ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA R O S I C E TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST

ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA R O S I C E TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST

O b s a h 1. Základní údaje 1.1 Údaje o zadání, průběhu zpracování a projednání řešení územního plánu 1.2 Zhodnocení předcházející územně plánovací dokumentace, použité podklady 1.3 Vymezení řešeného území a zájmového území 1.4 Hlavní úkoly a cíle řešení 2. Základní urbanistická koncepce, prostorové uspořádání a rozvojové předpoklady území 2.1 Výchozí předpoklady rozvoje území 2.2 Urbanistická koncepce a prostorové uspořádání 3. Návrh organizace a zásad využití území, stanovení limitujících a regulačních podmínek 3.1 Centrální zóna 3.2 Bydlení 3.3 Občanské vybavení 3.4 Výroba a skladové hospodářství 3.5 Zeleň 4. Návrh koncepce dopravy a technické vybavenosti 4.1 Doprava a dopravní zařízení 4.2 Vodní hospodářství 4.3 Energetika 4.4 Telekomunikace 5. Zásady péče o životní prostředí 5.1 Celková hygienická situace 5.2 Likvidace odpadů 6. Návrh územního systému ekologické stability 6.1 Přírodní podmínky a krajinná ekologie 6.2 Návrh systému ekologické stability 7. Požadavky na ochranu kulturních a stavebních hodnot 8. Požadavky na zábor zemědělského a lesního půdního fondu 9. Veřejně prospěšné stavby

1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1.1 Údaje o zadání, průběhu zpracování a projednání řešení územního plánu Rosice jsou významným centrem osídlení v jihozápadní části okresu Brno venkov. Kromě funkce střediska průmyslové výroby a centra osídlení zajišťují Rosice vyšší občanské vybavení pro obyvatelstvo spádujících obcí. Sídelní útvary Rosice, Zastávka, Tetčice mají společnou územně technickou problematiku, kterou je nutno řešit územním plánem těchto sídelních útvarů ve vzájemné návaznosti. Rozvoj této aglomerace byl řízen směrným územním plánem zpracovaným v r. 1975. Původní koncept územního plánu byl zpracován v r.1988, projektovým pracem na konceptu předcházelo vypracování průzkumů a rozborů. Vzhledem k novým společenským podmínkám a novým požadavkům na rozvoj těchto sídelních útvarů byla zadána odborem regionálního rozvoje Okresního úřadu Brno venkov aktualizace konceptu územního plánu Rosic, Zastávky a Tetčic. Souběžně se zpracováním konceptu územního plánu byly Městským zastupitelstvem v Rosicích dne 16.9.1993 projednány a schváleny územně hospodářské zásady pro územní plán Rosic. Koncept územního plánu byl vystaven k nahlédnutí a projednán se zainteresovanými organizacemi a dotčenými orgány státní správy dne 18.7.1995. Projednávání bylo ukončeno dne 7.9.1995. Na základě souborného stanoviska ze dne 9.10.1995, kde byly vyhodnoceny připomínky ke konceptu, byl vypracován návrh územního plánu města. 1.2 Zhodnocení předcházející územně plánovací dokumentace, použité podklady Při zpracování konceptu UPNSÚ Rosic, Zastávky a Tetčic bylo informativně použito následující územně plánovací dokumentace: Koncepce urbanizace a vývoje osídlení krajů ČSR Jiho- moravského kraje (Stavoprojekt 1983) Aktualizace funkčního využití území ČR pro oblast Jižní Moravy (US Brno, 1993) Studie zájmového území města Brna - průzkumy a rozbory, (Brnoprojekt 1983) Směrný územní plán aglomerace Rosice, Zastávka, Tetčice (Stavoprojekt 1975) Územní plán sídelních útvarů Rosice,Zastávka,Tetčicekoncept (Stavoprojekt Brno 1988) Zájmové území města Brna - prohloubení ÚPN BSRA -koncept (Stavoprojekt 1986) Studie dopravního řešení komunikace II/394 (Dopravoprojekt Brno 1994)

Podkladem pro zpracování grafické části elaborátu byly reprodukce státních map v měř. 1:5000 zhotovené Geodezií a státní mapy v měř. 1:10 000 a 1:25 000

1.3 Vymezení řešeného území a zájmového území Při zpracování územně plánovací dokumentace ÚPN Rosice, bylo určeno řešené území takto: -vlastní řešené území je vymezeno katastrálním územím sídelního útvaru Rosice. Grafická část elaborátu zobrazuje i zastavěné území sousedních sídelních útvarů Tetčic a Zastávky a jejich okolí, tvořící celek se společnou územně technickou problematikou. Z téhož důvodu bylo do graficky řešeného území pojato i katastrální území obce Babice. -zájmové území je v zásadě tvořeno spádujícími obcemi Příbram a Vysoké Popovice a jejich katastrálnimi územími. Zájmové území zahrnuje i obce částečně spádující Babice, Neslovice a Kratochvílku. -širší vztahy zobrazují území, na kterém jsou dokumentovány vazby řešených sídelních útvarů na technickou infrastrukturu a územní systém ekologické stability. 1.4 Hlavní úkoly a cíle řešení Nový územní plán má splnit především tyto cíle: 1) vyřešit další rozvoj výstavby a přestavby území tak, aby postupnou realizací byla vytvořena nejvhodnější urbanistická skladba, s odpovídající obslužnou a technickou vybaveností 2) zajistit dostatečné plochy pro bytovou výstavbu, nové zařízení výrobní a komerční a podnikatelské aktivity 3) zhodnotit stav a rozsah občanského vybav ení a navrhnout jeho uspořádání, rozšíření a doplnění ve vazbě na organizační členění a růst města 4) prověřit kapacity dopravních a technických zařízení, provést bilanci potřebného nárůstu a navrhnout řešení 5) systémem rezervních ploch zhodnotit podmínky dalšího rozvoje města, za účelem koordinace technických zařízení v dlouhodobém vývoji. 6) zhodnotit podmínky životního a přírodního prostředí a navržení systému ekologické stability území 7) zajistit rezervaci ploch pro veřejně prospěšné stavby

2. ZÁKLADNÍ URANISTICKÁ KONCEPCE, PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ A ROZVOJOVÉ PŘEDPOKLADY V ÚZEMÍ 2.1 Výchozí předpoklady rozvoje území Základní urbanistická koncepce vychází především z rozvojových předpokladů území a prostorového uspořádání sídelního útvaru v urbanistickém prostoru, který je determinován především svým historickým a demografickým vývojem. 2.1.1 Vývoj prostorové struktury osídlení Rosic Město Rosice bylo již v historických dobách významným střediskem osídlení, hospodářským, obchodním a kulturním centrem západní části okresu Brno venkov. Základní koncepce je výrazně ovlivněna přírodními podmínkami - polohou města na vyvýšenině nad údolím soutoku říček Bobravy a Habřiny a dominatním a působivým umístěním zámku a zámeckého parku na straně severní nad údolní nivou. Na straně jižní je situována další dominanta na Křížovém vrchu - kostel Nejsv.Trojice. Na městské historické jádro (náměstí a okolí) navazuje obytná zástavba, rozvíjející se směrem východním a severním. Menší enkláva obytné zóny je situována ve čtvrti Pendrov za tratí ČSD, která rozděluje město na dvě části. Výrobní plochy jsou umístěny v rovinné části u říčky Bobravy a železnice. Historický vývoj urbanistické struktury Osídlení města je historického původu. První doložené zmínky o Rosicích se datují z r. 1086. Ze staré osady postupně vzniklo městečko, které se rozrůstalo po svahu návrší nad Bobravou. V nejbližším okolí se až do poloviny 18. století rozkládaly rozsáhlé rybníky, které byly postupně rušeny a získaná půda využívaná pro zemědělské účely. Původní půdorys města tvořila široká ulice (nyní hlavní náměstí), sloužící zárověň jako tržiště, na kterou se postupně napojovala předměstí. Nejvýznamnějším objektem města je renesanční zámek (vybudovaný koncem 16. stol.), na jehož místě stála původně opevněná tvrz. Součástí zámeckého areálu je zahrada a park. Rosický zámek byl reprezentačním sídlem pánů ze Žerotína a město Rosice se stalo v 17. stolet středem politického dění na Moravě. Rozvoj města a osídlení byl přerušen v období 30.leté války . Další stavební rozšíření nastalo až koncem 19. stol. a začátkem 20. stol. v důsledku rozvoje důlní činnosti a hutnictví v blízké Zastávce.

2.1.2 Demografický vývoj sídla, návrh počtu obyvatel Dle sčítání z r. 1991 měly Rosice 4.985 obyvatel. Dynamika růstu počtu obyvatel Rosic rok: počet obyvatel: 1961 4.819 1970 4.800 1980 4.978 1991 4.994 1992 5.247

Základní demografické údaje (r. 1991): Věkové složení obyvatelstva Rosic: 0 - 14

15 - 59 muži

15 - 54 ženy

1.091

1.537

1.395

ostatní 971

Demografické složení obyvatelstva: muži 2.426

ženy 2.568

celkem___________________ 4.994

Z uvedeného přehledu je patrno, že počet obyvatel od r. 1960 mírně narůstal a s ohledem na předpoklad dalšího rozvoje ekonomické základny (komerční a podnikatelské aktivity) v Rosicích lze předpokládat, že velikost města dosáhne

v r. 2010

6.000 obyvatel

2.2 Urbanistická koncepce prostorového uspořádání a rozvojové předpoklady území Výchozím hlediskem koncepčního přístupu k řešení územního plánu a další urbanizaci sídelního útvaru Rosice je zajištění optimálního životního a pracovního prostředí obyvatelstva, aniž by byly narušeny historické hodnoty, zanechané předchozími generacemi. Základní urbanistická koncepce vychází především ze stávající organizace území, kontinuity historického vývoje, širších dopravních vazeb, morfologie terénu, kulturních a přírodních hodnot a z limitů a regulací, které omezují možnosti plošného rozvoje. 2.2.1 Dosažený stupeň rozvoje a jeho limity Současná urbanistická struktura a funkční využití území jeví značné disproporce mezi jednotlivými funkcemi, které způsobují problémy v efektivním využívání území. Nové společenské podmínky a předpoklad rozvoje ekonomické základny (podnikatelské a výrobní aktivity) vyžadují přehodnocení některých dřívějších záměrů. Hlavní disproporce: - nevyhovující komunikační skelet, který neumožňuje bezkolizní provoz a zatěžuje negativně životní prostředí (trasa st. silnice I/23) - nedostatek rozvojových ploch pro obytnou zástavbu (zejména pro rodinné domky), výrobní služby a komerční záměry, nedostatky ve stavu inženýrských sítí a nutnost jejich dokompletování a rekonstrukce. 2.2.2 Koncepce rozvoje a jeho regulace Urbanistická koncepce vychází především z vymezení jednotlivých funkčních zón a z návrhu jejich dalšího rozvoje. Z hlediska stávajícího funkčního využití je území města rozděleno na zónu obytnou, občanského vybavení, sportovně rekreační a výrobní, přičemž v některých částech území dochází ke smíšení jednotlivých funkcí. Celkové urbanistické řešení podstatně ovlivňuje navržený dopravní skelet, který v zásadě respektuje návrh trasy st. silnice I/23, severně od Rosic a nové trasování přeložky komunikace II/394 (dle studie Dopravoprojektu) v prostoru mezi Rosicemi a Tetčicemi. Obytné území zaujímá největší část ploch v zastavěném území. V Rosicích je tvořeno z části 1-2 podlažní zástavbou rodinných domků a zástavbou 3-6 podlažní sídlištního typu. Obytná zástavba je z větší části poměrně kvalitní, pouze v historické části města je v horším stavebním stavu. Novou bytovou výstavbu je možno situovat směrem severozápadním v prostoru Kamínky a směrem východním, v místní částí Husova, kde je rozsah využitelných

ploch omezen koridorem nadřazených inženýrských síťí (vedení VVN el.en., VTL plynovod) a jejich ochrannými pásmy. Občanské vybavení je třeba doplnit v chybějících kapacitách a to zejména ve středu Rosic, kde je nutno počítat s přestavbou a rekonstrukcí nevyhovujících objektů. Sport a rekreace. Plochy pro tuto činnost je možno rozvíjet v Rosicích v návaznosti na stávající sportovní areál, kde je uvažováno se zřízením volné krajinné zeleně, se sportovními plochami a na plochách v údolí pod zámeckým parkem. Rozsáhlé plochy lesů v okolí Rosic a Tetčic poskytují další možnosti rekreačního využití. Výroba a podnikatelské aktivity. Rozvoj průmyslových výrobních ploch je v Rosicích omezen na plochy u trati ČD (za Crystalexem), které jsou však v záplavovém území říčky Bobravy a v blízkosti zdrojů vody v Tetčicích. Jejich využití je podmíněno ekologickou nezávadností nových provozů. Pro rozvoj průmyslové výroby jsou navrženy plochy mezi Rosicemi a Zastávkou, kde navazují na stávající průmyslovou zónu u Zastávky, která je zainvestována inženýrskými sítěmi a je vhodně napojena na dopravu silniční i železniční.Využití těchto ploch pro výstavbu lehkého průmyslu ( konkrétní investiční záměry) je důležité i z hlediska zajištění pracovních míst, vzhledem k útlumu neefektivních výrob v Rosicích i Zastávce. Podnikatelské aktivity - (výrobní služby , komerční aktivity) budou situovány na plochách mezi stávajícím zastavěným územím města a plánovanou přeložkou silnice I/23.Dalšími možnostmi pro umisťování těchto provozů jsou některé areály zemědělské výroby (Dolní dvůr). Výhledově je navržena územní rezerva pro komerční aktivity severně od přeložky I/23. Technická infrastruktura. Stávající potřeba vody a kapacita místních zdrojů je vcelku v rovnováze. Výhledově je počítáno s napojením na Brněnský oblastní vodovod. V současné době pokračuje budování soustavné kanalizační síťě, napojené na centrální čistírnu odpadních vod v Tetčicích. Plynofikace Rosic je téměř ukončena,počítá se s napojením nových investic. V zásobování el.energií je uvažováno s rozšiřováním sítě transformoven a s postupnou kabelizací nn rozvodů. Životní prostředí a územní systém ekologické stability. Tato problematika je součástí návrhu územního plánu, a je řešena v návaznosti na širší územní vztahy.

3.NÁVRH ORGANIZACE A ZÁSAD VYUŽITÍ ÚZEMÍ, STANOVENÍ LIMITUJÍCÍCH A REGULAČNÍCH PODMÍNEK 3.1 Centrální zóna města 3.1.1 Stav a návrh využití V Rosicích je centrální zóna města dána prostorem historického jádra města a je tvořena hlavním náměstím a zámeckým areálem, s přilehlými bloky zástavby. Je zde soustředěna vyšší občanská vybavenost, sloužící obyvatelstvu města a spádového okolí. V dalším výhledu bude funkce smíšené zóny obytné a občanského vybavení dále rozvíjena a to zejména distribuční a komerční aktivity, zajišťované soukromými investory. Zvláštní pozornost je třeba věnovat dostavbě asanovaných objektů na náměstí a zajištění obslužné dopravy a parkovacích míst, jako nutného předpokladu pro vytvoření pěší zóny v této části města. Pro část centrální zóny (zámecký areál a okolí) je navržen statut městské památkové zóny. 3.1.2 Regulační a limitující podmínky Prostorové regulace: v centrálné zóně Rosic je nutno dodržet zachování stávajících uličních a stavebních čar, tzn. v případě přestavby a dostavby proluk bude objekt respektovat návaznost na sousední domy, výšku zástavby odpovídající okolní výškové hladině a tvar střechy (sklonitá, s možností využití podkroví pro obytné nebo jiné účely). Objekty památkově chráněné a vzhledově hodnotné, které vytvářejí charakteristický obraz města je nutno při rekonstrukcích a opravách zachovat v původním objemu, vzhledu fasád a střech. Veškerá stavební činnost na území navržené památkové zóny podléhá schválení příslušného orgánu památkové péče. Funkční regulace: centrální zóna města je zónou smíšenou (polyfunkční) pro funkci obytnou a občanského vybavení. Je zde přípustné zřízení drobných provozoven služeb, které však nenarušují životní prostředí. Naprosto nepřípustná je v této zóně průmyslová a zemědělská výroba.

3.2 Bydlení 3.2.1 Stávající bytový fond a jeho kvalita (údaje k r. 1991) Přehled počtu bytů trvale obydlených v Rosicích: místní část celkem b.j. z toho v rod. domcích Rosice-střed 389 115 Pendrov 125 83 Pod Trojicí 192 186 Pod oborou 27 15 Kamínky 130 32 Nový svět 363 321 Husova čtvrť 284 12 U hřbitova 251 208____________ Rosice celkem 1.761 972 Koeficient obydlenosti bytového fondu: místní část prům.počet prům.obyt. prům.počet _ obyv./byt plocha bytu obyt.míst./byt Rosice-střed 2,89 41,8 2,43 Pendrov 2,74 45,8 2,62 Pod Trojicí 2,86 54,4 3,20 Pod oborou 3,44 41,1 2,44 Kamínky 3,14 43,0 2,75 Nový svět 2,90 54,0 3,10 Husova čtvrť 2,58 34,9 2,19 U hřbitova 2,73 51,3 2,90 Rosice celkem 2,83 46,3 2,71 Stáří bytového fondu: místní část do r. 1919 1920-45 1946-70 1971-80 1981-90 Rosice-střed 76 38 41 232 2 Pendrov 60 46 9 1 9 Pod Trojicí 29 77 30 17 39 Pod oborou 16 4 3 3 1 Kamínky 6 20 6 0 98 Nový svět 105 124 53 71 10 Husova čtvrť 0 4 263 13 4 U hřbitova 24 154 15 35 23___ Rosice celkem 316 467 420 372 186 Kvalita bytového fondu: byty byty napojené na místní část I+II kateg. vodovod kanalizaci ústř.vytápění Rosice-střed 371 382 209 314 Pendrov 106 116 12 60 Pod Trojicí 168 187 50 136 Pod oborou 27 27 5 15 Kamínky 127 130 98 124

Nový svět 319 354 243 239 Husova čtvrť 284 284 277 119 U hřbitova 219 241 158 139 _ Rosice celkem 1.621 1.721 1.052 1.146 Z uvedeného přehledu vyplývá, že stávající bytový fond je z větší části kvalitní, neboť většina bytů je zařazena do I. a II. kategorie kvality dle vybavenosti a to zejména v novějších částech města. V horším stavebním stavu a nedostatky ve vybavenosti bytů se jeví v centrální části města. 3.2.2 Nová bytová výstavba Plochy bytové výstavby navrhované do r. 2010 mají zajistit možnost výstavby nových bytových jednotek a to zejména formou rodinných domků. Rozvoj obytných ploch je navrhován v návaznosti na stávající sídlištní zástavbu na Kamínkách a dostavba Husovy čtvrti směrem východním. Při návrhu počtu nových bytových jednotek byl vzat v úvahu požadavek snížení intenzity využití nových obytných ploch (u bytových domů nižší průměrná podlažnost, u rodinných domků větší stavební parcely). Návrh celkové potřeby bytů v r. 2010 v Rosicích: Stav k r. 1991 počet obyvatel/počet b.j. 4.994/1.761

Návrh k r. 2010 počet obyvatel/počet b.j. 6.000/2.100

Celkově je počítáno s výstavbou cca 500 b.j., z toho cca 300 b.j. v rodinných domcích. S ohledem na nutnost dimenzování inženýrských sítí a eventuální potřebu využití dalších ploch pro výstavbu,je navržena územní rezerva v návazností na výše uvedené rozvojové plochy. Návrh a územně technická problematika lokalit nové bytové výstavby Kamínky - návrh - 200 b.j. v bytových domech 80 b.j. v rod. domcích rezerva - 100 b.j. v rod. domcích V současné době je v tomto území postaveno 250 b.j. v 4. - 6. podlažních objektech (panelová technologie), dle zpracované projektové dokumentace (ÚPR zóny). Vzhledem k tomu, že došlo ke změnám požadavků na druh zástavby, intenzitu využití ploch jeví se jako nezbytné přepracování této projektové dokumentace dle nových požadavků. Z tohoto důvodu je návrh územního plánu (včetně uvažovaných kapacit výstavby) pouze orientační. Rovněž je nutné přehodnotit trasování a dimenzování inženýrských sítí pro novou výstavbu. Zvláštní podmínkou výstavby v této lokalitě je požadavek omezení výšky zástavby ( 3.nadz.podlaží + obytné

podkroví). Pro upřesnění podmínek výstavby v této lokalitě je třeba vypracovat urbanistickou,nebo zastavovací studii. Husova - návrh - 70 b.j. v bytových domech 50 b.j. v rod. domcích V návaznosti na zastavěné území města (Husova čtvrť) je v současné době započato s dostavbou na volných plochách až po ochrané pásmo VVN el.vedení. Doposud bylo realizováno cca 40 rodinných domků. Z tohoto důvodu jsou rezervní plochy pro další výstavbu uvažovány pro využití již v návrhovém období. Předpokládá se zpracování podrobnější územně projektové dokumentace, která upřesní trasy obslužných komunikací a způsob zástavby předpokládané výstavby rodiných domků a bytových domů. Pod Trojicí - návrh - 20 b.j. v rod. domcích rezerva - 30 b.j. v rod. domcích V místní části Pendrov , pod kaplí Nesv. Trojice je navržena výstavba rodinných domků. V návrhovém období je zde počítáno s dokončením zástavby podél stávající komunikace a s možností další výstavby R.D. na rezervních plochách. Územní plán předpokládá využití plochy Pod Trojicí pro výstavbu úsporných rodinných domků ( je zadána zastavovací studie, která bude dokumentovat vhodnost navržené zástavby z hlediska začlenění do krajiny). Brusy - u sídelního útvaru Zastávka je navržena lokalita pro výstavbu rodinných domků ( cca 20 R.D.). Komunikačně a inženýrskými sítěmi bude uvažovaná zástavba navazovat na Zastávku, i když se jedná o k.ú. Rosice. Bytová výstavby v rozptylu a ve smíšených zónách - v Rosicích je rovněž počítáno s výstavbou bytů v rozptylu t.j. ve stávajících obytných zónách, kde bude využito nadměrných ploch zahrad a proluk (dle zájmu vlastníků) a ve smíšených zónách (občanské vybavení - služby výrobní, komerční aktivity), kde je možné realizovat výstavbu rodinných domků, s přidruženou drobnou výrobní nebo komerční činností (distribuce, sklady). Takovéto plochy jsou navrženy na území mezi novou trasou silnice I/23 a zastavěným územím města a po obou stranách ulice Brněnské směrem severovýchodním. 3.2.3 Regulační a limitující podmínky v obytných zónách Prostorové regulace - v obytných zónách je nutno dodržovat stavební čáru, určující minimální odstup od ulice a maximální výšku objektu, danou okolní zástavbou. V historickém jádru města je stanovena pevná stavební čára, která je určena původní stopou zástavby.

V územním plánu je jako regulační podmínka stanovena maximální podlažnost na plochách určených pro bytovou výstavbu (4. nadz. podlaží) a pro rodiné domky (2. nadz. podlaží). Pro nové lokality je nutno zpracovat podrobné zastavovací studie. Funkční regulace - preferována je funkce obytná a to včetně ploch přídomních zahrad. Přípustnou vedlejší funkcí v obytných zónách je zřizování občanského vybavení, které svým provozem nenarušuje obytnou funkci. Nepřípustnou činností je průmyslová a zemědělská výroba (chov zvířat je podmíněn souhlasem hygienika).

3.3 Občanské vybavení Rosice jsou přirozeným spádovým střediskem pro obyvatele okolních obcí a zajišťují potřebné občanské vybavení pro celý spádový obvod. Většina základního i vyššího zařízení je umístěna v historickém jádru města a v jeho okolí. Při posuzování dostatečnosti kapacit občanského vybavení byly brány v úvahu i počty obyvatel spádujících obcí. V Zastávce jsou umístěna některá zařízení vyššího občanského vybavení (školská a zdravotnická),která užívají také obyvatelé z Rosic. Návrh územního plánu hodnotí občanskou vybavenost z hlediska vhodnosti umístění a dostatečnosti kapacit. 3.3.1 Školství a výchova - Mateřské školky - v Rosicích jsou 3 mateřské školky s 10 odděleními a 270 místy pro děti. Nevyhovující je mateřská škola v centru města. Výhledově je počítáno s výstavbou nové mateřské školy na Kamínkách. Kapacita těchto předškolních zařízení je dostačující. - Základní škola - ke stávající škole byla provedena přístavba učebního pavilonu s tělocvičnou. Počet 25 tříd (750 žáků) převyšuje současnou potřebu, avšak škola nemá vyhovující pozemek, ani možnost rozšíření. V lokalitě Kamínky je rezervován pozemek pro výstavbu základní školy (nebo jiného školského zařízení). - Odborné učiliště - včetně internátního ubytování je situováno v lokalitě Kamínky. Učiliště nemá potřebné sportovní plochy, proto je počítáno s využitím nedalekého městského sportovního areálu a s vybudováním menšího sportoviště, společného se základní školou, která má být umístěna v tomto území. - Zvláštní škola - je umístěna v zámecké budově , což je naprosto nevyhovující.Je třeba počítat s novým umístěním a to dle možností , nejlépe ve starším rekonstruovaném objektu ve středu města,nebo v rámci navržené plochy pro školská zařízení na Kamínkách. - Základní škola umění - má své prostory v bývalé obytné budově poblíž nádraží ČD a je nevhodně situována v průmyslové zóně.Je uvažováno s přemístěním do jiného objektu v centrální zóně města. - Dům dětí - v Kollárově ulici zajišťuje zájmovou činnost dětí ve volném čase 3.3.2 Kulturní zařízení - Knihovna městská - je v objektu zámku,umístění je vyhovující - Kino - má dostatečný počet sedadel, ale objekt je nevyhovující provozně. - Kulturní dům - v návaznosti na hotel Krystal jsou situovány prostory kulturního klubu (sál, klubovny). Kapacita i stavební stav jsou vyhovující. - V návrhu je počítáno s využití zámku v Rosicích pro kulturní a správní účely. Předpokládá se rozšíření

výstavní síně, muzea, umístění knihovny a reprezentačních místností pro MěÚ (obřadní síň, zasedací sál). Dále je uvažováno s možností rekonstrukce některých prostor pro restauraci a vinárnu.

3.3.3 Sportovní a rekreační zařízení - Sportovní areál - je umístěn vhodně u Říčanského potoka. V současné době dochází k rozšiřování drobných sportovišť na plochy v sousedství.Hřiště jsou využívány rovněž školskými zařízeními, která nemají vlastní sportoviště. - Zimní stadion - je situován vedle sportovního areálu slouží nejen obyvatelům Rosic , ale i celému spádovému obvodu. - Koupaliště - je uvažováno s rozšířením odpočivných ploch a se zřízením sauny. 3.3.4 Zdravotnická a sociální zařízení - Poliklinika je situována na náměstí a má nedostatečný počet lékařských pracovišť. Soukromé zdravotnické zařízení zajišťuje chybějící kapacity. - Dětský diagnostický ústav - bývalý dětský domov je umístěn ve vyhovujícím objektu s dostatečným pozemkem. Je uvažováno s přístavbou a rozšířením. 3.3.5 Distribuce - Prodejny potravin - jejich síť nedostačuje potřebám města. Rovněž většina specializoavných potravinářských prodejen nevyhovuje provozně i stavebně. - Prodejny průmyslového zboží - jejich celková kapacita rovněž zcela nepokrývá potřebu a také některé prodejny v centru města jsou nevyhovující. - Nákupní středisko - na náměstí poněkud zlepšilo situaci v distribuční síti města, ale je nutno počítat s výstavbou dalších kapacit nejen ve středu Rosic, ale i v návaznosti na bytovou výstavbu v okrajových částech města a to především formou soukromé iniciativy investorů. 3.3.6 Veřejné stravování a ubytování V současné době jsou kapacity těchto zařízení v Rosicích nedostatečné a špatné kvality. Postupně dochází k rekonstrukcím jednotlivých zařízení a k výstavbě nových restauračních a pohostinských provozoven. 3.3.7 Služby Služby obyvatelstvu jsou zajišťovány podnikem Evres v těchto oborech: elektro, kamenictví, klempířství, kominictví, malíři, vodoinstalace a topné agregáty. Tyto provozy jsou soustředěny v areálu Wolkerova. V domě služeb jsou umístěny - fotoslužba, kadeřnictví + holičství. Ve starších objektech různě po městě jsou situovány - krejčovství, kosmetika, autoopravna, autoservis, opravna vysokozdvižných vozíků, sklenáři, zahradnictví, stolárna a pohřební služba. V současné době dochází v důsledku privatizace ke značným změnám. Ve výhledu bude uvažováno se

zřizováním dalších kapacit soukromými podnikateli. Výrobní služby, která mají negativní vliv na životní prostředí je možno umísťovat mimo obytné zóny , na plochách určených pro podnikatelské a komerční aktivity v severní části města.

3.3.8 Veřejná správa a administrativa - Městský úřad - je umístěn v budově radnice na náměstí a je počítáno s rozšířením reprezentačních provozů do areálu zámku. - Policie - má vyhovující objekt v prostoru náměstí. - Hasičská zbrojnice - je situována ve starším objektu v centru města. Po realizaci přeložky I/23 je počítáno s přemístěním do zóny komerčních aktivit poblíž této komunikace. - Poštovní úřad - po provedené přístavbě a uvedení do provozu digitální ATÚ bude vyhovovat i výhledově 3.3.9 Regulační a limitující podmínky zón občanského vybavení Prostorové regulace V zónách občanského vybavení je způsob zástavby dán stavebními čarami, určujícími minimální odstup od uličního prostoru. Výška a tvar střech je dán celkovou výškou zástavby v sídelním útvaru. V Rosicích je přípustná výška objektů občanského vybavení pouze do 3. nadzemního podlaží se sklonitou střechou. Architektonický výraz budov je třeba přizpůsobit místnímu rázu zástavby, zejména v historickém centru města. Funkční regulace Zóny občanského vybavení jsou určeny výhradně pro určitá zařízení (školská, kulturní, sportovně rekreační). Přípustná je v omezené míře funkce obytná (byty správců zařízení,bydlení ve smíšených zónách + výrobní služby, komerční zařízení ).

3.4 Výroba a skladové hospodářství 3.4.1 Průmyslová výroba Rosice spolu se Zastávkou jsou důležitými středisky průmyslové výroby okresu Brno - venkov. Zatím co v Zastávce je nosným oborem strojírenská výroba, v Rosicích se jedná především o lehký a zpracovatelský průmysl. Výrobní zóny obou sídelních útvarů navazují územně, zejména v průmyslové zóně u Zastávky (bývalý cukrovar), kde podniky (Drukocel, Dřevoděl) situované na k.ú. Rosice navazují na infrastrukturu sídelního útvaru Zastávka. V Rosicích je výrobní zóna umístěna u nádraží ČD a jsou zde závody - Tero , Crystalex a Plynostav. Možnost rozvoje této výrobní zóny je pouze směrem východním (k Tetčicím) podél trati ČD. Západně od areálu Plynostavu nelze rozšířit zástavbu, s ohledem na nutnost nenarušení dálkových podledů na rosický zámek. Veškeré výrobní provozy v této části města musí reprezentovat nařízení a regulace činnosti, platící pro výrobní technologie umístěné v ochraném pásmu vodního zdroje. Pro rozvoj průmyslové výroby jsou navrženy plochy mezi Rosicemi a Zastávkou, kde navazují na stávající průmyslovou zónu u Zastávky, která je zainvestována inženýrskými sítěmi a je vhodně napojena na dopravu silniční i železniční.Využití těchto ploch pro výstavbu lehkého průmyslu ( konkrétní investiční záměry) je důležité i z hlediska zajištění pracovních míst, vzhledem k útlumu neefektivních výrob v Rosicích i Zastávce. Přehled podniků průmyslové výroby a výhledové tendence jejich rozvoje: Crystalex - hlavním výrobním programem je lisované sklo pro domácnost a k průmyslovým účelům. Podnik je stabilizován, je počítáno s postupnou modernizací výrobního zařízení a obnovou budov. Podnik má možnost rozvoje východním směrem. Tero výroba těstovin, instantních výrobků, moučných směsí a celozrnného chleba je zajišťována v rekonstruovaném provozu.Areál nelze plošně rozšiřovat. Plynostav - má svůj areál u nádraží ČD v Rosicích a zabývá se výstavbou VTL plynovodů, včetně skladování materiálu a přidružené výroby. Závod počítá s rekonstrukcí stávajícího provozu. V areálu dolu Ferdinand na k.ú.Babice má Plynostav skladovací plochu. Dřevoděl - výrobní družstvo stolařské, zajišťuje

výrobu nábytku a dalších výrobků ze dřeva. Drukocel - výrobní družstvo kovozpracující, ve výrobním programu má kovovýrobu a obrábění kovových výrobků. Je počítáno s rekonstrukcí a s rozšířením (o 0,04 ha). Česká státní automobilová doprava - v areálu jsou odstavné plochy pro autobusy a nákladní vozidla, provozní a administrativní budovy.

3.4.2 Zemědělská výroba Zemědělská prvovýroba Přírodní podmínky pro zemědělskou výrobu jsou v řešeném území velmi vhodné. Výrobním charakterem se jedná o oblast řepařskou, s částečnou spocializací na pěstování zeleniny. Speciální kultury (intenzivní sady, vinice) nejsou v tomto území zastoupeny, i když je historicky doložené pěstování vinné révy v okolí Rosic a Tetčic. V současné době dochází k postupné privatizaci zemědělské výroby a k reorganizaci podniků zemědělské prvovýroby. Z tohoto důvodu se jeví jako vhodné využití některých zemědělských středisek, umístěných v zastavěné části města pro výrobní služby a podnikatelské aktivity (Dolní dvůr). Katastrální území Rosic, částečně Tetčic a Babic obhospodařují podniky vzniklé po rozpadu Státního statku a to Sdružení zemědělců a Obora Areály zemědělské prvovýroby Říčanská je rozděleno do dvou provozních částí -Říčanská I (východně od silnice na Říčany): areál je vhodně umístěn v dostatečné vzdálenosti od území města a má předpoklady k dalšímu rozšiřování. V areálu jsou objekty zemědělské prvovýroby - kravíny, odchovny dobytka a prasat a skladovací zařízení. Zvlášť jsou situovány objekty skleníku, sociálních zařízení a vodárna.Je zde navržena územní rezerva pro rozvoj. -Říčanská II (západně od silnice na Říčany): umístění je méně vhodné, neboť v trati Kamínky je počítáno s výstavbou nového školského zařízení. - Dolní dvůr (u silnice I/23) - středisko je umístěné poblíž plánované bytové výstavby na Velkých Kamínkách. Je třeba počítat s postupnou likvidací živočišné výroby. V územním plánu je uvažováno s využitím pro výrobní služby a nezávadnou zemědělskou výrobu. 3.4.3 Regulační a limitující podmínky pro výrobní zónu

Prostorové regulace Nová výstavba výrobních objektů musí respektovat určené stavební čáry. Výška a tvar střech je určena okolní zástavbou. Funkční regulace Výrobní zóny, které sousedí s obytnou zástavbou musí zajistit nenarušení kvality životního prostředí. U stávajících závadných provozů je nutno tyto provozy zrušit, nebo změnit výrobní technologii. Větší potravinářská výroba bude situována ve výrobních zónách.

3.5 Zeleň a rekreace 3.5.1 Zeleň krajinná a parková Největší plochou zeleně v Rosicích je zámecká zahrada a park, kde ve formě lesoparku se vyskytuje vzrostlá zeleň mimořádné hodnoty. Celý areál je památkově chráněn. Další hodnotnou zelení (chráněný přírodní výtvor) v sídelním útvaru Rosice je lipové stromořadí podél křížové cesty ke kapli Nejsv. Trojice, která je umístěna na vrcholu kopce ve čtvrti Pendrov za tratí ČD. Okolní extenzivní třešňový sad je zatrávněn a využíván jako veřejná zeleň. Tato část města má předpoklad po provedení patřičných úprav (výsadba hodnotných dřevin), pro vytvoření významné plochy veřejné zeleně formou lesoparku. Zvláštní pozornost rovněž zasluhuje kvalitní liniová zeleň (stromořadí ) u nádraží ČD, podél ulice Brněnské a u kostela sv. Martina. V centrální zóně města je počítáno s úpravou zelených ploch v prostoru náměstí (dovýsadba soliterní zeleně a vytvoření nových ploch trávníků a ozdobné zeleně). Na plochách sportovního areálu, kde je uvažováno se zřízením volných rekreačně sportovních ploch je počítáno s výsadbou vzrostlé zeleně podél Říčanského potoka a nové silnice I/23. Zvláštní formou zeleně je zeleň hřbitovní.V Rosicích je stávající hřbitov umístěn v zastavěném území města. Z tohoto důvodu je třeba výhledově počítat s jiným situováním,za předpokladu ponechání stávající plochy hřbitova jako pietního místa.V územním plánu je proto navržena územní rezerva pro nový hřbitov u kaple Nejsv.Trojice.Tato plocha se nachází na okraji ochranného vodohospodářského pásma (2.stupně,vnější), což je třeba při případném technickém řešení zohlednit. V území mezi Rosicemi a Zastávkou je navržena nová vodní nádrž a výsadba krajinné zeleně. V údolí pod zámkem je územní rezerva pro obdobnou vodní plochu. 3.5.2. Rekreace a cestovní ruch Krajina v okolí Rosic, Zastávky a Tetčic poskytuje dostatečné možnosti pro rekreaci a to jak dlouhodobou, tak i krátkodobou. Dobré přírodní podmínky jsou především v území východně od Tetčic, kde se nachází přírodní park Bobrava. V severozápadní části území za Zastávkou jsou rekreační prostory v okolí Bílé vody. Krátkodobá rekreace obyvatel je umožněna v letním období v přilehlých lesích a na koupališti v Rosicích, kde se předpokládá rozšíření odpočivných ploch a sportovního areálu v sousedství koupaliště, kde je rovněž výhledově počítáno s výstavbou krytého plaveckého bazénu a sauny. Specifickou formou aktivní rekreační činnosti jsou zahrádkářské lokality. V řešeném území je několik

těchto lokalit, které jsou intenzivně ovocnářsky využívány. Zahradní objekty však jednotného charakteru a působí v rušivě. Mimo vymezené plochy nelze umisťovat ve samostatné rekreační objekty.

hospodářsky a (domky) nejsou krajině často volné krajině

4. NÁVRH KONCEPCE DOPRAVY A TECHNICKÉ VYBAVENOSTI 4.1 Doprava a dopravní zařízení 4.1.1 Železniční doprava Řešeným územím prochází jednokolejná železniční trať č. 240 Brno - Jihlava - Havlíčkův Brod. V návrhovém období se uvažuje s elektrifikací trati v úseku Brno - Horní Heršpice - Zastávka u Brna (záměr zavedení příměstské taktové dopravy), s elektrifikací celé tratě se uvažuje až po návrhovém období. Zastávka Rosice u Brna leží v 8,391 km trati, v návrhovém období zde nejsou uvažovány úpravy, které by přesáhly hranice pozemků dráhy. Ze zastávky odbočuje pouze vlečka Crystalexu. 4.1.2 Silniční doprava Na dálniční síť republiky jsou Rosice napojeny silnicí I/23 Písek - Jindřichův Hradec - Třebíč - Kývalka. Ta je zařazena ve vybrané sil. síti jako Z-58. Navržena je přeložka této silnice, která v současné době prochází městem. Přeložka je vedena severozápadně od města dle "Studie silnice I/23 v úseku Rosice - Náměšť n. Osl." zprac. Dopravoprojektem Brno ze XII.1992 a studie Dopravoprojektu "Silnice II/394 v úseku Kývalka - Tetčice - Ivančice" zpracované v r. 1994. Silnice I/23 je v úseku mezi Kývalkou a odpojením přeložky silnice II/394 navržena jako čtyřpruh v kat. S 22.5/100, dále pak v kat. S 11.5/80. V návrhovém období je navrženo zaústění přeložky sil. I/23 do stáv. I/23 západně Rosic. V dalekém výhledu se uvažuje s mimoúrovňovým křížením železnice a stávající I/23 a jejího napojení do přeložky. Východně Rosic je navržena přeložka silnice II/394 Rosice - Neslovice Ivančice, dle již jmenované studie Dopravoprojektu, silnice je zařazena ve vybrané sil. síti jako základní tah Z-42. Přeložka sil. II/394 je vedena západně stávající silnice II/394, která vykazuje klesání až 15%. Přeložka se bezkolizně odpojuje ze sil. I/23, mimoúrovňově křižuje železnici, úrovňově je propojena se stáv. sil. III/3941, je navržena v kategorii S 9,5/70. Navržena je propojovací komunikace mezi přeložkou sil. I/23 a přeložkou sil. II/394 z důvodů křížení přeložek s ropovody, produktovodem a VVTL plynovodu a blízkého křížení s VVN 110 KV a 400 KV vzhledem ke kterému nelze křížení řešit mostem. Propojovací kom. je navržena jihozápadně od souběžných vedení, nedochází ke křížení s potrubím, což umožní odklon dopravy v případě oprav poruch pod I/23 či II/394. Po vybudování přeložky silnice II/394 bude stávající sil. II/394 zařazena mezi účelové komunikace a nebude zaústěna do sil. I/23, je navrženo pokračování účelové komunikace rovnoběžně se sil. I/23 směrem ke Kývalce. Silnice III/00213 Domášov Litostrov - Rosice je protažena až na přeložku sil.

I/23. Silnice III/00215 Říčany - Rosice je upravena pouze při napojení na přeložku sil. I/23 a dále je propojena do ulice Tyršovy.S ohledem na zúžený profil této ulice a čistě obytný charakter zástavby bude průjezd omezen pouze pro dopravu do 3,5 t. Silnice III/3941 Tetčice - Rosice je ponechána ve stávající trase, úrovňově křižuje přeložku sil. II/394, v trase bývalé II/394 vede až do Tetčic. Silnice III/3941 bude sloužit pouze pro místní dopravu mezi Rosicemi a Tetčicemi. Průjezdná doprava bude zakázána vzhledem k nereálnosti odstranění úrovňového železničního přejezdu. Místní komunikace jsou upravovány minimálně, uvažovány jsou v kategorii MO 8/60 hlavní obslužné, ostatní v MO 8/40,30. Nové místní komunikace jsou navrženy v místech plánované výstavby, nové napojení MK je v pokračování ul. Janáčkovy v pokr. do navržené přeložky sil. I/23 severně města. Navrženo je propojení ul. Tyršovy a Říčanské s úrovňovýn křížením přeložky sil. I/23. Stávající I/23 v průtahu Rosicemi přejde do sítě místních komunikací. 4.1.3 Nemotorová doprava Podél místních komunikací jsou navrženy převážně oboustranné chodníky. Hlavní pěší propojení je mezi centrem města a železniční zastávkou. V centru města je navrženo zklidnění dopravy organizačními změnami (např. zákaz průjezdu, zásobování ve vyhrazených hodinách a pod.) Nové pěší propojení je navrženo podchodem pod přeložkou sil. I/23 mezi sídlištěm Kamínky a městem. Pro cyklistickou dopravu jsou vhodné st. silnice III. tř.. Optimální je vedení cyklistické dopravy údolím Bobravy ve směru Omice - Tetčice a pak s možností buď po sil. III/3941 nebo podél železnice a dále cestou navrženou k rekonstrukci společně s turistickou značkou do Babic. Je navržena také cyklistická trasa mezi Rosicemi a Zastávkou. Silnice III/00213 z Rosic ve směru na Domášov umožňuje cykl. propojení až do Velké Bíteše. Silnice III/00215 z Rosic do Říčan zase umožňuje spojení až k autodromu. Bývalé sil. II/394, po vybudování přeložky silnice, je možné využít pro cyklistickou trasu směřující k Brnu. 4.1.4 Veřejná doprava Železniční zastávka Rosice u Brna leží na jihozápadním okraji města. Po vybudování přeložek silnic I/23 a II/394 nebudou všechny autobusové linky zajíždět do města. Navrženy jsou nové autobusové zastávky na přeložce II/394 u křižovatky se silnicí III/3941 a u křižovatky přeložky sil. I/23 a bývalé I/23.. Stávající zastávky je nutné zřídit mimo jízdní pruhy vozovek a opatřit čekárnami pro cestující.

4.1.5 Hospodářská doprava Pro nákladovou dopravu se počítá s využitím základní komunikační sítě, tranzitní dopravu převezmou přeložky silnic I/23 a II/394. Pro svoz nebezpečného odpadu do plánované spalovny v Oslavanech se uvažuje s využitím západního průmyslového obchvatu - je veden ve stávajících trasách silnic přes Zastávku kolem Babic, výhledově po přeložce II/394 západně Tetčic, což bude vyžadovat specielní úpravy v úsecích, kde trasa prochází ochrannými pásmy vodních zdrojů. Zemědělská doprava je směrována mimo město, stávající zemědělské cesty jsou zachovány. 4.1.6 Statická doprava Odstavení a parkování vozidel je řešeno pro st. automobilizace 1:3,5 a upraveno koeficienty dle ČSN 736110. V rodinných domcích se předpokládá odstavení vozidel na vlastním pozemku, u bytových domů v stávajících a navržených řadových garážích a na parkovištích. U navržených bytových domů jsou automobily odstaveny pod objekty vlastních bytovek a částečně v řadových garážích. Pro výhledová stav 6000 obyvatel je potřeba zajistit 1860 odstavných stání. V bytových domech bude celkem 1020 bytových jednotek, z toho 800 ve stávajících B.D. a 220 v navržených, což odpovídá potřebám odstavných míst. Zbytek odstavných míst t.j. 840 bude realizován v individuálních garážích v rodinných domech. Pro bytové domy, t.j. 1020 byt. jednotek je potřeba zajistit odstavení - 100 pod objektem navrhovaných domů, 612 v řadových garážích a 308 na povrchu, z toho 70% na parkovištích - t.j. 215 parkovacích stání, 93 odstavných stání (30%) je možné realizovat podél komunikací. V Rosicích je celkem navrženo 616 řadových garáží, z toho 316 je rozmístěno po celém městě a pro 300 je navržena rezervna na Kamínkách, výstavba na Kamínkách bude probíhat podle poptávky obyvatel. Rozmístění řadových garáží je patrné ve výkrese Dopravní řešení. Potřeby pro parkování jsou bilancovány podle počtu obyvatel, pracovních příležitostí, občanské vybavenosti a potřeb pro odstavná stání.Pro obytný okrsek 6000 obyvatel je potřeba zajistit 104 P.S., pro zaměstnance podniků dle potřeb 85 P.S., pro občanskou vybavenost dle potřeb z konceptu ÚPLSÚ cca 166 P.S. a pro odstavení 215 P.S. - celková potřeba činí 570 parkovacích míst. Navržen je odpovídající počet - rozmístění viz. výkres Dopravní řešení. 4.1.7 Dopravní zařízení Čerpací stanice pohonných hmot, autoservis a autobazar u bývalé silnice I/23 na východním konci Rosic vyhovují i pro návrhové období. Nová ČSPH je realizována u areálu garáží ČSAD západně města.

4.1.8 Ochranná pásma Ochranné pásmo dráhy činí dle zákona 266/1994 sb. u žel. tratě 60 m, u vlečky 30 m od osy krajní koleje. Ochranné pásmo silnic I. tř. je stanoveno na 50 m od osy vozovky, u sil. II.tř. 25 m a u sil. III. tř. 20 m dle zákona 55/1984 sb. a vyhlášky FMD 35/1984 sb.. Uvnitř zástavby platí hygienická hluková pásma. Nejvyšší přípustná hodnota hladiny hluku je 50 dB(A) resp. 60 dB(A) u silnic I. a II. tř. a hlavních městských komunikací ve dne, v noci je korekce - 10 dB(A). 4.1.9 Intenzita dopravy Pro stanovení výhledové silniční intenzity dopravy v návrhovém období pro r. 2010 bylo použito výsledků směrového dopravního průzkumu provedeného v r.1986 Stavoprojektem Brno a růstových koeficientů. (Celostátní sčítání dopravy SSF z r. 1990 nebylo použito, neboť bylo ovlivněno opravou železničního přejezdu v Tetčicích na sil. II/394). Silnice I/23 od Kývalky - výhledová intenzita bude cca 8.170 voz/24 hod. Přeložka I/23 mezi II/394 a III/00215 3.380 a za křižovatkou s III/00215 4.590 voz/24 hod, společná stávající trasa směrem k zastávce 6.140 voz/24 hod. Na stávajícím průtahu městem (dříve I/23) - ul. Brněnská 2.300 voz/24 hod, za křižovatkou s ul. Husova na ul. Wolkerova 6.050 voz/24 hod. Na přeložce silnice II/394 v úseku mezi sil I/23 a III/3941 bude cca 3.780 voz/24 hod a jižně sil. III/3941 5.610 voz/24 hod. Intenzita vlakové dopravy je převzata z údajů ČD a činí ve dne 22 osobních, 6 rychlíků a 7 nákladních vlaků, v noci pak 5 osobních, 1 rychlík a 3 nákladní vlaky. Po zavedení příměstské taktové dopravy dojde zřejmě ke změně vlakových intenzit. 4.1.10 Hluk od železniční dopravy Hluk od železniční dopravy orientačním výpočtem pro motorovou trakci a rychlost 80 km/hod bude činit 67,8 dB(A) a v noci 65,4 dB(A). Izofona pro 50 dB(A) ve dne bude ve vzdálenosti cca 90 m a v noci pro 40 dB(A) ve vzdálenosti cca 244,5 m od osy koleje. Po zavedení elektrické trakce poklesne hluk od železniční dopravy ve dne na 65,6 dB(A) a v noci na 63,1 dB(A), izofony hluku pro 50 dB(A) ve dne budou ve vzdálenosti 67,5 m a v noci pro 40 dB(A) ve vzdálenosti 180,8m od osy koleje.Hlukové pásmo od žel. dopravy není zakresleno, neboť není znám výhledový poměr mezi elektrickými a motorovými vlakovými soupravami. 4.1.11 Hluk od silniční dopravy Výpočet je proveden pouze

orientačně

podle

"Metodických pokynů pro navrhování hlediska ochrany obyvatelstva před dopravy" vydaných v r. 1990. U předpokládáme po r. 2005 snížení cca o 5 dB(A) vzhledem k lepšímu vozidel, návrhovou rychlost v uvažujeme v=60 km/hod.

sídelních útvarů z nadměrným hlukem z silniční dopravy hlučnosti vozidel technickému stavu obcích a městě

Silnice I/23-přeložka sever mezi II/394 a III/0021568.0 dB(A), po snížení 63.0dB(A) 60 dB(A) ve vzdálenosti 12,2 m 50 dB(A) -"40,0 m Silnice I/23 za křižovatkou se III/00215 63,9 dB(A) 68,9 dB(A) po úpravě 60 dB(A) ve vzdálenosti 13,8 m 50 dB(A) -"53,9 m Silnice I/23 po zaústění průtahu městem 70,2 dB(A) po úpravě 65,2 dB(A) 60 dB(A) ve vzdálenosti 16,7 m 50 dB(A) -"64,0 m Průtah městem-ul. Brněnská po Husovou ul 66,2 dB(A) po úpravě 61,2 dB(A) 60 dB(A) ve vzdálenosti 9,2 m 50 dB(A) -"37,7 m ul Wolkerova 70,4 dB(A) po úpravě 65,4 dB(A) 60 dB(A) ve vzdálenosti 17,2 m 50 dB(A) -"65,7 m Silnice II/394 přeložka mezi I/23 a III/3941 68,7 dB(A) po úpravě 63,7 dB(A) 60 dB(A) ve vzdálenosti 13,5 m 50 dB(A) -"52,5 m Po vybudování přeložek silnic I/23 a II/394 poklesne ve městě značně dopravní zátěž viz. kap. 4.1.9.a proto se také sníží hlučnost od motorové dopravy podél hlavních komunikací ve městě. Přesto je vhodné podél zatížených komunikací vysazovat ochranou zeleň, navrhnout úpravy na fasádách, okna osadit zdvojenými, případně trojitými skly a nově navržené domy situovat tak, aby obytné místnosti byly co nejméně zasaženy hlukem. Podél navržených přeložek doporučujeme také osázení zeleně, případně bude-li to nezbytné, postavit v blízkosti obytné zástavby města účinné protihlukové bariery (např. skleněná stěna).

4.2 Vodní hospodářství 4.2.1. Zásobování vodou 4.2.1.1 Zdroje vody. Zájmová oblast Rosice, Zastávka, Tetčice je zásobována vodou z několika zdrojů, náležejících do skupinového vodovodu Ivančice - Rosice. Největším zdrojem SV je prameniště u Mor. Bránic o kapacitě 30 l/s. Pro Rosicko jsou důležité zdroje o kapacitě 3 + 6 l/s v jímacím území Bobravy a Bílé vody, odkud je voda upravována v úpravně vody. Jímací objekty byly rekonstruovány.Je třeba rekonstruovat přívodní potrubí do ÚV. V Zastávce jsou využívány 2 studny o kapacitě 5,5 l/s, ze kterých je voda čerpána do vodojemu I. tl. pásma v Zastávce. S odstavením těžby na dole Julius v Zastávce bylo ukončeno využívání důlní vody. Očekává se, že po zvodnění podpovrchových vrstev by se ve výhledu voda po úpravě využívala při vyústění v Ivančicích. V katastru Tetčice se využívá zdroj podzemní vody vydatnosti cca 15 l/s mezi Bobravou a tratí ČD. Byl zkapacitněn zdroj vody v údolí Neslovického potoka u Zbýšova a čerpá se cca 17 l/s do vodojemu Síčka. V Tetčicích, v trati Záhumenice, byl dán znovu do užívání starý zdroj vody cca 2 l/s. Bilance zdrojů: Zastávka 5.5 l/s Bobrava ÚV 9.0 l/s Tetčice 15.0 l/s Tetčice (stará ČS) 2.0 l/s Zbýšov 17.0 l/s ____________ 48.5 l/s Ochrana zdrojů vody V roce 1986 byla vyhlášena ochranná pásma zdrojů - důl Julius - IoPHO, Zastávka - Io,IIoPHO, Tetčice Io, IIoPHO. V Tetčicích jsou příznivé hydrogeologické poměry, především s ohledem na značnou mocnost nepropustných jílových zemin. V IoPHO - oplocený prostor prameniště, stanovený k zabezpečení bezprostředního ohrožení vodního zdrojenení přípustné provádět zemní práce, používat trhaviny, pesticidy, hnojit živočišnými hnojivy, nebo strojenými hnojivy takového složení, že by jimi mohla být nepříznivě ovlivněna jakost vody. IIoPHO je rozděleno na vnější a vnitřní a je určeno především k ochraně před znečištěním mikrobiálním, toxickými látkami. Na území pásma se nedovoluje těžba a výstavba jiných objektů než vodárenských. Vnější PHO 2o zabírá velkou část Rosic a zasahuje až po obce Nesvačilka a Kratochvilka.

Ochranné pásmo IIIoPHO zahrnuje celé hydrologické povodí. V tomto pásmu nejsou dovoleny nepříznivé zásahy do hydrologických a hydrogeologických podmínek oběhu vody, jejichž důsledkem by mohlo být zejména snížení vydatnosti. V pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů je třeba dodržovat režim hospodaření a hygienické zásady stanovené směrnicí č. 51 ministerstva zdravotnictví ČSR. 4.2.1.2 Potřeba vody a bilance Počet obyvatel r.1991 obyv/b.j. Rosice Zastávka Tetčice

r.2010 obyv/b.j.

4994/1761 2224/813 930/317

6000/2100 3000/950 1000/360

K návrhovému roku 2010 budeme uvažovat se 100% podílem zásobených obyvatel z veřejného vodovodu. Výpočet potřeby vody byl proveden podle Sm. č. 9/73. Změny v hospodářství a zvýšená cena vody se promítly do poklesu nároků na dodávku pitné vody v celostátním měřítku. Skutečná spotřeba vody se pohybuje v rozmezí hodnot 130 - 160 l/os den (včetně ztrát, potřeby menších výrobních podniků a pro základní vybavenost). Z těchto důvodů se u výhledových studií uvažuje se specifickou potřebou ve výši 160 l/os den, což odpovídá čl. 4 odst. 4 Sm. č. 9/1973. Skutečná spotřeba vody v Rosicích v roce 1994: počet napojených obyvatel: 5276 spotřeba vody: VVR 268 278 VFC 347 264 VFD 226 576 VFP 90 830 VFO 19 712 VFZ 10 146

m3/rok " " (117,7 l/ob den) " " "

A) Potřeba vody pro obyvatelstvo včetně základní vybavenosti v Rosicích: q= 160 l/os den Qp = 6000 x 160 = 960 m3/den = 11,1 l/s Qm = 960 x 1.35 = 1296 m3/den = 15 l/s Qh = 1296 x 1.8 = 2332,8 m3/den = 27.0 l/s Zalévání zahrádek bude z vlastních studní, nebo zachycenou dešťovou vodou. B) Potřeba vody pro průmysl: V současné době, kdy dochází k transformaci průmyslu,

je velmi problematické určit hodnotu potřeby vody pro tuto kategorii. Uvedená hodnota je odhad, v případě lokalizace podniku s větší spotřebou je třeba posoudit kapacitu sítě, eventuálně pro špičkový odběr vybudovat vlastní akumulaci. Qm = 350 m3/den

max 5 l/s

C) Potřeba vody pro zemědělství: Qm = 57 m3/d max 1 l/s Předpokládaná potřeba vody celkem : Qp m /d, l/s 1320 11,1 3

obyvatelstvo průmysl zemědělství

Qm Qh m /d, l/s l/s 1296 15,0 27,0 350 5.0 5.0 57 1 1 ______________________________ 1703 21,0 33,0 3

Vydatnost zdrojů činí 48.5 l/s (i pro Zbýšov). V r. 1992 zpracovala firma PROVO (Ing Filkuka) studii "Zásobování pitnou vodou z BOV. Podle této studie jsou specifické potřeby vody dle vyhl. č. 9/73 rovněž sníženy a potřeby vody pro stávající počet obyvatel činí: Qm počet obyv. Qp Rosice + Tetčice 5924 19.2 l/s 25.3 l/s Zastávka 2224 5.25 7.3 Babice 473 1.2 1.6 ___________________________ 25.65 l/s 34.2 l/s 4.2.1.3 Stanovení velikosti akumulace Protože se jedná o skupinový vodovod, na který jsou napojeny Rosice, Zastávka, Tetčice, Zbýšov, Ivančice, vzájemně propojené zásobovací sítí, je třeba velikost akumulace posuzovat s ohledem na Qm všech odběrných lokalit. Částečná akumulace je tvořena kapacitou přivaděčů. Stávající akumulace: hl. pásmo dno Rosice Zastávka

Rosice I Síčka horní dolní

kóta

355.20 417.30 406.60 367.90

max. hl. objem m3 359.70 421.80 410.65 371.90

500 2 x 400 2 x 150 2 x 150

Tetčice

359.70

2 x 1000 ____________ 3900

Předpokládaná potřeba vody pro skupinu: Qm (m3/d, l/s) počet ob. Rosice 6000 1703 21 Zastávka 3000 1062 13,3 Tetčice 1000 238 4,49 ______________________________ 38,79 l/s 3003 m3/den Akumulace pro Rosice, Zastávku, Tetčice 80% z Qm = 2400 m3 Stávající akumulace je dostatečná. 4.2.1.4 Výpočet tlakových poměrů Zastávka vodojem I. tl. pásma - max. hl. 371.90 m n. m max. hydrostatický tlak: max. hladina 371.90 m n. - 70 m 301.90 m n. Min. hydrodynamický tlak: min. hl. vodojemu 367.90 m n. 4. podl. zást. - 12 m min. přetl. nad posl. výt. - 5 m ztráty v potr. - 10 m 340.9 m Rozsah plynulého zásobení z dolního vodojemu je - 340.9 m n.m. Rosice vodojem 500 m3 max. hydrost. tlak max. hladina min. hydrodynamický tlak : min hl. vodojemu 4. podl. zást. min přetlak ztráty v potr. Rozsah zásobení 289.70 - 328.2 m. hydrost. tlak II. tl. pásma: max. hl. vody Min. hydrodyn. tlak: min hl. vodojemu 4. podl. zást. min. přetl nad posl.výt.

m m m

301.9

359.70 m n.m. - 70.0 m 289.70 m 355.2 m n.m. - 12.0 - 5 - 10 m 328.2 m n.m.

410.65 m n.m. - 70 m 340.0 m 406.65 m n.m. - 12 m - 5

ztráty v potr.

-__10 m 379.65 m

rozsah zásobení 340 - 379.65 m n.m. Vodojem pro Kamínky bude na kótě 390 m n.m. 4.2.1.5 Zásobovací systém Stav: Voda z vodojemu Síčka 2 x 400 m3(max.hl.421.80m), do kterého je přiváděna voda z prameniště Zbýšov, plní gravitačně vodojem Zastávka II.tlak. pásma 2 x 150 m3 na kótě 410.65 m n.m. Z jímacího území "Bobrava" je povoleno odebírat 3 l/s, z jímacího území Bílá voda 6 l/s. Voda je přiváděna do úpravny vody (kapacita ÚV 20 l/s), odkud je čerpána do vodojemu 500 m3 v Rosicích (max. hl. 359.70 m n.m.). Dalšími zdroji jsou 2 studny v Zastávce o vydatnosti 5.5 l/s, odkud je voda čerpána dvěma čerpacími stanicemi do vodojemu I. tlakového pásma v Zastávce. V Tetčicích se od r. 1987 využívá prameniště podzemní vody v prostoru mezi železnicí a Bobravou v množství 15 l/s. Z akumulační nádrže 400 m3 (max. hl. 296.30 m n.m.) se voda čerpá výtlačným řadem do vodojemu 2 x 1000 m3 (max. hl. 359.70 m n.m.) nad Tetčicemi. Vodojem je propojen řadem DN 250 se zásobovacím řadem v Rosicích a tím je vlastně propojena celá vodovodní síť Zastávky, Rosic a Tetčic a lze dodávat vodu i do vodojemu Síčka, čímž je umožněno propojení na ivančickou větev. Ze zásobovacího řadu z vodojemu 500 m3 na ÚV je provedena odbočka k čerpací stanici s akumulací pro zásobení zástavby v lokalitě Kamínky. Starý zdroj vody s ČS v Tetčicích zásobuje zástavbu v Rosicích za tratí (cca 2 l/s). Vodojem Brusy 600 m3 je vyřazen z vodovodní soustavy a je dán k dispozici jako akumulace pro průmysl v bývalém dolu Julius. Uvažuje se o možném využití důlní vody z dolu Ferdinand. Návrh: Lokality navrhované pro zástavbu budou napojeny na stávající vodovodní síť města prodloužením a zaokruhováním potrubí. Pro lokalitu Kamínky byla vybudovaná přípojka ze zásobovacího řadu z vodojemu 500m3 a čerpací stanice. V konceptu ÚPN bylo zásobení navrženo z nového vodojemu II. tlakového pásma 2 x 400 m3 (max. hl. 390 m) pod vodojemem Síčka. Tuto koncepci navrhujeme i nadále. V případě, že bude zásobení sídliště Kamínky (II. tlakové pásmo) přes čerpací stanici, doporučujeme zvětšení kapacity vodojemu 500 m3 o 500 m3. Byla provedena rekonstrukce jímacího území

Bobrava, Bílá voda. Přívodní potrubí DN 150 z prameniště je ve špatném stavu a je třeba provést rekonstrukci a zvětšení dimenze na DN 250. Celkově je síť města zastaralá a byla by třeba postupná rekonstrukce. Zapojení prameniště Zbýšov do systému SV a snížením skutečné spotřeby vody je dostatek vody pro zásobení. V roce 1994 zpracoval Aquatis Brno (ing Plezký) studii BOV - III. etapa, ve které je řešeno i napojení Rosic. Tato koncepce je v ÚPN zakreslena. V současné době je voda přivedena přes vodojem Čebín do Brna. Dalším pokračováním výstavby BOV má být přívod vody do navrhovaného vodojemu Nebovidy. Z tohoto vodojemu by měla pokračovat větev do vodojemu Tetčice,zvětšeného o 3000 m3, do vodojemu Síčka rovněž zkapacitněného o 2000 m3 a přívod směrem na Ivančice. Vybudování přívodu vody BOV do této oblasti je žádoucí i s přihlédnutím na plánovanou výstavbu spalovny Oslavany a dopravu toxického odpadu přes PHO vodních zdrojů a tím možnost jejich znečištění.

4.2.1.6 Recipient - Hydrologické údaje Hydrologickou síť území tvoří na jižním okraji zástavby potok Habřina a po soutoku s říčkou Bobravou a potokem Říčka před Rosicemi tvoří vodoteč Bobrava. Průměrný roční průtok Bobravou: profil 1) pod Troubským mlýnem 2) Bobrava - ústí n - leté vody (m3/s) n 100 50 20 10 profil 1 71 62 51 40 2 75 66 54 42

32 33

0.407 m3/s 0.430 m3/s 5 19 20

m - denní průtoky (m3/s) m 30 90 180 profil 1 0.934 0.450 0.240 0.128 2 0.987 0.471 0.254 0.135

2 10 10.5 270 0.043 0.045

1

355 0.19 0.021

364

potok Říčka: Q100 = 22.8 m3/s Q30 = 110 l/s Q355 = 6 l/s Q364 = 2 l/s průměrné znečištění Říčky je 4.4 mg/l BSK5, po dobudování SOV Dřevoděl 7.1 mg/l BSK5. Bobrava při soutoku s Říčkou má tyto hydrologické údaje: Q100 = 49.0 m3/s Q30 = 450 l/s

Q355 Q364

= =

26.0 l/s 12.4 l/s

Bobrava je ve správě Povodí Moravy. Říčanský potok je ve správě SMS Brno. Podle požadavku správce toku veškeré inž. sítě vedené v souběhu s tokem musí být mimo ochranné pásmo v souladu s ČSN 73 6822 Křížení a souběhy vedení a komunikací s vod.toky. Stavby trvalého charakteru musí být min.10 m od břehové čáry, v zastavěné části 15 m. V úsecích ohrázování min.15 m od vzdušné paty hráze. Rovněž musí být respektováno vlastnické právo správce toku, 6 m od břehové čáry nebo 1m za patou hráze. Znečištění v Bobravě se podle saprobity pohybuje kolem 16 mg/l BSK5 - to odpovídá III. stupni čistoty. V povodí Bobravy jsou nepříznivé splaveninové poměry, dochází k zanášení koryta a tím ke snižování jeho průtočné kapacity. V úseku mezi Tetčicemi a Rosicemi je stávající koryto Bobravy na Q10 a dochází zde k levobřežním inundacím. V současné době je projekcí Povodí Moravy zpracováván projekt revitalizace koryta v tomto úseku a jeho posunutí na pravý břeh. Ke snížení rozlivů je třeba vybudovat ohrázování koryta. Povodí Moravy má vypracovaný projekt na propojení Bílé Vody s Bobravou v původním korytě na Q5.Stávající řečiště je neudržované, jeho kapacita je minimální. Z těchto důvodů dochází k vylévání větších průtoků, k podmáčení nebo přelití silnice III/00213 Rosice-Litostrov.Úsek potoka Bílá voda, který je zahrnut do úpravy má charakter neupraveného koryta s kapacitou cca Q1. Výhledově má být na řece Bobravě vybudováno 5 nádrží (velikosti od 0.3 - 2.2 ha) jako součást systému soustavy nádrží budovaných ve vodohospodářsky exponovaném území povodí řeky Bobravy, Svratky a Oslavy. Nádrže mají zajistit ochranu vod proti znečištění ropou a ropnými produkty v případě poruchy na ropovodu. 4.2.2 Odkanalizování Rosice mají vybudovanou jednotnou kanalizační síť napojenou na hlavní kmenový sběrač, odvádějící odpadní vody na městskou ČOV. ČOV je situována na levém břehu Bobravy pod Tetčicemi a po dobudování sběračů bude sloužit k likvidaci odpadních vod ze Zastávky, Babic, Rosic, Tetčic a po rozšíření ČOV i z Říčan, Velké ceny a Ostrovačic. V současné době se využívá ČOV na 50 - 60%. Stávající štěrbinové nádrže a monobloky ve městě jsou

zrušeny,stejně jako malá ČOV pod sídlištěm Kamínky. Odpadní vody z nově navrhovaných ploch budou zaústěny do kanalizace a odvedeny na ČOV. Do kanalizace nesmí být vypouštěny zaolejované odpadní vody a v max. možné míře vyloučit balastní vody. V situaci jsou vyznačeny úseky kanalizace které je třeba rekonstruovat. V situaci jsou navrženy vsakovací příkopy pro zpomalení přívalové vlny za deště. Výhledové množství odpadních vod by teoreticky mělo odpovídat potřebě vody. Pak Qm = 1703 m3/d = 21 l/s Znečištění BSK5 Podle vyhlášky č. 171/92 Sb. uvažujeme hodnotu 50 mgO2/l, pak znečištění bude: 21 x 50 = 1.05 g/s Na obyvatele je uvažováno 60 gO2/ob den, pak pro 6000 ob x 60 = 360 kg O2/den Množství znečištění na 1 m3 360 kg/den : 1703 m3/d = 211,4 gO2/m3

4.3 Energetika 4.3.1 Zásobování plynem Město je zásobeno zemním plynem ze stávajícího vysokotlakého plynovodu 300 /40, procházejícího mezi Rosicemi a Tetčicemi. Z tohoto vtl vedení jsou pro Rosice dvě vtl přípojky. Jedna přípojka prochází jižní částí Rosic DN 150 a je ukončena RS pro Plynostav a Sklounion. Pro město je vybudovaná vtl RS 3000. V severní části města probíhá druhá vtl přípojka DN 150 ke státnímu statku a k učilišti SOU Dřevoděl, kde je RS 1200 (výhledově 5000). Vysokotlaká přípojka pokračuje až do Zastávky k RS 5000. K zásobení maloodběratelů a ke středotlakým RS je veden středotlaký rozvod plynu. V severní části města je navržena komunikace I/23 a plochy pro občanské vybavení. Stávající vtl přípojka je vedena zájmovou plochou, proto je navržena na přeložení. Sídliště Kamínky jsou zásobeny ze středotlak ého plynovodu přes AL-z regulátory. Výhledová průmyslová zóna bude zásobena plynem prodloužením stávajících rozvodů. Navrhovanou bytovou zástavbu bude možno rovněž zásobovat plynem. V současné době realizovaná výstavba RD na okraji Rosic nebude napojena na plyn. Technické údaje o plynofikaci za rok 1993 celková délka sítě 18 km, přípojek 6 km počet přípojek 920 počet odběratelů 1997 prodej plynu VO 10434 tis m3/rok prodej plynu maloodběr 680 tis m3/rok prodej plynu obyvatelstvo 2320 tis m3/rok Katastrálním územím prochází koridor vedení vvtl , produktovod 200 DN a naftovody 5O0 a 700 DN, které je nutno respektovat. V ÚPN je zakresleno o.p. 150 m, které vymezuje území,kde veškerá stavební činnost musí být konzultována s příslušnými správci těchto sítí. Podle Sb.222/1994 §26 jsou Plynárenská zařízení chráněna ochranným pásmem které činí: u plynovodů do DN 200 4 m na obě strany od obrysu 200-500 8 m nad 500 12 m u ntl, stl plynovodů 1 m u technolog. objektů 4 m §27, Bezpečnostní pásma určená k zamezení nebo

zmírnění účinků havárií na zdraví a majetku činí: pro vvtl pro vtl

nad DN 500 do DN 100 do DN 250 vtl plynovody nad DN 250 vtl RS

200 15 20 40 10

m m m m m

4.3.2 Zásobování elektrickou energií. Stručné zhodnocení současného stavu Město Rosice je zásobováno el. energií po venkovních vedeních 22 kV z rozvodny R 110/22 kV Oslavany. Vlastní zásobování řešeného území je provedeno většinou venkovními přípojkami z hlavních vedení ke sloupovým trafostanicím 22/0,4 kV. Jen malá část trafostanic je připojena kabelem. Síť nn je provedena převážně jako venkovní na betonových sloupech, částečně nástřešních a konzolách. Jen u nových sídlišť a novějších větších objektů je provedena kabelizace. Celkový stav sítě nn je celkově dobrý. Řešeným územím prochází dvě vedení vvn a to 400 kV a 110 kV. Výpočet výhledové spotřeby elektrické energie pro návrhové období: Základní údaj pro návrh distribučního systému zásobování el. energií je stanovení současného maximálního zatížení. Tento systém je pak třeba dimenzovat tak, aby byl schopen přenést požadovaný výkon v době předpokládaného maxima, při dodržení všech aspektů spolehlivosti, kvalitě napětí a to při minimálních počátečních investicích a ročních nákladech na ztráty a provoz. Vypracovaná bilance zatížení obsahuje předpokládaný perspektivní podíl stávajícího bytově komunálního konzumu na maximum města (trendování původní hodnoty), přírůstek bytově komunálního zatížení způsobený novou bytovou výstavbou, příp. asanací starší bytové zástavby, výstavbou sídlištní a nadsídlištní vybaveností podíl stávající průmyslové spotřeby na perspektivní hodnotě maxima města , přírůstek způsobený novou výstavbou průmyslu a pod. Podíl bytového fondu. Z energetického hlediska se u nové výstavby ve všech případech uvažuje s dvojcestným zásobováním bytů (elektřina, plyn) s využitím plynu pro topení i přípravu TUV. Jedná se v tomto případě o stupeň elektrizace "A". Na základě pro elektrizační soustavu č. 2 z r. 1982 vydaných ČEZ a SEP platí pro výpočet podílu 1 b.j. na maximu obytného souboru Sb = 1,2 + 4,8/ n. Bereme-li hodnotu zatížení na úrovni distr. trafostanice, platí přibližně pro zásobování bytového odběru Sb = 1,5 kVA/b.j. V této hodnotě je zahrnuta i výhledová hodnota do r. 2010 a to při 1,5% trendu růstu spotřeby. V Rosicích je nová bytová výstavba navržena v lokalitě Kamínky, Husova a Pod Trojicí, dále pak se předpokládá v rozptylu. V návrhovém období pak nárůst odběru bude 500 x 1,5 = 750 kW. Na odpad stávajícího bytového fondu počítáme 70 kW. Pak celková zvýšení počítáme 680 kW.

Vzhledem k novým podmínkám a možnostem soukromého podnikání je dnes nesnadné konkrétně specifikovat výhledové záměry ve výstavbě obč. vybavení tak i ve sféře výrobních podnikatelských aktivit. Vzhledem k rezervovaným plochám odhadujeme, že by zde mohl nárůst el. energie dosáhnout hodnoty 70 kW. Spolu se zvyšováním odběru stávajících výrobních podniků počítáme se 120 kW. Pak celkový nárůst (při vzájemné soudobosti) lze uvažovat 800 kW. Návrh řešení zásobování el. energií ze sítě vn do roku 2010. Předpokládáme, že i ve výhledu přenos požadovaného výkonu bude zajišťován z R 110/22 kV Oslavany a že bez podstatných změn zůstane i základní konfigurace sítě vn, kromě nutných přeložek vn 22 kV pro vybudování nové trasy silnice II/394 mezi Rosicemi a Tetčicemi. Zásobování lokality "Kamínky" je již dnes částečně zrealizováno, v původním projektu je třeba prověřit potřebné množství trafostanic. Pro výstavbu "Husova" byla postavena nová trafostanice,která zásobuje nově postavené R.D. Pro podnikatelské aktivity na severu města bude dle potřeby postavena nová sloupová trafostanice. Pro nové odběry bude také třeba posílit síť nn dalšími vývody. Ochranná pásma el. vedení VN a VVN Ochranné pásmo je stanoveno od svislé roviny vedené po obou stranách od krajního vodiče v těchto hodnotách: VN 22 kV - 7 m VVN 110 kV - 12 m VVN 400 kV - 20 m

4.4 Telekomunikace V Rosicích je dodací a podací pošta V. kategorie, spádová oblast pro 5200 obyvatel, 4 doručovací přepážky. Plocha pošty je 210 m2, počet pracovníků 18. Stav vyhovující. V Rosicích byla v provozu automatická telefonní ústředna P 51 s 1600 Pp. V současné době je ve zkušebním provozu nová digitální telefonní ústředna, jejíž kapacita se zvýšila o 500 Pp. Rozšiřování a rekonstrukce místní telefonní sítě bude prováděno zemními kabely. Konečným řešením je 100% telefonizace. V ÚPN jsou respektovány trasy dálkových kabelů,a trasy radioreleéových spojů TKB Rosice - RS Lipový vrch a TKB Mor. Krumlov - RS Lipový vrch, které jsou zakresleny v grafické části dokumentace. Je navrženo

přeložení dálkového kabelu v území u koupaliště,tak aby bylo možné využití pozemků pro podnikatelské aktivity. V r.1996 Předpokládá SPT Telekom realizaci výstavby DKO Rosice - Zastávka a dále. V rámci integrované telefonní a datové sítě je uvažováno s televizními kabelovými rozvody,s jejichž realizací již bylo v Rosicích započato. V k.ú. Rosice provozují České radiokomunikace televizní převaděč s kruhovým o.p. 30 m, který bude respektován.

5 ZÁSADY PÉČE O ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 5.1 Celková hygienická situace Rosice jsou situovány v území, které není v rozsáhlejším měřítku postiženo znečištěním ovzduší, nebo jinými zásadními negativními příčinami zhoršení životního prostředí. Přírodní kvality okolí města, zejména rozsáhlé plochy lesů v dostupné vzdálenosti a enkláva lesoparku a krajinné zeleně v zámeckém parku, podstatným způsobem zhodnocují životní prostředí sídla. Z lokálního hlediska je však situace v zastavěném území podstatně složitější. 1. Znečištění ovzduší Na celkovém znečištění ovzduší se až 30% podílí výfukové plyny z automobilové dopravy, jejichž toxicita přesahuje toxicitu běžných průmyslových emisí. Exhalacemi z dopravy je narušeno životní prostředí v zastavěném území v Rosicích ,zejména v místech kde vede trasa silnice I/23 obytnou zónou. 2. Znečištění vodních toků Zlepšení čistoty vodních toků je v současném období jedním ze stěžejních úkolů zajištění ekologické stability území. Vodní toky v řešeném území (Bobrava, Habřina, Říčanský potok) jsou zatěžovány odpadními vodami z domácností, ze zemědělství a průmyslové výroby. Nejvíce zatížená nečistotami je především Bobrava, která v úseku Rosice - Tetčice dosahuje II. stupně znečištění. Hlavní zdroje znečištění vodních toků: zdroj Crystalex ČSAD STS Drukocel Agropodnik

m3/rok 18 26 29 11 8

Nepříznivou situaci v čistotě vodních toků je nutno řešit v co nejkratší době, jinak nebude možno využívat vodních zdrojů (Tetčice ). 3. Specielní zdroje ohrožení ŽP Město Rosice se nachází ve 20.km ochranném pásmu Jaderné elektrárny v Dukovanech, což může mít v extrémním případě radiační havárie značně negativní důsledky na znečištění ovzduší, vodních toků a zdrojů a zejména pro obyvatelstvo. Z tohoto důvodu je třeba důsledně dbát zvláštních pokynů a preventivních opatření vydávaných štábem CO. Řešeným územím k.ú.Rosice prochází úniková trasa obyvatelstva po st.silnici I/23 a přístupová trasa pro zásahové jednotky po silnici II/394.

Přeprava nebezpečných odpadů do spalovny v Oslavanech, byla řešena ve studii V.a.s. z r.1994.Předpokládá se doprava těchto odpadů po stávajících komunikacích procházejících Zastávkou (II/395) a dále po silnici II/394, s odbočkou přes Padochov do Oslavan. Ve výhledu po vybudování přeložky II/394 okolo Tetčic lze předpokládat, že tuto funkci převezme tato nová komunikace, za předpokladu technického zajištění trasy v úsecích procházejících o.p. vodních zdrojů. 4. Nepříznivé vlivy hluku Hluk ze silniční a železniční dopravy V dopravním řešení ÚPN byla vyhodnocena stávající a výhledová hluková situace v rámci řešeného území. Ochranná pásma a koridory negativních dopadů dopravního hluku byly stanoveny na základě výpočtů dle Metodických pokynů pro navrhování sídelních útvarů z hlediska ochrany obyvatelstva před nadměrným hlukem z dopravy. V kapitole Doprava a dopravní zařízení(4.1) jsou uvedeny výpočty příslušných ochranných pásem. V Rosicích je značná část zastavěného území postižena nepříznivými vlivy dopravního hluku. Průjezdní komunikace, které nejvíce ovlivňují životní prostředí, zejména obytné, budou výhledově přeloženy do jiných tras.

5.2 Likvidace odpadů Převážná část tuhých odpadů je v současné době likvidována skládkováním, což je způsob z hlediska ochrany životního prostředí nevyhovující. Tuhé komunální odpady (TKO) z Rosic jsou odváženy na řízenou skládku v Bratčicích. Přehled množství tuhých komunálních odpadů (bydlení): množ. TKO obč. vyb. poč. obyvatel m3/rok Rosice 4 978 5 362

Přehled produkce tuhých průmyslových odpadů (v t/rok): závod způsob likvidace: spalování vyvážení na skládky v areálu spalitelné nespalitelné Rosice Crystalex 47 348 Tero 130 100 Drukocel 22 20 Dřevoděl 100 11 STS 20 20 145

Výhledově se předpokládá odvoz odpadů i nadále na skládku Bratčice a do centrální spalovny odpadů v Brně. Je třeba uvažovat se separací a recyklací odpadů.

6. NÁVRH ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY. 6.1 Přírodní podmínky a krajinná ekologie 6.1.1 Vymezení řešeného území Katastrální území Rosic leží ve výrazné sníženině SSV - JJZ směru, v Boskovické brázdě. Struktura půdního fondu v katastrálním území Rosic: název kat. úz celková zeměděl lesní rybníky zastav. výměra půda půda a ostat. a ostat. (ha) (ha) (ha) vod.plo. plochy Rosice

1184.7

816.6

197.7

11.00

159.4

6.1.2 Přírodní podmínky Klimatologie Území leží v poměrně teplém, suchém klimatu, s mírnou zimou. Jde o klimatickou oblast MT11. Základní klimatické charakteristiky: Charakteristika počet letních dnů počet dnů s teplotou 100 a více počet mrazových dnů počet ledových dnů průměrná teplota v lednu v červenci v dubnu průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více srážkový úhrn ve veg. období srážkový úhrn v zimním období počet dnů se sněhovou pokrývkou počet dnů zamračených počet dnů jasných

MT11 40-50 140-160 110-130 30-40 -2 - -3 17-18 7-8 90-100 350-400 200-250 50-60 120-150 40-50

Geologie a geomorfologie Výrazná prohlubeň Boskovické brázdy je vyplněna mocnými vrstvami uhlonosných permských břidlic a pískovců s pokryvem třetihorních jílů a slínů a čtvrtohorních sprašových hlín. Území je poměrně členité s výraznými nivami Bobravy s jejími přítoky s plošinami a pánvemi. Základní členění území: - údolní nivy vodotečí - izolované pahorky severně od Rosic - okrajové hřbety Českomoravské vrchoviny - plošiny a pahorky jižně od Rosic Údolní nivy vodotečí -jsou konkávní tvary vzniklé ukládáním říčních sedimentů, dříve štěrkovitých, dnes hlinitých, na různě hlubokém skalním podloží, místy jen 2.0 - 3.0 m pod povrch terénu. Hladina podzemní vody značně kolísá v závislosti na stavu vody v blízkých

vodotečích. Tato skutečnost snižuje i zemědělskou využitelnost jinak bohatých, středně těžkých až těžších naplavených půd, s vysokým obsahem organických zbytků. Nivy jsou také sběrné oblasti ochlazeného vzduchu, což společně s vyšší vlhkostí zvyšuje četnost přízemních mrazů a místních inverzí v jarních a podzimních měsících. Izolované pahorky severně od Rosic -tvoří je pět kopulovitých vyvýšenin s převahou orné půdy, budovaných jílovitými břidlicemi na východních svazích s postupně smývanými vrstvami spraší. Převahou odnosových procesů vystupuje podloží místy na povrch. Hladina podzemní vody se nevyskytuje. Značný smyv a vysoký obsah skeletu ve vrcholových polohách ztěžuje zemědělské využívání, stejně jako ukládání smyté půdy, hnojiv a pesticidů ve sníženinách mezi jednotlivými pahorky a na úpatích svahů. Zaoblené vrcholky jsou vystaveny větrům s převahou západních směrů a mohou tak v suchých obdobích podléhat větrné erozi. Okrajové hřbety Českomoravské vrchoviny -tvoří je zbytky plochého povrchu přecházejícího v členitý terén, typický střídáním hřbetů a sníženin, budovaný chudšími horninami. Převažuje lesní využívání. Zatímco na plošinách jsou zachovány zbytky bohatších starších zvětralin, ze hřbetů jsou odneseny a spolu s živinami a povrchovou vodou se soustřeďují při pozvolném úpatí svahů a dnech údolí. Klimatická diferenciace plyne z expozice vůči světovým stranám a soustředěním chladného vzduchu v údolních dnech, rozdíly jsou však setřeny přítomností lesa. Do kat. území Rosic zasahuje toto území nepatrnou částí u Zastávky. Plošiny a pahorky jižně od Rosic -představují plochý povrch, členěný dvěma úvalovými údolíčky a třemi erozními rýhami. Geologické poměry jsou značně rozmanité. V podloží jsou břidlice a pískovce, na nich místy různě mocná vrstva miocenních jílů a část pokrývá vrstva sprašových hlín. Pokryv sprašových hlín podmiňuje bohaté, úrodné, středně těžké půdy, ochuzené pouze v erodovaných polohách, na břidlicích těžké, na pískovcích střední, lehčí až lehké. K rozvoji větrné eroze dochází na těžších půdách plošin v období sucha, vodní eroze na dlouhých svazích a v erozních rýhách. Ve vlhčích obdobích dochází na konkávních úsecích svahů k akumulaci vody, pochodům oglejení půd a vymrzání plodin. Pedologie Na spraších černozemě

a sprašových degradované

hlínách jsou vyvinuty a hnědozemě. Na

premokarbonských výchozech ostatní části Boskovické brázdy jsou hnědé půdy nasycené až hnědé půdy kyselé (místy mohou být až nevyvinuté rankery). V okolí vodotečí jsou nivní půdy glejové. Hydrologie Územím protéká řeka Bobrava. Její přítoky jsou Říčanský potok, Habřina a Bílá voda. Řeka Bobrava ústí do Svratky jižně od Zbýšova.

Ochrana přírody (dle zák. č. 114/92 Sb.) Stručný popis VKP 1. Malé Padělky: VKP erozní rýhy s extenzivními svahy a pastvinami, hloh, trnka, svída, ponechat přirozenému vývoji 2. Padělky: VKP - křovinaté meze zarostlé trnkami, svídou, hlohem, ovocnými stromky, malý lesík s dubem, smrky, břízou, borovicí, lípou, javorem, ponechat přirozenému vývoji 3. Bílá voda: VKP - ploché dno toku Bílé vody, louky s převahou ostřic a vlhkomilných rostlin 4. Horní Bobrava: VKP - ploché dno toku Bobravy, břehové porosty olše a vlhké louky, ponechat louky a obnovovat olšové porosty 5. Bobrava: VKP - tok Bobravy v Rosicích, břehové porosty s olší, javorem, vrbami, doplňovat porosty 6. Habřina: VKP - kvalitní porost kolem toku, olše, vrby, javory, lípy, doplňovat porosty 7. U obory: VKP - mez porostlá babykami, šípky, jasany, hlohy, ponechat přirozenému vývoji 8. Alej u Rosic: VKP - alej kolem silnice, javor, lípa, jírovec, břízy, babyky, ošetřovat a doplňovat 9. Křížová cesta: VKP - lipová alej, křížová cesta, extenzivní sady, ošetřovat a doplňovat 10.Pluštiny: VKP - lom s vrbami, svídou, šípkem, trnkou, babykou, akátem. Likvidovat akát. zatravněná strž s 11.Pod Pluštinami: VKP polokulturní loukou, svahy jsou zarostlé hlohem, akátem, ovocnými stromky. Nezavážet, ponechat přirozenému vývoji.

12.Štíhlý rybník: VKP - rybníček ve strži s obojživelníky. Nezavážet. 13.Tlučhubův lůnek: VKP - lom zatopený, výskyt čolka. Nezavážet, návrh na PR. Ochrana přírodních zdrojů Základní obnovitelné zdroje v území, které člověk používá pro svou potřebu jsou: 1. půda 2. voda 3. genofond ad 1.2.) ochrana půdy a vody jsou vzájemně související problémy. Při ochraně půdy proti erozi ( větrné, či vodní) je vždy chráněna i povrchová voda před znečištěním splachy z okolních pozemků, při ochraně vod ( podzemních, nebo povrchových) je nutno přijmout opatření, která ochraňují i kvalitu (popř. vylepšují) půdy (t.j. protierozivní opatření, snížení dávek prům. hnojiv, protierozní agrotechnika a p.). Z výše uvedených hledisek jsou zemědělsky využívané pozemky v území rozděleny do tří zón: a) zóna intenzivní zemědělské výroby I - jde o plochy s kvalitními půdami na sprašových pokryvech a na plošinách, kde nejsou rušivé projevy (eroze, popř. průsak reziduí z hnojiv), rentabilita zemědělské výroby je maximální, poškození půdy a vody je minimální. b) zóna podmíněně intenzivní zem. výroby II - jde o plochy zem. půdy, na kterých je možnost průsaku reziduí z prům. hnojiv do podzemních vod, popř. povrchových. Jsou to plochy kolem vodotečí, kde by bylo vhodnější (z hlediska ochrany vody) zatravnění. c) zóna podmíněně intenzivní zemědělské výroby III jde o plochy s méně kvalitními půdami, plochy na svažitých místech, plochy depresní a erozně ohrožené, plochy s ekologicky kvalitními společenstvy. Na těchto plochách je nutno provést protierozní opatření popř. rezignovat na intenzivní zem. výrobu a ponechat plochy pro přírodní společenstva. ad 3) Ochrana genofondu Ochrana genofondu spočívá ve vytváření, popřípadě zachování stávajících ploch přírodě blízkých společenstev, která jsou nositelem zásadní informace o úživnosti daného území. Ochrana genofondu je představována návrhem generelu místního systému ekologické stability (SES). 6.2. Návrh systému ekologické stability 6.2.1 Koncepce návrhu SES

Koncepce řešení systému ekologické stability území vychází z charakteristik řešeného území a z obecných zásad daných metodikou ÚSES, které jsou uvedeny v obecné části zprávy. Terminologie SES SES - územní systém ekologické stability - funkční napojení biocenter biokoridory tak, aby docházelo k uchování a přenosu genetické informace BIOCENTRUM: plocha přirozené vegetace,která je schopna samoregulačních procesů (min. plocha 3.0 ha) BIOKORIDOR: liniové společenstvo propojující biocentra do funkčního systému INTERAKČNÍ PRVKY - liniová společenstva podporující působení SES Zkratky použitých dřevin: sm - smrk ztepilý db - dub zimní bo - borovice lesní bk - buk lesní md - modřín opadavý lp - lípa velkolistá jv - javor mléč ol - olše lepkavá hb - habr obecný bř - bříza bělokorá jlm- jilm štíhlý jd - jedle bělokorá js - jasan ztepilý STRUČNÝ POPIS BIOCENTER: 5. Biocentrum: POD STARÝMI ZÁMKY STG : 2 BC 4, plocha 3,0 ha Popis : olšové porosty na soutoku Bobravy a Bílé vody, Návrh : ornou půdu převést na louky a provést skupinovou výsadbu dřevin dle STG tj.db, js,ol, jlm, lp, 6. Biocentrum: POD CHATAMI STG : 2 BC 4, plocha 4,40 ha Popis : vrbové a olšové porosty kolem regulovaného toku Bobravy, orná půda, nefunkční lokální biocentrum Návrh : vybudování rybníku s přirozenými poměry, s doprovodnou

7. Biocentrum: STG : 2 B 3, plocha 3,50 ha Popis : polní les s duby, smrky, modřínem, lípami, javorem, břízami, z jihu trnkou, svídou, přilehlé meze s hlohem, a ovocnými stromy funkční lok. biocentrum Návrh : výchovnými postupy na lese dosáhnout bukové doubravy, zachovat meze s extenzivním využíváním 10.Biocentrum: KOPANINY STG : 2 B 3, 3BC 3, plocha 6,00 ha Popis : smíšené porosty db, bk,bo, sm, kl, lp, md,hb, lokální biocentrum na lesní půdě Návrh : výchovnými zásahy upřednostňovat listnáče,tj.db a bk, dále lp, hb, jv, potlačovat sm 11.Biocentrum: NAD CIHELNOU STG : 3 B 3, 3 BC 3, 2 B 3, plocha 7,00 ha Popis : porosty sm, db, bo, md, bk, lp, kl, biocentrum na lesní půdě Návrh : provádět výchovné zásahy tak, aby se zvýšil podíl bk, db, lp, jv, kl, jd, potlačovat sm

19.Biocentrum: VELKÉ PADĚLKY STG : 2 BC 4, plocha 3,00 ha Popis : tok Říčanského potoka bez doprovodné zeleně, orná půda nefunkční lokální biocentrum na zmeliorovaném tok Návrh : nutno revitalizovat tok, ornou půdu převést na louku, louku doplnit skupinovou výsadbou dřevin dle STG tj. db, js, ol, jlm, hb, lp 7. POŽADAVKY NA OCHRANU KULTURNÍCH A STAVEBNÍCH HODNOT Ochrana stavebních a urbanistických hodnot je nedílnou součástí péče o životní prostředí. Na území města Rosic se nachází řada historicky cenných objektů, které jsou uvedeny ve státním seznamu nemovitých kulturních památek. číslo objekt Rosice - město 0941 zámek s areálem 0941/1 zámek

číslo parcely___ 136/1 136/1

0941/1/a alianč. znak 0941/1/b krb 0941/1/c štuk. výzdoba 0941/2 předzámčí 0941/3 park u zámku 0944 kostel se sochami 0944/1 kostel sv. Martina 0944/2 kostel sv. Floriána 0944/3 socha sv. Jana Nepomuckého 0945 kaple Nejsvětější Trojice radnice čp. 13, Palackého nám. 0946 0947 fara,Kostelní ul. čp. 10 0948 dům, tzv. Rahmův, čp. 46 0951 socha sv. Jana Nepomuckého 0952 socha sv. Vincence Ferrarského pranýř 0953 0954 kašna, Palackého nám. 0960 pamětní kříž most přes Bobravu 0961 kaple na hřbitově Rosice - Pod Trojicí 0955 14. zastavení křiž. cesty 0955/1 zastavení křížové cesty 0955/2 zastavení křížové cesty 0955/3 zastavení křížové cesty 0955/4 zastavení křížové cesty 0955/5 zastavení křížové cesty 0955/6 zastavení křížové cesty 0955/7 zastavení křížové cesty 0955/8 zastavení křížové cesty 0955/9 zastavení křížové cesty 0955/10 zastavení křížové cesty 0955/11 zastavení křížové cesty 0955/12 zastavení křížové cesty 0955/13 zastavení křížové cesty 0957 boží muka 0956 boží muka 0959 hlavní kříž

136/1 136/1 136/1 136/2 77/1 123 123 123 123 938 120 125 60 94 88/1 97/2 2391/3 2391 88/6

2804/1 -"-"-"-"-"-"-"-"-"-"2408/1 2804/1 -"680/2 2363 191/1

V historickém jádru Rosic je uvažováno s návrhem městské památkové zóny, která zahrnuje areál zámku a zámeckého parku a přilehlé bloky zástavby centra města. Plochy archeologického zájmu jsou vyznačeny ve výkresu širších vztahů. Veškerá stavební činnost v území je podmíněna konzultací s příslušným orgánem památkové péče v případě možnosti archeologického nálezu.

8. POŽADAVKY NA ZÁBOR ZEMĚDĚLSKÉHO A LESNÍHO PŮDNÍHO FONDU 8.1 Zemědělský půdní fond Katastrální území Rosic leží v klimatickém regionu T2 teplém, mírně suchém. Suma teplot nad 10oC je 2600 2800, průměrná roční teplota je 8 - 9oC, průměrný úhrn srážek je 500 - 600 mm. Rosice leží v území Boskovické brázdy, v území se sprašovými pokryvy na kterých jsou poměrně kvalitní půdy černozemě degradované a hnědozemně, na pernokarbonských sedimentech jsou hnědé půdy kyselé. V nivě Bobravy jsou naplavené nivní půdy. Vyhodnocení záboru zemědělského půdního fondu je provedeno dle zák. 334/92 Sb. a prováděcí vyhlášky č. 13/94 Sb. Vyhodnocení ZPF je provedeno v grafické a textové části ÚP. V grafické části jsou převzaty údaje z průzkumů a rozborů (t.j. hranice BPEJ, meliorace apod.). V textové části je stručný popis lokalit záboru. 8.1.1 Zdůvodnění záboru ZPF Současná urbanistická struktura a funkční využití území jeví značné disproporce mezi jednotlivými funkcemi, které způsobují problémy v efektivním využívání území. Hlavní disproporce: - nevyhovující komunikační skelet, který neumožňuje bezkolizní provoz a zatěžuje negativně životní prostředí (trasy st. silnic I/23 a II/394 ) - nedostatek rozvojových ploch pro obytnou zástavbu (zejména pro rodinné domky), výrobní služby, komerční záměry, podnikatelské aktivity a průmysl. Variantní řešení rozvoje území bylo zpracováno již při stanovení základní koncepce a to ve fázi vypracování původního konceptu ÚPN v r.1988, kdy byly vyhotoveny dvě rozdílné varianty řešení ( A respektující dopravní komunikační skelet dle schváleného VÚC BSRA a B - posunutí st.silnice I/23 na jih území).Při následném projednávání obou variant byla vybráno řešení A a to s hlediska výhodnější dopravní obsluhy území. Na základě této koncepce byly zpracovány následné dopravní studie tras komunikací I/23 a II/394, které byly projednány a schváleny.Z těchto důvodů nebylo nutné při aktualizaci konceptu ÚPN vypracovávat variantu řešení. Urbanistická koncepce vychází především z prostorového vymezení sídelního útvaru a z návrhu možností jeho dalšího rozvoje,které jsou limitovány územně technickými podmínkami. Nové společenské podmínky a předpoklad rozvoje ekonomické základny (podnikatelské a výrobní aktivity) vyžadovaly vymezení dalších rozvojových

ploch pro výrobní služby,komerční aktivity a následně pro bydlení. Celkové urbanistické řešení podstatně ovlivňuje navržený dopravní skelet, který respektuje návrh trasy st. silnice I/23 severně od Rosic a přeložky komunikace II/394 v prostoru mezi Rosicemi a Tetčicemi ( dle projednané studie Dopravoprojektu z r.1994). Dalším omezujícím činitelem pro rozvoj města je koridor nadřazených inženýrských sítí ( vedení VVN 110 a 400 kV, VTL plynovod ) v území mezi Rosicemi a Tetčicemi. Na jihu je sídelní útvar omezen železniční tratí. Po zvážení těchto limitujících faktorů byl rozvoj města navržen směrem severním (po novou trasu I/18 kde jsou situovány podnikatelské a komerční aktivity,pro které byla zpracována zastavovací studie, včetně konkrétních záměrů jednotlivých podnikatelů). Obytné území je rozšiřováno na východ (omezení koridorem inž.sítí),dále v lokalitě Kamínky, kde již byla bytová výstavba zahájena (dle zpracovaného ÚPROZ ) a v místní části Pendrov (územní rozhodnutí pro výstavbu 2 RD a zadání pro zpracování zastavovací studie). Občanské vybavení je třeba doplnit v chybějících kapacitách. Nová plocha pro školská zařízení je navržena v místní části Kamínky.Tato plocha souvisí s navrženou bytovou výstavbou dle ÚPRZ Kamínky, která byla odsouhlasena orgány ochrany ZPF. Pro rozvoj průmyslové výroby jsou navrženy plochy mezi Rosicemi a Zastávkou, kde navazují na stávající průmyslovou zónu u Zastávky, která je zainvestována inženýrskými sítěmi a je vhodně napojena na dopravu silniční i železniční.Využití těchto ploch pro výstavbu lehkého průmyslu ( konkrétní investiční záměry) je důležité i z hlediska zajištění pracovních míst, vzhledem k útlumu neefektivních výrob v Rosicích i Zastávce. 8.1.2 Vymezení lokalit záboru ZPF číslo lokality etapa výstavby: I.et. - do r.2000, II.et. - do r.2010 Lokalita č. 1 - plocha navržena pro výstavbu rod. domků. I.et. Jde o ornou půdu (cca 2.5 ha) mimo zastavěné území města. Hlavní půdní jednotka (dále HPJ) je 10. Stupeň přednosti v ochraně a třída ochrany je III/3. Lokalita č. 2 - plocha určena pro bytovou výstavbu. Jde II.et. o ornou půdu mimo zastavěné území města. HPJ je 10. Rozsah plochy je cca 2.10 ha. Stupeň přednosti v ochraně a třída ochrany je III/3. Lokalita č. 3 - plocha v lokalitě "Kamínky ". Jde o

I.et. plochu určenou pro rod. domků,o ornou půdu mimo zastavěné území města. HPJ jsou 08, 10 a 30. Stupeň přednosti v ochraně a třídy ochrany jsou V/13, IV/9, VII/24.Rozsah záboru je cca1.5 ha. Pro zástavbu v tomto území byla zpracována urbanistická studie. Lokalita č. 4 - plocha určená pro rod. domky (lokalita I.et. Kamínky). Jde o ornou půdu (cca 2.0 ha) , mimo 1,0 ha zastavěné území města. HPJ jsou 37 a 40. Stupně II.et. přednosti v ochraně a třídy ochrany jsou 1,0 ha VIII/27 a VIII/29. Pro území byla zpracována urbanistická studie. Lokalita č. 5 - plocha určena pro byt. výstavbu II.et. (lokalita Kamínky). Jde o ornou půdu mimo zastavěné území města. HPJ jsou 30, 10, 08.Rozsah ploch je cca 2.50 ha. Stupně přednosti v ochraně a třídy ochrany jsou VIII/24, IV/9, V/13. Pro území byla zpracována urbanistick studie. Lokalita č. 6 - plocha určena pro byt. výstavbu a II.et. obč.vybavení (lokalita Kamínky). Jde o cca 1.3 ha orné půdy mimo zastavěné území města. HPJ je 08. Stupeň přednosti v ochraně a třída ochrany je V/13.Pro území byla zpracována urbanistická studie. Lokalita č. 7 - plocha v lokalitě Pod Trojicí, určená I.et. pro výstavbu rod.domků, jde o cca 2.9 ha orné 1,2 ha půdy a ost. sadů, mimo zastavěné území.HPJ je II.et. 33, stupeň přednosti v ochraně a třída ochrany 4,8 ha je VII/27. Bylo vydáno územní rozhodnutí pro 2 rod. domky, na celé území je zadání pro zpracování zastavovací studie. Lokalita č. 8 - plocha určena pro školu ( lokalita II.et. Kamínky). Jde o ornou půdu mimo zastavěné území města. HPJ jsou 08 a 10. Rozsah plochy je cca 2.30 ha. Stupeň přednosti v ochraně a třídy ochrany jsou V/13, IV/9 pro území byla zpracována urbanistická studie.. Lokalita č. 9 - plocha určená na sportoviště. Jde o I.et. zahrady a ornou půdu mimo zastavěné území města v návaznosti na stávající sportovní areál. Rozsah plochy je cca 1.20 ha. HPJ je 02. Stupeň přednosti v ochraně a třída ochrany je II/2. Lokalita č. 10 a - plocha určena pro komerční aktivity I.et. a obč. vybavení. Jde o ornou půdu mimo zastavěné území města mezi navrhovanou komunikací I/18 a stávající zástavbou. Rozsah plochy je cca 9,9 ha. HPJ jsou 10 a 59. Stupně přednosti v ochraně a třídy ochrany jsou III/3 a III/5.Pro území byla zpracována studie podnikatelské zóny. Lokalita č.10 b - plocha je určena pro zařízení PO I.et. (hasičskou zbrojnici) a komerční aktivity 5,0 ha o rozloze cca 8,1 ha mimo zastavěné území II.et. města.HPJ je 10 a 59, stupeň přednosti a třída 3,1 ha ochrany je III/3 a III/5. Zájemci o komerční aktivity mají zpracované

podnikatelské záměry. Lokalita č. 11 - plocha určena pro komerční aktivity. I.et. Jde o ornou půdu mimo zastavěné území města. 2,3 ha Hlavní půdní jednotka je 10. Rozsah plochy je II.et cca 4,3 ha. Stupeň přednosti v ochraně a 2,0 ha třída ochrany je III/3. Lokalita č. 12 - plocha určena pro průmysl. Jde o II.et. zahrady mimo zastavěné území města. Rozsah plochy je cca 2.0 ha. Hlavní půdní jednotka je 59. Stupeň přednosti v ochraně a třída ochrany je III/5. Lokalita č. 13 - plocha určena pro silnici I/18. Jde II.et. o ornou půdu mimo zastavěné území obce. Rozsah záboru je cca 5.85 ha. HPJ je 59, 10, 08. Stupně přednosti v ochraně a třídy ochrany jsou III/5, III/3, V/13. Část plochy (od Říčanského potoka po soutok s Bobravou ) je odvodněno. Trasa komunikace je podložena vypracovanou a projednanou studií, včetně vyhodnocení dopadů na životní prostředí. Lokalita č. 14 - plocha je určena pro přeložku silnice II.et. II/394 o rozlozze cca 3.60 ha , z toho je cca 1.20 ha na k.ú. Rosice.HPJ jsou 59,08, 02, 33.Stupně přednosti v ochraně a třída ochrany jsou III/5, V/13, II/2, VI/19. Trasa komunikace je podložena vypracovanou a projednanou studií, včetně vyhodnocení dopadů na životní prostředí. Lokalita č. 18 - plocha je určena pro výstavbu rod. II.et. domků u sídel. útvaru Zastávka, nachází se však na k.ú. Rosice. HPJ je 08, st. přednosti a třída ochrany je V/13. Rozsah záboru je cca 1.4 ha orné půdy mimo zast.území. Lokalita č. 20 - plocha je určena pro rozšíření II.et. výrobních ploch u sídel. útvaru Zastávka, které se však nachází na k.ú. Rosice.Rozsah zabírané plochy je cca 0,5 ha . HPJ je 08 ,st. přednosti a třída ochrany je V/13. Lokalita č. 21 - plocha je určena pro vodní nádrž I.et. ( rybník). Rozsah záboru je cca 4,0 ha, HPJ 59 a st. přednosti a třída ochrany je III/5.Plocha je odvodněna ,vzhledem k účelu záboru nedojde k odvodům. Lokalita č. 22 - plocha je určena pro průmyslovou I.et. výstavbu (rozšíření elektrotechnického závodu a podnik autodopravy, navazující na areál ČSAD). Rozsah záboru je cca 2,6 ha orné půdy mimo zastavěné území (podmáčené území,nefunkční meliorace), HPJ 59, st. přednosti a třída ochrany je III/5. Lokalita č. 23 - plocha je určena pro průmyslovou II.et. výstavbu ( investiční záměr na výstavbu závodu lehkého průmyslu je v souladu se zájmy soukr. vlastníků pozemků). Rozsah záboru je cca 4,0 ha orné půdy (z části nefunkční odvodnění), HPJ je 59, st.přednosti a třída ochrany III/5.

Sumář záboru ZPF v k.ú.Rosice: funkční využití I.etapa II.etapa lokalit do r.2000 do r.2010 ha ha

celkem ha

výstavba rod.domků výstavba byt.domů občanské vybavení sportovní plochy komerční aktivity průmyslové plochy dopravní plochy vodní plochy

6,2 1,0 1,2 17,2 2,6 4,0

2,7 4,9 5,4 2,0 6,0 9,5 -

8,9 5,9 5,4 1,2 19,2 8,6 9,5 4,0

celkem

32,2

30,5

62,7

8.2 Lesní půdní fond Kategorizace a funkce lesů, druhové zastoupení dřevin V řešeném území t.j. v katastrálním území Rosic, se vyskytuje pouze kategorie lesů hospodářských. Nelze však opominout další funkci některých částí lesních porostů a to je funkce rekreační. Obora - převážně dubový porost (místy lípy a smrky. Kamínky - nově založený lesní porost, převážně z jehličnanů (borovice). Ochrana LPF Lesy jsou jedinou ze základních složek životního prostředí a v krajině plní nezastupitelné funkce produkční, půdoochranné, vodohospodářské, ekologické, rekreační a estetické. Z těchto důvodů je možno vyjímat lesní pozemky z lesního půdního fondu nebo omezovat jejich využívání pouze v nevyhnutelných a odůvodněných případech. Lesní půdní fond je třeba chránit dle příslušných vyhlášek a zákonů o ochraně lesního půdního fondu při územně plánovací činnosti. V řešení ÚPN Rosice není navrhován zábor lesního půdního fondu.

9. Veřejně prospěšné stavby V návrhu územního plánu města Rosic je počítáno s rezervací potřebných ploch pro tyto veřejně prospěšné stavby: Oš1 - školská zařízení Kamínky Or1 - zařízení sport. areálu Zh1 - úz. rezerva pro nový hřbitov Td1 - přeložka st. silnice I/23 Td2 - přeložka st. silnice II/394 Td3 - nové obslužné komunikace Tv2 Tv3 Tv4 Tv5 Tv8

-

vodovodní přivaděč rekonstrukce přivaděče propojení z BOV doplnění vodovodní sítě vodní nádrž

Tk3 Tk4 Tk5 Tk6

-

kanalizační sběrač Kamínky kanalizační sběrač z komerční zóny kanalizační sběrač Brněnská doplnění kanalizační sítě

Tp2 Tp3 Tp4 Tp5 Tp6

-

přeložka VTL přeložka VTL v komerč. zóně STL plynovod v komerční zóně STL plynovod Husova doplnění sítě NTL

Te2 Te5 Te6 TE7 Te8

-

přeložka venkovního vedení VN 22 kV kabelové vedení VN 22 kV Kamínky kabelové vedení VN 22 kV u I/23 přeložka venkovního vedení VN 22 kV nové trafostanice

DOKLADOVÁ ČÁST