ÚZEMNÍ PLÁN TEXTOVÁ ČÁST

ČERVENÁ ŘEČICE k.ú. Červená Řečice, k.ú. Milotičky, k.ú. Popelištná, k.ú. Těchoraz a k.ú. Zmišovice

ÚZEMNÍ PLÁN TEXTOVÁ ČÁST

Zpracovatel :

Pořizovatel :

Ing. arch. Milič Maryška Letohradská 3/369 170 00 Praha 7

Městský úřad PELHŘIMOV Odbor výstavby, oddělení územního plánu Solní ulice č.p. 1814 393 01 Pelhřimov

Datum : 2010

1

SEZNAM DOKUMENTACE strana

ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1. Identifikační údaje 2. Hlavní cíle územního plánu 3. Vymezení řešeného území

4

4 5 5

I. ÚZEMNÍ PLÁN Textová část a) Vymezení zastavěného území

7

b) Koncepce rozvoje území města, ochrana a rozvoj jeho hodnot 1. Základní charakteristika a hodnoty řešeného území 2. Koncepce rozvoje území města 3. Demografie, předpoklady rozvoje města 4. Ochrana kulturních hodnot 5. Ochrana přírodních hodnot 6. Ochrana ovzduší

7

7 8 9 10 11 11

c) Urbanistická koncepce

12

včetně zastavitelných ploch, ploch přestavby systému sídelní zeleně, zastavitelné plochy, kde změny prověří územní studie a plochy ve výhledu

1. Koncepce rozvoje a obnovy města, rozvojové plochy

2. 3. 4. 5.

1.1 Zastavitelné plochy 1.2 Plochy přestaveb 1.3 Plochy změn v krajině Koncepce sídelní zeleně Zastavitelné plochy, kde změny prověří územní studie Územní rezervy - zastavitelné plochy ve výhledu Etapizace zástavby

d) Koncepce veřejné infrastruktury

12

14 15 15 16 17

včetně podmínek pro její umísťování

1. Dopravní infrastruktura 2. Technická infrastruktura 3. Odpadové hospodářství 4. Veřejná prostranství 5. Občanské vybavení veřejné infrastruktury 6. Ochrana obyvatel

6.1 Civilní ochrana 6.2 Požární ochrana 6.3 Obrana státu 2

17 19 23 24 25 26

e) Koncepce uspořádání krajiny

27

včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, prostupnost krajiny, územní systém ekologické stability, vodní toky, záplavová území a ochrana před povodněmi, zemědělský a lesní půdní fond v krajině

1. Krajina a příroda 2. Územní systém ekologické stability - ÚSES 3. Vodní toky, záplavová území a ochrana před povodněmi 4. Zemědělský a lesní půdní fond

f) Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití

27 29 42 43 44

s určením převažujícího účelu využití ( hlavního využití ), přípustného využití, nepřípustného využití včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu

1. Členění území

44

1.1 Členění území z hlediska rozdílného způsobu využití ploch 1.2 Členění území podle časového horizontu 1.3 Členění území z hlediska stavební činnosti 2. Uspořádání a základní podmínky využití ploch 2.1 Plochy zástavby - v zastavěném území a zastavitelných plochách 2.2 Plochy sídelní zeleně - v zastavěném území a zastavitelných plochách 2.3 Plochy v krajině - mimo zastavěné území a zastavitelné plochy 3. Podmínky využití jednotlivých ploch zástavby v zastavěném území a na zastavitelných plochách g) Vymezení veřejně prospěšných staveb a opatření

47

50

64

vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit

1. Veřejně prospěšné stavby - VPS

64

2. Veřejně prospěšná opatření - VPO

68

h) Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a opatření

71

vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo

i) Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů připojené grafické části

Grafická část Výkresy územního plánu :

A B C

ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ

1 : 5 000

URBANISTICKÝ NÁVRH - HLAVNÍ VÝKRES

1 : 5 000

VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A OPATŘENÍ 1 : 5 000

3

74

ZÁKLADNÍ ÚDAJE Město Červená Řečice nemá v současné době pro své území zpracovaný územní plán města ( ÚPO ) nebo územní plán sídelního útvaru ( ÚPnSÚ ) z dřívější doby. Město Červená Řečice má ale pro hlavní sídlo Červená Řečice zpracovaný platný regulační plán ( dále RPn ), který územní plán v současné době nahrazuje, neboť obsahuje náležitosti plánu územního. Pro místní části města Červená Řečice a okolí sídla Červená Řečice ( k.ú. Červená Řečice, k.ú. Milotičky, k.ú. Popelištná, k.ú. Těchoraz a k.ú. Zmišovice ), t.j. pro celé správní území města Červená Řečice nebyla dosud zpracována žádná územně plánovací dokumentace. Územní plán Červená Řečice je zpracován podle zákona 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ( stavební zákon ) a v souladu s prováděcími předpisy, t.j. s vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a s vyhláškou 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.

1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název ÚPD : ( ÚPD - územně plánovací dokumentace )

ČERVENÁ ŘEČICE - ÚZEMNÍ PLÁN

Druh ÚPD :

Územní plán ( ÚP ) Návrh k.ú. Červená Řečice k.ú. Milotičky k.ú. Popelištná k.ú. Těchoraz k.ú. Zmišovice

Stupeň ÚPD : Řešené správní území :

Pořizovatel : ( úřad územního plánování )

Městský úřad Pelhřimov Pražská 127 Odbor výstavby, oddělení územního plánu Solní ulice č.p. 1814 393 01 Pelhřimov

Objednavatel : ( obec, která ÚP schvaluje a vydává )

Město Červená Řečice IČO : 00248045 Červená Řečice č.p. 110 394 46 Červená Řečice

Zpracovatel ÚP :

Ing. arch. Milič Maryška IČ : 16125703 Číslo autorizace : 00401 Letohradská 3 / 369 170 00 Praha 7

Číslo zakázky / Datum :

06 - 2008 / 2010

4

2. HLAVNÍ CÍLE ÚZEMNÍHO PLÁNU Územní plán ( dále ÚP ) Červená Řečice stanoví základní koncepci rozvoje území města, ochrany jeho hodnot, urbanistickou koncepci sídel, koncepci uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury. Územní plán Červená Řečice je koncepčním materiálem dlouhodobého charakteru, který bude koordinovat a usměrňovat rozvoj a obnovu obce, celého území města Červená Řečice ( k.ú. Červená Řečice, k.ú. Milotičky, k.ú. Popelištná, k.ú. Těchoraz a k.ú. Zmišovice ) v předem promyšlených postupných krocích. Tím lze zamezit v současnosti nekoncepčním rozhodnutím, která se mohou časem projevit jako zábrana harmonického rozvoje města. Územní plán Červená Řečice vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území. Zvláštní zřetel kromě zabezpečení rozvoje sídla je přitom brán na péči o životní prostředí, ochranu přírody a vodních zdrojů.

3. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Územní plán Červená Řečice je zpracován pro správní území města Červená Řečice, které zahrnuje pět katastrálních území, k.ú. Červená Řečice, k.ú. Milotičky, k.ú. Popelištná, k.ú. Těchoraz a k.ú. Zmišovice. V grafické části ÚP Červená Řečice ( výkresy A, B, C ) je přehledně vyznačena a)

Hranice řešeného území ( hranice území města Červená Řečice )

b) Hranice katastrálních území ( hranice mezi k.ú. Červená Řečice, k.ú. Milotičky, k.ú. Popelištná, k.ú. Těchoraz a k.ú. Zmišovice ) Celková výměra území města Červená Řečice je 2 646, 1395 ha. Z toho výměra pro jednotlivá katastrální území činí : k.ú. Červená Řečice - 1 274, 3205 ha k.ú. Milotičky 180, 4342 ha k.ú. Popelištná 314, 5499 ha k.ú. Těchoraz 561, 6348 ha k.ú. Zmišovice 315, 1971 ha ( údaje o výměrách k.ú. byly převzaty z katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Vysočinu v Pelhřimově dne 11. 06. 2008 ). Město Červená Řečice leží na Českomoravské vrchovině, v západní části kraje Vysočina ( hl.m. Jihlava ). Příslušnou obcí s rozšířenou působností ( tzv. III. stupeň správy ) je město Pelhřimov vzdálené cca 10 km jižně od města Červená Řečice.

5

Ve správním území města Červená Řečice leží pět sídel, hlavní sídlo Červená Řečice a místní části města, sídla Milotičky, Popelištná, Těchoraz a Zmišovice, každé s vlastním příslušným katastrálním územím ( k.ú. Červená Řečice, k.ú. Milotičky, k.ú. Popelištná, k.ú. Těchoraz a k.ú. Zmišovice ). Červená Řečice ( k.ú. Červená Řečice ) V katastrálním území Červená Řečice leží hlavní sídlo město Červená Řečice a ve volné krajině tři samoty, na severním okraji území při vodním toku Trnava Červený Mlýn ( č.p.108 ) a v jihozápadní části území dvě hájovny, Bělá ( č.p.27 ) a Zádolí ( č.p.52 ). U vodní nádrže Trnávka na východním okraji k.ú. Červená Řečice je u silnice situováno koupaliště a několik rekreačních chat a o něco jižněji jedna větší chatová kolonie. V severozápadní části k.ú. Červená Řečice při toku Trnava je situován areál autokempinku. Jihozápadně od města u silnice směrem na Milotičky leží areál zemědělské výroby a v severní části území u silnice II / 112 směrem na Křelovice areál průmyslové výroby. Milotičky ( k.ú. Milotičky ) V katastrálním území Milotičky leží sídlo Milotičky a ve volné krajině severně od sídla jedna samota, usedlost č.p.5. Popelištná ( k.ú. Popelištná ) V katastrálním území Popelištná leží sídlo Popelištná a severně od vlastního sídla ve volné krajině směrem k vodní nádrži Trnávka dvě kompaktní chatové kolonie. Těchoraz ( k.ú. Těchoraz ) V katastrálním území Těchoraz leží sídlo Těchoraz, čtyři samoty, t.j. usedlost U Kaňků ( č.p.25 ), zemědělský statek Těchorázek ( č.p.22 ), usedlost U Jeřábků - Pohodný ( č.p.21 ) a hájovna ( č.p.23 ). Ve volné krajině zejména podél nivy vodního toku Hejlovka je pak rozptýleno několik rekreačních chat. Zmišovice ( k.ú. Zmišovice ) V katastrálním území Zmišovice leží sídlo Zmišovice, při hlavní silnici II / 112 samota Tři Králové se třemi usedlosti ( čp.15, č.p.17 a č.p.19 ) a v nejsevernější části území ve volné krajině u vodní nádrže Trnávka jedna kompaktní chatová kolonie. Město Červená Řečice ( správní území města Červená Řečice ) Město Červená Řečice sousedí svým územím, které zahrnuje pět katastrálních území ( k.ú. Červená Řečice, k.ú. Milotičky, k.ú. Popelištná, k.ú. Těchoraz a k.ú. Zmišovice ) se správním územím devíti obcí, t.j. s městem Pelhřimov ( k.ú. Hodějovice, k.ú. Pobistrýce, k.ú. Bitětice ) a obcemi Křelovice ( k.ú. Křelovice ), Rovná ( k.ú. Rovná ), Hořepník ( k.ú. Mašovice u Hořepníku ), Útěchovice ( k.ú. Útěchovice ), Bácovice ( k.ú. Bácovice ), Krasíkovice ( k.ú. Krasíkovice ), Svépravice ( k.ú. Svépravice ) a Želiv ( k.ú. Želiv, k.ú. Brtná ).

6

I. ÚZEMNÍ PLÁN

a) VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ V Územním plánu Červená Řečice se vymezuje zastavěné území ke dni 30. 04. 2010. Zastavěné území s hranicí zastavěného území je vymezeno na výkresech : A

ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ ( v měřítku 1 : 5 000 ). ( zastavěné území je vyznačeno plošně modrou barvou )

B

URBANISTICKÝ NÁVRH - HLAVNÍ VÝKRES ( v měřítku 1 : 5 000 ). ( hranice zastavěného území je vyznačena plnou modrou čárou )

Do zastavěného území se zahrnují pozemky v intravilánu jednotlivých sídel. Patří mezi ně zejména zastavěné stavební pozemky, stavební proluky, pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území, ostatní veřejná prostranství, a další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného území.

b) KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ, OCHRANA A ROZVOJ JEHO HODNOT 1. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOTY ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Město Červená Řečice je součástí venkovského osídlení této části vrchoviny, oblasti s malým počtem a nízkou hustotou obyvatel a převahou přírodních porostů. Malá sídla obklopují pole, louky, pastviny a rozsáhlé lesní porosty. Atraktivita území spočívá právě ve své členitosti.V řešeném území převažují mírné svahy, které ve svém zakončení u vodních toků spadají do údolí. Z krajinářského hlediska se jedná o krajinu harmonickou, kultivovanou, přírodě blízkou a zemědělsky intenzívně využívanou. Přitažlivost území města Červená Řečice spočívá hlavně v krásné přírodě, která je typická pro celou Českomoravskou vysočinu. Jedná se o oblast s velkým množstvím lesů a vodních ploch, které jsou vhodné pro pasivní i aktivní odpočinek. Celé řešené území disponuje výrazným rekreačním potenciálem, zejména pak v okolí vodní nádrže Trnávka na řece Trnavě. Terén na území města Červená Řečice a také v jeho širším okolí je vhodný v létě pro cyklistiku a v zimě pro běh na lyžích. Město Červená Řečice poměrně dobrou dopravní dostupnost, neboť správním územím města Červená Řečice prochází silnice II. třídy č. 112 ( II/112 ) důležitý komunikační tah v úseku mezi městy Benešov, Vlašim a Pelhřimov.

7

2. KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ MĚSTA Územní plán Červená Řečice vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu, ochraně a rozvoji všech přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom se zasazuje o ochranu krajiny jako podstatné složky prostředí života obyvatel a základu jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Územní plán Červená Řečice vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj celého území města, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel na území města Červená Řečice. Územní plán vytváří v maximální možné míře předpoklady k uspokojení potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Územní plán Červená Řečice vytváří předpoklady k zajištění udržitelného rozvoje území svým komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje celého města. V Územním plánu Červená Řečice jsou přiměřeně navrženy plochy občanského vybavení veřejné infrastruktury, veřejných prostranství, veřejné zeleně a ploch dopravní a technické infrastruktury. Zároveň strukturou navržených ploch vytváří územní plán Červená Řečice prostor pro plné uplatnění soukromých záměrů v oblasti bydlení a podnikatelských aktivit. Územní plán Červená Řečice se zasazuje především o zachování, obnovu a rozvoj současné urbanistické struktury všech sídel na území města, kompozičních, krajinářských a estetických hodnot a to bez radikálních zásahů do prostorového členění a popření některé vývojové etapy. Územní plán Červená Řečice neobsahuje žádné podstatné asanační zásahy. I pro případné změny využívání ploch se v podmínkách využití ploch zasazuje se o zachování charakteru zástavby, která nese historickou stopu a je dokladem kulturního dědictví a dokladem kontinuity vývoje osídlení v krajině. Nové stavby umístěné na vymezených zastavitelných plochách a na plochách přestaveb musí respektovat kontext okolní zástavby a zejména v místních částech kontext původní venkovské zástavby. Navržené zastavitelné plochy přímo navazují na současně zastavěné území jednotlivých sídel ve správním území města Červená Řečice ( Červená Řečice, Milotičky, Popelištná, Těchoraz, Zmišovice ) a jsou vymezeny vždy s ohledem na potenciál rozvoje a míru využití zastavěného území jednotlivých sídel V Územním plánu Červená Řečice je v rámci řešeného území navržen rozvoj všech sídlotvorných složek, zahrnující zejména rozvoj bydlení, občanského vybavení, rekreace, výroby a skladování, dopravní a technické infrastruktury. Návrh rozvojových, zejména pak zastavitelných ploch vytváří předpoklady k přiměřenému komplexnímu rozvoji sídel. Rozsah zastavitelných ploch odpovídá vždy velikosti a významu sídla v řešeném území a v širším okolí s tím, že největší rozsah a těžiště všech rozvojových ploch připadá přirozeně na největší hlavní sídlo město Červená Řečice. Rozložení rozlohou větších i menších rozvojových zastavitelných ploch do několika lokalit přiléhajících vždy současně zastavěnému území vytváří předpoklady k budoucímu rovnoměrnému a harmonickému rozvoji kompaktních sídel v krajině se zástavbou soustředěnou okolo historického jádra. 8

3. DEMOGRAFIE, PŘEDPOKLADY ROZVOJE MĚSTA Město Červená Řečice má v současné době celkem cca 1 000 trvale bydlících obyvatel v celém svém správním území ( 969 obyvatel dle údaje městské databáze z 19. 07. 2008 ). Počet trvale bydlících obyvatel na území města nepatrně kolísá, příliš nenarůstá a v posledních letech v důsledku migračního pohybu lidí trvale bydlících obyvatel spíše stagnuje nebo narůstá nepatrně. Část ekonomicky aktivních vyjíždí za prací mimo město. Bez výrazné stavební činnosti se obyvatelstvo udrží přibližně na stejné úrovni. Geografická poloha města Červená Řečice v této malebné části Českomoravské vrchoviny, výrazný vzrůst mobility obyvatel a zejména přírodní, kulturní a estetické hodnoty pravděpodobně vyvolají trvalý zájem o trvalé bydlení v tomto městě a mohou vyvolat také zvýšený zájem o rozvoj podnikatelských aktivit. V blízké budoucnosti nelze vyloučit zvýšenou migraci, další vzrůst individuální mobility obyvatelstva a nárůst zájmu o bydlení na venkově. Město Červená Řečice navíc díky své velikosti a historickému významu nabízí kompletní veřejnou infrastrukturu. Obyvatelé při rozhodování o místě svého trvalého pobytu začnou značně upřednostňovat aspekty životního prostředí. Dosud výrazněji nenarušené životní prostředí včetně malebné krajiny vysočinného charakteru s poměrně dochovanou zástavbou původních menších sídel bude nesporně velmi atraktivní pro dnešní obyvatele měst. S tím souvisí i předpokládaný ústup od chalupaření, chataření a zahrádkaření v periferních zahrádkářských koloniích. Zájem obyvatel zůstat v menších obcích a na venkově nebo sem přesídlit z typicky městského prostředí, masívnost a tempo stěhování obyvatel z betonových sídlišť na okrajích měst na venkov bude záviset hlavně na stavu ekonomiky a tím i zvýšenému zájmu podnikat i v menších sídlech. To se v dnešní době nedá seriózně odhadnout, proto jsou rozvojové plochy dimenzovány tak, aby byly dostačující i případě optimističtější varianty budoucího vývoje. Návrh rozvojových ploch je nutno je chápat zejména jako nabídku možností, která může zároveň působit proti nadměrnému růstu cen stavebních pozemků. Územní plán dává předpoklady rozvoje ve zkapacitnění zástavby v zastavěném území, v prolukách stávající zástavby a na volných nezastavěných zahradách přiléhajících stávající zástavbě a vymezuje nabídku rozvojových zastavitelných ploch mimo zastavěné území. Úplným naplněním všech rozvojových nových zastavitelných ploch a přípustných intenzifikačních zásahů ve stabilizovaných plochách zastavěného území se v územní plánu předpokládá nárůst obyvatelstva cca o 30 % což představuje zhruba 300 až 350 obyvatel. Z toho nejvíce připadá na hlavní sídlo Červená Řečice, kde může činit nárůst až 250 trvale bydlících obyvatel. Územní plán Červená Řečice ve své konečné podobě realizace předpokládá počet zhruba kolem 1250 až 1350 obyvatel v celém správním území v dlouhodobém časovém horizontu. Potenciál obyvatelstva je odvozen z rozlohy navrhovaných obytných zastavitelných ploch a vychází z předpokladu jejich naplnění. Rozvojové zastavitelné plochy jsou dimenzovány tak, aby byly dostačující i případě zvýšeného zájmu o bydlení v městě, návrh je nutno je chápat zejména také jako nabídku možností. Do bilance předpokládaného demografického rozvoje je zahrnut i předpoklad budoucího trvalého obydlení rekreačních chalup v zastavěném území sídel.

9

4. OCHRANA KULTURNÍCH HODNOT Na území města Červená Řečice ( k.ú. Červená Řečice, k.ú. Milotičky, k.ú. Popelištná, k.ú. Těchoraz a k.ú. Zmišovice ) musí být respektována ochrana kulturního dědictví. 4.1 Ochrana kulturních památek Doklad kulturního dědictví představují především evidované státem chráněné nemovité kulturní památky, t.j. památky zanesené v ÚSKP ( Ústřední seznam kulturních památek ). Na území města Červená Řečice je vyhlášena městská památková zóna ( MPZ ), jejíž zásady ochrany musí být celé této zóně respektovány a dodržovány. Na území města Červená Řečice jsou evidovány také památky místního významu, památky venkovské lidové architektury nebo architektonicky cenné stavby a soubory. Ty jsou rovněž důležitým dokladem kulturního dědictví. Jejich ochrana musí být zajištěna. Jedná se především o památky místního významu : ∗ Červená Řečice - radnice, stavení čp. 11, stavení čp. 18, stavení čp. 13 ∗ Milotičky - kaplička, usedlost čp. 10 ∗ Popelištná - kaplička ∗ Zmišovice - kaplička Veškerá činnost, která by mohla vést k poškození státem chráněných nemovitých kulturních památek a jejich bezprostředního okolí a také kulturních památek místního významu a jejich bezprostředního okolí je nepřípustná. Seznam památkově chráněných objektů se průběžně doplňuje a i některé další objekty na území města Červená Řečice se mohou do seznamu památek dostat. Jedná se hlavně o objekty nesoucí doklad kulturního dědictví. Příkladem můžou být některé další objekty lidové architektury, původní zemědělské usedlosti, kapličky a křížky na křižovatkách cest. 4.2 Ochrana dochované urbanistické struktury sídel Mezi kulturní dědictví je třeba zahrnout i původní urbanistickou strukturu sídel na území města Červená Řečice, a to nejen ve městě Červená Řečice, kde je vyhlášena MPZ, ale i v místních částech, tj. v sídlech Milotičky, Popelištná, Těchoraz a Zmišovice, kde ve větší či menší míře původní urbanistická struktura dochovala. Ochrana musí být soustředěna zejména na dochovanou a vždy pro dané konkrétní místo charakteristickou půdorysnou strukturu, výškovou hladinu původní zástavby, měřítko a dochovaný historicky cenný architektonický výraz staveb. Ve městě Červená Řečice se jedná především o zástavbu v městské památkové zóně, která zahrnuje historické jádro města se zámkem Červená Řečice, zástavbou okolo náměstí, ale i zástavbou v širším okolí, zejména pak venkovskou zástavbou východně od náměstí podél nivy Řečického potoka. V místních částech ( Milotičky, Popelištná, Těchoraz a Zmišovice ), kde zástavba sídel zahrnuje většinou původní zemědělské statky orientované okolo centrálních prostorů návsí, musí být zachován především venkovský charakter, tj. veškeré nové stavby v území musí kontext původní venkovské zástavby respektovat. Jedná se zejména o půdorysnou strukturu a výškovou hladinu zástavby, ochranu staveb s dochovaným architektonickým výrazem a ochranu památek lidové architektury. 10

4.3 Archeologické památky Celé správní území města Červená Řečice ( k.ú. Červená Řečice, k.ú. Milotičky, k.ú. Popelištná, k.ú. Těchoraz a k.ú. Zmišovice ) je v Územním plánu Červená Řečice posuzováno jako území s archeologickými nálezy U všech zásahů do terénu je třeba provést archeologický průzkum a stavbu ohlásit příslušnému orgánu památkové péče.

5. OCHRANA PŘÍRODNÍCH HODNOT Na území města Červená Řečice musí být chráněna krajina, která bude dále rozvíjena. V území budou vytvářeny předpoklady zejména k posílení ekologické stability prostřednictvím konkrétního vymezení ÚSES ( územního systému ekologické stability ), například v rámci pozemkových úprav. Cílem bude zajistit předpoklady pro obnovu přírodních zdrojů a založit v území strategii tzv. trvale udržitelného rozvoje, tedy takového rozvoje, který zajišťuje dostatečnou prosperitu ekonomickým aktivitám v území, ale současně s tím zabezpečuje trvalé obnovování těch zdrojů, které jsou pro vývoj využívány. Na území města Červená Řečice musí být ve zvýšené míře chráněny místa krajinného rázu ( vymezená v ÚAP ). Zvláštní ochranu si vyžadují vyhlášené přírodní hodnoty, vyhlášená evropsky významná lokalita CZ0613334 Trnava v soustavě Natura 2000, vyhlášené lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem a vyhlášené památné stromy. Veškerá činnost, která by mohla vést k poškození krajinného rázu, ekologické stability a všech přírodních hodnot v území a jejich okolí je nepřípustná.

6. OCHRANA OVZDUŠÍ Koncentrace znečisťujících látek ( SO2, NO, prach ) v ovzduší je velmi nízká, monitorování ovzduší nebylo na území města Červená Řečice prováděno. Největšími znečišťovateli, a to zejména v místních částech města, kde není zaveden plyn, jsou lokální topení domů. V hlavním sídle Červená Řečice je zásobování objektů teplem v současné době zajištěno částečně již z kotelen na zemní plyn. V celém území města nesmí být umístěny nové výrobní a jiné činnosti, které by svým vlivem negativně ovlivnily čistotu ovzduší. Pro vytápění domů v místních částech, kde se nelze napojit na centrální zdroj tepla, je třeba postupně hledat alternativní zdroje ( např. elektrifikace, tepelná čerpadla, solární systémy, kotle na dřevní hmoty a biomasy, apod. ). Jakost tuhých a kapalných paliv dodávaných obyvatelstvu pro spalování v malých zdrojích znečisťování musí odpovídat platným předpisům.

11

c) URBANISTICKÁ KONCEPCE včetně zastavitelných ploch, ploch přestavby systému sídelní zeleně

1. KONCEPCE ROZVOJE A OBNOVY MĚSTA, ROZVOJOVÉ PLOCHY Geografická poloha města Červená Řečice v této malebné části Českomoravské vrchoviny, výrazný vzrůst mobility obyvatel a zejména přírodní, kulturní a estetické hodnoty pravděpodobně vyvolají trvalý zájem o trvalé bydlení v této lokalitě a mohou vyvolat také zvýšený zájem o rozvoj podnikatelských aktivit. Ty mohou být příčinou nárůstu potenciálu, ale současně mohou být v rozporu s dlouhodobými zájmy obnovy a rozvoje města Červená Řečice. Územní plán Červená Řečice čelí této hrozbě vytvořením předpokladů pro harmonický rozvoj všech sídlotvorných složek. Rozsah a velikost rozvojových zastavitelných ploch odpovídá významu města Červená Řečice v širším regionu a v místních částech města vždy velikosti sídla na území města Červená Řečice. Těžiště všech rozvojových ploch, zejména pak ploch určených pro občanské vybavení, připadá přirozeně na největší hlavní sídlo Červená Řečice. Hlavním cílem řešení Územního plánu Červená Řečice je nejen harmonické zapojení nové výstavby ( rozvojových zastavitelných ploch ) do krajinného rázu, urbanistického i architektonicko stavebního kontextu sídel, ale i jeho obohacení o nové urbanistické a architektonické kvality. Poloha rozvojových lokalit poskytuje potenciál kvalitního bydlení na pomezí urbanizovaného území a přírodního prostředí. Vzhledem k jejich pohledově exponované poloze na okraji zastavěného území je nezbytně nutné věnovat v dalších stupních náležitou pozornost architektonickému ztvárnění jednotlivých konkrétních staveb. Územní plán Červená Řečice vytváří také předpoklady pro rekreační využiti území. Celé řešené území disponuje výrazným rekreačním potenciálem, zejména pak v okolí vodní nádrže Trnávka na řece Trnavě. Malebná krajina s rovnoměrným zastoupením lesů a trvalých travních porostů a obdělávané půdy poskytuje předpoklady zejména pro nenáročnou rekreaci spojenou s turistikou a cykloturistikou. Vybavení města v oblasti rekreace a sportu je třeba podporovat a plnohodnotně ho využívat. Rekreace je možná i v rámci ploch venkovského bydlení, kde část původních stavení převzala funkci rekreace. V Územním plánu Červená Řečice jsou navrženy tři druhy rozvojových ploch : • ZASTAVITELNÉ PLOCHY s označením Z01 až Z74 • PLOCHY PŘESTAVEB s označením P01 až P17 • PLOCHY ZMĚN V KRAJINĚ s označením K01 až K10 ( jednotlivé řady nemusí být obsazeny úplně )

1.1 ZASTAVITELNÉ PLOCHY Zastavitelné plochy jsou v Územním plánu Červená Řečice situovány vždy mimo zastavěné území, převážně v přímé návaznosti na zastavěné území jednotlivých sídel. Je nutné čelit snahám o paprskovitý rozvoj sídel podél komunikací, jedině tak lze uchovat typický charakter a obraz sídel zasazených do krajiny na území města Červená Řečice. Nezbytně důležitým předpokladem pro dobře fungující život v obci ( ve všech sídlech ) je průchodnost zastavěného území a zastavitelných ploch a snadná přístupnost všech částí. Členění a uspořádání jednotlivých zastavitelných ploch je v ÚP Červená Řečice řešeno takovým způsobem, aby zastavitelné rozvojové plochy organicky srostly se zastavěným územím a aby byly vhodně a dostatečně se zastavěným územím komunikačně propojeny. 12

V blízké budoucnosti pravděpodobně nedojde k úplnému naplnění všech rozvojových zastavitelných ploch, nelze však v dohledném časovém horizontu vyloučit zájem o bydlení v městě tohoto typu, této velikosti a v této lokalitě. Návrh zastavitelných ploch je nutno je chápat zejména jako nabídku možností, která může zároveň působit proti nadměrnému růstu cen stavebních pozemků. Navržená velikost a kapacita jsou úměrné pro revitalizaci občanské pospolitosti a vyhledávaných předností života na venkově v urbanizované krajině. Rozvojové plochy jsou v ÚP Červená Řečice dimenzovány tak, aby byly dostačující v případě nejoptimističtější varianty budoucího vývoje města Červená Řečice. V Územním plánu Červená Řečice jsou vymezeny zastavitelné plochy pro všechny hlavní sídlotvorné složky, t.j. zejména pro bydlení, občanské vybavení, rekreaci, veřejná prostranství, výrobu a skladování, technickou a dopravní infrastrukturu a sídelní zeleň. Těžiště všech rozvojových ploch připadá přirozeně na největší sídlo Červená Řečice. V Územním plánu Červená Řečice jsou vymezeny zastavitelné plochy : Červená Řečice ( k.ú. Červená Řečice ) - 32 ploch ( Z01 až Z32 ) Milotičky ( k.ú. Milotičky ) - 7 ploch ( Z68 až Z74 ) Popelištná ( k.ú. Popelištná ) - 9 ploch ( Z46 až Z54 ) Těchoraz ( k.ú. Těchoraz ) - 12 ploch ( Z55 až Z66 ) Zmišovice ( k.ú. Zmišovice ) - 11 ploch ( Z35 až Z45 ) Některé v ÚP Červená Řečice vymezené zastavitelné plochy zahrnují kromě hlavní funkce ( např. bydlení ) i místní obslužné komunikace, které nejsou samostatně vyčleněny, protože jejich přesné vymezení bude předmětem řešení v dalších stupních v detailu. Návrh zastavitelných ploch vytváří předpoklady k přiměřenému komplexnímu rozvoji jednotlivých sídel. Rozsah zastavitelných ploch odpovídá vždy velikosti a významu sídla v širším okolí. Rozložení zastavitelných ploch do několika rozlohou menších lokalit po obvodu současně zastavěného území vytváří předpoklady k budoucímu rovnoměrnému rozvoji kompaktních sídel v krajině, soustředěných vždy okolo historického jádra sídla.

1.2 PLOCHY PŘESTAVEB Navržené plochy přestaveb jsou situovány vždy v zastavěném území. Vyskytují se buď v prolukách současné zástavby nebo v místech, kde původní využití ploch je z hlediska celkového uspořádání funkčních složek sídla nevhodné nebo kde již u těchto ploch pozbyla účelnost stanovení jejich původního využití i v budoucnosti. V Územním plánu Červená Řečice jsou vymezeny plochy přestaveb : Červená Řečice ( k.ú. Červená Řečice ) - 3 plochy ( P01 až P03 ) Milotičky ( k.ú. Milotičky ) - 1 plocha ( P17 ) Popelištná ( k.ú. Popelištná ) - 7 ploch ( P08 až P14 ) Těchoraz ( k.ú. Těchoraz ) - 2 plochy ( P15 až P16 ) Zmišovice ( k.ú. Zmišovice ) - 2 plochy ( P05 až P07 )

13

1.3 PLOCHY ZMĚN V KRAJINĚ Navržené plochy změn v krajině jsou situovány vždy mimo zastavěné území a zastavitelné plochy. Jsou navrženy převážně za účelem založení prvků územního systému ekologické stability, ke zvýšení podílu zeleně a ke zvýšení retenční schopnosti krajiny. Plochy změn v krajině zahrnují také rozvojové plochy pro umístění dopravních staveb, které jsou situovány mimo zastavěné území a zastavitelné plochy. Mezi tyto plochy změn patří zejména plochy veřejných prostranství vymezené pro umístění místních komunikací. V Územním plánu Červená Řečice jsou vymezeny plochy změn v krajině : Červená Řečice ( k.ú. Červená Řečice ) - 3 plochy ( K01 až K03 ) Milotičky ( k.ú. Milotičky ) - 2 plochy ( K09 až K10 ) Popelištná ( k.ú. Popelištná ) - 1 plocha ( K05 ) Těchoraz ( k.ú. Těchoraz ) - 3 plochy ( K06 až K08 ) Zmišovice ( k.ú. Zmišovice ) - 1 plocha ( K04 )

2 KONCEPCE SÍDELNÍ ZELENĚ V Územním plánu Červená Řečice jsou v zastavěném území a na zastavitelných plochách vymezeny tři druhy ploch sídelní zeleně : PLOCHY SÍDELNÍ ZELENĚ v zastavěném území a zastavitelných plochách ZV PLOCHY ZELENĚ

zeleň na veřejných prostranstvích ZS PLOCHY ZELENĚ

zeleň soukromá a vyhrazená - sady a zahrady ZO PLOCHY ZELENĚ

zeleň ochranná a izolační Plochy zeleně na veřejných prostranstvích ZV jsou navrženy přiměřeně vždy s ohledem na velikost jednotlivých sídel a na hustotu jejich zástavby. Soustřeďují především na atraktivní místa v centrálních částech sídel a ve vlastním městě Červená Řečice jsou pak pro zeleň na veřejných prostranstvích vymezeny nové zastavitelné plochy ( Z17 až Z17 ), zejména v návaznosti na zastavitelné plochy vymezené pro bydlení a občanské vybavení. Zastavěné území sídel bude i v budoucnu tvořeno převážně plochami obytné zástavby, kde postačí doplnit pásy doprovodné zeleně podél komunikací, neboť se zde předpokládá vysoký podíl zeleně soukromých sadů a zahrad ZS - ploch zeleně soukromé a vyhrazené. Zastavěné území bude sídlech propojeno se stávajícími ekosystémy krajiny formou zelených pásů a alejí. Zastavitelné plochy obytné zástavby budou odděleny od stávajících celků vysokou zelení, popřípadě kombinovanou zelení izolační. Na okrajích sídel je v některých partiích vymezena samostatně zeleň ochranná a izolační ZO, a to zejména za účelem pohledového krytí zástavby. 14

3. ZASTAVITELNÉ PLOCHY, KDE ZMĚNY PROVĚŘÍ ÚZEMNÍ STUDIE V Územní plánu Červená Řečice se nevymezují zastavitelné plochy, ve kterých je uloženo prověření změn jejích využití územní studií. Zastavitelné plochy, kde změny využití prověří územní studie je vyznačeno na výkresu : A

ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ ( v měřítku 1 : 5 000 ). ( zastavitelné plochy s podmínkou prověření územní studií jsou vyznačeny šrafou )

Jedná se o rozvojové zastavitelné plochy Z01, Z03, Z05, Z06 v sídle Červená Řečice a zastavitelnou plochu Z35 v sídle Zmišovice. Územní studie musí řešit některé plochy které spolu komunikačně souvisí současně.. Ostatní zastavitelné plochy nejsou tak velkého rozsahu, že by prověření změn jejích využití vyžadovalo. Zastavitelné plochy přímo navazují na zastavitelné území a jejich předpokládaná parcelace je navrženým uspořádáním ploch do jisté míry jasně předurčena. Navržené zastavitelné plochy, ve které je uloženo prověření změn jejích využití územní studií ( Z01, Z03, Z05, Z06 a Z35 ) v jsou svou rozlohou převážně větší, a někdy pohledově exponované lokality. Zástavba na těchto plochách se může uplatňovat v panorámatu sídel. Proto musí být urbanistické kompozici a prostorovému uspořádání celého území a poté i jednotlivých staveb věnována odpovídající pozornost. Novou výstavbu je nutné v územních studiích řešit komplexně. Hlavním cílem stanovených regulačních zásad v územních studiích musí být nejen harmonické zapojení nové výstavby do krajinného, urbanistického i architektonického kontextu sídla, ale i jeho obohacení o nové urbanistické a architektonické kvality.

4. ÚZEMNÍ REZERVY zastavitelné plochy ve výhledu V Územním plánu Červená Řečice se vymezují plochy rezervy ( R01, R02, R03 ), které se stanovují jako zastavitelné plochy ve výhledu. Územní rezervy, zastavitelné plochy ve výhledu jsou vymezeno na výkresu : A

ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ ( v měřítku 1 : 5 000 ). ( hranice územních rezerv je vyznačena plnou čárou v barvě výhledové funkce )

Územní rezervy, zastavitelné plochy ve výhledu jsou v územním plánu stanoveny jako území nezastavěné a nezastavitelné. Jedná se pouze o dlouhodobější územní rezervy. Územní rezervy lze postupně zařazovat do zastavitelných ploch pouze změnami územního plánu. Změny ÚP musí být projednána podle ustanovení stavebního zákona.

15

5. ETAPIZACE ZÁSTAVBY V Územním plánu Červená Řečice jsou rozvojové zastavitelné plochy stanovené pro bydlení ( BI - čisté v rodinných domech ) a zastavitelné plochy stanovené pro občanské vybavení ( OK - komerční zařízení ) rozděleny do dvou etap. Etapizace zástavby je vyznačena na výkresu : A

ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ ( v měřítku 1 : 5 000 ). ( II. etapa obytné zástavby je vyznačena římskou číslicí II )

Etapizace zastavitelných ploch znamená, že plochy zařazené do II. etapy zástavby mohou být realizovány až po vyčerpání ( odnětí ZPF ) 70 % rozlohy vhodnějších ploch navazujících na zastavěné území a zařazených do I. etapy rozvoje. Do druhé etapy rozvoje je zařazena : a) Plocha Z03 - BI - Plochy bydlení - bydlení čisté v rodinných domech Zastavitelná plocha Z03 může být realizována až po vyčerpání ( odnětí ZPF ) min. 70 % rozlohy zastavitelné plochy Z01 zařazené do I. etapy rozvoje. b) Plocha Z04 - BI - Plochy bydlení - bydlení čisté v rodinných domech Zastavitelná plocha Z04 může být realizována až po vyčerpání ( odnětí ZPF ) min. 70 % rozlohy součtu zastavitelných ploch Z05 a Z06 zařazených do I. etapy rozvoje. d) Plocha Z15 - OK - Plochy občanského vybavení - komerční zařízení Zastavitelná plocha Z15 může být realizována až po vyčerpání ( odnětí ZPF ) min. 70 % sousední zastavitelné plochy Z14 zařazené do I. etapy rozvoje. Touto etapizací se předpokládá zajištění účelného postupného odnětí zemědělského půdního fondu ( ZPF ) bez narušení jeho organizace a zároveň splnění požadavku, který předpokládá v dlouhodobém časovém horizontu nárůst obyvatelstva města a rozvoj obslužné sféry komerčních zařízení v návaznosti na letiště.

16

d) KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY včetně podmínek pro její umísťování

1. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA 1.1 POZEMNÍ KOMUNIKACE 1.1.1 Silnice

Územím města Červená Řečice ( k.ú. Červená Řečice, k.ú. Milotičky, k.ú. Popelištná, k.ú. Těchoraz a k.ú. Zmišovice ) prochází jedna silnice II. třídy č. 112 ( II / 112 ), šest silnic III. třídy, č. 12927 ( III / 12927 ), č. 11235 ( III / 11235 ), č. 11236 ( III / 11236 ), č. 11238 ( III / 11238 ), č. 11239 ( III / 11239 ), č. 11241 ( III / 11241 ) a síť místních zpevněných komunikací v krajině propojující město Červená Řečice se sousedními sídly. Město Červená Řečice poměrně dobrou dopravní dostupnost, neboť správním územím města Červená Řečice prochází silnice II. třídy č. 112 ( II/112 ) důležitý komunikační tah v úseku mezi městy Benešov, Vlašim a Pelhřimov. V územním plánu Červená Řečice je podle požadavku ZÚR kraje Vysočina zapracován v seznamu veřejně prospěšných staveb koridor o šíři 80 m pro homogenizaci stávajícího tahu. Silnice III. třídy mají pouze místní význam, propojují jednotlivá sídla na území města Červená Řečice mezi sebou a do sousedních sídel. V krajině se často klikatí nahoru a dolů v historické stopě původních cest. V průchodu sídly mají někde i nenormové parametry a extravilánovou úpravu ( vozovka s příkopy a bez chodníků ). V grafické části ÚP Červená Řečice jsou vyznačena čísla silnic. V místech, kde prochází silnice III. třídy zastavěným územím města plní funkci sběrných komunikací. Návrh řešení územního plánu města Červená Řečice nemá zásadní vliv na silniční síť, ponechává silnice ve stávajících trasách. Na celém území města Červená Řečice jsou přípustné postupné úpravy silnic spojené především s odstraňováním dopravních závad a postupná rekonstrukce silnic do normovaných kategorií, pokud to umožní prostorové a šířkové uspořádání stávající zástavby.

1.1.2 Místní komunikace

Zástavba v zastavěném území jednotlivých sídel na území města Červená Řečice je obsluhována ze sítě obslužných místních komunikací. Ve volné krajině pak místní komunikace propojují město Červená Řečice a jeho místní části se sousedními sídly. V řešeném území navrhujeme postupnou rekonstrukci stávajících místních komunikací do normovaných kategorií, pokud to umožní prostorové a šířkové uspořádání zástavby v sídle a konfigurace terénu v krajině. Nové místní komunikace v zastavitelných plochách musí být průjezdné, slepé pouze výjimečně ( pouze pokud jsou nezbytně nutné ). Při budování nových místních komunikací je nezbytně nutné dodržet všechny související ČSN. Minimální šířka jízdního pruhu na nově budovaných komunikacích bude 3 m ( výjimečně 2, 75 m ). Na případných vzniklých slepých komunikacích ( v ÚP se nevyskytují ) je nutno zajistit možnost otočení nákladních vozidel ( svoz odpadu, hasiči, zimní údržba komunikace, apod. ). 17

Místní komunikace ve stávající i nově navržené zástavbě jsou koncipovány jako obslužné komunikace funkčních tříd C2, C3 základní kategorie MO 8 s oboustranným chodníkem, v případě jednosměrných komunikací ( budou navrženy pouze vynímečně ) kategorie MO 7 i MO 5. Současně tento návrh dává možnost případného vytvoření zklidněných komunikací funkční třídy D1 v obytných zónách nové zástavby. Některé stávající místní obslužné komunikace jsou neveřejné, nejsou ve správě města a vedou přes soukromé pozemky. Návrh obsahuje postupnou úpravu komunikací tak, aby ke každému objektu byl zajištěn přístup z místní veřejné komunikace. V návrhu jsou vytvořeny předpoklady, aby mohly být splněny podmínky příslušného zákona o pozemních komunikacích v jeho platném znění. 1.1.3 Doprava v klidu

Na území města Červená Řečice převládá parkování v jízdním pruhu místních komunikací, na náměstí v Červené Řečici a na pozemcích jednotlivých objektů. V územním plánu jsou vymezena na několika místech veřejná prostranství, kde lze umístit parkoviště ( například u hřbitova, u plochy hromadné rekreace ve východní části sídla nebo v severní části v návaznosti na zastavitelné plochy komerčních zařízení ). V místních částech výraznější potřeby na rozšiřování stávajících možností parkování a odstavování vozidel na veřejných pozemcích ani podél komunikací se nevyskytují. U stávající i nově navržené obytné zástavby bude parkování uskutečněno v jednotlivých garážích, pro návštěvy bude umožněno parkování na vozovce. Parkování a odstavování vozidel zemědělské techniky se musí realizovat v rámci vlastních areálů. 1.1.4 Hromadná autobusová doprava

Přes území města Červená Řečice vedou pravidelné autobusové linky. Hromadná doprava bude nadále podporována a vytvářeny předpoklady pro její rozvoj, který území plán Červená Řečice umožňuje, ač speciální rozvojové dopravní plochy nevymezuje. 1.1.5 Pěší a cyklistický provoz

Ve stávající a nové zástavbě bude pěší provoz realizován na stávajících a nově navržených chodnících. Přes území města vedou turistické a cykloturistické stezky. K rozšíření možnosti pěšího a cyklistického provozu v rámci řešeného území a ke zlepšení komunikačního propojení s okolními sídly budou sloužit pěší a cyklistické stezky s hlinitopísčitým krytem. K jejich vytvoření bude převážně využito původních polních cest.

1.3 ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Řešeným územím ( k.ú. Červená Řečice, k.ú. Milotičky, k.ú. Popelištná, k.ú. Těchoraz a k.ú. Zmišovice ) není vedena žádná železniční trať. V územním plánu Červená Řečice se nepředpokládá potřebu výstavby nové železniční trati v řešeném území. 1.4 LETECKÁ DOPRAVA V řešeném území není provozována. 18

2. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Přes území Červená Řečice jsou vedeny inženýrské sítě. Veškerá ochranná a bezpečnostní pásma stávajících sítí ( vodovody, kanalizace, elektrická vedení, plynovody, sdělovací kabely, apod. ) musí být respektovány a chráněny, jejich funkce nesmí být bez souhlasu správce nebo majitele narušena. V případě potřeby je přípustné se souhlasem správce nebo majitele inženýrské sítě vedoucí přes řešená území přeložit nebo zrušit.

2.1 VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ 2.1.1 KANALIZACE Kanalizace splašková a ČOV ( čistírna odpadních vod ) Červená Řečice, Popelištná V sídle Červená Řečice je vybudována splašková kanalizace zakončená mechanicko biologickou ČOV ( čistírnou odpadních vod ) situovanou jihovýchodně od sídla Červená Řečice. V sídle Popelištná je vybudována splašková kanalizace zakončená kořenovou ČOV situovanou na západním okraji sídla Popelištná. Na vymezených zastavitelných plochách musí být zajištěna nezávadná likvidace odpadních vod podle platných předpisů, v souladu s již založenou koncepcí likvidace odpadních vod města Červená Řečice a s platným PRVK ( plánu rozvoje vodovodů a kanalizací ) kraje Vysočina. Kapacita stávající ČOV je vyhovující i pro navrhovaný rozvoj města Červená Řečice. Kanalizační síť se bude v sídle Červená Řečice postupně doplňovat, rozšiřovat a obnovovat. V případě rozšíření nebo rekonstrukce ČOV musí technologie odpovídat požadavkům na dosažení imisních standardů pro lososové vody Veškerá nová výstavba ( zejména stavby určené pro bydlení a občanskou vybavenost ) na zastavitelných plochách a případné modernizace a adaptace stávajících objektů musí být napojeny na systém veřejné kanalizace zakončené čistírnou odpadních vod ( ČOV ). Na veřejnou kanalizaci a ČOV musí být napojena také zastavitelná plocha Z16 situovaná jihovýchodně od sídla Červená Řečice ( k.ú. Červená Řečice ) v blízkosti významného vodního toku Trnava (VD Trnávka ) určená pro RH - rekreaci hromadnou. Těchoraz, Zmišovice, Milotičky V sídlech Milotičky, Těchoraz, Zmišovice není vybudována splašková kanalizace a ČOV, odpadní vody jsou akumulovány v bezodtokových jímkách na vyvážení ( Milotičky, část objektů v sídlech Těchoraz a Zmišovice ) nebo jsou objekty vybaveny septiky s odtokem do jednotné kanalizační sítě ( část objektů v sídlech Těchoraz a Zmišovice ). V sídlech Milotičky, Těchoraz, Zmišovice musí být zajištěna nezávadná likvidace odpadních vod podle platných předpisů a v souladu s platným PRVK ( plánu rozvoje vodovodů a kanalizací ) kraje Vysočina. V sídlech Těchoraz a Zmišovice PRVK kraje Vysočina předpokládá výstavbu oddílné kanalizace ( splašková a dešťová ) zakončené ČOV ( čistírnou odpadních vod ). Za tím účelem jsou v Územním plánu Červená Řečice v obou těchto sídlech vymezeny zastavitelné plochy pro nové centrální ČOV. 19

V sídle Milotičky PRVK kraje Vysočina předpokládá zachování likvidace odpadních vod v bezodtokových jímkách na vyvážení. V územním plánu je alternativně ( pro případ stavebního a demografického rozvoje, aktualizace PRVK nebo změny platných právních předpisů v oblasti ochrany vod a odvádění a čištění vod ) i v tomto sídle navržena veřejná kanalizace. Za tím účelem je v územním plánu vymezena zastavitelná plocha pro ČOV na východním okraji sídla. Předpokládáme, že v budoucnu po naplnění všech zastavitelných ploch může nastat požadavek výstavby centrální ČOV, i když se v současné době, zejména vhledem k současnému k počtu obyvatel podle plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina s centrálními ČOV nepočítá a předpokládá se dosavadní systém likvidace splaškových odpadních vod, případně výstavba domovních čistíren odpadních vod. V případě, že bude výstavba centrálních ČOV v místních částech města Červená Řečice, v sídlech Milotičky, Těchoraz, Zmišovice realizována, musí být všechny nové stavby na zastavitelných plochách napojeny a stávající stavby v zastavěném území po vyřazení jímek z provozu přepojeny na stokovou síť veřejné kanalizace a obecní ČOV. Konkrétní typ čistírny bude vybrán vždy v době realizace ČOV a stokové sítě. Typ čistírny ČOV a celkové řešení likvidace splaškových odpadních vod je nutno přizpůsobit vodnatosti daného recipientu a zejména tomu, že navrhované ČOV lze vzhledem ke konfiguraci terénu umístit pouze pod sídly. V případě výstavby ČOV musí technologie vždy odpovídat požadavkům na dosažení imisních standardům pro lososové vody. Celé území města Červená Řečice Na samotách ve volné krajině a v rekreačních chatových oblastech, kde nejsou vymezeny zastavitelné plochy a kde se tak nepředpokládá stavební rozvoj budou akumulovány odpadní splaškové vody i nadále v bezodtokových jímkách na vyvážení, nebo bude likvidace odpadních vod řešena výstavbou domovních čistíren odpadních vod. U všech účelových staveb zemědělské výroby a u všech staveb stávající a navržené průmyslové výroby bude likvidace odpadů řešena podle platných předpisů a vždy podle daného konkrétního případu. U stávajících malochovů zemědělské výroby bude likvidace tekutých odpadů řešena svodem do bezodtokových jímek na vyvážení.

Kanalizace dešťová V zastavěném území města, zejména v sídlech Červená Řečice, Milotičky, Popelištná, Těchoraz a Zmišovice a na všech vymezených zastavitelných plochách musí být zajištěna bezškodná likvidace nárůstu dešťových vod v místě a v návazných vodních tocích. Přebytečné vody musí být odváděny redukovaně nejlépe přes akumulaci se vsakem, bez ovlivnění sousedních pozemků. Na pozemcích, kde celková zastavěnost včetně zpevněných ploch přesáhne 25% celkové plochy pozemku musí být likvidace dešťových vod vsakem na místě prokázána kladným hydrogeologickým posouzením. Pokud nebude toto posouzení kladné musí být dešťová voda akumulována v jímkách nebo retencích a zbytek odváděn dešťovou kanalizací.

20

2.1.2 VODOVOD Zásobování obyvatel pitnou vodou ve správním území Červená Řečice je v jednotlivých sídlech Červená Řečice, Popelištná, Těchoraz a Zmišovice zajištěno z veřejných vodovodů. V malém sídle Milotičky není veřejný vodovod vybudován. Současný stav zásobování pitnou vodou kapacitně vyhovuje pro současný stav a bude mít i dostatečnou kapacitní rezervu pro napojení zástavby na nových rozvojových zastavitelných plochách. Nové vodovodní řady budou propojeny se stávající vodovodní sítí tak, aby bylo možné zásobovat a požárně zajistit ( požární hydranty ) stávající a nově navrhovanou zástavbu, a aby byla vodovodní síť vždy co nejvíce zaokruhovaná. Červená Řečice Město Červená Řečice je zásobeno pitnou vodou ze skupinového vodovodu HU-PE-PA a z prameniště podzemní vody u osady Mašovice. Odběr vody ze skupinového vodovodu je zajištěn zásobním řadem, který je napojen na výtlačný vodovodní řad vedoucí z centrálního vodojemu Háje do Pelhřimova a odtud je voda dopravována do sídla Červená Řečice. Z prameniště u osady Mašovice je voda svedena do vodojemu a propojena se systémem zásobování sídla pitnou vodou. Milotičky V sídle Milotičky je obyvatelstvo zásobeno individuálně z domovních studní. Zde se nepředpokládá výrazný stavební rozvoj a tento stav zásobení pitnou vodou bude zachován. Nový odběr podzemních vod ze studní na vymezených zastavitelných plochách musí být prokázán hydrogeologickým (HG) posudkem. V případě vyhledání vyhovujícího zdroje pitné vody pro celé sídlo Milotičky bude vybudován veřejný vodovod. Umístění staveb pro zásobení pitnou vodou ( např. vodojemu, odkyselovací stanice, apod. ) ve volné krajině mimo zastavitelné plochy je přípustné. Popelištná, Těchoraz, Zmišovice Sídla Popelištná, Těchoraz a Zmišovice jsou zásobena z veřejných vodovodů. Současný stav zásobování kapacitně vyhovuje pro současný stav a bude mít i dostatečnou kapacitní rezervu pro napojení zástavby na nových rozvojových zastavitelných plochách. Prameniště vodovodu Popelištná se nacházejí jižně a jihovýchodně od sídla Popelištná a prameniště vodovodu Těchoraz se nachází cca západně od sídla Těchoraz. Sídlo Zmišovice je zásobeno pitnou vodou ze skupinového vodovodu HU-PE-PA a z místních zdrojů, s prameništěm ležím jihozápadně od sídla. Celé území města Červená Řečice Na samotách v krajině, kde není vybudován veřejný vodovod, obyvatelstvo je zásobeno pitnou vodou z domovních studní. Zde se nepředpokládá výrazný stavební rozvoj a tento stav zásobení pitnou vodou bude zachován. Případný nový odběr podzemních vod ze studní musí být prokázán hydrogeologickým (HG) posudkem.

21

2.2 ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Zásobování zástavby elektrickou na území města Červená Řečice je v současné době zajišťováno z vrchního a kabelového vedení 22 kV prostřednictvím sítě trafostanic.

Červená Řečice

7x 1x 1x 1x 1x

Milotičky

1x TS v obci 1x TS u samoty č.p. 5

Popelištná

1x TS obec 1x TS chatová osada

Zmišovice

1x TS v obci 1x TS na východě k.ú. u samoty Tři králové

Těchoraz

1x TS na východě obce 1x TS u samoty Těchorázek na východě k.ú.

TS TS TS TS TS

ve městě a okolí chatová osada průmyslový areál Cerepa Červený Mlýn stanice HU-PE-PA

Elektrické vedení a trafostanice jsou kapacitně vyhovující pro současné požadavky na odběr. Pro pokrytí nárůstu elektrické energie v zastavěném území a na zastavitelných plochách lze využít jednak výkonovou rezervu stávajících trafostanic a jednak výkon z nově vybudovaných trafostanic. Pro novou zástavbu se v ÚP Červená Řečice předpokládá výstavba nových trafostanic vždy v návaznosti na větší zastavitelné plochy. Připojení obou TS bude prostřednictvím odboček z kmenového vedení vzdušným vedením 22 kV nebo vedením kabelovým. Dimenzování trafostanic a konkrétní umístění vyjde postupně z podnikatelských záměrů. V případě potřeby je přípustné přeložit stávající elektrická vedení včetně trafostanic.

2.3 ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Červená Řečice Do města Červená Řečice a do průmyslového areálu v severní části území města je zaveden zemní plyn, do místních částí zaveden zemní plyn není. VTL plynovody vedou přes k.ú. Červená Řečice, k.ú. Milotičky, k.ú. Těchoraz a k.ú. Zmišovice. Stavby mohou být napojeny na plynárenská zařízení, do města Červená Řečice je zemní plyn zaveden. Vymezení zastavitelných ploch představuje možné výraznější nároky na odběr zemního plynu. Konkrétní technické podmínky napojení ( trasování a dimenzování plynovodů ) staveb budou stanoveny na základě skutečných požadavků na odběr plynu. Milotičky, Popelištná, Těchoraz a Zmišovice Zásobování plynem v místních částech města, v sídlech Milotičky, Popelištná, Těchoraz a Zmišovice neexistuje. V nejbližší době se nepočítá s realizací plynovodní sítě pro zásobování menších obcí včetně lokalit Milotičky, Popelištná, Těchoraz a Zmišovice.

22

Územní plán Červená Řečice plynofikaci sídel ale umožňuje, tj. nejsou v něm navrženy podmínky nebo překážky, které by případnou plynofikaci sídel Milotičky, Popelištná, Těchoraz a Zmišovice v budoucnu nějakým způsobem ztěžovaly nebo znemožňovaly. Záměry uvedeného charakteru jsou vyhodnocovány zejména z hlediska ekonomických aspektů vzhledem k investiční náročnosti při budování VTL přípojek a regulačních stanic. Ekonomická návratnost je posuzována ve vztahu k množství a charakteru nově připojovaných konkrétních odběratelů se zájmem o odběr plynu. 2.4 ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Ve městě Červená Řečice je zásobování objektů teplem v současné době zajištěno z kotelen se zdroji na zemní plyn a částečně na tuhá paliva. Na nových zastavitelných plochách se předpokládá zajištění zásobování objektů teplem z kotelen na zemní plyn. V místních částech Milotičky, Popelištná, Těchoraz a Zmišovice není z ekonomických důvodů možnost zavést zemní plyn. V nejbližší době bude zásobování teplem zajišťováno i nadále z kotelen na tuhá paliva, elektrickou energií nebo z alternativních ekologicky vhodných zdrojů, které je třeba v budoucnu více upřednostňovat ( tepelná čerpadla, solární systémy, kotle na dřevní hmoty a na biomasy, apod. ). Jakost tuhých a kapalných paliv dodávaných pro spalování v malých zdrojích znečisťování a obyvatelstvu musí odpovídat platným předpisům. 2.5 SPOJE V území je nutno postupovat v souladu se zákonem o telekomunikacích, trasy telekomunikačních zařízení respektovat, eventuelně navrhnou jejich ochranu a v krajním případě včas zajistit jejich přeložení ( na náklady investora nové výstavby ). Dálkové optické kabely budou ukládány převážně do společných tras s místními telefonními sítěmi, pokud budou vedeny uvnitř sídla. V současné době s nástupem nových informačních technologií k výraznému technickému pokroku. Dále se rozvíjí síť mobilních operátorů. Na řešeném území nebo v jeho blízkosti jsou umístěny BTS stožáry operátorů mobilních sítí, které jsou propojeny navzájem paprsky. Ochranná pásma těchto paprsků musí být respektována.

3. ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Z území města Červená Řečice ( k.ú. Červená Řečice, k.ú. Milotičky, k.ú. Popelištná, k.ú. Těchoraz a k.ú. Zmišovice ) je komunální odpad je odvážen v rámci regionu na řízenou skládku mimo řešené území. Ve správním území Červená Řečice se nenachází žádná provozuschopná skládka kontaminovaného odpadu. Likvidace odpadů bude řešena na území města Červená Řečice komplexně v rámci celého regionu. Odvoz komunálního odpadu bude i nadále zajišťován na řízené zajištěné skládky. Je nutno zamezit vzniku černých skládek, vlastní skládka komunálního odpadu nebude na území města Červená Řečice zřizována. 23

Zvláštní důraz bude kladen na sběr separovaného odpadu v co nejširším sortimentu, separace odpadů bude prováděna přímo u zdroje. Odpady organického charakteru budou u rodinných domů likvidovány individuálně na kompostech. Biologický odpad ( spadané listí, posekaná tráva ) nebude likvidován spolu s TKO, ale bude odvážen na kompostárny. Nové místní komunikace musí splňovat požadavky na příjezd vozidel pro odvoz odpadů. Likvidace nebezpečných odpadů bude prováděna svozem firmou, která má k tomu oprávnění. Nebezpečné odpady vzniklé při provozu trafostanic nebo při jejich rekonstrukci, budou předány organizacím majícím pověření k nakládání s příslušnými odpady. Na území města Červená Řečice se nachází několik již bývalých evidovaných nebo černých skládek odpadu jejichž provoz byl ukončen a následně byla provedena rekultivace. V místě rekultivovaných skládek odpadu nejsou v Územní plánu Červená Řečice navrženy zastavitelné plochy, na těchto plochách by neměla být realizována žádná výstavba. Část zastavitelné plochy Z17 situované v návaznosti na stávající areál zemědělské výroby západně od sídla Červená Řečice zahrnuje provedené terénní úpravy. V části těchto terénních úprav je využití plochy omezené, pouze podmíněně přípustné..

4. VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Veřejným prostranstvím jsou všechny náměstí, návsi, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. 4.1 VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Plochy veřejného prostranství ( stávající a navržené ) jsou v Územním plánu Červená Řečice vymezeny jako : PV PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ komunikace, veřejné prostory Pro plochy PV - „Plochy veřejných prostranství“ jsou v územním plánu vymezeny rozvojové plochy v zastavitelných plochách, ale i v nezastavěném území. Ve veřejných prostranstvích pak budou umístěny místní komunikace navržené podle norem pro místní komunikace a další veřejná prostranství ( např. chodníky, cyklistické stezky, parkoviště, autobusové zastávky, prostory separovaný odpad, apod. ). 4.2 VEŘEJNÁ SÍDELNÍ ZELEŇ Plochy veřejné sídelní zeleně ( stávající a navržené ) jsou v návrhu Územního plánu Červená Řečice vymezeny na plochách označených : ZV PLOCHY ZELENĚ zeleň na veřejných prostranstvích Plochy ZV - Plochy zeleně ( zeleň na veřejných prostranstvích ) jsou v Územního plánu Červená Řečice vymezeny na větších plochách veřejných prostranství, zejména pak na náměstích ( Červená Řečice ) a návsích v místních částech, na plochách stávajících parků ( zámecký park ) a na rozvojových plochách vymezených za účelem založení nových parků jako zázemí stanovených zastavitelných ploch pro bydlení a občanské vybavení. 24

5. OBČANSKÉ VYBAVENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY Základní občanské vybavení je v současné době dostatečné a celkově odpovídá velikosti a významu města Červená Řečice. Ve městě Červená Řečice jsou základní zařízení veřejné infrastruktury ( správa města, školství, zdravotnictví, kultura ), sportovní zařízení ( krytá i otevřená ) a komerční obslužná zařízení ( služby a obchody ). Plochy občanského vybavení veřejné infrastruktury jsou v Územním plánu Červená Řečice vymezeny jako : OV PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ veřejná infrastruktura Občanské vybavení veřejné infrastruktury je v Územním plánu Červená Řečice vymezeno na stávajících plochách v zastavěném území, zejména v centrální části sídla Červená Řečice, ale také v místních částech, sídlech Milotičky, Zmišovice, Těchoraz a . Veřejná správa Městský úřad Červená Řečice se nachází na náměstí v Červené Řečici v integrované budově spolu s ostatním veřejným vybavením města. Vzdělávání a výchova V současné době je v městě Červená Řečice mateřská škola. Základní škola v Červené Řečici měla dlouholetou tradici, avšak vzhledem k malému počtu žáků byla zrušena. Po naplnění všech obytných rozvojových ploch a nárůstu obyvatel na budoucí možný maximální počet 1800 obyvatel se nepředpokládá potřeba výstavby nového školského zařízení. Základní škola by se mohla podle potřeby obnovit ve stávajících budovách. Vznik nové malé ( soukromé nebo obecní ) mateřské školy je možný v rámci smíšeného venkovského bydlení i v místních částech, například přímo ve vazbě na bydlení. Kultura Důležitým a přirozenými kulturními centry a zároveň doklady kulturního dědictví jsou ve městě Červená Řečice významné kulturní památky, zejména zámek Červená Řečice, fara a kostely, kostel Božího těla a kostel sv. Máří Magdaleny. Nejvýznamnější kulturní památkou ve městě je zámek Červená Řečice s přilehlým zámeckým parkem. Stavební stav zámku Červené Řečici je však velmi špatný. Po vyřešení majetkových vztahů by se měl zámek stát centrem kultury ve městě a v i v širším okolí Nepředpokládáme výstavbu nových objektů pro jednoúčelové využití pro kulturní účely, pro základní kulturní vyžití je nutno hledat, zejména v místních částech, netradiční formy ve spojení se sportem, církví nebo s jinými aktivitami, např. klubovní a zájmová činnost. Vyššími formami a zařízeními pro kulturní účely ( kina, divadla, koncertní sály, apod. ) bude město Červená Řečice nadále vázána na okolní větší sídla a města v regionu. Zdravotní a sociální služby Město Červená Řečice je vybaven zdravotnickým zařízením. Potřeba výstavby nových jednoúčelových staveb pro zdravotnictví se nepředpokládá.

25

6. OCHRANA OBYVATEL 6.1 CIVILNÍ OCHRANA Město Červená Řečice má v současné době celkem cca 1 000 trvale bydlících obyvatel v celém svém správním území. Úplným naplněním všech rozvojových ploch se v Územní plánu Červená Řečice předpokládá nárůst obyvatelstva cca o 30 %, což představuje zhruba 300 až 350 obyvatel. Z toho nejvíce připadá na hlavní sídlo Červená Řečice, kde může činit nárůst až 250 trvale bydlících obyvatel. Územní plán Červená Řečice ve své konečné podobě realizace předpokládá počet zhruba kolem 1250 až 1350 obyvatel v celém správním území v dlouhodobém časovém horizontu. Požadavky na civilní ochranu, které vyplývají z územního plánu města jsou podkladem pro zpracování plánu ukrytí navrhovaného počtu obyvatel. Zároveň ověřují územně technické podmínky zajištění základních funkcí sídla při mimořádných událostech. Pro novou obytnou zástavbu se předpokládá podsklepení alespoň 50 % nových rodinných domů. Specifické plochy pro zájmy civilní ochrany nejsou v ÚP navrženy. K územním plánu se nevztahují požadavky vyplývající z havarijních a krizových plánů.

6.2 POŽÁRNÍ OCHRANA V městě Červená Řečice působí sbor dobrovolných hasičů. Hasičská zbrojnice je vybavena a odpovídá požadavkům na požární ochranu a požadavkům na zajištění jiných záchranných prací například při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech v územním obvodu města Červená Řečice. V případě velkého požáru jsou připraveny zasáhnout posily profesionální sbory hasičů z okolních měst. Zástavba a parametry komunikací v obci musí vyhovovat všem požárním předpisům. Parametry všech nových komunikací musí odpovídat požárním předpisům, budou průjezdné ( nesmí být slepé ) a ke všem objektům bude zajištěn příjezd požárních vozidel. Pro konkrétní stavby budou dodrženy bezpečné odstupové vzdálenosti a zajištěn příjezd požárních vozidel. Příjezd a přístup požární techniky bude v dotčených lokalitách zajištěn ze stávajících a navržených komunikací umístěných ve vymezeném veřejném prostoru, na plochách PV - veřejná prostranství. K zásobování požární vodou slouží vodní nádrže a požární hydranty na území města. Při navrhování rozvodů vody bude vodovod sloužit zároveň jako zdroj požární vody ( nadzemní hydranty, zajištění potřebných tlaků, průtoku, světlost potrubí ) navržený podle příslušných předpisů, případně budou zřízeny požární nádrže podle příslušných předpisů.

6.3 OBRANA STÁTU Návrhem řešení ÚP Červená Řečice nejsou dotčeny žádné vojenské objekty a vojenská zařízení. Specifické plochy pro zájmy obrany státu nejsou v ÚP Červená Řečice navrženy.

26

e) KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, prostupnost krajiny, územní systém ekologické stability, vodní toky, záplavová území a ochrana před povodněmi, zemědělský a lesní půdní fond

1. KRAJINA A PŘÍRODA Reliéf krajiny Území města Červená Řečice ( k.ú. Červená Řečice, k.ú. Milotičky, k.ú. Popelištná, k.ú. Těchoraz a k.ú. Zmišovice ) leží v oblasti Křemešnické vrchoviny, která tvoří západní část rozsáhlé Českomoravské vrchoviny, v oblasti s malým počtem a nízkou hustotou obyvatel a převahou přírodních porostů. Menší sídla obklopuje mozaika polí, luk a lesních porostů, atraktivita území města Červená Řečice spočívá právě ve své členitosti. V území převažuje vcelku monotónní reliéf krajiny rozřezaný údolími vodních toků. Mírné svahy ve svém zakončení u vodních toků spadají do údolí. Z krajinářského hlediska se jedná o krajinu harmonickou, kultivovanou, přírodě blízkou a zemědělsky využívanou. Nejvýše položenými místy na území města Červená Řečice jsou vrchy v k.ú. Milotičky s nejvyšším vrchem „Houska“ ( 625 m n. m. ) ležícím na téměř hranici s k.ú. Bitětice, dále vrchy při západní hranici řešeného území v k.ú. Červená Řečice s nejvyššími vrchy „Mašovický vrch“ ( 617 m n. m. ) a „Čertova skála“ (609 m n. m. ). Celé území se pak sklání od jižní a západní hranice k severu a východu, kde je nejnižším územím hraniční tok Trnavy a nejnižším bodem pak soutok vodní hladina vodní nádrže stejného jména a jejího pravostranného přítoku Popelištná ( cca 420 m n. m.). Vybrané oblasti a místa krajinného rázu Území města Červená Řečice leží v dle Územně analytických podkladů ( ÚAP ) v oblasti krajinného rázu ORP Pelhřimov č. 04 - „Dolnoželivsko“. Mezi významná místa krajinného rázu lze považovat dle ÚAP místo „Údolí Trnavy“. V oblasti ani v místě krajinného rázu není vyhlášena žádná zvláštní územní ochrana. ÚP vytváří předpoklady k uplatnění zvýšené ochrany u všech pólů, os a ohraničení. Evropsky významná lokalita - Natura 2000 V řešeném území, podél části severní hranice k.ú. Červená Řečice, se nachází vyhlášená evropsky významná lokalita CZ0613334 Trnava v soustavě Natura 2000. Vyskytují se zde chráněné druhy živočichů - vydra říční, ( Lutra lutra ). V ÚP Červená Řečice se vylučuje umísťování záměrů, které by samostatně či ve spojení s jinými mohly významně ovlivnit evropsky významnou lokalitu v soustavě Natura 2000. Památné stromy Na území města Červená Řečice se nachází vyhlášený památný strom, „Památný dub“ v k.ú. Červená Řečice, p.č. 115/1. V okolí památného stromu nesmí být rušivé činnosti a žádné krajinné a jiné změny v území, které by ochranu narušovaly nebo znemožňovaly. 27

Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem Na území města Červená Řečice se nachází dvě lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem ( dle ÚAP ). Jedná se o lokalitu „Široké palouky“, fragment vlhké louky s prstnatcem májovým ve střední části k.ú. Červená Řečice a lokalitu „Křelovické Habry a Trnávka“, údolní nivu s doprovodnou vegetací a habřiny podél části severní hranice k.ú. Červená Řečice. V okolí lokalit výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů nesmí být činnosti a žádné krajinné a jiné změny v území, které by ochranu narušovaly nebo znemožňovaly. Návrh ochrany a tvorby krajiny Cílem krajinného plánu je zajistit předpoklady pro obnovu přírodních zdrojů a založit v území strategii tzv. trvale udržitelného rozvoje, tedy takového rozvoje, který zajišťuje dostatečnou prosperitu ekonomickým aktivitám v území, ale současně s tím zabezpečuje trvalé obnovování těch zdrojů, které jsou pro vývoj využívány. V krajině mimo zastavěné území navrhujeme zvýšit podíl trvale zatravněných ploch a zalesněných ploch. Jedná se zejména o lokality na svažitých lokalitách, kde hrozí půdní eroze. V řešeném území navrhujeme obnovu polních cest. U všech stávajících i navržených cest se předpokládá výsadba doprovodné zeleně ve formě jedno i oboustranných alejí. V zastavěném území sídel na území města Červená Řečice se návrh veřejné zeleně soustřeďuje především na atraktivní místa v centrálních částech sídel. Zastavěná území budou i v budoucnu tvořena plochami obytné zástavby, kde postačí doplnit pásy doprovodné zeleně komunikací, neboť se zde předpokládá vysoký podíl zeleně soukromých zahrad. Zastavěné území města bude propojeno se stávajícími ekosystémy krajiny formou zelených pásů a alejí. Nově navržené plochy obytné zástavby budou odděleny od stávajících celků vysokou zelení, popřípadě kombinovanou zelení izolační. Cílem ekologické optimalizace je dosažení stavu harmonické krajiny, v níž plochy člověkem destabilizovaných ekosystémů jsou vyváženy vhodně rozloženými plochami ekologicky stabilnějších přirozených a přírodě blízkých ekosystémů. Hlavní zásady přístupu k ochraně a tvorbě krajiny : Při zásazích do území maximálně chránit veškerou vzrostlou zeleň, uchovat veškeré významné krajinné fenomény, uchovat a podporovat rozvoj přirozeného geofondu krajiny, zeleň k novým výsadbám vybírat pouze z domácích, popřípadě zdomácnělých druhů, zajišťovat příznivé působení na okolní ekologicky méně stabilní části krajiny a jejich prostorové oddělení, podporovat polyfunkční využívání krajiny, zakládat zeleň kvalifikovaně podle schválených projektů pod odborným vedením, následně pravidelně udržovat založené plochy zeleně, pečovat o čistotu vodotečí na celém správním území a dbát o její technickou údržbu. Návrh úprav zeleně je v tomto materiálu nutno chápat pouze směrně jako podklad pro další podrobnou ÚPD, nové výsadby zeleně musí být řešeny detailně v rámci projektů souhrnných pozemkových úprav, které budou vycházet z nových majetkoprávních vztahů. 28

2. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY - ÚSES V Územním plánu Červená Řečice je vymezen územní systém ekologické stability ( ÚSES ). Podkladem pro územní vymezení místního ÚSES v ÚP Červená Řečice ( k.ú. Červená Řečice, k.ú. Milotičky, k.ú. Popelištná, k.ú. Těchoraz a k.ú. Zmišovice ) je použit generel lokálního ÚSES pro území města Červená Řečice, který byl zpracován v roce 2009 ( Ing. Eva Jonešová ). Vymezení místního ÚSES v Územním plánu Červená Řečice je z tohoto generelu převzato a upraveno do měřítka mapového podkladu ÚP. Územní systém ekologické stability ( dále ÚSES ), je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, který udržuje přírodní rovnováhu. Místní územní systém ekologické stability zahrnuje i celý rozsah systémů regionálních a nadregionálních; jeho pozitivní působení na krajinu se uplatňuje nejvýrazněji na místní úrovni, která se stává praktickým vyústěním celého procesu územního zabezpečování ekologické stability. Tvorba a ochrana skladebných součástí ekologické sítě neřeší celou problematiku zajišťování ekologické stability krajiny. Rozhodující význam pro ekologickou stabilitu krajiny má celkové snižování destabilizujících antropogenních vlivů. Cílem zabezpečování územního systému ekologické stability v krajině je : uchování a podpora rozvoje přirozeného genofondu krajiny, zajištění příznivého působení na okolní ekologicky méně stabilní části krajiny a jejich prostorové oddělení, podpora možnosti polyfunkčního využívání krajiny, uchování významných krajinných fenoménů. Prvky nadregionálních a regionálních ÚSES v řešeném území Na území Červená Řečice podél je podle ZÚR kraje Vysočina vedena trasa regionálního biokoridoru RBK 420. Regionální biokoridor RBK 420 propojuje přes řešené území k.ú. Těchoraz ( podél jižní hranice k.ú. Těchoraz ) regionální biocentra RBC 727 U Mosteckého a RBC 728 Prasatka. Prvky nadregionálního a regionálního ÚSES jsou v Územním plánu Červená Řečice zapracovány, jejich vymezení zpřesněno do měřítka katastrální mapy ( mapového podkladu územního plánu ) a zařazeny v ÚP do seznamu veřejně prospěšných opatření. Zpřesnění řešení regionálního ÚSES je dále provedeno formou složeného biokoridoru. Celková délka složeného biokoridoru od jednoho regionálního biocentra k druhému je maximálně 8 000 m za předpokladu alespoň jedenácti mezilehlých lokálních biocenter. Na regionálním biokoridoru byla vymezena místní biocentra jejichž základem je stávající meandrující vodní tok s bohatými břehovými porosty, doprovázený mokřadními ( extenzivními ) loukami, okrajově zasahují lesní porosty. Místní biocentra jsou propojena biokoridory obdobných charakteristik jako biocentra, při stanovování délky biokoridorů bylo zohledněno, že se jedná o kombinaci převážně mokřadních společenstev ( maximální délka je l 000 m) ale částečně i lučních společenstva niv v 1. až 4. vegetačním stupni ( maximální délka je 500 m ), proto byla zvolena maximální délka 700 m ( avšak skutečná délka se blíží spíše k 500 m ). Šíře biokoridoru odpovídající regionálnímu biokoridoru. 29

Ochranné pásmo nadregionálního biokoridoru - NRBK Na severovýchodě zasahuje do řešeného území ochranné pásmo nadregionálního biokoridoru ( dále OP NRBK ). Nadregionální biokoridory propojují nadregionální biocentra. Jsou složeny z os a ochranných zón ( ochranné pásmo ) těchto os. Osa NRBK má prostorové parametry složeného regionálního biokoridoru příslušného typu a jsou do ní vložena regionální biocentra v maximální vzdálenosti 8 km. Cílové ekosystémy vložených regionálních i lokálních biocenter odpovídají typu osy. V ÚP Červená Řečice je ochranná zóna převedena do měřítka ÚP a upravena ( zúžena ) konkrétních geomorfologických a ekologických podmínek daného území. Jako jižní hranice ochranného pásma NRBK je navržena severní hranice nivy Trnavy ( tzn. vlastní niva je z pásma vyloučena a ochranné pásmo zasahuje do řešeného území jen částečně v biocentru Zadní Trhonice a v biokoridoru Zadní Trhonice – Pod papírnou ), což je v souladu s tím, že se jedná o typ osy NRBK mezofilní hájovou (dle společenstev).

Rozšíření sítě ÚSES o místní přírodní biocentra a biokoridory Při rozšíření sítě ÚSES o místní přírodní biocentra a biokoridory byly kombinovány tyto aspekty: • rozložení agregací příbuzných STG (možnost vedení modálních tras), • rozmístění prvků kostry ekologické stability krajiny vhodných pro přírodní prvky ÚSES (maximální využití stávajících lesních porostů), vyhýbání se souvisle zastavěnému území, • návaznost na již vymezené biokoridory v sousedství řešeného území, • návaznost na prvky regionálních a nadregionálních ÚSES, • prostorová úspornost a zároveň dodržení minimálních prostorových parametrů při zajištění reprezentativnosti všech typologických jednotek potenciálních ekosystémů, a na jejich základě byly vymezeny osy tras místních biokoridorů.

Všechny prvky ÚSES vyhovují předepsaným parametrům. Na plochách zahrnutých do ÚSES, s výjimkou staveb na tocích je zákaz umisťování staveb a to i oplocení. Na pozemcích zahrnutých do ÚSES se zakazuje měnit kultury s vyšším stupněm ekologické stability za kultury s nižší ekologickou stabilitou, povolování pozemkových úprav, odvodňování, těžba nerostů a jiné narušování ekologicko stabilizační funkce těchto ploch. Nově založené prvky ÚSES ( biocentra a biokoridory ) musí být realizovány tak, aby byla zajištěna prostupnost pro obhospodařování zemědělské půdy a aby nevznikly pozemky obtížně přístupné nebo obtížně obhospodařovatelné. Vymezené navržené prvky ÚSES ( biokoridory a biocentra ) jsou graficky znázorněny na hlavním výkresu „B Urbanistický návrh - hlavní výkres“ a jako veřejně prospěšná opatření vymezeny na výkresu „C Veřejně prospěšné stavby a opatření“.

30

SCHÉMA VYMEZENÍ LOKÁLNÍHO ÚSES

V následujících tabulkách převzatých z generelu ÚSES pro území města Červená Řečice ( k.ú. Červená Řečice, k.ú. Milotičky, k.ú. Popelištná, k.ú. Těchoraz a k.ú. Zmišovice ), který byl zpracován v roce 2009 ( Ing. Eva Jonešová ) jsou obsaženy prvky ÚSES :

31

Tabulky prvků ÚSES - ČERVENÁ ŘEČICE k.ú. Červená Řečice, k.ú. Milotičky, k.ú. Popelištná, k.ú. Těchoraz a k.ú. Zmišovice

Generel ÚSES Červená Řečice ( Ing. Eva Jonešová , 2009 )

32

20 ha

2,41

700 x 40 m

rozvoj břehových porostů, přírodě blízký charakter vodního toku, extenzivní louky (nehnojit, nezalesňovat louky)

3 ha


Poznámky

Maximo–minimální parametr

49,59

v lese zvyšovat podíl MZD, jemnější způsoby obnovy lesních porostů, u vodních toků rozvoj břehových porostů, přírodě blízký charakter vodního toku, extenzivní louky (nehnojit, nezalesňovat louky)

Výměra (ha)

Využívání a ochrana

3,37

Šířka (m)

0 40 0

Délka (m)

0 603

rámcově rámcově rámcově

Cílový ekosystém

0

Cílový typ

kombinované přírodní a antropické kombinované přírodní a antropické kombinované - přírodní a antropické

Vymezení

Biogeografický význam

regionální

Funkční typ

přirozeně meandrující vodní tok s břehovými porosty, extenzivní louky

Republikové číslo dle ÚTP

regionální

U Kvášů


místní

3

biocentrum

2

U Mosteckého - U Kvášů

biokoridor

U Mosteckého

les s přirozenou druhovou skladbou (dle STG), přirozeně meandrující vodní tok s břehovými porosty, extenzivní louky

biocentrum

1

727

Název

420

Číslo prvku

420

( Číselná řada je společná pro biocentra a biokoridory )

Dokumentace (odkud je převzato vymezení)

Zásady územního rozvoje Vysočina, Územně analytické podklady Pelhřimov



700 x 40 m

3,67

3 ha


2,16

700 x 40 m


3 ha


1,89


3,27

40 0 40 0

475

rámcově rámcově rámcově rámcově

0

kombinované - přírodní a antropické kombinované - přírodní a antropické kombinované - přírodní a antropické kombinované - přírodní a antropické

33

541

regionální místní regionální místní


0

biokoridor biocentrum biokoridor


biocentrum

Pod spolky

420

7

420

6

Hodějovický mlýn - Pod spolky


420

5

Hodějovický mlýn


420

4

U Kvášů Hodějovický mlýn





34

700 x 40 m 700 x 40 m

Územně analytické podklady Pelhřimov

2000 x 20 m

Zásady územního rozvoje Vysočina, Generel ÚSES Krasíkovice (v rozpracovanosti), Územně analytické podklady Pelhřimov

v lese zvyšovat podíl MZD, mimo les doplnění dřevinných vegetačních prvků, kosit louky 1x ročně, zákaz hnojení luk

3 ha

3 ha

2,66 3,34


Zásady územního rozvoje Vysočina, Generel ÚSES Krasíkovice (v rozpracovanosti), Územně analytické podklady Pelhřimov

0,61


3,11



v lese zvyšovat podíl MZD, jemnější způsoby obnovy lesních porostů

3,35

40 0 40 20 0

665 0 153

les s přirozenou druhovou skladbou (dle STG)

1559

Nad lesy

0

rámcově rámcově rámcově rámcově

12

rámcově

kombinované - přírodní a antropické kombinované - přírodní a antropické kombinované - přírodní a antropické přírodní

les s přirozenou druhovou skladbou (dle STG), mimo les dřevinné vegetační prvky

přírodní

regionální

11

U Mosteckého - Nad lesy

místní

místní


420

10

Kudrlík - Pod Hůrou

místní

regionální

420

biokoridor biocentrum biokoridor


biokoridor

Kudrlík


biocentrum

9

420

8

Pod spolky Kudrlík

35

2000 x 20 m


3 ha


2000 x 20 m

v lese zvyšovat podíl MZD, mimo les doplnění dřevinných vegetačních prvků, kosit louky 1x ročně (nehnojit louky), zachování a rozvoj břehových porostů

2000 x 20 m


3 ha

3,86 3,76 3,99 2,19 4,39

20 0 20 20 0

1932 0

les s přirozenou druhovou skladbou (dle STG), mimo les dřevinné vegetační prvky, přirozeně meandrující vodní tok s břehovými porosty, extenzivní louky

1995


1100

rámcově

les s přirozenou druhovou skladbou (dle STG), mimo les extenzivní louky a dřevinné vegetační prvky, přirozeně meandrující vodní tok s břehovými porosty

0

rámcově rámcově


navržené

přírodní přírodní kombinované - přírodní a antropické kombinované - přírodní a antropické kombinované - přírodní a antropické


rámcově

místní místní

Vypálený

místní

biocentrum

17

U Jeřábků Vypálený

biokoridor

16

Prasatka U Jeřábků

biocentrum

15

místní

U Jeřábků

místní

biokoridor

14

biokoridor

13

Nad lesy U Jeřábků


36

2000 x 20 m

v lese zvyšovat podíl MZD, mimo les doplnění dřevinných vegetačních prvků, kosit louky 1x ročně (nehnojit louky), zachování a rozvoj břehových porostů, revitalizovat vodní tok

2000 x 20 m


2000 x 20 m


doplnění dřevinných vegetačních prvků, kosit louky 1x ročně (nehnojit louky), zachování a rozvoj břehových porostů (nezalesňovat)

v původním generelu (1992) prvek č. 22

2000 x 20 m


3 ha

1,01 2,40 4,15 2,48 3,23

20 20 20 20 0

506

extenzivní louky a dřevinné vegetační prvky, přirozeně meandrující vodní tok s břehovými porosty

1201

rámcově


2000

navržené


1243

jednoznačně


0

rámcově


rámcově

přírodní kombinované - přírodní a antropické přírodní kombinované - přírodní a antropické

místní místní

kombinované - přírodní a antropické

U cihelny

místní

22

Bukovec U cihelny

místní

21

místní

biokoridor biokoridor

20

Bukovec Nad lesy

biokoridor

Pod Brtnou Vypálený

biocentrum

19

biokoridor

18

Hůrka Vypálený

Generel ÚSES Bolechov, Brtná, Miletín u Humpolce, Lísky u Holušic, Speřice , Generel ÚSES, k.ú. Zmišovice, Popelištná, Brtná Generel ÚSES Bolechov, Brtná, Miletín u Humpolce, Lísky u Holušic, Speřice , Generel ÚSES, k.ú. Zmišovice, Popelištná, Brtná

37

2000 x 20 m


3 ha


2000 x 20 m


2000 x 20 m

2,77 3,09 1,30 3,45

20 0 20 20

1389 0

břeh vodní nádrže a extenzivní louky s břehovými porosty, les s přirozenou druhovou skladbou (dle STG)

654


1727

navržené rámcově


jednoznačně

přírodní kombinované - přírodní a antropické kombinované - přírodní a antropické kombinované - přírodní a antropické


rámcově

místní

biokoridor biocentrum

místní

U přehrady Farářství

místní

26

Pod Mezným U přehrady

místní

25

Pod Mezným

biokoridor

24

biokoridor

23

U cihelny Pod Mezným

v lese zvyšovat podíl MZD, zachování a rozvoj břehových porostů a extenzivní louky (kosit louky 1x ročně, nehnojit), extenzivní přírodní koupaliště na břehu nádrže je možno ponechat

Územně analytické podklady Pelhřimov, ÚP Želiv

3,00 ha 2000 x 20 m 3,00 ha

zachování a rozvoj břehových porostů a extenzivní louky (kosit louky 1x ročně, nehnojit), v lese zvyšovat podíl MZD, jemnější způsoby obnovy lesních porostů

2000 x 20 m

4,30 1,22

zachování a rozvoj břehových porostů a extenzivní louky (kosit louky 1x ročně, nehnojit)

6,22


4,03

0 20 0 20

0

jednoznačně

38

615

rámcově rámcově rámcově



0

kombinované - přírodní a antropické kombinované - přírodní a antropické kombinované - přírodní a antropické

přirozeně meandrující vodní tok s břehovými porosty, extenzivní louky, okrajově zasahující les s přirozenou druhovou skladbou (dle STG)

2000

místní místní

Zadní Trhonice Pod papírnou

místní

30


místní

biocentrum biokoridor

29

Zadní Trhonice

biocentrum

Farářství Zadní Trhonice

biokoridor

28

ochranná zóna NRBK

Farářství

ochranná zóna NRBK

27

vodní tok a začátek vodní nádrže s břehovými porosty, les s přirozenou druhovou skladbou (dle STG)




Územně analytické podklady Pelhřimov, ÚP Křelovice, ÚP Želiv

Územně analytické podklady Pelhřimov, ÚP Křelovice

39

3,16

3,00 ha

4,27

2000 x 20 m 3,00 ha

zachování a rozvoj břehových porostů a extenzivní louky (kosit louky 1x ročně, nehnojit), v lese zvyšovat podíl MZD

1,50

2000 x 20 m

4,79

3,00 ha

5,86

0 20


20

0

zachování a rozvoj břehových porostů a extenzivní louky (kosit louky 1x ročně, nehnojit), v lese zvyšovat podíl MZD

0

0 2000 0 754

les s přirozenou druhovou skladbou (dle STG), mimo les extenzivní louky a dřevinné vegetační prvky, přirozeně meandrující vodní tok s břehovými porosty les s přirozenou druhovou skladbou (dle STG), mimo les extenzivní louky a dřevinné vegetační prvky, přirozeně meandrující vodní tok s břehovými porosty

0

rámcově jednoznačně jednoznačn ě

U lipky

rámcově

rámcově

přírodní

35

přírodní


U lipky - Pod Modletíny

místní


34

místní


biokoridor


biokoridor

Pod Modletíny


biocentrum

33

místní

Pod papírnou - Pod Modletíny

místní

biocentrum

32

místní

Pod papírnou

biocentrum

31


v lese zvyšovat podíl MZD, mimo les doplnění dřevinných vegetačních prvků, kosit louky 1x ročně (nehnojit louky), zachování a rozvoj břehových porostů v lese zvyšovat podíl MZD, mimo les doplnění dřevinných vegetačních prvků, kosit louky 1x ročně (nehnojit louky), zachování a rozvoj břehových porostů






40

2000 x 20 m 3,00 ha


5,35

2000 x 20 m

v lese zvyšovat podíl MZD, mimo les doplnění dřevinných vegetačních prvků, kosit louky 1x ročně (nehnojit louky), zachování a rozvoj břehových porostů, revitalizace toku

3,30

2000 x 20 m


5,29

3,00 ha


2000 x 20 m


4,23

3,66


4,42

20 0 20 20 0 20

1830 0 2000 1651 0


2000

jednoznačně jednoznačně rámcově rámcově

41

Bukovec Čertova skála

rámcově

rámcově

přírodní přírodní přírodní


přírodní

Bukovec

přírodní


místní

40

místní

místní místní


místní

biokoridor

39

Bukovec – K Bitěticům

biokoridor

místní

biokoridor

38

Pod Bezděkovem K Bitěticům

les s přirozenou druhovou skladbou (dle STG), mimo les extenzivní louky a dřevinné vegetační prvky, přirozeně meandrující vodní tok a vodní plochy s břehovými porosty

biocentrum

Pod Bezděkovem

biokoridor

37

Pod Bezděkovem U lipky

biocentrum

36

les s přirozenou druhovou skladbou (dle STG), mimo les extenzivní louky a dřevinné vegetační prvky, přirozeně meandrující vodní tok a vodní plochy s břehovými porosty les s přirozenou druhovou skladbou (dle STG), mimo les extenzivní louky a dřevinné vegetační prvky, přirozeně meandrující vodní tok a vodní plochy s břehovými porosty




jižní část biokoridoru je součástí KPÚ Bitětice



3,00 ha


2000 x 15 m

v lese zvyšovat podíl MZD

3,00 ha



2000 x 15 m

v lese zvyšovat podíl MZD


2000 x 20 m



V Bitěticích KPÚ, V Milotičkách návrh OkÚ Pelhřimov

7,32 2,97 4,95 1,67 2,61

0 20

15 0 15

41

0


1980

přírodní

0

místní

biokoridor


1118

přírodní

biokoridor

46

Útěchovický potok – K Bitěticům


1306

místní

Bělá - Pod Modletíny

rámcově

přírodní

biocentrum

45

rámcově

místní

Bělá

rámcově

přírodní

biokoridor

44


rámcově

místní

Bělá - Čertova skála


navržené

biocentrum

43

přírodní

Čertova skála

místní

42

3. VODNÍ TOKY, ZÁPLAVOVÁ ÚZEMÍ A OCHRANA PŘED POVODNĚMI 3.1 Vodní toky Řešené území patří leží v klimatické podoblasti mírně vlhké, z čehož vyplývá, že zásobení vláhou je zajištěno převážně atmosférickými srážkami. Celé území Červená Řečice spadá do povodí řeky Vltavy, Sázavy a Želivky, do které se vlévá Trnava. Územím města Červená Řečice protéká několik vodotečí. Nejvýznamnějšími vodními toky na území města Červená Řečice ( co se týče vodnatosti ) je řeka Želivka ( Hejlovka ) protékající podél jižní hranice k.ú. Těchoraz a řeka Trnava protékající podél severní hranice k.ú. Červená Řečice a k.ú. Popelištná. Dalším vodními toky na území města Červená Řečice jsou pravostranné přítoky řeky Trnavy tekoucí vždy od jihu k serveru. Patří mezi mě zejména Bělský potok tekoucí přes k.ú. Milotičky a k.ú. Červená Řečice, Řečický potok tekoucí přes k.ú. Červená Řečice, potok Popelištná tekoucí přes k.ú. Těchoraz, k.ú. Popelištná a dále po hranici k.ú. Popelištná s k.ú. Zmišovice. Nejrozsáhlejší vodní nádrží na území města je vodní nádrž Trnávka na řece Trnavě Podél všech vodních toků na území Červená Řečice se stanovuje nezastavitelné pásmo ( manipulační pruh ) z důvodů jejich správy a údržby, u drobných vodního toků manipulační pruh o šíři 6 m a u významných vodních toků manipulační pruh o šíři 8 m. 3.2 Záplavová území Podél vodních toků Želivka ( Hejlovka ) a Trnava jsou na území města Červená Řečice vyhlášena záplavová území Q100 vodních toků. V územním plánu je záplavové území respektováno, v údolních nivách těchto vodních toků nejsou vymezena zastavitelná území. 3.3 Vodní nádrž Švihov - Vodní dílo Želivka ( VD Želivka ) Převážná část území města Červená Řečice ( k.ú. Červená Řečice, k.ú. Milotičky, k.ú. Popelištná, k.ú. Těchoraz a k.ú. Zmišovice ) se nachází v pásmu III. stupně hygienické ochrany ( PHO ) zdroje pitné vody, zbytek území města částečně podél řeky Trnavy a dále podél vodní nádrže Trnávka na severním okraji k.ú. Červená Řečice a k.ú. Popelištná pak v pásmu II. stupně PHO zdroje pitné vody, vodní nádrže Švihov, Vodní dílo Želivka, která je zásobárnou pitné vody celostátního významu. Hospodaření a výstavba v PHO VN Švihov na musí být v souladu se „Zásadami pro zajištění hygienické ochrany vodárenské nádrže a povodí Vodního díla Želivka“. 3.4 Ochrana před povodněmi V rámci opatření ke snížení ohrožení území povodněmi a ke zvýšení retenční schopnosti krajiny, ochrany sídel před vodními srážkami a snížení půdní eroze jsou v Územním plánu Červená Řečice navrženy plochy trvalého zatravnění na svažitých pozemcích podél vodotečí a na pozemcích nad sídly v návaznosti na zastavěné území a zastavitelné plochy.

42

4. ZEMĚDĚLSKÝ A LESNÍ PŮDNÍ FOND 4.1 Zemědělský půdní fond půdní fond Významným a důležitým krajinotvorným prvkem je obhospodařovaná zemědělská půda, zemědělský půdní fond ( ZPF ), který pokrývá velkou část území města Červená Řečice ( k.ú. Červená Řečice, k.ú. Milotičky, k.ú. Popelištná, k.ú. Těchoraz a k.ú. Zmišovice ). ZPF zahrnuje pozemky orné půdy, trvalého travního porostu, sady a zahrady. Celková rozloha zemědělské půdy na území Červená Řečice je celkem 1 632, 4029 ha. Z toho rozloha zemědělské půdy na jednotlivých katastrálních území činí : k.ú. Červená Řečice - 759, 4878 ha k.ú. Milotičky - 127, 9278 ha k.ú. Popelištná - 208, 8538 ha k.ú. Těchoraz - 304, 6239 ha k.ú. Zmišovice - 231, 5096 ha Zemědělská půda na území města Červená Řečice je obhospodařována a zemědělsky využívána. Z krajinářského hlediska se tedy jedná o krajinu harmonickou, kultivovanou a intenzívně zemědělsky využívanou. Územní plán Červená Řečice vytváří předpoklady na stavební rozvoj jednotlivých sídel na území města Červená Řečice, ale zároveň se zasazuje o minimální vliv zejména na chráněnou zemědělskou půdu. 4.2 Lesy - pozemky určené k plnění funkce lesa - PUPFL Významným krajinotvorným prvkem pokrývající území města Červená Řečice jsou lesy ( pozemky určené k plnění funkce lesa - PUPFL ). Nejrozsáhlejší lesní masívy pokrývají souvisle západní a jihozápadní části k.ú. Červená Řečice a v jižní části území města Červená Řečice pokrývají souvislé větší lesní masívy severní část k.ú. Těchoraz. Celková rozloha lesních pozemků na území města Červená Řečice je 828, 6051 ha. Z toho rozloha lesů na jednotlivých katastrálních území činí : k.ú. Červená Řečice - 418, 6263 ha k.ú. Milotičky - 38, 9778 ha k.ú. Popelištná - 78, 8885 ha k.ú. Těchoraz - 224, 7434 ha k.ú. Zmišovice - 67, 3691 ha V Územním plánu Červená Řečice nejsou vymezeny žádné předpokládaný zábory stávajících lesních pozemků, t.j. pozemků určených k plnění funkce lesa. Na všech nezastavitelných plochách zemědělského půdního fondu ( ZPF ) lze podmíněně ( t.j. se souhlasem dotčených orgánů státní správy ) povolovat nová zalesnění, t.j. změnu využití ploch ZPF pro pozemky určené pro plnění funkce lesa. Nová zalesnění trvalých travních porostů lze povolovat pouze mimo plochy s vyšším stupněm ekologické stability a druhové rozmanitosti a mimo plochy s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin. Pro lokality k zalesňování se stávajícím využitím jako trvalé travní porosty lze orgánem ochrany přírody předem požadovat přírodovědný průzkum.

43

f) PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ s určením převažujícího účelu využití ( hlavního využití ), přípustného využití, nepřípustného využití včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu

1. ČLENĚNÍ ÚZEMÍ 1.1 ČLENĚNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ROZDÍLNÉHO ZPŮSOBU VYUŽITÍ PLOCH (1) Celé území města Červená Řečice je členěno na plochy s rozdílným způsobem využití, které jsou odlišně vyznačené na výkresu : B - URBANISTICKÝ NÁVRH - HLAVNÍ VÝKRES ( v měřítku 1 : 5 000 ) (2) Celé území je členěno na plochy s rozdílným způsobem využití : PLOCHY ZÁSTAVBY Zastavěné území a zastavitelné plochy BI

PLOCHY BYDLENÍ

bydlení čisté v rodinných domech BV

PLOCHY BYDLENÍ

bydlení venkovské BH

PLOCHY BYDLENÍ

bydlení hromadné vícepodlažní SM

PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ

smíšené městské obytné OV

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ

veřejná infrastruktura OS


tělovýchovná a sportovní zřízení OK


komerční zařízení OH


hřbitovy RI

PLOCHY REKREACE

plochy staveb pro rodinnou rekreaci RH

PLOCHY REKREACE

rekreace hromadná TI

PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY

inženýrské sítě VZ

PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ

zemědělská výroba VD


drobná a řemeslná výroba VL


lehká průmyslová výroba 44

PV

PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ

komunikace, veřejné prostory DS

PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY

silniční PLOCHY SÍDELNÍ ZELENĚ v zastavěném území a zastavitelných plochách ZV

PLOCHY ZELENĚ

zeleň na veřejných prostranstvích ZS

PLOCHY ZELENĚ

zeleň soukromá a vyhrazená - sady a zahrady ZO

PLOCHY ZELENĚ

zeleň ochranná a izolační PLOCHY V KRAJINĚ mimo zastavěné území a zastavitelné plochy NL

PLOCHY LESNÍ

pozemky určené k plnění funkce lesa NZ

PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ

trvalý travní porost NZ


orná půda NZ


sady a zahrady NS

PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ

přírodní, vodní zemědělské, lesní VV

PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ

vodní toky a vodní nádrže

1.2 ČLENĚNÍ ÚZEMÍ PODLE ČASOVÉHO HORIZONTU (1) Jednotlivé plochy se stanoveným rozdílným využitím jsou rozděleny podle časového horizontu do dvou kategorií, graficky odlišně vyznačených na výkresu : B - URBANISTICKÝ NÁVRH - HLAVNÍ VÝKRES ( v měřítku 1 : 5 000 ) (2) Jednotlivé funkční plochy jsou podle časového horizontu rozděleny na : a) STAV - plochy stabilizované - využití ploch se v návrhu zásadně nemění, b) NÁVRH - plochy změn - využití ploch se v návrhu mění.

45

1.3 ČLENĚNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA STAVEBNÍ ČINNOSTI (1) Celé řešené území Červená Řečice je z hlediska stavební činnosti členěno na : PLOCHY ZÁSTAVBY - v zastavěném území a zastavitelné plochách, PLOCHY SÍDELNÍ ZELENĚ - v zastavěném území a zastavitelné plochách, PLOCHY V KRAJINĚ - mimo zastavěné území a zastavitelné plochy. Základní členění území je vyznačeno přehledně na výkresu : A ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ ( v měřítku 1 : 5 000 ). (2) Plochy zástavby v zastavěném území a zastavitelné plochách zahrnují plochy se stanoveným rozdílným způsobem ( funkčním ) využití označeným : BI , BV , BH , SM , OV , OS , OK , OH , RI , RH , TI, VZ , VD , VL , PV , DS

Na hlavním výkresu B „Urbanistický návrh - hlavní výkres“ v měřítku 1 : 5 000 je území rozlišeno barevně podle stanoveného rozdílného způsobu využití ploch zástavby. Barvy odpovídající příslušnému využití ploch jsou označeny v legendě písmeny ( značkami ). Plochy zástavby vymezené pro umístění dopravních staveb jsou situovány v zastavěném území a zastavitelných plochách sídel a také ve volné krajině mimo zastavěné území a zastavitelné plochy sídel. Jedná se o plochy : PV - „Plochy veřejných prostranství - komunikace, veřejné prostory“ DS - „Plochy dopravní infrastruktury - silniční“ (3) Plochy sídelní zeleně v zastavěném území a zastavitelné plochách zahrnují plochy se stanoveným rozdílným způsobem ( funkčním ) využití označeným : ZV , ZS , ZO

Na hlavním výkresu B „Urbanistický návrh - hlavní výkres“ v měřítku 1 : 5 000 je území rozlišeno barevně podle stanoveného rozdílného způsobu využití ploch zeleně. Barvy odpovídající příslušnému využití ploch jsou označeny v legendě písmeny ( značkami ). (4) Plochy v krajině mimo zastavěné území a zastavitelné plochy zahrnují plochy se stanoveným rozdílným způsobem ( funkčním ) využití označeným : NL , NZ , NS , VV

Na hlavním výkresu B „Urbanistický návrh - hlavní výkres“ v měřítku 1 : 5 000 je území rozlišeno barevně podle stanoveného rozdílného způsobu využití ploch v krajině. Barvy odpovídající stanovenému využití ploch a jsou označeny v legendě písmeny ( značkami ). Plochy NZ - „Plochy zemědělské“ jsou vymezené mimo zastavěné území a zastavitelné plochy a pro orientaci vyznačené ve třech různých kulturách ( barvách ) : NZ - orná půda, NZ - trvalý travní porost, NZ - sady zahrady. Kultura zemědělského půdního fondu ( ZPF ) vyznačená v ÚP není závazná.

46

2. USPOŘÁDÁNÍ A ZÁKLADNÍ PODMÍNKY VYUŽITÍ PLOCH 2.1 PLOCHY ZÁSTAVBY v zastavěném území a zastavitelných plochách (1) Pro plochy zástavby jsou v zastavěném území a na vymezených zastavitelných plochách stanoveny podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití ( hlavní využití, přípustné, nepřípustné a popřípadě podmíněně přípustné využití ploch ) a podmínky prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu. Tyto podmínky pro zastavěné území a pro zastavitelné plochy jsou stanoveny v kapitole : 3. PODMÍNKY VYUŽITÍ JEDNOTLIVÝCH PLOCH ZÁSTAVBY v zastavěném území a zastavitelných plochách Obsah podmínek využití ploch zástavby : (1) Využití ploch Obsahuje stanovení podmínek pro využití ploch zástavby s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití ( hlavní dominantní využití ). Stanovuje dále přípustné, nepřípustné a případně podmíněně přípustné využití ploch. Stavby a jiná zařízení, která přípustnému využití ploch neodpovídají, nelze umístit nebo povolit a rovněž nelze umístit nebo povolit změny staveb nebo změny v užívání staveb v rozporu se stanoveným využitím ploch. (2) Prostorové uspořádání

Obsahuje základní charakteristiku ploch zástavby ( zastavěného území a zastavitelných ploch) a přípustný druh ( typ ) zástavby. Stanovuje podmínky prostorového uspořádání, zastavitelnost, výškovou hladinu zástavby a základní podmínky ochrany krajinného rázu. (2) V zastavěném území jsou stavební úpravy stávajících staveb, změny staveb ( přestavby a dostavby ) a nové stavby v prolukách stávající zástavby a v zadních částech pozemků ( např. na zahradách ) přípustné. Stávající stavby po stavebních úpravách, změny staveb a nové stavby v prolukách musí mít architektonický výraz respektující urbanistické a architektonické zásady a archetyp okolní zástavby města a venkovské zástavby sídel. V centrální části města Červená Řečice na náměstí musí případné přestavby respektovat hranu okolní zástavby ( stavební čáru ) v původní půdorysné stopě, výškovou hladinu a archetyp této kompaktní urbanisticky cenné zástavby vymezující prostor náměstí. (3) Nové objekty na rozvojových zastavitelných plochách a na plochách v prolukách zastavěného území musí respektovat kontext okolní zástavby sídla hmotou, měřítkem i architektonickým výrazem. Na území jsou přípustné pouze solitérní objekty, popřípadě soubory objektů ( v místních částech například po vzoru původních zemědělských statků ). Nepřípustná je výstavba vícepodlažních domů nerespektujících okolní zástavbu, nová řadová zástavba rodinnými domy a výstavba rekreačních chat pro individuální rekreaci. (4) Dochovaná historická urbanistická podoba všech sídel na území města Červená Řečice ( Červená Řečice, Milotičky, Popelištná, Těchoraz a Zmišovice ) musí být zachována. Jedná se zejména o půdorysnou strukturu, výškovou hladinu původní zástavby, měřítko a dochovaný historicky cenný architektonický výraz některých staveb. Charakter zástavby sídel musí být zachován, nové stavby musí kontext původní zástavby respektovat.

47

(5) Všechny objekty budou mít na vlastních pozemcích ( bez ovlivnění sousedních pozemků ) zajištěnu odpovídající likvidaci dešťových vod. Na pozemcích, kde celková zastavěnost včetně zpevněných ploch přesáhne 25 % celkové plochy pozemku musí být likvidace dešťových vod vsakem na místě prokázána kladným hydrogeologickým posouzením. Pokud nebude toto posouzení kladné musí být dešťová voda akumulována v jímkách nebo retencích ( např. na zálivku ) a zbytek odváděn dešťovou kanalizací. (6) Před zahájením výstavby na jednotlivých zastavitelných plochách musí být vybudovány obslužné místní komunikace. Bez vyhovujících přístupových místních obslužných komunikací je zástavba nepřípustná.

2.2 PLOCHY SÍDELNÍ ZELENĚ v zastavěném území a zastavitelných plochách (1) Na všech plochách zeleně v zastavěném území a vymezených zastavitelných plochách ( ZV - zeleň na veřejných prostranstvích, ZS - zeleň soukromá a vyhrazená - sady a zahrady a ZO - zeleň ochranná a izolační ) je zákaz umisťování staveb s výjimkou vybraných účelových drobných staveb souvisejících s obsluhou těchto území.

ZV PLOCHY ZELENĚ zeleň na veřejných prostranstvích Území je určeno pro využití s hlavní dominantní funkcí veřejné parkové zeleně. Na plochách ZV je přípustné umisťování drobných staveb ( drobná architektura, pomníky, kapličky, kašny, dětská hřiště, apod. ). Na území bude odborně udržována veřejná zeleň. V území je přípustné zřizovat pěší a cyklistické komunikace.

ZS PLOCHY ZELENĚ zeleň soukromá a vyhrazená - sady a zahrady Území je určeno pro využití s hlavní dominantní funkcí vyhrazené sídelní zeleně sadů a zahrad, spojené převážně s drobnou pěstitelskou činností. Na plochách ZS je přípustné umisťování drobných zahradních staveb ( fóliovníky, skleníky, apod.) a jiných drobných staveb ( např. altány, venkovní krby, kolny na uskladnění zahradnického náčiní, apod. ). Drobné stavby budou přízemní s maximální výškou 4 m nad průměrnou niveletou terénu, o půdorysné ploše maximálně 12 m2. Zahrádkářské kolonie ( rozdělení pozemků na malé části ) se nepřipouští. Na pozemcích ZS není přípustná zejména stavba rekreačních chat a obytných objektů.

ZO PLOCHY ZELENĚ zeleň ochranná a izolační Území je určeno pro využití s hlavní dominantní funkcí zeleně ochranné a izolační. Na plochách ZO je přípustné umisťování staveb pouze výjimečně, a to pouze drobných ( drobná architektura, pomníky, kapličky, apod. ). Na území bude udržována zeleň. V území je přípustné zřizovat pěší a cyklistické komunikace. 48

2.3 PLOCHY V KRAJINĚ mimo zastavěné území a zastavitelné plochy (2) Na všech nezastavěných a nezastavitelných plochách v krajině ( NL, NZ, NS, VV ) mimo zastavěné území a zastavitelné plochy je zákaz umisťování staveb. V nezastavěném území v krajině lze v souladu s jeho charakterem podmíněně umisťovat stavby, zařízení a jiná opatření pouze pro vodní hospodářství, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Na nezastavitelných plochách lze pouze výjimečně a podmíněně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání. (3) Na všech nezastavitelných plochách lze podmíněně povolovat umístění staveb na tocích ( vodní nádrže, rybníky, propustky protipovodňová opatření a další vodní díla, která jsou uvedena ve vodním zákoně ) a to zejména dle možnosti a únosnosti území. Na celém správním území města lze provádět stavby řešící opatření před povodněmi ( povodňové zabezpečovací práce, protipovodňová opatření). (4) Na všech nezastavitelných plochách zemědělského půdního fondu ( ZPF ) lze podmíněně povolovat nová zalesnění, t.j. změnu využití ploch zemědělských ( NZ ) na plochy lesní ( NL ), tj. na pozemky určené pro plnění funkce lesa. Nová zalesnění trvalých travních porostů lze povolovat pouze mimo plochy s vyšším stupněm ekologické stability a druhové rozmanitosti a mimo plochy s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin. (5) Mezi nezastavěné a nezastavitelné plochy v celém území města Červená Řečice patří vymezené prvky územního systému ekologické stability ÚSES ( biocentra a biokoridory ), které zahrnují nebo procházejí různými funkčními plochami. Tvoří je všechny druhy ekosystémů podle příslušné charakteristiky dané lokality ( lesní společenstva, vodní společenstva a mokřady, luční společenstva ). Prostorové parametry navržených prvků lokálního ÚSES jsou popsány v textové části a v tabulce prvků ÚSES, v kapitole : e) „Koncepce uspořádání krajiny“ (6) Nově založené prvky ÚSES ( biocentra a biokoridory ) musí být realizovány tak, aby byla zajištěna prostupnost pro obhospodařování zemědělské půdy a aby nevznikly pozemky obtížně přístupné nebo obtížně obhospodařovatelné. (7) Zastavitelné plochy a plochy zeleně a krajiny, kde je provedeno odvodnění ( meliorace ) zemědělské půdy mohou být realizovány za předpokladu zachování funkčnosti meliorační soustavy na navazujících pozemcích. (8) Podél vodních toků se stanovuje nezastavitelné ochranné pásmo ( manipulační pruh ) z důvodů jejich správy a údržby, u drobných vodního toku manipulační pruh o šíři 6 m a u významných vodních toků manipulační pruh o šíři 8 m.

49

3. PODMÍNKY VYUŽITÍ JEDNOTLIVÝCH PLOCH ZÁSTAVBY v zastavěném území a na zastavitelných plochách

PLOCHY BYDLENÍ BI

bydlení čisté v rodinných domech

(1) Využití ploch

Území je určeno pro využití s hlavní dominantní funkcí bydlení v rodinných domech. a)

Přípustné využití ploch : Území je určeno výlučně pro bydlení v rodinných domech. Přípustné jsou činnosti s bydlením související, chovatelské a pěstitelské zázemí pro samozásobení. Využití ploch je přípustné také pro nerušící obslužná zařízení místního významu, pro občanské vybavení ze sféry služeb a obchodu, například ve vazbě na bydlení

b)

Nepřípustné využití ploch : Nepřípustné je využití pro umístění staveb a činností, které by mohly snížit kvalitu prostředí a pohodu bydlení, které nejsou slučitelné s bydlením a které mohou mít negativní vliv na bydlení ( hluk, exhalace, estetické aspekty, apod. ). Nepřípustné jsou i malé dílenské provozovny výroby a služeb ( např. zámečnické dílny, truhlárny, opravny automobilů, karosárny, apod. ) umístěné přímo v objektu rodinného domu ( např. v garáži ).

c)

Podmíněně přípustné využití ploch : Před zahájením výstavby rodinných domů na jednotlivých zastavitelných plochách musí být vybudovány obslužné komunikace. Bez vyhovujících přístupových místních obslužných komunikací je zástavba nepřípustná.

(2) Prostorové uspořádání

Na vymezených zastavitelných plochách se připouští izolované solitérní rodinné domy. Zástavba řadovými domy nebo podlažními bytovými domy je nepřípustná. b) Zastavěná plocha nesmí přesáhnout 30 % celkové plochy pozemku, včetně všech zpevněných ploch ( komunikace, bazény, apod. ). ( koeficient zastavění pozemku KZP = 0,30 ) Minimální plocha pozemku pro jeden rodinný dům se stanovuje pouze pro nové zastavitelné plochy na 850 m2 ( s ohledem na již dříve provedenou parcelaci). V zastavěném území se plocha nestanovuje s ohledem na stávající parcelaci. a)

c)

V prolukách zastavěného území nesmí nové stavby výrazně převyšovat hladinu okolní stávající zástavby. Výšková hladina zástavby se stanovuje na 10 m nad průměrnou niveletou rostlého terénu zastavěné plochy. Na vymezených rozvojových zastavitelných plochách na pokraji urbanizovaného území a volné krajiny budou objekty přízemní s možným využitelným podkrovím.

50

PLOCHY BYDLENÍ BV

bydlení venkovské

(1) Využití ploch

Území je určeno pro využití s hlavní dominantní funkcí bydlení. a)

Přípustné využití ploch : Území je určeno pro bydlení v rodinných domech a pro činnosti s bydlením související, pro chovatelské a pěstitelské zázemí. Využití ploch je přípustné také pro nerušící související obslužná zařízení místního významu, pro občanské vybavení ze sféry služeb a obchodu. Ve vazbě na bydlení je využití ploch přípustné také pro živnosti a pro podnikatelské aktivity ze sféry cestovního ruchu ( ubytování a stravování ), řemeslné a drobné nerušící výroby, chovatelství, pěstitelství a drobné zemědělské drobné výroby s tím, že vliv této výroby a jiných souvisejících činností nesmí překračovat hranice pozemku.

b)

Nepřípustné využití ploch : Nepřípustné je využití pro umístění staveb a činností, které by mohly snížit kvalitu prostředí a pohodu bydlení, které nejsou slučitelné s bydlením a které mohou mít negativní vliv na bydlení ( hluk, exhalace, estetické aspekty, apod. ). Nepřípustné je využití ploch zejména pro činnosti vyžadující mimořádnou a častou dopravní obsluhu nebo používání nákladní dopravy ( včetně parkování a odstavování ), činnosti vyžadující velké odstavné skladovací plochy a parkoviště.


Na vymezených zastavitelných plochách se připouští izolované solitérní rodinné domy, popřípadě soubory objektů ( po vzoru původních statků ). Zástavba řadovými domy nebo vícepodlažními městskými domy je nepřípustná. b) Zastavěná plocha nesmí přesáhnout 25 % celkové plochy pozemku, včetně všech zpevněných ploch ( komunikace, bazény, apod. ). ( koeficient zastavění pozemku KZP = 0,25 ) Minimální plocha pozemku pro jeden rodinný dům se stanovuje pouze pro nové zastavitelné plochy na 950 m2 ( s ohledem na již dříve provedenou parcelaci). V zastavěném území se plocha nestanovuje s ohledem na stávající parcelaci. a)

c)

V prolukách zastavěného území nesmí nové stavby výrazně převyšovat hladinu okolní stávající zástavby. Výšková hladina zástavby se stanovuje na 10 m nad průměrnou niveletou rostlého terénu zastavěné plochy. Ve všech místních částech města a v hlavním sídle městě Červená Řečice na vymezených rozvojových zastavitelných plochách na pokraji urbanizovaného území a volné krajiny budou objekty přízemní s možným využitelným podkrovím.

51

PLOCHY BYDLENÍ BH

bydlení hromadné vícepodlažní

(1) Využití ploch

Území je určeno pro využití s hlavní dominantní funkcí bydlení v bytových domech. a)

Přípustné využití ploch : Území je určeno pro bydlení v bytových domech a pro činnosti s bydlením v bytových domech související. Vhodné je umístění dětských hřišť a drobných hřišť pro neorganizovaný sport. Využití ploch je přípustné také pro nerušící související obslužná zařízení místního významu, pro občanské vybavení ze sféry služeb a obchodu ( například v parteru jednotlivých domů ).

b)

Nepřípustné využití ploch : Nepřípustné je využití pro umístění staveb a činností, které by mohly snížit kvalitu prostředí a pohodu bydlení, které nejsou slučitelné s bydlením a které mohou mít negativní vliv na bydlení ( hluk, exhalace, estetické aspekty, apod. ).

(2) Prostorové uspořádání a)

Změny stávajících staveb ( přestavby a dostavby ) jsou přípustné. Po stavebních úpravách a změnách musí mít stavby architektonické ztvárnění respektující urbanistickou kompozici sídla a kontext okolní zástavby ( hmoty, měřítko, apod. ).

b)

Maximální zastavěná plocha pozemku a minimální plocha pozemku pro jeden objekt v tomto konkrétním případě nestanovuje s ohledem na stávající zástavbu a stávající parcelaci. Rozvojové plochy nejsou vymezeny.

c)

Nástavby pater stávajících bytových domů nejsou přípustné, výšková hladina zástavby se nesmí výrazně zvedat. Přípustné jsou pouze vestavby podkroví pod sedlové střechy domů ( zde se připouští zvednutí hřebene krovu ), mansardové střechy s nástavbami pater ( tzv. hřiby ) se nepřipouští. V prolukách zastavěného území nesmí nové stavby převyšovat hladinu okolní stávající zástavby.

52

PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ SM smíšené městské obytné (1) Využití ploch

Území je určeno pro smíšené využití s funkcí bydlení a občanského vybavení. a)

Přípustné využití ploch : Území se smíšeným využitím je určeno zejména pro umístění staveb pro bydlení a staveb občanského vybavení ( například v parteru jednotlivých domů ). Využití ploch je přípustné pro umístění staveb a zařízení pro kulturu a spolkovou činnost, vzdělávání a výchovu, zdravotní služby, sociální služby, apod.. Využití ploch je přípustné pro komerční vybavení, pro podnikatelské aktivity ze sféry obchodu, nevýrobních služeb, cestovního ruchu, ubytovací a stravovací zařízení, zařízení pro volný čas a zábavu a také pro drobnou řemeslnou výrobu. Na části území, kde je provozována stávající výroba, je přípustné tuto výrobu provozovat s tím, že nebude v centrální části sídla Červená Řečice rozšiřována. Výroba bude postupně přemístěna na plochy výroby v okrajových částech města.

b)

Nepřípustné využití ploch : Nepřípustné je využití pro umístění staveb a činností, které by mohly snížit kvalitu prostředí v obci, které nejsou slučitelné s okolním bydlením a které mohou mít negativní vliv na obyvatele města ( hluk, exhalace, estetické aspekty, apod. ).


Změny stávajících staveb ( přestavby a dostavby ) jsou přípustné. Po stavebních úpravách a změnách musí mít stavby architektonické ztvárnění respektující urbanistickou kompozici sídla a kontext okolní zástavby ( hmoty, měřítko, apod. ).

b)

Maximální zastavěná plocha pozemku a minimální plocha pozemku pro jeden objekt v tomto konkrétním případě nestanovuje ( s ohledem na danou parcelaci )

c)

Výška staveb určuje převážně historická zástavba okolo prostoru náměstí. Změny staveb ( přestavby dostavby a nástavby ) jsou přípustné s tím, že nebudou výrazně převyšovat hladinu okolní zástavby na náměstí a výšku sousedních objektů.

53

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ OV veřejná infrastruktura (1) Využití ploch

Území je určeno pro umístění staveb a zařízení nekomerční občanské vybavenosti. a)

Přípustné využití ploch : Území je určeno převážně pro umístění staveb a zařízení pro veřejnou správu ( obecní, státní ), pro kulturu a spolkovou činnost, pro vzdělávání a výchovu, pro zdravotní služby, pro sociální služby a péči o rodiny a pro ochranu obyvatelstva. Jako doplňkové, ( pouze jako doplňkové ), maximálně na 1/3 celkové plochy je přípustné využití ploch pro komerční vybavení ( obchod, nevýrobní služby, ubytování, stravování, volný čas a zábava, apod.) a bydlení ve služebních bytech.

b)

Nepřípustné využití ploch : Nepřípustné je využití pro umístění staveb a činností, které by mohly snížit kvalitu prostředí v obci, které nejsou slučitelné s okolním bydlením a které mohou mít negativní vliv na obyvatele města ( hluk, exhalace, estetické aspekty, apod. ).


Změny stávajících staveb ( přestavby a dostavby ) jsou přípustné. Po stavebních úpravách a změnách musí mít stavby ( včetně případných nových na volných plochách ) architektonické ztvárnění respektující urbanistickou kompozici sídla a kontext okolní zástavby ( hmoty, měřítko, apod. ). Na rozvojových plochách je přípustná výstavba specifických objektů občanského vybavení ( podmínky stavby budou stanoveny podle konkrétního záměru ).

b)

Maximální zastavěná plocha pozemku a minimální plocha pozemku pro jeden objekt v tomto konkrétním případě nestanovuje ( s ohledem na danou parcelaci )

c)

Výška staveb nebude obecně výrazně převyšovat hladinu okolní zástavby sídla s výjimkou specifických staveb občanského vybavení ( např. sakrální stavby ) a specifických zařízení ( např. zařízení na sušení požárních hadic ).

54

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ OS tělovýchovná a sportovní zařízení (1) Využití ploch

Území je určeno pro umístění tělovýchovných a sportovních zařízení. a)

Přípustné využití ploch : Území je určeno pro využití na tělovýchovu a sport, t.j. krytá sportovní zařízení ( tělocvičny, kuželny, apod.), otevřená sportovní zařízení ( sportovní hřiště.) včetně zázemí ( šatny, toalety, apod. ). Jako doplňkové ( pouze jako doplňkové ), maximálně na 1/5 celkové plochy je přípustné využití ploch pro související komerční vybavení ( nevýrobní služby, ubytování, stravování, apod.) a bydlení ve služebních bytech.

b)

Nepřípustné využití ploch : Nepřípustné je využití ploch pro činností, které mohou mít negativní vliv na okolní obydlenou zástavbu a sportovní vybavení ( hluk, estetické aspekty, apod. ).


Na stávajících a na zastavitelných rozvojových plochách je přípustná výstavba účelových sportovních staveb a zařízení s nezbytným zázemím. b) Zastavěná plocha nesmí přesáhnout 70 % celkové plochy pozemku, včetně všech zpevněných ploch ( komunikace, manipulační plochy, apod. ). ( koeficient zastavění pozemku KZP = 0,70 ) Minimálně 20 % plochy musí být rezervováno na ozelenění. Minimální plocha pozemku se v tomto případě nestanovuje. a)

c)

Výška staveb nebude obecně převyšovat hladinu okolní zástavby sídla. Nové objekty případných sportovních zařízení nebo jeho zázemí budou přízemní.

d)

U sportovních zařízení musí být řešeno parkování automobilů pro návštěvníky, včetně zázemí ( toalety, šatny, apod. ).

55

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ OK komerční zařízení (1) Využití ploch

Území je určeno pro umístění staveb a zařízení komerční občanské vybavenosti. a)

Přípustné využití ploch : Území je určeno převážně pro umístění komerčních obslužných staveb a zařízení ( velkoplošný maloprodej, výstavní areály, administrativní stavby, apod. ). Využití ploch je přípustné také pro podnikatelské aktivity ze sféry služeb, obchodu, cestovního ruchu, ubytovací a stravovací zařízení, zařízení pro volný čas a zábavu a také pro řemeslnou a drobnou nerušící výrobu s tím, že negativní vliv této výroby a jiných souvisejících činností nesmí překračovat hranice areálu.

b)

Nepřípustné využití ploch : Nepřípustné je využití pro umístění staveb a činností, které by mohly snížit kvalitu prostředí v obci, které nejsou slučitelné s okolním bydlením a které mohou mít negativní vliv na obyvatele města ( hluk, exhalace, estetické aspekty, apod. ). Vliv činností na těchto plochách a vyvolaná dopravní obsluha nesmí narušovat sousední plochy nad přípustné normy pro obytné zóny.

c)

Podmíněně přípustné využití ploch : Jako doplňkové ( pouze jako doplňkové ) maximálně na 1/5 celkové plochy je přípustné využití pro bydlení ve služebních bytech, a to za podmínky že jejich situování v rámci vlastního areálu a jeho okolí nebude v rozporu s hygienickými předpisy ( hluk, exhalace, apod. ).


Na stávajících a na zastavitelných rozvojových plochách je přípustná výstavba specifických objektů občanského vybavení ( podmínky stavby budou stanoveny podle konkrétního záměru ). Zástavba musí respektovat urbanistickou kompozici sídla a kontext okolní zástavby ( hmoty, měřítko, apod. ). b) Zastavěná plocha nesmí přesáhnout 70 % celkové plochy pozemku, včetně všech zpevněných ploch ( komunikace, manipulační plochy, apod. ). ( koeficient zastavění pozemku KZP = 0,70 ) Minimálně 20 % plochy musí být rezervováno na ozelenění. Minimální plocha pozemků se nestanovuje, v rámci vymezených jednotlivých ploch lze umístit vždy pouze jeden areál komerční občanské vybavenosti. a)

c)

Výška staveb nebude obecně převyšovat hladinu okolní zástavby sídla.

d)

U staveb a zařízení komerční občanské vybavenosti musí být řešeno parkování automobilů pro návštěvníky na vlastním pozemku.

56

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ OH hřbitovy (1) Využití ploch

Území je určeno pro umístění veřejných a vyhrazených pohřebišť. a)

Přípustné využití ploch : Území je určeno pro umisťování staveb a zařízení souvisejících se stanovenou funkcí pohřebišť ( náhrobky, pomníky, kaple, apod.) a výsadba veřejné zeleně.

b)

Nepřípustné využití ploch : Nepřípustné je využití ploch v bezprostředním okolí pro činností, které mohou mít negativní vliv zejména na pietu místa ( hluk, estetické aspekty, apod. ).


Na vymezených plochách je přípustné umístění pohřebišť s nezbytným zázemím. Pohřebiště mohou být ohrazena zdmi. Na území bude odborně udržována zeleň.

PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY TI inženýrské sítě (1) Využití ploch

Území je určeno pro technickou infrastrukturu a jiná technická zařízení. a)

Přípustné využití ploch : Území je určeno pro umístění inženýrských sítí, staveb a zařízení technické infrastruktury a souvisejících specifických zařízení.

b)

Nepřípustné využití ploch : Nepřípustné je využití ploch pro chráněnou zástavbu ve vyhlášeném a směrně navrženém ochranném pásmu ČOV.


Na území jsou přípustné účelové objekty technického zařízení. Ochranná pásma budou stanovena vždy podle konkrétní technologie a respektována.

57

PLOCHY REKREACE RI plochy staveb pro rodinnou rekreaci (1) Využití ploch

Území je určeno pro využití s funkcí individuální rekreace v chatách. a)

Přípustné využití ploch : Území je určeno zejména pro rekreační, tzv. druhé bydlení v chatách. Vhodné je vhodné i využití ploch pro umístění drobných hřišť pro neorganizovaný sport, pro potřeby rekreačního sportu a pro zařízení pro volný čas a zábavu.

b)

Nepřípustné využití ploch : Nepřípustné je využití pro umístění staveb a činností,, které by mohly snížit kvalitu prostředí a které nejsou slučitelné s rekreačními aktivitami. Nepřípustné je využití pro činnosti, které mohou mít negativní vliv na okolní přírodu ( odpadky, likvidace odpadních vod, nebezpečí vzniku požáru, apod. ).


Změny stávajících staveb jsou přípustné s tím, že se nesmí výrazně zvětšit hmota objektů. Připouští se pouze přízemní rekreační chaty.

b)

Zastavěná plocha nesmí přesáhnout 20 % celkové plochy pozemku, včetně všech zpevněných ploch ( komunikace, bazény, apod. ). ( koeficient zastavění pozemku KZP = 0,20 ) Minimální plocha pozemku pro jeden rekreační objekt se nestanovuje.

c)

Při změnách staveb nesmí být podstatně zvyšována výška ( např. nástavby pater ) a hmota objektů ( nové obytné místnosti, přestavby k trvalému bydlení, apod. ), přípustné jsou drobné stavební úpravy ( např. dostavba sociálních zařízení ). Stavby budou nesmí působit rušivým dojmem a nesmí nenarušovat krajinný ráz.

58

PLOCHY REKREACE RH plochy staveb pro hromadnou rekreaci (1) Využití ploch

Území je určeno pro umístění staveb a zařízení pro hromadnou rekreaci. a)

Přípustné využití ploch : Území je určeno pro umístění rekreačních areálů se stavbami pro ubytování a stravování, sportovních staveb a zařízení, souvisejících staveb a zařízení pro odpočinek, volný čas a zábavu a ostatní aktivity ze sféry cestovního ruchu. Využití všech ploch je přípustné také pro umístění staveb a zařízení, které souvisejí a jsou slučitelné s rekreací, například veřejných prostranství, občanského vybavení, rekreačních luk a další související dopravní a technické infrastruktury.

b)

Nepřípustné využití ploch : Nepřípustné je využití pro umístění staveb a činností,, které by mohly snížit kvalitu prostředí a které nejsou slučitelné s rekreačními aktivitami. Nepřípustné je využití pro činnosti, které mohou mít negativní vliv na okolní přírodu ( odpadky, likvidace odpadních vod, nebezpečí vzniku požáru, apod. ).

c)

Podmíněně přípustné využití ploch : Zastavitelná plocha Z16 situovaná jihovýchodně od sídla Červená Řečice v blízkosti významného vodního toku Trnava (VD Trnávka ) musí být napojena na veřejnou kanalizaci a ČOV.


Stávající areál rekreace ( autocamping ) je stabilizovaný, přestavby stávajících objektů a výstavba dalších objektů na volných plochách je přípustná, musí respektovat kontext okolní zástavby. Na rozvojové ploše v jihovýchodní části území Červená Řečice je přípustné umístění specifických rekreačních a sportovních staveb ( podmínky stavby budou stanoveny podle konkrétního záměru ).

b)

Zastavěná plocha nesmí přesáhnout 20 % celkové plochy pozemku, včetně všech zpevněných ploch ( komunikace, bazény, apod. ). ( koeficient zastavění pozemku KZP = 0,20 ) Minimální plocha pozemků se nestanovuje, v rámci vymezených jednotlivých ploch lze umístit vždy pouze jeden areál hromadné rekreace.

c)

V rámci stávajících areálů nesmí nové stavby převyšovat hladinu okolní zástavby. Na vymezené rozvojové zastavitelné ploše se výšková hladina zástavby stanovuje maximálně 10 m nad průměrnou niveletou rostlého terénu zastavěné plochy. Na základě návrhu konkrétních staveb a jejich posouzení v dálkových pohledech ( stavby nesmí mít negativní dopad na krajinný ráz ) může být výška u vybraných objektů se souhlasem dotčených orgánů stanovena nebo upravena..

d)

U rekreačních areálů musí být řešeno parkování automobilů pro návštěvníky na vlastním pozemku.

59

PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ VZ zemědělská výroba (1) Využití ploch

Území je určeno pro využití s dominantní funkcí zemědělské prvovýroby. a)

Přípustné využití ploch : Území je určeno pro zemědělskou výrobu, zemědělsko hospodářské provozy, zázemí zemědělské činnosti, sklady, dílenské provozy, prodej zemědělských produktů. Zemědělské farmy sloužící k chovu zvířat ( např. koní, skotu, ovcí ) s návazností na pastviny, zázemí zemědělské chovu ( sklady krmiv ), apod. Jako doplňkové ( pouze jako doplňkové ), je přípustné využití ploch také pro přidruženou drobnou výrobu.

b)

Nepřípustné využití ploch : Nepřípustné je využití ploch pro živočišnou výrobu, která by svými negativními vlivy ( zápach, šíření alergenů, obtížný hmyz, plynné škodliviny, hluk, apod. ) mohla zatížit chráněnou obytnou zástavbu v obci. Ochranná pásma zemědělské výroby budou stanovena podle konkrétního stavu výroby a technologie a budou dále respektována. Uvnitř ochranných pásem zemědělských areálů nelze budovat ani provozovat žádnou chráněnou zástavbu.

c)

Podmíněně přípustné využití ploch : Část zastavitelné plochy Z17 situované v návaznosti na stávající areál zemědělské výroby západně od sídla Červená Řečice zahrnuje provedené terénní úpravy. V části těchto terénních úprav je využití plochy omezeno.


Na vymezených plochách je v prolukách přípustná výstavba hospodářských účelových zemědělských staveb určených k ustájení zvířat a ostatních staveb sloužících jako zázemí zemědělské výroby ( sklady krmiv, kolny, dílny, apod. ). b) Zastavěná plocha nesmí přesáhnout 70 % celkové plochy pozemku, včetně všech zpevněných ploch ( komunikace, manipulační plochy, apod. ). ( koeficient zastavění pozemku KZP = 0,70 ) Minimálně 20 % plochy musí být rezervováno na ozelenění. Minimální plocha pozemku se v tomto případě nestanovuje. a)

c)

Výška staveb nebude přesahovat výšku okolních stávajících objektů, ale výšková hladina zástavby se v tomto bodě konkrétně nestanovuje. Případné halové objekty jsou přípustné pouze jako přízemní. Při nové výstavbě nesmí být překročeny dimenze stávajících objektů v areálu. Na základě návrhu konkrétních staveb a jejich posouzení v dálkových pohledech může být výška u vybraných objektů se souhlasem dotčených orgánů stanovena nebo upravena.

d)

Odstavování a parkování zemědělské techniky a firemních osobních a nákladních vozidel a musí být zajištěno v rámci vlastního areálu.

60

PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ VD drobná a řemeslná výroba (1) Využití ploch

Území je určeno pro využití s dominantní funkcí drobné a řemeslné výroby. a)

Přípustné využití ploch : Území je určeno pro umístění drobné nerušící výroby, malovýroby a výrobních služeb. Skladování je přípustné pouze jako související s vlastní výrobou v areálu. Přípustné jsou a výrobní a dílenské provozy, s tím, že negativní vliv těchto provozů a jiných souvisejících činností nesmí překračovat hranice areálu. V území je přípustné umísťovat také sídla firem, kancelářské a správní budovy.

b)

Nepřípustné využití ploch : Nepřípustné je využití pro umístění staveb a činností, které by mohly snížit kvalitu prostředí v obci, které nejsou slučitelné s okolním bydlením a které mohou mít negativní vliv na obyvatele města ( hluk, exhalace, estetické aspekty, apod. ). Vliv činností na těchto plochách a vyvolaná dopravní obsluha nesmí narušovat sousední plochy nad přípustné normy pro obytné zóny.


Na vymezených plochách je přípustná výstavba objektů výrobního a skladovacího charakteru ( podmínky stavby budou stanoveny podle konkrétního záměru ). b) Zastavěná plocha nesmí přesáhnout 70 % celkové plochy pozemku, včetně všech zpevněných ploch ( komunikace, manipulační plochy, apod. ). ( koeficient zastavění pozemku KZP = 0,70 ) Minimálně 20 % plochy musí být rezervováno na ozelenění. Minimální plocha pozemku se v tomto případě nestanovuje. a)

c)

Výška staveb nebude přesahovat výšku okolních stávajících objektů, ale výšková hladina zástavby se v tomto bodě konkrétně nestanovuje. Případné halové objekty jsou přípustné pouze jako přízemní. Při nové výstavbě nesmí být překročeny dimenze stávajících objektů v okolí. Na základě návrhu konkrétních staveb a jejich posouzení v dálkových pohledech může být výška u vybraných objektů se souhlasem dotčených orgánů stanovena nebo upravena.

d)

Odstavování a parkování firemních osobních a nákladních vozidel a vozidel speciální techniky ( stavební stroje, apod.) musí být vždy zajištěno v rámci vlastního areálu. Parkování na pozemku musí být zajištěno i pro návštěvníky.

61

PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ VL lehká průmyslová výroba (1) Využití ploch

Území je určeno pro využití s dominantní funkcí lehké výroby a skladování. Přípustné využití ploch : Území je určeno pro umístění lehké průmyslové výroby, výrobních služeb a skladování. Přípustné je také umístění výroby továrního a sériového charakteru. V území je přípustné umísťovat také sídla firem, kancelářské a správní budovy. b) Nepřípustné využití ploch : Nepřípustné je využití pro umístění staveb a činností, které by mohly snížit kvalitu prostředí v obci, které nejsou slučitelné s bydlením v okolích sídlech a které mohou mít negativní vliv na obyvatele ( hluk, exhalace, estetické aspekty, apod. ). a)


Na vymezených plochách je přípustná výstavba objektů výrobního a skladovacího charakteru ( podmínky stavby budou stanoveny podle konkrétního záměru ). b) Zastavěná plocha nesmí přesáhnout 70 % celkové plochy pozemku, včetně všech zpevněných ploch ( komunikace, manipulační plochy, apod. ). ( koeficient zastavění pozemku KZP = 0,70 ) Minimálně 20 % plochy musí být rezervováno na ozelenění. Minimální plocha pozemku se v tomto případě nestanovuje. c) Výška staveb nebude přesahovat výšku vzrostlých stromů, ale výšková hladina zástavby se v tomto bodě konkrétně nestanovuje. Při nové výstavbě ( rozvoji v areálu ) nesmí být překročeny dimenze stávajících objektů v areálu. Na základě návrhu konkrétních staveb a jejich posouzení v dálkových pohledech může být výška u vybraných objektů se souhlasem dotčených orgánů stanovena nebo upravena. Případné halové objekty jsou přípustné pouze jako přízemní. a)

d)

Odstavování a parkování firemních osobních a nákladních vozidel a vozidel speciální techniky musí být vždy zajištěno v rámci vlastního areálu.

PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ PV komunikace, veřejné prostory (1) Využití ploch

Území je určeno pro veřejná prostranství. a)

Přípustné využití ploch : Území je určeno pro umístění veřejných prostranství, což jsou prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Vymezená veřejná prostranství slouží zejména pro umístění návsí v sídlech a zejména pro místních obslužných komunikací. 62

b)

Nepřípustné využití ploch : Nepřípustné je omezení přístupu a omezení obecného užívání ploch.


Úprava parteru veřejných prostranství musí být zpracována jako celek a bude jasně definovat jednotlivé plochy ( pěší a pojízdné komunikace, parkování, drobná architektura, veřejná zeleň, apod. ). b) Nejmenší šířka veřejného prostranství na zastavitelných rozvojových plochách jehož součástí bude pozemní ( místní ) komunikace zpřístupňující pozemky rodinných domů bude 8 m ( 6,5 m v případě jednosměrné ). a)

PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY DS silniční (1) Využití ploch

Území je určeno pro pozemní komunikace a umístění dopravních staveb. a)

Přípustné využití ploch : Území je určeno pro pozemní komunikace, zařízení pozemních komunikací a umístění dopravních staveb. Vymezené plochy zahrnují plochy stávajících silnic, včetně pozemků, na kterých jsou umístěny součásti komunikace, například náspy, zářezy, opěrné zdi, mosty a doprovodné a izolační zeleně. Využití ploch je přípustné také pro umístění staveb dopravních zařízení a dopravního vybavení, například autobusové zastávky, parkovací plochy, areály údržby pozemních komunikací, čerpací stanice pohonných hmot, apod.

b)

Nepřípustné využití ploch : Nepřípustné je využití nových ploch ( nově založených ) dopravní infrastruktury v blízkosti chráněné, zejména obytné zástavby. Ochranná pásma u nových silnic a u úprav a rekonstrukcí stávajících silnic do normových parametrů ( nové dopravní silniční infrastruktury ) budou stanovena a respektována.


U všech stávajících silnic na území města budou postupně odstraňovány dopravních závady a realizována rekonstrukce silnic do normovaných kategorií, pokud to umožní prostorové a šířkové uspořádání zástavby.

63

g) VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A OPATŘENÍ vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit

Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření v textové a grafické části územních plánů všech stupňů je základním obsahem územně plánovací dokumentace ( dále ÚPD ). Jedná se zejména o stavby pro veřejně prospěšné služby, pro technickou a dopravní infrastrukturu, stavby podporující rozvoj a ochranu území města a ochranu životního prostředí ( stavby pro zneškodňování odpadů, pro zásobování vodou, odvádění odpadních vod a jejich čistění, pro veřejné školství, pro veřejnou správu, apod. ). V Územním plánu Červená Řečice se vymezují : Veřejně prospěšné stavby Veřejně prospěšnou stavbou je stavba pro veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji nebo ochraně území města, kraje nebo státu, vymezená ve vydané územně plánovací dokumentaci.

Veřejně prospěšná opatření Veřejně prospěšným opatřením je opatření nestavební povahy sloužící ke snižování ohrožení území a rozvoji anebo k ochraně přírodního, kulturního, a archeologického dědictví vymezené ve vydané územně plánovací dokumentaci.

Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření je v územním plánu stanoveno proto, aby pozemky, stavby a práva k nim bylo možné vyvlastnit. Veřejně prospěšné stavby a opatření jsou graficky znázorněny na výkresu : C VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A OPATŘENÍ ( v měřítku 1 : 5 000 ).

1. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY - VPS I. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA VVD01 Místní komunikace - Červená Řečice

• těleso místní komunikace ( šířka veřejného prostoru 8 m pro dva jízdní pruhy ) VVD02 Místní komunikace - Červená Řečice


• obnova a rozšíření tělesa místní komunikace ( šířka veřejného prostoru 8 m pro dva jízdní pruhy ) VVD04 Místní komunikace - Červená Řečice

• obnova a rozšíření tělesa místní komunikace • těleso místní komunikace - část ( šířka veřejného prostoru 8 m pro dva jízdní pruhy ) 64

VVD05 Místní komunikace - Červená Řečice

• obnova a rozšíření tělesa místní komunikace ( šířka veřejného prostoru 6,5 m pro leden jízdní pruh s výhybnami ) VVD06 Místní komunikace - Červená Řečice


• těleso místní komunikace ( šířka veřejného prostoru 6,5 m pro leden jízdní pruh ) VVD08 Místní komunikace - Červená Řečice

• obnova a rozšíření tělesa místní komunikace ( šířka veřejného prostoru 6,5 m pro leden jízdní pruh s výhybnami ) VVD09 Místní komunikace - Červená Řečice



• těleso místní pěší komunikace - část • obnova a rozšíření tělesa místní komunikace ( šířka veřejného prostoru 6,5 m pro jeden jízdní pruh ) VVD12 Místní komunikace - Červená Řečice

• těleso místní komunikace ( šířka veřejného prostoru 6,5 m pro jeden jízdní pruh ) VVD13 Místní komunikace - Červená Řečice

• obnova a rozšíření tělesa místní komunikace • těleso místní komunikace - část ( šířka veřejného prostoru 8 m pro dva jízdní pruhy ) VVD14 Místní komunikace - Červená Řečice


• obnova a rozšíření tělesa místní komunikace • těleso místní komunikace - část ( šířka veřejného prostoru 8 m pro dva jízdní pruhy ) VVD16 Místní komunikace - Zmišovice

• těleso místní komunikace ( šířka veřejného prostoru 8 m pro dva jízdní pruhy ) 65

VVD17 Místní komunikace - Zmišovice

• obnova a rozšíření tělesa místní komunikace ( šířka veřejného prostoru 6,5 m pro jeden jízdní pruh ) VVD18 Místní komunikace - Zmišovice

• obnova a rozšíření tělesa místní komunikace ( šířka veřejného prostoru 6,5 m pro jeden jízdní pruh ) VVD19 Místní komunikace - Zmišovice

• obnova a rozšíření tělesa místní komunikace • těleso místní komunikace - část ( šířka veřejného prostoru 8 m pro dva jízdní pruhy ) VVD20 Místní komunikace - Zmišovice

• obnova a rozšíření tělesa místní komunikace • těleso místní komunikace - část ( šířka veřejného prostoru 8 m pro dva jízdní pruhy ) VVD21 Místní komunikace - Popelištná

• obnova a rozšíření tělesa místní komunikace ( šířka veřejného prostoru 6,5 m pro jeden jízdní pruh ) VVD22 Místní komunikace - Popelištná

• obnova a rozšíření tělesa místní komunikace ( šířka veřejného prostoru 8 m pro dva jízdní pruhy ) VVD23 Místní komunikace - Popelištná

• obnova a rozšíření tělesa místní komunikace ( šířka veřejného prostoru 6,5 m pro jeden jízdní pruh ) VVD24 Místní komunikace - Popelištná

• obnova a rozšíření tělesa místní komunikace • těleso místní komunikace - část ( šířka veřejného prostoru 8 m pro dva jízdní pruhy ) VVD25 Místní komunikace - Těchoraz

• obnova a rozšíření tělesa místní komunikace ( šířka veřejného prostoru 8 m pro dva jízdní pruhy ) VVD26 Místní komunikace - Těchoraz

• obnova a rozšíření tělesa místní komunikace ( šířka veřejného prostoru 6,5 m pro jeden jízdní pruh ) VVD27 Místní komunikace - Těchoraz


• obnova a rozšíření tělesa místní komunikace • těleso místní komunikace - část ( šířka veřejného prostoru 8 m pro dva jízdní pruhy ) 66

VVD29 Místní komunikace - Těchoraz

• těleso místní komunikace ( šířka veřejného prostoru 8 m pro dva jízdní pruhy ) VVD30 Místní komunikace - Těchoraz


• obnova a rozšíření tělesa místní komunikace ( šířka veřejného prostoru 6,5 m pro jeden jízdní pruh ) VVD32 Místní komunikace - Těchoraz

• obnova a rozšíření tělesa místní komunikace ( šířka veřejného prostoru 6,5 m pro jeden jízdní pruh ) VVD33 Místní komunikace - Milotičky

• obnova a rozšíření tělesa místní komunikace ( šířka veřejného prostoru 8 m pro dva jízdní pruhy ) VVD34 Místní komunikace - Milotičky

• obnova a rozšíření tělesa místní komunikace ( šířka veřejného prostoru 6,5 m pro jeden jízdní pruh ) VVD35 Místní komunikace - Milotičky

• obnova a rozšíření tělesa místní komunikace ( šířka veřejného prostoru 8 m pro dva jízdní pruhy ) VVD36 Místní komunikace - Milotičky

• obnova a rozšíření tělesa místní komunikace ( šířka veřejného prostoru 6,5 m pro jeden jízdní pruh ) VVD37 Silnice II. třídy č. II / 112 DK02 DK02 - koridor o šíři 80 m pro homogenizaci stávajícího tahu

podle ZÚR kraje Vysočina

II. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA VVT1

Čistírna odpadních vod - ČOV Zmišovice • plocha pro umístění čistírny odpadních vod

VVT2

Čistírna odpadních vod - ČOV Těchoraz • plocha pro umístění čistírny odpadních vod

VVT3

Čistírna odpadních vod - ČOV Milotičky • plocha pro umístění čistírny odpadních vod • plocha pro umístění příjezdové cesty k ČOV

67

VVT4

Elektrické VN 22 kV vedení, TS - Červená Řečice • koridor o šíři 20 m pro umístění vzdušného VN 22 kV vedení ( značeno vedení v ose koridoru ) • plochy pro umístění pro nových TS (trafostanic)

VVT5

Elektrické VN 22 kV vedení, TS - Zmišovice • koridor o šíři 20 m pro umístění vzdušného VN 22 kV vedení ( značeno vedení v ose koridoru ) • plochy pro umístění pro nových TS (trafostanic)

VVT6

Elektrické VN 22 kV vedení, TS - Popelištná • koridor o šíři 20 m pro umístění vzdušného VN 22 kV vedení ( značeno vedení v ose koridoru ) • plochy pro umístění pro nových TS (trafostanic)

VVT7

Elektrické VN 22 kV vedení, TS - Milotičky • koridor o šíři 20 m pro umístění vzdušného VN 22 kV vedení ( značeno vedení v ose koridoru ) • plochy pro umístění pro nových TS (trafostanic)

2. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ - VPO III. VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ PP1

Založení plochy veřejného prostranství • zeleň na veřejných prostranství v v Červené Řečici

PP2

Založení plochy veřejného prostranství • zeleň na veřejných prostranství v Červené Řečici

PP3


PP4

Založení plochy veřejného prostranství • parkoviště a zeleň na veřejných prostranství v Červené Řečici

PP5


PP6

Založení plochy veřejného prostranství • komunikační prostor v Červené Řečici

PP7


68

IV. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY - ÚSES Založení prvků ÚSES s návrhem změn v krajině VVU1

Biokoridor lokální - LBK • propojení koridoru LBK č. 23

VVU2


VVU3


VVU4


Založení prvků systému ÚSES beze změn v krajině

U149 biocentrum podle ZÚR kraje Vysočina U01 Biocentrum regionální - RBC

U197 biokoridor podle ZÚR kraje Vysočina U02 Biokoridor regionální - RBK U03 Biocentrum lokální - LBC U04 Biokoridor regionální - RBK U05 Biocentrum lokální - LBC U06 Biokoridor regionální - RBK U07 Biocentrum lokální - LBC U08 Biokoridor regionální - RBK U09 Biocentrum lokální - LBC U10 Biokoridor regionální - RBK U11 Biokoridor lokální - LBK U12 Biocentrum lokální - LBC U13 Biokoridor lokální - LBK U14 Biocentrum lokální - LBC U15 Biokoridor lokální - LBK U16 Biokoridor lokální - LBK U17 Biocentrum lokální - LBC

69

U18 Biokoridor lokální - LBK U19 Biokoridor lokální - LBK U20 Biokoridor lokální - LBK U21 Biokoridor lokální - LBK U22 Biocentrum lokální - LBC U23 Biokoridor lokální - LBK U24 Biocentrum lokální - LBC U25 Biokoridor lokální - LBK U26 Biokoridor lokální - LBK U27 Biocentrum lokální - LBC U28 Biokoridor lokální - LBK U29 Biocentrum lokální - LBC U30 Biokoridor lokální - LBK U31 Biocentrum lokální - LBC U32 Biokoridor lokální - LBK U33 Biocentrum lokální - LBC U34 Biokoridor lokální - LBK U35 Biocentrum lokální - LBC U36 Biokoridor lokální - LBK U37 Biocentrum lokální - LBC U38 Biokoridor lokální - LBK U39 Biokoridor lokální - LBK U40 Biocentrum lokální - LBC U41 Biokoridor lokální - LBK U42 Biocentrum lokální - LBC U43 Biokoridor lokální - LBK U44 Biocentrum lokální - LBC U45 Biokoridor lokální - LBK U46 Biokoridor lokální - LBK

70

h) VYMEZENÍ DALŠÍCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A OPATŘENÍ vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo

Územní plán Červená Řečice neobsahuje vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo.

i)

ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů připojené grafické části

ÚZEMNÍ PLÁNU ČERVENÁ ŘEČICE Textová část územního plánu Červená Řečice obsahuje ………..... Grafická část územního plánu Červená Řečice obsahuje ………..... A Základní členění B Urbanistický návrh - hlavní výkres C Veřejně prospěšné stavby a opatření

71 listů včetně titulní strany a obsahu 3 výkresy ( A , B , C ) 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000

Upozornění . Do výše uvedených počtů listů a výkresů není nezahrnuta textová a grafická část odůvodnění územního plánu - Části II - Odůvodnění Územního plánu Červená Řečice

71

ÚZEMNÍ PLÁN TEXTOVÁ ČÁST

Recommend Documents