ÚZEMNÍ PLÁN NOVOSEDLICE. Textová část územního plánu (výroková část) Dokumentace k vydání územního plánu ZÁZNAM O ÚČINNOSTI ÚZEMNÍHO PLÁNU

ÚZEMNÍ PLÁN

NOVOSEDLICE Textová část územního plánu (výroková část) Dokumentace k vydání územního plánu

ZÁZNAM O ÚČINNOSTI ÚZEMNÍHO PLÁNU Správní orgán, který územní plán vydal:

Zastupitelstvo obce Novosedlice

Datum nabytí účinnosti: Ing. Radoslav Bartůněk

Oprávněná úřední osoba pořizovatele (jméno, příjmení, funkce)

Starosta obce

Otisk úřadního razítka

Podpis

Projektant

Ing. arch. František Pospíšil

Otisk autorizačního razítka

Podpis

I. 2015

ÚZEMNÍ PLÁN NOVOSEDLICE

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE:

Druh dokumentace:

územní plán

Etapa:

Dokumentace k vydání ÚP

Pořizovatel

Obecní úřad Novosedlice

Zastoupený

starostou ing. Radoslavem Bartůňkem

Sídlo:

Trnovanská 208, 417 31 Novosedlice

Osoba pověřená výkonem územně plánovacích činností pro pořízení ÚP Novosedlice podle § 24 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) uzavřením smlouvy

pan Jiří Veselý

projektant (zpracovatel):

Ing. arch. František Pospíšil a kolektiv

Sídlo:

Hlavní 1196/30, 141 00 Praha 4

Obsah: ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ K NĚMU PŘIPOJENÉ GRAFICKÉ ČÁSTI ................................................................................................................ 4 A. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ ................................................................................ 4 B. ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT............................................................................................................................... 4 C. URBANISTICKÁ KONCEPCE, VČETNĚ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ ........................................................11 D. KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ UMÍSŤOVÁNÍ .......................................................................................................................18 E. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANU PŘED POVODNĚMI, REKREACI, DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN ....................33 F STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ .37 G. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT .......................................................................................................................56

Ing.arch. František Pospíšil a kol.


2


H. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO, S UVEDENÍM V ČÍ PROSPĚCH JE PŘEDKUPNÍ PRÁVO ZŘIZOVÁNO, PARCELNÍCH ČÍSEL POZEMKŮ, NÁZVU KATASTRÁLNÍHO ÚZEMÍ A PŘÍPADNĚ DALŠÍCH ÚDAJŮ PODLE § 5 ODST. 1 KATASTRÁLNÍHO ZÁKONA ................................................................................................56 I. STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ PODLE § 50 ODST. 6 STAVEBNÍHO ZÁKONA ..............................................................................................................................57 J. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ ............................57 K. VYMEZENÍ PLOCH, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO DOHODOU O PARCELACI ...........................................................................58 L. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE, STANOVENÍ PODMÍNEK PRO JEJÍ POŘÍZENÍ A PŘIMĚŘENÉ LHŮTY PRO VLOŽENÍ DAT O TÉTO STUDII DO EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI ....................................................................58 M. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO VYDÁNÍM REGULAČNÍHO PLÁNU, ZADÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU V ROZSAHU DLE PŘÍLOHY Č. 9, STANOVENÍ, ZDA SE BUDE JEDNAT O REGULAČNÍ PLÁN Z PODNĚTU NEBO NA ŽÁDOST, A U REGULAČNÍHO PLÁNU Z PODNĚTU STANOVENÍ PŘIMĚŘENÉ LHŮTY PRO JEHO VYDÁNÍ ...............................59 N. STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ (ETAPIZACE) ....................................................59 O. VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB, PRO KTERÉ MŮŽE VYPRACOVÁVAT ARCHITEKTONICKOU ČÁST PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE JEN AUTORIZOVANÝ ARCHITEKT ........................................................60



3


ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ K NĚMU PŘIPOJENÉ GRAFICKÉ ČÁSTI (1) Počet listů textové části dokumentace územního plánu (A4): a) Svazek textové části (výroku) Územního plánu

60

b) Svazek textové části Odůvodnění územního plánu

93

(2) Obsah grafické části dokumentace územního plánu: a) výroková část: 

01 - Výkres základního členění území, měřítko 1: 5 000



02 A - Hlavní výkres, měřítko 1: 5 000



02 B - Koncepce technické infrastruktury, měřítko 1: 5 000



03 - Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací, měřítko 1: 5 000

b) odůvodnění: 

04 - Koordinační výkres, měřítko 1: 5 000



05 - Výkres širších vztahů, měřítko 1: 50 000



06 - Výkres předpokládaných záborů půdního fondu, měřítko 1: 5000

A. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ (1) Vymezení zastavěného území bylo aktualizováno k datu 1. 10. 2013.

B. ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT B.1 Koncepce rozvoje území obce B.1.a Nadřazené prvky koncepce vyplývající z Politiky územního rozvoje České republiky1 (1) Řešení územního plánu naplňuje dotčené republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území a zohledňuje dotčené požadavky, které vyplynuly

1

Politika územního rozvoje České republiky 2008



4


z polohy území obce v rozvojové oblasti OB6 - Ústí nad Labem stanovené Politikou územního rozvoje České republiky 2008.

B.1.b Nadřazené prvky koncepce vyplývající ze Zásad územního rozvoje 2 (1) Řešení územního plánu naplňuje dotčené priority územního plánování Ústeckého kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území stanovené Zásadami územního rozvoje Ústeckého kraje. (2) Řešení územního plánu zohledňuje dotčené požadavky, které vyplynuly z polohy území obce v rozvojové oblasti OB6 - Ústí nad Labem. (3) Řešení územního plánu zohledňuje dotčené požadavky, které vyplynuly z upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje. (4) Řešení územního plánu zohledňuje dotčené požadavky, které vyplynuly z vymezení cílových charakteristik krajiny a zařazení území obce do Krajinného celku Severočeská devastovaná a souvisle urbanizovaná území, tedy do krajiny směřující k obnově ekologické rovnováhy a vytvoření nové krajinné struktury po devastaci velkoplošnou povrchovou těžbou hnědého uhlí a překročení mezí únosnosti území energetickou a průmyslovou výrobou.

B.1.c Koncepce rozvoje území obce (1) Rozvoj území obce je navržen v souladu s koncepcí, založenou územním plánem obce Novosedlice a rozsah navržených rozvojových ploch se proto územním plánem nenavyšuje. (2) Stěžejním prvkem rozvoje je zachování stávající zástavby a respektování jejího charakteru, jako základního východiska pro další rozvoj území. Koncepce nepočítá s otevřením těžby hnědého uhlí v CHLÚ Proboštov v severní části obce. Další urbanistický rozvoj sídla musí kontextuálně dotvářet stávající urbánní strukturu. (3) Návrh dopravně urbanistického řešení vytváří předpoklady pro minimalizaci současných dopravních a urbanistických závad a současně rozvíjí, zdůrazňuje a zkvalitňuje centrální zónu sídla. (4) Koncepce rozvoje území a plochy změn se koncentruje zejména do následujících rozvojových prostorů (v níže uvedených tabulkách jsou uvedeny přehledy dílčích rozvojových ploch podle jednotlivých rozvojových prostorů se zařazením podle toho, jedná-li se o zastavitelné plochy, plochy přestavby, či plochy změn v krajině) :

2

Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje vydané v r. 2011



5


a) přestavba centra – obsahuje přestavbu stávajícího zastavěného území v centrálním prostoru mezi Valentinskou a Kostelní ulicí, výstavbu budov a „nového náměstí“. Rozvoj lokality je podmíněn územní studií. rozvojový prostor

označení plochy zastavitelného území

označení plochy přestavbového území

označení plochy změn v krajině

P-18 P-19A P-19B P-19C P-19D Přestavba centra

P-20

b) Východní přestavbový prostor (Četrans) – zahrnuje přestavbu stávajícího zastavěného území v prostoru severně od Trnovanské ulice na rozsáhlé nevyužité ploše dříve využité jako manipulační a odstavná plocha. Rozvoj lokality je podmíněn územní studií (kromě plochy P23A).

rozvojový prostor




P-22 P-22A P-23A P-23B P-26 P-27 P-27A P-28 Východní přestavbový prostor (Četrans)

P-29 P-205

c) severní rozvojový prostor (sport a výroba) - rozvojový prostor na severu území (u průmyslového areálu Jaroslav) určený pro výstavbu sportovně-rekreačního areálu a výrobní zóny;



6


rozvojový prostor




Z-16 Severní rozvojový prostor – sport a výroba

Z-33 Z-102

d) rozvojový prostor U hřbitova – jedná se jednak o dílčí přestavby a zastavitelné plochy v území menšího plošného rozsahu v blízkosti hřbitova a dále o dominantní, plošně rozsáhlou plochu bydlení jižně od plochy hřbitova. Rozvoj lokalit Z- 204 a K – 204 je podmíněn územní studií. rozvojový prostor




Z-31A Z-31B Z-203 U hřbitova

Z-204

K-204

e) Severozápadní rozvojový sektor - zastavitelné plochy s převahou ploch pro bydlení soustředěné podél Obchvatové ulice; rozvojový prostor




P-34 Z-201 Severozápadní rozvojový sektor

Z-202A Z-202B

f) zástavba podél ulice Míru – jižní rozvojový sektor - zahrnuje zastavitelné plochy s převahou smíšených obytných ploch. Plochy menšího rozsahu jsou východně přilehlé k ulici Míru. Hlavní zastavitelná plocha je přilehlá k ulici Míru od východu. rozvojový prostor

označení plochy zastavitelného území Z-02

ulice Míru - jih



P-02

Z-106 Z-206



7


g) Doliny – zahrnuje zastavitelné plochy a především plochy přestaveb určené k indivïduálnímu bydlení situované do prostoru jižně orientovaného svahu lokality Doliny; rozvoj této lokality je založen na Intenzifikaci využití a změně funkce území (přestavby) v prostorech jižního okraje stávajícího zastavěného území. Rozvoj lokality P- 03, P- 04, P- 05 je podmíněn dohodou o parcelaci. rozvojový prostor




P-03 P-04 P-05 P-05A P-05B P-36 Z-103 Doliny

Z-104

h) přestavba zahrádek - rozvoj této lokality založen na Intenzifikace využití a změně funkce území (přestavby) dvou zahrádkových osad v prostorech severovýchodního okraje stávajícího zastavěného území; rozvojový prostor


přestavba zahrádek



P-17 P-32

(5) předpoklady pro dlouhodobý rozvoj území jsou vytvořeny vymezením ploch územních rezerv, jejich specifikace je uvedena v kapitole J.

B.2 Koncepce ochrany a rozvoje hodnot území obce B.2.a Koncepce ochrany a rozvoje historických, kulturních, architektonických a urbanistických hodnot (1) Koncepce je založena na : a) respektování limitů využití území v oblasti památkové péče, které vyplývají z legislativních předpisů – zejména respektování ochrany nemovitých kulturních památek a archeologických hodnot (Vedle zákonné ochrany nemovitých památek se na území



8


obce uplatňuje režim území s archeologickými nálezy. V území s výskytem archeologických nálezů vyplývá stavebníkům zákonná povinnost v rámci přípravy stavby, tj. záměru provádět jakékoli zemní práce, při nichž může být učiněn archeologický nález záměr oznámit Archeologickému ústavu AV ČR a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum). b) ochraně a rozvoji urbanistických a architektonických hodnot (urbanisticky cenných prostranství a lokalit) c) respektování cílů ochrany uvedených hodnot – kterými jsou zachovat a smysluplně rozvíjet historický odkaz, využít hodnoty pro zlepšení obrazu města a kvality jeho prostor, zatraktivnit město jak pro bydlící obyvatelstvo, tak i pro návštěvníky

(2) Konkrétně se ochrana historických, kulturních, architektonických a urbanistických hodnot v koncepci územního plánu uplatňuje: a) vymezením architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt; těmi jsou: 

nemovité kulturní památky a nemovité v jejich ochranném pásmu



stavby v exponovaných polohách sídla u urbanisticky cenných prostranství či lokalit (urbanistické a architektonické hodnoty)

národní kulturní památky a budovy

Uvedené stavby jsou jednak specifikovány v kapitole „O. Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt“ a dále jsou znázorněny v hlavním a koordinačním výkresu. Stavby u urbanisticky cenných prostranství jsou vymezeny svou polohou u příslušného veřejného prostoru.

b) uložením zpracování územních studií pro rozvojové plochy (lokality):

Rozvojový prostor Přestavba centra (centrálního prostoru mezi Valentinskou a Kostelní ulicí – „Nové náměstí“)

Označení ploch

Východní přestavbový prostor (Četrans)

P-18, P-19A, P19-B, P19-C, P19-D, P20 P-22, P- 22A, P-23B, P26, P-27, P-27A, P-28, P29, P-205,

U hřbitova

Z-204, K-204



9


B.2.b Koncepce ochrany a rozvoje přírodních a krajinných hodnot (1) Koncepce ochrany a rozvoje přírodních hodnot: a) stanovuje koncepci uspořádání krajiny zařazením celého území obce do jednotlivých typů ploch s rozdílným způsobem využití, které závazně určují režim využití území; b) využívá k ochraně a obnově přírodních složek krajiny územní systém ekologické stability (ÚSES) a vymezuje jeho skladebné části (prvky); c) vychází z akceptace a respektování ochrany prvků obecné i speciální ochrany přírody a limitů z této ochrany vyplývajících; d) akceptuje povinnost respektování limitů využití území v oblasti ochrany vod, ochrany zemědělského půdního fondu (dále „ZPF“) a pozemků určených k plnění funkce lesa (dále „PUPFL“);

B.2.c Koncepce ochrany a rozvoje civilizačních hodnot (1) Koncepce ochrany a rozvoje civilizačních hodnot: a) stanuje zásady pro uspořádání a rozvoj dopravní infrastruktury pro zajištění plně funkčního dopravního subsystému města; b) stanuje zásady pro uspořádání a rozvoj technické infrastruktury pro zajištění potřeb obyvatel města a nároků nových zastavitelných ploch; c) akceptuje zásadu, že konkrétní řešení dopravního napojení jednotlivých zastavitelných ploch musí být řešeno způsobem umožňujícím průjezdnost a sjízdnost pro potřeby jednotek požární ochrany (vyřešení, vybudování, posouzení popř. zachování příjezdových a přístupových komunikací (zpevněné, nejméně 3m široké). Pro nové zastavitelné plochy musí být řešeno dostatečné zásobování jednotlivých řešených lokalit požární vodou a to zejména prostřednictvím vybudování podzemních nebo nadzemních hydrantů, požárních nádrží nebo přírodních zdrojů, upravených a svou kapacitou a tlakovými poměry odpovídajících potřebám požární ochrany; d) navrhuje zachování charakteru stávající zástavby, jako základního východiska pro další rozvoj území. Koncepce navrhuje odklon od asanace zástavby spojené s otevřením těžby hnědého uhlí v dobývacím prostoru Proboštov;



10


C. URBANISTICKÁ KONCEPCE, VČETNĚ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ C.1 Urbanistická koncepce (1) Urbanistická koncepce vč. dopravně urbanistického řešení, které je popsáno samostatně v kapitole D, vytváří předpoklady pro rozvoj sídla, minimalizaci současných dopravních a urbanistických závad a současně rozvíjí, zdůrazňuje a zkvalitňuje centrální zónu sídla. Urbanistická koncepce se koncentruje zejména do níže uvedených a popsaných rozvojových prostorů (ploch změn), které představují základní směry plošného rozvoje sídla:

a) přestavba centra – je zaměřena na přestavbu stávajícího zastavěného území v centrálním prostoru mezi Valentinskou a Kostelní ulicí, výstavbu budov a „nového náměstí“ V tomto prostoru se navrhuje vymístění stávajícího hřiště na kopanou a na takto uvolněných plochách je navržena realizace centrálního veřejného prostranství – náměstí a k němu přilehlých budov komerčně obslužného charakteru. Významná je skutečnost, že celá urbanistická operace související s využitím uvolněné plochy nemá hlavní či spíše jediný význam ve vytvoření centrálního veřejného prostranství, ale dopravním řešením sledované prodloužení Vrchoslavské ulice až do Valentinské se vytvoří předpoklady pro významné zlepšení dopravních poměrů v centrální zóně sídla. Vzhledem k významu prostoru je nutno řešení prověřovat v rámci návazné projektové přípravy, z tohoto důvodu je lokalita zařazena mezi plochy určené k prověření územní studií. b) Východní přestavbový prostor (Četrans) - přestavba stávajícího zastavěného území v severovýchodním sektoru zastavěného území; Tento prostor představuje klíčové území pro dotvoření a rozvoj struktury sídla. Významnou roli v uspořádání rozvojového prostoru sehrává rozvoj komunikačního skeletu, neboť touto lokalitou jsou trasovány stopy navržených významných páteřních komunikací. Jejich vedení se pochopitelně městská struktura navržené zástavby podřizuje. Z hlediska vývoje funkční struktury sídla v tomto sektoru je sledováno posílení městských – obslužných a sídelních funkcí na plochách blíže k centru města. Provozy průmyslového, výrobně obslužného či skladového charakteru a řadové garáže jsou v tomto sektoru redukovány – asanovány a vytlačovány mimo jádro sídla. Na uvolněných plochách, či volných plochách je navržena nová městská struktura. Vzhledem k složitým majetkoprávním a územně-technickým poměrům a dále i ke skutečnosti, že zčásti je výstavba navržena na plochách navržených k asanaci, je zřejmé, že dosažení cílového stavu bude složitá a dlouhodobější záležitost. Navazující sousední plochy jsou proto zařazeny i do výhledového časového rámce ve formě územních rezerv.



11


Z hlediska funkčního využití jsou funkční plochy převážně zařazeny do typu smíšeného bydlení v nerozlišených (individuálních i hromadných) formách včetně vybavenosti a služeb, s výjimkou jediné plochy P-22. Tato lokalita, situovaná v jižní části plochy areálu firmy ČETRANS, původně plánovaného pro depo vozového parku firmy, je určena k zastavění polyfunkční komerčně-rezidenční zástavbou s vyšší intenzity v hromadných formách bydlení. Vzhledem k významu prostoru je nutno řešení prověřovat v rámci návazné projektové přípravy, z tohoto důvodu je lokalita zařazena mezi plochy určené k prověření územní studií. c) severní rozvojový prostor (sport a výroba) - rozvojový prostor na severu území (u průmyslového areálu Jaroslav) určený pro výstavbu sportovně-rekreačního areálu a výrobní zóny; Potřeba lokalizovat sportovní areál vyplynula z vymístění stávajícího fotbalového hřiště z prostoru u Valentinské ulice pro realizaci urbanistické dostavby centrálních prostor sídla. Kromě hřiště pro kopanou s provozním a obslužným zázemím se předpokládá širší stavební program (otevřená hřiště pro odbíjenou, košíkovou, tenisové kurty, doplňkové prvky programu tvoří dětská hřiště, parkovací plochy a zázemí areálu). Jižně od navrženého sportovního areálu je navržena plocha pro výrobu, stavebnictví a sklady, která využívá pozemek mezi tokem Bystřice, pozemky dráhy a komunikací na Drahůnky.

d) rozvojový prostor u hřbitova – jedná se jednak o dílčí přestavby a zastavitelné plochy v území menšího plošného rozsahu v blízkosti hřbitova a dále o dominantní, plošně rozsáhlou plochu bydlení jižně od plochy hřbitova; Hlavní rozvojový prostor tvoří lokalita Z-204, určená k obytné zástavbě nižší intenzity (rodinné domy). Využití lokality má podmíněný charakter, neboť v tomto území se částečně projevují vlivy dřívější těžby uhlí na geomorfologickou stabilitu terénu. Výstavba je zde tudíž možná pouze na základě individuálního odborného posudku základových podmínek. Prostor vyžaduje zokruhování obslužné komunikační sítě a pochopitelně i doplnění energetické a vodohospodářské infrastruktury. Určitým problémem je odkanalizování území, které vyžaduje oddílnou kanalizaci a průchod splaškové kanalizace pod tělesem železniční tratě. Vzhledem k plošnému rozsahu této plochy jsou lokality Z-204 a K-204 zařazeny mezi plochy určené k prověření územní studií. Využití lokality má podmíněný charakter, neboť v území se projevují vlivy dřívější těžby uhlí na geomorfologickou stabilitu terénu a množství dalších limitů využití území.

Součástí uvedeného rozvojového prostoru u hřbitova jsou další menší a méně významné učené pro bydlení a pro zahrádky v okolí tělesa zemního vodojemu. e) Severozápadní rozvojový prostor - zastavitelné plochy s převahou ploch pro bydlení soustředěné podél Obchvatové ulice;



12


Rozvoj tohoto prostoru je navrhován podél nově vybudované komunikace a z hlediska funkčního využití jsou zde zastoupeny největší měrou plochy pro individuální bydlení a v menší míře plochy smíšené a výrobní. Využití lokality má podmíněný charakter, neboť v tomto území se částečně projevují vlivy dřívější těžby uhlí na geomorfologickou stabilitu terénu. Výstavba je zde tudíž možná pouze na základě individuálního odborného posudku základových podmínek.

f) zástavba podél ulice Míru (jižní rozvojový prostor) - zastavitelné plochy s převahou ploch pro smíšené obytné plochy. Plochy menšího rozsahu jsou západně přilehlé k ulici Míru. Hlavní zastavitelná plocha je přilehlé k ulici Míru od východu; Z hlediska funkčního využití se jedná v případě plochy P-02 a Z-02 o plochy zařazené do smíšené zástavby zástavby městského charakteru. K ulici Míru východně přilehlá plocha Z206 je rovněž určena pro smíšenou obytnou zástavbu. Využití lokality má podmíněný charakter, neboť v území se projevují vlivy dřívější těžby uhlí na geomorfologickou stabilitu terénu.

g) Doliny - zastavitelné plochy a především plochy přestaveb určené k indivïduálnímu bydlení situované do prostoru jižně orientovaného svahu lokality Doliny; rozvoj této lokality je založen na Intenzifikaci využití a změně funkce území (přestavby) v prostorech jižního okraje stávajícího většinou zastavěného území. Z hlediska funkčního využití se jedná převážně o plochy určené k obytné zástavbě individuálních forem bydlení. Využití lokality má podmíněný charakter, neboť v tomto území se projevují vlivy dřívější těžby uhlí na geomorfologickou stabilitu terénu. Výstavba je zde tudíž možná pouze na základě individuálního odborného posudku základových podmínek. Prostor vyžaduje doplnění obslužné komunikační sítě a energetické a vodohospodářské infrastruktury. Důležité bude zejména nalezení dopravního řešení, s cílem nalezení trasy vedoucí v co nejpříznivějším sklonu. Vzhledem k plošnému rozsahu této plochy a dále i k potřebě zajistit předpoklady pro vedení sítí dopravní a technické infrastruktury a zajištění přeparcelace je lokalita zařazena mezi plochy, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci.

h) přestavba zahrádek - rozvoj této lokality založen na Intenzifikaci využití a změně funkce území (přestavby) dvou zahrádkových osad v prostorech severovýchodního okraje stávajícího zastavěného území ; Zahrádky Třešňovka a Za Školou jsou v současné době jsou lokality využity převážně jako zahrádkové osady. Jejich lokalizace vytváří vhodné podmínky pro postupnou změnu funkce na obytnou a to ve formě individuální bytové výstavby (rodinné domy).



13


C.2 Vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby (1) Územní plán vymezuje zastavitelné plochy v dosud nezastavěném území a plochy přestaveb (resp. plochy přestaveb, dostaveb proluk či změn funkcí) v zastavěném území. Uvedené plochy jsou prezentovány v následující tabulce, která podává základní přehled o funkčním zařazení jednotlivých rozvojových ploch. (2) Vymezeny byly následující zastavitelné plochy v dosud nezastavěném území a plochy přestaveb:

Tab. Podrobný přehled rozvojových ploch a ploch změn: Rozvojové území

Kód

Označení záměru v grafice

Funkční využití

označ. zastavitelné přestavbové rozvoje plochy plochy zařazení do PRZV*

název

02 ul. Míru jih 02

Z-02

Rozloha kód PRZV*

plocha smíšená obytná městská v nerozlišených formách výstavby SM.2

0,46

0,09

BI

1,73

BI

0,96

BI

1,50

02 ul. Míru jih 02

P-02


P-03

bydlení individuální rodinných domech

v

03 Doliny

v v

03

rozloha [ha]**

04 Doliny

04

P-04


05 Doliny

05

P-05


0,06

05A Doliny

05A

P-05A

veřejná prostranství s převahou zpevněných ploch PV

05B Doliny

05B

P-05B


0,05

plochy pro tělovýchovu a sport OS

3,00 1,52

16 Severní rozvojový prostor 16

Z-16

17 přestavba zahrádek 17

P-17


18 Přestavba centra 18

P-18

plocha smíšená obytná v centrální zóně SC

0,27

P-19A


0,42

19A Přestavba

19A



v BI

14


Rozvojové území

Kód


Funkční využití


název

Rozloha kód PRZV*

rozloha [ha]**

centra 19B Přestavba centra

19B

P-19B

veřejná prostranství s převahou nezpevněných ploch [PZ] PZ

0,09

0,09

19C Přestavba centra

19C

P-19C


19D Přestavba centra

19D

P-19D


0,02

P-20

plocha smíšená obytná v centrální zóně SC

0,70

P-22

plocha smíšená obytná městská v hromadných formách výstavby SM.1

1,22

P-22A


0,07

P-23A


0,16

P-23B


0,09

P-26


2,82

P-27


2,23

P-27A


0,85

28 Východní přestavbový prostor 28

P-28


0,35

Východní 29

P-29

plocha

0,37

20 Přestavba centra 20 22 Východní přestavbový prostor 22 22A Východní přestavbový prostor 22A 23A Východní přestavbový prostor 23A 23B Východní přestavbový prostor 23B 26 Východní přestavbový prostor 26 27 Východní přestavbový prostor 27 27A Východní přestavbový prostor 27A

29


smíšená


obytná SM.2

15


Rozvojové území

Kód


Funkční využití


název

kód PRZV*

přestavbový prostor

městská v nerozlišených formách výstavby

32 přestavba zahrádek 32


33 Severní rozvojový prostor 33 34 SZ rozvojový sektor 34

36 Doliny

P-32

36

102 Severní rozvojový prostor 102

rozloha [ha]**

v

plochy výroby a skladování

Z-33

Rozloha

BI

1,81

V

3,56

P-34


0,43

P-36


0,28

v BI

Z-102

plochy pro tělovýchovu a sport OS

1,99

v BI

0,52

v

103 Doliny

103

Z-103


104 Doliny

104

Z-104


BI

0,13

106 ul. Míru – jih 106

Z-106

průmyslová výroba a sklady - lehký průmysl VL

0,23

201 SZ rozvojový prostor 201

Z-201

plochy výroby a skladování

V

0,38

202A SZ rozvojový prostor 202A

Z-202A

bydlení individuální v rodinných domech

BI

2,26

202B SZ rozvojový prostor 202B

Z-202B


BI

1,51

203 u hřbitova 203

Z-203


BI

0,23

Z-204


BI

6,80


BI

0,30

204 u hřbitova 204 205 Východní přestavbový 205

P-205



16


Rozvojové území

Kód


Funkční využití


název

Rozloha kód PRZV*

rozloha [ha]**

prostor 206 ul. Míru – jih 206

Z-206


BI

2,81

31A hřbitova

u 31A

Z-31A

plochy rekreace - zahrádky

RZ

0,52

31B hřbitova

u 31B

Z-31B

plochy rekreace - zahrádky

RZ

0,26

* PRZV = plochy s rozdílným způsobem využití ** rozloha v ha zaokrouhlena na dvě desetinná místa, údaj má nezávazný charakter - rozhodující je vymezení ve výkresové části

C.3 Vymezení systému sídelní zeleně (1) Systém sídelní zeleně se uplatňuje a vymezuje : a) v zastavěném území vymezením následujících druhů ploch zeleně a ploch veřejných prostranství v rámci v rámci vymezení ploch s rozdílným způsobem využití:

základní typ plochy dle vyhl.č. 501/2006 Sb. subtyp plochy (podrobnější členění vymezené na základě specifických podmínek a charakteru území dle §3 vyhl.č. 501/2006 Sb.)

označení plochy

(§7 vyhl.č. 501/2006 Sb.) PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ: PV

veřejná prostranství s převahou zpevněných ploch

PZ

veřejná prostranství s převahou nezpevněných ploch PLOCHY ZELENĚ:

(§3 vyhl.č. 501/2006 Sb.) plochy specifického charakteru s jiným způsobem využití než je stanoveno v §§ 4 – 19 vyhlášky 501/2006 Sb. ZO

zeleň ochranná a izolační

ZN

zeleň nezastavitelných soukromých zahrad

b) v zastavitelném území se uplatňuje respektováním povinnosti vymezit na každé 2 ha zastavitelné plochy 1000 m2 souvisejících ploch veřejných prostranství (do uvedené výměry se však nezahrnují pozemní komunikace), těmito veřejnými prostranstvími je



17


zpravidla veřejná sídelní a parková zeleň. Tato povinnost je zohledněna zařazením vybraných zastavitelných ploch do ploch, určených k prověření územní studií. c) vymezením nových rozvojových ploch pro veřejná prostranství s převahou zeleně (nezpevněných ploch): Tab. Podrobný přehled rozvojových ploch sídelní zeleně : Rozvojové území

Kód


Funkční využití


název

19B Přestavba centra 19C Přestavba centra

19B

19C

22A Východní přestavbový prostor 22A

prostranství s nezpevněných

P-19B

veřejná převahou ploch


P-19C



P-22A


Rozloha kód PRZV*

rozloha [ha]**

PZ

0,09

PZ

0,09

PZ

0,07


D. KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ UMÍSŤOVÁNÍ D.1 Koncepce dopravní infrastruktury D.1a Celková koncepce dopravní infrastruktury (1) Základním dopravním systémem řešeného území zůstane a to i výhledově prioritně doprava silniční, pro místní a rekreační účely doplněná dopravou pěší a cyklistickou; územní plán současně vymezuje plochy pro systém dopravy železniční (drážní); (2) Z hlediska vývoje přepravních vztahů a dopravní zátěže, odráží koncepce dopravy nárůst automobilové dopravy, proto jsou v koordinaci s uspořádáním přestavbových ploch jádrového území Novosedlic vytvořeny předpoklady pro prostorovou a funkční přestavbu nosného silničního a komunikačního systému Novosedlic s cílem usměrnění průjezdné dopravy z důvodů eliminace či snížení vlivu dopravních závad; (3) Nosnou komunikační strukturu řešeného území budou přitom představovat silnice III. třídy a pozemní komunikace s přímými návaznostmi na mezinárodní silnici I/8 E55, I/13 a II/253, v lokální úrovni doplněné sítí vnitřních místních sběrných, obslužných a dopravně zklidněných komunikací;



18


(4) Pro zpřístupnění a obsluhu navrhovaných rozvojových ploch je stávající síť místních komunikací doplněna o nové místní komunikace, které budou s ohledem na jejich dopravní a společenskou funkci diferencovány ve funkčních třídách jako sběrné, obslužné či dopravně zklidněné komunikace; (5) Garážování a parkování vozidel trvale žijících obyvatel je a zůstane zajišťováno na vlastních pozemcích, v řadových garážích, doplňkově na vymezených stáních a veřejných dopravních plochách. Nároky na parkování a garážování u nových objektů, zařízení a u areálů budou zajišťovány podle technických podmínek pro výstavbu jako součást stavby či na vlastních pozemcích; (6) Krátkodobá stání pro osobní automobily v blízkosti služeb a center vybavenosti budou řešeny podle místních podmínek a specifických kapacitních nároků diferencovaně, a to jako samostatná parkoviště, ve vybraných úsecích podél komunikací ve vymezených zálivech, případně doplněná vhodně upravenými drobnými zákoutími s omezeným počtem stání pro osobní vozidla; (7) Hromadnou obsluhu řešeného území bude zajišťovat prioritně doprava autobusová (součást systému městské hromadné dopravy Teplic), doplňkově doprava železniční;

D.1b Koncepce uspořádání dopravního skeletu obce (1) Návrh uspořádání nadřazené silniční a komunikační sítě Novosedlic a návrh nové organizace dopravy vychází ze záměrů postupného odstranění a redukce kolizních míst a omezení průjezdné dopravy centrálním prostorem Novosedlic, a to v plné funkční a prostorové koordinaci s přestavbou jádrového území a v koordinaci s návrhem rozvojových ploch, vyžadujících zajištění dopravní obsluhy a návaznost na nadřazené komunikační sítě. Předpoklady pro dosažní výše proklamovaných cílů jsou vytvořeny těmito zásadami řešení: a) Dopravně organizační opatření na stávající síti silnic a místních komunikací, a to bez nároků na přestavbu, či s relativně malými přestavbovými nároky, umožňují: - částečné odvedení průjezdné dopravy z centrálního prostoru sídla s redukcí dopravy v křižovatkách „u kostela“ a „u zastávky“, a to převedením trasy silnice III/25347 do nové upravené stopy vedené po nové místní komunikaci (ulice Obchvatová) s napojením do silnice III/25345 mezi hřbitovem a úrovňovým přejezdem vlečky ve směru na Dubí. Tato spojovací nadřazená obchvatová trasa (vlastně přeložka silnice III/25347) převezme zásadní objemy dopravy z ulice Bystřické v úseku mezi křižovatkou Obchvatová/Bystřická a Hřbitovní a umožní tak částečné odlehčení městského prostoru kolem železniční zastávky a širšího prostoru kolem kostela, ve kterém je hlavním cílem zklidnění centrálního prostoru; - převedení průjezdné silnice III/253 45 do upravené stopy ulice Valentinské. Koncepce navrhuje přeložku silnice III/253 45 v úseku od nadjezdu nad železniční tratí po ulici Míru, a to převedením trasy do dispozičně nově upravené stopy ulice Valentinské, která bude představovat změnu organizace



19


dopravního systému ve vazbě na rozvojové plochy obchodně-společenského centrálního prostoru sídla na místě stávajícího hřiště. Přestavba ulice Valentinské vyžaduje odsunutí stávající osy komunikace od současné zástavby tak, aby bylo dosaženo dostatečného odstupu od zástavby, vhodných podmínek pro možné rozšíření chodníků, možnosti vybudování zálivů pro oboustranné podélného stání osobních vozidel, a možnosti zřízení středního dělící pásu se zelení, jež umožní zachování části stávajících vzrostlých dřevin. Převedením silnice III/25345 do nové stopy lze očekávat zásadní redukci dopravy v křižovatkách u autobusové zastávky a u Obecního úřadu, tato redukce je zásadní podmínkou pro možné částečné dopravní zklidnění prostoru kolem kostela; - již těmito opatřeními je vytvořen předpoklad pro přestavbu dílčího úseku původní silnice III/25347 – ulice Kostelní v úseku mezi ulicemi Hřbitovní a Vrchoslavskou jako dopravně zklidněné komunikace funkční třídy D1 s regulací motorové dopravy a se zásadním posílením podmínek pro nemotorovou dopravu. b) Dopravně organizační opatření vázaná na navrženou přestavbu městského centrálního prostoru v místě dnešního hřiště, které bude přemístěno a vybudováno ve vhodnější lokalitě v severní okrajové části sídla (plochy Z-16 a Z-102). Tato opatření vytvářejí předpoklady pro realizaci nové polohy křižovatky silnic III/25345 (v nové trase vedené Valentinskou ulicí – viz výše) a silnice III/25344, a to ve sklonově příznivějších poměrech, než na dnešní křižovatce Kostelní - Vrchoslavská. Prodloužením ulice Vrchoslavské vedené v nové trase centrálním přestavbovým prostorem až po ulici Valentinskou může dojít k dokončení přestavby obou úseků ulice Kostelní jako dopravně zklidněných komunikací, které budou součástí společensko-obchodního a obytného prostoru sídla se zásadní regulací motorové dopravy a výrazným zkvalitněním podmínek pro nemotorovou dopravu. Řešení předpokládá: - Výstavbu nové propojovací komunikace mezi ulicemi Kostelní a Valentinskou, vedené centrálním prostorem sídla s novou stykovou křižovatkou v ulici Valentinské. Nová komunikace bude dispozičně koncipována jako městská třída se zajištěním funkce přeložky silnice III/25344, v příčném uspořádání s oboustrannými chodníky, s přidruženými pásy pro podélné krátkodobé stání osobních vozidel, se středovým dělícím pásem zeleně. - Přestavbu dílčího úseku ulice Kostelní (původní dílčí úsek silnice III/25344) mezi ulicemi Vrchoslavskou a Trnovanskou, tj. po křižovatku u Obecního úřadu jako pokračující dopravně zklidněné komunikace funkční třídy D1 (pěší zóna se soustředěním obchodní nabídky) s regulací motorové dopravy a se zásadním zkvalitněním podmínek pro pěší dopravu;



20


c) Dopravně organizační opatření vázaná na navrženou přestavbu území mezi ulicemi Trnovanskou a Vrchoslavskou ve funkci obytné a smíšené zástavby s městskou funkcí (východní přestavbový prostor - plochy bývalého Četransu). Rozvojové plochy vyvolávají nové nároky na dopravní zpřístupnění a obsluhu navržené zóny. Rozvojové plochy jsou navrženy v kontextu rozvoje komunikačního systému, který vytváří předpoklady pro omezení průjezdné dopravy v centrálním prostoru a její odvedení do „obvodové“ polohy s přímou návazností na komunikační osy umožňující návaznosti na dopravní systém Teplic. Řešení předpokládá: - Realizaci nové propojovací sběrné komunikace mezi ulicemi Vrchoslavskou a Trnovanskou, která bude zajišťovat část přepravní práce namísto silnice III. třídy 253 44. Napojení na ulici Trnovanskou bude řešeno novou stykovou křižovatkou. - Realizaci ostatních obslužných komunikací zpřístupňujících navrhované rozvojové plochy P-22, P- 26 až P– 27; - realizaci návazné komunikace mezi rozvojovými plochami P-22 a P-27 vytváří předpoklad vytvoření sítě sběrných komunikací s lepší vazbou na prostor Trnovan.

D.1.c Vymezení navrhovaných ploch pro dopravu (1) Územní plán vymezuje následující koridory pro dopravní a veřejná uliční prostranství: Rozvojový prostor

Kód


Funkční využití

název


04A Doliny

05A

Rozloha kód PRZV*

rozloha [ha]**

P-05A


0,06

P-05B


0,05

P-19A


0,42

19D

P-19D


0,02

27A V přestavbový prostor (Četrans) 27A

P-27A


0,85

05A Doliny 19A Přestavba centra 19D Přestavba centra

05B

19A




21


D.1.d Zásady pro napojení a komunikační zpřístupnění zastavitelných ploch

(1) Územní plán navrhuje následující zásady pro napojení a komunikační zpřístupnění zastavitelných ploch: Kód - označení zastavitelné plochy

Popis podmínek napojení a zpřístupnění rozvojových ploch zásady dopravního

Z-*

napojení

P-02, Z-02

Dopravní zpřístupnění místními komunikacemi obslužnými, s přímou návazností na stávající silnici III/25344 Teplice – Novosedlice.

Z-206

Dopravní zpřístupnění místními komunikacemi obslužnými, s přímou návazností na stávající silnici III/25344 Teplice – Novosedlice

podrobnější specifikace

P-03, P-04, P- Dopravní zpřístupnění novou místní komunikací obslužnou, napojenou na stávající místní komunikaci obslužnou, vedenou od silnice III/25344 k 05 osadě Doliny.

Dopravní obsluha ze stávající silnice III/25345 Novosedlice – Dubí, Lesní brána a ze stávající koncové komunikace, vedenou od silnice III/25345 Novosedlice – Dubí, Lesní brána prostřednictvím vnitřních obslužných komunikací.

Z-204

Z-202A, 202B

Z- Dopravní obsluha z Obchvatové ulice prostřednictvím vnitřních obslužných komunikací.

Z-16, Z-33, Z- Dopravně zpřístupněné ze stávající místní komunikace vedené ve směru k bývalému dolu Jaroslav. 102 P-17

Dopravně zpřístupněná ze silnice III/25344 Novosedlice – Proboštov a ze stávající místní komunikace obslužné –

P-18 až P-20

Dopravně zpřístupněné z plochy P-19A, tedy přesměrované silnice III/25345 (ulice Valentinská), z nové propojovací komunikace, vedené v prodloužení ulice Vrchoslavské (silnice III/25344) a z ulice Hřbitovní.

P-22, P – 23A, Dopravně zpřístupněné navrhovanou novou komunikací v ploše P27A P – 23B, P-26, zahrnující doplňující systém návazných místních komunikací obslužných. P-27, P- 28, P-29, Z-31A

Dopravně zpřístupněná ze stávající, silnice III/25347 (ulice Komenského).

Z-31B

Dopravně zpřístupněná ze silnice III/253 44 po stávající upravené místní komunikaci s návazností vnitřních obslužných a zklidněných komunikací.

P-34

Dopravně zpřístupněná přímo ze stávající silnice III/253 47 a ulice Obchvatové.

P-36

Dopravně zpřístupněné od silnice III/25347 upravenou místní obslužnou



22


Kód - označení zastavitelné plochy

Popis podmínek napojení a zpřístupnění rozvojových ploch zásady dopravního

Z-*

napojení

podrobnější specifikace

komunikací navazujícím systémem stávajících dopravně zklidněných komunikací.

Z106

Dopravně zpřístupněná přímo ze silnice III/253 44.

Z-103

lokalita bude zpřístupněna ze stávající obslužné místní komunikace.

Z-104

Navržená plocha pro bytovou výstavbu (rodinný dům) bude obsloužena ze stávajících místních komunikací.

Z-201

Dopravní napojení lokality bude zprostředkováno ve vazbě na sousední plochu výroby na ulici Bystřickou (III/25347) a dále přímo z trasy Obchvatové ulice vedoucí mezi silnicemi III/25345 a III/25347.

Z- 203

Lokalita je přístupná ze stávajících místních komunikací.

P-205

Lokalita je situovaná uvnitř zastavěného území a je dopravně přístupná z Vrchoslavské ulice (III/25344).

D.2 Technická infrastruktura D.2.a Celková koncepce technické infrastruktury (1) Řešené území je zásobováno pitnou vodou z veřejné vodovodní sítě v rámci Vodohospodářské soustavy severní Čechy. Vodovodní síť v obci je napojena přivaděči z vodojemů v městě Dubí. Vodovodní síť v Novosedlicích je vyřešena s dostatečnou rezervou, problémem nebude ani zásobování případných rozvojových ploch. (2) Kanalizační síť v řešeném území je napojena na kanalizační systém města Teplic, kde jsou odpadní vody čištěny v centrální ČOV Teplice – Bystřany. Kmenová stoka B procházející územím Novosedlic, převádí přes řešené území i odpadní vody z části města Dubí. V současné době je odkanalizováno prakticky celé zastavěné území obce. (3) Energetická koncepce obce již byla založena na plošné plynofikaci obytného území. Plynofikace již byla v podstatě dokončena, u rozvojových ploch navazujících na stávající zástavbu je proto počítáno se zásobováním zemním plynem. Ze systému CZT (jehož přivaděč vede po okraji řešeného území) je napojen parovodní přípojkou pouze areál školy. Doplňkově je možné uvažovat s využitím tepla ze systému CZT v rozvojových plochách č. P26 a P27 nacházejících se v sousedství parovodního přivaděče, a to zejména v případě, že zde bude realizována výstavba kolektivní formy bydlení. V tomto případě by byla v ploše P27 realizována výměníková stanice pára – voda, z níž by byly provedeny teplovodní rozvody k jednotlivým objektům.



23


(4) Síť elektrických rozvodů vysokého napětí je v Novosedlicích poměrně hustá, protože se těsně za západní hranicí katastrálního území nachází rozvodna Lesní brána 110/22 kV. Z ní procházejí řešeným územím trasy kabelů VN 22 kV, z nichž některé nemají přímou vazbu na zásobování řešeného území elektrickou energií. Zásobování Novosedlic elektrickou energií je řešeno ze sítě 22 kV převážně prostřednictvím kabelových rozvodů. (5) Navržené linie inženýrských sítí i objekty na těchto sítích jsou pouze orientační a jejich smyslem je demonstrovat možný princip technického řešení. Jejich poloha je naprosto nezávazná a v konkrétním realizačním řešení není potřeba polohu dle zákresů v jednotlivých výkresech respektovat.

D.2.b Vodní hospodářství (1) Zásobování vodou a) Stávající vodovodní síť je z hlediska zdrojového zabezpečení, objemu akumulací a kapacity páteřních rozvodů dostatečná i pro navrhovaný maximální rozvoj obce. Hlavním obsahem návrhu je tedy zajištění obsloužení všech rozvojových ploch. Vodovodní řady v rozvojových plochách navazují na stávající vodovodní síť, nové řady budou v uličních profilech kladeny dle ČSN 736005 Prostorová úprava vedení technického vybavení. b) Návrhy nových vodovodních řadů musí být provedeny tak, aby byla vodovodní síť pokud možno zokruhována. c) Navržená vodovodní síť bude řešena v souladu s ČSN 730873 (Zásobování požární vodou), tzn. že profily vodovodních řadů budou v obytném území navrhovány minimálně DN 80 a vodovodní síť bude osazena hydranty vzdálenými od sebe max. 240 m (maximální vzdálenost objektu od hydrantu je 150 m), v komerčních a industriálních plochách se minimální dimenze vodovodů pohybují od 100 do 200 mm v závislosti na zastavěné ploše a požárním zatížení objektů (vzdálenost hydrantů se v nejméně příznivém případě snižuje na 80 m od objektu a 160 m mezi sebou).

Koncepce dle jednotlivých rozvojových prostorů: rozvojový prostor

popis koncepce řešení subsystému TI

a

Přestavba centra

Pro zásobování nově navrhovaného centrálního prostoru pitnou vodou je navržen nový vodovodní řad propojující stávající řady v Kostelní a Valentinské ulici.

b


Rozvojovým územím prochází stávající vodovodní přivaděč DN 600, jehož trasu musí budoucí zástavba respektovat. Plocha bude zásobována pitnou vodou ze stávajícího vodovodního řadu procházejícího podél jihovýchodního okraje rozvojových ploch. V územním plánu je počítáno se zokruhováním vodovodní sítě podél toku Bystřice do stávajícího řadu ve Vrchoslavské ulici (společně s řešením lokality Za školou).



24


c

Severní rozvojový prostor – sport a výroba

Plochy budou zásobovány pitnou vodou novým přívodem napojeným ze stávajícího vodovodního řadu vedoucího v ulici Bystřické. Alternativně je možné uvažovat s využitím části odstaveného vodovodního přivaděče DN 225.

d

rozvojový prostor u hřbitova

Přes rozvojový prostor prochází stávající vodovodní přivaděč DN 700, jehož trasu musí budoucí zástavba respektovat. Budoucí zástavba bude zásobována pitnou vodou z nově navrhovaného vodovodního řadu vedoucího Hřbitovní a Komenského ulicí s doporučeným zokruhováním do stávajícího řadu v ulici Bystřické (přes rozvojový prostor e). Nové vodovodní napojení předpokládá zkapacitnění úseku stávajícího vodovodu ve Hřbitovní ulici v úseku mezi ulicemi U trati a Polní.

e

Severozápadní rozvojový sektor

Sektor není v dosahu stávající vodovodní sítě. K zásobování lokality bude nutné realizovat nový vodovodní přívod napojený ze stávajícího vodovodního přivaděče v Bystřické ulici s případným zokruhováním do navrhovaného vodovodního řadu pro rozvojový prostor „d“.

f

zástavba podél ulice Míru – jižní rozvojový sektor

Plocha se nachází na rozhraní tlakových pásem vodu Novosedlic a severního okraje Teplic. Plocha bude zásobována napojením ze stávajících vodovodních řadů nacházejících se u hranice rozvojové plochy.

g

Doliny

Lokalita bude zásobována pitnou vodou novým rozvodem napojeným ze stávajícího řadu v ulici Luční s doporučeným zokruhováním s navrhovaným přívodem od ulice V Dolinách..

h


Lokalita Třešňovka bude zásobována pitnou vodou navrhovaným vodovodním okruhem napojeným ze stávajícího řadu vedoucího v ulici Třešňová. Lokalita za školou bude zásobována pitnou vodou navrhovaným řadem napojeným ze stávajícího vodovodu v ulici Vrchoslavská s možným zokruhováním podél toku Bystřice a rozvojového prostoru „b“.

(2) Odvádění a čištění odpadních vod (kanalizace) a) Rozšíření kanalizační sítě je navrženo tak, aby byly odkanalizovány všechny stávající části města, kde dosud chybí kanalizační síť, a aby byly na kanalizaci napojeny všechny plochy určené v územním plánu k zástavbě. Odkanalizování nových zastavitelných ploch bude přednostně řešeno oddílnou kanalizací se zaústěním srážkových vod do recipientu. b) Kanalizační síť dosud chybí v Polní ulici, která je oddělená od ostatní zástavby tělesem železniční trati. Vzhledem k tomu, že na Polní ulici navazuje rozvojová plocha Z204 a nejbližší vhodná stoka v ulici Valentinské je pouze DN 400, byla v rozvojových plochách a v Polní ulici navržena oddílná kanalizace. Splašková stoka bude vedena protlakem pod tělesem trati do stávající kanalizace ve Valentinské ulici. Dešťové vody budou vsakovány na



25


jednotlivých pozemcích, z komunikací a zpevněných ploch budou svedeny dešťovou stokou do navržené vsakovací nádrže. c) Rozvojové plochy č. Z202A a B v severozápadním sektoru budou odkanalizovány rovněž oddílnou kanalizací, dešťová stoka bude svedena do Novosedlického potoka a splašková stoka do sběrače B v Bystřické ulici. d) Oddílnou kanalizací je odvodněna i rozvojová plocha č. P32, dešťová stoka je zaústěna do Bystřice. e) Ve východním rozvojovém prostoru vede přes plochy určené k zástavbě zakrytá trasa Novosedlického potoka. Trasa potoka bude návrhovou zástavbou respektována, případně bude přeložena do veřejného prostoru mezi bloky P-22 a P-27. Kanalizace ve východním prostoru bude řešena jako oddílná splašková, dešťové vody budou zaústěny zčásti do Bystřice a zčásti do Novosedlického potoka. f) Kanalizace z ostatních rozvojových ploch s výjimkou plochy č. Z16 je řešena napojením na stávající jednotnou soustavu. Vzhledem k minimalizaci zátěže jednotné kanalizace dešťovou vodou budou na jednotlivých pozemcích realizována opatření na vsakování dešťových vod ze střech objektů a zpevněných ploch, popř. opatření na jejich zadržování pro případné další využití. Plocha č. Z16 určená k realizaci otevřených sportovišť bude mít vybudovánu pouze splaškovou kanalizaci ze sociálních zařízení a šaten.



a

Přestavba centra

Prostor bude odkanalizován do stávající stoky ve Valentinské ulici. V územním plánu je navržena nová stoka vedoucí navrhovaným veřejným prostranstvím do stávající kanalizace ve Vrchoslavské ulici. Vrchoslavskou ulicí bude realizována nová dešťová stoka vedoucí k zatrubněnému Novosedlickému potoku.

b


Odklanalizování prostoru bude zajištěno stávajícím kanalizačním sběračem B, který prostorem prochází. Prostorem rovněž prochází zakryté koryto Novosedlického potoka, do něhož budou zaústěny srážkové vody prostřednictvím oddílné dešťové kanalizace. Sběrač i zakrytý vodní tok prochází přes zastavitelnou plochu P27. Zástavba bude uvedené trasy respektovat, nebo bude nutno realizovat jejich přeložku.

c


Prostor bude odkanalizován navrhovanou splaškovou stokou vedoucí podél drážního tělesa do stávající stoky v Drahénské ulici. Dešťové vody budou svedeny do toku Bystřice.

d


Kanalizační síť dosud chybí v Polní ulici, která je oddělená od ostatní zástavby tělesem železniční trati. Vzhledem k tomu, že na Polní ulici navazuje rozvojová plocha Z204 a nejbližší vhodná stoka v ulici Valentinské je pouze DN 400, je v rozvojových plochách a v Polní ulici navržena oddílná kanalizace. Splašková



26


stoka bude vedena protlakem pod tělesem trati do stávající kanalizace ve Valentinské ulici. Dešťové vody budou vsakovány na jednotlivých pozemcích, z komunikací a zpevněných ploch budou svedeny dešťovou stokou do navržené vsakovací nádrže (plocha K-204). e


Prostor bude odkanalizován nově navrhovanou oddílnou kanalizací. Splašková stoka bude vedena Obchvatovou ulicí do stávající stoky v ulici Bystřické, dešťová kanalizace bude zaústěna do Novosedlického potoka.

f


Rozvojové plochy jsou v přímém dosahu stávající kanalizační sítě. V rámci rozvojové plochy bude nutno řešit akumulaci a vsakování srážkových vod.

g

Doliny

Plocha bude odkanalizována navrhovanou kanalizací zaústěnou do stávající stoky v ulici K Dolinám. V rámci rozvojového prostoru bude nutno řešit akumulaci a vsakování srážkových vod.

h


Lokalita Třešňovka bude odkanalizována do stávající stoky v ulici Třešňová. Odkanalizování lokality Lokalita za školou je navrženo novou splaškovou kanalizační stokou vedenou podél severní strany rozvojové plochy P26 do sběrače B. V případě, že by toto řešené nebylo možné realizovat, byla by plocha odkanalizována tlakovou kanalizací napojenou do stávající kanalizace ve Vrchoslavské ulici. Dešťové vody budou zaústěny do Bystřice.

D.2.c Energetika a telekomunikace (1) Zásobování elektrickou energií a) Rozvodná síť elektrické energie na úrovni VN je na území obce řešena převážně kabelovými rozvody, má dostatečnou kapacitu pro zásobování stávající zástavby a je převážně v technicky dobrém stavu. b) Pro zásobování nově vymezených přestavbových a zastavitelných ploch bylo v řešeném území navrženo 6 nových distribučních trafostanic 22/0,4 kV Navržené trafostanice budou smyčkově napojovány ze stávajícího kabelového rozvodu VN 22 kV. V plochách výrobních a komerčních tvořících samostatné areály mohou být umísťovány odběratelské trafostanice napojené ze stávající sítě, které budou umístěny v rámci rozvojové plochy. Přehled navržených trafostanic v řešeném území Číslo

Způsob využití

Poznámka

TSN 1

distribuční

zásobování rozvojových ploch v rozvojovém prostoru u hřbitova

TSN 2

distribuční

zásobování rozvojových ploch v prostoru Doliny



27


TSN 3

distribuční

zásobování rozvojových ploch ve východním rozvojovém prostoru

TSN 4

distribuční

zásobování rozvojových ploch v lokalitě Třešňovka

TSN 5

distribuční

zásobování rozvojových ploch v severozápadním rozvojovém prostoru

TSN 6

odběratelská

zásobování rozvojových ploch v severním rozvojovém prostoru



a

Přestavba centra

V blízkosti přestavbových ploch se nachází několik stávajících trafostanic, zástavba v plochách bude zásobována elektrickou energií napojením ze stávající sítě NN.

b


K zásobování ploch je navržena nová distribuční trafostanice TSN 3, která je napojena ze stávající kabelové sítě. Umístění trafostanice bude upřesněno v rámci podrobnějšího urbanistického návrhu v lokalitě.

c


Na jihozápadním okraji rozvojových ploch se nachází stávají trafostanice, z níž bude provedeno napojení budoucí zástavby. Sportovní plochy na severu budou zásobovány elektrickou energií dle výše instalovaného výkonu buď napojením ze stávající sítě NN, nebo trafostanicí napojenou smyčkově z procházejícího kabelu VN 22 kV.

d


Nové zastavitelné plochy budou zásobovány elektrickou energií prostřednictvím navrhované trafostanice TSN 1, která bude napojena krátkým přívodem z procházejícího kabelového vedení VN 22 kV. Umístění trafostanice bude upřesněno v rámci podrobnějšího urbanistického návrhu v lokalitě.

e


Nové zastavitelné plochy budou zásobovány elektrickou energií prostřednictvím navrhované trafostanice TSN 5, která bude napojena krátkým přívodem z procházejícího dvojitého nadzemního vedení VN 22 kV. Umístění trafostanice bude upřesněno v rámci podrobnějšího urbanistického návrhu v lokalitě.

f


Na severním okraji největší zastavitelné plochy se nachází stávající trafostanice. Zástavba bude zásobována elektrickou energií napojením ze stávající sítě NN.

g

Doliny

Nové zastavitelné plochy budou zásobovány elektrickou energií prostřednictvím navrhované trafostanice TSN 2, která bude napojena ze stávající trafostanice v ulici Luční. Pro zvýšení zabezpečenosti dodávek elektrické energie v celé jižní části obce je v územním plánu navrženo propojení trafostaniceTSN2 kabelem vedoucím podél ulice Mírudo stávající trafostanice v ulici



28


Gorkého. h


Lokalita za školou bude zásobována elektrickou energií prostřednictvím trafostanice TSN 3 realizované pro východní přestavbový prostor a dále z trafostanice TSN 4.

(2) Zásobování plynem a) Navržena je plynofikace dosud neobsloužených ploch stávající zástavby a vymezených přestavbových a zastavitelných ploch napojením ze stávající plynovodní sítě.



a

Přestavba centra

Zástavba v přestavbových plochách bude zásobována zemním plynem napojením ze stávajících NTL plynovodů procházejících v Kostelní a Valentinské ulici.

b


Plochy budou zásobovány ze stávajícího STL plynovodního řadu, který prochází podél jihovýchodní hranice přestavbových ploch.

c


Prostor bude zásobován zemním plynem navrženým přívodem ze stávajícího STL plynovodu v Ječné ulici.

d


Prostor bude zásobován zemním plynem navrženým přívodem ze stávajícího STL plynovodu na křižovatce ulic Bystřické a Komenského. Společně se zastavitelnými plochami bude plynofikována i stávající zástavba v ulici Polní.

e


Prostor bude zásobován zemním plynem navrženým přívodem vedoucím Obchvatovou ulicí ze stávajícího STL plynovodu v ulici Bystřické.

f


Zástavba bude zásobována zemním plynem ze stávajících NTL plynovodů nacházejících se podél zastavitelných ploch.

g

Doliny

Lokalita je navržena k zásobování zemním plynem rozšířením stávající NTL plynovodní sítě včetně stávající zástavby v ulicích U Trati, Střední, Zahradní. Luční a K Dolinám.

h


Lokalita Třešňovka bude zásobována zemním plynem ze stávajícího STL plynovodu v ulici Třešňová. Lokalita Za školou bude zásobována zemním plynem navrhovaným STL řadem napojeným ze stávajícího plynovodu v ulici Vrchoslavské..



29


(3) Centrální zásobování teplem a) Vzhledem k plošné plynofikaci obce nelze v návrhu počítat s rozšiřováním parovodní sítě do obytného území Novosedlic. Proto není koncepce parovodní sítě v jednotlivých rozvojových prostorech popisována. Připustit lze využití tepla ze systému CZT v plochách východního přestavbového prostoru napojením z parovodního přivaděče z výtopny Novosedlice do Teplic, který prochází v blízkosti přestavbových ploch podél břehu toku Bystřice.

(4) Telekomunikace a radiokomunikace a) Stávající systém kabelových rozvodů telefonní sítě vyhovuje i pro návrhové období a zůstane zachován s možností rozšíření telekomunikačních sítí i do rozvojových ploch. Jednotlivé přestavbové a zastavitelné plochy budou ve veřejném prostoru (přidružených pásech budoucích obslužných komunikací) vybaveny kabelovými telekomunikačními rozvody napojenými ze stávající sítě dle podmínek stanovených provozovatelem sítě.

D.2.d Odpadové hospodářství (1) Návrh v oblasti nakládání s odpady nepředpokládá žádné zásadní změny systému hospodaření s TKO, který je v obci realizován, neboť likvidace odpadu bude vždy zajišťována jeho odvozem na skládky mimo administrativní území obce.

D.3 Občanské vybavení a veřejná prostranství (1) Rozvoj občanské vybavenosti se předpokládá v souladu s regulativy ploch s rozdílným způsobem využití, které umožňují ve vybraných plochách výstavbu nové občanské vybavenosti či provoz stávající ve stabilizovaných plochách. Předpoklady pro vyšší podíl občanské vybavenosti jsou vytvořeny zejména vymezením následujících ploch s rozdílným způsobem využití:

základní typ plochy dle vyhl.č. 501/2006 Sb. subtyp plochy - (podrobnější členění vymezené na základě specifických podmínek a charakteru území dle §3 vyhl.č. 501/2006 Sb.)

označení plochy

(§6 vyhl.č. 501/2006 Sb.) PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ : OV

plocha veřejné vybavenosti

OH

veřejná pohřebiště a související služby

OS

plochy pro tělovýchovu a sport



30


(§8 vyhl.č. 501/2006 Sb.) PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ: SC

plocha smíšená obytná v centrální zóně

SM1

plocha smíšená obytná městská v hromadných formách výstavby

SM2

plocha smíšená obytná městská v nerozlišených formách výstavby

SM3

plocha smíšená obytná městská v individuálních formách výstavby

(2) Stávající i rozvojové plochy veřejných prostranství jsou územním plánem vymezeny zejména prostřednictvím následujících ploch s rozdílným způsobem využití:

základní typ plochy dle vyhl.č. 501/2006 Sb. subtyp plochy - (podrobnější členění vymezené na základě specifických podmínek a charakteru území dle §3 vyhl.č. 501/2006 Sb.)

označení plochy



PZ

veřejná prostranství s převahou nezpevněných ploch PLOCHY ZELENĚ:

(§3 vyhl.č. 501/2006 Sb.) plochy specifického charakteru s jiným způsobem využití než je stanoveno v §§ 4 – 19 vyhlášky 501/2006 Sb. zeleň ochranná a izolační

ZO

(3) Plochy pro veřejná prostranství jsou dle podmínek využití v jednotlivých plochách s rozdílným způsobem využití součástí většiny druhů zastavitelných ploch. Jejich lokalizace bude předmětem podrobnějších stupňů územní a projektové přípravy.

(4) Zajištění veřejných prostranství se v zastavitelném území uplatňuje respektováním v zastavitelném území uplatňuje respektováním povinnosti vymezit na každé 2 ha zastavitelné plochy 1000 m2 souvisejících ploch veřejných prostranství (do uvedené výměry se však nezahrnují pozemní komunikace), těmito veřejnými prostranstvími je zpravidla veřejná sídelní a parková zeleň. Tato povinnost je zohledněna zařazením plošně rozsáhlejších zastavitelných ploch do ploch, určených k prověření územní studií, u některých



31


rozvojových prostorů byly plochy veřejných prostranství (veřejná zeleň) přímo vymezeny v rámci rozvojového prostoru.

(5) Konkrétní vymezené plochy změn (zastavitelné plochy v dosud nezastavěném území a plochy přestaveb) jsou uvedeny v tabulce kapitoly „C.2 Vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby“.



32


E. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANU PŘED POVODNĚMI, REKREACI, DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN E.1 Koncepce uspořádání krajiny - vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití (1) Základní koncepce uspořádání krajiny je určena zařazením pozemků do jednotlivých typů ploch s rozdílným způsobem využití, které závazně určuje režim využití území. Pro nezastavěné území byly v územním plánu vymezeny zejména následující plochy, jejichž podrobné podmínky využití jsou specifikovány v kapitole f) a které jsou nositeli koncepce uspořádání krajiny:

základní typ plochy dle vyhl.č. 501/2006 Sb .

subtyp plochy

označení plochy

(podrobnější členění vymezené na základě specifických podmínek a charakteru území dle §3 vyhl.č. 501/2006 Sb.) (§5 vyhl.č. 501/2006 Sb.) PLOCHY REKREACE: plochy rekreace specifických forem - plochy sloužící oddechu - lesoparky

RX



PZ

veřejná prostranství s převahou nezpevněných ploch (§13 vyhl.č. 501/2006 Sb.) PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ:

W

plochy vodní a vodohospodářské (§14 vyhl.č. 501/2006 Sb.) PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ

NZ

plochy zemědělské (§15 vyhl.č. 501/2006 Sb.) PLOCHY LESNÍ

NL

Plochy lesní (§17 vyhl.č. 501/2006 Sb.) PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ

NS

plochy smíšené nezastavěného území PLOCHY ZELENĚ:

(§3 vyhl.č. 501/2006 Sb.) plochy specifického charakteru s jiným způsobem využití než je stanoveno v §§ 4 – 19 vyhlášky 501/2006 Sb.



33


ZO


ZN


(2) Územní plán vymezuje z hlediska změn v krajině jedinou plochu, ve které je navržena změna v uspořádání: Tab. Podrobný přehled ploch změn v krajině: Rozvojové území název

Kód


označ. rozvoje plochy změn v krajině

204 u hřbitova 204

K-204

Funkční využití

Rozloha

zařazení do PRZV*

kód PRZV*

plochy vodní a vodohospodářské

W

rozloha [ha]**

0,1

* PRZV = plochy s rozdílným způsobem využití ** rozloha v ha zaokrouhlena na dvě desetinná místa

(3) Vedle režimu vymezených ploch s rozdílným způsobem využití se v koncepci uspořádání krajiny uplatňuje dále vymezení územního systému ekologické stability (ÚSES).

E.2 Územní systém ekologické stability (1) Územní plán vymezil prvky územního systému ekologické stability (ÚSES) krajiny. ÚSES, jeho vytváření a ochrana, je jednou z hlavních forem ochrany přírody a krajiny.

(2) V dotyku s řešeným územím, či ojediněle přímo v řešeném území se z prvků ÚSES vyskytují pouze biokoridory kategorie lokálních biokoridorů. Na území řešené územním plánem těsně navazují v blízkém okolí též další prvky ÚSES. Dále uvádíme popis prvků ÚSES – biocenter a biokoridorů územně souvisejících s řešeným územím: a) LBC 3 Proboštov (LBC 22 dle ÚP Dubí) - lokální biocentrum založené na jádrovém území s cenným, přírodě velmi blízkým a hodnotným, převážně dubovým lesíkem severně Proboštova s cennými ekotonovými společenstvy a přírodně utvářeným rybníkem. V zájmu dalšího řádného uplatnění biocentra je nutno pečlivě chránit a řádně udržovat jeho hodnotné lesní části a cenná ekotonová území a zvyšovat hodnotu částí méně hodnotných. To platí i pro část lesnatého výběžku zasahujícího k Bystřici s méně hodnotnou druhovou skladbou, kterou je potřeba postupně převádět do charakteru habrové doubravy. Do řešeného území biocentrum přímo nezasahuje, ale je s ním v dotyku. b) LBK 6b - lokální biokoridor LBK 6b, který propojuje lokální biocentrum Lesní brána (jihozápadně mimo k.ú. Novosedlice v lokalitě bývalé výsypky Osvobození, v ÚP města Teplice označeno T8) podél západního okraje k.ú. Novosedlice v linii



34


železniční vlečky a dále k severu podél polní cesty při zdi průmyslového areálu Papírna Novosedlice, a. s. (převážně vně podél hranice k.ú. Novosedlice) s biocentrem Proboštov (mimo k.ú. Novosedlice, označení RC 3). Před svým napojením na RC 3 se spojuje s biokoridorem DK 6a. V současnosti zde tvoří vegetační kryt rozvolněný porost náletových dřeviny (bříza, javor mléč, hloh, růže šípková) a travinobylinná, částečně ruderalizovaná společenstva, která nahradila dřívější agrokultury. Ojediněle se v ploše lokality vyskytují mladé náletové dřeviny (růže šípková, hloh, vrba). V návazné dokumentaci při podrobném návrhu funkčního využití území je třeba navrženou funkci skladebného prvku respektovat a zahrnout do řešení a to nejméně v minimálních prostorových parametrech – 15 m šíře. c) LBK 7 - lokální doplňkový biokoridor směřuje od napojení DK 6b na RC 3 jihovýchodně Novosedlic po toku říčky Bystřice do okrajové části zástavby Teplic. Jde spíše o hydrický biokoridor, který však umožňuje i migraci suchomilnějších druhů v sušším pásu podél říčky Bystřice. Tok Bystřice je regulován, koryto betonové, avšak na březích vesměs četná vegetace. Navržená šíře biokoridoru je 20 m. Navrhuje se postupná obnova, údržba a doplňování vegetačního doprovodu Bystřice, který je v této části místy vysázen (aleje), místy převládají nálety a drobné lesíky při březích) – z druhů dřevin převládá jasan ztepilý, olše lepkavá a vrby. d) LBK 8 - tento LBK prochází jižní okrajovou částí k.ú. Novosedlice v krátkém úseku, propojuje v západo-východním směru lokální biocentra Lesní brána (T8) a Na Bramši (T9), obě na území města Teplice (vymezeno v ÚP města Teplice, 2003). Jedná se o plochy rekultivované po ukončené těžbě a plochy s mladšími náletovými dřevinami, podél úzké asfaltované komunikace („K dolinám“) se nachází většinou oboustranně stromořadí vysazené v hustém zápoji. Biokoridor zůstává vázán na hustý dřevinný doprovod (z větší části se jedná o výsadby) podél místní asfaltované komunikace, U silnice Novosedlice – Teplice tvoří prostor biokoridoru v severní části okraj louky, v jižní rozšířená komunikace (parkovací plocha) se štěrkovým povrchem. Tento úsek je v současné podobě jako biokoridor nefunkční. Nutnost zajistit přístup k novým stavebním pozemkům vyvolá požadavek na několik (2-3) kolmých vjezdů z komunikace „K dolinám“ směrem k jihu. Dojde tak k přerušení stávající souvislé linie trvalé zeleně. Tato krátká přerušení omezí funkčnost biokoridoru, nejsou však v rozporu s metodickými pokyny, které přerušení lokálního biokoridoru v délce do 15 m připouštějí. V daném případě vjezdů na pozemky rodinných domů bude mít jedno přerušení délku max. 3 metry a vzhledem k tomu, že již v současnosti je linie zeleně minimálně v jednom místě takto přerušena, lze doporučit využití tohoto existujícího přerušení pro eliminace zmíněných negativních účinků přerušení biokoridoru. V případě realizace zástavby je nutný souhlas příslušného orgánu ochrany přírody ke kácení dřevin rostoucích mimo les dle zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění.



35


Při jižní hranici k.ú. Novosedlice, v návaznosti na území města Teplice je biokoridor veden jako překryvný prvek přes navržené obytné území a prochází jižní okrajovou částí k.ú. Novosedlice v krátkém úseku, propojuje v západo-východním směru v úvodu zmíněná lokální biocentra. V návazné dokumentaci při podrobném návrhu funkčního využití území je třeba navrženou funkci skladebného prvku respektovat a zahrnout do řešení a to nejméně v minimálních prostorových parametrech – 15 m šíře. (3) Pro výše uvedené skladebné prvky ÚSES stanovuje následující podmínky využití území na plochách s vymezenými skladebnými prvky ÚSES: - zákaz umísťovat do předmětné plochy jakékoliv stavby, které by znesnadňovaly či znemožňovaly budoucí založení skladebné části ÚSES, s výjimkou liniových staveb veřejné infrastruktury v případě křížení,

E.3 Prostupnost krajiny a rekreace (1) Přípustná související funkce dle specifikace podmínek využití většiny druhů ploch s rozdílným způsobem využití je související dopravní infrastruktura, čímž je zajištěn základní předpoklad prostupnosti krajiny – možnost vybudování dopravních komunikací. Významné stávající dopravní prostupy krajinou jsou v rámci územního plánu zařazeny do veřejných prostranství.

E.4 Protierozní opatření a ochrana před povodněmi (1) Součástí územního plánu nejsou navrhovaná protipovodňová opatření. Výstavba nesmí být umísťována do ploch záplavových území.

E.5 Dobývání ložisek nerostných surovin (1) V řešeném území jsou evidovány ložiska surovin, chráněné ložiskové území. poddolovaná území a stará důlní díla. Z hlediska faktorů nepříznivě ovlivňujících inženýrsko geologické poměry, se uplatňují zejména poddolovaná území. Výstavba je vyloučena v ochranných pásmech v bezprostřední blízkosti úvodních důlních děl (těžní a výdušné jámy). Územní plán nevymezuje plochy těžby. (2) Koncepce rozvoje území obce nepočítá s obnovením těžby nerostných surovin a zejména hnědého uhlí na území obce.



36


F STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ (1) Zařazení do jednotlivých typů ploch s rozdílným způsobem se provádí za účelem stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití (včetně stanovení, ve kterých plochách je vyloučeno umísťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely uvedené v § 18 odst. 5 stavebního zákona), popřípadě stanovení podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, charakteru a struktury zástavby, stanovení rozmezí výměry pro vymezování stavebních pozemků a intenzity jejich využití);

(2) plochy, ve kterých je vyloučeno umísťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely uvedené v § 18 odst. 5 stavebního zákona, nejsou stanoveny;

(3) V rámci územního plánu byly vymezeny následující typy ploch s rozdílným způsobem využití: základní typ plochy dle vyhl.č. 501/2006 Sb. označení plochy

základní typ plochy dle vyhl.č. 501/2006 Sb.

subtyp plochy (podrobnější členění vymezené na základě specifických podmínek a charakteru území dle §3 vyhl.č. 501/2006 Sb.)

(§4 vyhl.č. 501/2006 Sb.) PLOCHY BYDLENÍ: B

plochy bydlení

BH

bydlení hromadné

BI

bydlení individuální v rodinných domech - městské a příměstské (§5 vyhl.č. 501/2006 Sb.) PLOCHY REKREACE:

RZ

plochy individuální rekreace - zahrádkářské osady

RX

plochy rekreace specifických forem - plochy sloužící oddechu - lesoparky (§6 vyhl.č. 501/2006 Sb.) PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ :

OV

plochy veřejné vybavenosti

OH

veřejná pohřebiště a související služby

OS

plochy pro tělovýchovu a sport (§7 vyhl.č. 501/2006 Sb.) PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ:

PV


PZ

veřejná prostranství s převahou nezpevněných ploch



37


(§8 vyhl.č. 501/2006 Sb.) PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ: SC

plochy smíšené obytné v centrální zóně

SM1

plochy smíšené obytné městské v hromadných formách výstavby

SM2

plochy smíšené obytné městské v nerozlišených formách výstavby

SM3

plochy smíšené obytné městské v individuálních formách výstavby (§9 vyhl.č. 501/2006 Sb.) PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY:

DS

silniční doprava

DZ

drážní doprava (§10 vyhl.č. 501/2006 Sb.) PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY

TI

plochy TI - inženýrské sítě (§11 vyhl.č. 501/2006 Sb.) PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ:

VL V

průmyslová výroba a sklady - lehký průmysl plochy výroby a skladování (§13 vyhl.č. 501/2006 Sb.) PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ:

W

plochy vodní a vodohospodářské (§14 vyhl.č. 501/2006 Sb.) PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ

NZ

plochy zemědělské (§15 vyhl.č. 501/2006 Sb.) PLOCHY LESNÍ

NL

plochy lesní (§17 vyhl.č. 501/2006 Sb.) PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ

NS

plochy smíšené nezastavěného území

PLOCHY ZELENĚ (§3 vyhl.č. 501/2006 Sb.) plochy specifického charakteru s jiným způsobem využití než je stanoveno v §§ 4 – 19 vyhlášky 501/2006 Sb.): ZO


ZN




38


(4) Ve výkresové dokumentaci je označení typů ploch s rozdílným způsobem využití provedeno: a) Plošným grafickým symbolem a dále u většiny ploch textovou popiskou se zkratkou typu plochy. Plochy změn (rozvojové plochy, tedy zastavitelné plochy a plochy přestaveb, a plochy změn v krajině) jsou navíc označeny jednoznačným identifikačním kódem plochy. Plochy stabilizované (zastavěné i nezastavěné) jsou vyjádřeny plným plošným symbolem. Plochy změn jsou vyjádřeny plošným symbolem, který kombinuje pozadí s plným plošným symbolem s bílou překryvnou čtvercovou šrafou. b) Plochy územních rezerv (jejichž popis je v samostatné kapitole) představují překryvný jev, kdy režim funkčního využití dané plochy územní rezervy je určen plošným grafickým symbolem příslušného typu plochy s rozdílným způsobem využití. Způsob využití přitom nesmí znemožnit nebo podstatně ztížit možné budoucí využití, pro které je území označené územní rezervy vyjádřeno obrysem plochy červenými kruhy s uvedením textové zkratky budoucího účelu využití dle zařazení do typu ploch s rozdílným způsobem využití a identifikačním kódem plochy územní rezervy.

(5) V jednotlivých plochách je třeba respektovat limity využití území (jejich aktuálně evidovaná množina je zobrazena v koordinačním výkresu). V této souvislosti zejména z dřívější hornické činnosti vyplývají omezení pro výstavbu zejména z titulu existence poddolovaných území a bývalých důlních děl (stavby v těchto územích musí respektovat předpisy pro stavby na poddolovaném území a omezení v ochranných pásmech bývalých důlních děl). Veškerá výstavba v řešeném území je vzhledem k dřívější hornické činnosti a projevům jejího vlivu na zakládací podmínky podmíněna respektováním těchto skutečností a prověřením vlivů dřívější těžby zejména na způsob založení budov a objektů. Zakládání budov musí být provedeno tak, aby byly výše uvedené vlivy eliminovány.

(6) V řešeném území musí výstavba mít soustředěnou strukturu zástavby městského charakteru, forma zástavby zde není omezena (význam pojmů soustředěná struktura, městský charakter je uveden v textu Odůvodnění územního plánu v kapitole 3.D Výklad pojmů a zkratek).

(7) Stanovení podmínek pro využití jednotlivých typů ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), přípustného využití, nepřípustného využití, podmíněně přípustného využití a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu je uspořádáno v následujících tabulkách:



39


PLOCHY BYDLENÍ (B)

BYDLENÍ HROMADNÉ (BH)

( §4 vyhl.č. 501/2006 Sb.)

(subtyp §4 vyhl.č. 501/2006 Sb.)

BYDLENÍ INDIVIDUÁLNÍ V RODINNÝCH DOMECH - MĚSTSKÉ A PŘÍMĚSTSKÉ (BI) (subtyp §4 vyhl.č. 501/2006 Sb.)

Hlavní využití (převažující způsob využití):

 území v neurčených formách bydlení – hromadné i individuální formy pro bydlení v kvalitním prostředí, umožňujícím nerušený a bezpečný pobyt a každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel, dostupnost veřejných prostranství a občanského vybavení.

 území pro hromadné formy bydlení - pro bydlení v kvalitním prostředí, umožňujícím nerušený a bezpečný pobyt a každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel, dostupnost veřejných prostranství a občanského vybavení.

 území pro individuální formy bydlení v rodinných domech - pro bydlení v kvalitním prostředí, umožňujícím nerušený a bezpečný pobyt a každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel, dostupnost veřejných prostranství a občanského vybavení.

Přípustné využití:

 pozemky rodinných i bytových domů

 pozemky bytových domů;

 stávající pozemky staveb pro rodinnou rekreaci.

 stávající pozemky rodinných domů, staveb pro rodinnou rekreaci.

 pozemky rodinných domů;  stávající pozemky staveb pro rodinnou rekreaci.

 pozemky související dopravní a technické infrastruktury;  pozemky veřejných prostranství vč. zeleně a prvků ÚSES;  pozemky souvisejícího občanského vybavení kromě využití specifikovaného dále jako nepřípustné či podmíněně přípustné; Nepřípustné využití: (podskupiny druhů staveb vyjmuté z druhů staveb uvedených v přípustném či podmíněně přípustném využití a výslovné vyloučení staveb dle §18 SZ )

 pozemky občanského vybavení nepřiměřeného rozsahu o celkové výměře dotčených a provozně souvisejících pozemků větší než 3000 m2 ;

 pozemky občanského vybavení nepřiměřeného rozsahu o celkové výměře dotčených a provozně souvisejících pozemků větší než 1000 m2;

 pozemky pro budovy obchodního prodeje o celkové výměře dotčených a provozně souvisejících pozemků větší než 1000 m2;

 pozemky pro budovy obchodního prodeje o celkové výměře dotčených a provozně souvisejících pozemků větší než 1000 m2;

 stavby a zařízení, které snižují kvalitu prostředí a pohody bydlení, a nejsou slučitelné s bydlením, například pozemky pro výrobu a skladování nebo čerpací stanice pohonných hmot;  pozemky novostaveb pro rodinnou rekreaci.  zařízení vyvolávající nároky na nákladní dopravní obsluhu (s výjimkou odvozu TKO) -

 pozemky pro novostavby rodinných domů;

-

Podmíněně přípustné využití: pokud svým vlivem na okolí nesnižují kvalitu prostředí souvisejícího území a podstatně nezvyšují dopravní zátěž v území

 novostavby a stavební úpravy pro stavby pro veřejné stravování, občerstvení a služby, zejména restaurace, jídelny, hostince, vinárny, kavárny, bary, bufety, herny, kasina, kluby;



40


 stavby pro veřejné ubytování a ubytovací služby, zejména hotely, motely, penziony a ubytování v soukromí;  další stavby a zařízení, které nesnižují kvalitu prostředí a pohody bydlení, jsou slučitelné s bydlením a slouží zejména obyvatelům ve vymezené ploše, například pozemky pro nerušící drobné řemeslnické dílny a provozovny služeb Podmíněně přípustné využití: (kdy podmínkou je umístění funkce v konkrétní specifikované lokalitě - rozvojové ploše)

 v plochách Z-202A, Z-202B, Z-203, Z-204, Z-206, P-03, P-04, P-05 je podmínkou zachování hodnotné zeleně – starší či soliterní stromy; v případě nezbytnosti zásahu do zeleně (tj. kácení dřevin) v souvislosti s využitím dané plochy je zde nutné provést zoologický průzkum a v případě prokázání přítomnosti zvláště chráněných druhů živočichů je realizace konkrétního záměru podmíněna získáním výjimky dle § 56 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění Podmínky prostorového uspořádání a základní podmínky ochrany krajinného rázu - výšková regulace zástavby a struktura zástavby

 rodinné domy - v plochách stabilizovaných musí výška zástavby a způsob zastřešení odpovídat kontextu okolí, zástavba v rozvojových plochách bude vždy řešena s limitem max. 2 nadzemních podlaží plus podkroví, v případě plochých střech s limitem max. 2 nadzemních podlaží plus ustupující podlaží v rozsahu užitné plochy max. do 2/3 výměry 2 nadzemního podlaží;  bytové domy - v plochách stabilizovaných musí výška zástavby a způsob zastřešení odpovídat kontextu okolí; zástavba v rozvojových plochách bude vždy řešena s limitem max. 3 nadzemních podlaží plus podkroví, v případě plochých střech s limitem max. 3 nadzemních podlaží plus ustupující podlaží v rozsahu užitné plochy max. do 2/3 výměry 3 nadzemního podlaží;  dostavby proluk a nezastavěných ploch v plochách stabilizovaných jsou přípustné pouze za předpokladu, že nedojde k takovému narušení urbanistické koncepce a kontextu lokality a záboru veřejných prostranství, které by negativně ovlivnilo kvalitu dotčeného prostředí.  charakter a struktura zástavby je definován v odstavci (6) této kapitoly Podmínky prostorového uspořádání a základní podmínky ochrany krajinného rázu – rozmezí výměr pro vymezování stavebních pozemků a intenzita využití území:

 poměr výměry vsakování schopné části pozemku k celkové výměře pozemku musí činit: u samostatně stojících rodinných domů nejméně 0,4; u řadového rodinného domu, dvojdomu a bytového domu nejméně 0,3; u ostatních staveb nejméně 0,4;



41


PLOCHA REKREACE SPECIFICKÝCH FOREM - PLOCHY SLOUŽÍCÍ ODDECHU – LESOPARKY (RX)

PLOCHY INDIVIDUÁLNÍ REKREACE - ZAHRÁDKÁŘSKÉ OSADY (RZ)




 území pro oddych lesoparkového charakteru

 území pro zahrádkářské osady a zahrady. Přípustné využití:

 Plochy veřejně přístupných lesoparků a ploch vegetace přírodního charakteru zahrnuté v rámci zastavěného území

 stavby a zařízení slučitelné s provozem zahrádek (zahrádkové osady, zahradní domky);

 pozemky související dopravní a technické infrastruktury;  pozemky veřejných prostranství vč. zeleně a prvků ÚSES; Nepřípustné využití: (podskupiny druhů staveb vyjmuté z druhů staveb uvedených v přípustném či podmíněně přípustném využití a výslovné vyloučení staveb dle §18 SZ )

 trvalé stavby budov

 pozemky občanského vybavení nepřiměřeného rozsahu a pozemky pro budovy obchodního prodeje o celkové výměře dotčených a provozně souvisejících pozemků větší než 1000 m2;  stavby a zařízení, které snižují kvalitu prostředí a provoz rekreace, a nejsou slučitelné s rekreací, například pozemky pro výrobu a skladování nebo čerpací stanice pohonných hmot; Podmíněně přípustné využití:

pokud svým vlivem na okolí nesnižují kvalitu prostředí souvisejícího území a podstatně nezvyšují dopravní zátěž v území

 pozemky občanského vybavení slučitelné s funkcí veřejného prostranství – jmenovitě dětská hřiště a stánkový prodej ve formě dočasných staveb.

 stavby a zařízení občanské vybavenosti a služeb bezprostředně související s provozem zahrádek a slučitelné s rekreací (např.: moštárna s prodejem moštu).

Podmínky prostorového uspořádání a základní podmínky ochrany krajinného rázu - výšková regulace zástavby, charakter a struktura zástavby

 výstavba drobných staveb omezena výškově na přízemní stavby

 v plochách stabilizovaných musí výška zástavby odpovídat kontextu okolí, zástavba v rozvojových plochách bude vždy řešena s limitem max. 1 nadzemní plus podkroví, nebo jako jednopodlažní s plochou střechou

 charakter a struktura zástavby je definován v odstavci (6) této kapitoly Podmínky prostorového uspořádání a základní podmínky ochrany krajinného rázu – rozmezí výměr pro vymezování stavebních pozemků a intenzita využití území:

 stavby o max. výměře zastavěné plochy 25 m2.  poměr výměry vsakování schopné části pozemku domů k celkové výměře pozemku musí činit nejméně 0,5



42


VEŘEJNÁ POHŘEBIŠTĚ A SOUVISEJÍCÍ SLUŽBY (OH)

PLOCHY VEŘEJNÉ VYBAVENOSTI (OV)

PLOCHY PRO TĚLOVÝCHOVU A SPORT (OS)





 území pro plochy veřejných a vyhrazených pohřebišť.

 území pro umístění, dostupnost a využívání staveb občanského vybavení ve sféře nekomerční občanské vybavenosti, která je nezbytná pro zajištění a ochranu základního standardu a kvality života obyvatel a jejíž existence v území je v zájmu státní správy a samosprávy

 území pro umístění, dostupnost a využívání staveb občanského vybavení ve sféře tělovýchovy a sportu.


 pozemky staveb a zařízení občanského vybavení pro plochy veřejných a vyhrazených pohřebišť;

 pozemky staveb a zařízení občanského vybavení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva;

 pozemky staveb a zařízení občanského vybavení ve sféře tělovýchovy a sportu;  související občanské vybavení komerčního charakteru jako doplňková funkce.

 pozemky související dopravní a technické infrastruktury;  pozemky veřejných prostranství vč. zeleně a prvků ÚSES. Nepřípustné využití: (podskupiny druhů staveb vyjmuté z druhů staveb uvedených v přípustném či podmíněně přípustném využití a výslovné vyloučení staveb dle §18 SZ )

-

-

-

Podmíněně přípustné využití: pokud svým vlivem na okolí nesnižují kvalitu prostředí souvisejícího území a podstatně nezvyšují dopravní zátěž v území

-

 související občanské vybavení komerčního charakteru jako doplňková funkce stávajících objektů či areálů;

 novostavby a stavební úpravy pro stavby pro veřejné stravování, občerstvení a služby, v přiměřeném rozsahu odpovídajícím potřebám areálů.

-

-

 stavby pro veřejné ubytování a ubytovací služby, zejména hotely, motely, penziony a ubytování v soukromí.

 byty majitelů a služební byty v rozsahu odpovídajícím převažujícímu způsobu využití Podmíněně přípustné využití (kdy podmínkou je umístění funkce v konkrétní specifikované lokalitě - rozvojové ploše)

-

-


-


43


Podmínky prostorového uspořádání a základní podmínky ochrany krajinného rázu - výšková regulace zástavby, charakter a struktura zástavby

 výška zástavby musí odpovídat kontextu okolí zástavba bude vždy řešena s limitem max. 1 nadzemních podlaží plus podkroví; v případě plochých střech s limitem max. 1 nadzemních podlaží plus ustupující podlaží v rozsahu max. 2/3 prvního nadzemního podlaží.

 výška zástavby musí odpovídat kontextu okolí, výšková regulace zástavby občanského vybavení: zástavba bude vždy řešena jako max. třípodlažní s podkrovím, v případě plochých střech jako třípodlažní s třetím ustupujícím podlažím v rozsahu užitné plochy max. do 2/3 výměry 2. nadzemního podlaží;

 výška zástavby musí odpovídat kontextu okolí , zejména zastřešení sportovních hal je omezeno vlivem na urbanistický kontext a jeho narušení, zejména v dálkových pohledech na sídlo a podmínkou přípustnosti je prokázaní neexistence negativního vlivu.

 charakter a struktura zástavby pro jednotlivá katastrální území je definován v odstavci (6) této kapitoly Podmínky prostorového uspořádání a základní podmínky ochrany krajinného rázu – rozmezí výměr pro vymezování stavebních pozemků a intenzita využití území:

-



44


VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ S PŘEVAHOU ZPEVNĚNÝCH PLOCH (PV)

VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ S PŘEVAHOU NEZPEVNĚNÝCH PLOCH (PZ)

( subtyp §7 vyhl.č. 501/2006 Sb.)

( subtyp §7 vyhl.č. 501/2006 Sb.)


 plochy pro umístění pozemků veřejných prostranství s možností s vyšším podílem nezpevněných ploch.

 plochy pro umístění pozemků veřejných prostranství s převažujícím podílem nezpevněných ploch.


 Plochy veřejných prostranství s převahou zpevněných ploch, zpravidla náměstí, místní komunikace, veřejné cesty, cyklostezky,

 pozemky s vysokým podílem zeleně

 pozemky související dopravní a technické infrastruktury  průchod prvků ÚSES Nepřípustné využití: (podskupiny druhů staveb vyjmuté z druhů staveb uvedených v přípustném či podmíněně přípustném využití a výslovné vyloučení staveb dle §18 SZ )

 trvalé stavby budov Podmíněně přípustné využití: pokud svým vlivem na okolí nesnižují kvalitu prostředí souvisejícího území a podstatně nezvyšují dopravní zátěž v území

 pozemky občanského vybavení slučitelné s funkcí veřejného prostranství – jmenovitě dětská hřiště a stánkový prodej ve formě dočasných staveb. Podmínky prostorového uspořádání a základní podmínky ochrany krajinného rázu - výšková regulace zástavby, charakter a struktura zástavby

 výstavba drobných staveb omezena výškově na přízemní stavby Podmínky prostorového uspořádání a základní podmínky ochrany krajinného rázu – rozmezí výměr pro vymezování stavebních pozemků a intenzita využití území: -



45


PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ V CENTRÁLNÍ ZÓNĚ (SC)

PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ MĚSTSKÉ V HROMADNÝCH FORMÁCH VÝSTAVBY (SM.1)


(subtyp §8 vyhl.č. 501/2006 Sb.) Hlavní využití (převažující způsob využití):

 Plochy určené pro smíšené využití centrální zóny, veřejnou i komerční vybavenost a bydlení. Funkce bydlení je vždy smíšena s jinými funkcemi.

 Plochy určené pro smíšené využití městského charakteru; pro bydlení s vyšším podílem veřejné nebo komerční vybavenosti. výrobních a nevýrobních služeb.


 pozemky polyfunkčních bytových domů, kdy alespoň přízemí budovy musí obsahovat funkci občanské vybavenosti či služeb

 pozemky bytových domů

 plochy občanské vybavenosti veřejné i komerční  pozemky výrobních a nevýrobních služeb  pozemky související dopravní a technické infrastruktury  pozemky veřejných prostranství vč. zeleně a prvků ÚSES Nepřípustné využití: (podskupiny druhů staveb vyjmuté z druhů staveb uvedených v přípustném či podmíněně přípustném využití a výslovné vyloučení staveb dle §18 SZ )

 činnosti a stavby, které svým provozem ovlivní pozemky sousedních obytných staveb a jejich zahrad nad míru stanovenou hygienickými předpisy pro bydlení.  budovy s obchodním prodejem o výměře zastavěné plochy větší než: 600 m2

600 m2 Podmíněně přípustné využití:

pokud svým vlivem na okolí nesnižují kvalitu prostředí souvisejícího území a podstatně nezvyšují dopravní zátěž v území -

Podmíněně přípustné využití: (kdy podmínkou je umístění funkce v konkrétní specifikované lokalitě - rozvojové ploše)

 v ploše P-22 je podmínkou zachování hodnotné zeleně – starší či soliterní stromy; v případě nezbytnosti zásahu do zeleně (tj. kácení dřevin) v souvislosti s využitím dané plochy je zde nutné provést zoologický průzkum a v případě prokázání přítomnosti zvláště chráněných druhů živočichů je realizace konkrétního záměru podmíněna získáním výjimky dle § 56 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění Podmínky prostorového uspořádání a základní podmínky ochrany krajinného rázu - výšková regulace zástavby, charakter a struktura zástavby

 v plochách stabilizovaných musí podlažnost a způsob zastřešení odpovídat kontextu okolí, v rozvojových plochách bude zástavba vždy řešena s limitem podlažnosti budov max.: 3 nadzemní podlaží s podkrovím či ustupujícím podlaží o výměře max. 2/3 nižšího podlaží


3 nadzemní podlaží s podkrovím či ustupujícím podlaží o výměře max. 2/3 nižšího podlaží


46


 charakter a struktura zástavby je definován v odstavci (6) této kapitoly Podmínky prostorového uspořádání a základní podmínky ochrany krajinného rázu – rozmezí výměr pro vymezování stavebních pozemků a intenzita využití území:

- viz nepřípustné využití



47


PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ MĚSTSKÉ V NEROZLIŠENÝCH FORMÁCH VÝSTAVBY (SM.2)

PLOCHY SMÍŠENÉ MĚSTSKÉ V INDIVUDUÁLNÍCH FORMÁCH VÝSTAVBY (SM.3)




 Plochy určené pro smíšené využití městského charakteru; pro bydlení s vyšším podílem veřejné nebo komerční vybavenosti a služeb

 Plochy určené pro smíšené využití v plochách se zástavbou rodinných domů; pro bydlení s vyšším podílem veřejné nebo komerční vybavenosti a služeb


 pozemky rodinných a bytových domů

 pozemky rodinných domů

 plochy občanské vybavenosti veřejné i komerční  pozemky výrobních a nevýrobních služeb  pozemky související dopravní a technické infrastruktury  pozemky veřejných prostranství vč. zeleně a prvků ÚSES Nepřípustné využití: (podskupiny druhů staveb vyjmuté z druhů staveb uvedených v přípustném či podmíněně přípustném využití a výslovné vyloučení staveb dle §18 SZ )

 činnosti a stavby, které svým provozem ovlivní pozemky sousedních obytných staveb a jejich zahrad nad míru stanovenou hygienickými předpisy pro bydlení.  budovy s obchodním prodejem o výměře zastavěné plochy větší než: 300 m2 (s výjimkou stávajících budov)

300 m2 Podmíněně přípustné využití:

pokud svým vlivem na okolí nesnižují kvalitu prostředí souvisejícího území a podstatně nezvyšují dopravní zátěž v území -

Podmíněně přípustné využití: (kdy podmínkou je umístění funkce v konkrétní specifikované lokalitě - rozvojové ploše)

 v plochách P-02, P-26, P-27 a P-28 je podmínkou zachování hodnotné zeleně – starší či soliterní stromy; v případě nezbytnosti zásahu do zeleně (tj. kácení dřevin) v souvislosti s využitím dané plochy je zde nutné provést zoologický průzkum a v případě prokázání přítomnosti zvláště chráněných druhů živočichů je realizace konkrétního záměru podmíněna získáním výjimky dle § 56 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění Podmínky prostorového uspořádání a základní podmínky ochrany krajinného rázu - výšková regulace zástavby, charakter a struktura zástavby

 v plochách stabilizovaných musí podlažnost a způsob zastřešení odpovídat kontextu okolí, v rozvojových plochách bude zástavba vždy řešena s limitem podlažnosti budov max.: 3 nadzemní podlaží s podkrovím či ustupujícím podlaží o výměře max. 2/3 nižšího podlaží

2 nadzemní podlaží s podkrovím či ustupujícím podlaží o výměře max. 2/3 nižšího podlaží

 charakter a struktura zástavby je definován v odstavci (6) této kapitoly



48


Podmínky prostorového uspořádání a základní podmínky ochrany krajinného rázu – rozmezí výměr pro vymezování stavebních pozemků a intenzita využití území:

- viz nepřípustné využití



49


PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY – DRÁŽNÍ DOPRAVA (DZ)

PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY –SILNIČNÍ DOPRAVA (DS)



Hlavní využití (převažující způsob využití):  samostatně vymezené plochy drážní dopravy, nezahrnuté do jiných druhů ploch,

 samostatně vymezené plochy silniční dopravy, nezahrnuté do jiných druhů ploch, navrhované liniové stavby jsou v územním plánu vyjádřeny zvlášť formou koridoru.

Přípustné využití:  pozemky dráhy a vleček, včetně náspů, zářezů, opěrných zdí, mostů, kolejišť a doprovodné zeleně, dále pozemky zařízení pro drážní dopravu, například stanice, zastávky, nástupiště a přístupové cesty, provozní budovy a pozemky dep, opraven, vozoven, překladišť a správních budov.

 pozemky staveb a zařízení pozemních komunikací;  pozemky, na kterých jsou umístěny součásti komunikace, například náspy, zářezy, opěrné zdi, mosty a plochy doprovodné a izolační zeleně, chodníky, parkovací stání, zastávky;  plochy garáží a parkingů;

 pozemky související dopravní a technické infrastruktury  pozemky ostatních veřejných prostranství vč. zeleně a prvků ÚSES Nepřípustné využití: (podskupiny druhů staveb vyjmuté z druhů staveb uvedených v přípustném využití)  odstavování nákladních automobilů a kamionů mimo plochy parkovišť

-

Podmíněně přípustné využití: pokud svým vlivem na okolí nesnižují kvalitu prostředí souvisejícího území a podstatně nezvyšují dopravní zátěž v území  pozemky občanského vybavení souvisejícího s převažujícím způsobem využití

 zařízení pro občerstvení trvalého (celoročního) charakteru a veřejné toalety do 50 m2 Podmíněně přípustné využití

(kdy podmínkou je umístění funkce v konkrétní specifikované lokalitě - rozvojové ploše) Podmínky prostorového uspořádání a základní podmínky ochrany krajinného rázu - výšková regulace zástavby, charakter a struktura zástavby  výstavba drobných staveb omezena výškově na přízemní stavby -

 dopravní infrastruktura bude řešena způsobem umožňujícím průjezdnost a sjízdnost pro potřeby jednotek požární ochrany (zpevněné, min. šíře 3 m).


-



50


PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY - INŽENÝRSKÉ SÍTĚ (TI) (subtyp §10 vyhlášky 501/2006 Sb.) Hlavní využití (převažující způsob využití):  plochy technické infrastruktury samostatně vymezené v plochách, kdy jiné využití těchto pozemků není možné Přípustné využití:  pozemky vedení, staveb a s nimi provozně souvisejících zařízení technického vybavení  pozemky související dopravní a technické infrastruktury  pozemky veřejných prostranství vč. zeleně a prvků ÚSES Nepřípustné využití: (podskupiny druhů staveb vyjmuté z druhů staveb uvedených v přípustném využití) Podmíněně přípustné využití: pokud svým vlivem na okolí nesnižují kvalitu prostředí souvisejícího území a podstatně nezvyšují dopravní zátěž v území Podmíněně přípustné využití (kdy podmínkou je umístění funkce v konkrétní specifikované lokalitě - rozvojové ploše) Podmínky prostorového uspořádání a základní podmínky ochrany krajinného rázu - výšková regulace zástavby, charakter a struktura zástavby  výšková regulace zástavby: nová zástavba bude vždy řešena jako přízemní, resp. přízemní s podkrovím, či ustupujícím podlaží o výměře max. 2/3 nižšího podlaží Podmínky prostorového uspořádání a základní podmínky ochrany krajinného rázu – rozmezí výměr pro vymezování stavebních pozemků a intenzita využití území: -



51


PRŮMYSLOVÁ VÝROBA A SKLADY (V)

PRŮMYSLOVÁ VÝROBA A SKLADY – LEHKÝ PRŮMYSL (VL)

(subtyp §11 vyhlášky 501/2006 Sb.)

(subtyp §11 vyhlášky 501/2006 Sb.) Hlavní využití (převažující způsob využití):  Plochy určené pro průmyslovou výrobu a skladování a komerční vybavenost související s funkčním využitím plochy;

 Plochy určené pro lehkou průmyslovou výrobu a skladování a komerční vybavenost;

Přípustné využití:  pozemky staveb pro výrobu a skladování  plochy pro zařízení těžby a zpracování surovin prvovýroby a čerpací stanice pohonných hmot.

-

 pozemky veřejných prostranství vč. zeleně a prvků ÚSES;  pozemky související dopravní a technické infrastruktury;  pozemky staveb a zařízení komerčního vybavení přímo souvisejícího s výrobou

 pozemky staveb a zařízení komerčního vybavení kromě využití specifikovaného dále jako nepřípustné.

Nepřípustné využití: (podskupiny druhů staveb vyjmuté z druhů staveb uvedených v přípustném využití)  pozemky souvisejícího občanského vybavení pro budovy obchodního prodeje nesouvisejícího s výrobou

 pozemky občanského vybavení pro budovy obchodního prodeje o výměře nad 1000 m2

 činnosti a stavby jejichž negativní vliv zasahuje do obytného území

 činnosti a stavby jejichž negativní vliv překračuje hranice areálu

 stavby pro veřejné stravování, občerstvení a služby, zejména restaurace, jídelny, hostince, vinárny, kavárny, bary, bufety, herny, kasina, kluby;  stavby pro veřejné ubytování a ubytovací služby. Podmíněně přípustné využití: pokud svým vlivem na okolí nesnižují kvalitu prostředí souvisejícího území a podstatně nezvyšují dopravní zátěž v území  čerpací stanice pohonných hmot.

-

 byty majitelů a služební byty ve formě a rozsahu odpovídají hlavnímu využití Podmíněně přípustné využití: (kdy podmínkou je umístění funkce v konkrétní specifikované lokalitě - rozvojové ploše)

 v ploše Z-201 je podmínkou zachování hodnotné zeleně – starší či soliterní stromy; v případě nezbytnosti zásahu do zeleně (tj. kácení dřevin) v souvislosti s využitím dané plochy je zde nutné provést zoologický průzkum a v případě prokázání přítomnosti zvláště chráněných druhů živočichů je realizace konkrétního záměru podmíněna získáním výjimky dle § 56 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění Podmínky prostorového uspořádání a základní podmínky ochrany krajinného rázu - výšková regulace zástavby, charakter a struktura zástavby  výška budov a zastřešení hal je omezena vlivem na urbanistický kontext a jeho narušení, zejména v dálkových pohledech a podmínkou povolení je prokázaní eliminace či neexistence negativního vlivu.

 charakter a struktura zástavby je definován v odstavci (6) této kapitoly



52


Podmínky prostorového uspořádání a základní podmínky ochrany krajinného rázu – rozmezí výměr pro vymezování stavebních pozemků a intenzita využití území:  v plochách zajistit zachycení NEL (nepolárních extrahovatelných látek) , obsažených ve srážkových vodách stékajících ze zpevněných ploch, před jejich odvedením do kanalizace.



53


PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ (NZ)

PLOCHY LESNÍ (NL)

(§14 vyhl.č. 501/2006 Sb.)

(§15 vyhl.č. 501/2006 Sb.)

PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ (W) (§13 vyhl.č. 501/2006 Sb.)

Hlavní využití (převažující způsob využití):  plochy pro převažující zemědělské využití.

 plochy pro převažující využití pozemků pro les.

 plochy pozemky vodních ploch, koryt vodních toků a jiné pozemky určené pro převažující vodohospodářské využití

Přípustné využití:  pozemky zemědělského půdního fondu;

 pozemky určené k plnění funkcí lesa;

 pozemky vodních ploch, koryt vodních toků a jiné pozemky určené pro převažující vodohospodářské využití;

 pozemky související dopravní a technické infrastruktury;  pozemky zeleně, prvků ÚSES a opatření pro zpomalení odtoku srážkových vod a zmírnění eroze Nepřípustné využití: (podskupiny druhů staveb vyjmuté z druhů staveb uvedených v přípustném či podmíněně přípustném využití a výslovné vyloučení staveb dle §18 SZ )  pozemky staveb, zařízení a jiných opatření negativně ovlivňujících krajinný ráz  změna kultury či způsobu využití zhoršující či znemožňující plnění mimoprodukčních funkcí dané plochy Podmíněně přípustné využití: pokud svým vlivem na okolí nesnižují kvalitu prostředí souvisejícího území a podstatně nezvyšují dopravní zátěž v území  pozemky staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství

 pozemky staveb, zařízení a jiných opatření pro lesní hospodářství a plnění funkce lesa.

 pozemky provozních staveb, zařízení a jiných opatření pro vodní hospodářství.

 změna kultury či způsobu využití nezhoršující či neznemožňující plnění mimoprodukčních funkcí dané plochy Podmínky prostorového uspořádání a základní podmínky ochrany krajinného rázu - výšková regulace zástavby, charakter a struktura zástavby  výšková regulace zástavby: zástavba bude vždy řešena jako přízemní Podmínky prostorového uspořádání a základní podmínky ochrany krajinného rázu – rozmezí výměr pro vymezování stavebních pozemků a intenzita využití území:  pozemky staveb, zařízení a jiných opatření jsou přípustné s podmínkou možnosti realizace pouze formou ojedinělých budov v soliterní poloze s max. zastavěnou plochou 100 m2.



54


PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ – (NS)

ZELEŇ OCHRANNÁ A IZOLAČNÍ (ZO)

ZELEŇ NEZASTAVITELNÝCH SOUKROMÝCH ZAHRAD (ZN)

(vymezené na základě §3, odst.4,

(subtyp §17 vyhl.č. 501/2006 Sb.)

(vymezené na základě §3, odst.4,

vyhl.č. 501/2006 Sb.)

vyhl.č. 501/2006 Sb.) Hlavní využití (převažující způsob využití):  plochy vodní a vodohospodářské, zemědělské a lesní.

 plochy izolační a ochranné zeleně

 plochy soukromé zeleně: nezastavitelné zahrady.

Přípustné využití:  pozemky přirozených a přírodě blízkých ekosystémů;

 plochy zeleně

 plochy zeleně - soukromé zahrady - s odůvodněným omezením zastavitelnosti

 pozemky určené k plnění funkcí lesa;, pozemky zemědělského půdního fondu, případně pozemky vodních ploch a koryt vodních toků bez rozlišení převažujícího způsobu využití;

 umístění drobných a doplňkových typu altán či kiosek, stavby musí mít dočasný charakter

 umístění drobných a doplňkových staveb pro vlastní potřebu hlavní budovy, s níž zahrada bezprostředně souvisí

 pozemky související dopravní a technické infrastruktury;  pozemky prvků ÚSES; Nepřípustné využití: (podskupiny druhů staveb vyjmuté z druhů staveb uvedených v přípustném či podmíněně přípustném využití a výslovné vyloučení staveb dle §18 SZ )

 jakákoliv výstavba budov mimo přípustné využití Podmíněně přípustné využití: pokud svým vlivem na okolí nesnižují kvalitu prostředí souvisejícího území a podstatně nezvyšují dopravní zátěž v území  pozemky staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství; lesní a vodní hospodářství Podmínky prostorového uspořádání a základní podmínky ochrany krajinného rázu - výšková regulace zástavby, charakter a struktura zástavby  výstavba drobných staveb omezena výškově na přízemní jednopodlažní stavby, ev. přízemní s šíkmou střechou

 výstavba drobných staveb omezena výškově na přízemní jednopodlažní stavby, ev. přízemní s šíkmou střechou


 Při realizaci záměrů je nutné

 výstavba drobných staveb omezena zastavěnou plochu do 25 m2.

minimalizovat zásahy do existující vzrostlé zeleně.



55


G. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT (1) V rámci územního plánu byly vymezeny následující veřejně prospěšné stavby (VPS), pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit (dle §170 z. 183/2006 Sb.): a) seznam VPS pro dopravní infrastrukturu: Kód VPS

Charakteristika VPS

VSD1

plocha pro umístění dopravní a technické infrastruktury – přestavba ulice Valentinské;

VSD2

plocha pro umístění dopravní a technické infrastruktury – ve vazbě na prostorové usměrnění průsečné křižovatky a úpravu ulice Valentinské;

VSD3

plocha pro umístění dopravní a technické infrastruktury - nová komunikace v prodloužení ulice Vrchoslavské v úseku ulic Kostelní a Valentinské;

VSD4

plocha pro umístění dopravní a technické infrastruktury – výstavba uliční sítě ve východním sektoru sídla mezi ulicemi Vrchoslavkou a Trnovanskou;

(2) V rámci územního plánu byla vymezena následující veřejně prospěšná opatření, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit (dle §170 z. 183/2006 Sb.). a) seznam VPO pro zlepšení retenční schopnosti území Kód VPO VOR1

Charakteristika VPS dešťová zdrž

H. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO, S UVEDENÍM V ČÍ PROSPĚCH JE PŘEDKUPNÍ PRÁVO ZŘIZOVÁNO, PARCELNÍCH ČÍSEL POZEMKŮ, NÁZVU KATASTRÁLNÍHO ÚZEMÍ A PŘÍPADNĚ DALŠÍCH ÚDAJŮ PODLE § 5 ODST. 1 KATASTRÁLNÍHO ZÁKONA (1) V rámci územního plánu nebyly vymezeny veřejně prospěšné stavby ani prostranství opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo.



veřejná

56


I. STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ PODLE § 50 ODST. 6 STAVEBNÍHO ZÁKONA (1) V rámci územního plánu nebyla stanovena kompenzační opatření podle §50 stavebního zákona.

J. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ (1) Územní plán vymezuje tyto plochy a koridory územních rezerv a stanovuje jejich následující možné budoucí využití a podmínky pro jeho prověření: Rozvojový prostor

Severozápa dní rozvojový sektor

Označ plochy

R-10 R-21 R-23

Východní přestavbový prostor R-23A (Četrans)

Podmínky pro prověření

Plocha obsažena v předch. ÚPO

Podmínkou pro prověření umístění je vyčerpání disponibilních ploch pro novou výstavbu v sídle. ANO ANO Podmínkou pro prověření ANO umístění je zpracování společné územní studie pro všechny dílčí plochy a řešení celkové koordinace dopravně urbanistické dispozice. Zpracování územní studie bude provedeno společně s územní studií pro ostatní plochy změn v rozvojovém prostoru určené k prověření územní studií. ANO


Zařazení do typu ploch s rozd. způsobem využití

SM.2 SM.2 SM.2

PV


57


K. VYMEZENÍ PLOCH, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO DOHODOU O PARCELACI (1) Plochy, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci, jsou územním plánem vymezeny v těchto rozvojových prostorech:

Dohoda o parcelaci pro rozvojové plochy (lokality):

Rozvojové území Doliny

Označení ploch P-03, P-04 (část), P-05 (část),

Doliny

P-04 (část), P-05 (část),

L. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE, STANOVENÍ PODMÍNEK PRO JEJÍ POŘÍZENÍ A PŘIMĚŘENÉ LHŮTY PRO VLOŽENÍ DAT O TÉTO STUDII DO EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI (1) Plochy, ve kterých je uloženo prověření územní studií, jsou územním plánem vymezeny v těchto rozvojových prostorech:

Rozvojový prostor resp. jeho část určená k prověření územní studií Přestavba centra (centrálního prostoru mezi Valentinskou a Kostelní ulicí – „Nové náměstí“) Východní přestavbový prostor (Četrans)

Označení ploch dotčených požadavkem prověření územní studií

P-18, P-19A, P19B, P19-C, P19-D, P20 P-22, P- 22A, P23B, P-26, P-27, P-27A, P-28, P-29, P-205,


Podmínky pořízení územní studie cíl a účel pořízení územní studie

plocha obsažena v předch. ÚPO

a/ podrobná funkční a prostorová koordinace zástavby rozvojového prostoru, b/ možnost stanovení etapizace,

ano

c/ vymezit na každé 2 ha zastavitelné plochy pro bydlení, rekreaci, občanského vybavení a

ano


58


smíšené obytné 1000 m2 souvisejících ploch veřejných prostranství (do uvedené výměry se však nezahrnují pozemní komunikace), d/ prověření možnosti revitalizace zatrubněných toků

U hřbitova

Z-204, K-204

ano

(2) Lhůty pro pořízení studií a jejich schválení pořizovatelem a vložení dat o studii do evidence územně plánovací činnosti jsou stanoveny v počtu 8 let od data vydání územního plánu. Marným uplynutím této lhůty bez pořízení studie je v dané rozvojové ploše výstavba či změna využití či uspořádání znemožněna a je třeba v rámci nejbližší změny územního plánu dokumentace buď rozvojovou plochu vyřadit z územního plánu, nebo prodloužit lhůtu zpracování územní studie, nebo odstranit podmínku pořízení studie. (3) Územní studie je vždy nutno zpracovat v územním rozsahu, který zahrne minimálně ty plochy, které jsou společně uvedeny v jednom řádku (záznamu) položky „Označení ploch dotčených požadavkem prověření územní studií“ ve výše uvedené tabulce.

M. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO VYDÁNÍM REGULAČNÍHO PLÁNU, ZADÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU V ROZSAHU DLE PŘÍLOHY Č. 9, STANOVENÍ, ZDA SE BUDE JEDNAT O REGULAČNÍ PLÁN Z PODNĚTU NEBO NA ŽÁDOST, A U REGULAČNÍHO PLÁNU Z PODNĚTU STANOVENÍ PŘIMĚŘENÉ LHŮTY PRO JEHO VYDÁNÍ (1) Plochy a koridory, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách v území, nejsou územním plánem vymezeny.

N. STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ (ETAPIZACE) (1) V rámci řešení územního plánu není stanoveno pořadí změn – etapizace. (2) Stanovení etapizace se připouští uložit v rámci územních studií uvedených v kapitole L.



59


O. VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB, PRO KTERÉ MŮŽE VYPRACOVÁVAT ARCHITEKTONICKOU ČÁST PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE JEN AUTORIZOVANÝ ARCHITEKT (1) Územní plán obsahuje následující vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt, těmi jsou: 

nemovité kulturní památky a nemovité v jejich ochranném pásmu



stavby v exponovaných polohách sídla u urbanisticky cenných prostranství či lokalit (urbanistické a architektonické hodnoty)

národní kulturní památky a budovy

(2) Uvedené stavby jsou jednak specifikovány v následující tabulce a dále jsou znázorněny v hlavním a koordinačním výkresu. Stavby u urbanisticky cenných prostranství jsou vymezeny svou polohou u příslušného veřejného prostoru.

Tab.: Přehled historických, kulturních hodnot, urbanistických a architektonických hodnot

1

2

3

4

Jev

Kat. území

Popis jevu

Identifikace a další

nemovitá kulturní památka

Novosedlice

areál kostela sv. Valentina

rejstř. č. 5- 2693 1- kostel Sv. Valentina 2 - zvonice

nemovitá kulturní památka

Novosedlice

boží muka

rejstř. č. 5- 2694

urbanisticky cenné prostranství či lokalita

Novosedlice

zástavba městského charakteru – ulice Valentinská

zástavba seskupená podél ulice Valentinské,


Novosedlice

zástavba městského charakteru – ulice Míru

zástavba seskupená podél ulice Míru,


Novosedlice

zástavba městského charakteru – ulice Trnovanská

zástavba seskupená podél ulice Trnovanské


Novosedlice

zástavba městského charakteru – ulice Vrchoslavská

zástavba seskupená podél ulice Vrchoslavské ulice



60

(u hřbitovní zdi)

ÚZEMNÍ PLÁN NOVOSEDLICE. Textová část územního plánu (výroková část) Dokumentace k vydání územního plánu ZÁZNAM O ÚČINNOSTI ÚZEMNÍHO PLÁNU

Recommend Documents