ÚZEMNÍ PLÁN OBCE HOŠTICE - HEROLTICE A. TEXTOVÁ ČÁST

Ing. arch. Miloslav SOHR, Ph.D., Zelná 13, 619 00 Brno

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE HOŠTICE - HEROLTICE A. TEXTOVÁ ČÁST

Objednatel: Obec HOŠTICE - HEROLTICE Pořizovatel: Obecní úřad Hoštice - Heroltice Zpracovatel: Ing. arch. Miloslav Sohr, Zelná 13, 619 00 BRNO, tel: 777 17 97 50 IČ: 680 90 731 Vedoucí projektant: Ing. arch. Miloslav Sohr, ČKA 03 099 Datum: Prosinec 2006

ÚPO Hoštice - Heroltice - návrh, Ing. arch. Miloslav Sohr, Zelná 13, 619 00 Brno, tel: 777 17 97 50, sohrm@ seznam.cz, 12/2006

2


Obsah: A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE........................................................................................................... 5 1 HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ................................................................................................... 5 2 ZHODNOCENÍ DŘÍVE ZPRACOVANÝCH A SCHVÁLENÝCH ÚPD ............................. 5 3 VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE............ 6 4 VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ...................................... 6 5 POUŽITÉ MAPOVÉ PODKLADY................................................................................... 6 5.1 Mapové podklady .................................................................................................... 6 6 POUŽITÉ ZKRATKY...................................................................................................... 7 B. ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU........................................................................................... 8 1 VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ PODLE KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ OBCE.................. 8 2 ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY A PODMÍNKY VÝVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT ÚZEMÍ .............................................................................................................................. 8 2.1 Širší vztahy.............................................................................................................. 8 2.2 Přírodní předpoklady, podmínky a hodnoty ............................................................. 8 2.3 Civilizační předpoklady, podmínky a hodnoty ........................................................ 11 2.4 Kulturní hodnoty .................................................................................................... 12 2.5 Urbanistické a architektonické hodnoty ................................................................. 12 3 NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE ........................................................................ 14 4 NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA FUNKČNÍ PLOCHY (zóny) A PODMÍNKY JEJICH VYUŽITÍ.......................................................................................................................... 14 4.1 Funkční plochy (zóny) pro bydlení ......................................................................... 15 4.2 Funkční plochy (zóny) pro občanské vybavení ...................................................... 17 4.3 Funkční plochy (zóny) pro sport a rekreaci............................................................ 19 4.4 Funkční plochy (zóny) výrobní ............................................................................... 20 4.5 Funkční plochy (zóny) technické a dopravní infrastruktury .................................... 23 4.6 Funkční plochy (zóny) urbanizované zeleně a veřejných prostranství ................... 24 4.7 Funkční plochy (zóny) zemědělské produkce ........................................................ 26 4.8 Funkční plochy (zóny) zeleně lesní a krajinné ....................................................... 28 4.9 Vodní plochy a toky ............................................................................................... 30 5 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ .............................................................................................. 31 5.1 Vstupní limity využití území.................................................................................... 31 5.2 Limity využití území navrhované územním plánem obce ....................................... 33 6 PŘEHLED A CHARAKTERISTIKA NÁVRHOVÝCH PLOCH ....................................... 37 6.1 Bilance ploch ......................................................................................................... 38 6.2 Etapizace a podmíněnost výstavby na rozvojových plochách................................ 42 7 KONCEPCE DOPRAVY, TECHNICKÉHO VYBAVENÍ A NAKLÁDÁNI S ODPADY .... 43 7.1 Doprava a dopravní zařízení.................................................................................. 43 7.2 Technická infrastruktura ........................................................................................ 49 8 VYMEZENÍ PLOCH PŘÍPUSTNÝCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTŮ A PLOCH PRO JEHO TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ.......................................................................................... 52 9 ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY ............................................................ 52 10 VYMEZENÍ PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, ASANACÍ A ASANAČNÍCH ÚPRAV ........................................................................................................................... 52 10. 1 Vymezení veřejně prospěšných staveb .............................................................. 52 10. 2 Vymezení asanací a asanačních úprav .............................................................. 53 11 VYHODNOCENÍ ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CIVILNÍ OBRANY ...................................... 53 12 VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDÁNÝCH DŮSLEDKŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, NA ZPF A LESNÍ POZEMKY PODLE ZVLÁŠTNÍCH PŘEDPISŮ ......................................... 54 12.1 Zábor ZPF ........................................................................................................... 54 12.2 Zábor lesních pozemků ....................................................................................... 62 12.3 Posouzení vlivu navrhovaného řešení na životní prostředí .................................. 62 13 NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE................................................................................... 62

3


4


A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE Řešená obec: Hoštice - Heroltice (ID 04 622, ZUJ: 593 061) Okres: Vyškov Kraj: Jihomoravský Řešené území: K. ú. Hoštice, k.ú. Heroltice (64621, 64622) Rozloha správního území obce: 724.5 ha Počet obyvatel: 569 (1. 1. 2004) Domy celkem: 215 (SLDB 2001) Obec s rozšířenou působností: Vyškov Stavební úřad: Vyškov Pošta: 682 01 Hoštice - Heroltice

1 HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ Cílem práce je vytvoření aktuální územně plánovací dokumentace ve smyslu stavebního zákona v platném znění. V obecné rovině bude tento dokument sloužit orgánům samosprávy jako vodítko při řízení obnovy a rozvoje obce. V konkrétních případech bude závazným podkladem při územním a stavebním řízení. Územní plán obce (dále ÚPnO) má - v souladu se stavebním zákonem - zejména tyto hlavní cíle řešení: • Stanovení urbanistické koncepce. • Řešení přípustného, podmíněně přípustného a nepřípustného funkčního využití ploch a jejich uspořádání. • Určení základní regulace území. • Vyznačení hranice současně zastavěného a vymezení ploch zastavitelného území obce.

2 ZHODNOCENÍ DŘÍVE ZPRACOVANÝCH A SCHVÁLENÝCH ÚPD Již v 70. letech byl pro obec zpracován směrný územní plán (Agroprojekt Brno 1973). Tato dokumentace již není vyhovující, ať už z důvodů legislativních změn, tak i faktických změn v území. V roce 1992 byl pro řešenou obec zpracován Územní plán sídelního útvaru Hoštice Heroltice (Ing. arch. Vaculíková, pořizovatel OkÚ RRR Vyškov). Tento územní plán nebyl nikdy schválen a tudíž není platný. Díky změnám v území již není aktuální a v současnosti, vzhledem k novelizaci stavebního zákona jej z legislativních důvodů nelze schválit. Obec leží v území, které je řešeno v platném územním plánu velkého územního celku Brněnské sídlení regionální aglomerace1 a v návrhu projednávaného územního plánu VUC Brněnské regionální aglomerace.2 Z těchto dokumentů pro území obce vyplývají následující požadavky: • Respektovat trasu D1, v současnosti již v provozu; • Respektovat plánovanou přeložku silnice I/47 v úseku Topolany -Hoštice - Heroltice; • Respektovat všechny navržené vazby technické infrastruktury (upřesněno novým PRVK JmK);

1 2

Schváleného usnesením vlády ČSSR č. 64 ze dne 13.3.1985 Terplan, Praha, 2000

5


• • •

Respektovat navrženou trasu vysokorychlostní tratě, procházející po katastru sousedních Křižanovic u Vyškova, v těsné blízkosti území obce; Respektovat OP letiště a letištního dálničního úseku Vyškov; Respektovat území ohrožené záplavami (nevyhlášené inundační území);

3 VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ SOUBORNÉHO STANOVISKA KE KONCEPTU ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE V návrhu územního plánu obce byly zohledněny všechny požadavky kladené souborným stanoviskem a všechny připomínky dotčených orgánů státní správy ke konceptu. Souborné stanovisko bylo předloženo k posouzení nadřízenému orgánu územního plánování – Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor územního plánování a stavebního řádu, ten svým stanoviskem č.j : JMK 102668/2006, Sp.zn.: S-JMK 10268/2006/OÚPSŘ ze dne 22.8.2006 doporučil obci schválení souborného stanoviska v zastupitelstvu obce. Souborné stanovisko bylo schváleno zastupitelstvem obce dne 23.8.2006.

4 VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Územní plán obce soustavně a komplexně řeší funkční využití území, stanoví zásady jeho organizace a věcně a časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území. Územní plán obce vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek - půdy, vody a ovzduší. V územním plánu je správní území obce rozděleno dle zásad funkčního využití na jednotlivé funkční zóny. Navrhovaná opatření zlepší ekologickou situaci v obci a jsou navržena dle zásad trvale udržitelného rozvoje.

5 POUŽITÉ MAPOVÉ PODKLADY 5.1 Mapové podklady Jako mapové podklady byla použita následující státní mapová díla:3 Pro výkres širších vztahů byla použita základní mapa ČR v měřítku 1 : 25 000, do které byly zapracovány jednotlivé údaje. Pro zhotovení základních podkladových map v měřítku 1:2 000 se vycházelo z katastrálních map měřítka 1:2 880. Mapy byly po zvětšení překresleny a reambulovány na základě provedených průzkumů a rozborů a doplněny vrstevnicemi zvětšenými z odvozené mapy měřítka 1:10 000. Poté byl mapový podklad digitalizován a v tomto tvaru sloužil pro zpracování výkresové části v měřítku 1:2 000. Pro výkres celého administrativně správního území obce byla použita tato digitalizovaná mapa 1:2 000 zmenšená do měřítka 1:5 000. Podklad grafické části dokumentace vznikl digitalizací map, které nebyly vždy čitelné, jednoznačné a vyskytovaly se u nich nesrovnalosti polohopisu při styku jednotlivých

3

V souladu s § 3 vyhl. 135/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů a § 3 nařízení vlády 116/1995 Sb.

6


mapových listů. Digitalizací map byl původní polohopis místy v detailech zdeformován, některá parcelní čísla byla pro nečitelnost vypuštěna nebo nemusí být správná. Mapový podklad územního plánu proto nemůže sloužit jako zdroj informací o majetkových poměrech v katastru nemovitostí. Výše uvedené změny a nedostatky nemají vliv na řešení územního plánu obce.

6 POUŽITÉ ZKRATKY BPEJ – bonitované půdně ekologické jednotky ČOV – čistička odpadních vod JEDU – Jaderná elektrárna Dukovany KN – katastr nemovitostí (scelené parcely) KPÚ – komplexní pozemkové úpravy NKP – nemovitá kulturní památka PHO – pásmo hygienické ochrany PK – pozemkový katastr (nescelené parcely) PRVKUC – program rozvoje vodovodů a kanalizací územního celku PRVK JmK – program rozvoje kanalizací Jihomoravského kraje PUPFL – pozemky určené pro plnění funkce lesa PZ – památková zóna OP – ochranné pásmo RD – rodinný dům RS – regulační stanice RR - radioreléový st. – stavební parcela stáv. - stávající STL – středotlaký plynovod SV – skupinový vodovod SZÚO – současně zastavěné území obce techn. - technická TI – technická infrastruktura TVP – televizní převaděč ÚPnO – územní plán obce (§10 zák.č. 50/1976 Sb. ve znění pozdějších předpisů) ÚP VÚC – územní plán velkého územního celku (§9 zák.č. 50/1976 Sb. ve znění pozdějších předpisů) ÚSES – územní systém ekologické stability (§3 zák. č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů) VKP – významný krajinný prvek (§3 zák. č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů) VPS – veřejně prospěšné stavby (§108 zák. č. 50/1976 Sb. ve znění pozdějších předpisů) VTL – vysokotlaký plynovod VZ – vodní zdroj ZD – zemědělské družstvo ZPF – zemědělský půdní fond (§1 a násl. zákona č. 334/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 13/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů)

7


B. ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 1 VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ PODLE KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ OBCE Řešené území zahrnuje celé administrativně správní území obce Hoštice - Heroltice, které činí katastrální území Hoštice a katastrální území Heroltice. Toto vymezení vyplývá z předpokladu zpracování územního plánu obce, který dle Stavebního zákona řeší celé její administrativně správní území. Rozloha správního území obce je 724.5 ha.

2 ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY A PODMÍNKY VÝVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT ÚZEMÍ 2.1 Širší vztahy Hoštice - Heroltice zůstanou venkovskou obcí s převažující obytnou funkcí. Z hlediska širších vztahů je třeba nadále: • Rozvíjet spolupráci s okolními obcemi zejména v rámci mikroregionu a jiných sdružení. • Zachovat stávající napojení dopravní infrastruktury, navrhnout přeložku silnice v úseku Heroltice – Topolany - Vyškov. • Respektovat stávající napojení technické infrastruktury (vodovod, telefon, plyn elektroenergetika). • Napojit navrženou kanalizační síť na čističku odpadních vod v Ivanovicích; • Obnovou zaniklých polních cest je třeba zprůchodnit zemědělskou krajinu a umožnit tak přímé propojení s okolními sídly. • Posílit propojení s okolními sídly formou obnovy zaniklých polních cest, budováním cyklostezek a cyklotras zejména cyklostezky Heroltice – Topolany.

2.2 Přírodní předpoklady, podmínky a hodnoty 2.2.1 Základní předpoklady a podmínky vývoje obce a) Geologické a geomorfologické poměry Správní území obce se nachází v oblasti karpatské předhlubně Západních Karpat, celé území překrývají kvartérní sedimenty. Niva řeky Hané je tvořena fluviálními písčitohlinitými sedimenty holocénu. Okraje tvoří převážně hlinité deluviální sedimenty s příměsí štěrku. Svahy jsou pokryty svrchnopleistocenními sprašemi. Pod kvarterními sedimenty jsou vápnité jíly a písky spodního badenu. Správní území obce se z hlediska širších vztahů nachází v prostoru tzv. Vyškovské brány - na styku geomorfologických provincií Česká vysočina a Západní Karpaty. Samotné území obce je na rozhraní subprovincií Vnější Západní Karpaty (IX) a Vněkarpatské sníženíny (VIII). Jižní část území obce spadá do subprovincie Vnější Západní Karpaty (IX), oblasti Středomoravské Karpaty (IXB), celku Litenčická pahorkatina (IXB – 2), podcelku Bučovická pahorkatina (IXB – 2A), a 4 rozhraní okrsků Kučerovská (IXB – 2Ab), a Tištínská pahorkatina (IXB – 2Ac).

4

J. Demek, Zeměpisný lexikon ČSR, Hory a nížiny, Praha 1984

8


Severní část území obce spadá do subprovincie Vněkarpatské sníženíny (VIII), oblasti Západní Vněkarpatské sníženíny (VIIIA), celku Vyškovská brána (VIIIA – 2) a podcelku Ivanovická brána (VIIIA2B). Reliéf na území obce Hoštice - Heroltice je mírně zvlněný až plochý. Obec se nachází v širokém údolí řeky Hané (Ivanovická brána) táhnoucím se přibližně rovnoběžnikovým směrem. Z údolí se na jihu pozvolna zvedají poslední výběžky Litenčické pahorkatiny. Do severní části katastru zasahuje mírně zvlněný terén Ivanovické brány. Ves Hoštice - Heroltice se nachází ve střední, téměř zcela ploché části katastru, většina zástavby je na levém břehu Hané. Ves se nachází v nadmořské výšce 230 m n.m., nejvyšší bod, cca 268 m n.m je na úbočí terénního svahu na severní hranici území obce. Nejnižší bod (cca 220 m. n. m.) je v údolní nivě, ve východní části katastru v místě kde Haná vytéká z katastru obce Rovinatý reliéf neovlivnil výrazněji prostorovou formu sídla a nevytváří do budoucna fyzické překážky pro jeho plošný rozvoj. Výrazným omezením je však skutečnost, že většina zástavby leží v plochém údolí Hané, na okraji území ohroženého záplavami. Na správním území obce nejsou žádná sesuvná území ani žádné významné chráněné geologické lokality.

b) Pedologie Na katastru obce jsou dominantní černozemě, které se vyvinuly na mocných souvrstvích spraše v podmínkách teplého, mírně suchého klimatu a vlivem dlouhodobé kultivace. Podél řeky Hané se vyskytují nevápnité nivní půdy. Půdy na katastru obce, včetně bezprostředního okolí současně zastavěného území, patří vesměs do skupiny vysoce chráněných půd (třída ochrany ZPF I.a II.).

c) Hydrologie a hydrografie Správní území obce náleží k povodí řeky Hané (4-12-02-001) a úmoří Černého Moře. V zhledem k geomorfologické skladbě terénu a malé rozloze katastru je území obce z hydrologického hlediska poměrně přehledným prostorem. Hydrografická situace je předurčena zejména již popsanou reliéfní stavbou. Střední části území obce protéká řeka Haná, do které se zprava vlévá Pruský potok, dalším vodním tokem je její bezejmenný levobřežní přítok (od Křižanovic, místní název Křížanovka). Celé území obce spadá do povodí těchto uvedených vodních toků. Území obce (zejména pak zastavěné území) je díky konfiguraci terénu, geologické stavbě a nevhodnému hospodaření na zemědělských pozemcích od severu potencionálně ohroženo přívalovými dešti. Svodnice procházející po východním okraji zástavby, která je v intravilánu částečně zatrub, v případě silných dešťů a tání sněhu nemusí být dostatečně kapacitní. Navíc je její zaústění do Hané nevyhovující (proti proudu) a v případě zvýšené vody v řece se jejím korytem voda vzdouvá až do zastavěného území. Další ohrožení záplavami vytváří řeka Haná. Potencionálním zdrojem ohrožení je Opatovická přehrada 5 na Malé Hané. Na území obce byl správcem vodního toku předložen návrh záplavového území, které však nikdy nebylo vodoprávním (vodohospodářským) orgánem stanoveno. Vzhledem k tomu, že rozsah inundačního území byl určen odborným odhadem, v současnosti již není možné tento materiál při stanovení záplavového území použít. Obec má zpracovaný plán protipovodňové ochrany. Drobné vodní toky byly výrazně upraveny, je zde však vysázena doprovodná zeleň.Haná protéká meandrujícím korytem s hustou doprovodnou zelení. Nízká retenční schopnost krajiny spolu 5

Inundační území vodních toků ve správě Povodí Moravy; Dílčí řešení: Inundační území Hané; Zpracovatel: PM – PŘ útvar 202 - projekce, Povodí Moravy, s.p., Brno 1990;

9


s částečným odlesněním a odvodněním krajiny a regulaci některých toků mají za následek zrychlený odtok vody a nevyrovnaný režim průtoku v tocích.

d) Klimatické poměry 6

Z hlediska klimatogeografického členění České Republiky se řešené území nachází na rozmezí teplé a mírně teplé oblasti, v klimatickém regionu T 2. Klimatický region T2 zaujímá zejména dno Vyškovské brány a celý Hornomoravský úval. T2 je charakteristický dlouhým létem, teplým a suchým, velmi krátkým přechodným obdobím s teplým a až mírně teplým jarem i podzimem. Zima je krátká, mírně teplá, suchá až velmi suchá s velmi krátkým trváním sněhové přikrývky.

2.2.2. Přírodní hodnoty a podmínky jejich ochrany Přírodními hodnotami jsou: • Krajinný ráz – údolní niva a členitá zemědělsky obhospodařovaná pahorkatina, mozaika polí a zeleně. • Způsob začlenění zástavby obce do krajiny - zástavba v údolní nivě Hané, horizonty jsou většinou nezastavěné. • Zeleň v zastavěném území – zejména porosty kolem kostela a u Hoštického náhonu. • Lesní pozemky, neboť obec leží v území nepatrně zalesněném. • Prvky krajinné zeleně, které mají pro území velmi vysokou hodnotu, protože jde o krajinu, ve které dominují scelené hony orné půdy. • Příznivé klimatické podmínky umožňující rozvoj zemědělské výroby. • Přírodní stav břehů Hané, včetně doprovodných porostů. Podmínky ochrany přírodních hodnot: • Krajinný ráz - všechny plochy lesní zeleně a většina ploch zeleně krajinné jsou navrženy k ponechání. Na území obce je třeba klást mimořádný důraz na obnovu přírody a krajiny. Je navrženo členění ploch orné půdy krajinnou zelení a prvky ÚSES. Svažité pozemky a pozemky v blízkosti vodních toků navrhujeme zatravnit nebo osázet dřevinami (pastviny, neintenzivní sady). • Způsob začlenění zástavby obce do krajiny – zástavbu je třeba prostorově komponovat tak, aby byl co nejméně narušen obraz sídla. Po okrajích zástavby je třeba vést izolační pás zeleně. • V odlesněném území s nízkou ekologickou stabilitou je žádoucí klást zvětšený důraz na obnovu přírodního krajinného rázu a postupně omezovat intenzivní zemědělskou produkci. • V území ohroženém erozí má zachování a dalších budování protierozních opatření (ochranných příkopů, suchých poldrů) prvořadý význam. • Přírodní stav břehů vodních toků mimo současně zastavěné a zastavitelné území musí být respektován. Je třeba provést jejich revitalizaci v potřebných úsecích mimo zastavěné území. Nadále je třeba hájit doprovodné porosty, doplnit je v úsecích, kde chybí a realizovat navržené interakční prvky. Revitalizace vodních toků v zastavěném území vzhledem k stísněným poměrům není možná. • Územním plánem obce jsou vymezeny místně významné stromy – solitéry které mají nezastupitelný význam v obraze sídla (oddíl 5.2 této přílohy). • Přírodní hodnoty jsou dále chráněny právními předpisy a správními rozhodnutími, jmenovitě uvedenými v oddíle 5.1. této přílohy.

6

E. Quitt, Klimatické oblasti ČSR, Brno, 1971

10


2.3 Civilizační předpoklady, podmínky a hodnoty 2.3.1 Základní předpoklady a podmínky vývoje obce Obec Hoštice - Heroltice má v současné době 569 obyvatel. Počet obyvatel v obci je od sčítání v roce 1980 vesměs stabilizovaný, od roku 1991 postupně roste. Hoštice - Heroltice jsou sídlem venkovského typu, kromě zemědělské výroby je zde i několik drobných nezemědělských ekonomických subjektů. Obec má poměrně kvalitní dopravní infrastrukturu, vybavení technickou infrastrukturou je celkem dobré. Chybí pouze kanalizace, pokrytí mobilními operátory je vyhovující. Hlavní ekonomický potenciál obce plyne z následujících východisek: • Poloha na významném dopravním tahu, kvalitní životní prostředí, hodnotný přírodní rámec blízkých pohoří a historické a etnografické památky v širším okolí vytvářejí velice vysoký potenciál v oblasti cestovního ruchu; • Příměstská zóna a snadná dostupnost je potenciálem pro další rozvoj bydlení a výroby. • Obec v je úrodném prostředí regionu Haná - možný další rozvoj zemědělské výroby. • Současná drobná výroba se díky pracovním silám v místě a geostrategické poloze bude zřejmě i nadále rozšiřovat; • Místo je výhodné pro provozování agroturistiky, je zde atraktivní krajina a kvalitní životní prostředí; • Pro další rozvoj výrobní složky je významný silný dopravní potenciál, blízké rozvojové plochy pro výrobu ve Vyškově a řemeslné zázemí; • Agrárně-výrobní prostředí umožňuje zaměření na výrobu zdravých potravin nebo racionální výživy.

2.3.2 Podmínky ochrany civilizačních hodnot Civilizačními hodnotami jsou: • Samotné sídlo Hoštice - Heroltice jako uskupení zástavby a nejrůznějších souvisejících funkcí. • Sítě a objekty veškeré technické infrastruktury: Zařízení elektroenergetická, plynárenská, vodovodní síť, telefonní sítě. • Síť dálnic, státních a krajských silnic a místních komunikací, které slouží obsluze nemovitostí. Podmínky ochrany civilizačních hodnot: • Vytvořit podmínky pro podpoření kladné demografické situace. V rámci obce toho lze docílit nabídkou ploch k bydlení, výrobě a zajištěním vyhovující občanské a technické vybavenosti. Plochy obytného území jsou proto řešeny jako polyfunkční, s možností umisťovat zde i drobné provozovny, popř. hospodářství. • Zvýšit atraktivitu obce pro její obyvatele formou uchování a rozvoje občanské vybavenosti, sportovních a rekreačních ploch a formou rekonstrukce veřejných prostranství a veřejné zeleně. • Zastavěné a zastavitelné území obce bude chráněno soustavou protierozních opatření, která spočívají v záchytných příkopech, interakčních prvcích, ochranné hrázi a v zatravňování, zatravňování s dřevinami a výsadbě neintenzivních ovocných sadů. • Hájit v obci všechny stávající plochy pro sport a rekreaci a občanskou vybavenost. • Umístění pracovních a podnikatelských činností je možné i ve stávající i navržené obytné zóně a zóně občanského vybavení. Tyto aktivity musí být v souladu s platnými legislativními předpisy a závaznými normami.

11


•

Civilizační hodnoty jsou chráněny právními předpisy a správními rozhodnutími, jmenovitě uvedenými v oddíle 5.1. této přílohy.

2.4 Kulturní hodnoty 2.4.1 Základní předpoklady a podmínky vývoje obce Obec Hoštice – Heroltice vznikla v roce 1942 sloučením do té doby samostatných Heroltic a Hoštic na Hané. Vsi byly založeny v bezprostřední blízkosti a jejich zastavěná území jsou dnes již zcela vzájemně srostlá. Nejstarší zmínka o Hošticích je z roku 1398, kdy se zde připomíná kostel. Vzhledem k dataci kostela již do druhé poloviny 14. století se jedná patrně o sídlo starší. Do roku 1490 jsou Hoštice v majetku drobné šlechty, poté mají nejčastěji stejné majitele jako sousední Ivanovice. Od roku 1652 až do zrušení patrimoniální správy již nepřetržitě patří do Ivanovického panství. Od roku 1800 jsou zde vedeny pozemkové knihy, v roce 1817 Hoštice vyhořely. Škola zde byla založena již v roce 1846, pošta je od roku 1899. Nejagilnějším spolkem za první republiky byl sokol, založený v roce 1909. Heroltice se poprvé připomínají o něco dříve než Hoštice, v roce 1349, neznamená to však, že nutně musí jít o ves starší. V uvedeném roce měli v Herolticích zboží bratři Ješek a Dětřich z Komorova. Na konci 14. století jsou majetkové poměry ve vsi značně složité, největší však část patří bratrům Ondřejovi, Oldřichovi a Ješkovi psaných z Heroltic. Už v roce 1371 se v Herolticích připomíná mlýn, 1382 krčma, 1391 dvě krčmy, dva mlýny, dva dvory a v roce 1412 jiný mlýn nad vsí a třetí mlýn ve vsi. Znamená to, že minimálně západní část dnešního Hoštického náhonu má středověký původ a již na přelomu 14. a 15. století zde byly minimálně 4 mlýny. Na konci 16. století (1592) je, kromě dvora, v Herolticích připomínaná tvrz. Od přelomu 16. a 17. století patří část vsi ke statku Bohdalickému a část k biskupskému panství Vyškovskému a tak tomu bylo až do skončení patrimoniální správy. V roce 1846 se zde připomíná dvůr, mlýn o třech složeních, palírna, hostinec (na díle bohdalickém) a 38 domů a 197 obyvatel na díle vyškovském. Od roku 1772 (vyškovký díl) a 1773 (bohdalický díl) jsou zde vedeny pozemkové knihy. Heroltice byly přiškoleny do Hoštic, přifařeny jsou podnes do Topolan. V roce 1896 zde byl založen hasičský sbor, v roce 1909 odbor Národní jednoty. V roce 1902 byla v Hošticích založena mlékárna.

2.4.2 Kulturní hodnoty a podmínky jejich ochrany Na území obce jsou evidovány následující kulturní památky: K.ú. Hoštice: • 21692/7-3636– kostel sv. Jana Křtitele (p.č. 85, st.); • 19403/7-3637 - Boží muka (při staré silnici k Ivanovicím, p.č. 1290, orná). K.ú. Heroltice: • 32152/7-3638 - smírčí kámen (při čp. 68, p.č. 36/2); Řešené území je prostorem s možným výskytem archeologických nálezů. Před zahájením zemních prací je proto investor povinen svůj záměr oznámit organizaci oprávněné k provádění záchranného archeologického výzkumu a této organizaci umožnit provedení záchranného archeologického průzkumu na dotčeném území (dle ustanovení § 22 odst. 2 zák. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Některé z těchto organizací jsou Archeologický ústav AV ČR Brno nebo místně příslušné vlastivědné muzeum.

2.5 Urbanistické a architektonické hodnoty

12


2.5.1 Základní předpoklady a podmínky vývoje obce Jádra obou vsí vznikla pravděpodobně již ve středověku. Založeny byly těsně vedle sebe na nepatrně vyvýšené říční terase na levém břehu Hané. Osu zástavby obou sídel tvořila jediná rovnoběžníková komunikace vedoucí po okraji údolní nivy souběžně s řekou. Jádrem Hoštic je poměrně krátká i úzká ulicovka, rozšiřující se v místech, kde na nepatrné vyvýšenině stojí gotický kostel. Můžeme předpokládat, že kolem kostela v dobách minulých býval i hřbitov. Náves byla původně lemovaná poměrně velkými, pravidelnými parcelami usedlostí. V pozdějších dobách (patrně v 18. a 19. st.) vzniká drobnější, nepravidelnější zástavba na východním okraji zastavěného území, organizována kolem několika uliček. Jádrem Heroltic je rovněž poměrně krátká i úzká ulice, nepatrně se rozšiřující před bývalým panským dvorem. V těchto místech je drobná zvonice. Ulice byla původně lemovaná usedlostmi na výrazně užších parcelách než v sousedních Hošticích. Za výraznějšího demografického růstu v 18. a 19. st. vzniká, drobnější, nepravidelnější zástavba na západním okraji zastavěného území. Již na prvním vojenském mapování (2.pol.18. st.) je v místech dnešního pohostinství na Heroltské zobrazen zájezdní hostinec. Ve 20. století se (v obou tehdy ještě samostatných obcích) zástavba šíří zejména podél okresních silnic - do Rybníčku a podél spojnice z Hoštic na Ivanovice. Při železniční trati vzniká menší mlékárna, která si dodnes zachovala zajímavý industriální ráz. Po druhé světové vzniká zejména řadová zástavba při záhumenní cestě v severozápadní části Heroltic, rozsáhlý zemědělský areál (středisko Hoštice) severozápadně od vsi a areál zemědělské výroby v jižním cípu katastru Heroltice (s přesahem do katastrů Rybníček a Mor. Prusy). V současnosti probíhá stavební rozvoj nejintenzivněji podél záhumenní cesty v severovýchodní části Heroltic. Z hlediska funkčního členění je v obci dominantní bydlení v individuálních rodinných domech. Několik chalup je využíváno pro individuální rodinnou rekreaci. V obci jsou pouze nejzákladnější zařízení občanské vybavenosti, jsou rozmístěna převážně mezi obytnou zástavbou. Při vjezdu, v severní části vsi, je větší areál zemědělské výroby, další je na hranicích katastru u obce Rybníček. Centrum obce je umístěno na původní návsi ve středu zástavby.

2.5.2 Urbanistické a architektonické hodnoty a podmínky jejich ochrany Nejdůležitějšími urbanistickými a architektonickými hodnotami jsou: • Historické jádro – rostlá struktura návsi včetně jejího okolí. • Kompaktní forma vsi a drobná struktura venkovské zástavby. • Výšková hladina zástavby. • Řadová zástavba a okapová orientace objektů. • Výrazné architektonické objekty: stará škola a fara. • Drobné sakrální stavby – křížky, boží muka – a pomníky. Podmínky ochrany urbanistických a architektonických hodnot: • Prostorové a funkční uspořádání bude respektovat historickou urbanistickou strukturu sídla a historicky cenné objekty, dominanty a kulturní památky. • Umístění a charakter staveb musí odpovídat urbanistickému a architektonickému charakteru prostředí (přičemž zejména výška objektů nesmí překročit běžnou hladinu zástavby, nové objekty ve stávající zástavbě budou respektovat formu této zástavby, sklon a tvar střechy bude respektovat tradiční obraz sídla) a požadavkům na zachování pohody bydlení. • U stávajících objektů s tradičním rázem je třeba tento ráz uchovat, tvarosloví nově navržených staveb v sousedství musí respektovat tradiční venkovský ráz sídla. • Objekty sloužící výrobě, dopravní a technické vybavenosti budou v souladu s obrazem sídla. • Územním plánem obce jsou vymezeny památky místního významu (oddíl 5.2 této přílohy) 13


3 NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE Pro urbanistickou koncepci obce, včetně ochrany obrazu sídla a krajiny, platí následující závazná rozhodnutí: • Sídlo Hoštice - Heroltice bude rozvíjeno jako souvisle zastavěné území, ve volné krajině je povolena výstavba pouze v návaznosti na stávající dopravní infrastrukturu a v souladu s podmínkami využití pro jednotlivé funkční plochy (kapitola 4). • Je třeba respektovat přírodní podmínky a začlenění sídla do krajiny. • Udržovat a rozvíjet identitu sídla s převažující obytnou složkou a rozvíjet úměrné zastoupení složky výrobní, rekreační a občanské vybavenosti. • Prostorové a funkční uspořádání bude respektovat historickou urbanistickou strukturu sídla a historicky cenné objekty, dominanty a kulturní památky. • Umístění a charakter staveb musí odpovídat urbanistickému a architektonickému charakteru prostředí (přičemž zejména výška objektů nesmí překročit běžnou hladinu zástavby, nové objekty ve stávající zástavbě budou respektovat formu této zástavby, sklon a tvar střechy bude respektovat tradiční obraz sídla) a požadavkům na zachování pohody bydlení. • Objekty situované podél silnice III/4285 mezi křižovatkami s I/47 a III/4286, musí mít takový odstup, aby umožňovaly rozšíření vozovky na vyhovující šířku a umístění přilehlého chodníku. • U stávajících objektů s tradičním rázem je třeba tento ráz uchovat, tvarosloví nově navržených staveb v sousedství musí respektovat tradiční venkovský ráz sídla. • Zachovat místně významné stromy (oddíl 5.2), které mají nezastupitelnou funkci při vytváření obrazu sídla. • Je navržena realizace společných zařízení tak jak jsou specifikovány v komplexních pozemkových úpravách. • Provádět revitalizaci krajiny a zvyšovat stupeň její ekologické stability zalesňováním, zatravňováním a členěním ploch orné půdy interakčními prvky. Budovat vodní nádrže. • Provádět protierozní opatření spočívající v zatravňování, realizaci ochranných příkopů a hrází a protierozních pásů. • Realizovat prvky ÚSES.

4 NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA FUNKČNÍ PLOCHY (ZÓNY) A PODMÍNKY JEJICH VYUŽITÍ Pro účely územního plánu je celé území obce (sídlo i volná krajina) v souladu s metodikou územního plánování rozděleno na jednotlivé funkční plochy: • Funkční plochy jsou vymezeny jako území se stejnými podmínkami využití (regulačními podmínkami) uvedenými v této kapitole. Podmínky využití jsou vztaženy k funkčním plochám, a ne k jednotlivým parcelám. Jednotlivé funkční plochy jsou vyznačeny v přílohách grafické části č. 2. „Hlavní výkres“ a č. 3. „Hlavní výkres výřez“ příslušnou barvou a symbolem, kterým odpovídají podmínky využití pro jednotlivé funkční plochy uvedené v této kapitole.

14


•

• •

•

• • • •

Funkční plochy mohou tvořit území urbanizovaná nebo neurbanizovaná. Urbanizované a neurbanizované území tvoří funkční plochy uvedené v legendách výkresů č. 2. „Hlavní výkres“ a č. 3. „Hlavní výkres“. Přípustné činnosti jsou, kromě činností základních, činnosti obvyklé, bez negativního dopadu na dominantní funkci. Podmíněně přípustné činnosti nejsou součástí činností základních ani v území obvyklých, ale v jednotlivých případech je možné je povolit. O přípustnosti těchto činností rozhoduje stavební úřad v rámci příslušného řízení dle stavebního zákona. Podmíněně přípustné činnosti musí splňovat podmínky kladené limity (oddíl 5.2 této přílohy) vyhlašovanými tímto dokumentem a obecně platnými právními předpisy. Další závazné podmínky pro jejich umisťování jsou uvedeny i u některých konkrétních činnosti. Pro povolení podmíněně přípustných činnosti je kromě výše uvedeného nutno získat i souhlas orgánů obce. Nepřípustné činnosti jsou činnosti, které nesplňují podmínky dané obecně platnými předpisy, nebo jsou v rozporu s funkcemi v území navrženými. Jsou to stavby, které kapacitou, polohou a účelem odporují charakteru předmětné lokality nebo mohou být zdrojem narušení pohody a kvality prostředí. Drobnou chovatelskou činností se rozumí chov drobných hospodářských zvířat, neděje-li se tak podnikatelským způsobem. Drobnou pěstitelskou činností se rozumí nepodnikatelské pěstování zemědělských produktů pro účely zásobování rodiny. Drobnou výrobní činností se rozumí výroba netovární povahy. Nerušící podnikatelskou činností, nerušícími službami a výrobou se rozumí takové činnosti, které neomezují, neobtěžují a neohrožují životní prostředí a pohodu sousedních obyvatel nad míru obvyklou a přípustnou.

4.1 Funkční plochy (zóny) pro bydlení 4.1.1 Zhodnocení současného stavu Obec má sídelní charakter, a proto většinu zastavěného území zaujímá obytná zástavba. V obytné zástavbě se nevyskytují žádné problémy, které by měla tato dokumentace řešit transformačními nebo velkoplošnými asanačními zásahy. Do budoucna je třeba zajistit podmínky pro zachování většiny stávajících obytných ploch a vhodné plochy pro rozvoj této funkční složky. Navržené plochy mohou být předimenzované, umožní se tak variabilní přístup při rozvoji obce.

4.1.2 Návrh Územním plánem obce jsou navrženy následující zásady týkající se koncepce bydlení: • Stávající plochy pro bydlení, včetně hospodářských částí a řemeslné výroby, jsou ve svém rozsahu plně respektovány. • Územním plánem obce je navrženo 13 lokalit pro rozvoj funkce bydlení ve formě rodinných domů (rozvojové plochy B1 až B13). Orientační kapacita činí 118 rodinných domů. • Parcely v rozvojových plochách, pokud není limitem stanoveno jinak, mohou být do realizace návrhové části tohoto dokumentu využívány dosavadním způsobem. • V obytných plochách je rovněž možno provozovat i nebytové činnosti (občanská vybavenost, výroba, zemědělská produkce), jejich provozování však musí být v souladu s podmínkami využití pro danou funkční plochu (pododdíl 4.1.3). 15


•

V obytné zóně mohou být pouze takové druhy provozů, které budou respektovat ochranná pásma stanovena tímto dokumentem (oddíl 5.2).

Jednotlivé návrhové lokality jsou podrobně popsány v kapitole 6. Navrhované rozvojové obytné plochy překračují reálné potřeby obce, umožňují však variantní postupy v závislosti na konkrétních podmínkách jednotlivých území i zájmu stavebníků. Územní plán obce umožňuje výstavbu až 118 nových bytových jednotek, což může představovat bydlení pro cca 360 obyvatel. Využití všech rozvojových ploch není reálné (větší počet umožňuje variabilní přístup), a proto je předpokládaný nárůst 70 bytových jednotek s cca 210 obyvateli. Návrhová velikost obce je tedy celkem 800 obyvatel ve 294 bytových jednotkách.

4.1.3 Podmínky využití Br – Bydlení v rodinných domech Přípustné: • Bydlení v rodinných domech; • Individuální rekreace v rekonstruovaných objektech; • Zeleň. Podmíněně přípustné: • Bydlení v bytových domech - jejich vzhled musí být v souladu s venkovským obrazem sídla; • Agroturistika, maloobchod, veřejné stravování a ubytování, administrativa, sportovní a rekreační zařízení; • Drobné řemeslné a výrobní činnosti, podnikatelská činnost a služby, živočišná a pěstitelská produkce podnikatelského typu, objekty a plochy sloužící drobné chovatelské a drobné pěstitelské činnosti; To vše za podmínky, že tyto činnosti nespadají do činností pro tuto zónu nepřípustných. • Rekreační chaty, pouze v zadních částech parcel; • Dopravní a technická infrastruktura; • Pro nebytové účely je možné použít pouze část objektu. V objektu musí zůstat alespoň jedna bytová jednotka; • Podmíněně přípustné činnosti musí být v souladu s limity vyhlašovanými tímto dokumentem (viz 5.2) a jinými obecně platnými předpisy. Nepřípustné: • Koncentrovaná živočišná výroba; • Průmyslová výroba; • Stavební výroba (kromě administrativy); • Služby s negativním dopadem na životní prostředí; • Velkokapacitní sklady; • Velkokapacitní stavby pro obchod; • Skládky.

Bo – Bydlení a občanská vybavenost Přípustné: • Bydlení v rodinných domech; 16


• • •

Bydlení v bytových domech; Individuální rekreace v rekonstruovaných objektech; Zeleň.

Podmíněně přípustné: • Agroturistika, maloobchod, veřejné stravování a ubytování, administrativa, sportovní a rekreační zařízení; • Drobné řemeslné a výrobní činnosti, podnikatelská činnost a služby, živočišná a pěstitelská produkce podnikatelského typu, objekty a plochy sloužící drobné chovatelské a drobné pěstitelské činnosti; To vše za podmínky, že tyto činnosti nespadají do činností pro tuto zónu nepřípustných. • Rekreační chaty, pouze v zadních částech parcel; • Dopravní a technická infrastruktura; • Pro nebytové účely je možné použít celý objekt; • Podmíněně přípustné činnosti musí být v souladu s limity vyhlašovanými tímto dokumentem (viz 5.2) a jinými obecně platnými předpisy. Nepřípustné: • Koncentrovaná živočišná výroba; • Průmyslová výroba; • Zařízení autodopravy a stavební výroby (kromě administrativních složek); • Služby s negativním dopadem na životní prostředí; • Velkokapacitní sklady; • Velkokapacitní stavby pro obchod; • Skládky.

4.2 Funkční plochy (zóny) pro občanské vybavení 4.2.1 Zhodnocení současného stavu Současná struktura a kapacita nekomerční (veřejné) občanské vybavenosti odpovídá velikosti obce a samospráva nevznesla požadavek tuto funkční složku rozšířit. Komerční složka občanské vybavenosti odpovídá velikosti a významu obce. Rozvoj této složky je určen vývojem místního trhu. Vzhledem k předpokládané velikosti provozoven je možné jejich umístění i ve funkčních plochách určených k bydlení.

4.2.2 Návrh Územním plánem obce jsou navrženy následující zásady týkající se ploch občanského vybavení: • Všechny současné plochy občanské vybavenosti jsou plně respektovány a ponechány ve stejné funkční zóně.

17


• •

•

•

Na území obce není přípustné realizovat velkokapacitní prodejny maloobchodu smíšeného zboží (supermarkety, hypermarkety….). Velkokapacitní prodejny nepotravinářského zboží (např. nábytek, automobily) je možné umístit pouze tak, aby jejich provoz nezpůsobil zvětšení dopravní zátěže v obytném území (pododdíly 4.2.3 a 4.4.3). Další rozvoj komerční občanské vybavenosti bude určen vývojem místního trhu. Jednotlivé funkce a provozovny lze umisťovat i do jiných zón (zejména bydlení), v souladu s podmínkami využití. Jednotlivá zařízení nekomerční vybavenosti ve vlastnictví obce budou rekonstrukcemi a úpravami postupně zkvalitňovány dle aktuální potřeby a možností provozovatelů.

Plochy pro rozvoj občanské vybavenosti jsou podrobně popsány v kapitole 6.

4.2.3 Podmínky využití Ox – Občanská vybavenost smíšená Přípustné: • Obchod, pohostinská, stravovací a ubytovací zařízení, sběrny služeb, agroturistika; • Veřejná správa a samospráva, administrativa; • Školská a kulturní zařízení; • Sportovní a rekreační zařízení; • Zdravotnická a sociální zařízení, • Zeleň. Podmíněně přípustné: • Bydlení, pokud není narušováno přípustnými činnostmi; • Drobné řemeslné a výrobní činnosti, podnikatelská činnost a služby, živočišná a pěstitelská produkce podnikatelského typu, objekty a plochy sloužící drobné chovatelské a drobné pěstitelské činnosti; To vše za podmínky, že tyto činnosti nespadají do činností pro tuto zónu nepřípustných. • Dopravní a technická infrastruktura; Nepřípustné: • Koncentrovaná živočišná výroba; • Průmyslová výroba; • Zařízení autodopravy a stavební výroby (kromě administrativních složek); • Služby s negativním dopadem na životní prostředí; • Velkokapacitní sklady; • Velkokapacitní stavby pro obchod; • Skládky.

Oš – Školská zařízení Přípustné: • Školská zařízení; • Kulturní, sociální, sportovní a církevní zařízení; • Bydlení; • Zeleň.

18


Podmíněně přípustné: • Obchod, pohostinství, veřejné stravování a ubytování, agroturistika; • Veřejná správa a samospráva, administrativa; • Zdravotnická a spolková zařízení. • Sběrny služeb, drobná chovatelská a pěstitelská činnost, řemesla. • Dopravní a technická infrastruktura; Nepřípustné: • Všechny ostatní činnosti, které nejsou uvedené mezi přípustnými a podmíněně přípustnými funkcemi.

Oc – Církevní zařízení Přípustné: • Církevní zařízení; • Zeleň. Podmíněně přípustné: • Dopravní a technická infrastruktura; • Kulturní zařízení. Nepřípustné: • Všechny ostatní činnosti, které nejsou uvedené mezi přípustnými a podmíněně přípustnými funkcemi. Ochranné pásmo podnikatelské, chovatelské, pěstitelské, řemeslné, výrobní a ostatních činnosti v této funkční ploše je vymezeno v oddíle 5.2 této přílohy.

4.3 Funkční plochy (zóny) pro sport a rekreaci 4.3.1 Zhodnocení současného stavu Současná struktura a kapacita sportovních ploch neodpovídá velikosti obce, a proto je třeba umožnit její další rozvoj. Obec se nachází v příměstské zóně s potenciálem rozvoje bydlení a je proto třeba zlepšit úroveň vybavenosti pro občany. Na správním území obce nebyly zjištěny žádné chatové kolonie, žádné chaty nejsou na lesních pozemcích. Jistý počet venkovských stavení je využíván k individuální rekreaci nebo k druhému bydlení.

4.3.2 Návrh Územním plánem obce jsou navrženy následující zásady týkající se ploch sportu a rekreace: • Všechny stávající plochy pro sport a tělovýchovu musí zůstat zachovány. • Obec bude nadále všemi dostupnými prostředky rozvíjet další sportovní aktivity. • Územním plánem obce je navrženo vybudování oddechové zóny v jihovýchodní části zastavěného území obce kolem bývalého koupaliště (Z1) a menší plochy veřejné zeleně (Z3) nedaleko hřiště. 19


• • • •

Hřiště v Herolticích bude s oddechovým areálem (Z1) propojeno vycházkovou stezkou vedenou podél Hoštického náhonu. Při cyklotrase Hoštice – Ivanovice je navržena plocha zeleně s odpočívkou (plocha Zv10). Plochy pro sport a rekreaci je možné v souladu s podmínkami využití umisťovat i do jiných zón. Stávající plochy a objekty využívané k individuální rekreaci jsou respektovány.

Rozvojové lokality jsou podrobně popsány v kapitole 6.

4.3.3 Podmínky využití Sh – Hřiště Přípustné: • Zařízení pro sport a rekreaci. Podmíněně přípustné: • Zázemí sportoviště; • Maloobchodní, pohostinská, stravovací a ubytovací zařízení, administrativa; • Nezbytná zařízení a plochy pro dopravní a technickou obsluhu zóny Sh; • Sadovnické a krajinářské úpravy; • Zařízení výstavní a zábavní; • Všechny výše vyjmenované podmíněně přípustné funkce v zóně Sh jsou akceptovatelná za podmínky zachování přípustného využití. Zařízení výstavní zábavní pouze za předpokladu, že negativní vliv – zejména hluk – nebude zasahovat do přilehlé obytné zástavby a ostatních objektů hygienické ochrany. Nepřípustné: • Všechny ostatní činnosti, které nejsou uvedené mezi přípustnými a podmíněně přípustnými funkcemi.

Rch – Individuální rekreace Přípustné: • Rekreace v rekonstruovaných a nových stavbách individuální rekreace; • Zeleň. Podmíněně přípustné: • Drobná pěstitelská a chovatelská činnost; • Drobnější zemědělská produkce podnikatelského typu; • Agroturistika; • Dopravní a technická infrastruktura sloužící obsluze této zóny; Nepřípustné: • Všechny ostatní činnosti, které nejsou uvedené mezi přípustnými a podmíněně přípustnými funkcemi, především bydlení a výroba včetně řemesel. Stavby v těchto zónách musí svým charakterem (pojednáním hmot, barevností) odpovídat venkovskému obrazu sídla.

4.4 Funkční plochy (zóny) výrobní 20


4.4.1 Zhodnocení současného stavu Obec se nachází v oblasti s intenzivní zemědělskou produkcí a proto je zde několik větších areálů zemědělské výroby. Největší plochu na území obce zabírá středisko zemědělské výroby Hoštice. V současnosti zde již není provozována živočišná výroba, ani se do budoucna s jejím obnovením neuvažuje. Vzhledem k jejich charakteru, činnosti zde provozované nevytváří žádná rizika v oblasti životního prostředí ani zdraví v obytné zástavbě. Další, poměrně velký areál zemědělské výroby, středisko Rybníček, je na jižních hranicích obce, s přesahem do sousedních katastrů (Rybníček, Mor. Prusy). Je zde provozována živočišná výroba v plné kapacitě. Vzhledem k tomu, že se objekty nacházejí ve velké vzdálenosti od obytné zástavby řešené obce, lze negativní vliv chovu na ní vyloučit. Patrně větší dosah bude mít provoz směrem k obci Rybníček, regulaci na jejím území však nemůže tento dokument ovlivnit. Na jihozápadním okraji zástavby je mlýn („Herolt“) s pekárnou. Provoz na okraji zastavěného území nevytváří žádné ekologické ani hygienické problémy. Severně od zastavěného území vsi, poblíž železniční zastávky je provoz bývalé mlékárny. Stavba z přelomu 19. a 20. má zajímavý industriální architektonický výraz. V současné době je zde provozováno uskladnění vyřazené vojenské techniky. Další areál, který byl v minulosti využíván pro objemnější živočišnou výrobu je bývalý panský dvůr, přímo ve středu Heroltic. V současné době je zde sklad vyřazené vojenské techniky, který se postupně přemísťuje do areálu bývalé mlékárny. Další objekty nerušících řemesel (zámečnictví) jsou umístěny přímo v obytné zástavbě. Jisté problémy v minulosti vytvářel autodopravce, který sídlí přímo uprostřed vsi. Nákladní automobily byly ostavovány přímo v profilech komunikací, v současnosti je pro ně vymezena zvláštní plocha.

4.4.2 Návrh Územním plánem obce jsou navrženy následující zásady týkající se výrobních aktivit: • Všechny výrobní plochy jsou předloženou dokumentací plně respektovány a navrženy k ponechání. • V severozápadní části území obce nad státní silnicí jsou navrženy plochy pro rozvoj výroby (V1 a V2). Od obytné zástavby bude oddělena pruhem zeleně podél státní silnice. • Aktivity na výrobních plochách nesmí negativně ovlivnit životní prostředí a pohodu obyvatel mimo ochranné pásmo vymezené tímto dokumentem, zejména pak v obytné zóně. Tato podmínka se týká rovněž drobné a živočišné výroby mimo výrobní zónu (viz oddíl 5.2. této přílohy). • Výrobní aktivity, které jsou v souladu s regulativy a limity tohoto dokumentu, mohou být umístěny i do jiných funkčních zón. Rozvojové lokality jsou podrobně popsány v kapitole 6.

21


4.4.3 Podmínky využití Vs – Výroba a služby Přípustné: • Lehká výroba, montáže; • Výrobní služby, řemesla; Podmíněně přípustné: • Kapacitní zemědělská a živočišná výroba, • Chovatelská a pěstitelská činnost podnikatelského i nepodnikatelského typu; • Obchodní zařízení, kromě velkokapacitních prodejen; • Pohostinská a stravovací zařízení; • Zeleň; • Byty pro majitele, nebo osoby zajišťující dohled provozů, přechodné ubytování pro zaměstnance; • Zařízení pro dopravní a technickou obsluhu území; Nepřípustné: • Těžká průmyslová výroba; • Velkokapacitní sklady; • Zařízení autodopravy a stavební výroby (kromě administrativních složek); • Zařízení velkoobchodu a zásilkové služby (kromě administrativních složek); • Skládky; Vz – Zemědělská výroba Přípustné: • Zemědělská výroba; • Lehká výroba; • Montáže, výrobní služby, řemesla. Podmíněně přípustné: • Maloobchod, administrativa, veřejné stravování; • Byty pro majitele, nebo osoby zajišťující dohled provozů; • Přechodné ubytování pro zaměstnance; • Zeleň; • Zařízení pro dopravní a technickou obsluhu území. Nepřípustné: • Všechny ostatní neuvedené funkce, zejména těžká průmyslová výroba, velkokapacitní prodejny; • Velkokapacitní sklady a zařízení velkoobchodu, velkokapacitní prodejny, zásilkové služby a zábavní zařízení, veškerá zařízení vyžadující obsluhu těžkými nákladními vozy kromě vozidel sloužící zemědělství.

Vx –Výroba Přípustné: • Výroba, montáže; • Výrobní služby, řemesla; • Stavební výroba;

22


Podmíněně přípustné: • Kapacitní zemědělská a živočišná výroba; • Chovatelská a pěstitelská činnost podnikatelského i nepodnikatelského typu; • Obchodní zařízení, kromě velkoplošného maloobchodu smíšeného zboží; • Velkoobchod, sklady; • Autodoprava; • Zařízení velkoobchodu a zásilkové služby; • Zeleň; • Pohostinská a stravovací zařízení; • Administrativa; • Byty pro majitele, nebo osoby zajišťující dohled provozů, přechodné ubytování pro zaměstnance; • Zařízení pro dopravní a technickou obsluhu území. Nepřípustné: • Těžká průmyslová výroba; • Skládky. Stavby v této zóně musí svým charakterem (pojednáním hmot, barevností) odpovídat venkovskému obrazu sídla.

4.5 Funkční plochy (zóny) technické a dopravní infrastruktury 4.5.1 Zhodnocení současného stavu Současná struktura a kapacita technické a dopravní vybavenosti není dostačující. Obec má sice nově vybudovaný vodovod, není však vyhovujícím způsobem zajištěna likvidace splaškových vod. Zastávky autobusové dopravy nejsou vyhovující, chybí zde parkovací místa.

4.5.2 Návrh Územním plánem obce jsou navrženy následující zásady týkající se ploch pro technickou a dopravní infrastrukturu: • Všechny plochy sloužící dopravní a technické infrastruktuře jsou respektovány. • Všechna zařízení soužící zásobování vodou zemědělských areálů, které se nacházejí v jiných funkčních zónách jsou respektována. Po případném ukončení jejich provozu je třeba území rekultivovat. • Územním plánem obce je navržena přeložka silnice I/47 a modernizace tratě Brno – Přerov (viz oddíl 7.1). • Územním plánem obce je rovněž navržena rekonstrukce zastávek veřejné autobusové dopravy a nové zastávky u přeložky silnice I/47. • Parkování vozidel na území obce je omezeno limity vyhlašovanými tímto dokumentem (viz 5.2). 23


• •

Dopravní obsluha území a parkování budou řešeny v souladu s koncepcí dopravy popsanou v oddíle 7.1. Koncepce technické infrastruktury bude řešena tak, jak je popsáno v oddíle 7.2.

Rozvojové lokality jsou podrobně popsány v kapitole č. 6.

4.5.3 Podmínky využití Tv – Vodárenská zařízení Tp – Plynárenská zařízení Dg – Garáže Dž – Železniční zařízení Přípustné: • Objekty technické vybavenosti a dopravních zařízení dle výše uvedeného určení; • Vegetační úpravy. Podmíněně přípustné: • Nutná administrativa spojená s obsluhou zařízení technické infrastruktury; • Ostatní technická a dopravní infrastruktura. Nepřípustné: • Všechny ostatní činnosti, které nejsou uvedené mezi přípustnými a podmíněně přípustnými funkcemi, především bydlení.

4.6 Funkční plochy (zóny) urbanizované zeleně a veřejných prostranství 4.6.1 Zhodnocení současného stavu Půdorysná forma obce – návesní ulicovka – vytváří poměrně velikou plochu veřejných prostranství. Na návsi a v ulicích je mezi komunikací a zástavbou poměrně široký travnatý pás. Jádrem zastavěného území je rovnoběžníkově probíhající ulice, rozšiřující se ve východní části v menší náves s kostelem. Osou prostoru prochází krajská silnice, po obvodu jsou vesměs chodníky. Zbývající plochu zaujímají plochy zeleně různé kvality o které se starají vlastníci přilehlých staveb. Podobná situace je i u ostatních, poměrně širokých ulic. V rozšíření ve východní části návsi kolem kostela je menší, kvalitně upravena plocha veřejné zeleně s pomníkem padlým a souborem plastik (kříž a dvě sochy světců). Dalším významným souborem je zeleň – vrostlé stromy v jihovýchodní části vsi kolem požární nádrže. V obci není žádná významnější monofunkční plocha veřejné zeleně sloužící obyvatelům pro oddech a rekreaci (např. park). Místní hřbitov je na východním okraji zástavby, jeho plocha je dostačující.

24


4.6.2 Návrh Územním plánem obce jsou navrženy následující zásady týkající se urbanizované zeleně a veřejných prostranství: • Územní plán navrhuje přehodnocení a rekonstrukci zeleně v celém zastavěném území vsi. • Územním plánem obce je navrženo vybudování oddechové zóny v jihovýchodní části zastavěného území obce kolem bývalého koupaliště (Z1) a menší plochy veřejné zeleně (Z3) nedaleko hřiště. • Při cyklotrase Hoštice – Ivanovice je navržena plocha zeleně s odpočívkou (plocha Zv10). • Jsou navrženy plochy zeleně v prostoru kolem nové křižovatky silnic I/47 a III/4285, které zaplní zbytkové plochy v případě že již nebudou zemědělsky obhospodařovány. • Je navrženo vybudování několik menších ploch veřejné zeleně zejména v obytné zástavbě (Zv4 a Zv5). • Východní část návsi je zařazena do funkční zóny veřejného prostranství (Vp1). Územním plánem obce je navržena celková rekonstrukce tohoto prostoru, včetně plochy zeleně obklopující kostel. Úpravou a jeho zkvalitněním dostane obec adekvátní a osobité centrum. • Stávající urbanizovaná zeleň, včetně hřbitova, je v návrhu plně respektována. Jednotlivé plochy budou s ohledem na vlastnictví pozemků a finanční možnosti obce udržovány a postupně zkvalitňovány. Návrhové plochy jsou podrobně popsány v kapitole č. 6. Při tvorbě ploch veřejné zeleně je nutno dbát následujících zásad: • Vyhodnotit vegetaci včetně výrazných kompozičních prvků. • Stávající i navrhovanou zeleň podřídit charakteru venkovského prostředí. • Druhové složení odvodit od charakteristických druhů pro danou oblast, podpořit obnovu původních druhů. • Vyloučit cizokrajné a exotické rostliny a konifery. • Upřednostnit listnaté dřeviny před jehličnatými a pestrolistými.

4.6.3 Podmínky využití Zv – Zeleň veřejná Přípustné: • Nezpevněné ozeleněné plochy, • Sadovnické úpravy, • Pěší a cyklistické komunikace. • Stávající křížky, sochy, pomníky a prvky církevní architektury musí být respektovány. Podmíněně přípustné: • Účelové a místní komunikace; • Parkovací a odstavné plochy pro osobní automobily dle koncepce dopravy; • Individuální garáže (akceptovatelné pouze v okrajových částech sídla); • Vodní plochy; • Hřiště, sportoviště; • Zahradní domky, besídky, altánky, • Nezbytná zařízení technické infrastruktury – nesmí působit rušivým dojmem. Nepřípustné: 25


• •

Všechny ostatní činnosti, které nejsou uvedené mezi přípustnými a podmíněně přípustnými funkcemi; Výsadba geograficky nepůvodních druhů rostlin.

Zh – Zeleň hřbitovní Přípustné: • Plochy sloužící pohřebnictví; • Stavby související s provozem hřbitova; • Církevní stavby; • Pěší komunikace; • Účelové komunikace související s obhospodařováním plochy Podmíněně přípustné: • Zeleň; • Technická infrastruktura sloužící obsluze této zóny. Nepřípustné: • Všechny ostatní činnosti, které nejsou uvedené mezi přípustnými a podmíněně přípustnými funkcemi.

Vp – Veřejná prostranství Přípustné: • Prostor pro pěší pohyb obyvatel, zpevněný povrch; • Nezpevněné ozeleněné plochy, sadovnické úpravy; • Urbánní inventář; • Pěší a cyklistické komunikace; • Stávající křížky, sochy, pomníky, boží muka musí být respektovány; • Krajské silnice v současné trase musí být respektovány; Podmíněně přípustné: • Místní a účelové komunikace; • Parkoviště osobních automobilů a autobusové zastávky dle koncepce dopravy; • Vodní plochy, besídky, altánky; • Nezbytné plochy a zařízení technické infrastruktury; • Prodejní a pohostinská zařízení. Nepřípustné: • Všechny ostatní činnosti, které nejsou uvedené mezi přípustnými a podmíněně přípustnými funkcemi. • Výsadba geograficky nepůvodních druhů zeleně.

4.7 Funkční plochy (zóny) zemědělské produkce

26


4.7.1 Zhodnocení současného stavu Obec se nachází ve výrobní oblasti řepařské. Z hlediska způsobu primární zemědělské produkce jsou na správním území obce zastoupeny orné půdy, zahrady, sady a trvalé trávní porosty. Jistou plochu zabírají lokality pro ornou půdu nevhodné, zejména na svažitějších pozemcích ohrožených vodní erozí a v údolní nivě Hané. Tyto hony o velikosti i několika desítek hektarů vytvářejí ekologické problémy – prašnost, ohrožení větrem a přívalovými dešti. Z hlediska estetického jsou příčinou fádního vzhledu krajiny, z hlediska praktického znemožňují průchod krajinou a komunikaci s okolními sídly. Trvale zatravněné plochy jsou na katastru zastoupeny velice malými plochami. Jsou situovány na svažitých pozemcích, na mezích a v okolí vodních toků. Zahrady jsou situovány zejména v zastavěném území obce a v jeho bezprostřední blízkosti. Většina těchto pozemků je součástí obytné funkce. Pedologické charakteristiky a kvalita zemědělského půdního fondu jsou popsány v oddíle 12.1. této přílohy.

4.7.2 Návrh Územní plán navrhuje několik zásahů do stávajícího zemědělského půdního fondu. Jsou to: • Zábory pro rozvojové plochy a transformační plochy ZPF - vše dle grafické přílohy a oddílu 12.1 této přílohy. • Svažité plochy orné půdy - Po/III - jsou navrženy k zatravnění nebo zatravnění s porosty, případně k vybudování protierozních opatření. • Další plochy orné půdy v údolních nivách a v bezprostřední blízkosti vodních toků – Po/II jsou navrženy k zatravnění. • Realizace prvků ÚSES, včetně interakčních prvků. • Měnit trvalé trávní porosty na ornou půdu není přípustné. • Stávající objekty a sítě technické infrastruktury a objekty sloužící zemědělství, vodnímu hospodářství a případné objekty sloužící lesnictví jsou respektovány, další výstavba je možná pouze v souladu s podmínkami využití pro jednotlivé zóny. • Ostatní plochy zemědělské produkce jsou plně respektovány. • Na plochách v této zóně mohou být realizovány další účelové komunikace související s obhospodařováním pozemků. • Podmínky využití pro jednotlivé funkční plochy (viz pododdíl 4.7.3) umožňují nejen v rámci komplexních pozemkových úprav vytvořit novou síť účelových komunikací a změny kultur posilující ekologickou stabilitu území a vytvářet protierozní opatření. Je třeba zatravnit svažité pozemky a vytvořit travnaté pruhy s protierozní funkcí. Pro uchování půdy - hodnotného přírodního zdroje - je nezbytně nutné změnit způsob obhospodařování. Plochy záborů jsou zobrazeny v grafické příloze - výkres č. 7 - a popsány v kapitole č. 6 a v zemědělské příloze oddíl 12.1.

4.7.3 Podmínky využití Po - Orná půda Ps – Sady, drobná držba, zahrady, vinice Pt – Trvale zatravněné plochy 27


Přípustné: • Zemědělská půda – dle výše uvedeného určení. • Sítě a objekty technické infrastruktury v souladu s koncepcí obsaženou v tomto dokumentu; • Aktivity pro zvýšení ekologické stability krajiny – realizace prvků ÚSES; Podmíněně přípustné: • Zatravnění orné půdy; • Výsadby sadů a vinic; • Výsadby účelových lesů; • Dělení větších ploch orné půdy zatravněnými pásy; • Veškerá protierozní a protipovodňová opatření (suché poldry, hráze…); • Účelové komunikace sloužící zemědělství a lesnictví; • Objekty sloužící zemědělství a vodnímu hospodářství; • Objekty sloužící chovatelské a pěstitelské činnosti – pouze pokud jsou v současně zastavěném nebo zastavitelném území obce; • Objekty sloužící individuální rekreaci a individuální garáže osobních automobilů pouze pokud jsou v současně zastavěném nebo zastavitelném území obce; • Stávající (i nevyznačené) objekty v zóně Ps sloužící individuální rekreaci mimo současně zastavěné a zastavitelné území jsou respektovány. Změny staveb jsou přípustné pouze v rámci stávající stavební parcely. • Chovné rybníky; • Drobná zařízení sloužící cyklo – a pěší turistice (i nevyznačená). Nepřípustné: • Všechny ostatní činnosti, které nejsou uvedené mezi přípustnými a podmíněně přípustnými funkcemi, především nové stavby pro individuální rekreaci mimo zastavěné a zastavitelné území obce. • Změna trvale zatravněných ploch, zahrad a vinic na ornou půdu.

Regulace využití zóny Po: Po/I - Rovinné a mírně svažité pozemky, sklon do 7°, nejsou přítomny rušivé projevy jako eroze, průsak reziduí z umělých hnojiv. Zóna intenzivní zemědělské výroby, bez regulačních opatření, lze intenzivně využívat. Po/II - Pozemky nivních poloh v okolí vodních toků s nebezpečím průsaků reziduí z umělých hnojiv. Zóna s regulací průmyslových hnojiv. Ornou půdu je doporučeno změnit na trvale zatravněné plochy. Po/III - Svažité pozemky, sklon nad 7°, hrozí poškození erozí. V zóně je nutno vyřešit protierozní opatření. Ornou půdu je doporučeno změnit na trvale zatravněné plochy, popřípadě ovocné sady nebo zahrady. Po/IV - Pozemky z různých důvodů nevhodné pro intenzivní zemědělskou prvovýrobu. V současné době extenzivní způsob hospodaření. Plochy musejí zůstat trvale zatravněné. Stavby v těchto zónách musí svým charakterem (pojednáním hmot, barevností) odpovídat venkovskému obrazu sídla.

4.8 Funkční plochy (zóny) zeleně lesní a krajinné

28


4.8.1 Zhodnocení současného stavu Vzhledem k charakteru krajiny a přírodním podmínkám je plošný podíl lesů na správním území obce téměř zanedbatelný. Lesnatost je procentní podíl lesní půdy a je důležitým ukazatelem současného využití krajiny. Lesy na k.ú. zabírají 0.07 % celkové výměry správního území obce. Jedná se tedy, o nepatrně zalesněné území. Vegetační kryt území je výslednicí dlouhodobého působení vegetačního prostředí i historického vývoje. Na místě původních přirozených biocenóz se zachovaly převážně jejich změněná a vývojová stádia. Podél Hané roste vesměs směsice hydrofilních a náletových dřevin. Do budoucna je třeba, aby dřevinná skladba lesních porostů i ostatní krajinné zeleně odpovídala dané skupině typů geobiocenů. Podíl krajinné zeleně je na správním území obce veliké nízký. Jako kvalitní lze označit pouze souvislé břehové porosty podél řeky Hané. Chybí zejména porosty podél Křižanovického potoka nad tratí a podél polních cest. Krajinnou zelení je rovněž třeba členit rozlehlé hony orné půdy a situovat jí na svažitějších pozemcích.

4.8.2 Návrh Územní plán obce navrhuje následující zásady v oblasti lesní a krajinné zeleně: • Obec leží v odlesněném území s nízkou ekologickou stabilitou. Revitalizace krajiny a realizace krajinné zeleně proto musí patřit k prvořadým úkolům lokální samosprávy. • Všechny lesní plochy a většina ploch krajinné zeleně budou respektovány. Nejsou navrženy žádné plochy záborů PUPFL. • Je navrženo zalesnění zemědělské půdy u západního okraje Heroltic (Zl1 a Zl2) a na levém břehu Křižanovického potoka (Zl3). • Další opatření směřující k revitalizaci krajiny jsou obsaženy v návrhu ÚSES (kapitola 9). • Stávající objekty a sítě technické infrastruktury a objekty sloužící zemědělství, lesnictví a vodnímu hospodářství v této zóně jsou respektovány, další výstavba je možná pouze v souladu s podmínkami využití pro jednotlivé zóny. • Je navržena rekonstrukce doprovodné zeleně u komunikací. • Podél břehů vodních toků je třeba vytvářet a udržovat přirozenou vegetační skladbu. Rozvojové lokality jsou podrobně popsány v kapitole 6.

4.8.3 Podmínky využití Zl – Lesy Přípustné: • Pozemky určené pro plnění funkce lesa; • Hospodaření omezeno zájmy ochrany přírody a lesním zákonem; • Pěší a cyklistické komunikace; • Účelové komunikace sloužící zemědělství a obhospodařování lesních pozemků.

29


Podmíněně přípustné: • Stavby sloužící lesnictví a vodnímu hospodářství, včetně obslužné technické a dopravní infrastruktury; • Sítě a objekty technické infrastruktury, které jsou v souladu s koncepcí tohoto dokumentu; Nepřípustné: • Všechny ostatní činnosti, které nejsou uvedené mezi přípustnými a podmíněně přípustnými funkcemi, především rekreační chaty;

Zk – Zeleň krajinná Přípustné: • Rozptýlená zeleň; • Přírodní vegetace; • Břehové porosty; • Pěší, cyklistické a účelové komunikace; • Nutno dodržovat a doplňovat dle návrhu ÚSES; • Nutno obnovit břehové porosty podél toků. Podmíněně přípustné • Stavby sloužící zemědělství, lesnictví a vodnímu hospodářství; • Drobná zařízení sloužící cyklo – a pěší turistice; • Sítě a objekty technické infrastruktury, pokud jsou v souladu s koncepcí tohoto dokumentu. Nepřípustné: • Všechny ostatní činnosti, které nejsou uvedené mezi přípustnými a podmíněně přípustnými funkcemi, především nové objekty pro individuální rekreaci. Stavby v těchto zónách musí svým charakterem (pojednáním hmot, barevností) odpovídat venkovskému obrazu sídla.

4.9 Vodní plochy a toky Jsou to přirozené nebo umělé vodní toky a vodní nádrže různého účelu.

4.9.1 Zhodnocení současného stavu Popis hydrografické situace je předložen v pododdíle 2.2.1 této přílohy. Drobné vodní toky byly výrazně upraveny, v některých úsecích chybí doprovodná zeleň. Nízká retenční schopnost krajiny spolu s částečným odlesněním a odvodněním krajiny a regulace některých toků mají za následek zrychlený odtok vody a nevyrovnaný režim průtoku v tocích.

4.9.2 Návrh Územní plán navrhuje několik významných akcí a opatření, která se dotýkají vodních toků a nádrží a která povedou k ochraně území před záplavami a zvýší ekologickou hodnotu krajiny: • Je navrženo napřímení vyústění Hoštického náhonu do Hané. 30


• • • •

Ostatní vodní toky zůstanou zachovány ve stávajících trasách. Je navržena revitalizace všech potřebných úseků vodních toků, mimo současně zastavěné území obce; V severní části k.ú. Hoštice jsou navrženy ochranné hráze, které ochrání zastavěné území před přívalovými srážkami a táním sněhu. Veškerá břehová zeleň bude zachována, popřípadě rekonstruována. V místech, kde břehová zeleň u vodních toků chybí, bude doplněna geograficky původními druhy.

Rozvojové lokality jsou podrobně popsány v kapitole 6.

4.9.3 Podmínky využití Přípustné: • Vodní plochy a vodní díla dle výše uvedeného určení; • Činnosti, stavby, objekty a zařízení sloužící vodnímu hospodářství a rybářství (stavby, hráze, ostrovy, litorální pásma). Podmíněně přípustné: • Zeleň všeobecně; • Prodejní a pohostinská zařízení; • Stavby sloužící zemědělství a lesnictví; • Účelové komunikace sloužící vodnímu hospodářství; • Sportovní a rekreační zařízení; • Drobná zařízení sloužící cyklo – a pěší turistice; • Sítě a objekty technické infrastruktury, pokud jsou v souladu s koncepcí tohoto dokumentu. Nepřípustné: • Všechny neuvedené funkce; • Rekreační chaty; • Těžba nerostných surovin.

5 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 5.1 Vstupní limity využití území 5.1.1 Ochranná a bezpečnostní pásma a) Pásma hygienické ochrany • •

Nejsou vymezená žádná pásma hygienické ochrany (vodního zdroje, výroby)7. V Urbanistické studii8 jsou zakreslena PHO střediska živočišné výroby Rybníček a PHO skladu kapalných hnojiv ACHP středisko Hoštice, dle sdělení SÚ (viz výše) nejsou tato OP platná.

b) Ochranná pásma inženýrských sítí

7 8

Viz vyjádření stavebního úřadu ve Vyškově (SU-2733/04/PO) Ing. arch. Marta Vaculíková 1992

31


Rozsah ochranných pásmem a režim v ochranných pásmech se řídí platnou legislativou a normami: • Ochranné pásmo VVN 110 kV – 12 m (pro vedení umístěná územním rozhodnutím, které nabylo právní moci před 1.1. 1995 15m) od krajního vodiče. Toto pásmo je závislé na typu stožáru a době výstavby vedení, jeho rozsah se může měnit. Aktuální 9 rozsah je proto vždy třeba určit na místě . • Ochranné pásmo VN 22 kV - 7 m (pro vedení umístěná územním rozhodnutím, které nabylo právní moci před 1.1. 1995 10m) od krajního vodiče. Toto pásmo je závislé na typu stožáru a době výstavby vedení, jeho rozsah se může měnit. Aktuální rozsah je proto vždy třeba určit na místě. • Ochranné pásmo podzemního kabelového vedení elektřiny do 110 kV – 1 m od osy vedení. • Ochranné pásmo plynovodu STL v zastavěném území 1m, v ostatních případech (STL i VTL) 4 m; • Bezpečnostní pásmo regulační stanice vysokotlaké – 10 m; • Bezpečnostní pásmo plynovodu VTL DN 100 – 15 m od obrysu vedení; • Telekomunikační kabel 1, 5 m od obrysu vedení • Ochranné pásmo vodovodního řádu do DN 500, včetně – 1,5 m • Ochranné pásmo kanalizační stoky do DN 500, včetně – 1,5 m c) Ochranná pásma komunikací • • • •

Ochranné pásmo dálnice -100 m od osy vozovky přilehlého jízdního pásu; Ochranné pásmo silnice I. třídy. - 50 m od osy vozovky (mimo současně zastavěné území); Ochranné pásmo silnice III třídy. - 15 m od osy vozovky (mimo současně zastavěné území); Ochranné pásmo dráhy – 60 m od osy krajní koleje.

d) Ostatní ochranná pásma • • • •

Manipulační pásmo vodních toků – 6 m od břehové hrany. Manipulační pásmo významných vodních toků (Hané) – 8 m od břehové hrany. Ochranné pásmo lesa – 50 m od hranice pozemku. Ochranné pásmo letiště Vyškov;

5.1.2 Ochrana kulturních památek Na území obce jsou evidovány následující kulturní památky: K.ú. Hoštice: • 21692/7-3636– kostel sv. Jana Křtitele (p.č. 85, st.); • 19403/7-3637 - Boží muka (při silnici k Ivanovicím, p.č. 1290, orná). K.ú. Heroltice: • 32152/7-3638 - smírčí kámen (při čp. 68, p.č. 36/2); Řešené území je prostorem s možným výskytem archeologických nálezů. Před zahájením zemních prací je proto investor povinen svůj záměr oznámit organizaci oprávněné k provádění záchranného archeologického výzkumu a této organizaci umožnit provedení záchranného archeologického průzkumu na dotčeném území (dle ustanovení § 22 odst. 2 zák. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Některé z těchto organizací jsou Archeologický ústav AV ČR Brno nebo místně příslušné vlastivědné muzeum. 9

U stávajícího vedení je krajní vodič vzdálen 8m od osy vedení

32


5.1.3 Ochrana přírody a krajiny Na správním území obce se vyskytují významné krajinné prvky (VKP) určené § 3 odst. b) zákona 114/92 Sb. (lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy). Významné krajinné prvky na správním území obce ze zákona jsou: • Všechny plochy určené pro plnění funkce lesa; • Údolní nivy; • Všechny vodní toky; Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívat je lze pouze tak, aby nedošlo k ohrožení nebo narušení jejich ekostabilizující funkce. Veškeré zásahy a změny ve VKP je nutno projednat s příslušným orgánem ochrany přírody. Na území obce byly vyhlášeny následující registrované významné krajinné prvky10: • VKP 50 – Za drahou (k.ú. Heroltice) • VKP 45 – Haná (k.ú. Heroltice, Hoštice) • VKP 51 – Žleb (k.ú. Heroltice) • VKP 53 – Ivanovický náhon (k.ú. Hoštice) • VKP 54 – Hoštická tůň (k.ú. Hoštice) • VKP 55 – Pruský potok (k.ú. Hoštice) Na území obce jsou prohlášeny následující Památné stromy11: • 1x lípa malolistá – u kostela; • 1x lípa malolistá – za humny v Hošticích; • 7x lípy malolisté – za humny v Herolticích. Stromy jsou chráněny ochranným pásmem, specifikovaným v rozhodnutí o jejich prohlášení.

5.1.4 Ochrana ložisek nerostných surovin Na žádnou část správního území obce se nevztahuje žádný režim ochrany nerostných surovin.

5.1.5 Ochrana proti záplavám Na území obce nebyl žádným rozhodnutím ani legislativním předpisem stanoven žádný limit vztahující se k ochraně před záplavami. Na území obce bylo zpracováno organizací Povodí Moravy inundační území.12 Rozliv byl stanoven odborným odhadem a zasahuje vesměs do úzkého pruhu kolem Hané. Většina současně zastavěného i zastavitelného území obce leží mimo jeho dosah. Předmětné inundační území nebylo doposud vodoprávním orgánem stanoveno.

5.2 Limity využití území navrhované územním plánem obce

10

Všechny vyhlášeny veřejnou vyhláškou RŽP OkÚ ve Vyškově Všechny prohlášeny na základě Rozhodnutí č. 47/99 OkÚ ve Vyškově 12 Inundační území Hané, km 0,000 – 35,850, zpracovatel: PM – PŘ útvar 202, ing. Runštuková, ing. Hrdlička 11

33


5.2.1 Současně zastavěné a zastavitelné území obce Územním plánem obce je vyznačeno současně zastavěné území a jsou vymezeny plochy zastavitelného území. Hranice současně zastavěného a zastavitelného území jsou vyznačeny ve výkresech č. 2. „Hlavní výkres“ a č. 3. „Hlavní výkres“. Plošný rozsah zástavby je určen hranicemi současně zastavěného a zastavitelného území, ostatní pozemky je, až na výjimky uvedené v podmínkách využití pro jednotlivé funkční plochy a v tomto oddíle, možno považovat za nezastavitelné. Mimo současně zastavěné a zastavitelné území obce je možné realizovat zejména: • Liniové stavby dopravní infrastruktury, v souladu s řešením koncepce dopravy v tomto dokumentu. • Stavby technické infrastruktury, v souladu s koncepcí technické infrastruktury tohoto dokumentu. • Stavby sloužící obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Mimo současně zastavěné a zastavitelné území není možné stavět zejména nové objekty sloužící individuální rekreaci.

5.2.2 Ochrana kulturních hodnot Z hlediska prostorové kompozice jsou pro zástavbu v obci limitující hranice současně zastavěného území a nové hranice zastavitelného území, ostatní pozemky je až na výjimky uvedené v podmínkách využití možno považovat za nezastavitelné. Pro ochranu urbanistických hodnot je třeba při umisťování a povolování staveb dodržovat následující zásady: • Chránit urbanisticko-architektonickou strukturu obce jako celek a jednotlivé stavby dokladující stavitelské umění své doby. • Je třeba uchovávat tradiční ráz a obraz sídla a stávající historické dominanty. Pro naplnění výše uvedených zásad platí závazně podmínky uvedené v kapitole 3 Urbanistická koncepce. • Objekty sloužící výrobě, dopravní a technické vybavenosti budou v souladu s obrazem sídla. • Pro výsadbu na veřejných prostranstvích je třeba používat druhy z místních zdrojů (geograficky původní zdroje). Památky místního významu: Pro ochranu architektonických hodnot obce jsou územním plánem obce vymezeny Památky místního významu. Tyto objekty jsou chráněny před demolicí a poškozením. Při zásahu do těchto objektů budou orgány obce všemi dostupnými prostředky usilovat, aby byl uchován jejich tradiční ráz. Památky místního významu jsou vyznačeny v grafické části, výkresech 2 a 3. Kromě zakreslených objektů jsou jimi všechny ostatní i nevyznačené kříže na celém území obce. Místně významné stromy: Územním plánem obce jsou vymezeny místně významné stromy. Jsou to vzrostlé solitéry v současně zastavěném území obce, které mají i významné postavení v obrazu sídla. Tyto stromy mohou být skáceny pouze ve výjimečných případech (např. pokud jsou nemocné nebo ohrožují bezpečnost) a nahrazeny rostlinami obdobného vzhledu. Místně významné stromy jsou vyznačeny v grafické části - výkresech č. 2 a 3.

34


5.2.3 Ochranná pásma a územní rezervy Ochranné pásmo zemědělské výroby: Plocha zemědělské výroby Vz (středisko Rybníček) má ochranné pásmo, které je zakresleno v grafické části. Objektivně prokazatelný negativní vliv činností na této ploše na životní prostředí a zdraví lidu předepsaný zvláštními předpisy nesmí přesáhnout toto ochranné pásmo.13 Tab. 5.2.1.: Výpočet OP chovu Rybníček

a b c d e f (d*e) g h i (g*h) j k l m1 m2 n o p r s t u v x

OCHZ KAT STAV 0 ŽH C ŽH T Cn En TECH PŘEV ZEL VÍTR OST CEL EKn Ln EKn*Ln LES αn EKn* αn αes rop

D1 až D3 D 210 x 3 600 378000

J1 až J3

Rybníček VP1

J 150 x3 500 225000

VP 800 110 88000

VP 800 110 88000

PP 120 200 24000

DS 300 25 7500

1257 0,0033 4,14 0 0 -10% 0 0 -10% 3,726

120 0,006 0,72 0 0 -10% 0 0 -10% 0,648

107 0,0033 0,353 0 0 -10% 0 0 -10% 0,317

756 0,005 3,78 0 0 -10% 0 0 -10% 3,402

450 0,005 2,25 0 0 -10% 0 0 -10% 2,025

1257 0,0033 4,14 0 0 -10% 0 0 -10% 3,726

251,14 m

186,85 m

264,51 m

VP2

301,64 m

y Kategorie zvířat (řádek c): D = dojnice - průměrná hmotnost 600 kg J = jalovice – konečná živá hmotnost 500 kg PP = prasnice se selaty VP = výkrm prasat DS = dochov selat Technologie (řádek j): – ustájení stelivové bez denního odvozu nebo na hluboké podestýlce Ochranné pásmo ostatních výrobních ploch Vs, u kterých ochranné pásmo zakresleno není, mají ochranné pásmo, které je vymezeno vzdáleností nejbližší funkční plochy (i návrhové) pro bydlení, občanskou vybavenost, pro sport a rekreaci nebo urbanizované 13

Rozsah ochranného pásma byl stanoven na základě výhledového využití celého areálu. Ochranné pásmo platí pouze v území řešeném tímto dokumentem - v k.ú. Heroltice a v žádném případě se nevztahuje na území obce Rybníček. Výpočet je předložen v části A.

35


zeleně vymezené tímto dokumentem. Objektivně prokazatelný negativní vliv činností na této ploše na životní prostředí a zdraví lidu předepsaný zvláštními předpisy nesmí přesáhnout toto ochranné pásmo. Ochranné pásmo podnikatelské, chovatelské, pěstitelské, řemeslné, výrobní a ostatních činnosti v jiných než výrobních funkčních plochách je vymezeno vzdáleností nejbližší plochy (i návrhové) pro bydlení, občanskou vybavenost, pro sport a rekreaci nebo urbanizované zeleně vymezené tímto dokumentem, která není ve vlastnictví provozovatele. Objektivně prokazatelný negativní vliv činností na této ploše na životní prostředí a zdraví lidu předepsaný zvláštními předpisy nesmí přesáhnout toto ochranné pásmo. Pietní pásmo pohřebiště: Územním plánem obce je stanoveno pietní pásmo pohřebiště. V tomto pietním pásmu není možné zřizovat zařízení, která by mohla narušit pietu pohřebiště. Jedná se o rušivá zařízení pro sport a rekreaci, výrobu (kromě nerušící a řemeslné), občanskou vybavenost zábavního typu. Pietní pásmo o rozsahu 100 m od hranice hřbitovní parcely je zakresleno v grafické části. Územní rezervy pro drážní zařízení: Územním plánem obce jsou navrženy územní rezervy pro drážní zařízení (modernizace tratě Brno - Přerov, vysokorychlostní trať). Ve vyznačeném území je možno nově umisťovat pouze dočasné stavby, terénní úpravy a jiné zásahy do krajiny, které by mohly výraznějším způsobem negativně ovlivnit realizaci drážních zařízení jsou nepřípustné. Pro území není tímto dokumentem vyhlášena stavební uzávěra, změny dokončených staveb (včetně přístaveb a nástaveb) jsou přípustné. Objekty situované podél silnice III/4285 mezi křižovatkami s I/47 a s III/4286, musí mít takový odstup, aby umožňovaly rozšíření vozovky na vyhovující šířku a umístění přilehlého chodníku. Trasa přípojky VN: Územním plánem obce jsou navrženy přeložky a přípojky VN a trafostanice, jejichž trasy včetně trafostanic jsou chráněny od schválení tohoto dokumentu. Ve vyznačeném území je možno nově umisťovat pouze dočasné stavby. Terénní úpravy a jiné zásahy do krajiny, které by mohly výraznějším způsobem negativně ovlivnit realizaci energetických zařízení jsou nepřípustné. Ochranná pásma budou platná až po nabytí právní moci územního rozhodnutí vydané k tomuto zařízení. Pro umisťování garážových, odstavných a parkovacích ploch pro osobní automobily všech kategorií platí následující podmínky: • Povolena jsou ve všech urbanizovaných plochách a plochách zastavěného a zastavitelného území, pokud není v podmínkách využití pro příslušné zóny a v tomto odstavci stanoveno jinak. • V zóně obytné, sportovní a rekreační je možné umisťovat parkovací, odstavná stání a garáže pouze pro potřebu vyvolanou bezprostředním užíváním této zóny. • Parkovací a odstavné plochy je možné zřizovat zejména v zónách Zv a Vp. Podmíněně přípustné je budování nových individuálních garážích v zóně Zv v okrajových částech sídla. • V zóně Zh jsou povolena pouze stání pro služební vozidla sloužící provozu pohřebiště. • Zřizování parkovacích a odstavných ploch a garáží mimo zastavěné a zastavitelné území je nepřípustné. Pro umisťování garážových, odstavných a parkovacích ploch pro nákladní automobily a autobusy platí následující podmínky: • Povolena jsou především v ploše Vx.

36


•

• •

V zóně obytné a zóně občanské vybavenosti jsou nepřípustná parkovací, odstavná stání a garáže pro nákladní automobily a autobusy. Výjimečně je povoleno jedno odstavné nebo garážové stání nákl. automobilu nebo autobusu na parcele při stálém bydlišti soukromého autodopravce; aktivity spojené s jejich provozem nesmí zatěžovat životní prostředí a obtěžovat okolní obyvatele. Jsou podmíněně přípustné na plochách veřejných prostranství a veřejné zeleně. Zřizování parkovacích a odstavných ploch a garáží mimo zastavěné a zastavitelné území, v plochách neurbanizovaných a plochách pro sport a rekreaci je nepřípustné.

5.2.4 Ochrana genofondu Na správním území obce se vyskytují prvky zajišťující ekologickou stabilitu území. Závazně je vymezen systém ÚSES, který vytváří břemeno na pozemky. U funkčních prvků není přípustné měnit způsob využití a obhospodařování území. U prvků nefunkčních je třeba přijmout opatření, která umožní jejich plnou funkčnost. Upřesnění skladby bude předmětem další dokumentace. U skladebných částí ÚSES vymezených jako typ funkční při výsadbě zásadně dodržovat druhovou skladbu dle cílového společenstva, jednoznačně podporovat přirozenou obnovu porostů. U nefunkčních skladebných částí ÚSES je přípustná alternativní druhová skladba, parková úprava, užitkové dřeviny. Koncepce řešení ÚSES je zakreslena v grafické části: v Hlavních výkresech č. 2 a 3 a popsána v samostatné příloze.

5.2.5 Ochrana proti záplavám, přívalovým dešťům a erozi Pro ochranu před záplavami, přívalovými dešti a erozi jsou navržena následující opatření: • Je navržena ochranná hráz v polích nad železniční tratí, která je zakreslena v grafické části. • Je navrženo napřímení příkopu (svodnice) při zaústění do Hané. • Retenční schopnost krajiny bude posílena realizací navržených interakčních prvků a zatravněním pruhů kolem vodních toků. • V území ohroženém záplavami z řeky Hané jsou nepřípustné činnosti, které by měli za následek z horšení průtoku v řece a zvětšené plochy rozlivu. • Je nadále třeba na zemědělských a lesních pozemcích hospodařit tak, aby se snížila půdní eroze a zvýšila recentní schopnost krajiny. V oblasti zemědělské půdy toho lze docílit zatravňováním svažitějších pozemků, setím vhodných kultur a způsobem orby.

6 PŘEHLED A CHARAKTERISTIKA NÁVRHOVÝCH PLOCH Funkční plochy uvedené v kapitole 4 mohou být situovány v území stabilizovaném nebo návrhovém. • Stabilizovaná území jsou území, jejichž funkční i prostorové uspořádání bude zachováno. • Návrhová území (lokality) jsou území, která územní plán určuje ke změně funkčního a prostorového uspořádání. Návrhová území mohou být transformační nebo rozvojová. • Parcely v rozvojových plochách, pokud není limitem nebo asanacemi stanoveno jinak, mohou být do realizace návrhové části tohoto dokumentu využívány dosavadním způsobem.

37


•

•

Transformační území je území, ve kterém může dojít ke změně funkčního a prostorového uspořádání. Zůstane však i nadále v urbanizovaném nebo neurbanizovaném území. Rozvojové území je území, ve kterém může dojít ke změně funkčního a prostorového uspořádání. Důsledkem bude změna území neurbanizovaného v území urbanizované.

Rozvojové a transformační plochy zajišťují rozvoj obce v časovém horizontu platnosti dokumentace. Návrhové plochy pro bydlení jsou bezesporu pro výhledové potřeby obce předimenzované, umožňují však variabilní přístup k plošnému rozvoji. V této kapitole jsou podrobněji popsána jednotlivá rozvojová a transformační území (lokality) a jejich potenciál. Podmínky využití jednotlivých funkčních ploch uvedené v kapitole 4 nejsou nijak dotčeny. Znamená to, že v jednotlivých lokalitách jsou přípustná, podmíněně přípustná a nepřípustná i jiná funkční využití, nikoliv pouze činnosti uvedené v této kapitole.

6.1 Bilance ploch a) Funkční plochy (zóny) bydlení Počet rodinných domků na rozvojových plochách je orientační, jejich přesný počet bude předmětem dalšího vývoje.

Lokalita B1 – bydlení - je situována při místní komunikaci v trase býv. záhumenní cesty na severním okraji Heroltic a v současné době zde již probíhá stavební rozvoj. Současné využití území jsou menší pole, záhumenky a zahrady. Rozvojová plocha bude navazovat na současně zastavěné území při stávající místní komunikaci a kompletní technické infrastruktuře. Plocha umožní logický územní rozvoj sídla. Na rozvojové ploše může být umístěno 18 rodinných domů. Lokalita B2 – bydlení - je situována při místní komunikaci v trase býv. záhumenní cesty na severním okraji Hoštic. Současné využití území jsou menší pole, záhumenky a zahrady. Rozvojová plocha bude navazovat na současně zastavěné území při stávající místní komunikaci a technické infrastruktuře. Pro její rozvoj bude třeba provést rekonstrukci místní komunikace a provést doplnění technické infrastruktury. Plocha umožní logický územní rozvoj sídla. Na rozvojové ploše může být umístěno 14 rodinných domů. Lokality B3 a B4 - se nacházejí na severním okraji Heroltic, naproti lokalitě B1. Jedná se v podstatě o proluky při místní komunikaci nacházející se v zadní části parcel usedlostí při severní frontě návsi v Herolticích. Rozvojové plochy jsou umístěny v současně zastavěném území při stávající místní komunikaci a sítích technické infrastruktury a umožní tak přirozené zahuštění zástavby. Zástavba v těchto lokalitách bude ovlivněna především zájmem majitelů pozemků a přilehlých usedlostí. Na rozvojových plochách může být umístěno celkem 12 rodinných domů.

38


Lokalita B5 - se nachází na severním okraji Hoštic, naproti lokalitě B2. Jedná se v podstatě o proluky při místní komunikaci nacházející se v zadní části parcel usedlostí při severní frontě návsi v Hošticích. Rozvojová plochy je umístěna v současně zastavěném území. Pro její rozvoj bude třeba provést rekonstrukci místní komunikace a provést doplnění technické infrastruktury, nebo mohou být domy dopravně a sítěmi obsluhovány přes stavající zástavbu předních částech parcel. Zástavba v této lokalitě bude ovlivněna především zájmem majitelů pozemků a přilehlých usedlostí. Na rozvojové ploše může být umístěno 15 rodinných domů, na ploše mezi obecním úřadem a pohostinstvím uvažuje obec o vybudování bytového domu. Lokality B6 a B7 - se nacházejí na severním okraji Hoštic při krajské silnici směr Ivanovice. V současné době jsou zde menší pole a záhumenky. Rozvojové plochy přímo navážou na stávající uliční zástavbu a umožní tak logický rozvoj sídla. Budou obslouženy ze stávající silnice, pro jejich obsluhu bude třeba prodloužit technické sítě. Na rozvojových plochách může být umístěno celkem 7 rodinných domů. Lokality B8 a B9 - se nacházejí na severním okraji Heroltic, jsou to proluky při místní komunikaci. V současné době jsou zde menší zahrady a nachystaná stavební místa. Rozvojové plochy budou obslouženy ze stávající komunikace a stávajícími sítěmi. Na rozvojových plochách může být umístěno celkem 6 rodinných domů, při využití všech parcel je třeba volit vhodný způsob zástavby. Lokalita B10 - se nachází na jižním okraji Heroltic při krajské silnici směr Rybníček. V současné době jsou zde menší pole a záhumenky. Rozvojová plocha přímo naváže na stávající uliční zástavbu a umožní tak logický rozvoj sídla. Domy budou obslouženy ze stávající silnice, pro jejich obsluhu bude třeba prodloužit technické sítě. Na rozvojové ploše můžou být umístěny 4 rodinné domy. Lokality B11 a B12 - se nacházejí na severním okraji Heroltic, budou navazovat na rozvojovou lokalitu B1. V současné době jsou zde menší pole, zahrady a záhumenky. Rozvojové plochy budou obslouženy ze nové místní komunikace v trase obecní cesty a navrženými technickými sítěmi. Na rozvojových plochách může být umístěno celkem 36 rodinných domů. Lokality B 13 - se nachází na severním okraji Heroltic, při cestě za řadovou zástavbou. V současné době jsou zde menší zahrady a záhumenky. Rozvojové plochy budou obslouženy z navržené místní komunikace a navrženými sítěmi. Na rozvojové ploše může být umístěno 8 rodinných domů, při využití všech parcel je třeba volit vhodný způsob zástavby. b) Funkční plochy (zóny) výrobní Lokality V1 a V2 – výroba. Jsou umístěny severně od zastavěného území při silnici I/47. Současné využití území je zemědělský půdní fond – orná. Plochy zaplní zbytkový prostor pole mezi zemědělským areálem, silnicí a železnicí a logicky navážou na stávající výrobní plochu. Předmětná lokalita je vhodná pro umístění této zóny, neboť bude obsloužena z komunikací napojených na extravilánový úsek státní silnice a nebude přímo navazovat na obytné území obce. Jsou tedy vyloučeny problémy s dopravním zatížením v obytné zástavbě a jiné vlivy výroby, které by mohly ohrozit zdraví lidu a pohodu obyvatel. Na ploše, kromě výroby, může být i zařízení spedice, nebo velkoobchodu. Jedná se v podstatě o jedinou vhodnou plochu pro tuto zónu, která zaplní zbytkový prostor zemědělské půdy, navíc naváže na stávající výrobní aktivity a bude obsloužena tak, že nebude narušovat obytnou zástavbu. Intenzivnější výroba obsloužena průjezdním úsekem krajské silnice nebo místními komunikacemi by mohla v budoucnu vytvářet hrozbu pro

39


životní prostředí, zdraví lidu a pohodu obyvatel. Po jejím obvodu je navržen pás izolační zeleně. Výrobní aktivity v obci jsou důležitým faktorem ovlivňujícím obecní rozpočet a zaměstnanost v obci. c) Funkční plochy (zóny) urb. zeleně a veřejných prostranství Lokalita Vp1 – veřejné prostranství. Jedná se o celkovou rekonstrukci návsi v Hošticíchústředního prostoru sídla. Na ploše bude napřímena trasa krajské silnice, původní komunikace bude rekonstruována na místní komunikaci. Předmětem řešení bude i vybudování zastávek autobusů. Zastávkové pruhy jsou zakresleny pouze informativně, přesná podoba prostoru bude předmětem podrobnější dokumentace. Mezi komunikacemi a zástavbou budou vybudovány zpevněné plochy pro pohyb pěších, veřejná zeleň, vodní prvky, drobné stavby, plocha bude vybavena urbánním mobiliářem. Skupina plastik před kostelem musí zůstat zachována. Lokalita Zv1 – veřejná zeleň. Je umístěna na jihovýchodním okraji zastavěného území, v prostoru kolem bývalého koupaliště. V současné době jsou zde manipulační plochy a parcela vedená jako trvalý travní porost, na které však již vzniká zeleň. Je navrženo přehodnocení stávajících porostů a vytvoření menší oddechové zóny – parčíku, výletiště. Lokalita Zv3 – veřejná zeleň. Je umístěna na obecním pozemku nedaleko hřiště. Vznikne zde menší ozeleněná plocha, popřípadě výletiště. Lokality Zv4 a Zv5 – veřejná zeleň. Jedná se o menší plochy zeleně umístěné mezi rozvojovými lokalitami pro bydlení B1, B11 a B12 a místní komunikací. Lokality Zv6 až Zv9 – veřejná zeleň. Jedná se o menší plochy zeleně umístěné ve zbytkových plochách mezi komunikacemi a jinými plochami, které zůstanou po vybudování přeložek silnic. Na plochách může být silniční vegetace ale i jiná zeleň (např. zahrady). Lokalita Zv10 – veřejná zeleň. Je umístěna ve východní části území obce, mezi navrženou cestou do Ivanovic a řekou Hanou. V současné době je parcela součástí orné půdy. Na ploše je navržena menší plocha zeleně, jako odpočívka při uvažované cestě s cyklotrasou do Ivanovic. Realizací této plochy se zvětší jak rekreační potenciál obce tak i ekologická stabilita odlesněné krajiny. d) Funkční plochy (zóny) zemědělské produkce Lokality Ps1, Ps2, Ps3, Ps4 a Ps5- se nacházejí na severní straně rozvojového území pro bydlení na severním okraji zástavby. V současné době jsou zde menší pole, záhumenky a zahrady. Zahrady mohou být součástí přilehlé obytné funkce, nebo mohou být obhospodařovány samostatně jako záhumenky. Zahrady v tomto prostoru vytvoří clonu vůči provozu na silnici, větrné erozi, částečně ochrání před nepříznivými klimatickými vlivy. Budou mít rovněž význam z krajinotvorného hlediska, neboť skryjí zástavbu při pohledech z extravilánu. Lokality Pt1, Pt2, Pt3 a Pt4 – zatravnění. Nacházejí se v extravilánu, kde budou členit rozsáhlé hony orné půdy. Jejich realizace je navržena komplexními pozemkovými úpravami. e) Funkční plochy (zóny) zeleně lesní a krajinné Lokality Zl1 a Zl2 – zalesnění. Jedná se o sousedící lokality západně od zastavěného území obce v klínu mezi cestou do Topolan a Hoštickým náhonem. V současné době je zde menší plocha orné půdy, nevhodně obhospodařovaná, neboť se nachází v bezprostřední 40


blízkosti potoka. Zalesňování má v odlesněné krajině z ekologického i krajinotvorného hlediska prvořadý význam. Lokality Zl3 – zalesnění. Jedná se o lokalitu severně od zastavěného území obce na levém břehu Křižanovického potoka. V současné době je zde menší plocha travního porostu. Zalesňování má v odlesněné krajině z ekologického i krajinotvorného hlediska prvořadý význam.

Tab. 6.1.1.: Rozvojové a transformační plochy jsou uvedeny v přehledné tabulce:

Č. pl.

Návrh funkčního využití

Výměra (ha)

Počet jednotek

B1.

Bydlení

2,20

18 RD

B2.

Bydlení

1,74

14 RD

B3.

Bydlení

0,57

5 RD

B4.

Bydlení

0,76

7 RD

B5.

Bydlení

1,31

15 RD

B6.

Bydlení

0,35

2 RD

B7.

Bydlení

0,70

5 RD

B8.

Bydlení

0,16

4 RD

B10.

Bydlení

0,53

4 RD

B11.

Bydlení

2,11

18 RD

B12.

Bydlení

1,60

18 RD

B13.

Bydlení

0,67

8 RD

V1. V2. Vp1.

Výroba Výroba Veřejné prostranství Veřejná zeleň

5,39 1,92 0,23

Zv1.

1,41

41


Zv3. Zv4. Zv5. Zv6. Zv7. Zv8. Zv9. Zv10. Ps1. Ps2. Ps3. Ps4. Ps5. Pt1. Pt2. Pt3. Pt4. Zl1. Zl2. Zl3.

Veřejná zeleň Veřejná zeleň Veřejná zeleň Veřejná zeleň Veřejná zeleň Veřejná zeleň Veřejná zeleň Veřejná zeleň Zahrada Zahrada Zahrada Zahrada Zahrada Zatravnění Zatravnění Zatravnění Zatravnění Zalesnění Zalesnění Zalesnění

0,10 0,15 0,12 0,38 0,80 0,18 0,11 2,84 1,44 1,87 0,95 0,28 0,34 1,98 2,12 0,41 0,42 0,56 0,10 5,64

6.1.2.: Rekapitulace:

Bydlení celkem

12,70 118 RD

Výroba celkem Veř. zeleň a prostranství celkem Sady a zatravnění Zalesnění celkem

7,31 6,32 9,81 6,30

6.2 Etapizace a podmíněnost výstavby na rozvojových plochách Jedná se nejen o etapizaci záborů jednotlivých rozvojových ploch, ale zejména i o věcnou podmíněnost jednotlivých akcí navržených územním plánem obce. Rozvoj na jednotlivých plochách může být podmíněn předchozím rozvojem v jiných lokalitách nebo být závislý na některých rozvojových akcích. a) Etapizace Vzhledem k několika plochám vyhrazeným k bydlení a jejich různým územně technickým podmínkám navrhujeme jejich následující nezávaznou etapizaci: 42


1) Lokality B1 až B10 – pozemky jsou v zastavěném území, popřípadě na ně přímo navazují a jsou obslouženy stávající technickou a dopravní infrastrukturou. Vzhledem k tomu, že jsou některé z nich využívány jako zahrady úzce související s obytnými stavbami, je způsob jejich využití - více než u jiných ploch - ovlivněn vůlí jejich vlastníků. 2) Lokality B11 – B13. Pro jejich obsluhu je třeba vybudovat dopravní i technickou infrastrukturu. Zábory pro nebytové funkční složky etapizovány nebyly, protože patří do různých funkcí a jejich zábory mezi sebou nesouvisí.

7 KONCEPCE DOPRAVY, TECHNICKÉHO VYBAVENÍ A NAKLÁDÁNI S ODPADY 7.1 Doprava a dopravní zařízení 7.1.1 Železniční doprava Na území obce se nachází železniční trať v současnosti provozována Českými Drahami, a.s. Brno – Přerov, traťový úsek TÚ 2101. Zastávka (osobních vlaků) Hoštice-Heroltice je na území obce. Nejbližší nádraží (rychlíková zastávka) je ve Vyškově a v Ivanovicích na Hané. U zastávky je úrovňové křížení železniční trati s bývalou silnicí do Ivanovic. Území obce se dotýká plánovaná modernizace trati Brno – Přerov a výstavba vysokorychlostní trati. 14 V současné době jsou uvažovány dvě možnosti řešení : 1. Zdvojkolejnění stávající tratě a podstatná úprava její trasy; 2. Vybudování vysokorychlostní tratě (VRT) ve zcela nové trase, rekonstrukce stávající trati pro lokální dopravu.

Pro koncepci obsluhy území železniční dopravou platí následující zásady navržené tímto dokumentem: • Je navržen koridor pro modernizaci tratě Brno – Přerov, vedoucí severně od stávající tratě. V místech, kde se jeho trasa nejvíce přibližuje současné trati, bude navržena zastávka. Koridor je navíc chráněn územní rezervou (viz 5.2). • Územním plánem obce je navržen koridor pro vysokorychlostní trať, o šiřce 600 m jehož osa je zakreslena do grafické části. Koridor je navíc chráněn územní rezervou (viz 5.2). • Do doby uvedení do provozu výše uvedených zařízení zůstanou veškerá zařízení sloužící provozu na dráze, včetně zastávky, zachována. • Po ukončení provozu na současné trati, bude území rekultivováno jako krajinná zeleň, s možností vybudování účelové komunikace či cyklotrasy. • V území je legislativně vymezeno ochranné pásmo dráhy, v rozsahu 60 m od osy krajní koleje.

7.1.2 Silnice Obcí prochází následující komunikace: • Dálnice D1 Praha – Brno – Vyškov - Vrchoslavice; • Státní silnice I/47 Vyškov – Přerov – Ostrava; • Krajská silnice III/4285 Heroltice – Rybníček - Medlovice; 14

Dle Studie tratě Brno – Přerov, Sudop Praha, a.s., 2004 a Koordinační studie VRT 2003, IKP Consulting Engineers, s.r.o. Praha

43


•

Krajská silnice III/4286 Hoštice - Heroltice;

Obec leží v dopravně exponovaném prostoru a proto je po jejím území vedeno několik významných frekventovaných pozemních komunikací. Dálnice D1 má mezinárodní význam, silnice I/47 celostátní. Dopravně technický i stavební stav dálnice je dobrý. Dopravně technický stav silnice I/47 není dobrý, problematický je především úsek mezi křižovatkou v Topolanech a Herolticemi, kde byla již v minulosti plánovaná přeložka. Význam silnice po výstavbě dálnice D1 poklesl, její negativní dopad na životní prostředí se zmírnil, nadále však vytváří výrazné bezpečnostní riziko. Krajské silnice mají ryze lokální význam. Dopravně technický stav komunikací je vesměs vyhovující, je zde však několik kolizních bodů. Dopravní závadou je zúžený profil na III/4285 při vjezdu od I/47 do Heroltic (vyřešeno dopravním značením). Tyto dopravní závady mají především vliv na bezpečnost. Stavební stav krajských silnic je havarijní. V území jsou mimo zastavěné území legislativně vymezena následující silniční ochranná pásma: • Ochranné pásmo dálnice -100 m od osy vozovky přilehlého jízdního pásu; • Ochranné pásmo silnice I. třídy. - 50 m od osy vozovky (mimo současně zastavěné území); • Ochranné pásmo silnice III třídy. - 15 m od osy vozovky (mimo současně zastavěné území);

Pro koncepci obsluhy území silniční dopravou platí následující zásady navržené tímto dokumentem: • Dálnice D1 je řešením tohoto dokumentu respektována; • Je navržena přeložka silnice I/47 v úseku Heroltice – Topolany – Vyškov; • Přeložkou silnice I/47 bude vyvoláno zřízení nové křižovatky I/47 s III/4285 a „starou silnicí“ směrem k vlakové zastávce. Tato křižovatka může být řešena jako kruhový objezd; • Je navržen nový úsek silnice III/4285 po křižovatku s I/47. • Odstavená část silnice I/47 bude přeměněna na účelovou komunikaci (polní cestu, cyklostezku…) a bude osázena interakčním pásem zeleně. • Je navržena úprava trasy silnice III/4286 v Hošticích za kostelem. • Zbývající úseky státní i krajských silnic jsou respektovány v současných trasách. • Šířkově nevyhovující úseky silnice budou upravovány ve stávajících trasách a rozšířeny v souladu s funkčními skupinami a kategoriemi navrženými tímto dokumentem. • Je navrženo rozšíření silnice III/4285 mezi křižovatkami s I/47 a s III/4285, objekty v přilehlé zástavbě musí mít takový odstup, aby umožňovaly rozšíření vozovky na vyhovující šířku a umístění přilehlého chodníku. • Nejsou navrženy žádné jiné úpravy zasahující do dopravně technického stavu silnic. • Je navržena celková rekonstrukce stavebního stavu krajských silnic, ke které nutně dojde po vybudování technických sítí. • Mimo zastavěné území se úpravy silnice budou řídit zásadami ČSN 73 61 01, v zastavěném území dopravní funkcí komunikace i dopravními poměry v sídle a budou se nadále řídit ČSN 73 61 10. • U křižovatek s nedostatečnými rozhledovými poměry nejsou, vzhledem k majetkově právním poměrům, navržena žádná asanační opatření. V těchto případech bude na pozemních komunikacích povinné zastavení, zajištěné příslušnou dopravní značkou. • U dálnice, státní a krajských silnic jsou navrženy funkční skupiny a kategorie komunikací, které jsou zakresleny v grafické příloze.

7.1.3 Místní komunikace Místní komunikace jsou veřejně přístupné pozemní komunikace, které slouží převážně místní dopravě na území obce. Místní komunikace umožňují dopravní obsluhu území, jsou veřejné a ve správě lokální samosprávy. Stávající struktura místních komunikací vesměs navazuje na krajskou silnici. Místní

44


komunikace I. a II. třídy v řešeném území nejsou, komunikace vyhovující šířky lze zařadit do komunikací III. třídy, ostatní do třídy IV. Dopravně technický stav větší části místních komunikací je dobrý, některé komunikace nemají dostatečnou šířku vozovky. Na místních komunikacích bylo zjištěno několik kolizních bodů, které se týkají zejména místního zúžení. Komunikace jsou vedeny v rostlé zástavbě a zúžení jsou v přehledných úsecích. Přes uvedené nedostatky místní komunikace prakticky vyhovují a bez větších obtíží splňují své poslání.

Pro koncepci obsluhy území místními komunikacemi platí následující zásady navržené tímto dokumentem: • Pro potřebu tohoto dokumentu byly jako místní komunikace určeny komunikace ve vlastnictví obce, které mají nezastupitelný význam pro místní dopravu v zastavěném území sídla (jedná se zejména o dopravní obsluhu objektů)15. • Stávající a navržené místní komunikace jsou zakresleny v grafické části, výkresech č. 2, 3 a 4 a jsou vyznačeny příslušnou grafikou v souladu s legendou výkresu. • Územním plánem obce jsou respektovány všechny stávající místní komunikace v současných trasách. Komunikace budou v rámci oprav upravovány ve stávající trase s úpravami v souladu s navrženými funkčními skupinami. • Jsou navrženy rekonstrukce stavebního stavu komunikací s dořešením odvodnění, ke kterým dojde po vybudování technických sítí. Tyto akce budou postupně připravovány podle aktuálních potřeb i možností obce, většinou v souvislosti s úpravou okolních veřejných ploch. Prováděné úpravy nesmí být neúměrně nákladné, zejména vzhledem k nutným asanacím a terénním úpravám. • Při rozvojových plochách budou vybudovány potřebné obslužné nebo zklidněné komunikace obsluhující tyto plochy. Navržené místní komunikace jsou zakresleny v grafické části. • Je navržena nová místní komunikace, která umožní nové napojení severní části území obce na silnici I/47 v místech křižovatky silnic I/47 a III/4285. • Je navržena rekonstrukce úseku bývalé silnice mezi Herolticemi a železniční zastávkou na místní komunikaci. • Je navržena pěší komunikace (chodník) která bude spojovat autobusovou zastávku na státní silnici s Herolticemi. • Návrhy a úpravy místních komunikací se budou řídit dle zásad ČSN 73 60 10. • Navržené funkční skupiny místních komunikací jsou zakresleny v grafické části, ve výkresu č. 4 Koncepce dopravy. • U křižovatek s nedostatečnými rozhledovými poměry nejsou, vzhledem k majetkově právním poměrům, navržena žádná asanační opatření. V těchto případech bude na pozemních komunikacích povinné zastavení, zajištěné příslušnou dopravní značkou.

7.1.4 Účelové komunikace Účelové komunikace jsou pozemní komunikace sloužící ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Účelové komunikace jsou ve správě právnických a fyzických osob.

15

Ostatní komunikace ve vlastnictví obce mimo zastavěné území sloužící především zemědělským a lesnickým účelům jsou označeny jako komunikace účelové.

45


Veřejně přístupné jsou všechny účelové komunikace (bez ohledu na vlastnické poměry), s výjimkou těch, které jsou v uzavřených objektech nebo prostorech.

Pro koncepci obsluhy území účelovými komunikacemi platí následující zásady navržené tímto dokumentem: • Pro potřeby tohoto dokumentu byly jako veřejné účelové komunikace určeny všechny komunikace na správním území obce mimo silnice, místní komunikace a neveřejné komunikace. Jedná se zejména o síť polních a lesních cest. • Neveřejné účelové komunikace se nacházejí v uzavřených objektech a prostorech a územním plánem obce nejsou řešeny. • Stávající a navržené veřejně přístupné účelové komunikace jsou zakresleny v grafické části, ve výkresech č. 2, 3 a 4 a jsou vyznačeny příslušnou grafikou v souladu s legendou výkresu. • Územní plán obce respektuje všechny stávající veřejně přístupné komunikace na katastru. • Odstavený úsek silnice I/47 po vybudováni přeložky bude přeměněn na účelovou komunikaci, která může sloužit jako polní cesta nebo cyklostezka. • Je navržena rozsáhlá obnova všech právně existujících polních cest. • Je třeba postupně zprovoznit i všechny ostatní polní cesty v minimálním rozsahu tak jak je určeno v grafické části. • Veřejně přístupné účelové komunikace budou mít takový povrch a šířku, aby umožňovaly bezpečný pohyb pěších, cyklistů a zemědělské techniky. • Další účelové komunikace mohou být umístěny i v jednotlivých zónách v souladu s příslušnými podmínkami využití. Jako prioritní je navržena rekonstrukce nebo znovu zprovoznění těchto cest: • Cesta z Heroltic do Topolan – bude vycházet od mlýna a povede po levém břehu Hané. • Obnovení cesty od hřbitova v Hošticích do Ivanovic. • Vybudování zemědělské cesty po pravém břehu Hané v trase Topolany – Heroltice – Ivanovice n. Hané. • Rekonstrukce cesty od železniční zastávky do Pustiměře.

7.1.5 Statická doprava Vzhledem k malé rozloze sídla jsou potřeby parkovacích a odstavných stání velice malé. V obci je pouze jedna plocha sloužící jako parkoviště – před obecním úřadem, má kapacitu cca 10 míst. Rovněž před pohostinstvím „Na Heroltské“ je menší plocha na parkování – v rozšíření státní silnice. Automobily před hřbitovem parkují v rozšíření místní komunikace, u kulturního domu a sportovního areálu v rozšířené části vjezdu ke hřišti.

Pro koncepci řešení dopravy v klidu platí následující zásady: • Pro funkční složku bydlení – stávající i navržené - jsou navržena odstavná stání na parcelách objektů, pohotovostní parkování na vjezdech a v profilech komunikací. • Pro funkční složku výroby na rozvojových plochách V1 a V2 v rámci příslušných funkčních ploch. • Pro funkční složky občanské vybavenosti ve středu sídla (obecní úřad, pošta, pohostinství v Hošticích…) bude i nadále sloužit P1, které je navrženo k ponechání. Toto parkoviště je v případě potřeby možné rozšířit o parkoviště P4. Jeho kapacita bude předmětem podrobnější dokumentace. • Pro hřbitov a občanskou vybavenost (kostel, školy…) je navrženo parkoviště P2. Jeho kapacita bude předmětem podrobnější dokumentace.

46


•

•

•

• • •

•

Pro občanskou vybavenost na návsi v Hošticích je navrženo parkoviště P3. Jeho kapacita a přesná poloha v ploše veřejného prostranství bude předmětem podrobnější dokumentace. Pro občanskou vybavenost, sport a případnou výrobu na návsi v Herolticích je navrženo parkoviště P5. Jeho kapacita a přesná poloha v ploše veřejného prostranství bude předmětem podrobnější dokumentace. Pro pohostinství v Herolticích bude i nadále sloužit stávající parkoviště P6. Po zvolení jedné z variant napojení III/4285 na I/47, je možné, že u pohostinství vznikne nové parkoviště. Kapacita všech parkovišť bude určena podrobnější dokumentací. Umístění stávajících a navržených parkovišť zakreslené v grafické části je orientační. Ostatní potřeby parkovacích a odstavných stání – pro další možnou občanskou vybavenost a řemeslnou výrobu – budou řešeny individuálně podrobnější dokumentací v rámci příslušného řízení. Mohou být umístěny na veřejných prostranstvích, v zónách veřejné zeleně a veřejných prostranství, při pozemních komunikacích nebo na parcelách příslušných objektů. Pro umisťování garážových, odstavných a parkovacích ploch platí rovněž podmínky uvedené v oddíle 5.2 této přílohy.

7.1.6 Pěší doprava Pěší doprava na území obce probíhá v profilech silnic a místních komunikací, po účelových komunikacích a pěších stezkách. Chodníky jsou částečně při průjezdném úseku krajských silnic a u menší části místních komunikací. Výrazným nedostatkem je chybějící chodník od autobusové zastávky na státní silnici do Heroltic.

Pro koncepci pěší dopravy platí následující zásady navržené tímto dokumentem: • Všechny stávající vyznačené pěší komunikace (místní a účelové) a chodníky jsou respektovány. • Jsou navrženy další chodníky u obslužných komunikací v místech, kde chybí. • Je navržena chodník, který bude spojovat autobusovou zastávku na státní silnici s křižovatkou krajských silnic v Herolticích. • Je navržen chodník/cyklostezka, která povede souběžně se silnicí I/47 do Topolan • Průchodnost krajiny je třeba zvýšit obnovou zaniklých polních cest.

7.1.7 Cyklistická doprava V letních měsících je území obce atraktivní pro provozování rekreační cykloturistiky. Po území obce neprochází žádná značená cyklistická trasa ani cyklostezka, což lze hodnotit jako vážný nedostatek.

Tímto dokumentem je navrženo: • Vybudování zemědělské cesty po pravém břehu Hané v trase Topolany – Heroltice – Ivanovice n. Hané, která bude sloužit jako cyklotrasa. • Cyklotrasa Topolany – Heroltice. Pro tento účel bude vybudována zpevněná komunikace v trase polní cesty od kostela v Topolanech po levém břehu Hané až k mlýnu v Herolticích. • Cyklotrasa Hoštice – Ivanovice n. Hané, která bude navržena po obnovené cestě od hřbitova v Hostících do Ivanovic. • Při cyklotrase Hoštice – Ivanovice je navržena plocha zeleně s odpočívkou (plocha Zv10). • Je navržen chodník/cyklostezka, která povede souběžně se silnicí I/47 do Topolan

47


•

Při vyznačených (stavajících/navržených) cyklotrasách je možné zřizovat odpočívky rovněž v neurbanizovaném území, pokud je jejích umístění v souladu s podmínkami využití pro jednotlivé plochy (viz pododdíly 4.7.3 a 4.8.3).

Vyznačením cyklotras a vybudováním jednotlivých úseků cyklistických stezek bude výrazně posílen cestovní ruch a zlepší se komunikace mezi sousedními obcemi.

7.1.8 Hromadná doprava a) Železniční doprava Železniční hromadná doprava je popsána v kapitole 7.1.1. b) Autobusová doprava Na území obce je veřejná linková autobusová doprava zajišťovaná specializovanou organizací. Autobusová doprava je realizována po státní a krajských silnicích se třemi zastávkami na území obce. Dálkové autobusy projíždějí po státní silnici I/47, lokální spoje projíždějí po krajských silnicích směr Rybníček a Hoštice - Heroltice. Na správním území obce se nacházejí následující zastávky veřejné autobusové dopravy: • Heroltice, rozcestí: Zastávky (dvě – pro každý směr po jedné) Heroltice, rozc. jsou na státní silnici, při rozcestí s krajskou silnicí III/4285. Zastávky jsou v obou směrech umístěny na nevymezených zastávkových pruzích (zálivech). Ve směru na Vyškov je přístřešek. • Heroltice. Zastávky (dvě – pro každý směr po jedné) Heroltice, jsou na silnici III/4285, u rozcestí s krajskou silnicí III/4286, směrem na Rybníček. Zastávky jsou v obou směrech umístěny v jízdním pruhu. Ve směru na Vyškov je přístřešek. • Heroltice, náves: Zastávky (dvě – pro každý směr po jedné) Heroltice, náves, jsou na silnici III/4286, u rozcestí s krajskou silnicí III/4285, směrem do Hoštic. Zastávky jsou v obou směrech umístěny v jízdním pruhu. Ve směru na Vyškov je přístřešek. • Hoštice, kostel: Zastávky (dvě – pro každý směr po jedné) Hoštice, kostel, je na silnici III/4286 na rozšíření hoštické návsi. Zastávka ve směru na Vyškov je v jízdním pruhu, ve směru opačném na rozšíření silnice. Zastávky jsou v obou směrech bez přístřešku. Zastávka Hoštice, st. statek je na katastru Rybníček

Pro koncepci obsluhy obce veřejnou linkovou autobusovou dopravou platí následující zásady navržené tímto dokumentem: • Současné vedení autobusových linek na území obce je respektováno a v souladu s koncepcí veřejné dopravy kraje může být změněno; • Je navržena nová zastávka Heroltice, rozcestí, její řešení se bude řídit platnými normami a právními předpisy. K jejímu budování dojde po realizaci přeložky silnice I/47. Zastávky budou umístěny na zastávkových pruzích, budou vybaveny nástupištěm a minimálně v jednom směru přístřeškem. • Ostatní zastávky budou zachovány ve stávajících lokalitách. • Je navržena zásadní rekonstrukce autobusové zastávky Hoštice, kostel, její řešení se bude řídit platnými normami a právními předpisy. Rekonstrukce bude spojena s navrženou rekonstrukcí celé návsi a úpravou trasy krajské silnice. Autobusy budou v obou směrech zastavovat na zastávkovém pruhu mimo jízdní pruh krajské silnice, zastávka bude vybavena nástupištěm a minimálně v jednom směru přístřeškem. Zastávkové pruhy jsou zakresleny pouze informativně, mohou být umístěny kdekoliv na návsi (zóny Vp a Vz), jejich přesná poloha bude předmětem podrobnější dokumentace. 48


•

•

Je navržena zásadní rekonstrukce autobusové zastávky Heroltice, její řešení se bude řídit platnými normami a právními předpisy. Autobusy budou v obou směrech zastavovat na zastávkovém pruhu mimo jízdní pruh krajské silnice, zastávka bude vybavena nástupištěm a minimálně v jednom směru přístřeškem. Je navržena rekonstrukce autobusové zastávky Heroltice,náves, její řešení se bude řídit platnými normami a právními předpisy. Autobusy budou ve směru na Vyškov zastavovat na zastávkovém pruhu mimo jízdní pruh krajské silnice, zastávka bude vybavena nástupištěm a přístřeškem. Zastávka v opačném směru zůstane v jízdním pruhu, neboť je ve stísněných podmínkách.

7.2 Technická infrastruktura 7.2.1 Zásobování vodou V obci je veřejný vodovod postavený v nedávné minulosti. Zásobení je zajištěno prostřednictvím Hoštické větve SV Vyškov, která je dotována ze SV Vyškov – větev Vyškovská. Hlavními zdroji tohoto SV jsou úpravny vody – Lhota, Dědice, Manerov a zdroje Drnovice, Kašparov. 3

Vlastní zásobení obce je gravitačně z VDJ Topolany (na území města Vyškova) o objemu 2x100 m , s max. hladinou 291,20 m n.m., pomocí zásobovacího řadu, který je ukončen u obce, v místě napojení na rozvodnou síť. Vodovodní síť pokrývá celé současně zastavěné území obce, je kapacitně vyhovující a v dobrém technickém stavu. Přes území obce jsou zásobeny i sousední křižanovice. Provozovatelem i majitelem vodovodu je VaK, a.s. Vyškov.

Územním plánem obce jsou navrženy následující zásady zásobování vodou: • Stávající koncepce zásobování vodou zůstane zachována. • Stávající distribuční síť bude zachována v současných trasách, zachovány budou rovněž plochy se stávajícími objekty. • Vodovodní řady budou prodlouženy na rozvojové plochy. • Distribuční síť může být prodloužena i k jiným objektům mimo současně zastavěné nebo zastavitelné území, pokud jsou tyto objekty v souladu s regulačními podmínkami pro dané zóny. • Zdrojem požární vody jsou vodovodní řady obecního vodovodu a soustava podzemních hydrantů. Tlak v potrubí, zásoby vody i rozmístění hydrantů jsou dle předložené projektové dokumentace vyhovující. • Jsou respektována i vodárenská zařízení sloužící zásobení vodou zemědělských areálů. Po případném ukončení jejich provozu je třeba dotčené území rekultivovat. Řešení vodovodu v územním plánu obce se bude řídit aktuálním Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje. V grafické části tohoto dokumentu jsou zakresleny pouze orientační trasy stávajících a navržených vodovodních řadů. Jejich skutečný průběh bude určen podrobnější dokumentací.

7.2.2 Odkanalizování a ČOV Obec v současné době nemá vyhovující soustavnou kanalizační síť pro odvádění splaškových vod. Jsou zde úseky jednotné kanalizace, vybudované nesoustavně v akci „Z“. v 70. letech. Odvodněny jsou zejména zpevněné úseky komunikací, střechy a ostatní zpevněné plochy. Do kanalizace jsou rovněž zaústěny odpadní vody z jednotlivých domácností. Recipientem je řeka Haná. Současný stav odkanalizování obce není vyhovující.

Územním plánem obce jsou navržena následující opatření v oblasti likvidace odpadních vod:

49


•

• •

•

• •

•

•

•

Herolticemi a Hošticemi je navržena nová splašková kanalizace. Hlavní stoka povede od rozcestí krajských silnic v Herolticích, pod silnicí směrem k návsi v Hošticích a dále pod místními komunikacemi směrem k bývalému koupališti. Odtud budou odpadní vody přečerpávány prostřednictvím výtlaku do čističky odpadních vod v Ivanovicích na Hané. Do této stoky budou mimo jiných napojeny i navržené vedlejší stoky splaškové kanalizace z přilehlé zástavby. V místech, kde bude vybudována nová kanalizace splašková, bude stávající jednotná kanalizace rekonstruována a nadále využívána jako dešťová. V západní části obce podél silnice vedoucí Herolticemi bude vybudována nová jednotná kanalizace s odlehčovacími komorami do Hoštického náhonu a Hané. Na jižním konci Heroltic bude vybudována čerpací stanice, která bude přečerpávat odpadní vody zpět k rozcestí krajských silnic, kde bude zaústěna do již zmíněné navržené splaškové kanalizace vedoucí směrem k Hošticím. Stávající jednotná kanalizace při místních komunikacích v severní části Heroltic (řadová zástavba, záhumenní cesta) bude zachována a nadále využívána jako jednotná. Stoky budou zaústěny do výše zmíněné splaškové kanalizace, před jejich napojením bude vybudována odlehčovací komora, která dešťové srážky usměrní do původních stok, které budou sloužit jako kanalizace dešťová. Při nové zástavbě v severní části Heroltic je navržena kanalizace jednotná, která bude napojena na stoky stávající jednotné kanalizace. Stoková síť může být prodloužena i k jiným objektům mimo současně zastavěné nebo zastavitelné území, pokud jsou tyto objekty v souladu s regulačními podmínkami pro dané zóny; Odpadní vody ze zemědělského areálu v Herolticích a ze zařízení na rozvojových plochách V1 a V2 budou likvidovány způsobem, který určí příslušné řízení. Mohou být napojeny na místní kanalizaci, nebo odpadní vody likvidovat individuálním způsobem. Zemědělský areál v Rybníčku nebude napojen na kanalizaci obce Hoštice – Heroltice. Odpadní vody budou likvidovány způsobem, který bude předmětem příslušného řízení. Do vybudování splaškové (nové jednotné) kanalizace budou odpadní vody likvidovány způsobem, který bude předmětem příslušného řízení.

V grafické části tohoto dokumentu jsou zakresleny pouze orientační trasy stávajících a navržených stok. Jejich skutečný průběh bude určen podrobnější dokumentací.

7.2.3 Zásobování plynem Na správním území obce se nachází vedení VTL ukončené regulační stanicí VTL/STL. Obec je plynofikovaná v celém rozsahu zastavěného území, přes území obce je plynem zásoben i sousední Rybníček.

Pro koncepci zásobování plynem platí následující zásady navržené tímto dokumentem: • Současná koncepce zásobování plynem zůstane zachována. • Všechny stávající trasy plynovodu, včetně ochranných pásem, jsou plně respektovány. • Zásobovací vedení bude prodlouženo k rozvojovým plochám. • Distribuční síť může být prodloužena i k jiným objektům mimo současně zastavěné nebo zastavitelné území, pokud jsou tyto objekty v souladu s podmínkami využití pro dané zóny. V grafické části tohoto dokumentu jsou zakresleny pouze orientační trasy stávajících a navržených sítí. Jejich skutečný průběh bude určen podrobnější dokumentací.

50


7.2.4 Zásobování elektrickou energií Jižní část správního území obce protíná vedení VVN 220 kV Vyškov - Prostějov. Obec z tohoto vedení není zásobována. Na území obce se nacházejí vzdušná vedení VN 22kV vedená z rozvodny 110/22kV Vyškov. Na území jsou 4 distribuční trafostanice a 3 trafostanice soužící přímo výrobním organizacím. Současné kapacity zařízení jsou dostačující, všechny trafostanice je možné posílit až na výkon 630 kVA. Celé zastavěné území obce je v současné době elektrifikováno. Většinu rozvodů tvoří nadzemní vedení nízkého napětí. Stupeň elektrifikace, technický stav a kapacita jednotlivých zařízení jsou v současné době vyhovující. Zařízení a rozvody jsou v současnosti ve správě organizace E.on, a. s.

Pro koncepci zásobování elektrickou energií platí následující zásady: • Vedení VVN 220 kV je respektováno v současné trase, včetně ochranného pásma. • Je navržena přeložka trasy VN 22 kV na severním okraji zastavěného území, která bude vyvolaná rozvojem ploch pro bydlení. Přeložka je zakreslena do grafické části, její trasa je chráněna již od vyhlášení tohoto dokumentu16. • Všechny ostatní trasy VN 22 kV včetně trafostanic jsou respektovány v současných trasách a lokalitách. • Je navrženo několik nových trafostanic: pro posílení distribuční sítě v obci v důsledku rozvoje obytné zástavby nová trafostanice na severním okraji zástavby; pro rozvojové výrobní plochy V1 a V2. Trafostanice budou napojeny na průběžné vedení VN přípojkami dle grafické části. • Rekonstrukce stávajících trafostanic na vyšší kapacitu je možná, popřípadě mohou být trafostanice nahrazeny novými ve stávajících lokalitách. • Všechna stávající zařízení nízkého napětí jsou respektována v současných trasách. Současně s modernizaci vedení je doporučena jejich kabelizace; • Vedení bude průběžně rekonstruováno v souladu s požadavky nových odběrů a v souladu s potřebami obce; • Nová vedení NN budou vybudována v souvislosti s rozvojovými plochami navrženými územním plánem obce. Všechny nově budované rozvody budou kabelizovány; • Distribuční síť může být prodloužena i k jiným objektům mimo současně zastavěné nebo zastavitelné území, pokud jsou tyto objekty v souladu s regulačními podmínkami pro dané zóny. V grafické části tohoto dokumentu jsou zakresleny pouze orientační trasy stávajících a navržených elektrických sítí. Jejich skutečný průběh bude určen podrobnější dokumentací.

7.2.5 Telekomunikace Pro koncepci obsluhy telekomunikační sítí platí následující zásady: • Stávající vedení je plně respektováno v současných trasách. • Nová vedení budou vybudována v souvislosti s rozvojovými plochami navrženými územním plánem obce. • Dle možností obce a telekomunikační společnosti budou stávající nadzemní sítě postupně kabelizovány, všechny nově budované sítě budou kabelizovány. • Telefonní síť může být prodloužena i k jiným objektům mimo současně zastavěné nebo zastavitelné území, pokud jsou tyto objekty v souladu s regulačními podmínkami pro dané zóny.

16

Viz oddíl 5.2 této přílohy

51


7.2.6 Odpadové hospodářství Komunální odpad ukládají domácnosti a ostatní osoby do nádob k tomu předem určených. Odpad sváží specializovaná firma. Komunální odpad je svážen, tříděn a deponován mimo správní území obce. Sběr nebezpečných složek komunálního odpadu je prováděn mobilní cestou. Na správním území obce nebyla zjištěna žádná divoká skládka ani stará skládka komunálního odpadu.

Stávající způsob nakládání s komunálním odpadem je vyhovující a stávající koncepce bude zachována. Při nakládání s odpady je nadále nezbytné: • Zachovat současný způsob zneškodňování komunálního odpadu. • Zamezit vzniku černých skládek všemi dostupnými prostředky. • Zabezpečovat systém sběru a zneškodňování běžného komunálního a stavebního odpadu. • Zajišťovat sběrná místa nebezpečných složek TKO. • Vytvářet podmínky pro třídění odpadů co nejblíže místu jejich vzniku. • Na správním území obce není navržena žádná skládka.

8 VYMEZENÍ PLOCH PŘÍPUSTNÝCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTŮ A PLOCH PRO JEHO TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Tímto dokumentem nejsou na správním území obce (k.ú. Hoštice a k.ú. Heroltice) vymezeny žádné plochy přípustné pro dobývání ložisek nerostů ani plochy pro jeho technické zajištění.

9 ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Plán místního ÚSES je vyčleněn do samostatné přílohy.

10 VYMEZENÍ PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, ASANACÍ A ASANAČNÍCH ÚPRAV Závazné plochy a trasy uvedených veřejně prospěšných staveb a asanací jsou zakresleny ve výkrese č. 8 Veřejně prospěšné stavby a asanace.

10. 1 Vymezení veřejně prospěšných staveb Jedná se o plochy určené pro výstavbu výlučně nově navržených staveb určených k veřejnému prospěchu občanů a ostatních obyvatel (§108 zák. č. 50/1976 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Jsou to zejména stavby dopravní a technické infrastruktury a zařízení sloužící obsluze obyvatel:

Tab.10.1.1.: Plochy a trasy pro veřejně prospěšné stavby

Poř. č.

Název

52


1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

Železniční (vysokorychlostní) trať Přeložky silnic Plochy pro zastávky autobusů Místní komunikace Kanalizace Výtlak do ČOV Ivanovice Vodovodní řády Vysoké napětí s trafostanicí Elektrické kabely NN Telekomunikační kabely Plynovod STL Ochranná hráz Ochranné příkopy Napřímení zaústění svodnice do Hané Cyklostezka

Závazné plochy a trasy uvedených veřejně prospěšných staveb jsou zakresleny ve výkrese č. 8 Veřejně prospěšné stavby a asanace.

10. 2 Vymezení asanací a asanačních úprav Touto dokumentací nejsou navrženy žádné asanace.

11 VYHODNOCENÍ ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CIVILNÍ OBRANY Záměry ochrany obyvatelstva v územním rozvoji vycházejí ze stávajících legislativních opatření. Jedná se zejména o stavební zákon 50/1976 Sb. a jiné vyhlášky, které ukládají při provádění staveb uplatňovat požadavky civilní obrany a v rámci územně plánovací dokumentace zpracovávat doložky CO. Konkrétní technická řešení musí být prováděna podle platných předpisů civilní obrany: CO-1-9 „Technická opatření CO“, CO-2-7 „Ukrytí obyvatelstva“, CO-1-21 „Normativy stavebně technických opatření CO“ a Příručka pro budování PRU. Následující kapitola řeší způsob úkrytu civilního obyvatelstva. Jsou v ní vyčísleny potřebné prostory pro tuto funkci v sídle, zejména v souvislosti s výhledovým nárůstem obyvatel. Jako počáteční stav počtu obyvatel je uveden stav k 1. 1. 2004, přírůstek ploch je vztažen k výhledovému nárůstu obyvatel v době platnosti územního plánu obce. Pro stávající počet obyvatel musí být zpracován plán ukrytí, který bude uložen na ObÚ. Pro výhledový počet osob je nutno zajistit potřebné prostory pro ukrytí a zajištění množství ukrytí, a to zajištěním možnosti ukrytí v prostorech podzemních podlaží stávajících a navržených budov. Dimenzování potřebné úkrytové plochy je uvažováno na základě následujících podmínek: -0,5 m2 /os, -1m2 /os pro matky s dětmi do 7 let (10% z celkového počtu obyvatel) Počet obyvatel (2004) – 569 Potřebná plocha : 512*0,5 + 57*1= 313 m2 Výpočet plochy pro výhledový nárůst obyvatel: 53


Počet obyvatel (výhled) – 800 Potřebná plocha: 720*0,5+80*1=440 m2 Obecní úřad zhodnotí současný stav z hlediska požadavků CO ( kolektivní ochrana obyvatelstva ukrytím, individuální ochrana obyvatelstva, evakuace, usnadnění záchranných prací) a vznese požadavek zařazení potřebných opatření prostor do stávajících a navrhovaných staveb. V souvislosti s novou výstavbou a nárůstem obyvatel obecní úřad vznese následující požadavky, které budou zapracovány do ÚPD nižšího stupně a projektové dokumentace - Požadavek kolektivní ochrany obyvatelstva: Při výstavbě rodinných domů doporučí provádět stavby podsklepené, s využitím podzemních podlaží pro úkryt obyvatel. U občanských budov je nutné zajistit ukrytí zejména žáků ve školských objektech. U budov výrobních, administrativních a komerčních ukrytí zaměstnanců bude řešeno s ohledem na specifiku organizace a počet zaměstnanců ve vlastní režii a vlastních prostorách. Tyto stavby musí splňovat podmínku ochranného součinitele stavby Ko = min 50. - Požadavek individuální ochrany obyvatelstva: prostory pro uložení prostředků PIO. - Požadavek evakuace osob: návrh vhodných lokalit pro pobyt evakuovaných osob. - Požadavek usnadnění záchranných prací: výčet navržených opatření k usnadnění záchranných prací. Rozvojové lokality jsou popsány v kapitole č. 6.

12 VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDÁNÝCH DŮSLEDKŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, NA ZPF A LESNÍ POZEMKY PODLE ZVLÁŠTNÍCH PŘEDPISŮ 12.1 Zábor ZPF 12.1.1 Použitá metodika Vyhodnocení předpokládaných důsledků na zemědělský půdní fond bylo provedeno ve smyslu vyhlášky č. 13 Ministerstva životního prostředí ČR ze dne 29. prosince 1993, kterou se upravují podrobnosti ochrany půdního fondu ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., § 3 (k paragrafu 5 zákona č. 10/1993 Sb.) a přílohy 3 této vyhlášky a Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona 334/ 1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb.

12.1.2 Údaje o uspořádání ZPF v území Obec se nachází ve výrobní oblasti řepařské. Z hlediska způsobu primární zemědělské produkce jsou na správním území obce zastoupeny orné půdy, zahrady, sady a trvalé travní porosty. Tab.5.9.1.: Vyžití pozemků dle kultur

Druh pozemku

Výměra

Podíl ze

Podíl z celého 54


(ha) Orná půda Zahrada Vinice Ovocný sad Trv. travní porost Zem. pozemky celkem Celkem k.ú.

626,1495 14,1399 0 2,9821 3,8357

zemědělské půdy v% 96,76 2,19 0 0,46 0,59

katastrálního území % 86,44 1,95 0 0,41 0,53

647,1072

100

89,33

724,3361

X

100

Orné půdy - jsou v oblasti zemědělské půdy jednoznačně dominantní. Jsou situovány především na vhodných méně svažitých plochách v rovinách a na rozvodnicových plochách. Poměrně velikou plochu zabírají lokality pro ornou půdu nevhodné, zejména na svažitějších pozemcích ohrožených vodní erozí (zejména v jižní části katastru) a v údolní nivě Hané. Tyto hony o velikosti i několika desítek hektarů vytvářejí ekologické problémy – prašnost, ohrožení větrem a přívalovými dešti. Z hlediska estetického jsou příčinou fádního vzhledu krajiny, z hlediska praktického znemožňují průchod krajinou a komunikaci s okolními sídly. Trvale zatravněné plochy jsou na katastru zastoupeny velice malými plochami. Jsou situovány na svažitých pozemcích, na mezích a v okolí vodních toků. Ovocné sady menší rozlohy a zahrady jsou situovány zejména po okrajích současně zastavěného území a v jeho bezprostřední blízkosti. Většina těchto pozemků je součástí obytné funkce.. Pro území obce (extravilán) jsou schválené komplexní pozemkové úpravy, které mají za úkol podstatnou část problémů v oblasti zemědělské půdy vyřešit.

12.1.3 Přehled BPEJ v zast. území a jeho bezprostředním okolí Výchozím podkladem pro ochranu zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ). Pětimístný kód půdně ekologických jednotek vyjadřuje: 1. místo - Klimatický region. 2. a 3. místo - Hlavní půdní jednotka je syntetická agronomická jednotka charakterizovaná půdním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí včetně charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového režimu v půdě. 4. místo - Kód kombinace sklonitosti a expozice. 5. místo - Kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdy. Bonitované půdně ekologické jednotky v lokalitách záboru jsou znázorněny v grafické příloze v mapě č. 7, měř. 1 : 5 000. V současně zastavěném území a jeho bezprostřední blízkosti se vyskytují tyto BPEJ s příslušnými stupni přednosti v ochraně. BPEJ 3 01 00 3 60 00 3 01 10 3 61 00 3 08 10 3 08 40 3 20 11

Třída ochrany I. I. II. II. III. IV. IV.

55


Z hlediska kvality půdního fondu charakterizovaného bonitovanými půdně ekologickými jednotkami se vyskytují půdy s následující charakteristikou hlavních půdních jednotek: 01 Černozemě typické i karbonátové na spraši, středně těžké s převážně příznivým vodním režimem. Jsou dominantní v severní, zvlněné části katastrů, místy se vyskytuje i v jižních částech území obce. 08 Černozemě, hnědozemě i slabě oglejené, vždy však erodované, převážně na spraších, zpravidla ve vyšší svažitosti, středně těžké. Nachází se na menších, svažitějších partiích po celém katastru. 20 Rendziny, rendziny hnědé a hnědé půdy na slínech, jílech a usazeninách karpatského flyše, těžké až velmi těžké, málo vodopropustné. Nachází se na menší ploše v jižní části hoštického katastru. 60 Černice pelické i černice pelické karbonátové na nivních uloženinách, sprašových hlínách, spraších, jílech i slínech, těžké i velmi těžké, bez skeletu, sklon k převlhčení. Zaujímají celou souvislou plochu v údolní nivě Hané. 61 Černice pelické i černice pelické karbonátové na nivních uloženinách, sprašových hlínách, spraších, jílech i slínech, těžké i velmi těžké bez skeletu, sklon k převlhčení. Jedná se o menší území ve východní části hoštického katastru, na pravém břehu Hané. Na katastru obce jsou dominantní černozemě, které se vyvinuly na mocných souvrstvích spraše v podmínkách teplého, mírně suchého klimatu a vlivem dlouhodobé kultivace. Podél řeky Hané se vyskytují nevápnité nivní půdy. Půdy na katastru obce, včetně bezprostředního okolí současně zastavěného území, patří vesměs do skupiny vysoce chráněných půd (třída ochrany ZPF I.a II.) a proto se při plošném rozvoji zástavby není možné vyhnout jejich záboru. Striktní aplikace legislativní ochrany ZPF by téměř zcela zamezila demografickému, společenskému i ekonomickému rozvoji obce. Půdy podléhají řadě negativních vlivů způsobených především nevhodným zemědělským hospodařením, ke kterému je možné zařadit i meliorace. Nejzávažnějším problémem je současná i potenciální vodní eroze, která postihuje rozsáhlé plochy orných půd.

12.1.4 Údaje o investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti Území s investicemi do půdy jsou v řešeném území zastoupeny poměrně malou rozlohou. Jedná se zejména o lokality nad mlýnem v Herolticích a za hřbitovem. Území s investicemi do půdy se současně zastavěného území přímo nedotýkají a nejsou výrazným limitem pro plošný rozvoj sídla (viz výkres č.7). Návrh předpokládá pouze okrajový zábor těchto ploch v lokalitě Zl – zalesnění.

12.1.5. Vyhodnocení záborů ZPF Číslování ploch záborů je identické s číslováním rozvojových ploch. Některé plochy jsou vynechány, neboť se nejedná o zábor ZPF (ostatní nebo transformační plocha).

56


Lokalita B1 – bydlení - je situována při místní komunikaci v trase býv. záhumenní cesty na severním okraji Heroltic a v současné době zde již probíhá stavební rozvoj. Současné využití území jsou menší pole, záhumenky a zahrady. Rozvojová plocha bude navazovat na současně zastavěné území při stávající místní komunikaci a kompletní technické infrastruktuře. Plocha umožní logický územní rozvoj sídla. Na rozvojové ploše může být umístěno 18 rodinných domů. Lokalita B2 – bydlení - je situována při místní komunikaci v trase býv. záhumenní cesty na severním okraji Hoštic. Současné využití území jsou menší pole, záhumenky a zahrady. Rozvojová plocha bude navazovat na současně zastavěné území při stávající místní komunikaci a technické infrastruktuře. Pro její rozvoj bude třeba provést rekonstrukci místní komunikace a provést doplnění technické infrastruktury. Plocha umožní logický územní rozvoj sídla. Na rozvojové ploše může být umístěno 14 rodinných domů. Lokality B3 a B4 - se nacházejí na severním okraji Heroltic, naproti lokalitě B1. Jedná se v podstatě o proluky při místní komunikaci nacházející se v zadní části parcel usedlostí při severní frontě návsi v Herolticích. Rozvojové plochy jsou umístěny v současně zastavěném území při stávající místní komunikaci a sítích technické infrastruktury a umožní tak přirozené zahuštění zástavby. Zástavba v těchto lokalitách bude ovlivněna především zájmem majitelů pozemků a přilehlých usedlostí. Na rozvojových plochách může být umístěno celkem 12 rodinných domů. Lokalita B5 - se nachází na severním okraji Hoštic, naproti lokalitě B2. Jedná se v podstatě o proluky při místní komunikaci nacházející se v zadní části parcel usedlostí při severní frontě návsi v Hošticích. Rozvojová plochy je umístěna v současně zastavěném území. Pro její rozvoj bude třeba provést rekonstrukci místní komunikace a provést doplnění technické infrastruktury, nebo mohou být domy dopravně a sítěmi obsluhovány přes stavající zástavbu předních částech parcel. Zástavba v této lokalitě bude ovlivněna především zájmem majitelů pozemků a přilehlých usedlostí. Na rozvojové ploše může být umístěno 15 rodinných domů. Lokality B6 a B7 - se nacházejí na severním okraji Hoštic při krajské silnici směr Ivanovice. V současné době jsou zde menší pole a záhumenky. Rozvojové plochy přímo navážou na stávající uliční zástavbu a umožní tak logický rozvoj sídla. Budou obslouženy ze stávající silnice, pro jejich obsluhu bude třeba prodloužit technické sítě. Na rozvojových plochách může být umístěno celkem 7 rodinných domů. Lokality B8 a B9 - se nacházejí na severním okraji Heroltic, jsou to proluky při místní komunikaci. V současné době jsou zde menší zahrady a nachystaná stavební místa. Rozvojové plochy budou obslouženy ze stávající komunikace a stávajícími sítěmi. Na rozvojových plochách může být umístěno celkem 6 rodinných domů, při využití všech parcel je třeba volit vhodný způsob zástavby. Plocha B9 není v současné době již ZPF, proto nebyla v tabulkové části vyhodnocena Lokalita B10 - se nachází na jižním okraji Heroltic při krajské silnici směr Rybníček. V současné době jsou zde menší pole a záhumenky. Rozvojová plocha přímo naváže na stávající uliční zástavbu a umožní tak logický rozvoj sídla. Domy budou obslouženy ze stávající silnice, pro jejich obsluhu bude třeba prodloužit technické sítě. Na rozvojové ploše můžou být umístěny 4 rodinné domy. Lokality B11 a B12 - se nacházejí na severním okraji Heroltic, budou navazovat na rozvojovou lokalitu B1. V současné době jsou zde menší pole, zahrady a záhumenky. Rozvojové plochy budou obslouženy ze nové místní komunikace v trase obecní cesty a navrženými technickými sítěmi. Na rozvojových plochách může být umístěno celkem 36 rodinných domů.

57


Lokality B 13 - se nachází na severním okraji Heroltic, při cestě za řadovou zástavbou. V současné době jsou zde menší zahrady a záhumenky. Rozvojové plochy budou obslouženy z navržené místní komunikace a navrženými sítěmi. Na rozvojové ploše může být umístěno 8 rodinných domů, při využití všech parcel je třeba volit vhodný způsob zástavby. Lokality V1 a V2 – výroba. Jsou umístěny severně od zastavěného území při silnici I/47. Současné využití území je zemědělský půdní fond – orná. Plochy zaplní zbytkový prostor pole mezi zemědělským areálem, silnicí a železnicí a logicky navážou na stávající výrobní plochu. Předmětná lokalita je vhodná pro umístění této zóny, neboť bude obsloužena z komunikací napojených na extravilánový úsek státní silnice a nebude přímo navazovat na současně zastavěné území obce. Jsou tedy vyloučeny problémy s dopravním zatížením v obytné zástavbě a jiné vlivy výroby, které by mohly ohrozit zdraví lidu a pohodu obyvatel. Na ploše, kromě výroby, může být i zařízení spedice, nebo velkoobchodu. Jedná se v podstatě o jedinou vhodnou plochu pro tuto zónu, která zaplní zbytový prostor zemědělské půdy, navíc naváže na stávající výrobní aktivity a bude obsloužena tak, že nebude narušovat obytnou zástavbu. Intenzivnější výroba obsloužena průjezdním úsekem krajské silnice nebo místními komunikacemi by mohla v budoucnu vytvářet hrozbu pro životní prostředí, zdraví lidu a pohodu obyvatel. Po jejím obvodu je navržen pás izolační zeleně. Výrobní aktivity v obci jsou důležitým faktorem ovlivňujícím obecní rozpočet a zaměstnanost v obci. Lokality D2 a D3 – jsou určeny pro plánovanou přeložku silnice I/47 a na ní navazující krajskou silnici a ostatní komunikace. Lokality Zl1 a Zl2 – zalesnění. Jedná se o sousedící lokality západně od zastavěného území obce v klínu mezi cestou do Topolan a Hoštickým náhonem. V současné době je zde menší plocha orné půdy, nevhodně obhospodařovaná, neboť se nachází v bezprostřední blízkosti potoka. Zalesňování má v odlesněné krajině z ekologického i krajinotvorného hlediska prvořadý význam. Lokality Zl3 – zalesnění. Jedná se o lokalitu severně od zastavěného území obce na levém břehu Křižanovického potoka. V současné době je zde menší plocha travního porostu. Zalesňování má v odlesněné krajině z ekologického i krajinotvorného hlediska prvořadý význam. Lokalita Zv1 – veřejná zeleň. Je umístěna na jihovýchodním okraji zastavěného území, v prostoru kolem bývalého koupaliště. V současné době jsou zde manipulační plochy parcela vedená jako trvalý travní porost, na které však již vzniká zeleň. Je navrženo přehodnocení stávajících porostů a vytvoření menší oddechové zóny – parčíku, výletiště. Lokality Zv4 a Zv5 – veřejná zeleň. Jedná se o menší plochy zeleně umístěné mezi rozvojovými lokalitami pro bydlení B1, B11 a B12 a místní komunikací. Lokality Zv6 až Zv9 – veřejná zeleň. Jedná se o menší plochy zeleně umístěné ve zbytkových plochách mezi komunikacemi a jinými plochami, které zůstanou po vybudování přeložek silnic. Na plochách může být silniční vegetace ale i jiná zeleň (např. zahrady). Lokalita Zv10 – veřejná zeleň. Je umístěna ve východní části území obce, mezi navrženou cestou do Ivanovic a řekou Hanou. V současné době je parcela součástí orné půdy. Na ploše je navržena menší plocha zeleně, jako odpočívka při uvažované cestě s cyklotrasou

58


do Ivanovic. Realizací této plochy se zvětší jak rekreační potenciál obce tak i ekologická stabilita odlesněné krajiny. Tab. 12.1.3.: Plochy záborů zemědělské půdy jsou uvedeny v přehledné tabulce:

Č. pl.

Účel záboru

Výměra SZÚO kultura (ha)

BPEJ

B1.

2,20

NE

1,74

V1. V2. D2. D3. Zl1. Zl2. Zl3.

Bydlení 18 RD Bydlení 14 RD Bydlení 5 RD Bydlení 7 RD Bydlení 15 RD Bydlení 2 RD Bydlení 5 RD Bydlení 4 RD Bydlení 4 RD Bydlení 18 RD Bydlení 18 RD Bydlení 8 RD Výroba Výroba Komunikace Komunikace Zalesnění Zalesnění Zalesnění

Zv1. Zv4. Zv5. Zv6. Zv7. Zv8. Zv9. Zv10

B2. B3. B4. B5. B6. B7. B8. B10. B11. B12. B13.

3.01.00

NE

Orná Zahrada Orná

Stupeň přednosti v ochraně I.

3.01.00

I.

0,57

ANO

Zahrada

3.01.00

I.

0,76

ANO

Zahrada

3.01.00

I.

1,29

ANO

Zahrada

3.01.00

I.

0,35

NE

Orná

3.01.00

I.

0,70

NE

Orná

3.01.00

I.

0,16

ANO

Zahrada

3.01.00

I.

0,53

NE

Orná

3.60.00

I.

2,11

NE

3.01.00

I.

1,60

NE

3.01.00

I.

0,67

NE

Orná Zahrada Orná Zahrada Orná

3.01.00

I.

5,39 1,92 1,14 0,77 0,56 0,10 5,64

NE NE NE NE NE NE NE

Veřejná zeleň

0,48

ANO

3.01.00 3.01.00 3.01.00 3.01.00 3.60.00 3.60.00 3.01.00 3.08.10 3.60.00

I. I. I. I. I. I. I. III. I.

Veřejná zeleň Veřejná zeleň Veřejná zeleň Veřejná zeleň Veřejná zeleň Veřejná zeleň Veřejná zeleň

0,15 0,12 0,38 0,80 0,18 0,11 2,84

NE NE NE NE NE NE NE

3.01.00 3.01.00 3.01.00 3.01.00 3.01.00 3.01.00 3.01.00 3.60.00

I. I. I. I. I. I. I. I.

Zábory celkem

33,26

Orná Orná Orná Orná Orná Orná Trvalý trav. porost Trvalý trav. porost Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná

59


Pozn. : Počet rodinných domů na rozvojových plochách je pouze orientační. Jejich skutečný počet bude záviset na intenzitě a způsobu zástavby, určených podrobnější územně – plánovací nebo projektovou dokumentací.

Lokality Ps1, Ps2, Ps3, Ps4 a Ps5- se nacházejí na severní straně rozvojového území pro bydlení na severním okraji zástavby. V současné době jsou zde menší pole, záhumenky a zahrady. Zahrady mohou být součástí přilehlé obytné funkce, nebo mohou být obhospodařovány samostatně jako záhumenky. Zahrady v tomto prostoru vytvoří clonu vůči provozu na silnici, větrné erozi, částečně ochrání před nepříznivými klimatickými vlivy. Budou mít rovněž význam z krajinotvorného hlediska, neboť skryjí zástavbu při pohledech z extravilánu. Lokality Pt1, Pt2, Pt3 a Pt4 – zatravnění. Nacházejí se v extravilánu, kde budou členit rozsáhlé hony orné půdy. Jejich realizace je navržena komplexními pozemkovými úpravami. Tab. 12.1.3.: Transformační plochy záborů zemědělské půdy jsou uvedeny v přehledné tabulce:

Č. pl.

Účel Výměra SZÚO kultura transformace (ha)

BPEJ

Ps1. Ps2.

Zahrada Zahrada

1,44 1,87

NE NE

3.01.00 3.01.00

Ps3. Ps4. Ps5 Pt1.

Zahrada Zahrada Zahrada Zatravnění

0,95 0,28 0,34 1,98

NE NE NE NE

Orná Orná Zahrada Orná Orná Orná Orná

Stupeň přednosti v ochraně I. I.

Pt2. Pt3.

Zatravnění Zatravnění

2,12 0,41

NE NE

Orná Orná

Pt4.

Zatravnění Zábory celkem

0,42 9,81

NE

Orná

3.01.00 3.01.00 3.01.00 3.01.00 3.08.10 3.01.00 3.01.00 3.08.40 3.01.00

I. I. I. I. III. I. I. IV. I.

12.1.6 Etapizace záborů ZPF Vzhledem k několika plochám vyhrazeným k bydlení a jejich různým územně technickým podmínkám navrhujeme jejich následující závaznou etapizaci: 1) Lokality B1 až B10, B13 – pozemky jsou v zastavěném území, popřípadě na ně přímo navazují a jsou obslouženy stávající technickou a dopravní infrastrukturou. Vzhledem k tomu, že jsou některé z nich využívány jako zahrady úzce související s obytnými stavbami, je způsob jejich využití - více než u jiných ploch - ovlivněn vůlí jejich vlastníků. 2) Lokality B11 a B12. Na zastavěné území nenavazují a pro jejich obsluhu je třeba vybudovat dopravní i technickou infrastrukturu. Tyto je možné zastavět až po převážném zaplnění ploch předchozích. Zábory pro nebytové funkční složky etapizovány nebyly, protože patří do různých funkcí a jejich zábory mezi sebou nesouvisí.

60


12.1.7 Zdůvodnění zvoleného řešení Půdy na katastru obce, včetně bezprostředního okolí současně zastavěného území, patří vesměs do skupiny vysoce chráněných půd (třída ochrany ZPF I.a II.) a proto se při plošném rozvoji zástavby není možné vyhnout jejich záboru. Striktní aplikace legislativní ochrany ZPF by téměř zcela zamezila demografickému, společenskému i ekonomickému rozvoji obce nebo by měla za následek vytvoření izolovaného zastavitelného území v jižní části katastru obce. Rozvojové plochy pro bydlení byly zvoleny tak, aby: • Plošně - zaplnily prostorové rezervy v zastavěném území a přirozeně na ně navázaly. • Prostorově – zaujaly přirozenou polohu v území a dotvořily obraz obce. • Využily optimálních rozvojových možností obce. V návrhu dochází k záborů zvláště chráněných půd (I), především v rovině kolem řeky Hané. K jejich záboru dojde zejména z následujících důvodů: • Na území obce, včetně bezprostředního okolí SZÚO jsou dominantní vysoce chráněné půdy. Jsou navrženy takové zábory, které nezkomplikují obdělávání zbývajících částí zemědělské půdy. • Lokalita B1 na současně zastavěné území přímo navazuje a již v současnosti zde probíhá intenzivní výstavba. V místě je kompletní dopravní i technická infrastruktura. • Lokality B2 a B13 na současně zastavěné území přímo navazují, v místě je stabilizovaná dopravní a je zde i část sítí technické infrastruktury. Jejich zábor nezkomplikuje výrazněji obdělávání zemědělské půdy. • Lokality B3 až B5 a B 8 bydlení – jsou situovány v SZÚO a mají ideální územně – technické podmínky pro zastavění. Jedná se v podstat o proluky se při stávající dopravní a technické infrastruktuře. • Lokality B6, B7 a B10 – přímo na SZÚO navazují a jsou situovány při krajské silnici. Rozvoj na ploše B6 je navržena na základě záměru majitele pozemku, který zde v brzké době plánuje výstavbu. • Lokality B11 a B12 – vyplní zbytkové území mezi rozvojovou plochou B 1 a silnicí. Jejich zábor je navržen až po záboru ploch ostatních • Lokalita Vz1 – je určena pro vybudování chybějící rekreační zóny. V současné době je zde neintenzivně obhospodařována zemědělská půda – trvalý travní porost s dřevinami a keři na okraji intravilánu. Větší část pozemků je obecních. • Lokality V1 a V2 – výroba. Jedná se v podstatě o jedinou vhodnou plochu pro tuto zónu, jejíž obsluha nezasáhne negativně obytnou zástavbu. Plocha naváže na stávající výrobní plochu (současně zastavěné území) a zaplní místo mezi komunikacemi a dráhou, které není vhodné pro intenzivní zemědělskou výrobu. Předmětná lokalita je vhodná pro umístění této zóny, neboť bude obsloužena z extravilánového úseku státní silnice a nebude přímo navazovat na obytné území obce. Jsou tedy vyloučeny problémy s dopravním zatížením v obytné zástavbě a jiné vlivy výroby, které by mohly ohrozit zdraví lidu a pohodu obyvatel. Intenzivnější výroba obsloužena průjezdním úsekem krajské silnice nebo místními komunikacemi by mohla v budoucnu vytvářet hrozbu pro životní prostředí, zdraví lidu a pohodu obyvatel. Po jejím obvodu je navržen pás izolační zeleně. Výrobní aktivity v obci jsou důležitým faktorem ovlivňujícím obecní rozpočet a zaměstnanost v obci. • Lokalita Vo1 – vodní plocha – v současné době je zde menší, neintenzivně obhospodařovaný trvalý travní porost. Vodní nádrž je zde navržena již komplexními pozemkovými úpravami. • Lokality Zl1 a Zl2 – zalesnění a Zv10 – veřejná zeleň. Zalesňování a zvyšování ekologické stability v odlesněné krajině má prvořadý ekologický význam.

61


12.2 Zábor lesních pozemků Nejsou navrženy žádné zábory pozemků určených pro plnění funkce lesa.

12.3 Posouzení vlivu navrhovaného řešení na životní prostředí Dle stanoviska dotčeného orgánu státní správy uplatněného k zadání tohoto územního plánu (č.j.: JMK 14690/2005/OŽP/Mar ze dne 3. 5. 2005) záměr nemůže mít významný vliv na žádnou navrhovanou EVL ani ptačí oblast. Návrh zadání nestanovil rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č. 1 níže uvedeného zákona. Územní plán obce proto nebyl posuzován ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivu na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů.

13 NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE Orgán, který schvaluje územně plánovací dokumentaci, bude sledovat její aktuálnost a zda se nezměnily podmínky, na základě kterých byla dokumentace schválena. Pokud dojde k výraznějším územním nebo politickým změnám, pokud se vyskytnou soukromé iniciativy nebo iniciativy společenského významu, lze na základě podnětů dotčených stran, orgánů, organizací, občanů nebo obce provést její aktualizaci. Vzhledem k dynamickému vývoji ekonomiky a společnosti není možné jednotlivé aktualizace časově určit. Aktualizace budou prováděny vždy v souvislosti se střídáním volebních období, to znamená každé 4 roky.

62

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE HOŠTICE - HEROLTICE A. TEXTOVÁ ČÁST

Recommend Documents