ÚZEMNÍ PLÁN OBCE LEDENICE TEXTOVÁ ČÁST NÁVRH

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE LEDENICE TEXTOVÁ ČÁST

NÁVRH

Obsah: A. Základní údaje a. Hlavní cíle řešení......................................................................................................4 b. Zhodnocení dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace a konceptu řešení územního plánu obce.........................................................................................4 c. Vyhodnocení splnění zadání a souborného stanoviska územního plánu obce.........4 d. Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování ...................................................4 B. řešení územního plánu: a). Vymezení řešeného území podle katastrálních území ...........................................5 b). Základní předpoklady a podmínky vývoje obce a ochrany přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území b1.1. Obecné zhodnocení…………………………… .............................................5 b1.2. Doprava a dopravní zařízení...........................................................................5 b1.3 Vodohospodářské poměry...............................................................................6 b1.6. Zásobování elektřinou ..................................................................................11 b.1.7 Obyvatelstvo.................................................................................................12 b2. Civilizační hodnoty, urbanistická struktura.....................................................13 b3. Přírodní hodnoty...............................................................................................13 b4. Kulturní hodnoty ..............................................................................................14 c). Návrh urbanistické koncepce...............................................................................15 d). Návrh členění území obce na funkční plochy a podmínky jejich využití............16 e) Limity využití území včetně stanovených záplavových území ...........................26 f) Přehled a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území ....................... 27 g) Návrh koncepce dopravy, občanského a technického vybavení a nakládání s odpady g1) Návrh koncepce dopravy ...............................................................................32 g2) Návrh občanské vybavenosti……….…………………………………………..36 g3) Návrh - vodní hospodářství ............................................................................36 g4) Návrh koncepce zásobování plynem .............................................................38 g5) Návrh koncepce zásobování elektrickou energií ...........................................38 g6) Návrh koncepce nakládání s odpady .............................................................40 h) Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění .................................................................................................................40 i.) Návrh místního územního systému ekologické stability......................................41 j.) Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb a asanačních úprav.........................48 k.) Návrh řešení požadavků CO................................................................................50 l.) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL l.1.)Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí 50 l.2.)Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL 51 m.) Návrh lhůt aktualizace.........................................................................................59 C. Číselné údaje ............................................................................................................. D. Závazná část ve formě regulativů .............................................................................

2

Pořizovatel:

Městský úřad Č. Budějovice

Zadavatel:

Obec Ledenice

Zpracovatel:

UA PROJEKCE, Boleslavova 30, České Budějovice, 370 06

Datum:

BŘEZEN 2006

zodpovědný projektant:

Ing.arch.Štěpánka Ťukalová

spolupráce:

Soňa Beranová, ing. Veronika Kolářová

doprava:

ing.Lumír Zenkl

zásobování elektřinou:

ing.Josef Karpyta

voda a kanalizace:

ing.V. Houška

zábor ZPF:

Ludmila Studihradová

plán ÚSES:

ing. Jiří Gergl

3

A. Základní údaje a. Hlavní cíle řešení Územní plán obce řeší funkční využití ploch, zásady organizace území, koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území. Stanoví koncepci rozvoje, dopravní obslužnosti, technickou infrastrukturu, řešení volné krajiny včetně plánu ÚSES.

b. Zhodnocení dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace a konceptu řešení územního plánu obce Obec je součástí ÚP VÚC Českobudějovická sídelní regionální aglomerace, leží v okrese Č. Budějovice. Podkladem je stávající územně-plánovací dokumentace zastavěných částí sídla – ÚPnSÚ Ledenice, US Zborov, US Ohrazení, US Ohrazeníčko. Tyto územní dokumentace a územní podklady jsou aktualizovány a rozšířeny o rozvojové plochy a schválená územní rozhodnutí. ÚPO Ledenice je v souladu VÚC ČSBRA. Územní systém ekologické stability je zpracovaný ing. Jiřím Gerglem.

c. Vyhodnocení splnění zadání a souborného stanoviska územního plánu obce Návrh ÚPO splnil všechny požadavky schváleného zadání a souborného stanoviska. Veškeré připomínky byly respektovány. Řešení dopravy je v souladu s VÚC ČSBRA.

d. Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování V územním plánu jsou vytvořeny předpoklady pro komplexní funkční využití území a jsou stanoveny zásady věcné, časové koordinace, zejména se zřetelem na ochranu krajinných hodnot území. Jsou zajištěny podmínky pro trvalé bydlení i vytvořeny předpoklady pro místní pracovní příležitosti. Jde o zajištění kvalitního životního prostředí, hospodářský rozvoj, kvalitních sociálních vztahů a podmínek, zajištění ochrany hodnot kulturního dědictví. Kulturní hodnoty (nemovité kulturní památky) jsou vyznačeny v mapě, objekty v jejich okolí je musí respektovat, respektovány budou i vyznačené prvky drobné architektury (kříže, boží muka). Řešené území lze označit jako území s archeologickými nálezy.

Přírodní hodnoty- jsou vymezeny plochami prvků ÚSES, plochami vzrostlé zeleně, PUPFL včetně OP. VKP (významný krajinný prvek), památné stromy, přírodní památka – tyto plochy jsou respektovány a jsou nezastavitelné. Civilizační hodnoty jsou doplněny o návrh nových tras páteřních komunikací- koridor silnice II/157, II/155, III/14613, dále jsou navrženy nové rozvojové plochy zastavitelného území. Vyvážený stav mezi krajinou a návrhem rozvojových nově zastavitelných ploch je hlavní náplní ÚPO.

Návrhem územního plánu je dosaženo trvalého souladu přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území se zřetelem na péči o ochranu životního prostředí. 4

B. Řešení územního plánu a. Vymezení řešeného území podle katastrálních území Řešené území je v rozsahu celého správního území - tj. 4 katastrální území - Ledenice, Ohrazení, Zborov, Zaliny - celkem 3456 ha.

b. Základní předpoklady a podmínky vývoje obce, ochrany přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území b.1. b.1.1.

Základní předpoklady a podmínky vývoje obce Obecné zhodnocení

Řešené území – správní území obce Ledenice - patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Č.Budějovice. Ledenice mají obytnou, výrobní a kulturně správní funkci. Základní vybavenost je v obci -obecní úřad, kulturní sál, hostinec, základní a mateřská škola, zdravotní středisko, obchody, kostel, hřbitov, apod.. Zhruba třetina ekonomicky aktivních obyvatel za zaměstnáním a vyšší občanskou vybaveností dojíždí do Českých Budějovic.

b.1.2.

Doprava

Sídlo Ledenice se nachází cca 10km východně od Č. Budějovic. Sídlem vede silnice II. třídy/157, v katastru jsou silnice II/ 155 z Borovan na Trocnov, dále silnice III. třídy/ 14611 na Zaliny, silnice III. třídy/ 14613 na Slavošovice a dále na Třeboň, silnice III. třídy/ 14615 na Ohrazení a silnice III. třídy/ 14616 na Zborov. Z VÚC ČSBRA je předpoklad budoucího obchvatu sídla Ledenice přeložkou silnice II. třídy/157 na jz straně sídla. Dopravní zátěž v ostatních sídlech bude i nadále minimální, bude úměrná zvýšení aktivit obyvatelstva, místních podnikatelů a zvyšujícímu se stupni motorizace. Prostor leží mimo hlavní dálkové dopravní tahy. Silniční síť by měla především sloužit pro lokální obsluhu území a pro cyklistické, běžkařské a turistické cesty. Dopravní provoz v katastru obce je především ve směru z Borovan na Č. Budějovice, a ve směru na Slavošovice a dále na Třeboň.

5

b.1.3.

Vodovody a vodní zdroje

Východní část zájmového území (část Ledenic a Růžov) se nalézá v chráněné oblasti přirozené akumulace vod Třeboňská pánev. Hranice CHOPAV vede podél silnice II/148 z Borovan přes Ledenice směrem na Slavošovice. Tato oblast byla vyhlášena nařízením vlády ČR ze dne 10.1.1979, číslo 10/1979Sb. Při jakékoliv územní činnosti je nutno dodržovat zásady pro ochranu vod, obsažené ve výše uvedených podkladech. Dále se jihozápadní část zájmového území (Zborov a Ohrazeníčko) nalézá v ochranném pásmu II.b vodního zdroje Vidov. Veškerá činnost v tomto pásmu musí podléhat schváleným zásadám pro ochranu vodních zdrojů. Jihozápadní část zájmového území (Zborov a Ohrazeníčko) patří do povodí řeky Malše a jejího pravostranného přítoku Zborovského potoka. Severovýchodní část zájmového území (Ledenice, Růžov, Ohrazení a Zaliny) patří do povodí řeky Lužnice a jejího pravostranného přítoku Spolského potoka. Malše i Lužnice jsou vodohospodářsky významné toky. Celé zájmové území se nachází v blízkosti rozvodnice dvou úmoří a dále na rozvodnici dalších dílčích povodí. To se spolu s geologickou strukturou a morfologií terénu výrazně vymezuje v jeho projevech z vodohospodářského hlediska. Lze zde například odhadovat silně rozkolísaný režim podzemních vod v závislosti na momentální i dlouhodobé hydrologické situaci. V jednotlivých osadách (místních částech) chybí stabilní a z vodohospodářských potřeb úměrná vodoteč. To je nahrazeno výskytem množství přirozených recipientních prvků (ploch s vegetačním krytem či nezpevněným povrchem odvodňovacích rigolů místních komunikací, rybníčky apod.), které částečně kompenzují absenci vodního toku v intravilánech. Vzhledem k poloze a rozsahu zařízení plošné meliorace území v okolí jednotlivých sídel je možno usuzovat, že vzniklo jako reakce na potíže se zamokřováním zemědělské půdy včetně navazujících potíží v území intravilánů v bezprostředním sousedství. Z tohoto důvodu je potřebná adekvátní péče (pravidelná dostatečná revize a údržba), vyplývající z důležitosti trvalé dlouhodobé funkce tohoto zařízení. Povodňová situace Povodňová situace v okolních osadách obce Ledenice nehrozí. Vyplývá to z umístění jednotlivých sídel vzhledem k hlavním vodotečím a z relativně dobré propustnosti a retenční schopnosti povrchu terénu. Je potřeba se však zabývat redukcí nátoků extravilánových vod do kanalizačního systému jednotlivých sídel, zejména s ohledem na realizaci plánovaných záměrů rozvoje jednotlivých lokalit (na okrajích sídel). Nedoporučují se žádná opatření, směřující k urychlení povrchového odtoku nebo jeho zvýšení. Provozovatel vodohospodářkého majetku Vodovod Ledenice 1. JVS a.s. Ohrazení 1. JVS a.s. Ohrazeníčko 1. JVS a.s. Růžov Zaliny 1. JVS a.s. Zborov 1. JVS a.s.

Kanalizace 1. JVS a.s. Obec Ledenice Obec Ledenice Obec Ledenice Obec Ledenice

Obec Ledenice (472.00 – 516.00 m n.m.) je napojena na skupinový vodovod Borovany – Ledenice. Zdrojem vody jsou dva vrty BJ-1 8 l/s a BJ-2 12 l/s. Surová voda je čerpána do úpravny vody Borovany, kde je upravována ve dvou stupních a 6

odkud je po úpravě čerpána do dvoupásmového věžového vodojemu Borovany II 2x 300 m3 (539.00/536.10 a 559.04/556.14 m n.m.). Odtud gravitačně natéká do věžového vodojemu za spotřebištěm Borovany I 90 m3 (537.90/533.70 m n.m.). Do spodní akumulace tohoto vodojemu je přiváděna po odkyselení na mramorovém filtru i voda z prameniště Radostice s vydatností 1.2 l/s s povoleným odběrem 1.0 l/s. Dále je voda přečerpávána potrubím litina DN 150 do vodojemu Ledenice 250 m3 (531.00/528.00 m n.m.) umístěným jižně od Ledenic u silnice směrem Borovany. Do spotřebiště Ledenice je voda z vodojemu dopravována gravitačně. Vodojem Ledenice je dotován i z vrtu L z roku 1969 hloubky 28 m s vydatností 2.5 l/s (dle povolení nakládání s vodami) severovýchodně od Ledenic. Zdroj má vyhlášena ochranná pásma. Vrt L-1 hloubky 20 m s vydatností 0.08 l/s a vrt L-2 hloubky 25 m s vydatností 0.32 l/s je odstaven. Surová voda je upravována odkyselením mramorovou drtí a dezinfikována. V tomto případě vodojem Ledenice slouží jako vodojem za spotřebištěm, tj. voda je do něho dopravována přes vodovodní síť. Zemědělské areály mají vlastní vodovodní systém. Zároveň jsou napojeny i na veřejný vodovod. Statek Mysletín má také vlastní vyhovující zdroj vody (vč. úpravny vody).Stávající vodovodní síť v Ledenicích je z převážné většiny z litinových trub a PE DN 80 až DN 150 v délce přes 5 km. Vodovod vyhovuje i pro požární účely. Osada Růžov (484.00 – 507.00 m n.m.) nemá vybudován veřejný vodovod. Obyvatelé používají ke svému zásobení vlastní soukromé studny. Osada Ohrazeníčko (515.00 – 534.00 m n.m.) je napojena na vodovod Zborov (viz popis osady Zborov). Z AT stanice u vodojemu Zborov 2x 100 m3 (542.75/539.65 m n.m.) je zřízen výtlačný zásobní řad PE 110 až ke komunikaci spojující Zborov se silnicí Č. Budějovice – Ledenice – Borovany, kde se rozvětvuje na řad PE 110 do Ohrazení a řad PE 110 do Ohrazeníčka. Vodovod vyhovuje i pro požární účely. Osada Zborov (500.00 – 535.00 m n.m.) je napojena na vodovod Zborov. Zdrojem vodovodu jsou dvě vrtané studny HV-1 a HV-2 jihozápadně od jižního okraje Zborova. Studny jsou cca 30 m hluboké, s nesníženou hladinou podzemní vody cca 5 m pod terénem a s využitelnou vydatností 3.3 l/s (dle povolení nakládání s vodami) a mají vyhlášena ochranná pásma. Voda ze zdrojů (v současnosti pouze ze severního) je čerpána řadem PE 110 v délce 780 m do úpravny vody (odželeznění, filtrace v tlakových rychlofiltrech přes mramorovou drť, hygienické zabezpečení chlornanem sodným) v blízkosti vodojemu. Z uvedeného vodojemu Zborov 2x 100 m3 (542.75/539.65 m n.m.) je zřízen gravitační přívodní řad PE 160 do Zborova. V souběhu s ním je veden výtlačný zásobní řad z AT stanice, která je umístěna u vodojemu. Tento řad PE 110 je veden až ke komunikaci spojující Zborov se silnicí Č. Budějovice – Ledenice – Borovany, kde se rozvětvuje na řad PE 110 do Ohrazení a řad PE 110 do Ohrazeníčka. Z Ohrazení pak pokračuje řad PE 90 do osady Zaliny. Vodovod je z roku 1990 a vyhovuje i pro požární účely. Zemědělské areály mají vlastní vodovodní systém. Zároveň jsou napojeny i na veřejný vodovod. Osada Zaliny (501.00 – 530.00 m n.m.) je napojena na vodovod Zborov (viz popis osady Zborov). Z AT stanice u vodojemu Zborov 2x 100 m3 (542.75/539.65 m n.m.) je zřízen výtlačný zásobní řad PE 110 až ke komunikaci spojující Zborov se silnicí Č. Budějovice – Ledenice – Borovany, kde se rozvětvuje na řad PE 110 do Ohrazení a řad PE 110 do Ohrazeníčka. Z Ohrazení pak pokračuje řad PE 90 do osady Zaliny. Vodovod vyhovuje i pro požární účely. Zemědělský areál na jižním okraji osady je napojen kromě veřejného vodovodu i na vlastní zdroj vody jižně od areálu.

b.1.4.

Kanalizace a ČOV

Obec Ledenice má vybudovanou soustavnou jednotnou kanalizační síť v délce přes 10 km na převážné části území sídla s čištěním odpadních vod na centrální ČOV. Sporadicky se objevuje oddílná dešťová kanalizace. ČOV a část kanalizace byla uvedena do provozu v roce 2003, zbylá část kanalizace je starší (z padesátých let). Na 7

kanalizační síti je 7 odlehčovacích komor, další je regulační a vypínací komora před vlastní ČOV. Odlehčení do recipientu je 1+9 Q24. Dále má kanalizace dvě volné výusti č. 4 a 7). Kanalizační stoky jsou z betonu a kameniny DN 200 až 1000, v celkové délce přes 6 km. Na stokové síti je jedna čerpací stanice (6.0 l/s, 12 m) pro odpadní vody ze sídliště rodinných domků na severozápadním okraji obce s výtlačným řadem PE 160. Hlavním odpadními vodami obce jsou splaškové vody z domácností a občanské vybavenosti (mateřská škola, základní škola, učňovská škola, restaurace, drobné obchody). Jejich složení a koncentrace odpovídají obvyklým hodnotám a nejsou ovlivňovány jinými specifickými komponenty. Veškerá znečištění produkovaná zemědělskou živočišnou výrobou v obci (organické látky, slamnatý hnůj a jeho kapalné složky) jsou skladována v bezodtokových jímkách a plochách a používána jako hnojivo na zemědělsky využívaných pozemcích. ČOV je vybudována jako mechanicko - biologická na východním okraji obce v údolní nivě Spolského potoka. Odpadní vody jsou přiváděny gravitačně v množství 10 Q24 na hrubé česle, strojní jemné česle (Fontána) a vertikální lapák písku. Dále jsou odpadní vody v množství 3 Q24 (18 l/s) čerpány na štěrbinovou nádrž (87/435 m3). Odlehčené vody v množství 7 Q24 jsou vedeny na druhou stabilizační nádrž. Pro biologické čištění slouží zkrápěný rychlofiltr (D/H = 5/3.6 m) s náplní z plastů. Za filtrem je dvojice čtvercových dosazovacích nádrží (DN 420), stabilizační nádrž SN1 (4100 m2) a již zmíněná stabilizační nádrž SN2 (10300 m2). Na SN1 je aerace zajištěna dmychadlem, na SN2 je osazena plovoucí dělící stěna. Kalové hospodářství je tvořeno uskladňovacím prostorem kalu ve štěrbinové nádrži (435 m3). Systém je řešen bez interní recirkulace, pouze se zvýšenou recirkulací kalu. Stabilizovaný kal je možno vyvážet přímo na zemědělské pozemky, případně k odvodnění na některou z ČOV vybavenou tímto technologickým zařízením. Kapacitní údaje ČOV: Q = 427 m3/d, BSK5 = 121 kg/d, 2020 EO. Údaje o recipientu (Spolský potok): Q355 = 3.0 l/s, BSK5 = 2.0 mg/l, správce = Zemědělská vodohospodářská správa. Osada Růžov nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. Hlavním odpadními vodami osady jsou splaškové vody z domácností. Odpadní vody jsou zachycovány do bezodtokových jímek, odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky, nebo jsou předčišťovány v septicích s odtokem do recipientu nebo podmoku. Složení a koncentrace odpadních vod odpovídají obvyklým hodnotám a nejsou ovlivňovány jinými specifickými komponenty. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků do recipientu Osada Ohrazení má vybudovanou částečnou jednotnou kanalizaci pro dešťové i splaškové odpadní vody. Kanalizace je vyústěna bez centrálního čištění dvěma výustmi a to severně a východně pod osadou do místní vodoteče. Hlavními odpadními vodami obce jsou splaškové vody z domácností a občanské vybavenosti. Ty jsou většinou předčišťovány v septicích s odtokem do stávající kanalizace nebo přímo do recipientu. U některých nemovitostí jsou vybudovány bezodtokové jímky na vyvážení. Složení a koncentrace odpadních vod odpovídají obvyklým hodnotám a nejsou ovlivňovány jinými specifickými komponenty. Veškerá znečištění produkovaná zemědělskou živočišnou výrobou v osadě (organické látky, slamnatý hnůj a jeho kapalné složky) jsou skladována v bezodtokových jímkách a plochách a používána jako hnojivo na zemědělsky využívaných pozemcích. Pod areálem zemědělského družstva byla vybudována biologická dočišťovací nádrž pro potřeby tohoto areálu. Dešťové vody jsou odváděny výše uvedenou jednotnou kanalizací a systémem příkopů, struh a propustků do recipientu. Osada Ohrazeníčko má vybudovanou částečnou jednotnou kanalizaci pro dešťové i splaškové odpadní vody. Kanalizace je vyústěna bez centrálního čištění několika výustmi do místních vodních ploch. Zároveň slouží i jako přepady z rybníčků v 8

osadě. Hlavními odpadními vodami obce jsou splaškové vody z domácností a občanské vybavenosti. Ty jsou většinou předčišťovány v septicích s odtokem do stávající kanalizace nebo přímo do recipientu. U některých nemovitostí jsou vybudovány bezodtokové jímky na vyvážení. Složení a koncentrace odpadních vod odpovídají obvyklým hodnotám a nejsou ovlivňovány jinými specifickými komponenty. Dešťové vody jsou odváděny výše uvedenou jednotnou kanalizací a systémem příkopů, struh a propustků do recipientu. Osada Zaliny má vybudovanou částečnou jednotnou kanalizaci pro dešťové i splaškové odpadní vody. Kanalizace je vyústěna bez centrálního čištění dvěma výustmi a to západně pod osadou do silničního příkopu a jihozápadně pod osadou do rybníčku nad rybníkem Punčocha. Do kanalizace jsou napojeny i přepady z rybníčků na návsi. Hlavními odpadními vodami obce jsou splaškové vody z domácností a občanské vybavenosti. Ty jsou většinou předčišťovány v septicích s odtokem do stávající kanalizace nebo přímo do recipientu. U některých nemovitostí jsou vybudovány bezodtokové jímky na vyvážení. Složení a koncentrace odpadních vod odpovídají obvyklým hodnotám a nejsou ovlivňovány jinými specifickými komponenty. Veškerá znečištění produkovaná zemědělskou živočišnou výrobou v osadě (organické látky, slamnatý hnůj a jeho kapalné složky) jsou skladována v bezodtokových jímkách a plochách a používána jako hnojivo na zemědělsky využívaných pozemcích. Pod areálem zemědělského družstva byla vybudována biologická dočišťovací nádrž pro potřeby tohoto areálu. Dešťové vody jsou odváděny výše uvedenou jednotnou kanalizací a systémem příkopů, struh a propustků do recipientu. Osada Zborov má vybudovanou částečnou jednotnou kanalizaci v délce přes 1.8 km pro dešťové i splaškové odpadní vody. Kanalizace je vyústěna bez centrálního čištění dvěmi výustmi a to jižně pod osadou do silničního příkopu a následně do melioračního příkopu a východně pod osadou do rybníčku. Stávající kanalizace není nikterak udržovaná, po technické stránce je značně nedokonalá, mělce uložená a v některých místech je její polohové vedení nejasné. Hlavními odpadními vodami obce jsou splaškové vody z domácností a občanské vybavenosti. Ty jsou většinou předčišťovány v septicích s odtokem do stávající kanalizace nebo přímo do recipientu. U některých nemovitostí jsou vybudovány bezodtokové jímky na vyvážení. Složení a koncentrace odpadních vod odpovídají obvyklým hodnotám a nejsou ovlivňovány jinými specifickými komponenty. Veškerá znečištění produkovaná zemědělskou živočišnou výrobou v osadě (organické látky, slamnatý hnůj a jeho kapalné složky) jsou skladována v bezodtokových jímkách a plochách a používána jako hnojivo na zemědělsky využívaných pozemcích. Pod areálem zemědělského družstva byla vybudována biologická dočišťovací nádrž pro potřeby tohoto areálu.

b.1.5.

Vodní toky a inundace

Odtokové poměry, vodní toky a nádrže Území sídla Ledenice patří do povodí řeky Lužnice (hydrologické povodí číslo 1-0702-039). Přirozeným vodním recipientem celého území je Spolský potok protékající obcí od severu k východu. Potok vstupuje do katastrálního území obce přibližně v prostoru konce vzdutí rybniční nádrže Kačerovec (plocha hladiny 1.3 ha) a dále protéká užším údolím směrem k obci, ve kterém protéká rybníkem Lazna (plocha hladiny 1.94 ha). Koryto potoka nad Laznou je převážně upravené, s mírným poškozením. Koryto potoka v obci pod Laznou je upravené do obdélníkového koryta s centrální malou betonovou kynetou. Boky profilu jsou tvořeny převážně kamennými zdmi či terasy. Kapacita koryta pod Laznou je Q10 až Q20 a při vyšších průtocích dochází k zaplavování okolních nemovitostí. 9

Potok Lazna má několik přítoků, které v zájmovém území pramení. Bezejmenné vodoteče přitékající ze západu přes rybník Ledenický Slavíček (plocha hladiny 0.73 ha) jsou víceméně neupravené a nacházejí se ještě mimo intravilán obce. Protékají přirozené dílčí údolnice a vtékají do tohoto rybníka. Koryto vodoteče pod hrází po zaústění do Lazny protéká hlubším úzkým údolím. Bezejmenná vodoteč od kopce Vápenice odvodňuje poměrně rozsáhlé dílčí povodí nad jihozápadem obce. Protéká malý rybníček Bagr (plocha hladiny 0.16 ha) a za silnicí směr České Budějovice prochází úzkým nedostatečně kapacitním koridorem v zástavbě směrem k zaústění pod bezpečnostním přelivem rybníka Lazna. Bezejmenné vodoteče z jihu u Růžova jsou víceméně upravené a protékají kaskádou několika rybníčků (Dolní – 0.16 ha, Střední – 0.85 ha a Horní Hradský – 0.56 ha). Mimo těchto rybníčků jsou zde i umělé nádržky s řízeným bočním nátokem. Pro snížení povodňového rizika v zájmovém území již byla realizována taková protipovodňových opatření, která znamenají snížení kulminačních průtoků, tj.: - zřízení retenčních prostorů objemu vody (volné prostory v nádržích) – na Spolském potoce obnovení původní rybniční nádrže Kačerovec s malým objemem stálého hospodářského nadržení a s větším retenčním objemem - nahrazení nekapacitních funkčních objektů nebo neexistujících objektů vodohospodářských děl kapacitními – oprava bezpečnostního přelivu rybníku Lazna, rekonstrukce (zkapacitnění) bezpečnostního přelivu rybníku Ledenický Slavíček, zkapacitnění přelivu rybníka Střední (Parčák).

Území sídla Růžov patří do povodí řeky Lužnice (hydrologické povodí číslo 1-07-02042). Přirozeným vodním recipientem území je levostranný bezejmenný přítok Petrovického potoka, který následně ústí do Spolského potoka. V zájmovém území je několik menších rybníčků. Území sídla Ohrazení patří do povodí řeky Lužnice (hydrologické povodí číslo 1-07-02-039). Přirozeným vodním recipientem území je pravostranný bezejmenný přítok Spolského potoka, protékající severovýchodně pod sídlem. Na severním okraji sídla je rybníček, další je pod areálem ZD na východním okraji. Tento slouží jako biologická dočišťovací nádrž.

Území sídla Ohrazeníčko patří do povodí řeky Malše (hydrologické povodí číslo 106-02-074). Přirozeným vodním recipientem území je bezejmenná vodoteč vytékající z rybníka v osadě, která se pod sídlem vlévá do potoka Slavíček. Tento potok tvoří pravostranný přítok Zborovského potoka. Uvedený rybník (cca 0.18 ha) slouží i jako požární nádrž. Přímo v osadě jsou ještě další tři menší rybníčky. Rybníčky jsou pospojovány kanalizací a otevřenými rigoly. Pravděpodobně jsou napájeny s drenážního systému zemědělské plochy nad sídlem. Území sídla Zborov patří do povodí řeky Malše (hydrologické povodí číslo 1-06-02074). Přirozeným vodním recipientem území je bezejmenná vodoteč protékající jižně pod sídlem, která je zaústěna u Nové Vsi do Zborovského potoka. Recipientem východního okraje sídla je potok Slavíček, který je opět zaústěn do Zborovského potoka. V bezprostředním okolí osady jsou dva rybníčky, jeden na východním a jeden na jejím jižním okraji. Území sídla Zaliny patří do povodí řeky Lužnice (hydrologické povodí číslo 1-07-02039). Přirozeným vodním recipientem území je Spolský potok, protékající jihozápadně pod sídlem. Koryto potoka je regulováno. Na potoku je rybník Punčocha s plochou hladiny 2.4 ha. Další dva rybníčky, sloužící jako požární nádrž, jsou přímo v osadě. Přepady z těchto rybníčků jsou zaústěny do místní kanalizace.

b.1.6.

Zásobování elektrickou energií

Stávající el. sítě Rozvodné napětí Kmenová linka Nadřazený systém

3 + PEN 400/230V 50Hz 22 kV Borovany TR 110/22 kV Č. Budějovice Mladé 10

Ledenice: Stávající trafostanice 22/0,4 kV jsou napojeny odbočkami venkovního vedení 22 kV z kmenové linky, která má v současné době částečnou rezervu výkonu. Jedna stanice je pak zasmyčkována v centrální části obce na kabel 22 kV. V řešeném území KÚ Ledenice se nachází 13 ks trafostanic, které jsou v dobrém stavu a vyhovují stávajícímu zatížení. Seznam trafostanic 22/0,4 kV: Obec 1 BTS Sokolovna BTS Mateř. škola BTS Nábytek PTS Obec 2 BTS Kotelna PTS Borovanská PTS Čerpací stanice BTS RD sever BTS Kino zděná kabelová 1x630 kVA U hřbitova BTS Růžov jáma BTS Růžov osada PTS Sekunderní rozvod je v centrální části proveden kabely NN, uloženými do země. V okrajových částech je převážně venkovní vedení na betonových podpěrách a střešnících. Vyhovuje stávajícímu zatížení. Rozvod VO je proveden kabely, uloženými společně s rozvodem NN do společného výkopu. V severovýchodním území KÚ prochází stávající vedení 110 kV (TR Dasný – TR Lipnice). Správní území: Ve správním území se dále nacházejí ostatní menší obce, které mají z hlediska elektrifikace hodně společného. Ve všech jsou instalovaný venkovní sloupové trafostanice 22/0,4 kV. Stanice jsou v dobrém technickém stavu a vyhovují stávajícímu zatížení. Rozvod NN je proveden převážně venkovním vedením, místně doplněn kabelem v zemi. Rozvod VO tvoří pátý vodič rozvodu NN. Telefonní rozvod a místní rozhlas je proveden závěsnými kabely na dřevěných podpěrách nebo společně s venkovním rozvodem NN. KÚ Zborov:

- Obec sever BTS - ZD východ PTS - Obec jihovýchod ST - Ohrazeníčko PTS - Svatá Voršila PTS - Chaty Zborovský potok PTS - Statek Mysletín BTS Ohrazení: - ZD jih BTS - Obec sever PTS Zaliny: - Obec BTS Venkovní vedení byla zkreslena z dokumentace JČE a.s., PS České Budějovice a vizuálně kontrolována v terénu. Ochranné pásmo Ochranná pásma v elektroenergetice jsou dána novelizovaným energetickým zákonem. Ochranným pásmem se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti výrobního zařízení 11

a rozvodného zařízení, určený k zajištění jejich spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo venkovního vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na každou stranu - u napětí 22 kV 7m - u napětí 110 kV 12m Pro trafostanice 22/0,4 kV platí ochranné pásmo: sloupové a věžové 7m, kioskové kabelové 20m. V ochranném pásmu venkovního vedení je zakázáno: - zřizovat stavby či umísťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé nebo výbušné látky, - vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3m, - provádět činnost ohrožující venkovní vedení, spolehlivost a bezpečnost jeho provozu nebo životy, zdraví a majetek osob. V lesních průsecích jsou vlastníci a uživatelé nemovitostí povinni udržovat volný pruh pozemků o šířce 4m po jedné straně základů podpěrných bodů. Ochranné pásmo podzemního vedení u napětí 22 kV činí 1m po obou stranách krajního kabelu. V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno: - provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce, - zřizovat stavby či umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení a provádět činnosti, které by znemožnily nebo podstatně znesnadňovaly přístup k podzemnímu vedení nebo které by mohly ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu, - vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanismy o celkové hmotnosti nad 3 tuny. Ochranné pásmo transformoven a výroben elektřiny je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20m kolmo na oplocenou nebo obezděnou hranici objektu. V ochranném pásmu transformoven je zakázáno provádět činnosti, které by mohly mít za následek ohrožení životů, zdraví či majetku osob, bezpečnosti a spolehlivosti provozu stanice, nebo znemožňující či podstatně znesnadňující její údržbu. Výjimky z ochranných pásem povoluje ministerstvo. Přeložky rozvodných zařízení: • přeložku rozvodného zařízení zajišťuje jeho vlastník na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, • vlastnictví rozvodného zařízení po provedení přeložky se nemění. Další technická pásma a uspořádání podzemních inženýrských sítí jsou stanovena normou ČSN 73 6005 - Prostorová úprava vedení technického vybavení, a dalšími souvisejícími normami.

b.1.7.

Obyvatelstvo

Počet obyvatel v celé obci je stabilizovaný. V posledních letech počet obyvatel v sídle Ledenice mírně stoupá. Přetrvává především zájem o trvalé bydlení ve vlastním RD. Ekonomicky aktivních obyvatel je cca 48%. Část obyvatel za zaměstnáním dojíždí za prací a za vyšší občanskou vybaveností především do Č. Budějovic.

12

b.2.

Civilizační hodnoty

Sídla mají převažující funkci obytnou, většina objektů v centru má funkci obytnou a služeb občanské vybavenosti. Obec Ohrazení, Ohrazeníčko, Růžov, Zaliny i Zborov mají i významnou rekreační funkci, plochy chatové osady se vyskytují v lokalitě pod Zborovem, u Růžova, u Adamovského rybníka a dále jsou chaty v bývalé zahrádkářské kolonii na sv okraji Ledenic směrem k ČOV. V sídle Ledenice je mnoho pracovních míst ve službách občanské vybavenosti. Výrobní areály jsou – Ledenický nábytek, Calofrig Borovany, Betonové výrobky Hronek v Ohrazeníčku. Z urbanistického hlediska a z hlediska objemu i materiálu, jsou nepříliš vhodné objekty v areálech zemědělské výroby - na jz. a v. okraji Ledenic, na jihovýchodním okraji Ohrazení, v Zalinách na jihozápadním okraji, ve Zborově je zemědělský areál na jihozápadním i na jihovýchodním okraji. Hygienické pásmo z provozů živočišné výroby nebylo nikde vyhlášeno, přesto fakticky existuje a jako limitující prvek je vyznačeno v mapě. Areály by bylo vhodné lépe zapojit do krajiny ozeleněním. Velice kvalitním zemědělským provozem je farma Mysletín – firma Hochstaffel, která je položena mimo obytné území a svým hmotovým řešením splynula s okolní obhospodařovanou krajinou.

b.3.

Přírodní hodnoty

Celá severovýchodní část řešeného území je v území CHOPAV. Hlavní prioritou v tomto území je ochrana přírody, budou respektovány požadavky ochrany ŽP. - U Ohrazení je přírodní památka, kde jsou vlhkomilné luční ekosystémy. - Prvky plánu územního systému ekologické stability - jsou vyznačeny v mapě celého řešeného území. - Památné stromy: Mysletínský jasan na pozemku parc. č. 2418/1, Mysletínská lípa na pozemku parc.č.2349/2 - VKP : stromořadí podél hřbitovní zdi na náměstí v Ledenicích, mysletínská alej na k.ú. Zborov a Ledenice Na jihovýchodním okraji v lokalitě Růžov probíhá těžba kaolínu, plochy jsou průběžně rekultivovány, některé jsou využity pro skládku a následně rekultivovány.

b.4. b.4.1.

Kulturní hodnoty

Památkově chráněné objekty a archeologické lokality

Ledenice – Areál kostela sv. Vavřince s farou a hřbitovem ČR 3- 219 kamenný pranýř na náměstí u čp88 ze 17. století ČR 3-220 Mohylové pohřebiště – ČR 3-5584 - na Vápenickém kopci v roce 1975-7 bylo prozkoumáno cca 50 slovanských mohyl, které dokladují zdejší osídlení v 9. století. Zaliny – mezník se Schwarcenberským znakem a tesanou datací 1669 při cestě k ovčínu ČR 613, zemědělská usedlost čp. 25 ČR 3-5264 Řešené území lze označit jako území s archeologickými nálezy- plošnou výstavbu doporučujeme konzultovat s příslušným archeologickým pracovištěm.

13

b.4.2.

Urbanistická struktura

V centru Ledenic je hlavní hodnotou celý prostor náměstí, většina objektů v centru má funkci obytnou a služeb občanské vybavenosti, je většinou maximálně třípodlažní s podkrovím. Jižně od náměstí je lokalita 2 bytových domů, které jsou čtyřpatrové. V ostatních sídlech převažuje obytná funkce včetně hospodářských budov, je zástavba většinou maximálně dvoupodlažní, většinou s tradičním typem sedlové, polovalbové či valbové střechy. Do budoucna lze předpokládat zvýšený zájem obyvatel měst trvale bydlet v klidnějším obytném prostředí, kde je zajištěna kvalitní infrastruktura, základní občanská vybavenost a kde je dobré dopravní spojení.

-

Hlavní hodnoty sídla: Ledenice -centrální prostor náměstí nepravidelného čočkovitého tvaru nejvýznamnější dominanty :kostel s věží, objekt obecního úřadu, objekt školy. nepravidelná zástavba – lokalita okolo kostela, lokalita „Hrad“ rybník Lazna + okolí prostor okolí rybníka Horní Hradský a Dolní Hradský prostor okolí rybníka Parčák a Parčáček charakter a materiálové řešení tradiční venkovské zástavby na návsi, doplněný veřejnou zelení a návesními rybníčky v Zalinách, Ohrazení, Ohrazeníčku, Zborově osobitost centrálních prostorů v sídlech Zaliny - hlavní návesní prostor, s celou řadou malebných průčelí Ohrazení - centrální prostor v okolí křižovatky místní obslužné komunikace, který pokračuje k vodoteči. Ohrazeníčko - centrální prostor Růžov - volná plocha před obytnými průčelími. Svatá Voršila – prostor v okolí božích muk a rybníčku. Zborov –3 menší centrální prostory, secesní kaple, bývalá kovárna kříže a boží muka v krajině, podél cest a na rozcestích.

14

c. Návrh urbanistické koncepce Koncepce řešení je podkladem pro optimální využití území pro všechny požadované funkce ve vlastním sídle, jeho blízkém okolí a celém katastru. Jedná se zejména o vymezení nových funkčních ploch. Návrh územního plánu respektuje stávající charakter zástavby – je nutno respektovat hlavní hodnoty sídla. V Ledenicích je charakter městské a příměstské zástavby. V ostatních venkovských sídlech jsou důležitým prvkem charakteru zástavby mimo hlavní hodnoty i nevyužité objekty hospodářského zázemí (stodoly) - doporučujeme opravit a vhodně využít. Navržené rozvojové plochy vyplňují proluky, navrženo je zarovnání a ucelení zastavěného území, využití stávajících komunikací a infrastruktury. Plochy pro bydlení ve formách nízkopodlažní zástavby – max. 2NP a podkroví – jsou navrženy ve všech sídlech, plochy pro smíšenou zástavbu bydlení s podnikáním jsou navrženy ve všech sídlech (viz tabulka rozvojových ploch). Služby OV - předpokládáme dostavby objektů v rámci vyznačených funkčních ploch. V Ohrazení je navržena plocha pro rozšíření u stávající prodejny. Plocha pro sportovně rekreační areál je navržena k rybníku Lazna, pod Horním Hradským rybníkem, rozšíření stávajícího sportovního areálu včetně plochy navazující na sokolovnu. V Ohrazení je navržena plocha pro rozšíření stávajícího sportovního areálu. Nové menší plochy pro rekreační bydlení jsou navrženy pouze v prolukách u lokality v Růžově, v lokalitě na východním okraji Ledenic u zemědělského areálu a v rámci ploch limitujícího OP ze živočišné výroby. Nové plochy pro výrobu a podnikání jsou navrženy na jižní a západní okraj Ledenic, na plochu k hlavní silnici II/157 v Ohrazeníčku, a jižně od Zalin. Nové plochy pro soukromou zeleň zahrádek bez možnosti výstavby objektu pro bydlení plní zároveň funkci izolační zeleně. Dále je nutno respektovat stávající zeleň, typickou druhovou skladbu, tradiční umístění a prostorotvornou funkci vysoké zeleně, charakter krajiny. Nosnou funkcí území je stabilizace sídelní struktury a zároveň zachování vysoké kvality přírodního prostředí Využití území, řešeného územním plánem obce, je přípustné až po jeho vybavení veškerou technickou a dopravní infrastrukturou. Nové objekty lze odkanalizovat také domovními ČOV. Odkanalizování nových lokalit nelze řešit ani přechodně jímkami na vyvážení. Dominantou prostoru náměstí je kostel sv. Vavřince, který by měl být pohledově chráněn (žádný objekt v okolí by jej neměl převyšovat). Dalšími pohledově významnými objekty jsou : objekt obecního úřadu a objekt školy. Návrh nové zástavby musí akceptovat hlavní hodnoty sídlel vysokou přírodní kvalitu, průhledy, dálkové pohledy, dominanty. Budou zachovány předpoklady pro identitu a neopakovatelnost urbanistických prostorů sídla Bude zachována atmosféra obce a kvalitní zapojení nových staveb do terénu a okolí (1- 2 nadzemní podlaží a podkroví s ohledem na okolní zástavbu).

15

d. návrh členění území obce na funkční plochy a podmínky jejich využití Z hlediska zastavitelnosti je řešené území rozděleno na: • současně zastavěné území – zahrnuje stavební objekty a k nim přilehlé pozemky určené ke stejnému funkčními využití a další pozemky (i nezastavěné) uvnitř hranic současně zastavěného území (viz grafická část), uvnitř současně zastavěného území se činnosti a děje řídí daným funkčním využitím. • zastavitelné území - rozumí se veškerá území navržená touto ÚPD k zastavění • nezastavitelné území (volná krajina): v nezastavitelném území lze realizovat jen liniové dopravní stavby, stavby inženýrských sítí a stavby nezbytné pro údržbu krajiny - seníky, včelíny apod., stavby sloužící k zajišťování ochrany přírody, myslivosti, lesního hospodářství, rybničního hospodářství, zajišťování civilní ochrany státu. Definování pojmů -Zásadním regulačním prvkem pro umístění je funkce. Popis funkčních ploch: Plochy dopravního vybavení Bydlení B Chatové osady a zahrádkářské kolonie CH Smíšené území bydlení a podnikání SB+P Občanská vybavenost Rekreace a sport R Výroba a podnikání VP Zemědělská výroba VZ Technická vybavenost TV Zeleň soukromá Zeleň veřejná a vyhrazená Lesy (PUPFL) Významná, vzrostlá zeleň a izolační zeleň Vodní plochy Rozlivová území Zemědělský půdní fond (orná půda, ostatní plochy, trvalý travní porost) Protierozní ochrana sídla Plochy těžby nerostných surovin Prvky územního systému ekologické stability Přípustné, nepřípustné a podmíněné funkční využití ploch Činnosti, děje nebo zařízení se z hlediska přípustnosti člení na: a) Přípustné činnosti– realizovatelné bez jmenovitého omezení – v souladu s příslušnou platnou právní úpravou. Přípustné využití území je základní náplní území. Základní funkce je včetně nezbytné technické a dopravní infrastruktury b) Podmíněné -využití – nesmí být v konfliktním vztahu k činnostem převládajícím, mají charakter doplňujících činnost. Lze je jednotlivě povolit, nevyvolávají-li jednotlivě, v souhrnu nebo v součinu rizika ohrožení (znečištění nebo havárie) nebo neporušují-li svým vnějším působením charakter území (základní zásady utváření území a obecné a zvláštní regulativy) nad míru stanovenou zákonem, vyhláškou, jiným obecně závazným právním předpisem nebo platným správním rozhodnutím pro tuto část území. c) Nepřípustné činnosti – nerealizovatelné za žádných podmínek (za doby platnosti tohoto ÚPO). Kromě činností, dějů nebo zařízení uvedených v tomto územním plánu jsou to všechny činnosti, děje nebo zařízení, které nesplňují podmínky stanovené zákonem, jinými obecně závaznými právními předpisy nebo platným správním rozhodnutím, a to buď pro celé správní území nebo pro jeho části. - využití funkčních ploch jsou veškeré záměry, činnosti a děje, které jsou v rozporu s danou funkcí, podmínkami využití dané plochy, hodnotami území atd. 16

Plochy dopravního vybavení a) přípustné činnosti: - slouží k zabezpečení potřeb všech druhů dopravy včetně ochranných pásem plochy pro silniční dopravu (komunikace chodníků a zelených pásů pro automobilovou dopravu, zemědělskou a lesní dopravu, veřejná parkoviště, veřejná zeleň převážně liniového charakteru podél komunikací a parkovišť, zastávky, garáže, pěší propojení, plochy a cesty pro pěší, cesty pro cyklisty) plochy železnice, plochy vodní dopravy, letecké dopravy. - vybavení parkovišť (kiosky apod.) b) podmíněné - podmíněně přípustné je umisťování sítí a technické infrastruktury, kdy toto umístění nesmí ohrozit ani omezit funkci hlavní (viz. přípustné). Pokud bude možné, měly by být tyto stavby umisťovány do zelených pásů, které plní doprovodnou funkci k funkci dopravní. c) nepřípustné činnosti: - jiná než hlavní funkce území je nepřípustná.

Bydlení - B a) přípustné činnosti: - bydlení v rodinných domech (izolovaný, dvojdům, řadový…bytový – 1-2NP a podkroví s ohledem na okolní zástavbu) - nerušící služby občanské vybavenosti a nerušící řemesla – ve stávajících objektech, nové přístavby do 50m2 - chov domácího zvířectva,- ochranné pásmo nepřekročí vlastní pozemek a nebude narušovat sousední pozemky. - plochy místních komunikací včetně chodníků a vedení inženýrských sítí b) podmíněné: - zařízení pro drobnou podnikatelskou činnost - podmíněně přípustné využití nesmí svým charakterem narušovat obytnou funkci nad zákonem stanovené limity - bytový dům na stávajících plochách do 3NP a podkroví - Na místních obslužných komunikacích mohou být plochy pro bydlení (místní komunikace jsou součástí navrhovaných ploch pro bydlení) c) nepřípustné činnosti: - jsou veškeré činnosti (včetně zařízení chovatelských , pěstitelských), které zatěžují, nebo překračují stupeň zátěže, nebo režim stanovený vyhláškou obce a příslušnými hygienickými normami - stavby pro výrobu většího rozsahu, haly, velké skladové prostory - velkokapacitní stavby občanského vybavení - velkokapacitní stavby pro dopravu - velkokapacitní stavby technického vybavení - jiná než přípustná a podmíněné využití.

17

Chatové osady a zahrádkářské kolonie - CH a) přípustné činnosti: - zóna slouží pro sezónní rekreační bydlení (nikoliv trvalé bydlení) - rekreační dům (– max.1NP a podkroví s ohledem na okolní zástavbu) - nové objekty, přístavby a dostavby – pouze za podmínky likvidace odpadních vod přes domovní ČOV - plochy místních komunikací a vedení inženýrských sítí - hřiště b) podmíněné: - - sezónní občerstvení (– pouze za podmínky kvalitní likvidace odpadních vod) c) nepřípustné činnosti: - skleníky v chatových osadách - chov domácího zvířectva - zařízení pro drobnou podnikatelskou činnost (včetně zařízení chovatelských , pěstitelských) - jiná než přípustná využití.

Smíšené území - bydlení a podnikání – SB+P a) přípustné činnosti: - zóna slouží k bydlení, včetně podnikání (řemesla, drobné výrobní provozovny) - služby občanské vybavenosti - výrobní, opravárenská nebo chovatelská činnost nerušící obytnou zástavbu - dopravní služby nerušící obytnou zástavbu b) podmíněné: - pouze podnikání – bez bydlení - pouze bydlení – bez podnikání c) nepřípustné činnosti: - velkoobchodní činnost, která má zvýšené nároky na dopravu, hluk apod… - lůžkové části zdravotnických a sociálních zařízení

18

Občanská vybavenost a) přípustné činnosti: - plochy pro stavby, zařízení a související činnosti a děje občanské vybavenosti městského a lokálního charakteru (veřejná správa, kultura, věda, školství, zdravotnictví, sociální péče, komerce, nevýrobní služby…..) - celoroční, sezónní ubytování formou pensionu, hotelu, turistické ubytovny včetně stravování - výška staveb přízemní, maximálně dvě nadzemní podlaží, popřípadě zvýšené přízemí + obyvatelné podkroví - tržnice - sportovní zařízení -fitcentra, tělocvičny … - parkovací stání, odstavná stání a garáže pro potřeby vyvolané přípustným využitím území budou řešena na vlastním pozemku - drobná sadovnická a parková architektura např. altán, kryté sezení, lavičky - zeleň parková, travnaté plochy pro oddech, či slunění, obslužné komunikace, pěší cesty b) podmíněné: - byt majitele, správce c) nepřípustné činnosti: - výroba, sklady - zemědělská výrobní činnost - jakékoli činnosti, které by mohly být nebo jsou v rozporu s funkcemi přípustnými

Rekreace a sport - R a) přípustné činnosti: - tělovýchovná zařízení – krytá i otevřená sportoviště - vybavenost sloužící návštěvníkům zařízení – obchod, služby, stravování, ubytování nezbytná technická vybavenost, provozy údržby b) podmíněné: - byt majitele, správce c) nepřípustné činnosti: - drobné stavby – skleníky, altány apod. - výrobní a chovatelská činnost - zdravotnická (lůžková) zařízení a sociální služby - dopravní služby, velkoobchodní, výrobní nebo skladovací činnost - motokrosové a autokrosové dráhy, ostatní hlučné provozy - provozy produkující zápach ( živočišná výroba) 19

Výroba a podnikání – VP a) přípustné činnosti: - slouží pro výrobu, podnikání a skladování - provoz těchto podnikatelských aktivit nebude narušovat stávající a navrhované obytné plochy - nezbytná technická vybavenost (trafostanice aj.) - manipulační plochy, vlečky, přepravní dráhy - drobné provozovny a služby - parkování nákladní dopravy musí být zajištěno uvnitř uzavřených areálů, parkování osobních vozidel na vlastním pozemku. - výrobní a hospodářské budovy budou respektovat hmotou a vzhledem hodnoty obce (ve venkovských sídlech např. tradiční stodoly) b) podmíněné - pohotovostní bydlení - obvodový plášť bude přizpůsobený okolní zástavbě - skladování výrobků či materiálu pouze za neprůhledným oplocením, nebo uvnitř objektů. (Popř. clonící popínavá či keřová ochranná izolační zeleň) - objekty a zařízení občanské vybavenosti c) nepřípustné činnosti: - těžba, betonárky, skládky - živočišná zemědělská výroba - aktivity a zdroje, které vedou k emitování znečisťujících látek do ovzduší, zejména těkavých organických látek a pachových látek.

- skladování nebezpečných látek, odpadů apod. - činnosti obtěžující okolí nad zákonem stanovené limity – hluk, prašnost, exhalace a zápach překračující režim stanovený vyhláškou obce a příslušnými hygienickými normami a které jsou nebo by mohly být v rozporu s funkcí s hlavní - jiná než přípustná a podmíněné využití.

Zemědělská výroba – VZ a) přípustné činnosti: - slouží pro výrobu v zemědělství - zemědělská výroba a živočišná, skladování, výrobní, opravárenská činnost, intenzivní zemědělská výroba rostlinná – skleníky, školky - administrativa, pohotovostní ubytování - výrobní provozovny a služby – i nezemědělského charakteru b) podmíněné - provoz těchto podnikatelských aktivit nebude narušovat stávající a navrhované obytné plochy - ochranné pásmo provozoven bude odsouhlaseno vlastníky dotčených pozemků. - obvodový plášť bude přizpůsobený okolní zástavbě, skladování výrobků či materiálu pouze za neprůhledným oplocením, nebo uvnitř objektů. c) nepřípustné činnosti: - jiná než přípustná a podmíněné využití.

20

Technická vybavenost - TV a) přípustné činnosti: - slouží k zabezpečení provozu a funkčnosti plochy, vodohospodářských, energetických a jiných systémů, podmiňujících využití území - výstavba staveb a zařízení souvisejících bezprostředně s danou funkcí technické infrastruktury a obsluhy území, tj. bodové technické infrastruktury, stavby liniové (vedení vzdušných, podzemních staveb energetických a vodohospodářských), stavby garáží a stavby svým charakterem, funkcí a měřítkem odpovídající (sběrný dvůr, místo tříděného odpadu, sběrné místo nebezpečného odpadu atd.) b) podmíněné - pohotovostní bydlení c) nepřípustné činnosti: - bydlení, zdravotnictví, sociální služby - sport a rekreace - jiná než přípustná a podmíněné využití.

Zeleň soukromá a) přípustné činnosti: - zahrádky a sady - současné funkční využití, zahrádky, bez přímé vazby na objekty trvalého bydlení - objekty údržby a pro uložení zahradnických aj. potřeb - vše, co souvisí se stávajícím využitím, umělé vodní plochy (bazény), skleníky, altány, pergoly apod. - všechny nové stavby budou drobného měřítka a budou svým charakter, proporcemi a navrženým řešením odpovídat okolní zástavbě c) nepřípustné činnosti: - všechny druhy výrobních činností vč. opravárenství - skladování ( mimo materiálu pro údržbu) - skládky odpadu vč. odstavení motorových vozidel - chov domácího zvířectva - dopravní služby - stavby pro bydlení nebo rekreaci

21

Zeleň veřejná a vyhrazená a) přípustné činnosti: - parky, parkově upravená veřejná prostranství, ostatní veřejná zeleň včetně ochranné a izolační, aleje a stromořadí v zastavěném území, hřbitov včetně staveb doplňujících účel využití území - území veřejně přístupné a vyhrazené zeleně, sloužící zejména jako zázemí pro odpočinek a rekreační aktivity. Přípustné je provádět na těchto plochách vegetační úpravy, které svým charakterem nenaruší funkci plochy a původní skladbu dřevin - kašny a vodní plochy a toky, umělecká díla (plastiky, apod.) odpočivné plochy s lavičkami - pěší cesty, lávky, cyklistické cesty, naučné stezky - hudební pavilóny, altány, pergoly, loubí, stánky, drobná architektura uličního mobiliáře b) podmíněné - Podmíněně přípustné je na těchto plochách zřizovat a provozovat zařízení a sítě technické infrastruktury, nezbytné pro funkci a provoz obce, za předpokladu, že budou citlivě začleněny do tohoto území, drobné kultovní a kulturní stavby za předpokladu, že svým charakterem a doprovodnými funkcemi, nenaruší charakter tohoto území, umělé vodní plochy, potřebné technické zázemí. - hřiště (mimo frekventovaná území v centru a podél hlavních průjezdných komunikací) c) nepřípustné činnosti: - Nepřípustné je na těchto územích zřizovat a provozovat veškerá zařízení a stavby, která nejsou uvedena jako přípustná a podmíněně přípustná.

Lesy - PUPFL a) b) c) -

přípustné činnosti: hospodaření na lesním půdním fondu (včetně pěstebních ploch) účelové komunikace izolační a doprovodná zeleň nezbytné objekty pro údržbu lesa, podmíněné: stavby seníků, včelínů apod. křížení liniových staveb nepřípustné činnosti: jiné než přípustné, popřípadě podmínečně přípustné

Významná,vzrostlá a izolační zeleň a) přípustné činnosti: - Volně rostoucí dřevinné porosty, křoviny, stromořadí, liniová zeleň, izolační zeleň b) podmíněné - zalesnění c) nepřípustné činnosti: - všechny činnosti a děje výše neuvedené

22

Vodní plochy a toky Rozlivová území a) přípustné činnosti: - rybníky, nádrže, řeky, potoky, další vodní plochy a rozlivová území. (V blízkosti toků a melioračních stok (do 6 m od břehové čáry) je přípustné zřizování staveb pouze tak, aby byl umožněn výkon správy vodních toků (údržba a čistění vodotečí –alespoň jednostranný volně přístupný pruh). - ponechání stávající způsobu využití těchto ploch. Zásahy do vodních ploch a s nimi bezprostředně související území a objektů budou sledovat především stabilizaci vodních poměrů v území, revitalizaci vodní ploch, obnovou a zkvalitněním břehových porostů, přirozené začlenění vodní plochy do krajinného prostředí, začlenění plochy do územního systému ekologické stability. - stavby související s rekreací a sportem - lodní doprava je možná pouze v případě, kdy nepoškozuje přírodní hodnoty území - lávky a mola (vyhlídková, případně nástupní) b) podmíněné - zřizovat a provozovat sítě a zařízení technické infrastruktury nezbytné pro obsluhu a zásobování přilehlého území, ve směru kolmo na vodoteče, případně nejkratším možným způsobem přes nebo pod vodní plochou, - stavby přístavišť, zařízení pro chov ryb, a dalších, které přímo souvisí s využitím vodní plochy nebo jejího břehu. c) nepřípustné činnosti: zřizovat a provozovat na těchto územích jakákoliv nová zařízení (zejména stavby) nesouvisející s využitím vodní plochy a dále funkční využití a činnosti, které nejsou uvedeny jako přípustné nebo podmíněně přípustné.

ZPF (zemědělský půdní fond) - orná půda, ostatní plochy, trvalý travní porost a) přípustné činnosti: - orná půda, ostatní plochy a trvalý travní porost (TTP = louky a pastviny. Mezi plochy TTP patří plochy zatravnění a plochy ostatní zemědělské činnosti). Území určená pro intenzivní i extenzivní hospodaření nebo činnosti a zařízení, které s hospodařením souvisí. Jedná se o plochy mimo současně zastavěná a zastavitelná území a mimo plochy ÚSES.

-

účelové komunikace nezbytné pro obsluhu tohoto území izolační a doprovodná zeleň změny kultur (na pastviny, louky, sady a půdu ornou, ostatní plochy) za splnění všech zákonných podmínek.

- ohrazení pastvin b) podmíněné: Podmíněně přípustné je zřizovat a provozovat na těchto územích - jednotlivé jednoduché stavby zemědělské výroby (např. seníky, včelíny, konstrukce vinic a chmelnic, bažantnice, posedy, krmelce apod.). - liniové sítě a zařízení technické infrastruktury stavby nezbytné pro obsluhu a zásobování přilehlého území - měnit funkční využití na pozemky určené k plnění funkcí lesa. c) nepřípustné činnosti: - mimo zastavěné a zastavitelné území je nepřípustné oplocení pozemků - jiné než přípustné popř. podmíněné využití 23

Protierozní ochrana sídla a) přípustné využití: Zatravnění, záchytné stoky, revitalizace toků. Hlavní funkcí těchto ploch je zajištění protipovodňové ochrany, zabránění vodním erozím. - Umístění protipovodňových opatření a staveb, staveb s souvisejících s funkcí hlavní b) podmíněné: - zařízení a sítě technické infrastruktury - vodní plochy - odpočinkové plochy a sportovní plochy (lavičky, dráhy pro horská kola apod.) c) nepřípustné využití: - na tomto území se nesmí povolovat a odehrávat takové činnosti, které by mohly znemožnit protipovodňová opatření

Plochy těžby nerostných surovin a) přípustné využití: - plochy poddolovaných území, dobývacích prostorů (DP), chráněných ložiskových území (CHLÚ), výhradní ložiska, sesuvná území, stará důlní díla. - stávající využití do doby povolení dobývacího prostoru - v dobývacích prostorech těžba - technické zajištění těžby - zařízení a sítě technické infrastruktury, které slouží pro zajištění těžby b) podmíněné: - skládka včetně zájmového území lokalitě Růžov - rekultivace - zalesnění, vzrostlá zeleň, vodní plochy apod. - odpočinkové plochy a sportovní plochy (lavičky, hřiště, dráhy pro horská kola apod.) c) nepřípustné využití: - na tomto území se nesmí povolovat a odehrávat takové činnosti, které by mohly ztížit budoucí funkci nebo znemožnit těžbu

24

Prvky územního systému ekologické stability V ÚPO se vymezují základní skladebné prvky ÚSES tvořící kostru ekologické stability, tj. prky lokálního ÚSES. -Při rozhodování o funkčním využití ploch je nutné vycházet z nezbytnosti jejich ochrany, prvky ÚSES nelze zrušit bez náhrady. -Konstitutivní znaky, kterými jsou reprezentativnost, minimální a maximální prostorové parametry, kontinuita systému ÚSES nesmí být narušeny. 1. Pro funkční využití ploch biocenter a) přípustné činnosti: - současné využití - využití, které zajišťuje přirozenou druhovou skladbu bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám, - jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu. Změnou nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití nebo zhoršení přírodní funkce současných ploch ÚSES. b) podmíněné: - pouze ve výjimečných případech nezbytně nutné liniové stavby, vodohospodářská zařízení, ČOV atd. Umístěny mohou být jen při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biocentra. c) nepřípustné činnosti: - změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změna druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s nižším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), které jsou v rozporu s funkcí těchto ploch v ÚSES, - jakékoli změny funkčního využití, které by znemožnily či ohrozily funkčnost biocenter nebo územní ochranu ploch navrhovaných k začlenění do nich, - rušivé činnosti jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin apod., mimo činnosti podmíněné. 2. Pro funkční využití ploch biokoridorů a) přípustné činnosti: - současné využití, - využití, které zajišťuje vysoké zastoupení druhů organismů odpovídajících trvalým stanovištním podmínkám při běžném extensivním zemědělském nebo lesnickém hospodaření (trvalé travní porosty, extensivní sady, lesy apod.), případně rekreační plochy přírodního charakteru, - jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu; přitom změnou nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití a přírodní funkce současných funkčních biokoridorů b) podmíněné nezbytně nutné liniové stavby křížící biokoridor, vodohospodářská zařízení, ČOV atd. Umístěny mohou být jen při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biokoridoru. Umístění pokud možno jen kolmo na biokoridory a v co nejmenším rozsahu. c) nepřípustné činnosti: - změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změny druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s nižším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), které jsou v rozporu s funkcí biokoridoru, - jakékoli změny funkčního využití, které by znemožnily nebo ohrozily územní ochranu a založení chybějících částí biokoridorů, - rušivé činnosti, jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin, apod., mimo činností podmíněných.

25

e. limity využití území včetně stanovení zátopových území Limity vstupní jsou zakresleny ve výkresu limitů v zadání územního plánu obce a dále je obsahuje hlavní výkres. Limity jsou stanoveny jsou stanoveny právními předpisy a správními rozhodnutími.

-

hranice CHOPAV Třeboňská pánev ochranné pásmo vodních zdrojů, vodojemu ochranné pásmo středotlakého plynovodu bezpečnostní pásmo VTL plynovodu ochranné pásmo VVN 110 kV ochranné pásmo VN 22 kV ochranné pásmo trafostanice ochranné pásmo dálkové trasy vodovodu ochranné pásmo silnic ochranné pásmo dráhy ochranné pásmo PUPFL nemovité kulturní památky přírodní památka chráněné ložiskové území dobývací prostor poddolované území sesuvné území staré důlní dílo ochranné pásmo hřbitova

Výstupní limity navržené územním plánem obce: • Navržené plochy OP nově navržených staveb technické a dopravní infrastruktury - v těchto navrhovaných ochranných pásmech není dovoleno takové využití, které by znemožnilo navrhované využití, dále zde není dovoleno povolovat žádné stavby ani dočasné vyjma navrhovaných staveb dopravy a technické infrastruktury (a staveb přímo s nimi souvisejících), pro které je toto území chráněno. Toto území je nutno chránit z důvodů zajištění prostoru pro umístění těchto staveb v navazujících řízeních (včetně prostoru pro budoucí ochranná pásma plynoucích z příslušných právních předpisů, která budou vymezena teprve v navazujících řízeních, např. územní řízení), dále prostor pro jejich realizaci a popřípadě také následný přístup k nim. • Navržené OP ČOV a limitující (maximální) OP zemědělských areálů - a uvnitř hlukových isofon, uvnitř navrhovaných ochranných pásem apod.- funkční využití ploch dotčených předpokládanou zvýšenou hygienickou zátěží (např. hlukem, prachem, zápachem), může být realizováno teprve po provedení takových opatření, která zamezí, nebo budou eliminovat tuto zvýšenou hygienickou zátěž a všechny zjištěné negativní vlivy. Tato omezení plynoucí z využití území je nutno zohlednit v navazujících dokumentacích a řízeních (např. územním a stavebním řízení).- Ochrana území platí do doby vyhlášení OP (případně dle hlukového měření) dle skutečné zátěže. V případě vyhlášení OP je limitující OP nepřekročitelné. • Záplavové území není v řešeném území vyhlášeno – pouze území ohrožené velkými vodami. • Zájmové území skládky. - Územní plán obce navrhuje plochu pro technické zajištění dobývacího prostoru 26

f.

Přehled a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území

• i.č. je shodné s číslováním lokalit K.Ú ZBOROV: pořad. číslo plochy (i.č.)*

název lokality

výměra v ha

1

Severní okraj

1,67

2, 5

Proluky

0,90 0,66

Východní okraj Zborova

2,56

6

ČOV Zborov

2,17

7

Voršila

0,87

20

Severní okraj Severových. Ohrazeníčka

1,93

3, 4

31

22,27 21, 25, 29 23

Ohrazeníčko Proluky Západní, jižní, východní okraj Ohrazeníčko jižní okraj

0,50

0,64 1,69 1,22 1,89 2,02

funkční využití (funkční typ) - charakteristika, obsluha, limity využití území, podmínky využití území, ochrana hodnot území Smíšené bydlení a podnikání SB+P Obsluha území – z místní obslužné komunikace. Limity využití území,: - ochranné pásmo VN Ochrana hodnot území - zástavba bude respektovat charakter okolní venkovské zástavby Bydlení B Obsluha území – z místní obslužné komunikace. Limity využití území,: - ochranné pásmo VN Ochrana hodnot území - zástavba bude respektovat charakter okolní venkovské zástavby Bydlení B Obsluha území – z místní obslužné komunikace. Limity využití území,: Ochrana hodnot území - zástavba bude respektovat charakter okolní venkovské zástavby Technická vybavenost TV Obsluha území – z místní obslužné komunikace. Limity využití území,: - navržené ochranné pásmo – vzhledem ke stávající ploše bydlení - respektovat funkční biokoridor 1212 Ochrana hodnot území - zástavba bude respektovat charakter okolní venkovské zástavby Výroba zemědělská VZ Obsluha území – z místní obslužné komunikace. Limity využití území,: - navržené ochranné pásmo – vzhledem ke stávající ploše bydlení - zástavba bude respektovat charakter okolní venkovské zástavby Smíšené bydlení a podnikání SB+P Obsluha území – z místní obslužné komunikace. Limity využití území,: - ochranné pásmo VN Ochrana hodnot území Bydlení B Obsluha území – z místní obslužné komunikace. Limity využití území,: - ochranné pásmo VN (lok.29) Ochrana hodnot území - zástavba bude respektovat charakter okolní venkovské zástavby Bydlení B Obsluha území – z místní obslužné komunikace. Limity využití území,: Ochrana hodnot území - zástavba bude respektovat charakter okolní venkovské zástavby

27

pořad. číslo plochy (i.č.)*

název lokality

výměra v ha

26

ČOV Ohrazeníčko

0,48

30

Severní okraj Ohrazeníčka

1,58

funkční využití (funkční typ) - charakteristika, obsluha, limity využití území, podmínky využití území, ochrana hodnot území Technická vybavenost TV Obsluha území – z místní obslužné komunikace. Limity využití území,: - navržené ochranné pásmo – vzhledem ke stávající ploše bydlení - respektovat funkční biokoridor 12221 Ochrana hodnot území Výroba a podnikání V+P Obsluha území – z místní obslužné komunikace. Limity využití území,: - ochranné pásmo silnice III. třídy Ochrana hodnot území - exponovaná pohledová orientace

K.Ú OHRAZENÍ: pořad. číslo plochy (i.č.)*

název lokality

výměra vh

Západní okraj Ohrazení

5,79

41 46

Západní okraj Ohrazení

1,49 1,02

44

Ohrazení Severní okraj

0,48

42

Střed Ohrazení

0,45

47

ČOV Ohrazení

0,40

40

funkční využití (funkční typ) - charakteristika, obsluha, limity využití území, podmínky využití území, ochrana hodnot území Bydlení B Obsluha území – z místní obslužné komunikace.

Limity využití území,: - ochranné pásmo VN - OP vodovodu Ochrana hodnot území - zástavba bude respektovat charakter okolní venkovské zástavby Smíšené bydlení a podnikání SB+P Obsluha území – z místní obslužné komunikace. Limity využití území,: - ochranné pásmo VN Ochrana hodnot území Smíšené bydlení a podnikání SB+P Obsluha území – z místní obslužné komunikace. Limity využití území,: - ochranné pásmo lesa Ochrana hodnot území Rekreace a sport Obsluha území – z místní obslužné komunikace. Limity využití území,: Ochrana hodnot území Technická vybavenost TV Obsluha území – z místní obslužné komunikace. Limity využití území,: - navržené ochranné pásmo – vzhledem ke stávající ploše bydlení - respektovat funkční biokoridor 12221 Ochrana hodnot území -

28

K.Ú ZALINY: pořad. číslo plochy (i.č.)*

50

51, 52

název lokality

výměra v ha

Severozápad ní okraj

0,5

Severozápad ní okraj

2,80 0,41

funkční využití (funkční typ) - charakteristika, obsluha, limity využití území, podmínky využití území, ochrana hodnot území Rekreace a sport R Obsluha území – z komunikace.III. třídy

Limity využití území,: - OP komunikace.III. třídy Ochrana hodnot území Bydlení B Obsluha území – komunikace.III. třídy a z místní obslužné komunikace. Limity využití území,: - OP VN

- RR trasa OP silnice III. třídy 53

Jižní okraj

1,2

55 56

Jižní okraj

1,27 4,13

54

Jižní okraj

1,2

ČOV

0,15

Ochrana hodnot území - zástavba bude respektovat charakter okolní venkovské zástavby Smíšené bydlení a podnikání SB+P Obsluha území – z místní obslužné komunikace. Limity využití území,: - ochranné pásmo imitující ze živočišné výroby Ochrana hodnot území - exponovaná poloha při vjezdu do sídla Smíšené bydlení a podnikání SB+P Bydlení B Obsluha území – z místní obslužné komunikace. Limity využití území,: - ochranné pásmo návrhu VN Ochrana hodnot území - respektovat alej směr Farkovský rybník - respektovat biocentrum 11207 Výroba a podnikání VP Obsluha území – z místní obslužné komunikace Limity využití území,: - ochranné pásmo lesa Ochrana hodnot území - exponovaná poloha při vjezdu do sídla Technická vybavenost TV Obsluha území – z místní obslužné komunikace. Limity využití území,: - navržené ochranné pásmo – vzhledem ke stávající ploše bydlení - respektovat funkční biocentrum 11207 Ochrana hodnot území -

K.Ú LEDENICE: pořad. číslo plochy (i.č.)*

60 61 62

název lokality

Severní okraj

výměra v ha

2,32 5,53 5,46

funkční využití (funkční typ) - charakteristika, obsluha, limity využití území, podmínky využití území, ochrana hodnot území Bydlení B Obsluha území – z místní obslužné komunikace.

Limity využití území,: - ochranné pásmo VN - OP vodovodu, kanalizace - OP silnice III. třídy - OP hřbitova - CHOPAV Ochrana hodnot území - zástavba bude respektovat charakter okolní zástavby - nutno vybudovat novou trafostanici

29

pořad. číslo plochy (i.č.)*

název lokality

výměra v ha

63

Pod Laznou

0,5

funkční využití (funkční typ) - charakteristika, obsluha, limity využití území, podmínky využití území, ochrana hodnot území Rekreace a sport R Obsluha území – z komunikace.III. třídy

Limity využití území,: - OP komunikace.III. třídy - Území ohrožené velkou vodou Ochrana hodnot území

64 65

Severní okraj

2,34 8,97

66 68

Západní okraj

2,87 0,19

67

Budějovická ulice Jz část u Bagru

0,54

Jihozápadní okraj

3,70 3,81

71

70 72

Limity využití území,: - ochranné pásmo VN - OP vodovodu Ochrana hodnot území

0,38

- zástavba bude respektovat charakter okolní zástavby Výroba a podnikání VP Obsluha území – – z komunikace II. třídy Limity využití území,: - ochranné pásmo VN - záchytná stoka - ochranné pásmo imitující ze živočišné výroby Ochrana hodnot území - respektovat IP 8 - pohledově exponované Smíšené bydlení a podnikání SB+P Obsluha území – z komunikace II. třídy. Limity využití území,: - ochranné pásmo imitující ze živočišné výroby - území ohrožené velkou vodou Ochrana hodnot území Bydlení B Obsluha území – z místní obslužné komunikace.

Limity využití území,:

0,6 3,63

69 73

- pohledově exponované území Bydlení B Obsluha území – z místní obslužné komunikace.

- ochranné pásmo imitující ze živočišné výroby - území ohrožené velkou vodou Ochrana hodnot území - zástavba bude respektovat charakter okolní zástavby Rekreace a sport R Obsluha území – z místní komunikace.

Limity využití území,: - OP VN Ochrana hodnot území

74

Jižní okraj

8,51

75 76 77 78

Jižní okraj

0,51 0,21 0,38 0,24

Výroba a podnikání VP Obsluha území – z komunikace.II. třídy Limity využití území,: - dálkový optický kabel - ochranné pásmo VN Ochrana hodnot území - respektovat IP8 - pohledově exponované území - umožnit propojení cyklostezky Bydlení B Obsluha území – z místní obslužné komunikace.

Limity využití území,: - dálkový optický kabel - ochranné pásmo VN

- CHOPAV Ochrana hodnot území - respektovat BK6, biocentrum 4 - umožnit propojení cyklostezky

30

pořad. číslo plochy (i.č.)*

název lokality

výměra v ha

79

Jihozápadní okraj

1,66

funkční využití (funkční typ) - charakteristika, obsluha, limity využití území, podmínky využití území, ochrana hodnot území Bydlení B Obsluha území – z místní obslužné komunikace.

Limity využití území,: - ochranné pásmo imitující ze živočišné výroby Ochrana hodnot území

80

Zemědělské družstvo

0,81

81

U ZD

0,35

82

Pod Hradem

0,84

- ponechat prostor pro rozšíření místní komunikace - respektovat BK6 - zástavba bude respektovat charakter okolní zástavby Výroba zemědělská VZ Obsluha území – z místní obslužné komunikace. Limity využití území,: - ochranné pásmo VN Ochrana hodnot území Smíšené bydlení a podnikání SB+P Obsluha území – z místní obslužné komunikace. Limity využití území,: - ochranné pásmo limitující ze živočišné výroby Ochrana hodnot území Bydlení B Obsluha území – z místní obslužné komunikace.

Limity využití území,: - ochranné pásmo limitující ze živočišné výroby Ochrana hodnot území

83

U Dolního Hradského

0,37

86 87

Růžov

0,31 0,30

- respektovat BK4 - zajistit kvalitní čistění odpadních vod Bydlení B, rekreace a sport, garáže Obsluha území – z místní obslužné komunikace. Limity využití území,: - rozšíření záchytného rybníku (Dolní Hradský) - území ohrožené velkou vodou - OP VN Ochrana hodnot území - pohledově exponované z jihu - respektovat BK6 Bydlení B Chatové osady a zahrádkářské kolonie Obsluha území – z místní obslužné komunikace.

Limity využití území,: Ochrana hodnot území

88

Jižně od ČOV

0,50 0,23

- umožnit propojení cyklostezky Smíšené bydlení a podnikání SB+P, výroba a podnikání VP Bydlení Obsluha území – z místní obslužné komunikace – počítat s nutností rozšíření. Limity využití území,: - respektovat bezpečnostní pásmo VTL plynu Ochrana hodnot území - respektovat území ohrožené velkou vodou - respektovat BK4 - zajistit kvalitní čistění odpadních vod - respektovat hlukové limity pro okolní plochy pro bydlení

31

g. návrh koncepce dopravy, občanského a technického vybavení a nakládání s odpady g.1.

návrh koncepce dopravy

Hlavní silniční komunikací na území Ledenic představuje průtahový úsek silnice II/157. Silnice II/157 Český Krumlov - Kaplice -Trhové Sviny - Borovany - Ledenice České Budějovice má několik úseků různého dopravního významu, po dobudování dálnice D3 bude sloužit jako dálniční přivaděč Krumlova ve směru od jihu. Na českokrumlovsku má největší dopravní význam úsek silnice z Trhových Svinů do Českých Budějovic. Donedávna byla vedena z Kaplického nádraží jako silnice II/146 do Ledenic, odkud byla směrována do Zalin, až do Hluboké n. Vlt. a tvořila strategickou odklonovou trasu mimo České Budějovice (úsek mezi Zalinami a Zvíkovem se nepodařilo vybudovat). Úsek z Ledenic do Českých Budějovic byl původně zařazen jako silnice III. třídy. Silnice II/157 severně Trhových Svin (s výjimkou 2,5km úseku severozápadně Borovan, který byl upraven cca před dvaceti roky v souvislosti s rozšířením dobývacího prostoru Calofrig) má řadu dopravních závad bodového, ale i liniového charakteru zejména v úseku mezi Českými Budějovicemi a Ledenicemi, který je ovšem úsekem nejzatíženějším (2.9 tis. vozidel/den při vysokých tempech nárůstu intenzity - od roku 1968 nárůst počtu vozidel o 350 %) a bohužel také s vysokým počtem dopravních nehod (zejména časté námrazy v lesním úseku u Zborova). Šířka vozovky cca 6 m, namnoze bez krajnic (zejména v úseku mezi Českými Budějovicemi a Ledenicemi). V úseku mezi Trhovými Sviny a Borovany trasa vcelku příjemná a bezproblémová. Na průtazích Ledenicemi a Borovany nepříznivý vliv vysokého podílu těžké dopravy. Donedávna dopravně velmi závadná křižovatka silnic II/157 a III/14611 v centru Ledenic nově upravena na malou okružní. Silnice II/157ba mela být upravena do homogenních parametrů silniční kategorie S 7.5/60 (mezi Českými Budějovicemi a Ledenicemi S 7.5/70). V předloženém dopravním návrhu respektována je přeložka silnice II/157 na západním okraji zastavěného území města (s jejím pokračováním severním směrem jako přeložka silnic III/14611, III/14613) principiálně v trase dle platného ÚPnVÚC českobudějovické sídelní regionální aglomerace; silnice II/157 v návrhu tedy vedena na nájezdu na přeložku v odbočném směru. Peážní úsek se silnicí II/155 směrem na Borovany (kromě dílčí úpravy křižovatky se silnicí II/155) územně stabilizován. Mimo přeložku (směrem na České Budějovice) v návrhu naznačeny homogenizační úpravy trasy (s potřebou rektifikace směrových a výškových oblouků); pro přesnější stanovení rozsahu plošných nároků této úpravy potřebné zpracovat podrobnou (nejlépe měřenou) studii. Jižního okraje řešeného území Ledenic se dotýká trasa silnice II/155 Třeboň Borovany - Strážkovice - Římov - Horní Třebonín - křižovatka I/39 u Rájova - (Český Krumlov). Silnici byl přisuzován v době nedávno minulé strategický význam a byla proto považována za součást záložní obchvatové komunikace mimo České Budějovice. Nicméně má tato silnice dosti výraznou tangenciální dopravní funkci pro spojení Českého Krumlova s jindřichohradeckem. O tom svědčí i poměrně silné dopravní zatížení, které představuje slušný průměr na silnici II. třídy. Po vybudování dálnice D 3 lze očekávat, že zejména dálniční obchvat Českých Budějovic nabídne pro tyto nadregionální vztahy výhodnější trasu a její dopravní význam poněkud poklesne a zřejmě nepřekročí regionální význam. Na druhé straně by její dopravní význam (pro osobní automobilovou dopravu) mohl ovlivnit záměr nové lázeňské zóny Domanín - Vrchy (mezi rybníkem Svět a Opatovickým rybníkem). Směrem na Strážkovice vcelku příjemná a bezpečná trasa (šířka vozovky cca 6 m), dopravní závada - nadjezd přes železnici u trocnovské zastávky by měla být odstraněna v souvislosti s modernizací a elektrifikací železniční tratě. Silnice v tomto úseku zatížena 1.3 tisíci vozidel/den zřejmě s nadprůměrnou dynamikou nárůstu intenzity (používána jako odklonová trasa pro spojení Borovany - České Budějovice). V návrhu v podstatě beze změny (s předpokladem úpravy do homogenních parametrů šířkové kategorie S 7.5/60). V návrhu napojena na přeložku silnice II/157 s předpokladem úpravy (v současné době velmi nebezpečné) křižovatky. 32

Řešeného území obce Ledenice se dále okrajově dotýká na jeho jihozápadním okraji silnice II/156 České Budějovice - Trhové Sviny - Nové Hrady. V dotčeném úseku je upravena v homogenních parametrech šířkové kategorie S 9.5/70 a tudíž územně stabilizovaná. V Ledenicích se na průtah silnice II/157 napojuje dvojice silnic III. třídy; silnice III/14611 vede z Ledenic na Zaliny, Třebotovice, Dobrou Vodu u Českých Budějovic do Českých Budějovic. V současnosti tvoří průtah ledenickým náměstím. Jak uvedeno výše, v úseku Ledenice – Zaliny byla před časem zařazena jako silnice II/146. Její dopravní význam mimo území Ledenic lze označit za místní. S výjimkou parametrů průtahového úseku odpovídají parametry dopravnímu významu. Na průtahu zastavěným územím Ledenic však vykazuje poměrně značný počet dopravních závad (směrové i výškové vedení trasy, nedostatečná šířka uliční čáry, nevyhovující vybavení chodníky). Na severním okraji Ledenic se napojuje na průtahový úsek silnice III/14611 (v jejím přímém pokračování) silnice III/14613 Ledenice - křižovatka I/34 u Vranína. Silnice je zatížena cca 1.3 tisíci vozidel/den, což představuje spíše lepší průměr pro silnice II. třídy v podmínkách českobudějovického regionu; svým dopravním významem konkuruje silnici II/155 (Borovany - Vrcov - Třeboň). S postupnou úpravou parametrů silnice I/34 mezi Českými Budějovicemi a Třeboní lze očekávat, že hodnota tohoto odklonu se spíše zvýší, pokud by v té době nebyla ještě realizována stavba dálnice D 3, respektive rychlostní silnice R 3 jižně Českých Budějovic, která by měla snížit hodnotu tangenciálního vztahu silnice II/155; nelze ovšem přitom pominout význam silnice pro nákladní dopravu vycházející z/do obcí přilehlého regionu Růže. V návrhu jsou vedeny obě silnice v přeložené trase na severozápadním okraji zastavěného území obce. První úsek (mezi silnicemi II/157 a III/14611) principiálně v trase dle zmíněného ÚPnVÚC ČB SRA; přeřazením původní silnice II/146 na Zaliny do sítě silnic III. třídy však záměr v podstatě ztratil na významu. V návrhu proto (nad rámec citovaného ÚPnVÚC) přeložka protažena severním směrem na silnici III/14613. Přeložka (jakož i obě uvedené silnice III. třídy) by měly být upraveny do homogenních parametrů šířkové kategorie S 7.5/50. Do výčtu silnic III. třídy nutno zahrnout i silnice III/14615 (křiž. II/157 – Ohrazení) a III/14616 (křiž. II/157 – Zborov); obě mají místní dopravní význam pro obsluhu uvedených sídel. Měly by být postupně upraveny do homogenních parametrů šířkové kategorie S 6.5/50. Stávající průtahové úseky silnic II. a III. třídy (východně přeložky) budou po vybudování přeložky přeřazeny do sítě místních komunikací; budou mít charakter obslužné komunikace funkční třídy C 1. Postupně by měly být upraveny na šířku vozovky 7.0 m (2 x jízdní pruh šířky 3.0 m + 2 x vodící proužek 0.50 m), nebo alespoň 6.0 m (2 x 2.75 výjimečná šířka jízdního pruhu + 2 x 0.25 m vodící proužek) a doplněny pokud možno oboustranným chodníkem šířky 2.25 m (mimo centrum obce alespoň jednostranným a to šířky nejméně 1.50 m; pokud bude chodník jednostranný, nutno na opačné straně vozovky zajistit bezpečnostní odstup od pevných překážek, tj. plotů, přípojných skříněk apod. minimálně 0.5 m). V těch místech, kde stávající šířka uliční čáry neumožní úpravu do uvedených parametrů, lze použít parametrů kompromisních, ovšem tak, aby podmínky pro pěší nebyly zhoršeny pod únosnou hranici z hlediska jejich bezpečnosti. Konkrétní podobu úpravy, která by představovala nástroj pro regulaci přilehlé zástavby by měly stanovit podrobné studie, které by bylo žádoucí postupně zpracovat. Obdobně nutno respektovat územní rezervu pro zabezpečení rozhledových poměrů, pokud by měly být zastavovány pozemky uvnitř směrových oblouků. Nejméně stejné parametry nutno požadovat ovšem i v době před vybudováním přeložky (tedy v době, kdy zůstanou tyto úseky součástí průtahových úseků silnic II., respektive III. třídy v majetku a správě jihočeského kraje). Přitom doporučujeme navrhovat moderní retardační prvky, které zvyšují bezpečnost silniční dopravy a zároveň minimalizují působení negativních vlivů na životní prostřední obyvatel v přilehlých obytných zónách. S obdobnými parametry nutno počítat při úpravách průtahových úseků silnic III. třídy místními částmi. Komunikační skelet sídla je doplněn sítí místních a účelových komunikací, tj. ve vlastní obci především ulic, které mají v současné době v převážné většině šířku vozovky cca 6 m a jsou z větší části vybaveny chodníky na standardní úrovni. V ostatních místních 33

částech mají tyto komunikace v současné době z větší části (alespoň v jejich zastavěné části) bezprašný povrch vozovky s šířkou vozovky 3 - 4 m a až na výjimky jsou bez chodníků. Rozvoj jejich sítě v dopravním návrhu vychází především z urbanistického návrhu. Jejich návrh by se měl řídit snahou, aby tyto komunikace (alespoň do budoucna) vytvářely ucelenou komunikační síť a nikoli, aby nabízely pouhé dopravní zpřístupnění zastavovaných území „prstovým“ způsobem. Uvedené místní komunikace mají charakter obslužných komunikací funkční třídy C 2, respektive C 3. U stávajících komunikací zpřístupňujících objekty bydlení (obytné zóny) je nezbytné počítat do budoucna s jejich úpravou na šířku vozovky pokud možno 6.0 m (2 x 2.75 výjimečná šířka jízdního pruhu + 2 x 0.25 m vodící proužek) doplněné chodníkem šířky minimálně 1.50 m; pokud bude chodník jednostranný, nutno na opačné straně vozovky zajistit bezpečnostní odstup od pevných překážek (plotů, přípojných skříněk) minimálně 0.5m. Do doby, než bude tato úprava možná, je nutno pro ni respektovat alespoň územní rezervu. Minimálně stejné šířkové parametry bude nutno navrhovat u nově budovaných místních komunikací obslužného charakteru. U obslužných komunikací funkční třídy C 3 lze v dalších stupních dokumentace navrhnout použití některých z retardačních prvků; jako dopravně zklidněné komunikace však lze navrhnout především koncové úseky těchto komunikací a to pouze v těch případech, kde je jasně zřejmé, že nelze do budoucna (a to ani po časovém horizontu platnosti územního plánu) předpokládat jejich prodloužení. Řešeného území obce Ledenice se na jeho jihozápadním okraji dotýká jednokolejná železniční trať České Velenice - České Budějovice. Je součástí někdejší hlavní železniční trati Vídeň - Gmünd - České Budějovice - Plzeň - Cheb. V řešeném území nemá železnice žádnou dopravnu, ani jiné provozní zařízení. Její význam pro dopravní obsluhu obce je proto téměř nulový. České dráhy připravují v současné době modernizaci a stavbu „Elektrizace tratě České Velenice - České Budějovice“; předmětem modernizace tratě je především zabezpečovací zařízení. Při rekonstrukci bude zachována na průchodu řešeným územím stávající poloha kolejí (polohopisně i výškopisně).OP železnice bude respektováno, žádné nové plochy se v OP železnice nenavrhují, pouze cyklostezka. Osobní hromadná doprava je zajišťována autobusy. Autobusová doprava udržována v rozsahu 67 spojů/den. Nejvíce spojů (48, tj. 24 párů spojů/den) vedeno v relaci České Budějovice – Borovany (a dále) a zpět po silnici II/157, II/155. Pět párů spojů vedeno mezi Ledenicemi a Českými Budějovicemi přes Zaliny. Zastávky v centrech sídel (respektive na křižovatce se silnicí II/157) ve stabilizované poloze. Výpočtem isofon (viz přiložená tabulka) byly posouzeny hlukové poměry ze silniční dopravy.Předmětem hlukového posouzení je přeložka silnic II/157, II/155 a III/14611 včetně na ni navazujících úseků silnic II. třídy. Hlukové posouzení návrhu vychází ze zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů (ve znění zákona č. 274/2003 Sb.) a nařízení vlády ČR č. 502/2000 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací (ve znění nařízení vlády č. 88/2004 Sb. platného od 1. dubna 2004; dále jen nařízení vlády), které stanovují hodnoty hygienických limitů pro hluk ve venkovním i vnitřním prostředí. Normovou hodnotou hladiny hluku v chráněném venkovním prostoru (pro bydlení a jemu přilehlé území) v denní době je podle nařízení vlády v sousedství hlavních komunikací 60 dB (za předpokladu, že hluk z této komunikace je převažujícím zdrojem hluku z dopravy v daném území). Hlavními komunikacemi jsou v daném případě uvedené silnice II. třídy. Pro hluk z ostatních komunikací (v daném případě přeložka silnice III/14611) představuje hygienický limit 55 dB. Ve vnitřních prostorách obytných budov je nutno dodržet 40 dB (v okolí hlavních komunikací 45 dB). Pokud se prokáže, že ve stávající situaci zástavby není technicky možné dodržet normované hodnoty hluku ve venkovním prostoru (tj. 60, respektive 55 dB), je možné potřebnou ochranu před hlukem zajistit isolací objektu na normovou hodnotu hluku ve vnitřním prostředí (tj. 40, respektive 45 dB). Přitom musí být zachována možnost potřebného větrání. Pro noční období (22 – 6 hod.) platí pro všechny výše uvedené hodnoty korekce – 10 dB. Hlukové posouzení bylo zpracováno podle "Metodických pokynů pro výpočet hladin hluku z dopravy" (RNDr. Liberko, VÚVA Brno 1991) a "Novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy" (Ing. Kozák, CSc., RNDr. Liberko, Příloha zpravodaje MŽP č. 3/1996). 34

Výpočet byl proveden pro návrhový rok 2020. Intenzita dopravy použitá ve výpočtu byla převzata z celostátního sčítání dopravy (na stávajících průtahových úsecích); pro výhledové období byla přepočtena za použití růstových koeficientů ŘSD ČR (a přiřazena na budoucí přeložku). Výpočet byl proveden pouze pro denní dobu; pro noční období nejsou známy hodnoty dopravního zatížení, nicméně pro hlukové poměry na silnicích II. a III. třídy je obecně rozhodující denní období. Podstatou výpočtu bylo stanovení isofony pro normovou hodnotu hluku (tj. 60 dB pro silnice II. třídy, respektive 55 dB pro přeložku silnice II/14611) – viz tabulka v příloze. Isofony byly napočteny jednak pro hodnotu LAEQ = 60 (respektive 55) dB ve výšce 1.6 m nad terénem (určující pro polohu okraje zahrad), jednak pro hodnotu LAEQ = 57 (respektive 52) dB ve výšce 6 m nad terénem (tato isofona je rozhodující pro polohu vlastního objektu bydlení; rozdíl 3 dB vůči hygienickému limitu zohledňuje vliv odrazu hluku od vlastního navrženého objektu). Výpočet vychází z předpokladu hlukově pohltivého charakteru území a dále, že případná zástavba na protilehlé straně obou komunikací nebude situována přímo na hraně uliční čáry. Z výsledků výpočtu vyplývá, že okraj zahrad může být situován ve vzdálenosti nejméně cca 7 - 14 m od osy jednotlivých úseků přilehlé silnice II. třídy (respektive 20 m od osy přeložky silnice III/14611) a okraj navržené zástavby rodinných domků ve vzdálenosti nejméně cca 15 - 28 m od osy jednotlivých úseků přilehlé silnice II. třídy (respektive 39 m od osy přeložky silnice III/14611). Při splnění těchto podmínek nebude nutno přilehlou zástavbu chránit použitím pasivních protihlukových opatření. Z mapy urbanistického návrhu je zřejmé, že v uvedených vzdálenostech isofon kolem navrhovaných přeložek silnic se žádná stávající, ani navrhovaná zástavba nenalézá. K uvedeným komunikacím, na nichž byly hlukové poměry posuzovány, přiléhá pouze navrhovaná zástavba s obytnou funkcí v místních částech Ohrazení a Ohrazeníčko u silnice II/157. V těchto místech je Při splnění těchto podmínek nebude nutno přilehlou zástavbu chránit použitím pasivních protihlukových opatření. (stávající, nebo upravené), respektive okraj rodinného domku ve vzdálenosti nejméně 23 m od osy této komunikace. Při splnění těchto podmínek nebude nutno navrhovanou zástavbu chránit použitím pasivních protihlukových opatření. Každý záměr, který změní hlukové podmínky bude nutno posoudit samostatně z hlediska hluku z dopravy a případně navrhnout použití pasivních protihlukových opatření. Jde například o: • menší, než uvedená vzdálenost odstupu od osy komunikace, • vyšší, než dvoupodlažní zástavba (netýká se případných střešních oken u podkroví, případně oken ve 3.NP situovaných do jiných fasád, než přímo přilehlých k posuzovaným komunikacím), • obestavění protilehlé strany komunikace přímo na hraně uliční čáry souvislou zástavbou, a tím změnou hlukových podmínek na odrazivý terén Cyklostezky navazují na sousední katastry – jejich směry jsou vyznačeny v hlavním výkrese. Z dálkových tras je to především trasa z Třeboně na Strážkovice a Č. Krumlov, a trasa z Č. Budějovic na Ledenice a dále na Trhové Sviny.

35

g.2.

návrh občanského vybavení

Služby OV - předpokládáme dostavby objektů v rámci vyznačených funkčních ploch. V Ohrazení je navržena plocha pro rozšíření u stávající prodejny. V Ledenicích je navrženo rozšíření hřbitova.

g.3. g.3.1.

návrh koncepce vodního hospodářství

Vodovod

Zásobování obce Ledenice pitnou vodou vyhovuje (kapacita zdrojů, kvalita vody, tlakové poměry, velikost akumulace, hlavní profily potrubí) i do budoucna a proto zůstane zachováno. Velikost akumulace ve výhledu bude představovat 52% Qd, i když ČSN Vodojemy doporučuje alespoň 60% Qd. Nové vodovodní řady budou budovány v rámci nové (výhledové) zástavby a k doposud nenapojeným objektům. V budoucnu se navrhuje postupná rekonstrukce vodovodní sítě. Zásobování osady Ohrazení pitnou vodou vyhovuje i do budoucna a proto zůstane zachováno. Nové vodovodní řady budou budovány v rámci nové zástavby a k doposud nenapojeným objektům. Osada Ohrazení (520.00 – 539.00 m n.m.) je napojena na vodovod Zborov (viz popis osady Zborov). Z AT stanice u vodojemu Zborov 2x 100 m3 (542.75/539.65 m n.m.) je zřízen výtlačný zásobní řad PE 110 až ke komunikaci spojující Zborov se silnicí Č. Budějovice – Ledenice – Borovany, kde se rozvětvuje na řad PE 110 do Ohrazení a řad PE 110 do Ohrazeníčka. Z Ohrazení pak pokračuje řad PE 90 do osady Zaliny. Vodovod vyhovuje i pro požární účely.Zemědělské areály v osadě mají vlastní vodní zdroje. Areál na západním okraji obce měl i vlastní vodojem, který je v současnosti mimo provoz. Areál na jihovýchodním okraji osady je napojen kromě veřejného vodovodu i na vlastní zdroj v blízkosti prodejny. Zásobování osady Ohrazeníčko pitnou vodou vyhovuje i do budoucna a proto zůstane zachováno. Nové vodovodní řady budou budovány v rámci nové zástavby a k doposud nenapojeným objektům. V osadě Růžov se předpokládá vybudovat veřejný vodovod. Vodovodní sít bude připojena na vodovodní síť obce Ledenice (vodojem Ledenice 250 m3 531.40/528.10 m n.m.). Zásobování osady Zaliny pitnou vodou vyhovuje i do budoucna a proto zůstane zachováno. Nové vodovodní řady budou budovány v rámci nové zástavby a k doposud nenapojeným objektům. Zásobování osady Zborov pitnou vodou vyhovuje i do budoucna a proto zůstane zachováno. Nové vodovodní řady budou budovány v rámci nové zástavby a k doposud nenapojeným objektům.

g.3.2.

Kanalizace a ČOV

Stávající odkanalizování obce Ledenice vyhovuje i do budoucna a proto zůstane zachováno. Nová kanalizace bude budována zejména v rámci nové zástavby a k doposud neodkanalizovaným objektům a pro podchycení volných kanalizačních výustí. Stávající ČOV vyhovuje technicky i kapacitně pro výhledové řešení. Novou kanalizaci pro navrhované lokality v blízkosti recipientu se doporučuje budovat jako oddílnou tj. splaškovou s napojením na stávající kanalizaci a následně ČOV a dešťovou s napojením do vodoteče. Dále se doporučuje pokračovat v rekonstrukci starší části kanalizační sítě obce. Vzhledem ke konfiguraci terénu bude pravděpodobně nutno některé splaškové vody z navrhované zástavby přečerpávat. 36

Jedná se zejména o lokalitu v blízkosti rybníka Ledenický Slavíček a v okolí rybníka Bor. Okolo ČOV je potřeba vyhlásit pásmo ochrany prostředí. V osadě Růžov se nepředpokládá výstavba veřejné kanalizace a ČOV. Likvidace odpadních vod bude řešena jejich akumulováním v bezodtokových jímkách (zejména u rekreačních objektů) a vývozem na zemědělsky obhospodařované pozemky nebo ČOV Ledenice. Další možností je zřizování vícekomorových septiků (případně úpravy a opravy stávajících na skutečné zatížení po jejich důkladné revizi) s dočištěním v zemních filtrech v rámci každé nemovitosti nebo výstavba domovních mikročistíren. Dešťové vody budou i v budoucnu odváděny systémem příkopů, struh a propustků do recipientu. V osadě Ohrazení se předpokládá vybudovat oddílnou splaškovou kanalizaci v rámci stávající i navrhované zástavby. Kanalizace bude trasována převážně v místních komunikacích. Předpokládá se gravitační odvádění odpadních vod. Pro odkanalizování navrhované zástavby na západním okraji osady však bude nutno splaškové vody přečerpávat. Svedené odpadní vody budou čištěny centrálně na navrhované ČOV východně pod osadou v blízkosti vodoteče. Okolo čistírny bude stanoveno pásmo ochrany prostředí. Dešťové vody budou i nadále odváděny stávajícím způsobem (dnešní kanalizace bude sloužit jako oddílná dešťová). V osadě Ohrazeníčko se předpokládá vybudovat oddílnou splaškovou kanalizaci v rámci stávající i navrhované zástavby. Kanalizace bude trasována převážně v místních komunikacích. Předpokládá se gravitační odvádění odpadních vod. Svedené odpadní vody budou čištěny centrálně na navrhované ČOV jižně pod osadou v blízkosti vodoteče. Okolo čistírny bude stanoveno pásmo ochrany prostředí. Dešťové vody budou i nadále odváděny stávajícím způsobem (dnešní kanalizace bude sloužit jako oddílná dešťová). Další možností, uvedenou v Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje, je přečerpávání splaškových vod na ČOV Ohrazení tj. výstavba ČS a výtlačného řadu místo navrhované ČOV Ohrazeníčko. V osadě Zaliny se předpokládá vybudovat oddílnou splaškovou kanalizaci v rámci stávající i navrhované zástavby. Kanalizace bude trasována převážně v místních komunikacích. Předpokládá se gravitační odvádění odpadních vod. Svedené odpadní vody budou čištěny centrálně na navrhované ČOV. S ohledem na požadavek rybářů bude pravděpodobně nutno ČOV umístit jižně pod osadou až pod rybník Punčocha. Okolo čistírny bude stanoveno pásmo ochrany prostředí. Dešťové vody budou i nadále odváděny stávajícím způsobem (dnešní kanalizace bude sloužit jako oddílná dešťová). V osadě Zborov se předpokládá vybudovat novou oddílnou splaškovou kanalizaci v rámci stávající i navrhované zástavby. Kanalizace bude trasována převážně v místních komunikacích. Předpokládá se gravitační odvádění odpadních vod, na severovýchodním okraji osady s jednou čerpací stanicí. Takto svedené odpadní vody budou čištěny centrálně na navrhované ČOV (včetně případného biologického rybníka) jižně pod osadou. Vypouštěná voda bude zaústěna do vodního toku (Zborovského potoka). Do biologického rybníku bude zaústěna i převážná část dešťové kanalizace (napojení silničních příkopů), což přispěje k transformaci povodňových průtoků (retenční prostor). Objekt vlastní ČOV bude umístěn do zastřešené budovy. Okolo čistírny bude vyhlášeno pásmo ochrany prostředí. Dešťové vody budou odváděny stávající kanalizací, která bude pročištěna, doplněna a opravena vč. podchycení extravilánových vod (záchytný příkop na západním okraji osady). Všechna navržená OP u ČOV jsou směrem k plochám pro bydlení nepřekročitelná.

37

g.3.3.

Vodní toky

Ledenice: Stav vodních toků a vodních ploch je dobrý. I nadále je potřeba provádět údržbu vegetace zejména v okolí vodních toků vč. jejího doplňování. Pro snížení povodňového rizika v zájmovém území jsou doporučena další protipovodňových opatření, která znamenají snížení kulminačních průtoků, tj.: − zvýšení přirozené retenční schopnosti území (používání kvalitních kultivovaných travních porostů s dobrou vsakovací účinností) − zřízení retenčních prostorů objemu vody (volné prostory v nádržích) – na bezejmenné vodoteči od Růžova se navrhuje nalézt volný retenční objem v rámci rybníka Dolní Hradský a to zvýšením stávající hráze se zachováním kóty dnešní hladiny − zvýšení průtočné kapacity vodotečí – pročištění koryta pod hrází Ledenického Slavíčka, bezejmenné vodoteče od Vápenice a koryta pod Dolním Hradským rybníkem a úprava zde nekapacitních překážek v korytech − posílení průtočné kapacity vodotečí dalším korytem (obtokem) – u bezejmenné vodoteče od Vápenice je navrhován obtokový kanál, který převádí odtok extravilánových vod z horní části příslušného povodí (začíná u komunikace směr Borovany) směrem mimo zastavěnou oblast přes Budějovickou silnici k rybníku Ledenický Slavíček (do jeho přítoku) – kanál bude dimenzován na Q100 − nahrazení nekapacitních funkčních objektů nebo neexistujících objektů vodohospodářských děl kapacitními – nový přeliv rybníku Dolní Hradský a Horní Hradský. V rámci protipovodňových opatření existují v Ledenicích záplavové oblasti: Spolský potok od Lazny k ČOV, soustava rybníků Dolní Hradský, Hormí Hradský, Střední (Parčák), Parčáček, Dolní a Horní Jáma, Ledenický potok, údolí u rybníka Bagr (do doby vybudování obtokového kanálu), odpadní stoka (pod farou) od Budějovické silnice po rybník Lazna. V ostatních sídlech je stav vodních toků a vodních ploch dobrý a budou zachovány beze změny. I nadále je potřeba provádět údržbu vegetace zejména v okolí vodních toků vč. jejího doplňování. V blízkosti toků a melioračních stok (do 6 m od břehové čáry) je přípustné zřizování staveb pouze tak, aby byl umožněn výkon správy vodních toků (údržba a čistění vodotečí –alespoň jednostranný volně přístupný pruh).

g.4.

Návrh zásobování plynem

Řešeným územím prochází vysokotlaký plynovod, ze kterého je přes regulační stanici napojeno sídlo Ledenice. V něm je možno počítat s rozšířením místní středotlaké sítě. Reálnost plynofikace sídel Zborov, Ohrazení, Ohrazeníčko a Zaliny je s ohledem na investiční dostupnost minimální. Teoretických možností – i s případnými vazbami vně řešeného území existuje více. Avšak hledání optimálního závazného způsobu se jeví jako velice předčasné – a není tedy součástí předloženého konceptu. Skladba paliv a energií pro vytápění a přípravu TUV bude u jednotlivých odběratelů volena individuálně. Pro případ výhledového přivedení zemního plynu je možno doporučit zkapalněný propan jako dočasné palivo.

38

g.5.

Návrh zásobování elektrickou energií

Koncepce návrhu řeší elektrifikaci obce Ledenice a místních částí Zborov, Zaliny, Ohrazení a Ohrazeníčko. Jedná se o zakreslení stávajících elektrických zařízení VN do mapových pokladů v měřítku 1:2000, ve výkresu správního území pak 1:10000. Rozbor a analýza stávajících sítí Současný systém rozvodu elektřiny nemá v řešeném území vliv na životní úroveň a životní prostředí. Trvalá dodávka elektrické energie je dána především zabezpečením chodu distribuční sítě VN na území obcí i mimo něj. V případě živelné pohromy nebo teroristického útoku by dlouhodobý výpadek elektrické energie zapříčinil značný dopad. Tento problém vyřešila JČE a.s. vybudováním několika propojovacích vedení VN. Podle současných bilancí je největší spotřeba elektrické energie především v sektoru bydlení, což je nejvíce patrné především v Ledenicích. V sektoru průmyslu a zemědělství jde především o Ledenický nábytek a betonárku v KÚ Zborov (u Ohrazení). Jediným distributorem elektřiny je zde JČE a.s. České Budějovice. Zdroje elektrické energie většího významu zde nejsou. Doporučujeme účinnější prosazování Zákona č. 406/2000Sb. o hospodaření energií, tj. prosazování úspor energií, využití možných obnovitelných zdrojů energie apod.. Základ legislativního rámce pro oblast energetiky tvoří Zákon č. 458/200 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích. Kmenové vedení 22 kV je v dobrém technickém stavu a má dostatečnou rezervu výkonu pro další elektrifikaci obcí. Obecně platí, že veškerá elektrická zařízení, např. trafostanice 22/0,4 kV a vedení NN, vyhovují stávajícímu zatížení. Místně je i rezerva výkonu. V návaznosti na novou zástavbu, která bude řešena v následujícím stupni územně plánovacích podkladů, bude vypočtena energetická náročnost a její vliv na stávající rezervy v elektrických sítích. Pokud nebudou stávající zařízení vyhovovat bude navržena výstavba dalších trafostanic 22/0,4 kV a jejich začlenění do rozvodu NN v obcích. V obci Ledenice je navržena plocha pro vybudování 5 nových trafostanic včetně připojení. v Zalinách, Ohrazeníčku a Zborově je navržena plocha pro vybudování vždy 1nové TS - včetně připojení Stávající venkovní síť NN byla budována před řadou let a v některých úsecích již dnes nevyhovuje výkonovým požadavkům. V rámci výstavby nových TS a ZTV v nových lokalitách bude po dohodě s JČE a.s. provedena ve vybraných úsecích částečná kabelizace sekunderních rozvodů kabely AYKY uloženými do výkopů s posílením celé sítě NN. Dimenzování sítě VN bude podle energetické bilance a druhu vytápění.

39

g.6.

Koncepce nakládání s odpady

Kontejnery na tříděný odpad jsou umístěny v centrech sídel. Ke shromažďování KO je nejvíce používán systém odpadkových nádob. Svoz pevného domovního odpadu, který zajišťují odborná firma (Marius Pederson.). Vyvážen je na skládku v Růžově, kterou vlastní obec Ledenice a město Borovany, provozuje ji firma Marius Pederson. Tato je v prostoru po vytěžené surovině. Sběrný separační dvůr a zároveň úložiště neškodného výkopového a jiného inertního materiálu (stavební sutě vytříděné) je v Ledenicích. Žádná další zařízení na zneškodňování odpadu (skládky, spalovny) na území obce nebudou v budoucnu umístěny. Ukládání odpadů bude řešeno v souladu se zákonem o odpadech. Bioodpad není zatím samostatně tříděn, Součástí bioodpadu je také dřevní odpad a odpad z údržby zeleně. Odpad z údržby ploch veřejné zeleně je předáván zemědělským subjektům nebo drobným zemědělcům ke kompostování Likvidace a nakládání s odpady je v souladu s platnou legislativou.

h. Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění Poddolované území po těžbě rud je jihovýchodně od Ledenic - západně od sídla Růžov. Sesuvné území je jv od Růžova ( číslo sesuvu 6129, plocha 12,8ha – 450x400m). Ložiska nerostných surovin a chráněná ložisková území: V řešeném území se nachází výhradní ložiska jílů s názvem: Zborov (č. registru B3 141600 ) – plocha 113,41 ha Borovany (č. registru B3 141900 )– plocha 85,45 ha - Calofrig a.s. Borovany – současná povrchová těžba – jíly keramické nežáruvzdorné, jíly žáruvzdorné ostatní, cihlářská surovina. Slavošovice (č. registru B3 159200 )– plocha 306,72 ha- Calofrig a.s. Borovany – dosud netěženo jíly žáruvzdorné ostatní. Dobývací prostor Ledenice (č. registru DP 600055 ) plocha 247,84ha CHLÚ Ledenice (č. registru CHLÚ 15920001 ) plocha 114,55ha CHLÚ Slavošovice (č. registru CHLÚ 15920002 plocha 295,41ha Dále se v zájmovém území nachází stará důlní díla (v roce 2004 vydány nové mapy poddolovaných území s jiným značením) Zborov označeno 2110, Ledenice 1 označeno 2122, Ledenice 2 označeno 2157

Územní plán obce nenavrhuje žádné plochy přípustné pro dobývání ložisek nerostů Územní plán obce navrhuje plochu pro jeho technické zajištění – zájmové území skládky. – (VPS – TV)

40

i.

Návrh místního územního systému ekologické stability

Návrh místního územního systému ekologické stability Regulativy pro plochy zařazené do ÚSES jsou součástí kapitoly d. Plochy ÚSES. Biocentrum a biokoridory vedené v dobývacím prostoru jsou upraveny tak, aby umožnily v maximální možné míře těžbu. – Jsou vedeny po okraji u stávajícího zastavění a podél komunikace, budou součástí hraničního svahu dobývacího prostoru a zároveň tvoří funkční předěl mezi rozdílnými funkcemi.

Nadregionální systém ekologické stability Je složen ze systému nadregionálních biocenter a biokoridorů. Nadregionální ÚSES je nepravidelnou sítí ekologicky významných segmentů krajiny, které reprezentují celou škálu biogeografických regionů dané biogeografické podprovincie, včetně jejích přechodných zón a pro danou podprovincii unikátních společenstev. Součástí nadregionálního ÚSES jsou i v něm ležící části ÚSES provincionálního a biosférického.

Nadregionální biocentra Hlavní funkcí biocenter nadregionálního významu je uchovat prostor pro existenci a nerušený vývoj reprezentativních typů přirozených ekosystémů příslušného regionu. Nadregionální biocentra jsou rozlišena na unikátní a reprezentativní. Biocentra se člení na jádrovou a nárazníkovou zónu. Jádra jsou tvořena přírodními popřípadě i přírodě blízkými společenstvy s velkou diverzitou. V nárazníkové zóně je potřeba vhodným managementem dosáhnout alespoň přírodě blízkých ekosystémů. Jádrové území nadregionálního biocentra musí mít minimální rozlohu odpovídající doporučené rozloze regionálního biocentra (obvykle mezi 10 a 50 ha). Minimální celková plocha nadregionálního biocentra nesmí být menší než 1 000 ha. Taková plocha již umožňuje existenci většiny druhů živočichů. V zájmovém území není registrováno žádné nadregionální biocentrum.

Nadregionální biokoridory Nadregionální biokoridor je definován jako ekologicky významný segment krajiny, který umožňuje migraci organismů a propojuje mezi sebou nadregionální biocentra. Je to dynamický prvek, který ze sítě nadregionálních biocenter vytváří vzájemně se ovlivňující územní systém. Jeho biogeografický význam je dán biogeografickým významem biocenter, která spojuje. Charakter nadregionálního biokoridoru a jemu odpovídající konkrétní řešení je ovlivněno územím, jímž biokoridor prochází, antropogenními bariérami a dalšími faktory a musí se řešit formou podrobnějšího plánu regionálního i lokálního územního systému ekologické stability. NRBK jsou složeny z os a jejich ochranných zón. Osy jsou přizpůsobeny aktuálnímu stavu ekosystémů a regionálnímu ÚSES tak, aby byla po 5 až 8 km do nich vložená regionální biocentra. Minimální šířka osy nadregionálního biokoridoru odpovídá šířce regionálního biokoridoru příslušného typu. Minimální šíře vodní osy je dána skutečnou šíří vodního toku. Maximální šíře stanovených ochranných zón je 2 km na každou stranu od osy NRBK. Ochranná zóna se nevymezuje pouze u vodních os. Účelem ochranných zón je podpora koridorového efektu. To znamená, že všechny prvky regionálních a místních ÚSES, významné krajinné prvky a společenstva s vyšším stupněm ekologické stability nacházející se v zóně jsou chápány jako součást nadregionálního biokoridoru. V řešeném území nejsou registrovány nadregionální biokoridory. 41

Regionální systém ekologické stability Regionální ÚSES je nepravidelnou sítí ekologicky významných segmentů krajiny, které reprezentují celou škálu biochor daného biogeografického regionu, včetně pro daný biogeografický region unikátních společenstev. Součástí regionálního ÚSES jsou i v něm ležící části ÚSES nadregionálních a vyšších. Prostorové parametry regionálního ÚSES jsou určeny typem společenstva, které dané biocentrum či biokoridor reprezentuje. Minimální parametr skladebného prvku ÚSES je údaj (plocha biocentra, šíře a délka biokoridoru), o kterém můžeme tvrdit, že pokud se zmenší skladebný prvek, ztrácí svou funkci. Je tedy možné a často i pravděpodobné, že minimální parametr funkci skladebného prvku nezabezpečuje na optimální úrovni, ale pouze na minimální. Snaha po uvádění optimálních prostorových parametrů by při současné úrovni poznání vedla k těžko použitelné a obhájitelné licitaci s ostatními zájmy v krajině. Minimální parametr tuto licitaci vymezuje neoddiskutovatelným minimem a nebrání přitom v rozšíření velikosti skladebného prvku, je-li to konkrétní společenskou potřebou.

Regionální biocentra Regionální biocentra jsou ekologicky významné segmenty krajiny, které reprezentují celou škálu biochor daného biogeografického regionu, včetně pro daný region unikátních společenstev. Z této definice vyplývá, že reprezentativní biocentra jsou reprezentativními pro biochoru v rámci biogeografického regionu, kdežto unikátní biocentra musí být unikátními v rámci biogeografického regionu. Do řešeného území regionální biocentra nezasahují.

Regionální biokoridory Regionální biokoridor definován jako ekologicky významný segment krajiny, který umožňuje migraci organismů a propojuje mezi sebou regionální biocentra. Je to dynamický prvek, který ze sítě regionálních biocenter vytváří vzájemně se ovlivňující územní systém. Jeho biogeografický význam je dán biogeografickým významem biocenter, která spojuje. Řešeným územím neprochází regionální biokoridor.

Lokální systém ekologické stability Lokální biocentra Biocentrum (centrum biotické diverzity) je skladebnou částí ÚSES, která je, nebo cílově má být tvořena ekologicky významným segmentem krajiny, který svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje trvalou existenci druhů i společenstev přirozeného genofondu krajiny. Jedná se o biotop nebo soubor biotopů, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému (vyhl. MŽP ČR č. 395/92). Podle funkčnosti lze označit jako existující biocentra ty segmenty krajiny, jejichž plocha odpovídá určeným minimálním parametrům a s takovými současnými biocenózami, které umožňují existenci alespoň některých druhů přirozeného genofondu krajiny, dané příslušností k různým STG. Obvykle se jedná o typy aktuální vegetace se středním a vyšším stupněm významu pro ekologickou stabilitu a o biocenózy přírodě blízké až původní. Funkčnost existujících biocenter závisí na současném stavu zastoupených ekosystémů. Z hlediska stavu zastoupených ekosystémů rozlišujeme biocentra nebo jejich části na optimálně funkční, částečně funkční a málo funkční. Optimálně funkční jsou biocentra s přírodními a přirozenými společenstvy s vysokým stupněm ekologické stability na celé ploše biocentra. Takový musí být cílový stav všech biocenter, zařazených do ÚSES. Jako funkční biocentra lze označit ta, kde tato společenstva zaujímají alespoň část plochy. Částečně funkční jsou biocentra zahrnující pouze ekosystémy se středním stupněm ekologické stability. Chybějící biocentra jsou ty navrhované skladebné části ÚSES, v nichž jsou v současnosti zastoupeny ekosystémy s 42

nízkým stupněm ekologické stability, které je nutno změnit tak, aby v budoucnu umožňovaly existenci druhů přirozeného genofondu. Podle vzniku a vývoje ekosystémů, tvořících biocentra, lze rozlišit biocentra přírodní a biocentra antropogenně podmíněná. Biocentrum přírodní je tvořeno převážně původními, přírodními a přirozenými ekosystémy (geobiocenózami), které se vyvíjejí v závislosti na daných geoekologických a biogeografických podmínkách. Tyto ekosystémy jsou tedy totožné s potenciálními přírodními ekosystémy. V podmínkách České republiky jsou to především lesní společenstva. Biocentra antropicky podmíněná jsou tvořena přírodě blízkými ekosystémy s velkou biodiverzitou, jejichž vznik byl podmíněn lidským zásahem a jejichž existence je závislá na trvalých nebo periodicky se opakujících zásazích. Jsou to především travinná společenstva (louky, pastviny, lada ) a hydrobiocenózy rybníků. V řešeném území se nenacházejí regionální ani nadregionální prvky, není zde nefunkční biocentrum. Funkční lokální biocentra: Název Výměr Charakteristika a (ha) K.ú. Ledenice: 1 Ledenický 3,0 Slavíček 1,5 2 Padělky 3 4 5

Adamovský 4,0 rybník U lesního 3,5 rybníku 2,0 Vápenice

K.ú. Zborov: 11198 K Mysletínu 11199 Pilný Rybník 11200 Slavíček 11201 Svatá Voršila 11202 Mezník 11203 U Křížku K.ú. Zaliny, Ohrazení: 11206 U Křížku 11207 Punčocha 11208 Nad Sulcovským rybníkem 11242 Farkovský rybník

Rybník včetně břehového společenstva . Niva Spolského potoka, les – navazuje na 11206 v Zalinách Rybník, vodoteč, lesní porost Rybník s litorálem a ladní vegetace vklíněné do lesních porostů.. Malý rybník s litorálem a ladní vegetace.

3,0

Rybník, ostatní plochy, louka.

3,7

Rybník, ostatní vodní plochy, ostatní plocha,

4,3 7,2

Vodní plochy, ostatní plocha, les, louka Vodní plochy, ostatní plochy, les, louka

3,1 2,8

Vodní plochy, ostatní vodní plochy, ostatní plocha, louka Vodní plochy, ostatní plochy, louka,les

2,15 4,25 2,1

Vodní plochy,les – je součástí biocentra 2 v k.ú Ledenice Vodní plochy, ostatní plochy, louka,les Vodní plochy, ostatní plochy, louka,les

4,5

Vodní plochy, ostatní plochy, les

43

Lokální biokoridory Biokoridor (biotický koridor) je skladebnou částí ÚSES, která je (nebo cílově má být) tvořena ekologicky významným segmentem krajiny, který propojuje biocentra a umožňuje a podporuje migraci, šíření a vzájemné kontakty organismů. Biokoridory tedy zprostředkovávají tok biotických informací v krajině. Na rozdíl od biocenter nemusí umožňovat trvalou existenci všech druhů zastoupených společenstev. Funkčnost biokoridorů podmiňují jejich prostorové parametry (délka a šířka), stav trvalých ekologických podmínek a struktura i druhové složení biocenóz. Na místní úrovni jako biokoridory nejčastěji fungují ekologicky významná liniová společenstva. Jejich význam v kulturní krajině není omezen pouze na umožnění migrace organismů; další, z krajinně ekologického hlediska rovnocennou funkcí je rozdělovat a příznivě ovlivňovat rozlehlé plochy ekologicky nestabilních antropogenně změněných ekosystémů (rozlehlých bloků orné půdy a lesních monokultur). Význam biokoridorů pro různé skupiny organismů je odlišný především v závislosti na způsobu jejich šíření a pohybu. Pro některé druhy organismů přirozených společenstev jsou v kulturní krajině biokoridory nezbytné (např. pro druhy rostlin se semeny rozšiřovanými mravenci, pro méně pohyblivé druhy bezobratlých živočichů, pro pravé lesní druhy savců). Biokoridory jsou v kulturní krajině nezbytnou součástí teritoria řady živočichů. Nejsouvislejší síť biokoridorů tvoří v kulturní krajině společenstva tekoucích vod s litorálními lemy a břehovými porosty. V řešeném území se nacházejí tyto: Název Plocha Charakteristika k.ú. Ledenice:

BK1 U Mošen BK2 Spolský potok I BK3 K PP Ohrazení BK4 Spolský potok II BK5 K výskoku BK6 Ledenický BK7 Pod Vápenicí BK8 Zborovský potok BK9 U Růžova BK10 Velká Vlčná BK11 Chrastí BK12Vápenický kopec

Funkční lokální biokoridory

3,5 ha 4,5 ha

Vodoteč – navazuje na BK12228 do Zalin Vodoteč, niva, les, rybník

0,45 ha

VKP, vodoteč,les

4,7 ha

VKP, vodoteč, rybník

1,7 ha 2,5 ha 2,8 ha 0,5 ha

VKP - vodoteč, rybník, les VKP - vodoteč, rybník, les VKP - les VKP - vodoteč

3,4 ha 0,4 ha 0,54 ha 1,2 ha

VKP - vodoteč, rybník, les VKP - vodoteč, les VKP - les VKP - les

k.ú. Ledenice:

BK1 U Mošen BK4 Spolský potok II BK7 Pod Vápenicí BK9 U Růžova

Nefunkční lokální biokoridory

3,5 ha 4,7 ha

Vodoteč – navazuje na BK12228 do Zalin VKP, vodoteč, rybník

2,8 ha 3,4 ha

VKP - les VKP - vodoteč, rybník, les

44

k.ú. Zborov: BK12215 Radostice BK12216 Přes Trať BK12217 K Pasece BK12218 Zborovský potok BK12220 Pod Zborovem BK12221 Klikovny BK12222 U Ohrazeníčka BK12223 Mezi rybníky BK12224 Mysletínské grunty k.ú. Zborov: BK12220 Pod Zborovem BK12222 U Ohrazeníčka

Funkční lokální biokoridory

0,45 km

Vodní plochy, louka,les, ostatní plochy

1,2 km

Vodní plochy, louka,les, ostatní plochy

20/0,03 1,75 km

Vodní plochy,les Vodní plochy, louka,les, ostatní plochy

1,35km

Orná, ostatní plochy

0,9 km 1,45 km

Ostatní plochy, louka Ostatní plochy, louka, vodní plochy, orná

1,05 km

Ostatní plochy, louka, vodní plochy, les

1,3 km

Ostatní plochy, louka, vodní plochy, orná Nefunkční lokální biokoridory

1,35 km

Orná, ostatní plochy

1,45 km

Ostatní plochy, louka, vodní plochy, orná

Funkční lokální biokoridory k.ú. Zaliny, Ohrazení Ostatní plochy, louka BK12227 K Jesení 0,28 Orná půda, ostatní plochy- je uvnitř biocentra 2 BK12228 U Mošen 0,15 Vodní plochy, louka,les, orná půda, ostatní plochy BK12227 K Jesení 20/0,03 20/0,03 Les, louka, ostatní plochy BK12232 Knězovka 15 /0,98 Les, louka, ostatní plochy BK12233 K lesu Vodní plochy, louka,les, orná půda, ostatní plochy BK12234 Spolský 20/0,03 potok Vodní plochy, les BK12235 U 20-35/ 19,0 Punčochy Vodní plochy, louka,les, orná půda, ostatní plochy BK12234 Spolský 20/0,03 potok 20/0,03 Vodní plochy, louka,les, orná půda BK12291 Hrachová strouha BK12295 Zalinská 20-40/2,1 Vodní plochy, louka,les, orná půda Strana Nefunkční lokální biokoridory k.ú. Zaliny, Ohrazení BK12295 Zalinská 20-40/2,1 Vodní plochy, louka,les, orná půda Strana Kromě biocenter a biokoridorů jsou základními skladebnými částmi ÚSES na lokální úrovni i interakční prvky. Interakční prvky jsou ekologicky významné krajinné prvky a ekologicky významná liniová společenstva, vytvářející existenční podmínky rostlinám a živočichům, významně ovlivňujícím fungování ekosystémů kulturní krajiny. V místním územním systému ekologické stability zprostředkovávají interakční prvky příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní, ekologicky méně stabilní krajinu. Interakční prvky jsou součástí ekologické niky různých druhů 45

organismů, které jsou zapojeny do potravních řetězců i okolních, ekologicky méně stabilních společenstev. Slouží jim jako potravní základna, místo úkrytu, místo rozmnožování, a pro orientaci. Přispívají ke vzniku bohatší a rozmanitější sítě potravních vazeb v kulturní krajině. Tím podmiňují vznik regulačních mechanismů, zvyšujících ekologickou stabilitu krajiny. V interakčních prvcích nacházejí prostředí pro život např. opylovači kulturních rostlin a predátoři, omezující hustotu populací škůdců zemědělských i lesních kultur. Typickými interakčními prvky jsou např. ekotonová společenstva lesních okrajů, remízky, skupiny stromů, ba i solitérní stromy v polích, drobná prameniště, společenstva na mezích a kamenicích, vysokokmenné sady, aleje apod. Čím hustší je síť interakčních prvků, tím účinnější je stabilizační působení územních systémů ekologické stability. Interakční prvky mají většinou menší plochu než biocentra a biokoridory, velmi často jsou prostorově izolovány. k.ú.Ledenice: Název IP1 Láníkův Vršek IP2 K Táborům

Funkční interakční prvky :

Charakteristika Zdravotní řez, dosadba mezer.Výsadbu provést mimo těleso komunikace za silničním příkopem Alej ponechat, náhrada stárnoucích topolů výsadbou lípy, javoru klenu, jasanu ztepilého IP3 Hraniční VKP, zdravotní řez, údržba IP4 Pod Ponechat přirozenému vývoji, zdravotní řez, údržba Vápenicí IP5 Olšový Ponechat přirozenému vývoji, zdravotní řez, údržba, zatravnit po obou stranách cca 10m šíře, pravidelně sekat, nepoužívat hnojiva IP6 U školy Ponechat přirozenému vývoji. Provádět zdravotní řez IP7 Na náměstí VKP, zdravotní řez, údržba IP8 zdravotní řez, údržba, dosadba mezer.Výsadbu lípy malolisté K Ledenicím provést mimo těleso komunikace za silničním příkopem IP9 Mezi Ponechat přirozenému vývoji, zdravotní řez, údržba silnicemi IP10 Ponechat přirozenému vývoji, zdravotní řez, údržba, dosadba K Spolskému mezer.Výsadbu provést mimo těleso komunikace za silničním příkopem. Zatravnit po obou stranách cca 10m šíře, pravidelně potoku sekat, nepoužívat hnojiva. Částečná revitalizace vodoteče. IP12 Ponechat přirozenému vývoji, dosadba mezer jasanem ztepilým. U Pramene Revitalizace vodoteče. Zatravnit po pravé straně cca 10,0m šíře, nepoužívat hnojiva k.ú.Ledenice: Nefunkční interakční prvky : IP11 Záhumenice

k.ú. Zborov: Název IP21 Nad Voršilou IP22 Hlína IP23 Nad grunty IP24 Mysletín IP25 Grunty

Zatravnit po obou stranách cca 5,0m šíře, výsadbu provést 2-3m mimo polní cestu. Funkční interakční prvky : Charakteristika Zamezit skládce odpadu u rybníčka. Ponechat přirozenému vývoji Ponechat přirozenému vývoji Ponechat přirozenému vývoji Ponechat přirozenému vývoji Kosit 2x ročně, nepoužívat hnojiva 46

IP26 Na Ponechat přirozenému vývoji. Provádět zdravotní výběr. Velkých IP27 K Jesení Ponechat přirozenému vývoji k.ú. Zaliny, Ohrazení: Funkční interakční prvky : Název Charakteristika IP31 Nad Ponechat přirozenému vývoji Padělky IP32 Chmeliště Ponechat přirozenému vývoji IP33 V Ponechat přirozenému vývoji Zalinách IP34 U cesty Provádět zdravotní výběr. Ponechat přirozenému vývoji IP35Remíz Provádět zdravotní výběr. Ponechat v přirozeném stavu

Vymezení územního systému ekologické stability Územní systém ekologické stability je vymezen z jednotlivých prvků nadregionální, regionální a místní úrovně. Jak bodové (respektive plošné) prvky biocentra, tak liniové prvky - biokoridory, jsou zakresleny v hlavním výkrese grafické části ÚPO. Existující biocentrum Cílem je dosažení přirozené druhové skladby bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám (u antropicky podmíněných ekosystémů též trvalým antropickým podmínkám). Tomuto cíli musí být podřízeny vedlejší funkce biocentra (tj. např. produkční funkce). Rušivé činnosti (jako je umisťování staveb, pobytová rekreace, intenzivní hospodaření atd.) a činnosti snižující ekologickou stabilitu jsou nepřípustné. Existující biokoridor Cílem je umožnit migraci všech organismů mezi biocentry, nikoliv jejich trvalou existenci v biokoridoru. Proto jsou zde přípustné širší možnosti hospodářského využití. Za určitých podmínek může být biokoridor z části tvořen antropickým i společenstvy s dostačující ekologickou stabilitou (extenzívní sady, trvalé travní porosty aj). Možné je souběžné vedení biokoridorů s účelovými komunikacemi, rekreačními trasami atd. V nezbytných případech je podmíněně přípustné povolování liniových staveb (příčné křížení), vodohospodářských zařízení, čistíren odpadních vod atd. Ostatní změny a činnosti zhoršující ekologickou stabilitu jsou vyloučeny. Chybějící prvky (navržené k založení) Realizace je vázána na splnění výše zmíněných zákonných podmínek. Do jejich splnění je právo na stávající využití území zaručeno. Nelze připustit takovou změnu ve využití území, která budoucí realizaci znemožní nebo výrazně ztíží. Realizace je podmíněna mj. řešením vlastnických vztahů v projektu ÚSES, komplexních pozemkových úpravách nebo lesních hospodářských plánech. Práva vlastníků pozemků na stávající využití jsou přitom chráněna (Ústavní Listina - Občanský zákoník - Stavební zákon - ostatní platné právní předpisy). Nedojde-li k dohodě, je jejich omezení možné pouze za zde stanovených podmínek. (K těmto podmínkám patří: omezení se děje ve veřejném zájmu, na základě zákona, pro účel v něm výslovně uvedený, jen v nezbytném rozsahu, prokáže-li se, že tohoto účelu nelze dosáhnout jinak, za náhradu a podle procesních pravidel stanovených stavebním zákonem). V případě ÚSES se poskytuje náhradní pozemek. Nejčastějším způsobem zajištění pozemků pro zakládané (chybějící) prvky bude realizace USES na státní půdě nebo poměrným krácením v rámci komplexních pozemkových úprav.

47

j.

Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb, asanací a asanačních úprav

Seznam veřejně prospěšných staveb dle výkresu veřejně prospěšných staveb, asanací a asanačních úprav. Doprava: - D1 Koridor obchvatu sídla Ledenice přeložkou silnice II. třídy/157 včetně vyvolaných investic (např. nová křižovatka, odbočovací pruhy, napojení, zastávka autobusu.)

zdůvodnění – současná zátěž je pro plochy pro bydlení neúnosná. Nová trasa je vedena mimo stávající i navrhované zastavěné a zastavitelné území sídla.. - D2 Koridor obchvatu sídla Ledenice přeložkou silnice silnice III. třídy/ 14613 včetně vyvolaných investic. zdůvodnění – současná zátěž převážně nákladní dopravou je pro plochy pro bydlení neúnosná. Nová trasa je vedena mimo stávající i navrhované zastavěné a zastavitelné území sídla.. – D3 jednostranný chodník podél hlavní silnice– v zastavěné a zastavitelné části sídla Ledenice, Zaliny, Ohrazení, Ohrazeníčko a Zborov. Zdůvodnění- Chodník je nezbytný pro zajištění bezpečnosti pěších, současný stav je neúnosný. - D4 rozšíření místní komunikace a chodníky na nových plochách pro bydlení zdůvodnění – pro zástavbu je nezbytnou podmínkou přístup z veřejně přístupné komunikace pro každou parcelu – navrženým řešením vzniknou nejlepší podmínky pro budoucí parcelaci - D5 úpravy na komunikaci II/157 zdůvodnění – pro budoucí dopravní zátěž je nezbytné zlepšit parametry silnice, odstranit dopravní závady, nepřehledné úseky a nehodová místa. - D6 plochy pro rozšíření a vybudování záhumenních účelových komunikací a cyklotras zdůvodnění – pro obsluhu a údržbu krajiny je nezbytnou podmínkou přístup na zemědělské pozemky a přístup do lesa. Nové cesty zároveň mohou sloužit jako vycházkové pěší trasy a cyklostezky. - D7 přeložka silnice II. třídy/ 155 na Trocnov včetně vyvolaných investic. zdůvodnění – Jde o nehodové místo, silnice navazuje na přeložku dle ÚPO Borovany. Nová trasa je vedena tak, aby byla zajištěna větší bezpečnost silničního provozu Rozvody VN a NN včetně ploch pro výstavbu nových trafostanic: E1- E5 v Ledenicích Nové TS - včetně připojení E6 v Zalinách Nová TS - včetně připojení E7 Ohrazeníčko Nová TS - včetně připojení E8 Zborov- Nová TS - včetně připojení zdůvodnění – bez zajištění dostatečného příkonu jsou parcely nezastavitelné, umístění trafostanic je na okrajích rozvojových ploch, zároveň k nim musí být zajištěn příjezd, připojení trafostanic a ochranné pásmo budoucího vedení není v kolizi se zástavbou V Vodovod : V- Vybudování nové uliční místní vodovodní sítě v řešených lokalitách zdůvodnění – nová vodovodní síť v návrhových lokalitách je pro zastavitelnost nezbytná – Trasy jsou navrženy převážně po veřejných plochách, podél komunikací a nebo v komunikacích. Pouze v některých úsecích tras, je kanalizace z terénních důvodů, vedena přes soukromé pozemky V1- Růžov plochy pro vybudování veřejného vodovodu zdůvodnění –Růžov není napojen na veřejný vodovod, pro stávající i navrhované plochy pro bydlení je napojení na veřejný vodovod nezbytné Protipovodňová opatření: zdůvodnění – jsou nezbytná pro ochranu sídla

V2 -Meliorační kanál v Ledenicích 48

V3 –Záchytná stoka ve Zborově V - Revitalizace toků K Kanalizace : K –plochy pro vybudování nové uliční místní kanalizační sítě - Ledenice, Ohrazeníčko, Ohrazení Zaliny, Zborov zdůvodnění – nová kanalizační síť v návrhových lokalitách je pro zastavitelnost nezbytná – Trasy navržené kanalizace jsou navrženy převážně po veřejných plochách, podél komunikací a nebo v komunikacích. Pouze v některých úsecích tras, je kanalizace z terénních důvodů, vedena přes soukromé pozemky K1- plocha pro čerpací stanici v Ohrazení zdůvodnění – vzhledem ke spádovým podmínkám a je nutné kanalizaci na nově navržené ploše pro bydlení přečerpávat, navržená lokalita je nejvýhodnější, je nejníže nově navrhované plochy pro zástavbu. K2 -Plochy pro čerpací stanici v Ledenicích. zdůvodnění – vzhledem ke spádovým podmínkám a vzdálenosti od obytné zástavby je lokalita nejvýhodnější. K3 –Ohrazeníčko - Plocha pro vybudování ČOV včetně OP jižně pod osadou (případně plocha plocha pro vybudování ČS v místě ČOV a plochy výtlačného řadu na ČOV Ohrazení)

zdůvodnění – vzhledem ke spádovým podmínkám a vzdálenosti od obytné zástavby je lokalita jižně pod osadou nejvýhodnější. K4- Ohrazení -Plocha pro vybudování ČOV včetně plochy navrhovaného OP východně pod osadou zdůvodnění – vzhledem ke spádovým podmínkám a vzdálenosti od obytné

zástavby je lokalita nejvýhodnější. K5- Zaliny - Plocha pro vybudování ČOV včetně plochy navrhovaného OP jižně pod osadou

zdůvodnění – vzhledem ke spádovým podmínkám a vzdálenosti od obytné zástavby je lokalita nejvýhodnější. K6- Zborov- Plocha pro vybudování ČOV včetně plochy navrhovaného OP -jižně pod osadou zdůvodnění – vzhledem ke spádovým podmínkám a vzdálenosti od obytné

zástavby je lokalita nejvýhodnější. K7 -Plocha pro čerpací stanici ve Zborově. zdůvodnění – vzhledem ke spádovým

podmínkám a vzdálenosti od obytné zástavby je lokalita nejvýhodnější. P – středotlaký plynovod zdůvodnění – – v nových plochách pro bydlení je nutné zajistit příhodné podmínky pro bydlení, kvalitní ovzduší, komfort – v Ledenicích OV – rozšíření hřbitova - zdůvodnění – stávající plochy nedostačují, nové plochy budou navazovat na stávající hřbitov a jeho OP

TV – zájmové území skládky – zdůvodnění – obec má již plochy stávající skládky z velké části využity, zájmové území je nezbytné ochránit a rezervovat pro případný rozvoj skládky a limitovat novým funkčním využitím pro skládku, aby nedošlo ke znemožnění budoucí funkce.

Požadavky na nutné asanační zásahy a asanace - nejsou

49

k. Návrh řešení požadavků CO Jako chráněné pracoviště pro orgány krizového řízení obce slouží budova obecního úřadu. Organizaci záchranných prací má za úkol rizikový štáb ve spolupráci s hasičským záchranným sborem jihočeského kraje. Zajištění varování a vyrozumění (signály CO) o nastalém ohrožení – siréna je umístěna na obecním úřadě, dále jsou občané vyrozuměni místním rozhlasem - informace o postupu prací a konkrétní pokyny. Volat varování je uskutečňováno pomocí telefonů – Pokyny mají na obecním úřadě. Ukrytí obyvatelstva: Pobyt evakuovaných osob a osob bez přístřeší či zabezpečení základních potřeb evakuovaných je částečně možný v těchto objektech : Hromadné zařízení: je zde objekt obecního úřadu, zasedací sál pro cca 50 osob, restaurace 350,základní a mateřská škola., školní jídelna, základní umělecká škola, zdravotní středisko Ukrytí obyvatelstva v průběhu pracovní doby - poskytnutí bezpečných podmínek jsou povinni zajistit provozovatelé (Ledenický nábytek, Calofrig Borovany, Betonové výrobky Hronek v Ohrazeníčku.) Zajištění evakuace organizuje obecní úřad. Skladování materiálu CO a humanitární pomoci je možné na výše uvedených hromadných úkrytech. Výrobní nebo skladové objekty s technologií nebo produkcí jako předmět potencionálního ohrožení (jaderná energetika a zdroje ionizujícího záření) se na řešeném území obce nenacházejí, ani zde nebudou umístěny. Temelín je vzdáleny vzdušnou čarou cca 35 km. Jiná zatížení území – vojenské prostory, celní prostory, vojenská, sportovní a polní letiště, kalová pole, sklady výbušnin, časté lesní požáry, kalamitní výskyty vodních a sněhových srážek, ohniska epidemických a epizootických nákaz apod. se na řešeném území obce nenacházejí. Jelikož zde nejsou uskladněny nebezpečné látky, není je nutno odvést. Na katastru je území skládky Růžov Námrazy se tvoří na vedeních VN jižně od obce. Novým návrhem rozvoje obce dle ÚPO nedojde ke zvětšení rizik. OP sítí budou respektována. Do budoucna se nepočítá se zásadním podstatnějším zvýšením dopravní zátěže. Přesto je navržena přeložka západně od Ledenic. V případě kolize je zde několik možností souběžných propojení – nové záhumenní cesty. Doplněny budou místní komunikace, šířka veřejné plochy komunikací bude dostatečná i pro těžkou nákladní techniku. Záplavová území nejsou vyhlášena, jsou zde plochy ohrožené velkou vodou. Dopravní uzly, Sesuvy půdy – zde nejsou Zdravotnická zařízení –jsou v Ledenicích – zdravotní středisko, lékárna. Rekreační, sportovní zařízení –hřiště jsou v Ledenicích a Zborově. Místo pro dekontaminaci osob, dekontaminaci zvířat, případně dekontaminaci kolových vozidel je v areálech ZD, v areálu betonárky, dále v prostoru skládky Růžov. Záhrabiště není v katastru obce vymezeno, nakažená zvířata budou likvidována v místě nákazy – zemědělský areál. Bezodkladné pohřební služby - Hřbitov je v Ledenicích. Nouzové zásobování obyvatelstva vodou bude z cisterny, která budou umístěny na návsích a náměstí. Zajištění vodních zdrojů pitné vody – budou zakryty PVC foliemi, utěsnění všech otvorů, skulin a vstupů do vodovodních objektů. Překrytí foliemi PVC a zatěžkání, vybudování valů před účinky tlakové vlny. Studny budou obaleny foliemi PVC, slamou, zatížení kameny.) Dostatečná kapacita vodních zdrojů k hasebným pracím: V zastavěném území sídla je několik rybníků, podzemní hydranty. Náhradní zdroj elektrické energie je v zemědělském areálu.

50

l. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí l.1. Vyhodnocení předpokládaných navrhovaného řešení na životní prostředí

důsledků

Možné vlivy na životní prostředí a jejich řešení: - Hlučnost a prašnost –Do doby než bude realizována nová trasa II. třídy/157, II/155 a III/ 14613 po východním okraji zastavěného území sídla je nutno respektovat okolo komunikací hlukovou izofonu 60dB (viz přiloženou tabulku hluk ze silniční dopravy) - uvnitř této plochy nebude umístěn nový objekt pro bydlení. - Zápach - směrem k plochám pro bydlení je vyznačeno limitující OP, je doporučena nová výsadba izolační zeleně po obvodu zemědělského areálu. - Odpadové hospodářství – v katastru je řízená skládka Růžov. Její plochy jsou průběžně rekultivovány. - Veškeré splaškové odpadní vody budou svedeny do sběračů a převedeny na čistění do čistírny odpadních vod. Jsou navrženy plochy pro ČOV, okolo navržené ČOV je vyznačeno OP, které nezasahuje na stávající ani navrhované plochy pro bydlení. - V Ledenicích bude preferováno používání zemního plynu, v ostatních sídlech předpokládáme přechod na ekologicky vhodnější paliva a alternativní zdroje. - Nové stavby vyžadující zpracování posouzení dle zákona 244/92Sb. se na území obce nenavrhují. - ÚPO je v souladu s krajským programem snižování emisí.

l.2. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL podle zvláštních předpisů Navrhované odnětí půdy je sledováno v souhrnu jak podle stupně ochrany ZPF, tak i podle účelu, pro který budou lokality sloužit. Pro jednotlivé BPEJ je uvedena třída ochrany zemědělské půdy Charakteristiky faktorů životního prostředí, které budou negativně ovlivněny odnětím půdy ze ZPF a ekologické váhy těchto vlivů podle zákona č.334/1992 Sbírky:- nejsou Důvody ke snížení základní sazby odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu a příslušné koeficienty Zemědělská půda nalézající se v současně zastavěném území sídelního útvaru (obce)..................koeficient vlivu: 0.2

51

Údaje o již uskutečněných investicích do půdy: Stávající meliorace, tak jak byly zjištěny na Zemědělské vodohospodářské správě v Č.Budějovicích, k.ú. Zaliny spadají pod Zemědělskou vodohospodářskou správu J. Hradec, jsou zakresleny v grafické příloze. Údaje o areálech a objektech zemědělské prvovýroby a zemědělských usedlostech: Areály zemědělské výroby jsou na jihozápadním a východním okraji Ledenic, na jihovýchodním okraji Ohrazení, v Zalinách na jihozápadním okraji, ve Zborově je zemědělský areál na jihozápadním i na jihovýchodním okraji. Hygienické pásmo z provozů živočišné výroby nebylo nikde vyhlášeno, přesto fakticky existuje a jako limitující prvek je vyznačeno v mapě. Areály by bylo vhodné lépe zapojit do krajiny ozeleněním. Velice kvalitním zemědělským provozem je farma Mysletín – firma Hochstaffel, která je položena mimo obytné území a svým hmotovým řešením splynula s okolní obhospodařovanou krajinou.

Údaje o uspořádání ZPF v řešeném území: Z větší části je návrh řešen na půdě se středním a nižším stupněm ochrany. Popis položení lokalit podle průběhu hranic územních obvodů obcí, katastrálních území a hranic současně zastavěného území. Menší část nově zastavitelného území je v současně zastavěném území Převážná část lokalit je navržena mimo současně zastavěné území. Tímto návrhem bude zastavěné území rozšířeno a vytvoří kompaktní celek Zdůvodnění, proč je navrhované řešení z hlediska ochrany ZPF nejvýhodnější Převážná část nově zastavitelných ploch je řešena na půdě se III. stupněm ochrany – tj. cca 54% zemědělské půdy, půdy se a IV. a V. bonitou jsou v okolí Ledenic tvoří cca 17% celkového záboru. (Cca 55% celkového záboru je navrženo na plochách , kde je orná půda, cca 45% tvoří TTP, zahrady a ostatní plochy.) Na I. a II. Bonitním stupněm ochrany zemědělské půdy je navržen nový zábor ZPF pouze na cca 29% celkového navrhovaného záboru, vždy se jedná o doplnění ploch do kompaktního celku. Nejvíce kvalitních půd je k záboru I. Bonity navrženo v Ohrazení a v Zalinách. V Ohrazení jsou na I. bonitě navrženy plochy pro bydlení (lok. 40 ) a smíšené pro bydlení a podnikání (lok. 46) v okolí bývalé drůbežárny a vodojemu – západně od sídla – jde o mírně svažitý pozemek, jehož téměř ¼ tvoří ostatní plocha, lokalita sousedí se stávající obytnou zástavbou, je velmi dobře napojitelná na stávající inženýrské sítě. Rozvojové plochy nemohou být na východní straně sídla umístěny, neboť je tam limitující OP zemědělského areálu. Lokalita 41 je navržena pro ekofarmu, velká část zůstane jako výběh. V Zalinách jsou plochy I. bonity na jihovýchodním okraji (lok. 53 , 56), jsou navrženy v sousedství se stávající obytnou zástavbou, jsou velmi dobře napojitelná na stávající inženýrské sítě. Plochy pro bydlení zde byly již navrženy v urbanistické studii. Lokalita 54 pro výrobu byla oproti konceptu velmi podstatně zmenšena. Zábor bonit II. stupně ochrany je navržen ve Zborově, jedná se převážně o plochy pro smíšené bydlení a podnikání na severním okraji (lok. 1 )- u příjezdové komunikace do sídla. Tyto plochy jsou navrženy tak, aby doprava zbytečně nezatěžovala centrum a neprojížděla sídlem. – Tato byla oproti konceptu zmenšena.

52

53

54

55

56

57

58

Dotčení ploch určených k plnění funkce lesa (PUPFL): Zábor: Plochy PUPFL jsou návrhem dotčeny pouze v jediné lokalitě – jde o návrh přeložky silnice III/14613.Trasa je vedena po hrázi rybníka Kačerovec, v jeho těsném sousedství je les, který je navržen k záboru, neboť novou trasu nejde odklonit mimo hráz. Dotčené lesní pozemky: 1897/2, 1897/4, 1897/5, 1785, 1888/1, 1888/2 Celková výměra záboru PUPFL pro přeložku je: 0,29 ha (Cyklotrasy v PUPFL jsou stávající. Nedojde k záboru PUPFL.) Ostatní navrhované plochy se záboru PUPFL nedotýkají. V OP PUPFL jsou navrženy některé nové rozvojové plochy: Lokalita 20 – Ohrazeníčko – pro Smíšené bydlení a podnikání- naproti stávající betonárce. Lokalita 44 – Ohrazení – pro Smíšené bydlení a podnikání- ekofarma Lokalita 54 – Zaliny – pro Výrobu a podnikání pod zemědělským družstvem Lokalita 60 – Ledenice – pro Bydlení – nad rybníkem Lazna –proluka ve stávající zástavbě Lokalita 78– Ledenice – pro Bydlení – U rybníka Horní jáma - proluka ve stávající zástavbě Lokalita 79– Ledenice – pro Bydlení – nad rybníkem Střední Hradský - proluka ve stávající zástavbě

m.

návrh lhůt aktualizace

Zastupitelstvo obce musí minimálně 1x za 4 roky ve svém usnesení zhodnotit aktuálnost ÚPO .

59

C. Číselné údaje: Demografie Vývoj počtu obyvatel : 1869 1900 1930 1950 1961 1970 1980 1990 2003 Ledenice 1268 1402 1527 1448 1534 1464 1573 1636 1750 Ohrazení 172 175 183 141 139 120 100 90 92 Ohrazeníčko 85 111 133 77 88 85 31 52 43 Růžov 147 149 111 96 81 75 60 11 6 Zaliny 193 157 176 136 137 121 94 94 79 Zborov 329 366 316 255 229 186 180 170 176 celkem2194 2360 2446 2153 2208 2051 2038 2053 2149 Počet obyvatel je v roce 2004 cca 2149, z toho žen 1079, ve věku 0-14 je 18,4%, nad 60 let je 18%. Celkem pracujících je 1035 – tj.48%. Domů je celkem 692, trvale obydlených 548. Bytů je 916, z toho trvale obydlených 744 tj.81%. Lze tedy vyvodit, že cca 17% objektů slouží k rekreaci. Vodohospodářské řešení Výpočet potřeby vody Skutečné spotřeby vody za rok 2003 dle údajů provozovatele: Specif. potřeba vody (l/os/d) Obec Počet Osada obyvatel VFD VFO VFC VNF Ledenice 1750 102 11 113 36 Ohrazení 92 141 16 157 50 Ohrazeníčko 43 143 16 159 50 Zaliny 79 139 15 154 49 Zborov 176 148 16 164 52

VVR 149 207 209 203 216

Celková potřeba vody (m3/d) VFO VFC VNF 20 198 63 1 14 5 1 7 2 1 12 4 3 29 9

VVR 261 19 9 16 38

Obec Osada Ledenice Ohrazení Ohrazeníčko Zaliny Zborov

Počet obyvatel 1750 92 43 79 176

VFD 179 13 6 11 26

Obec Osada Ledenice Ohrazení Ohrazeníčko Zaliny Zborov

Qp m3/d 261 19 9 16 38

kd 1,4 1,5 1,5 1,5 1,5

Qd m3/d 365 29 14 24 57

60

Qd l/s 4,2 0,3 0,2 0,3 0,7

kh 1,8 1,8 1,8 1,8 1,8

Qh l/s 7,6 0,6 0,3 0,5 1,2

VFD VFO VFC VNF VVR Qp kd Qd kh Qh

Voda fakturovaná pro domácnosti (90% z VFC) Voda fakturovaná ostatní (zejména pro zemědělství) Voda fakturovaná celkem (VFC=VFD+VFO) Voda nefakturovaná (24% z VVR) Voda vyrobená celkem (VVR=VFC+VNF= Qd) Průměrná denní potřeba (VVR dle údajů provozovatele) Koeficient denní nerovnoměrnosti Maximální denní potřeba (Qd=Qp*kd) Koeficient hodinové nerovnoměrnosti Maximální hodinová potřeba (Qh=Qd*kh)

Výhledová potřeba vody: Obec Počet Osada obyvatel Ledenice 2080 Ohrazení 210 Ohrazeníčko 120 Růžov 10 Zaliny 160 Zborov 245

Obec Osada Ledenice Ohrazení Ohrazeníčko Růžov Zaliny Zborov

Qp m3/d 343 35 20 2 26 40

Specif. potřeba vody (l/os/d) VFD VFO VFC 120 15 30 120 15 30 120 15 30 120 15 30 120 15 30 120 15 30

kd 1,4 1,5 1,5 2,5 1,5 1,5

Qd m3/d 480 52 30 4 40 61

61

Qd l/s 5,6 0,6 0,3 0,0 0,5 0,7

Cel.potř.vody(m3/d) VFC VVR 281 343 28 35 16 20 1 2 22 26 33 40

kh 1,8 1,8 1,8 2,8 1,8 1,8

Qh l/s 10,0 1,1 0,6 0,1 0,8 1,3

Tabulka výkonové bilance a.1.1.

Ledenice

sektor RD Sever – Zahrádky k Slavíčku RD severovýchod směr Zaliny RD východ od rybníka Lazna RD východ Na Hradě RD s živností východ Na Hradě Plochy pro výrobu u statku Na Hradě RD jih k Růžovu RD u Sokolovny RD západ k Mysletínu Penzion západ k Mysletínu RD s živností Budějovická ul. Plochy pro výrobu u statku Budějovická ul. Součet Soudobost Celkem v kW Zaliny RD západ RD východ Plochy pro výrobu jihovýchod Součet Soudobost Celkem v kW Ohrazení RD západ RD s živností sever Součet Soudobost Celkem v kW Ohrazeníčko RD s živností sever Pension sever RD východ RD západ RD jih RD s živností jih ČOV Plocha pro výrobu sever k Ohrazení Součet Soudobost Celkem v kW

Zborov Plochy pro smíšenou činnost RD východ RD s živností východ RD střed RD Na Štětkách Svatá Voršila zemědělská činnost ČOV Součet Soudobost Celkem v kW

měr.jedn. 81bj á 7kW 30bj 20bj 14bj 1obj 600m2 5bj 4bj 48bj 1obj 5obj 1800m2

příkon v kW 567 210 140 98 14 60 35 28 336 25 70 1523 x0,25

180 240 x0,7 549

14bj 20bj 2500m2

98 140 238 x0,25

250 250 x0,7 235

60bj 1obj

420 14 434 x0,25 109

6obj 1obj 8bj 10bj 7bj 6obj 1 2000m2, 200

84 25 42 70 49 84

354 x0,25

15 200 215 x0,7 240

2000m2 6bj 4obj 8bj 1bj 700m2 1

200 42 56 56 4

158 x0,25

10 15 225 x0,7 198

CELKOVÝ PŘÍKON Ledenicko (kW)

1331

62