ÚZEMNÍ PLÁN STARÉ MĚSTO POD LANDŠTEJNEM II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

ÚZEMNÍ PLÁN STARÉ MĚSTO POD LANDŠTEJNEM II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU verze pro společné jednání

textová část odůvodnění

ÚP Staré Město p/L - verze pro společné jednání

II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Obsah odůvodnění územního plánu: GRAFICKÁ ČÁST odůvodnění: II.1

Koordinační výkres

1 : 5 000

II.2

Výkres širších vztahů

1 : 50 000

II.3

Výkres předpokládaných záborů půdního fondu

1 : 5 000

TEXTOVÁ ČÁST odůvodnění: 1.

POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ...................................................................................................... 4

2. VYHODNOCENÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM ........................................................................................................................ 5 2.1. 2.2. 2.3.

SOULAD ÚP S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE (PÚR) ............................................................................. 5 SOULAD ÚP S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM ................................................... 6 SOULAD ÚP S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍMI PODKLADY A DALŠÍMI DOKUMENTY KRAJE .................................. 7

3. VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ ...................................................................................................................................................................... 8 4.

VYHODNOCENÍ SOULADU ÚP S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ .... 12

5. VYHODNOCENÍ SOULADU ÚP S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ .............................................................................................................................................................. 13 6. ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ... 17 7.

STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 SZ.......................................................................... 17

8. SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO PODLE § 50 ODST. 5 ZOHLEDNĚNO, S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY ........................................................... 17 9.

KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY ....................................................... 17 9.1. ODŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ .................................................................................... 17 9.2. ODŮVODNĚNÍ ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT..... 18 9.2.1. Základní koncepce rozvoje ............................................................................................................ 18 9.2.2. Ochrana hodnot území .................................................................................................................. 19 9.3. ODŮVODNĚNÍ URBANISTICKÉ KONCEPCE, VČETNĚ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ .............................................................................. 22 9.3.1. Urbanistická koncepce (koncepce uspořádání sídelní struktury), vymezení systému sídelní zeleně 22 9.3.2. Vymezení stabilizovaných ploch, zastavitelných ploch, ploch přestavby ...................................... 30 9.4. ODŮVODNĚNÍ KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY ........................................................................... 31 9.4.1. Koncepce dopravní infrastruktury................................................................................................. 31 2



9.4.2. Koncepce technické infrastruktury ................................................................................................ 37 9.4.3. Koncepce občanského vybavení .................................................................................................... 44 9.4.4. Koncepce veřejných prostranství .................................................................................................. 46 9.5. ZDŮVODNĚNÍ KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY ................................................................................... 50 9.5.1. Koncepce uspořádání krajiny........................................................................................................ 50 9.5.2. Vymezení ploch v krajině a stanovení podmínek pro změny v jejich využití .................................. 51 9.5.3. Územní systém ekologické stability ............................................................................................... 53 9.5.4. Opatření proti povodním a přívalovým vodám, protierozní opatření, zadržení vody v krajině..... 74 9.5.5. Prostupnost krajiny ....................................................................................................................... 75 9.5.6. Koncepce rekreačního využívání krajiny....................................................................................... 75 9.5.7. Dobývání ložisek nerostných surovin ............................................................................................ 76 9.6. ZDŮVODNĚNÍ STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ, ZDŮVODNĚNÍ STANOVENÍ PODMÍNEK PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ ................................................................. 76 9.7. ZDŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT ............................................................................................................. 80 9.8. ZDŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO ............................................................................................................................. 80 9.9. ZDŮVODNĚNÍ STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ PODLE § 50 ODST. 6 STAVEBNÍHO ZÁKONA ....... 81 9.10. ZDŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ............................................................................................ 81 9.11. ZDŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE, STANOVENÍ PODMÍNEK PRO JEJÍ POŘÍZENÍ A PŘIMĚŘENÉ LHŮTY PRO VLOŽENÍ DAT O TÉTO STUDII DO EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI ....................................................... 81 9.12. ODŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO ZPRACOVÁNÍM REGULAČNÍHO PLÁNU ............................................................................................ 82 9.13. ODŮVODNĚNÍ STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ.............................................................................. 82 10. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH ..................................................................................................................................... 82 11.

VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ...................................... 86

12.

VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ ......................................................................................... 88

13. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE (§ 43 ODST. 1 STAVEBNÍHO ZÁKONA), S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ........................ 98 14. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND (ZPF) A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA (PUPFL) ..................................................................... 98 14.1. 14.2.

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZPF ........................... 98 VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA PUPFL .................... 108

15.

ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ ............................................................................ 110

16.

VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK ................................................................................................................... 110

17.

SEZNAM ZKRATEK POUŽÍVANÝCH V ÚPD ............................................................................................... 110

3



1.

POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Zastupitelstvo obce Staré Město pod Landštejnem na svém zasedání dne 31.3.2010 rozhodlo v souladu s § 6 odst. 5 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále též jen „stavební zákon“) o pořízení územního plánu Staré Město pod Landštejnem. Obec Staré Město pod Landštejnem využila § 6 odst. 1 písm. c) a požádala Městský úřad Jindřichův Hradec, odbor výstavby a územního plánování o pořizování územního plánu Staré Město pod Landštejnem na základě usnesení ze dne 6.10.2010. Územní plán Staré Město pod Landštejnem se zpracovává pro celé správní území obce Staré Město pod Landštejnem, které je složeno z 15 katastrálních území (Staré Město pod Landštejnem, Vitíněves, Pomezí pod Landštejnem, Podlesí pod Landštejnem, Dobrotín, Veclov, Návary, Romava, Rajchéřov, Košťálkov, Košlák, Staré Hutě u Veclova, Pernárec, Kuní pod Landštejnem a Dětříš. Zpracovatelem územního plánu Staré město je na základě výběrového řízení Urbanistické středisko Brno spol. s r.o., hlavní projektant je In. arch. Ivana Golešová. Dále zastupitelstvo usnesením ze dne 9.5.2011 určilo starostu obce Mariána Khandla jako zastupitele, který bude spolupracovat s pořizovatelem při pořizování územního plánu. Dne 31.10.2011 byla na úřad územního plánování Jindřichův Hradec doručena žádost o pořízení územního plánu Staré Město pod Landštejnem (dále též jen „ÚP Staré Město p/L“ nebo též „územní plán“). Jako I. etapa byly zpracovány doplňující průzkumy a rozbory, které byly též podkladem pro vypracování návrhu zadání. Jako další podklad pro návrh zadání ÚP byly územně analytické podklady. Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem obce Staré Město p/L zpracoval návrh zadání územního plánu. Podle § 47 odst. 2 zaslal pořizovatel návrh zadání dotčeným orgánům, (krajskému úřadu, sousedním obcím a obci Staré Město p/L). Návrh zadání byl rozeslán s dopisem, ve kterém byly DO a krajský úřad vyzváni k uplatnění svých požadavků a sousední obce k uplatnění svých podnětů k zaslanému návrhu zadání do 30 dnů od doručení návrhu zadání. Vypracování návrhu zadání bylo zveřejněno veřejnou vyhláškou MěÚ J. Hradec, ve které bylo oznámeno, že návrh zadání je vystaven k veřejnému nahlédnutí na Obecním úřadu Staré Město p/L a na MěÚ Jindř. Hradec, odbor výstavby a územního plánování a dále, že je možné do návrhu zadání také nahlédnout na webových stránkách města Jindř. Hradec a obce Staré Město p/L. Veřejná vyhláška dále obsahovala, že po dobu 30 dnů ode dne vyvěšení oznámení o projednávání návrhu zadání může každý uplatnit své připomínky k návrhu zadání. Po ukončení projednávání návrhu zadání byly požadavky dotčených orgánů a připomínky veřejnosti pořizovatelem ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnoceny a návrh zadání byl upraven do konečné podoby. Přehled požadavků dotčených orgánů a připomínek byly zpracovány do tabulky „Vyhodnocení požadavků dotčených orgánů, podnětů a připomínek k návrhu zadání ÚP STARÉ MĚSTO pod Landštejnem“, která je součástí spisu. Návrh zadání byl předložen k projednání a schválení zastupitelstvu obce Staré Město p/L, které dne 14.12. 2012 zadání schválilo. Po předání a kontrole návrhu ÚP pořizovatel dle § 50 stavebního zákona oznámil místo a dobu společného jednání. Další postup pořizování bude doplňován dle uzavření jednotlivých etap procesu pořízení.

4



2. VYHODNOCENÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM 2.1.

SOULAD ÚP S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE (PÚR)

Z Politiky územního rozvoje ČR 2008 schválené usnesením vlády ČR č. 929 dne 20. 7. 2009 vyplývá, že správní území obce Staré Město p/L nespadá do vymezené rozvojové oblasti, rozvojové osy, multimodálního dopravního koridoru ani záměrů v oblasti technické infrastruktury. ÚP respektuje obecné republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území např.: •

ÚP řeší ochranu a rozvoj urbanistického, architektonického a archeologického dědictví; zachování rázu urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. ÚP vymezuje kulturní, přírodní a civilizační hodnoty území a pro jejich ochranu a rozvoj stanovuje podmínky, viz odůvodnění, kap. 9.2.2.

•

Jsou stanoveny podmínky pro rozvoj sociální soudržnosti obyvatel – jsou vymezeny zastavitelné plochy odpovídající potřebám obce a jejího významu - poloze vně rozvojové osy a specifických oblastí. Přípustnou činností v plochách je umožněn rozvoj zařízení občanského vybavení, pro poskytování sociálních služeb (senioři a mladé rodiny) a zdravotních služeb a řešení problematiky sociálně handicapovaných osob.

•

Hospodárné využití zastavěného území je řešeno vymezením ploch se smíšeným využitím, které umožňují polyfunkční využití pro bydlení, občanské vybavení, podnikání. Pro hlavní rozvoj obce nezbytné zábory zemědělské půdy využívají území v okrajových Starého Města p/L nebo plochy navazující na sportovní a rekreační areály severně od Starého Města p/L. V ostatních sídlech až na výjimky jsou pro rozvoj využity proluky v zastavěném území. Pro smíšené využití je formou přestavby navržen bývalý areál roty a dále je navržena obnova již neexistujícího sídla Košťálkov.

•

ÚP řeší ochranu před povodněmi tak, že v území aktivní zóny nenavrhuje žádné zastavitelné plochy, s výjimkou ploch dopravní infrastruktury a ploch veřejných prostranství, dále viz odůvodnění, kap. 9.5.4.

•

V řešeném území jsou navrženy opatření proti vodní erozi a proti přívalovým vodám, podmínkami využití ploch v krajině je umožněno budování dalších protierozních a protipovodňových opatření a opatření na zvýšení retence krajiny – vodních ploch, apod.

•

V řešeném území je v návaznosti na vodní tok Pstruhovec vymezena aktivní zóna záplavového území – ÚP do aktivní zóny s výjimkou ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury a ploch veřejných prostranství nenavrhuje zastavitelné plochy, viz odůvodnění, kap. 9.5.4.

•

Jsou vytvořeny podmínky pro rozvoj veřejné infrastruktury – zvláště občanského vybavení, veřejných prostranství a veřejné zeleně (kvalitních veřejně přístupných prostorů zeleně). Krajina řešeného území je příznivá pro turistiku a cyklistiku. Je řešen průchod tras a stezek pro pěší a cyklisty řešeným územím, pro něž jsou v krajině vymezeny plochy účelových komunikací a plochy veřejných prostranství, jejichž stabilizace a rozšíření je jednou z priorit zvýšení turistického ruchu v řešeném území. Další posílení je řešeno s využitím struktury veřejných prostranství a veřejné zeleně vymezené v návaznosti na stávající a v ÚP navržené trasy s propojením do krajiny – ve Starém Městě p/L a ostatních sídlech řešeného území, včetně sídel zaniklých. Dále viz odůvodnění, kap. 9.1.2., odst. plochy rekreace a kap. 9.5.6.

•

Je respektován stávající vyhovující systém napojení řešeného území na dopravní infrastrukturu - s přeložkami komunikací se neuvažuje. ÚP řeší rozvoj sídel v součinnosti s napojením řešeného území na kvalitní technickou infrastrukturu zajišťující obyvatelům kvalitu života, z tohoto důvodu jsou hlavní plochy pro rozvoj soustředěny do Starého Města p/L - centra řešeného území, které je kompletně napojeno na technickou infrastrukturu včetně ČOV.

5



2.2.

SOULAD ÚP S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM

Řešené území je součástí území, pro které byly zpracovány Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje (dále jen ZÚR JČK). ÚP je zpracován v souladu s přijatým řešením a zásadami vyplývající ze ZUR: Priority územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území, koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje Pro řešené území vyplývá respektování těchto priorit: •

respektovat priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území (priority pro zajištění příznivějšího životní prostředí, zajištění hospodářského rozvoje a zajištění sociální soudržnosti); - Priority pro zajištění udržitelného rozvoje území definované v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje byly při řešení ÚP Staré Město p/L respektovány - ÚP umožňuje posílení prosperity řešeného území – vymezuje plochy pro podnikání, čímž je vytvořen potenciál pro nová pracovní místa, vytváří podmínky pro zkvalitnění životních podmínek a sociální soudržnosti – vymezuje nové plochy pro bydlení s možností polyfunkčního využití, stabilizuje a navrhuje plochy pro veřejné občanské vybavení, sport a veřejnou zeleň zajišťující základní služby školství, kulturního vyžití a administrativy, dále pro aktivní odpočinek a krátkodobou rekreaci obyvatel. Navržením rozsáhlé plochy zeleně odcloňující vlastní sídlo Staré Město p/L od areálů zemědělské (živočišné) výroby vytváří podmínky pro zkvalitnění životního prostředí. ÚP respektuje kulturní a přírodní hodnoty území, pro jejichž ochranu definuje podmínky, vymezuje ÚSES a formou navržených veřejně prospěšných opatření vytváří podmínky pro umožnění jeho funkčnosti. Dále viz odůvodnění, kap. 3.

•

respektovat základní prioritu řešení, která je dána rozvojem konkurenceschopnosti a prosperity Jihočeského kraje - ÚP řeší rozvoj a podporu podnikání v míře odpovídající charakteru obce a její poloze vně rozvojových oblastí a rozvojových os. ÚP smíšeným využitím území umožňuje zkvalitnění služeb a infrastruktury pro podporu rozvoje cestovního ruchu s orientací na turistiku, cykloturistiku v malebné krajině Přírodního parku Česká Kanada s akcenty hradu Landštejna a areálu zámku; dále rozvoj služeb v návaznosti na záměry spojené s rozvojem sportu a rekreace v návaznosti na areál biatlonu a areál cyklokempu.

•

respektovat územní podmínky koncepce ochrany a rozvoje hodnot - ÚP stanovuje koncepci a podmínky ochrany hodnot území, viz odůvodnění, kap. 9.2.2. dále jsou respektovány vodohospodářské zájmy, kladen důraz na rozvoj cestovního a turistického ruchu, nezbytný zábor nejlepších bonitních tříd ZPF a zábor PUPFL je vyvolaný žádoucím rozvojem aktivit sportu a rekreace v řešeném území, řešení protierozních opatření, opatření na zadržení vody v krajině, protipovodňových opatření (nad rámec již vybudovaných) je umožněno podmínkami využití ploch,…dále viz odůvodnění, kap. 9.; pro nefunkční části ÚSES jsou

•

systému ekologické stability (dále též jen „ÚSES“), pro které je potřeba formou navržených veřejně prospěšných opatření vytvořit podmínky pro jejich založení a fungování,

Rozvojové, specifické oblasti a osy Řešené území se nachází mimo rozvojové oblasti a osy. Plochy a koridory veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv •

vymezit územní rezervu VTL plynovod N. Bystřice-Staré Město p. L.–Slavonice pro záměr vysokotlakého plynovodu v ZÚR označené Ep/H. (šíře koridoru 200m, dotčená katastrální území v řešeném území – k.ú. Podlesí pod Landštejnem, Staré Město pod Landštejnem, Pomezí pod Landštejnem) o respektováno – je vymezen koridor územní rezervy pro technickou infrastrukturu R01 pro VTL plynovod Nová Bystřice – Staré Město pod Landštejnem – Slavonice

6



•

zpřesnit a vymezit koridor nadregionálního biokoridoru 122 „K121 – hranice ČR“; zpřesnit a vymezit koridor regionálního biokoridoru 74 „Stínadlo-st. hranice“; zpřesnit a vymezit plochy regionálního biocentra 556 „Stínadlo“. Dále bude prověřen rozsah vymezeného RBC 665 „U Studnice“ (nachází se na hranici správního území tj. s kat. územím Vitíněves a Pomezí pod Landštejnem) – respektováno, viz kap. 9.5.3.

•

respektovat vymezení cílových charakteristik krajiny a plnit jejich stanovené zásady pro využívání území jednotlivých vymezených základních typů krajiny (zde krajina převážně lesní, dále lesopolní a částečně rybniční) – je řešeno, viz odůvodnění, kap 9.6.

2.3.

SOULAD ÚP S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍMI PODKLADY A DALŠÍMI DOKUMENTY KRAJE

Program rozvoje Jihočeského kraje 2014-2020 ÚP vytváří dostatečné plošné předpoklady pro naplňování navržených cílů a opatření. Generel dopravy JČK Dokumentace nemá dopady do řešeného území. Strategie rozvoje cestovního ruchu Jihočeského kraje Řešení ÚP je v souladu s dokumentem, s ohledem na zachovalou přírodu orientuje rozvoj obce s důrazem na rozvoj sportu a hromadné rekreace, řeší zlepšení podmínek pro návštěvníky hradu Landštejn. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje (PRVK JČK) Respektováno, je navrženo zásobování místních částí Vitíněves, Podlesí, Dobrotín, Veclov, Návary,… rekonstrukce vodohospodářských zařízení řeší správce těchto zařízení, v místních částech bude odkanalizování řešeno lokálně. Projekt protipovodňová ochrana na území Jihočeského kraje Respektováno - navrhovaná opatření – zvýšení kapacity koryta Pstruhovce – byla zrealizována Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje ÚP a obec Staré Město p/L vytváří podmínky pro naplňování plánu, viz odůvodnění, kap. 9.4.2. Koncepce ochrany přírody a krajiny Jihočeského kraje Řešení ÚP je v souladu s dokumentem, s ohledem na ochranu přírodních hodnot území. Krajský generel regionálních a nadregionálních ÚSES Respektováno vymezení regionálního a nadregionálního ÚSES ze ZUR JčK. Generel krajinného rázu Jihočeského kraje Při řešení územního plánu byly respektovány zásady stanovené dokumentací, viz kap. 9.6.

7



3. VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Vyhodnocení souladu ÚP s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území Cílem řešení je vytvořit územní předpoklady pro stabilizaci a rozvoj obce formou komplexního návrhu uspořádání a využití území, při respektování stávajících hodnot území. ÚP je zpracován v souladu s cíli a úkoly územního plánování: •

ÚP vytváří podmínky pro ochranu a rozvoj hodnot území, viz odůvodnění, kap. 9.2.2.

•

ÚP je řešen s ohledem na udržitelný rozvoj území: o

ÚP svým řešením respektuje priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, formulované v rámci Politiky územního rozvoje ČR, viz odůvodnění, kap. 2.1.

Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel – sociální pilíř o

o

o

o

o

o

o

Řešením ÚP nedochází k podpoře procesu suburbanizace. Staré Město p/L je svébytné sídlo a centrum sídelní struktury řešeného území, které si s ohledem na polohu v intenzivně obdělávané krajině zachovává (kromě v minulosti přestavěného centra) venkovský charakter. Je vybaveno občanským vybavením, plochami pracovních příležitostí. Plochy navržené k rozvoji bydlení jsou vymezeny v návaznosti na zastavěné území, v příznivém životním prostředí a jsou v pěší docházkové vzdálenosti z centra obce. Je řešen rozvoj výroby netovárního charakteru, občanského vybavení s důrazem na rozvoj sportu, hromadné rekreace včetně cyklistické dopravy. Je řešeno dobudování sítě místních komunikaci ve vztahu k rozvojovým lokalitám. V rámci stabilizovaných ploch je umožněno doplnění v budoucnu chybějících zařízení pro kulturní a společenské vyžití, pro zdravotnictví a sociální péči. Podmínkami využití ploch je umožněno budování doprovodné turistické infrastruktury a služeb a rozvoj cestovního ruchu. ÚP řeší problematiku stárnutí populace – je vymezena plocha veřejného občanského vybavení v areálu bývalé MŚ ve Starém Městě p/L, kde v rámci plánované rekonstrukce budovy se počítá s malometrážními byty, např. s možností ubytování seniorů a s klubovnou. Další rozšíření služeb sociální péče je řešeno vymezením ploch se smíšeným využitím – stávajících i navržených, které umožňují umisťování veřejného vybavení sociálního charakteru (výstavba a zřizování penzionů, domů s pečovatelskou službou, klubů pro seniory, ordinací lékaře atd.). ÚP respektuje stabilizované plochy občanského vybavení a klade důraz zejména na zachování ploch veřejného občanského vybavení (např. základní školství, kultura,…); ÚP stabilizuje a vymezuje nové rozvojové plochy pro sport a rekreaci, které umožní zvýšení turistické atraktivity obce a uspokojí sportovní a rekreační potřeby obyvatel obce. ÚP vytváří podmínky pro rozvoj kvalitního bydlení s důrazem na plochy se smíšeným využitím, které umožňují širší spektrum činností a aktivit (polyfunkční využití území s odpovídající vybaveností) a přináší oživení a zpestření struktury sídla; rozsah potřebných ploch pro obytnou výstavbu je prověřen výpočtem ve vazbě na demografické podmínky. Pro rozvoj kvality života v sídlech jsou maximálně respektovány stávající plochy veřejných prostranství a veřejné zeleně a jsou navrženy plochy nové; jsou stanoveny podmínky pro jejich regeneraci a kultivaci, především v územích s předpokladem sociálních kontaktů (náměstí, návsi, hlavní cesty pro pěší a cyklisty, zastávky…), v území s kumulací obyvatel a návštěvníků řešeného území, včetně podmínek pro zachování a rozvoj systému sídelní zeleně. ÚP řeší vymezení ploch a koridorů pro obsluhu rozvojových lokalit; lokalita pro obnovení sídla Košťálkov bude řešena územní studií.

8



o

ÚP řeší doplnění infrastruktury v oblasti sportu a rekreace z důrazem na rozvoj turistického a cestovního ruchu s využitím stávajících a k rozvoji navržených areálů cyklokempu a biatlonu, s využitím genia loci hradu Landštejna a zaniklých sídel, vytváří podmínky pro revitalizaci areálu zámku a hospodářského dvora, včetně doplnění chybějících ploch pro parkování.

o

ÚP řeší rozvoj rekreace s upřednostněním rekreace hromadné před individuální (chaty), jejíž rozvoj minimalizuje a směruje ji do forem individuální rekreace spojené s chalupařením, kterou naopak rozvíjí, např. navrženou obnovou sídla Košťálkov, navrženou dostavbou dalších sídel řešeného území. ÚP při řešení koncepce rekreace a cestovního ruchu využil hodnoty kvalitního přírodního zázemí, koncepci zaměřil i na měkké formy rekreace v pocitově neporušené krajině formou turistky a cyklistiky s atraktivními výhledy do krajiny, na významné dominanty,…ÚP vytváří podmínky pro zlepšení cyklistické a pěší dopravy a zvýšení její bezpečnosti a atraktivnosti, viz odůvodnění, kap. 9.4.1., 9.5.6.

o

o

ÚP stabilizuje stávající komunikace pro systém integrované veřejné dopravy, umožňující propojení obce na sídla s pracovními příležitostmi a s nadměstskou občanskou vybaveností –, střední a vysoké školství, zdravotnictví, kultura,… (Slavonice, Nová Bystřice, Jindřichův Hradec,…).

o

Vymezením ploch smíšených obytných, ploch občanského vybavení a ploch výroby vytváří ÚP podmínky pro zachování příznivého trendu mírného nárůstu počtu obyvatel, zlepšení věkové struktury obyvatelstva a udržení obyvatel v sídle.

Podmínky pro hospodářský rozvoj – ekonomický pilíř: o

ÚP řeší rozvoj a podporu podnikatelských aktivit v míře odpovídající charakteru obce a její poloze vně rozvojových záměrů kraje. Umožňuje zkvalitnění služeb a infrastruktury pro podporu rozvoje cestovního ruchu s orientací na pobyt v přírodě a poznávací turistiku, při zachování biodiverzity přírodních systémů pro území typických kulturních a přírodních hodnot.

o

ÚP vytváří podmínky pro hospodářský rozvoj stabilizací stávajících výrobních areálů (2 kapacitní zemědělské areály ve Starém Městě p/L), pro rozvoj výroby je vymezena jen jedna menší plocha ve Starém Městě p/L, a to s ohledem na rozsah stávajících kapacitních zemědělských areálů, jejichž ekonomičtější využití je umožněno podmínkami nejenom pro zemědělskou výrobu, ale i pro další druhy výroby netovárního charakteru. Další provozovny nerušící výroby lze realizovat v rámci ploch smíšených obytných a tím bez dalších požadavků na rozvojové plochy. Rozvoj výroby je tedy záměrně potlačen ve prospěch drobných provozoven a hlavní orientace je zaměřena na budování infrastruktury pro rozvoj turistického a cestovního ruchu (vymezení ploch pro hromadnou rekreaci a sport v návaznosti na areál cyklokempu a biatlonu, viz sociální pilíř).

Podmínky pro příznivé životní prostředí - environmentální pilíř o

ÚP ve vlastním sídle Starém Městě p/L minimalizuje rozsah nových rozvojových ploch nad rámec ploch navržených v platného ÚPNSÚ (ÚPNSU byl zpracován pouze pro sídlo Staré Město p/L).

o

Jsou navržena opatření na zmírňování negativních dopadů lidské činnosti na životní prostředí a zajištění bezpečnosti obyvatel – plochy protierozních opatření a opatření proti přívalovým vodám - konkrétní opatření ve Starém Městě p/L, viz odůvodnění, kap. 9.5.4. Jsou vytvořeny podmínky pro navrhováním protierozních opatření, protipovodňových opatření (opatření proti přívalovým vodám) v krajině, revitalizací vodních toků a posilováním retenční a akumulační kapacity území, dále opatření ke zvyšování vodního potenciálu území zejména v souvislosti s omezováním možných dopadů klimatických změn, spojených s poklesem hladin spodních vod, podmínky pro zalesňování,

9



o

Jsou řešeny možné negativní dopady (hluku, prašnosti) z dopravní infrastruktury, z ploch výroby, ploch sportu, ploch komerčního občanského vybavení, z ploch technické infrastruktury na plochy s funkcí bydlení, rekreace a obdobných funkcí, např. pro plochy s funkcí bydlení navržené podél silnic, v blízkosti stávajících ploch výroby nebo ploch komerčního občanského vybavení jsou stanoveny podmínky využití, které definují požadavek pro výstavbu, např. rodinných domů až po splnění hygienických limitů z hlediska hluku či vyloučení předpokládané hlukové zátěže,…..což bude řešeno až v navazujících řízeních. ÚP vymezuje plochy izolační zeleně, které odcloní obytnou zástavbu a areály občanského vybavení od negativních vlivů výroby ve Starém Městem p/L. Mezi vlastním sídlem a zemědělskými areály je navržen souvislý pás zeleně různých forem. Záměr vytvoření izolační a kompoziční clony jižně od sídla je dále podpořen pásy izolační zeleně navrženými ve vlastních zemědělských areálech, které umožní vytvoření žádoucího přechodového článku mezi stavbami zemědělské výroby a areálem zámku a hospodářského dvora. Dále viz odůvodnění, kap. 5., odst. požadavky na ochranu veřejného zdraví.

o

S ohledem na skutečnost, že jsou v řešeném území zastoupeny kvalitní zemědělské půdy, byly v rámci zpracování ÚP prověřovány různé alternativy umístění rozvojových ploch s ohledem na dopad do ZPF. Komplexním vyhodnocení celé škály aspektů (vazba na dosud platný ÚPNSÚ, dostupnost ploch, náročnost na obsluhu území, krajinný ráz, kvalita zemědělské půdy, zájmy ochrany přírody, zájmy již v krajině existujících a fungujících areálů sportů a rekreace, požadavky vlastníků pozemků apod.…) je předkládáno kompromisní řešení. Řešení ÚP se tedy neobešlo bez záboru kvalitních zemědělských půd, pro rozvoj sídel jsou využity plochy ve vazbě na zastavěné území, které průběh hranice zastavěného území logicky zarovnávají. Zábory PUPFL jsou navrženy zvláště v souvislosti s rozvojem sportu, rekreace a turistického a cestovního ruchu.

o

Jsou vytvořeny územní podmínky pro optimalizaci nakládání s odpady – je vymezena plocha pro sběrný dvůr, podmínkami využití je umožněno komunitní kompostování, rekultivace skládky.

o

ÚP vedle systému ÚSES rozvíjí systém sídelní zeleně v urbanizovaném území (zeleň veřejná a zeleň ochranná s funkcí izolační, kompoziční nebo přírodní) a systém zeleně v krajině, např. zeleň s přírodním a specifickým využitím v nezastavěném území, viz odůvodnění, kap. 9.3.3.

o

Koncepce rozvoje řešeného území je řešena v souladu s ochranou kulturních a přírodních hodnot území, které jsou návrhem respektovány, jsou definovány podmínky na jejich ochranu a jejich potenciálu je využito, viz kap. 9.2.2.

o

Řešení ÚP nemá dopady do cenných lokalit a chráněných hodnot krajinného rázu. ÚP nevymezuje plochy dopravní infrastruktury pro přeložky komunikací v krajině. Hlavní rozvojové plochy pro bydlení a výrobu navazují na zastavěné území bez dopadů do cenných lokality a krajinného rázu.

o

Je respektován historický vývoj území a charakter krajiny, důraz je kladen na rozvíjení příznivé kvality obytného prostředí v součinnosti s rozvojem a podporou rekreačního potenciálu území. Územní plán je koncipován se snahou o zachování krajiny a jejích přírodních hodnot. Z důvodu ochrany přírodního potenciálu řešeného území nejsou v krajině navrhovány žádné plochy a stavby kromě těch, které stabilizují stávající areály či zaniklá sídla, rozšiřují zastavěné území, souvisí s obsluhou sídla a krajiny dopravní a technickou infrastrukturou nebo s hospodaření a myslivostí (stavby pro hospodaření a obsluhu zamýšlené obory v Rajchéřově). Návrhem ÚP nedochází ke fragmentaci krajiny – zastavitelné plochy jsou navrženy v návaznosti na zastavěné území, je kladen důraz na intenzivnější využití zastavěného území – formou přestavby na plochách po zaniklých staveních a vymezením ploch se smíšeným využitím; liniové stavby dopravní infrastruktury navržené v krajině (účelové komunikace) jsou vymezeny převážně v trasách již k tomuto účelu využívaných. Diskutabilní, co do rozsahu, se mohou jevit rozvojové plochy sportu (OS) a rekreace hromadné (RH), navržené v krajině severně od Starého Města p/L v návaznosti na areál cyklokempu (při cestě k vodní nádrži Landštejn), areál biatlonu (pod hrází vodní nádrže Landštejn) a na ně navazující rozvojové lokality smíšené nezastavěného území – sportovní (NSs). ÚP navrhuje zastavitelné plochy pro rozvoj obou areálů dle konkrétních záměrů (v případě biatlonu dle 10



zpracované studie), jejichž realizace se neobejde bez záboru lesních pozemků. Při prověřování žádoucího rozvoje rekreace v řešeném území byly tyto areály vyhodnoceny pro stabilizaci a rozvoj jako nejvhodnější – areály již dlouhodobě v krajině existují, jsou funkční s konkrétními požadavky na řešení rozvoje a rozšíření a zkvalitnění poskytovaných služeb. Na tyto plochy navazují rozvojové plochy smíšené nezastavěného území – sportovní (NSs), určené pro vytvoření zázemí těchto 2 areálů s možností situování dalších sportovních a rekreačních aktivit v rámci převažující zeleně. Veřejný zájem o žádoucí zlepšení podmínek pro sportovní vyžití organizované i neorganizované tělovýchovy a pro rozvoj turistického a cestovního ruchu převážil v tomto případě nad zájmy ochrany zemědělské půdy a lesa. o

ÚP vytváří územní podmínky pro dobudování kanalizačních sítí s napojením na stávající ČOV – pro průchod sítí vymezuje plochy a koridory; realizace nové zástavby je podmíněna předchozí realizací kanalizace se zaústěním na centrální čistírnu odpadních vod, u místních částí je navrženo lokální odkanalizování – žumpy, domovní čistírny odpadních vod

o

ÚP vytváří územní podmínky pro dobudování vodovodní sítě – pro průchod sítí vymezuje plochy a koridory tak, aby kvalitní zdroje pitné vody byly kapacitně plně využívány a zdroje se zhoršenou kvalitou mohly být odstaveny.

•

ÚP komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území vytváří ÚP podmínky pro dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů, viz odůvodnění, kap. 10.

•

ÚP chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti: o

ÚP definuje požadavky na ochranu nezastavěného území navrženou urbanistickou koncepcí a koncepcí řešení krajiny.

o

ÚP zachovává a rozvíjí urbanistickou strukturu sídel řešeného území s propojením na okolní krajinu při respektování krajinného rázu.

o

S ohledem na ochranu krajiny vytváří ÚP podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajištění ochrany nezastavěného území intenzivnějším a variabilnějším způsobem využití zastavěného území - vymezení ploch se smíšeným využitím, využitím nezastavěných ploch (proluk) v zastavěném území.

o

Zastavitelné plochy jsou vymezeny s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území.

o

Zastavitelné plochy navazují na zastavěné území, doplňují a uzavírají stávající urbanistickou strukturu.

o

ÚP omezuje rozvoj zastavitelných ploch v krajině s ohledem na přírodní hodnoty území – v krajině upřednostňuje rozvoj spojený s rozvojem turistického ruchu (sportu a hromadné rekreace v návaznosti na již stabilizované areály) a v návaznosti na aktivity spojené s turistikou cykloturistikou, běžkováním,….viz odůvodnění, kap. 9.5.1.

o

Požadavky na ochranu nezastavěného území jsou dále řešeny (s ohledem na § 18 zákona č. 183/2006 Sb.) stanovením podmínek pro plochy s rozdílným způsobem využití v krajině, viz odůvodnění, kap. 9.5.1.

Shrnutí Z provedeného vyhodnocení vyplývá, že řešení návrhu ÚP Staré Město p/L vytváří dostatečné předpoklady pro budoucí vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, jak byla zjištěna v rozboru udržitelného rozvoje. Při řešení ÚP byla respektována a naplněna podstata udržitelného rozvoje - vyváženost tří základních pilířů. •

ÚP stanovuje podmínky na ochranu veřejného zdraví a životního prostředí viz odůvodnění, kap. 5.

•

Návrhem urbanistické koncepce ÚP řeší hospodárné využívání veřejné infrastruktury, viz odůvodnění, kap. 9.5.4.

11



•

ÚP vytváří podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem, viz odůvodnění, kap. 9.5.4.

•

ÚP stanovuje podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení, viz odůvodnění, kap. 9.3.1.

•

ÚP vytváří podmínky pro zajištění civilní ochrany, viz odůvodnění, kap. 5.

4. VYHODNOCENÍ SOULADU ÚP S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ ÚP je zpracován v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, a v souladu s prováděcími vyhláškami k tomuto stavebnímu zákonu (dále jen SZ) s těmito výjimkami: •

Odůvodnění vymezení dalších ploch s rozdílným způsobem využití nad rámec SZ (s ohledem na specifické podmínky řešeného území): o

•

Plochy zeleně – byly vymezeny z důvodu možného definování podmínek využití, zaručujících ochranu ploch sídelní zeleně před nežádoucími zásahy a z důvodu grafického vyjádření systému sídelní zeleně v urbanizovaném území (stabilizovaných a zastavitelných plochách a plochách přestavby) - s rozlišením na různé druhy a různé funkce zeleně: -

ZS - plochy zeleně - zeleň soukromá s funkcí rekreační, pěstitelskou, kompoziční (ve vlastnictví soukromé osoby)

-

ZO – plochy zeleně - zeleň ochranná s funkcí izolační nebo kompoziční (ve vlastnictví jak obce, tak soukromé osoby)

-

ZP – plochy zeleně - zeleň přírodní, kde převažuje funkce přírodní (ve vlastnictví jak obce, tak soukromé osoby), např. v ploše bývalé návsi ve Vitíněvsi, v Návarech

-

dalším důvodem vymezení těchto ploch je snaha o provázanost grafické části s částí textovou, s kapitolou 3. Urbanistická koncepce, vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně, kde je tento pojem zmiňován

Plochy s rozdílným způsobem využití - uvedené v § 4-19 vyhlášky 501 jsou dále členěny na podtypy ploch s ohledem na specifické podmínky a charakter území: o

VZx - plochy výroby a skladování – zemědělská výroba – specifická – plochy jsou vymezeny v k.ú. Rajchéřov jako plochy rozvojové; navržené podmínky funkčního využití a prostorového uspořádání reagují na konkrétní záměry vlastníků pozemků - extenzivní zemědělská výroba zohledňující přírodní hodnoty daného území

o

NSz - plochy smíšené nezastavěného území – zemědělské – zahrnují plochy v krajině, které jsou součástí zemědělského půdního fondu s využitím zejména pro neintenzivní formy hospodaření bez rozlišení druhů pozemků. Vymezují zejména plochy zemědělské, které mimo produkčních funkcí plní i funkce ekologické (zadržení vody v krajině, posilování druhové pestrostí), případně i funkce protierozní. Typickým příkladem jsou luční porosty v mělkých údolnicích nebo ve svažitějších polohách zemědělské krajiny.

o

NSp - plochy smíšené nezastavěného území – přírodní – plochy jsou vymezeny v krajině v celém řešeném území, jedná se převážně o nezemědělské plochy charakteristické extenzivním způsobem využití - plochy s dřevinami rostoucími mimo les, výjimečně i zemědělské půdy extenzivního charakteru, lada a plochy s různým stupněm sukcesního vývoje (krajinná zeleň). Jsou vysoce cenné i pro ekologickou stabilitu a druhovou rozmanitost území. Jedná se o plochy natolik typické pro krajinu řešeného území, že vyvolaly rozšíření výčtu ploch s vymezením odpovídajících regulativů.

o

NSs - plochy smíšené nezastavěného území – sportovní - plochy byly vymezeny v krajině v k.ú. Staré Město p/L - jedná se o plochy pro sportovní a rekreační využití v krajině, jejichž využití je extenzivní a sezónního charakteru. Proto bylo vyhodnoceno jejich zařazení do ploch nezastavěného území nevyvolávajících zábor zemědělské půdy. Jedná se o plochy natolik 12



specifické (pro konkrétní využití, které může přispět k rozvoji cestovního ruchu), že vyvolaly rozšíření výčtu ploch s vymezením odpovídajících regulativů. o

•

NSx - plochy smíšené nezastavěného území – specifické - plochy jsou vymezeny v k.ú. Staré Město p/L jako plochy rozvojové umožňující rehabilitaci v minulosti degradované okolí zámku. Jedná se o plochy natolik specifické, že vyvolaly rozšíření výčtu ploch s vymezením odpovídajících regulativů, umožňujících vybudování zeleně (arboretum, zahradnictví, přírodní zahrada,….).

vymezení ploch pod 2000 m2 2

Plochy o výměře menší než 2000 m jsou v ÚP vymezeny např. v případě: o

ploch rekreace – rodinná rekreace (RI) – z důvodu přehledu o výskytu chat v jednotlivých katastrech řešeného území

o

ploch veřejného občanského vybavení (OV) – z důvodů ochrany stávajících ploch před nežádoucím využitím či zrušením

o

ploch veřejných prostranství (PV) – z důvodu zajištění obsluhy území

o

ploch technické infrastruktury (TI) – z důvodu významu plochy, ač malého rozsahu, pro obsluhu území (např. vodojem,…)

Doplní pořizovatel v průběhu projednání návrhu ÚP.

5. VYHODNOCENÍ SOULADU ÚP S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ ÚP řeší požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (např. požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy). Je vymezeno v grafické části ve výkrese II.1 – Koordinační výkres. Vyhodnocení souladu se zvláštními právními předpisy POŽADAVKY NA OCHRANU VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ Řešené území se nachází v oblasti s dobrou kvalitou ovzduší a mimo oblasti s výskytem inverzí. Převládá západní směr proudění vzduchu. V návaznosti na řešené území se nenachází významný stacionární zdroj znečištění ovzduší. Základní komunikační síť pozemní dopravy prochází zastavěným územím Starého Města pod Landštejnem (silnice II. a III. třídy), Podlesí pod Landštejnem (silnice II. třídy) a Landštejna (silnice III. třídy). Potencionálním zdrojem hluku a vibrací je silnice II/152. Díky nízké intenzitě dopravy na těchto komunikacích a odstupu zástavby od silnice (Podlesí pod Landštejnem, Landštejn), nejsou hluk a vibrace z dopravy velkým problémem těchto sídel. Výroba je zastoupena kapacitním zemědělským areálem situovaným jižně od Starého Města p/L, který je zdrojem zápachu, zvláště z provozu vepřína (hygienické ochranné pásmo areálu nebylo vyhlášeno). Staré Město p/L je napojeno na teplovodní rozvody z místní kotelny na biomasu. ÚP řeší požadavky na ochranu veřejného zdraví: • Podmínky na ochranu před hlukem a prašností, byly zapracovány do obecných podmínek využití ploch, viz odůvodnění, kap. 9.6., odst. ochrana zdravých životních podmínek. • Realizace navrhované zástavby ve Starém Městě p/L je podmíněna napojením na kanalizaci a centrální čistírnu odpadních vod, v ostatních sídlech likvidaci odpadních vod řešit žumpami nebo domácí ČOV. V sídle Košťálkov bude v rámci územní studie prověřena možnost situování centrální ČOV. • ÚP vymezuje plochy izolační zeleně, která odcloní obytnou zástavbu od negativních vlivů výroby a technické infrastruktury, viz odůvodnění, kap. 9.3.3.

13



POŽADAVKY NA CIVILNÍ OCHRANU Požadavky ochrany obyvatelstva v územním plánování se uplatňují jako požadavky civilní ochrany vyplývající z havarijních plánů a krizových plánů v rozsahu, který odpovídá charakteru území a druhu územně plánovací dokumentace. Předkládaný návrh je v souladu s požadavky vyhlášky č.380/2002 Sb. Členění návrhu odpovídá § 20 vyhlášky č. 380/2002 Sb. Řešením ÚP nevyplynuly požadavky na vymezení rozvojových ploch pro civilní ochranu. a/ Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní V řešeném území, severně od Starého Města p/L byla vybudována na vodním toku Pstruhovce vodní nádrž Landštejn. Mezi vodní nádrží a Starým Městem p/L byla v roce 2008 v rámci protipovodňových opatření na toku Pstruhovce vybudována suchá vodní nádrž. Při případném protržení hrází povodňovou vlnou bude obec Staré Město p/L ohrožena povodňovou vlnou, která zasáhne zastavěné území s výjimkou zástavby v okrajových polohách sídla - na jeho východním, jihovýchodním a západním okraji. V řešeném území tedy vzniká potřeba plánování havarijních důsledků - nástrojem pro realizaci je proces analýzy rizik a havarijního plánování v návaznosti na preventivní a represivní informování obyvatelstva o hrozících rizicích a přijatých opatřeních. b/ Zóny havarijního plánování Řešené území se nenachází v zóně havarijního plánování. Podle analýzy možného vzniku mimořádné události, která je součástí Havarijního plánu kraje, žádná firma svou produkcí a skladováním nebezpečných látek neohrožuje území řešené tímto územním plánem. c/ Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události Ukrytí obyvatelstva zabezpečuje obec pouze při vyhlášení válečného stavu. Ukrytí bude provedeno ve vytipovaných podzemních, suterénních a jiných částech obytných domů a v provozních a výrobních objektech po jejich úpravě na improvizované úkryty. Obec nedisponuje stálými prostory vhodnými pro ukrytí obyvatelstva; jako improvizovaný prostor vhodnými pro ukrytí obyvatelstva lze využít: •

budovu základní školy

V případě potřeby ukrytí obyvatel a návštěvníků při vzniku mimořádné události (MU) v době míru zajišťuje obec ochranu osob před kontaminací nebezpečnými látkami / průmyslová havárie, únik nebezpečné látky z havarovaného vozidla apod./ především za využití ochranných prostorů jednoduchého typu ve vhodných částech obytných domů a provozních, výrobních a dalších objektů, kde budou improvizovaně prováděny úpravy proti pronikání nebezpečných látek - hlavní kapacita je ve Starém Městě p/L: •

v budově základní školy a obecního úřadu

•

v objektu bývalé MŠ (po realizaci rekonstrukci objektu na víceúčelový objekt)

Výrobní provozy (např. areál zemědělského družstva) si zajišťují ukrytí pro své zaměstnance ve vlastní režii v prostorách provozoven. Pro ukrytí předpokládaného přírůstku obyvatel pro cca 89 nových bytů v rodinných domech je nutné, aby nová zástavba byla realizována v maximální míře s podsklepením a s možností využití těchto prostor pro ukrytí obyvatelstva v případě ohrožení. Nejvýhodnější řešení je zcela zapuštěné podlaží, případně více než 1,7 m pod úrovní okolního terénu. d/ Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování Zajištění evakuace organizuje obecní úřad. Pobyt evakuovaných osob a osob bez přístřeší je možný ve Starém Městě p/L v těchto objektech a areálech dle charakteru mimořádné události: •

v budově základní školy a obecního úřadu 14



•

ve sportovním areálu

•

v objektu bývalé MŠ (po realizaci rekonstrukci objektu na víceúčelový objekt)

e/ Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci Toto opatření bude dle potřeby zajišťováno v době po vzniku mimořádné události. K tomu budou využity vhodné prostory v rámci obce případně blízkého okolí. Skladování prostředků individuální ochrany pro zabezpečované skupiny osob ve školských a zdravotnických zařízeních bude prozatímně řešeno v centrálních skladech mimo správní území. Skladování materiálů humanitární pomoci dle situace a organizátora. Prostory pro sklad lze umístit ve Starém Městě p/L v těchto objektech: •

v budově obecního úřadu

•

v budově bývalé MŠ (po realizaci rekonstrukci objektu na víceúčelový objekt)

f/ Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce V řešeném území se nenacházejí nebezpečné látky v takovém množství aby bylo nutno tímto způsobem snižovat riziko spojené s případnými haváriemi. V případě havárie na komunikacích bude problém řešen operativně dle místa havárie. g/ Plochy záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události Jedná se o zařízení napojená na kanalizaci a vodovod, pro dekontaminační plochy postačí zpevněná, nejlépe betonová plocha s odpadem a improvizovanou nájezdní rampou, která bude mít z jedné strany příjezd a z druhé strany odjezd s přívodem vody nebo páry. Místo pro dekontaminaci osob, případně pro dekontaminaci kolových vozidel lze využít: •

zemědělský areál jižně od Starého Města p/L

Pro účely likvidačních a obnovovacích prací pro přechodné skladování stavebního materiálu je v řešeném území přechodně využitelná plocha: •

plocha bývalé skládky severně od Starého Města p/L

h/ Ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území V řešeném území se nenacházejí objekty s oprávněním skladovat nebezpečné látky. Pro přechodné uložení menšího množství nebezpečných látek lze za určitých předpokladů využít: •

zemědělský areál jižně od Starého Města p/L

i/ Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií bude řešit obec ve spolupráci s provozovateli sítí podle jejich zpracovaných plánů pro případy mimořádné situace.“ Obec je zásobována ze skupinového vodovodu, jehož zdroje jsou umístěny v řešeném území. V případě kontaminace hlavního zdroje je nutno zabezpečit zásobování pitnou vodou z jiného zdroje (např. cisterny, balená voda). Zásobování elektrickou energií bude řešeno instalací náhradního zdroje. Požární nádrže a místa odběru vody k hašení požárů Zabezpečení požární vody je řešeno ze stávající vodovodní sítě. Pro odběr požární vody slouží i areál úpravny vody, přírodní koupaliště severně od Starého Města p/L., vodárenská nádrž VN Landštejn a při vybudování odběrných míst i vodní tok Pstruhovec – dále viz odůvodnění, kap. 9.4. odst. Voda pro požární účely. VYHODNOCENÍ K potřebám civilní ochrany (CO), posuzovaným v rámci zpracování územního plánu je možno konstatovat následující: 15



•

pro potřeby CO nejsou v rámci návrhu územního plánu vyčleněny další speciální plochy s jednoúčelovým využitím

•

plochy nebo budovy nacházející se ve Starém Městě p/L, uvedené v tomto podkladu v souvislosti s potenciálními potřebami civilní ochrany, mohou v plném rozsahu plnit funkce, pro které jsou v územním plánu určeny (občanské vybavení a sport, výroba …)

POŽADAVKY NA OBRANU A BEZPEČNOST STÁTU Objekty důležité pro obranu státu – vojenské účelové objekty, nacházející se v k.ú. Staré Město p/L, jsou v ÚP respektovány. Objekty lehkého opevnění (řopíky), nacházející se v linii v severní části řešeného území, jsou zařazeny do kulturních hodnot jako historické významné stavby (H3) s definovanými podmínkami ochrany, které upřednostňují budoucí využití pro aktivity spojené s prezentací historie vojenství, cestovním ruchem, ….viz výrok, kap. b)2.1. OCHRANA LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN, STARÁ DŮLNÍ DÍLA V území se se nenachází ložiska nerostných surovin, chráněné ložiskové území, nenachází se plochy těžby. PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ, SESUVY, STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE V řešeném území nejsou evidovány lokality sesuvů. V řešeném území je registrována lokalita poddolovaného území č. 2497 – Staré hutě u Veclova. V tomto prostoru územní plán nenavrhuje žádnou změnu využití území, která by byla existencí poddolovaného území ohrožena nebo omezena. Podmínkami využití území je umožněna likvidace starých ekologických zátěží. OCHRANA ČISTOTY VOD Ochrana jakosti vod je založena na omezování přístupu znečišťujících látek ze zdrojů znečištění do vod a jejich prostředí a na ochraně zdrojů vod cestou prevence. Mezi hlavní zdroje znečištění patří i plošné znečištění vod zemědělskou činností. ÚP podmínkami využití umožňuje provádění opatření proti půdní erozi a dalších opatření, zabraňujících splavování průmyslových hnojiv vlivem srážek a následné kontaminaci povrchové vody Ochrana vodárenské nádrže Landštejn, sloužící pro zásobování části sídel řešeného území pitnou vodou, je zajištěna stanovenými ochrannými pásmy. OCHRANA PŘED POVODNĚMI A JINÝMI RIZIKOVÝMI PŘÍRODNÍMI JEVY Je řešeno, viz Odůvodnění, kap. 9.5.4. OSTATNÍ LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Limity využití území vyplývající ze zákona a legislativních předpisů jsou vyznačeny v koordinačním výkrese II.01, např. OP dopravní infrastruktury – silniční ochranné pásmo, OP technické infrastruktury, dále meliorace (odvodnění), ochrana památek vč. ochranných pásem, vzdálenosti 50 m od okraje lesa, ochrana vodních zdrojů včetně ochranných pásem, ochrana přírody vč. ochranných pásem. Některé limity, které vyplývají ze zákona a pokrývají celé řešené území nejsou graficky vyjádřeny, např. Přírodní Park Česká Kanada, území s archeologickými nálezy. Dalšími limity jsou ochranná pásma vodovodu, kanalizace, telekomunikačního vedení apod., z důvodu malé podrobnosti ÚP je zakreslen pouze nositel limitu – tj. vlastní vedení či trasy technické infrastruktury. Respektování limitů využití území je dáno platnou legislativou a bude při realizaci konkrétních záměrů řešeno v navazujících řízeních - případný střet stavby ve stabilizované nebo rozvojové ploše s limitem využití území bude řešen až v navazujících řízeních dle platné legislativy.

16



Do limitů využití území jsou zařazena vydaná územní rozhodnutí (vyznačena překryvným symbolem) na stavbu v k.ú. Vitíněves jihozápadně od sídla (rodinný dům – hájenka) na stavby v k.ú. Navary severně od sídla (zemědělská usedlost) a v návaznosti na západní okraj zastavěného území (stáj pro koně). Po zanesení do KN budou pozemky zařazeny do zastavěného území. Vyhodnocení souladu ÚP se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů Tato kapitola bude doplněna pořizovatelem po společném jednání.

6. ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj nebylo požadováno, proto nebylo uplatněno stanovisko krajského úřadu k vyhodnocení vlivů na životní prostředí. ÚP vytváří podmínky pro výstavbu a udržitelný rozvoj území, tj. vyvážený vztah podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnosti společenství obyvatel, viz odůvodnění, kap. 3. Doplní pořizovatel v průběhu projednání návrhu ÚP.

7.

STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 SZ

Vloží pořizovatel v průběhu projednání návrhu ÚP.

8. SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO PODLE § 50 ODST. 5 ZOHLEDNĚNO, S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY Doplní pořizovatel v průběhu projednání návrhu ÚP.

9.

KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY

9.1.

ODŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ

Zastavěné území - hranice byla vymezena dle platné legislativy na základě podkladů z katastrální mapy, podkladů ÚAP a doplňujících průzkumů a rozborů k 15. 10. 2013. Hranice zastavěného území v zásadě kopíruje hranici intravilánu (zastavěná část obce k 1. 9. 1966), zmenšenou o nadměrné proluky s druhem pozemku orná půda) a rozšířenou o zastavěné stavební pozemky, stavební proluky, části pozemních komunikací, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území, dále o ostatní veřejná prostranství a o další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného území. V krajině byla hranice vymezena na pozemcích uvedených v KN jako zastavěná plocha nádvoří, např. hráze, zbořeniště, stavby pro rodinnou rekreaci, jiné stavby technické infrastruktury, stavby linie opevnění (řopíky) a další stavby, evidované v katastru nemovitostí jako stavební parcela, příp. další pozemkové parcely pod společným oplocením. Některá zastavěná území nejsou vyznačena v grafické části ÚP z důvodů malého rozsahu (nad podrobnost územního plánu) a grafické nezobrazitelnosti.

17



9.2. ODŮVODNĚNÍ ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT 9.2.1.

Základní koncepce rozvoje

Základní údaje o řešeném území: Název kraje Kód kraje Název SO ORP Kód ORP Název obce Kód obce výměra řešeného celkem

Jihočeský CZ031 Jindřichův Hradec 3105 Staré Město pod Landštejnem 547212 území

v ha

6924 ha

Řešené území zahrnuje 8 částí obce Dětříš* (zvýrazněno) a 15 katastrálních území: Dobrotín Košlák* Košťálkov* Kuní pod Landštejnem* Návary Pernárec* Podlesí pod Landštejnem Pomezí pod Landštejnem (vč. části Landštejn) Rajchéřov* Romava* Staré Hutě u Veclova* Staré Město pod Landštejnem

Veclov Vitíněves * zaniklá sídla počet obyvatel (31. 12. 2010) Nadmořská výška

991 ha 177 ha 586 ha 198 ha 190 ha 164 ha 465 ha 471 ha 1106 ha 469 ha 441 ha 705 ha 1157 ha

229 ha 491 ha 505 545 m

Charakteristika řešeného území - řešené území je vymezeno správní hranicí obce Staré Město pod Landštejnem a zahrnuje 8 částí obce (Dobrotín, Návary, Podlesí pod Landštejnem, Pomezí pod Landštejnem, Staré Město pod Landštejnem, Veclov, Vitíněves) a 15 katastrální území (Dětříš, Dobrotín, Košlák, Košťálkov, Kuní pod Landštejnem, Návary, Pernárec, Podlesí pod Landštejnem, Pomezí pod Landštejnem vč. části Landštejn, Rajchéřov, Romava, Staré Hutě u Veclova, Staré Město pod Landštejnem, Veclov, Vitíněves). Z toho 7 katastrálních území zaujímají zaniklé obce (Košlák, Košťálkov, Kuní pod Landštejnem, Pernárec, Rajchéřov, Romava, Staré Hutě u Veclova). Řešené území se rozkládá ve zvlněné krajině, na trojmezí Čech, Moravy a Rakouska, jižní část správního území obce hraničí s Rakouskem. Jednotlivá sídla řešeného území jsou obklopena krásným přírodním prostředím se zachovaným přírodním rázem. Tyto přírodní hodnoty byly zohledněny vyhlášením Přírodního parku Česká Kanada, který pokrývá celé řešené území. Řešené území má rozlohu 6924,14 ha. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 500-700m n.m. Dominantní postavení v řešeném území má sídlo Staré Město pod Landštejnem, které soustřeďuje zařízení správy (obecní úřad), obchodu (nákupní středisko), služeb (penzion), pracovních příležitostí (2 zemědělské areály). Sídlo leží na křížení dopravních cest – centrem sídla prochází silnice II/152 a silnice III/1513 umožňující spojení Starého Města p/L individuální a veřejnou dopravou se Slavonicemi, Novou Bystřicí a dále směr Kunžak a Jindřichův Hradec - obec s rozšířenou působností. Sídlo má zemědělský charakter s rozvinutou zemědělskou činností orientovanou na živočišnou a rostlinnou výrobou, dále s lesnickou činností; nabízí možnosti rozvoje (disponibilní plochy pro bydlení,

18



sport, výrobu a rekreaci). Ostatní sídla řešeného území mají zemědělský a rekreační charakter, který převažuje. Základní koncepce rozvoje území vychází z charakteristiky řešeného území, z postavení sídla v sídelní struktuře v rámci kraje (sídlo není zařazeno v rozvojové oblasti ani rozvojové ose), z polohy sídla vůči migračním sídlům (České Budějovice, Jindřichův Hradec, Slavonice, Nová Bystřice), ze základní urbanistické struktury a hodnot řešeného území. Rozvojové plochy jsou vymezeny s ohledem na rozvojový potenciál řešeného území a zároveň se snahou o vytvoření podmínek pro konkurenceschopnost a prosperitu obce. Cílem je úsporné fungování sídel řešeného území spočívající v omezené expanzi do volné krajiny se snahou o intenzifikaci zastavěného území, využitím proluk a rozsáhlých enkláv zemědělské půdy zabíhajících do zastavěného území. Základní koncepce počítá s rozvojem bydlení, občanského vybavení včetně sportu, drobné výroby, služeb a rekreace (hromadné) v míře úměrné charakteristice jednotlivých sídel, jejich poloze na dopravní a technické infrastruktuře a poloze vůči centru sídelní struktury – Starému Městu p/L a jejich poloze v neporušené krajině. ÚP vytváří podmínky pro rozvoj cestovního ruchu, zaměřeného na pobyt v krásné přírodě, který může do řešeného území přinést nové impulsy. ÚP připravuje podmínky pro zvýšení atraktivity řešeného území - vymezuje plochy pro bydlení, občanské vybavení, výrobu, sport a rekreaci se snahou o udržení mladých rodin v sídlech. V plochách pro bydlení umožňuje situování staveb občanského vybavení a drobné výroby tak, aby bylo možno realizovat podnikatelské aktivity v rámci vlastních pozemků. ÚP vytváří předpoklady pro zvyšování zaměstnanosti a stabilizaci životní úrovně obyvatel, a to vytvořením podmínek pro rozvoj pracovních příležitostí (jsou stabilizovány a navrženy plochy výroby, plochy občanského vybavení komerčního, vymezeny plochy se smíšeným využitím s možností situování nerušící drobné a řemeslné výroby,..). Jsou navrženy plochy pro rozvoj sportu a rekreace v rozsahu umožňujícím dosáhnout celosezónního využití. Zaniklé sídlo Košťálkov je navrženo k obnově. Koncepce rozvoje Starého Města p/L vychází z platného územního plánu (platný ÚP ostatní sídla neřešil) s tím, že některé plochy byly změněny, rozšířeny, nebo naopak vypuštěny. Např. byly vypuštěny plochy pro výrobu navržené jižně od náměstí (z důvodu zachování hodnot území, tj. nevhodného využití plochy u potoka Pstruhovec s výhledy na dominantu kostela) a plocha výroby navržená jižně od sídla u areálu zemědělské výroby (z důvodu nevhodné kumulace výrobních areálů v blízkosti zámku). Dále viz odůvodnění, kap. 9.3.1. Urbanistická koncepce (koncepce uspořádání sídelní struktury). 9.2.2.

Ochrana hodnot území

Ochrana hodnot je vyznačena v grafické části ve výkrese I.2 Hlavní výkres, je vymezena překryvnou linií nebo symbolem. Ochrana kulturních a přírodních hodnot V řešeném území se nachází řada urbanistických, architektonických a přírodních hodnot území, které jsou upomínkou na historický vývoj sídel řešeného území a krajiny, např. areál hradu Landštejn, areál zámku s hospodářským dvorem ve Starém Městě p/L, prostory návsí s navazující zástavbou v dochovaných sídlech, přírodní hodnoty reprezentující neporušenou krajinu,….Ochrana je navržena z důvodu zachování kulturních a přírodních hodnot území a jejich okolí – hodnot, které jsou chráněny legislativně (památky zapsané v ÚSKP) i místních hodnot, které nejsou chráněny ale vystihují charakteristiky typické pro řešené území. Ochrana hodnot, definovaných ve výroku, příp. zakreslených v grafické části, spočívá v definování podmínek pro jejich zachování, viz výrok, kap. b)2.1. Ochrana kulturních a přírodních hodnot. ÚP vycházel z hodnot vymezených v zadání a ÚAP, výčet hodnot byl v návrhu ÚP rozšířen o další poznatky zjištěné v doplňujících průzkumech a rozborech.

19



Kulturní hodnoty území urbanisticky hodnotné území - H1 – v řešeném území se nachází urbanisticky hodnotná území, která jsou dokladem historického vývoje urbanistické struktury, výčet viz výrok, kap. b)2.1. Ochrana urbanisticky hodnotných území byla v ÚP navržena z důvodu zachování prostorů, které jsou dokladem historického vývoje urbanistické struktury v jednotlivých sídlech řešeného území, z důvodu zachování charakteru a struktury zástavby a jejího umístění vůči veřejnému prostoru, zachování pohledů na místní dominanty, z důvodu zachování souladu zástavby a krajinného rámce (zachování charakteru přechodu zástavby do volné krajiny prostřednictvím zahrad, ochrana siluety obcí a vyloučení měřítkově vybočujících záměrů), z důvodu respektování dochované struktury venkovských sídel, kde požadovaným výsledkem ochrany hodnot území je především jednota a zachování celku. významná stavební dominanta - H2 - ochrana staveb a jejich souborů, jejichž umístění v terénu či charakter je činí výrazně viditelné a do velké míry ovlivňující vizuální charakter sídla i krajiny, výčet viz výrok, kap. b)2.1., je vymezena z důvodu zachování dominantní funkce těchto staveb při pohledech z veřejného prostoru sídel i z krajiny, zvláště při pohybu po síti komunikací včetně účelových. Do výčtu dominant nad rámec zadání byl v návrhu ÚP zařazen i zámek s hospodářským dvorem na jižním okraji Starého Města pod Landštejnem, který se uplatňuje se z dálkových pohledů, např. z prostoru příjezdu do řešeného území od Nové Bystřice silnicí II/152, a to z důvodu podpory rehabilitace celého areálu, v minulosti degradovaného výstavbou kapacitního vepřína. historicky významná stavba* - H3 - v řešeném území se dochovaly objekty lehkého opevnění, tzv. řopíky, vybudované v letech 1935 - 1938 v rámci vojenského obranného systému. Snahou je zachování linie opevnění v severní části řešeného území a příp. rekonstrukce těchto staveb ke vhodnému účelu (např. na severozápadním okraji řešeného území bylo vybudováno Muzeum čs. opevnění Klášter, tvoří ho celkem 6 bunkrů vybudovaných v létě 1938) a ochrana těchto staveb před znehodnocením (např. využitím pro rodinnou rekreaci). architektonicky cenná stavba* - H4 - v řešeném území se nacházejí řada místních památek - stavby a jejich soubory nezapsané do Ústředního seznamu kulturních památek ČR (např. slohově čisté budovy, dochované stavby lidového stavitelství,..). Součástí těchto hodnot je i drobná architektura (kříže, boží muka, kapličky, památníky,…), tvořící významné orientační body v sídlech a krajině a upomínající historický vývoj řešeného území, upomínající významné události (pomník RA),….. Výčet hodnot, viz výrok, kap. b)2.1. Ochrana hodnot je definována z důvodu zachování jak historické a architektonické hodnoty staveb samotných, tak z důvodu ochrany okolí těchto staveb před znehodnocením nevhodnými stavebními zásahy. ÚP zařazuje do architektonicky cenných staveb i nemovité kulturní památky (hrad Landštejn zřícenina a archeologické stopy; kostel Nanebevzetí Panny Marie a samostatně stojící věž vč. ohradní zdi ve středu Starého Města p/L; venkovská usedlost - hospodářský dvůr navazující na zámek ve Starém Městě p/L; sýpka při cestě k zámku ve Starém Městě p/L; zámek ve Starém Městě p/L, kaple vedle pomníku RA ve Starém Městě p/L; židovský hřbitov severně od Starého Města p/L); boží muka při silnici do Stálkova ve Starém Městě p/L; škola u kostela ve Starém Městě p/L ), a to z důvodu definování podmínek ochrany nejen staveb samotných, ale i ochrany okolí těchto památek před znehodnocením (ochrana jejich významu v rámci veřejných prostorů, ochrana pohledů a výhledů,…). významný vyhlídkový bod - H5 - ÚP řeší ochranu míst významných výhledů. Nejvýznamnějším vyhlídkovým bodem v řešeném území je věž hradu Landštejn. Vzhledem ke konfiguraci terénu se v řešeném území nacházejí další místa výhledů, z nichž nejvýznamnější jsou výhledy na hrad Landštejn, dále výhledy na Staré Město p/L, na zámek s hospodářským dvorem, výhledy do krajiny, (viz výrok, kap. … Tato místa nejsou vyznačena graficky, jejich ochrana je dána funkčním využitím ploch vymezených v pomyslné pohledové ose , tj. jejich ponecháním v nezastavěném území. prostory s geniem loci - H6 - ochrana genia loci zaniklých sídel (Dětříš, Kuní pod Landštejnem, Košlák, Pernárec, Romava, Staré Hutě u Veclova - kde v současnosti převažují shluky kamenů v kombinaci s náletovou zelení), je řešena ponecháním stávajícího stavu s tím, že v prostoru bývalých návsí jsou navrženy plochy veřejných prostranství – veřejná zeleň - jako místa piety doplněné zelení, nebo v umožnění zástavby v přibližném rozsahu původní urbanistické struktury (Košťálkov), nebo umožnění roztroušené struktury zástavby v návaznosti na zaniklé sídlo (Rajchéřov). 20



Přírodní hodnoty území ÚP řeší ochranu přírodních hodnot území, které jsou pro řešené území stěžejní a charakteristické a stanovuje podmínky ochrany. Krajina řešeného území se vyznačuje ekologicky nenarušeným přírodním prostředím se zachovaným přírodním rázem - krajina hlubokých lesů s žulovými balvany a náhle se objevujícími palouky, prostřídaná loukami a pastvinami, v nichž se zrcadlí rybníky, je nazývána Českou Kanadou. Nejcennější přírodní hodnoty, z nichž stěžejní jsou lokality Hadí vrch a Rybník Brand v k.ú. Rajchéřov, jsou chráněny legislativně a jsou vyjádřeny graficky v koordinačním výkrese jako tyto limity využití území: •

Přírodní park Česká Kanada – pokrývá celé řešené území (a v něm další hodnotné plochy, výčet, viz výrok, kap. b)2.1., hodnota H7.

•

NATURA 2000 - Hadí vrch - Lokalita CZ0310070 - balvanitý vrch Výhon a vřesovištní společenstva s jalovcem severozápadně nad bývalou obcí Rajchéřov; Rybník Brand - Lokalita CZ0314640 - část údolního systému Romavského potoka s rybníky Brand (Kačer) a Rajchéřovský západně od bývalé obce Rajchéřov - nejvýznamnějším (cílovým) biotopem je vegetace obnaženého dna rybníka Brand.

•

Zvláště chráněná území - v řešeném území je vyhlášena přírodní rezervace Hadí vrch, jejíž předmět ochrany se překrývá se stejnojmennou lokalitou Natura 2000. Ochranné pásmo přírodní rezervace činí 50 m; do severozápadního okraje řešeného území západně od osady Filipov zasahuje ochranné pásmo přírodní památky (Gebhárecký rybník – vně řešeného území), které činí 50 m.

V řešeném území se dále nacházejí lokality cenných přírodních společenstev: lokality se zvýšenou přírodní hodnotou (H7) - jedná se o lokality, které nejsou dosud chráněny legislativně, ale jejich ochrana se chystá, např. formou jejich zařazení do VKP – lokality jsou vyznačeny graficky a pro přehlednost očíslovány. Výčet lokalit, viz výrok, kap. b)2.1. Ochrana lokalit je řešena definováním podmínek a vymezena z důvodu zachování těchto hodnot a jejich okolí před znehodnocením nevhodnými zásahy – tj. hodnot pro krajinu celého řešeného území typických a cenných. Ochrana civilizačních hodnot Ochrana civilizačních hodnot spočívá např. v respektování příp. rozšíření, podpoře a ekonomickém využití veřejné infrastruktury – dopravní, technické, občanského vybavení a veřejných prostranství, z čehož vyplývá, že hlavní rozvoj je směrován do Starého Města p/L – sídla vybaveného veřejnou infrastrukturou s cílem ekonomického zhodnocení již vynaložených investic. Využívání krajiny k zemědělským a lesnickým účelům, k rekreaci formou cykloturistiky je umožněno podmínkami definovanými pro plochy vymezené v krajině. ÚP vytváří podmínky pro rozvoj cestovního a turistického ruchu - zkvalitnění služeb a infrastruktury pro podporu rozvoje cestovního ruchu s orientací na turistiku, cykloturistiku v malebné krajině Přírodního parku Česká Kanada s akcenty hradu Landštejna a areálu zámku; dále rozvoj služeb v návaznosti na záměry spojené s rozvojem sportu a rekreace v návaznosti na areál biatlonu a areál cyklokempu.

21



9.3. ODŮVODNĚNÍ URBANISTICKÉ KONCEPCE, VČETNĚ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ •

Podmínky a požadavky na plošné (funkční) uspořádání, Podmínky a požadavky na prostorové uspořádání – viz odůvodnění, kap. 9.6.

9.3.1. Urbanistická koncepce (koncepce uspořádání sídelní struktury), vymezení systému sídelní zeleně historický vývoj urbanistické struktury Koncepce uspořádání sídelní struktury řešeného území je výrazně ovlivněna zejména historickým vývojem, přírodními a civilizačními faktory. Sídla řešeného území byla založena v příznivém prostředí široké kotliny na jižním okraji Javořické vrchoviny, odvodňované potokem Pstruhovec, vtékajícím na dolnorakouské území. Staroměstská kotlina je s výjimkou jižní strany lemovaná zalesněnými kopci, z nichž nejvyšší má výrazně protáhlý tvar. Na jeho vrcholku se tyčí zřícenina hradu Landštejna – majestátní dominanta širokého okolí. Významnou obchodní i urbanizační osou tohoto území byla obchodní stezka, která vedla z Itálie přes Rakousko do vnitrozemí, na níž byly situovány hlavní jádra urbanistických struktur – hrad Landštejn a později Staré Město. Sídla v řešeném území byla založena jako kompaktní (s výjimkou Starých Hutí) a obklopená pestrou skladbou krajiny, kde plochy lesů byly prostřídány loukami, pastvinami a ornou půdou. V kopcovitém území, které směrem jižním přecházelo v krajinu jen mírně zvlněnou pramenilo několik vodních toků, na nichž byly budovány soustavy rybníků. Zlikvidováním sídel podél hranic s Rakouskem došlo i k proměnám ve struktuře krajiny, která se v některých lokalitách přeměnila na lesní pozemky. odůvodnění návrhu urbanistické koncepce Sídla v řešeném území jsou rozvíjena jako souvisle urbanizované celky, uspořádání zastavitelných ploch je řešeno zejména v návaznosti na zastavěné území s propojením na okolní krajinu při respektování krajinného rázu, důvodem je poloha sídel v krajině Přírodního parku Česká Kanada a zachování jeho hodnot. S přeložkou silnice II. třídy jižně od Starého Města p/L, která je navržena v platném územním plánu, se neuvažuje s tím, že plocha původně vymezená pro přeložku nebude zastavěna a bude využita pro různé formy zeleně, zvláště pro zeleň veřejnou. STARÉ MĚSTO P/L - CENTRUM SÍDELNÍ STRUKTURY Hlavní rozvoj bydlení, občanského vybavení, výroby a rekreace je směrován do ploch s nejmenší mírou omezení s logickými vazbami na veřejnou infrastrukturu – do Starého Města p/L - sídla s fungující občanskou vybaveností, vybavené dopravní a technickou infrastrukturou a možnostmi pracovních příležitostí. Vymezením ploch se smíšeným využitím jsou vytvořeny podmínky pro postupnou revitalizaci a rozvoj sídla pro mnohostranné funkční využití od bydlení po možnosti situování veřejného i komerčního občanského vybavení. Urbanistická koncepce rozvoje Starého Města p/L vychází ze stávající funkční a prostorové struktury, respektuje historické kvality sídla a okolní krajinu, výrazně ovlivňující možnosti rozvoje. Hlavní přírodní bariérou Starého Města p/L ovlivňující vývoj zástavby je potok Pstruhovec (vymezena aktivní zóna záplavového území) a zemědělská půda obklopující celé sídlo. Z civilizačních faktorů je pro rozvoj obce bariérou a současně ekonomickým přínosem výrobní zóna s kapacitními areály živočišné výroby jižně od sídla a sportovní areál na východním okraji sídla. Z důvodu ochrany hodnot území a krajinného rámce je sídlo rozvíjeno jako kompaktní urbanistický celek s vazbou na základní stavebními kameny – náměstí s dominantou kostela a linii vodního toku Pstruhovce lemovanou hlavním pěším propojením. Rozvoj je navržen tak, aby nedošlo k postupnému prolnutí urbanistické struktury vlastního sídla s památkově chráněným židovským hřbitovem severně od sídla. Dále aby nedošlo k prolnutí vlastního sídla s areálem zámku a hospodářského dvora a s areály zemědělské výroby jižně od sídla - je řešeno odclonění vlastního sídla od areálů zemědělské výroby prostřednictvím různých forem navržené zeleně, která bude současně využita pro rehabilitaci okolí zámku a hospodářského dvora. Na tyto koncepční zásady se váže jedna z hlavních zásad ÚP, a to ponechání silnice II. třídy ve stávající trase s tím, že plocha vymezená pro přeložku jižně od sídla 22



zůstane nezastavěná a bude využita pro vytvoření zeleného prstence podél celého jižního okraje sídla. V sídle jsou vytvořeny podmínky pro stabilizaci a rozvoj bydlení, občanského vybavení včetně sportu, výroby a rekreace. Hlavní rozvoj je směrován do klidové severní části sídla, která je nejvhodnější pro bydlení. Rozvojové plochy jsou navrženy pouze v návaznosti na zastavěné území, územní plán tak určuje cestu k sevřenější a tím ekonomicky účelné (hospodárné) struktuře osídlení vlastního sídla, která je šetrná vůči okolní otevřené krajině. ROZVOJ OSTATNÍCH SÍDEL ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Dobrotín, Návary, Podlesí p/L, Pomezí p/L vč. části Landštejn, Veclov - sídla území jsou ponechána vlastnímu vývoji – jsou stabilizována a rozvojové plochy jsou vymezeny v omezené míře, a to v rámci zastavěného území využitím proluk (např. návrh dostavby v místě zaniklých stavení) nebo v přímé vazbě na něj, a to s ohledem k jejich velikosti, počtu trvale bydlících obyvatel a z důvodu ochrany hodnot území. Dobrotín - část Filipov - sídlo tvořené několika staveními situovanými v odstupech jednostranně podél stávající komunikace je navrženo k doplnění tak, aby tvořilo kompaktní celek podél stávající komunikace – jedná se možnost využití nezastavěného území mezi samotami (provozovatelé zahradnictví uvažují s ukončením činnosti) mezi samotami. S oboustranným zastavěním komunikace této v krajině izolované lokality nebylo z důvodu ochrany krajinného rázu a z důvodu nadměrného navýšení záboru ZPF, uvažováno. Návary - v sídle, které se nachází v atraktivní poloze a je až na výjimku využíváno pro chalupaření, jsou pro případný rozvoj využity proluky po zaniklých staveních v rámci zastavěného území, doplněné o plochy dle požadavků vlastníků pozemků navazující na zastavěné území na jižním a východním okraji sídla. Vitíněves - vlastní sídlo je s ohledem na blízkost vodárenské nádrže Landštejn ponecháno ve stávajícím stavu bez možnosti rozvoje, a to z důvodu polohy sídla v ochranném pásmu vodárenské nádrže Landštejn a respektování podmínek ochrany vodního zdroje. Dětříš, Košlák, Košťálkov, Kuní pod Landštejnem, Pernárec, Rajchéřov, Romava, Staré Hutě u Veclova (zaniklá sídla) - je navržena obnova sídla Košťálkov, a to z důvodu, že má ze zaniklých sídel nejvhodnější polohu - je situované při státní hranici na silnici směřující do Rakouska v blízkosti turistického hraničního přechodu, kde se předpokládá zvýšená intenzita přeshraničního pohybu za prací nebo rekreací. Je řešen konkrétní záměr na výstavbu staveb souvisejících s realizací záměru vybudování obory - pro možnost obhospodařování katastru Rajchéřova je navrženo několik rozvojových ploch zemědělské výroby specifické, a to formou rozptýlené zástavby, která evokuje původní zástavbu navazujícího zaniklého sídla Staré Hutě p/L, jehož urbanistickou strukturu tvořily samoty roztroušené na pastvinách (dnes lesní pozemky). Zbývající zaniklá sídla Dětříš, Košlák, Kuní pod Landštejnem, Pernárec, Romava a Staré Hutě u Veclova jsou ponechána bez možnosti rozvoje. Z důvodu připomínky těchto sídel jsou v prostoru původních návsí navrženy plochy veřejných prostranství – veřejné zeleně. Hlavním důvodem je snaha o zachování hodnot území neporušené krajiny, dále dostatečná kapacita rozvojových ploch ve Starém Městě p/L, odtržená poloha sídel spojená s problematickou obsluhou. Pro zachování a umocnění piety místa těchto zaniklých sídel jsou v prostoru původních návsí navrženy plochy veřejné zeleně. Posouzení kontinuity návrhu ÚP s platným územním plánem obce Platný ÚPNSÚ byl zpracován pouze na sídlo Staré Město p/L, tedy ne na celé správní území. Nový ÚP posoudil rozvojové plochy a lze konstatovat, že plochy navržené v platném ÚPNSÚ ve Starém Městě p/L byly v novém ÚP pro rozvoj využity, ne všechny však ke stejnému účelu. Např. plocha navržená pro výrobu jižně od náměstí u vodního toku Pstruhovce byla z důvodu kompozičního a z důvodu respektování limitů (aktivní zóna záplavového území) navržena pro veřejnou zeleň; dále plocha navržená pro výrobu jižně od Starého Města p/L je v novém ÚP navržena pro veřejnou zeleň z důvodu kompozičních a z důvodu vybudování záchytného parkoviště.

23



Nový ÚP ve Starém Městě p/L – vlastním sídle minimalizuje rozsah nových rozvojových ploch pro výstavbu nad rámec ploch navržených v platného ÚPNSÚ. Hlavním rozdílem je vypuštění silničního obchvatu a s tím související změna koncepce řešení jižní části sídla včetně území areálu zámku a hospodářského dvora, kde je kladen důraz na rozvoj různých forem zeleně. Je vypuštěna plocha pro rozvoj sportu pod přírodním koupalištěm z důvodu průchodu biokoridoru. BYDLENÍ Koncepce rozvoje spočívá ve stabilizaci stávajících ploch a v doplnění ploch pro bydlení se zaměřením na smíšené – polyfunkční využití ploch. Hlavní rozvoj bydlení je směřován do centra řešeného území - Starého Města p/L – sídla vybaveného základním občanským vybavením a fungující dopravní a technickou infrastrukturou. Rozvoj je orientován na rozvoj bydlení v rodinných domech. Plochy smíšené obytné - SO - plochy jsou vymezeny pouze ve Starém Městě p/L. Zahrnují bydlení, občanské vybavení a podnikatelské aktivity poskytující služby obyvatelstvu, bez negativního dopadu na životní prostředí. Ve stabilizovaných plochách převládá bydlení v rodinných domech. Zařízení občanského vybavení, která jsou součástí těchto ploch jsou soustředěna v těžišti sídla – v prostoru zástavby obklopující náměstí (např. obecní úřad, prodejna, penzion, 2 hostince,…) a spoluvytvářejí centrum obce. Do ploch jsou zahrnuty i stávající enklávy bytových domů, nacházející se pouze omezeně. Nové plochy pro bytové domy nejsou vymezeny, případný rozvoj je umožněn při dodržení prostorových regulativů vztahujících se na rodinné domy, a to z důvodu zachování komorního rázu a venkovského charakteru sídla, zachování stávající hustoty zástavby, zachování krajinného rázu vícepodlažní zástavba bydlení není z uvedených důvodů žádoucí. Důvodem vymezení ploch SO je vytvoření podmínek pro polyfunkční využití tohoto území, kde kromě bydlení, které v současnosti převládá, je umožněna realizace budoucích záměrů na budování zařízení služeb, drobných provozoven apod., a to na vlastních pozemcích a pro možnost posílení funkce centra sídla - situování zařízení občanského vybavení v návaznosti na náměstí. Hlavní rozvoj ploch s možností bydlení je směrován do lokalit navržených na severním okraji sídla Z01, Z02, Z03, Z04, dále do menší lokality situované v jižní části sídla Z05. Odůvodnění návrhu ploch smíšených obytných- SO: Identif. ploch:

k. ú.

Odůvodnění vymezení plochy:

Lokalizace plochy:

Z01

Staré Město p/L severní okraj sídla

–

Z02


–

Z03


– –

Z04


–

– Z05

Staré Město p/L jižní okraj sídla

–

území navazující na severní okraj sídla je pro rozvoj bydlení nejvhodnější, ve shodě s koncepcí platného územního plánu převážná část plochy je v platném ÚPNSÚ navržena pro bydlení území navazující na severní okraj sídla je pro rozvoj bydlení nejvhodnější, ve shodě s koncepcí platného územního plánu plocha je v platném ÚPNSÚ navržena pro bydlení území navazující na severní okraj sídla je pro rozvoj bydlení nejvhodnější jedná se o žádoucí doplnění zástavby podél jednostranné obestavěné komunikace, ekonomické využití stávající dopravní a technické infrastruktury území navazující na severní okraj sídla je pro rozvoj bydlení nejvhodnější, ve shodě s koncepcí platného územního plánu využití nadměrných zahrad v zastavěném území plocha je v platném ÚPNSÚ navržena pro bydlení využití enklávy nezastavěného území mezi zastavěným územím a plochou po nerealizovaném silničním obchvatu v ÚP navrženém pro veřejnou zeleň 24



Identif. ploch: P01

k. ú.


Lokalizace plochy: Staré Město p/L střed sídla

–

plocha přestavby v severní části náměstí z plochy veřejného prostranství na plochu smíšenou obytnou – z důvodu obnovy zástavby v tomto prostoru v minulosti existující pro dotvoření severní strany náměstí plocha je v platném ÚPNSÚ navržena k zastavění

Plochy smíšené obytné- venkovské - SV - plochy jsou určeny pro bydlení venkovského charakteru, tj. bydlení v rodinných domech nebo zemědělských usedlostech s většími užitkovými zahradami,. Této charakteristice odpovídá zástavba ve zbývajících sídlech řešeného území. Je zastoupena především tradiční přízemní zástavbou. Rozvoj bydlení je omezen na využití proluk a menších ploch navazujících na zastavěné území. V Návarech jsou to plochy doplňující urbanistickou strukturu P02, P03 a plochy navazující na zastavěné území Z10, Z11, v Dobrotíně plocha využívající proluky po bývalém stavení na jihovýchodním okraji sídla P06, v Podlesí p/L plochy využívající proluky v zastavěném území podél severního okraje sídla P04, Z07, P05, v osadě Filipov plochy Z08, Z09 spojující fragmenty zástavby. Další rozvoj bydlení lze v řešeném území rozvíjet přestavbou areálu bývalé roty P07 a v rámci navržené obnovy sídla Košťálkov Z14 (podmíněné zpracováním územní studie). Dále je navržena obnova mlýna východně od Košťálkova - plochy P08, P09. Plochy SV jsou vymezeny z důvodu umožnění polyfunkčního využití území bydlení s převažujícími kapacitními pozemky nejen pro bydlení, rekreaci (chalupaření), ale i zlepšení podmínek cestovního ruchu (ubytování, stravování) nebo pro podnikání s možností zemědělského samozásobitelského hospodaření, drobné a řemeslné výroby bez negativního dopadu na obytné prostředí. Odůvodnění návrhu ploch smíšených obytných - venkovských - SV: Identif. ploch: Z06 Z08 Z09 Z10 Z11 Z14 P02 P03 P04 Z07 P05 P06 P07 P08

k. ú.


Lokalizace plochy: Pomezí p/L sídlo Landštejn Dobrotín sídlo Filipov Dobrotín sídlo Filipov Návary východní okraj sídla Návary jižně od návsi Košťálkov území zaniklého sídla Návary západní část sídla Návary východní část sídla Podlesí p/L severní okraj sídla Podlesí p/L severní okraj sídla Podlesí p/L východní okraj sídla Dobrotín jihovýchodní část sídla Pernárec areál bývalé roty Košťálkov východní část k.ú. - bývalý mlýn

–

–

využití enklávy nezastavěného území mezi silnicí III. třídy a lesními pozemky, plocha navazuje na zastavěné území využití enklávy nezastavěného území (pův. zahradnictví) mezi silnicí a lesními pozemky, plocha navazuje na zastavěné území využití enklávy nezastavěného území (pův. zahradnictví) mezi silnicí a lesními pozemky, plocha navazuje na zastavěné území plocha pro 1 stavení navazuje na zastavěné území, konkrétní záměr vlastníka pozemku plocha pro 1 stavení navazuje na zastavěné území, konkrétní záměr vlastníka pozemku obnova sídla v rozsahu zaniklé vsi

–

umožnění obnovy zaniklého stavení

–


–


– –

využití proluky v zastavěném území v místě zaniklého stavení (trvalý travní porost) umožnění obnovy zaniklého stavení

–


–

využití zastavěného území – přestavba bývalé roty

–

umožnění výstavby v místě zaniklého stavení (zbořeniště mlýna) v blízkosti hranic s Rakouskem na silnici směřující k turistickému hraničními přechodu do Rakouska

– – – –

25



Identif. ploch: P09

k. ú.


Lokalizace plochy: Košťálkov – východní část k.ú. - bývalý mlýn

umožnění výstavby v místě zaniklého stavení (zbořeniště mlýna)

VÝROBA Plochy výroby a skladování – drobná a řemeslná výroba - VD - stávající plochy se v řešeném území nenacházejí. Pro žádoucí rozvoj výroby typu drobné a řemeslné výroby (netovárního charakteru) je vymezena plocha Z24 u silnice III. třídy naproti centrální kotelně na severovýchodním okraji Starého Města p/L. Další plochy pro výrobu nejsou navrženy z důvodu dostatečné kapacity stávajících ploch výroby zemědělské (VZ), v rámci nichž lze provozovny drobné výroby realizovat. V případě potřeby lze provozovny nerušící drobné a řemeslné výroby dále rozvíjet v rámci ploch se smíšeným využitím – ploch (SO, SV), v rámci ploch komerčního občanského vybavení (OM) při splnění v ÚP definovaných podmínek. Odůvodnění návrhu ploch výroby a skladování – drobná a řemeslná výroba - VD: Identif. ploch: Z24

k. ú. Lokalizace plochy:


Staré Město p/L – severovýchodní okraj sídla – u kotelny

plocha je k tomuto účelu nejvhodnější – nachází se u silnice III. třídy, v návaznosti na lokalitu k obdobnému účelu již využívané (u centrální kotelny), v dostatečné vzdálenosti od ploch bydlení, logické zarovnání hranice urbanistické struktury část plochy je v platném ÚPNSÚ navržena k zastavění - pro sport

Plochy výroby a skladování – zemědělská výroba - VZ - plochy slouží pro umístění zemědělských areálů a provozoven rostlinné a živočišné výroby. Zemědělská výroba je soustředěna do 2 na sebe navazujících areálů vybudovaných jižně od Starého Města p/L v nevhodné poloze v těsné blízkosti zámku (s využitím pozemku zámeckého parku) na pohledově exponovaných svazích. Využití ploch (VZ) je za předpokladu nepřekročení limitního pásma negativních dopadů na okolní zástavbu, které je navrženo územním plánem ve vztahu k sídlu Staré Město p/L, dále viz odůvodnění, kap. 9.6. Podmínky využití jsou definovány s ohledem na možné využití areálu i pro jiné účely (drobná a řemeslná výroba, komerční občanské vybavení ), než pouze výroby zemědělské. Z důvodu rozsahu areálů a jejich blízkosti zámku a hospodářského dvora je navržena izolační a kompoziční zeleň a hospodářský dvůr je navržen k přestavbě na občanské vybavení. Do stabilizovaných ploch VZ byla zařazena zemědělská stavba východně od Návar, s důvodu malého rozsahu stavby nebylo limitní pásmo stanoveno. Východně od Návar se nachází stavba pro zemědělské účely, pro niž je též vymezeno limitní pásmo negativních dopadů, dále viz odůvodnění, kap. 9.6. Nové plochy nejsou navrženy z důvodu dostatečné kapacity ploch stávajících. V krajině ve vymezených plochách z důvodu ochrany krajinného rázu se připouštějí stavby pro zemědělství a lesnictví pouze typu lehkých přístřešků (např. seníky, otevřené přístřešky pro dobytek na sezónní pastvě, včelíny,…..) se stanovenými podmínkami prostorového uspořádání, dále výběhy a ohrady pro dobytek. Plochy výroby a skladování – zemědělská výroba specifická - VZx - plochy byly vymezeny pro specifické záměry na situování staveb zemědělské a lesnické výroby a myslivosti v k.ú. Rajchéřov, které budou sloužit pro vybudování zázemí ke stávajícím pastevním areálům a pro zázemí plánované obory. Požadavek je řešen vymezením několika zastavitelných ploch ve formě rozptýlené zástavby, jednak v území zaniklého sídla Rajchéřov a dále v krajině severozápadně od zaniklého sídla u rybníka Brand. Vymezení této formy zástavby v k.ú. Rajchéřov lze odůvodnit výše uvedeným účelem využití (záměrem vlastníka území není obnova sídla Rajchéřov pro bydlení). Inspiraci pro tuto formu zástavby 26



lze hledat v navazujícím území zaniklého sídla Staré Hutě p/L., kde byl tento typ zástavby, jako jediný v řešeném území, původně zastoupen. Katastr je z velké části ve vlastnictví jednoho subjektu a vytvoření zázemí v podobě ploch VZx pro obhospodařování katastru, pro chov dobytka a zvěře, je žádoucí. Záměrem vlastníka je v k.ú. Rajchéřov vybudování obory s oborním plotem, což je umožněno podmínkami využití příslušných ploch v krajině za podmínky zachování prostupnosti území. Odůvodnění návrhu ploch výroby a skladování – zemědělská výroba specifická – VZx: Identif. ploch:



Z25

Rajchéřov u Rajchéřovského rybníka

–

plocha je navržena pro vybudování zázemí pastevních areálů a obory

Z25


–


Z27


–


Z28

Rajchéřov severovýchodně Rajchéřovského rybníka Rajchéřov u Rajchéřovského rybníka

–


–


Rajchéřov severozápadně Rajchéřovského rybníka Rajchéřov u rybníka Brand Rajchéřov severně rybníka Brand

–


–

plocha je navržena pro vybudování zázemí pastevních areálů a obory plocha je navržena pro vybudování zázemí pastevních areálů a obory

Z29 Z65 Z66 Z67

–

REKREACE Řešené území má výborné podmínky pro rekreaci, zvláště v letní sezóně. Převažuje forma hromadné rekreace nad rekreací rodinnou. Řešené území nabízí možnosti rekreačního vyžití spojeného s pobytem v přírodě díky fenoménu zdejší krajiny – Přírodnímu parku Česká Kanada, jehož je obec součástí. Kromě pobytu v neporušené přírodě nabízí návštěvu hradu Landštejna - centra kulturního dění širokého okolí, dále možnosti koupání v blízkém přírodním koupališti s pláží, dráhu na inline brusle, prohlídku muzea opevnění předválečné opevňovací linie, lanové centrum,… dále viz odůvodnění, kap. 9.5.6. - koncepce rekreačního využívání krajiny. Řešené území má ideální předpoklady pro turistiku a cykloturistiku, pro niž slouží množství značených i neznačených tras, využívajících i vazeb na sousední Rakousko. Turistický hraniční přechod do Rakouska je v k.ú. Košťálkov a Romava. Pro sportovní vyžití v zimě slouží síť udržovaných běžkařských tratí, které vycházejí ze Starého Města p/L a směřují na jih podél rakouských hranic, kde na turistickém hraničním přechodu navazují na tratě v Rakousku; dále směrem severním kolem Landštejna do Stálkova již vně řešeného území a kolem Landštejna směr Blato. Plochy rekreace – hromadná rekreace - RH - ÚP vytváří územní podmínky pro další rozvoj hromadné rekreace, se snahou o prodloužení rekreační sezóny i na ostatní roční období. Stěžejní plochy pro rozvoj jsou směrovány do území severně od Starého Města p/L, kde v návaznosti na stávající areál cyklokempu, který je hlavním střediskem rekreace v řešeném území (sezónní ubytování a stravování, tělocvična, letní kino, kapacitní parkoviště, …), jsou navrženy plochy Z22, Z23 pro jeho rozšíření. V návaznosti na areál jsou dále navrženy další plochy (NSs), viz odůvodnění, kap. 9.5.6. Pro zlepšení podmínek rekreace přispěje i rozšíření blízkého areálu biatlonu a s tím spojené další sportovní aktivity plochy (OS, NSs). Další zařízení hromadné rekreace a cestovního ruchu typu stravovacích a ubytovacích zařízení lze realizovat v rámci urbanizovaného území např. v plochách občanského vybavení (OM), v plochách se smíšeným využitím (SO, SV). 27



Odůvodnění návrhu ploch rekreace – hromadná rekreace - RH: Identif. ploch:



Z22

– Staré Město p/L severně od sídla u areálu – cyklokempu

Z23

– Staré Město p/L severně od sídla u areálu – cyklokempu

lokalita je konkrétním záměrem na rozšíření cyklokempu, plocha navazuje na zastavěné území již vybudovaného areálu rekreace, rozšíření cyklokempu jižním směrem je nejvhodnější (mimo aktivní zónu záplavového území západně od cyklokempu, mimo střet s pozemky PUPFL severně od cyklokempu) lokalita je konkrétním záměrem na rozšíření cyklokempu, plocha navazuje na zastavěné území, již vybudovaného areálu rekreace pro zastavitelnou plochu jsou využity pozemky pro tento účel již využívané a vymezené v mapách KN jako sportoviště a rekreační plocha

Plochy rekreace – rodinná rekreace - RI - možnosti rekreace rodinné (individuální) jsou zastoupeny chatovými lokalitami, a samostatně stojícími chatami, které vytvářejí specifický rámec Pomezí p/L, kde využívají svahy nad nivami místních vodotečí. V excentrické poloze bez vazeb na řešené území byla založena chatová lokalita u rybníka Žišpašského na hranici k.ú. Pomezí p/L s k.ú. Blato na severozápadním okraji řešeného území, obsluha lokality je z k.ú. Blato u Hůrek – vně řešeného území. S rozšířením této lokality s ohledem na její excentrickou polohu se nepočítá. Rozvoj individuální rekreace je omezen. S výjimkou plochy Z21, navržené pro jednu chatu v návaznosti na stávající chatovou lokalitu západně od Pomezí p/L, nejsou z důvodů ochrany hodnot území a ochrany krajinného rázu další plochy pro rodinnou rekreaci navrženy. Další formou individuální rekreace je chalupaření, které je v řešeném území silně zastoupeno, zvláště v okolních sídlech - Dobrotíně, Pomezí pod Landštejnem, Veclově, Podlesí pod Landštejnem a dále v Návarech. ÚP vytváří podmínky pro rozvoj této formy individuální rekreace vymezením ploch, využívajících zvláště proluky po zaniklých staveních ve zmíněných sídlech. Hlavní potenciál rozvoje chalupaření lze hledat v případě realizace záměru obnovy sídla Košťálkov, kde rekreační využití sídla bude s největší pravděpodobností převládat nad jeho využitím pro trvalé bydlení. Odůvodnění návrhu ploch rekreace – rodinná rekreace - RI: Identif. ploch: Z21



– Pomezí p/L chatová lokalita jihozápadně od sídla

lokalita navazuje na zastavěné území, jedná se o rozšíření chatové lokality o 1 parcelu, zohlednění konkrétního záměru

Koncepce rekreačního využívání krajiny, viz kap. 9.2.6. OBČANSKÉ VYBAVENÍ Koncepce občanského vybavení, viz odůvodnění, kap. 9.4.3. VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Koncepce veřejných prostranství, viz odůvodnění, kap. 9.4.4.

28



SYSTÉM SÍDELNÍ ZELENĚ Vymezení a založení funkčního systému sídelní zeleně s důrazem na zeleň veřejně přístupnou a jeho propojení s krajinou je jedním z cílů koncepce rozvoje řešeného území. Plochy jsou vymezeny a navrženy tak, aby tvořily vzájemně propojený systém, který navazuje na plochy zeleně v nezastavěném území. Hlavní koncepční záměr – symbióza osídlení a krajiny - předpokládá posílení vazeb a propojení zeleně sídel s okolní zelení (zvláště prostřednictvím ÚSES). Plochy sídelní zeleně společně s plochami veřejných prostranství budou plnit funkci kompoziční, izolační, oddychovou a funkci míst pro setkávání obyvatel i návštěvníků sídel řešeného území. Sídelní zeleň byla v ÚP zařazena do výčtu ploch s rozdílným způsobem využití jako: Plochy veřejných prostranství – veřejná zeleň - PZ - plochy společně s plochami veřejných prostranství jsou základním kamenem urbanistické struktury sídel a plní funkci kompoziční a místo pro setkávání obyvatel. Na tyto plochy ÚP klade v případě řešeného území velký důraz, navržené plochy jsou využity jako kompoziční prvek např. vytvoření zeleného prstence podél jižního okraje Starého Města p/L nebo zdůraznění prostorů návsí zaniklých sídlech viz odůvodnění, kap. 9.4.4. Podmínky pro využití zastavitelných ploch umožňují řešení dalších ploch veřejných prostranství včetně veřejné zeleně. Plochy zeleně – soukromá zeleň - ZS - plochy jsou zastoupeny zelení zahrad (převážně začleněných do jiných funkčních ploch). Zeleň byla vymezena, aby plnila funkci kompoziční a odpočinkovou a pro vytvoření přechodu mezi zástavbou a krajinou. Kompoziční funkce této zeleně spočívá hlavně ve vymezení ploch zeleně bez možnosti výstavby nových rodinných domů v zahradách navazujících na zástavbu, často situovaných na svazích. Plochy pro rozšíření zahrad Z53, Z54 jsou navrženy na jihovýchodním okraji Starého Města p/L a na západním okraji Dobrotína Z55. Odůvodnění návrhu ploch zeleně – soukromá zeleň - ZS: Identif. ploch:



Z53

Staré Město p/L jihovýchodní okraj sídla

–

Z54

Staré Město p/L jihovýchodní okraj sídla

–

Z55

Dobrotín západní okraj sídla

–

lokalita pro rozšíření zahrad navazuje na zastavěné území, vyplňuje zbytkovou plochu mezi stávajícími zahradami navrženým zeleným prstencem lokalita pro rozšíření zahrad navazuje na zastavěné území, vyplňuje zbytkovou plochu mezi stávajícími zahradami navrženým zeleným prstencem lokalita pro rozšíření zahrad navazuje na zastavěné území

a a a a

Plochy zeleně – ochranná zeleň - ZO - plochy plní zvláště funkci izolační a kompoziční. Jsou vymezeny z důvodu vytvoření odstupu a odclonění zástavby od negativních vlivů např. výroby, technické infrastruktury,... Z důvodu potlačení negativních vlivů navazujících ploch výroby (zemědělských areálů) vůči zámku a bývalému hospodářskému dvoru jižně od Starého Města p/L jsou navrženy plochy zeleně P14, P15. Plocha kompoziční zeleně P18 je navržena v předprostoru bývalého hospodářského dvora jižně od Starého Města p/L. Jedná se o záměr částečné rehabilitace okolí zámku. Úplná rehabilitace již není realizovatelná, protože zámecká zahrada byla v minulosti využita pro výstavbu kapacitního vepřína. Z důvodu odclonění areálu kotelny od stávajících a navržených ploch bydlení ve Starém Městě p/L je navržena plocha zeleně P16. Další požadavky na založení izolační a kompoziční zeleně jsou též definovány pro příslušné funkční a rozvojové plochy v podmínkách prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu, viz výrok, např. kap. F)1.4., F)1.5., F)1.14.,...

29



Odůvodnění návrhu ploch zeleně – ochranná zeleň - ZO: Identif. ploch:



P14

– Staré Město p/L jižní okraj sídla – hospodářský dvůr, zemědělský areál

P15

– Staré Město p/L jižní okraj sídla – zemědělský areál

P16

Staré Město p/L severovýchodní okraj sídla

P18

– Staré Město p/L jižní okraj sídla – hospodářský dvůr, zemědělský areál

9.3.2.

–

plocha přestavby části zemědělského areálu na zeleň izolační a kompoziční z důvodu odclonění areálu hospodářského dvora od areálu zemědělské výroby – vytvoření mezičlánku zeleně, z důvodu kompozičních - potlačení negativní dominanty zemědělského areálu, neumožnění výstavby v návaznosti na hospodářský dvůr, který je jednou z hlavních kulturních hodnot řešeného území plocha přestavby části zemědělského areálu na zeleň izolační a kompoziční z důvodu odclonění areálu zámku od areálu zemědělské výroby (vepřín) – vytvoření mezičlánku zeleně, z důvodu kompozičních potlačení negativních vlivů zemědělského areálu, z důvodu ochrany hodnot území znemožnění výstavby v návaznosti na zámek, který je jednou z hlavních kulturních hodnot řešeného území plocha přestavby části areálu technické infrastruktury (kotelna na biomasu) na zeleň izolační a kompoziční z důvodu odclonění areálu od navazujících ploch smíšených obytných plocha přestavby části zemědělského areálu na zeleň kompoziční z důvodu vytvoření důstojného předprostoru hospodářského dvora a zámku, z důvodu ochrany hodnot území - zabránění výstavby v předprostoru hospodářského dvora a zámku - hlavních kulturních hodnot řešeného území

Vymezení stabilizovaných ploch, zastavitelných ploch, ploch přestavby

Stabilizované plochy - území, sestávající ze souboru převážně zastavěných pozemků, vymezené hranicí zastavěného území. Stabilizované plochy jsou jedním z hlavních stavebních kamenů urbanistické struktury sídla, jsou základem „obrazu sídla“, což však neznamená, že v těchto územích nemůže docházet k drobným doplněním a transformacím. V zastavěném území lze umisťovat stavby nebo provádět jejich změny a změny jejich využití, pokud je jejich funkce v souladu s podmínkami využití ploch. Do stabilizovaných ploch smíšených obytných SO a SV byly zařazeny proluky a pozemky s převažujícím druhem pozemku, vyznačeným v KN jako zahrada. Plochy změn (rozvojové nebo návrhové plochy, lokality), identifikace - rozvojovými plochami v ÚP jsou zastavitelné plochy, plochy přestavby, plochy změn navržené v nezastavěném území. Rozvojové plochy jsou identifikovány písmenem a číselnou řadou. Písmeno před číslem označuje, zda se jedná o plochu zastavitelnou (písmeno Z), plochu přestavby (písmeno P), nebo plochu změn v nezastavěném území (písmeno K). •

Zastavitelné plochy – zastavitelné plochy jsou řešeny v přiměřeném rozsahu odpovídajícím skutečnosti, že řešené území není součástí žádné rozvojové osy, jejich vymezení dotváří urbanistickou strukturu sídel řešeného území. Stěžejní zastavitelné plochy jsou situovány do Starého Města p/L - sídla vybaveného veřejnou infrastrukturou. Jsou vymezeny tak, že v převážné většině navazují na zastavěné území, s ohledem na co nejmenší zásah do organizace zemědělských pozemků. Zastavitelné plochy jsou navrženy ve vazbě na zastavěné území, výjimečně v krajině - plochy po zaniklých sídlech (Košťálkov a v omezené míře Rajchéřov). V zastavěném území jsou zastavitelné plochy navrženy v případě, že se jedná o větší proluky s převažující zemědělskou půdou. Dále v případě, že otrockým dělením rozvojové lokality na plochu přestavby a zastavitelnou plochu by došlo k znepřehlednění vlastního záměru (koncepce řešení). Kromě okrajových částí sídel, kde se předpokládá vytvoření přechodu prostřednictvím zahrad, je v rámci ploch smíšených obytných umožněno budování zařízení občanského vybavení a nerušící drobné a řemeslné výroby.

•

Plochy přestavby - plochy přestavby jsou vymezeny v zastavěném území, a to v případě, že navržené záměry mění funkční využití staveb již existující urbanistické struktury (např. přestavba areálu bývalé roty, přestavba hospodářského dvora u zámku, dostavba severní strany náměstí, parkoviště východně od náměstí, park jižně od kostela ve Starém Městě p/L), či využívají 30



pozemky po zaniklých staveních (např. v Návarech, v Dobrotíně, v Podlesí p/L, mlýn východně od Košťálkova, …). •

Plochy změn v krajině - jedná se o plochy navržené v krajině, ve kterých nelze stavět stavby neuvedené v par. 18, SZ - plochy sloužící např. pro zlepšení podmínek rekreace a cestovního ruchu při respektování přírodního prostředí,….

9.4.

ODŮVODNĚNÍ KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY

9.4.1.

Koncepce dopravní infrastruktury

Je vyznačeno v grafické části ve výkrese I.2 Hlavní výkres a ve výkrese II.1 Koordinační výkres. Stávající systém dopravní infrastruktury zůstává zachován. V rámci územního plánu jsou navrženy plochy veřejných prostranství pro obsluhu stabilizovaného území a rozvojových ploch. Koncepce dopravní infrastruktury – v koordinačním výkrese jsou zakreslena ochranná pásma dopravních staveb – silniční ochranné pásmo (silnice II. a III. třídy), legislativně stanovené podmínky výstavby v těchto pásmech budou zohledněny v navazujících řízeních. Pro navržené rozvojové plochy jsou navrženy obslužné komunikace – hlavní vstupy do území, s tím, že jejich další průběh bude řešen až podrobnější dokumentací. ÚP nevyznačuje konkrétní kategorie silnic a místních komunikací – vymezuje plochy dopravní infrastruktury DS (pro silnice II.- III. třídy a hlavní místní komunikace), veřejná prostranství PV (pro komunikace charakteru zklidněných) a plochy dopravní infrastruktury účelové komunikace DU (hlavní polní a lesní cesty). Stávající síť silnic II. a III. tříd, místních a účelových komunikací je stabilizována a zůstává zachována. Pro zvýšení kapacity parkovacích ploch v řešeném území jsou navrženy plochy, podrobněji, viz následující text této kapitoly, odst. Statická doprava. Územní plán respektuje stávající cyklistické, turistické a zimní běžecké lyžařské trasy. Kromě toho jsou navrženy nové trasy a je navrženo převedení některých úseků stávajících cyklotras do nových, pro cyklisty bezpečnějších tras, podrobněji, viz následující text této kapitoly, odst. Nemotorová doprava. Hluková pásma silnic jsou u návrhových ploch bydlení a občanského vybavení respektovány svým vymezením, popř. stanovenými podmínkami. Pro hospodářskou dopravu, která je trasována mimo zastavěné území jsou vymezeny plochy dopravní infrastruktury – účelové komunikace, stávající síť je doplněna návrhem účelovým komunikací pro obsluhu rozvojových ploch a zlepšení prostupnosti krajiny; podmínky využití krajiny umožňují v případě potřeby realizovat i komunikace další. ÚP pro průchod pěších a cyklistických tras vymezuje plochy veřejných prostranství PV a dopravní infrastruktury DS, DU. Podrobněji, viz následující text této kapitoly. ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA V řešeném území se nenachází železniční trať. Nejbližší trať prochází východně řešeného území ve Slavonicích, kde končí jednokolejná regionální trať č. 227 Kostelec u Jihlavy – Slavonice. Západně řešeného území se nachází úzkorozchodná regionální železniční trať č. 229 Jindřichův Hradec – Nová Bystřice. Z nadřazených ÚPD nevyplývají požadavky na řešení úprav železnice. Tratě jsou v území stabilizovány, území se nedotýká trasa koridoru vysokorychlostní tratě.

31



SILNIČNÍ DOPRAVA Řešeným územím prochází silnice: •

II/152

•

III/1513 Blato – Landštejn – Staré Město pod Landštejnem

•

III/1514 Landštejn - Vitíněves

•

III/1515 Staré Město pod Landštejnem - Stálkov

•

III/1521 Klášter - Landštejn

•

III/1527 Staré Město pod Landštejnem – Veclov - Návary

Nová Bystřice – M. Budějovice – Ivančice – Brno-Modřice

Páteřní komunikací obce je silnice II/152, která prochází Starým Městem p/L v nevyhovujících směrových poměrech a spolu s nepřehlednou křižovatkou se silnicemi III/1513 a III/1527 vytváří dopravní závadu. Případná úprava křižovatky bude řešena v rámci stávajících ploch dopravní infrastruktury a ploch veřejných prostranství. V platném ÚPNSÚ bylo uvažováno s přeložkou silnice II/152 jižně Starého Města p/L mimo zastavěné území. Vzhledem k velmi nízkým intenzitám dopravy na průtahu silnice II/152 je od tohoto záměru upuštěno. Silnice II. třídy je v průtahu urbanizovaným územím uvažována ve funkční třídě B jako sběrná komunikace s převážně dopravním významem s částečně přímou obsluhou území např. v kategorii MS2 10/6,5/50 a mimo město S 7,5/60. V sídle Landštejn je navržena plocha dopravní infrastruktury podél silnice III. třídy z důvodu nevyhovujících šířkových poměrů a pro možnost vybudování chodníku v místě intenzivní frekvence pěších u hradu Landštejn. Silnice III. tř. mají mimo zastavěné území pouze místní význam a napojují území na nadřazenou silniční síť. Ze silnic je prováděna dopravní obsluha jednotlivých objektů, které navazují na zástavbu. V platném ÚPNSÚ byla uvažována směrová úprava silnice III/1527 u zámku Dobrohoř a přeložka silnice III/1515 kolem hřiště s návazností na přeložku silnice II/152. Vzhledem k velmi nízkým intenzitám dopravy na těchto komunikacích je od těchto záměrů upuštěno. Lokální dopravní závady budou řešeny v rámci stávajících ploch dopravní infrastruktury, případně ploch veřejných prostranství podrobnější dokumentací. •

ÚP vytváří podmínky pro převedení silnice III/1515 z centra Starého Města p/L do plochy stávající hlavní místní komunikace lemující východní okraj sídla, a to z důvodu využití pro průchod komunikace kapacitnějšího dopravního prostoru s vyhovujícími šířkovými parametry mimo bezprostřední kontakt se zástavbou, což přispěje k větší bezpečnosti a plynulosti dopravy. Pro uskutečnění záměru je plocha místní komunikace zařazena do ploch dopravní infrastruktury (DS), které připouštějí průchod silnic II. a III. třídy.

V zástavbě budou silnice III. třídy uvažovány dle ČSN 73 6110 ve funkční skupině C jako obslužné komunikace umožňující přímou obsluhu všech objektů např. v kategorii MO2 10/6,5/50, mimo obec v kategorii S 7,5/60. Silnice jsou v řešeném území stabilizovány a jejich případné úpravy se budou týkat pouze zlepšení technického stavu stávajících tras a odstranění dopravních závad v rámci stávajících ploch dopravní infrastruktury a ploch veřejných prostranství. ÚP počítá s úpravou nevyhovujících šířkových parametrů na silnici III. třídy v sídle Landštejn. Místní komunikace Stávající místní komunikace jsou v území stabilizovány. Jedná se o obslužné komunikace funkční skupiny C. Komunikace budou upravovány dle možností daných pozemkovými hranicemi a polohou zástavby dle zásad ČSN 73 6110. S ohledem na vytvoření podmínek pro příjezd hasičských vozidel je třeba uvažovat při úpravách těchto komunikací s typem alespoň MO2 10/6,5/30 u dvoupruhových, u jednopruhových MO1 5/4/30, případně jako zklidněné komunikace v obytné zóně ve funkční skupině D1 s minimálním uličním prostorem šířky 8 m. V rámci územního plánu jsou navrženy plochy veřejných prostranství – PV. Jejich součástí jsou místní komunikace, vymezené pro obsluhu

32



stabilizovaného území a rozvojových zastavitelných ploch. Nově navržené místní komunikace navazují na stávající. Dále viz Odůvodnění, kap. 7.2.1. odst. plochy veřejných prostranství. STATICKÁ DOPRAVA V koordinačním výkrese jsou pro orientaci navržená i stávající parkoviště vyznačena symbolem (překryvnou funkcí). Plochy pro parkování a odstavení vozidel budou řešeny v rámci stávajících ploch dopravní infrastruktury, ploch veřejných prostranství a v rámci dalších ploch s rozdílným způsobem využití, které plochy pro parkování a odstavení vozidel připouštějí jako související dopravní infrastrukturu. Parkování a odstavení vozidel je řešeno individuálně na soukromých pozemcích. Krátkodobé parkování je provozováno v prostoru místních komunikací a na vyznačených místech veřejného prostranství. V návaznosti na centrum je parkoviště na náměstí před obecním úřadem, před cyklokempem a u hradu Landštejn, kde se jeví parkovací plochy jako nedostatečné. Pro doplnění chybějící kapacity parkovacích ploch v řešeném území jsou navrženy plochy dopravní infrastruktury: •

parkoviště pro areál biatlonu (Z57) severně od Starého Města p/L, jedná se o využití plochy (převážně v majetku obce), v blízkosti areálu, která je vhodně přístupná ze stávající účelové komunikace a svou kapacitou umožňuje i odstavení autobusu pro diváky či sportovce a umožňuje vybudování komfortního odpočívadla s odpovídajícím zázemím (např. občerstvení s venkovním posezením, veřejné WC, půjčovna sportovního vybavení,…. )

•

parkoviště pro areál biatlonu (Z62) severně od Starého Města p/L – hlavním důvodem vymezení plochy je umožnění příjezdu k areálu biatlonu doplněný parkovištěm s využitím plochy k tomuto účelu již využívané

•

parkoviště pro přírodní koupaliště severovýchodně od Starého Města p/L (Z58), plocha je vymezena v souběhu se stávající účelovou komunikací směřující k přírodnímu koupališti, jedná se o využití plochy k tomuto účelu již využívané

•

parkoviště pro areál hradu Landštejn (Z59) - je navržené v souběhu se stávající účelovou komunikací směřující ke hradu, jedná se o využití plochy k tomuto účelu již využívané

•

parkoviště pro návštěvníky hradu a vlastního sídla Landštejn (Z64) - je navrženo v „podhradí“ podél silnice III. třídy; vymezením plochy je částečně eliminován deficit parkování v této turisticky nejatraktivnější lokalitě, další plochy nabízející se pro parkování východně od silnice III. třídy nelze využít s ohledem na vodárenská ochranná pásma

Veřejné parkování je např. uvažováno i v rámci dalších navržených ploch s rozdílným způsobem využití (což je specifickou podmínkou řešení dané plochy), např. v rámci ploch veřejných prostranství PV a PZ: •

parkoviště východně od náměstí ve Starém Městě p/L. (P11) – je navrženo z důvodu uvolnění náměstí pro úpravy korespondující s jeho významem s využitím jediné plochy v blízkosti centra sídla

•

plocha pro parkoviště a odpočívadlo (Z36) - navržená jižně od hradu Landštejn při silnici III/1513 ve vhodné poloze s vyhlídkou na hrad, součástí plochy je pěší cesta k hradu Landštejn

•

plocha veřejné zeleně s možností parkování (Z31) - navržená jižně od areálu zámku ve Starém Městě p/L o dostatečné kapacitě i pro autobus

Parkování lze řešit též v rámci ploch veřejných prostranství – návsí v obydlených sídlech řešeného území, dále při obnově sídla Košťálkov (bude řešeno územní studií). Další plochy pro odstavení odstavení a parkování vozidel v navržených plochách bydlení, občanského vybavení, výroby, veřejných prostranstvích nejsou konkrétně navrženy - budou řešeny podrobnější dokumentací v rámci příslušných funkčních ploch. Parkování v rámci těchto ploch bude řešeno s kapacitou dle konkrétního počtu účelových jednotek, tak aby nedocházelo k zatěžování veřejných 33



prostranství dopravou v klidu. Parkování lze také řešit podél komunikací, v rámci ploch dopravní infrastruktury, veřejných prostranství, příp. dalších ploch. Plochy pro odstavování nákladních vozidel nejsou vymezeny, budou řešeny souběžně s rozvojem podnikatelských objektů v plochách výroby s dopravní návazností na plochy dopravní infrastruktury. VEŘEJNÁ(HROMADNÁ) DOPRAVA (VHD) Město je vzhledem k počtu obyvatel dopravně obslouženo autobusovými linkami do nejbližších cílů Slavonice, Nová Bystřice, Jindřichův Hradec, Třeboň, České Budějovice, Znojmo, ale i dálkovými linkami do Prahy, Tábora a Pelhřimova. Tyto linky využívají zejména zastávku na náměstí Starého Města. Další zastávky jsou v Podlesí, Pomezí a v Landštejnu. Izochrony dostupnosti pokrývají celé zastavěné území vlastního města, Podlesí, Landštejna i Pomezí. Veřejnou dopravou nejsou obslouženy místní části Dobrotín, Návary, Veclov a Vitíněves. Případné doplnění nových zastávek je možné realizovat v rámci stávajících ploch dopravní infrastruktury a ploch veřejných prostranství. Případné úpravy či dovybavení stávajících zastávek lze realizovat v rámci stávajících ploch dopravní infrastruktury a ploch veřejných prostranství. NEMOTOROVÁ DOPRAVA Pěší doprava je vedena po chodnících podél komunikací. V centru města jsou samostatná propojení ze zástavby k občanské vybavenosti. Doplnění dalších nových chodníků je umožněno v rámci ploch dopravní infrastruktury a ploch veřejných prostranství a v rámci dalších ploch jako související dopravní infrastruktura. Pro pohyb pěších v okolí je možno využít stávající účelové komunikace. Je řešena koncepce pěší dopravy, viz odůvodnění 9.4.4., odst. Plochy veřejných prostranství (PV). Turistické trasy v řešeném území: (nejsou vyznačeny v grafické části) červená : Slavonice – Staré Město pod Landštejnem – Landštejn – Vitíněves – Kaproun žlutá: Pomezí – Landštejn - Klenová modrá: Klášter – Pomezí – Landštejn - Vitíněves naučná stezka Landštejnský okruh: Landštejn – U Vitíněvsi – Nad rybníkem Pstruhovcem – U Rožnova – U Studnice – U Potoka – Vitíněves – Landštejn naučná stezka Po stopách lupiče J. G. Grasela: Landštejn – Ryb. Punčoška – Nad potokem Pstruhovec – Zaječí les – Stálkov - Slavonice Cyklotrasy v řešeném území: č. 32 Lom – Tučapy – Dírná – Červená Lhota – Jindřichův Hradec – Nová Bystřice – Klášter – Landštejn – Staré Město p. Landšt. - Slavonice (součást dálkové cyklotrasy Greenways Praha – Vídeň) č. 1003 Slavonice – Kadolecký rybník č. 1006 Klášter – Stoječín, rozcestí č. 1007 Peršlák – Staré Město pod Landštejnem •

s odbočkou 1007A k turistickému hraničnímu přechodu Košťálkov - KleinTaxen

•

s odbočkou 1007B k turistickému hraničnímu přechodu Romava - Reingers

č. 1115 Vlčice – Landštejn

34



Z důvodu bezpečnosti a zatraktivnění cyklistického provozu ÚP řeší převedení některých částí stávajících cyklotras mimo hlavní silnice a navrhuje nové úseky cyklotras: •

C01 - cyklotrasa č. 1003 do Starého Města (od Maříže) – je ve své západní části z důvodu bezpečnosti cyklistů převedena mimo silnici II. třídy, odklání se směrem jižním s využitím stávajících polních a lesních cest, kde se na východním okraji Starého Města p/L do silnice II/152 v krátkém úseku vrací (kde šířka komunikace v zastavěném území umožňuje vybudování opatření na zvýšení bezpečnosti chodců a cyklistů).

•

C02 - cyklotrasa č. 32 v úseku Staré Město p/L – hranice řešeného území směr Slavonice je z důvodu bezpečnosti cyklistů převedena do nové severnější trasy mimo silnici II/152 - s využitím krátkého úseku silnice III/1515 na Stálkov a dále s využitím stávajících polních a lesních cest nad Kadoleckým rybníkem podél linie opevnění směr Slavonice.

•

C03 - cyklotrasa č. 1006 – v úseku Dobrotín – Staré Město p/L – převedena do nové atraktivnější trasy navrženou účelovou komunikací Z60, dále kolem areálu zámku jižně do Starého Města p/L, čímž se vyhne úseku po silnici II. třídy.

•

C04 - cyklotrasa č. 32 v úseku Staré Město p/L - Landštejn převedena do nové atraktivnější a bezpečnější trasy mimo silnici III/1513 – ze Starého Města p/L kolem židovského hřbitova, přírodního koupaliště, přes areál cyklokempu, kolem areálu biatlonu přes hráz vodní nádrže Landštejn s využitím atraktivních pohledů na vodní plochu a dominantu hradu Landštejn (možnost napojení na cyklotrasu směr Stálkov) a dále lesní cestou do Landštejna – realizací záměru zpřístupnění hráze vodárenské nádrže Landštejn by došlo ke zvýšení atraktivity řešeného území a zlepšení prostupnosti území pro turisty a cyklisty.

•

C05 - navržený nový úsek cyklotrasy v území jižně od Starého Města p/L, z důvodu propojení zaniklých sídel (východní odbočka od cyklotrasy č. 1007) –- od jižního okraje Starého Města p/L přes Dětříš, Kuní p/L, Pernárec k areálu bývalé roty, kde navazuje na stávající cyklotrasy větvící se směr Košťálkov a Rakousko.

•

C06 - navržené úpravy v k.ú. Romava - návrh nového úseku cyklotrasy - propojení mezi stávající cyklotrasou č. 1007b přes zaniklé sídlo Romava a dále ke státní hranici (kde ÚP řeší návrh nového turistického přechodu v k.ú. Romava) a návrh na změnu trasování cyklotrasy 1007B se závlekem přes zaniklé sídlo Romava. Trasy jsou navrženy z důvodu zlepšení prostupnosti jihozápadní části řešeného území se zapojením zaniklého sídla Romava a s propojením na Rakousko, přes něž lze cyklotrasu zaokruhovat zpět do Košťálkova a vyhnou se tak k.ú. Rajchéřov, přes které nelze z důvodů majetkoprávních zaokruhování trasovat.

•

C07 – navržený nový úsek cyklotrasy v území na jihovýchodním okraji řešeného území z důvodu propojení zaniklých sídel Kuní p/L, Košlák a Košťálkov (určený k obnově), kde navazuje na stávající cyklotrasu směr Rakousko; pro trasování je využita přírodní linie bývalého hraničního pásma se závlekem do Košláku.

Turistické hraniční přechody - v řešeném území se nachází turistické hraniční přechody ČR / Rakousko Košťálkov – KleinTaxen a Romava – Reingers, sloužící i pro cyklisty. Z důvodu vytvoření podmínek pro rozšíření přeshraniční cykloturistiky je v k.ú. Romava na navržené cyklotrase navržen další turistický hraniční přechod, který umožní propojení a zaokruhování cyklotrasy v k.ú. Romava a v k.ú. Košťálkov přes Rakousko (s vynecháním k.ú. Rajchéřova, kde průchod veřejné cyklotrasy nebyl vlastníkem katastru akceptován). Další trasy a stezky pro sportovní a rekreační aktivity nacházející se v řešeném územím –

inline stezka Staré Město – areál biatlonu, stezka je respektována (je součástí zařazena též do koncepce hlavních pěších tras a propojení)

–

zimní běžecké lyžařské trasy (z důvodu přílišné podrobnosti nejsou vyznačeny v grafické části, jejich budování je umožněno podmínkami využití krajiny): o

Staré Město pod Landštejnem – Landštejn

o

Landštejn – Matějovec 35



–

o

Staré Město pod Landštejnem – Trojmezí – Maříž – Slavonice – Trojmezí – Staré Město

o

Staré Město pod Landštejnem – Trojmezí – Košťálkov

biatlonové tratě (z důvodu přílišné podrobnosti nejsou vyznačeny v grafické části, jejich budování je umožněno podmínkami využití krajiny): o

severně od Starého Města p/L se nachází areál biatlonu s navazujícími značenými stezkami (7 okruhů), ÚP v návaznosti na stávající areál vymezuje plochy s podmínkami využití umožňující rozšíření biatlonových tratí

Podmínky využití ploch v urbanizovaném území i v krajině umožňují budování nových tras a cyklostezek přípustnou činností, např. jako související dopravní infrastrukturu. HOSPODÁŘSKÁ DOPRAVA, OBSLUHA KRAJINY V rámci územního plánu jsou stabilizovány a navrženy plochy dopravní infrastruktury (účelové komunikace – DU) využívané pro potřeby zemědělství, lesního hospodářství, obsluhy pozemků a nemovitostí, cykloturistiky, pěší turistiky a prostupnost krajiny. Nová účelová komunikace je navržena pro propojení Dobrotína s jižním okrajem Starého Města p/L (plocha Z60) v trase k tomuto účelu využívané cesty; dále je navržena komunikace (plocha P17) pro průchod navržené cyklotrasy přes hráz vodní nádrže Landštejn z důvodu bezpečnějšího trasování (mimo silnici III. třídy) a atraktivnějšího trasování (s možností pohledů na vodní nádrž Landštejn). Budování dalších nových účelových komunikací je umožněno podmínkami využití ploch vymezených v krajině. LETECKÁ DOPRAVA Řešené území není dotčeno zájmy letecké dopravy. VODNÍ DOPRAVA Řešené území není v zájmové oblasti pro vodní dopravu. DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ V řešeném území se nenachází. Nejbližší čerpací stanice pohonných hmot je ve Slavonicích. OCHRANNÁ PÁSMA V případě střetu rozvojové plochy se silničním OP je v podmínkách pro konkrétní plochu stanoveno řešení tohoto střetu v navazujících řízeních. Silniční ochranné pásmo silnice II. a III. třídy je dáno zákonem č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, v platném znění, § 30 a činí (mimo zastavěné území): •

15 m od osy vozovky nebo osy přilehlého jízdního pásu, mimo souvisle zastavěné území

INTENZITY DOPRAVY Z výsledků celostátního sčítání dopravy v roce 2010 vyplývají velmi nízké intenzity dopravy. Zatížení komunikací v roce 2010

2005 voz / 24 h

vozidla za 24 h silnice

stanoviště

popis těžká

osobní

moto

celkem

celkem

II/152

2-2760

Nová Bystřice - Slavonice

124

961

18

1103

1051

III/1513

2-6100

směr Landštejn

58

369

38

465

---

III/1527

2-6110

směr Veclov, Návary

27

46

0

73

---

36



NEGATIVNÍ ÚČINKY HLUKU Hluk ve vnějším prostředí je posuzován na základě Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., s účinností nabytou od 1.11.2011. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru se stanoví součtem základní hladiny hluku 50 dB a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo. V případě silnic II. třídy limit představuje 60 dB v denní a 50 dB v noční době. Na silnicích III. třídy nesmí být překročena v denní době hodnota 55 dB a v noční době 45 dB. V případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích je limit pro denní dobu stanoven na 70 dB, v noční době 60 dB. Vzhledem k velmi malým intenzitám dopravy na silnicích II/152, III/1513 a III/1527 není v obci posuzováno hlukové zatížení. Předepsané limity budou splněny. Problematika hlukového zatížení bude řešena v navazujících řízeních, což je definováno ve specifických podmínkách pro příslušné zastavitelné plochy. 9.4.2.

Koncepce technické infrastruktury

Jsou vymezeny stabilizované plochy - plochy technické infrastruktury - TI, určené pro umístění zařízení technické infrastruktury (úpravna vody, vodojem, ČOV, trafostanice, VTL regulační stanice, úpravna vody, hráze,...). Jsou navrženy koridory pro technickou infrastrukturu - TK, určené pro umístění vedení TI a jeho přeložek. Koridory jsou v grafické části vymezeny jako překryvná funkce a slouží jako ochrana území pro budoucí realizaci záměrů výstavby technické infrastruktury. Minimální šířka koridoru je v rozsahu ochranného nebo bezpečnostního pásma příslušné TI. Jsou definovány podmínky využití koridorů z důvodu zajištění prostoru pro umístění konkrétních staveb v navazujících řízeních (včetně prostoru pro OP) plynoucích z příslušných právních předpisů) a popřípadě také následný přístup k nim. Působnost koridoru pro vedení sítí technické infrastruktury končí realizací stavby, pokud nebude změnou územního plánu navrženo jiné využití území, zůstává stávající způsob využití. Technickou infrastrukturu lze dále řešit především v rámci stabilizovaných a rozvojových ploch veřejných prostranství - U a ploch dopravní infrastruktury – DS, DU a dalších ploch s rozdílným způsobem které tyto stavby připouštějí jako související technickou infrastrukturu. VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ: Zásobování vodou: Zdroje vody: Obec je zásobována ze skupinového vodovodu Landštejn. Vydatnost zdrojů vodovodu je dostatečná. Vodárenská nádrž Landštejn se nachází severně od Starého Města pod Landštejnem. Nádrž má stanovena ochranná pásma, která jsou vyznačena v grafické části. Jedná se o ochranná pásma: •

I. stupně

•

II. stupně, které je rozděleno do: o

obytná zóna

o

zóny sdružené ochrany

o

zóny údolních niv

o

zóny zvýšené ochrany

Zásobovací systém: Obec je zásobována vodou ze skupinového vodovodu Landštejn odbočkou z vodovodního řadu ÚV – 3 VDJ Kadolec. Odbočka je ukončena ve VDJ Staré Město o objemu 80 m , max. hladina 579,50 m n.m., min. hladina 575,65 m n.m. Z VDJ je voda gravitačně přivedena do spotřebiště.

37



Dále je vybudován vodovod zemědělského družstva, jehož zdrojem je opět SV Landštejn. Vodovod družstva je napojen na stávající veřejný vodovodní řad a přivádí vodu do vlastního vodojemu. Vodovody byly budovány postupně po etapách, v současnosti je docíleno úplné pokrytí obce. Zásobovací řady veřejného vodovodu pokrývají celé zastavěné území - je zásobován bytový fond, občanská vybavenost. Z hlediska profilů stávajícího potrubí jsou vodovodní řady pro zásobování obyvatelstva, občanské vybavenosti vyhovující. Z požárního hlediska jsou stávající profily vodovodních řadů vyhovující. Tlakové poměry Tlakové poměry jsou vyhovující. Obec je zásobována v jednom tlakovém pásmu. Akumulace: Akumulace je vyhovující. Z místních sídel mají vybudovaný veřejný vodovod pouze Pomezí a Landštejn. Ostatní sídla jsou zásobovány vodou lokálně – vlastní studny. Zdůvodnění návrhu: •

zásobování je stabilizované pouze u Starého Města p/L. a místních částí Pomezí a Landštejn. Tato spotřebiště budou i nadále zásobovány ze skupinového vodovodu Landštejn.

•

potřebu rekonstrukce vodárenských zařízení řeší správce tohoto zařízení v rámci ploch veřejných prostranství a ploch pro dopravu

•

pro zlepšení životní úrovně je navrženo zásobování vodou místních částí – Vitíněves - koridor TK02; dále Podlesí, Veclov a Návary a to na základě Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje a s prodloužením a napojením areálu bývalé roty a Košťálkova - v rámci koridoru TK01

•

je navrženo napojení zámku na veřejnou síť, a to z důvodu investičních záměrů (školící středisko, ubytování, stravování, …) v rámci koridoru TK04

•

záměrem obce, v rámci vazeb se sousední obcí v Rakousku, je vytvoření podmínek pro možné napojení sídla KleinTaxen na vodovod (vedeno jako dlouhodobý záměr) – je navržen koridor TK03, záměr lze realizovat i v případě, že nedojde k realizaci obnovy sídla Košťálkov

Vodní toky a plochy: Viz odůvodnění, kap. 9.5.2., odst. Plochy vodní a vodohospodářské - W. Voda pro požární účely: Objekty bydlení a vybavenosti jsou zabezpečeny proti požáru vodovodní sítí o dimenzi DN 80 a vyšší (stávající a navrženou). Dále mohou být využívány pro zabezpečení požární vody stávající vodní toky a plochy, a to za předpokladu vybudování odběrných míst. Pro zabezpečení požární vody se dále využívá akumulace úpravny vody, přírodní koupaliště severně od Starého Města p/L. Dále lze jako zdroj požární vody využít vodní nádrž Landštejn, a to za předpokladu vytvoření odběrného místa. Protipožární zabezpečení bude vyhovovat ČSN 73 0873. ochranné pásmo vodovodních řadů: •

ochranné pásmo vodovodních řadů do průměru 500 mm 1,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí

•

ochranné pásmo vodovodních řadů nad průměr 500 mm 2,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí

•

u vodovodních řadů o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, s vzdálenosti od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m 38



Závlahy a odvodnění: V řešeném území se nacházejí hlavní meliorační zařízení (otevřené a zakryté meliorační kanály a svodnice, závlahová soustava). Zdůvodnění návrhu: •

území je z hlediska odvodnění stabilizováno

•

nejsou navrhovaná opatření

•

podmínkami využití zastavitelných ploch je řešena ochrana funkčnosti meliorací – drenážního systému

Odkanalizování: Stoková síť Ve Starém Městě pod Landštejnem je v současné době vybudovaná jednotná kanalizační síť, která odvádí splaškové i dešťové vody na čistírnu odpadních vod. Obec je zcela odkanalizovaná, na kanalizační síť je připojeno 100 % trvale i přechodně bydlících obyvatel. Součástí systému kanalizace je několik odlehčovacích komor. Stávající sběrače jsou zakresleny do situace 1 : 5000 podle podkladů poskytnutých obcí. Provozovatelem a vlastníkem systému odkanalizování je Obecní úřad Staré Město pod Landštejnem. Kanalizační sběrače jsou provedeny v profilech DN 300 – DN 800, materiál potrubí – beton, železobeton. Vedení stok je převážně na veřejných pozemcích (chodník, komunikace), částečně i na pozemcích soukromých. Celková délka kanalizační sítě je cca 2 km. Technický stav kanalizace je uspokojivý, při přívalových deštích je její kapacita dostatečná. Ostatní sídla kanalizaci vybudovanou nemají. Čistírna odpadních vod: Ve Starém Městě pod Landštejnem je vybudována mechanicko - biologická čistírna odpadních vod. Čištění probíhá ve dvou stupních. 1. usazení hrubých nečistot. 2. biologické čištění za pomoci kyslíku z hladiny nádrže, přídavných aerací a činnosti řas. ČOV byla uvedena do provozu v lednu roku 2001. Čistírna nemá stanoveno pásmo ochrany prostředí. Recipientem je potok Pstruhovec. Zdůvodnění návrhu: •

odkanalizování a likvidace odpadních vod je stabilizované ve Starém Městě p/L.

•

návrhy tras budou řešeny podrobnější dokumentací v rámci stávajících a navržených ploch veřejných prostranství a ploch dopravní infrastruktury

•

je navrženo odkanalizování zámku - v rámci koridoru (TK04)

•

pro snížení odtoku dešťových vod budou dešťové vody u zastavitelných ploch v max. míře zasakovány nebo kumulovány na pozemku

•

dešťové vody ze stabilizovaných ploch budou odváděny stávajícím způsobem – jednotná kanalizace, dešťová kanalizace, povrchový odtok

•

je navržena limitní hranice negativního vlivu ČOV, protože POP stávající ČOV, realizované na jižním okraji Starého Města p/L, není stanoveno, dále viz odůvodnění, kap. 9.6.

•

vzhledem k finanční náročnosti a z důvodu nízkého počtu obyvatelstva (trvale žijící) bude odkanalizování v místních částech řešeno lokálně – žumpy, domovní čistírny odpadních vod 39



•

v sídle Košťálkov bude v rámci územní studie prověřena možnost situování centrální ČOV při Hraničním potoku v rámci ploch smíšených obytných, které jsou vymezeny v rozsahu umožňujícím ČOV umístit

ochranné pásmo kanalizačních sběračů: •

ochranné pásmo kanalizačních stok do průměru 500 mm - 1,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí

•

ochranné pásmo kanalizačních stok nad průměr 500 mm - 2,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí

•

u kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, s vzdálenosti od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m

PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY PRO SNIŽOVÁNÍ OHROŽENÍ ÚZEMÍ ŽIVELNÍMI POHROMAMI V ÚP jsou navrženy plochy technické infrastruktury ke snižování ohrožení území živelními pohromami, viz odůvodnění, kap. 9.5.4. Pro využití ploch jsou definovány podmínky, viz výrok, kap. d)2.3. ENERGETIKA Zásobování elektrickou energií: Nadřazené sítě a zařízení VVN Řešeným územím neprocházejí nadřazené trasy nadzemního vedení VVN. Sítě a zařízení VN 22 kV Území obce je zásobováno elektrickou energií z rozvodny 110/22 kV Jindřichův Hradec z nadzemního vedení s napětím 22 kV. Na řešeném území je v provozu celkem cca 16 sloupových trafostanic 22/0,4 kV zásobující el. energií distribuci i soukromý sektor. Tato zařízení jsou v dobrém stavu a vyhovují současným požadavkům na zajištění odběrů. V západní části řešeného území je vybudován podzemní kabel VN (k osadě Filipov). Zdůvodnění návrhu: •

zásobování řešeného území je stabilizované

•

byl zakreslen aktuální stav nadzemních vedení vn

•

pro zajištění výhledových potřeb dodávky bude využito výkonu stávajících trafostanic, v případě nutnosti je možno stávající trafa vyměnit za výkonnější, pokud je to technicky možné, příp. doplnit v plochách, které technickou infrastrukturu připouštějí

•

rozvojové lokality budou napojeny do stávajícího systému sítě nn v rámci veřejných prostranství a ploch pro dopravu

•

vzhledem k návrhu na obnovení sídla Košťálkov je navrženo nadzemní vedení VN zakončené sloupovou trafostanicí; v případě nalezení vhodnější možnosti, např. napojení na VN z Rakouska, je toto umožněno přípustnými regulativy

40



ochranná pásma

Druh zařízení

Ochranné pásmo [m] pro vedení realizovaná: *do **od ***od 31.12.1994 1.1.1995 1.1.2001 Nadzemní vedení

napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně: − bez izolace 10 7 7 − s izolací základní 2 − závěsná kabelová vedení 1 napětí nad 35 kV a do 110 kV včetně 15 12 12 napětí nad 110 kV a do 220 kV včetně 20 15 15 napětí nad 220 kV a do 400 kV včetně 25 20 20 napětí nad 400 kV 30 30 Podzemní vedení napětí do 110 kV včetně 1 1 1 napětí nad 110 kV 1 3 Elektrické stanice s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí stožárové 10 7 7 kompaktní a zděné 30 20 2 vestavěné 30 20 1

* podle vládního nařízení č. 80/1957 ** podle zákona 222/1994 Sb. v platném znění *** podle zákona 458/2000 Sb. v platném znění Zásobování plynem: Obec ani její sídla nejsou plynofikovány. Zdůvodnění návrhu: •

s plynofikací se neuvažuje.

•

dle ZÚR Jihočeského kraje je v grafické části vymezen koridor územní rezervy pro technickou infrastrukturu R01 (v ZÚR - Ep/H) pro VTL plynovod Nová Bystřice – Staré Město pod Landštejnem – Slavonice

Zásobování teplem: Ve Starém Městě pod Landštejnem jsou realizovány rozvody teplovodů, které jsou napojeny na centrální kotelnu. Jako topné médium je využívána štěpka. Rozvody jsou ve špatném technickém stavu – dochází k velkým ztrátám (až 42 %). V místních částech jsou využívána převážně pevná paliva, el. energie, topné oleje. Zdůvodnění: •

zásobování teplem v obci je stabilizováno

•

rekonstrukce řeší správce zařízení

•

jsou navrženy nové rozvody, a to v rámci veřejných prostranství a ploch pro dopravu

•

jsou navrženy rozvody pro zámek – v rámci koridoru (TK04)

•

lokálně lze využívat alternativních zdrojů

41



Obnovitelné zdroje energie •

V řešeném území jsou v současnosti obnovitelné zdroje využívány – centrální kotelna na dřevní biomasu (štěpky, stružiny, kůra), která slouží pro vytápění Starého Města pod Landštejnem. Plochy pro fotovoltaické elektrárny nejsou z důvodu ochrany hodnot území navrženy, lze je řešit pouze lokálně, např. s využitím střešních konstrukcí v rámci ploch výroby VD, VZ.

Zdůvodnění: •

nejsou navrhována opatření

•

obnovitelné zdroje lze využívat lokálně

VEŘEJNÉ KOMUNIKAČNÍ SÍTĚ telekomunikace: Koncepce spojů a telekomunikací je v řešeném území stabilizována. •

pošta je v obci, nevyžadují se územní nároky

•

obec je napojena na digitální telefonní ústřednu, MTS je provedena vedením v zemi, je zde dostatečná rezerva pro pokrytí nových požadavků.

•

telefonní účastníci jsou napojeni na digitální ústřednu s dostatečnou kapacitou

•

řešeným územím procházejí trasy dálkových optických kabelů

Zdůvodnění: •

rozvojové lokality budou napojeny na stávající systém v rámci veřejných prostranství a ploch pro dopravu

ochranná pásma •

ochranné pásmo telekomunikačního vedení – 1,5 m na obě strany od půdorysu

radiokomunikace: Základní charakteristika: Nad k.ú. Starého Města p/L. prochází paprsek radioreléové trasy veřejné komunikační sítě. Zdůvodnění: •

nejsou navrhovány nové trasy a zařízení

ochranná pásma •

ochranné pásmo radioreléového paprsku

POTŘEBA VODY, MNOŽSTVÍ ODPADNÍCH VOD, POTŘEBA PLYNU A EL. PŘÍKONU: Je stanovena pouze pro navržené plochy bydlení. U ostatních lokalit bude potřeba stanovena podrobnější dokumentací na základě konkrétních požadavků. Specifická potřeba vody:

Vzhledem k předpokládanému vývoji a v souladu se směrnými čísly roční potřeby dle vyhlášky č. 120/2011 Sb. uvažujeme specifickou potřebu vody pro obyvatelstvo hodnotou qo = 120 l/(os.d) včetně vybavenosti a drobného podnikání specifická potřeba vody: 120 l/ob.den koeficient denní nerovnoměrnosti

1,5

42



Množství odpadních vod odpovídá cca potřebě vody. potřeba el. příkonu:

Z energetického hlediska se u nové výstavby předpokládá dvojcestné zásobování energiemi, a to elektřinou a teplovodem – Staré Město má vybudovaný systém. Podle ČSN 341060 se zde bude jednat o stupeň elektrizace „A“, kde se el. energie používá jen ke svícení a pro běžné el. spotřebiče. bytový odběr 0,85 kW/bj nebytový odběr Číslo

Funkční využití

0,35 kW/bj Počet bytů

Počet obyvatel

Potřeba vody Qm (m3/d)

Množství odpadních vod (m3/d)

Příkon el. energie (kW)

Z01

bydlení

10

26,0

4,68

4,68

12,00

Z02

bydlení

6

16,0

2,88

2,88

7,20

Z03

bydlení

6

16,0

2,88

2,88

7,20

Z04

bydlení

5

13,0

2,34

2,34

6,00

Z05

bydlení

3

7,6

1,37

1,37

3,60

Z06

bydlení

3

7,6

1,37

1,37

3,60

Z08

bydlení

2

5,0

0,90

0,90

2,40

Z09

bydlení

2

5,0

0,90

0,90

2,40

Z10

bydlení

1

3,0

0,54

0,54

1,20

Z11

bydlení

1

3,0

0,54

0,54

1,20

Z14

bydlení

25

65,0

11,70

11,70

30,00

P01

bydlení

2

5,0

0,90

0,90

2,40

P02

bydlení

1

3,0

0,54

0,54

1,20

P03

bydlení

1

3,0

0,54

0,54

1,20

P04

bydlení

1

3,0

0,54

0,54

1,20

Z07

bydlení

1

3,0

0,54

0,54

1,20

P05

bydlení

1

3,0

0,54

0,54

1,20

P06

bydlení

1

3,0

0,54

0,54

1,20

P07

bydlení

5

13,0

2,34

2,34

6,00

P08

bydlení

1

3,0

0,54

0,54

1,20

P09

bydlení

1

3,0

0,54

0,54

1,20

proluky

bydlení

10

26,0

4,68

4,68

12,00

NAKLÁDÁNÍ S ODPADY: Obec Staré Město p/L je zapojena v rámci Odpadového systému obce v „Systému sdruženého plnění EKO-KOM“. Při provozování Odpadového systému obce je odpad sbírán a tříděn, dále pak je předáván k recyklaci ve smyslu zákona o odpadech, tj. k využití procesem, kterým jsou odpady z obalů nebo obalových prostředků, případně dalšími materiály přeměněny ve výrobek nebo surovinu. Plocha pro vybudování chybějícího sběrného dvora Z63 byla navržena v místě pro tento účel nejvhodnějším – za areálem centrální kotelny na severovýchodním okraji Starého Města p/L s využitím pozemku v majetku obce a jejich budování v případě potřeby v plochách TO, VD, VZ. Stanoviště kontejnerů pro tříděný odpad (shromažďovací místa), včetně stanovišť odpadu inertního se připouštějí v plochách jako související nebo veřejná technická infrastruktura. ÚP umožňuje budování komunitní kompostárny s využitím rostlinného odpadu, např. z ploch navržené veřejné zeleně, v rámci ploch TO, VZ. Pro ukládání stavební sutě a zeminy v řešeném území je využívána plocha bývalé skládky komunálního odpadu severně od Starého Města p/L do doby, než bude plocha rekultivována. Plocha je zařazena do ploch TO, protože i po provedeném ozelenění v rámci rekultivace bude na ploše fungovat monitoring, plocha bude oplocena a nebude tudíž součástí volné krajiny. Oplocení a následné ozelenění je umožněno podmínkami využití. 43



Odůvodnění návrhu ploch technické infrastruktury – nakládání s odpady (TO): Identif. ploch: Z63

9.4.3.



Staré Město p/L – na severovýchodním okraji sídla

plocha je pro umístění sběrného dvora nejvhodnější – využívá lokalitu v okrajové části Starého Města p/L v návaznosti na centrální kotelnu, v návaznosti na silnici III. třídy, ve vlastnictví obce

Koncepce občanského vybavení

Zařízení občanského vybavení jsou v řešeném území zastoupena převážně v centru správního území – Starém Městě pod Landštejnem, a to vzhledem k velikosti a poloze sídla, na dobré úrovni. Jsou zde zastoupeny plochy veřejné vybavenosti včetně sportu i komerční vybavenost. Základní koncepce občanského vybavení spočívá ve stabilizaci stávajících zařízení a v jejich doplnění s důrazem na rozvoj sportovních aktivit a umožnění budování dalších zařízení, např. zařízení sociální péče, v rámci ploch se smíšeným využitím nebo ekonomičtějším využitím ploch občanského vybavení. Plochy občanského vybavení – veřejná vybavenost - OV – jsou soustředěny do Starého Města p/L, kde se nachází areál školství (ZŠ, MŠ) s kapacitní zahradou ve východní části sídla, k rekonstrukci určený areál bývalé MŠ s možností víceúčelového využití (kultura, vzdělávání, zájmová činnost, 4 malometrážní byty) severozápadně od náměstí, církevní zařízení (kostel) jihovýchodně od náměstí. Součástí ploch je areál hradu Landštejn. Další požadavky na případný rozvoj veřejného občanského vybavení (např. zařízení sociálního bydlení, zařízení zdravotnictví, zařízení pro seniory, zařízení pro osvětu, …..) lze řešit využitím stabilizovaných ploch občanského vybavení, dále ploch se smíšeným využitím, zvláště ploch SO – z důvodu žádoucího soustředění občanské vybavenosti do Starého Města p/L. Z důvodu dostatečné kapacity stávajících zařízení a možnosti budování dalších zařízení v rámci ploch se smíšeným využitím nejsou nové plochy navrženy. Plochy občanského vybavení – komerční zařízení - OM – jsou zastoupeny ve Starém Městě p/L areálem zámku jižně od sídla. Areál zámku v současnosti prochází náročnou rekonstrukcí, která umožní v areálu pestrou skladbu činností a aktivit, např. kultura, vzdělávání (školící středisko), ubytování, podnikatelské aktivity (např. malý pivovar,…), služby pro turisty a cyklisty,…. Z důvodu rehabilitace okolí zámku je navazující areál bývalého hospodářského dvora (v současnosti částí areálu zemědělské výroby), navržen k přestavbě na občanské vybavení - plocha P10. Dále je různými formami navržené zeleně řešeno odclonění zámku a hospodářského dvora od stávajících areálů zemědělské výroby. Je navržena plocha zeleně v území za hřbitovem, kterou lze např. využít jako náhradu za v minulosti zrušenou zámeckou zahradu, příp. jiné využití, viz odůvodnění, kap. 9.3.3. Realizace záměrů může být impulsem k žádoucímu rozvoji turistického a cestovního ruchu v řešeném území a povýší tyto areály občanského vybavení, které jsou památkami a hlavními dominantami, na další cíl turistů a cyklistů. Z tohoto důvodu je navržena účelová komunikace mezi Dobrotínem a jižní částí Starého Města p/L tak, aby bylo možno stávající cyklotrasu od Dobrotína přesunout a trasovat do Starého Města p/L kolem zámku. Stávající zařízení občanského vybavení menšího rozsahu (obchod, penziony, ubytovny, hostince,...) jsou zařazeny do ploch se smíšeným využitím SO, SV, a do ploch hromadné rekreace, v rámci nichž lze další chybějící zařízení též realizovat. Odůvodnění návrhu ploch občanského vybavení – komerční zařízení - OM: Identif. ploch: P10



Staré Město p/L jižní okraj sídla hospodářský dvůr

– –

přestavba hospodářského dvora (zemědělského areálu) navržena z důvodu umožnění kultivace památkově chráněného objektu, který je stávajícím využitím (zemědělská výroba) devastován, dále z důvodu návrhu na rehabilitaci jeho okolí v návaznosti na areál zámku

44



Plochy občanského vybavení – tělovýchova a sport - OS – hlavní stabilizovanou plochou je víceúčelový sportovní areál s fotbalovým hřištěm a se zázemím na východním okraji Starého Města p/L a areál střelnice severně od Starého Města p/L. Pro rozvoj sportu v řešeném území je navržena plocha Z19 rozšiřující stávající sportovní areál a pro rozvoj neorganizované tělovýchovy plocha pro víceúčelové hřiště Z16 za bývalou MŠ ve Starém Městě p/L. Stěžejní plochy pro sportovní vyžití organizované tělovýchovy, obyvatel a návštěvníků řešeného území jsou rozvíjeny severně od Starého Města p/L v návaznosti na areál biatlonu. Na ploše areálu biatlonu je navržena zastavitelná plocha sportu Z17 z důvodu umožnění přestavby stávajícího areálu a výstavby souvisejícího občanského vybavení. V návaznosti na areál je navržena plocha Z18 pro rozšíření biatlonových tratí a sportovní aktivity využívající svažitý a členitý terén, např. fourcross. Základním podkladem pro vymezení ploch byla studie (poskytnutá vlastníkem a provozovatelem stávajícího areálu biatlonu), která dále řeší v návaznosti na navržené plochy sportu rozšíření biatlonových tratí, venkovní tělocvičnu a další aktivity, pro něž jsou v ÚP vymezeny plochy smíšené nezastavěného území – sportovní (NSs), viz odůvodnění, kap. 9.5.2. Pro parkování návštěvníků areálu jsou navržena 2 parkoviště, viz odůvodnění, kap. 9.4.1. Ve Starém Městě p/L u areálu školy bylo vybudováno dětské hřiště – v ÚP je součástí veřejných prostranství, v rámci nichž a dalších ploch, která připouštějí veřejná prostranství, lze v případě potřeby dětská hřiště budovat. Na jižním okraji Pomezí p/L je navržena plocha Z20 pro víceúčelové hřiště v místě pro tyto účely již využívaném. Další plochy pro sportovní vyžití, lze budovat dle přípustných činností v ostatních plochách s rozdílným způsobem využití, např. v plochách rekreace RH, v plochách se smíšeným využitím (hřiště v Košťálkově), v plochách veřejných prostranství a zeleně (hřiště v Dobrotíně, Návarech,..…. ). Plochy pro sport a rekreaci lze realizovat v plochách smíšených nezastavěného území – sportovních (NSs), jejichž stabilizace a rozvoj je směrován v návaznosti na areál biatlonu, cyklokempu a přírodního koupaliště, viz odůvodnění, kap. 9.5.6. Odůvodnění návrhu ploch občanského vybavení – tělovýchova a sport - OS: Identif. ploch:



Z16

Staré Město p/L – na západním okraji sídla za bývalou MŠ

hřiště je navrženo pro neorganizovanou tělovýchovu v území pro tyto účely nejvhodnějším – za bývalou MŠ (projekt na rekonstrukci na víceúčelové zařízení pro veřejnost), v okrajové poloze která přispívá ke zmírnění negativních dopadů hluku z hřiště na zastavěné území

Z17

Staré Město p/L – severně od sídla – areál biatlonu Staré Město p/L – severně od sídla – u areálu biatlonu

plocha je již k tomuto účelu využívána, pro umožnění realizace záměru výstavby zázemí je zařazena do zastavitelných ploch

Staré Město p/L na východním okraji sídla

plocha je pro záměr nejvhodnější – jedná se o využití rozsáhlé enklávy zemědělské půdy pro rozšíření stávajícího sportovního areálu (fotbal) i pro další sporty, využití již vybudovaného zázemí šaten a klubovny

Z18

Z19

–

plocha je pro záměr nejvhodnější - jedná se o konkrétní záměr v návaznosti na rozvoj sportovních a rekreačních aktivit v návaznosti na areál biatlonu, využívající pro sportovní aktivity strmý svah

převážná část plochy je v platném ÚPNSÚ navržena pro sport Z20

Pomezí p/L jižní okraj sídla

–

plocha je pro záměr nejvhodnější – jedná se o rovinatou polohu, jedinou vhodnou pro tento účel v sídle, jedná se o návrh na ploše, která je již k tomuto účelu částečně využívána

45



Plochy občanského vybavení – hřbitovy - OH - jsou zastoupeny areálem obecního hřbitova situovaným jižně od Starého Města p/L. Vybudování chybějícího chodníku je umožněno v rámci stávající plochy dopravní infrastruktury (pěší propojení je vyznačeno překryvnou linií). Kapacita hřbitova je v současnosti využita jen částečně, proto se s jeho rozšířením neuvažuje. V případě potřeby lze v budoucnu rozšíření hřbitova řešit změnou ÚP využitím navazující plochy navržené v krajině pro specifickou zeleň. Severně od sídla se nachází židovský hřbitov, který je památkou, bez nároků na rozšíření. ÚP řeší chybějící zpřístupnění hřbitova, a to od jihu, v prostoru předpokládaného přístupu. Hřbitovy nemají vyhlášené ochranné pásmo okolo veřejného pohřebiště, proto ÚP řeší ochranu jeho piety, viz odůvodnění, kap. 9.6., odst. Ochrana piety hřbitova. 9.4.4.

Koncepce veřejných prostranství

Veřejná prostranství tvoří základní urbanistickou kostru řešeného území, která sestává z ulic, náměstí, návsí, ploch pro pěší, ploch veřejné zeleně. Plochy veřejných prostranství - PV - veřejná prostranství jsou vymezena především v území s předpokladem pohybu pěších a sociálních kontaktů v centru sídel. Dále jsou vymezena veřejná prostranství pro průchod místních komunikací, umožňují obsluhu stávajících a rozvojových lokalit dopravní a technickou infrastrukturou (vč. parkování a odstavení vozidel). Navržená koncepce veřejných prostranství umožňuje zklidnit motorovou dopravu - do těchto ploch byly zařazeny ty místní obslužné komunikace, které mají nebo mohou mít charakter zklidněných komunikací, příp. „zóny tempo 30“. Součástí ploch veřejných prostranství je i veřejná zeleň menšího rozsahu. Z důvodu vyjádření koncepce zeleně jsou plochy veřejné zeleně většího rozsahu zařazeny do ploch veřejných prostranství - veřejná zeleň - PZ. Hlavní veřejná prostranství v řešeném území jsou zastoupena náměstím ve Starém Městě p/L a prostorem návsí v ostatních sídlech. Ústředním prostorem je náměstí v centru Starého Města p/L, kde probíhá řada kulturních a společenských akcí. Dále jsou do veřejných prostranství zařazeny komunikace, které mají charakter zklidněných komunikací, nebo tento charakter v budoucnu mohou mít. Tedy téměř všechny místní komunikace, které nejsou zařazeny do ploch dopravní infrastruktury. Nejvýznamnější a příznivá i pro pohyb pěších je zrekonstruovaná komunikace podél upraveného toku Pstruhovce. Podmínky využití ploch veřejných prostranství umožňují řešení kultivace těchto prostorů, zvláště náměstí ve Starém Městě p/L (např. doplnění o vzrostlou zeleň, vodní prvky, plochy pro setkávání a odpočinek, mobiliář odrážející polohu a význam místa) tak, aby náměstí plnilo svou hlavní funkci - prostor pro setkávání a sociální kontakty svých obyvatel, případně i návštěvníků prostor sloužící pro reprezentaci sídla. Podmínky využití ploch vymezujících náměstí umožňují zpestření parteru v rámci zástavby lemující náměstí, např. pekařství, cukrárna, služby,…(ÚP též řeší uzavření severní části náměstí vymezením plochy smíšené obytné na místě původní stavby, realizací dostavby by náměstí získalo zpět své komornější měřítko). Plochy veřejných prostranství jsou navrženy pro obsluhu rozvojových ploch a jsou vymezeny v šíři min. 8 m, která umožňuje řešení průchodu místních obslužných komunikací, technické infrastruktury, ploch pro pohyb pěších a zeleně - plochy pro obsluhu rozvojových lokalit - průchod místních obslužných komunikací – plocha Z34 na severním okraji Starého Města p/L, plocha P12 pro obsluhu rozvojové plochy v jižní části Starého Města p/L, plocha Z61 pro obsluhu rozvojové lokality ve východní části Návar,…. Další plochy veřejných prostranství jsou navrženy z důvodu vytvoření prostorů pro oddych, setkávání, odpočinek obyvatel a návštěvníků – je navržena plocha Z32 ve východní části Pomezí p/L v návaznosti na rybník, plocha Z36 jižně od hradu Landštejn formou odpočívadla situovaná u silnice III/1513 na navržené pěší cestě s výhledem na hrad Landštejn. Další plochy k tomuto účelu jsou navržené na severním okraji Starého Města p/L, v Dobrotíně, jižně od zámku, v zaniklých sídlech,… – podrobněji, viz níže, podkap. Plochy veřejných prostranství – veřejná zeleň - PZ.

46



Vymezení dalších veřejných prostranství pro odpočinek a setkávání obyvatel je řešeno opřeno o respektování platné legislativy, kde „pro každé dva hektary zastavitelné plochy bydlení, rekreace, občanského vybavení anebo smíšené obytné se vymezuje s touto zastavitelnou plochou související plocha veřejného prostranství o výměře nejméně 1000 m2; do této výměry se nezapočítávají pozemní komunikace“. V řešeném území se požadavek vymezení veřejných prostranství pro odpočinek a setkávání týká těchto rozvojových lokalit a byl řešen takto: •

rozvojová lokalita smíšená obytná - SV (Z14) navržená pro obnovu Košťálkova o rozloze cca 7,5 ha – veřejné prostranství Z13 o výměře cca 3280 m2 bylo vymezeno v rámci této lokality na ploše bývalé návsi; v územní studii lze polohu plochy dále upřesňovat při zachování min. výměry 3000 m2

•

rozvojová lokalita smíšená obytná - SV (P04) vymezená na ploše bývalé roty o rozloze cca 3 ha – platnou legislativou požadované veřejné prostranství bylo vymezeno v návaznosti na jižní okraj lokality přeměnou plochy náletové zeleně na veřejné prostranství – veřejná zeleň Z12

•

rozvojové lokality smíšené obytné - SV (Z01, Z02, Z03, Z04) navržené podél severního okraje Starého Města p/L o celkové výměře přesahující 2 ha – plochy pro odpočinek a setkávání lze realizovat v rámci ploch veřejných prostranství – veřejné zeleně Z30, Z34, navržených o dostatečné výměře při vodním toku Pstruhovce

•

rozvojové lokality občanského vybavení – sportu a tělovýchovy – OS (Z17, Z18) navržené u areálu biatlonu o celkové výměře přesahující 4 ha – plochy pro odpočinek a setkávání o min. výměře 2000 m2 nebyly navrženy, a to z důvodu již existující podrobnější dokumentace, která při vodním toku Pstruhovce počítá v rámci ploch OS s umístěním venkovní tělocvičny s mobiliářem o dostatečné výměře, která se stane místem pro aktivní odpočinek

ÚP řeší pěší propojení ve Starém Městě p/L a v krajině návaznosti na něj, kde propojuje zajímavá místa sídla a krajiny (základní koncepce je v grafické části vymezena překryvnou linií a navržené úseky identifikovány kódem). Je navržena: •

E01 – pěší cesta řešící chybějící bezpečné pěší propojení středu Starého Města p/L s jeho jižní částí – je trasována kolem areálu základní školy přes navržený park (podpořené rozvojovou plochou P13), dále ke hřbitovu a k areálu hospodářského dvora a zámku.

•

E02 – pěší cesta řešící chybějící bezpečné pěší propojení ze Starého Města p/L směrem severním k inline stezce, podpořená rozvojovou Z30 – je trasována podél pravého břehu vodního toku Pstruhovce k inline stezce, kde se lomí a pokračuje přes hráz suchého poldru a louku k cestě směřující k areálu přírodního koupaliště (propojení inline stezky s koupalištěm).

•

E03 – propojení (např. formou stezky pro pěší a cyklisty) navržené v půloblouku podél jižního okraje Starého Města p/L pro oživení rozvojových ploch veřejné zeleně Z40, Z41, Z42 a rozšíření možností procházek v zázemí sídla mimo hlavní komunikace. Žádoucí propojení do centra sídla je řešeno s využitím zeleně areálu základní školy na jihovýchodním okraji sídla. Je uvažováno se zatraktivněním cesty, např. doplnění o alej s možností posezení, naučnou stezku vztahující se k historii obce, kulturním a přírodním hodnotám řešeného území,….

•

E04 – pěší propojení mezi hradem Landštejn a vodní nádrží Landštejn je navrženo z důvodu bezpečného pěšího propojení mezi hradem Landštejn a Starým Městem p/L se zapojením kulturních a přírodních hodnot území. Vlastní trasa je navržena v úseku mezi hradem Landštejn a nádrží Landštejn (přes navržené odpočívadlo jižně od Landštejna ke stávající účelové komunikaci trasované podél pravého břehu nádrže Landštejn). Navržená trasa využívá částečně pěší cesty již k tomuto účelu užívané. Záměr je v severní části podpořen navrženou plochou Z36, v rámci níž je u silnice III/1513 navrženo odpočívadlo s parkovištěm. Ve své jižní části je trasa vedena v lese kolem kapličky a kamenných výchozů, které zpřístupňuje.

•

E05 - pěší propojení v sídle Landštejn v rámci stávajících a navržených ploch DS (Z56) z důvodu chybějícího bezpečného pěší propojení mezi hradem Landštejn a sídlem Landštejn, tj. v místě s velkou kumulací návštěvníků (vazba na parkoviště, restaurace, rekreační loukou navrženou severně od hradu). 47



•

E06 - pěší propojení k židovskému hřbitovu ve Starém Městě p/L podpořené rozvojovou plochou Z33, navržené z důvodu doplnění chybějícího přístupu ke hřbitovu s využitím pozemku v minulosti pro přístup vymezeného, je uvažováno s doplněním pěší cesty alejí.

•

E07 - pěší propojení mezi cyklokempem a in-line stezkou - podpořeno rozvojovou plochou Z37, je navrženo z důvodu zohlednění intenzivního pohybu návštěvníků ve vztahu k atraktivnímu zázemí cyklokempu.

Odůvodnění návrhu ploch veřejných prostranství (PV): Identif. ploch:

k. ú.


Lokalizace plochy:

Z32

Pomezí p/L východní část sídla

–

plocha pro chybějící veřejné prostranství, plocha vyhodnocena jako nejvhodnější, v zastavěném území

Z33

Staré Město p/L – na severním okraji sídla u židovského hřbitova Staré Město p/L – severní okraj sídla

plocha pro chybějící přístup k židovskému hřbitovu s využitím parcely k tomuto účelu v minulosti již využívaném plocha pro obsluhu rozvojových ploch v trase stávající účelové komunikace, v zastavěném území

Z36

Pomezi p/L – jižně od hradu Landštejn u silnice III/1513

plocha pro odpočivadlo v místě jedinečného výhledu na hrad Landštejn a pro bezpečné pěší propojení od odpočivadla ku hradu (mimo silnici) v trase vyježděné lesní cesty a turistické trasy

Z37

Staré Město p/L – severně od sídla – u areálu cyklokempu Staré Město p/L – za náměstím

plocha pro chybějící pěší cestu – propojení cyklokempu a stezky pro inline brusle

P12

Staré Město p/L jižní část sídla

–

plocha pro obnovu bývalé cesty pro obsluhu rozvojové plochy obnova komunikace v ploše pro tento účel již v minulosti využívané

Z61

Návary východní část sídla

–

plocha pro obsluhu rozvojových ploch - obnova komunikace v ploše pro tento účel již v minulosti využívané

Z13

Košťálkov prostor bývalé návsi

–

plocha pro setkávání a odpočinek je navržena z důvodu souladu s platnou legislativou (viz výše) a navržena a vymezena v prostoru bývalé návsi z kompozičních důvodů

Z34

P11

plocha pro přestavbu stávajícího neekonomicky využívaného zázemí nákupního střediska (manipulační prostor, neupravená zeleň) s využitím pro chybějící parkoviště v lokalitě pro tento účel nejvhodnější – s přímou vazbou na náměstí, v zastavěném území

Plochy veřejných prostranství – veřejná zeleň - PZ - jedná se o plochy umožňující parkové úpravy s odpovídající druhovou skladbou okrasných dřevin, které plní funkci kompoziční a odpočinkovou, příp. izolační a slouží pro krátkodobou rekreaci obyvatel sídla i návštěvníků. ÚP navrhuje stěžejní plochy veřejné zeleně ve Starém Městě p/L – je navržena plocha zeleně Z38 v návaznosti na sportovní areál a rybník, plocha pro park P13 jižně od náměstí využívající příznivou polohu nivy vodního toku Pstruhovce s výhledy na kostel. Hlavním kompozičním prvkem zeleně řešeného území s funkcí izolační a kompoziční je zelený pás tvořený plochami Z39, Z40, Z41, Z42, Z43 navržený podél jihovýchodního, jižního a jihozápadního okraje sídla z důvodu odclonění Starého Města p/L od kapacitních areálů zemědělské výroby. Záměr využívá plochu po nerealizovaném silničním obchvatu s tím, že prostor zůstane i nadále nezastavěný. Na severním okraji sídla je navržena veřejná zeleň Z30, Z44 využívající nivu podél toku Pstruhovce. Plocha veřejné zeleně Z31 navržená pro rekreační louku a parkování jižně od zámku umožní další odclonění zemědělského areálu (kapacitní vepřín) při příjezdu do Starého Města p/L od jihu, od hraničního přechodu s Rakouskem a možnost parkování pro turisty a příp. návštěvníky zámku. Z důvodu zajištění dostatečných prostoru pro oddych návštěvníků (např. školní výlety, kulturní akce na Landštejně)) je navržena plocha Z35 pro rekreační louku na východním okraji sídla Landštejn. V návaznosti na rybník v Dobrotíně je navržena plocha Z49 pro setkávání a odpočinek a pro chybějící hřiště. 48



Z důvodu umožnění kultivace prostorů zaniklých sídel, které nejsou navrženy k obnově, jsou na přibližné ploše původních návsí vymezeny plochy veřejné zeleně s možností doplnění o drobnou architekturu a důstojnou připomínku existence a zániku těchto sídel (Pernárec – plocha Z46, Kuní p/L – plocha Z47, Košlák – plocha Z48, Dětříš – plocha Z50, Romava – plocha Z51, Staré Hutě u Veclova – plocha Z52). Tato prostranství jsou vzájemně propojeny cyklotrasami, stávajícími nebo navrženými, s výjimkou Košláku. Odůvodnění návrhu ploch veřejných prostranství – veřejná zeleň - PZ: Identif. ploch:


Z30



–

plocha pro veřejnou zeleň vytváří žádoucí přechod mezi vodním tokem Pstruhovce a plochou navrženou pro bydlení, je využita část zastavěného území

–

vymezením veřejně přístupné plochy je zajištěno zpřístupnění vodního toku jedná se o využití plochy v lokalitě ohrožené záplavou (záplavové území Q100), které je k tomuto účelu nejvhodnější – zeleň

– Z31

Staré Město p/L jižně od sídla zemědělského areálu

Z35

Pomezí p/L sídlo Landštejn

Z38

Staré Město p/L východně od sídla sportovního areálu

– u

plocha vytváří žádoucí přechod mezi kapacitním zemědělským areálem a krajinou plocha je navržena v platném ÚPNSÚ (vymezena pro výrobu)

–

–

plocha zeleně pro vytvoření chybějícího zázemí pro návštěvníky hradu Landštejn – v sídle k tomuto účelu jako jediná vhodná (OP vodní nádrže Landštejn), navazuje na zastavěné území

–

plocha zeleně z důvodu vytvoření zázemí sportovnímu areálu a žádoucímu přechodu zástavby do krajiny, realizací dojde ke kultivaci této zanedbané plochy zeleně, z části využívá zastavěné území

u

Z39

Staré Město p/L jihovýchodně od sídla

–

plocha zeleně z důvodu vytvoření zelené clony mezi Starým Městem p/L a kapacitními zemědělskými areály, s využitím pozemků po nerealizovaném silničním obchvatu

Z40


–


Z41


–


Z42

Staré Město p/L jihozápadně od sídla

–


Z43

Staré Město p/L jihozápadně od sídla

–


Z44


–

plocha pro zeleň vytváří žádoucí přechod mezi vodním tokem a plochou pro bydlení, jedná se o využití plochy v lokalitě ohrožené záplavou (záplavové území Q100, aktivní zóna záplavového území) – pro zeleň

– Pernárec, Kuní p/L, Košlák Z45, – prostor návsi zaniklého sídla Z46, Z47, Z48 Dobrotín Z49 – jihovýchodně od návsi

Dětříš, Romava, Staré Hutě – Z50, Z51, Z52 prostor návsi zaniklého sídla

plocha pro zeleň využívající prostor původní návsi – z důvodu vytvoření kultivovaného prostoru pro připomínku zaniklých sídel plocha pro chybějící prostor pro setkávání a odpočinek a hřiště navržena v lokalitě pro tento účel nejvhodnější v návaznosti na zastavěné území – na okraji sídla s využitím pozemků ve vlastnictví obce plocha pro zeleň využívající prostor původní návsi – z důvodu vytvoření kultivovaného prostoru pro připomínku zaniklých sídel

49



Identif. ploch: P13

k. ú. Lokalizace plochy: Staré Město p/L jižně od náměstí


–

plocha pro přestavbu stávající neupravené plochy s navrženým využitím pro parkovou úpravu využívající atraktivní prostor v nivě vodního toku Pstruhovec s výhledem na kostel

–

jedná se o využití plochy v lokalitě ohrožené záplavou (záplavové území Q100, aktivní zóna záplavového území), které je k tomuto účelu nejvhodnější – využití pro zeleň bez nadzemních staveb převážná část plochy je v platném ÚPNSÚ navržena pro výrobu – ÚP tuto koncepci z výše uvedených důvodů nesdílí

Z12

Pernárec bývalá rota

–

plocha pro setkávání a odpočinek je navržena z důvodu souladu s platnou legislativou (viz výše) a využívá prostor s náletovou zelení za jižním okrajem oploceného areálu - prostor se jeví pro tento účel nejvhodnější – bude sloužit jak pro areál tak jako odpočívadlo pro turisty, cyklisty a motoristy

9.5.

ZDŮVODNĚNÍ KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY

9.5.1.

Koncepce uspořádání krajiny

Charakteristika nezastavěného území - řešené území se nachází v okrese Jindřichův Hradec, zaujímá plochu 6 924,14 ha. Celé území je ovlivňováno činností člověka už od dob středověké kolonizace. V území jsou patrné prvky středověkého osídlování a zakládání osad. Toto je patrné např. z plužinové parcelace pozemků jak u stávajících sídel (Návary) nebo i u sídel, které byly v době kolektivizace vystěhovány a zničeny. V krajině jsou tyto stopy patrné ve formě rozptýlené zeleně podél mezí oddělujících jednotlivé pozemky. Část těchto prvků je zničena, území je podřízeno moderním technologiím obhospodařování krajiny. Důsledkem jsou rozsáhlé bloky zemědělské půdy, které nejsou dělené cestou, krajinným prvkem, nebo vodotečí. Severní a západní část je kompaktně zalesněna. Je důležitou součástí lesního hospodářství v území. Zalesněné území je přístupné sítí místních komunikací, které jsou dostupné pro pěší a cyklisty a přispívají tak k nové funkci území, a to ke zvyšování rekreačního významu a potenciálu. Osou území je vodní tok Pstruhovec s vybudovanou nádrží Landštejn. Koncepce uspořádání krajiny - vychází z přírodních podmínek a historických vazeb v území. V řešeném území jsou patrné přírodní kontrasty pestrosti krajinných společenstev. Severní a západní část je kompaktně zalesněna. Je důležitou součástí lesního hospodářství v území. Zalesněné území je přístupné sítí místních komunikací, které jsou dostupné pro pěší a cyklisty a přispívají tak k nové funkci území, a to ke zvyšování rekreačního významu a potenciálu. Osou území je vodní tok Pstruhovec s vybudovanou nádrží Landštejn. V území jsou patrné prvky středověkého osídlování a zakládání osad. Toto je patrné např. z plužinové parcelace pozemků jak u stávajících sídel (Návary) nebo i u sídel, které byly v době kolektivizace vystěhovány a zničeny. V krajině jsou tyto stopy patrné ve formě rozptýlené zeleně podél mezí oddělujících jednotlivé pozemky. Část těchto prvků je zničena, území je podřízeno moderním technologiím obhospodařování krajiny. Důsledkem jsou rozsáhlé bloky zemědělské půdy, které nejsou dělené cestou, krajinným prvkem, nebo vodotečí. ÚP respektuje přírodní hodnoty území, stanovuje podmínky pro jejich ochranu; stanovuje zásady koncepce uspořádání krajiny. ÚP vytváří územní podmínky pro průchod ÚSES, udržování nebo zvyšování ekologické stability i v ostatní volné krajině umožňuje podmínkami využití, včetně podmínek nepřístupných, dále prostřednictvím ochrany hodnot území, kdy v krajině vymezuje lokality určené k vyhlášení za VKP jako přírodní hodnoty území a chrání je tak před znehodnocením. ÚP vymezuje skladebné části ÚSES, pro něž definuje podmínky využití. ÚP vymezením ploch v krajině a definováním podmínek jejich využití posiluje podíl rozptýlené zeleně a trvalých travních porostů, umožňuje přerušení rozsáhlých honů orné půdy, umožňuje zlepšování kvality vod a přirozeného stavu vodních toků, podporuje zvyšování podílu 50



ovocných dřevin v zahradách a v záhumencích tvořících přechod zástavby do krajiny. ÚP respektuje stávající hlavní polní a lesní cesty, podmínkami využití ploch umožnuje budování cest nových nad rámec cest v ÚP navržených. Nepřipouští znepřístupnění pozemků - rušení cest bez adekvátní náhrady. 9.5.2.

Vymezení ploch v krajině a stanovení podmínek pro změny v jejich využití

ÚP definuje podmínky pro využití nezastavěného území, stanovuje podmínky umožňující budování nových účelových komunikací, společných zařízení (vodohospodářských, protipovodňových a protierozních opatření apod.), sítí technické infrastruktury a nezbytných zařízení technické infrastruktury, vodních ploch,…..Požadavky na ochranu nezastavěného území jsou dále řešeny (s ohledem na § 18 zákona č. 183/2006 Sb.) stanovením podmínek pro plochy s rozdílným způsobem využití v krajině, kdy nepřípustné je umisťování staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství a těžbu nerostů, které nejsou povoleny v přípustném nebo podmíněně přípustném využití. Toto ustanovení reaguje na novelu stavebního zákona účinnou od 1. 1. 2013, která do § 18 odst. 5 doplňuje poslední větu, která umožňuje územně plánovací dokumentaci výslovně vyloučit v nezastavěném území umisťování staveb, zařízení a jiných opatření uvedených v tomto odstavci. Zpracovatel této možnosti využil a vzhledem k hodnotám území a samotnému řešení územního plánu vyloučil některé uvedené záměry. Samotné řešení územního plánu umožňuje umístění těchto staveb v jiných plochách dle způsobu využití, které odpovídají uspořádání a kontinuálnímu využití území v souladu s cíli a úkoly územního plánování. Mimo to některé z těchto záměrů je možno povolit s odkazem na přípustné a podmíněně přípustné využití také v plochách nacházejících se v nezastavěném území. V nezastavěném území – krajině jsou vymezeny plochy s rozdílným způsobem využití: Plochy zemědělské - NZ - plochy jsou vymezeny pro intenzivní hospodaření na zemědělské půdě. Rozsah ploch je dlouhodobě stabilizován s výjimkou ploch navazujících na zastavěné území, které jsou určeny k rozvoji sídel. Vzhledem k charakteru krajiny jsou vymezeny pouze v omezeném rozsahu v návaznosti na Staré Město a jihozápadně od něj. Rozsah ploch je stabilizován, Návrh ploch zemědělských např. rekultivací, není navržen. Plochy lesní - NL - jedná se o stávající plochy určené k plnění funkcí lesa (PUPFL), v řešeném území se plochy lesa nacházejí na převážné většině území. Jsou stabilizované, redukce ploch PUPFL je navržena zejména pro rozšíření ploch pro rekreaci a rekreačního zázemí jižně od hráze vodárenské nádrže Landštejn. Plochy smíšené nezastavěného území – přírodní - NSp - plochy vzrostlé zeleně nelesního charakteru, podmáčené plochy, postagrární lada, dále plochy extenzivně využívané, které již částečně zarostly náletovou vegetací, případně byly v nedávné minulosti hospodářsky obhospodařované, ale v současné době vykazují stav druhově pestrých remízů a dřevin rostoucích mimo les téměř bez zemědělského využití. U těchto ploch je převažující ekologická funkce nad hospodářskou. Vymezení ploch přispívá k zachování a žádoucímu posílení podílu rozptýlené zeleně v krajině. Plochy smíšené nezastavěného území – zemědělské - NSz - zahrnují plochy, které jsou součástí zemědělského půdního fondu s podmínkami pro neintenzivní hospodaření bez rozlišení druhů pozemků. Plochy využívané převážně k zemědělským účelům, přispívající k dotváření obrazu místa, krajinnému rázu a ke stabilizaci ekologické rovnováhy v území – do ploch jsou zahrnuty i zemědělsky využívané plochy drobné držby v návaznosti na zastavěné území. Plochy jsou stabilizované. Plochy smíšené nezastavěného území – sportovní - NSs - plochy byly vymezeny v krajině v k.ú. Staré Město p/L severně od sídla jako plochy stabilizované (pláž u přírodního koupaliště – s druhem využití pozemku v KN sportoviště a rekreační plocha) a plochy rozvojové (plochy sportu a rekreace v návaznosti na cyklokemp a v návaznosti na areál biatlonu). Důvodem vymezení rozvojových ploch v návaznosti na areál cyklokempu – plochy K01, K02 a areál biatlonu - plochy K03, K04, K07 – je zatraktivnění areálů a vytvoření podmínek pro rozšíření a zkvalitnění poskytovaných služeb a prodloužení rekreační sezóny i na zimní období v návaznosti na již stabilizované areály v krajině. Navržené podmínky funkčního využití a prostorového uspořádání reagují na konkrétní záměry - jedná se o plochy pro sportovní a rekreační využití v krajině (pláže, rekreační louky, tratě biatlonu, paintball, sjezdovka s vlekem využívající svažitý zatravněný terén a venkovní tělocvična využívající nivu potoka 51



Pstruhovce (v ploše K03), jejichž využití je extenzivní a sezónního charakteru. Proto bylo vyhodnoceno jejich zařazení do ploch nezastavěného území nevyvolávajících zábor zemědělské půdy a PUPFL. Plochy smíšené nezastavěného území – specifické - NSx - plochy jsou vymezeny v k.ú. Staré Město p/L jako plochy rozvojové K05, K06; navržené podmínky funkčního využití a prostorového uspořádání umožňují realizovat záměry spojené s kultivací okolí zámku, který prochází rekonstrukcí – plocha K05 a částečně tak potlačit skutečnost, že zámecký park byl v minulosti degradován a využit pro výstavbu vepřína. Dále pro odcloněním čistírny odpadních vod – plocha K06. Jedná se o plochy natolik specifické, že vyvolaly rozšíření výčtu ploch s vymezením odpovídajících regulativů, umožňujících vybudování zeleně (arboretum, zahradnictví, přírodní zahrada,….) Z tohoto důvodu bylo vyhodnoceno jejich zařazení do ploch nezastavěného území se specifickým využitím, nevyvolávajících zábor zemědělské půdy. Plochy vodní a vodohospodářské - W - plochy jsou součástí urbanizovaného území i krajiny. V řešeném území je harmonický vztah vodních ploch s krajinou, veškeré stávající vodní plochy, toky i svodnice jsou respektovány. Hlavním tokem v území je vodní tok Pstruhovec, která přitéká do řešeného území ze severu. Seznam toků: Název vodního toku Pstruhovec

Správce vodního toku Povodí Moravy s.p.

Podleský potok

Lesy ČR, s.p.

Hraniční potok

Povodí Moravy s.p.

Romavský potok

Lesy ČR, s.p.

(Klášterecký Lesy ČR, s.p.

Skřemelice potok)

potok ve Veclově

Povodí Moravy, s.p.

Bezejmenné vodní toky

Lesy ČR, s.p., Povodí Moravy, s.p.

V řešeném území se nacházejí hlavní meliorační zařízení (otevřené a zakryté meliorační kanály a svodnice). Seznam nádrží: Název Vodárenskáí Landštejn

Správce nádrž Povodí Moravy s.p.

Kadolecký rybník Rajchéřovský rybník Návarský rybník Romavský mlýnský rybník Romavský starý rybník Dolní Žišpašský rybník Horní Žišpašský rybník Pstruhovec Gebharecký rybník Kačer

Vodárenská nádrž Landštejn a navazující úpravna vody je zdrojem pitné vody pro území od Nové Bystřice po Dačice pro cca 16 000 obyvatel. Hlavním účelem vodního díla je zajištění odběru pro úpravnu vody ve Starém Městě pod Landštejnem, zajištění minimálního průtoku v toku pod hrází a snížení povodňových průtoků. Pro udržení dostatečné jakosti tohoto zdroje povrchové vody byla v povodí nádrže stanovena ochranná pásma vodního zdroje. Na vodním toku Pstruhovec je stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny záplavového území, dále viz odůvodnění, kap. 9.5.4. Pro využití ploch W jsou stanoveny podmínky, viz výrok, kap. F)1. 52



9.5.3.

Územní systém ekologické stability

Je vyznačen v grafické části ve výkrese I.2 Hlavní výkres. Skladebné části ÚSES (biocentra, biokoridory, interakční prvky) jsou v grafické části vyznačeny překryvnou funkcí. Jako podklad pro zpřesnění vymezení prvků ÚSES z nadřazené dokumentace (ZUR, JčK) a zpřesnění a vymezení koridoru nadregionálního biokoridoru 122 „K121 – hranice ČR“;, včetně zpřesnění a vymezení koridoru regionálního biokoridoru 74 „Stínadlo-st. hranice“ a zpřesnění a vymezení plochy regionálního biocentra 556 „Stínadlo“ byla zpracována dokumentace Staré Město pod Landštejnem – návrh plánu územního systému ekologické stability, Novák, 2013. Tato dokumentace prověřila i rozsah vymezeného RBC 665 „U Studnice“ Nadregionální úroveň ÚSES Nadregionální úroveň tvoří biokoridor 122, vymezený v mezofilních bučinách Vysokokamenské vrchoviny. Je vymezený v severojižním směru a propojuje regionální biocentra Studnice a Stínadlo s ekologickou sítí mimo území ČR. Vymezené skladebné části jsou hodnoceny jako existující, funkční. Ochranná zóna nadregionálního biokoridoru: Vymezena je ochranná zóna nadregionálního biokoridoru za účelem podpory koridorového efektu. ÚP zpřesnil (zúžil) hranici ochranné zóny nadregionálního biokoridoru, vymezené v ZÚR, dle parcel v mapách KN a dle konkrétních geomorfologických podmínek řešeného území (vodní toky,…). Podpora koridorového efektu v ochranné zóně se realizuje jako zvýšený zájem příslušného orgánu ochrany přírody v tomto území, uplatňovaný v rámci platných právních předpisů - všechny prvky regionálních a místních ÚSES, významné krajinné prvky a společenstva s vyšším stupněm ekologické stability nacházející se v to zóně jsou chápány jako součást nadregionálního biokoridoru. Do ochranné zóny zasahují rozvojové lokality Z25, Z29, Z65, Z66, Z67 (k.ú. Rajchéřov), Z51 (k.ú. Romava), Z52 (k.ú. Staré Hutě u Veclova). Střet bude řešen v navazujících řízeních, což je definováno ve specifických podmínkách pro tyto plochy, viz výrok, kap. C)2. Regionální úroveň ÚSES Regionální úroveň tvoří biocentra Studnice a Stínadlo, které do řešeného území zasahují pouze svými okraji a biokoridor RBK059, který spojuje biocentrum Stínadlo s ekologickou sítí mimo ČR. Všechny regionální skladebné části jsou vymezeny v mezofilních lesních porostech Vysokokamenské vrchoviny. Vymezené skladebné části jsou hodnoceny jako existující, funkční. Lokální úroveň ÚSES Lokální úroveň ÚSES je řešena standardním způsobem. Podchycuje rozmanitost ekosystémů jednotlivých biochor tj. vymezuje alespoň jedno biocentrum v reprezentativních skupinách typů geobiocénů každé biochory a zahrnuje v lokální úrovni ÚSES ty ekosystémy, které jsou zastoupeny v regionální úrovni nevýrazným způsobem (lesní porosty v normálních hydrických a trofických řadách). Drtivá většina skladebných části je hodnocena jako existující, funkční. Jako nefunkční (navržené) je vymezeno biocentrum lokálního významu LBC 36 a LBC 42 a část lokálního biokoridoru LBK 69. Lokální biocentrum LBC 36 zahrnuje vodní tok s břehovými porosty a mezofilní kulturní louku v těsné blízkosti a je navrženo z důvodu ochrany a prohloubení přirozeného charakteru biotopu nivy s přirozeným tokem, břehovými porosty přirozené skladby a extenzivními aluviálními loukami i mezofilními loukami ve svazích. Důvodem návrhu lokálního biocentra LBC 42 je obnova v současnosti pasených luk na přirozené extenzivní druhově pestré louky. Důvodem návrhu lokálního biokoridoru LBK 69, který je ve své jižní části nefunkční, je přeměna trvalých travních porostů na přirozené extenzivní druhově pestré louky. Podmínky využití pro ÚSES - pro plochy funkčních i nefunkčních částí ÚSES (biocentra, biokoridory, interakční prvky) jsou definované podmínky využití, viz výrok, kap. E)2.2.

53



Přehled jednotlivých skladebných částí nadregionálního a regionálního významu: Ident. Název Katastr Výměra, Charakteristika délka

Cílové opatření

NRBK 027

K121 – hranice ČR

Vitíněves, Pomezí pod Landštejnem, Podlesí pod Landštejnem, Dobrotín

10762 m

Osa nadregionálního biokoridoru je vymezena v severojižním směru v severní polovině řešeného území. Prochází rozsáhlými kulturními lesními porosty s mozaikou předmýtných až mýtných skupin v členitém terénu Vysokokamenské vrchoviny a spojuje regionální biocentra RBC057 a RBC159. Jde o mezofilní bučinný typ biokoridoru. V lesních porostech převažuje smrk, místy s příměsí borovice, vtroušeně jedle, buk, bříza, modřín, na podmáčených stanovištích olše.

Cílem opatření je postupná rekonstrukce lesních porostů k lesním porostům přirozené druhové skladby a struktury s maloplošnými podrostními formami lesnického hospodaření. Mimo les je cílem opatření obnova harmonické krajiny s extenzivním, přírodě blízkým využitím všech zastoupených biotopů.

NRBK 095

K121 – hranice ČR

Staré Hutě u Veclova, Romava

5591 m

Osa nadregionálního biokoridoru je vymezena v severojižním směru v jižní polovině řešeného území. Prochází rozsáhlými kulturními lesními porosty s mozaikou předmýtných až mýtných skupin v členitém terénu Vysokokamenské vrchoviny a spojuje regionální biocentrum RBC 159 s hranicí ČR. Jedná se o mezofilní bučinný typ biokoridoru. V lesních porostech převažuje smrk, místy s příměsí borovice, vtroušeně jedle, buk, bříza, modřín, na podmáčených stanovištích olše.

Cílem opatření je postupná rekonstrukce porostů a vývoj lesního komplexu přirozené skladby a struktury s maloplošnými podrostními formami lesnického hospodaření.

RBC 057

665

Pomezí pod Landštejnem, Vitíněves

0,8549 ha v řešeném území

Regionální biocentrum zasahuje svým okrajem do severního části řešeného území. Biocentrum je tvořeno kulturními i smíšenými lesními porosty v rozsáhlém lesním komplexu v členitém terénu Vysokokamenské vrchoviny. Jedná se o rozsáhlé lesní regionální biocentrum jehož součástí je vrchol Studnice (722 m n.m.) a přilehlé, místy strmé západní a jižní svahy a hřbety. Kulturní porosty jsou tvořeny převážně smrkovými předmýtnými až mýtnými skupinami, místy s významnou příměsí buk, s jednotlivě až skupinovitě přimíšenou borovicí a modřínem, ojediněle vtroušená jedle, jasan, bříza, javor klen a olše.

Cílem opatření je postupný vývoj lesních porostů k lesům s přirozenou druhovou skladbou a strukturou s maloplošnými podrostními formami hospodaření. Ochrana stávajících hodnotných částí porostů a rekonstrukce lesních porostů s nevhodnou druhovou skladbou.

U Studnice

54



Ident.

Název

Katastr

Výměra, délka

Charakteristika

Cílové opatření

RBC 159

556 Stínadlo

Staré Hutě u Veclova


Regionální biocentrum zasahující svým okrajem do západního okraje řešeného území. Biocentrum je vymezeno na vrcholu kopce Větrova a přilehlých severních a jihovýchodních svazích v rozsáhlém lesním komplexu v členitém terénu Vysokokamenské vrchoviny

Hospodaření dle platného LHP. Při výchově důsledná podpora příměsí buku a jedle. Při obnově vyloučit rozsáhlejší holoseč, obnova násečným způsobem s kombinovaným s předsunutými kotlíky s jedlí a bukem, orientovaným po spádnici a postupující proti směru bořivých větrů

RBK 059

Stínadlo



Regionální biocentrum zasahující svým okrajem do západního okraje řešeného území. Biocentrum je vymezeno na vrcholu kopce Větrova a přilehlých severních a jihovýchodních svazích v rozsáhlém lesním komplexu v členitém terénu Vysokokamenské vrchoviny. Lesní porosty jsou kulturní tvořené převážně smrkovými předmýtnými až mýtnými skupinami, místy s příměsí buku a borovice, ojediněle je vtroušená douglaska a olše.

Cílem opatření je postupná rekonstrukce porostů a vývoj komplexu lesů přirozené skladby a struktury s maloplošnými podrostními formami hospodaření.

Přehled jednotlivých skladebných částí lokálního významu: Lokální biocentra: Ident.

Název

Katastr

Výměra

Charakteristika

Cílové opatření

LBC 1

U Studnice

Pomezí pod Landštejnem

7,181

Lokální biocentrum vložené do nadregionálního biokoridoru NBK027 v severní části řešeného území. Biocentrum je vymezeno v lesním komplexu U Studnice v úžlabí mezi dvěma zalesněnými vrcholy.

Cílem opatření je postupná rekonstrukce porostů a vývoj lesních porostů k lesům přirozené druhové skladby a struktury s maloplošnými podrostními formami hospodaření

LBC 2

U Šindelky


5,485

Lokální biocentrum vložené do nadregionálního biokoridoru NBK027 v severní části řešeného území. Biocentrum je vymezené na severním úpatí Kamenného vrchu a je tvořeno smrkovými monokulturami.

Cílem opatření je postupná rekonstrukce porostů a vývoj lesních porostů k lesům přirozené druhové skladby a struktury s maloplošnými podrostními formami hospodaření.

55



Ident.

Název

Katastr

Výměra

Charakteristika

Cílové opatření

LBC 3

Pod Kamenný m vrchem


10,299

Lokální biocentrum vložené do nadregionálního biokoridoru NBK027 v severní části řešeného území. Biocentrum je vymezené v těsné blízkosti komunikace Landštejn – Blato na jižních svazích Kamenného vrchu.


LBC 4

Pod Lesním rybníkem


8,915

Lokální biocentrum vložené do nadregionálního biokoridoru NBK027 v severozápadní části řešeného území. Biocentrum je vymezené na východních svazích zalesněného údolí bezejmenné vodoteče.

Cílem opatření je postupná rekonstrukce porostů a vývoj lesních porostů k lesům přirozené druhové skladby a struktury s maloplošnými podrostními formami hospodaření

LBC 5

U Jedle


10,495

Lokální biocentrum vložené do nadregionálního biokoridoru NBK027 v severozápadní části řešeného území. Biocentrum je vymezené na zalesněných severovýchodních svazích údolí bezejmenné vodoteče v lokalitě U jedle.


LBC 6

U kapličky

Pomezí pod Landštejnem, Podlesí pod Landštejnem

4,997

Lokální biocentrum vložené do nadregionálního biokoridoru NBK027 v severní polovině řešeného území cca 700 m západně od osady Pomezí. Biocentrum je vymezené na zalesněných jihovýchodních svazích hřbetu táhnoucího se od Jeleního vrchu.


LBC 7

U Pomezí

Pomezí pod Landštejnem, Podlesí pod Landštejnem

3,623

Lokální biocentrum vložené do nadregionálního biokoridoru NBK027 v severní polovině řešeného území cca 2 km severozápadně od Starého Města pod Landštejnem. Biocentrum je vymezené na zalesněných jihovýchodních svazích hřbetu táhnoucího se od Jeleního vrchu.


LBC 8

Skalka

Podlesí pod Landštejnem

13,843

Lokální biocentrum vložené do nadregionálního biokoridoru NBK027 v centrální části řešeného území cca 1,5 km západně od Starého Města pod Landštejnem. Biocentrum je vymezené na vrcholu a severních svazích vrchu Skalka (641 m n.m.).


56



Ident.

Název

Katastr

Výměra

Charakteristika

Cílové opatření

LBC 9

Pod Stříbrným vrchem


3,399

Lokální biocentrum vložené do nadregionálního biokoridoru NBK027 v centrální části řešeného území cca 1 km severozápadně od osady Dobrotín. Biocentrum je vymezené na zalesněných svazích ukloněných k severovýchodu a je tvořeno smrkovými monokulturami s vtroušeným modřínem.


LBC 10

Filipov

Dobrotín

7,290

Lokální biocentrum vložené do nadregionálního biokoridoru NBK027 v centrální části řešeného území cca 1,2 km západně od osady Dobrotín. Biocentrum je vymezené na zalesněných severovýchodních svazích Veclovského vrchu (671 m n.m.) a tvoří jej převážně mladší porosty do 70 let s převahou smrku.


LBC 11

U Lužánek

Dobrotín

5,669

Lokální biocentrum vložené do nadregionálního biokoridoru NBK027 v západní části řešeného území cca 500 m jihozápadně od samoty Filipov. Biocentrum je vymezené na zalesněných severních svazích Veclovského vrchu (671 m n.m.) a tvoří jej převážně smrkové monokultury.


LBC 13

Starohuťs ký vrch


8,334

Lokální biocentrum vložené do nadregionálního biokoridoru NBK095 na západním okraji řešeného území. Biocentrum je vymezené na zalesněném vrcholu a jižních svazích Starohuťského vrchu (703,9 m n.m.).


LBC 14

Mezi vrchy


9,483

Lokální biocentrum vložené do nadregionálního biokoridoru NBK095 na západním okraji řešeného území. Biocentrum je vymezené na východních svazích zalesněného vrcholu v Starohuťském lese.

Cílem opatření je postupná rekonstrukce porostů a vývoj lesních porostů k lesům přirozené druhové skladby a struktury s maloplošnými podrostními formami hospodaření. Cílem opatření u vodního toku je ochrana a prohloubení přirozeného charakteru biotopu nivy s přirozeným tokem a břehovými porosty přirozené skladby.

57



Ident.

Název

Katastr

Výměra

Charakteristika

Cílové opatření

LBC 15

V Starohufs kem lese

Romava

5,656

Lokální biocentrum vložené do nadregionálního biokoridoru NBK095 na západní hranici řešeného území. Biocentrum je vymezené na zalesněném vrcholu a jižních svazích Starohuťského vrchu (703,9 m n.m.).


LBC 16

Romavsk ý les

Romava

10,183

Lokální biocentrum vložené do nadregionálního biokoridoru NBK095 na jihozápadní hranici řešeného území cca 700 m západně od rybníka Kačer. Biocentrum je vymezené na zalesněném bezejmenném kopci (648,4 m n.m.) a jeho severozápadních svazích.


LBC 17

U Skal

Romava

10,834

Lokální biocentrum vložené do nadregionálního biokoridoru NBK095 na jihozápadní hranici řešeného území. Biocentrum je vymezené na zalesněných jižních svazích bezejmenného kopce. Západní okraj tvoří především smrkové porosty s vtroušeným bukem lesním.


LBC 18

Romava

Romava

8,937

Lokální biocentrum vložené do nadregionálního biokoridoru NBK095 na jihozápadní hranici řešeného území na samé hranici ČR. Biocentrum je vymezené na zvlněné zalesněné plošině. Jeho východní okraj tvoří drobná bezejmenná vodoteč – pravostranný přítok Romavského potoka.


LBC 19

Pod Romavsk ým starým rybníkem

Romava

7,472

Lokální biocentrum vymezené na jižním okraji řešeného území na hranici s Rakouskem. Biocentrum je vymezené na mírných jižních svazích sklánějících se k nivě Romavského potoka.


58



Ident.

Název

Katastr

Výměra

Charakteristika

Cílové opatření

LBC 20

Pod Větrovem


7,472

Lokální biocentrum vložené do regionálního biokoridoru RBK059 v západní části řešeného území v rozlehlém lesním komplexu severně od Romavského potoka. V jihozápadní části biocentra je součástí biocentra i část bezejmenného vodního toku – pravostranného přítoku Romavského potoka.


LBC 21

Křížový vrch

Dobrotín

5,429

Lokální biocentrum vložené do regionálního biokoridoru RBK059 v západní části řešeného území cca 900 m západně od osady Návary. Biocentrum je vymezené ve vrcholových partiích zalesněného Křížového vrchu (666,1 m n.m).


LBC 22

Nad Návarský m rybníkem

Rajchéřov, Dobrotín

9,066

Lokální biocentrum vložené do regionálního biokoridoru RBK059 v západní části řešeného území cca 900 m západně od Návarského rybníka. Biocentrum je vymezené v zalesněném údolí Romavského potoka. Lesní porosty jsou smrkoborové porosty.


LBC 23

Hadí vrch

Rajchéřov

15,680

Lokální biocentrum vložené do regionálního biokoridoru RBK059 v západní části řešeného území v blízkosti rybníka Kačer. Biocentrum je vymezené ve vrcholových partiích kopce Výhon (646,6 m n.m.) a na jeho severozápadních svazích. Součástí biocentra je zároveň přírodní rezervace a evropsky významná lokalita CZ0310070 Hadí vrch.

Cíle opatření jsou podřízeny předmětům ochrany zvláště chráněného území a EVL.

LBC 24

Kraví vrch

Košťálkov

8,868

Lokální biocentrum vložené do regionálního biokoridoru RBK059 na jižním okraji řešeného území cca 900 m jižně od osady Návary. Biocentrum je vymezené ve vrcholových partiích Kravího vrchu (675,4 m n.m.) a na jeho severních svazích.


LBC 25

Žišpašský rybník


6,028

Lokální biocentrum vymezené na severní hranici řešeného území v nátokové části Horního Žišpašského rybníka.

Cílem opatření u vodních ploch je extenzivní využití nádrží se zachováním přirozených

59



Ident.

Název

Katastr

Výměra

Charakteristika

Cílové opatření

Součástí biocentra je niva potoka Dračice. V terestrické části pestrá mozaika rašelinišť, porostů vysokých ostřic, rákosin a rašelinných borů. V zaplavených částech vegetace vodních toků a zejména vytrvalých obojživelných bylin (Eleocharis acicularis).

litorálních porostů. Cílem opatření v nivě vodoteče je zachovat a prohloubit přirozený charakter koryta toku a společenstev luhů a mokrých luk.

LBC 26

Pstruhove c

Vitíněves

3,065

Lokální biocentrum vymezené na severovýchodní hranici řešeného území. Biocentrum tvoří rybník Pstruhovec, který obklopují lesní porosty.

Cílem opatření u vodních ploch je extenzivní využití nádrží se zachováním přirozených litorálních porostů.

LBC 27

Punčoška

Vitíněves

7,952

Lokální biocentrum v severní části řešeného území. Jde převážně o mokřadní biotopy vyvinuté v zálivu Landštejnské přehrady a rybníce Punčoška. Mezi nimi se nachází podmáčená louka, v litorálu přehrady můžeme najít i chráněné druhy jako vachtu trojlistou a vrbinu kytkokvětou. Do biocentra jsou zahrnuty i mokřadní společenstva v nivách dvou menších přítoků Landštejnské přehrady a to mokřadní lada, potoční olšina a vysoká rákosina, stejně jako mezofilní louka a dvě meze s fragmenty nízkostébelných trávníků mezi těmito údolnicemi.

Cílem opatření u vodních ploch je extenzivní využití nádrží se zachováním přirozených litorálních porostů. Cílem opatření v nivě vodoteče je zachovat a prohloubit přirozený charakter koryta toku a společenstev luhů a mokrých luk. Cílem opatření u lesních porostů je postupná rekonstrukce porostů a vývoj lesních porostů k lesům přirozené druhové skladby a struktury s maloplošnými podrostními formami hospodaření.

LBC 28

Vodní nádrž Landštejn


39,391

Lokální biocentrum vymezené v severní části řešeného území. V biocentru se nachází jednak spodní polovina Landštejnské přehrady vč. příbřežního pásma s druhy vysokých rákosin, ale i písčitých obnažených den a vytrvalých obojživelných bylin

Cílem opatření u vodních ploch je extenzivní využití nádrží se zachováním přirozených litorálních porostů. Cílem opatření u lesních porostů je postupná rekonstrukce porostů a vývoj lesních porostů k lesům přirozené druhové skladby a struktury s maloplošnými podrostními formami hospodaření.

LBC 29

V Mlýnském lese

Staré Město pod Landštejnem

5,669

Lokální biocentrum vymezené v centrální části řešeného území. Biocentrum je vymezené cca 350 m východně od přehrady Landštejn v lesním komplexu Mlýnský les. Součástí biocentra jsou západní a severní svahy údolí bezejmenného levostranného přítoku potoka Pstruhovec.

Cílem opatření v nivě vodoteče je zachovat a prohloubit přirozený charakter koryta toku. Cílem opatření u lesních porostů je postupná rekonstrukce porostů a vývoj lesních porostů k lesům přirozené druhové skladby a struktury s maloplošnými podrostními formami hospodaření.

60



Ident.

Název

Katastr

Výměra

Charakteristika

Cílové opatření

LBC 31

U střelnice


3,362

Lokální biocentrum vymezené v centrální části řešeného území cca 300 m severně od Starého Města pod Landštejnem. Zahrnuje podmáčené, občas zaplavované louky v „suchém poldru“ v nivě Pstruhovce. Louky jsou značně ruderalizované, ale vyskytují se v nich i druhy mokřadních lad, pcháčových luk a porostů vysokých ostřic

Cílem opatření v nivě vodoteče je zachovat a prohloubit přirozený charakter koryta vodního toku a společenstev luhů a mokrých luk.

LBC 32

Kolčavka


3,744

Lokální biocentrum vymezené v centrální části řešeného území cca 300 m severovýchodně od Starého Města pod Landštejnem. Biocentrum zahrnuje dvě nádrže na levostranném přítoku Pstruhovce. Dolní nádrž je využívaná jako přírodní koupaliště, horní nádrž je s pestrým ostřicovým litorálem s vrbinou kytkokvětou, nad nimi je olšina. Lesní porosty jsou smrkové a borové monokultury.

Cílem opatření u vodních ploch je extenzivní využití nádrží se zachováním přirozených litorálních porostů. Cílem opatření v nivě vodoteče je zachovat a prohloubit přirozený charakter koryta toku a společenstev luhů a mokrých luk. Cílem opatření u lesních porostů je postupná rekonstrukce porostů a vývoj lesních porostů k lesům přirozené druhové skladby a struktury s maloplošnými podrostními formami hospodaření.

LBC 33

Za Stálkove m


10,262

Lokální biocentrum vymezené na východním okraji řešeného území v lesním komplexu Mlýnský les. Biocentrum se rozkládá na severozápadních svazích údolí Kolčavky. Lesní porosty jsou kulturní smrkoborové porosty s příměsí modřínu, jedle, břízy. V blízkosti vodního toku olšina.

Cílem opatření v nivě vodoteče je zachovat a prohloubit přirozený charakter koryta toku a společenstev luhů a mokrých luk. Cílem opatření u lesních porostů je postupná rekonstrukce porostů a vývoj lesních porostů k lesům přirozené druhové skladby a struktury s maloplošnými podrostními formami hospodaření.

LBC 34

Za hřištěm


11,822

Lokální biocentrum v centrální části řešeného území cca 600 m východně od Starého Města pod Landštejnem. Biocentrum je tvořeno mozaikou mokřadních biotopů, zejména rašelinišť, porostů olšin a slatinných luk s řadou významných druhů. V biocentru jsou i kamenné výchozy se smilkovými trávníky v jejich okolí. V lesních porostech mimo olšiny dominuje smrk a borovice.


61



Ident.

Název

Katastr

Výměra

Charakteristika

Cílové opatření

LBC 35

Obecní les


8,504

Lokální biocentrum vymezené na východní hranici řešeného území. Součástí biocentra je odbahněný rybník s druhy obnaženého dna (Carex bohemica, Juncus bufonius), vegetací vytrvalých obojživelných bylin (Juncus bulbosus) a druhy mělkých vod

Cílem opatření u vodních ploch je extenzivní využití nádrží se zachováním přirozených litorálních porostů. Cílem opatření v nivě vodoteče je zachovat a prohloubit přirozený charakter koryta toku a společenstev luhů a mokrých luk. Cílem opatření v partiích slatinných luk je zachování a ochrana druhově pestrého sukcesního stadia stávajícího bylinného společenstva. Cílem opatření u lesních porostů je postupná rekonstrukce porostů a vývoj lesních porostů k lesům přirozené druhové skladby a struktury s maloplošnými podrostními formami hospodaření.

LBC 36

Pod Dobrohoří


3,955

Lokální biocentrum navržené v nivě Pstruhovce v centrální části řešeného území cca 400 m západně od zemědělského areálu Dobrohoř. Biocentrum zahrnuje vodní tok s břehovými porosty a mezofilní kulturní louku v těsné blízkosti.

Cílem opatření je ochrana a prohloubení přirozeného charakteru biotopu nivy s přirozeným tokem, břehovými porosty přirozené skladby a extenzivními aluviálními loukami i mezofilními loukami ve svazích.

LBC 37

Podlesí


3,692

Lokální biocentrum vymezené v centrální části řešeného území cca 200 m západně od Podlesí. Biocentrum je vymezeno na soutoku Podleského potoka s jeho pravostranným přítokem. Jeho jižní část se rozkládá na zalesněných svazích údolí vodního toku, ve zbylé části se nachází mozaika mokřadních a ladních biotopů.

Cílem opatření v nivě vodoteče je zachovat a prohloubit přirozený charakter koryta vodního toku a společenstev luhů a mokrých luk. Cílem opatření u lesních porostů je postupná rekonstrukce porostů a vývoj lesních porostů k lesům přirozené druhové skladby a struktury s maloplošnými podrostními formami hospodaření.

LBC 38

Na soutoku

Dětřiš, Pernárec

4,993

Lokální biocentrum vymezené v jižní polovině řešeného území. Biocentrum zahrnuje přirozený tok Pstruhovce a jeho levostranného přítoku s přilehlými nivami pod bývalou osadou Dětříš.

Cílem opatření v nivě vodoteče je zachovat a prohloubit přirozený charakter koryta toku a společenstev luhů a mokrých luk. Cílem opatření u lesních porostů je postupná rekonstrukce porostů a vývoj lesních porostů k lesům přirozené druh. skladby a struktury s malopl. podrostními formami hospodaření.

62



Ident.

Název

Katastr

Výměra

Charakteristika

Cílové opatření

LBC 39

Na hranicích

Staré Město pod Landštejnem, Dětřiš

10,102

Lokální biocentrum vymezené na východní hranici řešeného území cca 1000 m východně od Dobrohoře. Zahrnuje převážně smrkové monokulturní porosty na strukturním hřbětu a jeho jižních svazích. Na severním okraji kolem skalních výchozů je zastoupena i borovice a bříza, pak i jedle bělokorá.


LBC 40

Čihadlo


9,898

Lokální biocentrum vymezené v lesních porostech na severním a západním svahu vrchu Čihadlo (699 m n.m.). Převažuje smrk, v okolí vrcholu a skalních výchozů je vyšší zastoupení borovice. Buk je ve starších porostech jednotlivě vtroušený, na sever od vrcholu a na západním okraji jsou oplocenky s bukem. Na jižním okraji biocentra roste několik jedlí. Přirozené zmlazení jedle je vzácné.


LBC 41

Lesy Kuní

v

Kuní pod Landštejnem

6,903

Lokální biocentrum vymezené na jihovýchodním okraji řešeného území na zalesněných svazích kopce. V biocentru převažují cca 70-ti leté dubové výsadby na bývalé zemědělské půdě. Ve vlhkých částech na západním okraji je zastoupena olše lepkavá, v porostech dubu také borovice. Plochy mimo dubové výsadby jsou osázeny smrkem (cca 110-120 let).


LBC 42

Kamčatka


3,886

Lokální biocentrum navržené v jihovýchodním okraji řešeného území na svazích vrchu Kamčatka (588,4 m n.m.) Biocentrum je v současné době pasené. V okolí skalních výchozů jsou zachovalé smilkové porosty pastvin s jalovci. I v ostatních plochách pastvin se vyskytují druhy nízkostébelných a smilkových trávníků. V porostech dřevin je zastoupena zejména borovice a bříza.

Cílem opatření v partiích suchých luk je obnova přirozené extenzivní druhově pestré louky.

63



Ident.

Název

Katastr

Výměra

Charakteristika

Cílové opatření

LBC 43

Košlák

Košlák, Košťálkov

11,459

Lokální biocentrum vymezené v jižní části řešeného území cca 1 km jihovýchodně od osady Veclov na úpatí Hadího vrchu. Součástí biocentra jsou pastviny v nivě potoka, s vlhkými depresemi, prameništi a tůněmi s vegetací vlhkých narušovaných půd.

Cílem opatření je ochrana a prohloubení přirozeného charakteru biotopů potoční nivy s přirozeným tokem, břehovými porosty přirozené druhové skladby a extenzivními aluviálními loukami i mezofilními loukami na svazích.

LBC 44

U Návarský ch polí

Veclov, Košťálkov

6,306

Lokální biocentrum vymezené v jižní části řešeného území cca 500 m jihovýchodně od osady Veclov na úpatí vrchu U návarských polí. Tvoří jej mokřadní porosty podél pravostranného přítoku Pstruhovce.

LBC 45

V louce nad cestou

Veclov, Návary

4,272

LBC 46

Arnolec

Dobrotín

4,45

Lokální biocentrum vymezené v jižní části řešeného území cca 500 m západně od osady Veclov. Tvoří jej prameniště a mokřady s rybníčkem mezi obcemi Návary a Veclov. Plochy jsou částečně pasené s vegetací vysokých ostřic a vegetací vlhkých narušovaných půd. Velká část plochy je dlouhodobě nevyužívaná, zarůstá vysokostébelnými porosty s druhy vlhkých lad a pionýrskými dřevinami (bříza, jíva apod.). Rybníček je silně zastíněný Lokální biocentrum vymezené v centrální části řešeného území v prameništi bezejmenného vodního toku – pravostranného přítoku Pstruhovce. Lesní porosty v biocentru jsou tvořeny převážně olšinou.

Cílem opatření je ochrana a prohloubení přirozeného charakteru biotopu nivy s přirozeným tokem, břehovými porosty přirozené skladby a extenzivními aluviálními loukami i mezofilními loukami ve svazích. Cílem opatření v partiích lad je zachování a ochrana sukcesního stadia přirozených druhově pestrých bylinných společenstev. Cílem opatření u vodních ploch je extenzivní využití nádrží se zachováním přirozených litorálních porostů.

LBC 47

Košťálkov

Košťálkov

10,962

Lokální biocentrum vymezené na jižním okraji řešeného území v okolí Hraničního potoka. Součástí biocentra je mozaika smilkových pastvin a mokřadních porostů slatinných a pcháčových luk, nízkostébelných acidofilních trávníků a porostů vysokých ostřic. Zejména sušší části plochy nadměrně zarůstají nálety dřevin (vrba popelavá, krušina olšová, janovec metlatý, borovice lesní, smrk ztepilý).

64

Cílem opatření v nivě vodoteče je zachovat a prohloubit přirozený charakter koryta toku. Cílem opatření u lesních porostů je postupná rekonstrukce porostů a vývoj lesních porostů k lesům přirozené druhové skladby a struktury s maloplošnými podrostními formami hospodaření Cílem opatření je ochrana a prohloubení přirozeného charakteru biotopu nivy s přirozeným tokem, břehovými porosty přirozené skladby a extenzivními aluviálními loukami i mezofilními loukami ve svazích. Cílem opatření v partiích lad je zachování a ochrana sukcesního stadia přirozených druhově pestrých bylinných společenstev.



Přehled jednotlivých skladebných částí lokálního významu: Lokální biokoridory: Ident.

Název

Katastr

Délka

Charakteristika

Cílové opatření

LBK 48

Dračice


1526 m

Lokální biokoridor vymezený na severní hranici řešeného území podél potoka Dračice. Biokoridor spojuje lokální biocentrum LBC 40 s biocentrem mimo řešené území a tvoří jej tok Dračice protékající lesními porosty pod vrchem Buková. Pod hájovnou je součástí biokoridoru malý rybník.

Cílem opatření v nivě vodoteče je zachovat a prohloubit přirozený charakter koryta toku. Cílem opatření u lesních porostů je postupná rekonstrukce porostů a vývoj lesních porostů k lesům přirozené druhové skladby a struktury s maloplošnými podrostními formami hospodaření.

LBK 49

Žišpašské rybníky


1554 m

Lokální biokoridor je vymezený na severní hranici řešeného území. Spojuje LBC 40 s biocentrem mimo řešené území. Tvoří jej Horní a Dolní Žišpašský rybník včetně jejich břehových partií – mozaikou luk a lesních porostů, vrbin a rákosin. Na březích obou rybníků je zástavba, jak vesnická (Blato), tak rekreační.

Cílem opatření v prostoru rybníka je prohloubení extenzivního charakteru nádrže s pestrými přirozenými bylinnými i dřevinnými litorálními porosty, neeutrofizovanou vodou a bohatými přirozenými zoocenózami. Cílem opatření u lesních porostů je postupná rekonstrukce porostů a vývoj lesních porostů k lesům přirozené druhové skladby a struktury s maloplošnými podrostními formami hospodaření.

LBK 50

Od Studnice


2000 m

Lokální biokoridor vymezený v severní části řešeného území. Biokoridor spojuje biocentra LBC 26 a LBC 27 a tvoří jej potok Pstruhovec procházející údolím se zalesněnými svahy se skalními výchozy. Ten se dále vlévá do údolní nádrže Landštejn, kde je jeho součástí nátoková část údolní nádrže a příbřežní zóna.

Cílem opatření je ochrana a prohloubení přirozeného charakteru biotopu nivy s přirozeným tokem, břehovými porosty přirozené skladby a extenzivními aluviálními loukami i mezofilními loukami ve svazích. Postupná rekonstrukce lesů ve svazích a vývoj komplexu lesů přirozené skladby a struktury.

LBK 51

Vodní nádrž Landštejn


472 m

Charakteristika ekotopu a bioty: Lokální biokoridor vymezený v severní části řešeného území. Spojuje biocentra LBC 27 a 28 a tvoří jej příbřežní zóna a břehy údolní nádrže Landštejn.

Cílem opatření u vodních ploch je extenzivní využití nádrží se zachováním přirozených litorálních porostů.

65



Ident.

Název

Katastr

Délka

Charakteristika

Cílové opatření

LBK 52

U hráze Landštejn a


257 m

Lokální biokoridor vymezený v severní části řešeného území. Spojuje biocentra LBC 26 a 27 a je vymezen v prostoru pod hrází údolní nádrže Landštejn. Biokoridor je tvořen technicky upraveným korytem spolu s remízy na vzdušné straně hráze.

Cílem opatření je udržení stávajícího stavu.

LBK 53

Mlýnský les


352 m

Lokální biokoridor vymezený v centrální části řešeného území východně od údolní nádrže Landštejn. Spojuje biocentra LBC 29 a 30 a tvoří jej bezejmenný levostranný přítok Pstruhovce, protékající zalesněným údolím. V těsné blízkosti vodního toku je údolní olšina.

Cílem opatření je ochrana a prohloubení přirozeného charakteru biotopu nivy s přirozeným tokem a břehovými porosty přirozené druhové skladby. Cílem u lesních porostů je postupná rekonstrukce porostů a vývoj lesních porostů k lesům přirozené druhové skladby a struktury s maloplošnými podrostními formami hospodaření.

LBK 54

U lanové dráhy


574 m

Lokální biokoridor vymezený v centrální části řešeného území cca 800 m severně od Starého Města pod Landštejnem. Spojuje biocentra LBC 30 a 31 a tvoří jej tok Pstruhovce s ostrůvky břehových porostů tvořených břízou, olší a vrbou a s navazujícími polokulturními lukami.


LBK 55

Pstruhove c


1648 m

Lokální biokoridor vymezený v centrální části řešeného území procházející zastavěným územím Starého Města pod Landštejnem. Spojuje biocentra LBC 31 a 36 a tvoří jej tok Pstruhovce, který mimo zastavěné území protéká polokulturními lukami a při průchodu Starým Městem teče opevněným korytem. Zde je jeho funkčnost velmi omezená a vztahuje se pouze k průtočnému profilu toku. Pod Starým Městem protéká korytem s břehovými porosty vrbou, olší, břízou a s navazujícími polokulturními lukami.


LBK 56

Nad Starým Městem


302 m

Lok. biokoridor vymezený v centr. části řeš. území cca 250 m severně od Starého Města p/L.- spojuje biocentra LBC 31 a 32 a je tvořen tokem Kolčavky, který je v úseku mezi silnicí a soutokem s Pstruhovcem zatrubněný. Ve vých. části biokoridoru doprovází vodní tok břehové porosty.

Cílem opatření je ochrana a prohloubení přirozeného charakteru biotopu nivy s přirozeným tokem, břehovými porosty přirozené druhové skladby a extenzivními aluviálními loukami i mezofilními loukami ve svazích.

66



Ident.

Název

Katastr

Délka

Charakteristika

Cílové opatření

LBK 57

Kolčavka


855 m

Lokální biokoridor vymezený na východním okraji řešeného území. Biokoridor spojuje biocentra LBC 32 a 33 a tvoří jej potok Kolčavka protékající zalesněným údolím. Podél vodního toku je olšina.

Cílem opatření je ochrana a prohloubení přirozeného charakteru biotopu nivy s přirozeným tokem, břehovými porosty přirozené druhové skladby. Postupná rekonstrukce lesů ve svazích a vývoj komplexu lesů přirozené skladby a struktury.

LBK 58

Ke Stálkovu


300 m

Lokální biokoridor vymezený na východní hranici řešeného území. Biokoridor spojuje biocentra LBC 33 s biocentrem mimo řešené území a 33 a tvoří jej potok Kolčavka protékající zalesněným údolím. Podél vodního toku je olšina.

Cílem opatření je ochrana a prohloubení přirozeného charakteru biotopu nivy s přirozeným tokem, břehovými porosty přirozené. Postupná rekonstrukce lesů ve svazích a vývoj komplexu lesů přirozené skladby a struktury.

LBK 59

Ke Starém Městu


1097 m

Lokální biokoridor vymezený ve východní části řešeného území východně od Starého Města pod Landštejnem. Spojuje biocentrum LBC 34 s dalšími biocentry na toku Pstruhovce. Je tvořen bezejmenným levostranným přítokem Pstruhovce s doprovodem břehových porostů tvořených břízou, olší, dubem, vrbou, smrkem. Na toku jsou dvě malé vodní nádrže.

Cílem opatření u vodních ploch je extenzivní využití nádrží se zachováním přirozených litorálních porostů. Cílem opatření v nivě vodoteče je zachovat a prohloubit přirozený charakter koryta toku a společenstev luhů a mokrých luk. Cílem opatření v partiích slatinných luk je zachování a ochrana druhově pestrého sukcesního stadia stávajícího bylinného společenstva.

LBK 60

Pod Kadoleck ým rybníkem


555 m

Lokální biokoridor vymezený na východním okraji řešeného území. Spojuje biocentra LBC 34 a 35 a tvoří jej bezejmenný levostranný přítok Pstruhovce s olšinami.


LBK 61

Podlesí


1582 m

Lokální biokoridor vymezený v centrální části řešeného území. Biokoridor spojuje biocentra LBC 36 a 37 a je tvořen tokem Podleského potoka, který zde protéká Podlesím a dále pokračuje zemědělskými pozemky a vlévá se do Pstruhovce. Koryto potoka je úseku od LBC 37 pod Podlesí přírodního charakteru s břehovými porosty – olšinami. Dále bylo v minulosti upraveno v příčném i podélném směru.

Cílem opatření je ochrana a prohloubení přirozeného charakteru biotopu nivy s přirozeným tokem, břehovými porosty přirozené druhové skladby a extenzivními aluviálními loukami i mezofilními loukami ve svazích.

67



Ident.

Název

Katastr

Délka

Charakteristika

Cílové opatření

LBK 62

Pod skalkou


2000 m

Lokální biokoridor vymezený na západní hranici řešeného území. Spojuje biocentrum LBC 37 s biocentrem vymezeným okolo Gebhareckého rybníka (mimo řešené území) a tvoří jej tok Podleského potoka protékající lesními porosty pod vrchem Skalka. V blízkosti vodního toku je mozaika olšin.

Cílem opatření je ochrana a prohloubení přirozeného charakteru biotopu nivy s přirozeným tokem a břehovými porosty přirozené skladby. Postupná rekonstrukce lesů ve svazích a vývoj komplexu lesů přirozené druhové skladby a struktury.

LBK 63

Pstruhove c

Staré Město pod Landštejnem, Dětřiš, Pernárec

1256 m

Lokální biokoridor vymezený v centrální části řešeného území. Biokoridor spojuje biocentra LBC 36 a 38 a tvoří jej tok Pstruhovce spolu s olšinami a mokrými loukami.


LBK 64

Nad Dětřiší

Dětřiš

1483 m

Lokální biokoridor vymezený na jihovýchodním okraji řešeného území cca 800 m jižně od Dobrohoře. Biokoridor spojuje biocentra LBC 38 a 39 a tvoří jej bezejmenný levostranný přítok Pstruhovce se soustavou vodních nádrží. Vodní tok protéká lesními porosty.

Cílem opatření u vodních ploch je extenzivní využití nádrží se zachováním přirozených litorálních porostů. Cílem opatření v nivě vodoteče je zachovat a prohloubit přirozený charakter koryta toku a společenstev luhů a mokrých luk. Postupná rekonstrukce lesů ve svazích a vývoj komplexu lesů přirozené skladby a struktury.

LBK 65

Přes Čihadlo


433 m

Lokální biokoridor vymezený na východním hranici řešeného území. Biokoridor spojuje biocentra LBC 39 a 40 a prochází lesními porosty v okolí vrchu Čihadlo.

Cílem opatření u lesních porostů je postupná rekonstrukce porostů a vývoj lesního komplexu přirozené skladby a struktury s maloplošnými podrostními formami lesnického hospodaření.

LBK 66

Pod Čihadlem


237 m

Lokální biokoridor vymezený na východní hranici řešeného území. Biokoridor spojuje biocentra LBC 40 s biocentrem mimo řešené území a prochází lesními porosty v okolí vrchu Čihadlo

Cílem opatření je ochrana a prohloubení přirozeného charakteru biotopu nivy s přirozeným tokem, břehovými porosty přirozené skladby a extenzivními aluviálními loukami i mezofilními loukami ve svazích. Postupná rekonstrukce lesů ve svazích a vývoj komplexu lesů přirozené skladby a struktury.

68



Ident.

Název

Katastr

Délka

Charakteristika

Cílové opatření

LBK 67

Pstruhove c – Pod hřištěm

Pernárec, Košlák

1401 m

Lokální biokoridor vymezený v jižní části řešeného území. Biokoridor spojuje biocentra LBC 38 a 43 a tvoří jej tok Pstruhovce protékající mozaikou vlhkých luk a křovin.


LBK 68

Nad Pernárce m

Dětřiš, Pernárec, Kuní

1255 m

Lokální biokoridor vymezený v jihovýchodní části řešeného území cca 1 km jižně od Dobrohoře. Biokoridor spojuje LBC 41 s ostatními biocentry na Pstruhovci. Tvoří jej bezejmenný levostranný přítok Pstruhovce spolu s mozaikou křovinných lad a mokrých luk.

Cílem opatření je ochrana a prohloubení přirozeného charakteru biotopu nivy s přirozeným tokem, břehovými porosty přirozené skladby a extenzivními aluviálními loukami i mezofilními loukami ve svazích. Cílem opatření v prostoru rybníka je prohloubení extenzivního charakteru nádrže s pestrými přirozenými bylinnými i dřevinnými litorálními porosty, neeutrofizovanou vodou a bohatými přirozenými zoocenózami. Cílem opatření u lesních porostů je postupná rekonstrukce porostů a vývoj lesního komplexu přirozené skladby a struktury s maloplošnými podrostními formami lesnického hospodaření.

LBK 69

Na Kamčatku


795 m

Lokální biokoridor vymezený na jihovýchodní hranici řešeného území. Biokoridor spojuje biocentra LBC 41 a 42 a prochází lesními porosty nad bývalou osadou Kuní. V jižní polovině své délky přechází na trvalé travní porosty a v této části je biokoridor nefunkční.

Cílem opatření v partiích suchých luk je obnova přirozené extenzivní druhově pestré louky. Cílem opatření u lesních porostů je postupná rekonstrukce porostů a vývoj lesních porostů k lesům přirozené druhové skladby a struktury s maloplošnými podrostními formami hospodaření.

LBK 70

Přes hranice


175 m

Nefunkční lokální biokoridor vymezený na jihovýchodní hranici řešeného území a spojující biocentrum LBC 42 s biocentrem mimo řešené území. Biokoridor prochází po mezofilních polokulturních lučních porostech.

Cílem opatření v partiích suchých luk je obnova přirozené extenzivní druhově pestré louky.

69



Ident.

Název

Katastr

Délka

Charakteristika

Cílové opatření

LBK 71

Pod Veclovem

košlák, Pernárec, Košťálkov

684 m

LBK 72

Veclov

Veclov

1346 m

Lokální biokoridor vymezený v jižní části řešeného území cca 700 m jihovýchodně od osady Veclov. Biokoridor spojuje biocentra LBC 43 a 44 a tvoří jej bezejmenný pravostranný přítok Pstruhovce s břehovými porosty a křovinnými lady. Lokální biokoridor vymezený v jižní části řešeného území procházející osadou Veclov. Biokoridor spojuje biocentra LBC 44 a 45 a tvoří jej pravostranný bezejmenný přítok Pstruhovce, protékající přirozeným korytem s doprovodem olše, břízy.

LBK 73

Nad Veclovem

Veclov

1900 m

Lokální biokoridor vymezený v jižní části řešeného území cca 200 m severně od osady Veclov. Biokoridor spojuje biocentra LBC 44 a 46 a tvoří jej pravostranný bezejmenný přítok Pstruhovce, protékající přirozeným korytem s doprovodem olše, břízy, vrb.

LBK 74

Pstruhove c Košťálkov

Košťálkov

1913 m

Lokální biokoridor vymezený na jižní hranici řešeného území a zároveň i hranici ČR. Biokoridor spojuje biocentrum LBC 43 s ekologickou sítí mimo území ČR a tvoří jej tok Pstruhovce protékající mozaikou vlhkých luk a křovin a lesa.

Cílem opatření je ochrana a prohloubení přirozeného charakteru biotopu nivy s přirozeným tokem, břehovými porosty přirozené skladby a extenzivními aluviálními loukami i mezofilními loukami ve svazích. Cílem opatření je ochrana a prohloubení přirozeného charakteru biotopu nivy s přirozeným tokem, břehovými porosty přirozené skladby a extenzivními aluviálními loukami i mezofilními loukami ve svazích. Cílem opatření u lesních porostů je postupná rekonstrukce porostů a vývoj lesních porostů k lesům přirozené druhové skladby a struktury s maloplošnými podrostními formami hospodaření. Cílem opatření je ochrana a prohloubení přirozeného charakteru biotopu nivy s přirozeným tokem, břehovými porosty přirozené skladby a extenzivními aluviálními loukami i mezofilními loukami ve svazích. Cílem opatření u lesních porostů je postupná rekonstrukce porostů a vývoj lesních porostů k lesům přirozené druhové skladby a struktury s maloplošnými podrostními formami hospodaření. Cílem opatření je ochrana a prohloubení přirozeného charakteru biotopu nivy s přirozeným tokem, břehovými porosty přirozené skladby a extenzivními aluviálními loukami i mezofilními loukami ve svazích. Cílem opatření u lesních porostů je postupná rekonstrukce porostů a vývoj lesních porostů k lesům přirozené druhové skladby a struktury s maloplošnými podrostními formami hospodaření.

70



Ident.

Název

Katastr

Délka

Charakteristika

Cílové opatření

LBK 75

Hraniční potok

Košťálkov

1590 m

Lokální biokoridor vymezený na jižní hranici řešeného území a zároveň i hranici ČR. Biokoridor spojuje biocentrum LBC 47 s ekologickou sítí mimo území ČR a tvoří jej hraniční potok protékající lesními porosty a na hranici ČR ornou půdou.

Cílem opatření je ochrana a prohloubení přirozeného charakteru biotopu nivy s přirozeným tokem, břehovými porosty přirozené skladby a extenzivními aluviálními loukami i mezofilními loukami ve svazích. Cílem opatření u lesních porostů je postupná rekonstrukce porostů a vývoj lesního komplexu přirozené skladby a struktury s maloplošnými podrostními formami lesnického hospodaření.

Interakční prvky Zároveň s vymezením biocenter a biokoridorů jsou v řešeném území vymezovány interakční prvky. Pro vymezení interakčních prvků jsou zásadně využívány již existující plochy a linie v krajině. Interakčními prvky v řešeném území jsou liniové segmenty krajiny, jejichž základní funkcí je zprostředkovat a podporovat příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní ekologicky méně stabilní krajinu. Z toho plyne, že hlavním úkolem interakčních prvků je vytvářet nepřetržitě alespoň minimální existenční podmínky té části bioty, která je významná pro autoregulační procesy v okolních méně stabilních plochách. Vymezeny jsou interakční prvky: Ident. IP 77

Název Pomezí

IP 78

Nad Punčoško u

Katastr Podlesí pod Landštejnem, Pomezí pod Landštejnem, Vitíněves Vitíněves

Délka 4650 m

917 m

Charakteristika Levostranný přítok Podleského potoka na březích s fragmenty olšin a suťových lesů. Na toku několik rybníčků s různou intenzitou chovu ryb. V širší nivě podmáčené louky, porosty vysokých ostřic a rákosin. V dolní části toku se v nivě pase dobytek. Pramenná část bezejmenného vodního toku nad rybníkem Punčoška.

71

Cílové opatření Cílem opatření je ochrana a prohloubení přirozeného charakteru biotopu nivy s přirozeným tokem, břehovými porosty přirozené skladby a extenzivními aluviálními loukami i mezofilními loukami ve svazích. Cílem opatření je ochrana a prohloubení přirozeného charakteru biotopu nivy s přirozeným tokem, břehovými porosty přirozené skladby a extenzivními aluviálními loukami i mezofilními loukami ve svazích.



Ident. IP 79

Název Jalovec

Katastr Vitíněves

Délka 703 m

Charakteristika Bezejmenný pravostranný přítok Pstruhovce s rybníkem Jalovcem

IP 80


1725 m

Bezejmenný levostranný přítok Pstruhovce s několika rybníčky a mozaikou vlhkých luk a lad s ostrůvky olší a vrb.

IP 81

Staré Město pod Landštejn em Dobrohoř


837 m

Soustava tří rybníčků s břehovými porosty tvořenými především olší na levostranném přítoku Pstruhovce s přilehlými mokřady.

IP 82

Lužánky

Dobrotín

724 m

Fragmenty podmáčených smrčin na prameništi Romavského potoka se Soldanella montana a Huperzia selago. V současnosti většina porostů vykácena a zasázena smrkem.

IP 84

Kuní


554 m

Bývalá vesnice Kuní zarostlá dnes přírodě blízkými porosty charakteru suťového lesa s vysokým podílem jilmu drsného, javoru klenu, lípy a dalších listnatých dřevin. V podrostu pitulník aj.

IP 85

Romavsk ý potok

Rajchéřov, Romava

3456 m

Romavský potok mezi rybníkem Kačer, Rajchéřovským rybníkem až na hranici ČR. Vodní tok s přirozeným korytem s olšinou.

72

Cílové opatření Cílem opatření je ochrana a prohloubení přirozeného charakteru biotopu nivy s přirozeným tokem, břehovými porosty přirozené skladby a extenzivními aluviálními loukami i mezofilními loukami ve svazích. Cílem opatření je ochrana a prohloubení přirozeného charakteru biotopu nivy s přirozeným tokem, břehovými porosty přirozené skladby a extenzivními aluviálními loukami i mezofilními loukami ve svazích. Cílem opatření je ochrana a prohloubení přirozeného charakteru biotopu nivy s přirozeným tokem, břehovými porosty přirozené skladby a extenzivními aluviálními loukami i mezofilními loukami ve svazích. Cílem opatření v lesních porostech je postupná rekonstrukce porostů a vývoj komplexu lesů přirozené druhové skladby a struktury s maloplošnými podrostními formami lesnického hospodaření. Cílem opatření v přirozeném vlhkém listnatém lesním porostu je zachování a ochrana specifického druhově pestrého přirozeného lesního společenstva a vznik různověkého porostu přirozené dřevinné skladby se spontánní obnovou a maloplošnými přírodě blízkými podrostními formami hospodaření. Cílem opatření je ochrana a prohloubení přirozeného charakteru biotopu nivy s přirozeným tokem, břehovými porosty přirozené skladby a extenzivními aluviálními loukami i mezofilními loukami ve svazích. Cílem opatření v lesních porostech je postupná rekonstrukce porostů a vývoj komplexu lesů přirozené druhové skladby a struktury s maloplošnými podrostními formami lesnického hospodaření.



Ident. IP 86

Název Romavsk ý potok

Katastr Romava

Délka 473 m

Charakteristika Romavský potok mezi rybníkem Kačer, Rajchéřovským rybníkem až na hranici ČR. Vodní tok s přirozeným korytem s olšinou.

73

Cílové opatření Cílem opatření je ochrana a prohloubení přirozeného charakteru biotopu nivy s přirozeným tokem, břehovými porosty přirozené skladby a extenzivními aluviálními loukami i mezofilními loukami ve svazích. Cílem opatření v lesních porostech je postupná rekonstrukce porostů a vývoj komplexu lesů přirozené druhové skladby a struktury s maloplošnými podrostními formami lesnického hospodaření.


ÚP Staré Město p/L - návrh

Závěr, provedené změny oproti oborové dokumentaci Podkladem pro řešení územního plánu je vymezení ÚSES nadřazen ÚPD a oborové dokumentace ÚSES (Staré Město pod Landštejnem – návrh plánu územního systému ekologické stability, Novák, 2013). Nadřazená územně plánovací dokumentace je plně respektována. Koncepce navržená oborovou dokumentací není měněna. Řešení oborové dokumentace bylo do územního plánu zapracováno s následujícími úpravami: LBC 30 – biocentrum pod vodní nádrží Landštejn vymezené v údolnici na potoku Pstruhovec. Biocentrum koliduje s rozvojovými záměry na rozšíření zázemí pro sportoviště. Jsou splněny prostorové parametry navazujících skladebných částí ÚSES, biocentrum nereprezentuje unikátní stanoviště, v navazujícím okolí je z hlediska ekologické stability vyhovující. Proto bylo biocentrum vypuštěno bez náhrady. LBK 53 – biokoridor navazující na LBC 30 – upraveno trasování s ohledem na výše popsané skutečnosti (LBK 30) LBK 69 – navržený biokoridor lokálního významu v katastru Kuní. Drobná úprava trasování s ohledem na skutečný stav v území. 9.5.4. Opatření proti povodním a přívalovým vodám, protierozní opatření, zadržení vody v krajině Řešené území odvodňuje vodní tok Pstruhovec, který protéká územím ve směru sever – jih do Rakouska a je součástí povodí Rakouské Dyje. Na Pstruhovci byla severně od Starého Města p/L vybudována vodárenská nádrž Landštejn. Na vodním toku Pstruhovce je vodoprávním úřadem stanovené záplavové území Q100 a aktivní zóna záplavového území. Ochrana před povodněmi – z důvodu ochrany Starého Města p/L před povodněmi - pro případy extrémních srážek a průtoků - byl nad sídlem vybudován na vodním toku Pstruhovec záchytný poldr s hrází a v sídle samotném byla v návaznosti na vodní tok Pstruhovec vybudována protipovodňová opatření (zvýšení ohrázování vodního toku v urbanizovaném území sídla). V koordinačním výkrese je zakreslena hranice aktivní zóny záplavového území a hranice záplavového území Q 100 podél vodního toku Pstruhovec dle podkladů ÚAP, hranice však nereagují na provedená opatření, zvláště ve Starém Městě p/L. Z důvodu, že jsou provedena protipovodňová opatření ÚP řeší v tomto problémovém území i zastavitelné plochy a v území ohroženém povodněmi (v záplavovém území Q 100) stanovuje podmínky výstavby pro rozvojové plochy s tím, že v nich nejsou přípustné nadzemní stavby, dále viz odůvodnění, kap. 9.6. Záplavovým územím Q100 je myšleno území bez aktivní zóny. Podmínky výstavby v aktivní zóně jsou dány vodním zákonem. ÚP v tomto území navrhuje zastavitelné plochy, které nenárokují nadzemní stavby (plochy dopravní infrastruktury, plochy veřejných prostranství a ploch veřejných prostranství – veřejná zeleň). I když hranice Q100 a hranice aktivní zóny záplavového území neodpovídají skutečnosti (protože zrealizovaná protipovodňové stavby a opatření doposud neodráží), jsou tyto limity v ÚP do doby přepracování hranic respektovány. Ochrana přístupu k vodotečím je dána vodním zákonem. Ochrana před přívalovými (extravilánovými) vodami – je řešena vymezením ploch pro situování staveb ke snižování ohrožení území živelními pohromami – Y, a to ve Starém Městě p/L a ve Veclově, viz výrok, kap. d)2.3. Ve Starém Městě p/L jsou navržena nová opatření pro ochranu před přívalovými vodami v návaznosti na problematické místo na rozhraní zástavby a krajiny, které je ohroženo vodní erozí a kde v případě přívalových dešťů dochází k soustředěnému odtoku povrchových vod a následnému zatopení zástavby. Podél západního okraje zastavěného území Starého Města p/L je na ploše navazujících mírných ale táhlých svahů zemědělské půdy, převážně zorněných, navržena plocha Y01 (stavby proti 74



přívalovým vodám, protierozní opatření), v níž je možno realizovat jak suchý poldr, tak preventivní opatření proti vodní erozi, viz výrok, kap. d)2.3. Ve Veclově je navržena plocha Y02 pro revitalizaci vodního toku (část sídla byla při povodni zatopena z důvodu malé kapacity vodního toku). V ostatních sídlech řešeného území nebyly problémy s povodněmi a přívalovými vodami zaznamenány, proto ÚP zde nenavrhoval opatření. V případě potřeby lze další opatření proti povodním a extravilánovým vodám, proti půdní a vodní erozi, na udržení vody v krajině (suché poldry, zatravnění, krajinná zeleň, vodní plochy, vodní toky, meliorační stoky a vodní příkopy a jejich revitalizace,…) jsou umožněny podmínkami využití příslušných ploch v krajině a budou řešeny v případě potřeby podrobnější dokumentací. Pro minimalizaci extravilánových vod lze dále provést změnu organizace povodí - organizační (osevní postupy, velikost a tvar pozemků), agrotechnická (vrstevnicová orba) a stavebně-technická opatření (průlehy, zelené pásy). Zadržení vody v krajině - vysoké zastoupení lesů a v jeho okolí přispívá k zadržení vody v krajině a snižuje riziko nadměrného odtoku vody, zvláště v severní části řešeného území. Podmínky využití ploch v krajině umožňují další zvýšení podílů zatravněných ploch, vodních ploch, podmíněně lesních ploch s ohledem na nadprůměrné zastoupení lesů v řešeném území . 9.5.5.

Prostupnost krajiny

Z důvodu zajištění prostupnosti krajiny - přístup na pozemky ZPF a PUPFL, obsluhu sídel a samot, obsluhu ploch sportu, rekreace, využití krajiny pro rekreační aktivity (pěší, cyklisty a běžkaře, případně naučné stezky,……), jsou v krajině vymezeny hlavní stávající a navržené účelové komunikace. Další posílení prostupnosti krajiny a obnova historických komunikací (polní a lesní cesty) je umožněna podmínkami využití ploch v krajině. 9.5.6.

Koncepce rekreačního využívání krajiny

Koncepce rekreačního využívání krajiny je založena na využití rekreačního potenciálu řešeného území spojeného s pobytem a pohybem v krásné přírodě pro letní a zimní sportovní a rekreační aktivity občanů řešeného území a návštěvníků - turistika, cykloturistiku, hipoturistika, biatlon, in-line brusle, běžkování,.… a s využitím nových impulsů a záměrů, které zpestří a oživí krajinu pohraničí. A to z důvodu využití specifických atraktivit řešeného území – pocitově neporušené přírody v kombinaci s využitím genia loci hradu Landštejn a dalších kulturních hodnot území, pro jejichž zachování ÚP vytváří podmínky, např. rehabilitace areálu zámku a hospodářského dvora včetně okolí. Je navržen souvislý zelený prstenec mezi jižní okrajem Starého Města p/L a zámkem prostřednictvím různých forem navržené zeleně - pro pěší propojení, např. naučnou stezku, náhradu zrušeného zámeckého parku,…který může sloužit i pro krátkodobou rekreaci obyvatel Starého Města p/L, stejně tak zelené zázemí navržené za sportovním areálem na východním okraji Starého Města p/L. V krajině pro žádoucí rozvoj rekreace a turistického ruchu se snahou o celoroční využívání jsou navrženy plochy smíšené nezastavěného území – sportovní (NSs) - v návaznosti na areál rekreace cyklokemp severně od Starého Města p/L, jsou navrženy další plochy pro vytvoření zázemí těchto areálů, např. paintball, lanové centrum, minigolf, rekreační louka se zázemím (K01, K02) a v návaznosti na areál biatlonu plochy pro lesopark a odpočinkové plochy (K07), rozšíření biatlonových tratí (K03, K04), sjezdovka s vlekem a venkovní tělocvična (K03). Rekreační využití krajiny spočívá i v zachování její prostupnosti - jsou respektovány stávající a navrženy nové pěší a cyklistické trasy zpřístupňující krajinu a propojující jednotlivé atraktivity řešeného území pro pěší, cyklisty včetně zaniklých sídel. Dále jsou navržena nová pěší propojení, trasy pro pěší a cyklisty v ose zámek - Staré Město p/L – stezka pro inline brusle - hrad Landštejn. Zde je vytvořeno chybějící zázemí pro turisty – parkoviště a rekreační louka, odpočívadlo s výhledem na Landštejn propojené s areálem hradu navrženou pěší cestou. K rekreačnímu využití krajiny ÚP přispívá připomínkou zaniklých sídel návrhem propojujících cyklotras a návrhem ploch veřejné zeleně v prostoru původních návsí. Je kladen důraz na zintenzivnění vazeb na Rakousko - obnova sídla Košťálkov u turistického hraničního přechodu, návrh dalšího turistického hraničního přechodu v k.ú. Romava. Podmínky využití ploch v krajině připouští

75



budování dalších staveb a opatření pro zlepšení podmínek rekreace a cestovního ruchu, např. odpočívadel. ÚP umožňuje zpestření mozaiky přírodního rámce – budování vodních ploch, různých forem zeleně od zeleně krajinné po lesopark. 9.5.7.

Dobývání ložisek nerostných surovin

Plochy pro dobývání ložisek nerostných surovin nejsou v řešeném území vymezeny. Dále viz odůvodnění, kap. 5., odst. Ochrana ložisek nerostných surovin, stará důlní díla.

9.6. ZDŮVODNĚNÍ STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ, ZDŮVODNĚNÍ STANOVENÍ PODMÍNEK PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ Podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití Území řešené územním plánem je rozděleno do ploch s rozdílným způsobem využití (funkčních ploch). ÚP pro vymezené plochy s rozdílným způsobem využití (stabilizované, rozvojové a pro plochy v nezastavěném území – krajinu stanovuje podmínky, které jsou definovány ve výroku, v kap. F)1. Je stanoveno hlavní využití (je-li možno jej stanovit), přípustné využití a nepřípustné využití a příp. podmíněně přípustné využití. Stavby a činnosti, které jsou v souladu s definovaným využitím, lze v území umisťovat, pokud jsou v souladu s obecně závaznými předpisy a právními rozhodnutími. Stavby a činnosti, které jsou definovány jako nepřípustné využití, nelze v území umisťovat. ÚP řeší využití nezastavěného území – krajiny dle § 18, viz odůvodnění, kap. 9.5.2. Dále jsou v případě potřeby pro rozvojové plochy definovány další doplňující podmínky – specifické podmínky, které jsou definovány ve výroku, v kap. C)2. a E)1. ÚP dále definuje obecné podmínky (viz výrok kap. F)1.) pro využití ploch s rozdílným způsobem využití: Ochrana zdravých životních podmínek V ÚP definované podmínky ochrany požadují, aby hluková zátěž nepřekročila hodnoty stanovených hygienických limitů hluku pro chráněný venkovní prostor a chráněné venkovní prostory staveb, což musí být doloženo v navazujících řízeních. •

Z důvodu eliminace negativních dopadů hluku, prašnosti jsou definovány podmínky ochrany v případě – výstavby v rozvojových plochách VD, OS, TI, navrhovaných u stabilizovaných ploch pro bydlení (SO, SV):, v případě výstavby v rozvojových plochách SO, SV, navrhovaných u ploch dopravní infrastruktury (DS), u ploch technické infrastruktury (TI).

•

Z důvodu eliminace negativních dopadů hluku, prašnosti, zápachu ÚP řeší ochranu prostředí v návaznosti na zemědělské areály vymezené jako plochy (VZ) - 2 areály zemědělské výroby situované v blízkosti jihovýchodního okraje Starého Města p/L (hlavním problém areálů je zápach) a zemědělská stavba východně od Návar. Je navržena limitní hranice negativního vlivu zemědělských staveb (v grafické části vymezena překryvnou linií) pro území, které může být provozem areálu negativně ovlivňováno se stanovenými podmínkami ochrany. Hranice je vymezena ve vztahu k zastavěnému území a zastavitelným plochám, v místech, které navazují na volnou krajinu, není tato hranice vymezena. Ve Starém Městě p/L je hranice vymezena tak, aby nezasahovala do ploch smíšených obytných (SO) nacházejících se severně od areálů (na jižním okraji sídla). Plocha smíšená obytná (SV) nacházející se v těsné vazbě na areály je součástí limitního pásma a eliminace bydlení v této enklávě není záměrem řešení ÚP a to z důvodu, že hlavním problémem není hluk, ale zápach a plocha se v tomto území nachází historicky. V Návarech je hranice vymezena tak, aby nezasahovala do ploch smíšených obytných (SV) nacházejících se západně od areálu (na východním okraji sídla).

•

Z důvodu eliminace negativních dopadů hluku, prašnosti, zápachu ÚP řeší ochranu prostředí v návaznosti na ČOV nacházející se na jižním okraji Starého Města p/L a. Na ochranu ČOV, jejíž POP (pásmo ochrany prostředí) není stanoveno a ochranu zdravých životních podmínek je v ÚP okolo plochy ČOV navržena limitní hranice negativního vlivu ČOV (v grafické části vymezena překryvnou linií) – jedná se o hranici max. negativního vlivu pro území, které může být negativně ovlivňováno s tím, že v budoucnu vyhlašované POP nesmí tuto maximální hranici překročit. 76



Hranice je vymezena tak, aby nezasahovala do nejbližších ploch bydlení nacházejících se severně od ČOV, tedy vzdálenost 50m od oplocení areálu. Ochrana piety hřbitova •

ÚP řeší ochranu piety obecního a židovského hřbitova ve Starém Městě p/L. V ÚP je vymezeno tzv. pietní pásmo hřbitova (s navrženými podmínkami využití) v rozsahu 50ti m od stávajících hřbitovů, a to z důvodu zachování piety hřbitovů, které nemají pásmo okolo veřejného pohřebiště dosud vyhlášeno. Zvolená vzdálenost se jeví jako dostatečná pro splnění účelu vymezení. Meliorace •

Ochrana melioračních zařízení - z důvodu zachování funkčnosti systému meliorací (odvodnění), a ochrany navazujících ploch před zamokřením jsou pro rozvojové plochy definovány podmínky využití, které je nutno realizovat před zahájením výstavby, tj. provést úpravu drenážního systému tak, aby nedocházelo k narušení jeho funkčnosti nebo ovlivnění zamokřením navazujících ploch Výstavba v záplavovém území •

Jsou stanoveny podmínky pro rozvojové plochy (zastavitelné plochy i plochy navržené v krajině) nacházející se v záplavovém území Q100 - podmínky nepřipouští realizaci nadzemních staveb, viz výrok, specifické podmínky kap. C)2. A E)1. S odkazem na kap. F)1.

Podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu ÚP stanovuje podmínky prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, charakteru a struktury zástavby, stanovení rozmezí výměry pro vymezování stavebních pozemků a intenzity jejich využití). Podmínky se stanovují v případě potřeby ochrany obrazu sídla (např. zachování charakteru sídla, zachování hodnot území – pohledů a průhledů na dominanty sídla,…..) a ochrany krajinného rázu. Stanovují se jak pro plochy stabilizované, tak pro plochy rozvojové, v rámci nichž jsou přípustné nebo podmíněně přípustné stavby. Výšková regulace zástavby – je definována max. počtem nadzemních podlaží, případně možnosti podkroví. ÚP nepřipouští vícepodlažní výstavbu z důvodu zachování stávajícího venkovského - pro sídla řešeného území typického - charakteru. ÚP definuje výškovou hladinu odstupňovaně - ve Starém Městě p/L, centru řešeného území, umožňuje zástavbu o podlaží vyšší (2-3 podlažní dle druhu zástavby), jak v ostatních sídlech řešeného území (1 podlažní) - z důvodu zachování krajinného rázu v území Přírodního parku Česká Kanada - krajinářsky cenném území. V případě halových objektů např. v plochách sportu a výroby není max. výška udaná – hmotové uspořádání těchto staveb bude řešeno tak, aby nebyl narušen obraz sídla a krajinný ráz - nové budovy nesmí svou výškou překročit výškový horizont okolní zástavby. Umístění výškových staveb nebo zařízení (s výjimkou zařízení mobilních operátorů, rozhleden nebo staveb věžového typu v plochách zemědělské výroby) se nepředpokládá. Intenzita využití stavebních pozemků – je definována jen v případě, že to charakter dané plochy s rozdílným způsobem využití nebo konkrétní rozvojová plocha vyžaduje, a to z důvodu zachování charakteru sídla, zdravých životních podmínek v navazující zástavbě nebo na ochranu krajinného rázu, např. u ploch občanského vybavení (OS), ploch rekreace – (RH, RI), plochy výroby a skladování – zemědělská výroba specifická (VZx). U rozvojových ploch pro bydlení, navržených v okrajových částech sídla Staré Město p/L a v ostatních sídlech řešeného území je v prostoru přechodu zástavby do krajiny předpoklad extenzivního zastavění a vytvoření přechodu prostřednictvím zeleně. Ochrana krajinného rázu - Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují v rámci typologie krajinných typů na území obce dva základní typy se stanovenými zásadami, které byly promítnuty do řešení území, zejména rozvoje rekreace a obnovy příhraniční části území: krajinný typ lesní - vymezen v severní a jižní části území obce - krajinný ráz: horský, vrchovinný a pahorkatinný reliéf, výrazné zastoupení lesních porostů (nad 70%), v pohraničí rozsáhlé souvislé plochy, malý podíl produkčního intenzivního zemědělství, menší sídla či rozptýlená zástavba s výraznou rekreační funkcí, v pohraničí zcela změněná původní sídelní struktura a zemědělská krajina ve prospěch přírodních prvků, krajina atraktivní pro zimní a letní rekreaci, přírodní hodnoty: přírodní či relativně přírodní lesy, potoční a říční nivy, mokřady, přírodě blízké louky, kulturní hodnoty: drobné sakrální stavby, hrady, zámky, zachovaná historická krajinná a sídelní struk-tura (kromě pohraničí), estetické hodnoty: zdání původní a neporušené přírody, harmonická měřítka vegetačních prvků, 77



různorodost, malebnost, funkčnost, výhledy, zelené krajinné obzory, harmonické vztahy mezi osídlením a terénní konfigurací. zabránit růstu plochy jehličnatých stejnověkých monokultur a posilovat původní druhovou skladbu lesních porostů, nepodporovat intenzivní formy zemědělství a pastevectví - viz odůvodnění, kap 9.5.3 nedopustit v pohraničí úplné zmizení původní sídelní struktury v původních hmotách a architektuře a nedopustit vymazání posledních stop po kulturní zemědělské krajině - ÚP řeší obnovu zaniklého sídla Košťálkov; z důvodu nereálnosti oživení ostatních zaniklých sídel (ani stávající sídla nejsou doposud plně využita) tato ponechává ve stávající podobě s tím, že v prostorech původních návsí navrhuje plochy veřejné zeleně pro umožnění kultivace a piety prostoru s připomínku existence sídel zamezit budování velkých a v krajině osamocených středisek pro rekreaci a cestovní ruch bez vazby na původní sídelní strukturu, rozptýlit tyto aktivity do více menších středisek a pokud možno rovnoměrně rozptýlených v krajině – ÚP řeší v krajině rozvoj 2 areálů severně od Starého Města p/L. Je navrženo rozšíření stávajícího rekreačního areálu cyklokempu o plochy zastavitelné a plochy zeleně v krajině se sportovním využitím z důvodu umožnění širší nabídky služeb a tím prodloužení rekreační sezóny, což je pro řešené území důležité. Rozvoj těchto sportovních a rekreačních areálů přispěje k žádoucímu rozvoji cestovního ruchu, k rozšíření nabídky pracovních příležitostí, čímž dojde k vyvážení negativ zásahu areálů do nezastavěného území. Zásah ve skutečnosti nebude odrážet grafické vyjádření záměrů – rozvojové plochy budou extenzivně využité s ponecháním převážné části vzrostlé zeleně tak, aby nenarušily krajinný ráz a neznehodnotily pohledy z místa jedinečných výhledů – hradu Landštejna. posilovat stabilitu lesních porostů a obnovit původní kulturní zemědělskou krajinu pomocí extenzivních forem zemědělství a šetrným působením člověka, nevnášet do prostředí nepůvodní a cizí architektonické a urbanizační prvky – je splněno definováním podmínek pro využití krajiny krajinný typ lesopolní – vymezen v centrální části území v návaznosti na vlastní sídlo Staré Město p/L; krajinný ráz: reliéf vrchovin a pahorkatin, zemědělská krajina je střídána s lesní krajinou (lesy na 3070% plochy), výrazná struktura historické kulturní krajiny vhodné pro letní a zimní rekreaci, přírodní hodnoty: potoční a říční nivy, mokřady, lesní porosty se segmenty přírodě blízkých lesů, přírodě blízké louky, kulturní hodnoty: drobné sakrální stavby, hrady, zámky, zachovaná historická krajinná a sídelní struktura (kromě pohraničí), estetické hodnoty: harmonie mezi prostorovým a funkčním uspořádáním krajinných prvků, sídel a zemědělských ploch, atraktivní výhledy, zelené horizonty. nepodporovat intenzivní formy zemědělství v nevhodných polohách (zamokřená stanoviště, vodní zdroje apod.) – plochy intenzivní zemědělské výroby jsou vymezeny zvláště na v minulosti odvodněných plochách; ochrana vodních zdrojů na severovýchodním okraji řešeného území je zajištěna legislativně (vyhlášeno ochranné pásmo) nezvyšovat plochy orné půdy na úkor trvale zatravněných ploch především v nevhodných polohách (erozní svahy, potoční a říční nivy) – je zajištěno obecnými podmínkami definovanými pro využívání krajiny nelikvidovat vegetační prvky volné krajiny a udržet tak historicky prověřenou strukturu zemědělské krajiny – stávající struktura krajiny je zachována, její doplnění o další vegetační prvky v územích zemědělsky intenzivně využívaných umožňují podmínky využití krajiny nepovolovat necitlivé umístění a vzhled nové zástavby s ohledem na okolní krajinu, nevnášet do prostředí nepůvodní a cizí architektonické a urbanizační prvky – je řešeno ochranou hodnot území a podmínkami definovanými v nezastavěném území pro ochranu krajinného rázu citlivé hospodaření vzhledem ke stanovištním podmínkám, zachovat historicky prověřenou strukturu zemědělské krajiny – řešeno, viz výše

78



Generel krajinného rázu Jihočeského kraje Na území obce je zpracována dokumentace řešící ochranu krajinného rázu. Území obce je součástí vymezené oblasti krajinného rázu Novobystřicko. Oblast zahrnuje velmi zajímavé a svébytné území mezi okrajem Třeboňska a Dačickem. Ve výběžcích Javořické vrchoviny je zde možno najít živě členitou kulturní krajinu Novobystřicka rozdělenou do dvou prostorů – povodí Koštěnického potoka s Čiměří v těžišti a Dračice s Novou Bystřicí. Jedná se o krajinu s harmonickým měřítkem a živou prostorovou členitostí, rozmanitostí krajinné scény a estetickou atraktivností. Otevřenější krajinu lze nalézt pod Landštejnem. V kontrastu k někdejší zemědělské krajině se rozkládá lesnatá krajina České Kanady a drobnými bezlesými enklávami a malými sídly zapojenými do krajinného rámce. V jižní části katastru obce je vymezeno místo krajinného rázu Česká Kanada. Generel krajinného rázu Jihočeského kraje stanovuje obecně platné podmínky ochrany KR venkovského prostoru mimo suburbánní území, aglomerační území a mimo rozvojové oblasti a osy, které zahrnují volnou krajinu i venkovská sídla. Při řešení územního plánu byly zohledněny následující zásady, které definuje Generel krajinného rázu, jejichž hlavním cílem je zachování cenných přírodních hodnot přírodního parku Česká Kanada, zachování znaků harmonického vztahu vesnické zástavby a krajinného rámce se zdůrazněním a obnovou stop historických krajinných úprav, rehabilitace prostorových vazeb historických krajinných úprav při zachování estetických hodnot a harmonických vztahů v krajině: Rozvoj venkovských sídel zásadně orientovat do současně zastavěného území a do kontaktu se zastavěným územím. Rozšiřování zástavby do volné krajiny a do izolovaných poloh umožňovat pouze výjimečně a to s ohledem na důsledky vlivu na krajinný ráz. Novou výstavbu směřovat, bude-li to možné, k přestavbě a revitalizaci nevyužívaných a devastovaných ploch a areálů či k jejich funkční konverzi a k rehabilitaci použitelných existujících staveb. V krajině s výrazným krajinným rázem omezit možnost výstavby na pohledově exponovaných a vyvýšených polohách a na terénních horizontech. Při výstavbě řešit zachování významu kulturních dominant v krajinné scéně, ochranu siluet kulturních dominant a historické zástavby. Chránit a obnovovat solitérní stromy, vegetační skupiny a liniovou zeleň ve volné krajině, zejména podél cest a pozemkových hranic. Respektovat dominanci kompozic historických krajinných areálů, přísně chránit a obnovovat vegetační prvky historických krajinných úprav jakožto součástí typického rázu krajiny. Při rozvoji venkovských sídel respektovat dochovanou urbanistickou strukturu, která se významným způsobem podílí na rázu krajiny. V lokalitách s harmonickým souladem zástavby a krajinného rámce, řešit zachování charakteru přechodu zástavby do volné krajiny, ochranu siluety obcí a vyloučit měřítkově vybočující záměry. V cenných lokalitách zachovávat u nové výstavby tradiční formy a charakter staveb a osídlení, zejména dimenze, měřítko a hmoty tradiční architektury.

79



9.7. ZDŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT ÚP navrhuje tyto veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a veřejná prostranství, včetně ploch nezbytných k zajištění jejich výstavby a řádného užívání pro stanovený účel: Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, Veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury byly vymezeny z důvodu: • rozšíření silnice a vybudování chybějícího chodníku v sídle Landštejn (VD01) • vybudování chybějícího veřejného parkoviště u areálu biatlonu a přírodního koupaliště (VD02, VD03) • vybudování chybějící příjezdové komunikace pro obsluhu areálu biatlonu a veřejného parkoviště (VD04) • vybudování chybějícího veřejného parkoviště a rozšíření silnice v sídle Landštejn (VD05) Veřejně prospěšné stavby technické infrastruktury byly vymezeny z důvodu: • napojení sídla na vodovod - stavba vodovodu do Vitíněvsi (VT01) • stavba vodovodu do Podlesí p/L, Dobrotína, Veclova, Návar, bývalé roty a Košťálkova (VT02) • stavba vodovodu do Rakouska (VT03) • stavba vodovodu, kanalizace, teplovodu (VT04) • stavba nadzemního vedení VN (VT05) Veřejně prospěšné stavby technické infrastruktury ke snižování ohrožení území živelními nebo jinými pohromami byly vymezeny z důvodu: • z důvodu ochrany sídla před negativními účinky přívalových vod - stavby proti přívalovým vodám, protierozní opatření ve Starém Městě p/L (VK01) • z důvodu ochrany sídla před negativními účinky povodní a přívalových vod - revitalizace vodního toku ve Veclově (VK02) Veřejně prospěšná opatření byla vymezena z důvodu: • založení chybějících nebo doplnění nefunkčních částí ÚSES – lokálních biokoridorů a biocenter (VU01, VU02, VU03, VU04, VU05)

9.8. ZDŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo Veřejně prospěšné stavby byly vymezeny z důvodu: • veřejné hřiště a rozšíření sportovního areálu pro víceúčelové využití ve Starém Městě p/L Veřejná prostranství byla vymezena z důvodu: • pro veřejnou zeleň jižně od zámku a u vodního toku Pstruhovec ve Starém Městě p/L (PP01, PP02, PP11, PP21) • vytvoření zeleného pásu mezi Starým Městem p/L a kapacitními areály zemědělské výroby (PP07, PP08, PP09, PP10) • pro vybudování odpočívadla a pěší cestu k hradu Landštejn (PP05) • pro vybudování rekreační louky v sídle Landštejn (PP04) • pro vybudování obslužné komunikace pro obsluhu rozvojových lokalit ve Starém Městě p/L (PP03) • pro vybudování veřejné zeleně v zaniklých sídlech pro umožnění kultivace prostorů bývalých návsí (PP12-PP19) • pro vybudování veřejného parkoviště, části chybějícího chodníku a veřejné zeleně ve Starém Městě p/L (PP20) Do VPS, VPO a veřejných prostranství nebyly zařazeny ty plochy a koridory, které obec Staré Město p/L již dle KN vlastní.

80



Vymezené plochy pro VPS a VPO a veřejných prostranství byly vyhodnoceny pro realizaci záměru jako nejvhodnější: Stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a plochy pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit Nejsou vymezeny.

9.9. ZDŮVODNĚNÍ STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ PODLE § 50 ODST. 6 STAVEBNÍHO ZÁKONA Kompenzační opatření nejsou stanovena.

9.10. ZDŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ Územní rozsah je vymezen v hlavním výkrese I.2. Plochy a koridory územních rezerv, identifikace - důvodem vymezení ploch a koridorů je ochrana pozemků potenciálně zastavitelných z hlediska dlouhodobé koncepce. V ÚP je vymezena plocha územní rezervy pro technickou infrastrukturu: •

R01 - pro VTL plynovod Nová Bystřice – Staré Město pod Landštejnem – Slavonice

•

V území vymezeném územní rezervou platí podmínky využití definované pro příslušné plochy vymezené v nezastavěném území při respektování specifických podmínek, definovaných ve výroku, v kap. J). Změna využití území bude řešena až změnou územního plánu.

9.11. ZDŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE, STANOVENÍ PODMÍNEK PRO JEJÍ POŘÍZENÍ A PŘIMĚŘENÉ LHŮTY PRO VLOŽENÍ DAT O TÉTO STUDII DO EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI Je vymezeno v grafické části ve výkrese I.1 – Výkres základního členění. ÚP navrhl zastavitelné plochy, u kterých podmínky funkční a prostorové regulace nebylo možné stanovit přímo územním plánem z důvodu jejich rozsahu nebo charakteru, k prověření jejich využití územní studií. Územní studie stanoví zejména koncepci veřejné infrastruktury včetně požadavků na řešení veřejných prostranství a obecné podmínky prostorové regulace. K prověření územní studií je navržena: •

Rozvojová lokalita Z14 – jedná se o plochu, která je navržena pro obnovu sídla Košťálkov v jižní části řešeného území v blízkosti státní hranice s Rakouskem. Ve výroku, viz kap. K) jsou ve specifických podmínkách stanoveny hlavní priority řešení této lokality s důrazem např. na vymezení veřejného prostranství v prostoru původní návsi, respektování průchodu biokoridoru v návaznosti na Hraniční potok, respektování podmínek prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu - navázat na původní urbanistickou strukturu a charakter zástavby, obnovit původní půdorysnou stopu orientovanou do veřejného prostoru, řešit harmonické zapojení siluety sídla do krajinné scény.

81



9.12. ODŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO ZPRACOVÁNÍM REGULAČNÍHO PLÁNU Koncepce urbanistického řešení ÚP nevyžaduje stanovení podmínek regulačním plánem.

9.13.

ODŮVODNĚNÍ STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ

Koncepce urbanistického řešení ÚP nevyžaduje stanovení pořadí změn v území.

10. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH Řešením ÚP jsou vytvořeny podmínky pro účelné využití zastavěného území – podmínky využití ploch umožňují intenzivnější využití zastavěného území - viz. výrok, kap. F)1. Např. plochy se smíšeným využitím (SO, SV), umožňují polyfunkční využití ploch nejen pro bydlení, ale např. pro občanské vybavení a podnikatelské aktivity. Rozsah zastavitelných ploch vychází z rozsahu ploch platného ÚPNSÚ a připomínek uplatněných do projednání návrhu Zadání, z urbanistické koncepce navržené projektantem ÚP - v úzké spolupráci se zástupci obce a s pořizovatelem ÚP v rámci několika pracovních porad. Pro rozvoj sídla nezbytné zábory zemědělské půdy využívají území v návaznosti na zastavěné území tak, aby uzavíraly stávající urbanistickou strukturu a účelně využívaly stávající dopravní a technickou infrastrukturu. Rozsah vymezených zastavitelných ploch ve Starém Městě p/L odpovídá současným a výhledovým potřebám obce (rozšíření nabídky ploch bydlení, občanského vybavení zvláště sportu, doplnění ploch pro podnikání a rekreaci). Rozvoj dalších sídel řešeného území v případě, že je navržen, je omezen na využití zastavěného území. Realizace zamýšlené obnovy sídla Košťálkov (předpokládá se využití k individuální rekreaci formou chalupaření) bude záviset na zájmu o výstavbu v odtržené poloze bez vybavenosti na straně jedné, ale v klidovém prostředí se zázemím krásné přírody a s vazbou na Rakousko na straně druhé. Rozsah ploch navržených pro rozvoj sportu a rekreace v krajině severně od Starého Města p/L vychází z konkrétních požadavků a záměrů vlastníků či provozovatelů areálu biatlonu a areálu cyklokempu. V řešeném území se nejsou vymezeny zastavitelné plochy převyšující 10 ha. Rozsah ploch bydlení (plochy smíšené obytné) a ploch výroby navržených ve Starém Městě p/L odpovídá charakteru řešeného území - sídla situovaného v krajině Přírodního Parku Česká Kanada mimo rozvojovou osu v okrajové části kraje. Rozsah ploch pro bydlení (plochy smíšené obytné venkovské) je nadhodnocen díky plochám, navržených pro obnovu sídla Košťálkov. Lze říci, že s ohledem na charakter a polohu ostatních sídel řešeného území (v odtržené poloze, s absencí veřejné vybavenosti, avšak obklopené krásnou přírodou) se bude případná výstavba pravděpodobně orientovat na víkendové bydlení formou chalupaření. Zda návrh na obnovu Košťálkova najde odezvu, ukáže čas. Pro bilanci je počítáno i s těmito byty s ohledem na návrh a výpočet potřebné kapacity technické infrastruktury. Požadavky na ochranu nezastavěného území jsou dále řešeny (s ohledem na § 18 zákona č. 183/2006 Sb.) stanovením podmínek pro plochy s rozdílným způsobem využití v krajině. Výpočet potřeby nových bytů: Řešené území má výměru 6924,14 ha, jedná se o správní území s druhou největší rozlohou v SO ORP Jindřichův Hradec, hned za Jindřichovým Hradcem, který má výměru 7442,53ha. V řešeném území žije dle aktuálních údajů obce (r. 2012) 552 obyvatel, což představuje hustotu 0,08 obyvatel/ha - řešené území se tak vyznačuje jednou z nejnižších hustot osídlení v České republice. I Jihočeský kraj má ve srovnání s ostatními kraji hustotu osídlení nejnižší v ČR – 0,63 obyvatel/ha. Řešené území má hustotu zalidnění téměř 10x nižší, než je krajský průměr. Je to způsobeno úbytkem obyvatelstva (zaniklá sídla) a velkou rozlohou katastrálních území, ze kterých řešené území sestává.

82



Zdroj :ČSÚ sčítání lidu a bytů 1991,2001,

Historický lexikon obcí

Velikost a dynamika růstu obce - historické demografické řady počet obyvatel v sídlech 1950 1961 1970 1980 řešeného území Dětříš+ Dobrotín+Filipov Landštejn* Košlák+ Košťálkov+ Kuní pod Landštejnem+ Návary Pernárec+ Podlesí pod Landštejnem Pomezí pod Landštejnem Rajchéřov+ Romava+ Staré Hutě u Venclova+ Staré Město pod Landštejnem Veclov

Vitíněves celkem

1991

2001

2012

-

-

-

-

-

-

-

68 35 46 56 23 687 139 18 1072

77 22 60 52 24 463 61 27 786

29 17 13 48 23 442 40 14 626

10 11 0 22 13 569 24 649

7 14 0 14 2 518 12 567

8 7 0 10 2 514 10 1 552

5+4 12 0 15 5 462 11 3 517

Z přehledu je patrné, že počet obyvatel v řešeném území má neustále klesající tendenci. Největší zlom v poklesu počtu obyvatel nastal odsunem německého obyvatelstva z této pohraniční oblasti po druhé světové válce (např. v roce 1900 v řešeném území žilo 3595 obyvatel), v roce 1950 byl zaznamenán pokles počtu obyvatel o více jak polovinu (1072 obyvatel). V následujících letech úbytek počtu trvale bydlících obyvatel (a jejich výměna za chalupáře) pokračoval dále, i když v mírnějších počtech, a pokračuje až do současnosti. Je hlavně způsoben nedostatkem pracovních příležitostí v řešeném území a odlehlostí sídel s možnostmi pracovních příležitostí a občanského vybavení. I když v posledních 20ti letech došlo ke zpomalení úbytku obyvatel, nepříznivý jev mírně klesající tendence počtu obyvatel trvá. Věkový index* je 1,30, což znamená, že v řešeném území v roce 2001 mírně převládalo mladší obyvatelstvo. Jedná se o pozitivní trend. Pokud však nebude podpořen nově narozenými dětmi, bude se postupně měnit s narůstajícím věkem mladé populace v trend nepříznivý. * - věkový index - poměr počtu obyvatel v předproduktivním věku (0-14 let) k počtu obyvatel v poproduktivním věku (nad 60 let) Index vzdělanosti* je v obci 7,4%, což značí, že úroveň vzdělanosti je silně pod průměrem ČR, kde je 42,7%. Je to způsobeno hlavně dramatickou historií osídlení (a vysídlení) řešeného území (v roce 1900 v řešeném území žilo téměř 10x více obyvatel). Současnou příhraniční polohou sídla a horší dostupností měst nabízejících možnosti nejrůznějších forem vyššího vzdělání. * - index vzdělanosti - ukazatel, který je konstruován jako podíl obyvatel se středním a vysokoškolským vzděláním na dospělé populaci. Při jeho konstrukci je vysokoškolskému stupni dávána dvojnásobná váha ve srovnání se středoškolskou úrovní Migrační přírůstek – migrační přírůstek je projevem atraktivity obce, podmíněně faktory jako například cenová dostupnost, atraktivita a kvalita prostředí, napojení na veřejnou infrastrukturu, pobídky pro migrující ze strany obce apod. Dle údajů z roku 2010 se z obce vystěhovalo 10 obyvatel a přistěhovalo se 11 obyvatel.

83



Návrh ploch pro bydlení (orientační údaj): Identifikace

Z01

Kód využití lokality* SO

Z02 Z03 Z04 Z05 Z06 Z08 Z09 Z10 Z11 Z14 P01+ P02+ P03+ P04+ Z07+ P05+ P06+ P07+ P08+ P09+

SO SO SO SO SV SV SV SV SV SV SO SV SV SV SV SV SV SV SV SV

lokality

k.ú.

Výměra lokality v ha

Staré Město p/L

1,39

Staré Město p/L Staré Město p/L Staré Město p/L Staré Město p/L Pomezí p/L Dobrotín (Filipovp Dobrotín (Filipov) Návary Návary Košťálkov Staré Město p/L Návary Návary Podlesí p/L Podlesí p/L Podlesí p/L Dobrotín Pernárec Košťálkov Košťálkov

0,66 0,53 0,62 0,34 0,51 0,60 0,89 0,23 0,12 7,18

Předpokládaná výměra P Předpokládaný počet bytů stavebního pozemku (m2)** 10 600 – 1600 1000 6 900 6 1200 5 11000 3 1500 3 3000 2 4400 2 1 1 2400 25 2 1 1 1 1 1 1 5 1 1

celkem

79

* - SO - plochy smíšené obytné, SV - plochy smíšené obytné – venkovské ** - výměra pozemku v zastavitelné ploše vč. komunikací, veřejných prostranství, zeleně, občanského vybavení….. + - jedná se o využití zastavěného území, převážně ploch po bývalých staveních

Pro rozvoj Starého Města p/L, je počítáno s výstavbou rodinných domů, přičemž na 1 b.j. v rodinném 2 2 domě je počítáno v rozsahu cca od 800 m do 2400 m pozemku (výjimečně i více) vč. veřejných prostranství, zeleně a občanského vybavení, v průměru cca 1200 m2/1 RD. vyhodnocení: ÚP vytváří podmínky pro podpoření příznivých a potlačení nepříznivých výše uvedených trendů, avšak s ohledem na zachování kulturních a přírodních hodnot řešeného území nacházejícího se v Přírodním Parku Česká Kanada, což je prioritou. ÚP vytváří podmínky pro zastavení poklesu počtu obyvatel – pro udržení a příchod mladých rodin do obce - zabezpečuje plochy pro bydlení a občanské vybavení s důrazem na rozšíření možnosti sportovního vyžití, vytváří podmínky pro pracovní příležitosti, napojení na veřejnou dopravu. ÚP zohledňuje skutečnost vzdělanostní struktury obyvatel (převládají vyučení) a vytváří podmínky pro možnosti podnikání v řešeném území na vlastních pozemcích (plochy se smíšeným využitím).

84



Odborný odhad potřeby zastavitelných ploch pro bydlení a bytů do r. cca 2030 počet obyvatel v roce 2005 počet trvale obydlených bytů

505 2005

obložnost bytů

190 2,7

Při návrhu počtu nových bytů je třeba vzít v úvahu stáří a kvalitu stávajícího bytového fondu, nárůst počtu obyvatel, počet cenzových domácností, přebydlenost bytů a předpokládaný úbytek bytů (asanace). Dle celostátních prognóz lze očekávat tyto tendence v bydlení: •

počet domácností se bude zvyšovat

•

budou tendence na zvýšení počtu domácností jednotlivců

•

průměrnou velikost cenzové domácnosti lze očekávat 2,6 osob (dle celorepublikových tendencí

•

předpokládá se odpad bytového fondu cca 0,6%, čemuž odpovídá cyklus obnovy 170 let

•

Do roku 2030 se předpokládá nárůst na

650 obyvatel (na úroveň roku 1980)

•

Obložnost*

2,6 osob/byt

•

potřeba bytů pro 650 obyvatel při 10% soužití cenzových domácností:

225 bytů

650 : 2,6 = 250 10% z 250 je 25 250 – 25 = 225 •

předpokládaná potřeba nových bytů do r. 2030

35 bytů

Tyto údaje, které jsou orientační, pravděpodobně nebudou naplněny. ÚP s nimi počítá s ohledem na výše uvedené přednosti řešeného území a pro bilanci kapacit veřejné infrastruktury. Návrh rozvojových lokalit pro bydlení je přizpůsoben charakteru a zejména možnostem rozvoje jednotlivých sídel řešeného území. V řešeném území jsou navrženy plochy smíšené obytné pro situování cca 79 nových bytů. Ve výsledné sumě je kromě Starého Města p/L započítána i plocha pro přestavbu bývalé roty, obnova Košťálkova a dostavby ostatních sídel řešeného území. Jedná se o záměry, jejichž realizace je nepředvídatelná, např. areál bývalé roty je možno využít víceúčelově, např. i pro rozvoj hromadné rekreace, v případě obnovy Košťálkova bude sídlo pravděpodobně sloužit převažujícímu rekreačnímu využití ve formě chalupaření, tj. nebude se jednat o trvale bydlící obyvatelstvo, stejně tak v případě dostavby proluk v ostatních sídlech řešeného území. Pro rozvoj vlastního sídla Starého Města p/L, kde je uvažováno s trvalým bydlením, jsou navrženy plochy pro cca 32 bytů, což pokryje předpokládaný nárůst počtu obyvatel (připočteme-li možnost dostavby 5ti – 10 ti RD, např. v zahradách západně od náměstí). Navýšení počtu obyvatel bude v reálu menší jednak z důvodu postupujícího trendu snižování obložnosti bytů, která je v současnosti 2,7 obyvatel na 1 byt, v budoucnu ÚP předpokládá snížení na 2,6 obyvatel na1 byt. *- lze předpokládat snižování obložnosti bytů v řešeném území až na průměrnou hodnotu cca 2,6 (k roku 2025). Navržená hodnota 2,6 je v souladu s trendem ČR i EU, kde dochází k setrvalému poklesu obložnosti bytů. Nižší hodnota navíc vyplývá z předpokládaného zvyšování standardu bydlení průměrná obložnost bytů v ČR je cca 2,6 (zdroj MMR)

85



11.

VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ

Viz výkres II.2 Výkres širších vztahů. Řešené území – správní území obce Staré Město pod Landštejnem v oblasti zvané Česká Kanada nebo také Česká Sibiř - má ve struktuře osídlení Jihočeského kraje excentrickou polohu. Nachází se na jihovýchodním okraji Jihočeského kraje v okrese Jindřichův Hradec, jižně od Jindřichova Hradce při hranicích s Rakouskem. Dojížďková vzdálenost do krajského města Českých Budějovic je cca 70 km, a to po silnicích II. a I. třídy. Obec spáduje do Jindřichova Hradce, obce s rozšířenou působností s dojížďkovou vzdáleností cca 30 km, dále do Slavonic vzdálených cca 8 km, tedy do sídel, kde je soustředěna vyšší občanská vybavenost, správa a především pracovní příležitosti. Staré Město pod Landštejnem patří ve struktuře osídlení k sídlům plnících kromě funkce bydlení funkci občanského vybavení a sportu, funkci výrobní, funkci rekreační,…... Správní území obce Staré Město pod Landštejnem hraničí s katastry těchto obcí: k. ú. Matějovec Stálkov Slavonice Kadolec u Slavonic Maříž Dobersberg Kautzen Reingers Klášter Skalka u Nové Bystřice Konrac Blato u Hůrek Klenová u Hůrek

obec Český Rudolec Slavonice Slavonice Slavonice Slavonice

Nová Bystřice Nová Bystřice Nová Bystřice Nová Bystřice Nová Bystřice

okres / stát Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec Dolní Rakousko / Rakousko Dolní Rakousko / Rakousko Dolní Rakousko / Rakousko Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec

Z obce směřují vazby na sousední obce, které se týkají: –

spádovost do Slavonic, Nové Bystřice a Jindřichova Hradce za občanským vybavením, školstvím, za pracovními příležitostmi

Do obce, příp. přes obec směřují další vazby sousedních obcí, které se týkají: –

spádovost do řešeného území je především za rekreací, cestovním ruchem, sportem a přeshraniční turistikou (příroda vhodná k turistice a cykloturistice, hrad Landštejn, areál cyklokempu, areál biatlonu,…)

Širší dopravní vztahy ÚP zohledňuje a řeší návaznosti dopravní infrastruktury, včetně tras pro pěší a cyklisty a to i do sousední země Rakouska; Automobilová doprava - na hlavní silniční síť je centrum řešeného území – Staré Město p/L napojeno prostřednictvím hlavní páteřní komunikace – silnice II/152, protínající řešené území ve směru východ západ a umožňující napojení obce na Slavonice a Novou Bystřici. Železnice řešeným územím neprochází. Nejbližší trať prochází východně řešeného území ve Slavonicích, kde končí jednokolejná regionální trať č. 227 Kostelec u Jihlavy – Slavonice. Západně řešeného území se nachází úzkorozchodná regionální železniční trať č. 229 Jindřichův Hradec – Nová Bystřice. Území se nedotýká trasa koridoru vysokorychlostní tratě. Veřejná hromadná doprava – nejbližší stanice železniční dopravy je ve Slavonicích. Sídla Staré Město p/L, Podlesí P/L a Landštejn jsou spojeno se sousedícími sídly - Slavonicemi a Novou Bystřicí autobusovou dopravou. 86



Nemotorová doprava – řešeným územím prochází cyklotrasy: č. 32 Lom – Tučapy – Dírná – Červená Lhota – Jindřichův Hradec – Nová Bystřice – Klášter – Landštejn – Staré Město p. Landšt. - Slavonice (součást dálkové cyklotrasy Greenways Praha – Vídeň), č. 1003 Slavonice – Kadolecký rybník, č. 1006 Klášter – Stoječín, rozcestí, č. 1007 Peršlák – Staré Město pod Landštejnem, s odbočkou 1007a k turistickému hraničnímu přechodu Košťálkov – KleinTaxen, a s odbočkou 1007b k turistickému hraničnímu přechodu Romava – Reingers, č. 1115 Vlčice – Landštejn Územní plán navrhuje nové trasy nebo navrhuje úpravu polohy tras stávajících, majících dopad do sousedních obcí: •

cyklotrasu č. 32 v úseku Staré Město p/L – Slavonice směruje mimo silnici II. třídy směrem severním s využitím stávajících lesních cest nad Kadoleckým rybníkem

•

navrhuje nový úsek trasy v k.ú. Romava přes zaniklé sídlo směrem do Rakouska s novým turistickým hraničním přechodem

V rámci širších vztahů je třeba koordinovat stav i návrh cyklotras v navazujícím katastrálním územích: označení cyklistická trasa cyklistická trasa č. 1003 – v místě návaznosti stávající trasa cyklistická trasa č. 32 – návrh na přeložení ze silnice II. třídy směrem severním, s novou návazností na sousední obec cyklistická trasa č. 1007a – stav, turistický hraniční přechod Košťálkov stav cyklistická trasa – návrh, turistický hraniční přechod Romava II - návrh cyklistická trasa č. 1007b – stav, turistický hraniční přechod Romava stav cyklistická trasa č. 1007 – stav

Řešené území - k. ú. - Staré Město p/L (silnice III/1515) - Staré Město p/L -

Staré Město p/L

-

Košťálkov komunikace)

-

Romava

-

Romava komunikace)

-

Staré Hutě

cyklistická trasa č. 1006 – stav

-

Dobrotín

cyklistická trasa č. 32 – stav

-

Pomezí p/L

cyklistická trasa – stav

-

Pomezí p/L komunikace)

87

(místní

(účelová

(účelová

Návaznost na sousedící k.ú. (obec, stát) - místo přechodu Stálkov (Slavonice) Kadolec (Slavonice) - lesní cesta Kadolec (Slavonice) - lesní cesta nad Kadoleckým rybníkem Kautzen (Rakousko) – stávající místní komunikace (Rakousko) – stávající lesní cesta Reingers (Rakousko) lesní cesta Klášter (Nová Bystřice) – lesní cesta Nová Bystřice / Skalka u Nové Bystřice - místní komunikace záp. osady Filipov Blato u Hůrek (Nová Bystřice) - silnice III/1521 Matějovec (Český Rudolec) – lesní cesta



Širší vztahy technické infrastruktury Obsluha řešeného území technickou infrastrukturou má vazby na sousední obce a zájmové území v případě: –

Zásobování vodou - obec je zásobována veřejným vodovodem napojeným na skupinový vodovod Landštejn, který je trasován přes řešené území ve směru na Slavonice a směru Novou Bystřici. o

záměrem obce, v rámci sousedských vztahů, je napojení sídla KleinTaxen (Rakousko), který je veden jako dlouhodobý záměr, a to v případě, že dojde k realizaci výstavby vodovodu do návrhem obnoveného sídla - Košťálkov

–

Zásobování el. energií – obec je zásobována hlavním napájecím vedením z rozvodny R110/22 kV Jindřichův Hradec, které je trasováno přes řešené území ve směru na Slavonice a směru na Novou Bystřici.

–

V souladu se ZÚR Jihočeského kraje, je v grafické části vymezen koridor územní rezervy pro technickou infrastrukturu R01 (v ZÚR - Ep/H) pro VTL plynovod Nová Bystřice – Staré Město pod Landštejnem – Slavonice,

Širší vztahy rekreace a cestovního ruchu Z hlediska širších vztahů jsou v blízkosti řešeného území možnosti rekreačního vyžití formou turistiky a cykloturistiky v okolní přírodě a s vazbou na fenomén Přírodního Parku Česká Knada v řešeném i v zájmovém území spojenou s návštěvou památkových a krajinářských komplexů – hrad Landštejn, historické město Slavonice, příroda České Kanady. ÚP řeší propojení tras pro cyklisty na okolní katastry, viz výše. Širší vztahy ÚSES a dalších přírodních systémů Na správním území obce je vymezen regionální a nadregionální biokoridor, který respektuje vymezení dle ZUR Jihočeského kraje. Místní systém ekologické stability má vazby na sousední obce: OZNAČENÍ VAZBY NA SOUSEDÍCÍ OBCE LBK 66 na východ – k.ú. Maříž LBC 35 na východ – k.ú. Kadolec u Slavonic LBK 58 na severovýchod – k.ú. Stálkov LBK 50 na severovýchod – k.ú. Stálkov LBK 48 na severozápad – k.ú. Klenová LBK 49 na severozápad– k.ú. Blato u Hůrek LBK 62 na západ – k.ú. Skalka u Nové Bystřice LBC 11 na západ – k.ú. Klášter

12.

VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ

A. požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů Požadavky zakotvené v Zadání byly v zásadě splněny. Odůvodnění, proč některé z požadavků nebyly řešeny, příp. byly řešeny jiným způsobem, viz následující text: Politika územního rozvoje ČR 2008 o Požadavky byly řešeny, viz odůvodnění, kap. 2.1., Zásady územního rozvoje kraje (dále jen „ZUR“): o Požadavky byly řešeny, viz odůvodnění, kap. 2.2. Širší územní vztahy o Požadavky na koordinaci se sousedními obcemi byly řešeny, viz odůvodnění, kap. 11.

88



B.

požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů

Územní plán vychází z Územně analytických podkladů (dále jen ÚAP) obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec, pořízených v roce 2008, aktualizovaných v roce 2010 a 2012. požadavky na řešení: • zaměřit se na lokalizaci protipovodňových opatření v krajině, vytvořit podmínky pro obnovu nebo budování nových drobných nádrží k zadržování vody v území a pro omezování rozsahu povodní posilováním retenční a akumulační kapacity území, o V řešeném území je stanoveno záplavové území a aktivní zóna záplavového území v návaznosti na vodní tok Pstruhovec – v řešeném území byla vybudována protipovodňová opatření, ÚP navrhuje opatření proti přívalovým vodám, dále viz odůvodnění, kap. 9.5.4. o Obnova nebo budování nových drobných nádrží k zadržování vody v území a pro omezování rozsahu povodní posilováním retenční a akumulační kapacity území je umožněna podmínkami využití definovanými pro krajinu. • zajistit ochranu přírodních a kulturních hodnot území; o Je řešeno, viz odůvodnění, kap. 9.2.2. • řešit rozvoj bydlení, podporovat bytovou výstavbu pro seniory, příprava ploch pro multifunkční zařízení pro volnočasové aktivity; o Je řešeno, viz odůvodnění, kap. 9.3.1. • řešit odkanalizování obcí v řešeném území; o Odkanalizování centrálního sídla řešeného území - Starého Města p/L je vyřešeno včetně ČOV; odkanalizování ostatních sídel řešeného území bude řešeno lokálně z důvodu neekonomičnosti (velká vzdálenost, nízký počet trvale bydlících obyvatel). V rámci obnovy sídla Košťálkov je uvažováno s vybudováním ČOV, viz odůvodnění, kap. 9.4.2., 9.11. • minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území při řešení rozvojových ploch a koridorů; o Cílem ÚP je úsporné fungování sídel řešeného území spočívající v omezené expanzi do volné krajiny se snahou o intenzifikaci zastavěného území, využitím proluk a rozsáhlých enkláv zemědělské půdy zabíhajících do zastavěného území, viz odůvodnění, kap. 9.2.1., odst. Základní koncepce rozvoje území. • zpřesnit vymezení prvků ÚSES z nadřazené dokumentace; o je řešeno, viz odůvodnění, kap. 9.5.3. • minimalizovat zábory půdy vyšších tříd ochrany a zásahy do lesních porostů s cílem omezit fragmentaci území; o Je řešeno, viz odůvodnění, kap. 14.1. • podporovat doplňkovou infrastrukturu (parkovací místa, cyklotrasy a stezky); o ÚP vymezuje plochy pro parkování v sídlech a v krajině v návaznosti na areály s předpokládaným pohybem návštěvníků (biatlon, hrad Landštejn, zámek, přírodní koupaliště,…) a v návaznosti na stezky a trasy pro pěší, cyklisty, biatlon, běžkaře,…dále viz odůvodnění, kap. 9.4.1. • stanovit podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území, zaměřit se na využití nevyužitých a chátrajících objektů v území pro potřeby rozvoje. o Hospodárné využití zastavěného území je řešeno vymezením ploch se smíšeným využitím, které umožňují polyfunkční využití pro bydlení, občanské vybavení, podnikání. Pro hlavní rozvoj obce nezbytné zábory zemědělské půdy využívají území v okrajových Starého Města p/L nebo plochy navazující na sportovní a rekreační areály severně od Starého Města p/L. V ostatních sídlech až na výjimky jsou pro rozvoj využity proluky v zastavěném území. Pro smíšené využití je navržen bývalý areál roty a navržena obnova sídla Košťálkov. • respektovat vstupní limity využití území: o Limity využití území jsou převzaty z ÚAP aktualizovaných v roce 2012, limity využití území vyplývající ze zákona a legislativních předpisů jsou vyznačeny v koordinačním výkrese, střety rozvojových ploch s limity využití území (např. s aktivní zónou záplavového území, s melioracemi,..) budou řešeny v navazujících řízeních, což je zakotveno ve specifických podmínkách příslušných rozvojových ploch, viz výrok, kap. C)2., E)1. Respektování dalších limitů, např. střet s OP lesa, silničním OP, s OP VN, s ochranným pásmem památky hradu Landštejn, s ochranným pásmem vodního zdroje vodárenské nádrže Landštejn, ochrana přístupu k vodotečím,…… bude řešeno až v navazujících řízeních dle platné legislativy. 89



o o

ÚP řeší ochranu hodnot území, které nejsou chráněny legislativně – ochranu kulturních a přírodních hodnot, viz výrok, kap. b)2.1 ÚP dále řeší ochranu zdravých životních podmínek, ochranu piety hřbitovů, výstavbu v záplavovém území, viz výrok, kap. F)1., obecné podmínky pro využití ploch…..

ÚP řeší další požadavky stanovené v ÚAP vztahující se k řešenému území, např. • Slabé stránky - Stagnace bytové zástavby - Vysoká míra nezaměstnanosti - viz odůvodnění, kap. 9.2.1. • Střety závady problémy k řešení - nedostatečná protipovodňová ochrana (ÚP) - V Koncepci protipovodňové ochrany JČK byl vypracován návrh protipovodňového opatření, zastavitelná plocha zasahuje do přírodního parku.(SUZ33), zastavitelná plocha zasahuje do záplavové oblasti stoleté vody (SUZ14), absence plynofikace - vytvářet podmínky pro plynofikaci a usilovat o co největší napojení domácností na plynové přípojky, zastavitelná plocha je v konfliktu se záměry technické infrastruktury (SZTI12) o V území v minulosti ohroženém záplavami, zvláště v k. ú. Staré Město p/L, byla provedena protipovodňová opatření, dále viz odůvodnění, kap. 9.5.4. o ÚP eliminuje nadzemní stavby v rozvojových plochách nacházejících se v záplavovém území, viz odůvodnění, kap. 9.5.4. o Střety rozvojových ploch s aktivní zónou záplavového území budou řešeny v navazujících řízeních. o Staré Město p/L je napojeno na kotelnu na biomasu, z tohoto důvodu se s plynofikací sídel v řešeném území neuvažuje. o Střety zastavitelných ploch se záměry technické infrastruktury budou řešeny až v navazujících řízeních

C.

požadavky na rozvoj území obce o

Požadavky na rozvoj území jsou řešeny - viz odůvodnění, kap. 9.2.1., odst. Základní koncepce rozvoje území. Požadavky na rozvoj ploch bydlení, výroby a skladování a rekreaci a dalších ploch s rozdílným způsobem využití jsou řešeny, viz odůvodnění, kap. 9.2.2. Byly prověřeny požadavky ze zadání vč. konkrétních požadavků vlastníků pozemků s tímto výsledkem:

Požadavky na plochy bydlení: • Staré Město p/L – využití rozsáhlé proluky, východní okraj sídla o Plocha byla po prověření využita pro rozvoj drobné výroby a rozvoj sportu z důvodu vhodnosti využití proluky pro toto vymezení a z důvodu nalezení vhodnějších ploch pro bydlení v jiných částech sídla. • Staré Město p/L – západní okraj parc. 2720 a 65, o Záměr respektován - parcely byly zařazeny do stabilizovaných ploch smíšených obytných - SO, část parcely 65 do zeleně – soukromé – ZS. • Staré Město p/L - jižní okraj sídla např. parc. č. 3179/5, 3179/2 o Záměr respektován - parcela č. 3179/5 byla zařazena do rozvojových ploch smíšených obytných – SO. o Záměr nerespektován - parcela č. 3179/2 byla zařazena do rozvojových ploch nezastavěného území (ploch smíšených nezastavěného území – specifických - NSx). A to z důvodu nevhodnosti dané lokality pro rozvoj bydlení, z důvodu respektování stanovené urbanistické koncepce o ponechání nezastavěného území mezi sídlem a výrobním areálem, z důvodu zachování piety hřbitova; dále z důvodu existence hygienického pásma areálu živočišné výroby (negativní vlivy hluku a zápachu); z důvodu respektování limitního OP ČOV. • záměr obnovy bývalého Hanflova mlýna (zohlednit limity území vzhledem k potoku Pstruhovec); o Respektováno částečně – plochy pro rozvoj bydlení (plochy smíšené obytné – venkovské – SV) byly vymezeny pouze v rozsahu vymezeného zastavěného území, a to z důvodu ohrožení zbývající části lokality povodněmi (limit aktivní zóny záplavového území) • Návary - jižní okraj sídla (např. parc. č. 54/1), o Respektováno částečně – byla vymezena rozvojová plocha pro bydlení (plochy smíšené obytné – venkovské – SV) v rozsahu přiměřeném výstavbě 1 rodinného domu • Vitíněves – celé okraje sídla, zpravidla až k lesním pozemkům vyjma západního a jihozápadního okraje sídla, o Záměry nerespektovány - dle podmínek definovaných pro ochranné pásmo vodního zdroje vodárenské nádrže Landštejn je výstavba nových objektů v daném území 90



• •

zakázána (Veřejná vyhláška Č.j. OŽP/42696/08). Pomezí pod Landštejnem – parc. č. 700/1 o Respektováno, v sídle Landštejn byla vymezena rozvojová plocha pro smíšené využití (plochy smíšené obytné – venkovské – SV). k. ú. Kuní pod Landštejnem - parc. č. 605/12, č. 40/23, č. 350/32 o Nerespektováno - realizace výstavby je na většině těchto parcel nereálná – v původním sídle byly parcely 605/12 a 350/32 součástí návsi (v ÚP zařazeny do rozvojových ploch veřejných prostranství – veřejná zeleň – PZ). Součástí zastavitelných ploch by se teoreticky mohly stát parcely 40/23 a 40/42 v případě, že by byla navržena obnova celého sídla Kuní p/L, což ÚP po dohodě s obcí z důvodů ekonomických a ochrany přírody (IP 84) - neřeší.

Požadavky na plochy výroby a skladování • hlavní rozvoj těchto ploch požadujeme orientovat zejména do stávajících areálů (zemědělské, lesnické, rybářské, přidružená výroba) o Respektováno, stávající zemědělské areály situované jižně od sídla Staré Město p/L jsou stabilizovány, podmínky využití ploch výroby VZ umožňují využití od zemědělství po drobnou výrobu. • možnosti rozvoje směřovat zpravidla v návaznosti na tyto stávající plochy, dále zohlednit vazbu na hlavní komunikaci. o Z důvodu dostatečné kapacity stávajících areálů výroby VZ a blízkosti zámku nebyly další plochy jižně od sídla Staré Město p/L v návaznosti na zemědělské areály navrženy. o Plocha pro provozovny drobné a řemeslné výroby byla navržena na severovýchodním okraji Starého Města p/L při silnici III. třídy na Stálkov, a doplňuje tak oboustranné obestavění komunikace u stávající kotelny. o Další plochy nejsou navrženy, budování dalších drobných provozoven je umožněno podmínkami ploch se smíšeným využitím – SO, SV, ploch občanského vybavení OK,… • K. ú. Rajchéřov - prověřit záměry výstavby zemědělských staveb tj. seníku, uložení mechanizace, sklady pro účely pastevního areálu na pozemcích či jejich částí - parc. č. 93/1, 1208/1, 340/1; prověřit záměry výstavby zemědělských staveb – srubového objektu na pozemcích či jejich částí - parc. č. 84/3, 1208/1, 330/1. o Po prověření byly záměry pro výstavbu zemědělských staveb v k.ú. Rajchéřov vymezeny jako zastavitelné plochy (plochy výroby a skladování – zemědělské specifické – VZx). • u výrobních ploch (stávajících i navrhovaných) bude projektantem prověřena účelnost vymezení ploch zeleně jako žádoucí odclonění z důvodu hygienických i estetických (zejména se jedná o zem. areál v lokalitě Dobrohoř). Dále viz kap. E požadavky na veřejné prostranství a zeleň. o Zemědělské areály jižně od Starého Města p/L byly od vlastního sídla odcloněny zeleným prstencem využívajícím plochy po nerealizovaném silničním obchvatu; dále byly navrženy pásy izolační a kompoziční zeleně odcloňující areál zámku a hospodářského dvora od areálů výroby. Požadavky na plochy rekreace (rekreaci představují plochy individuální a hromadné rekreace) • Možnosti rekreace hledat v rámci využití stávajících i navrhovaných ploch bydlení stanovením víceúčelových podmínek pro využití ploch, • vytvořit podmínky pro rozvoj rekreace, preferovat hromadnou rekreaci před rekreací individuální; prověřit plochy rekreace při respektování ochrany přírodních a kulturních hodnot území; za účelem vymezení plochy rekreace prověřit parc. č. 25/10 v kat. území Pomezí p.L.; • koncepci zaměřit na další rozvoj rekreace ve volné krajině formou turistiky a cyklistiky s využitím atraktivních míst řešeného území – genia loci hradu Landštejna a dalších historiky cenných staveb zaniklých sídel, umožnit budování odpočívadel, hledat další propojení tras pro turisty a cyklisty, rozšířit možnost koupání bruslení … o ÚP se zaměřil na rozvoj hromadné rekreace z důvodu posílení cestovního ruchu v řešeném území. Jsou navrženy plochy pro rozvoj rekreačního areálu cyklokempu severně od Starého města p/L. Rozvoj rodinné rekreace je z důvodu zachování kulturních a přírodních hodnot území minimalizován. Jsou respektovány stávající chatové lokality v Pomezí p/L, je navržena plocha pro 1 chatu v návaznosti na stávající chatovou lokalitu, další plochy nejsou navrženy a to z; další možnosti individuální rekreace ÚP umožňuje formou chalupaření v rámci urbanizovaných ploch se smíšeným využitím, tj. ve všech sídlech v řešeném území – pro rozvoj této formy individuální rekreace se nabízí k obnově navržené sídlo Košťálkov o Byla prověřena parc. č. 25/10 v kat. území Pomezí p/L za účelem vymezení plochy 91



o

o

rekreace – záměr byl respektován, byla vymezena plocha rekreace RI Z21 – parcela navazuje na zastavěné území (stávající chatovou lokalitu), plocha se nachází v OP památky hradu Landštejn (pro ochranu hodnot jsou stanoveny podmínky). Koncepce rekreace je zaměřena na rozvoj rekreace ve volné krajině formou turistiky a cyklistiky s využitím atraktivních míst řešeného území – genia loci hradu Landštejna a dalších historiky cenných staveb zaniklých sídel, je umožněno budování odpočívadel, jsou respektovány stávající a navrženy další propojení tras pro turisty a cyklisty, jsou vymezeny specifické plochy pro rozšíření tras biatlonu a aktivit areálu cyklokempu, ÚP respektuje stávající přírodní koupaliště s pláží, nová plocha pro možnost koupání nebyla v řešeném území nalezena, dále, viz odůvodnění, kap. 9.3.1., 9.5.6.

D. požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny) •

• •

•

• • • •

urbanistickou koncepci navrhnout tak, aby nadále zachovávala stávající uspořádání sídel a byly vytvořeny předpoklady k zabezpečení souladu přírodních, kulturních a civilizačních hodnot řešeného území; stanovit podmínky rozvoje území a ochrany hodnot v území, budou určeny základní regulace v řešeném území; o Respektováno, viz odůvodnění, kap. 9.2.2. a 9.3.1. návrh urbanistické koncepce bude obsahovat zásady uspořádání území, zásady pro další vývoj řešeného území apod.; o Respektováno, viz odůvodnění, kap. 9.3.1. bude navrženo členění území na plochy s rozdílným způsobem využití. Zastavitelné plochy vymezovat tak, aby pokud možno tvořily plynulé a harmonické zapojení sídla do okolní přírody; o Je řešeno zařazením hodnotných částí sídel do hodnot H1 – urbanisticky cenné prostory s definovanými podmínkami na ochranu hodnot území, které zajišťují přechod zástavby do krajiny prostřednictvím zahrad. pro rozvoj sídel zohlednit proluky po zaniklých staveních a proluk pro dotvoření urbanistické struktury sídel; o Je respektováno, ve Starém Městě p/L byly k rozvoji využity lokality v zastavěném území (nadměrné zahrady – plocha Z04), dále vymezením plochy smíšené obytné západně od náměstí v lokalitě stávajících zahrad a zahrádek je v případě potřeby umožněno její zastavění. Ostatní rozvojové plochy navazují na zastavěné území a jsou vymezeny tak, aby dotvářely urbanistickou strukturu daného sídla. o V ostatních sídlech byly pro rozvoj vymezeny přednostně proluky v zastavěném území, převážně na parcelách původních stavení. Dětříš, Kuní p/L, Košlák, Pernárec, Staré Hutě u Veclova, Romava – námět na kultivaci prostorů zaniklých sídel – veřejná zeleň; o V prostoru bývalých návsí zaniklých sídel jsou navrženy plochy veřejné zeleně. zohlednit rozsah výstavby v sídlech ležících v nelesních enklávách v náhorních polohách České Kanady; o Rozvoj sídel je řešen v rozsahu původní sídelní struktury a v těsné návaznosti na ni. zohlednit harmonický soulad vesnické zástavby a samot a krajinného rámce včetně péče o stopy členění historických plužin; o Řešeno podmínkami využití krajiny. požadujeme stanovení takových podmínek využití území, které vytvoří předpoklady reálného a pro vlastníky nemovitostí přijatelného využití stávajících staveb a zejména přilehlých hospodářských stavení. Do urbanistické koncepce je účelné zařadit i možnou modernizaci území. Jedná se zejména o možnost např. rekonstrukcí starých nevyužívaných stodol a podobných objektů, ale vždy s ohledem na ochranu hodnot o Podmínky využití území jsou stanoveny s ohledem na možnost víceúčelového využití – plochy s převažujícím bydlením jsou v celém řešeném území zařazeny do ploch se smíšeným využitím, které umožňují situování aktivit pro podnikání, v plochách zeleně soukromé, vymezených v navazujících zahradách jsou umožněny stavby typu stodol související s aktivitami typu zahrádkaření a samozásobitelského hospodaření

Plošné a prostorové uspořádání Je řešeno, viz odůvodnění, kap. 9.6.

92



Koncepce uspořádání krajiny Je řešeno, viz odůvodnění, kap. 9.6. •

•

•

•

Bude prověřena a případně doplněna prostupnost krajiny včetně zpřístupnění lesních pozemků návrhem koncepce systému cest v krajině, včetně průchodu pro pěší a cyklisty. Při navrhovaných úpravách zachovat prostupnost krajiny pro turistiku, cyklo a zemědělskou účelovou dopravu. o Po prověření byly účelové komunikace v krajině vymezeny pouze mimo lesní pozemky. Důvodem je nesoulad mapových podkladů se skutečností (v nedávné minulosti byly v krajině vybudována sít komunikací, která není zanesena v mapách KN) z iniciativy obce se připravuje pasport komunikací, který bude následně v případě potřeby do ÚP zapracován. V krajině jsou vyznačeny překryvnou linií stávající a územním plánem navržené trasy pro cyklisty. Stanovit podmínky pro využití nezastavěného území tak, aby umožňovaly např. budování nových komunikací, společných zařízení (vodohospodářských, protipovodňových a protierozních opatření apod.), sítí veřejné technické infrastruktury a nezbytných zařízení technické infrastruktury, vodních ploch, zalesňování a další. o Respektováno - podmínky využití ploch v krajině umožňují stavby, zařízení a jiná opatření pro vodní hospodářství, stavby, zařízení a jiná opatření pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof, stavby, zařízení a jiná opatření pro ochranu přírody a krajiny, dopravní a technickou infrastrukturu,…PUPFL dle charakteru plochy. Zastavitelné plochy nebudou vymezovány na území Natury 2000 ani v plochách zvláště chráněných územích. o Záměry v k.ú. Rajchéřov, které zasahovaly do těchto ploch nebyly akceptovány, plochy byly vymezeny vně chráněných území přírody a jejich ochranných pásem. Prověřit záměr obory, v případně kladného řešení bude její realizace zakotvena ve výrokové části. o Záměr realizace obory v k.ú. Rajchéřov byl respektován – vybudování obory je umožněno podmínkami využití ploch v krajině, nejen v k.ú. Rajchéřov, ale v celém řešeném území. Vybudování obory s oborním plotem je podmíněno zachováním prostupností území.

Územní systém ekologické stability o Požadavky byly řešeny, viz odůvodnění, kap. 9.5.3.

E.

požadavky na řešení veřejné infrastruktury Dopravní infrastruktura • prověřit možnost doplnění sítě místních komunikací a rozšíření šířkových poměrů; prověřit napojení parc. č. 15 ve Veclově; o po prověření nebyl požadavek akceptován – parcela byla zařazena do stabilizovaných ploch smíšených obytných umožňujících stavbu rodinného domu, ale příjezd k parcele nebyl navržen s tím, že příjezd lze řešit v navazujících řízeních, i s ohledem na problematické vlastnické vztahy (příjezd k parcele nelze řešit s využitím pozemků ve vlastnictví žadatele) poznámka - dle názoru zpracovatele ÚP není výstavba na této parcele vhodná – parcela je úzká a nachází se v okrajové části Veclova za stávajícím stavením v místě přechodu zástavby do krajiny; v případě realizace záměru se bude jednat o tzv. výstavbu ve 2. plánu, což je v rozporu s ochranou hodnot - urbanisticky cenných území – H1, vymezených v sídle Veclov; řešením je o řešení dalších požadavků, viz odůvodnění, kap. 9.4.1. Technická infrastruktura o řešení požadavků, viz odůvodnění, kap. 9.4.2. Požadavky na plochy občanského vybavení (občanské vybavení, sport, sociální služby) • prověřit lokalitu v centru Starého Města p/L pro vybudování víceúčelového občanského vybavení a lokalitu dostavující severní okraj náměstí prověřit s ohledem na žádoucí dotvoření obrazu sídla – náměstí; prověřit záměr stavby penzionu a realizace obecního parku na parc. č. 2695; o ÚP na parcele 2695 v severní části náměstí vymezuje rozvojovou plochu pro občanské vybavení P01 (např. pro rozšíření penzionu), detailnější řešení plochy s umístěním stavby a případného parku nebo veřejného prostranství bude řešeno až podrobnější dokumentací 93



•

• •

•

•

F.

prověřit plochy pro sportovní účely (záměr minigolfu, zázemí pro přírodní koupaliště, rozšíření stávajících sportovních areálů), pro sportovní využití občanů neorganizované tělovýchovy, pro dětská hřiště; vytvořit podmínky pro další rozvoj občanského vybavení např. plochy pro řešení problematiky sociální péče – péče o seniory; zohlednit trend rozvoje komerčního občanského vybavení např. ubytování, stravování; další možnosti hledat v rámci využití stávajících i navrhovaných ploch bydlení návrhem víceúčelových regulativů; o řešeno, viz odůvodnění, kap. 9.4.3. řešit ochranu piety hřbitovů. o Je řešeno - kolem hřbitovů je navrženo pietní pásmo, viz odůvodnění, kap. 9.6., odst. Ochrana piety hřbitova. stabilizovat plochy pro veřejná prostranství (náměstí, návsi, uliční prostory charakteru zklidněných komunikací, chodníky) jako součást hlavní kostry urbanistické struktury a prověřit jejich doplnění funkčním systémem sídelní zeleně; řešit chybějící veřejná prostranství, bude kladen důraz na vymezení veřejných prostranství a ploch veřejné zeleně; o ÚP respektuje stávající veřejná prostranství – náměstí, návsi, ulice a hlavní pěší propojení a vymezuje nové plochy veřejných prostranství, zvláště formou veřejné zeleně, dále viz odůvodnění, kap. 9.4.4. prověřit vymezení ploch ochranné i izolační zeleně z důvodu potlačení negativních vlivů (např. prašnosti, hluku a exhalací např. z ploch výroby a další), které např. odcloní plochy bydlení nebo potlačí negativní dominanty apod.; budou prověřeny další možnosti ozelenění sídel; o Je řešeno, viz odůvodnění, kap 9.3.3. v podmínkách pro využití zastavitelných ploch požadovat a umožnit řešení ploch veřejných prostranství včetně veřejné zeleně o V plochách urbanizovaného území je podmínkami využití umožněno budování dalších ploch veřejných prostranství a veřejné zeleně.

požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území Vyhodnocení požadavků definovaných v zadání na ochranu hodnot území: • • • • • • •

Je požadováno kulturní a přírodní hodnoty respektovat a ve veřejném zájmu navrhnout jejich ochranu a rozvoj. Cílem kulturních hodnot bude zachovat a respektovat dochovanou strukturu venkovských sídel, kde požadovaným výsledkem ochrany hodnot území je především jednota a zachování celku. V lokalitách s harmonickým souladem zástavby a krajinného rámce, řešit zachování charakteru přechodu zástavby do volné krajiny, ochranu siluety obcí a vyloučit měřítkově vybočující záměry. V cenných lokalitách zachovávat u nové výstavby tradiční formy a charakter staveb a osídlení, zejména dimenze, měřítko a hmoty tradiční architektury. Jako ochranu hodnot lze mimo jiné též spatřovat v citlivém výběru zastavitelných ploch v hodnotných územích. Ochrana genia loci - ochrana může např. spočívat v ponechání stávajícího stavu - úprava prostoru jako místa piety s veřejnou zelení (Romava, Kuní pod Landštejnem, Košlák) nebo v umožnění zástavby v přibližném rozsahu původní urbanistické struktury (např. Košťálkov). Bude navržena ochrana civilizačních hodnot, která bude více méně spočívat v jejich zachování, podpoře a případném rozšíření. o

ÚP se podrobně zabývá ochranou hodnot území, pro hodnoty vymezené v zadání – hodnoty kulturní, přírodní, civilizační - stanovuje podmínky ochrany, viz výrok, kap. B)2., dále podrobněji, viz odůvodnění, kap. 9.2.2.

94



Kulturní hodnoty - nad výčet kulturních hodnot definovaných v zadání byly na základě dalších poznatků o řešeném území v návrhu ÚP zařazeny další hodnoty: urbanisticky hodnotné území (H1) – areál zámku s hospodářským dvorem ve Starém Městě p/L – jižně od sídla – prostor původní návsi s kapličkou, lemovaný původní zástavbou formou samostatně stojících usedlostí v Podlesí p/L – prostor původní návsi s kapličkou, lemovaný původní zástavbou formou samostatně stojících usedlostí ve Vitíněvsi jedná se o hodnoty, dokládající historický vývoj urbanistické struktury a zasluhující ochranu před znehodnocením významná stavební dominanta (H2) – zámek s hospodářským dvorem ve Starém Městě pod Landštejnem - na jižním okraji sídla – uplatňuje se z dálkových pohledů, např. z prostoru příjezdu do řešeného území od Nové Bystřice zařazeno z důvodu podpory rehabilitace celého areálu (současně v rekonstrukci), v minulosti degradovaného nevhodným využitím a výstavbou kapacitního vepřína historicky významná stavba* (H3) architektonicky cenná stavba* (H4) – budova školy ve Starém Městě pod Landštejnem – na východním okraji sídla jedná se o významnou stavbu při vjezdu do sídla od Slavonic – válečný hrob - pomník vojákům Rudé armády ve Starém Městě pod Landštejnem byl pro svůj charakter zařazen do architektonicky cenných staveb - drobné architektury * poznámka – v návrhu ÚP byly ve výčtu historicky významných staveb oproti zadání ponechány jen řopíky, zbývající stavby vč. drobné architektury byly zařazeny do architektonicky cenných staveb, a to z důvodu zajištění souladu územního plánu s ÚAP SO ORP Jindřichův Hradec prostory s geniem loci – Dětříš, Pernárec, Staré Hutě u Veclova byly zařazeny z důvodu zachování a ochrany piety prostorů dalších zaniklých sídel

G.

požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace •

Minimálně jako veřejně prospěšné stavby (VPS) a veřejně prospěšná opatření (VPO) budou navrženy stavby plynoucí z nadřazené dokumentace. Z dalších navrhovaných ploch veřejné infrastruktury budou některé vymezeny jako plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby (např. plocha pro sběrný dvůr, plocha pro ČOV, apod.). Dále projektant posoudí potřebu návrhu veřejně prospěšných opatření (VPO) (např. protipovodňová nebo protierozní opatření, navrhovaný ÚSES) nebo ploch pro asanaci. Na některé VPS a VPO je možné uplatnit i předkupní právo. o je řešeno, viz odůvodnění, kap 9.7.

H. další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (například požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy) Ochrana veřejného zdraví • Při vymezování zastavitelných ploch budou zohledněna ochranná pásma komunikací. Budouli vymezeny plochy, které vyžadují ochranu před hlukem do území dotčených předpokládanou zvýšenou hygienickou zátěží (např. hlukem, prachem apod.) u komunikací II. a III. tříd nebo u stávajících výrobních ploch, bude projektantem navržen způsob jejich ochrany před hlukem nebo toto navrhované funkční využití bude zaneseno do podmíněně přípustného využití, kde bude uvedena podmínka pro jejich realizaci. o Problém je řešen definováním podmínek na ochranu veřejného zdraví, viz výrok, kap. F)1. - výstavba v rozvojových plochách SO, SV, navrhovaných u ploch dopravní infrastruktury (DS) a u ploch technické infrastruktury (TI), kde je stanoveno, že chráněné prostory budou v návaznosti na plochy (DS, TI) navrhovány za podmínky splnění hygienických limitů 95



•

hluku pro chráněný venkovní prostor a chráněné venkovní prostory staveb, což musí být doloženo v navazujících řízeních o V ÚP nejsou navrženy plochy pro bydlení v přímé návaznosti na plochy výroby. u všech výrobních ploch bude navržena maximální hranice negativních vlivů, která bude pro budoucí vyhlašované pásmo nepřekročitelná. Do těchto hranic navrhovat plochy vyžadující ochranu před hlukem jen v ojedinělých případech a včetně navrženého způsobu jejich ochrany (viz obdoba odstavce výše o Pro areály výroby (2 zemědělské areály jižně od Starého Města p/L) je vymezena limitní hranice negativního vlivu zemědělských staveb – jedná se o max. rozsah negativních vlivů s tím, že v budoucnu vyhlašované ochranné pásmo zemědělských areálu nesmí tuto maximální hranici překročit, viz výrok, kap. F)1.

Civilní ochrana, obrana a bezpečnost státu • návrh ÚP bude řešit požadavky civilní obrany – navrhne plochy pro požadované potřeby dle § 20 písm. a) - i) vyhlášky č. 380/2002 Sb., v rozsahu předaných podkladů od HZS (krizový plán). – je řešeno, viz odůvodnění, kap. 5 • respektovat objekty důležité pro obranu státu – vojenské účelové objekty (kat. území Staré Město p/L), - viz odůvodnění, kap. 5 Ochrana ložisek nerostných surovin a geologické stavby • podmínkami využití ploch s rozdílným způsobem využití umožnit řešení starých ekologických zátěží; - je řešeno definováním podmínek v krajině a v plochách TO Ochrana před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy • budou navrženy zásady pro vyhlášené záplavové území potoka Pstruhovec – podmínky jsou stanoveny dále viz odůvodnění, kap. 9.5.4. • podél potoků, které nemají vyhlášena záplavová území zejména v zastavěném území (např. ve Veclově) bude vymezena hranice rozlivu v době povodní a budou navrženy zásady pro využívání tohoto území - hranice rozlivu v době povodní ve Veclově není vymezena - je navržena plocha pro revitalizaci vodního toku, realizací záměru bude eliminován rozliv vodoteče. • prověřit plochy pro vhodná krajinná revitalizační opatření ke zlepšení zadržení vody v krajině, podporovat její zasakování; - je řešeno, viz odůvodnění, kap. 9.5.4. • prověřit možnou revitalizaci vodních toků či melioračních stok a vodních příkopů; o V sídle Veclov je z důvodu ohrožení zastavěného území živelními pohromami (povodněmi) navržena plocha pro revitalizaci vodního toku, viz odůvodnění, kap. 9.5.4. o Revitalizaci vodních toků či melioračních stok a vodních příkopů lze v případě potřeby realizovat na základě podmínek využití ploch, jako „stavby, zařízení a jiná opatření pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof“. • prověřit a případně řešit neškodné převedení přívalových vod do místních vodotečí, prověřit protierozní opatření a případně navrhnout řešení - je řešeno vymezením plochy na západním okraji Starého Města p/L, viz odůvodnění, kap. 9.5.4. Ochrana zemědělského půdního fondu (ZPF) o Požadavky jsou řešeny, viz odůvodnění, kap. 14.1. Ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) o Požadavky jsou řešeny, viz odůvodnění, kap. 14.2.

I.

požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území •

•

řešit střet vymezování zastavitelných ploch s přírodními a krajinářskými hodnotami. Najít řešení, které bude šetrné vůči přírodním a kulturním hodnotám území, ale zároveň zajistí potřebné plochy pro rozvoj řešeného území; o Protože se řešené území nachází v hodnotném přírodním prostředí Přírodního parku Česká Kanada, dochází k tomuto střetu u zastavitelných ploch, navržených samostatně v krajině. Např. návrh několika ploch rozptýlené zástavby v k. ú. Rajchéřov na základě požadavků vlastníka pozemků – ÚP tento problém řeší vymezením specifické plochy VZx se specifickými podmínkami využití, prostorové regulativy nepřipouští narušení harmonického měřítka krajiny a krajinné scény rušivými a měřítkově se vymykajícími stavbami. řešit možný střet vymezení ploch pro bydlení v kolizi s negativními vlivy; - ÚP nenavrhuje plochy bydlení do území negativních vlivů 96



•

• • • • • • •

řešit problém střetu navrhovaných rozvojových ploch se ZPF – třída ochrany I. až II., s investicemi v půdě a případně střet s ochrannými pásmy infrastruktury a možné hlukové zátěže, - střet se záborem kvalitních půd je řešen viz odůvodnění, kap. 14.1., řešení střetů s limity využití území bude řešeno v navazujících řízeních řešit problém ostrých přechodů zástavby zemědělských areálů do krajiny (např. návrhem ploch izolační zeleně), - problém je řešen návrhem různých forem zeleně včetně zeleně s funkcí izolační a podmínkami využití ploch VZ (ochrana krajinného rázu) řešit problém nefunkčních nebo chybějících veřejných prostranství; - úpravy lze řešit na základě v ÚP stanovených podmínek využití řešit problém eroze půdy (zranitelné plochy), - problém lze v případě potřeby řešit na základě podmínek využití ploch řešit návaznosti a koordinace skladebných částí ÚSES na navazující území, - je řešeno, viz odůvodnění, kap. 11 koordinovat vymezené skladebné části ÚSES s rozvojovými záměry – je řešeno specifickými podmínkami stanovenými pro rozvojové plochy prověřit a řešit možnosti potlačení negativních dominant, - je řešeno navržením různých forem zeleně v návaznosti na areály zemědělské výroby ve Starém Městě p/L řešit nedostatečné plochy pro parkování a odstavování vozidel; - jsou navrženy plochy pro chybějící parkoviště, viz odůvodnění, kap. 9.4.1.

J. požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose o o o

viz odůvodnění, kap. 9.3.2. jsou navrženy plochy pro budování staveb a opatření proti přívalovým vodám, viz odůvodnění, kap. 9.5.4. opatření proti radonovému riziku bude řešeno až v navazujících řízeních

K. požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií, o

ÚP vymezuje plochy, které budou podléhat detailnějšímu urbanistickému řešení – územní studií, viz výrok, kap. K), odůvodnění, viz kap. 9.11.

L. požadavky na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem o

ÚP nevymezuje plochy a koridory, pro které budou podmínky pro rozhodování stanoveny regulačním plánem.

M. požadavky na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území, pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí nebo pokud nevyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast o

N.

Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj nebylo v Zadání požadováno. Dotčené orgány neuplatnily požadavky na posouzení územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí a vyloučily negativní vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti.

případný požadavek na zpracování konceptu, včetně požadavků na zpracování variant o

Variantní řešení nebylo zpracováno.

O. požadavky na uspořádání obsahu návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jejich odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení o o

o o

Návrh ÚP je zpracován dle platné legislativy se strukturou a obsahem textové části a výčtem výkresů grafické části v souladu se Zadáním. V ÚP byly respektovány další požadavky na zpracování návrhu - rozvojové plochy jsou identifikovány písmenem a číselnou řadou s rozlišením ploch zastavitelných – Z01,…. ploch přestavby - P01,…. ploch navržených v krajině - K01, koridorů územních rezerv R01 plochy s rozdílným způsobem využití – jsou rozlišeny kódem, např. SO, SV,….. pro rozvojové plochy (zastavitelné, plochy přestavby a plochy v krajině) jsou v případě, že 97



si to charakter a umístění plochy vyžaduje, stanoveny specifické koncepční podmínky pro využití konkrétní rozvojové plochy, např.: – obsluha plochy – koncepční podmínky – zda je požadováno prověření změn jejich využití územní studií – odkaz na podmínky ochrany hodnot území nebo další podmínky navržené územním plánem, např. ochrana zdravých životních podmínek,…. – navrhované plochy VPS, VPO a veřejných prostranství (plochy asanací nejsou navrženy) jsou vymezeny v textové části kap. G), H). U VPS a veřejných prostranství, u kterých je uplatněno předkupní právo, je toto vyznačeno a je proveden přesný výčet parcelních čísel, kterých se předkupní právo týká – plochy s rozdílným způsobem využití - uvedené v § 4-19 vyhlášky 501 jsou dále členěny, odůvodnění, viz kap. 5.

13. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE (§ 43 ODST. 1 STAVEBNÍHO ZÁKONA), S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ V územním plánu nejsou vymezeny žádné záležitosti nadmístního významu neuvedené v ZÚR.

14. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND (ZPF) A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA (PUPFL) 14.1.

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZPF

Použitá metodika Vyhodnocení předpokládaných důsledků na zemědělský půdní fond bude provedeno ve smyslu zákona č. 334/1992 Sb., vyhlášky č. 13 Ministerstva životního prostřední ze dne 29. prosince 1993, kterou se upravují podrobnosti ochrany půdního fondu ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb. a přílohy 3 této vyhlášky a příslušného metodického pokynu. Třídy ochrany, do kterých jsou zařazeny jednotlivé kódy BPEJ byly aktualizovány dle vyhlášky MŽP č. 48/2011 Sb. Územní plán vychází z koncepce platného územního plánu a nenavrhuje výrazné koncepční změny. Způsob identifikace lokalit záboru a rozvojových lokalit v grafické části dokumentace, údaje o celkovém úhrnu záboru ZPF Jednotlivé lokality s navrženou změnou způsobu využití jsou označeny kódem K, P nebo Z a číselnou řadou. Plochy změn v krajině jsou identifikovány „N“, plochy zastavitelné - přestavbové „P“ a plochy zastavitelné „Z“.

98



Sumární přehled lokalit s navrhovanou změnou využití územní s dopadem do ploch ZPF: plochy z toho navrhovaný způsob využití celkem zábor ZPF DS - plochy dopravní infrastruktury - silnice

0,0427

0,0427

DU - plochy dopravní infrastruktury - účelové komunikace

0,1922

0,1887

OS - plochy občanského vybavení – tělovýchova a sport

4,0596

1,0222

PV - plochy veřejných prostranství - celkem

0,855

0,5628

PZ - plochy veřejných prostranství – veřejná zeleň

6,8601

5,4389

SO - plochy smíšené obytné

2,9178

2,2933

SV - plochy smíšené obytné- venkovské

9,4358

2,5656

TO - plochy technické infrastruktury – nakládání s odpady

0,1574

0,1574

VD - plochy výroby a skladování – drobná a řemeslná výroba

0,6107

0,4323

VZx - plochy výroby a skladování – zemědělská výroba specifická

0,8753

0,3471

ZO - plochy zeleně – ochranná zeleň

1,9463

0,4205

ZS - plochy zeleně – soukromá zeleň

0,4153

0,4154

Celkový součet

28,412

13,9288

Celkem je územním plánem navrhován zábor ZPF v rozsahu cca 14 ha. Do sumárního součtu nejsou zahrnuty lokality s navrženou změnou využití území, které ale nemají dopad do ZPF a jsou navrženy zcela na nezemědělské půdě. Součástí záboru ZPF nejsou i plochy změn v krajině, konkrétně plochy smíšené nezastavěného území, Zdůvodnění navrhovaného řešení: Návrh rozvojových lokalit je přizpůsoben zejména možnostem rozvoje obce z hlediska přírodních a civilizačních bariér a předchozím zpracovaným dokumentacím. Využití zemědělské půdy na nezastavěných částech stavebních pozemků a enkláv zemědělské půdy v zastavěném území: Po vyhodnocení územního plánu a jeho dopadu do ploch ZPF byly vymezeny rozvojové lokality, které jsou navrženy na pozemcích, které nejsou součástí ZPF. Jedná se o následující lokality: Navrhované lokality bez dopadu do záboru ZPF, vymezené na nezemědělských plochách:

Z56

navrhovaný způsob využití DS


plocha lokality celkem 0,1395

Z59

DS


0,0469

Z64

DS


0,1218

Z57

DS

Staré město pod Landštejnem

0,5464

Z62

DS


0,1779

P17

DU


0,1978

K04

NSs


2,7654

K07

NSs


2,315

P10

OM


1,4312

Z20

OS


0,4904

Z17

OS


1,1761

Z36

PV


0,3635

Z34

PV


0,0802

Z50

PZ

Dětříš

identifikace

katastrální území

99

0,184



Z49

navrhovaný způsob využití PZ

Z48

PZ

Košlák

0,6459

Z47

PZ


1,5052

Z46

PZ

Pernárec

0,9781

Z35

PZ


0,4305

Z51

PZ

Romava

0,5713

Z52

PZ


0,4061

Z31

PZ


1,6166

Z38

PZ


1,1083

Z41

PZ


0,1248

Z44

PZ


0,2585

Z22

RH


0,9033

Z23

RH


0,5537

Z21

RI


0,0667

P01

SO


0,1276

Z04

SO


0,6222

Z08

SV

Dobrotín

0,6033

P08

SV

Košťálkov

0,0948

P09

SV

Košťálkov

0,0504

Z10

SV

Návary

0,2325

P07

SV

Pernárec

3,0365

P05

SV


0,2114

Z06

SV


0,5063

Z27

VZ

Rajchéřov

0,2949

Z65

VZ

Rajchéřov

0,3099

Z66

VZ

Rajchéřov

0,2179

Z67

VZ

Rajchéřov

0,06

P15

ZO


0,4945

P18

ZO


0,7502

Z53

ZS


0,3773

identifikace

katastrální území Dobrotín

CELKEM

plocha lokality celkem 0,6008

27,7956

100



Bez dopadu do záboru ZPF jsou vyhodnoceny plochy smíšené nezastavěného území: identifikace K02 K03 K01 K06 K05

navrhovaný způsob využití NSs - plochy smíšené nezastavěného území – sportovní NSs - plochy smíšené nezastavěného území – sportovní NSs - plochy smíšené nezastavěného území – sportovní NSx - plochy smíšené nezastavěného území – specifické NSx - plochy smíšené nezastavěného území – specifické

katastrální území Staré město pod Landštejnem Staré město pod Landštejnem Staré město pod Landštejnem Staré město pod Landštejnem Staré město pod Landštejnem

plocha lokality dopad do ZPF celkem 1,8368

0,0149

12,0792

9,0896

7,2392

5,3745

0,6153

0,5971

4,3666

4,3665

CELKEM PLOCHY ZMĚN V KRAJINĚ

19,4426

Lokality, které nemají dopad do ploch ZPF jsou navrženy v rozsahu 27,7956 ha – plochy nezemědělské a 19,4426 ha – plochy změn v krajině (nezastavitelné). Tyto lokality nejsou zahrnuty v sumární tabulce lokalit s navrhovanou změnou využití územní s dopadem do ploch ZPF uvedené v předchozí podkapitole. Využití ploch, které byly pro potřeby rozvoje sídla orgánem ochrany ZPF již odsouhlaseny v dosavadní schválené dokumentaci: Územní plán Starého Města pod Landštejnem vychází z platného územního plánu sídelního útvaru, který řešil pouze část zastavěného území vlastního Starého města pL. Část ploch odsouhlasených v ÚPN SÚ již byla zastavěna. Nový územní plán, který je vymezen nad platnou katastrální mapou respektuje koncepci a většinu ploch odsouhlasených v platném ÚPO. Jedná se zejména o rozvojové plochy v severní a východní části navazující na zastavěné území St. Města a rozvojové aktivity v návaznosti na areál bývalého zámečku, resp. bývalého zemědělského střediska Využití ploch získaných odstraněním budov a proluk Územní plán navrhuje plochu přestavby, které nezatěžuje využití zemědělské půdy nadbytečnými požadavky na zábor ZPF. Ovlivnění hydrologických a odtokových poměrů a stávajících melioračních zařízení v území V řešeném území je pod závlahami nebo odvodněna významná část ploch jižně od obce. V severozápadní části území je navrhována z důvodu podpory zadržení vod v krajině, soustava dvou vodních ploch. Síť zemědělských komunikací Územní plán respektuje stávající zemědělské komunikace a jejich obslužnou funkci. Navrhovány jsou účelové komunikace pro zlepšení dopravní dostupnosti a průchodnosti krajiny, a to zejména s návrhem obnovy jižní části území. Jedná se o plochu Z 60, která je navržena pro obsluhu v krajiny (a průchod cyklotrasy) mezi Dobrotínem a jižní částí Starého Města p/L v trase k tomuto účelu již využívané, kde navazuje na stávající účelovou komunikaci. Důsledky navrhovaného řešení na uspořádání ploch ZPF, kterým by měla být s ohledem na § 2 zákona č. 114/1992 Sb. V platném znění co nejméně narušena krajina a její funkce: Navrhované plochy zástavby neznemožňují obhospodařování a údržbu zemědělských ploch. Plochy pro rozvoj bydlení a výrobních aktivit jsou umístěny v návaznosti na současně zastavěné území sídla. Nejsou vytvářeny samostatné enklávy osídlení s výjimkou zastavitelného území v prostoru bývalé obce Košťálkov (zejména mimo zemědělské půdy), kde existuje záměr na rekonstrukci původního sídla.

101



Ovlivnění hydrologických a odtokových poměrů a stávajících melioračních zařízení v území: V řešení návrhu územního plánu nejsou navrhovány žádné zásadní změny hydrologických a odtokových poměrů. Odtokové poměry v jednotlivých rozvojových lokalitách budou částečně ovlivněny výstavbou samotnou, k jinému ovlivnění nedojde. Dešťové vody ze zpevněných ploch budou odváděny dešťovou kanalizací, na pozemcích bude zajištěna maximální kumulace dešťových vod pro zachování retenční schopnosti krajiny, tuto problematiku je třeba dořešit v podrobnější dokumentaci. Vedení směrových a liniových staveb ve vztahu k možnému eroznímu ohrožení, ohrožení zástavby extravilánovými vodami, pozemkovým úpravám Nejsou navrhována opatření, která by vedla ke zvýšenému riziku eroze nebo ohrožení zástavby. Jsou navrženy stavby a opatření pro eliminaci erozí a extravilánových vod, viz odůvodnění, kap. 9.5.4. Kvalita zemědělské půdy dle BPEJ a tříd ochrany: Převažují zemědělské půdy v II. třídě ochrany. Kvalita zemědělských půd v území nedovoluje územní rozvoj bez toho, aby byly dotčeny zemědělské půdy v I. nebo II. třídě ochrany. Dopad do zemědělských půd v hektarech záboru ZPF dle tříd ochrany je patrný v následující tabulce: I. třída ochrany

II. třída ochrany

7,4227 ha

0

III. třída ochrany 1,7911 ha

Etapizace výstavby: Etapizace není navržena.

102

IV. třída ochrany 0,0699 ha

V. třída ochrany 4,1513 ha



Plochy záboru ZPF – zastavitelné plochy:

identifikace

navrhovaný způsob využití

Z58

DS

DS - plochy dopravní infrastruktury - silnice celkem Z60

DU

DU - plochy dopravní infrastruktury - účelové komunikace - celkem

plocha lokality celkem

plocha záboru ZPF


orná půda

zahrada


0,0427

0,0427

0,0427

0,0427

0,1922

0,1887 Dobrotín

0,1922

0,1887

0

0

0

0

TTP

0,0427

0,0252

0,0427

0,0252

0,1887

0,1685

0,1887

0,1685

0,0327

Z16

OS

0,0944

0,0327


0,0327

Z18

OS

3,2271

0,2617


0,2617

Z19

OS

0,7381

0,7278


0,7278

4,0596

1,0222

OS - plochy občanského vybavení – tělovýchova a sport - celkem

0

0

1,0222

Z61

PV

0,1123

0,0154 Návary

Z32

PV

0,0495

0,0495

Pomezí Landštejnem

P12

PV

0,1086

0,0125


0,0125

Z37

PV

0,0407

0,0216 Staré město pod

0,0216

103

pod

třída třída třída třída třída ochrany ochrany ochrany ochrany ochrany meliorace I. II. III. IV. V. 0,0175

0

0

0

0,0175

0

0,0025

0,1887

0

0,0025

0,1887

0,0699

0,1918

0,0699

0,1918

0,0176 0

0,0176

0,7278

0,0327

0

0,7278

0,0154

0,0007

0,0495

0,0495 0,0112

0

0,0111

0,0013 0,0216

0,035



identifikace



plocha záboru ZPF


orná půda

zahrada

TTP

třída třída třída třída třída ochrany ochrany ochrany ochrany ochrany meliorace I. II. III. IV. V.

Landštejnem P11

PV

0,1612

0,0881


Z33

PV

0,3827

0,3757


0,855

0,5628

PV - plochy veřejných prostranství - celkem

0,0881

0

0,0881

0,0881 0,3757

0,3757

0,4747

0,3869

0,0708 0

0

0,034

Z45

PZ

0,3357

0,0289 Pernárec

Z43

PZ

0,2095

0,2095

Staré město pod 0,2095 Landštejnem

Z30

PZ

0,4297

0,3287


0

0,3287

0,3287

Z39

PZ

0,6344

0,4392


0

0,4392

0,4392

P13

PZ

0,5435

0,4972


0,0224

0,4748

0,4972

Z42

PZ

1,5327

1,3532


Z40

PZ

3,1746

2,5822


6,8601

5,4389

PZ - plochy veřejných prostranství – veřejná zeleň - celkem

0,0289

0,1383

Z05

SO

0,3364

0,3364

Pomezí Landštejnem

Z03

SO

0,5353

0,5353


104

pod

0,1058

0,0289 0,2095

0,1956

1,1576

0,858

0,2428

1,4814

2,1036

2,0156

1,1008

2,9197

3,2612

0,3364

0,3349

0,5353

0,5353

0,1412

0,1185

0,0771

0,3287

0,6036

0,4785

0

0,1185

0

1,8207

0,0015

0,6036




Z01

SO

1,3895

0,7650


0,4341

0,0131

0,7519

0,3786

Z02

SO

0,6566

0,6566


0

0,6566

0,6454

0,0112

0,6033

2,9178

2,2933

0,3309

1,9624

1,5287

0,7646

0,9819

SO - plochy smíšené obytné - celkem


plocha záboru ZPF


identifikace


orná půda

zahrada

TTP

P06

SV

0,3487

0,2449 Dobrotín

Z09

SV

0,8885

0,8421 Dobrotín

0,6643

Z14

SV

7,2472

0,7327 Košťálkov

0,1051

Z11

SV

0,1187

0,1187 Návary

0,1187

P03

SV

0,2256

0,1287 Návary

0,1287

P02

SV

0,1943

0,006 Návary

P04

SV

0,1321

0,2117

Podlesí Landštejnem

pod

Z07

SV

0,2807

0,2808

Podlesí Landštejnem

pod

9,4358

2,5656

0,1574

0,1574

0,1574

0,1574

0,6107

0,4323 Staré město pod

SV - plochy smíšené obytné- venkovské celkem Z63

TO

TO - plochy technické infrastruktury – nakládání s odpady Celkem Z24

VD

0,2449 0,0511

0,1267

0,7904

0,6276

0,1267

0,1086

0,0517 0,6061

0,1287 0,006

0,0413

0,3433


0

0

1,8027

0,1187

0,006

0,7694

105

0,1363

0,0018 0,2808

0,2808

1,2825

1,1997

0,1574

0,008

0,1574

0,008

0,4323

0

0,3067

0

0,8494

1,8027

0,1494

0

0

0,2307

0

0,1494

0,2016

0



identifikace



plocha záboru ZPF


orná půda

zahrada

TTP


Landštejnem VD - plochy výroby a skladování – drobná a řemeslná výroba celkem

0,6107

0,4323

0

0

0,4323

0

0

0,2307

Z28

VZx

0,0339

0,0339 Rajchéřov

0,0339

0,0216

Z25

VZx

0,1266

0,0551 Rajchéřov

0,0551

0,0551

Z26

VZx

0,2001

0,0666 Rajchéřov

0,0666

0,0406

0,0261

Z29

VZx

0,5147

0,1915 Rajchéřov

0,1915

0,1828

0,0086

0,8753

0,3471

0,3471

0,2234

VZx - plochy výroby a skladování – zemědělská výroba specifická celkem

0

0

P16

ZO

0,1734

0,0858


0,0858

0,0784

P14

ZO

1,7729

0,3347


0,3347

0,3347

1,9463

0,4205

0,4205

0,4131

ZO - plochy zeleně – ochranná zeleň - celkem

0

0

0

0,1114

0

0,2016

0

0,0123

0

0,0123

0

0,0075

0

0

0

0,0075

0

Z55

ZS

0,1401

0,1401


0,1401

Z54

ZS

0,2752

0,2753


0,0157

0,1753

ZS - plochy zeleně – soukromá zeleň - celkem

0,4153

0,4154

0,2596

0

0,1558

0,1753

0

0,1401

0

0,1

0

Celkový součet

28,412

13,9288

0,3433

9,4768

7,6322

0

1,82

0,0699

4,1932

4,1052

4,8182

106

0,1401 0,1



Plochy změn v krajině – nezastavitelné plochy – nejsou součástí záboru ZPF: Rozvojové plochy smíšené nezastavěného území (NSs, NSx) nejsou součástí záboru ZPF. Umisťování staveb v tomto území je přípustné nebo podmíněně přípustné pouze s ohledem na podmínky využití území, které v souladu se zák. 183/2006, § 18, odst. 5, v platném znění upravuje a definuje územní plán.

identifikace



K02

NSs

1,8368

K03

NSs

12,0792

K01

NSs

7,2392

NSs Celkem

21,1552

K06

NSx

0,6153

K05

NSx

4,3666

NSx Celkem

4,9819

plocha orná záboru zahrada TTP půda ZPF katastrální území Staré město pod 0,0149 0,0149 Landštejnem Staré město pod 9,0896 9,0896 Landštejnem Staré město pod 5,3745 5,3745 Landštejnem 14,479 0 0 14,479 Staré město pod 0,5971 0,5971 Landštejnem Staré město pod 0,5468 0,0478 3,7719 4,3665 Landštejnem 4,9636 1,1439 0,0478 3,7719

107

třída třída třída třída třída ochrany ochrany ochrany ochrany ochrany meliorace I. II. III. IV. V. 0,0149

1,4557

3,2001

5,8895

4,9241

3,2001

5,9044

4,9241

0,0134

0,5971

3,9188

6,8302

0

0,0374

3,9188 0,5463

4,3243 4,3617

0,0422 0

0,5463

0

0,0556

0,5971



14.2.

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA PUPFL

V grafické části je vyznačena hranice 50 m od okraje lesa. Navrhované zastavitelné plochy lokality zasahují do pásma 50 m od okraje lesa. Pro realizaci zástavby v těchto lokalitách je nutno řešit výjimku v následných řízeních a dále se doporučuje respektovat podmínku zachování vzdálenosti staveb od okraje lesa min 25 m. Výměra a rozložení lesů v území, lesnatost Lesnatost v území je silně nadprůměrná. V širším územním obvodu je zastoupení lesních porostů soustředěno do velkých lesních celků. Všeobecné údaje o lesích Členění lesů podle kategorií V řešeném území jsou zastoupeny lesy hospodářské a lesy zvláštního určení. Lesy zvláštního určení se nacházejí severně od obce a zahrnují prostor vodárenské nádrže Staré Město pod Landštejnem. Lesy zvláštního určení nejsou dotčeny záborem PUPFL. V jižní části území je v území po bývalém pohraničním pásmu výrazně zastoupen les první generace, vysázený na původně zemědělské půdě. Věková a druhová skladba Převažují středněvěké porosty s proměnnou druhovou skladbou. Převažují porosty smrku a borovice, s porostními skupinami s druhově pestrým zastoupením přírodě blízké dřevinné skladby. Navrhovaná opatření, vyhodnocení Lokality K01, K02, K03, K04 a K07 – jedná se o návrh ploch v nezastavěném území - plochy smíšené nezastavěného území (NSs), které jsou navrženy zejména severně od Starého Města p/L v území se zvýšenými rekreačními aktivitami v návaznosti na stabilizované areály biatlonu a cyklokempu. Tento prostor je územním plánem dále rozvíjen a jsou vymezeny plochy měkkých rekreačních aktivit pro sportovní vyžití s využitím zázemí stávajících zařízení. Tyto navrhované plochy jsou navrženy i v rámci ploch PUPFL, u kterých se předpokládá zachování stávajících porostů, případně jejich přizpůsobení (nepř. rozvolnění) pro sportovní aktivity. Využití těchto ploch proto negeneruje požadavek na trvalý zábor PUPFL v plném rozsahu. Rozsah nelze jednoznačně specifikovat, upřesněn může být až při vlastním záměru na konkrétní využití území. Lokalita Z08 – plocha pro bydlení v lokalitě Filipov, v k.ú Dobronín. Jedná se o plochu proluky v osadě Filipov, lokalita zahrnuje na svém západním okraji plochu PUPFL, která je nezařízená bez porostu. Dopad do lesních pozemků tak nenaruší stabilitu navazujících lesních porostů, plocha se nachází ve vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Lokalita Z17 a Z18 – Lokality pro rozvoj sportu severně od zastavěného území Starého Města p/L, pod hrází vodní nádrže Landštejn. Navrhované lokality mají z úkol posílit vybavenost v území, které se dlouhodobě profiluje jako místní až regionální sportovní centrum. Plocha Z17 využívá plochu stávajícího areálu biatlonu (v mapách KN sportoviště a rekreační plocha) pro vybudování zázemí areálu - víceúčelové budovy s tribunou (pro umožnění výstavby v areálu byla plocha navržena jako zastavitelná). Plocha Z18 je navržena pro rozšíření sítě biatlonových tratí a pro sportovní aktivity vyžadující strmý a zvlněný terén. Dotčeny jsou izolované lesní porosty, které se nacházejí na pravém břehu Pstruhovce a navazují na stávající sportovní areál. Dotčena je plocha s rozvolněným porostem. Navrhován je trvalý zábor PUPFL. Předpokládá se redukce dřevin a začlenění vzrostlých dřevin do vznikajícího areálu. Část lokality Z18 je vymezena i v rámci uceleného porostu na západní straně údolí Pstruhovce. Jedná se o rozsáhlý zábor PUPFL Důvodem záměru Z18 je vytvoření zlepšení podmínek pro rekreaci a cestovní ruch (areál bude sloužit i pro návštěvníky blízkého cyklokempu). Plocha byla pro tento účel nejvhodnější – navazuje na stávající areál biatlonu.

108



Lokalita Z23 – rozšíření ploch hromadné rekreace v návaznosti na rekreační areál severně od Starého Města p/L. Dotčena je plocha s rozvolněným lesním porostem nacházejícím se v polích jižně od lokality kempu. Navrhován je trvalý zábor PUPFL. Navrhovaný zábor PUPFL neovlivní negativně stabilitu navazujících porostů. Lokalita Z36 – navrhovaná účelová komunikace, sloužící pro průchod turistické cesty a odpočívadlo ve vazbě na hrad Landštejn – cílem je uvedení souladu se skutečností - jedná se o plochy k tomuto účelu již využívané. Lokalita Z59 – plocha pro parkoviště u hradu Landštejn. Cílem je uvedení souladu se skutečností jedná se o plochu k tomuto účelu již využívanou. Navrhovaný liniový zásah do lesních porostů nebude mít negativní vliv na stabilitu okolních porostů. Lokalita Z57 a Z62 –Lokality pro zajištění obsluhy a parkování v území se soustředěnými sportovními aktivitami. Nachází se severně od zastavěného území Starého Města p/L. Dotčeny jsou okrajové partie lesních porostů navazujících na lesní nebo účelové cesty. Navrhován je trvalý zábor PUPFL části porostů. Navrhovaný zábor PUPFL neovlivní negativně stabilitu navazujících porostů. Lokalita Z51 a Z52 – lokality navržené pro veřejnou zeleň z důvodu vytvoření pietního místa v prostoru bývalé návsi na upomínku zaniklých sídel Romava a Nové Hutě u Veclova. Plochy zalesnění Nejsou navrženy. Tabelární přehled lokalit s dopadem do ploch PUPFL: identifikace


K01

NSs


7,2392

1,6293

K02

NSs


1,8368

0,8541

K03

NSs


6,6789

2,507

K04

NSs


2,7654

2,7654

K07

NSs


2,315

2,315

Z08

SV

Dobrotín

0,6033

0,6034

Z17

OS


1,1761

0,1203

Z18

OS


3,2271

2,8749

Z23

RH


0,5537

0,0812

Z36

PV


0,3635

0,3337

Z51

PZ

Romava

0,5713

0,5713

Z52

PZ


0,4061

0,3376

Z57

DS


0,5464

0,0507

Z59

DS


0,0469

0,0469

Z62

DS


0,1779

0,1779


CELKEM


z toho dopad do PUPFL

15,2722

109



Vymezení veřejně prospěšných staveb Lokality záboru PUFFL pro vybrané dopravní stavby a veřejná prostranství jsou vymezeny jako veřejně prospěšné stavby (plochy veřejných prostranství - Z36, Z51, Z52, plochy dopravní infrastruktury – Z59, Z62). Vzdálenost 50m od okraje lesa Do vzdálenosti 50m od okraje lesa zasahují tyto zastavitelné plochy: Z06, Z08, Z09, Z12, Z17, Z18, Z20, Z21, Z23, Z28, Z32, Z35, Z36, Z37, Z45, Z46, Z48, Z51, Z52, Z56, Z57, Z59, Z62, Z64, Z67, P07, P08, P09, P17

15.

ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ


16.

VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK


17.

SEZNAM ZKRATEK POUŽÍVANÝCH V ÚPD

AZZÚ CZT ČOV ČR čp. čo. DP EIA

aktivní zóna záplavového území centrální zásobování teplem čistírna odpadních vod Česká republika číslo popisné číslo orientační dobývací prostor Enviromental Impact Assesment (metoda posuzování vlivů záměrů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb.) EZ energetický zdroj CHLÚ chráněné ložiskové území JÚ jímací území KN katastr nemovitostí k. ú. katastrální území KÚ Krajský úřad MK místní komunikace JČK Jihočeský kraj LBC / LBK místní (lokální) biocentrum / biokoridor MŽP Ministerstvo životního prostředí NP nadzemní podlaží NRBC / NRBK nadregionální biocentrum / biokoridor ORP obec s rozšířenou působností OB rozvojová oblast republikového významu OP ochranné pásmo OV občanské vybavení OZ obnovitelné zdroje POP pásmo ochrany prostředí PUPFL pozemky určené k plnění funkcí lesa PÚR Politika územního rozvoje RBC / RBK regionální biocentrum / biokoridor RS regulační stanice SZ nový stavební zákon SO správní obvod SOB specifická oblast STL středotlaký plynovod SWOT analýza Strengths (přednosti = silné stránky), Weaknesses (nedostatky = slabé stránky), Opportunities (příležitosti), Threats (hrozby) TI technická infrastruktura

110



TS ÚAP ÚP ÚPD ÚPNSÚ ÚPP ÚS ÚSES ÚSKP VDJ VHD VKP VN / VVN VP VPO VPS VTL ZD z.ú. ZÚR ZPF ŽP

elektrická stanice s napětím pod 52 kV = trafostanice územně analytické podklady územní plán územně plánovací dokumentace územní plán sídelního útvaru územně plánovací podklady územní studie územní systém ekologické stability ústřední seznam nemovitých kulturních památek vodojem veřejná hromadná doprava významný krajinný prvek elektrická vedení vysokého /velmi vysokého napětí veřejná prostranství veřejně prospěšné opatření veřejně prospěšná stavba vysokotlaký plynovod zemědělský areál, zemědělské družstvo zastavěné území zásady územního rozvoje zemědělský půdní fond životní prostředí

111



URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o.

e-mail: [email protected]

602 00 Brno, Příkop 8

[email protected] [email protected] tel.:

Akce:

ÚZEMNÍ PLÁN STARÉ MĚSTO POD LANDŠTEJNEM

Evidenční číslo:

212 – 008 – 498

Pořizovatel:

Městský úřad Jindřichův Hradec

Zhotovitel:

Urbanistické středisko Brno, spol. s r.o.

Jednatelé společnosti:

Ing. arch. Vanda Ciznerová Ing. arch. Miloš Schneider

Projektanti:

urbanismus, architektura:

Ing. arch. Ivana Golešová, Ing. arch. Aleš Stuchlík

dopravní řešení:

Ing. Jiří Hrnčíř

vodní hospodářství:

Ing. Pavel Veselý

energetika, spoje: ekologie, životní prostředí:

Mgr. Martin Novotný

ochrana ZPF, PUPFL: digitalizace a technické práce

Datum:

Ing. arch. Aleš Stuchlík

04 / 2014

112

+420 545 175 799 +420 545 175 796

NÁVRH

www.usbrno.cz

ÚZEMNÍ PLÁN STARÉ MĚSTO POD LANDŠTEJNEM II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Recommend Documents