ÚZEMNÍ PLÁN OBCE BEZDĚZ NÁVRH AUTORSKÝ KOLEKTIV

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE BEZDĚZ NÁVRH objednatel:

Obec BEZDĚZ zhotovitel:

SAUL s.r.o. Liberec

AUTORSKÝ KOLEKTIV vedoucí projektant Ing.arch. Vladislav Hron zodpovědný projektant Ing.arch. Eliška Šrutová architektura a urbanizmus Ing.arch. Vladislav Hron Ing.arch. Eliška Šrutová obyvatelstvo a bytový fond Ing.arch. Vladislav Hron Ing.arch. Eliška Šrutová doprava a dopravní zařízení Ing. Ladislav Křenek vodní hospodářství Ing. Petr Rajchman energetika, spoje Ing. Josef Kobrle životní prostředí Mgr. Pavel Kučírek OP, ZPF, PÚPFL, ÚSES Ing. Jan Hromek fotodokumentace Ing.arch. Eliška Šrutová

Děkujeme Obci Bezděz za spolupráci na Konceptu a poskytnutí části fotodokumentace uvedené v textu číslo zakázky zhotovitele datum zpracování

ÚPO Bezděz – Návrh Liberec

025/2002 červen 2006

1

SAUL s.r.o.

Obsah dokumentace

Obsah dokumentace TEXTOVÁ ČÁST Kapitola

Strana

A

Základní údaje

1

A1

Hlavní cíle řešení

1

A2

Zhodnocení dříve zpracované ÚPD

3

A3

Vyhodnocení splnění Zadání ÚPO

5

A4

Vyhodnocení splnění požadavků Souborného stanoviska

6

A5

Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování

7

B

Řešení územního plánu

8

B1

Vymezení řešeného území podle katastrálních území

8

B2

Základní předpoklady a podmínky vývoje obce

9

B3

Návrh urbanistické koncepce

37

B4

Návrh členění a využití funkčních ploch

41

B5

Limity využití území

43

B6

Přehled ploch zastavitelného území

45

B7

Návrh koncepce dopravy a technického vybavení

51

B8

Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek

65

B9

Návrh územního systému ekologické stability, nelesní zeleň, ochrana přírody

65

B10

Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb a asanačních úprav

89

B11

Návrh řešení požadavků civilní ochrany

90

B12

Vyhodnocení důsledků návrhu na ŽP, ZPF a PUPFL

90

B13

Návrh lhůt aktualizace

C

Číselné a tabelární údaje jsou zařazeny přímo do textu

D

Závazná část – regulativy

109

E

Doklady

122

108

Grafická část Číslo Název výkresu

Měřítko

1

Širší územní vztahy

2

Hlavní výkres, doprava, etapizace

1 : 5 000

Hranice současně zastavěného a zastavitelného území obce (výřez)

1 : 5 000

3

Vodní hospodářství, energetika, spoje

1 : 5 000

4

Ochrana přírody, ÚSES, ochrana ZPF, PUPFL

1 : 5 000

5

Veřejně prospěšné stavby, asanace

1 : 5 000

2a

1 : 50 000

ÚPO Bezděz - Návrh

SAUL s.r.o. Liberec


A ZÁKLADNÍ ÚDAJE A1 HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ DŮVODY POŘÍZENÍ NOVÉHO ÚZEMNÍHO PLÁNU -

-

Pro území obce nebyla dosud zpracovaná žádná územně plánovací dokumentace Potřeba stanovení kritérií a strategie koordinovaného rozvoje obce Podchycení současných legislativních nástrojů s bezprostředním vlivem na možnosti a podmínky využívání území Umožnění aktivní účasti veřejnosti na přípravě, projednávání, schvalování a kontrole územně plánovací dokumentace Potřeba obnovy a oživení všeobecného zájmu o vysoce nadmístní přírodní a kulturně historické hodnoty území Potřeba obnovy a oživení zemědělské výroby, jakožto doposud hlavního místního ekonomického zdroje a jako činnosti, přispívající k ekonomické i ekologické stabilitě území a celkové kultivaci krajiny Potřeba řešení nedostatku pracovních příležitostí, jako důsledku procesu privatizace výroby a nevýrobních služeb, vytvořením nových pracovních míst, pramenících z atraktivity území, uplatnění rekreace a cestovního ruchu jako zdroje prosperity Potřeba posilování obytných funkcí jádrové části sídla i přilehlých částí a zkvalitňování jejich obytného prostředí Potřeba zkvalitnění a rozvoje sféry občanské vybavenosti, v níž obecně obce velikosti Bezdězu zaostávají, jakožto nezbytné funkce v podpoře turistiky a cestovního ruchu Potřeba stanovení veřejně prospěšných staveb a vymezení ploch asanací Potřeba vypracování dokumentu pro dotčené správní úřady Potřeba vypracování ÚPO v souladu s platnou ÚPD VÚC Českolipska z roku 1981 a dokončeným konceptem ÚPN VÚC Libereckého kraje Území obce Bezděz vyžaduje mimořádnou pozornost vzhledem k svému kulturně historickému i přírodnímu významu

HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ Hlavním cílem pořízení územního plánu je získání závazného územně plánovacího dokumentu, jehož pomocí bude možno usměrňovat územní rozvoj obce Bezděz po dobu nejbližších cca 15 let, pokud nebude jeho platnost neočekávaným společensko ekonomickým vývojem překonána dříve. Cílem je poskytnout samosprávě obce komplexní pohled na vlastní správní území, v návaznosti navrhnout koncepci rozvoje území a zabezpečit možnost její realizace cestou postupných záměrů, s vyloučením nebo minimalizací jejich vzájemných střetů. Zpracování ÚPO poskytne orgánům státní správy a samosprávy možnost soustavného a cílevědomého řízení rozvoje obce na vhodných plochách a ve správných objemech bez střetů jednotlivých funkcí. Tím budou dány podmínky pro zajištění trvalé harmonie civilizačních, přírodních a kulturně historických hodnot. Úkolem ÚPO je vyřešit nedostatky území, včetně uplatnění níže uvedených konkrétních požadavků obce, v blízkém i vzdálenějším časovém období, při dodržení zásad ochrany přírodních i kulturně historických hodnot: vymezení rozvojových ploch pro bydlení ve vhodných objemech a formách vymezení ploch pro rozvoj drobného podnikání ve vazbě na turistiku a cestovní ruch ve spojení s bydlením vymezení ploch pro rozvoj lehké výroby, výrobních i nevýrobních služeb a technického zázemí obce vymezení ploch pro zajištění stabilizace přiměřeného rozvoje zemědělské výroby návrh komunikačního řešení obce, včetně řešení stávajících komunikačních závad dobudování občanské vybavenosti, jakožto zázemí turistiky a cestovního ruchu a nezbytné pro život obce dobudování potřebné infrastruktury pro rozvoj cykloturistiky -

dobudování chybějící technické infrastruktury ÚPO Bezděz - Návrh

SAUL s.r.o. Liberec 1


Urbanistická koncepce řeší přípustné a podmínečně přípustné funkční využití ploch a jejich uspořádání, vymezení zastavitelného území obce, stanovení limitů využití území, zahrnujících ochranná pásma, chráněné objekty a území, stanovení pořadí výstavby. Pořizovatel očekává od zpracování územního plánu digitalizaci textových i grafických informací ve vazbě na zakládaný informační systém obce, s možností jejich průběžné aktualizace, nalezení nových ploch pro bydlení, výrobu a obslužné aktivity a jejich koncepční zapracování do stávajícího organizmu obce. Konkrétní cíle jsou formulovány v Zadání (dříve územně hospodářské zásady). Zadání vychází z názorů představitelů obce na rozvoj území, upřesněný po prostudování Průzkumů a rozborů. Tyto názory se mohou z širšího pohledu opřít o doposud směrně platnou ÚPD VÚC Českolipsko z roku 1981 a o rozpracovanou ÚPD VÚC Libereckého kraje, dopracovanou do stádia Konceptu v roce 2003.




A2 ZHODNOCENÍ DŘÍVE ZPRACOVANÉ ÚPD DOSAVADNÍ POSTUP PŘÍPRAVY ÚZEMÍ Na území obce Bezděz nebyla doposud vypracovaná žádná územně plánovací dokumentace. Území obce bylo doposud řešeno pouze jako součást širších celků. V roce 1981 byla zpracována ÚPD VÚC Českolipsko, která je stále platná, ale s ohledem na uplynutí návrhového období, je pouze směrná. V roce 2003 byl dokončen koncept Územního plánu velkého územního celku Libereckého kraje (dále ÚP VÚC LK), který řeší celé správní území Libereckého kraje a stanovuje uspořádání, limity využití řešeného území, hlavní koridory dopravy a technické infrastruktury, územní systémy ekologické stability, vymezuje významné rozvojové plochy a další území speciálních zájmů. V současné době je dosud platný ÚP VÚC Ralsko, jehož platnost byla vyhlášena v roce 1994. Z územně plánovacích podkladů pro obec Bezděz, dle dostupných informací, byla dosud zpracována pouze urbanistická studie a program obnovy vesnice. Tento materiál byl použit jako výchozí podklad. Další podklady byly pořízeny k aktualizaci současného stavu území a z důvodů doplnění a prohloubení zpracování dle nově platných zákonů o územně plánovací dokumentaci.

MAPOVÉ A OSTATNÍ PODKLADY Pro zpracování ÚPO byly použity tyto mapové podklady: 1. Státní mapy odvozené v měřítku 1 : 5 000 pro zobrazení celého správního území obce Podklad sestaven pro potřeby terénních průzkumů z listů: Mimoň 4-6, 5-6, 5-7, 5-8, 5-9, 6-6, 6-7, 6-8, 6-9, 7-7 2. Mapy katastrální v měřítku 1 : 2 880 pro zobrazení zastavěné části obce, stav k 2.9. 1997 Podklad sestaven z listů: Česká Lípa 6, 7, 10, 11, 14, 15 3. Základní mapy ČR v měřítku 1 :10 000, stav z roku 1995 Použity listy: 03-31-21, 03-31-22, 03-33-01, 03-33-02, 03-33-06, 03-33-07 4. Základní mapa ČR v měřítku 1 : 50 000, digitální zobrazení z roku 2000 5. Turistické mapy 6. Pro potřeby ÚPO bylo použito digitálního polohopisného a výškopisného mapového podkladu v rozsahu správního území obce Bezděz, s aktualizací dle terénního průzkumu (stav k datu 09.2004). Základním podkladem pro zpracování je Zadání ÚPO Bezděz, schválené Obecním zastupitelstvem Bezděz dne 4.5.2004. Hlavním mapovým podkladem je digitální vektorový mapový podklad v rozsahu správního území, nad nímž je provedeno digitální zpracování ÚPO. Další mapové a ostatní podklady: státní mapa odvozená 1:5 000 v rozsahu správního území obce základní mapa ČR 1:50 000 v rozsahu správního území obce Bezděz základní mapa ČR 1:50 000 silniční v rozsahu obce, základní mapa ČR 1:10 000 dtto údaje o vybraných plochách v majetku Obce, Pozemkového fondu a Vojenských lesů rozhodnutí o vymezení ochranného pásma hradu Bezděz a soupis památek

METODIKA ZPRACOVÁNÍ Cílem průzkumů a rozborů bylo bilancování a vyhodnocení hlavních přírodních a civilizačních faktorů, určujících krajinný a sídelní typ, jeho funkční využití, kvalitu a předpoklady pro další harmonický rozvoj jednotlivých složek. Obsah byl směrován k předpokládaným hlavním prvkům problematiky, kterými jsou specifické přírodní podmínky s přírodní i krajinnou dominantou dvou vrchů Malého i Velkého Bezdězu, spojené s hodnotami kulturně historickými. V prostoru obce Bezděz byla provedena porovnání jednotlivých jevů přírodních a civilizačních jednak vybilancováním kvalitativních a kvantitativních proporcí současného stavu jeho dílčích funkčních složek, a dále posouzením závažnosti těchto jevů s ohledem na dynamiku jejich předchozího vývoje. Z obou pohledů byla pak specifikována hierarchie jejich důležitosti a naléhavosti při formování zákonitostí dalšího harmonického rozvoje obce. Dále byly zjištěny objemy a zájmové sféry jednotlivých funkčních článků, specifikace jejich střetů a nedostatků v současném uspořádání, zejména mezi hlavními aktivitami, kterými jsou bydlení, občanské vybavení, výroba, doprava, životní prostředí a byly poskytnuty podklady pro stanovení jejich úměrných proporcí ve shodě s naléhavostí společenských potřeb, v rámci předpokládaných hospodářských možností. ÚPO Bezděz - Návrh



Vlastní průzkum byl prováděn: evidencí a odbornou klasifikací jednotlivých jevů pochůzkou v prostoru jádrového i spádového území, s doplněním hlavních situačních změn na mapových podkladech shromážděním údajů, zjištěných prostřednictvím ObÚ získáním údajů o obyvatelstvu, pracovních příležitostech, bytech a občanském vybavení z Okresního úřadu, s aktualizací prostřednictvím ObÚ získáním aktualizovaných údajů z předchozí ÚPD získáním podkladů o historii území prostřednictvím ObÚ získáním komplexních technických údajů jednáním se správci inženýrských sítí použitím příslušných údajů ze souvisejících územně plánovacích dokumentací V širším prostoru byly zkoumány podmínky přírodní, t.j. klimatické, hydrogeologické, morfologické, geobotanické, vývoj současný stav a eventuelní záměry v primérních vedeních inženýrských sítí, dopravních zařízeních, těžbě surovin a podmínkách hygienických. Zemědělská problematika byla rámcově vyhodnocena v rozsahu řešeného území. V grafické příloze jsou vyznačeny hranice současně zastavěného území, ÚSES a vyhodnoceny bonity půdy v plném rozsahu ŘÚ. Průzkumy a rozbory byly objednateli předány v digitální podobě, na jejich základě zpracoval odbor výstavby, v součinnosti se zhotovitelem, Zadání ÚPO, které konkretizovalo jednotlivé problémy a úkoly k řešení. Zadání ÚPO bylo řádně projednáno. Koncept ÚPO byl následně zpracován na základě Zadání a jednotlivých připomínek a stanovisek, předaných pořizovateli v průběhu jeho projednávání a dále na základě projednání v rozpracovanosti s objednatelem. V první fázi bylo provedeno porovnání vypočtených výhledových demografických parametrů se zjištěnými možnostmi území a požadavky Zadání a proveden návrh rozvojových a rezervních ploch. Tento návrh byl zpětně korigován s možnostmi řešení technické infrastruktury na území obce a vyhodnocením záborů ZPF. Zadání územního plánu bylo beze zbytku splněno, případné změny a doplňky, vyplývající z postupu pořizování, byly dohodnuty na samostatných jednáních objednatele se zhotovitelem.

FORMA ZPRACOVÁNÍ Dokumentace je zpracována v podrobnostech a náležitostech dle stanovení příslušného zákona a vyhlášky o těchto pracech. Zpracování bylo provedeno digitální formou a dokumentace byla předána pořizovateli v klasické podobě. Dokumentace ÚPO je zpracovaná v rozsahu správního území obce.

POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ PRO ŘÚ Z NADŘAZENÝCH DOKUMENTŮ Nadřazenou územně plánovací dokumentací je Územní plán velkého územního celku Českolipsko, který byl v době zpracování P+R ÚPO ve fázi projednání a připomínkování konceptu. V souběhu se zpracováním konceptu ÚPO byl rozpracován koncept ÚP VÚC Libereckého kraje. Z obou nadřazených dokumentací nevyplývají žádné závazné požadavky na změny v řešeném území. Dle ÚPN VÚC LK je území hodnoceno následovně. Prostor Bezdězu je zařazen do oblastí, hospodářsky závislých převážně na zemědělské výrobě. Z této skutečnosti plyne požadavek podporování rozvoje zemědělské výroby v přiměřených objemech a v zavádění souvisejících aktivit agroturistiky. Požadavkem je rozvoj cestovního ruchu a turistiky ve spojení s kulturně historickými hodnotami nadmístního významu. Přes významné atraktivity je celkové zatížení území trvalým bydlením i rekreací a cestovním ruchem v současnosti podprůměrné. Z hlediska hospodářské vyspělosti se území řadí mezi podprůměrná, nové ekonomické zdroje se očekávají v oblasti turistiky a cestovního ruchu. Území se vyznačuje relativně značným podílem individuální rekreace a s tím spojeným, poměrně vysokým výskytem dochovaných objektů lidové architektury. Území je, dle zónace cestovního ruchu, zařazeno do oblasti Máchův kraj a do podoblasti Máchovo jezero. Intenzita cestovního ruchu, dle třístupňového odstupňování, je střední – cílená, rozvojová. V rámci předpokládaného rozvoje je území Bezdězu zařazeno dle významu struktury osídlení mezi obce ostatní. Obec se nachází v mikroregionu 1. stupně Máchův kraj, jehož centrem je město Doksy. V celkovém hodnocení území dle vzdělanosti obyvatel, migračního salda, velikosti výstavby rodinných domků, výstavby ostatních bytů, míry nezaměstnanosti a počtu objektů individuální rekreace má obec Bezděz průměrné rozvojové předpoklady. ÚPO Bezděz - Návrh


Vyhodnocení splnění Zadání ÚPO

A3 VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ÚPO ZADÁNÍ, PŘEDMĚT DÍLA, OBSAH A ROZSAH ZPRACOVÁNÍ Rekapitulace procesu pořizování a zpracování ÚPO Bezděz Úkol byl vypracován na základě uzavření řádné smlouvy č.025/2002, uzavřené mezi pořizovatelem Obecním úřadem Bezděz a zpracovatelem - projekční kanceláří SAUL s.r.o. Liberec. Předmětem úkolu je zpracování Územního plánu obce Bezděz (dále jen ÚPO) pro správní území obce Bezděz. 1. etapa - Fáze Průzkumů a rozborů byla dokončena k termínu 15.12.2002. Zadání bylo zpracováno pořizovatelem za spolupráce se zpracovatelem ÚPO a schváleno bylo k datu 4.5.2004. 2. etapa - Na základě Zadání územního plánu, předaného Obecním úřadem Bezděz zhotoviteli v červnu 2004, byl zpracován Koncept ÚPO Bezděz s termínem dokončení 09.2004. 3. etapa - Na základě Souborného stanoviska, schváleného a předaného zhotoviteli v březnu 2006, byl zpracován Návrh ÚPO Bezděz s termínem dokončení červen 2006. Předmětem díla je vypracování Územního plánu obce Bezděz pro celé správní území obce – katastrální území Bezděz v podrobnostech a náležitostech, stanovených stavebním zákonem č.50/1976 Sb. ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č.135/2001Sb. O územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci. Zadání s pokyny pro vypracování Konceptu ÚPO Bezděz bylo respektováno v plném rozsahu. Hlavním podkladem pro zpracování Konceptu ÚPO Bezděz bylo Zadání, schválené usnesením ze zasedání zastupitelstva obce Bezděz, konaného dne 4.5.2004 na Obecním úřadě. V průběhu prací na Konceptu ÚPO Bezděz byly na průběžných jednáních pořizovatele a zhotovitele dohodnuty některé konkrétní úpravy a doplnění koncepce, které nebyly obsahem Zadání. Jedná se o zvětšení původně předpokládané výhledové velikosti obce. Oproti schválenému zadání byla změněna výhledová velikost obce vzhledem k tomu, že se obec více zvětšila. Rychlejší nárůst počtu obyvatel vyvolal vyšší výhled počtu trvale bydlících. Požadavky na rozsah a způsob zpracování konceptu řešení, včetně požadavků na regulaci využití a uspořádání ploch, jsou respektovány. Dokumentace ÚPO je zpracovaná v rozsahu správního území obce. Počet a měřítka vypracovaných výkresů jsou v souladu s platným zákonem a se Zadáním ÚPO. Zobrazení celého zpracovávaného území s podchycením žádoucí podrobnosti je přizpůsobeno praktickým možnostem manipulace s klasickými výstupy hlavních výkresů v měřítku 1:5000 - hlavní výkresy jsou rozděleny na díly A,B, aby bylo zobrazeno, ne jen zastavěné území, ale i volná krajina ve všech výkresech v měřítku 1:5000. Výkres širších vztahů v měřítku 1:50000 zachycuje důležité vazby na nejbližší větší sídla – Doksy a Bělou pod Bezdězem. Tabulková část a potřebné další mapky jsou součástí textové části. Výkresy č.1-5 jsou složeny na obvyklý formát A3, textová část zahrnuje 1 svazek formátu A4. Názvy kapitol textové části a názvy výkresů grafické části, jsou uvedeny v obsahu dokumentace Územní plán je zpracován digitálně ve formátu Microstation nad vektorovým katastrálním mapovým polohopisným podkladem, zpracovaným ve formátu Gramis. Výškopis byl převzat od Topografického ústavu Praha ve vektorové podobě z map měřítka 1:10 000.



Vyhodnocení splnění požadavků souborného stanoviska

A4

VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ SOUBORNÉHO STANOVISKA

Zhotovitelem konceptu ÚPO Bezděz je firma SAUL s.r.o. Liberec, vedoucí projektant Ing.arch. Vladislav Hron, zodpovědný projektant Ing.arch. Eliška Šrutová. Koncept ÚPO Bezděz byl zpracován v termínu září 2004, veřejné projednání této fáze ÚPO bylo veřejnosti oznámeno veřejnou vyhláškou, vyvěšenou na úřední desce Obecního úřadu Bezděz od 3.12.2004 do 3.1.2005. Veřejné projednání konceptu řešení, včetně odborného výkladu, se konalo dne 3.1.2005 na Obecním úřadě Bezděz. Souborné stanovisko s pokyny pro vypracování Návrhu Územního plánu obce Bezděz (viz. Doklady) bylo schváleno Usnesením z veřejného zasedání zastupitelstva Obce Bezděz, konaného dne 23.3.2006. Uvedené schválené Souborné stanovisko obdržel zhotovitel dne 27.3.2006. Požadavky Souborného stanoviska s pokyny pro vypracování Návrhu Územního plánu obce Bezděz jsou respektovány v plném rozsahu.



Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování

A5 VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Územní plán obce Bezděz stanoví limity využití řešeného území. Územní plán obce Bezděz reguluje funkční a prostorové uspořádání řešeného území. Územní plán obce Bezděz určuje nutné asanační, rekonstrukční nebo rekultivační zásahy do řešeného území a stanoví způsob jeho dalšího využití. Územní plán obce Bezděz vymezuje chráněná území, chráněné objekty a ochranná pásma a zabezpečuje jejich ochranu. Územní plán obce Bezděz určuje zásady a podmínky pro věcnou a časovou koordinaci výstavby. Územní plán obce Bezděz posuzuje a hodnotí územně technické důsledky připravovaných staveb a jiných opatření v řešeném území. Územní plán obce Bezděz řeší rozmístění ploch pro stavby, stanoví územně technické a urbanistické zásady pro jejich realizaci. Územní plán obce Bezděz navrhuje využití zdrojů a rezerv řešeného území pro jeho společensky nejefektivnější urbanistický rozvoj. Územní plán obce Bezděz vytváří podklady pro tvorbu koncepcí výstavby a technického vybavení řešeného území. Územní plán obce Bezděz navrhuje pořadí využití ploch v řešeném území. Územní plán obce Bezděz navrhuje územně technická a organizační opatření, nezbytná k dosažení optimálního uspořádání a využití řešeného území.



Vymezení řešeného území podle katastrálních území

B ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU B1 VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ PODLE KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ 1. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Administrativní příslušností patří území obce Bezděz do kraje Liberec. Nové administrativní uspořádání, dle vyhlášky MV ČR č. 388/2002 Sb. v platném znění, člení území kraje do 21 správního obvodu s pověřeným obecním úřadem (obce II. stupně), mezi nimiž je obec Doksy, pověřená spravováním obcí ostatních, mezi něž patří obec Bezděz. Území obce Bezděz je tvořeno jedním katastrálním územím o celkové výměře 2399 ha, ležícím ve zcela okrajové poloze, na jižním okraji okresu Česká Lípa a jihozápadním okraji Libereckého kraje. Jižní hranicí sousedí území s obcí Bělá pod Bezdězem a zároveň s okresem Mladá Boleslav a současným Středočeským krajem, do jejichž území Bělá p/B. spadá. Na severu a na západě sousedí obec Bezděz s přirozeným spádovým střediskem a vyhledávaným rekreačním centrem – městem Doksy, na severovýchodě se zalesněným prostorem Ralsko.

2. CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Síla přítomnosti „génia loci“ – ducha místa - je charakteristická pro celé řešené území a jeho působení se uplatňuje i daleko mimo něj. Hlavními znaky území jsou terénní dominanty dvou vrchů Velkého i Malého Bezdězu se zříceninou hradu, jejichž přírodní, historické a kulturní hodnoty mají vysoce nadmístní význam. Kulturně historický fenomén bývalého královského hradu je pohledově umocněn krajinnou scenérií prudce vyrůstajícího zalesněného vrchu z mírně zvlněné okolní krajiny s mohutnou zříceninou hradu na vrcholu, a s relativně drobnou a semknutou zástavbou stávající vesničky na jeho úpatí. Kraj je spojen s významným obdobím romantizmu téměř ve všech odvětvích českého umění, v literatuře zejména s Karlem Hynkem Máchou a jeho slavným dílem „Máj“. Česká obrozenecká poezie se inspiruje historií a k vlastnímu hradu Bezděz se váže báseň Svatopluka Čecha o věznění budoucího mladého českého krále Václava II. na hradě Bezdězu. V hudební oblasti se dotýkají hradu Bezděz české opery Braniboři v Čechách a Tajemství. Slavné a po staletí neměnné panorama je tradičním symbolem zdejšího kraje, které odolává odehrávajícím se společensko politicko kulturním změnám časů minulých i současných. Uvedená charakteristika je však v příkrém protikladu k současnému technicko hospodářskému stavu území a celkovému společensko hospodářskému postavení obce. Díky pozitivnímu spolupůsobení všech výše uvedených fenoménů nese v sobě řešené území obrovský náboj, který je nadějí budoucí obnovy území. Využití tohoto náboje ve prospěch výraznějšího oživení obce však doposud, bohužel, nedochází. Navržená urbanistická koncepce ve všech směrech respektuje výše uvedené charakteristické znaky území s cílem upevnění a podpoření jejich významu. Základní parametry území, charakterizující současný stav a koncepci maximálního naplnění území stav stávající počet obyvatel v době zpracování P+R r.2001- 2002 – 268 trvale bydlících v cca 100 bytech – 230 přechodně bydlících - rekreantů celkem – uživatelů území návrh maximál. výhledová velikost obce s horizontem r.2015 a výše – 480 trvale bydlících v cca 160-ti bytech – cca 250 přechodně bydlících - rekreantů celkem – 680 uživatelů území


160500

200700



B2 ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY A PODMÍNKY VÝVOJE OBCE PŘÍRODNÍ PODMÍNKY A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Vzhledem ke značnému rozsahu problematiky jsou některé složky přírodního a životního prostředí – ÚSES, ochrana přírody, lesní půda a nelesní zeleň, hluk z dopravy, součástí samostatných kapitol.

1. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY 1.1. GEOMORFOLOGIE Dle Demkova (1987) orografického členění řešeném území leží v soustavě Česká tabule (VI), podsoustavě Severočeská tabule (VIA), celku Ralská pahorkatina (VIA-l), podcelku Dokeská pahorkatina. Jedná se o mírnou pahorkatinu, s nejvýše položeným bodem 603,5 m n.m. (Bezděz), nejnižším bodem na jihovýchodě území kota 231,3 m n.m. Území klesá od severovýchodu a severozápadu k jihozápadu a jihovýchodu a je charakteristické pro erosně denudační reliéf zpevněných sedimentů křídové tabule. Morfologicky nejvýznamnější jsou vulkanické suky a sopouchy, Velký Bezděz (603,5 m), Malý Bezděz (577 m), které tvoří výraznou nadregionální krajinnou dominantu, Horka (382 m) na severovýchodě území, Slatinné vrchy (429,5 m) na severozápadě území, Židovský vrch (327,6 m) na jihu a řada dalších. Řada erosních údolí dotváří krajinu směrem k říčce Bělé a Okenskému potoku. Na kotě cca 400 m n.m. leží obec Bezděz. Shrnutí Limitem je ochrana výrazné krajinné dominanty obou vrcholů Bezdězu. 1.2. GEOLOGIE Řešené území je tvořeno horninami Severočeské křídové tabule, vedle nichž se vyskytují sedimentární a vulkanické horniny. Z kvartérních hornin se vyskytují ojediněle spraše a sprašové hlíny, u vypreparovaných vulkanických těles i hrubé sutě. Svrchnokřídové sedimenty tvoří většinu povrchu řešeného území, jsou součástí lužické faciální oblasti České křídové pánve. Převažují psamity stupňů cenoman až po nejmladší coniak. Cenomanské souvrství zastupují cyklické kontinentální (fluiválně – lakustrinní) uloženiny, převážně psamity s cyklickou stavbou. Na bázi spodního turonu jsou písčito–jílovité prachovce s glaukonitem, dispergovanou organickou hmotou a pyrizovaným detritem. Vyšší sedimenty tvoří jediný inverzní cyklus s plynulými litofaciálními přechody. Převažují křemenné pískovce. Nejstarší vrstvy středního turonu tvoří monotólní pískovec, hrubě zrnitý s tenkými polohami konglomerátů (výlučně křemenné valounky). Výše nastupují hrubozrnné až konglometárické pískovce, též písčité slínovce a vápnité pískovce. Svrchní turon až coniak je složen z inverzního cyklického komplexu nerozlišených stupňů faciálně proměnlivých prachových pískovců ve flyšoidním vývoji. Kvádrové pískovce v nich vytvářejí jen ojedinělé vložky. Od severu a severozápadu, východu a jihu zasahují do území vulkanické horniny tercierního stáří. Neovulkanity trachyt – fonolitové řady zde mají povrchové formy (příkrovy, kupy). Kvartérní sedimenty se vyskytují v ojedinělých a maloplošných polohách sprašových hlin a málo mocných deluviálních sedimentů na svazích a úpatích svrchnoturonských útvarů. Jde převážně o písčito-hlinité sedimenty. Nejvyšší patra kvartéru v zastavěném území a jeho okolí tvoří antropogenní sedimenty. Shrnutí Limity z této kapitoly nevyplývají. 1.3. ZÁKLADOVÉ POMĚRY Podle ČSN 731001, zemních prací, výchozí jsou základové poměry pro jednoduché stavby, které jsou hodnoceny jako staveništně vhodné, základová půda je dostatečně únosná. V průběhu rozsáhlejších základových prací může v ploše dojít ke změnám ve stlačitelnosti a únosnosti základové půdy vlivem antropogenních vlivů. Nutno zohlednit skutečnost, že téměř celá plocha stávajícího osídlení obce, vyjma její jižní části, se nachází v oblasti svahové deformace – potenciálního sesuvu. Z tohoto důvodu je pro zamýšlené stavební činnosti ve svahových polohách této části obce nutné provedení geologického průzkumu za účelem podrobnějšího prověření základových poměrů. ÚPO Bezděz - Návrh



V základové půdě se vyskytnou horniny skupiny C třídy 17, tj. písky hlinité suché až vlhké s hodnotou odvozeného namáhání 0,15 až 0,2 MPa. Při větší hloubce založení se pravděpodobně vyskytnou horniny třídy 7, tj. zvětralé pískovce slabě zpevněné (qo=0,2 až 0,3 Mpa). Stráně a svahy stávající zástavby na území tufů a ostatních pyroklastik lze hodnotit jako území vhodná s qo větším než 0,25 MPa. Jak výše uvedeno, vzhledem k výskytu pelitických poloh a slinitých vložek, nemusí být svahové polohy vždy stabilní, a nezbytné je místní ověření (viz. výše). Shrnutí Limitem je nestabilnost svahových poloh při výskytu slinitých a pelitických vložek, které zapříčiňují nutnost geologického průzkumu před výstavbou pro ověření základových poměrů ve svahových polohách. 1.4. PEDOLOGIE Na řešeném území se vyskytují vyluhované typy hnědozemí a podzolované (ilimerizované) půdy, jílovopísčité rendziny až vyprahlé skelety s vápnitou půdou, vyvinuté z středoturonských písčitých slínů a vápnitých pískovců, lehké písčité mělké lesní půdy na středoturonských kvádrových pískovcích, těžší hluboké vápnité jílovité půdy na spraších a úrodné středoevropské hnědozemě na spraších. Kontaminace půd Půdy obsahují řadu prvků, z nichž některé mohou být zdrojem rizika pro živé organismy. Původ je v řadě případů přirozený (zvětrávání, přeměna minerálů) a vytváří tak přirozené pozadí. Antropogenní činností však mohou být obsahy některých prvků výrazně zvětšeny. Zdrojem mohou být látky používané v zemědělství (např. některá hnojiva – Cd, dříve používané přípravky proti škůdcům – As, Ba, Pb, Cu), doprava (Pb z antidetonační přísady teraetylolova), případné atmosférické depozice (tuhé částice ze spalování paliv obsahují celé řady rizikových prvků, a to včetně přirozených radioizotopů Be, V, As, U, Th a další). V souladu s vyhláškou č.13/1994 Sb. provádí ÚKZÚZ Brno, pobočka Liberec odběry vzorků a jejich analýzy. Výsledky analýz vzorků z řešeného území jsou uvedeny v Atlasu rizikových prvků v zemědělských půdách České republiky (ÚKZÚS Brno1996). Průzkum provedl a údaje získal odbor agrochemie, půdy a výživy rostlin ÚKSUS Brno. Obsah kadmia v zemědělských půdách se na řešeném území pohybuje od Cd<0,2 po 0,2>Cd< 0,4 mg.kg-1. Obsah chromu v zemědělských půdách na řešeném území je Cr < 6 mg.kg-1 . Obsah rtuti v zemědělských půdách na řešeném území je Hg < 0,07 mg.kg-1 . Obsah olova v zemědělských půdách se na řešeném území pohybuje od 15> Pb< 40 mg.kg-1. Zjištěné hodnoty nepřekročily maximální přípustné hodnoty podle přílohy č. 1 k vyhl. č.13/1994 Sb. Erozní ohrožení půd Půdní fond díky místním specifickým poměrům, resp. zdejším půdám vzniklých na místních zvětralinách, je poměrně dost náchylný pro vznik erozních jevů. Erozí je ohrožen především zemědělský půdní fond (ZPF), na lesním půdním fondu (LPF) jsou vlivy eroze menší. V minulosti dominovala na zemědělském půdním fondu eroze plošná, tzn. eolická či fluviální, způsobená používáním nevhodných agrotechnických postupů a pěstováním erozně konfliktních druhů plodin. V současné době je poškození ZPF těmito druhy eroze sníženo šetrnějšími postupy zemědělské výroby, snížení intenzity využívání ZPF. Cca 20% zemědělské půdy není využito a je zamořeno invazními druhy plevelů. Na LPF je vliv eolické eroze prakticky nulový. Fluviální eroze se může projevovat na nezpevněných lesních cestách a svážnicích, poškozených stahováním dřeva a těžkými mechanismy. Ani její vliv v současnosti není výrazný. Shrnutí Limity z této kapitoly nevyplývají. 1.5. KLIMA Podle klimatogeografického členění bývalé ČSSR (dle Quitta E. 1971). řešené území leží v mírně teplé oblasti okrsek MT2. MT2 je mírně teplá oblast, krátké léto, mírné až mírně vlhké, přechodné období krátké s mírným jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá s mírnými teplotami, suchá a normálně dlouhou sněhovou pokrývkou. Klimatické charakteristiky pro uvedenou jednotku jsou uvedeny v přílohové části. ÚPO Bezděz - Návrh



Tab č.1.5.1. Klimatické charakteristiky – obec Bezděz MT2 Počet dnů letních

20 – 30 o

Počet dnů s průměrnou teplotou 10 C a více

140 – 160

Počet dnů mrazových

110 - 130

Ledových

40 - 50 o

Průměrná teplota v lednu v C

- 3 až - 4 o

Průměrná teplota v červenci v C

16 - 17

o

6–7

Průměrná teplota v říjnu v C

6–7

Průměrná teplota v dubnu v C o

Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více

120 - 130

Srážkový úhrn ve vegetačním období

450 - 500

Srážkový úhrn v zimním období

250 - 300

Počet dnů se sněhovou pokrývkou

80 - 100

Počet dnů zamračených

150 - 160

Počet dnů jasných

40 - 50

Podklad - Quitt E.: Klimatické oblasti Československa Teplotní a srážkové údaje v řešeném území měřeny nejsou. Nejbližší stanice leží až v Doksech (srážky), a v Bělé pod Bezdězem (teploty). Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 7o - 8o C. Průměrný roční úhrn srážek se na většině území pohybuje kolem 700 mm. Dle dlouholetých (50-ti letých) měření stanice v Doksech (276 m n.m.), je zde průměrná roční teplota 7,5oC a průměrný úhrn srážek 607 mm. Z údajů větrné růžice, zpracované ČHMÚ (viz příloha), vyplývá severní vítr 7,5 %, severovýchodní vítr 2,1%, východní vítr 2,3%, jihovýchodní vítr 13,2%, jižní vítr 9,5%, jihozápadní vítr 9,2%, západní vítr 8,3%, severozápadní vítr 14,7% a bezvětří 33,2%. Převažuje proudění ve směru JV – SZ. Shrnutí Limity z této kapitoly nevyplývají. 1.6. HYDROGRAFIE Řešené území spadá do pomoří Severního moře, hlavním povodím je povodí Labe. Nařízením Vlády ČSR č. 85/1981 Sb., je vyhlášena chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) – Severočeská křída, jehož součástí je i řešené území. V území se nevyskytují žádné vodárensky významné toky ve smyslu vyhlášky č. 28/1975 Sb., MLVH ČSR. Shrnutí Limitem jsou omezení daná Nařízením vlády č. 85/1981 Sb., o ustanovení CHOPAV Severočeská křída a omezení vyplývající z rozhodnutí o stanovení pásma ochrany vodních zdrojů.

2. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 2.1. ČISTOTA OVZDUŠÍ Zdroje znečišťování ovzduší Čistota ovzduší v řešeném území je ovlivňována místními zdroji, v menší míře dálkovými přenosy imisí. Na znečistění území obce má hlavní podíl nedaleký fonolitový lom Tachov, ležící mimo řešené území a malé místní zdroje, spalující tuhá paliva. Zanedbatelný není vliv zdrojů emisí mimo řešené území. Jedná se především o tepelnou elektrárnu Mělník a SEPAP Štětí, vzdálené od řešeného území cca 30km. U těchto zdrojů dochází k postupnému snižování emisí. ÚPO Bezděz - Návrh



Místní zdroje, dle tepelného výkonu, v případě technologických objektů dle míry závažnosti vlivu technologického procesu na čistotu ovzduší, jsou doposud členěny na velké, střední, malé a mobilní zdroje znečišťování ovzduší. Dle stávajícího zákona o ochraně ovzduší v platném znění, jsou zdroje znečištění ovzduší členěny na mobilní a stacionární zdroje znečišťování ovzduší. - Mobilní zdroje znečišťování ovzduší jsou samohybná a další pohyblivá, případně přenosná zařízení, vybavená spalovacími motory znečišťujícími ovzduší, pokud tyto slouží k vlastnímu pohonu nebo jsou zabudovány jako nedílná součást technologického vybavení. Jde zejména o: a) dopravní prostředky, kterými jsou silniční vozidla, drážní vozidla a stroje, letadla a plavidla, b) nesilniční mobilní zdroje, kterými jsou kompresory, přemístitelné stavební stroje a zařízení, buldozery, vysokozdvižné vozíky, pojízdné zdvihací plošiny, zemědělské a lesnické stroje, zařízení na údržbu silnic, sněžné pluhy, sněžné skútry a jiná obdobná zařízení c) přenosná nářadí vybavená spalovacím motorem, například motorové sekačky a pily, sbíječky a jiné obdobné výrobky. - Stacionární zdroj znečišťování ovzduší je zařízení spalovacího nebo jiného technologického procesu, které znečišťuje nebo může znečišťovat ovzduší, dále šachta, lom a jiná plocha s možností zapaření, hoření nebo úletu znečišťujících látek, jakož i plocha, na které jsou prováděny práce nebo činnosti, které způsobují nebo mohou způsobovat znečišťování ovzduší, dále sklad a skládka paliv, surovin, produktů, odpadů a další obdobné zařízení nebo činnost. Stacionární zdroje se dělí: a) podle míry svého vlivu na kvalitu ovzduší na kategorie 1. zvláště velké 2. velké 3. střední 4. malé b) podle technického a technologického uspořádání na 1. zařízení spalovacích technologických procesů, ve kterých se oxidují paliva za účelem využití uvolněného tepla 2. spalovny odpadů a zařízení schválená pro spalování odpadu 3. ostatní stacionární zdroje Spalovací zdroje se zařazují podle tepelného příkonu nebo výkonu do těchto kategorií: a) zvláště velké o jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším b) velké o jmenovitém tepelném příkonu od 5 MW do 50 MW c) střední o jmenovitém tepelném příkonu od 0,2 MW do 5 MW d) malé o jmenovitém tepelném příkonu nižším než 0,2 MW Zvláště velké a velké zdroje V těchto o kategoriích není na řešeném území žádný zdroj znečištění ovzduší. Střední zdroje V této kategorii není na řešeném území žádný zdroj znečištění ovzduší. Malé zdroje Vzhledem k tomu, že cca 98 % malých zdrojů využívá pevná paliva a jen 2% probanbutan či elektrickou energii, mají malé zdroje významný vliv na imisním pozadí SO2, NOx a prašného areosolu SPM. Významným zdrojem znečištění jsou mobilní zdroje (doprava), zejména v letních měsících (parkování návštěvníků SH Bezděz v centrální části obce) zatěžující ovzduší oxidy dusíku, oxidem uhelnatým, uhlovodíky a sloučeninami olova (u olovnatých benzinů).




Imisní situace Přímo v řešeném území není žádná stanice monitorující čistotu ovzduší. Nejbližšími stanicemi jsou manuální stanice ČHMÚ v Panské Vsi, blízko řešeného území. Dále jsou stanice AMS v České Lípě a manuální v Jestřebí na sever od řešeného území a v Mladé Boleslavi na jih od řešeného území. Stanice v České Lípě monitoruje koncentrace oxidu siřičitého SO2, oxidů dusíku NOx, NO2 a NO, oxidu uhelnatého CO, a PM10. Stanice v Jestřebí monitoruje koncentrace NOx .Stanice v Panské Vsi monitoruje koncentrace SO2, oxidů dusíku NO x a prašný aerosol SPM. Stanice v Mladé Boleslavi je příliš vzdálená, výsledky jejího monitoringu nemá smysl uvádět. Pro porovnání byly vzaty hodnoty monitorované na stanici Panská Ves i Česká Lípa, tzn. SO2, NOx, za období 1996–2003. SPM ze stanice Panská Ves a to za období 1996 – 2003. Údaje o prašném aerosolu ze stanice Česká Lípa vhledem ke vzdálenosti jsou pro řešené území nereprezentativní. Koncentrace znečišťujících látek a další údaje o čistotě ovzduší byly vzaty z ročenek ČHMÚ „Znečištění ovzduší a chemické složení srážek na území ČR včetně doprovodných dat 1996“ a „Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech ČR 1997–2003“. V příloze jsou uvedeny u každé látky průměrné měsíční koncentrace, roční maximum (Max) s datem maxima (Dat), četnost překročení průměrné denní koncentrace znečišťující látky IHd v % (č.p.%) a hodnotu, kterou nepřekročilo 95% hodnot (95% kv). U SO2 došlo k překročení koncentrace IHd 150 mg.m-3 v roce 1996 stanice Česká Lípa č.p.3,84% V roce 1996 stanice Panská Ves č.p. 1,11% v roce 1997 stanice Česká Lípa č.p.1,92% v roce 1997 stanice Panská Ves č.p.0,84% U NOx došlo k překročení koncentrace IHd 100 mg.m-3 v roce 1996 stanice Česká Lípa č.p.3,84% v roce 1997 stanice Česká Lípa č.p.1,92% v roce 1998 stanice Česká Lípa č.p.3,01% U SPM došlo k překročení koncentrace IHd 150 mg.m-3 v roce 1997 stanice Panská Ves

č.p.0,28%

Koncentrace IHd nesmí být překročena v průběhu roku ve více než v 5% případů u SO2 ,NOx i SPM. To znamená že ve sledovaném období uvedených znečišťujících látek imisní limit IHd překročen nebyl. Nedošlo ani k překročení průměrné roční koncentrace - imisní limit IHr u SO2 (60 mg.m-3), NOx (80 mg.m-3) i SPM (60 mg.m-3). Z údajů uvedených stanic navíc vyplývá postupné zlepšování imisní situace. V roce 1999 již nedošlo k překročení ani hodnoty koncentrace IHd u žádného z ukazatelů. U nejbližší stanice Panská Ves dokonce od r. 1998. Z imisních charakteristik oxidu siřičitého je patrný klesající trend znečištění ovzduší již od r. 1990. Vývoj znečištění ovzduší prašným aerosolem měl mírnější klesající tendenci než oxid siřičitý. U oxidů dusíku byl v širším okolí řešeného území mírně vzrůstající trend do r. 1998. Tento jev byl převážně způsoben stoupajícím podílem silniční dopravy. V roce 1999 byl uvedený trend přerušen a došlo k poklesu imisí i oxidu dusíku. Na stanici Panská Ves nejsou hodnoty koncentrace IHd oxidu dusíku překračovány již od r. 1996. Lze konstatovat, že imisní situace je v řešeném území příznivá. Při plynofikaci obce by se mohla ještě zlepšit. Plynofikace zajišťuje prakticky úplné omezení zejména emisí prachu a oxidu siřičitého a výrazné snížení emisí dalších škodlivin, zejména oxidů dusíku. Rovněž emise dnes často diskutovaných dibenzodioxinů PCDD a dibenzodifuranů PCDF jsou s velkou pravděpodobností (jejich koncentrace nebyly měřeny) na zanedbatelné úrovni. Nové imisní limity Imisní limity – hodnoty nejvýše přípustné úrovně znečištění ovzduší – jsou pro jednotlivé znečišťující látky stanoveny Nařízením vlády ČR č. 350/2002 Sb. Tyto limity odráží požadavky směrnic Evropského společenství a zavádějí nově kromě limitů pro ochranu zdraví i limity na ochranu vegetace a ekosystémů. Pro každou látku je stanoveno, ve kterém roce má být dosaženo imisního limitu. Pro období před předpokládaným dosažením limitu jsou pak stanoveny tzv. meze tolerance, které udávají, o jakou část může být imisní limit překročen v daném kalendářním roce. Meze tolerance se lineárně snižují až k nulové hodnotě.




Tab.č. 2.1.1. Limity pro ochranu ekosystémů Znečišťující příměs

Časový interval

Limitní hodnota

SO2

zimní období (1.10.-31.3.)

20 µg.m-3

NOx

kalendářní rok

30 µg.m-3

O3

Mez tolerance 1) (pro r. 2002)

Maximální tolerovaný počet překročení za kalendářní rok

bez meze tolerance bez meze tolerance

AOT402, vypočten z 1hod. hodnot v období květen- 18 000 µg.m-3.h červenec, průměr za 5 let

bez meze tolerance

0 0 0

Zdroj: Nařízení vlády č. 350/2002 Sb. 1)

mez tolerance je procento imisního limitu, nebo část jeho absolutní hodnoty, o které může být imisní limit překročen, tato hodnota se pravidelně v po sobě následujících rocích snižuje až k nulové hodnotě 2) AOT40 je součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími než prahová koncentrace 80 µg.m -3 (40 ppb) a hodnotou 80 µg.m-3, v období 8-20 hod. SEČ.

Tab č.2.1.2. Limity pro ochranu zdraví .)Znečišťující příměs

SO2

Mez tolerance *) (pro r. 2002)

Časový interval

Limitní hodnota

kalendářní rok

50 µg.m-3

24 hod

125 µg.m-3

1 hod

350 µg.m-3 -3

NO2 PM10 CO benzen O3

bez meze tolerance bez meze tolerance 90 µg.m-3 16 µg.m-3 80 µg.m-3 4,8 µg.m-3 15 µg.m-3

kalendářní rok 40 µg.m 1 hod 200 µg.m-3 kalendářní rok 40 µg.m-3 24 hod 50 µg.m-3 maximální denní 8hod. klouzavý 10 000 µg.m-3 6 000 µg.m-3 průměr kalendářní rok maximální denní 8hod. klouzavý průměr

5 µg.m-3 120 µg.m

-3

-3

5 µg.m-3 bez meze tolerance -3

Pb Cd NH3 As Ni Hg

kalendářní rok kalendářní rok kalendářní rok kalendářní rok kalendářní rok kalendářní rok

0,5 µg.m 0,005 µg.m-3 100 µg.m-3 0,006 µg.m-3 0,02 µg.m-3 0,05 µg.m-3

0,3 µg.m 0,003 µg.m-3 60 µg.m-3 0,006 µg.m-3 0,016 µg.m-3 0

Benzo(a)pyr en

kalendářní rok

0,001 µg.m-3

0,008 µg.m-3

Datum do něhož musí být limit splněn

1. 1. 2005 1. 1. 2005 14. 8. 2002* 1. 1. 2010 1. 1. 2010 1. 1. 2005 1. 1. 2005 1. 1. 2005

Maximální tolerovaný počet překročení za kalendářní rok

0 3 24 0 18 0 35 0

1. 1. 2010 1. 1. 2010

1. 1. 2005 1. 1. 2005 1. 1. 2005 1. 1. 2010 1. 1. 2010 1. 1. 2010 1. 1. 2010

0 25, v průměru za 3 roky

0

Zdroj: Nařízení vlády č. 350/2002 Sb. *) mez tolerance je procento imisního limitu, nebo část jeho absolutní hodnoty, o které může být imisní limit překročen, tato hodnota se pravidelně v po sobě následujících rocích snižuje až k nulové hodnotě * ) den nabytí účinnosti Nařízení vlády č. 350/2002 Sb. ÚPO Bezděz - Návrh



Návrh koncepce čistoty ovzduší Mobilní zdroje V oblasti mobilních zdrojů lze předpokládat, že jejich relativní význam bude narůstat (zejména v případě oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a uhlovodíků), a to jednak v důsledku růstu intenzity dopravy, jednak v důsledku průběžně prováděných ekologizačních opatření na středních a malých zdrojích. Je nezbytný tlak státních orgánů na postupné zkvalitňování vozového parku (zlepšování emisních charakteristik vozidel). Zejména snížení oxidů dusíku a těkavých organických látek je nezbytné pro snížení koncentrací ozonu. Nezbytné je vymístit parkování návštěvníků z centra obce na záchytné parkoviště, tak jek je v ÚPO variantně navrženo var. 1 lok.55a a var. 2.lok. 57. V centru zůstane parkoviště pro 15 aut pod rybníkem. Dále budou parkoviště lok. P10 pro deset aut u plochy pro sport , lok. P15 pro patnáct aut u rekreačního zařízení Doksy a lok. 65 pro občanskou vybavenost. Mimo tato parkoviště lze parkovat výhradně na vlastních pozemcích u objektů. Dalšími dílčími opatřeními může být zvýšení kvality komunikací, zlepšení jejich propustnosti a snížení rychlosti provozu. Malé stacionární zdroje znečištění ovzduší Snižování SO2, NOx Snížení emisí malých zdrojů lze řešit aplikací dalších ekologicky čistých paliv (dřevo, propan-butan, černé uhlí apod.), s využitím doplňkových zdrojů elektrické energie (domácí větrné elektrárny do 10 kW, fotovoltaickými slunečními panely) s domácí kogenerační jednotkou geotermálními čerpadly, kotli na biomasu, solárními kolektory a pod.. Snižování emisí amoniaku Jedná se především o stájové chovy hospodářských zvířat. Řešení je opět poměrně jednoduché. Postačí (za předpokladu kvality stavby stáje) důkladné odsávání do provozní pračky vzduchu, kde dojde dle druhu pračky k jeho eliminaci oxidací vzdušným kyslíkem, nebo chlorem, chlornanem či peroxidem vodíku, případně redukčními postupy. Shrnutí Čistota ovzduší řešeného území bude v návrhovém období ÚPO zajištěna vyloučením nekvalitních pevných paliv ze spalovacích procesů vymístěním parkování návštěvníků z centra obce na určená parkoviště,a zvýšením průjezdnosti na všech komunikacích. Zásadní zlepšení imisní situace (snížení emisí elektrárny Mělník a SEPAP Štětí) je nad rámec ÚPO a je řešeno v rámci ekologizačních opatření těchto zvláště velkých zdrojů. Čistota ovzduší v řešeném území není limitujícím faktorem pro jeho navržený rozvoj. Limity pro navržené využití území jsou dány platnou legislativou na ochranu ovzduší. 2.2. RADONOVÉ RIZIKO Dle výsledků průzkumů radonového rizika (GIS Česká Lípa) zpracovatelů ÚUG Praha a Geofyziky Brno z r. 1990/1992, je možno obecně konstatovat že oblast je zařazena do nízkého rizika pronikání radonu (symbol 1 Ks), s lokálním výskytem vysokého rizika pronikání radonu (symbol 3). Radonové riziko je podmíněno propustností podloží. Křídové sedimenty řešeného území jsou prostoupeny třetihorními vulkanity, které nízké riziko v horninách střední propustnosti z úrovně cca 20 kBek.m-3 zvyšují na -3 hodnotu větší než 70 kBek.m v okolí fonolitických kup tj. na hodnotu vysokého rizika. Mapa radonového rizika v měřítku 1:100 000 na celé území okresu Česká Lípa, uložená na Referátu regionálního rozvoje MěÚ Česká Lípa má pouze orientační význam a nenahrazuje nutnost radonového průzkumu pro každou novostavbu. Míra ohrožení obyvatel je dána nejen geologickými a pedologickými faktory, ale zejména způsobem založení staveb (pasy, základová deska, podsklepení). Shrnutí Limity pro trvalé bydlení z platné legislativy vyplývají a to zejména: * před výstavbou je nutné provést radonový průzkum, * na lokalitách s doloženým vysokým a středním radonovým rizikem použít zvláštní ochranná opatření (izolace), v tomto smyslu klást zvláštní důraz při výstavbě občanské vybavenosti, zejména školních a předškolních zařízení, ÚPO Bezděz - Návrh



*

celkovou naměřenou úroveň záření v pobytových místnostech ve vnitřním prostředí korigovat technickými opatřeními (ČSN 730601).

2.3. NEROSTNÉ SUROVINY, PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ, SESUVNÁ ÚZEMÍ Na řešeném území se nenachází plochy přípustné pro těžbu nerostů. Chráněná ložisková území (CHLÚ) ani dobývací prostory (DP) se na řešeném území nenachází. Rovněž zde nejsou registrovány žádné aktivní sesuvy (SÚ) ani poddolovaná území (PÚ). Nachází se zde potenciální sesuv č. 1055 o rozloze 709686m2. V prostorách potenciálního sesuvu platí nutnost geologického průzkumu před uvažovanou výstavbou, pro ověření základových poměrů a pro případné stanovení nezbytných podmínek pro výstavbu. Níže uvedený přehled v k.ú Bezděz dle OkÚ Česká Lípa je pouze orientační, bližší určení je k dispozici u Geofondu Praha. Prognózní zásoby (PZ) nerostných surovin nerudních PZ 180050500 a PZ 181050500 Bezděz – Okna podle „Regionální surovinové politiky Libereckého kraje“, schválené usnesením rady Libereckého kraje, byly přehodnoceny v letech 1998-2002 – viz. „Přehodnocení prognózních zdrojů nerostných surovin v ČR“ – a tyto prognózní zdroje Bezděz byly vyřazeny z kategorie evidovaných prognózních zdrojů. Z těchto důvodů nejsou již tyto lokality uváděny v grafické části ÚPO, pro informaci je níže uvedená upřesňující tabulka. List. Mapy 03-33 Česká Lípa Typ území

Číslo na mapě

Plocha

Evid.č.

Název

Druh

PZ (vyřazeno z evidence)

180

102,8

050500

Bezděz-Okna

Slévárenské písky

PZ (vyřazeno z evidence)

181

100,6

050500

Bezděz-Okna

Slévárenské písky

SÚ

1

70,9

1055

Bezděz

Sesuv potenciální

Shrnutí Limitem je nutnost geologického průzkumu před uvažovanou výstavbou pro ověření základových poměrů a pro stanovení případných podmínek pro výstavbu v prostoru potenciálního sesuvu. 2.4. ODPADY Odpady obce Bezděz Zneškodňování odpadů, jichž je obec Bezděz původcem, a to jak odpadů ostatních tak i nebezpečných, zajišťuje firma Rethmann-Jeřala s r.o. Česká Lípa a REO – RWE Enttsorgung s.r.o. Ostatní odpady jsou dopravovány svozem na skládku TKO Svébořice, do spalovny Termizo a.s., nebo mimo území Libereckého kraje do Benátek nad Jizerou a Michalovi u Mladé Boleslavi. Nebezpečné odpady pravděpodobně svozem k finálnímu zneškodnění jako součást směsného komunálního odpadu. Odpady jsou do odvozu ukládány do velkokapacitního kontejneru na východním okraji obce. Stávající umístění kontejneru vytváří estetickou závadu a zhoršuje životní prostředí v obci. Oficiální skládka na území obce není. Odpady jsou předávány k dalšímu využití různým zpracovatelům mimo řešené území (jak je výše uvedeno). Na území obce není zařízení na zneškodňování nebezpečných odpadů. Dle ročních hlášení o produkci a nakládání s odpady bylo na území obce vyprodukováno a zneškodněno: - v roce 2000 prostřednictvím Technických služeb Mimoň s r.o. 46,62 t směsného komunálního odpadu, - v roce 2001 prostřednictvím Rethman – Jeřala Recykling, s.r.o. 0,337 t drobných plastových předmětů a 0,42,809 t směsného komunálního odpadu, - prostřednictvím REO – RWE Enttsorgung s.r.o. 45,2 t směsného komunálního odpadu. Rekapitulace Na území obce vzniklo: v. r. 2000 - 46,62 t. směsného komunálního odpadu v. r. 2001 - 0,337 t drobných plastových předmětů a 88,009 t. směsného komunálního odpadu. Starší údaje dle sdělení OkÚ Česká Lípa (email ze dne 5.12.2002) nejsou. Z uvedeného lze konstatovat, že produkce odpadů se oproti r. 2000 téměř zdvojnásobila (za předpokladu, že byl na území obce dodržován zákon o odpadech). ÚPO Bezděz - Návrh



V r. 2000 byly ostatní i nebezpečné odpady zahrnuty do směsného komunálního odpadu. V r. 2001 byly vytříděny plasty, ostatní odpady, včetně nebezpečného odpadu, byly zneškodněny jako součást komunálního odpadu. Dle § 17 odst. 2 z.č. 185/2001 Sb., o odpadech obec může ve své samostatné působnosti stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, vznikajících na jejím katastrálním území, včetně systému nakládání se stavebním odpadem. Dle odst. 3 téhož § zákona o odpadech je obec povinna v souladu se zvláštními právními předpisy určit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat komunální odpad, který produkují, a zajistit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu. Povinnost zajištění míst k odkládání nebezpečných složek komunálního odpadu splní určením místa k soustřeďování nebezpečných složek komunálního odpadu ve stanovených termínech, minimálně však dvakrát ročně a dále zajištěním odvozu oprávněnou osobou. Obec může tento systém v případě potřeby doplnit pravidelným mobilním svozem oprávněnou osobou. Odpady jiných původců Na území obce Bezděz působí řada privátních subjektů, které jsou v souladu s platnou legislativou samostatnými původci odpadů. Odpady od těchto původců (nebezpečné i ostatní) zřejmě přebírají firmy, oprávněné k podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady a převáží je k předání oprávněným osobám či firmám sídlícím mimo řešené území. O nakládání s odpady těchto původců nedostal zpracovatel ÚPNO žádné podklady. Staré ekologické zátěže Jedná se o bývalou, nikdy nelegalizovanou skládku na p.p.č. 703 – část, provozovanou do roku 1989. Jde o terénní depresi, která byla odpady částečně zaplněna. Po ukončení provozu byla provedena částečná rekultivace. V blízkosti je velkokapacitní kontejner. Návrh koncepce nakládání s odpady Ve střednědobém výhledu (2005) jsou ve věci odpadů připravovány novelizace stávajících směrnic EU a směrnice nové. Těmto směrnicím se bude muset obec Bezděz přizpůsobit. Jedná se především o následující odpady a problémy: * čistírenské kaly zvýšení požadavků na předběžnou úpravu kalů, přísnější limity pro obsah těžkých kovů, zavedení limitů pro obsah dioxinů a organických sloučenin, * stavební odpady jedná se o třídění stavebních odpadů v místě vzniku, recyklace a využití stavebních odpadů na úrovni 50-70% v roce 2005 a 75-85% v roce 2010, omezení skládkování stavebních odpadů, * biodegradabilní odpady, požadavky na zavedení separovaného sběru biodegradabilních opadů v obcích nad 100.000 obyvatel do 3 let a v obcích nad 2.000 obyvatel do 5 let * baterie a akumulátory, zákaz uvádění na trh NI-Cd akumulátory od roku 2008 * obaly a odpady z obalů, opakované použití palet a přepravek na úrovni 80% a nápojových obalů na úrovni 20%, k 30.6.2006 využití 60-75%, recyklace 55-70%, * elektrošrot, zavést bezplatný odběr vyřazených elektrických zařízení z domácností, od roku 2006 stanovit recyklační cíle pro různá zařízení, * recyklace odpadů, podpora recyklačních postupů, které představují značné environmentální přínosy, * klasifikace energetického využití odpadů spalování odpadů bude považováno za energetické využití při výhřevnosti odpadů nad 17 MJ/kg * opatření proti vlivu odpadového hospodářství na změnu klimatu, opatření pro redukci emisí metanu z odpadů vznikajícího při jejich kompostování a spalování, využití skládkového plynu, zvýšení oxidace skládkového plynu v tělese skládky, * statistika odpadů, kvantitativní popis komplexního toku odpadů od vzniku až po odstranění. ÚPO Bezděz - Návrh



Přednost využití odpadů před jeho odstraněním je daná zákonem o odpadech, který stanoví, že „každý má při své činnosti nebo v rozsahu své působnosti povinnost v mezích daných tímto zákonem zajistit přednostně využití odpadů před jejich odstraněním“, přičemž materiálové využití odpadů má přednost před jiným využitím odpadů. Lze očekávat, že na počátku roku 2005 bude schválen Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje. Obce, které produkují za rok více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1000 t ostatního odpadu musí dle § 44 z.č. 185 o odpadech zpracovat plán odpadového hospodářství původce odpadů, který musí být v souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářství kraje. Pro řešení způsobu využití odpadu v obci Bezděz a k zabezpečení povinností při nakládání s komunálním odpadem, které bude po schválení Plánu odpadového hospodářství náročnější, doporučujeme vytvořit dobrovolný svazek obcí se sousedními obcemi dle z.č. 128/200 Sb., o obcích. Tyto obce mohou zpracovat společný plán odpadového hospodářství. V případě Bezdězu se jedná o značně exponované území z hlediska ochrany přírody, krajiny i ochrany kulturních hodnot. Doporučuje se v tomto směru spojení s obcí Doksy. Biologicky rozložitelné a spalitelné odpady * Snížit biologicky rozložitelný podíl komunálního odpadu do roku 2010 na 75% hmotnosti, do roku 2013 na 50% hmotnosti, do roku 2020 na 35% hmotnosti celkového množství rozložitelného komunálního odpadu vzniklého v roce 1995. * Snížit podíl spalovaných odpadů s výhřevností pod 17 MJ/kg na 0% do roku 2005. * Snížit podíl skládkovaných biologicky rozložitelných kalů ČOV na 0% do roku 2005. * Snížit podíl skládkovaných využitelných odpadů na 0% do roku 2010. Pro splnění uvedených cílů je v obci nebo v součinnosti s okolními obcemi nutné: Vybudovat průmyslovou kompostárnu - bioplynovou stanici pro využití biologicky rozložitelných odpadů. Provoz musí splňovat podmínky novelizované ČSN 465735. Do této stanice mohou být přijímány odpady ze zeleně, zbytky potravin, kaly ČOV (mimo nadlimitního obsahu rizikových látek a mikrobiálního znečištění), kejda, hnůj. Postup využití musí odpovídat vstupním surovinám a požadavkům odběratelů. Kompostovaná základna musí mít zpevněnou a odvodněnou základovou plochu, možné je využít uzavřených biofermentorů, rekonstruovaných silážních žlebů, zemědělských složišť apod. Potenciální vysokou produkci travní biomasy bude možno efektivně řešit aplikací dvoufázové kontinuální biodigesce s následným aerobním kompostováním. Výsledným produktem je bioplyn a kompost. Zařízení pro využití biomasy pro výrobu travních briket. V EU běžné využití biomasy jak v domácnostech (moderní vysoce účinné kotle s kompenzátory na odstranění tepelných ztrát daných vlhkostí paliva, se zásobníky a automatickými dávkovači, s dálkovým i automatickým ovládáním na základě zadaných teplot), i v centrálním vytápění obcí. Objemné odpady a použité výrobky Cílem je do roku 2005 využít 50% hmotnosti vznikajících objemných odpadů, včetně použitých výrobků, do roku 2010 75 % jejich hmotnosti. Po r. 2010 pokračovat na základě optimalizace environmentálních a ekonomických požadavků a nových vědeckých poznatků ve zvyšování procenta využívání a recyklace odpadů. Nebezpečné součásti komunálního odpadu a nebezpečné odpady jinde nejmenované V návrhovém období je nutno sledovat následující: * Vybrat a odstranit z komunálního odpadu autorizovanými oprávněnými osobami 70% hmotnosti do roku 2005 a 80 % hmotnosti do roku 2010 jeho nebezpečných složek. Po r. 2010 pokračovat na základě optimalizace environmentálních a ekonomických požadavků a nových vědeckých poznatků ve zvyšování procenta odstraňování nebezpečných složek komunálního odpadu. * Využívat do roku 2010 100% hmotnosti výskytu využitelných či recyklovatelných nebezpečných odpadů. Po r. 2010 pokračovat na základě optimalizace environmentálních a ekonomických požadavků a nových vědeckých poznatků ve zvyšování procenta využívání a recyklace nebezpečných odpadů * Upravovat fyzikálně- chemickými procesy 100% hmotnosti výskytu ostatních nebezpečných odpadů pro jejich odstranění uložení na skládkách S-OO dle environmentální a ekonomické výhodnosti. * Využívat energeticky 100% hmotnosti výskytu nebezpečných odpadů dle environmentální a hodnosti. Druhotné suroviny a odpady obalů V návrhovém období je nutno se zaměřit na následující: ÚPO Bezděz - Návrh



*

Recyklovat a využít odpady obalů podle přílohy č. 3 zákona o obalech viz tab č. 2.4.1.

Tab. č.2.4.1. Využití odpadů z obalů Obaly 1) 31.12.02 31.12.02 31.12.03 recyklace využití recyklace z papíru 30 35 35 ze skla 32 32 50 Z plastů 10 12 10 Z kovů 11 11 15

31.12.03 využití 45 50 15 15

31.12.04 recyklace 40 65 12 20

31.12.04 využití 50 65 20 20

31.12.05 recyklace 45 80 15 25

31.12.05 2) využití 55 80 25 25

Zdroj: Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech.

1)

za obaly z jednoho materiálu se považují takové obaly,ve kterých daný materiál tvoří alespoň 70% hm. Obalu, týká se všech obalů (přepravní, skupinové, spotřebitelské) 2) připravovaná novela Směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech předpokládá do 30.6.2006 následující cíle: recyklace celkem min. 55-74%, využití celkem 60-70%, recyklace papír 55%, recyklace sklo 60%, recyklace kovy 50%, recyklace plasty 20%.

*

Dosáhnout míry výkupu a sběru druhotných surovin dle zákona č. 477/2001 Sb., obalech k roku 2005 viz tab.č.4.2. Po r. 2005 pokračovat na základě optimalizace environmentálních a ekonomických požadavků a nových vědeckých poznatků ve zvyšování míry výkupu a sběru druhotných surovin.

Tab.č.2.4.2. Předpokládaná účinnost výkupu a sběru druhotných surovin k roku 2005 Druhotná surovina 1) Obaly 2) Druhotné suroviny Papír a/nebo lepenka 21 28 Sklo 14 14 Plasty 6 7 Kovy 3 3 1) přepravní, prodejní i spotřebitelské obaly (průmyslový i lidový sběr), včetně obalů. 2) podíl odpadů ve vykoupeném a sebraném množství druhotných surovin: papír 75%, sklo 100%, plasty 80% Pro dosažení uvedeného cíle je v obci nebo v součinnosti s okolními obcemi nutné zřídit: * Místo výkupu odpadního papíru a/nebo lepenky a kovů * Dvojice sběrných kontejnerů (čiré, barevné) odpadního skla pro max 370 obyvatel * Sběrný kontejner odpadních plastů pro max 380 obyvatel (doplnění o pytlový sběr v řídce osídlených oblastech) * Zřízení pro recyklaci a využití druhotných surovin ( papíru, skla, plastů, kovů) Odpady PCB V návrhovém období je dále nutno: * Vytvořit podmínky k provedení inventarizace zařízení s potenciálním obsahem PCB v řešeném území v souladu s platnými předpisy do konce roku 2005 * Zajistit předpoklady k dekontaminaci odpadů a zařízení s obsahem PCB v souladu s platnými předpisy v co nejkratší době, nejpozději však do roku 2010 * Po r. 2010 pokračovat na základě optimalizace environmentálních a ekonomických požadavků a nových vědeckých poznatků ve zvyšování procenta využívání a recyklace odpadů Pro dosažení uvedeného cíle je nezbytné zřídit: * Obecní koordinační radu pro inventarizaci odpadů a zařízení s obsahem PCB (náplň dle Plánu odpadového hospodářství kraje) * Provoz dekontaminačních zařízení podle doporučených postupů v schválené Koncepci odpadového hospodářství kraje (pravděpodobně mimo území obce na základě součinnosti okolních obcí) * Postup při nakládání s PCB, odpady s obsahem PCB a zařízeními obsahujícími PCB musí být v souladu s § 27 z.č.181/2001 Sb., o odpadech Odpadní oleje V návrhovém období je nutno zajistit: * Sběr 35% hmotnosti v roce 2005 a 50% hmotnosti v roce 2010 odpadních olejů prodaných na řešeném území * Po r. 2010 pokračovat na základě optimalizace environmentálních a ekonomických požadavků a nových vědeckých poznatků ve zvyšování procenta využívání a recyklace odpadních olejů ÚPO Bezděz - Návrh



*

Ukončit spalování neupravených odpadních olejů ve středních a malých stacionárních zdrojích nejpozději do 1.6.2004 (zákon č. 86/2002 Sb., § 54, odst.11).

Pro dosažení uvedeného cíle je nezbytné: * Zajistit povinnost zpětného odběru (ve spoluprácí se sousedními obcemi) pro minerální oleje a oleje ze živičných nerostů jiné, než surové, přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté obsahující nejméně 70% hmotnosti minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje podstatnou složkou těchto přípravků a to dle § 38 z.č. 185/2001 Sb., o odpadech a dle vyhl. č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků. Technické vybavení zařízení dle vyhl. č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady § 4,5,6,7. Galvanické články a baterie * Sběr 85% hmotnosti v roce 2005 a 95% hmotnosti v roce 2010 odpadních olověných akumulátorů z olověných akumulátorů prodaných na území kraje (v klouzavém průměru za léta 2002-2004). * Sběr 95% hmotnosti v roce 2005 a 100% hmotnosti v roce 2010 odpadních Ni-Cd akumulátorů z Ni-Cd akumulátorů prodaných na území kraje (v klouzavém průměru za léta 1990-2004). * Sběr 35% hmotnosti v roce 2005 a 50% hmotnosti v roce 2010 odpadních přenosných zdrojů proudu z přenosných zdrojů proudu – primární baterie (MnO2), alkalické baterie (MnO2/Zn), zinkovzdušné články a baterie, lithiové baterie, Ni-Cd hermetické akumulátory, Ni-MH a Li-ion hermetické akumulátory – prodané na území kraje. * Po r. 2010 pokračovat na základě optimalizace environmentálních a ekonomických požadavků a nových vědeckých poznatků ve zvyšování procenta sběru výše uvedených odpadů. Pro dosažení uvedeného cíle je nezbytné: * Zajistit povinnost zpětného odběru (ve spolupráci se sousedními obcemi) pro galvanické články a baterie a to dle § 38 z.č. 185/2001 Sb., o odpadech a dle vyhl.č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků. Technické vybavení zařízení dle vyhl. č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady § 4,5,6,7.,8. Výbojky a zářivky Cílem je sběr 80% hmotnosti do roku 2005 a 90% hmotnosti do roku 2010 odpadních výbojek a zářivek z výbojek a zářivek, prodaných na území kraje. Po r. 2010 pokračovat na základě optimalizace environmentálních a ekonomických požadavků a nových vědeckých poznatků ve zvyšování procenta sběru zářivek. Pro dosažení uvedeného cíle je nezbytné: * Zajistit povinnost zpětného odběru pro výbojky a zářivky a to dle § 38 z.č. 185/2001 Sb., o odpadech a dle vyhl.č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků. Odpadní elektr(on)ická zařízení Cílem je sběr, využití a recyklace odpadních elektronických zařízení do r. 2005 podle Návrhu Směrnice EU 2000/0158 (cíle pro využití a recyklaci po roce 2008 stanoví EU) a zák.č. 185/2001 Sb., tzn: * Velké domácí spotřebiče (ledničky, chladničky, mrazáky, pračky, sušičky, myčky nádobí, kuchyňské spotřebiče, elektrické sporáky, elektrické trouby, mikrovlnné trouby, kamna, elektrické ohřívače, přímotopy, klimatizační jednotky) do roku 2005 90% využití nebo 85% recyklace. * Malé domácí spotřebiče (vysavače, elektrické smetáky, žehličky, topinkovače, fritovací hrnce, mlýnky na kávu, elektrické nože, překapávače kávy, fény), spotřebitelská zařízení (radiové soupravy, televizory, videokamery, videorekordéry, Hi-fi rekordéry, audiozesilovače, hudební nástroje), elektr(on)ické nástroje (vrtačky, pily, šicí ;stroje) a hračky (elektrické vláčky, soupravy závodních autíček, ruční ovladače videoher, videohry) do roku 2005 80% využití nebo 65 % recyklace. * Výbojky do roku 2005 80% recyklace. * Odpadní elektr(on)ická zařízení obsahující obrazovky do roku 2005 80% využití nebo 70% recyklace, tzn. zařízení telekomunikační a zařízení informačních technologií (sálové počítače, minipočítače, velké tiskárny, osobní počítače, včetně periferních zařízení, elektronické diáře, tiskárny, kopírovací zařízení, elektronické psací stroje, kapesní a stolní kalkulačky, uživatelské terminály a systémy, faxy, dálnopisy, telefony, telefonní automaty, bezdrátové telefony, mobilní telefony, záznamníky. * Po roce 2005 pokračovat ve využití či recyklaci výše uvedených elektr(on)inckých zařízení podle směrnic EU.




Pro dosažení uvedeného cíle je nezbytné : * Zajistit povinnost zpětného odběru pro prodejní - servisní jednotky od spotřebitelů (fyzické i právnické osoby) za podmínky, že takto odevzdávaná zařízení jsou prostá znečišťujících látek, bez nároků na úplatu a doplňující podmínky a způsobem odpovídajícím obvyklým možnostem spotřebitele, bez jeho nadměrného zatížení (po novelizaci z.č. 185I2001 Sb., o dopadech § 38 odst. 7). Současně musí být splněno, že existuje alespoň jedno místo zpětného odběru v obci. Autovraky * Shromažďovat autorizovanými oprávněnými osobami v souladu s § 37 z.č. 185/2001 Sb., o odpadech a směrnicemi EU 100% vznikajících autovraků od 1.1.2006 ( v rámci technických možností shromažďovat i odpadní použité součásti vozidel odstraňované při opravách osobních automobilů). * Zpracovávat autorizovanými oprávněnými osobami autovraky tak, aby bylo zajištěno využití 85 % hmotnosti nebo 80% recyklace hmotnosti autovraků od 1.1.2006. Pro vozidla vyrobená před 1.1.1980 využití 75% hmotnosti nebo recyklace 70% hmotnosti autovraků. Využití 95% hmotnosti nebo recyklace 85% hmotnosti autovraků od 1.1.2005. * Po r. 2010 pokračovat na základě optimalizace environmentálních a ekonomických požadavků a nových vědeckých poznatků ve zvyšování procenta využívání a recyklace autovraků. Pro dosažení uvedeného cíle je nezbytné zřídit: * Sběrné místo autovraků – ve spoluprácí se sousedními obcemi (s obcí Doksy) – mimo správní území obce Bezděz. Pneumatiky Cílem je sběr a využití 90% hmotnosti do roku 2005 a 100% hmotnosti do roku 2010 odpadních pneumatik, prodaných a dlouhodobě shromážděných na území obce. Pro dosažení uvedeného cíle je nezbytné: * Zajistit povinnost zpětného odběru pro pneumatiky a to dle § 38 z.č. 185/2001 Sb., o odpadech a dle vyhl.č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků. Odpady ze zdravotnictví Cílem je spalovat 100% hmotnosti vznikajících odpadů ze zdravotnictví a veterinární péče (kromě odpadu 180110) do roku 2005. Pro dosažení uvedeného cíle je nezbytné: * Zajistit povinnost třídění odpadů ze zdravotnictví a veterinární péče podle druhů – přitom zajistit vizuální odlišení, identifikaci původu odpadů, ukládání odpadů 180101 a 180201 do nerozebíratelných pevných obalů (metodický návod MZd pro nakládání s odpadem ze zdravotnických zařízení z 13.1.2001). Stavební a demoliční odpady * Recyklace 50% hmotnosti do roku 2005 a 75% hmotnosti do roku 2010 stavebních a demoličních odpadů, vzniklých na území kraje. * Zneškodňovat 100% nebezpečných odpadů, včetně odpadů azbestu, po úpravě dle § 11 odst. 11 vyhl. č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, dle § 11 odst. 5 písm. b),c) cit. vyhl. na skládkách S-OO nebo S-NO. Tyto se na řešeném území nevyskytují. * Po r. 2010 pokračovat na základě optimalizace environmentálních a ekonomických požadavků a nových vědeckých poznatků ve zvyšování procenta využívání a recyklace stavebních a demoličních odpadů. Pro dosažení uvedeného cíle je nezbytné zřídit: * Sběrné místo stavebních a demoličních odpadů. Shrnutí Stávající velkokapacitní kontejner bude zrušen a nahrazen sběrným dvorem na rozvojové lokalitě č. 50, kde bude umístěn především velkokapacitní kontejner na komunální odpad, kontejnery na velkokapacitní odpad, kontejnery na tříděný opad (sklo, papír, plast), kontejnery na nebezpečný odpad, případně další kontejnery při vzniku odpadů pro recyklaci a využití odpadů, jak je výše uvedeno. Rovněž budou odstraněny esteticky i provozně nevhodně umístěné kapacitní kontejnery u „Restaurace pod hradem“ (na pozemku popelnice jen pro vlastní potřebu). U jednotlivých domů, parkovišť a ve významných vnitřních lokalitách obce, budou rozmístěny popelnice. ÚPO Bezděz - Návrh



Problematika likvidace odpadů v řešeném území není limitujícím faktorem pro jeho navržený rozvoj. Limity pro navržené využití území jsou dány platnou legislativou o odpadech. 2.5. HLUK Hluk je doprovodným negativním jevem rozvoje společnosti. V řešeném území je hlavním a plošně nejrozšířenějším zdrojem hlukové zátěže automobilová doprava. Nejvyšší přípustné hodnoty hluku ve venkovním prostoru dle zákona č. 502/200 v platném znění se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku ALAeq,T.. V denní době se stanoví pro 8 nejhlučnějších hodin, v noční době pro nejhlučnější hodinu. Pro hluk z dopravy na veřejných komunikacích a železnicích a pro hluk z leteckého provozu se stanoví pro celou denní a noční dobu. Pro účely územního plánování se vyjadřuje 24hodinovou dlouhodobou ekvivalentní hladinou Ldvn a noční dlouhodobou ekvivalentní hladinou Ln. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru (s výjimkou leteckého provozu) se stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo. Korekce pro stanovení hodnot hluku jsou uvedeny v přílohách nařízení vlády č. 5002/200 Sb., v platném znění. Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 502/2000 Sb. Ve znění n.v. č. 88/2004 Sb. Korekce pro stanovení hodnot hluku v pracovním prostředí - korekce na druh činnosti Skupina I.

3/

Druh práce – činnosti

Korekce (dB) 2/

Duševní práce koncepčního charakteru s převahou tvořivého myšlení

-45 -40 -35 -30

mimořádné nároky běžné nároky mimořádné nároky 2/ běžné nároky

II.3/

Duševní práce velmi náročná a složitá spojená s velkou zodpovědností, soustředěním s převahou reprodukčního typu 3/ mimořádné nároky 2/ -25 III. Duševní práce vyžadující značnou pozornost, soustředěnost, s možností snadného dorozumění běžné nároky -20 řečí 2/ -15 IV.3/ Duševní práce rutinní povahy s trvalým sledováním mimořádné nároky a kontrolou sluchem, práce vykonávaná na základě běžné nároky -10x/ dílčích sluchových informací -51/ V. Fyzická práce náročná na přesnost a soustředění nebo vyžadující občasné sledování a kontrolu sluchem 01/ VI. Fyzická práce bez nároků na duševní soustředění, sledování a kontrolu sluchem a dorozumívání řečí (rozhodující je ochrana sluchu) 1/ Je-li hluk způsoben nevýrobním zařízením (například větracím, vyhřívacím nebo jiným technickým zařízením budov) nebo proniká-li ze sousedních prostorů, nahrazují se korekce na druh činnosti korekcí -15 dB. 2/ Za mimořádné nároky se například považuje dorozumívání cizím jazykem nebo může-li v důsledku selhání dojít k významné škodě nebo k poškození zdraví. 3/ Pro druh činnosti skupiny I až IV (duševní práce) lze používat dobu hodnocení kratší než 8 hodin. Jako doba hodnocení se v tomto popřípadě přednostně volí doba trvání rušivého hluku. Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 502/2000 Sb., ve znění n.v. 88/2004 Sb. Nejvyšší přípustné ekvivalentní hladiny akustického tlaku vysokofrekvenčního hluku v úzkých kmitočtových pásmech o šíři 6 procent Střední kmitočet úzkého pásma f u /kHz/ Základní hladina akustického tlaku v úzkém pásmu Lueq,8h /dB/

16

17

18

19

20

70

79

87,5

96

105

Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 502/2000 Sb., ve znění n.v. 88/2004 Sb. Korekce na druh vykonávané činnosti při expozici infrazvuku a nízkofrekvenčnímu hluku Druh práce – činnosti

Korekce /dB/

Fyzická práce bez nároků na duševní soustředění

0




Fyzická práce náročná na přesnost a soustředění, duševní práce rutinní povahy vyžadující značnou pozornost a soustředění Duševní práce velmi náročná a složitá s převahou tvořivého myšlení

-20 -25

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 502/2000 Sb. ve znění n.v. č. 88/2004 Sb. Korekce pro stanovení hodnot hluku v stavbách pro bydlení stavbách a ve stavbách občanského vybavení Druh chráněné místnosti Nemocniční pokoje

6.00 až 22.00 h 22.00 až 6.00 h po dobu používání po dobu používání 6.00 až 22.00 h 22.00 až 6.00 h po dobu používání

Korekce /dB/ 0 -10 -0 0 01) -101) +10

Lékařské vyšetřovny, ordinace Operační sály Obytné místnosti včetně kuchyní, hotelové pokoje Přednáškové síně, učebny a ostatní místnosti škol, předškolních zařízení a školních zařízení, koncertní síně, kulturní střediska Čekárny, vestibuly veřejných úřadoven a po dobu používání +15 kulturních zařízení, kavárny, restaurace Prodejny, sportovní haly po dobu používání + 20 Pro jiné prostory, v tabulce jmenovitě neuvedené, platí hodnoty pro prostory funkčně obdobné. Způsob užívání stavby je dán kolaudačním rozhodnutím a uvedené limity se nevztahují na hluk způsobený používáním chráněné místnosti (například hluk hostů). Nechráněné místnosti budov jsou skladovací a komunikační prostory, sociální příslušenství (například záchody, koupelny, komory) šatny, archivy, haly a vestibuly dopravních zařízení a další prostory budov. 1 ) V okolí hlavních komunikací, kde je hluk z těchto komunikací převažující a v ochranném pásmu drah je přípustná další korekce + 5 dB. Nejvyšší přípustná hodnota hluku ze stavební činnosti se stanoví ze vztahu: L Aeq,s = L Aeg,T + log [ (429 + t1)], kde t1 je doba trvání hluku ze stavební činnosti v hodinách v období 700 21 00 h.. L Aeq,T je nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A stanovená podle § 11 odst. 2. Příloha č. 6 k nařízení vlády č. 502/2000 Sb. ve znění n.v. č. 88/2004 Sb. Korekce pro stanovení hodnot hluku v chráněném venkovním prostoru Způsob využití území Chráněné venkovní prostory staveb a nemocnic a staveb lázní

Chráněný venkovní prostor nemocnic a lázní

Chráněné venkovní prostory ostatních staveb a chráněné ostatní venkovní prostory

Korekce /dB/ -5 1) 0 2) +5 3) +15 4) 0 1) 0 2) +5 3) +15 4) 1) 0 5 2) +10 3) 4) +20

Korekce uvedené v tabulce se nesčítají. Pro noční dobu se použije další korekce -10 dB s výjimkou hluku z železnice, kde se použije korekce -5 dB. 1) Použije se pro hluk z provozoven (například továrny, výrobny, dílny, prádelny, stravovací a kulturní zařízení) a z jiných stacionárních zdrojů (například vzduchotechnické systémy, kompresory, chladící agregáty). Použije se i pro hluk působený vozidly, která se pohybují na neveřejných komunikacích (podzemní doprava a přeprava v areálech závodů, stavenišť apod.). Dále pro hluk stavebních strojů pohybujících se v místě svého nasazení. 2) Použije se pro hluk z podzemní dopravy na veřejných komunikacích. 3) Použije se v okolí hlavních komunikací, kde je hluk z dopravy na těchto komunikacích převažující a v OP drah. 4) Použije se pro starou hlukovou zátěž z pozemní komunikací a z drážní dopravy. Tato korekce zůstává zachována i po rekonstrukci nebo opravě komunikace, při které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti ÚPO Bezděz - Návrh



v chráněných venkovních prostorech staveb, a pro krátkodobé objízdné trasy. Rekonstrukcí nebo opravou komunikace se rozumí položení nového povrchu, výměna kolejového svršku, případně rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení.




postup: L Aeq,s = L Aeq,T + 10. log { (126 + t1) /t1] kde t 1 je doba trvání hluku ze stavební činnosti v hodinách v období od 700 – 2100 L Aeq,t je nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A stanovená dle § 12 odst. 2. nařízení vlády č. 502/200 Sb., v platném znění Příloha č. 7 k nařízení vlády č. 502/2000 Sb. ve znění n.v. č. 88/2004 Sb. Korekce na stanovení hodnot hluku z leteckého provozu Způsob využití území Korekce /dB/ Nemocnice, lázně, obytné objekty a území 0 1) Výrobní zóny bez bydlení +5 Pro noční dobu se použije další korekce -10 dB. 1) Zóna není způsobilá pro bydlení. V případě existence nebo nutnosti výstavby ojedinělého bytového objektu musí být zajištěna účinná zvukoizolační opatření tak, aby bylo vyhověno ustanovení § 11 vyhlášky při zachování potřebného větrání. Shrnutí Limity vyplývají z platné legislativy o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

3. POUŽITÁ LITERATURA Demek J. et.al.: Zeměpisný lexikon ČR – Hory a nížiny, Academia Praha, 1987 Databáze ČIŽP OI Liberec, 2002 Energetická koncepce Libereckého kraje, ATEM, Praha 2002 Havránek P.: Geologie Lužických hor, Bezděz, Česká Lípa, 1996 Hynie O.: Hydrogeologie I., ČSAV Praha, 1961 Jetel J. et.al.: Vysvětlivky k základní hydrogeologické mapě 1:200000 - list Česká Lípa, ÚÚG Praha, 1986 Klimatický atlas ČR, HMÚ Praha Geologická mapa v měř. 1:200000 - list Česká Lípa Geofond ČR - Registr sesuvů a jiných nebezpečných svahových deformací, Praha 1994 Koncept ÚP VÚC Libereckého kraje, SAUL, Liberec 2003 Koncepce odpadového hospodářství Libereckého kraje, ISES s.r.o., Praha 2002 Mikyška R. et. al.: Geobotanická mapa ČSSR. 1. České země, Academia Praha, 1968 MěÚ Česká Lípa, RŽP - Evidence středních zdrojů znečištění ovzduší v okrese Česká Lipa v roce 2003 Nařízení vlády č. 350/2002 Sb, kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší Nařízení vlády č. 351/2002 Sb, kterým se stanoví závazné imisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší. Nařízení vlády č. 352/2002 Sb, kterým se stanoví imisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Nařízení vlády č. 353/2002 Sb, kterým se stanoví imisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Nařízení vlády č. 354/2002 Sb, kterým se stanoví imisní limity a další podmínky pro spalování odpadu Nařízení vlády č. 502/200 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací Nařízení vlády č. 88/2004., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací OkÚ Česká Lípa, RŽP – Sdělení 5.12.2002 Nakládání s odpady Bezděz OkÚ Česká Lípa, RŽP - Databáze GIS Radonové riziko na okrese Česká Lípa Připravované novelizace směrnic EU a nové směrnice EU Registr sesuvů a jiných nebezpečných deformací, Geofond Praha ÚKZÚZ Brno, – Atlas rizikové prvky v zemědělských půdách ČR 1996 Quitt E.: Klimatické oblasti Československa, ČSAV, Geografický ústav, Studia geographica 16, Brno, 1971 Vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady Vyhláška č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, Vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, Vyhláška č. 384/2001 Sb., o nakládání s PCB Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, ČHMÚ Praha 1996 Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, ČHMÚ Praha 1997 Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, ČHMÚ Praha 1998 Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, ČHMÚ Praha 1999 Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, ČHMÚ Praha 2000 Zákon ČNR č. 185/2001 Sb., o odpadech Zákon ČNR č. 477/2001 Sb., o obalech Zákon ČNR č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění ÚPO Bezděz - Návrh



Zákon ČNR č. 86/2002 /Sb., o ochraně ovzduší

KULTURNÍ HODNOTY A PAMÁTKY STAVEBNĚ HISTORICKÝ VÝVOJ Obec Obec Bezděz leží na úpatí znělcového Velkého Bezdězu a je zřejmě starší než hrad Bezděz. Osídlení bylo založeno králem Přemyslem Otakarem II. jako trhová osada, a první historická zmínka o jeho existenci pochází z roku 1264, kdy hrad ještě nestál. Další historická událost se pojí k roku 1278, kdy byla již stavba hradu dokončená, neboť k tomuto roku se datuje věznění budoucího krále Václava na hradě Bezdězu. Roku 1291 se král Václav II. vrátil k nedokončenému dílu svého otce Přemysla Otakara II. tím, že povýšil obec pod hradem na město a pokusil se zde založit pravidelné pravoúhlé náměstí. Jeho pokus se však nezdařil a roku 1300 král zastavuje hrad Hynkovi Berkovi z Dubé, který si vyprošuje od krále svolení přenést městská práva do tehdy nově založeného Nového Bezdězu, dnešní Bělé pod Bezdězem. Jedním z důvodů přenesení statutu města z Bezdězu byl nedostatek vody v této lokalitě, přičemž zdejší osada poté spíše stagnovala. Další novější vývoj obce lze podle dostupných informací stručně shrnout do těchto bodů. -

-

-

Pravděpodobně velké požáry, které postihly obec v průběhu staletí (poslední známý v roce 1906), byly příčinou dnešního stavu, který do současné doby nedochoval ve venkovské zástavbě prvky lidové architektury. Obec Bezděz je od roku 1850 vedena v rámci statistických šetření jako samostatná obec původně okresu Dubá, později okresu Mnichovo Hradiště, okresu Doksy a teprve od roku 1961 okresu Česká Lípa. K 1.1.1981 byla obec sloučena s obcí Doksy (stejně jako např. obce Skalka, Tachov, Zbyny, Žďár) a stala se jednou z jejích 17 částí. Samostatnost obce byla obnovena 1.7.1990, kdy byla nově vytvořená samostatná obec Bezděz z části obce Doksy.

Hrad Doba vzniku hradu Bezděz je dle dnešních vědomostí umisťována do let 1265-1278. Založení hradu Bezdězu i města pod hradem bylo součástí Přemyslovy vnitřní politiky, usilující o upevnění královské moci proti vzrůstajícím ambicím konstituující se vyšší šlechty. V severočeském hvozdu se během 13. století rozšiřovaly državy a upevňovala moc Ronovců a Markvarticů a hrad Bezděz se měl stát záštitou menšících se panovníkových statků. Hrad byl postaven jako pevnost a jako reprezentační sídlo krále. I když se během stavby původní koncepce upravovala, byl Bezděz postaven v průběhu několika let a představuje tudíž jednotný výtvor vyspělé rané gotiky, přenesené cisterciáckou stavební hutí z Burgundska. Hrad má silně protáhlý půdorys, táhnoucí se podél hřebene hory. Na samém vrcholu stojí hlavní okrouhlá 35 m vysoká věž, střežící celý Bezděz i vstup z hradu dolního na západní straně, do hradu horního - vlastního sídla panovníkova na východ od věže. V nejnižší části dolního hradu se nad třetí branou tyčí 20m vysoká Čertova věž. Mohutné opevnění s obrannými věžemi, vystupující nad strmým svahem, zajišťovalo v době svého vzniku nedobytnost hradu. Na základě nejnovějších stavebně historických průzkumů se jeví, že nejprve byla postavena velká věž s královským palácem, hradebními zdmi horního i dolního hradu a hradební zdi od třetí brány, včetně Čertovy věže (šedesátá léta 13.století). Ve druhé etapě byl dolní hrad rozšířen o budovy bezdězských manů a na horním hradě byl postaven purkrabský palác (sedmdesátá léta 13. století). Poslední etapu výstavby hradu představuje kaple (klenot středoevropského významu), napojená z východu na královský palác. Dle dochovaných záznamů je známo, že na hradě Bezdězu byl v mládí vězněn budoucí český král Václav II. V únoru roku 1279, po smrti krále Přemysla Otakara II., přivezl jej sem správce českých zemí Ota Braniborský, teprve jako sedmiletého kralevice a dědice trůnu, s jeho matkou královnou vdovou Kunhutou. Tato historická událost hradu Bezděz se promítá do umělecké tvorby literární i hudební: o věznění krále pojednává česká obrozenecká poezie, české opery Braniboři v Čechách a Tajemství se dotýkají hradu Bezděz. Horlivým odpůrcem Oty Braniborského byl Jindřich Hynek z Dubé, který v době braniborské okupace bojoval o osvobození kralevice. O jeho hrdinství vypovídá dochovaná tehdejší německá rytířská poezie. Král Václav ocenil služby, které pro něj Jindřich vykonal a později, když ho (r.1292) jmenoval nejvyšším komorníkem a těsně před svou smrtí, mu svěřil nejpřednější zemský úřad - purkrabství Hradu pražského, k němuž (r.1303) přidal cenný dar - zástavu celého panství bezdězského i s královským hradem. Se souhlasem krále bylo v roce 1304 započato s přenesením městských práv Bezdězu na Bělou, jež bylo završeno privilegiem Hynkova syna v roce 1337. ÚPO Bezděz - Návrh



Nástupem Karla IV. na trůn došlo k posílení centrální moci a zároveň k vykoupení zastaveného královského majetku. Do přímé panovníkovy správy se v roce 1348 opět dostal i Bezděz. Ve svém Majestátu Karel ustanovil, že napříště Bezděz spolu s jinými významnými hrady nesmějí být již nikdy zastavovány. Karel sám zde vícekráte pobýval a osobně dohlížel na zakladatelské rybníkářské dílo bezdězského purkrabího Oldřicha Ťisty z Libštejna, jenž v roce 1366 založil u Doks Velký rybník, dnešní Máchovo jezero. Karlovo ustanovení o nezastavitelnosti Bezdězu nebylo příliš dlouho respektováno. Dvacet let po Karlově smrti dal jeho syn Václav IV. v roce 1398 Bezděz do zástavy moravskému markraběti Prokopovi. Na počátku husitských válek pak král Zikmund zastavil Bezděz sobě a Janovi z Michalovic. Od roku 1419 se již královský hrad nedostal do přímé správy panovníkovy. Na svou dobu nedobytný Bezděz, posílený ještě o předsunuté opevnění na Malém Bezdězu, stal útočištěm katolických pánů, vyšehradských kanovníků, cisterciáků z hradišťského kláštera. Z Prahy sem byly převezeny chrámové poklady a dvorské desky. Husitská vojska v následujících letech obsadila většinu okolních hradů a měst, ale o dobývání Bezdězu se husité ani nepokusili. V roce 1468 po smrti Jindřicha, posledního držitele z rodu Michalovců, se Bezděz dostal do zástavního držení řady dalších předních osobností politického a kulturního života. Za pánů z Janovic byla v okolí Bezdězu zdokonalována a rozšiřována rybniční soustava. Za Jana Špetle z Janovic bylo v roce 1553 panství rozděleno na dvě - bezdězské s městečkem Doksy a bělské. V roce 1588 Rudolf II. na doporučení zemského sněmu zrušil zástavu a prodal Bezděz Janu z Vartemberka. Posledním předbělohorským pánem na Bezdězu byl Václav Berka z Dubé a Lipé, který, jako jeden z vůdců stavovského povstání, uprchl po bělohorské bitvě z Čech. V nepřítomnosti byl odsouzen k smrti a ztrátě všech statků. V této době byl hrad Bezděz poprvé ve své historii dobyt. Bělohorský vítěz - Maxmilián Bavorský porazil obránce opuštěného hradu, kterými byli okolní poddaní. Berkova zkonfiskovaná panství získal v roce 1622 Albrecht z Valdštejna a začlenil je do svého frýdlantského knížectví. Zahájil úpravy značně poškozeného Bezdězu v moderní pevnost, která by chránila jihozápadní hranici jeho téměř nezávislých držav. Současně přivedl na hrad augustiniány, aby tam zbudovali klášter. Na plošině před hradem byl zřízen dřevěný stroj, s jehož pomocí byly dřevěným žlabem od paty hory nahoru dopravovány nejrůznější potřeby. V obci pod hradem měl být postaven chrám s čtyřkřídlým klášterem a ermitážemi po velkém a malém Bezdězu. Velkolepé plány byly v roce 1634 přerušeny Valdštejnovým zavražděním a následující konfiskací majetku. Záměr zbudovat bezdězský klášter se však posléze, byť ve značně redukované podobě, podařilo uskutečnit emauzskému opatu Benediktu Pennalosovi, který dostal Bezděz od císaře Ferdinanda darem. V roce 1642 se na Bezdězu usadili Švédové a v závěru Třicetileté války Bezděz znovu vypálili. V šedesátých letech 17. století započal emauzský opat Antonio Sottomayor s opravami hradu pro klášterní účely. Hradní kaple byla v roce 1666 nově zasvěcena Panně Marii Monserratské. V roce 1679 odprodal emauzský opat bezdězský statek k dokskému panství, klášter si ponechal jen vlastní hrad. Krátce nato přešlo dokské panství z Hassensteinů na Valdštejny. V roce 1686 dala Anna Valdštejnová při cestě na hrad postavit 15 kapliček křížové cesty. Bezdězskou Pannu Marii Monserratskou začal navštěvovat stále větší počet poutníků (v roce 1740 se 2900 mší zúčastnilo 40 000 osob), kteří přinášeli klášteru svým možnostem přiměřené dary. Za války v roce 1778 hrad obsadili a zpustošili pruští vojáci. V roce 1785 byl bezdězský klášter zrušen císařem Josefem II. Klášterní zařízení bylo odvezeno do Emauz a do okolních kostelů, soška Panny Marie Monserratské byla přenesena do Doks. Zbytek byl rozprodán v dražbě. Pověsti o ukrytých pokladech mnichů, kolující mezi okolními obyvateli, přiváděly na opuštěný hrad hledače pokladů, jejichž počínání urychlilo chátrání někdejšího velkolepého královského sídla. Hrad zpustl a proměnil se ve zříceninu. V období romantismu, navracejícího se s obdivem k památkám zašlé národní slávy a libujícího si v malebných hradních ruinách, došlo k trvalému spojení Bezdězu se jménem jednoho z našich největších básníků - K.H.Máchy, který si hrad od své první návštěvy v roce 1832 oblíbil a čerpal zde inspiraci ke svému dílu. ÚPO Bezděz - Návrh



Stoupající návštěvnost obdivovatelů Bezdězu přiměla Valdštejny do jejichž majetku se hrad počátkem 19.století opět dostal k provedení nezbytných zabezpečovacích prací, včetně dílčích pseudogotických stavebních úprav. Další opravy se prováděly v roce 1872, v posledním desetiletí před první světovou válkou, a v mezi válečném období. Po druhé světové válce byl hrad řadu let nepřístupný pro utajení budovaného vojenského letiště a cvičení ve vojenském prostoru v dohledu. V roce 1978 byl Bezděz vyhlášen národní kulturní památkou. V současné době byla zahájena další fáze rekonstrukce, která by měla hrad uvést do stavu, jaký si tato vynikající kulturní památka zasluhuje. Kostel Původem románský tribunový kostel sv. Jiljí, jenž býval patrovou chodbou spojen s obydlím knížecího úředníka, byl postaven ve čtvrté čtvrtině 12.století. Je tedy nepochybně starší než samotný hrad Bezděz, datovaný vznikem do roku 1264. Je pozůstatkem knížecího dvorce, z něhož vladař spravoval bezdězskou državu. Zdejší fara se stala matrimoniem (původní farou) pro kostely, zakládané při nových osadách ve zdejším postupně kolonizovaném královském hvozdu. Až do počátku 18.století se ve správě farnosti a kostela střídali augustiniáni a benediktini. Kostel byl v 1.pol. 18.století ve špatném stavu, největší historickou opravou prošel v letech 1763-1770. Zároveň byla postavena nová budova fary, ohradní zeď s bránou a u fary byl zřízen rybníček. Přes barokní úpravy si kostel zachoval svou hmotu v románské podobě s románskou absidou, zdobenou obloučkovým vlysem a ozuby. Údaje o opravách kostela v 19. a v první polovině 20. století se rozpadají do jednotlivých stavebních akcí. Záhy po II.světové válce se kostel dostal do vážného stavebního stavu i proto, že poslední německý farář se o kostel na konci války už nestaral. Po dlouhých finančních i správních potížích byly na konci roku 1951 nejpostiženější části kostela opraveny. Volně situovaný kostel stojí na hřbitově, chráněném od komunikací zdí z pískovcových kvádrů. Přestože kostel převyšuje okolní zástavbu, netvoří výraznou dominantu vesnice, kterou je nepochybně hrad Bezděz. I tak představuje kostel významnou pohledovou, kulturní i historickou součást vesnice. PAMÁTKOVÁ OCHRANA Hrad Bezděz byl prohlášen národní kulturní památkou „Zřícenina hradu Bezděz“ nařízením vlády č. 147/1999 Sb., o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky. Hrad Bezděz je zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod číslem rejstříku 11771/5-2821. Značná část správního území obce Bezděz leží v ochranném pásmu hradu Bezděz, které je vyhlášeno dle § 17 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění a památková ochrana se dotýká jak hradu Bezděz, tak okolního prostředí v rámci takto vymezeného území. Stanovení podmínek ochrany podle výše uvedeného Rozhodnutí je ve vymezeném území závažným limitem. Předmětem ochrany je dochované přirozené prostředí nemovité kulturní památky a celkového krajinného rázu sídelního útvaru. Zvláště chráněny jsou dálkové pohledy na dominantní stavbu hradu, tradiční siluety hradu, situování obce na úpatí Velkého Bezdězu s charakteristickou zástavbou, ve vztahu k dochovanému přírodně krajinnému prostředí širokého okolí, skladbě luk, polí a lesů. Chráněné prostředí národní kulturní památky „Zříceniny hradu Bezděz“ zahrnuje cennou dochovanou, poměrně kompaktní urbanistickou a stavební strukturu obce, tvořící podnož hradu. Struktura zástavby je daná historickým parcelním členěním pozemků, vycházející z historické komunikační sítě a pozemků určených pro zástavbu o tradičních objemech. Dle historických podkladů bylo již v době Albrechta z Valdštejna (viz. výše zmínka v textu) na svahu vrchu Bezděz provozováno zařízení pro dopravu nejrůznějších (zřejmě těžkých a objemných) předmětů. V současnosti je v této trase provozovaná lanovka jako dopravní zařízení pro technické účely. Ve fázi konceptu byla navrhovaná přestavba tohoto zařízení na pozemní lanovou dráhu pro přepravu malého počtu méně mobilních a starších osob (jejichž podíl se bude „stárnutím“ populace zvyšovat). Z důvodů nesouhlasu s tímto návrhem ze strany orgánů ochrany památek a přírody v rámci souborného stanoviska, byl tento návrh z koncepce vyjmut. Poznámka: Na základě dodatečného výslovného požadavku KÚ LK byl z grafické části vyjmut i zákres stávající lanovky, jakožto dočasného zařízení s tím, že její funkce bude zrušena po ukončení stavebních prací v areálu hradu. Způsob výhledové dopravní obsluhy hradu, týkající se zejména těžkých a objemných předmětů, bude řešen mimo ÚPO.




V souladu se zásadami na využití území uvnitř ochranného pásma hradu Bezděz je nezbytné odstranění rušivých nadzemních elektrických rozvodů VN (ale i NN – mimo působnost ÚPO), jak je uvedeno v příslušné kapitole energetiky. Přesto, že některé rozvody byly provedeny relativně v nedávné době, jsou řešeny necitlivě ve vztahu k významnosti území, narušují pohledy na hrad téměř ze všech stanovišť v obci a celkově znehodnocují krajinný ráz území. Náprava tohoto stavu přestavbou rozvodných sítí bude představovat značné náklady. Dle sdělení ČEZ Distribuce, a.s. Děčín, bude tato přestavba (dle energetického zákona) zajištěna na náklady subjektu, který potřebu vyvolá. Vzhledem k tomu, že se nejedná pouze o zájem obce, ale o záležitost značně nadmístního charakteru (jde o prostředí státního hradu a národní kulturní památky), měl by být požadavek na přestavbu rozvodů a tedy i otázka jejího financování, především věcí státu. Památkově chráněné objekty V ústředním seznamu kulturních památek České republiky jsou uvedeny následující nemovité kulturní památky na území obce : 1. 2821

hrad Bezděz s areálem královský palác - 2821/1 kaple - 2821/2 purkrabství - 2821/3 cisterna - 2821/4 válcová hláska - 2821/5 manský dům - 2821/6 jižní křídlo - 2821/7 zbytky stavení - 2821/8 Čertova věž - 2821/9 hradby - 2821/10 brána I - 2821/11 brána II - 2821/12 brána III - 2821/13 soubor kaplí Křížové cesty - 2821/14

2. 2822

kostel sv. Jiljí s areálem kostel - 2822/1 ohradní zeď - 2822/2 brána I - 2822/3 brána II - 2822/4

3. 2822/5 (4763)

fara č.p. 3 s areálem stodola - 2822/6 sýpka - 2822/7 ohradní zeď s brankou - 2822/8

1 - 15 s přístupovou cestou

Památková ochrana u objektu bývalé kamenné školy u obecního úřadu na p.p.č.103/2 (rejstříkové číslo 4764) byla, dle sdělení KÚLK, již zrušena. Uvedené památky jsou hlavními kulturními hodnotami území a spolu s přírodními hodnotami tvoří základní bohatství území. Památky jsou dochovanými svědky historického vývoje území, umocněnou výtvarnou a uměleckou hodnotou, která je chloubou a ozdobou území. Smyslem zařazení do statutu památkové ochrany je snaha o jejich zachování pro příští generace prostřednictvím náležité a trvalé údržby, včetně související péče o bezprostřední okolí památky. Péče o památky by měla být vedena požadavkem na specifické uplatnění každé z nich a v rámci možností na její optimální využití. U objektů je nezbytné stanovení majitele a zajištění trvalé údržby objektu. U drobné architektury bude péče nejspíš věcí obce, která by měla zajistit koncepční a uměřené zapojení objektu do okolního městského prostředí nebo volné krajiny. Zvýšená pozornost by měla být věnovaná prostoru centra a dále i jednotlivým objektům, představujícím charakteristickou a tradiční místní zástavbu. Obdobných objektů je zde řada, vytipovány však byly ty, které kromě významu architektonického, mají i význam prostorotvorný. U obytných objektů jde o historický doklad o místním vývoji venkovského bydlení, kde se architektura i umístění objektů vyznačuje jednoduchostí a účelností. Tyto objekty jsou uváděny jako příklad a inspirace pro řešení nové obytné i ostatní zástavby, která by měla být moderní, avšak zároveň souznějící s místní tradicí. Jedná se ad 1) o místní typy obytných staveb, patřících zřejmě mezi nejstarší dochované objekty, ležících v historických trasách komunikací, směřujících k hradu, ad 2) o vnitřní stavební dominanty z novější doby, ad 3) o objekty drobné architektury:




1) č.p. 4, 5–obytné usedlosti, hlavní části patrové, převážně zděné a kamenné, vytvářející uliční zástavbu, č.p. 17–typický příklad solitérní obytné zástavby, vymezující vnitřní vesnický prostor, č.p.14, 55, 10– roubené chalupy se znaky lidové architektury, jejichž zachování je v současnosti obtížné, ale žádoucí 2) č.p. 102 – objekt obecního úřadu, původně škola, patrová zděná budova, patřící historicky k místním stavebním dominantám a k centrální zástavbě obce, doporučuje se obnova objektu po stránce původního vnějšího vzhledu řešení fasády, oken atd. popř. i vnitřních úprav v rámci modernizace, objekt Restaurace pod hradem, patrový kamenný a zděný objekt, historicky tvořící centrum obce, doporučuje se využití historických vnitřních prostor v té souvislosti využití k žádoucí revitalizaci centra 3) kaplička a Boží muka při komunikacích uvnitř obce.

DEMOGRAFIE 1. POLOHA A SPRÁVNÍ VYMEZENÍ OBCE Obec leží na jižním okraji západní části Libereckého kraje. Jižní hranicí sousedí s územím bývalého okresu Mladá Boleslav, dnes součást Středočeského kraje, konkrétně s historickým městem Bělá pod Bezdězem. Na severu a na západě sousedí s přirozeným spádovým střediskem a vyhledávaným rekreačním centrem městem Doksy, na severovýchodě se zalesněným prostorem Ralska. Samotná obec Bezděz leží na úpatí znělcového Velkého Bezdězu a je zřejmě starší než hrad Bezděz. Ve druhé polovině 13. století byla povýšena na město. Začátkem 14. století byla městská práva převedena do Bělé pod Bezdězem a význam Podbezdězí (jak se městečko dříve nazývalo) upadl opět na úroveň vsi. Administrativní příslušnost obce Bezděz se měnila v souvislosti s širšími územními změnami. Od roku 1850 byla vedena v rámci statistických šetření jako samostatná obec původně okresu Dubá, později okresu Mnichovo Hradiště, okresu Doksy a teprve od roku 1961 do roku 2002 - okresu Česká Lípa. K datu 1.1.1981 byla obec sloučena s obcí Doksy (stejně jako např. obce Skalka, Tachov, Zbyny, Žďár) a stala se jednou z jejích 17 částí. Atraktivní poloha v blízkosti soustavy vodních ploch Dokského oblouku, lesní masivy Ralska a Dubska a tajůplná krajina Bezdězu byly důvodem skutečnosti, že celé území zachvátila koncem 19. století vlna rozvoje turistického ruchu. Bezděz se stal hlavní součástí tzv. Máchova kraje, proslulým přítomností řady významných kulturních památek, zajímavých přírodních i krajinných prvků, které jej činí turisticky přitažlivým. Obec Bezděz geograficky spadá do okresu Česká Lípa, správou spadá pod MěÚ Česká Lípa III. stupně, stavebním úřadem pod MěÚ Doksy (obec II.stupně), vyšším začleněném do Euroregionu Nisa. Samostatnost obce byla obnovena 1.7.1990, kdy byla nově vytvořená samostatná obec Bezděz z části obce Doksy. V současnosti je obec Bezděz součástí mikroregionu Máchův kraj, který byl založen roku 2005 a jehož centrem jsou Doksy. Současně je obec Bezděz členem mikroregionu Podralsko, který byl založen roku 2000 a jehož centrem je Osečná. S nadcházejícím ukončením působnosti okresů v rámci České republiky je samostatná obec Bezděz od konce roku 2002 součástí Libereckého kraje. Z hlediska územně identifikačního registru správní území obce tvoří: - 1 základní sídelní jednotka - Bezděz - 1 část obce - Bezděz - 1 katastrální území o celkové rozloze 2399 ha V obci je minimální občanská vybavenost, hlavním spádovým střediskem je město Doksy. Územní plán obce Bezděz řeší správní území obce Bezděz, platné od 1.7.1990. Navrhovaný časový horizont ÚPO je rok 2015.

2. RETROSPEKTIVA POPULAČNÍHO VÝVOJE Na základě sčítání obyvatelstva organizovaném na území bývalého Československa v pravidelných desetiletých intervalech od roku 1850 lze za vrchol populační velikosti obce považovat období 1900 - 1930. Zásadním mezníkem nejen populačního vývoje ale rozvoje obce vůbec byla 2. světová válka - předválečný útěk obyvatelstva do vnitrozemí, poválečný návrat starousedlíků, poválečný odsun německého obyvatelstva, několik dosídlovacích vln českého obyvatelstva, celkové ztráty obyvatelstva způsobené válkou.




Území obce Bezděz ve stávajícím administrativním vymezením vykazuje jako celek v období od prvního relevantního sčítání lidu v roce 1869 do přelomu století populační pokles - viz tab.č.2. Pokračující silnější odliv obyvatelstva je zaznamenán po 2.světové válce a dále probíhal trvalý mírnější úbytek obdobně, jako u většiny ostatních obcí a venkovských sídel, koncentrací obyvatel do větších sídel městského typu.




Vývoj trvale bydlícího obyvatelstva v období 1850 - 2004 Rok

1850 1869 1900 1930 1950 1961 1970 1980 1991* 1995 1996 1997 1998 1999 2001 2004

Počet obyvatel

569

680

499

547

339

327

349

295

279

268

254

254

241

233

268

286

Kromě výraznějšího poklesu počtu obyvatel v poválečném období, jsou patrné nepravidelně se střídající přírůstky a úbytky obyvatelstva v devadesátých letech minulého století. To svědčí o demografické labilitě, způsobené zejména zánikem pracovních příležitostí v obci. Pozvolný přírůstek, činící do července 2004 cca 53 obyvatel, nastává po roce 1999, kdy byl zaznamenán největší velikostní propad. Přírůstek současně pokračuje v průměru cca10 obyvatel za rok.

3. SOUČASNÁ STRUKTURA OBYVATELSTVA Z širšího šetření v rámci Libereckého kraje patří řešené území zatížením trvale bydlících, sezónními rekreanty i celkovým počtem uživatelů, mezi obce s nejnižší zalidněností – celkový počet uživatelů – 500, celkový počet trvale bydlících – 268, počet rekreantů – 160-230, hustota osídlení na k.ú. – 0,2 obyvatel/ha, hustota osídlení na zastavěném území – 4,9 obyvatel/ha (dle sčítání lidu 2001). Jedním z hlavních faktorů, ovlivňujících další populační vývoj v obci, je věkové složení obyvatelstva. Právě věková struktura obce prodělává od 80. let významné změny. Především pokles nejmladší věkové kategorie o téměř 8% v porovnání se stavem k 31.12.1996, což je nepříznivým projevem demografického stárnutí populace a výhledově naznačuje problémy s přirozenou reprodukcí obyvatelstva a udržením stávající populační velikosti obce. Optimističtější obrat nasává v posledním období od roku 2001- 2004, kdy je zaznamenán mírný přírůstek trvale bydlících, včetně nově narozených dětí. Věková struktura obyvatelstva 1980 1991 1995 1996 1997 1998 1999 2001 2004 věková abs. % abs. % abs. % Abs. % abs. % abs. % abs. % abs % abs. % skupina 0 - 14 let 66 22 59 21 38 14 36 14 32 13 31 13 26 11 47 17 40 14 produktivní 163 55 165 59 171 64 164 64 159 65 158 65 155 66 172 65 181 65 poproduktivní 66 22 55 20 59 22 55 22 54 22 52 22 52 23 49 18 59 21 celkem obyv. 295 100 279 100 268 100 254 100 245 100 241 100 233 100 268 100 280 100 Pramen: SLBD 1980, SLBD 1991, rok 1996 ČSÚ, SLBD 2001 – doplněno místním šetřením

Stáří trvale obydleného bytového fondu Rodinné domy do roku 1919 34 1920 - 1945 12 1946 - 1970 8 1971 - 1980 2 1981 - 1991 8 1992 - 2004 5 Celkem 69

Bytové domy 0 7 18 0 3 0 28

ostatní domy 0 0 0 0 0 0 0

DF celkem 34 19 26 2 11 97

Pramen: SLBD 1991, doplněno místním šetřením

4. VÝHLEDOVÁ VELIKOST OBCE Výhledová velikost obce je výsledkem mnoha různorodých faktorů, jejichž dílčí podíl a dlouhodobější vývoj lze určit pouze přibližně. V první řadě jde o faktory celospolečenské: celospolečenská ekonomická situace demografický vývoj společnosti trendy státní podpory regionálního rozvoje V další řadě jsou to faktory konkrétního řešeného území: postavení a význam obce v systému osídlení demografický vývoj obce ekonomická základna a pracovní příležitosti obce ÚPO Bezděz - Návrh



celková atraktivita řešeného území Populační vývoj ČR v posledních letech vyznačuje úbytky celkového počtu obyvatel a ani pro další období není výhled příliš optimistický. Nejrůznější prognózy obyvatelstva zpracovávané pro území ČR se shodují v těchto trendech: obyvatelstvo ČR začalo ubývat v roce 1994 a tento trend bude pokračovat i po roce 2000 úbytky jsou důsledkem nepříznivého vývoje přirozeného přírůstku, který je způsoben nízkým počtem narozených dětí s rostoucí střední délkou života se zvyšuje celkové stárnutí populace a podíl obyvatelstva v nejstarších věkových ročnících Z hlediska polohy leží obec v turisticky nejatraktivnějším prostoru českolipského okresu - Máchův kraj. Královský hrad Bezděz, který je dominantou českého vnitrozemí, patří bezesporu mezi naše nejvýznamnější památky. Snadná dostupnost z hlavního města Prahy, dlouholetá tradice celého prostoru kolem Máchova jezera a případné rozšíření rekreační oblasti ve směru na území Ralska, atraktivitu řešeného území ještě zvyšují - vodní sporty, turistika, cykloturistika, objekty individuální i hromadné rekreace, doplňkové služby. Obec Bezděz by posílením služeb pro cestovní ruch mohla částečně odlehčit dnes již přetíženému prostoru Doks. Z hlediska demografické situace jsou v obci podmínky pro další vývoj nepříznivé - minimum mladé populace, zvýšený podíl poproduktivní složky. I vývoj po roce 1991 naznačuje problémy s udržením počtu trvale bydlícího obyvatelstva. Stávající věkové složení obyvatelstva nemůže přinést významnější přírůstky přirozenou měnou. Je nutno počítat s tím, že daleko více bude populační velikost obce ovlivňovat migrace. Dá se říci, že výhledovou velikost obce zásadně ovlivní rozsah bytové výstavby. Obecní úřad eviduje 15 žádostí o výstavbu rodinných domů. Důležitým faktorem je v obci nedostatečná občanská vybavenost - chybí jakékoliv školské zařízení, zdravotnické služby. Nedostatek pracovních příležitostí vede k silné vyjížďce mimo obec. Navzdory nepříznivým předpokladům ustal po roce 2000 trvalý pokles bydlícího obyvatelstva – viz. výše uvedená tabulka populačního vývoje obyvatelstva. Oproti předpokladům urbanistické studie v r.1998 a vzhledem k náznaku příznivé tendence nárůstu počtu trvale bydlících v obci, je stanovena větší šíře možností velikostního rozvoje obce, zahrnující i vyšší výhledové velikosti obce. Návrh výhledové velikosti je tedy postaven variantně, s cílem vystihnout a zahrnout, pokud možno, všechny rozvojové varianty, které mohou nastat, přičemž maximální varianta se blíží stavu v 30-tých letech minulého století. 0. Minimální varianta (0-tá etapa) se stagnací vývoje obyvatelstva nebo bez dalšího pokračování současné tendence a výrazného přírůstku, činí cca 300 trvale bydlících, což znamená dokončení současně rozestavěných a zamýšlených cca 4-6-ti rodinných domků bez nároků na nové plochy. 1. Střední – realistická varianta č.1 (1.etapa) se opírá o současnou rozvojovou tendenci, představující přírůstek od r.1999 do r.2004 o cca 50 obyvatel. Za předpokladu pokračování této tendence realistická varianta předpokládá 300-350 trvale bydlících, což představuje i další zvýšení přírůstků o cca 90 trvale bydlících výstavbou dalších 30-40-ti bytů v rodinných domech. 2. Maximální – optimistická varianta č.2 (2.etapa) vychází z předpokladu pokračování této tendence a očekávaného příznivého rozvoje ekonomických zdrojů, pramenících z hlavní atraktivity historických a kulturních hodnot území. V tomto případě lze v obci reálně očekávat další velikostní rozvoj a je nutno počítat i s další výstavbou bytů. Optimistický předpoklad je cca 400-420 trvale bydlících, což představuje výstavbu pro cca 30 obyvatel v 15-30-ti bytech v penzionu pro seniory, popř.v DPS (v domě pečovatelské služby nebo v malometrážních bytech) v rámci plochy občanské vybavenosti. Dále se počítá s výstavbou bytů pro dalších 40-50 obyvatel v 15-20-ti rodinných domech. Kromě toho je nutno i nadále uvažovat s počtem 150-ti obyvatel přechodně bydlících, z toho cca 100 osob – formou pobytové hromadné rekreace a cca 50 osob individuální rekreace (chalupáři). 3. Variantu mezního (teoretického) naplnění území (3.etapa) představuje návrh rozvojových obytných ploch, zahrnující přiměřené výhledové rezervy v nabídce ploch pro bydlení individuální, bez výrazných nároků na nové plochy. Kromě ploch pro přijatelnou formu hromadného bydlení je výhledově řešena intenzifikace využití stávajících ploch a zahuštění stávajících ploch individuálního bydlení. Celková nabídka ploch pro bydlení mírně převyšuje potřeby k pokrytí výhledové velikosti, je však nutná s ohledem na očekávané pozemkové majetkoprávní problémy, jejichž řešení není součástí této dokumentace. Realizace naplnění této varianty se v dnešním pohledu jeví jako pouze teoreticky dosažitelná, představuje maximální ubytovací kapacitu obce cca 480 trvale bydlících a dalších cca 200-250 rekreantů, to znamená cca 680-700 uživatelů území. Varianta představuje rezervní plochy pro cca dalších cca 15 bytů v rodinných domech a pro cca 4-8 bytů jako součást dostavby a přestavby ve stávajících bytových domech a objektech ÚPO Bezděz - Návrh



občanské vybavenosti. Varianta je mezním naplněním území, k němuž může dojít v souvislosti s dalším rozvojem. Pozn.: Návrh rozvojových obytných ploch uvažuje s větším plošným rozvojem, přesahujícím výše uvedenou velikost orientačně předpokládané výstavby v obci. Důvodem je nutnost vymezení plošné rezervy pro případy neprůchodnosti realizace výstavby z hlediska nedořešených vlastnických vztahů k pozemkům a dalších problémů. Základní parametry území stav stávající počet obyv. v době zpracování P+R r.2001- 2002 – 268 trvale bydlících v cca 100 bytech – 160-230 přechodně bydlících - rekreantů celkem – 500 uživatelů území návrh maxim. výhledová velikost obce s horizontem r.2015 a výše – 480 trvale bydlících v cca 160-ti bytech – cca 200250 přechodně bydlících - rekreantů celkem – 680-700 uživatelů území V obci Bezděz je zároveň nutno počítat s denními návštěvníky hradu v letní sezóně z titulu cestovního ruchu a turistiky. Velikost návštěvy hradu v období červen-září dosahovala v r.1999 počtu 70 000 platících osob, přičemž lze předpokládat, že dalších cca 20% denních návštěvníků je takto neregistrovaných, neboť navštíví obec, ale návštěvu hradu z nejrůznějších důvodů nerealizuje. Do budoucna je možno odhadovat z celkového počtu denních návštěvníků obce za cca 120 dnů rozpětí od cca 500 do 1200 návštěvníků denně. Kromě toho je nutno počítat s kulturně společenskými příležitostnými akcemi, které budou nárazově tuto návštěvnost minimálně zdvojnásobovat. V současné době je snaha o zavádění tradice letních kulturních slavností a jejich každoročních pořádaní v prostoru obce i na hradě. V roce 2003 se této akce zúčastnilo cca 2000 platících návštěvníků. V roce 2004, v návaznosti na tuto tradici a v rámci jubilejních oslav 740-ti let od založení obce, byla dosažena návštěvnost ještě vyšší.

OBČANSKÁ VYBAVENOST ŠIRŠÍ VZTAHY Z širšího pohledu Libereckého kraje patří řešené území, vzhledem ke své velikosti, k nejmenším samostatným obcím, jejichž potřeby v oblasti občanské vybavenosti jsou uspokojovány ve větších spádových sídlech, v tomto případě zejména v Doksech. V současné době, v důsledku restrukturalizace místní výroby a odlivu pracovních míst, je rozpadlá i nejnižší základní síť nezbytného prodeje a služeb – zrušena mateřská škola, nevyužívány účelové objekty prodejny a restaurace v centru. Dosavadním vývojem v této oblasti nelze do budoucna počítat s výraznějšími změnami. Z hlediska značného kulturně historického významu území a vzhledem k jeho značným přírodním hodnotám, je očekávána podpora obnově a rozvoji turistiky a cestovního ruchu, který bude novým ekonomickým zdrojem území. V tomto ohledu sehraje nejvýznačnější úlohu právě občanská vybavenost, vážící na sebe rozvoj cestovního ruch, turistiky a rekreace. Jak uvedeno v úvodních kapitolách, území je součástí rekreační oblasti Máchův kraj, zahrnující podoblasti Máchovo jezero, Ralsko, Kokořínsko a Českolipsko. Řešené území obce Bezděz, spolu s územím obce Doksy, patří do podoblasti Máchovo jezero. K rozvoji tradičních vazeb a souvislostí mezi Bezdězem a Doksy značně přispívá rozvoj dopravy, zejména současný rozmach cykloturistiky, pro niž jsou zde výborné podmínky.

OBECNÉ ZÁSADY PRO LOKALIZACI ZAŘÍZENÍ OBČANSKÉ VYBAVENOSTI V tržním hospodářství nelze direktivně specifikovat rozsah a lokalizaci jednotlivých zařízení občanské vybavenosti (s výjimkou zařízení jako jsou zařízení školská, servis orgánů státní správy, sociální péče apod.). Ostatní zařízení občanské vybavenosti se budou rozvíjet v závislosti na skutečných potřebách obyvatelstva v souladu s dosaženým stupněm hospodářského a sociálního rozvoje. Územní plán obce se zaměřuje na stabilizovaná zařízení a bude navrhovat lokalizaci především těch zařízení, jejichž existence je pro funkční způsobilost obce (i jako střediska širšího významu) nezbytná nebo je charakteristická speciálními plošnými nebo provozními nároky. ÚPO Bezděz - Návrh



Pro návrh a dimenzování zařízení občanské vybavenosti jsou obecně rozhodující a určující: demografická struktura obyvatel velikost spádového území druhovost správná lokalizace

NÁVRH Navržené plochy občanské vybavenosti se dělí na dvě části, které ad1) pokrývají základní potřeby místních obyvatel a dále ad2) uspokojují předpokládané potřeby návštěvníků obce, z nichž drtivá většina jsou návštěvníci hradu nebo alespoň jeho obdivovatelé z povzdálí. Rozložení těchto ploch zahrnuje stabilizované stávající plochy je syntézou dalších předpokládaných potřeb. Kultura Státní hrad Bezděz je dominantním prvkem v území i z hlediska občanské vybavenosti svým nadmístním kulturním významem. Hrad Bezděz je národní kulturní památkou, jejíž atraktivita tradičně přitahovala zájem obyvatel, zejména turistů a návštěvníků tohoto kraje. Po úpadku minulých desetiletí, kdy zájem o hrad byl uměle potlačován, počítá se s obnovením zájmu o hrad, a v návaznosti na to i s výrazným nárůstem návštěvnosti obce, což by mělo vyvolat její celkové oživení. Pro rozšíření využití areálu hradu, nejen pro běžné, průvodcovsky vedené prohlídky, ale i pro organizování uzavřených společensko kulturních akcí úměrného charakteru (např. svateb), byla ve fázi konceptu zvažována možnost přestavby stávající technické lanové dráhy na pozemní malokapacitní lanovou dráhu pro přepravu imobilních návštěvníků nebo osob méně zdatných, které se neodvažují nebo nemohou překonat relativně obtížný výstup na hrad po historické, památkově chráněné a pohledově exponované pěší trase. Podmínkou návrhu bylo prozkoumání možností realizace za předpokladu použití takového technického řešení, které zabezpečí dodržení požadavků památkové i přírodní ochrany území. Lanová dráha byla dle historických zpráv provozována jako nákladní již v době Albrechta z Valdštejna (viz. v textu zmínka o historii), v současnosti je provozovaná jako dočasné zařízení pro technické účely s tím, že její funkce bude zrušena po ukončení stavebních prací v areálu hradu. Z důvodů nesouhlasu orgánů státní památkové péče byl návrh na přestavbu lanové dráhy z koncepce vyjmut a vyjmut je i zákres stávající trasy dočasné lanovky. Správa Správa obce zahrnuje plochu stávajícího obecního úřadu (bývalá škola), integrovaná jsou další aktuálně potřebná zařízení – knihovna, občasná ordinace lékaře, prodejna. Další část plochy zaujímá pozemek s historickým kamenným objektem původní obecné školy. Vzhledem k tomu, že je objekt památkou, předpokládá se je ho rekonstrukce a využití jako místní muzeum. Zbývající volný pozemek bude využit, s ohledem na svoji omezenou velikost, pouze jako nejnutnější technické zázemí zařízení správy obce. Současným požadavkem obce je rovněž umístění hasičského auta na tuto plochu. S ohledem na omezenost plochy, doporučuje se pro umístění hasičské stanice využití jiné plochy po dohodě s majiteli, např. lok.č.110,111 nebo plochu výrobně technické činnosti a smíšených aktivit lok.č.40. Lepší zpřístupnění plochy správy lok.č.36 s možností parkování je řešeno úpravou přilehlé křižovatky - lok.č.56a. Správa hradu je současně umístěná v památkově chráněném areálu kostela sv. Jiljí. Kostel i hřbitov slouží svému účelu, objekt fary využívá Správa státního hradu Bezděz. V celém areálu je trvale prováděn historicko archeologický průzkum. Předpokládá se postupná rekonstrukce staveb, odstranění nevhodných provizorií pro přechodné ubytování a obnova zřícených hospodářských objektů. Navrhuje se postupná intenzifikace využití stavebních fondů i pozemku areálu, s cílem vytvoření odpovídajícího kulturního, správního i technického zázemí hradu. Školství V případě nárůstu trvale bydlících je očekávaná potřeba obnovy zaniklých výchovných a předškolních zařízení. Při menším rozvoji se počítá s možností vzniku drobnější mikroškolky rodinného typu, která by byla integrovaná na vhodném místě uvnitř rozvojových ploch individuálního bydlení. Taková potřeba vznikne zřejmě v případě většího rozvoje, pro nějž je v rámci 2.etapy navržena dostatečně velká plocha bydlení, a její součástí může být tato základní občanská vybavenost. Jednalo by se o školské nebo výchovné zřízení dle vzniklé potřeby. V reálném pohledu nejbližší budoucnosti se však nadále počítá s vyjížďkou dětí do základní školy, popř. mateřské školy v Doksech. Zdravotnictví, sociální péče ÚPO Bezděz - Návrh



Pro organizování občasných návštěv lékaře je využívána místnost budovy obecního úřadu. Za veškerou všeobecnou i odbornou lékařskou péčí dojíždí obyvatelé do Doks a České Lípy. Vzhledem k všeobecnému jevu stárnutí populace a očekávanému nárůstu podílu starších osob i v obci Bezděz, je i zde pamatováno na řešení kolektivního bydlení pro seniory. Ačkoliv aktuální potřeba zatím není, návrh nabízí dvě kapacitně přiměřené možnosti: v 1.etapě využití pro tento účel výstavby bytového domu v návaznosti na domy stávající, v 2.etapě a v případě pozdější potřeby, zřízení penzionu rodinného typu v rámci části plochy bydlení individuálního venkovského typu – např. lok.č.5.




Maloobchod Rozpadlou stávající prodejní síť základního sortimentu je možno dle postupně vznikajících potřeb obnovovat. Kromě stávající prodejny, integrované s restaurací, se počítá s možností obnovy prodeje v restauraci Pod hradem. Nově navržená plocha je vymezena v nárožní parcele nevyužité plochy bytového domu. Využití plochy se jeví vhodné z důvodů polohy v těžišti zájmu místních bydlících i zájmu procházejících návštěvníků. Ubytování, stravování, služby cestovního ruchu Restaurace pod hradem je dominantou mezi zařízeními služeb pro cestovní ruch. Její poloha v centru a vymezená terasa pro venkovní posezení, umocňuje vyhlídku na hrad. Vzhledem k dlouhodobému ponechání objektu bez využití, je nezbytné okamžité provedení záchranných a obnovných prací s cílem obnovení hlavní stravovací a ubytovací hotelové kapacity pro návštěvníky obce. Dle potřeby je možná integrace dalších aktivit – prodej, sídlo policie atd. Poloha restaurace v centru, kde je omezená možnost parkování, vyžaduje rozšíření vlastní plochy pro možnost zaparkování vozidel návštěvníků na vlastním pozemku. Služby cestovního ruchu je nutno umisťovat především v místě jejich hlavní očekávané potřeby. Tím je dán jejich funkční i ekonomický přínos. Poměrně rovinatá plocha v nejjižnějším cípu území při vstupu do zastavěné části obce se nabízí k využití pro dopravně exponované a plošně náročné funkce. Na základě vyhodnocení variant jejího využití v rámci konceptu bylo zvoleno umístění záchytného kapacitního parkoviště – lok.č.55a, 55f. Jižně navazující plocha - lok.č.55g je určena pro informační, hygienické, kulturně společenské a ubytovací i stravovací zázemí rekreační louky a stanového kempu a zároveň vstupní služby cestovního ruchu, vázané na kapacitní parkoviště, včetně servisu pro cyklisty. Navrhované penziony jsou umístěné na hlavní trase k hradu – nad stávajícím rybníkem místo hasičské stanice a při historické trase, s možností dopravní obsluhy z místní obslužné komunikace – např.lok.č.32,33. Návrh reaguje na požadavek obce zařazení lok.č.112 pro výstavbu motorestu. Jelikož je požadavek v rozporu se zásadou ÚPO „nezakládat nové sídelní lokality“, je nutno v zásadě řešit plochu ve vazbě na osídlení Hlínoviště a s dopravním napojením ze silnice III/25915 a dle dalších místních omezení (viz.kap. B6). Lokalita č.45 byla vymezena jako občanská vybavenost - zastavitelná část plochy sportu a rekreace, sloužící výhradně k dobudování zázemí sportovně rekreačního areálu. Plocha navržené krajinné zeleně, příležitostně víceúčelově užívané – lok.č.34a – navazuje na výstupní stanici ekologické osobní dopravy a zároveň umožňuje příležitostné využívání lehkými mobilními prodejními stánky. Požadavkem je, aby jejich konstrukce nebyla pevně spojená se zemí, neboť se zároveň jedná o plochu, ležící na hranici PR Velký a Malý Bezděz, zasahující do ochranného pásma zvláště chráněného území.

DOPRAVNÍ VYBAVENOST Plochy představují zejména veřejná parkoviště, volně navazující na místa kumulace potřeb, centrum obce a občanskou vybavenost. Jedná se především o kapacitní záchytné parkoviště, které je navrženo po předchozím variantním vyhodnocení, na převážně volné ploše v jižní části obce před vstupem do centra, s jeho relativně snadnou pěší dostupností. Plocha je rozdělena do dvou částí – volná část s okamžitou možností výstavby – lok.č.55a – kapacita min.100 osobních vozidel a 10 autobusů. Druhá část plochy zaujímá plochu stávající jímky odpadních vod a realizace bude možná později, po rekonstrukci, popř. po zrušení této jímky – lok.č.55f – kapacita cca 10 vozidel. Uvnitř obce jsou vymezeny plochy pro potřebné rozšíření hlavních obslužných komunikací, drobná veřejná parkoviště pro obsluhu území a plochy pro otočky kyvadlové osobní dopravy. V jižní části území je vymezena stávající plocha pro čerpací stanici pohonných hmot, na níž bylo vydáno pravomocné ÚR a SP.

SPORT A REKREACE Současné plochy sportoviště jsou, vzhledem ke kvalitě lokality, navrženy k rozšíření a dovybavení a dále k propojení pěší komunikací, včetně místa pro pořádání táborových ohňů, s areálem hromadné rekreace. Pro rozšíření nabídky ubytování v kvalitním přírodním prostředí s atraktivním výhledem na panorama hradu, je v nejjižnější části obce navržen kemp (camp), který je v podstatě rekreační loukou – lok.č.55b, určenou pouze pro stanování, nikoliv pro zajíždění automobily. Zázemí pro zaparkování vozidel a pro potřeby hygienické, společenské a další technicko provozní potřeby stanujících a dalších uživatelů rekreační louky, plní bezprostředně přilehlé plochy - plocha kapacitního parkoviště a plocha občanské vybavenosti. V horní a střední části lokality se nabízí terasovitá úprava terénu pro stanování nebo k využití pro příležitostné pořádání kulturních akcí v přírodě „pod širým nebem“ za spolupůsobení pozadí krajinné kulisy hradu.




Výše uvedená plocha zaujímá horní část širší lokality, která je určena jako rekreační louka pro další sportovně rekreační využití ve 2.etapě – lok.č.47. Plochy jsou vzájemně komunikačně propojeny se stávajícím sportovištěm a navazují na volnou krajinu, tvořící přírodní rámec obce. Jejich úprava proto bude blízká přírodnímu charakteru. V nejspodnější části lokality leží plocha nové vodní nádrže - rybníku – lok.č.71. Výstavba rybníku je předpokládána v případě silného rozvoje obce v pozdější 2.etapě, řešení je založeno buď na zadržení volně odtékající vody z přelivů stávajících pramenů nebo závisí na vyhledání zvláštního vodního zdroje, každopádně vyžaduje předchozí hydrogeologický průzkum.

TECHNICKÁ VYBAVENOST Dle požadavku Souborného stanoviska je pro obec Bezděz navrženo individuální odkanalizování. Pro území obce bez trvalého recipientu je to řešení, které vyhovuje současně platnému zákonu o vodách a zároveň je v souladu se současně sledovanou širší vodohospodářskou koncepcí, vytčenou oborovým dokumentem - Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje (podrobněji v kapitole Vodní hospodářství).

VÝROBA Z hlediska ekonomického potenciálu je území historicky závislé na zdrojích ze zemědělské výroby. Z celkového pohledu na strukturu využití ploch je zřejmá převaha lesních ploch a poměrně malý podíl zemědělských produkčních ploch. Tato skutečnost potvrzuje stávající prioritu ochrany přírody v celkovém hodnocení území. Zemědělská půda je koncentrovaná na poměrně ucelené ploše a její relativně malá výměra dává předpoklady rozvoji zemědělské výroby úměrně malého rozsahu. Stávající tendence pokračující restrukturalizace zemědělské velkovýroby v podstatě nahrává této koncepci. Územní plán vychází z místních možností a potřeb, zapracovává (v rámci možností) stávající aktivity místních podnikatelů a na základě širší urbanistické koncepce navrhuje následující řešení: Soustředěná zemědělská výroba bude zaměřená na živočišnou výrobu a druhotné využití zemědělských ploch pro tento účel. Tato výroba bude podporovaná v lokalitě mimo jádrové území obce, kterou je odtržená lokalita Dvůr, kde jsou pro výrobu relativně vhodné podmínky. Veškeré parametry výroby, druh chovaných zvířat, jejich počet a způsob ustájení, musí být přizpůsobeny hygienickým požadavkům, plynoucích ze stávající struktury zástavby. V lokalitě Dvůr působí střední zemědělská Farma Junek, hospodařící v živočišné a rostlinné výrobě na cca 50ha, areál má výměru 1,2ha. Areál je tvořen 1 kravínem MLD, souč. s nižším využitím, 1 prázdným kravínem, stodolou (ocelokolna) a sýpkou. Stavební stav objektů je vcelku dobrý. Aktuální rozsah hospodaření k datu zpracování ÚPNO je charakterizován počty chovaných zvířat: 15 koní, 20 prasat (včetně 8-mi porodních boxů), možné je zvětšení kapacity o hovězí skot. Celková uvažovaná kapacita využití lokality je cca 60 kusů velkých hospodářských zvířat. V této části sídla bylo historicky umístěno trvalé bydlení, které původně sloužilo bydlení pracovníků v zemědělském závodě a mělo charakter služebních bytů. S ohledem na tyto plochy je navrženo PHO v proměnlivé šíří 50-60m, dle současně platné metodiky, vymezující rozsah území, zasaženého negativními účinky na ŽP. Proti pronikání negativních vlivů na rozvojové obytné území spolupůsobí pás stávající a navrhované zeleně, včetně navrženého biokoridoru. Na východním okraji obce se navrhuje další nová plocha - lokalita č.120 pro umístění menší kapacity živočišné výroby. Konkrétně se jedná o chov koní ve volné spojitosti s navrhovanou obytnou lokalitou č.102. Výhodou lokality je vazba na stávající komunikaci, zároveň vazba na volnou krajinu a pastvinu, která je ve stejném vlastnictví a zejména je vhodná okrajová poloha, bez kontaktu s bydlením, odstíněná pásem lesního porostu. Tato situace umožňuje provoz bez vymezení ochranného pásma živočišné výroby. Velikost stáda nesmí přesáhnout takovou míru, aby nebyly plochy blízkého osídlení zasaženy negativními vlivy z výroby. Plochy pro výrobně technickou činnost jsou, vzhledem k své poloze v obci, určeny k provozování výrobních činností bez negativních dopadů na své okolí. Toto využití je přiřazeno ploše statku - Farma Bezděz, majitelem a provozovatelem je Ing. Svatoš s rodinou. Farma vznikla transformací bývalého JZD Bezděz a zaujímá tento areál, dříve intenzivně využívaný pro živočišnou výrobu. Současně se farma zabývá převážně rostlinnou výrobou na cca 450ha, přičemž způsob obhospodařování půdy je příkladný, i přes nepřízeň zdejších podmínek. Celková výměra areálu je 3,5ha a v jeho využití jsou rezervy. Součástí areálu je obytný dům p.č.170 .rodiny majitele. Současný provoz statku je zaměřen na rostlinnou výrobu, uvažuje se o aktivitách v agroturistice. Navržené řešení lok.č.40 bylo vyhodnoceno z variant možností využití areálu, předložených v rámci Konceptu ÚPO.




Vytipování perspektivních oborů Ze současně působících firem obec opustila šicí provozovna ZOP Slaný, přes očekávaný nárůst pracovních míst vazbami na rozvoj restauračních služeb. Stagnaci či pouze oživení očekává Farma Bezděz, a to (dle posledních sdělení) zejména v rostlinné výrobě. Restrukturalizace zemědělské výroby si tu pravděpodobně vynutí zavedení doplňkových aktivit, např. omezený chov koní a orientaci na agroturistiku, rodeo, cykloturistiku, zařízení pro venkovské pobyty apod. Ostatní subjekty služeb obce očekávají většinou oživení poptávky služeb návštěvníků v souvislosti s předpokládanou revitalizací obce, zvýšení zájmu o kulturně-přírodní atraktivitu území, zejména zájmu o areál hradu Bezděz. Očekává se výstavba nových rodinných domků i rekreačních objektů. VLS Mimoň a Lesy ČR společně s těžebními firmami připravují intenzivnější, ale šetrnější využití lesních fondů. Případná dohoda o vhodném využití některých pozemků pro rekreační a turistické účely je možná. Plošné rezervy současných firem a navržené podnikatelské plochy v obci by pak mohly být účelně využity pro perspektivní hospodářské aktivity a vybavenost obce. Z hlediska současných, ale zejména budoucích potřeb obce a jejich obyvatel, se tu jeví účelné iniciovat vznik a podporovat např. tyto podnikatelské aktivity: 1. Výroba zahradnictví (např. pěstování skleníkové zeleniny a květin), objemově nenáročná a ekologická zpracovatelská výroba (např. v oblasti elektro, dřeva, kovů či montážní kompletace) vhodná potravinářská malovýroba (např. masných nebo zeleninových polotovarů, pekařských či mléčných výrobků) z místních surovin umělecká výroba, drobná výroba užitkových a upomínkových předmětů, motivované místním zaměřením, předměty ze dřeva pro domácnost, bytové vybavení, sport a rekreaci 2. Výrobní služby zemědělské služby, mechanizační servis, servis technického vybavení bytů a staveb obce, autoservis 3. Nevýrobní služby restauračně-ubytovací (penzion) a rekreačně-společenská (př. v areálu hostince “Pod hradem“) zařízení (fitness, jóga, minigolf, internet, virtuální hry, kulečník, disko apod.) informační, turistická (př. naučné stezky), agroturistická, cykloturistická a jiná sportovní zařízení (např. dopravní hřiště, dětské hřiště, kuželky, koule apod.) úprava areálu rybníka na návsi pro rekreační účely čerpací stanice PH s kompletními službami pro motoristy parkoviště s občerstvením, camp sociálně-zdravotní a pečovatelské zařízení pro seniory zájmové kluby, spolky, útulek pro zvířata Investičně zabezpečenou a koncepční přípravou a nabídkou zmíněných nových využitelných ploch lze v rámci ÚPO podpořit vznik shora uvedených, ale i dalších podnikatelských aktivit, a zajistit tak stabilizovanou strukturu obce, nové pracovní příležitosti i kvalifikovanějším obyvatelům, zájem o trvalé usídlení a tím i o další výstavbu rodinných domů či bytů a potřebné finanční zdroje pro její prosperitu.




B3 NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE URBANISTICKÁ STRUKTURA ÚZEMÍ Urbanistická koncepce ve všech směrech respektuje hlavní a nadmístní dominantu území, kterou jsou dva vrchy Velkého i Malého Bezdězu se zříceninou hradu Bezděz. Přírodní, historické a kulturní hodnoty této dominanty mají vysoce nadmístní význam. Kulturně historický fenomén bývalého královského hradu je pohledově umocněn neopakovatelnou krajinnou scenérií, která je skutečným ”géniem loci”. Z mírně zvlněné krajiny prudce vyrůstající zalesněný vrch se zříceninou mohutného hradu na jeho vrcholu a s relativně drobnou a semknutou zástavbou stávající vesničky na jeho úpatí – to je neopakovatelné a po staletí neměnné panorama. Spolupůsobení uvedených fenoménů dodává místu neobvykle silný emotivní náboj, který je zde trvalým motivem rozvoje turistiky a cestovního ruchu a do budoucna i motivem celkové obnovy území. V současné době však tento významný potenciál zůstává téměř nevyužit. Příčin tohoto stavu je více: celkový dlouhodobý nezájem o rozvoj turistiky a cestovní ruch v bývalém Československu, dlouhodobé záměrné potlačování turistického zájmu o hrad Bezděz z vojenských strategických důvodů, včetně jeho znepřístupnění. K těmto vnějším příčinám se připojují příčiny vnitřní: současná ekonomická destabilizace, v důsledku rozpadu zemědělské velkovýroby a zejména nedostatečná vybavenost obce technickou infrastrukturou, bránící modernizaci a jakémukoliv rozvoji území. S nemožností nového rozvoje souvisí i současná nedostatečná širší propagace výše uvedených atraktivit území. Vývoj urbanistické struktury je značně závislý na přírodních podmínkách území, zejména na konfiguraci terénu, z něhož vycházelo původní historické osídlení obce. Přírodní prvek obou kopců dominuje celému krajinnému území a historicky dominuje i zástavbě obce. Architektonickou, prostorovou a historickou subdominantou je areál kostela sv. Jiljí, ležící uvnitř stávající zástavby. Zástavba obce má drobné měřítko a je relativně semknutá, což v pohledu působivě umocňuje mohutnost vrchu i hradu, na něm se vypínajícím. Tato relace se zachovala doposud, je jednou z hlavních kulturních hodnot a její respektování je závazným regulativem navržené urbanistické koncepce. Hodnota vnějšího panoramatu, ani struktura dochované zástavby, nebude novou koncepcí narušena. Větší část řešeného území je vyhovující a zůstává stabilizovaná, bez zásadních rozvojových zájmů. V souvislosti se stanoveným velikostním rozvojem obce se navrhuje vymezení rozvojových ploch v pohledově prověřených lokalitách a takovým způsobem, který zajistí zachování hmotových relací, včetně jejich pohledového, prostorově výtvarného působení.

URBANISTICKÁ KONCEPCE Hodnota vnějšího panoramatu, ani struktura dochované zástavby, nebude novou koncepcí narušena. Větší část řešeného území je vyhovující a zůstává stabilizovaná, bez zásadních rozvojových zájmů. V souvislosti se stanoveným variantním (etapovaným) velikostním rozvojem obce bylo v rámci Konceptu vyhodnoceno variantní řešení některých důležitých ploch v obci, především lok.č.2,3,5,55a,55g,56,57,40,40a které mohou být využity v celém rozsahu, částečně, vůbec, ale i postupně, dle etap. Vyřazeny jsou lok.č.57,40a,59, sloučeny jsou lok.č.2,3. Souborným stanoviskem byla vyhodnocena maximální Varianta 2, s převzetím části Varianty 1 pro jižní část obce. Návrh vymezuje záchytného parkoviště – lok.č.55a,55f ve dvou etapách. Návrh ponechává výrobní areál bez zásadní změny – lok.č.40 – navrhují se pouze humanizační a intenzifikační úpravy. Obdobné úpravy, spojené s modernizací, dostavbou a technickými úpravami ploch, bez změny současného funkčního využití, se navrhují u lokalit č. 25,35,36,37. Přestavbovou plochou je část stávajícího areálu kostela, kde se počítá s odstraněním stávajících neadekvátních objektů a odpovídající dostavbou.

CENTRUM OBCE Centrum, jakožto nejdůležitější část osídlení obce, je vnímáno jako prostor, vymezený budovou Obecního úřadu a objektem Restaurace pod hradem. Dominantou centra je areál kostela sv.Jiljí. Takto vymezené centrum je převážně nezastavěnou plochou s rybníkem a zelení. Návrh v zásadě tento stav stabilizuje a doplňuje rozšířením rybníku na přilehlou plochu mokřiny. Navrhuje se organizace silniční dopravy s vymezením veřejné parkovací plochy pro krátkodobé, časově regulované parkování. Rozšíření plochy restaurace a hotelu umožňuje parkování hostů na příslušné funkční ploše. Navrhuje se zkvalitnění centrální parkové zeleně, jejíž podmínkou je koncepční zpracování podrobnější parkové úpravy. V prostoru centra musí být integrována zařízení informačního systému pro návštěvníky a veřejné hygienické zařízení. Součástí úpravy centra budou jednotné prvky místního informačního systému (orientační mapa širšího území i obce, ÚPO Bezděz - Návrh



rozcestníky a ukazatele) a další prvky drobné architektury (přístřešek autobusové zastávky, veřejné osvětlení, lavičky, koše na odpadky, altánky, parkovací automat).

ŘEŠENÍ JIHOVÝCHODNÍ ČÁSTI OBCE Ve vstupní – jižní části obce je na základě vyhodnocení výše uvedených variant, vymezeno kapacitní záchytné parkoviště, včetně těsných vazeb na přilehlé území i další funkční plochy sportu a rekreace – 55b a občanské vybavenosti – lok.č.55g. V souvislosti s požadavkem na individuální řešení likvidace odpadních vod je zrušena plocha pro ČOV – lok.51. Na požadavek majitelů statku je upraveno funkční členění této plochy, m.j. je zrušen přístup na plochu od hlavní komunikace a následně je upravena křižovatka s vjezdem na parkoviště. Záchytné parkoviště je řešeno při hlavní komunikaci, rozděleno je na větší část – lok.55a a menší 55f. Důvodem je podmínka rekonstrukce, popř. zrušení stávající jímky odpadních vod, na niž je současně napojena skupina bytových domů a statek. V severní části parkoviště je situován nástup na ekologickou kyvadlovou osobní dopravu. Parkoviště zároveň slouží sousední ploše sportu a rekreace.

KONCEPCE ROZVOJE BYDLENÍ Plochy určené pro minimální rozvoj zahrnují především intenzifikaci využití území bez záboru nových ploch. Dále jsou vymezeny plochy pro rozvoj individuálního a drobného doplnění hromadného bydlení na volných plochách, zajišťující optimální rozvoj území. Pro případ dalších potřeb po vyčerpání těchto rozvojových možností jsou navrženy plochy pro realizaci v 2.etapě, které leží v dosud nevyužitelné, jihovýchodní části území. Podmínkou je zrušení a nahrazení části stávající linky VN a zpřístupnění území. Navrhuje se dostavba stávajících proluk v současně zastavěném území a využití současně nevyužitého území k nové obytné výstavbě. Dále se navrhuje rozšíření zastavitelného území na volných plochách v okrajových enklávách západní i východní části obce, tyto plochy jsou určeny pro individuální obytnou zástavbu v rodinných domcích. V návaznosti na stávající bytové domy je navržena plocha hromadného bydlení venkovského typu, které představuje výstavbu menšího bytového domu vilového typu pro více než 3 byty v objektu. Maximální výška a tvar nových objektů hromadného bydlení je definována takto: max. 2 nadzemní podlaží s podkrovím s šikmým zastřešením. Navržená rozvojová plocha může být variantně využita jako forma bydlení pro seniory. V jihovýchodní části obce je v rámci 2. etapy uvolněn pás dosud nevyužitých ploch provedením přeložky části linky VN. Území je určeno pro bydlení individuální venkovského typu a je zpřístupněné navrženou komunikací, která míjí dopravně přetížený nástup do centra, paralelně propojuje jižní a severní část obce a směřuje k hradu. V této části je pro obytnou výstavbu vymezena dostatečná plocha pro případnou integraci s potřebnou občanskou vybaveností (MŠ, DPS). V odtržených částech osídlení jsou vymezeny rozvojové obytné lokality v těsné návaznosti na stávající osídlení. Pro zřízení parku v kontaktu s vodní plochou v centru, je navržena úprava stávajícího opuštěného sadu. Toto řešení umožňuje rozvinutí drobných sportovně rekreačních a odpočinkových aktivit, zejména pro děti a mládež, na volně, veřejně přístupné ploše. Požadavkem je zachování možnosti přístupu k vodní ploše i k ploše občanské vybavenosti a možnosti vzájemného propojení obou těchto ploch. Severní část plochy je určena pro náhradní výsadbu zeleně. Navrhuje se rozšíření stávající vodní plochy v centru připojením plochy dnešní nevyužité mokřiny, která je spíše hygienickou závadou. Plocha bude vyčištěna, napuštěna a zapojena do nově upravené centrální parkové plochy (podmínkou je přeložka, popř. zrušení úseku stávajícího vodovodního řadu). Nedostatek vodních ploch a chybějící povrchová vodoteč je kompenzována návrhem rybníku - umělé vodní nádrže v nejnižší části obce. V případě většího rozvoje obce je možné v této oblasti řešení rekreační louky, plochy vzhledově přírodního charakteru, s vazbou na vodní plochu a s celkovým zapojením do okolní volné krajiny – 2.etapa.

KONCEPCE ROZVOJE A ŘEŠENÍ OBČANSKÉ VYBAVENOSTI -

-

Podmínkou je stanovení dostatečných ploch pro občanskou vybavenost se zaměřením, které bude sloužit stávajícímu cestovnímu ruchu a turistice a bude zpětně podporovat jejich žádoucí rozvoj, včetně tvorby dalších souvisejících aktivit. V koncepci jsou zásady zohledněny takto: Centrem zájmu návštěvníků obce i místních obyvatel je nejvýznamnější plocha občanské vybavenosti areál státního hradu Bezděz. Cílem koncepce je podpoření jeho návštěvy i promítnutí jeho významu do širšího společenského a kulturního života obce. Přístupnost hradu je závislá na omezené způsobilosti ÚPO Bezděz - Návrh



-

-

historické a památkově chráněné komunikaci pro pěší provoz. Využití stávajícího lesního průseku pro dopravní obsluhu hradu zůstává otázkou do výhledu. Lokalizací ploch jsou doplněny předpokládané komunikační trasy návštěvníků, zejména hlavní a historické trasy, směřující k hradu. Vytipovány jsou plochy stávajících zařízení občanské vybavenosti a dle možnosti je navržena intenzifikace jejich využití. Nové plochy jsou navrhovány se zaměřením na specifikaci jejich využití, v přiměřených proporcích z hlediska terénních podmínek a dopravní přístupnosti. Stávající občanská vybavenost je navržena k modernizaci a v místech očekávaného zájmu k intenzifikaci využití, nové plochy pro rozvoj občanské vybavenosti jsou umisťovány do míst předpokládané potřeby. Okrajové, přírodně významné plochy, ležící jihovýchodně od obce, jsou využity pro rozvoj rekreačního sportu, s možností omezené zastavitelnosti

Obec musí být, vzhledem ke své poloze na přístupové trase ke hradu, vybavena sítí zařízení pro návštěvníky (informační středisko, první pomoc, prodej suvenýrů, občerstvení, orientační systém na upravených pěších trasách a hygienické buňky u kapacitně vyhovujícího záchytného parkoviště), včetně služeb stravovacích a ubytovacích na potřebné soudobé úrovni. Rozvoj této části sortimentu OV je pro budoucí rozvoj obce velkou šancí na finanční příliv do obecní pokladny a zajištění chybějících pracovních příležitostí v místě. Pro trvale bydlící obyvatelstvo je třeba zajistit fungující obchodní síť se základním sortimentem a chybějící základní služby. Zvláště zřízení pošty, popř. vč. pobočky poštovní spořitelny by značně zlepšilo služby občanům. Otevření místní pobočky policie a dovybavení místního sboru hasičů na soudobé úrovni by posílilo vědomí bezpečnosti mezi občany. Pro zabezpečení denních tělovýchovně rekreačních potřeb obyvatel, zejména dětí, je třeba rozšířit a dovybavit herní a sportovní plochy (hřiště, kluziště, případně koupaliště), včetně vybavených oddychových ploch v upravené zeleni parkového charakteru. V rámci umístění zmíněných chybějících zařízení a s cílem účelného využití pro obec cenných ploch a objektů v centru, doporučujeme adaptaci těchto dlouhodobě opuštěných objektů pro vhodnou veřejně prospěšnou funkcí, která dosud v obci chybí. Doporučuje se umístění sociálního bydlení a ubytování, zejména pro starší občany, v kombinaci s umístěním chybějících veřejně prospěšných služeb, jako je úřadovna pošty a policie, popř. v integraci s dalšími potřebnými službami. Z hlediska současných, ale především budoucích potřeb obce a jejich obyvatel, se jeví účelné iniciovat zde vznik a podporovat rozvoj podnikatelských aktivit, např.: společenské zařízení (fitness, jóga, kondiční cvičení, stolní hry, virtuální technika a pod.) nevýrobní i výrobní služby dle aktuálních potřeb (např. benzínová čerpací stanice, otevření sběrny surovin a její rozšíření o sběrný dvůr pro nebezpečné odpady - ledničky televizory apod.) Nadstavbou je oživení historických hodnot a promítnutí do současnosti prostřednictvím nově zavedených kulturních aktivit, které by posílily kulturně historické povědomí, vážící se k místu. Nabízí se využití působivého prostředí přirozené terénní kulisy s hradem pro provozování letních divadelních představení i jiných kulturních akcí.

KONCEPCE VÝROBY Z hlediska ekonomického potenciálu je území historicky závislé na zdrojích ze zemědělské výroby. Z celkového pohledu na strukturu využití ploch je zřejmá převaha lesních ploch a poměrně malý podíl zemědělských produkčních ploch. Tato skutečnost potvrzuje stávající prioritu ochrany přírody v celkovém hodnocení území. Zemědělská půda je koncentrovaná na poměrně ucelené ploše a její relativně malá výměra dává předpoklady rozvoji zemědělské výroby úměrně malého rozsahu. Stávající tendence pokračující restrukturalizace zemědělské velkovýroby v podstatě nahrává této koncepci. Územní plán vychází z místních možností a potřeb, zapracovává (v rámci možností) stávající aktivity místních podnikatelů a na základě širší urbanistické koncepce navrhuje následující řešení: Soustředěná zemědělská výroba bude zaměřená na živočišnou výrobu a druhotné využití zemědělských ploch pro tento účel. Tato výroba bude podporovaná v lokalitách mimo jádrové území obce, zejména v části obce Dvůr, kde jsou pro výrobu relativně vhodné podmínky. Veškeré parametry výroby v této lokalitě, druh ÚPO Bezděz - Návrh



chovaných zvířat, jejich počet a způsob ustájení, musí být přizpůsobeny hygienickým požadavkům, plynoucích ze stávající struktury zástavby a navrženého ochranného pásma živočišné výroby.




Výrobně technické plochy jsou vymezeny na ploše statku - Farmy Bezděz, hospodařící současně výhradně v rostlinné výrobě – lok.č.40. Tento návrh vyplynul z vyhodnocení variant Konceptu ÚPO. Plochy jsou především určeny pro pokračování a rozvoj stávající činnosti, sloužící jako zázemí pro hospodaření v rostlinné výrobě, včetně navazujících výrobních a jiných služeb i pro možnost zavádění navazujících ekonomických aktivit, které přispějí k širšímu rozvoji drobného podnikání (agroturistika). Z této plochy je vyčleněna plocha bydlení majitele farmy. Podmínkou je, aby výrobně technická činnost a přidružené provozy neměly negativní dopady na vmíšené ani okolní plochy bydlení. Další obdobně využitelná plocha je vymezena ve Dvoře – lok.č.31.

KONCEPCE DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ VYBAVENOSTI -

-

-

-

-

Pro zklidnění dopravy uvnitř obce je navrženo záchytné kapacitní parkoviště v jižní části obce, s cílem zachycení potřeb parkování návštěvníků před vjezdem do dopravně stísněného území. S ohledem na požadavky místních podnikatelů a pro umožnění objektivního rozhodování obce, byla lokalizace parkoviště v Konceptu prověřena variantním řešením. Dle vyhodnocení a rozhodnutí Souborného stanoviska je navrženo umístění v lokalitě západní a to s členěním do dvou etap: hlavní lok.č.55a pro 1.etapu a lok.č.55f pro 2.etapu výstavby, po rekonstrukci, popř. zrušení jímky odpadních vod. Zpřístupnění území pro pohybově omezené a starší občany je zajištěno předpokládanou ekologickou osobní kyvadlovou dopravou - tradiční koňské povozy nebo silniční minivláček (popř. s vazbou na zrekonstruovanou pozemní lanovou dráhu). Umožnění přístupu na hrad pro méně mobilní a starší občany, který byl v konceptu řešen přestavbou stávající technické lanovky na zařízení pro přepravu omezeného počtu osob, uvnitř stávajícího lesního průseku, byl na požadavek orgánů ochrany kulturních a přírodních hodnot z návrhu vypuštěn. Pro zajištění lepší průchodnosti zastavěným územím a zpřístupnění rozvojových ploch je navrženo vymezení nových úseků místních a obslužných komunikací. Významné je nové vymezení trasy pěší komunikace, směřující k historické stezce k hradu. Ačkoliv je plocha trasy z větší části ve vlastnictví obce, není současně zcela průchodná. Její legalizace právě v místech dopravní stísněnosti je velmi žádoucí pro zajištění bezpečného pěšího provozu směrem do centra a dále k hradu. Přeložka části silnice a úprava křižovatky u obecního úřadu řeší vymezení parkovacích míst pro správu obce. V souladu s požadavky ochrany přírody a životního prostředí a pro zajištění potřeb obce je navržena plocha technické infrastruktury - sběrný dvůr pro velkoobjemový, tříděný, popř. i nebezpečný odpad – lok.č.50. Navržená liniová a izolační zeleň navazuje na plochu navrženého místního biokoridoru. Do budoucna se počítá s možností zrušení úseků linek VN, procházejících zastavitelným územím a přeložky a nové výstavby trafostanice. Požadavkem, přesahujícím obsah ÚPO je kabelizace veškerých vrchních elektrických rozvodů NN, které výrazně narušují krajinný rámec obce.




B4 NÁVRH ČLENĚNÍ A VYUŽITÍ FUNKČNÍCH PLOCH CENTRUM OBCE Centrum zůstává převážně nezastavěnou plochou s rybníkem a zelení. Navrhuje se rozšíření rybníku o přilehlou plochu – lok.č.70 a organizace silniční dopravy – lok.č.61 pro přesné vymezení objezdné komunikace, vymezení autobusové zastávky a parkovací plochy. Dále se navrhuje rozšíření plochy restaurace s cílem vymezení parkovacích ploch hostů na vlastním pozemku – lok.č.35. Předpokládá se zkvalitnění centrální plochy doplněním a úpravou parkové zeleně. Nezbytné je doplnění občanské vybavenosti o informační centrum a veřejné hygienické zařízení. Tato zařízení budou integrována do ploch stávající vybavenosti restaurace – lok.č.35 a budoucího muzea – lok.č.36. Obě plochy jsou určeny k intenzifikaci svého stávajícího využití. Lok.č. 36 bude kromě zřízení muzea využita pro potřebné služby veřejnosti i jako zázemí správy obce.

ŘEŠENÍ JIHOVÝCHODNÍ ČÁSTI OBCE Ve vstupní – jižní části obce je vymezeno kapacitní záchytné parkoviště – lok.č.55a, 55f. Počítá se s přímou vazbou parkoviště na přilehlé další plochy: pro sport a rekreaci – lok.č.55b a pro občanskou vybavenost – lok.č.55g. Z plochy statku – Farmy Bezděz je vyčleněna stávající obytná plocha majitele a výrobní plocha je určená pro výrobně technické činnosti a pro smíšené aktivity – lok.č.40. V rámci technické vybavenosti je v této dobře přístupné oblasti navržena plocha pro sběrný dvůr odpadu – lok.č.50.

PLOCHY OBČANSKÉ VYBAVENOSTI, SPORTU A REKREACE A VÝROBY Nové plochy občanské vybavenosti jsou navrženy v místech jejich největší předpokládané potřeby – lok.č.32,33, předpokládaná je intenzifikace lok.č.35. Lok.č.45 je vyčleněnou zastavitelnou částí plochy sportu a rekreace a je takto navržena jako funkce občanské vybavenosti pro dovybavení areálu. Lok.č.46 je rozšířením stávající plochy sportu a rekreace. Lok.č.112 je určena pro občanskou vybavenost (motorest). Vzhledem k tomu, že leží v odtržené poloze osídlení obce Bezděz, je nutno řešit plochu ve vazbě na blízké osídlení Hlínoviště a s dopravním napojením ze silnice III/25915, při respektování navrhované úpravy křižovatky I/38xIII/25915 a dle dalších omezení uplatňujících se ochranných pásem (viz.kap. B6). Plochy sportu a rekreace – lok.č.47 a vodní plocha – lok.č.71 jsou řešeny ve 2.etapě. Navrhovaná plocha zemědělské výroby – lok.č.120 leží na východním okraji obce, kde se nepředpokládá negativní dopad na blízké obytné plochy. V části obce Dvůr je navrhovaná plocha výrobně technické činnosti a smíšených aktivit – lok.č.31.

PLOCHY HROMADNÉHO BYDLENÍ VENKOVSKÉHO TYPU Plocha je vymezena v omezeném rozsahu, v kontaktu se stávajícím bydlením tohoto typu, odpovídajícím místnímu prostředí i potřebám – lok.č.1. Variantním využitím může být ubytování seniorů nebo malometrážní bydlení. Plocha představuje výstavbu menšího bytového domu vilového typu (více než 3 byty v objektu). Maximální výška a tvar nových objektů je definována takto: max. 2 nadzemní podlaží s podkrovím a s šikmým zastřešením.

PLOCHY BYDLENÍ INDIVIDUALNÍHO VENKOVSKÉHO TYPU -

Navrhuje se intenzifikace a dostavba stávajících proluk v současně zastavěném území a využití současně nevyužitého území k nové obytné výstavbě – lok.č. 4,8,10,12,18,100.

-

Navrhuje se rozšíření zastavitelného území na volných plochách v okrajových enklávách západní i východní části obce, v rámci 1.etapy. Tyto plochy jsou určeny především pro individuální obytnou zástavbu v rodinných domcích – lok.č. 6,7,11,13,14,15,16,17,19,20,21,38,101,102,103,104.

-

V jihovýchodní části obce je v 2.etapě uvolněn pás dosud nevyužitých ploch provedením přeložky části linky VN. Přeložka vedení je podmínkou výstavby, realizace je proto umístěna do pozdější fáze. Území je určeno pro bydlení individuální venkovského typu – lok.č.2,5 a je zpřístupněné navrženou komunikací, která míjí dopravně přetížený nástup do centra, paralelně propojuje jižní a severní část obce a směřuje k hradu. Pro 2.etapu jsou určeny plochy v lok.č.9,25 (bez záboru ZPF). Lok.č.9 je vymezena jako využitelná část zpustlé zahrady, napojení na stávající místní komunikaci bude řešeno v jihovýchodním cípu lokality s ohledem na stávající kapličku a na vzrostlou zeleň. K intenzifikaci využití lokality č.25 pro bydlení dojde až v případě aktuální potřeby.

V ODTRŽENÝCH ČÁSTECH OSÍDLENÍ JSOU VYMEZENY ROZVOJOVÉ OBYTNÉ LOKALITY Č.22,23,24,105 V TĚSNÉ NÁVAZNOSTI NA STÁVAJÍCÍ OSÍDLENÍ. ÚPO Bezděz - Návrh



DOPRAVA -

-

-

-

-

Pro zklidnění dopravy uvnitř obce je navrženo kapacitní záchytné parkoviště v jižní části obce, s cílem zachycení potřeb parkování návštěvníků před vjezdem do dopravně stísněného území – lok.č.55a,55f (viz. výše). Ke „zkrácení“ cesty k hradu zastavěnou částí obce pro náročnější nebo starší občany je navržena ekologická osobní kyvadlová doprava (tradiční koňské povozy nebo silniční minivláček), s vymezenou plochou pro otočku – lok.č.34b. Zajištění lepší průchodnosti zastavěným územím a zpřístupnění rozvojových ploch je navrženo vymezením nových úseků místních a obslužných komunikací, např. – lok.č.60-64,67,69. Navrženo je rozšíření stávající pěší komunikace, směřující k historické stezce k hradu – lok.č.56b. Tato trasa, ačkoliv je ve vlastnictví obce, není současně zřejmě zcela průchodná. Její legalizace právě v místech dopravní stísněnosti je velmi žádoucí pro zajištění bezpečného pěšího provozu směrem do centra a dále k hradu. U všech místních obslužných komunikací a u úseku silnice III/25915 se předpokládá výstavba minimálně jednostranného chodníku. Dále se počítá s využitím ploch krajinné zeleně v kontaktu s osídlením, zejména mezi sportovně rekreačními areály, ke krátkodobé denní rekreaci. Navrhuje se jejich lepší pěší zpřístupnění – lok.č.55d,65. Vozidlové zpřístupnění se navrhuje v lok.č.55c, 55e. . Přeložka části silnice a úprava křižovatky u obecního úřadu řeší vymezení parkovacích míst pro správu obce – lok.č.56a.

TECHNICKÁ VYBAVENOST -

Pro řešení a organizaci sběru odpadu je navržena plocha sběrného dvoru pro velkoobjemový, tříděný a nebezpečný – lok.č.50.

ZELEŇ -

-

V prostoru centra se navrhuje úprava dnešního nevyužívaného sadu na parkovou plochu s centrálním veřejným využitím pro oddych a krátkodobou rekreaci. Důvodem je zajištění širšího přístupu k vodě a vazba na další plochu OV – lok.č.75. Severní část plochy je určena pro náhradní výsadbu zeleně. Navržená liniová a izolační zeleň – lok.č.90, navazuje na plochu navrženého místního biokoridoru. Pro novou výsadbu dřevin je nutno nadále nepoužívat topoly.

LESNÍ PLOCHY -

Při umisťování obytné i další zástavby je nutno přihlížet ke skutečnosti, že zastavěné území obce Bezděz je z velké části (téměř 50%) obemknuto plochami lesa. S ohledem na toto specifikum je vymezeno ochranné pásmo ve dvou vzdálenostech – 50 a 20m, přičemž pásmo 20-ti m je platné v enklávách rozvojových ploch jinak těžko využitelných. Požadavkem je, aby budoucí stavební objekty (oplocení) byly umisťované vně tohoto pásma. Jedná se o obytné lokality.č.5, 7, 9, 15, 16, 17, 19, 20, 22, 23, 100, 101, 102 a o lokality občanské vybavenosti č.30, 55g, 112.

PLOCHY ZPF -

Péče o zemědělskou půdu je zde stabilizovaná, je na velmi dobré úrovni a její pokračování je do budoucna nezbytné. Nežádoucí je využívání ploch ZPF pro další zalesňování. Na části ZPF se vymezuje plocha nefunkčního biokoridoru. Navrhuje se i další členění ZPF obnovou remízků a liniové zeleně.

FOTODOKUMENTACE

je uvedená na několika dalších stránkách:

-

pohledy na území navrhované k oproštění od vedení VN a k následnému rozvoji bydlení

-

pohled na historickou cestu k hradu a na centrum obce při letní jubilejní slavnosti v r.2005

-

pohled z hradu na obec Bezděz – stav – návrh




B5 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ PŘEHLED LIMITUJÍCÍCH FAKTORŮ ROZVOJE Limity využití území omezují, vylučují případně podmiňují umisťování staveb, využití území a opatření v území. Vstupní i výstupní limity využití území jsou zakresleny ve výkresech č.1, č.2 č.3 a č.4 grafické části. VSTUPNÍ LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ vycházejí z právních předpisů a správních rozhodnutí. Jedná se o následující limity využití území, zakreslené ve výkresové dokumentaci: ÚPO je řešen v rozsahu celého správního území obce Bezděz, zahrnujícího 1 stejnojmenné katastrální území Ochrana přírody a krajiny je daná respektováním systému ÚSES, podkladem pro lokalizaci územních limitů z titulu ÚSES jsou výše uvedené dokumentace ÚSES -

ZÁJMY OBECNÉ OCHRANY PŘÍRODY: – prvky územního systému ekologické stability, dle § 2 zákona – významné krajinné prvky, determinované zde § 3 zákona

-

ZÁJMY ZVLÁŠTNÍ OCHRANY PŘÍRODY – zvláště chráněná území (maloplošná ZCHÚ) – zde Přírodní rezervace Velký a Malý Bezděz – zvláště chráněné části přírody (dle § 3, písm.f zákona), k těmto lze v řešeném území řadit lokality výskytu chráněných druhů dle podkladu podrobného mapování NATURA 2000, ZOOGEOS – Evropsky významné lokality (NATURA 2000) – památný strom Do územních limitů dle uvedeného zákona patří i další výše neuvedené skutečnosti, které jsou předmětem vymezení orgánů ochrany přírody a vyplývají z ustanovení zákona. Při změně hospodaření a využívání půdního fondu, a při trvalé i dočasné změně způsobu a využívání pozemků, je tedy nutno respektovat další ustanovení zákona a pokyny orgánů ochrany přírody

-

-

-

Ochrana dochovaného přirozeného prostředí národní kulturní památky „Zříceniny hradu Bezděz“ a celkového krajinného rázu sídelního útvaru, je daná rozhodnutím referátu kultury Okresního úřadu Česká Lípa o vyhlášení ochranného pásma hradu Bezděz dle § 17 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění. Památková ochrana se dotýká jak hradu Bezděz, tak okolního prostředí v rámci vymezeného území ochranným pásmem. Zvláště chráněny jsou dálkové pohledy na dominantní stavbu hradu, tradiční siluety hradu, situování obce na úpatí Velkého Bezdězu s charakteristickou zástavbou, ve vztahu k dochovanému přírodně krajinnému prostředí širokého okolí, skladbě luk, polí a lesů Ochrana volné krajiny před plošným rozvojem je daná ochranou zemědělské půdy. Zábory relativně kvalitní zemědělské půdy II., popř. III. třídy ochrany jsou odůvodněné koncepčními záměry Ochrana nemovitých kulturních památek Ochranná pásma silnic I. a III. třídy a ochranné pásmo železnice Ochranná pásma liniových koridorů elektrického vzdušného vedení VN Dalšími limity je ochrana volné krajiny před plošným rozvojem z důvodu zachování jejího přirozeného přírodního charakteru Ochranné pásmo lesů Ochranné pásmo hřbitova

Dále jsou respektovány tyto další hranice a podmínky: Hranice řešeného území Hranice současně zastavěného území Vydaná územní rozhodnutí Hranice plochy potenciálního sesuvu č. 1055, kde nestabilnost svahových poloh při výskytu slinitých a pelitických vložek způsobují nebezpečí sesuvu a vyžadují nutnost geologického průzkumu před výstavbou, pro ověření základových poměrů v těchto svahových polohách




VSTUPNÍ LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ - nezakreslené v výkresové dokumentaci: Hranice CHOPAV – celé řešené území je součástí této chráněné oblasti Hranice ochranného pásma památného stromu Hranice ochranných pásem vodohospodářských staveb a sítí dle stanov. zák. č.274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích Ochrana ovzduší dle požadavku, vyplývajícího ze zák.č. 86/2002 Sb. o ovzduší, vč. prováděcích předpisů Nestabilnost svahových poloh při výskytu slinitých a pelitických vložek způsobují nebezpečí potenciálního sesuvu č. 1055 a vyžadují nutnost geologického průzkumu před výstavbou pro ověření základových poměrů ve svahových polohách VÝSTUPNÍ LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ vyplývají z koncepce ÚPO. Jedná se o následující limity využití území, zakreslené ve výkresové dokumentaci: Navrhované prvky územního systému ekologické stability - ÚSES Ochrana volné krajiny před nežádoucím plošným rozvojem – ochrana zemědělské půdy Ochranná pásma navržených úseků elektrického VN a trafostanic Hranice zastavitelného území VÝSTUPNÍ LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ - nezakreslené v dokumentaci: Ochranné pásmo navrhovaných úseků vodovodního potrubí Ochranné pásmo ZCHÚ, vyplývající z platné legislativy



Přehled rozvojových ploch zastavitelného území

B6 PŘEHLED ROZVOJOVÝCH PLOCH ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ číslo

název lokality, výměra

BYDLENÍ 1 nad statkem, 1509m2

funkce, kapacita

kód

4-6b.j., 12-18ob.

BH

2

nad statkem, 12924m2

10-12b.j., 36ob.

BV

4

1b.j., 3ob.

BV

5

pod obecním úřadem, 2719m2 intenzifikace využití bez záboru ZPF jihovýchod, 21245m2

9b.j., 27ob.

BV

6

západ, 1586m2

1b.j., 3ob.

BV

7

západ, 5358m2

5b.j., 15ob.

BV

8

západ, 623m2 1b.j., 3ob. intenzifikace využití bez záboru ZPF západ – nad kapličkou, 1b.j., 3ob. 2187m2

BV

střed obce, 1054m2 intenzifikace využití bez záboru ZPF střed obce, 2518m2

1b.j., 3ob.

BV

2-3b.j., 6-9ob.

BV

1b.j., 3ob.

BV

2b.j., 6ob.

BV

1b.j., 3ob.

BV

9 10 11 12 13 14

střed obce, 1686m2, intenz.bez záboru ZPF nad rybníkem, 1961m2

BV

4b.j., 12ob.

BV

16

severovýchod – pod hradem, 803m2 severovýchod – pod hradem, 5409m2 východ, 18784m2

10b.j., 30ob.

BV

17

východ, 1305m2

1b.j., 3ob.

BV

18

východ, 1147m2, intenzifik., bez záboru jih, 2043m2

1b.j., 3ob.

BV

1b.j., 3ob.

BV

20

jih – nad hřištěm, 10463m2

3-4b.j., 9-12ob.

BV

21

západ, 5623m2

2-3b.j., 6-9ob.

BV

22

za silnicí u trati, 4858m2

4b.j., 12ob.

BV

15

19

VPS

popis využití, omezující prvky

etapa

plochy bydlení hromadného venkovského typu, cca 1500m2/obj., cca 370m2/b.j., dle vzniklých potřeb možnost realizace DPS plochy bydlení individuálního venkovského typu, omezujícím prvkem je vzrostlá nelesní zeleň - nutné vyhodnocení pro možnost jejího dalšího využití v rámci lokality, cca 1000m2/obj. plochy bydlení individuálního venkovského typu, cca2700m2/obj.

1.etapa

plochy bydlení individuálního venkovského typu, omezujícím prvkem je vzrostlá nelesní zeleň - nutné vyhodnocení pro možnost jejího dalšího využití v rámci lokality, cca 2000m2/obj. plochy bydlení individuálního venkovského typu, cca1500m2/obj. plochy bydlení individuálního venkovského typu, cca 1000m2/obj. plochy bydlení individuálního venkovského typu, cca 600m2/obj.

2.etapa

plochy bydlení individuálního venkovského typu, intenzifikace využití, součástí je OP lesa, cca 2100m2/obj. plochy bydlení individuálního venkovského typu, intenzifikace využití, cca1000m2/obj.

2.etapa

plochy bydlení individuálního venkovského typu, cca 900m2/obj. plochy bydlení individuálního venkovského typu, intenzifikace využití, cca1600m2/obj. plochy bydlení individuálního venkovského typu, cca 1100m2/obj. plochy bydlení individuálního venkovského typu, cca 800m2/obj. plochy bydlení individuálního venkovského typu, součástí je OP lesa, cca 1300m2/obj. plochy bydlení individuálního venkovského typu, omezením je stáv.lok.vodovod, nutná koordinace výstavby s jeho využitím, součás.plochy je OP lesa, cca 1700m2/obj. plochy bydlení individuálního venkovského typu, součástí je OP lesa, cca 1300m2/obj. plochy bydlení individuálního venkovského typu, cca 1100m2/obj. plochy bydlení individuálního venkovského typu, intenzifik.stáv.využití, cca 2000m2/obj. plochy bydlení individuálního venkovského typu, součástí je OP VN a OP lesa, cca 3000m2/obj. plochy bydlení individuálního venkovského typu, cca 800m2/obj.,var.rozšíř.stáv.ploch plochy bydlení individuálního venkovského typu, součástí je OP lesa, cca 1200m2/obj.

1.etapa


2.etapa

2.etapa

1.etapa 1.etapa 1.etapa

1.etapa

1.etapa 1.etapa 1.etapa 1.etapa 1.etapa

1.etapa 1.etapa 1.etapa 1.etapa 1.etapa 1.etapa



23

za silnicí u trati, 5211m2

5b.j., 15ob.

BV

plochy bydlení individuálního venkovského typu, součástí je OP lesa, cca 1000m2/obj.


1.etapa



číslo


24

funkce, kapacita

kód

12b.j., 36ob.

BV

VPS


etapa

plochy bydlení individuálního venkovského typu, 1000-2000m2/obj. intenzifikace stávajícího využití, 900m2/obj., intenzifik.využití, bez nároku na zábor ZPF plocha bydlení venkovského, 1252m2/obj. změna a intenzifikace funkčního využití, součástí je OP lesa, cca 1500m2/obj. plochy bydlení individuálního venkovského typu, omezující prvky: 1. stáv.lok.vod.zdroj a část lokál.vodovodu – nutná koordinace výstavby s využitím zařízení, 2. vzrostlá nelesní zeleň – po jejím vyhodnocení možnost jejího dalšího využití v rámci lokality, součástí lokality je OP lesa, cca1000m2/obj. plochy bydlení individuálního venkovského typu, součástí plochy je OP VN a OP lesa, využitelná plocha mimo OP cca 2500m2 plocha bydlení venkovského, západní částí plochy prochází OP VN, využitelná plocha mimo OP cca 600m2 , 1500m2/obj. plocha bydlení venkovského, 1500m2/obj. plocha bydlení venkovského typu, cca 2000m2/obj.

1.etapa

část obce Dvůr, 34785m2 25 střed obce, 830m2 intenzifik., bez záboru 38 jih obce, 1355m2 100 střed obce, 1507 m2

1b.j., 3ob.

BV

1b.j., 3ob. 1b.j., 3ob.

BV BV

101 východ obce, 12577m2

10b.j., 30ob.

BV

102 východ obce, 3816m2

1-2b.j., 3-6ob.

BV

103 západ obce, 1574m2

1b.j., 3ob.

BV

104 západ obce, 1583m2 105 část obce Dvůr, 10695m2

1b.j., 3ob. 4-5b.j., 12-15ob.

BV BV

celkem BH

4-6b.j., cca12-18 ob.

BH

plochy bydlení hromadného venkovského typu…

1.etapa

celkem BV cca

80b.j., 240ob. 23b.j., 69ob.

BV

plochy bydlení individuálního venkovského typu…

1.etapa 2.etapa

plochy bydlení venkovského typu…

1.+2.et.

bydlení celkem cca

108b.j.,324ob. BH+ BV OSTATNÍ FUNKČNÍ PLOCHY 30 jih území - u trati, do 30-ti míst u OV 5640m2 stolu 32

nad rybníkem, 3103m2

restaurace 30-50 míst u stolu, penzion do 20-ti lůžek.

OV

33

na historické stezce, 4397m2

restaurace 30-50 míst u stolu, penzion do 20 ti lůžek krajinná zeleň

OV

34a sever obce, pod hradem, 2957m2

34b pod hradem, 966m2

35

centrum, restaurace „Pod hradem“, 2258m2

ZK

dopravní vybavenost

DV

restaurace 60 míst u stolu, inform.,hotel 60 lůžek, veř.WC

OV

plochy občanské vybavenosti, restaurace, služby CR, součást OP lesa, vazba na silnici III/25915 a na zástavbu při zastávce ČD plochy občanské vybavenosti, zařízení propojené s veřejnou zelení a přístupem k rybníku, restaurace, drobnější ubytování, služby CR dle potřeb, prodej, nové využití a přestavba plochy bývalé hasičské stanice po jejím přemístění, rozšíření plochy plochy občanské vybavenosti, služby CR vazba na cyklostezku, restaurace, drobnější ubytování, prodej, servis pro cyklisty, úschovna kol, přístup na plochu z různých úrovní ve vazbě na stávající terén plocha krajinné zeleně v kontaktu s bydlením a s ochranným pásmem ZCHÚ, podmínečně přípustné jsou pouze drobné stavby, které nejsou pevně spojené se zemí -např. příležitostné prodejní stánky VPS otočka osobní kyvadlové dopravy, minimální pohotovostní parkoviště, součástí plochy jsou nezbytné služby CR - veřejné WC, informace plochy pro občanskou vybavenost, rozšíření stávající plochy, intenzifikace využití, ubytování, restaurace, prodej, zřízení cca 10-ti parkovacích míst na vlastním pozemku


2.etapa 1.etapa 1.etapa 1.etapa


1.etapa 1.etapa

1.etapa

1.etapa

1.etapa

1.etapa



číslo


36

centrum, stávající areál správy obce, 2147m2 (intenzifikace využití bez záboru ZPF)

37

centrum, areál kostela sv. Jiljí, 2378m2 bez záboru ZPF

31

část obce Dvůr, 11648m2

40

současný statek, 30090m2

lehká výroba, výrobní služby, zázemí zemědělské výroby, aktivity agroturistiky a služby CR

VS

45

jihozápad obce, 2858m2 šatny, hygienické zázemí sportoviště jihozápad obce, 7649m2 sportoviště, částečné zpevnění ploch

OV

SR

VPS plochy pro sport a rekreaci, rozšíření a úprava stávající plochy, výstavba lehké tribuny, na plochu zasahuje OP lesa

47

jih obce, 9446m2

SR

50

jih obce, 2251m2

sportovně rekreační plocha – rekreační louka technická vybavenost

plochy pro rekreační sport, plocha obklopuje 2.etapa navrženou vodní plochu - rybník, celý sportovně rekreační areál má přírodní charakter VPS plochy technické vybavenosti, plocha pro 1.etapa sběrný dvůr, velkoobjemového. odpadu

55a

jih obce, 7176m2

DV

55f

jih obce, 429m2

veřejné parkoviště, cca 100míst pro osobní auta, cca 10 míst pro autobusy cca10míst pro osobní auta

46

funkce, kapacita kód

muzeum, informace, veřejné WC, zdravotní služba, cykloservis, občerstvení Informace, obřadní síň, výstavní galerie, ubytování zaměstnanců správy hradu,

OV

OV

VS

TV

DV

VPS


plochy pro občanskou vybavenost, intenzifikace stávajícího využití plochy bez nových plošných nároků a záboru ZPF, zřízení místního obecního muzea, informačního centra, dalších služeb CR dle potřeby – např. služby pro cyklisty (úschovna kol, servis, občerstvení atd.) plochy pro občanskou vybavenost, rekonstrukce stávajícího památkově chráněného areálu, intenzifikace a zkvalitnění využití plochy pro zázemí kulturní památky (kostela, hřbitova, fary), administr. a hospodář. zázemí správy hradu, součástí je bydlení a ubytování, bez nároku na nové plochy a zábor ZPF plochy pro lehkou drobnou výrobu a výrobní služby, nadměrně nezatěžující kontaktní bydlení, centrum drobné výroby místního charakteru nebo malokapacitní zemědělská výroba se zaměřením na agroturistiku a související služby, součástí plochy ubytování návštěvníků a související služby, služební bydlení a ubytování plochy výrobně technické činnosti, nadměrně nezatěžující kontaktní stávající bydlení, mechanizační středisko zemědělské rostlinné výroby, malokapac. chov koní – agroturist. aktivity, služby CR, centrum drobné výroby místního charakteru a souvis. služby, součástí plochy je ubytování návštěvníků, služební bydlení a ubytování VPS zázemí pro hygienickou a provozně technickou vybavenost sloužící sportovišti, parkoviště, plocha je součástí OP lesa

etapa

1.etapa

1.etapa

1.etapa

1.etapa

1.etapa

1.etapa

1.etapa VPS plochy pro dopravní vybavenost, kapacitní záchytné parkoviště, výchozí stanoviště a přestup na kyvadlovou osobní dopravu, vazba na plochu 55g s nezbytnými službami CR – např. informace, veřejné WC a další, součástí plochy je doprovodná a izolační zeleň, zasahuje OP lesa VPS plochy pro dopravní vybavenost, součást 2.etapa kapacitního záchytného parkoviště, realizováno po rekonstrukci jímky odpadních vod, popř. až po ukončení její funkce




číslo


funkce, kapacita

kód

VPS

plocha pro camping - rekreační ubytování ve stanech, přímá vazba na využití kapacitního parkoviště a na plochu 55g s nezbytnými službami CR – např. informace, veřejné WC a další kulturně společenské zázemí, součástí plochy je rekreační louka, příležitostně využívaná jako amfiteátr pro kulturní akce, navazuje rekreač.louka s navrž.rybníkem, součástí je OP lesa VPS plocha pro komunikační zpřístupnění a propojení sportovně rekreačních ploch VPS plocha pro pěší komunikační propojení sportovně rekreačních areálů VPS plocha pro komunikační zpřístupnění sportovně rekreačních ploch a rybníka plochy občanské vybavenosti, ubytování, informace, veř. WC, vazba na kapacitní parkoviště a camp, hygienické a provozně technické zázemí těchto ploch, na plochu zasahuje OP VN a OP lesa plochy občanské vybavenosti, dle aktuálně vzniklých potřeb např. prodej, služby, drobné kapacity ubytování a stravování, dle potřeb další služby CR

1.etapa

plochy občanské vybavenosti, služby CR s vazbou na volnou krajinu, s podílem nezastavěných ploch a možnou integrací sportovně rekreačních aktivit, bližší specifikace zařízení dle aktuálních potřeb – např. prodej, drobnější ubytování, stravování, další služby, zasahuje OP lesa plochy občanské vybavenosti, návrh reaguje na požadavek obce na využití těchto pozemků pro motorest, jelikož je požadavek v rozporu se zásadou ÚPO „nezakládat nové sídelní lokality“, je nutno řešit: 1. zástavbu mimo OP, ve vazbě na osídlení Hlínoviště, zachovat souč. alej, 2. dopravní obsluhu výhradně ve vazbě na silnici III/25915 a navrženou křižovatku, nikoliv na sil.I/38, zasahuje OP lesa plochy zemědělské výroby, součástí plochy je izolační zeleň, navazující na stávající pás lesa a oddělující blízké obytné plochy, negativní vlivy nesmí tyto obytné plochy nadměrně zatěžovat, součástí plochy je OP lesa plocha pro obslužnou komunikaci přeložka obsluž. komunikace a úprava křižovatky – parking propojující úsek komunikace jako součást hlavní pěší trasy na hrad plocha pro pěší komunikaci k hradu plocha pro ostatní komunikaci

1.etapa

55b

jih obce, 9231m2

cca 30-40stanů bez vozidel (vazba na kapacitní parkoviště)

SR

55c

jih obce, 827m2

DK

55d

jih obce, 133m2

55e

jih obce, 183m2

55g

jih obce, 3165m2

ostatní komunikace pěší komunikace ostatní komunikace služby CR, ubytování, zázemí campu a parkoviště

110

jih obce, 540m2, změna a intenzifikace využití bez nových plošných nároků a záboru ZPF jih obce, 2125m2

111

DK DK OV

prodej, služby CR

OV

služby CR, podíl zpevněných i nezpevněných ploch

OV

112

jih obce, mimo souvislou zástavbu obce, 23714m2

ubytování, stravování, služby CR

OV

120

východ, 2282m2

zemědělská živočišná výroba (chov koní)

VZ

56 jihovýchod, 2109m2 komunikace 56a u obecního úřadu, komunikace 178m2 56b jih centra obce, 1105m2 komunikace

DK DK

VPS VPS

DK

VPS

62a sever obce, 775m2 60 východ obce, 1901m2

DK DK

VPS VPS

komunikace komunikace



etapa


1.etapa

2.etapa

1.etapa




číslo


funkce, kapacita kód

61 62 63

centrum obce, 220m2 střed obce, 743m2 vnitřek obce, 432m2

64

západ obce, 2826m2

65

západ obce, 1882m2

66

vnitřek obce, 120m2

67

u státní silnice, 1308m2

69

západ, 675m2

70

centrum obce, 1335m2

parking, do10-ti osobních aut ostatní komunikace ostatní komunikace vodní plocha

71

jih obce, 3025m2

vodní plocha

75

centrum obce, 3910m2

urbanizovaná zeleň

80, 90, 91, 92

34564m2 východní okolí krajinná zeleň 4703m2 zastavitelného 5240m2 území obce 4500m2

komunikace komunikace obslužná komunikace obslužná komunikace pěší komunikace

VPS


DK VPS plocha pro rozšíření ostatní komunikace DK VPS rozšíř.obsluž.komunikace, směřující k hradu DK VPS plocha pro rozšíření komunikace ve střední části obce, umožňující přístup k hradu DK VPS plocha pro rozšíření komunikace, zpřístupňující zastavitelné území obce DK VPS plocha pro pěší komunikaci, propojující rekreační areál se sportovištěm a rekreační loukou, zahrnuje stanoviště pro táborové ohně DV VPS plocha pro obslužné parkoviště, vymezení a stabilizace stávající plochy, je nutno respektovat stávající vzrostlou zeleň DK VPS plocha pro komunikační zpřístupnění zastavitelného území DK VPS plocha pro komunikační zpřístupnění zastavitelného území VO VPS plocha pro vodní nádrž, zrušení kořenové čistírny, přeložka nebo zrušení úseku vodovodního řadu, vyčistění plochy VO plocha pro vodní nádrž přírodního charakteru rybník ZU plocha pro urbanizovanou zeleň, sad upravený pro veřejnou zeleň, přístup k vodě i k ploše OV, v S části výsadba rezerv.zeleně plochy pro krajinnou zeleň, pro zeleň ZK biokoridoru a doprovodnou liniovou zeleň

etapa


1.etapa 1.etapa 1.etapa 1.etapa 2.etapa 1.etapa 1.etapa

Pozn.: Návrh rozvojových obytných ploch uvažuje s větším plošným rozvojem, přesahujícím velikost orientačně předpokládané obytné výstavby v obci. Důvodem je nutnost vymezení plošné rezervy pro případy neprůchodnosti realizace výstavby z hlediska řešení vlastnictví pozemků a navazujících majetkoprávních problémů.




vysvětlivky a základní údaje pro předchozí tabulku o značkách a regulačních kódech označení Vysvětlivka VPS veřejně prospěšná stavba 1. etapa plochy již připravovaných záměrů a dalších záměrů, nezbytných pro plnění základních funkcí obce 2. etapa využití území, nezbytné pro další rozvoj obce, plochy 2.etapy budou využity až po vyčerpání ploch 1.etapy bez záboru intenzifikace využití zastavěného území, uvedeno je pouze orientačně pro kapacitní bilanci území kód BH

BV

BS

BR OV

SR

VZ

VS

TV DV, DS, DZ, DK, DP ZU ZK

specifikace využití plochy - shodné označení v kapitole ve výkresu č.2 bydlení hromadné venkovského typu v bytových domech vilového charakteru, více než 3bj/obj., max.2NP + využité podkroví, připouští se ubytování a bydlení pro seniory (DPS), integrace s doplňkovou činností je vhodná - podmínkou je dobrá dopravní přístupnost, připouští se integrace zařízení občanské vybavenosti, navazující na funkci ubytování, např. pečovatelská a zdravotní služba, připouští se činnosti, nerušící a nepřevažující hlavní obytnou funkci, např. mikrojesle, výchovná a předškolní zařízení, zájmová, společenská, klubová zařízení a stravovací zařízení atd., součástí plochy je společná zahrada nebo vyhrazená zeleň bydlení individuální venkovského typu v rodinných domech venkovského typu a v usedlostech, rekreační bydlení a ubytování v chalupách a v rekreačních domcích, v objektech max. 2NP vč.využitého podkroví, připouští se integrace doplňkové činnosti, chov drobnějších zemědělských zvířat a drobná zemědělská pěstitelská činnost pro vlastní spotřebu v únosné míře, nenarušující hlavní okolní bydlení a nepřevažující obytnou funkci, ve venkovském prostoru, popř. v okrajových částech hlavního osídlení je možná obnova drobného zemědělského hospodaření se zaměřením na agroturistiku v míře, nenarušující funkci bydlení, míra únosnosti bude příslušným stavebním úřadem posuzována individuálně smíšené plochy pro polyfunkční využití, součástí je vybavenost, drobná výroba nebo výrobní i nevýrobní služby místního i regionálního významu, promíšené s trvalým bydlením a ubytováním, z výrobních činností je vhodná řemeslná a umělecká výroba, výroba užitkových a upomínkových předmětů s místní tématikou, požadavkem je slučitelnost bydlení a ubytování s touto činností s vyloučením rušivých účinků stávající rekreační bydlení hromadné i v individuálních rekreačních domcích, chatách a v účelových objektech, nepřipouští se další výstavba chat a jiných neadekvátních staveb občanská vybavenost převážně ve veřejném zájmu na komerční i nekomerční bázi, zahrnující hromadné ubytování a ubytovací rekreační zařízení, součástí jsou vnitroareálové plochy (komunikace, parkoviště atd.), plochy areálové (vyhrazené) zeleně a plochy a zařízení sportovního vybavení plochy sportu a rekreace místního i regionálního významu s podílem upravených zpevněných i travnatých ploch pro letní i celoroční využití, součástí je rekreační ubytování, připouští se stavby pro příležitostné přechodné a rekreační ubytování a účelové stavby, nezbytné pro dané funkční využití plochy, součástí je areálová zeleň, součástí mohou být rekreační vodní plochy plochy zemědělské výroby, zařízení pro soustředěný chov hospodářských zvířat, skladování a zpracování produktů živočišné výroby, navazující zemědělské služby, služby agroturistiky a cestovního ruchu, nepřipouští se narušení kontaktních obytných ploch plochy výrobně technické činnosti nerušivého charakteru, výroba nebo výrobní služby místního významu, např. stavebnictví, podnikatelské aktivity a živnostenská činnost, místní skladování nebo drobná zemědělská výroba s vazbou na agroturistiku, např. malokapacitní chov koní s ustájením a možností vymezení cvičných výběhů i výběhu do navazující volné krajiny a zemědělských ploch, provozy nesmí obtěžovat kontaktní bydlení plochy technické vybavenosti, plošná zařízení technické vybavenosti, parkovišť pro obsluhu, možnosti rozšíření plochy pro nárazové potřeby, plocha opatřena doprovodnou izolační zelení plochy dopravní vybavenosti, liniové koridory základní silniční sítě, železniční sítě, místní obslužné komunikace, ostatní a pěší komunikace, obslužné, příležitostné a kapacitní parkoviště, ČSPH, částečné zpevnění povrchu s možností rozšíření plochy pro nárazové potřeby, plochy opatřeny doprovodnou izolační zelení plochy urbanizované zeleně, parky, hřbitovy, pobytové rekreační louky, veřejná, ochranná a ostatní obecní zeleň, připouští se zřizování drobných účelových staveb a komunikací, nezbytných pro dané využití plochy krajinné zeleně, veřejná a ostatní zeleň, lesní porosty a přirozené nebo přírodě blízké




ZP VO

porosty, aleje, remízky, meze atd. plochy produkční zemědělské půdy vodní plochy a toky




B7 NÁVRH KONCEPCE DOPRAVY A TECHNICKÉHO VYBAVENÍ DOPRAVA 1. SILNIČNÍ DOPRAVA 1.1. ŠIRŠÍ VZTAHY Obec Bezděz je na vyšší silniční síť napojena v úrovňové křižovatce silnic I/38 a III/25915. Silnice I/38 propojuje severovýchodním směru silnice I/9 a I/10 (R/10 – E 65). Umožňuje dopravní vazby ze Šluknovského výběžku ve směru na Doksy, Mladou Boleslav (spojení na Prahu) a dále v pokračování na města Nymburk, Kolín, Čáslav, Havlíčkův Brod, Jihlava a Znojmo (hranice s Rakouskem). Trasa je výhodná pro nákladní dopravu ve spojení na hraniční přechod Rumburk – Neugersdorf do SRN. Silnice III/25915 místně zpřístupňuje obec Bezděz ze silnice I/38 a propojuje,jižním směrem řešené území s obcemi Bezdědice, Březovice a Březinka, situovanými v klínu mezi silnicemi II/273, II/259 a II/272. Z hlediska staničení silnice začíná v křižovatce se silnicí III/25911 u Březovic - část Víska a po 7,2 km je ukončena v obci Bezděz. 1.2. ZÁKLADNÍ SÍŤ STÁTNÍCH SILNIC Obec Bezděz se, z hlediska dopravních vztahů, nachází ve vzdálenosti 2 km od tahu silnice I/38 v úseku Bělá pod Bezdězem - Doksy. Jedná se o extravilánový úsek tohoto významného silničního spojení s vyšším dopravním zatížením a úrovňovou křižovatkou se silnicí III/25915. Ve směru na Doksy jsou při silnici lokalizována 2 značená parkoviště ve vazbách na blízké turistické stezky. Návrhová kategorie silnice je S11,5/80. Hlavní dopravní přístup do obce zůstává tvořen slepým úsekem silnice III/25915 od křižovatky se silnicí I/38. Komunikace je ukončena v centru obce s možností vratné větve v objížďce zařízení občanské vybavenosti. V závěrečném kilometru trasa překonává stoupání okolo 8% do zastavěného území pod hradem Bezděz. Celková délka silnice v řešeném území je 2 km, návrhová kategorie S 7,5/50. V úseku silnice III/25915 mezi železniční stanicí Bezděz a centrem obce se navrhuje zřízení min. jednostranného chodníku. 1.3. MÍSTNÍ KOMUNIKACE V rozsahu řešeného území mají některé komunikace dopravně-obslužný význam ve zpřístupnění vzdálenějších lokalit obytné zástavby nebo komerčních aktivit z centra obce Bezděz, části Dvůr ze silnice I/38 a rozvojového území bývalého vojenského prostoru s hospodářskými komunikacemi a komunikacemi pro vojenská kolová vozidla (Mnichovohradišťská a Mariánská cesta). V současné době jsou po trasách těchto komunikací ve směrech na Doksy a Kuřivody vedeny cyklotrasy. U Obecního úřadu se navrhuje přeložka krátkého úseku komunikace s úpravou křižovatky, která řeší vymezení odstavných stání pro správu obce. Navrhované stávající komunikace, zařazené do kategorie místních obslužných komunikací MO 6,5/50 a MO 5,5/40 jsou vedeny z centra obce ve směrech: 1) západ - sportoviště 2) sever – nástupní prostor po hradem 3) východ – hlavní rozvojové území, pokračování cyklotrasa 4) jihovýchod – část Dvůr 5) propojení části Dvůr se silnicí I/38 Jedná se v řadě případů o slepé úseky komunikací. Novostavbou je severojižní propojení mimo stávající trasu silnice III/25915 – zpřístupnění rozvojových pro bydlení a základní občanskou vybavenost ve druhé etapě. Tato síť stávajících i navrhovaných místních obslužných komunikací bude vybavena min. jednostranným chodníkem. Ostatní místní propojení mají charakter účelových komunikací, které přímo navazují na přístupy k objektům ze silnice III/25915 nebo z tras místních komunikací. Jejich povrch je někdy zpevněný nebo je to upravený rostlý terén. 1.4. KOMUNIKAČNÍ ZÁVADY Komunikační závady na silniční síti jsou v řešeném území především ve směrovém uspořádání, lokálně zúžených profilech, nepřehledných místech a křižovatkách i v absenci chodníků. Navrhuje se : a) silnice I/38 – stavebně-technická úprava křižovatky se silnicí III/25915 (vymezení jízdních profilů, ochranné ostrůvky, pěší vazby) ÚPO Bezděz - Návrh



– zabezpečení pěších v místě křížení s turistickými trasami (signalizace, mimoúrovňová varianta) b) silnice III/25915 – doplnění směrového dopravního značení – vybudování min. jednostranného chodníku v rámci tělesa komunikace v úseku od železniční stanice po centrum obce – řešení hlavních odstavných ploch na volných pozemcích mimo průjezdný profil – stavební úpravy ve zlepšení přehlednosti v koncovém úseku silnice s otočkou c) místní komunikace – doplnění směrového dopravního značení v části Dvůr – u místních obslužných komunikací doplnění min. jednostranných chodníků – odstraňování nepřehledných míst – rozšiřování jízdních profilů v zastavěných částech obce 1.5. INTENZITY DOPRAVY Poslední celostátní sčítání dopravy, zajišťované Ředitelstvím silnic Praha, se uskutečnilo v roce 2000. Sčítací stanoviště byla umístěna na silnici I/38 u obce Obora a u města Bělá pod Bezdězem. Zjištěná celodenní intenzita dopravy - celkem 6 125 a 5 300 vozidel, podíl nákladních vozidel byl 27 %. Pro návrhové období v roce 2015 byly intenzity dopravy na silnici I/38 stanoveny pomocí přepočítávacího koeficientu 1,40 a budou pohybovat v rozmezí 7 400 – 7 800 vozidel/24 hodin. Výhledové intenzity dopravy na silnici I/38 budou ovlivněny (úbytek nákladní dopravy) otevřením hraničního přechodu do SRN na dálnici D 8 (Praha – Drážďany). Na silnici III/29515 nebylo situováno sčítací stanoviště a výhledová intenzita dopravy nepřesáhne 1 000 vozidel/24 hodin. 1.6. DOPRAVNÍ VYBAVENOST V řešeném území je vydáno současně platné stavební povolení na čerpací stanici pohonných hmot, umístěnou v blízkosti křižovatky silnice I/38 a silnice III/25915. Další nejbližší stanice jsou situovány na silnici I/38 v Bělé pod Bezdězem ve vzdálenosti 5 km a v Doksech ve vzdálenosti 7 km. Sportovně-rekreační plocha (jižní část obce) v kontaktu s průtahem silnice III/25915, je určena pro stanový camping. Vyšší motoristické služby jsou poskytovány v Doksech, České Lípě nebo Mladé Boleslavi.

2. ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Železniční trať č. 80 Rumburk - Nymburk má ve vztahu k vymezenému území obce Bezděz tangenciální polohu a je zařazena do sítě celostátních drah. Spěšné vlaky zastavují ve stanicích Doksy a Bělá pod Bezdězem, další vazby na ostatní tratě ve směrech Praha, Děčín nebo Liberec jsou umožněny v Mladé Boleslavi a České Lípě. Železniční stanice Bezděz je vzdálena 2,5 km od centra obce a jedná se o stanici průjezdnou se smíšenou povahou práce. Vzhledem k poloze tratě má železniční doprava v dělbě přepravní práce malý podíl. Pro rekreační dopravu zůstává významná ve vztahu návštěvy hradu Bezděz. Výhledová opatření v železniční dopravě budou zaměřena na racionalizaci a vyšší efektivnost provozu s rozšířením a zkvalitněním nabídkových služeb pro partnery i cestující veřejnost. Jejich realizace se předpokládá na stávajících plochách a při respektování ochranného pásma dráhy.

3. AUTOBUSOVÁ DOPRAVA Obec Bezděz je celkem výhodně obsluhována autobusovými linkami, které jsou vedeny ze směrů Mladá Boleslav, Bělá pod Bezdězem nebo Doksy po silnici I/38 se zastávkou v křižovatce se silnicí III/29515 (dílkové spoje) a pak je nutné překonat zbylé 2 km pěšky. Většina místně-obslužných spojů ale pokračuje dále po silnici III/25915 do centra obce s otočkou. Dojížďkové doby do blízkých větších sídelních center jsou: Bělá pod Bezdězem - 10 minut, Doksy - 15 minut, Mladá Boleslav a Česká Lípa - 40 minut. Počty spojů v běžném pracovním dni budou i nadále pokrývat především potřeby v dojížďce za prací a do škol. V řešeném území jsou situovány autobusové zastávky na silnici III/25915 v centru obce a u křižovatky se silnicí I/38 pro autobusové linky zpřístupňující obec, na silnici I/38 v křižovatce se silnicí III/25915 pro přímé linky mezi Českou Lípou a Mladou Boleslaví a v křižovatce s místní komunikací do části Dvůr. Zastávky se ÚPO Bezděz - Návrh



navrhuje komplexně stavebně upravit se zálivy pro vozidla a vazbou na přechody pro chodce, případně pohotovostní odstavnou plochou. Architektonicky ujednocené kryté čekárny se doplní odpovídající vybaveností pro cestující veřejnost (informační systém o aktivitách v obci, mapa, telefon a pod.). Většina obytné zástavby leží v docházkové vzdálenosti 400 m (5 minut). Koncepce rozvoje veřejné autobusové dopravy v uspokojování dalších záměrů a potřeb bude zásadním způsobem vázána na dotaci a dohodnuté podmínky mezi Krajským úřadem Liberec, Obecním úřadem Bezděz a provozovatelem.

4. DOPRAVA V KLIDU Nabídka možnosti odstavování vozidel v blízkosti centra obce nebo v blízkosti jednotlivých aktivit na jejím území, zásadním způsobem ovlivňuje jejich atraktivitu. Výraznou sezónní atraktivitou je především hrad Bezděz. V současné době vymezená a zpoplatněná odstavná plocha vedle autobusové zastávky slouží jako kapacitně omezené záchytné parkoviště pro osobní automobily a autobusy. Při zajíždění i vyjíždění vozidel dochází k ohrožení bezpečnosti silničního provozu na průtahu silnice III/25915, protože se částečně pro manipulaci užívá přilehlého jízdního pruhu. Jinak motorizovaní návštěvníci hradu odstavují vozidla ve volných prolukách mezi domy, na místních a účelových komunikacích, v rozporu s dopravním značením i obecně platnými pravidly silničního provozu (zákon 361/2000 Sb.) i v rozporu s požadavky na perspektivní dopravní zklidnění vnitřní části obce. Na základě variantního vyhodnocení umístění kapacitního záchytného parkoviště pro návštěvníky obce se navrhuje tato plocha západní při silnici III/25915 – v řešení Konceptu 1.varianta. Lokalita leží cca 650m jižně od centra obce s pěším přístupem do centra obce segregovanou pěší trasou. Parkoviště je dostatečně kapacitní a jeho plošná výměra skýtá i další případně nutné rezervy. Parkoviště zároveň slouží potřebám navazujících ploch sportu a rekreace - kempu – lok.č.55b, kde se nepředpokládá přístup automobilů a ploše občanské vybavenosti – lok.55g. Dle možnosti realizace je parkoviště rozděleno do dvou částí a etap: Lok.č.55a – kapacita min.100 OA + 10 BUS – volná plocha – 1.etapa Lok.č.55f – kapacita 10 OA – plocha současně provozované jímky odpadních vod – 2.etapa, po rekonstrukci, případně po zrušení jímky Většinová zástavba rodinných domů vytváří předpoklady pro bezkolizní odstavování vozidel obyvatelů obce. Garáže jsou součástí objektů nebo samostatné na přilehlých pozemcích. Tuto potřebu není nutné bilancovat.

5. PĚŠÍ, TURISTICKÉ A CYKLISTICKÉ TRASY V souvislosti s nízkým počtem trvale i přechodně bydlících obyvatel nedosahuje současně pěší doprava vyšších intenzit. Hlavní pěší tah je veden v souběhu se silnicí III/25915 a vazbami na železniční stanici Bezděz, autobusové zastávky v křižovatce se silnicí I/38, centrum obce se službami (autobusová zastávka) a přístup ke hradu. Na tomto stávajícím propojení je řada kolizních míst nebo úseků, které se navrhuje odstranit vybudováním souběžného jednostranného chodníku, odklonem pěší dopravy mimo průtahový úsek silnice a využitím ekologické osobní kyvadlové dopravy. Na přístupu k hradu Bezděz se navrhuje významné posílení pěších tras, částečný odklon obslužné komunikace je navržen u obecního úřadu a v jihovýchodní části obce s novým vymezením (obsah 2.etapy) a dílčí rozšíření v severní části centra. Horní úsek komunikace mimo zastavěné území je určen výlučně pro pěší přístup k hradu. Na východním úbočí vrcholu vrchu Bezděz je stávající lanová dráha, provozovaná v rámci stávajícího lesního průseku pro technické účely. Návrh na rozšíření její funkce na malokapacitní ekologickou osobní přepravu méně imobilních a starších návštěvníků hradu byl orgány ochrany památek a přírody zamítnut a není v ÚPO uplatněn. Z grafické části je dle dodatečného výslovného požadavku KÚ LK odstraněn zákres stávající lanovky. Otázka výhledové dopravní obsluhy hradu (doprava objemných a těžkých břemen) bude řešena mimo ÚPO. Ostatní pěší trasy zpřístupňují v obci vzdálenější lokality obytné zástavby, samostatnou část Dvůr nebo areál hřiště a sledují trasy obslužných komunikací, případně značených turistických stezek. Hrad Bezděz je atraktivním turistickým místem a tak jsou k němu přivedeny tyto značené turistické stezky : červená ”Z Doks na Bezděz a na Housku”, délka 17,5 km - základní spojnice Doks s Bezdězem, vede převážně písčitými lesy a od Bezdězu pak střídavě lesem a otevřeným výhledovým terénem na Housku ÚPO Bezděz - Návrh



-

modrá ”Od Mladé Boleslavi na Bezděz přes Valdštejnsko”, délka 21,5 km zelená ”Ze Starých Splavů přes Starou Skalku, Korce a Okna na Bezděz”, délka 26,5 km

Kolizními úseky jsou křížení se silnicí I/38, kde jsou navrhována dopravně-technická opatření ke zvýšení bezpečnosti silničního a pěšího provozu. Hlavní směry značených cyklotras zpřístupňují především hrad Bezděz ve směrech od města Doksy a turisticko-rekreačních oblastí Kokořínsko a Ralsko. označení

specifikace trasy

25

Most, Litoměřice, Doksy, Hrádek nad Nisou - prodloužení Greenway CTM MODO na hranice ČR

3045

Jablonné v Podještědí, Doksy, Bezděz, Bělá pod Bezdězem - možnost dalšího propojení na Pojizerskou magistrálu (Praha)

Další místní cyklotrasy jsou vedeny po objezdové účelové komunikaci pod hradem Bezděz nebo zpřístupňují část Dvůr ve směru od Březovic. Je nutné dořešit informačně-navigační systém, vztahy na trasy cyklobusů a železniční spoje s přepravou kol, zázemí pro cykloturisty (servis, úschovna, ubytování) a zlepšit stavebně-technické parametry tras.

6. NEGATIVNÍ ÚČINKY HLUKU Z DOPRAVY 6.1. VYMEZENÍ HLUKEM OHROŽENÉHO ÚZEMÍ Metodika stanovení úrovně hluku je dána ”Metodickými pokyny pro výpočet hladin hluku z dopravy ” - VÚVA z roku 1991. Pro zástavbu podél průtahů silnic I. třídy lze použít korekci : - základní hladina hluku - korekce

50 dB(A) + 10 dB(A)

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

max. přípustná hladina Laeq

60 dB(A)

Pro časové období k roku 2010 se předpokládá snížení negativního vlivu rychlosti dopravního proudu a procentuálního podílu nákladních vozidel – ovlivnění faktoru 1. Vynesením isofony 60 dB(A) do výkresu je určen rozsah území potencionálně ohroženého vyšší hladinou hluku než je maximálně přípustné. 6.2. VÝPOČET HLUKU silniční doprava X = F1 . F2 . F3 Y = 10 logX - 10,1 F1 = faktor dopravního proudu F2 = faktor podélného sklonu nivelety F3 = faktor druhu krytu vozovky silnice I/38 S voz./24 hod. 7 800 počet OA . 6 200 počet NA 1 600 F1 50 621 386 F2 1,13 F3 1,00 X 57 202 166 Y 67,5 vzdál. isofony 60 dB(A) 55 m

železniční doprava X = 140 . F4 . F5 . F6 . m Y = 10 logX + 40 F4 = faktor druhu trakce F5 = faktor okamžité rychlosti F6 = faktor počtu vozidel vlaku žlz. trať Rumburk – Nymburk M vlaků/24 hod. 50 m vlaků/hod. 2,08 VN km/hod. 80 F4 1,00 F5 0,80 F6 1,20 X 280 Y 64,4 - 66,8 vzdál. isofony 60 dB(A) 25 - 40 m

6.3. VYHODNOCENÍ ROZSAHU HLUKEM OHROŽENÉHO ÚZEMÍ Z výpočtu a vynesení isofony 60 dB(A) do výkresu je zřejmé, že hladinou vyšší je ohroženo území podél silnice I/38, ale trasa komunikace je vedena mimo zastavěné území. Na průtahu silnice III/25915 je negativně ovlivněna zástavba maximálně v těsné blízkosti silnice. Koncepce počítá se zklidněním průjezdní ÚPO Bezděz - Návrh



dopravy ve vazbě na zřízení záchytného parkoviště a tudíž i s minimalizací této hlukové zátěže. Hlukové vlivy ze železniční dopravy jsou minimální vzhledem k excentrické poloze tratě a terénnímu zářezu.




7. ZÁVĚR V koncepci Územního plánu obce Bezděz je navrhováno řešení následující dopravní problematiky: realizovat stavebně-technická opatření na křižovatce silnic I/38 x III/25915 s prvky zvyšujícími bezpečnost silničního provozu na průtahu silnice III/25915 odstraňovat komunikační závady s prvky ochrany chodce – zřízení minimálně jednostranných chodníků trasy místních obslužných komunikací stavebně upravovat tak, aby jejich uspořádání dosáhlo parametrů návrhové kategorie a zároveň ochrany chodců – zřízení min. jednostranných chodníků v železniční dopravě vycházet z reálného výhledu v rámci koncepce další transformace ČD v autobusové dopravě zajistit bezpečný přístup cestujících k zastávkám s úpravami nástupních prostor vhodně situovat kapacitní záchytnou odstavnou plochu s bezpečnou pěší vazbou na přístup ke hradu Bezděz vytvářet podmínky pro segregaci pěší dopravy a vhodnými opatřeními zvyšovat její bezpečnost zabezpečit křížení turistických stezek se silnicí I/38 v centru obce vybudovat, ve vztahu k hradu, zázemí pro cykloturisty stávající komunikační propojení v bývalém vojenském prostoru využít pro rozšíření turistických a cyklistických tras zrevidovat dopravní značení v katastru obce.




VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ŠIRŠÍ VZTAHY -

Koncepce vodního hospodářství řešeného území je v širším pohledu dané konfigurací terénu, který gravituje do pomoří Severního moře a jeho hlavním povodím je Labe. Řešené území leží, stejně jako převážná část českolipského regionu, v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod „Severočeská křída“ - (CHOPAV). Chráněná oblast byla vyhlášena k datu 2.září 1981 nařízením vlády ČSR §2 odstavec (1) a tím je dána její ochrana a regulace veškeré činnosti v tomto území.

DŮVODY POŘÍZENÍ ÚPO Územní plán obce Bezděz je pořizován na základě potřeb a požadavku obce. Hlavním cílem řešení je odstranění nedostatků v území, z nichž nejzávažnější je chybějící systematické čistění odpadních vod. V důsledku součinnosti nepříznivých okolností a současné neprůchodnosti v dořešení širších vztahů v době dopracování Návrhu, není v rámci ÚPO stanoveno koncepční řešení likvidace odpadních vod, odpovídající značnému významu a skutečným rozvojovým potřebám území obce Bezděz (podrobněji níže).

STANOVENÍ PODMÍNEK ROZVOJE 1.

Stav vodohospodářské infrastruktury nedává dostatečné předpoklady pro rozvoj území. Současný stav v obci je následující: a) Vodovodní systém, který původně částečně spadal pod vlastnictví a správu obce, je současně ve vlastnictví Severočeské vodárenské společnosti, a.s. Teplice a provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Teplice. Voda dodávaná do systému je z původního zdroje a je velmi kvalitní. Zdrojem pitné vody je stávající vrt s vyšším obsahem železa. Byla vybudována nová přečerpací stanice, zachováno je původní výtlačné zařízení.

2.

3.

4.

b) Jediné zařízení na čištění odpadních vod, které je na území obce, se nachází u bytových domů v blízkosti zemědělského areálu a zároveň v blízkosti výše uvedeného vrtu. Stávající čistírna je pouze mechanická s nedostatečným účinkem. Předčištěné vody jdou do vsaku v blízkosti pásma hygienické ochrany vrtu, používaného k dodávce pitné vody do obce. Dalším z hlavních faktorů, nepříznivě ovlivňujících další populační vývoj v obci je věkové složení obyvatel. Při porovnání s věkovou strukturou okresu Česká Lípa, se Bezděz vyznačuje minimálním zastoupení dětí ve věku 0-14 let a zvýšeným podílem produktivní složky. Z hlediska demografické situace jsou v obci podmínky pro další vývoj nepříznivé-minimum mladé populace, zvýšený podíl produktivní složky, nedostatek pracovních příležitostí vede k silné vyjížďce mimo obec. Hlavním předpokladem urbanistické koncepce je zvýšení zájmu mladších obyvatel, akceptujících širokou nabídku ploch pro nové bydlení, vhodné k zakládání rodin. Předpokládá se následné zlepšení věkové struktury obyvatel a umožnění vzniku nových zařízení občanské vybavenosti a služeb. Rozvoj vybavenosti a služeb cestovního ruchu dává naději na rozvoj nových pracovních příležitostí a vznik nového ekonomického zdroje území. Území obce Bezděz je tvořeno jedním katastrálním územím o celkové výměře 2399 ha s 286 trvale bydlícími obyvateli – stav k datu 06.2004. Počet obyvatel od roku 1850 – 569 do roku 1999 klesl na pouhých 233 obyvatel. V roce 2001 byl celkový počet obyvatel 268 a počet rekreantů 160-230. Hustota osídlení na katastrálním území obce je cca 0,2 obyvatele/ ha. Hustota osídlení na zastavěném území je cca 4,9 obyvatele/ha. S ohledem na současné pozastavení trvalého poklesu, a naopak zaznamenaného mírného přírůstku, je rozvoj obce řešen ve dvou hlavních variantách :

Varianta 0 - minimální – po uspokojení současného zájmu o bydlení – 15 zájemců o výstavbu - vývoj bude pokračovat ve stejném trendu jako po roce 1991 s minimálním přírůstkem obyvatel - v tomto případě bude pro obec nesnadné udržet stávající velikost na hranici 300 obyvatel trvale žijících. Varianta 1 – optimální - v případě pokračování současného trendu mírného rozvoje po roce 2000 cca-400 obyvatel trvale bydlících. Varianta 2 – maximální – v případě silnějšího rozvoje bude populace ovlivněna dobudováním občanské vybavenosti a rozšířenou možností zaměstnání rozvojem podnikatelských aktivit a novou výstavbou bytů, která by mohla stabilizovat mladé obyvatelstvo. Při trvání současného zájmu o výstavbu by mohlo dojít ke zvýšení počtu trvale bydlících obyvatel na cca 420-480 trvale bydlících. ÚPO Bezděz - Návrh



Bydlící obyvatelé – výhledová velikost : současný stav k r. 2004 stav 300 obyvatel Návrh obyvatelé - 1.etapa návrhu 420 obyvatel 2.etapa návrhu 480 obyvatel Maximum trvalých obyvatel 480 obyvatel

včetně

Rekreační hromadné ubytování současný stav : restaurace a jeden penzion Návrh 50 osob 2 hotely a 2 160 osob DPS 24 osob Stávající letní 70 osob Celkem 324 osob Denní 324 osob. Maximální naplnění cca 700 uživatelů 5.

286 obyvatel rozestavění

20 osob CAMP pensiony

tábor osob maximum území

Koncepce ÚPO je navrhována v harmonickém souladu přírodních a civilizačních funkcí v limitech požadavků na dodržení podmínek zdravého životního prostředí.

NÁVRH VODNÍ TOKY A PLOCHY – OCHRANA VOD Na území obce jsou jedinými vodotečemi odpady z původních pramenišť na úbočí Bezdězu. Voda z prameniště u přečerpací stanice přepadá do nádrže o ploše cca 110 m2 a hloubce cca 2 m. Z této nádrže voda odtéká do větší nádrže u parkoviště (u kostela) o ploše cca 3000 m2 a hloubce cca 1,3 m. Sem zřejmě přitéká i voda z prameniště u vodojemu pro 2. tlakové pásmo. Přepad z velké nádrže odtéká zčásti příkopy a zčásti zatrubněným odpadem do terénu nad ochranným pásmem 2°vrtu. Voda zasakuje do terénu nad kótou 380 m n.m., když od této kóty není znatelný žádný odtok povrchových vod. Území obce leží v zčásti povodí Ploučnice a zčásti v povodí Jizery. Návrh počítá s rozšířením stávajícího rybníka v centru o další nádrž v jeho východní části. Dle sdělení SčVK, a.s. závod Ústí nad Labem, je v místě rozšiřovaného rybníka vodovodní řad, zakončený hydrantem. Řešení úpravy vedení řadu, popř. jeho zrušení, bude předmětem podrobnější dokumentace. Obě části rybníka zřejmě nebudou využívány pro intenzivní hospodaření. Z hlediska případného využití by měly být nádrže sledovány. Bylo by možné využít nádrže pro eventuelní chov menších ryb samozřejmě s provzdušňovacím aerátorem. Bylo by zřejmě možné provádět chov malých ryb nebo ryb větších na prodej. Tuto otázku je nutno řešit ve spolupráci s rybáři. Bude nutné vyčistit jímky a provést jejich opravu, včetně zajištění povolení k nakládání s vodami. Úpravy budou potřebovat jak otevřené příkopy tak i zatrubněné části dešťové kanalizace, které odvádí také přelivné vody z pramenišť do území pod západní polovinou obce. Významnou roli při odvedení dešťových přívalových vod hrají, vzhledem ke spádu území, místní komunikace, které vytváří takzvané havarijní odtokové trasy. Uvažované zřízení rekreační vodní plochy v jižní části obce (včetně rekreační louky) bude možno řešit jímáním vody z přelivů pramenišť, protékající územím pod terénem. Podmínkou řešení je provedení podrobnějšího hydrogeologického průzkumu území.

ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU Bezděz je zásobován pitnou vodou samostatným vodovodem. Původní obecní vodovod využíval prameniště na úbočí Bezdězu a byl rozšířen v roce 1950. V roce 1969 byl gravitační vodovod doplněný hlubinným vrtem ÚPO Bezděz - Návrh



do turonského horizontu s kapacitou až 5 l/s a hloubkou 117 m. Maximální odběr byl stanoven na 205 l/s. Nadmořská výška vrtu je 372 m, hladina vody je v úrovni 286,5 m n.m. Nezvodněná část kolektoru je 85,5 m vysoká a zvodněná 31,5 m. Vodovodní systém byl rozdělen na dvě tlaková pásma .Voda byla čerpána ponorným čerpadlem do akumulace u vrtu o objemu 25m3 a odtud přečerpávána do přečerpací stanice s akumulací cca 50 m3, ze které byla voda čerpána do vodojemu pro druhé tlakové pásmo. Vodojem má maximální hladinu ve výšce 466 m n.m. a minimální hladinu ve výšce 462,54 m n.m. V osmdesátých letech byla přečerpací stanice u vrtu zrušena a do vrtu bylo osazeno čerpadlo s dostatečnou výtlačnou výškou. Voda z vrtu je čerpána novým samostatným výtlakem až do akumulace I tlakového pásma. Přečerpávání do vodojemu druhého tlakového pásma zůstalo zachováno. Celý systém byl doplněn řídící automatikou LAVO, která zajišťuje plnění vodojemů a kontroluje chod čerpadel a údaje přenáší do centrálního dispečinku. Současně bylo provedeno rozšíření vodovodní sítě.




Maximální hodinová spotřeba vody kh =1,8 m3/hodinu. Samostatné ne příliš kvalitní zdroje zásobují oba zemědělské areály. Maximální naplnění území cca 700 obyvatelů. Otázka směřuje k variantě útlumu zemědělské živočišné výroby (oproti dřívější velkovýrobě) a využití poměrně velké plochy statku pro výrobně technické činnosti a smíšené aktivity, konkrétně mechanizační zázemí rostlinné výroby a výhledově i aktivity cestovního ruchu a agroturistiky. Předpokladem je přesunutí intenzivní živočišné výroby a souvisejícího zemědělského hospodaření do okrajové polohy – zejména do části obce Dvůr. Řešené území se nachází v oblasti s vysokým 3. stupněm radonového rizika vnikání radonu do budov – výchozy čediče z propustných půd - Velký a Malý Bezděz, Horka, Slatinné vrchy většinou sloupkových tvarů. S ohledem na vývoj spotřeby pitné vody, jejíž cena několikanásobně stoupla a stala se žádanou tekutinou, která je přesto nepostradatelná pro život, zároveň také došlo ke snížení odběrů pitné vody pro domácnosti z veřejných vodovodů. V lokalitě, ve které leží Bezděz, bude zřejmě spotřeba pitné vody menší než 80 l/na osobu a den. Lze tedy předpokládat, že odběr pitné vody pro domácnosti bude dosahovat cca 80-90 l/pitné vody pro osobu. Současný stav v osídlení je dán 286 ob., včetně rozestavěných staveb je stav cca 300 obyvatel trvale bydlících .Voda z vrtu je kvalitní i když se nachází v blízkosti 3.stupně radonového rizika. současný stav 286 obyvatel - 229 m3 trvale bydlících spotřeba vody pro 420 obyvatel - 336 m3 trvale bydlících spotřeba vody pro 480 obyvatel - 432 m3 trvale bydlících rekreační hromadné ubytování-penzion+restaurace návrh camping dva hotely + dva pensiony DPS stávající letní tábor celkem

20 osob 50 osob 160 osob 24 osob 70 osob 324 osob

první etapa druhá etapa

kd 1,5 m3/den kd 1,5 m3 /den kd 1,5 m3 /den

20 m3 denně 25 m3 denně 160 m3 denně 38 m3 denně 35 m3 denně 388 m3 denně max.spotřeba vody kh 1,8m3

Na území obce jsou uloženy vodohospodářské sítě které je nutné chránit před poškozením pro vodovodní řady 2 metry od vnějšího okraje potrubí na obou stranách a pro ochranu vodovodních přípojek do 2 m od osy potrubí na obě strany - ČSN 75 5401 pro potrubí a pro přípojky ČSN 75 5411. Pozn.: Pramenní jímka na východním okraji obce není napojena do veřejné vodovodní sítě, je z ní zásobován pouze jeden soukromý objekt. Jelikož je toto zařízení součástí navrhovaných rozvojových ploch, bude jeho funkce řešena až v souvislosti s podrobnějším řešením lok.č.16,101. Nabízí se možnost napojení objektu na veřejný vodovod nebo koordinace trasy vodovodu s plánovanou obytnou výstavbou a ponechaná možnost dalšího využití zařízení.

LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD SOUČASNÝ STAV V obci není žádná soustavná kanalizace s čistírnou odpadních vod. Na stávajícím území jsou jímky pouze se sedimentačním a hrubým přečištěním. V současné době jsou obytné objekty sice vybaveny na poměrně vysoké úrovni zařizovacími předměty, avšak likvidace odpadních vod se provádí stále na nevhodné úrovni a je možné pozvolné znečišťování turonského horizontu. Vodotěsná jímka na vyvážení je zřejmě výjimkou. Častěji se vyskytují jámy, do kterých natéká odpadní voda s tím, že se usazuje hustý podíl a tekutý podíl se vsakuje do terénu. Obdobný problém je také v areálu statku, který likviduje odpadní vody s větším prostorem pro kal. Dešťové vody jsou v rámci zastavěného území odváděny příkopy a dešťovými stokami do nádrží, které jsou částečně použité pro sedimentaci těžších biologických sedimentů. Méně znečištěné vody jsou schopné vsaku. V areálu stávajícího statku Bezděz se současně i do budoucna počítá převážně s rostlinnou výrobou a pouze s malým počtem kusů chovaných hospodářských zvířat (zřejmě koní). Omezená velikost stáda je limitovaná požadavky na zachování kvality ŽP kontaktního bydlení. Větší stádo koní, popř. i jiných hospodářských zvířat, je situováno do odtrženého prostoru části Bezdězu – Dvora a v návrhu do východního okraje osídlení. NÁVRH Vzhledem k současnému nárůstu obyvatel a předpokládanému dalšímu rozvoji osídlení Bezdězu bude zřejmě možné naplnit celkové maximální využití území pro cca 700 uživatelů, z nichž část bude využití rekreační. Předpokládané osídlení bude zhruba z poloviny trvale bydlících obyvatel, z druhé poloviny využití k rekreačním účelům (350/350). ÚPO Bezděz - Návrh



Řešení problematiky likvidace odpadních vod v obci Bezděz je již dlouhodobě vyhledáváno. Hlavní překážkou v řešení soustavného odkanalizování obce a centrální likvidace odpadních vod je absence trvalého recipientu v území. Otázka likvidace odpadních vod byla Obcí Bezděz prověřována již v minulosti zpracovanou studií, která převáděla splaškové vody do relativně nedaleké a konfigurací terénu vhodné obce Bělá pod Bezdězem. Toto řešení bylo pro obec finančně neúměrně nákladné a vznikl požadavek na jiné variantní řešení. Úkolem následně řešené Urbanistické studie obce Bezděz bylo nalezení jiného přijatelného řešení, jehož cílem bylo umožnění likvidace odpadních vod v místě. Řešení bylo založeno na vytvoření umělé vodní plochy, jako náhrady za chybějící recipient, s dostatečnou schopností dočistění předčištěných odpadních vod v centrální ČOV. Koncept ÚPO navázal na toto řešení, z hlediska Povodí Ohře s.p.Chomutov a Severočeských vodovodů a kanalizací a.s.závod Ústí n/L. k němu byl vznesen nesouhlas. Návrhem dle požadavku Souborného stanoviska ÚPO Bezděz je individuální odkanalizování. Pro území obce bez trvalého recipientu je to řešení, které vyhovuje současně platnému zákonu o vodách a zároveň je v souladu se současně sledovanou širší vodohospodářskou koncepcí, vytčenou oborovým dokumentem - Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje (PRVKLK). Likvidace odpadních vod musí být v souladu se zákonem č.254/2001 Sb. o vodách a souvisejícími předpisy. Dle § 38 odst. 4 lze vypouštět odpadní vody do vod podzemních pouze vyjímečně z jednotlivých RD a staveb pro individuální rekreaci na základě individuálního posouzení jejich vlivu na jakost podzemních vod (viz.stanovisko č.j.003201-31758/2004 ze dne 18.11.2004). Dalším možným řešením likvidace odpadních vod je jejich shromažďování v nepropustných jímkách a jejich následné vyvážení do blízké provozované čistírny odpadních vod – např. ve Starých Splavech. Důvody pro rozhodnutí o individuálním způsobu odkanalizování Na území obce Bezděz se nenachází žádný trvalý recipient. Bezděz se svojí velikostí (počtem obyvatel a rozlohou) řadí mezi velmi malé obce. V současné době je zpracovaný oborový dokument Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje (PRVKLK), který likvidaci odpadních vod obce Bezděz, jakožto takto malé obce, neřeší. Tento oborový dokument je schválen a je sledovaný jako směrodatný. Ze stanovisek Povodí Ohře s.p.Chomutov (č.j.003201-31758/2004 ze dne 18.11.2004) a Severočeské vodovody a kanalizace a.s.závod Ústí nad Labem (č.j.151/90000/16895-CL) ke Konceptu ÚPO vyplývá doporučení na převedení odpadních vod do jiného území, např. do Starých Splavů, kde je centrální ČOV. Takto navržené řešení, které není v souladu s koncepcí výše uvedeného PRVKLK, však nelze v návrhu ÚPO uvádět. Důvody pro sledování možností řešení soustavné kanalizace Obec je zcela vyjímečná svým obecně známým značným kulturně historickým významem, přesahujícím okolní osídlení, neboť je v podstatě podhradím bývalého královského hradu, na jejímž katastrálním území se hrad nachází. Přesto, že jedním z hlavních požadavků památkové ochrany a ochrany přírody je omezení nárůstu plošné rozlohy osídlení, je nezbytný úměrný plošný rozvoj, počítá se s intenzifikací stávajících ploch a celkovým nárůstem počtu obyvatel obce. Rozvoj obytné výstavby a vznik nových podnikatelských aktivit a pracovních příležitostí v oblasti cestovního ruchu a rekreace má hlavní úlohu v obnově obce a je pro obec životně důležitá. Závěr S ohledem na značný význam obce Bezděz a potřebu jeho obnovy, nepokládá zpracovatel ÚPO toto řešení za odpovídající. V rámci projednávání konceptu ÚPO a přípravy Souborného stanoviska, proběhla jednání, která měla najít cestu k vyřešení této nesrovnalosti. Z širšího pohledu se jako optimální jevilo převedení odpadních vod na území Doks a dále s napojením na kanalizační soustavu s jejich odvedením na městskou ČOV ve Starých Splavech, kde se předpokládá dostatečná kapacita. Tato koncepce však bez předchozího ekonomického vyhodnocení nebyla zařaditelná do Návrhu ÚPO. Zhotovitel proto doporučuje Obci Bezděz intenzivní sledování možností problematiky odkanalizování, s konkrétním zaměřením na prozkoumání této varianty. Cílem by mělo být zpracování dostatečně připraveného technického podkladu koncepce soustavného odkanalizování, včetně jejího ekonomického vyhodnocení, které by usnadňovalo předpokládaný rozvoj obce. Takto zpracovaná koncepce se může stát podkladem pro doplnění ÚPO, např. v rámci budoucí Změny ÚPO.

Chráněná území a ochranná pásma JSOU UVEDENA JAKO PŘÍLOHA V DOKLADOVÉ ČÁSTI DOKUMENTACE. ÚPO Bezděz - Návrh



ENERGETIKA, SPOJE 1. KOMPLEXNÍ POHLED NA ENERGETIKU ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Bezděz je obec, ležící v jižní části bývalého českolipského okresu, nyní v jihozápadní části Libereckého kraje. Hlavní výrobní činností zde bylo vždy zemědělství. V současné době po rozpadu zemědělské velkovýroby a restrukturalizaci veškeré činnosti v zemědělství, vznikly na území obce dvě soukromé farmy, využívající původní zemědělské areály. Současně jsou areály nedostatečně využity. Tato plošná rezerva by měla být do budoucna využita k obnově vhodné formy i proporcí zemědělské výroby, nezbytné k obhospodařování zemědělské půdy. Energetika obce odpovídá jejímu dosavadnímu charakteru. Energetické systémy zde jsou pouze pro místní potřeby. Hlavní energií je zde hnědé uhlí a elektrická energie. Z obnovitelných druhů energií se zde využívá pouze odpadového dřeva. Okrajová poloha obce na jižní hranici regionu se rovněž negativně projevila na jejím vybavení. Dominantou obce je hrad Bezděz. Praktický a ekonomický přínos této kulturní památky pro obec je však minimální. Plynofikace zde je nereálná pro velkou vzdálenost VTL plynovodů od obce a pro malý příkon spotřeby obce. Dle současných předpokladů se jednotlivé energie budou na rozvoji obce podílet následovně: elektrická energie - technologická spotřeba, ohřev TUV a vytápění RD a BD pevná paliva - postupný útlum jejich využití, ponecháno pouze spalování koksu, spalování hnědého uhlí je nutno postupně nahradit ekologicky přijatelnějšími palivy, spalování dřevního odpadu zkapalněný plyn - rozvoj užití tohoto media podle cenových relací a možností odběratelů topné oleje - možnost využití po liberalizaci cen energií obnovitelné druhy - postupný rozvoj jejich užití, především užití odpadového dřeva, sluneční a geotermální energie Důležitým faktorem je vytěsnění spalování hnědého uhlí z řešeného území. Při nemožnosti plynofikace nelze jeho užití v návrhovém období vyloučit. V další části této kapitoly je popsán rozvoj jednotlivých druhů energetických systémů.

2. ENERGETICKÁ BILANCE 2.1. ZÁKLADNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE Bilance energií je sestavena pro výhledovou energetickou strukturu, jak je uvedenou v předcházející kapitole. Vzhledem k výhledovým cenovým relacím je navrženo vytápět elektrickou energií 30% rodinných domů. Zbytek vytápět ostatními energiemi v následujícím poměru. Hnědé uhlí 10% Černé uhlí a koks 15% Kapalný plyn 15% Topné oleje 15% Obnovitelné zdroje 15% U nové výstavby již nebude povolováno vytápění hnědým uhlím. Energetická bilance obce Bezděz na konci návrhového období je uvedena v tabulce č.1 Tabulka č.1 Specifikace odběru Stávající – byty – 90 b.j. – maloodběr Navržené – byty – 60 b.j. – maloodběr Bezděz celkem

Elektřina Pe (kW) 520 60 300 80 960


Ostatní energie P (kW) 630 90 320 180 1 220



3. ELEKTRICKÁ ENERGIE 3.1. POPIS SOUČASNÉHO STAVU Řešené území je zásobováno ze systému 22 kV z RZ 110/22 kV Mladá Boleslav, s možností záložního napájení z ostatních RZ 110/22 kV v rámci Mladoboleslavska. Dodávku elektrické energie do obce zajišťují stožárové trafostanice s venkovní přípojkou 22kV, jejichž přehled je uveden v tabulce č.1. Tabulka č.1 Č.trf Název T1 Statek T2 Dakota - letní tábor T3 Bezděz - hlavní část T4 Dvůr – část obce

Druh VO D D D

Výkon(kVA) 160 250 400 250

Výkony trafostanic jsou pouze informativní, v současné době již tyto údaje majitel trafostanic neposkytuje, proto může být skutečnost odlišná. V řešeném území je jedno velkoodběratelské místo odběru elektrické energie, a to je zemědělská farma Bezděz. Ta bude vždy odebírat elektrickou energii podle potřeb a finančních možností z vlastní trafostanice. NN rozvod je v obci po rekonstrukci v 90.letech. NN rozvod je osazen na betonových stožárech s vodiči ALFe. Pouze dva úseky jsou zde kabelizovány. Rovněž vývody z trafostanice T3 Obec jsou kabelizovány v délce cca 100 m od trafostanice v dimenzi AYKY 3x120 + 70 mm2. Elektrické vytápění je zde velmi málo rozšířené. Jak vyplývá z popisu, je zde rozvod elektrické energie na dobré úrovni. Při jeho rekonstrukci nebylo uvažováno s vyjímečností pohledové siluety obce, jakožto podnože historického hradu a vyjímečností četností exponovaných pohledů a průhledů, na nichž se obraz hradu kříží s elektrickým vedením nebo stožárovou trafostanicí. 3.2. NÁVRH ROZVOJE ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Jak vyplývá z bilance energií, bude příkon spotřeby elektrické energie z distribuční sítě SČE na úrovni 960 kW. Tento příkon se dělí na část obce Dvůr, která má vlastní trafostanici T4 a není po NN s obcí propojena. Příkon této části obce bude na úrovni 60 kW. Touto částí obce se nebudeme dále zabývat, trafostanice T4 vždy pokryje potřeby této části obce. Další částí, plošně nesouvisející s obcí, je lokalita s návrhem nové čerpací stanice. Její příkon spotřeby elektrické energie bude 20 kW, při vytápění jinou, než elektrickou energií. Napájení el. energií je navrženo z trafostanice, ležící ve Středočeském kraji, to je mimo řešené území. Potom bude příkon obce 898 kW, který mají pokrýt trafostanice T2 a T3. Trafostanice T3 má již nyní výkon 400 kVA, T2 má výkon 250 kVA. To znamená, že tyto dvě trafostanice nepokryjí nárůst spotřeby elektrické energie obce Bezděz. Řešení této situace bylo v konceptu prověřeno variantami, z nichž byla vyhodnocena a souborným stanoviskem požadována tato jednoznačná koncepce: Navržené řešení představuje cílový stav na konci návrhového období: T1 – 400 kVA – trafostanice pokryje podnikatelské spotřeby v prostoru statku. Je na provozovateli distribuční sítě a vlastníkovi trafostanice, zda-li bude trafostanice v soukromém vlastnictví odběratelů, nebo ve vlastnictví StČE. T2 – 400 kVA TN1 – 400 kVA – navržená trafostanice je umístěna na severovýchodě obce pro potřeby zásobování obce a zde navržené výstavby. Změna je v umístění trafostanice T3: T3 – 400 kVA – zde je navrženo stávající trafostanici demontovat a osadit novou trafostanici T3 směrem jižním po vedení VN o 310 metrů. Při výstavbě nové T3 realizovat stožár s možností osazení traf 2x400 kVA.




Řešením je dosaženo následujících výhod: Obec Bezděz bude zásobována třemi trafostanicemi T2,T3,TN1, které tvoří trojúhelník, v jehož vnitřní části se obec nachází. Přemístěním T3 z centra obce se uvolní plochy navržené pro obytnou výstavbu jihovýchodní části obce, dále se odstraní rušivý vzhled trafostanice v blízkosti centra obce a uvolní se pohled na panorama hradu. Navržené řešení souvisí s nezbytnými zvýšenými investičními náklady, spojenými s likvidací stávající trafostanice a s výstavbou nové trafostanice T3. Náklady nebude hradit vlastník T3 – StČE Mladá Boleslav, nýbrž subjekt, který potřebu vyvolá (jak potvrzeno vyjádřením ČEZ Distribuce, a.s.), tedy v dnešním pohledu pravděpodobně obec. Situace v hrazení investičních nákladů není stálá a bude záviset zejména na solventnosti žadatele. Z uvedených důvodů je přemístění trafostanic a zrušení příslušných úseků vedení, zařazeno do doby požadovaného zainvestování rozvojových ploch ve východní části obce, jejíž časový horizont nelze přesně určit. Teoretickým předpokladem je výstavba trafostanice TN1 s příslušným úsekem nového vedení v 1.etapě a výstavba nové trafostanice T3 se zrušením úseku vedení ve 2.etapě návrhového období. Tím, že téměř všechna vedení NN jsou venkovního provedení, stejně jako telekomunikační vedení, je obec těmito vedeními esteticky velmi negativně ovlivněna. Z tohoto důvodu by bylo vhodné střed obce a nástupní trasu na hrad od těchto vedení oprostit jejich kabelizací. To znamená prodloužit kabelové výstupy z trafostanice T3. Poznámka: Zájem o odstranění rušivého prvku v ochranném pásmu národní kulturní památky státního hradu Bezděz má výrazně nadmístní charakter. S ohledem na rozsah tohoto významu lze očekávat i zájem státu na výše uvedené přestavbě stávající nadzemní rozvodné sítě, a poskytnutí finanční účasti. Doporučujeme Obci požádání o státní finanční příspěvek pro realizaci této přestavby. 3.3. OCHRANNÁ PÁSMA Zařízení pro rozvod elektrické energie mají následující ochranná pásma, která je nutno v území respektovat: Nově navržená zařízení - podle zákona č. 458/2000 Sb., § 46 ve znění pozdějších předpisů (energetický zákon), platného od 1.1.2001 Ochranné pásmo venkovního vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení, která činí od krajního vodiče vedení na každou stranu 7 m a) u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně 1. pro vodiče bez izolace 7m 2. pro vodiče a izolaci základní 2m 3. pro závěsná kabelová vedení 1m b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně 12m V lesních průsecích udržuje provozovatel přenosové soustavy volný pruh pozemků o šířce 4m po jedné straně základů podpěrných bodů nadzemního vedení podle odst.3. Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami, vedenými ve vodorovné vzdálenosti u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1kV a menší než 52kV na úroveň nízkého napětí – 2m. Stávající zařízení – pro tyto rozvody dle § 98, odst. (2), zůstávají zachována ochranná pásma, stanovená před účinností energetického zákona, podle vl.nař. č.80/1957 ze dne 30.12.1957 a vyhl. MPE č.153/1961 ze dne 11.12.1961 Ochranné pásmo el.vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení, která činí: 10 m u venkovního vedení VN od krajního vodiče na každou stranu 7 m v lesních průsecích u stožárových trafostanic VN/NN se stanoví šířka ochranného pásma jako u vedení VN 1 m u kabelových vedení bez ohledu na druh a napětí od krajního kabelu na každou stranu -

u venkovního vedení NN se ochranné pásmo nestanoví




4. VYTÁPĚNÍ 4.1. POPIS SOUČASNÉHO STAVU Rozhodujícím palivem v řešeném území jsou pevná paliva. Není zde žádný systém centrální dodávky tepla. Jednotlivé větší kotelny jsou technicky popsány v tab.č.1. Tabulka č.1 Č.kot. Provozovatel K1 Statek K2 OÚ K3 Prodejna, rest. Smíšené zboží K4 Restaurace

Zařízení 1xE1, 5 čl. Přímotop Et.vyt. Et.vyt. 1xVSB4 1x PLR

Výkon (kW) 50 20 32 32 260

Palivo - Druh Hu El Hu Hu Hu

Roč.sp (t/r.,MWh/r) 20 50 7 6 mimo provoz

Z tabulky č.1 vyplývá způsob vytápění objektů pro podnikání a objektů služeb. V restauraci, kde je umístěna K4, probíhá v současné době rekonstrukce. Ústřední vytápění bude nutno rovněž zrekonstruovat, protože jsou zde části rozvodů popraskané vlivem mrazu. Rozsah vzniklých škod ještě není zjištěn. Obytné objekty se vytápějí především hnědým uhlím a dřevem, 2 rodinné domky propan-butanem, vytápění elektrickou energií je velmi omezené. Je nutné zahájit masivní přechod na spalování ušlechtilých druhů energií. V obci Bezděz je tato situace ztížena nedostatečnou výkonovou kapacitou rozvoden 110/22 kV v rámci Mladoboleslavska, kterou řeší výstavba RZ 110/22 kV Mnichovo Hradiště, která má být provedena v tomto desetiletí. 4.2. NÁVRH ROZVOJE VYTÁPĚNÍ Hlavní energií bude v obci po celé návrhové období elektrická energie, jejíž rozvoj je popsán v kapitole č.3. Mimo to zde bude využito dalších druhů energií s cílem maximálně omezit spalování hnědého uhlí. Koks -

koks je ekologické palivo, jeho využití bude po celé návrhové období.

Kapalný plyn –

jeho využití je zatím cenově náročnější, rozvoj užití bude závislý na vývoji ceny.

LTO + nafta –

zde lze předpokládat mírný nárůst spotřeby.

Odpadové dřevo –

využití odpadového dřeva je v řešeném území značné a lze předpokládat, že se bude po celé návrhové období rozšiřovat.

Větrná energie –

podle věstníku určujícího pravidla pro poskytnutí dotací na využití obnovitelných druhů energií, je minimální průměrná roční rychlost větru 4,8 m/sec pro přiznáním dotace. Tak vysoká průměrná rychlost větru v řešeném území není. Dále by bylo velmi nevhodné zatěžovat pohledový horizont větrnými elektrárnami, když zde je dominantním na horizontu hrad Bezděz. Z výše uvedených důvodů zde nebude větrná energie využívána.

Geotermální energie –

její využití se rychle rozvíjí. Zde přichází v úvahu získávání tepla ze vzduchu, nebo ze země.

Sluneční energie –

rovněž tento obor získávání tepla se rychle rozvíjí a lze předpokládat jeho rozvoj využití.

5. SPOJE 5.1. TELEKOMUNIKACE Bezděz je napojen na RDLU Doksy, ze které je do obce přiveden závěsný kabel o kapacitě 50 Pp, ukončený v síťovém rozvaděči v centru obce u rybníka. Odtud je proveden venkovní místní telefonní rozvod, realizovaný v r.1993-94. Pro místní telefonní rozvod platí stejně, jako pro síť NN, že působí velmi neesteticky a bylo by vhodné jej kabelizovat. V řešeném území nejsou trasovány žádné dálkové kabely.




5.2. RADIOKOMUNIKACE Program televize. Televizní vysílání je zajištěno základními vysílači: Praha - Cukrák 1.kanál - Nova, 26.kanál – ČT1 Hradec Králové 6.kanál ČT1 Liberec Ještěd 33.kanál = ČT1, 8.kanál = Nova, 43.kaná = ČT2, 80. kanál = Prima Program rozhlasu. Vysílání rozhlasu je zajišťováno vysílači umístěnými na radiokomunikačních střediscích RKS. RKS Ještěd RKS Topolná RKS Mělník RKS Mn.Hradiště RKS Liberec Příjem vysílání rozhlasu je zde na dobré úrovni.



Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek, ÚSES, nelesní zeleň, ochrana přírody

B8 VYMEZENÍ PLOCH PŘÍPUSTNÝCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK Na řešeném území se nenachází žádné plochy pro dobývání ložisek. Vymezení prognózních zásob nerostných surovin nerudních PZ 180050500 a PZ 181050500 Bezděz – Okna - slévárenské písky, bylo zrušeno dle „Regionální surovinové politiky“, schválené usnesením rady Libereckého kraje č.253/03Zk, kapitola „4.1.3 Nerudy“. Prognózní zdroje Bezděz byly vyřazeny z kategorie evidovaných prognózních zdrojů a nejsou proto uváděny v grafické části ÚPO. Bližší údaje jsou obsahem kapitoly B2.

B9 NÁVRH ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY, NELESNÍ ZELEŇ, OCHRANA PŘÍRODY ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY K datu vypracování ÚP je v řešeném území obce Územní systém ekologické stability (dále ÚSES, systém) jednoznačně vymezen dle Revize místních ÚSES (LESPROJEKT, lesnické a parkové úpravy, Ing. Hromek Jan, 1999), jehož řešení vychází již ze základního podkladu systému vyššího významu tzv. Územně technického podkladu nadregionálního a regionálního ÚSES (MMR a MŽP ČR, dále ÚTP) z roku 1996 (revidovaného v roce 2000– zde beze změn vymezení prvků). V roce 2004 byly prvky systému přeznačeny v rámci posloupnosti celého Libereckého kraje dle Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje (KOP) – lokalizace prvků (příslušná mapová příloha) a jejich označení je následně v tomto stupni ÚPO převzato dle KOP.

VÝČET PRVKŮ SYSTÉMU V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ OBCE (viz příslušná mapová příloha) Systém vyššího významu je dle ÚTP NR a R ÚSES v řešené části území tvořen částmi tras – nadregionálního biokoridoru K 18 (borová trasa), tvořený úseky biokoridorů 1/101 část, 101/102, 102/103, 20/103, 20/104, 104/105 část, zabezpečen místními vloženými biocentry 101, 102, 103, 104, 20/RC1244, regionálního biokoridoru RK676, tvořený úseky biokoridorů 20/582 a 582/583, zabezpečen místními vloženými biocentry 582 a 583, a regionálním biocentrem 20-RC1244. Systém tras místního významu je tvořen soustavou biocenter 1085, 1090, 1091 a 1092, a biokoridorů 1/1092, 20/107, 20/1087, 20/1090, 104/1087, 582/1092, 583/1092, 1085/1087, 1089/20/107 a 1090/1091. - biocentra: 20-RC1244 (regionálního významu - dle ÚTP č. 1244 – Bezděz, vymezené, pův. 13) 101 až 104 (vložená biocentra místního významu v trase nadregionálního K 18, vymezená, pův. 20 až 23) 582, 583 (vložená biocentra místního významu v trase regionálního RK 676, vymezená, pův. 139, 140) 1085 část (místního významu, vymezené, pův. 329) 1087 (místního významu, vymezené, pův. 431) 1092 (místního významu, vymezené, pův. 432) 1089 (místního významu, vymezené, pův. 433) 1090 (místního významu, vymezené, pův. 434) 1091 (místního významu, vymezené, pův. 435) - biokoridory: - úseky nadregionálního K 18:

- úseky regionálního RK 676: - systém místního významu:


1/101 část 101/102 20/103 20/104 104/105 část 102/103 20/582 582/583 1/1092 část 20/107 část 20/1087 20/1090 140/432 104/1087 582/1092 583/1092

(vymezený, pův. 1/20 část) (vymezený, pův. 20/21) (vymezený, pův. 22/13) (vymezený, pův. 13/23) (vymezený, pův. 23/24 část) (vymezený, pův. 21/22) (vymezený, pův. 13/139) (vymezený, pův. 139/140) (vymezený, pův. 432/1 část) (vymezený, pův. 26/13 část) (vymezený, pův. 431/13) (vymezený, navržený k dotvoření, pův. 434/13) (vymezený, pův. 140/432) (vymezený, pův. 23/431) (vymezený, pův. 432/139) (vymezený, pův. 432/140) 65 65

SAUL s.r.o.

ÚSES, nelesní zeleň, ochrana přírody

1085/1087 1089/20/107 1090/1091 1091/0 část

(vymezený, pův. 431/329) (vymezený, navržený k dotvoření, pův. 433/26/13) (vymezený, navržený k realizaci, pův. 434/435) (vymezený, navržený k dotvoření, pův. 435/0 část)

SNÍMEK ÚDAJŮ PRVKŮ SYSTÉMU V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ OBCE (grafické znázornění viz příslušná mapová příloha) V následujících tabulkách jsou uvedeny pouze základní charakteristiky vztažené k předmětu územního plánování, převzaté z uvedených dokumentací ÚSES, označení dle KOP. BIOCENTRA 20-RC1244 (dle ÚTP v trase K 18 a RK 678) upřesněný biogeografický význam, regionální RC 1244 název lokality dle podkladu „Bezděz“ způsob vymezení, funkčnost prvku biocentrum vymezené, funkční současný charakter dotčených lesní pozemky, méně ostatní plochy a louky pozemků (bez konfrontace s KN) identifikace segmentu dle tč. VLS, LHC Břehyně – platného LHP 12č, 13, 14, 29č 3Z - BK5, DB4, BŘ1, BO+, JŘ+ 3K - BK6, DB3, JD1, BO+, BŘ+, JŘ+, HB+ doporučený rámcový obnovní cíl 4K - BK7, DB1, JD2, BŘ+, HB+, BO+, LP+ dle SLT 4S - BK8, JD2, DB+, HB+, LP+ (pozn. ÚPO: typologie je zde pojata více než schematicky, nutno značně diferencovat dle dílčích stanovištních podmínek) 101 upřesněný biogeografický význam, místní, vložené v nadregionální borové trase NR K 18, název lokality dle podkladu „Ke Královskému kameni“ způsob vymezení, funkčnost prvku biocentrum vymezené, funkční současný charakter dotčených lesní pozemek pozemků (bez konfrontace s KN) identifikace segmentu dle tč. VLS, LHC Břehyně – 47č platného LHP doporučený rámcový OC dle SLT 0K - BO7, DB1, BK1, BŘ1 (z přirozeného zmlazení) 102 upřesněný biogeografický význam, místní, vložené v nadregionální borové trase NR K 18, název lokality dle podkladu „Slatinné vrchy“ způsob vymezení, funkčnost prvku biocentrum vymezené, funkční současný charakter dotčených lesní pozemky pozemků (bez konfrontace s KN) identifikace segmentu dle tč. VLS, LHC Břehyně – 43č, 44č, 45č platného LHP 4K - BK7, DB1, JD2, BŘ+, HB+, BO+, LP+ doporučený rámcový obnovní cíl 4S - BK8, JD2, DB+, HB+, LP+ dle SLT 4B - BK8, JD2, DB+, LP+, HB+ 4A - BK6, JV1, LP2, JD1, DB+, HB+ Prvek je navržen k registraci do VKP (dle zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny, § 6) – viz kap. Ochrana přírody 103 upřesněný biogeografický význam, místní, vložené v nadregionální borové trase NR K 18, název lokality dle podkladu „ Ke skalám“ způsob vymezení, funkčnost prvku biocentrum vymezené, funkční současný charakter dotčených lesní pozemky pozemků (bez konfrontace s KN) identifikace segmentu dle tč. VLS, LHC Břehyně – 28č platného LHP doporučený rámcový obnovní cíl 0K - BO7, DB1, BK1, BŘ1 (z přirozeného zmlazení) dle SLT 4K - BK7, DB1, JD2, BŘ+, HB+, BO+, LP+ ÚPO Bezděz – Návrh Liberec

66 66

SAUL s.r.o.


4P - BK1, DB4, JD4, OS+, BŘ+, OL+ 104 upřesněný biogeografický význam, název lokality dle podkladu způsob vymezení, funkčnost prvku současný charakter dotčených pozemků (bez konfrontace s KN) identifikace segmentu dle tč. platného LHP doporučený rámcový obnovní cíl dle SLT 582 upřesněný biogeografický význam, název lokality dle podkladu způsob vymezení, funkčnost prvku současný charakter dotčených pozemků (bez konfrontace s KN) identifikace segmentu dle tč. platného LHP

místní, vložené v nadregionální borové trase NR K 18, „Ke komunikaci“ biocentrum vymezené, funkční lesní pozemek VLS, LHC Břehyně – 9č 0K - BO7, DB1, BK1, BŘ1 (z přirozeného zmlazení) 4K - BK7, DB1, JD2, BŘ+, HB+, BO+, LP+ místní, vložené v regionální trase RK 676, „Lesní“ biocentrum vymezené, funkční částečně lesní pozemek VLS, LHC Břehyně – odd. 32 č

0K - BO7, DB1, BK1, BŘ1 (z přirozeného zmlazení) doporučený rámcový obnovní cíl 4K - BK7, DB1, JD2, BŘ+, HB+, BO+, LP+ dle SLT 4S - BK8, JD2, DB+, HB+, LP+ 583 upřesněný biogeografický význam, místní, vložené v regionální trase RK 676, název lokality dle podkladu „Kaliště“ způsob vymezení, funkčnost prvku biocentrum vymezené, funkční současný charakter dotčených lesní pozemek pozemků (bez konfrontace s KN) identifikace segmentu dle tč. VLS, LHC Břehyně – odd. 35 č platného LHP doporučený rámcový obnovní cíl 0K - BO7, DB1, BK1, BŘ1 (z přirozeného zmlazení) dle SLT 1085 (v řešeném území část) upřesněný biogeografický význam, místní, v systému místního významu, název lokality dle podkladu „Poselský rybník“, „Mariánský rybník“ způsob vymezení, funkčnost prvku biocentrum vymezené, funkční současný charakter dotčených vodní plochy, ostatní plochy – v části řešeného území lesní pozemků (bez konfrontace s KN) pozemek identifikace segmentu dle tč. VLS, LHC Břehyně – odd. 21, bezlesí 2 platného LHP 1087 upřesněný biogeografický význam, místní, v systému místního významu, název lokality dle podkladu „V lesích“ způsob vymezení, funkčnost prvku biocentrum vymezené, funkční současný charakter dotčených lesní pozemek pozemků (bez konfrontace s KN) identifikace segmentu dle tč. VLS, LHC Břehyně – 17 část platného LHP doporučený rámcový obnovní cíl 0K - BO7, DB1, BK1, BŘ1 (z přirozeného zmlazení) dle SLT 1089 upřesněný biogeografický význam, místní, v systému místního významu, název lokality dle podkladu „Horka“ způsob vymezení, funkčnost prvku biocentrum vymezené, funkční současný charakter dotčených lesní pozemky, louka, ostatní plocha pozemků (bez konfrontace s KN) identifikace segmentu dle tč. VLS, LHC Břehyně – 1 část platného LHP doporučený rámcový obnovní cíl 0K - BO7, DB1, BK1, BŘ1 (z přirozeného zmlazení) ÚPO Bezděz – Návrh Liberec

67 67

SAUL s.r.o.


dle SLT


4K - BK7, DB1, JD2, BŘ+, HB+, BO+, LP+

68 68

SAUL s.r.o.


1090 upřesněný biogeografický význam, název lokality dle podkladu způsob vymezení, funkčnost prvku současný charakter dotčených pozemků (bez konfrontace s KN) identifikace segmentu dle tč. platného LHP doporučený rámcový obnovní cíl dle SLT 1091 upřesněný biogeografický význam, název lokality dle podkladu způsob vymezení, funkčnost prvku současný charakter dotčených pozemků (bez konfrontace s KN) 1092 upřesněný biogeografický význam, název lokality dle podkladu způsob vymezení, funkčnost prvku současný charakter dotčených pozemků (bez konfrontace s KN) identifikace segmentu dle tč. platného LHP doporučený rámcový obnovní cíl dle SLT BIOKORIDORY 1/101 (v řešeném území část) upřesněný biogeografický význam, název lokality způsob vymezení, funkčnost prvku současný charakter dotčených pozemků (bez konfrontace s KN) identifikace segmentu dle tč. platného LHP doporučený rámcový obnovní cíl dle SLT 1/1092 (v řešeném území část) upřesněný biogeografický význam, název lokality způsob vymezení, funkčnost prvku současný charakter dotčených pozemků (bez konfrontace s KN) identifikace segmentu dle tč. platného LHP doporučený rámcový obnovní cíl dle SLT 20/103 upřesněný biogeografický význam, název lokality způsob vymezení, funkčnost prvku současný charakter dotčených pozemků (bez konfrontace s KN) identifikace segmentu dle tč. platného LHP doporučený rámcový obnovní cíl dle SLT ÚPO Bezděz – Návrh Liberec

místní, v systému místního významu, „Čihadlo“ biocentrum vymezené, funkční částečně lesní pozemky VLS, LHC Břehyně – 11 část 0K - BO7, DB1, BK1, BŘ1 (z přirozeného zmlazení) 4K - BK7, DB1, JD2, BŘ+, HB+, BO+, LP+ místní, v systému místního významu, „Na pastvinách“ biocentrum vymezené, funkční částečně louky, ostatní plochy místní, v systému místního významu, „V lesích“ biocentrum vymezené, funkční lesní pozemky VLS, LHC Břehyně – 39 část 0K - BO7, DB1, BK1, BŘ1 (z přirozeného zmlazení) 4K - BK7, DB1, JD2, BŘ+, HB+, BO+, LP+

nadregionální – úsek NR K 18, „Břehyňský“ biokoridor vymezený, funkční lesní pozemky, ostatní plochy VLS, LHC Břehyně – 68 část, 70 část 0M - BO8, DB1, BŘ1 (z přirozeného zmlazení), OL+ 0K - BO7, DB1, BK1, BŘ1 (z přirozeného zmlazení) místní, „K Břehyni“ biokoridor vymezený, funkční lesní pozemky VLS, LHC Břehyně – 39 část, 54 část, 61 část 0M - BO8, DB1, BŘ1 (z přirozeného zmlazení), OL+ 0K - BO7, DB1, BK1, BŘ1 (z přirozeného zmlazení) nadregionální – úsek NR K 18, „Do liščích nor“ biokoridor vymezený, funkční lesní pozemky VLS, LHC Břehyně – 28 část, 29 část 4K - BK7, DB2, BŘ1, JD+, HB+, BO+, LP 4P - BK3, DB5, JD+, OS+, BŘ1, OL1 69 69

SAUL s.r.o.


20/104 upřesněný biogeografický význam, název lokality způsob vymezení, funkčnost prvku současný charakter dotčených pozemků (bez konfrontace s KN) identifikace segmentu dle tč. platného LHP

nadregionální – úsek NR K 18, „Údolní“ biokoridor vymezený, funkční částečně lesní pozemky VLS, LHC Břehyně – 10 část

0K - BO7, DB1, BK1, BŘ1 (z přirozeného zmlazení) doporučený rámcový obnovní cíl 3B - BK6, DB3, HB1, JD+, BŘ+ (z přirozeného zmlazení), LP+, JV+ dle SLT 4K - BK7, DB2, BŘ1, JD+, HB+, BO+, LP+ 20/107 (v řešeném území část) upřesněný biogeografický význam, místní, název lokality „Za Horkou“ způsob vymezení, funkčnost prvku biokoridor vymezený, funkční částečně současný charakter dotčených lesní pozemky, ostatní plochy, louky pozemků (bez konfrontace s KN) VLS, LHC Břehyně – 1 část, identifikace segmentu dle tč. 2 část, platného LHP 10 část 0M - BO8, DB1, BŘ1 (z přirozeného zmlazení), OL+ doporučený rámcový obnovní cíl 0K - BO7, DB1, BK1, BŘ1 (z přirozeného zmlazení) dle SLT 3K - BK6, DB3, JD+, BO+, BŘ+, JŘ+, HB1 4K - BK7, DB2, BŘ1, JD+, HB+, BO+, LP+ 20/582 upřesněný biogeografický význam, regionální – úsek RK 676, název lokality „Z kopce“ způsob vymezení, funkčnost prvku biokoridor vymezený, funkční částečně současný charakter dotčených lesní pozemky pozemků (bez konfrontace s KN) identifikace segmentu dle tč. VLS, LHC Břehyně – 30 část, 321 část platného LHP 3K - BK6, DB3, JD+, BO+, BŘ+, JŘ+, HB1 doporučený rámcový obnovní cíl 4K - BK7, DB2, BŘ1, JD+, HB+, BO+, LP+ dle SLT 4S - BK8, DB1, LP1, HB+, JD+ 20/1087 upřesněný biogeografický význam, místní, název lokality „Od Bezdězu do lesů“ způsob vymezení, funkčnost prvku biokoridor vymezený, funkční současný charakter dotčených lesní pozemky pozemků (bez konfrontace s KN) identifikace segmentu dle tč. VLS, LHC Břehyně – 15 část, 16 část platného LHP doporučený rámcový obnovní cíl 0K - BO7, DB1, BK1, BŘ1 (z přirozeného zmlazení) dle SLT 4K - BK7, DB2, BŘ1, JD+, HB+, BO+, LP+ 20/1090 upřesněný biogeografický význam, místní, název lokality „K Čihadlu“ způsob vymezení, funkčnost prvku biokoridor vymezený, funkční částečně, navržený k dotvoření současný charakter dotčených lesní pozemky, ostatní plochy, louky pozemků (bez konfrontace s KN) identifikace segmentu dle tč. VLS, LHC Břehyně – 32 část platného LHP doporučený rámcový obnovní cíl 3K - BK6, DB3, JD+, BO+, BŘ+, JŘ+, HB1 dle SLT 4K - BK7, DB2, BŘ1, JD+, HB+, BO+, LP+


70 70

SAUL s.r.o.


101/102 upřesněný biogeografický význam, název lokality způsob vymezení, funkčnost prvku současný charakter dotčených pozemků (bez konfrontace s KN) identifikace segmentu dle tč. platného LHP doporučený rámcový obnovní cíl dle SLT 102/103 upřesněný biogeografický význam, název lokality způsob vymezení, funkčnost prvku současný charakter dotčených pozemků (bez konfrontace s KN) identifikace segmentu dle tč. platného LHP doporučený rámcový obnovní cíl dle SLT 104/105 (v řešeném území část) upřesněný biogeografický význam, název lokality způsob vymezení, funkčnost prvku současný charakter dotčených pozemků (bez konfrontace s KN) identifikace segmentu dle tč. platného LHP doporučený rámcový obnovní cíl dle SLT 104/1087 upřesněný biogeografický význam, název lokality mapový list LHP způsob vymezení, funkčnost prvku současný charakter dotčených pozemků (bez konfrontace s KN) identifikace segmentu dle tč. platného LHP doporučený rámcový obnovní cíl dle SLT 582/583 upřesněný biogeografický význam, název lokality způsob vymezení, funkčnost prvku současný charakter dotčených pozemků (bez konfrontace s KN) identifikace segmentu dle tč. platného LHP doporučený rámcový obnovní cíl dle SLT


nadregionální – úsek NR K 18, „Od Královského kamene“ biokoridor vymezený, funkční lesní pozemky VLS, LHC Břehyně – 45 část, 48 část 0K - BO7, DB1, BK1, BŘ1 (z přirozeného zmlazení) 4K - BK7, DB2, BŘ1, JD+, HB+, BO+, LP nadregionální – úsek NR K 18, „Ke skalám“ biokoridor vymezený, funkční lesní pozemky VLS, LHC Břehyně – 44 část 0K - BO7, DB1, BK1, BŘ1 (z přirozeného zmlazení) nadregionální – úsek NR K 18, „K Židovskému vrchu“ biokoridor vymezený, funkční lesní pozemky VLS, LHC Břehyně – 6 část 0M - BO8, DB1, BŘ1 (z přirozeného zmlazení), OL+ 0K - BO7, DB1, BK1, BŘ1 (z přirozeného zmlazení) místní, „Borový“ VLS, LHC Břehyně biokoridor vymezený, funkční lesní pozemky VLS, LHC Břehyně – 8 část, 17 část 0K - BO7, DB1, BK1, BŘ1 (z přirozeného zmlazení) regionální – úsek RK 676, „Ke kališti“ biokoridor vymezený, funkční částečně lesní pozemky VLS, LHC Břehyně – 33 část, 34 část 0K - BO7, DB1, BK1, BŘ1 (z přirozeného zmlazení) 4K - BK7, DB2, BŘ1, JD+, HB+, BO+, LP+

71 71

SAUL s.r.o.


582/1092 upřesněný biogeografický význam, název lokality způsob vymezení, funkčnost prvku současný charakter dotčených pozemků (bez konfrontace s KN) identifikace segmentu dle tč. platného LHP doporučený rámcový obnovní cíl dle SLT 583/1092 upřesněný biogeografický význam, název lokality způsob vymezení, funkčnost prvku současný charakter dotčených pozemků (bez konfrontace s KN) identifikace segmentu dle tč. platného LHP doporučený rámcový obnovní cíl dle SLT 1085/1087 upřesněný biogeografický význam, název lokality způsob vymezení, funkčnost prvku současný charakter dotčených pozemků (bez konfrontace s KN) identifikace segmentu dle tč. platného LHP doporučený rámcový obnovní cíl dle SLT 1089/20/107 upřesněný biogeografický význam, název lokality způsob vymezení, funkčnost prvku současný charakter dotčených pozemků (bez konfrontace s KN) 1090/1091 upřesněný biogeografický význam, název lokality způsob vymezení, funkčnost prvku současný charakter dotčených pozemků (bez konfrontace s KN) 1091/0 (v řešeném území část) upřesněný biogeografický význam, název lokality způsob vymezení, funkčnost prvku současný charakter dotčených pozemků (bez konfrontace s KN) identifikace segmentu dle tč. platného LHP doporučený rámcový obnovní cíl dle SLT


místní, „K Srní louži“ biokoridor vymezený, funkční lesní pozemky VLS, LHC Břehyně – 39 část, 32 část 0K - BO7, DB1, BK1, BŘ1 (z přirozeného zmlazení) 4K - BK7, DB2, BŘ1, JD+, HB+, BO+, LP+ místní, „Kaliště“ biokoridor vymezený í, funkční lesní pozemky VLS, LHC Břehyně – 38 část, 34 část 0K - BO7, DB1, BK1, BŘ1 (z přirozeného zmlazení) místní, „K Mariánskému rybníku“ biokoridor vymezený, funkční lesní pozemky VLS, LHC Břehyně – 21 část, 23 část, 24 část 0K - BO7, DB1, BK1, BŘ1 (z přirozeného zmlazení) 0P - BO7, BŘ2, DB1+, OL+, VR+ místní, „Podhradí“ biokoridor zčásti funkční, vymezený, navržený k dotvoření ostatní plochy, louky, lesní pozemky místní, „Polní“ biokoridor ideově vymezený, nefunkční, navržený k realizaci (vymezený prostor formou záborové lokality č. 80) orná půda, ostatní plochy, louky místní, „K Hlínovišti“ biokoridor vymezený, funkční částečně, navržený k dotvoření v části řešeného území lesní pozemky, ostatní plochy, louky VLS, LHC Břehyně – 1 část, LČR - nezjištěno 4K - BK7, DB2, BŘ1, JD+, HB+, BO+, LP+

72 72

SAUL s.r.o.


KOEFICIENT EKOLOGICKÉ STABILITY Na základě příslušného podílu jednotlivých druhů ploch (tj. porovnáním ploch relativně stabilních s výměrou ploch ekologicky nestabilních, evidovaných katastrem nemovitostí a zastoupených v řešeném území), činí koeficient ekologické stability pro území hodnotu 4,18, tzn. že řešené území lze na základě tohoto teoretického srovnání definovat jako typ krajiny relativně přírodní. výměra lesní půdy + vodních ploch + luk + pastvin + ovocných sadů výpočet: KES = výměra orné půdy + zastavěných ploch Pro ekologickou stabilitu je tento relativně příznivý stav dán vysokým zastoupením evidovaných lesních pozemků (a trvalých travních porostů), oproti výměře orné půdy a zastavěných ploch v naprosté většině řešeného území. Tento teoretický vztah vychází pouze z údajů katastru nemovitostí, nikoliv z aktuálního a skutečného druhu pozemků a jejich způsobu a intenzity využívání, kdy do vztahu není zahrnuta výměra některých plošně významných pozemků tzv. ostatních ploch, které jsou vesměs charakteru vznikajícího lesa, či jiných pozemků o vyšším aktuálním stupni ekologické stability – v případě zahrnutí těchto údajů by byl KES ještě vyšší.

ZÁVĚRY Po vyhodnocení lze konstatovat, že systém dostatečně pokrývá nejen řešené území obce, že vymezené prvky max. využívají vyšší a pro potřeby ÚSES funkční společenstva, s minimalizací prvků navrhovaných k založení a dotvoření. Zdejší systém je již vymezen dle ÚTP NR a R ÚSES, a trasy biokoridorů vyššího významu jsou dostatečně zabezpečeny soustavou místních vložených biocenter. Dosud nefunkční biokoridor 1090/1091 je následně náležitě vymezen formou návrhu záborové lokality č. 80 (změna druhu pozemku a způsobu jeho využití), který po realizaci nejen opticky rozčlení hon orné půdy, ale zabezpečí požadovanou interakci systému, omezí vznik erozních jevů (větrolam proti plošné větrné erozi), vytvoří přirozené refugium pro zvěř formou remízků vzrostlé zeleně …

LIMITY VE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z ustanovení § 3, písm. a), § 4, 59, 60 a 61 zákona č. 114/92 Sb. jsou územním limitem i plochy a linie skladebných prvků ÚSES (biocentra a biokoridory, vč. interakčních prvků), a to bez ohledu na jejich biogeografický význam (tzn. prvky ÚSES místního, regionálního i nadregionálního významu). V některých případech se jedná i o významový překryv ploch a lokalit s vyšší ochranou dle jiných ustanovení zákona o ochraně přírody i zákonů jiných (př. biocentrum vymezené na lesním pozemku, apod.). Podkladem pro lokalizaci územních limitů z titulu ÚSES jsou výše uvedené dokumentace ÚSES.

POUŽITÉ PODKLADY -

Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje Územně technické podklady nadregionálního a regionálního ÚSES Revize a hodnocení ÚSES na území v kompetenci orgánu ochrany přírody RŽP OkÚ Česká Lípa Katastr nemovitostí Územní plán velkého územního celku Libereckého kraje

V textu jsou frekventovány zkratky: PUPFL - Pozemky určené k plnění funkcí lesa KN - Katastr nemovitostí LHP - Lesní hospodářský plán LHO - Lesní hospodářské osnovy OPRL - Oblastní plán rozvoje lesů KOP - Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje, A-analytická, B-návrhová část ZCHÚ - „zvláště chráněné území“ dle zákona č. 114/92 Sb. ZPF - zemědělský půdní fond TTP - trvalé travní porosty luk a pastvin KES - koeficient ekologické stability ÚTP NR a R ÚSES - Územně technické podklady nadregionálního a regionálního ÚSES MÚSES - místní územní systém ekologické stability Použité zkratky dřevin jsou dle terminologie lesnického hospodářsko-úpravnického plánování (viz kap. Nelesní zeleň).


73 73

SAUL s.r.o.


NELESNÍ ZELEŇ STRUČNÝ OBECNÝ POPIS STAVU ZELENĚ A METODY ZJIŠTĚNÍ V řešeném území se nelesní, a dále registrovaná zeleň, vyskytuje na nelesní půdě, a to v pracovních kategoriích zeleně veřejné, soukromé (na soukromých pozemcích místní obytné zástavby i rekreačních objektů), liniové (aleje, stromořadí), solitérní, a dále ve formě živelných nárostů, místy i charakteru lesa na nelesní půdě (lokalizace ploch ovocných stromů nebyla předmětem šetření, s výjimkou dominantních linií ve volné krajině a podél některých komunikací a významných dominantních solitér). Následující údaje jsou mj. převzaty z předchozích stupňů ÚPD – Urbanistické studie obce (SAUL-1998), Územního plánu obce ve stupni Průzkumy a rozbory (SAUL-2002), a z terénního mapování NATURA (archív zpracovatele ÚPO/mapovatele NATURA). Nelesní zeleň se v řešeném území vyskytuje jak v zastavěných a obytných částech obce, tak i ve volné krajině. Následující výčet je koncipován na základě souhrnných vlastností, jako je výrazná krajinotvorná funkce jednotlivých segmentů této zeleně, jejich kvalita a zdravotní stav, krajinářská dominantnost a dlouhodobější perspektiva. V následné registraci jsou uvedeny nejkvalitnější prvky této zeleně ve formě solitér, jejich skupin, linií i významných zapojených ploch vzrostlé zeleně. Vzhledem k nerealizovaným doporučením předchozí ÚPD jsou některé prvky opětně doporučeny k vyšší ochraně (viz dále). Dle veškerých podkladů (zadavatel, ÚSOP …) není pro prvky nelesní zeleně v území vymezena žádná kategorie vyšší ochrany dle zákona č. 114/92 Sb. (památný strom, stromořadí, VKP dle § 6 …). V řešeném území se vyskytuje velké množství nelesní zeleně i mladších věkových tříd, živelných struktur, dřevinných i keřových náletů při okrajích lesních komplexů, vznikajících náletů v okrajích méně zemědělsky využívaných ploch, drobných remízů, na mezích, i rozsáhlejší plochy charakteru lesa na podmáčených stanovištích, a to jak na plochách v katastru nemovitostí registrovaných jako louky a pastviny, i na tzv. plochách ostatních. Dále se zde vyskytují některé relativně méně významnější plochy charakteru veřejné, vyhrazené i ostatní zeleně, apod. – lokalizace těchto ploch je znázorněna v příslušné mapové příloze graficky zákresem, s posloupností číselného označení dle zdánlivě chaotického pohybu zpracovatele v terénu. Při zařazování jednotlivé zeleně do následujících kategorií se nelze vyhnout určitému jejich plošnému a faktickému překryvu (např. významná solitéra/zároveň soukromá zeleň, apod.). U každého z uvedených prvků nelesní zeleně je uvedena základní kategorie, na závěr kapitoly je uveden sumář příslušnosti jednotlivých lokalit k určité kategorii v číselném přehledu, včetně dalších doporučení. Zdravotní stav jednotlivých prvků nelesní zeleně je úměrný jejich věku a dosavadní péči – v řešeném území co do počtu však dominuje zeleň živelného charakteru či přirozeného růstu, bez jakékoliv násilné péče a úprav (kromě některých dále popsaných lokalit, kde některé stromy byly v minulosti tvarovány ořezem, avšak tč. jsou většinou stopy této „péče“ zahlazeny přirozenou vitalitou). V textu a tabulkách jsou pro stručnost použity zkratky dřevin dle běžné lesnické hospodářsko-úpravnické praxe (nikoliv dle metodik mapování krajiny, a jiných), forma a jiné odlišnosti jsou v popisu prvku uvedeny slovně: SM SMP BO VJ DG ZV

- smrk ztepilý - smrk pichlavý - borovice lesní - borovice vejmutovka - douglaska tisolistá - zerav, rod

DB DBL DBZ BK LP LPM LPV BŘ JV

- dub, rod - dub letní - dub zimní - buk lesní - lípa, rod - lípa malolistá - lípa velkolistá - bříza, rod - javor mléč


KL JS JŘ TP TPČ TPEU OS VR OL KŠ AK HR ŠV TŘ JB OŘ

74 74

- javor klen - jasan ztepilý - jeřáb ptačí - topol, rod - topol černý - topoly euroamerické - topol osika - vrba, rod - olše, rod - jírovec maďal - trnovník akát - hrušeň, rod - švestka, slivoň … - třešeň, rod - jabloň, rod - ořešák, rod

SAUL s.r.o.


VÝZNAMNÁ NELESNÍ ZELEŇ, REGISTROVANÁ ZPRACOVATELEM Následující údaje jsou převzaty z předchozího stupně ÚPO Průzkumů a rozborů. Výraz „výčetní obvod“ značí obvod kmenu ve výšce 1,3 m (údaj je získán pouhým přepočtem z kvalifikovaně odhadnutého výčetního průměru, přibližně demonstruje velikost příslušného prvku). Přesnost lokalizace prvků v příslušné mapové příloze je dána měřítkem disponibilní mapy. Nárosty dřevin a keřů – veškeré lokality této kategorie nelesní zeleně, v příslušné mapové příloze je lokalizace znázorněna koloritem kategorie Živelné nárosty dřevin a keřů. Linie, skupiny a plochy nárostů na terénních mezích, remízy, doprovody méně výrazných vodotečí, vodou ovlivněná stanoviště s nárostem lesních dřevin, apod. – stručný popis lokality plochy charakteru vzrostlého lesa (většinou na ostatních plochách dle evidence katastru nemovitostí), i méně homogenní plochy různorodých směsí OL, VR, JS, BŘ, DB, JŘ, BO, ..., ale i ovocných stromů, keřů a křovin. Ponechat samovolnému vývoji, nejhodnotnější plochy homogenních nárostů návrh opatření charakteru lesa je možné v KN přeřadit do kategorie lesní pozemek (i do PUPFL a LHP/LHO) za souhlasu vlastníka pozemku a souhlasu příslušných orgánů. 3 kategorie Vyhrazená zeleň. stručný popis lokality 4 ks KŠ, středního výčetního obvodu cca 155 cm. návrh opatření Pravidelná kontrola zdravotního stavu. 4 kategorie Liniová zeleň - aleje a stromořadí. stručný popis lokality 3 ks LPM, středního výčetního obvodu cca 220 cm. návrh opatření Pravidelná kontrola zdravotního stavu. 5 kategorie Významná solitéra. stručný popis lokality 1 ks LPM, výčetního obvodu cca 170 cm. návrh opatření Pravidelná kontrola zdravotního stavu. 6 kategorie Liniová zeleň - aleje a stromořadí/ochranná zeleň/vyhrazená zeleň. Linie TPČ, středního výčetního obvodu cca 125 cm (BK, BŘ, DB, ...), podél okraje stručný popis lokality pozemku srubového tábora, na ploše areálu i v jeho okrajích jednotlivě i hloučkovitě BŘ, TP, VJ, BK, KŠ, ZV, DG, SM, SMP stříbrné formy, ... návrh opatření Pravidelná péče o zeleň, kontrola zdravotního stavu. 7 kategorie Veřejná zeleň. 11 ks LPM, středního výčetního obvodu cca 155 cm, stručný popis lokality 1 ks JS, výčetního obvodu cca 190 cm. Plocha zasluhující využití ve formě parkově upravené a veřejnosti přístupné lokality, návrh opatření s rekreačně technickou vybaveností, apod., na základě odborné projektové přípravy. 8 kategorie Veřejná zeleň. stručný popis lokality 3 ks LPM, středního výčetního obvodu cca 155 cm. návrh opatření Pravidelná kontrola zdravotního stavu. 9 kategorie Veřejná zeleň. 2 ks KŠ, středního výčetního obvodu cca 190 cm, stručný popis lokality 1 ks JS, výčetního obvodu cca 170 cm. návrh opatření Pravidelná kontrola zdravotního stavu. 10 kategorie Významná solitéra. stručný popis lokality 1 ks JS, výčetního obvodu cca 220 cm. návrh opatření Pravidelná kontrola zdravotního stavu. 11 kategorie Významná solitéra. stručný popis lokality 2 ks TPČ, středního výčetního obvodu cca 205 cm. návrh opatření Pravidelná kontrola zdravotního stavu. ÚPO Bezděz – Návrh Liberec

75 75

SAUL s.r.o.



76 76

SAUL s.r.o.


12 kategorie stručný popis lokality návrh opatření 13 kategorie stručný popis lokality návrh opatření 14 kategorie stručný popis lokality návrh opatření 15 kategorie stručný popis lokality návrh opatření 16 kategorie stručný popis lokality návrh opatření 17 kategorie stručný popis lokality návrh opatření 18 kategorie stručný popis lokality návrh opatření 19 kategorie stručný popis lokality návrh opatření 20 kategorie stručný popis lokality návrh opatření 21 kategorie stručný popis lokality návrh opatření 22 kategorie stručný popis lokality návrh opatření 23 kategorie stručný popis lokality návrh opatření

Liniová zeleň - aleje a stromořadí. Jednostranná linie podél přístupové cesty ke hradu - směs mohutných a jednostranně zavětvených LPM, JS, BK, KL, s podrostem a živelným nárostem zmlazených dřevin. Pravidelná kontrola zdravotního stavu. Významná solitéra. 1 ks BK, výčetního obvodu cca 220 cm. Pravidelná kontrola zdravotního stavu. Významná solitéra. 1 ks BK, výčetního obvodu cca 280 cm, 1 ks DBZ, výčetního obvodu cca 220 cm. Pravidelná kontrola zdravotního stavu. Významná solitéra/soukromá zeleň. 1 ks LPV, výčetního obvodu cca 205 cm. Pravidelná kontrola zdravotního stavu. Liniová zeleň - aleje a stromořadí 2 ks JV, středního výčetního obvodu cca 155 cm, 1 ks LPM, výčetního obvodu cca 250 cm, 1 ks TPČ, výčetního obvodu cca 140 cm. Pravidelná kontrola zdravotního stavu. Liniová zeleň - aleje a stromořadí. Dominantní linie TPČ, středního výčetního obvodu cca 155 cm, s hustým podrostem a nárostem JS, hlohu, svídy, lísky, BŘ, JŘ, ... Pravidelná kontrola zdravotního stavu. Vyhrazená zeleň/veřejná zeleň. 2 ks LPM, středního výčetního obvodu cca 140 cm. Pravidelná kontrola zdravotního stavu. Liniová zeleň - aleje a stromořadí. 3 ks LPM, středního výčetního obvodu cca 155 cm. Pravidelná kontrola zdravotního stavu. Významná solitéra. 1 ks LPM, výčetního obvodu cca 190 cm. Pravidelná kontrola zdravotního stavu. Veřejná zeleň. Nedávno upravená plocha okolí rekonstruované vodní nádrže, při obvodu vzrostlé LP, TP, JV, JS, ... Využití plochy ve formě parkově upravené a udržované plochy, s rekreačně technickou vybaveností, na základě projektové přípravy. Významná solitéra. 1 ks LPM, výčetního obvodu cca 140 cm. Pravidelná kontrola zdravotního stavu. Významná solitéra. 1 ks BO, výčetního obvodu cca 95 cm. Pravidelná kontrola zdravotního stavu.


77 77

SAUL s.r.o.


24 kategorie stručný popis lokality návrh opatření 25 kategorie stručný popis lokality návrh opatření 26 kategorie stručný popis lokality návrh opatření 27 kategorie stručný popis lokality návrh opatření 28 kategorie stručný popis lokality návrh opatření 29 kategorie stručný popis lokality návrh opatření 31 kategorie stručný popis lokality návrh opatření 32 kategorie stručný popis lokality návrh opatření 33 kategorie stručný popis lokality návrh opatření 34 kategorie stručný popis lokality návrh opatření 35 kategorie stručný popis lokality návrh opatření 36 kategorie stručný popis lokality

návrh opatření

Významná solitéra. 3 ks KL, středního výčetního obvodu cca 170 cm. Pravidelná kontrola zdravotního stavu. Významná solitéra. 1 ks JV, výčetního obvodu cca 140 cm. Pravidelná kontrola zdravotního stavu. Liniová zeleň - aleje a stromořadí. 10 ks TPČ, výčetního obvodu cca 95 - 155 cm. Pravidelná kontrola zdravotního stavu. Odborný prořez koruny stromů, odstranění suchých a prosychajících větví, včetně ošetření řezných ploch. Liniová zeleň - aleje a stromořadí. 5 ks TPČ, středního výčetního obvodu cca 95 cm. Pravidelná kontrola zdravotního stavu. Liniová zeleň - aleje a stromořadí. Oboustranná linie podél asfaltové silnice, podél západní strany JS (JV, JŘ), podél východní strany TPEU (JŘ, JV), středního výčetního obvodu cca 80cm. Pravidelná kontrola zdravotního stavu. Liniová zeleň - aleje a stromořadí. 6 ks TPČ, středního výčetního obvodu cca 155 cm. Pravidelná kontrola zdravotního stavu. Odborný prořez koruny stromů, odstranění suchých a prosychajících větví, včetně ošetření řezných ploch. Významná solitéra. 1 ks KŠ, výčetního obvodu cca 280 cm. Pravidelná kontrola zdravotního stavu. Významná solitéra/soukromá zeleň. 1 ks HR, výčetního obvodu cca 200 cm. Pravidelná kontrola zdravotního stavu. Významná solitéra/soukromá zeleň. 1 ks OŘ, výčetního obvodu cca 110 cm. Pravidelná kontrola zdravotního stavu. Významná solitéra/vyhrazená zeleň. 1 ks LPM, výčetního obvodu cca 155 cm. Pravidelná kontrola zdravotního stavu. Odborný prořez koruny stromů, odstranění suchých a prosychajících větví, včetně ošetření řezných ploch. Významná solitéra/vyhrazená zeleň. 1 ks LPM, výčetního obvodu cca 185 cm. Pravidelná kontrola zdravotního stavu. Významná solitéra/vyhrazená zeleň. Velmi dominantní a letitá solitéra lípy malolisté v části obce osady Nový Dvůr. 1 ks LPV, výčetního obvodu cca 440 cm. Pravidelná kontrola zdravotního stavu. Odborný prořez koruny stromů, odstranění suchých a prosychajících větví, včetně ošetření řezných ploch. Sanace hniloby kmenu. Doporučení na zařazení do kategorie vyšší ochrany - dle § 46 zákona č. 114/92 Sb. do kategorie památný strom (identifikace dle KN – viz kap. Ochrana přírody a krajiny).


78 78

SAUL s.r.o.


ZHODNOCENÍ STAVU NELESNÍ ZELENĚ, ZÁVĚRY, DOPORUČENÍ kategorie: VEŘEJNÁ ZELEŇ Tato kategorie je v řešeném území zastoupena významně, neboť kromě zeleně soukromé lze veškerou dále registrovanou zeleň považovat za zeleň veřejnou (hlavně ve formě živelných nárostů a linií ve volné krajině). V klasické podobě parkově založené a udržované zeleně je však zastoupení této kategorie v území poměrně mizivě, a to jak z hlediska kvality, tak i celkové výměry. V této podobě se zde tato kategorie vyskytuje pouze v několika lokalitách v centru obce, které jsou tvořeny většinou travními plochami s méně kvalitní a náhodnou vzrostlou zelení, většinou bez odborně stanovené logiky uspořádání, architektury, i rekreačně technické vybavenosti, tč. i bez využívání veřejností (s výjimkou okolí vodní nádrže v centru obce). Do této kategorie patří následující současné, výše registrované lokality: 7, 8, 9, 18 (částečný významový překryv s kategorií vyhrazená zeleň) a 21. Případné a záslužné rozšiřování této kategorie odvisí od finančních možností potencionálního zřizovatele (obce) – nutno konstatovat, že prostorové podmínky pro založení této zeleně v obci jsou poměrně příznivé (i s přihlédnutím na nutnost zvýšení atraktivity centra obce se sezónní zvýšenou návštěvností, kdy současná zdejší úroveň nabídky turistického ruchu je většinou na méně dostatečné úrovni). Kladným příkladem změny přístupu obce k veřejné zeleni je upravené okolí a plocha vodní nádrže v centru obce. kategorie: SOUKROMÁ ZELEŇ Tato zeleň se v řešeném území vyskytuje na soukromých pozemcích okolí místní obytné zástavby i rekreačních objektů, spočívá zde ve vysazených okrasných dřevinách a keřích, v nepěstěné vzrostlé zeleni, v podobě dominantní solitérní zeleni a liniích, hlavně však v plochách charakteru ovocných sadů a zahrad (bližší vyhodnocení lokalizace ovocných dřevin, až na uvedené výjimky, nebylo provedeno). Z hlediska druhové struktury této zeleně v naprosté většině převládají domácí druhy dřevin, pouze v několika případech se na zahradách a pozemcích ojedinělých rekreačních objektů vyskytují různé místně nepůvodní exoty. Tato zeleň se svojí kvalitou a množstvím nevymyká běžnému průměru. Z hlediska krajinotvorné funkce a svých nesporných kvalit byly zde při terénním šetření lokalizovány nejkvalitnější dominantní solitéry a jejich linie. Případné rozšiřování této kategorie je opět odvislé od zájmu vlastníků pozemků. Do této kategorie patří následující současné, výše registrované lokality: 15 (významový překryv s kategorií významná solitéra), 32 (zároveň významná solitéra) a 33 (zároveň významná solitéra), vč. prvku soukromého vlastníka pozemku č. 36 (viz dále). kategorie: VYHRAZENÁ ZELEŇ Tato kategorie vzrostlé zeleně v uzavřených a veřejnosti nepřístupných areálech se v řešeném území v klasické podobě vyskytuje pouze v několika lokalitách – v centru obce v areálech ubytovacích objektů, letního tábora, ve vyhrazeném areálu okolí místního kostela, v areálech místních provozoven živočišné výroby v Bezdězu i Dvoře, a to v podobě významných solitér i linií s výraznou hygienickou funkcí při hranicích těchto pozemků. Do této kategorie patří následující současné, výše registrované lokality: 3, 6 (významový překryv s kategorií liniová zeleň - aleje a stromořadí, i s ochrannou funkcí), 18 (zároveň veřejná zeleň), 34, 35, i prvku 36 tohoto charakteru. kategorie: ALEJE A STROMOŘADÍ Tato kategorie zeleně (z hlediska strukturového uspořádání) je pro řešené území charakteristická, je typickým doplňkem zdejší krajiny, vyskytuje se zde většinou ve formě živelných liniových nárostů a remízů ve volné krajině podél polních cest, okrajů některých pozemků, na terénních hranách, ale ojediněle i jako doprovodná zeleň některých zdejších komunikací, i ve formě linií náhodnějších. Většinou se jedná o živelné nepěstěné náletové struktury dřevin a keřů, v případě doprovodné zeleně komunikací o nepěstěné aleje dnes již i místy zanedbaných, a místně i přestárlých stromů. Z hlediska druhové skladby se jedná téměř vždy o dřevinné druhy domácí provenience (většinou BŘ, JS, JŘ, LP, JV, KL, TP, OS, ..., hloh, vrba jíva, trnka, růže šípková, ...), v mnoha případech do této kategorie byly zahrnuty i dominantní linie ovocných stromů (většinou ŠV, TŘ, HR, JB, ...) podél některých polních cest a místních silnic, i linie ve volné krajině. Věkové rozpětí této zeleně (stáří stromů určuje dominantnost těchto struktur) je poměrně široké – od nedávných výsadeb podél hlavní silniční komunikace Doksy - Bělá a podél příjezdové komunikace do obce, až po některé i přestárlé stromy v liniích náhodnějších. Většinou se tedy jedná o živelné struktury evidované pod souhrnným označením dále uvedené kategorie jako lokality „nárostů dřevin a keřů“ (viz dále).


79 79

SAUL s.r.o.


Do této kategorie patří následující současné, výše registrované lokality: 4, 6 (překryv s kategorií vyhrazená zeleň, s ochrannou funkcí), 12, 16, 17, 19, 26, 27, 28 a 29. Případné rozšiřování této kategorie je možné formou založení nových linií podél některých současných účelových polních cest v otevřené krajině, i podél ostatních navrhovaných komunikací. ÚPO zde v případě okolí současných účelových cest vymezuje formou záborů dostatečný prostor pro založení doprovodných linií (záborové lokality č. 90-92), v případě návrhů místních komunikací je zde pro založení doprovodných linií ponechán dostatečný prostor (zahrnut do celkové výměry záborů). K návrhům na rozšíření této kategorie lze počítat i prostor pro založení navrhované trasy biokoridoru 1090/1091 (záborová lokalita č. 80), který mj. i opticky rozčlení rozsáhlý hon orné půdy a zabezpečí interakční funkci ÚSES. kategorie: VÝZNAMNÉ SOLITÉRY Tato kategorie zeleně je v řešeném území zastoupena v podstatné míře, tvoří charakteristický prvek výrazu krajiny řešeného území, z velké části se týká i soukromých pozemků v zástavbě obce, a to jak v okolí zástavby stálých obyvatel, tak i zástavby rekreační. Tato zeleň se mnohdy nachází ve významovém překryvu ostatních zde uvedených kategorií. Kvalita této kategorie zeleně je vesměs na vysoké úrovni – v následném pasportu jsou vybrány pouze nejkvalitnější, dominantní a perspektivní prvky, v krajině se však nachází značné množství této zeleně ve formě mladších stromů, jejich skupin a linií. Dle předchozího stupně ÚPD i na základě terénního šetření v 10-11/2002 byl v řešeném území lokalizován prvek č. 36 této kategorie, který dle názoru zpracovatele zasluhuje vyšší stupeň ochrany v kategorii památný strom dle § 46 uvedeného zákona. V řešeném území není dle podkladů a sdělení zadavatele, i dle ÚSOP AOPK ČR registrována žádná vyšší ochrana pro prvky nelesní zeleně. Z množství solitérní zeleně jsou ve výše uvedeném pasportu lokalizovaných popsaných prvků registrovány jako nejkvalitnější segmenty této kategorie lokality : 5, 10, 11, 13, 14, 15 (významový překryv s kategorií soukromá zeleň), 20, 22, 23, 24, 25, 31, 32, 33, 34 (zároveň vyhrazená zeleň), 35 (zároveň vyhrazená zeleň) a 36 (zároveň zeleň vyhrazená/soukromá). kategorie: ŽIVELNÉ NÁROSTY NA NELESNÍ PŮDĚ Tato kategorie je pro výraz každého území velmi důležitá, neboť se významnou mírou podílí na vzhledu krajiny. I pro řešené území jsou tyto lokality charakteristické, jak z hlediska krajinotvorné funkce, tak hlavně z hlediska vytváření místního mikroklimatu, mají velký význam pro ekologickou stabilitu v území, slouží jako přirozené refugium zde závislým organismům, i vyšším živočichům. Díky dosavadnímu neexistujícímu programu péče (srovnatelnému s LHP) jsou tyto plochy do jisté míry i jistými studijními lokalitami ukázek přirozené sukcese na velmi rozdílných stanovištích, též z hlediska ekologické stability tvoří velmi hodnotné prvky její kostry. Nacházejí se zde v podobě různých ploch, remízů a hlavně linií, na nevyužívané zemědělské i ostatní půdě, podél některých komunikací, na terénních hranách, na vodou silněji ovlivněných stanovištích, jsou místy charakteru lesa, aniž by zde bylo lesnicky hospodařeno, nejsou součástí evidované lesní půdy, ani LHP. Některé z prvků této kategorie jsou využity systémem ekologické stability (viz příslušná mapová příloha). V předchozích stupních ÚPD byly některé lokality naplňující definici lesa (aktuálním stavem, dřevinným složením, homogenností, původem apod.) navrženy k začlenění do PUPFL (LHP/LHO) i k přeřazení v KN do kategorie lesní pozemek – vzhledem k nedostatečné společenské poptávce projevené nezájmem příslušných orgánů o realizaci dříve formulovaných doporučení, nebyly tyto návrhy v obnoveném LHP realizovány. Z tohoto důvodu jsou veškeré tyto struktury v ÚPO evidovány, a v příslušné mapové příloze koloritem lokalizovány jako „nárosty dřevin a keřů“ (viz příslušná mapová příloha). Jedná se jak o homogenní plochy, které naplňují definici lesa (charakteru živelně vzniklých nárostů i cíleně založeného lesa), tak o linie, skupiny a plochy živelných nárostů, vyskytujících se na vodou ovlivněných stanovištích s nárostem lesních dřevin, v enklávách a v okrajích částí komplexu lesa, na dlouhodobě nevyužívaných zemědělských pozemcích a na tzv. ostatních plochách, podél cest (zde jsou do této kategorie zahrnuty i dominantní linie ovocných stromů), apod. Jsou tvořeny i méně homogenními plochy, které dosud nenaplňují definici lesa, různorodými směsmi BŘ, OL, VR, JS, DB, JŘ, TP, OS, AK ..., ovocných stromů - ŠV, TŘ, HR JB, ..., keřů a křovin - vrba jíva, hloh, trnka, růže šípková, líska, svídy, ...). Kromě návrhů opatření v segmentech ÚSES, je vhodné zatímně tyto lokality ponechat samovolnému vývoji, či zasahovat zde pouze formou asanačních těžeb. Pozn.: ÚPO se blíže nezabývá návrhy na zalesnění dlouhodobě nevyužívaných zemědělských pozemků, ploch ohrožených erozí, či z důvodu tzv. fyzikálních vlastností půd, které navrhoval ale graficky nelokalizoval někdejší Generel místních ÚSES – tyto návrhy pro oblast v působnosti podniku Vojenských lesů a statků jsou předmětem nedávno obnoveného LHP a v kompetenci jeho zpracovatele. ÚPO je názoru, že takováto trvalá a prakticky nevratná změna druhu dotčených ÚPO Bezděz – Návrh Liberec

80 80

SAUL s.r.o.


pozemků není nezbytná, a že z důvodu protierozního opatření může být zachován současný charakter travních porostů, či technologická kázeň hospodáře.


81 81

SAUL s.r.o.


kategorie: OCHRANNÁ ZELEŇ Tato kategorie zeleně s hygienickou ochrannou funkcí v klasické podobě cíleně založených stromořadí v okrajích výrobních areálů či hřišť se v řešeném území vyskytuje velmi sporadicky – k nejvýznamnějším patří uvedený prvek při obvodu areálu tábora západně od centra obce, a linie TP při hranici pozemku areálu místního provozu živočišné výroby v J části obce. Ostatní liniová zeleň a živelné nárosty dřevin a keřů v liniovém uspořádání rovněž zvyšují ochranně-hygienický potencionál území (jako ostatně každá vyšší vzrostlá zeleň). Případné rozšíření této kategorie v řešeném území by bylo záslužné např. při okraji provozu živočišné výroby ve Dvoře (zde řešeno formou záborové lokality č. 80 v případě navrhovaného úseku biokoridoru 1090/1091), podél okrajů vznikající i současné obytné zástavby ve styku s ornou půdou, apod. – při zavádění této zeleně je nutné již upustit od zde tolik oblíbených TP, použít více směsi LP, DB, KL, JV, podmíněně i JS, i s určitým podílem keřů budoucího spodního patra.

LIMITY VE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ K územním limitům v řešeném území, vyplývajícím ze zákonných norem (zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny) z hlediska výskytu prvků nelesní zeleně, náleží veškerá nelesní zeleň disponující příslušnými parametry dané příslušnými legislativními předpisy – zde zejména výše uvedené prvky, plochy a linie. Po případné realizaci návrhu na vyšší ochranu (dle § 46 zákona) prvku č. 36 sem bude patřit i tento památný strom (limitem zde bude vlastní objekt a vymezené a stanovené ochranné pásmo, jehož kruhový průměr, pokud nebude stanoveno jinak, obecně činí 10-ti násobek výčetního obvodu stromu).

POUŽITÉ PODKLADY -

Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP – databáze AOPK ČR) Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje Katastr nemovitostí (mapy KN, databáze podkladu zadavatele, i internet) Územní plán velkého územního celku Libereckého kraje Terénní podrobné mapování NATURA 2000 (archív zpracovatele)

V textu jsou frekventovány zkratky: AOPK ČR PUPFL KN LHP LHO ÚSOP KOP

- Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky - Pozemky určené k plnění funkcí lesa - Katastr nemovitostí (digitalizovaná mapová příloha, web) - Lesní hospodářský plán - Lesní hospodářská osnova - Ústřední seznam ochrany přírody - Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje

V textu i v příslušné mapové příloze použité zkratky dřevin druhových specifikací významných solitér (dle běžné lesnické hospodářsko-úpravnické praxe): SM SMP BO BOČ VJ MD DG CYP DB DBL DBZ DBČ BK BKČ LP LPM LPV JV

- smrk ztepilý - smrk pichlavý - borovice lesní - borovice černá - borovice vejmutovka - modřín opadavý - douglaska tisolistá - cypřišek, rod - dub, rod - dub letní - dub zimní - dub červený - buk lesní - buk lesní, červenolisté formy - lípa, rod - lípa malolistá - lípa velkolistá - javor mléč


KL BAB JS JL BŘ JŘ TP OS OL OLL OŘ KŠ AK JB HR ŠV TŘ STŘ

82 82

- javor klen - javor babyka - jasan ztepilý - jilm, rod - bříza, rod - jeřáb obecný - topol, rod - topol osika - olše, rod - olše lepkavá - ořešáky - jírovec maďal - trnovník akát - jabloň - hrušeň - švestka, slivoň - třešeň - střecha hroznatá

SAUL s.r.o.


OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY (dle členění zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v následných novelizacích)

1. OBECNÁ OCHRANA PŘÍRODY 1.1. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY – viz kap. ÚSES 1.2. VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY (VKP) – stav Významný krajinný prvek, jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. V území se vyskytují VKP „ex lege“, tj. dle § 3 zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, k nim obecně patří „lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy“, z nichž v podmínkách řešeného území lze sem řadit veškeré lesy, vodní plochy přírodního charakteru a údolní nivy. Dle dostupných podkladů (mj. Ústřední seznam ochrany přírody AOPK ČR ÚSOP) nejsou (dle § 6 uvedeného zákona) k datu zpracovávání tohoto stupně dokumentace v řešené části území registrovány VKP, ani z výsledků terénního šetření zpracovatele ÚPO nevyplývá nutnost tuto kategorii zde registrovat. 1.3. OCHRANA DŘEVIN – VIZ KAP. NELESNÍ ZELEŇ 1.4. OCHRANA KRAJINNÉHO RÁZU (KRAJINÁŘSKÉ ASPEKTY - STRUČNÝ POPIS) Řešené území z hlediska geomorfologického členění (cf. Demek et al. 1987) náleží do následujících jednotek (zdroj informací KOP-A, 2004): VI Česká tabule (soustava), VIA Severočeská tabule (podsoustava), VIA-1 Ralská pahorkatina (celek), VIA-1A Dokeská pahorkatina (podcelek), VIA-1A-f Bezdězská kotlina (okrsek). Řešené území, jako určitá specifická součást Ralské a zčásti Dokeské pahorkatiny na přechodu do Bělské tabule, má pahorkatinný reliéf terénu, většinou nepříliš členitý, na pískovcích jizerského souvrství, místy s překryvy sprašových hlín, v nadmořské výšce 300-350 m, na SV až 400 m. Výrazný kontrast představují neovulkanity, jež jsou zde zastoupeny především dominantním masívem Velkého a Malého Bezdězu (604 a 577 m n.m.). V jižním podhůří těchto dominant se vyskytují většinou intenzívně využívané plochy zemědělské půdy, severní podstatná část území obce je tvořena komplexy lesů. Souhrnné hodnocení: přírodní hodnoty zvýšené, estetické hodnoty průměrné až místně zvýšené; krajinný typ B na většině území, místy B- a B+, maloplošně i C a C-. 1.5. PŘECHODNĚ CHRÁNĚNÉ PLOCHY Z veškerých poskytnutých podkladů není v řešeném území tato kategorie evidována.

2. ZVLÁŠTNÍ OCHRANA PŘÍRODY 2.1. ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ (ZCHÚ) 2.1.1. Stav Ve znění výše uvedeného zákona, části třetí, hlavy první, § 14, jsou jimi, dle písm. a) národní parky, b) chráněné krajinné oblasti, c) národní přírodní rezervace, d) přírodní rezervace, e) národní přírodní památky, f) přírodní památky. V řešeném území se z výše uvedených kategorií (k datu zpracování dokumentace) nachází ZCHÚ dle písmena d) - přírodní rezervace „Velký a Malý Bezděz“ (lokalizace - viz příslušná mapová příloha). Dle ÚSOP AOPK: Kód: 235 Kategorie: Přírodní rezervace Název: Velký a Malý Bezděz Okres: Česká Lípa Katastrální území: Bezděz CHOPAV: Severočeská křída Rozloha ZCHÚ: Parcely č.: Vlastník: Vojenské lesy a statky, s.p., organizačně území 29,06 ha 1074, 1075, 1078/2, 1104/2 rezervace náleží Lesní správě Břehyně. Důvod ochrany: Výrazná krajinná dominanta s královským hradem, staré bučiny i hájové formace, ve vrcholových bezlesích významná teplomilná květena. Zřizovatel: MŠVU; MK ČSR; OÚ Česká Lípa Vyhlášeno: 3.11.1949; 29.11.1988; 22.12.1993 Předpis: vyhláška 94.411/49; Výnos č. 14.200/88-SÚOP; Vyhláška OkÚ Česká Lípa z 22.12.1993 Kategorie IUCN: III – přírodní památka Klimatické zařazení: MT9 Geomorfologické členění: Regionální geologické členění: VIA1 Ralská pahorkatina Neovulkanity – terciér ÚPO Bezděz – Návrh Liberec

83 83

SAUL s.r.o.


Formy reliéfu: Denudační: vulkanické suky, kužele, žíly Fytogeogr. členění: 52 Ralsko-bezdězská tabule Typ vegetace: Holá společenstva (skály, suti, písčiny, jeskyně)

Skupina geol. podkladů: neovulkanity Bioregion: 1.34 Ralský Ochranné pásmo: není blíže specifikováno, vyplývá ze zákona č. 114/92 Sb. – vyhláškou je textově vymezena územím vně do vzdálenosti 50 m od hranice PR. Zpracovatel: Rychtařík P., 2000, Platnost plánu péče: 2000-2009 Pozn.: Územní překryv se stejnojmennou EVL 2.2. PAMÁTNÉ STROMY 2.2.1. Stav V řešeném území obce není (dle předchozího stupně ÚPO Průzkumy a rozbory, i ÚSOP-AOPK ČR) registrován památný strom, skupina, stromořadí … 2.2.2. Návrh Z předchozích ÚPD (Urbanistická studie obce - 1998, ÚPO průzkumy a rozbory - 2002) tento stupeň ÚPO na základě aktualizace stavu přebírá návrhy na zařazení do kategorie památný strom dle § 46 zákona prvek č. 36 dle kap. Nelesní zeleně (viz popis): lokalizace dle katastru k.ú.: 603686 Bezděz, p.č.: 111 /(1), druh pozemku, způsob využití: zahrada, nemovitostí (k 12.7.2004) vlastník: Petr Hlavsa, č.p. 51, 47162 Bezděz Pravidelná kontrola zdravotního stavu, odborný prořez koruny stromů, odstranění suchých a prosychajících větví, včetně ošetření řezných ploch, návrh opatření sanace hniloby kmenu. Doporučení na zařazení do kategorie vyšší ochrany - dle § 46 zákona č. 114/92 Sb. v kategorii památný strom. 2.3. ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ DRUHY ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ Bližší údaje o výskytu chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů - viz archív někdejšího RŽP OkÚ v České Lípě, či evidence odborného pracoviště Vlastivědného musea a galerie v České Lípě - pro velký rozsah těchto údajů z množství terénních šetření, historických podkladů a údajů o pozorování, ÚPO odkazuje na výše uvedené zdroje informací, zvláště pak na obsáhlou a podrobnou publikaci ZOOGEOS BOHEMIA - zoologický průzkum bývalého vojenského výcvikového prostoru Ralsko (1991-1994), archív RŽP OkÚ Česká Lípa, či Vlastivědné museum a galerie v České Lípě (zpracovatel publikace), či na základě velmi četných botanických průzkumů a rešerší prováděných někdejším ČÚOP, Okresním vlastivědným museem v České Lípě a dalších, a na vypracovaný Červený seznam taxonů vyšších rostlin bývalého VVP Ralsko. Uvedení úplného výčtu a snímek veškerých dokumentací a průzkumů není předmětem této dokumentace. Na základě terénního šetření zpracovatele části ÚPO (dtto mapovatel NATURA 2000 části řešeného území obce) existuje odůvodněný předpoklad značného výskytu lokalit „zvláštní oblasti ochrany“ (Special Areas of Conservation - SAC) – akce NATURA 2000 není tč. dosud ukončena, mapování bude probíhat i v roce 2003, kdy ani předběžné závěry nelze zatímně do ÚPO promítnout. S pravděpodobností hraničící s jistotou lze očekávat, že území obce bude mít vysoký podíl přírodních ploch zařazených do soustavy NATURA 2000 dle směrnice o stanovištích. Zveřejnění souhrnných hodnot a výsledných takto chráněných území nelze očekávat dříve než v závěru roku 2004. Dle pracovních výstupů terénního mapování NATURA 2000 (archív zpracovatele), i z Plánu péče o PR Velký a Malý Bezděz (Rychtařík, 2000), byl v řešeném území (k.ú. Bezděz) zjištěn výskyt těchto druhů v uvedených lokalitách (grafické orientační znázornění viz příslušná mapová příloha). Vyhodnocení četnosti je mj. provedeno dle metodiky zpracovávání fytocenologických snímků (Moravec - Fytocenologie, 1994, použita Braun-Blanquetova stupnice): lokalita

1

parcela číslo

1078/2

druh pozemku – způsob využití

lesní pozemek


vlastník

zjištěný druh

četnost

Vojenské lesy a statky ČR, s.p., Pod Juliskou 5, č.p. 1621, 16000 PrahaDejvice

Allium strictum Cardaminopsis petraea Dianthus gratianopolitanus Jovibarba sobolifera Juniperus communis Lilium martagon Medicago minima Peucedanum cervaria

ojedinělý výskyt ojedinělý výskyt vzácně vzácně ojedinělý výskyt ojedinělý výskyt ojedinělý výskyt vzácně

84 84

SAUL s.r.o.


Primula veris Sorbus aria Stipa joannis Veronica prostrata


85 85

vzácně vzácně ojedinělý výskyt ojedinělý výskyt

SAUL s.r.o.


2

1078/2

lesní pozemek


3

1078/4

lesní pozemek


4

853

lesní pozemek

Obec Bezděz

5

1074

TTP

6

117/14

vodní plocha – zamokřená plocha

7

1249/1

lesní pozemek

8

570/1

TTP

9

1251/4

ostatní plocha – neplodná půda

10

1252/1

lesní pozemek

Allium strictum Cardaminopsis petraea Juniperus communis Lilium martagon Medicago minima Stipa joannis Veronica prostrata Allium strictum Cardaminopsis petraea Dianthus gratianopolitanus Jovibarba sobolifera Juniperus communis Lilium martagon Medicago minima Peucedanum cervaria Sorbus aria Stipa joannis Veronica prostrata Juniperus communis

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Kališnická 4, č.p. 970, 13000 PrahaŽižkov Marie Bradáčová, 5.Května, č.p. 948, 29401 Bakov n.J. Josef Gottwald, Jiráskova, č.p. 1140, 29421 Bělá p.B. Vojenské lesy a statky ČR, s.p., Pod Juliskou 5, č.p. 1621, 16000 PrahaDejvice Pozemkový fond ČR, Husinecká 11a, č.p.1024, 13000 PrahaŽižkov Jaroslav Müller, 47162 Bezděz č.p. 118 Miloslav Müller, 47162 Bezděz č.p. 29 Alena Janecká, 47162 Bezděz č.p. 117 Zdenka Severová, 47162 Bezděz č.p. 68 Stanislava Krejčíková, Smetanova, č.p. 480, 29421 Bělá p.B. Vojenské lesy a statky ČR, s.p., Pod Juliskou 5, č.p. 1621, 16000 PrahaDejvice

Juniperus communis

ojedinělý výskyt ojedinělý výskyt ojedinělý výskyt ojedinělý výskyt ojedinělý výskyt ojedinělý výskyt ojedinělý výskyt ojedinělý výskyt ojedinělý výskyt vzácně vzácně ojedinělý výskyt ojedinělý výskyt ojedinělý výskyt vzácně vzácně ojedinělý výskyt ojedinělý výskyt 3 reg. ks char. náletu na ter. hraně na vrcholku M. Bezdězu zakrslé letité 2 ks, v. cca 1m

Nymphaea alba

na drobné vodní ploše cca 3 m2

Blechnum spicant

vzácně

Centaurium erythraea

vzácně

Centaurium erythraea

vzácně

Dianthus gratianopolitanus Jovibarba sobolifera Peucedanum cervaria Sorbus aria Veronica prostrata

vzácně vzácně vzácně vzácně vzácně

2.4. NATURA 2000 (stav) 2.4.1 Dle Nařízení Vlády ČR č. 598 z 27.10.2004, na podkladu Směrnice EU č. 79/409/EEC o ochraně volně žijících ptáků (tzv. směrnice o ptácích, COUNCIL OF THE EUROPEAN COMMUNITIES 1979), je část řešeného území součástí PTAČÍ OBLASTI ČESKOLIPSKO – DOKESKÉ PÍSKOVCE A MOKŘADY (kód CZ0511007). Tato oblast je v části území obce v územním překryvu s EVL Jestřebsko – Dokesko, a EVL Slatinné vrchy. Bližší údaje – viz internetový server KÚLK, AOPK ČR, MŽP ČR…, či výše uvedené nařízení. ÚPO Bezděz – Návrh Liberec

86 86

SAUL s.r.o.


Orientační mapa Ptačí oblasti CZ0511007 ČESKOLIPSKO – DOKESKÉ PÍSKOVCE A MOKŘADY:

2.4.2

Dle Nařízení Vlády ČR č. 132/2005 Sb., na podkladu Směrnice EU č. 92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (tzv. směrnice o stanovištích, COUNCIL OF MINISTRIES OF THE EUROPEAN COMMUNITIES 1992), jsou v řešeném území obce vymezeny následující „Evropsky významné lokality“ (EVL): EVL CZ0514042 JESTŘEBSKO – DOKESKO (v řešeném území část), EVL CZ0513245 MARIÁNSKÝ RYBNÍK, EVL CZ0513255 SLATINNÉ VRCHY (v řešeném území část) a EVL CZ0514243 VELSKÝ A MALÝ BEZDĚZ (bližší údaje – viz internetový server KÚLK, AOPK ČR, MŽP ČR…, či výše uvedené nařízení). Grafické znázornění v příslušné mapové příloze je provedeno bez záruky zpracovatelem ÚPO subjektivní identifikací nepříliš přesných disponibilních podkladů mapových serverů KÚLK, AOPK a MŽP.


87 87

SAUL s.r.o.


Orientační mapa Evropsky významné lokality CZ0514042 – JESTŘEBSKO-DOKESKO:

©AOPK ČR; vytvořeno: 12.4.2005


88 88

SAUL s.r.o.


Orientační mapa Evropsky významné lokality CZ0513245 – MARIÁNSKÝ RYBNÍK:



89 89

SAUL s.r.o.


Orientační mapa Evropsky významné lokality CZ0513255 – SLATINNÉ VRCHY:



90 90

SAUL s.r.o.


Orientační mapa Evropsky významné lokality CZ0513255 – VELKÝ A MALÝ BEZDĚZ:


3. LIMITY VE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ - ZÁJMY OBECNÉ OCHRANY PŘÍRODY: – prvky územního systému ekologické stability, dle § 2 zákona, – významné krajinné prvky, determinované zde § 3 zákona. - ZÁJMY ZVLÁŠTNÍ OCHRANY PŘÍRODY– zvláště chráněná území (maloplošná ZCHÚ) – zde Přírodní rezervace Velký a Malý Bezděz. – ochranné pásmo ZCHÚ, vyplývající z platné legislativy – zvláště chráněné části přírody (dle § 3, písm. f) zákona) – k těmto lze v řešeném území řadit lokality výskytu chráněných druhů dle podkladu podrobného mapování NATURA 2000, ZOOGEOS, lokality dle Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě, aj., – Evropsky významné lokality (NATURA 2000) - viz výše, ÚPO Bezděz – Návrh Liberec

91 91

SAUL s.r.o.


– památný strom v případě vyhlášení a realizování návrhu (dle § 46 zákona) - limitem zde je vlastní objekt a vymezené a stanovené ochranné pásmo, jehož kruhový průměr, pokud není stanoveno jinak, obecně činí 10-ti násobek výčetního obvodu stromu.


92 92

SAUL s.r.o.


-

Do územních limitů dle uvedeného zákona patří i další výše neuvedené skutečnosti, které jsou předmětem vymezení orgánů ochrany přírody a vyplývají z ustanovení zákona. Při změně hospodaření a využívání půdního fondu, a při trvalé i dočasné změně způsobu a využívání pozemků, je tedy nutno respektovat další ustanovení zákona a pokyny orgánů ochrany přírody.

4. POUŽITÉ PODKLADY -

Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP) – AOPK ČR Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje Územní plán velkého územního celku Libereckého kraje Terénní podrobné mapování NATURA 2000 (archív zpracovatele) Internetový server KÚLK, AOPK, MŽP ČR…

V textu jsou frekventovány zkratky: PUPFL - Pozemky určené k plnění funkcí lesa KN - Katastr nemovitostí LHP - Lesní hospodářský plán LHO - Lesní hospodářské osnovy OPRL - Oblastní plán rozvoje lesů KOP - Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje, A-analytická, B-návrhová část ZCHÚ - „zvláště chráněné území“ dle zákona č. 114/92 Sb. M-ZCHÚ - „maloplošné zvláště chráněné území“ AOPK ČR - Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky ÚSOP - Ústřední seznam ochrany přírody VKP - významný krajinný prvek MŽP ČR - Ministerstvo životního prostředí České republiky MZe ČR - Ministerstvo zemědělství České republiky RŽP OkÚ - někdejší Referát životního prostředí Okresního úřadu EVL - Evropsky významné lokality PO - Ptačí oblast Použité zkratky dřevin jsou dle terminologie lesnického hospodářsko-úpravnického plánování (viz kap. Nelesní zeleň)


93 93

SAUL s.r.o.

Vymezení veřejně prospěšných staveb a asanačních úprav

B10 VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A ASANAČNÍCH ÚPRAV VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY Za veřejně prospěšné stavby se považují stavby pro veřejně prospěšné služby a pro veřejné technické vybavení území, podporující jeho rozvoj a ochranu životního prostředí. Pozemky, stavby a práva k nim, potřebná pro uskutečnění těchto VPS, lze vyvlastnit podle Stavebního zákona nebo práva omezit rozhodnutím stavebního úřadu, pokud nebude možno řešení majetkoprávních vztahů dosáhnout dohodou nebo jiným způsobem. SOUPIS VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB VPS – plochy sportu, komunikací, dopravní a technické vybavenosti a vodní nádrže, označení uvedené pod stejným označením ve výkresu č.5 a v následující tabulce 34b výstavba zastávky a otočky osobní kyvadlové dopravy 45, 46 rozšíření areálu pro sport rekreaci 50 výstavba sběrného dvora 55c výstavba ostatní komunikace pro zpřístupnění a propojení sportovně rekreačních ploch 55d výstavba pěší komunikace k propojení sportovně rekreačních ploch 55e výstavba ostatní komunikace pro zpřístupnění sport.rekreačních ploch a rybníka 56 výstavba komunikace pro zpřístupnění zastavitelného území 56a přeložka silnice a úprava křižovatky u obecního úřadu 56b výstavba pěší komunikace 62a výstavba pěší komunikace výstavba pěší komunikace, propojující sportovní a rekreační areál, parkoviště a místo pro 65 pořádání táborových ohňů 60 výstavba ostatní komunikace pro zpřístupnění zastavitelného území 61,64 rozšíření ostatních a obslužných komunikací pro zpřístupnění zastavitelného území 62,63 rozšíření obslužných komunikací pro bezpečnější zpřístupnění centra obce a hradu 62a výstavba pěší komunikace pro pěší přístup k hradu 67, 69 výstavba ostatních komunikací pro zpřístupnění zastavitelného území výstavba kapacitního záchytného parkoviště a přestup na kyvadlovou osobní ekologickou 55a,55f dopravu 66 výstavba veřejného obslužného parkoviště pro potřebu vnitřní části obce 70 výstavba vodní nádrže v centru obce VPS - uvedené jako technická infrastruktura ve výkresu č.5 výstavba nové trafostanice TN1 přemístění trafostanice T3 doplnění vodovodních rozvodů pro rozvojové lokality

ASANAČNÍ ÚPRAVY Vymezení ploch pro asanační úpravy je provedeno ve výkresu č.5 grafické části a kapitole B10 textové části územního plánu. Zvláštní požadavky z hlediska plošných asanačních nároků v řešeném území nejsou. TABULKA ASANAČNÍCH ZÁSAHŮ původní využití nové využití provizorní objekty pro obnova památky historického areálu ubytování v areálu kostela pro účely kulturního využití a kostela zázemí Správy hradu Bezděz

číslo a výměra lokality cca 3000m2

objem demolice cca 300m3

ETAPIZACE Koncepce rozvoje vychází z potřeb a požadavku obce postupné realizace jednotlivých záměrů, které budou probíhat ve vzájemném souladu bezkolizní cestou k cílovému návrhu. Přesné časové vymezení nelze v rámci ÚPO stanovit, protože je závislé na řadě faktorů – zájem investorů, postup zainvestování infrastruktury, dostupnost pozemků, naléhavost potřeb, provázanost jednotlivých záměrů. Návrhem je pouze určena posloupnost hlavních staveb. Rozlišeny jsou záměry, jejichž řešení je naléhavé, záměry, které ÚPO Bezděz – Návrh Liberec

94 94

SAUL s.r.o.

Vymezení veřejně prospěšných staveb a asanačních úprav

považujeme za důležité k realizaci v návrhovém období a dále záměry po tomto období. Etapizace je vyznačena ve výkresu č.2.


95 95

SAUL s.r.o.

Návrh řešení požadavků civilní ochrany, Vyhodnocení důsledků návrhu na ŽP, ZPF, PUPFL

B11 NÁVRH ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CIVILNÍ OCHRANY Pro obec Bezděz nejsou požadovány samostatně zpracované požadavky civilní ochrany obyvatelstva.

B12 VYHODNOCENÍ DŮSLEDKŮ NÁVRHU NA ŽP, ZPF, PUPFL PÉČE O ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ viz. kap. B2 Základní předpoklady a podmínky vývoje obce

ZEMĚDĚLSKÁ PŮDA (ZPF) 1. ÚVOD, VSTUPNÍ ÚDAJE Struktura základních druhů pozemků v obci evidovaných v katastru nemovitostí [m2/%], jejich podíl z

celkové výměry obce (k.ú. 603686 Bezděz): m2 %

celková výměra obce 23992169 100,0

zemědělské pozemky 5129736 21,4

lesní pozemky 17730944 73,9

vodní plochy 7037 0,0

zastavěné plochy 98656 0,4

ostatní plochy 1025796 4,3

Struktura zemědělských půd v obci, dle jednotlivých druhů pozemků ZPF evidovaných v katastru nemovitostí (k 1.1.2002 [m2/%]), jejich podíl z celkové výměry obce:

m2 %

celková výměra obce 23992169 100,0

ZPF celkem 5129736 21,4

orná půda 4303803 17,9

zahrady 146636 0,6

z toho ovocné sady 17157 0,1

TTP (louky a pastviny) 662140 2,8

Pozn.: ostatní druhy pozemků ZPF (chmelnice a vinice) nejsou v řešeném území obce evidovány

Podíl jednotlivých druhů pozemků zemědělské půdy z celkové výměry ZPF [%]): ZPF celkem %

100,0

orná půda 83,9

zahrady 2,9

z toho ovocné sady 0,3

TTP (louky a pastviny) 12,9

Struktura jednotlivých druhů zemědělských pozemků je v příslušné mapové příloze znázorněna dle stavu evidovaného katastrem nemovitostí (dle digitálního mapového podkladu) poskytnuté zadavatelem. I v řešeném území došlo, a i nadále dochází vlivem nedávných majetkoprávních změn, i díky současné zemědělské politice státu a aktuální situaci na zemědělském trhu, k určitým posunům ve způsobu využívání zemědělských půd. Po porovnání mapových podkladů KN se současným stavem způsobů využívání zemědělských pozemků existuje značné množství disproporcí mezi evidovaným a skutečným stavem, zvláště mezi jednotlivými druhy pozemků ZPF, ale i mezi lesními a jinými druhy pozemků – odstranění těchto dílčích nepřesností a aktualizace katastru nemovitostí (i mapového díla) je v kompetenci územně příslušného Katastrálního úřadu. Pro následné vyhodnocení záborů ZPF návrhy změn využití pozemků návrhy urbanistického řešení je relevantní stav katastru nemovitostí.

2. KATEGORIZACE A KVALITA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY Jako podklad pro vyhodnocení následně uvedených ukazatelů byly využity podklady map BPEJ k předchozímu stupni ÚPD (Urbanistické studie obce z 1998), neboť jiné aktualizované údaje nejsou tč. k dispozici (tyto podklady byly již v roce zpracování Urbanistické studie značně, rovněž k datu zpracování ÚPO nejsou k dispozici mapy souvislého prostoru ve V části řešeného území). Dle sdělení správce těchto materiálů (někdejší Okresní pozemkový úřad v České Lípě) jsou tyto údaje i nadále nedostupné vzhledem k příslušnosti této části území do VLS s.p. ÚPO tedy podrobněji vyhodnocuje v podkladech zpracovávané území s tím, že nepředpokládá výraznější odchylku od zdejších průměrných hodnot. Z hlediska přírodních podmínek, resp. dle charakteristik klimatických regionů, se celé řešené území nachází v klimatickém regionu MT 2 (dle E. Quitta - Geografický ústav ČSAV, 1975): kód regionu 5

symbol regionu MT 2

0

charakteristika regionu

tepl. 10 C+

mírně teplý, mírně vlhký

2200-2500


96 96

roční teplota 7-8

roční srážky 550-650 (700)

suchá období 15-30

vláhová jistota 4-10

SAUL s.r.o.

Vyhodnocení důsledků návrhu na ŽP, ZPF, PUPFL

V území se dle údajů použitých disponibilních map BPEJ nacházejí následující bonitované půdní ekologické jednotky (BPEJ) - viz mapová příloha. V kódu BPEJ 1. číslo vymezuje klimatický region, 2. a 3. číslo HPJ (hlavní půdní jednotku), 4. číslo kombinaci podmínek sklonitosti terénu a expozice ke světovým stranám, 5. číslo obsah skeletu v půdě. Ochrana (a relativní kvalita) zemědělského půdního fondu je následně vyjádřena třídami ochrany jednotlivých BPEJ, zastoupených v řešeném území, které jsou převzaty z oborově novelizované Vyhlášky Mze ČR č. 546 z 12.12.2002 (platnost od 1.1.2003), kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci. Následně jsou uvedeny základní charakteristiky půd zastoupených v řešeném území: BPEJ – 5.15.10: Klimatický region Mírně teplý, mírně vlhký. Luvizemě modální a hnědozemě luvické, včetně oglejených variet na svahových HPJ hlínách s eolickou příměsí, středně těžké až těžké, až středně skeletovité, vláhově příznivé pouze s krátkodobým převlhčením. Sklonitost, expozice 3-70, mírný sklon se všesměrnou expozicí Skeletovitost Bezskeletovitá, s příměsí do 10 %, půda hluboká větší než 60 cm. Třída ochrany ZPF II. BPEJ – 5.16.02: Klimatický region Mírně teplý, mírně vlhký. Luvizemě modální a hnědozemě arenické, eventuelně i slabě oglejené na lehkých až zahliněných terasách, pískovcích a štěrkopíscích s překryvem písčitých spraší a HPJ prachovic v mocnosti 30 až 60cm, zrnitostně středně těžké lehčí, až slabě skeletovité, vláhově méně příznivé až nepříznivé Sklonitost, expozice 0-30, úplná rovina se všesměrnou expozicí Skeletovitost Slabě skeletovitá 10-25 %, půda hluboká větší než 60 cm. Třída ochrany ZPF IV. BPEJ – 5.17.00: Klimatický region Mírně teplý, mírně vlhký. Luvizemě arenické i slabě oglejené, na lehkých, propustných substrátech, výsušné, HPJ závislé na srážkách nebo závlaze. Sklonitost, expozice 0-30, úplná rovina se všesměrnou expozicí Skeletovitost Bezskeletovitá, s příměsí do 10 %, půda hluboká větší než 60 cm. Třída ochrany ZPF IV. BPEJ – 5.30.11: Klimatický region Mírně teplý, mírně vlhký. Kambizemě eubazické až mezobazické na svahovinách sedimentárních hornin HPJ pískovce, permokarbon, flyš, středně těžké lehčí, až středně skeletovité, vláhově příznivé až sušší. Sklonitost, expozice 3-70, mírný sklon, S (SZ až SV) Skeletovitost Bezskeletovitá s příměsí, až slabě skeletovitá do 25 %, půda středně hluboká až hluboká 30-60 cm. Třída ochrany ZPF III. BPEJ – 5.31.01: Klimatický region Mírně teplý, mírně vlhký. Kambizemě modální až arenické, eubazické až mezobazické na sedimentárních, HPJ minerálně chudých substrátech - pískovce, křídové opuky, permokarbon, vždy však lehké, bez skeletu až středně skeletovité, málo vododržné, výsušné. 0 Sklonitost, expozice 0-3 , úplná rovina se všesměrnou expozicí Skeletovitost Bezskeletovitá s příměsí, až slabě skeletovitá do 25 %, půda středně hluboká až hluboká 30-60 cm. Třída ochrany ZPF III.


97 97

SAUL s.r.o.


BPEJ – 5.31.04: Klimatický region HPJ Sklonitost, expozice Skeletovitost Třída ochrany ZPF BPEJ – 5.31.14: Klimatický region HPJ Sklonitost, expozice Skeletovitost Třída ochrany ZPF BPEJ – 5.31.51: Klimatický region HPJ Sklonitost, expozice Skeletovitost Třída ochrany ZPF BPEJ – 5.31.54 Klimatický region HPJ

Mírně teplý, mírně vlhký. Kambizemě modální až arenické, eubazické až mezobazické na sedimentárních, minerálně chudých substrátech - pískovce, křídové opuky, permokarbon, vždy však lehké, bez skeletu až středně skeletovité, málo vododržné, výsušné. 0 0-3 , úplná rovina se všesměrnou expozicí Středně skeletovitá 25-50 %, půda středně hluboká až hluboká 30-60 cm. V. Mírně teplý, mírně vlhký. Kambizemě modální až arenické, eubazické až mezobazické na sedimentárních, minerálně chudých substrátech - pískovce, křídové opuky, permokarbon, vždy však lehké, bez skeletu až středně skeletovité, málo vododržné, výsušné. 3-70, mírný sklon se všesměrnou expozicí Středně skeletovitá 25-50 %, půda středně hluboká až hluboká 30-60 cm. V. Mírně teplý, mírně vlhký. Kambizemě modální až arenické, eubazické až mezobazické na sedimentárních, minerálně chudých substrátech - pískovce, křídové opuky, permokarbon, vždy však lehké, bez skeletu až středně skeletovité, málo vododržné, výsušné. 7-120, střední sklon, S (SZ až SV) Bezskeletovitá s příměsí, až slabě skeletovitá do 25 %, půda středně hluboká až hluboká 30-60 cm. V. Mírně teplý, mírně vlhký. Kambizemě modální až arenické, eubazické až mezobazické na sedimentárních, minerálně chudých substrátech - pískovce, křídové opuky, permokarbon, vždy však lehké, bez skeletu až středně skeletovité, málo vododržné, výsušné. 7-120, střední sklon, S (SZ až SV) Středně skeletovitá 25-50 %, půda středně hluboká až hluboká 30-60 cm. V.

Sklonitost, expozice Skeletovitost Třída ochrany ZPF BPEJ – 5.40.67: Klimatický region Mírně teplý, mírně vlhký. Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, HPJ regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici. 0 Sklonitost, expozice 12-17 , výrazný sklon, J (JZ až JV) Skeletovitost Bezskeletovitá s příměsí, až slabě skeletovitá do 25 %, půda středně hluboká až hluboká 30-60 cm. Třída ochrany ZPF V. BPEJ – 5.40.77: Klimatický region Mírně teplý, mírně vlhký. Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, HPJ regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici. Sklonitost, expozice 12-170, výrazný sklon, S (SZ až SV) Skeletovitost Bezskeletovitá s příměsí, až slabě skeletovitá do 25 %, půda středně hluboká až hluboká 30-60 cm. Třída ochrany ZPF V.


98 98

SAUL s.r.o.


BPEJ – 5.40.78: Klimatický region HPJ Sklonitost, expozice Skeletovitost Třída ochrany ZPF

Mírně teplý, mírně vlhký. Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici. 0 12-17 , výrazný sklon, S (SZ až SV) Středně až silně skeletovitá 25 až nad 50%, hluboká, středně hluboká, mělká. V.

Jak vyplývá z výše uvedeného a neúplného přehledu, v řešeném území se nevyskytují půdy I. třídy ochrany. Zdejší půdy svojí kvalitou odpovídají v průměru podmínkám daných klimatických regionů a geologickému podloží. K relativně nejlepším půdám v řešeném území lze řadit typy kódu BPEJ 5.15.10 II. třídy ochrany ZPF, a relativně i 5.13.11 a 5.31.01 o III. třídách ochrany, které se zde vyskytují ostrůvkovitě, naprostá většina zdejších půd kvalitativně však náleží k nižšímu spektru kvality i ochrany.

3. VLOŽENÉ INVESTICE DO ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY Dle sdělení Zemědělské vodohospodářské správy, pracoviště v České Lípě (někdejšího oblastního pracoviště Státní meliorační správy v České Lípě dne 1.10.1997 – k datu zpracování předchozí ÚPD Urbanistické studie), není v řešeném území registrován výskyt meliorovaných ploch drenážním odvodněním, ani jiné realizované základní investiční prostředky melioračních opatření. Ze zkušeností lze odůvodněně předpokládat, že od této doby zde nebyly žádné takové stavby realizovány.

4. ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO VYUŽÍVÁNÍ ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY V poslední době, jak výše uvedeno, v řešeném území vlivem majetkoprávních změn i vládní politiky programového útlumu zemědělské výroby, došlo a stále dochází k určitému posunu ve způsobu využívání jednotlivých druhů pozemků. Zemědělská půda se v řešeném území vyskytuje více v podobě velkých scelených honů v jižní a jihovýchodní části území obce, v menší míře pak mozaikovitě v okolí obce a v enklávách okolní lesní půdy. Její součástí zde je orná půda, louky a pastviny, ovocné sady a zahrady, intenzita využívání je místy značně rozdílná od lokalizace konkrétního pozemku, způsob současného využívání je místy značně odlišný i od druhu pozemku evidovaném v katastru nemovitostí, a existuje zde i značný nesoulad mezi tzv. ostatními plochami a trvalými travními porosty, místy i mezi lesní a ornou půdou, i loukami a pastvinami. V území se orná půda vyskytuje ve formě rozsáhlých ploch v jižní části území obce (v okolí obce i odloučené osady Dvůr), dle stavu katastru nemovitostí zde zaujímá 4303803 m2, tj. 83,9 % z výměry zemědělské půdy, 17,9 % z celkové výměry řešeného území (od roku 1997 – zpracování Urbanistické studie obce – došlo k méně podstatnému úbytku tohoto evidovaného druhu pozemku). Na využívané části orné půdy (i částečně na plochách evidovaných pod jinou kategorií využití příslušného pozemku) se pěstuje kukuřice, řepa, běžné obiloviny, ..., část evidované orné půdy je dočasně oseta jetelotravní směsí, část je již charakteru trvalých travních porostů (obecný nešvar posledních let, kdy potřeba píce je zajišťována ze sezónně i trvale zatravněné orné půdy, zatímco evidované louky a pastviny více leží ladem). Ladem ležící orná půda se zde vyskytuje poměrně ojediněle, pouze v okrajích velkých, v minulosti scelených honů, avšak již s vysokým stupněm ruderalizace. V JV okraji zastavěné části obce existuje již snaha i o jiné využití „nezemědělským“ způsobem, kdy nevyužívaný pozemek je čerstvě zalesněn patrně pro pěstování vánočních stromků (bez nutnosti změny druhu pozemku). Trvalé travní porosty luk a pastvin (TTP) v řešeném území tvoří podstatnou část zemědělských půd – dle evidence katastru nemovitostí 662140 m2, tj. 12,9 % z výměry ZPF, 2,8 % z celkové výměry řešeného území (od roku 1997 – zpracování Urbanistické studie obce – došlo k méně podstatnému nárůstu těchto evidovaných druhů pozemků, patrně na úkor původní orné půdy). Dle současného stavu využití těchto porostů by měla náležet i část tzv. ostatních ploch, která je místy pastevně využívána, či kosena. Současný stav využití těchto pozemků odvisí od svahových poměrů, únosnosti půd pro mechanizaci, i od přístupnosti a vzdálenosti těchto pozemků od center dalšího využití. Velká část těchto ploch je identickým způsobem využívána (pro získávání píce i jako pastviny – skot, koně), některé méně přístupné, či svažité partie a pozemky s patrně dosud neujasněnými majetkoprávními vztahy, či vzdálenějšího vlastníka, leží ladem. Některé tyto pozemky jsou však již dlouhodobě nevyužity, takže probíhající sukcesí zde dochází k jejich postupné přeměně v plochy s nárosty dřevin a keřů. Zahrady jsou v řešeném území zastoupeny pouze v maloplošné a soukromé držbě, dle katastru nemovitostí tvoří celkovou výměru 146636 m2, tj. podíl 2,9 % z celkové výměry ZPF, 0,6 % z celkové výměry řešeného ÚPO Bezděz – Návrh Liberec

99 99

SAUL s.r.o.


území. Ovocné sady jsou dle KN evidovány o výměře 17157 m2, tj. 0,3 % z ZPF, 0,1 % z řešeného území. Oba tyto pozemky jsou soustředěny hlavně při okrajích zastavěných částí obce, jejichž celková skutečná výměra bude opět odlišná od evidenčního stavu, neboť se tč. nacházejí i na jiných druzích evidovaných pozemků – zahrady jsou vesměs intenzívně využívány pro pěstování užitkových druhů plodin, ovocné sady jsou téměř vždy zatravněny (místy i charakteru černého úhoru s podílem orné půdy drobných výměr). K charakteristice území obce náleží i plošně značný výskyt těchto zanedbaných pozemků, s nálety lesních dřevin a křovin, se zplanělými a přestárlými ovocnými dřevinami, s dlouhodobě nevyužívanými trávníky již na pokraji ruderalizace … Okrasné formy zahrad s výsadbami okrasných dřevin se vyskytují hlavně v okolí rekreačně využívaných objektů. Intenzívní zahrádkářské kolonie s chatami se v řešeném území nevyskytují. Ladem ležící půdy se v řešeném území ve vymezitelném rozsahu vyskytují převážně na pozemcích trvalých travních porostů, výskyt na orné půdě je ojedinělý (viz pozn. výše). Součástí zemědělské, ale i ostatní půdy, je zdejší množství remízů, linií a ploch s dřevinným (směs různých lesních dřevin, ale místy i s podílem ovocných stromů), keřovým, křovinným i bylinným nárostem, na úzkých terénních mezích, v podmáčených lokalitách, na dlouhodobě nevyužívaných a zanedbaných plochách, apod. Tyto plochy a linie tvoří ve zdejší krajině výrazné liniové i skupinovité krajinné dominanty, a jsou zde přirozeným biotopem a refugiem pro zvěř, ptactvo i hmyz, některé jsou i charakteru vzrostlého lesa. Některé tyto lokality je nutno nadále důsledně chránit před snahami o scelování orné půdy, v případě zpracovávání komplexních pozemkových úprav je vhodné a účelné tyto lokality i opětně navrhovat podél případně plánovaných polních účelových cest v případě rozmělňování velkých celků orné půdy. Současný způsob využívání zemědělské půdy je, i přes výše popsané nepříznivé vlivy pro zemědělskou výrobu, oproti jiným částem kraje i celého severního pohraničí, téměř ukázkový, zvláště když zdejší půdní podmínky nejsou příliš ideální pro intenzivnější způsob využívání.

5. DOPORUČENÍ ÚPO Jednoznačným doporučením pro následující období je i nadále zemědělské hospodaření cca v současné podobě, s vyšší intenzitou využívání trvalých travních porostů nejen v drobnější držbě. V rámci projektové přípravy při případném zpracovávání komplexních pozemkových úprav se doporučuje navrhovat zde i remízy a linie vyšší zeleně podél plánovaných polních cest v případě rozmělňování honů orné půdy. Na základě závěrů komplexních pozemkových úprav, či jiné srovnatelné akce, změnit evidenci katastru nemovitostí v druzích pozemků a ve způsobech využívání dle současného stavu, včetně mapových příloh (v kompetenci místně příslušného Katastrálního úřadu). Z důvodu výskytu velkého množství nelesní zeleně ve formě živelných nárostů s výskytem lesních dřevin, keřů i ovocných stromů, i ploch charakteru ovocných sadů a zahrad, ÚPO již dále nedoporučuje zalesňování některých dlouhodobě nevyužívaných lokalit zemědělské půdy, které by bylo nevratným způsobem řešení. Tyto lokality je třeba i nadále archivovat v podobě alespoň extenzívního využívání tak, aby se zabránilo postupujícímu procesu ruderalizace, místy i přirozené a nežádoucí sukcesi. ÚPO na pozemcích ZPF následně vymezuje formou návrhu záborových lokalit založení linií vyšší víceetážové zeleně (viz dále): podél navrhovaných komunikací, kde je ponechán dostatečný prostor pro jejich založení (celkové plochy lokalit obsahují již i tento nutný prostor), podél současných komunikací formou záborových lokalit č. 90-92, zároveň na základě dokumentací ÚSES vymezuje linie (lokalita č. 80) pro realizaci nefunkčního biokoridoru, který zabezpečí interakční funkce systému, i opticky rozčlení opticky nadměrný hon orné půdy formou vyšší zeleně charakteru větrolamu. Dřevinné složení výsadeb těchto linií nechť vychází z následné odborné projektové přípravy, za účasti pouze místně autochtonních druhů dřevin a keřů (směs dubu, javoru, lípy, buku, habru, břízy, lísky, apod.), s naprostým vyloučením všech zde tolik oblíbených druhů topolu.

6. PLOŠNÉ POŽADAVKY URBANISTICKÉHO ŘEŠENÍ Lokality, určené urbanistickým řešením území k záborům půdního fondu, tzn. k trvalé změně druhu pozemku či jeho způsobu využití, jsou graficky znázorněny průběžným vzestupným označením. Ostatní záměry (spočívající v zachování druhu pozemku a způsobu jeho využití, rekonstrukce stávajících zařízení, apod.) zde nejsou bilancovány. Záměry lokalizované na zemědělské půdě jsou tzv. „zábory zemědělského půdního fondu“, ostatní záměry týkající se změny využití a druhu pozemku se nacházejí na nezemědělské půdě (tyto nejsou záborem ve výše uvedeném pojetí, avšak pro úplnost jsou uvedeny v následujících bilancích. ÚPO Bezděz – Návrh Liberec

100 100

SAUL s.r.o.


Záměry urbanistického řešení se zde z velmi nepatrné části týkají i lesních pozemků – lokalita 15 (bydlení individuální venkovské), jedná se o fakticky nevýznamný liniový výběžek evidované lesní půdy – části parcely č. 181/2 zařazené v KN v kategorii lesní pozemek, ve vlastnictví Obce Bezděz. Veškeré údaje o plochách byly zjištěny z digitalizovaného mapového podkladu, jsou uvedeny zaokrouhleně v m2. Záměry jsou urbanistickým řešením území časově etapizovány ve dvou stupních. Příslušnost lokalit k jednotlivým druhům pozemků, vč. k současnému zastavěnému území obce, byla určena z digitalizovaného základního mapového podkladu map katastru nemovitostí – veškeré údaje vyhodnocení jsou převzaty z evidovaného stavu dle údajů katastru nemovitostí (digitalizované mapy), nikoliv dle současného způsobu využívání dotčených pozemků. Označení funkčních skupin: funkční zastoupené lokality skupina 1 1 2, 5-7, 9, 11, 13-17, 2 19-24, 38, 100-105 30, 32, 33, 35, 45, 3 55g, 110, 111, 112, 120 4 31, 40 5 46, 47, 55b 6 50 34b, 55a, 55c-f, 56, 7 56a, 56b, 60-62, 62a-67, 69 8 70, 71 9 75 10

34a, 80, 90, 91, 92

stručná charakteristika převažujícího bud. funkčního využití (bližší popis lokalit je uveden v příslušné části dokumentace) Plochy určené pro bydlení hromadné venkovské Plochy určené pro bydlení individuální venkovské Plochy určené pro občanskou vybavenost Plocha určená pro výrobu slučitelnou s okolním bydlením Plochy určené pro sport a rekreaci Plochy určené pro technickou vybavenost Plochy určené pro dopravu – komunikace (vč. doprovodné zeleně), parkoviště … Plocha určená pro založení vodní plochy Plocha určená pro založení veřejné urbanizované zeleně – parková úprava Plochy určené pro založení veřejné zeleně – doprovodné zeleně podél účelových komunikací, urbanizované, parkově upravené zeleně

6.1. SEZNAM ZÁBOROVÝCH LOKALIT – funkční využití, výměra, etapizace záborová funkční skupina - navrhované využití lokalita 1 1 - Plocha určená pro bydlení hromadné venkovské 2 2 - Plocha určená pro bydlení individuální venkovské 5 2 - Plocha určená pro bydlení individuální venkovské 6 2 - Plocha určená pro bydlení individuální venkovské 7 2 - Plocha určená pro bydlení individuální venkovské 9 2 - Plocha určená pro bydlení individuální venkovské 11 2 - Plocha určená pro bydlení individuální venkovské 13 2 - Plocha určená pro bydlení individuální venkovské 14 2 - Plocha určená pro bydlení individuální venkovské 15 2 - Plocha určená pro bydlení individuální venkovské 16 2 - Plocha určená pro bydlení individuální venkovské 17 2 - Plocha určená pro bydlení individuální venkovské 19 2 - Plocha určená pro bydlení individuální venkovské 20 2 - Plocha určená pro bydlení individuální venkovské 21 2 - Plocha určená pro bydlení individuální venkovské 22 2 - Plocha určená pro bydlení individuální venkovské 23 2 - Plocha určená pro bydlení individuální venkovské 24 2 - Plocha určená pro bydlení individuální venkovské 30 3 - Plocha určená pro občanskou vybavenost 31 4 - Plocha určená pro nerušivou výrobně technickou činnost 32 3 - Plocha určená pro občanskou vybavenost 33 3 - Plocha určená pro občanskou vybavenost 34a 10 - Plocha určená pro založení veřejné zeleně 34b 7 - Plochy určené pro dopravu 35 3 - Plocha určená pro občanskou vybavenost 38 2 - Plocha určená pro bydlení individuální venkovské 40 4 - Plocha určená pro výrobu slučitelnou s okolním bydlením ÚPO Bezděz – Návrh Liberec

101 101

Σ výměra [m2] 1509 12924 21245 1586 5358 2187 2517 1960 803 5306 18784 1305 2043 10463 5623 4858 5211 34785 5640 11648 3103 4397 2957 966 364 1355 30090

etapizace I. etapa II. etapa II. etapa I. etapa I. etapa II. etapa I. etapa I. etapa I. etapa I. etapa I. etapa I. etapa I. etapa I. etapa I. etapa I. etapa I. etapa I. etapa I. etapa I. etapa I. etapa I. etapa I. etapa I. etapa I. etapa I. etapa I. etapa

SAUL s.r.o.


45 46 47 50 55a 55b 55c 55d 55e 55f 55g 56 56a 56b 60 61 62 62a 63 64 65 66 67 69 70 71 75 80 90 91 92 100 101 102 103 104 105 110 111 112 120

3 - Plocha určená pro občanskou vybavenost 5 - Plocha určená pro sport a rekreaci 5 - Plocha určená pro sport a rekreaci 6 - Plocha určená pro technickou vybavenost 7 - Plochy určené pro dopravu 5 - Plocha určená pro sport a rekreaci 7 - Plochy určené pro dopravu 7 - Plochy určené pro dopravu 7 - Plochy určené pro dopravu 7 - Plochy určené pro dopravu 3 - Plocha určená pro občanskou vybavenost 7 - Plochy určené pro dopravu 7 - Plochy určené pro dopravu 7 - Plochy určené pro dopravu 7 - Plochy určené pro dopravu (rozšíření místní komunikace) 7 - Plochy určené pro dopravu (rozšíření místní komunikace) 7 - Plochy určené pro dopravu (rozšíření místní komunikace) 7 - Plochy určené pro dopravu (rozšíření místní komunikace) 7 - Plochy určené pro dopravu (rozšíření místní komunikace) 7 - Plochy určené pro dopravu (rozšíření místní komunikace) 7 - Plochy určené pro dopravu (komunikaci pro pěší) 7 - Plochy určené pro dopravu (parkoviště) 7 - Plochy určené pro dopravu (komunikaci místní) 7 - Plochy určené pro dopravu 8 - Plocha určená pro založení vodní plochy 8 - Plocha určená pro založení vodní plochy 9 - Plocha určená pro založení veřejné urbanizované zeleně – parková úprava 10 - Plocha určená pro založení veřejné zeleně – doprovodná zeleň podél současné účelové komunikace 10 - Plocha určená pro založení veřejné zeleně – doprovodná zeleň podél současné účelové komunikace 10 - Plocha určená pro založení veřejné zeleně – doprovodná zeleň podél současné účelové komunikace 10 - Plocha určená pro založení veřejné zeleně – doprovodná zeleň podél současné účelové komunikace 2 - Plocha určená pro bydlení individuální venkovské 2 - Plocha určená pro bydlení individuální venkovské 2 - Plocha určená pro bydlení individuální venkovské 2 - Plocha určená pro bydlení individuální venkovské 2 - Plocha určená pro bydlení individuální venkovské 2 - Plocha určená pro bydlení individuální venkovské 3 - Plocha určená pro občanskou vybavenost 3 - Plocha určená pro občanskou vybavenost 3 - Plocha určená pro občanskou vybavenost 3 - Plocha určená pro občanskou vybavenost

2858 7649 9446 2251 7176 9231 827 133 183 429 3165 2109 178 1105 1114 220 742 775 422 2744 1882 120 1308 675 1335 3025

I. etapa I. etapa II. etapa I. etapa I. etapa I. etapa I. etapa I. etapa II. etapa II. etapa I. etapa II. etapa I. etapa I. etapa I. etapa I. etapa I. etapa I. etapa I. etapa I. etapa I. etapa I. etapa I. etapa I. etapa I. etapa II. etapa

3921

I. etapa

34654

I. etapa

4703

I. etapa

6303

I. etapa

5409

I. etapa

1507 12577 3816 1574 1583 10695 540 2125 23714 2282

I. etapa I. etapa I. etapa I. etapa I. etapa I. etapa I. etapa I. etapa II. etapa I. etapa

6.2. SESTAVENÍ A VÝMĚRY LOKALIT PODLE STRUKTURY DOTČENÝCH PLOCH Legenda k následujícím tabulkám: ZPF - výměra záboru zemědělské půdy celkem (orná + ovocné sady, zahrady + TTP) TTP - výměra záboru trvalého travního porostu (louky a pastviny) NZP - výměra lokality nezemědělské půdy (není záborem, uvedena zde v bilanci pro úplnost) PUPFL - výměra záboru lesní půdy, součást NZP (pozemky určené k plnění funkcí lesa) SZÚ - výměra záboru ve vymezeném současně zastavěném území části obce BPEJ - bonitované půdní ekologické jednotky, včetně údajů o stupni přednosti a třídě ochrany ZPF


102 102

SAUL s.r.o.


6.2.1. etapa lokalita

celková výměra

ZPF celkem

orná půda

1 6 7 11 13 14 15 16 17 19 20 21 22 23 24 30 31 32 33 34a 34b 35 38 40 45 46 50 55a 55b 55c 55d 55g 56a 56b 60 61 62 62a 63 64 65 66 67 69 70 75 80 90

1509 1586 5358 2517 1960 803 5306 18784 1305 2043 10463 5623 4858 5211 34785 5640 11648 3103 4397 2957 966 364 1355 30090 2858 7649 2251 7176 9231 827 133 3165 178 1105 1114 220 742 775 422 2744 1882 120 1308 675 1335 3921 34654 4703

0 1542 5358 2272 1960 803 5240 13973 0 2043 10024 5623 4858 5211 32412 4859 7655 3055 4075 2533 105 0 0 0 2483 0 2251 6792 8404 667 133 3136 160 273 300 28 559 262 29 1148 1479 0 1308 675 0 3921 33390 2927

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 9758 0 0 0 29549 4859 7655 0 278 0 0 0 0 0 0 0 2251 0 0 0 0 0 0 0 0 0 83 0 0 0 0 0 0 0 0 0 27472 2927


z toho ov. sady, zahrady 0 465 5067 0 724 0 0 6299 0 2043 0 2244 0 0 0 0 0 1072 0 2533 105 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 234 215 28 476 0 29 216 0 0 0 623 0 0 0 0 103 103

TTP

NZP celkem

z toho PUPFL

SZÚ

0 1077 291 2272 1236 803 5240 7674 0 0 266 3379 4858 5211 2863 0 0 1983 3797 0 0 0 0 0 2483 0 0 6792 8404 667 133 3136 160 39 85 0 0 262 0 932 1479 0 1308 52 0 3921 5918 0

1509 44 0 245 0 0 66 4811 1305 0 439 0 0 0 2373 781 3993 48 322 424 861 364 1355 30090 375 7649 0 384 827 160 0 29 18 832 814 192 183 513 393 1596 403 120 0 0 1335 0 1264 1776

0 0 0 0 0 0 66 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

1509 99 0 0 291 0 839 5587 1305 2043 439 0 0 0 3270 781 3993 1120 0 2957 966 364 1355 30090 341 7649 0 384 827 160 0 29 8 794 325 220 269 0 422 797 403 120 0 0 1335 0 1384 0

SAUL s.r.o.


91 92 100 101 102 103 104 105 110 111 120 celkem

6303 5409 1507 12577 3816 1574 1583 10695 540 2125 2282 300230

6272 5409 0 12356 0 1574 1583 10695 0 0 0 221815

6272 5409 0 0 0 0 0 10695 0 0 0 107208

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 22373

0 0 0 12356 0 1574 1583 0 0 0 0 92234

31 0 1507 221 3816 0 0 0 540 2125 2282 78415

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 66

0 0 1507 0 3816 0 0 0 540 2125 2282 82745

TTP

NZP celkem

z toho PUPFL

SZÚ

9940 557 0 5271 183 106 473 0 0 16530

1092 11555 0 4175 0 323 763 3025 0 20933

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

1092 10529 2187 4175 0 323 463 3025 0 21794

6.2.2. II. etapa lokalita

celková výměra

ZPF celkem

2 5 9 47 55e 55f 56 71 112 celkem

12924 21245 2187 9446 183 429 2109 3025 23714 75262

11832 9690 2187 5271 183 106 1346 0 23714 54329

z toho ov. sady, orná půda zahrady 1892 0 9133 0 0 2187 0 0 0 0 0 0 873 0 0 0 23714 0 35612 2187

6.3. PŘEHLED PLOŠNÝCH POŽADAVKŮ FUNKČNÍCH SKUPIN NA DRUHY PLOCH 6.3.1. I. etapa z toho funkční zastoupené celková ZPF NZP z toho orná ov. sady, skupina lokality výměra celkem celkem PUPFL TTP půda zahrady 1 1 1509 0 0 0 0 1509 0 6, 7, 11, 13-17, 2 19-24, 38, 100- 133709 117527 50002 16842 50683 16182 66 105 30, 32, 33, 35, 3 45, 55g, 110, 24474 17608 5137 1072 11399 6866 0 111, 120 4 31, 40 41738 7655 7655 0 0 34083 0 5 46, 55b 16880 8404 0 0 8404 8476 0 6 50 2251 2251 2251 0 0 0 0 34b, 55a, 55c-d, 7 56a, 56b, 60-62, 20387 13918 83 1926 11909 6469 0 62a, 63-67, 69 8 70 1335 0 0 0 0 1335 0 9 75 3921 3921 0 0 3921 0 0 10 34a, 80, 90-92 54026 50531 42080 2533 5918 3495 0 Celkem 300230 221815 107208 22373 92234 78415 66 6.3.2 II. etapa z toho funkční zastoupené celková ZPF NZP z toho orná ov. sady, skupina lokality výměra celkem celkem PUPFL TTP půda zahrady 2 2, 5, 9 36356 23709 11025 2187 10497 12647 0 3 112 23714 23714 23714 0 0 0 0 5 47 9446 5271 0 0 5271 4175 0 7 55e, 55f, 56 2721 1635 873 0 762 1086 0 8 71 3025 0 0 0 0 3025 0 ÚPO Bezděz – Návrh Liberec

104 104

SZÚ 1509 20551 7582 34083 8476 0 4868 1335 0 4341 82745

SZÚ 13808 0 4175 786 3025

SAUL s.r.o.


Celkem

6.3.3.

75262

54329

35612

2187

16530

20933

0

21794

ZPF celke m 0

orná půda 0

z toho ov. sady, zahrady 0

TTP

NZP celkem

z toho PUPFL

SZÚ

0

1509

0

1509

170065 141236

61027

19029

61180

28829

66

34359

48188

41322

28851

1072

11399

6866

0

7582

41738 26326 2251

7655 13675 2251

7655 0 2251

0 0 0

0 13675 0

34083 12651 0

0 0 0

34083 12651 0

23108

15553

956

1926

12671

7555

0

5654

0 0 42080 142820

0 0 2533 24560

0 3921 5918 108764

4360 0 3495 99348

0 0 0 66

4360 0 4341 104539

Celkem I. etapa + II. etapa

funkční skup.

zastoupené lokality

celková výměra

1

1 2, 5-7, 9, 11, 13-17, 19-24, 38, 100-105 30, 32, 33, 35, 45, 55g, 110, 111, 112, 120 31, 40 46, 47, 55b 50 34b, 55a, 55c-f, 56, 56a, 56b, 60-62, 62a-67, 69 70, 71 75 34a, 80, 90, 91, 92

1509

2 3 4 5 6 7 8 9 10 Celkem

4360 0 3921 3921 54026 50531 375492 276144

6.4. KLASIFIKACE ZÁBOROVÝCH LOKALIT NA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ PODLE BPEJ, OCHRANA ZPF (uvedeny pouze záborové lokality, či jejich části, na ZPF) - [m2/%] 6.4.1. I. etapa číslo lokality

kód BPEJ

třída ochrany ZPF

výměra

6

5.31.54 5.31.54 5.40.67 5.40.67 5.40.67 5.40.67 5.40.67 5.40.67 5.40.67 5.40.67 5.40.77 5.31.54 5.40.67 5.31.01 5.31.01 5.17.00 5.31.01 5.31.14 5.31.01 5.17.00 5.40.67 5.40.67 5.40.67 5.40.67 5.40.67 5.31.51 5.31.51 5.15.10 5.31.51 5.15.10 5.31.51

V. V. V. V. V. V. V. V. V.

1542

2272 1960 803 5240 13973 2043

V.

10024

V.

5623

III. III. IV. III. V. III. IV. V. V. V. V. V. V. V. II. V. II. V.

4858 5211

7 11 13 14 15 16 19 20 21 22 23 24 30 31 32 33 34a 34b 45 50 55a 55b 55c


poznámka

5358

začlenění do BPEJ provedeno orientačně a bez záruky - pro lokalitu chybí údaje

32412 4859 7655 3055 4075 2533 105 2483 2251 6792 2656 5748 120 547 105 105


SAUL s.r.o.


55d 55g 56a

5.15.10 5.31.51 5.40.67

II. V. V.

133 3136 160

56b

5.40.67

V.

273

60 61 62 62a 63

5.40.67 5.40.67 5.40.67 5.40.67 5.40.67 5.31.54 5.40.67 5.31.54 5.40.67 5.31.01 5.31.54 5.40.67 5.31.01 5.17.00 5.31.51 5.17.00 5.17.00 5.40.67 5.40.67 5.31.54 5.17.00

V. V. V. V. V.

300 28 559 262 29

V.

1148

V.

1479

III. V. V. III. IV. V. IV. IV. V. V. V. IV.

1308 675 3921

2927 6272 5409 12356 1574 1583 10695

třída I. + II. třída III. – V.

2909 218906

64 65 67 69 75 80 90 91 92 101 103 104 105 Celkem I. etapa

6.4.2. II. etapa číslo lokality kód BPEJ

33390

třída ochrany ZPF

výměra

2

5.15.10

II.

11832

5

5.15.10

II.

9690

9

55e 55f

5.31.54 5.15.10 5.31.01 5.15.10 5.31.51

V. II. III. II. V.

2187 3651 1620 183 106

56

5.15.10

II.

1346

112

5.31.01

III.

23714

47

začlenění do BPEJ provedeno orientačně a bez záruky - pro lokalitu chybí údaje začlenění do BPEJ provedeno orientačně a bez záruky - pro lokalitu chybí údaje

začlenění do BPEJ provedeno orientačně a bez záruky - pro lokalitu chybí údaje začlenění do BPEJ provedeno orientačně a bez záruky - pro lokalitu chybí údaje

tj. 1,3 % 98,7 %

začlenění do orientačně a bez chybí údaje začlenění do orientačně a bez chybí údaje

BPEJ provedeno záruky - pro lokalitu BPEJ provedeno záruky - pro lokalitu


Celkem II. etapa


26702 27627

tj. 49,1 % 50,9 %

Celkem I. + II. etapa


29611 246533

tj. 10,7 % 89,3 %

Pozn. ÚPO: Pozemky ZPF zařazené ve vyšších třídách ochrany jsou dle znění současné legislativy územním limitem a jejich zábory lze realizovat pouze výjimečně, a to hlavně pro obnovu ekologické stability, v případě liniových a veřejně prospěšných staveb, apod. Dle názoru ÚPO je tato dosud přežívající a rozvoji obcí a měst místy znemožňující skutečnost kontraproduktivní, zvláště příslušnými orgány praktickou striktní aplikací těchto dnes již nevyhovujících zásad, kdy tento způsob „posuzování“ postrádá mj. i prvek relativity místní hodnoty ZPF. Dalším tímto aspektem bývá i značná výměra nevyužívaných a dlouhodobě již opuštěných pozemků i v takto hodnotných partiích (za nezájmu až tichého souhlasu vedení resortu), značná zastaralost katastru nemovitostí (v zatřídění pozemků v druzích a způsobech jejich využívání mnohdy naprosto neodpovídající současnému stavu), kdy vyhodnocování záborů je vyžadováno a ÚPO Bezděz – Návrh Liberec

106 106

SAUL s.r.o.


prakticky prováděno pouze dle tohoto zastaralého evidenčního stavu. Při řešení místy tristního stavu využívání zemědělských pozemků se již začíná projevovat snaha vrcholných orgánů resortu i Vlády ČR tuto situaci řešit různými programy obnovy zemědělství a venkova, apod. Tyto skutečnosti vedly i k formulaci opatření a aktivit v „Programu rozvoje libereckého kraje“ a k iniciaci změn v posuzování odnímání ZPF.


107 107

SAUL s.r.o.


6.5. ZÁBORY PŮDNÍHO FONDU - SOUHRNNÉ A STATISTICKÉ ÚDAJE 6.5.1. Rekapitulace záborů dle etapizace a struktury druhu pozemků

I. etapa II. etapa CELKEM

celková výměra

ZPF celkem

orná půda

300230 75262 375492

221815 54329 276144

107208 35612 142820

z toho ov. sady, zahrady 22373 2187 24560

TTP

NZP celkem

z toho PUPFL

SZÚ

92234 16530 108764

78415 20933 99348

66 0 66

82745 21794 104539

6.5.2. Souhrnné statistické údaje záborů půdního fondu 375492 m2 tj. 100.00 % 300230m2 80,0 % 75262 m2 20,0 %

CELKEM ZÁBORY - z toho I. etapa - z toho II. etapa

tj. 1,5 % z S výměry řeš. území 1,2 % 0,3 %

CELKEM ZÁBORY - z toho v současně zastavěném území - z toho I. etapa - z toho II. etapa - z toho mimo zastavěné území - z toho I. etapa - z toho II. etapa

375492 m2 104539 m2 82745 m2 21794 m2 270953 m2 190874 m2 80079 m2

tj. 100.0 % 27,3 % 21,5 % 5,8 % 72,7 % 51,2 % 21,5 %

tj. 1,5 % z S výměry řeš. území 0,4 % 0,3 % 0,1 % 1,1 % 0,8 % 0,3 %

CELKEM ZÁBORY - plochy záborů na zemědělské půdě Σ - z toho I. etapa - z toho II. Etapa - plochy na nezemědělské půdě - z toho I. etapa - z toho II. Etapa - z toho zábory PUPFL - z toho I. etapa - z toho II. Etapa

372827 m2 276144 m2 221815 m2 54329 m2 99348 m2 78415 m2 20933 m2 66 m2 66 m2 0 m2

tj. 100.0 % 74,1 % 59,5 % 14,6 % 25,9 % 20,3 % 5,6 % 0,02 % 0,02 % 0,00%

tj. 1,5 % z S výměry řeš. území 1,1 % 0,9 % 0,2 % 0,4 % 0,3 % 0,1 % 0,0 % 0,0 % 0,0 %

Celková plocha záborů na ZPF 276144 m2 - z toho I. etapa - z toho II. etapa - z toho orná půda

221815 m2 54329 m2 142820 m2

80,3 % 19,7 % 51,7 %

tj. 1,1 % z S řeš.území 0,9 % 0,2 % 0,6 %

- z toho I. etapa - z toho II. etapa - z toho zahrady a ov. sady

107208 m2 35612 m2 24560 m2

38,8 % 12,9 % 8,9 %

0,5 % 0,1 % 0,1 %

2,1 % 0,7 % 0,5 %

- z toho I. etapa - z toho II. etapa - z toho TTP, tj. louky a pastviny

22373 m2 2187 m2 108764 m2

8,1 % 0,8 % 39,4 %

0,1 % 0,0 % 0,4 %

0,5 % 0,0 % 2,1 %

- z toho I. etapa - z toho II. etapa - z toho PUPFL - z toho I. etapa - z toho II. etapa

92234 m2 33,4 % 16530 m2 6,0 % 66 m2 66 m2 0 m2

0,4 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 %

Zábory ZPF dle tříd ochrany: - třída ochrany I. + II.: - z toho I. etapa - z toho II. etapa - třída ochrany III. až V.: - z toho I. etapa - z toho II. etapa

tj. 100,0 %

29611 m2 2909 m2 26702 m2 246533 m2 218906 m2 27627 m2

tj. 5,4 % z S výměry ZPF 4,3 % 1,1 % 2,8 %

tj. 3,3 % z S výměry orné půdy 2,5 % 0,8 % tj. 15,0 % z S výměry sadů, zahrad 13,7 % 1,3 %

tj. 16,4 % z S výměry TTP 1,8 % 13,9 % 0,3 % 2,5 % tj. 0,0 % z S výměry PUPFL 0,0 % 0,0 %

10,7 % 1,3 % 49,1 % 89,3 % 98,7 % 50,9 %

(bližší údaje - viz sumáře jednotlivých kapitol) ÚPO Bezděz – Návrh Liberec

108 108

SAUL s.r.o.


7. LIMITY VE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Ochrana ZPF vyplývá z ustanovení "Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996, č.j. OOLP/1067/96, k odnímání půdy ze ZPF, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb.", platného od 1.1.1997, a vyhlášky č. 327 MZe ČR z 15.12.1998, kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci (následně vyhlášky 546 z 12.12.2002, kterou se mění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci), jsou územním limitem veškeré plochy vyšších tříd ochrany ZPF (v podmínkách řešeného území II. třída, avšak vzhledem k relativitě kvality ZPF v některých lokalitách a územích, a ve snaze zde zachovat a udržet podmínky pro zemědělské hospodaření, mnohdy i třídy nižší). Údaje o zatřídění zemědělských pozemků poskytují mapy BPEJ.

8. POUŽITÉ PODKLADY -

katastr nemovitostí vyhláška Mze ČR č. 546 z 12.12.2002, kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci digitalizovaný podklad lokalizace BPEJ podklady Zemědělské vodohospodářské správy, pracoviště v České Lípě (meliorace) Územní plán velkého územního celku Libereckého kraje KOP, 2004

V textu jsou frekventovány zkratky: ZPF TTP ÚP VÚC LK US BPEJ HPJ Mze ČR PUPFL KN ÚSES KOP

- zemědělský půdní fond - trvalé travní porosty luk a pastvin - Územní plán velkého územního celku Libereckého kraje - Urbanistická studie - bonitovaná půdně ekologická jednotka - hlavní půdní jednotka - Ministerstvo zemědělství České republiky - Pozemky určené k plnění funkcí lesa - Katastr nemovitostí - Územní systém ekologické stability - Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje, A-Analytická část, B-Návrhová část


109 109

SAUL s.r.o.


POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA (PUPFL) 1. ÚVOD, VSTUPNÍ ÚDAJE Dle souhrnných údajů katastru nemovitostí zastoupení jednotlivých druhů pozemků zaujímá lesní půda v řešeném území velmi podstatnou část - celkovou výměru 17730944 m2, tj. 73,9 % z výměry celého řešeného území (23992169 m2). Lesy se v řešeném území vyskytují hlavně ve formě velkého komplexu, tvořícího homogenní severní část území (s enklávami zemědělské a ostatní půdy při jihovýchodním okraji), podíl drobných lesů je malý, vyskytují se ojediněle v jihovýchodní části území v okolní zemědělské půdě a v okolí plochy zastavěného území. Lesní půdou (lesy) jsou zde dle terminologie zákona č. 289/95 Sb. o lesích ... dále míněny „pozemky určené k plnění funkcí lesa“ (dále PUPFL – tzn. dle plochové tabulky LHP tzv. porostní plocha i bezlesí), dle terminologie katastru nemovitostí „lesní pozemky“ (viz grafické znázornění v příslušné mapové příloze).

2. ORGANIZAČNÍ A SPRÁVNÍ ZAČLENĚNÍ LESŮ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ V území naprostá většina lesní půdy je organizačně Vojenským lesům a statkům, s.p., Odštěpný závod Mimoň, zdejší lesy teritoriálně náleží Lesní správě Břehyně, území náleží do Lesního hospodářského celku Břehyně (LHP). Do jižního okraje řešeného území zasahují menší výměrou i lesy organizačně zařazené v systému Lesů České republiky, s.p. Hradec Králové, teritoriálně součástí Lesní správy Mělník (LHP) – poblíž křižovatky hlavní silniční komunikace Doksy - Mladá Boleslav, v okolí místa napojení příjezdové komunikace do obce. Některé lesy v blízkosti sídla jsou začleněné v LHO Obec Bezděz, plošný podíl ostatních drobných vlastníků lesní půdy (do 50 ha) je v území méně významný.

3. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA LESŮ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Lesy řešeného území (dle členění "Přírodních lesních oblastí ČSR – viz OPRL) náleží do lesní oblasti 18a SEVEROČESKÁ PÍSKOVCOVÁ PLOŠINA, tvoří součást podoblasti Bezdězské plošiny. Oblast náleží do povodí Labe, místní květena je řazena do pískovcové flóry hercynské (Boreo-hercynicum), klimatického regionu B2 až B3, podloží je (viz dále) převážně tvořeno křídovým útvarem (kaolinickými, kvádrovými a slinitými pískovci, slínem) a spraší, náleží do "CHOPAV Severočeská křída" z roku 1981. Geologicky a geomorfologicky poměrně vyhraněná oblast křídových pískovců, navazující při jižní části na oblast Polabí - od ní se odlišuje hlavně nevýrazným rozdílem půdních vlastností (poměru hlinité a písčité složky) při pozvolném a nevýrazném přechodu do pískovcové pahorkatiny. Aktuální dřevinná skladba zdejších lesních porostů je však místy stanovištně nevhodná, s nepříznivými vlivy na půdu. Stavba a skladba oblasti: Bezdězská plošina má rozsáhlé a mírně svažité plošiny, jen pomístně rozrušené zářezy vodních toků, sopečné kupy jsou v celé podoblasti vzácností (kromě zdejších dominantních kuželů obou Bezdězů a Slatinných vrchů). Na geologické stavbě se podílejí chudé kaolinické kvádrové pískovce. Všeobecně sem zasahují jemnozrnné sedimenty Polabí na přechodu do hrubozrnných kvádrových sedimentů. Třetihorní vyvřeliny se v území vyskytují pouze v dominantních masívech uvedených místních vrcholů. Významné jsou zde sprašové uloženiny, na nichž se intenzívně zemědělsky hospodaří, do lesů zasahují na přechodech z plošin do svahů, na plošinatých hřebenech skalních labyrintů a jako deluviální splaveniny na údolních dnech. Vzhledem ke značné propustnosti kvádrových pískovců prosakuje srážková voda do hlubších vrstev, jen v hlouběji zaříznutých údolích je podzemní voda blíže k povrchu (rozsah zamokřených půd je zde velmi mizivý). Celá oblast má vysoký infiltrační koeficient a patří k důležitým zásobárnám podzemních vod. Půda a klima: V oblasti převažují půdy vzniklé zvětráváním pískovců, v menší míře pleistocenních sprašových hlín, méně pak i půdy třetihorních vyvřelin a čtvrtohorních nánosů. Nejrozšířenější zde jsou lehké propustné písčité až hlinitopísčité půdy, náchylné k degradaci, typu podzolované hnědé půdy až podzolu, dalším druhem jsou zde oligotrofní hnědé půdy na různém podloží a illimerizované půdy na pleistocenních sprašových hlínách v plochém a mírně zvlněném terénu, výjimečně přecházející do pseudoglejů. Živinami středně zásobené jsou oligotrofní hnědé půdy na příznivějších pískovcích s větším obsahem tmele, na pleistocenních hlínách, kde přecházejí do eutrofních hnědých půd, půdy oglejené a gleje jsou vázány na terénní deprese a údolní dna, nevyvinuté půdy na balvanité a skalnaté lokality svahů a hřebenů. Klima v oblasti je charakterizováno následujícími údaji ze stanice Bělá pod Bezdězem : nadmořská výška 304 m, průměrná teplota roční 7,70C, průměrná teplota IV-IX 13,90C, průměrné srážky roční 616 mm, průměrné srážky IV-IX 362 mm, Langův dešťový faktor 80, délka vegetační doby 157 dní. Kromě těchto průměrných údajů v oblasti dochází i vlivem konfigurace terénu v úžlabinách, údolích a zářezech k inverzi a zvratu vegetačních stupňů, a to místy i na velmi krátkých vzdálenostech dle sevřenosti ÚPO Bezděz – Návrh Liberec

110 110

SAUL s.r.o.


údolí. Směr převládajících větrů zde je SZ - Z.


111 111

SAUL s.r.o.


Lesní vegetace a porosty oblasti: Nejrozšířenějším a také nejcharakterističtějším společenstvem oblasti je kyselý a chudý dubobukový bor (dle systému ÚHÚL) s druhovou kombinací acidofilních druhů Vaccinium myrtillus, V. vitis-idaea, Calluna vulgaris, Avenella flexuosa a kyselých mechů, zejména Dicranum scoparium, Dicranum undulatum a Pleurozium schreberii. V terénních rýhách a úžlabinách se zvýšenou půdní vlhkostí se vyskytují přirozená společenstva smrkového boru. Na jižní svahy pronikají teplomilné druhy ze sousedícího Polabí. Na dnech údolí se zvratem vegetační stupňovitosti se vyskytují montánnější druhy – Circaea alpina, Calamagrostis villosa, Prenanthes purpurea, Trientalis europaea, vysoké kapraďorosty, apod. Borové lesy mají při okrajích místy porosty Sarothamnus scoparius a hojněji i Cytisus nigricans, Genista germanica, doubravy pak v podrostu druhy Lithospermum purpureo-coeruleum, Potentilla alba, Rubus caesius, R. fruticosus, R. idaeus aj. V současných porostech zcela převažují typy borové a smíšené se smrkem, břízou apod., na části plochy se vyskytují i typy smrkové, v nejnižších polohách ojediněle typy dubové, místy i typy bukové vyskytující se na svazích třetihorních vývěrů vrcholů Malého i Velkého Bezdězu. Velká část lesních porostů je zde stanovištně nevhodná s nepříznivými vlivy na půdu. Lesy v řešeném území se vyskytují hlavně ve formě velkých komplexů lesa, podíl středně velkých a drobných lesů je oproti celkové výměře lesní půdy méně významný. V údajích základního podkladu digitalizované mapy katastru nemovitostí existují místy disproporce v zákresu lesní půdy, kdy na některých těchto lokalitách se vyskytují travní porosty i ostatní plochy (i naopak) – ÚPO tento stav přebírá za vědomí, že v katastru nemovitostí v kategorii lesní pozemek jsou zahrnuty veškeré pozemky v majetku státu (zejména VLS, s.p., i v LČR, s.p.), bez ohledu na aktuální stav pokryvu – podkladem pro zařazení do PUPFL je LHP, kde jsou tyto disproporce v plochové tabulce členěny na tzv. porostní plochu a bezlesí. Případná aktualizace mapového díla pro celé řešené území je nad rámec zadání ÚPO, tato činnost je v kompetenci územně příslušného Katastrálního úřadu. Řešené území, jako celý bývalý vojenský výcvikový prostor, je atraktivní z hlediska výskytu a mysliveckého chovu zvěře (jelen, daněk, muflon, zvěř srnčí, černá, ...), jehož negativní dopady na některé zdejší lesní porosty i sousedící zemědělské kultury bývaly zřejmé, a místy ještě přetrvávají (patrně pro neúnosné stavy volně chované zvěře, a to i přes finančně zajímavý efekt z poplatkového odstřelu). Pro eliminaci vlivu zvěře na kultury (lesní i zemědělské) zřídil podnik VLS v části území bývalého VVP Ralsko Židlovskou oboru pro chov spárkaté zvěře (mimo řešené území), kdy pozitivní vliv snižování stavu ve „volné“ krajině se již začíná projevovat i v řešeném území.


112 112

SAUL s.r.o.


Přehledová mapa PLO 18 - Severočeská pískovcová plošina a Český ráj:

Zdroj: Oblastní plány rozvoje lesů ÚPO Bezděz – Návrh Liberec

113 113

SAUL s.r.o.


4. KATEGORIZACE LESŮ 4.1. VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR, s.p. Následující části lesů (oddělení, porost) řešeného území jsou dle Ředitelstvím VLS, s.p. Mimoň, poskytnutého podkladu (Rozhodnutí o kategorizaci lesa VLS ČR s.p. Praha, divize Mimoň, Mze ČR, 19.12.2001), dle zákona č. 289/95 Sb. o lesích zařazeny v následujících kategoriích (grafické znázornění – viz platné LHP/LHO): – dle § 7 zákona – LESY OCHRANNÉ, odst. 1, písm. a) - lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, kamenná pole, prudké svahy, strže, nestabilizované náplavy a písky, rašeliniště, odvaly a výsypky): Dle platného LHP: LHC Břehyně: 13A, 21B,E,I,J,K,L,M,N,O, 22E,J,K,L Dle katastru nemovitostí: k.ú. Bezděz: p.č. 1078/2, 1078/3, 1078/4, 1078/5, 1087 – dle § 8 – LESY ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ - dle písm. a) … lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách (PR Velký a Malý Bezděz, v plošném a významovém překryvu s „ochranným lesem“) Dle platného LHP: LHC Břehyně: 13A Dle katastru nemovitostí: k.ú. Bezděz: p.č. 1078/2, 1078/3, 1078/4, 1078/5 – dle § 8 – LESY ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ - dle písm. e) se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou (ÚSES), Dle platného LHP: LHC Břehyně: 2H,I,J,P,Q,R,S,T, 10C,E, 11O,P, 12F,G,I, 14J,L,M,N, 15E,F,G,H,J,K, 28A,B,C,D,E, 29B,C,D,E,F,G,J, 30C,D,G, 31B,C,D,E, 32F,G,L,N,Q,R,T,V,X, 43C,D,F,J, 44E, 45G,H Dle katastru nemovitostí: k.ú. Bezděz: p.č. 405/6, 407, 503, 510, 572, 614, 842, 918/20, 1015, 1016, 1084/1, 1088, 1235, 1236, 1237, 1248, 1249, 1250, 1252, 1254 – dle § 8 – LESY ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ - dle písm. h) v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření (statut obce Ralsko), Dle platného LHP: LHC Břehyně: 11A,B,Cč,D,E,F,G,H,I,J,K Dle katastru nemovitostí: k.ú. Bezděz: p.č. 1247/1/1 – části lesů nezařazených v uvedených kategoriích, a výše neuvedených, jsou dle § 9 zákona LESY HOSPODÁŘSKÝMI. 4.2. LESY ČESKÉ REPUBLIKY, S.P., OSTATNÍ VLASTNÍCI LESA (do 50 ha) Podklady o kategorizaci lesů pro příslušné vyhodnocení nebyly zadavatelem k datu zpracování ÚPO P+R poskytnuty. Vzhledem k charakteru těchto lesů (i nepatrné jejich výměře) ÚPO odůvodněně předpokládá, že se v řešené části území jedná dle § 9 o kategorii lesů hospodářských.

5. PUPFL V NÁVRZÍCH URBANISTICKÉHO ŘEŠENÍ Záměry urbanistického řešení se zde z velmi nepatrné části týkají i lesních pozemků o celkové ploše záboru PUPFL 66 m2 – lokalita 15 (bydlení individuální venkovské). Jedná se o fakticky nevýznamný liniový výběžek evidované lesní půdy – části parcely č. 181/2 zařazené v KN v kategorii lesní pozemek, ve vlastnictví Obce Bezděz. - část záborové lokality 15, celková výměra dotčené části lesa = 66 m2: parcela číslo druh pozemku dle KN vlastník dle KN (stav k 8.6.2006) 181/2 část lesní pozemek Obec Bezděz

6. DOPORUČENÍ V příslušné grafické příloze a v kapitole Nelesní zeleň předchozích stupňů ÚPD (Urbanistická studie obce) byly lokalizovány plochy charakteru vzrostlého či cíleně založeného lesa, doporučené k začlenění v katastru nemovitostí do PUPFL (i LHP/LHO). Vzhledem k tomuto původnímu nerealizovanému doporučení (v obnoveném LHP) tento stupeň ÚPO od těchto doporučení upouští – lokalizace těchto struktur je graficky v mapové příloze provedena příslušným označením (viz kap. Nelesní zeleň ). ÚPO doporučuje orgánu ochrany přírody požadovat na zpracovateli obnovovaných LHP (2006+) zapracování ÚSES, a příslušně uzpůsobit kategorizaci lesů dle Revize MÚSES (1999), KOP (2004), či dle v ÚPO takto převzatého řešení. ÚPO Bezděz – Návrh Liberec

114 114

SAUL s.r.o.


Tento stupeň ÚPO se již blíže nezabývá návrhy zalesnění dlouhodobě nevyužívaných zemědělských pozemků, ploch potencionálně ohrožených erozí, či z důvodu tzv. fyzikálních vlastností půd, které doporučuje, avšak blíže graficky nelokalizuje někdejší Generel místních ÚSES (tyto návrhy, pro oblast v působnosti podniku Vojenských lesů a statků, jsou předmětem obnoveného LHP a v kompetenci jeho zpracovatele, tj. Ústavu pro hospodářskou úpravu vojenských lesů, z hlediska zajištění zájmů ochrany přírody a krajiny je orgánem MŽP ČR). Důvodem je i k datu zpracování ÚPO dosud legislativně neuzavřená NATURA 2000 (viz kap. Ochrana přírody).

7. LIMITY VE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Lesní pozemky jsou dle zákonných norem jednoznačným územně-správním limitem pro případné snahy o jakoukoliv změnu jejich využívání i druhu, a to bez ohledu na vlastnické vztahy, a na jejich kategorizaci. Jak výše uvedeno, hospodaření v lesích je řízeno LHP a LHO, kdy při lesnickém hospodaření se nejedná o změnu druhu pozemku a jeho využívání. Tato jejich „nedotknutelnost“ je stanovena: ustanoveními zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, obecně ustanoveními zákona č. 17/1991, o životním prostředí, zákonem č. 289/95 Sb., lesní zákon, zákonem o myslivosti. Případné odnětí pozemků plnění funkcí lesa (dále odnětí) podléhá obecně následujícím podmínkám lesního zákona: odnětí nebo omezení pro nové stavby pro rekreaci musí být dle § 15 lesního zákona dle schválené územně plánovací dokumentace, o odnětí nebo omezení rozhoduje místně příslušný orgán státní správy lesů, odnětí je předmětem územního, či stavebního řízení. § 20 lesního zákona vymezuje některé zakázané činnosti v lesích, s výjimkou některých činností, které vlastník lesa může povolit bez porušení práv jiných vlastníků lesa. Kromě uvedených právních předpisů do územních limitů náleží i orgány státní správy lesů vyžadované ochranné pásmo 50 m od okraje lesa (resp. dvojnásobná střední výška stromu v mýtném věku). V textu jsou frekventovány následující zkratky: PUPFL - Pozemky určené k plnění funkcí lesa KN - Katastr nemovitostí OPRL - Oblastní plán rozvoje lesů LHP - Lesní hospodářský plán LHO - Lesní hospodářské osnovy MLVH ČR - někdejší Ministerstvo lesního a vodního hospodářství ČR MŽP ČR - Ministerstvo životního prostředí České republiky Mze ČR - Ministerstvo zemědělství ČR PLO - Přírodní lesní oblast KOP - Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje, A-analytická, B-návrhová část


115 115

SAUL s.r.o.

Návrh lhůt aktualizace

B13 NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE DOKUMENTACE ÚPO Bezděz nemá, dle platné legislativy, stanovené návrhové období, přesto základní demografické úvahy a na ně navazující návrhové kapacity 1.a.2.etapy, směřují k roku 2015. Lze předpokládat, že v období následném po schválení ÚPO budou průběžně vyvolávány požadavky a potřeby změn ÚPD, vyplývajících ze střetu soukromých, obecních a celospolečenských zájmů 1x za čtyři roky, ve vazbě na volební období. S ohledem na zpracování ÚPN VÚC Liberecký kraj (dokončený koncept) by mělo být součástí Změny č.1 ÚPO Bezděz zapracování příslušných koncepcí této nadřazené ÚPD.

NÁVRH NA ZPRACOVÁNÍ PODROBNĚJŠÍ DOKUMENTACE Urbanisticky nejvýznamnější plochou v rámci řešeného území je centrum obce, představující převážně nezastavěné plochy stávající i navrhované zeleně a rybníků, dominantou centra obce je památkový areál kostela sv.Jiljí. Navrhuje se zpracování urbanistické studie centrálního, veřejně přístupného prostoru, zahrnující komunikační úpravu s veřejným parkovištěm, přístřeškem zastávky autobusu, rozšíření plochy restaurace, začlenění sadu do ploch veřejné zeleně a plochy pro náhradní výsadbu, víceúčelové využití okrasné vodní plochy v centru, začlenění stávajícího hřiště za kostelem do parkové úpravy, celkový návrh řešení parkové úpravy, úprava doprovodné zeleně podél hlavní komunikační trasy k hradu, rozmístění jednotně řešené vybavenosti drobné architektury (veřejné osvětlení, informační tabule a ukazatelé, lavičky, odpadkové koše atd.) – lok.č. 35, 36, 70, 75, 61, 56a. V této souvislosti je nutné vyřešit integraci veřejně přístupného hygienického zařízení v rámci ploch stávající občanské vybavenosti – Obecního úřadu a Restaurace pod hradem. Vzhledem k potřebě urychlení efektivního využití poměrně rozsáhlých ploch ve vstupní, jižní části obce, navrhuje se podrobnější prověření ploch, které mají klíčový význam pro zdárný rozvoj obce. Jedná se o plochu parkoviště – lok.č.55a,55f, plochu občanské vybavenosti – lok.č.55g a plochu sportu a rekreace – lok.č.55b. Dále se jedná o rozsáhlejší plochy bydlení individuálního venkovského typu – lok.č.16, 20, 101, 105, 2, 5. U rozsáhlejších ploch občanské vybavenosti a ploch veřejné zeleně s integrovaným doplňujícím využitím, se rovněž doporučuje zpracování ověřovací urbanistické studie – lok.č. 32, 33, 3, 45, 75, 111. Návrh plochy občanské vybavenosti – lok.č.112 je podmíněn vazbou na blízké osídlení sídla Hlínoviště, ležícího mimo řešené území ÚPO Bezděz a dále dopravní vazbou na řešení křižovatky silnic I/38xIII/25915, navržené v rámci připravované výstavby čerpací stanice pohonných hmot. Tyto vazby budou řešeny zvláštní ověřovací studií.


116 116

SAUL s.r.o.

Závazná část-regulativy

D ZÁVAZNÁ ČÁST - REGULATIVY Obecně závazná vyhláška č.

/2006 o vyhlášení závazné části územního plánu obce Bezděz (vzor)

Zastupitelstvo obce Bezděz dne ………2006 schválilo dle §84, odst.2, písmena b) zákona č.128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) a dle §26 odst.2 zákona č.50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů návrh územního plánu obce (ÚPO) a dle §29, odst.3 téhož zákona se usneslo vydat tuto obecně závaznou vyhlášku.

ČL.1. ÚČEL VYHLÁŠKY Vyhláška vyhlašuje závazné části Územního plánu obce pro obec Bezděz (dále územní plán), schváleného zastupitelstvem dne …………. 2006.

ČL.2. ROZSAH PLATNOSTI Závazná část, která je obsahem vyhlášky, stanovuje koncepci rozvoje obce a regulativy, které jsou společným vyjádřením základních zásad uspořádání území a limitů jeho využití pro vydávání správních rozhodnutí o území na celém správním území obce Bezděz. Dle katastrální struktury se jedná o jediné katastrální území Bezděz. Regulativy funkčního a prostorového uspořádání území, stanovené v Závazné části ÚPO jsou závazné pro všechny orgány, právnické a fyzické osoby při činnostech, vyvolávajících změnu ve funkčním využití a prostorovém uspořádání území, provádění staveb nebo jejich změn, při údržbě, užívání a odstraňování staveb. Ostatní části ÚPO jsou směrné. Platnost ÚPO se stanovuje na dobu do vydání nové vyhlášky o schválení ÚPO obce Bezděz.

ČL.3. SPECIFIKACE ZÁVAZNÝCH ČÁSTÍ ÚPO POJETÍ REGULATIVŮ A ZÁKLADNÍ POJMY Základní pojmy Užívané pojmy jsou v souladu se zněním Stavebního zákona a vyhlášek č.135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci a č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, pokud není stanoveno jinak. Časové rozlišení - etapizace Řešené území ÚPO obce Bezděz se dle časového rozlišení dělí na: plochy stávajícího stavu - tj. zastavěné, popřípadě nezastavěné plochy, na kterých ÚPO zachovává dosavadní charakter funkčního využití a na kterých budou převažovat činnosti, směřující k záchově a údržbě stávajících fondů, avšak mohou se uplatnit i činnosti, směřující k rekonstrukci a dostavbě stávajících fondů. plochy návrhu I.etapy - tj. plochy, které dosud nebyly využívány v souladu s funkčním využitím, určeným v ÚPO, vůbec nebo byly takto využívány pouze v omezené míře a na kterých budou převažovat činnosti směřující, k rekonstrukci a dostavbě stávajících fondů a činnosti zakládající nové uspořádání a využívání území. plochy návrhu II.etapy - tj. plochy, které dosud nebyly využívány v souladu s funkčním využitím, určeným v ÚPO, vůbec nebo byly takto využívány pouze v omezené míře a u nichž se s využitím určeným v ÚPO uvažuje až po vyčerpání potenciálu I.etapy; v územích takto vymezených se nesmí připustit takové činnosti, v jejichž důsledku by bylo jakkoliv omezeno budoucí funkční využití vyznačené v ÚPO. Na plochách návrhu I. i II.etapy je přípustné stávající funkční využití a uspořádání území a to až do doby provedení změn jejich funkčního využití nebo uspořádání v souladu s návrhem ÚPO. Existující stavby a zařízení lze udržovat a opravovat, pokud není stavebním úřadem určeno jinak.


117 117

SAUL s.r.o.


Základní vybavenost území Stavby a kultury, uvedené v následujícím výčtu, mohou v odůvodněném minimálním rozsahu tvořit nedílnou součást všech zastavitelných i nezastavitelných funkčních ploch bez ohledu na jejich určené funkční využití: -

prvky krajinné struktury - drobné porosty a vodoteče doprovodné úpravy parteru včetně drobných doplňkových staveb - altánky, přístřešky, lavičky, bazénky, jezírka, fontány, dětská hřiště, veřejná WC, zastávky MHD zařízení a drobné objekty, sloužící jako zázemí pozemku vč.stavby na něm stojící – kůlny, stáje, krmítka,… garáže a parkovací plochy, sloužící bezprostředně pro obsluhu pozemku vč.stavby na něm stojící účelové komunikace, cyklistické i pěší cesty, sloužící bezprostředně pro obsluhu pozemku, vč.stavby na něm stojící objekty technické infrastruktury, sloužící bezprostředně pro obsluhu pozemku a stavby na něm stojící

VYMEZENÍ ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ Současně zastavěné území ÚPO Bezděz stanovil ve fázi průzkumů a rozborů současně zastavěné území obce Bezděz (SZÚO) k datu 15.12.2002. Vymezení současně zastavěného území obce k 15.12.2002 a zastavitelného území je stanoveno ve výkresu č. 2a grafické části ÚPO Bezděz. Zastavitelné území ÚPO Bezděz stanoví zastavitelné území jako nově navržené zastavitelné funkční plochy ve všech etapách, je tedy shodné s návrhovými lokalitami zastavitelných funkčních ploch ÚPO. Toto nevylučuje novou výstavbu na zastavitelných funkčních plochách již zastavěného území. ZASTAVITELNÉ FUNKČNÍ PLOCHY Jsou funkční plochy, které jsou vzhledem k činnosti, definující jejich charakter, určeny k zastavění. Jedná se o: plochy bydlení hromadného venkovského typu (BH) plochy bydlení individuálního venkovského typu (BV) plochy smíšené pro polyfunkční využití (BS) plochy bydlení rekreačního (BR) plochy občanské vybavenosti (OV) plochy sportu a rekreace (SR) plochy zemědělské výroby (VZ) plochy výrobně technické činnosti a smíšených aktivit (VS) plochy technické vybavenosti (TV) plochy železnice (DZ) plochy silnice I. třídy (DS) plochy silnice III. třídy a místních obslužných komunikací (DK) plochy ostatních a pěších komunikací (DP) plochy dopravní vybavenosti (DV) NEZASTAVITELNÉ FUNKČNÍ PLOCHY Jsou funkční plochy, které nelze zastavět vůbec, nebo které lze zastavět výjimečně a za zvláštních podmínek, stanovených obecně závaznými právními předpisy nebo územním plánem obce Bezděz (umístění zařízení technického vybavení nadřazených systémů a základní vybavenosti území), jedná se o: plochy urbanizované zeleně (ZU) plochy krajinné zeleně (ZK) plochy produkční zemědělské půdy (ZP) vodní plochy a toky (VO) OMEZENÍ ZMĚN V UŽÍVÁNÍ STAVEB Stavby, jejichž současné využití odpovídá z hlediska stanoveného funkčního využití území, v němž jsou umístěny, kategorii nepřípustné, musí při jakýchkoliv požadovaných úpravách změnit využití tak, aby odpovídalo kategorii přípustné nebo podmíněně přípustné.


118 118

SAUL s.r.o.


Stavby, jejichž současné využití odpovídá z hlediska stanoveného funkčního využití území, v němž jsou umístěny, kategorii přípustné nebo podmíněně přípustné, mohou změnit využití tak, aby odpovídalo kategorii přípustné nebo podmíněně přípustné. FUNKČNÍ VYUŽITÍ PLOCH A JEJICH USPOŘÁDÁNÍ Umisťování činností ve vztahu k využití území Funkční využití jednotlivých funkčních ploch zastavitelného a nezastavitelného území, znázorněné graficky ve výkresu č.2, je stanoveno na základě níže popsaných činností, určujících charakter těchto ploch. Stanovenému funkčnímu využití území musí odpovídat způsob jeho užívání a zejména umisťovaní činností a povolovaní staveb a kultur, včetně jejich změn a změn v jejich užívání. Přitom musí být přihlédnuto k místním podmínkám urbanistickým, ekologickým, hygienickým a technickým. Na plochách návrhu I. i II.etapy je přípustné stávající funkční využití a uspořádání území, a to až do doby provedení změn jejich využití nebo uspořádání v souladu s návrhem ÚPO. Existující stavby a zařízení lze udržovat a opravovat, pokud není stavebním úřadem stanoveno jinak. Činnosti, stavby a kultury se podle podmínek přípustnosti vymezují jako „přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné“. přípustné – jsou stavby, činnosti a využití území, definující charakter funkčních ploch, jejich povolení váže na splnění podmínek obecně závazných předpisů (stavební zákon, vyhláška o obecných požadavcích na výstavbu, předpisy v oblasti životního prostředí) podmíněně přípustné – jsou stavby, činnosti a využití území, které lze jednotlivě povolit, nevyvolají-li svým vnějším působením riziko narušení základního charakteru funkční plochy, pro jejich povolení je, kromě dodržení obecných podmínek (viz výše), nutné splnit další podmínky, stanovené stavebním úřadem z hlediska: -

významu stavby, činnosti a využití území v širším území zátěže, kterou stavba, činnost a využití území vyvolá na okolí svým provozem charakteru zástavby, výšky a hmoty stavby ve vztahu k okolní zástavbě napojení lokality na dopravní a technickou infrastrukturu

-

nepřípustné – jsou stavby, činnosti a využití území, které nesplňují podmínky činností přípustných a podmíněně přípustných, resp. podmínky stanovené obecně závaznými předpisy a správními rozhodnutími, takovéto činnosti, stavby a kultury nesmí být v dané funkční ploše umístěny nebo povoleny a musí být podnikány kroky k jejich vymístění.

POPIS JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍ FUNKČNÍHO VYUŽITÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH Pro účely výkresu č.2 jsou vymezeny následující kategorie funkčního využití zastavitelných ploch: PLOCHY BYDLENÍ HROMADNÉHO (BH) přípustné:

bydlení v bytových domech venkovského typu, kolektivní bydlení a ubytování v domovech důchodců, DPS, penzionech, integrovaná vybavenost v obytných domech, obytná zeleň

specifické objekty podmíněně přípustné:

bydlení v rodinných domech, nerušící zařízení vybavenosti a podnikatelských aktivit, integrovaná v bytových domech i samostatně stojících, zařízení pro sport a denní rekreaci (hřiště), zařízení pro hromadné odstavování vozidel obyvatel (parkoviště), zařízení technického vybavení nadřazených systémů

Plochy jsou určeny pro kolektivní bydlení venkovského typu s převládajícími hromadnými formami (skupiny domů) s vybaveností, podnikatelskými aktivitami a dalším zázemím (garáže, hřiště). Určujícím typem zástavby jsou různě řazené samostatně stojící bytové domy a bytové sekce, případně menší bytové domy vilového charakteru (stavby s více než třemi byty v jednom objektu). Zástavba musí odpovídat požadavkům, kladeným na plochy, ležící v ochranném pásmu hradu. Určujícímu typu zástavby se musí svým charakterem přizpůsobit i stavby, určené pro jiné přípustné činnosti. Domy mají společné zahrady se zprostředkovanou vazbou na jejich plochu s převážně rekreační funkcí a pro zájmovou činnost s vyhrazenou rekreační zelení. Rozsah zařízení drobné vybavenosti a výrobních služeb místního významu, povolovaných v rámci obytného objektu (maloobchod, služby, stravování, kulturní, vzdělávací, výchovná, zdravotnická, sociální a správní ÚPO Bezděz – Návrh Liberec

119 119

SAUL s.r.o.


zařízení) nepřekročí objem přízemí jednotlivé stavby a tato činnost nebude svým charakterem obtěžovat obytnou funkci. Podmíněně přípustná zařízení vybavenosti a drobné výroby místního významu v samostatných objektech jsou určena výhradně k bezprostřední obsluze obytné funkce a objemově nepřevýší jednotlivé obytné budovy a nenaruší hygienické podmínky okolní obytné zástavby. Odstavení vozidel obyvatel pro novou výstavbu je řešeno z 50% v objektech a dalších 50% + kapacita pro návštěvníky je řešena v rámci příslušné lokality. PLOCHY BYDLENÍ INDIVIDUÁLNÍHO (BV) přípustné

bydlení v rodinných domech venkovského typu, zařízení drobné vybavenosti a výrobních služeb místního významu, integrovaná ve vlastním obytném objektu, chovatelství a pěstitelství pro vlastní potřebu, rekreační bydlení a ubytování

podmíněně přípustné:

zařízení vybavenosti a drobné výroby místního významu v samostatných objektech (např. rodinné farmy), bydlení v energeticky úsporných nebo soběstačných alternativních rodinných domech, rekreační bydlení a ubytování v penzionech, zařízení pro denní rekreaci obyvatel lokality (hřiště) Rodinné domy venkovského typu a usedlosti jsou objekty, umístěné na více či méně rozptýlených parcelách s nepravidelností, zpravidla danou historickým půdorysem zástavby a terénními podmínkami. Plochy jsou určené pro individuální bydlení ve spojení se samozásobitelskou zemědělskou činností a s ní spojeným využitím podružných hospodářských objektů a zahrad, umožňujících chov drobného domácího zvířectva. Uvedená zemědělská činnost nesmí svým rozsahem obtěžovat funkci bydlení a je dána limitním maximálním - počtem kusů chovaných domácích zemědělských zvířat. Tento limitní počet bude stanoven příslušným správním úřadem individuálně, dle konkrétní situace a místních podmínek. Plochy bydlení individuálního venkovského zahrnují i stávající obytné území, využívané pro individuální rekreaci, penziony a chaty s individuálními zahrádkami. Určujícím typem zástavby jsou jednopodlažní (výjimečně dvoupodlažní) samostatně stojící rodinné domy venkovského typu s podkrovím (výjimečně bytové domy stejné formy), starší obytné budovy venkovského charakteru (bývalé zemědělské usedlosti, statky, chalupy), spojené s hospodářskými objekty, dvory a zahradami. Zástavba musí odpovídat požadavkům, kladeným na plochy, ležící v ochranném pásmu hradu. Určujícímu typu zástavby se musí svým charakterem přizpůsobit i stavby, určené pro jiné přípustné činnosti. Rozsah zařízení drobné vybavenosti a výrobních služeb místního významu, povolovaných v rámci obytného objektu, nepřekročí objem hlavní obytné funkce jednotlivé stavby a tato činnost nebude svým charakterem obtěžovat obytnou funkci. V odtržených, popř. okrajových venkovských částech obce a tam, kde to umožňuje rozsah přilehlých zahrad, je podmíněně přípustné zemědělské hospodaření, spojené s malokapacitním chovem zemědělských zvířat (rodinné farmy). Velikost kapacity chovu je podmíněná požadavkem, aby tato činnost nadměrně nezatěžovala funkci bydlení. Podmíněně přípustný rozsah této činnosti, vyjádřený maximálním počtem kusů chovaných zemědělských zvířat, bude stanoven příslušným správním úřadem individuálně, dle konkrétních místních podmínek. Podmíněně se připouští spojení s drobnými provozovnami vybavenosti a výrobních služeb, provozovanými obyvateli objektu, zařízení vybavenosti místního významu (maloobchod, služby, ubytování, stravování, kulturní, výchovná, vzdělávací, zdravotnická, sociální, tělovýchovná a správní zařízení) a drobné výroby místního významu. Tato činnost v samostatných objektech objemově nepřevýší tradiční hospodářské dvory a nenaruší hygienické podmínky okolní obytné zástavby. Odstavení vozidel obyvatel a návštěvníků je řešeno zásadně v rámci příslušné plochy. SMÍŠENÉ PLOCHY PRO POLYFUNKČNÍ VYUŽITÍ (BS)

přípustné:

bydlení v bytových a rodinných domech smíšené funkce, místní i regionální vybavenost, součástí plochy je administrativa, výzkum, ubytování, stravování, zdravotnictví, školství, kultura, integrovaná zařízení drobné nerušící výroby a výrobních služeb. Požadavkem je slučitelnost bydlení a ubytování s touto činností, s vyloučením rušivých účinků na obytnou funkci, součástí je související administrativa, zařízení pro bydlení a ubytování zaměstnanců a návštěv, parkoviště

podmínečně doplňková zařízení vybavenosti pro potřebu lokality - obchod, služby, stravování, ubytování, přípustné: zdravotnictví, dopravní vybavenost (ČSPH) Plochy jsou určeny pro umístění rozmanitých výrobních služeb, drobných činností charakteru občanské vybavenosti a služeb, skladových a obslužných činností místního i regionálního významu, převážně zaměřené na podporu rozvoje cestovního ruchu. Z vybavenosti např. ubytování, stravování, z výrobních ÚPO Bezděz – Návrh Liberec

120 120

SAUL s.r.o.


služeb např. výroba uměleckých předmětů, tradičních předmětů denní potřeby, upomínkových předmětů. Vzhledem k tomu, že se plochy nacházejí v kontaktu s bydlením, nesmí provozy narušovat negativními účinky na ŽP své bezprostřední okolí. Určujícím typem zástavby jsou bytové domy smíšené funkce, ve kterých jsou vertikálním i horizontálním směrem umístěny bytové jednotky, zařízení vybavenosti a výrobních služeb. Na rozdíl od standardního bytového domu vazba na pozemek upřednostňuje obsluhu nebytových funkcí před rekreačním využitím. Tyto domy mají solitérní i blokový charakter. Zástavba musí svým vnějším vzhledem odpovídat požadavkům, kladeným na plochy, ležící v ochranném pásmu kulturní památky hradu. Přípustná jsou zařízení související vybavenosti a služebního bydlení, která nesmí být nad přípustnou míru obtěžovány negativními vlivy na ŽP. Podmínečně přípustná je drobná doplňková vybavenost, bydlení a ubytování hostů. Nová výstavba vždy řeší odstavení vozidel pro 100% obyvatel a návštěvníků v objektech nebo v rámci příslušné plochy. PLOCHY BYDLENÍ REKREAČNÍHO (BR) přípustné:

rekreační bydlení individuálního i hromadného typu, bydlení přechodné za účelem rekreace v chatách a chalupách a v účelových zařízeních pro hromadnou rekreaci, součástí je vybavenost a zázemí pro rekreaci a sport (hřiště), služby zaměřené na cestovní ruch, rekreaci a rekreační sport, zařízení technického provozu, údržby rekreačního zařízení, zařízení pro odstavování vozidel bydlících obyvatel (garáže uvnitř objektů, parkoviště)


nerušící doplňková zařízení drobné výroby, dopravní vybavenosti (garáže)

Plochy jsou určeny pro rekreační bydlení a ubytování. Jedná se o plochy hromadné pobytové rekreace a malý podíl ploch rekreace individuální v místech, kde situace neumožňuje přechod na bydlení trvalé. Určujícím typem zástavby jsou jednopodlažní, vyjímečně dvoupodlažní účelové objekty s šikmým zastřešením, spojené s hospodářským zázemím a zahradami. Určujícímu typu zástavby se musí svým charakterem přizpůsobit i stavby, určené pro jiné přípustné činnosti. Na celém správním území se nepřipouští nová výstavba rekreačních chat a objektů, místně neadekvátních tvarů a forem. U stávajících chatových objektů se předpokládá jejich začlenění do prostředí pomocí vzrostlé zeleně. U hromadné rekreace se předpokládá modernizace areálu a humanizace stávajících chatových objektů. Stavební zásahy musí odpovídat požadavkům, kladeným na plochy, ležící v ochranném pásmu hradu. Rozsah zařízení vybavenosti a výrobních aktivit, povolovaných v rámci rekreačního obytného objektu, nepřekročí objem jednotlivé stavby a tato činnost nebude svým charakterem obtěžovat obytnou funkci. Zástavba vždy řeší odstavení vozidel pro 100% obyvatel a návštěvníků v objektech nebo v rámci příslušné plochy. PLOCHY OBČANSKÉ VYBAVENOSTI (OV) přípustné:

veškeré druhy regionální a stabilizované základní občanské vybavenosti, zřizované převážně ve veřejném zájmu a na nekomerční i komerční bázi (zařízení správy, základní a mateřské školy, předškolní, výchovná, kulturně společenská, stravovací a ubytovací zařízení, zařízení prodeje a služeb), součástí jsou parkoviště pro potřeby vybavenosti, integrované služební byty, plochy vyhrazené zeleně, zahrnující vnitroareálové plochy (komunikace, sportovní vybavení, parkoviště atd.) a plochy areálové (vyhrazené) zeleně


doplňková zařízení drobné výroby a dopravní vybavenosti (ČSPH)

Plochy veřejné vybavenosti jsou určeny pro umístění obslužných činností regionálního významu, zřizovaných ve veřejném zájmu a na nekomerční bázi s převahou specifických zařízení, plně využívajících vlastní pozemky a objekty s možností začlenění souvisejících obytných objektů a doprovodného výrobního a technického zázemí. Určujícím typem zástavby jsou většinou nízkopodlažní objekty specifických forem, většinou solitérní objekty, jejichž řešení musí zohlednit zástavbu v okolních plochách. Zástavba musí odpovídat požadavkům, kladeným na plochy, ležící v ochranném pásmu hradu. Určujícímu typu zástavby se musí svým charakterem přizpůsobit i stavby, určené pro jiné přípustné činnosti. Podmíněně přípustná doplňková zařízení drobné výroby musí funkčně souviset s příslušnou vybaveností a tato nebudou obtěžovat hlavní funkci ani navazující veřejné prostory. ÚPO Bezděz – Návrh Liberec

121 121

SAUL s.r.o.


Odstavení vozidel pro novou výstavbu je řešeno v objektu nebo v rámci příslušné plochy. PLOCHY SPORTU A REKREACE (SR) přípustné:

veškerá zařízení pro sport a rekreaci místního i regionálního významu, nekrytá i v objektech s převahou úpravy pozemku, letní i celoroční sportovní a rekreační areály, drobné účelové stavby, integrovaná zařízení související vybavenosti, stavby pro celoroční ubytování, služební byty


campingy, doplňková zařízení drobné výroby, dopravní vybavenosti

Plochy sportu a rekreace jsou určeny pro sportovní a rekreační aktivity místního i regionálního významu s intenzivně využitými pozemky s převládajícím podílem upraveného povrchu (zpevněný, nezpevněný) a objektů plně využívajících příslušné pozemky s možností začlenění souvisejících obytných objektů a doprovodné vybavenosti. Určujícím typem zástavby jsou nízkopodlažní, většinou solitérní objekty místně tradičních i specifických forem, jejichž řešení je podmíněno funkcí, musí však odpovídat požadavkům, kladeným na plochy, ležící v ochranném pásmu hradu. Určující typ zástavby může být doplněn drobnějšími objekty, určenými pro jiné přípustné a podmíněně přípustné činnosti, které zohlední zástavbu na okolních plochách. Podmíněně přípustná doplňková zařízení drobné výroby musí funkčně souviset s příslušnou sportovně rekreační činností a nebudou obtěžovat hlavní funkci ani navazující veřejné prostory. Pobytové rekreační louky a jiné extenzivně využívané sportovní plochy, jsou zařazeny do krajinné zeleně. Odstavení vozidel pro novou výstavbu je řešeno ze 100% mimo plochu v rámci přilehlé lokality. PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBY (VZ) přípustné:

zařízení pro soustředěný chov hospodářských zvířat, skladování a zpracování produktů živočišné výroby, krmiv a steliva, zemědělské služby, spojené s agroturistikou


doplňková zařízení drobné výroby a vybavenosti pro potřeby areálů nepoškozující prostředí pro chov, parkoviště, dopravní zařízení (ČSPH), zařízení pro krátkodobé ubytování zaměstnanců a návštěv Plochy zemědělské výroby jsou určeny pro lokalizaci staveb a areálů soustředěné zemědělské výroby. Negativní vlivy této výroby nesmí nadměrně zatěžovat okolní obytné plochy. Veškeré parametry výroby, druh chovaných zvířat, jejich počet a způsob ustájení, musí být přizpůsobeny hygienickým požadavkům, plynoucích ze stávající urbanistické struktury lokality, příp. navrženého ochranného pásma živočišné výroby. Určujícím typem zástavby jsou jednopodlažní stáje, výrobní a skladovací haly, případně specifické odkryté technologie. Zařízení areálu musí svým vnějším vzhledem odpovídat požadavkům, kladeným na plochy, ležící v ochranném pásmu kulturní památky hradu. Areály je nutno opatřit doprovodnou a izolační zelení. Vzhledem k potenciálnímu nebezpečí účinků na ŽP je třeba sledovat zabezpečení proti jejich vzniku, a v případě potřeby, odstranit jejich zdroj. Podmíněně přípustná doplňková zařízení drobné výroby, vybavenosti a krátkodobého ubytování nesmí být nad přípustnou míru obtěžována negativními vlivy výroby na ŽP. Odstavení vozidel pro novou výstavbu je řešeno zásadně v objektu nebo v rámci příslušné plochy. PLOCHY VÝROBNĚ TECHNICKÉ ČINNOSTI A SMÍŠENÝCH AKTIVIT (VS) přípustné:

výrobně technická činnost, výroba místního významu, místní i regionální komerční vybavenost, areály zemědělských služeb a zázemí rostlinné výroby, výrobní služby nerušící kontaktní bydlení, doplňkové služby, související služby, služby cestovního ruchu a agroturistiky, související administrativa, bydlení a ubytování zaměstnanců a návštěv, parkoviště

podmínečně doplňková zařízení vybavenosti pro potřebu lokality - obchod, služby, stravování, ubytování, přípustné: zdravotnictví, dopravní vybavenost (ČSPH) Plochy jsou určeny především pro servis rostlinné výrobě a pro umístění dalších odvětví výroby a služeb, podnikatelských aktivit převážně místního významu ve sférách navazující komerční vybavenosti, drobnější výroby a živnostenských provozů. Zahrnují v čase proměnlivé plochy více či méně koncentrované zástavby ÚPO Bezděz – Návrh Liberec

122 122

SAUL s.r.o.


obce v možné souvislosti s okolní obytnou zástavbou. Připouští se příležitostné ukázky provozování tradičních řemesel.


123 123

SAUL s.r.o.


Určujícím typem objemově různorodé zástavby jsou převážně nízkopodlažní halové objekty vybavenosti a výroby, jejichž řešení je prioritně podřízeno funkci. Určující typ zástavby může být doplněn drobnějšími objekty, určenými k plnění podmíněně přípustné činnosti. Určující typ zástavby nesmí svými objemy narušit siluetu ani strukturální charakter menšího sídelního útvaru. Odstavení vozidel pro novou výstavbu ze 100% v objektu nebo v rámci příslušné plochy. PLOCHY TECHNICKÉ VYBAVENOSTI (TV) přípustné:

veškerá plošná zařízení technické infrastruktury regionálního i místního významu, sklady, garážování a parkování pro obsluhu a servisní činnost spojenou s technickou vybaveností


doplňková zařízení dopravní vybavenosti a vybavenosti pro potřeby lokality, zařízení pro krátkodobé ubytování zaměstnanců a návštěv

Plochy technické vybavenosti jsou určeny pro umístění veškerých staveb a zařízení pro zásobování elektrickou energií, plynem, teplem, vodou a jinými médii, pro odvádění a čištění odpadních vod, pro telekomunikace a radiokomunikace, technické služby obce a údržbu silnic, nakládání s odpady regionálního významu, která s ohledem na specifiku (ochranná pásma) nepřipouští jiné využití plochy. Zařízení technické infrastruktury místního významu, která nevyžadují stanovení hygienického ochranného pásma, mohou být zahrnuta do příslušných ploch jiného funkčního využití, pro které slouží. Určujícím typem zástavby jsou odkryté technologie nebo převážně jednopodlažní specifické objekty. Zařízení areálu musí svým vnějším vzhledem odpovídat požadavkům, kladeným na plochy, ležící v ochranném pásmu kulturní památky hradu. Areály je nutno opatřit doprovodnou a izolační zelení. Podmíněně přípustná doplňková zařízení vybavenosti a krátkodobého ubytování nesmí být nad přípustnou míru obtěžována negativními vlivy zařízení technické vybavenosti na ŽP. Odstavení vozidel pro novou výstavbu je řešeno zásadně v objektu nebo v rámci příslušné plochy. PLOCHA SILNICE I. TŘÍDY (DS) přípustné:

liniová komunikace, koridor základní silniční sítě – silnice I. třídy, silniční doprava, součástí je úprava křižovatky ve vazbě na ČSPH, pěší provoz (včetně chodníků), liniová veřejná zeleň (travnaté pásy atd.)


odstavná a parkovací stání, sítě technické infrastruktury

Hlavní funkcí plochy je dopravní obsluha území. Plochy zahrnují pozemní komunikace – silnice I. třídy. Požaduje se respektování ochranných pásem a maximální zapojení dopravní trasy do krajiny doprovodnou zelení. PLOCHY SILNICE III. TŘÍDY A MÍSTNÍCH OBSLUŽNÝCH KOMUNIKACÍ (DK) přípustné:

liniové komunikace, koridory základní silniční sítě – silnice III. třídy a místních obslužných komunikací, silniční doprava, plochy pro cyklistický provoz, vymezené chodníky pro pěší provoz, liniová veřejná zeleň (aleje, travnaté pásy atd.)



Hlavní funkcí plochy je dopravní obsluha území. Plochy zahrnují pozemní komunikace – silnice III. třídy a místní obslužné komunikace, součástí ploch jsou vymezené minimálně jednostranné chodníky. Požaduje se respektování ochranných pásem a maximální zapojení dopravní trasy do krajiny doprovodnou zelení. PLOCHY OSTATNÍCH A PĚŠÍCH KOMUNIKACÍ (DP) přípustné:

liniové komunikace a prostranství, komunikace pro dopravně zklidněný provoz, pro cyklistický provoz, komunikace a prostranství pro pěší provoz, liniová veřejná zeleň (aleje, travnaté pásy atd.)



Hlavní funkcí plochy je dopravní obsluha území. Plochy zahrnují pozemní komunikace místní obslužné a komunikace a prostranství pro pěší. Požaduje se maximální zapojení tras do krajiny doprovodnou zelení. ÚPO Bezděz – Návrh Liberec

124 124

SAUL s.r.o.


PLOCHY ŽELEZNIC (DZ) přípustné:

liniové koridory železniční sítě, železniční a kolejová doprava, odstavování vozidel železniční dopravy, železniční zařízení a stavby související s železniční dopravou, plochy pro nakládku a vykládku, manipulační plochy, odstavná a parkovací stání, stavby technické infrastruktury, komunikace, zeleň


služební byty, doplňková zařízení vybavenosti pro potřeby plochy (veřejné stravování, obchod, služby), zařízení pro krátkodobé ubytování zaměstnanců a návštěv

Hlavní funkcí plochy je dopravní vybavení. Plochy zahrnují železniční tratě a kolejiště, vlakové zastávky a železniční zařízení, sloužící kolejové veřejné a nákladní dopravě. Požaduje se respektování ochranných pásem. Podmíněně přípustná doplňková zařízení vybavenosti a krátkodobého ubytování nesmí být nad přípustnou míru obtěžována negativními vlivy zařízení dopravní vybavenosti na ŽP. PLOCHY DOPRAVNÍ VYBAVENOSTI (DV) přípustné:

veřejná doprava a její stavby, autobusové zastávky, specifická plošná dopravní zařízení místního i regionálního významu, kapacitní a příležitostná parkoviště, ČSPH


doplňková zařízení vybavenosti pro potřeby areálů (obchod, služby, stravování), zařízení pro krátkodobé ubytování zaměstnanců a návštěv

Hlavní funkcí plochy je dopravní obsluha území. Plochy zahrnují plochy a stavby pro servis a odstavování motorových vozidel místního i regionálního významu a veřejné dopravy. Označeny jsou pouze veřejné plochy zařízení dopravní vybavenosti, která jsou nedílnou součástí příslušných ploch jiného funkčního využití, pro které bezprostředně slouží a mohou být zahrnuta do těchto ploch. Podmínečně přípustná doplňková zřízení souvisejících služeb nesmí být nad přípustnou míru obtěžována negativními vlivy zařízení dopravní vybavenosti na ŽP. Určujícím typem zástavby jsou specifické objekty, převážně jednopodlažní. POPIS JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍ FUNKČNÍHO VYUŽITÍ NEZASTAVITELNÝCH PLOCH Pro účely výkresu č.2 jsou vymezeny následující kategorie funkčního využití nezastavitelných ploch: PLOCHY URBANIZOVANÉ ZELENĚ (ZU) přípustné: parky, hřbitovy, pobytové louky, rekreační lyžařské tratě a drobné svahy, ochranná, doprovodná a ostatní nepobytová veřejná městská zeleň podmíněně přípustné:

doplňující plochy sportu a rekreace - víceúčelová nekrytá hřiště, jezdecké a běžecké stezky se sportovními prvky, drobné účelové stavby

Plochy jsou určeny pro ucelené areály intenzivně udržované veřejně přístupné i vyhrazené zeleně s převahou umělých krajinných úprav a komponované vegetace s funkcí rekreační, okrasnou a ekologicko stabilizační. PLOCHY KRAJINNÉ ZELENĚ (ZK) přípustné: lesní porosty, přirozené nebo přírodě blízké porosty - remízky, břehové porosty, liniové krajinné prvky, ochranná, doprovodná zeleň a ostatní nepobytová veřejná krajinná zeleň podmíněně doplňující plochy sporu a rekreace - běžecké stezky se sportovními prvky, drobné účelové přípustné: stavby, drobné vyhlídkové věže, kaple, zařízení technického vybavení nadřazených systémů Plochy jsou určeny pro umístění přírodních i umělých kultur přírodního charakteru a úprav s funkcí hospodářskou, rekreační a ekologicko stabilizační.


125 125

SAUL s.r.o.


PLOCHY PRODUKČNÍ ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY (ZP) přípustné: orná půda, speciální kultury s hospodářským využitím, trvalé travní porosty - hospodářsky využívané louky a pastviny, kapacitní sady, plochy ekologického farmaření, remízky ochranné a doprovodné zeleně podmíněně samostatné skleníky, seníky, hnojiště, silážní jámy, stáje, drobné objekty pro zajištění nutné přípustné: údržby ploch, drobné vyhlídkové věže Plochy jsou určeny pro intenzivní obhospodařování zemědělské půdy pro zemědělskou rostlinnou i živočišnou produkci s funkcemi hospodářskou a ekologicko stabilizační. VODNÍ PLOCHY A TOKY (VO) přípustné: řeky, potoky, umělé kanály, přirozené i umělé vodní nádrže, vodohospodářská zařízení a úpravy podmíněně přípustné:

zařízení pro chov ryb, zařízení pro sportovní rybaření a vodní sporty a rekreaci, mola, přístaviště

Plochy jsou určeny pro vodní plochy a pro plochy bažin a mokřin, vzniklých přirozeným zaplavováním. Převažujícími jsou funkce hospodářské, rekreační a ekologicko stabilizační. URBANISTICKÁ KONCEPCE Zásady urbanistická koncepce, využití ploch a jejich uspořádání, včetně řešení dopravy, jsou stanoveny ve výkresu č.2 grafické části a v kapitolách B3, B4 a B7 textové části územního plánu. Závazné principy urbanistické koncepce ÚPO Bezděz jsou následující: Urbanistická koncepce vychází z hlavní zásady respektování nadmístní přírodní, krajinné, historické a kulturní dominanty dvou vrchů Velkého i Malého Bezdězu se zříceninou Státního hradu Bezděz bývalého královského hradu. Pro urbanistickou koncepci je zásadním požadavkem využití tohoto potenciálu pro směrování navrhovaného rozvoje. Stavební i veškerou ostatní činností je nutno směrovat k upevnění významu těchto dominant a k podpoření jejich prostorového působení v krajině. Nutno stabilizovat uspořádání funkčních ploch v řešeném území vzhledem k předešlému vývoji, rozdělení řešeného území na funkční plochy zastavitelného a nezastavitelného území, znázorněné graficky ve výkresu č.2, se stanovenými pravidly využití. Dále je nutno cílevědomě vytvářet ucelené kompaktní urbánní zóny v návaznosti na současně zastavěné území, v souladu se stanovenými požadavky na ochranu přírody a krajiny a v souladu s dlouhodobým historickým vývojem krajiny a osídlení, zamezit vzniku nových izolovaných zastavěných ploch ve volné krajině. V jádrovém území je nutno věnovat pozornost centru obce. Funkční členění v zásadě zůstává nezměněno, intenzifikačními úpravami bude omezena možnost parkování. Centrum zůstává převážně nezastavěnou plochou s rybníkem a zelení, rozšířena bude vodní plocha.– lok.č.70, nutné je rozšíření komunikace pro provoz hromadné dopravy – lok.č.61, vymezení autobusové zastávky a omezení parkovací plochy. Dále bude rozšířena plocha restaurace s cílem vymezení parkovacích ploch hostů na vlastním pozemku – lok.č.35. Nutné je doplnění zařízení občanské vybavenosti, jako je informační centrum a veřejné hygienické zařízení. Tato zařízení budou integrována do ploch stávající vybavenosti restaurace – lok.č.35 a budoucího muzea – lok.č.36. Obě plochy jsou určeny k intenzifikaci svého stávajícího využití. Lok.č. 36 bude kromě zřízení muzea využita pro potřebné služby veřejnosti i jako zázemí správy obce. - Plocha pro zázemí zemědělské rostlinné výroby bude intenzivněji využita, bude sledována možnost vzniku navazujících činností ve službách CR, agroturistiky, bez negativních dopadů na ŽP – lok.č.40,31. Živočišná výroba bude umístěna do okrajové části obce, kde je možnost jejího odclonění stávající vzrostlou zelení i lesním porostem – lok.č.120 a do stávající lokality v odtržené částí obce – Dvůr, kde pro vyloučení negativních dopadů na stávající kontaktní plochu bydlení je navrženo vymezení ochranného hygienického pásma. Ve vstupní – jižní části obce je nutné vybudování kapacitního záchytného parkoviště – lok.č.55a,55f, řešené ve dvou etapách, jako základní podmínky pro dopravní zklidnění vnitřní části obce. Ve vazbě na parkoviště se umisťuje plocha pro rekreaci a sport a pro občanskou vybavenost – lok.č.55b,55g, zahrnující informační centrum, veřejná hygienická zařízení, ubytovací a stravovací zařízení. V jižní, dobře přístupné části obce, je vymezena plocha pro sběrný dvůr odpadu - lok.č.50. ÚPO Bezděz – Návrh Liberec

126 126

SAUL s.r.o.


-

-

-

-

V rozvoji bydlení je nutno podporovat především formu intenzifikace a dostavby stávajících proluk v současně zastavěném území a využití současně nevyužitého území k nové obytné výstavbě bez nároku na nové plochy – lok.č. 4,8,10,12,18. Dále je třeba připravovat využití volných a dosud nevyužívaných ploch pro další individuální obytnou výstavbu v rodinných domcích – lok.č. 6,7,11,13,14,15,16,17,19,20,21,38,100,102,103,104. V jihovýchodní části obce je nutno připravovat podmínky pro provedení přeložky části linky VN a uvolnění pásu dosud nevyužitých ploch k využití pro bydlení individuální venkovského typu – lok.č.2,5 a případně pro základní potřeby občanské vybavenosti místních obyvatel, včetně možnosti bydlení pro seniory. Podmínkou je zpřístupnění komunikací – lok.č.56. V pozdější fázi se počítá s individuální obytnou plochou v lok.č.9 a s intenzifikací lok.č.25. Ve vazbě na stávající hromadné bydlení je nutno připravovat plochu pro aktuální potřebu dalšího hromadného bydlení – lok.č.1, popř. řešeného pro ubytování seniorů nebo malometrážního bydlení. Je nutno preferovat obnovu vybraných ploch občanské vybavenosti, zejména rekonstrukci „Restaurace pod hradem“ se zaměřením na potřeby centra obce, a modernizaci restaurace u dnešní hasičské stanice, dále rozvoj občanské vybavenosti v turisticky atraktivních polohách centra a v hlavní přístupové trase na hrad – lokality č.32,33,35,36.37,38,30. Odtržené části osídlení doplňují nabídku obytného území i ploch pro občanskou vybavenost. Tyto části obce – jižní část území mezi silnicí a tratí a Dvůr – je nutno dokomponovat jako samostatné útvary to tak, aby nevytvořily s jádrovým územím obce jeden prostorový celek. Jedná se o doplnění současně zastavěného území v nových obytných lokalitách č.22,23,24,30,105.

ZÁSADY USPOŘÁDÁNÍ DOPRAVY Vnější dopravní systém, včetně stávající hromadné dopravy, zůstává zachován. Rozšířeno je využití místní okružní komunikace kolem vrchu Bezdězu pro cyklistickou trasu. Organizace a zklidnění vnitřní vozidlové dopravy je podmíněno vyloučením vjezdu vozidel návštěvníků do vnitřní části obce, jejich zachycením na kapacitním parkovišti – lok.č.55a,55f při okraji jádrového území a následného preferování pěšího přístupu na hrad. Pěší přístup je kombinován se specielní ekologickou osobní kyvadlovou dopravou pro starší a nemobilní občany – s nástupem na záchytném parkovišti a výstupem v lok.č.34b. Kapacitní záchytné parkoviště zahrnuje stání pro osobní auta i pro autobusy a navazuje na výchozí stanici kyvadlové dopravy, procházející zastavěnou částí obce, s konečnou zastávkou v její severní části. Jako výhradně pěší přístup k hradu zůstává zachovaná historická křížová cesta, nezbytná je její rekonstrukce pro zajištění bezpečnosti jejího provozu a trvalá údržba. Součástí silnice III/25915 (v úseku mezi železniční stanicí Bezděz a centrem obce) a součástí sítě místních obslužných komunikací jsou minimálně jednostranně vymezené chodníky. Ve vnitřní části obce je doplněn systém obslužných i místních komunikací, zpřístupňujících rozvojové plochy a celé zastavitelné území lok.č.60-64,67,69. Přeložka části silnice a úprava křižovatky u obecního úřadu řeší vymezení parkovacích míst pro správu obce – lok.č.56a. ZÁSADY USPOŘÁDÁNÍ OBČANSKÉ VYBAVENOSTI Zásady uspořádání občanského vybavení jsou stanoveny ve výkresu č.2 grafické části a v kapitole B2 a B3 textové části územního plánu. Závazné principy koncepce občanské vybavenosti ÚPO obce Bezděz jsou následující: Je nutno rozvíjet veřejný sektor občanské vybavenosti na stabilizovaných stávajících plochách i na rozvojových plochách veřejné vybavenosti, nově vymezených. Dominantními plochami kulturní vybavenosti obce zůstávají stabilizované historické areály – areál hradu Bezděz a areál kostela sv.Jiljí. Nadále bude prováděn archeologický průzkum a jejich postupná rekonstrukce. Občanská vybavenost, integrovaná s plochami bydlení, nesmí negativně ovlivňovat obytnou funkci, ani ji nesmí přesahovat svým rozsahem. Jedná se o tato zařízení: mikroškolka, zařízení pro seniory, drobný prodej, drobné stravovací a ubytovací kapacity, jiné drobné služby v cestovním ruchu.


127 127

SAUL s.r.o.


-

-

-

Stávající plochy občanské vybavenosti v obci budou, dle vytipovaných potřeb, modernizovány a intenzifikovány ve využití ve prospěch místních obyvatel i ve prospěch rozvoje cestovního ruchu. Dominantní postavení má areál „Restaurace pod hradem“, který bude přednostně plnit požadavky návštěvníků po stránce stravování a ubytování. Nové kapacity občanské vybavenosti je nutno směrovat v oblasti hlavní přístupové trasy ke hradu. Jedná se o následující zařízení: drobnější stravovací a ubytovací kapacity, nevyvolávající požadavky na další parkovací plochy, zařízení informační služby, nezbytný servis pro cyklisty, nezbytné je zřízení veřejných hygienických zřízení, integrovaných v centrech očekávané koncentrace osob – lok.č. 55g,32,33,35,36,45,35,36,34.. Stávající areál hromadné rekreace bude navazovat na jádrové území doplněnými plochami: parkoviště pro veřejnost, rekreační louka a komunikační propojení ke sportovišti a k místu pro pořádání táborových ohňů – lok.č.65.. V umisťování vybavenosti je třeba věnovat zvýšenou pozornost centru – viz.výše. V rámci lok.č.35 bude vymezeno parkoviště pro ubytované hosty. Bude zde realizována otočka autobusové linky a plošně omezené, veřejné parkoviště. Park bude upraven pomocí vhodně volené nízké, polovysoké a vysoké zeleně. Důležité je propojení vodní plochy a plochy veřejné zeleně na severním břehu rybníka s plochou občanské vybavenosti v lok.č.32. Lok.č.75 v severní části bude využita pro náhradní výsadbu zeleně. Součástí prostoru centra budou objekty informačního systému pro orientaci návštěvníků, parkovací automatické zařízení, veřejné hygienické zařízení atd. Při koncipování prostoru centra je třeba zohledňovat pohledovou dominantu vrcholu kopce s hradem i subdominantu kostela.

ZÁSADY USPOŘÁDÁNÍ TECHNICKÉHO VYBAVENÍ Zásady uspořádání technického vybavení jsou stanoveny ve výkresu č.3 grafické části a kapitole B7 textové části územního plánu. Závazné principy koncepce technické infrastruktury ÚPO Bezděz: Návrhem dle požadavku Souborného stanoviska ÚPO Bezděz je individuální odkanalizování. Pro území obce bez trvalého recipientu je to řešení, které vyhovuje současně platnému zákonu o vodách a zároveň je v souladu se současně sledovanou širší vodohospodářskou koncepcí, vytčenou oborovým dokumentem - Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje (PRVKLK). Likvidace odpadních vod musí být v souladu se zákonem č.254/2001 Sb. o vodách a souvisejícími předpisy. Dle § 38 odst. 4 lze vypouštět odpadní vody do vod podzemních pouze vyjímečně z jednotlivých RD a staveb pro individuální rekreaci na základě individuálního posouzení jejich vlivu na jakost podzemních vod (viz.stanovisko č.j.003201-31758/2004 ze dne 18.11.2004). Dalším možným řešením likvidace odpadních vod je jejich shromažďování v nepropustných jímkách a jejich následné vyvážení do blízké provozované čistírny odpadních vod – např. ve Starých Splavech. Stávající vodovodní systém jádrové části obce je po rekonstrukci. Nutno doplnit zásobní vodovodní řad celého zastavitelného území v rozsahu jádrového území. Odtržené lokality Dvůr i lokalita u železniční zastávky budou i nadále zásobovány pitnou vodou z lokálních zdrojů. I zde je nutno provádět postupnou rekonstrukci zastaralých vodohospodářských systémů za účelem dosažení komplexního zásobení řešeného území pitnou vodou. Nutno doplnit, upravit a stabilizovat základní síť rozvodů elektrické energie jako hlavní energetický zdroj. Doplněním části vedení VN a výstavbou nové trafostanice TN1 je umožněno zásobování kapacitně zvětšeného území obce. Úpravou přemístění trafostanice T3 a zrušením části stávajícího vedení VN je uvolněna část rozvojového území obce pro obytnou výstavbu. Nutno zajistit napojení návrhových lokalit zastavitelných funkčních ploch na veškerá média, řešit nápravu nedostatků a doplnění chybějících zařízení. Na celém území je nutno stabilizovat trasování stávajících i navržených linií a umístění staveb zařízení technické infrastruktury. Pro shromažďování velkoobjemového tříděného odpadu bude zřízen sběrný dvůr – lok.č.50. VYMEZENÍ ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY Vymezení územního systému ekologické stability je provedeno ve výkresu č.1,2 a č.4 grafické části a kapitole B9 textové části územního plánu. Dosud nefunkční biokoridor 1090/1091 je následně náležitě vymezen formou návrhu záborové lokality č. 80 (změna druhu pozemku a způsobu jeho využití), který po realizaci nejen opticky rozčlení hon orné půdy, ale zabezpečí požadovanou interakci systému, omezí vznik erozních jevů (větrolam proti plošné větrné erozi), vytvoří přirozené refugium pro zvěř formou remízků vzrostlé zeleně … ÚPO Bezděz – Návrh Liberec

128 128

SAUL s.r.o.


Závazným principem koncepce územního systému ekologické stability ÚPO obce Bezděz je rozvíjení a upevňování přírodních hodnot jeho jednotlivých prvků. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Limity využití území omezují, vylučují případně podmiňují umisťování staveb, využití území a opatření v území. Vstupní i výstupní limity využití území jsou zakresleny ve výkresech č.1, č.2 č.3 a č.4 grafické části a popsány v kapitole B5 textové části územního plánu. V závazné části ÚPO obce Bezděz se vymezují výstupní limity využití území, vyplývající z koncepce ÚPO. VÝSTUPNÍ LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ - zakreslené ve výkresové dokumentaci: Navrhované prvky územního systému ekologické stability - ÚSES Ochrana volné krajiny před nežádoucím plošným rozvojem – ochrana zemědělské půdy Ochranná pásma navržených úseků elektrického VN a trafostanic Hranice zastavitelného území VÝSTUPNÍ LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ - nezakreslené ve výkresové dokumentaci: Ochranné pásmo navrhovaných úseků vodovodního potrubí PLOCHY PŘÍPUSTNÉ PRO TĚŽBU NEROSTŮ Na řešeném území se nenachází výhradní ani nevýhradní ložiska nerostných surovin. Chráněná ložisková území (CHLÚ) ani dobývací prostory (DP) se na řešeném území nenachází. Rovněž zde nejsou registrovány žádné aktivní sesuvy (SÚ) ani poddolovaná území (PÚ). Nachází se zde potenciální sesuv č. 1055 o rozloze 709686m2. Prognózní zásoby (PZ) nerostných surovin nerudních PZ 180050500 a PZ 181050500 Bezděz – Okna - slévárenské písky, podle „Regionální surovinové politiky Libereckého kraje“, schválené usnesením rady Libereckého kraje č. 253/03/Zk, kapitola „4.1.3 Nerudy“, byly přehodnoceny v letech 1998-2002 – viz. „Přehodnocení prognózních zdrojů nerostných surovin v ČR“ – a tyto prognózní zdroje Bezděz byly vyřazeny z kategorie evidovaných prognózních zdrojů. NEVÝHRADNÍ LOŽISKA na řešeném území nejsou evidovaná. VYMEZENÍ PLOCH PRO VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY Vymezení ploch pro veřejně prospěšné stavby je provedeno ve výkresu č.5 grafické části a kapitole B10 textové části územního plánu. SOUPIS VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB VPS – plochy sportu, komunikací, dopravní a technické vybavenosti a vodní nádrže, označení uvedené pod stejným označením ve výkresu č.5 a v následující tabulce 34b výstavba zastávky a otočky osobní kyvadlové dopravy 45, 46 rozšíření areálu pro sport rekreaci 50 výstavba sběrného dvora 55c výstavba ostatní komunikace pro zpřístupnění a propojení sportovně rekreačních ploch 55d výstavba pěší komunikace k propojení sportovně rekreačních ploch 55e výstavba ostatní komunikace pro zpřístupnění sport.rekreačních ploch a rybníka 56 výstavba komunikace pro zpřístupnění zastavitelného území 56a přeložka silnice a úprava křižovatky u obecního úřadu 56b výstavba pěší komunikace 62a výstavba pěší komunikace výstavba pěší komunikace, propojující sportovní a rekreační areál, parkoviště a místo pro 65 pořádání táborových ohňů 60 výstavba ostatní komunikace pro zpřístupnění zastavitelného území 61,64 rozšíření ostatních a obslužných komunikací pro zpřístupnění zastavitelného území 62,63 rozšíření obslužných komunikací pro bezpečnější zpřístupnění centra obce a hradu 62a výstavba pěší komunikace pro pěší přístup k hradu 67, 69 výstavba ostatních komunikací pro zpřístupnění zastavitelného území 55a,55f výstavba kapacitního záchytného parkoviště a přestup na kyvadl. osobní ekologickou dopravu 66 výstavba veřejného obslužného parkoviště pro potřebu vnitřní části obce 70 výstavba vodní nádrže v centru obce VPS - uvedené jako technická infrastruktura ve výkresu č.5 výstavba nové trafostanice TN1 ÚPO Bezděz – Návrh Liberec

129 129

SAUL s.r.o.


přemístění trafostanice T3 doplnění vodovodních rozvodů pro rozvojové lokality ASANAČNÍ ÚPRAVY Vymezení ploch pro asanační úpravy je provedeno ve výkresu č.5 grafické části a kapitole B10 textové části územního plánu. Zvláštní požadavky z hlediska plošných asanačních nároků v řešeném území nejsou. TABULKA ASANAČNÍCH ZÁSAHŮ původní využití nové využití provizorní objekty pro obnova areálu kostela pro ubytování v areálu účely kulturního využití a kostela zázemí Správy hradu Bezděz

číslo a výměra lokality cca 3000m2

objem demolice cca 300m3

ČL.4. ČASOVÉ ÚDOBÍ AKTUALIZACE ÚPO Aktualizace územního plánu bude prováděna pravidelně, minimálně 1x za čtyři roky v návaznosti na volební období. Pořizovatel ÚPO obce Bezděz bude soustavně sledovat, zda se nezměnily podmínky, na základě kterých byl územní plán obce pořízen a schválen a zda nejsou vzneseny nové podstatné požadavky na využití území, které neodporují stavebnímu zákonu ani jiným právním předpisům a měly by být prověřeny. Vyhodnotí-li pořizovatel tyto vstupy jako opodstatněné, rozhodne Zastupitelstvo obce o pořízení změn ÚPO obce Bezděz i v kratší lhůtě.

ČL.5. ULOŽENÍ A PŘEDÁNÍ SCHVÁLENÉHO ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE Dokumentace ÚPO obce Bezděz, včetně změn a úprav, se ukládá u pořizovatele - obce Bezděz (pro kterého byl pořízen) - na Obecním úřadě Bezděz, na pověřeném Obecním úřadě a Stavebním úřadě v Doksech.a na Městském úřadě v České Lípě, pověřeném rozšířenou působností a předává se v rozsahu přílohy č.2 vyhlášky č.135/2001 Sb. Krajskému úřadu Libereckého kraje (§19, odst.2 vyhlášky č.135/2001 Sb.). Dokladová část procesu pořizování ÚPO obce Bezděz se pro účely evidence územně plánovací činnosti ukládá u pořizovatele (§19, odst.3 vyhlášky č.135/2001 Sb.).

ČL.6. ÚČINNOST Tato vyhláška nabývá účinnosti 15.dnem následujícím po dni jejího vyhlášení. Den vyhlášení je první den jejího vyvěšení na úřední desce. V Bezdězu dne ……2006

…………….……….

……..…………………...

Starosta obce

Zástupce starosty

Schváleno : Vyvěšeno

:

Sejmuto

:


130 130

SAUL s.r.o.

Doklady

E DOKLADY


131 131

SAUL s.r.o.

Doklady

PŘÍLOHA KAPITOLY B7 VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ


132 132

SAUL s.r.o.

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE BEZDĚZ NÁVRH AUTORSKÝ KOLEKTIV

Recommend Documents