územní plán SMEČNA listopad 2011

územní plán

SMEČNA

listopad 2011

ÚZEMNÍ PLÁN SMEČNA

listopad 2011

POŘIZOVATEL: Městský úřad Slaný Velvarská 131 274 01 Slaný

OBJEDNATEL: Město Smečno Nám. T. G. Masaryka č. p. 12 273 05 Smečno

ZPRACOVATEL ÚPRAVY ÚZEMNÍHO PLÁNU: AURS, spol. s r. o. Hládkov 920/12 169 00 Praha 6 Ing. arch. Milan Körner, CSc. (autorizace ČKA č. 00 025) Ing. arch. Blanka Almásyová (autorizace ČKA č. 02 391) Ing. Lenka Pacalová Digitální zpracování: Ing. Lenka Pacalová Urbanismus:

ZPRACOVATEL ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU: AURS, spol. s r. o. Ing. arch. Milan Körner, CSc. (autorizace ČKA č. 00 025) Ing. arch. Blanka Almásyová (autorizace ČKA č. 02 391) Ing. Lenka Pacalová konzultace: Ing. Milena Morávková (ÚSES, autorizace ČKA č. 2305)

ZPRACOVATEL (PŮVODNÍHO) ÚZEMNÍHO PLÁNU: AURS, spol. s r. o. Urbanismus:

Ing. arch. Milan Körner, CSc. Ing. arch. Blanka Almásyová Demografie: Ing. arch. Milan Körner, CSc. Doprava: Ing. Josef Smíšek (autorizace ČKAIT č. 0007570) Vodní hospodářství: Ing. Josef Bílek Energetika a spoje: Ing. Jan Bayerle (autorizace ČKAIT č. 0004526) Krajina, ÚSES: Ing. Kateřina Koudelová Digitální zpracování: Ing. Marcela Havelková (KAP, spol. s. r. o. - divize Boreas)

2


listopad 2011

Obsah územního plánu A. TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU Aa. Vymezení zastavěného území ...........................................................................................5 Ab. Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot ....................................5 Ab1. Rozvoj území obce ........................................................................................................ 5 Ab2. Ochrana a rozvoj hodnot ............................................................................................... 5 Ac. Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně ...........................................................................................................5 Ac1. Urbanistická koncepce ................................................................................................... 5 Ac2. Vymezení zastavitelných ploch ..................................................................................... 6 Ac3. Vymezení ploch přestavby ............................................................................................ 6 Ac4. Systém sídelní zeleně..................................................................................................... 7 Ac5. Přehled navrhovaných ploch ......................................................................................... 7 Ad. Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umísťování ...................8 Ad1. Doprava ......................................................................................................................... 8 Ad2. Vodní hospodářství........................................................................................................ 8 Ad3. Energetika a spoje ....................................................................................................... 10 Ad4. Občanské vybavení...................................................................................................... 11 Ae. Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání nerostů a podobně ........................11 Ae1. Uspořádání krajiny ...................................................................................................... 11 Ae2. ÚSES ........................................................................................................................... 12 Ae3. Prostupnost krajiny ...................................................................................................... 13 Ae4. Protierozní opatření a ochrana před povodněmi .......................................................... 13 Ae5. Rekreace ...................................................................................................................... 13 Ae6. Dobývání nerostů......................................................................................................... 13 Af. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití .............................13 Ag. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit ..................................................................................................26 Ah. Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo ......................................................................................26 Ai. Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části ....26 Aj. Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření ......................................................................26 Ak. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti ...................27 Al. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití a zadání regulačního plánu........28 Am. Stanovení pořadí změn v území (etapizace) ................................................................30 An. Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt …30 Ao. Vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené stavební řízení podle § 117 odst. 1 stavebního zákona ..................................................................................................................30

3


listopad 2011

B. GRAFICKÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU (výkresy v měřítku 1 : 5 000) B1. Základní členění území B2. Hlavní výkres B3. Doprava B4. Energetika a spoje B5. Vodní hospodářství B6. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací

Obsah odůvodnění územního plánu C. TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Ca. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem ..............................................31 Cb. Údaje o splnění zadání ....................................................................................................31 Cc. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území ..............................................................................................................................32 Cc1. Koncepce rozvoje obce, plochy s rozdílným způsobem využití .................................. 32 Cc2. Limity využití území .................................................................................................... 33 Cc3. Koncepce dopravního řešení ........................................................................................ 34 Cc4. Koncepce technické infrastruktury .............................................................................. 35 Cc5. Koncepce ochrany krajiny, civilizačních a kulturních hodnot v území ....................... 43 Cc6. Koncepce návrhu ÚSES............................................................................................... 45 Cc7. Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění................................................................................................................................. 46 Cc8. Koncepce řešení požadavků civilní ochrany ............................................................... 46 Cc9. Koncepce ochrany životního prostředí ........................................................................ 47 Cd. Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno ................................48 Ce. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa .......................................................................49 D. GRAFICKÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU (výkresy v měřítku 1 : 5 000) D1. Koordinační výkres D2. Výkres širších vztahů (1 : 50 000; zařazen do textové části) D3. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu

4


listopad 2011

A. TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU Aa. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Zastavěné území je vymezeno jednak platným územním plánem, dále aktualizovanou katastrální mapou ke dni 24. 11. 2008 a ověřeno průzkumy v terénu. Zastavěné území je znázorněno ve všech výkresech grafické části územního plánu, kromě výkresů B6 (veřejně prospěšné stavby, opatření a asanace) a D2 (širší vztahy).

Ab. KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT Ab1. Rozvoj území obce Smečno leží cca 3 km od rychlostní silnice R7, která umožňuje spojení s Prahou. Centrum město Slaný s rozsáhlou obslužnou sférou je vzdáleno cca 6 km. Město má odpovídající základní vybavení. Vzhledem k blízkosti rozsáhlých lesních celků má město velmi dobré podmínky pro rozvoj bydlení. Územní plán vytváří poměrně rozsáhlou nabídku zastavitelných ploch pro tuto funkci. Vzhledem ke stagnaci města Slaný i relativně větší vzdálenosti od Prahy (cca 25 km) je tento potenciál zatím málo využit. Ab2. Ochrana a rozvoj hodnot Historická část města je městskou památkovou zónou. Ochranné pásmo historického města zahrnuje podstatnou část zastavěného území i zastavitelných ploch a na západě a severu i rozsáhlejší části krajiny z důvodu ochrany hlavních dominant zámku a kostela Nejsvětější Trojice. V areálu zámku a v navazující západní části nám. T. G. Masaryka je hodnotná parková úprava. Severozápadně na svazích k Muclavskému potoku a jihozápadně na svazích k Svinařovskému potoku se rozkládají (v zemědělsky intenzivně využívané krajině Slánska) poměrně rozsáhlé lesní komplexy. Územní plán navrhuje po obvodě (zejména na jihozápadě a jihovýchodě) zastavitelného území plochy zeleně umožňující přechod do krajiny.

Ac. URBANISTICKÁ KONCEPCE, VČETNĚ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ Ac1. Urbanistická koncepce Město je tvořeno jedním sídlem, které má převážně obytný charakter. V západní části poměrně rozsáhlého katastrálního území jsou dvě malé lokality (Ovčín a Skalka) s dominantní funkcí zemědělské výroby. Tyto lokality jsou od kompaktního města vzdáleny cca 1,5 km. Komunikační páteří města je silnice II/236 Slaný – Kačice – Lány, která umožňuje přístup na rychlostní silnici R6 (MÚK Stochov). Vzhledem k tomu, že trasa prochází historickým centrem (v délce cca 600 m nám. T. G. Masaryka) územní plán sleduje možnost budoucího vedení této trasy jihovýchodním obchvatem města. Nové plochy bydlení navrhuje územní plán v návaznosti na současně zastavěné území zejména v lokalitách na jihozápadě, jihovýchodě, východě a severu na obvodě současně zastavěného území.

5


listopad 2011

Pro využití větších lokalit ukládá nový územní plán podmínku zpracování regulačních plánů nebo územních studií. Ac2. Vymezení zastavitelných ploch Územní plán navrhuje následující zastavitelné plochy: označení – výměra (v ha) – funkční využití - kód Z1 – 1,0972 ha - občanské vybavení – veřejná infrastruktura – OV Z2 – 0,2897 ha - občanské vybavení – veřejná infrastruktura – OV Z3 – 1,9292 ha - občanské vybavení – veřejná infrastruktura – OV Z4 – 0,2835 ha - bydlení v rodinných domech – městské a příměstské – BI Z5 – 0,1328 ha - bydlení v rodinných domech – městské a příměstské – BI Z6 – 8,8892 ha - bydlení v rodinných domech – městské a příměstské – BI Z7 – 0,8873 ha - bydlení v rodinných domech – městské a příměstské – BI Z8 – 1,4838 ha - bydlení v rodinných domech – městské a příměstské – BI Z9 – 0,0872 ha - bydlení v rodinných domech – městské a příměstské – BI Z10 – 0,5980 ha - bydlení v rodinných domech – městské a příměstské – BI Z11 – 3,5434 ha - bydlení v rodinných domech – městské a příměstské – BI Z12 – 1,2191 ha - bydlení v rodinných domech – městské a příměstské – BI Z13 – 0,2092 ha - bydlení v rodinných domech – městské a příměstské – BI Z14 – 5,5497 ha - bydlení v rodinných domech – městské a příměstské – BI Z15 – 0,3075 ha - bydlení v rodinných domech – městské a příměstské – BI Z16 – 0,1736 ha - občanské vybavení – hřbitovy – OH Z17 – 0,2383 ha - bydlení v rodinných domech – městské a příměstské – BI Z18 – 0,8278 ha - bydlení v rodinných domech – městské a příměstské – BI Z19 – 0,4263 ha - bydlení v rodinných domech – městské a příměstské – BI Z20 – 0,6374 ha - bydlení v rodinných domech – městské a příměstské – BI Z21 – 0,5858 ha - bydlení v rodinných domech – městské a příměstské – BI Z22 – 0,3969 ha - bydlení v rodinných domech – městské a příměstské – BI Z23 – 1,0707 ha - bydlení v rodinných domech – městské a příměstské – BI Z24 – 0,2847 ha - bydlení v rodinných domech – městské a příměstské – BI Z25 – 0,1366 ha - bydlení v rodinných domech – městské a příměstské – BI Z26 – 3,3213 ha - bydlení v rodinných domech – městské a příměstské – BI, - občanské vybavení – veřejná infrastruktura – OV - občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení – OS Z27 – 2,3980 ha - bydlení v rodinných domech – městské a příměstské – BI Z28 – 1,6095 ha - bydlení v rodinných domech – městské a příměstské – BI Výše uvedené lokality jsou vymezeny vně i uvnitř hranice zastavěného území. Ac3. Vymezení ploch přestavby Územní plán vymezuje následující plochy přestavby: P1 – 0,4771 ha - využití pro bydlení v rodinných domech – městské a příměstské – BI P2 – 0,7547 ha - využití pro plochy smíšené obytné – městské – SM P3 – 0,1521 ha - využití pro plochy smíšené obytné – městské – SM P4 – 0,0349 ha - využití pro plochy smíšené obytné – městské – SM

6


listopad 2011

Ac4. Systém sídelní zeleně Územní plán vymezuje následující plochy veřejně přístupné zeleně: označení zeleně – výměra (v ha) – funkční využití - kód Z31 – 1,2365 ha - plochy lesní – NL Z32 – 0,8778 ha - zeleň na veřejných prostranstvích – ZV Z33 – 0,7504 ha - zeleň ochranná a izolační – ZO Z34 – 0,2978 ha - zeleň na veřejných prostranstvích – ZV Z35 – 7,1445 ha - zeleň ochranná a izolační – ZO Z36 – 0,7885 ha - zeleň ochranná a izolační – ZO Z37 – 0,4125 ha - zeleň ochranná a izolační – ZO Z38 – 0,1544 ha - zeleň ochranná a izolační – ZO Z39 – 0,6987 ha - zeleň ochranná a izolační – ZO Z40 – 0,8970 ha - zeleň ochranná a izolační – ZO Z41 – 0,9497 ha - zeleň ochranná a izolační – ZO Z42 – 1,7827 ha - zeleň ochranná a izolační – ZO Z43 – 1,3519 ha - zeleň ochranná a izolační – ZO Z44 – 0,4402 ha - zeleň ochranná a izolační – ZO Z45 – 0,3756 ha - zeleň ochranná a izolační – ZO Z46 – 0,5837 ha - plochy lesní – NL Z47 – 0,3152 ha - zeleň ochranná a izolační – ZO Ac5. Přehled navrhovaných ploch kód funkce zastavitelné plochy BI bydlení v rodinných domech – městské a příměstské OV občanské vybavení – veřejná infrastruktura OS občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení OH občanské vybavení – hřbitovy občanské vybavení celkem zastavitelné plochy celkem přestavbové plochy BI bydlení v rodinných domech – městské a příměstské SM plochy smíšené obytné – městské přestavbové plochy celkem navrhované plochy zeleně ZV veřejná zeleň NL plochy lesní ZO zeleň ochranná a izolační plochy zeleně celkem

rozsah celkem 34,0649 ha 3,5877 ha 0,7875 ha 0,1736 ha 4,5488 ha 38,6137 ha

0,4771 ha 0,9417 ha 1,4188 ha

1,1756 ha 1,8202 ha 16,0613 ha 19,0571 ha

7


listopad 2011

Ad. KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ UMÍSŤOVÁNÍ Ad1. Doprava Dopravní páteří je silnice II/236, umožňující městu přístup na nadřazenou silniční síť, jejímž základem jsou radiální rychlostní silnice R7 (Praha – Slaný – Chomutov) a R6 (Praha – Nové Strašecí – Karlovy Vary). Na trase II/236 je v regionální koncepci sledován obchvat města Smečno, které je MPZ. Spojení se sousedními obcemi je silnicemi III. třídy: III/23638 – směr Přelíc III/23640 – směr Svinařov – Libušín III/23636 – směr Hradečno III/23641 – směr Třebichovice III/23637 – směr Ledce Silnice II/236 a navazující silnice III/23633 a III/23631 jsou využívány též pro spojení Slaný – Kladno/Rozdělov. S výjimkou Smečna je prakticky celá trasa vedena mimo sídla. Územní plán mimo jihovýchodního obchvatu Smečna nenavrhuje nové komunikace silniční sítě. Na křížení silnice II/236 a III/23631 je navrhována okružní křižovatka. Nové rozvojové plochy jsou dopravně dostupné ze stávajících místních komunikací navazujících na silnice II. a III. třídy. Dopravní obsluha větších zastavitelných ploch bude dořešena v následných regulačních plánech nebo územních studiích, jejichž zpracování, projednání a vydání (u regulačního plánu) je podmínkou využití těchto ploch. Parkování vozidel je zajišťováno zejména na vlastních pozemcích rodinných domů a areálů občanského vybavení. Parkování je možné na náměstí T. G. Masaryka, které je veřejným prostranstvím zahrnujícím též parkově upravenou zeleň. Na tomto náměstí je podstatná část veřejného vybavení i zařízení obchodu a služeb. Současné umístění zastávek veřejné autobusové dopravy je vyhovující. Hlavní autobusová zastávka, přes kterou vedou všechny linky, je ve východní části nám. T. G. M. Trasy autobusové dopravy jsou vedeny po silnicích II. a III. třídy. Na západním okraji města je při silnici II/236 čerpací stanice pohonných hmot, pro případné doplňující služby má tento areál dostatečné plochy. Plochy dopravní infrastruktury jsou znázorněny v grafické příloze B3 územního plánu. Ad2. Vodní hospodářství ZÁSOBOVÁNÍ VODOU

Současný způsob zásobování vodou je možné a účelné zachovat. Zdrojem vody zůstane i nadále skupinový vodovod Stochov - Lány. Přivaděč do vodojemu Ovčín i gravitační přivaděč z vodojemu do města Smečno koncepčně i kapacitně vyhovují. Dimenzování stávajících vodovodních řadů je s několikanásobnou rezervou dostatečné, a to jak pro současné potřeby města, tak pro jeho navrhovaný rozvoj. Vodovodní síť města je v dobrém technickém stavu a nevyskytují se na ní výjimečné závady. Pouze v některých níže položených částech města docházelo k mírnému překročení povolených maximálních tlaků v síti. Nejníže položené objekty se nacházejí na kótě cca 330 - 335 m n. m. Provozovatel realizoval šachtu s redukčním ventilem pro snížení tlaku v této oblasti.

8


listopad 2011

Vodovodní řady nutné pro zásobování navrhované zástavby budou provedeny rovněž z polyethylenového potrubí DN 110. Řady menších světlostí se nenavrhují s ohledem na dostatečnou kapacitu sítě pro požární zabezpečení. Pro napojení plánované zástavby na východním okraji města bude nutno vybudovat redukční šachty, i toto území je níže položeno a docházelo by zde k překračování povolených maximálních tlaků. Po východní straně katastrálního území Smečna v severojižním směru vede bývalý výtlak důlní vody DN 300. Provozovatel vodovodní sítě ho využívá pro zásobování vodou města Slaný a dalších oblastí. Skupinový vodovod Stochov - Lány je s tímto řadem propojen přes stávající rozvod vody ve Smečně. V případě poruchy je tak možno zásobovat oblast Slánska z vodojemu Stochov. Pro zlepšení funkce tohoto propojení a možnosti měření množství dodané vody jak do výtlaku důlní vody, tak i do vlastního města, uvažuje provozovatel ve výhledu vybudovat po jižní straně Smečna obtok města napojený na stávající připojovací řad do bývalého výtlaku. Trasa tohoto propojení, které je profilu DN 200, je uvažována v souběhu s navrhovanou obchvatnou komunikací podél jižního okraje města. KANALIZACE A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD

Při práci na územním plánu byla podrobně zvažována volba kanalizační soustavy a posuzovány klady a zápory jednotlivých kanalizačních soustav. Na základě vyhodnocení vhodnosti systémů kanalizace, s ohledem na typ stávající a plánované zástavby v obci, systému dokončených částí kanalizace a je v územním plánu uvažováno s jednotnou kanalizační soustavou s omezeným vtokem dešťových vod. Dešťové vody budou odváděny do kanalizace pouze z hlavních komunikací a z míst, kde by způsobovaly problémy. Likvidace dešťových vod je uvažována s maximálním využitím územní retence. Dešťové vody z jednotlivých nemovitostí a pozemků musí být likvidovány na místě spadu. U obytné zástavby se počítá s běžným způsobem jímání dešťových vod do vlastních akumulací a jejím využití např. na zalévání zahrádek, zeleně, atd. Přepady z jímek budou vyvedeny do zásaku nebo případný přebytek nezasáklé vody bude odtékat po terénu. V lokalitách, ze kterých je nutné přečerpávání, bude provedena kanalizace pouze splašková a splaškové vody budou čerpány do kanalizační sítě. Toto řešení je doporučováno z následujících důvodů: - navazuje se na již založený systém jednotné kanalizace v obci - z hlediska prostorového není v některých ulicích možno umístit dvě kanalizační stoky vzhledem k umístění i ostatních sítí - z hlediska ekonomického je méně náročné budování jednotné kanalizace než kanalizace oddílné - zaústěním dešťových vod dochází k proplachu kanalizace a proto může být použito menších spádů než u kanalizace oddílné; tím dojde ke snížení výměry území, která je nutno přečerpávat Území města bylo z hlediska koncepce odkanalizování řešeno jako jeden celek, tj. stávající část obce i nové rozvojové plochy. Návrh odkanalizování vychází z technických možností stávajících kanalizačních stok, které budou využívány i nadále pro odvodnění území, z rozpracovaných projektů jednotlivých lokalit a z výpočtů odtokových množství odpadních vod. Návrh kanalizace je ovlivněn polohou a konfigurací lokality. Trasování kanalizace je voleno převážně po stávajících eventuálně navrhovaných komunikacích. Odkanalizování je navrženo v maximálně možné míře jako gravitační, pouze tam kde to je nezbytně nutné, je navrhováno čerpání. V těchto částech bude navržena pouze splašková kanalizace a dešťové vody budou likvidovány vsakem event. odvedením do okolního terénu a do přilehlých vodotečí. Jedná se v převážné části o nově navrhované lokality bydlení na východním okraji města a o komerční zónu na jihozápadě města. Tato zóna leží na území, které má opačný sklon. Gravitační kanalizace je dovedena na hranici komerční plochy (vzhledem ke konfiguraci terénu bude s největší pravděpodobností nutno odpadní vody do gravitační kanalizace čerpat). Výjimku ze soustav-

9


listopad 2011

ného systému odkanalizování tvoří areál firmy AGPI, a. s. Likvidace odpadů bude řešena dosavadním způsobem tj. nezávisle na odkanalizování města. Odvádění odpadních vod ze severní části města navrženo v souladu s dokumentací “Přívodní řad odpadních vod č. 2 na ČOV” z roku 2000. Tato dokumentace řeší napojení této severní části města na čistírnu odpadních vod gravitačním kanalizačním řadem vedeným podél Smečenského potoka. Do navrhovaného přívodního řadu jsou přepojeny přes oddělovací komoru odpadní vody z areálové ČOV Ústavu sociální péče a stávající jednotná kanalizace z ulice Přelícká. Přes další oddělovací komoru je připojena kanalizace z oblasti ulic Zahradní a Havlíčkova. Celková délka přívodního řadu je cca 1 000 m. Přivaděč je veden od stávající čistírny odpadních vod po pravém břehu Smečenského potoka do km cca 0,7. Zde z prostorových důvodů přechází na levý břeh potoka a pokračuje až přípojce ČOV z areálu Ústavu sociální péče. Tímto vedením hlavního sběrače bude možno přímo napojit rozvojová území v severní části města a zároveň dojde ke snížení zatížení Smečenského potoka splaškovými vodami, které jsou stávající jednotnou kanalizací zaústěny přímo do toku. Vzhledem k tomu, že vybudování definitivního hlavního kanalizačního sběrače k ČOV bude náročné je možno pro zlepšení kvality vody ve Smečenském potoce vybudovat na stoce jednotné kanalizace v ulici Přelícká čerpací stanici splaškových vod. Výtlak by byl zaústěn do kanalizace v ulici Havlíčkova, kde bude umístěna druhá čerpací stanice. Z ní je výtlak zaústěn do stávajícího přivaděče k ČOV. Toto řešení je možno uvažovat pouze jako krátkodobé pro rychlejší zlepšení kvality vody v recipientu, ale definitivní řešení spočívá ve vybudování gravitačního sběrače k čistírně podél Smečenského potoka. Problematika vodního hospodářství je znázorněna v grafické příloze B5 územního plánu. Ad3. Energetika a spoje ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ

V současné době nejsou v řešeném území nadřazené elektroenergetické sítě. Širší oblast je zásobována elektrickou energií z kmenových linek 22 kV LAPO 78-13 (na společných stožárech s vedením MILA 78-20) a TUSLA. 78-18. Většina trafostanic je napojena venkovními přípojkami z těchto vedení. Sledován je záměr dvojitého vedení Tuchlovice – Stehelčeves, využívající současné trasy 22 kV MILA/LAPO. Zásobování města teplem je orientováno na využití zemního plynu. Elektrická energie je u navrhované zástavby uvažována jen jako doplňkové medium. Nárůst elektrického zatížení je odhadován na 1 900 kW. Pokrytí nárůstu zatížení je řešeno především zvyšováním výkonu stávajících trafostanic. V závislosti na postupu výstavby jsou TS 5140, 4497, 5079 a 5170 nahrazovány kabelovými stanicemi, napojenými kabelovým vedením. Ve východní části města se uvažuje s vybudováním dvou kabelových svodů z venkovního vedení 22 kV a jejich propojení kabelem 22 kV se zasmyčkováním TS 1, 2, 3 (náhrada zrušených stanic) a nových TS 4 a 5. na jihozápadním okraji města je navrhována nová TS 6 (na venkovním vedení) a kabelový svod k TS 7 (náhrada za TS 5170). Pro nový domov důchodců je navrhována TS 8 zasmyčkovaná na stávající kabel mezi TS 5151 a 5173. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM

Územím prochází VTL plynovod DN 150 Slaný (Těhule) – Kačice (severně města). Z tohoto plynovodu je napojena regulační stanice VTL/STL Smečno (výkon 1 200 m³/hod.). Zde též odbočuje přípojka VTL plynovodu DN 100 pro regulační stanici Svinařov (2 000

10


listopad 2011

m³/hod.). Středotlaké plynovody napojené z regulační stanice Smečno jsou dostatečně kapacitní pro potřeby plynofikace navržené zástavby. V případě potřeby je možné pro větší lokality sever a východ uvažovat s novým STL plynovodem z blízké regulační stanice VTL/STL. současná spotřeba 3 800 m³/rok navrhovaná spotřeba 2 180 m³/rok ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM

Pro lokality nové zástavby je navrhováno zásobování teplem (vč. ohřevu vody) na bázi zemního plynu. Doporučuje se přechod na toto medium v případech, kde jsou využívána pevná paliva. Pro nové areály jsou doporučovány lokální zdroje (kotelny) na bázi zemního plynu. SPOJE

Rozvody telefon (pevné linky) – stávající území je napojeno přes místní digitální ústřednu propojenou dálkovým kabelem na uzlový telekomunikační obvod Slaný. Telefonní síťové rozvaděče jsou dostatečně dimenzovány na případnou poptávku. Vzhledem k orientaci na mobilní sítě bude tato poptávka zřejmě nízká. Mobilní telefonní síť – stávající i rozvojové území je pokryto signálem mobilních operátorů. Radiokomunikace – přes území neprochází radioreléová trasa Českých radiokomunikací. Přes území prochází paprsky spojů mobilních operátorů (nemají vyhlášena ochranná pásma). Problematika energetiky a spojů je znázorněna v grafické příloze B4 územního plánu. Ad4. Občanské vybavení Územní plán navrhuje nové lokality pro občanské vybavení západně areálu zámku. Jedná se o rozšíření expozice vojenského muzea a o sportovní aktivity navazující na stávající sportovní areál. Další lokalitu navrhuje v areálu jižně městské ČOV.

Ae. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANA PŘED POVODNĚMI, REKREACE, DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ APOD. Ae1. Uspořádání krajiny Územní plán zachovává základní krajinný ráz území. Navrhuje v kulturní krajině opatření nestavební povahy (výsadba mimolesní zeleně: prvky ÚSES, ochranná a izolační zeleň apod.). Západní část k. ú. Smečno leží v území přírodního parku Džbán. V jihozápadní části území je přírodní památka (PP) Smečenská rokle, která je západní částí zalesněného údolí Svinařovského potoka. V řešeném území je vymezena Evropsky významná lokalita (EVL) o rozloze cca 70 ha (kód Natura CZ0213072), s předmětem ochrany - lokalita páchníka hnědého. Významným krajinným prvkem (VKP) je Smečenská alej směřující od západního obvodu zámeckého parku k údolí Muclavského potoka.

11


listopad 2011

Na území Smečna jsou chráněny památné stromy - lípa malolistá v západní části náměstí a skupina 12 dubů lesních v lokalitě Na Kopanině (v lokalitě Skalka) Územní plán navrhuje dvě lokality pro zalesnění, obě v návaznosti na stávající lesní komplexy. Na obvodě sídla, zejména na jihozápadě a jihovýchodě jsou navrženy rozsáhlejší plochy izolační zeleně. Jejich realizace v koridoru budoucího obchvatu města bude z části souviset s touto dopravní stavbou. Ae2. ÚSES Územní systém ekologické stability (ÚSES) vymezuje územní plán v grafických přílohách B2 a D1. ÚSES byl částečně korigován ve změně č. 1. V rámci úpravy ÚP byly částečně aktualizovány jeho prostorové parametry. Navrhované prvky (resp. Jejich části) jsou vymezeny jako veřejně prospěšná opatření (VPO). V řešeném území jsou zastoupeny následující prvky ÚSES: Číslo prvku okresního generelu ÚSES: NRBK

K54

Č. prvku v ÚTP: K54 Existenční stav: vymezená Kultura:

osa

-

Bioregion:

-

Charakteristika: mezofilní

Název prvku: Pochvalovská

stráň – Karlštejn, Koda Katastrální území: obce okresů Kladno a Beroun Funkčnost: Fyziotyp: Stupeň ekol. stability: -

hájový typ ekosystému; dříve lokální biokoridory 653, 659

Popis stromového a keřového patra:

-

Popis bylinného patra: Ohrožení: Návrh opatření: Číslo prvku okresního generelu ÚSES: LBC

657

Název prvku: Smečenské

skalky

Katastrální území: Smečno

Existenční stav: funkční

Kultura: les,

Skupiny typu geobiocenu: 2AB3,

Bioregion:

Stupeň ekol. stability: 4,

vodní plocha 1.17 Džbánský

Charakteristika: Silně

2B4

5

sklonité svahy, přerušované skalními útvary a erozními stržemi. Stepní entomofauna, ještěrka zele-

ná. Popis stromového a keřového patra: lesní společenstva s převahou jasanu a dubu, dále olše, osika, javor klen, bříza, smrk, buk.

polokulturní společenstva potočního luhu, kulturní lesní společenstva na rekonstruovaných stanovištích dubohabřin. Návrh opatření: Změnou lesního hospodaření upřednostnit přirozený charakter a vývoj vegetace (respektovat přirozené nálety, dále perspektivně extenzivní údržba, eventuálně ponechat přirozenému vývoji). Popis bylinného patra:

Číslo prvku okresního generelu ÚSES: LBC

650

Název prvku: Na

Šafranici



Kultura: les


Bioregion:

1.2 Řipský

Charakteristika: Kulturní

2B2

Stupeň ekol. stability: 3

les.

kulturní výsadba borovice, ojediněle nálety břízy a jasanu. druhy chudého bylinného patra kulturního lesa. Ohrožení: Výsadba monokultur. Návrh opatření: Postupné zvyšování počtu druhů, zejména původních dřevin. Popis stromového a keřového patra: Popis bylinného patra: běžné

Číslo prvku okresního generelu ÚSES: LBK Katastrální území: Smečno, Kultura: sady,

pole, les Bioregion: 1.2 Řipský

Hrdlív

651

Název prvku: LBC

Na Šafranici – k. ú. Hrdlív Existenční stav: částečně funkční Skupiny typu geobiocenu: 2AB3, 2B2, 2BD3 Stupeň ekol. stability: 3

Charakteristika: Místy keřové a stromové nálety, zplanělé ovocné dřeviny, zbytky travinných společenstev sadů; v lesích stejnověké kulturní porosty borovice s bylinným podrostem; meze s bylinnými a keřovými nálety.

12


listopad 2011

náletové keře – hlohy, trnka, zplanělé švestky domácí, třešně. s psinečkem tenkým. Návrh opatření: Vhodným hospodařením uchovat druhovou pestrost přirozené bylinné a dřevinné vegetace (extenzivním hospodařením, údržbou). Popis stromového a keřového patra: Popis bylinného patra: trávníky

Ae3. Prostupnost krajiny Územním plánem není dotčena prostupnost krajiny. Navrhované zastavitelné plochy jsou v návaznosti na stávající zastavěné území města. Budoucí trasa jihovýchodního obchvatu města (silnice II/236) je vedena po jižním obvodě zastavěných a zastavitelných ploch. V jejím kontaktu je navržena izolační zeleň. Jedná se o dvoupruhovou silnici. Vzhledem k vazbám na blízký Svinařov jsou v ÚP navrženy (na stávajících trasách) dvě pěší komunikace pro „propojení“ sídel. Řešení přechodů bude upřesněno v dokumentaci stavby. Lesní a polní cesty v krajině většinou nejsou udržovány. Pro Smečno nebyly zpracovány souhrnné pozemkové úpravy. Ae4. Protierozní opatření a ochrana před povodněmi Na území Smečna nejsou navrhována protierozní ani protipovodňová opatření. Potoky Svinařovský a Muclavský pramení v řešeném k. ú., v areálu zámeckého parku pramení bezejmenný levostranný přítok Knovízského potoka, který je recipientem městské ČOV. Ae5. Rekreace V území obce nejsou navrhována zařízení komerční rekreace. Je zde několik objektů individuální rekreace. Ve změně č. 1 je navržena (v území jižně Svinařovské silnice) transformace některých pozemků individuální rekreace na bydlení. Pro rekreaci obyvatel města slouží poměrně rozsáhlé lesní plochy severovýchodně a jihozápadně sídla. Ae6. Dobývání nerostů V řešeném území jsou registrovány: - hlubinné, již netěžené výhradní ložisko černého uhlí Kačice (č. l. 3073000) (pokryté též dobývacím prostorem) - hlubinné, již netěžené ložisko žáruvzdorných jílů Kačice (č. l. 3073002) (pokryté též dobývacím prostorem) - netěžené ložisko cihlářské suroviny a nežáruvzdorných jílů Ledce – Šternberk (č. l. 3185400) s chráněným ložiskovým územím Ledce

Af. STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ Území obce je rozděleno do ploch s rozdílným způsobem využití. Tyto navržené plochy s rozdílným způsobem využití pokrývají beze zbytku a jednoznačně celé řešené území obce. Jsou vymezeny v hlavním výkrese (B2 v měř. 1 : 5 000). Územní plán vymezuje tyto druhy stabilizovaných a rozvojových ploch s rozdílným způsobem využití:

13


listopad 2011

plochy bydlení BI – bydlení v rodinných domech – městské a příměstské BH – bydlení v bytových domech plochy rekreace RI – individuální rekreace plochy občanského vybavení OV – občanské vybavení – veřejná infrastruktura OM – občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední OS – občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení OH – občanské vybavení – hřbitovy PV - veřejná prostranství plochy smíšené obytné SM – plochy smíšené obytné – městské plochy technické infrastruktury TI – technická infrastruktura – inženýrské sítě plochy výroby a skladování VL – výroba a skladování plochy systému sídelní zeleně ZV – zeleň na veřejných prostranstvích ZS – zeleň soukromá a vyhrazená ZO – zeleň ochranná a izolační plochy přírodní VV – toky a plochy vodní a vodohospodářské LO – trvalé travní porosty, louky plochy zemědělské NZ – plochy zemědělské – orná půda plochy lesní NL – plochy lesní Pro jednotlivé druhy ploch s rozdílným způsobem využití stanovuje územní plán podmínky pro využití ploch (základní funkční využití, vhodné a převládající, přípustné a nepřípustné využití staveb a pozemků v nich umístěných) a navrhuje základní podmínky prostorového uspořádání území, případně zvláštní podmínky. BI – bydlení - v rodinných domech městské a příměstské (dříve BO) 1) Základní funkční využití: zóna slouží k bydlení v souborech rodinných domů, včetně základního občanského vybavení pro předmětné území; 2) Vhodné a převládající funkce: rodinné domy (izolované a dvojdomy; výjimečně jsou v lokalitách mimo městskou památkovou rezervaci, resp. její ochranné pásmo, přípustné i řadové domy); oplocené zahrady s funkcí okrasnou, rekreační nebo užitkovou; veřejná prostranství včetně místních komunikací, pěších a cyklistických cest, dětských hřišť a ploch veřejné zeleně; 3) Přípustné funkce: rodinné domy s nerušící obslužnou funkcí místního významu; v rámci obytných objektů jako vedlejší funkce konzultační a poradenské činnosti (privátní ordinace, atelier aj.); drobná maloobchodní a stravovací zařízení; řemeslná činnost (nerušící), sloužící pro obsluhu území; malá ubytovací zařízení (do 15 lůžek); veřejné vybavení (např. mateřská škola);

14


listopad 2011

plochy související dopravní a nezbytné technické vybavenosti; 4) Nepřípustné funkce: výrobní a opravárenská činnost; chov hospodářského zvířectva; dopravní služby veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují nad přípustnou míru limity uvedené v příslušných předpisech bytové domy 5) Základní podmínky prostorového uspořádání: koeficient zastavění: max. 30 % plochy pozemku pro vlastní stavbu domu včetně garáže, min. 50 % plochy pozemku nebude zastavěno a bude využito pro užitkovou nebo okrasnou zeleň minimální výměra stavebních parcel 800 m2 600 m2 ve staveb. prolukách uvnitř zastav. území individuální posouzení u přestaveb výškové omezení: max. 1 nadzemní podlaží a podkroví; max. výška hřebene 9 m (od rostlého terénu); maximální počet bytů v rodinném domě: dva byty 6) Zvláštní podmínky: výstavba nových RD je možná až po vybudování a zkolaudování inženýrských sítí a zpevněných komunikací; veškeré stavby budou povoleny s podmínkou napojení na veřejnou kanalizaci a ČOV; tam, kde není technicky a ekonomicky možné se napojit na ČOV, lze umístit jímku či zařízení na likvidaci odpadních vod; srážkové vody budou likvidovány na jednotlivých pozemcích zasakováním či akumulací. střechy na rodinných domech musí být tvořeny soustavou šikmých ploch sedlového charakteru; střechy nesmí mít reflexní charakter, doporučují se tradiční krytiny (nepřípustné jsou krytiny z plechu, vlnitého eternitu, různých izolačních pásů); 2 drobné stavby nesmí překročit výměru 15 m ; v případě lokalizace řadových domů je nezbytné umožnit zejména pěší prostupnost území; v jedné souvislé řadě je možné umístit maximálně 6 rodinných domů; stání pro osobní automobily: u každého rodinného domu musí být min. 2 stání (včetně garáže) pro osobní automobil na vlastním pozemku; má-li RD více bytových jednotek, tak musí být min 1,5 stání na 1 b.j.). BH – bydlení v bytových domech (pozn. týká se pouze existujících ploch; územní plán nenavrhuje nové plochy s tímto způsobem využití - dříve součást BI) 1) Základní funkční využití: zóna slouží k bydlení v souborech rodinných a bytových domů, včetně základního občanského vybavení. 2) Vhodné a převládající funkce: různé typy bytových domů (viladomy, malé bloky) příslušné komunikace a parkoviště (v omezeném rozsahu), veřejný prostor zeleň obytná, veřejná, ochranná (izolační). 3) Přípustné funkce: administrativa (projekční a konzultační kanceláře, ap.) v rámci objektů s obytnou funkcí nezbytná technická vybavenost (trafostanice aj.). 4) Nepřípustné funkce: všechny druhy výrobních a ostatních obchodních činností chov hospodářských zvířat dopravní služby. 5) Základní podmínky prostorového uspořádání: koeficient zastavění: max. 35 % plochy pozemku 15


listopad 2011

min. 55 % plochy pozemku pro zeleň výškové omezení: tři nadzemní podlaží, vč. podkroví. 6) Zvláštní podmínky: stání pro osobní automobily: u každého bytového domu musí být minimálně 1,5 stání v garáži nebo mimo garáž pro každou bytovou jednotku. RI – individuální rekreace (dříve IR) 1) Základní funkční využití: slouží k individuální rekreaci a zahrádkářské činnosti. 2) Vhodné a převládající funkce: sady a zahrady; chaty a rekreační domky, chalupy); příslušné komunikace a parkoviště. 3) Přípustné funkce: garáže (pokud možno vestavěné); objekty údržby a pro uložení zahradnických aj. potřeb; skleníky. 4) Nepřípustné funkce: všechny druhy výrobních činností vč. opravárenství; skladování mimo materiálu pro údržbu; skládky odpadu vč. odstavení motorových vozidel; chov domácího zvířectva; dopravní služby. 5) Koeficient zastavění: max. 10 % plochy pozemku, minimální plocha zeleně (vč. zahrádkářských ploch) 85 %. 6) Výškové omezení: přízemí, podkroví – max. výška hřebene 7,5 m. 7) Zvláštní podmínky: v ochranném pásmu lesa lze vysazovat pouze stromy, odpovídající druhové skladbě tohoto lesa; u stávajících staveb pro individuální rekreaci je zakázáno provádění změn staveb mimo stavební úpravy. OV – občanské vybavení - veřejná infrastruktura (dříve OV) 1) Základní funkční využití: slouží k soustředění občanského vybavení „neobchodního“ charakteru, tj. zdravotnictví, školství, kultura, sociální péče, veřejná správa. 2) Vhodné a převládající funkce: mateřské školy (případně jesle); základní školy, příp. školy speciální; knihovny, výstavní prostory; společenské sály a místnosti (kluby); zdravotnická a rehabilitační zařízení, lékárny; zařízení sociální péče; domovy seniorů; veřejná správa včetně policie a podobně; církevní zařízení; pošta; parky, ochranná zeleň; příslušné komunikace (včetně pěších a cyklistických); parkovací plochy a objekty. 3) Přípustné funkce: střední školy a odborná učiliště; hotely, penziony, stravovací zařízení; společenské sály, kina, galerie aj.;

16


4)

5)

6)

7)

listopad 2011

administrativní objekty nebo prostory pro tyto činnosti; sportovní zařízení a hřiště; vodní plochy; bankovní a pojišťovací služby; shromažďovací plochy; bydlení v rámci jiných objektů (ubytovny); garáže (nadzemní i podzemní); nezbytné technické vybavení; bytové domy (výjimečně přípustné; minimálně 40 % celkové užitkové plochy objektu, především v parteru, bude určeno pro veřejné vybavení; je nezbytné oddělené parkování pro návštěvníky veřejného vybavení; pro byty je nezbytné zajistit oddělený potřebný počet parkovacích míst - viz regulativy BH); Nepřípustné funkce: výrobní nebo chovatelská činnost, která jakkoli narušuje okolí; velkoobchodní nebo skladovací činnost; dopravní služby mimo nezbytně nutnou obsluhu území; Koeficient zastavění: max. 50 % plochy pozemku; plochy zeleně musí být parkově upraveny a musí být min. 30 % plochy pozemku. Výškové omezení: 10,5 metrů; Zvláštní podmínky: všechny lokality s kódem OV v ÚP Smečno mají své specifické určení, pro případná jejich doplnění lze uplatnit předchozí ustanovení v území městské památkové zóny a v jejím ochranném pásmu mohou orgány památkové péče zpřesňovat individuální podmínky veškeré stavby budou povoleny s podmínkou napojení na veřejnou kanalizaci a ČOV.

OM – občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední (dříve KO) 1) Základní funkce využití: slouží k soustředění zařízení obchodu a služeb, ke skladování a spediční činnosti, k nerušící výrobě. 2) Vhodné a převládající funkce: obchodní areály a jednotky; prodejní sklady (nábytek, stavebniny aj.); autosalony, autoservisy, autobazary, půjčovny automobilů; opravny a půjčovny průmyslového zboží (nářadí, ap.); sklady (pronajímatelné); administrativní plochy (pronajímatelné); komerční sportovní zařízení (fitcentra, ap.); zařízení obchodu a služeb; vzorkovny, výstavní síně, výstavní plochy; veřejná a izolační zeleň; restaurace a jiná stravovací zařízení; příslušné komunikace; veřejná a izolační zeleň; vodní plochy. 3) Přípustné funkce: ubytovací zařízení; kulturní a společenská (zábavní) zařízení; hasičské zbrojnice; sběrny odpadových surovin;

17


listopad 2011

základny údržby komunikací a technické infrastruktury; garáže, parkoviště;

4) Nepřípustné funkce: bydlení (kromě pohotovostních, případně služebních bytů); zdravotnictví, sociální služby; sport a rekreace. 5) Koeficient zastavění: 30 % min. plocha zeleně 30 %. 6) Výškové omezení: max. 10,5 m; vzhledem k tomu, že území je v ochr. památkovém pásmu historického jádra města, je nutné vyjádření státního orgánu pam. péče, které může stanovit individuální podmínky 7) Zvláštní podmínky: maximální provozní plocha jednoho areálu může být 1 500 m² veškeré stavby budou povoleny s podmínkou napojení na veřejnou kanalizaci a ČOV v rámci areálu je nezbytné zabezpečit zdržení přívalových dešťových vod pro areál v ochranném pásmu městské památkové zóny mohou být stanoveny orgány památkové péče zpřesňující podmínky. OS – občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (dříve SR) 1) Základní funkční využití: slouží k oddechu a zotavení obyvatel. 2) Vhodné a převládající funkce: tělovýchovná zařízení – krytá i otevřená sportoviště; kondiční dráhy; vodní plochy; zeleň veřejná – parky, lesoparky, travnaté plochy pro oddech a slunění; příslušné komunikace obslužné, pěší a cyklistické, parkoviště. 3) Přípustné funkce: vybavenost sloužící návštěvníkům – obchod, služby, stravování, ubytování (výjimečně přípustné); nezbytná technická vybavenost; provozy údržby; byty majitelů a správců (výjimečně přípustné); ustájení koní. 4) Nepřípustné funkce: bydlení; zdravotnická (lůžková) zařízení a sociální služby; dopravní služby; výrobní a chovatelská činnost; velkoobchodní nebo skladovací činnost. 5) Koeficient zastavění: diferencovaný podle konkrétních případů (krytá sportoviště až 40 %, některá otevřená méně než 5 %). 6) Výškové omezení: 10,5 metrů. OH – občanské vybavení – hřbitovy (dříve ZP část) 1) Základní funkční využití: hřbitov. 2) Vhodné a převládající funkce: hřbitov vč. zázemí (tzn. objekty pro jeho provoz a údržbu); parkově upravená veřejná prostranství;

18


listopad 2011

ostatní veřejná zeleň vč. ochranné a izolační. 3) Přípustné funkce: kašny a vodní plochy; umělecká díla (sochy, ap.) a objekty; malé zpevněné plochy s lavičkami; pěší cesty; stánky s květinami, a jiná drobná architektura; nezbytné parkovací plochy. 4) Nepřípustné funkce: jakékoliv jiné aktivity. 5) Základní podmínky prostorového uspořádání: koeficient zastavění - 5 %; výškové omezení bude stanoveno individuálně. 6) Zvláštní podmínky: u hřbitovů je nezbytné vymezení areálu zdí, resp. plotem charakteru mříže a možnost jeho uzavření; u hřbitovů je nezbytné zabezpečit možnost parkování.

PV – veřejná prostranství 1) Základní funkční využití: veřejně přístupné plochy v zastavěném území a v zastavitelných plochách sídel 2) Vhodné a převládající funkce: veřejně přístupné plochy související infrastruktura 3) Přípustné funkce: náměstí chodníky tržiště drobný mobiliář doprovodná zeleň otevřené strouhy 4) Nepřípustné funkce: jakékoliv trvalé stavby SM – plochy smíšené obytné městské (dříve SC) 1) Základní funkční využití: soustřeďuje zařízení veřejného zájmu a další zařízení administrativy, peněžnictví, obchodu, služeb, kultury, vzdělávání a bydlení (zejména v polyfunkčních a jiných bytových objektech). 2) Vhodné a převládající funkce: veřejná (městská) správa; pošta, telefonní ústředna; kostely a modlitebny; bankovní a pojišťovací služby; zařízení obchodu a služeb; administrativa; bydlení (zejména jako součást objektu s jiným využitím); veřejná prostranství; parky, obytná a ochranná zeleň, vodní plochy; příslušné komunikace; parkovací plochy a objekty pro potřeby centrální části; zastávky hromadné dopravy;

19


3)

4)

5) 6) 7)

listopad 2011

hotely, penziony; restaurace, vinárny, kavárny, cukrárny; vzorkovny, výstavní síně; ateliéry, studia; sportovní sály, kluby; kina, divadelní a hudební sály. Přípustné funkce: sportovní zařízení (v objektech); zdravotnictví (nelůžková oddělení); školství (jazykové a jiné speciální školy); sociální péče (ne lůžkové části); herny; nezbytné technické vybavení; nerušící služby, příp. drobná výroba. Nepřípustné funkce: výrobní nebo chovatelská činnost; velkoobchodní a skladovací činnost; mateřské a základní školy; lůžkové části zdravotnických a sociálních zařízení; Koeficient zastavění: 50 %, minimální plocha zeleně 30 % (parkově upravená). Výškové omezení: 10,5 metrů. Zvláštní podmínky: vzhledem k tomu, že se jedná o území městské památkové zóny, mohou další individuální podmínky zpřesňovat státní orgány památkové péče veškeré stavby budou povoleny s podmínkou napojení na veřejnou kanalizaci a ČOV.

TI – technická infrastruktura – inženýrské sítě 1) Základní funkční využití: slouží k zabezpečení provozu (funkčnosti) vodohospodářských, energetických a jiných systémů, podmiňujících využití území. 2) Vhodné a převládající funkce: čistírny odpadních vod; čerpací stanice odpadních vod; vodní plochy (dočišťovací rybníky, retenční nádrže); vodojemy, úpravny a čerpací stanice vody; rozvodny, trafostanice; regulační stanice plynu; hasičské zbrojnice; sběrny odpadových surovin; základny údržby komunikací a technické infrastruktury. 3) Přípustné funkce: provozy údržby; související administrativa; příslušné komunikace a parkoviště; ochranná a izolační zeleň. 4) Nepřípustné funkce: bydlení (výjimečně přípustné pohotovostní bydlení); zdravotnictví, sociální služby; sport a rekreace. 5) Koeficient zastavění: bude řešeno individuálně. 6) Výškové omezení: 9,0 m, výjimkou mohou být věžové vodojemy, věže hasičských zbrojnic.

20


listopad 2011

VL – výroba a skladování (dříve VS) 1) Základní funkční využití: slouží k soustředění výrobních a skladových ploch s možným (minimalizovaným) vlivem na okolí, lokalizují se v dobré vazbě na nadřazenou silniční síť. 2) Vhodné a převládající funkce: objekty průmyslové výroby a služeb; servisy nákladních automobilů, zemědělské techniky, ap.; objekty skladů a překladišť; stavební dvory, ap.; objekty zemědělské výroby vč. skladů a údržby staveb a techniky; příslušné komunikace a parkovací a garážovací plochy; příslušné technické vybavení (trafostanice, regulační stanice, úpravny odpadních vod, odlučovače aj.). 3) Přípustné funkce: administrativa v rámci areálů (resp. objektů); vodní plochy; specifické služby a neveřejná stravovací zařízení; parkoviště a dopravní zařízení; čerpací stanice PHM; sběrny a třídírny odpadních surovin; ochranná a izolační zeleň. 4) Nepřípustné funkce: bydlení (kromě služebních a pohotovostních bytů); zdravotnictví (lůžková oddělení) a sociální služby; sport a rekreace. 5) Koeficient zastavění: 40 % (u nových areálů), minimální plocha zeleně 30 % plochy pozemku. 6) Výškové omezení: max. 10,5 m. 7) Zvláštní podmínky: nestanovují se ZV – zeleň na veřejných prostranstvích (dříve ZP část) 1) Základní funkční využití: slouží k oddechu obyvatel a návštěvníků, výrazně ovlivňuje kvalitu veřejných prostor a prostranství. 2) Vhodné a převládající funkce: parky, parkově upravená prostranství; ostatní veřejná zeleň vč. ochranné a izolační; aleje a stromořadí v zastavěném území. 3) Přípustné funkce: kašny a vodní plochy; umělecká díla (sochy, ap.) a objekty; malé zpevněné plochy s lavičkami; pěší cesty; stánky s květinami, časopisy a jiná drobná architektura; hřiště pro děti (mimo frekventovaná území). 4) Nepřípustné funkce: jakékoliv jiné využití. 5) Koeficient zastavění: 5 %. 7) Zvláštní podmínky: vzhledem k tomu, že se jedná o území městské památkové rezervace, mohou další individuální podmínky zpřesňovat státní orgány památkové péče.

21


listopad 2011

ZS – zeleň soukromá a vyhrazená (dříve ZS) 1) Základní funkční využití: užitkové sady a zahrady 2) Vhodné a převládající funkce: výsadba ovocných a užitkových dřevin pěstební plochy 3) Přípustné funkce: louky objekty pro zahradní potřeby a techniku altány v případech kdy pozemky navazují na plochy BI nebo RI. 4) Nepřípustné funkce: zneškodňování jakýchkoli odpadů (mimo kompostů pro vlastní pozemek) skladování jakýchkoli komunálních i průmyslových odpadů tuhých i tekutých odstavování vozidel. 5) Základní podmínky prostorového uspořádání: maximální zastavění 5 % plochy pozemku maximální výměra staveb 25 m2 výškové omezení: hřeben max. 5 m podsklepení: max. do 3 m hloubky. 6) Zvláštní podmínky: mohou být stanoveny individuálně. ZO – zeleň ochranná a izolační (dříve ZO) 1) Základní funkční využití: vytvářet ochrannou bariéru rušivým jevům (dopravě, výrobě, apod.) vytvářet doprovod komunikací, příp. obnovených polních cest příznivé působení na okolní méně ekologicky stabilní části krajiny ochrana zvýšená ekologická stabilita ve srovnání s okolím 2) Vhodné a převládající funkce: izolační a doprovodná zeleň 3) Přípustné funkce: nezastřešená sportoviště, dětská hřiště včetně zahradních prvků, drobné stavby zahradní architektury liniové stavby sítí technického vybavení a liniové stavby nezbytných účelových pozemních komunikací údržba stávajících objektů 4) Nepřípustné funkce: zpevněné plochy s výjimkou hřišť pro rekreační využití jakákoliv nová výstavba (s výjimkou staveb uvedených v odst. 3) oplocování pozemků ve volné krajině s výjimkou I. ochranného pásma vodních zdrojů intenzívní hospodaření na pozemcích zneškodňování odpadů vč. dočasných skládek sběr rostlin a chytání živočichů používání chemických prostředků odstavování vozidel. 5) Zvláštní podmínky: prostorové regulativy pro stavby uvedené ve článku 3 se stanoví individuálně. VV – toky a plochy vodní a vodohospodářské 1) Základní funkční využití: vodní plochy a toky. 2) Vhodné a převládající funkce: retenční nádrže, požární nádrže (rybníky).

22


listopad 2011

3) Přípustné funkce: koupání (pokud vodní plocha splňuje hygienické parametry). 4) Nepřípustné funkce: jakékoliv jiné využití. 5) Základní podmínky prostorového uspořádání: nejsou stanoveny 6) Zvláštní podmínky: nejsou stanoveny LO – trvalé travní porosty, louky (dříve LO) 1) Základní funkční využití: zvýšená ekologická stabilita ve srovnání s okolím příznivé působení na okolní méně ekologicky stabilní části krajiny uchování druhového i genového bohatství přirozených druhů organismů. 2) Vhodné a převládající funkce: louky a pastviny významné krajinné prvky. 3) Přípustné funkce: liniové stavby sítí technického vybavení a liniové stavby nezbytných účelových pozemních komunikací. 4) Nepřípustné funkce: jakákoliv nová výstavba oplocování pozemků ve volné krajině s výjimkou I. ochranného pásma vodních zdrojů intenzívní hospodaření na pozemcích zneškodňování odpadů vč. dočasných skládek sběr rostlin a chytání živočichů používání chemických prostředků odstavování vozidel. 5) Základní podmínky prostorového uspořádání: nejsou stanoveny 6) Zvláštní podmínky: nejsou stanoveny NZ – plochy zemědělské – orná půda 1) Základní funkční využití: slouží výhradně k hospodaření na zemědělském půdním fondu (ZPF). 2) Vhodné a převládající funkce: hospodaření na zemědělském půdním fondu (včetně pěstebních ploch); příslušné provozy údržby a související administrativu je možné situovat do vybraných současných areálů zemědělské výroby, zahrnutých do ploch výroby a skladů. 3) Přípustné funkce: účelové komunikace; umisťování provizorních staveb pro letní odchov hospodářských zvířat, letní pastva na žír, letní výběhy, mobilní včelíny aj.; izolační a doprovodná zeleň. 4) Nepřípustné funkce: nová výstavba kromě staveb dle odstavce 2 vč. staveb pro zemědělskou prvovýrobu; oplocování pozemků ve volné krajině s výjimkou I. ochranného pásma vodních zdrojů; zneškodňování jakýchkoli odpadů; skladování jakýchkoli komunálních i průmyslových odpadů tuhých i tekutých. 5) Koeficient zastavění: 0 %. NL – plochy lesní (dříve LE) 1) Základní funkční využití: zvýšená ekologická stabilita ve srovnání s okolím příznivé působení na okolní méně ekologicky stabilní části krajiny

23


listopad 2011

uchování druhového i genového bohatství přirozených druhů organismů. 2) Vhodné a převládající funkce: lesy hospodaření dle oblastních plánů rozvoje lesa, lesních hospodářských plánů nebo lesních hospodářských osnov výstavba a údržba lesních cest půdoochranná a vodohospodářská biologická i technická opatření vedení turistických, cyklistických a běžkařských tras a umísťování rozcestníků s tím souvisejících jednoduché stavby, využívané k vykonávání práva myslivosti vymezení ploch ÚSES. 3) Přípustné funkce: liniové stavby sítí technického vybavení a liniové stavby nezbytných účelových pozemních komunikací údržba stávajících objektů umísťování drobného turistického vybavení (lavičky, altánky apod.), a to pouze na plochách bez dřevinné vegetace. 4) Nepřípustné funkce: jakákoliv nová výstavba zneškodňování odpadů vč. dočasných skládek sběr rostlin a chytání živočichů používání chemických prostředků odstavování vozidel. 5) Základní podmínky prostorového uspořádání: nejsou stanoveny 6) Zvláštní podmínky: při jakémkoli dotčení pozemků určených k plnění funkcí lesa do vzdálenosti 50 m od jejich okraje, je nezbytný souhlas orgánu státní správy lesů.

Zvláštní požadavky na využití území: 1) Nová výstavba (zejména objektů pro bydlení) je možná až po vybudování všech inženýrských sítí, v případě splaškové kanalizace včetně jejího napojení na dostatečně kapacitní ČOV a v případě vodovodu zajistit dostatečnou kapacitu vodojemu, a zpevněných komunikací v předmětném území. 2) Při územním rozhodování o parcelaci území a při územním rozhodování o umístění staveb na parcelách budou řešeny podmíněné investice (např. přeložky nadzemních elektrických vedení, posílení tlaku vodovodní sítě apod.). 3) Veškeré zásahy do povodí a vodních toků v řešeném území musí být projednány s jejich správci. Nově zřizovaná oplocení ploch na pozemcích sousedících s koryty vodních toků budou umístěna alespoň 3 m od břehové čáry koryta vodního toku; ochrana vodního toku bude zajištěna břehovým doprovodným porostem. 4) Likvidace dešťových vod ze střech RD bude při vhodných hydrogeologických podmínkách prováděna přímo na jejich jednotlivých pozemcích. 5) V časové vazbě na růst zastavěných a zpevněných ploch v řešeném území budou přijata opatření pro zajištění retenční schopnosti krajiny a udržení jejího vodního režimu. 6) Jakékoliv stavební zásahy na pozemcích odvodněných systematickou trubní drenáží musí být při územním řízení projednány se Zemědělskou vodohospodářskou správou a investor zajistí na svůj náklad funkčnost tohoto odvodňovacího systému podle pokynů orgánu ochrany ZPF.

24


listopad 2011

7) Veškerá stavební činnost na území městské památkové zóny, resp. památkového ochranného pásma historického jádra města musí být projednána s Památkovým ústavem středních Čech a realizace bude přípustná pouze na základě rozhodnutí příslušného dotčeného orgánu státní správy. 8) Na celém území města Smečno je zakázáno povolování staveb pro individuální rekreaci; na pozemcích staveb pro individuální rekreaci je zakázáno povolování změn dokončených staveb mimo stavebních úprav, povolování staveb jednoduchých a drobných, plnících doplňkovou funkci ke stavbě stávající s výjimkou staveb, zlepšujících životní prostředí (ČOV, žumpy, přípojky na inženýrské sítě), které by svým rozsahem překročily stanovené regulativy. 9) Zvláštní zřetel věnovat kulturním památkám zapsaným ve Jmenném seznamu nemovitých kulturních památek ČR chráněných podle zvláštních předpisů a v jejich okolí nepovolovat nevhodné stavby a stavební úpravy narušující svým měřítkem a způsobem provedení prostředí těchto kulturních památek. 10) Veškeré zemní zásahy v řešeném území je nutné posuzovat jako zásahy v území s archeologickými nálezy. Písemné vyjádření Akademie věd ČR, Archeologický ústav bude nedílnou součástí územního rozhodnutí a stavebního povolení ke každé stavbě realizované v rámci schváleného územního plánu. 11) Veškeré stavební aktivity (přístup na pozemek, vedení inženýrských sítí aj.) budou vedeny mimo ochranná pásma památných stromů. 12) V řešeném území se nachází CHLÚ, dobývací prostor a potenciální sesuvné území; podmínky pro umisťování staveb a zařízení netěžebního charakteru stanoveny zvláštními předpisy a stanovisky Středočeského krajského úřadu. 13) Při realizaci staveb v poddolovaném území se mimo nutného báňského posudku doporučuje postup dle ČSN 730039 „Navrhování objektů na poddolovaném území“. 14) Při výstavbě je nutno dodržovat zásady ochrany zemědělského půdního fondu v souladu s příslušnou legislativou a výstavbu provádět postupně od současně zastavěného území obce, aby nedocházelo ke ztíženému obhospodařování zemědělské půdy. 15) Na pozemcích do 50 metrů od lesa v rámci současně zastavěného území podléhají stavební aktivity (ÚR) souhlasu orgánů státní správy lesů. Nové objekty ve vzdálenosti bližší jak 25 metrů od lesa se nepovolují. Na pozemcích do 50 metrů od lesa mimo současně zastavěné území není přípustná jakákoliv stavební aktivita, včetně oplocování aj. 16) Pro ochranu ÚSES platí ustanovení zvláštních předpisů; veškeré zásahy do prvků územního systému ekologické stability, včetně jejich ochranných pásem musí být projednány s orgánem ochrany přírody. 17) S Vojenskou stavební a ubytovací správou Litoměřice musí být projednána veškerá následující činnost: výstavba nebytových objektů (kromě drobných staveb); realizace staveb vyšších jak 30 m; realizace staveb vyzařující elektromagnetickou energii (např. ZS radiooperátorů mobilních telefonů); výstavba dálkových vedení VN a NN; výstavba dálkových kabelových vedení (el. energie, optické trasy telefonních kabelů a dalších inženýrských sítí); změny využití území; nové trasy komunikací včetně přeložek (toto projednat současně se Správou vojenské dopravy) a vždy veškerá výstavba, která se dotkne pozemků v majetku ČR, Ministerstvo obrany. 18) Ke každé stavební činnosti v řešeném území musí být vyžádáno vyjádření organizace O2, oblast Praha, odd. ochrany kabelové sítě. 19) Vysílací stožáry, resp. zařízení mobilních operátorů jsou přípustné pouze jako nástavba na stavbách.

25


listopad 2011

Ag. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT V územním plánu jsou navrženy veřejně prospěšné stavby, pro které lze pozemky vyvlastnit: v oblasti dopravní infrastruktury: WD1 – obchvat silnice II/236 vč. napojení na III/2364 WD2 – okružní křižovatka silnic II/236 a III/23631 WD3 – místní komunikace (vč. inženýrských sítí) – propojení ul. Sv. Čecha WD4 – prodloužení ul. Hrdlívské a navazující ulice WD5 – napojení zóny sever na ul. Havlíčkovu WD6 – napojení zóny jihozápad na ul. 5. května WD7 – pěší propojení jih (směr Svinařov) WD8 – páteřní komunikace zóny východ WD9 – pěší propojení ke škole (od svinařovské silnice) plochy pro veřejné vybavení: WO1 – domov důchodců WO2 – vojenský skanzen V územním plánu jsou navržena veřejně prospěšná opatření, pro která lze pozemky vyvlastnit: ÚSES: WU1a,b – doplnění nefunkční části nadregionálního biokoridoru Pochvalovská stráň – Karlštejn, Koda WU2a,b – doplnění nefunkčních částí lokálního biokoridoru Veřejně prospěšné stavby a opatření jsou graficky znázorněny ve výkrese B6.

Ah. VYMEZENÍ DALŠÍCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO V územním plánu nejsou navrženy veřejně prospěšné stavby a opatření, pro které lze uplatnit jen možnost předkupního práva.

Ai. ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ K NĚMU PŘIPOJENÉ GRAFICKÉ ČÁSTI - textová část (A) obsahuje 30 stran (formát A4), - grafická část (B) obsahuje 6 výkresů v měř. 1 : 5 000; - odůvodnění územního plánu (C) obsahuje 21 stran (formát A4) - grafická část odůvodnění územního plánu (D) obsahuje 2 výkresy v měř. 1 : 5 000, 1 výkres v měřítku 1 : 50 000

Aj. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ Plochy a koridory územních rezerv se nenavrhují.

26


listopad 2011

AK. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE PROVĚŘENÍ ZMĚN JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ, A DÁLE STANOVENÍ LHŮTY PRO POŘÍZENÍ ÚZEMNÍ STUDIE, JEJÍ SCHVÁLENÍ POŘIZOVATELEM A VLOŽENÍ DAT O TÉTO STUDII DO EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI Ve změně č. 1 byly vymezeny plochy, kde změny využívání území budou prověřeny územní studií. To navazuje na řešení dosud platného územního plánu, kde byly vymezeny plochy, jejichž využívání bylo podmíněno zpracováním podrobnější dokumentace – urbanistické studie. Územní studie byly předepsány v těchto rozvojových lokalitách: Z6, Z11, Z12, Z14, Z27. Zásady pro zpracování územních studií

a) Limity území Významným limitem je ochranné pásmo historického jádra města Smečna, do kterého spadá většina lokalit určených pro územní studii (mimo východní rozvojové části). Jiné limity se zde nenachází. b) Urbanistická koncepce Navrhnout prostorovou strukturu navazující na zastavěnou část města. Upřednostňovat vazbu na město Smečno a na krajinu. Navrhnout vhodné řešení dopravní obsluhy systémem průjezdných obytných ulic, pokud možno s vyloučením slepých komunikací a komunikačních vazeb zejména pro pěší. V případě lokality sever též obsluhu přiléhajících zemědělsky obhospodařovaných pozemků. Vzhledem k rozsáhlosti některých lokalit (Z6, Z11, Z14) bude navržena etapizace výstavby. c) Prostorové uspořádání obytné zástavby Parcelace, intenzita zastavění pozemků, podlažnost objektů a jejich architektonické řešení musí respektovat regulativy dané územním plánem města stanovené pro obytné území. Prostorovým a hmotovým řešením zástavby nesmí být sníženy přírodní, estetické, historické a architektonické hodnoty v území nebo ty které se nacházejí v jejím okolí. Odstavování vozidel bude především na pozemcích RD v garážích resp. parkovacích stáních (min. 1,5 stání na 1 byt). Mohou být řešena (mimo veřejná prostranství) i samostatná parkovací stání, avšak musí být vztažena ke konkrétní zástavbě a musí být odůvodněna. Úkolem územní studie je vytvoření obytného prostředí s dostatečně rozsáhlým veřejným prostorem. Tento veřejný prostor bude vymezen minimálně o rozloze 1 000 m² na každé 2 ha zastavitelné plochy, do této výměry se nebudou započítávat pozemní komunikace. Tato veřejná prostranství vymezená v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb. v platném znění, budou určena pro plochy setkávání, park, veřejnou zeleň, dětská hřiště apod. d) Požadavky na ochranu přírody a krajiny Srážkové vody nebudou odváděny do kanalizace, ale jejich likvidace bude řešena zasakováním např. do ozeleněných pásů podél komunikací nebo zasakovacími příkopy apod. Dešťové vody ze soukromých zpevněných ploch a ze střech rodinných domů budou před odvedením do kanalizace účinně zadržovány na pozemku. Plochy zeleně budou navrženy s ohledem na jejich bezproblémovou budoucí údržbu. e) Požadavky na ochranu památek Předmětné území má charakter území s archeologickými nálezy a celé spadá do ochranného památkového pásma historického jádra města Smečno, tzn. že každou novou stavbu je třeba

27


listopad 2011

projednat podle zákona č. 20/1987 Sb. V rámci řešeného území je třeba zachovat a neznehodnotit panoramatické pohledy – výškově, tvarem střechy a barvou střešní krytiny. Výškové řešení nové zástavby je třeba doložit grafickou vizualizací – tzn. zákresem nové zástavby tak, jak se bude pohledově uplatňovat vůči panoramatu historické zástavby. f) Požadavky na uspořádání dopravy Budou respektovány místní komunikace navržené v ÚP jako veřejně prospěšné stavby. Součástí studií bude i řešení dopravy v klidu, kde bude sledováno minimální zasahování do veřejného prostoru řešeného území. Zajistit parkování osobních vozidel pouze pro návštěvníky. U komunikací v obytných ulicích je možné uvažovat zálivy pro odstavování vozidel – v případě zvolení této varianty dopravy v klidu je nutné ji řádně odůvodnit. Dopravní obsluhu zástavby lze řešit jako obytné zóny, příp. jiným uspořádáním ulic. Návrh územní studie bude obsahovat plochy pro separovaný odpad. g) Požadavky na uspořádání inženýrských sítí Navrhnout napojení inženýrských sítí na stávající technickou infrastrukturu města a prověřit její kapacitní možnosti, případně navrhnout jejich posílení. Prověřit kapacitní možnosti likvidace splaškových vod v městské ČOV. Územní studie by měla zahrnovat i podmiňující investice pro dané území (např. výstavba trafostanice a její napojení na VN apod.). Řešení zástavby navrhnout tak, že budou dodrženy prostorové podmínky pro ukládání podzemních vedení inženýrských sítí. h) Požadavky na prostorovou regulaci dle územního plánu Platnou územně plánovací dokumentací a její nedávnou změnou č. 1 jsou stanoveny požadavky a podmínky prostorového využití území pro řešené území, které má funkci „obytné území“. Studie dále upřesní bližší podmínky prostorového uspořádání a využití území v odpovídající podrobnosti.

Al. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE POŘÍZENÍ A VYDÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH JEJICH VYUŽITÍ A ZADÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU V ROZSAHU DLE PŘÍLOHY Č. 9 VYHL. Č. 500/2006 SB. Územní plán vymezuje lokalitu pro bydlení (nové zastavitelné území – lokalita Z28) jihozápadně od areálu zámku pro zpracování regulačního plánu. Tato lokalita je z podstatné části v území Městské památkové zóny, zčásti ve vymezeném ochranném pásmu Městské památkové zóny. Návrh zadání regulačního plánu

a) Vymezení řešeného území Řešené území je vymezeno v grafických přílohách ÚP – B1. Základní členění území, B2. Hlavní výkres a D1. Koordinační výkres. b) Požadavky na vymezení pozemků a jejich využití Funkční využití řešeného území je územním plánem stanoveno pro bydlení a smíšené území (pro část přiléhající k náměstí), doprovodnou izolační zeleň a dopravní obslužnost. Minimálně 30 % řešeného území bude použito na veřejné prostory (místní komunikace, veřejná prostranství a veřejná zeleň, vč. dětských hřišť). Funkční využití část přiléhající k náměstí bude přizpůsobeno významu tohoto prostoru.

28


listopad 2011

Cílem regulačního plánu je navrhnout optimální využití území a stanovit urbanistické a architektonické zásady ochrany jeho hodnot. Regulační plán bude řešit: • veřejná prostranství včetně parkování pro veřejnost • podmínky pro umístění staveb (uliční a stavební čáry) • pravidla pro prostorovou regulaci staveb • pravidla pro prostorovou regulaci doplňkových staveb • opatření pro zklidnění průjezdné dopravy • pravidla pro umísťování parkovacích a odstavných stání a garáží vozidel uživatelů jednotlivých parcel • pravidla pro využití jednotlivých parcel a využití parteru (1. nadzemní podlaží) staveb • pravidla pro vymezování ploch pro doprovodnou zeleň • pravidla pro šířkové parametry komunikací • pravidla pro napojení na technickou infrastrukturu (vč. požární vody) Podrobnější podmínky tohoto regulačního plánu bude vycházet z požadavků, formulovaných příslušným orgánem památkové péče. c) Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území Prvořadým úkolem regulačního plánu je vytvoření předpokladů pro takovou novou zástavbu, která nenaruší Městskou památkovou zónu, resp. vhodným způsobem dotvoří charakter sídla, dále zajistí výstavbu rodinných domů s dostatkem veřejné zeleně a veřejného prostoru. Regulační plán stanoví podmínky souladu s okolní zástavbou a napojení na její strukturu. d) Požadavky na veřejně prospěšné stavby a na veřejně prospěšná opatření Veřejně prospěšné stavby ani veřejně prospěšná opatření nejsou v řešeném území stanoveny. e) Požadavky na asanace Požadavky na asanace vzejdou z řešení regulačního plánu vzhledem k tomu, že se částečně jedná o změnu funkčního využití území. f) Další požadavky vyplývající z územně analytických podkladů a ze zvláštních právních předpisů (např. požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby, území ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy) Z územně analytických podkladů a ze zvláštních právních předpisů nevyplývají další požadavky pro navrhovanou lokalitu. g) Výčet druhů územních rozhodnutí, které regulační plán může nahradit Regulační plán nahradí v řešených lokalitách tato územní rozhodnutí: územní rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků pro určení parcelace území, územní rozhodnutí o umístění staveb komunikací, územní rozhodnutí o umístění staveb inženýrských sítí: vodovodních řadů, kanalizačních řadů, řadů STL plynovodu, TS a rozvodů NN, veřejného osvětlení, sdělovacích kabelů, Regulační plán nenahradí územní rozhodnutí o umístění inženýrských sítí mimo vlastní řešenou lokalitu. Jde o stavby přívodních vodohospodářských, popřípadě energetických sítí (vodovodní zásobovací řad, kanalizační řad, popřípadě přeložky el. VN vedení). h) Případný požadavek na posuzování vlivu záměru obsaženého v regulačním plánu na životní prostředí podle zvláštního předpisu, včetně případného požadavku na posouzení vlivů záměru na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast

29


listopad 2011

Řešení regulačního plánu nebude mít negativní vliv na udržitelný rozvoj území, řešení nevyvolává potřebu zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí. Území řešené regulačním plánem nezasahuje do evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí. i) Požadavky na plánovací smlouvu a dohodu o parcelaci Vydání regulačního plánu je podmíněno uzavřením plánovací smlouvy o spoluúčasti žadatele o vydání regulačního plánu (dále jen „žadatel“) na vybudování nové nebo úpravách stávající veřejné infrastruktury v rozsahu přílohy č. 13 vyhlášky č. 500/2006 Sb. V případě, že k pozemkům v ploše řešené regulačním plánem nemá žadatel potřebné právo, doloží dohodu o parcelaci zpracovanou dle přílohy č. 12 vyhlášky č. 500/2006 Sb., tento požadavek se neuplatní, pokud lze pozemky vyvlastnit nebo vyměnit. j) Požadavky na uspořádání obsahu návrhu regulačního plánu a obsahu jeho odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení Zpracování návrhu regulačního plánu a jeho odůvodnění je požadováno v minimálním obsahu stanoveném přílohou č. 11 vyhlášky č. 500/2006 Sb. a v počtu 4 vyhotovení. Výkresy grafické části budou zpracovány v měřítku 1 : 1000.

Am. STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ (ETAPIZACE) V územním plánu není stanovena etapizace.

An. VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB, PRO KTERÉ MŮŽE VYPRACOVÁVAT ARCHITEKTONICKOU ČÁST PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE JEN AUTORIZOVANÝ ARCHITEKT V územním plánu je vymezeno území, jehož využití je podmíněno pořízením a vydáním regulačního plánu. Regulační plán i následnou projektovou dokumentaci staveb v tomto území může zpracovávat jen autorizovaný architekt. Stejná podmínka je stanovena pro dostavby a přestavby objektů na Masarykově náměstí. Případné rozšíření této podmínky mohou v rámci území MPZ resp. jejího ochranného pásma uplatnit v konkrétních případech orgány památkové péče.

Ao. VYMEZENÍ STAVEB NEZPŮSOBILÝCH PRO ZKRÁCENÉ STAVEBNÍ ŘÍZENÍ PODLE § 117 ODST. 1 STAVEBNÍHO ZÁKONA Vzhledem k památkové hodnotě historického jádra je třeba za stavby nezpůsobitelé pro zkrácení stavebního řízení považovat stavby, které by zásadně ovlivnily urbanistickou strukturu, která je předmětem památkové ochrany formou nevhodných dostaveb, nástaveb, resp. přestaveb.

30


listopad 2011

C. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Ca. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM Město Smečno je dle Politiky územního rozvoje (PÚR 2008), schválené vládou České republiky 20. 7. 2009, součástí rozvojové oblasti OB1 Praha (zpřesněné v ZÚR Středočeského kraje). Pro řešení územního plánu Smečna nevyplývají z PÚR 2008 žádné konkrétní požadavky. Územně plánovací dokumentace kraje, Zásady územního rozvoje Středočeského kraje (ZÚR), nebyla dosud podle § 41 stavebního zákona vydána. Zastupitelstvem Středočeského kraje bylo usnesením č. 38-26/2008/ZK ze dne 18. června 2008 schváleno zadání prvních ZÚR Středočeského kraje podle § 187, odst. 4 stavebního zákona, které pro řešené území územního plánu nestanovuje žádné cíle či požadavky. V ZÚR jsou zpřesňovány osy republikové úrovně a rozvojová oblast Praha. V úrovni ZÚR Středočeského kraje jsou dále vymezovány rozvojové oblasti a rozvojové osy krajské úrovně. Smečno leží v blízkosti koridoru rychlostní silnice R7. Svými vazbami osciluje mezi blízkým Slaným (které je příslušným centrem ORP), Kladnem a Prahou. Vzhledem k převažujícím vazbám k Praze a Kladnu bylo v ZÚR Středočeského kraje Smečno zařazeno do rozvojové oblasti republikové úrovně Praha nikoliv do rozvojové osy krajské úrovně Praha – Slaný – Chomutov. Z nadřazené územně plánovací dokumentace existuje v současné době územní plán velkého územního celku (ÚP VÚC) Pražského regionu, schválený usnesením č. 55-15/2006/ZK Zastupitelstva Středočeského kraje dne 18. prosince 2006. V souladu s přechodnými ustanoveními §187, odst. 7 a § 189, odst. 2 stavebního zákona, nevyplývají z jeho závazné části pro řešené území žádné konkrétní požadavky. Tato dokumentace sleduje na území města Smečno obchvat města na trase silnice II/236. Tato trasa umožňující propojení rychlostních silnic R6 (Stochov) a R7 (Slaný) dnes prochází historickým centrem Smečna i navazující obytnou zónou. Město Smečno sousedí s obcemi: na severozápadě v krátkém úseku s městem Slaný (k. ú. Kvic, MÚK na R7) na východě s obcemi Hrdlív a Třebichovice na jihu s obcemi Svinařov a Libušín na jihozápadě s Kačicí na severozápadě s obcemi Ledce a Přelíc. Z hlediska vazeb je nejbližší jižně ležící Svinařov (vzdálenost center cca 1,5 km), je zde však poměrně značný výškový rozdíl. Svažité území mezi sídly je z velké části využíváno pro individuální rekreaci (chaty, zahrádkářské osady).

Cb. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ Město Smečno mělo územní plán (ÚPO) schválený Zastupitelstvem 17. března 2004. Následně byla pořízena na základě zadání schváleného 7. září 2009 změna č. 1. Předmětem této změny bylo: - vymezení nových zastavitelných ploch - změny funkčního využití území některých ploch - nové plochy zeleně (vypuštění dosavadních zastavitelných ploch) Návrh změny č. 1 byl zpracován v souladu se zadáním. Tato změna významněji neovlivnila dosavadní koncepci rozvoje města. Změna č. 1 byla vydána 4. října 2010.

31


listopad 2011

Na základě smlouvy z 19. března 2009 byla zpracována úprava územního plánu města Smečna (po změně č. 1) v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. a požadovanými standardy Středočeského kraje (MINIS). Úprava územního plánu oproti dosavadnímu právnímu stavu (po změně č. 1) je bez věcné změny. Nejsou vymezovány nové plochy, navrhovány VPS a VPO. Aktualizován je současný stav území (zahrnutí realizovaných záměrů).

Cc. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Jedná se o nový územní plán, který aktualizuje stav a přebírá záměry platného územního plánu (po změně č. 1 z 10/2010) Cc1. Koncepce rozvoje obce, plochy s rozdílným způsobem využití STRUKTURA OSÍDLENÍ, ŠIRŠÍ VZTAHY

Město Smečno je součástí SO POÚ i ORP Slaný. Město má velmi dobrou dostupnost centra ORP, kterým je historické město Slaný a vzhledem k možnosti využití rychlostní silnice R7 do hl. m. Prahy. Horší je dostupnost statutárního města Kladna, které je významným centrem severozápadního sektoru Středočeského kraje. V r. 2001 byla vyjížďka do Slaného a Kladna přibližně vyrovnaná. Údaje o vyjížďce vyplývající ze Sčítání (SLDB) v r. 2011 dosud nejsou k dispozici. Vzhledem k tomu, že se počet obyvatel Smečna v období 2001 – 2011 výrazně nezvýšil (nárůst o 126 obyv.) nelze zřejmě předpokládat výraznější změny vazeb. V Kladně ani ve Slaném nedošlo k významnější nabídce nových pracovních příležitostí, lze tedy předpokládat posílení vyjížďky do Prahy. Demografické charakteristiky sousedních obcí počet obyvatel obec

Smečno Slaný Studeněves Hrdlív Třebichovice Svinařov Ledce Přelíc

1991

2001

2011

vývoj 1991-2011

nárůst v%

1 646 15 285 301 387 463 574 551 263

1 770 15 237 303 392 497 613 457 328

1 896 15 086 457 476 553 714 482 350

250 -199 156 89 90 140 -69 87

15,2 -1,3 51,8 23,0 19,4 24,4 -12,5 33,1

dokončené byty 1997-2010

52 564 52 22 8 33 16 14

Město Slaný od r. 2001 ztratilo 151 obyv., úbytek je kompenzován blízkou Studeněvsí (nárůst 154). S výjimkou Ledců mají všechny obce pozitivní vývoj obyvatel. Menší obce vykazují větší nárůst počtu obyvatel než město Smečno. Jsou to zejména blízké obce Přelíc a Svinařov, pro které je Smečno obslužným centrem lokální úrovně. KONCEPCE ROZVOJE MĚSTA

Nový územní plán navazuje na dosavadní dokumentaci (ÚPO z r. 2004 a jeho změnu č. 1 z r. 2009). Přebírá nerealizované záměry na dosud nevyužitých lokalitách zastavitelného území. Jedna větší rozvojová plocha na východním obvodě města byla změnou vypuštěna. V této změně byly též navrženy nové plochy zeleně. 32


listopad 2011

Nově jsou navrženy plochy s rozdílným způsobem využití území dle vyhl. č. 501/2006 Sb. a ve struktuře standardu „MINIS“ Středočeského kraje (viz kapitola Af.) s tím, že se jedná pouze o úpravu, tzn. je respektována struktura funkčního využití dle původního územního plánu. Změny oproti původnímu plánu jsou patrné v lokalitě Z26 - dělení pozemků zde je bohužel nutno brát jako "status quo", neboť bylo povoleno stavebním úřadem, byť v rozporu s platným ÚP - pokud však pozbyde platnosti ÚR/SP mělo by se urbanistické řešení lokality dát do souladu s hodnotami území, resp. s řešením dle platného územního plánu (tzn. tak jak mělo být). Dále byly prověřeny objekty individuální rekreace v původním územním plánu s tím, že majíli číslo popisné (a jsou-li v souladu s Katastrem nemovitostí), uvádíme je dále jako bydlení (BI). Podobně byly dány do souladu stav vs. ÚP i rekreační objekty s čísly evidenčními. Koncepce rozvoje je založena na rozšiřování zastavitelných ploch po obvodě historického jádra a na něj navazující dřívější zástavby. Rozvoj severním směrem je vymezen Smečenským potokem, jižním směrem budoucí trasou obchvatu města. Západním směrem vzhledem k dominantám (zámek, kostel) není rozvoj navrhován. Cc2. Limity využití území Limity využití území jsou chápány především jako vymezení ochrany přírodních a kulturních hodnot a ochranných pásem dopravy a technické infrastruktury. Limity jsou zobrazeny v koordinačním výkrese a zčásti pak ve výkresech oborových (doprava, vodní hospodářství, energetika a spoje). Ochranná pásma venkovního vedení VN zřízeného do 31. 12. 1994 jsou dle energetického zákona č. 222/94 Sb.: vedení 110 kV 15 m na každou stranu od krajního vodiče vedení 22 kV 10 m na každou stranu od krajního vodiče Ochranné pásmo trafostanic a rozvoden je 30 m od oplocené nebo obezděné hranice stanice. Pro venkovní vedení VN zřízené po 1. 1. 1995 jsou ochranná pásma dle energetického zákony a č. 458/2000 Sb. v platném znění: vedení 110 kV 12 m na každou stranu od krajního vodiče vedení 22 kV 7 m na každou stranu od krajního vodiče Ochranné pásmo trafostanic a rozvoden je 20 m od oplocené nebo obezděné hranice stanice. Celková šířka chráněných koridorů vedení je dána skutečnou šíří vedení mezi krajními vodiči v daném úseku a jeho součtem s šíří obou ochranných pásem na každou stranu od krajního vodiče. U souběžných vedení ve stejném koridoru je možné vzájemné překrývání ochranných pásem. V ochranných pásmech vedení a stanic je zakázána nebo omezena veškerá činnost ohrožující plynulost a bezpečnost provozu. Ochranné pásmo kabelových vedení je 1 m na každou stranu. Plynovody požívají zvláštní ochrany dle Zákona o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o státní energetické inspekci. Šíře ochranných pásem vedení je dána zákonem č. 222 / 1994 Sb. v části II, § 26: u plynovodů do ∅ 200 mm 4 m od potrubí na každou stranu u STL plynovodů a přípojek 1 m od potrubí na každou stranu Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví nebo majetku osob. Bezpečnostní pásma jsou dána přílohou k zákonu: u plynovodů VTL do DN 100 15 m od potrubí na každou stranu u plynovodů VTL do DN 250 20 m od potrubí na každou stranu regulační stanice VTL/STL 10 m Ochranné pásmo spojových kabelů je 2 m na každou stranu od kabelu.

33


listopad 2011

Cc3. Koncepce dopravního řešení Plochy dopravní infrastruktury jsou znázorněny zejména v grafické příloze B3 územního plánu. ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ VZTAHY

Území města Smečna leží v území mezi radiálami R7 (Praha – Chomutov) a R6 (Praha – Karlovy Vary). V současné době končí rychlostní silnice R7 v MÚK Jemníky, následný úsek (obchvat Slaného) je realizován v polovičním profilu. Pro Smečno je významná MÚK Slaný Kvíc se silnicí II/236. MÚK bude dokončena v rámci přestavby (zkapacitnění) úseku Jemníky – MÚK se silnicí I/16 (Slaný západ). Vazby města Smečna (jejich četnost) na trasu R6 (MÚK Stochov) nejsou významné. Spojení s blízkým městem Slaný je silnicemi II/236 a II/118 (Slaný – Kladno - Vinařice). Spojení s Kladnem je možné dvěma koridory: - přes Svinařov a Libušín (silnice III. tř. (23640 a 23634a) procházející ve velkém rozsahu sídly a vedené ve složitých terénních podmínkách) - přes bývalý Důl Libušín (z části využívá silnici II/236 a následně silnici III/23631, trasa je sice delší, je však vedena mimo sídla (z velké části lesem) a má příznivý výškový profil. Obsluha území města je umožněna silnicemi III. třídy, spojujícími Smečno s okolními obcemi a na ně navazující sítí místních komunikací, která má přibližně rastrové uspořádání. Ve východní části města jsou změnou č. 1 stabilizovány hlavní obslužné komunikace. Území je určeno k prověření územní studií, která tento systém může doplnit. V severní obytné zóně bude napojení tohoto území na existující komunikace a jeho vnitřní obsluha navržena v rámci územní studie. NÁVRH SILNIČNÍ SÍTĚ Intenzity zatížení

V celostátním Sčítání dopravy je v území sledována jen silnice II/236. V r. 2010 bylo zatížení na profilu Smečno 5 817 voz./24 hod. (v r. 2005 to bylo 5 309 voz./24 hod.). Na silnici II/118 v profilu Hrdlív (umožňuje spojení Slaný – Kladno) bylo zatížení v r. 2010 2 177 voz./24 hod. (v r. 2005 1 906 voz./24 hod.). Nárůst o téměř 10 % (při celkovém poklesu zatížení v silniční síti) lze považovat za významný pro sledování obchvatu Smečna. Zprovoznění úseku R6 Pavlov – Řepy se na vazbách Smečna ku Praze neprojevilo. Zatížení úseku východně MÚK Stochov je v podstatě totožné 12 887 (2010), resp. 12 703 (2005) voz./24 hod. Obdobně nedošlo k významným změnám ani na R7 (jihovýchodně MÚK Jemníky) 16 617 (2010), resp. 17 583 (2005) voz./24 hod. Pokles je v relaci s celkovým vývojem v síti v ČR. Kategorizace silnic

Silnice II/236 je uvažována v kategorii S 9,5/70. Silnice III. tříd jsou uvažovány v kategorii S 7,5/50, jako dvoupruhové s šířkou jízdního pruhu 3,0 m. Síť místních komunikací

Základní komunikační systém je tvořen silnicemi II. a III. třídy. V zástavbě je tato síť navrhována jako sběrné komunikace v uspořádání MS 8,0/50, resp. 40.

34


listopad 2011

Nově navrhované místní komunikace by měly být v kategorii MO2p se šířkou uličního prostoru 10,5 m, ve výjimečných případech MO1p se šířkou uličního prostoru 6,0 m V rámci lokalit určených k prověření územními studiemi je možné navrhnout některé úseky jako dopravně zklidněné komunikace (D1). Dopravní plochy a vybavenost

Vzhledem k charakteru zástavby jsou nároky na odstavování vozidel uspokojovány v rámci objektů či areálů. Krátkodobé parkování je možné na některých místních komunikacích s nízkým zatížením v případech, kde to šířkové parametry umožňují. V centrální části obce jsou menší veřejně přístupná parkoviště u objektů veřejného vybavení. Na západním okraji města je při silnici II/236 čerpací stanice pohonných hmot, pro případné doplňující služby má tento areál dostatečné plochy. Pěší a cyklistická doprava

Jediné významné pěší spojení je do blízkého Svinařova. V současné době územím Smečna neprochází žádná cyklostezka či cyklotrasa. V aktualizaci generelu cyklistických tras a stezek Středočeského kraje (07/2008) je navrhována cyklostezka (dopravně obslužná) Slaný – Smečno vedená v koridoru silnice II/236. Pěší trasy v řešeném území jsou především turistického a rekreačního charakteru. Jejich současné vedení zůstává zachováno. Dalšími pěšími cestami jsou propojeny jednotlivé části města a spojka na Svinařov. Tyto slouží především místním potřebám. Samostatné cyklistické trasy se v řešeném území nevyskytují. Pro tyto účely bude i nadále využíváno jak pěších tras tak i méně dopravně zatížených silnic III. tříd a dále účelových či místních obslužných komunikací. Vedení cykloturistické dopravy v trase silnice II/236 nelze považovat za vhodné, propojení Slaný – Smečno – Lány by mělo být řešeno mimo tuto silnici. Úsek Slaný - Smečnou by měl být samostatnou cyklostezkou. Pro směr na Lány lze doporučit úpravu cesty po jižním obvodě lesa Bažantnice od stadionu k silnici na Novou Studnici a dále ve směru na Kačici. Hromadná doprava osob

Je zajišťována autobusovými linkami, umožňujícími vzájemné spojení obcí. Hlavní trasy jsou vedeny ke Slanému a Kladnu. Tato města jsou hlavními cíly dojížďky do zaměstnání a do škol. Pro přestup na dálkové autobusové spoje slouží zejména Slaný. Nejbližší železniční stanice (zastávky) jsou ve Slaném a Kačici (cca ve vzdálenosti 6 km). Vzhledem k parametrům obou železničních tratí nemají pro regionální vazby Smečna téměř žádný význam. Rozložení autobusových zastávek i vedení linek odpovídá potřebám. Hlavní (přestupní) zastávka je umístěna ve východní části náměstí, kde se stýkají všechny linky. Vedení autobusových linek zůstane i po realizaci přeložky silnice II/236 nezměněno. Cc4. Koncepce technické infrastruktury VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Vodní plochy a toky

Celé řešené území náleží do povodí Labe a leží na jeho levém břehu v dílčích povodích 1-1202-043 (povodí Knovízského potoka) a 1-12-02-042 (povodí Svinařovského potoka, který je

35


listopad 2011

přítokem Knovízského potoka). Celková plocha povodí 1-12-02-043 je 71,239 km2 a povodí 1-12-02-042 9,808 km2. Knovízský potok je dle vyhlášky MZe č. 470/2001 Sb. uveden v seznamu významných vodních toků. V severní části obce pramení Smečenský potok, který teče severovýchodním směrem přes obec Hrdlív a v obci Jemníky se vlévá do Knovízského potoka. Celková délka tohoto potoka je zhruba 6,2 km. Smečenský potok vytéká z rybníčku v areálu Ústavu sociální péče na severozápadním okraji Smečna. V jihovýchodní části města pramení pravostranný bezejmenný přítok Smečenského potoka. Teče rovněž severovýchodním směrem mezi obcemi Třebichovice a Hrdlív a východně od Hrdlíva vtéká do Smečenského potoka. Jeho celková délka je zhruba 3,1 km. Tento bezejmenný tok také vytéká z rybníčka na východním okraji obce. Obě tyto vodoteče jsou od svého počátku zatěžovány znečišťujícími látkami. V pramenní oblasti Smečenského potoka jsou do rybníčka zaústěny vyčištěné odpadní vody z čistírny odpadních vod ze sociálního ústavu, který tím dostává charakter biologického dočišťovacího rybníka. Dalším bodovým zdrojem zatížení Smečenského potoka je odpad z celoměstské čistírny odpadních vod, která je umístěna v severovýchodní části katastrálního území Smečna v blízkosti místa, kde potok podchází pod silnicí II/236. Do rybníčka, ze kterého vytéká přítok Smečenského potoka je zaústěna kanalizační stoka DN 800. K dalšímu zatížení obou toků dochází zaústěním stávajících dešťových kanalizací z obce. Lze předpokládat, že do těchto dešťových kanalizací budou zaústěny nelegální přepady ze žump a tím bude docházet k dalšímu zvýšení znečištění potoků. Vodoteče lze charakterizovat jako upravené rigoly. Je třeba mít na zřeteli, že se zde jedná o malá povodí, které mají z tohoto důvodu malé přirozené průtoky. Správcem obou vodotečí je Zemědělská vodohospodářská správa Kladno. Nádrže ve své správě ZVS nemá. Oba vodní toky na území města mají charakter upravených rigolů. Jejich stav je vcelku uspokojivý. Vzhledem k tomu, že vlastní otevřená koryta toků výrazně negativně neovlivňují území obce, doporučujeme zachovat jejich dosavadní ráz a neprovádět jejich úpravy. Pouze v případě nutnosti koryta stačí upravit pouze jejich pročištěním. Stávající rybníčky jsou rovněž v poměrně dobrém stavu a není nutno uvažovat s jejich úpravami. Pouze v případě nutnosti by bylo nutné vyčištění a odstranění bahna. Na katastrálním území Smečna se na severním a východním okraji nacházejí malé části území, kde jsou vybudovány lokální meliorační systémy. Tyto meliorace jsou dnes ve vlastnictví majitelů pozemků a Zemědělská vodohospodářská správa je neprovozuje. Rozsah odvodněných ploch je na základě ústních informací ZVS orientačně zakreslen v situaci. Zásobování vodou

Smečno je zásobováno pitnou vodou z veřejného vodovodu. Zdrojem vody je skupinový vodovod Stochov-Lány (vodojem a čerpací stanice Stochov), jehož větev vede do obce Kačice. Přívodní řad je veden podél silnice II/236 do vodojemu Ovčín, má profil DN 200. Jedná se o věžový vodojem (Hydroglóbus) objemu 200 m3. Maximální a minimální hladina vodojemu jsou na kótách 411,61/405,90 m n.m. Od vodojemu do Smečna je voda přiváděna litinovým vodovodním řadem DN 250 vedeným rovněž podél silnice II/236. Vodovodní síť je vybudována prakticky v celém městě a je z polyethylenového potrubí DN 110 a DN 160. Vlastníkem vodovodu je město Smečno, provozovatelem jsou Vodárny Kladno - Mělník a. s., provoz Stochov. Po východní straně katastrálního území Smečna vede v severojižním směru bývalý výtlak důlní vody DN 300. V západní části katastrálního území Smečna se nachází zemědělský areál AGPI, a. s.. Vzhledem k umístění není zásobován přes městskou vodovodní síť, ale přímo z vodojemu Ovčín. Pro přívod vody do areálu využívá bývalé výtlačné potrubí profilu DN 160 z úpravny vody v Libušíně, kterým byl dříve zásobován vodojem.

36


listopad 2011

Dodávka vody do Smečna činí zhruba 9 000 m3 za měsíc, tj. cca 290 m3 za den. Odběr vody pro zásobování společnosti AGPI a.s. je cca 28 m3 za den. Odběr vody pro Okresní ústav sociální péče (domov důchodců) je cca 52 m3 za den. Z toho vyplývá, že na přímou spotřebu obyvatel zbývá 210 m3 za den. Při počtu stávajících obyvatel 1 870 je průměrná denní spotřeba na jednoho obyvatele asi 112 l/obyv. za den. Denní potřeba vody na jednoho obyvatele menších měst dosahuje hodnoty okolo 100 - 110 l/obyv. za den. Dá se předpokládat, že postupně ještě dojde k určitému poklesu spotřeby vody. Zásobování vodou nové výstavby nebude po technické stránce problémem. Bude to pravděpodobně převážně otázka získání finančních prostředků na dostavbu vodovodní sítě eventuálně, v případě vyššího nárůstu, na dostavbu zásobní kapacity. Další limitující faktor může být velikost povoleného odběru z vodárenského systému, i když v současné době (díky poklesu spotřeby vody vlivem zvyšování cen vody) s tímto nejsou potíže. Orientační bilance potřeby vody: a) Obyvatelstvo Průměrná spotřeba vody na obyvatele v obcích této velikosti a den je přibližně 100 l/obyv. x den Qd = 2100 x 0,100 = 210,0 m3/den b) Vybavenost a drobný průmysl Dle odst. 6 Směrnice č. 9/1973 bývalého MLVH se má pro obce s počtem obyvatel 1000 až 5000 uvažovat průměrná denní spotřeba vody Qd = 30 l/obyv. x den Qd = 2.100 x 0,030 = 63,0 m3/den c) Zalévání zahrad Vzhledem k rostoucí ceně vody předpokládáme z vlastních zdrojů. d) Okresní ústav sociální péče (domov důchodců) Qd = 350 x 0,200 + 60 x 0,060 = 73,6 m3/den e) AGPI a. s. Písek Stávající odběr je dle jejich údajů cca 850 m3 za měsíc tj. 28 m3/den. Celková průměrná denní potřeba: Qd = 210 + 63 + 73,6 + 28 = 374,6 m3/den, tj. 4,3 l/s Maximální denní potřeba: Qm = 374,6 x 1,4 = 524,4 m3/den tj. 6,77 l/s Pro posouzení přívodního řadu je rozhodující tzv. hodinové maximum Qmax hod. = Qm x 1,8/24 = 524,4 x 1,8/24 = 39,33 m3/den tj. 10,92 l/s z toho vyplývá, že maximální rychlost v přívodním potrubí bude v = 0,01092/0,049 = 0,22 m/s < 1 m/s Skutečná rychlost v přívodním potrubí bude ještě menší, protože při výpočtu hodinového maxima byla uvažována hodnota včetně spotřeby a. s. AGPI. Posouzení stávajícího vodojemu 200 m3 Objem vodojemu odpovídá přibližně 50 % maximální denní spotřeby Smečna ve výhledu. Odvození minimální potřebné kubatury vodojemu pro vyrovnání kolísání potřeby během dne se počítá podle čl. VII odstavec 11 Směrnice pro výpočet potřeby vody. Za předpokladu rovnoměrného odběru vody ze systému a předpokládaného hodinového kolísání potřeby podle přílohy C Směrnice vychází minimální potřebný objem vodojemu: Vmin = (14,46 + 4,38) % Qm = 18,84 % Qm = 0,1884 x 524,4 = 98,8 m3 Skutečný objem vodojemu 200 m3 je větší a vodojem tedy kapacitně vyhovuje.

37


listopad 2011

Kanalizace a čištění odpadních vod

Na území města Smečno je budována soustavná kanalizační síť. Splaškové vody jsou zčásti napojeny do kanalizační sítě a zčásti likvidovány v žumpách na vyvážení. Vybudovány jsou dílčí části jednotného kanalizačního systému. Byl vybudován přivaděč k čistírně odpadních vod, která byla vystavěna v předstihu, a byla do ní napojena část obce, ve které je vybudována kanalizace. Byla dokončena výstavba kanalizace profilů DN 300 - DN 500 v jihovýchodní části města. Kanalizace je vybudována jako jednotná s omezeným vtokem dešťových vod, které budou odváděny pouze z komunikací. Trasa hlavního kanalizačního sběrače se napojuje na stávající kanalizaci DN 500 vedoucí v hlavní komunikaci. Dále pokračuje ulicí Na Bambouze, ulicemi Zborovská a Svinařovská. Z této komunikace odbočuje k bytovkám na ulici Svatopluka Čecha, kde je ukončen. Na hlavní sběrač A se napojují stoky A1, A2 a A2-1. Hlavní sběrač B odvodňuje ulici Svatopluka Čecha a část ulice Padlých hrdinů. Na tento sběrač se napojují stoky B1, B2 a B3. Kanalizace je z kameninových trub DN 300 až DN 500. Dílčí úseky kanalizace v severní části města jsou vyústěny do místních vodotečí (Smečenského potoka a jeho bezejmenného přítoku). Do této kanalizace jsou zaústěny dešťové vpusti a dále s velkou pravděpodobností i přítoky splaškových vod, které jsou ovšem velmi obtížně prokazatelné. Průběh těchto stok je orientačně zakreslen v situaci odkanalizování. Vlastní systém odkanalizování a likvidace odpadních vod má objekt ústavu sociální péče, který má vlastní kanalizační síť zakončenou čistírnou odpadních vod. Jedná se o oddílnou kanalizaci (její splaškovou síť). Čistírna byla projektována pro ústav se 300 lůžky a pro dalších 100 obyvatel obce. Skutečné množství odpadních vod přiváděných na ČOV je v současnosti 73 m3/den. Kanalizační sběrače jsou vybudovány z betonového potrubí DN 300 - 600 v celkové délce 971 m. Odpadní voda do čistírny přitéká přes objekt hrubého předčištění (česle, lapák písku a čerpací stanice), který zároveň plní funkci odlehčovací komory a havarijního přepadu. Z čerpací jímky jsou vody přečerpány na biologický stupeň, který tvoří dvojice typových čistíren MČOV IIIK (dodavatel VHS Ústí nad Labem) s možností současného nebo střídavého provozu. Kapacita každé jednotky je 600 EO. Čistírnu tvoří nádrž rozdělená na aktivační část provzdušňovanou zařízením typu Kessener a část dosazovací. Aktivační část má celkový objem 170 m3, dosazovací 37 m3. ČOV je řešena jako dvoustupňová s nízko zatíženou aktivací. Vyčištěné vody jsou vedeny do rybníka a dále do Smečenského potoka. Po vybudování soustavné kanalizační sítě a uvedení městské ČOV do provozu se předpokládá přepojení vnitroareálové kanalizace na tuto síť a odstavení čistírny z provozu. Vlastní způsob likvidace tekutých organických odpadů je provozován v porodně prasnic (AGPI, a. s.) v západní části řešeného území. Ten je dán jednak specifickými vlastnostmi produkovaných odpadů a jednak vzdáleností od připravované celoměstské kanalizační sítě. Celková roční produkce odpadů tohoto zařízení je 18 760 t/rok kejdy a 840 m3 odpadních vod. Kejda je v surovém stavu skladována v pěti nádržích o celkovém objemu cca 6 600 m3. Po určité době skladování a zrání se používá ke hnojení v rámci předosevové úpravy půdy, po sečích pícnin a hlavně v období po sklizni obilovin současně se zaorávkou slámy a rostlinných zbytků. Aplikaci kejdy na pole pro AGPI, a. s., provádí AGRO Řisuty. Skladovací kapacita všech nádrží je zhruba 120 dní. Aplikace se provádí na pozemky o celkové výměře 878,08 ha v katastrech obcí Drnek, Hradečno, Ledce, Malíkovice, Přelíc, Řisuty. Vody ze sociálních zařízení se skladují do jímky o kubatuře 88 m3 a odvážejí se k likvidaci do ČOV Kačice. Se změnou hospodaření s tekutými odpady z tohoto areálu se neuvažuje.

38


listopad 2011

Množství odpadních vod V této kapitole je proveden výpočet pouze splaškových odpadních vod. V rámci podrobnosti řešení územního plánu nelze stanovit skutečnou plochu komunikací, ze kterých bude odváděna dešťová voda s ohledem na to, že územní plán řeší pouze funkční využití území, ale nejsou dořešeny s dostatečnou podrobností pro potřeby hydrotechnických výpočtů parametry komunikací. Splaškové odpadní vody Dle bilance potřeby vody provedené v části Zásobení vodou této zprávy je celková potřeba vody stanovená pro město ve výhledu: a) celková průměrná denní potřeba vody Q24 = 346,6 m3/den tj. 4,01 l/s (v této hodnotě není uvažováno se spotřebou a.s. AGPI, jehož odpadní vody nejsou zaústěny do městské kanalizace) b) Maximální průtok splaškových vod se stanoví dle požadavku ČSN 75 61 01 čl. 4.3.1.2. vynásobením průměrného průtoku koeficientem hodinové nerovnoměrnosti, který je pro tento případ kh = 2,1 (pro velikost sídla od 2000 obyvatel) Qmax = Q24/24 x kh = 346,6/24 x 2,1 = 30,32 m3/hod = 8,42 l/s c) Minimální průtok splaškových vod se stanoví dle požadavku ČSN 75 61 01 čl. 4.3.1.2. vynásobením průměrného průtoku koeficientem hodinové nerovnoměrnosti, který je pro tento případ kmin = 0,6 (pro velikost sídla od 2000 obyvatel) Qmax = Q24/24 x kh = 346,6/24 x 0,6 = 8,67 m3/hod = 2,41 l/s Čistírna odpadních vod Ve Smečně je vybudována čistírna odpadních vod. Je postavena v severovýchodní části obce při silnici II/236 směrem na Slaný. Čistírna odpadních vod je postavena jako dvoubloková mechanicko-biologická. Její kapacita je 2000 EO (průměrný denní průtok 340 m3/den). Z provedených výpočtů množství odpadních vod v předchozích kapitolách je patrné, že kapacita čistírny je dostatečná i pro návrhové hodnoty územního plánu. Voda je do čistírny odpadních vod čerpána samostatnou čerpací stanicí. Tato zároveň slouží jako poslední oddělovač dešťových vod před čistírnou. Odpadní voda bude přitékat do vyrovnávací nádrže, kde se provede separace plovoucích a sedimentujících látek, které budou mělnícím čerpadlem vyčerpány do kalové nádrže. Voda bude po separaci natékat do nádrží biologického čištění. ČOV je řešena jako dvoustupňová s jemnobublinnou nízkozatíženou aktivací. Biologickou část tvoří dvě nezávislé jednotky, každá o objemu 400 m3. V projektu je předpokládáno, že jednotky budou při normálním zatížení pracovat sériově a v první etapě bude moci čistírna pracovat v přerušovaném režimu. Pro separaci kalu z biologicky vyčištěné vody jsou vybudovány dvě půlkruhové dosazovací nádrže s vertikálním průtokem o objemu 50 m3. Přebytečný kal bude odčerpáván do kalové nádrže. Přebytečný stabilizovaný kal se bude odvážet ke strojnímu zpracování na některou větší čistírnu. Čistírna je řešena jako zastřešená a zasklená. Vstupní parametry: Q24 = 340 m3/den BSK5 = 120,0 kg/den CHSK = 220,0 kg/den NL = 110 kg/den Ncelk = 24,0 kg/den Pcelk = 8,0 kg/den

39


listopad 2011

Předpokládané parametry odtékající vody mají být následující: CHSK < 90 mg/l BSK5 < 20 mg/l NL < 20 mg/l N-NH4 < 20 mg/l

Dle nařízení vlády č. 82/1999 Sb. ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod platí pro čistírnu odpadních vod velikosti 501 - 5000 EO závazně následující hodnoty vypouštěného znečištění do toku: p

CHSKCr (mg/l) BSK5 (mg/l) NL (mg/l) N-NH4 (mg/l)

120 30 30 20

m

170 70 70 40

p - přípustná hodnota koncentrací pro rozbory směsných vzorků vypouštěných odpadních vod m - maximálně přípustná hodnota koncentrací pro rozbory prostých vzorků vypouštěných odpadních vod

Z výše uvedeného porovnání vychází, že vybudovaná čistírna odpadních vod vyhovuje ve všech ukazatelích hodnotám požadovaným nař. vlády č. 82/99 Sb. Jedná se o plně zakrytou čistírnu odpadních vod. Vzhledem ke vzdálenosti ČOV od stávající i navrhované zástavby nedojde k negativnímu ovlivnění životního prostředí v obytných částech. ENERGETIKA A SPOJE Zásobování elektrickou energií

Smečno je zásobováno elektrickou energií z kmenových linek 22 kV LAPO 78-13, MILA 7820 (vedeno na společných stožárech) a TUSLA 78-18. Většina trafostanic v řešeném území je napojena na venkovní přípojky 22 kV z těchto vedení. Tři trafostanice (5151 Domov důchodců, 5173 Náměstí a 5174 Škola) jsou zapojeny na kabelu 22 kV mezi dvěma kabelovými svody z venkovního vedení. Seznam trafostanic v řešeném území evid. číslo 4259 4444 4497 4920 4944 5078 5079 5108 5138 5140 5151 5170 5173 5174 5187

název Ovčín ČOV Hřbitov Vepřín Přelícká Zahrádky Na křižovatce Hřiště Zahradnictví U krámu Domov důchodců U benzinky Náměstí Škola Park

trafo (kVA) 100 250 250 630 160 160 50 75 250 630 160 2x400 2x630 100

provedení sloupová mřížová sloupová věžová mřížová mřížová sloupová mřížová mřížová mřížová zděná kabelová mřížová zděná kabelová zděná kabelová Mřížová

majitel cizí STE STE cizí STE STE STE STE cizí STE cizí STE STE STE STE

Sekundární síť nízkého napětí byla v centrální části města kabelizována. V okrajových lokalitách byly rekonstruovány venkovní rozvody NN. Síť je ve vyhovujícím stavu. Energetické zásobování města bude orientováno převážně na využití zemního plynu. Lokality nové zástavby jsou navrhovány rovněž k plynofikaci. Elektrická energie je proto pro účely vytápění u navrhované zástavby uvažována pouze jako doplňkové médium (odhadem pro

40


listopad 2011

maximálně 5 % nové obytné zástavby). Na základě této rozvahy byl stanoven nárůst elektrického zatížení, který je odhadován na 1900 kW v soudobosti na síť 22 kV. Odhad jednotkového soudobého zatížení, vztaženého na distribuční trafostanici (dle Směrnice č. 14/2000 STE): rodinné domy 4 kW/RD komerční (skladové) plochy odhadem cca 120 kW/ha Pokrytí nárůstu zatížení bude dle konzultace s STE, a. s., řešeno především zvyšováním výkonu stávajících trafostanic (v případě nutnosti jejich rekonstrukcí). Navrhovaná zástavba se na několika místech dostává do střetu se stávajícími venkovními vedeními 22 kV (přípojky k TS 5140, 4497, 5079 a 5170). Je proto v závislosti na postupu výstavby v dotčených lokalitách navrhováno zrušení uvedených stanic a jejich náhrada stanicemi kabelovými. Pro pokrytí potřeb zásobování kapacitní obytné zástavby v lokalitách Východ – Nad potokem a Pod potokem se předpokládá výstavba dvou nových TS. Počet nových stanic bude nutno upřesnit v dalších etapách přípravy území po stanovení skutečných příkonových požadavků. Jako cílové řešení sítě 22 kV ve východní části města se uvažuje vybudování dvou kabelových svodů z venkovního vedení 22 kV a jejich propojení kabelem 22 kV s postupným zasmyčkováním TS 1, 2, 3 jako náhrady zrušených stanic na venkovním vedení a nových TS 4 a TS 5. Na jihozápadním okraji města je pro zásobování komerčních ploch navrhována výstavba TS 6 na venkovním vedení a dále kabelový svod k TS 7 jako náhrady za zrušenou TS 5170. Pro nový domov důchodců je navrhována kabelová TS 8 zasmyčkovaná na stávající kabel 22 kV mezi TS 5151 a 5173. Pro plochy nové zástavby se předpokládá vybudování kabelových rozvodů NN, napojených ze stávajících i nových trafostanic. Zásobování plynem

V řešeném území probíhá při severním okraji města VTL plynovod DN 150 vedený od Těhule (k. ú. Kvíc) a pokračující ve směru do Kačice a Stochova. Při silnici Smečno – Slaný je z tohoto plynovodu napojena regulační stanice VTL/STL Smečno o výkonu 1200 m3/hod., zároveň zde odbočuje přípojka VTL DN 100 pro regulační stanici VTL/STL Svinařov o výkonu 2000 m3/hod. Město je zásobováno středotlakým systémem zemního plynu z regulační stanice Smečno. Plynofikace probíhala postupně od roku 1994, převážně v r. 1995 a v současné době je celé město plynofikováno. Středotlaká síť, provozovaná pod přetlakem 0,3 MPa na výstupu z VTL RS, je vybudována z materiálu lPE. Napojení ploch pro výstavbu na plynovodní síť je navrhováno v návaznosti na stávající středotlaké rozvody napojené z regulační stanice VTL/STL Smečno, které jsou dostatečně kapacitní pro pokrytí potřeb plynofikace zástavby navrhované územním plánem. V případě nutnosti by eventuelně bylo možno pro lokality Sever a Východ nový STL plynovodní řad z blízké regulační stanice VTL/STL. Pro odběry v kategorii obyvatelstva byly použity koeficienty: druh odběru

měrná spotřeba

koef. současnosti roční spotřeba

RD 3,5 m3/h ks = 1 / n0,1 Pro nebytové odběry je odhadováno: potřeba tepla na hektar 850 kW potřeba plynu na hektar 110 m3/ha koeficient současnosti k = 0,8 součtového odběru roční doba využití 1 800 hodin

41

3800 m3/rok


Odběratel maloodběry - komerce + domov důchodců obyvatelstvo 365 RD Součet

listopad 2011

3

Qh (m /hod) 380 700 1 080

3

Qh (m /rok) 800 000 1 380 000 2 180 000

Zásobování teplem

V souvislosti s rozvojem plynofikace Smečna dochází na území celého města k postupnému přechodu většiny tepelných zdrojů z tuhých, případně kapalných paliv na zemní plyn. Elektrická energie je používána k otopu pouze výjimečně. Vytápění je zajišťováno především malými a lokálními tepelnými zdroji. Větší plynové kotelny jsou umístěny v zámku (490 kW), domově důchodců (400 kW + 490 kW), základní škole a městském úřadu. Pro lokality nové zástavby je navrhováno pro vytápění, případně vaření a ohřev TUV zejména využití zemního plynu, pouze doplňkově pak elektrické energie. Alternativou i pro zástavbu nebytového charakteru je využívání biomasy (dřevního odpadu a štěpek), případně využití netradičních zdrojů energie (tepelná čerpadla). Doporučuje se postupné omezování tuhých paliv, zejména hnědého uhlí. Pro nové areály se doporučují lokální zdroje (kotelny) na bázi plynu. TELEKOMUNIKACE Telefonní rozvod

Řešeným územím procházejí dálkové kabely Telefónica O2 ČR (dříve Český Telecom), ve směru Slaný, Libušín, Kačice a Přelíc. Oblast spadá do uzlového telefonního obvodu Slaný. Odtud je veden dálkový telekomunikační kabel č. 229 do místní digitální ústředny (vzdálené účastnické jednotky) Smečno, umístěné na náměstí. Nová úložná místní síť byla vybudována plošně v celém městě převážně kolem roku 1997 a doplnila tak dílčí úseky starší kabelové sítě. Telefonní síťové rozváděče ve Smečně jsou dostatečně dimenzovány a budou schopny pokrýt poptávku po zřízení telefonních stanic i v případě nové výstavby. Vzhledem k přechodu na mobilní sítě zřejmě nelze rozsáhlejší poptávkou po pevných stanicích počítat. Radiokomunikace

Územím města Smečno neprochází žádná RR trasa Českých radiokomunikací, a. s. Na území není v současné době umístěn žádný vysílač operátorů veřejné radiotelefonní sítě. Územím prochází paprsky MW spojů Telefónica O2 a T-Mobilu (paprsek mezi základnovými stanicemi Tuřany a Kladno A). U těchto paprsků nejsou vyhlášena ochranná pásma. Distribuce TV signálu je zajišťována následujícími vysílači: Praha – Cukrák - 26.k. (ČT1), 53.k. (ČT2), 1.k. (NOVA) a 7.k.(Prima) Praha – město - 51.k. (ČT1), 41.k. (ČT2), 37.k. (NOVA a 24.k. (Prima) Ústí n.L. – Buková hora - 33.k. (ČT1), 50.k. (ČT2) a 12.k. (NOVA) Liberec – Ještěd - 31.k. (ČT1), 43.k. (ČT2), 8.k. (NOVA) a 24.k. (Prima) Chomutov – Jedlák - 52.k. (ČT1) a35.k. (ČT2)

42


listopad 2011

Cc5. Koncepce ochrany krajiny, civilizačních a kulturních hodnot v území OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Chráněná území

V řešeném území se nachází evropsky významná lokalita (kód 2596, kód Natura CZ0213072). Chráněným územím je Smečenská rokle (vymezena 1987). Jedná se o území o rozloze 6,03 ha v nadmořské výšce 360 – 415 m, ostře zaříznutý kaňon. Na úpatí opukových stěn roklinová lipová javořina. Lesní porost má přirozenou skladbu (javor klen 20 %, jasan 20 %, buk 5 %, lípa 5 %), místy smrk a akát (nevhodné). Památné stromy

Dle Ústředního seznamu ochrany přírody (http://drusop.nature.cz) jsou na k. ú. Smečno registrovány následující památné stromy: Lípa malolistá p. c. 1425/1, před kostelem obvod 425 cm, výška 20 m, stáří 350 let Dub letní skupina 12 stromů, p. c. 1293/11 obvod 240 – 460 cm, výška 15 – 18 m, stáří 200 – 350 let OCHRANA PAMÁTEK

Historické jádro města je městskou památkovou zónou vyhlášenou Ministerstvem kultury ČR č. 476/1992Sb. Ochranné pásmo historického jádra bylo stanoveno odborem kultury ONV Kladno v r. 1987. První dochované zmínky pochází z poloviny 13. století, kdy nejvyšším sudím byl v letech 1284 - 1287 Boleslav ze Smečna. Před příchodem rodu Martiniců zde stávala gotická tvrz. Ke konci 15. století Bořita z Martinic založil na místě gotické tvrze zámek. Čtyřhranná vysoká věž s dvojitou renesanční přilbou a lucernou je patrně z této původní stavby, stejně i příkop kolem zámku (byl též využíván jako medvědinec). Přestavbu podnikl Jiří Bořita z Martinic roku 1586 na renesanční šlechtické sídlo. Za jeho držení byl vystavěn i Kostel Nejsvětější Trojice. Nejnovější rekonstrukce zámku byla dokončena v roce 1998, je využíván jako ústav sociální péče. Roku 1515 je Smečno povýšeno na město. Tímto získalo právo svobodného provozování řemesel, trhů a dokonce i hrdelní pravomoci. Smečno se dále dědí smečenskou pošlostí Martiniců, kteří v průběhu staletí rozšiřují své statky. Bořita z Martinic dále přikoupil 19 vsí a od královské komory v roce 1638 i město Slaný. Posledním vlastníkem Smečna před rokem 1918 byl Jindřich z Clam-Martinic. Panství bylo při pozemkové reformě rozparcelováno a vyvlastněno a prodáno zbytkovým velkostatkářům. Zámku po provedené pozemkové reformě užívalo Vincentinum pro přestárlé a nemocné lidi. V průběhu 18., 19. a 20. století byl zámek předmětem dalších úprav, při kterých si zachoval pevnostní ráz, zdůrazněný obranným valem. Zámek patřil k nejkrásnějším u nás, po roce 1918 byla dokonce uvažována jeho adaptace na sídlo prezidenta. Dnes slouží jako ústav sociální péče. Západně až severozápadně od zámku leží zámecký park v podobě krajinářsky přeměněné barokní dispozice. V rámci krajinářské přeměny byla potlačena dominantnost křížové dispozice a ve vazbě na západní průčelí zámku vyvinut průhled rámovaný kulisami dřevin. Kromě saly terreny (K. I. Dienzenhofer) připomíná starší barokní dispozici dvouřadá lipová alej na východozápadní ose barokního kříže a také sochy Samsona a Hérakla, socha sv. Jana Nepomuckého a na západní bráně parku pak socha Pomona a Flory. Sortiment parku reprezentuje 10 jehličnanů a 55 listnáčů; dvouřadá alej, která v současném stavu vypadá jako boční vstup do

43


listopad 2011

parku je z lip srdčitých a velkolistých. Před zámkem je vchod s obelisky; v parku u kostela pak stojí cenné Platzerovo sousoší Nejsvětější Trojice. Smečenský děkanský kostel sv. Trojice pochází zřejmě již z dob smečenské tvrze. Z gotiky se zachovala nynější sakristie, která je kněžištěm původního starého kostela. Má žebrovou klenbu a kamenný gotický sanktuář. Vlastní chrám je pozdně gotickou stavbou s renesančními prvky (např. renesanční portál a štít kostela). Kostel byl stavěn zároveň se zámkem v druhé polovině 15. a 16. století. Zvláštností kostela je pozdně gotická žebrová klenba probíhající nepřetržitě hlavní lodí až do kněžiště (není tu dělení vítězným obloukem). Hlavní oltář je prací Ignáce Platzera. V tomto kostele jsou nejstarší varhany v Čechách (v r. 1999 byly varhany po více než deseti letech oprav opět vysvěceny). Cennou renesanční stavbou je i budova děkanství s malovanými dřevěnými stropy. Z dalších památek sem patří empirová hrobka Clam-Martiniců na starém hřbitově z roku 1834 z doby před josefínským zákazem pohřbívání v kostelech a kolem kostelů. Na smečenském náměstí je jezdecká socha sv. Jiří z 18. století. U špýcharu je obelisk postavený na paměť rekatolizace z roku 1709 s martinickým znakem. Kolem Smečna je řada božích muk, pomníků a kapliček, křížů, které svědčí o přísné katoličnosti Martiniců. Smečno mělo i svůj radní dům – stará radnice stávala uprostřed náměstí, roku 1639 spolu s městským archívem vyhořela, byla obnovena a roku 1800 byla zbořena pro zchátralost. Následně byla postavena nynější radnice, která byla několikrát přestavována. Na území města Smečno jsou státem registrovány tyto kulturní nemovité památky: 23939/2-594 - kostel Nejsvětější Trojice (v tomto kostele jsou nejstarší varhany v Čechách) 18157/2-595 - zámek -595/1 zámek -595/2 park -595/3 sala terrena -595/4 socha Pomony -595/5 socha Flory -595/6 socha Samsona -595/7 socha Herkula -595/8 socha sv. Jana Nepomuckého -595/9 obelisk I -595/10 obelisk II -595/11 ohradní zeď s branou 45068/2-596 - děkanství -596/1 děkanství -596/2 konírna -596/3 ohradní zeď dvorů s branami -596/4 zahrada -596/5 ohradní zeď zahrady 18124/2-597 - sýpka 37914/2-598 - hřbitov s hrobkou -598/1 hřbitov -598/2 hřbitovní kaple -598/3 ohradní zeď 25077/2-599 - sousoší Nejsvětější Trojice 28140/2-600 - socha sv. Jiří 32886/2-601 - socha sv. Donáta (socha byla přemístěna před budovu smečenského děkanství, v původním místě se předpokládá umístění kopie)

40802/2-602 - obelisk

44


listopad 2011

36742/2-603 - obelisk 17979/2-604 - boží muka 28721/2-605 - boží muka 31994/2-606 - boží muka Cc6. Koncepce návrhu ÚSES Místní územní systém ekologické stability (MÚSES) byl navržen v rámci studie „Místní územní systém ekologické stability pro Džbánsko“ zpracované Ústavem ekologie krajiny AV ČR v lednu 1994. Tento návrh vycházel z tehdy schváleného regionálního ÚSES a v řešeném území se žádné prvky regionálního systému ekologické stability nenacházely. V roce 1996 byly zpracovány Okresní generely ÚSES, kdy v řešeném území došlo ke změně místního ÚSES. Dle tohoto dokumentu nyní územím prochází osa nadregionálního biokoridoru K54 (typ ekosystému mezofilní hájový). Osa NRBK sleduje trasy původních lokálních biokoridorů z roku 1994 a je upravena s ohledem na stávající stav ochranné zóny nadregionálního biokoridoru. Na NRBK navazují prvky lokálního systému popsané níže a zakreslené v grafické příloze B2 a D1. Dosud platný územní plán přebíral výše uvedené řešení, toto bylo následně upraveno ve Změně č. 1; vedení ÚSES je v souladu s nadřazenou dokumentací ÚP VÚC Pražského regionu. Číslo prvku okresního generelu ÚSES: NRBK K54 Název prvku: Pochvalovská stráň – Karlštejn, Koda Č. prvku v ÚTP: K54 Katastrální území: obce okresů Kladno a Beroun Existenční stav: vymezená osa Funkčnost: Kultura: Fyziotyp: Bioregion: Stupeň ekol. stability: Charakteristika: mezofilní

hájový typ ekosystému; dříve lokální biokoridory 653, 659


-

Popis bylinného patra: Ohrožení: Návrh opatření: Číslo prvku okresního generelu ÚSES: LBC

657

Název prvku: Smečenské

skalky



Kultura: les,


Bioregion:

Stupeň ekol. stability: 4,

vodní plocha 1.17 Džbánský

Charakteristika: Silně

2B4

5

sklonité svahy, přerušované skalními útvary a erozními stržemi. Stepní entomofauna, ještěrka zele-

ná. Popis stromového a keřového patra: lesní společenstva s převahou jasanu a dubu, dále olše, osika, javor klen, bříza, smrk, buk.

polokulturní společenstva potočního luhu, kulturní lesní společenstva na rekonstruovaných stanovištích dubohabřin. Návrh opatření: Změnou lesního hospodaření upřednostnit přirozený charakter a vývoj vegetace (respektovat přirozené nálety, dále perspektivně extenzivní údržba, eventuálně ponechat přirozenému vývoji). Popis bylinného patra:

Číslo prvku okresního generelu ÚSES: LBC

650

Název prvku: Na

Šafranici



Kultura: les


Bioregion:

1.2 Řipský

2B2


Charakteristika: Kulturní

les.


kulturní výsadba borovice, ojediněle nálety břízy a jasanu. chudého bylinného patra kulturního lesa.

Popis bylinného patra: běžné druhy Ohrožení: Výsadba monokultur. Návrh opatření: Postupné

zvyšování počtu druhů, zejména původních dřevin.

Číslo prvku okresního generelu ÚSES: LBK Katastrální území: Smečno,

Hrdlív

651

Název prvku: LBC

Na Šafranici – k. ú. Hrdlív Existenční stav: částečně funkční

45


Kultura: sady,

pole, les Bioregion: 1.2 Řipský

listopad 2011


2B2, 2BD3


Charakteristika: Místy

keřové a stromové nálety, zplanělé ovocné dřeviny, zbytky travinných společenstev sadů; v lesích stejnověké kulturní porosty borovice s bylinným podrostem; meze s bylinnými a keřovými nálety. Popis stromového a keřového patra: náletové keře – hlohy, trnka, zplanělé švestky domácí, třešně. Popis bylinného patra: trávníky s psinečkem tenkým. Návrh opatření: Vhodným hospodařením uchovat druhovou pestrost přirozené bylinné a dřevinné vegetace (extenzivním hospodařením, údržbou).

Interakční prvky

Funkční či navržené prvky ÚSES jsou doplněny interakčními prvky. Jsou to stávající liniové nebo jiné plochy zeleně v pásu alespoň 3 m širokém, která funkčně navazuje na biocentra nebo biokoridory a umožňuje šíření genetické informace ze systému ekologické stability do okolní krajiny. Průběh nadregionálního biokoridoru byl upraven tak, aby navazoval na trasu ve schváleném územním plánu obce Hradečna. Významným krajinným prvkem (VKP) je Smečenská alej směřující od západního obvodu zámeckého parku k údolí Muclavského potoka. Cc7. Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění V řešeném území jsou registrovány: - hlubinné, již netěžené výhradní ložisko černého uhlí Kačice (č. l. 3073000) (pokryté též dobývacím prostorem) - hlubinné, již netěžené ložisko žáruvzdorných jílů Kačice (č. l. 3073002) (pokryté též dobývacím prostorem) - netěžené ložisko cihlářské suroviny a nežáruvzdorných jílů Ledce – Šternberk (č. l. 3185400) s chráněným ložiskovým územím Ledce Cc8. Koncepce řešení požadavků civilní ochrany CIVILNÍ OCHRANA

V rámci zpracování původního ÚPO nebyly uplatněny požadavky a předány podklady k zapracování ploch pro potřeby CO, potřebné pro zpracování požadavků CO dle specifikace vyhlášky MV ČR č. 380/2002 Sb. ze dne 9. 8. 2002 „K přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva“. a) ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní

Na území města nejsou zaplavaná ani jinak ohrožená území. b) zóny havarijního plánování

V obci nejsou vymezeny zóny havarijního plánování. c) ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události

V obci nejsou stálé úkryty CO. d) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování

Pro ubytování evakuovaného obyvatelstva je možné zřídit v okolí sportovního areálu provizorní stanový tábor. 46


listopad 2011

e) skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci

Pro skladování materiálu CO a humanitární pomoci lze použít prostory v obecním úřadě. f) vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce

Na území obce nejsou objekty či areály, ve kterých by byly zpracovávány či skladovány nebezpečné látky. g) záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události

Pro dekontaminaci lze dočasně využít plochy u lokality Ovčín, vzdálené cca 2 km jihozápadním směrem od města. h) ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území

V území nejsou skladovány nebezpečné látky, není potřebné navrhovat náhradní plochy pro jejich skladování. i) nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií

Nouzové zásobování obyvatelstva vodou je možné pouze z mobilních cisteren (částečně též ze studní), nouzové zásobování elektrickou energií z mobilních generátorů (v území není zdroj elektrické energie). POŽÁRNÍ OCHRANA

V centrální části města je hasičská zbrojnice, ve městě je dobrovolný hasičský sbor. Profesionální hasičská jednotka je v blízkém městě Slaný. Zajištění požární vody

Zabezpečení požární vody je prostřednictvím vodovodní sítě, která je dimenzována tak, aby byly splněny parametry potřebné k osazení hydrantů. V současné době je pevně osazen hydrant u hasičské zbrojnice, další hydranty je možné osadit na stávající připravené napojení. Rozmístění hydrantů je nad podrobnost ÚP; v územích, kde bude zpracovávána podrobnější dokumentace, může být rozmístění konkretizováno. Vodní nádrže na území města představuje koupaliště u stadionu (v západní části města) a rybníček na východním okraji stávající zástavby. Zajištění příjezdu jednotek HZS

Veškeré navrhované komunikace by měly splňovat normové požadavky a umožnit příjezd požárních vozidel ke všem objektům (tzn., že např. u navržených slepých komunikací jsou navržena i příslušná obratiště). Cc9. Koncepce ochrany životního prostředí OVZDUŠÍ

Na území Smečna se nevyskytuje žádný energetický či výrobní zdroj znečišťující ovzduší. Nejbližší měřící stanice je ve Slaném. Byla ukončena těžba uhlí v dolech Libušín a Tuchlovice. Tím došlo i k zastavení emisí ze zdrojů v těchto areálech. Jediným výrobním areálem na území obce Smečno je zemědělský areál (porodna prasnic – AGPI, s. r. o.) v jeho jihozápadní části. Oproti minulosti se výrazně snížila kapacita tohoto areálu a tím i jeho možné pachové pásmo. Areál je v lokalitě mimo osídlení.

47


listopad 2011

I když silniční síť nevykazuje vysoké zatížení, je vedení silnice II/236 centrální částí města závažným problémem, zejména u těžké dopravy (která má charakter tranzitu). Řešením snížení zatížení z pohyblivých zdrojů je navrhovaný obchvat. Trasa vede mimo osídlení, lze předpokládat, že převezme cca 2/3 současného zatížení, zbytek představuje cílovou dopravu do Smečna. Místní pásmo koncentrace NOx při uvažovaném zatížení nedosahuje šíře 10 m. POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY

Město realizovalo výstavbu nové čistírny odpadních vod, postupně je budována kanalizační síť. Tím by mělo v relativně krátké době být vyřešeno odvádění a likvidace splaškových vod. Zemědělský areál na jihozápadním okraji k. ú. Smečna má vlastní ČOV. Územní plán nepředpokládá výstavbu rozsáhlých areálů se zpevněnými plochami, které by znamenaly potřebu řešit tuto problematiku. HLUK

Na území města nejsou výrobní či jiné zdroje hluku. Jediným zdrojem hlukového zatížení zastavěného území je vedení silniční dopravy (II/236) centrální částí města. Nákladní doprava má vzhledem k městu téměř v celém rozsahu tranzitní charakter. Nově navrhovaný obchvat vede po jižním obvodě zástavby (v poměrně krátkém úseku). Vzhledem k terénním podmínkám (prudký sráz) není možné oddálení trasy, tudíž bude nutné vůči stávající zástavbě (několik RD) realizovat protihluková opatření. Výstavbou obchvatu se výrazně sníží zatížení centra hlukem z automobilové dopravy. Mimo náměstí se to týká též ulic, kterými je vedeno silniční spojení Smečno – Svinařov. Pro navrhovaný obchvat byl proveden orientační výpočet, který při hodnotě 5 tis. voz./24 hod. znamená izolinii 60 dB (A) ve venkovním prostoru do vzdálenosti cca 40 m. V prostoru křižovatky obchvatu se silnicí na Svinařov se nachází pět obytných objektů. Jejich ochrana bude zajištěna výstavbou protihlukových stěn, případně stavební úpravou na objektech. Nové obytné objekty by v rámci svých pozemků neměly být povolovány do území vymezeného touto izolinií. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

Bývalá skládka na jihozápadním okraji Smečna byla ukončena a plocha byla navržena k rekultivaci, ta byla částečně realizována. Územní plán zde navrhuje plochy ochranné a izolační zeleně. Na území obce není v současné době žádná skládka odpadu. Územní plán s otevřením nové skládky neuvažuje. Odvoz a likvidaci komunálního a nebezpečného odpadu zajišťuje pro Smečno Městský podnik služeb Kladno, separovaný odpad firma KOMEKO. V současné době je v jihovýchodní části Smečna Sběrna surovin.

Cd. INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ SPOLU S INFORMACÍ, ZDA A JAK BYLO RESPEKTOVÁNO STANOVISKO K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, POPŘÍPADĚ ZDŮVODNĚNÍ, PROČ TOTO STANOVISKO NEBO JEHO ČÁST NEBYLO RESPEKTOVÁNO Územní plán Smečna byl schválen v březnu 2004. V podstatě potvrzoval koncepci rozvoje města z r. 1987 (územní plán sídelního útvaru). Změna č. 1 (vydána v říjnu 2010) znamenala jen částečné přehodnocení rozvoje města. Byly vypuštěny plochy navrhované pro komerční aktivity a též část ploch pro bydlení. K návrhu zadání změny č. 1 nebylo (dle kritérií uvedených v příloze č. á zák. č. 100/2001 Sb.) požadováno vyhodnocení na udržitelný rozvoj území. Orgán ochrany přírody krajského úřadu Středočeského kraje vyloučil vliv na stanovené evropsky významné ptačí oblasti.

48


listopad 2011

Ce. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA Následující tabulka vyhodnocení záborů uvádí všechny zábory obsažené v územním plánu města Smečno, všechny byly již obsaženy v dosud platném územním plánu a jeho změně č. 1. Jediný rozdíl je ve větším záboru pro přeložku silnice II/236 - přestože byla její trasa prověřena studií, je ponechán širší koridor tak, aby byla umožněna případná potřebná korekce vedení při zpracování následné projektové dokumentace pro tuto stavbu. Územní plán se nedotýká pozemků určených k plnění funkcí lesa. Zemědělská příloha je zpracována v souladu s ustanoveními zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), vyhlášky MMR č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, a vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, resp. přílohy č. 3 k vyhl. č. 13/1994 Sb.). Přehled záborů dle jednotlivých lokalit označení lokality

Z1 Z2 Z3 Z4 Z5

Z6

Z7 Z8 Z9 Z10

Z11

Z12 Z13

Z14

BPEJ

4.19.01 4.19.14 1.30.01 4.31.14 4.19.44 4.31.14 1.30.01 1.01.00 1.03.00 1.30.01 1.31.01 4.31.14 1.30.01 1.31.01 1.30.01 1.31.01 1.31.14 4.31.14 4.31.14 1.01.10 1.30.01 1.30.11 1.33.11 1.31.01 4.31.14 1.56.00 1.01.10 1.30.01 1.33.11 4.31.14 1.56.00 1.30.11 1.31.01 1.31.14 1.31.54 4.31.14

zábor třída ochr. plocha v ha

II. IV. IV. V. IV. V. IV. I. I. IV. V. V. IV. V. IV. V. V. V. V. II. IV. IV. IV. V. V. I. II. IV. IV. V. I. IV. V. V. V. V.

1,0972 0,2897 0,5645 1,3647 0,1841 0,0994 0,1328 0,0454 0,0190 2,1850 0,0172 6,6226 0,4847 0,4026 0,6007 0,7328 0,1503 0,0872 0,5980 0,0083 0,4016 1,6400 0,2963 1,1129 0,0843 0,0062 0,7601 0,2763 0,1765 0,2092 0,7334 1,6533 0,3014 1,0809 0,2533 1,5274

49

celkem (v ha)

funkční využití lokality

1,0972 občanské vybavení 0,2897 občanské vybavení 1,9292 občanské vybavení 0,2835 bydlení 0,1328 bydlení

8,8892 bydlení

0,8873 bydlení 1,4838 bydlení 0,0872 bydlení 0,5980 bydlení

3,5434 bydlení

1,2191 bydlení 0,2092 bydlení

5,5497 bydlení


listopad 2011

označení lokality

Z15 Z16 Z17 Z18 Z19 Z20 Z21 Z22 Z23 Z24 Z25 Z26 Z27 Z28

BPEJ

zábor třída ochr. plocha v ha

4.31.14 1.31.01 4.31.14 1.31.01 4.31.14 4.31.44 1.31.01 4.31.44 4.19.14 1.31.01 4.31.44 4.19.14 4.19.54 4.19.14 4.38.16 4.31.44 4.31.14 4.31.44 4.30.41 4.21.14 4.40.68 4.19.04 4.19.04 4.19.14 4.19.01 4.19.04 4.19.01 4.19.04

V. V. V. V. V. V. V. V. IV. V. V. IV. IV. IV. V. V. V. V. V. V. V. III. III. IV. II. III. II. III.

0,3075 0,0554 0,1182 0,1737 0,0640 0,0006 0,5601 0,2677 0,3637 0,0016 0,0610 0,4012 0,2362 0,5562 0,0296 0,3969 0,7807 0,2900 0,0768 0,1961 0,0118 0,1366 2,6737 0,6476 0,0747 2,3233 0,5442 0,0220

I. II. II. III. IV. IV. IV. IV. V. V. V. V. V. II.

0,0540 0,1240 0,0473 1,4983 0,7937 0,2368 0,6647 0,0060 0,3186 0,8471 0,1987 0,1399 0,2370 0,1419

rozvojové lokality celkem obchvat města

kruhová křižovatka

I. II. III. IV. V. celkem

funkční využití lokality

0,3075 bydlení 0,1736 hřbitov 0,2383 bydlení 0,8278 bydlení 0,4263 bydlení 0,6374 bydlení 0,5858 bydlení 0,3969 bydlení 1,0707 bydlení 0,2847 bydlení 0,1366 bydlení bydlení, sport, občanské 3,3213 vybavení 2,3980 bydlení 0,5662 bydlení

37,5704

1.56.00 1.01.10 1.33.01 4.19.04 1.30.01 1.30.11 4.19.14 4.19.44 1.30.14 4.31.14 4.31.44 4.38.16 4.40.68 4.19.01

5,1661 silnice II. třídy

0,1419 silnice II. a III. třídy

5,3080 42,8784

zábory celkem zábory dle třídy ochrany

celkem (v ha)

v ha

0,8580 2,7977 6,6539 12,7916 19,7772 42,8784

50

říjen 2011


zábory dle funkčního využití

v ha

BI bydlení v rodinných domech – městské a příměstské OV občanské vybavení – veřejná infrastruktura OS občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení OH občanské vybavení – hřbitovy silniční plochy celkem

51

33,0216 3,5877 0,7875 0,1736 5,3080 42,8784

územní plán SMEČNA listopad 2011

Recommend Documents