ÚZEMNÍ PLÁN OBCE CHLUM SVATÉ MAŘÍ NÁVRH. autor: Ing.arch.Alexandra Kasková datum: červenec 2006

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE CHLUM SVATÉ MAŘÍ - NÁVRH

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE

CHLUM SVATÉ MAŘÍ NÁVRH

autor: Ing.arch.Alexandra Kasková

datum: červenec 2006

I. Textová část A: Průvodní zpráva B: Tabulková část, mapy

str.č.

1


Název:

Územní plán obce Chlum Svaté Maří

Stupeň:

Návrh

Obec:

Chlum Svaté Maří zastoupená p.starostou Petrem Nejedlým IČ: 00259331

Obecní úřad:

OÚ Chlum Svaté Maří

Pořizovatel:

OÚ Chlum Svaté Maří

Obec s rozšířenou působností:

Město Sokolov

Autor:

autorizovaný architekt Ing.arch.Alexandra Kasková

projekční kancelář, Sokolovská 54 Karlovy Vary 360 05 IČ: 1669 8665 DIČ: CZ5654211992 č. autorizace ČKA 00767 Datum:

červenec 2006, Karlovy Vary

Poznámka: Do návrhu ÚPO Chlum Svaté Maří jsou v k.ú.Chlum Svaté Maří zapracovány v plném rozsahu schválené komplexní pozemkové úpravy (dále KPÚ) včetně nového mapového podkladu katastrální mapy. V KPÚ byly vymezeny zejména nové cesty, plochy místního ÚSES a plochy interakčních prvků. KPÚ tyto všechny skutečnosti vymezily ve volné krajině za hranicí SZÚO. ÚPO navrhuje rozvojové zastavitelné plochy v prolukách SZÚO a dále v těsné vazbě na hranici stávající zástavby. Tím se zcela logicky stalo, že některé plochy interakčních prvků a místního ÚSES se dostaly do kontaktu s navrhovanou zástavbou. V několika případech byl na úkor takto vymezených ploch veřejného zájmu (ÚSES a interakční prvky) v KPÚ změněn rozsah původních zastavitelných ploch z konceptu ÚPO.

str.č.

2


Projektanti specialisté podílející se na zpracování konceptu ÚPO Chlum Svaté Maří:

Ing.M.Šimůnek:

dopravní řešení

Ing.M.Stránský:

zásobování elektrickou energií

Ing.Šinták:

zásobování plynem

Ing.V.Melč:

vodní hospodářství

RNDr.J.Křivanec:

ÚSES

Ing.M.Kornelová:

krajina, práce s GIS

str.č.

3


OBSAH: I. Textová část: A: Průvodní zpráva B: Tabulková část, mapy C: Závazná část územního plánu obce Chlum Svaté Maří II. Grafická část v.č.1a Hlavní výkres

M 1 : 5.000

v.č.1b Hlavní výkres - detail

M 1 : 2.000

v.č.2 Dopravní řešení

M 1 : 5.000

v.č.3a Zásobování vodou

M 1 : 5.000

v.č.3b Odkanalizování

M 1 : 5.000

v.č.4 Elektrorozvody, spoje

M 1 : 5.000

v.č.5 Zásobování plynem

M 1 : 5.000

v.č.6a Krajina

M 1 : 5.000

v.č.6b ÚSES

M 1 : 5.000

v.č.7a Vyhodnocení půdního fondu

M 1 : 5.000

v.č.7b Vyhodnocení půdního fondu- detail

M 1 : 2.000

v.č.8 Veřejně prospěšné stavby, asanace

M 1 : 5.000

v.č.9 Širší vztahy

M 1 : 50.000

str.č.

4


I.

Textová část

A:

Průvodní zpráva

str.č.

5


OBSAH:

A. Průvodní zpráva

A. Základní údaje ................................................................................................................ str.č.8 1. Hlavní cíle řešení ............................................................................................................ str.č.8 2. Zhodnocení dříve zpracované a schválené ÚPD ........................................................... str.č.8 3. Vyhodnocení zapracování souborného stanoviska ke konceptu ÚPO Chlum Sv.Maří.. str.č.10 4. Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování ........................................................... str.č.11

B. Řešení územního plánu ................................................................................................. str.č.11 1. Vymezení řešeného území, podklady ............................................................................ str.č.11 2. Základní předpoklady a podmínky vývoje obce a ochrany hodnot v území ................... str.č.12 2.1. Přírodní podmínky ................................................................................................... str.č.12 2.2. Krajina ......................................................................................................................str.č.12 2.3. Složky životního prostředí ………………………………………………………………. str.č.13 2.4. Urbanistická kompozice území, kulturní a výtvarné hodnoty ……………………….. str.č.14 2.5. Demografické a hospodářské podmínky ……………………………………………... .str.č.14 2.6. Vazby obce na širší okolí ……………………………………………………………….. str.č.15 3. Návrh urbanistické koncepce ………………………………………………………………… str.č. 16 3.1. Strategie rozvoje a regenerace ……………………………………………………….....str.č.16 3.2. Urbanistická koncepce …………………………………………………………………... str.č.16 3.3. Širší vztahy ……………………………………………………………………………….. str.č. 19 3.4. Ochrana kulturních a přírodních hodnot v území ..................................................... str.č.19 3.5. Krajina …………………………………………………………………………………….. str.č.21 4. Návrh členění území obce na funkční plochy a podmínky jejich využití, rozvoj jednotlivých funkcí v obci ……………………………………………………………....str.č.22 5. Regulační prvky v území ……………………………………………………………………... str.č.26 5.1. Funkční regulace ……………………………………………………………………….… str.č.26 5.2. Ochranné režimy včetně záplavových území ……………………………………….… str.č.28 5.3. Limity využití území …………………………………………………………………….... str.č.31 5.4. Režim řízení stavby ……………………………………………………………………… str.č.32 6. Přehled a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území ……………………….. str.č.32 7. Koncepce dopravy a občanského vybavení ……………………………………………….. str.č.32 7.1. Koncepce dopravy …………………………………………………………………….… str.č.32 7.2. Koncepce občanského vybavení ................. ……………………………………….… str.č.34

str.č.

6


8. Koncepce technického vybavení …………………………………………………………….. str.č.35 8.1. Vodní hospodářství ……………………………………………………………………..… str.č.35 8.2. Zásobování elektrickou energií ……………………………………………………….…. str.č.37 8.3. Zásobování plynem ……………………………………………………………………… . str.č.38 8.4. Zásobování teplem ……………………………………………………………………….. str.č.38 8.5. Vnější sdělovací rozvody ……………………………………………………………….... str.č.39 8.6. Nakládání s odpady ……………………………………………………………………..… str.č.39 9. Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění ………………………………………………………… ..str.č.39 10. Vymezení místního systému ekologické stability ………………………………………. . str.č.40 11. Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb, asanační úpravy ………………………. str.č.51 11.1. Plochy pro veřejně prospěšné stavby ……………………………………………… str.č.51 11.2. Asanační úpravy, demolice, rekonstrukce ………………………………………… str.č.52 12. Etapizace výstavby …………………………………………………………………………… str.č.44 13. Návrh řešení požadavků CO …………………………………………………………….….. str.č.44 14. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na stávající stav …………………………………………………………………………….… str.č.46 14.1. Důsledky navrhovaného řešení na životní prostředí …………………………….… str.č.46 14.2. Důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond ……………………... str.č.47 14.3. Důsledky navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa …….… str.č.50 15. Návrh lhůt aktualizace územního plánu ……………………………………………………. str.č.50

str.č.

7


A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1. HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ Důvodem pořízení územního plánu obce Chlum Svaté Maří je potřeba obce vlastnit územně plánovací dokumentaci, která bude komplexně řešit rozvoj území obce, stanoví závazné regulativy uspořádání území, limity využití území, omezující podmínky a režim využívání územního systému ekologické stability a stanoví podmínky pro upřesnění rozsahu a polohy veřejně prospěšných staveb. Územní plán zakotví harmonický rozvoj celého území obce při respektování ekonomické prosperity obce a zachování mimořádných hodnot kulturních, stavebně historických i krajinných. Územní plán obce Chlum Svaté Maří stanoví jasná pravidla o způsobu užívání území a jeho změnách za předpokladu zachování trvalého souladu všech přírodních a civilizačních hodnot v území a trvale udržitelného rozvoje území. Územní plán obce Chlum Svaté Maří řeší tyto úkoly: zapracovat do ÚPO schválené pozemkové úpravy – zejména pracovat s nově aktualizovanou katastrální mapou zapracovat do ÚPO lokální ÚSES včetně interakčních prvků rozvíjet obec Chlum Svaté Maří opět s důrazem na obnovu historického poutního místa kláštera křížovníků s kostelem sv.Maří Magdalény, dostavět jižní uliční frontu náměstí J.W.Goetheho, zcela nově řešit dopravní situaci v obci a to navrhnout jak nový sjezd do obce, tak i nové centrální parkoviště mimo náměstí i nové místní komunikace mimo náměstí v krajině obnovit křížovou cestu, zpřístupnit svatou studánku, upravit bývalou klášterní zahradu a v její severní části navrhnout letní přírodní scénu se sociálním zázemím při respektování stávající barokní kanalizace a průlezných chodeb navrhnout zastavitelné plochy pro RD v zahradách v jižní části obce okolo bývalého kluziště, a to za předpokladu respektování mimolesní zeleně = interakčních prvků, plochy pro drobné podnikatele v severní části obce kolem průjezdné silnice III./21217 obnovit původní historickou cestu do Lítova přes severní část obce a dále přes výsypku na území města Habartov, navrhnout u paty Lítovské výsypky aktivity sociální a rekreačně pobytové související s budoucím rekreačním potenciálem výsypky a to ve vazbě na zaměřenou hranici terénních úprav vyřešit v území obce inženýrské sítě zejména plynofikaci obce a kanalizaci a to ve vazbě na sousední obce a města Těchto cílových řešení je nutné dosáhnout za plného respektování zájmů ochrany přírody a ochrany zemědělského půdního fondu. Je třeba zároveň vytvořit předpoklady pro zvýšení úrovně životního prostředí a udržení estetických kvalit zdejšího území. Územní plán respektuje nemovitou kulturní památku areál poutního kostela sv. Maří Magdalény včetně jeho stanoveného ochranného pásma A. i B. a mimořádně krajinářsky hodnotné plochy lesů i mimolesní zeleně (remízy i aleje uprostřed luk).

str.č.

8


2. ZHODNOCENÍ DŘÍVE ZPRACOVANÉ A SCHVÁLENÉ ÚPD

Rozvoj obce Chlum Svaté Maří řešily tyto územně technické podklady: * Územní systém ekologické stability obce Chlum Svaté Maří, RnDr. J. Křivanec, březen 2003 * Urbanistická studie Chlum Svaté Maří, Stavoprojekt, st. p., K. Vary, ing. arch. Pachner, 1991. Tato studie řešila pouze centrální část obce – náměstí J.W.Goetheho, území jižně od bývalého zimního kluziště (dnes tenisové hřiště). Z této US je do ÚPD převzato zastavitelné území pro nové RD, naopak není respektována vodohospodářská část, neboť obec byla připojena na skupinový vodovod Horka bez potřeby dalších vodojemů. Územní plán částečně převezme z urbanistické studie také dopravní řešení zejména novou přístupovou komunikaci ze západu, centrální parkoviště mimo prostor náměstí J.W.Goetheho. Z dopravního řešení v US nelze akceptovat vyloučení veškeré automobilové dopravy z prostoru náměstí a návrh nové obslužné komunikace ve dvorní části stávající zástavby podél západní strany náměstí. * Studie rekonstrukce bývalé školky na bytový dům, ing. Jurica, 2003 – změněno na hotel * Komplexní pozemkové úpravy Chlum Svaté Maří, Energoeco K. Vary, 2000 * Zaměření terénní deprese pod patou Lítovské výsypky jako hranice zastavitelného území, K-projekt, s.r.o, 2004 * Urbanistická studie Sokolovsko - západ, Ing.arch.V.Poláčková, Ing.are.P.Koubek, VI./2005, při zpracování této studie její autoři vycházeli z rozpracovaného konceptu ÚPO Chlum Svaté Maří, obec Chlum Svaté Maří je pojímána jako nástupní prostor na Lítovskou výsypku. Tato studie počítá se zpřístupněním dnes soukromé rozhledny v jižní části obce na Zeleném vrchu, (která je však dnes soukromá). ÚPO Chlum Svaté Maří s touto aktivitou nepracuje, neboť současný majitel rozhledny neuvažuje s jejím otevřením pro veřejnost. Rozhledna je tedy v ÚPO pouze součást rodinného domu bydlení vesnického typu. Veškeré ostatní aktivity navrhované US Sokolovsko - západ jsou do ÚPO Chlum Svaté Maří zapracovány. Naopak územní plán nerespektuje Studii rodinných řadových domů v Chlumu Svaté Maří, f. Nabou, 2002 Území obce Chlum Svaté Maří řešily dosud tyto územně plánovací dokumentace: * ÚP VÚC KSA - Územní plán velkého územní celku Karlovarsko-sokolovské aglomerace nemá na správní území obce Chlum Svaté Maří žádné zvláštní požadavky. Přes území obce jsou vedeny některé regionální trasy inženýrských sítí:

- skupinový vodovod Horka - venkovní vedení VVN 110 kV

Území obce je ve ÚP VÚC KSA stabilizováno jako území s rekreačním potenciálem. ÚP VÚC KSA navrhuje na území obce Chlum Svaté Maří veřejně prospěšnou stavbu K9 - kanalizace a ČOV Chlum Svaté Maří, kdy se počítalo s vybudováním místní ČOV pouze obec Chlum Svaté Maří.V současně době došlo ke změně koncepce likvidace splaškových vod z obce Chlum Svaté Maří. Splaškové vody z Chlumu Svaté Maří a Dasnice budou dále tlakově čerpány přes správní území obce Bukovany až na správní území města Habartova, kde je vybudovaná nová centrální ČOV Habartov - Bukovany. V té se budou likvidovat splaškové vody 4 obcí: Chlum Svaté Maří, Dasnice, Bukovany a Habartova. Tato nová koncepce není zapracována v současné době v platném ÚP VÚC KSA. Koncept ÚP VÚC KK však tyto aktivity již zohledňuje. * Koncept územního plánu obce Chlum Svaté Maří, A.Kasková, Karlovy Vary, září 2005

str.č.

9


Pořizovatelem ÚPO Chlum Svaté Maří je OÚ Chlum Svaté Maří. Zastupitelstvo obce Chlum Svaté Maří schválilo pořízení ÚPO Chlum Svaté Maří dne 31.3.2003. * Návrh zadání ÚPO Chlum Svaté Maří, Ing.arch.A.Kasková, duben 2004 bylo schváleno Zastupitelstvem obce Chlum Svaté Maří dne 6.12.2004 usnesením č. 3/4/04. * Koncept ÚPO Chlum Svaté Maří, Ing.arch.A.Kasková, září 2005, byl schválen dne 28.6.2006 usnesením č. 13/4/06.

3. VYHODNOCENÍ ZAPRACOVÁNÍ SOUBORNÉHO STANOVISKA KE KONCEPTU ÚPO CHLUM SVATÉ MAŘÍ

Koncept ÚPO Chlum Svaté Maří byl zpracován v září 2005, na základě požadavku pořizovatele územního plánu, Obecního úřadu Chlum Svaté Maří. Koncept ÚPO zpracovala Ing.arch.A.Kasková, projekční kancelář, Sokolovská 54, Karlovy Vary 360 05. Pořizovatel veřejnou vyhláškou zajistil oznámení o projednání konceptu ÚPO s odborným výkladem, které se konalo 2.11.2005 v zasedací místnosti Obecního úřadu Chlum Svaté Maří. O veřejném projednání ÚPO byli účastníci řízení, dotčené orgány státní správy, orgány územního plánování sousedních územních obvodů i veřejnost vyrozuměni veřejnou vyhláškou. Pořizovatel obdržel stanoviska, připomínky a podněty k tomuto konceptu ÚPO Chlum Svaté Maří, které jsou vesměs do návrhu ÚPO zapracovány:

Všechny tyto připomínky jsou do konceptu ÚPO Chlum Svaté Maří plně zapracovány. KúKk, odbor regionálního rozvoje, vydat svoje vyjádření jako nadřízený orgán územního plánování k návrhu souborného stanoviska ke konceptu řešení ÚPO Chlum Svaté Maří dne 19.6.2000 pod zn. 1279/RR/06. Zastupitelstvo obce Chlum Svaté Maří na svém zasedání dne 28.6.2004 usnesením č. ...................... schválilo souborné stanovisko ke konceptu ÚPO Chlum Svaté Maří.

str.č. 10


4. VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

ÚPO Chlum Svaté Maří je zpracován plně v souladu s cíli územního plánování, zejména řeší komplexně funkční využití území, stanovuje jeho organizaci a věcně a časově koordinuje výstavbu. Zároveň ÚPO Chlum Svaté Maří vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních i kulturních hodnot v území.

B. ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 1. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ, PODKLADY Obec Chlum Svaté Maří spravuje území pouze 1 katastrálního území Chlum Svaté Maří o celkové rozloze 471ha. ÚPO Chlum Svaté Maří je zpracován na podkladě digitální vektorové katastrální mapy poskytnuté obcí Chlum Svaté Maří – do návrhu ÚPO jsou plně zapracovány schválené komplexní pozemkové úpravy Chlum Svaté Maří. Tento mapový podklad byl pro většinu výkresů použit v M 1 : 5.000, kdy jako základní mapa je prezentováno celé správní území obce. Pro detail obce Chlum Svaté Maří bylo použito měřítko katastrální mapy M 1 : 2.000 - v.č.1b Hlavní výkres - detail, 7b Vyhodnocení půdního fondu - detail. Širší vztahy jsou prezentovány na podkladě základní mapy ČR M 1 : 50.000.

2.ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY A PODMÍNKY VÝVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT V ÚZEMÍ 2.1. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY 2.1. GEOMORFOLOGIE, GEOLOGIE Území obce leží na rozhraní Sokolovské a Chebské pánve, v tzv. Chlumském prahu. Reliéf má charakter ploché vrchoviny, charakteristickým prvkem jsou široké hřbety svažující se od Chlumu k západu i k východu oddělené krátkými zaříznutými úžlabími. Nejnižším bodem je kraj nivy Ohře 412 m. n. m., nejvyšším Zelený vrch - 570 m. n. m. Geologicky je území jednotvárné, skládá se z pásma podložního krystalinika, tvořeného svory a fylity. Niva Ohře je vyplněna kvartérními fluviálními sedimenty - štěrky, písky a hlínami. 2.2. KLIMATOLOGIE Území spadá do mírně teplé oblasti, dle Quitta jde o oblast MT 4. Průměrné roční teploty se o

pohybují kolem 7° C, pr ůměrné roční srážky kolem 600 mm (Kynšperk nad Ohří 7,2 C). Podnebí je vlivem částečného srážkového stínu mírně suché. Přitom je silně oceánicky ovlivněné, což se projevuje především v chodu oblačnosti, teplot a srážek. K výrazným mezoklimatickým jevům patří výskyt silných, nepříjemných teplotních inverzí s mlhami, které se vyskytují zejména v chladném půlroce v rámci celého Podkrušnohoří. 2.3. HYDROLOGIE Celé území patří do povodí Ohře. Ohře protéká těsně za jižní hranicí území za železniční dráhou která tvoří jižní hranici území obce. Na vlastním území obce se nachází několik bezejmenných

str.č. 11


drobných potoků protékajících většinou zalesněnými údolími. Jejich koryta mají zpravidla přirozený charakter dna i břehů. Na dvou potocích východně a západně od obce bylo zřízeno několik menších rybníků. V údolíčku jihovýchodně od areálu kostela je upravený pramen s kapličkou. V nejvýchodnějším cípu území obce se objevuje tok Habartovského potoka.

2.4. PEDOLOGIE Půdní pokryv tvoří v převážné části území hnědé půdy a hnědé půdy kyselé. V mělkých údolích se vyskytují hnědé půdy oglejené, oglejené půdy a půdy glejové. Nepatrně jsou v nivě Ohře zastoupeny nivní půdy. Půdy jsou většinou hlinité, ve svazích údolí až mírně štěrkovité.

2.5. VEGETACE Potenciální přirozenou vegetaci řešeného území tvoří acidofilní doubravy - (jednotka jedlové doubravy) - druhově chudé smíšené doubravy s jedlí a borovicí s příměsí jeřábu, osiky, břízy a ojediněle i buku na živinami chudých substrátech převládající jednotka lužní lesy (jednotka střemchová jasenina s komplexem mokřadních olšin) - společenstvo niv s druhově bohatými porosty, převládá jasan a olše, příměs tvoří střemcha, lípa, dub, jilm, javor. Velmi husté je keřové patro (brslen, svída, kalina, ptačí zob, krušina) - jen občasný výskyt v širších údolích vodních toků Vlivem dlouhodobého využívání území se přirozená vegetace zachovala jen v nepatrných zbytcích.

2.2.KRAJINA V řešeném území se nevyskytuje žádné zvláště chráněné území. V zástavbě obce je vyhlášen památný strom: * Šenbauerův dub, p.p.č.314/2, obvod kmene 326 cm, min.stáří 200 let Západním cípem území obce prochází hranice ochranného pásma II. stupně IIB přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Františkovy Lázně (do chráněného území spadá západní část území od hranice). Toto OP se kryje s hranicí Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Chebská pánev, Slavkovský les (do chráněného území spadá rovněž západní část území od hranice). Nelesní krajina byla využívána jako bažantnice s centrální odchovnou bažantů v jižním cípu obce. Nejvýchodnější cíp lesa za silnicí III./21235 do Dasnice je využíván jako obora pro chov daňků. Na území obce není registrován žádný významný krajinný prvek. V létě 2003 byly na části území obce mimo zástavbu a mimo lesní půdu schválené komplexní pozemkové úpravy, které nově vyčlenily samostatné pozemky pro stávající vodní plochy a toky, pro kvalitní porosty mimolesní zeleně a polní účelové cesty. Chlum Svaté Maří leží na příčném severním výběžku výrazné vyvýšeniny Drsného vrchu (569,8m.n.m., též Zelený vrch, Chlumská hora), který se dříve nazýval Chlum. Drsný vrch se příkře zvedá nad úzkým údolím Ohře, která mezi ním a protějším Kynšperským polesím (497,0 m.n.m.) překonává krátký průlomový úsek mezi Sokolovskou a Chebskou pánví, ovládaný městem Kynšperkem nad Ohří. Předěl obou pánví pak (severozápadně od Chlumu a severně od Kynšperka) pokračuje severním směrem úzkým vyvýšeným pásmem přes bučinu (500,9 m.n.m.) nad Kaceřovem

str.č. 12


do podhůří západních Krušných hor (Krajkovské pahorkatiny). Severní výběžek Drsného vrchu se v Chlumu dělí na tři rozsochy, z nichž severozápadní vrcholí nad Drsným Chlumem, severovýchodní se táhne k bývalé osadě Rusovu (Raußengrűn, v 80.letech 20.století zničena těžbou) a východní, na níž podél silnice do Dasnice je rozložena východní část městečka, pokračuje až k oblouku Ohře a na jižní straně prudce spadá do úžlabí potoka pramenícího jižně od chlumského kostela. Na území obce se nacházejí jen krátké vodní toky. Řeka Ohře protéká jižně za železniční dráhou č. 140, která tvoří jižní hranici území obce. Lesní porosty zaujímají především svahy údolí, nejvýznamnějším souvislým porostem je levobřežní svah údolí Ohře. Ekologicky významnými prvky jsou enklávy smíšených porostů s dubem, bukem, borovicí, jeřábem a břízou na svazích údolí Ohře a olšiny podél drobných vodních toků. Zemědělská půda je tvořena převážně ornou půdou, trvalé travní porosty se vyskytují na prudších svazích. V území nedošlo ke vzniku extrémně rozsáhlých nečleněných honů zemědělské půdy, zčásti díky členitosti území, zčásti kvůli existenci bažantnice, pro níž bylo vysazeno několik liniových porostů křovin. Ekologická destabilizace území je proto jen relativně málo významná. V současné době je intenzita využívání půdy podstatně nižší, část půdy zůstává ležet ladem a lze pozorovat iniciální sukcesní stadia. Napříč kulturní krajinou je vedena pouze 1 značená turistická cesta a to z Dasnice od nádraží přes náměstí v Chlumu Svaté Maří, dále na Drsný vrch a směrem k novému vodojemu stále jižněji až k železnici a podél ní do sousedního Kaceřova. Je zcela zřejmé, že pohyb obyvatel v kulturní krajině byl ještě v 1.polovině 20.století značný. Areál kostela s proboštstvím fungoval jako vyhlášené poutní místo: - po cestě od Dasnic byla vedena křížová cesta na náměstí Chlumu Svaté Maří - ke svaté studánce byly udržované cesty - na Drsném vrchu byla do 20.let veřejně přístupná turistická rozhledna a kaple Panny Marie Pomocné - horní jižní část zahrady proboštství byla upravena jako klasická francouzská zahrada. Převážná většina těchto aktivit z kulturní krajiny zmizela. Navíc severně nad historickou zástavbou bývalé osady Drsný Chlum byla v 80.letech 20.století nasypaná vnější výsypka jako důsledek povrchové těžby hnědého uhlí v sousedním Sokolovském uhelném revíru. I když je v současné době tato výsypka sanována lesnickou a zemědělskou rekultivací, historické krajinné vazby v okolí proboštství byly nenávratně znehodnoceny.

2.3 SLOŽKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Správní území obce Chlum Svaté Maří leží těsně na jižní hranici Sokolovského hnědouhelného revíru, který výrazně negativně ovlivňoval posledních 40 let životní prostředí celé jižní oblasti Sokolovského okresu. Těsně za průjezdnou silnicí III./21217 a za posledním domem při severním okraji obce leží hranice Lítovské výsypky. V současné době zde probíhá již jen biologická rekultivace (lesnická a zemědělská doplněna rekultivací hydrickou). Dá se říci, že regionální podmínky životního prostředí se budou souvisle zlepšovat ve vazbě na postupném zapojování biologické rekultivace lokality Lítov – Boden do plnohodnotné kulturní krajiny. Území obce spadá do oblasti se silně až extrémě narušeným životním prostředím. Ovzduší v obci je 3

silně znečištěné s výskytem polétavého prachu až 75 mikrog/m za rok a s výskytem oxidu siřičitým 3

více jak 60mikrog/m za rok. V obci jsou jako malé zdroje znečištění ovzduší lokální topidla v domech, ve kterých je spalováno hnědé uhlí a dřevo. Severní část obce je obtěžována hlukem a vibracemi

str.č. 13


z průjezdné automobilové dopravy po silnici Kaceřov – Bukovany č.III./21217. Místní komunikace v obci jsou velmi úzké bez chodníků, takže dochází k prostorovým kolizím obyvatel s auty na všech komunikacích v obci. Kvalita pitné vody v obci je stabilně velmi dobrá, obec je zásobena ze skupinového vodovodu Horka. V obci však chybí jakákoliv kanalizace, přepady žump se často vsakují na cizích pozemcích. Čistota vodních toků a ploch ve volné krajině je dobrá a plně závisí na neustále klesajícím podílu intenzivně obhospodařované volné krajiny. V současné době je většina ZPF obhospodařována jako orná půda. Tuhý komunální odpad je z území obce Chlum Svaté Maří likvidován v souladu s obecně závaznou vyhláškou obce Chlum Svaté Maří centrálně a je odvážen mimo správní území obce Chlum Svaté Maří na řízenou skládku. Na řešeném území obce Chlum Svaté Maří nebyly zaznamenány žádné černé skládky.

2.4. URBANISTICKÁ KOMPOZICE ÚZEMÍ, KULTURNÍ A VÝTVARNÉ HODNOTY Urbanistický vývoj celé oblasti výrazně ovlivnilo poutní místo kolem areálu kostela. Při velkolepé barokní přestavbě poutního komplexu na konci 17. a v 1.čtvrtině 18.století došlo k půdorysné regulaci existující zástavby. Před západní kulisou poutního areálu bylo vytyčeno v zásadě čtvercové náměstíčko, obestavěné hrázděnými domy. Zahušťovala se i zástavba směrem k Drsnému Chlumu, který se také rozrůstal. Severně od kostela vznikla barokní zahrada. Celá aglomerace se rozšířena o třetí celek – ves Svatou Maří Pomocnou při cestě do Kynšperka. Ve 20.století již aglomerace téměř nerostla a roku 1930 byly všechny tři její části sloučeny. Po roce 1948 kvůli potlačování církevně proslulé lokality prodělal Chlum hluboký úpadek, spojený s bořením řady domů a stavební a architektonickou devastací. V 80.letech 20.století bylo mimoto celé severní zázemí obce (od silnice Kaceřov – Drsný Chlum) zcela devastováno povrchovou těžbou hnědého uhlí a následnou zavážkou, čímž zanikl původní reliéf krajiny mezi Chlumem, Lítovem a Habartovem. Obec tak dnes netvoří odpovídající protiváhu baroknímu poutnímu komplexu a jeho prostorová a i architektonická rehabilitace je nanejvýš žádoucí. V současné době je zástavba obce značně nesouvislá a nesourodá. Z vlastní řadové historické zástavby náměstí zbylo jen několik domů, na jejichž prolukách je udržovaná veřejná zeleň i větší park. Výškovou i hmotovou celé obce je stále areál probošství s kostelem sv.Maří Magdalény. Z centrální kompaktní části obce vychází do volné přírody 2 paprsky ulicové zástavby podél cest a komunikací: - zástavba k Dasnici - cesta na Kynšperk nad Ohří na Drsný vrch Nespornou hodnotou území je vlastní barokní klášterní komplex a klášterní zahradou, s kostelem a kulturní zalesněná krajina v jižní části katastru a v neposlední řadě samotná historie obce jako poutního místa.

2.5. DEMOGRAFICKÉ A HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY Obec Chlum Svaté Maří spravuje území o rozloze 471ha a k 1.1.2004 v ní žilo 300 obyvatel. Obec má zcela mizivou ekonomickou základnu, většina obyvatelstva za prací dojíždí. Pětina domů v obci je užívána pouze k individuální rekreaci. Areál bývalé bažantnice na jihu obce je nefunkční.

str.č. 14


V obci bude především posílena funkce bydlení a vytvořeny podmínky pro turistický ruch zejména v oblasti dopravního řešení (nové přístupové komunikace, parkoviště pro návštěvníky), rozšíření služeb (dostavba náměstí, areál letní scény pod zahradou probožství). V obci není umístěn areál výroby, nefunkční bažantnice je přestavěna na smíšené území venkovské pro drobné místní podnikání spojené s bydlením. Další plochy smíšené venkovské jsou navrženy na západním cípu obce podél nové přístupové komunikace odbočující do obce ze silnice č. III./21217.

2.6 VAZBY OBCE NA ŠIRŠÍ OKOLÍ Historická funkce obce jako regionálního poutního místa byla v polovině 20. století zcela potlačena. Z obce se stala řadová ničím vyjímečná malá obec v těsném kontaktu se západní částí Sokolovského hnědouhelného revíru. Tento morálně devastující proces byl umocněn v II. pol. 20. století založením vnější Lítovské výsypky pouhých 400m od poutního kostela sv. Maří Magdaleny. Díky této výsypce přišla obec o několik desítek hektarů svého správního území a navíc nasypáním výsypky byly zcela změněny topografické poměry krajiny severně u obce natolik, že obec ztratila svůj symbolický význam v regionu jako dálkové dominanty. Územní plán naváže na slavnou historii obce a vytvoří podmínky pro postupnou obnovu funkce obce jako centra duchovního a kulturního života regionu a centra turistického ruchu. Z hlediska širších vztahů řeší územní plán vazby na sousední území obce z hlediska sítě komunikací, cyklostezek a cyklotras, turistických značených tras, vazby místního systému ekologické stability a z hlediska vedení technické infrastruktury nadmístního systému (trasy 110kV, vodovod Horka). Územní plán ve vazbě na širší vztahy řeší zásobování území obce plynem (vazba na Horní Pochlovice), odkanalizování obce (vazba na Habartov). Vlastní Lítovská výsypka leží mimo území obce. Na území obce Chlum Svaté Maří je navržena nástupní trasa přes Lítovskou výsypku a víceúčelové obslužné a rekreační zázemí pro vlastní prostor výsypky. Správní území obce zůstává stejné. Územní plán posílí význam obce jako centra turistického ruchu při jižní hranici devastované a postupně rekultivované oblasti hnědouhelné pánve. V obci jsou vytvořeny podmínky jednak pro cílový turistický ruch spojený s návštěvou probožství a akcí s ním spojených a jednak pro zázemí sportovně rekreačních aktivit v sousedních katastrech, kdy obec představuje nástupní základnu pro regionální aktivity (cyklotrasy, sportovně pobytové využití Lítovské výsypky, nástup do jižních poloh do CHKO Slavkovský les). Celé správní území obce Chlum Svaté Maří řeší Urbanistická studie Sokolovsko - západ, která se zabývá komplexní obnovou zdevastovaného území v důsledku těžby západní části Sokolovského revíru. Územím obce Chlum Svaté Maří je vedena cyklotrasa s nástupním informačním střediskem pro oblast Lítovské výsypky, kde se předpokládá umístění areálu umění v přírodě včetně cesty umění.

str.č. 15


3, NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE 3.1. STRATEGIE ROZVOJE A REGENERACE Základním strategickým cílem, od kterého se odvíjejí všechny ostatní úkoly, je dlouhodobě stabilizovat obyvatelstvo obce Chlum Svaté Maří tak, aby si vytvořilo co nejpevnější vztahy k užšímu i širšímu území, ve kterém žije. K tomu je nutno vytvořit vhodné podmínky. Lidé musí dostat příležitost k realizaci svých společenských, ekonomických a dalších aktivit a potřeb. Růst počtu obyvatel nebo jen mírný nárůst je naopak šancí pro rychlejší zkvalitnění životních podmínek. Také extenzivní růst zastavěného území je přijatelný jen v přirozených prostorových hranicích. Převládajícím principem rozvoje obce Chlum Svaté Maří je intenzifikace a následný extenzivní rozvoj, zefektivnění a zkvalitnění existujícího potencionálu území, zařízení a staveb formou podstatného zkvalitnění údržby, modernizací a rekonstrukcí a vhodnou dostavbou. Vedle rozvoje zastavěného území obce Chlum Svaté Maří je nezbytné věnovat se stejnou měrou i tvorbě krajiny tak, aby jí byly navráceny nebo byly posíleny všechny její přírodní, ekologické, produkční, rekreační a estetické funkce. Soustavně je nutno sledovat stav životního prostředí jako základního předpokladu zdravého života obyvatel i ostatních přírodních prvků v území obce a vytvářet tlak na snížení úrovně znečištění a likvidaci nebo rekonstrukci zdrojů znečištění.

3.2. URBANISTICKÁ KONCEPCE ROZVOJE Koncepce rozvoje území formuluje ucelený soubor urbanistických zásad v návaznosti na strategii rozvoje území, které jsou následně použity při tvorbě konkrétního řešení ÚPO. 3.2.1. VŠEOBECNÉ ZÁSADY ROZVOJE ÚZEMÍ - vytvořit územní předpoklady pro vyvážený rozvoj obce a všech jejich funkčních složek a regulovat jejich optimální územní vztahy (rozmístění, velikost) ve vazbě na význam a funkci obce v širších územních vazbách. Obec Chlum Svaté Maří se bude rozvíjet jako polyfunkční obec zajišťující svým obyvatelům nejen bydlení, ale i práci, základní občanské vybavení a zázemí pro sport a rekreaci. - rozvoj všech složek a funkcí regulovat v zájmu zlepšení úrovně životního prostředí a ochrany dosud zachovaných přirozených přírodních lokalit. - koncipovat strukturu funkcí v území tak, aby umožnila souběžný, kladně se ovlivňující rozvoj jak urbanizovaných - zastavěných území, tak krajiny - území nezastavěných, zejména území se zvláštní ochranou ÚSES - v rozumné míře akceptovat extenzivní rozvoj zastavěného území, upřednostňovat výstavbu na nezemědělských plochách a plochách ZPF s nízkou třídou ochrany, důraz klást především na jeho intenzivní rozvoj (modernizace, rekonstrukce, dostavba volných proluk v zastavěném území, půdní vestavby bytů). - zajistit realizovatelnost všech veřejně prospěšných staveb, i těch, které by se dostaly do rozporu s vlastnickými zájmy stávajících majitelů objektů a pozemků.

str.č. 16


3.2.2. TVORBA KRAJINY A OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ - usměrňovat funkční využívání nezastavěného území ve prospěch vzniku reálně fungujících součástí územních systémů ekologické stability. - zapracovat do ÚPO schválené pozemkové úpravy na k.ú. Chlum Svaté Maří. - chránit stávající významné krajinné prvky ze zákona. - koordinovat trasování liniových staveb (silnice, komunikace, polní účelové cesty, kanalizační řady) a změny funkčního využití nezastavěného území. - veškeré navrhované funkční změny v území hodnotit z hlediska jejich negativních vlivů na životní prostředí a nepřijatelná řešení vyloučit. - zachovat krajinný ráz okolí kláštera, obnovit historickou dominantu území. - v krajině obnovit svatou studánku, obnovit křížovou cestu z Dasnice.

- nepřipustit žádnou činnost nebo záměr, které by vyvolaly nevratné přírodní změny nebo radikálně měnily charakter kulturní dosud nedotčené krajiny. 3.2.3. ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ, DROBNÁ VÝROBA A SLUŽBY - vytvořit územní podmínky pro souběžnou koexistenci různých vlastnických forem v zemědělství a lesnictví, různých způsobů obhospodařování zemědělského a lesnického půdního fondu. - zohlednit rozdílnou produkční schopnost půd a současnou tendenci k útlumu zemědělské výroby převodem zemědělsky nevhodných ploch do lesního půdního fondu nebo ostatních ploch neplodných s mimolesní zelení, fungujících jako součásti systému ekologické stability. - řešit asanaci bažantnice na smíšené území vesnického typu, na území obce neumisťovat žádný areál drobné, průmyslové, lesnické ani zemědělské výroby. - rozvoj území obce jednoznačně podřídit turistickému ruchu a aktivitám spojených s probožstvím. - na území obce neumisťovat žádné aktivity průmyslové ani drobné výroby. 3.2.4. OBYVATELSTVO, BYDLENÍ, OBČANSKÁ VYBAVENOST - obytnou funkci rozvíjet v první řadě v rozsahu potřebném pro uspokojení a zkvalitnění potřeb vlastních obyvatel obce. - vytvořit podmínky pro postupný mírný nárůst počtu obyvatel návrhem nových lokalit pro individuální výstavbu RD ve vazbě na stávající zástavbu obce.

str.č. 17


- na území obce doplnit plochy vybavenosti a to jako dostavbu centrálního náměstí, rekonstrukci kulturního domu, přestavba školy na hotel s restaurací. 3.2.5. REKREACE, CESTOVNÍ RUCH, ZELEŇ SÍDELNÍ - v centru obce bude rozšířeno stávající hřiště u náměstí o další hrací plochu - respektovat mimolesní zeleň, která je územně stabilizována v komplexních pozemkových úpravách jako interakční prvek a to i za cenu zmenšení navržených zastavitelných ploch pro bydlení rozv.pl.č.2, 6 - zajistit dlouhodobou ochranu ploch veřejné zeleně v obci před zastavěním, respektovat tyto plochy jako trvale nezastavitelné a to včetně stávajících vodních prvků (park v obci, historické zahrady kláštera) - bývalá turistická rozhledna nebude na základě požadavků jejích majitelů navržena k veřejnému zpřístupnění 3.2.6. TECHNICKÉ VYBAVENÍ - v obci odstraňovat dopravní závady – rekonstrukci křižovatek místních komunikací, rozšíření místních nevyhovujících komunikací - v obci navrhnout komplexní kanalizaci s převedením splašků do Dasnice a odtud do centrální ČOV v Habartově - pro novou výstavbu dle potřeby rozvoje zajistit nové obslužné komunikace ve vazbě na stávající a upravený komunikační systém v obci, navrhnout zcela novou přístupovou komunikaci do obce podél jejího západního okraje - u náměstí řešit centrální parkoviště včetně stání pro autobusy - pro zajištění elektrické energie je třeba v obci vybudovat nové trafostanice v závislosti na aktuální potřebě - řešit plynofikaci obce z Horních Pochlovic - technické vybavení území rozvíjet v souladu s požadavky na odstranění zdrojů znečištění životního prostředí v souladu s požadavkem o trvale udržitelný rozvoj území.

3.3. ŠIRŠÍ VZTAHY ÚPO Chlum Svaté Maří nebude měnit prostorové vztahy obce Chlum Svaté Maří v území. ÚPO nenavrhuje žádné nové územní vztahy samotné obce vůči svému okolí. ÚPO zachovává všechny dopravní vazby obce na okolí obce. ÚPO Chlum Svaté Maří řeší: - novou cyklostezku napříč Lítovskou výsypkou a to ve vztahu k revitalizaci oblasti kolem vodních ploch Lítov - Boden a Medard dle US Sokolovsko - západ. - převedení veškerých splaškových vod z obce Chlum Svaté Maří do Dasnice, odtud budou společné splašky čerpány do centrální ČOV Habartov - Bukovany na správním území obce Habartov - obec Chlum Svaté Maří je navržena k plynofikaci a to STL rozvodem z Horních Pochlovic - návrh místního ÚSES je řešen ve vazbě na ÚSES sousedních obcí

str.č. 18


- regionální trasy technické infrastruktury jsou zachovány - vodovod Horka, venkovní vedení VVN 110 kV

3.4. OCHRANA KULTURNÍCH PAMÁTEK A PŘÍRODNÍCH HODNOT V řešeném území není vyhlášená žádná památková rezervace ani památková zóna. V řešeném území se nacházejí tyto nemovité kulturní památky: r.č.21448/4 - 595 – areál poutního kostela sv.Maří Magdalény - č.st.p.1 – 1) kostel sv.Maří Magdalény – kaple Nanebevzetí P.Marie (kamenný oltář v suterenu ze stěny bývalého hřbitova) - č.st.p.1 – 2) ambity - č.st.p.3 – 3) probošství - č.st.p.2 – 4) obytná budova - č.st.p.1 – 5) terasa se schodištěm - p.p.č.328 – 6) bývalý hřbitov - p.p.č.326 – 7) poutní louka - p.p.č.4 – 8) zahrada r.č.10188/4 - 4969 – smírčí kříž, p.p.č.112/1, u domu č.p.167 Na ochranu areálu poutního kostela sv.Maří Magdalény s klášterem křížovníků s červenou hvězdou bylo v roce 1993 vyhlášeno ochranné pásmo. Ochranné pásmo vyhlásil MěÚ Sokolov, odbor výstavby, územního plánování a životního prostředí dne 18.10.1993, č.j.výst. 1563/93/Ha/R. Bylo stanoveno: * ochranné pásmo A – jeho hranice je totožná s vnější hranicí současné zástavby se zázemím přilehlých zahrad * ochranné pásmo B – zasahuje do území obcí Habartov, Dasnice. Toto ochranné pásmo B postihuje téměř celé správní území obce Chlum Svaté Maří – jižní hranice pásma B vede podél železniční tratě Cheb – Chomutov. Toto ochranné pásmo bylo vyhlášeno zejména na ochranu celého areálu poutního kostela jako hmotové a výškové dominanty širokého okolí. Podmínky ochranného pásma regulují především výškovou hladinu zástavby, dálkové pohledy na areál, historické urbanistické vztahy, ochranu mimolesní zeleně, prostorové uspořádání památkového areálu včetně vazby na přírodně krajinné zázemí. Územní plán tyto stávající skutečnosti respektuje a zároveň dosavadní režim ochrany památek v obci nemění. Územní plán respektuje i barokní kanalizační stoky severně nad areálem probožství na jeho zahradě. Územní plán revitalizuje poutní pramen svaté studánky včetně přístupové cesty.

str.č. 19


3.5. KRAJINA Územní plán respektuje krajinný ráz bezprostředního okolí obce. Do ÚPO je zapracováno: - vymezený místní systém ekologické stability ve schválených pozemkových úpravách a to včetně interakčních prvků (meze, remízy) - stávající účelové lesní a zemědělské cesty krajinou jsou zachovány, do ÚPO jsou zapracovány nové cesty dle komplexních pozemkových úprav - významné krajinné prvky ze zákona jsou respektovány a to v rozsahu vymezeném v KPÚ. Tyto VKP, které představují aleje s keřovým podrostem v SZÚO a meze v krajině jsou v KPÚ vedeny jako plochy interakčních prvků. Některé tyto vymezené interakční prvky omezují oproti konceptu rozvojové zastavitelné plochy č.2 a č.6. - památný strom Šenbauerův dub je respektována graficky zachycen - ÚPO navrhuje k obnově svatou studánku včetně přístupové pěší cesty - ÚPO obnovuje křížovou cestu z Dasnice do Chlumu Svaté Maří - na části bývalých zahrad probožství ÚPO navrhuje letní divadelní scénu - v souladu s přáním majitelů bývalé turistické rozhledny ÚPO nepočítá s jejím zpřístupněním veřejnosti - PUPFL je plně respektovaný jako nezastavitelné území - v terénní depresi pod patou Lítovské výsypky nenavrhuje ÚPO žádnou vodní plochu - tato část kulturní krajiny zůstává beze změny - do ÚPO jsou zapracovány z KPÚ na k.ú.Chlum Svaté Maří místní ÚSES, interakční prvky, polní a lesní účelové cesty, nové místní komunikace, rekonstrukce stávajících cest na místní komunikace. Územní plán neřeší protipovodňová opatření – řeka Ohře se stanoveným záplavovým územímQ100 leté vody protéká územím obce Dasnice, zástavba na území obce Chlum Svaté Maří nebude případným rozlivem Ohře dotčena. Stanovené záplavové území Q100 leté vody řeky Ohře nezasahuje na území obce Chlum Svaté Maří, neboť nasypané těleso železnice Cheb - Karlovy Vary - Chomutov, které tvoří jižní hranici správního území obce, spolupůsobí zároveň jako účinná protipovodňová ochrana. Ochranu stávajících krajinného rázu v okolí obce Chlum Svaté Maří částečně řeší i stanovené ochranné pásmo B památkového areálu kostela sv. Maří Magdalény, jehož podmínky jsou rovněž v územním plánu respektovány. ÚPO řeší sanaci zbytkových ploch bývalých těles silnic a komunikací vzniklých při jejich rekonstrukci a to ve vztahu na okolní krajinu - sídelní zeleň,ZPF - trvalý travní porost. * Ochrana přírodních léčivých zdrojů Ochranné pásmo II. stupně II.B přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Františkovy Lázně Ochranné pásmo II. stupně „II.B“ přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Františkovy Lázně je stanoveno Nařízením vlády č.152/1992 Sb. Omezení v ochranném pásmu jsou stanovena v § 4 výše uvedeného nařízení vlády a dále i v ustanovení § 37 zákona č.164/2001 Sb. (lázeňský zákon). V ochranném pásmu II.stupně „II.B“ PLZLM Františkovy Lázně jsou regulovány: -

práce podléhající hornímu zákonu

-

vrtné práce a trhací práce

-

zřizování skládek a nakládání se závadnými vodami

str.č. 20


* Ochrana pozemních a povrchových vod Hranice Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les

4. NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA FUNKČNÍ PLOCHY A PODMÍNKY JEJICH VYUŽITÍ, ROZVOJ JEDNOTLIVÝCH FUNKCÍ V OBCI Dostavba obce Chlum Svaté Maří sleduje následující obecná pravidla urbanistické struktury: - logická dostavba proluk současně zastavěného území - nové rozvojové plochy doplňují stávající zástavbu tak, aby přiléhající zemědělské pozemky byly snadno přístupné a obdělatelné - nové rozvojové plochy jsou přednostně navrhovány na jiném druhu pozemku než na zemědělské půdě - ve volné krajině je respektován navržený MÚSES a VKP ze zákona jako nezastavitelné území - veškerá nová výstavba nevytváří žádnou výškovou dominantu území, ani nezasahuje do současných ploch veřejných prostranství, naopak jsou vytvářeny nové veřejné prostory s rekreačně pobytovou funkcí - funkce a rozložení nových rozvojových ploch je navržena tak, aby byly splněny základní hygienické požadavky na životní prostředí - návrh výstavby respektuje stanovená OP nemovité kulturní památky poutního kostela sv. Maří Magdalény ÚPO řeší tyto rozvojové zastavitelné plochy: * plochy pro bydlení: - dostavba proluk jižního cípu obce při zachování přístupu k televiznímu převaděči - dostavba ulice k Dasnici - soustředěná výstavba RD v prostoru obce u tenisového hřiště (bývalé kluziště) kolem nové jižní části přístupové komunikace do obce - dostavba proluk v Dolině - dostavba proluk severního cípu obce pod výsypkou - skupina RD jižně u fotbalového hřiště * plochy smíšené městské i venkovské pro místní drobné podnikání: - plochy při západním okraji obce podél severní části nové přístupové komunikace do obce - dostavba jižní fronty náměstí - plocha služeb pod patou Lítovské výsypky - přestavba areálu bažantnice * plochy sportu: - rozšíření areálu tenisového hřiště * plochy výroby: V současné době se tyto plochy v obci nevyskytují a nejsou ani v územním plánu navrženy.

str.č. 21


5. REGULAČNÍ PRVKY V ÚZEMÍ Územní plán stanovuje závazné a směrné podmínky v území, které představují funkční a plošné omezení využití území a limity pro zástavbu obce, a to jak stávající, tak i navržené. Tyto regulační prvky jsou prezentovány na v.č.1a Hlavní výkres, M 1 : 10.000, na v.č.1b Hlavní výkres – detail, M 1 : 2.000. Regulační funkce územního plánu se uplatní při: - umístění stavby nebo souboru staveb do území - rekonstrukci stavby nebo její přestavbě - změně využití stavby nebo souboru staveb - změně využití ploch, které nejsou určeny k zastavění Jako regulační prvek nutno chápat obecnou zásadu, že nově navrhované, rekonstruované a modernizované objekty a zařízení nesmí svým provozem nepříznivě ovlivňovat okolní zástavbu a rovněž nesmí být samy nepříznivě ovlivňovány provozem okolních zařízení.

5.1. FUNKČNÍ REGULACE Obec Chlum Svaté Maří spravuje území 1 katastrální území o rozloze 471ha. Řešené území je děleno do ucelených větších monofunkčních ploch a polyfunkčních ploch, pro která jsou vždy stanovena přípustná, podmínečně přípustná a nepřípustná funkční využití staveb v nich umístěných. Dodržení tohoto funkčního dělení území představuje základní závazná regulativa územního rozvoje navržená tímto územním plánem. Na pozemcích, v zařízeních a objektech je možno dále provozovat stávající funkce, i když nejsou v souladu s charakteristikou plochy, pokud nebudou negativně ovlivňovat základní funkci(ce) území nebo plochy nad přípustnou míru a nejsou zde dány důvody pro opatření podle zákona (§87 a 102 odst. stav.zák.). Stavby a zařízení umisťovat - tzn. povolovat, povolovat jejich změny, povolovat změny jejich užívání a rozhodovat o změně využití je možno jen v souladu se závaznou charakteristikou území nebo plochy. O umisťování podmínečně přípustných staveb a zařízení v polyfunkčním území rozhoduje (s přihlédnutím k místním podmínkám a ke každému jednotlivému případu zvlášť) příslušný stavební úřad v územním řízení. Na území obce jsou územním plánem rozlišovány: a) z hlediska funkčního uspořádání: - polyfunkční území - monofunkční plochy b) z hlediska zastavitelnosti: - současně zastavěné území obce k IX./2003 - území zastavitelná - rozvojová - území nezastavitelná Na území obce jsou územním plánem vyznačeny z hlediska vymezení územního systému ekologické stability:

str.č. 22


- plochy biocenter - plochy biokoridorů Na území obce jsou územním plánem z hlediska zajištění veřejných zájmů navrženy: - plochy pro veřejně prospěšné stavby - plochy trvale nezastavitelné v urbanizovaném prostoru obce chráněné pro systém zeleně - plochy asanačních úprav Funkční uspořádání území obce stanoví grafická příloha ÚPO: v.č.1a. Hlavní výkres, M 1 : 5.000 v.č.1b. Hlavní výkres – detail, M 1 : 2.000 Územní plán vymezuje tyto druhy základních polyfunkčních ploch v současně zastavěném a zastavitelném (rozvojovém) území obce: a) plochy vesnického bydlení BV b) plochy městského bydlení BM c) plochy smíšeného využití městského typu SM d) plochy smíšeného využití vesnického typu SV e) plochy rekreace individuální RI f) plochy sportu RS Územní plán vymezuje v současně zastavěném a zastavitelném (rozvojovém) území obce tyto druhy monofunkčních ploch: a) plochy občanské vybavenosti nekomerčního charakteru - OV b) plochy občanské vybavenosti nekomerčního charakteru - plochy kultury - OV3 c) plochy dopravní obsluhy – DO d) plochy technické obsluhy území -TO Území urbanizované nezastavěné a nezastavitelné je děleno na monofunkční plochy: a) plochy sídelní zeleně ZS b) plochy sídelní zeleně - plochy historických zahrad ZS3 c) hřbitovy ZH d) plochy vyhražené zeleně ZS6 Neurbanizované území je děleno na nezastavitelné krajinné zóny: a) přírodní krajinná zóna P b) krajinná zóna zemědělské produkce Z c) krajinná zóna lesnické produkce L d) smíšená krajinná zóna Sx

Pro každou základní polyfunkční plochu a monofunkční plochu jsou stanoveny základní funkce ploch a druh staveb a zařízení, které je v něm možno umisťovat, které je v něm možno podmínečně umisťovat a které v něm nelze umisťovat. Územní plán vymezuje stabilizované území – dnes zastavěné území v hranicích současně zastavěného území k IX./2003 dle § 139 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

str.č. 23


Územní plán vymezuje rozvojové plochy – území, na kterém je navržena změna stávající funkce ve prospěch výstavby trvalých staveb nebo ve prospěch revitalizace kulturní krajiny. Území plán nevymezuje žádnou nebilanční územní rezervu. Územní plán navrhuje v obci Chlum Svaté Maří rozvojové plochy. Tato rozvojové území je třeba chápat jako maximálně možné rozvojové plochy. Detailní řešení těchto rozvojových ploch je prezentováno na v.č.1a Hlavní výkres, M 1 : 10.000, v.č. 1b Hlavní výkres – detail, M 1 : 2.000. Rozvojové plochy jsou označeny číslem, pod kterým jsou dále prezentovány na všech dalších výkresech územního plánu.

ÚPO Chlum Svaté Maří navrhuje tyto rozvojové plochy: Bydlení vesnické: 1 - dostavba proluk na Zeleném Vrchu 2 - centrální plocha bydlení jižně od návsi u tenisových kurtů 3 - dostavba podél jižního okraje silnice č. III./2135 na Dasnici 4 - rekonstrukce objektu školy na bytový dům nebo objekt veřejného ubytování 5 - dostavba proluk Doliny 6 - plocha bydlení u třešňového sadu 7 - plocha bydlení při severním okraji obce těsně pod patou Lítovské výsypky Plochy smíšeného využití městského typu: 11 - dostavba proluky na jižní frontě návsi 12 - plocha pod Lítovskou výsypkou Plochy smíšeného využití vesnického typu: 13 - plochy jižně pod silnicí III./21217 při západním okraji obce 14 - plochy při západním okraji obce podél navržené západní obslužné komunikace 15 - přestavba bývalé bažantnice Občanské vybavení: 21 - areál letního divadla pod zámeckou zahradou 22 - rozšíření kulturního domu 23 - zázemí turistického ruchu pod Lítovskou výsypkou Plochy sportu: 31 - rozšíření stávajícího sportoviště v centru obce Plochy dopravní obsluhy: 41 - západní obslužná komunikace včetně propojení s náměstím, centrální parkoviště 42 - cesta k televiznímu vysílači 43 - přeložka silnice III./21235 severně od budovy kláštera 44 - místní komunikace k letnímu divadlu včetně parkoviště 45 - místní komunikace k třešňovému sadu 46 - místní komunikace pod Lítovskou výsypkou

str.č. 24


47 - místní komunikace zpřístupňující navrženou plochu pro bydlení, její napojení na DO5 - místní komunikace 48 - místní komunikace propojující dvě stávající místní komunikace na severovýchodě obce 49 - polní cesta podél lesa v jižní části obce 50 - místní komunikace zpřístupňující stávající hřiště v centru obce 51 - cesta ke svaté studánce a k altánu

5.2. OCHRANNÉ REŽIMY VČETNĚ ZÁPLAVOVÝCH ÚZEMÍ Ve správním území obce Chlum Svaté Maří se vyskytují tyto limity využití území vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí: * Hranice hranice správního území obce Chlum Svaté Maří hranice současně zastavěného území obce k IX./2003 * Ochrana přírody ÚSES: Celé území obce leží v OP nadregionálního biokoridoru řeky Ohře. ÚP VÚC KSA nevymezil na území obce žádný prvek regionálního ÚSES. Komplexní pozemkové úpravy vymezily na území obce místní systém ekologické stability a interakční prvky: * Místní biokoridory: - č.438 jako spojnice bk 443 – bk 425 - č.443 jako spojnice hranice obce (Ohře) – hranice obce (Libocký potok) - č.423 jako spojnice hranice obce (Ohře) – hranice obce (směr Habartov Lítov) * Interakční prvky: V rámci KPÚ byly zachovány stávající aleje mimolesní zeleně na trvalém travním porostu, které byly stabilizovány jako interakční prvky: - souvislé porosty dřevin při polních cestách v krajině - zarostlé meze - pásy křovin, umělá výsadba - plošný porost dřevin a navazující pás křovin Památný strom: * Šenbauerův dub, p.p.č.314/2 významný krajinný prvek ze zákona: -

lesy – OP = 50m

-

vodní toky a plochy

-

údolní nivy

* Ochrana nerostných surovin Na území obce zasahuje ložisko stavebního kamene Dvory u Lokte č. B3019 300 se stanoveným dobývacím prostorem Dvory č.DP 700471.

str.č. 25


Na území obce se nacházejí tato poddolovaná území: - č. 104 Chlum nad Ohří - č. 196 Bukovany u Sokolova, těžba hnědého uhlí před i po r. 1945 Dle podkladů z odvozené mapy radonového rizika ČR v M 1 : 200.000 se převážná část správního území obce Chlum Svaté Maří nachází v oblasti střední kategorie radonového rizika. * Ochrana přírodních léčivých zdrojů Ochranné pásmo II. stupně II.B přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Františkovy Lázně * Ochrana před záplavami V řešeném území neprotéká žádný vodní tok se stanoveným záplavovým územím Q100 leté vody. * Ochrana staveb Ochranné pásmo hřbitova OP = 100m * Ochrana památek nemovité kulturní památky: r.č.21448/4 - 595 – areál poutního kostela sv.Maří Magdaleny - č.st.p.1 – 1) kostel sv.Maří Magdaleny – kaple Nanebevzetí P.Marie (kamenný oltář v suterenu ze stěny bývalého hřbitova) - č.st.p.1 – 2) ambity - č.st.p.3 – 3) probožství - č.st.p.2 – 4) obytná budova - č.st.p.1 – 5) terasa se schodištěm - p.p.č.328 – 6) bývalý hřbitov - p.p.č.326 – 7) poutní louka -

p.p.č.4 – 8) zahrada r.č.10188/4 - 4969 – smírčí kříž, p.p.č.112/1, u domu č.p.167

- stanoveno ochranné pásmo A památkového areálu kostela Nanebevzetí Panny Marie s klášterem Křížovníků s červenou hvězdou – jeho hranice je totožná s vnější hranicí současné zástavby se zázemím přilehlých zahrad - stanoveno ochranné pásmo B – zasahuje do území obce Habartov, Dasnice. Toto ochranné pásmo B postihuje téměř celé správní území obce Chlum Svaté Maří – jižní hranice pásma B vede podél železniční tratě Cheb – Chomutov. * Ochrana technické infrastrukrtury venkovní vedení VVN 110kV – OP = 20m, resp.15m venkovní vedení VN 22kV – OP = 15m, resp.12m kabelové vedení VN 22kV trafostanice základnová stanice veřejné radiokomunikační sítě GSM televizní přivaděč - OP = 30m vodojem čerpací stanice splašků barokní kanalizace, průlezná chodba a jímka

str.č. 26


skupinový vodovod Horka – OP = 5m od obvodu studny jako lokální zdroje pitné vody, Svatá studánka VTL plynovod DN 400, bezpečnostní pásmo 40m STL plynovod * Ochrana dopravní infrastruktury železnice – OP = 60m silnice III.třídy – OP = 15m

5.3. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Pro potřeby ÚPO Chlum Svaté Maří jsou stanoveny tyto limity využití území: * maximální procento zastavění pozemku - udává maximální procentní podíl zastavěné plochy všech objektů na pozemku k celkové ploše pozemku * minimální procento ozelenění pozemku - udává minimální procentní podíl zeleně k ploše pozemku * maximální podlažnost - udává maximální počet nadzemních podlaží objektu Funkční území

max.% zastav.pozemku

min.%ozeleň.poz.

max.podlažnost

BV

20

60

1 NP + podkroví

BM

40

60

2 NP + podkroví

SM

50

40

2 NP + podkroví

SV

40

40

2 NP + podkroví

RI

20

70

1 NP

RS

40

40

1 NP

OV

70

15

3 NP + podkroví

60

20

1 NP

OV3 TO

Výstavba nových bytových domů je nežádoucí. Výstavba nových objektů vyšších jak 3NP + podkroví je nežádoucí.

5.4. REŽIM ŘÍZENÍ STAVBY Je nutné, aby výstavba v území probíhala koordinovaně, zejména co se týká položení nových kapacitních inženýrských sítí, ev. jejich rekonstrukce, aby nedocházelo k opakovaným překopům komunikací.

6. PŘEHLED A CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH PLOCH VYBAVENÍ Územní plán navrhuje v obci Chlum Svaté Maří rozvojové plochy. Detailní řešení těchto rozvojových ploch je prezentováno na v.č.1a Hlavní výkres, M 1 : 5.000, v.č.1b Hlavní výkres - detail, M 1 : 2.000.

str.č. 27


Rozvojové plochy jsou označeny číslem, pod kterým jsou dále prezentovány na všech dalších výkresech územního plánu. Číslování rozvojových ploch je shodné s řešením konceptu ÚPO Chlum Svaté Maří. Oproti konceptu jsou do návrhu ÚPO Chlum Svaté Maří zapracovány navíc tyto rozvojové plochy dopravy: 47 - místní komunikace zpřístupňující navrženou plochu pro bydlení, její napojení na DO5 - místní komunikace 48 - místní komunikace propojující dvě stávající místní komunikace na severovýchodě obce 49 - polní cesta podél lesa v jižní části obce 50 - místní komunikace zpřístupňující stávající hřiště v centru obce 51 - cesta ke svaté studánce a k altánu Tyto nové rozvojové plochy dopravy jsou do návrhu ÚPO převzaty ze schválených KPÚ na k.ú.Chlum Svaté Maří. Rekapitulace navržených rozvojových ploch dle funkce v ha: Funkce plochy

k.ú.Chlum Svaté Maří

bydlení smíšené plochy sport vybavenost doprava celkem

7. KONCEPCE DOPRAVY A OBČANSKÉHO VYBAVENÍ 7.1 KONCEPCE DOPRAVY Obcí procházejí silnice III. třídy č.21217 a Silnice č. 21235. Prvně jmenovaná má šířku přibližně vyhovující kat. S7,5, extravilánový profil je v podstatě i v zastavěném území (nejsou chodníky). Druhá silnice má v extravilánu šířku vozovky 4 - 4,5m, v zastavěném území je šířka kolem 5m, chodníky nejsou. Navrhuje se silnice III./21217 upravit (pokud nevyhovuje) na kat. S7,5 v extravilánu, v zastavěném území na úpravu s obrubníky a chodníky (v okrajových částech alespoň s jedním chodníkem) v šířce mezi obrubníky 7m. Silnice III./21235 se navrhuje mimo zastavění upravit na kategorii S6,5, v intravilánu na profil s obrubníky a chodníky, v části směrem na Dasnici s chodníkem po jedné straně šířce mezi obrubníky 6m. Dále se navrhuje tuto komunikaci v místech vedoucích podél budovy kláštera odsunout od kláštera o cca 4m (chodník + zelený pruh). Otřesy od projíždějících nákladních aut porušují zdivo kláštera. Napojení silnice III./21235 na průtah III./21217 je nevyhovující, navrhuje se komplexní rekonstrukce křižovatky - úprava úhlu napojení, úprava nivelety obou silnic v prostoru křižovatky, případně i navazujících úseků (zejména silnice III./21235). Chodník podél jižního okraje III./21217 bude muset upravenou křižovatku částečně obejít. Ostatní komunikace v obci jsou místní komunikace převážně IV. třídy se smíšeným provozem. Komunikace mají nepravidelnou šířku 3 - 4,5m, stávající zastavění v podstatě neumožňuje zásadní rekonstrukci těchto cest. Výjimku činí komunikace odbočující z III./21217 na sever. Tato má

str.č. 28


pokračování v cestě po rekultivované výsypce. Komunikaci se navrhuje zařadit do tř.C3 (dle ČSN 736110), navrhuje se úprava na šířku mezi obrubníky 6m s oboustrannými chodníky a zelenými pruhy mezi chodníkem a vozovkou. Na několika místech se zelený pruh přeruší a provede se podélný parkovací pruh. Stávající komunikace v podstatě této šířkové úpravě vyhovuje. Na severním okraji obce se navrhuje nová zástavba. Pro dopravní obsluhu se navrhuje místní komunikaci tř.D1 (obytná zóna) o šířce 4m s výhybnami a parkovištěm pro osobní auta. Ze stávajících místních komunikací (jižně od silnice III./21217) má největší význam („hlavní“ komunikace), komunikace odbočující z III./21217 proti výše uvedené cestě tř.C3. Komunikace vede stávajícím zastavěním až na náměstí před klášterem. Navrhuje se tř.D1 a šířka 4,5m s výhybnami a potřebnými parkovišti. V prostoru náměstí před vstupem do kostela je navrženo parkoviště pro osobní auta a autobusy návštěvníků. Jihozápadním směrem přes Drsný vrch vede od kláštera další důležitá část stávající zástavby a navrhuje se v tomto prostoru i doplnění navou zástavbou. Navrhuje se (ve výhledu) upravit tuto komunikaci IV.třídy na „obytnou zónu“ - tř. D1 o šířce 4,5 m s výhybnami. U komunikace se vybudují na vhodných místech parkovací místa. Komunikace v centrální zastavěné části mají šířku kolem 3 m. Navrhuje se zjednosměnit tyto cesty a zařadit rovněž do tř. D1 a vybavit je příslušnými doplňky. Pro dopravní obsluhu navrhované výstavby před jižním koncem komunikace přes Drsný vrch se navrhuje nová zokruhovaná komunikace tř.D1 o šířce 3,5 vybavená místy pro parkování. Předpokládá se že bude jednosměrná, pokud ne, vybudují se výhybny. Navrhovaná cesta povede souběžně se stávající komunikací. Součást této cesty je i přípojka k retr. stanici v šířce 4m. Pro dopravní obsluhu ploch navrhovaných k zástavbě v západní části obce se navrhují komunikace z části v nových trasách, z části se navrhuje úprava stávajících cest. Hlavní komunikace této části odbočuje za západním okrajem současného zastavění ze silnice III./21217 na jihovýchod, dál se pak lomí na jih a posléze se napojuje na současnou komunikaci na Drsném vrchu. Navrhuje se jako komunikace tř.C3 v šířkové úpravě mezi obrubníky 6m s jednostranným chodníkem, podél komunikace se v dalším stupni proj. dokumentace navrhne několik skupin parkovacích stání. Komunikace bude propojena v centrálním prostoru a stávající komunikací na Drsném vrchu dvěma jednopruhovými cestami třídy D1 o šířce 3,5m. Na obou se předpokládá jednosměrný provoz. Souběžně s oběma propojkami se navrhuje cesta ke hřišti u stávající komunikace na Drsném vrchu. V severovýchodní části obce se navrhuje vybudovat 3 komunikace. Cesty ke hřišti na kopanou - jedna z III./21217 bude v podstatě ve stávající trase (za brankou hřiště). Pokračováním je nová cesta na jihovýchod do Doliny. Druhá cesta je ve stávající trase napojené na III./21235 těsně za křižovatku, bude dopravně obsluhovat také plánovanou skupinu rod.domů. Na konci se napojuje na prvně uvedenou cestu od hřiště. Cesty budou mít šířku 4m (tř.D1), u hřiště se navrhuje malé parkoviště pro osobní auta. Další cesta je přeložka začátku stávající cesty IV. tř. do Doliny (napojené na III./21235) a úprava jejího dalšího průběhu ke stávajícím domům a částečné dostavbě. Cesta od kláštera do Doliny se rovněž upraví - respektive obnoví (cesta IV. třídy o šířce 3,5m). Obě cesty je možné dle rozhodnutí obce po dohodě s Dopravním inspektorátem policie ČR. upravit jako D1. Navrhuje se upravit prostor před klášterem usměrněním průjezdné dopravy a vyznačením parkovacích míst. Navrhuje se několik parkovacích míst podél silnice u hřbitova. Od hřiště (zadem) se obnoví cesta ke hřbitovu. Navrhuje se úprava cesty z průtahu silnice III./21235 směrem na jih ke studánce a altánku a polní cesta podél lesa v jižní části obce. Vozovku stávající cesty na Drsném vrchu se navrhuje upravit v šířce 4,5m a doplnit výhybny.

str.č. 29


U všech komunikací označených jako tř.D1 je nutné vybudovat parkoviště pro návštěvy; na komunikacích D1 je zákaz stání. Pro odstavování je třeba počítat vždy s plochou na vlastním pozemku u rod.domu. O označení komunikace jako „obytná zóna“ tř.D1 nebo ponechání komunikace bez označení jako místní kom. IV.tř. se smíšeným provozem rozhoduje obecní úřad po dohodě s Dopravním inspektorátem policie ČR. Nájezdy z komunikací pro motor. vozidla do obytné zóny musí být upraveny dle ČSN (chodníkový přejezd, zpomalovací práh). Stávající autobusové zastávky na silnici III./21217 neodpovídají požadavkům normy. Ve směru na Kaceřov je záliv pro zastávku v křižovatce a stávající autobus překáží rozhledu na křižovatce. Ve směru na Sokolov je zastávka na jízdním pruhu. Navrhuje se odsunout záliv pro zastávku směr Kaceřov mimo rozhledový trojúhelník křižovatky na západ. Záliv pro zastávku směr Sokolov se navrhuje vybudovat v místech, kde není zástavba – např. odsunout západním směrem blíže okraji obce. Ve v.č.2. Dopravní řešení, M 1 : 5.000 je návrh posunutí zastávek autobusů do prostoru mimo jízdní pruhy silnice a mimo rozhledový trojúhelník křižovatky silnice III./21217 s místní komunikací a jedna z možných úprav nevyhovujícího napojení silnice III./21235 na silnice III./21217. (Bez hrubého zásahu do současného zastavění a nivelety komunikace v okolí křižovatky, nelze vyčerpávajícím způsobem problém křižovatky vyřešit.) Uvedené úpravy se předpokládají v blíže neurčeném časovém horizontu. ÚPO řeší tyto úpravy: -

č. 41 Dvě propojení komunikacemi třídy D1 uvedené cesty třídy C3 se stávající cestou na Drsném vrchu.

-

č. 41 Z části rekonstruovaná z části nová komunikace třídy D1 k bytovým domům jižně od hřiště a ke hřišti včetně parkoviště u hřiště.

-

č. 42 Nová komunikace třídy D1 na jižním konci obce včetně připojení televizního přivaděče.

-

č.43 Přeložka III./21235 podél kláštera.

-

č. 44 Místní komunikace k letnímu divadlu včetně parkoviště.

-

č. 45 + 49 Místní komunikace propojující cesty na severovýchodně obce (cesta podél čela

-

č. 46 Dvě nové komunikace třídy D1 k obytným skupinám na severním okraji obce.

-

č. 49 Polní cesta podél lesa v jižní části obce.

-

č. 50 Cesta ke hřišti v jihozápadní části obce.

-

č. 51 Úprava cesty ke studánce a altánku z III./21235.

-

Úprava stávající cesty od kláštera z přeložky III./21235 na stávající místní komunikaci IV. třídy

hřiště z pokračování do Doliny.

v Dolině. -

Místní komunikace třídy C3 na jihozápadním okraji obce včetně připojení stávajících cest.

-

Cyklistická stezka v pokračování stáv. upravené komunikace C3 na severu obce směrem na výsypku.

-

Změna napojení místní komunikace IV.třídy k Dolině na průtah III./21235.

-

Rekonstrukce křižovatky silnic III./21217 a III./21235.

-

Polní cesta od hřiště ke hřbitovu.

-

Vybudování výhyben na komunikaci na Drsném vrchu.

-

Rekonstrukce průtahu III./21235 včetně vybudování chodníku.

str.č. 30


7.2 KONCEPCE OBČANSKÉHO VYBAVENÍ Územní plán zachovává všechny stávající plochy a objekty OV v obci kromě bývalé školy, která je navržena na přestavbu bytového domu nebo objektu veřejného ubytování. ÚPO zároveň navrhuje nové zastavitelné plochy občanského vybavení nekomerčního charakteru: 21 - areál letního divadla pod zámeckou zahradou 22 - rozšíření kulturního domu 23 - zázemí turistického ruchu pod Lítovskou výsypkou

8. KONCEPCE TECHNICKÉHO VYBAVENÍ 8.1 Vodní hospodářství Podklady Pro zpracování návrhu byly použity tyto podklady: a) Chlum Svaté Maří - ÚPO - průzkumy a rozbory, duben 2003; KV engineering, spol. s.r.o., Karlovy Vary b) Chlum Svaté Maří - vodovod, PSP, březen 1997; KV engieneering, Karlovy Vary c) Chlum Svaté Maří - výměna vodovodu, DSP, září 2000; KV engieering, Karlovy Vary d) Chlum Svaté Maří - výměna vodovodu, DSP, únor 2003; KV engieering, Karlovy Vary e) Chlum Svaté Maří - kanalizace, DÚŘ, únor 2005; KV engieering, Karlovy Vary f)

Informace od Obecního úřadu Chlum Svaté Maří

g) Chlum Svaté Maří - ÚPO - koncept, září 2005, KV engineering, spol. s.r.o., Karlovy Vary Počet obyvatel: - Trvale bydlících…………298 obyvatel - Výhled……………………150 Celkem …………..448 obyvatel

8.1.1. Zásobování vodou A. SOUČASNOST Charakteristika zásobování obce Obec Chlum Svaté Maří je napojena na tzv. Skupinový vodovod Horka (SVH). V současné době je z tohoto vodovodu zásobována převážná většina obytných objektů. Domy, které nejsou napojeny na veřejný vodovod, jsou zásobovány ze soukromých studní. Od roku 1998 je obec napojena na SVH a postupně se vyměňují staré nevyhovující vodovodní řady za nové, případně se pokládají řady nové; dokumentace je již zpracována. Provozovatelem SVH a vodovodu v obci je VOSS, spol. s.r.o., Sokolov. Opravy na vodovodních řadech se provádí dle okamžité potřeby. Nové investice jsou závislé na jejich zajištění.

str.č. 31


Skupinový vodovod Horka Zdrojem vody pro skupinový vodovod je vodárenská nádrž „Horka“ vybudovaná na Libockém potoce. Voda se upravuje v úpravně vody (ÚV), v osadě Horka, pod nádrží. Kapacita úpravny je 360,0 l/s, v současné době je výroba přibližně 120,0 l/s. 3

Z úpravny je voda dopravována do vodojemu (VDJ) „Částkov“ - objem vodojemu je 2 x 5.000,0 m ; max./min. hladina 580,0/576,0 m n.m. Z vodojemu vychází, v souběhu, dva řady: 3

- Řad o průměru 400 mm je veden do VDJ Chlum (4 x 1.000,0 m ; 546,0/541,0 m n.m.) a z něho, přes zástavbu Chlumu Svaté Maří, do vodojemu dolního tlakového pásma v Sokolově; před obcí j na něm provedena odbočka průměru 400 mm, která obchází po severní straně zástavbu a na východě se opět napojuje na trasu vedoucí přes obec. V místě opětovného spojení je odkanalizovaní šachta s odpadním potrubím vedeným jihovýchodním směrem do místního bezejmenného potoka. - Řad o průměru 600 mm je ukončen u osady Kaceřov v armaturní komoře. (Tento řad byl původně uvažován též do Sokolova, jako posílení výše uvedeného řadu o průměru 400 pro další výstavbu v tomto místě.) Vodovodní sítě v obci a provozní zařízení Z armaturní komora, kde končí řad o průměru 600 mm, vychází zásobní řad, z trub PVC průměru 160 mm, do Chlumu Svaté Maří; pro snížení tlaku je na potrubí v komoře osazen redukční ventil. V obci se zásobní řad větví do rozváděcích řadů na něž jsou napojeny domovní přípojky. Rozváděcí řady jsou z PVC o průměru 160, 110 a 90 mm a z PE 80 a PE 100 o průměru 110, 90 a 63 mm, PN 10. S některými z těchto průměrů je též uvažováno v již zpracovaných projektech. Zásobování obce se děje ve dvou tlakových pásmech (TP): - 1. tlakové pásmo - je dáno tlakem nastaveným v armaturní šachtě na konci řadu průměru 600 mm; zásobuje objekty na úrovni 500,0 až 550,0 m n.m. - 2. tlakové pásmo - je vytvořeno tlakovou stanicí, v jižní části zástavby, pro objekty nad úrovní 550,0 m n.m.; zásobuje objekty na Zeleném vrchu. B. NÁVRH Snahou je zásobovat co největší počet obyvatelstva vodou v požadovaném množství a takové kvality, která by odpovídala požadavkům kladeným na vodu pitnou dle příslušné normy ČSN. Pro místa, kde nebo kam není v současné době ekonomicky možné zajistit veřejný vodovod pitné vody, bude zásobování i nadále ze studní. Tyto zdroje by měly být, jako zdroje pitné vody, schváleny hygienikem - zvláště veřejné studny. Zásobování tzv. balenou vodou, je možno považovat jen jako krátkodobé řešení nedostatku pitné vody z vodovodu nebo studní. Zásobování uvažovaných rozvojových ploch bude: a) z 1. tlakového pásma (1TP) - přímým napojením na současné nebo již vyprojektované rozváděcí řady; - vybudováním nových řadů, které propojí (zokruhují) současné, případně již vyprojektované řady nebo u odlehlých ploch vybudováním samostatných rozváděcích řadů. b) z 2. tlakového pásma (2TP) - napojením na současnou tlakovou stanici. Stanici bude nutno přestrojit na nové požadavky na dodávku vody.

str.č. 32


Ad a) Z 1. TP je možno zásobovat převážnou část rozvojových ploch v obci - jedná se o plochy nacházející se mezi Lítovskou výsypkou a současnou tlakovou stanicí. Nejvýznamnějšími řady jsou: - na severu obce:

propojení současných řadů přes navrhované plochy pro bytovou výstavbu pod Lítovskou výsypkou;

- ve východní části obce:

propojení současných řadů mezi obcí a navrhovanou obytnou dostavbou v Dolině; :samostatný řad v komunikaci č. III./21235 pro navrhovanou bytovou dostavbu;

- na západním okraji obce:

propojení zásobního řadu se současným potrubím v obci přes navrhované plochy pro bytovou výstavbu.

Ad b) Z 2. TP budou zásobovány plochy v jižní části obce: - plocha při západním okraji obce a plocha bývalé bažantnice; - volné plochy mezi současnou zástavbou na Zeleném vrchu. Potrubí je uvažováno z PO průměru 110, 90 a 63 mm, PN 10 barů. Vzhledem k tomu, že v některých úsecích budou v souběhu vedeny trasy jiných podzemních vedení, bude nutno respektovat normu ČSN 73 6005 o prostorovém uspořádání sítí technického vybavení. V trase současného potrubí SVH DN 400 mm, procházející přes navrhované rozvojové plochy, je žádoucí ponechat volný pruh šířky minimálně 6,0 m (3,0 m od osy na každou stranu) pro případné opravy; pruh je nutno chápat jako tzv. ochranné pásmo pro umožnění provádění údržby a oprav. Obytné objekty, které jsou zásobovány soukromě (samostatně) a v jejichž blízkosti není a ani se neuvažuje s další výstavbou, budou i nadále zásobovány ze stávajících místních zdrojů. Potřeba vody - Výhledový počet obyvatel…448 obyvatel - Specifická potřeba vody…..135 l/s 3

- Průměrná denní potřeba…..60.5 m /d Fakturovaná voda v roce 2004 byla ve výši 10.638,0 m3. Vzhledem ke kapacitě ÚV Horka je zřejmé, že zvýšení dodávky vody do obce, vyvolané potřebou v navrhovaných rozvojových plochách, je možno snadno uskutečnit - viz výše odstavce Skupinový vodovod Horka.

8.1.2. Odkanalizování A. SOUČASNOST Charakteristika odkanalizování obce Obec zatím nemá vybudován žádný systém kanalizace. Splaškové vody ze stávajících objektů jsou shromažďovány v žumpách a jímkách, z nich některé však pravděpodobně mají přepady vyvedeny do volného terénu. Dešťové vody odtékají buď volně po terénu nebo jsou odváděny příkopy do místních vodotečí. Pro obecní úřad a veřejné záchodky byla v nedávné době vybudována bezodtoková jímka z níž se

str.č. 33


odpadní vody vyvážejí cisternou. Problémy vytváří přepad jímky z restaurace, který volně vytéká do prostoru „farní zahrady“. V církevním objektu řádu Křížovníků s červenou hvězdou probíhají sanační práce na tzv. "barokní kanalizaci“, která sloužila pro odvedení podzemních vod z areálu. Práce probíhají hornickým způsobem. B. NÁVRH V koncepci odkanalizování obce Chlum Svaté Maří bylo stanoveno, že bude budována jen kanalizace splašková. Dále bylo dohodnuto, že odpadní vody budou převedeny do obce Dasnice, kde se napojí na současnou splaškovou kanalizaci. Nevyhovující a nedokonale fungující čistírna odpadních vod (ČOV) Dasnice bude zrušena a odpadní vody z obou obcí budou společně přečerpány do obce Bukovany a odtud na centrální ČOV Habartov - Bukovany; na čistírnu budou též přivedeny odpadní vody z těchto obcí. V současné době je centrální ČOV Habartov - Bukovany, umístěné mezi oběma obcemi, pod bývalým závodem „Dukla“ ve výstavbě. Stavba kanalizace je stavbou ekologickou, která zlepší životní prostředí obyvatel. Odpadní vody budou likvidovány na centrální čistírně odpadních vod, v souladu s dnes platnými předpisy. Z hlediska odkanalizování nemá obec Chlum Svaté Maří vhodnou konfiguraci terénu. Obec je na vrcholu kopce se spádem terénu na více stran. Odkanalizování splaškových vod se tak neobejde bez výstavby čerpacích stanic. V dokumentaci pro územní řízení, viz odst. Podklady - písmeno f), je uveden návrh na vybudování splaškové kanalizace a umístění čerpacích stanic. V obci jsou navrženy dvě hlavní stoky - „A“ a „B“. - Stoka „A“ - bude vedena od církevního objektu (budova probožství) Dasnickou ulicí až na konec zástavby. Odtud se předpokládá vedení mimo komunikaci až ke skupině tří domů, jež jsou na opačné straně komunikace. Zde se kanalizace vrátí do komunikace, aby se objekty mohly lépe napojit. Od těchto objektů se kanalizace vrátí opět mimo komunikaci a bude dále pokračovat až k napojení na koncovou šachtu splaškové kanalizace v Dasnicích. - Stoka „B“ - část gravitační - bude vedena od Zeleného vrchu až pod náměstí a dále podél zdi církevního objektu (budova fary) a přes zahrady do Radnické ulice. Na konci nejjižnější zástavby, za Zeleným vrchem, byla navržena ČS, která čerpá odpadní vody do této části stoky „B“. V tomto návrhu ÚPO je zpracovaný návrh, viz dokumentace pro územní řízení, respektován. Z důvodu rozšíření území, vlivem navrhovaných rozvojových ploch, dojde u kanalizačních řadů k doplnění o nové řady a u čerpacích stanic k případné změně jejich umístění a počtu. Navrhované rozvojové plochy se uvažuje odvodnit buď napojením na původně navrhované řady nebo výstavbou samostatných stok s případnými čerpacími stanicemi. Nejvýznačnějšími novými stokami jsou: - na severu obce:

Stoka odvodňující navrhovanou plochu pro bytovou výstavbu pod Lítovskou výsypkou a plochu u třešňového sadu. Zakončena je v čerpací stanici (ČS). Výtlak se napojí na již původně navrhované výtlačné potrubí.

str.č. 34


- ve východní části obce:

Stoka od navrženého areálu letního divadla směrem do Doliny, kde je zakončena v ČS. Výtlak bude směřovat k církevnímu objektu, kde je navržena gravitační kanalizace.

- na západním okraji obce:

Stoka, v obslužné komunikaci mezi navrhovanými plochami pro bytovou výstavbu, směřující od jihu k severu - do středu obce. Zde se napojí na původně navrhovanou gravitační kanalizaci. Odvodnění dvou větších rozvojových ploch, podél navržené obslužné komunikace, do ČS. Výtlak bude napojen do původně navrhované gravitační stoky ve střední části obce.

Pro dostavbu dvou proluk na Zeleném vrchu se uvažují taktéž dvě čerpací stanice. Výtlaky bude možno zaústit do blízkých gravitačních řadů. Rozvržení odvodnění v jednotlivých navrhovaných rozvojových plochách bude možné až po naplánování komunikací, druhu a způsobu zástavby atd. Umístění objektů se sociálním zařízením bude vhodné navrhnout tak, aby je bylo možno gravitačně odvodnit. Potrubí je uvažováno z polypropylenových trub o vnitřním průměru 250 mm. Celkem se předpokládá 5 (6) veřejných čerpacích stanic. Vzhledem k tomu, že v některých úsecích budou v souběhu vedeny trasy jiných podzemních vedení, bude nutno respektovat normu ČSN 73 6005 o prostorovém uspořádání sítí technického vybavení. Obytné objekty, které se nenapojí na veřejnou kanalizaci, budou odkanalizovány do bezodtokových jímek a budou vyváženy cisternou. Nepropustnost konstrukcí jímek bude nutno věrohodným způsobem prokázat. Povrchové vody se uvažuje nadále odvádět otevřenými příkopy do místních vodotečí nebo do okolního terénu.

8.1.3. Toky a vodní plochy A. SOUČASNOST Na správním území obce pramení několik vodotečí. Nejvýznamnější jsou dvě, jejichž začátek je v obci samé. Povrchové vody ze zástavby obce tak přímo odtékají do těchto toků. Jedna bezejmenná vodoteč odtéká směrem na Kaceřov, kde se vlévá do Libockého potoka; druhá směřuje do Dasnic, kde se vlévá do Habartovského potoka. Dvě vodní plochy, na západ od obce, jsou na vodoteči směřující ke Kaceřovu - viz výše. Obě plochy jsou udržovány, mají hráze a vyhovující vypouštěcí zařízení. Hospodářsky využívány nejsou. Na vodoteči, tekoucí do Habartovského potoka, jsou též dvě menší nádrže. B. NÁVRH Všechny vodoteče, se navrhuje ponechat nadále přírodním vlivům. Jen na území, kde by zamokřením omezovaly navrženou stavební činnost či polní hospodaření, by bylo možno provést taková meliorační opatření, která by byla v souladu s požadavky na ochranu přírody. Stejný postup byl i u samostatných zamokřených ploch. Vodní plochy budou nadále udržovány v dobrém provozním stavu. Jak toky tak vodní plochy (byť uměle vytvořené) jsou tzv. významnými krajinnými prvky. které je nutno co nejméně omezovat.

str.č. 35


8.2. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOOU ENERGIÍ Průzkum zájmového území konstatuje, že tímto územím prochází venkovní vedení nadřazené soustavy VVN 110 kV a rozvody VN 22 kV pro napájení distribučních trafostanic 22/0,4 kV. Přes střed zájmového území prochází ve směru západ - východ VVN linka 110 kV Jindřichov Vítkov. Tato linka protíná jižní cíp zastavěného území obce a je provedena vodiči 2 x 3 x AlFe 185 2

mm na příhradových stožárech. Ze západu vstupují do předmětného území dvě linky 22 kV od Kaceřova směrem do Bukovan. Tyto 2

linky jsou provedeny potahy 3 x AlFe 120 mm . Z jedné z těchto linek je provedena vodiči 3 x AlFe 95 2

mm na betonových a dřevěných stožárech těsně před vstupem do předmětného území odbočka směrem na jih do Libavského Údolí. VN linky od Kaceřova procházejí jižním cípem obce a po dvojité změně směru na sever a poté opět na východ se spojují v jedno vedení s dvojitým potahem. Přes severovýchodní cíp předmětného území procházejí větvící se vedení ve směrech Habartov, Dasnice a Bukovany. Ve VN rozvodech 22 kV jsou pro zásobování zájmového území umístěny 3 trafostanice, jejichž základní údaje jsou sestaveny do následující tabulky: označ. název

trafo

státní

konstrukce

uživat.

TS1

Kiosek

400 kVA

630 kVA

kiosková

ZČE

TS2

Obec

250 kVA

250 Kva

minaret

ZČE

TS3

Zelený vrch

50 kVA

250 kVA

stožárová

cizí

Trafostanice TS1 je napájena z vedení Kaceřov - Bukovany. Odbočka je provedena z obou linek v místě lomu sever - východ a přechází ze sloupů do dvou krátkých kabelových přívodů. Trafostanice TS2 je připojena z jižnější linky Kaceřov - Bukovany a je vedena severním směrem potahem 3 x AlFe 2

35 mm . Trafostanice TS3 je napojena krátkou odbočkou z vedení na Libavské Údolí. Celková rezerva neosazeného výkonu v trafostanicích je cca 230 kVA. Návrh: V rámci návrhu je plánovaná dostavba proluk na Zeleném vrchu, vybudování centrální plochy bydlení jižně od návsi u tenisových kurtů, dostavba podél jižního okraje silnice č. III./21235 na Dasnici, rekonstrukce objektu školy na bytový dům nebo objekt veřejného ubytování, dostavba proluk Doliny, vybudování plochy pro bydlení u třešňového sadu, vybudování plochy pro bydlení při severním okraji obce těsně pod patou Lítovské výsypky, dostavba proluky na jižní frontě návsi, vybudování plochy pod Lítovskou výsypkou, vybudování plochy jižně pod silnicí č. III./21217 při západním okraji obce, vybudování plochy při západním okraji obce podél navržené západní obslužné komunikace, přestavba bývalé bažantnice, výstavba areálu letního kina pod zámeckou zahradou, rozšíření kulturního domu a vybudování zázemí turistického ruchu pod Lítovskou výsypkou. Tyto nové zastavitelné plochy se v potřebě zásobování elektrickou energií projeví následovně: bydlení venkovské - celkový nárust cca 1275 kVA smíšené území městské - celkový nárust cca 80 kVA smíšené území venkovské - celkový nárust cca 580 kVA komerční vybavení - celkový nárust cca 250 kVA

str.č. 36


Z hlediska zásobování elektrickou energií to tedy znamená nárust výkonu o cca 1855 kVA. Aby bylo možno tento nárust výkonu pokrýt, bude nutné stávající trafostanici TS1 osadit na plný výkon. Dále bude nutné vybudovat na jihu předmětného území trafostanici TS4 (státní 400 kVA) napájenou vzdušným vedením z linky Kaceřov - Bukovany. Na západě bude osazena nová trafostanice TS5 (státní 630 kVA) napájená z odbočky pro TS2. Na severu bude nově postavená trafostanice TS (státní 630 kVA) a na východě trafostanice TS7 (státní 400 kVA).

8.3 ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Předpokládá se, že dodávka zemního plynu pro obec Chlum Svaté Maří bude ze středotlakého výstupu vysokotlaké regulační stanice zemního plynu, která je umístěna na jihozápadním okraji sídla Horní Pochlovice (správní území města Kaceřov) při komunikaci II./212. Trasa plynovodu bude vedena v souběhu se stávajícím STP dn 63 až k sídlu Horní Pochlovice, kterou potrubí obejde ze západu. Po překřížení komunikace II./212 využívá stávající lesní komunikaci a směřuje severovýchodním směrem. Ukončení se předpokládá v Chlumu Svaté Maří, část Zelený vrch. Délka tohoto zásobního řadu je cca 3.050 m. Předpokládá se, že plynovod bude provozován v tlakové hladině 0,4 MPa. Rozvody v obci jsou navrženy tak, aby bylo možno zásobovat všechny stávající objekty i nově připravované rozvojové plochy. Po rozdvojení je plynovod veden jihozápadním směrem a zásobuje zástavbu Zelený vrch. Opačným směrem je plynovod veden severovýchodním směrem - do středu obce. Odtud vede jedna větev na západ a zajišťuje zásobování plynem na západním okraji obce včetně uložení plynu do obslužné komunikace. Dále je plynovod veden od kláštera směrem severozápadním a přivádí topné médium ke stávající zástavbě s tím, že po překročení komunikace III./21217 zásobuje nově připravované rozvojové plochy - pod Lítovskou výsypkou. U kulturního domu jedna větev odbočuje směrem k Dolině a dále je potrubí vedeno k zástavbě při komunikaci III./21235 na východním okraji obce s ukončením na samotě na okraji obce. Po realizaci stavby se počítá s potrubím z PE dimenze dn 90 mm (přívod), dn 63 mm a dn 50 mm. 3

Délka plynovodu 5.450 m, hodinová potřeba plynu Chlum Svaté Maří cca 450 m /hod, roční spotřeba 3

zemního plynu cca 650.000 m /rok.

8.4. Zásobování teplem V současné době není území obce plynofikováno. V současné době zde nefunguje žádná centralizovaná soustava zásobování teplem. Řešené území je navrženo k plynofikaci.Územní plán nebude pro navržené zastavitelné plochy řešit centrální systém zásobování teplem. ÚPO počítá s postupnou plynofikací obce a postupným napojením všech nemovitostí na toto médium. U RD se počítá s kompaktním plynovým kotlíkem napojeným na etážové topení v domě. Plyn by měl u RD sloužit i k vaření a ohřevu teplé užitkové vody. U komerční smíšené výstavby se uvažuje pouze s plynovým vytápěním. Vždy by se však jednalo o malé individuální plynové zdroje tepla o výkonu od 15 – 30kW.

str.č. 37


U všech nových objektů je nutno dbát na provedení stavebních konstrukcí s dobrými izolačními vlastnostmi. Za těchto předpokladů lze na RD uvažovat se zdrojem tepla o výkonu cca 20kW. Obdobné hodnoty zdrojů tepla lze očekávat u malých objektů pro služby. ÚPO dále nevylučuje používání zkapalněného plynu, případně dřeva a dřevního odpadu pro výrobu tepla. Je možné užít i elektrické vytápění, doplněné o solární vytápění či vytápění tepelnými čerpadly. Využití hnědého uhlí, zejména u nových objektů by se mělo minimalizovat.

8.5. Vnější sdělovací rozvody

Řešené území obce Chlum Svaté Maří spadá do území Karlovarského telefonního obvodu č. 34 do okresu Sokolov. Řešeným územím neprochází žádný dálkový ani optický kabel. Přesto je místní telefonní síť v obci převážně položena v zemi do kabelu. Kapacita automatické telefonní ústředny je dostačující. Veškeré investiční akce spojené s rozšířením místní telefonní sítě v obci Chlum Svaté Maří budou probíhat v území v režimu Českého Telecomu, a.s.

V jihozápadním cípu obce na konci zástavby u kaple Panny Marie Pomocné na Zeleném vrchu stojí základnová stanice veřejné radiotelekomunikační sítě GSM. Na území obce na Zeleném vrchu je umístěn televizní převaděč s OP = 30m.

8.6. Nakládání s odpady Likvidace odpadů v obci Chlum Svaté Maří probíhá na základě obecně závazné vyhlášky obce Chlum Svaté Maří o nakládání s odpady. - tuhý komunální odpad je odvážen centrálně na řízenou skládku mimo území obce - trvalé stanoviště kontejnerů pro tříděný odpad (papír, plasty, sklo) je na náměstí J.W.Goetheho - nebezpečný a nadměrný odpad je 2 x ročně svážen odbornou firmou mimo území obce - na území obce není žádná skládka řádně řízená ani „černá“ - na území obce není žádné trvalé stanoviště kontejnerů pro nadměrný a nebezpečný odpad Územní plán tyto skutečnosti respektuje, zároveň nenavrhuje žádné změny v tomto systému. Územní plán je zpracován v souladu s Koncepcí odpadového hospodářství Karlovarského kraje.

9. VYMEZENÍ PLOCH PŘÍPUSTNÝCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTŮ A PLOCH PRO JEHO TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Na správním území obce Chlum Svaté Maří na k.ú. Chlum Svaté Maří se nevyskytují žádná chráněná ložisková území, žádná výhradní ložiska, registrované prognózní zdroje ani žádné sesuvy.

str.č. 38


Podle ust.§ 19, odst.1) zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, je povolení staveb a zařízení v chráněném ložiskovém území, a dobývacím prostorem které nesouvisí s dobýváním, možné jen se souhlasem orgánu kraje v přenesené působnosti, vydaným po projednání s obvodním báňským úřadem. Žádost o povolení stavby musí žadatel doložit vyjádřením organizace spolu s návrhem podmínek ochrany výhradního ložiska. Na území obce zasahuje ložisko stavebního kamene Dvory u Lokte č. B3019 300 se stanoveným dobývacím prostorem Dvory č. DP 700471. Na území obce se nacházejí tato poddolovaná území: - č. 104 Chlum nad Ohří - č. 196 Bukovany u Sokolova, těžba hnědého uhlí před i po r. 1945 Na poddolovaných územích lze zřizovat stavby jen pro provedení speciálního geologického průzkumu, který určí komplex technických opatření nutných pro zakládání staveb v těchto oblastech. Podrobnější informace o poddolovaných územích podá na vyžádání Geofond ČR. Na poddolovaných územích lze zřizovat stavby v souladu s ust. § 13 zákona č.62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů, pouze se souhlasem Ministerstva životního prostředí ČR, odboru výkonu státní správy IV - pracoviště Ústí nad Labem, a za podmínek jím stanovených. Pro projektování staveb do území zasaženého těžbou nerostných surovin platí ČSN 73 00 39 Navrhování objektů na poddolovaném území, která musí být dodržena. Dle podkladů z odvozené mapy radonového rizika ČR v M 1 : 200.000 se převážná část správního území obce Chlum Svaté Maří nachází v oblasti střední kategorie radonového rizika. Severně mimo území obce byla v 80.letech nasypána vnější výsypka Lítov – Boden, na které již probíhá biologická rekultivace – lesnická a zemědělská rekultivace. Veškerá problematika výsypky nezasahuje do správního území obce a to ani stanovená závazná linie těžby. ÚPO řeší ve vazbě na rekreační oblast kolem vodních nádrží Lítov - Boden cyklostezku z Chlumu směrem na Lítovskou výsypku.

10. VYMEZENÍ MÍSTNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY Jako samostatný územně technický podklad byl pro potřeby územního plánu obce Chlum Svaté Maří vypracován „Územní systém ekologické stability obce Chlum Svaté Maří“, březen 2003, autor RNDr.J.Křivanec. Jedinou územně plánovací dokumentací, která řeší ÚSES i na území obce Chlum Svaté Maří, je ÚP VÚC KSA. Tento schválený územní plán, který vymezil nadregionální a regionální úroveň ÚSES, nenavrhl na území obce Chlum Svaté Maří žádný prvek nadregionální ani regionální úrovně. Téměř celé území obce Chlum Svaté Maří leží v ochranném pásmu nadregionálního biokoridoru řeky Ohře. Na správním území obce Chlum jsou navrženy pouze prvky ÚSES místní úrovně. V červenci 2003 byly na části správního území, která nezahrnovala lesní půdu a ostatní pozemky plnící funkce lesa, schváleny pozemkové úpravy, které vymezily společná zařízení - zejména prvky místního ÚSES, interakční prvky a polní účelové cesty.

str.č. 39


Vzhledem k charakteru území nebylo na území obce vymezeno žádné biocentrum. V těsné blízkosti obce na pravém břehu řeky Ohře mimo území obce Chlum Svaté Maří je vymezeno rozsáhlé regionální biocentrum č.1168. Rovněž místních reprezentativních biocenter je dostatek v okolních katastrálních územích. Biokoridor č.443 byl na území řešeném pozemkovými úpravami východně od obce rozšířen a plní tak v tomto prostoru i funkci místního biocentra. Dle regionálně fytogeografického členění náleží území do oblasti mezofytika, do fytogeografického podokresu č. 28a - Kynšperská vrchovina. Základními biogeografickými jednotkami jsou bioregion, biochora a skupiny typů geobiocénů (STG). Bioregion je jednotkou individuální, neopakovatelnou, nižší jednotky jsou tzv. typologické, v podobných ekologických podmínkách opakovatelné. Celé území je součástí bioregionu

1.26 - Chebsko-sokolovský bioregion. Bioregion patří do

hercynské podprovincie, provincie středoevropských listnatých lesů. Charakteristickým rysem bioregionu je absence bučin, které jsou vázány teprve na strmější svahy na okraji pánví. Jsou zastoupeny tyto typy biochor: →

2.1.3 - mírně teplých pahorkatin

→

2.1.6 - údolních zářezů

Úroveň bioregionu ani biochor není reprezentována žádným nadregionálním nebo regionálním biocentrem, těsně za hranicí obce se nachází regionální biocentrum č. 1168 Libavský vrch. Nejnižší biogeografickou jednotkou jsou skupiny typů geobiocénů (STG). Tato úroveň je reprezentována místními biocentry. Zastoupení STG v řešeném území: biochora mírně teplých pahorkatin →

4 AB 3

Fageta paupera (holé bučiny)

→

4B3

Fageta typica (typické bučiny)

→

4 BC 4

Fraxini-alneta sup. (jasanové olšiny)

→

4B5

Alneta sup. (olšiny vyš. stupně)

biochora údolních zářezů →

3 AB 3

Querci-fageta (dubové bučiny)

→

4 AB 3

Fageta paupera (holé bučiny)

→

4B3

Fageta typica (typické bučiny)

→

4 BC 4

Fraxini-alneta (jasanové olšiny)

→

4C5

Salici fragilis-alneta sup. (vrbové olšiny)

Nejhojněji zastoupenými jednotkami jsou 4 AB 3 a 4 B 3, které vzhledem k poloze území na rozhraní bukové a dubojehličnaté varianty 4. vegetačního stupně mají místy charakter dubových bučin. Území bylo v rámci průzkumových prací pro komplexní pozemkové úpravy posuzováno podle šestistupňové klasifikace stupňů ekologické stability: 0 - plochy ekologicky výrazně nestabilní 1 - plochy ekologicky velmi málo stabilní 2 - plochy ekologicky málo stabilní 3 - plochy ekologicky středně stabilní 4 - plochy ekologicky velmi stabilní 5 - plochy ekologicky nejstabilnější

str.č. 40


Celkově je území ekologicky středně stabilní. Území s vysokou ekologickou stabilitou, tj. stupně 4, se vyskytují ostrůvkovitě v údolích vodních toků. Největší část území zaujímají stupně č. 3 a 2. Je nutno uvést, že ekologická stabilita území je výrazně časově proměnlivá jak vlivem spontánních přírodních procesů, tak zejména antropogenních aktivit. Vymezování a ochranu územních systémů ekologické stability zařazuje zákon č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny mezi základní nástroje zajištění ochrany přírody a krajiny. V tomto zákoně a v prováděcí vyhlášce č. 395/1992 Sb. Jsou rovněž vymezeny základní pojmy a podrobnosti vymezení a hodnocení ÚSES. Nadregionální ÚSES Celá obec je součástí ochranné zóny biokoridoru nadregionálního významu č. K 40 Amerika Svatošské skály., kde se prvky místního ÚSES a prostory s vyšším stupněm ekologické stability považují za součást nadregionálního biokoridoru. Smyslem ochranné zóny je podpora koridorového efektu, zaměřená na ochranu a rozšiřování prvků s vyšším stupněm ekologické stability. Přesná hranice ochranné zóny není v terénu zpravidla vymezitelná a není to ani účelné, proto není v grafické příloze uvedena. V komplexních pozemkových úpravách byla pro zvýraznění této skutečnosti přidávána k označení prvků ÚSES zkratka NR. Osy biokoridoru - vodní a nivní - procházejí těsně za jižní hranicí správního území obce. Regionální ÚSES Schválený ÚP VÚC KSA nevymezil na správním území obce žádný prvek regionálního ÚSES. Místní ÚSES Na území obce je místní ÚSES v územním plánu vymezen následujícím způsobem: * V prostoru zpracování komplexních pozemkových úprav (tzv. obvodu upravovaného území) jsou prvky ÚSES včetně interakčních prvků vymezeny tak, jak byly schváleny v návrhu komplexních pozemkových úprav. Toto řešení zahrnuje zemědělské pozemky a lesní porosty v bývalé bažantnici. Návrh pozemkových úprav vycházel z generelu ÚSES okresu Sokolov. * Na ostatním území byl kvůli zajištění návaznosti na okolní území použit jako základ pro vymezování prvků ÚSES rovněž generel ÚSES okresu Sokolov. Území takto řešené je nesouvislé a zahrnuje především lesní porosty. Všechny prvky jsou navrženy tak, aby byly již z větší části funkční a mohly být pouze jednoduchými a finančně nenáročnými opatřeními dotvořeny a případně udržovány v požadovaném stavu. Na území obce Chlum Svaté Maří vymezuje ÚPO Chlum Svaté Maří tyto plochy místního ÚSES: číslo:438, spojnice: bk 443 - bk 425 číslo: 443, spojnice: hranice obce (Ohře) - hranice obce (Libocký potok) číslo: 425, spojnice: hranice obce (Ohře) - hranice obce (směr Habartov - Lítov) Interakční prvky Interakční prvky představují doplnění sítě biocenter a biokoridorů. Nejsou pro ně stanoveny žádné prostorové parametry, rovněž režim využívání je zpravidla volnější. Vymezeny byly v rámci pozemkových úprav převážně jako prvky již v krajině existující.

str.č. 41


Stávající interakční prvky: - souvislý porost dřevin - zarostlé meze - pás křovin, umělá výsadba - pás křovin, umělá výsadba - doprovodný porost polní cesty, většinou umělá výsadba Navržené interakční prvky: - doprovodný porost polní cesty, řada listnatých stromů Prvky ÚSES biokoridory - jsou uvedeny v tabulkách. Údaje v tabulkách poskytují základní informace o prvcích tak, jak to předpokládá úroveň plánu ÚSES. Navrhovaná opatření představují určité minimální zásady pro zajištění funkčnosti jednotlivých prvků. Předpokládá se, že tyto zásady budou základním podkladem pro rozhodování orgánů státní správy a pro zpracování navazujících dokumentací. Veškeré plochy ÚSES a interakční prvky na území obce Chlum Svaté Maří, které byly vymezeny v KPÚ k.ú. Chlum Svaté Maří, jsou plně převzaty do návrhu ÚPO Chlum Svaté Maří. Funkční využití ploch biokoridorů ÚSES musí být v souladu s navrženými charakteristikami v popisu jednotlivých skladebních částí ÚSES. Plochy ÚSES představují nezastavěné a nezastavitelné plochy kulturní krajiny. Dílčí upřesnění šířky biokoridorů nebo vychýlení jejich trasy bude dodržovat závazné prostorové parametry dle metodiky návrhu ÚSES.

str.č. 42


11. VYMEZENÍ PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, ASANAČNÍ ÚPRAVY 11.1. PLOCHY PRO VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY Územní plán vymezuje plochy pro veřejně prospěšné stavby. Pro realizaci veřejně prospěšné stavby na základě schváleného územního plánu obce je možné vyvlastnění pozemků a staveb podle § 108 odst. 2 písm. a) zákona č.50/1976 Sb. (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, pokud nebude možno řešením majetkoprávních vztahů dosáhnout dohodou nebo jiným způsobem. Rozsah plochy pro veřejně prospěšnou stavbu může být dále upřesněn v územním řízení. Seznam ploch pro veřejně prospěšné stavby: Občanské vybavení: Ov1 – areál letního divadla pod zámeckou zahradou, rozvojová plocha č.21 Ov2 – rozšíření kulturního domu,rozvojová plocha č.22 Ov3 – zázemí turistického ruchu pod Litovskou výsypkou, rozvojová plocha č.23 Plochy sportu: S1 – rozšíření stávajícího sportoviště v centru obce, rozvojová plocha č.31 Plochy dopravní obsluhy: DO1 – západní obslužná komunikace včetně propojení s náměstím,centrální parkoviště, rozvojová plocha č.41 DO2 – cesta k televiznímu vysílači,rozvojová plocha č.42 DO3 – přeložka silnice III./21235 severně od budovy kláštěra, rozvojová plocha č.43 DO4 – místní komunikace k letnímu divadlu včetně parkoviště, rozvojová plocha č.44 DO5 – místní komunikace k třešňovému sadu, rozvojová plocha č.45 DO6 – místní komunikace pod Litovskou výsypkou, rozvojová plocha č.46 DO7 – místní komunikace zpřístupňující navrženou plochu pro bydlení, její napojení na DO5 - místní komunikace, rozvojová plocha č.47 DO8 – místní komunikace propojující dvě stávající místní komunikace na severovýchodě obce, rozvojová plocha č.48 DO9 – polní cesta podél lesa v jižní části obce, rozvojová plocha č.49 DO10 – místní komunikace zpřístupňující stávající hřiště v centru obce, rozvojová plocha č.50 DO11 – cesta ke svaté studánce a k altánu, rozvojová plocha č.51 dále: - plynofikace obce - inženýrské sítě v navržených rozvojových zastavitelných plochách - rekonstrukce autobusových zastávek - odkanalizování obce - trafostanice - čerpací stanice splaškových vod rekonstrukce křižovatky silnic III./21217 a III./21235

str.č. 43


11.2. ASANAČNÍ ÚPRAVY, DEMOLICE, REKONSTRUKCE ÚPO navrhuje tyto asanace: A1 – přestavba areálu bývalé bažantnice na smíšené území vesnického typu, rozvojová plocha č.15 A2 – asanace rušené části silnice III.třídy, rekultivace území na veřejnou zeleň dále: - přeložku části místní komunikace za kulturním domem, část původní komunikace se upraví na pěšinu D3 Územní plán nenavrhuje žádnou demolici rodinného domu ani hospodářského objektu v obci Chlum Svaté Maří a to ani v případě řešení nevyhovujících stávajících křižovatek komunikací jako dopravních závad.

12. ETAPIZACE VÝSTAVBY ÚPO Chlum Svaté Maří je navržen pouze v jedné etapě - návrh - bez udání časového horizontu. ÚPO Chlum Svaté Maří nemá rovněž v souladu se stavebním zákonem v platném znění stanovenou dobu své platnosti. ÚPO Chlum Svaté Maří nenavrhuje žádnou výhledovou plochu územní rezervy.

13. NÁVRH ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CO * Zájmy ochrany státu Na území obce Chlum Svaté Maří se nalézá malý podzemní vojenský kryt, který ÚPO plně respektuje. * Civilní obrana Obec Chlum Svaté Maří má zpracovaný plán ukrytí obyvatel a osazenstva objektů, dle kterého je zajištěno ukrytí plného počtu obyvatel i osazenstva objektů v území v improvizovaných úkrytech. Plán ukrytí musí zabezpečit ukrytí 100% obyvatel a 100% nejsilnější směny zaměstnanců v objektech. Na území obce není žádný vodní tok ani vodní plocha, které by sloužily jako zdroje požární vody. V řešeném území není žádný tlakově odolný úkryt, který by sloužil v případě mimořádných událostí k ukrytí stálých obyvatel. V řešeném území není umístěna siréna. V případě nebezpečí varuje OÚ své obyvatele veřejným rozhlasem. V obci Chlum Svaté Maří nepracuje místní organizace dobrovolných hasičů. Mimořádné události řeší hasiči z Habartova a ostatní složky intergovaného záchranného systému Karlovarského kraje. Území obce Chlum Svaté Maří není určeno k hromadné evakuaci svých obyvatel v případě ohrožení ani není vymezeno jako cílové území pro evakuované osoby z jiných území. Na území obce není stanovena zóna havarijního plánování. Na území obce nejsou skladovány nebezpečné látky.

str.č. 44


V případě mimořádné události může být v budově OÚ zřízena humanitární základna, ve které bude probíhat výdej balené vody, humanitárních pomůcek a ošacení. Pro objekt OÚ bude zajištěn náhradní zdroj elektrické energie. Prostředky individuální ochrany pro děti do 18 let, včetně doprovodu, budou pro stav ohrožení a válečný stav (Vyhláška MV č.380/2002 Sb. k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva), na základě počtů sdělených OÚ Chlum Svaté Maří, uloženy ve skladech HZS mimo území obce a připraveny k výdeji v humanitární základně. K individuální ochraně obyvatelstva před účinky nebezpečných škodlivin při mimořádné události se využívají prostředky improvizované ochrany dýchacích cest, očí a povrchu těla, které si občané připravují svépomocí z dostupných prostředků. V obci dnes není provozován žádný objekt s možností nouzového ubytování. Nevybavené a nezařízené prostory pro nouzové ubytování by mohly být eventuelně do budoucna v objektu probošství. V obci dnes není provozován žádný objekt stravování, kde by se vařilo v potřebné kapacitě.

Nejbližším

zdravotnickým

zařízením

je

ordinace

lékaře

v Habartově,

Citicích

a

v Bukovanech. V obci je provozován hřbitov. Nejbližší nemocnice je ve městě Sokolov. V obci není žádná zemědělská farma pro intenzivní chov hospodářského dobytka. Zdrojem mimořádných událostí v severní části správního území obce Chlum Svaté Maří je silniční doprava po průjezdné silnici III./21217. Likvidaci mimořádných údálostí řeší na území obce Chlum Svaté Maří krizový štáb při OÚ Chlum Svaté Maří v součinnosti s Hasičským záchranným sborem Karlovarského kraje. Na území obce neprobíhá těžba nerostných surovin. V řešeném území neprotéká žádný vodní tok se stanoveným záplavovým územím Q100. Obec není ohrožována vodní erozí, neboť v těsné vazbě na zástavbu obce jsou převážně trvalé travní porosty. V území nehrozí nebezpečí průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní. Větší rybníky se nacházejí zcela mimo dosah zástavby a navíc na území obce je nedostatek vody. Územní plán neřeší žádná protipovodňová opatření. Vlastní zástavbou obce žádný tok neprotéká. Územní plán neřeší ani protierozní opatření v krajině, neboť zemědělská půda na území obce je užívána jako trvalý travní porost s dostatečnou zasakovací schopností. Územní plán respektuje stávající remízy a aleje podél polních cest jako důležité krajinotvorné a protierozní prvky.

14. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA STÁVAJÍCÍ STAV 14.1. DŮSLEDKY NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Správní území obce Chlum Svaté Maří leží těsně na jižní hranici Sokolovského hnědouhelného revíru, který výrazně negativně ovlivňoval posledních 20 let životní prostředí celé jižní oblasti Sokolovského okresu. Těsně za průjezdnou silnicí III./21217 a za posledním domem při severním okraji obce leží pata Lítovské výsypky. V současné době zde probíhá již jen biologická rekultivace (lesnická a zemědělská doplněna rekultivací hydrickou). Dá se říci, že regionální podmínky životního prostředí se budou souvisle zlepšovat ve vazbě na postupném zapojování biologické rekultivace lokality Lítov – Boden do plnohodnotné kulturní krajiny. Území obce spadá do oblasti se silně až extrémě narušeným životním prostředím. Ovzduší v obci je 3

silně znečištěné s výskytem polétavého prachu až 75 mikrog/m za rok a s výskytem oxidu siřičitým 3

více jak 60mikrog/m za rok. V obci jsou jako malé zdroje znečištění ovzduší lokální topidla v domech,

str.č. 45


ve kterých je spalováno hnědé uhlí a dřevo. Severní část obce je obtěžována hlukem a vibracemi z průjezdné automobilové dopravy po silnici Kaceřov – Bukovany č.III./21217. ÚPO se snaží svým řešením nezhoršit těžce zkoušené životní prostředí v území. Zároveň navrhuje některé kroky ke zkvalitnění obytného mikroklimatu: Nová výstavba bude mít vesměs ekologické vytápění plynové, což výrazně zlepší emisní situaci v území. Také stávající zástavba by měla postupně v závislosti na rekonstrukcích objektů spojených s jejich dodatečným zateplením přejít na některou ekologickou formu vytápění. Zásobování stávající zástavby i plánované výstavby na území obce zemním plynem s jeho využíváním pro vytápění, ohřev užitkové vody a pro vaření přispěje ke zlepšení životního prostředí, které bude znamenat omezení na minimum hlavní škodliviny, která vzniká spalováním uhlí nebo topných olejů. Jde hlavně o prach a oxid siřičitý (CO2), kterého je při spalování zemního plynu o 40-50% méně než při spalování uhlí a o 35% méně než při spalování topných olejů. Dále bude omezena v daných procentech tvorba odpadů popele, manipulace s tímto odpadem a s jeho ukládáním na skládku.

ÚPO řeší otázku centrálního čistění odpadních vod. V souladu s platným stavebním povolením je navržena společná likvidace splaškových vod z obcí Chlum Svaté Maří, Dasnice, Bukovany a Habortov v jedné centrální ČOV Habartov - Bukovany situované na území města Habartov. Splaškové vody z obce Chlum Svaté Maří jsou podél silnice III./21235 přivedeny do čerpací stanice splašků v Dasnici, odkud budou společně čerpány přes území obce Dasnice, Bukovany do ČOV jižně pod Habartovem. Územní plán řeší dnešní nevyhovující dopravní situaci v obci ÚPO navrhuje: -

nová přístupová komunikace do obce na západním okraji – styková křižovatka se silnicí III./21217

-

nová komunikace na náměstí včetně parkoviště pro návštěvníky mimo náměstí

-

přeložka části silnice III./21235 do Dasnic u areálu probošství

-

přeložka části místní komunikace u kulturního domu včetně parkoviště pro návštěvníky letní scény

-

rekonstrukce komunikace s cyklostezkou přes Lítovskou výsypku do Habartova

-

nová místní komunikace k fotbalovému hřišti jako součást plochy pro bydlení

Tímto dopravním řešením se podstatně sníží vibrace, hluk a emise v historickém jádru obce. Územní plán respektuje stávající vodní toky a plochy a lesní půdu jako významné krajinné prvky ze zákona. Územní plán respektuje stanovené chráněné území OP II. stupně IIB PLZLM Františkovy Lázně a CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský les. ÚPO respektuje stávající plochy veřejné zeleně v obci - centrální park, zámeckou zahradu ÚPO plně zapracovává řešení ze schválených KPÚ k.ú. Chlum Svaté Maří. Jedná se zejména o stávající a navržené účelové polní cesty, plochy ÚSES, liniová mimolesní zeleň podél cest v krajině i meze s mimolesní zelení na svazích trvalého travního porostu. Plochy vesměs liniové mimolesní zeleně (aleje listnatých autochtomních stromů s keřovým podrostem) vymezují KPÚ jako stávající interakční prvky. Tyto plochy interakčních prvků jsou respektovány jako zastavitelné plochy zeleně, a to i v případě, že jsou kolem navrženy zastavitelné rozvojové plochy. Oproti

str.č. 46


konceptu ÚPO je proto zmenšena rozvojová plocha pro bydlení č. , to z důvodu zachování aleje strupů podél stávající cesty (resp. místní komunikaci č. 41). Z důvodu respektování prvků místního ÚSES dle KPÚ došlo k posunutí rozvojové zastavitelné plochy pro bydlení č. 6směrem do volné krajiny ke hřišti. ÚPO respektuje schválené KPÚ v plném rozsahu. ÚPO navrhuje asanaci ladem ležícího areálu bývalé bažantnice v SZÚO obce a jeho přestavbu na smíšené území -

v souladu se zákonem o pohřebnictví č.256/2001 Sb., v platném znění, ÚPO pracuje s OP

hřbitova = 100m. ÚPO nenavrhuje na území obce žádnou rozvojovou plochu výroby. Žádná plocha výroby se rovněž na území obce nevyskytuje. Rozvoj území obce Chlum Svaté Maří kromě rozvoje potřeb obce (bydlení, služby) zaměřen na klidové aktivity turistického ruchu a to ve vazbě na areál probožství jako poutní místo duchovního spočinutí. ÚPO je zároveň v souladu s navrženou koncepcí rozvoje území okolo lomu Medard dle US Sokolovsko - západ. Všechny tyto řešené aktivity by měly přispět ke zlepšení životního prostředí v obci. Rozvoj na území obce Chlum Svaté Maří předpokládá zabezpečení zájmů ochrany ovzduší. Na území obce Chlum Svaté Maří se nenachází žádný zvláště velký ani velký zdroj znečištění ovzduší. Na území obce se v současné době nenachází ani žádný střední zdroj znečištění ovzduší. V obci není centrální systém zásobování teplem ze společné kotelny. Každý objekt je zásoben individuálně z lokálních kotlíků. Na území obce není situována žádná zemědělská farma ani žádný jiný výrobní areál. ÚPO na území obce nenavrhuje žádnou výrobní plochu. Na území obce se nenachází žádné území se zhoršenou kvalitou ovzduší ani pro ochranu zdraví lidí ani pro ochranu ekosystému. V současné době je kvalita ovzduší na území obce vyhovující imisním limitům. Územní plán nevytváří předpoklady k jejich zhoršení nad přípustnou míru. Emise ze zdrojů znečišťění ovzduší, včetně dopravy a dopravních staveb, nesmí způsobit překročení krajských emisních stropů a imisních limitů.

14.2. DŮSLEDKY NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Vyhodnocení ztrát ZPF je zpracováno na základě zákona č.334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, na základě metodické vyhlášky č.13/1993 Sb, kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF, a metodického pokynu MŽP ze dne 12.6.1996, č.j.06LP/1067/96 k odnímání půdy ze ZPF podle zákona ČNR č.334/1992 Sb. o ochraně ZPF. Výchozím podkladem pro zpracování zemědělské přílohy byly výkresy č.1a. Hlavní výkres, M 1 : 5.000, v.č.1b Hlavní výkres, M 1 : 2.000. Problematika vyhodnocení záboru ZPF je řešena ve v.č.7aVyhodnocení půdního fondu, M 1 : 5.000, v.č.7b Vyhodnocení půdního fondu - detail, M 1 : 2.000. V těchto výkresech je zakreslena: hranice současně zastavěného území obce k IX./2003. Výměry, kultury a vlastníci pozemků a parcel byly převzaty z katastrální mapy a z jednotné evidence katastru poskytnuté obcí. Výměry dělených parcel jsou zjištěny z atribuční tabulky. Řešené území se nachází v k.ú.Chlum Svaté Maří.

str.č. 47


Výrobní podmínky v řešeném území charakterizují údaje: * Klimatický region Naprostá většina území spadá do mírně teplé oblasti – klimatický region MT4. Klima je mírně teplé, 0

mírně vlhké. Průměrné roční teploty se pohybují v rozmezí 6 – 7 C, průměrné roční srážky kolem 700mm. Podnebí je vlivem částečného srážkového stínu mírně suché. * Skupiny půd hlavních půdních jednotek Řešené území je typologicky vytvářeno v závislosti na složení matečných substrátů a na reliéfu terénu, který charakterizují táhlé svahy mírně zvlněné pahorkatiny. V řešeném území se vyskytují tyto hlavní skupiny půd v bezprostředním okolí sídel: -

HPJ 29, 37 – hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy převážně na rulách, žulách a svorech a na výlevných kyselých horninách; středně těžké až lehčí, mírně štěrkovité, většinou s drobnými vláhovými poměry

-

HPJ 50 – hnědé půdy oglejené a oglejené půdy na různých horninách (hlavně žulách, rulách) s výjimkou hornin HPJ 48, 49; zpravidla středně těžké, slabé až středně štěrkovité až kamenité, dočasně zamokřené

-

HPJ 68 – glejové půdy úzkých údolí, včetně svahů, obvykle lemující malé vodní toky; středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné pouze pro louky Na území obce Chlum Svaté Maří není žádná zemědělská farma. ÚPO tento stav zachovává. Plochu

bývalé bažantnice, která není již několik let v provozu, ÚPO navrhuje k asanaci a přestavbě na území smíšené. Rozvoj obce Chlum Svaté Maří je navržen v jedné etapě v rozvojových plochách: Bydlení vesnické: 1 - dostavba proluk na Zeleném Vrchu 2 - centrální plocha bydlení jižně od návsi u tenisových kurtů 3 - dostavba podél jižního okraje silnice č. III./2135 na Dasnici 4 - rekonstrukce objektu školy na bytový dům nebo objekt veřejného ubytování 5 - dostavba proluk Doliny 6 - plocha bydlení u třešňového sadu 7 - plocha bydlení při severním okraji obce těsně pod patou Lítovské výsypky Plochy smíšeného využití městského typu: 11 - dostavba proluky na jižní frontě návsi 12 - plocha pod Lítovskou výsypkou Plochy smíšeného využití vesnického typu: 13 - plochy jižně pod silnicí III./21217 při západním okraji obce 14 - plochy při západním okraji obce podél navržené západní obslužné komunikace 15 - přestavba bývalé bažantnice Občanské vybavení: 21 - areál letního divadla pod zámeckou zahradou 22 - rozšíření kulturního domu 23 - zázemí turistického ruchu pod Lítovskou výsypkou

str.č. 48


Plochy sportu: 31 - rozšíření stávajícího sportoviště v centru obce Plochy dopravní obsluhy: 41 - západní obslužná komunikace včetně propojení s náměstím, centrální parkoviště 42 - cesta k televiznímu vysílači 43 - přeložka silnice III./21235 severně od budovy kláštera 44 - místní komunikace k letnímu divadlu včetně parkoviště 45 - místní komunikace k třešňovému sadu 46 - místní komunikace pod Lítovskou výsypkou 47 - místní komunikace zpřístupňující rozv.pl.č.6, její napojení na rozv.pl.č.45 - místní komunikace 48 - místní komunikace propojující dvě stávající místní komunikace na severovýchodě obce 49 - polní cesta podél lesa v jižní části obce 50 - místní komunikace zpřístupňující stávající hřiště v centru obce 51 - cesta ke svaté studánce a k altánu Tabulková část Vyhodnocení záboru ZPF a LPF je zpracováno v těchto tabulkách: - viz.část B:Tabulková část: Tab.č.1 - Rozvojové plochy - seznam dotčených pozemků Tab.č.2.1 - Přehled navrhovaného odnětí půdy ze ZPF podle druhu pozemků (kultur) náležejících do ZPF Tab.č.2.2. -Přehled navrhovaného odnětí půdy ze ZPF podle funkčního využití lokalit Tab.č.3 - Bilance předpokládaného odnětí ZPF pro realizaci urbanistického řešení podle jednotlivých lokalit Do návrhu ÚPO Chlum Svaté Maří jsou v k.ú.Chlum Svaté Maří zapracovány v plném rozsahu schválené komplexní pozemkové úpravy (dále KPÚ) včetně nového mapového podkladu katastrální mapy. V KPÚ byly vymezeny zejména nové cesty, plochy místního ÚSES a plochy interakčních prvků. KPÚ tyto všechny skutečnosti vymezily ve volné krajině za hranicí SZÚO. ÚPO navrhuje rozvojové zastavitelné plochy v prolukách SZÚO a dále v těsné vazbě na hranici stávající zástavby. Tím se zcela logicky stalo, že některé plochy interakčních prvků a místního ÚSES se dostaly do kontaktu s navrhovanou zástavbou. V několika případech byl na úkor takto vymezených ploch veřejného zájmu (ÚSES a interakční prvky) v KPÚ změněn rozsah původních zastavitelných ploch z konceptu ÚPO. Jedná se o tyto případy: -

rozvojová plocha pro bydlení č.2 byla výrazně zmenšena o nezastavitelnou plochu liniové zeleně podél cesty

-

rozvojová plocha pro bydlení č.6 byla odsunuta od hranice SZÚO směrem východním z důvodu nezastavitelné plochy ÚSES vymezené v třešňovém sadu. Zároveň byly v této severovýchodní oblasti obce u fotbalového hřiště zapracovány navržené cesty (v ÚPO č.45, 47, 48)

-

trasa polní cesty na Drsný vrch, která je v ÚPO rekonstruována na místní komunikaci č.41, byla převzata v aktualizované trase dle KPÚ

-

do ÚPO byly zapracovány další cesty dle KPÚ - rozv.č.48, 47, 49, 50, 51

-

do ÚPO byly z KPÚ zapracovány nové komunikace těsně u náměstí a u stávajícího hřiště

str.č. 49


Uvedené skutečnosti měly významný vliv na vyhodnocení záboru území a vyhodnocení záboru ZPF. Z toho důvodu byla pro potřeby návrhu ÚPO zcela přepracována zemědělská příloha, a to jak tabulková část, tak i grafická příloha v.č.7a Vyhodnocení půdního fondu, v.č.7b Vyhodnocení půdního fondu - detail. Oproti návrhu ÚPO dochází k těmto změnám: -

je více rozvojových ploch - nové cesty

-

je zmenšen celkový zábor ZPF - zmenšení ploch o interakční prvky, některé cesty jsou již převedeny v KPÚ do ostatních ploch.

ÚPO v obci Chlum Svaté Maří v k.ú. Chlum Svaté Maří navrhuje k záboru území o rozloze: (ha) Celková rozloha 13,07

z toho ZPF 9,88

ZPF SZÚO

ZPF mimo SZÚO

0,66

9,22

Rozvoj obce je výrazně zaměřen na plochy mimo zastavěné území, neboť vlastních proluk v zástavbě obce je minimálně. Podíl výstavby na ostatní ploše je rovněž minimální (3,18 ha = 23,2% zabírané plochy), neboť na bezprostřední okolí obce těsně za hranicemi SZÚO okamžitě navazuje ZPF. Ve struktuře odebíraného ZPF jednoznačně převládá zábor TTP (5,62 ha = 56,9%) před záborem zahrad (2,46 ha = 24,9%) a záborem orné půdy (1,8 ha = 18,2%). Ve struktuře odjímaného ZPF dle tříd ochrany naprosto jasně převládá zábor nejméně kvalitní ZPF ve V. třídě ochrany 7,65 ha = 77,4% ZPF, následuje 1,8 ha ve II. třídě ochrany (18,2%). ÚPO Chlum Svaté Maří navrhuje minimální zábor ZPF ve I. třídě ochrany 0,42 ha = 0,42% odjímané ZPF. Jedná se o zábor zahrad mimo SZÚO v lokalitě 5 pro bydlení, v lokalitě 41 pro dopravu a o zábor orné půdy v lokalitě 13 pro smíšené území. Navrženým záborem 13,1 ha území, z toho 9,88 ha ZPF nebude na území obce zhoršené životní prostředí. Zároveň nebudou negativně dotčeny stávající podmínky zemědělské výroby na k.ú. Chlum Svaté Maří. ÚPO zachovává v kulturní krajině veškeré polní účelové cesty, nerozšiřuje meliorační zásahy. ÚPO zároveň nenavrhuje žádné nové cesty v krajině a to ani pro účely cykloturistiky. Navrhované řešení rozvoje obce je z hlediska ochrany ZPF výhodné, protože: -

nejsou zabírány nejkvalitnější ZPF v I. a II. třídě ochrany

-

v krajině nejsou rozšiřovány izolované objekty

-

nové rozvojové plochy vyplňují proluky v SZÚO a to kromě ploch ÚSES a interakčních prvků,

-

nové rozvojové plochy těsně navazují na hrabici SZÚO a vytváří se tak stále jeden komplexní

které byly vymezeny v KPÚ vysoce urbanizovaný celek -

rozvoj obce respektuje schválení KPÚ

-

rozvoj obce je vysoce determinován morfologií terénu - údolí vodních toků

-

rozvoj obce je současně limitován hranicemi správního území obce, kdy obec je umístěna ve svém správním území zcela asymetricky a již stávající zastavěné území obce přímo sousedí s hranicí správního území obce

-

rozvoj obce je limitován historickou strukturou komunikací a zejména cest, z nichž některé návrhu ÚPO k rekonstrukci na místní obslužné komunikace a k následné oboustranné zástavbě

-

rozsah a struktura zástavby obce Chlum Svaté Maří je zároveň determinován již samotnou historií obce Chlum Svaté Maří jako významného poutního místa, na jehož tradici se snaží ÚPO navázat.

str.č. 50


Z těchto skutečností vyplývá že žádné jiné vhodné řešení rozvoje obce není. Toto řešení je nejvhodnější i z hlediska ochrany ZPF.

14.3. DŮSLEDKY NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA PUPFL ÚPO Chlum Svaté Maří plně respektuje lesní půdu a ostatní pozemky plnící funkce lesa jako trvale nezastavitelné území. ÚPO nezabírá žádné tyto pozemky. ÚPO zároveň nenavrhuje žádné pozemky ostatní plochy ani ZPF k zalesnění. Na území obce se nenacházejí rekreační objekty na PUPFL. ÚPO zároveň žádné takové aktivity nenavrhuje.

15. NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE ÚZEMNÍHO PLÁNU Návrhové období územního plánu obce Chlum Svaté Maří není stanoveno. Rozvoj území obce je řešen v jedné etapě bez udání časového horizontu. Je třeba průběžně sledovat soulad vnějších podmínek v území s navrženým územním plánem. V případě nesouladu podmínek v území je třeba na podnět Zastupitelstva obce Chlum Svaté Maří pořídit změnu závazné části územního plánu obce Chlum Svaté Maří. Směrná část ÚPD se pouze upravuje. Závazné podmínky výstavby stanovené územním plánem je možno měnit pouze pořízením změny územního plánu. Úpravy směrné části budou řešeny pořizovatelem ÚPD v předstihu před zahájením územního řízení místně příslušným stavebním úřadem . Pokud budou vnější podmínky v území trvale v souladu s navrženým územním plánem, je třeba, aby Obecní úřad Chlum Svaté Maří pravidelně informoval o tomto stavu Zastupitelstvo obce Chlum Svaté Maří v čtyřletých intervalech.

Karlovy Vary, červenec 2006

zpracovala: Ing.arch.Alexandra Kasková

str.č. 51

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE CHLUM SVATÉ MAŘÍ NÁVRH. autor: Ing.arch.Alexandra Kasková datum: červenec 2006

Recommend Documents