Územní plán Karlov. Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace (koncepce) na životní prostředí

Územní plán Karlov Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace (koncepce) na životní prostředí podle § 10i a s náležitostmi přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění a podle § 19, odst. 2, a s náležitostmi přílohy zákona č. 183/2006 Sb. v platném znění

Pořizovatel ÚPD: Městský úřad Žďár nad Sázavou, odbor rozvoje a územního plánování Žižkova 227/1, 591 31 Žďár nad Sázavou Oprávněný zástupce: Ing. Darina Faronová, referentka pro územní plánování

.................... Řešená obec: Obec Karlov, Karlov č.p. 28, 591 01 Žďár nad Sázavou Oprávněný zástupce: Ing. Vladimír Stejskal, starosta obce

.................... Zpracovatel posouzení: RNDr. Petr Obst, držitel autorizace k hodnocení vlivů staveb, činností, technologií a koncepcí na životní prostředí podle zák. č. 100/2001 Sb. (č.autorizace MŽP ČR 17832/2781/OPVŽP/01; 4532/OPVŽP/02 a prodloužení autorizace 41659/ENV/06)

.................. .. Humpolec/Karlov/Žďár n. S., 20. 1. 2009

ÚDAJE O ZPRACOVATELI: Obchodní jméno: IČO: sídlo: kancelář: telefon: e-mail:

G.L.I., sdružení podnikatelů 101 22 826 Vilémov 35, 396 01 Humpolec Havlíčkovo náměstí 839, 396 01 Humpolec 606 674 162 [email protected]

Odpovědný řešitel úkolu: RNDr. Petr Obst: – držitel autorizace ke zpracování dokumentací a posudků o hodnocení vlivů staveb, činností, technologií a koncepcí na životní prostředí (E.I.A.) podle zák. 100/2001 Sb. (osvědčení MŽP a MZd ČR č.j. 17832/2781/OPVŽP/01 z 24. 10. 2001, osvědčení MŽP ČR č.j. 4532/OPVŽP/02 z 18. 9. 2002 a rozhodnutí o prodloužení autorizace č.j. 41659/ENV/06 ze dne 21. 6. 2006) – autorizovaný projektant územních systémů ekologické stability (osvědčení České komory architektů, poř. č. 02 873 z 20. 6. 2000) – držitel osvědčení o odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce v oborech ložisková geologie, geochemie, environmentální geologie a sanace (rozhodnutí MŽP ČR. poř. č. 1437/2001 z 21. 6. 2001) – soudní znalec v oborech – ochrana přírody, specializace ekologie a ochrana životního prostředí – těžba, specializace geologie a těžba nerostných surovin (jmenovací dekret Krajského soudu Hradec Králové, poř. č. 2868 z 27. 4. 2000) Spoluřešitelé: Barbora Obstová – Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Kotlářská 2, 611 37 Brno, tel.: 721 559 403, e-mail: [email protected]

Havlíčkovo nám. 839, 396 01 Humpolec tel.: 606 674 162, 723 225 523 e-mail: [email protected]

SEA ÚP Karlov

OBSAH: 1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PŘEDKLADATELE 1 A.1 Pořizovatel ÚPD 1 A.2 Obec řešená posuzovanou ÚPD 1 A.3 Projektant ÚPD 2 B. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O KONCEPCI 2 B.1 Název koncepce 2 B.2 Lokalizace a administrativní začlenění koncepce 2 B.3 Obsah, rozsah a varianty koncepce 5 B.4 Zdůvodnění a cíle koncepce, vztah k jiným koncepcím 8 C. ÚDAJE O ZÁJMOVÉM ÚZEMÍ 8 C.1 Charakteristiky zájmového území C.1.1 Přírodní podmínky 8 C.1.2 Kulturně-historická charakteristika, sídelní a demografické parametry 9 C.2 Charakteristiky životního prostředí v koncepcí významněji dotčených částech území 10 C.3 Aktuální stav životního prostředí dotčeného území a jeho pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce 12 13 C.4 Významné problémy životního prostředí se vztahem ke koncepci C.4.1 Střety s chráněnými zájmy 13 C.4.2 Konkrétní problémy posuzovaného území 14 C.5 Cíle ochrany životního prostředí na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni a způsob jejich zapracování do koncepce 15 16 D. VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ 16 D.1 Charakteristika předpokládaných vlivů koncepce a hodnocení jejich významnosti D.1.1 Charakteristika vlivů navrhovaných změn využití území v rozvojových plochách 16 D.1.2 Komplexní charakteristika vlivů koncepce na životní prostředí 18 D.1.3 Komplexní charakteristika vlivů koncepce na veřejné zdraví 19 D.1.4 Celkový rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci 19 20 D.2 Opatření k prevenci, snížení a eliminaci nepříznivých vlivů koncepce 21 D.3 Stanovení indikátorů vlivů koncepce na životní prostředí 22 D.4 Stanovení indikátorů pro výběr projektů D.5 Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů, včetně nedostatků ve znalostech a neurčitostí při hodnocení vlivů 22 23 E. SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VŠECH OBDRŽENÝCH VYJÁDŘENÍ KE KONCEPCI 25 F. SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU (ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ) 27 G. NÁVRH STANOVISKA PŘÍSLUŠNÉHO ÚŘADU 32 POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA PŘÍLOHY: Stanovisko orgánu ochrany přírody k pokynům pro zpracování návrhu ÚP Karlov a Příl. 1A: k možnému vlivu koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Stanovisko příslušného orgánu dle § 22 zák. 100/2001 Sb. k pokynům pro zpracování Příl. 1B: návrhu ÚP Karlov Pozice posuzovaného ÚP Karlov v širším územním kontextu (1 : 50 000) Příl. 2A: Zmenšený výřez koordinačního výkresu ÚP se zvýrazněnými rozvojovými a rezervními Příl. 2B: plochami (1 : 12 500) Příl. 3A–E: Fotodokumentace A.

SEA ÚP Karlov

ZKRATKY POUŽITÉ V TEXTU AOPK AVČR ČIŽP ČOV ČR ČSÚ DOSS EIA EVL GŘ CHKO CHOPAV IČ KN KrÚ LBK MěÚ MZd MŽP NRBC NUTS ObÚ ODSH OI OLVHZ OMP OP ORÚP OÚSPŘ OZ OŽP PO PUPFL RD RP RS SEA SCHKO STL SZÚO TO TTP ÚI ÚO ÚP ÚPD ÚSES ÚTJ VKP VPO VPS VTL VÚC VVN ZPF ZÚJ ŽP

Agentura ochrany přírody a krajiny Akademie věd České republiky Česká inspekce životního prostředí čistička odpadních vod Česká republika Český statistický úřad dotčený orgán státní správy a samosprávy proces hodnocení vlivů záměru na životní prostředí evropsky významná lokalita generální ředitelství chráněná krajinná oblast chráněná oblast přirozené akumulace vod identifikační číslo katastr nemovitostí krajský úřad lokální biokoridor městský úřad ministerstvo zdravotnictví ministerstvo životního prostředí nadregionální biocentrum Nomenclature Unit of Territorial Statistic (územně statistická jednotka) obecní úřad odbor dopravy a silničního hospodářství oblastní inspektorát odbor lesního a vodního hospodářství a zemědělství odbor majetkového podnikání ochranné pásmo odbor rozvoje a územního plánování odbor územního plánování a stavebního řádu odštěpný závod odbor životního prostředí ptačí oblast pozemky určené k plnění funkcí lesa rodinný dům regulační plán regulační stanice proces hodnocení vlivů koncepce na životní prostředí správa chráněné krajinné oblasti středotlaký (plynovod) současné zastavěné území obce třída ochrany trvalé travní porosty územní inspektorát územní odbor územní plán územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability územně technická jednotka významný krajinný prvek veřejně prospěšné opatření veřejně prospěšná stavba vysokotlaký (plynovod) velký územní celek (velkého územního celku) velmi vysoké napětí zemědělský půdní fond základní územní jednotka životní prostředí

SEA ÚP Karlov

A.

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PŘEDKLADATELEI

A.1. POŘIZOVATEL ÚPD Název:

Městský úřad Žďár nad Sázavou Odbor rozvoje a územního plánování IČO: 00295841 Sídlo: Žižkova 227/1, 591 31 Žďár nad Sázavou Oprávněný zástupce: Ing. Darina Faronová, referentka pro územní plánování telefon: 566 688 191 e-mail: [email protected]

A.2. OBEC ŘEŠENÁ POSUZOVANOU ÚPD Název: IČO: Sídlo: Oprávněný zástupce: telefon: e-mail:

Obec Karlov 00599484 Karlov 28, 591 01 Žďár nad Sázavou Ing. Vladimír Stejskal, starosta obce 566 659 168, 566 659 169 [email protected]

A.3. PROJEKTANT ÚPD Obchodní jméno: IČO: Sídlo: Telefon, fax: E-mail: Odpovědný projektant:

Ing. arch. Helena Kočišová, Atelier A.VE 65861701 M. Majerové 3, 638 00 Brno 545 223 009 [email protected] Ing. arch. Helena Kočišová

■▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬ I

Úvodní poznámka posuzovatele: Předkládané posouzení územního plánu Karlov obsahuje v přiměřeném rozsahu veškeré náležitosti vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví dle přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění a dle rámcového obsahu, specifikovaného přílohou k zákonu č. 183/2006, v platném znění; text posouzení je pouze pro úplnost a přehlednost detailněji členěn do kapitol způsobem, obvyklým pro materiály procesu projektové EIA, tzn. v návaznosti údaje o předkladateli údaje o koncepci charakteristiky předmětného území vlivy koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví v předmětném území opatření, návrhy, závěry a doporučení vypořádání připomínek a návrh stanoviska. SEA ÚP Karlov

-1-

B.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O KONCEPCI

B.1. NÁZEV KONCEPCE Posuzovaná koncepce je uváděna pod názvem Územní plán Karlov.

B.2. LOKALIZACE A ADMINISTRATIVNÍ ZAČLENĚNÍ KONCEPCE Posuzovaná koncepce (ÚP) se týká katastrálního území (ÚTJ) Karlov, tj. administrativního území obce (ZÚJ) Karlov. Zájmové území je situováno v sz. části okresu Žďár nad Sázavou, v těsném severním sousedství obce Škrdlovice, cca 9 km sev. od Žďáru n. S. a 12 km j. od Hlinska (viz příl. 2A). Celé území obce je součástí CHKO Žďárské vrchy. Administrativní začlenění stavby: Admin. jednotka NUTS 2 – oblast NUTS 3 – kraj NUTS 4 – okres NUTS 5 – obec (ZÚJ) katastrální území (ÚTJ)

název Jihovýchod Vysočina (KrÚ Jihlava) Žďár nad Sázavou Karlov (ObÚ) Karlov

č. (ident. kód) CZ06 CZ061 CZ0615 595 845 663 271

B.3. OBSAH, ROZSAH A VARIANTY KONCEPCE Obsahem posuzované koncepce je územní plán obce, předkládaný v jedné variantě, která je ovšem výsledkem několik let trvajícího vývoje, projednávání a schvalování na různých úrovních DOSS (viz též kap. E). V dalším textu tedy bude hodnocena pouze jedna aktivní varianta ÚP, doplněná variantou nulovou (důsledky neprovedení koncepce na stav a vývoj dotčeného území – viz kap. C.3). Z pohledu hodnocení vlivů na životní prostředí se územní plán jakéhokoli sídelního celku obecně rozpadá do dvou poněkud odlišných úrovní: I.

většina posuzovaného územního plánu fakticky představuje grafickou a textovou charakteristiku aktuálního stavu a stávajících funkčních a prostorových vazeb v území. Je zřejmé, že tuto úroveň koncepce je irelevantní posuzovat, protože podobné posouzení by nebylo hodnocením vlivů ÚP na životní prostředí, ale ekologickým rozborem současných poměrů v dotčené ZÚJ; v následujícím textu budou pouze hodnoceny některé aspekty návrhové části ÚP, vyplývající z výše zmíněné funkční a prostorové analýzy území. předmětný ÚP ovšem obsahuje i úroveň ze sledovaného hlediska posuzovatelnou, tzn. v následujícím textu především hodnocenou – rozvojové a rezervní plochy navržených změn funkčního využití území, jejichž přehled podává následující tabulka (údaje dle KOČIŠOVÉ ET AL. 2009):

II.

Rezervní plochy Číslo

název stávající funkční využití

výměra [ha] dotčené pozemky ► nově navrhované funkční vymezení (+ upřesnění záměru, pokud je známo)

T1

územní rezerva pro ČOV zemědělské plochy – TTPII

588/3 ► plochy technické infrastruktury (ČOV)

0,30

■▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬ II U zemědělských pozemků nemusí aktuální využití odpovídat stavu podle KN (orná půda může dočasně ležet ladem, TTP mohou být naopak účelové zorněny – podrobněji k aktuálnímu stavu ploch viz kap. C.2). SEA ÚP Karlov

-2-

Rozvojové plochy Číslo

název stávající funkční využití

výměra [ha] dotčené pozemky ► nově navrhované funkční vymezení (+ upřesnění záměru, pokud je známo)

B1

Sever I zemědělské plochy – TTP, orná půda

B2

Sever II zemědělské plochy – TTP

248/1, 509/1, 526/1, 526/2, 529 ► plochy smíšené obytné (4 RD) 538/1, 538/2, 539/1 ► plochy smíšené obytné (1 RD)

B3

208/1, 208/2, 516/1, 521/1, 527, 528, 533 1,57 ► plochy smíšené obytné (6 RD) 113/1 0,12 Černý zemědělské plochy – orná půda ► plochy smíšené obytné (1 RD) 88/11–17 0,77 U potoka zem. plochy – TTP; ost. pl. – ost. komun. ► plochy smíšené obytné (4 RD) 70/1 0,15 Střed zemědělské plochy – TTP ► plochy smíšené obytné (1 RD) 65/2, 65/6, 65/13, 639 2,02 Jih I zemědělské plochy – TTP, orná půda ► plochy smíšené obytné (10 RD) 73/1–7, 88/1 1,66 Jih II zemědělské plochy – TTP, orná půda ► plochy smíšené obytné (8 RD) 70/1 0,35 Střed, občanská vybavenost zemědělské plochy – TTP ► plochy občanské vybavenosti 647/1, 647/3 0,61 Sportovní areál obecní zemědělské plochy – TTP ► plochy rekreace (obecní sportovní areál) 88/1, 89/1, 691 2,02 Šafářky, rybník zem. pl. – TTP; vod. pl. – koryto vodoteče ► plochy vodní a vodohospodářské (rybník) 18/1 0,28 ke Škrdlovicím, rybník zemědělské plochy – TTP ► plochy vodní a vodohospodářské (retenční nádrž) 509/1, 526/1, 526/2, 529 0,33 Sever I, izolační zeleň zemědělské plochy – TTP ► plochy ostatní – izolační zeleň 538/2 0,09 Sever II, izolační zeleň zemědělské plochy – TTP ► plochy ostatní – izolační zeleň 208/1; 198 0,16 Sever III, izolační zeleň zem. pl. – TTP; jiná plocha – ost. pl. ► plochy ostatní – izolační zeleň 0,45 Sportovní areál obecní, izolační zeleň 647/1, 647/3 zemědělské plochy – TTP ► plochy ostatní – izolační zeleň 65/2 0,97 Jih I, izolační zeleň zemědělské plochy – orná půda ► plochy ostatní – izolační zeleň 73/2 0,20 Jih II, izolační zeleň zemědělské plochy – orná půda ► plochy ostatní – izolační zeleň

B4 B5 B6 B7 B8 O1 R1 H1 H2 D1 D2 D3 D4 D5 D6

1,29 0,21

Sever III zemědělské plochy – TTP

Z údajů v tabulce a z mapových podkladů v projektové dokumentaci koncepce (KOČIŠOVÁ ET AL. 2008, 2009) jsou z hlediska posuzovaných rozvojových a rezervních ploch zřejmé následující skutečnosti, významné pro hodnocení vlivu koncepce na životní prostředí: Souhrnná plocha všech navržených rozvojových a rezervních ploch je 13,55 ha, tj. 4,45 % celkové rozlohy řešeného katastrálního území (304 ha).

SEA ÚP Karlov

-3-

Z hlediska funkčního využití výrazně převažují rozvojové plochy B s převažující funkcí bydlení a s připuštěnými funkcemi občanské vybavenosti, služeb a rekreace (cca 58 % rozlohy návrhových ploch), což odpovídá stávající charakteristice obce: Funkční využití plochy smíšené obytné B plochy občanského vybavení O plochy rekreace R plochy ostatní (plochy veř. prostranství) D plochy vodní a vodohospodářské H plochy technické infrastruktury T celkem

výměra [ha] 7,79 0,35 0,61 2,20 2,30 0,30 13,55

% rozv. ploch 57,50 2,58 4,50 16,24 16,97 2,21 100,00

% k.ú. 2,56 0,12 0,20 0,72 0,76 0,09 4,45

S výjimkou specifických ploch technické infrastruktury (T), vodních a vodohospodářských (H) navazují navržené rozvojové plochy na stávající urbanistickou strukturu území, vyplňují proluky nebo kontaktní pozemky současných zastavěných ploch (navíc obvykle obdobného typu využití) a nezakládají žádnou novou, prostorově separovanou zastavěnou enklávu v dosavadní volné krajině (viz příl. 2B); návrhovými plochami je naopak centrální koncentrovanější zástavba Karlova poněkud výrazněji propojena s dosud zcela oddělenou místní částí Bída a samotami na Šafářkách.

Z hlediska vstupů a výstupů, obvykle hodnocených při posuzování vlivů na životní prostředí, lze koncepci z větší části zatím charakterizovat pouze rámcově, protože v této fázi prací nejsou dosud stanoveny detailní parametry většiny projektovaných záměrů. Situaci v zájmovém území a z ní vyplývající závěry a návrhy nicméně podrobněji rozebírají průvodní textové materiály ÚP (KOČIŠOVÁ ET AL. 2008, 2009); v následujícím textu bude tedy uveden alespoň stručný souhrn základních informací, relevantních z pohledu procesu SEA: Dopravně jsou plochy všech navrhovaných změn přístupné ze stávající sítě silnic (zde především ze silnice I/37) a místních komunikací (většinou jsou s nimi v přímém kontaktu). Pro část záměrů bude nutno dobudovat dílčí úseky přístupových komunikací, ovšem buď jako součást stávajícího zastavěného území obce (plocha R1) nebo rekonstrukcí stávajících tras polních a jiných účelových cest v území, případně stávající uliční sítě. Realizace většiny záměrů v rozvojových plochách tedy nevyvolá nutnost nových dopravních staveb v částech území mimo SZÚO nebo stávající dopravní síť. Výjimkou je plocha H1, vyžadující výstavbu přístupové místní komunikace na hráz a dále směrem do Škrdlovic, vznikne zde tedy alternativní propojení obou obcí mimo silně frekventovanou silnici I/37 (VPS V3 in KOČIŠOVÁ ET AL. 2009). Další rozsáhlejší uvažovanou dopravní stavbou je navrhovaná úprava trasy silnice I/37 (VPS V1, resp. DK05 v nadmístním značení) a vybudování paralelní místní komunikace (VPS V2); tato úprava ovšem nesouvisí se záměry v plochách změn, ale je určena k dopravní obsluze stávající osady Bída s nevyhovujícími výjezdy z jednotlivých nemovitostí přímo na I/37. Lze důvodně předpokládat, že pro výstavbu jednotlivých záměrů na nově vymezovaných plochách budou používány stavební materiály a suroviny z běžné (a ekologicky vesměs bezproblémové) nabídky stavebnin. Elektrickou energií bude obec, vč. rozvojových ploch, zásobována ze stávající distribuční sítě, konkrétně z vedení 22 kV č. 99. Zásahy do zařízení napěťové úrovně 400 kV, 220 kV a 100 kV nejsou uvažovány. Rekonstruována a rozšiřována bude pouze síť 22 kV, v celém rozsahu podzemními kabelovými přípojkami s případnými kioskovými trafostanicemi (navrhovaná zahušťovací trafostanice TS3 – VPS V8). Současný stupeň elektrizace domácností je na úrovní B (běžné domácí spotřebiče), jeho nárůst na stupeň C (elektrické vytápění objektů) se nepředpokládá vzhledem k finanční náročnosti elektrického topení a k plynofikaci obce. Celkový předpokládaný příkon lze dle KOČIŠOVÉ ET AL. (2006, 2009) odhadnout na cca 370–380 kW, z čehož nově navrhovaná zástavba bude představovat 20–25 %. Z hlediska zásobování zemním plynem budou navrhované lokality napojeny na současnou STL plynovodní síť obce, odvozenou z VTL plynovodu Žďár nad Sázavou – Svratka. Aktuálně je připojeno cca 95 % domácností a možných maloodběratelů při odběru 350 m3.hod–1 podle měření na distribuční RS, a stejný podíl připojených odběratelů se předpokládá také u nově navrhované zástavby. Lokální domovní kotelny na zemní plyn jsou převažujícím zdrojem tepla ve stávající zástavbě v obci (cca 65 %), významně se uplatňují i kotle na pevná paliva, výrazně méně je užíváno vytápění

SEA ÚP Karlov

-4-

elektřinou. Charakter vytápění bude i nadále decentralizovaný, přičemž u staveb v návrhových plochách bude doporučen co možno maximální podíl vytápění plynem za současného optimálního řešení objektů z hlediska minimalizace tepelných ztrát (vhodné stavební materiály, dispoziční řešení a situování v kontextu stavebních pozemků atd.). Pro vytápění případných neplynofikovaných objektů budou z důvodu minimalizace negativních vlivů na kvalitu ovzduší upřednostňovány způsoby, omezující používání fosilních paliv s vyšším obsahem síry a nespalitelných látek. Vodou bude zástavba v rozvojových plochách zásobována ze stávajícího společného vodovodu obcí Škrdlovice a Karlov, napájeného ze zdrojů v prameništích U hájovny (vydatnost 4 l.s–1) a Karlov I (vydatnost 2 l.s–1). Kapacita zdrojů bude dostačující; v případě potřeby je možno je posílit o dosud nezapojené prameniště Karlov II o další 2 l.s–1 na celkovou vydatnost 8 l.s–1. Odpadní vody jsou v obci v současné době likvidovány individuálně, tzn. v jímkách na vyvážení s atestem nepropustnosti dle ČSN 750905, v septicích doplněných zemním filtrem a v domovních ČOV. V posuzovaném ÚP je navrhována nová oddílná kanalizační síť (PRAVEC 2004 in KOČIŠOVÁ ET AL. 2006). Splašky obcí Karlov a Škrdlovice, vč. zástavby v návrhových plochách ÚP, budou prostřednictvím gravitačních kanalizačních řádů a výtlačným kanalizačním řádem se dvěma přečerpávacími stanicemi svedeny do kanalizačního přivaděče společné ČOV obcí Světnov, Karlov a Škrdlovice (ČOV bude situována ve Světnově). Stávající jednotná kanalizace bude přebudována výhradně na dešťovou kanalizaci; srážkové vody budou odváděny do stávajících vodotečí buď přímo, nebo přes stávající (Markytský rybník) či nově navržené vodní plochy. Pro případ realizace nezávislého systému odkanalizování obce je pro výstavbu vlastní čistírny odpadních vod navržena rezervní plocha technické infrastruktury (T1). Nakládání s odpady bude řešeno v souladu se zákonem 185/2001 Sb. a s jeho prováděcími předpisy (Vyhl. MŽP č. 383/2001 Sb.): výstavba v plochách navrhovaných změn bude zapojena do obecního (resp. regionálního) systému svozu a třídění odpadů; likvidace odpadů z podnikatelských záměrů bude upravena specifickými plány odpadového hospodářství. Žádný ze záměrů, plánovaných v plochách změn, by podle dosud známých skutečností neměl produkovat nadměrný hluk nebo vibrace, ani nebude zdrojem radioaktivního, rentgenového, ultrafialového nebo infračerveného záření, případně intenzivního světla. Navrhované lokality si vyžádají celkový zábor 13,56 ha zemědělské půdy, z toho 4,84 ha ZPF II. třídy ochrany a 0,24 ha ZPF I. třídy ochrany (do uvedených hodnot není započtena rezervní plocha T1, zahrnují ale i zábor projektovanými komunikacemi mimo rozvojové plochy). Návrhovými plochami nejsou zabírány pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL), pouze rozvojová plocha O1 je s menším lesním porostem v kontaktu a spolu s plochou B6 tedy zasahuje do padesátimetrového ochranného pásma lesa. Případné nároky jak koncepce jako celku, tak jednotlivých dílčích změn z hlediska eventuálních kolizí s jinými zájmy ochrany a tvorby životního prostředí jsou podrobněji charakterizovány v následujících kapitolách (zejména v kap. D.1).

B.4. ZDŮVODNĚNÍ A CÍLE KONCEPCE, VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM Předkládanou koncepcí je územní plán obce, tedy dokument, který podle § 43, odst. 1 zákona 183/2006 Sb. (stavební zákon)III „...stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (dále jen „plocha přestavby“), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů.“ Územní plán je v řešeném území mj. závazný i pro pořizování a vydávání regulačních plánů a územních rozhodnutí; v rozporu s územním plánem nesmí být ani poskytování prostředků z veřejných rozpočtů na provedení změn v území (§ 43, odst. 5 zákona 183/2006 Sb.). ■▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬ III Veškeré zákony a právní normy v předkládaném posouzení ÚP jsou míněny v platném znění, tj. ve znění všech případných relevantních pozdějších předpisů, jejich změn a novel. SEA ÚP Karlov

-5-

Z uvedeného je zřejmé, že územní plán obce je jedním ze základních dokumentů pro rozhodování orgánů státní správy a samosprávy ve věcech, týkajících se řešeného území, přičemž v řešeném území jsou dosud jediným platným podkladem tohoto typu urbanistické studie (PSOTA ET AL. 1997, PSOTOVÁ 1999), zpracované ovšem již před více než 10 lety. Pořízení územního plánu je tedy krokem nezbytným a dostatečně odůvodněným, zvláště v daném případě, kdy stávající vymezené zastavitelné území obce je téměř beze zbytku vyplněno a v obci a širším okolí tak sílí urbanizační tlak, vyplývající jednak z relativní blízkosti regionálního centra (Žďár nad Sázavou), jednak z výhodné pozice na významné dopravní trase (I/37) a v neposlední řadě i z polohy obce v území s relativně kvalitním životním prostředím a možnostmi rekreace v atraktivní oblasti rybníka Velké Dářko. Pro usměrnění této poptávky a koordinaci z ní vyplývající stavební činnosti je nezbytné, aby obec vlastnila územně plánovací dokumentaci, která by stanovila funkční a prostorové limity, zejména s ohledem na skutečnost, že celé řešené území je součástí CHKO Žďárské vrchy. Obecně platné cíle a úkoly územního plánu (resp. územního plánování jako celku) uvádí § 18 a 19 stavebního zákona; tyto obecné principy je v konkrétním řešeném prostoru nutno přizpůsobit specifickým podmínkám a potřebám příslušného území. V daném případě lze cíle předkládané koncepce shrnout do následujících bodů (KOČIŠOVÁ ET AL. 2009):

zajistit dostatečnou nabídku vhodných stavebních pozemků pro bydlení, služby i podnikání; výrazně posílit význam centrální části obce s důrazem na nabídku služeb pro turistiku; stanovit koncepci technické infrastruktury stávající obce i rozvojových ploch; v maximální možné míře propojit jednotlivé funkce v rámci řešeného území.

Kromě uvedených rozvojových úkolů je cílem koncepce i zachování a ochrana přírodních a kulturních hodnot v území, konkrétně:

respektovat stávající přírodní a krajinné hodnoty širšího zájmového území; vhodnými regulativy chránit historický obraz obce a v návrhových plochách reagovat na stávající ráz zástavby (podlažnost, objem, prostorové uspořádání); zachovat a vhodnými opatřeními pokud možno zlepšovat stávající poměrně vysokou kvalitu životního prostředí předmětné oblasti.

Na základě takto koncipovaného územního plánu lze potom dosáhnout základního cíle, tj. profilovat Karlov jako obec nabízející kvalitní možnosti pro bydlení a rekreaci s odpovídající infrastrukturou za současného respektování nynějších krajinných, resp. obecně ekologických hodnot širšího zájmového území (KOČIŠOVÁ ET AL. 2006). Z ostatních koncepcí, týkajících se předmětného území, má posuzovaný ÚP pochopitelně nejužší vztah k původním urbanistickým studiím (PSOTA ET AL. 1997, PSOTOVÁ 1999), které rozšiřuje a aktualizuje. Vzhledem ke spletité historii předkládané koncepce (viz kap. E) územní plán, resp. řešení některých dílčích problémů, do značné míry vychází i z architektonických studií a dalších materiálů, týkajících se rozsáhlého, ale již odloženého společného záměru obcí Karlov a Škrdlovice (např. RUJBR ET AL. 2006). Z hlediska nadřazených územně plánovacích koncepcí je pro řešené území platný ÚP VÚC Žďárské vrchy (SÚRPMO 1985), s nímž není z hlediska priorit rozvoje a navržených trendů směřování území posuzovaný ÚP v rozporu. Dalším regionálním podkladem podobného typu jsou Zásady územního rozvoje kraje Vysočina (SVOBODA ET AL. 2008). V tomto materiálu není řešené území řazeno mezi rozvojové oblasti nebo osy republikového ani krajského významu, prostoru obce Karlov se jmenovitě dotýkají pouze tři veřejně prospěšné stavby a opatření – DK05 (koridor silnice I/37), U009 (NRBC Dářko) a U221 (RBK444), z nichž vycházejí i veřejně prospěšné stavby a opatření posuzovaného územního plánu (konkrétně VPS V1+V2 a VPO VU1 a VU2). Z pohledu Programu rozvoje kraje Vysočina (znění 12/2007) řešená koncepce plně odpovídá opatření 3.4.1 Příprava územně-plánovací dokumentace a dokumentů regionálního rozvoje. Jednotlivé dílčí záměry, plánované v rámci ÚP, lze z tohoto hlediska ztotožnit i s dalšími aktivitami a opatřeními: 1.3.6 Obnova a rozvoj venkovských sídel, 2.4.2 Rozvoj sportu a tělovýchovy, 3.1.1 Dobudování a modernizace nadřazené silniční sítě v kraji, 3.1.2 Modernizace komunikací v rámci kraje Vysočina, 3.3.1

SEA ÚP Karlov

-6-

Zásobování energiemi, 3.3.2 Zásobování vodou, 3.3.3 Odvádění a čištění odpadních vod a 4.1.1 Péče o krajinu Vysočiny. V této fázi prací nebyly zjištěny ani rozpory posuzovaného ÚP s principy, opatřeními a návrhy dalších krajských koncepcí se vztahem k životnímu prostředí a veřejnému zdraví, jako jsou: Krajská koncepce hospodaření s odpady kraje Vysočina; Plán odpadového hospodářství kraje Vysočina; Krajský program snižování emisí znečišťujících látek; Program ke zlepšení kvality ovzduší kraje Vysočina; Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina; Plánování v oblasti vod v povodí dolní Vltavy; Strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysočina na období 2008–2013; Územní energetická koncepce kraje VysočinaIV. Jak vyplývá i z výsledků některých dříve zpracovaných studií, hodnotících ještě podstatně rozsáhlejší záměry v předmětném území (LYSÁK – OBST 2008, OBST 2008; viz též kap. E), není předkládaná koncepce v rozporu ani s principy Plánu péče CHKO Žďárské vrchy. U staveb plánovaných v rozvojových plochách je ovšem nutno dobudoucna počítat s požadavkem na dodržování obecných podmínek pro výstavbu v CHKO, formulovaných právě ve zmíněném plánu péče, případně dalších podmínek a doporučení ze strany Správy CHKO.

■▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬ IV Použity byly aktuální verze koncepcí, dostupné na internetových stránkách KrÚ kraje Vysočina (WWW.KR-VYSOCINA.CZ). SEA ÚP Karlov

-7-

C.

ÚDAJE O ZÁJMOVÉM ÚZEMÍ

C.1. CHARAKTERISTIKY ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ C.1.1. Přírodní podmínky Z geomorfologického hlediska spadá hodnocené území do okrsků Dářská brázda (součást Hornosázavské pahorkatiny) a Světnovská sníženina (součást Křižanovské vrchoviny). Protáhlá sníženina tvořená oběma zmíněnými jednotkami, je z JZ omezena masivem Henzličky a ze SV ohraničena mohutným hřbetem Devítiskalské vrchoviny, patřící již do orografického podcelku Žďárských vrchů (BOHÁČ – KOLÁŘ 1996; ČECH ET AL. 2002). Nadmořská výška osové části sníženiny se pohybuje v rozmezí cca 580–630 m, zatímco vymezující hřebeny dosahují na straně až 692 m n.m.(Henzlička) na staně jedné a cca 800 m na straně druhé (Šindelný vrch 806 m n.m., Tisůvka 792 m n.m., Žákova Hora 810 m n.m.). Uvedená morfologie území je důsledkem geologické aktivity výrazného sz.-jv. železnohorského zlomu (resp. jeho jv. pokračování) a dalších paralelních struktur (např. zlom zhruba na linii Sázava–Havlíčkova Borová). Zmíněné jv. pokračování železnohorského zlomu je současně linií tektonického styku dvou regionálně geologických jednotek – moldanubika a kutnohorsko-svratecké oblasti. Moldanubikum, tvořící podloží jihozápadní části sledovaného území, je zde zastoupeno především různými typy biotitických pararul, místy migmatitizovaných, se sporadickými vložkami amfibolitů. Horniny kutnohorsko-svratecké oblasti (dvojslídné a muskovitické ortoruly svrateckého krystalinika) se vyskytují v severovýchodní polovině oblasti. Třetím regionálním celkem, který se podílí na geologické stavbě území, je česká křídová tabule – v prostoru Velkého Dářka vyznívají sedimenty křídy Dlouhé meze, dochované v poměrně úzké tektonické depresi mezi Železnými horami a moldanubickou oblastí. V několik metrů mocných reliktech původní sedimentární výplně jsou ve sledovaném území zachovány především písčité sedimenty mořského cenomanu, místy překryté jíly báze spodního turonu (ČIHÁK 2006). Kvartérní pokryv zájmové oblasti lze charakterizovat jako 1–5 m mocný plášť, tvořený písčitými hlínami a jíly ve svrchní a skeletovitými písky ve spodní části (ČIHÁK 2006). Lokálně jsou vyvinuta vrchovištní rašeliniště o mocnosti až 8 m (ČECH ET AL. 2002), jedinečný prvek krajinného rázu sledovaného území. V hydrogeologické situaci se odráží geologická stavba zájmového území: Partie tvořené krystalinickými jednotkami lze charakterizovat jako hydrogeologický masiv s monotónními hydrodynamickými poměry a nízkou, především puklinovou propustností hornin. Části území, spadající do české křídové tabule, jsou z hydrogeologického hlediska vícekolektorovým pánevním zvodnělým systémem s bazální zvodní v cenomanských sedimentech, mezilehlými zvodněmi turonskými, svrchními zvodněmi v pásmu připovrchového rozpojení hornin a lokálními kvartérními zvodněmi ve fluviálních sedimentech; hladina křídových zvodní je většinou napjatá; volná hladina je pouze v infiltračních čelech na výchozech cenomanských sedimentů. Hydrologicky je území součástí povodí Sázavy, jejíž pramenné zdrojnice se z okolních rašelinišť a svahů Devítiskalské vrchoviny stékají do Velkého Dářka, největšího rybníku Vysočiny. Klimaticky náleží sledované území k chladné oblasti (QUITT 1971); konkrétně k regionu CH7 s velmi krátkým až krátkým, mírně chladným vlhkým létem, přechodným obdobím dlouhým, s mírně chladným jarem a mírným podzimem, zima je dlouhá, mírná, mírně vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky (detaily v následující tabulce): počet letních dní počet dní s prům. teplotou 10 °C a více počet mrazových dní počet ledových dní

10–30 120–140 140–160 50–60

průměrná teplota v lednu [°C] průměrná teplota v červenci [°C] srážkový úhrn za rok [mm] počet dnů se sněhovou pokrývkou

–3 až –4 15 až 16 850–1 000 100–120

Z biogeografického a geobiocenologického hlediska je území součástí bioregionu 1.65 žďárského (CULEK ET AL. 1996). Z pohledu obecně geografické typologie přírodních krajin se jedná o krajinu chladných pohoří s bučinami s jedlí a chladných kotlin s bučinami a smrčinami, resp. o krajinu silikátových vrchovin, přecházejících do polygenetických pahorkatin (GÚ ČSAV 1992).

SEA ÚP Karlov

-8-

Podle regionálního fytogeografického členění (BÚ ČAV 1987) spadá sledované území do českého oreofytika, konkrétně do okresu 91 Žďárské vrchy. Převládající rekonstrukční vegetační jednotkou (potenciální vegetací) jsou v území podle ČECHA ET AL. (2002) a CULKA ET AL. 1996 bučiny svazu Luzulo-Fagion, zejména horského typu Calamagrostio villosae-Fagetum, prolínající se místy s květnatými bučinami Dentario enneaphylli-Fagetum. V podmáčených partiích jsou rekonstruovány rohozcové a rašelinné smrčiny (Mastigobryo-Piceetum, Sphagno-Piceetum) a komplex submontánních borových rašelinišť, podél vodních toků se uplatňovaly olšiny různých asociací. Primární bezlesí, vázané na rašeliniště, bylo velmi vzácné. Přirozenou náhradní vegetací jsou společenstva rašelinišť a rašelinných luk. Vlhkým loukám a pastvinám dominuje svaz Calthion, sušším polohám pak vegetace svazů Arrhenatherion a Cynosurion. Pro okolí rybníků jsou typické porosty ostřic, přímo ve vodních nádržích je zastoupena rozmanitá vodní vegetace. Oproti potencionálnímu i náhradnímu stavu je ovšem aktuální vegetace většinou degradovaná (viz kap. C.3). V nelesních partiích se na této situaci podepsalo intenzivní zemědělské využití, lesní plochy byly zase ovlivněny monokulturně zaměřeným lesním hospodařením a nadužíváním technických, především odvodňovacích opatření v lesích (viz též LYSÁK – OBST 2008). Podle zoogeografického členění je zájmové území součástí zoogeografické provincie listnatých lesů (MAŘAN 1958). V regionu se vyskytovala charakteristická hercynská horská a podhorská fauna, nyní ovšem s omezeným druhovým spektrem. Tekoucí vody patří převážně do pstruhového pásma (CULEK ET AL. 1996). Z hlediska ekologické stability leží sledovaný krajinný segment v území se střední až vysokou ES (GÚ ČSAV 1992). Z hlediska využití ploch je cca 40 % posuzovaného území zalesněno, především v bezprostředním okolí rybníka Velké Dářko (jz. část katastru). Nezalesněným partiím v osové části brázdy dominují intenzivně zemědělsky užívané pozemky (cca 55 % rozlohy k.ú.), přičemž trvalé travní porosty převažují nad ornou půdou. Značně hrubozrnná základní krajinná mozaika orná půda/TTP/les je místy (spíše ale okrajově) detailněji členěna dochovanými dělícími prvky – meze, kamenné snosy, cesty a vodoteče (často ovšem regulované), remízy, menší lesy, solitérní dřeviny a ve vazbě na osídlení i zahrady a zeleň na veřejných prostranstvích.

C.1.2. Kulturně-historická charakteristika, sídelní a demografické parametry Zájmové území nepatřilo do staré, již od pravěku hustě obsazené sídelní části České kotliny, nicméně v kontextu širšího okolí náleží k relativně brzy kolonizovaným oblastem. Souvisí to jednak s aktivitou řádu cisterciáků, kteří v letech 1252–1276 založili klášter v již předtím existující nedaleké osadě Žďár, jednak s pozicí území v trase tzv. Libické stezky, na jejíž křižovatce s cestou do stříbronosných důlních revírů u Přibyslavi a Brodu (tehdy Smilova, později Německého, nyní Havlíčkova) vznikla patrně již kolem poloviny 13. stol. uhlířská osada – nynější Škrdlovice. V postupně se rozšiřující odlesněné enkávě byl potom r. 1457 založen i panský (klášterní) dvůr Karlov, jehož pozdějším postupným zánikem, rozvolňováním a novou zástavbou v uvolněném prostoru vznikla současná obec Karlov (po část své historie nazývaná Liebinsdorf), půdorysného charakteru neuspořádané pseudookrouhlice kolem zhruba trojúhelníkového centra (viz příl. 3A) a s náznaky lánového uspořádání v okrajových partiích. Kromě půdorysného uspořádání a typického (ale regionálně obvyklého) vzhledu některých starších staveb zde ale historický vývoj území nezanechal významnější památky. Současné osídlení karlovsko-škrdlovické enklávy je tedy koncentrováno do dvou sídel vesnického (Karlov) až maloměstského (Škrdlovice) typu. Rozptýlené osídlení je spíše ojedinělé (i když právě v Karlově se výrazněji uplatňuje), specifickou formou zástavby jsou chatové osady při jižním okraji rybníka Velké Dářko. Osou dopravní sítě sledovaného území je silnice I/37, kterou jižně od Škrdlovic křižuje silnice II/350; z nich pak odbočuje několik dalších komunikací nižších kategorií. V obci bylo k 31. 12. 2007 evidováno 65 trvale žijících obyvatel (WWW.CZSO.CZ/CSU), což je pouze zhruba polovina stavu k roku 31. 12. 1971 (121 obyv.). Od r. 1971 až do r. 1991 se totiž počet obyvatel prakticky neustále snižoval, přičemž od r. 1991 stagnuje, resp. pohybuje se v rozmezí 64–74. Příčinou je patrně jednak celková krize normalizačního a postsocialistického venkova, spojená s výraznou změnou životního stylu ve 2. polovině 20. stol., jednak aktuální nedostatek vhodných stavebních parcel pro zájemce o obytnou výstavbu v obci. Minimálně druhý ze zmíněných problémů by v lokálním měřítku zájmového území mohla vyřešit právě posuzovaná koncepce.

SEA ÚP Karlov

-9-

C.2. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V KONCEPCÍ VÝZNAMNĚJI DOTČENÝCH ČÁSTECH ÚZEMÍ Z údajů shrnutých v kap. B.4 vyplývá, že koncepcí významněji dotčenými částmi území budou především navržené rozvojové plochy (případně jejich kontaktní pozemky); podrobnější charakteristiku jejich aktuálního stavu a další relevantní údaje podává následující tabulkový přehled (přímo navazující a vzájemně funkčně podmíněné plochy jsou charakterizovány společně): Rozvojové plochy Číslo

aktuální stav lokality ekologická stabilita plochy V možné střety s chráněnými zájmy a další informace relevantní z posuzovaného hlediskaVI

B1+D1

Strojově sečená zatravněná plocha převažujícího charakteru mezofilní ovsíkové louky (T1.1/X5) s podružným uplatněním extenzivně obhospodařovaných pozemků (při sz. okraji) a sporadických ostrůvků listnatých dřevin (v severní části lokality). Výraznější porost náletových dřevin stromového i keřového patra je vyvinut na jz. okraji plochy (zaujímá prakticky celou návrhovou plochu D1 na kontaktu se silnicí I/37) a mohutnou linií vzrostlých smrků (stará výsadba) je plocha B1 lemována na své jv. hranici (viz příl. 3B). převážně 1,5 (intenzivní TTP), okrajově až 3 (ostrůvky, plochy a linie dřevin) – zábor ZPF III. a okrajově i I. třídy ochrany (v kontaktu se SZÚO) – pozice v III. zóně CHKO Žďárské vrchy – pozice v CHOPAV Žďárské vrchy – do jz. části plochy zasahuje OP silnice I/37 – dělí plochu na část D1 (zasaženou) a B1

B2+D2

Strojově sečená zatravněná plocha (X5), v jv. části využívaná jako zahrada (vč. menší účelové stavby). Dřeviny se v předmětné ploše uplatňují pouze zcela okrajově – jako lem při hranici s východněji situovanými zahradami. převážně 1,5 (intenzivní TTP) – zábor ZPF III. třídy ochrany (v úzké proluce SZÚO) – pozice v III. zóně CHKO Žďárské vrchy – pozice v CHOPAV Žďárské vrchy – do jz. části plochy zasahuje OP silnice I/37 – dělí plochu na část D2 (zasaženou) a B2

B3+D3

Částečně zorněná (X2), částečně zatravněná plocha. TTP jsou převážně strojově sečené, charakteru vlhkých pcháčových luk (T1.5/X5), s lokálními přechody do smilkových trávníků (T2.3B) a mechových slatinišť (R2.2). Jižní a část východní hranice plochy je lemována liniemi vzrostlých dřevin, jejichž ostrůvky se sporadicky uplatňují i uvnitř plochy (v její v. části). převážně 1–2 (orná půda a TTP), okrajově až 3,5 (ostrůvky, plochy a linie dřevin) – zábor ZPF III. a okrajově i I. třídy ochrany (v kontaktu se SZÚO) – pozice v III. zóně CHKO Žďárské vrchy – pozice v CHOPAV Žďárské vrchy – do j. části plochy zasahuje OP areálu živočišné výroby

B4

Západní roh rozsáhlé zorněné plochy (X2) s ruderalizovanými bylinnými lemy (X7) při sz. a jz. okraji. 1–1,5 – zábor ZPF III. třídy ochrany – pozice v III. zóně a kontakt s II. zónou CHKO Žďárské vrchy – kontakt se skladebným prvkem ÚSES (LBK 9) – pozice v CHOPAV Žďárské vrchy

■▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬ V Stupně ekologické stability podle metodiky pro vymezování ÚSES: 0 – výrazně nestabilní, 1 – velmi málo stabilní, 2 – málo stabilní, 3 – středně stabilní, 4 – velmi stabilní, 5 – nejstabilnější přirozená stanoviště. VI Výčet zahrnuje pouze střety a informace relevantní z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví; čistě technické střety a ochranná pásma (např. OP vedení VN, OP produktovodů apod.) nejsou uváděny. SEA ÚP Karlov

- 10 -

Číslo

aktuální stav lokality ekologická stabilita plochy možné střety s chráněnými zájmy a další informace relevantní z posuzovaného hlediska

B5

Severní část rozsáhlé plochy TTP (X5) s pouze zcela okrajovým uplatněním dřevin (lem komunikace při sz. okraji plochy). převážně 1,5 (TTP), okrajově až 3,5 (dřevinný lem) – zábor ZPF III. třídy ochrany v proluce SZÚO – kontakt s vodotečí (VKP ze zákona) – pozice v III. zóně a kontakt s II. zónou CHKO Žďárské vrchy – kontakt se skladebným prvkem ÚSES (LBK 9) – pozice v CHOPAV Žďárské vrchy

B6+O1

Strojově sečená zatravněná plocha (X5) v proluce SZÚO mezi jižním okrajem koncentrovanější zástavby Karlova a samostatně stojící sklářskou provozovnou. Východním okrajem je plocha v kontaktu s lesem a navazujícím náletovým porostem na pravobřežním svahu údolí Karlovského potoka, liniový dřevinný lem se uplatňuje i na hranici plochy se severněji situovanou zahradou. převážně 1,5 (TTP), okrajově 3–4 (kontaktní linie a plochy dřevin) – zábor ZPF II. třídy ochrany v proluce SZÚO – kontakt s lesem jako VKP ze zákona – pozice jv. části plochy (především O1) v OP lesa – pozice v CHOPAV Žďárské vrchy – pozice ve III. zóně CHKO Žďárské vrchy

B7+D5

Rozsáhlá strojově sečená zatravněná plocha (X5) v trojúhelníku mezi silnicí I/37, jižním okrajem koncentrovanější zástavby Karlova a stávající příjezdovou komunikací z I/37 od jihu. Kromě řídké liniové výsadby kolem silnice I/37 je plocha zcela bez dřevin (viz příl. 3C). 1,5 – zábor ZPF II. a okrajově i III. třídy ochrany v kontaktu se SZÚO – pozice ve III. zóně CHKO Žďárské vrchy – pozice v CHOPAV Žďárské vrchy – do z. části plochy zasahuje OP silnice I/37 – dělí plochu na část D5 (zasaženou) a B7

B8+D6

Rozsáhlá strojově sečená zatravněná plocha (X5) mezi příjezdovou komunikací ke Karlovu a hranou údolí Karlovského potoka. Východním okrajem je plocha v kontaktu s místy poměrně mohutnými náletovými porosty (nejedná se o PUPFL) na pravobřežním svahu přilehlého údolí, další náletové dřeviny, tentokrát především řídce rozptýlené křoviny a juvenilní stromy se uplatňují i ve dvou segmentech sledované plochy: v mělké erozní rýze ve střední části a v severovýchodním rohu na kontaktu s areálem sklářské provozovny. převážně 1,5–2 (TTP), okrajově 2,5–4 (linie a plochy dřevin) – zábor ZPF II. a okrajově i III. třídy ochrany v kontaktu se SZÚO – pozice ve III. zóně a kontakt s II. zónou CHKO Žďárské vrchy – pozice v CHOPAV Žďárské vrchy

R1+D4

Plocha strojově sečených trávníků s prvky vlhkých pcháčových luk (T1.5/X5). Severní hranici s přilehlými zahradami lemuje linie vzrostlých dřevin, další dřeviny se uplatňují v mezernatém porostu při silnici I/37 (zhruba v rozsahu plochy D4). převážně 1,5 (intenzivní TTP), okrajově až 3 (ostrůvky, plochy a linie dřevin) – zábor ZPF III. třídy ochrany v proluce SZÚO – pozice ve III. zóně CHKO Žďárské vrchy – pozice v CHOPAV Žďárské vrchy – do z. části plochy zasahuje OP silnice I/37 – dělí plochu na část D4 (zasaženou) a R1

SEA ÚP Karlov

- 11 -

Číslo


H1

Rozsáhlá plocha strojově sečených intenzivních TTP (X5) s nápadnou linií kontrolních melioračních šachet. Západní hranici plochy tvoří regulovaná vodoteč s řídkými juvenilními břehovými porosty, ostatními směry pokračují uniformní intenzivní TTP (viz příl. 3D). převážně 1,5 (intenzivní TTP), okrajově 2,5–3 (břehové porosty) – zábor ZPF III. třídy ochrany – pozice v nivě vodoteče, resp. přímo na předmětném vodním toku (VKP ze zákona) – kontakt se skladebným prvkem ÚSES (LBK 9) – pozice ve II. zóně CHKO Žďárské vrchy – pozice v CHOPAV Žďárské vrchy

H2

Ruderalizovaný trávník (X5±X7) na křižovatce silnic I/37 a III/03724, z jihovýchodní strany ohraničený vlásečnicovou vodotečí s poměrně mohutnými břehovými porosty. 1,5 (TTP) – 3 (břehové porosty) – zábor ZPF IV. třídy ochrany (v obtížně obhospodařovatelné pozici) – pozice na vodním toku (VKP ze zákona) – pozice ve III. zóně CHKO Žďárské vrchy – pozice v CHOPAV Žďárské vrchy Rezervní plochy

Číslo


T1

Podmáčené louky charakteru smilkových trávníků (T2.3B) s prvky mechových slatinišť (R2.2). Podél přilehlé účelové komunikace je vyvinut mezernatý liniový porost náletových dřevin a výsadeb (vesměs kombinace bříza/smrk). 2 (louky) – 2,5 (liniový porost) – pozice v ZPF V. třídy ochrany – pozice v nivě vodoteče (VKP ze zákona) – pozice ve III. zóně CHKO Žďárské vrchy – pozice v CHOPAV Žďárské vrchy

C.3. AKTUÁLNÍ STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DOTČENÉHO ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE Z hlediska celkového stavu životního a přírodního prostředí lze zájmové území označit za segment zvlněné zemědělské, intenzivně obhospodařované krajiny, ostře kontrastně lemované krajinářsky cennými partiemi s uplatněním rybníků, rašelinišť, mokřadů, luk a lesů (BUKÁČEK – MATĚJKA 2006). Zmíněnými hodnotnými partiemi je jednak výrazný zalesněný hřeben Devítiskalské vrchoviny, vymezující území z východu a severovýchodu, jednak specifický krajinný prostor rybníka Velké Dářko a na něj navazujících rašelinišť vrchovištního typu, ohraničující zájmové území na západní straně. Oproti výše popsaným okolním partiím Žďárských vrchů a Havlíčkobrodské pahorkatiny je vlastní řešené území poměrně výrazně technizované, což je dáno jednak jeho historickou a částečně i přetrvávající industrializací (železárny, slévárny, sklárny), jednak jeho funkcí jako důležitého dopravního koridoru mezi Čechami a Moravou (silnice I/37, vedení VVN 200 kV – viz např. příl. 3E). Ani přes zmíněnou technizaci sledované území zatím nepatří mezi krajiny s mimořádnou civilizační zátěží, všechny formy využití krajiny se dosud nacházejí v mezích ekologické únosnosti, destabilizační vlivy dopravy, intenzivního zemědělství a lokálně i rekreace jsou nicméně znatelné. SEA ÚP Karlov

- 12 -

Aktuální stav a celkový ráz území tedy určují především:

pozice území v protáhlé sníženině mezi Žďárskými vrchy a Havlíčkobrodskou pahorkatinou; členitější a/nebo silně zalesněná krajina, uzavírající území ze tří stran (S, Z, V); pozice v atraktivním území z hlediska individuální rekreace; intenzivní využívání nezalesněných partií volné krajiny zemědělskou velkovýrobou (orná půda nebo strojově sečené louky); funkce území jako poměrně frekventovaného komunikačního koridoru; pozice v CHKO Žďárské vrchy.

Výsledkem působení uvedených faktorů je krajina s převážně hrubozrnnou mozaikou složek s občasným jemnozrnným šumem v rozvolněnějších partiích sídelní a/nebo rekreační zástavby, podél vodotečí, případně v partiích s členitějším reliéfem terénu. Hrubozrnný základ krajinné mozaiky tvoří biotopy silně ovlivněné nebo vytvořené člověkem, přičemž v bezlesí výrazně dominují zemědělské pozemky (X2, X5 – podle CHYTRÉHO ET AL. 2001), v zalesněných partiích převažují jehličnaté kultury (X9A). Právě v lesích se ale ve sledovaném území nejvíce dochovaly polopřirozené a přírodě blízké prvky – značná část lesních porostů na zamokřeném až zrašelinělém podloží v okolí Velkého Dářka má totiž charakter podmáčených až rašelinných smrčin (L9.2B a L9.2A). Jak již bylo zmíněno, je popsaná hrubozrnná krajina v daném území navíc značně kontrastní – intenzivní zemědělské plochy prakticky bez jakéhokoli přechodu hraničí s rozsáhlými lesními komplexy, přírodě blízké rašelinné smrčiny se vyskytují téměř v kontaktu s koridorem silnice I/37 apod. Kontrast je dále zvyšován i procesem, typickým pro vývoj většiny území ČR na přelomu 20. a 21. stol. – na jedné straně se krajina jako celek vzpamatovává z nepříznivého vývoje ve 2. pol. 20. stol., na straně druhé sílí intenzita využití již nyní intenzivněji užívaných segmentů, čímž se výrazně zostřují přechody mezi více a méně antropicky ovlivňovanými partiemi území. Tento proces má ovšem výrazně nadregionální charakter a realizace či nerealizace předkládané koncepce jeho dopad na sledované území nijak neovlivní. Neprovedení koncepce tak v podstatě pouze zachová aktuální stav životního prostředí dotčeného území, přičemž ovšem I. rezignuje na možnost účinnějšího usměrňování a koordinace poměrně silného urbanizačního a rekreačního tlaku v zájmovém území; II. rezignuje na realizaci návrhů a uplatnění principů návrhové části koncepce s možným pozitivním vlivem na některé složky životního prostředí (povrchové vody – vybudování oddílné kanalizace s připojením na centrální ČOV; ovzduší – uplatnění požadavku na vytápění technologiemi, omezujícími používání fosilních paliv s vyšším obsahem síry a nespalitelných látek); III. zablokuje, resp. zkomplikuje na určitý čas územní a hospodářský rozvoj obce, zejména nabídku vhodných stavebních parcel pro bydlení venkovského typu, čímž prodlouží dosavadní, ne pravě příznivý demografický vývoj obce.

C.4. VÝZNAMNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ SE VZTAHEM KE KONCEPCI C.4.1. Střety s chráněnými zájmy Jak již bylo několikrát zmíněno, je celé zájmové území součástí CHKO Žďárské vrchy. Z hlediska zonace spadají bezlesé sídelně-zemědělské partie převážně do III. zóny CHKO, zatímco zalesněné části území náleží ke II. zóně. V řešeném k.ú. není vyhlášeno žádné maloplošné zvláště chráněné území, do západní části k.ú. ale zasahuje poměrně rozsáhlá evropsky významná lokalita Dářská rašeliniště (CZ0614053). Uvedená lokalita je zároveň součástí nadregionálního biocentra ÚSES Dářko, zaujímajícího v zájmovém území souvislý lesní celek v jeho západní části. Další nadregionální biocentrum – Žákova hora – je vymezeno na zalesněném hřbetu Devítiskalské vrchoviny východně od řešeného katastru. Obě biocentra jsou propojena jednak regionálním biokoridorem 444, probíhajícím severním cípem k.ú. Karlov, jednak lokálním biokoridorem LBK9, vázaným na tok Karlovského potoka.

SEA ÚP Karlov

- 13 -

Součástí posuzované krajiny jsou i významné krajinné prvky ze zákona (§ 3, písm. b zák. 114/1992 Sb.), zde především lesy, rybníky, vodní toky a nivy vodotečí; v zájmovém území se nenacházejí VKP registrované podle § 6 zák. 114/1992 Sb. Kromě CHOPAV Žďárské vrchy (v podstatě kopírujícího rozsah stejnojmenné CHKO) není zájmová oblast součástí žádného jiného území velkoplošné ochrany zájmů, významných z pohledu životního prostředí a veřejného zdraví, ani v ní, až na tři dále uvedené výjimky, nejsou vymezeny žádné další maloplošné krajinné segmenty, chráněné nebo limitující z těchto hledisek. Uvedenými výjimkami jsou: I. OP 2. stupně vodního zdroje Karlov II; II. OP zemědělského areálu – střediska živočišné výroby v sv. části obce; III. OP silnice I/37. Příslušná ochranná pásma existují podél tras inženýrských sítí, produktovodů a dalších účelových objektů a zařízení. Tato pásma mají ale spíše charakter technických omezení a z pohledu hodnocení vlivu koncepce na životní prostředí jsou irelevantní. Všechny výše uvedené chráněné zájmy jsou v posuzované koncepci zahrnuty do limitů využití území. Případné kolize posuzované koncepce s chráněnými zájmy jsou podrobněji popsány v kapitolách, věnovaných jednotlivým rozvojovým plochám (kap. C.2 a D.1.1). Určitou představu lze získat i z následující přehledové tabulky, upravené a doplněné podle údajů KOČIŠOVÉ ET AL. 2009 (X – rozvojová plocha je součástí nebo zasahuje do plochy příslušného chráněného zájmu; K – rozvojová plocha je s plochou příslušného chráněného zájmu v kontaktu; u CHKO je údaj doplněn o zónu, u ZPF je uvedena přímo třída ochrany): Plocha číslo

ÚSES

VKP

CHKO (zóna)

ZPF tř. ochr.

PUPFL

OP lesa

OP zem. areálu

OP I/37

B1+D1 B2+D2 B3+D3 B4 B5 B6+O1 B7+D5 B8+D6 R1+D4 H1 H2

– – – K K – – – – K –

– – – – K K – – – X X

III III III III (K–II) III (K–II) III III III (K–II) III II III

III III I, III III III II II, III II, III III III IV

– – – – – K – – – – –

– – – – – X – – – – –

– – X – – – – – – – –

X (D1) X (D2) – – – – X (D5) – X (D4) – –

C.4.2. Konkrétní problémy posuzovaného území Z hodnocené ÚPD, z dalších podkladů (BUKÁČEK – MATĚJKA 2006, LYSÁK – OBST 2008, OBST 2008) a z předchozích kapitol, které ale charakterizovaly vztah posuzované koncepce k různým aspektům ochrany životního prostředí spíše v rovině střetů s chráněnými zájmy (kap. C.4.1) nebo na detailní úrovni jednotlivých ploch (kap. C.2), vyplynuly především následující environmentální problémy, významné z hlediska celého posuzovaného území, případně s možným přesahem vlivů mimo hodnocenou územní jednotku: absence systému odvádění a čištění odpadních vod (dosud řešeno individuálně); dosud poměrně vysoký podíl vytápění tuhými palivy; neúměrné odvodňování krajiny (technicky upravené vodní toky, drenáže, soustavy odvodňovacích příkopů v okolí rašelinišť); nadměrné plochy zemědělských pozemků bez výraznějších dělících prvků; nízké zastoupení mimolesní zeleně v krajině; technizující vliv trasy silnice I/37 a jejích doprovodných zařízení. Je zřejmé, že značná část specifikovaných problémů v zájmovém katastru jako součásti CHKO souvisí s krajinným rázem. Z tohoto hlediska je dle BUKÁČKA A MATĚJKY 2006 dané území citlivé na:

snížení přírodní hodnoty, případně úplnou devastaci rašelinišť a mokřadů odvodněním;

SEA ÚP Karlov

- 14 -

odstraňování rybníků nebo devastaci jejich přírodního charakteru; odstraňování drobných lesů a vzrostlé mimolesní zeleně; odstraňování fragmentů původního členění krajiny; zvětšování plochy zorněných pozemků; zesílení geometrizace krajiny; výstavbu nových komunikací, nerespektujících měřítko krajiny; instalaci nevhodně umístěných a řešených drobných prvků, zesilujících uplatnění negativních znaků charakteristik krajinného rázu; výstavbu technických dominant a instalaci technických staveb, zesilujících uplatnění ostatních technizujících prvků; výstavbu objemově a proporčně nevhodných budov; umístění staveb na horizonty a do krajinářsky cenných partií;

C.5. CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ NA MEZINÁRODNÍ, KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI A ZPŮSOB JEJICH ZAPRACOVÁNÍ DO KONCEPCE Pro posuzované území nejsou specifikovány žádné speciální cíle ochrany životního prostředí, stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni. Obecnější požadavky z tohoto hlediska jsou obvykle zapracovány do regionálních a nadregionálních koncepcí (program Natura 2000, ÚSES, regionální ochrana přírody a krajiny formou CHKO a další koncepce, programy a formy ochrany, zmíněné v kap. B.4 a C.4.1), s jejichž s principy, návrhy a opatřeními není posuzovaný ÚP v rozporu (viz kap. B.4), případně jsou v něm zapracovány jako regulativy a limity využití území (KOČIŠOVÁ ET AL. 2009).

SEA ÚP Karlov

- 15 -

D.

VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ

D.1. CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ KONCEPCE A HODNOCENÍ JEJICH VÝZNAMNOSTI D.1.1. Charakteristika vlivů navrhovaných změn využití území v rozvojových plochách Rozvojové plochy Plocha číslo

předpokládané vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví předpokládaná změna ekologické stability plochy komentář a doporučení posuzovatele

B1+D1

Změna využití území bez významnějších vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví – budoucím stavebním záměrem (RD) bude ovlivněna půda (nevýznamný zábor ZPF III. tř. ochrany), horninové prostředí do hloubky max. cca 3 m a biotopy (intenzivní TTP). Míra ovlivnění ovzduší bude záviset na technickém řešení vytápění (preferovány budou způsoby omezující používání fosilních paliv s vyšším obsahem síry a nespalitelných látek – viz kap. B.3), míra ovlivnění kvality vod zase na technickém řešení likvidace splaškových vod (do doby dokončení obecní kanalizace s ČOV jsou doporučeny jímky na vyvážení s atestem nepropustnosti). Retenční schopnosti plochy se změní minimálně (odtokové poměry rodinných domů se zahradami, vč. zpevněných ploch, zhruba odpovídají odtoku ze stejné plochy intenzivních agrocenóz). Možné hlukové ovlivnění plánované obytné výstavby provozem na silnici I/37 je zmírněno vyčleněním hlukově dotčených partií v rozsahu ochranného pásma silnice I/37 jako rozvojové plochy D1, určené pro výsadbu izolační zeleně. S vědomím možných detailních odlišností (zábor ZPF jiných tříd ochrany, odlišná pozice vůči I/37 apod.) je toto hodnocení aplikovatelné i na ostatní záměry v plochách B, O a R. převážně 1,5 ► 2–3 (zahrady) a 0 (zastavěné plochy) Rozvojovou plochu lze akceptovat za předpokladu splnění následujících podmínek: zástavbu řešit v souladu s Obecnými podmínkami pro výstavbu v CHKO Žďárské vrchy; jako krajinotvorný prvek zachovat (a během stavebních prací nepoškodit) vzrostlé dřeviny po obvodu a pokud možno i uvnitř plochy; stávající dřevinný porost v dílčí ploše D1 zachovat jako součást plánované izolační zeleně a pro její dosadbu použít autochtonní druhy (druhové složení konzultovat se Správou CHKO Žďárské vrchy).

B2+D2

Změna využití území bez významnějších vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví – – viz výše, plocha B1. převážně 1,5 ► 2–3 (zahrady) a 0 (zastavěné plochy) Rozvojovou plochu lze akceptovat za předpokladu splnění následujících podmínek: zástavbu řešit v souladu s Obecnými podmínkami pro výstavbu v CHKO Žďárské vrchy; zachovat (a během stavebních prací nepoškodit) vzrostlé dřeviny po obvodu plochy; pro výsadbu izolační zeleně v dílčí ploše D2 použít autochtonní druhy dřevin.

B3+D3

Změna využití území bez významnějších vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví – – viz výše, plocha B1. 1–2 (±3,5) ► 2–3 (zahrady) a 0 (zastavěné plochy) Rozvojovou plochu lze akceptovat (vč. v daném kontextu málo významného záboru ZPF I. tř. ochrany) za předpokladu splnění následujících podmínek: zástavbu řešit v souladu s Obecnými podmínkami pro výstavbu v CHKO Žďárské vrchy; zachovat (a během stavebních prací nepoškodit) vzrostlé dřeviny po obvodu a pokud možno i uvnitř plochy; zástavbu v jižní části plochy řešit s ohledem na OP areálu živočišné výroby; pro výsadbu izolační zeleně v dílčí ploše D3 použít autochtonní druhy dřevin.

SEA ÚP Karlov

- 16 -

Plocha číslo


B4

Změna využití území bez významnějších vlivů na životní prostředí – viz výše, plocha B1. 1 ► 2–3 (zahrady) a 0 (zastavěné plochy) Rozvojovou plochu lze akceptovat v předložené podobě za obvyklé podmínky řešení zde plánované stavby v souladu s Obecnými podmínkami pro výstavbu v CHKO Žďárské vrchy:

B5

Změna využití území bez významnějších vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví – – viz výše, plocha B1. převážně 1,5 ► 2–3 (zahrady) a 0 (zastavěné plochy) Rozvojovou plochu lze akceptovat za předpokladu splnění následujících podmínek: zástavbu řešit v souladu s Obecnými podmínkami pro výstavbu v CHKO Žďárské vrchy; zachovat (a během stavebních prací nepoškodit) vzrostlé dřeviny po obvodu plochy; zástavbu ve východní části plochy řešit s ohledem na kontakt s vodotečí a LBK ÚSES.

B6+O1

Změna využití území bez významnějších vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví – – viz výše, plocha B1. převážně 1,5 ► 1,5 (sportoviště) a 0 (budovy, komunikace) Rozvojovou plochu lze akceptovat (vč. v daném kontextu málo významného záboru ZPF II. tř. ochrany) za předpokladu splnění následujících podmínek: zástavbu řešit v souladu s Obecnými podmínkami pro výstavbu v CHKO Žďárské vrchy; zachovat (a během stavebních prací nepoškodit) vzrostlé dřeviny po obvodu plochy; během stavebních prací nepoškodit kontaktní lesní porost a stavby v ploše umisťovat s ohledem na ochranné pásmo lesa.

B7+D5

Změna využití území bez významnějších vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví – – viz výše, plocha B1. 1,5 ► 2–3 (zahrady) a 0 (zastav. plochy, komunikace)) Rozvojovou plochu lze akceptovat (vč. v daném kontextu málo významného záboru ZPF II. tř. ochrany) za předpokladu splnění následujících podmínek: zástavbu řešit v souladu s Obecnými podmínkami pro výstavbu v CHKO Žďárské vrchy; pro výsadbu izolační zeleně v dílčí ploše D5 použít autochtonní druhy dřevin.

B8+D6

Změna využití území bez významnějších vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví – – viz výše, plocha B1 1,5 ► 2–3 (zahrady) a 0 (zastav. plochy, komunikace)) Rozvojovou plochu lze akceptovat (vč. v daném kontextu málo významného záboru ZPF II. tř. ochrany) za předpokladu splnění následujících podmínek: zástavbu řešit v souladu s Obecnými podmínkami pro výstavbu v CHKO Žďárské vrchy; během stavebních prací nepoškodit kontaktní dřevinné porosty na hraně svahu údolí; pro výsadbu izolační zeleně v dílčí ploše D6 použít autochtonní druhy dřevin.

R1+D4

Změna využití území bez významnějších vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví – – viz výše, plocha B1 (vlivy budou ale patrně ještě nižší, než u ploch obytné zástavby). 1,5 ► 2–3 (zahrady) a 0 (zastav. plochy, komunikace)) Rozvojovou plochu lze akceptovat za předpokladu splnění následujících podmínek: účelovou zástavbu řešit přiměřeně v souladu s Obecnými podmínkami pro výstavbu v CHKO Žďárské vrchy; zachovat (a během stavebních prací nepoškodit) vzrostlé dřeviny po obvodu plochy; stávající mezernatý dřevinný porost v dílčí ploše D4 pokud možno zachovat jako součást plánované izolační zeleně a pro její dosadbu použít autochtonní druhy.

SEA ÚP Karlov

- 17 -

Plocha číslo


H1

Změna využití území z hlediska vlivů na životní prostředí spíše pozitivní – plocha pro záměr, zlepšující odtokové poměry, resp. celkovou hydrologickou situaci v území. V daném kontextu lze očekávat i pozitivní vlivy, související s náhradou části stávajících uniformních TTP rybníkem a na něj vázanými břehovými a litorálními biotopy. převážně 1,5 ► 3 Rozvojovou plochu lze akceptovat v předložené podobě; při stavebních pracích je ovšem nutno zohlednit pozici stavby v nivě vodoteče.

H2

Změna využití území z hlediska vlivů na životní prostředí spíše pozitivní – plocha pro záměr, zlepšující odtokové poměry v území. 1,5 – 3 ► 3 Rozvojovou plochu lze akceptovat v předložené podobě. Rezervní plochy

Plocha číslo


T1

Plocha z hlediska vlivů na životní prostředí indiferentní, vymezená jako rezerva pro alternativní řešení obecní ČOV, pokud nebude realizován komplexní společný záměr více obcí (kanalizace Karlov-Škrdlovice-Světnov s centrální ČOV ve Světnově). 1,5 – 3 ► 3 Rezervní plochu lze akceptovat v předložené podobě.

D.1.2. Komplexní charakteristika vlivů koncepce na životní prostředí Na základě podrobných charakteristik jednotlivých dílčích změn v předchozí kapitole a analogií s obdobnými záměry na jiných lokalitách je možno ze sledovaného hlediska posoudit předpokládané vlivy koncepce jako celku. Pojmem vlivy a ovlivnění jsou v textu této kapitoly (a v následující kap. D.1.4) míněny vlivy negativní, pokud není výslovně uvedeno jinak: Hluková situace ve sledovaném území bude realizací koncepce ovlivněna minimálně, záměry plánované v rámci koncepce nebudou ani zdrojem vibrací (s možnou dočasnou výjimkou stavebních prací při rekonstrukcích komunikací a při hutnění hrází vodních nádrží v plochách H1 a H2). Ovlivnění ovzduší bude záviset především na způsobu vytápění projektovaných stavebních záměrů (viz kap. B.3); vzhledem k možnosti plynofikace většiny z nich lze očekávat vlivy spíše nevýznamné. Vzhledem k rozsahu a celkovému charakteru koncepce lze jako nevýznamné odhadnout i vlivy z vyvolané dopravy (vesměs osobní doprava k obytným a rekreačním objektům). Vzhledem k předpokládané blízce výhledové možnosti napojení drtivé většiny plánovaných staveb na projektovanou obecní kanalizaci s centrální ČOV, by vlivy koncepce na kvalitu povrchových i podzemních vod měly být nevýznamné, resp. dobudoucna (po realizaci kanalizace) významné, ovšem pozitivní. Z hlediska odtoku srážkových vod bude stav před a po realizaci koncepce prakticky totožný. Většina stavebních záměrů je situována do stávající orné půdy nebo strojově sečených luk, přičemž kombinace stavba/doprovodná zeleň při obvyklém poměru obou složek cca 1 : 2 až 1 : 3 má retenční schopnosti shodné jako původní intenzivní agrocenózy a antropogenní biotopy. Pozitivním přínosem z tohoto hlediska je plánovaná výstavba rybníka (H1) a menší retenční nádrže (H2).

SEA ÚP Karlov

- 18 -

Realizací koncepce bude zabráno celkem 13,56 ha zemědělské půdy. Uvedený zábor, vč. 4,84 ha ZPF II. stupně ochrany a 0,24 ha ZPF I. třídy ochrany lze v daném kontextu (vesměs přímá návaznost záborů na SZÚO) hodnotit jako málo významný. Do uvedených hodnot není započtena rezervní plocha T1, zahrnují ale i zábor projektovanými komunikacemi mimo rozvojové plochy. Návrhovými plochami nejsou zabírány pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL). Lokálně (základy staveb) bude do hloubky cca 3 m mechanicky narušeno horninové prostředí, což je ovlivnění v dané geologické situaci nevýznamné. Vzhledem k aktuálnímu stavu posuzovaných dílčích lokalit lze za nevýznamné považovat i vlivy koncepce na biotopy a flóru, zvláště při zachování stávajících vzrostlých dřevin při okrajích některých rozvojových ploch. Realizaci doporučených výsadeb izolační, krycí a vnitroareálové zeleně, případně liniových porostů kolem rekonstruovaných a nově budovaných komunikací, by naopak bylo možno považovat za vliv sice celkově málo významný, ale pozitivní. Málo významné až nevýznamné jsou i předpokládané vlivy na faunu, – v kontaktním okolí je k dispozici dostatek náhradních biotopů, ekvivalentních zastavovaným rozvojovým plochám. Jako pozitivní přínos z tohoto hlediska lze naopak hodnotit náhradu části stávajících uniformních TTP rybníkem a na něj vázanými břehovými a litorálními biotopy v ploše H1. Z charakteru plánovaných stavebních záměrů a jejich situování do proluk nebo na kontaktní pozemky současného zastavěného území obce je zřejmé, že při dodržení podmínek, specifikovaných jak pro jednotlivé plochy, tak pro zástavbu celkově, bude málo významný i vliv koncepce na krajinný ráz území (zvláště v širším kontextu). Výsadbu izolační a krycí zeleně, zvláště ve vazbě na technizující trasu silnice I/37, lze naopak z hlediska krajinného rázu považovat za málo významný vliv pozitivní. Vlivy na hmotný majetek se nepředpokládají.

D.1.3. Komplexní charakteristika vlivů koncepce na veřejné zdraví Z hlediska veřejného zdraví by problémovým faktorem mohl být zejména hluk, a to především možné hlukové ovlivnění plánované obytné výstavby poblíž silnice I/37. Situace je zde ale vyřešena vyčleněním hlukově dotčených partií v rozsahu ochranného pásma silnice I/37 jako rozvojových ploch kategorie D, určených pro výsadbu izolační zeleně. Žádný z plánovaných záměrů nebude zdrojem radioaktivního, rentgenového, ultrafialového nebo infračerveného záření, případně intenzivního světla, ani se v nich jako primární náplň činnosti nepředpokládá manipulace s toxickými látkami. Nakládání s odpady bude řešeno v souladu se zákonem 185/2001 Sb. a s jeho prováděcími předpisy (viz kap. B.3). Předpokládané vlivy koncepce jako celku na veřejné zdraví lze tedy, s přihlédnutím k nejistotám, vyplývajícím z počátečních fází projektové přípravy dílčích záměrů, označit za nevýznamné. Sociálně-ekonomické aspekty zájmového území a faktor pohody dotčené populace budou posuzovanou koncepcí významněji ovlivněny spíše pozitivně – obytná výstavba, sportoviště, pracovní místa v plánované drobné výrobě a službách, částečné odstínění vlivů silnice I/37.

D.1.4. Celkový rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci V následující tabulce jsou kvantifikovány vlivy posuzované koncepce jak na jednotlivé složky ŽP, tak na životní prostředí jako celek. Pro kvantifikaci byla použita pětistupňová škála: 0 – vliv nevýznamný nebo žádný, 1 – málo významný, 2 – významný, 3 – velmi významný, 4 – vliv určující. Tabulka nezahrnuje poněkud specifický případ vlivu koncepce na evropsky významnou lokalitu.

SEA ÚP Karlov

- 19 -

Vliv dotčená složka hodnocení hluková situace, vibrace ovzduší a klima povrchové a podzemní vody půda horninové prostředí biotopy, ekosystémy flóra fauna krajinný ráz hmotný majetek a kulturní památky veřejné zdraví faktor pohody sociálně-ekonomické aspekty celkový vliv na ŽP: – koeficient:VII – slovně:

negativní

pozitivní

0 0 0 1 0 0 0 0–1 0–1 0 0 0 0

0 0 1–2 0 0 0–1 0–1 0–1 0–1 0 0 1–2 1–2

0 (0,2) nevýznamný

1 (0,6) málo významný

Celkový vliv koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví lze tedy označit za nevýznamný v aspektu negativním a málo významný v aspektu pozitivním. Pozitivní složka vlivů tedy převažuje, především vzhledem k významnějším nepřímým vlivům na kvalitu života a sociálně-ekonomické dopady v zájmovém území. Současně je posuzovaný ÚP pouze jednou z etap kontinuální řady územně plánovacích koncepcí, zajišťujících v minulosti i dobudoucna územní a hospodářský rozvoj obce; z hlediska synergického působení se tedy vlivy jednotlivých dílčích záměrů koncepce stanou součástí celkových vlivů obce Karlov, resp. vlivů celé karlovsko-škrdlovické sídelní enklávy, vč. rekreační oblasti Velké Dářko. Z tohoto pohledu je výrazným pozitivním rysem hodnocené koncepce její logické zasazení do stávající struktury území. ÚP v předložené podobě umožňuje v řešené obci rozvoj zejména v oblasti venkovského bydlení, navrženy jsou i lokality pro umístění sportovišť, objektů občanské vybavenosti, drobné výroby a služeb. Prakticky všechny navržené rozvojové plochy (s výjimkou specifických ploch kategorie H) jsou situovány do proluk nebo na kontaktní pozemky současných zastavěných území a nezakládají žádnou novou separovanou zastavěnou enklávu v dosavadní volné krajině. Lze konstatovat, že posuzovaná koncepce zohledňuje environmentální problémy předmětného území, charakterizované v předchozím textu (kap. C.2 a C.4), případně navrhuje vhodná opatření k jejich zmírnění (další opatření jsou potom navržena nebo doporučena v rámci předkládaného posouzení ÚP – kap. D.1.1 a D.2).

D.2. OPATŘENÍ K PREVENCI, SNÍŽENÍ A ELIMINACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ KONCEPCE Následující text nebude obecným rozborem funkčních regulativů a limitů využití území, vyplývající z legislativních norem a principů územního plánování, ale budou uvedena pouze konkrétní opatření, vyplývající z výše stanovených vlivů hodnocené koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví. Navržená opatření lze rozčlenit do tří kategorií podle časového a prostorového rozsahu uplatnění: I.

obecnější, zde vyplývající a) ze souhrnné charakteristiky téměř všech rozvojových ploch jako intenzivních agrocenóz nebo antropicky silně ovlivňovaných stanovišť s celkově velmi nízkým podílem stromového a keřového patra, tj.:

■▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬ VII Koeficient není stanoven jako prostý průměr hodnot jednotlivých hodnocených složek. SEA ÚP Karlov

- 20 -

II.

III.

zachování pokud možno veškerých vzrostlých dřevin v plochách změn, resp. v jejich kontaktním okolí, jako dělících, ochranných a krajinotvorných prvků, a jejich ochrana před poškozením během stavebních prací (konkrétně doporučeno u ploch kategorie B, O, R a D, ale možno přiměřeně aplikovat i u ploch H); v plochách kategorie D využít stávajících dřevin jako základu plánované izolační zeleně a pro její dosadbu použít autochtonní druhy jak stromů (jehličnatých i listnatých), tak keřů (druhové složení konzultovat se Správou CHKO Žďárské vrchy). b) z pozice obce v krajinářsky citlivé, antropicky silněji ovlivňované části CHKO Žďárské vrchy, tzn.: zástavbu v plochách B a O (a přiměřeně i v ploše R1) řešit v souladu s Obecnými podmínkami pro výstavbu v CHKO Žďárské vrchy; dřevinné porosty v plochách D periodicky ošetřovat (probírka, dosadba) a udržovat jako víceúrovňový různověký porost, optimální z hlediska funkčního i vzhledového; c) z dalších environmentálních problémů obce jako celku (viz kap. C.4.2), tj.: vybudování kanalizačního systému obce s centrální ČOV; plynofikace zástavby v návrhových plochách; specifická, vyplývající z konkrétní pozice jednotlivých lokalit v rámci řešeného území: zástavbu v jižní části plochy B3 situovat s ohledem OP areálu živočišné výroby; zástavbu ve východní části plochy B5 řešit s ohledem na kontakt s vodotečí a lokálním biokoridorem ÚSES; během stavebních prací v ploše O1 nepoškodit kontaktní lesní porost a stavby v plochách O1 a B6 umisťovat s ohledem na ochranné pásmo lesa; rozsah a organizaci stavebních prací v ploše H1 přizpůsobit pozici záměru v nivě vodoteče (mimo vymezený prostor staveniště nezajíždět s těžkou mechanizací, neumisťovat deponie materiálů ani zařízení staveniště); výhledová s cílem eliminovat nepříznivé vlivy budoucích záměrů, tzn.: v rámci územního a stavebního řízení k jednotlivým záměrům preferovat nebo v mezích legislativních možností přímo vyžadovat taková architektonická a technická řešení staveb, která by omezila nebo zcela vyloučila jejich případné nepříznivé vlivy na ovzduší, kvalitu povrchových a podzemních vod a na odtokové poměry dotčených lokalit, případně i na další složky životního prostředí a faktory veřejného zdraví (vytápění, nakládání s odpadními vodami, poměr zpevněných ploch a zeleně apod.).

D.3. STANOVENÍ INDIKÁTORŮ VLIVŮ KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Jak již bylo uvedeno, posuzovaná koncepce jako celek představuje především grafickou a textovou charakteristiku aktuálního stavu a stávajících funkčních a prostorových vazeb v území, jejíž součástí je i návrhová část, řešící některé obecnější problémy zájmové ZÚJ, a návrh rozvojových ploch změn funkčního využití území. Většina přímých vlivů koncepce na životní prostředí bude omezena především na zmíněné rozvojové plochy a jejich bezprostřední okolí. Současně je ale posuzovaný ÚP pouze jednou z etap kontinuální řady územně plánovacích koncepcí, zajišťujících územní a hospodářský rozvoj obce. Z hlediska synergického působení se tedy vlivy jednotlivých dílčích záměrů koncepce stanou těžko odlišitelnou součástí celkových vlivů sídelního útvaru Karlov, resp. vlivů celé karlovsko-škrdlovické sídelní enklávy, vč. rekreační oblasti Velké Dářko. Vlivy koncepce na životní prostředí je tudíž nutno monitorovat dvěma úrovněmi indikátorů: I.

detailní, tj. monitorující pouze vlivy vlastní koncepce nebo jejích dílčích záměrů – vzhledem k charakteru koncepce jako celku a jejích vlivů na životní prostředí je prakticky jedinou možností detailního monitoringu periodické sledování vybraných hygienických parametrů (kvalita vypouštěných odpadních vod, hluková zátěž zástavby v okolí silnice I/37 apod.).;

SEA ÚP Karlov

- 21 -

II.

přehledné, monitorující vlivy sídelní enklávy, jejíž je koncepce součástí a poskytující informace o vývoji stavu životního prostředí v celém dotčeném území, např.: celoplošné mapování aktuálního stavu (ekologické stability) zájmového území podle metodiky, používané při analýze krajiny pro vymezení ÚSES; celoplošné mapování biotopů zájmového území podle metodiky podkladového mapování pro soustavu Natura 2000; hluková mapa zájmového území; mapa imisního pozadí zájmového území; mapa kvality vod zájmového území; sledování vybraných prvků v půdách; analýza leteckých a satelitních snímků území z řady hledisek atd. Pro možnost sledování vývoje situace je nutno mapování opakovat, a to buď periodicky (např. s periodou 5 let) nebo příležitostně, vždy před a po realizaci další územně plánovací koncepce v zájmové oblasti; část údajů lze sledovat i na příslušně zaměřených informačních serverech. Na základě výsledků mapování a analýzy vývoje lze stanovit, které záměry nebo části koncepce byly ze sledovaného hlediska příznivé nebo naopak kritické a následně tomu přizpůsobit priority využití území.

D.4. STANOVENÍ INDIKÁTORŮ PRO VÝBĚR PROJEKTŮ Je poměrně obtížné stanovit kritéria výběru projektů pro fázi přípravy územně plánovací dokumentace; většina záměrů je totiž v této fázi zatím pouze rámcově nastíněna, případně je k dispozici dokumentace počátečních etap jejich projekce. Obecně lze za nevhodné označit záměry, které ve sledovaném území:

jsou ve zřejmé závažné kolizi s vymezenými chráněnými zájmy; jsou ve zřejmé závažné kolizi s obecnými principy ochrany přírody a krajiny; jsou ve zřejmé závažné kolizi s principy ochrany veřejného zdraví; jsou ve zřejmém rozporu se stanovenými trendy a prioritami využití území; jsou svými rozměrovými parametry nebo předpokládanými významnými negativními vlivy zcela mimo kontext zájmového území. Ve sporných případech je možno situaci řešit zadáním předběžných studií k dané problematice (hodnocení krajinného rázu, sídelně-historická analýza, přírodovědné průzkumy lokality apod.). O realizaci či zamítnutí případného kontroverzního projektu lze také rozhodnout na podkladě jeho vlastního hodnocení v procesu EIA.

D.5. CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH PŘEDPOKLADŮ, VČETNĚ NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ Základní použitou metodou hodnocení a prognózování byly kvalifikované expertní odhady na základě údajů z použitých podkladů (jak dodaných zadavatelem, tak získaných z jiných zdrojů) a na základě vlastních zkušeností řešitelů. Zdrojem neurčitostí při hodnocení vlivů posuzované koncepce je zatím pouze rámcová znalost budoucích záměrů v plochách změn. V lepších případech byla k dispozici projektová dokumentace v různém stupni rozpracovanosti, obvykle odpovídající etapě územního řízení, tedy postrádající některé detaily konkrétních technických řešení dílčích problémů. S ohledem na celkový charakter koncepce i na předpokládaný charakter budoucích záměrů v jednotlivých dílčích plochách lze ovšem konstatovat, že pro postižení základních souvislostí a pro specifikaci vlivů ÚP na životní prostředí je informační hodnota veškerých použitých podkladových materiálů v současné podobě dostačující a předpokládá se jejich upřesňování v rámci následných stupňů projekce a realizace koncepce.

SEA ÚP Karlov

- 22 -

E.

SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VŠECH OBDRŽENÝCH VYJÁDŘENÍ KE KONCEPCI

Pro vypořádání připomínek je v daném případě nezbytné objasnit historii posuzované koncepce: O pořízení územního plánu obce rozhodlo zastupitelstvo obce Karlov na svém zasedání dne 27. 04. 2004, přičemž od počátku byl ÚP Karlov provázán s paralelně pořizovaným ÚP Škrdlovice rozsáhlým společným záměrem obytné a rekreační zástavby za účasti zahraničního investora (Projekt Velké Dářko). Zadání územního plánu obce Karlov schválilo zastupitelstvo obce Karlov dne 11. 11. 2004. V následném zjišťovacím řízení byla odborem životního prostředí Krajského úřadu kraje Vysočina jako příslušným orgánem stanovena nutnost posouzení vlivu územního plánu obce Karlov na životní prostředí (závěr zjišťovacího řízení č.j. KUJI 25562/2006 OZP 492/2006 z 27. 3. 2006), zejména vzhledem ke skutečnosti, že SCHKO Žďárské vrchy nemohla ve svém stanovisku č.j. 1012/ZV/D/06 z 24. 3. 2006 vyloučit významný vliv ÚP Škrdlovice a provázaného ÚP obce Karlov na blízké EVL Natura 2000. Koncept řešení územního plánu obce Karlov byl projednáván dle § 21 tehdy platného stavebního zákona od 6. 10. 2006 do 6. 11. 2006 bez posouzení vlivu územního plánu Karlov na životní prostředí, které pořizovatel (obec Karlov) v etapě konceptu nezajistil, důsledkem čehož byl nesouhlas OŽP KrÚ s konceptem řešení ÚP Karlov (vyjádření č.j. KUJI 75130/2006 OZP 492/2006 z 26. 10. 2006). Na základě projednání konceptů ÚP Škrdlovice a Karlov a na základě vlastního stanoviska z 4. 12. 2006 (č.j. 3610/ZV/D/06) ale SCHKO Žďárské vrchy sděluje (v dokumentu č.j. 4602/ZV/D/06), že návrhové plochy B1, B2, B3, B8, D1, D4, D5 a H1 (podle tehdejšího číslování) budou prověřeny prostřednictvím regulačního plánu ve fázi návrhu územního plánu dle ustanovení § 64 a § 65 stavebního zákona, přičemž ve fázi návrhu zadání regulačních plánů bude uplatněn i požadavek na posouzení vlivu regulačního plánu na EVL Natura 2000; s ohledem na výše uvedené tedy SCHKO vyloučila významný vliv ÚP ve fázi zpracovaného konspektu na EVL Natura 2000. Na základě tohoto sdělení Správy CHKO vydává OŽP KrÚ nový závěr zjišťovacího řízení (č.j. KUJI 87069/2006 OZP 492/2006), podle něhož koncept ÚP obce Karlov nebude posuzován podle zák. 100/2001 Sb., v platném znění. Z procesu projednávání konceptu řešení územního plánu obce Karlov byla shromážděna veškerá vyjádření a stanoviska, jejichž seznam podává následující tabulka: Dotčený subjekt Správa železniční dopravy cesty, s.o.,Praha Úřad pro civilní letectví ČR, Praha-Ruzyně ČIŽP, OI Havlíčkův Brod Ministerstvo zemědělství, Pozemkový úřad Žďár n. S. Obvodní báňský úřad v Brně Ministerstvo zdravotnictví, Praha Česká geologická služba – Geofond, Praha České dráhy, a.s., GŘ OMP Archeologický ústav AVČR, Brno Regionální úřad centra vojenské dopravy, Olomouc Vojenská ubytovací a stavební správa, Pardubice DIAMO, s.p., OZ GEAM, Dolní Rožínka Česká geologická služba, Praha Jihomoravská plynárenská,a.s., Brno Obvodní báňský úřad v Liberci Státní energetická inspekce, ÚI Vysočina, Jihlava KrÚ kraje Vysočina, ODSH Ministerstvo průmyslu a obchodu, Praha KrÚ kraje Vysočina, OLVHZ MěÚ Žďár nad Sázavou, odbor dopravy MěÚ Žďár nad Sázavou, ORÚP KrÚ kraje Vysočina, OŽP MěÚ Žďár nad Sázavou, OŽP

SEA ÚP Karlov

č.j. 32535/06-OKS 16980/06-720 46/ŘI/0629300.02/06/HZH 01079/2006 07502/2006/01 41348/2006 333/X-1020-2006 10250/2006-O31/2 3107/06 59-153/2006/POI-1445 5555-ÚP/2006-1420 32000/G/145/06 441/306/2006 03998/06/4/9 3102/2006/03 692/06/61 103/Pe KUJI 70761/2006 Bar/V/140 35709/2006/03300 KUJI 74456/2006 OLVHZ 1282/2006 Vo3 OD/1480/06/LK RUP/205/06/MO 63803/2006 KUJI 75130/2006 OZP 492/2006 ŽP/2278/06/MJ

ze dne 4. 10. 2006 4. 10. 2006 5. 10. 2006 6. 10. 2006 9. 10. 2006 9. 10. 2006 9. 10. 2006 10. 10. 2006 10. 10. 2006 11. 10. 2006 11. 10. 2006 12. 10. 2006 13. 10. 2006 16. 10. 2006 16. 10. 2006 16. 10. 2006 17. 10. 2006 18. 10. 2006 23. 10. 2006 24. 10. 2006 25. 10. 2006 26. 10. 2006 1. 11. 2006

- 23 -

Dotčený subjekt KHS kraje Vysočina, územní pracoviště Žďár n. S. Hasičský záchranný sbor, ÚO Žďár nad Sázavou Ředitelství silnic a dálnic ČR, Brno Centrum dopravního výzkumu Brno Radiokomunikace, a.s, Praha AOPK SCHKO Žďárské vrchy KrÚ kraje Vysočina, OÚPSŘ AOPK SCHKO Žďárské vrchy KrÚ kraje Vysočina, OŽP

č.j. KHSV-ZR-HOK-4568/06 ZR-709/1-2006 12710/06-10331 S16/2394/06 ÚTS/1469/06 3610/ZV/D/06 KUJI 70826/2006 OUP 729/2006 Mal/1 4602/ZV/D/06 KUJI 87069/2006 OZP 492/2006

ze dne 7. 11. 2006 13. 11. 2006 23. 11. 2006 30. 11. 2006 4. 12. 2006 4. 12. 2006 6. 12. 2006 18. 12. 2006 20. 12. 2006

Na základě výše uvedených stanovisek a v nich obsažených připomínek bylo vypracováno a zastupitelstvem obce Karlov dne 29. 12. 2006 projednáno Souborné stanovisko s pokyny pro zpracování návrhu Územního plánu obce Karlov, v němž bylo schváleno i prověření vymezených rozvojových ploch B1, B6, H1, B2, B3, B8, D5, a D4 prostřednictvím regulačního plánu. Dopisem ze dne 21. 12. 2006 obec Karlov současně požádala MěÚ Žďár nad Sázavou, odbor rozvoje a územního plánování, o pořizování územního plánu obce. Během r. 2007 bylo zpracováno zadání regulačního plánu, pro který bylo následně rozpracováno hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA). Součástí procesu EIA bylo i zpracování dvou podkladových studií – hodnocení krajinného rázu (OBST 2008) a hodnocení vlivu RP na EVL Natura 2000 (LYSÁK – OBST 2008). Zejména vzhledem k přetrvávajícím nejasnostem kolem záměru Projekt Velké Dářko, především k častým změnám jeho rozsahu jak celkově, tak v detailech dílčích projektů, bylo na schůzce starostů obcí Škrdlovice a Karlov, zpracovatelů hodnocení EIA a zástupců stěžejních DOSS dne 29. 2. 2008 rozhodnuto o ukončení procesu hodnocení regulačního plánu a specifikování nových pokynů pro zpracování územních plánů obou dotčených obcí. Zástupcům obcí a DOSS byly současně prezentovány výsledky hodnocení krajinného rázu a posouzení vlivu uvažované zástavby na EVL Natura 2000. Na základě výsledků zmíněné schůzky byly pořizovatelem ÚP ve spolupráci s řešenou obcí specifikovány nové pokyny pro zpracování územního plánu obce Karlov. Součástí pokynů je i analýza souladu ÚP se stanovisky DOSS (výčet viz výše v tabulce), v jejímž závěru je uvedeno, že připomínky ke konceptu územního plánu obce Karlov byly zapracovány do textu pokynů tak, aby byl návrh ÚP Karlov zhotoven bezkonfliktně, s ohledem na tyto požadavky. Nové pokyny byly odsouhlaseny dohodou jak Správou CHKO Žďárské vrchy (vyjádření č.j. 1859/ZV/08 ze dne 28. 5. 2008, v němž se současně konstatuje, že ÚP nemusí být dále hodnocen z hlediska jeho vlivů na území Natura 2000 – viz příl. 1A), tak OŽP KrÚ (vyjádření č.j. KUJI 41968/2008/ OZP 492/2006 ze dne 4. 6. 2008 – viz příl. 1B). Usnesením zastupitelstva obce Karlov ze dne 17. 7. 2008 byly poté pokyny schváleny a na jejich základě, tzn. se zohledněním všech dosud uplatněných připomínek, byl zpracován aktuálně posuzovaný územní plán.

SEA ÚP Karlov

- 24 -

F.

SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU (ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ)

Předkládanou koncepcí je územní plán obce Karlov; základním cílem koncepce je pomocí nástrojů územního plánování profilovat Karlov jako obec nabízející kvalitní možnosti pro bydlení a rekreaci s odpovídající infrastrukturou za současného respektování nynějších krajinných, resp. obecně ekologických hodnot širšího zájmového území. Posuzovaná koncepce (ÚP) se tedy týká administrativního území obce (ZÚJ) Karlov, situované v sz. části okresu Žďár nad Sázavou, kraj Vysočina. Zájmové území lze označit za segment zvlněné zemědělské, intenzivně obhospodařované krajiny, ostře kontrastně lemované krajinářsky cennými partiemi s uplatněním rybníků, rašelinišť, mokřadů, luk a lesů. Prvky určujícími aktuální stav životního prostředí a celkový ráz území jsou především pozice v protáhlé sníženině mezi Žďárskými vrchy a Havlíčkobrodskou pahorkatinou, členitější a/nebo silně zalesněná krajina uzavírající území ze tří stran (S, Z, V), atraktivní pozice z hlediska individuální rekreace, intenzivní využívání nezalesněných partií volné krajiny zemědělskou velkovýrobou, funkce území jako poměrně frekventovaného komunikačního koridoru a pozice v CHKO Žďárské vrchy. Výsledkem je krajina s převážně hrubozrnnou mozaikou složek s dominancí biotopů silně ovlivněných nebo vytvořených člověkem. Polopřirozené a přírodě blízké prvky se zde nejvíce dochovaly v podmáčených a zrašeliněných partiích lesních celků v okolí Velkého Dářka. Sledované území dosud nepatří mezi oblasti s mimořádnou civilizační zátěží, všechny formy využití krajiny se dosud nacházejí v mezích ekologické únosnosti; destabilizační vlivy především dopravy a intenzivního zemědělství jsou nicméně znatelné – proti okolním partiím Žďárských vrchů a Havlíčkobrodské pahorkatiny je vlastní řešené území poměrně výrazně technizované a geometrizované. Do řešeného území zasahuje celá řada ploch chráněných zájmů, významných z pohledu životního prostředí a veřejného zdraví – skladebné prvky ÚSES lokální, regionální i nadregionální úrovně, významné krajinné prvky ze zákona (zde především lesy, vodní toky a nivy vodotečí), EVL Dářská rašeliniště, OP II. stupně vodního zdroje Karlov II, PUPFL a ZPF; celé území je navíc součástí CHKO Žďárské vrchy a rozsahem totožné stejnojmenné CHOPAV. Příslušná ochranná pásma existují podél tras inženýrských sítí, produktovodů, komunikací a dalších účelových objektů a zařízení. Tato pásma mají ale spíše charakter technických omezení a z pohledu hodnocení vlivu koncepce na životní prostředí jsou, až na výjimky, irelevantní. Koncepce v předložené podobě zahrnuje mj. i rozvojové a rezervní plochy o celkové 13,55 ha (4,45 % celkové rozlohy dotčeného k.ú.). Z hlediska funkčního využití lze návrhové lokality rozčlenit do 6 skupin – plochy smíšené obytné (B), plochy občanského vybavení (O), plochy rekreace (R), plochy dopravní a ostatní (D), plochy vodní a vodohospodářské (H) a plochy technické infrastruktury (T). Rozvojové plochy smíšené obytné výrazně převažují (cca 58 % rozlohy návrhových ploch), což odpovídá stávající charakteristice obce. Z hlediska priorit rozvoje a navržených trendů směřování území není posuzovaná ÚPD v rozporu s ÚP VÚC Žďárské vrchy ani se Zásadami územního rozvoje kraje Vysočina; nebyly zjištěny ani rozpory předmětného ÚP s principy, návrhy a opatřeními dalších krajských koncepcí se vztahem k životnímu prostředí a veřejnému zdraví. Na základě analýzy návrhové části ÚP, podrobných charakteristik jednotlivých rozvojových ploch a analogií s obdobnými záměry na jiných lokalitách byly ze sledovaného hlediska posouzeny předpokládané vlivy koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví. Celkový vliv koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví lze označit za nevýznamný v aspektu negativním a málo významný v aspektu pozitivním. Pozitivní složka vlivů tedy převažuje, především vzhledem k významnějším nepřímým pozitivním vlivům na kvalitu života a sociálně-ekonomické dopady v zájmovém území; negativní vlivy na jednotlivé složky životního prostředí budou převážně nevýznamné. Současně je posuzovaný ÚP pouze jednou z etap kontinuální řady územně plánovacích koncepcí, zajišťujících v minulosti i dobudoucna územní a hospodářský rozvoj obce; z hlediska synergického působení se tedy vlivy jednotlivých dílčích záměrů koncepce stanou součástí celkových vlivů obce Karlov, resp. vlivů celé karlovsko-škrdlovické sídelní enklávy, vč. rekreační oblasti Velké Dářko. Z tohoto pohledu je výrazným pozitivním rysem hodnocené koncepce její logické zasazení do stávající struktury území. ÚP

SEA ÚP Karlov

- 25 -

v předložené podobě umožňuje v řešené obci rozvoj zejména v oblasti venkovského bydlení, navrženy jsou i lokality pro umístění sportovišť, objektů občanské vybavenosti, drobné výroby a služeb. Prakticky všechny navržené rozvojové plochy (s výjimkou specifických ploch kategorie H) jsou situovány do proluk nebo na kontaktní pozemky současných zastavěných území a nezakládají žádnou novou separovanou zastavěnou enklávu v dosavadní volné krajině. Lze konstatovat, že posuzovaná koncepce zohledňuje environmentální problémy předmětného území, případně navrhuje vhodná opatření k jejich zmírnění (další opatření jsou potom navržena nebo doporučena v rámci posouzení vlivů ÚP na životní prostředí). Pro monitorování vlivů koncepce na životní prostředí byly navrženy indikátory dvou úrovní – detailní, tj. monitorující pouze vlivy vlastní koncepce nebo jejích dílčích záměrů, a přehledné, monitorující vlivy celé sídelní enklávy, jejíž je koncepce součástí, a poskytující informace o vývoji stavu životního prostředí v celém dotčeném území. Případné neprovedení koncepce v podstatě pouze zachová aktuální stav životního prostředí dotčeného území, rezignuje na možnost účinnějšího usměrňování a koordinace urbanizačního a rekreačního tlaku v zájmové ZÚJ, rezignuje na realizaci návrhů a uplatnění principů návrhové části koncepce s možným pozitivním vlivem na některé složky životního prostředí a zablokuje nebo alespoň zkomplikuje na určitý čas územní a hospodářský rozvoj obce, zejména nabídku vhodných stavebních parcel pro bydlení venkovského typu, čímž prodlouží její dosavadní, ne pravě příznivý demografický vývoj.

SEA ÚP Karlov

- 26 -

G.

NÁVRH STANOVISKA PŘÍSLUŠNÉHO ÚŘADU

Krajský úřad kraje Vysočina, jako správní úřad příslušný dle § 22 písm. e) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) v platném znění, ve smyslu ustanovení § 48 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění, a podle ustanovení § 10g zákona o posuzování vlivů na životní prostředí vydává toto stanovisko k vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí:

ÚZEMNÍ PLÁN KARLOV I.

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

I.1

Název koncepce

Územní plán Karlov I.2

Charakter a rozsah koncepce

Obsahem posuzované koncepce je územní plán obce, tzn. jeden ze základních dokumentů pro rozhodování orgánů státní správy a samosprávy ve věcech, týkajících se řešeného území. Územní plán obce je jednak grafickou a textovou charakteristikou aktuálního stavu území, jednak zahrnuje i návrhy změn stávajících funkčních a prostorových vazeb. Navrhované změny se týkají především rozvojových a rezervních ploch, přičemž z celkové rozlohy řešeného území 304 ha představují rozvojové a rezervní plochy 13,55 ha (4,45 %). Z hlediska funkčního využití lze návrhové lokality rozčlenit do 6 skupin – plochy smíšené obytné (B), plochy občanského vybavení (O), plochy rekreace (R), plochy dopravní a ostatní (D), plochy vodní a vodohospodářské (H) a plochy technické infrastruktury (T). Rozvojové plochy smíšené obytné výrazně převažují (cca 58 % rozlohy návrhových ploch), což odpovídá stávající charakteristice obce. 1.3

Umístění koncepce

Kraj: obec: katastrální území: 1.4

Vysočina (CZ061) Karlov (595 845) Karlov (663 271)

Předkladatel koncepce

Městský úřad Žďár nad Sázavou, odbor rozvoje a územního plánování IČ 00295841 Žižkova 227/1, 591 31 Žďár nad Sázavou II.

PRŮBĚH VYHODNOCENÍ

II.1

Zpracovatel koncepce

Ing. arch. Helena Kočišová, Atelier A.VE IČ 65861701 M. Majerové 3, 638 00 Brno odpovědný řešitel: Ing. arch. Helena Kočišová (č.autorizace ČKA 02536)

SEA ÚP Karlov

- 27 -

II.2

Zpracovatel vyhodnocení koncepce

G.L.I., sdružení podnikatelů IČ 101 22 826 Vilémov 35, 396 01 Humpolec odpovědný řešitel: RNDr. Petr Obst (č.autorizace MŽP ČR 17832/2781/OPVŽP/01; 4532/OPVŽP/02 a prodloužení autorizace 41659/ENV/06) II.3

Průběh vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí

O pořízení územního plánu obce rozhodlo zastupitelstvo obce Karlov na svém zasedání dne 27. 4. 2004, přičemž od počátku byl ÚP Karlov provázán s paralelně pořizovaným ÚP Škrdlovice rozsáhlým společným záměrem obytné a rekreační zástavby za účasti zahraničního investora (Projekt Velké Dářko). Zadání územního plánu obce Karlov schválilo zastupitelstvo obce Karlov dne 11. 11. 2004. V následném zjišťovacím řízení byla odborem životního prostředí Krajského úřadu kraje Vysočina jako příslušným orgánem stanovena nutnost posouzení vlivu územního plánu obce Karlov na životní prostředí (závěr zjišťovacího řízení č.j. KUJI 25562/2006 OZP 492/2006 z 27. 3. 2006), zejména vzhledem ke skutečnosti, že SCHKO Žďárské vrchy nemohla ve svém stanovisku č.j. 1012/ZV/D/06 z 24. 3. 2006 vyloučit významný vliv ÚP Škrdlovice a provázaného ÚP obce Karlov na blízké EVL Natura 2000. Koncept řešení územního plánu obce Karlov byl projednáván dle § 21 tehdy platného stavebního zákona od 6. 10. 2006 do 6. 11. 2006 bez posouzení vlivu územního plánu Karlov na životní prostředí, které pořizovatel (obec Karlov) v etapě konceptu nezajistil, důsledkem čehož byl nesouhlas OŽP KrÚ s konceptem řešení ÚP Karlov (vyjádření č.j. KUJI 75130/2006 OZP 492/2006 z 26. 10. 2006). Na základě projednání konceptů ÚP Škrdlovice a Karlov a na základě vlastního stanoviska z 4. 12. 2006 (č.j. 3610/ZV/D/06) ale SCHKO Žďárské vrchy sděluje (v dokumentu č.j. 4602/ZV/D/06), že návrhové plochy B1, B2, B3, B8, D1, D4, D5 a H1 (podle tehdejšího číslování) budou prověřeny prostřednictvím regulačního plánu ve fázi návrhu územního plánu dle ustanovení § 64 a § 65 stavebního zákona, přičemž ve fázi návrhu zadání regulačních plánů bude uplatněn i požadavek na posouzení vlivu regulačního plánu na EVL Natura 2000; s ohledem na výše uvedené tedy SCHKO vyloučila významný vliv ÚP ve fázi zpracovaného konspektu na EVL Natura 2000. Na základě tohoto sdělení Správy CHKO vydává OŽP KrÚ nový závěr zjišťovacího řízení (č.j. KUJI 87069/2006 OZP 492/2006), podle něhož koncept ÚP obce Karlov nebude posuzován podle zák. 100/2001 Sb., v platném znění. Z procesu projednávání konceptu řešení územního plánu obce Karlov byla shromážděna veškerá vyjádření a stanoviska, na jejichž základě bylo vypracováno a zastupitelstvem obce Karlov dne 29. 12. 2006 projednáno Souborné stanovisko s pokyny pro zpracování návrhu Územního plánu obce Karlov, v němž bylo schváleno i prověření vymezených rozvojových ploch B1, B6, H1, B2, B3, B8, D5, a D4 prostřednictvím regulačního plánu. Dopisem ze dne 21. 12. 2006 obec Karlov současně požádala MěÚ Žďár nad Sázavou, odbor rozvoje a územního plánování, o pořizování územního plánu obce. Během r. 2007 bylo zpracováno zadání regulačního plánu, pro který bylo následně rozpracováno hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA). Součástí procesu EIA bylo i zpracování dvou podkladových studií – hodnocení krajinného rázu a hodnocení vlivu RP na EVL Natura 2000. Zejména vzhledem k přetrvávajícím nejasnostem kolem záměru Projekt Velké Dářko, především k častým změnám jeho rozsahu jak celkově, tak v detailech dílčích projektů, bylo na schůzce starostů obcí Škrdlovice a Karlov, zpracovatelů hodnocení EIA a zástupců stěžejních DOSS dne 29. 2. 2008 rozhodnuto o ukončení procesu hodnocení regulačního plánu a specifikování nových pokynů pro zpracování územních plánů obou dotčených obcí. Zástupcům obcí a DOSS byly současně prezentovány výsledky hodnocení krajinného rázu a posouzení vlivu uvažované zástavby na EVL Natura 2000. Na základě výsledků zmíněné schůzky byly pořizovatelem ÚP ve spolupráci s řešenou obcí specifikovány nové pokyny pro zpracování územního plánu obce Karlov. Součástí pokynů je i analýza souladu ÚP se stanovisky DOSS (výčet viz výše v tabulce), v jejímž závěru je uvedeno, že připomínky ke konceptu územního plánu obce Karlov byly zapracovány do textu pokynů tak, aby byl návrh ÚP Karlov zhotoven bezkonfliktně, s ohledem na tyto požadavky. SEA ÚP Karlov

- 28 -

Nové pokyny byly odsouhlaseny dohodou jak Správou CHKO Žďárské vrchy (vyjádření č.j. 1859/ZV/08 ze dne 28. 5. 2008, v němž se současně konstatuje, že ÚP nemusí být dále hodnocen z hlediska jeho vlivů na území Natura 2000), tak OŽP KrÚ (vyjádření č.j. KUJI 41968/2008/ OZP 492/2006 ze dne 4. 6. 2008). Usnesením zastupitelstva obce Karlov ze dne 17. 7. 2008 byly poté pokyny schváleny a na jejich základě byl zpracován územní plán, který byl předmětem posuzovaní vlivu na životní prostředí, zakončeného předkládaným stanoviskem. II.4

Vyhodnocení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí

Posouzení vlivu územního plánu Karlov na životní prostředí bylo zpracováno v přiměřeném rozsahu dle přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, a dle rámcového obsahu, specifikovaného přílohou k zákonu č. 183/2006, v platném znění. Územní plán Karlov byl předložen jako univariantní, posuzována tedy byla jedna aktivní varianta ÚP, doplněná variantou nulovou (důsledky neprovedení koncepce na stav a vývoj dotčeného území). Součástí posouzení nebylo hodnocení vlivu koncepce na EVL a PO Natura 2000, protože významný vliv ÚP na území Natura 2000 byl příslušným orgánem ochrany přírody vyloučen (vyjádření AOPK SCHKO Žďárské Vrchy č.j. 1859/ZV/08 ze dne 28. 5. 2008). Kromě vlastního hodnocení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví obsahuje posouzení i návrh stanoviska příslušného úřadu dle § 22 písm. e) zákona č. 100/2001 Sb. III.

HODNOCENÍ KONCEPCE

III.1

Souhrnná charakteristika vlivů předkládané koncepce

Na základě analýzy návrhové části ÚP, podrobných charakteristik jednotlivých rozvojových ploch a analogií s obdobnými záměry na jiných lokalitách byly ze sledovaného hlediska posouzeny předpokládané vlivy koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví. Celkový vliv koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví lze označit za nevýznamný v aspektu negativním a málo významný v aspektu pozitivním. Pozitivní složka vlivů tedy převažuje, především vzhledem k významnějším nepřímým pozitivním vlivům na kvalitu života a sociálně-ekonomické dopady v zájmovém území; negativní vlivy na jednotlivé složky životního prostředí budou převážně nevýznamné. Současně je posuzovaný ÚP pouze jednou z etap kontinuální řady územně plánovacích koncepcí, zajišťujících v minulosti i dobudoucna územní a hospodářský rozvoj obce; z hlediska synergického působení se tedy vlivy jednotlivých dílčích záměrů koncepce stanou součástí celkových vlivů obce Karlov, resp. vlivů celé karlovsko-škrdlovické sídelní enklávy, vč. rekreační oblasti Velké Dářko. III.2

Hodnocení koncepce (územně plánovací dokumentace)

Z analýzy územního plánu a z posouzení jeho vlivu na životní prostředí a veřejné zdraví vyplývá, že výrazným pozitivním rysem hodnocené koncepce je její logické zasazení do stávající struktury území. ÚP v předložené podobě umožňuje v řešené obci rozvoj zejména v oblasti venkovského bydlení, navrženy jsou i lokality pro umístění sportovišť, objektů občanské vybavenosti, drobné výroby a služeb. Prakticky všechny navržené rozvojové plochy (s výjimkou specifických ploch kategorie H a T) jsou situovány do proluk nebo na kontaktní pozemky současných zastavěných území a nezakládají žádnou novou separovanou zastavěnou enklávu v dosavadní volné krajině. Současně lze konstatovat, že posuzovaná koncepce zohledňuje environmentální problémy předmětného území, případně navrhuje vhodná opatření k jejich zmírnění (další opatření jsou potom navržena nebo doporučena v rámci posouzení vlivů ÚP na životní prostředí). Za předpokladu respektování navržených opatření a podmínek lze tedy s posuzovanou koncepcí v předložené podobě vyslovit souhlas.

SEA ÚP Karlov

- 29 -

III.3

Stanovisko příslušného úřadu k vyhodnocení koncepce (územně plánovací dokumentace)

Krajský úřad kraje Vysočina jako příslušný orgán dle § 22 písm. e) zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) na základě posouzení vlivu územního plánu Karlov na životní prostředí vydává podle ustanovení § 10g zákona o posuzování vlivů na životní prostředí

SOUHLASNÉ STANOVISKO ke koncepci ÚZEMNÍ PLÁN KARLOV při respektování následujících podmínek a opatření, které lze rozčlenit do tří kategorií podle časového a prostorového rozsahu uplatnění: A.

B.

C.

Podmínky obecnější, vyplývající z environmentálních problémů obce jako celku a z polohy a celkového charakteru řešeného území: A.1 V plochách změn a v jejich kontaktním okolí budou zachovány pokud možno veškeré vzrostlé dřeviny, jako dělící, ochranné a krajinotvorné prvky, a bude zajištěna jejich ochrana před poškozením během stavebních prací (konkrétně doporučeno u ploch kategorie B, O, R a D, ale možno přiměřeně aplikovat i u ploch H). A.2

V plochách kategorie D budou stávajících dřeviny využity jako základ plánované izolační zeleně a pro její dosadbu budou použity autochtonní druhy jak stromů (jehličnatých i listnatých), tak keřů (druhové složení bude konzultováno se Správou CHKO Žďárské vrchy). Izolační zeleň bude periodicky ošetřována (probírka, dosadba) a udržována jako víceúrovňový různověký porost, optimální z hlediska funkčního i vzhledového.

A.3

Zástavba v plochách B a O (a přiměřeně i v ploše R1) bude řešena v souladu s Obecnými podmínkami pro výstavbu v CHKO Žďárské vrchy.

A.4

Bude vybudován kanalizační systém obce s centrální ČOV.

A.5

Bude dobudován rozvod plynu tak, aby zástavba v návrhových plochách mohla být plynofikována.

Podmínky specifické, vyplývající z konkrétní pozice jednotlivých lokalit v rámci řešeného území: B.1 Zástavba v jižní části plochy B3 bude situována s ohledem OP areálu živočišné výroby. B.2

Zástavba ve východní části plochy B5 bude řešena s ohledem na kontakt s vodotečí a lokálním biokoridorem ÚSES.

B.3

V návrhových plochách v sousedství PUPFL (plochy O1 a B6) budou stavby umisťovány s ohledem na ochranné pásmo lesa; během stavebních prací zde bude zajištěna ochrana kontaktních lesních porostů před poškozením (vhodnou organizací staveniště, případně technickými opatřeními).

B.4

Rozsah a organizace stavebních prací v ploše H1 budou přizpůsobeny pozici záměru v nivě vodoteče (mimo vymezený prostor staveniště nebude pojíždět těžká mechanizace ani zde nebudou umisťovány deponie materiálů nebo zařízení staveniště).

Podmínky výhledové s cílem eliminovat nepříznivé vlivy budoucích záměrů, tzn.: C.1 V rámci územního a stavebního řízení k jednotlivým záměrům budou preferována nebo v mezích legislativních možností přímo vyžadována taková architektonická a technická řešení staveb, která by omezila nebo zcela vyloučila jejich případné nepříznivé vlivy na ovzduší, kvalitu povrchových a podzemních vod a na odtokové poměry dotčených lokalit, případně i na další složky životního prostředí a faktory veřejného zdraví (vytápění, nakládání s odpadními vodami, poměr zpevněných ploch a zeleně apod.).

SEA ÚP Karlov

- 30 -

Upozorňujeme, že v souladu s ustanovením § 10i, odst. 5 100/2001 Sb. je schvalující orgán povinen ve svém usnesení o schválení územně plánovací dokumentace zdůvodnit, jak zohlednil podmínky vyplývající ze stanoviska k vyhodnocení vlivu na životni prostředí. Toto usnesení je povinen zveřejnit. Toto stanovisko nenahrazuje vyjádření dotčených orgánů, ani příslušná povolení podle zvláštních předpisů.

Ing. Jan Joneš vedoucí odboru

SEA ÚP Karlov

- 31 -

POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA BOHÁČ P. – KOLÁŘ J. (1996): Vyšší geomorfologické jednotky České republiky. Geografické názvoslovné seznamy OSN–ČR. - ČÚZK, Praha. BÚ ČAV (1987): Regionálně fytogeografické členění ČSR. 1. Vyd. - Academia Praha. BUKÁČEK R, – MATĚJKA P. (2006): Ochrana krajinného rázu CHKO Žďárské vrchy – preventivní hodnocení. - MS, SCHKO Žďárské vrchy. CULEK M. ET AL. (1996): Biogeografické členění České republiky. - ENIGMA Praha. CZUDEK T. (1972): Geomorfologické členění ČSR. Stud. Geogr. fasc. 23. - Geografický ústav ČSAV Brno. ČECH L. ET AL. (2002): Jihlavsko. In: Mackovčin P., Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, sv. VII. - AOPK ČR Praha a EkoCentrum Brno. ČIHÁK P. (2006): Škrdlovice-Karlov – soustava malých vodních nádrži v povodí Karlovského potoka. Stavebně-geologická rešerše. - MS, Velké Dářko Project, s.r.o., Brno. GÚ ČSAV (1992): Atlas životního prostředí a zdraví obyvatelstva. - GÚ ČSAV Brno, FVŽP Praha. CHYTRÝ M. ET AL. (2001): Katalog biotopů České republiky. - AOPK ČR Praha. KOČIŠOVÁ H. (2006): Zadání regulačního plánu Karlov pro plochy B1, B2, B3, B8, D1, D4, D5 a H1 navržené konceptem územního plánu. - MS, ObÚ Karlov. KOČIŠOVÁ H. ET AL. (2006): Návrh územního plánu obce Karlov. - MS, ObÚ Karlov. KOČIŠOVÁ H. ET AL. (2008): Územní plán Karlov – odůvodnění. - MS, MěÚ Žďár nad Sázavou. KOČIŠOVÁ H. ET AL. (2009): Územní plán Karlov – návrh. - MS, MěÚ Žďár nad Sázavou. LYSÁK F. – OBST P. (2008): RP Škrdlovice a Karlov, hodnocení vlivu na evropsky významné lokality. - MS, G.L.I. Humpolec. MÍSAŘ Z. ET AL. (1983): Geologie ČSSR, I. díl – Český masiv. - SPN Praha. OBST P. (2008): RP Škrdlovice a Karlov, hodnocení krajinného rázu. - MS, G.L.I. Humpolec. PRAVEC F. (2004): Odkanalizování obcí Světnov, Škrdlovice a Karlov. - MS, PC projekt, Suchá Lhota. PRAVEC F. (2008): Odkanalizování a ČOV obcí Světnov, Škrdlovice a Karlov, projekt pro územní řízení. Revize výpočtů v souladu s NV č. 220/2007. - MS, PC Projekt, Suchá Lhota. PSOTA J. ET AL. (1997): Urbanistická studie SÚ Škrdlovice a Karlov. - MS, ObÚ Škrdlovice. PSOTOVÁ M (1999): Urbanistická studie s regulačními prvky rekreační oblasti Velké Dářko. - MS, ObÚ Škrdlovice. QUITT E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Stud. Geogr. fasc. 16. - Geografický ústav ČSAV Brno. RUJBR A. ET AL. (2006): Architektonicko-urbanistická studie Projekt Velké Dářko. - MS, Velké Dářko Project, s.r.o., Brno. SÚRPMO (1985): Územní plán velkého územního celku CHKO Žďárské Vrchy. - MS, KrÚ kraje Vysočina. SVOBODA M. ET AL. (2008): Zásady územního rozvoje kraje Vysočina. - MS, www.kr-vysocina.cz

Dílčí informace a podklady z archívů a internetových stránek osob, organizací a firem (abecedně): AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR; AOPK – SPRÁVA CHKO ŽĎÁRSKÉ VRCHY; ATELIÉR A.VE, BRNO; ČESKÁ GEOLOGICKÁ SLUŽBA; ČESKÁ INFORMAČNÍ AGENTURA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ (CENIA); ČESKÝ EKOLOGICKÝ ÚSTAV; ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD; KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA, JIHLAVA; MĚSTSKÝ ÚŘAD ŽĎÁR NAD SÁZAVOU; MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ; MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ; MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ; OBECNÍ ÚŘAD KARLOV; OBECNÍ ÚŘAD ŠKRDLOVICE; ÚHÚL BRANDÝS N. L.; VÝZKUMNÝ ÚSTAV VODOHOSPODÁŘSKÝ T. G. MASARYKA, PRAHA + ARCHÍVY POSUZOVATELE A SPOLUŘEŠITELŮ.

SEA ÚP Karlov

- 32 -

Příl. 1A: Stanovisko orgánu ochrany přírody k pokynům pro zpracování návrhu ÚP Karlov a k možnému vlivu koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti

Příl. 1B: Stanovisko příslušného orgánu dle § 22 zák. 100/2001 Sb. k pokynům pro zpracování návrhu ÚP Karlov

Územní plán Karlov. Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace (koncepce) na životní prostředí

Recommend Documents