Listopad 2011 Stránka 1

Americká ekonomika – Listopad 2011

1

Čísla radost nedělají (2)

FED vidí rok 2013 hůře než dosud (2) Americký deficit klesá, díky exportu (2)

Supervýbor se nedohodl (2) Apple vs. Microsoft: sedmina lidí, zisky větší 13x (3) Divná nezaměstnanost: více práce, méně zaměstnaných (3) Buffett poprvé investuje do IT (3) Problémy s důchody na obzoru? (3) Mys Canaveral se těší na lepší časy (3) Ropa z břidlice nese práci (4) Cestování na svátky – méně lidí, vyšší ceny (4) Caterpillar otevře v USA novou továrnu (4) TD Bank chce $9 za transakci (4) Medicare má platit o 27 % méně (4) Honda na zemní plyn dobývá USA (5) MasterCard zvyšuje tržby (5) Boeing má obchod za 18 miliard (5) Biotechnologie - $146 mld. trh v roce 2016 (5) Dárek ředitelovi k Vánocům: šéf e-commerce (5) Gilead kupuje léky na žloutenku za 11 miliard (5) Americké hlavy: Michael PORTER (7) Ekonomika států: COLORADO (9)

Listopad 2011

Stránka 1


2

Čísla radost nedělají

Americké firmy v říjnu vytvořily 80 tis. nových míst, což bylo mírně méně, než se očekávalo (95 tis.). Tento prvotně negativní dojem naprosto mění trend předchozích měsíců (září – na 158 tis. ze 103 tis.; srpen - na 104 tis z 57 tis.) a celkové vyznění je mírně pozitivní. Průměrná tvorba nových míst za posledních 6M je 90 tis. a do tohoto trendu zapadají i říjnové výsledky nejen úrovní (80 tis.), tak i strukturou. V září některé obory - zdravotnictví (+46 tis), stavebnictví (+27 tis.) – vykázaly relativně nadprůměrné výsledky, ale v říjnu se tento výkyv ve většině případů kompenzoval – stavebnictví (-20 tis.). Z oborů lze vypíchnout maloobchod (+18 tis.), kde rostla tvorba pracovních míst 2 měsíce v řadě (blíží se období svátků). Vedle toho ve veřejném sektoru pokračovalo silné propouštění (-24 tis.) a to především na úrovni lokálních vlád a samospráv. Veřejný sektor téměř nepřetržitě propouští 3 roky. Míra nezaměstnanosti v říjnu nečekaně klesla na 9,0% z 9,1%. Míra nezaměstnanosti se celý letošní rok drží kolem úrovně 9,1% a proto zatím nejde o zásadní změnu. Tvorba pracovních míst a to i přes jednotlivé složky je poslední měsíce průměrná anebo jenom mírně podprůměrná. Firmy jsou sice opatrné při nabírání nových pracovníků, na druhou stranu se zatím neobjevuje výrazné propouštění. Z toho hlediska americká ekonomika spíše směřuje k nižšímu růstu či stagnaci.

Supervýbor se nedohodl

Supervýbor, který měl za úkol přijít s řešením zastavení rostoucích dluhů Spojených států, se nedohodl na vzájemně přijatelném řešení pro republikány a demokraty. Výbor vznikl jako součást politické dohody republikánů s prezidentem Obamou v létě, kdy hrozilo, že USA nezvýší svůj dluhový limit a nebudou tak schopny splatit svoje závazky. Cílem dvanáctičlenné komise (6:6) bylo najít způsob, jak během deseti let snížit americký dluh o 1,2 trilionu dolarů, kvůli neústupnosti obou stran se ale dohodu uzavřít nepodařilo. To může mít velice nepříznivé následky, protože podle letní dohody dojde k velice přísným a automatickým škrtům již od ledna 2012, pokud se nenajde řešení v rámci supervýboru. Republikáni obviňují demokraty z cíle zdanit tvůrce pracovních míst ze středních vrstev, demokraté zase v republikánech vidí zastánce milionářů na úkor střední třídy. Republikáni v tomto případě nemohou rezignovat na hledání řešení, protože automatické škrty by se silně dotkly i rozpočtu Pentagonu. To republikáni jako zastánci silné armády nechtějí dovolit.

Listopad 2011

Byznys reagoval zklamaně. I když většina šéfů U. S. korporací nepočítala s nějakým všeobjímajícím řešením, podnikatelé doufali, že se věci alespoň dají do pohybu. Zástupci zdravotního sektoru patří k nejvíce nervózním z nejistoty, po loňském přijetí Obamacare se obávají dalších škrtů ve výdajích. Trochu si oddechly ropné společnosti, protože se obávaly nových daní a poplatků, popř. zrušení stávajících daňových úlev. Hedgeové fondy a soukromí investoři se také měli čeho obávat, hodně lidí je vidí jako jedny z hlavních viníků finanční krize. Škrty čekají také armádní výdaje, výrobci zbraní a obranných systémů proto aktivně lobují ve Washingtonu. FED vidí rok 2013 hůře než dosud

Federální banka USA (FED) snížila předpověď ekonomické růstu na rok 2013 na 3 – 3,5 %, což je pokles oproti dřívějšímu odhadu (3,5-4,2 %). Guvernér FEDu Ben Bernanke zároveň řekl, že by uvítal více pomoci od federální vlády, především kvůli vzniku nových pracovních míst. Nezaměstnanost by k prosinci 2013 měla klesnout, 7,5 % je ale na USA stále ještě nezvykle velké číslo. Svoji měnovou politiku se FED snaží najít velmi jemnou hranici mezi snížením nezaměstnanosti a vyšší inflací, když ho demokraté obviňují, že nedělá dost, aby 25 mil. Američanů pomohl najít práci a republikáni Bernankemu vyčítají, že je aktivní až příliš a jeho úsilí vede k riziku vyšší inflace. To ale čísla zatím nepotvrzují. FED se zatím nechystá přikročit k nějaké další masivní podpoře ekonomiky, i když hodně ekonomů po tom volá. Kvartální růst ve 3. Q na úrovni 2,5 % ročně ale zatím nenutí FED nijak měnit své stanovisko, i když radostné vyhlídky Americe rozhodně neslibuje. Americký deficit klesl, díky exportu

43 mld. dolarů, to byl deficit zahraničního obchodu USA za letošní září. To má na svědomí hlavně rekordní americký vývoz (180 miliard dolarů), když dovozy již nějakou dobu stagnují. Ekonomové se nicméně obávají, že delší krize v Evropě by negativně ovlivnila vývozy USA do EU. Naštěstí to ale vypadá, že objednávky z Asie by mohly situaci pro Američany značně vylepšit. Asie tak potvrzuje svoji stále rostoucí roli v americké ekonomice a politice, které si je Obamova administrativa velice dobře vědoma. Proto prezident Obama v listopadu navštívil Indonésii, kde se zúčastnil výročního zasedání ASEAN, Sdružení národů jihovýchodní Asie. Poptávka z asijských zemí po americkém zboží je jedním ze světlých bodů současné ekonomické situace v USA.

Stránka 2


3

Divná nezaměstnanost: více práce, méně zaměstnaných

Američtí ekonomové se nemohou shodnout, co je hlavní příčinou nezvyklého jevu na pracovním trhu. Ten, ač vykazuje známky postupného oživení, protože firmy nabízejí více pracovních míst, nevykazuje čísla svědčící o nižší nezaměstnanosti. 3,4 mil. pracovních míst se v září nabízelo k obsazení, ale množství lidí bez práce stále neklesá pod 9 %. Jedním možným vysvětlením je, že firmy hledají vhodné lidi dopředu a jestliže nenajdou lidi, kteří by se jim líbili, prostě danou pozici neobsadí. Také možným vysvětlením je, že pokud lidi dlouhodobě nenacházejí práci, z trhu práce odejdou a už se na něj nevrátí, i když by se jim pracovní místa nabízela. O tom, že se situace lepší, by měl ale vypovídat rostoucí podíl lidí, kteří se rozhodnou z vlastní vůle opustit současnou pozici. Tato hodnota se znovu dostala nad 50 %, což odpovídá dobám, kdy byli více sebevědomí ohledně svého budoucího uplatnění, protože pracovní trh nabízel dostatek příležitostí. Problémy s důchody na obzoru?

Loni si v USA málokdo všiml jevu, který brzy může ovlivnit všechny odcházející do důchodu: Social Security, tedy státní penzijní fond, se poprvé ve své 75-tileté historii dostal do mínusu. Fond, který v posledních dvaceti letech zvládat generovat obrovské přebytky, nyní ze státního rozpočtu začíná peníze brát, tento rok to bude $46 miliard. Budou-li prodlouženy současné daňové prázdniny z mezd, bude příští rok potřebovat vyztužit už $267 mld. Situaci ztěžuje rostoucí počet lidí těsně před důchodem, kteří si celý život spořili na důchod ve formě daní a jakékoliv možné změny a snížení garantovaných výhod je pro ně nepřijatelné. S tím velice aktivně pracuje i organizace AARP, která sdružuje lidi nad 50 let a je jejich hlavním zastáncem. Jakýkoliv politik si dvakrát rozmyslí jít s AARP do sporu, protože jejich slovo může vést ke ztrátě volební kampaně. Navíc demokraté, kteří navrhují relativně malé úpravy daní u bohatších obyvatel aby bylo možné v systému pokračovat, aniž by se zvyšoval americký státní dluh, naráží na pozici republikánské většiny ve Sněmovně, která žádné zvýšení daní nepřipouští. Dnešní důchodci pobírají Social Security v průměru 20 let (čtvrtina v důchodovém věku 30 let), s tím podle historiků při jeho zakládání v poválečných letech nikdo nepočítal. Z pár let odpočinku na konci života se časem stala jeho významná část a hodně Američanů spěchá se soukromým spořením, aby si mohli dovolit jít do důchodu co nejdříve. Když se jim to podaří a odejdou třeba v 50-60 letech, prodlužují tak o hodně let i svoje příjmy od státu. V roce 1940 se průměrně odcházelo v 68, k roku 1980 přišel pokles na 63, což zůstává dodnes. Průměrná manželská dvojice v Americe za svůj aktivní život odvede na Social Security $717 tis., vyčerpá z něj ale $913 tis. (samozřejmě v průběhu času).

Listopad 2011

Apple vs. Microsoft: sedmina lidí, zisky větší 13x

S 60.400 zaměstnanci dokázal Google ve třetím čtvrtletí mít zisk 6,62 miliardy dolarů, skoro 110.000 dolarů na zaměstnance. A to ještě nebylo nejlepší čtvrtletí v historii firmy. Ukazatel zisku na jednoho zaměstnance je dobrý, protože se hodí pro srovnání různě velikých firem napříč technologickým sektorem. IBM (425 tisíc lidí) vydělává na člověka jen $9.000 a on-line prodejní gigant Amazon, jehož hlavní konkurenční zbraní jsou nízké ceny, z jednoho zaměstnance průměrně dostal jen $1.458. Na vině je i ztrátový prodej čtečky Amazon Kindle, na kterém firma ztrácí $5,25 z každého prodaného kusu, který se v USA prodává za $79. Z vážných konkurentů se Apple přiblížil jen Google, který v posledním kvartále vytáhl zisk na jednoho zaměstnance na $87.000. Buffett poprvé investuje do IT Warren Buffett, dlouhodobě nejúspěšnější burzovní investor, se rozhodl poprvé odstoupit od svého pravidla neinvestovat do oboru, které sám nerozumí. Od jara postupně nakupoval akcie IBM, za 5,5 % akcií zaplatil $10,7 miliard. 81-letý miliardář odstoupil od své zásady, protože na něj udělala dojem podrobnost plánů včetně finančních ukazatelů, a to až do roku 2015. „Nevím o žádné jiné velké firmě, která by byla tak specificky popisná ohledně toho co a jak hodlají udělat“, vysvětlil Buffett. Plány do roku 2015 určují očekávanou mírou ziskovosti na akcii ($20), použít 20 miliard na akvizice a další přesné náklady a výnosy. Sam Palmisano, který příští měsíc po devíti letech odstupuje z pozice CEO, IBM transformoval z výrobce hardware na poskytovatele IT služeb a konzultačního specialistu. Tržby IBM za třetí čtvrtletí dosáhly $26,2 miliard. Mys Canaveral se těší na lepší časy

Boeing oznámil, že svoje kosmické těleso, které připravuje pro americkou vesmírnou agenturu NASA, bude vyrábět a testovat na mysu Canaveral, v Kennedy Space Center. To je vítaná změna hlavně pro více než 1.200 zaměstnanců a inženýrů z NASA na Floridě, kteří přišli o místo po dřívějších škrtech v programu této vládní agentury. Napřed 140 a do roku 2015 až 550 míst by mělo vzniknout díky aktivitám, které Boeing dělá na objednávku NASA. CST-100, jak je těleso označováno, je opakovaně použitelný letoun s částí pro posádku a pro údržbu Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Program je součástí komerčních aktivit, kterými NASA láká soukromý sektor, aby se podílel na vývoji technologií a zařízení pro potřeby NASA, které by poté bylo možné použít i mimo vládní či obranný sektor.

Stránka 3


4

CST-100 by měl kromě NASA sloužit také Bigelow Aerospace, která na jeho vývoji s Boeingem spolupracuje a která plánuje vypustit Komerční vesmírnou stanici. Na vývoj Crew Space Transportation už Boeing od NASA obdržel přes 100 milionů dolarů, testování by mělo začít v roce 2014.

CST-100 v plánech Boeingu

Ropa z břidlice nese práci Ekonomický boom v těžbě ropy a plynu z břidlice nese skvělé časy výrobcům vrtných plošin a strojů, kteří sotva stíhají zvládat nové objednávky. V ropném a plynařském průmyslu se za posledních dvanáct měsíců zaměstnanost zvýšila o deset procent. Jen Halliburton zaměstnává nových 11.000 lidí, National Oilwell Varco pět tisíc. Některé ropné firmy si dokonce kupují vlastní výrobce zařízení, protože nemohly uspokojit zvýšenou poptávku po strojích a technologiích. Díky břidlicím se domácí těžba plynu v Americe ztrojnásobila, což z ní dělá největší zdroj zemního plynu na světě. Každý nový vrt znamená 200 nových, dobře placených pracovních míst. Národní produkt USA se jen díky novým kapacitám zvýší letos o 8-10 miliard dolarů, odhadují odborníci. Caterpillar otevře v USA novou továrnu

Caterpillar přesune z Japonska část výroby do USA a zaměstná tam přes 1.000 lidí. Firma začne v Americe vyrábět malé hydraulické bagry a traktory, které chce vyrábět blíž svým americkým zákazníkům. Do Evropy bude vyvážet části strojů, které bude finišovat ve svém EU závodě. Firma si do roku 2015 vytyčila dobývání surovin a hornictví jako klíčový průmysl, snaží se proto koupit čínskou firmu ERA Mining za $885 milionů. Místo nové U.S. továrny ještě nebylo určeno, stavba závodu by měla začít do června příštího roku. Medicare má platit o 27 % méně

Medicare, státní zdravotní program který platí doktorům za státem určené pojištěnce, tedy především starší lidi a děti, bojuje s rostoucími náklady na zdravotní péči v USA. Od 1. ledna navrhuje doktorům platit v průměru o 27,4 % méně za jejich výkony než je tomu nyní. Další novinkou je zavádění svého druhu pokut, když doktor nepředepíše alespoň část – pro začátek 10 receptů za půl roku –

Listopad 2011

prostřednictvím e-receptů, budou mu platby od Medicare sníženy o další procento. Postupné navyšování požadovaného počtu vypsaných e-receptů a při jeho nesplnění také snížení plateb je naplánován až do roku 2015. Změnami mají být také postiženi doktoři, kteří analyzují více rentgenů od jednoho pacienta v krátkém časovém období, plná platba má zůstat u první kontroly, u dalších, často doplňujících rentgenů a scanů, má dojít také k výraznému snížení placených služeb. Dnes Medicare například za návštěvu nového pacienta platí $103, po změně to má být $76, u návštěvy stávajícího pacienta se cena za návštěvu má snížit z $69 na $51. Návrh Medicare na snížení plateb je v kontrastu s trvalým růstem cen zdravotnictví v USA a hodně doktorů se zlobí, že za takto nízké sazby se jim už pacienty se státním pojištěním nevyplatí ošetřovat. Asociace lékařů se proto obrátila na Kongres jako na poslední instanci, která může návrh Medicare změnit. Seznam asi deseti tisíc výkonů má 1.235 stran. Cestování na svátky – méně lidí, vyšší ceny

Svátek Díkuvzdání je vždy obdobím menšího stěhování amerického národa. Letos průmysl leteckých společností očekává, že v období 18.-29. listopadu přepraví celkem 23,2 mil. cestujících uvnitř USA. Tento odhad pracuje s očekávaným poklesem o 2,2 % oproti minulému roku. Oproti objemům z roku 2006 je pokles dokonce dvanáct procent. Pro letecké firmy je Díkuvzdání jedním z mála momentů, kdy mohou utržit alespoň nějaké zisky, protože průměrná marže U.S. aerolinek je nižší než jedno procento. Jdou tedy cestou redukce kapacit, což znamená, že vypraví méně letadel a cestující budou muset za lístek na konci měsíce zaplatit přirážku. Nahrává jim i chování cestujících, z nichž nedávno plných 82 % z těch, co plánují cestovat během Díkuvzdání, si k 1.11. ještě nekoupilo letenku. Ti se tedy budou muset smířit s tím, že na poslední chvíli jim cena za letenku o hodně stoupne. Aerolinky také tíží rychlejší růst nákladů než tržeb a jakoukoliv šanci k zisku proto maximálně využijí. TD Bank chce $9 za transakci

Počínaje prosincem si TD Bank bude účtovat devět dolarů za každou další transakci na spořicím účtu klientů, pokud jejich počet překročí více než šest měsíčně. Týká se to všech odchozích plateb z účtu, jehož hlavním smyslem je spořit si vedle běžného bankovního účtu. Banka argumentuje tím, že šest a více transakcí měsíčně již neodpovídá spořicímu účelu, pro který byl účet založen. Klienti se samozřejmě zlobí, jejich hlavní výtka směřuje k tomu, že v těžkých dobách musí lidé častěji sáhnout do úspor, aby zaplatili účty, a logicky tedy musí z banky vybírat peníze častěji. TD také zvyšuje několik dalších poplatků na bankovní transakce. V posledních měsících již několik bank oznámilo růst nebo zavedení poplatků za transakce, některé z nich však po kritice zákazníků od svých plánů ustoupily. Mluvčí TD prohlásila, že se banka k tomuto kroku odhodlala po důkladném zvážení a výši poplatků stanovila na nejnižší možnou úroveň.

Stránka 4


5

MasterCard zvyšuje tržby

I když je americký růst malý a evropské problémy jsou obecně známé, MasterCard se daří zvyšovat zisk z amerických zákazníků. Ve třetím čtvrtletí tržby dosáhly 1,8 mld. dolarů a zisk byl $717 mil. MasterCardu také vychází jednání s americkými bankami, které přesvědčuje, aby si jako platebního partnera vybraly je a ne konkurenční Visu. Protože Američané stále více preferují debetní karty před hotovostí, rostou MasterCard tržby i při opatrném zacházení s kreditními kartami ze strany U.S. spotřebitelů. MasterCard navíc vidí daleko, protože na světě je stále 85 % transakcí realizováno v hotovosti a to je pro vedení společnosti ta pravá globální příležitost. Provozní marže na úrovni 50 % tržeb je také velice pěkný ukazatel, který zvyšuje cenu akcií MasterCard. Akcionáře těší, že od ledna se cena akcií MC zvýšila o 60 %, což zvlášť vynikne ve srovnání s americkými bankami. Některé z nich totiž od začátku roku poklesly o 30-60 %.

Honda na zemní plyn dobývá USA

Honda představila model Civic, poháněný zemním plynem. Je to zatím jediné sériově vyráběné auto na zemní plyn v USA a původ má typu Civic GX, který se ve standardní verzi nabízí od roku 1998. Oproti klasickému modelu má o 20-50 % nižší emise, podle typu srovnávaného paliva. Podle v Kalifornii vyjde srovnání plynu s benzinem, podle srovnávacího parametru benzinového ekvivalentu, ve prospěch zemního plynu až o jeden dolar na galon, někdy i více. Nevýhodou je vyšší pořizovací cena, ta je zhruba o $5.500 větší než u běžných modelů. Plynový Civic je za $27.000, doplácí se ještě $1.500 za navigaci s plynovými stanicemi. Federální vláda nenabízí žádné úlevy při koupi, hodně amerických států v čele s Kalifornií ale různé výhody nabízí. 400 plnících stanic na celé USA také není moc, některé státy dokonce zatím nemají žádnou. Honda počítá s tím, že auta půjdou dobře na odbyt, protože se trefují do přání bohatších a ekologicky zaměřených Američanů, kteří peníze na takové auto mají a koupi ekologického vozidla považují za věc prestiže.

Biotechnologie - $146 mld. trh v roce 2016 Podle studie IBISWorld, se biotechnologie teprve dostávají na práh široké aplikace a budoucnost tohoto oboru je optimistická. Protože obor je stále ještě v rané fázi svého rozvoje, ekonomická krize se ho dotkla citelně, ale do roku 2016 by se měl obor i investoři vzpamatovat. Obrat by měl vyrůst z dnešních $94 na $146 miliard, už přítí rok IBISWorld odhaduje růst na 10 %. Růst by měl plynout z pokračujících fúzí a akvizic, příznivé legislativy, péče o ekologie a poptávky stárnoucího obyvatelstva. Protože krize donutila firmy šetřit, což většina řešila snížením investic do výzkumu a vývoje, došlo k nevídané věci: obor byl, poprvé ve své historii, ziskový, protože firmy využívaly stávající zdroje a měly malé kapitálové výdaje. Obnovená důvěra investorů by měla investice do výzkumu opět razantně zvýšit. Počet amerických biotechnologických firem IBISWorld vyčíslil na 1.689. (PRweb)

Boeing má obchod za 18 miliard Největší obchod ve své historii získal výrobce letadel Boeing. Dodá pro Emirates Airlines 50 letadel za $18 miliard. Dubajská aerolinka má navíc opci na dalších dvacet 777300ER, což by hodnotu obchodu zvýšilo o dalších osm miliard. Pro Boeing je tento rok rekordní, 182 dosud prodaných letadel je zatím nejvíce ve firemní historii. Obchod je důležitým signálem o důvěře v ekonomiku, po růstu ceny ropy v roce 2008 se letecké společnosti zaměřily na snižování nákladů a eliminaci nerentabilních letů, což mělo negativní vliv na počet prodaných letadel. Emirates se označují za nejrychleji rostoucí aerolinku na světě a operují dnes 161 letadel.

Gilead kupuje léky na žloutenku za 11 miliard

Gilead Sciences kupuje jednu z nejzajímavějších biotechnologických firem současnosti, Pharmasset, za $11mld. Pharmasset je zajímavý vývojem nových léků na žloutenku typu C, které mohou změnit dosavadní způsob léčby této nemoci. Při dobrém vývoji by se nový produkt mohl dočkat schválení v roce 2014. Gilead, který svoji známost staví na lécích proti viru HIV (spolupracuje s českým profesorem Holým), právě rozšiřuje svoje vývojové kapacity a investuje do vědeckého výzkumu. Pharmasset má dnes tržní kapitalizaci $5 mld., analytici proto soudí, že Gilead za ni zaplatil až příliš velkou cenu. I proto akcie Gilead po oznámení zprávy klesly o 12 %, zatímco majitelé akcií Pharmasset se radují z 86 % růstu ceny akcií.

Listopad 2011

Dárek ředitelovi k Vánocům: šéf e-commerce Sežeňte mi šéfa internetového prodeje naší firmy, který bude zároveň členem vedení. To je stále častější přání ředitelů velkých amerických korporací, které jsou pozadu v zavádění internetového prodeje.

Stránka 5


6

Protože stále roste podíl tržeb, které firmy získávají z prodeje na svých internetových stránkách, a v době ekonomických potíží tato čísla stále rostou, dostává se ecommerce do centra pozornosti firemních stratégů. Především velké maloobchodní řetězce si uvědomují, že zaostávají a nenabízí svým zákazníkům takový komfort jako specializované internetové obchody typu Amazon.com aj. Řetězec Target hledá šéfa online prodeje poté, co se v září znemožnil celodenním pádem svého webu při představení nové módní kolekce připravené pro e-zákazníky právě při jejím uvedení na web. Kohl’s zavádí novou pozici seniorního více-prezidenta, protože z $18 mld. tržeb z webu získává jen $717 mil. Platby na těchto pozicích jsou vysoké, na úrovni šéfů marketingu a prodeje, což u velkých společností dělá $300-500 tisíc ročně, v ojedinělých případech jsou mzdy i přes milion dolarů ročně. Takové platy se ale firmám vyplatí, letos se na americkém webu má utratit $162 miliard. Některé firmy si rovnou kupují celé firmy specializované na e-obchod a začleňují je do své organizační struktury. Snem většiny firem je získat odborníka z Google, ty ale mají často problém si zvyknout na daleko formálnější a pomalejší v klasických firmách oproti Google. Ekonomické ukazatele: 28.10.

30.10.

Dow Jones Industrial Average

12,321.11

12,020.03

Nasdaq Composite

2,737.08

2,626.20

USD/EUR

1,4020

1,3460

CZK/USD

17,690

18,736

Listopad 2011

Stránka 6


7

Americké hlavy: Michael PORTER Michael Porter (64) je v současnosti bezpochyby nejuznávanějším myslitelem v oblasti managementu a strategií, kterým se věnuje již přes třicet let. Jeho práci se dostalo uznání nejen mezi v soukromé sféře, své obdivovatele a následovníky má i mezi lídry zemí a cizími vládami, které pozitivně reagují na jeho učení o národní konkurenceschopnosti. Je znám formulováním strategií pro získání konkurenční výhody, teorií tvorby klustrů na úrovni regionů, národními diamanty, tvorbou generických strategií, pěti konkurenčními silami působícími na podniky a v poslední době se zaměřuje na systém amerického zdravotnictví. Je nejslavnějším a nejcitovanějším profesorem na Harvardu, napsal 18 knih, kterých se prodaly miliony kusů. Porter odmítá tvrzení, že současná rychlost podnikání není vhodná pro tvorbu dlouhodobých strategií. Podle P. jde o nepochopení, protože si manažeři pletou efektivitu vykonávaných operací (just-in-time aj.) se skutečnou strategií firmy, která je dobrovolnou volbou být jiný než konkurenti. Porter soudí, že je naivní si myslet, že když budu dělat nějakou věc operačně lépe než konkurenti, např. logistiku, že mi tato výhoda vydrží nadlouho. „Na nešikovnosti konkurentů se stavět nedá“, říká Porter. Nejdůležitějším firemním úkolem je podle něj vysoká ziskovost, protože z té je možné zaplatit nebo si koupit další věci pro rozvoj firmy. Firma má být tak trochu schizofrenická: má se držet své dlouhodobé strategie, zároveň má ale využít každé příležitosti, jak si pomoct při jejím naplňování, protože obchodní svět dnes neustále přichází s něčím novým, s čímž se firma musí vyrovnat, zároveň ale nesmí ztratit ze zřetele svůj hlavní cíl. Strategie nesmí být složitá a zahalená tajemstvím, ke kterému má přístup jen pár vyvolených ve firmě.

Listopad 2011

Naopak, každý ve firmě jí musí rozumět a být schopen vysvětlit, čím k ní přispívá právě on. Teprve potom lze očekávat, že při rozhodování o nějaké konkrétní záležitosti člověk ve firmě vybere tu, která nejlépe přispívá ke dlouhodobé strategii a prosperitě podniku.

Poprvé se Porter do širšího povědomí odborné veřejnosti na konci 70. let 20. století, kdy přišel s metodou analýzy prostředí, ve kterých se firmy pohybují a které zásadně ovlivňuje jejich strategii, tzv. analýzou pěti konkurenčních sil. Jsou to riziko vstupu potenciálních konkurentů, rivalita mezi stávajícími konkurenty, smluvní síla odběratelů, smluvní síla dodavatelů a hrozba substitučních výrobků. Tyto konkurenční tlaky zásadně omezují, resp. ovlivňují chování firem na trhu, protože určují limity pro působení firem v rámci odvětví. Síly vychází jak z vnitřního, tak vnějšího prostředí sektoru podnikání firmy. Výhodou metody je její dynamika, protože každý z faktorů se v čase mění a chování firmy se také musí měnit, což manažery nutí k trvalému sledování svého okolí. Konkurenční výhodu firma získává, když dokáže dlouhodobě vytvářet zboží a služby, které dokáže prodávat dráž než konkurence. Firma tak dokáže podávat lepší výsledky, než konkurence. O získání konkurenční výhody se snaží i státy a regiony, které tak mohou utéct z pasti dříve hojně rozpracovávané komparativní výhody, založené např. na levných surovinách. Státy se tak totiž mohly dostávat do pasti, když zůstávaly na stejné (tj. často nízké) technologické a obchodní úrovni, protože neusilovaly o posun v hodnotovém řetězci.

Generické strategie – od 80. let 20. století se P. zabýval tím, jakou strategii by si firma měla zvolit, aby uspěla v konkurenci. Postupně se omezil na tři základní, tzv. generické strategie: segmentace, diferenciace a nákladový vůdce. U segmentace se firma pohybuje na úzce vymezeném trhu, zaměřuje se buď na nízké náklady, nebo odlišení se od konkurence. Diferenciace spočívá ve tvorbě jednoznačně definované odlišné nabídce, která tvoří firmu jedinečnou. U strategie nízkých nákladů se firma zaměří na široce vymezený trh a usiluje o co nejnižší náklady, především díky objemu prodejů (Walmart). Tuto teorii Porter rozpracoval do velkého detailu a na mnoha případech amerických firem ukázal jejich, někdy i nevědomou, aplikaci. Patří k „manažerské abecedě“, i když se jí vytýká, že je příliš „americká“, resp. nereaguje na situaci v tzv. emerging markets, kde se firemní rozhodování a situace často značně liší od vyspělejších ekonomik.

Kolem roku 1990 se Porter začal hlouběji zabývat novým fenoménem, klustry. Zjistil, že v některých regionech se některým průmyslům daří daleko lépe než jinde, a hledal důvody takové konkurenční výhody. Podle jeho zjištění se ve vzájemné interakci firem, institucí a někdy i neziskového sektoru může skrývat jedinečná kombinace, která pro zapojené firmy vytváří dlouhodobou konkurenční výhodu: dostatek kvalifikovaných lidí, nové nápady a materiály, intelektuální náskok díky koncentraci znalostí aj. V geograficky omezených oblastech se koncentrují inovace a vznikají nové podniky. Hodně vlád se za posledních dvacet snažilo vytvořit klustry, proto je Porter velice mezinárodně uznávaný a často využívaný vládní konzultant.

Stránka 7


8

Národní diamant je další z Porterových konceptů. Podle něj musí prostředí firmy (tj. nejčastěji národní trh) splňovat určitá kritéria, aby firmy z něj získávaly konkurenční výhodu. Jde o faktory jako zdroje, příbuzné a podporující sektory podnikání, poptávku a strategii firmy, strukturu trhu a rivalitu mezi podniky. Pokud jsou tyto faktory vhodné pro působení firem, získávají výhodu nejen firmy, působící na trhu, ale i celý národ či stát. Role vlády spočívá především v tom, že firmy podporuje v jejich úsilí o získání konkurenční výhody, vytváří poptávku po nových produktech a zvyšuje konkurenci, aby firmy musely inovovat. Portera v jeho kariéře nepotkala jen sláva a uznání. Za své angažmá v Libyi, kde jeho poradenská firma Monitor Group pomáhala M. Kaddáfímu zlepšovat mezinárodní obraz, si vysloužil odsouzení a kritiku. Monitor své vztahy s režimem na jaře 2011 jednostranně ukončil, poté co vyšly najevo detaily o Porterově angažmá ve prospěch Kaddáfího.

Listopad 2011

Stránka 8


9

Ekonomika států: COLORADO

Stát Colorado dostal své jméno ze španělštiny, z Rio Colorado (barevná řeka), kvůli svému červenému zabarvení z naplavenin, které řeka přináší z hor. Státem Unie se Colorado (CO) stalo v roce 1876, jako 38. stát. Protože se v tom roce slavilo 100 let od vyhlášení nezávislosti, dostal stát přezdívku po stém výročí, Centennial State. Hlavním městem a ekonomickým centrem je Denver, většině diváků známý především díky seriálu Dynastie, který se odehrával na přelomu 70. a 80. let 20. století právě v energeticky bohatém CO. Červeně zbarvená země se dostala i na vlajku státu, v podobě písmene C. Zlatá uprostřed představuje slunce, modrá znamená nebe a bílá zasněžené hory. Znak CO má ve spodní části latinské Nil sine numine, Nic bez božské prozřetelnosti, dále znaky hornictví a zasněžené vrcholky hor. Státním stromem je smrk pichlavý a květinou CO je kytka orlíček, neboli Rocky Mountain Columbine. CO byl historicky státem horníků a zemědělců. Dnes už ale patří k bohatším státům Unie, pohybuje se většinou na 8.-10. místě co do průměrného příjmu na hlavu. I dnes zůstává zemědělství důležitým sektorem ekonomiky CO, především chov dobytka, pěstování obilí, mlékárenství a kukuřice jsou tahouny CO zemědělství. Nyní ekonomika státu stojí na službách, CO je jedním z technologických center USA. Ve většině technologických srovnání je na tom dokonce lépe než Kalifornie se svým světoznámým Silicon Valley. Výrobci zdravotnických potřeb patří k tomu nejlepšímu, čím se CO může pochlubit. Výroba počítačů, potravin, strojního a leteckého zařízení patří k hlavním průmyslovým odvětvím v CO.

Listopad 2011

Ropa je se s CO svázána již dlouho, poslední nález v oblasti Front Range by mohl obsahovat až miliardu barelů suroviny, což by do místní ekonomiky mohlo brzy začít přinášet až čtyři miliardy dolarů ročně. Poloha hlavního města Denveru ho činí ideálním místem pro federální a státní orgány, protože v řádu stovek mil není žádné město podobné velikosti. Proto je Denver znám koncentrací dobře placených vládních funkcí, když jen hlavní město Washington D.C. jich má více. S nimi v Denveru hodně zbrojařských a kosmických firem, m.j. Lockheed-Martin a Ball Aerospace. Telekomunikace jsou tak silně zastoupeny v ekonomice města. 17. ulice v centru města získala přezívku Wall Street Západu, je finančním centrem této části USA.

Přírodní nádhery CO jsou známy na celém světě. Luxusní horské středisko Aspen, národní park Mesa Verde nebo Rocky Mountains vytváří dostatek pracovních míst a zdrojů, aby se turistika stala jedním z hlavních částí ekonomiky.

Stránka 9


10

Americké listy zpracovává a vydává Tomáš Hart, v období srpen 2007 - srpen 2011 obchodně-ekonomický konzul ČR v New Yorku. Od září 2011 pracuje jako poradce generálního ředitele agentury na podporu obchodu CzechTrade. Pomáhá také Stanislav Beneš, od září 2011 obchodněekonomický konzul ČR v New Yorku. Náměty, komentáře, žádosti o doplnění či vyškrtnutí z mailing listu směřujte prosím na [email protected]

Listopad 2011

Ekonomika_USA – Twitter http://twitter.com/#!/Ekonomika_USA

Stránka 10

Listopad 2011 Stránka 1

Recommend Documents