ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTYSE DRNHOLEC ZMĚNA Č. 5

Městys Drnholec Kostelní 368, 691 83 Drnholec, okr. Břeclav

ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTYSE DRNHOLEC ZMĚNA Č. 5 Vyhodnocení vlivů změny č. 5 územního plánu na životní prostředí a veřejné zdraví zpracované přiměřeně dle přílohy č. 9 dle zákona č. 100/2001 Sb. a v rozsahu přílohy č. 1 zákona č. 183/2006 Sb.

Pořizovatel: Objednatel:

Městský úřad Mikulov, odbor územního plánování a stavebního řádu Městys Drnholec

Projektant:

AR projekt s.r.o., Hviezdoslavova 1183/29a, 627 00 Brno Tel/Fax: 545217035, Tel. 545217004 E-mail: [email protected] www.arprojekt.cz

Vedoucí a zodpovědný projektant: Ing. arch. Milan Hučík Číslo zakázky: 733 Datum zpracování: 06/2011 Autorský kolektiv: Ing. arch. Milan Hučík Ing. Veronika Hučíková Posouzení zpracovala: Ing. Pavla Žídková, osvědčení č.j. 094/435/OPVŽP/95, prodlouženo rozhodnutím č.j. 40285/ENV/06

2

OBSAH 1. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni. 3 2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace. 6 3. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny. 22 4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti. 24 5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných (vlivy na obyvatelstvo, biologickou rozmanitost, faunu, floru, půdu, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení). 34 6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení. 41 7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí. 42 8. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení. 43 9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí. 43 10. Závěr hodnocení

44

11. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů.

44

Změna č.5 ÚPO Drnholec - vyhodnocení vlivů na životní prostředí

3 1. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI. Ekologická problematika legislativy České republiky a Evropské unie se v relevantních požadavcích promítá do krajských dokumentů a odráží se v cílech, které jsou v těchto dokumentech uvedeny. Soulad návrhu změny č. 5 ÚPO Drnholec byl posuzován zejména ve vztahu k následujícím hlavním koncepčním materiálům přijatým na celostátní a krajské úrovni: A. Politika územního rozvoje ČR: Vztah rozvojových oblastí, os, specifických oblastí, koridorů a ploch dopravy, koridorů a ploch technické infrastruktury vymezených v Politice územního rozvoje ČR k řešenému územnímu plánu: - řešené území neleží v žádné rozvojové oblasti ani rozvojové ose vymezené v Politice územního rozvoje ČR. - řešené území neleží ve specifických oblastech vymezených v PÚR ČR, - řešené území neleží v koridoru rychlostních silnic - řešené území neleží v trase transevropských multimodálních koridorů, koridorů vysokorychlostních tratí, koridorů vodní dopravy, koridorů elektroenergetiky, koridorů VVTL plynovodů, koridorů pro dálkovody. Z tohoto pohledu není posuzovaný návrh v rozporu s Politikou územního rozvoje ČR. B. Zásady územního rozvoje (dále jen ZÚR) Jihomoravského kraje. ZÚR Jihomoravského kraje je v současné době ve stadiu zpracování. Jsou v nich zpřesněny navržené koridory dopravní a technické infrastruktury a jejich průchod územím, plochy a koridory územního systému ekologické stability. Navrhovaná koncepce je z hlediska souladu se ZÚR Jihomoravského kraje posuzována zejména ve vztahu k: -

specifickým oblastem nadmístního významu: Městys Drnholec je součástí specifické oblasti nadmístního významu N-SOB3 Střední Podyjí. Pro plánování a usměrňování územního rozvoje specifické oblasti N-SOB3 se stanovují tyto požadavky na uspořádání a využití území a tyto úkoly pro územní plánování: • Podporovat v sídlech oblasti rozvoj socioekonomických funkcí a veřejné infrastruktury, zlepšovat občanské vybavení zvláště ve městě Hrušovany nad Jevišovkou a v městysi Drnholec. • Podporovat v obcích oblasti rozšiřování nabídek a vybavenosti pro rekreaci, cestovní ruch a ekologicky orientovanou turistiku. • Zlepšovat parametry dopravní infrastruktury a podmínky obslužnosti území, zlepšit dopravní provázanost sídel oblasti s vyššími centry osídlení na sousedním území Dolního Rakouska. S těmito požadavky není navrhovaná koncepce ve střetu. -

vymezeným územním rezervám pro prověření možnosti budoucího využití a umístění Změna č.5 ÚPO Drnholec - vyhodnocení vlivů na životní prostředí

4

-

ploch a koridorů dopravní infrastruktury - silniční dopravy nadmístního významu – DR8 (II/414, Drnholec – Novosedly – Mikulov, přeložka s obchvaty Novosedel, Dobrého Pole a Březí). Koridor této silnice vede mimo území řešené změnou územního plánu. na území městyse Drnholec zasahují regionální biocentra RC122 Drnholecký luh, RC123, RC124 a regionální biokoridor RK095 a koridor nadregionálního biokoridoru NK15 a NKJ04. Tyto plochy a koridory jsou navrhovanou koncepcí respektovány.

Se zásadami územního rozvoje, tak jak jsou v současné době známy, není navrhovaná koncepce ve střetu. C. Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností (dále jen ÚAP ORP) Mikulov: V roce 2010 byla provedena kompletní aktualizace ÚAP správního území ORP Pohořelice (AR projekt, s.r.o., Brno). Ve výrokové části Rozboru udržitelného rozvoje území jsou uvedeny mimo jiné následující problémy k řešení v ÚPD obce: závady urbanistické • míra registrované nezaměstnanosti nad 10%, vymezit zastavitelné plochy pro podnikání • nedostatek dětských hřišť i dalších sportovišť Uvedené závady jsou změnou č. 5 ÚPO Drnholec částečně řešeny. D. Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší JMK včetně aktualizací (2004, 2006, 2009). Stanovené relevantní cíle: snížit imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou platnými imisními limity v lokalitách, kde jsou tyto limity překračovány (v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší PM10). dodržet ve stanoveném termínu doporučené hodnoty krajských emisních stropů v roce 2010 pro oxid siřičitý, oxidy dusíku a VOC. udržet podlimitní imisní zátěž v lokalitách, kde nedochází k překračování ostatních imisních limitů, dle současně platné legislativy. S uvedenými zásadními cíli není navrhovaná koncepce ve střetu. E. Koncepce ochrany přírody a krajiny Jihomoravského kraje Stanovené relevantní cíle: udržení a obnova udržení přírodní rovnováhy v krajině; udržení a obnova rozmanitosti forem života; šetrné hospodaření s přírodními zdroji; zachování přírodních stanovišť; zachování rázu krajiny;


5 -

-

zajištění podmínek pro uchování života, jeho evolučních procesů a biologické rozmanitosti, podílet se na zajištění podmínek pro fyzicky a duševně zdravý život člověka; udržovat, chránit i vytvářet esteticky vyváženou ekologicky stabilní a trvale produkční kulturní krajinu; udržovat v přírodním stavu lokality, které dosud nebyly výrazněji narušeny lidskou činností; zastavení poklesu biodiverzity, udržitelné využívání přírodních zdrojů.

S uvedenými zásadními cíli není navrhovaná koncepce ve střetu. F. Generel dopravy Jihomoravského kraje Oborový dokument obsahující komplexní návrh řešení rozvoje dopravy a dopravní infrastruktury v kraji s návrhem priorit. Dopravní koridory a stavby nadmístního významu dotýkající se řešeného území jsou v posuzované koncepci respektovány. G. Plán odpadového hospodářství Jihomoravského kraje Na uvedený koncepční dokument nemá předkládaná změna ÚP přímou vazbu. H. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje Požadavky a zásady uvedené v této koncepci jsou návrhem změny č. 5 ÚPO Drnholec respektovány. I. Územně energetická koncepce Územní energetická koncepce vychází ze státní energetické koncepce, obsahuje cíle a principy řešení energetického hospodářství na úrovni kraje a vytváří podmínky pro hospodárné nakládání s energií v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje včetně ochrany životního prostředí a šetrného nakládání s přírodními zdroji energie. Požadavky a zásady uvedené v této koncepci nejsou s návrhem změny č. 5 ÚPO Drnholec ve střetu.


6 2. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ZMĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE. 2.1. Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území Zájmovým územím je správní území městyse Drnholec. Městys leží v Jihomoravském kraji, v okrese Břeclav. Správní území je shodné s územím katastrálním. Území se nachází v nadmořské výšce v rozmezí od 171 m n. m. do 240 m n. m. Intravilánem obce prochází silnice II. třídy č. 414 z Hrušovan nad Jevišovkou do Mikulova, dále se v zájmovém území nachází pouze soustava silnic III. třídy, spojující jednotlivé části obce Drnholec s okolními obcemi. Řešené území se nachází na rozhraní 4 čtverců zoologického síťového mapování: 7064, 7065, 7164 a 7165 (http://www.biolib.cz/cz/toolKFME/). Zájmové území obce náleží z geomorfologického hlediska do Západních vněkarpatských sníženin. Příslušným geomorfologickým celkem je Dyjsko-svratecký úval, přičemž Drnholec náleží do dvou podcelků. Okolí řeky Dyje do podcelku Dyjsko-svratecká niva, zbytek území náleží do podcelku Drnholecké pahorkatiny (okrsek Olbramovická pahorkatina). Geologický podklad celého okolí řeky Dyje tvoří kvartérní aluviální štěrky, písky a spraše, zbytek území leží na terciérních jílech a píscích. Klimatické a hydrologické poměry: Zájmové území se nachází v klimatických oblastech T2 a T4, jenž patří do skupiny teplých a velmi teplých oblastí. T2 (T- teplá oblast) se vyznačuje průměrnými ročními teplotami v lednu -2 až -3 °C a v červenci 18 až 19 °C. Srážky ve vegetačním období činí 350 až 400 mm a v zimním období 200 až 300 mm. Počet dní v roce se sněhovou pokrývkou se pohybuje od 40 do 50 a počet dní s mrazem se pohybuje od 100 do 110. T4 (VT- velmi teplá oblast) se vyznačuje průměrnými ročními teplotami v lednu -2 až -3 °C a v červenci 19 až 20 °C. Srážky ve vegetačním období činí 300 až 350 mm a v zimním období 200 až 300 mm. Počet dní v roce se sněhovou pokrývkou se pohybuje od 40 do 50 a počet dní s mrazem se pohybuje od 100 do 110 (Quitt 1971). Nejvýznamnějším vodním tokem v území je řeka Dyje, jež prochází východní částí území a v severovýchodní části vtéká do v.n. Nové Mlýny. Ve směru Z-V územím protéká Litobratřický potok, který se jihovýchodně od intravilánu městyse Drnholec vlévá do Dyje jako levostranný přítok. Zájmová lokalita náleží do povodí Dunaje. Území neleží v CHOPAV. Pedologické poměry: Převažujícím půdním typem na studovaném území je černozem (arenická, pelická a modální), dále se na jihu území vyskytuje černice fluvická pelická, řeka Dyje a její niva leží na glejové arenické fluvizemi. Biogeografické poměry: Podle Culka (1996) se zájmové území Drnholce nachází v provincii středoevropských listnatých lesů, v podprovincii severopanonské a dvou bioregionech Dyjsko-Moravském a Lechovickém.


7 DYJSKO-MORAVSKÝ BIOREGION Jádro bioregionu leží v termofytiku fytogeografického okresu 18. Jihomoravský úval a v 1. vegetačním stupni (planárním). Bioregion je tvořen především širokými říčními nivami řeky Moravy a jejích přítoků (Dyje, dolní Jihlavy a Svratky). V současnosti mají lužní lesy a orná půda vyrovnané zastoupení, luk je málo, hojné jsou vodní plochy, místy malé hodnoty (Nové Mlýny). Potenciálně převládají lužní lesy, na mokřadech je vyvinuto primární bezlesí. Na části bezlesí jsou vyvinuty přirozené luční porosty. Ve vlhkomilné i suchomilné flóře jsou zastoupeny četné druhy vázané na aluvia dolních toků řek, často z Panonie, kontinentálního (pontickojihosibiřského charakteru). Jsou to např. jasan úzkolistý (Fraxinus angustifolia), máčka plocholistá (Eryngium planum), bledule letní (Leucojum aestivum) a pryšec bahenní (Tithymalus palustris). Vzácně se udržely hájové druhy – zřejmě splavené z vyšších poloh např. zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides), kopytník evropský (Asarum europaeum) a kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera). Fauna bioregionu je součástí severopanonské podprovincie. Významným prvkem luhu jsou periodické záplavové a sněžní tůně s výskytem charakteristických korýšů – žábronožek a listonohů. Tekoucí vody patří převážně do cejnového pásma. Řekami se šíří reintrodukovaný bobr evropský (Castor fiber). Mezi často se vyskytující ptáky patří volavka červená (Ardea purpurea), husa velká (Anser anser), zrzohlávka rudozobá (Netta rufina), luňák červený (Milvus milvus), luňák hnědý (Milvus migrans), orel mořský (Haliaetus albicilla), břehouš černoocasý (Limosa limosa), břehule říční (Riparia riparia), sýkořice vousatá (Panarus biarmicus), slavík modráček (Luscinia svecica) a moudivláček lužní (Remiz pendulinus). Mezi význačné druhy dále patří skokan štíhlý (Rana dalmatina), želva bahenní (Emys orbicularis), z ryb jeseter malý (Ancipersen ruthenus) a drsek větší (Zingel zingel), z měkkýšů např. oblovka lesklá (Cochlicopa lubrica), z hmyzu pestrokřídlec podražcový (Zerynthia polyxena). LECHOVICKÝ BIOREGION Bioregion leží ve středu jižní Moravy a zasahuje velkou částí na území Rakouska. Leží v termofytiku ve východní části fytogeografického okresu Znojemská-brněnská pahorkatina a v severozápadním cípu fytogeografického podokresu Hustopečská pahorkatina. Převažuje zde v 1. vegetační stupeň (dubový), na severních svazích pak 2. bukovo-dubový. Bioregion se skládá ze dvou částí vzájemně oddělených nivami a je tvořen štěrkopískovými terasami s pokryvy spraší a ostrůvky krystalinika. V bioregionu dnes dominují pole, travinobylinná lada jsou vzácná, lesíky jsou téměř výhradně akátové, v luzích vrbové a topolové. Potenciálně větší část území pokrývají dubohabřiny, zejména teplomilné panonské. Na extrémnějších vysychavých stanovištích je možno předpokládat teplomilné doubravy, zřejmě se šípákem. Na skalnatých stanovištích je primární bezlesí – komplex xerotermních typů. Výjimečný je výskyt humolitů s bažinnými olšinami. Skladba flóry je ovlivněna polohou na kontaktu panonské a středoevropské oblasti. Je zde tedy zastoupena řada mezních prvků, např. dub pýřitý (Quercus pubescens), kosatec nízký (Iris pumila), lnice kručinkolistá (Linaria genistifolia) a šalvěj hajní (Salvia nemorosa). Fauna bioregionu je součástí panonské Moravy. Vyznívá zde mnoho druhů, severní hranici zde má např. kudlanka nábožná, pakudlanka hajní a ještěrka zelená. Pro rozsáhlé lány tohoto bioregionu je typický výskyt dropa velkého a lindušky úhorní. Dyje zde má charakter podhorské řeky, patří do parmového pásma, později přechází v pásmo cejnové, Jevišovka patří dokonce do Změna č.5 ÚPO Drnholec - vyhodnocení vlivů na životní prostředí

8 lipanového pásma, ostatní drobné toky patří do pásma pstruhového, dnes jsou však prakticky bez ryb. Mezi významné druhy bioregionu patří např. ježek východní (Erinaceus concolor), netopýr brvitý (Myotis emarginatus), z ptáků husa velká (Anser anser), zrzohlávka rudozobá (Netta rufina), luňák červený (Milvus milvus), drop velký (Otis tarda), vodouš rudonohý (Tringa totanus), vlha pestrá (Merops apiaster), břehule říční (Riparia riparia), sýkořice vousatá (Panurus biarmicus), havran polní (Corvus frugilegus). Z dalších živočichů pak skokan štíhlý (Rana dalmatina), ještěrka zelená (Lacerta viridis), hlemýžď zahradní (Helix pomatia), kobylka sága (Saga pedo) a kudlanka nábožná (Mantis religiosa). BIOCHORY Městys Drnholec se rozkládá na pěti biochorách (dle Culka 2003): 1Lh Širší hlinité nivy 1.v.s. Typ se nachází v v Panoniku na jižní Moravě, je tvořen 4 velkými segmenty s průměrnou plochou 84 km2 a celkovou plochou 334 km2, největší plochu zaujímá niva řeky Moravy. Niva Moravy je široká 3-6 km, Dyje cca. 2-6 km a Svratka s Jihlavou přibližně 1,5-3 km. Díky podstatně silnější fluviální dynamice Moravy jsou podél ní výrazné břehové valy a bezodtoké deprese, u ostatních řek méně nápadné. Zachovány jsou zbytky tůní, příkopy a náhony. Jihlava a Dyje mají ještě z části přirozený tok s meandry, na Svratce jsou krátké přirozené úseky u Velkých Němčic a nad Nosislaví, na Moravě mezi Rohatcem a Bzencem-přívozem (unikátní PP Osypané břehy). Substrát je tvořen povodňovými jílovitými hlínami o mocnosti kolem 5m v nivě Moravy a jemně písčitými hlínami o mocnosti kolem 2m u ostatních řek. Na konvexních březích ve zbývajících meandrech vystupují lavice podložních štěrků a písků a při povodni se dále dotvářejí. Z půd zde převažují fluvizemě, které směrem dále do vrchovin přecházejí do těžších glejových fluvizemí. Půdy jsou zpravidla mírně vlhké a světle hnědošedé barvy. V malých depresích vznikly typické gleje, které dnes zaujímají asi 1% plochy nivy. Klima je velmi teplé a mírně suché (T4), důsledkem depresní polohy jsou však přízemní teplotní inverze, s četnými mlhami díky zvýšené vlhkosti půd. Současné využití krajiny: lesy 29 %, travní porosty 11 %, vodní plochy 8,5 %, pole 46 %, sady 1,5 %, sídla 2 %, ostatní 2,5 %. Pole i lesy tvoří velké celky. V poválečných dobách se v lesích nevhodně zaváděly kultivary topolu a ořešáku černého na úkor původních jasanových doubrav. Lesy s přirozenou skladbou jsou chráněny v MZCHÚ. Zbytky luk jsou nyní hlavně podél řeky Moravy a jsou vázány na jímací území pitné vody a hůře dostupné plochy. Typické byly v loukách roztroušené duby, topoly a vrby, společně s loukami však ustoupily také. Nejcennější luční porosty jsou chráněny v MZCHÚ. Vodní plochy jsou reprezentovány především samotnými vodními toky a většími vodními plochami v okolí řek. Dnes nejčastějším využitím krajiny je orná půda, i když ještě před 50 lety převažovaly louky. Pole jsou velká s přímkovými hranicemi, jež jsou často tvořeny komunikací a lesy. Sady se nacházejí pouze u sídel.


9 1RN Plošiny na zahliněných štěrkopíscích 1. v.s. Typ představuje přechod mezi typem sprašových plošin a typem štěrkopískových teras. Segmenty typu leží v rámci severopanonské podprovincie především v její západní části, kde přitékají hlavní řeky. Typ se nachází v 29 segmentech s průměrnou plochou 15,2 km2 a celkovou plochou 440 km2. Převážná část leží v Lechovickém bioregionu. Pro tento typ biochory jsou typické rozsáhlé roviny, přičemž i mělká údolí a úpady jsou velmi vzácné. Okraje některých teras jsou tvořeny až 30 m vysokými stěrkovými a písčitými svahy. V tomto bioregionu se severně od Hodonína nachází i několik povrchových dolů na cihlářské suroviny. Substrát je tvořen mnohametrovými pokryvy pleistocenních štěrkopísků se slabým pokryvem spraše. Místy je tvořen směsí spraše a vátých písků, či slabým pokryvem vátých písků na slínech. Oproti podobným typům je charakteristická větší kyselost a suchost půd. Převažují zde arenické černozemě, v extrémnějších místech přecházejí až do typických, výjimečně arenických, kambizemí. V lesích jsou udávány luvizemě a kyselé kambizemě. Vlhčí půdy typu černic se nacházejí ve vzácných sníženinách a prameništích, kde je pokryv štěrkopísku slabý. Půdy mají hnědošedou barvu. Klima je velmi teplé a suché (T4), přízemní teplotní inverze jsou střední až slabé. Problematické jsou silné větry na holých pláních. Současné využití krajiny: lesy 7 %, travní porosty 0,5 %, vodní plochy 1 %, pole 73 %, vinice a sady 8 %, sídla 7 %, ostatní 3,5 %. Zcela dominují pole tvořící velké celky, které jsou často odděleny větrolamy (javor klen, jasan, dub, lípy, cizokrajné dřeviny). Poměrně často se zde však vyskytují remízky i středně velké lesní celky. Jsou tvořeny převážně akáty nebo směsí akátů a dubů, výjimečně i habrovými či jasanovými doubravami nebo uměle vysazenými bory. Travní porosty zde prakticky chybějí, nejčastěji jsou v opuštěných pískovnách. Vodní toky i stojaté vody jsou velmi vzácné, tvořené většinou odvodňovacími příkopy, drobnými alochtonními toky nebo zatopenými částmi pískoven. Leží zde i okraje vodní nádrže Nové Mlýny. Vinice a sady tvoří jednak velké celky v polích, tak i malebnou drobnou držbu po obvodech vesnic. 1RB Plošiny na slínech 1. v.s. Typ se nachází v celé severopanonské podprovincii s výjimkou širokých niv a okrajů podprovincie. Je tvořen 24 segmenty s průměrnou plochou 11,2 km2 a celkovou plochou 270 km2. Největší rozlohu má v Hustopečském bioregionu, naopak nejmenší v Hodonínském. Reliéf je zpravidla slabě zvlněná rovina s plochými pahorky a se širokými plochými depresemi. Součástí typu jsou nezřetelné úzké potoční nivy. Netypickým unikátem v typu je nejmenší pahorek vápencového bradla Pálavy – asi 20 m vysoký Šibeniční vrch se skalkami až 6 metrů vysokými. Substrát tvoří neogenní slín, paleogenní vápnité flyšové jíly a zvětraliny těchto hornin. Místy jsou slabé pokryvy spraší. Na Šibeničním vrchu vystupují útržky jurských vápenců. Deprese bývají vlhčí s pelickými, silně vápnitými černozeměmi, často se slabým solončakováním. Na plochých elevacích a plošinách bývají karbonátové černozemě, někdy též solončakové. Zrnitostně jsou to těžší střední půdy a mají tmavohnědošedou až černou barvu. Změna č.5 ÚPO Drnholec - vyhodnocení vlivů na životní prostředí

10 Klima je velmi teplé a suché (T4). V depresích jsou středně výrazné přízemní teplotní inverze, které společně s vlhčími půdami nevytváří vhodné podmínky pro xerotermofyty, naopak je tomu na plochých návrších a rovinách s výhřevnějšími půdami, kde jsou podmínky pro xerotermofytní biotu příznivější. Současné využití krajiny: lesy 2 %, travní porosty 0,5 %, vodní plochy 2 %, pole 82,5 %, sady a vinice 5,5 %, sídla 4,5 % a ostatní 3 %. Už od počátku středověku zde dominovala orná půda, dnes je v extrémně velkých celcích a prakticky bez dřevin. Ohraničena bývá komunikacemi a sady na okrajích sídel. Lesy jsou vzácné, převažují akátiny, v depresích topoliny. Lesy a jejich okraje jsou silně ruderalizované. Drobné nivní lesíky jsou chráněny v PP Žabárník JV od Brna. Ojedinělé jsou větrolamy (jasan, javor, kultivary dřevin), podél cest dožívají ovocná stromořadí. Sady a vinice jsou jednak v drobné držbě po obvodu vesnic, jednak ve velkoprodukčních celcích dále od vsí. 1PB Pahorkatiny na slínech 1. v.s. Typ je vázán na okrajové části severopanonské podprovincie. Dohromady je tvořen 25 většinou menšími segmenty s průměrnou plochou 7,1 km2 a celkovou plochou 117 km2. Nejvíce je zastoupen v Hustopečském bioregionu, kde převýšení svahů bývá 60-130 m. Svahy jsou zpravidla rozčleněny úpady a některé jsou velmi příkré. Často se vyskytuje sprašový pokryv různé mocnosti. Hojné jsou sesuvy, výjimečně se objevují i výraznější prameniště. Některé kopce byly v 80. letech 20. století megalomansky zterasovány. V Hustopečském bioregionu jsou vlivem hlubinné těžby lignitu časté několikametrové poklesy. Slíny mívají vložky rozpadavých vápnitých pískovců a vzácně i několik metrů mocné pevné vrstvy pórovitých vápenců. Tyto vápence bývaly těženy v dnes již opuštěných lomech. Z půd převažují karbonátové černozemě s proměnlivou vrstvou humusu, takže na konvexních tvarech často vystupuje světlé podloží. V lesích jsou udávány hnědozemě, na spraších luvizemě i hnědozemě černozemní, na výchozech u Valtic jsou tmavohnědé rendziny. Klima je velmi teplé a suché (T4), v detailu se projevuje rozdílné ozáření svahů, na dně úpadů a úpatí bývají středně silné teplotní inverze. Současné využití krajiny: lesy 10%, travní porosty 6 %, vodní plochy 1 %, pole 52 %, vinice a sady 26 %, sídla 3 %, ostatní 2 %. Nejrozšířenější jsou pole (středně velká), místy ještě rozčleněná mezemi s ruderálními porosty (bez černý, akát, růže šípková). Lesy jsou malé, zpravidla na nejstrmějších a severních svazích. Převažují akátiny – především v Lechovickém regionu. V Mikulovském a Hustopečském bioregionu se nachází několik cenných dřínových šípákových doubrav. Nejstrmější svahy a výchozy vápenců hostí ještě poměrně četná stepní lada s křovinami nebo porosty akátů (často jsou chráněna v rámci MZCHÚ). Vodní plochy jsou zastoupeny ojedinělými strouhami a jedním rybníčkem. Četné a typické jsou sady a vinice. Převažují rozsáhlé velkoprodukční celky na polích, jsou zde však i malebné části u vsí tvořené záhumenky. 1RE Plošiny na spraších 1. v.s. Typ se nachází v celém severopanonské podprovincii s výjimkou niv, nejhojnější je však v její západní části. V ČR je tvořen 20 rozsáhlými segmenty s průměrnou plochou 19,8 km2 a celkovou plochou 397 km2. Reliéf tvoří velmi rozsáhlé plošiny. V některých případech se Změna č.5 ÚPO Drnholec - vyhodnocení vlivů na životní prostředí

11 nápadněji svažují k okrajům, kde se nacházejí protáhlé ploché sníženiny tvaru velmi malých údolí s hloubkou do 15 m. Segmenty tohoto typu se nacházejí nejčastěji na sprašových překryvech štěrkopískových teras, substrátem je karbonátová spraš. Půdy jsou téměř výhradně typické černozemě s tmavohnědošedou barvo. V lesích jsou uváděny hnědozemě. Stálé vodní toky zde téměř chybějí, kde jsou Klima je velmi teplé a suché (T4), přízemní teplotní inverze jsou nevýrazné. Nebezpečím je na velkých holých pláních silný vítr a následná větrná eroze. Současné využití krajiny: lesy 1 %, travní porosty 0 %, vodní plochy 1 %, pole 85 %, sady a vinice 6,5 %, sídla 4 %, ostatní 2,5 %. Pole v tomto typu biochory dosahují maximálního podílu a tvoří extrémně velké celky. Ohraničena jsou především komunikacemi a větrolamy. Lesy jsou zastoupeny ojedinělým akátovými a topolovými remízky. Dřevinná vegetace je tvořena především větrolamy (jasan, javor klen, topol černý, duby, cizokrajné dřeviny). Lužní lesík s bohatou avifaunou je chráněn v PP V olších. Travnatobylinnou vegetaci zastupují hlavně ruderální prosty v příkopech u silnic. U dolní novomlýnské nádrže vznikl vlivem zvýšené vodní hladiny mnohahektarový ruderalizovaný mokřad. Vodní plochy nezabírají ani 1 % typu. Nachází se zde několik menších rybníků, největší je nádrž Oleksovice (72 ha). Stálé vodní toky až na výjimky chybějí. Sady a vinice jsou především v drobné držbě po obvodech vesnic, na Znojemsku jsou na plochých jižních svazích i velkoprodukční vinice ve volné krajině. Podél silnic dožívají ovocná stromořadí se solitéry lip. Fytogeografická klasifikace a potenciální přirozená vegetace: Z fytogeografického hlediska území náleží do oblasti termofytika – obvodu Panonského termofytika, okrsků č. 16 Znojemsko-brněnská pahorkatina a 18a Dyjsko-svratecký úval. Potenciální přirozenou vegetací je na většině území prvosenková dubohabřina (Primulo verisCarpinetum). Jsou pro ni typické dvoupatrové nebo třípatrové porosty s dominantním habrem (Carpinus butulus) nebo duby (Qurcus petraea, Q. robur) a s výrazným zastoupením teplomilných druhů. Keřové i bylinné patro je druhově pestré, s převládajícími mezofytními hájovými druhy a s řadou druhů společných pro teplomilné doubravy. podél řeky Dyje se do prvosenkových dubohabřin zařezává široký pás jilmových jasenin (Fraxino pannonicae-Ulmetum) v komplexu s topolovou jaseninou (Fraxino-Populetum). Porosty více nebo méně přirozeného složení mají bohatou vertikální strukturu. Tvoří ji tři až čtyři patra, z nichž zejména patro stromové a bylinné bývá často členěno v další vrstvy. Dominantami stromového patra jsou jasan úzkolistý (Fraxinus angustifolia subsp. danubialis) a dub letní (Quercus robur), ve spodním stromovém patru je častá lípa srdčitá (Tilia cordata) a jilmy (Ulmus minor, U. laevis). V příměsi se objevuje jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a topoly (Populus nigra, P. alba). Ve vlhčích místech nalezneme olši (Alnus glutinosa). V hustém keřovém patru jsou kromě zmlazených dřevin stromového patra časté svída krvavá (Swida sanguinea) a bez černý (Sambuscus nigra), z lián zde roste chmel (Humulus lupulus). Pod hustě zapojeným keřovým patrem dosahuje bylinné patro jen nižší pokryvnosti, v porostech s nižším podílem keřů však tvoří souvislý kryt. Jeho dominantami jsou v jarním období dymnivka (Corydalis cava) a orsej (Ficaria bulbifera) a často též diagnostický druh bledule letní (Leucojum aestivum).


12 V letním aspektu dominují popenec (Glechoma hederacea), kopřiva (Urtica dioica) a ostružiník sivý (Rubus caesius). Na sever území zabíhá sprašová doubrava s Quercus petraea, Q pubescens, Q. robur (Quercetum pubescenti-roboris). Je tvořena světlými, většinou však sekundárně prosvětlenými doubravami s dominantním dubem zimním (Quercus petraea), šípákem (Q. pubescens) a dubem letním (Quercus robur). Keřové patro bývá v málo narušených porostech výrazně vyvinuto a jsou v něm zastoupeny především ptačí zob obecný (Ligustum vulgare), javor babyka (Acer campestre) a hloh (Crataegus monogyna). Nejběžnějšími dominantami bylinného patra jsou strdivka jednokvětá (Melica uniflora), třemdava bílá (Dictamnus albus), kosatec trávovitý (Iris graminea) s druhy mezofilních lesů zvonek řepkovitý (Campanula rapunculoides), srha hajní (Dactylis polygama), mařinka vonná (Galium odoratum) a dalšími. Mechové patro je zastoupeno sporadicky nebo chybí. Zvláště chráněná území Ve správním území městyse Drnholec se nenachází žádné zvláště chráněné území. Lze proto vyloučit negativní ovlivnění ZCHÚ realizací navržené změny č. 5 ÚP Drnholec. Území soustavy Natura 2000 Ve správním území městyse Drnholec se nachází dvě evropsky významné lokality (EVL) Baštinský potok (kód lokality CZ0623022) a Drnholecký luh (kód lokality CZ0623799). Žádná z navržených změn využití území v rámci hodnocené změny územního plánu neleží přímo v těchto EVL či dalších lokalitách Natura 2000. Poloha řešeného správního území městyse Drnholec ve vztahu k lokalitám soustavy Natura 2000 (zdroj: http://geoportal.gov.cz). k.ú.Drnholec

PO Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny

EVL Baštinský potok EVL Drnholecký luh

EVL Slanisko Novosedly

EVL Dunajovické kopce

EVL Baštinský potok (kód lokality CZ0623022) má rozlohu 9,44 ha a byla vyhlášena nařízením vlády 132/2005 Sb. Území leží na jižním okraji horní Novomlýnské nádrže. Jedná se o soustavu


13 menších vodních toků a odvodňovacích kanálů mezi obcemi Novosedly, Drnholec a silnicí Drnholec-Novosedly. Předmětem ochrany je: • piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis). EVL Drnholecký luh (kód lokality CZ0623799) má rozlohu 149,6 ha a byla vyhlášena nařízením vlády 132/2005 Sb. Lokalita se nachází poblíž soutoku Dyje a Jevišovky. Tvoří ji část lesního celku na pravém břehu Dyje, mezi obcemi Drnholec, Jevišovka a Novosedly. Předmětem ochrany EVL jsou následující evropsky významné druhy živočichů: • kuňka ohnivá (Bombina bombina) • lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus) V katastrálním území Drnholec nebyly vymezeny žádné ptačí oblasti. V sousedním katastrálním území se však nachází ptačí oblast (PO) Střední nádrž Nové Mlýny. Možný vliv navrhovaných změn 5.20 a 5.21 na tuto ptačí oblast byl konstatován jako jeden z bodů ve zprávě o pořízení a projednání návrhu zadání změny č. 5 územního plánu městyse Drnholec. Možné ovlivnění lokalit soustavy Natura 2000 v důsledku realizace hodnocené změny územního plánu obce Drnholec konkrétně nebylo vyloučeno stanoviskem krajského úřadu Jihomoravského kraje (č.j.: JMK 96882/2010) dle §45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění). Památné stromy V zájmovém území obce Drnholec se nenachází žádné památné stromy. Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability (ÚSES) je obecně tvořen soustavou biocenter vzájemně propojených biokoridory. Principiálně je rozlišován územní systém ekologické stability ve třech úrovních – nadregionální, regionální a lokální ÚSES V řešeném území se vyskytují následující prvky ÚSES: Nadregionální ÚSES: Řešeným územím prochází nadregionální biokoridor Soutok - Údolí Dyje (K161), v rámci něhož jsou vymezeny 2 osy, každá pro odlišný vegetační typ, zde V (vodní) a N (nivní). Regionální ÚSES: Podél trasy NRBK K161 leží regionální biocentrum RBC 32 Drnholecký luh (rozsáhlý lužní les v jižním cípu katastru Drnholce), RBC 50 Rákosinky (luční komplex ve východní části území) a RBC 33 Malá lada (poměrně rozsáhlé území na západním okraji katastru, zahrnuje lesní i nelesní biotopy). Lokální ÚSES: Obec má na svém území vymezeno několik lokálních biocenter (LBC), jsou to např.: - LBC Nad Drnholcem (lesní pás na levém břehu Dyje v jižní části k.ú.) - LBC U Drnholeckých luk (luční pás podél pravého řeku Dyje) - LBC Na Hrušovanském (lesní plocha situovaná na JZ k.ú.) - LBC U Křížku (nelesní plocha západně od komunikace III. třídy č. 4143 z Jevišovky) Změna č.5 ÚPO Drnholec - vyhodnocení vlivů na životní prostředí

14 - LBC Akátový potok (břehový porost v prostoru louky přecházející v souvislou lesní plochu na březích Akátového potoka) - LBC Lada (souvislý lesní komplex severozápadně od intravilánu) Lokální biocentra jsou propojeny sítí lokálních biokoridorů. Po severozápadním okraji katastru se táhne další systém lokálních biocenter a biokoridorů, které však většinou své plochy spadají do sousedního katastru. Poloha řešeného správního území městyse Drnholec ve vztahu k lokalitám ÚSES (zdroj: ÚAP ORP Mikulov). hranice k.ú.Drnholec

RBC 33 RBC 50

RBC 32

K územním střetům mezi prvky ÚSES a návrhy změn využití území v rámci předložené změny č. 5 ÚP městyse Drnholec nedochází. Lze tedy konstatovat, že nový ÚP městyse Drnholec nebude mít negativní dopad na plnění funkcí územního systému ekologické stability. Významné krajinné prvky: Významnými krajinnými prvky (VKP) jsou dle ustanovení § 3 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění: lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy, resp. jiné části krajiny zaregistrované podle § 6 výše citovaného zákona. Na území městyse Drnholec se nenachází žádné registrované významné krajinné prvky. V území se však vyskytuje několik VKP ze zákona (drobné lesní porosty, drobné vodní plochy apod.). Návrhové plochy změny č. 5 ÚP Drnholec do prostoru VKP však prakticky nezasahují. Změna č.5 ÚPO Drnholec - vyhodnocení vlivů na životní prostředí

15 Výjimkou je část návrhové plochy 5.14 v jejímž východním rohu se nachází porost měkkého (vrbo-topolového) luhu, který je vhodné zachovat. Ostatní ochranářsky významné lokality: V rámci navržených ploch změn využití území v prostoru Drnholce bylo vytipováno několik ploch, jež se vyskytují v blízkosti důležitých významných krajinných prvků – toku Dyje, lesních remízů či slepého ramene ve větší vzdálenosti od okraje stávajícího intravilánu obce. Na těchto plochách byl proto proveden podrobnější terénní průzkum. Výsledky a posouzení těchto ploch jsou v tomto elaborátu dále hodnoceny v kapitole 4. 2.2. Charakteristika území Geografická poloha, širší územní vztahy, rozvojové předpoklady. Městys Drnholec je samostatná obec se sídlem obecního úřadu, správní území je tvořeno jedním katastrálním územím Drnholec. Městys leží v Jihomoravském kraji, v okrese Břeclav. Patří do správního území obce s rozšířenou působností Mikulov. Obcí s pověřeným obecním úřadem je rovněž Mikulov. V Drnholci žije cca 1670 obyvatel, trend osídlení je setrvalý. Drnholec sousedí s následujícími katastrálními územími: Vlasatice, Pasohlávky, Brod nad Dyjí, Novosedly a Jevišovka v okrese Břeclav, Litobratřice a Troskotovice v okrese Znojmo. Zastavěné území obce je v současné době zastavěno poměrně intenzivně a poskytuje málo možností pro zahušťování další výstavbou. Kompaktní charakter zástavby intravilánu obce vyvolal nutnost hledat pro novou obytnou výstavbu i vhodné pozemky mimo zastavěné území obce. Zastavitelné území bylo předchozími změnami ÚPO v návaznosti na současnou zástavbu postupně rozšiřováno, což dále činí i navrhovaná změna č.5. V ní jsou nově vymezeny plochy zastavitelného území smíšené obytné,plochy bydlení venkovského typu, plochy výroby a skladování a plochy rekreace - kempy a tábořiště. Obec Drnoholec má z hlediska svých geografických dispozic zejména rekreační potenciál. Jejím správním územím procházejí turistické stezky a cyklotrasy nadmístního významu, blízkost vodních ploch a Dyje dává možnost koupání, poloha na jihu republiky zajišťuje poměrně stálé teplé klima. Zaměstnanost v území je dána zejména zemědělstvím zaměřeným na vinařství a s ním spojenými obory, dále na podnikáním v rekreačních aktivitách, průmyslové aktivity jsou dostupné v okolních větších sídlech (Hrušovany, Mikulov). Městys se rozrůstá na levém břehu řeky Dyje z historického jádra tvořeného zámkem a kostelem, jež tvoří významnou dominantu celého území. Městys má výrazný charakter malého městečka. Územní rozvoj je dlouhodobě směřován prakticky rovnoměrně ve všech směrech od historického jádra obce, s výjimkou směru východního, kde výstavbu limituje kontakt s řekou Dyjí.


16


17 V historickém jádru městyse Drnholec se nacházejí evidované nemovité kulturní památky: Číslo rejstříku

Název Sídelní útvar Část obce okresu

čp.

Památka

Ulice,nám./umístění č.or.

26843 / 71232

Břeclav Drnholec

Drnholec

kostel Nejsvětější Trojice

44775 / 71241

Břeclav Drnholec

Drnholec

socha sv. Floriána

89105 / 71242

Břeclav Drnholec

Drnholec

socha sv. Jana u kostela (pův. na Nepomuckého mostě) nám. Svobody

u kostela

38036 / 71240

Břeclav Drnholec

Drnholec

sloup se sousoším Mariánský sloup

89106 / 71243

Břeclav Drnholec

Drnholec

sloup - pylon

u kostela (pův. na mostě)

29086 / 71233

Břeclav Drnholec

Drnholec čp.1

radnice

nám. Svobody

45523 / 71234

Břeclav Drnholec

Drnholec čp.2

fara

nám. Svobody

29380 / 71237

Břeclav Drnholec

Drnholec čp.5

měšťanský dům

nám. Svobody

8

34110 / 71238

Břeclav Drnholec

Drnholec čp.6

měšťanský dům

nám. Svobody

10

22069 / 71239

Břeclav Drnholec

Drnholec čp.64

měšťanský dům

nám. Svobody

46123 / 77130

Břeclav Drnholec

Drnholec čp.201

venkovský dům

Tyršova

26646 / 71228

Břeclav Drnholec

Drnholec čp.367 zámek

Zámek

V katastrální území městyse Drnholec je pohlíženo jako na území archeologických nalezišť. Při zásazích do terénu na takovém území může dojít s velkou pravděpodobností k narušení archeologických objektů nebo situací a je tedy nezbytné provedení záchranného archeologického výzkumu (ustanovení § 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů). Ložiska nerostných surovin a jejich využití V území dotčeném změnou ÚP se ložiska nerostných surovin nevyskytují. Změna č.5 ÚPO Drnholec - vyhodnocení vlivů na životní prostředí

18

Poddolovaná a sesuvná území. Do řešeného území nezasahují ani poddolovaná, ani sesuvná území, tj. území s nepříznivými inženýrsko – geologickými poměry ve smyslu § 13 zákona č.62/1988 Sb. v platném znění. 2.3.Předpoklad vývoje území, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace. V rámci navrhované změny č. 5 ÚPO Drnholec jsou řešeny následující plochy, z nichž některé jsou již z velké části zastavěny nebo jsou ve stadiu projekčních i realizačních příprav (např. budování inženýrských sítí): • Plocha 3.1 na západním okraji městyse: plocha již byla kompletně zasíťována a byla zahájena výstavba rodinných domů. Prvních 5 RD je již uvedeno do užívání. • Plochy na konci ul. Husovy: jedna z ploch již byla zastavěna • Plochy v jižní části městyse, v okolí sýpky: Severní část území ji byla zastavěna (Sýpka I), v jižní část se výstavba připravuje (plochy byly rozparcelovány, zpracovává se projektová dokumentace pro stavební povolení na komunikaci a inženýrské sítě • Plocha v jihovýchodní části městyse: plocha dosud nezastavěna, nadále je využívána k zemědělským účelům • Plochy 3.7 ve východní části městyse: plocha dosud nezastavěna, nadále je využívána k zemědělským účelům. O výstavbu v této lokalitě není zájem pro vysokou hladinu spodní vody. • Plocha v severovýchodní části městyse na ul. Smetanova: plocha je zastavěna cca z 1/3 • Plocha jižně od ul. Wolkerovy: plocha je již zastavěna. • Plocha v jihozápadní části městyse, ulice souběžná s Hrušovanskou: jedná se o zahrady stávajících rodinných domů, výstavba zde bude postupná a velmi dlouhodobá (majitelé pozemky využívají k zemědělským účelům a ponechávají pro případnou výstavbu RD rodinnými příslušníky). Důvodem pro zpracování navrhované změny ÚP jsou především požadavky na rozšíření ploch pro bydlení, na vytvoření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu (návrh kempů a rybníka) a rozšíření zemědělského letiště - změna na sportovní letiště. Změna č. 5 územního plánu navazuje na urbanistickou koncepci stanovenou platným územním plánem včetně předchozích změn a dále ji rozvíjí. Nové zastavitelné plochy pro bydlení jsou vymezeny převážně na jižním, severním a severozápadním okraji městyse. Severovýchodně od městyse, v blízkosti Dyje, je vymezeno několik zastavitelných ploch určených pro rekreaci. Navrhovány jsou plochy s odůvodněním potřeb jejich realizace: Ozn. změn y 5.1 Dl

Obsah změny Plochy dopravy - letiště

Odůvodnění Jedná se o rozšíření současné plochy zemědělského Změna č.5 ÚPO Drnholec - vyhodnocení vlivů na životní prostředí

19 letiště. Umístění v jiné lokalitě - bez návaznosti na stávající letiště by bylo nelogické. Změnou nedojde k rozšíření zastavitelných ploch. Plochy navazují na zastavěné území obce. Jsou snadno dostupné ze stávajících komunikací a nevyvolávají zásadní investice. Plochy poskytnou možnost pro rozvoj potřebného občanského vybavení a služeb. Zastavitelná plocha pro bydlení v rodinných domech navazuje na zastavěné území obce. Nezainvestované území. Bude nutné vybudování místní komunikace a sítí technického vybavení. Zastavitelná plocha pro bydlení v rodinných domech navazuje na zastavěné území obce. Využití bude problematické vzhledem k procházejícímu vedení VN a jeho ochrannému pásmu. Nezainvestované území. Bude nutné vybudování místní komunikace a sítí technického vybavení. Zastavitelná plocha smíšená obytná navazuje na současně zastavěné území. Ze severu je ohraničena dílčí návrhovou plochou zeleně zahrad. Plochu bude potřeba zainvestovat. Plocha poskytne možnost pro rozvoj potřebného občanského vybavení a služeb. Změna současného využití orné půdy na zeleň zahrad je vyvolána požadavky vlastníků. Jedná se o mnoho dlouhých úzkých parcel využívaných k drobné zemědělské výrobě, včetně sadovnictví a skleníků.

5.2 So 5.3 So

Plochy smíšené obytné Plochy smíšené obytné

5.4 Bv

Plochy bydlení venkovského typu

5.5 Bv


5.6 So

Plochy smíšené obytné

5.7 Zz

Změna využití na zeleň zahrad

5.8 Bv


Zastavitelná plocha pro bydlení v rodinných domech navazuje na zastavěné území obce. Využití bude problematické vzhledem k procházejícímu vedení VN a jeho ochrannému pásmu. Nezainvestované území. Bude nutné vybudování místní komunikace a sítě technického vybavení.

5.9 So


Zastavitelná plocha smíšená obytná navazuje na zastavěné území obce. Plocha je využitelná bez dalších potřebných investic. Plocha poskytne možnost pro rozvoj potřebného občanského vybavení a služeb.

5.10 Bv


Rozsáhlá zastavitelná plocha pro bydlení volně navazuje na současné zastavitelné území. Nezainvestované území. Bude nutné vybudování místní komunikace a sítě technického vybavení.

5.11 Bv


Zastavitelná plocha bydlení venkovského typu navazuje na zastavěné území obce. Plocha je


20 využitelná bez dalších potřebných investic. V souvislosti s návrhem plochy 5.11 byla zrušena plocha vymezená v platném územním plánu pro hřbitov. Vzhledem k specifickému charakteru okolní zástavby a pohledové exponovanosti plochy se požaduje vypracování architektonické části projektové dokumentace autorizovaným architektem. 5.12 Bv


Zastavitelná plocha bydlení venkovského typu navazuje na zastavěné území obce. Nezainvestované území. V ose plochy-napojením z ulice Hrušovanské bude nutné vybudování místní komunikace a sítě technického vybavení.

5.13 Bv


Drobná plocha pro bydlení venkovského typu uvnitř obce, nevyžaduje další zainvestování.

5.14 Rk

Plochy rekreace - kempy a tábořiště

5.15 Rk


Plocha pro kemp na břehu řeky Dyje severně od okraje obce, vyvolána požadavkem obce. Technická infrastruktura je v dosahu dopravní napojitelnost ze silnice III/39613 - Nová Ves - Drnholec. Plocha přinese obci pracovní místa a podpoří ekonomiku. Plocha pro kemp na břehu řeky Dyje severně od zástavby obce, vyvolána požadavkem obce. Technická infrastruktura je v dosahu, dopravní napojitelnost ze silnice III/39613 - Nová Ves Drnholec. Plocha přinese obci pracovní místa a podpoří ekonomiku.

5.16 Jv

Vodní plochy - jezera, rybníky

Víceúčelový rybník v sousedství navrhovaných ploch pro kempy. Rybník bude sloužit jako rezervoár závlahové vody, pro rekreaci a rybolov a dále bude mít retenční prostor pro funkci poldru.

5.17 Tv

Plochy pro technické vybavení - zásobování vodou Změna využití na území drobné výroby

Plocha pro rozšíření stávající čerpací stanice určené k závlahám a dočerpání rybníka.

5.19 Vs

Plochy výroby a skladování

5.20 Re

Plochy rekreace - kempy a

Plocha pro výrobu a skladování navazuje na průmyslovou oblast na západním okraji městyse a je snadno dostupná ze silnice III/4154 - Litobratřice Drnholec. Plocha přinese do obce potřebná pracovní místa Plocha rekreace ležící na břehu závlahového kanálu

5.18 Vd

Změna návrhu smíšeného centrálního území na plochy výroby drobné, leží na východním okraji zastavěného území městyse v sousedství významného krajinného prvku Mokřiny.


21 tábořiště

podél řeky Dyje severovýchodně od městyse. Plochou prochází výhledová trasa silničního spojení R52. V ZUR je však R52 řešena mimo k.ú. Drnholec, vypuštění této výhledové komunikace nebylo předmětem změny č. 5 ÚPO.

5.21 Re


5.22 Bv


Plocha rekreace ležící na břehu závlahového kanálu podél řeky Dyje severovýchodně od městyse. Plocha umožní kontrolovat rekreaci, která v místě v současné době probíhá neřízeně. Drobná plocha pro bydlení leží v zastavěném území obce v rezidenční lokalitě. Nevyvolává žádné nároky na dopravní a technickou infrastrukturu.

5.23 Bv


Drobná plocha pro bydlení na ulici Lidické, leží v rezidenční lokalitě, nevyvolává nároky na dopravní a technickou infrastrukturu.

5.24 Bv


Rozsáhlá lokalita pro bydlení venkovského typu logicky navazuje na předchozí etapy výstavby rodinných domů v této lokalitě. Napojitelná je z ulice Hrušovanské na západě, s vyústěním taktéž na ulici U Sýpky na východě zastavěného území.

5.25 So


Návrh plochy smíšené obytné pokrývá oblast různorodého využití (orná půda, vinné sklepy, garáže, zahrady). Využití plochy je limitováno procházejícím elektrickým vedením VN a jeho ochranným pásmem. Plocha je dopravně a technicky napojitelná z ulice Wolkerovy.

Při nerealizaci navrhované změny ÚP by došlo k následujícím střetům: -

nebyl by zajištěn soulad mezi krajskými koncepčními dokumenty a ÚPO Drnholec,

-

nebyl by zajištěn dostatečný prostor pro rozvoj obce jak z hlediska výstavby obytných objektů, tak z hlediska potřeb podnikatelských aktivit, nebo by nastaly neorganizované zábory ZPF a realizace podnikatelských aktivit v tomto území nevhodných nebo přinášejících zásadní negativní vlivy, nově zastavované plochy by nebyly zajištěny z hlediska zásobování energiemi,

-

mohlo by docházet k živelnému rozvoji rekreace v blízkosti zvláště chráněných území.

Současně by však nedošlo k navrhovanému záboru ZPF a PUPFL, který není zanedbatelného rozsahu a zahrnuje i kvalitní půdy. V případě neuplatnění změny č.5 ÚP lze očekávat, že by tato zemědělská půda byla řádně obhospodařována. Dále by nebyl dostatečně zvážen možný vliv některých ploch na prvky soustavy Natura 2000, v daném případě se jedná zejména o plochy 5.20 a 5.21, tj. plochy rekreace navrhované v těsné blízkosti ptačí oblasti Střední Novomlýnská nádrž. Změna č.5 ÚPO Drnholec - vyhodnocení vlivů na životní prostředí

22

3. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY. Složkami životního prostředí, které by mohly být uplatněním navrhované změny významně ovlivněny, jsou zejména: Půda Stručná charakteristika půd v území byla uvedena v kapitole 2. V řešeném území se nachází zemědělská půda těchto hlavních půdních jednotek: HPJ 01 - Černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, půdy středně těžké, bez skeletu, velmi hluboké, převážně s příznivým vodním režimem HPJ 04 - Černozemě arenické na píscích nebo na mělkých spraších (maximální překryv do 30 cm) uložených na píscích a štěrkopíscích, zrnitostně lehké, bezskeletovité, silně propustné půdy s výsušným režimem HPJ 05 – Černozemě modální a černozemě modální karbonátové, černozemě luvické a fluvizemě modální i karbonátové na spraších s mocností 30 až 70 cm na velmi propustném podloží, středně těžké, převážně bezskeletovité, středně výsušné, závislé na srážkách ve vegetačním období HPJ 08 - Černozemě modální a černozemě pelické, hnědozemě, luvizemě, popřípadě i kambizemě luvické, smyté, kde dochází ke kultivaci přechodného horizontu nebo substrátu na ploše větší než 50 %, na spraších, sprašových a svahových hlínách, středně těžké i těžší, převážně bez skeletu a ve vyšší sklonitosti HPJ 21 - Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na lehkých, nevododržných, silně výsušných substrátech Investice do půdy V okolí městyse jsou vybudována rozsáhlá zúrodňovací opatření, která jsou zakreslena v grafické části územního plánu. Některé změny č. 5 ÚPO Drnholec leží v území, kde byly provedeny závlahy a odvodnění. Značná část záborů potřebných pro realizaci změny č. 5 zahrnuje i zábory I. a II. třídy ochrany půd, čemuž se ovšem v daném území nelze vyhnout. Zábory pro jednotlivé návrhové plochy jsou uvedeny v kapitole 4. Největší dopad bude mít zábor cca 17 ha pro plochu chovného rybníka (celá plocha je na pozemcích I. a II. bonity), významné jsou i zábory pro plochy pro rekreaci. Změna č. 5 nevyvolá zábor pozemků určených k plnění funkce lesa podle zvláštních předpisů. Voda - odtokové poměry v území


23 Území se nachází v povodí řeky Dyje. Do východní části katastrálního území zasahuje záplavové území Q100 vodního toku Dyje, dílčí změny č. 5 ÚPO Drnholec jsou situovány mimo záplavové území. V záplavovém území zvláštní povodně pod Vodním Dílem Znojmo se nacházejí návrhové plochy 5.14, 5.15 a 5.16. Z hlediska vlivu na odtokové poměry bude vždy působit negativně jakékoliv další zpevňování povrchu s následným zrychlením odtoku srážkových vod v území a zvyšováním nebezpeční povodní za vysokých srážkových úhrnů. Z tohoto důvodu je nutno vyžadovat v souladu s platnými předpisy opatření pro zpomalení odtoku srážkových vod ze zastavěného území, zejména zasakování, retenci, zatravňování pásu břehů kolem vodotečí apod. Z hlediska systému odkanalizování bude území beze změn. Hluková zátěž Hluková zátěž v území není v současné době v území zásadním problémem, a to ani podél místních komunikací. V tomto směru se neočekává významné zhoršení stávajících hlukových poměrů v území vůči současné ani výhledové obytné zástavbě, lze však samozřejmě předpokládat, že se zastavěním dalšího (dnes volného) území se posune i izolinie hlukové zátěže z běžného provozu v lokalitě (pojezdy vozidel, pohyb osob). Tento ruch může negativně působit zejména na chráněné složky přírody. Proto byly některé rizikové plochy podrobněji posouzeny a vyhodnoceny z pohledu potřeby ochrany přírody (viz dále kapitola 4). ÚSES ÚSES byl popsán v kapitole 2. Na průběh funkčnost ÚSES nebude mít realizace změny č. 5 ÚPO Drnholec vliv. Natura 2000 Stručný popis dotčených prvků soustavy Natura 2000 je uveden v kapitole 2, podrobněji je pak rozveden v autorizovaném hodnocení vlivů na EVL a PO (část B vyhodnocení vlivů změny č. 5 ÚPO Drnholec). Pro potřeby zvážení možných dopadů na ptačí oblasti a evropsky významné oblasti bylo krajským úřadem JMK vydáno stanovisko nevylučující možný významný vliv na tyto prvky. Výše uvedené stanovisko orgánu ochrany přírody vycházelo z úvahy, že hodnocený záměr sice není lokalizován přímo na území ptačí oblasti Střední nádrž Nové Mlýny, ale svou věcnou povahou může mít přímé negativní vliv na příznivý stav předmětů ochrany dané PO. Jedním z motivů ochrany dané ptačí oblasti jsou zimující vodní ptáci, jmenovitě husy, které se zde shromažďují v počtu desítek tisíc kusů. Ze střední nádrže se každodenně rozlétají za potravou do širokého okolí, 25-30 km, někdy až 40 km daleko. Některé návrhové plochy (změna č. 5.20, 5.21) se nacházejí v blízkosti předmětné ptačí oblasti. Na husy jsou vázáni orli mořští, kteří jsou taktéž předmětem ochrany dané ptačí oblasti. Sledují hejna hus, loví slabší či poraněné jedince. Rozloha území, které je pro husy využitelné, je přitom omezena díky sídlům, infrastruktuře, lesním porostům apod. Tyto plochy nejenže pro ně nejsou potravně zajímavé, jsou pro ně i zdrojem nebezpečí, takže se jim vyhýbají a udržují si od nich odstup min. 200-300 m. Pozemky, na kterých je záměr (změna 5.20 a 5.21) lokalizován, je husami z ptačí oblasti přímo využíván a současně leží v relativní blízkosti vymezené ptačí oblasti (cca 10 km). Případná realizace Změna č.5 ÚPO Drnholec - vyhodnocení vlivů na životní prostředí

24 předmětných ploch 5.20 a 5.21 určených pro rekreaci by mohla do budoucna znamenat zmenšení těchto potravních ploch, které jsou v současnosti husami hojně využívány.

4. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ZMĚNY Č. 5 VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI. Za možné ovlivněné jevy v území jsou považovány: existence evropsky významných lokalit a ptačích oblastí, úbytek ZPF, hluková zátěž a časté povodně v území. a) ochrana EVL a PO (Natura 2000) Vyhodnocení vlivu hodnocené změny č. 5 územního plánu Drnholec na evropsky významné lokality a ptačí oblasti je součástí samostatného naturového hodnocení. V závěru naturového hodnocení je shrnuto, že realizace navržené plochy 5.20, 5.21 či výhledové trasy silnice I/52 (viz původně navržená územní rezerva procházející přes plochu 5.20) by znamenalo významný negativní vliv na předměty ochrany PO Střední Novomlýnská nádrž – zimující populace husy velké (Anser anser), husy polní (Anser albifrons) a husy běločelé (Anser albifrons). b) povodňové jevy, eroze, CHOPAV, vodní zdroje V předmětném území má hlavní odvodňující vodoteč, tok Dyje, stanoveno záplavové území, které zčásti do řešeného správního území Drnholce zasahuje. Je však třeba konstatovat, že návrhové plochy změny č. 5 jsou situovány mimo záplavové území Dyje a při realizaci opatření pro zpomalení odtoku srážkových vod ze zastavovaných lokalit významně riziko povodně nezhorší. Erozní jevy v řešeném území nejsou významného rozsahu, navíc je možno je běžnými provozními úpravami (zatravňováním pásu podél vodoteče) dále zmírnit. Na erozní jevy nebude mít realizace předkládané změny č. 5 vliv. V území se nenacházejí zdroje hromadného zásobování vodou (území je zásobováno především vodou z jímacího území v Novosedlech). Zásobování vodou se po realizaci změny č. 5 významně nezmění, dojde pouze k napojení nově zastavěného území na stávající zásobovací řad. Území se nenachází v CHOPAV. c) hluková zátěž V městysu Drnholec se nenacházejí významné stacionární zdroje hluku. Liniovými zdroji hluku jsou veřejné a místní komunikace, zejména : II/414

III/4154 III/4143 III/39613

Lechovice – Mikulov – Poštorná Litobratřice – Drnholec Drnholec – Jevišovka Nová Ves – Drnholec

Z uvedených komunikací může mít místní nadlimitní hlukový vliv doprava na komunikaci II/414, kde podle sčítání dopravy z roku 2010 projíždí až 3300 vozidel, z toho 481 nákladních.


25 Realizace změny č. 5 si vyžádá úpravu místních dopravních poměrů týkající se napojení na dopravní síť: Změna č. 5.1 vyvolá přeložku účelové komunikace sloužící k obsluze plochy 4.2 dále od obce, z důvodu respektování vzletových kuželů. Dílčí změny 5.2, 5.3, 5.19, 5.22 a 5.23 budou připojeny na stávající místní komunikaci. Plochy 5.4, 5.5, 5.6, 5.8, 5.12 a 5.24 budou obslouženy novými místními komunikacemi. Dílčí změny č. 5.9, 5.11 a 5.25 budou připojeny na silnici III/4154 Litobratřice-Drnholec, bude se jednat o přímou dopravní obsluhu. Dílčí změna č. 5.10 bude připojena na silnici III/39613 Nová Ves-Drnholec, bude se jednat o přímou dopravní obsluhu. Dílčí změna č. 5.13, ležící v zastavěném území, bude připojena na silnici II/414 LechoviceMikulov-Poštorná. Dílčí změny č. 5.14 a 5.15 (Rk – plochy rekreace - kempy a tábořiště) budou obslouženy novou místní komunikací, v trase stávající polní cesty. Předpokládá se, že obě plochy budou funkčně propojeny a že tak budou tvořit jeden kemp. Dílčí změny č. 5.20, 5.21 (Rk – plochy rekreace - kempy a tábořiště), pokud by byly realizovány, budou účelovými komunikacemi, v trase stávající polní cesty. Plocha 5.20 koliduje s územní rezervou pro silnici R52, která byla vymezena v platném ÚPO. Trasa této komunikace ale je v nově zpracovaných zásadách územního rozvoje Jihomoravského kraje vedena mimo k.ú. Drnholec. Její vypuštění z ÚPO Drnholec nebylo předmětem změny územního plánu. d) úbytek ZPF a PUPFL Jako velmi závažný se jeví požadavek na zajištění ochrany ZPF a PUPFL, zejména u bonitně vyšších půd, které v území převažují. V posledních letech zemědělské půdy poměrně rychle ubývá. Půda je využívána pro průmyslové účely, komunikace, výstavby fotovoltaických elektráren a další nezemědělské účely. Půda je rovněž postupně znehodnocována častými záplavami, což vede díky erozi v blízkosti vodních toků k její devastaci. Předkládaná změna č. 5 přináší návrh značného záboru ZPF, který představuje více než 46 ha zemědělské půdy, zčásti orné, zčásti trvalých travních porostů. Největší nároky na zábor kladou plochy 5.16 (rybník) – zde je zábor ospravedlnitelný s ohledem na skutečnost, že vodní plocha zvláště při vhodném ozelenění má vyšší koeficient ekologické stability než orná půda), a plochy 5.14 a 5.15 – plochy rekreace, u nichž je zábor nutno dobře zvažovat. Vzhledem k tomu, že značná část těchto ploch leží na půdách IV. třídy ochrany a že lze předpokládat i bez realizace ÚP využívání těchto lokalit k individuální rekreaci a tedy následně ke zhoršené možnosti intenzivního využití daných pozemků, lze zábor těchto ploch akceptovat. Na rozdíl od uvedených ploch 5.14 a 5.15 leží (byť s nižší výměrou) obdobné plochy rekreace 5.20 a 5.21 na půdách I. II. třídy ochrany, jejichž zábor zde nelze doporučit. e) zvláště chráněná území, ochranářsky cenné plochy V rámci navržených ploch změn využití území v prostoru Drnholce bylo vytipováno několik ploch, jež se vyskytují v blízkosti důležitých významných krajinných prvků – toku Dyje, lesních remízů či slepého ramene ve větší vzdálenosti od okraje stávajícího intravilánu obce. Na těchto plochách byl proto proveden podrobnější terénní průzkum. Konkrétně se jedná o následující plochy: 5.14: Plocha typu Rk: plochy rekreace - kempy a tábořiště, plánovaná rozloha - 3,01 ha. Změna č.5 ÚPO Drnholec - vyhodnocení vlivů na životní prostředí

26 Společně s navrženou plochou 5.15 mají být obslouženy novou místní komunikací vedenou v trase stávající polní cesty. Předpokládá se, že obě plochy budou funkčně propojeny a že tak budou tvořit jeden kemp. Pro plochy 5.14 a 5.15 je navrženo napojení na procházející vedení VN přípojkou a zřízení trafostanice v ploše 5.14. V kempu je plánováno 136 kempových míst. Kemp bude připojen na navrhovaný vodovod a kanalizaci pro veřejnou potřebu. Vyhodnocení navržené plochy: Navržená plocha 5.14 se nachází převážně na orné půdě, částečně podmáčených loukách a ve východním rohu plochy se nachází porost měkkého (vrbo-topolového) luhu (VKP ze zákona), který je vhodné zachovat. Lze přepokládat, že realizace navrženého kempu a navazující infrastruktury nebude mít významný negativní vliv na obecně či zvláště chráněné části přírody. Je však doporučeno z využití pro kemp vyčlenit stávající podmáčený lesní porost ve východní části plochy a tento zachovat. Charakter navržené plochy 5.14. V pravé části se nachází porost měkkého luhu, který je vhodné zachovat.

5.15: Plocha typu Rk: Plochy rekreace - kempy a tábořiště, plánovaná plocha - 5,51 ha. Plochy obou navržených kempů (č. 5.14 a 5.15) budou odkanalizovány společnou navrženou splaškovou výtlačnou kanalizací. Likvidace srážkových vod na těchto dvou plochách (5.14 a 5.15) se předpokládá na vlastních pozemcích. V kempu je plánováno 250 kempových míst. Kemp bude připojen na navrhovaný vodovod a kanalizaci pro veřejnou potřebu. Vyhodnocení navržené plochy: Navržená plocha 5.15 se nachází na orné půdě, nicméně v bezprostřední blízkosti slepého ramene Dyje s hodnotnými vodními a mokřadními biotopy (VKP ze zákona), které je nezbytné zachovat. Lze přepokládat, že realizace navrženého kempu a navazující infrastruktury nebude mít významný negativní vliv na obecně či zvláště chráněné části přírody. Je však nezbytné přímo ani nepřímo nezasahovat do stávajícího slepého ramene Dyje a toto zachovat.


27

Ilustrační pohled na navrženou plochu 5.15.

Pohled na slepé rameno Dyje v bezprostřední blízkosti plochy 5.15.

5.16: Plocha typu Jv : Vodní plochy - jezera, rybníky, velikost plochy - 17,46 ha. Na ploše je plánováno vybudování víceúčelového rybníka v sousedství ploch navržených pro kempy. Rybník bude sloužit jako rezervoár závlahové vody, pro rekreaci a rybolov a dále bude mít retenční prostor pro funkci poldru, bude též využíván pro zemědělskou výrobu (chov ryb). Vyhodnocení navržené plochy: Navržená plocha 5.16 se nachází na silně degradovaných nivních loukách v levobřežní nivě Dyje. Porostu dominuje Calamagrostis epigejos, Phalaris arundinacea, Phragmites australis a další nitrofilní druhy rostlin. Změna č.5 ÚPO Drnholec - vyhodnocení vlivů na životní prostředí

28 Lze přepokládat, že realizace navrženého rybníka nebude mít významný negativní vliv na obecně či zvláště chráněné části přírody. Naopak lze očekávat, že může dojít ke zvýšení biologické hodnoty území vznikem nových vodních a mokřadních biotopů.

Charakter plochy 5.16.

5.17: Plocha typu Tv: Plochy pro technické vybavení - zásobování vodou, velikost plochy není přesně známá. Jedná se o plochu pro navržené rozšíření stávající čerpací stanice určené k závlahám a dočerpání rybníka. Vyhodnocení navržené plochy: Navržená plocha 5.17 se nachází v prostoru stávající stanice na břehu Dyje a jejím bezprostředním okolí. V tomto území se vyskytují ruderalizované a nitrofilní porosty bez zvýšené biologické hodnoty. Lze proto přepokládat, že realizace navržené plochy nebude mít významný negativní vliv na obecně či zvláště chráněné části přírody. Plocha 5.20: Plocha typu Rk - plochy rekreace - kempy a tábořiště, navržená rozloha - 0,6 ha. Tato plocha se nachází v severovýchodní části území na levém břehu řeky Dyje. Plocha leží v prostoru archeologických nálezů a prochází jí též výhledová trasa silnice I/52 (navržená územní rezerva). Jedná se o variantu trasy, s jejíž realizací se již nepočítá, zatím však nebyla v ÚPD zrušena. Propojení navrženého kempu se zastavěným územím Drnholece má být řešeno nově vybudovanou účelovou komunikací v trase stávající polní cesty. Na vedení VVN má být plocha napojena nově navrženými vzdušnými přípojkami. V kempu je plánováno 27 kempových míst a má být plně odkázán na individuální zásobování vodou a individuální nakládání s fekáliemi a odpadními vodami. Vyhodnocení navržené plochy: Navržená plocha 5.20 se nachází na orné půdě v těsné blízkosti toku Dyje. Zejména v podzimním a zimním období je plocha hojně využívána jako potravní a odpočinkový biotop pro husy z Změna č.5 ÚPO Drnholec - vyhodnocení vlivů na životní prostředí

29 prostoru vodní nádrže Střední novomlýnská nádrž. Na tyto husy je částečně potravně vázán orel mořský, který má pravidelné stávaniště v lesním remízu severně od navržené plochy 5.21. Plocha je též součástí biotopu motáka pochopa. V bezprostřední blízkosti plochy 5.20, jihozápadním směrem, v zákrutě na náplavech Dyje je evidována významná hnízdní kolonie rybáka obecného (Sterna hirundo) a jediná hnízdní kolonie racka bouřního (Larus canus) v ČR. Na náplavech jednotlivě hnízdí také čejka chocholatá (Vanellus vanellus) (Chytil, ústní sdělení, Chytil 2011). Realizace navržené plochy rekreace (kempy a tábořiště) by znamenala vysoké riziko negativního ovlivnění výše uvedených druhů ptáků – zejména rušení ptáků v době hnízdění provozem a obsluhou kempu, optické rušení hus hledajících potravu existencí tábořiště. Z těchto důvodů je realizace plochy 5.20 nevhodná. Ilustrační pohled na navrženou plochu 5.20, potravní biotop zimujících hus.

Plocha 5.21: Rk - plochy rekreace - kempy a tábořiště, navržená rozloha - 0,87 ha. Jedná se plochu v severovýchodním cípu katastrálního území na levém břehu řeky Dyje. Plocha má být se zastavěným územím Drnholce propojena nově vybudovanými účelovými komunikacemi v trase stávající polní cesty. Na vedení VVN má být napojena nově navrženými vzdušnými přípojkami. V kempu je plánováno 39 kempových míst a má být odkázán na individuální zásobování vodou a individuální nakládání s fekáliemi a odpadními vodami. Vyhodnocení navržené plochy: Navržená plocha 5.21 se nachází na užším pásu orné půdy v těsné blízkosti toku Dyje. Plocha prakticky není využívána jako potravní biotop pro husy z prostoru vodní nádrže Střední novomlýnská nádrž. (sevřenost pole remízem a hrází Dyje). Husy se však pohybují v její bezprostřední blízkosti. Na husy je částečně potravně vázán orel mořský, který má pravidelné stávaniště v lesním remízu severně od navržené plochy 5.21. Plocha je též biotopem motáka pochopa Realizace navržené plochy rekreace (kempy a tábořiště) by znamenala vysoké riziko negativního ovlivnění výše uvedených druhů ptáků – optické rušení hus hledajících potravu existencí tábořiště, rušení orla mořského či motáka pochopa, a/nebo možné rušení ptáků hnízdících na blízkých náplavech Dyje (viz popis plochy 5.20) provozem a obsluhou kempu. Z těchto důvodů je realizace plochy 5.21 nevhodná. Změna č.5 ÚPO Drnholec - vyhodnocení vlivů na životní prostředí

30

Ilustrační pohled na navrženou plochu 5.21 (orná půda za lemem rákosí). V pravé zadní části snímku je patrný lesní porost – pravidelné stávaniště orla mořského.

f) krajinný ráz Typologie krajiny Podle projektu „Typologie české krajiny“, řešitele Doc. Ing. arch. Löwa, spadá řešené území dle charakteru osídlení do sídelně-krajinné matrice starých sídelních typů Pannonica. Bližší dělení zájmového území Drnholce do jednotlivých typů krajin je uvedeno níže. I. na zájmovém území se nachází jeden rámcový sídelní krajinný typ: - krajina starých sídelních typů Pannonica (2) II. na zájmovém území se nachází tři rámcové typy krajin dle jejich využití: - lesozemědělská krajina (M) - rybniční krajina (R) - zemědělská krajina (Z) III. na zájmovém území se nachází tři rámcové typy krajin dle reliéfu: - krajina plošin a pahorkatin (1) - krajina rovin (4) - krajina širokých říčních niv (11) V celém zájmovém území Drnholce se nachází krajina starých sídelních typů Pannonica, jejíž výskyt je na Moravě limitován 1. a 2 lesním vegetačním stupněm. Jedná se o nejteplejší a nejúrodnější oblast České republiky. V typu se výrazně uplatňují panonsko-pontické elementy a Změna č.5 ÚPO Drnholec - vyhodnocení vlivů na životní prostředí

31 stepní charakter podnebí. Jde o nejstarší, pravěkou, sídelní oblast Moravy, kultivovanou již od mladší doby kamenné. Krajina byla původně organizována v osnovách úsekové plužiny s hromadnými vesnicemi, za středověké kolonizace reorganizována do nepravých traťových a délkových plužin. Jedná se o u nás vzácnou oblast kamenného a hliněného lidového domu. Základní typologie krajiny v zájmovém území Drnholce (zdroj: Geoportal CENIA).

2R11

Prakticky celá oblast se kryje s řepařskou a kukuřičnou zemědělskou výrobní oblastí. Zemědělské půdy jsou ve velké většině zorněny, významné je zastoupení intenzivních sadů, vinic a chmelnic. Větší lesní celky jsou vázány na výjimečné typy reliéfu. Struktura osídlení je na venkově statická, středisková, leží v ní však i urbanizované krajiny. Základní krajinná osnova je tvořená nepravými traťovými či délkovými plužinami s velkými návesními či ulicovými vesnicemi. V zájmovém území se vyskytují následující typy krajin: Lesozemědělské krajiny Krajiny charakteristické typickými mozaikami polí, luk a pastvin s (pro zemědělství) méně příhodnými plochami. Většinou jde o členitější pahorkatiny. Stepní elementy zde často chybí, zvýšená biodiverzita je podmíněná lesními ekotony.


32 Tyto typy jsou charakteristické pro kolonizační krajiny středověku od 13. století a novověku, jako reakce na méně příhodné přírodní podmínky pro zemědělství. Pro území je typická mozaika lesních a bezlesých ploch, někdy v členitějším reliéfu a horších klimatických podmínkách, v širokých říčních nivách jako reakce na různý stupeň podmáčení. Součástí jsou zde i sídla, louky, pastviny a speciální kultury. Jde o nejběžnější typ krajiny u nás. 2M1 – lesozemědělská krajina starých sídelních typů Pannonica plošin a pahorkatin Tento krajinný typ se nachází v centrální části správního území Drnholce a dále pak na jihozápadě a západě území. Jedná se o plošně nejzastoupenější krajinný typ v daném zájmovém území. 2M11 – lesozemědělská krajina starých sídelních typů Pannonica širokých říčních niv Nalézá se v jižní a jihovýchodní části správního území Drnholce a bezprostředně navazuje na typ 2R11. Zemědělské krajiny Jde o nejúrodnější oblasti republiky. Velkovýrobní pole se vyznačují nižší ekologickou stabilitou, louky a pastviny a přírodě blízká lada však mohou mít ekologickou stabilitu vysokou. Zabírají většinou plochý georeliéf s dostatečnou hloubkou půdy, která je při dobrém hospodaření dále kultivována. Vyznačují se často velkou vodní, místy i větrnou erozí. Tento typ osídlených krajin patří již od pravěku mezi základní. Zemědělství bylo tradičně základem obživy naprosté většiny obyvatelstva našich obcí. Travní porosty byly dlouho jen na plochách nevhodných k orbě. Tato území patří mezi nejintenzivněji prvovýrobně využívané krajiny. Jejich uspořádání se odvíjí od technologických potřeb obdělávání (dříve potahem, dnes stroji). Typické je střídání polních plodin v osevních postupech a nekončící boj se zaplevelením. Součástí jsou i louky a pastviny, speciální kultury, vesnická sídla a různá lada. 2Z1 – zemědělská krajina starých sídelních typů Pannonica plošin a pahorkatin Krajinný typ se nachází na severu území a okrajově zde zasahuje také na východě. Celkově se nachází na cca 1/5 – 1/4 území. 2Z4 – zemědělská krajina starých sídelních typů Pannonica rovin Rozprostírá se na severozápadním okraji území. Plošně zaujímá obdobnou rozlohu zájmového území jako typ 2Z1. Rybniční krajiny Krajiny pánví, úvalů a mělkých údolí, kde často mozaika rybníků obsazuje zamokřená dna snížením. Jedná se o významné vodní a mokřadní biotopy. Krajina vznikala od středověku, nejvíce však v období renesance, jako reakce na úbytek pracovních sil po husitských válkách. Později s rozvojem pěstování cukrovky a intenzifikací zemědělství nastává naopak úbytek její rozlohy. Území tvoří mozaiky mělkých vodních ploch s matricemi, převážně lesozemědělského, vesnického, někdy i městského typu. prvotní rybochovný význam je dnes často překryt přírodovědnými a rekreačními účely. 2R11 – rybniční krajina starých sídelních typů Pannonica širokých říčních niv Společně s 2M11 kopíruje nivu řeky Dyje a v případě 2R11 již rozšířené koryto řeky při ústí do novomlýnské přehradní nádrže. Oba typy plošně zaujímají cca 1/4 - 1/3 zájmového území.


33

Koeficient ekologické stability (KES) Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Pro účely tohoto hodnocení byla zvolena obecně uznávaná klasifikace vytvořená ing. Igorem Míchalem. Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny dané obce a míře problémů, které se v ní vyskytují. Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. plocha ekologicky stabilních ploch KES = ————————————————— plocha ekologicky nestabilních ploch Na základě vypočtené hodnoty KES dělíme krajiny do tří skupin: Krajiny typu A – krajina zcela přeměněná člověkem KES do 0,3: území nestabilní - nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur KES 0,4 – 0,8: území málo stabilní - intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků Krajiny typu B - krajina intermediální KES 0,9 – 2,9: území mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků Krajiny typu C - krajina relativně přírodní KES 3,0 – 6,2: území stabilní - technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků KES nad 6,2: území relativně přírodní Pro území Drnholce byla vypočtena hodnota KES 0,42. Jedná se tedy o krajinu typu A – krajina zcela přeměněná člověkem, území je ekologicky málo stabilní. Jde o intenzivně využívanou kulturní krajinu s výrazným podílem agroindustriálních prvků. Pro zlepšení tohoto neuspokojivého stavu, který je aktuálním problémem pro celé území ORP Mikulov, je doporučeno snížit podíl zornění a část nyní intenzivně obdělávané orné půdy přeměnit na extenzivní sady, vinice či trvalé travní porosty. Další krajinné charakteristiky Z hlediska lesnatosti se jedná ve srovnání s ostatními obcemi spadající pod ORP Mikulov o hodnotnější území. Dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů, § 6 se lesy dělí do tří kategorií: • lesy hospodářské • lesy ochranné • lesy zvláštního určení Na území Drnholce dosahuje lesnatost cca 15 % z toho je zhruba polovina lesních porostů zařazena do kategorie lesů zvláštního určení. Změna č.5 ÚPO Drnholec - vyhodnocení vlivů na životní prostředí

34 Významným krajinotvorným prvkem na východním okraji území městyse je protékající řeka Dyje se soustavou vodních nádrží Nové Mlýny, která byla vybudována v sedmdesátých letech (samotné vodní dílo leží mimo katastr Drnholce). Mezi další významné prvky patří i množství kulturních a historických objektů na studovaném území. V Drnholci se nachází mohutný barokně přestavěný renesanční zámek a kostel, jež společně tvoří významnou dominantu celého území. V prostoru intravilánu (méně už v extravilánu) obce se nachází řada drobných sakrálních objektů, jako jsou boží muka, křížky apod. Dalším krajinotvorným prvkem je množství vinic a vinných sklípků, jež se nacházejí především na západě území a prakticky navazují na zastavěné území obce. Městys se postupně rozrůstal na levém břehu řeky Dyje a dodnes je částečně patrný původní shlukový půdorys založení. V západní části obce je poměrně zachována původní délková plužina. 5. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE ZMĚNY Č. 5 včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných (vlivy na obyvatelstvo, biologickou rozmanitost, faunu, floru, půdu, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení).

Návrh změny č. 5 územního plánu je předkládán v jedné variantě. Vlivy na ZPF a PUPFL Záměr přináší relativně významný rozsah záboru ZPF a PUPFL. Největší nároky na zábor má plocha pro chovný rybník (cca 17 ha), následují plochy pro rekreaci. Zábory pro jednotlivé plochy jsou uvedeny v následující tabulce: ZÁBORY ZPF V k.ú. Drnholec ZMĚNA č. 5

označení plochy na výkrese

převažující kultura

5.3

5.4

třída přednosti ochrany

zábor zemědělských pozemků [ha]

Poznámky

změna nevyvolává zábor ZPF

5.1 5.2

BPEJ

trvalý travní porost zábory celkem trvalý travní porost zábory celkem orná půda zábory

0.01.00

I.

0,26

mimo ZÚ

0,26 0.01.00 0.05.01

I. II.

0,22 0,37

mimo ZÚ

0,59 0.05.01

II.

1,25 1,25

mimo ZÚ


35 celkem

5.5

5.6

orná půda zábory celkem orná půda zábory celkem

5.9

zahrada zábory celkem vinice zábory celkem orná půda

5.10

5.11

5.12

5.13

5.14

5.15

II.

1,58

mimo ZÚ

1,58 0.01.00

I.

1,01

mimo ZÚ

1,01 změna využití plochy, není záborem ZPF

5.7 5.8

0.05.01

zábory celkem orná půda zábory celkem zahrada zábory celkem trvalý travní porost zábory celkem orná půda, TTP zábory celkem trvalý travní porost zábory celkem orná půda, TTP

0.01.00

I.

1,96

mimo ZÚ

1,96 0.05.01

II.

0,10

mimo ZÚ

0,10 0.05.01 0.01.00

II. I.

2,50 0,18

mimo ZÚ

2,68 0.05.01

II.

1,38

částečně v ZÚ

1,38 0.01.00

I.

1,89

mimo ZÚ

1,89 0.01.00

I.

0,21

v ZÚ

0,21 0.62.00 0.05.01 0.63.00

II. II. IV.

2,00 0,44 0,57

mimo ZÚ

3,01 0.62.00 0.63.00

II. IV.

0,20 5,31

mimo ZÚ

5,51 0.60.00

I.

14,13

0.62.00

II.

3,33

mimo ZÚ


36 zábory celkem orná půda, TTP 5.16

17,46 0.60.00

I.

14,13

0.62.00

II.

3,33

zábory celkem

17,46

5.17


5.18

změna využití plochy, není záborem ZPF

5.19

5.20

5.21

orná půda zábory celkem orná půda zábory celkem orná půda zábory celkem

0.04.01

IV.

3,86

0.05.01

II.

0,60

0.03.00

I.

0,87

mimo ZÚ

0,87

5.23


5.25

mimo ZÚ

0,60


5.24

mimo ZÚ

3,86

5.22

orná půda zábory celkem orná půda zábory celkem

mimo ZÚ

0.01.00

I.

2,00

mimo ZÚ

2,00 0.05.01

II.

0,19

v ZÚ

0,19

ZÁBORY CELKEM

46,41

Důsledky na pozemky určené k plnění funkce lesa Navržené řešení se dotýká nepředpokládá zábor lesních pozemků. Území archeologického zájmu nemovité kulturní památky Bez vlivu. Do chráněných zón a lokalit s nemovitými kulturními památkami nebo do podmínek jejich ochrany návrh změny č. 5 ÚP nezasahuje. Ložisková ochrana Realizace změny č.5 nepřináší střety s požadavky ochrany ložisek nerostných surovin.


37

Kvalita ovzduší Území stavebního úřadu Drnholec není evidováno ve Věstníku MŽP č. 04/2010 jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší. Navrhovaná změna č. 5 ÚP předpokládá částečnou změnu stávající orné půdy a trvalých travních porostů na plochy zpevněné a plochu rybníka, tedy na plochy neemisní, které budou s ohledem na svou rozlohu působit pozitivně. Jedná se o změny méně emisně náročné oproti stávajícímu způsobu využití než občasné sprašování pozemků vlivem větrné eroze při zemědělském využití jako orná půda. Druhou stránkou návrhu je ovšem návrh ploch pro bydlení, případně smíšené bydlení a podnikání, kde již s ohledem na potřebu vytápění budou vznikat nové zdroje znečišťování ovzduší. Lze předpokládat, že většina těchto zdrojů bude zařazena mezi malé zdroje a že tedy příspěvek ke znečištění ovzduší v lokalitě bude malý. Otázkou je vznik případných průmyslových zdrojů znečišťování ovzduší, zde nelze příspěvek ke znečištění ovzduší předjímat vůbec. Hluková zátěž V oblasti hlukové zátěže je situace obdobná. Jen velmi obtížně lze předjímat vznik významnějších stacionárních zdrojů v plochách určených pro výrobu a skladování, případně plochách pro občanskou vybavenost, kde mohou být situována např. parkoviště. Jedná se o plochy 5.2, 5.3, 5.6, 5.9, 5.18 a 5.19. Rovněž rozšíření plochy letiště 5.1 může, ale nemusí mít dopad na hlukovou situaci – závisí na intenzitě vzletů, nikoliv na výměře plochy letiště jako takového. Plochy pro venkovské bydlení v tomto směru nejsou rizikové. Co se týká liniových zdrojů hluku, tj. pozemních komunikací, nepřepokládá se na nich významné zvýšení intenzity dopravy, které by souviselo s realizací změny č. 5. Otázkou je opět umisťování konkrétních podnikatelských záměrů v území. Podmínkou bude posouzení jednotlivých záměrů v procesu EIA, nebo minimálně jejich vyhodnocení z hlediska hlukové zátěže v projektové dokumentaci. Vlivy na veřejné zdraví S hlukovými a imisními charakteristikami území po realizaci navrhované změny č.5 ÚP úzce souvisí možnost ovlivnění veřejného zdraví. Vlivy předkládané koncepce se zde předpokládají mírně negativní z důvodu vzniku nových potenciálně zatěžujících ploch pro průmysl a podnikání. Pozitivně se naopak v krajině odrazí zřízení chovného rybníka a zvýšení příležitostí pro individuální rekreaci, stejně jako psychologický účinek zvětšení ploch pro bydlení. ÚSES, zeleň Realizace koncepce nepřinese žádný dopad na plochy, koridory nebo funkčnost ÚSES na jakékoliv úrovni. Realizace změny č. 5 nebude mít žádný negativní vliv na plochy sídelní zeleně. Natura 2000


38 Pro vyhodnocení možných vlivů na prvky soustavy Natura 2000, které nebyly stanoviskem KÚ Jihomoravského kraje vyloučeny, bylo zpracováno posouzení podle §45i zákona č. 114/1992 Sb., které je zařazeno jako samostatná část B vyhodnocení vlivů změny č. 5 územního plánu města Kroměříže na trvale udržitelný rozvoj. Z výše uvedených návrhových ploch by reálně mohly naturové lokality (zde ptačí oblast Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny) ovlivnit (volná citace závěrů z naturového hodnocení RNDr. Marka Banaše): Seznam navržených, potenciálně kolizních změn využití území v prostoru obce Drnholec, jež mohou případně ovlivnit území PO Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny. Kód dle Navržené využití plochy Rozloha Přibližná vzdálenost hlavního plochy (ha) od hranice PO výkresu změny ÚP 5.20 Rk - plochy rekreace 0,6 7 km kempy a tábořiště 5.21 Rk - plochy rekreace 0,87 6 km kempy a tábořiště --Územní rezerva pro --7 km výhledovou trasu silnice I/52

Vyhodnocení možného vlivu těchto ploch na předměty ochrany Natura 2000 bylo uvedeno v kapitole 4 s tím, že se ve všech třech případech jedná o plochy svým situováním, rozlohou a zaměřením nevhodné, u nichž významný negativní vliv na ptačí oblast pravděpodobně nastane a nelze je tedy doporučit k realizaci. Další blízké plochy 5.14-5.17 byly shledány naturovým hodnocením jako nekonfliktní. Situační mapa polohy výše komentovaných změn využití území navržených v blízkosti toku Dyje (podkladová mapa: Hučík 2011).


39 Územní rezerva pro silnici I/52

5.21

5.20

5.17

5.16 5.15

5.14

Vyhodnocení vlivů koncepce na celistvost lokality Celistvostí u EVL/PO se obecně rozumí udržení kvality lokality z hlediska naplňování jejích ekologických funkcí ve vztahu k předmětům ochrany, resp. schopnost ekosystémů nadále fungovat způsobem, který je příznivý pro předměty ochrany z hlediska zachování, popř. zlepšení jejich stávajícího stavu. Celistvost lokality je zachována, pokud má lokalita vysoký potenciál pro zabezpečení cílů ochrany, má zachovány ekologické funkce, samočisticí a obnovné schopnosti v rámci své dynamiky (MŽP ČR 2007). V souladu s metodickým doporučením MŽP ČR (viz MŽP ČR 2007) se hodnocení vlivů záměru na celistvost PO Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny zaměřilo na zjištění, zda koncepce: • způsobuje změny důležitých ekologických funkcí • významně redukuje plochy výskytu předmětu ochrany PO • redukuje diverzitu lokality • vede ke fragmentaci lokality • vede ke ztrátě nebo redukci klíčových charakteristik lokality, na nichž závisí stav předmětu ochrany • narušuje naplňování cílů ochrany lokality Výsledky hodnocení významnosti vlivů na celistvost lokalit Z provedeného hodnocení jednotlivých ploch vyplývá, že téměř u všech navržených ploch nedojde k významně negativnímu ovlivnění ekologické integrity EVL/PO v důsledku navržených změn využití území.


40 U dvou předložených návrhů (plochy 5.20 a 5.21) a jedné územní rezervy (trasa silnice I/52) lze konstatovat riziko významně negativního vlivu na celistvost PO Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny. Negativní vliv na ekologickou integritu PO je způsoben změnami důležitých ekologických funkcí lokality, kdy by husy a orel mořský, využívající stávající pole jako potravní či odpočinkovou základnu, musely tento svůj významný biotop opustit. Vyhodnocení možných kumulativních vlivů Vzhledem k charakteru navrhovaných změn v ÚPO Drnholec (změny ve využívání stávajících ploch, rozšíření stávajících zastavěných ploch v návaznosti na současně zastavěné území, plocha pro rybník, plochy pro rekreaci aj.) a faktu, že nebyl apriori shledán významný negativní vliv na žádný z předmětů ochrany EVL a PO (při vyloučení ploch 5.20 a 5.21), lze vyloučit kumulaci vlivů posuzované koncepce s jakýmkoliv jiným záměrem či koncepcí, v současné době navrhovaným či realizovaným v předmětném území. Zároveň nejsou známy další koncepce/záměry v posuzované oblasti, jejichž realizace by mohla být konfliktní, z hlediska negativních vlivů a dotčení předmětů ochrany výše uvedených PO a EVL. Závěr posouzení Bylo zjištěno, že realizace návrhů uvedených v hodnocené koncepci ve většině případů nepřináší rizika negativních vlivů na lokality soustavy Natura 2000. Převážná většina ploch s navrženou změnou využití území je situována ve stávajícím intravilánu či v jeho bezprostřední blízkosti. U většiny z navržených změn využití území byl konstatován nulový vliv na lokality Natura 2000, resp. na jejich předměty ochrany. U dvou předložených návrhů ploch rekreace – 5.20 a 5.21 (kempy a tábořiště) a jedné územní rezervy (dosud územním plánem respektovaný koridor pro výhledové umístění silnice I/52) bylo konstatováno riziko významně negativního ovlivnění hus z prostoru ptačí oblasti Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny (husa polní, husa běločelá a husa velká), ale také na ně částečně potravně vázaného orla mořského, kteří se zde vyskytují. Husy, ale také orel mořský, na polích v prostoru navržených ploch 5.20, 5.21 a územní rezervy pro silnici I/52 a v jejich okolí pravidelně loví potravu a odpočívají zde. Tento prostor patří dlouhodobě mezi nejvýznamnější udávané potravní a odpočinkové biotopy pro husy v okolí Střední Novomlýnské nádrže. Dále bylo konstatováno riziko významně negativního ovlivnění biotopu rybáka obecného v důsledku případné budoucí realizace silnice I/52 v navrženém koridoru územní rezervy. Na základě vyhodnocení předložené koncepce v souladu s § 45h,i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění lze konstatovat, že uvedená koncepce, při dodržení předložené specifikace, bude mít významný negativní vliv na celistvost a předměty ochrany PO Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny v případě navržených ploch rekreace 5.20, 5.21 a územní rezervy pro výhledové umístění silnice I/52. U ostatních navržených změn využití území nebude mít realizace koncepce významný negativní vliv na celistvost a předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. Voda Možnost ovlivnění zdrojů podzemní vody


41 Návrh změny č.5 nenavrhuje využití území, které by apriori vedlo k možnému znehodnocení nebo nadměrnému využívání zdrojů podzemní vody v širším území. V rámci navrhované změny nejsou vyhlašována nová ochranná pásma nebo vytyčovány lokality, kde by se očekávala otvírka nových zdrojů hromadného zásobování vodou. Celkově jsou vlivy na zdroje podzemní vody vyhodnoceny jako nulové. Z hlediska navýšení odběru podzemních vod bude každý záměr umisťovaný v plochách pro výrobu a skladování nebo v plochách pro smíšené bydlení posuzován buď v rámci projektové EIA, nebo v rámci běžné projektové přípravy. Na základě údajů uvedených v odůvodnění návrhu změny č. 5 ÚPO Drnholec lze konstatovat, že předpokládané navýšení spotřeby vody dodávané z jímacího území Novosedly bude únosné. Možné vlivy na hydrologické poměry, na odvodnění území, eroze Vlivy na hydrologické poměry a na odvodnění území se jeví při splnění navrhovaných opatření pro minimalizaci negativních dopadů realizace posuzované koncepce jako únosné. Zástavbou nových ploch dojde k částečné změně stávajícího způsobu odvodnění území (zrychlení odvádění dešťových vod), avšak lze předpokládat, že tyto negativní změny bude možno alespoň částečně eliminovat akceptováním opatření pro retenci dešťových vod v území. V záplavovém území Dyje nejsou změnou č. 5 navrhovány žádné plochy. Z hlediska erozních vlivů je navrhovaná koncepce nekonfliktní.

Vlivy na krajinný ráz Při posuzování vlivů změn ve využití území na krajinný ráz je vždy pohlíženo na míru zásahu do přírodních, kulturních a historických charakteristik území. Konfliktnost každého zásahu je pak dána intenzitou zásahu do jednotlivých znaků krajinného rázu. Při posuzování vlivu návrhu změny územního plánu na krajinný ráz byly řešeny především plochy jež jsou navrženy v pohledově exponovaných částech obce. Z tohoto hlediska se jako relativně nejvíce riziková ukazuje plocha 5.11 určená pro bydlení venkovského typu (Bv), která bezprostředně navazuje na kulturně a architektonicky cennou lokalitu vinných sklepů na západě městyse. Zde je však možný dopad zmírněn navrženými konkrétními podmínkami využití plochy. Mezi další plochy typu Bv, které jsou navrženy na exponovaných místech patří plocha 5.12 a 5.24, jež navazují na výstavbu na jižním okraji městyse. Pro zmírnění dopadu nové výstavby na celkové panorama obce je doporučeno dodržet harmonické měřítko krajiny a před novostavby vysadit například plošky zeleně. Nově navržená plocha typu Bv 5.10 na severním okraji území nenavazuje na aktuálně zastavěné plochy, její realizace tedy částečně ovlivní dosavadní panorama obce při příjezdu od Pasohlávek. Ostatní nově navržené plochy typu Bv již z pohledu exponovanosti nejsou problematické. Na západ od obce při příjezdu směrem od Litobratřic vznikne samostatná plocha pro výrobu (Vs) 5.19, která je potenciálně riziková vzhledem ke své poloze v otevřené krajině. Její umístění je však navrženo smysluplně - navazuje na průmyslovou oblast na západním okraji městyse a je snadno dostupná ze silnice III. třídy č.4154 Litobratřice – Drnholec.


42 V územním plánu jsou též navrženy čtyři nové plochy rekreace- kempy a tábořiště, a to 5.14, 5.15, 5.20 a 5.21. Plochy 5.14 a 5.15 navazují na zastavěné území obce a jejich realizace by neměla být při dodržení regulativů konfliktní. Mezi takové regulativy patří stanovení podlažnosti 1 a omezení koeficientu zastavění plochy na 0,2 (přičemž do zastavěných ploch se počítají i zpevněné plochy jako komunikace nebo parkoviště). Plochy 5.20 a 5.21 se nachází zcela mimo zastavěné území, pro realizaci tohoto záměru by musela být vybudována nová komunikace. Navíc by tyto plochy rekreace poměrně výrazně narušily harmonické měřítko krajiny, kdy by v prostoru okolních rozsáhlých celků orné půdy vznikly dvě hustě využívané plošky. Naopak pozitivní vliv na krajinný ráz bude mít realizace záměru 5.16 – vybudování víceúčelového rybníka na severovýchodním okraji zástavby v sousedství navržených ploch rekrace 5.14 a 5.15.

6. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ. Návrh Změny č. 5 územního plánu je předkládán v jedné variantě. Tato varianta byla v předchozích oddíl vyhodnocena z hlediska možných vlivů na jednotlivé složky životního prostředí a na veřejné zdraví. Pro souhrn hodnocení v následující tabulce jsou použita kritéria: 0 zanedbatelné až nulové vlivy +1 mírný pozitivní vliv, +2 významný pozitivní vliv -1 mírný negativní vliv, -2 významný negativní vliv Pro hodnocení navrhované varianty bylo v daném stupni poznání záměru využito zkušeností z obdobných lokalit, pochůzky na místě samém, odborných posouzení a slovního hodnocení bez zvláštních studií a modelových výpočtů. hodnocená oblast zábor ZPF a PUPFL ÚSES flóra, fauna, ekosystémy povrchové vody, eroze, povodně zdroje podzemních vod, CHOPAV kvalita ovzduší hluk flóra, fauna Natura 2000 ložiska nerostných surovin archeologické a kulturní památky krajinný ráz veřejné zdraví, pobytová pohoda

předpokládané vlivy realizace změny č. 5 ÚPO Drnholec -1 (PUPFL 0) 0 0 0/-1 0 0/-1 0/-1 0 0 (při vypuštění ploch 5. 20 a 5.21) -2 (při realizaci ploch 5.20 a 5.21) 0 0 0/+1 0 Změna č.5 ÚPO Drnholec - vyhodnocení vlivů na životní prostředí

43 přeshraniční vlivy

0

Při zachování stávajícího stavu (realizace nulové varianty) by sice bylo možno konstatovat, že negativní vlivy v území nenastanou, avšak současně by došlo k zablokování jakéhokoliv rozvoje v území, což je rovněž nežádoucí. 7. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Při stanovování opatření pro minimalizaci a předcházení nebo kompenzaci závažných záporných vlivů je třeba konstatovat, že většinu uvedených opatření je možno aplikovat až v následných stupních realizace jednotlivých navrhovaných aktivit a že tato opatření nemají přímou spojitost s územním plánováním. Pro minimalizaci negativních dopadů realizace navrhované změny č. 5 ÚP je navrženo: 7.1 Vlivy na půdu ⇒ Při veškerých odnětích postupovat v souladu s platnými předpisy, zejména s ohledem odnímání ploch na pozemcích vyšší bonity. ⇒ Při odnímáni pozemků ze ZPF a postupovat tak, aby odnímané pozemky byly co nejúčelněji využity a aby u okolních pozemků byla zajištěna dostupnost pro jejich obhospodařování, kompaktnost území, obslužnost neodňatých zemědělsky obhospodařovaných pozemků a aby bylo zamezeno vodní a větrné erozi nezpevněných pozemků. ⇒ Zásahy do půdního pokryvu pozemků povolovat jen v mimoprodukčním období říjenbřezen. ⇒ Využívat veškeré kulturní vrstvy zemin pro zvýšení úrodnosti okolních pozemků nebo pro rekultivační účely přímo v území. ⇒ Zajistit návaznost provozuschopnost dotčených investic do půdy (melioračních a závlahových systémů). 7.2 Vlivy na podzemní a povrchové vody ⇒ Vyžadovat důsledně u všech záměrů a zastavěných ploch realizovaných v území dodržování zásad ochrany vod (čištění odpadních vod a potenciálně znečištěných dešťových vod, zákaz skladování závadných látek na nezabezpečených plochách apod.). ⇒ Vyžadovat podle možností zasakování dešťových vod ze zastavěných ploch co nejblíže místa vzniku. 7.3 Změny odtokových poměrů ⇒ Vyžadovat v závislosti na hydrogeologické skladbě podloží důsledně zpomalení odtoku dešťových vod z území (retenční nádrže, zasakování v místě vzniku apod.). 7.4 Vliv na krajinný ráz


44 ⇒ Nedovolit výstavbu výškově nebo plošně dominantních staveb technického vzhledu v pohledové návaznosti na historické jádro sídla a významné nemovité a kulturní památky. Dodržovat navržené regulativy výstavby pro dané plochy. ⇒ Realizace návrhových ploch 5.20 a 5.21 není z hlediska vlivu na krajinný ráz doporučena. 7.5 Vlivy na flóru, faunu, ekosystémy a ÚSES ⇒ Nedovolit výstavbu objektů tvořících v území bariéry bránící migraci živočichů. 7.6 Vlivy na předměty ochrany soustavy Natura 2000 ⇒ Při realizaci opatření, která mohou mít potenciální dopad na předměty ochrany soustavy Natura 2000 důsledně vyžadovat odborné posouzení jejich konkrétního technického provedení a respektovat jeho závěry. ⇒ Realizace návrhových ploch 5.20 a 5.21 není z hlediska pravděpodobného významného negativního vlivu na Ptačí oblast Střední nádrž Nové Mlýny doporučena. 8. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ. Návrh změny č. 5 územního plánu akceptuje cíle stanovené v základních referenčních dokumentech, pokud se na předkládanou změnu vztahují. Základní požadavky a cíle vybraných relevantních dokumentů byly uvedeny v kapitole 1 včetně vyhodnocení jejich akceptace navrhovanou změnou č.5.

9. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Základními monitorovacími ukazateli pro danou koncepci jsou: -

výměra a bonita odnímané plochy ze ZPF , množství emisí ze stacionárních a liniových zdrojů a jejich vliv na imisní situaci v území, u podnikatelských záměrů množství skladovaných závadných látek a způsob jejich zabezpečení, hluková zátěž ze stacionárních zdrojů a z dopravy s nimi související, možnost dopadů na prvky soustavy Natura 2000, možnost zvyšování průtoku v Dyji za zvýšených vodních stavů.

Tyto ukazatele musí být v průběhu realizace záměrů průběžně sledovány a vyhodnocovány tak, aby byl včas zjištěn jejich možný kumulativní nebo synergický negativní vliv na životní prostředí. 10. ZÁVĚR HODNOCENÍ Změna č.5 ÚPO Drnholec - vyhodnocení vlivů na životní prostředí

45 Navrhovaná územně plánovací koncepce nepřináší zásadní negativní vlivy, které by nebylo možno v průběhu realizace jednotlivých opatření průběžně minimalizovat nebo eliminovat konkrétními podmínkami provedení. Výjimkou v tomto směru jsou plochy pro rekreaci 5.20 a 5.21, jejichž schválení se nedoporučuje zejména s ohledem na jejich možný negativní vliv na Ptačí oblast Střední nádrž Nové Mlýny a na negativní vliv situování těchto ploch na krajinný ráz.. Bez těchto ploch je navrhovaná změna č. 5 v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje území. Navrhovaná změna č. 5 ÚPO Drnholec je zpracovatelkou hodnocení doporučena k realizaci za splnění podmínek uvedených v kapitole 7 hodnocení. Plochy č. 5.20 a 5.21 zpracovatelka hodnocení navrhuje vyřadit ze změny č. 5. 11. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ. Záměrem změny č. 5 ÚPO Drnholec jsou nové nebo již částečně rozpracované a připravené ploch pro rekreaci, bydlení, výrobu a skladování, dopravu a nová vodní plocha – víceúčelový rybník. Účelem je zajištění dalšího rozvoje území vzhledem k chybějícím prolukám ve stávající zástavbě a napojení rozvojových ploch na stávající funkční dopravní síť, vodovod, kanalizaci, rozvody el. energie a další inženýrské sítě v území. Navrhovaná změna byla vyhodnocena s ohledem na možné střety s požadavky na ochranu životního prostředí a veřejného zdraví a s ohledem na vztah k cílům zásadních koncepčních materiálů krajského a celostátního významu. U žádného z dokumentů nebylo shledáno, že by předložený návrh změny jako celek byl v rozporu s některým z hodnocených dokumentů týkajících se ochrany a hospodaření s vodami, odpady, ochrany ovzduší, soustavy Natura 2000, územního rozvoje, dopravy, lesního hospodářství a zemědělství. Jako problematické byly shledány dvě plochy rekreace a výhledová trasa pro výstavbu komunikace I/52 (územní rezerva, která dosud figuruje v krajských koncepčních materiálech a není možno ji z ÚP vyřadit do schválení ZÚR Jihomoravského kraje). Tyto návrhové prvky jsou zpracovatelkou hodnocení vlivů na životní prostředí a zpracovatelem hodnocení vlivů na prvky soustavy Natura 2000 hodnoceny jako plochy s významným negativním vlivem a jako takové nejsou doporučeny k realizaci. Nejvýznamnější, avšak nikoliv neakceptovatelné vlivy navrhované změny byly shledány u půdy, kde dochází k významnému záboru půdy včetně půdy v I. a II. bonitě a půd s investicemi (závlahami a melioracemi) - v rozsahu přesahujícím 46 ha (z toho cca 17 ha tvoří plocha pro víceúčelový rybník a cca 10 ha plochy pro rekreaci). Z hlediska ochrany prvků soustavy Natura 2000 (Ptačí oblasti Střední nádrž Nové Mlýny) je konstatováno, že vlivy na ptačí oblast při vyloučení již zmíněných ploch 5.20, 5.21 a koridoru pro I/52 jsou nulové nebo nevýznamné. U ostatních ploch se významné negativní vlivy na ptačí oblasti nebo evropsky významné lokality nepředpokládají. Změna č.5 ÚPO Drnholec - vyhodnocení vlivů na životní prostředí

46 V rámci hodnocení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví bylo konstatováno, že (nakolik je možno v této fázi přípravy zjistit) vlivy na hlukovou zátěž, znečištění ovzduší, flóru, faunu a ekosystémy, územní systém ekologické stability, kulturní nemovité památky, podzemní vody a veřejné zdraví bude nevýznamné nebo nulové. Sledování a akceptování podmínek při realizaci změny č. 5 si u všech záměrů zaslouží zejména vlivy na zemědělskou půdu a povrchové vody (resp. změny v odvodnění území) a vlivy na krajinný ráz u ploch 5.10, 5.11, 5.12, 5.24, u nichž je třeba zajistit pohledové odclonění nebo regulovat zástavbu co do rozlohy a výšky objektů.

Údaje o hodnocení koncepce: Datum zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí:

5.6.2011

Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele vyhodnocení a osob, které se podílely na zpracování vyhodnocení územního plánu: RNDr. Marek Banaš, PhD. – posouzení možnosti ovlivnění soustavy Natura 2000, vliv na krajinný ráz, vlivy na přírodu, tel. 605 567 905, e-mail: [email protected] Eva Jirásková – posouzení vlivů na krajinný ráz

Zpracovatelka vyhodnocení: Ing. Pavla Žídková, Polní 293, 747 62 Mokré Lazce, tel. 777 807 191, e-mail: [email protected] Osvědčení č.j. 094/435/OPVŽP/95, prodlouženo rozhodnutím č.j. 40285/ENV/06.


47 Podpis zpracovatele vyhodnocení: ……………………………………………..


ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTYSE DRNHOLEC ZMĚNA Č. 5

Recommend Documents