ÚZEMNÍ PLÁN JANOV NAD NISOU

Územní plán Janov nad Nisou (koncept) - vyhodnocení vlivů na životní prostředí

Obec Janov nad Nisou

Vyhodnocení vlivů územního plánu na trvale udržitelný rozvoj území

ÚZEMNÍ PLÁN JANOV NAD NISOU koncept A. Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí pro účely posuzování vlivů územně plánovacích dokumentací na životní prostředí dle přílohy č. I zákona č. 183/2006 Sb.

Pořizovatel:

OÚP Jablonec nad Nisou

Zpracovatel územního plánu:

Ing. arch. Jiří Vít Ateliér CON.TEC 28. pluku 28, 100 00 Praha 10 e-mail: [email protected]

Posouzení zpracovala:

Ing. Pavla Žídková, osvědčení č.j. 094/435/OPVŽP/95, prodlouženo rozhodnutím č.j. 34671/ENV/11 Spolupráce - ochrana přírody a krajiny: RNDr. Marek Banaš, Ph.D., osoba autorizovaná k provádění posouzení podle §45i, §67 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, soudní znalec v oboru ochrana přírody,

Bc. Eva Jirásková Ekogroup czech s.r.o., Olomouc 1


OBSAH Úvod – Stručný přehled obsahu konceptu ÚP 1. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni. 2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace. 3. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny. 4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti. 5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných (vlivy na obyvatelstvo, biologickou rozmanitost, faunu, floru, půdu, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení). 6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení. 7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí. 8. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení. 9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí. 10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů.

2


ÚVOD STRUČNÝ PŘEHLED ÚP Důvodem pořízení nového územního plánu je zajistit územně plánovací dokumentaci, která bude v souladu s §§ 43-55 a § 188 odst. (1) zákona č.183/2006 Sb. (stavební zákon), přehodnotí funkční využitelnost ploch navržených ve schválené územně plánovací dokumentaci a jejích změnách a rozšíří zastavitelné plochy pro bydlení, sport a rekreaci. a) Přehled číslovaných funkčních ploch s původním i novým využitím podle konceptu ÚP Janov nad Nisou V rámci tohoto posouzení jsou hodnoceny všechny plochy i z původního ÚP a jeho změn. Systém číslování lokalit byl z důvodů zachování kontinuity a přehlednosti ponechán dle původního ÚP a jeho změn, plochy nově navržené mají index „N“. Plochy z původního ÚP a jeho změn byly však v rámci konceptu ÚP většinou upraveny, zejména jejich často nadměrné plochy byly redukovány, aby odpovídaly současným metodickým požadavkům pro tvorbu územních plánů. VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH

Tab. 1: Zastavitelné plochy v k.ú. Hraničná – původní ÚP, Z1 a Z2 lokalita U.10 U.12 U.13 U.14

U.16

U.24 U.39 U.40 U.41 U.42

PPČ 276/4 276/16 844/1 231/18 214/1 242/4 863/2 112/1 112/2 111/3 111/2 329/2 329/2 688 679/2 679/4 685/8 685/6

stav ostatní ostatní ostatní TTP TTP TTP ostatní TTP TTP TTP TTP ostatní ostatní TTP TTP TTP TTP TTP

návrh

plocha /ha/

podmínky, doplňující informace, omezení -1 RD, OP-lesa, OP vedení VN

BV

0,230

BV BV BV

0,093 0,342 0,084

BV

0,412

BV

0,123

OK

0,145

OK OK OK

0,046 0,063 0,130

3

-1 RD, OP-lesa, OP – vedení VN -2 RD, OP-lesa -1 RD, OP-lesa, OP – vedení VN -2 RD

-1 RD, OP-lesa

OP-lesa


Tab.1: pokračování lokalita

PPČ

U.43

685/2 725 812/2 685/5 679/1 644/1 646/7 690/1 703/5 382/4 382/1 451/4 384/2 451/6 354/1 837/1 834/1 350 451/1 27/2 50/5 50/13 110/1 511/5 511/6 640/2 717/1 717/1 145/2 139/3 139/1 132/1 133 141/1

U.44

U.76 U.77 U.78

U.83

2.10 2.11 2.12 2.15 2.19 2.22 2.23 2.24

2.37

stav TTP TTP ostatní TTP TTP TTP TTP TTP TTP les TTP ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní les les ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP les

návrh OK

plocha [ha] 0,045

podmínky, doplňující informace, omezení OP-lesa

VS

0,267

BV

0,517

BV BV

0,116 0,082

VSt

3,462

BV BV BV BV

0,005 0,228 0,215 0,084

BV

0,085

BV BV BV

0,092 0,013 0,018

OS

1,411

celkem:

8,270

4

- 4 RD, OP-lesa, podmínka: zpracovat územní studii -1 RD, -1 RD, OP – vedení el. energie - lokalita těžby žuly, OP lesa

OP-lesa, soukr. garáž -1 RD, OP-lesa -1 RD, OP-lesa -1 RD, OP-lesa -1 RD, OP – vedení VN - 1 RD -pouze rozšíření stávajícího RD -pouze rozšíření stávajícího RD - pouze průchod lyžařských běžeckých tratí - OP-lesa, OP – vedení VN


Tab. 2: Zastavitelné plochy v k.ú. Hraničná - nové záměry 2010-11 PPČ

N.22

48/1

ostatní

BV

N.24

708/2

TTP

BV

510 511/1 511/3 511/4 217/13 708/11 708/11 36/1 206 36/1 205 348 631/1 630 151

TTP TTP TTP TTP

BV

0,407

BV

0,125

BV

0,090

N.30 N.31 N.33

N.46

N.66

stav

celkem podmínky, doplňující informace, omezení [ha] 0,113 -pouze jeden dům u silnice, OP-lesa -1 RD, -vymezit přístupovou komunikaci i 0,111 pro lokal. č. 33 -max. 2 RD, OP – vedení VN

lokalita

TTP TTP TTP TTP zastav. pl. TTP zastav. pl. zastav. pl. ostatní TTP zastav. pl.

návrh

BD

0,581

BV

0,153

BV

0,069

BV BV

0,273 0,189

432/1

N.69 N.72

174/19 222/2

TTP TTP TTP

N.73

407/1

TTP

BV

N.74 N.92

366/1 378/2 217/8 231/8

TTP

BV BV

0,341 0,092

BV

0,281

N.105

N.106

N.115 N.116 N.117 N.121

7/1

869/10 69/2 540/1 30/4 365/2

zastav. ostatní zahrada TTP TTP TTP

-soubor bytových domů - přesný rozsah záměru určí územní studie, max.4 podlaží, OP-lesa, OP – vedení VN

-1 RD, OP-lesa, OP – VN

N.68

TTP TTP TTP

-1 RD, OP-lesa, OP – VN -1 RD

BV

0,001

BV

0,045

BV BV BV

0,089 0,081 0,108

5

-1 RD - pouze u silnice, umístění ve spodní části, OP – vedení VN -1 RD, OP – vedení VN -1 RD, OP-lesa -1 RD OP – vedení VN -1 RD, u silnice -1 RD, u silnice, OP – vedení VN - 2 RD, -OP-lesa, OP – vedení el. energie -1 RD, OP-lesa, OP – vedení VN, rozšíření domu na vlastní parcele.Projednávání tohoto záměru, protože se jedná o minimální plošný rozsah v rámci vymezeného zastavěného území, navrhujeme zrušit. -1 RD -1 RD, OP-lesa -1 RD, OP-lesa - jeden dům u silnice


Tab. 2: pokračování návrh

plocha [ha]

ost

DS

0,221

82/1 42/1 42/12

ostatní TTP TTP

BV

0,146

OS

0,948

-komunikace – VPS pro obec OP-lesa, OP – vedení VN -1 RD, OP-lesa -lokalita pro stanice sedačkových lanovek (u Bedřichova), OP – vedení VN

N.213

491/5

TTP

BV

0,107

-1 RD

N.216

70/3 550/1 620/11

ost ost ost

OS

0,244

-sjezdovky na straně k Bedřichovu, -OP-lesa, OP – vedení VN

lokalita

PPČ

N.130/A

852/2

N.204 N.212

stav

celkem:

podmínky, doplňující informace, omezení

5,392

Tab. 3: Zastavitelné plochy v k.ú. Janov – původní ÚP, Z1 a Z2 lokalita U.1 U.2 U.3

U.4

U.5

PPČ 1306/19 1365/1 1306/18 1045/10 1045/21 751/6 837/1 849/16 849/16 823/5 823/7 849/15 590/8 590/7 590/10 590/2 590/6 590/9

stav ostatní ostatní TTP ostatní ostatní TTP ostatní orná půda orná půda TTP TTP TTP ostatní ostatní ostatní TTP TTP TTP

návrh

celkem [ha]

OV

0,130

BV

0,303

BV

0,116

BV

0,529

podmínky, doplňující informace, omezení - parkoviště pro 12 os.aut,-OP-lesa -omezení vjezdu pro držitele zvláštního povolení -1 RD, OP-lesa -1 RD -2 RD,- OP-lesa, OP – vedení VN.

-3 RD, OP-lesa BV

0,278

6


Tab. 3: pokračování lokalita

U.6

U.8

U.16

PPČ 348/1 347/4 348/1 348/5 602 347/3 347/5 603 325/1 1338/2 646 601 347/2 413 600 65 347/1 1338/1 80/1 1381/5 863/2 112/1 112/2 111/2 111/3

U.18

551/1

U.21

356/3 436/1 437/7 260/5 252/4 249/1 248/2 288/2 247/2 1329/2 242 237/2

U.22 U.45 U.46 U.47 U.48 U.49 U.50 U.51 U.52 U.53

stav TTP ostatní TTP TTP zast. pl.a nádvoří ostatní ostatní zast. pl.a nádvoří ostatní ostatní zast. pl.a nádvoří zast. pl.a nádvoří ostatní zast. pl.a nádvoří zast. pl.a nádvoří zast. pl.a nádvoří ostatní ostatní TTP vodní plocha ostatní TTP TTP TTP TTP TTP TTP ostatní TTP TTP TTP TTP ostatní TTP TTP ostatní TTP TTP

návrh

plocha [ha]

podmínky, doplňující informace, omezení Parkoviště pro cca 80 osobních aut -OPlesa, OP – vedení VN

P

2,023

BV

0,194

BV

0,412

BV

0,594

BV

0,069

BV

0,124

BV BV BV BV BV BV BV BV BV

0,104 0,591 0,375 0,005 0,250 0,015 0,062 1,468 0,086

7

-2 RD -2 RD

-6 RD -respektovat územní studii, projednanou s Chko, -OP-lesa -1 RD, OP-lesa -1 RD, -1 RD, OP-lesa -3 RD, OP-lesa -2 RD -1 RD, OP-lesa -1 RD, -1 RD, OP-lesa -1 RD,



PPČ

stav

U.54

292/1

U.56 U.69 U.71

302/4 305/1 308/2 1338/4 750/3 1361/2 750/1 1338/5 755/3 1403 733/2 1358 209 208 728 738/4 729/3 738/3 489/6 1399 489/7

TTP TTP zahrada ostatní TTP ostatní TTP ostatní TTP ostatní TTP ostatní zast. pl.a nádvoří zast. pl.a nádvoří TTP TTP TTP TTP TTP ostatní TTP

13/1

zast. pl.a nádvoří

16/1

TTP

2.2

121/2

2.4

2.5

návrh

plocha [ha]

BV

0,982

BV BV BV

0,157 0,074 0,084

OK+ DS

0,420

TTP

1.1

1.2

1.5

2.1

2.6

OK

1,065

-1 RD, OP - hřbitov 0,130

-

0,055

TTP

BV

0,038

87/1

ostatní

BV

0,102

226/7 226/6 226/1 1389

TTP TTP TTP ostatní

BV

0,348

TTP

-lokality 45-54 = 24 RD -respektovat územní studii, projednanou s Chko, v etapě návrh sloučit pod jeden kód, -1 RD, OP-lesa -1 RD -1 RD, - parkoviště, služby a dopravní úprava (u kapličky)

Pozn.projektanta: tento záměr, obsažený původně ve změně č.1 ÚP doporučuje projektant nadále pro nevhodnost nepreferovat.

BV

234/1


BV

0,106

8

-realizace bytů v objektu kulturního domu – adaptace (částečná změna funkce) -1 RD -umístění při silnici III/29032, do OP lesa ve vzdálenosti 25 m. Umístění objektu mimo skalnatou plochu a strmý svah. -1RD-umístění při stávající komunikaci s podmínkou výjimky OP lesa 25 m. OP-lesa, OP – vedení VN -2-3 RD- umístění objektů v mezilehlém území silnic III/29032 a III/29035. OP-lesa 1RD- vymezení zastavitelné plochy v dolní polovině pozemku při stávající silnici III/29035.


Tab. 3: pokračování lokalita 2.7

2.8

2.9

2.27

2.30 2.35 celkem:

PPČ

stav

885/1

ostatní

682/2

TTP

693/3 219/1 219/3 219/4 219/6 1395/10 196 731/2 732/2 653/4 653/3 486/8

TTP TTP ostatní ostatní ostatní ostatní zast. pl.a nádvoří TTP ostatní TTP TTP TTP

návrh

plocha [ha]

BV

0,052

BV

0,186

podmínky, doplňující informace, omezení 1RD- vymezení zastavitelné plochy při stávající silnici III/29034, mimo OP VN 35 kV a trafostanice T 800 Malý Semerink, OP – vedení VN -1 RD-vymezení zastavitelné plochy při silnici III/29022, odstup od silnice cca 8 m. V sousedství stávajícího RD mimo OP-lesa -druha část je na katastru Loučná

BV

0,122 -služby, spojitost s lyžařským areálem Severák (projektant doporučuje tento záměr upřesnit)

OK

0,061

OS

0,724

BV

0,007 -garáž u rod. domu,- OP - hřbitov 12,441

-sportovní hřiště

Tab. 4: Zastavitelné plochy v k.ú. Janov- nové záměry 2010-11 lokalita

PPČ

N.2 N.3 N.13 N.17 N.21

97/1 434 260/3 821/1 486/20 1039/2 1039/4 1038/4 348/1 1354/10 588/5 354 488 519/5 519/7 727/5 732/2

N.23/1 N.23/2 N.34 N.35 N.38 N.42 N.43 N.44

stav ostatní TTP TTP TTP TTP ostatní TTP ostatní TTP TTP ostatní ostatní zastav.pl. ostatní TTP TTP ostatní

BV BV BV BV BV

plocha [ha] 0,080 0,073 0,125 0,113 0,049

BV

0,204

BV BV OK BV

0,463 0, 430 0,278 0,230

OK

0,157

OK OK

0,152 0,122

návrh

9

podmínky, doplňující informace, omezení -1 RD, OP-lesa -1 RD, OP – vedení VN -1 RD -1 RD, OP-lesa, OP – vedení VN -1 RD, OP - hřbitov - 2 RD-sloučeno s N.23/2, OP – vedení VN -1 RD, původní označení N.23, OP-lesa -2 RD, OP-lesa -přidaná parcela pouze pro kiosek u RD -1 RD -penzion, OP-lesa

-penzion -penzion



PPČ

stav

232/1 80/1 232/2 770 80/2 302/2 99/3 303 99/2 99/1 290/2 709 305/2 292/4 292/3

zahrada zastav.pl. TTP zastav.pl. zastav.pl. ostatní zastavěná zastav.pl. zastav.pl. zastav.pl. TTP zastavěná TTP TTP zahrada

234/3

TTP

N.83 N.85

460 883/4 1170/1 588/8 1036/1 1036/2 356/8 247/1 1047 1045/3 1040/1 1041/1 1052/1

zastav.pl. TTP ostatní TTP TTP ostatní TTP TTP TTP ostatní TTP TTP ostatní

N.99

486/16

N.110 N.113

74/1 441

N.47

N.48

N.49 N.50 N.54 N.57 N.59 N.65 N.76 N.78 N.81 N.82

návrh

plocha [ha]

podmínky, doplňující informace, omezení -penzion („wellness“)

OK

0,155

-penzion, OP-lesa

OK

0,484

OK

0,084

OK

0,105

BV BV BV BV BV BV BV

0,213 0,707 0,493 0,207 0,124 0,167 0,150

BV

0,478

BV BV

0,119 0,288

TTP

BV

0,055

TTP ostatní

BV BV

0,106 0,167

10

-součást předchozího záměru-(vodní plocha) -penzion, OP-lesa -1 RD, OP-lesa -1 RD, OP – vedení VN -1 RD – u silnice, OP-lesa -1 RD, OP-lesa -1 RD, OP – vedení VN -1 RD -1 RD, OP – vedení VN -1 RD – u silnice -1 RD – u silnice -1 RD – u silnice, OP-lesa 3 RD, změna funkce pro návrh -> BV, OP hřbitov -1 RD -1 RD, OP-lesa



PPČ

N.114

N.200 N.201 N.202

550/1 646 603 325/1 1020/3 898/5 898/12 898/13 356/9 356/19 825 979 320/20

N.203

6/1

N.123 N.127/A N.128/A N.129/A

N.206 N.209 N.210 N.211 N.214

N.215

56/8 56/39 1033/1 1205/1 1163/1 411/1 410 116 491/5 491/1 491/3 591

stav ostatní zastav.pl. zastav.pl. ostatní TTP zahrada ost ost TTP zahrada TTP TTP ost TTP TTP ostatní ost TTP TTP TTP TTP TTP NZz ost TTP zastav

VS

plocha podmínky, doplňující informace, omezení [ha] 0,214 -1 RD, OP-lesa - 1 RD 0,222

BV

0,177

BV

0,075

BV

0,207

BV BV BV

0,148 0,177 0,123

BV

0,007

OS

0,209

BV BV BV

0,115 0,100 0,130

BV

0,262

návrh BV

OK-P

0,388

11

- 2 RD, OP-lesa, OP – vedení VN - 1 RD

-1 RD, OP-lesa, OP – vedení VN -1 RD – u silnice, OP-lesa -1 RD – u silnice - 1 RD, OP-lesa změna fce pro návrh -> BV, spojeno s N.207, OP - hřbitov -přidané parcely 56/8, 56/39 – rozšíření plochy stávajícího hřiště, - OP-lesa - 1 RD, OP-lesa - 1 RD, OP-lesa - 1 RD - 1 RD, OP-lesa

-součást koncepce sjezd. tratí, - vícepodlažní parkoviště pro 300 os.aut s komerční vybaveností



PPČ

N.217

615/1 618 627/1 558/1 612/3 594/6 594/9 632/1 644

stav

návrh

plocha [ha]

podmínky, doplňující informace, omezení -součást koncepce sjezd. tratí vč. stanice sedačkové lanovky,na východ od centra, pouze ty části sjezdovek, které představují zábor Pupfl. Sjezdovky na zemědělské půdě.

NL NL NL NL NL NL NL NL NL

OS

celkem:

1,477

11,726

Tab. 5: Zastavitelné plochy v k.ú. Loučná - původní ÚP, Z1 a Z2 lokalita

U.26

U.27 U.28

PPČ 1480/3 1437/6 1435 1481/1 1481/3 1437/11 1437/7 1437/12 1437/8 1419/7 1435 347/1 1491/2 1491/1 1476/7 1476/10

stav TTP TTP zahrada TTP TTP TTP TTP TTP ostatní TTP zahrada zastav.pl. a nádvoří TTP TTP ostatní ostatní

návrh

celkem [ha]

podmínky, doplňující informace, omezení -9 RD -respektovat územní studii, projednanou s Chko

BV

1,241

-1 RD BV

0,199

BV

0,188

12

-1 RD, OP-lesa



U.30

U.31 U.32 U.34 U.37 U.38

U.73

1.4

2.9

PPČ 1594/7 1597 1594/8 1594/8 1754 1754 1598/5 1598/4 1598/2 1590/3 1590/14 1589/1 1596/12 1596/13 1609/2 1609/4 1620 1610/5 1612/1 1627 577/1 1379/5 1737/8 1380/4 1379/2 1376/13 1376/4 1376/8 1737/4 1376/3 1376/13 1376/4 1376/8 1737/4 1376/3 1376/6 1376/15 1376/3 1376/13 1376/4

stav TTP TTP TTP TTP ostatní ostatní TTP TTP TTP TTP zahrada TTP TTP TTP TTP TTP ostatní TTP TTP TTP ostatní TTP ostatní TTP TTP TTP ostatní ostatní ostatní TTP TTP ostatní ostatní ostatní TTP vodní plocha ostatní TTP TTP ostatní

návrh

celkem [ha]

podmínky, doplňující informace, omezení -11 RD - respektovat územní studii, projednanou s CHKO OP-lesa

BV

1,806

ZV

0,083

BD

1,156 0,084

VS

0,087

VS

0,129

- na stavbu existuje územní rozhodnutí -1 RD, OP-lesa

OP-lesa -1 RD, OP-lesa

BV

0,170 -1 RD,

BV

0,103 /druha část na katastru Janov/

BV

0,484

13



PPČ

2.26

1627 577/1 577/39 1627 577/40 647/2 647/1 577/39 1627

stav TTP ostatní ostatní TTP ostatní zastav.pl. a nádvoří zastav.pl. a nádvoří ostatní TTP

návrh

celkem [ha]

podmínky, doplňující informace, omezení -1 RD, OP-lesa

BV

0,125

5,856

celkem:

Tab. 6: Zastavitelné plochy v k.ú. Loučná - nové záměry 2010-11 lokalita N.51 N.52 N.53 N.55 N.64 N.71 N.103 N.118 N.205 celkem:

PPČ 1496/1 1494 1584/5 1590/5 1585 353 1376/2 1476/1 1484 1610/1 1399 1414/5

stav TTP ostatní TTP ostatní TTP zastav. pl. ostatní ostatní TTP TTP ostatní zahrada

návrh

celkem [ha]

BV

0,168

BV

0,094

BV

0,265

BV BV BV TI OS BV

0,136 0,108 0,066 0,544 0,140 0,110 1,631

podmínky, doplňující informace, omezení -1 RD -1 RD, OP-lesa -1 RD -1 RD -1 RD, OP - hřbitov -1 RD -přečerpávací stanice, OP-lesa -dětské hřiště a odpočinkové plochy -1 RD, OP-lesa

Celkem je navrženo 45,34 ha zastavitelných ploch. Etapy výstavby nejsou určeny.

b) Podmínky na návrhových plochách s různým způsobem využití a na plochách přestavby podle konceptu ÚP Janov nad Nisou Podmínky funkčního využití a prostorového uspořádání ploch s rozdílným způsobem využití jsou v rámci konceptu ÚP definovány následovně:

14


Přehled ploch s rozdílným způsobem využití (Zpracováno v souladu s vyhláškou č.. 501/2006 Sb. v platném znění o obecných požadavcích na využívání území). Plochy obytné - rodinné domy Plochy obytné – bytové domy Plochy obytné – RD a RO v rozptýlených lokalitách Plochy smíšené obytné Plochy občanského vybavení – veř. vybavenost Plochy občanského vybavení - hřbitovy Plochy občanského vybavení – sport Plochy veřejných prostranství Plochy dopravní infrastruktury Plochy výroby a skladování Plochy smíšené výrobní – těžba Plochy vodní a vodohospodářské Plochy zemědělské a zeleně ostatní a specifické Plochy zemědělské – zahrady Plochy lesní Plochy zeleně veřejné na veřejných prostranstvích Plochy přírodní

BV BD BI BS OV HR OS VP DS VS VSt W NZ NZz NL ZV ZP

Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití Plochy bydlení - rodinné domy BV Hlavní využití: Pozemky rodinných domů. Přípustné využití: Pozemky staveb individuální rekreace, pozemky související dopravní a technické infrastruktury, pozemky souvisejícího drobného občanského vybavení (maloobchod, stravování a drobné podnikatelské aktivity v rodinných domech, s převládajícím využitím pro trvalé bydlení, ubytovací jednotky v rámci staveb pro bydlení). Pozemky veřejných prostranství. V případě pronajímání části objektu pro individuální ubytování musí být plochy pro odstavování vozidel součástí příslušné zastavitelné plochy. Podmínečně přípustné využití: Garážování vozidel majitelů v samostatných garážích přiměřené velikosti na vlastním pozemku. Venkovní bazény. Nepřípustné využití: Pozemky staveb a zařízení, které snižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše a nejsou s bydlením slučitelné. Objekty vyžadující nákladovou dopravní obsluhu nebo vyvolávající zvýšenou intenzitu dopravní obsluhy nad míru obvyklou v obytné zástavbě. Samostatná ubytovací, stravovací nebo maloobchodní zařízení. Objekty hromadné rekreace a všechna další funkční využití i zde nevyjmenovaná. Podmínky prostorového uspořádání: Minimální velikost pozemků pro individuální výstavbu RD – 800 m2, pokud v kapitole A.3.c není uvedeno jinak. V okrajových částech území je tendence, aby velikost pozemků pro individuální výstavbu RD byla vzhledem k veřejnému zájmu o udržení charakteru rozptýlené zástavby, 15


vycházejícího z krajinného rázu Jizerských hor, byla větší. Spodní hranice se neuvádí, hustota zástavby nesmí být v konfliktu s obvyklým způsobem zástavby v obci. Zastavitelnost pozemků do 1000 m2 do 30%, u pozemků větších do 26%. Do procenta zastavitelnosti jsou započítávány zásadně pouze plochy přímo zastavěné objekty hlavními, garážemi a doplňujícími objekty, kůlnami, přístěnky a pod., nikoliv plochy dlážděné nebo bazény nevyčnívající nad okolní terén. Max. výšková hladina 2 NP a podkroví. Hmotové řešení nové výstavby nesmí vybočovat zásadním způsobem z kontextu řešení staveb v okolním prostředí. Při nových řešeních nesmí dojít k narušení architektonické jednoty s okolní zástavbou., architektura objektů však nemusí popírat dobu svého vzniku v současné době. Přípustné jsou pouze izolované domy. Plochy bydlení - bytové domy BD Hlavní využití: Pozemky staveb pro bydlení v bytových domech. Přípustné využití: Součástí plochy mohou být pozemky dalších staveb a zařízení, které nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, jsou slučitelné s bydlením a slouží zejména obyvatelům v takto vymezené ploše.Tyto stavby a zařízení musí být v územní menšině vzhledem k plochám bydlení. Nepřípustné využití: Pozemky staveb a zařízení, které snižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše a nejsou s bydlením slučitelné, objekty vyžadující nákladovou dopravní obsluhu nebo vyvolávající zvýšenou intenzitu dopravní obsluhy nad míru obvyklou v ploše vymezené pro bydlení. Podmínky prostorového uspořádání: Max. výšková hladina 4 NP a podkroví. Hmotové řešení nové výstavby nesmí vybočovat zásadním způsobem z kontextu řešení staveb v okolním prostředí. Při nových řešeních nesmí dojít k narušení architektonické jednoty s okolní zástavbou., architektura objektů však nemusí popírat dobu svého vzniku v současné době. Nepřípustné domy s rovnou střechou. Odstavování osobních vozidel obyvatel pouze v podzemních garážích. Plochy obytné - bydlení individuální v rodinných domech převážně rekreačního typu v rozptýlených lokalitách BI Hlavní využití: Pozemky pro bydlení v rodinných domech s převládajícím využitím pro rodinné bydlení a individuální rekreaci. Přípustné využití: Pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Ubytovací jednotky v rámci staveb pro bydlení v rodinných domech s převládajícím využitím pro trvalé bydlení a individuální rekreaci. Umožnění zemědělského obhospodařování souvisejících pozemků (ekologický způsob). V případě pronajímání části objektu pro individuální ubytování musí být plochy pro odstavování vozidel součástí příslušné zastavitelné plochy. Podmínečně přípustné využití: Garážování vozidel majitelů v samostatných garážích přiměřené velikosti na vlastním pozemku. Nepřípustné využití: Pozemky staveb a zařízení, které snižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše a nejsou s bydlením a rekreačním bydlením slučitelné. Objekty vyžadující nákladovou dopravní obsluhu nebo vyvolávající zvýšenou intenzitu dopravní obsluhy nad míru obvyklou v ploše takto vymezené.

16


Podmínky prostorového uspořádání: Zastavěné území: typologie objektů a jejich objemy (vč. podlažnosti) musí odpovídat stávající zástavbě a kontextu řešení staveb prostorovému i krajinnému. Zastavitelné plochy: Maximální velikost pozemků pro je stanovena individuálně pro každý případ zvlášť dle konkrétní situace (viz tabulka). Zastavěná plocha pozemku max. 30 %. Plochy občanského vybavení – veřejná vybavenost OV Hlavní využití: Pozemky staveb pro vzdělání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu a ochranu obyvatelstva. Přípustné využití: Pozemky související dopravní a technické infrastruktury, pozemky veřejných prostranství. Bydlení v rozsahu přiměřeném k funkci hlavní. Plochy veřejné vybavenosti musí být vymezeny v přímé návaznosti na kapacitně dostačující plochy dopravní infrastruktury a být z nich přístupné. Nepřípustné využití: Funkce, které snižují kvalitu prostředí a zvyšují dopravní provoz nad obvyklou míru. Podmínky prostorového uspořádání: Hmotové řešení nové výstavby nesmí vybočovat zásadním způsobem z kontextu řešení staveb v okolním prostředí. Plochy občanského vybavení - komerční zařízení OK Hlavní využití: Pozemky pro obchodní, ubytovací a stravovací zařízení a pro zařízení nevýrobních služeb. Přípustné využití: Pozemky související dopravní a technické infrastruktury, pozemky veřejných prostranství. Bydlení v rozsahu přiměřeném k funkci hlavní. Plochy občanského vybavení musí být vymezeny v přímé návaznosti na kapacitně dostačující plochy dopravní infrastruktury a být z nich přístupné. OS Plochy občanského vybavení – tělovýchova a sport Hlavní využití: Pozemky staveb pro sport, tělovýchovu a sportovně rekreační aktivity, vč. sjezdového lyžování. Přípustné využití: Pozemky související dopravní a technické infrastruktury, lyžařských vleků a lanovek, a správy zařízení, pozemky staveb komerčního charakteru majících vazbu na hlavní využití, např. stravování, ubytování. Nepřípustné využití: Pozemky staveb a zařízení, které snižují kvalitu prostředí a zvyšují dopravní provoz nad obvyklou míru. Podmínky prostorového uspořádání: Hmotové řešení nové výstavby nesmí vybočovat zásadním způsobem z kontextu řešení staveb v okolním prostředí. Plochy občanského vybavení – veřejná pohřebiště a související služby HR Hlavní využití: Území určené pro umístění hrobů, kolumbárií a rozptylových louček. Přípustné využití: Objekty údržby a vybavenosti související pouze s hlavní funkcí, vyhrazená zeleň. 17


Nepřípustné využití: Objekty a činnost sloužící jinému než hlavnímu využití Plochy veřejných prostranství VP Hlavní využití: Pozemky jednotlivých druhů veřejných prostranství. Přípustné využití: Plochy veřejných prostranství zahrnují stávající a navrhované pozemky jednotlivých druhů veřejných prostranství a další pozemky související dopravní a technické infrastruktury a občanského vybavení, slučitelné s účelem veřejných prostranství.Veřejná zeleň. Nepřípustné využití: Vše ostatní. Plochy smíšené obytné BS Hlavní využití: Pozemky pro umístění staveb pro bydlení a občanské vybavení Přípustné využití: Plochy smíšené obytné zahrnují zpravidla pozemky staveb pro bydlení, případně staveb pro rodinnou rekreaci, pozemky občanského vybavení a veřejných prostranství a dále pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Do ploch smíšených obytných lze zahrnout pouze pozemky staveb a zařízení, které svým provozováním a technickým zařízením nenarušují užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nesnižují kvalitu prostředí souvisejícího území, například nerušící výroba a služby, zemědělství, které svým charakterem a kapacitou nezvyšují dopravní zátěž v území. Nepřípustné využití: Vše ostatní. Podmínky prostorového uspořádání: Hmotové řešení nové výstavby nesmí vybočovat zásadním způsobem z kontextu řešení staveb v okolním prostředí. Při nových řešeních nesmí dojít k narušení architektonické jednoty s okolní zástavbou. Plochy dopravní infrastruktury - silniční doprava DS Hlavní využití: Plochy silniční dopravy zahrnují silniční pozemky silnic II. a III. třídy a místních komunikací I. a II. třídy, výjimečně též místních komunikací III. třídy, které nejsou zahrnuty do jiných ploch, včetně pozemků, na kterých jsou umístěny součásti komunikace, náspy, zářezy, opěrné zdi, mosty a plochy doprovodné a izolační zeleně, a dále pozemky staveb dopravních zařízení a dopravního vybavení, odstavná stání pro autobusy, odstavné a parkovací plochy, areály údržby pozemních komunikací. Přípustné využití: Pozemky staveb technické infrastruktury. Nepřípustné využití: Vše ostatní. Plochy výroby a skladování VS Hlavní využití: Pozemky staveb a zařízení pro lehkou průmyslovou výrobu a skladování, pozemky staveb a zařízení pro zemědělskou výrobu. 18


Přípustné využití: Pozemky staveb pro poskytování služeb, pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Zeleň v rámci areálu. Nepřípustné využití: Vše ostatní. Podmínky prostorového uspořádání: Hmotové řešení nové výstavby nesmí vybočovat zásadním způsobem z kontextu řešení staveb v okolním prostředí. Plochy technické infrastruktury TI Hlavní využití: Pozemky vedení, staveb a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, vodovodů, vodojemů, kanalizace, čistíren odpadních vod, staveb a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanic, energetických vedení, komunikačních vedení veřejné komunikační sítě, elektronických komunikačních zařízení veřejné komunikační sítě a produktovody. Přípustné využití: Pozemky související dopravní infrastruktury, pozemky doprovodné a izolační zeleně. Nepřípustné využití: Vše ostatní. Podmínky pro vymezení: Plochy technické infrastruktury se samostatně vymezují v případech, kdy využití pozemků pro tuto infrastrukturu vylučuje jejich začlenění do ploch jiného způsobu využití a kdy jiné využití těchto pozemků není možné. V ostatních případech se v plochách jiného způsobu využití vymezují pouze trasy vedení technické infrastruktury. Plochy smíšené výrobní- těžba VSt Hlavní využití: Těžba kamene Přípustné využití: Pozemky staveb technické infrastruktury a staveb souvisejících s funkcí hlavní Nepřípustné využití: Vše ostatní. Plochy vodní a vodohospodářské W Hlavní využití: Pozemky vodních ploch, koryta vodních toků (i občasných) a další pozemky určené pro převažující vodohospodářské využití. Přípustné využití: Pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Doprovodná zeleň. Nepřípustné využití: Vše ostatní. Plochy zemědělské a zeleně ostatní a specifické NZ Hlavní využití: Pozemky zemědělského půdního fondu (rostlinná produkce) – orná půda (výjimečně), trvalý travní porost. Zároveň i plochy zeleně ostatní a specifické, mající krajinotvorný charakter a význam. 19


Přípustné využití: Zemědělsky využívaná krajinná plocha; plochy zemědělské zahrnující zemědělské pozemky tříděné podle druhů, včetně polních cest, rozptýlené i soustředěnější zeleně, mezí, teras a terénních úprav. Plochy zemědělské se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro převažující zemědělské využití. Plochy zemědělské mohou zahrnovat pozemky zemědělského půdního fondu, pozemky staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Nepřípustné využití: Vše ostatní. Plochy zemědělské - zahrady NZz Hlavní využití: Pozemky zemědělského půdního fondu (drobná rostlinná produkce). Přípustné využití: Pozemky staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství a zahradnictví, pozemky související dopravní infrastruktury (zemědělské účelové cesty), pozemky staveb a zařízení technické infrastruktury. Nepřípustné využití: Vše ostatní. NL Plochy lesní Hlavní využití: Pozemky určené k plnění funkcí lesa, pozemky staveb a zařízení lesního hospodářství. Přípustné využití: Pozemky staveb a zařízení lesního hospodářství, pozemky související dopravní infrastruk-tury (lesní účelové cesty) a technické infrastruktury. Nepřípustné využití: Pozemky všech činností, které narušují hospodaření na pozemcích určených k plnění fcí.lesa. Podmínky prostorového uspořádání: Hmotové řešení nezbytné nové výstavby související s provozem lesního hospodaření nesmí narušovat zásadním způsobem prostředí. Stavební uzávěra pro výstavbu rekreačních objektů. Zákaz staveb oplocení a terénních úprav. Plochy přírodní ZP Hlavní využití: Pozemky zvláště chráněných území a pozemky nadregionálních a regionálních prků ÚSES. Přípustné využití: Výjimečné je umožnění realizace základních technických opatření, podporujících samu existenci přírodního prostření. Nepřípustné využití: Vše ostatní. Plochy zeleně veřejné na veřejných prostranstvích ZV Hlavní využití: Pozemky zeleně s převažující ochrannou estetickou a hygienickou funkcí, skupiny a pásy nelesní středně vysoké i vyšší zeleně oddělující plochy s odlišnými funkcemi. 20


Přípustné využití: Pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Nepřípustné využití: Vše ostatní. Regulativy: Při nové výsadbě může jít pouze o biologické druhy v oblasti obvyklé. Je třeba zajistit vyšší stupeň druhové rozmanitosti. Podmínky prostorového uspořádání - všeobecně Hmotová a výšková řešení nových staveb, nástaveb nebo změn staveb nesmí být v zřetelném konfliktu s hmotovým a výškovým působením okolních objektů, které určují místní charakter. Při nových řešeních nesmí dojít ani k narušení architektonické jednoty s okolní zástavbou. Stanovení podmínek ochrany krajinného rázu Tato kapitola je zpracována s použitím údajů ze studie Hodnocení krajinného rázu – Správa CHKO Jizerské hory – 2008. Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Místo krajinného rázu - část krajiny, stejnorodá z hlediska přírodních, kulturních a historických charakteristik a výskytu estetických a přírodních hodnot, které odlišují místo krajinného rázu od ostatních míst krajinného rázu. Řešené území je součástí oblasti krajinného rázu Jizerské hory – Jablonecko. Krajina je z velké části zalesněná (hřbety, vrcholy), převažují smrkové, místy smíšené porosty. Ve svazích, mírnějších údolích a místy až na hřebenech jsou louky a pastviny. Vzhledem k tomu, že přírodní podmínky v tomto POKR nebyly vhodné ke zornění, je většina luk původních a relativně dlouhodobě obhospodařovaných a jsou na nich často vyvinuty kvalitní biotopy (zejména vlhké pcháčové louky (místy s výskytem vstavačovitých), rašeliništní louky, horské trojštětové louky, podhorské a horské smilkové louky atd.). V loukách je množství rozptýlené zeleně – vzrostlých solitérních stromů a jejich skupin, spolu s kvalitními loukami a zachovanými objekty lidové architektury vytvářejí cenný krajinářský komplex. Území je pro svou výraznou členitost a velký podíl lesních porostů málo přehledné. Narušení charakteru území: Silně urbanizované plochy v dolních částech údolí (Janov – Loučná, Josefův Důl – Jiřetín, Smržovka, Desná, Tanvald) místy s rozsáhlými výrobními nevzhlednými areály a často s navazujícími obytnými plochami městského charakteru z 2. pol. 20. st. (např. bytové domy v Janově). Celkově neupravené a nevzhledné prostředí sídel. Místy k narušení KR přispěl rozvoj turismu výstavbou velkokapacitních pensionů a hotelů (zejména v blízkosti sjezdovek - v Bedřichově, Janově). Sjezdovky samotné představují narušení krajinného rázu tam, kde je zapotřebí výrazný výsek lesa, případně kde jejich provoz poškozuje luční porosty. Lesní porosty mají pozměněnou druhovou a prostorovou skladbu, převažují smrkové monokultury, jen místy přecházejí ve smíšené porosty. Specifickým druhem narušení charakteru území je nadměrné 21


zarůstání ZPF náletovou zelení; skupiny chalup i cenné louky se místy ztrácí v porostech mladých sukcesních stádií lesa. Místa krajinného rázu jsou: a) - centrální části Janova a Loučné (a Bedřichova), Jde o krajinu kulturní, pozměněnou. Jedná se o osídlení dolní části relativně hlubokého údolí Bílé Nisy, kde je původní venkovská zástavba lánové vsi zcela nahrazená městským typem osídlení se zahuštěnou strukturou a patrovými objekty. Území dále po směru toku navazuje na předměstí Jablonce s panelovou zástavbou a přehradní nádrží, v ostatních směrech navazují svahy s převážně venkovskou zástavbou. Funkce a využití: Městská, příměstská část s převažující funkcí obytnou a výrobní, z části využívaná jako rekreační zázemí. Janov a Bedřichov mají významnou rekreační pobytovou funkci – počet lůžek výrazně převyšuje počet obyvatel. Plošné a prostorové uspořádání: Ochrana krajinného rázu, prostorových vztahů: Prostorové uspořádání, krajinná struktura -nezastavovat pohledově exponované svahy, nerozšiřovat kompaktní typ zástavby -chránit solitérní stromy a jejich skupiny v krajině i v sídlech Sídla: - nenarušovat výrazné působení kulturních dominant (kostel, radnice, secesní domy) umisťováním hmotově výrazných staveb, kultivovat jejich okolí, vytvářet zde reprezentativní veřejné prostory - novou výstavbu soustředit do tohoto MKR, přednostně využívat proluky a brownfields, nestavět výše ve svazích Zástavba, objekty: - ochrana a vhodná údržba cenných městských objektů (kostel, radnice, secesní vily) a fragmentů typických objektů lidové architektury - kultivovat funkční výrobní areály a jejich okolí - odclonění zelení, oprava fasád (použití tradičních barev omítky), oprava starších výrobních budov s kvalitní architekturou (sklárna v Janově) - u výstavby nových objektů respektovat měřítko sousedních budov - objekty, narušující krajinný ráz, postupně upravovat, kultivovat do přijatelné podoby nebo odclonit vzrostlou zelení (např. velký objekt úpravny vody Bedřichov, hotely u sjezdovek a některé pensiony v Bedřichově ) - nepoužívat výrazné pastelové barvy fasády, používat tmavé barvy střešních krytin b) - Janov, Hrabětice (a Bedřichov). Převážně pásmo A – krajina přírodní (přírodě blízká), z části B - krajina kulturní. Svahy a horní část údolí Bílé Nisy. Údolí je relativně hluboce zaříznuté v žulovém podkladě, na svahy navazují oblé hřbety s náhorními plošinami (zalesněný Prostřední hřeben, odlesněný Nekras (u Královky a Maxovský hřeben), které tvoří vnější hranici MKR a zároveň vytvářejí pohledový předěl. Území je přehledné z vyvýšených míst, z horní části odlesněných svahů (nad Bedřichovem, Loučnou, u Vyšehradu, u Janova pod vrcholem Severák, jižní části Hrabětic, mimo MKR pak z Hrabětic Severáku a náhorní plošiny u Královky. Luční porosty jsou dlouhodobě obhospodařované s výskytem kvalitních biotopů – nad Janovem jsou to převážně ovsíkové louky, v nižších polohách a na vlhkých místech pcháčové louky (s občasným výskytem vstavačovitých, např. na dolních částech svahů nad Bedřichovem), ve vyšších polohách horské trojštětové a smilkové trávníky. Cenné jsou vzrostlé solitérní stromy rozptýlené v loukách a navazující na zástavbu. 22


Převažují zachovalé původní objekty lidové architektury – převážně roubené a poloroubené domy někdy s bedněným zádveřím, volně umístěné (bez oplocení) v kvalitních květnatých loukách (pcháčové louky, horské trojštětové louky a smilkové trávníky). Spolu s množstvím vzrostlých solitérních stromů vytváří cenný přírodně – kulturní komplex. Místy se projevuje silnější vliv rekreace – starší objekty lidové architektury jsou využívané jako rekreační chalupy nebo pensiony (Hrabětice), na svazích jsou zbudované sjezdovky (Bedřichov, Severák), Místy jsou vybudované nové rekreační objekty, které se tvarově a stylově blíží původní architektuře, ale hmotově často překračují drobné měřítko původních objektů (např. Hrabětice). Funkce a využití: Sídla venkovského charakteru s navazující zemědělskou krajinou s extenzivním využitím. Kombinace obytné a rekreační funkce, rekreační zázemí. Ochrana krajinného rázu, prostorových vztahů: Pohledově výrazné vrchy • neumisťovat dominantní technické prvky a jiné objekty (pokud se prokáže nezbytnost umístění technického vybavení, je nutné je řešit tak, aby došlo k co nejmenšímu narušení krajinného rázu). Pohledově výrazný je Vysoký hřeben, Maxovský hřbet, Královka, Slovanka, Severák. Místa významných výhledů • ochrana samotného místa a výhledů z tohoto místa , • místa využívat při posuzování nových záměrů, • vzhledem k morfologii terénu (relativně hluboké údolí) spíše dílčí místa výhledů z vyvýšených míst, jako jsou horní části odlesněných svahů (nad Bedřichovem, Loučnou, u Vyšehradu, od kapličky u Hrabětic, ze Severáku, z náhorní plošiny u Královky. Prostorové uspořádání, krajinná struktura • zachovat členění krajiny přírodními prostorovými předěly – hřbety a hřebeny s lesními celky na pohledově uzavřené enklávy, • zachovat a podporovat členité lesní okraje, • zachovat vzrostlé solitérní stromy a jejich skupiny v sídlech a v krajině, • zachovat neregulované části vodních toků v obcích, • zachovat a chránit drobné vodní toky, mokřady, prameniště a vlhké louky v krajině, neodvodňovat území, neregulovat toky, chránit před znečištěním, • zachovat a udržovat stávající louky a pastviny (zejména druhově bohaté vlhké a podhorské až horské louky navazující na rozptýlenou zástavbu), vhodný management, ochrana před zarůstáním náletem dřevin – zejména část v okolí Janova, • v částech, kde se ve větší míře objevuje zarůstání luk a pastvin náletem (zejména v návaznosti na rozptýlenou venkovskou zástavbu) možno odstranit nálet a zavést udržující management, Sídla: • stabilizované části sídel: téměř výhradně zastoupeny hodnotné venkovské stavby včetně zachované urbanistické struktury – upřednostnit vhodnou údržbu, obnovu, nevkládat novostavby, zachovat ráz lokalit jako celku • podél cest a vodních toků zachovat liniový charakter zástavby. Nové objekty doplňovat spíše dílčím způsobem, ne plošným, zachovat charakter venkovského sídla a rozestupy mezi objekty,

23


zachovat rozptýlený charakter sídel ve svazích, mozaiku chalup, kvalitních luk a solitérních stromů, nezahušťovat strukturu zástavby, neoplocovat pozemky (svahy v západní části Bedřichova a Janova, Hrabětice), nebudovat nové cesty ve volné krajině, chránit vzrostlé solitérní stromy v sídlech, • nerozšiřovat zástavbu do volné krajiny, nevkládat objekty do pohledově exponovaných ploch svahů, • Nerozšiřovat sídla do okolních luk, • stabilizované části sídel (1b ve výkresové části) - téměř výhradně zastoupeny hodnotné venkovské stavby včetně zachované urbanistické struktury – upřednostnit vhodnou údržbu, obnovu, nevkládat novostavby, zachovat ráz lokalit jako celku , • udržovat stávající cesty a křížky, kapličky • terénní úpravy podřídit původní modelaci terénu, • udržovat staré cesty včetně drobných památek, zachovat nezpevněný povrch, Zástavba, objekty: • ochrana a vhodná údržba typických objektů lidové architektury • úprava narušených objektů tak, aby se obnovil vzhled hmotově jednoduchých venkovských objektů včetně typických přírodních materiálů a barevnosti • u nových objektů nebo při rekonstrukci zachovat ráz typických objektů, hmotové a půdorysné uspořádání – tj. v části s převažující nízkopodlažní zástavbou pouze přízemní objekty, tam, kde jsou domy dvoupodlažní možnost obdobné výšky, zcela výjimečně možnost vyšších objektů, např. u výjimečných staveb s kulturní náplní, staveb, které posílí nebo doplní cenný charakter území • vycházet z typické barevnosti, kontrast mezi tmavší dřevěnou částí a částí zděnou, upřednostnit přírodní a pro toto území typický materiál, nepoužívat výrazné barvy fasády, používat tmavé barvy střešních krytin, • chatové osady (severní okraj Bedřichova) - zachovat drobné měřítko staveb a výškovou hladinu, nedoplňovat další objekty, zachovat vzrostlou zeleň, jež plní funkci pohledové bariéry • objekty, narušující krajinný ráz postupně přestavět, kultivovat do přijatelné podoby nebo odclonit vzrostlou zelení (např. hotel Murano nad Janovem) • citlivě, vzhledem k hodnotné krajině – zejména výše položené svahy s rozvolněnou zástavbou, zvažovat případné další rozšiřování sjezdových tratí Priority: Zachovat ráz horské a podhorské venkovské krajiny s rozptýlenou strukturou zástavby a typickým vzhledem a velikostí staveb, ochrana zachovalých objektů lidové architektury a postupná kultivace nevhodných objektů, ochrana cenných a pohledově exponovaných luk včetně vzrostlých solitérních stromů. •

24


1. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI. Ekologická problematika legislativy České republiky se promítá do krajských dokumentů a odráží se v cílech v těchto dokumentech uvedených. Z hlediska Politiky územního rozvoje ČR (PÚR ČR) schválené usnesením vlády z 20.7.2009, je území obce Janov nad Nisou součástí rozvojové oblasti OB7 Liberec a specifické oblasti SOB7 Krkonoše – Jizerské hory. Pro tuto oblast je navrhováno při zajištění trvale udržitelného rozvoje vytvářet podmínky pro koordinovaný rozvoj podnikatelských aktivit, podporovat rozvoj cestovního ruchu, zkvalitňovat veřejnou a dopravní infrastrukturu a chránit území před potencionálními riziky. Dále je požadováno chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického a architektonického dědictví. Ochrana přírodních hodnot by však měla být v rovnovážném vztahu s potřebou ekonomického využití území. Podrobněji je rozvoj území řešen v rámci oddílu SOB5 – specifická oblast Jizerské hory. V ní je vymezen požadavek na vyváženost vztahu územních podmínek : - pro příznivé životní prostředí (pilíř environmentální) - pro hospodářský rozvoj (pilíř hospodářský) - pro soudržnost společenství obyvatel území (pilíř soudržnosti obyvatel území). Po zhodnocení možných dopadů realizace konceptu ÚP lze konstatovat, že nejvýznamnější hodnoty řešeného území jsou v ÚP identifikovány a vhodným způsobem rozvíjeny. Současně je třeba vzít v úvahu, že v průběhu práce na ÚP byly jednotlivé plochy i koncepce jako celek průběžně zvažovány a nevhodné plochy byly vyřazovány. Koncept ÚP je zpracován pro desetileté návrhové období do r. 2021. Předkládaný koncept ÚP řeší celé správní území obce, tzn. katastrální území Janov nad Nisou, Loučná nad Nisou a Hraničná nad Nisou (místní části Loučná, Hrabětice, Janov a Hraničná). Koncept územního plánu byl dále hodnocen ve vztahu k následujícím hlavním koncepčním materiálům přijatým na krajské úrovni: A. Programu rozvoje Libereckého kraje, Strategie rozvoje Libereckého kraje, 2007 B. Koncepci ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje, C. Územní energetické koncepci Libereckého kraje, aktualizace březen 2010 D. Koncept snižování emisí a imisí na území Libereckého kraje, 2004 E. Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Libereckého kraje (aktualizace 2009) F. Plánu odpadového hospodářství Libereckého kraje, G. Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje (ORP Jablonec nad Nisou) do roku 2015 H. Zásady územního rozvoje Libereckého kraje, schváleno 13.12.2011.

25


Z cílů a opatření uvedených v těchto koncepčních materiálech mají vztah zejména : ad A) Program rozvoje Libereckého kraje 2007-2013, schválený zastupitelstvem LK 30.10.2007, Strategie rozvoje Libereckého kraje Hlavními cíli a zásadami těchto krajských dokumentů relevantními z hlediska předložené územně plánovací dokumentace jsou následující body: 1. Dynamická a konkurenceschopná ekonomika ▪ Podpora prostředí pro rozvoj malého a středního podnikání ▪ Zvyšování pestrosti nabídky a kvality služeb v oblasti cestovního ruchu s přihlédnutím k možnostem území 2. Komplexní a kvalitní infrastruktura ▪ Zajištění komplexnosti a kvality dopravní a technické infrastruktury ▪ Zkvalitnění dopravní obslužnosti ▪ Rozvoj a využívání informačních a komunikačních technologií ▪ Podpora prostředí pro využívání obnovitelných zdrojů a úspor energie 3. Zdravé životní prostředí bez zátěží ▪ Snižování emisí a imisní zátěže obyvatel a území, včetně odstraňování ekologických zátěží ▪ Sanace, revitalizace brownfields 4. Udržitelný rozvoj území a občanské společnosti ▪ Podpora demokratických procesů S těmito cíli a zásadami, nakolik je to možné u územně plánovacích koncepcí vyhodnotit, není koncept územního plánu Janova nad Nisou ve střetu. ad B) Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje, červen 2004 Převaha cílů tohoto dokumentu spočívá v dokumentační a organizační činnosti. Opatření, která lze do územně plánovací dokumentace začlenit a která se týkají řešeného území, koncept ÚP v plné míře akceptoval. 1. Zdokumentovat a průběžně aktualizovat stav rozšíření nebezpečných invazních druhů v krajině. Údaje centrálně shromažďovat a spravovat v prostředí GIS. Zpracovat strategii (plán) likvidace invazních druhů a přistoupit k její realizaci. Přednostně likvidovat nebezpečná ohniska v biologicky hodnotnějších územích. Postupovat koordinovaně v rámci dílčích, migračně spojitých území. 2. Zpracovat generel krajinného rázu pro celý kraj nebo alespoň pro klíčová území. Výsledky tohoto generelu využívat při zpracování územně plánovacích dokumentací, pozemkových úpravách a projekčních pracích většího rozsahu. 3. Aktualizovat dokumentace ÚSES zpracované před rokem 1997 (platnost ÚTP NR a R ÚSES), s cílem zajištění vzájemného propojení systému a jeho celkové konzistence ve všech biogeografických významech. 5. Zajistit ochranu evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000 a podílet se na jejich přípravě. Přitom využívat i nového institutu smluvní ochrany přírody. 6. Zajistit územní ochranu dalších přírodovědně cenných lokalit, které se nestaly součástí „evropského seznamu“. 26


7. Vytvořit registr památných stromů na krajské úrovni a údaje v něm pravidelně aktualizovat. Pokračovat ve vyhlašování nových památných stromů, přitom vycházet i z evidence registrovaných významných krajinných prvků. 8. Evidovat lokality s význačným výskytem zvláště chráněných a/nebo ohrožených druhů rostlin a živočichů, sledovat jejich stav a zajišťovat jejich vhodný management. ad C) Územní energetická koncepce Libereckého kraje • Zvýšení podílu energií z obnovitelných zdrojů, zejména spalování biomasy, bioplynu, sluneční energie, a to jak ve spotřebitelském měřítku, tak u centrálního zásobování teplem (CZT). • Snížit primární energetickou náročnost např. pomocí: • Snižování tepelných ztrát budov (zateplováním). • Podporováním kombinované výroby tepla a el. energie • Využívání kogenerace a rekuperace. • Využívání geotermální energie (tepelná čerpadla). • Využívání energie slunce – výroba elektřiny (fotovoltaika) a termosolárních systémů s akumulací tepla. • Využívání termosolárních systémů s akumulací tepla. • Energetické využívání bioplynu a biomasy Výše uvedená opatření jsou konceptem ÚP Janov nad Nisou akceptována. Další navrhovaná opatření jsou převážně organizačního charakteru a nelze je promítnout do územně plánovací koncepce. ad D) a E) Koncept snižování emisí a imisí na území Libereckého kraje (schváleno 25.5.2004 usnesením č. 559/04/RK) a Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Libereckého kraje (aktualizace 2009) • Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi frakce PM10 a benzo(a)pyrenu • Snížení emisí oxidů dusíku. • Snížení emisí těkavých organických látek. • Snížení emisí těžkých kovů – kadmium, arzen • Snížení emisí amoniaku Koncept ÚP Janova nad Nisou tyto cíle respektuje a nenavrhuje plochy, které by vedly k nadměrnému zvýšení imisního zatížení území. Je ale samozřejmé, že vytápění navrhované zástavby i případné emise z podnikatelských ploch, které nelze v této fázi přípravy blíže specifikovat, vždy přinesou příspěvky k imisní zátěži. ad F) Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje Cíle daného dokumentu a programy vedoucí k jejich naplnění jsou převážně organizačního a vzdělávacího charakteru, resp. jsou závislé na odpadové praxi u jednotlivých původců. Tyto cíle nelze do územně plánovací dokumentace promítat.

27


Z cílů investičního zaměření, které je možno akceptovat v rámci územně plánovací dokumentace, lze uvést zejména: • Zajistit dostatečnou četnost a dostupnost sběrných míst nebezpečných složek komunálních odpadů • Zajistit dostatečnou četnost a dostupnost sběrných míst využitelných složek komunálních odpadů • Zajistit dostatečnou četnost a dostupnost sběrných míst objemného odpadu a biologicky rozložitelných složek komunálních odpadů • Vyčlenit místa pro umístění vozidel vyřazených z evidence motorových vozidel tam, kde nedojde k poškození či ohrožení životního prostředí ani k narušení estetického vzhledu obce či zvláště chráněné části přírody a krajiny a nebude ohrožována bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích • Upřednostňovat kompostování a anaerobní rozklad biologicky rozložitelných odpadů (které nelze recyklovat) s využitím výsledného produktu zejména v zemědělství, při rekultivacích, úpravách zeleně; odpady, které nelze takto využít, upravovat na alternativní palivo a nebo energeticky využívat • Nepodporovat výstavbu spaloven komunálního odpadu ze státních prostředků. • Vytvářet podmínky energetické využití nebezpečných organických odpadů • Usilovat o energetické využití bioplynu u čistíren s odpovídající produkcí kalů • Zapracovat prostorové požadavky nových zařízení k nakládání s odpady do územně-plánovací dokumentace všech stupňů, a to tak, aby nedošlo k ohrožení nebo negativnímu ovlivnění veřejného zdraví • Podpořit vytvoření sítě regionálních ekonomicky a technicky zdůvodněných zařízení pro nakládání s komunálním odpadem v rámci dvou i více krajů se zaměřením na výstavbu kompostáren, zařízení pro anaerobní rozklad a mechanicko-biologickou úpravu těchto odpadů • Podporovat přeměnu stávajících skládkových areálů na centra komplexního nakládání s odpady, pokud jsou v souladu s hierarchií nakládání s odpady a Plánu odpadového hospodářství kraje • Identifikace a sanace starých zátěží území Výše uvedené zásady koncept ÚP Janova nad Nisou respektuje. ad G) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací – ORP Janov nad Nisou, do roku 2015 Cílem Plánu je zajištění optimálního rozvoje zásobování pitnou vodou, odkanalizování a likvidaci odpadních vod spolu s časovým upřednostněním v jednotlivých typech obcí kraje. Zásobování pitnou vodou Janov n. N. - na vodovod pro veřejnou potřebu je v Janově nad Nisou napojeno 32% obyvatel. Ostatní části obce jsou zásobovány pitnou vodou individuelně z domovních studní. Hrabětice -není vodovod pro veřejnou potřebu. Zásobování pitnou vodou je individuální, převážně domovními studněmi a soukromými vodovody. Hraničná - zasahuje částečně vybudovaný vodovod pro veřejnou potřebu z Janova. Voda z Janova n. N. je přivedena gravitačně, na vodovod je napojeno 14% obyvatel. Loučná n. N. - není vybudován vodovod pro veřejnou potřebu. Zásobování pitnou vodou je individuální, převážně domovními studněmi a soukromými vodovody.

28


Odvedení a čištění odpadních vod Janov nemá v současnosti dobudovaný vyhovující systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Odpadní vody jsou částečně zaústěny do splaškové kanalizace, na kterou je napojeno 51% obyvatel. Tato kanalizace je zaústěna do ČOV pro 250 EO (do budoucna se předpokládá rekonstrukce až na 500 EO). Hrabětice mají v současnosti vybudovanou splaškovou kanalizaci, na kterou je napojeno 100% obyvatel. Vyčištěné vody jsou vypouštěny do toku Malý Semerink. Celá kanalizační sít' je společná pro Hrabětice a Janov - Malý Semerink. Hraničná nemá v současnosti vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Pouze část je odkanalizovaná do kanalizace podél silnice (5% obyvatel). Loučná n. N. nemá v současnosti vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Na katastrálním území Loučné je ČOV , která slouží pro čištění odpadních vod z Janova. Počet obyvatel připojených na kanalizaci s odvodem na ČOV je 51%. V území je plánována výstavba kanalizačního přivaděče z Janova nad Nisou na kanalizační systém Jablonce nad Nisou. ad H) Zásady územního rozvoje Libereckého kraje, schválené v prosinci 2011 Jedná se o zásadní koncepční dokument kraje, který specifikuje požadavky rozvoje širšího území. Dokument navazuje na ÚP VÚC Libereckého kraje, jejíž poslední aktualizace probíhala v roce 20062007. Ze ZÚR LK se řešeného území týkají zejména požadavky: - Zpřesnit vymezení a podporovat rozvoj hospodářských a sociálních aktivit na plochách rozvojových oblastí mezinárodního a republikového významu s dopravním napojením na významné kapacitní silniční a železniční tahy (ROB1 Rozvojová oblast Liberec). - Vytvářet územní předpoklady pro realizaci adekvátních protipovodňových opatření především formou celkové revitalizace krajiny a vodních ekosystémů umožňující zvýšení ochrany proti povodním prostřednictvím zvýšení retenční schopnosti krajiny, formy protipovodňových opatření technického charakteru musí respektovat principy minimalizace negativních vlivů na stabilitu ekosystémů. - Vymezit koridory a plochy nadmístního významu pro veřejně prospěšné stavby. - Umožnit rozšíření návrhových ploch pro bydlení, budování veřejné infrastruktury a výstavba sportovně rekreačních zařízení nejsou v rozporu s krajskými územně plánovacími dokumenty Podle zhodnocení schválených ZÚR LK a předkládaného konceptu ÚP Janov nad Nisou nevyplývají významné střetové oblasti. Dále se byl zvažován soulad koncept ÚP Janova nad Nisou s dokumenty: - Krajskou koncepci zemědělství pro Liberecký kraj, - Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 - Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje, - Dopravní politiku Libereckého kraje, - Strategii rozvoje dopravní infrastruktury Libereckého kraje, - Územně analytické podklady Libereckého kraje, - Územně analytické podklady ORP Janov nad Nisou, - Pasport místních komunikací, - Generel cyklotras. Zpracovatel zajistil návaznost na územní plány zpracované pro obce sousedící s řešeným územím. 29


2. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA NEBO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE. 2.1.Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území Vymezení území Zájmovým územím je správní území obce Janov nad Nisou. Obec má čtyři části (Janov nad Nisou, Loučnou, Hrabětice a Hraničnou) a rozkládá se na třech katastrálních územích: Janov nad Nisou, Hraničná nad Nisou a Loučná nad Nisou. Obec Janov nad Nisou náleží do Libereckého kraje. Území se nachází v nadmořské výšce v rozmezí od cca 500 m n. m. do 860 m n. m. V intravilánu obce a jeho blízkosti se nachází soustava silnic III. třídy, spojující jednotlivé části obce. Nejbližší silnicí I. třídy je cca 3 km vzdálená komunikace I/14, vedoucí z Jablonce nad Nisou do Tanvaldu. Geologické a geomorfologické poměry Zájmové území obce náleží z geomorfologického hlediska do Krkonošské oblasti. Příslušným geomorfologickým celkem jsou Jizerské hory, přičemž Janov nad Nisou náleží do podcelku Jizerská hornatina, okrsku Tanvaldská vrchovina. Geologický podklad celého území tvoří granitová řada žul. Jedná se o středně zrnitou biotickou žulu krkonošsko – jizerského žulového masívu z období karbonu. Pro území je dále charakteristická přítomnost holocenní rašeliny, která zde má bodový výskyt. Pro reliéf řešeného území jsou charakteristické ploché kupy, plošiny, zaoblené hřbety a široká údolí, na okrajích jsou příkré svahy s mladými údolími vzniklými erozí. Převážnou část pohoří tvoří krkonošsko-jizerský žulový pluton, což ovlivňuje nejen geomorfologii, ale i složení půd a tím i charakter vegetace. Na několika místech jej prostupují třetihorní výlevné vyvřeliny. Na okrajích plutonu jsou zastoupeny přeměněné horniny. Úbočí a údolní polohy jsou místy překryty čtvrtohorními sedimenty, ve vyšších polohách vrstvami rašeliny. Horotvorné procesy probíhaly v Jizerských horách v několika fázích – od asyntského vrásnění v předprvohorním období přes kaledonské vrásnění až po vrásnění hercynské. Krkonošsko-jizerský masiv je vystaven intenzivnímu zvětrávání a odnosu již 250 mil. let. K výraznému vyzdvižení Jizerských hor došlo ve třetihorách při saxonských tektonických pohybech, kdy také vznikly strmé severní svahy. Na náhorní plošině a severních svazích jsou patrné vlivy mrazového zvětrávání, které dalo vzniknout skaliskům a balvanovým mořím. Klimatické poměry Zájmové území se nachází v klimatické oblasti C7, jenž patří do skupiny chladných oblastí. C7 se vyznačuje průměrnými ročními teplotami v lednu -3 až -4 °C a v červenci 15 až 16 °C. Srážky ve vegetačním období činí 500 až 600 mm a v zimním období 350 až 400 mm. Počet dní v roce se sněhovou pokrývkou se pohybuje od 100 do 120 a počet dní s mrazem se pohybuje od 140 do 160. (Quitt 1971). Hydrologické poměry Nejvýznamnějším vodním tokem v území je Rýnovická Nisa, která se západně od Jablonce nad Nisou vlévá jako pravostranná do Lužické Nisy. Zájmová lokalita náleží do povodí Odry, do níž se Lužická Nisa vlévá na území Německa. Území leží v oblasti CHOPAV Jizerské hory. 30


Znečištění ovzduší Ve správním území stavebního úřadu Janov nad Nisou nejsou dle Věstníku MŽP č. 04/2011 překračovány imisní limity žádné ze škodlivin. Hydrogeologie Hydrogeologické podmínky regionu jsou podmíněny jeho geologickou stavbou a složením hornin, které budují jeho území. Předmětné území je tvořeno převážně propustnými horninami krystalinika a permu. V lokalitě lze rozlišit dva víceméně samostatné a oddělené hydraulické obzory: - průlinově propustný obzor v kvarterních zeminách s jednoduchým režimem silně závislým na dotaci atmosférickými srážkami - puklinový obzor v horninovém masívu zdravé a navětralé žuly s malou, ale výrazně proměnlivou propustností, která klesá s hloubkou. Je předpokládáno, že oba kolektory jsou od sebe odděleny jednak bazální polohou jílu v případě splachových depresí a rovněž zónou zvětralého žulového masivu, která vytváří víceméně souvislý a účinný izolant. Lokálně však nelze vyloučit určité propojení obou horizontů. V území jsou evidovány vodní zdroje s ochrannými pásmy: 1. Vodní zdroj Janov n.N. - ochranné pásmo 1. a 2. vodního zdroje, OVS Jablonec n.N. vod.1215/66 z 31.10.66 2.Vodní zdroj Rýnovice, Hraničná - ochranné pásmo 1. a 2. vodního zdroje (rozhodnutím z., 21.2.1996 ochranné pásmo zrušeno) 3.Vodní zdroj Hraničná - ochranné pásmo 1. vodního zdroje (p.p.č. 358/1 a 360/1) - rozhodnutí OkÚ Jablonec n.N. RŽP č.j.ŽP 409/2000/235.1 4.Vodní zdroj Janov n.N. (p.p.č.1269) Záplavová území Na základě podkladů a doplňkových informací jsou u vodotečí, protékajících řešeným územím, vymezena záplavová území Q100, poněvadž nebezpečí rozsáhlejších záplav je v řešeném území aktuální. Řešené území spadá do záplavového území Bílé Nisy a Rýnovické Nisy. Zranitelná území Řešené území nespadá do zranitelných územích dle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Pedologie Převažujícím půdním typem je ve východní a severovýchodní části území modální kryptopodzol, na jihu a západě pak dystrická kambizem. Vodou ovlivněné půdy v bezprostřední blízkosti Rýnovické Nisy patří do kategorie modálních glejů. Pozemky určené pro plnění funkce lesa V řešeném území se vyskytují rozsáhlé lesní porosty. Jedná se převážně o lesy ochranné a lesy zvláštního určení, spadající do CHKO Jizerské hory.

31


Obecně lze konstatovat, že hlavní obecné vývojové tendence půdního fondu jsou zejména: - stabilizace pozemků určených pro plnění funkce lesa (PUPFL) - pokračující pokles výměry orné půdy zejména z důvodu rozšíření zástavby - částečný nárůst ploch trvalých travních porostů zatravňováním orné půdy - nárůst mimoprodukčních funkcí lesa postupným navyšováním výměry lesů kategorie lesů zvláštního určení z důvodu zájmů obecné i zvláštní ochrany přírody - významný nárůst zemědělsky nevyužívané a ladem ležící půdy. Staré zátěže Ve správním území Janova nad Nisou se nachází několik lokalit starých ekologických zátěží, jež jsou zobrazeny na následující mapě. Obr. 1: Staré ekologické zátěže ve správním území Janova n. N. (zdroj CENIA)

Fytogeografie a geobotanika Podle Culka (1996) se zájmové území Janova nad Nisou nachází v provincii středoevropských listnatých lesů, v podprovincii hercynské, v bioregionu Jizerskohorském. JIZERSKOHORSKÝ BIOREGION Jádro bioregionu leží v oreofytiku fytogeografického okresu 92. Jizerské hory a dále v mezofytiku ve fytogeografickém okrese 54. Ještědský hřbet a v jihovýchodní části a na severních okrajích 32


fytogeografického podokresu 48b. Liberecká kotlina. Vegetační stupně (Skalický): submontánní až supramontánní. Potenciální přirozenou vegetaci tvoří v nižších polohách bučiny asociací Dentario enneaphylliFagetum a Festuco-Fagetum a jedliny (Luzulo pilosae-Abietetum), ve vyšších polohách přecházející do horských klenových bučin asociace Aceri-Fageum. Místy se vyskytují acidofilní horské bučiny (Calamagrostio villosae-Fagetum). Ve vyšších polohách přecházejí bučiny do přirozených smrčin svazu Piceion (Calamagrostio villosae-Piceetum, Mastigobryo-Piceetum a Sphagno-Piceetum). Kolem vodních toků jsou vyvinuty nivní cenózy (Carici remotae-Fraxinetum, Piceo-Alnetum). Primární bezlesí je několika typů: jednak vegetace na otevřených sutích, jednak vegetace na humolitech, která má vesměs charakter vrchovišť. Zde se setkáváme s klečovými porosty, které náležejí zřejmě do svazu Sphanion medii, s rašeliništní vegetací svazů Sphano-Caricion canescentis, Lecco-Scheuchzerion palustris a Oxycocco-Ericion, který zde dosahuje absolutního mezního výskytu směrem do střední Evropy. Zvláštním typem bezlesí jsou agradační valy náplavů vodních toků na vrcholové plošině s jalovcem obecným nízkým (Juniperus communis subsp. alpina). Květena má charakter hercynské flóry montánních poloh, zejména na rašeliništích však najdeme celou řadu exklávních prvků. Ve skladbě flóry se objevuje řada typických horských druhů, např. mléčivec alpský (Cicerbita alpina), kýchavice zelenokvětá (Veratrum lobelianum), pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius), aj. Na rašeliništích roste řada druhů boreokontinentálního až arktoalpinského charakteru, zejména suchopýrek trsnatý (Bareothryon caespitosum), blatnice bahenní (Scheuchzeria palustris), ostřice chudokvětá (Carex pauciflora), aj. Mezní výskyt, pravděpodobně primárního charakteru, zde má atlantských vřesovec čtyřřadý (Erica tetralix), nejzápadnějšího bodu areálu zde dosahují vrba slezská (Salix silesiaca) a devětsil Karlíkové (Petasites kablikianus). Fauna hercynského původu je v regionu rozhodujícím způsobem destruována plošným rozpadem lesů v důsledku imisí. K významným druhům živočichů bioregionu patří - savci: ježek západní (Erinaceus europaeus), rejsek horský (Sorex alpinus), myšice temnopásá (Apodemus agrarius), netopýr pobřežní (Myotis dasycneme), netopýr severní (Eptesicus nilssoni). Ptáci: tetřívek obecný (Tetrao tetrix), kos horský (Turdus torquatus), lejsek malý (Ficedula parva), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), čečetka zimní (Carduelis flammea). Obojživelníci: čolek horský (Triturus alpestris). Plazi: ještěrka živorodá (Lacerta vivipara), zmije obecná (Vipera berus). Měkkýši: vrásenka pomezní (Discus ruderatus), slimáčník horský (Semilimax kotulae), blyštivka skleněná (Perpolita petronela), vřetenatka mnohozubá (Laciniaria plicata), v. šedavá (Bulgarica cana), skelnička karpatská (Vitrea transsylvanica). Hmyz: šídlo rašelinné (Aeschna subarctica). BIOCHORY Obec Janov nad Nisou se rozkládá na šesti biochorách: 5HR Hornatiny na kyselých plutonitech 5. v.s. Typ se nachází v malých plochách v nižších částech pohraničních hor Čech ve čtyřech izolovaných segmentech o úhrnné rozloze 64 km2. Reliéf je značně členitý, zvláště v Jizerskohorském regionu typický výraznými vyvýšeninami, oddělenými hlubokými údolími, přičemž výškový rozdíl mezi dny údolí a vrcholy je cca 300 m.Svahy jsou charakteristicky příkré až velmi příkré. Typické jsou malé skály na vrcholech a hřbetech, případně balvanové akumulace na svazích. Klima je mírně chladné a v Jizerskohorském bioregionu mimořádně vlhké vlivem návětrného efektu Jizerských hor. Klima na vrcholech a hřbetech je dosti drsné, s vyvinutým vrcholovým fenoménem. 33


Typická je zde vysoká větrnost a horizontální srážky. Údolí představují místa s podmínkami pro vznik teplotních inverzí, které bývají na údolním dně i silné. Současné využití krajiny: lesy 59 %, travní porosty 21 %, vodní plochy 1 %, pole 3 %, sady 2 %, sídla 9 %. Lesy jsou velké a středně velké, zasahují sem i lesní komplexy. V druhové skladbě převažují monokulturní smrčiny, poměrně často spoludominuje buk. Travní porosty zpravidla nevynikají vyšším biologickým významem. Jedná se nejčastěji o louky mezi disperzním osídlením a v okolí sídel, méně o pastviny a lada. V Jizerskohorském bioregionu se v typu vyskytuje i chráněné přechodové rašeliniště s řadou vzácných druhů rostlin a živočichů – PR Malá Strana. Vodní plochy jsou reprezentovány převážně pouze malými potoky. Pole zabírají malou plochu. Sady jsou velmi vzácné i jako zahrádky u domů. 5SR Svahy na kyselých plutonitech 5. v.s. Typ je vázán na svahy vyšších příhraničních hor Hercynika na západě a severu ČR. Typ je tvořen 23 segmenty o úhrnné rozloze 269 km2. Nejvíce je typ zastoupen v Jizerskohorském a Šumavském bioregionu. Segmenty typu často zaujímají okrajové svahy pohoří, které spadají z vrcholových pahorkatin. Svahy jsou převážně příkré, různě intenzivně členěné vybíhajícími rozsochami, hřbety a zařezanými údolími (převýšení mezi dny údolí a hřbety zde dosahuje 120 až 250 m). Na hřbetech, rozsochách a svazích jsou časté skály a pod nimi balvanité sutě. Nejčlenitější (nejtvrdší) je reliéf je právě v segmentech v Jizerskohorském bioregionu, kde je velmi příkrý převážně severní okrajový svah členěn strmými svahovými údolími s menšími vodopády a mohutnými skalami na vybíhajících hřebenech. Antropogenní ovlivnění reliéfu představují v některých bioregionech malé a střední lomy, dnes většinou opuštěné. Klima je převážně mírně chladné a vlhké. Srážky jsou vysoce nadprůměrné především na návětrných svazích Jizerských hor. Údolní zářezy tvoří inverzní polohy, kde se hromadí chladný vzduch stékající zvláště v noci po svazích, přičemž tento proces je relativně slabší vzhledem k vysoké lesnatosti. Současné využití krajiny: lesy 75 %, travní porosty 13 %, vodní plochy 1 %, pole 5 %, sady 0,5 %, sídla 3 %. Převažují rozsáhlé lesní komplexy, malé a středně velké lesy jsou v mozaikovité krajině vzácné. Smrkové hospodářské monokultury jen nevýrazně převažují nad smíšenými lesy s bukem a smrkem. Trávníky nevykazují až na výjimky vysokou biologickou hodnotu. Jedná se především o louky a lada v blízkosti sídelních objektů. Vodní plochy jsou zastoupeny málo. Potoky jsou převážně malé (pramenné a horní části toků). Pole se vyskytují spíše málo. Jedná se buď o středně velká pole, nebo horská políčka v drobné držbě. Sady představují pouze ojedinělé domovní zahrádky s odolnějšími ovocnými dřevinami. 5VR Vrchoviny na kyselých plutonitech 5. v.s. Typ se nachází v nejvyšších polohách jižního úseku Vysočiny a v nižších částech některých příhraničních hor Čech. Je tvořen malými, několika středně velkými a vzácně až velkými segmenty. Celkem se skládá z 30 segmentů o úhrnné rozloze 224 km2. Reliéf představují převážně ploché vrchoviny, které v Jizerskohorském bioregionu představují nižší okraje hor. Hřbety jsou převážně méně široké, ale i širší s plošinami, a různě výrazně z nich 34


vystupují vrcholy. Svahy jsou příkré nebo středně sklonité, údolí jsou zastoupena pouze horními částmi a nejsou výrazně zahloubena. Skály jsou velmi časté, nacházejí se především na hřbetech a vrcholech, často se jedná o mrazové sruby, vzácně o skalní hradby. Typické a velmi časté jsou rozsáhlé balvanové sutě, haldy a kamenná moře vznikající zvětráváním žul podle navzájem kolmých ploch odlučnosti. Klima je mírně chladné a průměrně až nadprůměrně vlhké. Na dnech nepříliš hlubokých údolí mohou vznikat slabší přízemní inverze. Vrcholy a hřebeny jsou ovlivněny silnějším větrným prouděním, relativně vyšší jsou zde i horizontální srážky. Současné využití krajiny: lesy 68 %, travní porosty 14,5 %, vodní plochy 1 %, pole 10 %, sady 1,5 %, sídla 2,5 %. Typické jsou velké lesy a komplexy se smrkovými monokulturami, místy se vyskytují i mozaikové malé lesíky. Přirozené bukové porosty s příměsí jedle, smrku, na suti i klenu, se vyskytují pouze roztroušeně. Louky a pastviny většinou nevykazují vyšší biologickou hodnotu. Vodní plochy tvoří především malé potoky (horní části toků). Sady představují pouze ojedinělé domovní zahrádky s odolnějšími ovocnými dřevinami. 6PR Pahorkatiny na kyselých plutonitech 6. v.s. Typ tvoří řada drobnějších segmentů ve vysokých polohách pohraničních pohoří v západní polovině Čech. Celkem je typ tvořen 23 segmenty s úhrnnou rozlohou 155 km2. Reliéf se vyvíjel na tektonicky vysoce zdviženém zarovnaném povrchu, mírně rozčleněném starotřetihorní erozí. Má charakter pahorkatiny s převýšením pahorků do 100 m, často však méně. Pahorky jsou až na výjimky ploché a jsou mezi nimi široké ploché sníženiny. Strmé svahy a zaříznutá údolí se zde téměř nevyskytují. Skály jsou vzácné a malé, častější jsou balvany rozvlečené po svazích. U bývalých vsí jsou často rozsáhlé kamenice a meze z vysbíraných kamenů. Klima je chladné a vlhké. Nejvíce srážek mají segmenty v Jizerskohorském bioregionu. Typická je velká větrnost a časté mlhy, za relativního klidu však v depresích mohou vznikat přízemní teplotní inverze. Současné využití krajiny: lesy 79 %, travní porosty 16 %, vodní plochy 3 %, pole 0 %, sady 0 %, sídla 1 %. Lesy bývají tvořeny téměř výhradně smrkovými monokulturami. V současné době jsou především v Krušnohorském a Jizerskohorském bioregionu poškozeny imisemi a kůrovcem. Ve východní části Krušných hor a v Jizerských horách dnes lesy prakticky chybějí, stojí zde pouze ojedinělé buky a mladé výsadby různých dřevin s příměsí jeřábu. Travní porosty jsou zastoupeny bývalými převážně rozsáhlými loukami a pastvinami v okolí zpravidla zaniklých obcí. Již dlouhou dobu nejsou užívány, mají vzrostlý nálet smrku, bříz a jeřábu. Vodní plochy jsou zastoupeny nejčastěji horskými potoky (i velkými). V Jizerskohorském bioregionu jsou tři vodní nádrže na pitnou vodu, každá s plochou 1-2 km2. Pole a sady se zde nevyskytují. 6UR Výrazná údolí v kyselých plutonitech 6. v.s. Segmenty typu jsou rozšířeny v pohraničních pohořích severních a severozápadních Čech. Celkem je typ tvořen 12 segmenty o úhrnné rozloze 38,5 km2. Reliéf údolí není na většině plochy velmi odlišný od okolních svahů. V Jizerských horách jsou údolí pouze krátká, strmá, svahová, v ostatních bioregionech jsou delší a s menším spádem. Hloubka údolí je obvykle do 200 m, přičemž údolní svahy přecházejí nezřetelně v boční svahy hor. Skalních útvarů 35


je v korytech toků poměrně hodně, největší jsou na svazích Jizerských hor, kde se nacházejí i soustavy vodopádů a peřejí. Klima je chladné a vlhké. Údolí jsou charakteristická hromaděním sněhu v zimě, výstupnými teplými proudy ve dne a padavým chladným prouděním v noci. Vyskytují se teplotní inverze, silnější na samotném dně, což zde umožňuje dlouhé přetrvání sněhu. Charakteristická je vysoká vzdušná vlhkost a relativně malá větrnost. Současné využití krajiny: lesy 82 %, travní porosty 11 %, vodní plochy 2 %, pole 0 %, sady 0 %, sídla 3 %. Zcela dominují rozsáhlé komplexy lesů, přičemž převažují kulturní smrčiny. Na horních okrajích údolí jsou často zničeny imisemi a následnými kůrovcovými kalamitami. V okolí sídel se nacházejí ojedinělé malé lesíky. Typická je dodnes zachovaná příměs listnatých dřevin, především buku, javoru klenu a jeřábu ptačího. Porosty na srázech mají ojediněle pralesovitý ráz. Travní porosty se nacházejí pouze na mírnějších svazích a v nivách, především v okolí sídel v Krušnohorském bioregionu. Jsou to bývalé pastviny a louky, dnes často s náletem smrku, jeřábu a bříz a využité k lyžování. Vodní plochy jsou tvořeny především horskými říčkami a potoky. Do údolí Kamenice v Jizerských horách zasahuje nádrž Josefův Důl. 6ZR Hřbety na kyselých plutonitech 6. v.s. Typ je zastoupen několika malými a středně velkými segmenty v příhraničních pohořích západní poloviny Čech. Celkem je typ tvořen 18 segmenty s úhrnnou rozlohou 71 km2. Hřbety jsou široké a ploché. Nejtypičtější jsou nesouvislé, sedly rozčleněné, protáhlé vyvýšeniny s velmi výrazně vystupujícími vrcholy s dobrými rozhledovými podmínkami, časté jsou také souvislé protáhlé hřbety. Ze hřbetů vybíhají rozsochy, svahy jsou často rozčleněny málo zařezanými horními částmi údolí. Na hřbetech se typicky nacházejí skály a skalní výchozy. Na svazích jsou typické sutě. Klima je chladné a vlhké, na srážky dosti bohaté. Typické je silné větrné proudění, a tedy i vrcholový fenomén. Velký přísun vody ještě zvyšují horizontální srážky. Současné využití krajiny: lesy 92,5 %, travní porosty 6,9 %, vodní plochy 0 %, pole 0 %, sady 0 %, sídla 0,1 %. V horských lesních komplexech převažují smrkové monokultury, které jsou v Jizerských horách zcela zničeny působením imisí a následnými hmyzími kalamitami. Místy je v lesích přimíšen buk. Travní porosty zabírají relativně malou plochu. Vodní toky jsou zastoupeny minimálně, a to pouze svými pramennými částmi. Fytogeografická klasifikace a potenciální přirozená vegetace Z fytogeografického hlediska území náleží do oblasti oreofytika – obvodu Českého oreofytika, okrsku č. 92a Jizerské hory lesní. Potenciální přirozenou vegetací je na většině území bučina s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum). Jsou pro ni typické lesy pouze se stromovým a bylinným patrem, keřové a mechové patro bývá vyvinuto jen fragmentárně nebo chybí. Ve stromovém patře převažuje buk lesní (Fagus sylvatica), přimíšený bývá javor klen (Acer pseudoplatanus), jedle bělokorá (Abies alba) a smrk ztepilý (Picea abies). Bylinné patro bývá většinou souvisle zapojené, jeho pokryvnost kolísá dle stromového zápoje. Převažují druhy řádu Fagetalia a zastoupena je též většina druhů svazu Fagion, např. kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), věšenka nachová (Prenanthes purpurea) a svízel vonný (Galium odoratum). 36


V severní třetině území je potenciální přirozenou vegetací smrková bučina (Calamagrostio villosaeFagetum). Na složení většinou zapojeného stromového patra se v kolísajících proporcích podílejí jak listnaté, tak jehličnaté dřeviny. Z listnáčů se nejvíce uplatňuje buk lesní (Fagus sylvatica), přimíšen bývá s javor klen (Acer pseudoplatanus), z jehličnanů je nejvýznamněji zastoupen smrk ztepilý (Picea abies) s příměsí jedle bělokoré (Abies alba). V keřovém patře jsou zastoupeny pouze zmlazující dřeviny patra stromového. Bylinné patro bývá druhově chudé, ale mívá vysokou pokryvnost. Dominuje v něm třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), místy s brusnicí borůvkou (Vaccinium myrtillus). Mechové patro je pravidelně vyvinuto s kolísající pokryvností. V severní části území se nachází malý výběžek podmáčené rohozcové smrčiny (MastigobryoPiceetum), místy v komplexu s rašelinnou smrčinou (Sphagno-Piceetum). Z důvodu trvalého zamokření je stromové patro tvořeno výhradně smrkem ztepilým (Picea abies). Vzácná je příměs jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia), v nižších nadmořských výškách se místy objevuje borovice lesní (Pinus sylvestris), jedle bělokorá (Abies alba) a bříza pýřitá (Betula pubescens). V keřovém patře dominuje zmlazující smrk. Bylinné patro je poměrně chudé. Dominantou je vždy brusnice borůvka (Vaccinium myrtyllus), častá je též metlička křivolaká (Deschampsia flexuosa) a brusnice brusinka (Vaccinium vitis-ideae). Sporadicky jsou zastoupeny druhy horských smrčin, např. podbělice alpská (Homogyne alpina), plavuň pučivá (Lycopodium annotinum) a bradáček srdčitý (Listera cordata). Mechové patro je mohutně vyvinuto, je stabilně zastoupen rohozec trojlaločný (Bazzania trilobata), dominují rašeliníky (Sphagnum sp.), hojný je i ploník obecný (Polytrichum commune). V rašelinné smrčině je stromové a keřové patro tvořeno smrkem ztepilým (Picea abies), je z pravidla rozvolněné, stromy jsou často ve skupinkách. Příměs může vzácně tvořit borovice blatka (Pinus rotunda) nebo bříza karpatská (Betula carpatica), v keřovém patře borovice kleč (Pinus mugo). Bylinné patro má podobné složení jako v případě rohozcových smrčin, navíc se zde objevuje např. suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), vzácněji rosnatka okrouholistá (Drosera rotundifolia). Mechové patro zde dosahuje pokryvnosti 75 %, tvořeno je rašeliníky – nejčastěji rašeliníkem křivolistým (Sphagnum fallax). Sídelní zeleň: Ve správním území obce jsou vymezeny plochy zeleně různého charakteru a způsobu využití: • zeleň ochranná • zeleň na veřejných prostranstvích • zeleň přírodního charakteru • zeleň soukromá, vyhrazená. Součástí systému sídelní zeleně jsou dále významné krajinné prvky (registrované i definované § 3, písm. b) zákona č.114/1992 o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů), památné stromy a stromořadí a zvláště chráněná území. Systém sídelní zeleně doplňuje zeleň v plochách s jinou dominantní funkcí, např. zeleň na plochách bydlení v bytových domech, nebo doprovodná či izolační zeleň na plochách dopravní infrastruktury, či na plochách výroby a skladování, plochách občanského vybavení, apod. V řešeném území jsou evidovány památné stromy: 2001 Klen v Hraničné 2002 Lípa v Hraničné

37


Zvláště chráněná území Správní území obce Janov nad Nisou se z velké části nachází ve 3. zóně CHKO Jizerské hory, část území na SV a Z až JZ správního území obce se nachází ve 2. zóně CHKO, intravilán obce spadá do 4. zóny CHKO. Bližší prostorové detaily zonace CHKO jsou k dispozici v následující mapě. Případné ovlivnění konkrétních ploch v rámci jednotlivých zón CHKO Jizerské hory je komentováno v souhrnné tabelární analýze stávajících i navržených změn využití území. Obr. 2 : Zonace CHKO Jizerské hory v rámci zájmového území (zdroj: CENIA)

V severovýchodní části správního území obce se nachází přírodní památka Tichá říčka, která má rozlohu 3,97 ha. Předmětem ochrany jsou zde zachovalé fragmenty rašelinných a mokřadních luk, po okrajích s rašelinnými smrčinami. Tato přírodní památka nebude realizací předloženého konceptu ÚP žádným způsobem ovlivněna, do jejího prostoru ani blízkého okolí nejsou navrženy žádné změny využití území.

38


Obr. 3 : Maloplošná zvláště chráněná území v zájmovém území Janova nad Nisou (zdroj CENIA)

Území soustavy Natura 2000 Ve správním území obce Janov nad Nisou se nenachází žádná evropsky významná lokalita (EVL) ani ptačí oblast (PO), nejbližší ptačí oblast - Jizerské hory je od intravilánu obce vzdálena cca 4 km. Nejbližší EVL - Jizerské smrčiny (CZ0510412), je od intravilánu obce vzdálena cca 6 km, EVL Smědava (CZ0510408) je vzdálena cca 10 km. Obr. 4: Poloha řešeného správního území obce Janov nad Nisou ve vztahu k lokalitám soustavy Natura 2000 (zdroj: CENIA) EVL Jizerské smrčiny EVL Smědava s.ú.obce Janov n.N. PO Jizerské hory

39


PO Jizerské hory (kód lokality CZ0511008) má rozlohu 11672 ha a byla vyhlášena nařízením vlády 132/2005 Sb. Území PO se nachází při hranicích s Polskem mezi obcemi Bílý Potok, Oldřichov v Hájích a Josefův Důl. Ptačí oblast leží ve středové části CHKO Jizerské hory a zaujímá zhruba 1/3 její rozlohy. Celkově je území přibližně 20 km dlouhé a 10 km široké. Předmětem ochrany jsou dva druhy: sýc rousný (Aegolius funereus) tetřívek obecný (Tetrao tetrix) EVL Jizerské smrčiny (kód lokality CZ0510412) má rozlohu 285,7 ha a byla vyhlášena nařízením vlády 371/2009 Sb. EVL zahrnuje centrální část náhorní plošiny Jizerských hor, konkrétně masivy Jizery (1122 m n. m.) a Černé hory (1084 m n. m.) a sedlovou polohu mezi těmito kótami. Jedná se o komplex horských, rašelinných a podmáčených smrčin, rašelinišť a vrchovišť, skalních výchozů a balvanových akumulací. Předmětem ochrany této EVL jsou následující typy přírodních stanovišť: 4030- Evropská suchá vřesoviště 7170- Aktivní vrchoviště 7140- Přechodová rašeliniště a třasoviště 8220- Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 91D0- Rašelinný les 9410- Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 9170 - Dubohabřiny asociace Galio – Carpinetum EVL Smědava (kód lokality CZ0510408) má rozlohu 41,24 ha a byla vyhlášena nařízením vlády 132/2005 Sb. Jedná se o prameniště jižně od Smědavy, na rozvodí Hnědé Smědé a Černé Desné. Jde o lesní komplex zrašeliněných úžlabin s vrchovištěm U Studánky a východní úpatí hory Jizery (1122 m n. m.) s přechodem horských bučin do klimaxových smrčin. Předmětem ochrany EVL jsou čtyři typy přírodních stanovišť: 7110- Aktivní vrchoviště 9410- Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 91D0- Rašelinný les 9110- Bučiny asociace Luzulo-Fagetum Vzhledem k dostatečné vzdálenosti lokalit soustavy Natura 2000 od zájmového území obce lze vyloučit jejich negativní ovlivnění. Možné ovlivnění lokalit soustavy Natura 2000 v důsledku realizace hodnoceného konceptu Územního plánu Janov nad Nisou bylo vyloučeno také stanoviskem Správy CHKO Jizerské hory (č.j.: 01868/JH/2010) ze dne 30.6.2010 dle §45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění. Památné stromy V zájmovém území obce Janov nad Nisou se nachází dva památné stromy (dále PS): − PS Klen v Hraničné: nachází se na západním okraji zástavby v k. ú. Hraničná − PS Lípa v Hraničné: nachází se na západním okraji zástavby v k. ú. Hraničná Památné stromy ve správním území obce Janov nad Nisou nebudou realizací předloženého konceptu Územního plánu Janov nad Nisou dotčeny. 40


Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability (ÚSES) je obecně tvořen soustavou biocenter vzájemně propojených biokoridory. Principiálně je rozlišován územní systém ekologické stability ve třech úrovních – nadregionální, regionální a lokální ÚSES V řešeném území se vyskytují následující prvky ÚSES: Nadregionální ÚSES: Na západě území obce Janov nad Nisou prochází osa nadregionálního biokoridoru (NRBK) Studený vrch-Poledník, který v celé své délce vede povětšinou pouze lesnatým územím, jedná se o typ horského biokoridoru. Z následující mapy je patrné, že ochranné pásmo tohoto biokoridoru zabírá téměř 2/3 správního území obce. Obr. 5: Poloha řešeného správního území obce Janov nad Nisou ve vztahu k lokalitám nadregionálních prvků ÚSES (zdroj: CENIA) NRBK Studený vrchPoledník

osa NRBK

k.ú. Janov n.N

k.ú. Hraničná n.N

k.ú. Loučná n.N

Regionální ÚSES: Do severovýchodního okraje správního území obce Janov nad Nisou částečně zasahuje regionální biocentrum (RBC) 1266 Josefodol II, což je lesní území navazující na další RBC Josefodol I. Do jihozápadního okraje správního území zasahuje velmi malou částí další RBC 1267 Lukášov, Harcovské bučiny. Jedná se o rozsáhlý lesní komplex. Jižním okrajem území prochází regionální biokoridor (RBK) Malá Strana-Lukášov. Tento biokoridor je dlouhý přibližně 8 km a vede především lesnatým územím. Lokální ÚSES: Obec má na svém území vymezeno 7 lokálních biocenter (LBC): LBC9 – rozsáhlejší území v komplexu lesů na hranici s k.ú. Starý Harcov LBC10 – v tomto LBC jsou zastoupeny lesní i nelesní biotopy, JZ část správního území obce LBC11 – lesní LBC situované na jižním okraji s.ú. obce, zasahuje i do k.ú Mšeno n. Nisou 41


LBC19 – lesní území na severním okraji s.ú. obce Janov nad Nisou LBC25 – nelesní plocha uvnitř intravilánu obce, jednosměrně propojena LBK LBC27 – rozsáhlejší nelesní území v místní části Hrabětice LBC28 – největší LBC tohoto území, jde o bezlesí s rozptýlenou zelení, na nějž navazuje rozsáhlý komplex lesa, LBC se nachází na severovýchodě s.ú. obce Janov nad Nisou V zájmovém území obce Janov nad Nisou se mezi lokálními biocentry nachází také lokální biokoridory ÚSES (LBK), jež jsou vymezeny či navrženy mimo zastavěné části obce, či vedou přímo vodním tokem, některá LBC jsou propojena pouze jednosměrně. Obr. 6: Poloha řešeného správního území obce Janov nad Nisou ve vztahu k lokalitám regionálních a lokálních ÚSES (zdroj:ÚAP Jablonec nad Nisou)

LBC19 k.ú. Janov n.N RBC1266

LBC27 LBC9 LBC28

LBC25 LBC10

RBC1267

k.ú. Hraničná n.N

LBC11

k.ú. Loučná n.N

K územním střetům mezi prvky ÚSES a návrhy změn využití území v rámci předloženého konceptu ÚP Janov nad Nisou nedochází. Lze tedy konstatovat, že koncept nového ÚP Janov nad Nisou nebude mít negativní dopad na plnění funkcí územního systému ekologické stability. Biologicky či ochranářsky cenné části krajiny Na základě provedeného terénního průzkumu (říjen 2011), aktuální analýzy dat mapování biotopů soustavy Natura 2000 a nálezové databáze NDOP, poskytnutých AOPK ČR a konzultace na Správě CHKO Jizerské hory bylo provedeno zhodnocení případného výskytu významných přírodních biotopů či lokalit výskytu významných druhů rostlin či živočichů v prostoru stávajících či nově navržených rozvojových záměrů (změn využití území) v prostoru obce Janov nad Nisou. Případný výskyt a možné ovlivnění konkrétních biotopů či druhů je komentováno v souhrnné tabelární analýze stávajících i navržených změn využití území. 42


Krajinný ráz Oblasti a místa krajinného rázu: Řešené území je součástí oblasti krajinného rázu Jizerské hory – Jablonecko, dále zde byla vymezena dvě místa krajinného rázu: a) centrální části Janova a Loučné b) Janov, Hraběnce Pro tato místa krajinného rázu jsou v konceptu územního plánu vymezeny přesné regulativy ochrany krajinného rázu. Typologie krajiny: Podle projektu „Typologie české krajiny“, řešitele Doc. Ing. arch. Löwa, spadá řešené území dle charakteru osídlení do sídelně-krajinné matrice novověké kolonizace Hercynika. Bližší dělení zájmového území Janova nad Nisou do jednotlivých typů krajin je uvedeno níže. I. na zájmovém území se nachází dva rámcový sídelní krajinný typ: - novověká sídelní krajina Hercynica (6) - pozdně středověká sídelní krajina (5) II. na zájmovém území se nachází tři rámcové typy krajin dle jejich využití: - lesní krajina (L) - lesozemědělská krajina (M) - urbanizovaná krajina (U) III. na zájmovém území se nachází čtyři rámcové typy krajin dle reliéfu: - krajina vrchovin Hercynia (2) - krajina výrazných svahů a skalnatých horských hřbetů (13) - krajina vysoko položených plošin (8) - krajina bez vylišeného reliéfu (0) Obr. 7: Základní typologie krajiny v zájmovém území Janova nad Nisou (zdroj: CENIA)

43


V zájmovém území Janova nad Nisou se dále vyskytují následující krajinné typy: Lesozemědělské krajiny Krajiny charakteristické typickými mozaikami polí, luk a pastvin s (pro zemědělství) méně příhodnými plochami. Většinou jde o členitější pahorkatiny. Stepní elementy zde často chybí, zvýšená biodiverzita je podmíněná lesními ekotony. Tyto typy jsou charakteristické pro kolonizační krajiny středověku od 13. století a novověku, jako reakce na méně příhodné přírodní podmínky pro zemědělství. Pro území je typická mozaika lesních a bezlesých ploch, někdy v členitějším reliéfu a horších klimatických podmínkách, v širokých říčních nivách jako reakce na různý stupeň podmáčení. Součástí jsou zde i sídla, louky, pastviny a speciální kultury. Jde o nejběžnější typ krajiny u nás. 6M2 – lesozemědělská novověká sídelní krajina vrchovin Typ se vyskytuje od 5 vegetačního stupně výše v oblastech osídlených nejdříve od 16. století. Jsou pro něj typické řadové vsi se záhumenicovou plužinou a navazující rozptýlené osídlení s plužinou úsekovou. V reliéfu převládá charakter vrchoviny. Tento krajinný typ se rozprostírá na většině území katastru obce a dále v okolí Jablonce nad Nisou. Lesní krajiny Od konce poslední doby ledové byla u nás tato krajinná matrice nejrozšířenější. Dnes se nejvíce uplatňuje v místech, kde je ztíženo zemědělské využití – pohoří, říční nivy, váté písky, strmé svahy apod. V úrodných oblastech se zachovaly rozsáhlé komplexy spíše vzácně – např. jako obory k chovu lovné zvěře. Plocha této matrice je člověkem soustavně snižována již od neolitu. Nejmenší výměry dosáhla ve 14 století. Od 18 století se začalo území ČR ve větší míře opět zalesňovat, tento trend pokračuje pomalu dodnes. Od 19. století jsou často vysazovány velkoplošné smrkové monokultury. V dnešní době je prakticky na celém území ČR pozměněna původní druhová skladba dřevin ve prospěch smrku, často jsou využívány pro ČR nepůvodní druhy dřevin. Obnova lesa je dnes často uplatňována v pravidelných geometrických útvarech. 6L13 – lesní novověká sídelní krajina Hercynia výrazných svahů a skalnatých horských hřbetů Typ se vyskytuje od 5 vegetačního stupně výše v oblastech osídlených nejdříve od 16. století. Jsou pro něj typické řadové vsi se záhumenicovou plužinou a navazující rozptýlené osídlení s plužinou úsekovou. Typ se nachází výhradně v horských oblastech s výrazným převýšením a na výrazných tvarech reliéfu. Tento krajinný typ se vyskytuje především západně od Janova nad Nisou. Do zájmového území zasahuje pouze svým východním okrajem. 6L8 – lesní novověká sídelní krajina Hercynia vysoko položených plošin Typ se vyskytuje od 5 vegetačního stupně výše v oblastech osídlených až v novověku. Jsou pro něj typické řadové vsi es záhumenicovou plužinou a navazující rozptýlené osídlení s plužinou úsekovou. Vyskytuje se na různě zvlněných plošinách, jež byly při horotvorných procesech vyzdviženy do vyšších nadmořských výšek. Je typický pro hraniční pohoří, v 80 letech zde došlo k výraznému poškození imisemi. Typ zasahuje pouze do severní části katastru obce, plošněji se vyskytuje severně od Janova nad Nisou.

44


Rybniční krajiny Krajiny pánví, úvalů a mělkých údolí, kde často mozaika rybníků obsazuje zamokřená dna snížením. Jedná se o významné vodní a mokřadní biotopy. Krajina vznikala od středověku, nejvíce však v období renesance, jako reakce na úbytek pracovních sil po husitských válkách. Později s rozvojem pěstování cukrovky a intenzifikací zemědělství nastává naopak úbytek její rozlohy. Území tvoří mozaiky mělkých vodních ploch s matricemi, převážně lesozemědělského, vesnického, někdy i městského typu. Prvotní rybochovný význam je dnes často překryt přírodovědnými a rekreačními účely. 6R8 – rybniční novověká sídelní krajina Hercynia vysoko položených plošin Tento krajinný typ zde vznikl až později v novověku. Menší rybníky vznikaly v 19. století, k velkému nárůstu plochy došlo až vybudováním vodní nádrže Josefův důl na konci 20 století. Do zájmového území zasahuje tento krajinný typ pouze okrajově v severních cípech katastru. Urbanizované krajiny Jedná se o mozaiku městských aglomerací a jejich periferií, tato matrice má velice nízkou ekologickou stabilitu. V ČR vzniká od konce 19. století jako důsledek rozvoje průmyslu a dopravy. Je pro ni typické prolínání zastavěných, dopravních, industriálních a ruderalizovaných ploch s lady a zahrádkami na zbytkových plochách. Její rozloha se každoročně navyšuje. 5U0 – urbanizovaná pozdně středověká sídelní krajina bez vylišeného reliéfu Tento krajinný typ se velkoplošně vyskytuje jižně od zájmového území, do katastru zasahuje maloplošně pouze v jeho jižní části. Koeficient ekologické stability krajiny: Číselným údajem, který dokáže charakterizovat krajinu, je tzv. koeficient ekologické stability (KES), který poměřuje stabilní a nestabilní krajinotvorné prvky. Jde o nejjednodušší způsob výpočtu, který nezohledňuje hodnocení konkrétního stavu těchto prvků. Sofistikovanější varianty pracují s váhami jednotlivých prvků. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn., že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky, je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují. Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. Ekologicky stabilní plochy: lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy. Ekologicky nestabilní plochy: orná půda, chmelnice, zastavěné plochy, ostatní plochy.

45


Tab. 7: Rozloha jednotlivých krajinotvorných prvků v prostoru obce Janova nad Nisou a stanovení KES plocha v ha Janov nad Nisou A B C D E SUM KES 794 33 425 1 218 1471 5,60 Legenda: A - lesy a vodní plochy, B - trvalé kultury, ovocné sady a zahrady, C - louky a pastviny. D - orná půda, E zastavěná plocha, ostatní plocha

KES = stabilní ekosystémy / nestabilní ekosystémy = lesní půda + vodní plochy + trvalé travní porosty + sady / orná půda + zastavěné plochy a nádvoří. Pro Janov nad Nisou činí koeficient ekologické stability 5.604, jde tedy o krajinný typ C - krajina relativně přírodní. Jde o velmi pozitivní hodnocení, což lze pro území CHKO očekávat. Obr. 8: Koeficient ekologické stability ve s.ú. obce Jablonec nad Nisou (zdroj: ÚAP Jablonce nad Nisou)

2.2. Charakteristika obce Geografická poloha, širší územní vztahy, rozvojové předpoklady. Řešeným územím je správní území obce Janov nad Nisou (kód obce 563595). Celková plocha správního území je 1471 ha. Hustota zalidnění je 86,7 obyv./km2. Obec Janov nad Nisou se nachází asi 5 km severně od Jablonce nad Nisou. Obec leží uprostřed Jizerských hor na březích říčky Bílá Nisa a je významným rekreačním střediskem pro letní i zimní rekreaci. Výborné podmínky pro rekreaci, dobrá dostupnost a dopravní dostupnost Liberce, Jablonce nad Nisou či Tanvaldu přitahují ročně tisíce turistů a návštěvníků a dávají dobrý rozvojový předpoklad zejména po stránce turistického ruchu.

46


Z hlediska státní správy je obec Janov nad Nisou začleněna v Libereckém kraji, v jeho východní části a výrazně spáduje do Jablonce nad Nisou. Sama obec je současně obcí s rozšířenou působností. Obec sousedí s Jabloncem nad Nisou na jihu, Libercem na západě, Bedřichovem na severu, Josefovým Dolem na severovýchodě, a Lučany nad Nisou na jihovýchodě. Janov nad Nisou je obsluhován především silnicí III.tř. č.29029 Bedřichov, Janov n.N., Jablonec nad Nisou. Urbanistické uspořádání obce vychází z původní struktury lánových vsí (podél toku a hlavní komunikace), které ve svazích přechází do rozptýlené, případně drobné shlukové zástavby. Podél vodních toků a komunikací je výstavba kompaktnější, v nejníže položených částech údolí byla často doplněná průmyslovými objekty a areály a zástavbou s městským charakterem. To platí i pro místní části Janov nad Nisou a Loučná) Směrem výše do svahů a výše proti proudu výstavba postupně přechází v rozvolněnou zástavbu chalup, rozptýlených v loukách a doplněných solitérními stromy a jejich skupinami - Hraničná a Hrabětice. Sídla v sobě zahrnují několik funkcí (obytnou, výrobní, částečně rekreační), čemuž odpovídá jejich nepříliš jednotný ráz; vyskytují se zde starší výrobní objekty (sklárna v Janově), novější, rozsáhlé průmyslové areály (zejména jižní část Loučné), blízko centra se vyskytují vily z konce 19. a počátku 20. století, příměstské domy, zbytky původní venkovské zástavby (zejména v okrajových částech MKR), rodinnými domy z 80. let 20.st. a novými RD a rekreačními chatami. Výraznou kulturní dominantou je kostel v Janově s blízkou radnicí. V některých částech se objevuje více přestavěných nebo nově postavených objektů (větší nové i starší pensiony, chaty a novější rodinné domy). Janov nad Nisou Zástavba je soustředěna zejména podél toku Rýnovické (Bílé) Nisy. Prolíná se zde obytná zástavba se zástavbou rekreační, je zde síť obchodů a služeb. Dominantním objektem je kostel Sv. Jana Křtitele a prostor Radnice – dnes obecního úřadu, a základní školy. Tento blok má městský charakter. Od středu této části obce vystupuje do vyšších poloh méně soustředěná zástavba objektů drobnějšího měřítka. Hraničná Navazuje na katastrální území na pravém břehu Bílé Nisy, zástavba sleduje komunikaci spojující Loučnou s Bedřichovem. Loučná Jde o rozlohou nejmenší katastrální území na jihu správního území Janova, v mělkém údolí na levém břehu Bílé Nisy, soustředěné podél komunikace do Jablonce nad Nisou. V Loučné je větší počet i vícepodlažních objektů, jsou zde i výrobní provozy a objekty skladového hospodářství. Hrabětice Leží v nejvyšších polohách sídla, mají téměř výhradně rekreační charakter, je zde sportovní středisko Severák s řadou větších penzionů a hotelů, lyžařské středisko, lyžařské vleky. V posledních desetiletích zde byly rekonstruovány nebo nově vybudovány objekty turistického ruchu, z architektonického a urbanistického hlediska a svým hmotovým řešením se jedná o jedno z nejkvalitnějších míst celých Jizerských hor.

47


Tab. 8: Počet obyvatel v jednotlivých letech 2001 2002 2003 2004 2005 1163

1168

1189

1154

1186

2006

2007

2008

1224

1274

1273

Počet obyvatel k 1.1.2010 činil 1278. Pro představu je v následující tabulce uvedena struktura počtu obyvatel v hlavních věkových skupinách. Osoby v produktivním věku jsou v rozmezí 15 – 59 let a osoby v poproduktivním věku 60 a více let. Tab. 9: Struktura obyvatelstva z hlediska produktivity 0-14 let produkt. věk v% v% 17,5 65,1

poprodat. věk v% 17,4

Základní údaje vypovídají o stabilizaci počtu obyvatel bez výrazných poklesů nebo nárůstu. Památkově chráněné objekty a urbanisticky významné prostory. V území řešeném konceptem ÚP Jablonec nad Nisou se vyskytují následující kulturní památky, zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky: Tab. 10: Seznam nemovitých kulturních památek v řešeném území Číslo rejstříku Sídelní útvar Část obce čp. Památka

Ulice,nám./umístění

26368 / 5-4957

Janov nad Nisou

Hrabětice čp.169 brusírna skla

Velký Semering

10430 / 5-5487

Janov nad Nisou

Janov nad Nisou

kostel sv. Jana Křtitele

47184 / 5-39

Janov nad Nisou

Janov nad Nisou

hrob Johanna Friedricha Hütmanna

26866 / 5-38

Janov nad Nisou

Janov nad Nisou

socha sv. Jana Nepomuckého

před kostelem

Historie obce (zdroj: http://www.janov-n-n.cz/casti-obce.php) Janov nad Nisou První písemná zmínka o Janově se v liberecké matrice objevuje roku 1645, rohozecká pamětní kniha z roku 1687 udává rok založení obce jako 1650. Od 17. století se Janovu říkalo Johannesberg podle prvního křestního jména J. W. Reckziegla - Johann. Pro předválečnou českou zkomoleninu názvu Janova - Honsberg - jsou dvě vysvětlení: jedno vychází z křestního jména Johannesberg, které se v dialektu vyslovuje Gehonsfaier - přičemž první slabika se nezdůrazňuje. Druhé přisoudila historie také J. W. Reckzieglovi, kterému prý říkali Hons von Berg - a toto slovo přešlo časem jako synonymum na celou osadu.

48


Hraničná Jméno Hraničná je odvozeno od polohy na rozhraní dvou panství - libereckého a smržovského. Obec byla založena roku 1585 - a jak dodnes svědčí původní názvy - Uhelný pahorek (Kohlhübel), Uhelná cesta (Kohlweg) a Uhlířova studánka (Kohlborn), byli prvními osadníky uhlíři. Již k roku 1720 se v obci připomíná kaple, která byla roku 1867 zrušena. Loučná Tento název se poprvé objevuje v hraničním sporu z roku 1591 ve tvaru "Lauczny Bach", což označuje Loučný potok (bývalý název pro Bedřichovskou - Mšenskou Nisu). Začátkem 17. století (roku 1602) se v kronikách objevuje název Lautschney již jako osada. Vznik slova Lautschney - Loučná je pravděpodobně dán místem prameniště - v lukách - potok pramenící v louce - Loučný potok Lautschney Bach. Až do roku 1902 byla Loučná místní částí Mšena. Hrabětice Jméno je nepřímo odvozeno od majitelů rohozeckého a semilského panství hrabat Desfoursů. Desfoursové roku 1622 vyčlenili ze semilského panství samostatné panství smržovské a na něm na přelomu 17. a 18. století založili řadu obcí. Vedle již zmíněných Hrabětic (1689), také Horní Maxov (1700), Dolní Maxov (1700), Karlov a Josefův Důl (1701). Prvního osídlence Nicolase Weisse nám připomíná Nickelův vrch (nazývaný též) Králičí vrch). Podle pověsti Weiss spolu s dalšími třemi osadníky hledali jméno pro nově vzniklou osadu. Jelikož křestní jména hrabat Desfoursů byla již vyčerpána na pojmenování jiných osad, rozhodli se použít jméno odvozeného z jejich titulu Hrabětice. Ložiska nerostných surovin a jejich využití Ve správním území obce nejsou evidována žádná ložiska nerostných surovin, chráněná ložisková území do správního území obce nezasahují a žádné dobývací prostory zde nejsou vymezeny. Nachází se zde však nevýhradní těžené ložisko žuly. Poddolovaná území a stará důlní díla V území nejsou evidována. Sesuvná území a území jiných geologických rizik V území nejsou evidována. 2.3 Předpoklad vývoje území, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace. Bez uplatnění územně plánovací dokumentace by nebyl umožněn rozvoj obce bez negativních dopadů na životní prostředí, nebylo by možno zajistit potřebné respektování územních limitů, zejména ochrany přírody a vody, neoddiskutovatelným problémem by byla absence ochrany krajinného rázu včetně respektování historického a kulturního obrazu obce. Naopak bez vymezení nových rozvojových ploch jak pro bydlení, tak pro podnikání by byl narušen hospodářský a sociální pilíř trvale udržitelného rozvoje. Bez realizace předloženého konceptu ÚP by mohlo dojít k narušení stávající urbanistické koncepce a koncepce uspořádání krajiny v řešeném území. 49


Navrhovaná koncepce respektuje kulturní i přírodní dominanty obce i širšího území, stávající charakter sídla a hladinu zástavby. Koncept stanovuje vymahatelné podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Dlouhodobý rozvoj území obce vychází z následujících strategických zásad: • • • • • • • • • •

předpokladu stagnace až mírného růstu počtu trvale bydlících obyvatel, potřeby vymezit další zastavitelných ploch pro rozvoj bydlení a občanského vybavení v návaznosti na stávající zastavěné území, podpory turistického ruchu se zachováním ochrany přírodních hodnot území, prověření zastavitelných ploch převzatých z předchozího územního plánu, respektování stávající urbanistické a architektonické struktury a kompozice obce a jejich zakomponování do této struktury, při návrhu rozvoje obce preferování ploch bydlení, zejména plochy pro rodinné domy venkovského charakteru, rozvoje sídla jako funkčně a prostorově uceleného útvaru, prověření zastavitelných ploch s vazbami na zastavěná území, vyloučení nebo alespoň minimalizace izolované zástavby mimo ucelenou strukturu sídelních částí, respektování historické, kulturní, urbanistické a přírodní hodnoty řešeného území, zohlednit pozemky s platným územním rozhodnutím a stavebním povolením včetně realizovaných staveb.

S vazbou na uspořádání krajiny splňuje navrhovaná územně plánovací dokumentace požadavky na vymezení ploch v nezastavěném území včetně vymezení systému sídelní zeleně a upřesňuje požadavky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití. Koncepce rovněž zajišťuje průchodnost ÚSES řešeným územím, a to na všech úrovních. Předkládaný koncept ÚP Janova nad Nisou zajišťuje, aby při realizaci staveb a činností na území obce byly respektovány: Kulturní hodnoty území zapsané nemovité kulturní památky a objekty v památkovém zájmu, urbanistické hodnoty území: centrum a dominanty, hladinu zástavby, pohledové osy na dominanty Přírodní hodnoty území zachování jedinečnosti a výjimečnosti území z hlediska ochrany přírody a krajiny, VKP ze zákona, přírodní památky, památné stromy, CHKO Jizerské hory, CHOPAV a další limity ochrany přírody ochranu lesní i mimolesní zeleně, včetně veřejné a sídelní zeleně. Civilizační hodnoty území Dopravní infrastruktura: využití a rozvoj stávající dopravní infrastruktury, navrhování zastavitelných ploch dopravně navazujících na stávající a prodloužené místní komunikace, 50


-

zajištění dopravního napojení návrhových ploch, respektování stávajících tras bezmotorové dopravy (pěších a cyklistických tras).

Technická infrastruktura: využití a rozvoj stávající technické infrastruktury, její ochranná a bezpečnostní pásma, napojení nové zástavby na stávající inženýrské sítě, aplikace základní koncepce rozvoje vodovodů a kanalizací v částech obce, kde to přichází do úvahy, respektování záplavového území Bílé Nisy a Rýnovické Nisy, zapracování požadavku vodního zákona na zajištění bezproblémového řešení dešťových vod z nové zástavby, nenavrhování ploch pro nové skládky komunálního odpadu a pokračovat ve stávajícím systému svozu odpadů. Uplatněním výše uvedených zásad se v konceptu územního plánu Janova nad Nisou vytváří podklad pro kvalifikované rozhodování o změnách využití území, který nejen uspokojí akceptovatelné potřeby jednotlivých stavebníků, ale zároveň odpovídá koncepčním záměrům obce. 3. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY. Za zásadně ovlivněnou složku životního prostředí je považován zemědělský půdní fond (ZPF) a zejména PUPFL. Dále je nutno zvažovat potenciální ovlivnění krajinného rázu, zvláště chráněných území, v menší míře také ovzduší, vody a hlukové zátěže. Zábor ZPF Zábor ZPF je potřebný pro vytvoření uceleného vzhledu a funkčnosti systémů obce, a to jak pro zastavitelné, tak nezastavitelné území. Tento vliv je svým rozsahem významný, ovšem zahrnuje výhradně půdy třídy ochrany IV a V, což jeho dopady snižuje. Strukturu území tvoří: Tab. 11: Struktura využití území (Zdroj: ČSÚ, data k 31.12.2008) Kód obce:

563595 Celková výměra (ha) Orná půda (ha) Chmelnice (ha) Vinice (ha) Zahrady (ha) Ovocné sady (ha) Druhy pozemků Trvalé trávní porosty (ha) Lesní půda (ha) Vodní plochy (ha) Zastavěné plochy (ha) Ostatní plochy (ha) Souhrn:

ha 1471 1 0 0 33 0 425 784 10 26 192 Zemědělská půda= 459 ha

51


Charakteristika půd v řešeném území V řešeném správním území obce Janov nad Nisou se vyskytují půdy zařazené v klimatickém regionu 9 (velmi omezeně 8) s charakteristikou: ------------------------------------------------------------------------------------------------------Pravděpodobnost Vláhová suchých jistota vegetačních období v procentech ------------------------------------------------------------------------------------------------------8 MCH mírně chladný, vlhký 2000 - 2200 5 - 6 700 - 800 0 - 5 > 10 ------------------------------------------------------------------------------------------------------9 CH chladný, vlhký pod 2000 < 5 > 800 0 > 10 ------------------------------------------------------------------------------------------------------

Číselný kód regionů

Symbol regionů

Charakteristika regionů

Suma teplot nad 10 C

Průměrná roční teplota C

Průměrný roční úhrn srážek v mm

Dotčené půdy jsou charakterizovány hlavní půdní jednotkou: Tab. 12: Charakteristika hlavních půdních jednotek Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické, kryptopodzoly modální včetně slabě oglejených variet, na břidlicích, permokarbonu, flyši, neutrálních vyvřelých horninách a jejich svahovinách, středně těžké, až středně skeletovité, vláhově příznivé až mírně převlhčené, v mírně chladném 34 klimatickém regionu Kryptopodzoly modální, podzoly modální, kambizemě dystrické, případně i kambizem modální mezobazická, bez rozlišení matečných hornin, převážně středně těžké lehčí, s různou skeletovitostí, půdy až mírně převlhčované, vždy 36 však v chladném klimatickém regionu Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí 40 až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici Kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách (které nejsou v HPJ 48,49), středně těžké lehčí až středně těžké, slabě 50 až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření Glejemodální, gleje luvické a fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, při terasových částech širokých niv, středně těžké až 70 velmi těžké, při zvýšené hladině vody v toku trpí záplavami Možnosti využívání půd dle bonity 4. Do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. 5. Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající bonitované půdně ekologické jednotky (dále jen "BPEJ"), které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí. 52


Kvalita ovzduší V řešeném území nebyly dle Věstníku MŽP č. 4/2011 překračovány imisní limity pro žádnou ze škodlivin. Z8měr s novými rozvojovými plochami přináší potenciálně malé negativní ovlivnění kvality ovzduší, zejména z důvodu emisí z vytápění nové zástavby, omezeně také z ploch pro podnikání. Hluková zátěž Hluk je každý nechtěný zvuk (bez ohledu na jeho intenzitu), který má rušivý nebo obtěžující charakter nebo který má škodlivé účinky na lidské zdraví. Hluk se vyjadřuje a měří nejčastěji jako ekvivalentní hladina akustického tlaku (LAeq), jednotkou je decibel (dB). Lékařské i statistické studie dokazují, že hluk má nepříznivý vliv na lidské zdraví. Sluch prvotně slouží člověku především jako varovný systém. Organismus kvůli tomu reaguje na hluk jako na poplašný signál. Dochází ke zvýšení krevního tlaku, zrychlení tepu, stažení periferních cév, zvýšení hladiny adrenalinu či ke ztrátám hořčíku. Hluk má také poměrně významný vliv na psychiku jednotlivce a často způsobuje únavu, depresi, rozmrzelost, agresivitu, neochotu, zhoršení paměti, ztrátu pozornosti a celkové snížení výkonnosti. K poškození sluchu ale může vést i dlouhodobé vystavování hluku kolem 70 dB. V území se nenacházejí významné zdroje hluku, které by vedly k překračování hygienických hlukových limitů. Největším hlukový zdrojem jsou linie komunikací, zejména v zimním období, kdy významně stoupá intenzita dopravy z důvodu zvýšeného turistického využití území. Při umisťování jednotlivých aktivit jak z hlediska liniových staveb, tak z hlediska plošných a stacionárních zdrojů hluku je nutno postupovat velmi citlivě a důsledně vyžadovat vyhodnocování hlukové zátěže již ve fázi územního rozhodování. Takovými zdroji jsou např. navrhovaná lanová dráha nebo parkovací plochy. Při umisťování všech významných podnikatelských aktivit bude vyžadováno předběžné hlukové zhodnocení formou modelových výpočtů s následným zajištěním měřením hluku a realizací případně potřebných protihlukových opatření. Vymezení systému sídelní zeleně V rámci konceptu ÚP jsou navrhovány plochy, které negativně zasahují do systému sídelní i mimosídelní zeleně, a to jak do soukromých zahrad, tak do lesních porostů. Tyto zásahy však s ohledem na typ a skladbu území nejsou významně ovlivňujícím prvkem. Voda Zásobování vodou Systém zásobování vodou zůstane bez podstatných změn, dojde pouze k průběžnému napojování nově navrhovaných ploch při jejich zprovoznění v místech, kam dosahuje veřejný vodovod. Zčásti bude nutno zajistit zásobování zejména individuální zástavby vodou z místních zdrojů. Významným potenciálním odběrem v území se může stát nové propojení sjezdovek, zejména pokud by se zde počítalo se zasněžováním (což je v podmínkách ČR pravděpodobné). V tomto smyslu je nutno zajistit prověření dostupnosti vodních zdrojů v lokalitách zástavby i u sportovních a podnikatelských ploch. Jedná se o oblast bohatou na podzemní zdroje vody, ovšem v posledních letech se stále častěji setkáváme s poklesem hladiny vody v individuálních zdrojích i u zdrojů hromadného zásobování. Z tohoto důvodu musí být v rámci projektové EIA u lanových drah a sjezdovek dostupnost vody v území prověřena. 53


Odkanalizování obce Zdaleka ne celé území obce je napojeno na kanalizační síť. U nové zástavby nedostatečné stokování komplikuje i odvádění dešťových vod z nově zastavovaných zpevněných ploch, kde vodní zákon vyžaduje zajistit zasakování nebo retenci tak, aby nedocházelo ke zhoršení situace při vysokých vodních stavech, zejména u svažitých pozemků. V tomto směru lze považovat novou zástavbu v lokalitě bez zajištění odvádění dešťových vod za potenciálně negativní vliv. ÚSES, MALOPLOŠNÁ A VELKOPLOŠNÁ ZCHÚ, NATURA 2000 Neočekává se, že by tyto složky životního prostředí byly realizací konceptu ÚP významně negativně ovlivněny. Vyhodnocení možných dopadů na zvláště chráněná území, ÚSES a biotopy nelze komentovat obecně – hodnocení jejich konkrétního potenciálního vlivu je součástí tabulek za textem a kap. 5.9.

54


4. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI. Hlavním problémem (a současně po stránce ekonomické i přínosem) je rozvoj turistického ruchu v území, zejména v zimním období. V okolí obce je situováno několik sjezdovek s doprovodnými lanovými drahami, což značí samo o sobě zásah do krajiny, byť při citlivém umístění nikoliv zásadního charakteru. Problematičtější je ovšem doprava, která s turistickým využitím území souvisí, a to zejména doprava stacionární (parkování). Vzhledem m tomu, že celé území obce se nachází v CHKO Jizerské hory a že součástí konceptu ÚP je i nová sjezdovka a lanová dráha, lze v tomto směru očekávat nejpodstatnější vlivy koncepce – vlivy na krajinu, flóru, faunu a zvláště chráněná území. Dalším potenciálním vlivem záměru je možný vliv na povrchové vody při zvýšené potřebě odvádění dešťových vod.

55


5. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných (vlivy na obyvatelstvo, biologickou rozmanitost, faunu, floru, půdu, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení). 5.1 Vlivy na půdu Z hlediska navrhovaného konceptu ÚP se jedná o významný vliv, přes situování prakticky všech záměrů na půdách IV. a V. třídy ochrany. Ovšem z hlediska krajinářského je významnou skutečností, že se jedná o zábory trvalých travních porostů (až na malé výjimky orné půdy), tedy o zábory potenciálně možných míst výskytu zvláště chráněných druhů rostlin. Proto je nutno přihlédnout k vyhodnocení jednotlivých ploch v závěrečných tabulkách za textem. Celková plocha navržených záborů ZPF je 34,79 ha. Vzhledem k tomu, že podle platné metodiky nejsou vyhodnocovány zábory půdy pro sjezdovky, není zábor PUPFL významný – činí pouze 1,5 ha. Tab. 13: Zábor PUPFL lokality

navrhované funkční využití lokality

celková výměra v ha

N.212, N.216, Plochy občanského vybavení – N.217 pouze plochy sjezdovek

1,48

Přehled záborů ZPF a jejich bilance pro jednotlivé druhy ploch podle využití je zřejmý z následujících tabulek. Tab. 14: Soupis záborů ZPF pod plochami převzatými z původního ÚP v k.ú. Janov nad Nisou lokalita v k.ú. Janov nad Nisou U.1

PPČ 1306/18

stav TTP

návrh OV

U.3

751/6

BV

849/16

TTP orná půda orná půda

823/5

TTP

823/5

TTP

823/7

[ha] mimo zastavěné území 0,049

[ha] 0,049

celkem [ha] 0,049 0,116

93644/ IV.

0

0,116

0,116

95044/ V.

0

0,126

0,126

0

0,002

0,002

94068/ V.

0

0,135

0,135

95044/ V.

0

0,022

0,022

TTP

94068/ V.

0

0,03

0,03

823/7

TTP

95044/ V.

0

0,127

0,127

849/15

TTP

95044/ V.

0

0,062

0,062

849/16

U.4

[ha] v BPEJ/třída zastavěném ochrany území 93624/ III. 0

BV

56

0,504


Tab. 14: pokračování lokalita v k.ú. Janov nad Nisou U.5

PPČ

stav

590/2

TTP

590/6

TTP

590/9

návrh BV

[ha] v BPEJ/třída zastavěném ochrany území 93644/ IV. 0


0,015

[ha]

celkem [ha] 0,122

93644/ IV.

0

0,097

0,097

TTP

93644/ IV.

0

0,01

0,01

348/1

TTP

93644/ IV.

0,016

0,002

0,018

348/1

TTP

93644/ IV.

0

0,199

0,199

348/5

TTP

93644/ IV.

0,008

0,063

0,071

348/5

TTP

94068/ V.

0,006

0,027

0,033

80/1

TTP vodní plocha TTP

BV

94089/ V.

0

0,194

0,194

0

0

0

94089/V.

0,369

0

0,369

112/2

TTP

BV

94089/V.

0,138

0

0,138

111/2

TTP

94089/V.

0,06

0

0,06

111/3

TTP

94089/V.

0,131

0

0,131

U.18

551/1

TTP

BV

94089/ V.

0

0,594

0,594

0,594

U.21

356/3

TTP

BV

94078/ V.

0,069

0

0,069

0,069

U.22

437/7

TTP

BV

94068/ V.

0

0,004

0,004

0,004

U.45

260/5

TTP

BV

93644/ IV.

0

0,104

0,104

0,104

U.46

252/4

TTP

BV

93644/ IV.

0

0,591

0,591

0,591

249/1

TTP

93644/ IV.

0

0,198

0,198

249/1

TTP

94089/ V.

0

0,177

0,177

U.49

288/2

TTP

BV

93644/ IV.

0

0,25

0,25

0,25

U.50

247/2

TTP

BV

93644/ IV.

0

0,015

0,015

0,015

242

TTP

93644/ IV.

0

1,464

1,464

242

TTP

94089/ V.

0

0,003

0,003

237/2

TTP

93644/ IV.

0

0,051

0,051

237/2

TTP

94089/ V.

0

0,035

0,035

292/1

TTP

93644/ IV.

0

0,962

0,962

292/1

TTP

94089/ V.

0

0,02

0,02

U.56

302/4

TTP

BV

94089/ V.

0,157

0

0,157

0,157

U.69

305/1

TTP

BV

93644/ IV.

0

0,074

0,074

0,074

U.71

308/2

zahrada

BV

94089/ V.

0,084

0

0,084

0,084

U.6

U.8

1381/5 112/1 U.16

U.47

U.52 U.53 U.54

P

BV

BV BV BV

57

0,321

0,194

0,698

0,375

1,468 0,086 0,982


Tab. 14: pokračování lokalita v k.ú. Janov nad Nisou

1.1

1.2

1.5 2.1 2.2

2.5 2.6 2.8 2.9 2.27

2.30

2.35

PPČ 750/3

stav TTP

750/1

TTP

755/3

TTP

755/3

návrh

[ha] v BPEJ/třída zastavěném ochrany území 93624/ III. 0


[ha] 0,012

celkem [ha]

93624/ III.

0

0,054

0,054

93644/ IV.

0

0,067

0,067

TTP

93624/ III.

0

0,274

0,274

733/2

TTP

93644/ IV.

0

0,204

0,204

728

TTP

93644/ IV.

0

0,036

0,036

728

TTP

93624/ III.

0

0,034

0,034

738/4

TTP

93644/ IV.

0

0,103

0,103

729/3

TTP

93644/ IV.

0

0,376

0,376

729/3

TTP

93624/ III.

0

0,115

0,115

738/3

TTP

93644/ IV.

0

0,151

0,151

489/6

TTP

94089/ V.

0

0,033

0,033

489/7

TTP

94089/ V.

0,097

0

0,097

16.1

TTP

BD

94089/ V.

0,029

0

0,029

121/2

TTP

BV

94099/ V.

0

0,029

0,029

121/2

TTP

94099/ V.

0,008

0

0,008

226/7

TTP

94089/ V.

0

0,095

0,095

226/6

TTP

94089/ V.

0

0,103

0,103

226/1

TTP

94089/ V.

0

0,149

0,149

234/1

TTP

94089/ V.

0

0,106

0,106

682/2

TTP

94078/ V.

0

0,146

0,146

693/3

TTP

94078/ V.

0

0,04

0,04

219/1

TTP

94089/ V.

0,032

0

0,032

219/1

TTP

94099/ V.

0,003

0

0,003

731/2

TTP

93644/ IV.

0,027

0

0,027

653/4

TTP

94078/ V.

0

0,124

0,124

653/4

TTP

93654/ V.

0

0,33

0,33

653/4

TTP

95044/ V.

0

0,108

0,108

653/3

TTP

95044/ V.

0

0,161

0,161

486/8

TTP

94089/ V.

0,007

0

0,007

0,007

1,24

8,669

9,929

9,929

BV

OV

BV

BV BV BV BV OV

OS

DS

celkem

58

0,407

1,037

0,13 0,029 0,037

0,347 0,106 0,186 0,035 0,027

0,724


Tab. 15: Soupis záborů ZPF pod plochami převzatými z původního ÚP v k.ú. Hraničná návrh BV

BPEJ / třída ochrany 94089/ V.

[ha] v zastavěném území 0,093

[ha]mimo zastavěné území 0

[ha] 0,093

celkem [ha] 0,093

TTP

BV

94089/ V.

0,202

0

0,202

0,202

242/4

TTP

BV

94089/ V.

0,084

0

0,084

0,084

863/2

ostatní

0

0

0

112/1

TTP

94089/ V.

0,037

0

0,037

112/2

TTP

94089/ V.

0,138

0

0,138

111/3

TTP

94089/ V.

0,131

0

0,131

111/2

TTP

94089/ V.

0,06

0

0,06

688

TTP

84089/ V.

0

0,075

0,075

679/2

TTP

84089/ V.

0

0,07

0,07

U.40

679/4

TTP

OV

84089/ V.

0

0,046

0,046

0,046

U.41

685/8

TTP

OV

84089/ V.

0

0,063

0,063

0,063

U.42

685/6

TTP

OV

84089/ V.

0,013

0,117

0,13

0,13

U.43

685/2

TTP

OV

84089/ V.

0

0,045

0,045

0,045

725

TTP

84089/ V.

0

0,004

0,004

685/5

TTP

84089/ V.

0

0,045

0,045

679/1

TTP

84089/ V.

0

0,176

0,176

644/1

TTP

84089/ V.

0,008

0

0,008

646/7

TTP

84089/ V.

0,509

0

0,509

U.77

690/1

TTP

BV

84089/ V.

0

0,116

0,116

0,116

U.78

703/5

TTP

BV

84089/ V.

0,065

0

0,065

0,065

382/4

les

94089/ V.

0

0,007

0,007

382/4

les

94068/ V.

0

0,013

0,013

382/1

TTP

94068/ V.

0

0,019

0,019

350

les

94068/ V.

0

0,046

0,046

350

les

0

0,149

0,149

451/1

les

0

2,11

2,11

511/6

TTP

94089/ V.

0

0,012

0,012

511/6

TTP

93644/ IV.

0

0,072

0,072

511/6

TTP

94089/IV

0

0,012

0,012

511/6

TTP

93644/IV.

0

0,072

0,072

2.22

640/2

TTP

BV

84089/ V.

0

0,072

0,072

0,072

2.23

717/1

TTP

BV

84089/ V.

0,013

0

0,013

0,013

2.24

717/1

TTP

BV

84089/ V.

0,018

0

0,018

0,018

lokalita v k.ú. Hraničná U.12

PPČ 231/18

stav TTP

U.13

214/1

U.14

U.16

U.39

U.44

U.76

U.83

2.19

BV

OV

VS

BV

VS

BV

59

0,366

0,145

0,224

0,517

2,344

0,083


Tab. 15: pokračování lokalita v k.ú. Hraničná

BPEJ / třída ochrany

[ha] v zastavěném území

[ha] mimo zastavěné území

[ha]

TTP

94089/ V.

0

0,075

0,075

139/3

TTP

94089/ V.

0

0,15

0,15

139/1

TTP

0

0,817

0,817

132/1

TTP

0

0,029

0,029

133

TTP

0

0,009

0,009

133

TTP

0

0,321

0,321

0

0,007

0,007

PPČ 145/2

2.37

stav

návrh

94089/ V. OS 94089/ V.

141/1

les

132/1

TTP

94089/ V.

0,002

0

0,002

133

TTP

94089/ V.

0,001

0

0,001

1,374

4,663

6,036

celkem:

celkem [ha]

1,411

6,036

Tab. 16: Soupis záborů ZPF pod plochami převzatými z původního ÚP v k.ú. Loučná lokalita v k.ú. Loučná

U.26

U.27

BPEJ / tř. ochrany 94089/ V.

[ha] v zastav. území 0

[ha] mimo zastav. úz. 0,149

[ha] 0,149

PPČ 1480/3

stav TTP

1437/6

TTP

94089/ V.

0

0,054

0,054

1435

zahrada

94089/ V.

0

0,015

0,015

1481/1

TTP

94089/ V.

0

0,292

0,292

1481/3

TTP

94089/ V.

0

0,034

0,034

1437/11

TTP

94089/ V.

0

0,115

0,115

1437/7

TTP

94089/ V.

0

0,026

0,026

1437/12

TTP

94089/ V.

0

0,274

0,274

1419/7

TTP

94089/ V.

0

0,253

0,253

1435

zahrada

94089/ V.

0,001

0

0,001

1491/2

TTP

94089/ V.

0

0,004

0,004

1491/1

TTP

94068/ V.

0

0,09

0,09

1491/1

TTP

94089/ V.

0

0,075

0,075

návrh

BV

BV

60

celkem [ha]

1,213

0,169


Tab. 16: pokračování lokalita v k.ú. Hraničná

U.30

U.31

U.32 U.37 U.38 U.73 1.4

2.9

PPČ

stav

návrh



[ha]mimo zastavěné území

[ha]

1594/7

TTP

94099/ V.

0

0,254

0,254

1597

TTP

94068/ V.

0

0,008

0,008

1594/8

TTP

94099/ V.

0

0,168

0,168

1594/8

TTP

94068/ V.

0

0,054

0,054

1598/5

TTP

94099/ V.

0

0,559

0,559

1598/4

TTP

94099/ V.

0

0,089

0,089

1598/4

TTP

94068/ V.

0

0,083

0,083

1598/2

TTP

94068/ V.

0

0,089

0,089

1590/3

TTP

94099/ V.

0

0,009

0,009

1590/3

TTP

94068/ V.

0

0,236

0,236

1590/3

TTP

97001/ IV.

0

0,001

0,001

1590/14

zahrada

94068/ V.

0,068

0

0,068

1590/14

zahrada

97001/ IV.

0,005

0

0,005

1589/1

TTP

97001/ IV.

0,118

0

0,118

1596/12

TTP

94068/ V.

0

0,028

0,028

1596/12

TTP

97001/ IV.

0

0,01

0,01

1596/13

TTP

94068/ V.

0

0,041

0,041

1596/13

TTP

97001/ IV.

0

0,004

0,004

1609/2

TTP

97001/ IV.

0

0,279

0,279

1609/4

TTP

0

0,877

0,877

1610/5

TTP

0,018

0

0,018

1612/1

TTP

0,069

0

0,069

1627

TTP

0,038

0

0,042

1379/5

TTP

94099/ V.

0

0,054

0,054

1380/4

TTP

94099/ V.

0

0,031

0,031

1379/2

TTP

94099/ V.

0

0,077

0,077

1376/13

TTP

94099/ V.

0

0,025

0,025

1376/3

TTP

94099/ V.

0

0,017

0,017

1376/13

TTP

94099/ V.

0

0,043

0,043

1376/3

94099/ V.

0,12

0

0,12

1376/6

TTP vodní plocha

0

0

0

1376/3

TTP

94099/ V.

0,041

0

0,041

1376/13

TTP

94099/ V.

0,003

0

0,003

BV

NV

BV VS VS BV BV

BV

61

celkem [ha]

1,742

0,083

1,156 0,087 0,042 0,162 0,025

0,224


Tab. 16: pokračování lokalita v k.ú. Hraničná 2.26

PPČ

stav

1627

TTP

1627

TTP

1627

TTP

návrh




[ha]

0

0,003

0,003

0

0,004

0,004

0,01

0

0,01

0,492

4,426

4,921

4,921

celkem [ha]

BV

celkem

celkem [ha] 0,017

Tab. 17: Zábory ZPF pro nově navrhované plochy v k.ú. Loučná lokalita v k.ú. Loučná N.51 N.52 N.53 N.71 N.103

N.205

stav

1496/1

TTP

1496/1

TTP

1584/5

TTP

1585

TTP

1585

TTP

1484

TTP

1610/1

TTP

1610/1

TTP

1414/5

zahrada

návrh BV BV BV BV TI

BV




celkem [ha]

94099/ V.

0

0,108

0,108

94068/ V.

0

0,055

0,055

94099/ V.

0

0,039

0,039

94099/ V.

0

0,213

0,213

94068/ V.

0

0,031

0,031

94089/ V.

0,066

0

0,066

0,475

0

0,475

97001/ IV.

0,069

0

0,069

97001/ IV.

0

0,11

0,11

0,11

0,61

0,556

1,166

1,166

celkem

0,163 0,039 0,244 0,066 0,544

Tab. 18: Zábory ZPF pro nově navrhované plochy v k.ú. Janov n. N. lokalita v k.ú. Janov nad Nisou N.3

[ha] v BPEJ/třída zastavěném ochrany území


[ha]

celkem [ha] 0,073

PPČ

stav

návrh

434

TTP

BV

94068/ V.

0

0,073

0,073

260/3

TTP

BV

95044/ V.

0

0,01

0,01

N.13

0,125 260/3

TTP

BV

93644/ IV.

0,115

0

0,115

821/1

TTP

BV

X

0

0,103

0,103

821/1

TTP

BV

0

0,01

0,01

N.21

486/20

TTP

BV

94089/ V.

0,049

0

0,049

0,049

N.23/1

1039/4

TTP

BV

94068/ V.

0

0,031

0,031

0,031

N.17

62

0,113



N.34

PPČ

stav

348/1

TTP

návrh

BV



[ha]

93644/ IV.

0

0,53

0,53

94068/ V.

0

0,597

0,597

celkem [ha]

1,127

348/1

TTP

1354/10

TTP

95044/ V.

0,003

0

0,003

837/3

TTP

95044/ V.

0

0,121

0,121

837/3

TTP

95044/ V.

0,129

0

0,129

519/7

TTP

94089/ V.

0,023

0

0,023

519/7

TTP

0,046

0

0,046

727/5

TTP

95044/ V.

0

0,009

0,009

727/5

TTP

93644/ IV.

0,114

0

0,114

727/5

TTP

93644/ IV.

0,029

0

0,029

232/1

zahrada

94089/ V.

0,054

0

0,054

232/2

TTP

94089/ V.

0,035

0

0,035

290/2

TTP

94089/ V.

0,085

0

0,085

305/2

TTP

94089/ V.

0,138

0

0,138

292/4

TTP

94089/ V.

0,022

0

0,022

N.48

292/3

zahrada

OK

94089/ V.

0,13

0

0,13

0,404

N.49

234/3

TTP

OK

94089/ V.

0

0,084

0,084

0,084

N.50

883/4

TTP

OK

94089/ V.

0,076

0

0,076

0,076

588/8

TTP

93624/III.

0

0,685

0,685

588/8

TTP

0

0,022

0,022

1036/1

TTP

0

0,001

0,001

N.59

1036/1

TTP

BV

94068/ V.

0

0,492

0,492

0,493

N.76

356/8

TTP

BV

94078/ V.

0

0,124

0,124

0,124

N.78

247/1

TTP

BV

94089/ V.

0

0,167

0,167

0,167

N.35

N.42

N.43 N.47

N.57

OK

OK

OK OK

BV

63

0,253

0,069

0,152 0,089

0,707



PPČ

stav

návrh

N.81

1047

TTP

BV

94068/ V.

N.82

1040/1

TTP

BV

N.83

1041/1

TTP

N.99

486/16

N.110



[ha]

celkem [ha]

0

0,15

0,15

0,15

94068/ V.

0,075

0

0,075

0,075

BV

94068/ V.

0

0,119

0,119

0,119

TTP

BV

94089/ V.

0,055

0

0,055

0,055

74/1

TTP

BV

94089/ V.

0,106

0

0,106

0,106

1020/3

TTP

0

0,016

0,016

N.127/A

1020/3

TTP

BV

94068/ V.

0

0,161

0,161

0,177

N.128/A

898/5

zahrada

BV -

94089/ V.

0,011

0

0,011

0,011

356/9

TTP

94078/ V.

0

0,156

0,156

zahrada

BV

94068/ V.

0,051

0

0,051

0,207

825

TTP

BV

93644/ IV.

0

0,148

0,148

0,148

N.201

979

TTP

BV

94068/ V.

0,177

0

0,177

0,177

N.203

6.1

TTP

BV

94089/ V.

0,007

0

0,007

0,007

N.206

56/8

TTP

OS

94089/ V.

0

0

0,209

0,209

N.210

1205/1

TTP

BV

94068/ V.

0

0,1

0,1

0,1

N.211

1163/1

TTP

BV

94068/ V.

0,13

0

0,13

0,13

411/1

TTP

0

0,05

0,05

411/1

TTP

0

0,11

0,11

410

TTP

0

0

0

410

TTP

94068/ V.

0

0,094

0,094

116

TTP

94068/ V.

0

0,007

0,007

491/5

NZz

94089/ V.

0,07

0

0,07

491/1

ost

94089/ V.

0

0

0

491/3

TTP

94089/ V.

0,08

0

0,08

491/3

TTP

94089/ V.

0,093

0

0,093

491/5

NZz

94089/ V.

0,015

0

0,015

N.129/A

356/19

N.200

N.214

N.215

94068/ V.

BV

OK-P

64

0,262

0,258



N.217

návrh



[ha]

0

0,034

0,034

0

0,048

0,048

0

0,156

0,156

celkem [ha]

PPČ

stav

615/1

NL

615/1

NL

618

NL

627/1

NL

0

0,523

0,523

558/1

NL

0

0,015

0,015

612/3

NL

0

0,014

0,014

612/3

NL

0

0,053

0,053

612/3

NL

0

0,009

0,009

612/3

NL

0

0,012

0,012

594/6

NL

0

0,159

0,159

594/9

NL

0

0,095

0,095

594/9

NL

0

0,053

0,053

632/1

NL

0

0,086

0,086

644

NL

0

0,14

0,14

644

NL

0

0,079

0,079

1,477

1,918

5,648

7,804

7,804

94089/ V. 94089/ V.

93644/ IV. OS

celkem

Tab. 19: Zábory ZPF pro nově navrhované plochy v k.ú. Hraničná n. N. lokalita v k.ú. Hraničná nad Nisou

PPČ

stav

návrh

N.22

48/1

ostatní

BV

708/2

TTP

708/2

TTP

510

N.24

N.30

[ha] mimo [ha] v zastav. území

zastav. území

[ha]

celkem [ha]

0

0

0

0

83444/ V.

0,105

0

0,105

84089/ V.

0,006

0

0,006

TTP

94089/ V.

0

0,024

0,024

511/1

TTP

94089/ V.

0

0,313

0,313

511/1

TTP

93644/ IV.

0

0,002

0,002

0

0,029

0,029

0

0,041

0,041

BV

BV

BPEJ/tř. ochrany

511/3

TTP

93644/ IV.

511/4

TTP

93644/ IV.

65

0,111

0,407


Tab. 19: pokračování lokalita v k.ú. Hraničná nad Nisou

[ha] v zastav. území 0,125

[ha] mimo zastav. území 0

[ha] 0,125

83444/ V.

0,048

0

0,048

84089/ V.

0,042

0

0,042

94089/ V.

0

0,233

0,233

94089/ V.

0,235

0

0,235

0,469

0,023

0

0,023

0,023

94089/ V.

0

0,069

0,069

0,069

94089/ V.

0

0,231

0,231

94089/ V.

0,042

0

0,042

94068/ V.

0

0,187

0,187

0

0,002

0,002

93644/ IV.

0

0,269

0,269

94089/ V.

0

0,306

0,306

93644/ IV.

0

0,176

0,176

celkem [ha] 0,125

N.31

PPČ 217/13

stav TTP

N.33

708/11

TTP

708/11

TTP

36/1

TTP

N.46

36/1

TTP

BD

N.66

630

TTP

BV

N.68

432/1

TTP

BV

174/19

TTP

174/19

TTP

222/2

TTP

222/2

TTP

407/1

TTP

407/1

TTP

366/1

TTP

N.74

366/1

TTP

BV

94089/ V.

0

0,165

0,165

0,341

N.92

378/2

TTP

BV

93644/ IV.

0,092

0

0,092

0,092

217/8

TTP

94089/ V.

0,144

0

0,144

N.105

231/8

TTP

BV

94089/ V.

0,137

0

0,137

0,281

N.115

69/2

zahrada

BV

94089/ V.

0,033

0

0,033

0,033

N.116

540/1

TTP

BV

94068/ V.

0,089

0

0,089

0,089

30.4

TTP

94099/ V.

0

0,081

0,081

N.117

30.4

TTP

BV

94089/ V.

0

0,025

0,025

0,105

N.121

365/2

TTP

BV

93644/ IV.

0

0,108

0,108

0,108

42/1

TTP

93654/ V.

0

0,85

0,85

42/1

TTP

94089/ V.

0

0,002

0,002

N.212

42/12

TTP

OS

93654/V.

0

0,096

0,096

0,948

N.213

491/5

TTP

BV

93644/ IV.

0

0,107

0,107

0,107

1,121

3,316

4,437

4,437

N.69 N.72

N.73

návrh BV

BPEJ/tř. ochrany 94089/ V.

BV

BV BV

BD

celkem:

66

0,09

0,273 0,189

0,575


Převažující rozsah půdy je odnímán pro bytovou a rodinnou zástavbu – celkem 12,898 ha. Lesní pozemky (PUPFL) tvoří 2,332 ha. Předpokládané zábory ne vždy navazují na již vybudovanou technickou infrastrukturu území, části případů se jedná o výstavbu jednotlivých rodinných domů. U konkrétních případů jsou v tomto ohledu plochy komentovány a případně navrženy k redukci nebo k vyřazení. Přestože se jedná o půda IV. a V. třídy ochrany, nelze je považovat v plném rozsahu za nehodnotné a nebrat na rozsahy záborů žádný zřetel. Půdy zde plní i jinou než produkční funkci (vododržnou, krajinotvornou, nutný podklad pro rozšíření flóry a fauny atd.), a proto vyžadují i zde maximální ochranu. 5.2 Dopravní zátěž území V obci je poměrně stabilizovaná soustava místních komunikací, v zastavěném území většinou s živičným povrchem, po přechodu do volné krajiny někdy i pouze štětovaných. Problémem jsou místní komunikace v okrajových částech zástavby, které dnes slouží jen pro pěší a nejsou tedy dostačující pro dopravní napojení rozvojových ploch. Intenzita dopravy na komunikacích není v mimosezónním období významná, ovšem narůstá v době zimní rekreace, kdy jsou rovněž komunikace zúženy sněhem. Pro zlepšení obslužnosti území jsou v rámci konceptu ÚP navrhovány některé místní komunikace a parkovací plochy, aniž by byla významně dotčena silniční kostra. Významnou úlohu v území hrají cyklotrasy a turistické a běžkařské trasy, které jsou průběžně udržované. 5.3. Hluková a imisní zátěž Hluková a imisní zátěž, jak již bylo výše konstatováno, není v území stěžejním problémem. Je vázána zejména na okolí dopravních cest, avšak ani zde se neočekává překračování hygienických limitů. 5.4. Zvýšení produkce odpadů a odpadních vod, zvýšení rizika havárií Všechny podnikatelské aktivity i rozvoj obytné zástavby přinášejí obvykle zvýšenou produkci odpadů. V daném území tento problém není zásadního významu. Svoz odpadů je v souladu s platnými předpisy v území zajištěn, produkce odpadů nabývá stejně jako doprava na intenzitě zejména v době zimních rekreací. U odpadních vod z nově navrhovaných ploch pro bydlení je navrženo obdobné nakládání jako je tomu v blízkém okolí lokalit. V místech napojených na kanalizaci a ČOV se předpokládá odvádění centrální kanalizací, v ostatních lokalitách shromažďování v bezodtokých jímkách s následným odvozem na ČOV nebo domovní ČOV, jsou-li v daném místě pro to vhodné podmínky. Dešťové vody z ploch pro výrobu a podnikání je navrženo přednostně zasakovat nebo zajistit jejich retenci. 5.5 Změny odtokových poměrů Při postupné zástavbě stávajících nezpevněných ploch, a to jak ploch pro průmysl, tak ploch pro bydlení, dojde k částečnému zrychlování srážkových vod z území. Musí být zvažována možnost zasakování těchto vod v místě vzniku nebo v jeho blízkosti, případně odvádění těchto vod místními drobnými recipienty, aniž by to ohrozilo situaci na tocích.

67


5.6. Vlivy na čerpání podzemních vod Předpokládaná nová zástavba a případný rozvoj podnikatelské činnosti přinese zvýšení odběru podzemních vod pro zásobování veřejného vodovodního řadu. Území obce je považováno za dostatečně vodné, i když ne všechny části zástavby je možno napojit na veřejný vodovod. 5.7 Vlivy na veřejné zdraví Vzhledem k tomu, že hlukové a imisní vlivy koncepce nejsou zásadního významu, nepředpokládá se, že by koncept ÚP přinášel významné vlivy na veřejné zdraví. 5.8 Vlivy na hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického Jak již bylo řečeno, koncept ÚP zohledňuje stávající architektonickou tvářnost obce a respektuje evidované nemovité kulturní památky a nadstandardně i místní pamětihodnosti a kulturní tradice. 5.9 Vliv na krajinný ráz, na biologickou rozmanitost, faunu, flóru, zvláště chráněná území, ÚSES a ekosystémy V daném typu krajiny jsou vlivy přinášené realizací koncepce zásadního významu, nebo ť přes místní antropogenní ovlivnění se jedná o krajinu velmi hodnotnou. Konkrétní vlivy jednotlivých ploch jsou hodnocený v tabulkové části za textem. V území se v současné době již vyskytují jevy, které by mohly vést spolu s navrhovanými aktivitami a plochami k negativním kumulativním vlivům na uvedené složky životního prostředí. Těmito jevy jsou sjezdovky a lanové dráhy protkávající území obce a jejího okolí, stejně jako je tomu v širším území. Celé území Jizerských hor je zejména v zimním období silně navštěvovanou oblastí, z čehož vyplývají silné pozitivní ekonomické a sociální vlivy, ale také potenciální nebezpečné jevy, a to již s ohledem na situování celého území v CHKO. Vlivy na flóru a faunu jsou spojeny zejména se záborem ZPF a PUPFL. Z tohoto důvodu je doporučeno před zahájením realizace zemních prací zejména u trvalých travních porostů, případně dlouhodobě ladem ležících ploch orné půdy zajistit odborný průzkum možného výskytu zvláště chráněných druhů flóry a fauny před realizací konkrétních záměrů. Vlivy na ÚSES lze hodnotit z hlediska obecného přístupu ke konceptu ÚP jako celku pozitivně, ovšem s několika výhradami, týkajícími se požadavku na upřesnění lokálních tras biokoridorů (viz další kapitola). Jednotlivé plochy jsou hodnoceny následovně: Plochy, u nichž nebyla shledána kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny: Hraničná: 21 ploch (N.22, N.24, N.30, N.31, N.33, N.41, N.46, N.66, N.68, N.69, N.72, N.92, N.105, N.106, N.115, N.116, N.121, N.130/A, N.204, N.212, N.213) Janov: 28 ploch (N.2, N.3, N.13, N.17, N.21, N.35, N.42, N.43, N.47, N.48, N.49, N.50, N.54, N.78, N.99, N.110, N.113, N.114, N.123, N.127/A, N.128/A, N.201, N.202, N.203, N.206, N.208, N.211, N.215) Loučná: 7 ploch (N.51, N.52, N.53, N.64, N.71, N.103, N.205)

68


Plochy přípustné pro další zapracování do návrhu ÚP při respektování konkrétních doporučení pro úpravu ploch či pro budoucí realizaci (výstavbu): Hraničná: 5 ploch (N.73, N.74, N.117, N.123/A, N.216, N.218) Janov: 19 ploch (N.23/1, N.23/2, N.34, N.38, N.44, N.57, N.59, N.65, N.76, N.81, N.82, N.83, N.85, N.129/A, N.200, N.209, N.210, N.214, N.217) Loučná: 2 plochy (N.55, N.118) Plochy u nichž a priori není doporučena jejich realizace v návrhu ÚP: Hraničná: žádná plocha Janov: 1 plocha (N.23) Loučná: žádná plocha Na základě provedené analýzy hodnot ochrany přírody a krajiny na jednotlivých plochách předložených v hodnoceném konceptu ÚP lze konstatovat, že u všech 25 ploch přejímaných z předchozích ÚP a jejich změn v katastru Hraničné, u 26 přejímaných ploch v katastru Janova a 13 přejímaných ploch v katastru Loučné nebyla shledána kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny. U 10 přejímaných ploch (U.45-54) byla formulována konkrétní doporučení pro navazující tvorbu návrhu ÚP a realizaci budoucí výstavby. U jedné přejímané plochy (1.2) není doporučena její realizace. Nejčastějším důvodem pro vyslovení konkrétních omezení, resp. doporučení pro úpravu konkrétních navržených ploch či pro jejich budoucí realizaci je výskyt významných druhů rostlin či pohledově exponovaný segment krajiny, kde by mohlo při nevhodně provedené výstavbě potenciálně dojít k poškození krajinného rázu. Při bližším pohledu na jednotlivé biotopy, jejichž výskyt byl zjištěn v prostoru navržených změn využití území v prostoru obce Janov nad Nisou lze vytvořit následující přehled: Přírodní biotopy: T1.1 Mezofilní ovsíkové louky T1.2 Horské trojštětové louky T1.3 Poháňkové pastviny T1.5 Vlhké pcháčové louky T1.6 Vlhká tužebníková lada T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky (bez výskytu jalovce) R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců R2.2 Nevápnitá mechová slanitiniště L5.4 Acidofilní bučiny S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin Biotopy silně ovlivněné nebo vytvořené člověkem: X1 Urbanizovaná území X5 Intenzivně obhospodařované louky X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla X9A Lesní kultury s nepůvodními dřevinami (jehličnatý les) X11 Paseky s nitrofilní vegetací X12 Nálety pionýrských dřevin

69


Z výše uvedených biotopů se v zájmovém území navržených změn využití území nejčastěji vyskytují zejména následující: T1.1 Mezofilní ovsíkové louky, T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky (bez výskytu jalovce), T1.3 Poháňkové pastviny a antropogenní biotopy formační skupiny X. Z konkrétních nově navržených změn využití území v rámci konceptu ÚP Janov nad Nisou jsou bezesporu nejrozsáhlejší nově navržené trasy lanovek a navazujících sjezdových tratí (N.216, N.217, N.218). Tyto navržené plochy představují poměrně rozsáhlý zábor lesních porostů a zásah do lučních porostů různé kvality. U těchto ploch proto byla provedena detailní prostorová kvantitativní analýza případného výskytu významných biotopů či druhů organismů. V případě trasy lanovek byl pro účely analýzy zvažován zábor o šířce 5 m podél trasy lanovky. Výsledky jsou blíže shrnuty v následujících tabulkách a mapách: Tab. 20: Přibližný prostorový překryv navržené trasy lanovek (vleků) a jednotlivých biotopů T1.1

Lanovka/vleky (plocha dle konceptu ÚP) N.216

Plocha překryvu [m2] 2672

T1.2

N.216

981

T2.3B

N.216

1782

Biotop

X1

N.216

218

X12

N.216

51

X9A

N.216

77

T1.1

N.217

800

T1.2

N.217

151

T1.5

N.217

421

T2.3B

N.217

743

X1

N.217

291

X12

N.217

173

X5

N.217

291

X9A

N.217

1945

70


Tab. 21: Přibližný prostorový překryv navržené trasy sjezdovek a jednotlivých biotopů T1.1 T1.2 T1.5 T2.3B X1 X12 X5 X6 X9A

Sjezdovka (plocha dle konceptu ÚP) N.217 N.217 N.217 N.217 N.217 N.217 N.217 N.217 N.217

Plocha překryvu [m2] 7311 3675 3504 8370 2409 7641 8558 3501 21829

L5.4 S1.2 T1.1 T1.2 T2.3B X1 X10 X11 X12 X9A

N.218 N.218 N.218 N.218 N.218 N.218 N.218 N.218 N.218 N.218

5579 620 39025 19894 49432 2244 1375 572 4454 26833

Biotop

71


Obr. 9 : Mapa prostorového překryvu ploch navržených sjezdových tratí a lanovky východního areálu (ve směru na Severák, plocha N.217) s přírodními a antropogenními biotopy.

72


Obr. 10: Mapa prostorového překryvu ploch navržených sjezdových tratí a lanovky západního areálu (ve směru na Bedřichov, plochy N.216/N.218) s přírodními a antropogenními biotopy.

73


Z provedené analýzy je zřejmé, že k nejvýznamnějším změnám přírodního prostředí by došlo v důsledku realizace výstavby lanových tratí, resp. vleků, a to jak v případě západní části navrženého areálu (areál ve směru Bedřichov, plochy N.216, N.218), tak ve východní části areálu (ve směru Severák, plocha N.217). Konkrétně lze očekávat narušení až odstranění části stávající vegetace a půdního profilu v trase lanovek a vleků. Provedená prostorová analýza ukázala, že v největším rozsahu by byly ovlivněny porosty mezofilních ovsíkových luk (T1.1), nepůvodní smrkové lesní porosty (X9A) a porosty podhorských až horských smilkových trávníků (T2.3B). Lze očekávat, že porosty biotopů T1.1 a T2.3B budou ve finále zřejmě ovlivněny o něco méně než ukazuje výsledná tabulka prostorové analýzy (rozsah disturbance nemusí být v celé trase o šířce 5 m). Oba typy lučních biotopů jsou navíc schopny, při následném vhodném managementu (osetí přirozenou luční směsí, sečení), úspěšně revitalizovat. Dále je nezbytné dodat, že v případě západní části navrženého areálu (ve směru Bedřichov, N.216, N.218)) se zde již v současnosti nachází lyžařské vleky a sjezdovky, došlo by tedy v daném území pouze k rozšíření stávajícího využívání území. Naopak v případě východní části areálu (směr Severák) se jedná téměř na celé ploše o vybudování nové lanovky a navazující sjezdové tratě (N.217). Budování sjezdových tratí si v obou případech vyžádá vykácení části stávajících lesních porostů o rozloze cca 3 ha (N.216/N.218), resp. cca 2,5 ha (N.217). Ve výrazné většině se jedná o kulturní lesní porost s výraznou dominancí smrku se sníženou biologicko-ochranářskou hodnotou. Očekávaný zásah do lesních porostů zároveň znamená ovlivnění významného krajinného prvku dle zák. č. 114/1992 Sb., v platném znění. V důsledku budování sjezdových tratí a lanovek/vleků nelze vyloučit ani zásahy do mimolesní zeleně, jež v prostoru Janova nad Nisou plní významnou krajinotvornou funkci. Při provozu budoucích sjezdových tratí lze očekávat zvýšenou návštěvnost území, nutnost zajistit přístup, parkovací stání, občerstvení a sociální zázemí návštěvníků. Tyto průvodní aktivity mohou vyvolat další tlak na okolní přírodní prostředí (zábory ploch přírodních biotopů, odběry vody pro zasněžování, rušení hlukem, světelné znečištění prostředí apod.). Na druhou stranu je po provedené analýze výskytu přírodních biotopů, významných druhů organismů, terénním průzkumu a konzultacích evidentní, že zapracování navržených ploch sjezdových tratí a lanovek/vleků do návrhu ÚP není a priori vyloučeno. Zpracovatelskému týmu SEA nejsou v tuto chvíli známy zásadní skutečnosti, jež by bránily možnosti vybudovat v prostoru Janova nad Nisou navržené lyžařské areály. V zájmovém území není evidován výskyt žádného významného taxonu ani zvláště cenných biotopů. Obecně je bezesporu vhodné situovat případné nové lyžařské sjezdové tratě a areály do těsné blízkosti stávajících sjezdových tratí a intravilánu obcí, v návaznosti na potřebnou infrastrukturu (jako je tomu v případě Janova nad Nisou). Tímto lze mimo jiné eliminovat tlak na výstavbu nových areálů v dosud klidových, velmi cenných a masivním turismem minimálně zatížených partií CHKO Jizerské hory (viz např. záměr výstavby areálu na úbočích Smrku). Je však pochopitelné, že před případnou realizací budoucích sjezdovek, lanovek/vleků a navazující infrastruktury bude nezbytné splnit řadu opatření, jež minimalizují uvedená rizika (návrh opatření viz níže). Dále lze konstatovat, že v konceptu ÚP nově navržená trasa pro běžecké lyžování v SZ části obce není z hlediska ochrany přírody příliš konfliktní. Jedná se o trasu, které je téměř v celé své délce v současnosti lyžaři hojně užívána. Kolmo protíná NRBK Studený vrch-Poledník. Konkrétní vazby jednotlivých návrhových ploch hodnoceného konceptu ÚP a limitů ochrany přírody a krajiny jsou podrobně uvedeny ve shrnující analytické tabulce v kapitole 6 tohoto hodnocení.

74


Konkrétní budoucí vlivy realizace záměrů v plochách a jejich dopady je možno posoudit až v jednotlivých konkrétních případech, jeví se však jako málo pravděpodobné, že by zde byly umisťovány aktivity s jiným výrazným negativním dopadem na kteroukoliv ze složek životního prostředí, než je uvedeno v tomto hodnocení. 5.10. Závěr Vzhledem k současnému stavu znalostí navrhovaných podnikatelských ploch i obytné zástavby v území se neočekávají (a to i díky průběžnému projednávání s odbornými pracovníky v ochraně přírody) významné negativní vlivy předkládaného konceptu na problematické oblasti. Regulativy uvedené v konceptu ÚP jsou považovány za dostatečné. Přesnější zhodnocení bude vyžadováno vždy ve fázi územního rozhodování, kdy u podnikatelských aktivit bude známo konkrétní technické řešení. V současné době nebyly při hodnocení shledány takové předpokládané vlivy, které by realizaci koncepce jako celku bránily nebo ji výrazně omezovaly, přičemž ovšem již byla v průběhu přípravy vyřazena řada dříve navrhovaných ploch. Vybrané rizikové nebo sporné plochy byly hodnoceny jak v tabulkové části za textem, tak v předchozím slovním hodnocení a byly pro ně stanoveny podmínky, za kterých je možné jejich realizaci akceptovat (případně byly navrženy pro fázi návrhu ÚP k vyřazení). 6. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ. Koncept územního plánu Janov nad Nisou je řešen invariantně. Na základě provedeného terénního průzkumu (říjen 2011), aktuální analýzy dat mapování biotopů soustavy Natura 2000 a nálezové databáze NDOP, poskytnutých AOPK ČR a konzultace na Správě CHKO Jizerské hory bylo provedeno zhodnocení případného výskytu významných přírodních biotopů, lokalit výskytu významných druhů rostlin či živočichů nebo možného negativního ovlivnění dochovaného krajinného rázu v prostoru stávajících či nově navržených rozvojových záměrů (změn využití území) v prostoru obce Janov nad Nisou. Součástí hodnocení je také komentář z hlediska lokalizace záměru v rámci zonace CHKO Jizerské hory a možného ovlivnění VKP. Případný výskyt a možné ovlivnění konkrétních biotopů, druhů a cenných segmentů krajiny je komentováno v souhrnné tabelární analýze stávajících i navržených změn využití území. V tabulce jsou zahrnuty všechny plochy navržené v předloženém konceptu ÚP a to jak plochy stávající, tj. přejímané z předchozího (platného) ÚP a jeho změn, tak plochy nově navrhované v rámci konceptu ÚP. Výsledkem hodnocení je tabelární komentář k jednotlivým navrženým plochám z hlediska ochrany přírody a krajiny a doporučení pro případnou korekci ploch v rámci navazujícího návrhu ÚP či při budoucí realizaci konkrétních záměrů na jednotlivých plochách (v územním, resp. stavebním řízení). Pro větší názornost byla v tabelárním souhrnu zvolena kombinace políček - bezbarvá a dále žlutá a červená barva. Bezbarvé plochy jsou plochy přípustné pro další zapracování do návrhu ÚP, žlutě označené plochy jsou přípustné s podmínkami. Červeně označené plochy nejsou dle zpracovatelů posouzení doporučeny pro zapracování do návrhu ÚP.

75


Vlivy realizace ÚP na další složky životního prostředí jsou obecně hodnoceny pouze jako kladné (+) a záporné (-), s vyznačením předpokládané míry vlivu (0 nulový nebo zanedbatelný vliv, ++/-významný, ale únosný vliv, --- významný neakceptovatelný vliv). Je třeba vzít v úvahu, že většina ploch sama o sobě přináší pouze minimální vlivy, ale v kontextu celé koncepce jsou tyto vlivy kumulovány nebo potenciovány. Za samozřejmé by měla být pokládána minimalizace negativních zásahů do navrhovaného ÚSES, zvláště chráněných území a lokalit s potenciálním výskytem zvláště chráněných živočichů a rostlin. V daném stupni poznání možnosti ovlivnění území a stupni přípravy konceptu ÚP bylo použito slovního hodnocení na základě zkušeností a obdobných záměrů bez zvláštních postupů a výpočtových metod. 7. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. 7.1 Vlivy na půdu a) Při veškerých odnětích je nutno postupovat v souladu s platnými předpisy, umisťovat stavby na pozemcích tak, aby byla zachována co největší ucelená plocha ZPF a PUPFL. b) Při povolování zástavby na nově navrhovaných plochách, které jsou v současné době zemědělskou půdou, postupovat tak, aby byla zachována kompaktnost území, obslužnost neodňatých zemědělsky obhospodařovaných pozemků a aby bylo zamezeno vodní a větrné erozi nezpevněných pozemků. c) Při zemědělském hospodaření udržet co nejvyšší podíl trvalých travních porostů, které plní současně protierozní funkci v krajině. 7.2 Dopravní zátěž území a) Při umisťování nových podnikatelských záměrů do podnikatelských ploch a do ploch souvisejících s obslužností sportovních areálů a sjezdovek (lanovek, vleků) je nutno v rámci územního řízení (pokud nebudou záměry podléhat působnosti zákona č. 100/2001 Sb., kde bude vyžadováno posouzení dopravní zátěže jako součást oznámení nebo dokumentace EIA) posoudit možný nárůst dopravní zátěže v území. 7.3. Hluková a imisní zátěž a) Při umisťování podnikatelských aktivit a obslužných ploch sportovních a turistických aktivit (zejména parkovišť) je nutno v rámci procesu posuzování vlivů na životní prostředí nebo nejpozději ve fázi územního řízení konkretizovat vliv hlukové a imisní zátěže. b) Z hlediska imisní zátěže se doporučuje podporovat podle možností vytápění ušlechtilými palivy (dřevo, el. energie, obnovitelné zdroje) nebo výstavba energeticky úsporných staveb a úprava staveb stávajících (zateplených, případně energeticky pasivních). c) V řešeném území se nedoporučuje povolit umístění stacionárních velkých a zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší, pokud by mohly způsobit významné ovlivnění imisní situace v území.

76


7.4. Zvýšení produkce odpadů a odpadních vod, zvýšení rizika havárií a) Nakládání s odpady z podnikatelských aktivit včetně jejich využívání nebo odstraňování bude zajišťovat vždy původce, nikoliv obec. Nadále je doporučeno pokračovat v systému odvozu vyprodukovaného odpadu k využití nebo odstranění v zařízeních mimo správní území obce. b) Koncept územního plánu nenavrhuje aktivity vedoucí k významnému zvýšení produkce odpadů. Obec má zaveden program nakládání s komunálními odpady včetně objemných a nebezpečných upravený místní vyhláškou. Je doporučeno podporovat provoz sběrných míst objemného, biologicky rozložitelného, nebezpečného (včetně elektroodpadů) a využitelného komunálního odpadu, aby došlo ke snížení objemu ukládaného na skládky. c) U případně produkovaných odpadních technologických vod a u vod potenciálně znečištěných (z manipulačních a parkovacích ploch) vyžadovat, aby jejich čištění bylo zajištěno v místě jejich vzniku a aby manipulační plochy, po nichž se budou s významnou intenzitou pohybovat vozidla, byly vybaveny odlučovači ropných látek na odtoku srážkových vod. d) V území není dovoleno umisťovat zařízení přesahující limitní hodnoty kategorie A,B ve smyslu zákona č. 59/2006 Sb. Je nutno vyžadovat, aby veškerá místa skladování závadných látek byla vybavena tak, aby nemohlo docházet k úniku závadných látek do životního prostředí, a aby všechny objekty splňovaly požadavky zabezpečení proti požáru. 7.5 Změny odtokových poměrů a) Podle dispozičních možností jednotlivých nově navrhovaných rozvojových ploch požadovat, aby neznečištěné dešťové vody byly přednostně zasakovány co nejblíže místa jejich vzniku, nebo byly odváděny oddílnou dešťovou kanalizací s retencí tak, aby nedocházelo z nadměrnému zvyšování průtoků v místních vodotečích v době přívalových dešťů. V případě potřeby pro odvádění těchto vod zřizovat retenční nádrže. b) V záplavovém území vodotečí nepovolovat výstavbu rodinných nebo bytových domů a objektů, které by mohly zhoršit kvalitu vod nebo průběh povodňové vlny. c) Současně je nutno zajistit zvýšení retenčních schopností území zatravněním pásů podél vodotečí, minimalizací zpevňovaných ploch kolem užitných částí staveb. 7.6. Vlivy na čerpání podzemních vod a) Vyhodnocení nároků na zásobování pitnou i užitkovou vodou musí být součástí projektové přípravy každé podnikatelské aktivity. 7.7 Vliv na krajinný ráz a) Při povolování výstavby vždy předem zvážit vzhled a rozměry budov s přihlédnutím k jejich okolí i možným dálkovým pohledům, a to zejména u objektů umisťovaných v blízkosti památkově chráněných objektů nebo přírodně atraktivních lokalit, případně mimo souvislou obytnou zástavbu. b) Ve správním území obce není doporučeno umisťovat větrné elektrárny.

77


7.8 Vlivy na veřejné zdraví a) U záměrů zařazených v příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., kategorii I je hodnocení vlivů na veřejné zdraví odborným subjektem vyžadováno taxativně. U ostatních záměrů je třeba se při předkládání dokumentace pro umístění stavby nebo stavební povolení soustředit zejména na zhodnocení hlukových a emisních vlivů záměrů, případně vlivů používaných nebezpečných chemických látek a přípravků s možným dosahem k obytné zástavbě. 7.9 Vlivy na přírodu a krajinu Při tvorbě návrhu ÚP Janov nad Nisou a budoucí realizaci konkrétních záměrů je doporučeno respektovat konkrétní doporučení navržená ve shrnující hodnotící tabulce u jednotlivých návrhových ploch a dále: a) Ve fázi návrhu ÚP upřesnit trasu vedení lokálních biokoridorů, především v rámci zastavěného území, tak aby byla dodržena jejich prostupnost. Lokální biocentrum LBC 27 v severovýchodní části území propojit biokoridorem s okolní sítí ÚSES. b) Ve fázi návrhu ÚP podrobně vymezit a zakreslit trasy vedení cyklotras. V maximální možné míře přitom využít stávající síť cest a pěšin a minimalizovat zásahy do břehových porostů. c) Reálnost navržených ploch nových sjezdovek a lanovek/vleků (N.216, N.217, N.218) pro fázi návrhu ÚP vyhodnotit ve vztahu k reliéfu (místy problematické trasování jako např. v dolní části navržené plochy N.217), požadavkům na zajištění bezpečnosti lyžařů, kolizí s komunikacemi a další infrastrukturou. d) Před případnou budoucí realizací nově navržených lyžařských areálů (viz N.216, N.217, N.218) podrobit tyto záměry procesu biologického hodnocení záměrů dle §67 zák. č. 114/1992 Sb., v platném znění. e) Při eventuální výstavbě nových lanovek/vleků a sjezdových tratí minimalizovat terénní úpravy. Mechanicky výrazněji narušená místa následně oset přirozenou luční směsí a zajistit sečení ploch. f) Při eventuální výstavbě nových lanovek/vleků a sjezdových tratí vyloučit kácení mimolesní zeleně, která v území plní významnou krajinotvornou funkci. g) Zajistit extenzivní luční hospodaření na plochách budoucích sjezdových tratí (sečení, případně pastva). h) Dořešit otázku navrženého eventuálního propojení západního lyžařského areálu (N.216/N.218) s areálem v Bedřichově. Větev navržených sjezdových tratí navazující na katastr Bedřichova řešit případně jen jako územní rezervu. i) Dořešit fungování budoucí dolní stanice jižní větve navržené lanovky N.216 (západní areál), která je navržena de facto ve volné krajině, bez přímé návaznosti na stávající komunikace a infrastrukturu. Tuto dolní stanici optimálně řešit jen jako nástupnou pro lyžaře přijíždějící po svahu dolů. Napojení lyžařů na parkoviště je nutno dořešit jinde, a to ve vazbě na stávající komunikace, případně ve vazbě na přístupnost areálu Bedřichov. j) V případě východního lyžařského areálu (směr Severák) je žádoucí přístup návštěvníků a zázemí preferovat v dolní části areálu, ve vazbě na zástavbu a komunikace Janova nad Nisou. k) Dořešit otázku budoucí osvětlení lyžařských sjezdových tratí a minimalizaci nežádoucího světelného znečištění okolní krajiny (rozumná průměrná intenzita osvětlení tratí řádově v jednotkách luxu, zajištění bočního stínění lamp apod.). 78


8. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ. Koncept územního plánu Janova nad Nisou je zpracován invariantně. Při zpracování návrhu byly relevantní cíle ochrany životního prostředí na základě dostupných krajských koncepcí a další dokumentace zhodnoceny a do konceptu územního plánu promítnuty. Koncepce neodporuje zásadám uvedeným v ZÚR Libereckého kraje ani Politice územního rozvoje ČR Relevantní ustanovení a promítnutí požadavků a tezí nadřazených dokumentů byla vyhodnocena v bodě 1 SEA. S žádným z těchto požadavků není koncept ÚP ve střetu. Závěr Koncept územního plánu Janova nad Nisou je ekologicky únosný, v souladu s trvale udržitelným rozvojem a lze ho doporučit k realizaci při splnění doporučení stanovených v bodě 7 tohoto hodnocení a doporučení uvedených v tabulce Vyhodnocení jednotlivých ploch za textovou částí. 9. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ.

VLIVU

ÚZEMNĚ

PLÁNOVACÍ

Základními monitorovacími ukazateli pro danou koncepci jsou: - výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a významných biotopů, - nepoškozování krajinného rázu, - zábor ZPF a PUPFL, - množství emisí ze stacionárních a liniových zdrojů, - hluková zátěž ze stacionárních a liniových zdrojů, - objem dešťových vod a způsob nakládání s nimi. Tyto ukazatele budou u nově navrhovaných záměrů a aktivit průběžně konfrontovány se stávajícím stavem území, aby bylo zajištěno hodnocení případných kumulativních vlivů. Kromě uvedených opatření jsou dále navrhována následující opatření: - při záboru pozemků zařazených v ZPF důsledně dodržovat požadavek na racionální využívání skrývek kulturních vrstev v souladu s rozhodnutím orgánu ochrany půdy a platnou legislativou, - zásahy do půdního pokryvu a zeleně provádět v období s nízkou biologickou aktivitou, - v případě realizace rozsáhlejších projektů vyhodnotit před zahájením i hluk z období výstavby a případně počítat s realizací protihlukových opatření v období výstavby, - usilovat o zajištění možnosti využití obnovitelných zdrojů energie u co největšího počtu zdrojů, - usilovat o zajištění možnosti využívání odpadů ze zeleně a jiných biologicky rozložitelných odpadů produkovaných v území, - při výstavbě podnikatelských aktivit i zemědělském hospodaření v území apelovat u všech subjektů na zachování nebo zvýšení sorpční kapacity území. 79


10. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ. Hlavním důvodem pro pořízení územního plánu pro celé správní území obce byl a nadále je zvýšený zájem o stavební pozemky pro výstavbu rodinných domů a bytů i podnikatelských záměrů v oblasti turistického ruchu, stejně jako zájem o rozšíření ploch pro sport (zejména lyžování). Současně je nutno zajistit ochranu kvality životního prostředí, přírodních hodnot, kulturních a architektonických památek a vysoce hodnotné ekologické kostry krajiny. Tyto zdánlivě protichůdné zájmy sjednocuje koncepce tak, aby vznikl ucelený rámec koexistence lidí a přírody. Koncept územního plánu řeší zejména -

drobné plochy pro výstavbu rodinných domů

-

plochy pro penziony a další ubytovací zařízení související s turistickým ruchem

-

plochy pro parkování potřebné v návaznosti na počáteční body lanovek a sjezdovek

-

odvádění dešťových a splaškových vod, v omezené míře také nakládání s komunálními odpady

-

návrh nových rozvojových ploch skladů a výroby a jejich napojení na stávající sítě

-

stanovení regulativů jednotlivých typů zástavby pro ochranu pobytové pohody obyvatelstva, nemovitých kulturních a architektonických památek a krajinného rázu území

-

ochranu zvláště chráněných území a přírodně hodnotných lokalit

-

rozvoj rekreačního potenciálu území, vytváření sítě cyklostezek, nadregionálních cyklistických koridorů a turistických tras

Všechny oblasti jsou v konceptu řešeny v souladu s nadřazenými krajskými a celostátními dokumenty. Bez řádně koncipovaného územního plánu rozvoj obce nemůže být jednotně koncepčně a koordinovaně řízen, z čehož vyplývá riziko přijetí rozhodnutí, zejména v rámci správních stavebních řízení, jež nebudou v souladu s racionální koncepcí rozvoje obce jako celku a budou mít těžko napravitelné negativní důsledky pro budoucí územní rozvoj. Koncept územního plánu přináší i některé negativní vlivy na životní prostředí, zejména v oblasti záboru zemědělského půdního fondu. Přestože jsou zabírány až na výjimky půdy IV: a V. třídy ochrany, je nutno přihlédnout k jejich mimoprodukční funkci a považovat i zábor takových půd za významný aspekt realizace územního plánu. Některé plochy byly v průběhu posuzování navrženy k vyloučení nebo pro ně byly stanoveny omezující podmínky, a to zejména s ohledem na zachování krajinného rázu a na ochranu potenciálně se vyskytujících zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. S postupným zpevňováním ploch a výstavbou objektů je nutno očekávat i nárůst množství dešťových vod, které by mohlo při nevhodném nakládání způsobit problémy se zvyšováním hladiny vodotečí. Z tohoto důvodu je doporučeno u nově budovaných objektů zajistit zasakování dešťových vod co nejblíže zdroji nebo využívání zařízení pro jejich retenci. Zajištění možnosti dalšího rozvoje a vymezení oddělených ploch pro podnikatelskou činnost může přinést obyvatelstvu i obci ekonomický prospěch, který je pro další vývoj obce rovněž potřebný, aniž by tím byla narušena pobytová pohoda obyvatelstva. Celkově je možno konstatovat, že koncept územního plánu je při zohlednění doporučení uvedených v tomto textu vyvážený, že se jedná o potřebný základní plánovací dokument území a že splňuje nároky kladené právními předpisy i požadavky na základní úroveň bydlení a jeho technického zabezpečení, stejně jako požadavky trvale udržitelného rozvoje a s ním související ochranu přírody. 80


U.10

ostatní

844/1

ostatní

BV

231/18

TTP

BV

0,093 -2 RD, OP-lesa

U.13 U.14

U.16 U.24 U.39

214/1

TTP

242/4

TTP

863/2

ostatní

112/1

TTP

112/2

TTP

111/3

TTP

111/2

TTP

329/2

ostatní

329/2

ostatní

688

TTP

679/2

TTP

BV BV

-

-

0

0

0

0

-

-

-

-

0

0

0

-

-

-

-

0

0

0

-

-

-

-

0

0

0

-

-

-

-

0

0

0

-

-

-

0

0

0

0

-

-

-

-

-

-

0

-

0,230 -1 RD, OP-lesa, OP – vedení VN

U.12

vlivy na zvláště chráněná území

276/16

-1 RD, OP-lesa, OP vedení VN

krajinný ráz

ostatní

pobytová pohoda, veřejné zdraví

276/4

hluková situace

návrh plocha podmínky, doplňující druh /ha/ informace, omezení pozemku využití

půda

PPČ

povrchové a podzemní vody

lokalita

ovzduší

Tab. 22: Vyhodnocení ploch z původního ÚP v k.ú. Hraničná

0,342 0,084

-1 RD, OP-lesa, OP – vedení VN -2 RD

BV

možný střet s ochranou přírody a krajiny (výskyt konkrétních biotopů, zvláště chráněných druhů, zásah do VKP, zonace CHKO aj.) Plocha přejata ze schválené ÚPD, IV. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny. Plocha přejata ze schválené ÚPD, IV. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny. Plocha přejata ze schválené ÚPD, IV. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny. Plocha přejata ze schválené ÚPD, IV. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny. Plocha přejata ze schválené ÚPD, IV. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny.


BV

0,123

OK

0,145

81

Plocha přejata ze schválené ÚPD, III. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny. Plocha přejata ze schválené ÚPD, III. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny.


OK

0,046

U.41

685/8

TTP

OK

0,063


TTP

krajinný ráz

679/4


U.40

hluková situace

návrh plocha podmínky, doplňující druh pozemku využití /ha/ informace, omezení

půda

PPČ


lokalita

ovzduší

Tab. 22: pokračování

-

-

-

-

-

0

-

-

-

-

-

-

0

-

-

-

-

-

-

0

-

-

-

-

-

-

0

-

-

-

-

-

-

0

-

-

-

-

0

0

0

-

-

-

-

0

0

0

-

-

-

-

0

0

0

-

OP-lesa U.42

685/6

TTP

OK

0,130

U.43

685/2

TTP

OK

0,045

725

TTP

OP-lesa

812/2

ostatní

685/5

TTP

679/1

TTP

644/1

TTP

U.76

646/7

TTP

BV

0,517

U.77

690/1

TTP

BV

0,116

U.44

U.78

703/5

TTP

VS

BV

možný střet s ochranou přírody a krajiny (výskyt konkrétních biotopů, zvláště chráněných druhů, zásah do VKP, zonace CHKO aj.) Plocha přejata ze schválené ÚPD, III. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny. Plocha přejata ze schválené ÚPD, bez kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny. Plocha přejata ze schválené ÚPD, III. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny. Plocha přejata ze schválené ÚPD, III. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny. Plocha přejata ze schválené ÚPD, III. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny.

0,267

0,082

- 4 RD, OP-lesa, podmínka: prověřit územní studií -1 RD, -1 RD, OP – vedení el. energie

82

Plocha přejata ze schválené ÚPD, III. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny. Plocha přejata ze schválené ÚPD, III. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny. Plocha přejata ze schválené ÚPD, III. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny.


451/4

ostatní

384/2

ostatní

451/6

ostatní

354/1

ostatní

837/1

ostatní

834/1

ostatní

350

les

451/1

les

VSt


TTP

- lokalita těžby žuly, OP lesa

krajinný ráz

382/1


les

hluková situace

382/4

půda

návrh plocha podmínky, doplňující druh /ha/ informace, omezení pozemku využití

--

--

--

--

--

-

-

-

0

0

0

-

-

-

-

0

0

0

0

-

-

-

0

0

0

0

-

-

-

0

0

0

0

-

-

-

0

0

0

0

-

3 462 OP-lesa, soukr. garáž

2.10

27/2

ostatní

BV


2,11

50/5

ostatní

BV


2.12

50/13

ostatní

BV


2.15

110/1

ostatní

BV

0,084 -1 RD, OP – vedení VN

2.19

511/5

ostatní

511/6

TTP

BV

0,085

83

možný střet s ochranou přírody a krajiny (výskyt konkrétních biotopů, zvláště chráněných druhů, zásah do VKP, zonace CHKO aj.) Plocha přejata ze schválené ÚPD, III. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny.

-/+ (pozitivní po ukončení těžby)

U.83

PPČ


lokalita

ovzduší


Plocha přejata ze schválené ÚPD, III. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny. Plocha přejata ze schválené ÚPD, III. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny. Plocha přejata ze schválené ÚPD, III. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny.

Plocha přejata ze schválené ÚPD, III. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny. Plocha přejata ze schválené ÚPD, III. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny.


půda

hluková situace


krajinný ráz


PPČ


lokalita

ovzduší


-

-

0

0

0

0

-

-pouze rozšíření stávajícího RD

0

0

0

0

0

0

0

-pouze rozšíření stávajícího RD

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+

0/ -

-

druh návrh plocha podmínky, doplňující pozemku využití /ha/ informace, omezení

- 1 RD 2.22 2.23 2.24

2.37

640/2 717/1 717/1

145/2

TTP TTP TTP

TTP

BV BV BV

OS

0,092 0,013 0,018

1 411

- pouze průchod lyžařských běžeckých tratí, OP - lesa, OP vedení VN

84

možný střet s ochranou přírody a krajiny (výskyt konkrétních biotopů, zvláště chráněných druhů, zásah do VKP, zonace CHKO aj.) Plocha přejata ze schválené ÚPD, III. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny. Plocha přejata ze schválené ÚPD, III. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny. Plocha přejata ze schválené ÚPD, III. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny. Plocha přejata ze schválené ÚPD, III. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny.



krajinný ráz


hluková situace

půda



ovzduší

plocha /ha/

návrh využití

druh pozemku

PPČ

lokalita

Tab. 23: Vyhodnocení nově navrhovaných ploch v k.ú. Hraničná

N.22

48/1

ostatní

BV

0,113

-pouze jeden dům u silnice, OP-lesa

-

-

0

0

0

0

-

N.24

708/2

TTP

BV

0,111

-1 RD, -vymezit přístupovou komunikaci i pro lokal. č. 33

-

-

0

0

0

0

-

510

TTP

511/1

TTP

511/3

TTP

511/4

TTP

N.30

N.31

N.33

217/13

TTP

708/11

TTP

708/11

TTP

BV

BV

BV

0,407

0,125

0,090

-max. 2 RD, OP – vedení VN

- 1RD, OP vedení VN, OP -lesa

- 1 RD

85

-

-

-

-

-

-

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

možný střet s ochranou přírody a krajiny (výskyt konkrétních biotopů, zvláště chráněných druhů, zásah do VKP, zonace CHKO aj.) na části plochy nálet dřevin (X12), JV okraj - biotop X1 (několikrát do roka intenzivně sečeno), III. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny. plocha se nachází v mozaice biotopů z 90 % X1 a z 10 % T1.1, jedná se o degradovaný porost v obci, III. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny.

-

plocha se nachází v mozaice biotopů z 80 % X1, z 10 % T1.1, z 10% X12, v případě T1.1 se jedná o degradovaný porost v obci, III. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny.

-

většina území leží v porostech biotopu T2.3B (s výraznou sukcesí náletových dřevin), SZ okraj v antropogenním biotopu X12, IV. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny.

-

plocha se nachází v antropog. biotopu X1 (degradovaný porost v obci), III. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny.


N.41

174/17

36/1

N.46

206 36/1 205 348 631/1

TTP

OK

zastav. pl. TTP zastav. pl. zastav. pl. ostatní TTP

151

zastav. pl.

BD

BV

1 RD

0,581

-soubor bytových domů přesný rozsah záměru určí územní studie, max.4 podlaží, OP-lesa, OP – vedení VN

0,153

-1 RD, OP-lesa, OP – VN

-

-

-

-

-

0


krajinný ráz


hluková situace

půda


ovzduší

plocha /ha/


0,08

TTP

630 N.66

návrh využití

druh pozemku

PPČ

lokalita


-

možný střet s ochranou přírody a krajiny (výskyt konkrétních biotopů, zvláště chráněných druhů, zásah do VKP, zonace CHKO aj.) území leží v biotopu T2.3B s výraznou sukcesí směrem k biotopu X12, IV.zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny.

plocha se nachází v biotopu X1 (degradovaný porost v obci, silně ovlivněný zástavbou), IV. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny.

-

-

86

-

-

-

0

0

0

0

0

-

0

-

-

většina území se nachází v biotopu X1, severní část v biotopu T1.1 (s výskytem běžných druhů), III. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny.


N.68

N.69

N.72

432/1

174/19

222/2

TTP

TTP

TTP

BV

BV

BV

0,069

0,273

0,189

-1 RD - pouze u silnice, umístění ve spodní části, OP – vedení VN

-1 RD, OP – vedení VN

-1 RD, OP-lesa

-

-

-

-

-

-

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0


krajinný ráz


hluková situace

půda



ovzduší

plocha /ha/

návrh využití

druh pozemku

PPČ

lokalita


-

407/1

TTP

BV

OP – vedení VN

-

87

-

0

0

0

0

většina plochy leží v mozaice biotopů (z 90 % X1, z 10 % T1.1), jižní cíp území leží taktéž v mozaice (z 60 % T1.1 a ze 40 % X5), porosty T1.1 jsou poměrně degradované, III. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny.

-

většina území leží v biotopu T2.3B (degradovaný, silně zarůstá náletem dřevin - X12), Z okraj přímo leží v biotopu X12, IV. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny.

-

leží v mozaice biotopů (60 % T1.1, 40 % T2.3B), jde o degradovaný porost s dominancí psárky luční, III. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny.

-

většina území leží v mozaice biotopů (60 % T1.1 a 40 % X5), III. zóna CHKO. Navržená plocha bydlení je pohledově poměrně exponovaná. Doporučujeme rozsah a technické řešení zástavby přizpůsobit ochraně místního krajinného rázu.

-1 RD N.73

možný střet s ochranou přírody a krajiny (výskyt konkrétních biotopů, zvláště chráněných druhů, zásah do VKP, zonace CHKO aj.)


N.74

N.92

N.105

366/1

TTP

378/2

TTP

217/8

TTP

231/8

TTP

BV

BV

BV

0,341

0,092

0,281

-1 RD, u silnice

-1 RD, u silnice, OP – vedení VN

- 2 RD, OP-lesa, OP – vedení el. energie

-

-

-

88

-

-

-

0

0

-

0

0

0

0

0

0

0

0

0


krajinný ráz


hluková situace

půda



ovzduší

plocha /ha/

návrh využití

druh pozemku

PPČ

lokalita


-

možný střet s ochranou přírody a krajiny (výskyt konkrétních biotopů, zvláště chráněných druhů, zásah do VKP, zonace CHKO aj.) východní polovina území leží v biotopu T1.1 (poměrně druhově bohatý porost), západní část území leží v mozaice antropogenních biotopů (70 % X1 a 30 % X12), severní výběžek v mozaice převážně přírodních biotopů (70 % T1.1, 30 % T2.3B, porosty okrajově zarůstají biotopem kategorie X7), III. zóna CHKO. Navržená plocha bydlení je pohledově poměrně exponovaná. Doporučujeme rozsah a technické řešení zástavby přizpůsobit ochraně místního krajinného rázu.

-

většina území leží v biotopu X5, jihovýchodní část v mozaice přírodních biotopů (T1.1 60 %, T1.3 40 %), jedná se o sečené porosty s výskytem běžných druhů), III. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny.

-

většina území leží v biotopu T2.3B (značně degradovaný, silně zarůstá náletem), JV okraj leží v antropogenním biotopu X1, IV. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny.


N.106

N.115

N.116

N.117

N.121

7.1

zastav.

869/10

ostatní

69/2

zahrada

540/1

TTP

30/4

365/2

TTP

TTP


krajinný ráz


hluková situace

půda



ovzduší

plocha /ha/

návrh využití

druh pozemku

PPČ

lokalita


BV

0,001

-1 RD, OP-lesa, OP – vedení VN, rozšíření domu na vlastní parcele. I290

BV

0,045

-1 RD

-

-

0

0

0

0

-

BV

0,089

-1 RD, OP-lesa

-

-

-

0

0

0

-

BV

BV

0,081

0,108

-1 RD, OP-lesa

- jeden dům u silnice

-

-

0

0

0

0

-

-

-

89

-

-

-

-

0

0

0

0

--

0

-

-

možný střet s ochranou přírody a krajiny (výskyt konkrétních biotopů, zvláště chráněných druhů, zásah do VKP, zonace CHKO aj.) území leží v biotopu X1, III. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny. území leží v biotopu X1, IV. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny. území leží v biotopu X1, IV. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny. území leží v mozaice (60 % X12, 40 % T1.2 inklinující k X7), III. zóna CHKO. Navrhovaná plocha bydlení nenavazuje na současnou zástavbu a otevírá ji tak dál do volné krajiny. Doporučujeme rozsah a technické řešení zástavby přizpůsobit ochraně místního krajinného rázu, případně plochu zcela odstranit. území leží v mozaice biotopů (70 % T1.1 okrajově zarůstající X7, 30 % T2.3B s výskytem běžných druhů), III. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny.


N.123/A 755/1

TTP

BV

0,32

- 2 RD

-

-

-

0

0

--


krajinný ráz


hluková situace

půda



ovzduší

plocha /ha/

návrh využití

druh pozemku

PPČ

lokalita


-

-komunikace – VPS pro obec N.130/A

852/2

ostatní

DS

0,221

--

-

0

-

-

0

-

-

-

0

0

0

0

-

OP-lesa, OP – vedení VN

N.204

82/1

ostatní

42/1

TTP

N.212

BV

OS

42/12

TTP

0,146

-1 RD, OP-lesa

0,948

- lokalita pro stanice sedačkových lanovek (u Bedřichova), OP – vedení VN

0

90

-

-

-

0

-

-

možný střet s ochranou přírody a krajiny (výskyt konkrétních biotopů, zvláště chráněných druhů, zásah do VKP, zonace CHKO aj.) většina území se nachází v mozaice biotopů (T1.1 60 %, T1.2 40 % - v níž je udáván výskyt Meum athamanticum /ohrožený druh, kategorie C4 Červeného seznamu flóry ČR/, III. Zóna CHKO. Před případnou budoucí realizací záměru je nezbytné provést botanický průzkum lokality ve vegetační sezóně, dle výsledků upravit rozsah a umístění staveb, případně jejich vypuštění. území se převážně nachází v místě současné nezpevněné komunikace, nově navržená část leží v mozaice biotopů (60 % T1.1, 40 % T2.3B s dominancí psárky luční) a v biotopu T2.3B, který je druhově poměrně bohatý, III. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny. většina území leží v biotopu X12, SV část v biotopu X1, III. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny. většina území leží v biotopu T1.1 s výskytem běžných druhů, cca 10 % území (záp. výběžek) leží v biotopu X1, III. zóna CHKO. Bez významné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny.


-1 RD N.213

N.216, N.218

491/5

TTP

70/3

ostatní

550/1

ostatní

620/11

ostatní

BV

-

0

0

-


krajinný ráz


hluková situace

půda

-

-

0,107 - sjezdovky (N.218) a lanovka, resp. vleky (N.216) na straně k Bedřichovu, - OP lesa, - OP vedení VN

OS

-



ovzduší

plocha /ha/

návrh využití

druh pozemku

PPČ

lokalita


0

-

91

0

0

-

+

-

--

možný střet s ochranou přírody a krajiny (výskyt konkrétních biotopů, zvláště chráněných druhů, zásah do VKP, zonace CHKO aj.) území leží v mozaice (40 % T1.1 sečeno, s výskytem běžných druhů, 60 % X5), III. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny. problematika navržených ploch sjezdovek a lanovek je podrobněji diskutována v textové části SEA, včetně návrhu konkrétních doporučení pro eventuální budoucí realizaci


U.2

U.3

U.4

U.5

1045/21

ostatní

751/6

TTP

837/1

ostatní

849/16

orná půda

849/16

orná půda

823/5

TTP

823/7

TTP

849/15

TTP

590/8

ostatní

590/7

ostatní

590/10

ostatní

590/2

TTP

590/6

TTP

590/9

TTP


ostatní

krajinný ráz

1045/10


TTP

hluková situace

1306/18

OV

půda

ostatní

- parkoviště pro 12 os.aut,OP-lesa 0,130 -omezení vjezdu pro držitele zvláštního povolení


1365/1


ovzduší

ostatní

plocha /ha/

1306/19

návrh využití

druh pozemku

U.1

PPČ

lokalita

Tab. 24: Vyhodnocení ploch z původního ÚP v k.ú. Janov nad Nisou


--

-

0

--

-

-

-

Plocha přejata ze schválené ÚPD, III. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny.

BV

0,303

-1 RD, OP-lesa

-

-

0

0

0

0

-


BV

0,116

-1 RD

-

-

-

0

0

0

-


BV

0,529

-2 RD,- OP-lesa, OP – vedení VN.

-

-

-

0

0

0

-


BV

0,278

-3 RD, OP-lesa

-

-

-

0

0

0

-


92


U.6

zast. pl. a nádvoří

347/3

ostatní

347/5

ostatní

603


325/1

ostatní

1338/2

ostatní

646


601


347/2

ostatní

413


600


347/1

zast. pl. a nádvoří ostatní

1338/1

ostatní

65

P

Parkoviště pro cca 80 2 023 osobních aut -OP-lesa, OP – vedení VN

93

--

--

0

--

-

0


602

krajinný ráz

TTP


TTP

348/5

hluková situace

348/1

půda

ostatní



347/4

ovzduší

TTP

plocha /ha/

druh pozemku

348/1

návrh využití

PPČ

lokalita


-


Plocha přejata ze schválené ÚPD, většina území se nachází ve IV. zóně CHKO, JV část ve III. zóně CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny. Přes střední vlivy na ovzduší a hlukovou situaci lze doporučit k realizaci.



půda

hluková situace


krajinný ráz


0

0

-

Plocha přejata ze schválené ÚPD, IV. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny.

BV

0,412

-2 RD

-

-

-

0

0

0

-


plocha /ha/

0

návrh využití

-

druh pozemku

-

PPČ

-

lokalita

ovzduší

Tab. 24: pokračování podmínky, doplňující informace, omezení

U.8

80/1

TTP

BV

0,194

-2 RD


863/2

vodní plocha ostatní

112/1

TTP

112/2

TTP

111/2

TTP

111/3

TTP

U.18

551/1

TTP

BV

0,594

-6 RD -respektovat územní studii, projednanou s CHKO, -OP-lesa

-

-

-

0

0

0

-


U.21

356/3

TTP

BV

0,069

-1 RD, OP-lesa

-

-

-

0

0

0

-


436/1

ostatní BV

0,124

-1 RD,

-

-

0

0

0

0

-


1381/5

U.16

U.22

437/7

TTP

94


U.45

U.46

260/5

252/4

TTP

TTP

BV

BV

0,104

0,591

-1 RD, OP-lesa

-

-3 RD, OP-lesa

-

95

--

--

-

-

0

0

0

0

0

0


krajinný ráz


hluková situace

půda



ovzduší

plocha /ha/

návrh využití

druh pozemku

PPČ

lokalita



-

Plocha přejata ze schválené ÚPD, III. zóna CHKO. V místě plánované zástavby na plochách 45-54 se nachází biotop T1.1 s výskytem běžných druhů. V místě je znám problém s nedostatkem vody a problém s napojením na kanalizační síť. Doporučujeme sloučit návrhy pod jeden záměr a podrobně zvážit technické možnosti výstavby rodinných domů v této lokalitě.

-



U.47

U.48

249/1

248/2

TTP

ostatní

BV

BV

0,375

-2 RD

-

0,005

-

96

--

--

-

-

0

0

0

0

0

0


krajinný ráz


hluková situace

půda



ovzduší

plocha /ha/

návrh využití

druh pozemku

PPČ

lokalita



-


-




krajinný ráz


hluková situace

půda



ovzduší

plocha /ha/

návrh využití

druh pozemku

PPČ

lokalita


U.49

288/2

TTP

BV

0,250

-1 RD, OP-lesa

-

--

-

0

0

0

-

U.50

247/2

TTP

BV

0,015

- 1 RD

-

--

-

0

0

0

-

97


Plocha přejata ze schválené ÚPD, III. zóna CHKO. V místě plánované zástavby na plochách 45-54 se nachází biotop T1.1 s výskytem běžných druhů. V místě je znám problém s nedostatkem vody a problém s napojením na kanalizační síť. Doporučujeme sloučit návrhy pod jeden záměr a podrobně zvážit technické možnosti výstavby rodinných domů v této lokalitě. Plocha přejata ze schválené ÚPD, III. zóna CHKO. V místě plánované zástavby na plochách 45-54 se nachází biotop T1.1 s výskytem běžných druhů. V místě je znám problém s nedostatkem vody a problém s napojením na kanalizační síť. Doporučujeme sloučit návrhy pod jeden záměr a podrobně zvážit technické možnosti výstavby rodinných domů v této lokalitě.



krajinný ráz


hluková situace

půda



ovzduší

plocha /ha/

návrh využití

druh pozemku

PPČ

lokalita


U.51

1329/2

ostatní

BV

0,062

-1 RD,

-

--

0

0

0

0

-

U.52

242

TTP

BV

1 468

-1 RD, OP-lesa

-

--

-

0

0

0

-

98


Plocha přejata ze schválené ÚPD, III. zóna CHKO. V místě plánované zástavby na plochách 45-54 se nachází biotop T1.1 s výskytem běžných druhů. V místě je znám problém s nedostatkem vody a problém s napojením na kanalizační síť. Doporučujeme sloučit návrhy pod jeden záměr a podrobně zvážit technické možnosti výstavby rodinných domů v této lokalitě. Plocha přejata ze schválené ÚPD, III. zóna CHKO. V místě plánované zástavby na plochách 45-54 se nachází biotop T1.1 s výskytem běžných druhů. V místě je znám problém s nedostatkem vody a problém s napojením na kanalizační síť. Doporučujeme sloučit návrhy pod jeden záměr a podrobně zvážit technické možnosti výstavby rodinných domů v této lokalitě.


U.53

237/2

TTP

BV

0,086

-1 RD

-

--

-

0

0

0


krajinný ráz


hluková situace

půda



ovzduší

plocha /ha/

návrh využití

druh pozemku

PPČ

lokalita



-


-

--

-

0

0

0

-


U.54

292/1

TTP

BV

-lokality 45-54 = 24 RD respektovat územní studii 0,982 projednanou se Správou CHKO, v návrhu ÚP sloučit pod jeden kód

U.56

302/4

TTP

BV

0,157

-1 RD, OP-lesa

-

-

-

0

0

0

-


U.69

305/1

TTP

BV

0,074

-1 RD

-

-

-

0

0

0

-


99


-1 RD,

1338/4

ostatní

750/3

TTP

1361/2

ostatní

750/1

TTP

1338/5

ostatní

755/3

TTP

1403

ostatní

733/2

TTP

1358

ostatní

209


208


1.1

1.2

728

TTP

738/4

TTP

729/3

TTP

738/3

TTP

OK+ DS

0,420

- parkoviště, služby a dopravní úprava (u kapličky)

-

-

-

0

0

--

--

-

--

-


0,084

krajinný ráz

BV


plocha /ha/

zahrada

hluková situace

návrh využití

308/2

půda

druh pozemku

U.71


PPČ


ovzduší

lokalita


0

-


-

Plocha přejata ze schválené ÚPD, III. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny. Přes očekávané střední vlivy na ovzduší a hlukovou situaci lze doporučit k realizaci.

-

Tento záměr není v současnosti schválen., III. zóna CHKO. Východní část plochy leží v mozaice antropogenních biotopů X7, X6 a X12, JZ část v mozaice biotopů vlhkých pcháčových luk T1.5 s výskytem Dactylorhiza majalis /ohrožený druh, kategorie C3 dle Červeného seznamu flóry ČR/ a biotopu pramenišť R2.2 , jižní cíp plochy leží v mozaice biotopů T1.2 a T2.3B, SZ část v biotopu T1.2. Plocha navíc poměrně výrazně vybíhá do volné, doposud nezastavěné krajiny. V souladu s názorem zpracovatele konceptu doporučujeme danou plochu do návrhu ÚP nezapracovat.

0

Pozn.projektanta:

OK

1 065

tento záměr, obsažený původně ve změně č.1 ÚP , doporučuje projektant nadále pro nevhodnost nepreferovat.

100

--

--

-

--

-

--





krajinný ráz

113/1


TTP

hluková situace

489/7

půda

ostatní


1399


ovzduší

TTP

plocha /ha/

489/6

návrh využití

2.1

druh pozemku

1.5

PPČ

lokalita


BV

0,130

-1 RD, OP - hřbitov

-

-

-

0

0

0

-


-

0,055

-realizace bytů v objektu kulturního domu – adaptace (částečná změna funkce)

0

0

0

0

0

0

0


-

-

-

0

0

0

-


-

-

0

0

0

0

-


0,348

-2-3 RD- umístění objektů v mezilehlém území silnic III/29032 a III/29035. OP-lesa

-

-

-

0

0

0

-


0,106

1RD- vymezení zastavitelné plochy v dolní polovině pozemku při stávající silnici III/29035.

-

-

-

0

0

0

-


2.2

121/2

TTP

BV

0,038

2.4

87/1

ostatní

BV

0,102

226/7

TTP

226/6

TTP

226/1

TTP

1389

ostatní

2.5

2.6

234/1

TTP

BV

BV

-1 RD -umístění při silnici III/29032, do OP lesa ve vzdálenosti 25 m. Umístění objektu mimo skalnatou plochu a strmý svah. -1RD-umístění při stávající komunikaci s podmínkou výjimky OP lesa 25 m. OP-lesa, OP – vedení VN

101



219/4

ostatní

219/6

ostatní

1395/10

ostatní

196


731/2

TTP

732/2

ostatní


ostatní

krajinný ráz

219/3


TTP

hluková situace

219/1

BV

0,052

1RD- vymezení zastavitelné plochy při stávající silnici III/29034, mimo OP VN 35 kV a trafostanice T 800 Malý Semerink, OP – vedení VN

-

-

0

0

0

0

-


BV

-1 RD-vymezení zastavitelné plochy při silnici III/29022, 0,186 odstup od silnice cca 8 m. V sousedství stávajícího RD mimo OP-lesa

-

-

-

0

0

0

-


BV

0,122

-druha část je na katastru Loučná

-

-

0

0

0

0

-


0,061

služby, spojitost s lyžařským areálem Severák (projektant doporučuje tento záměr upřesnit)

-

-

-

-

-

-

-


návrh využití

druh pozemku TTP

půda

2.27

682/2


2.9

ostatní


ovzduší

2.8

885/1

plocha /ha/

2.7

PPČ

lokalita


OK

102




krajinný ráz


TTP

hluková situace

486/8

půda

TTP


653/3


ovzduší

TTP

plocha /ha/

653/4

návrh využití

2,35

druh pozemku

2.3

PPČ

lokalita


OS

0,724

-sportovní hřiště

0

0

-

-

+

0

-


BV

0,007

-garáž u rod. domu,- OP hřbitov

0

-

-

-

0

0

-


103




krajinný ráz


hluková situace

půda


ovzduší


plocha /ha/

návrh využití

druh pozemku

PPČ

lokalita

Tab. 25: Vyhodnocení nově navrhovaných ploch v k.ú. Janov nad Nisou

N.2

97/1

ostatní

BV

0,080

-1 RD, OP-lesa

-

-

0

0

0

-

-

N.3

434

TTP

BV

0,073


-

-

-

0

0

-

-

N.13

260/3

TTP

BV

0,125

-1 RD

-

-

-

0

0

-

-

N.17

821/1

TTP

BV

0,113

-1 RD, OP-lesa, OP – vedení VN

-

-

-

0

0

-

-

104

možný střet s ochranou přírody a krajiny (výskyt konkrétních biotopů, zvláště chráněných druhů, zásah do VKP, zonace CHKO aj.) většina území leží v náletu dřevin biotopu X12, JV cíp v biotopu T2.3B druhově chudý porost, IV. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny. většina území leží v mozaice biotopů (T1.2 60 %, X12 10% a T2.3B 30 %), Z cíp území leží v mozaice antropogenních biotopů: X1 90 %, X12 10 %), III. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny. severní polovina území leží v mozaice antropogenních biotopů (X13 60 %, X1 40%), jižní polovina území v přírodní mozaice (T1.1 60 %, T2.3B 40 % - oba biotopy s výskytem běžných druhů), III. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny. území leží v mozaice biotopů (T1.1 70 % - degradovaný, inklinace k X5 a T2.3B 30 % s výskytem běžných druhů), III. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny.


N.21

N.23

486/2 0

TTP

BV

0,049


-

-

-

0

0

-


krajinný ráz


hluková situace

půda


ovzduší


plocha /ha/

návrh využití

druh pozemku

PPČ

lokalita


-

Plocha byla v průběhu procesu hodnocení SEA zpracovatelem konceptu ÚP zrušena, nejsou proto navrhována další doporučení z hlediska ochrany životního prostředí.

105

možný střet s ochranou přírody a krajiny (výskyt konkrétních biotopů, zvláště chráněných druhů, zásah do VKP, zonace CHKO aj.) většina území leží v antropogenním biotopu X1, sev. výběžek území v porostu T1.1, který je negativně ovlivněn okolní zástavbou, IV. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny. střední část území leží v biotopu X12, v tomto místě se nachází malá průtočná vodní nádrž, lze zde očekávat výskyt některých zvláště chráněných druhů živočichů např. čolků, Z část leží v mozaice biotopů (T1.1 70 % a T1.2 30 % -luční porosty s výskytem Phyteuma nigrum /kategorie C3 dle Červeného seznamu flóry ČR/, v současnosti luční plochy zarůstají náletem dřevin X12), vých. část území leží v biotopu T1.5 - druhově chudý porost s výskytem běžných druhů, taktéž zarůstá náletem dřevin - X12, III. zóna CHKO. Plocha je navíc pohledově exponovaná a nachází se ve značně svažitém terénu.


krajinný ráz


hluková situace

půda


ovzduší


plocha /ha/

návrh využití


-

většina území leží v mozaice přírodních biotopů (T1.1 70 %, T1.2 30 %) - luční porosty s výskytem Phyteuma nigrum /kategorie C3 dle Červeného seznamu flóry ČR/, v současnosti zarůstající náletem dřevin - X12, V cíp území leží v antropogenním biotopu X1, III. zóna CHKO. Plocha je navíc pohledově exponovaná. Před případnou budoucí realizací výstavby na dané ploše je nezbytné provést botanický průzkum lokality ve vegetační sezóně, dle výsledků upravit rozsah a umístění staveb, případně jejich vypuštění. Dále doporučujeme rozsah a technické řešení zástavby přizpůsobit ochraně místního krajinného rázu.

ostatní

N.23/1

BV

1039/ 4


1039/ 2

druh pozemku

PPČ

lokalita


0,204

- 2 RD-sloučeno s N.23/2, OP – vedení VN

-

TTP

106

-

-

0

0

--


1038/ 4

BV

0,463

-1 RD, původní označení N.23, OP-lesa

-

107

-

0

0

0

krajinný ráz


hluková situace

půda


ovzduší

plocha /ha/

návrh využití

druh pozemku ostatní


--


N.23/2

PPČ

lokalita

Tab. 25: pokračování možný střet s ochranou přírody a krajiny (výskyt konkrétních biotopů, zvláště chráněných druhů, zásah do VKP, zonace CHKO aj.)

-

většina území leží v mozaice přírodních biotopů (T1.1 70 %, T1.2 30 %) - luční porosty s výskytem Phyteuma nigrum /kategorie C3 dle Červeného seznamu flóry ČR/, v současnosti zarůstající náletem dřevin - X12, V cíp leží v biotopu X9A a JV cíp v biotopu X1, III. zóna CHKO. Plocha je navíc pohledově exponovaná. Před případnou budoucí realizací výstavby na dané ploše je nezbytné provést botanický průzkum lokality ve vegetační sezóně, dle výsledků upravit rozsah a umístění staveb, případně jejich vypuštění. Dále doporučujeme rozsah a technické řešení zástavby přizpůsobit ochraně místního krajinného rázu.



krajinný ráz


hluková situace

půda


ovzduší


plocha /ha/

návrh využití

druh pozemku

PPČ

lokalita


N.34

348/1

TTP

BV

0, 430

-2 RD, OP-lesa

-

-

-

0

0

-

-

N.35

1354/ 10

TTP

OK

0,278

-přidaná parcela pouze pro kiosek u RD

0

-

-

0

0

0

0

108


většina území leží v biotopu T 1.2 (degradovaný porost s přechodem do nitrofilní vegetace), v západní části prochází úzký pruh biotopu T1.5 jedná se o druhově pestrý pás vegetace, v jihozápadním cípu plochy na něj navazuje porost s výskytem podmáčeného biotopu kategorie R1.4 s výskytem např. Chrysosplenium oppositifolium /kategorie C4 dle Červeného seznamu flóry ČR/, jižní okraj leží v mozaice antropogenních biotopů biotopů (X1 80 % a X12 10%), III. zóna CHKO. Před případnou budoucí realizací výstavby na dané ploše je nezbytné provést botanický průzkum lokality ve vegetační sezóně, dle výsledků upravit rozsah a umístění staveb, případně jejich vypuštění. území leží v biotopu X1, III. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny.


N.42

N.43

ostatní

354

ostatní

519/5

zastav. pl. ostatní

519/7

TTP

727/5

TTP

488

BV

0,230

-1 RD

OK

0,157

-penzion, OP-lesa

OK

0,152

-penzion



0

0

0

--

-

-

-

-

0

0

0

-

-

-

-

-

0

0

-

109

krajinný ráz

-

hluková situace

-

Přibližně polovina plochy leží v biotopu T2.3B, který je v současnosti od okrajů zarůstán nálety dřevin X12, SV část území leží v mozaice antrop. biotopů (60 % X1, 40 % X12), malá ploška v SV části zasahuje do biotopu T1.5 s výskytem Dactylorhiza fuchsii /kategorie C4 dle Červeného seznamu flóry ČR/, III. zóna CHKO. Plocha je pohledově exponovaná. Před případnou budoucí realizací výstavby na dané ploše je nezbytné provést botanický průzkum lokality ve vegetační sezóně, dle výsledků upravit rozsah a umístění staveb, případně jejich vypuštění. Dále doporučujeme rozsah a technické řešení zástavby přizpůsobit ochraně místního krajinného rázu.

půda


ovzduší


plocha /ha/

návrh využití

druh pozemku

588/5


N.38

PPČ

lokalita

Tab.25: pokračování

většina území se nachází v biotopu X1, SZ cíp v biotopu X9A, IV. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny. celé území se nachází v biotopu X1, III. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny.


732/2

OK

0,122

-penzion

--

110

-

0

0

0

krajinný ráz


hluková situace

půda


ovzduší


plocha /ha/

návrh využití

druh pozemku ostatní

--


N.44

PPČ

lokalita

Tab. 25 pokračování možný střet s ochranou přírody a krajiny (výskyt konkrétních biotopů, zvláště chráněných druhů, zásah do VKP, zonace CHKO aj.)

-

většina území se nachází v mozaice biotopů (X1 60 %, X12 10 %, T1.1 30 % - s výskytem běžných druhů), Z část území leží v mozaice přírodních biotopů (T1.5 60 %, T1.6 40 % druhově bohatá mozaika s výskytem Dactylorhiza majalis /ohrožený druh dle zákona o ochraně přírody a krajiny, kategorie C3 dle Červeného seznamu flóry ČR/ a D. fuchsii /C4 dle Červeného seznamu/ a Phyteuma nigrum /C3 dle Červeného seznamu/), Z cíp území leží v biotopu T1.5 druhově bohatý porost s výskytem Dactylorhiza majalis /ohrožený druh dle zákona, C3 dle Červeného seznamu/ a D. fuchsii /C4 dle Červeného seznamu/. V bezprostřední blízkosti plochy se nachází prameniště, III. zóna CHKO. Před případnou budoucí realizací výstavby na dané ploše je nezbytné provést botanický průzkum lokality ve vegetační sezóně, dle výsledků upravit rozsah a umístění staveb, případně jejich vypuštění. Vhodné je návrhovou plochu ze západní strany zmenšit.


zastav. pl. zastav. pl. zastav. pl. zastav. pl. TTP

305/2

zastav. pl. TTP

292/4

TTP

292/3

zahrad a

709

-penzion („wellness“)

-

-

-

-

-

-

-

území leží v antrop. biotopu X1, IV. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny.

OK

0,484

-penzion, OP-lesa

-

-

-

-

-

-

-

území leží v antrop. biotopu X1, IV. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny.

plocha /ha/ 0,155

návrh využití


290/2

krajinný ráz

99/1


ostatní

99/2

hluková situace

302/2

303

N.48

TTP

80/2

99/3

OK

zahrad a zastav. pl. zastav. pl. zastav. pl.

770

půda

232/2


N.47

ovzduší

80/1


232/1

druh pozemku

PPČ

lokalita


111




půda

hluková situace


krajinný ráz


OK

0,084

-součást předchozího záměru-(vodní plocha)

0

+

-

0

0

+

+

460

zastav. pl.

OK

0,105

-penzion, OP-lesa

-

-

-

-

-

-

-

883/4

TTP

plocha /ha/

TTP

návrh využití

234/3

druh pozemku

ovzduší

N.50


N.49

PPČ

lokalita


N.54

1170/ 1

ostatní

BV

0,213

-1 RD, OP-lesa

-

-

0

0

0

0

-

N.57

588/8

TTP

BV

0,707


-

-

-

0

0

--

-

112

možný střet s ochranou přírody a krajiny (výskyt konkrétních biotopů, zvláště chráněných druhů, zásah do VKP, zonace CHKO aj.) území leží v biotopu X1, IV. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny. území leží v biotopu X1, IV. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny. severní polovina území leží v biotopu X12, J polovina území v mozaice biotopů (X7 70 %, T1.5 30 % - s výskytem běžných druhů), III. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny. většina území leží v biotopu T2.3B, který v současnosti zarůstá náletem, SV okraj území leží v mozaice antrop. biotopů (X1 60 %, X12 40 %), III. zóna CHKO. Plocha je pohledově exponovaná. Doporučujeme rozsah a technické řešení zástavby přizpůsobit ochraně místního krajinného rázu.



krajinný ráz


hluková situace

půda


ovzduší


plocha /ha/

návrh využití

druh pozemku

PPČ

lokalita


N.59

1036/ 1

TTP

BV

0,493

-1 RD – u silnice, OP-lesa

-

-

-

0

0

--

-

N.65

1036/ 2

ostatní

BV

0,207

-1 RD, OP-lesa

-

-

-

0

0

--

-

113

možný střet s ochranou přírody a krajiny (výskyt konkrétních biotopů, zvláště chráněných druhů, zásah do VKP, zonace CHKO aj.) většina území leží v biotopu T1.2 s udávaným výskytem Phyteuma nigrum /C3 dle Červeného seznamu flóry ČR/, který v současnosti zarůstá Galeopsis sp., sev. okraj území leží v biotopu T1.2, který v současnosti zarůstá kerblíkem lesním. III. zóna CHKO. Plocha je navíc pohledově exponovaná. Před případnou budoucí realizací výstavby na dané ploše je nezbytné provést botanický průzkum lokality ve vegetační sezóně, dle výsledků upravit rozsah a umístění staveb, případně jejich vypuštění. Dále doporučujeme rozsah a technické řešení zástavby přizpůsobit ochraně místního krajinného rázu. většina území leží v biotopu T1.2 s udávaným výskytem Phyteuma nigrum /C3 dle Červeného seznamu flóry ČR/, který v současnosti zarůstá Galeopsis sp., III. zóna CHKO. Plocha je navíc pohledově velice exponovaná. Před případnou budoucí realizací výstavby na dané ploše je nezbytné provést botanický průzkum lokality ve vegetační sezóně, dle výsledků upravit rozsah a umístění staveb, případně jejich vypuštění. Dále doporučujeme rozsah a technické řešení zástavby přizpůsobit ochraně místního krajinného rázu.



krajinný ráz


hluková situace

půda



ovzduší

plocha /ha/

návrh využití

druh pozemku

PPČ

lokalita


N.76

356/8

TTP

BV

0,124


-

-

-

0

0

-

-

N.78

247/1

TTP

BV

0,167

-1 RD

-

-

-

0

0

-

-

114

možný střet s ochranou přírody a krajiny (výskyt konkrétních biotopů, zvláště chráněných druhů, zásah do VKP, zonace CHKO aj.) JV část území leží na mozaice (T1.2 80 %, kde je udáván výskyt Meum athamanticum /ohrožený druh dle zákona o ochraně přírody a krajiny, kategorie C4 dle Červeného seznamu/ a T2.3B 20% s běžnými druhy), SZ část plochy se vyskytuje v mozaice antrop. biotopů (60 % X12, 40 % X1). III. zóna CHKO. Před případnou budoucí realizací výstavby na dané ploše je nezbytné provést botanický průzkum lokality ve vegetační sezóně, dle výsledků upravit rozsah a umístění staveb, případně jejich vypuštění. území se nachází v biotopu T2.3B, okraje přechází v T1.2, druhově poměrně pestrý porost, který v současné době není sečen, lze tedy očekávat jeho postupnou degradaci a zarůstání. Bez významnější kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny.


N.82

TTP

1045/ 3

ostatní

1040/ 1

TTP

BV

BV

0,150

0,478


-1 RD – u silnice

-

-

115

-

-

-

-

0

0

0

0

krajinný ráz


hluková situace

půda


ovzduší

plocha /ha/

návrh využití

druh pozemku

1047


--

--


N.81

PPČ

lokalita


-

území leží v biotopu T1.2 s udávaným výskytem Phyteuma nigrum /C3 dle Červeného seznamu/, který v současnosti zarůstá Galeopsis sp. Plocha je navíc pohledově velice exponovaná. Před případnou budoucí realizací výstavby na dané ploše je nezbytné provést botanický průzkum lokality ve vegetační sezóně, dle výsledků upravit rozsah a umístění staveb, případně jejich vypuštění. Dále doporučujeme rozsah a technické řešení zástavby přizpůsobit ochraně místního krajinného rázu.

-

Záp. část území leží v mozaice (T1.1 50 %, T1.2 30 % a T2.3B 20% - s výskytem běžných druhů), S okraj leží v mozaice (T2.3B 60 % - zarůstá Anthriscus sylvestris a T1.1 40 %), V cíp zasahuje do biotopu X1, III. zóna CHKO. Plocha je pohledově exponovaná. Doporučujeme rozsah a technické řešení zástavby přizpůsobit ochraně místního krajinného rázu.



krajinný ráz


hluková situace

půda



ovzduší

plocha /ha/

návrh využití

druh pozemku

PPČ

lokalita


N.83

1041/ 1

TTP

BV

0,119

-1 RD – u silnice

-

-

-

0

0

--

-

N.85

1052/ 1

ostatní

BV

0,288


-

-

0

0

0

--

-

N.99

486/1 6

TTP

BV

0,055

3 RD, změna funkce pro návrh -> BV, OP - hřbitov

-

-

-

0

0

0

-

116

možný střet s ochranou přírody a krajiny (výskyt konkrétních biotopů, zvláště chráněných druhů, zásah do VKP, zonace CHKO aj.) většina území leží v mozaice přírodních biotopů (T1.1 50 %, T1.2 30 %, T2.3B 20% - s výskytem běžných druhů), SV okraj leží taktéž v mozaice (T2.3B 60 % - zarůstá Anthriscus sylvestris a T1.1 40 %), SZ okraj leží v biotopu T2.3B s výskytem běžných druhů, III. zóna CHKO. Plocha je pohledově exponovaná. Doporučujeme rozsah a technické řešení zástavby přizpůsobit ochraně místního krajinného rázu. většina území leží v mozaice přírodních biotopů (T2.3B 70 % a T1.1 30 % - jedná se o pastvinu s výskytem běžných druhů), JV cíp leží v biotopu T2.3B s výskytem běžných druhů, III. zóna CHKO. Navržená plocha bydlení nenavazuje na současnou zástavbu, pohledově exponovaná. Doporučujeme rozsah a technické řešení zástavby přizpůsobit ochraně místního krajinného rázu. území leží v biotopu X1, IV. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny.



krajinný ráz


hluková situace

půda



ovzduší

plocha /ha/

návrh využití

druh pozemku

PPČ

lokalita


N.110

74/1

TTP

BV

0,106

-1 RD

-

-

0

0

0

0

-

N.113

441

ostatní

BV

0,167

-1 RD, OP-lesa

-

-

0

0

0

0

-

N.114

550/1

ostatní

BV

0,214

-1 RD, OP-lesa

-

-

0

0

0

0

-

646 N.123

N.127/A

603

zastav. pl. zastav. pl.

325/1

ostatní

1020/ 3

TTP

možný střet s ochranou přírody a krajiny (výskyt konkrétních biotopů, zvláště chráněných druhů, zásah do VKP, zonace CHKO aj.) Vých. část území leží v antrop. biotopu X1, JZ část v porostu náletových dřevin - X12, SZ část v biotopu T1.1, který od odkrajů zarůstá nitrofilnějšími druhy, IV. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny. většina území leží v biotopu X1, SV cíp v X12, IV. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny. Záp. část území leží v biotopu X12, V část v mozaice (T1.1 60 %, T1.5 40 % - degradovaný biotop, inklinuje k X7), IV. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny.

VS

0,222

-1 RD

-

-

0

-

-

-

-

Vých. část území leží v biotopu X1, Z část v biotopu X7, IV. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny.

BV

0,177

- 2 RD, OP-lesa, OP – vedení VN

-

-

0

0

0

0

-

území leží v biotopu X12, III. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny.

117


krajinný ráz


0,075


BV

hluková situace

ost

půda

ost


898/1 2


ovzduší

zahrad a

plocha /ha/

898/5

návrh využití

druh pozemku

N.128/A

PPČ

lokalita


- 1 RD

-

-

0

0

0

0

-

898/1 3

356/9

TTP

N.129/A

N.200

356/1 9

zahrad a

825

TTP

BV

0,207

-1 RD, OP-lesa, OP – vedení VN

-

-

-

0

0

--

-

BV

0,148


-

-

-

0

0

--

-

118


území leží v biotopu X1, IV. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny.

většina území leží v mozaice (T1.2 80 % s udávaným výskytem Meum athamanticum /ohrožený druh dle zákona, C4 dle Červeného seznamu/ a T2.3B 20 %), SV část území leží v mozaice antrop. biotopů (X1 40 % a X12 60 %), většina plochy leží ve III. zóně CHKO. Před případnou budoucí realizací výstavby na dané ploše je nezbytné provést botanický průzkum lokality ve vegetační sezóně, dle výsledků upravit rozsah a umístění staveb, případně jejich vypuštění. území se nachází v biotopu X5, III. zóna CHKO, návrhovaná plocha bydlení nenavazuje na současnou zástavbu a nachází se ve volné krajině. Doporučujeme rozsah a technické řešení zástavby přizpůsobit ochraně místního krajinného rázu.



krajinný ráz


hluková situace

půda


ovzduší


plocha /ha/

návrh využití

druh pozemku

PPČ

lokalita

Tab. 25: pokračování možný střet s ochranou přírody a krajiny (výskyt konkrétních biotopů, zvláště chráněných druhů, zásah do VKP, zonace CHKO aj.) většina území se nachází v mozaice přírodních biotopů (T1.2 60 %, T1.1 40 % - poměrně zachovalé luční porosty), S část území leží taktéž v mozaice (T1.1 50 %, T1.2 30 %, T2.3B 20% - s výskytem běžných druhů), III. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny. území se nachází v mozaice antrop. biotopů X1 a X12, III. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny. území leží v biotopu X1, IV. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny.

N.201

979

TTP

BV

0,177

-1 RD – u silnice

-

-

-

0

0

0

-

N.202

320/2 0

ost

BV

0,123

- 1 RD, OP-lesa

-

-

0

0

0

0

-

N.203

6/1

TTP

BV

0,007

změna fce pro návrh -> BV, spojeno s N.207, OP hřbitov

-

-

-

0

0

0

-

56/8

TTP

OS

-přidané parcely 56/8, 56/39 0,209 – rozšíření plochy stávajícího hřiště, - OP-lesa

-

-

-

0

0

0

-

většina území se nachází v biotopu X1, SZ cíp v X12, Z cíp v X10, IV. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny.

56/39

ostatní

476

zast.

BV

0,015

-

-

0

0

0

0

-

území se nachází v biotopu X1, IV. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny.

N.206

N.208

119



krajinný ráz


hluková situace

půda



ovzduší

plocha /ha/

návrh využití

druh pozemku

PPČ

lokalita


N.209

1033/ 1

ost

BV

0,115

- 1 RD, OP-lesa

-

-

0

0

0

--

-

N.210

1205/ 1

TTP

BV

0,100

- 1 RD, OP-lesa

-

-

0

0

0

--

-

N.211

1163/ 1

TTP

BV

0,130

- 1 RD

-

120

-

-

0

0

0

-

možný střet s ochranou přírody a krajiny (výskyt konkrétních biotopů, zvláště chráněných druhů, zásah do VKP, zonace CHKO aj.) většina území se nachází v biotopu X7, s náletem X12, Z část území v X9A - jedná se o výsadbu na okraji sousedního pozemku, III. zóna CHKO. Plocha je pohledově exponovaná. Doporučujeme rozsah a technické řešení zástavby přizpůsobit ochraně místního krajinného rázu. většina území se nachází v mozaice přírodních biotopů (T2.3B 70 %, T1.1 30 % - v současnosti slouží jako pastvina), S cíp leží v biotopu X12, III. zóna CHKO. Navrhovaná plocha bydlení ne zcela navazuje na okolní zástavbu. Doporučujeme rozsah a technické řešení zástavby přizpůsobit ochraně místního krajinného rázu. území leží v mozaice biotopů (X1 30 %, T1.1 70 % - degradovaný porost, negativně ovlivněný okolní zástavbou, zarůstá nitrofilními druhy), III. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny.


TTP

410

TTP

N.214

N.215

N.217

BV 116

TTP

491/5

NZz

491/1

ost

491/3

TTP

591

zastav.

615/1

NL

618

NL

627/1

NL

558/1

NL

612/3

NL

594/6

NL

594/9

NL

632/1

NL

644

NL

- 1 RD, OP-lesa

-

-

-

0

0

krajinný ráz


hluková situace

půda


ovzduší

plocha /ha/ 0,262


-


411/1

návrh využití

druh pozemku

PPČ

lokalita


-

většina území leží v mozaice biotopů (X1 60 %, X5 40 %), V část leží v biotopu T1.2 - s udávaným výskytem Gentiana asclepiadea /ohrožený druh dle zákona, kategorie C4 dle Červeného seznamu/, III. zóna CHKO. Před případnou budoucí realizací výstavby na dané ploše je nezbytné provést botanický průzkum lokality ve vegetační sezóně, dle výsledků upravit rozsah a umístění staveb, případně jejich vypuštění.

-

území leží v biotopu X1, IV. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny. Přes očekávané střední vlivy na ovzduší a hlukovou situaci lze doporučit k realizaci.

--

problematika navržených ploch sjezdovek a lanovek je podrobněji diskutována v textové části SEA, včetně návrhu konkrétních doporučení pro eventuální budoucí realizaci

-součást koncepce sjezd. tratí, OKP

OS

0,388

1 477

- vícepodlažní parkoviště pro 300 os.aut s komerční vybaveností

-součást koncepce sjezd. tratí vč. trasy a stanice sedačkové lanovky,na východ od centra

--

0

121

--

0

-

0

--

-

--

+

-

-


TTP

1437/6

TTP

1435


0,188

krajinný ráz

-

Plocha přejata ze schválené ÚPD, III.zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny.

hluková situace

0,199

půda

-

Plocha přejata ze schválené ÚPD, IV.zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny.

zahrada

1481/1

TTP

1481/3

TTP

-9 RD -respektovat územní studii projednanou se Správou CHKO

1437/11 TTP 1437/7


-



ovzduší


plocha /ha/


1480/3

návrh využití

druh pozemku

PPČ

lokalita

Tab. 26: Vyhodnocení ploch převzatých z původního ÚP v k.ú. Loučná n. N.

TTP

-

-

-

0

0

0

1437/12 TTP

U.26

U.27

1437/8

ostatní

1419/7

TTP

1435 347/1

zahrada zastav. pl. a nádvoří

1491/2

TTP

1491/1

TTP

1476/7 U.28

BV

1 241 -1 RD

BV

ostatní

1476/10 ostatní

-1 RD, OP-lesa BV

122

-

-

-

-

-

0

0

0

0

0

0

0


TTP

1597

TTP

1594/8

TTP

1594/8

TTP

1754

ostatní

1754

ostatní

1598/5

TTP

1598/4

TTP

1598/2

TTP

1590/3

TTP

-

-

-

0

0

krajinný ráz


hluková situace

půda


ovzduší


plocha /ha/

-11 RD - respektovat územní studii, projednanou s CHKO OP-lesa

0


1594/7

návrh využití

druh pozemku

PPČ

lokalita


-


-


-


-


1590/14 zahrada U.30

1589/1

TTP

BV

1 806

1596/12 TTP U.31

U.32

1596/13 TTP

1609/2

TTP

1609/4

TTP

ZV

1620

ostatní

BV

0

0

0

-

-

-

0

0

0

1 156 -1 RD, OP-lesa

U.34

-

0,083 - na stavbu existuje územní rozhodnutí

BD

-

-

0,084

123

-

0

0

0

0


1612/1

TTP

1627

TTP

VS

U.73


-

0,170

Plocha přejata ze schválené ÚPD, většina plochy leží ve IV.zóně CHKO, jižní část ve III. zóně CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny.

-


ovzduší

krajinný ráz

0,129

OP-lesa U.38

hluková situace

-


půda

0,087

TTP -

U.37


-




plocha /ha/


1610/5

návrh využití

druh pozemku

PPČ

lokalita


577/1

ostatní

1379/5

TTP

1737/8

ostatní

1380/4

TTP

1379/2

TTP

VS

-

-1 RD, OP-lesa BV

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0

-

-

0

-

-

0

1376/13 TTP

1.4

1376/4

ostatní

1376/8

ostatní

1737/4

ostatní

-1 RD, BV

-

0,103

124

-

0

0

0

0


krajinný ráz


hluková situace

půda


ovzduší



1376/3

plocha /ha/

druh pozemku návrh využití

PPČ

lokalita


-


-


TTP

1376/13 TTP

2.9

1376/4

ostatní

1376/8

ostatní

1737/4

ostatní

1376/3

TTP vodní plocha

1376/6

BV

0,484

/druha část na katastru Janov/

-

-

-

0

0

-

1376/15 ostatní 1376/3

TTP

1376/13 TTP 1376/4 1627

TTP

577/1

ostatní

577/39

ostatní

1627 577/40

TTP

647/1

ostatní zastav. pl. a nádvoří zastav. pl. a nádvoří

577/39

ostatní

647/2

2.26

ostatní

1627

TTP

-1 RD, OP-lesa

BV

-

0,125

125

-

-

0

0

0


N.52

N.53

TTP

353

zastav. pl.


1585

krajinný ráz

ostatní


1590/5

hluková situace

TTP

půda

1584/5


ostatní

ovzduší

1494


TTP

plocha /ha/

1496/1

návrh využití

druh pozemku

N.51

PPČ

lokalita

Tab. 27: Vyhodnocení nově navrhovaných ploch v k.ú. Loučná

BV

0,168

-1 RD

-

-

-

0

0

0

-

BV

0,094

-1 RD, OP-lesa

-

-

-

0

0

0

-

BV

0,265

-1 RD

-

-

-

0

0

0

-

126

možný střet s ochranou přírody a krajiny (výskyt konkrétních biotopů, zvláště chráněných druhů, zásah do VKP, zonace CHKO aj.) většina území se nachází v mozaice přírodních biotopů (T2.3B 60 % a T1.1 40 % - s výskytem běžných druhů), Z cíp území taktéž v mozaice (T1.1 10 % - běžné druhy, X1 80 % a X12 10 %), SV cíp v mozaice (X1 90 % a T1.1 10 % - běžné druhy), III. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny. území leží v prostoru biotopu X12, v bezprostřední blízkosti se nachází mozaika lesních biotopů (L2.2B 60 % a L4 - běžné druhy), III. zóna CHKO. Realizací výstavby v této navrhované ploše může dojít k zasáhu do okraje lesa (z dostupných podkladů není zcela zřejmé). Bez významnější kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny. většina území se nachází v mozaice (T1.1 10 % - běžné druhy, X1 80 % a X12 10 %), JV část území se nachází taktéž v mozaice (T2.3B 60 % a T1.1 40 % - s výskytem běžných druhů), III. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny.



krajinný ráz


hluková situace

půda


ovzduší


plocha /ha/

návrh využití

druh pozemku

PPČ

lokalita


N.55

1376/2

ostatní

BV

0,136

-1 RD

-

-

0

0

0

--

-

N.64

1476/1

ostatní

BV

0,108


-

-

0

0

0

0

-

N.71

1484

TTP

BV

0,066

-1 RD

-

-

-

0

0

0

-

127

možný střet s ochranou přírody a krajiny (výskyt konkrétních biotopů, zvláště chráněných druhů, zásah do VKP, zonace CHKO aj.) většina území leží v biotopu T1.5, který je v současnosti extenzivně spásán koňmi, S okraj zasahuje do biotopu T1.6, který se táhne úzkým pruhem podél vodoteče, J okraj zasahuje do mírně degradované mozaiky přírodních biotopů (T2.3B 70 % a T1.2 30 %), IV. zóna CHKO. Plocha se nachází v náročném podmáčeném terénu. Doporučujeme zvážit případné zmenšení plochy ze severní strany. většina plochy leží v biotopu T1.1 - poměrně kvalitní porost, avšak s výskytem běžných druhů, SZ cíp leží v mozaice biotopů (T1.1 10 % - běžné druhy a X1 90 %), SZ cíp leží v mozaice přírodních biotopů (T2.3B 50 % a T1.1 50 % nesečené plochy s výskytem běžných druhů), III. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny. většina území se nachází v mozaice T1.1 60 % a X12 40 %, SZ cíp taktéž v mozaice (X1 80 %, T1.1 10 % - běžné druhy a X12 10 %), IV. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny.



krajinný ráz


hluková situace

půda


ovzduší


plocha /ha/

druh pozemku návrh využití

PPČ

lokalita


N.103

1610/1

TTP

TI

0,544

-přečerpávací stanice, OP-lesa

0

0

-

0

0

0

-

N.118

1399

ostatní

OS

0,140

-dětské hřiště a odpočinkové plochy

0

0

0

0

+

0

0

N.205

1414/5

zahrada

BV

0,110

-1 RD, OP-lesa

-

-

-

0

0

0

-

128

možný střet s ochranou přírody a krajiny (výskyt konkrétních biotopů, zvláště chráněných druhů, zásah do VKP, zonace CHKO aj.) většina území se nachází v biotopu X1, S část v mozaice biotopů (X1 80 %, T1.1 10 % běžné druhy a X12 10 %), IV. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody. většina území se nachází v biotopu X1 a S cíp v X12, III. zóna CHKO. Dětské hřiště v této lokalitě již stojí. Doporučujeme sladit zákres plochy s vedením lokálního biokoridoru (LBK). většina území se nachází v biotopu X12, vs přechodem do biotopu X9A, S cíp leží v biotopu X1, IV. zóna CHKO. Bez zjevné kolize se zájmy ochrany přírody a krajiny.


Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele oznámení a osob, které se podílely na zpracování vyhodnocení koncepce: Zpracovatelka vyhodnocení: Ing. Pavla Žídková, Polní 293, 747 62 Mokré Lazce, tel. 777 807 191, e-mail: [email protected] Osvědčení č.j. 094/435/OPVŽP/95, prodlouženo rozhodnutím č.j. 34671/ENV/11. Ochrana přírody a krajiny: RNDr. Marek Banaš, Ph.D., tel. 605 567 905, e-mail: [email protected] Bc. Eva Jirásková Ekogroup czech s.r.o., Olomouc http://www.ekogroup.cz

Podpis zpracovatele vyhodnocení:

……………………………………………..

Datum zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí:

129

18.1.2012


Příloha č. 1 Fotodokumentace vybraných návrhových ploch Foto 1: V lesním a lučním porostu za stávajícím domem se nachází plocha BV 2.5

Foto 2: Pohled na lokality U45 – U54 zahrnující výstavbu 24 RD

130




131


Foto 5: Pohled na charakter území s navrženým umístěním horní části sjezdové tratě východního lyžařského areálu (na straně k Severáku - N.217)


132



Foto 8: Pohled do kulturního lesního porostu (biotop X9A) v místě plánovaného průseku pro záměr sjezdovky a lanovky (N.217)

133


Foto 9: Pohled do nitra kulturního lesního porostu (biotop X9A) v místě plánovaného průseku pro záměr sjezdovky a lanovky (N.217)

Foto 10: Pohled na plochu N.38

134


Foto 11: Napravo od cesty se nachází plocha N57 a N38

Foto 12: Pohled na okraj plochy N.34

135


Foto 13: Pohled na plochu N.34

Foto 14: Pohled směrem ze svahu v místě dolní části plánovaného průseku pro N.217

136


Foto 15: Pohled do svahu v místě dolní části plánovaného průseku pro N.217

Foto 16: Dolní část stávajících sjezdových tratí v navrženém západním areálu (ve směru k Bedřichovu, N.216/N.218)

137


Foto 17: Dolní část stávajících sjezdových tratí v navrženém západním areálu (ve směru k Bedřichovu, N.216/N.218)

Foto 18: pohled na severní část plochy N.23

138


Foto 19: Průtočná vodní plocha v severní části plochy N.23

Foto 20: Pohled na plochu N.23 od silnice

139


Foto 21: Pohled od silnice na plochu N23/1 a N.23/2

140

ÚZEMNÍ PLÁN JANOV NAD NISOU

Recommend Documents