY

·

Paseky nad Jizerou – ČERMÁKOVY ROVNĚ

·

Paseky nad Jizerou – PASEKY VLEK

·

Sklenařice – EUROTEL

·

Sklenařice – U JZD

·

Sklenařice – DOLÁNKY

·

Sklenařice – SKLENAŘICE

·

Stará Ves – HOŘENÍ

·

Stará Ves – DOLENÍ

· Stará Ves – VYSOKÉ – STARÁ VES – ČOV Územní plán Vysoké nad Jizerou – Doplňující průzkumy a rozbory

35

·

Tříč – TŘÍČ

·

Tříč – PILA

·

Tříč – DOLENÍ

·

Vysoké nad Jizerou – VYSOKÉ OÚNZ

·

Vysoké nad Jizerou – VYSOKÉ MNV ŠKOLKA

·

Vysoké nad Jizerou – VYSOKÉ U MNV

·

Vysoké nad Jizerou – VYSOKÉ STROJMETAL

·

Vysoké nad Jizerou – VYSOKÉ VĚTROV

·

Vysoké nad Jizerou – VYSOKÉ ČSSS

·

Vysoké nad Jizerou – VYSOKÉ STÁTNÍ STATEK

·

Vysoké nad Jizerou – VYSOKÉ ZEM UČILIŠTĚ

·

Vysoké nad Jizerou – POLOPRŤ

·

Vysoké nad Jizerou – VYSOKÉ VODÁRNA

·

Vysoké nad Jizerou – VYSOKÉ SEBA

·

Vysoké nad Jizerou – VYSOKÉ U SOKOLOVNY

·

Vysoké nad Jizerou – ŠACHTY

·

Vysoké nad Jizerou – VYSOKÉ VLEK

·

Vysoké nad Jizerou – TŘÍČ JZD

·

Vysoké nad Jizerou – K TŘÍČI

(zdroj: Územně analytické podklady obcí - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Semily - Úplná aktualizace 2012)

6.8.3 Spoje a zařízení spojů Na území obce Vysoké nad Jizerou se nachází 4 vysílací zařízení a 3 zařízení radiových směrových spojů. Řešeným územím prochází 8 radioreleových tras a také vedení dálkového optického kabelu. Tento je pak přes ústředny rozváděn pomocí telekomunikačních vedení k jednotlivým spotřebitelům. (zdroj: Územně analytické podklady obcí - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Semily - Úplná aktualizace 2012)

6.9 OCHRANA PAMÁTEK V řešeném území se nacházejí tyto objekty zapsané v ústředním seznamu nemovitých kulturních památek (ÚSKP): Vysoké nad Jizerou · · ·

číslo rejstříku ÚSKP -27196/6-2572, hrad Nístějka, zřícenina číslo rejstříku ÚSKP – 19568/6-2862, kostel sv. Kateřiny číslo rejstříku ÚSKP – 26050/6-2870, boží muka při silnici ke Sklenařicím


36

· číslo rejstříku ÚSKP – 37824/6-2869, krucifix – Márinkův kříž · číslo rejstříku ÚSKP – 101662, socha sv. Floriána · číslo rejstříku ÚSKP – 34191/6-2866, socha sv. Jana Nepomuckého · číslo rejstříku ÚSKP – 19998/6-2783, socha sv. Josefa · číslo rejstříku ÚSKP – 26113/6-2867, socha Panny Marie Asumpty · číslo rejstříku ÚSKP – 31774/6-2865, socha sv. Máří Magdalény · číslo rejstříku ÚSKP – 36022/6-2871, socha sv. Vojtěcha · číslo rejstříku ÚSKP – 25155/6-2868, sloup se sochou Panny Marie · číslo rejstříku ÚSKP – 85266/6-2863, sloup se sochou Panny Marie na náměstí · číslo rejstříku ÚSKP – 49926/6-6104, sloup se sochou sv. Barbory · číslo rejstříku ÚSKP – 25227/6-2874, studna při čp. 143 · číslo rejstříku ÚSKP – 22951/6-2872, venkovská usedlost U Jandurů čp. 44 · číslo rejstříku ÚSKP – 16360/6-4766, sklárna čp. 87 · číslo rejstříku ÚSKP – 19160/6-2873, venkovský dům čp. 231 Stará Ves · číslo rejstříku ÚSKP – 20082/6-2788, socha sv. Jana Nepomuckého Tříč · číslo rejstříku ÚSKP – 51170/6-6209, socha sv. Jana Nepomuckého při čp. 623 · číslo rejstříku ÚSKP – 44754/6-2814, krucifix při čp. 48 · číslo rejstříku ÚSKP – 30159/6-2813, socha Panny Marie při čp. 1 · číslo rejstříku ÚSKP – 25890/6-2812, venkovský dům čp. 107 Sklenařice · · ·

číslo rejstříku ÚSKP – 21917/6-2785, stodola při čp. 40 číslo rejstříku ÚSKP – 19421/6-2782, huť na neželezné kovy – sklářská huť, archeologické stopy číslo rejstříku ÚSKP – 24878/6-2784, venkovská usedlost „U Tomášů“ čp. 27

V řešeném území byl vymezen region lidové architektury o rozloze 6 ha, který leží východně od náměstí Dr. Karla Kramáře ve Vysokém nad Jizerou. Dále se zde nachází historicky významná stavba, kterou je rodný dům JUDr. Karla Kramáře, Vysoké nad Jizerou, čp. 10. Na základě průzkumů pro potřeby ÚAP ORP Semily byly v řešeném území vyhodnoceny architektonicky cenné stavby. Jedná se především o poloroubené chalupy, dále o sakrální objekty (kostely, kapličky, sochy světců) a secesní zámek ve Vysokém nad Jizerou (čp. 307). Dále byl v řešeném území vymezen objekt industriálního dědictví – mechanická tkalcovna Kramář a spol. (dnes opuštěný areál bývalé textilní firmy SEBA Tanvald). (zdroj: Územně analytické podklady obcí - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Semily - Úplná aktualizace 2012 Národní památkový ústav – http://monumnet.npu.cz)

6.10 OCHRANA ÚZEMÍ S ARCHEOLOGICKÝMI NÁLEZY Území s archeologickými nálezy (UAN) jsou rozdělena do čtyř kategorií: UAN I - území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů. V řešeném území leží celkem 7 ploch zařazených do této kategorie. Jedná se o: poř. č. SAS 03-41-07/1, k. ú. Vysoké nad Jizerou Územní plán Vysoké nad Jizerou – Doplňující průzkumy a rozbory

37

poř. č. SAS 03-41-07/3, k. ú. Tříč poř. č. SAS 03-41-07/5, k. ú. Vysoké nad Jizerou poř. č. SAS 03-41-07/6, k. ú. Vysoké nad Jizerou poř. č. SAS 03-41-06/1, k. ú. Stará Ves poř. č. SAS 03-41-11/1, k. ú. Helkovice poř. č. SAS 03-41-01/6, k. ú. Sklenařice UAN II – území, na němž dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují nebo byl prokázán zatím jen nespolehlivě; pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů 51 – 100 %. UAN III - území, na němž nebyl dosud rozpoznán a pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů a ani tomu nenasvědčují žádné indicie, ale jelikož předmětné území mohlo být osídleno či jinak využito člověkem, existuje 50 % pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů (veškeré území státu kromě kategorie IV). UAN IV - území, na němž není reálná pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů (veškerá území, kde byly odtěženy vrstvy a uloženiny nad geologickým podložím). Řešené území z 50,9 % rozlohy pokrývá oblast UAN I a zbylých 49,1 % plochy zaujímá území v kategorii UAN III. (zdroj: Územně analytické podklady obcí - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Semily - Úplná aktualizace 2012 Národní památkový ústav – Státní archeologický seznam České republiky – http://twist.up.npu.cz)

6.11 LOŽISKA NEROSTNÝCH SUROVIN V řešeném území se nenachází žádné ložisko nerostů, tedy ani žádné chráněné ložiskové území, ani dobývací prostor. (zdroj: Územně analytické podklady obcí - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Semily - Úplná aktualizace 2012)

6.12 NEPŘÍZNIVÉ GEOLOGICKÉ VLIVY V katastrálním území Helkovice se nachází poddolované území drobného rozsahu – pozůstatek po těžbě rud. Dále jsou v k.ú. Helkovice situovány dvě haldy - Helkovice, nad pastvinou (železné rudy) a Helkovice, u starého lomu (stavební kámen). Sesuvná území se zde nevyskytují. (zdroj: Územně analytické podklady obcí - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Semily - Úplná aktualizace 2012)


38

6.13 POŽÁRNÍ A CIVILNÍ OCHRANA, HAVARIJNÍ PLÁNOVÁNÍ V řešeném území není vymezena žádná zóna havarijního plánování. Rovněž se zde nenachází žádné kryty. Ve Vysokém nad Jizerou se nachází pouze evakuační středisko (městský úřad) a přijímací středisko (základní škola). Požární ochrana je zajištěna hasičským záchranným sborem se sídlem v Semilech. Dále se v řešeném území nachází jednotky Sboru dobrovolných hasičů a to jak přímo ve Vysokém nad Jizerou (kategorie III/1), tak i ve všech místních částech (Helkovice, Sklenařice, Stará Ves, Tříč). (zdroj: Územně analytické podklady obcí - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Semily - Úplná aktualizace 2012)

6.14 STARÉ ZÁTĚŽE ÚZEMÍ V řešeném území se nachází dvě staré zátěže území – Sklenařice-Vysoké nad Jizerou a Stará Ves-Lom-skládka TKO. (zdroj: Územně analytické podklady obcí - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Semily - Úplná aktualizace 2012)

6.15 OBRANA A OCHRANA STÁTU V řešeném území se nachází kryt civilní obrany Vysoké nad Jizerou v majetku Ministerstva obrany ČR, ve správě Vojenské a ubytovací správy Pardubice. (zdroj: Územně analytické podklady obcí - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Semily - Úplná aktualizace 2012)

6.16 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Do řešeného území zasahuje v části Sklenařice ochranné pásmo Krkonošského národního parku, které se zde shoduje s územím biosférické rezervace UNESCO – Krkonoše a také s evropsky významnou lokalitou Krkonoše zařazenou do soustavy NATURA 2000. Do katastrálního území Sklenařice zasahuje také Chráněná krajinná oblast Jizerské hory. Katastrální území Helkovice je součástí Geoparku Český ráj. V území se nachází přírodní památka Nístějka o rozloze 2,68 ha vyhlášená roku 1996. Jedná se o skalnatý ostroh nad řekou Jizerou se zříceninou středověkého hradu. Pozůstatky hradu vytváří životní prostor pro kriticky ohrožený druh lopuštík skloněný (Hackelia deflexa) z čeledi brutnákovitých. Výskyt lopuštíku byl hlavním důvodem vyhlášení přírodní památky, která je charakterizována jako suťová bučina s jedlí a s bohatým keřovým a bylinným patrem. Kromě významných krajinných prvků stanovených zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy) se v řešeném území nachází dva registrované významné krajinné prvky (dále VKP). VKP Sklenařice tvoří mokrá louka s výskytem bledule jarní. Druhým VKP je Park ve Vysokém nad Jizerou. Územní plán Vysoké nad Jizerou – Doplňující průzkumy a rozbory

39

Dále se v území nachází tři památné stromy. Jedná se o lípu ve Sklenařících, lípu v Tříči a Žantovu lípu ve Vysokém nad Jizerou. Co se týče krajinného rázu, je řešené území dle ÚAP ORP Semily pokryto oblastmi krajinného rázu (dále OKR) vymezenými třemi subjekty – Krkonošským národním parkem (OKR Jizera), Chráněnou krajinnou oblastí Jizerské hory (OKR Jizerské hory – Železnobrodsko a OKR Jizera (Jizerské hory, Krkonoše)) a Libereckým krajem (OKR Západní Krkonoše a OKR Podkrkonoší). Na území Sklenařic jsou kromě toho rozlišena ještě místa krajinného rázu – Zlatá Olešnice, Sklenařice a Paseky, Makov. Přitom se jednotlivá místa krajinného rázu prostorově překrývají, což v podstatě popírá smysl vymezování těchto prostorů, jak jej chápe např. metodika Bukáčka a Matějky, která vznikla pro potřeby správ CHKO v roce 1997. Hodnocení je založeno na prostorové a charakterové diferenciaci krajiny. Cílem je rozdělení území na spojité celky, které se vzájemně odlišují svým charakterem. Z logiky věci tedy vyplývá, že tyto individuální jednotky by měly být jasně prostorově ohraničené. Další preventivní hodnocení krajinného rázu proběhlo v území v rámci zpracování Studie k záměru vyhlášení přírodního parku pro Vysoké nad Jizerou a Roprachtice v roce 2005. Studie však nepokrývá celý správní obvod obce Vysoké nad Jizerou. Zahrnuje pouze katastrální území Vysoké nad Jizerou a Tříč, která podle tohoto hodnocení spadají do jednoho krajinného celku (oblasti krajinného rázu). Konkrétně se jedná o krajinný celek Jizera – část Vysocko. Jak je z výše uvedeného zřejmé, panuje v hodnocení krajinného rázu v řešeném území značná nejednotnost. Aby bylo možné krajinný ráz efektivně chránit a případně urychlit kauzální posuzování vlivů záměrů na krajinný ráz, bylo by žádoucí sjednotit diferenciaci prostorových jednotek (oblastí i míst krajinného rázu) podle jednoho klíče. Takové hodnocení je však nad rámec této dokumentace. (zdroj: Územně analytické podklady obcí - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Semily - Úplná aktualizace 2012 DVOŘÁK, J. Přírodní památka Nístějka) V platném ÚP jsou vymezeny tyto skladebné části ÚSES: ·

regionální biokoridor Jizera

·

regionální biocentrum Hradsko

·

lokální biocentrum Kalifornie

·

lokální biocentrum Nad Kalifornií

·

lokální biocentrum V Šachtách

·

lokální biocentrum Šachty

·

lokální biocentrum Jilem (návrh)

·

lokální biocentrum Nad Bučí

·

lokální biocentrum Na zlaté hoře

·

lokální biocentrum Bučí

·

lokální biocentrum Jeskyně Poniklá (návrh)

·

lokální biocentrum Chlumek

·

lokální biocentrum V končinách


40

·

lokální biocentrum Kozel

·

lokální biocentrum Pod vrchy

·

lokální biocentrum Kopanina

·

lokální biocentrum U příčnice

·

lokální biocentrum Na Farských mlýnech

·

lokální biocentrum Jírovo koleno

·

lokální biocentrum V palučinách

·

lokální biocentrum Pod Javorníkem

·

lokální biokoridor Roudnický potok

·

lokální biokoridor Kopaninský potok

·

lokální biokoridor Přívlacká strana (návrh)

·

lokální biokoridor Šibeniční vrch (návrh)

·

lokální biokoridor U mlýna

·

lokální biokoridor Pod vrchy (návrh)

·

lokální biokoridor Hrádecký potok

·

lokální biokoridor Petruškovy vrchy (návrh)

·

lokální biokoridor Práškova skála (stav i návrh)

·

lokální biokoridor Makov

Nad rámec ÚP jsou v ÚAP ORP Semily vymezeny tyto skladebné části ÚSES: ·

nadregionální biokoridor Sklenařice K22MB

·

regionální biocentrum Zadní Blansko RC1658

·

lokální biocentrum Tomšov

·

lokální biocentrum Na Závrší 1675

·

lokální biokoridor Honkův potok LBK4

·

lokální biokoridor Vošmenda 127./3

·

lokální biokoridor Nad Kalifornií – V Šachtách, záměr LBK-385

·

lokální biokoridor Tomšov – Pod Javorníkem, záměr LBK-391

·

lokální biokoridor Makovský potok 116./3

·

lokální biokoridor Čermákovy Rovně

·

lokální biokoridor Pod Javorníkem – Javorník

·

lokální biokoridor Javorník – Tomšov, záměr LBK-411

·

lokální biokoridor Kalifornie – Nad Kalifornií

·

lokální biokoridor V Šachtách – Janoušovy vrchy


41

7 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Výsledky rozboru udržitelného rozvoje území byly převzaty z Územně analytických podkladů obcí – Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Semily (Úplná aktualizace 2012). Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb: Silné stránky ·

Není zde evidováno ohrožení sesuvy

·

Množství malých vodních nádrží

·

Tři drobné vodní zdroje (Sklenařice, Tříč, Farský potok)

·

Zastavěné území obce není ohroženo záplavami

·

Do severní části obce zasahuje Chráněná oblast přirozené akumulace vod Jizerské hory

·

Poměrně malá míra znečištění vod ve vodotečích

·

V rámci ČR kvalitní životní prostředí

·

Až na hodnoty přízemního ozónu nejsou překračovány limity látek pro ochranu zdraví obyvatel ani ekosystémů a vegetace v ovzduší

·

Dostatek ploch pro rekreaci obyvatel

·

Zavedený systém třídění komunálního odpadu

·

Hodnotné krajinné a přírodní prostředí

·

Přírodně cenná území (ochranné pásmo Krkonošského národního parku, Chráněná krajinná oblast Jizerské hory, významný krajinný park ve Vysokém nad Jizerou)

·

Památné stromy (lípa ve Sklenařicích, Žantova lípa)

·

Pestrá krajinná struktura

·

Pohledově hodnotné horizonty

·

Místně zachovalý krajinný ráz

·

Lesy na třetině území města

·

Dlouhodobý mírný nárůst trvalých travních porostů na úkor orné půdy

·

Záměr na zalesnění 10 ha

·

Zemědělské družstvo jako významný subjekt údržby krajiny

·

Čistírna odpadních vod, vodojem, čerpací stanice, kanalizace

·

Plynofikace města

·

Napojení na veřejnou autobusovou dopravu

·

Napojení na silnici II. třídy

·

Kvalitní základní škola (obslužnost i pro okolní obce), mateřská škola, střední škola

·

Nízká nezaměstnanost


42

·

Dobrá občanská i veřejná vybavenost města (pošta, obchody, lékárna atd.)

·

Pestré sportovní, společenské i kulturní využití (divadlo, ochotnický spolek Krakonoš, myslivecká sdružení, knihovna, skiklub, fotbalový oddíl, atd.)

·

Ústav chirurgie ruky a plastické chirurgie, dům pro seniory, praktický i zubní lékař ve městě

·

Zájem o stavební parcely ve městě

·

Dostatek veřejné zeleně ve městě

·

Dostatek ploch pro bydlení

·

Atraktivní přírodní prostředí pro trvalé bydlení

·

V části zatravněného území zvýšený výskyt dochovaných objektů lidové architektury ve svém původním umístění a urbanistické skladbě

·

Cestovní ruch – nejvýznamnější ekonomické odvětví

·

Ski areál Větrov, Šachty, Sklenařice

·

Upravované běžecké tratě

·

Turistické značené cesty, cyklotrasa

·

Významné vyhlídkové body (Nad Hájem, V Úkliku, Tříčské vrchy, Márinkův kříž, Petruškovy vrchy)

·

Množství kulturních památek (secesní zámek, zříceniny hradu Nístějka, kostel sv. Kateřiny, Márinkův kříž, socha sv. Máří Magdaleny, atd.)

·

Vlastivědné muzeum Vysokého nad Jizerou a okolí

·

V části zastavěného území zvýšený výskyt dochovaných objektů lidové architektury ve svém původním umístění a urbanistické skladbě

·

Dostačující síť občerstvení

·

Informační centrum

·

ZD Horal Vysoké nad Jizerou

·

Hospodářství založeno na službách (cestovní ruch)

·

Dřevozpracující průmysl

·

Menší podnikatelské subjekty

Slabé stránky ·

Střední radonové riziko na většině území

·

Pozůstatky těžby na jihu území (haldy a poddolovaná lokalita Helkovice)

·

Město je v horním povodí – rychlý odtok povrchové vody

·

Vysoce riziková stará ekologická zátěž (skládka Sklenařice)

·

Výrazná zátěž z dopravy v centru města (hluk, prach)

·

Hodnoty přízemního ozónu překračují limity pro ochranu zdraví obyvatel i ekosystémů a vegetace

·

Slabá informovanost veřejnosti o problematice ochrany přírody a krajiny


43

·

Negativní zkušenosti s legislativní ochranou přírody a krajiny

·

Výstavba rekreačních objektů narušující pohledové horizonty a krajinný ráz

·

Nevhodná druhová skladba lesů

·

Nepříznivé přírodní podmínky pro rostlinnou výrobu

·

Rozdrobená vlastnická struktura lesa

·

Trafostanice v centru města limituje zástavbu

·

Nenapojování objektů na stávající městskou kanalizační síť a pokračující využívání septiků

·

Špatný stav elektrické sítě (podpětí)

·

Špatný stav komunikací

·

Absence obchvatu města

·

Absence pěších komunikací v centru města

·

Nevhodné šířkové uspořádání silnice II/290 v centru města

·

Nedostatek parkovacích ploch (zejména u nemocnice)

·

Nedostatečné kapacity zdrojů pitné vody (vliv rekreace)

·

Úbytek dětí ve vzdělávacích zařízeních

·

Stárnutí obyvatel

·

Záporné migrační saldo

·

Dlouhodobý trend mírného poklesu obyvatel

·

Vysoká dojížďkovost za prací

·

Neestetická satelitní výstavba investorů

·

Centrum města znehodnoceno silničním tahem, neprůchodností pro pěší (absence chodníků), na náměstí chybí vyhovující odpočinkový prostor

·

Využití ploch pro trvalé bydlení na rekreační využití, čímž dochází k úbytku ploch vhodných a určených pro trvalé bydlení

·

Příliš úzká specializace (zimní sporty) s sebou nese vysoké nároky na zajištění nejen dostatečných ubytovacích kapacit, ale také technické a dopravní infrastruktury v krátké části roku (přetížení města)

·

Chybí aktivita místních obyvatel k využití dalších potenciálních atraktivit cestovního ruchu (cyklistika apod.)

·

Lyžařské areály pronajaty cizím subjektům – město a místní obyvatelé přicházejí o benefity z jejich provozu

·

Převaha tvrdých forem cestovního ruchu

·

V zemědělství produkce pouze prvotních surovin

·

Areály zemědělského družstva rozprostřeny na několika lokalitách – zvýšení dopravní zátěže, znečištění městských komunikací

·

Oblast bez podpory zemědělství a průmyslu (dle krajské koncepce)

·

Brownfield – SEBA Tanvald


44

·

Chybí propojení na páteřní komunikaci

·

Málo celoročních pracovních příležitostí ve městě

·

Příliš úzká specializace na zimní sporty, závislost na počasí

·

Nízká průměrná mzda

Příležitosti ·

Zvýšení retenční kapacity krajiny vhodnou výsadbou vegetace

·

Asanace skládky Sklenařice

·

Zlepšení zátěže z dopravy po realizaci obchvatu města (pozn. již není aktuální)

·

Zavádění nových energetických technologií šetrných k životnímu prostředí

·

Přeložka silnice II/290 mimo centrum města (pozn. již není aktuální)

·

Přeložka silnice III/29063 mimo centrum města (pozn. již není aktuální)

·

Zvýšení ekologické stability území zfunkčněním územního systému ekologické stability

·

Zpracování studie preventivního hodnocení krajinného rázu či regulačního plánu k ochraně genia loci města

·

Vyhlášení přírodního parku Vysoké nad Jizerou – Roprachtice

·

Realizace komplexních pozemkových úprav

·

Specializace na živočišnou výrobu

·

Redukce extenzivně obhospodařované zemědělské půdy ve prospěch jejího zatravňování a zalesňování

·

Zvýšení podílu rozptýlené vegetace (stromořadí apod.)

·

Podpora mimoprodukčních funkcí zemědělství a lesnictví

·

Zvýšení kapacity zdrojů pitné vody

·

Zkvalitnění a rozvoj veřejné infrastruktury, s možným využitím fondů EU

·

Realizace pěších komunikací v centru města

·

Revitalizace centra města (odklon tranzitní dopravy, parkoviště a autobusového stanoviště z náměstí)

·

Zvyšování podílu čištění odpadních vod

·

Prověření možnosti napojení na skupinový vodovod zásobovaný z vodního díla Souš

·

Podpora pospolitosti života ve městě (organizace společenských akcí apod.)

·

Vytváření pracovních příležitostí ve městě mimo turistickou sezónu

·

Rozvoj příležitostí pro využití volného času a programů především pro děti a mládež

·

Revitalizace centra města

·

Vytvoření „míst k zastavení“ (umístění laviček atd.) v intravilánu

·

Dětská hřiště

·

Podpora měkkých forem turismu (cykloturistika, hipoturistika, agroturistika, inline trasa, atd.) mimo zimní sezónu 45 Územní plán Vysoké nad Jizerou – Doplňující průzkumy a rozbory

·

Rozšiřování a modernizace areálů pro běžecké i sjezdové lyžování

·

Využití cestovního ruchu jako motivace k záchraně a obnově místního přírodního, kulturního a historického dědictví

·

Centralizace zemědělského družstva (soustředění areálů na jedno místo)

·

Zefektivnění zemědělské výroby zpracováním zemědělských komodit

·

Využití potenciálu cestovního ruchu nabídkou celoročních a letních aktivit

·

Využití brownfields

Hrozby ·

Zhoršení jakosti vod vlivem nevhodného obhospodařování krajiny

·

Výskyt vodní eroze vlivem nevhodného obhospodařování krajiny (odlesňování apod.)

·

Únik těžkých kovů ze skládky Sklenařice

·

Neřešení odklonu dopravy z centra města

·

Zhoršení kvality ovzduší preferencí ekologicky nešetrných způsobů vytápění (vlivem zvýšení cen plynu a elektřiny)

·

Zhoršení kvality ovzduší dopravou

·

Podcenění dopadu radonového rizika na zdraví obyvatel

·

Záměr vybudovat menší skládku u komunikace Sklenařice – Jablonec nad Jizerou při hranicích ochranného pásma Krkonošského národního parku

·

Znehodnocení krajinného rázu a pohledových horizontů nevhodnou či nevhodně lokalizovanou výstavbou (výškové stavby, rekreační objekty apod.)

·

Střet ochrany přírody a krajiny s rozvojem lyžařských areálů a jejich zázemím

·

Tlak developerů na výstavbu ve volné krajině

·

Fragmentace krajiny liniovými stavbami, likvidace vazeb a možností migrace v krajině

·

Úpadek údržby krajiny při zániku zemědělského družstva

·

Znehodnocení půdy vlivem eroze, chemických látek

·

Ohrožení lesních monokultur kalamitami

·

Rozvoj stavební činnosti na úkor zemědělské půdy

·

Opomíjení krajinotvorné funkce zemědělství

·

Nerealizace obnovy a rozvoje veřejné infrastruktury

·

Omezování spojů veřejné autobusové dopravy

·

Zvyšování zatížení města automobilovou dopravou vlivem cestovního ruchu

·

Zánik škol z kapacitních důvodů

·

Odliv mladých či vysokoškolsky vzdělaných lidí

·

Ztráta vazeb obyvatel k městu (zánik místních tradic, kulturních hodnot)

·

Tlak developerů na vytváření lokalit satelitního bydlení

·

Tlak na využití ploch pro trvalé bydlení na rekreační využití, čímž dochází k úbytku ploch vhodných a určených pro trvalé bydlení


46

·

Nevhodná výstavba objektů znehodnocující přírodní a krajinné hodnoty území

·

Zhoršení kvality životního prostředí vlivem turistického ruchu

·

Intenzita rekreace přesahující kapacity města

·

Odliv rekreantů z důvodu nedostatečné kvality poskytovaných služeb

·

Poškození památek a a sportovními aktivitami

·

Narušení původního umístění a urbanistické struktury objektů lidové architektury novou zástavbou

·

Zánik zemědělského družstva

·

S poklesem významu cestovního ruchu vzrůst nezaměstnanosti

·

Odliv rekreantů z důvodu nedostatečné kvality poskytovaných služeb

·

Zhoršení kvality životního prostředí vlivem turistického ruchu

·

Preference podnikatelských investičních záměrů na “zelené louce“

přírodních

krás

neregulovaným

cestovním

ruchem

Vyhodnocení územních podmínek jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje území určuje vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území jako souhrn hodnocení územních podmínek za 3 pilíře – environmentální, sociální a ekonomický. Řešené území vykazuje dobrý stav všech tří pilířů. Dle tohoto vyhodnocení je obec zařazena do kategorie 1. (zdroj: Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Semily – Úplná aktualizace 2012)

7.1 URČENÍ PROBLÉMŮ DOKUMENTACI

K ŘEŠENÍ

V ÚZEMNĚ

PLÁNOVACÍ

Na základě rozboru udržitelného rozvoje území provedeného v rámci úplné aktualizace ÚAP ORP Semily v roce 2012 byly vymezeny následující problémy, určené k řešení v územně plánovací dokumentaci města Vysoké nad Jizerou. Tyto problémy v současnosti nemají navrženo řešení v platném územním plánu: ·

vedení přeložky silnice II/290 mimo zastavěné území města

·

vedení přeložky silnice III/29063 z Horní Tříče směrem na Šachty mimo centrum města

·

nevhodné šířkové uspořádání silnice II/290 v centrální části města

·

chybějící chodníky v centrální části města

·

nedostatečné parkovací kapacity u lyžařských areálů

·

rozšíření vodovodní sítě, především v místních částech Stará Ves a Helkovice

·

doplnění oddílné kanalizační sítě

·

nevhodné umístění lokality satelitního bydlení při silnici II/290 k lokalitě Šachty

·

rozvoj lyžařského areálu Šachty v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny

·

rozvoj lyžařského areálu Paseky nad Jizerou (v severní části Sklenařic) v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny 47 Územní plán Vysoké nad Jizerou – Doplňující průzkumy a rozbory

·

problematika umístění větrných elektráren v lokalitě Barejtův kopec v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny

·

problematika sanace staré ekologické zátěže v podobě skládky Sklenařice

·

znovuvyužití areálu brownfield – bývalá textilní továrna SEBA Tanvald – Závod 13

(zdroj: Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Semily – Úplná aktualizace 2012)

8 VYHODNOCENÍ DOSUD PLATNÉHO ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU VYSOKÉ NAD JIZEROU A PODKLADŮ PŘEDANÝCH OBCÍ A POŘIZOVATELEM Pro zachování kontinuity územního plánování v obci je třeba navázat na předchozí územně plánovací dokumentaci řešeného území. Obec má zpracovanou tuto platnou územně plánovací dokumentaci: ·

Územní plán sídelního útvaru Vysoké nad Jizerou, schválen 10. 11. 2003

·

Územní plán sídelního útvaru Vysoké nad Jizerou - Změna č. 1A, datum nabytí účinnosti 20. 10. 2006

·

Územní plán sídelního útvaru Vysoké nad Jizerou - Změna č. 2 ÚPN SÚ Vysoké nad Jizerou, datum nabytí účinnosti 26. 7. 2012

Dále byly vyhodnoceny předané podklady v podobě návrhů na změnu územního plánu od občanů a města. Rovněž byly prošetřeny podněty, jež vzešly z pracovních konzultací na Městském úřadě.

8.1 ZPRACOVÁNÍ BILANCE VYUŽITÍ VYMEZENÝCH ZASTAVITELNÝCH PLOCH A NEVYUŽITÝCH PLOCH V ZASTAVĚNÉM ÚZEMÍ V PLATNÉM ÚZEMNÍM PLÁNU Tab. 10 Vyhodnocení zastavitelných ploch dle platného územního plánu výměra popis záměru (ha) B_1HE1A a 0,37 Venkovská zástavba B_1HE1A b 0,04 Venkovská zástavba B_1HE1A c 0,44 Venkovská zástavba B_1SK5A 0,16 Venkovská zástavba B_1SK6A 0,11 Venkovská zástavba B_1SK9A a 0,34 Venkovská zástavba B_1SK9A b 0,09 Venkovská zástavba B_1SV1A 0,23 Venkovská zástavba id. kód

hodnocení doporučeno doporučeno doporučeno doporučeno stav/proluka doporučeno doporučeno doporučeno

zdůvodnění Plocha je dopravně napojená na stávající komunikace. Plocha navazuje na zastavěné území a na stávající komunikace. Plocha navazuje na zastavěné území a na stávající komunikace. Plocha navazuje na zastavěné území a na stávající komunikace. Plocha je již součástí zastavěného území. Na parcele je evidována rozestavěná budova. Plocha navazuje na zastavěné území a na stávající komunikace. Plocha navazuje na zastavěné území a na stávající komunikace. Plocha navazuje na zastavěné území a na stávající komunikace. Plocha je napojena na vodovodní řad.


48

id. kód B_1TR1A B_1TR2A B_1TR2A B_1VY11Aa B_1VY11Ab B_1VY12A

B_1VY13A

B_1VY1A a B_1VY1A b B_1VY1A b B_1VY3A a B_1VY3A b

výměra popis záměru (ha) 0,11 Venkovská zástavba 0,33 Venkovská zástavba 0,17 Venkovská zástavba 0,15 Obytná zástavba 0,16 Obytná zástavba 0,15 Všeobecné obytné rekreační území 0,58 Všeobecné obytné rekreační území 0,71 Obytná zástavba 0,55 Obytné území, bytové domy 0,42 Obytná zástavba 0,27 Obytná zástavba 0,05 Obytná zástavba

B_1VY3A c

0,40

B_BC1

0,18

B_BC11

1,48

B_BC12a

2,04

B_BC12b

0,61

B_BC13

0,50

B_BC14

0,10

B_BC15

0,18

B_BC16

0,07

B_BC17

0,31

B_BC19

0,25

B_BC1a

0,87

B_BC1b

0,15

hodnocení

zdůvodnění

stav/proluka

Plocha je již součástí zastavěného území.

stav/proluka


stav/proluka


stav/proluka


stav/proluka


stav/proluka


doporučeno

Plocha navazuje na zastavěné území a na stávající komunikace. Plocha je napojena na vodovodní řad.

doporučeno

Plocha navazuje na zastavěné území a na stávající komunikace. Plocha navazuje na zastavěné území a na stávající komunikace. Plocha navazuje na zastavěné území a na stávající komunikace. Plocha navazuje na stávající komunikaci.

doporučeno doporučeno doporučeno doporučeno

Obytná zástavba Obytná zástavba Obytná zástavba Obytná zástavba Obytná zástavba Obytná zástavba Obytná zástavba Obytná zástavba Obytná zástavba Obytná zástavba Obytná zástavba Obytná zástavba

doporučeno

Obytná zástavba

doporučeno

doporučeno doporučeno doporučeno stav/proluka doporučeno

Plocha je umístěna ve výhodné poloze, částečně se překrývá s plochou novostavby, která doposud není registrována v katastru nemovitostí. Plocha navazuje na zastavěné území a na stávající komunikace. Plocha je z větší části umístěna v zastavěném území. Plocha navazuje na zastavěné území a stávající komunikaci. Plocha navazuje na zastavěné území a stávající komunikaci. Plocha je součástí zastavěného území.

stav/proluka

Plocha navazuje na zastavěné území a stávající komunikaci. Plocha je součástí zastavěného území.

stav/proluka

Plocha je součástí zastavěného území.

stav/proluka

Plocha je součástí zastavěného území, je napojena na vodovodní řad a STL plynovod. Plocha je součástí zastavěného území, je napojena na vodovodní řad. Plocha navazuje na zastavěné území a na stávající komunikace. Plocha je situována částečně v zastavěném území, zbývající části plochy lze chápat jako proluky. Plocha je napojena na sítě technické infrastruktury. Plocha navazuje na zastavěné území a je napojena na sítě technické infrastruktury.

stav/proluka doporučeno doporučeno


49

id. kód B_BC1c B_BC1d

výměra popis záměru (ha) 0,13 Obytná zástavba 0,54 Obytná zástavba

B_BC1e

0,13

B_BC1f

0,68

B_BC1g

hodnocení doporučeno doporučeno

Obytná zástavba Obytná zástavba

doporučeno

0,14

Obytná zástavba

doporučeno

B_BC1h

1,29

Obytná zástavba

doporučeno

B_BC1i1

0,78

Obytná zástavba

doporučeno

B_BC1i2

0,16

stav/proluka

B_BC1j

0,08


B_BC1k

0,48

Obytná zástavba

doporučeno

B_BC1l

0,21

Obytná zástavba

doporučeno

B_BC1m

0,78

Obytná zástavba

doporučeno

B_BC20

0,48

doporučeno

B_BC22

0,32

B_BC23

0,43

B_BC24

0,78

B_BC25

0,78

B_BC26

0,67

B_BC27

0,94

B_BC2a

0,66

Obytná zástavba Obytná zástavba Obytná zástavba Obytná zástavba Obytná zástavba Obytná zástavba Obytná zástavba Obytná zástavba

B_BC2b

0,35

Obytná zástavba

doporučeno

doporučeno

doporučeno

doporučeno stav/proluka doporučeno doporučeno doporučeno doporučeno doporučeno

zdůvodnění Plocha je napojena na sítě technické infrastruktury a navazuje na stávající komunikaci. Plocha se částečně překrývá se zastavěným územím. Plocha je napojena na stávající komunikace a sítě technické infrastruktury. Plocha navazuje na stávající komunikace. Plocha je umístěna ve výhodné poloze na západním svahu v návaznosti na zastavěné území a stávající komunikace. Plocha je umístěna ve výhodné poloze na západním svahu v návaznosti na zastavěné území a stávající komunikace. Plocha je umístěna ve výhodné poloze na západním svahu v návaznosti na zastavěné území a stávající komunikace. Plocha je umístěna ve výhodné poloze na západním svahu, částečně se překrývá se zastavěným územím a je napojena na STL plynovod. Plocha je součástí zastavěného území. Plocha je umístěna ve výhodné poloze na západním svahu v návaznosti na další rozvojové plochy. Přes plochu prochází vedení VN 35 kV. Plocha je umístěna v návaznosti na další rozvojové plochy. Je napojena na stávající komunikaci a na vedení STL plynovodu a VN 35 kV. Plocha je umístěna ve výhodné poloze na západním svahu v návaznosti na zastavěné území a stávající komunikace. Plocha je umístěna ve výhodné poloze na západním svahu v návaznosti na další rozvojové plochy. Plocha je částečně umístěna v zastavěném území a je napojena na stávající komunikaci. Plocha je částečně umístěna v zastavěném území a je napojena na stávající komunikaci. Plocha je součástí zastavěného území. Plocha navazuje na zastavěné území a je napojena na stávající komunikaci. Plocha navazuje na zastavěné území a je napojena na stávající komunikaci. Plocha je částečně situována v zastavěném území a je napojena na stávající komunikaci. Plocha navazuje na zastavěné území a je napojena na stávající komunikaci. Plocha navazuje na zastavěné území a je napojena na stávající komunikace. Plocha je napojena na vedení VN 35kV. Plocha je částečně situována v zastavěném území a je napojena na stávající komunikace a vodovodní řad.


50

id. kód B_BC3 B_BC3a1 B_BC3a2

výměra popis záměru (ha) 0,14 Obytná zástavba 0,42 Obytná zástavba 0,12 Obytná zástavba

B_BC3b1

1,08

B_BC3b2

0,21

B_BC4a

0,09

B_BC4b

0,15

B_BC5a

0,07

B_BC5b

0,98

B_BC6a

0,04

B_BC6b

0,14

B_BC7

0,09

B_BC8

0,33

B_BC9

0,16

B_SV

0,07

B_SV1a

0,69

B_SV1b

0,24

B_SV1c

0,53

B_SV1d

0,10

B_SV1e

0,10

B_SV1f

0,12

B_SV2a

0,17

B_SV2b

0,07

B_SV2c

0,22

B_SV3a

0,08

hodnocení stav/proluka stav/proluka doporučeno


doporučeno


stav/proluka


stav/proluka

Obytná zástavba Obytná zástavba Obytná zástavba Obytná zástavba Obytná zástavba Venkovská zástavba Venkovská zástavba Venkovská zástavba Venkovská zástavba Venkovská zástavba Venkovská zástavba Venkovská zástavba Venkovská zástavba Venkovská zástavba Venkovská zástavba Venkovská zástavba

stav/proluka

doporučeno

zdůvodnění Jedná se o stavební proluku, která je dobře napojena na dopravní i technickou infrastrukturu Plocha je částečně situována v zastavěném území a je napojena na stávající komunikaci. Plocha je umístěna v návaznosti na zastavěné území a je napojena na stávající komunikaci a vodovodní řad. Plocha je umístěna v návaznosti na zastavěné území a stávající komunikace. Plocha je již zahrnuta do zastavěného území. Na parcele č. 399 je v katastru nemovitostí zapsána rozestavěná budova. Plocha je součástí zastavěného území. Plocha navazuje na zastavěné území a stávající komunikace, v ploše je umístěno vedení VTL plynovodu a vodovodního řadu. Plocha je umístěna v zastavěném území.

nedoporučeno Z důvodů ochrany pohledového horizontu není vhodné povolit rozšíření zástavby před vzrostlé dřeviny, jež zakrývají pohled na současnou zástavbu v lokalitě. stav/proluka Plocha je umístěna v zastavěném území. doporučeno stav/proluka

Plocha je umístěna v návaznosti na zastavěné území a stávající komunikaci. Plocha je součástí zastavěného území.

stav/proluka


stav/proluka

Plocha je umístěna v zastavěném území.

stav/proluka

Plocha je umístěna v zastavěném území.

doporučeno

stav/proluka

Plocha je částečně umístěna v zastavěném území a je napojena na stávající komunikace. Plocha navazuje na zastavěné území a na stávající komunikace. Plocha navazuje na zastavěné území a na stávající komunikace. Plocha je napojena na vodovodní řad. Plocha navazuje na zastavěné území a na stávající komunikace. Plocha je součástí zastavěného území.

stav/proluka


doporučeno

Plocha navazuje na stávající komunikaci a situována poblíž hranice zastavěného území. Plocha navazuje na zastavěné území a stávající komunikaci. Plocha navazuje na zastavěné území a stávající komunikaci. Plocha je zahrnuta do zastavěného území a je napojena na vodovodní řad.

doporučeno doporučeno doporučeno

doporučeno doporučeno stav/proluka


51

id. kód B_SV3b B_UPzu_1 B_UPzu_10 B_UPzu_11 B_UPzu_12 B_UPzu_13 B_UPzu_14 B_UPzu_15 B_UPzu_17 B_UPzu_18 B_UPzu_19

B_UPzu_2 B_UPzu_20 B_UPzu_21 B_UPzu_22 B_UPzu_23 B_UPzu_24 B_UPzu_25

výměra popis záměru (ha) 0,55 Venkovská zástavba 0,12 Smíšená venkovská zástavba 0,10 Smíšená venkovská zástavba 0,03 Smíšená venkovská zástavba 0,08 Smíšená venkovská zástavba 0,14 Smíšená venkovská zástavba 0,10 Smíšená venkovská zástavba 0,07 Smíšená venkovská zástavba 0,08 Smíšená venkovská zástavba 0,29 Smíšená venkovská zástavba 0,80 Všeobecné obytné rekreační území 0,21 Smíšená venkovská zástavba 0,16 Smíšená venkovská zástavba 0,08 Smíšená venkovská zástavba 0,18 Smíšená venkovská zástavba 0,44 Smíšená venkovská zástavba 0,14 Smíšená venkovská zástavba 0,65 Smíšená venkovská zástavba

hodnocení doporučeno doporučeno

zdůvodnění Plocha je částečně situována v zastavěném území a je napojena na stávající komunikace. Plocha byla v platném ÚP zařazena do zastavěného území.

doporučeno

Plocha byla v platném ÚP zařazena do zastavěného území.

doporučeno


doporučeno


doporučeno


doporučeno


doporučeno


doporučeno


doporučeno


doporučeno


doporučeno


doporučeno


doporučeno


doporučeno


doporučeno


doporučeno


doporučeno



52

výměra popis záměru (ha) B_UPzu_26 0,34 Smíšená venkovská zástavba id. kód

B_UPzu_27 0,22

Smíšená venkovská zástavba

B_UPzu_28 0,18

Smíšená venkovská zástavba Smíšená venkovská zástavba Smíšená venkovská zástavba Smíšená venkovská zástavba Smíšená venkovská zástavba Smíšená venkovská zástavba Smíšená venkovská zástavba

B_UPzu_29 0,2 B_UPzu_3

0,15

B_UPzu_30 0,29 B_UPzu_31 0,39 B_UPzu_32 0,16 B_UPzu_33 0,22

B_UPzu_34 0,05 B_UPzu_35 0,04 B_UPzu_36 0,95

B_UPzu_4

0,16

B_UPzu_5

0,12

B_UPzu_6

0,33

B_UPzu_7

0,08

Smíšená venkovská zástavba Smíšená venkovská zástavba Všeobecné obytné rekreační území Smíšená venkovská zástavba Smíšená venkovská zástavba Smíšená venkovská zástavba Smíšená venkovská zástavba

hodnocení

zdůvodnění

doporučeno

Část plochy byla v platném ÚP zařazena do zastavěného území. Vzhledem k výhodné poloze a dobré návaznosti na současné zastavěné území byla plocha rozšířena. nedoporučeno Plocha byla v platném ÚP zařazena do zastavěného území. Zároveň bylo stanoveno funkční využití plochy jako sady, zahrady. S přihlédnutím k tomu není plocha doporučena pro zástavbu. doporučeno Plocha byla v platném ÚP zařazena do zastavěného území a navazuje na stávající komunikaci. doporučeno Plocha byla v platném ÚP zařazena do zastavěného území. doporučeno


doporučeno


nedoporučeno Vzhledem k odlehlosti lokality není žádoucí další rozvoj zástavby. nedoporučeno Část plochy je vedena jako PUPFL, v ploše se nachází skládka TKO Stará Ves. nedoporučeno Plocha byla v platném ÚP zařazena do zastavěného území jako plocha s funkčním využitím travnaté plochy. Vzhledem k tomu není plocha doporučena pro zástavbu. doporučeno Plocha byla v platném ÚP zařazena do zastavěného území. Jedná se o část parcely, lze ji však zařadit do zastavěného území. doporučeno Plochy byla v platném ÚP zařazena do zastavěného území. nedoporučeno Plocha byla v platném ÚP zařazena do zastavěného území jako plocha s funkčním využitím travnaté plochy. V okolí brownfield SEBA není vhodný další rozvoj zástavby. nedoporučeno Plocha byla v platném ÚP zařazena do zastavěného území jako plocha s funkčním využitím sady a zahrady. S přihlédnutím k tomu a vzhledem k pohledové exponovanosti lokality není plocha doporučena pro zástavbu. doporučeno Plocha byla v platném ÚP zařazena do zastavěného území. doporučeno


doporučeno



53

id. kód B_UPzu_8 B_VR1a

B_VR1b

B_VR1c

výměra popis záměru (ha) 0,20 Smíšená venkovská zástavba 1,04 Všeobecné obytné rekreační území 0,71 Všeobecné obytné rekreační území 2,72 Všeobecné obytné rekreační území

B_VR2

0,59

B_VR3

0,21

B_Z2.10a (SV)

0,13

B_Z2.10b (SV)

0,16

B_Z2.10b (SV)

0,03

B_Z2.15 (SV)

0,22

B_Z2.20 (VR)

0,02

B_Z2.21 (SV)

0,04

B_Z2.22 (SV)

0,19

B_Z2.29 (SV)

0,42

B_Z2.30 (SV)

0,07

B_Z2.37 (SV)

0,23

Všeobecné obytné rekreační území Všeobecné obytné rekreační území Smíšená venkovská zástavba Smíšená venkovská zástavba Smíšená venkovská zástavba Smíšená venkovská zástavba Všeobecné obytné rekreační území Smíšená venkovská zástavba Smíšená venkovská zástavba Smíšená venkovská zástavba Smíšená venkovská zástavba Smíšená venkovská zástavba

hodnocení

zdůvodnění

doporučeno


doporučeno

Plocha je umístěna v návaznosti na zastavěné území a stávající komunikaci. Plocha je napojena na vodovodní řad.

stav/proluka


nedoporučeno Plocha byla vymezena v omezeném rozsahu v původním vzhledem k tomu, že se jedná o výstavbu jednoho rozsahu objektu. Další výstavba by v této lokalitě nebyla vhodná vzhledem k zhoršené dopravní dostupnosti plochy. doporučeno Plocha je umístěna v návaznosti na zastavěné území a stávající komunikaci. Plocha je napojena na vodovodní řad. doporučeno

Plocha je umístěna v návaznosti na zastavěné území a stávající komunikaci.

doporučeno

Plocha je umístěna v návaznosti na zastavěné území a stávající komunikace.

doporučeno


doporučeno

Plocha je napojena na stávající komunikaci.

doporučeno

Plocha je umístěna v návaznosti na zastavěné území a stávající komunikaci. Plocha je napojena na vodovodní řad. Plocha je napojena na stávající komunikaci.

doporučeno

stav/proluka

Plocha je zahrnuta do zastavěného území a navazuje na stávající komunikaci.

doporučeno

Plocha je umístěna v návaznosti na zastavěné území a stávající komunikaci. Plocha je napojena na vodovodní řad, přes plochu prochází vedení VN 35 kV. Plocha je situována částečně v zastavěném území a je napojena na stávající komunikaci.

doporučeno stav/proluka


doporučeno



54

id. kód B_Z2.38 (SV) B_Z2.39a (SV) B_Z2.39b (SV) B_Z2.44 (SV) B_Z2.46a (SV) B_Z2.46b (SV)

výměra popis záměru (ha) 0,28 Smíšená venkovská zástavba 0,25 Smíšená venkovská zástavba 0,07 Smíšená venkovská zástavba 0,07 Smíšená venkovská zástavba 0,25 Smíšená venkovská zástavba 0,27 Smíšená venkovská zástavba

B_Z2.49 (BS) B_Z2.57a (VR)

0,08

B_Z2.57b (VR)

0,05

B_Z2.58 (VR)

0,11

0,24

B_Z9a (VR) 0,08

D_DV1a

0,15

D_DV1b

0,13

D_DV1c

0,30

D_DV2a

0,22

D_DV2b

1,15

D_DV3

0,36

Obytné území bytové Všeobecné obytné rekreační území Všeobecné obytné rekreační území Všeobecné obytné rekreační území Všeobecné obytné rekreační území Dopravní vybavení, plochy Dopravní vybavení, plochy Dopravní vybavení, plochy Dopravní vybavení, plochy Dopravní vybavení, plochy Dopravní vybavení, plochy

hodnocení

zdůvodnění

doporučeno


doporučeno

Plocha je umístěna v návaznosti na zastavěné území a stávající komunikace. V ploše je veden VTL plynovod a vodovodní řad. Plocha je umístěna v návaznosti na zastavěné území a stávající komunikaci. Plocha je napojena na vodovodní řad. Plocha je umístěna v návaznosti na zastavěné území a stávající komunikaci. Plocha je napojena na vodovodní řad. Plocha je umístěna v návaznosti na zastavěné území a stávající komunikaci. Plocha je napojena na vodovodní řad. Plocha je situována částečně v zastavěném území a je napojena na stávající komunikaci. Přes plochu prochází vodovodní řad a vedení VN 35 kV. Plocha je součástí zastavěného území.

doporučeno doporučeno doporučeno doporučeno

stav/proluka doporučeno


doporučeno


doporučeno

Plocha je umístěna v návaznosti na zastavěné území a stávající komunikace.

doporučeno

Plocha je umístěna v návaznosti na zastavěné území a stávající komunikaci. Plocha je napojena na vodovodní řad.

doporučeno


doporučeno


doporučeno

Plocha je již z větší části plochou dopravní infrastruktury určenou pro silniční dopravu.

doporučeno

Plocha je napojena na stávající komunikaci a vodovodní řad.

nedoporučeno v původním rozsahu doporučeno

Jedná se o pohledově exponovanou lokalitu při vjezdu do obce. Realizace parkovacích ploch v původním rozsahu by nebyla účelná. Plocha je umístěna v návaznosti na zastavěné území a stávající komunikace. Plochou prochází vedení VN 35 kV.


55

id. kód D_DV4 D_DV5 D_DV6 D_DV7

výměra popis záměru (ha) 0,12 Dopravní vybavení, plochy 0,15 Dopravní vybavení, plochy 0,22 Dopravní vybavení, plochy 0,42 Dopravní vybavení, plochy

D_UPzu_1

0,17

D_Upzu_2

0,1

D_Z2.32a (DV)

0,17

D_Z2.32b (DV)

0,08

D_Z2.50 (DV)

0,20

O_CM1

0,10

O_UV1

0,59

O_UV2

0,86

O_UV3

2,38

O_UV4

0,05

O_UV5

0,11

O_UV6

0,35

O_VV1

0,05

O_VV2a

0,12

O_VV2b O_VV2c

Dopravní vybavení, plochy Dopravní vybavení, plochy Dopravní vybavení, plochy Dopravní vybavení, plochy Dopravní vybavení, plochy Centrální městská integrovaná zástavba Ubytovací zástavba Ubytovací zástavba Ubytovací zástavba

hodnocení

zdůvodnění

stav/proluka


stav/proluka


nedoporučeno Vzhledem k odlehlosti lokality od města a zhoršené dopravní dostupnosti není žádoucí další rozvoj na této ploše. nedoporučeno Jedná se o pohledově exponovanou lokalitu, která leží stranou od hlavního ohniska rozvoje sídla. Další rozvoj v tomto směru od města není žádoucí. doporučeno Plocha byla v platném ÚP zařazena do zastavěného území. nedoporučeno Plocha byla v platném ÚP zařazena do zastavěného území. Další rozšiřování plochy není účelné. stav/proluka Plocha je již součástí zastavěného území. stav/proluka


stav/proluka


stav/proluka


doporučeno

Plocha je umístěna poblíž lyžařského areálu Šachty, je napojena na stávající komunikace. Plocha je napojena na stávající komunikaci, je umístněna v těsné návaznosti na lyžařský vlek. Plocha je umístěna poblíž lyžařského areálu Šachty, je napojena na stávající komunikace. Plochou prochází vedení VN 35 kV. Plocha je součástí zastavěného území.

doporučeno doporučeno

Ubytovací zástavba Ubytovací zástavba Ubytovací zástavba

stav/proluka

Veřejné vybavení Veřejné vybavení

stav/proluka

0,33

Veřejné vybavení

stav/proluka

0,06

Veřejné vybavení

stav/proluka

doporučeno doporučeno

stav/proluka

Plocha je umístěna v návaznosti na zastavěné území a je napojena na dopravní infrastrukturu. Plocha je umístěna v návaznosti na zastavěné území a je napojena na dopravní infrastrukturu. Plocha je napojena na vedení STL plynovodu. Plocha je součástí zastavěného území. Plocha je součástí zastavěného území a je napojena na vedení STL plynovodu a vodovodní řad. Plocha je součástí zastavěného území a je napojena na vedení STL plynovodu a vodovodní řad. Plocha je součástí zastavěného území a je napojena na vedení STL plynovodu a vodovodní řad.


56

id. kód O_VV3 O_Z2.19 (UV) O_Z2.32b (VV) P_UPzu R_1VY10A R_1VY4A

R_CH1a R_CH1b R_CH2a

výměra popis záměru (ha) 0,75 Veřejné vybavení 0,39 Ubytovací zástavba 0,05 Veřejné vybavení 0,06 Veřejná prostranství 0,18 Pobytové louky, lyžařské plochy, pláže 1,11 Pobytové louky, lyžařské plochy, pláže; sport, rekreace 0,58 Chaty, chatové kolonie 0,76 Chaty, chatové kolonie 0,33 Chaty, chatové kolonie

R_CH2b

0,10

Chaty, chatové kolonie

R_CH2c

0,04

Chaty, chatové kolonie

R_SB1

2,40

R_SB2

2,15

R_SB3

1,13

Pobytové louky, lyžařské plochy, pláže Pobytové louky, lyžařské plochy, pláže Pobytové louky, lyžařské plochy, pláže

R_SB4

1,87

R_SB5

1,02

R_SB6

1,40

R_SB7

2,37

R_SR1a

0,22

Pobytové louky, lyžařské plochy, pláže Pobytové louky, lyžařské plochy, pláže Pobytové louky, lyžařské plochy, pláže Pobytové louky, lyžařské plochy, pláže

hodnocení

zdůvodnění

stav/proluka


doporučeno

Plocha navazuje na zastavěné území a je napojena na stávající komunikaci. Plocha leží v zastavěném území.

stav/proluka doporučeno stav/proluka

Plocha byla v platném ÚP zařazena do zastavěného území. V ploše je již umístěna vodní nádrž sloužící pro potřeby přilehlé sjezdovky.

nedoporučeno Plocha je určená pro výstavbu rozhledny.

nedoporučeno V lokalitě chybí napojení na stávající dopravní infrastrukturu. nedoporučeno V lokalitě chybí napojení na stávající dopravní infrastrukturu. doporučeno Plocha navazuje na zastavěné území a je napojena na stávající dopravní infrastrukturu a vodovodní řad. doporučeno Plocha navazuje na zastavěné území a je napojena na stávající dopravní infrastrukturu a vodovodní řad. doporučeno Plocha z větší části zasahuje do zastavěného území. Plocha je napojena na stávající komunikaci a na vodovodní řad. nedoporučeno Vzhledem k odlehlosti Helkovic nelze předpokládat, že by navrhovaná plocha měla adekvátní využití. stav/proluka Plocha je dobře dopravně dostupná a provozně navazuje na skiareál Šachty. V současnosti je zde již umístěn lyžařský vlek. doporučeno Plocha navazuje na stávající plochy sjezdovek skiareálu Šachty a propojuje ho se sjezdovkou ve Sklenařicích. Jedná se tedy o logické rozšíření skiareálu. Navržená plocha je však ve střetu s biokoridorem V Šachtách - Janoušovy vrchy. nedoporučeno Vzhledem k odlehlosti lokality od města a hlavního ohniska rozvoje není žádoucí další rozvoj na této ploše. stav/proluka Plocha v současné době slouží k nástupu na homologované tratě běžeckého lyžování a k tomuto účelu má být zachována. Plochu křižuje vedení VVN 110 kV a VTL plynovodu. nedoporučeno Plocha je odtržená od zastavěného území a není napojena na dopravní infrastrukturu.

nedoporučeno Jedná se o pohledově exponovanou lokalitu, která leží stranou od hlavního ohniska rozvoje sídla. Další rozvoj v tomto směru od města není žádoucí. Sport, rekreace stav/proluka Plocha z větší části leží v zastavěném území. V současné době slouží jako zázemí sjezdovky.


57

R_SR1b

výměra popis záměru hodnocení (ha) 0,32 Sport, rekreace doporučeno

R_SR2a

0,56

R_SR2b

1,25

R_SR2c R_SR3

0,11 2,95

R_SR4

0,16

R_SR5

1,50

R_SR6

0,84

R_UPzu_1

0,22

R_UPzu_2

0,03

S_UPzu

0,35

S_ZV1a

0,85

S_ZV1b

0,58

S_ZV1c

0,09

S_ZV2

0,42

S_ZV3

0,30

S_ZV4

0,17

S_ZV4a

0,30

id. kód

zdůvodnění

Plocha navazuje na zastavěné území – na plochy sportovišť. Plocha je napojena na stávající dopravní infrastrukturu. Sport, rekreace doporučeno Plocha částečně zasahuje do zastavěného území - jedná se o zázemí skiareálu Šachty. Plocha je napojena na stávající dopravní infrastrukturu. Sport, rekreace doporučeno Plocha navazuje na zastavěné území, konkrétně na zázemí skiareálu Šachty. Plocha je napojena na stávající dopravní infrastrukturu. Sport, rekreace stav/proluka Plocha je již zahrnuta do zastavěného území. Sport, rekreace nedoporučeno Jedná se o pohledově exponovanou lokalitu, která v původním leží stranou od hlavního ohniska rozvoje sídla. rozsahu Další rozvoj v tomto směru od města není žádoucí. Sport, rekreace nedoporučeno Vzhledem k odlehlosti lokality od města a zhoršené dopravní dostupnosti není žádoucí další rozvoj na této ploše. Sport, rekreace doporučeno Plocha navazuje na plochy sjezdovek skiareálu Śachty a je jeho logickým rozšířením. Sport, rekreace nedoporučeno Jedná se o pohledově exponovanou lokalitu, která leží stranou od hlavního ohniska rozvoje sídla. Další rozvoj v tomto směru od města není žádoucí. doporučeno Plocha byla v platném ÚP zařazena zastavěného Všeobecné území. obytné rekreační území Sport, rekreace doporučeno Plocha byla v platném ÚP zařazena do zastavěného území. Vzhledem k doporučené návrhové ploše R_SR1b je vhodné navázat na zastavěné území. Živnosti, doporučeno Plocha byla v platném ÚP zařazena obchod do zastavěného území. Živnosti, doporučeno Plocha navazuje na zastavěné území a stávající obchod dopravní infrastrukturu. Živnosti, doporučeno Plocha navazuje na zastavěné území a je obchod napojena na stávající dopravní infrastrukturu a také na vodovodní řad a vedení VN 35kV. Živnosti, stav/proluka Plocha leží v zastavěném území. obchod Živnosti, doporučeno Plocha navazuje na další rozvojové záměry obchod v oblasti skiareálu Šachty. V blízkosti je navržen vodovodní řad. Přes plochu prochází vedení VN 35 kV. Živnosti, doporučeno Plocha navazuje na zastavěné území a je obchod napojena na stávající dopravní infrastrukturu a vodovodní řad. Na ploše se nachází evidovaný kryt civilní obrany, který je nutno respektovat. Živnosti, doporučeno Plocha navazuje na další rozvojové záměry obchod v oblasti skiareálu Šachty a je napojena na stávající komunikaci. Na okraji plochy je umístěno vedení VN 35 kV. Živnosti, doporučeno Plocha částečně leží v zastavěném území a je obchod napojena na stávající komunikace. Podél plochy prochází vedení VN 35 kV, v ploše přilehlé komunikace je uložen vodovodní řad


58

id. kód S_ZV4b S_ZV5 S_ZV6 S_ZV7

výměra popis záměru (ha) 0,06 Živnosti, obchod 0,30 Živnosti, obchod 0,48 Živnosti, obchod 0,68 Živnosti, obchod

hodnocení

zdůvodnění

stav/proluka

Plocha je již zahrnuta do zastavěného území.

stav/proluka


stav/proluka


doporučeno

T_1VY2A

0,63

Technické vybavení

doporučeno

T_TV1

0,12

doporučeno

V_1VY14A

1,29

Technické vybavení Zemědělství

V_UPzu_1

0,60

Zemědělství

doporučeno

V_UPzu_2

0,19

doporučeno

V_Z2.43a (ZZ) V_Z2.43b1 (ZZ) V_Z2.43b2 (ZZ) V_Z2.51a (ZZ) V_Z2.51b (ZZ) V_Z2.51c (ZZ)

0,12

Průmysl, skladování Zemědělství

0,29

Zemědělství

doporučeno

0,03

Zemědělství

stav/proluka

Plocha navazuje na zastavěné území a je napojena na stávající komunikaci. Plocha je napojena také na kanalizaci. V těsné blízkosti plochy prochází vedení VN 35 kV. Plocha navazuje na zastavěné území a je napojena na stávající komunikaci. Nedaleko plochy je umístěno vedení vodovodního řadu, které lze prodloužit. Plocha je napojena na stávající dopravní infrastrukturu. Plocha navazuje na zastavěné území, konkrétně na plochy výroby a skladování. Plocha je napojena na stávající komunikaci. Plochou prochází vedení VN 35 kV. Plocha byla v platném ÚP zařazena do zastavěného území. Plocha byla v platném ÚP zařazena do zastavěného území. Plocha navazuje na zastavěné území a je možné ji napojit na stávající dopravní infrastrukturu. Plocha navazuje na zastavěné území a je napojena na stávající dopravní infrastrukturu. Plocha je součástí zastavěného území.

0,26

Zemědělství

stav/proluka


0,06

Zemědělství

stav/proluka


0,05

Zemědělství

doporučeno

Plocha je napojena na stávající komunikace.

doporučeno

doporučeno

Tab. 11 Bilance ploch v platném územním plánu Již zastavěno (ha)

Doporučeno (ha)

Nedoporučeno (ha)

Plochy bydlení

5,85

34,95

5,79

Plochy dopravní infrastruktury

0,71

1,33

1,89

Plochy občanského vybavení

1,52

4,67

0

Plochy rekreace

3,69

5,47

14,42

Plochy smíšené obytné

0,94

3,66

0

Plochy technické infrastruktury

0

0,75

0

Plochy veřejných prostranství

0

0,06

0

Plochy výroby a skladování

0,35

2,53

0

Celkem

13,06

53,42

22,1

Zastavitelné plochy


59

8.2 VYHODNOCENÍ PODKLADŮ PŘEDANÝCH OBCÍ A POŘIZOVATELEM Tab. 12 Vyhodnocení nových zastavitelných ploch dle žádostí občanů id. kód B_1412

výměra vyjádření hodnoceni popis záměru (ha) zastupitelstva 0,05 víceúčelová bouda doporučeno doporučeno do 25 m2

B_1414

0,57

výstavba

doporučeno

doporučeno

B_1415

0,05

doporučeno

doporučeno

B_1419a

0,09

přístavba k rodinnému domu, stavba garáže rodinný dům

nedoporučeno nedoporučeno

B_1419b

0,14

rodinný dům

doporučeno

B_1420

0,29

rodinný dům


B_1421_11A 0,37

bytová zástavba

doporučeno

B_1421_11B 1,12

bytová zástavba

nedoporučeno nedoporučeno v původním rozsahu

B_1422

0,51

rodinný dům či rekreační objekt


B_1423

0,06

-


B_1424

0,46

rodinný dům


B_1426_17A 0,06

obytná zástavba

doporučeno

B_1426_17B 0,25

obytná zástavba

B_1428

0,24

B_1430a

0,03

doporučeno

doporučeno

doporučeno

nedoporučeno nedoporučeno v původním rozsahu odstavné stání pro doporučeno doporučeno vozidla, výhledově bytová výstavba

rodinné domy, případně stavby pro rekreaci

doporučeno

stav/proluka


zdůvodnění Plocha navazuje na zastavěné území a je napojena na stávající dopravní infrastrukturu a vodovodní řad. Plocha navazuje na zastavěné území a je napojena na stávající komunikaci. Plocha navazuje na zastavěné území a je napojena na stávající komunikaci. 2 Plocha je menší než 1000 m . Plocha se nachází ve výhodné poloze a je napojena na stávající komunikaci. Plocha odtržená od zástavby bez návaznosti na dopravní infrastrukturu Doporučena je ta část plochy, která bezprostředně navazuje na zastavěné území. Plocha situovaná v příkrém svahu, zhoršená dopravní dostupnost. Plocha se nachází v pohledově exponované lokalitě. Narušila by kompaktní linii stávající zástavby. Plocha se nachází v pohledově exponované lokalitě. Narušila by kompaktní linii stávající zástavby. Plocha není napojena na dopravní infrastrukturu Plocha navazuje na zastavěné území a je napojena na stávající komunikace. Plocha leží v ose pohledu na Kramářovu vilu. Plocha navazuje na zastavěné území a je napojena na stávající dopravní infrastrukturu. Při severozápadní hranici plochy prochází vedení VTL plynovodu. Plocha je zahrnuta do zastavěného území a je možné ji napojit na stávající dopravní infrastrukturu a vodovodní řad.

60

B_1430b

výměra popis záměru (ha) 0,16 rodinné domy, případně stavby pro rekreaci

vyjádření hodnoceni zastupitelstva doporučeno doporučeno

B_1430c

0,44



B_1430d

0,24



B_1430e

0,52



B_1430f

0,56



B_1430g

0,99


B_1430h

0,16

rodinné domy, případně stavby pro rekreaci rodinné domy, případně stavby pro rekreaci

B_1431

0,47

-

doporučeno

doporučeno

B_1432

0,08

-

doporučeno

doporučeno

B_1433

0,24

rodinný dům

doporučeno

nedoporučeno

B_1435

0,09

rodinný dům


B_1436

1,07

10x rodinný dům


B_1438a

1,36


B_1438b

0,99

B_1438c

4,09

B_1438d

0,75

výstavba rodinných domů, rekreační domů výstavba rodinných domů, rekreační domů výstavba rodinných domů, rekreační domů výstavba rodinných domů, rekreační domů

id. kód


nedoporučeno nedoporučeno nedoporučeno nedoporučeno doporučeno

doporučeno


zdůvodnění Plocha je napojena na stávající komunikaci a je umístěna poblíž okraje zastavěného území. Plocha se nachází v pohledově exponované lokalitě, je odtržená od současné zástavby. Plocha se nachází v pohledově exponované lokalitě, je odtržená od současné zástavby. Plocha se nachází v pohledově exponované lokalitě, je odtržená od současné zástavby. Plocha se nachází v pohledově exponované lokalitě, je odtržená od současné zástavby. Plocha se nachází v pohledově exponované lokalitě. Plocha se nachází v pohledově exponované lokalitě, je obtížně dopravně dostupná. Plocha navazuje na zastavěné území a je napojena na stávající komunikaci. Plocha navazuje na zastavěné území a je situována podél stávající komunikace. Plocha se nachází v pohledově exponované lokalitě – na horizontu. Plocha je zcela odtržená od současné zástavby, bez vazby na dopravní infrastrukturu. Lokalita není napojena na dopravní infrastrukturu. Příliš rozsáhlá plocha, situovaná v blízkosti areálu zemědělské výroby. Příliš rozsáhlá plocha v pohledově exponované lokalitě. Příliš rozsáhlá plocha v pohledově exponované lokalitě. Plocha částečně zasahuje do zastavěného území a je napojena na stávající komunikace.

61

vyjádření hodnoceni zastupitelstva doporučeno stav/proluky

B_1443

výměra popis záměru (ha) 0,18 rodinný dům a samostatná garáž s kotelnou 0,16 rodinný dům

B_1446

0,30

rodinný dům


B_1447

0,38

rodinný dům a rekreační dům

doporučeno

doporučeno

B_1450

0,18

výstavba rodinného bydlení

doporučeno

doporučeno

B_1452

0,33

doporučeno

doporučeno

B_1455

0,84

rodinný dům včetně garáže, přístupové komunikace a zahrady 3 rodinné domy

B_1459

0,17

rodinný dům

doporučeno

stav/proluky

B_1461

0,57

výstavba rodinných domů

doporučeno

doporučeno

B_1463

0,28

rodinný dům

doporučeno

doporučeno

B_1467

0,17

2 rodinné domy

doporučeno

stav/proluky

B_1468

0,10

rodinný dům

doporučeno

doporučeno

B_1471

0,19

rodinný dům

doporučeno

stav/proluky

B_1472

0,13

rodinný dům


B_1473

0,20

rodinný dům

doporučeno

doporučeno

B_1474a

0,17

rodinné domky, rekreační objekty a jejich zázemí

doporučeno

doporučeno

id. kód B_1441

doporučeno

doporučeno



zdůvodnění Plocha je součástí zastavěného území. Plocha navazuje na zastavěné území a je napojena na stávající dopravní infrastrukturu. Plocha leží v pohledově exponované lokalitě, navíc je situovaná v blízkosti hřbitova. Plocha je napojena na stávající komunikaci a na vodovodní řad. Plocha navazuje na stávající zastavěné území a lze ji napojit na stávající dopravní infrastrukturu. Plocha je napojena na stávající komunikaci. Podél východního okraje plochy prochází vedení VN 35 kV. Další rozšiřování zástavby v lokalitě není žádoucí, vzhledem k rekreačnímu využívání stezky pod parkem. Plocha se nachází v zastavěném území. Plocha se nachází nedaleko okraje zastavěného území a je možné ji napojit na stávající dopravní infrastrukturu. Plocha navazuje na zastavěné území a je napojena na stávající dopravní infrastrukturu. Plocha je prolukou v zastavěném území a je napojena na stávající komunikaci Plocha navazuje na další rozvojové plochy v lokalitě. Podél její hranice prochází vedení VN 35 kV. Plocha je zahrnuta do zastavěného území Plocha navazuje na zastavěné území a je napojena na stávající komunikaci. Přes plochu prochází vedení VN 35 kV. Plocha je napojena na stávající dopravní infrastrukturu. Plocha navazuje na zastavěné území a je napojena na stávající komunikaci.

62

id. kód B_1474b B_1475

výměra popis záměru (ha) 0,17 rodinné domky, rekreační objekty a jejich zázemí 0,26 rodinný dům

B_1481_66A 0,09

vyjádření hodnoceni zastupitelstva doporučeno doporučeno nedoporučeno nedoporučeno

doporučeno

doporučeno

B_1482

0,20

výstavba rodinných domů případně rekreačních chalup se zázemím výstavba rodinných domů případně rekreačních chalup se zázemím rodinný dům

B_1487

0,35

rodinné domy

doporučeno

doporučeno

B_1492

0,21

výstavba objektu doporučeno bydlení (rekreace)

stav/proluka

B_1493

0,17

rodinný dům

doporučeno

doporučeno

B_1495

0,12

rodinný dům se sadem

doporučeno

doporučeno

B_1496

0,26

2 rodinné domy

doporučeno

doporučeno

B_n_1

0,35

doporučeno

doporučeno

B_n_2

0,15

doporučeno

doporučeno

B_1481_66B 0,46

zdůvodnění Plocha navazuje na zastavěné území a je napojena na stávající komunikaci. Plocha byla vyhodnocena jako nadbytečná i přesto, že navazuje na zastavěné území a je napojena na vodovodní řad. Plocha navazuje na zastavěné území.


Plocha leží v pohledově exponovaném svahu.

doporučeno

stav/proluky

Plocha je zahrnuta do zastavěného území. Plocha navazuje na zastavěné území a je napojena na stávající komunikaci. Přes plochu prochází vedení VN 35 kV. Plocha je zahrnuta do zastavěného území a je napojena na stávající komunikaci. Přes plochu je veden vodovodní řad. Plocha navazuje na zastavěné území a je napojena na stávající dopravní infrastrukturu. Plocha navazuje na zastavěné území a je napojena na stávající komunikaci. Plocha navazuje na zastavěné území a je napojena na stávající komunikaci. Plocha navazuje na vodovodní řad. V ploše se nachází novostavba, která zatím nebyla zapsána do katastru nemovitostí. Plocha navazuje na zastavěné území a je napojena na stávající komunikace. V ploše se nachází novostavba, která zatím nebyla zapsána do katastru nemovitostí. Plocha je v dosahu stávající komunikace.


63

B_n_3

výměra (ha) 0,16

B_n_5

0,11

id. kód

popis záměru


doporučeno

doporučeno

doporučeno

zdůvodnění V ploše se nachází novostavba, která zatím nebyla zapsána do katastru nemovitostí. Plocha je v dosahu stávající komunikace V ploše se nachází novostavba, která zatím nebyla zapsána do katastru nemovitostí. Plocha navazuje na zastavěné území a je napojena na stávající komunikace. Plocha není doporučena v celém rozsahu na základě požadavků zadavatele a pořizovatele. Plocha je součástí zastavěného území. Plocha rozšiřuje stávající plochu dopravní infrastruktury. Plocha je součástí zastavěného území. Plocha rozšiřuje stávající plochu lesa.

D_1425_16A 0,01

garáž (max. 2 50 m )

doporučeno

D_1425_16B 0,15

garáž (max. 2 50 m )


D_1464

0,02

výstavba 2 garáží

doporučeno

stav/proluky

D_1479

0,05

doporučeno

doporučeno

D_1488

0,12

doporučeno

stav/proluky

L_1439

0,49

doporučeno

doporučeno

O_1444

0,12

doporučeno

doporučeno

Plocha navazuje na zastavěné území.

O_1445

0,12

doporučeno

doporučeno

O_1448

0,09

doporučeno

stav/proluky

Plocha navazuje na zastavěné území. Plocha je zahrnuta do zastavěného území.

O_1449

0,09

doporučeno

stav/proluky

Plocha je zahrnuta do zastavěného území.

O_1454

3,54

stávající parkovací plochy parkování a stavby garáží ostatní manipulační plocha s následným zalesněním sportovní zařízení - zpevněná plocha (fotbal, volejbal,...) s možností výstavby lehké mobilní montované haly pro letní provoz (i pro kom. využití) architektonický ateliér výstavba zastřešených sportovních ploch výstavba parkovacích ploch, příp. garáží, objektu drobných služeb a dalšího technického vybavení pro sousední pension lyžařský areál včetně zázemí pro provoz, vodní nádrž a čerpací stanice pro zasněžování

doporučeno

stav/proluky

Plocha je v současnosti využívána jako sjezdovka.


64

O_1462

výměra popis záměru (ha) 0,02 výstavba veřejně přístupné rozhledny


O_1469

0,86

doporučeno

stav/proluky

O_1478

0,90

doporučeno

doporučeno

O_1480

0,05

doporučeno

doporučeno

O_1498

1,11

doporučeno

nedoporučeno v původním rozsahu

P_1497

0,03

R_1418

0,03

R_1440

0,38

výstavba pro individuální rekreaci

R_1442

0,06

R_1484

0,10

mobilní rekreační nedoporučeno nedoporučeno domek chatová kolonie se doporučeno doporučeno zahrádkami

R_1491

0,07

-

doporučeno

doporučeno

R_1494

0,09

individuální rekreace

doporučeno

doporučeno

R_jed3_a

0,14

R_jed3_b

0,03

pl. rekreace rekreace v krajině, sjezdovka pl. rekreace rekreace v krajině, sjezdovka

id. kód

lyžařský areál včetně zařízení pro zasněžování sjezdová trať

lyžařský vlek na turistické sjezdovce výstavba rozhledny

doporučeno veřejné prostranství s veřejnou zelení, event. zřízení malé vodní nádrže a vybudování pozemní komunikace doporučeno stavba pro individuální rekreaci rekreační domek

doporučeno

stav/proluka




zdůvodnění Plocha navazuje na další rozvojové záměry v lokalitě Šachty a lze ji napojit na stávající komunikaci. Plocha je v současnosti využívána jako sjezdovka. Plocha navazuje na plochy sjezdovek skiareálu Šachty a propojuje areál se sjezdovkou ve Sklenařicích. Plocha je již v současnosti využívána jako sjezdovka. Plocha je určena pouze pro rozhlednu s nezbytným zázemím. Plocha navazuje na zastavěné území a je napojena na stávající komunikaci. V ploše komunikace je veden vodovodní řad.

Plocha je zahrnuta do zastavěného území a je napojena na stávající komunikace. Poblíž prochází vedení vodovodního řadu. Plocha přímo sousedí s lyžařským areálem a navazuje na stávající lyžařský vlek. Plocha není napojena na stávající komunikace. Plocha navazuje na zastavěné území a je napojena na stávající komunikaci. V ploše komunikace je veden vodovodní řad. Plocha navazuje na zastavěné území a je napojena na stávající dopravní infrastrukturu. V ploše komunikace je veden vodovodní řad. Plocha navazuje na zastavěné území a je napojena na stávající komunikaci. Záměr je ve střetu s CHKO a EVL. V lokalitě se již nachází lyžařské vleky a jejich počet je považován za dostačující.

65

výměra popis záměru (ha) 0,04 smíšená venkovská zástavba 0,06 smíšená venkovská zástavba 0,28 smíšená venkovská zástavba 0,35 smíšená venkovská zástavba


S_1417

0,98

smíšená venkovská zástavba


S_1427

0,13

doporučeno

doporučeno

S_1437

0,11

doporučeno

stav/proluky


S_1451

0,48

doporučeno

doporučeno

S_1456

0,04

smíšená venkovská zástavba multifunkční budova (obchody, služby, ateliery, řemesla, kanceláře, garáže, bydlení) 2 rodinné domy s možností podnikaní smíšená venkovská zástavba

doporučeno

stav/proluka

S_1457

0,17

stavba garáže s nástavbou smíšená venkovská zástavba

doporučeno

stav/proluky

doporučeno

doporučeno

smíšená venkovská zástavba zpevněná plocha a kryté stání pro lesnické stroje u stávajícího objektu výstavba rodinného domu s drobným hospodářstvím


Plocha navazuje na zastavěné území a je napojena na stávající komunikaci. Plocha je zahrnuta do zastavěného území. Plocha je napojena na vodovod a lze ji napojit na stávající komunikaci. Plocha je součástí zastavěného území. Návrhová plocha byla zmenšena v souladu s požadavky zadavatele a pořizovatele. Příliš rozsáhlá plocha, proto je navržena změna rozsahu.

id. kód S_1413a S_1413b S_1413c S_1416

S_1460_49A 0,14

S_1460_49B 0,69 S_1466

0,07

S_1470

0,69

doporučeno

stav/proluky

nedoporučeno nedoporučeno nedoporučeno nedoporučeno

doporučeno

stav/proluky



zdůvodnění Plocha je zahrnuta do zastavěného území. Plocha je zahrnuta do zastavěného území. Plocha je obtížně dopravně dostupná, je situována v prudkém svahu. Z hlediska návaznosti na zastavěné území se plocha jeví jako vhodná pro další rozvoj. Vzhledem k pohledové exponovanosti lokality však není doporučena k zástavbě. Plocha se nachází v pohledově exponované lokalitě a je odtržená od současné zástavby. Plocha navazuje na zastavěné území.


Jedná se o odloučenou plochu bez vazby na dopravní infrastrukturu. Zároveň dochází ke střetu s CHKO a EVL.

66

výměra popis záměru (ha) S_1476_62A 0,11 objekty k bydlení a zemědělskému hospodaření S_1476_62D 0,31 objekty k bydlení a zemědělskému hospodaření


S_1483

0,14

doporučeno

doporučeno

S_1485

0,76

doporučeno

nedoporučeno v původním rozsahu

Plocha je velmi rozsáhlá. Rozsah je uzpůsoben podle dopravní dostupnosti.

T_1489

0,12

doporučeno

stav/proluky

T_1490

0,14

doporučeno

stav/proluky

Plocha je zahrnuta do zastavěného území. Plocha je zahrnuta do zastavěného území.

V_1429

0,08

doporučeno

stav/proluky


V_1434

0,72

smíšená venkovská zástavba s možnosti výstavby rekreačního objektu smíšená venkovská zástavba s možnosti výstavby rekreačního objektu, příp. rodinného domu sběrný dvůr pro komunální odpad vodohospodářská stavba k jímání pitné vody odstavná plocha s možností stavby objektu hospodářství stáj pro odchov masného skotu

doporučeno

doporučeno

V_1453

0,30

doporučeno

doporučeno

V_1458

1,06

doporučeno

nedoporučeno

Další rozšíření výrobních ploch lokalitě není účelné. Dostačuje sousední plocha (V_1VY14A)

V_1477

0,34

doporučeno

nedoporučeno

Plocha leží v pohledově exponované lokalitě, bez vazby na dopravní infrastrukturu.

W_1486

0,26

odstavná plocha pro stavební stroje a manipulační plocha pro skladování materiálu (především stavebního) výstavba volné stáje pro 300 ks dojnic, senážních žlabů, laguny pro kejdu hospodářské zázemí pro hospodářská zvířata (např. stáje, seník) k přilehlým pastvinám bez bydlení vodní nádrž zajišťující retenční funkci

Plocha navazuje na zastavěné území a je napojena na stávající komunikaci. Plocha je napojena na stávající dopravní infrastrukturu.

doporučeno

doporučeno

Plocha je vhodně umístěna na dně údolí.

id. kód

nedoporučeno neporučeno v původním rozsahu


zdůvodnění Plocha navazuje na zastavěné území a je napojena na stávající komunikaci. Plocha navazuje na zastavěné území, na základě požadavků zadavatele a pořizovatele není doporučena v plném rozsahu. Plocha navazuje na zastavěné území a je napojena na stávající komunikaci.

67

id. kód Z_1465

výměra popis záměru (ha) 1,29 změna kultury na trvalý travní porost, pastvina pro ovce a skot s možnosti oplocení

vyjádření hodnoceni zastupitelstva doporučeno nedoporučeno

Tab. 13 Bilance zastavitelných ploch dle žádostí občanů Zastavitelné plochy Již zastavěno (ha) Doporučeno (ha)

zdůvodnění Zhoršená dopravní dostupnost plochy.

Nedoporučeno (ha)

Plochy bydlení

1,15

7,26

15,52

Plochy dopravní infrastruktury

0,15

0,06

0,15

Plochy občanského vybavení

4,6

1,2

1,11

Plochy rekreace

0,03

0,25

0,61

Plochy smíšené obytné

0,48

1,0

4,08

Plochy technické infrastruktury

0,26

0

0

Plochy veřejných prostranství

0

0,03

0

0,08

1,02

1,41

0

0,26

0

0

0,49

0

0

0

1,29

6,75

11,57

24,17

Plochy výroby a skladování Plochy vodní a vodohospodářské Plochy lesní Plochy zemědělské Celkem

9 VYHODNOCENÍ A VÝSLEDKY TERÉNNÍCH PRŮZKUMŮ 9.1 OCHRANA HODNOT ÚZEMÍ Pro území je typický dynamický reliéf s hluboce zaříznutými údolími. Na strmých svazích se zachovaly přírodě blízké porosty listnatých a smíšených lesů s převahou buku. V rovinatých partiích se uplatňuje zemědělské obhospodařování, především louky a pastviny. V okolí Tříče a Helkovic jsou velmi dobře dochované liniové struktury mezí, jež jsou stopou historického využívání krajiny. K charakteristickým prvkům patří také aleje listnatých stromů. Přirozeným centrem území je město Vysoké nad Jizerou se založenou středověkou urbanistickou strukturou a nezaměnitelnou vedutou, v níž se jako dominanty uplatňují barokní kostel sv. Kateřiny, secesní Kramářova vila a věž vodojemu. V území převažuje venkovská zástavba s množstvím dochovaných objektů lidové architektury – typických poloroubených staveb krkonošského typu. Charakteristická je nejen podoba jednotlivých staveb, ale také jejich zasazení do terénu a vzájemná poloha staveb. V oblasti se nejvíce uplatňuje rozptýlená a slukovitá zástavba. V území je soustředěno velké množství přírodních a kulturních hodnot, z nichž řada je již chráněna. Tyto ochranné režimy je nutno respektovat. Uvedené charakteristické složky tvoří dohromady hodnotný krajinný celek, který si žádá plošnou ochranu a citlivý přístup při realizaci jednotlivých záměrů. Řešením, které se nabízí, je např. vyhlášení přírodního parku. Územní plán Vysoké nad Jizerou – Doplňující průzkumy a rozbory

68

9.2 PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI Problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci pochází ze dvou zdrojů – jednak z Územně analytických podkladů ORP Semily 2012, jednak z provedených doplňkových průzkumů a rozborů. Tab. 14 Problémy k řešení z ÚAP ORP Semily 2012 problém k řešení další postup Vedení přeložky silnice II/290 mimo Na základě stanoviska Krajského úřadu zastavěné území města Libereckého kraje (č.j. SÚ/657/13) z 19.12.2012 pominula potřeba obchvatové komunikace. Vedení přeložky silnice III/29063 z Horní Na základě stanoviska Krajského úřadu Tříče směrem na Šachty mimo centrum Libereckého kraje (č.j. SÚ/657/13) města z 19.12.2012 pominula potřeba obchvatové komunikace. Nevhodné šířkové uspořádání silnice II/290 Nedostatečná šířka silnice bude v ulici v centrální části města Věnceslava Metelky kompenzována návrhem veřejně prospěšné stavby – chodníku. Chybějící chodníky v centrální části města V ulici Věnceslava Metelky je zadavatelem navržena veřejně prospěšná stavba – chodník. Bude řešeno v návrhu ÚP. Nedostatečné parkovací kapacity u lyžařských areálů Rozšíření vodovodní sítě, především Bude řešeno v návrhu. (Vzhledem v místních částech Stará Ves a Helkovice k odloučenosti Helkovic zadavatel nepředpokládá další rozvoj a tedy ani potřebu vodovodní sítě.) Doplnění oddílné kanalizační sítě Je zpracován projekt splaškové kanalizace (firma Athos). Bude zapracováno do ÚP. V lokalitě Šachty je plánován další rozvoj Nevhodné umístění lokality satelitního bydlení při silnici II/290 k lokalitě Šachty bydlení. Předpokládá se výstavba mezi vnější hranicí města a odloučenou satelitní výstavbou. Rozvoj lyžařského areálu Šachty v souladu Bude řešeno v návrhu. (Nutno respektovat se zájmy ochrany přírody a krajiny především skladebné prvky územního systému ekologické stability.) Rozvoj lyžařského areálu Paseky nad Lyžařský areál nebude rozšiřován na území Jizerou (v severní části Sklenařic) v souladu Sklenařic, aby bylo zabráněno střetům se se zájmy ochrany přírody a krajiny zájmy ochrany přírody a krajiny. Problematika umístění větrných elektráren V platné ÚPD ani v žádostech o změnu ÚP v lokalitě Barejtův kopec v souladu se zájmy nejsou uvedeny žádné záměry na plochy ochrany přírody a krajiny na výrobu elektrické energie. Problematika sanace staré ekologické Bude řešeno v návrhu. zátěže v podobě skládky Sklenařice Znovuvyužití areálu brownfield – bývalá Bude řešeno v návrhu. textilní továrna SEBA Tanvald – závod 13


69

Na základě provedených průzkumů a rozborů byly v řešeném území identifikovány dvě skupiny závad a střetů – urbanistické a dopravní. Co se týče závad, tak nejčastějším pozorovaným jevem je zastavěné území zasahující do ochranného pásma vodního zdroje. Tento problém se dotýká v podstatě všech částí města. Např. téměř celá Stará Ves leží v ochranném pásmu vodního zdroje II. stupně. Problematickou se jeví plocha brownfield (bývalá textilka SEBA) nacházející se v zastavěném území. Jako závada dopravní byl klasifikován souběh cyklotrasy a silnice II. třídy. Záměry na změny v území se nejčastěji střetávají se zájmy ochrany přírody. Nejproblematičtější jsou návrhy nových ploch sjezdovek. V lokalitě Šachty se návrhové plochy kříží se skladebnými částmi lokálního ÚSES. V lokalitě Tomšov (na severním výběžku Sklenařic) pak zamýšlená sjezdovka zasahuje do ochranného pásma Krkonošského národního parku, do chráněné krajinné oblasti Jizerské hory a také do evropsky významné lokality soustavy Natura 2000. Navržené zastavitelné plochy na několika místech zasahují do zemědělských půd s I. nebo II. třídou ochrany. Tab. 15 Přehled závad a střetů identifikovaných v rámci doplňkových průzkumů a rozborů popis kód dopravní závady Cyklotrasa je v souběhu se silnicí II. třídy sCY=S2s Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma sZUoVZs urbanistické závady vodního zdroje Brownfield zasahuje do zastavěného území sBFoZUs Plocha pro sjezdovky zasahuje do velkoplošného zvláště chráněného území přírody nSJ-VPs střety dopravních Plocha pro sjezdovky zasahuje do evropsky záměrů významné lokality Natura 2000 nSJ-N2s Koridor lanovky prochází lokálním biokoridorem nLA-LKs Zastavitelná plocha zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje nZPoVZs Zastavitelná plocha zasahuje do velkoplošného zvláště chráněného území přírody nZPoVPs Plocha pro sjezdovky zasahuje do lokálního biocentra nSJ-LCs Plocha pro sjezdovky zasahuje do lokálního střety urbanistických biokoridoru nSJ-LKs záměrů Zastavitelná plocha zasahuje do zemědělské půdy I. třídy ochrany nZPo1Bs Zastavitelná plocha zasahuje do zemědělské půdy II. třídy ochrany nZPo2Bs Zastavitelná plocha zasahuje do pozemků určených pro plnění funkce lesa nZPoLEs


70

10 SEZNAM PODKLADŮ Použité informační zdroje: · · · · · · ·

Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje. A – Analytická část. Jan Hromek – Lesprojekt, lesnické a parkové úpravy, Liberec, 2004 Politika územního rozvoje České republiky, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ústav územního rozvoje, 2009 Územně analytické podklady obcí – Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Semily - Úplná aktualizace 2012, Městský úřad Semily Územně analytické podklady obcí - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Semily - Úplná aktualizace 2012, Městský úřad Semily Územní plán sídelního útvaru město Vysoké nad Jizerou, Ing. arch. Zdeněk Auer – Atelier AUREA spol. s r.o., 2002 Vysoké nad Jizerou – Roprachtice. Studie k záměru vyhlášení přírodního parku, Ing. arch. Jitka Brychtová, 2005 Zásady územního rozvoje Libereckého kraje, SAUL s.r.o., Liberec, 2011

Internetové stránky a portály: ·

DVOŘÁK, J.: Přírodní památka Nístějka http://krkonose.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=10073&Itemid=30

·

JAKL, M.: Z dějin města Vysokého nad Jizerou

·

PROSTŘEDNÍK, J.: Mohly být hory navštěvovány již od pravěku?

http://www.vysokenadjizerou.cz/?section=24 http://krkonose.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=8653&Itemid=5

· · · · · · · · · · · ·

http://geoportal.gov.cz http://monumnet.npu.cz http://archivnimapy.cuzk.cz http://www.vysokenadjizerou.cz http://www.vysokenj.cz http://maps.kraj-lbc.cz/mapserv/prvkuk/ http://twist.up.npu.cz http://vdb.czso.cz http://www.uur.cz/iLAS http://www.mapy.cz http://krkonose.krnap.cz http://www.semily.cz/cz/obcan/uzemni-planovani/uzemne-analyticke-podklady/

11 GRAFICKÁ ČÁST ·

A. Výkres stávajícího způsobu využití území (v měřítku 1:5 000)

·

B. Výkres koncepce uspořádání krajiny (v měřítku 1:7 500)

·

C. Výkres hodnot území (1:5 000)

·

D. Výkres limitů využití území (1:5 000)

·

E. Výkres záměrů na provedení změn v území (1:5 000)

·

F. Výkres problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích (1:7 500)


71

ÚZEMNÍ PLÁN VYSOKÉ NAD JIZEROU

Recommend Documents