Územní plán Rohatec. KRAJ JIHOMORAVSKÝ, obec Rohatec

RNDr. Milan Macháček - EKOEX JIHLAVA Holíkova 3834/71, 586 01 JIHLAVA Tel +420 603 891 284 e-mail: ekoex @iol.cz ____________________________________________ ekologické expertizy, poradenství a služby IČO 665 37 819

Územní plán Rohatec KRAJ JIHOMORAVSKÝ, obec Rohatec Předkladatel: Obec Rohatec, Květná 359/1, 696 01 Rohatec

SEA HODNOCENÍ Hodnocení vlivů koncepce na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění a dle přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění zak.č.2013.008/EX Zpracoval:

RNDr. Milan MACHÁČEK

Autorizace:

osvědčení č. j. 6333/246/OPV/93 ze dne 15. 4. 1993 Prodloužena rozhodnutím MŽP čj. 23877/ENV/06 ze dne 7. 4. 2006

Jihlava, červenec 2013

ÚZEMNÍ PLÁN ROHATEC SEA HODNOCENÍ DLE ZÁK. Č. 100/2001 SB., V PLATNÉM ZNĚNÍ A ZÁK. Č. 183/2006 SB

Územní plán Rohatec KRAJ JIHOMORAVSKÝ, obec Rohatec ________________________________________________________________ Předkladatel: Město Rohatec, nám. Osvoboditelů 570, 691 02 Rohatec ______________________________________________________________

SEA HODNOCENÍ Hodnocení vlivů koncepce na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění a dle přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění

Předložené Vyhodnocení bylo zpracováno: RNDr. Milan MACHÁČEK -

-

autorizovaná osoba pro zpracování dokumentací a posudků podle zák. č. 100/2001 Sb., držitel osvědčení o odborné způsobilosti č..j. 6333/246/OPV/93 ze dne 15. 4. 1993, prodlouženo rozhodnutím MŽP čj. 10645/ENV/11 ze dne 22. 2. 2011 autorizovaná osoba pro provádění biologického hodnocení podle § 67 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, rozhodnutí MŽP o autorizaci čj. 1725/640/06 ze dne 10. 10. 2006 autorizovaná osoba k provádění posouzení podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, rozhodnutí o autorizaci čj. 2396/630/06 ze dne 30. 1. 2007

Spolupráce Mgr. Martin Novotný - specialista projekční firmy - podklady ÚSES, ZPF, krajina Jihlava, červenec 2013

Podpis zpracovatele:

RNDr. Milan Macháček – EKOEX JIHLAVA

……………………………

2


Obsah ÚVODEM .................................................................................................................................. 5 ÚDAJE O PŘEDKLADATELI ................................................................................................. 6 1. STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A HLAVNÍCH CÍLŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE .................................................................................................................. 7 Důvody pořízení koncepce .................................................................................................... 7 Řešené území ......................................................................................................................... 7 Obsah koncepce ..................................................................................................................... 8 Koncepce veřejné infrastruktury: ....................................................................................... 11 Koncepce uspořádání krajiny:............................................................................................ 13 Limity využití území:......................................................................................................... 15 2. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI . 17 3. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE ...................................................................... 22 Současný stav ..................................................................................................................... 22 Předpokládaný vývoj bez provedení koncepce (nulový scénář) ........................................ 25 4. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY ....................................................................................................................... 26 5. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI. ............................................................................................................................. 29 6. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE................ 30 Vstupní analýza .................................................................................................................... 30 Konkrétní zhodnocení vybraných lokalit a ploch ................................................................ 34 Hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000 ............................................................. 39 7. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ. ................................................................................................................... 40 Postupy vyhodnocení ........................................................................................................ 40 Problémy při shromaždování požadovaných údajů ........................................................... 41 8. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. ......................................................... 42 9. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ. ......................................................... 44 10. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ................................................................. 45 11. NÁVRH POŽADAVKŮ NA ROZHODOVÁNÍ VE VYMEZENÝCH PLOCHÁCH A KORIDORECH Z HLEDISKA MINIMALIZACE NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ......................................................................................................................... 46 12. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ .......................................... 48 ZÁVĚRY A VÝSTUPY .......................................................................................................... 50


3


NÁVRH STANOVISKA ......................................................................................................... 53 POUŽITÉ PODKLADY A ZDROJE INFORMACÍ............................................................... 57 ZÁVĚREČNÁ DOLOŽKA ..................................................................................................... 58 PŘÍLOHA ................................................................................................................................ 58

Seznam hlavních použitých zkratek: BPEJ ČHMÚ ČIŽP ČOV DP EIA EO EVL CHKO CHLÚ CHOPAV IP KHS KÚ LBC LBK MěÚ MŽP ČR NA NRBK OkÚ OP OÚ PO PPK PR PUPFL RBC RBK STL ÚP ÚPD ÚPSÚ ÚSES VKP VN VPS VTL VÚC VVN ZCHÚ ZOPK ZPV ZPF ZÚ

bonitované půdně ekologické jednotky Český hydrometeorologický ústav Česká inspekce životního prostředí čistírna odpadních vod dobývací prostor Environmental Impact Assesment - posuzování vlivů na životní prostředí ekvivalentní obyvatelé (pro výpočty parametrů ČOV) Evropsky významná lokalita dle NV č. 132/2005 Sb. (lokalita soustavy Natura 2000) chráněná krajinná oblast chráněné ložiskové území chráněná oblast přirozené akumulace vod interakční prvek Krajská hygienická stanice krajský úřad lokální biocentrum lokální biokoridor Městský úřad ministerstvo životního prostředí České republiky nákladní automobily nadregionální biokoridor okresní úřad ochranné pásmo (bez specifikace) obecní úřad ptačí oblast (lokalita soustavy Natura 2000) přírodní park přírodní rezervace pozemky určené k plnění funkcí lesa (bývalý LPF) regionální biocentrum regionální biokoridor středotlaký (plynovod) územní plán územně plánovací dokumentace územní plán sídelního útvaru územní systém ekologické stability významný krajinný prvek vysoké napětí veřejně prospěšná stavba vysokotlaký (plynovod) velký územní celek velmi vysoké napětí zvláště chráněné území zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů zemědělský půdní fond zastavěné území


4


ÚVODEM Krajský úřad Jihomoravského kraje vydal prostřednictvím odboru územního plánování a stavebního řádu dne 29.2.2012 pod č.j. JMK 14623/2012 Sp. zn.: S-JMK 14623/2012 tzv. koordinované stanovisko k návrhu zadání ÚP Rohatec. Součástí stanoviska je i vyjádření odboru životního prostředí. Ten ve smyslu zák. č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (dále jen ZPV) konstatuje, že ÚP kromě jiného může stanovit rámec pro povolování záměrů dle Přílohy č. 1 platného znění ZPV a je tudíž Koncepcí dle § 10a odst. 1 ZPV. Je požadováno SEA hodnocení zpracovat mj. s důrazem na zábor ZPF, ochranu PUPFL, možností ovlivnění povrchových a podzemních vod, hluku, posouzení ve vzájemných vztazích a souvislostech návrhových ploch. Citované vyjádření Krajského úřadu Jihomoravského kraje z hlediska požadavků na SEA hodnocení neuplatňuje požadavky na řešení variant Návrhu ÚP Rohatec, (dále jen Návrh ÚP) a požaduje zaměření zejména na problematiku ochrany krajinného rázu, pouze v kontextu § 45i platného znění zákona o ochraně přírody a krajiny v případech, kdy nelze vyloučit negativní vliv Koncepce na lokality soustavy Natura 2000, povinnost zpracovat varianty řešení, jejichž cílem je negativní vlivy na tyto lokality vyloučit nebo zmírnit. KÚ Jihomoravského kraje jako příslušný orgán ochrany přírody zároveň nevyloučil významný vliv na lokality soustavy Natura 2000. Součástí hodnocení vlivů na trvale udržitelný rozvoj tedy je i naturové hodnocení ve smyslu § 45i platného znění zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zpracované . Terénní práce na SEA hodnocení byly zahájeny již v prosinci 2012 nad výstupy Zadání a pokračovaly pak v dubnu až květnu 2013 nad pracovní verzí Návrhu z dubna 2013 (Ducháček P. a kol.), na základě vyjasnění problematiky posuzování ve vazbě na řešení konkrétních ploch. SEA hodnocení bylo řešeno v součinnosti zpracovatele SEA a zpracovatele ÚP a následně bylo vypracováno nad rozpracovanou verzí Návrhu ÚP z července 2013 pro finální verzi (Ducháček P. a kol., 07/2013).


5


ÚDAJE O PŘEDKLADATELI 1. Název organizace Obec Rohatec 2. IČ (bylo-li přiděleno) 00488526 3. Sídlo Květná 359/1, 696 01 Rohatec 4. Jméno, příjmení, adresa, telefon a e-mail oprávněného zástupce předkladatele Mgr. Miroslav Králík, starosta obce Květná 359/1, 696 01 Rohatec Tel: 518 359 230 e-mail: info@rohatec.cz; starosta@rohatec.cz 5. Projektant ÚP Ing. arch. Pavel Ducháček a kol., Urbanistické středisko Brno, spol. s.r.o., Příkop 8, 602 00 Brno Tel: 545 175 799, 545 175 792, 545 175 798, 545 175 793 e-mail: duchacek@usbrno.cz www.usbrno.cz


6


1. STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A HLAVNÍCH CÍLŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE Důvody pořízení koncepce Obec Rohatec má platný územní plán obce (dále jen „ÚPO“) Rohatec zpracovaný v 3/2000 Urbanistickým střediskem Brno, spol. s r.o., Příkop 8, 602 00 Brno (Ing. arch. Pavel Mackerle) a schválený dne 13.6.2001 zastupitelstvem obce. Obecně závazná vyhláška o závazných částech územního plánu obce Rohatec nabyla účinnosti dne 28.6.2001. Následně byla schválena usnesením zastupitelstva obce č. 9/1-Z06 ze dne 23.2.2006 změna č. 1 ÚPO (s účinností od 13.3.2016), usnesením č. 10/5-Z10 ze dne 11.10.2010 byla vydána změna č. 2 ÚPO formou opatření obecné povahy č. 1/2010 (s účinností od 1.11.2010) a usnesením č. 4/7Z10 ze dne 16.12.2010 byla vydána změna č. 3 ÚPO formou opatření obecné povahy č. 2/2010 (s účinností od 5.1.2011). Důvod pořízení nového ÚP je především legislativní: Od 1.1.2007 nabyl účinnosti zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, který ust. § 188 odst. 1 ukončuje platnost územních a regulačních plánů schválených před 1.1.2007, a to ke dni 31.12.2015. Do tohoto data je třeba pořídit nový ÚP. Stávající ÚPO aktuálně již neodpovídá požadavkům platné legislativy (úroveň zpracování, použitá terminologie, jakož i rozsah a forma grafické části). Neřeší komplexně rozvoj celého území obce (katastrální území) a neplní tak v dostatečné míře základní funkce. Na základě schválení Zadání ÚP v Zastupitelstvu obce dne 19. 7. 2012, usnesením č. 6.2/5212 je ÚP předkládán v monovariantním řešení, po jednání na KÚ Jihomoravského kraje z podnětu zpracovatele SEA je i návrh na řešení koridoru pro silnici R/55 v zastavitelné ploše Z32 uplatněn jednovariantně (pouze varianta tunelová)1. Požadavky vyplývající ze zadání byly respektovány.

Řešené území Řešené území je součástí Jihomoravského kraje a je vymezeno jediným katastrálním územím Rohatec o rozloze 2573 ha. Nachází se v jižní části Jihomoravského kraje, na při SV až V hranici okresu Břeclav. Zastavěné území bylo vymezeno podle § 58 odst. 1 a 2 ke dni 30. 6. 2013. Do zastavěného území byly zahrnuty pozemky v intravilánu (zastavěná část města vymezená k 1. 9. 1966 a vyznačená v mapách evidence nemovitostí), zastavěné pozemky, stavební proluky, pozemky komunikací a jejich částí, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území, ostatní veřejná prostranství a další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného území. Dle Českého statistického úřadu (www.czso.cz) lze dohledat následující plošnou strukturu pozemků pro obec Rohatec:

1

Ředitelství silnic a dálnic ČR vyjádřením ze dne 27.2012 č.j. 00823/11300/2012 požadovalo do ÚP zapracovat obě varianty R55, tedy i povrchovou. Ta však neprošla přes proces projektové EIA, ukončený stanoviskem MŽP dle § 10 platného znění zák. č. 100/2001 Sb., č.j. 76208/ENV/10, vydaném již dne 31.8.2010.


7

ÚZEMNÍ PLÁN ROHATEC SEA HODNOCENÍ DLE ZÁK. Č. 100/2001 SB., V PLATNÉM ZNĚNÍ A ZÁK. Č. 183/2006 SB Kód obce Druhy pozemků Celková výměra pozemku (ha) Orná půda (ha) Chmelnice (ha) Vinice (ha) Zahrady (ha) Ovocné sady (ha) Trvalé trávní porosty (ha) Zemědělská půda (ha) Lesní půda (ha) Vodní plochy (ha) Zastavěné plochy (ha) Ostatní plochy (ha)

586 528 1 745 787 0 12 52 3 76 930 409 101 59 245

Z výše uvedeného vyplývá relativně vyvážená pozemková skladba s mírně výraznějším podílem antropogenně pozměněných ploch ve prospěch ekologicky nestabilních typů pozemků (podíl ZPF na výměře katastru 53,3%, zornění ZPF 84,6%, podíl vinic v ZPF 1,29%, podíl sadů v ZPF 0,3%, podíl zahrad v ZPF 5,6%). Celkový podíl nestabilních pozemků /zastavěné plochy, orná půda, vinice, intenzivní sady/ činí 49,3% výměry; podíl stabilních typů pozemků /lesy, trvalé travní porosty, vodní plochy, zahrady/ činí 36,6%; u ostatních typů pozemků je příslušnost ke stabilním typům nejistá /ostatní plochy/.

Obsah koncepce Na základě schváleného zadání ÚP Rohatec (dále jen ÚP nebo Koncepce) byly navrženy následující parametry posuzované Koncepce (Ducháček P. a kol., 4/2013): o

Územní plán vymezuje zastavěné území, zastavitelné plochy, plochy přestavby a územní rezervy a stanovuje jejich využití.

o

ÚP zachovává a rozvíjí urbanistickou strukturu všech částí sídla s propojením na okolní krajinu při respektování krajinného rázu, uspořádání zastavitelných ploch je řešeno převážně v návaznosti na zastavěné území.

o

ÚP stabilizuje všechny části sídla jako souvisle urbanizované celky ve vazbě na původní strukturu s charakteristickou kompaktní zástavbou ve specifické terénní konfiguraci. Hlavní směry rozvoje urbanistické struktury jsou navrženy:

v hlavní části sídla rovnoměrně podél západního, jižního a v menší míře i severovýchodního okraje zastavěného území, přičemž na západním okraji jsou vymezeny převážně obytné plochy (plochy bydlení + plochy smíšené obytné) a plochy smíšené výrobní, na jižním okraji jsou vymezeny obytné plochy (plochy bydlení + plochy smíšené obytné) a na severovýchodním okraji jsou vymezeny plochy pro občanské vybavení a sport

v části Rohatec – Kolonie je na západním okraji situována stěžejní rozvojová plocha pro bydlení (včetně ploch územních rezerv pro umožnění a ochranu dalšího koncepčního rozvoje v budoucnosti), na jihozápadním okraji pak plocha smíšená výrobní v návaznosti na stabilizované výrobní plochy V severní části řešeného území je, ve vazbě na stávající výrobní areál, navržena plocha smíšená výrobní. Na jihovýchodním okraji části Rohatec – Kolonie je, v návaznosti na stabilizovaný areál tenisových kurtů, vymezena plocha sportu a dále na východ plocha hromadné rekreace pro možnost realizace související turistické infrastruktury u stávajícího přístaviště. Další plochy, doplňující vnitřní strukturu hlavní části sídla, jsou rozmístěny v rámci zastavěného území. Jedná se o obytné plochy (plochy bydlení + plochy smíšené obytné) a plochu smíšenou výrobní v západní části, plochu sportu ve vazbě na areál ZŠ v centru obce a plochu pro rozšíření stávajícího areálu veřejného pohřebiště v severní části sídla.


8


o

ÚP vymezuje z převážné části plochy se smíšeným využitím (plochy smíšené obytné a smíšené výrobní), které umožňují širší spektrum činností a aktivit, přináší oživení a zpestření struktury sídla.

o

ÚP vytváří (vymezením obytných ploch, výrobních ploch a ploch pro občanské vybavení) podmínky pro podporu trendu rostoucího počtu obyvatel a zlepšení věkové struktury obyvatelstva.

o

ÚP vymezuje plochy umožňující rozvoj pracovních příležitostí v primárním sektoru (stabilizované areály zemědělské výroby), v sekundárním sektoru (stávající a navržené plochy smíšené výrobní a plochy průmyslové výroby), v terciálním sektoru a v cestovním ruchu (posílení služeb a turistické infrastruktury v rámci ploch se smíšeným využitím a ploch rekreace).

o

Pro nevyužívané části ploch bývalého výrobního areálu na západním okraji obce jsou, navrženým členěním ploch s rozdílným způsobem využití a vymezením ploch přestavby, vytvořeny územní podmínky k novému způsobu využití.

o

ÚP navrhuje koncepční zásady pro rozvoj nadmístní dopravní a technické infrastruktury:

je vymezena zastavitelná plocha pro kapacitní silnici R55 jsou vymezeny koridory územních rezerv dopravní infrastruktury pro propojení Baťova kanálu s řekou Moravou a pro hájení mezinárodních závazků státu (kanál Dunaj-Odra-Labe) je vymezen koridor pro technickou infrastrukturu pro zdvojení ropovodu Družba jsou vymezeny koridory územních rezerv technické infrastruktury pro nadzemní vedení vvn 110 kV a zvn 400kV a pro přeložku VVTL plynovodu Dále jsou navrženy koncepční zásady pro obsluhu stabilizovaných částí sídla a ploch změn dopravní a technickou infrastrukturou, ÚP vytváří podmínky pro zlepšení prostupnosti krajiny a vedení cyklistických tras. o

Navrženým uspořádáním ploch s rozdílným způsobem využití omezuje ÚP riziko negativních vlivů na prostředí (exhalace, hluk), podporuje zásady zdravého sídla a vytváří územně technické podmínky pro kvalitní životní prostředí.

Plochy s rozdílným způsobem využití • •

• •

•

Plochy smíšené obytné Stabilizované plochy zahrnují převážnou část zastavěného území. Hlavní rozvoj je situován v lokalitách Dílky a Padělky na jihozápadním a jižním okraji obce (plochy Z1 a Z2), další plochy jsou navrženy v lokalitě Přední Díly (Z3, P1). Plochy bydlení Jsou vymezeny na západním a jižním okraji sídla, v lokalitách Přední Díly a Přívozské Padělky (Z4, Z5, Z6). Zde jsou situovány také navazující rozvojové plochy. Stěžejní rozvojová plocha je navržena na západním okraji části Rohatec – Kolonie (Z7), včetně navazujících ploch územních rezerv, určujících budoucí koncepci rozvoje. Plochy rekreace Stabilizované plochy zahrnují areály hromadné rekreace (přístaviště Rohatec, Roztrhánky) a enklávu vinných sklepů na jižním okraji obce. Rozvojová plocha hromadné rekreace je navržena ve vazbě na přístaviště Rohatec – Kolonie (Z8) Plochy občanského vybavení Stávající plochy (občanské vybavení veřejné, komerční, veřejné pohřebiště, sport) jsou respektovány a stabilizovány. V severní části sídla jsou navrženy plochy pro veřejné občanské vybavení a rozšíření hřbitova (Z10). Rozvojové plochy pro sport jsou vymezeny převážně ve vazbě na stávající sportovní areály a plochy (Z11, Z12, Z14), které jsou respektovány a stabilizovány. V centrální části obce je, v rámci plochy přestavby, navržena sportovní plocha navazující na areál ZŠ (P3). Plochy veřejných prostranství – vesměs malé plochy s cílem regenerovat jejich kvalitu především v území s předpokladem sociálních kontaktů – návsi, ulice, cesty pro pěší a cyklisty, zastávky apod., pokrývající potřebu umístění a stabilizace těchto ploch (Z15 až Z20)


9


• •

•

•

•

Plochy sídelní zeleně – jsou řešeny především jako plochy zeleně izolační s ochrannou funkcí – (Z21 až Z23) a zeleň zahrad (Z24) Plochy smíšené výrobní Hlavní rozvoj ploch smíšených výrobních navazuje na stávající podnikatelskou zónu v lokalitě Přední Díly na západním okraji sídla (Z25, Z28). Další plochy jsou navrženy na jihozápadním okraji části Rohatec - Kolonie (Z27) a v severní části území, v návaznosti na stávající výrobní areály (Z29). Plochy výroby a skladování o průmyslová výroba – stávající areály v částech Rohatec – Kolonie a Soboňky jsou respektovány a stabilizovány, nové plochy nejsou navrženy o zemědělská výroba – stávající areály jsou stabilizovány, nové plochy nejsou navrženy Plochy dopravní infrastruktury Stabilizované plochy jsou respektovány, nové plochy jsou navrženy pro realizaci rychlostní silnice R55, pro průchod systému dopravní obsluhy v řešeném území a pro zajištění prostupnosti území, zejména alternativní propojení částí Rohatec – Kolonie a Soboňky. Dále jsou vymezeny koridory územních rezerv dopravní infrastruktury pro propojení Baťova kanálu s řekou Moravou (R9) a pro hájení mezinárodních závazků státu (kanál DunajOdra-Labe – R10) Plochy technické infrastruktury Stabilizované plochy jsou respektovány, jsou navrženy koridory pro průchod sítí technické infrastruktury (KT1), včetně koridorů územních rezerv (R12, R13)

Návrh ÚP Rohatec aktuálně vymezuje ÚP Rohatec aktuálně vymezuje 37 zastavitelných ploch (jak v zastavěném území, tak i v dnes nezastavěném území) o celkové výměře cca 8,92 ha. Vymezené zastavitelné plochy jsou uvedené v následující tabulce (podbarvené plochy jsou podrobněji hodnoceny): Číslo lokality

Návrh funkčního využití lokality

Celková výměra lokality (ha)

Z1 Z2 Z3 Z4 Z5 Z6 Z7 Z8 Z9 Z10 Z11 Z12 Z13 Z14 Z15 Z16 Z17 Z18 Z19 Z20 Z21 Z22 Z23 Z24 Z25

SO - smíšené obytné SO - smíšené obytné SO - smíšené obytné BI - bydlení rodinné BI - bydlení rodinné BI - bydlení rodinné BI - bydlení rodinné Rh - rekreace hromadná VS - smíšená výrobní Oh - občanské vybavení hřbitov OS - občanské vybavení - sport OS - občanské vybavení - sport W - plochy vodní a vodohospodářské OS - občanské vybavení - sport PV - veřejná prostranství PV - veřejná prostranství PV - veřejná prostranství PV - veřejná prostranství PV - veřejná prostranství PV - veřejná prostranství Zi - zeleň izolační a ostatní Zi - zeleň izolační a ostatní Zi - zeleň izolační a ostatní Zz -zeleň zahrad VS - smíšená výrobní

4,48 2,96 0,47 4,96 0,75 0,45 14,64 0,46 0,91 0,17 0,68 1,36 2,07 0,59 0,23 0,17 0,09 0,29 0,06 0,54 1,58 0,29 0,35 0,41 4,24


10

ÚZEMNÍ PLÁN ROHATEC SEA HODNOCENÍ DLE ZÁK. Č. 100/2001 SB., V PLATNÉM ZNĚNÍ A ZÁK. Č. 183/2006 SB Z26 Z27 Z28 Z29 Z30 Z31 Z32 Z33 Z34 Z35 Z36 Z37 Σ

VS - smíšená výrobní VS - smíšená výrobní VS - smíšená výrobní VS - smíšená výrobní DU - účelové komunikace DU - účelové komunikace DS - dopravní infrastruktura doprava silniční DS - dopravní infrastruktura doprava silniční DS - dopravní infrastruktura doprava silniční DS - dopravní infrastruktura doprava silniční DS - dopravní infrastruktura doprava silniční DU - účelové komunikace

0,11 2,72 1,79 2,15 0,08 0,28 32,20 0,62 0,17 0,26 0,84 0,57 84,57

Dále jsou navrhovány plochy přestavby (celkem 5 v zastavěném území), všechny jsou uvnitř obce mimo hodnotné přírodní segmenty. Nejsou proto hodnoceny. ÚP Rohatec mj. dále navrhuje plochy změn v krajině (celkem 8) v rámci koncepce uspořádání krajiny, vesměs jde o stabilizaci prvků ÚSES. Nejsou proto dále hodnoceny. Koncepce je po provedených jednáních na KÚ Jihomoravského kraje, u pořizovatele (MěÚ Hodonín) a obci Rohatec v období prosinec 2012 – červen 2013 jednovariantní.

Koncepce veřejné infrastruktury: Z aktuální verze Návrhu ÚP (Ducháček P. a kol., 7/2013) vyplývají následující skutečnosti: Doprava Doprava železniční Jsou respektovány stabilizované plochy dopravní infrastruktury (drážní doprava – DZ) vymezené pro průchod železniční trati č. 330 Přerov – Břeclav, trati č. 343 Velká nad Veličkou - Rohatec a železničních vleček Doprava silniční Jsou respektovány stabilizované plochy dopravní infrastruktury (silniční doprava – DS) vymezené pro průchod silnic I. a III. třídy, je navržena plocha silniční dopravy – DS: kapacitní silnice R55 (Z32). Jsou dále respektovány stabilizované plochy dopravní infrastruktury (silniční doprava – DS) vymezené pro obsluhu stabilizovaného území, ploch smíšených výrobních a ploch výroby a skladování. Jsou navrženy plochy silniční dopravy – DS: místní komunikace (Z33, Z34) na západním okraji sídla, místní komunikace (Z35) na severním okraji řešeného území, místní komunikace (Z36) pro alternativní propojení částí Rohatec – Kolonie a Soboňky přes železniční přejezd u železničního viaduktu, s vyloučením nekapacitního podjezdu pod tratí Doprava v klidu Je navrhováno plochy pro parkování a odstavení vozidel řešit v rámci stávajících a navržených ploch dopravní infrastruktury, ploch veřejných prostranství (dle příslušných norem) a v rámci dalších ploch s rozdílným způsobem využití, které plochy pro parkování a odstavení vozidel připouštějí jako související dopravní infrastrukturu, kapacity dopravy v klidu pro nově navrhovanou zástavbu řešit vždy v těsné vazbě na tyto objekty, pokud možno na pozemku stavby


11


Doprava hospodářská V rámci územního plánu jsou stabilizovány plochy dopravní infrastruktury (účelové komunikace – DU). Zemědělská doprava využívá stávající síť polních cest a silnic II a III. třídy. Pro zemědělskou dopravu, přístup na pozemky a prostupnost území jsou určeny plochy dopravní infrastruktury – účelové komunikace – DU. Síť účelových komunikací je v území v zásadě stabilizována a jsou navrženy nové účelové komunikace. Doprava nemotorová Jsou respektovány stabilizované plochy dopravní infrastruktury (účelové komunikace, stezky pro pěší a cyklisty – DU), vymezené pro zemědělskou dopravu, přístup na pozemky, prostupnost krajiny, obsluhu rozvojové lokalit a pro průchod tras pro pěší a cyklisty. Jsou navrženy plochy pro účelové komunikace, stezky pro pěší a cyklisty – DU: účelová komunikace s cyklostezkou Hodonín – Rohatec (Z37), účelová komunikace v lokalitě Moravní v části Rohatec – Kolonie (Z30), účelová komunikace v lokalitě pod Pánovem (Z31). V rámci ploch silniční dopravy – DS, ploch veřejných prostranství – PV a ploch účelových komunikací – DU jsou trasovány stávající a navržené cyklostezky a cyklotrasy. Doprava hromadná Koncepce veřejné dopravy, spočívající v zajištění dopravy autobusovými linkami zůstane zachována; jsou respektovány stávající zastávky veřejné dopravy, budování zastávek a zálivů veřejné dopravy (silniční linkové) je přípustné v plochách s rozdílným způsobem využití jako související dopravní infrastruktura Doprava letecká Je pouze respektováno ochranné pásmo letiště Kyjov. Vodovod Koncepce zásobování vodou je v řešeném území stabilizována. Obec bude i nadále zásobována ze skupinového vodovodu Bzenec – Kyjov - Hodonín. Rozvody v zastavěném a zastavitelném území budou řešeny v rámci stávajících a navržených ploch veřejných prostranství a ploch dopravní infrastruktury, v rámci ploch veřejných prostranství a ploch dopravní infrastruktury budou stávající vodovodní řady v maximální možné míře zaokruhovány. Řešení odpadních vod Koncepce odkanalizování je v řešeném území je vyhovující, odkanalizování včetně zneškodňování odpadních vod je stabilizováno. Je vybudován jednotný systém zakončený čistírnou odpadních vod v Hodoníně. Kanalizační sběrače v zastavěném a zastavitelném území budou řešeny v rámci stávajících a navržených ploch veřejných prostranství a ploch dopravní infrastruktury. Pro zastavitelné plochy Z1, Z2, Z4, Z5, Z7, Z25, Z28 plochu přestavby P1 a osadu Soboňky je navržen oddílný systém odkanalizování, splaškové vody budou napojeny na stávající jednotnou kanalizaci, dešťové budou odvedeny do místního recipientu, případně zasakovány a kumulovány; u ostatních zastavitelných ploch je navržen jednotný systém odkanalizování. U ploch zastavěných, zastavitelných a ploch přestavby uvádět v maximální míře dešťové vody do vsaku, jímat a využívat k zálivce – nezhoršovat odtokové podmínky území. Je nutno respektovat stávající a navržené limitní pásmo ochrany prostředí kolem ČOV – 50 m.


12


Plynofikace, zásobování teplem Pro zajištění výhledových potřeb dodávky bude využito výkonu stávajících regulačních stanic, plynovody v zastavěném a zastavitelném území budou řešeny v rámci stávajících a navržených ploch veřejných prostranství a ploch dopravní infrastruktury. zásobování teplem v Rohatci je stabilizováno – pro vytápění a ohřev teplé vody se v převážné míře využívá zemní plyn. Elektrorozvody Zásobování el. energií je v řešeném území stabilizováno; obec bude i nadále připojena na stávající nadzemní vedení 22 kV. Pro zajištění výhledových potřeb dodávky bude využito výkonu stávajících trafostanic; v případě nutnosti je možno stávající trafa vyměnit za výkonnější, pokud je to technicky možné. Pro lokality rodinných domů většího rozsahu a plochy smíšené výrobní budou navrženy samostatné trafostanice podrobnější dokumentací dle potřeby, síť nízkého napětí bude rozšířena a zahuštěna novými vývody v rámci stávajících a navržených ploch veřejných prostranství a ploch dopravní infrastruktury. Plochy pro větrné a fotovoltaické elektrárny nejsou navrhovány. V řešeném území jsou navrženy koridory územních rezerv: nadzemní vedení vvn 110 kV; Rohatec – Břeclav – vazba na PS/VVN (400/110 kV) Rohatec – R12, nadzemní vedení vvn 400 kV; Rohatec – hranice kraje (– Otrokovice) a nasmyčkování vedení V424 do TR Rohatec – R13. Odpadové hospodářství Koncepce zachovává stávající systém odpadového hospodářství s tím, že plochy pro nakládání s odpady jsou součástí ploch technické infrastruktury (T) a jsou respektovány. Umisťování sběrných dvorů je přípustné v plochách výroby a skladování, v plochách smíšených výrobních, v plochách technické infrastruktury, dále je podmíněně přípustné v plochách smíšených obytných. Komunální odpad bude tříděn, v maximální míře bude dále využíván, nevyužitelné složky komunálního odpadu budou sváženy oprávněnou osobou na řízené skládky. Plochy pro tříděný odpad, včetně odpadu biologického (stanoviště kontejnerů, shromažďovací místa) se připouštějí v plochách jako související technická (příp. veřejná) infrastruktura. Občanská vybavenost Koncepce navrhuje doplnění (posílení) zejména občanské vybavenosti pro sportovní a rekreační využití na území obce, dále v návaznosti na školní areál.

Koncepce uspořádání krajiny: Základní koncepce uspořádání krajiny v řešeném území zůstává zachována, dochází k upřesnění prvků příslušných úrovní ÚSES (řešené rozvojové plochy jsou většinově mimo přímý kontakt s těmito prvky), za limitní je pokládána poloha nivy Moravy včetně lokality Očov a poloha lesních porostů (výjimkou je průnik převzatého koridoru pro silnici R55 plochou dopravní infrastruktury Z32). Dle Koncepce je v krajině nepřípustné vytvářet nová sídla nebo samoty a umisťovat nové stavby, kromě staveb přípustných a podmíněně přípustných v rámci stanovených podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití; pro udržení a posílení ekologické stability území je navržen územní systém ekologické stability (ÚSES) včetně návrhu na změnu využití území ploch a zásad využívání krajiny. ÚP respektuje přírodní hodnoty území a vymezuje základní podmínky pro ochranu krajinného rázu.


13


Koncepce obsahuje plochy vodní a vodohospodářské. Jsou vymezeny sítí drobných vodotečí, případně melioračních struh s tím, že je v území limitující poloha ve třech stěžejních dílčích povodí (Olšinka, soustava toku s kaskádou rybníčků Roztrhánky a Ratíškovický potok). Stěžejní je poloha toku Moravy a odřezaných ramen, jak ve východní části katastru, tak na JZ v lokalitě Očov. Koncepcí nejsou navrhovány úpravy vodních toků, předpokládá se pouze běžná údržba. Pro zadržení vody v krajině je navržena plochy retenční nádrže (Z13) na toku Olšinky severně od rozšíření plochy pro R55 v severní části řešeného území. V krajině jsou vymezeny plochy intenzivně obdělávané zemědělské půdy s potenciálním rizikem zvýšené hodnoty vodní eroze na nichž je nutno provést opatření na eliminaci účinků eroze. K úpravám jsou navrženy plochy severně od obce v lokalitě Pánov (Y1, Y2, Y3). Další opatření proti povodním a přívalovým vodám, pro zadržení vody v krajině, výstavba a revitalizace vodních ploch a toků je umožněna podmínkami využití ploch v celém řešeném území Koncepce obsahuje dále plochy zemědělské a plochy lesní. Lesní pozemky jsou v řešeném území zastoupeny poměrně rozsáhle, zejména doubravy a bory v Bzenecké doubravě a dále lužní lesy s vazbou na nivu Moravy (lokalita Očov, plochy JV od Kolonie /Soboněk. V rámci plochy N1 je navrženo náhradní zalesnění za část plochy vodní Z13, kompenzace za zásah do lesa plochou Z32 není přímo uplatněna (vyplyne ze správního řízení k R55). Zemědělské plochy zahrnují plochy, které jsou součástí zemědělského půdního fondu vhodného pro intenzivní využívání, rozšíření zemědělských ploch např. rekultivací, není navržen. Plochy smíšeného nezastavěného území jsou v zásadě stabilizovány, nejsou navrhovány další. Návrh územního systému ekologické stability jsou v územním plánu Rohatec dodrženy zásady návaznosti na okolní území použitím oborových koordinačních podkladů orgánů ochrany přírody (Jihomoravského kraje a odboru ŽP MěÚ Hodonín). Je koordinováno napojení na vymezené skladebné části ÚSES v územních plánech okolních obcí. Nápojné body jednotlivých skladebných částí jsou jednoznačné. Jsou vázány na vodní toky nebo navazují na skladebné části vymezené na území sousední obce. Prvky nadregionálního ÚSES na území města zasahují v severní a jižní části katastru obce. Jedná se o nadregionální biokoridor NRBK 29 vymezen na lesní půdě a nadregionální biokoridor NRBK 18 vymezený podél řeky Moravy. Na jihozápadní hranici katastru je v rámci údolní nivy vymezeno regionální biocentrum RBC 166 Zásada – Gebhart. Biocentrum je existující, funkční. Územní systém ekologické stability je koncepčně stabilizován. Biocentra a biokoridory místního jsou převážně existující. Neexistující prvky ÚSES jsou navrženy k realizaci formou návrhu na změnu využití území, a to dle místních podmínek, jako plochy krajinné zeleně (NK) a plochy přírodní (E). Koncepce řešení při návrhu zohlednila i funkci protierozní, krajinotvornou a ekologickou. Vymezené biokoridory nadregionálního významu: o o

NRBK 18 - nadregionální biokoridor- existující, funkční (biokoridor vymezen v dílčích úsecích 1. - 6.) NRBK 29 - nadregionální biokoridor- existující, funkční (biokoridor vymezen v dílčích úsecích 7. - 12.)

Vymezená biocentra regionálního významu: o RBC 166 – Zásada - Gebhart - regionální biocentrum - existující, funkční


14


Vymezená biocentra místního (lokálního) významu: označení

význam

LBC U Roztrhánek

lokální biocentrum, funkční, existující, vložené do nadregionálního biokoridoru NRBK 29

LBC Nad Rohatcem


LBC U Trati


LBC V Baťově


LBC U Bzenecké Cesty LBC Pod Rohatcem


LBC U Drůbežárny

lokální biocentrum, částečně funkční, neexistující, vložené do nadregionálního biokoridoru NRBK 18 lokální biocentrum, funkční, existující, vložené do nadregionálního biokoridoru NRBK 18

LBC U Klučovánky


LBC Podíly


LBC Hrubý Závidov

lokální existující, vložené do nadregionálního biokoridoru NRBK 18

LBC Díly

lokální biocentrum funkční, existující

LBC Pod Pánovem

lokální neexistující, vložené, nefunkční

LBC U Studně

lokální neexistující

LBC Podhatí

lokální biocentrum funkční, existující (v řešeném území)

Vymezené biokoridory místního (lokálního) významu: Pozn.: 1. - 12. jsou označeny jednotlivé dílčí úseky nadregionálních biokoridorů NRBK 18 a NRBK 29 označení

popis

LBK 13 LBK 14 LBK 15 LBK 16 LBK 17 LBK 18

Biokoridor lokálního významu, existující, funkční Biokoridor lokálního významu, existující, funkční Biokoridor lokálního významu, nefunkční, neexistující Biokoridor lokálního významu, existující, funkční Biokoridor lokálního významu, existující, funkční Biokoridor lokálního významu, existující, funkční

Koncepce nenavrhuje řešení nových ploch výstavby v územích zcela mimo kontakt se stávajícím zastavěným územím sídla ve volné krajině, přestavbové plochy se v zásadě týkají vnitřního zastavěného území sídla. Plošný rozvoj další zástavby rozptýlené do volné krajiny je nežádoucí, zejména je markantní rozšiřování obytných zón do nezastavěné krajiny (především plocha Z7, komplex ploch Z1, Z2 s navazujícími rezervami), výrobní plochy Z25 aZ28 s navazující rezervou. Stavby nesmí narušit obraz sídla a krajiny, preferovány budou horizontální hmoty, aby bylo zabráněno vzniku rušících pohledových dominant v relativně otevřené a jen mírně zvlněné krajině, kde kulisy měkkých horizontů dotvářejí lesní komplexy. Stavby pro bydlení je účelné situovat tak, aby zeleň zahrad, příp. zeleň veřejného prostranství tvořila mezičlánek při přechodu zástavby do krajiny, stavby pro výrobu a skladování, zemědělské stavby odclonit izolační zelení. Pohledovou exponovanost je dále nutno respektovat zejména pro všechny plochy při západním okraji hlavní části sídla a při západním okraji místní části Kolonie.

Limity využití území: Limity využití území omezují, vylučují, případně podmiňují umísťování staveb, využití území a opatření v území. Jsou vlastně hranicí či překážkou pro využití území pro rozvoj, a to hranicí relativně nepřekročitelnou a mají svůj nesporný význam i pro posouzení navrhované Změny. Podle Ducháčka a kol. (04/2013) vyplývají pro řešenou Koncepci následující limity:


15


o

o o o

o o o o o o o

o o

o o o o o o o o o

Lokality soustavy Natura 2000 – PO Bzenecká doubrava – Strážnické Pomoraví, EVL Očov, EVL Strážnická Morava, okrajově EVL Váté písky – rozvojové plochy zcela mimo vymezení lokalit soustavy Natura 2000 s výjimkou plochy Z32, která prochází lesní částí PO severně od trati, poloha plochy pro dopravu Z36 je jen hraniční podél stávající železniční trati na Sudoměřice Památné stromy – mimo kontakt s nimi Prvky ÚSES – vymezená biocentra a biokoridory – s výjimkou ploch Z13, Z25, Z28 mimo kontakt s prvky ÚSES Významné krajinné prvky „ze zákona“ (zejména vodní toky, nivy, lesy, rybníky ) – plochy Z13 a Z32 zasahují do lesních porostů, koridor Z32 dále zasahuje do upravených údolních niv a rybniční soustavy Roztrhánky, západní plochy výroby Z25 a Z28 zasahují až k vodnímu toku. Hraniční vodní tok Morava – pouze plocha Z8 zasahuje k toku Významné krajinné prvky registrované nejsou v řešeném území zastoupeny OP lesních porostů rozvojové plochy většinově nezasahují do OP žádného lesa,, plochy Z1 a Z29 do OP lesa CHLÚ nerostných surovin a dobývací prostory jsou vymezeny – rozvojové plochy nezasahují do vymezených zájmů ochrany horninového prostředí . Poddolovaná území – plochy mimo poddolovaná území CHOPAV Kvartér řeky Moravy dle NV č. 85/19821 Sb. Záplavové území, zejména pak aktivní zóny záplavového území – poloha inundačního území řeky Moravy, vyhlášené KÚ Jihomoravského kraje , odborem ŽP rozhodnutím č.j. JMK 44609/23009 ze dne 18.8.2009; plocha hromadné rekreace Z8, plochy OS -sportu Z11 a Z2, Z14 zasahují do inundačního území OP vodních zdrojů, zejména VZ Gebhard-Zásada-Perunské-Kout v EVL Očov a OP skupinového vodovodu Hodonín – zejména kontext ploch Z1, Z2 Památkově chráněné objekty (kaple v ulici Slovácká, kaple v ulici Školní, kříž před farou v ulici Slovácká, kříž s Kristem v ulici Nové Řádky), dále architektonicky cenné stavby a prvky (kostel sv. Bartoloměje, čp. 33, čp. 35, čp. 390, čp. 396, čp. 398, sklípek na parc. č. 554) – plochy mimo kontakt s těmito prvky Území archeologických nálezů - jsou vymezena, významný limit Území s nejkvalitnějšími půdami v nejpřísnějších třídách ochrany II jako nekvalitnější půdy okrajově zásahy, většina půd ve IV třídě ochrany Ochranná pásma silnic Ochranné pásmo elektrorozvodů Ochranná pásma vodovodních řadů Ochranná pásma kanalizačních sběračů Ochranná a bezpečnostní pásma STL a VTL plynovodů Ochranná pásma dálkových kabelů Ochranná pásma radioreléových paprsků

Ochrana vod Vodní zdroje i užší PHO jsou mimo rozvojovými plochami přímo řešené území. Kontext standardního řešení odpadních vod z výhledových výrobních areálů je součástí výstupů SEA Ochrana ZPF V odůvodnění Návrhu ÚP je zpracováno vyhodnocení navrhovaných záborů ZPF především zastavitelnými plochami a plochami změn v krajině i podle bonit, kultur a tříd ochrany. Koncepce bude představovat plošně výrazné zábory, především v méně prioritních třídách ochrany. Ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa Dle odůvodnění Návrhu ÚP jsou lesní pozemky dotčeny plochou Z32 a plochou nádrže Z13.


16


2.

ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI

Zhodnocení vztahu požadavků Návrhu ÚP Rohatec vzhledem k cílům ochrany životního prostředí stanovených na vnitrostátní úrovni je jednou z kapitol vyhodnocení vlivů na životní prostředí podle aktuálně platné přílohy novely stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen SZ)2. Cílem této kapitoly je identifikace vazeb, zejména cílů definovaných v návrhu územních plánů k cílům ochrany životního prostředí stanoveným na národní a krajské úrovni. Níže je rozvedeno vyhodnocení vztahu ploch navrhovaných ÚP Rohatec k cílům ochrany životního prostředí stanovenými strategickými dokumenty na národní úrovni a na úrovni kraje, s důrazem na preferenci vztahu k nadřazeným koncepcím, regulujícím územní a regionální rozvoj. Národní koncepce Politika územního rozvoje (2008, schválená 20. 7. 2009) Politika územního rozvoje České republiky je nástroj územního plánování, který určuje požadavky a rámce pro konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území a určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů. Politika územního rozvoje ve svých prioritách obsahuje některé cíle životního prostředí s vazbou na řešený ÚP Rohatec (kursívou poznámky zpracovatele SEA): o

o

o

2

Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Poloha obce je svým způsobem limitní ve vztahu k vlastní nivě Moravy v terénní depresi a k obvodovým lesním pozemkům, dále je respektována architektonická dominanta kostela; část Kolonie nedisponuje jedinečnými znaky dle vymezení výše uvedených cílů (narušení výrobními objekty). Urbanistická struktura území, která je dlouhodobě stabilizována a vymezena dopravním skeletem, je respektována, ÚP pouze tento skelet doplňuje v měřítku odpovídajícím charakteru území. Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Vymezením ploch smíšených obytných, ploch sídelní zeleně a ploch smíšených výrobních na západním okraji obce jsou vytvořeny podmínky pro polyfunkční využívání bývalého areálu zemědělského původu (tzv. brownfield). ÚP tím přispívá k hospodárnému využívaní zastavěného území. K zajištění ochrany nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) dochází dále především vymezením ploch přestavby, využitím proluk a využitím území, která bezprostředně navazují na zastavěné území. Plochy brownfields se v řešeném území prakticky nenacházejí. Výrazněji je některými rozvojovými plochami dotčen zemědělský půdní fond, některými lokalitami i velkoplošně (Z7, Z25), na což je reagováno požadavkem na etapizaci ploch a požadavky na územní studie (regulační plány). Plochy Z28 je výrazně lokalizována do doposud nezastavěné krajiny mimo kontakt se stávajícím ZÚ obce. Plocha nádrže Z13 je částečně vymezena rovněž na úkor lesa. Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu

Účinnost od 1.1.2013


17


o

o

o

o

o o

krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. Návrhem ÚP Rohatec nejsou vymezovány rozvojové plochy pro kontroverzní záměry v území s vyšší biologickou rozmanitostí, výjimkou je převzatý koridor pro silnici R55 (plocha Z32) na úkor části lesního porostu Bzenecká doubrava severně od trati. Okrajově dotčeny plochy s mozaikou sadů, záhumenků plochami Z2 a Z4 v jihozápadní části území. Plocha Z32 je realizována na úkor části biotopů PO Bzenecká doubrava – Strážnické Pomoraví, poloha plochy Z36 podél železniční trati na Sudoměřice jako hranice PO není kolizní. Nejsou jinak (ani zprostředkovaně) dotčeny lokality soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů (jen kontext výrobních ploch Z25 a Z28 přiléhajících k toku Olšinky, který ústí do EVL Očov s mokřadními stanovišti), chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Výrazněji je rozvojovými plochami dotčen zemědělský půdní fond, některými lokalitami i velkoplošně (Z7, Z25), na což je reagováno požadavkem na etapizaci ploch a požadavky na územní studie (regulační plány). Plochy Z28 je výrazně lokalizována do doposud nezastavěné krajiny mimo kontakt se stávajícím ZÚ obce. Plocha nádrže Z13 je částečně vymezena rovněž na úkor lesa. Vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) v rozvojových oblastech a v rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichž území je krajina negativně poznamenána lidskou činností, s využitím její přirozené obnovy; cílem je zachování souvislých pásů nezastavěného území v bezprostředním okolí velkých měst, způsobilých pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny. Je vymezena plocha zeleně Z24 jako určitá pufrační zóna k ploše Z2 při SV okraji EVL Očov; s výjimkou ploch Z2 a Z4 nejsou výrazněji dotčeny segmenty s mozaikou mimolesních dřevin. Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. ÚP respektuje a navrhuje některé cyklotrasy, jinak je tento cíl vůči uvedeným formám cestovního ruchu v zásadě indiferentní. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou). Mimo cíle ÚP Rohatec. Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. Plochy ÚP jsou (s výjimkou ploch pro hromadnou rekreaci Z8, ploch pro sport Z11, Z12 a Z14 umístěny mimo vymezené inundační území řeky Moravy, je navržena jedna retenční nádrž a systém protierozních opatření, ve vazbě na pozemkové úpravy. V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní. Mimo cíle ÚP Rohatec. Vytvářet podmínky pro vybudování a užívání vhodné sítě pěších a cyklistických cest. Mimo cíle ÚP Rohatec, je posilována síť účelových a místních komunikací (plochy DU), které lze pro cíle dle PÚR mj. využít.

Z Politiky územního rozvoje České republiky 2008 schválené usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. 7. 2009 nevyplývají pro dané území žádné zvláštní požadavky s výjimkou respektování koridorů dopravní infrastruktury a technické infrastruktury: • Koridory územních rezerv pro technickou infrastrukturu R12 a R13 jsou vymezeny podél stávajících tras inženýrských sítí tak, aby byly minimalizovány negativní dopady do území. Koncepce řešení vytváří podmínky pro zlepšení obsluhy území, stabilizaci dopravního skeletu, zlepšení prostupnosti krajiny a obsluhy pozemků. Pro respektování zdvojení ropovodu Družba je navrhována plochy technické infrastruktury KT1, která se jen okrajkově týká SZ části řešeného území • Koridor pro R55 je řešen jako převzatý plochou dopravní infrastruktury Z32, která je logicky kolizní se zájmy ochrany lesa a zájmy ochrany přírody. Je uplatněna rezerva R10 pro průplav Dunaj-Odra-Labe, přestože tento mezinárodní závazek je silně kolizní se dvěma EVL na území obce Rohatec prakticky s likvidačním důsledkem pro EVL Očov (synergie i s vymezením v rámci ÚP Hodonín) a výrazně zasahuje i do vymezení PO Bzenecká doubrava – Strážnické Pomoraví.


18


Státní politika životního prostředí 2004 - 2010 Státní politika životního prostředí ČR je základním referenčním dokumentem z hlediska životního prostředí pro sektorové i regionální politiky a poskytuje rámec pro rozhodování a aktivity na mezinárodní, národní, krajské i místní úrovni. Státní politika životního prostředí obsahuje následující cíle, které mají vazbu na ÚP Rohatec (kursívou poznámky zpracovatele SEA): o

o

o o o

Chránit půdu před zábory a neodpovědným rozšiřováním měst a obcí mimo současná zastavěná území. Nejvýznamnější problém Koncepce je zábor zemědělských pozemků pro obytné plochy (zejména Z78, v menším i Z1, Z2+Z4, Z6), výrobní plochy Z25+Z28, Z27, Z29. Je reagováno požadavkem na vypuštění plochy Z25 a nároky na etapizaci zástavby ostatních větších rozvojových ploch, včetně prověření etapizace a vnitřního uspořádání územními studiemi, případně regulačním plánem. Snížit zábory nenarušené krajiny pro nové aktivity. Koncepce nenavrhuje nové rozvojové plochy do nenarušené krajiny, návrh na umístění nové plochy výroby Z28 mimo kontakt se ZÚ je doporučeno vyloučit, eventuálně převést do rezervy R8. Výjimkou je plocha Z32, kde trasa R55 prochází lesním úsekem mimo kontakt se zastavěným územím. Částečně kolizní mohou být plochy Z37 a Z38 v návaznosti na mozaiku extenzivních zahrad, sadů v SV části území. Je reagováno požadavkem na maximální zastavitelnost (% podíl). Snižování zátěže populace v sídlech z expozice dopravním hlukem a hlukem z průmyslové činnosti. Mimo cíle ÚP Rohatec, i stávající I/55 sídlem prakticky neprochází. Realizovat jeho chybějící prvky ÚSES. Je naplněno návrhem na doplnění biokoridorů a biocenter. Snižování emisí skleníkových plynů (GHGs). Mimo cíle ÚP Rohatec.

Strategie udržitelného rozvoje ČR Strategie udržitelného rozvoje ČR je základním koncepčním dokumentem v oblasti udržitelného rozvoje. Tvoří rámec pro strategické rozhodování a pro zpracování dalších materiálů koncepčního charakteru. V oblasti ochrany životního prostředí obsahuje následující cíle, které mají vazbu na řešený ÚP (kursívou poznámky zpracovatele SEA): o

o o

o

o

Zajistit ochranu půdy před zbytečnými zábory pro nezemědělské a nelesní účely. Zábor lesních pozemků Koncepcí je vyvolán plochou pro dopravu silniční Z32 převzetím koridoru R55 do ÚP a návrhem plochy retenční nádrže Z13 na úkor části lesa. V obou případech je doporučeno zábor minimalizovat. Výrazný je zábor zemědělských pozemků pro obytné plochy (zejména Z7, v menším i Z1, Z2, Z4), výrobní plochy Z25+Z28, Z276, Z29. Je reagováno požadavkem na vypuštění plochy Z25 a u dalších řešit etapizaci od zástavby a územní studie (Z7 regulační plán). Co nejvíce omezit zejména znečištění ovzduší a hlukovou zátěž. Mimo cíle ÚP Rohatec, realizaci výrobních ploch je navrhováno po vyjasnění náplně prověřit akustickou a rozptylovou studií. Využít rozvojový potenciál zdevastovaných či nevyužívaných zastavěných ploch (brownfields). Vymezením ploch smíšených obytných, ploch sídelní zeleně a ploch smíšených výrobních na západním okraji obce jsou vytvořeny podmínky pro polyfunkční využívání bývalého areálu zemědělského původu (tzv. brownfield). Plochy brownfields se v řešeném území prakticky nenacházejí. Podpora a realizace územních systémů ekologické stability (ÚSES). Je naplněno návrhem na komplexní vymezení prvků ÚSES lokální úrovně. V oblasti péče o urbanizovaná území co nejvíce omezit zejména znečištění ovzduší a hlukovou zátěž i s akcentem na kvalitu vnitřního prostředí budov; k tomu by mělo přispět i usměrňování dopravy. Mimo cíle ÚP Rohatec.

Akční program zdraví a životního prostředí ČR Cílem Akčního programu zdraví a životního prostředí ČR je zlepšovat zdraví národa a vyrovnat nežádoucí rozdíly ve zdravotním stavu jednotlivých populačních skupin, minimalizovat rizika vlivu životního prostředí na zdraví obyvatelstva. Koncepce ÚP nenavrhuje žádné aktivity, generující významnější hlukovou či imisní zátěž, realizaci výrobních ploch je navrhováno po vyjasnění náplně prověřit akustickou a rozptylovou studií; koridor R55 pro plochu Z32 prošel celým procesem EIA včetně výstupů z hlediska hlukové a imisní zátěže. Dopravní politika ČR na léta 2005 - 2013 Dopravní politika ČR je základním dokumentem sektoru dopravy pro plánování v této oblasti. Obsahuje cíle, které jen nepřímo směřují k cílům ochrany životního prostředí stanovených v příslušných strategických dokumentech a relevantních k posuzované Koncepci s tím, že rozvojové plochy ÚP Rohatec zahrnují plochu Z32 pro dopravu pro řešení koridoru R55.


19


Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky vznikla těsně po vstupu České republiky do Evropské unie. Jedná se o první dokument, který nastiňuje možnosti dalšího postupu v ochraně biodiverzity v České republice. Vychází z Úmluvy o biologické rozmanitosti je celosvětově hodnocena jako klíčový dokument v ochraně biologické rozmanitosti. S ohledem na okolnost, že plochy Z2 a Z4 a sportovní plochy Z11, Z12 a Z14 zasahují do území s předpokladem podpory biologické rozmanitosti (mozaika stanovišť, i když částečně antropicky podmíněných), jsou navrženy zásady pro řešení těchto ploch. ÚP dále negeneruje např. fragmentaci krajiny s výjimkou plochy Z32. Kromě výše uvedeného nejsou identifikovány cíle, které by měly přímou vazbu k posuzované Koncepci. Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky -Zdraví 21 Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky (Zdraví pro všechny v 21. století, Zdraví 21) představuje model komplexní péče společnosti o zdraví a jeho rozvoj, vypracovaný týmy předních světových odborníků z medicínských oborů a odborníků pro zdravotní politiku a ekonomiku. Jeho hlavními cíli je ochrana a rozvoj zdraví lidí po jejich celý život a snížení výskytu nemocí i úrazů a omezení strádání, které lidem přinášejí. Koncepce ÚP nenavrhuje žádné aktivity, generující významnější hlukovou či imisní zátěž, realizaci výrobních ploch je navrhováno po vyjasnění náplně prověřit akustickou a rozptylovou studií; koridor R55 pro plochu Z32 prošel celým procesem EIA včetně výstupů z hlediska hlukové a imisní zátěže.

Koncepce Jihomoravského kraje Program rozvoje Jihomoravského kraje 2010 až 2013 (schválen 29.4.2010) Program rozvoje Jihomoravského kraje patří k základním střednědobým programům podpory regionálního, územního i socioekonomického rozvoje na úrovni kraje, sestávající z cílených opatření a intervencí zaměřených na stimulaci rozvoje kraje. Dle Odůvodnění ÚP (Golešová a kol., 5/2013) je zřejmé, že ÚP řeší rozvoj a podporu podnikatelských zón v míře odpovídající charakteru města a jeho poloze na rozvojové ose, umožňuje zkvalitnění služeb a infrastruktury pro podporu rozvoje cestovního ruchu s orientací na vinohradnictví a vinařství, rozvoj územní ochrany biodiverzity přírodních systémů a krajinných hodnot. Řešením ÚP Rohatec je podpořen charakter města jako svébytného sídla, které si s ohledem na polohu v intenzivně obdělávané krajině zachovává venkovský charakter, je kvalitně vybavené občanským vybavením, plochami pracovních příležitostí. Plochy navržené k rozvoji bydlení jsou vymezeny v návaznosti na zastavěné území, v příznivém životním prostředí a jsou v pěší docházkové vzdálenosti z centra města. Je řešeno dobudování silniční sítě ve vztahu k rozvojovým lokalitám, je řešen rozvoj cyklistické dopravy. V rámci stabilizovaných ploch je umožněno doplnění v budoucnu chybějících ploch pro kulturní, společenské a sportovní vyžití, pro zdravotnictví a sociální péči. Podmínkami využití ploch je umožněno budování doprovodné turistické infrastruktury a služeb a rozvoj cestovního ruchu. Jsou navržena opatření na zmírňování negativních dopadů lidské činnosti na životní prostředí a zajištění bezpečnosti obyvatel – plochy protierozních opatření a opatření proti přívalovým vodám. Obsahuje níže uvedené cíle ochrany životního prostředí stanovené na úrovni kraje v rámci prioritní osy II Životní prostředí, které mají vazbu k navrhovaným aktivitám ÚP Rohatec (kursívou poznámky zpracovatele SEA): o

o o

Obnova přirozeného stavu malých a středně velkých toků, opatření proti povodním – ÚP navrhuje novou retenční nádrž na toku Olšinky a systém protierozních opatření v souladu s pozemkovými úpravami území vymezená k těmto účelům Rozvoj územní biodiverzity přírodních ekosystémů a krajinných hodnot –uplatněno mj. požadavkem na nepřípustnost výstavby mimo zastavěná území obce ve volné krajině. Řešení dopadů lidské činnosti na životní prostředí obecná vazba na konkrétní náplň konkrétních lokalit ÚP Rohatec, bude řešeno v navazujících řízeních. Poněvadž ÚP přebírá dosud nerealizované plochy dle platné ÚP, dochází částečně k podpoře procesu suburbanizace v západní části Kolonie a v JZ části vlastní obce.


20


Koncepce ochrany přírody a krajiny Jihomoravského kraje (2004, aktualizace 2007) Koncepce ochrany přírody a krajiny Jihomoravského kraje je základním strategickým dokumentem Jihomoravského kraje pro oblast přírody a krajiny, jehož cílem je zachování a zlepšení stavu přírody a krajiny v Jihomoravském kraji. Koncepce obsahuje mj. i níže uvedené cíle, které mají vazbu k navrhovaným aktivitám ÚP Rohatec. Jde především o následující cíle (kursívou poznámky zpracovatele SEA): o

o o

Omezení ztrát zemědělské a lesní půdy v důsledku nepřiměřené územní expanze suburbanizovaných území. S výjimkou ploch Z32 a Z13 mimo lesní půdu, nejvýznamnější zábory představují plochy obytné v části Kolonie (Z7) a v západní části obce plochy Z1,m Z2, Z25+Z28 Uplatňování režimu ochrany krajinného rázu v regulativech ÚPD – Uplatněno již v rámci pojetí Koncepce (např. jako nepřípustné v území větrné či solární elektrárny Respektování ÚSES v územně plánovacích dokumentacích – zapracování a rozvíjení prvků ÚSES je součástí Koncepce. Je však nutno upozornit na vymezení OP NRBK, jehož integrální součástí jsou ekologicky stabilní segmenty v OP NRBK; zejména jde o prvky lesů a dřevinných porostů, mokřadních luk a enkláv, extenzivních sadů apod.

Program rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje Odkanalizování dle PRVK JmK – řešit odkanalizování města včetně likvidace odpadních vod na vlastní ČOV. PRVK JmK je respektován a není vyžadováno kromě napojení rozvojových lokalit příslušnými přípojkami na stávající vodovodní a kanalizační síť města. Rohatec přečerpává odpadní vody na kanalizaci města Hodonín. Integrovaný krajský program snižování emisí (Buček, s.r.o., aktualizace 2012) Z dokumentace vyplývá, že řešené území, jako součást ORP Hodonín, patří do území s vyššími emisemi prachu - tuhých znečišťujících látek (TZL) v rámci kraje. Z dokumentace pro obec Rohatec nevyplývají konkrétní požadavky. Obec je plynofikována a jsou vytvořeny podmínky pro doplnění plynofikace). V řešeném území převažuje zástavba rodinných domů, kde je převážná většina automobilů garážována, což přispívá ke snižování znečištění ovzduší ze studených startů. Plán odpadového hospodářství Jihomoravského kraje (ECO management, 2004) ÚP a obec Rohatec vytváří podmínky pro naplňování plánu, odpad je pravidelně svážen na určenou lokalitu mimo řešené území. Plán je respektován, plochy pro nové skládky komunálního odpadu nejsou navrženy; plocha pro nakládání s odpady (sběrný dvůr) je v rámci ÚP zařazena do ploch technické infrastruktury (T) a je stabilizována Program rozvoje sítě cyklistických komunikací s minimálním kontaktem s motorovou dopravou v Jihomoravském kraji (2007) Dle Programu je navržena úprava trasování krajského cyklistického koridoru Janův hrad – Mutěnice – Vracov mezi Velkými Bílovicemi a Starým Poddvorovem. Nový ÚP tento cíl respektuje a zapracovává.

Nadřazené územně plánovací dokumentace Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje byly dne 21. 06. 2012 zrušeny rozsudkem Nejvyššího správního soudu3.

3

V daném kontextu je pak další vazba zatím nejasná, i když v případě řešené Koncepce se vztah k nadřazené ÚPD zřejmě měnit nebude, ve vztahu k lokalizaci koridoru pro R55 a navrhovaným rezervám dopravní a technické infrastruktury.


21


3. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE Město Rohatec je součástí Jihomoravského kraje, bývalého okresu Břeclav.

Současný stav Ovzduší a klima Dle Quittovy klasifikace leží zájmové území v nejteplejší klimatické oblasti T4. Podnebí je výrazně teplé, středně suché až mírně vlhké. Léto je velmi dlouhé s 60 – 70 letními dny, velmi teplé, průměrná teplota v červenci je 20°C, a suché, srážkový úhrn ve vegetačním období se pohybuje okolo 300 – 350 mm. Přechodná období jsou krátká, s teplým jarem a podzimem, průměrná teplota v dubnu i v říjnu se pohybuje mezi 9 – 10 °C. Zima je krátká, počet ledových dnů se blíží ke 40ti, mrazových dnů ke 110ti, mírně teplá, průměrná teplota v lednu je –3°C, a suchá až velmi suchá, srážkový úhrn v zimním období se pohybuje mezi 200 – 300 mm, s velmi krátkým obdobím se sněhovou pokrývkou, maximálně 50 dnů. Podnebí je ovlivněné existencí plochých depresí s mírnou teplotní inverzí a zamokřením. Voda Území spadá pod Oblast povodí Moravy, hydrologického povodí 3. řádu č. 4-13-02- Morava od Olšavy po Myjavu a hydrologického povodí 4. řádu č. 4 – 13 – 02 – 055. Z malých toků je nejvýznamnější Olšička č. h. p. 4-13-02-074, nad silnicí I/55 mírně upravený, pod silnicí I/55 až po silnici III/43237 na Hodonín napřímený, upravený, pod silnicí na Hodonín až k EVL Očov zatrubněný. Na východě území odvodňuje vodní tok Ratíškovický potok č.h.p. 4-13-02054u osady Soboňka, nad osadou a tratí s rybníkem, pod tratí přes osadu jde o upravený tok se zatrubněným přes východní část výrobního areálu jižně od Soboňky, dále jako meliorační strouha se vtokem do Moravy. Střední částí území prochází tok Járek č.h.p. 4-13-02-072 se soustavou 8 rybníčků Roztrhánky (nad železniční tratí), pod železniční tratí se přimyká k silnici I/55 v technicky upraveném stavu a po pochodu silnicí vtéká do bývalého slepého ramene Moravy v terénní depresi východně od hlavní části obce. Navrhovaná území rozvojových ploch většinově nejsou v kontaktu s žádnou vodotečí ani inundačním územím. Plochy Z25 a Z28 kontaktují břehy toku Olšičky. Plocha Z13 retenční nádrž nad silnicí I/55 je lokalizována na mírně upravené části toku Olšičky. Geologie, geomorfologie, pedologie Geomorfologicky řešené území náleží k provincii Západopanonská pánev, geomorfologické soustavy Vídeňská pánev, podsoustavy Jihomoravská pánev, geomorfologického celku Dolnomoravský úval, podcelku Dyjsko – moravská niva. Reliéf je rovinatý až mírně zvlněný, lze vymezit sníženou část s přímou vazbou na nivu Moravy (stávající nivní terasa, zbytky ramen, lužní lesy, mokřady, louky) na jihozápadě, jihu a jihovýchodě (výška cca 160 m n.m.) a mírně vyvýšenou plošinnou část na vyšší terase (cca 200 m n.m.), částečně zalesněnou bory a doubravami. Plošinu narušují příčná údolí, zejména toku Járek a Ratíškovického potoka, ve kterých jsou soustavy menších rybníků. Geologicky není předmětné území příliš pestré. Zájmové území náleží ke geologické jednotce Západních Karpat, k neogénu Vídeňské pánve. Neogenní sedimenty jsou překryty mladšími kvartérními sedimenty, lokálně jsou zastoupeny kvartérní naváté písky, ostrůvkovitě jsou


22


zastoupeny terciérní jíly s vložkami písků. V nivách vodních toků se nachází fluviální písčitohlinité sedimenty. Z hlediska půdních poměrů v širším území převažují černozemě arenické až půdy arenického typu, v nivách toků pak převládají fluvizemě až nivní černice. Dle odůvodnění Ducháček P. a kol. (7/2013) jsou z půdních jednotek v řešeném území (v 1. klimatickém regionu) zastoupeny: • • • • • • •

HPJ 04 Černozemě arenické na píscích nebo na mělkých spraších (maximální překryv do 30 cm) uložených na píscích a štěrkopíscích, zrnitostně lehké, bezskeletovité, silně propustné půdy s výsušným režimem HPJ 21 Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na lehkých, nevododržných, silně výsušných substrátech HPJ 23 Regozemě arenické a kambizemě arenické, v obou případech i slabě oglejené na zahliněných píscích a štěrkopíscích nebo terasách, ležících na nepropustném podloží jílů, slínů, flyše i terciérních jílů, vodní režim je značně kolísavý, a to vždy v závislosti na hloubce nepropustné vrstvy a mocnosti překryvu HPJ 55 Fluvizemě psefitické, arenické stratifikované, černice arenické i pararendziny arenické na lehkých nivních uloženinách, často s podložím teras, zpravidla písčité, výsušné HPJ 58. Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé HPJ 59 Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, těžké i velmi těžké, bez skeletu, vláhové poměry nepříznivé, vyžadují regulaci vodního režimu HPJ 63 Černice pelické glejové i karbonátové na nivních uloženinách, jílech a slínech, těžké a velmi těžké, bez skeletu, nepříznivé vláhové poměry v důsledku vysoké hladiny podzemní vody

Kulturní památky Řešený katastr je územím s archeologickými nálezy ve smyslu odst. 2, § 22 zákona č.20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Na katastru jsou evidovány lokality s archeologickými nálezy. Dle odůvodnění ÚP je tedy možno správní území města pokládat za „území s archeologickými nálezy“ (ÚAN), ve smyslu § 22 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění. Dále se na katastru nachází nemovité kulturní památky, zapsané v ÚSKP: č. památky

památka

umístění

parc. č.

22469 / 7-2379 31882 / 7-2380 15039 / 7-2381 10324 / 7-8562

kaple kaple kříž před farou kříž s Kristem

ul. Slovácká ul. Školní ul. Slovácká ul. Nové řádky

253 412 254/1 3455

Důraz je dále položen na architektonicky cenné objekty mimo památkovou péči dle ÚSKP: kostel sv. Bartoloměje, objekty čp. 33, čp. 35, čp. 390, čp. 396, čp. 398, sklípek na parc. č. 554. Příroda a krajina Řešené území se nachází v biogeografické provincii panonské, na území podprovincie severopanonské. Dle aktuálního biogeografického členění ČR (Culek M a kol., 1995) zasahuje do území záměru bioregion 4.4 Hodonínský, v reprezentativní části. Obec Rohatec je výrazným sídlem v méně členité krajině, charakter prostoru je otevřený, zalesněné plochy uzavírají některé partie do menších celků. Území je mírně ukloněno k jihu do sníženiny podél místně širší nivy řeky Moravy. Typickým prvkem území jsou plošné lesní porosty na plochých terasách (bory, doubravy) a lužní lesy ve vlastní moravské nivě s doprovodnými bývalými rameny řeky. Přírodní a krajinné prostředí řešeného území má tedy relativně vysokou hodnotu s ohledem na polohu v návaznosti na vlastní nivu s lužními lesy, mokřady a více či méně zazemněnými rameny toku, případně na lesy na písčinách. RNDr. Milan Macháček – EKOEX JIHLAVA

23


Měřítko krajiny je spíše velkovýrobní (velké celky orné půdy, rozsáhlé lesní porosty), jen s lokální dochovaností drobnějších strukturních krajinných prvků (zejména rybniční soustavy na tocích Járek a Ratíškovický potok). Na druhé straně lze pro části území, zejména západně až severozápadně od hlavní části obce a západně od místní části Kolonie dokládat vysokou míru narušenosti krajinných systémů s vyšším podílem scelení a zornění. Na krajinném obrazu se výrazně podepsaly výrazné dopravní tahy vícekolejného železničního koridoru trati Břeclav – Přerov, stávající silnice I/55 a trasy vedení VVN a ZVN. Na řešeném území obce Rohatec se z kategorií zvláště chráněných území/částí přírody (dle zákona 114/92 Sb. ČNR, o ochraně přírody a krajiny v platném znění) nachází: o

1 maloplošné chráněné území – Národní přírodní památka Váté písky. Zasahuje podél železniční trati velmi okrajově do řešeného území na SV. Jde o porosty panonských rozvolněných společenstev trávníků až stepních trávníků na vátých píscích ve stejnojmenné EVL CZ 06200244 – mimo umístění rozvojových ploch, dostatečně vzdáleno od nejbližších rozvojových ploch, plocha Z32 vymezení tohoto území míjí4.

o

Památné stromy se na území obce nenacházejí, platan u nádraží Rohatec vykazuje parametry památného stromu, cenné jsou rovněž lípy v centrální části obce. Rozvojové plochy tyto fenomény neohrožují.

Z hlediska územně významných zájmů/prvků Rohatec: o

o o

obecné ochrany přírody na území města

Významné krajinné prvky „ze zákona“ (zejména vodní toky, nivy, lesy) – většina drobných toků upravena včetně fragmentů údolních niv (výraznější vývin niv v lesních údolnicích s rybníčky (Roztrhánky, Ratíškovický potok u Soboňky) , místně kvalitní doprovodné porosty. Morava technicky upravena (s výjimkou vstupu na katastr od Strážnice /Přívozu/), ale s rozsáhlou nivou s lesy, vodní mi plochami v bývalých ramenech apod.). Lesní porosty zaujímají cca 23,5% katastru obce, zejména v rozsáhlé Bzenecké doubravě a v návaznosti na nivu Moravy (lužní lesy) – plochy Z25 a Z28 zasahují až k břehu toku Olšinky, plochy Z32 a Z13 jsou částečně řešeny na úkor lesů (Z32 i na úkor rybniční soustavy Roztrhánky), do nivy Moravy jsou umístěny plochy sportu Z11, Z121, Z14, plocha pro rekreaci hromadnou Z8 (konsekvence s vymezeným inundačním územím) Významné krajinné prvky registrované nejsou evidovány. Prvky ÚSES – nadregionální, lokální – vymezená biocentra a biokoridory – vymezeny prvky všech úrovní lokální úrovně, plocha Z13 (nádrž) lokalizována na toku, který je osou LBK (ten je kontaktován i výrobními plochami Z25 a Z28); plochy v inundaci jsou součástí OP NRBK 18; jinak s výjimkou ploch s výjimkou ploch Z20, Z19 mimo kontakt s prvky ÚSES

Bližší popis stavu přírodního prostředí je stručně prezentován v kapitole týkající se popisu charakteristik životního prostředí pro posuzované plochy.

4

Podrobněji řešeno naturovým hodnocením


24


Předpokládaný vývoj bez provedení koncepce (nulový scénář) Nejdůležitějším aspektem nerealizace koncepce je zachování všech dotčených prostorů podél západní a JZ strany stávající centrální části obce a podél, západní strany místní části Kolonie; tedy prolongace stávající struktury hraniční extravilánové krajiny včetně některých dřevinných porostů. Významným důsledkem nerealizace Koncepce je i nedotčení větších bloků (částí honů) orné půdy, tedy nedojde k další místně významné suburbanizaci krajiny (plochy Z1, Z7, Z25, Z28, Z29). Neprovedení koncepce by tudíž znamenalo zachování produkčních funkcí jednotlivých ploch, převážně intenzivně využívané orné půdy, částí porostů dřevin a zahrad, čímž by bylo zachováno současné hospodaření na těchto plochách. Tento aspekt lze pokládat za nejvýznamnější aspekt nerealizace Koncepce. Nerealizace Koncepce dále znamená především zachování pásu lesa v koridoru plochy Z32, který je do ÚP převzat a v zásadě byl podchycen i původní ÚPD z roku 2001 (odsouhlasené lokality č. 14, 21, 18, 19, 20) a zachováním částí lesa v rámci plochy nádrže Z13. Patrným až významným aspektem nerealizace koncepce je také zachování současného rázu krajiny, především při hranici současně zastavěného území. Důsledkem nerealizace je prevence rozšíření zastavěného území do krajiny západním a JZ směrem u centrální části obce a prevence zástavby enklávy západně od Kolonie. Expanzi do krajiny zejména v těchto krajinných segmentech v návaznosti na zastavěné území je nutno pokládat za výrazný aspekt Koncepce, přestože řadu ploch zástavby do krajiny při současném zastavěném území přebírá z platné ÚPD (plochy Z7 částečně, Z4, Z25, Z27, Z29). Pojetí Koncepce jen tak jen podmíněně akceptovatelné a bude nutná určitá redukce či regulace (plošné regulace vypuštěním plochy Z28, dále podmíněnost % zastavitelnosti, orientace zahrad do krajiny apod., případně etapizací (zejména komplex ploch pro bydlení Z1, Z2, Z4, Z7). V tomto kontextu je doporučeno i prověření podrobnější dokumentací formou územních studií. V důsledku nerealizace územního plánu by na druhou stranu nedošlo k potřebnému posílení rozvoje obce.


25


4. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY Níže uvedený text jen stručně popisuje určující charakteristiky řešeného území souboru (především) rozvojových ploch Návrhu ÚP Rohatec, přičemž jsou dále uvedeny jen určité specifikace nad rámec předchozí kapitoly pro vybrané blíže hodnocené stěžejní plochy dle Obsahu Koncepce v rámci kapitoly 1, které mohou mít význam pro hodnocení vlivů Koncepce jako celku a výhledovou realizaci náplně řešených ploch (kursívou vztah k platné ÚPD). Plocha Z1 (SO smíšené obytné) Poloha v západní části sídla při jeho okraji, jižně od silnice na Hodonín v pohledově exponované poloze, v rovinatém území v návaznosti na stávající zástavbu nových rodinných domů. Bez porostů dřevin na orné půdě, z jihu zasahuje OP lesa. Přetínáno několika vedeními VN a VVN včetně jejich OP. Výměra 4,48 ha, představuje zábor ZPF v rozsahu 4,48 ha (BPEJ 0.21.10 – IV. třída ochrany). Plocha Z2 (SO smíšené obytné) Poloha v jihozápadní části sídla při severním okraji EVL Očov, v přímé návaznosti na stávající ZÚ při okraji sídla, rovinaté, pohledově nepříliš exponované území, tvořeno záhumenky a zahradami, místně ruderální lada, evidenčně orná půda. Částečně mozaika dřevinných porostů biotopu Biotop X4 trvalé zemědělské kultury s přechodem až k biotopu X13, místně ruderalizováno až k plochám charakteru biotopu X7. Výměra 2,96 ha, představuje zábor ZPF v rozsahu 2,96 ha (BPEJ 0.58.00 - II. třída - 0,01 ha, BPEJ 0.21.10 – IV. třída, 2,95 ha). Plocha Z4 (BI bydlení rodinné) Poloha v jihozápadní části sídla při severovýchodním okraji EVL Očov, v přímé návaznosti na stávající ZÚ při okraji sídla, rovinaté , pohledově nepříliš exponované území, tvořeno záhumenky a zahradami, místně ruderální lada, evidenčně orná půda. Částečně mozaika dřevinných porostů biotopu Biotop X4 trvalé zemědělské kultury s přechodem až k biotopu X13, místně ruderalizováno až k plochám charakteru biotopu X7. Výměra 4,96 ha, představuje zábor ZPF v rozsahu 4,96 ha (BPEJ 0.21.10 – IV. třída ochrany). Lokalita převzata z platného ÚP (č.6). Plocha Z7 (BI bydlení rodinné) Největší rozvojová plocha v Návrhu ÚP. Poloha ve východní části velké enklávy západně od místní části Kolonie, navazuje na západní okraj zástavby až k nádraží, otevřené území, pohledově exponováno od západu a severu. Orná půda bez porostů dřevin (severně u nádraží hodnotný platan javorolistý), orná půda, v JV části vysokobylinné ruderály biotopu X7. Přetínáno vedením VN při Z okraji. Výměra 14,64 ha, představuje zábor ZPF v rozsahu 14,64 ha (BPEJ 0.21.10 – IV. třída ochrany). V platné ÚPD odsouhlasená lokalita č. 9 – zvětšení o 7,15 ha z důvodu již částečného zastavění již odsouhlasených ploch v lokalitě Rohatec Kolonie Plocha Z8 (Rh rekreace hromadná) Poloha při řece Moravě západně od železničního mostu trati na Sudoměřice v JV části sídla (MČ Kolonie). Tvořeno již navigací a úpravami pro přístaviště (beton, kámen)5, upravené svahy, jinak intenzivně kosené travní porosty biotopu X5, severně ruderální lada X7 a nálety pionýrských dřevin X12. Pohledově nepříliš exponované území, v inundaci (aktivní zóna). Ostatní plochy o výměře 0,46 ha. Lokalita převzata z platného ÚP (č.5a)

5

Záměr řešen již Oznámením EIA z července 2006 (Ambrožová K., STAR a.s., Praha), kód v IS EIA na www.mzp.cz či www.cenia.cz JHM265.


26


Plocha Z11 (OS občanské vybavení sport Poloha v návaznosti na stávající hřiště (severně) na trvalých travních porostech, lokálně podmáčených, pod patou svahu širší nivy Moravy v severovýchodní enklávě hlavní části sídla. Biotopy T1.7 Kontinentální zaplavované louky s vyšší mírou ruderalizace (přechody až k X7), mozaika s méně reprezentativními T1.6 - Vlhká tužebníková lada, místy až k M1.7 Porosty vysokých ostřic. Prakticky celé v OP lesa, v inundačním území řeky Moravy. Výměra 0,68ha na TTP, z toho zábor ZPF 0,68 ha ve III. třídě ochrany (BPEJ 0.59.00). Lokalita převzata z platného ÚP – Změny č. 2 (č.2.06). Plocha Z12 (OS občanské vybavení sport) Poloha v návaznosti na stávající hřiště (jižně) na trvalých travních porostech, lokálně podmáčených, pod patou svahu širší nivy Moravy v severovýchodní enklávě hlavní části sídla. Biotopy T1.7 Aluviální louky s vyšší mírou ruderalizace (přechody až k X7) v inundačním území řeky Moravy. Lokálně nálety vrb a topolů. Výměra 1,36 ha na TTP, z toho zábor ZPF 1,36 ha ve III. třídě ochrany (BPEJ 0.59.00). Lokalita převzata z platného ÚP (č.16). Plocha Z13 (W Plochy vodní a vodohospodářské) Poloha v SZ části katastru v údolnici toku Olšinky severně od silnice I/55. Zasahuje úsek částečně upraveného toku s doprovodným porostem olší a vrb, v SV části zasahuje do lesního porostu (olšina s vrbou, příměs dubu, topolu), obecně zasahuje do částí lesních i nelesních porostů (biotopy X9B, X13). Lokálně podmáčeno. Výměra 2,07 ha, z toho zábor ZPF 0,82 ha ve IV. třídě ochrany (BPEJ 0.55.00 – 0,42 ha, BPEJ 0.04.01 – 0,40 ha). Dále zábor PUPFL v rozsahu 1,11 ha. 0,14 ha v ostatních plochách. Plocha Z14 (OS občanské vybavení sport) Poloha jižně od kurtů a východně od výrobní zóny v části Kolonie. Na loukách a ruderálech (kombinace T1.6, X5, X7), místy podmáčených; podél východní a JZ hranice dřevinné porosty (topoly, vrby, střemcha, olše, jasan). Aktuální výměra 0,59 ha mimo ZPF, evidenčně vodní tok (inundační území, aktivní zóna). Plocha Z25 (VS smíšená výrobní) Velká rozvojová výrobní plocha navazuje na lokalitu stávajícího areálu v SZ části sídla, částečně i na plochách brownfields v pohledově exponované poloze od západu. Na orné půdě biotopu X2, dále na ruderálech biotopu X7 a urbanizovaném území biotopu X1. Od západu kontakt s upraveným tokem Olšinky, nespojitě s doprovodným porostem (vrby), kontakt s lokálním biokoridorem podél toku a severně vymezeným biocentrem. Jižně podél silnice na Hodonín úzký listnatý lesní porost (topoly, dub, jasan aj.), do jižní části plochy zasahuje OP lesa. Výměra 4,24 ha, z toho na ZPF 4,07 ha na plochách ve IV. třídě ochrany (BPEJ 0.21.10 – 3,10 ha, BPEJ 0.55.00 – 0, 97 ha). Převzato z platného ÚP (lokalita č. 5b) Plocha Z27 (VS smíšená výrobní) Větší rozvojová plocha ÚP v JZ části Kolonie, ze západu v návaznosti na stávající výrobní areál jižně od ulice Vítězná. Orná půda, podél silnice I55 od jihu kvalitní krajinotvorně významný pás topolů, jinak bez porostů dřevin. Pohledově nepříliš exponované (odcloněna výsadbami podél I/55). Výměra 2,72 ha, vše ZPF BPEJ 0.58.00 ve II. třídě ochrany. V ÚPD odsouhlasená lokalita č. 11 – zvětšení o 1,30 ha. Je navrženo řešit území komplexně, bez vzniku enklávy zemědělské půdy. Plocha Z28 (VS smíšená výrobní) Menší rozvojová výrobní plocha naproti ploše Z25, již mimo kontakt se stávajícím ZÚ obce, v pohledově exponované poloze od západu . Na orné půdě biotopu X2, dále na ruderálech biotopu X7 podél toku. Od východu kontakt s upraveným tokem Olšinky, nespojitě s doprovodným porostem (vrby), kontakt s lokálním biokoridorem podél toku. Jižně kvalitní hájové porosty u silnice na Hodonín - úzký listnatý lesní porost (topoly, dub, jasan aj.), do jižní části plochy zasahuje OP lesa. Výměra 1,79 ha, z toho na ZPF 1,79 ha na plochách ve IV. třídě ochrany (BPEJ 0.21.10 – 1,09 ha, BPEJ 0.55.00 – 0,70 ha).


27


Plocha Z29 (VS smíšená výrobní) Větší rozvojová výrobní plocha v severní části katastru při západním (JZ) okraji lesa Bzenecká doubrava, severně od stávajícího výrobního areálu. Otevřené území, pohledově ale méně exponovaná plocha od západu v proluce mezi areálem a lesem východu. Na celcích orné půdy, rovinaté území, v JV části plochy u místní komunikace plocha s listnatými stromy (vhodné zapracovat do vnitřního členění). Výměra 2,15 ha, z toho na ZPF 2,00 ha ve IV. třídě ochrany (BPEJ 0.04.01). V platném ÚP odsouhlasená lokalita č. 13 – zvětšení o 0,36 ha z důvodu zásahu koridoru pro R55 (Z32) do stávajícího areálu Plocha Z32 (DS Plochy dopravní infrastruktura doprava silniční) Rezervováno pro průnik koridoru R55 katastrem a řešeným územím. Rovinaté území, od západu v zemědělských celcích (biotopy X2, místně ruderály X8) v souběhu se stávající I/55, přechází terénní depresi toku Olšinky (upravený tok, doprovodné porosty olše, vrby, (biotopy X9B, X13), dále přes orné celky a část extenzivního sadu (biotop X4 až X13), cestu s doprovodným porostem k zemědělskému areálu jižně od plochy Z29. U stávajícího zemědělského areálu (částečně na jeho úkor) vstupuje do lesního celku Bzenecká doubrava s tím, že většinově přetíná biotop nepůvodních intenzivních borů X9A. Záhy přetíná rybniční soustavu Roztrhánky s mozaikou biotopů L2.3B, V2C, L1 a s fragmenty biotopu L2.4B, pokračuje přes intenzivní bory a části acidofilních doubrav biotopu L7.4 k silnici na Ratíškovice, za kterou vstupuje do vlastní plochy PO Bzenecká doubrava – Strážnické Pomoraví. Opět přetíná intenzivní bory, lokálně zasahuje další enklávu acidofilních doubrav L7.4 s fragmenty biotopu L6.3 a přes intenzivní bory vstupuje do oblasti nad osadou Soboňky. Zasahuje nejdříve opět enklávu acidofilních doubrav biotopu L7.4, přičemž křižuje odlesněnou enklávu koridoru VVN s počátečním rozvojem biotopů řady T5 v ochranném pásmu, kříží linii vzrostlých dubů (biotop L2.3), dále enklávu s nereprezentativními měkkými luhy biotopu L2.4B na bočním přítoku Ratíškovického potoka s tůní, přechází vlastní Ratíškovický potok v nivě pod rybníkem (opět mozaika biotopu L2.4B s biotopem V2C a křovinami mokřadních olšin L1 a vystupuje z řešeného území průnikem do acidofilních doubrav a intenzivních borů severně od EVL Váté písky. Přechází několik typů VKP (les, nivy6, rybníky, vodní toky) a kříží prvky ÚSES (Olšinky, Roztrhánky, Ratíškovický potok). Západní část koridoru v pohledově v exponované poloze, dále vstupuje do lesního komplexu. Rozsah plochy byl upřesněn na základě požadavků ŘSD. Na území řešeném ÚP je dle Odůvodnění ÚP Rohatec (Ducháček P. a kol., 07/2013) aktuálně vymezena celkovou plochou 32,20 ha, z toho na lesních pozemcích do 17 ha, celková plocha šíře koridoru 142,05 ha. Výměra plochy v řešeném území: 32,20 ha, z toho na ZPF 8,52 ha v IV. třídě ochrany (0.23.10 – 4,50 ha, 0.04.01 - 2,50 ha, 0.55.00 – 1,50 ha). Zábor PUPFL7 je odhadován na 16,7 ha. Zastavěná plocha v ZÚ 1,00 ha. Převzato z platné ÚPD, odsouhlasená lokalita č. 14, 21, 18, 19, 20 Plocha Z36 ((DS Plochy dopravní infrastruktura doprava silniční) Rozvojová plocha v JV části obce (část Kolonie) podél východní strany stávající železniční trati na Sudoměřice, od nového přejezdu u mostu přes řeku ke stávající silnici na Soboňky (k nevyhovujícímu nízkému viaduktu – obchází, dále spojka na přístav). Kopíruje trať, biotopově jde o okraj intenzivních polí (X2) a o ne vždy zcela spojité pásy křovin podél trati (X8, X12) s ruderalizovanými plochami biotopu X7. V uvedené ploše se nenacházejí starší jedinci dřevin. Výměra 0,84 ha, evidenčně na ZPF (orná) 0,33 ha ve II. a III. třídě ochrany (BPEJ 0.58.00 – II. – 0,25 ha; BPEJ 0.59.00 – III. – 0,08 ha).

6 7

úzké fragmenty v zaříznutých údolnicích malých toků pro výhledové odlesnění pro trvalý zábor


28


5.

SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI.

Soubor navrhovaných ploch dle Návrhu ÚP Rohatec nezasahuje do vymezení žádné EVL na území České republiky a Jihomoravského kraje, ani po novelizaci NV č. 132/2005 Sb. formou NV 371/2009 Sb. vládou ČR dne 5.10.2009. Kontaktně k EVL CZ0624071 Očov jsou lokalizovány plochy obytné výstavby Z1, Z2, téměř kontaktně k vymezení EVL CZ Očov CZ 0620024 Váté písky je vymezena plocha Z32 pro dopravu. Ostatní EVL zasahující na území Rohatce jsou lokalizovány zcela bezpečně mimo vymezení těchto EVL. Plocha pro dopravní infrastrukturu doprava silniční zasahuje do PO CZ 0621025 Bzenecká doubrava – Strážnické Pomoraví. Detailní popis interakcí ÚP Rohatec s lokalitami soustavy Natura 2000 je prezentován v rámci souběžného naturového hodnocení. Do řešeného území okrajově zasahuje jediné zvláště chráněné území přírody – národní přírodní památka Váté písky u Soboňky, zahrnující stejnojmennou EVL. Území a OP této PP není dotčeno žádnou ze zastavitelných ploch nebo ploch změn v krajině. Koncepcí řešené území zasahuje do CHOPAV Kvartér řeky Moravy. Do Návrhem ÚP řešeného území zasahují zvláštní zájmy ochrany horninového prostředí – CHLÚ a dobývací prostory: •

• • •

V řešeném území se nachází dosud netěžené výhradní ložisko nerostných surovin - lignitu (Rohatec, č.3138600). Zahrnuje severovýchodní část katastru obce. Na jižní hranici výhradního ložiska lignitu východně od osady Soboňky) navazuje území schváleného prognózního zdroje Rohatec1 vyhrazeného nerostu (lignit). Pro ochranu výhradního ložiska Rohatec je vymezeno chráněné ložiskové území (CHLÚ). Na východní hranici katastru obce je vymezena část dobývacího prostoru pro štěrkopísek Vracov Bzenec. Převážná část katastrálního území obce (mimo nejvýchodnější část katastru) se nachází v průzkumných územích Moravských naftových dolů a.s. pro ropu a zemní plyn - Vídeňská pánev VIII.

ÚP nevymezuje ve stanovených CHLÚ žádné využití, které by omezilo využitelnost ložiska.


29


6. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE (včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných; hodnotí se vlivy na obyvatelstvo, biologickou rozmanitost, faunu, floru, půdu, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení).

Vstupní analýza Posouzení navrhované Koncepce - ÚP Rohatec bylo provedeno vzhledem k jednotlivým složkám životního prostředí, zdraví obyvatel a také hmotným statkům včetně dědictví architektonického a archeologického pomocí slovního hodnocení. Při hodnocení se vychází z popisu stavu životního prostředí zejména ze stavu jednotlivých lokalit, který byl zpracován na základě terénního šetření. Jedním z důležitých aspektů hodnocení je soulad s cíli ochrany životního prostředí a zdraví obyvatel stanovenými na vnitrostátní, případně i krajské úrovni. Jak bylo již uvedeno, finální podoba Návrhu ÚP Rohatec byla řešena v těsné součinnosti zpracovatele Koncepce a zpracovatele SEA hodnocení. Těžiště hodnocení vlivů je řešeno souborně pro jednotlivé aspekty (složky) životního prostředí s tím, že pro některé klíčové rozvojové lokality je provedeno stručné samostatné hodnocení. Jednotlivé klíčové lokality ÚP jsou vyhodnoceny samostatně, s případným upozorněním na možnou kumulaci vlivů ve vztahu k obyvatelstvu a jednotlivým složkám životního/přírodního prostředí. Vlivy na obyvatelstvo Podle předložené Koncepce (Ducháček a kol., 07/2013) je pro zajištění zdravých životních podmínek navrhováno uplatnění následujících zásad: •

Pro zlepšení dostupnosti území jsou navrženy plochy dopravní infrastruktury, především plocha pro kapacitní silnici R55, která částečně převede tranzitní dopravu dále od zástavby části Rohatec, přiléhající ke stávající I/55; dále je navržena plocha pro alternativní propojení částí Rohatec – Kolonie a Soboňky (vymezeno z důvodu nekapacitního podjezdu pod železniční tratí a s tím související problematické dostupnosti pro složky integrovaného záchranného systému) a plochy pro realizaci účelových komunikací.

•

Podmínky ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na vytváření územních podmínek pro environmentálně šetrné formy dopravy, jsou řešeny jednak samotným členěním ploch s rozdílným způsobem využití a dále stanovením zásad a opatření na ochranu zdravých životních podmínek a životního prostředí a formou podmínek (regulativů) k jednotlivým plochám s rozdílným způsobem využití. Součástí výstavby II. tranzitního železničního koridoru Přerov – Břeclav byla realizace protihlukových stěn podél železniční trati. Hypotetická hluková izofona 55 dB v denní a 50 dB v noční době (případně 60 dB v denní a 55 dB v noční době v OPŽ) nebude s ohledem na účinnost protihlukových opatření a vzdálenost dráhy od zástavby řešené území ovlivňovat.

•


30

ÚZEMNÍ PLÁN ROHATEC SEA HODNOCENÍ DLE ZÁK. Č. 100/2001 SB., V PLATNÉM ZNĚNÍ A ZÁK. Č. 183/2006 SB •

Intenzita dopravy pro výpočet hluku je převzata z výsledků celostátního sčítání dopravy na silniční a dálniční síti ČR v r. 2010.

stanoviště 6-0820 6-0806 6-6810

POSOUZENÍ VE DNE F1 F2 Hodonín - Rohatec 3,621E+07 1,30 Rohatec - Sudoměřice 2,170E+07 1,21 Rohatec - Ratíškovice 3,800E+06 1,13

X 4,708E+07 2,626E+07 4,295E+06

Y [dB] 66,6 64,1 56,2

60 dB [m] 20,3 14,2 --

silnice stanoviště I/55 6-0820 I/55 6-0806 III/4258 6-6810

POSOUZENÍ V NOCI F1 F2 Hodonín - Rohatec 7,721E+06 1,30 Rohatec - Sudoměřice 5,364E+06 1,21 Rohatec - Ratíškovice 6,342E+05 1,13

X 1,004E+07 6,490E+06 7,166E+05

Y [dB] 59,9 58,0 48,5

50 dB [m] 31,8 24,6 --

silnice I/55 I/55 III/4258

•

Nejproblematičtější je hluk na silnici I/55. Orientační výpočet je posouzen v blízkosti zástavby obce Rohatec pro pohltivý terén. Výpočet je proveden dle novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy MŽP 2005. Pro posouzení je použito korekce +10dB(A), je posuzován hluk z dopravy na silnici I. třídy. Výsledkem je, že izofona pro přípustnou hladinu hluku 60 dB(A) bude orientačně ve dne dosažena max. 20,3 m od osy přilehlého jízdního pruhu a v noci, kdy je přípustná hladina 50dB(A), bude izofona dosažena max. 31,8 m od osy přilehlého jízdního pruhu. V případě použití korekce +20dB(A) pro starou hlukovou zátěž z dopravy na pozemních komunikacích, bude limit splněn jak pro denní tak pro noční dobu.

•

Předpokládána je změna hlukové situace po realizaci záměrů navržených územním plánem. Problematika hlukového zatížení musí být řešena podrobnější dokumentací dle konkrétní situace.

Nejvýznamnější změnou je případná realizace plochy pro dopravu Z32 pro koridor R55, kdy bude většina dopravy tranzitní odvedena dále od soustředěné zástavby obce (malý úsek stávající I/55 podél SV části centrální obce; na druhé straně bude akustická zátěž přivedena k severní části osady Soboňky. Ve výstupech procesu EIA na stavbu 5511 Bzenec Přívoz – Rohatec jsou navrhována protihluková opatření, která zpracovatel SEA hodnocení nezpochybňuje a nepokládá za nutné je podrobněji komentovat. Ostatní plochy pro dopravní infrastrukturu nebudou generovat patrnější změnu akustické zátěže v obytných částech obce. V případě potencionálního rizika narušení hygienických limitů daných platnou legislativou pro chráněný venkovní prostor a chráněné venkovní prostory staveb budou výrobní plochy řešeny na základě hlukového vyhodnocení prokazujícího, že celková hluková zátěž ze stávajících zdrojů hluku nepřekročí hodnoty stanovených hygienických limitů hluku. Dále je vyloučeno využití uvedených ploch ke skladování nebezpečných látek a k typům výrob, zatěžujících ovzduší emisemi nebezpečných plynných látek (povrchové úpravy kovů včetně lakoven, chemické výroby, nábytkářské provozy, polygrafické provozy, průmyslové výroby keramických produktů či stavebních hmot apod.). Ve výstupech SEA hodnocení jsou tyto požadavky uplatněny pro výrobní lokality s funkcí VS, které přiléhají ke stávající či navrhované obytné zástavbě; dále je navržen regulativ vnějšího ozelenění ploch pro výrobu (zejména Z27 v lokalitě Kolonie). Vlivy na ovzduší Koncepce navrhuje některé lokality především s funkcí výrobní (Z25, Z27- Z29). Zatím nelze s ohledem na neznalost náplně ploch výroby kvalifikovaně stanovovat příspěvky a ovlivnění imisní zátěže v okolí lokalit. Dle regulativů není navrhována žádná výrobní činnost charakteru energetiky a těžké průmyslové výroby a výsledné ovlivnění bude rovněž záviset na dopravní obsluze. Rovněž pro plochy občanské vybavenosti nejsou navrhována žádná logistická centra nebo velká obchodní centra. Ve výstupech je doporučeno konkrétní náplň jednotlivých výrobních ploch prověřit samostatnými rozptylovými studiemi případně i procesem projektové EIA. Realizací Koncepce není očekáváno patrné zvýšení imisní zátěže nad rámec stávajících (převážně energetických) zdrojů v obci, není dovozován ani žádný významný předpoklad navýšení dopravy po stávající silniční síti, který by mohl vést ke změnám imisní situace v obci lokalizované v relativně dobře provětrávaném prostoru.


31


Výhledové převedení tranzitní silniční doprav y na výhledovou R55 může přispět ke snížení imisní zátěže v okolí stávající I/55 podél SV okraje centrální části obce. Další poznámky jsou uvedeny v dílčím hodnocení jednotlivých vybraných lokalit. Poněvadž nejsou navrhovány žádné plochy typu logistická centra, větší komerční zóny, dopravně významné dopravní koridory apod., nejsou dále aspekty ovlivnění ovzduší SEA hodnocením sledovány; požadavky na ochranu ovzduší jsou uplatněny pro náplň výše jmenovaných lokalit. Vlivy na vodu Na základě výstupů průzkumů a rozborů nejsou výrazněji případnou realizací žádné z navrhovaných rozvojových ploch dotčeny vodní zdroje, ÚP respektuje podmínky ochrany vodních zdrojů dle jednotlivých OP a nenavrhuje žádné rozvojové plochy do těchto OP. Koncepce neklade výrazně zvýšené nároky na vodní zdroje nad rámec stávajícího zásobování. Navrhovanými rozvojovými plochami dle Koncepce nejsou přímo dotčena žádná vnitřní a I. ochranná pásma stávajících vodních zdrojů, do JZ části Kolonie zasahuje II. OP vnější (mj. kontext plochy Z27). Koridor pro R55 v ploše Z32 překlenuje několik malých vodních toků a zasahuje do rybniční soustavy Roztrhánky, takže nelze vyloučit potenciální kontaminaci těchto toků . Zejména pro všechny rozvojové plochy výrobní je požadováno důsledné řešení ochrany povrchových a podzemních vod s ohledem na navrhovaný charakter, rovněž pro velkou plochu bydlení Z7 je požadována retence. Plochy Z61 a Z62 mohou pozitivně přispět ke zvýšení retenčního a akumulačního potenciálu území. Nejvýznamnější změnou je případná realizace plochy pro dopravu Z32 pro koridor R55, kdy tato komunikace přechází malé vodní toky a rybniční soustavu. Ve výstupech procesu EIA na stavbu 5511 Bzenec Přívoz – Rohatec jsou navrhována opatření k ochraně vod a proti zvýšení odtoku, která zpracovatel SEA hodnocení nezpochybňuje a nepokládá za nutné je podrobněji komentovat; je pouze účelné řešit kapacitní a chráněné přemostění rybniční soustavy Roztrhánky. Ostatní plochy pro dopravní infrastrukturu nebudou generovat patrnější změny odtokových poměrů. Některé plochy pro bydlení však v navrženém vymezení v důsledku lokálně zhoršují odtokové poměry, (jde zejména o plochu Z7, méně pak plochy Z1, Z2, Z4); vyšší míra zpevnění hrozí i ve výrobních plochách Z25 a Z27 – Z29. Pokud jsou navrhovány územní studie, jejich součástí musí být zhodnocení odtokových poměrů. Podrobnější komentáře jsou u příslušných hodnocených ploch. Vlivy na půdu Realizace koncepce představuje poměrně významný zásah do půdního fondu ve formě záborů půdy (pozemků) rozvojovými plochami, nejvýznamnější vlivy představují zábory relativně větších celků půd (plocha Z7, Z1, Z2, Z4, výrobní plochy Z25, Z27, Z29), jak je podrobněji specifikováno v části hodnotící vybrané plochy. Charakter záborů půd dokládá souhrnná tabulka z Odůvodnění ÚP z července 2013, ze které vyplývá poměr záborů půd dle tříd ochrany půd: I. třída ochrany 0

II. třída ochrany 4,54

III. třída ochrany 4,80

IV. třída ochrany 60,19

V. třída ochrany 0

Plochy pro rozvoj bydlení a výrobních aktivit jsou umístěny v návaznosti na zastavěné území sídla, s výjimkou plochy Z28. Nejsou vytvářeny samostatné enklávy osídlení. Nejvýznamnější zábor na kvalitnějších půdách představuje velká plocha smíšená výrobní Z27 v lokalitě Kolonie, která ale využívá zbytek nezastavěného území mezi silnicí I/55, ulicí Vítězná a stávajícím výrobním areálem. Detailní přehled všech záborů ZPF poskytuje odůvodnění (Ducháček P.. a kol., 07/2013) Koncepce vyžaduje zábor lesních pozemků, dopad mají plochy Z13 (1,11 ha) a Z32 (16,7 ha): • Lokalita Z13 je navržena pro plochu vodohospodářskou. Navržen je rybník s ekologickou a protierozní funkcí v horní části údolí toku Olšička. Záborem PUPFL je dotčena jižní část izolovaného lesního porostu. Jedná se o lesní porost tvořený listnatými dřevinami. Navrhovaný záměr představuje trvalý zábor PUPFL, nebude dotčena statická stabilita navazujících porostů. • Lokalita Z32 respektuje nadmístní záměr na realizaci komunikace R55. Záměr navazuje na plochu pro dopravu navrženou v územním plánu města Hodonín. Navržen je koridor pro dopravu o rozsahu 142 ha, což odpovídá šířce koridoru cca 220 m. V tomto rozsahu je záměr vymezen s ohledem na skutečnost, že ÚP nemůže postihnout místní specifika do takové podrobnosti, aby byl koridor zpřesněn nad míru, než je předkládáno. Vlastní zábor PUPFL je, na základě dostupných RNDr. Milan Macháček – EKOEX JIHLAVA

32


podkladů, vyčíslen expertním odhadem na cca 17 ha. Jedná se o konečnou plochu záboru, a to po realizaci stavby. Dopad do pozemků PUPFL (dočasný zábor) během výstavby je možno upřesnit až v případě podrobnějšího řešení a technologie výstavby. Ve výstupech SEA hodnocení je navrženo zmírnit šířku manipulačního koridoru pro R55 a pro plochu Z13 řešit plochu až po vyjasnění polohy vlastní stavby R55 tak, aby zábor PUPFL byl maximálně snížen co nejjižnější polohou výsledné podoby nádrže. Vlivy na biotu, ekosystémy a krajinu Výrazným zásahem je realizace plochy Z32 pro průnik koridoru R55 přes řešené území, neboť je realizována na úkor lesů, se zásahy do VKP i dalších; zejména půjde o vznik dělícího efektu v lesních porostech. Na druhé straně odlesnění povede k diverzifikaci krajinného prostředí a biotopů a k podpoře psammofilních ploch, zejména při průchodu intenzivními bory. Je rovněž předpoklad ovlivnění odtokových poměrů a kvality vod v tocích a rybnících, přecházených trasou. Uvedené předpoklady platí pro tunelovou variantu, která byla jako jediná potvrzena procesem EIA na stavbu 5511 Bzenec Přívoz – Rohatec. Rozvojové plochy s výjimkou několika enkláv ploch obytných (Z2, Z4) na úkor ploch s mozaikou zahrad, sadů a malých vinic a ploch sportovních (Z11, Z14) – kontext extenzivních luk a lad, dílčí porosty dřevin jinak do hodnotnějších ekosystémů nezasahují. Blíže je specifikováno v další části SEA hodnocení pro jednotlivé lokality. Z hlediska ochrany krajinného rázu je patrným negativním vlivem především rozšíření zástavby do pohledově exponovaných enkláv podél západní hranice současného ZÚ obce (komplex ploch Z25 + Z28, plochy Z1, v lokalitě Kolonie plochy Z7). Urbanizace je krajinářsky nepříznivá, přestože rozvojové plochy jsou umístěny v návaznosti na zastavěná území (s výjimkou plochy Z28). Některé z rozvojových ploch však mohou zapříčinit dílčí až patrné změny krajinného rázu místa, lokálně i s dosahem do nadmístních parametrů ovlivnění krajinného rázu (plocha Z7, komplex ploch výrobních Z25 + Z28). V těchto případech je možno kontext navržené zástavby v některých plochách pokládat za částečně až výrazně naddimenzovaný s negativními dopady do záborů půdy, dále do struktury a měřítka krajiny a v některých prostorech i s dopady na odtokové poměry. Z těchto důvodů bylo nutno navrhnout vypuštění plochy Z28 (převod do rezervy) a regulaci ploch v rámci územních studií přes etapovitost zástavby. Realizace náplně lokality Z32 povede k negativním i částečně pozitivním změnám v dotčeném krajinném prostoru, jak je podrobně specifikováno v rámci v roce 2010 ukončeného procesu projektové EIA. Ve výstupech procesu EIA na stavbu 5511 Bzenec Přívoz – Rohatec jsou navrhována opatření ke zmírnění, prevenci či eliminaci vlivů (někde i kompenzační opatření), která zpracovatel SEA hodnocení nezpochybňuje a nepokládá za nutné je podrobněji komentovat; je pouze účelné řešit kapacitní a chráněné přemostění rybniční soustavy Roztrhánky a snížit koridor i pro kompenzace v doubravách (mj. podrobněji vyhodnoceno v rámci naturového hodnocení). Větší rozvojové plochy především ve zmíněných segmentech v západní části centrální obce a podél západní části lokality Kolonie mohou představovat patrné změny krajinného rázu místa i v mírně nadlokálním měřítku, z čehož plynou požadavky na plošné omezení nebo koeficienty zastavěnosti včetně požadavku na územní studie (u Z7 regulační plán). Z uvedených důvodů jsou pro rozvojové plochy stanoveny parametry podlažnosti (pro plochy v pohledově exponovaných polohách 1+ NP, případně koeficienty zastavitelnosti jako individuální regulativy ve smyslu výrazu náplně lokalit či začlenění do krajiny. Generelně lze pokládat návrh ÚP za respektující zásady ochrany krajinného rázu a dílčí silnější dopad je řešen příslušnými regulativy. Z pohledu ochrany přírody a krajiny nejvýznamnější rozvojové plochy jsou komentovány v samostatné části kapitoly. Vlivy na horninové prostředí Z hlediska zvláštních zájmů ochrany horninového prostředí nejsou předpokládány žádné územní ani jiné střety, když některé koridory (zejména v rezervě) zasahují do vymezených ložisek, plochy CHLÚ jsou respektovány.


33


Jiné vlivy Potenciální riziko nelze vyloučit ve vztahu k dotčení archeologických nálezů ve vztahu ke kategorizaci území z hlediska archeologické památkové péče, prakticky v celém řešeném území ÚP Rohatec.

Konkrétní zhodnocení vybraných lokalit a ploch Plocha Z1 (SO smíšené obytné) Představuje patrnou urbanizaci do krajiny v západní části sídla v návaznosti na stávající zástavbu, vhodně navazuje na stávající ZÚ a generovaná míra změny krajinného rázu místa bude patrná. Dále představuje zábor ZPF v rozsahu 4,48 ha (BPEJ 0.21.10 – IV. třída ochrany), bez zásahů do porostů dřevin. Plocha podmíněně akceptovatelná na základě uplatnění individuálních regulativů, především ve smyslu kvalitního architektonického řešení včetně vhodné výškové regulace (do 1NP + podkroví) a pouze na základě etapizace od východu k západu. Plochu je navrženo prověřit územní studií.. Plocha Z2 (Plochy smíšené obytné městské – SM) Představuje mírnou urbanizaci do krajiny při severním okraji EVL Očov v návaznosti na stávající zástavbu, částečně i na úkor mozaiky stanovišť (méně významný zásah do dřevinných porostů), i když většinově na orné půdě (ve skutečnosti záhumenky, zahrady, malé vinice). Jde o pohledově málo exponovaný jih až JZ sídla, přesto je účelné náplň plochy podmínit kvalitní architekturou. Představuje dílčí zábor ZPF v rozsahu v rozsahu 2,96 ha (BPEJ 0.58.00 - II. třída - 0,01 ha, BPEJ 0.21.10 – IV. třída, 2,95 ha). Je nutno řešit prevenci možnosti úniku odpadních vod do EVL Očov, tedy podpora do stávající kanalizace s gravitací mimo EVL Očov. Plocha podmíněně akceptovatelná na základě uplatnění individuálních regulativů, především ve smyslu kvalitního architektonického řešení včetně vhodné výškové regulace (do 1 NP + podkroví). Významné je rovněž regulovat zástavbu etapovitě a směrem k jihu rozvolňovat charakter zástavby a zejména podmínit řešení plochy preventivní realizací plochy Z24 pro zeleň podél jižní strany. Podmíněnost je dána i napojením na kanalizační systém s odvedením odpadních vod mimo EVL Očov. Plochu je navrženo prověřit územní studií. Plocha Z4 (BI bydlení rodinné) Představuje mírnou urbanizaci do krajiny při severovýchodním okraji EVL Očov v návaznosti na stávající zástavbu, částečně i na úkor mozaiky stanovišť (méně významný zásah do dřevinných porostů), i když většinově na orné půdě (ve skutečnosti záhumenky, zahrady, malé vinice). Jde o pohledově málo exponovaný jih až JZ sídla, přesto je účelné náplň plochy podmínit kvalitní architekturou. Představuje zábor ZPF v rozsahu 4,96 ha (BPEJ 0.21.10 – IV. třída ochrany Je nutno řešit prevenci možnosti úniku odpadních vod do EVL Očov, tedy podpora do stávající kanalizace s gravitací mimo EVL Očov. Ve vztahu k tomu, že jde o dlouhodobě připravovanou rozvojovou plochu pro bydlení v obci (viz platná ÚPD – plochy č.6), vhodně doplňující stávající zastavěné území obce, je plocha podmíněně akceptovatelná na základě uplatnění individuálních regulativů, především ve smyslu kvalitního architektonického řešení včetně vhodné výškové regulace (do 1NP + podkroví). Významné je rovněž regulovat zástavbu etapovitě a směrem k jihu rozvolňovat charakter zástavby a zejména podmínit řešení plochy preventivní ochranou okraje lesa jižně. Podmíněnost je dána i napojením na kanalizační systém s odvedením odpadních vod mimo EVL Očov. Plochu je navrženo prověřit územní studií. Plocha Z7 (BI bydlení rodinné) S ohledem na výměru bude představovat velmi výrazný a patrný podíl urbanizace do nezastavěné krajiny, i přes legitimní odůvodněnost této plochy. Jde především o významný zábor ZPF v nadlokálním rozsahu (zábor ZPF v rozsahu 14,64 ha /BPEJ 0.21.10 – IV. třída ochrany – podprůměrná kvalita/) a bude představovat patrnou až významnou změnu krajinného rázu místa i přes jeho narušenost. Nezasahuje do ploch dřevin ani hodnotných biotopů. S ohledem na rozsah bude představovat patrný dopad na odtokové poměry i nároky na odvedení splaškových vod (kontext toku


34


Járek podél stávající silnice I/55). Zasahuje však do pásma ovlivněného hlukem z provozu nádraží a železniční trati, JZ část i do pásma hluku od silnice I/55. I k této okolnosti musí přihlédnout návrh na výhledové vnitřní uspořádání plochy. Požadavek na komplexní regulační plán je s ohledem na výše uvedené plně legitimní a nezpochybnitelný. Jde o dlouhodobě připravovanou rozvojovou plochu pro bydlení v obci (viz platná ÚPD – plochy č.9 /zvětšení o 7,15 ha z důvodu již částečného zastavění již odsouhlasených ploch v lokalitě Rohatec Kolonie/) jako koncepčně zcela stěžejní plochu pro rozvoj bydlení v rámci celého sídla. Představuje tedy urbanisticky relativně vhodné a odůvodněné rozšíření do nezastavěného území, ale krajinářsky jde již o konfliktní doplnění stávajícího zastavěného území obce s ohledem na celkový rozsah. Na druhé straně lze potvrdit, že tato stěžejní plocha přispěla k redukci rozvoje zástavby v kontaktu s hodnotnými krajinnými segmenty blízkého okolí obce. Bude tedy nezbytné velmi zodpovědně připravit rozložení zástavby a její charakter, respektovat nízkou podlažnost. Z těchto důvodů je nutno řešit komplexní regulační plán, který detailně vyhodnotí dosahy akustické zátěže z I/55 a od nádraží, zachová porosty podél stávající zástavby u nádrží, doplní veřejná prostranství se zelení a detailně navrhne etapovitost zástavby; dále vyhodnotí a dořeší odtokové poměry tak, aby v případě realizace celé plochy nebyl zvýšen odtok z územní nad stávající parametry (tedy zajistit retenci, nejlépe formou nádrže v rámci uspořádání plochy), případně vyhodnotit možnost nekonfliktního zásahu čistých dešťových vod. Z tohoto důvodu je plocha podmíněně akceptovatelná na základě uplatnění individuálních regulativů, především ve smyslu kvalitního architektonického řešení včetně vhodné výškové regulace (do 1NP + podkroví). Plocha Z8 (Rh rekreace hromadná) S ohledem na výměru nebude představovat výraznější podíl urbanizace a nebude generovat i patrnější změnu krajinného rázu místa. Rámcově zasahuje do náletových dřevinných porostů, nepředstavuje zábor ZPF (ostatní plochy). Plocha byla zařazena do SEA hodnocení ve vztahu k lokalitám soustavy Natura 2000 (kontext možné kontaminace vod). Poněvadž plocha je převzata z platného ÚP (č.5a). Plocha podmíněně akceptovatelná na základě uplatnění individuálních regulativů, především ve smyslu kvalitního architektonického řešení objektů provozního zázemí přístaviště Kolonie. Z provedeného naturového hodnocení, za předpokladu dořešení odpadních vod v rámci realizace náplně plochy vyplývá, že nemůže generovat výraznější produkci odpadních vod jako zdroj kontaminace Moravy se zprostředkovaným dopadem na EVL Očov (poloha cca 3 km po toku). Potenciálně se plocha nachází blízko hranice PO Bzenecká doubrava – Strážnické Pomoraví (cca 60 m od trati, která je hranicí), není ale biotopem žádného druhu, který je předmětem ochrany této PO. Plocha Z11 (OS občanské vybavení sport) Bude zasahovat do plochy extenzivních travních porostů v širší nivě Moravy a tudíž bude představovat mírně nepříznivý dopad na ekosystémy i přes jejich sníženou kvalitu, i z důvodu polohy v inundačním území řeky Moravy. Nebude generovat zásahy do dřevinných porostů, s ohledem na navržené využití nebude generovat ohrožení kvality vod v nivním prostředí. Představuje zábor ZPF v rozsahu 0,68 ha ve III. třídě ochrany (BPEJ 0.59.00). S ohledem na okolnost, že lokalita převzata z platného ÚP – Změny č. 2 (č.2.06), lze její realizaci podmíněně akceptovat bez závažnějších připomínek, podmínkou je ochrana paty zalesněného svahu a vyloučení tvrdě zpevněného povrchu případných sportovišť. Plocha Z12 (OS občanské vybavení sport) Bude zasahovat do plochy extenzivních travních porostů v širší nivě Moravy a tudíž bude představovat mírně nepříznivý dopad na ekosystémy i přes jejich sníženou kvalitu, i z důvodu polohy v inundačním území řeky Moravy. Bude generovat mírně nepříznivé zásahy do dřevinných porostů, s ohledem na navržené využití nebude generovat ohrožení kvality vod v nivním prostředí. Představuje zábor ZPF v rozsahu 1,36 ha ve III. třídě ochrany (BPEJ 0.59.00). S ohledem na okolnost, že lokalita převzata z platného ÚP – (č.16), lze její realizaci podmíněně akceptovat bez závažnějších připomínek, podmínkou je ochrana paty zalesněného svahu a vyloučení tvrdě zpevněného povrchu případných sportovišť a minimalizace zásahu do dřevinných porostů.


35


Plocha Z13 (W Plochy vodní a vodohospodářské) Plocha bude generovat potenciální nároky na lesní porosty v rozsahu cca 1,11 ha, jde o zásah do vrbotopolových a olšových porostů s příměsí dubu v údolnici toku Olšinky severně od silnice I/55. Bude znamenat dílčí změnu charakteru VKP toku a fragmentu úzké nivy, na druhé straně je navržena kompenzace zalesněním plochou N1 v rozsahu 0,69 ha. Mimo les generuje zábor ZPF v rozsahu 0,82 ha ve IV. třídě ochrany (BPEJ 0.55.00 – 0,42 ha, BPEJ 0.04.01 – 0,40 ha). Představuje rovněž riziko následné rekreační suburbanizace, i přes polohu poblíž frekventované silnice. Plocha podmíněně akceptovatelná na základě uplatnění individuálních regulativů, především ve smyslu vyloučení následného rekreačního využití, spojeného se zástavbou okolí nádrže. To by znamenalo ohrožení funkce skladebného prvku ÚSES. Náhradní zalesnění na ploše N1 je podmínkou přípustnosti plochy, přičemž bude nutno řešit stanovištně odpovídajícími druhy listnatých dřevin s vyloučením druhů nepůvodních. Dále je nutno požadovat (v závislosti na charakteru a dosahu rozšíření I/55 na R55 řešení plochy nádrže (lokalizaci) co nejjižněji s tím, aby byl omezen zásah do lesních porostů v rámci budoucího zhlaví retenční nádrže. Plocha Z14 (OS občanské vybavení sport) Bude zasahovat do plochy extenzivních travních porostů v širší nivě Moravy v lokalitě Kolonie a tudíž bude představovat mírně nepříznivý dopad na ekosystémy i přes jejich sníženou kvalitu, i z důvodu polohy v inundačním území řeky Moravy. Bude generovat mírně nepříznivé až lokálně nepříznivé zásahy do dřevinných porostů, zejména podél východní hranice; s ohledem na navržené využití nebude generovat ohrožení kvality vod v nivním prostředí. Nejde o zábor ZPF - evidenčně vodní tok (inundační území, aktivní zóna). Na základě uvedeného posouzení je plocha podmíněně akceptovatelná jen na základě individuálního regulativu ve smyslu maximální ochrany dřevinných porostů podél východní hranice plochy. Dále analogicky, jako pro plochy Z11 a Z12, je nutno požadovat vyloučení tvrdě zpevněného povrchu případných sportovišť. Plocha Z25 (VS smíšená výrobní) I přes polohu částečně na ploše brownfields představuje patrnou urbanizaci západního okraje vlastní obce Rohatec rozšířením do nezastavěného území. Významným aspektem ve vztahu k ochraně krajinného rázu je změna krajinného rázu místa ve smyslu hmotového zvýraznění stávajících areálů a posílení urbanizace nezastavěného území sídla v pohledově exponovaném území v otevřené krajině, a to i přes narušenost krajinného rázu místa stávajícími objekty areálu (riziko halových objektů většího měřítka). Představuje zábor ZPF v rozsahu 4,07 ha na plochách ve IV. třídě ochrany (BPEJ 0.21.10 – 3,10 ha, BPEJ 0.55.00 – 0, 97 ha). S ohledem na předpokládaný rozsah zpevnění nad 60% plochy lze očekávat patrnou změnu odtokových poměrů, která se může negativně promítnout na bezprostředně přilehlém toku Olšinky s dopadem na kvalitu vod (a zprostředkovaně v případě havarijní situace i v EVL Očov). S ohledem na polohu mimo obytnou zástavbu je možno predikovat nulové či zcela zanedbatelné ovlivnění ploch obytné zástavby a veřejné zdraví. Nezasahuje do hodnotných přírodních stanovišť ani porostů dřevin. Plocha je převzatá z platné ÚPD (lokalita č. 5b), takže jde o dlouhodobě koncepčně připravovanou lokalitu výroby v obci, takže rozsah záboru půd je odůvodnitelný. Plocha podmíněně akceptovatelná na základě individuálních regulativů především ve smyslu kvalitního architektonického řešení náplně lokality včetně vhodné výškové regulace a regulace formou požadavku na měřítko a objemovou vazbu objektů korespondující se stávajícími areály a okolní zástavbou (prevence měřítkem neodpovídajících velkých skladových hal). Individuálním regulativem je dále potřeba vnějšího ozelenění výhledového areálu od západu, zajištění ochranného nezpevněného pásu podél západní strany kolem toku (podíl zpevnění do 70%, přičemž je účelné na 15% vymezené plochy řešit ozelenění). Podmínkou realizace náplně plochy je kvalitní akustická a rozptylová studie, včetně prověření v rámci zjišťovacího řízení (EIA). S ohledem na zásah do organizace ZPF je účelné požadovat, aby zástavba byla etapizována v přímé vazbě na zastavěné území stávajícího areálu a plochu prověřit územní studií. Plocha Z27 (VS smíšená výrobní) Představuje především patrný vliv z důvodu postupu urbanizace do krajiny, ale do segmentu navazujícího na stávající výrobní plochy do trojúhelníku orné půdy mezi silnicí I/55 a ulicí Vítěznou


36


v lokalitě Kolonie. Rozsah záboru ZPF je významný: 2,72 ha, vše ZPF BPEJ 0.58.00 ve II. třídě ochrany, odůvodněnost je legitimní z důvodu využití izolované enklávy půd mezi komunikacemi. Patrným aspektem ve vztahu k ochraně krajinného rázu je změna krajinného rázu místa ve smyslu hmotového zvýraznění stávajícího areálu s mírným posílením urbanizace nezastavěného území města v pohledově méně exponovaném území, a to i přes narušenost krajinného rázu místa stávajícími objekty areálu. Poněvadž zatím není známa náplň lokality, nelze stanovit předpokládaný vztah případných objektů náplně s ohledem na měřítko krajiny. Lze dále očekávat zhoršení odtokových poměrů nárůstem zastavěných a zpevněných ploch (včetně komunikací), s ohledem na možnou náplň plochy je nutno řešit i prevenci kontaminace dešťových a podzemních vod (lokalita nezasahuje do blízkosti žádné vodoteče). Lze očekávat dopady i do akustické a imisní situace v okolí areálu, poněvadž plocha na severu bude sousedit přes ulici Vítěznou s obytnými plochami. Vymezení zasahuje do kvalitního doprovodného porostu dřevin podél silnice I/55. Plocha je převzatá z platné ÚPD (lokalita č. 11, zvětšení o 1,30 ha; je navrženo řešit území komplexně, bez vzniku enklávy zemědělské půdy), takže jde o dlouhodobě koncepčně připravovanou lokalitu výroby v obci. Z tohoto pohledu je rozsah záboru půd je odůvodnitelný. Plocha podmíněně akceptovatelná na základě individuálních regulativů především ve smyslu kvalitního architektonického řešení náplně lokality včetně vhodné výškové regulace a regulace formou požadavku na měřítko a objemovou vazbu objektů korespondující se stávajícími areály a okolní zástavbou (prevence měřítkem neodpovídajících velkých skladových hal). Individuálním regulativem je dále potřeba vnějšího ozelenění výhledového areálu od severu (oddělení od obytného území za silnicí) a stanovení individuálních regulativů pro vnitřní organizaci (podíl zpevnění do 70%, přičemž je účelné na 15% vymezené plochy řešit ozelenění), dále zachování pásu dřevin při jižní hranici podél silnice I/55. Podmínkou realizace náplně plochy je kvalitní akustická a rozptylová studie, včetně prověření v rámci zjišťovacího řízení (EIA). Plocha Z28 (VS smíšená výrobní) Znamená výraznou urbanizaci do krajiny západním směrem za upravený tok Olšinky, tedy překonání legitimní hranice urbanistického rozvoje sídla do nezastavěné krajiny. Významným aspektem ve vztahu k ochraně krajinného rázu je změna krajinného rázu místa ve smyslu hmotového zvýraznění stávajících areálů a posílení urbanizace nezastavěného území sídla v pohledově exponovaném území v otevřené krajině, bez kontaktu se zastavěným územím, a to i přes narušenost krajinného rázu místa stávajícími objekty areálu (riziko halových objektů většího měřítka, kumulace s plochou Z25). Představuje zábor ZPF v rozsahu 1,79 ha na plochách ve IV. třídě ochrany (BPEJ 0.21.10 – 1,09 ha, BPEJ 0.55.00 – 0,70 ha). S ohledem na předpokládaný rozsah zpevnění nad 60% plochy lze očekávat patrnou změnu odtokových poměrů, která se může negativně promítnout na bezprostředně přilehlém toku Olšinky s dopadem na kvalitu vod (a zprostředkovaně v případě havarijní situace i v EVL Očov). S ohledem na polohu mimo obytnou zástavbu je možno predikovat nulové či zcela zanedbatelné ovlivnění ploch obytné zástavby a veřejné zdraví. Nezasahuje do hodnotných přírodních stanovišť ani porostů dřevin. Ve vztahu k výše uvedenému je účelné zatím plochu Z28 z dalšího postupu na ÚP Rohatec vyloučit a její případné řešení promítnout až po naplnění plochy Z25. Z tohoto důvodu je doporučeno o plochu Z28 rozšířit plochy rezervy R8. Plocha Z29 (VS smíšená výrobní) Větší rozvojová výrobní plocha v severní části katastru při západním (JZ) okraji lesa Bzenecká doubrava, severně od stávajícího výrobního areálu. Otevřené území, pohledově ale méně exponovaná plocha od západu v proluce mezi areálem a lesem východu. Na celcích orné půdy, rovinaté území, v JV části plochy u místní komunikace plocha s listnatými stromy (vhodné zapracovat do vnitřního členění). Výměra 2,15 ha, z toho na ZPF 2,00 ha ve IV. třídě ochrany (BPEJ 0.04.01). V platném ÚP odsouhlasená lokalita č. 13 – zvětšení o 0,36 ha z důvodu zásahu koridoru pro R55 (Z32) do stávajícího areálu Představuje především patrný vliv z důvodu postupu urbanizace do krajiny z hlediska velikosti záboru a polohy severně od stávajícího areálu, ve spojení s dílčí změnou krajinného rázu místa v pohledově méně významné poloze. Generuje patrný zábor ZPF v rozsahu 2,00 ha ve IV. třídě ochrany (BPEJ 0.04.01), zbytek je řešen na ostatních plochách. Bude generovat ohrožení plochy


37


s dřevinami při JV okraji a může zasahovat i do stromořadí podél stávající komunikace. Lze dále očekávat zhoršení odtokových poměrů nárůstem zastavěných a zpevněných ploch (včetně komunikací), s ohledem na možnou náplň plochy je nutno řešit i prevenci kontaminace dešťových a podzemních vod (i když lokalita nezasahuje do blízkosti žádné vodoteče). Lze očekávat dopady i do akustické a imisní situace v okolí areálu, lokalita ale nezasahuje do okolí obytných ploch.. Plocha je dlouhodobě připravována (viz platná ÚPD - odsouhlasená lokalita č. 13 – zvětšení o 0,36 ha z důvodu zásahu koridoru pro R55 /Z32/ do stávajícího areálu), takže rozsah záboru půd je odůvodnitelný. Plocha podmíněně akceptovatelná na základě individuálních regulativů především ve smyslu kvalitního architektonického řešení náplně lokality včetně vhodné výškové regulace a regulace formou požadavku na měřítko a objemovou vazbu objektů korespondující se stávajícími areály (prevence měřítkem neodpovídajících velkých skladových hal). Individuálním regulativem je dále potřeba vnějšího ozelenění výhledového areálu od západu a vnitřní dělení plochy pásy na rostlém terénu (podíl zpevnění do 70%, přičemž je účelné na 15% vymezené plochy řešit ozelenění, přičemž se doporučuje zahrnout i stávající plochu zeleně při JV okraji). Podmínkou realizace náplně plochy je kvalitní akustická a rozptylová studie, včetně prověření v rámci zjišťovacího řízení (EIA). Plocha Z32 (DS – plochy dopravní infrastruktury pro dopravu silniční) Rozbor je podle jednotlivých složek proveden v rámci vstupní analýzy kapitoly 6 SEA hodnocení, takže není dále i s ohledem na uzavřenou proceduru projektové EIA dále analyzován. Další podrobný rozbor představuje naturové hodnocení, s výstupem do příslušných zmírňujících opatření. Opatření jsou promítnuta i do kapitol 8, 11 a 12 SEA hodnocení se zapracováním do podmínek souhlasného návrhu stanoviska. Plocha Z36 (DS – plochy dopravní infrastruktury pro dopravu silniční) Představuje okrajové vlivy do území bezprostředně přiléhajícího k východní straně železniční trati na Sudoměřice v úseku od železničního mostu po stávající nekapacitní viadukt dnešního napojení osady Soboňky od části Kolonie. Zasahuje do porostů dřevin podél okraje trati, ostatních ploch, okrajově do zemědělských půd. Z výměry 0,84 ha jde o zábor ZPF v rozsahu 0,33 ha ve II. a III. třídě ochrany (BPEJ 0.58.00 – II. – 0,25 ha; BPEJ 0.59.00 – III. – 0,08 ha), ten lze pokládat za nevýznamný. Přestože je plocha lokalizována při hranici PO Bzenecká doubrava – Strážnické Pomoraví, z naturového hodnocení vyplynulo, že plocha podél železniční trati nesplňuje biotopové nároky žádného z předmětů ochrany PO Bzenecká doubrava – Strážnické Pomoraví, vliv nulový. Zprostředkované vlivy nezasahují žádnou EVL vymezenou na k.ú. Rohatec. Plocha je akceptovatelná bez zásadnějších podmínek s tím, že je účelné pro realizaci její náplně řešit maximální ochranu dřevin podél stávající trati.


38


Hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000 Krajský úřad Jihomoravského kraje vydal dne 29.2.2012 koordinované stanovisko pod č.j. JMK 14623/2012 Sp. zn.: S-JMK 14623/2012 k návrhu zadání ÚP Rohatec, ve kterém příslušný orgán ochrany přírody, odbor životního prostředí a zemědělství uplatnil podle § 45i odst. 2 zák. č. 114/1992 Sb., v platném znění stanovisko s tím, že předložená Koncepce může mít významný vliv na ptačí oblast Bzenecká doubrava – Strážnické Pomoraví a evropsky významné lokality Očov a Strážnická Morava. Bylo provedeno naturové hodnocení ÚP Rohatec s následujícími výstupy: 1.

Předložená koncepce ÚP Rohatec zahrnuje rozvojové zastavitelné plochy, které územně nezasahují do platného vymezení žádné EVL, zasahující do území obce Rohatec. Kontakt ploch pro bydlení Z1 a Z2 se SV hranicí EVL Očov není z hlediska předmětů ochrany EVL Očov konfliktní.

2.

Při uplatnění principu předběžné opatrnosti nelze vyloučit mírně negativní ovlivnění předmětu ochrany EVL Očov hořavka duhová a přírodního stanoviště 3150 – Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition zprostředkovaně realizací náplně ploch výrobních Z25 a Z288, poněvadž hraničí s tokem Olšinky ústícím do jednoho z bývalých zazemňovaných ramen řeky Moravy s vodními plochami. Odkanalizování ploch obytných je řešeno mimo gravitaci do území EVL Očov.

3.

Předměty ochrany ptačí oblasti Bzenecká doubrava – Strážnické Pomoraví mohou být ovlivněny realizací náplně plochy pro dopravní infrastrukturu silniční Z32, která je do ÚP Rohatec převzata z nadřazených dokumentů územního plánování. V rámci aktuálně již jen jednovariantního pojetí plochy tunelovou variantou bylo potvrzeno mírně negativní ovlivnění předmětů ochrany lelek lesní, skřivan lesní, strakapoud prostřední a strakapoud jižní. Ovlivnění jiných předmětů ochrany PO realizací ÚP Rohatec nebylo prokázáno. Poněvadž náplň plochy – silnice R55 byla kompletně již posouzena procesem projektové E.I.A v letech 2009 až 2010 včetně komplexního hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000, lze potvrdit navrhovaná zmírňující opatření a opatření ze stanoviska MŽP č.j. 76208/ENV/10 ze dne 31.8.2010 s tím, že byla provedena dílčí aktualizace z hlediska odlesněného pásu s přihlédnutím k lesním biotopům, kterými dílčí úseky budoucí komunikace procházejí.

4.

Umístěním a realizací náplně plochy pro dopravní infrastrukturu silniční Z36, procházející podél východní strany železniční trati do Sudoměřic v úseku silnice do sady Soboňka – železniční most přes řeku Moravu nemůže dojít k negativnímu ovlivnění předmětů ochrany PO Bzenecká doubrava – Strážnické Pomoraví.

5.

Vzhledem k poloze rozvojových ploch ÚP Rohatec vzhledem k vymezení EVL Strážnická Morava lze potenciální ovlivnění předmětů ochrany této EVL i její celistvosti zprostředkovanými vlivy zcela vyloučit.

Na základě provedeného naturového hodnocení předloženého záměru v souladu s §45h,i zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění lze konstatovat, že realizace Koncepce Územní plán Rohatec nebude mít významný negativní vliv na předměty ochrany a celistvost lokalit soustavy Natura 2000 (PO Bzenecká doubrava – Strážnické Pomoraví a jednotlivé EVL, zasahující na území obce Rohatec).

8

Tato zastavitelná plocha je ve výstupech SEA hodnocení převedena do plochy územní rezervy R8


39


7. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ. Předkládaná verze Návrhu ÚP Rohatec varianty nepředkládá. Koncepce je jednovariantní, došlo k dohodě v rámci prací na SEA hodnocení. U každé navrhované plochy byla tedy hodnocena jediná navržená variantu. Za varianty řešení konečné podoby ÚP lze tak pokládat SEA zpracovatelem doporučené úpravy návrhů na jednotlivých lokalitách. V území, řešeném ÚP Rohatec je navrženo především z důvodu ochrany půdy, ochrany krajiny, případně z některých dalších aspektů vyloučit plochu Z28 a u ostatních větších ploch navrhnout etapizaci a další podrobnější prověření (územní studie, u plochy Z7 regulační plán). Aktuální podoba Koncepce tak již nevyžaduje zásadnější regulaci z hlediska určujících vlivů (ochrana půdy, ochrana krajinného rázu, případně z některého z dalších aspektů).

Postupy vyhodnocení Posouzení vlivu Koncepce ÚP Rohatec bylo provedeno v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v aktuálně platném znění a v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Posouzení je provedeno verbálním způsobem a v kapitole, shrnutí netechnického charakteru pro vybrané plochy částečně i tabulkovým vyhodnocením. Jednotlivé navržené rozvojové plochy jsou hodnoceny vzhledem k potenciálním dopadům na jednotlivé složky životního prostředí, zdraví obyvatel a také hmotným statkům včetně dědictví architektonického a archeologického. Při hodnocení bylo vycházeno z popisu stavu životního prostředí, zejména z podrobného popisu stavu životního prostředí jednotlivých ploch, který byl zpracován na základě terénního šetření. Důležitým aspektem hodnocení je soulad s cíli ochrany životního prostředí a zdraví obyvatel stanovenými na vnitrostátní úrovni, tedy na úrovni národní a Jihomoravského kraje Na základě identifikovaných potenciálních vlivů SEA zpracovatel nenavrhuje žádné patrnější koncepční úpravy návrhu předložené Koncepce (změny, doporučení, či podmínky realizace) s tím, že většina výstupů již byla zařazena do zpracovávané verze Návrhu ÚP z května 2013. Jedinou výjimkou je návrh na vyloučení plochy Z28 a její převedení do plochy rezervy R8. Uvedené výstupy tak v zásadě potvrzují předložené řešení. Postup hodnocení: o o o o o

Popis stavu životního prostředí jednotlivých lokalit Vypracování samostatné studie změn akustické a imisní situace vzhledem k návrhu nových dopravních staveb Popis potenciálních vlivů na jednotlivé složky životního prostředí a na zdraví obyvatel, hmotné statky včetně dědictví architektonického a archeologického Případné doporučení úpravy návrhu změny Návrh podmínek realizace náplně lokalit


40


Problémy při shromaždování požadovaných údajů Předkladatel poskytl zpracovateli SEA veškeré dostupné podkladové dokumenty, rovněž tak projektant ÚP, vstup do SEA hodnocení byl řešen společnými jednáními na úrovni pořizovatele i předkladatele. Nejsou zatím známy údaje o konkrétní náplni výrobních ploch, plochy pro kompostárnu, takže nemohla být podrobněji hodnocena případná změna imisní a akustické situace. Na tuto okolnost je reagováno návrhem podmínek a doporučení. Pro analýzu stavu životního prostředí v samosprávném území města Rohatec v zásadě neexistují podkladové materiály včetně dílčích studií a dat. Nelze tak detailně analyzovat trendy vývoje v rámci jednotlivých složek životního prostředí a stav v dané složce lze pouze odhadovat. Nejsou známy podrobnější údaje o trvalejším monitoringu stavu životního prostředí a zdraví obyvatel.


41


8.

POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ.

Na základě hodnocení návrhů změn byly u identifikovaných potenciálně negativních a potenciálně velmi negativních vlivů navržena SEA zpracovatelem opatření ve formě podmínek realizace pro snížení těchto negativních vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel. Shrnutí navržených opatření je uvedeno níže. V rámci navazujícího stupně řešení ÚP Rohatec bude kromě níže uvedených doporučení v plném rozsahu zajištěn systém obecných limitů a regulativů, vyplývajících z obecně závazných zvláštních právních předpisů. V rámci jejich konkretizace a na základě provedeného vyhodnocení vlivů je dále doporučeno řešit a zajistit: A. Základní opatření 1.

Z krajinářského hlediska potvrdit převod plochy Z28 do územní rezervy R8 s tím, že může být naplňována až po naplnění plochy Z25. 2. Nepodporovat vznik zcela izolovaných zastavitelných ploch v krajině bez návaznosti na aktuálně zastavěné území obce (etapizace). 3. Všechny rozvojové plochy pokládat za podmíněně akceptovatelné na základě individuálních regulativů 4. Podpořit komplexní prověření plochy Z7 v lokalitě Kolonie podrobným regulačním plánem s ohledem na její velikost a potřebu velmi podrobně řešit etapizaci a vnitřní diferenciaci této plochy (včetně kontextu severní části u nádraží vzhledem k akustické zátěži, potřeby uplatnit vnitřní plochy zeleně, řešení odtokových poměrů apod.). 5. K prověření územní studií navrhnout lokality na západním a jihozápadním okraji obce: plochy s obytnou funkcí Z1, Z2, Z4 a plochu výroby Z25. 6. Jako jediné průchodné potvrdit řešení koridoru R55 přes část PO Bzenecká doubrava Strážnické Pomoraví pouze v tunelové variantě s tím, že do realizace náplně plochy dopravní infrastruktury silniční Z32 budou důsledně zapracovány výstupy stanoviska MŽP č.j. 76208/ENV/10 ze dne 31.8.2010 7. Potvrdit v rámci koridoru plochy pro dopravní infrastrukturu silniční Z32 maximální rozsah trvalého záboru do 20 ha; případné požadavky nad tuto výměru z důvodu tvorby mozaiky biotopů v PO uplatnit jako bezlesí s tím, že je nutno respektovat požadavek stanoviska MŽP č.j. 76208/ENV/10 ze dne 31.8.2010 na zúžení kompenzačního koridoru pod parametry odlesnění v prostorech průchodu doubravami (požadovanou šíři koridoru lze podmíněně akceptovat jen pro průchod intenzivními bory biotopu X9a) 8. Uplatnit protierozní opatření v SZ části obce. 9. Kontakt ploch s obytnou funkcí s plochami s výrobní funkcí řešit vložením pásu zeleně nebo vnitřním regulativem s procentickým podílem nezastavitelné části pro zeleň z důvodu oddělení obytných ploch od ploch výrobních (Z27 x stávající zástavba jižní části lokality Kolonie) 10. Podpořit návrh na umístění vodní plochy Z13 v severní části území z důvodu posílení retence v krajině, na základě prověření polohy vzhledem k lesním porostům a podpory kompenzační plochy N1, s vyloučením staveb pro individuální či hromadnou rekreaci v návaznosti na tuto plochu.


42


B. Konkrétní regulativy pro řešení jednotlivých lokalit Uplatnit a dále respektovat následující doporučení a podmínky: 1. 2. 3.

4.

5.

6.

7.

Pro rozvojové plochy s obytnou funkcí, zejména pohledově exponované (Z1, Z3, Z4 Z7) uplatnit společný výškový regulativ 1NP + podkroví. Pro rozvojovou plochu pro bydlení uplatnit plochu vnějšího ozelenění podél západní hranice plochy. Pro rozvojové plochy bydlení Z1, Z2 a Z4 uplatnit dále společný podíl rozvolněnosti zástavby, který bude od severu k jihu vzrůstat (např. regulativem koeficientu zastavitelnosti do 0,4 na severu a do 0,2 na jihu, poslední řada na jihu do 0,1). Pro rozvojové plochy občanského vybavení – sportovní (Z11, Z12, Z14) uplatnit společný výškový regulativ 1 NP + podkroví koeficient zastavitelnosti do 20% a vyloučení tvrdého opevnění povrchu výhledových sportovišť. Pro rozvojové plochy výrobní s výměrou nad 1 ha uplatnit společný regulativ postupné zástavby (etapizace) od stávajících areálů směrem do volné krajiny a výškový regulativ pro halové objekty maximálně 2 nadzemní podlaží; pro nové halové objekty z důvodu ochrany krajinného rázu uplatnit regulativ ve smyslu odpovídajícího měřítka vzhledem k okolní zástavbě tak, aby nevytvářely hmotové dominanty a svou výškou nepřekračovaly výškový horizont okolní zástavby (Z25, Z27, Z29). Pro rozvojové plochy výroby Z25, Z27, Z29 uplatnit společný regulativ podílu vnějšího ozelenění areálu v rozsahu minimálně 15% z vymezené plochy; u plochy Z25 s preferencí podél západní hranice k toku. Pro rozvojovou plochu výrobní Z29 uplatnit regulativ začlenění plochy s dřevinami při JV okraji do vnitřní organizace uspořádání plochy.

C. Podpůrná a ostatní opatření: 1.

Podmínkou realizace náplně ploch výroby Z25, Z27 a Z29 je zpracování oznámení E.I.A. na záměry, představující náplň těchto lokalit dle § 6 a Přílohy č. 3 platného znění zák. č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí za účelem zahájení zjišťovacího řízení dle § 7 zákona (pokud nepůjde o podlimitní záměry), především s vyhodnocením vlivů na plochy obytné zástavby obce, odtokové poměry, imisní a akustickou zátěž, porosty dřevin a krajinný ráz.


43


9. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ. Při hodnocení potenciálních vlivů navrhovaných změn na jednotlivé složky životního prostředí a zdraví obyvatel byly vzaty v úvahu cíle ochrany životního prostředí a zdraví obyvatel stanovené v národních a krajských strategických dokumentech. Relevantní cíle jednotlivých Koncepcí vybrané pro hodnocení a jejich vztah k zásadám, deklarovaných posuzovanou Koncepcí ÚP Rohatec jsou rozvedeny v kapitole 2 předkládaného SEA hodnocení. Pojetí cílů, deklarovaných jednotlivými posuzovanými koncepcemi, je záměrně provedeno konzervativně. Na základě analýzy cílů ochrany životního prostředí formulovaných v koncepčních dokumentech České republiky a Jihomoravského kraje lze konstatovat, že existují vazby mezi navrhovanými plochami, vymezenými ÚP Rohatec a cíli ochrany životního prostředí stanovenými na národní, krajské a nadlokální úrovni. Z vyhodnocení vazeb navrhovaných ploch ÚP Rohatec vzhledem k cílům ochrany životního prostředí lze konstatovat, že navržené plochy jsou ve většině případů v souladu s cíli ochrany životního prostředí. Potenciální nesoulad mohou představovat zejména navržené rozsáhlé plochy pro bydlení (zejména Z7, částečně Z1) a ploch pro výrobu (Z25, Z27) vzhledem k cílům týkajícím se ochrany nezastavěného území, resp. zemědělské půdy. Z hlediska těchto cílů je nutno konstatovat rozpor s cíli ochrany půdního fondu (včetně ploch s intenzivní dřevinnou vegetací nebo částmi vinic – Z2, Z4) nadměrnou urbanizací některých částí ve vztahu k rozšíření zastavěného území do volné nezastavěné krajiny, a to i ve vztahu k ovlivnění cílů v ochraně krajiny. Ve výstupech SEA hodnocení je proto navrženo právě v kontextu záborů kvalitní půdy, vlivů na přírodu nebo jejich velkého rozsahu z hlediska potenciálního záboru doposud nezastavěného území řešit etapizaci větších ploch (tedy náplň ploch podmínit časovou posloupností a etapovitostí). I přes výše uvedené je navrženo rozvojovou plochu Z28 zcela vypustit (řešit převod do rezervy R8) z důvodu, že její lokalizace vybočuje z legitimní rozvojové hranice zástavby do krajiny, dané tokem Olšinky. Nesoulad s cíli ochrany lesa je nutno konstatovat pro převzatý koridor R55 plochou Z32 a částečně i návrhem retenční nádrže – plochy Z13. Jinak většinově lze konstatovat soulad s vytčenými koncepčními cíli v oblasti ochrany životního prostředí.


44


10. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ÚP Rohatec navrhuje změny funkčního využití jednotlivých lokalit. Vlivy na životní prostředí bude představovat konkrétní realizace náplně těchto ploch. V případě, že jednotlivé projekty budou podléhat procesu EIA (posouzení vlivů záměrů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění), bude navržen detailní monitoring jednotlivých projektů v rámci tohoto procesu (týká se především lokalit pro výrobu). Vzhledem k absenci mechanismů monitorování životního prostředí na území obce, bude sledování dopadů ÚP Rohatec prováděno pravděpodobně pouze v souvislosti s přípravou zprávy o uplatňování územního plánu. Pořizovatel územního plánu je dle § 55 nového stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb.) povinen nejméně jednou za 4 roky předložit zastupitelstvu obce zprávu o uplatňování územního plánu. Součástí této zprávy by měly být popsané vlivy uplatňování územního plánu na životní prostředí. Určujícím indikátorem je zábor zemědělské půdy, poněvadž většina lokalit je navrhována jako rozvojová pro funkci bydlení venkovské (tedy v rodinných domech) SEA zpracovatel doporučuje využití indikátorů v následujících oblastech pro zpracování informace o vlivu uplatňování územního plánu na životní prostředí: o o o

Zastavěná plocha (podíl zastavěné/nezastavěné plochy) Zábory zemědělské půdy s přihlédnutím k záborům nejkvalitnějších půd Podíl ploch pro zeleň

Pro uplatnění lokalit výrobu a s funkcí TI dále následující indikátory: o o o

Indukovaná doprava (předpokládaný nárůst dopravy), akustická zátěž Emisní zátěž (emise např. tuhé částice, SO2, NOx, CO, VOC, benzen aj.), Zastavěná plocha (podíl zastavěné/nezastavěné plochy)

Sledování indikátorů ve výše uvedených oblastech by mělo být provedeno v rámci realizace náplně ploch, kterou budou zadávat obce jako samosprávné celky. Vybrané ukazatele by měly být běžně zjistitelné z projektové dokumentace záměrů pro realizaci náplně lokalit (stavební povolení pro RD, pro výrobní aktivity plochy a výměry, hluková studie, rozptylová studie) daných projektů. Na tyto indikátory lze navázat kritéria pro výběr projektů, pomocí kterých je možné stanovit kritéria z hlediska dopadů na životní prostředí, která by měla být uplatněna při výběru investora porovnáním údajů z projektových dokumentací. Pomocí kritérií pro výběr projektů lze zohlednit ochranu životního prostředí v rámci výběru a realizace projektů v obci a podpořit tak ty projekty, které budou mít lepší dopady na životní prostředí. Základ kritérií pro výběr projektů tvoří vlastně uvedené hodnoty k jednotlivým vybraným indikátorům v rámci projektové žádosti. Kritéria lze naformulovat do jednoduchých otázek, na které lze odpovědět ANO/NE:

Počítá projekt se zastavěním menší plochy než ostatní? Bude projekt znamenat nižší hlukovou zátěž než ostatní projekty? Bude projekt znamenat nižší emise do ovzduší než ostatní projekty? Bude projekt znamenat vyšší navýšení dopravy než ostatní projekty? Bude projekt znamenat vyšší produkci nebezpečných odpadů oproti ostatním projektům? Bude v rámci projektu realizována zeleň ve vyšší míře než u ostatních projektů?

Na základě porovnání výsledků tohoto hodnocení jednotlivých předložených projektů by měl být vybrán ten projekt, který bude mít nejmenší dopady na životní prostředí obce při řešení realizace náplně konkrétních ploch, vymezených pro jednotlivé typy funkčního využití území.


45


11.

NÁVRH POŽADAVKŮ NA ROZHODOVÁNÍ VE VYMEZENÝCH PLOCHÁCH A KORIDORECH Z HLEDISKA MINIMALIZACE NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Z hlediska konkrétních požadavků na ochranu veřejného zdraví, ovzduší, vod, přírody a krajiny uplatnit následující doporučení a podmínky: 1.

2.

3. 4.

5.

6.

7.

8. 9.

10.

Podmínkou realizace náplně ploch Z1, Z2 a Z4 pro bydlení je řešení odvodu splaškových vod do systému kanalizace obce bez možnosti vypouštění do povrchových vod ani přes individuální předčisticí zařízení. Podmínkou realizace náplně plochy pro bydlení Z2 při severovýchodní hranici EVL Očov je realizace plochy pro zeleň Z24 s tím, že v ploše Z24 lze v rámci realizace jejich náplně uplatnit pouze původní, stanovištně odpovídající dřeviny. Podmínkou realizace náplně plochy rekreační Z8 je důsledné řešení odpadních vod s prevencí kontaminace toku Moravy. Podmínkou realizace náplně ploch OS sportovních Z11, Z12 a Z14 je provedení biologického a dendrologického průzkumu, včetně zajištění ochrany nejhodnotnějších jedinců dřevin. Podmínkou naplnění lokalit pro výrobu Z25, Z27 a Z29 je kromě regulace druhu a typu výroby požadavek, aby rozhodnutí o realizaci jakékoliv aktivity v rámci realizace náplně plochy před vydáním stavebního povolení na navrhovanou výrobní aktivitu bylo doloženo rozptylovou respektive akustickou studií, která bude dokladovat akustickou situaci u nejbližších objektů obytné zástavby. Každý další záměr realizovaný v rámci uvedené lokality musí v rozptylové respektive akustické studii zahrnovat již existující zdroje emisí nebo hluku pro synergické vyhodnocení vlivů. Vydání územního rozhodnutí na každou aktivitu v rámci řešení náplně plochy musí dokladovat plnění příslušných hygienických nebo imisních limitů. Podmínkou realizace náplně všech lokalit pro výrobu je důsledné vyhodnocení vlivů na kvalitu podzemních a povrchových vod, včetně stanovení konkrétních opatření pro prevenci případné kontaminace, vlivů na odtokové poměry a řešení retence. Podmínkou realizace náplně plochy výrobní Z25 je uplatnění ochrany toku Olšinky pásem zeleně na nezpevněných plochách a důsledné nakládání s dešťovými vodami tak, aby nemohlo docházet ke kontaminaci toku splachy z výrobní plochy; dále důsledně respektovat zásadu odvodu odpadních vod splaškových do oddílné kanalizace na ČOV Podmínkou realizace náplně plochy Z27 je důsledné respektování polohy dřevinného doprovodu silnice I/55 a odclonění zástavby severně pásem dřevin. Podmínkou realizace náplně plochy Z13 (funkce W-vodní nádrž) je minimalizace skutečného záboru lesa v závislosti na výsledné poloze reálně navržené nádrže a prověření ochrany porostů dřevin podél toku v upravené nivě a řešení přechodových ekotonů (tedy pojetí nádrže jako přírodě blízké s mělkým litorálem). Podmínkou realizace náplně plochy Z32 plochy pro dopravní infrastrukturu doprava silniční pro otevřené úseky budoucí silnice v lokalitě Soboňky je podrobná specifikace technických opatření (např. tvarované stěny), minimalizující kontaktní rizikové plochy střetu ptáků s projíždějícími vozidly, zejména zabraňující vletu lelka lesního, skřivana lesního a obou druhů šplhavců jako předmětů ochrany PO Bzenecká doubrava – Strážnické Pomoraví do prostoru komunikace.


46


11.

12. 13.

Podmínkou realizace náplně plochy Z32 plochy pro dopravní infrastrukturu doprava silniční při přechodu rybniční soustavy Roztrhánky je kapacitní překonání údolnice po mostním objektu s minimalizací náspového tělesa. Podmínkou realizace náplně lokality Z36 – plochy dopravní infrastruktury pro dopravu silniční je maximální ochrana stávajících porostů dřevin podél železniční trati Na plochách, které jsou lokalizovány v území archeologických nálezů (zejména ÚAN1) důsledně zajistit a řešit ochranu případných archeologických nálezů.


47


12. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ Předmětem hodnocení jsou změny funkčního využití území, které jsou důsledkem Návrhu ÚP Rohatec v Jihomoravském kraji (Ducháček a kol., 4/2013 a 7/2013). Odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Jihomoravského kraje vydal v rámci souborného stanoviska závěr zjišťovacího řízení, který stanovil, že je nutno Koncepci posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí a vlivů na lokality soustavy Natura 2000. Byl tedy posouzen následující obsah Koncepce (s tím, že podbarvené plochy byly hodnoceny podrobněji jako klíčové): Číslo lokality Z1 Z2 Z3 Z4 Z5 Z6 Z7 Z8 Z9 Z10 Z11 Z12 Z13 Z14 Z15 Z16 Z17 Z18 Z19 Z20 Z21 Z22 Z23 Z24 Z25 Z26 Z27 Z28 Z29 Z30 Z31 Z32 Z33 Z34 Z35 Z36 Z37 Σ

Návrh funkčního využití lokality SO - smíšené obytné SO - smíšené obytné SO - smíšené obytné BI - bydlení rodinné BI - bydlení rodinné BI - bydlení rodinné BI - bydlení rodinné Rh - rekreace hromadná VS - smíšená výrobní Oh - občanské vybavení hřbitov OS - občanské vybavení - sport OS - občanské vybavení - sport W - plochy vodní a vodohospodářské OS - občanské vybavení - sport PV - veřejná prostranství PV - veřejná prostranství PV - veřejná prostranství PV - veřejná prostranství PV - veřejná prostranství PV - veřejná prostranství Zi - zeleň izolační a ostatní Zi - zeleň izolační a ostatní Zi - zeleň izolační a ostatní Zz -zeleň zahrad VS - smíšená výrobní VS - smíšená výrobní VS - smíšená výrobní VS - smíšená výrobní VS - smíšená výrobní DU - účelové komunikace DU - účelové komunikace DS - dopravní infrastruktura doprava silniční DS - dopravní infrastruktura doprava silniční DS - dopravní infrastruktura doprava silniční DS - dopravní infrastruktura doprava silniční DS - dopravní infrastruktura doprava silniční DU - účelové komunikace

Celková výměra lokality (ha) 4,48 2,96 0,47 4,96 0,75 0,45 14,64 0,46 0,91 0,17 0,68 1,36 2,07 0,59 0,23 0,17 0,09 0,29 0,06 0,54 1,58 0,29 0,35 0,41 4,24 0,11 2,72 1,79 2,15 0,08 0,28 32,20 0,62 0,17 0,26 0,84 0,57 84,57

Dále jsou navrhovány plochy přestavby (celkem 5 v zastavěném území), všechny jsou uvnitř obce mimo hodnotné přírodní segmenty, které nejsou dále hodnoceny. ÚP Rohatec mj. dále


48


navrhuje plochy změn v krajině (celkem 8) v rámci koncepce uspořádání krajiny, vesměs jde o stabilizaci prvků ÚSES, které nejsou proto dále hodnoceny. V rámci vyhodnocení vlivů předkládaných byly identifikovány vlivy na veřejné zdraví, ovzduší, vody, půdy, přírodu a krajinu, funkční uspořádání území v různé míře velikosti a významnosti, pokud na základě zatím nevyjasněných parametrů konkrétního naplnění jednotlivých lokalit bylo možno řešit kvalifikovaný odhad nebo predikci těchto vlivů. Tato predikce byla řešena v kontextu umístění jednotlivých ploch, ve vazbě na lokalizaci limitů a dalších omezení z hlediska využití území, vyplývajících jednak ze zvláštních předpisů ochrany životního prostředí a veřejného zdraví, jednak z lokalizace obecně i zvláště chráněných zájmů podle těchto předpisů. V následující souhrnné tabulce jsou sumárně vyhodnoceny vlivy potenciální náplně vybraných rozvojových lokalit ÚP (výběr je zhodnocen v rámci kapitoly 2). SOUHRNNÁ TABULKA K HODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ÚP Rohatec Číslo lokality

Vlivy na obyvat. a veř. zdraví

Vlivy na ovzduší

Vlivy na vody

Vlivy na půdu

Vlivy na biotu vč. dřevin

Vlivy na ÚSES, VKP

Vlivy na kraj. ráz

Navržená diferenciace ploch

Bydlení Z1 + 0 § §§ 0 0 §§ IR (US), (e) Z2 + 0 0 § § 0 § IR (US), (e) Z4 + 0 0 § 0 0 § IR (US), (e) Z7 + 0 §§ §§§ 0 0 §§§ IR (RP), (e) Občanská vybavenost Z11 + 0 0 § 0 § 0 IR Z12 + 0 § § § § 0 IR Z14 + 0 § § §§ § 0 IR Plochy rekreace Z8 0 0 § 0 0 0 § IR Plochy výrobní Z25 0 § §§ §§ 0 § §§ IR, US (e) Z27 § § § §§ § 0 § IR Z28 0 § §§ § § § § V Z29 0 § § § §§ 0 § IR Plochy vodohospodářské Z13 0 0 + §§ §§ § 0 IR Plochy dopravní infrastruktury Z32 0 § §§ §§§ §§§ §§ § EIA Z36 0 0 0 § § 0 0 IR U plochy Z32 EIA znamená uplatnit výstupy projektové EIA procedury Legenda9: Navrhovaná diferenciace ploch predikovaná velikost a významnost vlivu V – lokality vyloučené 0 - vlivy nulové až nevýznamné PR – lokality k plošné regulaci (redukci) § – vlivy málo významné, mírně nepříznivé IR – lokality k individuálním regulativům §§ - vlivy patrné, nepříznivé - lokality akceptovatelné bez dalších podmínek §§§ - vlivy významné, velmi nepříznivé RP – lokality podmíněné regulačním plánem + - vlivy pozitivní e (za symbolem) – nutná etapizace řešení plochy US – podmíněno územní studií 9

Uvedenou matrici ve vztahu k výsledné diferenciaci ploch nelze posuzovat pouze podle počtu a poměru jednotlivých indexů, výsledné hodnocení ve vztahu k diferenciaci ploch vyplývá z reflexe všech potenciálních vlivů i v kontextu urbanistickém, možné zainvestovatelnosti lokalit apod., jak je blíže rozvedeno v textu SEA vyhodnocení uvedených lokalit. U výrobních ploch z důvodu neznalosti parametrů a charakteru náplně je hodnocení vlivů na obyvatelstvo a ovzduší konzervativnější, na základě principů předběžné opatrnosti.


49


ZÁVĚRY A VÝSTUPY V rámci vyhodnocení vlivů předkládaných záměrů dle obsahu koncepce Územní plán Rohatec byly identifikovány vlivy na veřejné zdraví, ovzduší, vody, půdy, přírodu, krajinu, horninové prostředí a přírodní zdroje, hmotné statky a kulturní dědictví, dědictví architektonické a archeologické, funkční uspořádání území v různé míře velikosti a významnosti. Hodnoceny byly vlivy pozitivní, negativní, krátkodobé, střednědobé, dlouhodobé, trvalé, přechodné, přímé nepřímé, kumulativní. Hodnocení bylo provedeno v kontextu umístění jednotlivých ploch, ve vazbě na lokalizaci limitů a dalších omezení z hlediska využití území, vyplývajících jednak ze zvláštních předpisů ochrany životního prostředí a veřejného zdraví, jednak z lokalizace obecně i zvláště chráněných zájmů a strategických cílů ochrany životního prostředí stanovených na národní a krajské úrovni. Z vyhodnocení vazeb navrhovaných ploch ÚP Rohatec vzhledem k cílům ochrany životního prostředí lze konstatovat, že navržené plochy jsou ve většině případů v souladu s cíli ochrany životního prostředí. Potenciální nesoulad mohou představovat zejména navržené rozsáhlé plochy pro bydlení a výrobu vzhledem k cílům týkajícím se ochrany nezastavěného území, resp. zemědělské půdy (zejména v případech na úkor kvalitnějších půd nebo s ohledem na vazbu na zastavěné území). Z hlediska těchto cílů je nutno konstatovat rozpor s cíli ochrany půdního fondu (včetně ploch s rozptýlenou dřevinnou vegetací) nadměrnou urbanizací některých částí ve vztahu k rozšíření zastavěného území do volné nezastavěné krajiny (výrobní plocha Z28 za logickou hranicí územního rozvoje toku Olšinka a zejména rozvojová plocha pro bydlení Z7 včetně rezervy R3 a R4, dále komplex plochy Z1 s rezervou R1 a R7, výrobní plocha Z25+ s rezervou R8), a to i ve vztahu k ovlivnění cílů v ochraně krajiny. Ve výstupech SEA hodnocení je proto navrženo plochu Z28 převést do rezervy Z8 a její náplň řešit až po naplnění plochy Z25. Pro další velké plochy právě v kontextu záborů půdy, vlivů na přírodu nebo jejich velkého rozsahu z hlediska potenciálního záboru doposud nezastavěného území je uplatněn požadavek na územní studie, pro plochu Z7 potvrzen požadavek na její řešení regulačním plánem. V rámci těchto územních studií (regulačního plánu) je požadována, případně podmíněna časová posloupnost a etapovitost realizace náplně těch lokalit, které jsou ve vzájemné souvislosti. Poněvadž došlo k dohodě převést výrobní plochu Z28 do rezervy R8, je tato okolnost potvrzena a není tudíž nutno již navrženo žádnou další rozvojovou lokalitu zcela vypustit. Aktuální verze Návrhu ÚP z června 2013 tedy reagovala na předběžné výstupy hodnocení (včetně hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000). Jinak většinově lze konstatovat soulad s vytčenými koncepčními cíli v oblasti ochrany životního prostředí. Samostatnou kapitolou je koridor pro dopravu silnice R55, který je převzat z nadřazených územně plánovacích dokumentů a je zahrnut do ÚP jako plocha dopravní infrastruktury Z32, přičemž již prošel kompletním procesem projektové EIA s vydaným souhlasným stanoviskem ministerstva životního prostředí pouze pro tunelovou variantu (hloubený tunel) s tím, že je navržen při průchodu lesním komplexem Bzenecká doubrava až 150 m odlesněný pás (kombinace manipulačních ploch a opatření pro zvýšení stanovištní diverzity z důvodu kompenzace některých vlivů na lokality soustavy Natura 2000. Z tohoto důvodu bylo nutno prakticky pouze ověřit stav ekosystémů v rámci koridoru, přičemž oproti výstupům EIA procedury bylo doporučeno trvalý zábor lesních pozemků na k.ú. Rohatec omezit plochou do 20 ha a minimalizovat šíři odlesněného koridoru pro průchod doubravami; dále bylo upřesněno křížení s vodotečemi (soustava rybníků Roztrhánek a přechod Ratíškovického potoka u osady Soboňky), včetně podpory požadavků na výhledové provedení stavby pro RNDr. Milan Macháček – EKOEX JIHLAVA

50


zvýšení stanovištní rozmanitosti v rámci konečné rekultivace ploch nad tunely a zářezových svahů. Ostatní zastavitelné plochy pro dopravu jsou z pohledu vlivů na složky životního prostředí a krajiny zcela nevýznamné. Koridor technické infrastruktury pro zdvojení ropovodu Družba na území k.ú. Rohatec zasahuje zcela nevýznamnými vlivy na celcích orné půdy, těžiště vlivů na složky životního prostředí a krajinu je dáno polohou koridoru na sousedním území Hodonína, přičemž tyto vlivy již byly komplexně vyhodnoceny v letech 2010 až 2011. Řešené rozvojové lokality většinou nepředstavují velkoplošné změny v krajině, jde především o rozšíření stávajícího zastavěného území do okolní krajiny v návaznosti na stávající zastavěné území obce. Některé z nich však mohou zapříčinit dílčí až patrné změny krajinného rázu místa i s dosahem do nadmístních parametrů ovlivnění krajinného rázu (zejména rozvojová plocha pro bydlení Z7 v lokalitě Kolonie s rezervami R3 a R4, dále komplex plochy Z1 s rezervou R1), kdy je možno kontext navržené obytné zástavby v některých plochách pokládat za částečně až výrazně naddimenzovaný s negativními dopady do záborů půdy, dále do struktury a měřítka krajiny či zásahu do dřevinných porostů (Z2 + Z4). Z těchto důvodů bylo nutno podpořit, aby na velké plochy bydlení byly uplatněny územní studie včetně etapovitosti zástavby s postupem od stávajícího sídla do krajiny. Případné návrhy na prostorovou (plošnou) regulaci s ohledem na v území jasně vymezenou západní (tok Olšinka – plocha Z1) a jihozápadní (EVL Očov –plochy Z2 a Z4) hranici rozvoje by se ukázaly jako kontraproduktivní. Podmínkou realizace ploch Z1 a Z2 je uplatnění plochy pro zeleň Z24 u plochy Z2 a respektování ochranného pásma lesa směrem k EVL Očov pro plochu Z1. Analogie platí pro rozvoj lokality Kolonie západním směrem, kde by při velikosti plochy byla limitním parametrem kvalita zabírané zemědělské půdy, ale jde o výhled záboru podprůměrných půd ve IV. třídě ochrany. Jediným problémem této plochy je pak severní část, přiléhající k prostoru nádraží s průnikem do území s vyšší akustickou zátěží provozu frekventované železniční trati Břeclav – Přerov, ale i tuto okolnost bude řešit navržený regulační plán. Významnější prostorové změny nadlokálního významu představují dále i některé rozvojové plochy pro výrobu, především v západní části při silnici na Hodonín č. III/43237 (plocha Z25 včetně rezervy R8, původně i plocha Z28). Plochu Z28 je navrženo převést do územní rezervy R8, pro plochu Z25 je nutno rovněž řešit územní studii s tím, že podél toku musí být zachován pás na rostlém terénu, případně v rámci vnitřní organizace každé plochy v rámci územní studie vložena dílčí plocha pro zeleň. Těžištěm je ale vyřešení poměrů pro nakládání s odpadními a dešťovými vodami vzhledem k tomu, že plocha gravituje do malého toku Olšinka, která ústí do ploch bývalých ramen v EVL Očov. Potřeba vnější plochy se zelení vyplývá i z důvodu ochrany krajinného rázu při západní hranici rozvoje obce. V obecném principu by bylo účelné navrhnout jejich prostorovou regulaci ve smyslu redukce, ale plocha Z25 je převzata z větší části z platné ÚPD obce (převzato z platného ÚP - lokalita č. 5b), proto je možno řešit jen individuální regulativy. Plochu Z28 je tedy navrženo převést do územní rezervy R8. Analogie platí pro výrobní plochu Z27 v lokalitě Kolonie. V obecném principu by bylo účelné navrhnout její prostorovou (plošnou) regulaci ve smyslu redukce i z důvodu záboru půdy ve II. třídě ochrany, ale uvedená plocha je převzata většinově z platné ÚPD obce odsouhlasená lokalita č. 11 – zvětšení o 1,30 ha z důvodu potřeby řešit území komplexně, bez vzniku enklávy zemědělské půdy k silnic i I/55), proto je možno řešit jen individuální regulativy, zejména pak ochranu dřevin podél sil nice I/55. Výrazným rozšířením je i plocha


51


na severním okraji – Z29, je odůvodnitelná přímou návazností na stávající areál a odsouhlasením v platné ÚPD (lokalita č. 13 – zvětšení o 0,36 ha z důvodu zásahu koridoru pro R55 – plochy Z32 do stávajícího areálu). Navrhované rozvojové plochy se nedotýkají zvláštních zájmů ochrany přírody, nezasahují do evropsky významných lokalit a ptačích oblastí na území Jihomoravského kraje (výjimkou je koridor plochy pro dopravu Z32 protínající jižní část Bzenecké doubravy, plocha Z36 podél železniční trati na Sudoměřice je nevýznamná). Jen okrajově mohou některé plochy zasahovat do stanovišť s výskytem zvláště chráněných druhů živočichů, z tohoto důvodu na některých lokalitách je doporučeno ještě před územním rozhodnutím pro řešení náplně plochy provést biologický průzkum (Z2, Z4). Je dále doporučeno podpořit navrhovanou plochu retenční nádrže Z13 v SZ části území, ale na základě biologického průzkumu, s minimalizací záboru PUPFL v kontextu konečné polohy silnice R55 a bez podpory rekreačních staveb či ploch v návaznosti na tuto nádrž. V území, řešeném ÚP Rohatec, na základě provedeného SEA hodnocení vyplynuly především následující základní výstupy: • • • •

• •

•

• • •

Z krajinářského hlediska potvrdit převod plochy Z28 do územní rezervy R8 s tím, že může být naplňována až po naplnění plochy Z25. Nepodporovat vznik zcela izolovaných zastavitelných ploch v krajině bez návaznosti na aktuálně zastavěné území obce (etapizace). Všechny rozvojové plochy pokládat za podmíněně akceptovatelné na základě individuálních regulativů Podpořit komplexní prověření plochy Z7 v lokalitě Kolonie podrobným regulačním plánem s ohledem na její velikost a potřebu velmi podrobně řešit etapizaci a vnitřní diferenciaci této plochy (včetně kontextu severní části u nádraží vzhledem k akustické zátěži, potřeby uplatnit vnitřní plochy zeleně, řešení odtokových poměrů apod.). K prověření územní studií navrhnout lokality na západním a jihozápadním okraji obce: plochy s obytnou funkcí Z1, Z2, Z4 a plochu výroby Z25. Jako jediné průchodné potvrdit řešení koridoru R55 přes část PO Bzenecká doubrava - Strážnické Pomoraví pouze v tunelové variantě s tím, že do realizace náplně plochy dopravní infrastruktury silniční Z32 budou důsledně zapracovány výstupy stanoviska MŽP č.j. 76208/ENV/10 ze dne 31.8.2010 Potvrdit v rámci koridoru plochy pro dopravní infrastrukturu silniční Z32 maximální rozsah trvalého záboru do 20 ha; případné požadavky nad tuto výměru z důvodu tvorby mozaiky biotopů v PO uplatnit jako bezlesí s tím, že je nutno respektovat požadavek stanoviska MŽP č.j. 76208/ENV/10 ze dne 31.8.2010 na zúžení kompenzačního koridoru pod parametry odlesnění v prostorech průchodu doubravami (požadovanou šíři koridoru lze podmíněně akceptovat jen pro průchod intenzivními bory biotopu X9a) Uplatnit protierozní opatření v SZ části obce. Kontakt ploch s obytnou funkcí s plochami s výrobní funkcí řešit vložením pásu zeleně nebo vnitřním regulativem s procentickým podílem nezastavitelné části pro zeleň z důvodu oddělení obytných ploch od ploch výrobních (Z27 x stávající zástavba jižní části lokality Kolonie) Podpořit návrh na umístění vodní plochy Z13 v severní části území z důvodu posílení retence v krajině, na základě prověření polohy vzhledem k lesním porostům a podpory kompenzační plochy N1, s vyloučením staveb pro individuální či hromadnou rekreaci v návaznosti na tuto plochu.

SEA hodnocení potvrzuje, že předložený Návrh ÚP Rohatec je koncipován systémově a korektně s ohledem na potenciální vlivy dílčích ploch této Koncepce. Výstupy SEA hodnocení jsou dále promítnuty do návrhu stanoviska příslušnému úřadu SEA.


52


NÁVRH STANOVISKA Na základě vyhodnocení vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel navrhuje SEA zpracovatel na základě výše uvedených závěrů SOUHLASNÉ STANOVISKO k Návrhu ÚP Rohatec, verzi květen 2013 za dodržení následujících podmínek: A.

Základní opatření

1.

Z krajinářského hlediska potvrdit převod plochy Z28 do územní rezervy R8 s tím, že může být naplňována až po naplnění plochy Z25. Nepodporovat vznik zcela izolovaných zastavitelných ploch v krajině bez návaznosti na aktuálně zastavěné území obce (etapizace). Všechny rozvojové plochy pokládat za podmíněně akceptovatelné na základě individuálních regulativů Podpořit komplexní prověření plochy Z7 v lokalitě Kolonie podrobným regulačním plánem s ohledem na její velikost a potřebu velmi podrobně řešit etapizaci a vnitřní diferenciaci této plochy (včetně kontextu severní části u nádraží vzhledem k akustické zátěži, potřeby uplatnit vnitřní plochy zeleně, řešení odtokových poměrů apod.). K prověření územní studií navrhnout lokality na západním a jihozápadním okraji obce: plochy s obytnou funkcí Z1, Z2, Z4 a plochu výroby Z25. Jako jediné průchodné potvrdit řešení koridoru R55 přes část PO Bzenecká doubrava Strážnické Pomoraví pouze v tunelové variantě s tím, že do realizace náplně plochy dopravní infrastruktury silniční Z32 budou důsledně zapracovány výstupy stanoviska MŽP č.j. 76208/ENV/10 ze dne 31.8.2010 Potvrdit v rámci koridoru plochy pro dopravní infrastrukturu silniční Z32 maximální rozsah trvalého záboru do 20 ha; případné požadavky nad tuto výměru z důvodu tvorby mozaiky biotopů v PO uplatnit jako bezlesí s tím, že je nutno respektovat požadavek stanoviska MŽP č.j. 76208/ENV/10 ze dne 31.8.2010 na zúžení kompenzačního koridoru pod parametry odlesnění v prostorech průchodu doubravami (požadovanou šíři koridoru lze podmíněně akceptovat jen pro průchod intenzivními bory biotopu X9a) Uplatnit protierozní opatření v SZ části obce. Kontakt ploch s obytnou funkcí s plochami s výrobní funkcí řešit vložením pásu zeleně nebo vnitřním regulativem s procentickým podílem nezastavitelné části pro zeleň z důvodu oddělení obytných ploch od ploch výrobních (Z27 x stávající zástavba jižní části lokality Kolonie) Podpořit návrh na umístění vodní plochy Z13 v severní části území z důvodu posílení retence v krajině, na základě prověření polohy vzhledem k lesním porostům a podpory kompenzační plochy N1, s vyloučením staveb pro individuální či hromadnou rekreaci v návaznosti na tuto plochu.

2. 3. 4.

5. 6.

7.

8. 9.

10.

B.

Konkrétní regulativy pro řešení jednotlivých lokalit

1.

Pro rozvojové plochy s obytnou funkcí, zejména pohledově exponované (Z1, Z3, Z4 Z7) uplatnit společný výškový regulativ 1NP + podkroví. Pro rozvojovou plochu pro bydlení uplatnit plochu vnějšího ozelenění podél západní hranice plochy.

2.


53


3.

4.

5.

6.

7.

Pro rozvojové plochy bydlení Z1, Z2 a Z4 uplatnit dále společný podíl rozvolněnosti zástavby, který bude od severu k jihu vzrůstat (např. regulativem koeficientu zastavitelnosti do 0,4 na severu a do 0,2 na jihu, poslední řada na jihu do 0,1). Pro rozvojové plochy občanského vybavení – sportovní (Z11, Z12, Z14) uplatnit společný výškový regulativ 1 NP + podkroví koeficient zastavitelnosti do 20% a vyloučení tvrdého opevnění povrchu výhledových sportovišť. Pro rozvojové plochy výrobní s výměrou nad 1 ha uplatnit společný regulativ postupné zástavby (etapizace) od stávajících areálů směrem do volné krajiny a výškový regulativ pro halové objekty maximálně 2 nadzemní podlaží; pro nové halové objekty z důvodu ochrany krajinného rázu uplatnit regulativ ve smyslu odpovídajícího měřítka vzhledem k okolní zástavbě tak, aby nevytvářely hmotové dominanty a svou výškou nepřekračovaly výškový horizont okolní zástavby (Z25, Z27, Z29). Pro rozvojové plochy výroby Z25, Z27, Z29 uplatnit společný regulativ podílu vnějšího ozelenění areálu v rozsahu minimálně 15% z vymezené plochy; u plochy Z25 s preferencí podél západní hranice k toku. Pro rozvojovou plochu výrobní Z29 uplatnit regulativ začlenění plochy s dřevinami při JV okraji do vnitřní organizace uspořádání plochy.

C.

Podpůrná a ostatní opatření:

1.

Podmínkou realizace náplně ploch výroby Z25, Z27 a Z29 je zpracování oznámení E.I.A. na záměry, představující náplň těchto lokalit dle § 6 a Přílohy č. 3 platného znění zák. č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí za účelem zahájení zjišťovacího řízení dle § 7 zákona (pokud nepůjde o podlimitní záměry), především s vyhodnocením vlivů na plochy obytné zástavby obce, odtokové poměry, imisní a akustickou zátěž, porosty dřevin a krajinný ráz.

D. Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách z hlediska prevence, eliminace či minimalizace negativních vlivů na životní prostředí: 1.

2.

3. 4.

5.

Podmínkou realizace náplně ploch Z1, Z2 a Z4 pro bydlení je řešení odvodu splaškových vod do systému kanalizace obce bez možnosti vypouštění do povrchových vod ani přes individuální předčisticí zařízení. Podmínkou realizace náplně plochy pro bydlení Z2 při severovýchodní hranici EVL Očov je realizace plochy pro zeleň Z24 s tím, že v ploše Z24 lze v rámci realizace jejich náplně uplatnit pouze původní, stanovištně odpovídající dřeviny. Podmínkou realizace náplně plochy rekreační Z8 je důsledné řešení odpadních vod s prevencí kontaminace toku Moravy. Podmínkou realizace náplně ploch OS sportovních Z11, Z12 a Z14 je provedení biologického a dendrologického průzkumu, včetně zajištění ochrany nejhodnotnějších jedinců dřevin. Podmínkou naplnění lokalit pro výrobu Z25, Z27 a Z29 je kromě regulace druhu a typu výroby požadavek, aby rozhodnutí o realizaci jakékoliv aktivity v rámci realizace náplně plochy před vydáním stavebního povolení na navrhovanou výrobní aktivitu bylo doloženo rozptylovou respektive akustickou studií, která bude dokladovat akustickou situaci u nejbližších objektů obytné zástavby. Každý další záměr realizovaný v rámci uvedené lokality musí v rozptylové respektive akustické studii zahrnovat již existující zdroje emisí nebo hluku pro synergické vyhodnocení vlivů. Vydání územního rozhodnutí na každou aktivitu v rámci řešení náplně plochy musí dokladovat plnění příslušných hygienických nebo imisních limitů.


54


6.

7.

8. 9.

10.

11.

12. 13.

Podmínkou realizace náplně všech lokalit pro výrobu je důsledné vyhodnocení vlivů na kvalitu podzemních a povrchových vod, včetně stanovení konkrétních opatření pro prevenci případné kontaminace, vlivů na odtokové poměry a řešení retence. Podmínkou realizace náplně plochy výrobní Z25 je uplatnění ochrany toku Olšinky pásem zeleně na nezpevněných plochách a důsledné nakládání s dešťovými vodami tak, aby nemohlo docházet ke kontaminaci toku splachy z výrobní plochy; dále důsledně respektovat zásadu odvodu odpadních vod splaškových do oddílné kanalizace na ČOV Podmínkou realizace náplně plochy Z27 je důsledné respektování polohy dřevinného doprovodu silnice I/55 a odclonění zástavby severně pásem dřevin. Podmínkou realizace náplně plochy Z13 (funkce W-vodní nádrž) je minimalizace skutečného záboru lesa v závislosti na výsledné poloze reálně navržené nádrže a prověření ochrany porostů dřevin podél toku v upravené nivě a řešení přechodových ekotonů (tedy pojetí nádrže jako přírodě blízké s mělkým litorálem). Podmínkou realizace náplně plochy Z32 plochy pro dopravní infrastrukturu doprava silniční pro otevřené úseky budoucí silnice v lokalitě Soboňky je podrobná specifikace technických opatření (např. tvarované stěny), minimalizující kontaktní rizikové plochy střetu ptáků s projíždějícími vozidly, zejména zabraňující vletu lelka lesního, skřivana lesního a obou druhů šplhavců jako předmětů ochrany PO Bzenecká doubrava – Strážnické Pomoraví do prostoru komunikace. Podmínkou realizace náplně plochy Z32 plochy pro dopravní infrastrukturu doprava silniční při přechodu rybniční soustavy Roztrhánky je kapacitní překonání údolnice po mostním objektu s minimalizací náspového tělesa. Podmínkou realizace náplně lokality Z36 – plochy dopravní infrastruktury pro dopravu silniční je maximální ochrana stávajících porostů dřevin podél železniční trati Na plochách, které jsou lokalizovány v území archeologických nálezů (zejména ÚAN1) důsledně zajistit a řešit ochranu případných archeologických nálezů.

E. Podmínky, vyplývající z naturového hodnocení: •

•

•

•

Jako jediné průchodné potvrdit řešení koridoru R55 přes část PO Bzenecká doubrava Strážnické Pomoraví pouze v tunelové variantě s tím, že do realizace náplně plochy dopravní infrastruktury silniční Z32 budou důsledně zapracovány výstupy stanoviska MŽP č.j. 76208/ENV/10 ze dne 31.8.2010 Potvrdit v rámci koridoru plochy pro dopravní infrastrukturu silniční Z32 maximální rozsah trvalého záboru lesa do 20 ha; případné požadavky nad tuto výměru z důvodu tvorby mozaiky biotopů v PO uplatnit jako bezlesí s tím, že je nutno respektovat požadavek stanoviska MŽP č.j. 76208/ENV/10 ze dne 31.8.2010 na zúžení kompenzačního koridoru pod parametry odlesnění v prostorech průchodu doubravami (požadovanou šíři koridoru lze podmíněně akceptovat jen pro průchod intenzivními bory biotopu X9a) V rámci realizace náplně plochy Z32 pro otevřené úseky budoucí silnice v lokalitě Soboňky podrobně rozpracovat technická opatření (např. tvarované stěny), minimalizující kontaktní rizikové plochy střetu ptáků s projíždějícími vozidly, zejména zabraňující vletu lelka lesního, skřivana lesního a obou druhů šplhavců jako předmětů ochrany PO Bzenecká doubrava – Strážnické Pomoraví do prostoru komunikace. Řešení plochy pro bydlení Z2 při severovýchodní hranici EVL Očov podmínit realizací plochy pro zeleň Z24 s tím, že v ploše Z24 lze v rámci realizace jejich náplně uplatnit pouze původní, stanovištně odpovídající dřeviny.


55


• •

•

•

•

Řešení plochy pro bydlení Z1 při severovýchodní hranici EVL Očov podmínit zachováním lesního okraje a respektováním OP lesa v jižní části, s rozvolněním zástavby v jižní části. Plochy pro bydlení Z2 a Z4 řešit územními studiemi, která budou maximálně respektovat stávající porosty dřevin s tím, že v této souvislosti bude rozpracována i etapovitost zástavby od severu k jihu a podíl rozvolněnosti zástavby bude od severu k jihu vzrůstat (např. regulativem koeficientu zastavitelnosti do 0,4 na severu a do 0,2 na jihu, poslední řada na jihu do 0,1) a dále bude řešit odbod splaškových vod do systému kanalizace bez možnosti vypouštění do povrchových vod přes individuální předčisticí zařízení. V rámci územních studií řešit i odpovídající biologický průzkum, k jehož výstupům finální řešení územní studie přihlédne. Plochu pro bydlení Z1 řešit územní studií, která důsledně rozpracuje i etapovitost zástavby od severu k jihu a podíl rozvolněnosti zástavby bude od severu k jihu vzrůstat (např. regulativem koeficientu zastavitelnosti do 0,4 na severu a do 0,2 na jihu, poslední řada na jihu do 0,1) a dále bude řešit odbod splaškových vod do systému kanalizace bez možnosti vypouštění do povrchových vod přes individuální předčisticí zařízení. Plochu výrobní Z25 řešit územní studií, která především navrhne odclonění od vodoteče pásem zeleně na nezpevněných plochách a důsledné nakládání s dešťovými vodami tak, aby nemohlo docházet ke kontaminaci toku splachy z výrobní plochy; dále bude důsledně respektovat zásadu odvodu odpadních vod splaškových do oddílné kanalizace na ČOV. Plochu výrobní Z28 v případě, že nebude z urbanistických důvodů rozhodnuto jinak, řešit rovněž územní studií, která především navrhne odclonění od vodoteče pásem zeleně na nezpevněných plochách a důsledné nakládání s dešťovými vodami tak, aby nemohlo docházet ke kontaminaci toku splachy z výrobní plochy; dále bude důsledně respektovat zásadu odvodu odpadních vod splaškových do oddílné kanalizace na ČOV.


56


POUŽITÉ PODKLADY A ZDROJE INFORMACÍ 1. Územní plán Rohatec. Návrh. Ing. arch. Pavel Ducháček a kol., Urbanistické středisko Brno, spol. s.r.o., Brno, červenec 2013. 2. Územní plán Rohatec. Odůvodnění. Ing. arch. Pavel Ducháček a kol., Urbanistické středisko Brno, spol. s.r.o., Brno, červenec 2013. 3. Územní plán Rohatec. Návrh, pracovní verze vč. odůvodnění. Ing. arch. Pavel Ducháček a kol., Urbanistické středisko Brno, spol. s.r.o., Brno, duben 2013 4. Zadání územního plánu Rohatec, ve znění schváleném zastupitelstvem obce Rohatec 19. 7. 2012, usnesením č. 6.2/5-212 5. Balatka B. (1971): Regionální členění reliéfu ČSR, Brno. 6. Bínová L. a kol. (1996): Nadregionální a regionální ÚSES ČR – územně technický podklad. 7. Culek M. a kol. (1995 edit): Biogeografické členění České republiky. Praha, ENIGMA 8. Czudek T. a kol. (1972): Geomorfologické členění ČSR. Studia Geographica, 23, Geograf. Ústav ČSAV, Brno. 9. Demek J. (1987, ed.): Zeměpisný lexikon ČSR, Praha, Academia 10. Chytrý M., Kučera T., Kočí M. (2001 eds.): Katalog biotopů České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. 11. Mackovčin P., Jatiová M., Demek J., Slavík P. a kol. (2007): Brněnsko. In: Mackovčin P., Sedláček M (eds.): Chráněná území ČR, svazek IX. AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha 12. Neuhäuslová Z. et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. - Academia, Praha. 13. Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. - Studia Geographica, 16. Geograf. úst. ČSAV. Brno. 14. Skalický V (1988): Regionální fytogeografické členění ČSR. In: Hejný J, Slavík B/ed./: Květena České socialistické republiky. Praha, Nakl. ČSAV. 15. Komplexní stanovisko KÚ Jihomoravského kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu pod č.j. JMK 27861/2012 ze dne 27.3.2012 k návrhu zadání územního plánu Rohatec 16. Rychlostní silnice R55, stavba 5511 Bzenec Přívoz – Rohatec. Dokumentace o hodnocení vlivu záměru na životní prostředí dle § 8. Mgr. Tomáš Šikula a kol., HBH projekt spol. s.r.o., Brno, září 2009. Viz IS EIA dle www.mzp.cz či www.cenia.cz, kód záměru MZP280 17. Přistávací místo Rohatec – Kolonie. Oznámení o hodnocení vlivů na životní prostředí. Ing. Kateřina Ambrožová, SAR a.s., Praha, červenec 2006 Viz IS EIA dle www.mzp.cz či www.cenia.cz, kód záměru JMK265 18. 19. www.mzp.cz, www.nature.cz, www.velkebilovice.cz; www.kr-jihomoravsky.cz

Seznam posuzovaných Koncepcí o Politika územního rozvoje ČR (2009) o Státní politika životního prostředí ČR 2004 – 2010 (2004) o Strategie udržitelného rozvoje ČR (2004) o Akční plán zdraví a životního prostředí ČR (1998) o Strategie ochrany biologické rozmanitosti (2005) o Strategie regionálního rozvoje ČR na léta 2007 – 2013 (2006) o Program rozvoje Jihomoravského kraje 2010 až 2013 o Koncepce ochrany přírody a krajiny Jihomoravského kraje (2004, aktualizace 2007) o Program rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje o Integrovaný krajský program snižování emisí (aktualizace 2012) o Program rozvoje sítě cyklistických komunikací s minimálním kontaktem s motorovou dopravou v Jihomoravském kraji (2007) o Plán odpadového hospodářství Jihomoravského kraje (2004)


57


ZÁVĚREČNÁ DOLOŽKA Datum zpracování SEA hodnocení

25.07.2013

Jméno, příjmení, adresa, telefon a e-mail osob(y), která(é) se podílela(y) na zpracování vyhodnocení koncepce

Hlavní řešitel: RNDr. Milan Macháček, Holíkova 3834/71, 586 01 Jihlava EKOEX JIHLAVA, Holíkova 3834/71, 586 01 Jihlava Tel: +420 603 89 12 84, e-mail: ekoex@iol.cz Spolupráce: Mgr. Martin Novotný Urbanistické středisko Brno, spol. s.r.o., Příkop 8, 602 00 Brno Tel: 545 175 799, 545 175 792, 545 175 798, 545 175 793 e-mail: novotny@usbrno.cz www.usbrno.cz

Podpis zpracovatele:

……………………………

PŘÍLOHA Kopie dokladů o autorizaci a oprávněních zpracovatele Prodloužení autorizace zpracovatele SEA hodnocení Osvědčení o odborné způsobilosti


58


Příloha:


59



60



61

Územní plán Rohatec. KRAJ JIHOMORAVSKÝ, obec Rohatec

Recommend Documents