Z jednзnь rady obce. KЏemћe , , ,9. Chlum , , ,4

RoËnÌk 12

Cena KË: 5,-

»ERVENEC 2003

Z jedn·nÌ rady obce Rada obce se seöla na svÈ 12. sch˘zi dne 16. 6. 2003 (omluven Dr. Koudelka, p. Linha). Po kontrole plnÏnÌ ˙kol˘ z†minulÈ sch˘ze radnÌ projednali û·dost o odprodej Ëi pron·jem nevyuûÌvanÈho vodojemu ve Vr·bËi (majetek Svazku obce) ñ rada obce nedoporuËila n·vrh na opravu mostku zniËenÈho povodnÌ pod Hamrem (K¯emeûsk˝ potok) pomocÌ betonov˝ch propustk˘ ñ vzhledem k†vysokÈ cenÏ RO doporuËila provÈst pouze opravu betonov˝ch Ëel s†vyuûitÌm st·vajÌcÌch betonov˝ch rour. Rada obce doporuËila p¯idÏlenÌ 30 % z·lohy dotace z†povodÚov˝ch fond˘ 3 obËan˘m naöÌ obce na opravu rodinnÈho domu, kte¯Ì o tuto vËas poû·dali Krajsk˝ ˙¯ad, a jmenovala komisi pro kontrolu proveden˝ch pracÌ ve sloûenÌ: starosta, p¯edseda kontrolnÌho a finanËnÌho v˝boru, vedoucÌ stavebnÌho ˙¯adu a 1 Ëlen rady obce. D·le doporuËila p¯evod trafostanice v DPS, kter· je dosud vedena na LV Obce K¯emûe, do majetku J»E, a. s. ñ bude p¯edloûeno ke schv·lenÌ zastupitelstvu obce. DalöÌ Ë·st jedn·nÌ rady obce byla vyËlenÏna p¯Ìprav·m na 12. roËnÌku K¯emeûskÈho veletrhu. ñ Lin ñ

REFERENDUM 2003 Referendum o p¯istoupenÌ »eskÈ republiky k†EvropskÈ unii se konalo i v†naöÌ obce ve dnech 13. a 14. 6. 2003. Hlasov·nÌ probÏhlo stejnÏ jako p¯i volb·ch ve t¯ech okrscÌch (K¯emûe, Chlum, Stupn·). Pr·va moûnosti hlasovat v†jinÈm okrsku - mimo svÈ trvalÈ bydliötÏ, vyuûilo 18 naöich spoluobËan˘, na druhÈ stranÏ v†naöich okrscÌch hlasovalo tÈmϯ 2x vÌce opr·vnÏn˝ch obËan˘ odjinud. Z celkovÈho poËtu opr·vnÏn˝ch obËan˘ 2004 jich hlasovalo 1282, coû znamen· ˙Ëast p¯i hlasov·nÌ 63,97 %. Z†1254 celkem platn˝ch hlas˘ bylo 926 (73,8 %) pro vstup a 328 (26,2 %) proti vstupu »R do EU. V†jednotliv˝ch okrscÌch hlasovali voliËi n·sledovnÏ: Okrsek: poËet vydanÈ ˙Ëast odevzdanÈ platnÈ opr·v. ob·lky v% ob·lky hlasy obËan˘: celkem ANO % Ne % -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------K¯emûe

1299

848

65,28

848

825

595

72,1

230

27,9

Chlum

464

290

62,50

290

289

233

80,6

56

19,4

Stupn·

241

144

59,75

144

140

98

70,0

42

30,0

V†pr˘bÏhu hlasov·nÌ se nevyskytly û·dnÈ problÈmy, nebyly p¯edloûeny û·dnÈ p¯ipomÌnky ani stÌûnosti. ñJ. Linha, tajemnÌk O⁄ ñ

KŘEMEŽSKO

STRANA 1

K¯emeûsk˝ veletrh podvan·ctÈ P¯Ìpravy na 12. roËnÌk K¯emeûskÈho veletrhu vrcholÌ. I letos se m˘ûeme p o c h l u b i t neb˝val˝m z·jmem o v˝stavnÌ plochy na naöem veletrhu, kterÈ byly letos jiû mÏsÌc p¯ed zah·jenÌm veletrhu vyprodanÈ. MenöÌ z·jem je, tak jako v†minul˝ch letech, o vnit¯nÌ v˝stavnÌ plochy, takûe vnit¯nÌ expozice budou i letos pouze v†p¯ÌzemÌ Zä a v†kinÏ. Zato o venkovnÌ plochy je st·le vÏtöÌ z·jem, takûe vÌce neû mÏsÌc musÌme z·jemce o tyto jiû od¯Ìkat, neboù ökolnÌ zahrady se n·m neda¯Ì Ñnafouknoutì. P¯estoûe se veletrhu nez˙ËastnÌ nejvÏtöÌ vystavovatelÈ Mountfield, BG Technik, WS International a Dexter, p¯esto se n·m jaksi neda¯Ì popt·vku po venkovnÌch ploch·ch uspokojit. ÑSta¯Ìì vystavovatelÈ poûadujÌ vÏtöÌ plochy a hl·sÌ se i novÌ, takûe douf·me, ûe kaûd˝ n·vötÏvnÌk zde nalezne to, co hled·. PoËet vystavovatel˘, prodejc˘ a obËerstvovaˢ ke dni uz·vÏrky K¯emeûska (30.6.) dos·hl ËÌsla 252, coû ovöem nenÌ zdaleka ËÌslo koneËnÈ (jeötÏ m·me p·r menöÌch mÌst v†Zä a p¯ijedou i prodejci na trûnici). JakÈ bude slavnostnÌ zah·jenÌ v·m opÏt neprozradÌme, neboù autor scÈn·¯e p. Voz·bal toto i p¯ed n·mi tajÌ, jedinÈ co vÌme, ûe by mÏlo b˝t oproti

loÚskÈmu odliönÈ. A tak nezb˝v· neû se nechat p¯ekvapit a p¯ijÌt se podÌvat ve Ëtvrtek v†8:30 hodin k†hlavnÌ br·nÏ. Po loÚskÈ zkuöenosti s†Dnem ¯emesel projevili nÏkte¯Ì ¯emeslnÌci z·jem o ˙Ëast na celÈm naöem veletrhu, neboù ÿemeslnickÈ dny v†HolaöovicÌch se letos konajÌ t˝den p¯ed K¯emeûsk˝m veletrhem. Sv· umÏnÌ budou ¯emeslnÌci p¯edv·dÏt po celou dobu veletrhu v†ulici za hlavnÌ br·nou. Po dobr˝ch zkuöenostech z†loÚska se zavedenÌm kyvadlovÈ dopravy z†n·draûÌ »D k†are·lu v˝staviötÏ a zpÏt bude i v†letoönÌm roce tato sluûba n·vötÏvnÌk˘m zachov·na. N·vötÏvnÌci se tak budou moci z˙Ëastnit akcÌ v†pivnÌch stanech, nemusÌ z†gar·ûe vytahovat svÈ automil·Ëky a k†dopravÏ mohou vyuûÌt sluûeb »esk˝ch drah. Plak·t byl opÏt zvolen ve formÏ fota K¯emûe (pohled z†Vlkance), na n·vrh p. A. Motejla. Tento n·vrh plak·tu bude vyuûit jak na velkoploön˝ch reklam·ch, na propagaËnÌch skl·daËk·ch ve t¯ech jazykov˝ch mutacÌch, tak i v†inzer·tech r˘zn˝ch tiskovin. Ve ökolnÌ jÌdelnÏ, kter· se promÏnÌ o veletrhu na restauraci, opÏt p¯evezmou vl·du kucha¯ky ze ökolnÌ jÌdelny, takûe se vystavovatelÈ i n·vötÏvnÌci mohou tÏöit nejen na ËerstvÏ upeËenÈ dom·cÌ

NAVäTIVTE ÑKouzeln˝ svÏt radiÌî Muzeum radiotechniky XX. stoletÌ ï v˝voj radia od krystalky po reproduktory ï z·znamovou, p¯enosovou a v˝poËetnÌ techniku ï v˝voj televize Otev¯eno po dobu K¯emeûskÈho veletrhu dennÏ od 9.00 - 11.30 a 13.00 - 17.00 hodin. Star· budova ObecnÌho ˙¯adu (pod n·mÏstÌm - 1. patro) Vstup voln˝.

STRANA 2

buchty a kol·Ëe, ale i na kvalitnÌ a chutnou celodennÌ stravu. PotÏöÌme zajistÈ i milovnÌky piva, neboù jejich nabÌdka bude vskutku pestr· ñ ve stanu se budou letos poprvÈ prezentovat pivovary Samson, Platan a Budvar, u stadionu bude Bernard a Platan a kdovÌ s†jak˝mi znaËkami n·m p¯ijedou i dalöÌ obËerstvovaËi. Maxim·lnÌ pÈËe byla vÏnov·na i doprovodnÈmu kulturnÌmu a sportovnÌmu programu, kaûd˝ den je nÏjak· novinka, takûe si jistÏ kaûd˝ p¯ijde na svÈ. NeoddÏlitelnou souË·stÌ veletrhu je i z·vÏreËn· teËka ñ ohÚostroj, kter˝ stejnÏ jako v†minul˝ch letech p¯ipravujÌ p·novÈ ätÏp·nek a Honc z†»eskÈho Krumlova. ZaruËenÏ i letos p¯edvedou novinky, a tak na z·vÏr veletrhu urËitÏ p¯ijÔte. OpÏt se na v·s, v·ûenÌ spoluobËanÈ, obracÌme s prosbou o pomoc p¯i ubytov·nÌ vystavovatel˘. M·te-li k dispozici volnou ubytovacÌ kapacitu, nahlaöte to, prosÌm, na O⁄ K¯emûe, tel. 380 741 126 nebo 380 741 205, pÌ. HrubeöovÈ. Nezb˝v· n·m, neû doufat v†p¯ÌzeÚ poËasÌ a tÏöit se, ûe to letos zase vyjde alespoÚ podle p¯edstav n·vötÏvnÌk˘, a douf·me, ûe ten letoönÌ bude jeötÏ lepöÌ neû veletrh loÚsk˝. Pro jistotu ale m·me v†z·sobÏ dostatek koberc˘, podl·ûek a pilin, abychom se dok·zali vypo¯·dat i s†nep¯ÌznÌ poËasÌ. V·ûenÌ p¯·telÈ, dovolte mi, abychom v·s pozval jmÈnem po¯adatel˘ a vaöÌm prost¯ednictvÌm i vaöe p¯ÌbuznÈ a zn·mÈ, na letoönÌ 12. K¯emeûsk˝ veletrh a pop¯·l v·m ˙spÏönÈ n·kupy, vystavovatel˘m pak hodnÏ spokojen˝ch z·kaznÌk˘ a vöem p¯ÌjemnÈ z·ûitky. TÏöÌme se na shledanou s†v·mi se vöemi ve dnech 24. ñ 27. Ëervence 2003. - J. Linha, tajemnÌk O⁄ -

13.- 17. 8. 2003 se ve Feristadtu kon· veletrh

ÑMesse M¸hlviertelî. Jste srdeËnÏ zv·ni!

KŘEMEŽSKO

DOPROVODN› PROGRAM KV: »TVRTEK 24. 7. 8:30 ñ 9:00 h 10:00 ñ 13:30 h 10:00 ñ 17:00 h 14:00 ñ 18:30 h 19:30 ñ 24:00 h

-

SlavnostnÌ zah·jenÌ DOUBRAVANKA Handicapov· utk·nÌ v†badmintonu (tÏlocviËna Zä) WEEKEND BRY»KA

P¡TEK 25. 7. 10:00 ñ 14:30 h 10:00 ñ 17:00 h 15:00 ñ 18:30 h 19:00 ñ 24:00 h 19:00 ñ 24:00 h

-

BABOUCI Handicapov· utk·nÌ v†badmintonu (tÏlocviËna Zä) Swingov˝ orchestr V. Hlav·Ëe DiskotÈka Radia Faktor PosezenÌ s†dechovkou (jÌdelna Zä)

SOBOTA 26. 7. 9:00 ñ 12:00 h 9:00 ñ 15:00 h 9:00 ñ 17:00 h 10:00 12:00 14:00 19:00

ñ ñ ñ ñ

13:30 h 18:00 h 18:30 h 24:00 h

NEDÃLE 27. 7. 10:00 ñ 13:00 h 10:00 ñ 17:00 h 14:00 ñ 16:00 h 17:00 ñ 18:30 h 19:30 ñ 24:00 h 23:00 h

- Simult·nka v†öachu Fr. Korostenski (uËebna Zä) - Turnaj o veletrûnÌ poh·r v†badmintonu (tÏlocviËna Zä) - Turnaj smÌöen˝ch druûstev o veletrûnÌ poh·r ve volejbale ñ (nov˝ sportovnÌ are·l pod Zä) - BUDVAR - QUINTETT - äachov˝ turnaj o veletrûnÌ poh·r (uËebna Zä) - Drobek se skupinou KLONDAJK - VYSO»INKA

-

SAMSONKA Handicapov· utk·nÌ v†badmintonu (tÏlocviËna Zä) äLAPETO SAMSON LENK se skupinou HOP TROP HYALIT OH“OSTROJ

VeletrûnÌ badminton K¯emeûsk˝ veletrh je pro mÌstnÌ badmintonisty vûdy vÌtanou p¯ÌleûitostÌ p¯edvÈst n·vötÏvnÌk˘m veletrhu nÏco ze svÈ historie i souËasnosti a p¯ipomenout mÌstnÌm p¯Ìznivc˘m a sponzor˘m, ûe badminton je sport zasluhujÌcÌ si jejich pozornost. Je nÏkolik mÌst, kde n·vötÏvnÌci veletrhu mohou vidÏt aktivity OddÌlu badmintonu TJ Sokol K¯emûe. Jiû tradiËnÏ se oddÌl prezentuje p¯ipomÌnkami svÈ ˙spÏönÈ minulosti i souËasnosti v†expozici na ochozu ökoly. K†vidÏnÌ je nejen sportovnÌ vybavenÌ pro badminton. Vystaveny jsou vûdy i cennÈ trofeje z†tÈmϯ t¯icetiletÈ historie oddÌlu vËetnÏ ¯ady poh·r˘ a medailÌ Mistr˘ republiky, trofeje z†mezin·rodnÌch turnaj˘ i oddÌlov˝ch utk·nÌ. Ozdobou letoönÌ expozice budou ËerstvÈ poh·ry za KŘEMEŽSKO

tituly Mistra »eskÈ republiky ve dvouh¯e ûen a mixu, kterÈ zÌskala nej˙spÏönÏjöÌ hr·Ëka oddÌlu na ned·vnÈm MistrovstvÌ republiky. SvÈ mÌsto ve v˝stavnÌ vitrÌnÏ majÌ jiû tradiËnÏ i vÌtÏznÈ poh·ry z†nÏkolika poslednÌch roËnÌk˘ VeletrûnÌho poh·ru, kter˝ se hraje p¯i p¯Ìleûitosti kon·nÌ K¯emeûskÈho veletrhu. HlavnÌm mÌstem, kde p¯edv·dÌ svÈ umÏnÌ hr·Ëi oddÌlu, je samoz¯ejmÏ tÏlocviËna mÌstnÌ Z·kladnÌ ökoly. Po celou dobu veletrhu dennÏ (kromÏ soboty) budou v†tÏlocviËnÏ p¯ipraveni hr·Ëi oddÌlu, aby p¯edvedli z·jemc˘m uk·zky badmintonovÈho trÈninku Ëi z·pas˘. Bude p¯ipraven i nÏkter˝ z†trenÈr˘ oddÌlu, kter˝ zasvÏtÌ z·jemce o badminton do taj˘ hry, event. povede trÈninkovou jednotku pro z·jemce. OpÏt se uskuteËnÌ oblÌben· Ñhandicapov· utk·nÌì. Z·jemce o sehr·nÌ badmintonovÈho z·pasu vyzve nÏkterÈho z†p¯Ìtomn˝ch hr·Ë˘ oddÌlu. S·m si stanovÌ Ñhandicapì ñ kup¯.

n·skok v†jednotliv˝ch setech. Zahr·t si proti mnohon·sobnÈ Mistryni »eskÈ republiky Ëi st¯ÌbrnÈmu medailistovi z†MistrovstvÌ republiky veter·n˘, Ëi proti nÏkterÈmu ze û·k˘ oddÌlu to je p¯Ìleûitost, kterou vûdy o veletrhu vyuûije ¯ada z·jemc˘. StaËÌ p¯ijÌt s†odvahou, chutÌ do hry a vlastnÌ s·lovou obuvÌ. Rakety a mÌËky dodajÌ hr·Ëi mÌstnÌho oddÌlu. Hraje se dennÏ od 10:00 do 16:30 hodin. Vrcholem badmintonovÈho dÏnÌ pro hr·Ëe mÌstnÌho oddÌlu pak vûdy b˝v· VeletrûnÌ poh·r dvojic o poh·r vÏnovan˝ starostou obce. To je turnaj, kterÈho se ˙ËastnÌ kromÏ ¯ady dom·cÌch hr·Ë˘ i badmintonistÈ z†mnoha mÌst republiky Ëi Rakouska. Na kurtech p¯edv·dÏjÌ svÈ umÏnÌ i prvoligovÌ hr·Ëi Ëi ¯ada mistr˘ republiky poslednÌho desetiletÌ Mgr. M. KoudelkovÈ. Kdo chce vidÏt vrcholov˝ badminton, nemÏl by si nechat ujÌt veletrûnÌ poh·r, kter˝ se hraje v†tÏlocviËnÏ Z·kladnÌ ökoly v†sobotu 26. Ëervence 2003 od 9:00 hodin. - VKSTRANA 3

P¯ipomeÚme si t¯i v˝znamnÈ sv·tky, kterÈ m·me jiû zaË·tkem Ëervence ZborovskÈ n·draûÌ V†historii naöeho n·roda se za 1. svÏtovÈ v·lky slavnÏ zapsali ve sv˝ch bojÌch naöi legion·¯i na Rusi. Vûdy n·m z˘stane v†pamÏti jejich velkÈ vÌtÏzstvÌ bitva u Zborova. 2. Ëervence 1917. Tehdy zaËali naöi boj, tÈmϯ sami s†3.000 Ëeskoslovensk˝ch dobrovolnÌk˘, kdyû proti nim st·la Ëty¯n·sobn· p¯esila rakousk·, kter· mÏla zdrcujÌcÌ p¯evahu technickou a nedobytn· opevnÏnÌ.. L·ska k†vlasti a siln· v˘le zvÌtÏzila. Naöi zadrûeli na 4.100 zajatc˘, zmocnili se 15 dÏl a mnoha strojnÌch puöek a dalöÌho v·leËnÈho materi·lu. ObÏti na ûivotech naöich vöak tako byly. JmÈna ÑZborovì vöak zaznÏlo svÏtem, naöe svoboda se p¯iblÌûila. Je smutnÈ, ûe se o naöich legion·¯Ìch a jejich velk˝ch Ëinech v†minul˝ch letech mluvit nesmÏlo. Za nacismu samoz¯ejmÏ ne ñ p¯ece n·m vybojovali svobodu, ale ani ne za komunistickÈ nadvl·dy. VÌme dob¯e, v†jakÈm pomÏru byla Rud· arm·da k†naöÌ ruskÈ legii. VzpomeÚme jich alespoÚ v†naöÌ svobodnÈ republice.

Jen kr·tce si p¯ipomeÚme sv·tek 5. Ëervence sv. Cyrila a MetodÏje. P¯inesli n·m k¯esùanstvÌ a znalost pÌsma a tÌm poloûili z·klad kultu¯e, kterou uû z·pad mÏl. NenÌ uû dnes na mÌstÏ, abychom se odpojili od v˝chodu a vr·tili se k†z·padu, kam jsme vûdy pat¯ili?

6. Ëervence si p¯ipomÌn·me v˝roËÌ up·lenÌ Mistra Jana Husa. Byl to knÏz bez˙honnÈho ûivota, kter˝ k·ral zlo¯·dy ve svÈ cÌrkvi a snaûil se o jejÌ mravnÌ obrodu. Nebyl pochopen. Nedoöli jsme za poslednÌ lÈta jiû tak daleko, ûe by u Ë·sti n·roda bylo takÈ t¯eba mravnÌ obrody? - F. Nejedl˝ -

Kdy začínají nejstarší vrcholné dějiny Křemežska

zdejöÌ kysel· p˘da zp˘sobila prakticky tot·lnÌ rozklad kostÌ, takûe se leckdy z†kostry zachovaly jen fragmenty, nÏkdy jen stÌn postavy d·vajÌcÌ tuöit uloûenÌ mrtvÈho.

Pro vÏtöinu lidÌ u n·s zaËÌn· historie K¯emeûska p¯Ìchodem Kelt˘ a zaloûenÌm T¯ÌsovskÈho oppida. Tento mylnÏ zako¯enÏn˝ n·zor je ve svÏtle archeologick˝ch n·lez˘ snadno vyvratiteln˝. P¯esvÏdËme se tedy o tom. Jiû doba bronzov· (cca 2000 ñ 750 let p¯ed naöÌm letopoËtem) p¯edstavuje pro K¯emeûsko epochu prvnÌho v˝znamnÈho rozkvÏtu a jistÏ jiû tehdy u n·s panoval Ëil˝ ruch mnoho let p¯ed p¯Ìchodem Kelt˘. PomÏrnÏ dlouhÈ ËasovÈ obdobÌ dÏlÌme na staröÌ (2000 ñ 1500 let p¯. n. l.), st¯ednÌ (1500 ñ 1200 let p¯. n. l.), mladöÌ (1200 ñ 1000 let p¯. n. l.) a pozdnÌ (1000 ñ 750 let p¯. n. l.) dobu bronzovou. Ve staröÌ dobÏ bronzovÈ sÌdlili v†jiûnÌch »ech·ch p¯edstavitelÈ STRANA 4

˙nÏtickÈ kultury. Z†archeologick˝ch n·lez˘ zatÌm nenÌ jasnÈ, zda-li se tito lidÈ na ˙zemÌ jiûnÌch »ech setkali se staröÌ populacÌ Ëi p¯iöli do neosÌdlenÈ krajiny. JistÈ je, ûe rozkvÏt ˙nÏtickÈ kultury u n·s spad· do mladöÌho ˙seku staröÌ doby bronzovÈ (1800 ñ 1500 let p¯. n. l.). Tito lidÈ jiû dok·zali vyr·bÏt bronzovÈ p¯edmÏty. Suroviny pro jejich v˝robu (mÏÔ a cÌn v†bronzov˝ch v˝robcÌch v†pomÏru 90 ñ 95 % mÏdi ku 5-10 % cÌnu) se vöak v†jiûnÌch »ech·ch nevyskytujÌ, a tak je z¯ejmÈ, ûe je zdejöÌ lidÈ zÌsk·vali obchodem. Od obyvatel st¯ednÌch a severoz·padnÌch »ech se odliöovali zvykem poh¯bÌvat mrtvÈ do mohyl (hlinit˝ nebo kamenit˝ n·sep nad vlastnÌm hrobem) a nikoliv do podzemnÌch hrobek z†velk˝ch kamen˘ ve skrËenÈ poloze. Bohuûel

NÏkolik takov˝chto mohyl bylo prozkoum·no nedaleko T¯Ìsova. V†jednÈ z†nich byl nalezen bronzov˝ spir·lov˝ terË s†vytaûen˝m kuûelovit˝m trnem oznaËovan˝ jako tutulus. Jedn· se o p¯edmÏt typick˝ pro staröÌ dobu bronzovou, kter˝ slouûil jako öperk k†ozdobÏ odÏvu a vyskytuje se jen v†jiûnÌch »ech·ch a v†jiûnÌm NÏmecku. Vzhledem k†tomu, ûe vöechny tyto p¯edmÏty byly nalezeny v†mohyl·ch u hlav zem¯el˝ch, je velmi pravdÏpodobnÈ, ûe tvo¯ily souË·st pokr˝vky hlavy nebo Ëelenky. V†z·vÏru staröÌ doby bronzovÈ bylo na mÌstÏ dneönÌho hradu DÌvËÌ K·men vybudov·no hradiötÏ, kterÈ bylo pozdÏjöÌ stavbou hradu vlastnÏ KŘEMEŽSKO

zniËeno. Moûn·, ûe mohyly u T¯Ìsova pat¯ily pr·vÏ jeho obyvatel˘m. ZdejöÌ hradiötÏ bylo tvo¯eno kamenn˝mi valy. Zda-li jeden z†nich se vstupem od severov˝chodu zachytil ve svÈm v˝zkumu Dr. Pol·Ëek by bylo vhodnÈ zrevidovat, neboù p¯i sond·ûi se ve valu nach·zela i st¯edovÏk· keramika a tak se zd·, ûe vznikl aû p¯i stavbÏ hradu. HradiötÏ bylo vybudov·no na strategickÈm mÌstÏ a bylo zapojeno do tehdejöÌho obchodov·nÌ. PodÈl toku Vltavy totiû vedla v˝znamn· obchodnÌ stezka, po kterÈ se transportovala mÏÔ z†rakousk˝ch Alp a s˘l z†rakousk˝ch soln˝ch dol˘ d·le na sever (cÌn pot¯ebn˝ k†v˝robÏ bronzu se nach·zel v†kruönohorskÈ oblasti a zÌsk·val se tÈmϯ v˝hradnÏ pomocÌ r˝ûov·nÌ v†¯ek·ch a potocÌch). Ze severu z†pob¯eûÌ BaltskÈho mo¯e zase obchodnÌci p¯in·öeli jantar. V˝mÏnn˝ obchod na hradiöti dokazujÌ n·lezy jantarov˝ch kor·l˘ a ¯ady bronzov˝ch v˝robk˘ (sekery, noûe, d˝ky, n·ramky, jehlice a dalöÌ). Surovou mÏÔ patrnÏ zdejöÌ obyvatelÈ zÌsk·vali za grafit (grafit = tuha), kter˝ se v†okolÌ nalÈz· v†hojnÈm mnoûstvÌ. Archeologicky vöak m·me obchodov·nÌ s†grafitem doloûeno aû ve staröÌ dobÏ ûeleznÈ (750 ñ 450 let p¯. n. l.) a navÌc ve staröÌ dobÏ bronzovÈ se u n·s grafit pouûÌval jen na povrchovou ˙pravu n·dob, aby vypadaly lesklÈ a podobaly se tak bronzov˝m, kterÈ si mohla dovolit jen majetnÏjöÌ vrstva. Avöak tato keramika v†n·lezech ËinÌ ¯·dovÏ promile (mÈnÏ neû 1 %), a tak se zd·, ûe tuha nebyla hlavnÌm artiklem v˝mÏny zdejöÌch lidÌ. TÌm byli zejmÈna otroci, ûeny, koûeöiny a bronzovÈ v˝robky, kterÈ se tu hojnÏ vyr·bÏly, coû dokl·d· poËetn˝ n·lezov˝ soubor, ale i archeologick˝ objev tavÌcÌch tyglÌk˘ (mÏlkÈ misky slouûÌcÌ k†tavenÌ mÏdi a cÌnu) a snad i pece (interpretace Dr. Pol·Ëka by vöak vyûadovala reviznÌ v˝zkum). V†are·lu hradiötÏ je kromÏ kovolitectvÌ doloûena i textilnÌ v˝roba (n·lezy hlinÏn˝ch a kamenn˝ch p¯eslen˘, hlinÏn˝ch tkalcovsk˝ch z·vaûÌ) a d· se p¯edpokl·dat hrnË̯sk· v˝roba (desetitisÌce zlomk˘ n·dob). Unik·tnÌ je n·lez desÌtek miniaturnÌch kamenn˝ch sekeromlat˘, jeû snad byly amulety Ëi hraËkami. TisÌce ¯ÌËnÌch obl·zk˘ nalezen˝ch na hradiöti KŘEMEŽSKO

pravdÏpodobnÏ slouûily jako munice do prak˘. PazourkovÈ hroty öÌp˘ byly urËeny k†lovu zvϯe a eventuelnÌm v·leËn˝m aktivit·m. RuËnÌ ml˝nky zde nalezenÈ drtily obilÌ na mouku. Samostatnou kapitolu tvo¯Ì n·lezy bronzov˝ch p¯edmÏt˘ v†okolÌ hradiötÏ. Na rozdÌl od ostatnÌch lokalit je jich pomÏrnÏ hodnÏ. JistÏ se na tom podÌlely i dva nalezenÈ depoty (soubory p¯edmÏt˘ uloûen˝ch do zemÏ buÔ navûdy jako z·mÏrn· obÏtina nebo na urËitou dobu s†cÌlem vyzvednout si je, aû pomine nebezpeËÌ, Ëi aû je bude pot¯eba nap¯. k†p¯etavenÌ, kter˝ z†nÏjak˝ch p¯ÌËin nebyl uskuteËnÏn) n·stroj˘ a öperk˘. PrvnÌ z†nich (objeven r. 1946) obsahoval 45 n·ramk˘ a n·paûnÌk˘ a druh˝ depot (objeven r. 1960) obsahoval bronzovÈ n·stroje, 2 n·ramky a 250 jantarov˝ch kor·lk˘. Unik·tem z†bronzov˝ch p¯edmÏt˘ je d˝Ëka s†parohovou rukojetÌ a s†troj˙helnÌkovitou ËepelÌ ukonËenou otvory pro n˝ty (obr. 1). VÏtöinou se organick˝ materi·l (v naöem p¯ÌpadÏ paroh) z†d·vn˝ch dob nezachoval, coû je p¯Ìpad d˝ky s†jazykovou ËepelÌ datovanou do staröÌ doby bronzovÈ. ZajÌmav˝ je i n·dhern˝ spir·lovit˝ n·paûnÌk (nikoliv n·ramek!) s†konci stoËen˝mi do r˘ûic, kter˝ m· nejbliûöÌ analogie v†podunajsk˝ch oblastech a st·v· se tak opÏt jednÌm z†d˘kaz˘ ËilÈho obchodnÌho ruchu. Tvo¯il souË·st prvnÌho depotu nalezenÈho roku 1946 pod hradiötÏm. K†obr·bÏnÌ d¯eva slouûila obyvatel˘m hradiötÏ dl·ta. Dl·to se sch˘dkem zde nalezenÈ pat¯Ì k†mladöÌmu horizontu staröÌ doby bronzovÈ. D·le se k†jemnÏjöÌmu obr·bÏnÌ d¯eva pouûÌvala bronzov· rydla a öÌdla, kter· vöak takÈ slouûila k†rytÌ jemnÈ v˝zdoby öperk˘ Ëi zbranÌ a obr·bÏnÌ k˘ûÌ. ZdejöÌ n·lezy opÏt datem spadajÌ do staröÌ doby bronzovÈ. Bronzov· jehlice s†hlavicÌ stoËenou v†oËko (obr. 2) slouûila jako spÌnadlo öat˘ nebo ozdoba drdolu na hlavÏ. Objevuje se vöak v†pr˘bÏhu celÈ doby bronzovÈ, a tak nenÌ chronologicky p¯Ìliö citliv·. Naopak stoËen˝ kornoutovit˝ z·vÏsek z†bronzu pat¯Ì do staröÌ doby bronzovÈ.

Plechov˝ n·ramek s†podÈln˝mi pÏti ûebry z†hradiötÏ se objevuje v†z·vÏru staröÌ doby bronzovÈ a ve st¯ednÌ dobÏ bronzovÈ. ZajÌmavÈ je, ûe podobn˝ plechov˝ n·ramek, tentokr·t jen se t¯emi ûebry byl nalezen nÏkde u K¯emûe. BliûöÌ n·lezov· situace nenÌ zn·ma, a tak je moûnÈ, ûe poch·zÌ z†rozoranÈ mohyly. St¯ednÌ doba bronzov· (1500 ñ 1200 let p¯. n. l.) p¯Ìliö stop na K¯emeûsku nezanechala. »eskofalck· mohylov· kultura, kter· p˘sobila v†jiûnÌch »ech·ch, se po p¯Ìchodu z†PodunajÌ pravdÏpodobnÏ smÌsila s†kulturou unÏtickou. JistÈ je, ûe od tohoto obdobÌ aû do konce doby bronzovÈ sÌdlilo v†jiûnÌch »ech·ch jedno obyvatelstvo, kterÈ svoji kulturu mÏnilo pouze pod vnÏjöÌmi vlivy. Oblast jiûnÌch »ech byla prosta etnick˝ch posun˘ Ëi migrace, a tak m˘ûeme konstatovat, ûe se u n·s vyvÌjejÌ od st¯ednÌ doby bronzovÈ p¯ÌmÌ p¯edkovÈ pozdÏjöÌch historick˝ch Kelt˘. »eskofalck· mohylov· kultura mÏla ve zvyku svÈ mrtvÈ poh¯bÌvat vÏtöinou sp·lenÈ do mohyl, i kdyû sem tam se vyskytly i kostrovÈ poh¯by. VÏtöinou se jednalo o ûeny z†vedoucÌ vrstvy spoleËnosti. Mohylov˝ lid pronikl i do vyööÌch lesnat˝ch poloh a zab˝val se hlavnÏ pastevectvÌm. Z†tÈto doby poch·zÌ z†okolÌ K¯emûe ojedinÏl˝ n·lez sekerky se srdËit˝m sch˘dkem, kter· vych·zÌ ze seker s†liötami. PravdÏpodobnÏ se jedn· o zbytek rozoranÈ mohyly, kter˝ dokl·d· aktivity tÏchto lidÌ na K¯emeûsku. StejnÏ tak n·ramek s†rytou v˝zdobou nalezen˝ u K¯emûe (obr. 3) m˘ûe b˝t poz˘statkem z†mohyly, i kdyû ËasovÏ ho lze za¯adit i do mladöÌ doby bronzovÈ, kdy se jiû do mohyl nepoh¯bÌvalo. V†mladöÌ a pozdnÌ dobÏ bronzovÈ (1200 ñ 750 let p¯. n. l.) se rozvÌjÌ kultura knovÌzsk·. MrtvÈ tito lidÈ spalujÌ a jejich poz˘statky ukl·dajÌ v†popelnicÌch (n·doby) do ploch˝ch hrob˘. V†mladöÌ a pozdnÌ dobÏ bronzovÈ (1200 ñ 750 let p¯. n. l.) doch·zÌ k†vzr˘stu poËtu obyvatel v†jiûnÌch »ech·ch a samoz¯ejmÏ i na K¯emeûsku. PodÌl na tÈto skuteËnosti majÌ p¯ÌznivÈ klimatickÈ podmÌnky a relativnÏ klidn˝ v˝voj. ZpoË·tku tito STRANA 5

lidÈ ûijÌ v†rovinn˝ch sÌdliötÌch a teprve Ëasem osÌdlujÌ v˝öinnÈ polohy. V†pozdnÌ dobÏ bronzovÈ (1000 ñ 750 let p¯. n. l.) doch·zÌ ke smÌöenÌ populace a jejÌmu ˙bytku. P¯ÌËinou jsou horöÌ klimatickÈ podmÌnky a spoleËenskÈ tlaky. Bou¯livÈ Ëasy z·vÏru doby bronzovÈ (9. stol. p¯ed n. l.) dokl·d· opÏtovnÈ budov·nÌ hradiöù, kterÈ je vöak i dokladem spoleËenskÈ diferenciace. KnovÌzsk· kultura je pro tuto epochu oznaËovan· jako ötÌtarsk·, avöak populace je to u n·s etnicky stejn· jako v†p¯edchozÌm obdobÌ a m·me nÏkolik indiciÌ, kterÈ naznaËujÌ, ûe toto obyvatelstvo p¯eûÌv· aû do halötatskÈ doby (750 ñ 450 let p¯. n. l.). ObecnÏ m˘ûeme ¯Ìci, ûe v†mladöÌ a pozdnÌ dobÏ bronzovÈ je opÏt osÌdlen skalnat˝ ostroh, kde dnes stojÌ z¯Ìcenina DÌvËÌ K·men, coû dokl·dajÌ ËetnÈ keramickÈ n·lezy z†tohoto obdobÌ. Ot·zkou, na kterou jiû asi stÏûÌ nalezneme odpovÏÔ, je, zda-li zdejöÌ obyvatelÈ znovu ostroûnu opevnili. NeklidnÈ Ëasy 9. stoletÌ p¯ed naöim letopoËtem n·s spÌöe vedou k†odpovÏdi ano.

MigrÈna Jde o chronickÈ z·chvatovitÈ bolesti hlavy postihujÌcÌ asi kaûdÈho des·tÈho ËlovÏka, ûeny asi t¯ikr·t ËastÏji neû muûe. P¯edpokladem ¯·dnÈ lÈËby je odliöenÌ od jin˝ch druh˘ bolestÌ hlavy, kterÈ se mohou migrÈnÏ velmi podobat. ZejmÈna jde o obtÌûe od krËnÌ p·te¯e, kdy zde nach·zÌme nejËastÏji funkËnÌ blok, nebo prostÈ stresovÈ bolesti hlavy se zv˝öen˝m napÏtÌm obliËejov˝ch sval˘ nejz¯etelnÏji na Ëele, ale i bolestÌ mnohem z·vaûnÏjöÌch. U migrÈny se obtÌûe rozvÌjejÌ, doch·zÌ-li k p¯ekrvenÌ mozku rozö̯en˝mi tepÈnkami a jejich zv˝öenou prostupnostÌ. Dojde k ochabnutÌ jemn˝ch svalÌk˘ ve stÏn·ch cÈv regulujÌcÌch pr˘tok krve urËitou oblastÌ. Tuto jemnou hladkou svalovinu ve stÏn·ch cÈv neumÌme STRANA 6

Ned·vno proveden˝ archeologick˝ v˝zkum v†okolÌ Bohouökovic (v˝sledky budou obsahem dalöÌho sdÏlenÌ), kter˝ jsem realizoval s†manûelkou, p¯inesl ojedinÏl˝ n·lez fragmentu keramiky se dvÏma vodorovn˝mi ûl·bky, kter˝ je moûno datovat r·mcovÏ do mladöÌ a pozdnÌ doby bronzovÈ (n·lez jsem odevzdal v†muzeu v†»esk˝ch BudÏjovicÌch). Tento keramick˝ kousek m˘ûe b˝t poz˘statkem po sÌdliöti z†tÈto doby, avöak nelze vylouËit i jinÈ eventuality (nap¯. rozruöenÌ popelnicovÈho hrobu).

1.

dl·to

2. Z·vÏrem tedy m˘ûeme konstatovat, ûe K¯emeûsko zaûÌv· vrcholnÈ dÏjiny jiû v†dobÏ bronzovÈ (zejmÈna v†z·vÏru staröÌ a v†mladöÌ dobÏ bronzovÈ), coû dokl·dajÌ ËetnÈ archeologickÈ n·lezy. Lze vöak oËek·vat i nad·le novÈ poznatky, jak naznaËuje v˝öe uveden˝ n·lez z†Bohouökovic, kterÈ mohou objasnit novÈ lokality z†doby bronzovÈ.

- MUDr. Pol·ch-

3. Obr. 1 ñ d˝Ëka s†parohovou rukojetÌ (staröÌ doba bronzov·), DÌvËÌ K·men Obr. 2 ñ bronzov· jehlice s†hlavicÌ stoËenou v†oËko (staröÌ st¯ednÌ, mladöÌ a pozdnÌ doba bronzov·) DÌvËÌ K·men Obr. 3 ñ n·ramek s†rytou v˝zdobou (st¯ednÌ a mladöÌ doba bronzov·), K¯emûe

ovl·dat svou v˘lÌ. Vyvol·vajÌcÌm faktorem mohou b˝t hormon·lnÌ zmÏny p¯i menstruaci, prostÈ zmÏny poËasÌ, nedostatek Ëi nadbytek sp·nku, hladovÏnÌ nebo nadmÏrn˝ p¯Ìsun potravy, nÏkdy ko¯enÏn· jÌdla, Ëokol·da, alkohol, k·va, kou¯enÌ a pr˝ i sexu·lnÌ aktivita. Rozliöujeme Ëty¯i f·ze z·chvatu. V prvÈ f·zi trvajÌcÌ nÏkolik hodin aû dnÌ doch·zÌ ke zmÏnÏ n·lady, zv˝öenÈmu napÏtÌ, neklidu, nesoust¯edÏnosti, ospalosti, snÌûenÈ Ëi zv˝öenÈ reaktivitÏ nebo zmÏnÏ chuti k jÌdlu. Druhou f·zi naz˝v·me aurou. Nepostihuje vöechny pacienty a obvykle trv· nÏkolik desÌtek minut. NejËastÏji se projevuje postiûenÌm zraku, rozost¯en˝m vidÏnÌm, v˝padky Ë·stÌ zornÈho pole nebo r˘zn˝mi z·blesky. Vz·cnÏji se projevuje snÌûenÌm citlivosti nebo r˘zn˝m brnÏnÌm, doËasn˝m ochrnutÌm, z·vratÏmi, poruchami rovnov·hy i vÏdomÌ. Pak n·sleduje bolest hlavy, kter· je vÏtöinou jednostrann· a nep¯ed-

stavitelnÏ krut·, trvajÌcÌ nÏkolik hodin aû dnÌ, m· pulzujÌcÌ charakter a b˝v· doprov·zena nauzenou aû zvracenÌm a nesn·öenlivostÌ svÏtla a zvuk˘. V poslednÌ f·zi po skonËenÌ bolestÌ hlavy b˝v· pacient unaven˝ a spav˝. »lovÏk trpÌcÌ tÏmito obtÌûemi dob¯e zn· svÈ vyvol·vajÌcÌ faktory, a proto se jim snaûÌ vyhnout. Jiû tÌm se mu vÏtöinou da¯Ì snÌûit poËet z·chvat˘. Profylakticky p˘sobÌ r˘znÈ relaxaËnÌ metody, jÛga, autogennÌ trÈnink, akupresura, akupunktura... V lÈËbÏ samotnÈho z·chvatu uûÌv·me r˘znÈ lÈky nespecifickÈ, jako jsou Paralen a Acylpyrin ËastÏji v kombinaci s kodeinem, r˘zn· antirheumatika, Torecan, Cerucal apod. D·le jsou lÈky specifickÈ. NejstaröÌ jsou ergotaminovÈ prepar·ty a novÏjöÌ triptany. LÈËbou profylaktickou naz˝v·me medikaci sniûujÌcÌ poËet a intenzitu z·chvat˘. Jde asi o sedm zcela rozdÌln˝ch skupin lÈËiv, kter˝mi se snaûÌme z·chvat˘m vÌce Ëi mÈnÏ ˙spÏönÏ p¯edch·zet. - MUDr. BohumÌr äimek -

KŘEMEŽSKO

U n·s byl jejich jednÌm z nejlepöÌch chovatel˘ Dr.Trojan, kter˝ choval angliËany svÏtovÈ ˙rovnÏ. Jeho stanice se jmenovala ìze Vöejanî.

KDO JSOU SETŘI

Anglick˝ setr je velmi mil˝ k dÏtem a je v˝born˝m spoleËnÌkem. NenÌ to pes pro kaûdÈho, protoûe vyûaduje citliv˝ a zodpovÏdn˝ p¯Ìtup. Je velmi inteligentnÌ, dob¯e se uËÌ, na pohyb je n·roËn˝ a jeho temperament usmÏrnit vyûaduje trpÏlivost.

IRSK› SETR Tento krasavec s Ëervenou barvou je vcelku dob¯e zn·m˝m psem. Je to v˝born˝ loveck˝ pes s velk˝m temperamentem, n·roËn˝ na pohyb a stejnÏ jako anglick˝ setr vyûaduje trpÏlivost, zkuöenost a dobr˝ p¯Ìstup k jeho divokosti.

»ERVENOBÕL› SETR Jsou to kr·snÌ psi, kte¯Ì se takÈ oznaËujÌ jako psi stavÏcÌ a nebo oha¯i. Pat¯Ì mezi tzv.ostrovnÌ oha¯e a pat¯Ì k nim anglick˝ setr, irsk˝ setr, gordon setr, irsk˝ ËervenobÌl˝ setr a jedin˝ kr·tkosrst˝ je pointr. OstatnÌ oha¯i, kterÈ zn·me jsou kontinent·lnÌ, poch·zÌ z evropskÈ pevniny. ProË se jim ¯Ìk· set¯i? Tento n·zev je odvozen z anglickÈho slova to sit,sitting, coû znamen· sedÏt, nebo od set setting - poloûit. Tito psi zvϯ vystavujÌ, coû je schopnost oznaËit nalezenou zvϯ zaujetÌm zvl·ötnÌho postoje, p¯iËemû nos, h¯bet a p¯Ìmo vzad nataûen· oh·Úka tvo¯Ì dohromady p¯Ìmku a jedna hrudnÌ konËetina b˝v· zdviûena a pokrËena. Set¯i jsou specialistÈ hlavnÏ na zvϯ pernatou (baûant, koroptev, k¯epelka). MusÌ tuto zvϯ najÌt a vystavit.

ANGLICK› SETR Tento kr·sn˝ pes se vyskytuje na star˝ch obrazech s loveckou tÈmatikou. Jeho historie sah· do r. 1555 a je spojen· s lordem Edwardem Lawerackem. Tento p·n se velmi zajÌmal o myslivost a jeho psi byli po pracovnÌ str·nce v˝bornÌ. PozdÏji se zaËal vÏnovat p¯edevöÌm na v˝stavnÌ jedince.Tito psi hodnÏ ztratili na svÈ popularitÏ v d˘sledku ub˝vajÌcÌch loveck˝ch p¯ÌleûitostÌ a jejich poËet se znaËnÏ sniûuje. KŘEMEŽSKO

Tato forma je vlastnÏ p˘vodnÏjöÌ neûli irËan v barvÏ ËervenÈ. Jeho loveck· upot¯ebitelnost je stejn· jako u p¯edeöl˝ch setr˘ a rovnÏû tak povahovÈ vlastnosti. Je takÈ n·roËn˝ na pohyb a je velmi temperamentnÌ.

GORDON SETR TakÈ se mu ¯Ìk· skotsk˝ setr. Tento Ëern˝ eleg·n p˘sobÌ nejmohutnÏjöÌm dojmem.ÿÌk· se, ûe je nejklidÏjöÌ, ale je to urËitÏ individu·lnÌ. Jeho upot¯ebitelnost je vöestranÏjöÌ neûli u dalöÌch setr˘. Jsou v˝bornÌ aportȯi, vynikajÌcÌ na barvÏ a p¯i pr·ci na vodÏ. TakÈ se v cizinÏ pouûÌvajÌ jako policejnÌ pes a na drogy. Mohou se dob¯e pouûÌt jako pes z·chran·¯ pro jejich v˝born˝ nos a p¯·telskou povahu. Snad si zase tito n·dhernÌ psi zÌskajÌ svoji popularitu nejen jako pracovnÌ psi, ale jako v˝stavnÌ jedinci. Je velmi dobrÈ, ûe kaûdÈ plemeno m· vûdycky svÈ fanouöky a p¯iznivce, kte¯Ì se vöemi silami a prost¯edky snaûÌ plemeno udrûet na dobrÈ ˙rovni. - PavVydává: Obecní úřad Křemže Počet výtisků: 500 330200291 Zodpovídá: J. Linha Tisk:

Galerie komet na Kleti HvÏzd·rna Kleù p¯ipravila na letnÌ pr·zdniny novinku ñ novou v˝stavu nazvanou ÑGalerie kometì. V˝stava Galerie komet je sestaven· z†vybran˝ch fotografick˝ch a elektronick˝ch CCD snÌmk˘ komet po¯Ìzen˝ch na Kleti od sedmdes·t˝ch let minulÈho stoletÌ aû do souËasnosti. V˝stava m· n·vötÏvnÌk˘m p¯edstavit dlouhodob˝ v˝zkumn˝ program Observato¯e Kleù v†oblasti sledov·nÌ a objev˘ komet a jeho v˝sledky v†jejich domovskÈm prost¯edÌ. V˝stava rozöÌ¯Ì a zpest¯Ì tradiËnÌ exkurze pro ve¯ejnost na Kleti v†letnÌ sezÛnÏ. AstronomovÈ z†Kleti nemuseli vybÌrat z†cizÌch zdroj˘ ñ vöechny unik·tnÌ snÌmky komet byly po¯Ìzeny dalekohledy na Kleti. SnÌmky v†sobÏ spojujÌ vÏdeckÈ poznatky zÌskanÈ prost¯ednictvÌm nejmodernÏjöÌ techniky s†pohledem na kr·sy vesmÌru. TermÌn v˝stavy je Ëervenec a srpen 2003 v†r·mci exkurzÌ pro ve¯ejnost na Kleti. Otev¯eno bude kaûd˝ den kromÏ pondÏlÌ. JednotlivÈ prohlÌdky zaËÌnajÌ od 10:30 h, 11:30 h, 12:30 h, 13:30 h, 14:30h a 15:30 h. Exkurze spolu s†GaleriÌ komet jako uû tradiËnÏ zahrnou sezn·menÌ s†v˝sledky v˝zkumnÈho programu sledov·nÌ a objev˘ planetek a komet, za jasnÈho poËasÌ pozorov·nÌ Slunce se sluneËnÌmi skvrnami Ëi uk·zku astrofotografiÌ dalöÌch objekt˘ noËnÌ oblohy. Celou exkurzÌ prov·zejÌ odbornÌ pracovnÌci a spolupracovnÌci hvÏzd·rny, pro zahraniËnÌ n·vötÏvnÌky i cizojazyËnÏ.

- Ing. Jana Tich·, ¯editelka-

Tiskárna Posekaný Tel./fax: 387 312 242 E−mail: [email protected]

STRANA 7

Z·loha na vodnÈ a stoËnÈ se vybÌr·: - 9. 7. 2003 ñ od 12:30 do 17:00 h - 10. 7. 2003 ñ od 12:30 do 16:00 h - 11. 7. 2003 ñ od 12:30 do 14:30 h v†p¯ÌzemÌ Radnice ve K¯emûi, Ë. dve¯Ì 11. ********************************* Prodej permanentnÌch vstupenek na 12. K¯emeûsk˝ veletrh bude zah·jen dne 14. 7. 2003 na ObecnÌm ˙¯adÏ ve K¯emûi u panÌ UrbanovÈ (matrika).

DÃTSK› DEN Lesy »R, s. p., LesnÌ spr·va »esk˝ Krumlov a ObecnÌ ˙¯ad Holubov V·s srdeËnÏ zvou na DÃTSK› DEN, kter˝ se bude konat dne 19. 7. 2003 na z¯ÌceninÏ st¯edovÏkÈho hradu DÌvËÌ K·men se zah·jenÌm v†13:30 hodin v†T¯ÌsovskÈ oppidum. P¯ipravena je pozn·vacÌ soutÏû pro dÏti, r˘znÈ sportovnÌ disciplÌny a v†neposlednÌ ¯adÏ i kulturnÌ program na hradÏ vËetnÏ obËerstvenÌ. Vöichni jste srdeËnÏ zv·ni!

*********************************

LÈk·rna K¯emûe 11. 7. ñ 18. 7. 2003 ñ zav¯eno (dovolen·). *********************************

Dovolen· v†obecnÌ knihovnÏ K¯emûe Od 21. 7. do 10. 8. 2003 bude obecnÌ knihovna z†d˘vodu dovolenÈ UZAVÿENA.

KONCERT Nikdo z†tÏch, kdo se rozhodl vÏnovat veËer jinÈ kultu¯e neû tÈ televiznÌ a p¯iöel v†p·tek 6. Ëervna do s·lu k¯emeûskÈ radnice, nebyl zklam·n. O jedineËn˝ z·ûitek se milovnÌk˘m hudby postaral veleöÌnsk˝ chr·mov˝ sbor se sv˝mi hosty ñ dvacetiËlenn˝m akordeonov˝ch orchestrem z†nÏmeckÈho Freidingu pod vedenÌm mladÈ sympatickÈ Marity Kraft. Toto tÏleso, kterÈ nem· u n·s obdoby, p¯edvedlo skladby z†oblasti v·ûnÈ, ale i soudobÈ modernÌ hudby. Velmi p˘sobiv· byla takÈ sÛlov· vystoupenÌ sbormistrynÏ veleöÌnskÈho sboru panÌ Marie PeökovÈ ve zpÏvu a h¯e na housle. Z·vÏreËn· skladba, v†nÌû vystoupily spoleËnÏ oba soubory, byla skuteËn˝m vrcholem veËera. Bou¯liv˝ potlesk nadöenÈho publika byl odmÏnou vöem, kdo se na p¯ÌpravÏ tohoto kr·snÈho veËera podÌleli. - M. Spurn· ñ

KÿEMéE - »ERVEN MUéI VyööÌ Brod ñ K¯emûe 4:3 (3:1) Branky: Syrov·tka 2, Fatura, äerhakl ñ äulc, Stropek, Anderle. Dom·cÌ lÌdr p¯eboru öel do vedenÌ ve 23. minutÏ p¯esnou hlaviËkou mladÌka Fatury, hostÈ za deset minut nemÈnÏ pÏknou st¯elou Miroslava äulce (trefil se poprvÈ v†tomto roËnÌku) vyrovnali. V†z·vÏru p˘le se ale nejlepöÌ kanon˝r OP Syrov·tka prosadil dor·ûkou zblÌzka a potÈ z†penalty na¯ÌzenÈ za faul Str·skÈho upravil na 3:1. Deset minut po obr·tce hostÈ gÛlem d˘raznÈho Jana Stropka snÌûili. Po bombÏ äerhakla z†trestnÈho kopu vöak mÏli dom·cÌ k†dobru opÏt dvoubrankov˝ n·skok. K¯emeûötÌ hlaviËkou V·clava Anderleho po rohu (10. gÛl v†sezÛnÏ) opÏt korigovali a tÏsnÏ p¯ed koncem mohli i vyrovnat, ale Leötina p·lil jen do b¯evna. K¯emûe ñ SvÏtlÌk 1:1 (1:0) Branky: Leötina ñ Hronek. Dvan·ctou jarnÌ brankou kanon˝ra V·clava Leötiny öli dom·ci do vedenÌ, hostÈ po obr·tce gÛlem Hronka srovnali a body se zaslouûenÏ dÏlily.

Roûmit·l ñ K¯emûe 1:4 ((0:1) Branky: Wˆgebauer ñ Kouba 2, Chrom˝, Stropek. JednoznaËn· z·leûitost favorizovanÈ K¯emûe, kter· v˝hrou potvrdila umÌstÏnÌ na bronzovÈ p¯ÌËce koneËnÈ tabulky OkresnÌho p¯eboru. HostÈ navÌc na p˘dÏ sestupujÌcÌho t˝mu nepromÏnili penaltu, kdyû Str·sk˝ po faulu na Bartoöe p·lil z†desÌtky jen do b¯evna. Ji¯Ì Kouba dvÏma gÛly vyt·hl osobnÌ bilanci na devÏt z·sah˘ do ËernÈho v†sezÛnÏ, ËÌmû bral pomysln˝ klubov˝ bronz za V·clavem Leötinou (12 gÛl˘) s†V·clavem Anderlem (10 branek). Muûi Sokola K¯emûe obsadili v†koneËnÈ tabulce okresnÌho p¯eboru 2002/2003 se ziskem 39 bod˘ t¯etÌ p¯ÌËku, kdyû z†dvaadvaceti z·pas˘ dvan·ct vyhr·li, t¯ikr·t remizovali a sedmkr·t prohr·li (skÛre 55:27) a obh·jili loÚskÈ umÌsstÏnÌ (2001/2002: 41 bod˘, skÛre 46:31). NejlepöÌ st¯elci v†sezÛnÏ 2002/03: Leötina 12 (pouze jaro), Anderle 10, Kouba 9 DalöÌ po¯adÌ: Nov·k 7, Stropek 7, Chrom˝ 3, Bartoö 2, Papöo, »ervenka, RolnÌk, Adler, äulc po 1. TradiËnÌ letnÌ turnaj se uskuteËnÌ v†sobotu, 2. srpna od 12:30 h) ⁄ËastnÌci: DZ VodÚany (KP), SmrËina HornÌ Plan· (letos sestup z†KP), äumava Frymburk (I. A, obh·jce) - KV-

STRANA 8

KŘEMEŽSKO

Slyöte baladu o tom, jak syn poslal tatÌka pro nezbednÈho vep¯Ìka ÑPomni otËe, ty m˘j drah˝, v†p˘li Ëervna, ûe se slavÌ m˝ch Ëty¯icet let v†dobrÈm zdravÌ. Hosty j· chci pozvat v¯ele, na roûni jim upÈct sele. Proto û·d·m sluûby TvÈ, zajeÔ pro nÏ do ChmelnÈ.ì NenÌ problÈm, mil˝ synu, nastartuji Felicinu.ì Za Feldu jsem k·ru dal a do v˝krmny pospÌchal. Vöe jiû bylo p¯edjednanÈ, sele v†k·ru bylo danÈ. K†domovu s†nÌm uh·nÌm, do zrc·tka obËas z¯Ìm. Tam v†dolÌËku v†ChlumeËku, co nevidÌm, paneËku! ZkoprnÏl jsem doËista, to nenÌ prase, ale artista! Snad zrc·tko nezkresluje, prase v†k·¯e pan·Ëkuje. Spojku maËk·m, brzdu zat·hnu, plachtu p¯es nÏj p¯et·hnu. To jsem na tÏ vyzr·l, sele, uû mi neuteËeö do jetele! UtÏöen svou d˘kladnostÌ, jel jsem k†Chlumu mezimostÌ. U SvatÈho J·nÌËka vöak spadla mi bradiËka. V†zrc·tku nic nekmit· se, ani v†k·¯e nenÌ prase. Rychle dÏl·m otoËku a p·dÌm zp·tky k†ChlumeËku. Zraky p·tr·m po okolÌ, aû mÏ z†toho hlava bolÌ. J· uû to s·m nezvl·dnu, pro pomoc si k†H·l˘m jdu. Na n·vsi se auto toËÌ, budou p·trat Ëty¯i oËi. NevÏdÌ vöak p·traËi,

ûe se telefony rozt·ËÌ. Kdo m· mobil vol·: ÑHele, po K¯emûi pr˝ bÏh· sele!ì Na poötu se chtÏlo dostat, bez adresy nelze poslat. Po ulici bÏûÌ öùastnÏ, obloukem se vyhne masnÏ. Uû ho z†toho bolÌ nohy, zamÌ¯Ì si to do ökoly. Tu vöak spat¯Ì ten d˘m kina: ÑTady by mi bylo prima!ì NevÌ radnÌ co z†nÏj mÌt, praseË·k z†nÏj m˘ûe b˝t. Jeho pl·ny p¯ekazÌ lidÈ s†p·dnou invazÌ. SbÌhajÌ se sousedÈ, starosta i p¯edseda JÈZeDÈ. Uû je paöÌk v†rojnici, uû chybÌ jen ËetnÌci. Spadla klec a spadla vr·tka, jeho volnost byla kr·tk·. U srdce ho n·hle tÌûÌ, auto s†k·rou uû se blÌûÌ. Do k·ry ho zlostÌ h·ûÌ, vöechny sajtny dr·tem v·ûÌ. Ñé·dnÈ s†vep¯em û·dnÈ fraky, ve Lhotce uû stojÌ ör·ky! PÌchnem ho a öup s†nÌm do necekì, proti tomu nikdo ani necek. ÑUû se tÏöÌm na kousek ovaru a k†tomu douöek BUDVARU!ì DÏdeËka vöak jÌm· Ôas, co ho Ëek· za dvÏ lÈta zas. P¯ivÈst vep¯e pro svou dceru? ÑTo mi vϯte na mou vÏru, ûe si radöi zjedn·m taxÌka!ì Tak skonËila balada a ûivot jednoho vep¯Ìka. - JP-

SPOLEČENSKÁ KRONIKA NARODILI SE NOVÍ OBČÁNCI Nikola STEJSKALOV¡ Stupn· ñ 31. 5. 2003

ŽIVOTNÍ JUBILEA Jind¯ich MAZ¡K Chlum - 75 let Marie JANKOVSK¡ K¯emûe - 75 let R˘ûena BENEäOV¡ Lhotka - 75 let

NAVŽDY JSME SE ROZLOUČILI Frantiöek JÕLEK LouËej ñ 88 let Jaroslav BÃLOCH Chlum ñ 55 let Aneûka PAR›ZKOV¡ K¯emûe ñ 91 let Ludmila äIME»KOV¡ Chlum ñ 76 let

KoupÌme rodinn˝ d˘m nebo chalupu v†K¯emûi a okolÌ. Tel. Ë. 606 531 527 608 315 616

Jiří CÁBA – JICA U Rybníka 348, Křemže provádí:

• • • •

stavby a pøestavby koupelny strojní omítky zámkové dla•by

Mobil: 602 844 375 Tel. 380 741 244 KŘEMEŽSKO

STRANA 9

PROVÁDÍME ZAJISTÍME V kanceláři č. 7 na Obecním úřadě ve Křemži

vedení účetnictví, účetní poradenství, pojištění osob a majetku a rizik u Kooperativy a. s. • Ing. Konstantin Štibic Štibic, Lhotka 3 − tel. 380 741 960, 732 722 579 kancelář č. 7 na OÚ: pátek 9:00 – 12:30 h

Penzijní připojištění pro CREDIT SUISSE SUISSE,, stavební spoření s Buřinkou (Česká spořitelna), pojištění osob, majetku a rizik u Allianz, a. s. • Ing. Jitka Štibicová Štibicová, Lhotka 3 – tel. 380 741 960, 605 777 341 kancelář č. 7 na OÚ: úterý 13:00 – 16:00 h.

Po dohodě i mimo úřední hodiny i mimo kancelář.

Vyzkouöejte s n·mi a ochutnejte...

BabiËËiny recepty Vep¯ovÈ kotlety na Ëesneku Kotlety omyjeme, odkr·jÌme tuËnÈ Ë·sti, kterÈ nakr·jÌme na drobnÈ kostiËky. V kastrolu je nech·me vyökva¯it, p¯id·me na kostiËky pokr·jenou slaninu a spoleËnÏ se s·dlem z masa rozpustÌme. NaklepanÈ kotlety osolÌme, pot¯eme z·zvorem, opeËeme na s·dle se slaninou, p¯id·me 2-4 strouûky Ëesneku a dusÌme pod pokliËkou do mÏkka. äù·vu niËÌm nezahuöùujeme. HOVÃZÕ TROCHU JINAK 1 kg roötÏnÈ nakr·jet na tenkÈ pl·tky a rozklepat, osolit, opep¯it a po obou stran·ch pot¯Ìt olejem. Naskl·dat na sebe a nechat do druhÈho dne v ledniËce. Nakr·jet na kostiËky a smÌchat s kaöiËkou: 2 ûloutky, 1 lû. sladkÈ papriky, 1/4 lûiËky p·livÈ papriky, 1 lûiËka kari ko¯enÌ, 1 lûiËka

STRANA 10

solamylu, 2 lûÌce worcesteru, 1 lûÌce vody, rozmÌchat, nakr·jet maso, smÌchat s om·Ëkou, p¯idat 2 strouûky na pl·tky nakr·jenÈho Ëesneku. Na rop·lenÈm oleji 6 minut opÈkat, p¯idat 4 cibule na koleËka. Uzenina smaûen· v tÏstÌËku Na¯Ìzneme tlustöÌ koleËka sal·mu podÈl ( taky m˘ûe b˝t vu¯t ), do z·¯ez˘ d·me pl·tky s˝ra. M·ËÌme v tÏstÌËku (mlÈko + hl. mouka + s˘l) a smaûÌme v tuku. Pod·v·me s bramborovou kaöÌ. HovÏzÌ po italsku Nakr·jeneÈ maso na kousky osolÌme, popr·öÌme hladkou moukou, trochu opep¯Ìme a dusÌme na cibulce. P¯ed koncem zahustÌme rajsk˝m protlakem a ochutÌme s 3 ut¯en˝mi strouûky Ëesneku. D·v·me na öpagety a sypeme strouhan˝m s˝rem.

KŘEMEŽSKO