ÚZEMNÍ PLÁN J A B L U N K O V

ÚZEMNÍ PLÁN

JABLUNKOV

II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

PROJEKT BYL SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉ UNIE, EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ http://www.strukturalni-fondy.cz/iop

URBANISTICKÉ STŘEDISKO OSTRAVA, s.r.o. 2015

OBSAH ÚP JABLUNKOV I.

ÚP JABLUNKOV I.A. TEXTOVÁ ČÁST (včetně doplňujících tabulek a schémat) I.B. GRAFICKÁ ČÁST I.B.a)

Výkres základního členění území

1 : 5 000

I.B.b)

Hlavní výkres

1 : 5 000

I.B.b.1) Hlavní výkres – Urbanistická koncepce I.B.b.2) Koncepce dopravy a technické infrastruktury I.B.c)

II.

Výkres veřejně prospěšných staveb

1 : 5 000

ODŮVODNĚNÍ ÚP JABLUNKOV II.A. TEXTOVÁ ČÁST (včetně doplňujících tabulek a schémat) II.B. GRAFICKÁ ČÁST II.B.a) Koordinační výkres

1 : 5 000

II.B.b) Výkres širších vztahů

1 : 100 000

II.B.c) Výkres předpokládaných záborů půdního fondu

1 : 5 000

II.B.d) Doplňující výkresy

1 : 5 000

II.B.d.1) Výkres dopravy II.B.d.2) Výkres vodního hospodářství II.B.d.3) Výkres energetiky, spojů

III.

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Přílohy: -

POSOUZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU JABLUNKOV DLE ZÁK. Č. 100/2001 Sb. VYHODNOCENÍ VLIVU ÚZEMNÍHO PLÁNU JABLUNKOV NA EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY A PTACÍ OBLASTI

II. ODŮVODNĚNÍ ÚP JABLUNKOV

Obsah textové části II.

ODŮVODNĚNÍ ÚP JABLUNKOV

II.A.

ODŮVODNĚNÍ ÚP JABLUNKOV – TEXTOVÁ ČÁST

OBSAH DOKUMENTACE

strana:

II.A.a) POSTUP POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU .....................................................................................1 II.A.b) SOULAD ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM .................................................5 A.b.1) A.b.2)

VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE .............................................. 5 VYHODNOCENÍ SOULADU SE ZÁSADAMI ÚZEMNÍHO ROZVOJE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE ................................................................................................. 6

II.A.c) SOULAD S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTOONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ .....................................................10 II.A.d) SOULAD S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ......................................................................14 II.A.e) VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ ....................................................................15 II.A.f) ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ................................16 A.f.1) A.f.2)

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .................................... 16 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK .......................................... 17

II.A.g) STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 K NÁVRHU KONCEPCE PODLE §10g ZÁKONA O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .............................19 II.A.h) SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO PODLE § 50 ODST. 5 SZ ZOHLEDNĚNO, S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY ..............................................................................20 II.A.i) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY ..............21 A.i.1) A.i.2) A.i.3) A.i.4) A.i.5)

A.i.6) A.i.7)

A.i.8) A.i.9) A.i.10) A.i.11) A.i.12) A.i.13) A.i.14)

VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ ............................................................................................ 21 ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT .. 22 URBANISTICKÁ KONCEPCE, VČETNĚ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ ................................................................ 41 KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ UMÍSŤOVÁNÍ ... 47 KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANU PŘED POVODNĚMI, REKREACI, DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN A PODOBNĚ .............................. 79 STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ............ 89 VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT ............ 95 VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNNÝCH PROSTRANSTVÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO ................................................................... 98 STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ PODLE § 50 ODST. 6 STAVEBNÍHO ZÁKONA .. 99 VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ ................................... 100 VYMEZENÍ PLOCH, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO DOHODOU O PARCELACI ................................................................................. 101 VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE ................................ 102 VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO VYDÁNÍM REGULAČNÍHO PLÁNU ............................... 103 STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ (ETAPIZACE) ............................................................... 104

URBANISTICKÉ STŘEDISKO OSTRAVA, s.r.o., ŘÍJEN 2014


A.i.15)

OBSAH DOKUMENTACE

VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB, PRO KTERÉ MŮŽE VYPRACOVÁVAT ARCHITEKTONICKOU ČÁST PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE JEN AUTORIZOVANÝ ARCHITEKT .............................................................. 105

II.A.j) VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH .................................106 II.A.k) VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH ÚZEMNÍCH VZTAHŮ .....................................................................................................................................108 A.k.1) A.k.2) A.k.3)

ŠIRŠÍ VZTAHY ............................................................................................................................ 108 ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ VAZBY .......................................................................................................... 109 VAZBY OBCE NA VEŘEJNOU TECHNICKOU INFRASTRUKTURU......................................... 109

II.A.l) VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ ÚP ............................................................112 II.A.m) VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE, S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ ..116 II.A.n) VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA .............117 A.n.1) A.n.2) A.n.3) A.n.4) A.n.5) A.n.6)

ÚVOD, PODKLADY .................................................................................................................... 117 KVALITA ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ..................................................................................... 117 ZÁBOR PŮDY ............................................................................................................................. 118 ZÁBOR ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ PRO ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY ..... 119 POSOUZENÍ ZÁBORU ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ .............................................................. 119 DOPAD NAVRŽENÉHO ŘEŠENÍ NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA ............. 119

II.A.o) ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH VČETNĚ SAMOSTATNÉHO ODŮVODNĚNÍ.........................137 II.A.p) VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK UPLATNĚNÝCH V RÁMCI PROJEDNÁNÍ DLE § 50 A 52 STAVEBNÍHO ZÁKONA ....................................................................................138

II.B

ODŮVODNĚNÍ ÚP JABLUNKOV – GRAFICKÁ ČÁST

II.B.a) KOORDINAČNÍ VÝKRES

V MĚŘÍTKU

1 : 5 000

II.B.b) VÝKRES ŠIRŠÍCH VZTAHŮ

V MĚŘÍTKU

1 : 25 000

II.B.c) VÝKRES PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁBORŮ PŮDNÍHO FONDU

V MĚŘÍTKU

1 : 5 000

II.B.d) DOPLŇUJÍCÍ VÝKRESY II.B.d1) VÝKRES DOPRAVY II.B.d2) VÝKRES VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ II.B.d3) VÝKRES ENERGETIKY A SPOJŮ

V MĚŘÍTKU V MĚŘÍTKU V MĚŘÍTKU

1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000



II.A. TEXTOVÁ ČÁST II.A.a) POSTUP POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

ODŮVODNĚNÍ ÚP JABLUNKOV

II.

II.A. ODŮVODNĚNÍ ÚP JABLUNKOV – TEXTOVÁ ČÁST II.A.a) POSTUP POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Územní plán Jablunkov nahradil Územní plán sídelního útvaru Jablunkov, který byl schválen 10.10.1995 a v období do 05.12.2006 upraven změnami č. 1 až č. 8. Původní Územní plán sídelního útvaru Jablunkov, byl vyhotoven na podkladě přípravných prací, které proběhly v 2. pol. 80. let 20. století (Průzkumy a rozbory byly provedeny r. 1987) za podstatně odlišných politicko společenských a hospodářských poměrů než jaké vznikly po r. 1990. Taktéž se změnilo správní postavení města Jablunkov v regionu. Na podkladě tehdejších potřeb a představ byly formulovány rozvojové záměry města v časovém horizontu, tzv. návrhovém období do r. 2010 až 2015. V současné již mnohé záměry byly realizovány a některé naopak přestaly být aktuální. Taktéž se změnily potřeby občanů a zejména vznikly nové potřeby nově vzniklé soukromé podnikatelské sféry. Stávající územně plánovací dokumentace vyčerpala možnosti své upotřebitelnosti cestou změn a vyvstala tak potřeba pořídit územně plánovací dokumentaci novou. Důvody pro pořízení nového územního plánu jsou:

-

-

-

-

-

-

-

Legislativní: Zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“) stanoví v § 188 odst. 1 povinnost do 31. 12. 2015 nahradit nebo upravit územně plánovací dokumentaci schválenou před 1. 1. 2007. Stavební zákon přesouvá těžiště cílů a úkolů územního v § 18 odst. 2 na zajištění předpokladů pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Zákon č. 100/2001 Sb. ve znění zák. č. 93/2004 Sb., ukládá povinnost komplexního posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí, Nový správní řád (zák. č. 500/2004 Sb. účinný od 1. 1. 2006) – stanoví nové obecné zásady pro pořízení a vydání územního plánu formou opatření obecné povahy. Formální: Návrhové období (období, ve kterém má ÚPD charakter návrhového - plánovacího podkladu) je rok 2010. Východiska pro pořízení stávajícího ÚP sídelního útvaru Jablunkov (Průzkumy a rozbory – r. 1987) jsou v mnohém již neaktuální (zejména situace významu a správního postavení města a charakteru služeb a výroby). Množství změn (k dnešku 8 pořizovaných změn) způsobilo, že ÚP dokumentace je již nepřehledná jak pro laickou veřejnost, tak pro správní orgány. Věcné: Neaktuálnost: návrhový stav se stal skutečností – plynofikace, posilující vodovod, dálková telekomunikační vedení, zastavitelné i nezastavitelné plochy přešly do kategorie současně zastavěných ploch (výstavba již byla uskutečněna), mnohé veřejně prospěšné stavby, např. silniční obchvat I/11 Jablunkova a Návsí, plošná plynofikace, telefonní ústředna, pošta, dům s pečovatelskou službou již byly uskutečněny – potřebu veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření je v ÚP nově vymezit, Nové požadavky na využití území vyplývající: - z Politiky územního rozvoje ČR 2008,


1



-

z Územního plánu velkého územního celku Beskydy ve znění jeho změny č. 1 (změnou č. 2 není řešené území dotčeno) z připravovaných Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje, které byly v průběhu zpracování ÚP Jablunkov vydány), z dokumentace územního systému ekologické stability nadregionální, regionální i lokální úrovně včetně vymezení migračního koridoru velkých savců z požadavků ve veřejném zájmu (CO, ochrana památek, protipovodňová opatření…) z nově pořízené ÚP dokumentace sousedních obcí (návaznost širších vztahů, akceptování charakteru území apod.) ze strategického plánu rozvoje města (investiční rozvojové záměry), ze záměrů a činnosti podnikatelské sféry a změna podmínek ve výrobě nové vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných jiná opatření, například nutnost usměrňování využití centrálních částí města kolem hlavních komunikací.

Zadání ÚP bylo veřejně projednáno podle § 47 odst. 2 stavebního zákon v únoru až březnu 2008 (vystavení a připomínkování od 26.02. do 31.03.2008). Na základě výsledku projednání zadání schválilo Zastupitelstvo města Jablunkov dne 17.06.2008 (viz. usnesení č. 13/193 a č. 14/194) a změny dne 09.12.2008 (viz. usnesení č. 17/246 a č. 17/247). Koncept ÚP zpracoval oprávněný zpracovatel, Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., IČO00562963. Koncept byl dokončen v červnu 2009. Řešení konceptu ÚP bylo posouzeno podle § 45i zák. č.114/1992 Sb. z hledisek možného dotčení soustavy Natura 2000 a dle zák. č. 100/2001 Sb. - komplexní posouzení vlivů řešení ÚP na životní prostředí (SEA). Posudky vypracoval oprávněný posuzovatel - AQUATES, a.s., IČO: 44794843. Koncept ÚP byl podle ust. § 48 stavebního zákona vystaven a veřejně projednán v dubnu až květnu 2009 (vystavení od 27.04. do, 26. 05 2009, projednání 27. 5. 2009, připomínkování a námitky 15 dnů od veřejného projednání). Koncept ÚP byl doplněn a bylo doloženou posouzení Natura 2000 a SEA a bylo provedeno opakované vystavení ve dne 10.08. až 09.09. 2009, opakované veřejné projednání se uskutečnilo 14. 9. 2009, uplatnění námitek a připomínek proběhlo 15 dnů po dni veřejného projednání konceptu. Na základě výsledků projednání konceptu byl podle ust. § 49 stavebního zákona vypracován návrh pokynů pro zpracování návrhu Územního plánu Jablunkov. Pokyny pro zpracování návrhu ÚP byly schváleny Zastupitelstvem města Jablunkov: 1. část dne 30. 11. 2009 (viz. usnesení č. 27/373) a 2. část dne 15. 12. 2009 (viz. usnesení č. 28/394). Návrh ÚP byl podle ust. 50 odst. 2 stavebního zákona projednán s dotčenými orgány na společném jednání dne 30.04.2010. Upravený návrh ÚP byl spolu se stanovenými podklady posouzen Krajským úřadem MS kraje, Odborem územního plánování, stavebního řádu a kultury (dále jen krajský úřad). Ten na základě posouzení návrhu ÚP podle ust. § 51 odst. 2 stavebního zákona vyzval pořizovatele k odstranění nedostatků. Na základě následující úpravy Návrhu ÚP a opakovaného posouzení, krajský úřad dne 08.09.2010 podle ust. § 51 odst. 3 stavebního zákona potvrdil odstranění nedostatků svým sdělením č.j. MSK 141829/2010, sp. zn. ÚPS/14151/2010/Kan. Návrh ÚP byl podle ust. § 52 odst. 1 stavebního zákona vystaven k veřejnému nahlédnutí od 27.09.2010 do 28.10.2010 a veřejně projednán dne 01.11.2010. Územní plán Jablunkov vydalo podle ust. § 54 odst. 2 stavebního zákona Zastupitelstvo města Jablunkov formou opatření obecné povahy dne 16.12.2010, nabytí účinnosti dne 01.02.2011. Na základě výsledků kontroly krajského úřadu, ze dne 31.5.2011, zaměřené na dodržování zákonnosti při pořizování územního plánu podle zák. č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a podle vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence, krajský úřad dne 07.03.2012 rozhodnutím č.j. MSK 34598/2012 zrušil opatření obecné povahy ÚP. V rozhodnutí krajský úřad konstatoval, že nebyla dodržena zákonem stanovená lhůta pro seznámení dotčených orgánů s projednávanou dokumentací, nesprávné zpracované grafické řešení veřejné infrastruktury, nesprávné posouzení, zda se jedná o námitky nebo připomínky, chybějící rozhodnutí o námitkách a opomenutí uplatněné námitky a nezopakování veřejného projednání po podstatné úpravě návrhu. Pořizovatel proto přistoupil k novému projednání ÚP a to od společného jednání.


2



Společné jednání o návrhu ÚP Jablunkov a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území bylo oznámeno dle § 50 odst. 2 stavebního zákona ve znění zákona platném do 31. 12. 2012, oznámením čj. MEJA 11253/2012 ze dne 18. 7. 2012. Dotčené orgány byly vyzvány, aby uplatnily svá stanoviska do 30 dnů ode dne konání společného jednání a sousední obce k uplatnění připomínek v téže lhůtě. Datum posledního dne doručení oznámení dotčenému orgánu bylo 23. 7. 2013. Společné jednání bylo svoláno na 8. 8. 2012. Návrh ÚP Jablunkov byl vystaven po dobu 30 dnů, tj. v termínu od 8. 8. 2012 do 7. 9. 2012 k nahlédnutí. Na základě žádosti krajského úřadu, odboru životního prostředí a zemědělství jako dotčeného orgánu z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, byla v souladu s § 50 odst. 2 stavebního zákona prodloužena lhůta pro uplatnění stanoviska z hlediska uvedeného zákona. V souladu s § 51 odst. 1 stavebního zákona, ve znění zákona č. 167/2012 Sb., požádal pořizovatel dopisem čj. MEJA 15655/2012 ze dne 8. 10. 2012 krajský úřad o posouzení návrhu ÚP Jablunkov z hlediska zajištění koordinace využívání území, zejména s ohledem na širší územní vztahy a z hlediska souladu s politikou územního rozvoje a s územně plánovací dokumentací vydanou krajem a předložil vyhodnocení projednání ÚP Jablunkov a zprávu o projednání návrhu územního plánu, zpracovanou dle § 12 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Krajský úřad předloženou dokumentaci posoudil z výše uvedených hledisek a ve svém stanovisku ze dne 31. 10. 2012 čj. MSK 134911/2012 konstatoval, že návrh ÚP Jablunkov není v souladu se ZÚR MSK a s Politikou územního rozvoje ČR 2008 (dále jen „PÚR ČR). Pořizovatel upravil návrh ÚP Jablunkov a požádal krajský úřad o potvrzení o odstranění nedostatků dopisem čj. MEJA 17354/2012 ze dne 7. 11. 2012. Krajský úřad návrh ÚP Jablunkov posoudil a dopisem čj. MSK 147725/2012 ze dne 26. 11. 2012 konstatoval, že nedostatky z hlediska souladu se ZÚR MSK a PÚR ČR byly odstraněny. Pořizovatel následně zahájil řízení o vydání ÚP Jablunkov a v souladu s § 52 stavebního zákona ve znění zákona č. 167/2012 Sb., oznámil datum a místo konání veřejného projednání veřejnou vyhláškou čj. MEJA 18488/2012 ze dne 28. 11. 2012. Veřejné jednání bylo svoláno na 16. 1. 2013. Veřejná vyhláška byla na úřední desce vyvěšena dne 28. 11. 2012 a sňata dne 16. 1. 2012. Dle veřejné vyhlášky bylo možné uplatnit připomínky a námitky nejpozději při veřejném projednání. ÚP Jablunkov vydalo Zastupitelstvo města Jablunkov na svém 22. zasedání dne 26. 2. 2013 a nabylo účinnosti dne 13. 03. 2013. Oznámení o vydaném opatření obecné povahy bylo na úřední desce Městského úřadu Jablunkov vyvěšeno dne 26. 2. 2013 a sejmuto dne 14. 3. 2013. Dotčeným orgánům, sousedním obcím a krajskému úřadu byly údaje o vydaném ÚP Jablunkov oznámeny jednotlivě dopisem čj. MEJA 5344/2013 ze dne 08.04.2013. Dne 20.05.2014 provedl krajský úřad u Městského úřadu Jablunkov plánovanou kontrolu zaměřenou na dodržování zákonnosti při pořizování územních plánů dle zák.č. 183/2006 a vyhlášky č. 500/2006 Sb. v období od 1.1.2013 do 31.12.2013. Při kontrole krajský úřad zjistil, že Opatření obecné povahy ÚP Jablunkov bylo vydáno v rozporu s právními předpisy a dne 19.8.2014 zahájil přezkumné řízení. Dne 8.10.2014 vydal krajský úřad rozhodnutí (č.j. MSK 113553/2014, sp. ÚPS/18970/2014/Kan), kterým zrušil Opatření obecné povahy ÚP Jablunkov, vydaný Zastupitelstvem města Jablunkov usnesením č. 22/280 na 27. zasedání dne 26.2.2013. ÚP Jablunkov byl projednáván v době platnosti stavebního zákona ve znění zákona č. 167/2012 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (dále jen „vyhláška ÚPD“). K 1. 1. 2013 nabyl účinnosti zákon č. 350/2012 Sb., kterým byl stavební zákon novelizován a nabyla účinnosti vyhláška č. 458/2012 Sb., kterou byla změněna vyhláška ÚPD. ÚP Jablunkov byl vydán formou Opatření obecné povahy dne 26. 2. 2013, tedy v době platnosti stavebního zákona ve znění zákona č. 350/2012 Sb., a vyhlášky ÚPD ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb. Krajský úřad zjistil, že v části odůvodnění chybí výsledek přezkoumání souladu návrhu ÚP Jablunkov s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území, stanovisko krajského úřadu a sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly dle § 53 odst. 5 písm. d) a vyhodnocení účelného využití


3



zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch dle § 53 odst. 5 písm. f) stavebního zákona a nakonec i nedostatečné vyhodnocení uplatněných připomínek. Z výše uvedených důvodu pořizovatel přistoupil k novému projednání ÚP Jablunkov a to od veřejného projednání návrhu ÚP Jablunkov.


4


II.A. TEXTOVÁ ČÁST II.A.b) SOULAD ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM

II.A.b) SOULAD ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM

ROZVOJE

A.b.1) VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE Základní vymezení republikových priorit, rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí dotýkající se řešeného území je provedeno v Politice územního rozvoje ČR (PÚR). PÚR ČR 2008 definuje republikové priority územního plánování, které jsou dále rozpracovány a upřesněny v Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje. Z PÚR ČR 2008 je patrné základní vymezení rozvojové oblasti OB2 Rozvojová oblast Ostrava: ORP Bílovec, Bohumín, Český Těšín, Frýdek-Místek (bez obcí v jihovýchodní části), Havířov, Hlučín, Karviná, Kopřivnice (jen obce v severní části), Kravaře (bez obcí v severní části), Orlová, Opava (bez obcí v západní a jihozápadní části), Ostrava, Třinec (bez obcí v jižní a jihovýchodní části). Dále je zde definováno i vymezení specifické oblasti SOB2 Beskydy – jako území obcí z ORP Frenštát pod Radhoštěm, FrýdekMístek (jižní okraj), Frýdlant nad Ostravicí, Jablunkov (západní okraj), Rožnov pod Radhoštěm, Třinec (jihozápadní okraj), Vsetín (východní část). Jablunkov vykazuje významné nepřímé vazby na velmi silnou rozvojovou oblast OB2 Ostrava, s SOB2 Beskydy hraničí. V Moravskoslezském kraji byla PÚR ČR vymezena jediná rozvojová osa OS5 Rozvojová osa (Katovice–) hranice ČR–Ostrava–Břeclav–hranice ČR (–Wien), Vymezení (mimo rozvojové oblasti): ORP Nový Jičín, Odry, Hranice, Lipník nad Bečvou, Prostějov, Vyškov, Hustopeče, Břeclav, Přerov, Kroměříž, Uherské Hradiště, Veselí nad Moravou, Hodonín. Na vymezení této hlavní rozvojové osy by navázalo v ZÚR Moravskoslezského kraje vymezení rozvojových os nižšího řádu – nadregionálních a regionálních rozvojových os. Úkoly pro územní plánování jsou navrhovány následovně: 

Zpřesnit vymezení ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu a vymezení skladebných částí ÚSES při zohlednění územních vazeb a souvislostí s přilehlým územím Slovenska a Polska.



Zpřesnit průběh nadregionálního biokoridoru ÚSES plnícího funkci přechodu pro velké savce v prostoru Jablunkovské brázdy.



Rozvojové plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury vymezovat s ohledem na minimalizaci negativních vlivů na přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území zejména CHKO Beskydy a území Slezských Beskyd.



Koordinovat opatření na ochranu území před povodněmi a vymezit pro tento účel nezbytné plochy.



V rámci ÚP obcí vymezit v odpovídajícím rozsahu plochy veřejných prostranství a veřejné zeleně.


5



A.b.2) VYHODNOCENÍ SOULADU MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

SE ZÁSADAMI

ÚZEMNÍHO

ROZVOJE

V Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje, bylo provedeno vypuštění většiny SO ORP Jablunkov (včetně obce Jablunkova) ze specifické oblasti SOB 2 Beskydy. Správní území města Jablunkova je, v souladu s Politikou územního rozvoje ČR, zahrnuto do rozvojové osy OS13 Ostrava – Třinec – hranice ČR/SR (– Čadca). ZÚR Moravskoslezského kraje stanovují tyto priority, úkoly a limity pro ÚP Jablunkov:

PRIORITY ÚZEMNÍHO ROZVOJE ÚZEMÍ

A. 1.

PLÁNOVÁNÍ

KRAJE

PRO

ZAJIŠTĚNÍ

UDRŽITELNÉHO

ZÚR stanovují priority územního plánování Moravskoslezského kraje pro dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro hospodářský rozvoj, sociální soudržnost obyvatel kraje a příznivé životní prostředí. Priority uvedené v článcích 2. až 18. jsou základním východiskem pro zpracování územně plánovací dokumentace a územně plánova-cích podkladů na úrovni kraje i obcí a pro rozhodování o změnách v území. Z nich se území Jablunkova týkají body:

2.

Dokončení dopravního napojení kraje na nadřazenou silniční a železniční síť meziná-rodního a republikového významu. Územním plánem je navrženo upravit silnici I/11 ve výsledné čtyřpruhové směrově rozdělené kategorii včetně dokončení modernizace III. železničního koridoru - celostátní dvojkolejné elektrifikovanou železniční traí č. 320 Bohumín – Čadca (Slovensko);

4.

Vytvoření podmínek pro stabilizované zásobování území energiemi včetně rozvoje mezistátního propojení s energetickými systémy na území Slovenska a Polska. V souvislosti se strategickým rozvojem přenosové soustavy ČEPS, a.s. a posílením přenosového profilu elektrické energie mezi Slovenskou republikou a ČR je územním plánem navržena výstavba souběžného vedení ZVN - 400 kV v trase Nošovice – Varín se stávající linkou 400 kV - ZVN 404 Nošovice – Varín;

5.

Vytvoření podmínek pro rozvoj polycentrické sídelní struktury podporou: ⇒ kooperačních vazeb velkých měst a správních center v pásech koncentrovaného osídlení ve východní části kraje: ∗ v podhůří Beskyd mezi Novým Jičínem Kopřivnicí přes Frýdek-Místek a Třinec po Jablunkov Územní plán dostatečným návrhem ploch pro bydlení i ekonomické aktivity posiluje pozici Jablunkova jako jednoho z center osídlení severovýchodního výběžku kraje;

6.

Regulace extenzivního rozvoje sídel včetně vzniku nových suburbánních zón, efektivní využívání zastavěného území, preference rekonstrukce nevyužívaných ploch a areálů před výstavbou ve volné krajině. Územní plán navrhuje nové plochy pro bydlení i ekonomické aktivity formou přestavby ploch v rámci zastavěného území nebo na plochách na tato území navazujících;

7.

Ochrana a zkvalitňování obytné funkce sídel a jejich rekreačního zázemí; rozvoj obytné funkce řešit současně s odpovídající veřejnou infrastrukturou. Územní plán navrhuje nové plochy pro bydlení v lokalitách pro tuto funkci vhodných z hlediska vazby na rekreační zázemí a možnosti napojení na veřejnou dopravní i technickou infrastrukturu;

8.

Rozvoj rekreace a cestovního ruchu na území Slezských Beskyd, Moravských Beskyd, Oderských vrchů, Nízkého a Hrubého Jeseníku a Zlatohorské vrchoviny; vytváření podmínek pro využívání přírodních a kulturně historických hodnot daného území jako atraktivit cestovního ruchu při respektování jejich nezbytné ochrany. Územní plán svým návrhem posiluje pozici města jako jednoho z výchozích míst pro turistické výlety navrhuje nové cyklistické a pěší trasy pro zpřístupnění Slezských Beskyd a Moravských Beskyd;

9.

Zamezení rozšiřování stávajících a vzniku nových lokalit určených pro stavby k rodinné rekreaci v nejvíce exponovaných prostorech (viz kap. B, C a E).


6



Územní plán nenavrhuje nové plochy pro rodinnou rekreaci; 10. Vytváření územních podmínek pro rozvoj integrované hromadné dopravy. Návrh územního plánu vytváří územní podmínky pro rozvoj integrované dopravy, přičemž železniční stanice a zastávky leží na území sousedních obcí (Návsí, Bocanovice); 11. Vytváření územních podmínek pro rozvoj udržitelných druhů dopravy (pěší dopravy a cyklodopravy) v návaznosti na: ∗ ostatní dopravní systémy kraje ∗ systém pěších a cyklistických tras přilehlého území ČR, Slovenska a Polska včetně preference jejich vymezování formou samostatných stezek s využitím vybraných místních a účelových komunikací s omezeným podílem motorové dopravy. Návrh územního plánu vytváří územní podmínky pro rozvoj cyklotras a cyklostezek v návaznosti na sousední obce; 13. Stabilizace a postupné zlepšování stavu složek životního prostředí především v centrální a východní části kraje. Vytváření podmínek pro postupné snižování zátěže obytného a rekreačního území hlukem a emisemi z dopravy. Návrh územního plánu přebírá a upřesňuje záměry ZÚR MSK v oblasti dopravy, upřednostňuje ekologicky šetrné a obnovitelné zdroje energie (rozšiřuje plynofikaci území a zajištění kvalitní dodávky el. energie; 14. Ochrana výjimečných přírodních hodnot území (zejména CHKO Beskydy, CHKO Poodří a CHKO Jeseníky) včetně ochrany pohledového obrazu významných krajinných horizontů a významných krajinných, resp. kulturně historických dominant. Součástí návrhu územního plánu je vyhodnocení vlivů na životní prostředí (EIA) i vlivů na prvky systému NATURA 2000 (EVL Olše) a jsou v něm stanoveny zásady ochrany pohledového obrazu významných krajinných horizontů a významných krajinných, resp. kulturně historických dominant; 15. Preventivní ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami, s cílem minimalizovat rozsah případných škod na civilizačních, kulturních a přírodních hodnotách území kraje. Územní plán respektuje stanovená záplavová území (zejména jejich aktivní zóny) a nenavrhuje do nich novou výstavbu a umožňuje v rámci regulativů realizaci protipovodňových opatření; 16. Respektování zájmů obrany státu a civilní ochrany obyvatelstva a majetku. Zadání územního plánu neobsahovalo konkrétní požadavky vyplývající ze zájmů obrany státu a civilní ochrany obyvatelstva a majetku;

ROZVOJOVÉ OBLASTI A ROZVOJOVÉ OSY

B.

Území Jablunkova není součástí rozvojové oblasti republikového významu. Je však součástí rozvojové osy republikového významu: OS13 Ostrava – Třinec – hranice ČR/SR (– Čadca) ZÚR zpřesňují vymezení rozvojové osy republikového významu OS13 jako území v rozsahu administrativních obvodů následujících obcí: ORP

Obce

Jablunkov

Hrádek, Jablunkov, Mosty u Jablunkova, Návsí, Písečná

Třinec

Bystřice, Hnojník, Ropice, Střítež, Třinec, Vělopolí a Vendryně

⇒

⇒

s těmito úkoly pro územní plánování: Zpřesnit vymezení ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu a vymezení skladebných částí ÚSES při zohlednění územních vazeb a souvislostí s přilehlým územím Slovenska a Polska. Návrh územního plánu přebírá a upřesňuje záměry ZÚR MSK v oblasti dopravy a technické infrastruktury a ÚSES; Zpřesnit průběh nadregionálního biokoridoru ÚSES plnícího funkci přechodu pro velké savce v prostoru jablunkovské brázdy.


7



⇒

⇒

⇒

C.

Návrh územního plánu stanoví zásady pro ochranu rostupnosti krajiny a upřesňuje migrační koridor pro velké savce; Rozvojové plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury vymezovat s ohledem na minimalizaci negativních vlivů na přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území zejména CHKO Beskydy a území Slezských Beskyd. Návrh územního plánu navrhuje a upřesňuje pouze koridory dopravní a technické infrastruktury nezbytné pro další rozvoj území vyplývající ze ZÚR MSK a jejich dopad na ochranu přírodních a krajinných hodnot je součástí posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) i vlivů na prvky systému NATURA 2000 (EVL Olše); Koordinovat opatření na ochranu území před povodněmi a vymezit pro tento účel nezbytné plochy. Územní plán respektuje stanovená záplavová území (zejména jejich aktivní zóny) a nenavrhuje do nich novou výstavbu, nenavrhuje konkrétní opatření na ochranu území před povodněmi ale umožňuje v rámci regulativů jejich realizaci; V rámci ÚP obcí vymezit v odpovídajícím rozsahu plochy veřejných prostranství a veřejné zeleně. Územní plán navrhuje v souladu s platnými legislativními předpisy dostatečné plochy veřejných prostranství a veřejné zeleně, případně předepisuje jejich vymezení v rámci v ÚP předepsaných územních studií;

SPECIFICKÉ OBLASTI Území Jablunkova není součástí specifické oblasti.

D.

PLOCHY A KORIDORY VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, ÚSES, ÚZEMNÍ REZERVY

ÚP Jablunkov zpřesňuje vymezení ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu a vymezení skladebných částí ÚSES při zohlednění územních vazeb a souvislostí s přilehlým územím Slovenska a Polska. Územním plánem Jablunkov jsou respektovány a územně stabilizovány veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření: D41 -

I/11 Hrádek – Jablunkov, obchvat Jablunkova (přeložka + obchvat), čtyřpruhová směrově dělená silnice I. třídy včetně MÚK, ½ profil realizován (v ÚP Jablunkov označena jako veřejně prospěšná stavba VD1);

D42 -

I/11 Jablunkov – Mosty u Jablunkova, čtyřpruhová směrově dělená silnice I. třídy včetně MÚK, ½ profil realizován (v ÚP Jablunkov označena jako veřejně prospěšná stavba VD1);

D165 -

modernizace III. železničního koridoru – stavba již byla z větší části realizována, (v ÚP Jablunkov označena jako veřejně prospěšná stavba VD4);

E8 -

výstavba souběžného vedení ZVN - 400 kV v trase Nošovice – Varín (v ÚP Jablunkov označena jako veřejně prospěšná stavba VTE1);

Nadregionální biokoridor K 147 MB -

kód dle ÚTP ÚSES K147 (v ÚP Jablunkov veřejně prospěšné opatření N1 až N4)

Regionální biocentrum 240 U Folvarku -

kód dle ÚTP ÚSES 85 (v ÚP Jablunkov označeno jako veřejně prospěšné opatření R7)

Regionální biokoridor 568 -

kód dle ÚTP ÚSES RK 1604 (v ÚP Jablunkov označeno jako veřejně prospěšné opatření R1 až R6)

Regionální biokoridor 571 -

(kód dle ÚTP ÚSES RK 1608) - v ÚP Jablunkov označeno jako veřejně prospěšné opatření R8)


označen jako

8



UPŘESNĚNÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODNÍCH, KULTURNÍCH A CIVILIZAČNÍCH HODNOT ÚZEMÍ

E.

A

ROZVOJE

ÚP Jablunkov respektuje nejvýznamnější přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území Moravskoslezského kraje vymezené ZÚR Moravskoslezského kraje, týkající se území Jablunkova a stanovuje zásady a zpřesňuje podmínky koncepce jejich ochrany a rozvoje.

VYMEZENÍ CÍLOVÝCH CHARAKTERSTIK KRAJINY

F.

ÚP Jablunkov respektuje zásady pro rozhodování o změnách v území pro oblast krajinného rázu Jablunkovsko jimiž jsou: ⇒

respektovat dopravní koridor silnice I/11 (tranzit ke státním hranicím).

⇒

chránit harmonické měřítko krajiny a pohledový obraz významných krajinných ho-rizontů: ∗ nevytvářet nové pohledové bariéry ∗ novou zástavbu umisťovat přednostně mimo pohledově exponovaná území ∗ v případě nových liniových staveb energetické infrastruktury riziko narušení minimalizovat v závislosti na konkrétních terénních podmínkách vhodným vy-mezením koridoru trasy a lokalizací stožárových míst.

⇒

ochrana místních kulturně historických dominant, zejména sakrálních a ostatních historických staveb.

VEŘEJNĚ PROPĚŠNÉ STAVBY A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ

G.

ÚP Jablunkov respektuje veřejně propěšné stavby a veřejně prospěšná opatření a upřesňuje jejich průběh řešeným územím – viz poznámky k bodu D. Plochy a koridory veřejné infrastruktury, ÚSES, územní rezervy.

POŽADAVKY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU NA KOORDINACI ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI OBCÍ A NA ŘEŠENÍ V ÚPD OBCÍ

H.

ÚP Jablunkov respektuje všechny požadavky na řešení v ÚPD - viz poznámky k předchozím textu a k bodu D. Plochy a koridory veřejné infrastruktury, ÚSES, územní rezervy. Dále je, v rámci bodu H.II. Další požadavky na řešení v ÚPD obcí, v ÚP Jablunkov respektováno vedení cyklistických ztezek:

I.



Greenways - evropský turistický koridor; Krakow – Wien, boční trasa I; Bukovec – Kamenité,



Cyklistická magistrála Jablunkov – Třinec – Český Těšín – Chotěbuz.

PLOCHY A KORIDORY K PROVĚŘENÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ Území Jablunkova se netýkají.

Úkoly pod body: J – M (plocy k řešení regulačním plánem, stanovení pořadí změn v území) nejsou ZÚR Moravskoslezského kraje stanoveny. Při řešení ÚP Jablunkov byly akceptovány požadavky vyplývající ze zpracovaných a schválených koncepčních rozvojových dokumentů a programů rozvoje kraje a města. Řešení Územního plánu Jablunkov bude vytvářet územní předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zlepšování péče o životní a přírodní prostředí a tím i k zabezpečení trvale udržitelného rozvoje v návrhovém období územního plánu, které je v rámci správního území města orientačně stanoveno do r. 2025.


9


II.A. TEXTOVÁ ČÁST

II.A.c) SOULAD S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTOONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ

II.A.c) SOULAD S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTOONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Cíle a úkoly územního plánování stanovuje stavební zákon (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů) takto: § 18 Cíle územního plánování Cílem ÚP je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. ÚP komplexně řeší problematiku rozvoje bydlení a související občanské vybavenosti, veřejné infrastruktury, plochy pro výrobu a skladování, při zachování prostupnosti území včetně prostupnosti pro velké savce. ÚP zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území, v maximální míře respektuje velké zemědělské plochy, s výjimkou dvou ploch navržených pro bydlení, kde se zástavba navrhuje do proluk v zastavěném území a podél místních komunikací. Orgány ÚP postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. Veřejné zájmy jsou chráněny právními předpisy, zásadami a regulativy pro změny ve využití území. ÚP ve veřejném zájmů chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. ÚP Jablunkov vymezuje konkrétní hodnoty území a stanovuje zásady pro jejich ochranu a zásady pro ochranu krajinného rázu. V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů a pro ochranu přírody a krajiny. Pro ochranu nezastavěného území jsou v ÚP Jablunkov stanoveny regulativy v souladu s ust. tohoto zákona. Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání – ÚP Jablunkov nestanovuje nezastavitelné pozemky. § 19 Úkoly územního plánování Úkolem územního plánování je zejména a)

zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty

Hodnoty území byly zjištěny průzkumy a rozbory, vlastním šetřením pořizujícího úřadu ÚP a z poskytnutých údajů o území pro pořízení územně analytických podkladů. b)

stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území

Převažující funkcí řešeného území je funkce obytná, obslužná, kulturní, dopravní, částečně rekreační a výrobní. Tyto funkce je nutno v řešeném území dále optimálně rozvíjet, s preferencí funkce obytné. Pro zajištění urbanistické koncepce se ÚP vymezují plochy zastavitelné a plochy přestavby, plochy sídelní zeleně, koridory veřejné technické a dopravní infrastruktury a plochy územní rezervy. Pro zajištění záměrů jsou stanoveny zásady pro změny ve využití území – viz. Kap. I.A.c). c)

prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání

Návrh vychází z požadavků dotčených orgánů, Politiky územního rozvoje ČR a ZÚR kraje a také požadavků občanských sdružení a individuálních požadavků veřejností. d)

stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb


10




Územní plán stanoví požadavky na ochranu krajinného rázu a pohledových hodnot území. Stanoví v pohledově důležitých místech centrální zástavby města povinnost posouzení vlivu záměru autorizovaným architektem. e)

stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území ÚP stanoví regulativy pro provádění změn ve využití území.

f)

stanovovat pořadí změn v území (etapizaci) Pořadí změn v území není stanoveno.

h)

vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem

ÚP stanoví podmínky pro zachování retenční schopnosti území a vymezuje území sesuvů a svahových deformací. i)

vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn

ÚP vymezuje plochy pro výrobu a stanoví podmínky pro zřizování provozoven služeb aj. podnikatelských aktivit j)

stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení ÚP vymezuje nové plochy pro bydlení v rodinných domech i v bytových domech

k)

prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území

Zastavitelné plochy se navrhují u místních komunikací tak, aby se využila již vybudovaná vedení technické infrastruktury l)

vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany Tento požadavek se neuplatňuje.

m) hodnoty určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území Tento požadavek se nestanoví. n)

vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak

ÚP stanoví prvky ÚSES a migrační koridor velkých savců, respektuje při vymezení nových zastavitelných ploch aktivní zónu vyhlášených záplavových území o)

regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů Netýká se řešeného území.

p)

uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče Při zpracování byly využity veškeré dostupné podklady, vztahující se k řešenému území.

Úkolem územního plánování je také posouzení vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na udržitelný rozvoj území. Základními riziky pro udržitelný rozvoj území jsou: zhoršení podmínek pro uplatnění na trhu práce (míra nezaměstnanosti se dlouhodobě pohybuje kolem 10%) a stagnace výstavby bytů (v r. 1980 - 1991 bylo postaveno 440 bytů, v r. 1991 - 2001 jen 128 bytů). S ohledem na funkci města ve struktuře osídlení a přírodní podmínky je předpokladem udržitelnost rozvoje řešeného území přiměřené posílení funkce obytné, rekreace každodenní a víkendové a současně posílení funkce hospodářské při minimalizaci dopadů na životní prostředí ve smyslu závěrů hodnocení NATURA 2000 provedeného podle ust. 45i zák. č. 114/1992 Sb. a podle ust. § 10i zák. č. 100/2001 Sb. zpracovaných oprávněným zpracovatelem AQUATEST, a.s., Praha.


11




Snaha o dosažení optimalizace souladu mezi jednotlivými funkcemi města, s ohledem na širší vazby spádového území, je současně předpokladem přiměřeného rozvoje města. ÚP Jablunkov využívá silných stránek a příležitostí města, tak jak jsou popsány v průzkumech a rozborech, v ÚAP a řeší silné stránky při eliminaci rizik, které hrozí při neřešení problémů. V ÚP Jablunkov se vymezují nové zastavitelné plochy, plochy přestaveb a plochy územních rezerv pro možnost realizace rodinných domů a souvisejících staveb, plochy občanské vybavenosti, plochy rekreace a plochy výroby a skladování, čímž jsou vytvořeny podmínky pro hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel, uspokojující potřeby současné generace, bez možného ohrožení podmínek života generací budoucích a bez zásadních negativních dopadů na životní prostředí. Realizací ploch pro bydlení, občanskou vybavenost a plochy pro výrobu a skladování se zvýší atraktivita obce, podporující vznik nových pracovních míst, což bude mít pozitivní vliv jak na veřejné zájmy (snížení nezaměstnanosti), tak i na soukromé zájmy (investiční příležitosti). Vymezení zastavitelných ploch především v návaznosti na zastavěné území, v prolukách mezi stávající zástavbou, mimo území v zájmu ochrany přírody omezuje negativní dopad dalšího rozvoje města na životní prostředí a nebudou mít vliv na krajinný ráz řešeného území. Rozsah zastavitelných ploch pro výstavbu bytů a občanskou vybavenost odpovídá předpokládanému demografickému vývoji v řešeném území, přičemž u ploch pro výstavbu bytů je vytvořen převis nabídky, který umožňuje rozvoj výstavby i v případě, že některé pozemky nebudou z důvodu vlastnických vztahů využity. Vhodným využitím zastavitelných ploch dojde k posílení stabilizace počtu obyvatel, pracovních příležitostí a případně i k posílení sociálních vazeb snížením podílů migrace obyvatel za prací, případně za dostupným bydlením. Rozvoj zastavitelných ploch pro výstavbu sportovních a rekreačních zařízení byl vymezen tak, aby vyhovoval požadavkům na každodenní relaxaci obyvatel města a jeho integrovaných částí a současně podporoval rekreační funkce Jablunkova. Vytváření pracovních míst v řešeném území je podpořeno vymezením ploch pro rozvoj výrobních aktivit (lehké průmyslové výroby, drobné průmyslové výroby, drobné řemeslné výroby a služeb a zemědělské výroby). Návrh řešení komunikační sítě je vázán především na vymezená zastavitelná území, kromě návrhu úprav na nadřazených komunikacích. Návrh sítí technické infrastruktury je řešen ve vazbě na stávající stavby v rámci zastavěného území a na navržené zastavitelné plochy. ÚP Jablunkov se vymezují plochy pro veřejně prospěšná opatření ÚSES a plochy migračních koridorů pro velké savce. Opatření určená pro realizaci zachování přírodních funkcí krajiny, přírodní hodnoty chráněné územním plánem, významné vyhlídkové body, kulturní hodnoty chráněné územním plánem s minimálním zásahem do nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Ochrana nezastavěného území je zajištěna obecně závaznými podmínkami pro využití území. Pro ÚP Jablunkov bylo zpracováno posouzení vlivů na životní prostředí na základě ustanovení § 10i zákona č. 100/2001 Sb. - zákon o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a přílohy k § 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., osobou oprávněnou podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb. (AQUATEST, a.s. Praha, RNDr. Jaroslav Skořepa) a dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, hodnocení na území NATURA 2000 (AQUATEST, s.s. Praha, RNDr. Jiří Urban). Z popisu navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných záporných vlivů na životní prostředí, jsou obsahem kapitoly 7. Posouzení dle zákona č. 100//2001 Sb. Za negativní vlivy vyplývající z realizace ÚP Jablunkov se považuje zejména: -

zábor půdy, změna zem. půdního fondu – opatření : byly využity volné proluky, další návrhové plochy navazují na stávající zástavbu;

-

změna dopravní zátěže území – opatření: výstavba obchvatu - komunikace 1/11;

-

zvýšení emisní a hlukové zátěže území – opatření: vývoj nových technologií v automobilovém průmyslu, nová paliva, povolování staveb stanovením limitních hlukových parametrů;

-

ovlivnění odtokových poměrů ze zastavěných ploch – opatření: respektovat a zachovávat funkčnost drenážních systémů, minimalizovat změny odtokových poměrů;

-

ovlivnění systému ÚSES a systému Natura 2000 – opatření: střet zájmu křížení komunikací se systémem ÚSES bylo vyřešeno přemostěním, vyjmutí některých návrhových ploch v blízkosti migračního koridoru;

-

změna vzhledu krajiny – opatření –zachovávat charakter staveb korespondující se současným charakterem, citlivě řešit zástavbu nových staveb nacházejících se v blízkosti pohledově významných staveb;


12




-

zvýšení produkce domovních odpadů a odpadních vod a zvýšení rizika kontaminace životního prostředí – opatření: rozšíření kanalizačního systému do nové zástavby a napojení na ČOV a vytváření podmínek pro separaci domovního odpadu.


13



II.A.d) SOULAD S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

II.A.d) SOULAD S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ Územní plán Jablunkov je zpracován v souladu s požadavky zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívaní území ve znění pozdějších předpisů. Územní plán Jablunkov stanoví, v souladu s ust. § 43 odst. 1 stavebního zákona, základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezuje zastavěné území, zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití (plocha přestavby a dostavby bývalého zemědělského areálu), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Územní plán dle § 43 odst. 3 stavebního zákona v souvislostech a podrobnostech území zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací a s politikou územního rozvoje - viz kap. A.f.1) Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem tohoto odůvodnění. Dle ust. § 43 odst. 4 stavebního zákona je územní plán pořízen pro celé území obce Jablunkov, které tvoří k.ú. Jablunkov. V souladu s ust. § 44 písm. a) stavebního zákona rozhodlo o pořízení územního plánu z vlastního podnětu Zastupitelstvo města Jablunkova svým usnesením č. 18/261 z 18. zasedání, konaného dne 7. června 2006. Zadání ÚP Jablunkov schválilo Zastupitelstvo města Jablunkova usnesením č. 2/11/2008 na svém 11. zasedání konaném dne 22. 4. 2008. Pořizovatelem územního plánu je Ing. Marta Mruzková, oprávněná osoba pro výkon územně plánovací činnosti v souladu s ustanovením § 24 stavebního zákona. Územní plán byl zpracován zodpovědným projektantem Ing. arch. Petrem Gajduškem - autorizovaným architektem – ČKA 00969, tj. byl zpracován osobou oprávněnou k vybrané činnosti ve výstavbě v souladu s ustanovením § 158 odst. 1a § 159 stavebního zákona. Vyhodnocení splnění požadavků dle §§ 47 až 54 stavebního zákona je obsaženo v kap. II.A.a) Postup pořízení územního plánu tohoto odůvodnění. Obsah územního plánu odpovídá příloze č. 7 k vyhl.č. 500/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Plochy s rozdílným způsobem využití byly v územním plánu vymezeny v souladu s ustanoveními §§ 4 až 19 vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dále byly, s využitím § 3 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v územním plánu s ohledem na specifické podmínky a charakter území, navrženy další plochy s rozdílným způsobem využití, než je stanoveno v § 4 až 19 vyhlášky (plochy zeleně) a některé plochy s rozdílným způsobem využití vymezené v souladu s ustanoveními §§ 4 až 19 byly dále podrobněji členěny. Podrobnější členění ploch a plochy vymezené nad rámec vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů jsou definovány a odůvodněny části v kap. A.i.6) Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití tohoto odůvodnění. Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že Územní plán Jablunkov je zpracován v souladu s požadavky zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcích vyhlášek č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění, a č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění.


14



II.A.e) VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ

II.A.e) VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ Tato kapitola nebude obsahovat vyhodnocení s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů dle § 50 odst. 2 stavebního zákona, z důvodu, že opakované projednání územního plánu Jablunkov z důvodu chybějících částí v Opatření obecné povahy, začne od veřejného projednání. Stanoviska dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů dle § 50 odst. 2 stavebního zákona, která byla uplatněna u společného jednání územního plánu Jablunkov, projednána v roce 2009, 2010 a 2012, jsou popsána v kapitole II.A.p) Vyhodnocení připomínek uplatněných v rámci projednání dle § 50 a 52 stavebního zákona. Pořizovatel konstatuje, že na základě výsledků projednání a provedených úprav dle požadavků pořizovatele, je územní plán Jablunkov v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a stanovisky dotčených orgánů.


15



II.A.f) ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

II.A.f) ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A.f.1) VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Zpracování konceptu řešení územního plánu Jablunkov stanovilo základní koncepci rozvoje území města, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury, vymezuje zastavěné území, zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití (plochy přestavby), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Koncept řešení územního plánu Jablunkov předkládal zábor půdy 153,17 ha (po projednání redukováno na 112,92 ha), z toho je 140,70 ha (po projednání redukováno na 103,89 ha) zemědělských pozemků. Největší rozsah záboru půdy se předpokládá pro zastavitelné plochy - bydlení a občanská vybavenost – po projednání redukováno na cca 91,35 ha (z toho je 15,35 ha ploch přestaveb a dostaveb v rámci zastavěného území) a pro plochy výroby – po projednání redukováno na cca 12,18 ha 24,02 ha (z toho je 2,57 ha ploch přestaveb a dostaveb v rámci zastavěného území). Novou soustředěnou obytnou výstavbu navrhuje ÚP realizovat především na západním okraji města pří hranici s k.ú. Bocanovice, v prolukách nebo v návaznosti na stávající zástavbu v severní a severovýchodní části města a v návaznosti na rozptýlenou zástavbu od jižního okraje centrální části města k nejjižnějšímu okraji katastrálního území. Do roku 2025 se předpokládá nárůst počtů 60 bytů v bytových domech a 110 v rodinných domech. Odstavování a garážování osobních automobilů obyvatel rodinných domů se předpokládá na vlastních pozemcích. Pro odstavování osobních vozidel obyvatel bytových domů existuje cca 439 míst. V rámci územního plánu je navrženo realizovat nové odstavné plochy na terénu a hromadné garáže v několika lokalitách - rozšíření stávajícího garážoviště v jihozápadní části zastavěného území (orientačně pro cca 120 – 130 stání), návrh dvou garážovišť u železniční trati (celkem cca 100 – 110 stání) a odstavnou plochu na terénu mezi silnicí III/01149 a řekou Olše (přibližně 80 – 90 stání). Ostatní odstavná stání pro obyvatele bytových domů budou realizována na příslušných plochách pro bydlení hromadné Pro parkování osobních automobilů jsou v Jablunkově vymezena parkoviště o celkové kapacitě cca 585 stání. Jedná se především o účelově zřízené plochy před objekty občanské vybavenosti, a to především v centru města. V rámci územního plánu je navrženo stávající kapacity zachovat s doplněním nových parkovacích ploch u hřbitova (pro přibližně 80 vozidel) a u koupaliště Amerika (cca 50 osobních automobilů). Ostatní parkovací plochy mohou být řešeny uvnitř jednotlivých nových ploch Na území Jablunkova se nachází využitelné Pro rekreační vyžití obyvatel lze využít rozsáhlejší plochy zeleně na západním okraji zastavěného území (areál plícní léčebny) na východním okraji zastavěného území (lesopark „Městského lesa“) a na jihu (Žihla – lesopark u koupaliště „Amerika“). Dalšími významnějšími plochami pro denní rekreaci obyvatel, kromě sídlištní a vyhrazené zeleně, jsou parkově upravené plochy v prostoru centra města a podél vodních toků. Významné jsou i plochy zeleně na území Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy a navrženého přírodního parku Slezské Beskydy. Koncepce územního plánu dále řeší zásobování nové výstavby vodou, plynem a elektrickou energií a zabývá se i likvidací odpadních vod. Na správním území Jablunkov je lokalita soustavy Natura 2000 zastoupena evropsky významnou lokalitou Olše. Na západě území hraničí s evropsky významnou lokalitou Beskydy. V jižní části území je navržen migrační koridor pro velké šelmy. Pro zachování jeho funkčnosti byly vyjmuty z ploch zástavby plochy Z59 a Z60, Z69 a Z85 původně navržené v ÚP Jablunkov, a návrh opatření proti hluku a světelným emisím v prostoru průmyslové zóny na jihozápadním okraji města a k navedení šelem do tohoto prostoru. Z hlediska životního prostředí budou v budoucnu nejsložitější dopravní problémy a s nimi související hluk a emise a zabezpečení funkčnosti migračního koridoru pro velké šelmy.


16




Předložený koncept a upravený návrh územního plánu Jablunkov je z hlediska ochrany životního prostředí a přírody akceptovatelný při dodržení doporučení uvedených v tomto posouzení a při dodržení předložené specifikace v Konceptu ÚPN Jablunkov.

A.f.2) VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK Zhodnocení a zpřesnění vyváženosti (stavu územních podmínek) jednotlivých pilířů je výchozím podkladem pro stanovení optimální územně plánovací koncepce rozvoje řešeného území v územním plánu i jeho následné vyhodnocení. Pokud je některý pilíř, či jeho část hodnocena, jako zdroj slabosti či ohrožení řešeného území, pak by to mělo být zohledněno v řešení územního plánu, podobně pokud některý pilíř vykazuje silné stránky či příležitosti. Zpřesnění je umožněno jak větší aktuálností dat, hodnotících poznatků, tak zejména s ohledem na hlubší poznání území při vlastním zpracování územního plánu. Nezbytné je, i s ohledem na skutečnost, že jednotlivá hodnocení v rámci ÚAP se v celé ČR často liší, u některých obcí i zásadně. Základním dokumentem pro hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje dotýkající se řešeného území jsou ÚAP Moravskoslezského kraje (aktualizace z r. 2013 a v minulosti v r. 2011, eventuálně v r. 2009). K hodnocení zde byla použita podrobná 7 stupňová škála, hodnotící převahu silných nebo slabých stránek pilířů udržitelného rozvoje (životního prostředí, hospodářských podmínek, soudržnosti obyvatel území). Výhodou je zejména porovnatelnost hodnocení za celý kraj a i použitá podrobná stupnice. Dále je možné provést i srovnání v rámci rozborů ÚAP SO ORP Jablunkov (aktualizace z r. 2012). Základní výstup uvádí následující tabulka. Výsledná kategorie 3a v roce 2012 znamenala, že Jablunkov byl v rámci ÚAP SO ORP přiřazen k negativněji hodnoceným obcím, s vyváženým stavem pouze u pilíře životního prostředí. Tab. Kategorizace vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj ( ÚAP SO ORP Jablunkov- aktualizace RURÚ r. 2012, metodika MMR pro ÚAP) pro udržitelný rozvoj území Pilíř-životní prostředí rok kategorizace Jablunkov

Pilíř-hospodářské podmínky území

Pilíř-soudržnost společenství obyvatel území

výsledná kategorie

2012

2012

2012

2012

+

-

-

3a

Hodnocení jednotlivých pilířů, včetně převodu na srovnatelné hodnocení vlastního upřesněného hodnocení územního plánu, přináší následující tabulka: Tab. Hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje dotýkající se řešeného území Pilíř-podmínky

Životní prostředí Hospodářské podmínky území Soudržnost obyvatel území

Vlastní hodnocení územního plánu rok. 2014 (v závorce metodika MMR)

ÚAP MSK

ÚAP MSK

Aktualizace r. 2011 (v závorce r. 2009)

Aktualizace r. 2013 (metodika MMR)

4 – průměrné

5 – podprůměrné

4 – průměrné

(5 – podprůměrné)

(-)

(+)

2 – dobré

3 – nadprůměrné


(2 –dobré)

(+)

(-)

1 – velmi dobré

3 – nadprůměrné


(2 – dobré)

(+)

(-)

Pokud je vycházeno z hodnocení aktualizace ÚAP SO ORP Jablunkov z r. 2012, pak hodnocení všech pilířů je v tomto podkladu k dispozici pouze ve smyslu metodiky MMR, avšak bohatě textově komentováno. Výsledky jsou velmi podobné s výsledným zpřesněným hodnocením tohoto územního plánu,


17




avšak ve značném rozporu s hodnocením krajských ÚAP. Pokud je provedeno srovnání ve smyslu metodiky MMR, pak je hodnocení krajských ÚAP zcela opačné. Srovnání všech tří výstupů je samozřejmě omezeno, pojetím dokumentů, metodikou, měřítkem. Rozdílné výsledky jsou generovány i výběrem ukazatelů a „mechanickým“ hodnocením obcí na této úrovni krajských ÚAP (jsou použity „tvrdé - měřitelné“ ukazatele, indikátory, chybí korekce s ohledem na znalost místních podmínek – zpřesnění swot analýzy). Tato hodnocení by se však neměla vzájemně výrazněji popírat, i rozdílné ukazatele a postupy by měly vést k podobným závěrům. Určení, co je hlavním potenciálem, problémem konkrétní obce. Rozpory by neměly být zásadní, přitom s ohledem na použité měřítko ÚAP, by menší rozpory měly být mezi ÚAP SO ORP než mezi ÚAP kraje a vlastním upřesněním výstupů (v rámci územního plánu). Při hodnocení podmínek soudržnosti obyvatel území – které byly ve vlastním územním plánu hodnoceny, jako podprůměrné jsou brány v úvahu jak mírně nepříznivý vývoj počtu obyvatel, zhoršující se stav věkové struktury, problémy bydlení na sídlištích tak i omezený rozvoj bydlení ve městě. Výsledné hodnocení se tak výrazně liší od aktualizovaného krajského podkladu z r. 2013, přičemž v roce 2011 byla v krajském dokumentu hodnocena soudržnost obyvatel území dokonce jako velmi dobrá. U hodnocení životního prostředí bude vždy problémem míra vnímání negativních dopadů znečištění ovzduší a částečně i lokalizace průmyslu mimo řešené území. Výsledné vlastní hodnocení podmínek životního prostředí – průměrné, je potřeba vnímat zejména s ohledem na nepříznivé podmínky širšího regionu, odráží i zemědělskou a rekreační funkci řešeného území, širší vnímání přírodního zázemí. Rozdíly s hodnocením krajských ÚAP jsou relativně malé. U hodnocení hospodářského pilíře území je výsledné hodnocení podmínek území podprůměrné, v rozporu s hodnocením ÚAP MSK (r. 2013), kde jsou hodnoceny jako nadprůměrné (v minulosti jako dobré). V úvahu jsou vzaty zejména omezené možnosti zaměstnanosti ve městě, výrazně limitovaná nabídka ploch pro podnikání a značné vazby na Třinecko s ohroženým hutním průmyslem. S ohledem na funkci města ve struktuře osídlení (příměstský charakter) a přírodně- rekreační podmínky území je předpokladem udržitelnosti rozvoje řešeného území využití územních předpokladů pro přednostní rozvoj obytných a navazujících obslužných funkcí, při minimalizaci negativních dopadů v oblasti životního prostředí. Optimalizace funkcí řešeného území s ohledem na okolní region (zejména posílení hospodářského pilíře), funkci města v sídelní struktuře, je předpokladem jeho přiměřeného rozvoje.


18



II.A.g) STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 K NÁVRHU KONCEPCE PODLE §10g ZÁKONA O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

II.A.g) STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 K NÁVRHU KONCEPCE PODLE §10g ZÁKONA O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Dne 21. 9. 2012 Krajský úřad MS kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, vydal z hlediska zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů k vyhodnocení vlivů územního plánu (ÚP) na životní prostředí (MSK 120939/2012 ze dne 21. 9. 2012) souhlasné stanovisko za dodržení následujících podmínek: 1)

2)

provést v textu Odůvodnění v tabulce ÚSES tyto úpravy: -

u prvků nadregionálního biokoridoru NRBK K 147 doplnit rozměry ( plochu, délku)

-

regionální biocentrum RBC č. 240 označit jako regionální biocentrum RBC č. 85 Jablunkov (U Folvarku) v souladu se ZÚR MSK. V tabulce uvést změnu využití části RBC na plochu se zvláštním využitím „PX“, uvést její rozlohu a přípustné stavby. Z přípustného využití plochy PX (textová část str. 50) je nutno vypustit stavbu amfiteátru.

je nutné respektovat stanovisko krajského úřadu uvedené v koordinovaném stanovisku k návrhu ÚP ze dne 5. 9. 2012, č.j. MSK98122/2012 z hlediska zákona o ochraně ovzduší, týkající se zapracování podmínek využití ploch pro výrobu a skladování v kapitole I.A.f) textové části návrhu ÚP Jablunkov.

Krajský úřad na základě posouzení vlivů dle § 45i zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny (Aquatest a.s., květen 2009 a dodatek – úprava z července 2012) konstatuje, že posuzovaný územní plán nebude mít významný negativní vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti.


19



II.A.h) SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO PODLE § 50 ODST. 5 SZ ZOHLEDNĚNO, S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY

II.A.h) SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO PODLE § 50 ODST. 5 SZ ZOHLEDNĚNO, S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY Podmínky uvedené ve stanovisku krajského úřadu byly dodrženy. V textu Odůvodnění v tabulce ÚSES byly provedeny úpravy - u nadregionálního biokoridoru NRBK K147 byly doplněny rozměry (plocha, délka), regionální biocentrum RBC č. 240 bylo označeno jako regionální biocentrum RBC č. 85, byla provedena změna využití části RBC na plochu se zvláštním využitím „PX“, její rozloha a přípustné stavby. Z textové částí byla z přípustného využití plochy PX vypuštěna stavba amfiteátru. Dále regionální biokoridor RK 571 byl označen jako RK 1608.


20


II.A. TEXTOVÁ ČÁST II.A.i) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY A.i.1) VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ

II.A.i) KOMPLEXNÍ VARIANTY

ZDŮVODNĚNÍ

PŘIJATÉHO

ŘEŠENÍ

VČETNĚ

VYBRANÉ

A.i.1) VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ V rámci návrhu ÚP Jablunkov byla vymezena hranice zastavěného území podle aktuální katastrální mapy, na základě doplňujících průzkumů v terénu, podle ortofotomapy a podle podkladů dodaných pořizovatelem a stavebním úřadem. Zastavěné území bylo v rámci ÚP Jablunkov vymezeno k datu 31. 12. 2008. Zastavěné území Jablunkov je vymezeno ve výkresech: I.B.a) Výkres základního členění území, I.B.b) Hlavní výkres, II.B.a) Koordinační výkres.


21



II.A.i) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY A.i.2) ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT

A.i.2) ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT i.2.1) CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Z HLEDISKA PŘÍRODNÍCH PODMÍNEK 2.1.1)

Geomorfologie a geologie

Především geomorfologické podmínky – tvary reliéfu významně ovlivňují možnosti využití území. Náklady na budování technické infrastruktury, ale i její údržbu a provoz výrazně rostou v členitém reliéfu. Na druhé straně členitý reliéf může být přírodním zdrojem rekreační atraktivity území, či přímo předmětem ochrany přírodních hodnot, tj. omezení využití území. Řešené území je poměrně členité, širší okolí má charakter horského reliéfu se zvětšující se výškovou členitost směrem na západ a na východ. Nejnižší osu území vytváří tok řeky Olše, která spolu s přítokem Lomné vytváří poměrně širokou údolní nivu. Na poměrně mohutných aluviálních náplavech se vytvořily typické a glejové nivní půdy. Reliéf je z geologického hlediska budován horninami karpatského flyše tvořící zejména střídající se souvrství pískovců, břidlic a slepenců. Na přechodu strmých svahů Moravskoslezských Beskyd a Jablunkovské brázdy jsou zachovány proluviální sedimenty, podél Lomné staré sedimenty fluviální (říční) ve formě teras. Nejvyšší bod řešeného území je nachází na východě řešeného území cca 770 m.n.m.), nejnižším je místo kde tok Olše opouští administrativní území obce (cca 370 m.n.m.). Geomorfologické podmínky území tak do značné míry omezují jeho využití, na druhé straně jsou významným zdrojem jeho rekreační, ale i obytné atraktivity. Řešené území se nachází na území následujících geomorfologických jednotek: provincie: Západní Karpaty subprovincie: Vnější Západní Karpaty oblast: Západní Beskydy celek: Jablunkovská brázda

2.1.2)

Geologické poměry

Podle podkladu, dodaného GEOFONDem ČR pro ÚAP ORP Jablunkov, se na území Jablunkova nenacházejí, ani do něj svými vlivy nezasahují chráněná ložisková území (CHLÚ), ložiska ani dobývací prostory nerostných surovin. Podle podkladu, dodaného GEOFONDem ČR pro ÚAP ORP Jablunkov, se na území sídelního útvaru Jablunkov nacházejí sesuvná území (vybrané údaje z registru): Číslo

Lokalita

Stupeň aktivity

4022

Jablunkov

aktivní

plošný

1963

1979

4020

Jablunkov

aktivní

plošný

1963

1979

4021

Jablunkov

aktivní

plošný

1963

1979

4035

Jablunkov

potenciální

plošný

1963

1979

4025

Jablunkov

potenciální

plošný

1963

1979

4036

Jablunkov

potenciální

plošný

1963

1979

4012

Jablunkov

potenciální

plošný

1963

1979

4037

Jablunkov

potenciální

plošný

1963

1979

8352

Jablunkov

aktivní

bodový

2005

2009


Rozsah

Rok pořízení záznamu

Aktualizace

22




Tato sesuvná území jsou zobrazena na výkrese č. B.a.1) Výkres hodnot a využití území, B.b) Výkres limitů využití území a B.c) Výkres záměrů na provedení změn v území a problémů k řešení. Podrobnější údaje je možno získat u GEOFONDU ČR, Dačického nám. 11, 284 01 Kutná Hora. Část zastavitelných ploch a ploch přestavby (dostavby v rámci zastavěného území) zcela nebo částečně zasahuje do evidovaných sesuvných území potenciálních. Před zahájením výstavby bude nutno provést geologický průzkum stability území za účelem stanovení podmínek pro ochranu a zajištění staveb a jejich bezprostředního okolí před negativními důsledky případných sesuvů. Podle podkladů GEOFONDu ČR z r. 2006, se na území Jablunkova nenacházejí stará důlní díla.

2.1.3)

Klimatické podmínky

Klimatické podmínky řešeného území poměrně významně ovlivňují možnosti jeho využití. Řešené území leží na rozhraní mírně teplé klimatické oblasti MT 7 a MT 2. Léto je zde poměrně krátké, mírné, zima chladná, dlouhá-výrazně v závislosti na nadmořské výšce. Roční úhrn srážek je značný. VYBRANÉ KLIMATICKÉ CHARAKTERISTIKY MÍRNĚ TEPLÉ OBLASTI MT 2 A MT 7: MT 2 Počet letních dnů:

MT 7

20 – 30

30-40

Počet mrazivých dnů:

110 – 130

110 – 130

Průměrná teplota v lednu:

-3 až -4°C

-2 až -3°C

Průměrná teplota v červenci:

16 – 17°C

16 – 17°C

Srážkový úhrn ve vegetačním období:

450 – 500 mm

400 – 450 mm

Srážkový úhrn v zimním období:

250 – 300 mm

250 – 300 mm

80-100

60-80

Počet dnů se sněhovou pokrývkou:

Tab. Relativní četnost směrů větrů (v %) podle dlouhodobého měření ČHMÚ v Jablunkově a jeho okolí (převzato ze studie Thermy Písek, koncepce výstavby) :

STANICE četnost v %

S

SV

V

JV

J

JZ

Z

SZ

klid

15,2

1,2

1,8

26,9

24,1

2,0

19,4

19,4

6,1

V řešeném území výrazně převládá jihozápadní a jižní proudění, méně často severozápadní a západní proudění větrů.

2.1.4)

Radonový index geologického podloží

Geologické podloží České republiky je z více než z dvou třetin tvořeno metamorfovanými a magmatickými horninami. Z toho vyplývá, že radonu pocházejícímu z geologického podloží a odtud pronikajícímu do objektů je nutno věnovat zvýšenou pozornost. Radon může pronikat do objektů jednak z hornin a zemin, které vycházejí na povrch v jejich základech, jednak z pitné vody, dodávané do objektů a ze stavebních materiálů, jejichž základem jsou obvykle přírodní materiály. Stavební materiály jsou však v současnosti sledovány z hlediska radioaktivity, případy jejich použití z minulosti jsou známy a proto je pravděpodobnost přítomnosti radonu z nich podstatně menší než z geologického podloží. Rovněž zdroje pitné vody jsou v současnosti sledovány z hlediska koncentrace radonu a proto je malá pravděpodobnost, že by radon unikající z vody dodávané do objektů mohl výraznějším způsobem ovlivnit objemovou aktivitu radonu v objektu. Hlavním zdrojem radonu tedy zůstává geologické podloží. Koncentrace uranu v jednotlivých typech hornin se velmi liší. Obecně lze říci, že v usazených, sedimentárních horninách se setkáváme s nižšími koncentracemi uranu než v horninách přeměněných, metamorfovaných tlakem a teplotou během dlouhé geologické historie jejich vzniku. Nejvyšší koncentrace uranu jsou obvyklé ve vyvřelých, magmatických horninách, jako jsou např. žuly, protože primárně již


23




v době svého vzniku byly obohaceny uranem. Sedimentární horniny, které vznikají usazením starších metamorfovaných a magmatických hornin jsou však tvořeny minerály z těchto hornin pocházejících a proto nelze vyloučit, že při jejich vzniku došlo k lokálnímu nahromadění minerálů s vyšším obsahem uranu. S tím souvisejí také hodnoty objemové aktivity radonu v těchto typech hornin. Orientační zatřídění větších území do kategorie radonového indexu lze provést na základě údajů z odvozených map radonového indexu. Podklad mapy vyjadřuje radonové riziko klasifikováno třemi základními kategoriemi (nízké, střední a vysoké riziko) a jednou přechodnou kategorií (nízké až středí riziko pro nehomogenní kvartérní sedimenty). Dle mapy radonového indexu (viz příloha), lze konstatovat, že na území města Jablunkova se prolínají kategorie nízkého a přechodového radonového indexu. Kategorie přechodového radonového indexu je zastoupena na většině území a kategorie nízkého radonového indexu se pak vyskytuje hlavně v severovýchodní části katastrálního území a v menší míře v jižní části. Podloží horniny klasifikované přechodným indexem mají sice vyšší objemovou aktivitu radonu než horniny klasifikované nízkým indexem, ale radon díky nižší propustnosti a přítomnosti jílovitého pokryvu méně proniká do objektu. Mapy radonového indexu neslouží pro stanovení radonového indexu na stavebním pozemku ve smyslu vyhlášky č. 307/2002 Sb. (Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost o radiační ochraně). -

-

-

-

Při používání Odvozené mapy radonového rizika je třeba dbát následujícího upozornění : Kategorie radonového rizika, vyznačené v mapě, se týkají radonu pocházejícího z geologického podloží. I když existuje závislost mezi objemovými aktivitami radonu v půdě a uvnitř objektu, je nutno si uvědomit, že zdrojem radonového rizika uvnitř objektu mohou být i stavební materiály, které nemají žádný vztah k lokální geologické situaci. Rozdělení území do kategorií radonového rizika má pravděpodobností charakter. Je to způsobeno především vysokou plošnou variabilitou objemových aktivit radonu, závislou na řadě geologických i negeologických faktorů. Při stanovení kategorie přímým měřením objemové aktivity radonu v půdním vzduchu je respektováno zařazení plochy podle největších zjištěných hodnot. Vyšší kategorie je stanovena i v případech geologické predispozice území k akumulaci radonu (např. materiál říčních teras a s vysokým podílem valounů granitoidů, propustný pokryv na přirozeně radioaktivních horninách). Podrobné posouzení radonové rizikovosti v jednotlivých lokalitách vyžaduje přímé měření objemové aktivity radonu v detailním měřítku. Údaje z mapy slouží k vymezení rizikových oblastí, nikoliv však jako přímý a jediný podklad pro detailní interpretaci radonového rizika na jednotlivých stavebních plochách. Výřez mapy radonového indexu geologického podloží je přiložen na konec této podkapitoly.


24




VÝŘEZ MAPY RADONOVÉHO INDEXU GEOLOGICKÉHO PODLOŽÍ

Legenda Převažující kategorie radonového geologického položí :

Plochy měření radonového indexu geologického Podle databáze ČGÚ a asociace Radonové riziko:

nízká

nízká kategorie

přechodná (nehomogenní kvartérní sedimenty)

střední kategorie

střední

vysoká kategorie

vysoká 1 5


kontury geologických jednotek (čísla uvnitř jednotek odpovídají litologickému typu) tektonika (zvýšený radonový index)

25




2.1.5)

Životní prostředí

2.1.5.1) Znečištění ovzduší Znečištění ovzduší je obvykle nejvýraznějším problémem z hlediska ochrany životního prostředí. Značný vliv na kvalitu ovzduší v obci mají velké zdroje znečištění v regionu a doprava, částečně i místní malé zdroje znečištění. Situaci významně zlepšila plynofikace obce. V případě špatných rozptylových podmínek, kdy jsou překračovány nejvyšší přípustné koncentrace škodlivin v ovzduší, dochází k regulaci těchto nejvýznamnějších zdrojů znečišťování v regionu. V průběhu 90. let 20. století bylo v regionu zaznamenáno významné snížení koncentrací škodlivin v přízemních vrstvách atmosféry i emisí vypouštěných ze stacionárních zdrojů. Na druhé straně se stále významněji projevují negativní dopady dopravy a v některých lokalitách (zejména nedostatečně provětrávaných) i částečný návrat k topení tuhými, nekvalitními palivy. V roce 2004 bylo vydáno Nařízení Moravskoslezského kraje, kterým se vydává Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje. Současně je zpracován Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje, který je formulován jako "nadstavba" Krajského programu snižování emisí Moravskoslezského kraje. Krajský úřad předkládá vždy do 31. prosince kalendářního roku radě kraje situační zprávu o kvalitě ovzduší na území kraje za předešlý kalendářní rok a o postupu realizace úkolů stanovených tímto nařízením. Primárním cílem je dosáhnout k roku 2010 doporučených hodnot emisních stropů v Moravskoslezském kraji. Na tento program by měly navazovat i místní programy snižování emisí znečišťujících látek na úrovni obcí. Nejbližší stanice, na kterých se pravidelně monitorují imisní situace, se nacházejí v Třinci Kanadě (č. 1187) a v Návsí u Jablunkova (ČHMÚ, č. 1357). V následující tabulce jsou uvedeny roční průměry koncentrací hlavních škodlivých látek v ovzduší za roky 2002 - 2007. Znečišťující látka

SO2

PM10 NOx

3

Imisní stanice

Roční imisní průměry (µg/m ) 2002

2003

2004

2005

2006

2007

Třinec Kanada

5,5

7,7

6,2

5,6

6,3

5,1

Návsí u Jablunkova

5,5

x

x

3,8

5,6

2,7

Třinec Kanada

32

42,7

32,1

30,3

39,5

x


x

x

x

38,3

41,1

31,6

Třinec Kanada

x

x

20,4

18,7

19,2

16,9

14,0

14,9

14,4

17,4

14,5

16,8


Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP (č. 38/rok 2005) – o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) na základě dat z roku 2004 – nepatřilo řešené území k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší, nedocházelo zde k překročení limitní hodnoty pro ochranu zdraví lidí. Údaje jsou od r. 2005 nově publikované za spádové obvody stavebních úřadů. Pojem oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezuje zákon č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Podle následujícího sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP (rok 2006) – o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) na základě dat z roku 2005 patřilo 35% spádového území stavebního úřadu Jablunkov k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší, z mapy je možno odvozovat, že se jedná především severní a centrální část řešeného území. Nepříznivá situace s malými výkyvy (zejména v závislosti na průběhu počasí - výskytu inverzních situací v konkrétním roce) setrvává až do roku 2007 (poslední dostupné údaje). Příčinou je zejména překračování imisního limitu suspendované částice frakce PM10 a polycyklických aromatických uhlovodíků – vyjádřených jako benzo(a)pyren BaP. Situace je nejhorší v intenzivně zastavěných částech řešeného území, málo provětrávaných sníženinách a podél zatížených komunikací.. S ohledem na širší vývoj a stávající nepříznivou situaci z hlediska kvality ovzduší je nezbytné využít všech možností ke zlepšení kvality ovzduší v obci. Zejména přiměřeně posuzovat povolování umístění dalších zdrojů znečištění ovzduší v řešeném území a území dotčených územních celků, dále v rámci


26




řešeného území prosazovat optimální řešení v oblasti dopravy (zkvalitnění a přiměřená údržba komunikací, zpevněných ploch), výsadba ochranné zeleně. V území se nepřipouští zdroje znečištění ovzduší o výkonu větším než 1 MW, které je zdůvodněno současným zatěžováním území imisemi suspendovaných částic, jejichž denní koncentrace překračuje imisní 3 limit 50 ug/m pro PM10, stanovený Nařízením vlády č. 597/2006 Sb. Nejvyšší naměřená denní imisní 3 3 koncentrace je 174 ug/m , 36. nejvyšší naměřená denní koncentrace je 57,0 ug/m , data jsou z r. 2007. Město Jablunkov se podle výsledků měření z r. 2007 nachází v oblasti zhoršené kvality ovzduší. Na 9,1 % území je překračován denní limit pro PM10 a na 11,1 % území je překračován cílový imisní limit pro roční koncentrace benzo(a)pyrenu. (zdroj Věstník MŽP 6/2009).

2.1.5.2) Znečištění vod Hodnocení jakosti vody v říčních profilech se provádí podle ČSN 75 72 21 - “Klasifikace jakosti povrchových vod“. Principem klasifikace je srovnání charakteristické hodnoty ukazatelů jakosti vody se soustavou normativů, které odpovídají hodnocení z obecného ekologického hlediska. Ukazatele jakosti vody jsou rozděleny do šesti skupin: skupina A – ukazatele kyslíkového režimu skupina B – ukazatele základního chemického a fyzikálního složení skupina C – doplňující chemické ukazatele skupina D – těžké kovy skupina E – biologické a mikrobiologické ukazatele skupina F – radioaktivní ukazatele Zařazení jakosti vody podle jednotlivého ukazatele do třídy jakosti vody se uskutečňuje srovnáním vypočtené charakteristické hodnoty tohoto ukazatele s jemu odpovídající soustavou mezních hodnot. Míra znečištění povrchové vody se určuje podle pěti tříd jakosti vody: třída – velmi čistá voda třída – čistá voda třída – znečištěná voda třída – velmi znečištěná voda třída – velmi silně znečištěná voda Kvalita povrchových vod v říčním systému řešeného území je pravidelně hodnocena podnikem Povodí Odry Ostrava. Hodnocení jakosti vody v profilu týkající se řešeného území je ze zprávy o jakosti vody v tocích za rok 2006. Klasifikace Jakosti povrchových vod v letech 2005 – 2006: Tok profil

Vybrané ukazatele BSK5

CHSK

N-NH4

N-NO3

Pcelk

Tř. celkem

Olše nad Třincem

II

II

I

I

II

II

Lomná ústí do Olše

III

III

I

I

IV

IV

Kvalita vody ve vodním toku Olše v celé délce toku byla sledována celkem v 6 profilech, přičemž vlivem postupného zatěžování toku zbytkovým znečištěním ve vypouštěných odpadních vodách, třebaže čištěných, se jakost vody po toku mění a zhoršuje zejména pod městy Třinec, Český Těšín a ve svém ústí do Odry. Na zařazení do tříd jakosti má vliv především zvýšený obsah fosforu, k němuž v některých profilech přistupuje i organické znečištění. V profilu nad Třincem je voda podle vybraných ukazatelů klasifikována II. jakostní třídou jako mírně znečištěná, a to právě zmíněným fosforem a organickými látkami (BSK 5, CHSKCr), zatímco nevykazuje žádné znečištění dusíkem amoniakálním ani dusičnanovým a v těchto ukazatelích je řazena do nejlepší I. třídy.


27




Podle biologického znečištění je voda v Olši ve všech profilech klasifikována III. jakostní třídou jako znečištěná s výjimkou nejvýše položeného profilu nad Třincem, kde je jen mírně znečištěná a hodnocena třídou II. Levostranný přítok Olše v horním úseku toku je řeka Lomná. Tok byl sledován v profilu svého ústí a kvalita vody je podle vybraných ukazatelů klasifikována IV. třídou jakosti jako silně znečištěná, ovšem pouze vlivem vyššího obsahu celkového fosforu. Vyšší je i organické znečištění podle BSK5 a CHSKCr, způsobené zaústěním nedostatečně čištěných splaškových vod z výše položených obcí, které vodu řadí do III. třídy jako znečištěnou, zatímco obsah amoniakálního i dusičnanového dusíku i saprobní index makrozoobentosu je nízký a řadí vodu do nejlepší I. jakostní třídy. Podle ostatních sledovaných chemických ukazatelů je voda hodnocena převážně I. třídou, hůře - III. třídou je hodnoceno CHSKMn a dále železo, mangan, zinek a měď a nejhůře jsou hodnoceny nerozpuštěné látky, které odpovídají V. třídě jakosti vody. Podle zjištěného počtu termotolerantních koliformních bakterií je voda v toku řazena do III. třídy jako znečištěná.


28




i.2.2) SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY ROZVOJE MĚSTA JABLUNKOVA Sociodemografické podmínky území se promítají do dvou „pilířů“, tj. hospodářského rozvoje a soudržnosti společenství obyvatel území. Zaměstnanost (především v regionálním pohledu spádových regionů pohybu za prací) má prvořadý význam pro hospodářskou prosperitu většiny sídel, včetně řešeného území. Tyto podmínky doplňuje např. i vývoj mzdové úrovně v regionu, struktura zaměstnanosti, či podmínky pohybu za prací. Na základě zjištění hospodářských podmínek (zejména zaměstnanosti obyvatel), vlastních demografických podmínek, ale i širších rozvojových podmínek území je sestrojena prognóza vývoje počtu obyvatel a základní bilance vývoje bydlení (bytového fondu). Tato prognóza slouží i jako podklad pro zpřesnění návrhu technické infrastruktury obce, bilancí potřeby ploch, zejména ploch pro bydlení. 2.2.1)

Demografické podmínky území Na vývoj počtu obyvatel v řešeném území měly dlouhodobě vliv tyto hlavní faktory:



Podhorská poloha na okraji výrazně urbanizovaného území, nedaleko přirozených hranic regionů (států – Slovenska a Polska), avšak v centrální poloze regionu (Jablunkovska).



Poloha na dopravní ose území s nadregionálním významem.



Stále větší vnímání a pozitivní vývoj kvality obytného, zejména rekreačního a částečně i životního prostředí.



Území nebylo postiženo významnějším poklesem počtu obyvatel po II. světové válce, nižší sociální soudržnost obyvatel je možno očekávat v panelových sídlištích města vznikajících zejména v období let 1970-1990.

Specifikem řešeného území je zejména národnostně smíšená struktura obyvatel, vznikající zejména po II. světové válce. Jakákoliv řešení v území by měla citlivě vnímat tyto skutečnosti na druhé straně je nutno vylučovat etnizaci řešení problémů, prvky územní segregace. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel od roku 1869 je patrný z následující tabulky. Tab. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel skutečnost

prognóza

rok

1869

1900

1930

1950

1970

1980

1991

2001

2012

Jablunkov

2 659

3 068

3 778

4 210

4 828

5 975

5 790

5 934

5 750

20202025 5 600

Počet obyvatel v řešeném území v minulosti dlouhodobě rostl. Důsledky druhé světové války se nepromítly do poklesu počtu obyvatel, nevedly k větší obměně populace. Výraznější růst nastal v sedmdesátých letech minulého století – v souvislosti s výstavbou sídlišť ve městě, od devadesátých let nastala stagnace, v některých letech vystřídána poklesem. Podle nejnovějších údajů (ČSÚ) bylo na začátku r. 2012 v obci 5 759 trvale bydlících obyvatel. Oprava ČSÚ s ohledem na výsledky sčítání 2011 znamenala zvýšení o 114 obyvatel (viz rozdíl rok 2010 a 2011 v následující tabulce). Vývoj počtu obyvatel v řešeném území je možno z hlediska obecných demografických podmínek (pokles počtu obyvatel v mnoha regionech, zejména ve městech) považovat za příznivý. I v řešeném území se tak stále více projevují preference bydlení v příměstských sídlech, lokalitách zejména s atraktivním rekreačním prostředím s dobrou dopravní dostupností. Pokles počtu obyvatel „generují“ ve městech zejména sídliště s bytovými domy, kde počet bytů stagnuje a klesá jejich průměrná zalidněnost, tj. i počet obyvatel těchto sídlišť. Příčin je celá řada, od tuhé regulace nájmů, způsobu vlastnictví, který brání intenzifikaci využití tohoto území až po demografický vývoj.


29




Tab. Vývoj počtu obyvatel v posledních letech (zdroj: ČSÚ) přirozená měna =narození přistěhovaní vystěhovaní -zemřelí

saldo migrace

změna celkem

-5

-48

-53

157

-15

-45

-60

128

138

-26

-10

-36

51

136

122

9

14

23

52

74

100

121

-22

-21

-43

5 762

56

45

95

118

11

-23

-12

2007

5 750

54

60

113

165

-6

-52

-58

2008

5 692

66

57

95

127

9

-32

-23

2009

5 669

65

56

109

122

9

-13

-4

2010

5 665

73

63

87

113

10

-26

-16

2011*

5 763

59

68

89

84

-9

5

-4

2012

5 759 61

64

103

126

-3

-23

-26

rok

stav 1.1.

narození

zemřelí

2001

5 931

65

70

71

119

2002

5 878

70

85

112

2003

5 818

49

75

2004

5 782

60

2005

5 805

2006

průměr

*Oprava s ohledem na výsledky sčítání 2011 = 114 obyvatel (viz rozdíl rok 2010 a 2011) Věková struktura obyvatel v Jablunkově vykazuje dlouhodobě příznivé charakteristiky. Podíl dětí (věkové skupiny 0-14 let) je vysoký – 15.3% v r. 2011 (19,5% v r. 2001). Pomalu stoupá i podíl obyvatel v poproduktivním věku, stále je však pod průměrem MS kraje i ČR.. Vývoj věkové struktury se dlouhodobě promítá do potřeb školských a sociálně zdravotních zařízení (zejména do oblasti komunitního plánování). Tab. Počet obyvatel a věková struktura - srovnání s ČR (zdroj: ČSÚ, SLDB 2011 – definitivní výsledky podle obvyklého bydliště, vlastní výpočty) Celkem obyvatel

Územní jednotka Jablunkov

počet %

Moravskoslezský kraj

počet %

ČR

počet %

Muži

Ženy

0-14 let

15-64 let

65+let

5 732

2 786

2 946

876

4 006

840

100,0%

48,6%

51,4%

15,3%

69,9%

14,7%

1 205 834

586 489

619 345

173 493

839 584

188 956

100,0%

48,6%

51,4%

14,4%

69,6%

15,7%

10 436 560

5 109 766

5 326 794

1 488 928

7 267 169

1 644 836

100%

49,0%

51,0%

14,3%

69,6%

15,8%

V rámci zpracování ÚAP SO ORP Jablunkov (r. 2008) byly prověřeny plošné nároky školství, areály škol, jejich plošný rozsah je stabilizovaný, nové potřeby ploch nejsou předpokládány. Podobně i v sociální oblasti je možno předpokládat řešení potřeby nových kapacit především intenzifikací využití stávajících ploch a zařízení, eventuálně změnou využití již stávající zástavby.


30




Vzhledem k dosavadnímu vývoji počtu obyvatel v posledních letech a obecným tendencím v rozvoji osídlení je možno předpokládat mírný pokles počtu obyvatel, a to asi na 5 600 - 5 650 obyvatel do roku 2020 - 2025 za nejpravděpodobnější reálnou variantu dalšího vývoje města Jablunkova.

2.2.2)

Bydlení

Počet obvykle obydlených bytů v řešeném území je pro rok 2012 odhadován na cca 1 960 (termín obvykle obydlené byty byl nově definován v rámci sčítání v r. 2011, je založen na deklaraci obvyklého místa bydliště v souladu s doporučeními Eurostatu) . Podle definitivních výsledků sčítání bylo v roce 2001 v Jablunkově 1 879 trvale obydlených bytů, z toho 890 bytů v rodinných domech. Poměrně malý podíl – 7,3 % (149 bytů) vykazovaly neobydlené byty (v r. 1991-112 bytů), signalizující rezervy v intenzitě využití bytového fondu. Počet neobydlených bytů do r. 2011 vzrostl o 90 bytů na 239 bytů. Růst počtu tzv. neobydlených bytů o 90 bytů byl absolutně vyšší než srovnatelný růst počtu obydlených bytů – o 72 bytů. Tento růst je v řešeném území, podobně jako v celé ČR, relativně velmi rychlý. V Jablunkově je i cca 35 objektů individuální rekreace. Celkový rozsah druhého bydlení (jehož část tvoří i tzv. neobydlené byty) je odhadován na cca 250 jednotek druhého bydlení. Tab. Bytový fond (SLDB, definitivní výsledky r. 2011)

Obec

Obydlené domy

Obydlené byty

Hospodařící domácnosti

Obyvatel na byt

Domácností na byt

Bytů na dům

Jablunkov

897

1951

2108

2,94

1,08

2,18

V období 1991 - 2001 bylo v obci získáno 128 nových bytů, při přírůstku 85 trvale obydlených bytů. Úbytek bytů cca 43 bytů, který vyplývá z předešlých údajů, byl a je ve skutečnosti mnohdy pouze formální - deklarativní, obvykle nejde o demolice nebo skutečné úbytky obytné či užitkové plochy. Především se jedná o úbytky vyvolané zařazením bytů do druhého bydlení (vedené v tzv. neobydlených bytech). Tab. Bytová výstavba (dokončené byty podle ČSÚ) Rok Jablunkov

2000

2001

2002

16

10

15

2003 5

2004

2005

10

39

2006 6

2007 6

2008

2009

13

11

2010

2011

7

6

V posledních letech je v řešeném území získáváno cca 10 bytů ročně novou bytovou výstavbou, situace v jednotlivých letech je výrazně proměnlivá, viz předchozí tabulka. -

-

Očekávaný rozsah nové bytové výstavby během návrhového období bude ovlivňovat: odpad bytového fondu v rozsahu asi 0,2-0,4% z výchozího počtu bytů ročně, přitom většinou nepůjde o fyzický odpad (demolice), ale spíš o slučování bytů, převod na druhé bydlení - rekreační účely apod. neustálé zmenšování průměrné velikosti cenzové domácnosti (růst podílu domácností důchodců, rozvedených a samostatně žijících osob apod.). Okrajovým faktorem je i možné snížení rozsahu soužití cenzových domácností. Růst soužití cenzových domácností, který probíhá v posledních letech, však není možno považovat (především ve vesnické zástavbě) za jednoznačně negativní proces. změna počtu obyvatel (předpokládaný mírný pokles) Na základě odborného odhadu je možno předpokládat realizaci cca 10 - 15 nových bytů ročně.

Do řešeného území mohou směřovat zájmy jednotlivých investorů z okolního regionu, částečně i zájmy realitních firem, které se zajímají o realizaci ucelených lokalit obytné výstavby. Zda však bude nová výstavba skutečně realizována závisí na reálné dostupnosti pozemků (nabídnutí na trhu), jejich ceně, na celkové ekonomické situaci apod. Z uvedeného důvodu je doporučováno zvažovat i s výraznými plošnými rezervami pro novou obytnou zástavbu.


31




Tab. Základní bilance vývoje počtu obyvatel a bytů v řešeném území obec-část obce rok

bytů

obyvatel

úbytek bytů

2008

2020

2008

2020

do r. 2020

Jablunkov celkem

5692

5600

1930

2040

60

v bytových domech

2790

2720

980

1020

20

nových bytů do r. 2020 v bytových domech

v rodinných domech

celkem

(60)

(90)

celkem

60

110

obec-část obce

druhé bydlení obytných jednotek

180

210

Údaje v závorkách odpovídají očekávanému počtu bytů realizovaných na nových plochách vymezených v územním plánu obce jako návrhové. Mírný nárůst druhého bydlení o cca 20 bytů se realizuje zejména formou „odpadu“ trvale obydlených bytů.


32




2.2.3)

HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY ÚZEMÍ

Území Jablunkova poskytuje poměrně atraktivní podmínky bydlení, především díky rekreační atraktivitě okolí a do určité míry i dopravní poloze. Omezujícím faktorem rozvoje obce jsou zejména podmínky zaměstnanosti vzhledem ke zdrojům pracovních příležitostí (dlouhodobě velmi nepříznivá situace v zaměstnanosti na Třinecku, ale i na Slovensku s výrazným přenosem nezaměstnanosti). Podle definitivních výsledků sčítání z roku 2001 bylo v Jablunkově 2 758 ekonomicky aktivních obyvatel, z nichž vyjíždělo za prací 1 425 osob (52%). Vyjížďka byla a je orientována především na Třinec, Český Těšín. Dojížďka za prací do řešeného území byla cca 1 480 osob. Počet pracovních míst v řešeném území je odhadován asi na cca 2 450, především ve službách, průmyslu, drobném podnikání, zemědělské a lesní výrobě. Tab. Ekonomická aktivita (ČSÚ, SLDB, r. 2001) ekonomicky podíl nezaměstnaní míra aktivní (EA) EA nezaměstnav% nosti Česká republika okr. Frýdek-Místek řešené území

EA v zemědělství

podíl EA v zemědělství

vyjíždějící za prací obyvatel

podíl

5 253 400

51%

486 937

9,3%

230 475

4,4%

2 248 404

22%

110 003

48%

14 953

13,6%

3 557

3,2%

50 398

46%

2 758

46%

333

12,1%

95

3,4%

1 425

52%

Vzhledem k nedostatečné vlastní nabídce pracovních příležitostí v řešeném území a značné závislosti na vyjížďce za prací je nutno vytvoření odpovídajících územně plánovacích podmínek pro rozvoj podnikání (zvýšení zaměstnanosti) považovat za prvořadý úkol. Zároveň je nutno vzít v úvahu skutečnost, že závislost na regionu Třinecka v nabídce pracovních příležitostí zůstane i v budoucnosti dominantní. Vysoká nezaměstnanost, především v Třinci a okolí je jednou z bariér rozvoje řešeného území. Hlavní řešení tohoto faktoru je na makroekonomické a regionální úrovni (podpora strategických průmyslových zón v širším regionu – Třinec, Třanovice až po vzdálenější Nošovice). Možnosti územního plánu jsou v tomto směru omezené, návrh nových ploch pro podnikání je směřován do ploch s dobrými vazbami na dopravní a jinou infrastrukturu, neomezující obytné funkce v okolí. Jedním z hlavních požadavků zohledňovaným při zpracování územního plánu bylo posílení nabídky ploch pro podnikání, zejména s ohledem na dopravní řešení a celkovou optimalizaci využití území (společně s posílením atraktivity bydlení). V r. 2009 bylo v obcích Jablunov, Písek, Písečná, Bukovec, Bocanovice, Horní Lomná, Dolní Lomná, Mosty u Jablunkova a Hrčava evodováno cca 590 nezaměstnaných. Pro zmírnění dopadu zániku pracovních míst v TŽ - Moravia Steel, ETA, JZD, Lesy ČR aj. podniků je nutno vytvořit ÚP podmínky pro budování nových provozů. V ÚP se pro tento účel vymezují nové zastavitelné plochy výroby a skladování o výměře 15,66 ha, 3,08 ha ploch přestavbových a 5,35 ha zastavitelné plochy smíšené výrobní – komerční a logistické. Další možnosti hospodářského rozvoje na úkor nezastvěného území není pro relatvně malou plochu správního území města Jablunkova a omezení přírodními a civilačními podmínkami (rozptýlená zástavba, migrační koridor K 147 pro velké savce, pohledové poměry a zachování krajinného rázu) možné. Proto se klade důraz na efektivní vyžití vymezených ploch pro výrobu skladování za účelem zajištění nových pracovních příležitostí. Z uvedeného důvodu se omezuje možnost budování fotovoltaických elektráren pouze na budovy. Druhým důvodem jsou přenosové kapacity el. enregie. Nově navržené plochy pro výrobu jsou dostupné z jednoho el. vedení 22 kV, jehož přenosovou kapacitu je nutno rezervovat přednostně pro výrobu generující pracovní místa. Umisťování fotovoltaických elektráren na volné plochy je z uvedených důvodů nežádoucí.


33




2.2.3.1) Zemědělská výroba Všeobecné údaje výměra ha kat.území celkem zemědělské pozemky orná půda TTP

1038 628 201 347

podíl na výměře v katastru % 100 60 19 33

podíl na výměře ze-mědělských pozemků % 100 32 10

Litologický substrát tvoří většinou písčité až hlinitopísčitě větrající horniny, krystalinika a písčitojílovitě a kamenitě větrajících pevných minerálně chudých matečných hornin a jílovitě, jílovitopísčitě a kamenitě větrající karpatský flyš. Z pedologického hlediska v oblasti převládají hnědé půdy kyselé, hnědé půdy oglejené a hnědé půdy podzolové. Vyskytují se i drnoglejové půdy. Zrnitostní složení je rozmanité. Jsou to půdy hlinitopísčité, spíše mělké, značně štěrkovité až kamenité. Řešené území je zařazeno do zemědělské přírodní oblasti vrchovinné. Terén je zvlněný, členitý a místy značně svažitý se zhoršenou mechanizační přístupností. Oblast je méně až středně vhodná pro běžnou zemědělskou výrobu s podstatným omezením až vyloučením náročnějších druhů plodin. Vzhledem ke svažitosti terénu a eroznímu ohrožení pozemků je nutné na orné půdě dodržovat protierozní osevní postupy. Meliorace jsou zastoupeny většími odvodněnými plochami z roku 1965 až 1988. Odvodněno je asi 80% zemědělských pozemků. Vzhledem k vláhovým, terénním a půdním podmínkám má oblast nízkou intenzitu zemědělské výroby. Území je zatříděno do zemědělské přírodní oblasti vrchovinné. Z hlediska zemědělské výrobní oblasti se jedná o oblast dobrou, převažuje horský výrobní typ s průměrnou svažitostí. Meliorace jsou zastoupeny většími odvodněnými plochami z roku 1965 až 1988. Odvodněno je asi 80% zemědělských pozemků. Organizace zemědělské výroby -

-

Veškerou živočišnou a rostlinnou výrobu v řešeném území provozují soukromě hospodařící rolníci: pan Pyszko Martin - kravín a jezdecký klub Girová, a.s. v bývalém areálu živočišné výroby - chov skotu JZD Jablunkov, který je situovaný v jihovýchodní části k.ú. Jablunkov mimo zastavěné území obce který má v kravíně ustájeno 100 ks dobytka, z toho asi 70 ks krav a 30 ks jalovic. Dobytek je větší část roku na pastvinách, ve stáji je ustájen pouze v zimním období. Ostatní budovy jsou využívány pro jiné podnikatelské aktivity. Jsou zde provozovny kovoobrábění + zámečnictví + autodoprava - pan. Lipovský, dále stolárna - pan. Hajduk a pan Mýdlo využívá dvě budovy jako sklady. V areálu provozuje chov koní jezdecký klub – Gírová, a.s., který má v areálu ustájeno 5 ks koní. Koně jsou ustájeny v části budovy provozovny kovovýroby. Poblíž stáje je kryté cvičiště a garáže. paní Sztefkové Renata - kontrolované ekologické zemědělství - chov skotu situovaný nad areálem kláštera Alžbětinek

2.2.3.2) Lesní hospodářství Řešené území náleží do lesní oblasti 39 - Podbeskydská pahorkatina. Do katastrálního území zasahuje v severovýchodní částí lesní komplex s vrcholem Lysá, 544 m.n.m. Dále je množství menších lesních celků a drobných lesíků podél řeky Olše. Kolem vodního toku Radvany a Lomné se vyskytuje břehový porost. V jihovýchodní části pod říčkou Kotelnice je větší lesní komplex. Druhová a věková skladba porostů – Jedná se různověké porosty od 1 do 95 let. Převažujícím porostním typem je smrk – 70 %. Vyšší procento příměsi tvoří modřín, borovice, javor klen, jasan. Menší příměs do 2 % tvoří dub, habr, jasan, akát, bříza, lípa, vrba, osika, a jeřáb. Kategorizace - veškeré lesní porosty jsou podle platného lesního hospodářského plánu zařazeny do kategorie č. 10 - lesů hospodářských.


34




Lesnatost: katastrální území Jablunkov

výměra katastrálního území ha 1038

výměra lesních pozemků ha 173

podíl na výměře katastru % 17

Na lesních pozemcích mají právo hospodařit Lesy České republiky Hradec Králové, s.p. - Lesní správa Jablunkov. Pro lesní hospodářský celek Jablunkov je zpracován lesní hospodářský plán (LHP) s platností od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2018. Část lesních pozemků je v soukromém vlastnictví – jen drobné výměry. Část lesních pozemků je ve vlastnictví města Jablunkov - 50 ha.

2.2.3.3) Průmyslová výroba, drobná výroba, výrobní služby V rámci stávajících výrobních areálů a zařízení jsou provozovány tyto firmy. Seznam vybraných firem na území Jablunkova (podle podkladu dodaného ing. St. Szlauerem, vedoucím Živnostenského úřadu v Jablunkově) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.

Firma/Jméno a příjmení

Sídlo/místo podnikání

Umístění

SGM Route, a.s. - doprava SGM Třinec, spol. s r.o. - doprava SPEDOMAT, s r.o. - doprava, odpady MARSHAL LOGISTIC, s.r.o. - doprava, obchod TEWO, s.r.o. - strojírenství LOUČKA – OLZA, spol. s r.o. - aut. příslušenství ALVEUS CZ, spol. s r.o. - obchod, služby Lešek Branc - truhlářství LEXONA s.r.o. -stojírenství H.E.K. Oknoplast s.r.o. - výroba oken Josef Szkanderová – DREVATYP M.C.M. AUTOSERVIS, PNEUSERVIS s.r.o. RESA – sanace a rekonstrukce, spol. s r.o. RPR – Wterm s.r.o. - průtok ohřívače apod. TS-technické služby, a.s. JABLUNKOVSKÁ JATKA, spol. s.r.o. PREFA W-trading, s.r.o. - stavební prefabrikáty

Jablunkov, Bukovecká 613 Bocanovice 75 Jablunkov, Bukovecká 615 Jablunkov, Bukovecká 613 Jablunkov, Žihla 931 Jablunkov, Žihla 931 Jablunkov, Žihla 931 Jablunkov, Žihla 931 Jablunkov, Žihla 931 Jablunkov 510 Milíkov 22 Jablunkov, Bukovecká 128 Ostrava, Šalamounova 778/18 Jablunkov, Školní 389 Jablunkov, Mlýnská 51 Jablunkov 500 Jablunkov, Bělá 1083

(areál ČSAD) (areál ČSAD) (areál Les. závodu) (areál ČSAD) (areál ETA) (areál ETA) (areál ETA) (areál ETA) (areál ETA) (areál Kom. služ.) (za Betou) (areál Kom. služ.) (areál ETA) (Kult. dům) (u Peny marketu) (Radvanov) (Beta)

Vzhledem k nedostatečné vlastní nabídce pracovních příležitostí v řešeném území a značné závislosti na vyjížďce za prací je nutno vytvoření odpovídajících územně plánovacích podmínek pro rozvoj podnikání (zvýšení zaměstnanosti) považovat za prvořadý úkol. Zároveň je nutno vzít v úvahu skutečnost, že závislost na regionu Třinecka v nabídce pracovních příležitostí zůstane i v budoucnosti dominantní. Vysoká nezaměstnanost, především v Třinci a okolí je jednou z výrazných bariér rozvoje řešeného území. Hlavní řešení tohoto faktoru je na makroekonomické a regionální úrovni (podpora strategických průmyslových zón), možnosti územního plánu jsou v tomto směru omezené. ÚP přebírá záměr vybudování nové průmyslové zóny na východním okraji města na východním okraji zastavěného území Městské Lomné u hranice s obcí Mosty u Jablunkova. poblíž mimoúrovňového křížení silnice I/11. Další drobnější provozy výroby a výrobních služeb jsou roztroušeny v rámci městské zástavby v centru města nebo na jeho okrajích a v rámci venkovské zástavby integrovaných sídel. Rozvoj výrobních aktivit navrhuje ÚP v rámci navržených ploch s rozdílným způsobem využití: plochy výroby a skladování:


35




-

výroba a skladování – lehký průmysl výroba a skladování – drobná a řemeslná výroba výroba a skladování – zemědělská výroba

VL, VD, VZ a

plochy smíšené výrobní: -

2.2.4)

plocha smíšená výrobní – komerční a logistická

VS.

REKREACE, CESTOVNÍ RUCH

Na území Jablunkova se nachází rozsáhlejší plochy zeleně využitelné pro rekreační vyžití obyvatel zejména na západním okraji zastavěného území (areál plícní léčebny) na východním okraji zastavěného území (lesopark „Městského lesa“) a na jihu (Žihla – lesopark u koupaliště „Amerika“). Dalšími významnějšími plochami pro denní rekreaci obyvatel, kromě sídlištní a vyhrazené zeleně, jsou parkově upravené plochy v prostoru centra města a podél vodních toků. Další významnější plochy zeleně využitelné pro rekreaci jsou v polohách vzdálenějších od obytné zástavby a to v rámci území Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy a navrženého přírodního parku Slezské Beskydy.

2.2.4.1) Rekreace Krátkodobá rekreace každodenní Každodenní krátkodobá rekreace slouží k zotavení obyvatel po skončení zaměstnání nebo výuky (cca 1 - 6 hod. denně). Odehrávat se má ve volném přírodním prostředí mimo vlastní obydlí a má mít charakter procházek, sportování, v létě koupání se sluněním, zahrádkáření, v zimě lyžování apod. K provozování rekreačních aktivit slouží především sportovně rekreační areály, ostatní sportoviště, parky a zeleň ve volné krajině. Možnosti rekreace obyvatel Jablunkova jsou dobré jak v rámci vlastního území města tak v jeho bezprostředním okolí. Součástí návrhu ÚP je posouzení rekreační kapacity území, rozbor sportovně rekreačních zařízení s ohledem na přírodní podmínky a předpokládané nároky na rekreaci obyvatel města. Pro dobrou funkci systému ploch pro denní rekreaci je nutno zajistit vybudování pěších a cyklistických komunikací jejichž hlavní trasy jsou navrženy v územním plánu. Krátkodobá rekreace víkendová Porovnání nároků obyvatel Jablunkova a kapacitních možností oblastí, ve kterých by měly být tyto nároky uspokojeny, je nad rámec územního plánu. Z hlediska dostupnosti přicházejí pro obyvatele Jablunkova v úvahu oblast cestovního ruchu Beskydy, Valašsko, ale rovněž území mimo oblasti cestovního ruchu – např. s ohledem na blízkost státní hranice, rovněž přilehlé rekreační oblasti Polska nebo Slovenska. Za oblasti zájmu obyvatel obce z hlediska víkendové rekreace je možno považovat okruh dostupnosti do 90 min. hromadnou dopravou nebo 50 - 80 km v případě použití individuální dopravy. Dlouhodobá rekreace rekreace Představují ji prázdninové pobyty a dovolené, které se odehrávají na území celého státu, zejména v oblastech cestovního ruchu, ale i mino území České republiky.

2.2.4.2) Cestovní ruch Jablunkov je poměrně zajímavým turistickým cílem zaměřeným na nenáročnou letní i zimní turistiku významným nástupištěm do severní části oblasti cestovního ruchu Beskydy a Valašsko.


36




i.2.3) PŘÍRODNÍ HODNOTY 2.3.1)

Ochrana přírody

V řešeném území se nenachází ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, žádná velkoplošná a maloplošná zvláště chráněná území, ale nachází se v něm území chráněné v soustavě NATURA 2000, památné stromy a registrované významné krajinné prvky a významné krajinné prvky „ze zákona“, celé řešené území rovněž spadá do Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Jablunkovsko: NATURA 2000 Natura 2000 je soustava lokalit chránících nejvíce ohrožené druhy rostlin, živočichů a přírodní stanoviště (např. rašeliniště, skalní stepi nebo horské smrčiny apod.) na území EU. Do katastrálního území Jablunkova zasahuje evropsky významná lokalita Olše, která vede kolem stejnojmenné řeky Olše mezi Vendryní a hranicí s Polskem (západně od obce Bukovec) v údolí mezi Slezskými a Moravskoslezskými Beskydy. Název: Olše Kód lokality: Rozloha:

CZ0813516 47,68 ha

Podloží je tvořeno pleistocénními fluviálními štěrkovými sedimenty. Lokalita leží v Jablunkovské brázdě na rozhraní okrsků Milíkovská plošina a Náveská pahorkatina. Jedná se o pahorkatinu, budovanou souvrstvím paleogenních jílovců a pískovců, na SZ geologický podklad z části překryt pleistocénními říčními nánosy, v SV části s výskytem pleistocénních náplavových kuželů a erozních říčních teras, v JZ části s erozně denudačním reliéfem se stopami pliocenního a pleistocénního zarovnání. Přirozené koryto řeky s převážně kamenitým až štěrkovým dnem a častými štěrkovými náplavami s vyvinutou údolní nivou je biotopem pro významné druhy živočichů. Předmětem ochrany jsou zde podle nařízení vlády mihule potoční (Lampetra planeri) a vydra říční (Lutra lutra). Cílem ochrany je zachování a obnova ekosystémů významných pro druhy živočichů, kteří tvoří předmět ochrany, v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhů ve stavu přirozeném z hlediska ochrany. Památné stromy Mezi zvláště chráněné části přírody patří významné stromy, které může orgán ochrany přírody vyhlásit jako památné. V katastrálním území Jablunkov se nachází tyto památné stromy: kód 423

Název

Typ objektu

Lípy u kapličky na Vitališově Skupina stromů

Počet 2

Výška Obvod (m) (cm) 26 470 18 250

Stáří (roky) 200 100

Parcelní Datum číslo vyhlášení 2636/1 11.11.1997

Kromě vlastního stromu se ochranný režim vztahuje i na ochranné pásmo ve tvaru kruhu, se středem uprostřed kmene a poloměrem rovnajícím se desetinásobku průměru kmene ve výčetní výšce (130 cm nad zemí), pokud není rozhodnutím stanoveno jinak. V tomto pásmu není povolena pro strom žádná škodlivá činnost jako stavby, terénní úpravy, odvodnění, chemizace apod. Významné krajinné prvky V rámci obecné ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb., mají zvláštní postavení významné krajinné prvky – ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou obecně lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále jiné části krajiny, které příslušný orgán ochrany přírody zaregistrují podle § 6 zákona. Významné krajinné prvky musí být chráněny před poškozením a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů. Dle podkladů odboru životního prostředí městského úřadu Jablunkov se v katastrálním území vyskytují tyto registrované významné krajinné prvky:


37




Jablunkovský park (areál plicní léčebny) Katastrální území: Jablunkov Parcela: 2020, 2022, 2023, 2031, 2040, 2072, 2073, 2074, 2075/1, 2075/2,2077 Důvod ochrany: Tento park byl založen v letech 1936-1938 ve slohu přírodě krajinářském. Půvab parku dokresluje arboretum, čítající více jak 500 druhů vzácných stromů a keřů a sochy Vincence Makovského a Jana Třísky. Staré lípy okolo božích muk Katastrální území: Jablunkov Parcela: 2496/22, 2758/9, 2758/10 Důvod ochrany: Jedná se o čtyři lípy malolisté (Tilia cordata), s obvody kmene 200, 180, 180 a 150 cm. Důvodem jejich ochrany je bohatost, rozmanitost a členitost krajiny. Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Celé k.ú. Jablunkova spadá do CHOPAV Jablunkovsko. CHOPAV Jablunkovsko byla vyhlášena vládním nařízením 10/1979 Sb. Tato oblast musí být chráněna komplexem opatření pro zachování přírodních podmínek a hydrologického režimu. Opatření se týkají hospodaření v lesích, odvodňování lesních i zemědělských pozemků, těžby rašeliny a povrchové těžby nerostů, těžby a zpracování radioaktivní suroviny, ukládání radioaktivního odpadu a dalších činností, které by mohly mít negativní dopad na kvalitu vody. Hranice navazuje na hranici chráněné oblasti přirozené akumulace vod Beskydy v ohybu silnice III/01142 před Karpentnou na kótě 419, pokračuje podél této silnice přes Karpentnou až do Bystřice. Je vedena kolem obce severovýchodním směrem a podél silnice III/01146 jde do Nýdku. Na okraji obce odbočuje na polní cestu, podél níž jde severním směrem přes Ostrý a stále po polní cestě kolem Ostrého vrchu ke státní hranici s Polskou republikou. Dále je vedena po státní hranici až k obci Hrčava, odkud pokračuje po hranici mezi Českou a Slovenskou republikou. Po této hranici je vedena až k hranici chráněné oblasti přirozené akumulace vod Beskydy a po ní do výchozího bodu u Karpentné.

2.3.2)

Ochrana krajinného rázu

Území města Jablunkova leží v plochém pahorkatiném reliéfu s převládající zemědělskou půdou, která je často využívána jako pastviny. Lesní porosty jsou zastoupeny hlavně v severovýchodní a jihovýchodní části území a jsou součásti rozsáhlých lesních komplexů. Ucelená zástavba podél toku Olše tvoří pomyslnou osu území a přechází v rozptýlenou zástavbu rodinných domů, která nenásilně přechází do zemědělské krajiny. Krajinný ráz je významnou hodnotou dochovaného přírodního a kulturního prostředí a je proto chráněn před znehodnocením. Každá stavba určitým způsobem mění krajinu a může mít vliv na další atributy kvality životního prostředí. Aby nedošlo k narušení krajinného rázu nad únosnou míru, je nutno dodržet určité zásady. Stavby musí být zapojeny do textury místní zástavby, musí dodržet výškovou hladinu a měřítko stávající zástavby a hlavně také okolní krajiny. Jedním z významných rysů harmonické krajiny jsou volné, nezastavěné horizonty. Pohledový horizont je prostorovou jednotkou a územím pohledově významně exponovaný. Zde by stavby neměly být umisťovány, aby nedošlo k narušení harmonického měřítka krajiny a k znehodnocení pohledové a estetické charakteristiky krajiny.


38


II.A. TEXTOVÁ ČÁST II.A.i) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY

A.i.2) ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT

i.2.4) KULTURNÍ HODNOTY Město, situované na mírné vyvýšenině v místě soutoku řek Olše a Lomné, v těsné blízkosti významného průsmyku na pomezí Slezska a Slovenska, je poprvé připomínáno v písemných pramenech v roce 1447. Obdélný půdorys s protáhlým obdélným náměstím je orientován ve směru průjezdné komunikace. Původní měšťanská zástavba prošla řadou přestaveb. Farní kostel, v jádru gotický, a klášter s kostelem z 19. století dotváří charakter sídla. V letech 1933 - 1935 bylo ve městě vybudováno plicní sanatorium s hodnotným parkem. Hodnoty historického města jsou zčásti potlačeny novou obytnou panelovou výstavbou v jeho těsné blízkosti. K ochraně historického jádra města Jablunkova bylo vyhlášeno dne 20. 12. 1993 ochranné pásmo historického jádra - náměstí v Jablunkově, které je zakresleno ve výkrese II.B.a) Koordinační výkres. Nemovité kulturní památky na území města (podle ústředního seznamu): číslo

název, stručná charakteristika

27980 / 8-2341 farní kostel Božího Těla parc.čís. 178 st., k.ú. Jablunkov Jednolodní architektura z období prolínání pozdně renesančních a raně barokních vlivů, vybudovaná na pozdně gotickém jádru v roce 1620. Úpravy v roce 1932. Výrazná dominanta města. 31982 / 8-2342 kaplička u čp. 32, Bělá, parc. č. 1685 st., k.ú. Jablunkov Drobná zlidovělá architektura z 1. poloviny 19. století, obohacující zachovalou starší zástavbu města. 24425 / 8-2333 měšťanský dům čp. 8 Mariánské náměstí, parc. č. 194 st., k.ú. Jablunkov Doklad původní zástavby města s dobře zachovanou dispozicí s původními klenbami ze začátku 19. století. 38415 / 8-2334 měšťanský dům čp. 14 Mariánské náměstí, parc. č. 197 st., k.ú. Jablunkov Doklad původní zástavby města s jádrem ze 16. století, dispozice a většina kleneb z přestavby na přelomu 18. a 19. století. 51793 / 8-4071 měšťanský dům č.p. 16 Mariánské nám., parc. č. 334 st., k.ú. Jablunkov 29402 / 8-2335 měšťanský dům čp. 18 Mariánské náměstí, parc. č. 351 st., k.ú. Jablunkov Doklad starší zástavby města s dobře zachovanou dispozicí, upravovaný v 19. a na počátku 20. století. 21728 / 8-2336 měšťanský dům čp. 19 Mariánské náměstí, parc. č. 352 st., k.ú. Jablunkov Doklad starší zástavby města s dobře zachovanou dispozicí. Upraven v 1. pol. 19. století. 20109 / 8-2338 měšťanský dům čp. 43 Dukelská ul., parc. č. 11 st., k.ú. Jablunkov Městský dům z přelomu 18. a 19. století s dochovanými klenbami a dispozicí, doklad zástavby města z přelomu století, součást historického jádra. 100430

budova radnice č.p. 144 křiž. ul. Dukelská a Školní, parc. č. 631, k.ú. Jablunkov

33281 / 8-2339 klášter Alžbětinek čp. 52 s klášterním kostelem (starý klášter) Nádražní ul., parc.č. 1 st., k.ú. Jablunkov /1 klášter Alžbětinek čp. 52 Nádražní ul., parc. č. 1 st. Jedna z mála dochovaných komplexů sakrální architektury 19. století. Objekty s původní dispozicí a se zachovanými klenbami. Klášter vystavěn v roce 1852. /2 klášterní kostel sv. Alžběty Jednolodní kostel z roku 1861, součást kláštera sester Alžbětinek.


39



A.i.2) ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT

28688 / 8-2340

měšťanský dům čp. 150 ul. Škpt. A. Velebnovského, parc. č. 332 st., k.ú. Jablunkov Velmi hodnotná renesanční architektura ze začátku 16. století, jeden z nejstarších domů ve městě s dochovanou dispozicí a klenbami. Úpravy v 19. století.

12083 / 8-3205 vila čp. 474 Školní 1, parc.č. 346 st., k.ú. Jablunkov Moderní architektura z období funkcionalismu z roku 1930, postavená podle projektu architekta Evžena Fuldy z Českého Těšína. 36258 / 8-2328 plicní sanatorium s areálem parc. čís. 2069, 2019, 2020, 2022, 2023, 2072 - 2074, 2075/1, 2063, 2062, 2875, 2876, 7077, 2079, 2040, 2029, 2028, 2030, 2031, k.ú. Jablunkov /1 plicní sanatorium parc. č. 2069 st. Moderní architektura z let 1933 - 1935. Dílo architektů Kumpošta, Lamla a Liebschera. Funkčně i výtvarně významné dílo moderní architektury moravských autorů, vzešlé ze soutěže, výjimečný případ stavby tohoto druhu na Moravě. /2 park plicního sanatoria parc.čís. 2019, 2020, 2023, 2072, 2073, 2074, 2075/1, 2063, 2062, 2875, 2876,7077, 2079, 2040, 2029, 2028, 2030, 2031 o.p. Park byl založen v letech 1924 - 1928 a rozšiřován v letech 1936 - 1938. Převážná část parku je upravená ve slohu přírodně krajinářském, plocha u průčelí sanatoria je upravena pravidelně ve slohu moderní architektury 20. století. /3 socha odpočívající ženy před bočním křídlem sanatoria parc. č. 2040 o.p. Monumentálně pojatá plastika Vincence Makovského z roku 1933, citlivě vkomponovaná do přírodního prostředí. /4 socha sedící ženy v parku, parc. č. 2040 o.p. Monumentálně pojatá plastika z roku 1935, dílo Vincence Makovského, působící svým hluboce humanistickým pojetím. /5 sousoší dvou sedících žen v parku, parc. č. 2040 o.p. Monumentálně pojatá plastika ze 30. let 20. stol., dílo sochaře Vincence Makovského. /6 socha Hygie v parku, parc. č. 2040 o.p. Pomník památce osmdesáti popravených členů spolku HUMANITA. Práce sochaře Jana Třísky z roku 1945. 23989 / 8-662 kašna se sochou Immaculaty náměstí Svobody, parc. č. 333 o.p., k.ú. Jablunkov Barokní plastika z roku 1755, vytvářející pohledovou dominantu náměstí. 30066 / 8-2327 kamenná křtitelnice nám. Svobody, v zahradě čp. 26 parc. č. 362 o.p., k.ú. Jablunkov Středověká kamenná křtitelnice. Na správního území města je však nutno respektovat a chránit i další objekty, které svým umístěním a charakterem dokumentují jeho historický vývoj a vývoj osídlení. Územní plán bude rovněž respektovat další drobné sakrální objekty (kapličky, boží muka, kříže apod.).


40


II.A. TEXTOVÁ ČÁST II.A.i) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY A.i.3) URBANISTICKÁ KONCEPCE, VČETNĚ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ

A.i.3) URBANISTICKÁ KONCEPCE, VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ

ZASTAVITELNÝCH

PLOCH,

i.3.1) HISTORICKO - URBANISTICKÝ ROZVOJ MĚSTA (převzato z internetových stránek města Jablunkov, mírně upraveno) Podle tvrzení historiků je nutné počátky starého Jablunkova hledat pravděpodobně v místech, kde dnes leží vesnice Hrádek. Tam uprostřed divokých houštin panenských lesů a borů, založila těšínská knížata varovné hradiště, střežící jihovýchodní hranici knížectví. Okolo tohoto hradiště se usazovali první obyvatelé a založili tak novou osadu, později vesnici s názvem Jablunkov. Stalo se tak pravděpodobně ve 12.století. První dokumentováná zmínka o Jablunkově pochází z roku 1435. Kolem roku 1447 byl Jablunkov Uhry zcela zničen. Po této události se pravděpodobně část Jablunkovanů přesídlila do míst, kde se Lomná vlévá do Olše, a tam začalo budování nového Jablunkova. V listině z roku 1523 o povinném odběru těšínského piva se cituje Jablunkov a Starý Jablunkov. V roce 1560 těšínský kníže Václav II. uděluje dne 6. května Jablunkovu závažná městská privilegia (vinný šenk, právo varečné, pasení dobytka, pravidelný úterní trh, roční volbu fojta, postavení mlýna aj.). Město se stále více rozvíjelo a na konci 16.století mělo již v roce 1596 starostu městskou radu. Rozhodujícím pro rozvoj Jablunkova byla jeho poloha. Ležel na prastaré obchodní stezce, která měla počátek u Středozemního moře a vedla přes jižní Evropu k Jablunkovskému průsmyku, odtud pak k Odře a dále do Štětína k pobřeží Baltu. Cestu objevili již kupci doby dávného Říma, o čemž svědčí časté nálezy mincí z tohoto období. Stezka byla také nazývána měděnou, protože po ní jezdili vozy s měděnou rudouze středozemských Thurzovsko-Fugerovských dolů až do Vratislavi. Veliký význam měla také obchodní cesta vedoucí přes Jablunkov do Haliče. Míjejíc Istebnou ležela směrem k Živci, aby pokračovala dále až do Krakova. Jablunkov se stal místem odpočinku mnoha kupeckých karavan. Řada měšťanů tento fakt využila a začala se zabývat kupectvím. Jablunkov se stával stále známějším, což se odráželo v bohatostí trhu a jarmarků, na které se do Jablunkova scházelo obyvatelstvo z blízkého i dalekého okolí. Tím zároveň vznikaly příznivé podmínky pro rozvoj řemesel. V první polovině 17.století stálo v Jablunkově 42 měšťanských domů. Byly to dřevěné stavby, na náměstí a v okolí hlavních ulic patrové, dále přízemní. Koncem čtyřicátých let 17.století měl Jablunkov s předměstím i s Písečnou sedm set padesát obyvatel. V 18.století se Jablunkované zabývali obchodem, řemesly a především obdělávaní polí, která osévali obilím, boby, fazolemi a hrachem. Neméně důležitý byl chov dobytka. V Jablunkově přibývalo nových budov, v roce 1905 byla dostavěná nová radnice a do užívání předán nový železný most s nýtovanou konstrukcí (přetrval až do sedmdesátých let). Na nový rok 1911 byla vysvěcena nová budova soudu, vedle níž stálo nové prostorné vězení obehnané tlustou a vysokou zdí. Po ukončení I.světové války se změnila mapa tehdejší Evropy. Československo a Polsko vešly při tvorbě svých hranic o Těšínské Slezsko do sporu. Česká strana argumentovala tím, že toto území před rozpadem českého státu na počátku 17.století patřilo k zemím koruny české, a proto má na něj Československá republika nezadatelné právo. Strana polská oponovala tak, že požaduje Rozdělení Těšínského Slezska podle principu etnického, což znamenalo, že chce k Polsku připojit území osídlené obyvatelstvem polského původu, tj. použivajícím polského jazyka nebo polského nářečí. Takovou oblastí byl mezi jinými i jablunkovský region. 10. 7. 1920 Ministr Beneš a polský premiér Grabski podepsali prohlášení dávající spojenecké Nejvyšší radě plnou moc k určení hranic na Těšínsku bez referenda. Nejvyšší rada ji přenesla na Radu velvyslanců, která o rozdělení Těšínska rozhodla dne 28.7.1920. Západní polovina Těšínska s celým jablunkovským soudním okresem (až na obce Javořinku a Istebnou) připadla Československu. O založení města se traduje tato pověst: „Nebývalo kdysi v dolině řeky Olše lidských stavení. Zdejší kamenitou půdu nikdo neobdělával a hluboké lesy během věků sestoupily z horských úbočí téměř k samým říčním břehům. Ale přesto to nebyl kraj, kde byste nespatřili živáčka. Každoročně tu pořádala hony na jeleny, kance, rysy a jinou lesní zvěř těšínská knížata. Velmi často se tu také rozléhalo volání kupců a formanů, neboť tudy vedla dávná obchodní stezka z území dnešního Slovenska, přes Těšín a dále Moravskou bránou


41



až do vzdálené Vratislavi. Bohatí kupci tehdy přiváželi drahocenné zboží z dalekých zemí, které v Těšíně vyměňovali za jiné či prodávali za zlaté dukáty. Formanské vozy byly zase plné měděné rudy, kterou převážely ze vzdálených uherských dolů až kamsi do vratislavských hutí. Obtížnou cestu zdolávali stěží muži i koňská spřežení, a proto není divu, že unavené karavany čas od času zastavovaly, aby si popřály alespoň krátkého odpočinku. Chtěli uhasit žízeň, ukojit hlad a nabrat sil. Nejoblíbenějším, cestou toužebně očekávaným a všemi vyhledávaným místem k odpočinku byla jabloň rostoucí na úpatí beskydských vrchů. V její blízkosti tryskal ze země pramen osvěžující vody, na nedalekých lučinách rostla svěží tráva a nedaleko odtud volně plynula řeka Olše. V ní napájeli vozkové uhřáté koně, kteří pak volně puštění spásali šťavnaté traviny. Mezitím kupci a formani plnými doušky užívali blahodárného odpočinku ve stínu rozložité koruny mladé jablůnky. Míjela léta, jabloň rok co rok rozkvétala a rodila chutné plody a čím dál tím častěji tudy drkotaly vrchovatě naložené formanské vozy. Nikdo už si přesně nepamatuje, kdy se to stalo a čí to byla práce, neboť o tom mlčí i nejstarší listiny, ale jednoho roku se na místě mezi jabloní a vodním pramenem objevil zájezdní hostinec. Prostorné v něm byly místnosti pro cestující a ještě prostornější stáje pro koně. Pohodlněji tu mohli kupci a formani trávit chladné noci v příjemném snu a ošklivé sychravé dny při odpočinku. A roky stále ubíhaly. Kolem zájezdního hostince přibývala rok od roku nová stavení, do osady se stahovali lidé. Jabloň časem zestárla a ztrouchnivěla. Zůstal jen název, neboť jak ti, co jen projížděli, tak i stálí usedlíci nazývali novou osadu Jablůnkou. A osada stále rostla a obyvatel přibývalo, až ze skromné podhorské vísky vyrostlo město Jablunkov. Až do dnes se nám dochovala pověst o jablůnce, jež byla zvěčněna na první pečeti města Jablunkova i v současném městském znaku. SYMBOLY MĚSTA Městský znak


42



i.3.2) MOŽNOSTI ÚZEMNÍHO ROZVOJE Zástavba Jablunkova, která je tvořena bytovými domy, rodinnými domy městského a příměstského typu, který postupně i v okrajových částech města nahradily původní zástavbu venkovského charakteru tvořenou rodinnými domy nebo původními zemědělskými usedlostmi. Zařízení občanské vybavenosti jsou situována zejména v centrální části města a v jeho historickém jádru, které je chráněno vyhlášeným památkovým ochranným pásmem a dále v areálových plochách školských, zdravotnických, sociálních a obchodních zařízení situovaných v různých částech zastavěného území města. Specifickým zařízením občanského vybavení je areál plícní léčebny na západním okraji města na řece Lomné, s rozsáhlým a z přírodního hlediska hodnotným parkem a pouze nárazově využívaný areál národopisných slavností situovaný na východním okraji města na pravém břehu řeky Olše v tzv. „Městském“ lese s přírodním jevištěm a skupinou stylových dřevostaveb včetně příslušného technického a sociálního zařízení. Sportovní zařízení jsou soustředěna do dvou areálů. Jeden je situován severně historického jádra na levém břehu řeky Olše u jejího soutoku s řekou Lomnou v části „Bělá“ a jeho základ tvoří hřiště pro kopanou, doplněné dalšími sportovně rekreačními zařízeními, druhý je situován na jižním okraji města směrem na „Žihlu“ (areál „Amerika“) a jeho základem je letní koupaliště doplněné bowlingem, lanovým centrem a dalšími sportovně rekreačními zařízeními. Další sportovně rekreační plochy jsou součástí školských zařízení nebo ploch hromadného bydlení v bytových domech. Zemědělská výroba je provozována v územně stabilizovaných stávajících areálech bez záměrů na jejich rozšíření. Ve středisku „Žihla“ byla zemědělská výroba omezena a v rámci jeho areálu se rozvíjí jiné výrobní aktivity. Průmyslová výroba v Jablunkově je představována strojírenstvím, které se rozvíjí v rámci několika větších i drobnějších firem v areálu bývalého závodu ETA v „Žihle“. Další výrobní areál, který je situován na jižním okraji zastavěného území města podél ulice Bukovecké představují bývalé provozovny Komunálních služeb Jablunkov (autoopravna), ČSAD a Lesního závodu Jablunkov. Na západním okraji zastavěného území města na levém břehu řeky Lomná je další výrobní areál jehož základem jsou bývalé provozy podniku Beta Olomouc, a.s., Dřevovýroby Komunálních služeb a zahradnictví Komunálních služeb Jablunkov. Dále územní plán přebírá záměr vytvoření nové průmyslové zóny v jihozápadní části města navazující na východní okraji zastavěného území Městské Lomné. Zdůvodnění možností, potřeb a důvodů rozvoje města je obsahem kapitoly II.A.i.2 textové části odůvodnění. Možnosti dalšího územního rozvoje Jablunkova, souvisejícího s potřebou výstavby nových bytů a vytvářením pracovních příležitostí, zdůvodněných v předchozích kapitolách, jsou dány založenou urbanistickou koncepcí (dřívějším urbanistickým vývojem města) a jsou limitovány zejména následujícími okolnostmi: -

geomorfologií a základovými poměry území;

-

stávající a výhledovou dopravní kostrou a založenou technickou infrastrukturou;

-

vymezením prvků nadregionálního, regionálního a místního systému ekologické stability;

-

významnými krajinnými prvky;

-

lesními porosty a kvalitním zemědělským půdním fondem obklopujícími zastavěné území.

Pro novou výstavbu bytových domů navrhuje ÚP využít stávajících rezerv v rámci zastavěného území – zejména v rámci přestavbového území, na zastavitelných plochách a na rezervních zastavitelných plochách. Pro novou bytovou výstavbu bytových i rodinných domů je navrženo, kromě již dříve v ÚPNSÚ uvažované a územně upravené lokality „Jablunkov – Pod Vitališovem“ využít pro výstavbu rodinných domů, kromě menších lokalit zejména plošně rozsáhlejších lokalit Jablunkov – Černé, Jablunkov – Žihla Pod Písečnou a rezervní zastavitelné plochy v lokalitě Jablunkov – Radvanov – Záhoří. Využití všech těchto vyjmenovaných lokalit je podmíněno zpracování územní studie. Rozvoj výrobních aktivit je navržen v rámci stávajících územně stabilizovaných průmyslových a výrobních areálů a v rámci navržené průmyslové zóny v jihozápadním okraji města, na východním okraji zastavěného území části Jablunkova - Městské Lomné.


43



Občanská vybavenost se bude rozvíjet zejména v rámci přestaveb zastavěného území vlastního města Jablunkov a v rámci navržených zastavitelných ploch s rozdílným způsobem využití občanského vybavení a nová komerční zařízení lze rovněž realizovat v zastavitelné plochy s rozdílným způsobem využití – smíšené výrobní, která je navržena v prostoru mimoúrovňové křižovatky silnice I/11. Rozvoj sportovně rekreačních funkcí je navržen v rámci stávajících sportovně rekreačních areálů a v rámci navrženého lesoparku U koupaliště „Amerika“. Územním plánem nejsou dotčeny podmínky ochrany civilizačních a přírodních hodnot území, stanovených zákonem (např. ochrana přírody, ochrana významných krajinných prvků, ochrana kulturních památek, aj.). Územní plán respektuje postavení obce Jablunkov jako stabilizovaného středně velkého venkovského sídla, které je součástí přirozeného spádového obvodu města Třince, s převažujícími funkcemi obytnou, částečně obslužnou, dopravní, rekreační a omezeně i výrobní. Na rozvoji obce se částečně projevují suburbanizační tendence Třince. -

-

-

-

-

Pro zajištění urbanistické koncepce jsou v územním plánu vymezeny: zastavitelné plochy a plochy přestavby, plochy sídelní zeleně, koridory veřejné technické a dopravní infrastruktury a plochy územních rezerv. Pro zajištění záměrů urbanistické koncepce se stanoví zásady pro změny ve využití území: zastavitelné plochy a plochy přestavby (plochy dostavby) se tímto územním plánem stanoví jako plochy zastavěné nebo zastavitelné, plochy územních rezerv jsou nezastavěným územím, jejichž využití se podmiňuje změnou ÚP, kterou se tyto plochy stanoví jako ploch zastavitelné, navrženému vymezení ploch s rozdílným způsobem využívání musí odpovídat způsob jejich užívání a zejména účel umisťovaných a povolovaných staveb, včetně jejich úprav a změn v jejich využívání. Stavby a zařízení, které neodpovídají vymezení funkčních ploch s rozdílným způsobem využití, nesmí být na jejich území umisťovány, stanovení přípustnosti umisťování staveb a zařízení a činností v jednotlivých plochách s rozdílným způsobem využívání, při posuzování přípustnosti jsou rozhodujícím kritériem výlučně hlediska urbanistická a hlediska ochrany životního prostředí, přírody a krajiny, dosavadní způsob využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využívání, který neodpovídá vymezenému funkčnímu využití dle územního plánu se připouští, neodporuje-li veřejnému zájmu stanovenému zákonem, stavby a zařízení technického vybavení pro obsluhu jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využívání se připouští jen tehdy, nebudou–li mít negativní vliv na jejich základní funkci nad přípustnou míru, vyplývající z platných právních předpisů a technických norem (provozní, hygienické apod.), umisťování a povolování parkovišť a odstavných ploch pro osobní vozidla se připouští ve všech zastavěných a zastavitelných plochách s rozdílným způsobem využívání, pokud nebudou mít negativní vliv na základní (převládající) funkci území nad přípustnou míru, vyplývající z platných právních předpisů a technických norem, nové stavby se připouští umisťovat jen v zastavěném území a zastavitelných plochách, za podmínek stanovených pro využívání ploch s rozdílným způsobem využívání (regulativů) stanovených v územním plánu. V nezastavěném území se připouští umísťovat stavby pouze za podmínek stanovených pro využívání ploch s rozdílným způsobem využívání (regulativů) stanovených v územním plánu.

Zastavitelné plochy, plochy přestaveb a dostaveb jsou územním plánem navrženy zejména v prolukách zástavby a na pozemcích navazujících na zastavěné území. Jejich vymezení je patrné z grafické části dokumentace a jejich přehled, charakteristika a výměry bilance jsou obsaženy v tabulkách I.A.c.1) a I.A.c.2) ÚP Jablunkov.


44



i.3.3) URBANISTICKÁ KOMPOZICE K hlavním kompozičním složkám obce patří její půdorys a prostorový obraz. Půdorys města se vytvářel v průběhu jeho historického vývoje. Prostorový obraz obce je jednak vnější, který je patrný z dálkových pohledů, a vnitřní, který je vnímám z pohledu chodce nebo motorizovaného návštěvníka města nebo obce. Ve vnějším obraze města se uplatňuje silueta historického jádra s kostelní věží a věží radnice. Další dominantou mimo centra města představuje klášter Alžbětinek. Žádná další výraznější dominanta (pomineme-li výškových budov realizovaných v rámci komplexní bytové výstavby v druhé polovině 20. stol.) se v siluetě města neuplatňuje. Původní historické jádro Jablunkova si zachovalo dominantní postavení jako centrum města bylo však narušeno odbouráním částí zástavby kolem náměstí v důsledku zlepšení průjezdnosti ůvodní silnice I/11 a východní část historické zástavby byla nahrazena v 80. – 90 letech panelovou zástavbou. V souvislosti s dostavbou tohoto původního centra města by měl být zajištěn stávající podíl funkce bydlení zajišťující oživení tohoto území i mimo pracovní dobu a ve dnech pracovního volna. Jádrem urbanistické kompozice města je Mariánské náměstí a celý prostor historického jádra města. Město nemá výraznou kompoziční osu, za základní dopravní osu lze považovat ul. Dukelskou a Nádražní. Těmto prostorům je nutno věnovat zvýšenou pozornost z hlediska urbanisticko architektonického. Vzhledem k poměrně kvalitnímu domovnímu fondu zde nepřichází v úvahu žádná radikální řešení vyžadující větší asanační zásahy nebo demolice. Zvýšenou pozornost je nutno věnovat architektonické úpravě okolí kostela a radnice a dalším plochám veřejné zeleně, lesoparků a všech objektů občanské vybavenosti, zejména té, která představuje veřejnou infrastrukturu města. Při sanaci stávajících ploch zeleně doporučujeme tyto plochy doplnit kvalitním mobiliářem (lavičky, veřejné osvětlení, odpadkové koše apod.). Při návrhu způsobu zástavby nových ucelenějších ploch rodinných domů bude vhodné volit ulicové formy zástavby tvořené izolovanými rodinnými domy (případně je lze doplnit dvojdomky), ve vlastním městě v kombinaci s řadovou výstavbou. Navržená výstavba by měla navazovat svými uličními a stavebními čarami, výškou i architektonickým výrazem na stávající kvalitní okolní zástavbu a to zejména v prostoru historického jádra a na hlavních kompozičních osách města (ul. Dokulská, Nádražní, plk. Velebnovského, Hasičská, Školní). Pro umisťování staveb platí legislativně platné obecně závazné předpisy (vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využití území a vyhl. č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby). Pro zabezpečení urbanisticko architektonické koncepce a kompozice zejména navržených ploch pro výstavbu nutno dodržovat tyto prvky prostorové regulace, kterými jsou:  silniční ochranná pásma - určují minimální odstup objektů od silnice I. a III. třídy a navržené rychlostní komunikace;  železniční ochranná pásma - určují minimální odstup od železniční tratě (vlečky); bezpečnostní ochranná pásma - vyznačují minimální odstup staveb od vedení a zařízení technického vybavení;


45



i.3.4) SYSTÉM SÍDELNÍ ZELENĚ Součástí systému sídelní zeleně jsou plochy zeleně situované v zastavěném a zastavitelném území sídla a zahrnují tyto plochy s rozdílným způsobem využití: -

veřejná prostranství - s převahou nezpevněných ploch (veřejná zeleň) (PZ) do veřejné zeleně spadají všechny plochy volně přístupné zeleně na veřejných prostranství (zeleň u bytových domů, parčíky, apod. a aleje pokud nejsou zařazeny do jiných kategorií ploch s rozdílným způsobem využití). Celková výměra ploch zeleně veřejných prostranství nesmí být zmenšena.

-

zeleň – soukromá a vyhrazená zahrnují plochy stávajících soukromých zahrad v zastavěném území.

(ZS)

-

zeleň – ochranná a izolační

(ZO)

představují ji plochy doprovodné zeleně podél významnějších dopravních tahů nebo vymezené podél výrobních areálů. Jsou to plochy zeleně sloužící jako izolace mezi plochami bydlení a zařízeními dopravy a výroby.

-

zeleň přírodního charakteru (ZP) plochy vegetace většinou volně přístupné v zastavěném území sídla (vzrostlá zeleň včetně zalesněných pozemků, které nejsou v katastru nemovitostí zařazeny mezi pozemky určené k plnění funkcí lesa, vesměs volně přístupné plochy s dřevinnými a bylinnými porosty mimo les, břehová vegetace toků).

-

zeleň – se specifickým využitím - lesopark

(ZX)

V Jablunkově ho představují veřejně přístupné plochy vzrostlé zeleně lesa parkově upraveného „městského lesa“ a část lesních porostů navazujících na areál koupaliště.

Součástí systému sídelní zeleně jsou i plochy zeleně, které nejsou vymezeny jako samostatné plochy s rozdílným způsobem využití (jsou součástí zastavěných nebo zastavitelných ploch s rozdílným způsobem využití), které je nutno chránit jako významné přírodní krajinné prvky a jejich případné rušení je nutno náležitě zdůvodnit (přistupovat k jejich likvidaci, či omezení pouze ve zvláště odůvodněných případech).


46



A.i.4) KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ UMÍSŤOVÁNÍ

A.i.4) KONCEPCE VEŘEJNÉ UMÍSŤOVÁNÍ

INFRASTRUKTURY,

VČETNĚ

PODMÍNEK

PRO

JEJÍ

i.4.1) DOPRAVA A DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ 4.1.1)

Silniční doprava a významnější silniční zařízení Návrh koncepce řešení s širšími vazbami na území

Správním územím města Jablunkov procházejí silnice I/11 (Hradec Králové – Šumperk – Bruntál – Opava – Ostrava – Český Těšín – Jablunkov – st. hr.), II/474 (původní trasa silnice I/11), III/01149 (Jablunkov – Písek – Bukovec, st.hr.), III/01150 (Jablunkov – Písečná – Jablunkov) a III/01151 (Jablunkov – Dolní Lomná – Horní Lomná). Pro severozápadní část řešeného území je dále významná silnice III/01144 (Bystřice – Milíkov – Dolní Lomná), z jejíž trasy je dopravně obsloužena přilehlá zástavba, ale která je zcela vedena již na území sousedních Bocanovic. Silnice I/11

(Hradec Králové – Šumperk – Bruntál – Opava – Ostrava Jablunkov – st. hr.)

– Český Těšín –

Silnice I/11 je nejvýznamnější silniční komunikací v řešeném území. V širších vazbách na území kraje plní funkci významné dopravní příčky, zajišťující severo–jižní vazbya. Komunikace je rovněž součástí mezinárodní silniční sítě pod označením E75 (Český Těšín – st. hr. ČR/SR v Mostech u Jablunkova) a je zařazena mezi doplňkové tahy transevropské dopravní sítě TINA. V současné době je silnice I/11 vedena řešeným územím ve dvoupruhovém směrově nerozděleném uspořádání v obchvatové poloze vůči Jablunkovu a převážná část tranzitní dopravy je tak odkloněna do nové trasy. V rámci ZÚR Moravskoslezského kraje je uvažováno s přestavbou silnice I/11 na čtyřpruhovou směrově rozdělenou kategorii. Pro tyto potřeby jsou v rámci ZÚR Moravskoslezského kraje navrženy VPS č. 41 (úsek Návsí – Bocanovice – Jablunkov – Mosty u Jablunkova) a č. 42 (úsek Jablunkov – Mosty u Jablunkova). Silnice II/474 (původní trasa silnice I/11) Silnice II/474 je vedena ve stopě původní trasy silnice I/11. Prochází střední částí města od Návsí na Mšstskou Lomnou a dále jako spojnice Městské Lomné a Mostů u Jablunkova. ). Z urbanisticko – dopravního hlediska lze průtah silnice II/474 zastavěným územím zařadit mezi sběrné komunikace funkční skupiny B s doplňkovou funkcí obslužnou v zastavěném území. Vedení silnice II/474 lze v rámci územního plánu považovat za územně stabilizované. Silnice III/01149 (Jablunkov – Písek – Bukovec, st.hr.) Silnice III/01149 je hlavní komunikační spojnicí Bukovce, Písku a Jablunkova vedenou podél řeky Olše ve dvoupruhovém směrově nerozděleném šířkovém uspořádání. Vzhledem k přeshraničním vazbám na Polsko ji lze zařadit mezi doplňkové tahy krajského významu, avšak s velmi nízkým dopravním zatížením (dle ŘSD do 500 mV/24 hod v roce 2005). Z urbanisticko – dopravního hlediska lze průtah silnice III/01149 zastavěným územím zařadit mezi sběrné komunikace funkční skupiny B s doplňkovou funkcí obslužnou v zastavěném území. Směrové vedení silnice III/01149 lze v rámci územního plánu považovat za územně stabilizované. Silnice III/01150 (Jablunkov – Písečná – Jablunkov) Silnice III/01150 je vedena severovýchodní částí řešeného území kde zajišťuje hlavní dopravní spojení s Písečnou. Její význam z hlediska širších vazeb je pouze lokální. Vedení silnice III/01150 lze v rámci územního plánu považovat za územně stabilizované.


47




Silnice III/01151 (Jablunkov – Dolní Lomná – Horní Lomná) Silnice III/01151 je vedena jihozápadní částí řešeného území přes místní část Městská Lomná. Z hlediska širších vazeb se jedná o dvoupruhovou komunikaci lokálního významu, která slouží především rekreační dopravě do oblasti Dolní a Horní Lomné. Rovněž slouží jako hlavní komunikační přístup Jablunkova (Městské Lomné), Bocanovic, Horní Lomné a Dolní Lomné na nadřazený silniční tah I/11. Z urbanisticko – dopravního hlediska lze průtah silnice III/01151 zastavěným územím zařadit mezi sběrné komunikace funkční skupiny B, s doplňkovou funkcí obslužnou v zastavěném území. Vedení silnice III/01151 lze v rámci územního plánu považovat za územně stabilizované. Silnice III/01144 (Bystřice – Milíkov – Dolní Lomná) Silnice III/01144 je vedena již za západní hranicí řešeného území na katastru sousedních Bocanovic. Z její trasy je však obsluhována přilehlá zastávka a v úseku silnice vedeném podél katastrální hranice se nachází autobusová zastávka. Místní komunikace Síť místních komunikací v zastavěném území zajišťuje především obsluhu veškeré zástavby, která není obsloužena přímo ze silničních průtahů. V Jablunkově lze místní komunikace (mimo silniční průtahy) z hlediska urbanisticko – dopravního zařadit do funkčních skupin C a D. Místní komunikace funkční skupiny C Síť místních komunikací funkční skupiny C v zastavěném území zajišťuje obsluhu veškeré zástavby, která není přímo obsloužena ze silničních průtahů. V Jablunkově se jedná o jednopruhové i dvoupruhové úseky s nehomogenní šířkou vozovky a různou povrchovou úpravou (živičný povrch, dlažba, obalované kamenivo, beton apod.). Mezi nejvýznamnější místní komunikace lze zařadit především komunikace v centru Jablunkova a obslužné komunikace vedené do místních částí Jablunkova – Radvanova a Vitališova, po kterých jsou vedeny autobusové linky. Místní komunikace funkční skupiny D Síť místních komunikací funkční skupiny D v Jablunkově je zastoupena jak skupinou D1 (obytné a pěší zóny), tak skupinou D2 (chodníky, stezky pro chodce apod.). Funkční skupinu D1 představují některé místní komunikace označené příslušnou dopravní značkou jako obytné nebo pěší zóny. V řešeném území se jedná především o úseky v centru Jablunkova (ul. Zahradní, plk. Velebnovského a další). Funkční skupina D2 je v Jablunkově zastoupena poměrně hustou sítí chodníků podél komunikací a několika samostatnými stezkami pro chodce. Jinak chodci využívají zpevněné i nezpevněné části krajnic silnic, případně vozovky místních komunikací. Účelové komunikace Účelové komunikace, ve formě komunikací uvnitř výrobních areálů a polních a lesních cest, slouží především ke zpřístupnění jednotlivých areálů, polních, lesních event. soukromých pozemků a navazují na místní komunikace. Jedná se především o jednopruhové komunikace s různou povrchovou úpravou. Po některých lesních cestách jsou vedeny cyklistické a turistické značené trasy. Dopravní prognóza intenzit silničního provozu V rámci celostátních profilových sčítání dopravních intenzit prováděných v pětiletých cyklech Ředitelstvím silnic a dálnic Praha je zjišťováno dopravní zatížení silniční sítě za 24 hodin průměrného dne v roce. V řešeném území bylo provedeno sčítání na původní trase silnice I/11 (nyní II/474) a na silnicích III/01149 a III/01152 (nyní II/474). Údaje o sčítání dopravy na obchvatu silnice I/11 nejsou k dispozici. Pro období stanovené k r. 2025 je pro vybrané komunikace stanovena orientační prognóza zatížení podle růstových indexů, a to z výchozího zatížení v r. 2005.


48




Tab.: Výsledky sčítání dopravy na komunikační síti v řešeném území

Stan. č.

7-0501

Sil. č.

Úsek

pův. I/11

Jablunkov, začátek zást. – křiž. s III/01149

(nyní II/474)

pův. I/11 7-0502

(nyní II/474)

pův. I/11 7-0506

(nyní II/474)

pův. I/11 7-0507

7-0508

(nyní II/474)

I/11

7-0530

III/01152

(7-0510 do r. 2001)

(nyní II/474)

7-0530

I/11H

(7-0510 do r. 2001)

(nyní II/474)

křiž. s III/01149 – křiž. s III/01151

křiž. s III/01151 – Jablunkov, konec zást.

Jablunkov, konec zást. – křiž. s II/474

křiž. s II/474 v Jablunkově – křiž. s II/474 (Mosty u Jablunkova)

křiž. I/11 – křiž. s I/11

křiž. I/11 – křiž. s I/11

T

O

M

těžká motorová vozidla a přívěsy

osobní a dodávkové automobily

jednostopá motorová vozidla

voz./24 hod. součet všech motorových vozidel a přívěsů

1995

1236

6006

154

7396

2000

1715

9179

131

11025

2005

6009

10596

117

16722

2025

-

-

-

-

1995

1017

5149

97

6263

2000

1840

8068

105

10013

2005

3522

9288

68

12878

Rok

2025

-

-

-

-

1995

579

2189

5

2773

2000

705

2399

8

3112

2005

3044

3158

11

6213

2025

-

-

-

-

1995

-

-

-

-

2000

-

-

-

-

2005

3230

4920

24

8174

2025

-

-

-

-

1995

-

-

-

-

2000

-

-

-

-

2005

2815

2854

9

5678

2025

3322

4281

9

7612

1995

579

2189

5

2773

2000

705

2399

8

3112

2005

314

2097

13

2424

2025

371

3146

13

3530

1995

8

128

2

138

2000

32

257

1

290

2005

81

382

3

466

2025

96

573

3

672

Nejvyšší dopravní zatížení převáděla do r. 2008 silnice I/11, jejíž funkci však převzal realizovaný jihozápadní obchvat. Jeho dopravní zatížení lze pouze odhadovat, a to dle ostatních lokalit s již realizovanými významnými tahy – I/11 v Mostech u Jablunkova, R48 v Dobré, D1 v Ostravě apod. Očekávaný pokles dopravy tak může činit 60 – 70 %. Z tohoto důvodu není zpracována prognóza dopravy na dotčených komunikacích a je provedena pouze na silnici II/474 a III/01149, kde se očekává pouze mírný nárůst dopravní zátěže.


49




Hlavní zásady návrhu technického řešení komunikací Silnice I/11

(Hradec Králové – Šumperk – Bruntál – Opava – Ostrava Jablunkov – st. hr.)

– Český Těšín –

Územní plán navrhuje v souladu se ZÚR Moravskoslezského kraje přestavbu silnice I/11 na čtyřpruhovou směrově rozdělenou kategorii (v rámci ZÚR MSK se jedná o VPS č. D41 (úsek Návsí – Bocanovice – Jablunkov – Mosty u Jablunkova) a č. D42 (úsek Jablunkov – Mosty u Jablunkova). Součástí přestavby je i úprava mimoúrovňové křižovatky se silnicí III/01151. Návrh přestavby silnice I/11 je v rámci územního plánu řešen formou vymezených ploch, ve kterých budou realizovány úpravy trasy komunikace a ostatní komunikační sítě. Silnice II/474 (původní trasa silnice I/11) Směrové vedení trasy silnice II/474 lze považovat za územně stabilizované. V rámci územního plánu je navrženo pouze upravit šířkové uspořádání komunikace s vloženými pruhy nebo pásy pro cyklisty, event. parkovacími pásy podél vozovky. Doporučeno je rovněž využití dopravně zklidňujících opatření. Prostorově významnějším návrhem je pak přestavba stykové křižovatky se silnice III/01149 v centru města, pro kterou je v grafické části vymezena plocha dopravní infrastruktury silniční. Směrně je v rámci územního plánu řešena přestavba na křižovatku okružní, vyloučen však není ani jiný dopravně vyhovující návrh. Silnice III/01149 (Jablunkov – Písek – Bukovec, st.hr.) V rámci územního plánu je navrženo trasu silnice III/01149 v úseku vedeném zastavěným územím upravit na šířkovou kategorii umožňující realizaci chodníků v uličním prostoru, event. i realizaci pásů nebo pruhů pro cyklisty dle místní potřeby a prostorových možností. Dalším návrhem je pak přestavba stykové křižovatky se silnicí II/474 v centru města, pro kterou je v grafické části vymezena plocha dopravní infrastruktury silniční. Směrně je v rámci územního plánu řešena přestavba na křižovatku okružní, vyloučen však není ani jiný dopravně vyhovující návrh. Silnice III/01150 (Jablunkov – Písečná – Jablunkov) Na trase silnice III/01150 nejsou v rámci územního plánu navrženy žádné úpravy. Silnice III/01151 (Jablunkov – Dolní Lomná – Horní Lomná) V rámci územního plánu je navrženo trasu silnice III/01151 upravit na šířkovou kategorii umožňující realizaci chodníků v uličním prostoru, event. i realizaci pásů nebo pruhů pro cyklisty. Směrové vedení trasy je územně stabilizované. Silnice III/01144 (Bystřice – Milíkov – Dolní Lomná) V řešeném území je navržena přeložka silnice III/01144, a to v jeho jihozápadní části (Městská Lomná), která řeší odstranění směrových dopravních závad v Bocanovicích, včetně úrovňového křížení s tratí ČD č. 320 a zlepšuje napojení Bocanovic na silnici I/11. Pro návrh přeložky silnice III/01144 je v rámci územního plánu vymezena plocha dopravní infrastruktury silniční. Místní komunikace Úpravy stávajících komunikací Vybrané stávající jednopruhové komunikace je v rámci územního plánu navrženo doplnit výhybnami, případně je šířkově homogenizovat na dvoupruhové kategorie (pozn.: v grafické části není řešeno umístění výhyben, o provedení výše popsaných úprav bude rozhodnuto dle místní potřeby). -

-

Z těchto záměrů je nutno zejména respektovat: přebudování přístupových komunikací do místní části Radvanov z důvodu dalšího navrhování nových zastavitelných ploch na dvoupruhovou kategorii s případným vybudováním výhyben v ponechaných jednopruhových úsecích přebudování ul. Polní z důvodu dalšího navrhování nových zastavitelných ploch na dvoupruhovou kategorii s úpravou zapojení do silnice II/474


50




-

přebudování místní komunikace vedené z centra města (z ul. Polní) do místní části Vitališov z důvodu dalšího navrhování nových zastavitelných ploch na dvoupruhovou kategorii Návrh nových komunikací

Nové trasy místních komunikací zahrnují především úseky nezbytně nutné z hlediska koncepce dopravní obsluhy. Vnitřní síť místních komunikací pro jednotlivé návrhové plochy bude realizována v jejich rámci bez nutnosti vymezení v grafické části. Veškeré nové křižovatky, křížení a sjezdy budou řešeny v souladu se zásadami uvedenými v rámci ČSN 73 6101, ČSN 73 6102 a ČSN 73 6110. Zásady šířkového uspořádání místních komunikací U nových i upravovaných úseků místních komunikací úseků budou respektovány minimální šířky přilehlých veřejných prostranství dle vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v odůvodněných případech ve stísněných poměrech bude respektována šířka prostoru místní komunikace stanoveného dle ČSN 736110. Tyto prostory je v rámci územního plánu doporučeno důsledně hájit pro případné budoucí vedení chodníků, šířkové úpravy vozovky, realizaci výhyben, realizaci pásů nebo pruhů pro cyklisty, event. pro vedení sítí technické infrastruktury. Odstup nových budov navržených podél stávajících nebo nových místních komunikací bude minimálně 10 m od osy komunikace (tento odstup však může být dle místních podmínek a v odůvodněných případech ve stísněných poměrech snížen). Při návrhu komunikací budou dále respektovány normy ČSN pro požární bezpečnost staveb (73 0802, 73 0804 a 73 0833). Z tohoto důvodu je v rámci ÚP rovněž doporučeno realizovat na uslepených komunikacích obratiště (nejsou vymezena v grafické části). Stávající i navržené místní komunikace jsou z hlediska urbanisticko – dopravního zařazeny do sítě místních komunikací obslužných funkční skupiny C. Účelové komunikace Síť účelových komunikací v Jablunkově je navrženo upravit především v souvislosti s přestavbou silnice I/11. Nové účelové komunikace nejsou v rámci ÚP navrhovány. Obslužná silniční zařízení V Jablunkově se nacházejí dvě čerpací stanice pohonných hmot (MP Oil v severní části území a Euro Oil u silnice II/474) a několik autoservisů a pneuservis. V rámci územního plánu nejsou nová obslužná zařízení navrhována. Navržena je tak pouze úprava výjezdu z čerpací stanice Euro Oil u silnice II/474, a to v souvislosti s návrhem nových komunikací pro novou zástavbu a jejich zapojením do výše uvedené silnice. V rámci územního plánu je doporučeno výjezd situovat do navržené místní komunikace.

4.1.2)

Železniční doprava a významnější železniční zařízení

Řešeným územím je vedena celostátní dvoukolejná elektrifikovaná železniční trať č. 320 (Bohumín – Mosty u Jablunkova, st.hr. – Čadca), která je v širších vazbách součástí III. železničního koridoru a která je rovněž součástí hlavní transevropské železniční magistrály E 40 Le Havre – Paris – Frankfurt – Nűrbberg – Cheb – Plzeň – Praha – Přerov – Dětmarovice – Mosty u Jablunkova – Žilina – Košice – Čop – Lvov. V řešeném území se nenachází žádná železniční stanice ani zastávka. Železniční trať je v rámci územního plánu navrženo optimalizovat a modernizovat na vyšší traťovou rychlost. Návrh zahrnuje úpravy železničního svršku a spodku a směrovou úpravu s realizací nového mostu přes Olši v severní části řešeného území.

4.1.3)

Nemotoristická doprava, provoz chodců a cyklistů

4.1.3.1) Provoz chodců, stezky pro chodce, chodníky, turistické trasy V Jablunkově je vybavenost komunikací chodníky především v centru města na dobré úrovni a tvoří nedílnou součást uličních prostorů. Jejich doplnění tak bude řešeno v rámci prostorů komunikací (dle ČSN 736110) dle potřeby a prostorových možností v souladu s příslušnými podmínkami pro využívání jednotlivých


51




dotčených ploch bez vymezení v grafické části. V zásadě budou chodníky dobudovány podél silničních průtahů, zejména podél průtahu silnice III/01149 (ul. Bukovecká) a podél průtahu silnice III/01151 v Městské Lomné. Podél nových místních komunikací mohou být chodníky řešeny v rámci návrhové kategorie komunikace, a to dle místní potřeby. V dopravní grafické příloze jsou tak komunikace pro chodce vymezeny pouze ve formě samostatných stezek pro chodce. Nově je navržena samostatná stezka pro chodce spojující hřbitov s novou lokalitou pro výstavbu podél ul. Alej Míru (silnice II/474). Řešeným územím je vedeno celkem pět značených turistických tras: modrá č. 2275 (Jablunkov – Radvanov – Groníček – Velký Stožek – Pod Velkým Stožkem – Malý Stožek – Velký Sošov – Beskydské sedlo – Velká Čantoryje, vrchol (CZ/PL) – Pod chatou na Čantoryji), modrá č. 2283 (Bahenec, zotavovna TŽ – Kotelnice – Písečná – Jablunkov – Bocanovice), zelená č. 4860 (Jablunkov – Plaňava – Girová, chata – Markov), žlutá č. 7878 (Bocanovice – Dolní Lomná, mlýny – Velká Louka – Skalka, tur. chata) a žlutá č. 7899 (Radvanov – Nad Kostkovem – Zimný, osada – Nad Zimným, hřeben – Pod Velkým Stožkem). Jejich vedení však není územním plánem dotčeno, nové turistické trasy nejsou navrhovány. Řešeným územím jsou vedeny rovněž i dvě naučné turistické stezky. Jedná se o Halamovu turistickou a naučno – poznávací stezku a Naučnou stezku příroda Jablunkovska. 4.1.3.2) Provoz cyklistů, cyklostezky, cyklotrasy Pro cyklistický provoz jsou v řešeném území využívány všechny komunikace. Pro cykloturistiku jsou vyznačeny celkem tři cyklistické trasy. Řešeným územím jsou vedeny dálková cyklotrasa č. 56 (Bohumín – Bukovec), která je součástí cyklistického okruhu Euroregionem Těšínské Slezsko a lokální cyklotrasy č. 6080 (Jablunkov – Studeniční – Labajov) a č. 6081 (Bocanovice, Bockov – Šance, škola). Kromě oficiálního značení cyklistických tras dle KČT je v terénu vyznačena i dálková cyklotrasa Greenways Krakov – Morava – Vídeň využívající stopu shodnou s dálkovou cyklotrasou č. 56. Značené cyklotrasy jsou řešeným územím Jablunkov vedeny především po místních a účelových komunikacích, výjimečně po silnicích III. třídy, které tomu však mnohde nejsou přizpůsobeny. V zastavěném území chybí vymezené pruhy nebo pásy pro cyklisty a samostatné cyklostezky nejsou realizovány. V rámci zvýšení bezpečnosti pohybu cyklistů zejména v centrální části města je v rámci územního plánu navrženo v uličních prostorech stávajících komunikací vymezit pruhy event. pásy pro cyklisty dle místní potřeby a prostorových možností, a to zejména tam, kde jsou vyznačeny cykloturistické trasy. Územní plán rovněž navrhuje doplnění sítě cyklotras, a to především dle Generelu infrastruktury cestovního ruchu v Beskydách (Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., 2006). Nové cyklotrasy jsou vedeny po silnici III/01150 ve směru na Písečnou a po místních komunikacích. V rámci zvýšení bezpečnosti provozu cyklistů a jeho oddělení od motorové dopravy jsou v rámci územního plánu navrženy i samostatné stezky pro cyklisty, event. pro společný provoz chodců a cyklistů. Ty jsou navrženy podél silnice III/01151 (úsek mezi Jablunkovem a Městskou Lomnou), dále podél silnice II/474 ve směru na Návsí a podél Olše mezi vodním tokem a silnicí III/01149 (zcela mimo prostor silniční komunikace). Vymezení pruhů a pásů v uličních prostorech komunikací a realizace samostatných stezek pro cyklisty bude řešena dle zásad uvedených v rámci

4.1.4)

Odstavování, parkování a garážování vozidel

4.1.4.1) Odstavování vozidel Odstavování a garážování osobních automobilů obyvatel rodinných domů se předpokládá na vlastních pozemcích. Pro odstavování osobních vozidel obyvatel bytových domů se v Jablunkově nachází cca 198 odstavných stání na terénu, cca 212 stání v řadových boxových garážích a cca 29 stání ve vestavěných garážích v bytových domech. Celkový úhrn odstavných stání je tedy cca 439 míst. V porovnání s celkovým počtem bytů v bytových domech (890 bytů dle údajů ČSÚ) a stupněm automobilizace 1:2,5 je deficit odstavných stání dle ČSN 73 6110 cca 451 odstavných stání. V rámci územního plánu je navrženo realizovat nové odstavné plochy na terénu a hromadné garáže v několika lokalitách. Jedná se o především o rozšíření stávajícího garážoviště v jihozápadní části zastavěného území Jablunkova (orientačně pro cca 120 – 130 stání) a návrh dvou garážovišť u železniční trati (celkem cca 100 – 110 stání). Ostatní odstavná stání pro obyvatele bytových domů budou realizována na příslušných


52




plochách pro bydlení hromadné, případně na přilehlých nevyužívaných veřejných prostranstvích bez nutnosti jejich vymezení v grafické části (předpokládá se realizace parkovacích ploch malého rozsahu). 4.1.4.2) Parkování vozidel Pro parkování osobních automobilů jsou v Jablunkově vymezena parkoviště o celkové kapacitě cca 585 stání. Jedná se především o účelově zřízené plochy před objekty občanské vybavenosti, a to především v centru města. V rámci územního je navrženo stávající kapacity zachovat s doplněním několika nových parkovacích ploch. Jedná se především o parkoviště u hřbitova (pro přibližně 80 vozidel) a u koupaliště Amerika (cca 50 os. automobilů). Ostatní parkovací plochy mohou být řešeny uvnitř jednotlivých nových ploch. Jedná se o parkoviště pro občanskou vybavenost (stávající i navrženou), sportoviště apod. Jejich umístění bude řešeno v rámci podrobnější dokumentace s podmínkou zajištění dostatečného počtu stání pro stupeň automobilizace 1 : 2,5.

4.1.5)

Hromadná doprava osob

Hromadná doprava osob je provozována pravidelnou příměstskou a mezinárodní autobusovou dopravou, kterou t.č. zajišťují Veolia Transport Morava, a.s., SAD Prievidza, a.s. a SAD Michalovce. V řešeném území se nachází celkem 15 autobusových zastávek (Jablunkov, aut.st., Jablunkov, ČSAD, Jablunkov, kaplička, Jablunkov, Městský úřad, Jablunkov, sanatorium, Jablunkov, Skotňa, Jablunkov, točna, Jablunkov, u jatek, Jablunkov, U potoka, Jablunkov, Lísky, konečná, Jablunkov, Lísky, rozc., Jablunkov, Radvanov, konec, Jablunkov, Radvanov, rozc., Jablunkov, Radvanov, stolařství a Jablunkov, Žihla, u obchodu). Řešenému území slouží dále zastávky Dolní Lomná, mlýny a Bocanovice, škola, která se však nacházejí mimo řešeného území. Většina zastávek je opatřena zastávkovými pruhy a přístřeškem pro cestující alespoň v jednom směru. Zastávky „Jablunkov, Lísky, konečná“, „Jablunkov, točna“ jsou vybaveny točnou. V grafické části je pak znázorněna obalová křivka dostupnosti na autobusové zastávky (400 m). Hromadné dopravě osob po železnici slouží železniční stanice Mosty u Jablunkova a Návsí a železniční zastávka v Bocanovicích (v řešeném území se železniční stanice ani zastávka nenacházejí).. Rozmístění zastávek je v rámci územního plánu považováno za dostatečné. V územního plánu je navrženo pouze důsledně vybavit zastávky řádnými autobusovými zálivy a přístřešky pro cestující a upravit prostor autobusového nádraží na smíšenou plochu pro občanské vybavení (zařízení komerčního typu) a veřejnou dopravní infrastrukturu (záchytné parkovací plochy, zařízení pro veřejnou hromadnou dopravu osob apod.). Zachováno však bude nejméně 5 stanovišť pro nástup cestujících, 1 stanoviště pro výstup a cca 13 odstavných stání pro autobusy.

4.1.6)

Ochranná dopravní pásma V řešeném území je nutno respektovat::

-

stávající silniční ochranná pásma podle zákona č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, která jsou vymezena mimo souvisle zastavěné území prostorem ohraničeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti: - 50 m od osy vozovky pro silnice I. třídy; - 15 m od osy vozovky pro silnice II. a III.třídy;

-

navržená silniční ochranná pásma podle zákona č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, která jsou vymezena mimo souvisle zastavěné území prostorem ohraničeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti: - 50 m od osy přilehlého jízdního pásu pro silnice I. třídy;

-

stávající ochranné pásmo dráhy, které je pro železniční trať ČD č. 320 vymezeno v šířce 60 m od osy krajních kolejí na obě strany, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy (podle zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů).


53




-

rozhledová pole na silničních křižovatkách podle platného znění zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, na ostatních křižovatkách pak alespoň rozhledová pole určující minimální délku rozhledu pro zastavení dle ČSN 73 6110 ( těchto polích se nesmějí zřizovat a provozovat jakékoliv objekty, vysazovat stromy nebo vysoké keře a pěstovat takové kultury, které by svým vzrůstem rušily rozhled potřebný pro bezpečnost silničního provozu. Tam, kde rozhledová pole nemohou být uvolněna např. z důvodu finanční náročnosti, demolice apod. bude na komunikaci označené jako vedlejší osazena bude postupováno dle příslušných předpisů). Rozhledová pole křižovatek nejsou zakreslena v grafické části územního plánu.

-

ochranu před nepříznivými účinky hluku a vibrací, kterou je v řešeném území navrženo respektovat následovně: pro budoucí zástavbu související s bydlením, ubytováním, zdravotnictvím apod. situovanou: podél silnice I/11 do vzdálenosti 100 m od její osy podél stávajících a navržených silnic II. a III. třídy do vzdálenosti 50 m od jejich os podél stávajících a navržených místních komunikací do vzdálenosti 15 m od jejich os podél železniční trati č. 320 do vzdálenosti 100 m od osy krajních kolejí bude stanoven minimální odstup od komunikace v rámci podrobnější projektové dokumentace nebo územního řízení, a to na základě dodržení příslušných hygienických předpisů z hlediska ochrany zdraví obyvatel před nepříznivými účinky hluku a vibrací.


54




i.4.2) VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ 4.2.1)

Zásobování pitnou vodou

4.2.1.1) Popis současného stavu Město Jablunkov s přilehlými částmi má vybudovaný veřejný vodovod, který je ve správě SmVaK Ostrava, a.s., provozní středisko Frýdek - Místek. Vzájemná propojenost Jablunkova s obcí Návsí, Písečná, Bocanovice se odrazila i v oblasti zásobování pitnou vodou. Byl vybudován skupinový vodovod Jablunkov se společnými zdroji vody, akumulací a vzájemně propojenou vodovodní síti. Proto nelze přesně určit odebírané množství vody jednotlivých sídel a proto údaje o výrobě vody a její spotřebě jsou vedeny společně. Dle Plánu rozvoje 3 vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje bylo množství vyrobené vody za rok 1996 541 804 m , což -1 je průměrně 17,18 l.s . Zdrojem pitné vody je několik místních jímacích území podzemní i povrchové vody. Jsou to Kotelnice -1 -1 Radvanov, Kostkov a Dolní Lomná. Jejich celková průměrná vydatnost je 40,7 l.s , zaručená 24,7 l.s . Jímací území Kotelnice s odběrem povrchové vody z toku Kotelnice se nachází východně -1 -1 od k.ú. Jablunkova. Průměrná kapacita zdroje je 14,5 l.s , zaručená 10,0 l.s . Povrchová voda je -1 upravována v úpravně vody o kapacitě 10 l.s . Zdravotní zabezpečení je plynným chlorem. Jímací území Radvanov se nachází severně od k.ú. Jablunkova na území Návsí. Je to zdroj -1 povrchové vody z potoka Radvanov, která je upravována na úpravně vody o kapacitě 5 l.s . Zdravotní -1 -1 zabezpečení vody se provádí plynným chlórem. Průměrná kapacita zdroje je 10 l.s , zaručená 5 l.s . Jímací území Kostkov je zdrojem podzemní vody ze čtyř zářezů a jednoho vrtu a povrchové vody z toku Kostkov. Zdroj pro skupinový vodovod Jablunkova se nachází na k.ú. Návsí, zcela mimo území -1 -1 Jablunkova. Průměrná vydatnost zdroje je 3,2 l.s , zaručená 0,7 l.s . Dalším zdrojem skupinového vodovodu je zdroj Rohovec, který se nachází na k.ú. Návsí.Je to zdroj -1 povrchové vody z potoka Rohovec. Voda je upravována na úpravně vody o kapacitě 5 l.s , zdravotní -1 -1 zabezpečení je provedeno plynným chlórem. Průměrná kapacita zdroje je 5 l.s , zaručená 3 l.s . Zdroj má vyhlášeno pásmo hygienické ochrany . Novým zdrojem pitné vody skupinového vodovodu je podzemní zdroj vody v lokalitě Dolní Lomná, -1 -1 tj. mimo k.ú. Jablunkov. Zdroj je tvořen dvěma vrty o průměrné kapacitě 8 l.s , zaručené kapacitě 6 l.s . Voda obsahuje agresivní CO2 a zvýšený obsah Fe a Mn, je proto upravována provzdušněním, železo a manganistan draselný jsou odstraňovány na otevřených filtrech. Zdravotní zabezpečení je zajištěno plynným chlórem. Zdroj má stanoveno ochranné pásmo 1. stupně. Zdroje skupinového vodovodu Jablunkov – Kotelnice, Radvanov, Kostkov a Rohovec mají rozhodnutím Okresního národního výboru ve Frýdku – Místku, odbor vodního a lesního hospodářství, č. j. VLHZ/voda/2391/82/Mk/235 ze dne 29. 11. 1982 stanoveno ochranné pásmo 1., 2. a 3. stupně. Rozsah ochranných pásem s popisem parcelních čísel, a z podmínkami pro ochranu jakosti a zdravotní nezávadnosti vodních zdrojů je součásti tohoto rozhodnutí. Podzemní zdroj v lokalitě Dolní Lomná má rozhodnutím Okresního úřadu Frýdek – Místek, referátu životního prostředí č.j. RŽ-3536/1996/1997/Fp/23.1 ze dne 3. 3. 1997 stanoveno pásmo hygienické ochrany 1. stupně v rozsahu oplocení areálu, které nezasahuje do k.ú. Jablunkova. Zdroje podzemní a povrchové vody skupinového vodovodu se nachází mimo k.ú. Jablunkov, do území Jablunkova nezasahují ani ochrannými pásmi. Pouze zdroj Kotelnice na východním okraji k.ú. zasahuje do území ochranným pásmem 2 a 3. stupně.. 3

Pro skupinový vodovod Jablunkova je k dispozici akumulace o objemu 1 920 m a zaručuje tak 87 % maximální denní potřeby vody. Vodovodní síť je rozdělena do osmi tlakových pásem. Hlavní akumulaci pro město Jablunkov, ze kterého je zásoben střed města, tvoří zemní vodojemy 3 3 Alžbetinky o obsahu 1 000 m a 2 x 100 m s hladinami 432,70 – 429,50 m n.m. Voda do vodojemů Alžbetinky přitéká z jímacích území Kotelnice a Radvanov a prostřednictvím vodovodní sítě i ze zdroje Rohovec a Kostkov. Na přívodních řadech ze zdrojů Radvanov a Kostkov jsou umístěny vodojemy o obsahu 3 30 a 40 m .


55



A.i.4) KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ UMÍSŤOVÁNÍ 3

Na přívodním řadu ze zdroje Kotelnice je vodojem Písečná o obsahu 50 m . Z vodojemu jsou 3 zásobeny obec Písečná a městská část Žihla (vodojem Žihla 30 m , který působí jako přerušovací komora). Vodojem Písečná a Alžbetinky jsou propojeny. 3

Voda z úpravny vody v Dolní Lomné je svedena do zemního vodojemu Vitališov 2 x 200 m (432,50 – 428,35 m n.m.). Samostatně je zásobena Městská Lomná z vodojemu u úpravny vody o obsahu 3 100 m (444,25 – 441,50 m n.m.). Další skupinu zdrojů tvoří zdroje ve správě MěÚ Jablunkov. Jsou to menší zdroje vydatnosti -1 do 1,0 l.s , které slouží k zásobení skupin rodinných domů nebo chatovišť. Vodovodní systémy ve správě MěÚ Jablunkov a v soukromém vlastnictví nejsou zdokumentovány, proto jsou jejich trasy zakresleny v grafické části pouze informativně. V rámci Návrhu programu obnovy a rekonstrukce vodovodu Mosty u Jablunkova byla zpracována Studie „Mosty u Jablunkova, zásobování pitnou vodou ze zdrojů SmVaK, a.s. a z místních zdrojů“, zpracoval Hydrokoneko, s.r.o. a následně Dokumentace pro územní řízení „Mosty u Jablunkova, Přívod vody ze zdrojů SmVaK, a.s. z vdj. Vitališov do vdj. Kawulacký, zpracoval Hydrokoneko, s.r.o. v prosinci 2004.

V DÚR je návrh technického řešení na zabezpečení dodávky pitné vody pro Mosty u Jablunkova ze spolehlivého zdroje, ze zdroje podzemní vody Dolní Lomná. Návrh se zabývá výtlakem vody z vodojemu Vitališov do vodojemu Kawulacký na území Mostů u Jablunkova. Na výtlačný řad z vodojemu Vitališov již bylo vydáno územní rozhodnutí.

4.2.1.2) Výpočet potřeby vody Výpočet potřeby vody pro obyvatelstvo, technickou vybavenost a zemědělství (živočišnou výrobu) je proveden podle Směrnice č. 9 ze dne 20. července 1973 MLVH ČSR a MZ ČSR – hlavního hygienika ČSR pro výpočet potřeby vody při navrhování vodovodních a kanalizačních zařízení a posuzování vydatnosti vodních zdrojů. Pro danou velikosti sídla a charakter zástavby je podle této směrnice uvažována specifická potřeba vody 90 l/os/den. Vzhledem k rozsahu stávající vodovodní sítě v Jablunkově se předpokládá, že do roku 2020 bude na veřejný vodovod napojeno cca 97 % obyvatel. Specifická potřeba vody pro občanskou a technickou vybavenost je dle uvedené směrnice na jednoho obyvatele 70 l/d, tato je navýšená o 10 % na pokrytí potřeb pro nevyspecifikované podnikatelské aktivity, tj celkem 77 l/os/den.. Potřeba vody pro zemědělství – živočišnou výrobu je vypočtena na základě údajů o stávajícím počtu dobytka. U soukromě hospodářících rolníků jsou uvedeny přibližné kusy dobytka. S rozšířením živočišné výroby se nepočítá. Koeficient denní nerovnoměrnosti je určen dle kategorii sídla: k d = 1,35, koeficient hodinové nerovnoměrnosti kh = 1,8.


56




Výsledné hodnoty potřeby pitné vody, rozhodující pro posouzení vodovodu, jsou uvedeny v následující tabulce: Výsledná potřeba pitné vody pro Jablunkov potřeba vody pro počet obyvatel

potřeba vody Qp 3

BF

)

TV

Qm ) -1

3

m .d

m .d

4

-1

Qh ) l.s

5

-1

-1

l.s

1

5 040

453,60

612,36

7,08

12,75

2

5 600

431,20

582,12

6,74

12,13

-

7,80

11,70

0,13

0,25

1 206,18

13,96

25,13

)

Zemědělství )

3

Σ Jablunkov 892,6 Qp – průměrná denní potřeba vody Qm – maximální denní potřeba vody 1

-1

-1

) bytový fond –BD + RD 5 040 obyvatel, specifická potřeba vody 90 l.os .den 2 -1 -1 ) technická vybavenost - specifická potřeba vody 77 l.os .den 3 ) zemědělství – Soukromě hospodářící rolník p.Pyszko (krávy a jalovice 100 ks – specifická potřeba vody 10 – 18 l/kus/den), - Jezděcký klub Gírová 5 koní (specifická potřeba vody 40 - 60 l/kus/den ) - Soukromě hospodářící rolník p.Sztefková cca 30 ks skot (specifická potřeba vody 10 - 18 l/kus/den ) 4 ) kd = 1,35 5 ) kh = 1,8

4.2.1.3) Posouzení zdrojů vody, tlakových poměrů, akumulace, návrh hlavních rozváděcích řadů Návrh rozšíření vodovodní sítě vychází ze současného stavu zásobování pitnou vodou a respektuje koncepci stanovenou Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje (KONEKO, s.r.o. Ostrava, VODING Hranice, s.r.o., květen 2004). Dle výpočtu potřeby vody pro obyvatelstvo a občanské vybavení bude k roku 2020 nárok na zdroj 3 vody Qm = 1 206,18 m /den, tj. 13,96 l/s. Toto množství bude i nadále dodáváno z místních zdrojů vody skupinového vodovodu Jablunkov (Jímací území Kotelnice, Radvanov, Kostkov, zdroj Rohovec a nový zdroj pitné vody v lokalitě Dolní Lomná). Potřebné množství pitné vody pro Jablunkov představuje cca 56 % ze zaručené kapacity těchto zdrojů. Při posouzení tlakových poměrů vody v síti se vychází z normy ČSN 75 5401, která připouští nejvyšší přetlak vody v potrubí 0,6 MPa, v odůvodněných případech 0,7 MPa a požaduje minimální hydrodynamický přetlak v místě přípojky 0,15 MPa pro zástavbu do dvou podlaží a 0,25 MPa pro zástavbu nad dvě podlaží. Vzhledem na konfiguraci terénu a vzájemné propojení zdrojů skupinového vodovodu Jablunkov je vodovodní síť skupinového vodovodu rozdělena do osmi tlakových pásem. Převážná část zástavby Jablunkova spadá do tlakového pásma ovládaného vodojemem Alžbětinky 3 2x100 + 1 000 m s hladinami 432,70 - 429,50 m n.m. Samostatná tlaková pásma jsou tvořena kolem přivaděčů ze zdrojů. Pro část navrhované zástavby severně od potoka Radvanov nad úrovní terénu cca 414 m n.m. tlak vody v potrubí neodpovídá ustanovení ČSN. Pro tuto lokalitu jsou navržené automatické tlakové stanice (ATS2, ATS3)), které vytvoří vyšší tlakové pásmo v rámci základního tlakového pásma. ATS budou napojeny na stávající zásobovací řady z vodojemu Alžbětinky. Automatická tlaková stanice (ATS 1) je navržena poblíž vodojemu Alžbětinky pro zástavbu nad terénem cca 414 m n.m.


57




Další automatická tlaková stanice (ATS4) je navržena v lokalitě Lísky. V rámci ploch pro výrobu a podnikání v lokalitě Městská Lomná budou vybudovány vlastní čerpací stanice a akumulace dle konkrétních potřeb. Zásobení lokality Za tratí - Černé pitnou vodou (zastavitelné plochy označené Z21, Z22, Z 23, Z 24, Z 25, Z26, Z27 a Z56) bude napojením na zdroje skupinového vodovodu Jablunkov, prostřednictvím stávající vodovodní sítě města Jablunkova. Napojení je navrženo na stávající řad DN 100 v ulici Bělá. Zásobovací řad pro plochu Za tratí - Černé je navržen profilu DN 100, v části ul. Bělá v délce cca 350 m pude v souběhu se stávajícím řadem menšího profilu (DN80), resp. tento řad bude rekonstruován na profil DN 100. Dále bude veden po levém břehu Olše, pod železničním mostem v souběhu se železniční tratí po hranici řešené plochy. Zásobovací řad DN 100 pro zastavitelné území Z 21 a Z 22 bude dlouhý cca 770 m a na něj bude navazovat vlastní rozvod v ploše, který je pro potřeby územního plánu navržen schematicky a proto jeho celková délka cca 2 400 m je pouze orientační. Řad je navržen zokruhovaný, profilu DN 100. Uvnitř plochy je navržen řad profilu DN 80, délky cca 560 m. Stávající řad procházející plochou je navrženo zrušit. Celková délka navrženého řadů pro plochu je cca 2 960 m. Trasy řadů a jejich délky budou upřesněny v dalších projektových stupních. Předpokládaná potřeba pitné vody pro tuto lokalitu (zastavitelné plochy označené Z 21 a Z 22), tj. pro cca 339 obyvatel je Qp = 0,35 l/s, Qm = 0,48 l/s. Pro tři plochy navržené pro výstavbu rodinných domů kolem Černého potoka (zastavitelné plochy označené Z 23, Z 24 a Z 25) je navrženo prodloužení vodovodního řadu DN 100 o řad profilu DN 80 délky cca 600 m. Předpokládaná potřeba vody pro cca 15 obyvatel je Q p = 0,02 l/s, Qm = 0,02 l/s. Celkem pro lokalitu (zastavitelné plochy označené Z 21, Z 22, Z 23, Z 24, Z 25 a Z56) je navrženo 3 560 m vodovodních řadů, které budou zásobovat celkem cca 354 obyvatel. Při ceně na 1 m vodovodního řadu 6 500 Kč to bude činit cca 23 140 tis. Kč, tj. 196 100 Kč na 1 rodinný dům. Cena na 1 m vodovodního řadu je orientační a závisí na použitém materiálu, geologických poměrech a povrchu terénu, do něhož se bude potrubí pokládat. Další lokalita (zastavitelné plochy Z 26 a Z 27 pro cca 116 obyvatel), u níž napojení na vodovod pro veřejnou potřebu je z hlediska kapacity zdrojů náročné je na hranici k.ú. Jablunkova a k.ú. Bocanovice, na levém břehu Černého potoka. Stávající objekty této lokality jsou napojeny na místní zdroj Bocanovice řadem DN 90, jehož kapacita, včetně úpravny vody a akumulace, je plně využita pro obec Bocanovice. Dle sdělení obce s jeho dalším využitím pro potřeby Jablunkova nelze počítat. Předpokládaná potřeba vody této lokalitě je: Qp = 0,12 l/s, Qm = 0,16 l/s, nárok na zdroj vody je Qm = 0,16 l/s. V územním plánu je navrženo napojení této lokality na stávající rozvod vody – řad DN 90 s tím, že voda bude do spotřebiště přiváděná z opační strany – z vodovodní sítě Jablunkova (napojení v ulici Bělá). Navržený řad DN 100 pro zastavěné plochy Z 21 a Z 22 bude propojený se stávajícím řadem DN 90, který je v současnosti napojen na zdroj Bocanovice. Stávající řad DN 90 bude od zdroje Bocanocice odpojen šoupatkem, a řad bude propojen s navrhovaným řadem DN 100 pro zastavitelné území Z 21, Z 22. V této lokalitš bude vybudován pouze rozvodní řad DN 80 délky cca 600 m. Po realizaci navrženého řešení bude celá lokalita Za tratí – Černé (zastavitelné plochy označené Z21, Z22, Z 23, Z 24, Z 25, Z26, Z27 a Z56) napojena na zdroje Jablunkova přes vodovodní síť města Jablunkov. Navržené řady zabezpečí přívod požadovaného množství pitné vody i množství požární vody. Pro zachování kvality vody v potrubí budou dle konkrétních možností rozvodní řady zokruhovány. Stávající řad DN 90 převede požadované množství vody pro stávající zástavbu této lokality a navrhovanou zástavbu Jablunkova (zastavitelná plocha Z 26 a Z 27 – Qp = 0,12 l/s), nebude však zaručen požadovaný tlak vody v síti při maximálních odběrech vody. Proto je nutné pro tuto variantu provést podrobné hydraulické posouzení sítě a navrhnout případná opatření – AT-stanice apod. Náklady na vybudování vodovodních řadů jsou orientační, bude nutno je upřesnit v územní studii nebo dalších projektových stupních. Rozvod vody pro dané lokality je patrný z grafické přílohy II.B.d2) Výkres vodního hospodářství. Na pravém břehu Lomné, na hranici k.ú. Dolní Lomná a k.ú. Mosty u Jablunkova, je několik ploch navržených pro rodinné domy. Tyto plochy budou zásobovány pitnou vodou přímo z přivaděče, ze zdroje Dolní Lomná do vodojemu Vitališov.


58




Dle ČSN 73 6650 se doporučuje stanovit celkovou akumulaci ve výši 60 – 100 % maximální denní potřeby vody. Dle ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb je pro rodinné domy a nevýrobní objekty 2 -1 3 do plochy ≤ 120 m stanoveno množství požární vody 4 l.s a obsah nádrže požární vody 14 m . Posouzení akumulace vody sídlo Jablunkov 1

) 2 )

3

Qm m .d

-1

A potřebné )

1 206,18

723,71

1

A stávající ) 1 920

2

A návrh m

3

0

bez požární akumulace pro celý skupinový vodovod Jablunkov 3

Potřebná akumulace vody pro Jablunkov je 760,85 m včetně akumulace požární vody a představuje cca 40 % z celkového objemu stávající akumulace skupinového vodovodu Jablunkov. Nový vodojem se nenavrhuje, stávající akumulace plně pokryje potřebu i v návrhovém období Ve výkrese vodního hospodářství jsou vyznačeny trasy navrhovaných vodovodních řadů v dimenzích DN 50 až DN 80. Poloha nových vodovodních řadů bude dále upřesňována podrobnější projektovou dokumentací. Dimenze řadů je nutno považovat za orientační a upřesnit je s ohledem na protipožární zabezpečenost jednotlivých objektů.

4.2.1.4) Závěr Z provedených bilancí potřeb pitné vody pro vodovod Jablunkov pro návrhové období územního plánu nevychází potřeba výstavby nové akumulace. Potřebná akumulace je zajištěna ve stávajících vodojemech. S výstavbou nového vodojemu se nepočítá. Pro lokalitu Za tratí – Černé, na hranici k.ú. Jablunkov a k.ú. Návsí - lokalita zastavitelných ploch označených Z 21 a Z 22, je navržen vodovod v celkové délce cca 3 180 m (z toho přívodní řad délky cca 770 m). V případě prodloužení vodovodu pro zastavitelné plochy označené Z 23, Z 24 a Z 25, bude celková délka vodovodu pro uvedené lokality 3 780 m (z toho přívodní řad délky cca 770 m), tj. v přepočtu na 1 rodinný dům 32 m. Vodovodní síť je vybudována v dostatečném rozsahu a bude pouze doplněna o nové řady v plochách navrhované výstavby. Nové řady budou napojeny na stávající řady Předpokládá se, že vodovod bude plnit i funkci vodovodu požárního, zároveň je ale nutno zajistit i kvalitu vody v rozvodné síti. Samostatné větve zásobující objekty v dosahu hydrantů na hlavním řadu (rodinné domy do vzdálenosti až 400 m od sebe) mohou mít profil DN 50, ostatní řady jsou navrženy profilu DN 80 a jsou podle konkrétních možností zokruhovány. Trasy navržených vodovodů jsou patrné z výkresu Vodní hospodářství. Dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích mají vodovodní řady stanovena ochranná pásma do průměru 500 mm včetně 1,5 m, nad průměr 500 mm – 2,5 m od vnějšího okraje potrubí. Tato ochranná pásma jsou územním plánem respektována.

4.2.2)

Odvádění a čištění odpadních vod

4.2.2.1) Popis současného stavu V Jablunkově je vybudována jednotná stoková síť, která odvádí odpadní vody na mechanicko – biologickou ČOV města Jablunkov na k.ú. Návsí. Na stávající mechanicko – biologické ČOV byla v roce 2000 – 2001 provedena komplexní rekonstrukce technologické linky. V současné době má čistírna dostatečnou kapacitu a vyhovující čistící efekt pro likvidaci odpadních vod z celého zájmového území.


59




Okrajové části města nejsou systematicky odkanalizované. Likvidace splaškových odpadních vod z jednotlivých objektů probíhá lokálně přímo u zdroje vzniku. Splaškové odpadní vody se převážně akumulují v septicích a žumpách, Ty mají přepady zaústěny do povrchových příkopů případně trativodů, kterými odpadní vody odtékají spolu s ostatními vodami do řeky Olše. Dle plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje je odkanalizování a likvidace odpadních vod z Jablunkova vyhovující. Nová kanalizace se navrhuje pro lokality Jablunkov – Žihla, Radvanov, Lísky, Městská Lomná, Bělá, Kaluže a ul. Polní. Likvidace odpadních vod bude zajištěna na mechanicko – biologické ČOV Jablunkov, která je společná pro Jablunkov, obec Návsí a Písečnou.

4.2.2.2) Výpočet množství odpadních vod Množství bezdeštných splašků vychází z předpokládaného počtu obyvatel v řešené lokalitě a uvažované specifické potřeby vody. V návrhu řešení územního plánu je ve výpočtu potřeby vody uvažováno 97% napojených obyvatel na veřejný vodovod. Z tohoto předpokladu se vychází při výpočtu množství vyprodukovaných splaškových odpadních vod. Maximální odtok splaškových vod je vypočítán z průměrného odtoku s použitím součinitele maximální hodinové nerovnoměrnosti k h. Výpočet množství splaškových odpadních vod, které budou odváděné na ČOV je provedený pro celý Jablunkov. Při výpočtu není zohledněná skutečnost, že stávající kanalizační systém je jednotní a bude odvádět splaškové vody s vodami dešťovými. Dešťové vody budou odlehčeny do místních toků. Poměr ředění dešťových vod bude určen podrobným výpočtem s ohledem na vodnost a kvalitu vody v tocích. Výpočet bude provedený v dalších projektových stupních. Nové stoky splaškové sítě oddílné kanalizace jsou dimenzovány na dvojnásobek maximálního hodinového průtoku. Dimenze nových stok je vzhledem na množství splaškových vod jednotná, profilu DN 300. Pro výpočet množství odtékajících dešťových vod lze uvažovat návrhový déšť trvání 15 minut, periodicity p = 1 a intenzity i = 110 l/s.ha. Množství dešťových vod závisí na velikosti posuzované plochy, součinitele odtoku, na sklonu terénu a jeho povrchu. Výpočet množství odtékajících dešťových vod vzhledem na konfiguraci terénu a různorodost povrchu nelze v návrhu územního plánu provést. Množství vyprodukovaných splaškových odpadních vod od obyvatel a vybavenosti Počet osob

Qp

m .hod 3

5 432

Qmax spl 3

m .den Jablunkov

kh

-1

488,88 )

1

-1

2 x Qmax spl -1

l.s

-1

l.s

-1

l.s

5,66

2

40,74

11,32

22,26

1

) bytový fond Množství splaškových vod přitékajících na ČOV z Jablunkova Jablunkov Počet obyvatel napojených na kanalizaci Qp Znečištění Celková produkce BSK5 Průměrná koncentrace

5 432

3

488,88

(g/os/den)

60

(m /den)

(kg/den)

325,92

(mg/l)

666,6


60




4.2.2.3) Návrh odvádění a čištění odpadních vod Návrh územního plánu řeší situaci v likvidaci odpadních vod z obce s výhledem do roku 2020. Dle koncepce odkanalizování města se v návrhu počítá s odvedením splaškových odpadních vod spolu s dešťovými vodami stávající jednotnou kanalizací do stávající čistírny odpadních vod Jablunkov situovanou na k.ú. Návsí. Na odvedení odpadních vod se využije stávající jednotná kanalizace, která bude doplněná novými úseky splaškové kanalizace. V době přívalových dešťů budou dešťové vody přivedené jednotnou kanalizací odlehčené do toků. Odvedení odpadních vod bude probíhat gravitačně, pouze z lokality Městská Lomná je navržené přečerpávání splaškových vod (ČS 1). Odkanalizování a likvidace odpadních vod lokality Za tratí – Černé na hranici k.ú. Jablunkov a k.ú. Návsí (zastavitelné plochy označené Z21 a Z22) je navrženo v lokální mechanicko – biologické čistírny odpadních vod (MB ČOV) s odtokem vyčištěných vod do Olše. Čistíren odpadních vod bude 2 pro cca 340 obyvatel, množství čištěných vod bude cca Q = 30,5 m /den (vyjádřené v průměrné denní potřebě vody). ČOV je navržená na severovýchodním okraji plochy, v prostoru mezi železnicí a řekou Olše. Kolem ČOV je navrženo ochranné pásmo 50 m. Likvidace odpadních vod lokality Za tratí – Černé na hranici k.ú. Jablunkov a k.ú. Návsí (zastavitelné plochy označené Z 23, Z 24, Z 25 a Z56) a na hranici k.ú. Jablunkov a Bocanovice (zastavitelné plochy označené Z26 a Z27) v údolí Černého potoka bude na ČOV Návsí navržené v rámci ÚPN Bocanovice, která je situovaná za hranicí k.ú. Jablunkov na k.ú. Návsí. Přítok odpadních vod z nové 3 zástavby bude od cca 130 obyvatel, množství splaškových vod Q = 11,7 m /den (vyjádřené v průměrné denní potřebě vody). Samostatnou likvidaci odpadních vod navrhujeme pro dvě plochy pro podnikání (výrobní zónu) v rámci navržených ploch s rozdílným způsobem využití výroby a skladování – lehký průmysl (VL) v Městské Lomné. Čistírna odpadních vod (ČOV1) bude vybudována na ploše vymezené pro podnikání. Odtok vyčištěných vod z ČOV bude zaústěn do potoka Ošetnice. Dešťové vody ze zahrad a dvorů se doporučuje vhodnými terénními úpravami (miskovitý tvar zahrad) v maximální míře zadržet v území a dále využívat jako vody užitkové (zalévání zahrad, příp. WC) a tím omezit jejich rychlý odtok z území. Přebytečné srážkové vody je navrženo odvádět povrchově mělkými zatravněnými příkopy, podél komunikací do místních toků. Likvidace odpadních vod z celého území je navržena ve stávající mechanicko – biologické čistírně odpadních vod (ČOV), která je po rekonstrukci a dle sdělení správce má značnou kapacitní rezervu. Na ČOV budou mimo odpadních vod z Návsí a Písečné likvidovány splaškové odpadní vody 3 z Jablunkova v množství 488,88 m /den. Dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) mají kanalizační řady stanovena ochranná pásma do průměru 500 mm včetně 1,5 m, nad průměr 500 mm, 2,5 m od vnějšího okraje potrubí.


61




4.2.3)

Vodní plochy a toky

4.2.3.1) Popis současného stavu Území Jablunkova spadá do povodí Odry, do dílčího povodí řeky Olše, č. hydrol. povodí 2-03-03-007 až 015, a řeky Lomné, č. hydrol. povodí 2-03-03-010 až 012. Tok Olše je levostranný přítok řeky Odry, se kterou se stéká pod městem Bohumín. Pramení na jihozápadních svazích Slezských Beskyd zcela mimo území Jablunkova. Pravostranné přítoky na území Jablunkova jsou potok Radvanov v ř. km 64,970 a potok Kotelnice v ř. km 67,430. Levostranné přítoky jsou řeka Lomná v ř. km 65,140 a potok Lísky v ř. km 67,14. Studie odtokových poměrů a preventivních protipovodňových opatření, vypracována v roce 2003, navrhuje protipovodňová opatření na celém toku Olše. V úseku Jablunkova (tj. v ř. km 60,761 – 65,655) je navrhováno pouze obnovení spádového stupně v ř. km 64,555 m. Obnova stupně zatím nebyla zrealizována. Na základě studie Odtokových poměru řeky Olše bylo stanoveno záplavové území pro jednotlivé úseky toku. Pro Olši v km 48,00 – 72,840, t.j. na území Jablunkova bylo stanoveno záplavové území a vymezena aktivní zóna rozhodnutím č.j. ŽPZ/10966/03 ze dne 10. 3. 2004. Záplavové území a stanovená aktivní zóna jsou zakreslené dle digitálních podkladů, které jdou součásti rozhodnutí. Řeka Lomná je významný levostranný přítok řeky Olše. Do Olše je zaústěna v ř. km 65,102. Řeka Lomná pramení na moravsko-slovenském pomezí na severozápadních svazích Moravskoslezských Beskyd. Svým charakterem je to horský tok s rychlým nástupem i odezněním povodňových stavů. Pro zlepšení průtokových poměrů a zkapacitnění koryta byla na toku provedena úprava koryta, prohrábka dna a úprava břehů. Místy byli vybudovány zídky. Úprava toku nevybočila z původního koryta. Rozhodnutím Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství č. j. MSK 68429/2007 z 30. 4. 2007 bylo stanoveno záplavové území vodního toku Lomná v ř. km 0,00 – 4,50 a vymezená aktivní zóna. Toto rozhodnutí nahradilo rozhodnutí krajského úřadu č.j. ŽPZ/1671/03 ze dne 1. 4. 2003 a nabylo účinnost dne 10. 5. 2007. Záplavová čára pro průtoky Q5, Q20 odpovídá rozsahu aktivní zóny, záplavové území odpovídá průtoku Q100. Tok Lomná a potoky Radvanov a Kotelnice jsou ve správě Lesů ČR, potoky Ošetnice a Kempy jsou ve správě Zemědělské vodohospodářské správy, územní pracoviště Frýdek – Místek. Dle Nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů, ve znění Nařízení vlády č. 169/2006 Sb., dle přílohy k tomuto nařízení ze dne 29. ledna 2003, jsou mezi povrchové vody vhodné pro život ryb v povodí Olše na území Jablunkova zařazeny toky - řeka Lomná, potok Lísky, potok Ošetnice, potok Radvanov a Černý potok a to od pramene včetně přítoků. U těchto toků se zjišťuje a hodnotí stav jakosti povrchových vod a posuzuje se vhodnost pro život a reprodukci ryb a dalších vodních živočichů. Dle tohoto nařízení jsou uvedené toky zařazeny mezi lososové vody (č. typu vody 205 L), kde pro jakost vody platí ukazatele a cílové a přípustné hodnoty dle přílohy Nařízení. Dle vyhlášky č. 470/2001 Sb., ze dne 14. prosince 2001, kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností související se správou vodních toků, je řeka Olše v délce 72,7 km od ústí do Odry po soutok s Lomnou a Lomná v délce 17,5 km od soutoku s Olší zařazena mezi významné vodní toky pod č. 545 a 548, pro které se pro údržbu toků v zastavěném území ponechává pruh v šířce 8 m od břehové čáry. Ostatní vodní toky v území jsou zařazeny jako drobné vodní toky, kde se pro jejich údržbu v zastavěném území ponechává pruh šířky 6 m. Pro ochranu zájmů vodního hospodářství (odtokové poměry a hospodaření s vodou) byla nařízením vlády ČR č. 10/1979 vyhlášená chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV). Celé katastrální území Jablunkova náleží do Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Jablunkovsko. Hranice CHOPAV Beskydy probíhá mimo k.ú. Jablunkova.


62




4.2.3.2) Návrh úprav Toky na území Jablunkova jsou přirozeným krajinotvorným prvkem, jsou stabilizovány a nevyžadují větší úpravy. Na tocích je nutné provádět pouze průběžnou údržbu dna a svahů. Dle Studie odtokových poměrů a preventivních protipovodňových opatření vypracované v roce 2003 jsou navržena protipovodňová opatření na celém toku Olše. V úseku Jablunkova (tj. v ř. km 60,761 – 65,655) je navrhováno pouze obnovení spádového stupně v ř. km 64,555 m. Ačkoliv tento návrh nepředstavuje nárok na zábor půdy (úprava bude provedena v rámci stávajícího koryta toku), je obnovení spádového stupně zahrnuto do návrhu územního plánu jako veřejně prospěšná stavba. Jiné zásahy do toků nejsou navrhovány. Dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), správci vodních toků mohou při výkonu správy vodních toků, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemku užívat pozemků sousedících s korytem vodních toků a to u drobných vodních toků nejvýše do 6 m od břehové čáry.


63




i.4.3) ENERGETIKA i.4.4) Zásobování elektrickou energií 4.4.1.1) Zhodnocení současnému stavu Zdroje el. energie – v kotelně Sanatoria Jablunkov jsou provozovány 2 plynové kogenerační jednotky TBG 140 s celkovým elektrickým výkonem 280 kW, který je využíván převážně pro vlastní potřebu a částečnou dodávku do sítě NN. Nadřazená soustava ZVN a VVN – jihozápadním okrajem územím Jablunkova prochází vedení nadřazené soustavy 400 kV–ZVN 404 Nošovice–SR Varín, územím dále prochází vedení 110 kV–VVN 603– 604 Ropice – SR Čadca. Distribuční soustava VN – město Jablunkov je zásobováno elektrickou energií z rozvodné soustavy 22 kV, linek VN 08 a 208 napojených z TS 110/22 kV Jablunkov, situované na k.ú Návsí u Jablunkova. Hlavní linka VN 208 je po jižní okraj Jablunkova provedena v dimenzi 3 x 120 AlFe, kde je propojena s linkou VN 206, která zajišťuje záložní napojení. Z nadzemní sítě VN – 22 kV je napojeno celkem 34 distribučních trafostanic DTS 22/0,4 kV, které zajišťují dodávku el. energie v okrajových částech města. Distribuční trafostanice jsou různého provedení s výkony transformátorů od 100 do 400 kVA. V centru města a jeho sídlištní zástavbě je rozšířena kabelová síť VN – 22 kV, ze které jsou napojeny 4 kioskové distribuční trafostanice s transformátory o výkonu a - 400 kVA. Kabelový rozvod 2 je vybudován v dimenzi 3 x 240 mm Al a zokruhován na vedení VN 08. Celkový výkon distribučních trafostanic dosahuje 12 480 kVA, z toho do veřejné sítě NN dodává 26 DTS výkon 8580 kVA. Distribuční síť VN - 22 kV je v dobrém technickém stavu, její funkční využití se předpokládá po celé návrhové období ÚP. Trasy vedení elektrické energie (nadzemní i podzemní ZVN, VVN a VN) jsou graficky nově zpracovány podle aktuálního digitálního podkladu ČEZ Distribuce, a.s. středisko Frýdek - Místek, včetně přečíslování vedení a trafostanic. Rozvodná síť NN – v městské a sídlištní zástavbě je síť NN provedena jako kabelová, převážně 2 v jednotné dimenzi AYKY 3 x 120+70 mm . V okrajových částech je síť NN převážně venkovní vedení, páteřní rozvody venkovní sítě NN jsou provedeny vodiči AlFe 3x70+50, resp.4x70 AlFe.

4.4.1.2) Bilance příkonu a transformačního výkonu Z energetického hlediska se pro návrhové období uvažuje se smíšeným stupněm elektrizace. Vzhledem k provedené plošné plynofikaci obce se bilančně uvažuje s elektrickým vytápěním pro cca 5 % bytů v RD, tj. 100 bytů a část objektů druhého bydlení. U ostatních bytů se vzhledem k rostoucímu stupni elektrizace domácností, zejména instalací klimatizačních jednotek, uvažuje se stupněm elektrizace B. Předpokládané rozdělení bytů podle stupně elektrizace bude koncem návrhového období v řešeném území následující: 100 bytů - stupeň elektrizace C (vaření + smíšené vytápění el. energií přímotopné a akumulační) 1 940 bytů - stupeň elektrizace B (vaření plynem a el. energií) Podílové maximum bytů (Bmax) – je odvozeno z měrného příkonu bytové jednotky stanoveného pro konec návrhového období. Podle ČSN 33 2130 je měrný, soudobný příkon bytové jednotky v úrovni TR VN/NN stanoven na 2,0 kVA/byt pro stupeň elektrizace B, pro plně elektrifikované byty (vaření el. energií, včetně smíšeného elektrického vytápění) se uvažuje s měrným příkonem 10 kVA/byt (stupeň elektrizace C). Pro objekty druhého bydlení (individuální rekreace) se uvažuje s příkonem 0,8 kVA/objekt, pro cca 15 % těchto objektů (30 objektů) je uvažováno s elektrickým vytápěním s příkonem 5 kVA/objekt.


64




Vypočtené podílové maximum bytů (Bmax) je pro konec návrhového období následující: Bmax = 1940 x 2,0 + 100 x 10 + 180 x 0,8 + 30 x 5 = 5 174 kVA Podílové maximum vybavenosti (Vmax) – je stanoveno z měrného ukazatele - 0,8 kVA/byt, (včetně objektů druhého bydlení) pro stávající a nové drobné podnikatelské aktivity je uvažováno s příkonem 1 800 kVA. Vmax = 2 250 x 0,8 + 1800 = 3600 kVA Podílové maximum bytů a vybavenosti určuje potřebný příkon bytově - komunální sféry pro konec návrhového období. Při výpočtu transformačního výkonu (P TR VN/NN) pro bytově - komunální sféru (včetně drobných podnikatelských aktivit) je uvažováno s 20% rezervou pro optimální využití transformátorů a zajištění stability provozu při krytí odběrových maxim. PTR = (Bmax + Vmax) x 1.2 = 10 528 kVA Pro odběratele s vlastní trafostanicí za dostatečný (3 900 kVA)

se pro návrhové období považuje stávávající výkon DTS

Podle bilance příkonu elektrické energie a transformačního výkonu je nutno pro obec Jablunkov zajistit cca 14 430 kVA transformačního výkonu. Přírůstek transformačního výkonu pro novou výstavbu bytů, vybavenosti, podnikatelských aktivit a předpokládaný rozvoj elektrizace stávajícího bytového fondu dosáhne během návrhového období cca 1950 kVA proti současnému stavu. Soudobé zatížení v úrovni TR 110/VN je cca o 30% nižší než potřebný transformační výkon v úrovni TR VN/NN a bude pro bytově - komunální sféru a podnikatelské aktivity dosahovat výše cca 10 MW.

4.4.1.3) Návrh řešení Návrhy vyplývající z nadřazené dokumentace - ZÚR Moravskoslezského kraje: V souvislosti se strategickým rozvojem přenosové soustavy ČEPS a.s. posílením přenosového profilu elektrické energie mezi Slovenskou republikou a ČR, se v souladu se ZÚR Moravskoslezského kraje navrhuje trasa pro nové vedení 400 kV, která je souběžná se stávající linkou ZVN 404. Nadřazená soustava VVN – současný nedostatek výkonu v napájecích bodech VVN/VN na území Moravskoslezského kraje řeší a.s. ČEPS a ČEZ Distribuce výstavbou nové transformační stanice 400/110/22 kV Kletné (do r. 2011). Nová vedení nadřazené soustavy VVN – 110 kV se na území Jablunkova nenavrhují, u stávajícího vedení návrh respektuje jeho ochranné pásmo (OP). Během návrhového období dojde pravděpodobně k rekonstrukci vedení výměnou vodičů příp. podpěrných bodů za účelem zvýšení jeho přenosové kapacity. Tato rekonstrukce proběhne ve stávajícím koridoru OP. Distribuční soustava VN - potřebný příkon pro město Jablunkov bude zajištěn z rozvodné soustavy 22 kV, linek VN 08 a VN 208, které jsou pro přenos potřebného příkonu dostatečně dimenzovány. V řadě případů nově navržené zástavby dojde k dotčení ochranného pásma vedení VN – 22 kV. Přeložka vedení 22 kV – VN 208 a VN 08 se navrhuje pro zlepšení územně – technických podmínek nové bytové a rodinné zástavby, včetně vybavenosti v lokalitě Za hřbitovem. Nové trasy zachovávají nadzemní průběh vedení, pro omezení vlivu ochranných pásem budou nová vedení provedena izolovanými vodiči, příp. závěsnými kabely. V této souvislosti upozorňujeme na skutečnost, že podle ustanovení § 47 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, případnou přeložku zařízení přenosové a distribuční soustavy zajišťuje jeho vlastník na náklady toho, kdo přeložku vyvolal. Potřebný transformační výkon – potřebný transformační výkon pro byty, vybavenost, objekty druhého bydlení a podnikatelské aktivity ve městě bude během návrhového období zajištěn ze stávajících distribučních trafostanic 22/0,4 kV, které budou doplněny 18 novými DTS (DTS N1-18) v lokalitách s nově navrženou výstavbou. Nové trafostanice DTS N2, 4 6, 8 9, 10 a 11, situované v zastavěném území se navrhují jako betonové, kompaktní napojené zemní kabelovou přípojkou, příp. kabelovým dopojením, s možností umístění transformátoru do 630 kVA.


65




Ostatní trafostanice se navrhují jako jako venkovní, jednosloupové, s transformátory 160 - 400 kVA, napojené nadzemní přípojkou VN – 22 kV s vloženým úsekovým spínačem. Jako technické řešení pro omezení vlivu ochranného pásma nadzemního vedení 22 kV je možno při výstavbě nových nadzemních přípojek VN použít závěsných kabelů příp. izolovaných vodičů 22 kV, s výběrem typu podle požadavku ČEZ Distribuce a.s. Podle energetického zákona je ochranné pásmo těchto vedení stanoveno na 1m, příp. 2m po obou stranách krajního kabelu. Tato vedení je možno vést po stávajících podpěrných bodech sítě NN Rozvodná síť NN - v souvislosti s výstavbou nových trafostanic bude rozšířena rozvodná síť NN pro nové odběratele a propojena na stávající síť. Při výstavbě BD a nových RD a v ucelených lokalitách se navrhuje rozvod NN řešit zemními kabely (podle požadavku § 4, odstavce 5 vyhlášky č.137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu). V tomto případě bude kabelová síť provedena v jednotné dimenzi AYKY 3x120+70. Podmínkou pro kabelový rozvod NN je, že před začátkem výstavby RD se provede v konečné podobě výstavba komunikace včetně chodníků, vjezdů na příslušné parcely a prostupů pod komunikacemi pro přípojky na opačné straně komunikace. V případě výstavby jednotlivých RD je požadavek na kabelizaci vedení NN nereálný. Jako jistících prvků bude použito skříní typu SIL, resp. SR. Výhledově je možno lokální nedostatek příkonu v síti NN řešit posilovacím vývodem z nejbližší trafostanice. Vlastní návrh kabelové sítě NN bude pro značnou variabilitu možného řešení navržen v podrobnějším stupni dokumentace.

4.4.1.4) Vliv na životní prostředí Pro eliminaci vlivu energetických zařízení na životní prostředí (hluk TR, elektromagnetické pole vedení), k zajištění jejich spolehlivého provozu, k ochraně života, zdraví a majetku osob je nutno respektovat ochranná pásma (OP) nadzemních vedení VVN 400 a 110 kV, vedení VN 22 kV a distribučních trafostanic, ve smyslu zákona č. 458/2000, ve znění pozdějších předpisů (zákon č.670/2004). Ochranné pásmo nadzemních vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení na obě jeho strany: u napětí nad

220 kV do

u napětí nad u napětí nad

35 kV do 1 kV do

Poznámka:

400 kV včetně

20 m (25 m)

110 kV včetně 35 kV včetně - vodiče bez izolace - vodiče s izolací základní - závěsná kabelová vedení

12 m (15 m) 7 m (10 m) 2m 1m

Údaj v závorce platí pro zařízení postavená před 1. 1. 1995.

Ochranné pásmo elektrické stanice je pro účely tohoto zákona vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti: u stožárových TR s převodem napětí z 1 - 52 kV 7 m od zařízení u zděných TR s převodem napětí z 1 - 52 kV 2 m od zařízení u vestavěných TR s převodem napětí z 1 – 52 kV 1 m od obestavění Při provádění jakékoliv stavební činnosti včetně zemních prací v těchto pásmech je nutno si vyžádat předchozí souhlas provozovatele těchto energetických zařízení, ČEPS, a.s. Praha (pro vedení 400 kV), resp. Severomoravské energetiky, a.s., Správy a rozvoje distribuční soustavy v Ostravě (pro vedení 110 kV), resp. ve Frýdku – Místku (pro vedení 22 kV).


66




4.4.2)

Zásobování plynem

4.4.2.1) Zhodnocení současnému stavu VTL plynovody a RS – do západní části území Jablunkova zasahuje VTL plynovod s tlakem do 40 barů DN 200, PN 40 (622 079), který napojuje regulační stanici plynu RS VTL/STL Bocanovice 3 –1 (62 170) s výkonem 2 600 m h , situovanou na k.ú. Jablunkov. Zemní plyn pro město je přiveden 3 –1 z regulační stanice VTL/STL Jablunkov (62 152) s výkonem 4 000 m h , situované na k.ú. Návsí, středotlakým plynovodem D 225. Místní plynovodní síť - v současné době je město Jablunkov plošně plynofikováno středotlakým rozvodem plynu. Místní plynovodní síť je provedena z materiálu lPE v profilech D 50 – D 225. Místní plynovodní síť napojená z RS Jablunkov zásobuje také obce Návsí, Písek a Bukovec. Místní část Jablunkova – Městská Lomná a Hřanov je napojena na středotlakou plynovodní síť obce Bocanovice, která je zásobována plynem z RS Bocanovice, a společná pro další obce - Dolní Lomná, Horní Lomná, Mosty u Jablunkova a Milíkov. Na území Jablunkova je z místních sítí napojeno cca 1 350 odběratelů, převážně v kategorii obyvatelstvo a maloodběr. Středotlaký rozvod plynu je v dobrém technickém stavu a dovoluje při zachování stávajících dimenzí provádět značné změny v jeho kapacitním vytížení. Plynovodní trasy (VTL, STL) jsou graficky nově zpracovány podle aktuálního digitálního podkladu RWE – Severomoravská plynárenská, a.s. Ostrava.

4.4.2.2) Bilance potřeby plynu Bilance potřeby plynu je a ostatní odběr ( maloodběr).

sestavena podle jednotlivých odběratelských skupin – obyvatelstvo

Obyvatelstvo - roční a maximální hodinová potřeba plynu pro obyvatelstvo jsou stanoveny metodou specifických potřeb podle směrnice č. 17/1997 SMP, a.s. Ostrava. Předpokládá se, že koncem návrhového období bude plynofikováno cca 90 % bytů v RD tj. 900 bytů. Dále se uvažuje s plynofikací 460 bytů v BD a 50 objektů druhého bydlení. Bilančně se u těchto bytů, příp. objektů druhého bydlení uvažuje s využitím plynu pro vaření, přípravu TUV a vytápění. U bytů v BD, napojených na teplovodní soustavy blokových kotelen, se uvažuje s využitím plynu pouze pro vaření . Ostatní odběr - v této kategorii jsou zahrnuty potřeby pro otop bytů zásobovaných teplem z plynových kotelen Mlýnská a Folvarček, dále objektů vybavenosti a podnikatelských aktivit. Potřeba plynu těchto odběratelů vychází ze zpracovaného generelu plynofikace. Pro blíže nespecifikované odběry 3 -1 3 -1 se uvažuje s rezervou 300 m h , resp. 600 000 m rok . Bilance potřeby zemního plynu ke konci návrhového období je uvedena v následující tabulce: Měrná potřeba plynu

Druh odběru Obyvatelstvo - byty RD (vaření, otop, TUV) – 900 bytů BD (vaření, otop, TUV) – 460 bytů BD (pouze vaření) – 560 bytů Druhé bydlení 50 objektů Ostatní odběr (podle generelu) Rezerva Odběr z místní sítě Celkem

3

-1

3

-1

Roční potřeba plynu

3

-1

3

-1

[m h ]

[m rok ]

[m h ]

[tis. m rok ]

0,90 0,18 0,90

3 000 180 2 000

810 83 504

2 700 83 1 120

0,50

1 000

25

50

2 900 300 4 622

5 700 600 10 253


67




Z celkové bilance potřeby plynu vyplývá, že koncem návrhového období je pro město Jablunkov 3 nutno z místní sítě zajistit cca 10,2 mil. m zemního plynu, při koeficientu soudobosti odběru Ks = 0,85 3 -1 dosáhne zimním odběrové maximum cca 3 930 m h .

4.4.2.3) Návrh řešení VTL plynovody a RS – pro dodávku plynu do místní sítě se nová vysokotlaká plynárenská zařízení na území města během návrhového období nenavrhují. Dodávka zemního plynu z regulačních stanic VTL/STL Jablunkov a Bocanovice je pro návrhové období vyhovující. Místní plynovodní síť - místní plynovodní síť v Jablunkově je provedena jako středotlaká v tlakové úrovni do 0,3 MPa. Středotlaký rozvod plynu je při menších profilech velmi pružný a dovoluje při zachování navržených dimenzí provádět značné změny v jeho kapacitním vytížení. Převážná část navrhované zástavby se nachází v ekonomickém dosahu stávající plynovodní sítě. Pro tuto zástavbu se navrhuje rozšíření středotlaké plynovodní sítě novými plynovody z trubek lPE těžká řada v profilech D 40 - 90, které navazují na stávající plynovodní síť. Navržené rozšíření středotlaké plynovodní sítě je zřejmé z grafické části dokumentace. Nové uliční plynovody budou realizovány oprávněnou organizací v souladu s ČSN EN 12007 1-4 a budou pokládány zásadně na veřejných neoplocených pozemcích, zejména do tělesa komunikací mimo vozovku, do chodníků, zelených pásů a přidružených prostorů. Potrubí plynovodu bude uloženo v zemi, ve výkopu s pískovým podsypem a označením žlutou výstražnou fólií s minimálním krytím 1 m. Lomové body na trase budou v nezastavěné části vyznačeny orientačními sloupky, v zastavěné části na objektech nebo oplocení orientačními tabulkami. Způsob napojení nových odběratelů na protilehlé straně komunikace od plynovodu bude řešen podle parcelace nových stavebních míst prostupem s plynovodní přípojkou pro jednoho nebo více odběratelů. Jednotliví odběratelé v RD budou napojeni středotlakými přípojkami ukončenými plynovými uzávěry. Spolu s hlavním uzávěrem bude v jedné skříni umístěn domovní regulátor, na který se napojí nízkotlaká přípojka k odběrateli. Vedení inženýrských sítí podél místních komunikací v nových lokalitách výstavby se doporučuje sdružovat do společné trasy v šířce 120 -150 cm od hranice oplocení.

4.4.2.4) Vliv na životní prostředí Plynárenská zařízení jsou uložena v zemi a svým provozem životní prostředí zásadně neovlivní. K zajištění spolehlivého provozu, k zamezení nebo zmírnění účinků havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob je nutno respektovat bezpečnostní pásma (BP) a ochranná pásma (OP) VTL plynovodů a ochranné pásmo STL plynovodu ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb., resp. zákona č. 670/2004 Sb. (Energetický zákon a jeho změna). Ochranným a bezpečnostní pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu, v případě RS od půdorysu na všechny strany. pro

VTL plynovod do DN 250 VTL plynovod do DN 100 STL a NTL plynovody pro regulační stanice plynu VTL


BP 20 m 15 m 10 m

OP 4m 4m 1m 4m

68




4.4.3)

Zásobování teplem

4.4.3.1) Zhodnocení současnému stavu Město Jablunkov leží v údolní nivě řeky Olše, v průměrné nadmořské výšce 390 m. Podle ČSN 06 0210 - mapy oblastí nejnižších venkovních teplot se území Jablunkova rozkládá v oblasti s výpočtovou o o teplotou tex = - 18 C a intenzivními větry. Počet dnů topného období pro tem = 13 C (tem - střední denní venkovní teplota pro začátek a konec topného období) je 265, střední venkovní teplota za otopné období o tes = 3,2 C. Zvláště velké a velké stacionární spalovací zdroje (podle zák. č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů) s instalovaným výkonem nejméně 5 MW se v řešeném území nenacházejí. K významnějším tepelným zdrojům na území města Jablunkov lze zařadit 2 kotelny ve správě TS - technické služby, a.s Jablunkov: -

kotelna Mlýnská 41 – plynová, teplovodní kotelna s celkovým instalovaným výkonem 4,92 MW ve 4 kotlích, která zásobuje teplem (ÚT) a teplou užitkovou vodou 432 bytů, dvě školy, tři obchodní objekty a Poštu v přilehlém sídlišti Mlýnská. Teplovodní rozvod je proveden jako čtyřtrubkovým, s předizolovaným potrubím (2xÚT + 2xTUV).

-

kotelna Folvarček, ul. Nádražní 841 – plynová, teplovodní kotelna s celkovým instalovaným výkonem 1,2 MW ve 2 kotlích, která zásobuje teplem 129 bytů a MŠ v přilehlé zástavbě. Teplovodní rozvod je proveden jako dvoutrubkový, s předizolovaným potrubím (2xÚT).

Ve správě TS – Technické služby Jablunkov jsou dále plynové kotelny ZŠ Lesní (1 860 kW), Domov důchodců Alžbětinky (1 160 kW) MŠ Školní (250 kW) a několik domovních objektových kotelen, které zásobují teplem 56 bytů. K významnějším tepelným zdrojům na území města Jablunkov dále patří: -

kotelna Sanatoria Jablunkov – plynová teplovodní kotelna s výkonem 620 kW ve dvou kotlích, se 2 parními vyvíječi a - 190 kW a 2 plynovými kogeneračními jednotkami TBG 140 (a - 200 kW t + 140 kW e), která dodává teplo pouze pro léčebné zařízení.

-

kotelna SOŠ a SOU Školní – plynová teplovodní kotelna s výkonem 440 kW pro objekty školního zařízení

Dále je na území města provozováno 11 plynových, domovních objektových kotelen ve správě SBD Třinec, které zásobují teplem cca 182 bytů a řada menších zdrojů pro podnikatelské subjekty (Beta Olomouc, Jednota, Loučka – Olza, ČSAD a další). Vzhledem k provedené plošné plynofikaci města Jablunkova došlo u převážné části tepelných zdrojů pro individuální zástavbu RD k přechodu na zemní plyn. Otop s využitím zemního plynu využívá cca 650 odběratelů.

4.4.3.2) Návrh řešení Centrální zásobování teplem z plynových kotelen Mlýnská a Folvarček (560 bytů) zůstane během návrhového zachováno. Pro zásobování teplem nových bytů v BD (60 bytů) se uvažuje s výstavbou domovní, teplovodní kotelny na zemní plyn. Odpojování odběratelů z teplovodních soustav centrálních zdrojů tepla se zásadně nedoporučuje a je podmíněno zajištěním ekologicky srovnatelného způsobu zásobování teplem (zemní plyn a elektrická energie), zachováním průchodu teplovodů stávajícími objekty a umožněním obnovy příp. výstavby nového teplovodu. Decentralizovaný způsob vytápění pro stávající i novou výstavbu s individuálním vytápěním RD, objektů druhého bydlení a samostatnými kotelnami pro objekty vybavenosti a podnikatelských aktivit zůstane během návrhového období zachován. V palivo - energetické bilanci je preferováno využití zemního plynu, elektrická energie, topný olej, a biomasa (dřevní hmota) budou plnit funkci doplňkového topného media.


69




Bilančně se uvažuje s rozšířením využití zemního plynu pro vytápění pro 900 bytů v RD, 460 bytů v BD a 50 objektů druhého bydlení, dále pro většinu objektů vybavenosti a podnikatelských aktivit. Navržený výkon trafostanic umožní realizovat různé způsoby elektrického vytápění pro cca 100 bytů v RD a 30 objektech druhého bydlení. Zásadně se doporučuje využívat smíšeného elektrického vytápění (přímotopné v kombinaci s akumulací) spolu s nasazením různých typů tepelných čerpadel. Z obnovitelných zdrojů energie lze pro rodinnou zástavbu v širším měřítku uvažovat s rozšířením pasivního i aktivního využití solární energie, jejíž přeměna na tepelnou energii, příp. elektrickou energii v solárních kolektorech nebo fotovoltaických článcích je z hlediska životního prostředí nejčistším a nejšetrnějším způsobem výroby tepelné a elektrické energie. V ČR ročně dopadá kolmo na 1 m² cca 1 100 kWh solární energie. Z hlediska hospodaření s ušlechtilými palivy a předpokládaném růstu jejich cen se pro stavby RD doporučuje nízkoenergetické provedení obvodového pláště, střechy a oken tak, aby měrná roční spotřeba 2 tepelné energie na vytápění nepřekročila 45 kWh/m podlahové plochy.

4.4.3.3) Vliv na životní prostředí Znečišťování ovzduší spalovacími procesy v bytově - komunálním hospodářství a průmyslu způsobuje zatížení ovzduší cizorodými látkami s vážnými důsledky dlouhodobého působení těchto látek na vyvolání řady rizikových onemocnění. Z hlediska ochrany životního prostředí je využívání plynu, elektrické a solární energie v obytném území pro vytápění a přípravu TUV ekonomicky dostupnou možností jak současný stav zlepšit. Podle ustanovení § 50, odst. 1, písm. g) a h) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, je možno nařízením obce zakázat některé druhy paliv pro malé spalovací zdroje znečištění a stanovit podmínky pro spalování nebo jiný způsob likvidace suchých rostlinných materiálů. Pro zajištění spolehlivého provozu, ochraně života, zdraví a majetku je nutno v řešeném území respektovat ochranná pásma (OP) pro výrobu a rozvod tepelné energie včetně stanic určených ke změně parametrů teplonosné látky stanovená podle § 87, zákona č. 458/2000 Sb. resp. zákona č. 670/2004 Sb. (Energetický zákon a jeho změna). ochranné pásmo tepelné rozvody

2,5 m na obě strany od okraje zařízení

předávací stanice

2,5 m od půdorysu zařízení


70




i.4.5) SPOJE 4.5.1)

Telekomunikace

4.5.1.1) Zhodnocení současného stavu Město Jablunkov telekomunikačně přísluší do atrakčního obvodu digitální telefonní ústředny (RSU) Jablunkov, jako součást telefonního obvodu (TO – 55) Moravskoslezský kraj. Telefonní účastníci v řešeném území jsou napojeni na digitální ústřednu Jablunkov prostřednictvím účastnické přístupové sítě (ÚPS), která je po celkové rekonstrukci úložnými kabely v dobrém technickém stavu, včetně rezervy pro další zákaznická napojení. Tato ústředna, jako základní prvek telekomunikační sítě je napojena na řídící digitální hostitelskou ústřednu (HOST) Třinec prostřednictvím dálkové přenosové optické sítě. Telefonní ústředna má dostatečnou kapacitu pro současný provoz s možností dalšího rozšíření. Digitální hostitelská ústředna v Třinci je přímo napojena na tranzitní ústředny TÚ Ostrava a TÚ Brno, které zajišťují styk se 158 UTO v České republice a mezinárodní telefonní styk s cca 225 evropskými i zámořskými státy. Prostřednictvím telekomunikačních služeb a.s. Telefónica O 2 Czech Republic a dalších cca 12 komerčních poskytovatelů komunikačních služeb na pevné a bezdrátové síti je v řešeném území zajišťován místní, meziměstský a mezinárodní telefonní styk spolu s dalšími službami jako je přenos dat, šíření internetu a televizních programů. Dostupné jsou rovněž všechny služby nabízené operátory mobilních sítí v systému GSM – O2, T – Mobile a Vodafone. Správním zemím města Jablunkov prochází optické kabely dálkové přenosové sítě ve správě a.s. Telefónica 02 Czech Republic. Na území města jsou dále provozovány 2 základnové stanice operátorů mobilních sítí (BTS) umístěné na televizním převaděči Vitališov (T – Mobile + Vodafone) a BTS T – Mobile na paneláku ve městě (Bukovecká 521). Dále je ve městě situováno radiokomunikační zařízení komerčního poskytovatele komunikačních služeb U-fon (Lesní 190). Pozn.

RSU – Remote Subscriber Unit (vzdálený účastnický blok) BTS – Base Transceiver Station (základnová převodní stanice).

4.5.1.2) Návrh řešení Předpokládá se, že koncem návrhového období bude hustota telefonních stanic v území odpovídat 100 % telefonizovaných bytů s 30 % rezervou pro vybavenost a podnikatelskou sféru, s požadavkem na připojení cca 1 900 telefonních účastníků. Tento údaj může být během návrhového období zásadně ovlivněn vývojem cenových tarifů na pevných linkách a v mobilních sítích. Podmínky pro rozvoj telekomunikačního provozu na pevné síti budou řešeny postupným rozšiřováním kapacity stávajícího digitálního účastnického bloku (RSU) Jablunkov na kapacitu odpovídající pokrytí potřeb v rámci jeho atrakčního obvodu, bez nároku na nové plochy. Pro navrženou zástavbu bude nová účastnická přístupová síť řešena zásadně úložnými kabely. Při návrhu kabelových přívodů k účastnickým rozvaděčům bude uvažováno s kapacitou 1,5 - 2 páry na byt. Při pokládce kabelů budou dodržena ustanovení ČSN 736 005 - Prostorová úprava vedení technického vybavení. Rozšiřovat se bude také počet telefonních účastníků mobilní telefonní sítě, která je významným konkurentem pevné sítě. V případě výstavby nových základnových stanic operátorů mobilní sítě se doporučuje tato zařízení sdružovat na společné stožáry příp. výškové budovy. Další rozvoj pevné sítě bude zaměřen především na proces zkvalitňování služeb, kde výraznou slabinou je dosud přístup k INTERNETU jako zdroji informací, podobně jako budování veřejných datových sítí s otevřeným přístupem.


71




K zajištění ochrany elektronických komunikací je nutno respektovat ochranné pásmo všech podzemních komunikačních vedení - 1,5 m po stranách krajního vedení, ve smyslu zák. č. 127/2005 Sb. (Zákon o elektronických komunikacích).

4.5.2)

Radiokomunikace

Tyto služby zahrnují šíření rozhlasových a televizních programů, včetně přenosu meziměstských telefonních hovorů. Rozhlasové vysílání – rozhlasové vysílání v řešeném území je zajištěno v pásmu DV z RKS Topolná (Radiožurnál-270 kHz), v pásmu SV z RKS Dobrochov (Praha – 954 kHz) a RKS Svinov – (ČRo2 – Praha a ČRo 6 – 639 kHz), dále pak v pásmu VKV z RKS Třinec – Javorový (ČRo1 - Radiožurnál, Radio Čas – FM, Hitradio Orion, ČRo2 – Praha, ČRo5 – Ostrava) a vysílače Jablunkova Zápolí (Frekvence 1). Televizní vysílání – zájmové území je pokryto programem České televize a nezávislé televizní stanice Nova. Šíření programů je zajišťováno z televizního vysílače Třinec – Javorový (kóta 946 m): ČT 1 – 26. kanál, Nova – 28. kanál Pro lepší vykrytí televizním signálem je v řešeném území provozován televizní převaděč (TVP) Jablunkov, Vitališov (kóta 463 m): ČT 1 – 6. kanál, Nova – 22. kanál Řada dalších českých televizních a rozhlasových programů, je dále šířena prostřednictvím satelitního vysílání (DVB – S) v paketech Czechlink, UPC Direkt, Digi TV. Vzhledem k omezení plynoucí z vysílacích práv jsou televizní programy zabezpečeny proti neautorizovanému příjmu systémem CryptoWorks. Při instalaci parabolické antény a příslušného dekodéru lze dosáhnout kvalitního, digitálního příjmu volných i placených programů při stoprocentním pokrytí území. Pozemní digitální signál (DVB –T), který šíří programy multiplexu 1 (ČT1, ČT2, ČT 24, ČT4 Sport a 7 programů ČRo) na 54. kanále a multiplexu 2 (TV Nova, Nova Cinema, TV Prima a TV Barandov) na 39. kanále není dosud v území dostupný. Digitální vysílání bude dostupné po spuštění vysílače Frýdek – Místek, Lysá Hora v 07/2010. Radioreléové spoje - tyto spoje jsou určeny pro přenos televizní a rozhlasové modulace a přenos telefonních hovorů. Řešeným územím prochází trasy radioreléových spojů: TVP Jablunkov, Vitališov – TVP Mosty u Jablunkova TVP Jablunkov, Vitališov – Návsí u Jablunkova TVP Jablunkov, Vitališov – Bystřice


72


II.A. TEXTOVÁ ČÁST II.A.i) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY A.i.4) KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ UMÍSŤOVÁNÍ

i.4.6) LIKVIDACE KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ Likvidace komunálních odpadů představuje významný ekonomický a mnohdy i územní a ekologický problém jednotlivých obcí. Jedním ze základních dokumentů a nástrojů v oblasti odpadového hospodářství je POH ČR na který navazuje zastupitelstvem kraje schválený Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje. POH MSk byl přijat a schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004 usnesením č. 25/1120/1. Jeho závazná část byla přijata jako obecně závazná vyhláška Moravskoslezského kraje č. 2/2004 s účinností ze dne 13. 11. 2004. Plán odpadového hospodářství původce odpadů zpracovávají ze zákona původci odpadů, kteří produkují ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1 000 t ostatního odpadu. Město Jablunkov mezi tyto původce patří a má plán odpadového hospodářství zpracován (zpracovatelem plánu je město). Likvidaci komunálních odpadů v řešeném území prováděla firma Nehlsen Třinec, s.r.o., od 1. 9. 2008 pak Technické služby města Jablunkova, které provádí komplexní službu zahrnující svoz komunálního odpadu včetně separovaných složek a provoz vlastního sběrného dvora. V řešeném území se provádí separovaný sběr komunálního odpadu (popelnice, plastové pytle na odpad). ÚP registruje probíhající stavební řízení na překladiště komunálního odpadu v areálu bývalého závodu Beta Olomouc, a.s. v rámci plochy s rozdílným způsobem využití území (PRZVÚ) výroby a skladování – lehkého průmyslu (VL). V řešeném území v současnosti neexistují jiné záměry z hlediska odpadového hospodářství, které by se promítly do územně plánovací dokumentace, nároků na nové plochy.

i.4.7) OBČANSKÉ VYBAVENÍ Stávající zařízení občanské vybavenosti v obci v rámci vymezených ploch s rozdílným způsobem využití území – ploch občanského vybavení považuje ÚP za stabilizovaná, potřeba jejich rozšíření nevyplývá ze zadání ani na základě demografického rozboru, uvedeného v předchozí kapitole II.A.i.2.2) tohoto odůvodnění. Zařízení občanské vybavenosti je možno realizovat, při respektování dominantní obytné funkce území, v plochách s rozdílným způsobem využití v plochách bydlení – individuálního v rodinných domech městského a příměstského (BI) nebo v plochách bydlení – individuálního v rodinných domech vesnického (BV), případně v dalších plochách s rozdílným způsobem využití podle podmínek stanovených v tabulkách I.A.f) výroku ÚP Jablunkov. 4.7.1)

Zásady a způsob řešení občanského vybavení

Občanské vybavení v podmínkách tržní ekonomiky je jednou z oblastí, v níž probíhají neustálé změny, které lze velice obtížně podchytit v územním plánu. Při posuzování kapacit občanského vybavení jsme rámcově vycházeli ze "Zásad a pravidel územního plánování" (VÚVA 1983), dále jen "Zásady", které je možno považovat za dosud jediný komplexní a, po jistých korekcích, vhodný materiál zabývající se touto problematikou. Je ovšem nutno si uvědomit, že tyto "Zásady" jsou do jisté míry poplatné době svého vzniku a systému centrálního plánování. Proto je oblast občanského vybavení rozdělena do tří hlavních skupin podle způsobu financování a možnosti ovlivňování ze strany města : Zařízení základní (sociálního typu) - nezbytně nutná :

Aa) I IV V b)

pro rozvoj člověka a představují ho obory : Školství Zdravotnictví Sociální péče

pro zajištění chodu a fungování obce a představuje ho, kromě některých druhů služeb (WC, hřbitovy, požární ochrana), obor XII Zařízení správy a řízení.

Jsou to zařízení, která musí zajišťovat přímo stát prostřednictvím obce, nebo bude iniciovat případně dotovat soukromé iniciativy (soukromé nebo církevní školy, soukromé ordinace lékařů, lékárny, ústavy apod.)


73



B - Zařízení doporučená - doporučená v navržené skladbě a kapacitách pro město a obec určité velikosti, mezi něž se řadí obory : II Kultura a osvěta III Tělovýchova a sport Jedná se o zařízení, která rovněž slouží rozvoji člověka, jejichž existence v obci však není nezbytně nutná. Tato zařízení může zčásti zajišťovat město (obec) nebo jejich činnost bude podporovat, ale hlavní iniciativu lze očekávat od soukromých osob, organizací a spolků, případně i za účasti nebo podpory sponzorů. U zařízení skupiny A a B bude v rámci územního plánu proveden rozbor a návrh kapacit zařízení včetně jejich lokalizace a to u zařízení skupiny A jako závazný a u zařízení skupiny B jako směrný. CZařízení ostatní, zahrnují ostatní obory občanského vybavení – komerčního typu, která se již budou vyvíjet na čistě tržním principu bez ohledu, zdali jsou podle dřívější metodiky zařazeny do tzv. základního vybavení sídel nebo vyššího. Obec však může stimulovat žádoucí rozmístění a strukturu zejména základní vybavenosti odstupňovanou daňovou politikou. U zařízení skupiny C není provedeno porovnání současného stavu, podle druhů a kapacit, s ukazateli obsaženými v "Zásadách" ani konkrétní lokalizace těchto zařízení. Členění občanského vybavení do jednotlivých oborů jsme převzali ze "Zásad": I. Školství II. Kultura a osvěta III. Tělovýchova a sport IV. Zdravotnictví V. Sociální péče VI. Maloobchod VII. Velkoobchod VIII. Ubytování IX. Veřejné stravování X. Nevýrobní služby XI. Výrobní a opravárenské služby XII. Správa, řízení a poradenská činnost XIII. Politická a zájmová činnost Získat hodnověrné údaje o dnešní skladbě a kapacitách občanského vybavení, zejména ze skupiny C, je téměř nemožné a nemá prakticky význam porovnávat kapacity občanského vybavení této skupiny s ukazateli, které vycházely z průměrů za Českou republiku a každá obec má specifickou poptávku danou svou polohou. Některé druhy občanského vybavení z oborů školství a výchova a zdravotnictví nelze posuzovat odděleně bez zahrnutí spádových území těchto zařízení. Škála zařízení občanského vybavení v Jablunkově odpovídá víceméně velikosti města a jeho postavení v sídelní struktuře. Při posuzování kapacit zařízení občanského vybavení je nutno vzít v úvahu závěry z prognózy vývoje obyvatelstva a zejména jeho věkové struktury (stárnutí populace vlivem prodlužování věku), podle nichž je nutno výhledově uvažovat se stagnací nebo poklesem podílu předproduktivní a růstem poproduktivní složky obyvatelstva. Z výkresu I.B.b) Hlavní výkres a II.B.a) Koordinační výkres je patrné vymezení urbanistických ploch a rozmístění vybraných druhů občanského vybavení. Údaje o současných kapacitách občanského vybavení byly zjišťovány v terénu, na Městském úřadě v Jablunkově na základě podkladů dodaných odborem školství a kultury, odboru sociálních věcí a zdravotnictví, případně z internetových stránek města.


74



4.7.2)

Řešení občanského vybavení A-

ZÁKLADNÍ ZAŘÍZENÍ

I.

Školství a výchova

Pro posuzování kapacit školských zařízení byla zpracována demografická rozvaha týkající se předpokládaného vývoje počtu dětí v příslušných věkových skupinách pro mateřské a základní školy. Z této prognózy vyplývá, že lze dlouhodobě počítat s mírným poklesem poptávky po školských zařízeních a naopak s růstem poptávky po sociálně zdravotních službách a zařízeních pro starší občany. Jablunkov patří mezi oblasti, kde je zastoupeno obyvatelstvo polské národnosti a oblast školství je nutno řešit zvlášť pro český a polský vyučovací jazyk. Mateřské školy - Mateřská škola s českým vyučovacím jazykem je situována v samostatném objektu společně s Mateřskou školou s polským vyučovacím jazykem na Školní ul. 800 a má kapacitu 176 dětí. Ve školním roce 2006/2007 bylo v české MŠ zapsáno 168 dětí. - Mateřská škola s polským vyučovacím jazykem je situována v samostatném objektu společně s Mateřskou školou s českým vyučovacím jazykem na Školní ul. 800 a má kapacitu 80 dětí. Ve školním roce 2006/2007 bylo v polské MŠ zapsáno 62 dětí. Podle vyjádření odboru školství a kultury MěÚ v Jablunkově nejsou v provozu MŠ žádné vážnější problémy a případné zvýšené požadavky na umisťování dětí do předškolních zařízení bude možno řešit v rámci stávajících zařízení. Základní školy - Základní škola s českým vyučovacím jazykem – v Jablunkově se nachází na ul. Lesní 190 a má kapacitu 1052 žáků. Ve školním roce 2006/2007 bylo v české základní škole v Jablunkově zapsáno 648 žáků. Do Základní školy s českým vyučovacím jazykem dojíždějí žáci rovněž z obcí spádového území, které nemají základní školu nebo mají pouze první stupeň ZŠ. Školní jídelna má kapacitu 1350 míst. - Základní škola s polským vyučovacím jazykem - je situována v nově rekonstruovaném objektu, v základní škole H. Sienkiewicze na ul. Školní s kapacitou 346 žáků. Ve školním roce 2006/2007 bylo v polské základní škole v Jablunkově zapsáno 244 žáků. Do Základní školy s polským vyučovacím jazykem dojíždějí žáci rovněž z obcí spádového území, které nemají základní školu nebo mají pouze první stupeň ZŠ. Případné zvýšené požadavky na umisťování dětí do školských zařízení bude možno řešit v rámci kapacitních rezerv stávajících zařízení. - SOŠ a SOU podnikání a služeb, Školní 416

počet míst pro šk. rok 2007/2008

(údaje získány z internetových stránek školy)

učební obory

-

Automechanik Opravář zemědělských strojů Kuchař – číšník Zámečník Provoz služeb

30 30 30 -

nástavbové obory s maturitou

-

Podnikání

30/(60 - dálkové)

Studijní obory

-

Podnikání a služby Technické lyceum

30 -

Dům dětí a mládeže, Dukelská 145 Knihovna, Školní 389 Základní umělecká škola, Jablunkov, Mariánské náměstí 1, Příspěvková organizace


75



Zdravotnictví

IV.

Poliklinika Jablunkov, s.r.o., Školní 388 – společnost zajišťující poskytování lékařské a ošetřovatelské péče (včetně lékařské dopravy mimo pohotovostní službu) v r. 2007 v rozsahu: počet lékařských pracovišť

obor všeobecný lékař dětský lékař zubní lékař chirurgická ambulance oční lékař gynekologická ambulance urologie ambulance ORL interní ambulance neurolog + rehabilitace diabetologická poradna

-

2 2 5 1 1 1 1 1/2 1/2 1/2 1/4

Mimo tato pracoviště pod správou s.r.o. jsou ve vedlejší budově provozována pracoviště: Poliklinika Jablunkov, Školní 390 -

obor diabetologická poradna rentgenologické pracoviště kožní ambulance plícní ambulance ortopedická ambulance

počet lékařských pracovišť 1/4 1/4 1 1 1

Mimo to byla v novém objektu pošty zřízena pracoviště: Nemocnice Podlesí, a.s. (pobočka Jablunkov), Bukovecká 106 Soukromá nemocnice provádějící různé výkony v oblasti miniinvazivní chirurgie, cévní chirurgie, endovaskulární léčby, kardiologie a kardiochirurgie : počet lékařských pracovišť 1/2 1/2

obor neurologie ambulance interna

Lékařskou pohotovost zajišťuje lékařská záchranná služba ve Frýdku – Místku prostřednictvím vozů Nemocnice Třinec. Sanatorium Jablunkov - odborný léčebný ústav tuberkulózy a respiračních nemocí Sanatorium pro děti i dospělé, zaměřené na léčbu plicních onemocnění. V.

Sociální péče

(Přehled o zařízení sociální péče a služeb byl zpracován na základě podkladů poskytnutých paní R. Ježowiczovou, vedoucí odb. zdravotniství a soc. péče.) POSKYTOVATEL

SLUŽBA

MĚSTO JABLUNKOV

Terénní pečovatelská služba Dům s pečovatelskou službou Klub důchodců při Městském úřadě Jablunkov

DOMOV SV.ALŽBĚTY – KONVENT SESTER ALŽBĚTINEK JABLUNKOV CHARITA JABLUNKOV

KAPACITA neomezeně, dle požadavků 20 bytů (22 míst)

počet zaměstnanců 2 2

neomezeně, dle zájemců o členství

dobrovolníci

78

36

18

5

Domov důchodců

Denní stacionář pro postiž. mládež


UMÍSTĚNÍ (adresa) Jablunkov, Dukelská 104 Jablunkov, Alej míru 118 Jablunkov, Nádražní 49 (v průběhu prázdnin na adresu Nádražní 845) Jablunkov, Bezručova 395

Jablunkov, Bezručova 130

76



POSKYTOVATEL

SLUŽBA

SVAZ TĚLESNĚ POSTIŽENÝCH – MÍSTNÍ ORGANIZACE JABLUNKOV

Občanské sdružení se zaměřením na poradenství a podporu pro tělesně postižené Občanské sdružení se zaměřením na poradenství a prodej kompenzačních pomůcek pro zdravotně postižené Osobní asistence a odlehčovací služby

CENTRUM PRO ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ MSK, DETAŠOVANÉ PRACOVIŠTĚ JABLUNKOV

SLEZSKÁ DIAKONIE

Sanatorium Jablunkov – OLÚ TRN

X.

KAPACITA

Příspěvková organizace poskytující pacientům nácvik soběstačnosti a rehabilitaci

počet zaměstnanců

UMÍSTĚNÍ (adresa) Jablunkov, Dukelská 600

neomezeně, dle zájemců o členství

dobrovolníci

neomezeně, dle zájmu zdravotně postižených

1 – na celý okres FrýdekMístek

10

6

71

37

Jablunkov, Dukelská 600

Český Těšín, Mánesova 25; pro Jablunkov, paní Kostková Renata Jablunkov, č.p. 442

Nevýrobní služby

Hřbitov - je v Jablunkově situován na jižním okraji zastavěného území a byl v nedávné minulosti rozšířen. Zařízení požární ochrany - v centru města je historický (nevhodně architektonicky upravený) objekt hasičské zbrojnice. Její údržbě i úpravě jejího okolí je nutno věnovat, vzhledem k její exponované poloze, zvýšenou pozornost. Technické služby Jablunkov – zajišťují údržbu veřejných budov a prostranství v objektu stavebně upraveném v rámci objektu kotelny „Mlýnská“. XII.

Správa a řízení

Městský úřad - potřebám města po dostavbě nového objektu na ul. Alej Míru vyhovuje, zásadní rekonstrukci by si zasloužila historická budova radnice. - Úřadovna policie ČR je situována v samostatném objektu na ul. Nádražní při hranici k.ú. Návsí a provozně vyhovuje. - Úřadovna městské policie je situována v přízemí historického objektu radnice a provozně vyhovuje. Pošta - se nachází v novém objektu postaveném na ul. Bukovecké a provozně vyhovuje.

B-

ZAŘÍZENÍ DOPORUČENÁ

II -

Kultura a osvěta

Klubovny pro kulturní a společenskou činnost - ke kulturně společenským aktivitám ve městě je využíváno sálu v objektu radnice, který je v současné době, kdy se řeší důsledky neúspěšné privatizace kulturního domu, jediným „důstojným“ místem pro konání kulturních představení a slouží zároveň jako kinosál. ÚP předpokládá, že v průběhu jeho platnosti bude dořešeno vlastnictví tohoto objektu a dojde k jeho modernizaci tak aby se stal důstojným kulurním stánkem města, které je centrem tohoto regionu. Ve městě je rovněž v rekonstruovaném objektu na nároží náměstí "Dům PZKO", který slouží kulturně společenským aktivitám občanů polské národnosti. pro duchovní činnost -

slouží ve městě farní kostel Božího Těla

III - Tělovýchova s sport Obyvatelé města mohou využívat stávajících i ÚP navržených sportovních zařízení na území města: tělocvična - obyvatelé města mohou využívat pouze tělocvičen školských zařízení, samostatné tělocvičny na území města nejsou.


77



hřiště - na „Bělé“, je sportovní areál s hřištěm pro kopanou a tenisovým kurtem, který by si zasloužil modernizaci. Pro sportovní vyžití obyvatel slouží dále hřiště na sídlišti „Folvarček“, menší hřiště v Žihle a případně i hřiště u škol a v rámci koupaliště „Amerika“. Kromě těchto účelových sportovně rekreačních zařízení je na území města možno pro sportovní vyžití obyvatel využít dalších drobnějších hřišť, včetně dovybavení sídlišť realizovaných například i prostřednictvím „Projektů regenerace panelových sídlišť“.

C-

ZAŘÍZENÍ OSTATNÍ

Jak již bylo v úvodu této kapitoly konstatováno, budou se zařízení této skupiny rozvíjet na základě nabídky a poptávky, která je do značné míry závislá na atraktivitě města. Pro její podporu je nutno vytvořit předpoklady jednak zvýšením urbanisticko architektonické úrovně zejména centra města a jednak účinnou propagací a reklamou. K tomuto účelu je vhodné využít městského informačního systému (informační tabule u autobusového stanoviště a zastávek, směrníky apod.). Stávající úroveň této oblasti občanského vybavení zahrnující zařízení obchodu, veřejného stravování, ubytování, a služeb výrobních a opravárenských je poměrně dobře rozvinutá. Ve městě je provozována řada prodejen potravin nebo smíšeného zboží, zahrnujících téměř cely sortiment spotřebního zboží, a služeb. Ubytovací služby nabízejí hotel Bullawa (24 lůžek), hotel Horal (44 lůžek), penzion Na Kamyncu (9 lůžek) , penzion Bělá (8 lůžek), rekreační středisko Vojtěchov (63 lůžek + 36 lůžek v chatkách), Chalupa v Jablunkově (5 lůžek). Po r. 1989 došlo v Jablunkově k značnému nárůstu služeb v této oblasti občanského vybavení. Vhodnost umístění jednotlivých zařízení v jednotlivých plochách s rozdílným způsobem využití je součástí návrhu územního plánu. V Jablunkově jsou to zejména plochy: občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední

OM

občanské vybavení – komerční zařízení plošně rozsáhlá

OK

smíšená specifická – občanské vybavení a veřejná dopravní infrastruktura

SX

Realizace jednotlivých zařízení je možná i v dalších plochách s rozdílným způsobem využití viz tabulky regulace jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití v návrhu ÚP.

i.4.8) VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Stávající veřejná prostranství vymezená zejména v centru obce zůstávají v návrhu ÚP zachována a rozšiřují se o návrh nových ploch veřejné zeleně v rámci navržených ploch veřejných prostranství – s převahou nezpevněných ploch (veřejné zeleně) – PZ. Jako veřejná prostranství slouží rovněž stávající i navržené místní komunikace pro obsluhu území a přilehlé plochy veřejně přístupné zeleně, které nejsou vymezeny v ÚP, ale jsou součástí jiných ploch s rozdílným způsobem využití území. Veřejnými prostranstvími jsou všechny volné neoplocené plochy v zastavěném území, včetně vybraných pěších a cyklistických stezek a komunikací mimo zastavěné území. Veřejnými prostranstvími jsou plochy sportovišť a plochy příměstské rekreace. Větší plochy veřejných prostranství - s převahou nezpevněných ploch – PZ (veřejné zeleně) jsou navrženy v návaznosti na sportovně rekreační areál. Veřejnými prostranstvími nejsou ohrazené plochy areálů škol a školských zařízení. Plochy veřejných prostranství jsou navrženy i v rámci ploch pro bydlení a veřejnou občanskou vybavenost, přesahujících 2 ha nebo budou navrženy v rámci územní studie (US) u ploch, ve kterých je rozhodování o změnách území podmíněno jejím zpracováním. Veřejná prostranství s předkupním právem k dotčeným pozemkům ve prospěch obce Jablunkov jsou vymezena v textové části výroku ÚP v kapitole I.A.h).


78



II.A.i) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY A.i.5) KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚSES, PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANU PŘED POVODNĚMI, REKREACI, DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVINŮ A PODOBNĚ

A.i.5) KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANU PŘED POVODNĚMI, REKREACI, DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN A PODOBNĚ i.5.1) KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, VČETNĚ A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNU V JEJICH VYUŽITÍ

VYMEZENÍ

PLOCH

ÚP jsou v krajině vymezeny následující plochy s rozdílným využitím: plochy vodní a vodohospodářské W – vodní plochy a toky – zahrnují plochy stávajících vodních toků (Olše, její levobřežní přítok Lomná a několik bezejmenných pravobřežních a levobřežních přítoků), bezejmenných rybníků a vodních nádrží; plochy zemědělské – zemědělské pozemky Z – zahrnují ucelené pozemky zemědělského půdního fondu, využívané vesměs pro zemědělskou rostlinnou velkovýrobu; plochy lesní L – zahrnují pozemky hospodářských lesů určených k plnění funkcí lesa včetně pozemků a staveb lesního hospodářství; plochy přírodní – součást ÚSES P – zahrnují plochy zeleně přírodního charakteru, které představují nejcennější součásti přírody a krajiny – biocentra jako součást územního systému ekologické stability; plochy přírodní – součást ÚSES – se specifickým využitím PX – do nichž je zařazena část plochy plochy navrženého regionálního biocentra R7, které má zároveň sloužit pro rekreaci obyvatel v návaznosti na záměr zřízení lázeňského zařízení v Písku. Podél významnějších místních a účelových komunikací se navrhuje výsadba stromořadí (není konkrétně vyznačena v ÚP). Podél zařízení v rámci vlastních areálů zemědělské a průmyslové výroby je doporučeno realizovat výsadbu pásů izolační a ochranné zeleně (není konkrétně vyznačena v ÚP). Před ničením a poškozováním se musí chránit zejména registrované významné krajinné prvky, ale i ostatní významné krajinné prvky chráněné ze zákona (lesy, vodní toky s doprovodnou zelení, rybníky, údolní nivy, mokřady, remízky, meze a trvalé trávní porosty, stromy a keře rostoucí na pozemcích mimo les (pozemky určené k plnění funkcí lesa)).


79




i.5.2) ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY 5.2.1)

ÚVOD

Cílem ÚSES je zajistit přetrvání původních přirozených skupin organismů v jejich typických (reprezentativních) stanovištích a v podmínkách kulturní krajiny. Realizace tohoto systému má zajistit trvalou existenci a reprodukci typických původních nebo přírodě blízkých společenstev, která jsou schopna bez výrazného přísunu energie člověkem zachovávat svůj stav v podmínkách rušivých vlivů civilizace a po narušení se vracet ke svému původnímu stavu. Tuto funkci má zajistit ÚSES sítí ekologicky významných částí krajiny, které jsou účelně rozmístěny na základě funkčních a prostorových podmínek a reprezentací pro krajinu typických stanovišť formou biocenter o daných velikostních a kvalitativních parametrech, propojených navzájem prostřednictvím biokoridorů. Ty mají také stanoveny velikostní a kvalitativní parametry. Vzájemné propojení dává obecné podmínky pro migraci organismů v podobných životních podmínkách. Obdobné přírodní podmínky jsou rozlišeny skupinami typů geobiocénů (STG). Územního systém ekologické stability má základní prvky: Biocentrum -

je část krajiny, která svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje dlouhodobou (co možná trvalou) existenci druhů nebo společenstev původních druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a jejich genových zdrojů.

Biokoridor -

je část krajiny, která propojuje mezi sebou biocentra způsobem umožňujícím migraci organismů, i když pro jejich rozhodující část nemusí poskytovat trvalé existenční podmínky. Pod pojmem "migrace" se zahrnuje nejen pohyb živočišných jedinců, pohyb rostlinných orgánů schopných vyrůst v novou rostlinu, ale i o výměnu genetické informace v rámci populace, o přenos pylu, živočišných zárodků apod.

Interakční prvek - rozlohou ani tvarem nedefinovaný vegetační prvek v krajině, většinou menší rozlohy, který doplňuje základní prvky ÚSES - biocentra a biokoridory - a posiluje jejich funkci. Jedná se o remízky, břehové porosty, keřové porosty na mezích, podél železničních tratí a náspů apod. (V rámci územního plánu se nenavrhují.) Hierarchické členění ÚSES - Podle významu skladebných prvků (biocenter a biokoridorů) se dělí ÚSES na nadregionální, regionální a lokální. Součástí nižší hierarchické úrovně se přitom v daném území stávají všechny skladebné prvky hierarchické úrovně vyšší, a to jako jejich opěrné body a výchozí linie.

5.2.2)

VELIKOSTI SKLADEBNÝCH SOUČÁSTÍ ÚSES

Metodika MMR ČR a MŽP ČR ukládá minimalizovat skladebné části ÚSES. Podmínky minimalizace byly zohledněny při zapracování do územního plánu. Větší výměry biocenter jsou ponechány pro snadnější upřesnění v lesních hospodářských plánech, lesních hospodářských osnovách. Zmenšení je možné při zpracování podrobnější projektové nebo realizační dokumentace při dodržení minimálních rozměrů dle metodiky, zejména zajištění pravého lesního prostředí pro lesní biocentra: Parametry navrženého ÚSES (lesní společenstva) jsou: lokální biokoridor - maximální délka je 2 000 m a minimální šířka 15 m, možnost přerušení je na 15 m; lokální biocentrum - minimální výměra 3 ha tak, aby plocha s pravým lesním prostředím byla 1 ha (šířka ekotonu je asi 40 m); regionální biocentrum – minimální výměra daného typu je 30 ha; regionální biokoridor – je složen z jednoduchých regionálních biokoridorů o maximální délce 700 m a minimální šířce 40 metrů a vložených lokálních biocenter; nadregionální biokoridor – je složen z jednoduchých nadregionálních biokoridorů o maximální délce 700 m a minimální šířce 40 m a vložených lokálních biocenter a vložených regionálních biocenter, celková délka dílčích jednoduchých nadregionáních biokoridorů s vloženými lokálními biocentry je 8 km, pak musí být vloženo regionální biocentrum.


80




Další upřesnění systému bude provedeno při zapracovávání ÚSES do lesního hospodářského plánu (LHP). Prvky územního systému ekologické stability by v lesích měly být ve fázi projektu (vypracování LHP nebo lesní hospodářské osnovy) vymezeny hranicemi trvalého rozdělení lesa, popř. parcelami nebo jinými liniemi, podél nichž lze trvalé rozdělení lesa vést. V celcích zemědělského hospodaření může být rozsah a přesné vymezení ÚSES upraveno a schválením návrhu komplexních pozemkových úprav.

5.2.3)

HOSPODAŘENÍ NA ÚZEMÍ VYMEZENÉM PRO ÚSES

Cílovými lesními porosty ÚSES by měly být bukové a smíšené lesy s hlavní dřevinou bukem, omezeně dubové bučiny, v nivách toků a podmáčených lokalitách olšové jaseniny, v menším rozsahu s příměsí dalších listnatých dřevin – lípy, habru, javorů, třešní, jabloní, atd. Podél potoků pak s příměsí jasanů, jilmů a vrb. Jde o území ovlivněná hospodařením člověka a proto je přesnější určení klimaxových dřevin v daných podmínkách složité. K realizaci ÚSES proto doporučujeme použít širší dřevinnou skladbu specifikovanou detailněji v projektech ÚSES podle druhového složení podrostů a půdních map. V lesních prvcích ÚSES by ve vymezených porostech mělo být preferováno minimálně podrostní hospodaření nebo výběrné hospodářství. Při nedostatku zmlazených cílových dřevin tyto uměle vnášet. Obmýtí a obnovní dobu je možno ponechat beze změny, zvýšit by se mělo zastoupení cílových dřevin tak, aby v průměru bylo dosaženo zastoupení minimálně 50 %, tzn., aby porosty tvořící biokoridor byly hodnoceny stupněm ekologické stability 4. Pro lokální biocentra vymezená na lesní půdě by mělo platit, že u dubobukových porostů by měl být dodržován požadavek podrostního hospodaření s předsunutými prvky pro umělé zalesnění chybějícími dřevinami přirozené druhové skladby, především tedy buku jako hlavní dřeviny a dále přimíšeně a vtroušeně dubu, habru, klenu a lípy, smrku, jedle. Stávající smrkové porosty obnovovat holosečně, popřípadě rovněž podrostně. U porostů, které nejsou kvalitní a u nichž není žádoucí další zmlazení uvažovat i o případném snížení obmýtí o 10 roků. Clonnou obnovu využít jen při nižším počátečním zastoupení dubu. Ideálním cílem hospodaření v porostech tvořících lokální biocentra je les s druhovou a věkovou skladbou blízkou přirozené. Při zakládání prvků ÚSES na orné nebo jiné nezalesněné půdě využít ve velké míře meliorační dřeviny - keře a stromy. Při přeměnách druhové skladby v biocentrech a biokoridorech by mělo platit, že sazenice mají být nejen odpovídající druhové skladby, ale i místní provenience a z odpovídajícího ekotopu. Hospodaření v lesních biokoridorech navržených mimo lesní půdu a v břehových porostech podél potoků je dáno především jejich malou šířkou, a proto je zde nutné počítat s obnovou pouze přirozenou, popř. jednotlivým nebo skupinovým výběrem. Na plochách chybějících biocenter a biokoridorů je nutno zabezpečit takové hospodaření, které by nezhoršilo stávající stav, tzn., že na zaujatých pozemcích vymezených pro ÚSES nelze např. budovat trvalé stavby budov, trvalé travní porosty měnit na ornou půdu, odstraňovat nárosty nebo jednotlivé stromy apod. Přípustné jsou pouze ty hospodářské zásahy, mající ve svém důsledku ekologicky přirozené zlepšení stávajícího stavu (např. zatravnění orné půdy, výsadba břehových porostů, zalesnění, stavba malých vodních nádrží, probírky porostů). Pro realizaci chybějících částí a změnu ve stávajících částech ÚSES nebyl dosud jasně stanoven finanční postup a státní dotace na realizaci ÚSES. I z těchto důvodů je respektována minimalizace na rozsah biocenter a biokoridorů. Základem systému ekologické stability jsou biocentra a biokoridory charakteru lesních porostů a lesních pásů.

5.2.4)

KONCEPCE NÁVRHU ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY

Návrh ÚP stanoví koncepci územního systému ekologické stability (ÚSES) a zásad pro jeho tvorbu a ochranu v čl. I.A.e2). Graficky jsou plochy a prvky ÚSES vymezeny ve výkresech č. I.B.b) Hlavní výkres.


81




Návrh ÚSES v ÚP Jablunkov vychází ze zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje a zpracované lokálního systému ekoligcké stabililty území. Původní genrel lokálního ÚSES byl zpracován ÚHUL ve Frýdku - Místku, z něj jsou použity také popisy prvků ÚSES. Podle návrhu zásad územního rozvoje byla zapracována nová trasa nadregionálního koridoru K147 v jižním okraji území Jablunkova, V území Jabůunkova části N1 až N4. Tento koridor je vymezen v rámci části plochy migračního koridoru pro velké savce, která byla navržena podle studie Zajištění migrační prostupnosti Jablunkovské brázdy pro velké savce, Evernia, 2007 (P. Anděl, I. Gorčicová, F. Hanuš, F. Moravec, V. Hromková). Regionální úroveň je tvořena složenými regionálními biokoridory řekou Olší/Olzou a podél ní biokoridory vodní a nivní. V územním plánu Jablunkova označeny jako R1 až R6 (částí regionálního biokoridoru RBK 568 dle ZÚR, RK 1604 - kód dle ÚTP ÚSES), regionálního biocentra R7 U Folvarku (č. 240, dle ZÚR, č. 85 – kód dle ÚTP ÚSES) nivní, vodní hygrofilní. Východní část regionálního biocentra je navržena jako polyfunkční – podpora ekologické stabililty spolu s využitím lesních porostů jako příměstského a rekreačního lesa. Předpokladem je zajištění kvalitní výchovy porostů ve většině území biocentra. Z RBC R7 vybíhá k jihu regionální biokoridor R8 (je částí RBK 571 dle ZÚR, RK 1608 – kód dle ÚTP ÚSES), propojuje údolnici Olše do nadregionálního biokoridoru K147 (přes území Mostů). Lokální úroveň tvoří trasa L1 až L5 po toku Ošetnice a Lomné k jejímu ústí do Olše a trasa L6 až L11 od regionálního biokoridoru na Olší proti toku potoka Radvanov a Glembiec a výše do jihozápadně exponovaných svahů nad Jablunkovem, společenstva vlhčí obohacená živinami až výše na svazích normálně živná. Pro všechny prvky ÚSES, mimo vodní plochy a vodní toky zahrnuté do ploch ÚSES, je cílovou vegetační formací les, v prvcích, které budou realizovány ve výměrách větších je žádoucí v nivě toku také zachovat nebo obnoviz a udržovat nivní louky a řídké porosty měkkého luhu.

5.2.5)

STŘETY A BARIÉRY PRVKŮ ÚSES Střety, které vytvářejí bariéry v souvislém systému prvků ÚSES jsou následující:

Křížení lokálního biokoridoru se silnici I/11 je v místech přemostění údolnice a je tedy minimalizována kolize s dopravou. Křížení s ostatními komunikacemi nejsou závažná vzhledem k hustotě provozu na nich. Křížení s venkovními vedeními elektřiny je žádoucí výhledově řešit větší výškou stožárů, pokud nedojde ke snížení kvality krajinného rázu nebo vyšší péčí o porosty současně se snížením ochranných pásem el. vedení tak, aby nemohlo dojít ke snížení bezpečnosti provozu el. vedení. Ostatní menší přerušení nebo narušení celistvosti prvků nejsou zvlášť popisovány, při křížení s trasami nadzemního elektrického vedení je žádoucí ponechávat nárosty dřevin do maximální přípustné výšky, křížení s komunikacemi nevytváří výraznou bariéru.

5.2.6)

VLIVY VYMEZENÍ NA SOUSEDNÍ ÚZEMÍ

Mosty u Jablunkova – nové vymezení průběžné větvě nadregionálního biokoridoru K 147 (v územním plánu vyznačeno jako lokální trasa - mezofilní bučinné) dle připravovaných Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje s cílem zajistit prostupnost krajiny pro velké šelmy (studie Evernie) navazuje na území Mostů u Jablunkova. Bukovec – nové vymezení průběžné větvě nadregionálního biokoridoru K 147 (mezofilní bučinné) dle připravovaných Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje s cílem zajistit prostupnost krajiny pro velké šelmy (studie Evernie) navazuje na území Bukovce. Pro všechny uvedené prvky je cílovým společenstvem lesní porost pokud není uvedeno jinak.


82




poř. č.

typ, funkčnost, název

rozměr STG

stav

návrh opatření

Nadregionální biokoridor K 147 mezofilní bučinný, v území Jablunkova v délce 1 500 m, součástí nadregionálního biokoridoru je i migrační koridor pro velké savce N1/ Mosty

NBK, chybějící

(350 m) 4B3

zemědělsky obdělávané pozemky

založení biokoridoru

N2

LBC, chybějící

4,2 ha 4B3


založení biocentra

N3

NBK, chybějící

(520 m) 4B34


založení biokoridoru

N4

LBC, chybějící

(3,5 ha) 4B3

zemědělsky obdělávané pozemky, vodní tok s břehovými porosty

založení biocentra

Regionální biokoridor VPO 568 dle ZÚR (kód RK 1604 dle ÚTP ÚSES) R1

LBC na RBK, chybějící Purkrechtní Bělá

7,5 ha 2BC4

Břehové porosty podél Olše s převládající olší lepkavou a šedou, jasanem, klenem a vrbami, koryto řeky regulováno. Součástí biocentra jsou i drobné zemědělské pozemky.

V bezprostřední blízkosti toku ponechat přirozenému vývoji, dolesnění na návrhovou plochu.

R2

RBK, nefunkční, chybějící

620 m 2BC4

Břehové porosty podél Olše s převládající olší lepkavou a šedou, jasanem, klenem a vrbami, koryto řeky regulováno. V centru města břehy řeky zpevněné a nárosty pouze ojedinělé.

V bezprostřední blízkosti toku ponechat přirozenému vývoji, dolesnění na návrhovou šířku nebo na šířku, která je maximálně možná vzhledem k zástavbě.

R3

LBC na RBK, částečně chybějící Obecní les;

3,2 ha 2BC4 4B4

Regulované koryto Olše s ojedinělými nárosty vrb. Součástí biocentra jsou i drobné zemědělské pozemky.

vodní V bezprostřední blízkosti toku ponechat přirozenému vývoji, dolesnění na návrhovou plochu.

R4

RBK, nefunkční

800 m 2BC4

Regulované koryto Olše s ojedinělými nárosty vrb. Součástí RBK je i porost 237 B – skupinovitě smíšený porost s převahou smrku (40%), jasanu (30%), dubu (20%) a olše (10%).

vodní V bezprostřední blízkosti toku ponechat přirozenému vývoji, dolesnění na návrhovou šířku nebo na šířku, která je maximálně možná vzhledem k zástavbě. V porostu výchovnými zásahy preferovat cílové listnáče.

R5

LBC na RBC, nefunkční Amerika

11,2 ha 2BC4 4B4 4C4

Převážnou část biocentra tvoří porost 237 A – porost na mírném svahu tvořený smrkovou kmenovinou s vtroušeným dubem a borovicí. Koryto řeky regulováno, porostlé ojedinělými nárosty vrby.

V bezprostřední blízkosti toku ponechat přirozenému vývoji, v porostu obnovními a výchovnými zásahy preferovat cílové listnáče.

R6

RBK, funkční

240 m 2BC4

Břehové porosty podél Olše s převládající olší lepkavou a šedou, jasanem, klenem a vrbami, koryto řeky regulováno. Součástí RBK je i porost 237 C – drobný porost v nivě řeky s převahou smrku (50%), jasanu (20%), olše (15%), borovice, topolu a lípy (po 5%).

V bezprostřední blízkosti toku ponechat přirozenému vývoji, v porostu výchovnými zásahy preferovat cílové listnáče.


83




poř. č.


rozměr STG

stav

návrh opatření

Regionální biocentrum RBC č. 240 U Folvarku dle ZÚR (kód 85 dle ÚTP ÚSES) R7 /Mosty

RBC, nefunkční JablunkovSvrčiní

33,4 ha 2BC4, 4B4, 4C4 4BC4

Břehové porosty podél Olše s převládající olší lepkavou a šedou, jasanem, klenem a vrbami, koryto řeky regulováno. Součástí RBK jsou i porosty 235 B a C. V porostu převládá smrk (72%), jedle (15%) a dub (8%). Vtroušenými dřevinami je klen, lípa, jasan a olše. V kmenovině podrost jeřábu, buku, klenu a jedle.

V bezprostřední blízkosti toku ponechat přirozenému vývoji, v porostu obnovními a výchovnými zásahy preferovat cílové listnáče. Louky obhospodařovat extenzivně. Vymezení části RBC (7,12 ha) jako plochy s rozdílným způsobem využití "PX " – umožňuje sportovně rekreční využití extenzivního chrakteru s omezenou možností výstavby objektů pro sport, rekreaci a kulturu nad rámec běžné plochy P: - zařízení pro cvičení v přírodě, běžecké stezky, stezky zdatnosti, maloplošná hřiště, minigolf apod., včetně příslušného technického a sociálního vybavení; - prvky drobné architektury včetně drobných sakrálních staveb.

Regionální biokoridor VPO 571 dle ZÚR (kód RK 1608 dle ÚTP ÚSES) R8 /Písek

RBK, funkční

(115 m) 4B3

vodní tok s břehovými porosty, les

Lokální trasa: po toku Ošetnice a dále Lomné do RK 568 poř. č.


rozměr STG

stav

návrh opatření

L5

LBK, nefunkční Ošetnice I

1 km

Břehový porost podél Lomné, tok regulován, v nárostech převládají vrby, jasan a olše. V parku sanatoria se objevuje klen a smrk.

V bezprostřední blízkosti toku ponechat přirozenému vývoji, dolesnění na návrhovou šířku nebo na šířku, která je maximálně možná vzhledem k zástavbě. V parku v návrhové šířce preferovat původní listnáče.

L4

LBC, funkční Park

3,1 ha 2BC4

Převážně smrkový porost vs vtroušeným klenem, olší a jasanem. Na části parková úprava.

Postupná přeměna smrkových porostů na les s druhovou skladbou blízkou přirozené, postupný přechod do vlastního parku.

L3

LBK, funkční Ošetnice II

600 m 3BC5b

Břehový porost podél Ošetnice s převahou olše šedé, jasanu a vrb.

V bezprostřední blízkosti toku ponechat přirozenému vývoji, dolesnění na návrhovou šířku.

L2

LBC, chybějící Pod Vitališovem

3,6 km 3BC5b 4B4 4B3a

Břehový porost podél Ošetnice s převahou olše šedé, jasanu a vrb. Do biocentra jsou zahrnuty i drobné zemědělské pozemky.


L1

LBK, funkční Ošetnice III

(710 m) 3BC5b

Břehový porost podél Ošetnice s převahou olše šedé, jasanu a vrb.


2BC4

Lokální trasa proti toku potoka Radvanov L6

LBK, funkční Radvanov

440 m 2BC5 4C4 4B3a

Břehový porost podél potoka Radvanov s převahou olše, jasanu a klenu. Na části dolesnění dubem a klenem.


V bezprostřední blízkosti toku ponechat přirozenému vývoji, dolesnění na návrhovou šířku nebo na šířku, která je maximálně možná vzhledem k zástavbě.

84




poř. č.


rozměr STG

stav

návrh opatření

L7

LBC, chybějící Farský les

4,3 ha 4C4 4B3a

Břehový porost podél potoka Radvanov s převahou olše, jasanu a klenu. Součástí biocentra je i porost 236 A – porost na prudkém svahu s převahou smrku (60%), dubu (30%) a jedle (5%) a vtroušenými ostatními listnáči.

V bezprostřední blízkosti toku ponechat přirozenému vývoji, dolesnění na návrhovou plochu, v porostu výchovnými zásahy preferovat cílové listnáče.

L8

LBK, nefunkční Radvanov II

1,2 km 4C4 4B3a

Břehový porost podél potoka Radvanov s převahou olše, jasanu a klenu. Součástí biocentra je i porost 227 B – porost v úžlabině potoka s převahou smrku (75%), jedle (15%), borovice a břízy.

V bezprostřední blízkosti toku ponechat přirozenému vývoji, dolesnění na návrhovou šířku, v porostu výchovnými zásahy a obnovou dosáhnout cíl. zastoupení listnáčů.

L9/ Písečná

LBC, funkční Písečná

6,2 ha 4B3a 4C4

Porost 227 B – převážně jehličnatý porost v úžlabině podél potoka s převahou borovice (50%) a smrku (40%). Cílové listnáče pouze jednotlivě přimíšené.

V porostu výchovnými obnovními zásahy preferovat cílové listnáče.

L10

LBK, funkční Radvanov III

1,4 km 4B3a 4A3a 5C4

Pás porostů na jihozápadním úbočí vrchu Groníček. Porosty 220 B a 227 A – porosty s převahou jehličnanů, především smrku a borovice, jedle a cílové listnáče pouze jednotlivě přimíšené.

V porostu výchovnými a obnovními zásahy dosáhnout cílového zastoupení listnáčů.

L11/ Návsí

LBC, funkční Lysá

11,2 ha 4B3a 5A3a 5BD3a

Porost 219 A – porost na příkrém, místy až exponovaném svahu s převahou smrku (77%), buku (17%) a borovice (6%). Buková skupina uprostřed porostu.

V porostu výchovnými a obnovními zásahy preferovat cílové listnáče.

Vysvětlivky k tabulkám: - číslování prvků je zvlášť pro území Jablunkova (v případě polohy zčásti mimo území Jablunkova, je doplněno názvem sousedního k.ú., na kterém se zbývající část prvků nalézá; např. 2/Mosty - poř. č. – pořadové číslo a současně označení prvků ve výkrese - funkce, funkčnost, název – biogeografický význam, současný stav funkčnosti (prvek je posuzován jako celek i v sousedních území: funkční, nefunkční, chybějící; v grafice může být část prvku označena jako funkční, část jako nefunkční, pak jako celek jde o prvek nefunkční) - LBC lokální biocentrum, LBK lokální biokoridor - písmenem je označena úživnost stanoviště, poslední cifra označuje vlhkostní režim) - rozměr, STG – výměra biocentra nebo délka jednoduchého biokoridoru jen v rámci řeš. území, pokud je prvek na území více obcí je rozměr v řešeném území uveden v závorce a znamená, že se nejedná o celou výměru nebo délku prvku - STG – skupina typů geobiocénů (kód uvádí na prvním místě vegetační stupeň, - návrh opatření – potřeba úprav pro dosažení nebo zlepšení funkčnost.


85




i.5.3) MIGRAČNÍ KORIDORY PRO VELKÉ SAVCE Návrh ÚP stanoví zásady pro ochranu prostupnosti krajiny v čl. I.A.e5) a I.A.f3 body 6. a 7. Migrační koridor je v území Jablunkova součástí nadregionálního biokoridoru K 147 (N1 až N4 ve značení ÚP Jablunkova). Pro zajištění migrace a pohybu prostorově náročných druhů velkých savců vč. zvláště chráněných druhů velkých šelem (vlk obecný, rys ostrovid, medvěd hnědý) byly vymezeny migrační koridory velkých šelem, spojující Slezské Beskydy a Moravskoslezské Beskydy (součástí CHKO Beskydy). Tyto koridory jsou součástí biotopů výše uvedených zvláště chráněných druhů a pro jejich dlouhodobé přežití (kontakt v rámci celé karpatské populace), je zachování prostupnosti krajiny klíčové. Tato opatření jsou součástí komplexního řešení migrace velkých savců, zahrnující také např. zprůchodnění železniční tratě nebo čtyřpruhové silnice. Základní charakteristika migračních koridorů je nezastavitelnost – funkční mohou být pouze za předpokladu, že jsou v celé své délce neporušeny nebo nejsou zúženy zástavbou. Zásady prostupnosti krajiny se stanoví jednak z hlediska prostupnosti pro lidi a jednak z hlediska prostupnosti pro živočichy. Páteří prostupnosti krajiny pro lidi je systém pozemních komunikací včetně turistických stezek a cyklotras. Návrh ÚP poskytuje taktéž ochranu dopravního napojení (sjezdů) na zemědělské pozemky. Páteří prostupnosti krajiny pro živočichy je ÚSES a migrační koridor velkých savců. Návrhem ÚP byl splněn požadavek na vymezení migračního koridor pro velké savce v min. šíři 100 m, vyplývající ze studie „Návrh změn a dopřesnění NR a R ÚSES v oblasti Jablunkovské brázdy“, zpracované na zadání Ministerstva ŽP ČR společností AGERIS, s.r.o., (listopadu 2007, Brno), jejímž cílem bylo uvést v soulad prostorovou lokalizaci skladebných částí ÚSES s migračními koridory pro velké savce vymezenými ve studii společnosti EVERNIA z r. 2007. Návrh ÚP dále řeší prostupnost území kolem drobných vodotečí, terénními zářezy, úžlabími a remízkami, které se ponechávají jako nezastavěné plochy. Má se za to, že tímto řešením jsou v nezbytném rozsahu splněny požadavky na prostupnost krajiny pro živočichy. Na základě požadavku dotčených orgánů, které odkazují na dosud neukončený a nepublikovaný projekt VaV (Věda a výzkum) č. SP/204/36/08 „Vyhodnocení migrační prostupnosti krajiny pro velké savce a návrh ochranných a optimalizačních opatření“ byla minimální šířka vymezeného migračního koridoru pro velké savce zvýšena nad minimální rozsah uvedený ve studii „Zajištění migrační prostupnosti Jablunkovské brázdy pro velké savce v souvislosti s předpokládaným navýšením automobilového provozu na silnici I/11 v úseku Jablunkov – státní hranice ČR/SR po zahájení provozu závodu Hyundai Motor Company v průmyslové zóně Nošovice“, (Evernia, 2007), která uvádí jako kompromisní variantu: „(11) Kompromisní varianta J-2 spočívá v následujícím řešení: (i) zmenšení PZ v západní části tak, aby mezi PZ a hranicí katastrálního území s Mosty u Jablunkova vznikl souvislý volný pruh minimální šířky 100 m, který by byl osázen lesem, (ii) PZ by ve směru ke koridoru byla ohraničena plným plotem s charakterem protihlukové stěny, (iii) k danému zalesněnému pruhu by byly realizovány dostatečné naváděcí struktury vegetace (liniová zeleň, remízky, aj.) v délkovém rozsahu podle původního plánu (od lesa k lesu), (iv) ke stávající PZ (označené na obr. 8, 9)je možné připojit plochu označenou v územním plánu č. 23, která je rovněž určena pro průmyslovou zónu a do současného návrhu nebyly zahrnuta. Plocha č. 23 s navrhovanou PZ sousedí, její zařazení by nemělo negativní vliv na migraci a celková rozloha připravované PZ by zůstala +/- zachována.“ Pozn. zpracovatele: Musím upozornit, že v dané studii uvedený vzorec pro migrační prostupnost MP = MPE x MPT „založený na kvantitativním odhadu parametrů funkčnosti a účelnosti“ je skutečně pouze odhadem a neodpovídá realitě (neuvažuje krajní stavy – např. přemostění rokle, prdce tekoucího toku, apod.). Z hlediska efektivního prostupnosti pro velké šelmy se jeví jako nejvýznamnější opětovné zúžení stávajícího širokého civilizačního koridoru Jablunkovskou brázdou v těsné blízkosti státní hranice se SR na jižním okraji území obce Mosty u Jablunkova. Využívání stávajícího široké průchodu pod mostem silnice I/11 (severní větev migračního koridoru) zatím není doloženo pozorováním (ve studii jsou uvedena pozorování stop srnčích a liščích pod samotným mostem ze zimního období, což je z hlediska značné četnosti výskytu obou druhů i v mnohem hustěji osídlených územích slezské zástavby pro daný případ irelevantní. Realizace širokého souvislého pruhu zalesnění není výhodná také vzhledem ke stávající zástavbě, která by se ocitla ve světelně značně nevýhodných podmínkách, Je nutné zde připomenout omezenou délku přímého slunečního svitu vlivem konfigurace terénu – pozdní východ a brzký západ slunce


86




v zimním období. Kooexistenci stávajícího stavu zástavby a návrhu realizace výsadeb v koridoru je nutné řešit podrobnou a o prokazatelná sledování funkčnosti koridorů podobného charakteru opřenou projektovou dokumentaci. Součástí migračních koridorů mohou být lesní pozemky, prvky ÚSES, menší vodoteče nebo zemědělské pozemky, pokud křížení migračních koridorů je přípustné pouze s liniovými stavbami šířky max. dvouproudé silnice. U širších silnic je třeba v místě křížení s migračními koridory realizovat zvláštní opatření, které splňují nároky na migrace.

i.5.4) PROSTUPNOST KRAJINY Pro zachování prostupnosti krajiny se ÚP stanoví tyto zásady, které zajistí prostupnost krajiny pro turisty i zvěř: -

Nepřipouští se rušení značených turistických stezek a cyklostezek.

-

Stávající síť turistických a cykloturistických tras v území je zachována. Nové trasy pro turistiku budou vedeny s ohledem na charakter provozu (pouze chodci) a budou vymezovány dle místní potřeby a prostorových možností, nové trasy pro cykloturistiku budou vymezeny včetně nezbytného technického zázemí (odpočívky, informační tabule). Dotčené lesní cesty budou upraveny pro provoz cyklistů, včetně jejich vybavení (propustky, mosty apod.).

-

Nepřipouští se, do doby schválení komplexních pozemkových úprav, bez náhrady rušit polní cesty a sjezdy z pozemních komunikací a umisťovat stavby, které by bránily přístupu přes tyto sjezdy na navazující zemědělské a lesní pozemky.

-

Stávající síť účelových komunikací (lesních a polních cest) je v nezastavěném území respektována v plném rozsahu. V grafické části jsou stávající významné účelové komunikace vymezeny ve formě především polních a lesních cest a v rámci územního plánu není jejich síť rozšiřována o nové úseky.

-

Nepřipouští se umísťování nových staveb v místech terénních úžlabí, remízek a stálých i občasných vodotečí, vč. míst jejich křížení s pozemními komunikacemi. V uvedených místech bude zachován pás nezastavěného území o min. šíři 50 m.

-

Pro zajištění prostupnosti krajiny jsou v ÚP vymezeny základní pěší a cyklistické trasy jako plochy veřejných prostranství (PV).

i.5.5) PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ Konkrétní protierozní opatření se ve Jablunkově nenavrhují Protierozní funkci budou plnit navržená stromořadí podél vybraných místních a účelových komunikací a jiné prvky, které je možno v rámci regulací pro vybrané plochy s rozdílným způsobem využití realizovat.

i.5.6) OCHRANA PŘED POVODNĚMI Na vodních tocích nejsou v řešeném území navrženy žádné zásadní směrové úpravy ani zatrubňování toků. Veškeré úpravy je navrženo provádět přírodě blízkými způsoby s použitím přírodních materiálů. Důraz je nutno klást na včasné opravy břehových nádrží a údržbu a čištění koryt vodních toků. Kolem vodních toků v zastavěném území je nutno zachovat nezastavěné a neoplocené manipulační pásy v šířce 6 m na každou stranu od horní břehové hrany toku, který bude sloužit k přístupu k toku při údržbě a jako ochranný infiltrační pás zeleně. Nově navržené plochy pro výstavbu jsou situovány mimo stanovená záplavová území. Dostavby v rámci stávajících zastavěných ploch situovaných ve stanovených záplavových územích budou řešeny individuálně, ve stanovených aktivních zónách je jakákoliv dostavba vyloučena.


87




Jako prvek protipovodňových opatření v krajině jsou navrženy rekonstrukce koryt vodního toku Kopytná a bezejmenných toků. Pro zlepšení odtokových poměrů v území je navržena výstavba retenční nádrže, víceúčelové vodní nádrže a odlehčovací stoky.

i.5.7) PODMÍNKY PRO REKREAČNÍ VYUŽÍVÁNÍ KRAJINY Návrh ÚP využívá přírodních předpokladů pro každodenní rekreaci obyvatel, které jsou v obci Jablunkov poměrně příznivé. K rozvoji rekreačních aktivit obyvatel obce jsou ÚP navrženy plochy: stávajícího sportovně rekreačního areálu „Na Bělé“ situovaného u řeky Olše s hřištěm pro kopanou a tenisovým kurtem, který by si zasloužil modernizaci, včetně úprav ploch veřejné zeleně na tento areál navazujících. obyvatelé města mohou využívat pouze tělocvičen školských zařízení, samostatné tělocvičny na území města nejsou. pro sportovní vyžití obyvatel slouží dále hřiště na sídlišti „Folvarček“, menší hřiště v Žihle a případně i hřiště u škol a v rámci koupaliště „Amerika“. Kromě těchto účelových sportovně rekreačních zařízení je na území města možno pro sportovní vyžití obyvatel využít dalších drobnějších hřišť, včetně dovybavení sídlišť realizovaných například i prostřednictvím „Projektů regenerace panelových sídlišť“. Územní plán navrhuje propojení těchto sportovně rekreačních areálů systémem pěších a cyklistických stezek. Systém značených turistických a naučných stezek a cyklotras včetně možnosti realizace odpočívek a rozhleden. Jablunkov díky své poloze a přírodním podmínkám má určité předpoklady pro realizaci zařízení cestovního ruchu, jako výchozího místa pro výlety do přilehlé rekreační krajinné oblasti Slezských a Moravskoslezkých Beskyd.

i.5.8) VYMEZENÍ PLOCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN Plochy pro dobývání ložisek nerostných surovin nejsou v Jablunkově vymezeny.


88


II.A. TEXTOVÁ ČÁST II.A.i) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY A.i.6) STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ

A.i.6) STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ i.6.1) PŘEHLED TYPŮ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ V rámci navržené urbanistické koncepce je území obce rozčleněno do ploch s rozdílným způsobem využití (RZV). Pro jednotlivé plochy RZV je stanoveno hlavní využití, přípustné využití, nepřípustné využití a jsou stanovené podmínky prostorového uspořádání a realizace staveb. Plochy RZV jsou zakreslené v grafické části návrhu územního plánu, ve výkresu I.B.b) Hlavní výkres (měř. 1 : 5 000) a v části odůvodnění územního plánu, ve výkresu II.B.a) Koordinační výkres (měř. 1 : 5 000). Podmínky pro využití ploch RZV jsou uvedeny v textové části v návrhu (ve výrokové části) územního plánu – část I. Rozsah navržených funkčních ploch i návrh způsobu zástavby v rámci vymezených funkčních ploch s rozdílným způsobem využití a regulační prvky, schválené v návrhu ÚP, mají závazný charakter. Členění ploch s rozdílným způsobem využití je provedeno podle § 4 až § 16 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem ke specifickým podmínkám a charakteru řešeného území byly použity i další plochy s rozdílným způsobem využití, případně bylo členění ploch s rozdílným způsobem využití rozšířeno a specifikováno. Jako nové plochy s rozdílným způsobem využití, neuvedené ve vyhlášce č. 501/2006 Sb., jsou v ÚP Jablunkov vymezeny: plochy systému sídelní zeleně, které jsou dále členěny na: - zeleň – soukromá a vyhrazená ZS - zeleň – ochranná a izolační ZO - zeleň – přírodního charakteru ZP - zeleň – se specifickým využitím – lesopark ZX ÚP Jablunkov obsahuje plochy s rozdílným způsobem využití, uvedené č. 501/2006 Sb., některé jsou dále členěny: plochy bydlení (§ 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb.): - bydlení – hromadné – v bytových domech - bydlení – individuální – městské a příměstské plochy rekreace (§ 5 vyhlášky č. 501/2006 Sb.): - rekreace – hromadná - rekreace – zahrádkářské osady plochy občanského vybavení (§ 6 vyhlášky č. 501/2006 Sb.): - občanské vybavení – veřejná infrastruktura - občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení - občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední - občanské vybavení – komerční zařízení plošně rozsáhlá - občanské vybavení – hřbitov - občanské vybavení – se specifickým využitím - areál národopisných slavností - občanské vybavení – se specifickým využitím - areál plícní léčebny plochy veřejných prostranství (§ 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb.): - veřejná prostranství – s převahou zpevněných ploch - veřejná prostranství – s převahou nezpevněných ploch plochy smíšené obytné (§ 8 vyhlášky č. 501/2006 Sb.): - smíšené obytné – v centru města - smíšené obytné – městské - smíšené obytné – venkovské - smíšené obytné – rekreační plochy smíšené specifické: - smíšená specifická – občanské vybavení a veřejná dopravní infrastruktura plochy dopravní infrastruktury (§ 9 vyhlášky č. 501/2006 Sb.): - dopravní infrastruktura – silniční dopravy - dopravní infrastruktura – drážní dopravy - dopravní infrastruktura – silniční dopravy - garáže


ve

vyhlášce

BH BI RH RZ OV OS OM OK OH OXS OXL PV PZ SC SM SV SBR SX

DS DZ DSG

89



plochy technické infrastruktury (§ 10 vyhlášky č. 501/2006 Sb.): - technická infrastruktura plochy výroby a skladování (§ 11 vyhlášky č. 501/2006 Sb.): - výroba a skladování – lehký průmysl - výroba a skladování – drobná a řemeslná výroba - výroba a skladování – zemědělská výroba plochy smíšené výrobní (§ 12 vyhlášky č. 501/2006 Sb.): - smíšená výrobní – komerční a logistická plochy vodní a vodohospodářské (§ 13 vyhlášky č. 501/2006 Sb.): - vodní plochy a toky plochy zemědělské (§ 14 vyhlášky č. 501/2006 Sb.): - zemědělské pozemky plochy lesní (§ 15 vyhlášky č. 501/2006 Sb.): - pozemky určené k plnění funkcí lesa plochy přírodní (§ 16 vyhlášky č. 501/2006 Sb.): - plochy přírodní – součást ÚSES - plochy přírodní – součást ÚSES – se specifickým využitím

TI VL VD VZ VS W Z N P PX

Celé řešené území je rozděleno na plochy zastavěné a zastavitelné a plochy nezastavěné: a) plochy zastavěné a zastavitelné zahrnují: plochy bydlení: - bydlení – hromadné – v bytových domech

(BH)

Plochy zahrnují území s převládající nebo dominantní funkcí bydlení tvořené bytovými domy realizovanými převážně v poválečném období minulého století v rámci družstevní nebo komplexní bytové výstavby (KBV v 70 – 90 letech včetně příslušného základního občanského vybavení a plochy navržené pro novou výstavbu bytových domů. V těchto plochách je možno realizovat i zařízení občanského vybavení a výstavbu, zřizování nebo vestavby s jinou funkcí, které však nesmí narušovat hlavní funkci plochy, kterou je bydlení.

- bydlení – individuální – městské a příměstské

(BI)

Plochy zahrnují území s převládající nebo dominantní funkcí bydlení tvořené nízkopodlažní zástavbou rodinných domů, případně s doplňujícími funkcemi hospodářskými a rekreačními a nezbytnou technickou vybaveností. V těchto zónách je možno umisťovat rodinné domy, výjimečně nízkopodlažní bytové domy (do 2 NP, včetně možnosti realizace obytného podkroví). Jsou to plochy, v nichž výstavba, zřizování nebo vestavby s jinou funkcí, nesmí narušovat hlavní funkci plochy, kterou je bydlení.

plochy rekreace: - rekreace – hromadná

(RH)

Plocha zahrnuje území bývalého podnikového rekreačního zařízení, které je dnes využíváno pro volný cestovní ruch tvořené převážně rekreačními chatami s nezbytnou technickou vybaveností, zařízením veřejného stravování a dašími doplňkovými sportovně rekreačními aktivitami.

- rekreace – zahrádkové osady

(RZ)

Plochy zahrnují území rekreační zástavby tvořené převážně zahrádkovými osadami s nezbytnou technickou vybaveností. V těchto zónách je možno stávající zástavbu pouze udržovat, výjimečně ji lze doplňovat v rámci zastavěného území o dostavby a o drobné stavby s max. 1 nadzemním podlažím.

plochy občanského vybavení: - občanské vybavení – veřejná infrastruktura

(OV)

Zahrnují zařízení mající vyhrazené urbanistické plochy mimo centrální část města s převládající funkcí občanského vybavení sociálního typu. V Jablunkově ji představují areály škol, zdravotnických a sociálních zařízení a navržené plochy určené zejména pro zařízení sociální péče. Funkce bydlení, případně další funkce mohou mít v těchto plochách pouze doplňkovou funkci.

- občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení

(OS)

Samostatná zařízení sportu a rekreace mající vyhrazené urbanistické plochy mimo areály škol a jiných zařízení občanského vybavení mající sportovní vybavení.


90



- občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední

(OM)

Zařízení mající vyhrazené urbanistické plochy mimo centrální zónu s převládající funkcí občanského vybavení komerčního typu. Funkce bydlení může mít v těchto plochách pouze doplňkovou funkci.

- občanské vybavení – komerční zařízení plošně rozsáhlá

(OK)

Zařízení mající vyhrazené urbanistické plochy mimo centrum města s převládající funkcí občanského vybavení komerčního typu zejména velkoplošná maloobchodní zařízení (stavby pro obchod). Funkce bydlení je v těchto plochách vzhledem k jejich rozsahu a provozu nepřípustná.

- občanské vybavení – hřbitovy

(OH)

Zahrnuje stávající územně stabilizovaný hřbitov v Jablunkově.

- občanské vybavení – se specifickým využitím – areál národopisných slavností (OXS) Zahrnuje stávající areál národopisných slavností v „Městském lese“ se specifickými regulativy.

- občanské vybavení – se specifickým využitím – areál plícní léčebny

(OXL)

Zahrnuje stávající areál národopisných slavností v „Městském lese“ se specifickými regulativy.

plochy veřejných prostranství - veřejných prostranství – s převahou zpevněných ploch

(PV)

V Jablunkově je představují plochy podél stávajících i navržených komunikací, včetně drobnějších ploch veřejné zeleně. Jedná se o veřejné prostory, na které by měla být zaměřena pozornost z hlediska úpravy, údržby, zejména v prostoru centrální části města.

- veřejných prostranství – s převahou nezpevněných ploch

(PZ)

V Jablunkově je představována veřejně přístupnými plochami zeleně zejména v centrální části města mající charakter parku, případně se jedná o sadovnicky parkově upravené plochy u původní silnice I/11 naproti hřbitova a plochy zeleně podél vodních toků.

plochy smíšené obytné: - smíšené obytné – v centru města

(SC)

Tato plocha zahrnuje území tvořící centrální část města, v níž je soustředěna občanská vybavenost sloužící celému území města i jeho spádového území v integraci s bydlením. Toto území je vymezeno kolem vlastního historického jádra města (které je z vlké části součástí vyhlášeného ochranného pásma historického jádra města). Tomuto území je nutno obdobně věnovat prvořadou pozornost z hlediska urbanistické koncepce a architektonické kompozice.

- smíšené obytné – městské

(SM)

Tato plocha zahrnuje území tvořící smíšenou převážně historickou zastavbu v části „Bělá“ na levém běhu řeky Lomná sousedící s historickým jádram města, v níž je ssmíšena občanská vybavenost v integraci s bydlením. Tyto plochy představují typickou historickou strukturu zástavbu Jablunkova, která byla v jiných částech města nahrazena v rámci výstavby KBV (ul. Mlýnská apod.). Rovněž tomuto prostoru je nutno věnovat mimořádnou pozornost při funkční i prostorové regulaci výstavby.

- smíšené obytné – venkovské

(SV)

Plochy zahrnují území s převládající nebo dominantní funkcí bydlení tvořené venkovskou nízkopodlažní zástavbou rodinných domů a původních zemědělských usedlostí, případně s doplňujícími funkcemi hospodářskými a rekreačními a nezbytnou technickou vybaveností. V těchto zónách je možno umisťovat rodinné domy, nové zemědělské usedlosti výjimečně nízkopodlažní bytové domy výškově přizpůsobené okolní zástavbě (do 2 NP, včetně možnosti realizace obytného podkroví). Jsou to plochy, v nichž výstavba, zřizování nebo vestavby s jinou funkcí jsou možné, nesmí však narušovat funkci bydlení.

- smíšené obytné – rekreační

(SBR)

Tato plocha zahrnuje území určené pro návrh sportovně rekreačních a rehabilitačních zařízení (bazénů, koupališť včetně doprovodných služeb jako sauny, parní lázně, solária, welnes centra apod.), ubytovacích zařízení a bydlení v rodinných domech ve východním okraji katastru Jablunkova (pod Písečnou).


91



plochy smíšené specifické: - smíšená specifická – občanské vybavení a veřejná dopravní infrastruktura

(SX)

Tato plocha zahrnuje přestavbové území stávajícího autobusového stanoviště v centrální část města, v níž je umožněna integrace občanské vybavenosti v integraci s veřejnou dopravní infrastrukturou (autobusovým stanovištěm) sloužící celému území města i jeho spádového území. Tomuto území je nutno obdobně věnovat prvořadou pozornost z hlediska urbanistické koncepce a architektonické kompozice v rámci zpracování územní studie.

plochy dopravní infrastruktury: - dopravní infrastruktura – silniční

(DS)

V Jablunkově ji představují plochy stávající a navržené silniční sítě, včetně zastávek a navržených úprav. Je to veřejný prostor určený pro silniční dopravu včetně chodníků pro pěší a případných samostatných cyklistických pruhů, výhyben, točen a veřejných parkovacích a odstavných ploch, zařízení pro dopravu a ochranných protihlukových staveb a ochranné zeleně.

- dopravní infrastruktura – drážní

(DZ)

V Jablunkově ji představují plochy železnice včetně doprovodných zařízení.

- dopravní infrastruktura – silniční – garáže

(DSG)

V Jablunkově je představují plochy stávajících a navržených garáží (řadových, případně boxových).

plochy technické infrastruktury - technická infrastruktura

(TI)

V Jablunkově je představují plochy staveb a zařízení technické infrastruktury (vodojemy).

plochy výroby a skladování: - výroba a skladování – lehký průmysl

(VL)

Zahrnují stávající i navržené plochy určené pro výrobní aktivity mající charakter lehké průmyslové výroby bez negativních vlivů na přilehlou obytnou zástavbu.

- výroba a skladování – drobná a řemeslná výroba

(VD)

Zahrnují stávající i navržené plochy určené pro výrobní aktivity mající charakter řemeslné výroby a výrobních služeb bez negativních vlivů na obytnou zástavbu a umožňující integraci s bydlením a zařízeními občanského vybavení.

- výroba a skladování – zemědělská výroba

(VZ)

Zahrnuje stávající územně stabilizovaný areál zemědělské výroby v němž je nutno činnosti usměrňovat tak, aby svými negativními vlivy, vyjádřenými, mimo jiné případným vymezením ochranného pásma, neobtěžovala obytnou zástavbu a umožňovala rozvoj v sousední plochách s rozdílným způsobem využití území a nadměrně neobtěžovala sousední stávající plochy bydlení.

plochy smíšené výrobní: - smíšená výrobní – komerční a logistická

(VS)

Zahrnuje navrženou plochu v prostoru mimoúrovňové křižovatky silnice I/11 s dominující výrobní a logistickou funkcí s možností realizace plošně náročných maloobchodních, případeně i velkoobchodních zařízení.

b) plochy nezastavěné plochy systému sídelní zeleně: - zeleň - soukromá a vyhrazená

(ZS)

Je představována samostatnými územně stabilizovanými plochami zahrad. Jsou to soukromé plochy zeleně sloužící pouze jejich majitelům.


92



- zeleň – ochranná a izolační

(ZO)

V Jablunkově ji představují plochy doprovodné zeleně podél významnějších dopravních tahů nebo vymezené podél výrobních areálů. Jsou to plochy zeleně sloužící jako izolace mezi plochami bydlení a zařízeními dopravy a výroby.

- zeleň – přírodního charakteru

(ZP)

V Novém Jičíně ji představují plochy doprovodné břehové zeleně, zeleně významných krajinných prvků a dalších významnějších ploch zeleně situované mimo lesní pozemky (pozemky určené k plnění funkcí lesa).

- zeleň – se specifickým využitím - lesopark

(ZX)

V Jablunkově ho představují veřejně přístupné plochy vzrostlé zeleně lesa parkově upraveného „městského lesa“ a část lesních porostů navazujících na areál koupaliště.

plochy vodní a vodohospodářské: - vodní plochy a toky

(W)

Jsou představovány plochami vodních toků a nádrží.

plochy zemědělské: - zemědělské pozemky

(Z)

Představují je ucelené plochy tvořené zemědělským půdním fondem. Jsou to plochy, kde dominující je zemědělská výroba a kde je jakákoliv nová výstavba, kromě nezbytné veřejné dopravní a technické infrastruktury, nepřípustná. Rovněž je zde obecně nepřípustné budování drobných staveb a oplocování pozemků mimo zastavěného území, vymezeného tímto ÚP s výjimkou pastvinářského oplocení a dalších staveb nezbytných pro zemědělství, zařízení sloužících ke zvyšování úrodnosti, pastevectví a myslivosti a nezbytných liniových vedení a zařízení veřejné dopravní a technické infrastruktury.

plochy lesní: - pozemky určené k plnění funkcí lesa

(L)

Plochy zahrnují pozemky určené k plnění funkcí lesa – pozemky lesní půdy podle aktuální katastrální mapy, poskytnuté pořizovatelem pro zpracování ÚP, kde je převládající funkcí lesní hospodářství a další mimoprodukční funkce lesa (rekreační, vodohospodářská apod.). Stavební zásahy do těchto ploch jsou nepřípustné, kromě budování turistických a cyklistických cest a jejich doprovodných zařízení (lavičky, odpočívky apod.) nebo zařízení pro lesní výrobu a myslivost.

plochy přírodní: - plochy přírodní – součást ÚSES

(P)

Jsou představovány plochami biocenter na území města.

- plochy přírodní – součást ÚSES – se specifickým využitím (PX) - Do nich je zařazena část plochy plochy navrženého regionálního biocentra R7, které má zároveň sloužit pro rekreaci obyvatel v návaznosti na záměr zřízení lázeňského zařízení v Písku.

i.6.2) POJMY NAVRŽENÉ A DEFINOVANÉ PRO ÚČELY ÚP JABLUNKOV Pro účely ÚP Jablunkov, se pro jasné definování jednotlivých staveb a zařízení uvedených v regulativech pro plochy s rozdílným způsobem využití se stanovují tyto pojmy, které nejsou upraveny obecně závaznými předpisy: stavba pro skladování sena a slámy stavba pro letní ustájení hospodářských zvířat přístřešek pro turisty pastvinářská ohrada stavba pro uskladnění nářadí a zemědělských výpěstků zemědělská usedlost zahrádkářská chata


93



-

včelín včelnice zdroj znečištění ovzduší střední, velký a zvlášť velký zdroj znečištění ovzduší funkční skupiny komunikací maloplošné hřiště intenzita využití pozemku zahradní restaurace stavba pro denní rekreaci.

i.6.3) OBECNĚ ZÁVAZNÉ PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ ÚZEMÍ JABLUNKOV STANOVENÉ V ÚP JABLUNKOV -

Pro účely územního plánu jsou navrženy a definovány obecně závazné podmínky pro využití území: nepřípustnost umisťování zdrojů znečištění ovzduší o výkonu nad 1 MW skladování nebezpečných odpadů ve smyslu kategorizace podle zákona o odpadech nepřípustnost novýc staveb budov pro výrobu a skladování o výšce stavby nad 12 m ochrana pietního místa (ochranné pásmo hřbitova) ochrana před nepříznivými účinky hluku a vibrací z dopravy odstupy jsou pro jednotlivé třídy komunikací stanoveny takto: - pro stávající a navržené silnice I. třídy v šířce 100 m od osy na obě strany, - pro stávající a navržené silnice II. a III. třídy v šířce 30 m od osy na obě strany, - pro stávající a navržené místní komunikace II. třídy (funkční skupiny B) v šířce 15 m od osy na obě strany,

odstup od pozemků dráhy je stanoven v šířce 60 m od osy krajních kolejí na obě strany. nejvyšší přípustná intenzita využití pozemků (procento zastavění) ve vybraných plochách s rozdílným způsobem využití ochrana biokoridorů, jejichž součástí jsou různé prvky zeleně, lesní pozemky, vodní toky. ochrana migračních koridorů pro velké savce. podmínky pro výstavbu na sesuvných územích. podmínky pro výstavbu v záplavových územích. podmínky pro výstavbu v ochranném pásmu silnice I/11. podmínky přípustnosti umisťování zdrojů znečištění ovzduší. V rámci ÚP je rovněž stanoven časový horizont: - plochy stabilizované (stav k 30. 4. 2014); - plochy změn ve využití území (návrhové) – orientačně k r. 2020 až 2025; - plochy územních rezerv, na nichž je výstavba podmíněna realizací příslušné dopravní nebo technické infrastruktury, která umožní výstavbu v dané ploše.


94



II.A.i) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY A.i.7) VYMEZENÍ VPS, VPO, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT

A.i.7) VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT V rámci návrhu ÚP Jablunkov se vymezují veřejně prospěšné stavby, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit nebo vlastnická práva omezit pro realizaci staveb a opatření pro zajištění rozvoje a ochrany území ve veřejném zájmu v oblastech:

i.7.1) VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY 7.1.1)

STAVBY PRO DOPRAVU VD

Označení ve výkrese I.B.c) – VPS

Název – stručná charakteristika veřejně prospěšné stavby

Odůvodnění zařazení mezi veřejně prospěšné stavby

VD1

Přestavba silnice I/11 na čtyřpruhovou směrově rozdělenou kategorii včetně úpravy stávajících křižovatek a realizace doprovodných komunikací

Politika ÚR ČR 2008 (PUR) vymezuje koridor silniční dopravy S6, ZÚR MSK D41 pro zlepšení bezpečnosti a plynulosti silniční dopravy

VD2

Přeložka silnice III/01144 v Městské Lomné ve dvoupruhové směrově nerozdělené kategorii včetně úpravy ostatní komunikační sítě

zlepšení bezpečnosti a plynulosti silniční dopravy, součást stavby silničního obchvatu I/11 (viz. PUR, koridor S6, ZÚR MSK D42)

VD3

Přestavba křižovatky silnice III/01149 a silnice II/474 na okružní, včetně nezbytných úprav okolní komunikační sítě

zlepšení bezpečnosti a plynulosti silniční dopravy ve vazbě na vybudovaný Penny market

VD4

Optimalizace železniční trati č. 320 včetně úprav jejího směrového vedení a nezbytných úprav okolní komunikační sítě

PUR, koridor C-E40b Optimalizace trati úsek Ostrava – Mosty u Jablunkova – st. hr. SR

VD5

Parkovací plocha u hřbitova

Zajištění společného parkoviště pro návštěvníky hřbitova a klienty městského úřadu

VD6

Parkovací plocha u koupaliště Amerika

Zajištění dostatečných parkovacích kapacit pro veřejné koupaliště

VD7

Stezka pro cyklisty event. pro společný provoz chodců a cyklistů podél řeky Olše

Vytvoření podmínek pro rozvoj cykloturistiky a zlepšení bezpečnosti cyklistického provozu a jeho oddělení od provozu motorových vozidel

VD8

Stezka pro cyklisty event. pro společný provoz chodců a cyklistů podél silnice III/01151

Zlepšení bezpečnosti cyklistického provozu a jeho oddělení od provozu motorových vozidel

VD9

Stezka pro cyklisty event. pro společný provoz chodců a cyklistů podél původního průtahu silnice I/11 ve směru na Návsí

Zlepšení bezpečnosti cyklistického provozu a jeho oddělení od provozu motorových vozidel


zlepšení bezpečnosti a plynulosti železniční dopravy

95




7.1.2)

Stavby pro zásobování vodou VTV




VTV1 až VTV17

návrh rozšíření vodovodní sítě - řady zajišťující zásobování pitnou vodou

zajištění kvalitní dodávky pitné vody pro stávající a navrženou zástavbu

7.1.3)

Stavby pro likvidaci odpadních vod VTK




VTK1 až VTK19

výstavba veřejné kanalizace – splaškové, dešťové stoky,

zajištění odvodu a ekologicky vhodného způsobu likvidace splaškových vod ze stávající a navržené zástavby, vytvoření podmínek pro uskutečnění projektu „Revitalizace povodí Olše“ dotovaného z fondů EU

čistírny odpadních vod - ČOV, čerpací stanice - ČST

7.1.4)

Stavby pro úpravu odtokových poměrů VTO

Označení Ve výkrese I.B.c) – VPS VTO1

7.1.5)

Zdůvodnění zařazení mezi veřejně prospěšné stavby

Obnovení spádového stupně na vodním toku Olše v říčním km 64,550

Požadavek Povodí Olše (správce toku), zn. 4519/923/1/0.621/2008 ze dne 25.03.2008. uplatněný k zadání ÚP.

Stavby pro zásobování elektrickou energií VTE

Označení Ve výkrese I.B.c) – VPS VTE1




Zdvojení elektrického vedení VVN 400 kV se Veřejně prospěšná stavba E8 vymezená stávající linkou VVN 404 Nošovice – Varín v ZÚR Moravskoslezského kraje (SR) - rezerva pro souběžné vedení 400 kV se stávající linkou VVN


96




i.7.2) VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ Jako plochy pro veřejně prospěšná opatření jsou územním plánem Jablunkov pro zajištění funkčnosti územního systému ekologické stability na území obce vymezeny základní prvky územního systému ekologické stability – biocentra, propojená biokoridory. V území obce jsou vymezeny: prvky regionální úrovně: regionální biocentrum (RBC), regionální biokoridor (RBK) s vloženými lokálními biocentry, prvky lokální úrovně: lokální biocentra (LBC) a lokální biokoridory (LBK), migrační koridor velkých savců. které jsou vyznačeny jako veřejně prospěšná opatření ve výkrese I.B.c) Výkres veřejně pospěšných staveb a ve výkrese II.B.a) Koordinační výkres.

i.7.3) STAVBY A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU Nejsou územním plánem Jablunkov vymezeny, vzhledem k tomu, že v rámci podkladů pro zpracování ÚP nebyly tyto stavby a opatření předány ani nebylo požadováno jejich řešení.

i.7.4) PLOCHY PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT Nejsou územním plánem Jablunkov vymezeny, vzhledem k tomu, že potřeba asanací nebyla v obci stanovena.


97



II.A.i) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY A.i.8) VYMEZENÍ VPS A VEŘEJNNÝCH PROSTRANSTVÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO

A.i.8) VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNNÝCH PROSTRANSTVÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO V rámci návrhu ÚP obce Jablunkov se vymezují veřejně prospěšné stavby, pro které lze uplatnit předkupní právo z důvodu zajištění realizace objektů občanského vybavení – veřejné infrastruktury a ploch veřejných prostranství, které budou sloužit veřejnosti a jejichž správcem nebo majitelem bude obec (Obec Jablunkov).

i.8.1) Veřejně prospěšné stavby dopravní a technické infrastruktury Stavby občanského vybavení, pro které lze uplatnit předkupní právo, nejsou územním plánem Jablunkov vymezeny.

i.8.2) Občanské vybavení Stavby občanského vybavení, pro které lze uplatnit předkupní právo, nejsou územním plánem Jablunkov vymezeny.

i.8.3) Veřejná prostranství Veřejná prostranství, pro která lze uplatnit předkupní právo jsou: -

plocha ZX - lesopark u městského lesa – P1 – parcela č. 1009 k.ú. Jablunkov předkupní právo ve prospěch Města Jablunkov,

-

plocha NZ – trvalý travní porost (též biocentrum) mezi silnicí Jablunkov – Bukovec a řekou Olše – P2 – parcela č. 1000 k.ú. Jablunkov předkupní právo ve prospěch Města Jablunkov,

-

plochy veřejně přístupných účelových komunikací k plochám Z21, Z22, Z77, Z78, které budou upřesněny územní studií. Další stavby, pro které lze uplatnit předkupní právo, nejsou územním plánem Jablunkov vymezeny.


98



II.A.i) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY A.i.9) STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ PODLE § 50 ODST. 6 STAVEBNÍHO ZÁKONA

A.i.9) STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ PODLE § 50 ODST. 6 STAVEBNÍHO ZÁKONA Kompenzační opatření podle § 50 odst. 6 stavebního zákona nejsou v rámci ÚP Jablunkov stanovena.


99


II.A. TEXTOVÁ ČÁST II.A.i) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY A. i.10) VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ

A.i.10) VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ

V rámci návrhu ÚP obce Jablunkov se vymezují plochy a koridory územních rezerv včetně stanovení možného budoucího využití (plochy s rozdílným způsobem využití) včetně podmínek pro jeho prověření, Jedná se o plochy potencionálně vhodné pro danou funkci, jejichž využití je v současné době z ekonomických důvodů nereálné, nebo, zejména v případě ploch pro bydlení, představují dlouhodobější rezervu po využití nebo vyřazení ploch, které jsou v dostatečném rozsahu navrženy v ÚP. Jedná se o plochy rezerv: plochy územní rezervy zastavitelných ploch pro výstavbu rodinných domů (ploch s rozdílným způsobem využití – ploch bydlení individuálního městského a příměstského) R 1, R 2 a R 3 v lokalitě Jablunkov – Radvanov - Záhoří. Plocha územní rezervy je nezastavěným územím ve smyslu ust. stavebního zákona. Využití plochy územní rezervy se podmiňuje změnou územního plánu, která se podmiňuje předchozím pořízením územní studie, ve smyslu ustanovení stavebního zákona. Účelnost převedení těchto ploch do ploch návrhových, případně účelnost dalšího sledování těchto územních rezerv v rámci územního plánu bude posouzena v rámci pravidelného vyhodnocování územního plánu nejpozději do 4 let po jeho vydání (podle § 55 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů).


100


II.A. TEXTOVÁ ČÁST II.A.i) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY A.i.11) VYMEZENÍ PLOCH, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO DOHODOU O PARCELACI

A.i.11) VYMEZENÍ PLOCH, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO DOHODOU O PARCELACI V rámci ÚP Jablunkov nejsou vymezeny plochy, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci, vzhledem k tomu, že není potřeba vymezovat tuto podmínku pro žádnou plochu na území obce.


101



II.A.i) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY A.i.12) VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE

A.i.12) VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE Vymezení zastavitelných ploch navržených v rámci územního plánu Jablunkov, pro něž se vyžaduje zpracování územní studie, je provedeno v tabulkách zastavitelných ploch a v grafické příloze I.B.a). Územní plán Jablunkov navrhuje plochy, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie. Účelem pořízení těchto studií je ověření optimálního využití plochy včetně řešení její obsluhy a napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Jedná se o územní studie (ÚS):

US - Jablunkov – Pod Vitališovem -

Zahrnuje: zastavitelné plochy:

Z 28, Z 29, Z 70, Z 71 a Z 72

US - Jablunkov – Černé -

Zahrnuje: zastavitelné plochy:

Z 21 a Z 22

US - Jablunkov – Žihla - Pod Písečnou -

Zahrnuje: zastavitelnou plochu: Z 69

US – Jablunkov – Autobusové stanoviště -

Zahrnuje: plochu přestavby: P 23

US – Jablunkov – Městská Lomná - sever -

Zahrnuje: rezervní zastavitelné plochy: Z 77

US – Jablunkov – Městská Lomná - jih -

Zahrnuje: rezervní zastavitelné plochy: Z 78

US – Jablunkov – Radvanov – Záhoří -

Zahrnuje: rezervní zastavitelné plochy: R 1, R 2 a R 3

Lhůta pro pořízení těchto územních studií, pro její schválení pořizovatelem a vložení dat o těchto studiích do evidence územně plánovací činnosti se stanovuje do 4 let od vydání ÚP Jablunkov. Vymezení zastavitelných ploch navržených v rámci územního plánu Jablunkov pro něž se vyžaduje zpracování územní studie je provedeno v tabulkách zastavitelných ploch, přestavbových ploch (ploch dostaveb v rámci zastavěného území) a rezervních ploch zastavitelného území.


102



II.A.i) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY A.i.13) VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO VYDÁNÍM REGULAČNÍHO PLÁNU

A.i.13) VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO VYDÁNÍM REGULAČNÍHO PLÁNU V rámci návrhu ÚP Jablunkov nejsou navrženy plochy a koridory, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, vzhledem k tomu, že není potřeba vymezovat tuto podmínku pro žádnou plochu na území obce.


103


II.A. TEXTOVÁ ČÁST II.A.i) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY A. i.14) STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ (ETAPIZACE)

A.i.14) STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ (ETAPIZACE) V rámci ÚP Jablunkov není navrženo pořadí změn (etapizace).


104



II.A.i) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY A. i.15) VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB, PRO KTERÉ MŮŽE VYPRACOVÁVAT ARCHITEKTONICKOU ČÁST PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE JEN AUTORIZOVANÝ ARCHITEKT

A.i.15) VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB, PRO KTERÉ MŮŽE VYPRACOVÁVAT ARCHITEKTONICKOU ČÁST PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE JEN AUTORIZOVANÝ ARCHITEKT V rámci návrhu ÚP Jablunkov jsou navrženy stavby, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt, vzhledem k tomu, že na území města byly vytipovány lokality v nichž stavby si zpracování autorizovaným architektem, s ohledem na umístění nebo jejich historickou hodnotu, vyžadují. Architektonická část projektové dokumentace zpracovaná se v rámci územního plánu Jablunkov vyžaduje pro plochy: 1. zástavba nebo dostavba obou stran ul. Nádražní od mostu přes Olši po Mariánské náměstí (včetně dostavby Mariánského náměstí), ul. Dukelská v úseku od dostavba Mariánského náměstí po Alej Míru; 2. zástavba nebo dostavba obou stran ul. Školní v úseku mezi křžovatkami s ul. Dukelskou až po budovu středního odborného učiliště (včetně stavebních úprav budov polikliniky, budovy základní školy Henryka Šienkiewicze a střední integrované školy); 3. zástavba a přestavba plochy autobusového nádraží; 4. zástavba bytovými domy v lokalitě pod Vitališovem; 5. stavební úpravy kláštera konventu sester Alžbětinky; 6. stavební úpravy a úpravy k ul. Dukelská a Hřbitovní.

vzhledu

fasády

průčelí

budovy

kulturního

domu

přivrácených

Povinnost posouzení obnovy nemovitých kulturních památek dle zvláštního právního předpisu není tímto územním plánem dotčena.


105


II.A. TEXTOVÁ ČÁST II.A.j) VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH

II.A.j) VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH

ÚZEMÍ

Pro novou výstavbu bytových domů navrhuje ÚP Jablunkov využít stávajících rezerv v rámci zastavěného území – zejména v rámci přestavbového území, na nové navržené zastavitelné ploše pod Vitališovem na jižním okraji centrální části města Pro novou výstavbu rodinných domů je navrženo kromě již dříve uvažované lokality Jablunkov – pod Vitališovem využít pro výstavbu rodinných domů kromě menších lokalit zejména plošně rozsáhlejších lokalit Jablunkov – Černé, Jablunkov Žihla pod Písečnou a rezervní zastavitelné plochy v lokalitě Jablunkov – Radvanov Zahoří. Využití všech těchto lokalit je podmíněno zpracováním územní studie. Stanovení potřeby ploch pro bydlení vychází zejména z evidovaného zájmu o byt ( u MěÚ Jablunkov, odboru místního hospodářství bylo evidováno cca 400 žádostí o byt, přičemž uspokojit bylo možno cca 2 zájemce za rok). Vymezení zastavitelných ploch pro bydlení individuální vychází rovněž z žádostí občanů města o začlenění vhodných pozemků do ploch pro zástavbu rodinnými domy. Tyto žádosti jsou vesměs z řad rodinných příslušníků - vlastníků pozemků. Město záměry podporuje, zejména z důvodu odvrácení neuspokojivého demografického vývoje. Vhodné podmínky pro bydlení považuje město vedle dostatku pracovních příležitostí za rozhodující pro zachování soudržnosti obyvatel a tím pro udržitelný rozvoj území. Rozvoj výrobních aktivit je navržen v rámci stávajících územně stabilizovaných průmyslových a výrobních areálů a v rámci navržené průmyslové zóny v jihozápadním okraji města, na východním okraji zastavěného území části Jablunkova – Městské Lomné. Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování jsou vymezeny v blízkosti silnice I/11. Nově se stanoví plochy pro výrobu drobnou (řemeslnou), které umožňují podnikání v oblasti služeb výrobní povahy a přitom nebudou významně zvyšovat zatížení území, zejména dopravou a emisemi. Občanská vybavenost se bude rozvíjet zejména v rámci přestaveb zastavěného území města a v rámci navržených zastavitelných ploch s rozdílným způsobem využití občanského vybavení. Nová komerční zařízení lze rovněž realizovat v zastavitelných plochách s rozdílným způsobem využití – smíšené výrobní, která je navržena v prostoru mimoúrovňové křižovatky silnice I/11. Rozvoj sportovně rekreačních funkcí je navržen v rámci stávajících sportovně rekreačních areálů a v rámci navrženého lesoparku U koupaliště „Amerika“. Každé sídlo vykazuje z dlouhodobého hlediska určitou optimální potřebu nových ploch bydlení pro svůj rozvoj. Hlavním faktorem této potřeby v posledních cca 100 letech není růst počtu obyvatel těchto sídel, ale změna životního stylu – růst plošné úrovně bydlení. Stále rostoucí podíl jednočlenných domácností, ale i růst druhého bydlení (dostupného v ČR pro více než 25% domácností) generuje novou potřebu bytů a ploch i přes skutečnost, že např. po r. 1990 byl očekáván pokles zájmu o druhé bydlení. Řešené území je pod tlakem obecných trendů, ale vykazuje i řadu specifik (rekreační funkce území). Očekávanou potřebu a rozsah nové bytové výstavby během návrhového období bude v řešeném území ovlivňovat: odpad bytového fondu v rozsahu asi 0,2-0,3% z výchozího počtu bytů ročně (cca 5-7 bytů ročně), přitom většinou nepůjde o fyzický odpad (demolice), ale spíš o slučování bytů (převod na druhé bydlení - rekreační účely apod.). Značný odpad bytů potvrzuje i po r. 2000 rychlý růst tzv. neobydlených bytů, tj. faktický rozvoj druhého bydlení, kterému není možné reálně zabránit. neustálé zmenšování průměrné velikosti cenzové domácnosti (růst podílu domácností důchodců, rozvedených a samostatně žijících osob apod.) vede k potřebě cca 8 - 10 bytů ročně). Okrajovým faktorem je i možné snížení rozsahu soužití cenzových domácností. Růst soužití domácností, který probíhá v posledních letech, však není možno považovat (především ve vesnické zástavbě) za jednoznačně negativní proces. pro stagnaci počtu obyvatel v řešeném území (optimální variantu dalšího vývoje) tak vzniká potřeba dokončení cca 15 bytů ročně. - změna počtu obyvatel (předpokládaný mírný pokles povede k velmi mírné redukci skutečného rozsahu nové bytové výstavby). Na základě odborného odhadu je možno předpokládat realizaci cca 10 - 15 nových bytů ročně. Do řešeného území mohou směřovat zájmy jednotlivých investorů z okolního regionu, částečně i zájmy realitních firem, které se zajímají o realizaci ucelených lokalit obytné výstavby, v některých případech


106


II.A. TEXTOVÁ ČÁST II.A.j) VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH

i druhého bydlení. Zda však bude nová výstavba skutečně realizována závisí na reálné dostupnosti pozemků (nabídnutí na trhu), jejich ceně, na celkové ekonomické situaci apod. ÚP návrhuje pro bydlení individuální městské a příměstské cca 28 ha ploch (při předpokladu 2 cca 2 000 m /RD) to představuje kapacitu 140 nových RD, tj. cca 140 bytů. V rámci ploch SV smíšené obytné – venkovské bydlení je v ÚP navrženo 37 ha ploch, využití těchto ploch je však značně problematické, zejména s ohledem na vlastnické vztahy. Disponibilní ekvivalent těchto ploch je pro cca 100 RD a to v dlouhodobém výhledu. Za předpokladu potřeby ploch pro 120 bytů (RD), stanovené na základě odborného výhledu demografického vývoje města, je rozsah disponibilních ploch navržených v ÚP o 100% vyšší. Potřeba plošných rezerv je v řešeném území dána těmito faktory: 1.

Jeho rekreační atraktivitou, zejména v okrajových částech – tlakem na rozvoj druhého bydlení („odčerpání“ cca 50 RD).

2.

Tradicí rodinné zástavby, část stavebních pozemků je dlouhodobě držena pro výstavbu v rámci rodiny, známých. Ekonomické nástroje podporující adekvátní využití stavebních pozemků jsou málo účinné, pozemky jsou považována za dobře uložený majetek.

3.

Zvýšená potřeba ploch je dána tradicí rozptýlené zástavby.

Z uvedeného důvodu je s výraznými plošnými rezervami pro novou obytnou zástavbu – uvažováno jako s přiměřeným řešením stávající situace v území, kdy ekonomické nástroje absentují a ceny pozemků zvyšuje i tlak na faktickou rekreační výstavbu.


107



II.A.k) VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH ÚZEMNÍCH VZTAHŮ

II.A.k) VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH ÚZEMNÍCH VZTAHŮ A.k.1) ŠIRŠÍ VZTAHY V rámci širších vztahů řešeného území je nezbytné především vnímat postavení města v sídelní struktuře kraje a regionů. Sídlení struktura území je tvořena vlastním osídlením území (soustavou sídel, obcí a vyšších územních jednotek), jejich vzájemným propojením a funkčním vymezením. Město Jablunkov plní funkcí obce s rozšířenou působností. Ve svém spádovém území má 12 obcí. Hustota osídlení SO ORP Jablunkov je blížící se průměru ČR. Vlastní řešené území představuje městské sídlo s centrálním umístěním ve svém spádovém obvodu. Na okraji s vesnickým osídlením, které místy přechází do rozptýlená zástavby, částečně s rekreačními funkcemi. Převažujícími funkcemi řešeného území jsou funkce obytná, obslužná, dopravní, výrobní a částečně rekreační. Tab. Základní ukazatele sídelní struktury SO ORP Jablunkov a širší srovnání

obcí

počet katastrů

částí

Jablunkov

12

12

12

1,0

MSK kraj

13,6

27,9

28,3

ČR

30,5

63,0

72,8

SO ORP

částí / výměra 2 km obec

2

obyvatel na obec části obce

km

22 502

1 875

1 875

128

19,3

56813,5

4 180

2 006

230

15,4

44727,0

1 661

690

132

km / obec

obyvatel

176

14,7

2,3

246,7

2,8

382,3

2

Zdroj: Malý lexikon obcí 2008, ČSÚ, data pro rok 2007

Obce v širším regionu vykazují značnou spolupráci, vytvořily Sdružením obcí Jablunkovska (Bocanovice, Bukovec, Bystřice, Dolní Lomná, Horní Lomná, Hrádek, Hrčava, Jablunkov, Košařiska, Milíkov, Mosty u Jablunkova, Návsí, Nýdek, Písečná, Písek, Vendryně - dobrovolný svazek obcí podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), současně jsou součástí širšího euroregionu Těšínské Slezsko. Obecně je nutno považovat za základní problémy řešeného území nerovnovážný a nepříznivý stav hospodářského pilíře řešeného území a značné problémy v oblasti životního prostředí. Posílení zejména hospodářského pilíře a zlepšení podmínek životního prostředí je tak předpokladem udržitelného rozvoje území, zejména z delšího časového hlediska (budoucích generací – stále větší vnímání a preference kvalitního obytného a životního prostředí). Posílení hospodářského pilíře je nutno hledat zejména v širším regionu pohybu za prací (Nošovice, Třinec, Třanovice). Optimalizace funkcí řešeného území je nutno orientovat s ohledem na vlastní územní předpoklady a vazby obce v sídelní struktuře regionu, zejména posílení funkcí obytné, obslužné a částečně i funkce rekreační. Řešené území je nutno vnímat jako součást širšího regionu – rozvojové osy a ve vazbě na existující rozvojovou a specifickou oblast s významnými problémy zaměstnanosti, v oblasti životního prostředí, dopravními, transformace místní ekonomiky a využití rekreačního potenciálu území. Město Jablunkov leží ve východní části Moravskoslezského kraje, v okrese Frýdek – Místek v podhůří Moravskoslezských Beskyd v Jablunkovské brázdě, oddělující Moravskoslezské a Slezské Beskydy, pod vrchy Gírovou, Stožkem a Bahencem, v severovýchodním cípu České republiky, při hranici s Polskem a Slovenskem. Na severu Jablunkov sousedí s obcí Návsí (k.ú. Návsí), na východě s obcemi Písek (k.ú. Písek) a Písečná (k.ú. Písečná), na jihu s obcí Mosty u Jablunkova (k.ú. Mosty u Jablunkova) a na západě s obcemi Bocanovice (k.ú. Bocanovice) a Dolní Lomná (k.ú. Dolní Lomná). Město Jablunkov plnilo v rámci koncepce osídlení bývalého Severomoravského kraje (schválené radou Sm KNV v r. 1984) úlohu střediska osídlení místního významu pro spádové území zahrnující tehdejší integrované části Jablunkova - Bocanovice, Bukovec, Dolní a Horní Lomnou, Hrádek, Návsí a Písek a samostatnou obec Hrčavu. Ačkoliv z původních částí vznikly samostatné obce, Jablunkov si zachoval pozici střediska, ve kterém je soustředěna občanská vybavenost vyššího významu, pokrývající potřeby obyvatel spádového území (školství, kultura, zdravotnictví a sociální péče, obchod, služby atd.). Tento


108




význam města Jablunkova není dán pouze jeho dřívějším administrativním zařazením, ale zejména jeho polohou na hlavním dopravním silničním a železničním tahu Český Těšín - Třinec - hranice Slovenska. V rámci proběhlé reformy státní správy bylo město Jablunkov stanoveno obcí s rozšířenou působností a obcí s pověřeným obecním úřadem do jehož správního obvodu jsou zařazeny obce Bocanovice, Bukovec, Dolní Lomná, Horní Lomná, Hrádek, Hrčava, Jablunkov, Milíkov, Mosty u Jablunkova, Návsí, Písečná, Písek. V Jablunkově je situován stavební a matriční úřad. Příslušným pro Jablunkov jsou pracoviště Finančního a Katastrálního úřadu v Třinci. Pozemkový úřad, okresní soud a vojenská správa jsou ve Frýdku - Místku. Nejbližší celní úřad je v Mostech u Jablunkova. Obce v okolí Jablunkova vykazují značnou vůli po spolupráci, vytvořily Sdružení obcí Jablunkovska (Bocanovice, Bukovec, Bystřice, Dolní Lomná, Horní Lomná, Hrádek, Hrčava, Jablunkov, Košařiska, Milíkov, Mosty u Jablunkova, Návsí, Nýdek, Písečná, Písek, Vendryně - dobrovolný svazek obcí podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), současně jsou součástí širšího euroregionu Těšínské Slezsko. Za občanskou vybaveností vyššího významu - úřady, nemocnice, střední školy, kultura, široká nabídka obchodů a služeb - dojíždějí obyvatelé obce do Třince, vzdáleného cca 14 km. Třinec, zejména Třinecké železárny, a.s., byly a dodnes jsou také významným zdrojem pracovních příležitostí pro obyvatele obce. Krajské město Ostrava je vzdáleno cca 60 km.

A.k.2) ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ VAZBY Z hlediska širších dopravních vazeb se město Jablunkov nachází na významném republikovém tahu, kterým je silnice I/11. V úseku mezi hranicemi se Slovenskem v Mostech u Jablunkova a Polskem v Českém Těšíně je komunikace rovněž součástí evropského tahu E 75, což znamená značné posílení jeho dopravního významu (silnice je spojkou mezi VI. a VI.B větví multimodálního evropského koridoru). Mimo tranzitní dopravu je pro svou příznivou polohu v centru rekreačních cílů Slezských Beskyd a Jablunkovska také z velké míry využívána rekreační dopravou. Vzhledem k těmto skutečnostem je t.č. realizována přeložka celého tahu do nové polohy mimo zastavěnou část Jablunkova a ostatních okolních obcí. Dopravní odlehčení stávající silnice I/11 v průtahu přes správní území Jablunkova pak bude znamenat přeřazení silnice I/11 do sítě silnic nižší třídy. Doplňkovými komunikacemi v řešeném území, které slouží především místní a rekreační doprávě, jsou silnice III/01149 (Jablunkov – Písek – Bukovec, st.hr.), která je komunikační spojnicí mezi Jablunkovem a Písečnou, Pískem a Bukovcem, silnice III/01150 (Jablunkov – Písečná – Jablunkov), která je především spojkou mezi Písečnou a Jablunkovem a silnice III/01151 (Jablunkov – Dolní Lomná – Horní Lomná), zpřístupňující rekreační oblasti v údolí řeky Lomné.

A.k.3) VAZBY OBCE NA VEŘEJNOU TECHNICKOU INFRASTRUKTURU VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ: Zásobování pitnou vodou: Vodovodní síť města Jablunkov je součásti skupinového vodovodu Jablunkov, který zásobuje pitnou vodou Jablunkov, Návsí, Písečnou a Bocanovice. Zdrojem pitné vody jsou místní jímací území podzemní i povrchové vody Kotelnice Radvanov, Kostkov a Dolní Lomná, která se nacházejí převážně mimo k.ú. Jablunkov. Další skupinu zdrojů tvoří zdroje ve správě MěÚ Jablunkov. Jsou to menší zdroje, které slouží k zásobení skupin rodinných domů nebo chatovišť. 3

Pro skupinový vodovod Jablunkova je k dispozici akumulace objemu 1 810 m a zaručuje tak 87 % maximální denní potřeby vody. Vodovodní síť je rozdělena do osmi tlakových pásem. Hlavní akumulaci pro 3 3 město Jablunkov tvoří zemní vodojemy Alžbetinky obsahu 1 000 m a 2 x 100 m . Na přívodních řadech ze 3 3 zdrojů Radvanov a Kostkov jsou umístěny vodojemy o obsahu 30 a 40 m . Další vodojem Písečná 50 m je na přívodním řadu ze zdroje Kotelnice. Voda z úpravny vody v Dolní Lomné je svedena do zemního 3 vodojemu Vitališov 2 x 200 m .


109




Odkanalizování a likvidace odpadních vod: V Jablunkově je vybudována jednotná stoková síť, jejíž součástí je i kanalizace Návsí, která odvádí odpadní vody na mechanicko – biologickou ČOV situovanou v k.ú. Návsí. Okrajové části města nejsou systematicky odkanalizované. Likvidace splaškových odpadních vod z jednotlivých objektů probíhá lokálně přímo u zdroje vzniku. Splaškové odpadní vody se převážně akumulují v septicích a žumpách, ty mají přepady zaústěny do povrchových příkopů případně trativodů, kterými odpadní vody odtékají spolu s ostatními vodami do řeky Olše. Vodní toky, vodní plochy: Území Jablunkova spadá do povodí Odry, do dílčího povodí řeky Olše č. hydrologického povodí 203-03-007 až 015 a řeky Lomné č. hydrologického povodí 2-03-03-010 až 012. Pravostrannými přítoky řeky Olše na území Jablunkova jsou potok Radvanov a potok Kotelnice, levostrannými přítoky jsou řeka Lomná a potok Lísky. Pro Olši v km 48,00 – 72,840, t.j. na území Jablunkova bylo stanoveno záplavové území a vymezena aktivní zóna. Pro tok řeky Lomná byl o stanovené záplavové území a vymezená aktivní zóna v km 0,00 – 4,50. Záplavová čára pro průtoky Q5, Q20 odpovídá rozsahu aktivní zóny, záplavové území odpovídá průtoku Q100. Dle Nařízení vlády 71 Sb. o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů dle přílohy k tomuto nařízení ze dne 29. ledna 2003 jsou mezi povrchové vody vhodné pro život ryb v povodí Olše na území Jablunkova zařazeny toky - řeka Lomná, potok Lísky, potok Ošetnice, potok Radvanov a Černý potok a to od pramene včetně přítoků. Dle vyhlášky 470/2001 Sb. ze dne 14. prosince 2001 kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností související se správou vodních toků je řeka Olše v délce 72,7 km od ústí do Odry po soutok s Lomnou a Lomná v délce 17,5 km od soutoku s Olší zařazena mezi významné vodní toky pod č. 528 a 531, pro které se pro údržbu toků v zastavěném území ponechává pruh v šířce 8 m od břehové čáry. Pro ochranu zájmů vodního hospodářství (odtokové poměry a hospodaření s vodou) byla nařízením vlády ČR č. 10/1979 vyhlášená chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV). Celé katastrální území Jablunkova náleží do Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Jablunkovsko. Hranice CHOPAV Beskydy probíhá mimo k. ú. Jablunkova. ENERGETIKA: Zásobování elektrickou energií: Jihozápadním okrajem území Jablunkova prochází vedení nadřazené soustavy 400 kV – VVN 404 Nošovice – SR Varín, u něhož je, v souvislosti se strategickým rozvojem přenosové soustavy ČEPS, a.s. posílením přenosového profilu elektrické energie mezi Slovenskou a Českou republikou, v ZÚR Moravskoslezského kraje je vymezena rezerva pro souběžné vedení 400 kV se stávající linkou VN 404. Územím dále prochází vedení 110 kV – VVN 603 – 604 Ropice – SR Čadca. V kotelně Sanatoria Jablunkov jsou provozovány 2 plynové kogenerační jednotky TBG 140 s celkovým elektrickým výkonem 280 kW, který je využíván převážně pro vlastní potřebu a částečnou dodávku do sítě NN. Město Jablunkov je zásobováno elektrickou energií z rozvodné soustavy 22 kV, linek VN 08 a 208 napojených z TS 110/22 kV Jablunkov, situované na k.ú Návsí. Hlavní linka VN 208 je na jižním okraji města propojena s linkou VN 206, která zajišťuje záložní napojení. Z nadzemní sítě VN – 22 kV je napojeno celkem 29 distribučních trafostanic, které zajišťují dodávku el. energie v okrajových částech města. V centru města a jeho sídlištní zástavbě je rozšířena kabelová síť VN – 22 kV, ze které jsou napojeny 4 kioskové distribuční trafostanice.


110




Zásbování plynem: Do západní části území Jablunkova zasahuje VTL plynovod DN 200, PN 40, který napojuje regulační stanici plynu RS VTL/STL Bocanovice, situovanou na k.ú Jablunkov. Město Jablunkov je plošně plynofikováno středotlakým rozvodem plynu. Místní plynovodní síť napojená z RS Jablunkov zásobuje také obce Návsí, Písek a Bukovec. Místní část Jablunkova – Městská Lomná a Hřanov je napojena na středotlakou plynovodní síť obce Bocanovice, která je napojena z RS Bocanovice, která dále zásobuje obce Dolní Lomná, Horní Lomná, Milíkov a Mosty u Jablunkova. Zásbování teplem: K významnějším tepelným zdrojům na území města Jablunkov se řadí 2 kotelny na zemní plyn ve správě TS - technické služby, a.s Jablunkov kotelna Mlýnská a kotelna Folvarček zásobující teplem přilehlá sídliště a vybavenost (školy, mateřskou školu, poštu a obchodní objekty), plynová teplovodní kotelna Sanatoria Jablunkov se 2 parními vyvíječi a plynovými kogeneračními jednotkami, která dodává teplo pouze pro léčebné zařízení a plynová teplovodní kotelna SOŠ a SOU Školní. SPOJE: Město Jablunkov telekomunikačně přísluší do atrakčního obvodu digitální telefonní ústředny Jablunkov, jako součást telefonního obvodu (TO - 55) Moravskoslezský kraj, která je napojena na řídící digitální hostitelskou ústřednu Třinec prostřednictvím dálkové přenosové optické sítě. Digitální hostitelská ústředna v Třinci je přímo napojena na tranzitní ústředny TÚ Ostrava a TÚ Brno, které zajišťují styk se 158 UTO v České republice a mezinárodní telefonní styk s cca 225 evropskými i zámořskými státy. Územím města prochází optické kabely dálkové přenosové sítě ve správě a.s. Telefónica 02. Na území města jsou provozovány 2 základnové stanice operátorů mobilních sítí umístěné na televizním převaděči Vitališov (T – Mobile + Vodafone) a na panelovém bytovém domě ve městě (T – Mobile). Územní plán Jablunkov komplexně řeší funkční využití celého k.ú. Jablunkov, stanoví zásady jeho organizace a koordinace výstavby i dalších činností s ohledem na rozvoj dopravní a technické infrastruktury navržený v souladu s koncepcí obsaženou v nadřazené územně plánovací dokumentace (Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje).


111


II.A. TEXTOVÁ ČÁST II.A.l) VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ ÚP

II.A.l) VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ ÚP Požadavky Zadání územního plánu Jablunkov, tak jak bylo usnesením č. 2/11/2008 z 11. zasedání Zastupitelstva města Jablunkov dne 22. 4. 2008 schváleno, jsou řešením konceptu ÚP Jablunkov plněny s komentářem k vybraným bodům v kapitolách: d) 8.

13.

16.

22.

23.

e)

Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny) Stanovit podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě podmíněného využití ploch a stanovit podmínky prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemků v plochách apod.). Chránit podhorské části krajiny, navazující na celistvé zalesněné plochy, které tvoří přírodní prostředí města. Stanovení podmínek ochrany krajinného rázu je součástí kapitoly I.A.e1) Ochrana krajinného rázu části I. Návrh (Výrok) ÚP Jablunkov. Stanovit specifické plochy pro školství, kulturu, sport a dopravu. Školská a kulturní zařízení jsou součástí ploch s rozdílným způsobem využití (PSRZV) občanského vybavení – veřejné infrastruktury (OV), které mají jako plochy pro zařízení sloužící široké veřejnosti stanoveny obdobné podmínky využití. Sportovní a dopravní plochy jsou součástí samostatných specifických PSRZV. Veřejná prostranství a. V návrhu ÚP stanovit v centrální části města hlavní osy pohybu osob s omezenou schopností pohybu a orientace za účelem vytvoření podmínek bezpečného a bezbariérového přístupu těchto osob k budovám a zařízením občanské vybavenosti a hromadné osobní přepravy. Vytvoření podmínek bezpečného a bezbariérového přístupu osob s omezenou schopností pohybu a orientace k budovám a zařízením občanské vybavenosti a hromadné osobní přepravy je stanoveno vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj ČR č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb s omezenou schopností pohybu a orientace, jejíž dodržování je nutno zabezpečit na celém území města. Stanovit zásady pro dostavbu a stavební úpravy v lokalitách Mariánské náměstí, ul. Dukelská, ul. Nádražní, ul. Školní, ul. Bukovecká a ul. ČSA. Od požadavku stanovení zásad pro dostavbu a stavební úpravy vybraných lokalit bylo na jednání s pověřeným zastupitelem upuštěno, podrobnější (detailnější) regulaci zástavby je možno stanovit pouze prostřednictvím podrobnější dokumentace (regulační plán) nebo podkladu (územní studie). V rámci kapitoly I.A.m) Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt v části I. Návrh (Výrok) ÚP Jablunkov jsou vymezeny plochy (lokality) zástavby nebo dostavby obou stran ul. Dukelská v úseku od Mariánského náměstí po radnici, dostavby Mariánského náměstí a zástavby bytovými domy v lokalitě pod Vitališovem v nichž architektonickou část projektové dokumentace může vypracovat jen autorizovaný architekt. Požadavky na řešení veřejné infrastruktury

e 2) Občanské vybavení e)2.1.3. Pro rozvoj sportovně rekreačních aktivit navrhnout plochy na pozemcích parc. č. 1008/1- 1008/5, 1009 na levém břehu Olše mezi silnicí a Olší; Uvedené parcely se nacházejí na pravém břehu Olše a jsou zařazeny do PSRZV zeleň se specifickým využitím – lesopark (ZX). Plochy na levém břehu Olše a jsou součástí lokálního biocentra a jsou zároveň zařazeny do PSRZV zeleň - na veřejných prostranstvích (ZV). V rámci obou těchto PSRZV jsou omezené možnosti sportovně rekreačního využití možné.


112



e 3)

Doprava

e)3.9

Podél silničních průtahů a významnějších místních komunikací navrhnout doplnění sítě chodníků. Zohlednit zejména tyto požadavky: a) navrhnout chodník podél silnice III/01149 (ul. Bukovecká) b) navrhnout chodník podél silnice III/01151 v Městské Lomné c) implementovat do ÚP naučnou stezku Jablunkov autobus. nádraží – Lyski – Vitališov – (sanatorium) – Měst. Lomná – Bocanovice zastávka – Jablunkov-Purkrechtní Bělá – Jablunkov, autobus. nádraží, d) hipostezky řešit na podkladě poskytnutých podkladů zadavatele ve spolupráci s poskytovateli služeb v agroturistice např. Gírová, a.s. Podél komunikací mohou být chodníky realizovány dle zásad uvedených v textové části II.A Odůvodnění (kap. Doprava, podkapitola Nemotoristická doprava, provoz chodců a cyklistů) a v textové části I.A Návrh (Výrok) (kap. Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování, podkapitola Dopravní infrastruktura, část Doprava silniční, článek 8.) bez jejich vymezení v grafické části. Stanovení tras naučných stezek není obsahem územního plánu (lze je realizovat nezávisle na něm). Podklady pro hipostezky nebyly v době zpracování konceptu k dispozici.

f)

Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území 23. Stanovit způsob ochrany vyhlídkových bodů Požadavek je řešen v textové části I.A.c1 Celková urbanistická koncepce v bodě 17.zákazem zástavby těchto bodů.

h)

Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (například požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy)

1.

Vymezit stavby a plochy nezbytné pro potřeby obrany státu a civilní ochrany dle podkladů MO a KÚ MS kraje a stanovit závazné podmínky pro jejich užívání a případné změny.

1.

Zapracovat do územního plánu návrhy speciálních zájmů pro požadované potřeby, a to pro : a) evakuaci obyvatelstva a jeho ubytování v souladu s § 19 vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů civilní ochrany obyvatelstva. b) nouzové zásobování obyvatelstva vodou c) ochranu před vlivy nebezpečných látek skladovaných na území, ochranu před důsledky možného teroristického útoku na objekty, jejichž poškození může způsobit mimořádnou událost

2.

Vymezit plochy pro dočasné shromažďování a krátkodobé skladování povodňových odpadů a stanovit způsobe jejich ochrany, vč. ochrany přístupových cest k nim. Uvedené požadavky lze řešit pouze ve spolupráci s příslušnými dotčenými orgány státní správy (odbory obrany a ochrany) a na základě předaných podkladů, které pro zpracování konceptu ani pro zpracování územně analytických podkladů (ÚAP) nebyly dodány. Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území

i) 1.

Střety řešit v souladu s platnými právními předpisy a technickými normami při respektování limitů využití území, s Politikou územního rozvoje ČR a ÚP VÚC Beskydy. Při řešení střetů vycházet ze závěrů SWOT analýzy Průzkumů a rozborů pro Územní plán města Jablunkov (v odůvodnění řešení střetů uvést jak řešení zohledňuje slabé stránky, eliminuje hrozby a využívá silné stránky a příležitosti) s cílem vytvořit podmínky pro udržitelný rozvoj zájmového území.

2.

Za střety rozvojových záměrů s ostatními požadavky na využití území považovat: 2.1 rozvojové záměry z individuálních požadavků na nové plochy pro bydlení v RD na jedné straně a požadavků na ochranu krajiny a efektivního využívání stávající sítě MK a technické infrastruktury,


113



2.2. kolizi rozvojových záměrů podmíněných záborem zemědělských pozemků na úkor stávající zemědělské výroby a jejího dalšího rozvoje a odporujících zásadám Politiky územního rozvoje ČR, 2.3. kolizi návrhu koridoru pro migraci velkých savců a šelem vymezeného studií pro MŽP s rozvojovou plochou pro výrobu a skladování, 2.4. návrh ploch pro výrobu skladování s podmínkami ochrany CHOPAV Jablunkovsko 2.5. rozšíření plochy areálu koupaliště v Jablunkov Žihla vč. plochy pro parkoviště s prvky ÚSES a pozemky plnícími funkci lesa, 2.6. požadavek na včlenění plochy pro bydlení do plochy pro rekreaci v prostoru bowlingu u koupaliště v Jablunkově Žihla, 2.7. kolizi návrhu plochy pro výrobu a skladování Jablunkovských jatek s bezprostředně sousedící plochou pro bydlení, 2.8. kolizi návrhu naučné stezky s návrhy ploch pro bydlení kolem MK v úseku mezi místními komunikacemi Jablunkov – Černé a Jablunkov – Bocanovice.

n) 4.

Uvedené požadavky a pokyny byly při řešení ÚP zohledněn. jejich zdůvodnění je obsaženo v kapitole I.A.j) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na udržitelný rozvoj území. Některé požadavky na zástavbu nebyly z důvodu střetů s výše uvedenými zájmy v konceptu ÚP akceptovány a byly vyjmuty již ze Zadání ÚP Jablunkov v rámci jeho projednání. Při řešení konceptu ÚP nebyly, po konzultaci s pověřeným zastupitelem a pořizovatelem akceptovány některé další konkrétní požadavky obsažené v příloze č. 1 Zadání ÚP Jablunkov: 13/1 - parc. č. 2758/49 (která nebyla uvedena v seznamu, tvořícím přílohu č. 1 zadání) pro výstavbu rodinného domu nebyla do konceptu zahrnuta vzhledem k tomu, že těsně sousedí s koridorem pro migraci velkých savců a šelem. 13/3 - parc. č. 2446/2 (paní Hamroziová Anna, Jablunkov 198) pro výstavbu rodinného domu nebyla do konceptu zahrnuta vzhledem k tomu, že těsně sousedí s koridorem pro migraci velkých savců a šelem, prochází jím koridor el. vedení VVN 400 kV se záměrem na jeho zdvojení a zbývající část se nachází v pásmu 50 m od okraje pozemků plnících funce lesa. 30 parc. č. 2636/4 (která nebyla uvedena v seznamu, tvořícím přílohu č. 1 zadání) pro výstavbu rodinného domu nebyla do konceptu zahrnuta vzhledem k tomu, že těsně sousedí s se skupinou památných stromů, ve volné krajině na exponovaném pohledovém horizontu. 34 parc. č. 2125 (Jaroslav a Miroslava Zowadovi, Jablunkov 577) pro výstavbu občanského vybavení nebyla do konceptu zahrnuta vzhledem k tomu, že téměř celá parcela se nachází v ochranném pásmu silnice I/11 v těsném sousedství navržené průmyslové zóny. 152 - požadavek MěÚ Jablunkov, komise dopravy na řešení příjezdové komunikace k výrobní zóně v Městské Lomné a k rodinným domům za ní nebyl do konceptu zahrnut vzhledem k tomu, že nejsou známy konkrétní záměry na využití výrobní zóny ani výstavby rodinných domů a řešení dopravní obsluhy bude účelnější řešit až v rámci konkrétního způsobu zástavby. 180 - požadavek MěÚ Jablunkov, odboru místního hospodářství na řešení plochy „Pastušky“ pro výstavbu občanského vybavení a dopravní infrastruktury nebyl akceptován zpracovatelem konceptu ÚP vzhledem k tomu, že plochu nelze napojit přímo ze silnice I/11 (ani z rampy mimoúrovňové křižovatky) a z tohoto důvodu je tato plocha v těsném sousedství plícní léčebny dopravně komplikovaně přístupná a pro daný účel nevhodná i neatraktivní. Požadavek na zpracování konceptu, včetně požadavků na zpracování variant Variantně řešit: 4.3 plochu pro výrobu a skladování v prostoru Městská Lomná (u kapličky) řešit a. bez koridoru, b. s ohledem na návrh migračního koridoru pro velké savce ve variantách s koridorem dle studie pro MŽP: c. kompromisní řešení – koridor vymezit pouze na plochách, které nejsou pro svůj spád nebo jiné stavebně technické důvody vhodné k zastavění (zástavbu situovat jen na terénu o sklonu do 5 % , zbytek ponechat pro koridor)


114



Tento požadavek variantního řešení nebyl akceptován, vhledem k tomu, že řešení migračního koridoru bylo upřesněno na základě jednání se zástupci města Jablunkova a dotčených obcí a řešení migračního koridoru bylo v rámci ÚP Jablunkov převzato z návrhu ZÚR Moravskoslezského kraje.


115



II.A.m) VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE, S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ

II.A.m) VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE, S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ ÚP Jablunkov nenavrhuje záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje. Vymezení ÚSES na hranicích území Jablunkov navazuje na vymezení v sousedních územích podle posledně zpracovaných a schválených územních plánů – ÚP Mosty u Jablunkova, ÚPN obce Bocanovice, ÚP Návsí, ÚPN obce Písek, ÚPN obce Písečná a ÚPN obce Dolní Lomná.


116


II.A. TEXTOVÁ ČÁST II.A.n) VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA

II.A.n) VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA A.n.1) ÚVOD, PODKLADY Vyhodnocení je zpracováno podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF, vyhlášky č. 48/2011, o stanovení tříd ochrany, Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR (čj. OOLP/1067/96) k odnímání půdy ze ZPF a zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Vyhodnocení je zpracováno podle Společného metodického doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MŽP, červenec 2011. V grafické části není barevné vyjádření 5-ti tříd ochrany půdy kvůli přehlednosti výkresu. Hranice BPEJ včetně popisu jsou z výkresu dobře patrné. -

Použité podklady údaje o druzích pozemků z podkladů Katastru nemovitostí - www.nahlizenidokn.cz – červen 2012 bonitní půdně ekologické jednotky z podkladů ÚAP Jablunkov podklady o odvodněných pozemcích z podkladů Zemědělské vodohospodářské správy - Oblasti povodí Odry - územního pracoviště v Ostravě

A.n.2) KVALITA ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ Zemědělské pozemky navrhované k záboru jsou vyhodnoceny podle druhů zemědělských pozemků s určením BPEJ. Pro posouzení kvality byly jednotlivé BPEJ zařazeny do tříd ochrany zemědělské půdy I až V. První číslo pětimístného kódu označuje Klimatický region. Řešené území náleží do klimatického regionu 8 – MCH – mírně chladný, vlhký. Dvojčíslí (2. a 3. číslo kódu BPEJ) označuje hlavní půdní jednotku – HPJ. HPJ v řešeném území podle vyhlášky č. 546/2002, kterou se mění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci: 22 -

Půdy jako předcházející HPJ 21 na mírně těžších substrátech typu hlinitý písek nebo písčitá hlína s vodním režimem poněkud příznivějším než předcházející

35 -

Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické, kryptopodzoly modální včetně slabě oglejených variet, na břidlicích, permokarbonu, flyši, neutrálních vyvřelých horninách a jejich svahovinách, středně těžké, až středně skeletovité, vláhově příznivé až mírně převlhčené, v mírně chladném klimatickém regionu.

36 -

Kryptopodzoly modální, podzoly modální, kambizemě dystrické, případně i kambizem modální mezobazická, bez rozlišení matečných hornin, převážně středně těžké lehčí, s různou skeletovitostí, půdy až mírně převlhčované, vždy však v chladném klimatickém regionu.

37 -

Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách.

48 -

Kambizemě oglejené, rendziny kambické oglejené, pararendziny kambické oglejené a pseudogleje modální na opukách, břidlicích, permokarbonu nebo flyši, středně těžké lehčí až středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému, převážně jarnímu zamokření.

67 -

Gleje modální na různých substrátech často vrstevnatě uložených, v polohách širokých depresí a rovinných celků, středně těžké až těžké, při vodních tocích závislé na výšce hladiny toku, zaplavované, těžko odvodnitelné


117



A.n.3) ZÁBOR PŮDY Celkový předpokládaný zábor půdy je 112,92 ha, z toho je 103,89 ha zemědělských pozemků. Všechny plochy jsou v k.ú.Jablunkov. ZÁBOR PŮDY PODLE FUNKČNÍHO ČLENĚNÍ PLOCH

funkční členění

zábor půdy celkem ha

z toho zemědělských pozemků ha

BH – bydlení hromadné (v bytových domech)

3,59

3,59

BI – bydlení individuální – městské a příměstské

28,09

27,98

SV – smíšené obytné – venkovské

37,27

36,85

SBR – smíšené obytné a rekreační

5,76

5,76

OK – občanské vybavení komerční zařízení plošně rozsáhlá

0,90

0,90

OM – občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední

0,37

0,37

VL – výroba a skladování – lehký průmysl

9,61

9,47

TI – technická infrastruktura

0,25

0,25

DZ – dopravní infrastruktura – drážní doprava

0,49

0,30

DS – dopravní infrastruktura – silniční doprava

3,10

2,64

DSG – dopravní infrastruktura – silniční – garáže

0,34

0,00

ZS – zeleň – soukromá a vyhrazená

0,59

0,59

PV – veřejná prostranství – parkoviště

0,10

0,00

Plochy zastavitelné celkem

90,46

88,70

BI – bydlení individuální - městské a příměstské

8,19

8,01

SV – smíšené obytné - venkovské

4,68

4,68

SM – smíšené obytné - městské

0,43

0,00

SX – smíšené specifické – občanské vybavení a veřejná dopravní infrastruktura OK – občanské vybavení – komerční zařízení plošně rozsáhlá

0,81

0,00

0,75

0,05

OM – občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední

0,51

0,00

VL – výroba a skladování – lehký průmysl

0,45

0,00

VD – výroba a skladování – drobná a řemeslná výroba

2,12

1,82

DZ – dopravní infrastruktura – drážní doprava

0,03

0,03

DS – dopravní infrastruktura – silniční doprava

0,27

0,00

PV – veřejná prostranství – parkoviště

0,21

0,21

RH – rekreace – hromadná

3,62

0,00

RZ – rekreace – zahrádkové osady

0,39

0,39

Plochy přestavby celkem

22,46

15,19

Zábor celkem

112,92

103,89

Plochy zastavitelné:

Plochy přestavby:

Meliorace – v návrhovém období se předpokládá zábor 48,57 ha odvodněných zemědělských pozemků (viz tabulka vyhodnocení záborů).


118



A.n.4) ZÁBOR ZEMĚDĚLSKÝCH STABILITY

POZEMKŮ

PRO

ÚZEMNÍ

SYSTÉM

EKOLOGICKÉ

Zábor ZPF pro územní systém ekologické stability (ÚSES) se nevyhodnocuje. Návrh ÚSES je znázorněn v grafické části územního plánu ve výkresech: I.B.b2) Hlavní výkres – Urbanistická koncepce, I.B.c) Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací a II.B.a) Koordinační výkres a popsán a zdůvodněn v kapitole II.A.i) Návrh systému ekologické stability tohoto odůvodnění.

A.n.5) POSOUZENÍ ZÁBORU ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ Plochy potřebné pro územní rozvoj obce jsou navrženy převážně v návaznosti na zastavěné území a jsou doplněním stávající zástavby. Větším zásahem do organizace zemědělského půdního fondu jsou plochy: -

Plochy pro bydlení Z21 – BI (8,29 ha zemědělských pozemků) a Z22 – BI (6,36 ha zemědělských pozemků) – jedná se o ucelené plochy pro výstavbu rodinných domů v prostoru „Černé“, s poměrně dobrou dostupností do centra města. Využití těchto plochy je podmíněno zpracováním územní studie. Plochy jsou většinou v nejhorší kvalitě, ve třídě ochrany IV, jen část Z22 je ve třídě ochrany II.

-

Plochy pro výrobu a skladování Z77 – VL (5,35 ha zemědělských pozemků) a Z78 - VL (4,12 ha zemědělských pozemků). Využití těchto ploch je také podmíněno zpracováním územní studie. Jedná se o zemědělské pozemky v nejhorší kvalitě, ve třídě ochrany IV.

Rezervní zastavitelné plochy R1 – R3 (BI – smíšené obytné – městské a příměstské) se z hlediska záborů půdního fondu nevyhodnocují. Vyhodnocení se provede až v době projednání návrhu změny územního plánu, kdy má dojít k převodu územních rezerv na zastavitelné plochy.

A.n.6) DOPAD NAVRŽENÉHO ŘEŠENÍ NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Trvalý zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa se v návrhu územního plánu nepředpokládá. Výstavba v nově navržených lokalitách je takového charakteru, že nebude mít vliv na okolní lesní porosty. V případě nové výstavby je nutno dodržovat vzdálenost 50 m od okraje lesa - viz ustanovení § 14 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích. Rozhodnutí o umístění stavby do této vzdálenosti lze vydat jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy. Požadavek na 50 m vzdálenost od okraje lesa nesplňují plochy: Plochy zastavitelné Z2 – SV, Z7 – SV, Z9 – SV, Z10 – SV, Z11 – SV, Z16 - BI, Z21 – BI, Z37 – SV, Z45 – SV, Z46 – SV, Z48 – SV, Z53 – SV, Z58 – SV, Z59 – SV, Z66 – SV, Z69 – SBR, Z73 – SBR, Z98 – ZS, Z99 - ZS. Plochy přestavby P11 – BI, P12 – BI, P13 – BI, P21 – SV, P22 – SV, P32 – SV, P34 – BI, P38 – BI.


119


II.A. TEXTOVÁ ČÁST II.A.o) VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND tabulka č. II.A.n)1

Zastavitelné plochy - k.ú. Jablunkov Způsob Číslo využití plochy plochy

Celkový zábor nezemědělské plochy pozemky (ha) (ha)

lesní pozemky (ha)

Celkový zábor ZPF (ha)

Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha)

Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) Odvodněná plocha (ha)

orná půda

zahrady

TTP

I.

II.

III.

IV.

V.

Z70

BH

3,06

-

-

3,06

0,07

-

2,99

-

-

-

0,48

2,58

3,06

Z71

BH

0,53

-

-

0,53

-

-

0,53

-

-

-

-

0,53

0,53

Plochy BH celkem

3,59

0,00

0,00

3,59

0,07

0,00

3,52

0,00

0,00

0,00

0,48

3,11

3,59

Z1

BI

0,50

-

-

0,50

0,41

-

0,09

-

-

-

-

0,50

-

Z3

BI

0,94

-

-

0,94

0,94

-

-

-

-

-

-

0,94

0,94

Z5

BI

0,79

-

-

0,79

0,05

-

0,74

-

-

-

-

0,79

-

Z16

BI

2,77

-

-

2,77

1,91

-

0,86

0,82

-

-

1,95

-

2,51

Z17

BI

0,26

-

-

0,26

-

-

0,26

0,26

-

-

-

-

0,26

Z18

BI

0,20

-

-

0,20

-

-

0,20

-

-

-

0,20

-

-

Z20

BI

0,79

-

-

0,79

0,79

-

-

-

-

0,79

-

-

-

Z21

BI

8,34

0,05

-

8,29

7,86

0,43

-

-

-

-

8,29

-

6,05

Z22

BI

6,37

0,01

-

6,36

5,70

0,58

0,08

-

0,88

-

5,48

-

5,70

Z28

BI

0,20

-

-

0,20

-

-

0,20

-

-

-

-

0,20

0,20

Z29

BI

4,15

-

-

4,15

-

-

4,15

-

-

-

2,48

1,67

3,89

Z30

BI

0,62

0,05

-

0,57

0,27

-

0,30

-

-

-

0,22

0,35

0,46


120






lesní pozemky (ha)




orná půda

zahrady

TTP

I.

II.

III.

IV.

V.

Z31

BI

0,30

-

-

0,30

0,30

-

-

-

-

-

0,30

-

-

Z32

BI

0,76

-

-

0,76

0,75

-

0,01

-

-

-

0,76

-

-

Z34

BI

1,10

-

-

1,10

1,09

-

0,01

-

-

-

1,10

-

0,09

Plochy BI celkem

28,09

0,11

0,00

27,98

20,07

1,01

6,90

1,08

0,88

0,79

20,78

4,45

20,10

Z69

SBR

4,50

-

-

4,50

-

-

4,50

-

-

-

4,50

-

-

Z73

SBR

1,26

-

-

1,26

1,26

-

-

-

-

-

1,26

-

1,26

Plochy SBR celkem

5,76

0,00

0,00

5,76

1,26

0,00

4,50

0,00

0,00

0,00

5,76

0,00

1,26

Z2

SV

0,22

-

-

0,22

0,11

-

0,11

-

-

-

0,22

-

-

Z4

SV

1,29

-

-

1,29

1,00

-

0,29

-

-

-

-

1,29

-

Z6

SV

0,52

0,09

-

0,43

-

-

0,43

-

-

-

-

0,43

-

Z7

SV

2,95

0,05

-

2,90

1,13

-

1,77

-

-

-

2,01

0,89

-

Z8

SV

0,85

0,03

-

0,82

-

-

0,82

-

-

-

0,82

-

0,42

Z9

SV

0,08

-

-

0,08

-

-

0,08

-

-

-

0,08

-

-

Z10

SV

1,74

0,05

-

1,69

0,41

-

1,28

-

1,66

-

0,03

-

-


121






lesní pozemky (ha)




orná půda

zahrady

TTP

I.

II.

III.

IV.

V.

Z11

SV

2,58

0,07

-

2,51

0,24

-

2,27

-

-

-

2,51

-

1,04

Z12

SV

1,70

-

-

1,70

0,27

-

1,43

-

-

-

1,70

-

1,70

Z13

SV

0,32

-

-

0,32

-

-

0,32

-

-

-

0,32

-

0,32

Z14

SV

2,11

0,02

-

2,09

-

-

2,09

1,22

-

-

0,87

-

2,09

Z15

SV

0,84

-

-

0,84

0,19

0,45

0,20

0,45

-

-

0,39

-

-

Z19

SV

0,19

-

-

0,19

-

-

0,19

-

-

-

0,19

-

-

Z23

SV

0,28

-

-

0,28

0,28

-

-

-

0,07

-

0,21

-

-

Z24

SV

0,13

-

-

0,13

0,13

-

-

-

-

-

0,13

-

-

Z25

SV

0,19

-

-

0,19

0,19

-

-

-

-

-

0,19

-

-

Z26

SV

1,60

-

-

1,60

1,60

-

-

-

-

-

1,60

-

1,60

Z27

SV

2,92

0,04

-

2,88

2,88

-

-

-

-

-

2,88

-

-

Z33

SV

2,07

-

-

2,07

1,44

-

0,63

-

-

-

2,07

-

0,07

Z35

SV

0,69

-

-

0,69

0,65

-

0,04

-

-

-

0,69

-

0,26

Z37

SV

0,27

-

-

0,27

-

-

0,27

-

-

-

0,27

-

-

Z38

SV

0,63

-

-

0,63

0,63

-

-

-

-

-

0,63

-

0,63


122






lesní pozemky (ha)




orná půda

zahrady

TTP

I.

II.

III.

IV.

V.

Z39

SV

0,30

-

-

0,30

0,30

-

-

-

-

-

0,30

-

0,30

Z40

SV

0,20

-

-

0,20

-

-

0,20

-

-

-

0,20

-

0,20

Z41

SV

0,18

-

-

0,18

-

-

0,18

-

-

-

0,18

-

0,18

Z42

SV

0,37

-

-

0,37

0,37

-

-

-

-

-

0,37

-

-

Z43

SV

0,38

-

-

0,38

-

-

0,38

-

-

-

0,38

-

-

Z44

SV

0,24

-

-

0,24

-

-

0,24

-

-

-

0,24

-

-

Z45

SV

1,17

-

-

1,17

1,17

-

-

-

-

-

1,17

-

1,17

Z46

SV

0,70

-

-

0,70

0,35

-

0,35

-

-

-

0,70

-

-

Z47

SV

0,60

-

-

0,60

0,60

-

-

-

-

-

0,60

-

-

Z48

SV

0,45

-

-

0,45

0,39

-

0,06

-

-

-

0,45

-

-

Z49

SV

0,05

-

-

0,05

-

-

0,05

-

-

-

-

0,05

-

Z50

SV

0,11

-

-

0,11

-

-

0,11

-

-

-

-

0,11

-

Z51

SV

0,17

-

-

0,17

-

-

0,17

-

-

-

0,17

-

0,17

Z52

SV

0,74

-

-

0,74

-

-

0,74

-

-

-

0,74

-

-

Z53

SV

0,36

-

-

0,36

0,36

-

-

-

-

-

0,36

-

-


123






lesní pozemky (ha)




orná půda

zahrady

TTP

I.

II.

III.

IV.

V.

Z54

SV

0,16

-

-

0,16

0,13

-

0,03

-

-

-

0,16

-

-

Z55

SV

0,13

-

-

0,13

-

-

0,13

-

-

-

0,13

-

0,13

Z56

SV

0,24

-

-

0,24

0,24

-

-

-

0,24

-

-

-

Z57

SV

0,27

-

-

0,27

-

-

0,27

-

-

-

0,27

-

-

Z58

SV

0,59

-

-

0,59

-

-

0,59

-

-

-

0,59

-

0,23

Z59

SV

0,95

-

-

0,95

-

-

0,95

-

-

-

0,95

-

0,95

Z60

SV

0,12

-

-

0,12

0,12

-

-

-

-

0,12

-

-

-

Z61

SV

1,55

0,02

-

1,53

0,50

0,23

0,80

-

-

-

0,80

0,73

-

Z62

SV

0,43

-

-

0,43

-

-

0,43

-

-

-

0,03

0,40

-

Z63

SV

0,17

-

-

0,17

-

-

0,17

-

-

-

0,03

0,14

-

Z64

SV

1,15

0,02

-

1,13

1,13

-

-

-

-

-

1,13

-

Z65

SV

0,20

-

-

0,20

-

-

0,20

-

-

-

0,20

-

0,20

Z66

SV

0,19

-

-

0,19

0,19

-

-

-

-

-

0,19

-

-

Z67

SV

0,31

0,03

-

0,28

0,08

0,20

-

-

-

-

0,28

-

Z68

SV

0,62

-

-

0,62

-

0,32

-

-

-

0,62

-

-


0,30

124




Zastavitelné plochy - k.ú. Jablunkov Způsob Číslo využití plochy plochy Plochy SV celkem


lesní pozemky (ha)




orná půda

zahrady

TTP

I.

II.

III.

IV.

V.

37,27

0,42

0,00

36,85

17,30

0,76

18,79

1,67

1,97

0,12

27,64

5,45

11,66

OM

0,37

-

-

0,37

0,10

-

0,27

-

-

-

0,37

-

-

Plochy OM celkem

0,37

0,00

0,00

0,37

0,10

0,00

0,27

0,00

0,00

0,00

0,37

0,00

0,00

OK

0,90

-

-

0,90

0,02

-

0,88

-

-

-

-

0,90

0,84

Plochy OK celkem

0,90

0,00

0,00

0,90

0,02

0,00

0,88

0,00

0,00

0,00

0,00

0,90

0,84

Z74

Z72

Z77

VL

5,38

0,03

-

5,35

5,30

0,05

-

-

-

-

5,35

-

4,40

Z78

VL

4,23

0,11

-

4,12

4,12

-

-

-

-

-

4,12

-

2,27

Plochy VL celkem

9,61

0,14

0,00

9,47

9,42

0,05

0,00

0,00

0,00

0,00

9,47

0,00

6,67

Z85

DS

0,19

0,04

-

0,15

0,15

-

-

-

-

-

0,15

-

-

Z86

DS

0,18

0,06

-

0,12

0,12

-

-

-

-

-

0,12

-

0,12

Z87

DS

0,15

0,04

-

0,11

0,11

-

-

-

-

-

0,11

-

0,11

Z88

DS

0,09

-

-

0,09

-

-

0,09

-

-

-

0,09

-

0,09

Z89

DS

0,05

-

-

0,05

-

-

0,05

-

-

-

0,05

-

-


125






lesní pozemky (ha)




orná půda

zahrady

TTP

I.

II.

III.

IV.

V.

Z90

DS

0,08

0,08

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Z91

DS

0,39

-

-

0,39

0,36

-

0,03

-

-

0,39

-

-

-

Z92

DS

0,10

-

-

0,10

0,10

-

-

-

-

0,10

-

-

-

Z93

DS

0,25

-

-

0,25

0,25

-

-

-

-

-

0,25

-

0,25

Z94

DS

0,16

0,03

-

0,13

0,13

-

-

-

-

-

0,13

-

0,13

Z95

DS

1,36

0,11

-

1,25

-

-

1,25

-

-

-

1,25

-

-

Z96

DS

0,10

0,10

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Plochy DS celkem

3,10

0,46

0,00

2,64

1,22

0,00

1,42

0,00

0,00

0,49

2,15

0,00

0,70

Z83

DZ

0,05

0,05

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Z84

DZ

0,30

-

-

0,30

0,30

-

-

-

-

0,30

-

-

-

Z100

DZ

0,14

0,14

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Plochy DZ celkem

0,49

0,19

0,00

0,30

0,30

0,00

0,00

0,00

0,00

0,30

0,00

0,00

0,00

DSG

0,34

0,34

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Plochy DSG celkem

0,34

0,34

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Z81


126




Zastavitelné plochy - k.ú. Jablunkov Způsob Číslo využití plochy plochy Z79


lesní pozemky (ha)




orná půda

zahrady

TTP

I.

II.

III.

IV.

V.

TI

0,25

-

-

0,25

-

-

0,25

-

-

-

0,25

-

-

Plochy TI celkem

0,25

0,00

0,00

0,25

0,00

0,00

0,25

0,00

0,00

0,00

0,25

0,00

0,00

PV

0,10

0,10

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Plochy PV celkem

0,10

0,10

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Z82

Z36

ZS

0,17

-

-

0,17

0,17

-

-

-

-

-

0,17

-

-

Z97

ZS

0,22

-

-

0,22

0,18

-

0,04

-

-

-

0,22

-

-

Z98

ZS

0,09

-

-

0,09

-

-

0,09

-

-

-

0,09

-

-

Z99

ZS

0,11

-

-

0,11

-

-

0,11

-

-

-

0,11

-

-

Plochy ZS celkem

0,59

0,00

0,00

0,59

0,35

0,00

0,24

0,00

0,00

0,00

0,59

0,00

0,00

ZÁBOR ZPF CELKEM

90,46

1,76

0,00

88,70

50,11

1,82

36,77

2,75

2,85

1,70

67,49

13,91

44,82


127




Plochy přestavby - k.ú. Jablunkov

Číslo plochy

Způsob využití plochy

Celkový Celkový lesní zábor nezemědělské zábor pozemky plochy pozemky (ha) ZPF (ha) (ha) (ha)



orná půda

zahrady

TTP

I.

II.

III.

IV.

V.

P1

BI

0,22

-

-

0,22

0,22

-

-

-

-

0,05

0,17

-

-

P2

BI

0,73

-

-

0,73

0,12

-

0,61

-

-

-

0,73

-

-

P3

BI

0,19

-

-

0,19

0,17

-

0,02

-

-

-

0,19

-

0,15

P4

BI

0,67

-

-

0,67

-

0,11

0,56

-

-

-

0,67

-

-

P6

BI

0,34

-

-

0,34

0,26

0,08

-

-

-

-

0,34

-

0,26

P7

BI

0,11

-

-

0,11

0,11

-

-

-

-

-

0,11

-

-

P8

BI

0,08

-

-

0,08

0,08

-

-

-

-

-

0,08

-

0,08

P9

BI

0,24

-

-

0,24

0,13

-

0,11

-

-

0,24

-

-

-

P10

BI

0,1

-

-

0,1

-

-

0,1

-

-

-

0,10

-

0,10

P11

BI

0,15

-

-

0,15

-

-

0,15

-

-

-

-

0,15

0,15

P12

BI

0,14

-

-

0,14

0,14

-

-

0,06

-

-

-

0,08

-

P13

BI

0,07

-

-

0,07

-

-

0,07

-

-

-

-

0,07

-

P15

BI

0,15

-

-

0,15

0,15

-

-

-

-

-

-

0,15

-

P16

BI

0,17

-

-

0,17

-

-

0,17

-

-

-

-

0,17

-

P17

BI

0,29

-

-

0,29

-

-

0,29

-

-

-

-

0,29

-


128





Číslo plochy





orná půda

zahrady

TTP

I.

II.

III.

IV.

V.

P33

BI

0,20

-

-

0,20

-

-

0,20

0,20

-

-

-

-

0,20

P34

BI

0,16

-

-

0,16

-

-

0,16

-

-

-

0,16

-

-

P35

BI

0,65

0,01

-

0,64

-

-

0,64

0,64

-

-

-

-

0,64

P36

BI

0,49

-

-

0,49

0,17

-

0,32

0,49

-

-

-

-

0,32

P37

BI

0,05

-

-

0,05

0,05

-

-

0,05

-

-

-

-

-

P38

BI

0,12

-

-

0,12

-

0,12

-

0,12

-

-

-

-

-

P41

BI

0,12

-

-

0,12

-

0,12

-

-

-

0,12

-

-

-

P42

BI

0,28

-

-

0,28

0,22

0,06

-

-

0,06

-

-

-

P43

BI

0,37

-

-

0,37

0,37

-

-

-

0,37

-

-

-

P46

BI

1,00

0,11

-

0,89

-

-

0,89

-

-

-

-

0,89

-

P47

BI

0,67

0,06

-

0,61

-

-

0,61

-

-

-

-

0,61

0,61

P48

BI

0,06

-

-

0,06

-

0,06

-

-

-

0,01

0,05

-

P49

BI

0,09

-

-

0,09

0,06

-

0,03

-

-

-

0,09

-

-

P50

BI

0,13

-

-

0,13

0,05

0,07

0,01

-

-

-

0,11

0,02

-

P51

BI

0,15

-

-

0,15

-

0,15

-

-

-

-

0,15

-

-


129





Číslo plochy


Plochy BI celkem




orná půda

zahrady

TTP

I.

II.

III.

IV.

V.

8,19

0,18

0,00

8,01

2,30

0,77

4,94

1,56

0,00

0,84

2,91

2,48

2,51

P5

SV

0,05

-

-

0,05

-

0,05

-

-

-

-

0,05

-

0,05

P14

SV

0,48

-

-

0,48

0,08

-

0,4

-

-

-

-

0,48

-

P19

SV

0,4

-

-

0,4

0,25

-

0,15

-

-

-

-

0,40

-

P20

SV

0,27

-

-

0,27

-

-

0,27

-

-

-

0,27

-

-

P21

SV

0,24

-

-

0,24

-

-

0,24

-

0,12

-

0,12

-

-

P22

SV

0,11

-

-

0,11

0,11

-

-

-

0,11

-

-

-

P26

SV

1,00

-

-

1,00

0,05

0,06

0,89

-

-

-

1,00

-

-

P27

SV

0,29

-

-

0,29

-

0,11

0,18

-

-

-

0,29

-

0,18

P28

SV

0,04

-

-

0,04

-

-

0,04

-

-

-

0,04

-

0,04

P29

SV

0,27

-

-

0,27

0,27

-

-

-

-

-

0,27

-

0,27

P30

SV

0,16

-

-

0,16

0,16

-

-

-

-

-

0,16

-

0,16

P31

SV

0,22

-

-

0,22

0,16

0,06

-

-

-

-

0,22

-

0,16

P32

SV

0,13

-

-

0,13

-

0,13

-

-

-

-

0,13

-

-

P39

SV

0,14

-

-

0,14

0,14

-

-

-

-

0,14

-

-

-


130





Číslo plochy





orná půda

zahrady

TTP

I.

II.

III.

IV.

V.

P40

SV

0,07

-

-

0,07

-

0,07

-

-

-

-

0,07

-

-

P44

SV

0,27

-

-

0,27

-

-

0,27

-

-

-

0,27

-

-

P45

SV

0,17

-

-

0,17

-

-

0,17

-

-

-

0,17

-

0,17

P52

SV

0,17

-

-

0,17

0,17

-

-

-

-

-

0,17

-

-

P53

SV

0,20

-

-

0,20

-

0,08

0,12

-

-

-

0,20

-

-

4,68

0,00

0,00

4,68

1,39

0,56

2,73

0,00

0,23

0,14

3,43

0,88

1,03

0,81

0,81

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0,81

0,81

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,43

0,43

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0,43

0,43

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,75

0,7

-

0,05

-

0,05

-

-

-

0,02

0,03

-

-

0,75

0,70

0,00

0,05

0,00

0,05

0,00

0,00

0,00

0,02

0,03

0,00

0,00

0,36

0,36

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Plochy SV celkem P23

SX

Plochy SX celkem P56

SM

Plochy SM celkem P54

OK

Plochy OK celkem P55

OM


131





Číslo plochy

P58

Způsob využití plochy OM

Plochy OM celkem P57

RH

Plochy RH celkem P59

RZ

Plochy RZ celkem




orná půda

zahrady

TTP

I.

II.

III.

IV.

V.

0,15

0,15

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0,51

0,51

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

3,62

3,62

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

3,62

3,62

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,39

-

-

0,39

-

-

0,39

-

-

0,39

-

-

-

0,39

0,00

0,00

0,39

0,00

0,00

0,39

0,00

0,00

0,39

0,00

0,00

0,00

P24

VD

0,22

0,22

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

P60

VD

1,9

0,08

-

1,82

-

1,11

0,71

-

-

1,82

-

-

-

2,12

0,30

0,00

1,82

0,00

1,11

0,71

0,00

0,00

1,82

0,00

0,00

0,00

0,45

0,45

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0,45

0,45

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0,03

-

-

0,03

-

0,03

-

-

-

0,03

-

-

-

Plochy VD celkem P61

VL

Plochy VL celkem P18

DZ


132





Číslo plochy


Plochy DZ celkem




orná půda

zahrady

TTP

I.

II.

III.

IV.

V.

0,03

0

0

0,03

0

0,03

0

0

0,00

0,03

0

0

0

P62

DS

0,07

0,07

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

P63

DS

0,02

0,02

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

P64

DS

0,11

0,11

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

P65

DS

0,07

0,07

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0,27

0,27

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,21

-

-

0,21

0,21

-

-

-

-

-

-

0,21

0,21

Plochy PV celkem

0,21

0,00

0,00

0,21

0,21

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,21

0,21

ZÁBOR ZPF CELKEM

22,46

7,27

0,00

15,19

3,90

2,52

8,77

1,56

0,23

3,24

6,37

3,57

3,75

Plochy DS celkem P25

PV


133



VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Rekapitulace tabulka č. II.A.n)3 Celkový Celkový lesní zábor nezemědělské zábor pozemky plochy pozemky (ha) ZPF (ha) (ha) (ha)

Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) orná zahrady TTP půda

Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) Odvodněná plocha (ha) I.

II.

III.

IV.

V.

zastavitelné plochy BH

3,59

0,00

0,00

3,59

0,07

0,00

3,52

0,00

0,00

0,00

0,48

3,11

3,59

BI

28,09

0,11

0,00

27,98

20,07

1,01

6,90

1,08

0,88

0,79

20,78

4,45

20,10

SV

37,27

0,42

0,00

36,85

17,30

0,76

18,79

1,67

1,97

0,12

27,64

5,45

11,66

SBR

5,76

0,00

0,00

5,76

1,26

0,00

4,50

0,00

0,00

0,00

5,76

0,00

1,26

OK

0,90

0,00

0,00

0,90

0,02

0,00

0,88

0,00

0,00

0,00

0,00

0,90

0,84

OM

0,37

0,00

0,00

0,37

0,10

0,00

0,27

0,00

0,00

0,00

0,37

0,00

0,00

VL

9,61

0,14

0,00

9,47

9,42

0,05

0,00

0,00

0,00

0,00

9,47

0,00

6,67

TI

0,25

0,00

0,00

0,25

0,00

0,00

0,25

0,00

0,00

0,00

0,25

0,00

0,00

DZ

0,49

0,19

0,00

0,30

0,30

0,00

0,00

0,00

0,00

0,30

0,00

0,00

0,00

DS

3,10

0,46

0,00

2,64

1,22

0,00

1,42

0,00

0,00

0,49

2,15

0,00

0,70

DSG

0,34

0,34

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

ZS

0,59

0,00

0,00

0,59

0,35

0,00

0,24

0,00

0,00

0,00

0,59

0,00

0,00

PV

0,10

0,10

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

90,46

1,76

0,00

88,70

50,11

1,82

36,77

2,75

2,85

1,70

67,49

13,91

44,82

celkem zastavitelné plochy přestavby


134



VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Rekapitulace tabulka č. II.A.n)3 Celkový Celkový lesní zábor nezemědělské zábor pozemky plochy pozemky (ha) ZPF (ha) (ha) (ha)

Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) orná zahrady TTP půda

Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) Odvodněná plocha (ha) I.

II.

III.

IV.

V.

BI

8,19

0,18

0,00

8,01

2,30

0,77

4,94

1,56

0,00

0,84

2,91

2,48

2,51

SV

4,68

0,00

0,00

4,68

1,39

0,56

2,73

0,00

0,23

0,14

3,43

0,88

1,03

SM

0,43

0,43

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

SX

0,81

0,81

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

OK

0,75

0,70

0,00

0,05

0,00

0,05

0,00

0,00

0,00

0,02

0,03

0,00

0,00

OM

0,51

0,51

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

VL

0,45

0,45

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

VD

2,12

0,30

0,00

1,82

0,00

1,11

0,71

0,00

0,00

1,82

0,00

0,00

0,00

DZ

0,03

0,00

0,00

0,03

0,00

0,03

0,00

0,00

0,00

0,03

0,00

0,00

0,00

DS

0,27

0,27

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

PV

0,21

0,00

0,00

0,21

0,21

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,21

0,21

RH

3,62

3,62

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

RZ

0,39

0,00

0,00

0,39

0,00

0,00

0,39

0,00

0,00

0,39

0,00

0,00

0,00

celkem plochy přestavby

22,46

7,27

0,00

15,19

3,90

2,52

8,77

1,56

0,23

3,24

6,37

3,57

3,75

ZÁBOR CELKEM

112,92

9,03

0,00

103,89

54,01

4,34

45,54

4,31

3,08

4,94

73,86

17,48

48,57

Po společném jednání byly na základě stanoviska ŘSaD ČR vyřazeny byly plochy Z 75 (VL), Z 76 (VL) a Z 80 (VS) URBANISTICKÉ STŘEDISKO OSTRAVA, s.r.o., ŘÍJEN 2014

135



Vysvětlivky: Z 1 – 100 - zastavitelné plochy P 1 – 65 – plochy přestavby Funkce plochy: BH – bydlení hromadné (v bytových domech) BI – smíšené obytné - městské a příměstské SV – smíšené obytné - venkovské SBR – smíšené obytné a rekreační SM – smíšené obytné - městské SX – smíšené specifické – občanské vybavení a veřejná dopravní infrastruktura OK – občanské vybavení – komerční zařízení plošně rozsáhlá OM – občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední VL – výroba a skladování – lehký průmysl


VD – výroba a skladování – drobná a řemeslná výroba TI – technická infrastruktura DZ – dopravní infrastruktura – drážní doprava DS – dopravní infrastruktura – silniční doprava DSG – dopravní infrastruktura – silniční – garáže ZS – zeleň – soukromá a vyhrazená PV – veřejná prostranství – parkoviště RH – rekreace – hromadná RZ – rekreace – zahrádkové osady

136


II.A. TEXTOVÁ ČÁST II.A.o) ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH VČETNĚ SAMOSTATNÉHO ODŮVODNĚNÍ

II.A.o) ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH VČETNĚ SAMOSTATNÉHO ODŮVODNĚNÍ Ke konceptu ÚP Jablunkov, který byl podle ust. § 48 stavebního zákona vystaven a veřejně projednán od 27.04. do 26.05.2009, podal Jiří Matuszný, Písek u Jablunkova 314, námitku, kde požaduje, aby nikoliv jen část, ale celá plocha parc. č. 1730/5 byla stanovena pro individuální bydlení. Námitce se vyhovělo. Zastavitelná plocha Z20 pro bydlení v rodinných domech - městské a příměstské (BI) se rozšíří dle požadavku z námitky na úkor návrhu zastavitelné plochy Z82 pro garáže (DSG), umístěné na pozemku ve vlastnictví namítajícího s tím, že nebude dotčeno omezení pro zástavbu v plochách OP dráhy a OP pozemních komunikací dle bodu 5 textové části I.A.f3) ÚP Jablunkov (do OP dráhy a pozemní komunikace nelze umisťovat stavby pro bydlení a trvalý pobyt). Po projednání se správcem nebo vlastníkem zařízení infrastruktury a při dodržení platných právních předpisů lze do dotčeného OP veřejné dopravní infrastruktury umístit stavby doplňkové ke stavbě pro bydlení nebo pobyt osob. (Nejedná se o změnu návrhu ÚP, která vyžaduje nové projednání, neboť nedochází k rozšíření zastavitelného území a s tím spojeného záboru půdy a není dotčen veřejný zájem nad rámec projednaného návrhu ÚP (nejsou dotčeny podmínky pro změnu ve využití území dle požadavků ze stanovisek dotčených orgánů). Na základě výsledků kontroly krajského úřadu ze dne 31.05.2011, zaměřené na dodržování zákonnosti při pořizování územního plánu krajský úřad dne 07.03.2012 rozhodnutím č.j. MSK 34598/2012 zrušil Opatření obecné povahy ÚP Jablunkov. Pořizovatel přistoupil k novému projednání ÚP Jablunkov a to od společného jednání. V době projednávání nebyly podány žádné námitky. Dne 26.02.2013 vydalo Zastupitelstvo města formou Opatření obecné povahy ÚP Jablunkov. Dne 20.05.2014 provedl krajský úřad další kontrolu a dne 08.10.2014 rozhodnutím č.j. MSK 113553/2014 opět zrušil Opatření obecné povahy ÚP Jablunkov. Pořizovatel přistoupil k novému projednání ÚP Jablunkov, a to od veřejného projednání. V rámci veřejného projednání nebyly podány žádné námitky.


137



II.A.p) VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK UPLATNĚNÝCH V RÁMCI PROJEDNÁNÍ DLE § 50 A 52 STAVEBNÍHO ZÁKONA

II.A.p) VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK UPLATNĚNÝCH DLE § 50 A 52 STAVEBNÍHO ZÁKONA

V RÁMCI

PROJEDNÁNÍ

Koncept ÚP byl podle ust. § 48 stavebního zákona vystaven a veřejně projednán v dubnu až květnu 2009 (vystavení od 27.04. do, 26.05. 2009, projednání 27.05.2009, připomínkování a námitky 15 dnů od veřejného projednání). Koncept ÚP byl doplněn a bylo doloženo posouzení Natura 2000 a SEA a bylo provedeno opakované vystavení ve dne 10.08. až 09.09.2009, opakované veřejné projednání se uskutečnilo 14.09.2009, uplatnění námitek a připomínek proběhlo 15 dnů po dni veřejného projednání konceptu. Na základě výsledků projednání konceptu byl podle ust. § 49 stavebního zákona vypracován návrh pokynů pro zpracování návrhu Územního plánu Jablunkov. Ke konceptu byly podány tyto připomínky: V rámci veřejného projednání byly podány tyto připomínky: poř.č

Připomínku podal

Připomínka:

08.01

Alois Sikora, ÚPSŘ/604/09/Ma-326.1/1.6.2009 Jablunkov 410, 739 91 Nesouhlasí se plochou Z67, ke Jablunkov které není příjezdová cesta.

Vypořádání připomínky: Připomínce se nevyhovělo Návrh se akceptuje pro nedostatek nabídky ploch pro zástavbu rodinnými domy na volném trhu. Přitom výstavba RD je rozhodující způsob zajištění bydlení ve městě. neboť rozvoj bydlení výstavbou nových bytových domů je s ohledem na možnosti města Jablunkov a absenci zájmu investorů o výstavbu bytových domů zanedbatelný. Město v současné době eviduje cca 400 žádostí o byt, přičemž uspokojit může cca 2 žádosti za rok.. Předmětná plocha umožňuje výstavbu nevýše 2 rodinných domů. Plocha navazuje na současnou zástavbu RD. Její napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu bude předmětem územního řízení.

Petr Klapsia, Dunajovická 80, 379 01 Třeboň – Břidlice

č.j. ÚPSŘ/450/09/Ma226.1/21.4.2009

10.02

Správa železniční dopravní cesty, s.o., Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1

č.j. ÚPSŘ/193/09/Ma-326. 17.4.2009 Neumisťovat do OP dráhy objekty určené k bydlení

Připomínce se vyhovělo.

10.03

David Kukučka, Alej Míru 542, 73 91 Jablunkov

ÚPSŘ/522/09/Ma/326.1 12.5.2009


10.01


Zařadit par. č. 875 do ploch pro bydlení v RD

Zařadit parc. č. 2636/4 do ploch pro bydlení v RD

Návrh ÚP akceptuje požadavek z důvodu nedostatku nabídky ploch pro zástavbu rodinnými domy na volném trhu. Přitom výstavba RD je rozhodující způsob zajištění bydlení ve městě. neboť rozvoj bydlení výstavbou nových bytových domů je s ohledem na možnosti města Jablunkov i zanedbatelnou nabídku investorů rozhodující. Město v současné době eviduje cca 400 o byt, přičemž uspokojit může cca 2 žádosti. Plocha je dostupná z MK, je v místě stávající zástavby RD

10.04

Jan Sikora, Nádražní ÚPSŘ/575/09/Ma-326. 430, 739 91 Jablunkov 25.5.2009 Zařadit parc. č. 1601/1 do ploch pro výrobu a skladování


Připomínce se nevyhovělo. Plocha navrhovaná pro výrobu a skladování je situována do záplavového území Q100 a do říční nivy.

138




poř.č

Připomínku podal

Připomínka:

Vypořádání připomínky:

10.05

Obec Bocanovice, Bocanovice 21, Bocanovice, 739 91 Jablunkov

ÚPSŘ/583/09/Ma-326.1 26.5.2009


Nesouhlas s napojením ploch v Černém na vodovodní řad v Bocanovicích

10.09.01 Bedřich Čmiel, Školní ÚPSŘ/622/09/Ma-326.1/4.6.2009 389, 739 91 Jablunkov Nesouhlasí s stanovením plochy Bedřich Čmiel, Školní P60 pro občanské vybavení – 389, 739 91 Jablunkov komerční zařízení plošně rozsáhlé pro rozpor s §§ 3, 4, 6, 8 vyhl. č. 501/2006 Sb.

Zásobování lokality Černé se řeší napojením na vodovodní řady SmVaK na území města Jablunkov. Připomínce se nevyhovělo. Připomínka je příliš vágní, není z ní jasné o jaké rozpory konkrétně připomínajícímu jde. Koncept ÚP vychází z toho, že jde o plochu, kde byl původně výrobní závod. Navrhované využití pro občanské vybavení – komerční plošně rozsáhlá (OK) při dodržení obecně závazných předpisů nekoliduje s funkcí sousedních ploch (bydlení individuální (BI)). Je třeba brát v potaz i to, že plocha je pro stavby rodinných domů i s tím spojené užívání nevhodná v důsledku znehodnocení pozemku bývalým užíváním pro výrobu. Plocha je zbavena kulturní vrstvy zeminy a pod terénem jsou betonové bloky základů bývalých výrobních objektů a zařízení.

10.09.02

Nesouhlasí se stanovením plochy Připomínce se nevyhovělo. P61 pro občanské vybavení – malá Řešení ÚP není v rozporu s ust. §§ 20, 23 a střední pro rozpor s §§ 20, 23 a a 25 vyhl. 501/2006 Sb. Návrh ÚP vychází ze 25 vyhl. 501/2006 Sb. skutečného způsobu užívání plochy, kde jsou objekty pro obchod, skladování a malá čerpací stanice PHM. Toto využití je k okolí šetrnější než způsob využití dle předchozího ÚP SÚ Jablunkov (plocha pro výrobu a skladování) Zajištění životních podmínek v souladu s právními předpisy pro okolní plochy je předmětem územního, případně stavebního řízení.

10.09.03

Obecně se namítá, že se neřeší nedostatky lokální dopravy – je nedostatek parkovacích míst a ploch pro zásobování

10.10

10.12

Připomínce se vyhovělo. Řešení ÚP umožňuje další navýšení kapacity parkovišť osob. automobilů na ploše stávajícího autobusového nádraží. Každé nové zařízení občanské vybavenosti musí mít zajištěnu parkovací plochu pro klienty dle platných předpisů.

Bedřich Čmiel, Školní ÚPSŘ/605/09/Ma-326.1/1.6.2009 389, 739 91 Jablunkov Podnět k zahájení správního řízení ve věci nového projednání konceptu z důvodu, že veřejné projednávání bylo zahájeno se zpožděním a namítající se proto nemohl celého jednání zúčastnit


P&S výroba, obchod a služby spol. s r. o., prodejna SAPRO, 739 61 Třinec

ÚPSŘ/638/09/Ma326.1

Připomínce se nevyhovělo.

Požaduje se zahrnout celou plochu pozemků parc. č. 2196/9, 2196/10, 2196/13 do plochy pro výrobu skladování za účelem zřízení fotovoltaické elektrárny.

Návrhem ÚP se zakazuje umisťovat fotovoltaické elektrárny na volné plochy terénu. Důvodem je nedostatek vhodných ploch pro výrobu a skladování a nutnost jejich zachování pro efektivní tvorbu pracovních příležitostí.


Doplněná a upravená dokumentace konceptu ÚP byla vystavena k veřejnému nahlédnutí od 10.08 do 09.09. 2009 včetně. Dne 14.09.2009 se uskutečnilo nové veřejné projednání konceptu ÚP.

139




poř.č

Připomínku podal

Připomínka:


10.13

Zbigniew Klus, ČSA 64, 739 91 Jablunkov

ÚPSŘ/657/09/Ma-326.1


Požaduje se začlenit plochu parc. č. 2850 do ploch pro bydlení v rodinných domech (individuální bydlení)

Pozemek se nachází v lokalitě, ve které orgán ochrany přírody a krajiny požaduje redukovat návrh zastavitelných ploch z důvodu zachování prostupnosti krajiny (bod. 6/ koordinovaného stanoviska KÚ MSK, č.j. MSK 129027/2009/Kuč z 05.10.2009).

Realitní kancelář STING, s.r.o.

ÚPSŘ/679/09 Ma-326.1


Požaduje se opakovaně, aby parc. č. 711 byla celá zařazena do plochy pro výrobu a skladování

Plocha je vymezena jako zastavitelná pro výrobu a skladování – drobná a řemeslná výroba (VD). Předpokládá se, že toto využití nevyvolá zvýšení dopravního zatížení přístupové komunikace vedoucí přes centrum Jablunkova.

ÚPSŘ/591/06/Ma-326.1


Požaduje se do ploch pro individuální bydlení začlenit celou parc. č. 848/10

Využitelná plocha parcely je od MK dále než 50 m, výrazně mimo navrhované zastavitelné území, není přímo dostupná z MK. Parcela je situována v úžlabí se zvýšeným rizikem záplav od přívalových dešťů

ÚPSŘ/592/09/Ma-326.1


10.15

1. máje 540, 739 61 Třinec, Jan Borek

10.16

Antonín a Eva Gongolovi Zahradní 877 739 91 Jablunkov

10.17

Pavel a Zuzana Šwierczek Jablunkov 1205 739 91 Jablunkov

10.18.01 Hnutí DUHA místní skupina Olomouc Dolní nám. 38 779 00 Olomouc

Požaduje se plochu pozemků parc. Zastavitelná plocha byla stanovena č. 1096/54 a 1096/55 stanovit pro s ohledem na max. zachování sousedící individuální bydlení plochy pro zemědělskou výrobu (Požadavek (70) písm. f) Politiky ÚR ČR 2008) do hloubky 50 m od místní komunikace. ÚPSŘ/728/09/Ma-326.1

Připomínce se vyhovělo

Připomínka č. 1

Migrační koridor pro velké savce byl vymezen jako plocha MK. Zásady pro změnu ve využití ploch MK jsou uvedeny textové části ÚP I.A.e), zejména v I.A.e1) posl. odrážka, v I.A e3), v I.A.f3) bod 7.

Migrační koridor, jehož osu tvoří nadregionální biokoridor K147, definovat jako samostatnou plochu se stanovením konkrétních podmínek využití. Do text. čl.I.A.b. doplnit podmínky ze ZÚR MS kraje, 2008 (s. 54, 58),

10.18.02

V kap. I.A.e1) v bodě 1 pod 5. odst. doplnit jako 6. odst. text ve znění: „- plochy migračních koridorů velkých savců MK, které zahrnují plochy určené migracím prostorově náročných druhů velkých savců včetně; na těchto plochách je žádoucí realizovat především rozličné prvky ÚSES, plochy pro plnění funkcí lesa nebo z části ponechat stávající, většinou zemědělské využití bez oplocení, zcela nepřípustná je zástavba nebo oplocování pozemků“


140




poř.č 10.18.03

Připomínku podal

Připomínka:


Za kap. e2) vložit jako kap. e3) „Migrační koridory pro velké savce a doplnit následující text: Pro zajištění migrace a pohybu prostorově náročných druhů velkých savců vč. zvláště chráněných druhů velkých šelem (vlk obecný, rys ostrovid, medvěd hnědý) byly vymezeny migrační koridory velkých šelem, spojující Slezské Beskydy a Moravskoslezské Beskydy (součástí CHKO Beskydy Tyto koridory jsou součástí biotopů výše uvedených zvláště chráněných druhů a pro jejich dlouhodobé přežití (kontakt v rámci celé karpatské populace), je zachování prostupnosti krajiny klíčové Tato opatření jsou součástí komplexního řešení migrace velkých savců, zahrnující také např. zprůchodnění železniční tratě nebo čtyřpruhové silnice. Základní charakteristika migračních koridorů je nezastavitelnost – funkční mohou být pouze za předpokladu, že jsou v celé své délce neporušeny nebo nejsou zúženy zástavbou. Součástí migračních koridorů mohou být lesní pozemky, prvky ÚSES, menší vodoteče, nebo zemědělské pozemky, pokud křížení migračních koridorů je přípustné pouze s liniovými stavbami šířky max. dvouproudé silnice. U širších silnic je třeba v místě křížení s migračními koridory realizovat zvláštní opatření, které splňují nároky na migrace velkých savců.

10.18.04

v kap. I.A.f1) doplnit „Plochu migračních koridorů velkých savců (MK)“ v kap. f3) doplnit regulativ pro migrační koridory velkých savců dle návrhu Hnutí DUHA na str. 2


141




poř.č

Připomínku podal

10.18.05

Připomínka:


ÚPSŘ/728/09/Ma-326.1


Připomínka č. 2

Migrační koridor je v návrhu ÚP vymezen po místní komunikaci na parc. č. 2466/1, 2466/3, 2466/4 a 2466/5 v k.ú. Jablunkov.

Průmyslové zóny Z84 a Z85 z ÚP vypustit nebo jejich hranici posunout na jižní hranici mezi parc. č. 2461/54, zároveň posunout severní hranici koridoru. Uvádí se že ochranné pásmo koridoru je 2 km od jeho osa (bez uvedení závazného předpisu) Požadavek se odůvodňuje poukazem na obecnou zásadu uvedenou v konceptu ÚP v čl. I.A.b., kde se uvádí, že výrazné posílení nabídky ploch pro podnikání není ve městě žádoucí a dále se zásadou vymezovat rozvojové plochy a plochy dopravní infrastruktury tak aby se minimalizovaly negativní vlivy na přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území. Dále se poukazuje na negativní vliv rozšiřování velkých zastavěných a zpevněných ploch na životní podmínky. Požadavek se odůvodňuje ust. § 50 odst. 2 zák. č. 114/1992 Sb. a čl. 6 Směrnice Rady (92/43/EHS), čl. 4 Rámcové smlouva o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat č. 47/2006 10.18.06

ÚPSŘ/728/09/Ma-326.1


Připomínka č. 3

Plocha není v návrhu ÚP vymezena.

Vypustit záměr Z69 – návrh plochy BV –bydlení individuální venkovské 10.18.07

ÚPSŘ/728/09/Ma-326.1


Připomínka č. 4


Plochu koridoru západně od estakády rozšířit severním směrem na úroveň jižní hranice parc. č. 2461/54 10.18.08

ÚPSŘ/728/09/Ma-326.1


Připomínka č. 5

V návrhu ÚP nejsou předmětné zastavitelné plochy vymezeny.

Zachovat kolem koridoru ochranné pásmo 20 m. Požadavek se dotýká ploch Z51, Z52, Z53, Z54, Z55 a Z61 10.19

Sikora Jan

ÚPSŘ/779/09


Sikorová Marie

Připomínka 10.19

Jablunkov 692– 739 91 Jablunkov

Stanovit parc. č. 3649 jako plochu pro bydlení v RD

Plocha se nalézá v řídce zastavěné oblasti na okraji místní části Jablunkov Radvanov. Další dostavba této lokality je pro její odlehlost nevhodná.


142




poř.č

Připomínku podal

Připomínka:


14.01

Madzia David

ÚPSŘ/296/2009


Neumannova 4

Stanovit plochu parc. č. 3754 jako plochu bydlení v RD

Plocha je dostupná z MK, je v místě stávající rozptýlené zástavby rodinných domů. Návrh ÚP akceptuje požadavek z důvodu nedostatku nabídky ploch pro zástavbu rodinnými domy na volném trhu. Přitom výstavba RD je rozhodující způsob zajištění bydlení ve městě. neboť rozvoj bydlení výstavbou nových bytových domů je s ohledem na možnosti města Jablunkov i zanedbatelnou nabídku investorů rozhodující. Město v současné době eviduje cca 400 o byt, přičemž uspokojit může cca 2 žádosti..

ÚPSŘ/462/2009

Připomínce se nevyhovělo

Požaduje se zanést do ÚPD přeložku silnice I/11 Jablunkov – obchvat, vč. navazujících staveb a souvisejících ochran. pásem (OP) nikoliv jako výhledovou VPS ale jako stávající stavbu vč. souvisejících OP

V návrhu ÚP je přeložka silnice I/11 vymezena jako veřejně prospěšná stavba (VD1) z důvodu záměru jejího dalšího rozšíření na čtyřpruhovou komunikaci.

Votýpka Jaroslav

ÚPSŘ/666/2009


Lučina 209

Stanovit plochu parc. č. 1783 jako plochu bydlení v RD

679 04 Adamov

14.02

Ředitelství silnic a dálnic ČR z pověření Ministerstvo dopravy Odbor přípravy staveb Brno Šumavská 33 612 54 Brno

14.03

739 39 Lučina 14.04

Juhasz Petr a Vlasta Bocanovice 91 739 91 Jablunkov

14.05

Gociek Marian

ÚPSŘ/1912/2009

Vendryně 384

Požaduje se zahrnout celou plochu Pozemek se nachází v lokalitě, ve které orgán parc. č. 2943/1 do ploch pro ochrany přírody a krajiny požaduje redukovat bydlení v RD návrh zastavitelných ploch z důvodu zachování prostupnosti krajiny (bod. 6/ koordinovaného stanoviska KÚ MSK, č.j. MSK 129027/2009/Kuč z 05.10.2009).

739 94 Vendryně

14.06

Plocha je dostupná z MK, je v místě stávající rozptýlené zástavby rodinných domů. Návrh ÚP akceptuje požadavek z důvodu nedostatku nabídky ploch pro zástavbu rodinnými domy na volném trhu. Přitom ÚPSŘ/1092/2009 výstavba RD je rozhodující způsob zajištění Požaduje se zahrnout celou plochu bydlení ve městě. neboť rozvoj bydlení parc. č. 1955/2 do ploch pro výstavbou nových bytových domů je bydlení v RD s ohledem na možnosti města Jablunkov i zanedbatelnou nabídku investorů rozhodující. Město v současné době eviduje cca 400 o byt, přičemž uspokojit může cca 2 žádosti.

Petice občanů pověř. čl.petič. výboru Ing. Petr Gemroth Bělá 1015


MEJA 700/2009/Si-335


nesouhlasí se s výstavbou bioelektrárny Jablunkov na pozemcích parc. č. 284/2, 704

Návrh ÚP stanoví v bodě 1 části I.A.f3) stanovující pro celé území města Jablunkov zákaz umisťování nových zdrojů znečištění ovzduší o výkonu nad 1 MW.

739 91 Jablunkov

Omezení zdrojů znečištění ovzduší je odůvodněno překračováním limitu max. denní koncentrace suspendovaných částic PM 10 na 9,1 % území a překračování cílového imisního limitu pro roční koncentrace benzenu a benzo(a)pyrenu na 11,1 % území (Věstník MŽP 6/2009, měření z r. 2007). Umisťováním dalších významných zdrojů znečistění by tuto situaci dále zhoršovalo.


143




poř.č

14.07

Připomínku podal

Pyszko Richard a Zdeňka Bělá 1011 739 91 Jablunkov

14.08

Občanské sdružení „Ochránci lesa a životního prostředí“ Miroslav Starý

Připomínka:


Zpochybňuje se předkládány koncept ÚP a požaduje se nové zadání a zpracování územního plánu tak, aby tento respektoval především zájmy občanů města a v souladu s ust. § 18, § 19 § 27 zák. č. 183/2006 Sb., kladl důraz na kvalitní podmínky života, soudržnost společenství obyvatel a který by měl uspokojovat potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích (zásady URÚ)


č.j. Rada/2321/2009

Připomínce se vyhovělo částečně.

Nesouhlasí se s tím, aby plocha „zahradnictví“ byla využita městem pro stavbu garáží, čerpací stanice, parkoviště pro autobusy a rozšíření průmyslové zóny.

Návrh ÚP vymezuje předmětnou plochu jako plochu pro drobnou výrobu (VD), ve které se připouští hromadné garáže. Nepřipouští se čerpací stanice pohonných hmot, autobusové nádraží a autobusová depo.

č.j. MEJAP0005603R


Nesouhlasí se s plánem využití pozemku parc. č. 3304/1 pro zónu výroby

Návrh ÚP vymezuje předmětnou plochu jako nezastavěné území – pozemky určené k plnění funkce lesa (NL).

Požadavky jsou všeobecné, neskýtají podklad pro konkrétní řešení ÚP. Projednaný návrh ÚP předmětná ustanovení stavebního zákona respektuje.

V uvedené ploše byl zjištěn výskyt chráněných druhů, pro který Krajský úřad MS kraje, odbor ŽPZ, rozhodnutím č.j. MSK 11523/2009 ze dne 6.4.2009, nepovolil výjimku firmě RESA -sanace a rekonstrukce spol. s r. o., IČ 25837958 podle § 56 odst. 1 a odst. 3 písm. h) zák. č. 114/1992 Sb., nutnou k provedení stavby „Odstavná a zpevněná plocha…“.

Jablunkov 988 739 91 Jablunkov

K požadavku RESA – sanace a rekonstrukce spol. s r.o. na vymezení předmětné plochy jako zastavitelné pro výrobu a skladování (VL) rovněž vydal dne 29.10.2010 nesouhlasné stanovisko č.j. MEJA 14773/2010 Městský úřad Jablunkov, jako orgán ochrany přírody a krajiny, z důvodu, že předmětná plocha je významným biotopem ohrožených druhů živočichů uvedených v příloze III. odst.. 3 k vyhlášce č. 395/1992 Sb., biotopem kriticky ohrožených druhů organismů a proto, že plochu obývají silně ohrožené druhy. Pro zachování stávajících podmínek života chráněných druhů se návrhem ÚP vymezuje předmětná plocha jako nezastavěná plocha – k plnění funkce lesa, což také odpovídá současnému stavu dle evidence katastru nemovitostí. 14.09

Hnutí DUHA

ÚPSŘ/2710/09/Ma-326.1


místní skupina Olomouc

Připomínka č.1 je svým obsahem obdobná připomínce č.1 v položce 10.18.01. Navíc se zdůrazňuje požadavek stanovit plochu migračního koridoru jako specifickou plochu s rozdílným způsobem využití, definovaným v připomínce č. 10.18

Odůvodnění stejné jako u připomínky č. 10.18.01

Dolní nám. 38 779 00 Olomouc


144




poř.č

Připomínku podal

14.10.01 Ing. Petr Gemroth Bělá 1015

Připomínka:


Připomínka č. 2 je svým obsahem takřka totožná s Připomínkou č. 2 v položce 10.18. Navíc se citací čl. 2 Republikové priority, kap 2.2 odst. (20) Politiky územního rozvoje ČR 2008, (rozvojové záměry, které mohou výrazně ovlivnit charakter krajiny, umisťovat do co nejméně konfliktních lokalit) odůvodňuje požadavek na rozšíření migračního koridoru a jeho ochranného pásma (2 km od osy koridoru)


Připomínky č. 3 a č. 4 jsou stejné jako u položky 10.18.


Připomínka č. 5 je obsahově totožná s připomínkou č. 5 v položce 10.18.05


Přehodnotit území bývalé provozovny BETA z plochy VL na plochu VD


Vypustit z regulačních podmínek pro plochy VD jako přípustné čerpací stanice Požadavek se odůvodňuje manipulací s nebezpečnými látkami v blízkosti vodního toku Lomná a v místě s vysokou hladinou spodní vody.


Doplnit prostorovou regulaci dle původního ÚP zóny V1 (výška zástavby max. 10 m)


739 91 Jablunkov

14.10.02

14.10.03


Odůvodnění stejné, jako u položky č. 10.18. Požadavek na ochranné pásmo koridoru o šíři 2 km na každou stranu osy koridoru s ohledem na stávající zástavbu i nutnost vytvořit podmínky pro hospodářský rozvoj a podmínky pro soudržnost obyvatel (rovnocenné pilíře udržitelného rozvoje území k pilíři ochrany a tvorby ŽP) nelze akceptovat. Koridor byl vymezen v šíři min. 100 m v souladu se závěry posouzení vlivů řešení ÚP Jablunkov dle zák. č. 100/2001 Sb. (AQUATEST a.s., Ostrava květen 2009) a dle požadavků navazujícího koordinovaného stanoviska č.j. MSK 129027/2009 z 5.10.2009. Co se týče požadavků na ÚP z Politiky ÚR ČR – pak tyto se aplikují v kontextu s konkrétními poměry v řešeném území. Území města Jablunkov je natolik zastavěno a využito, že nemá k dispozici výběr jiných vhodných ploch pro svůj hospodářský rozvoj. Daná návrhová plocha pro výrobu se jeví s ohledem na ostatní podmínky (obytná zástavba, říční nivy, záplavová území, VKP, EV lokality, pozice vůči dopravní infrastruktuře) jako jedině možná.

Odůvodnění je stejné jako u položky 10.18.03 a 10.18.04

Odůvodnění je tejné jako u položky 10.18.05

Město nemá dostatek ploch pro výrobu a jejich redukce převedením stávající plochy z funkčního využití VL na VD by tuto situaci dále zhoršila. Kromě toho by takové opatření bylo neodůvodněný zásah do práv vlastníků nemovitostí a pozemků v předmětném výrobním areálu.

Umístění čerpacích stanic PHM do funkčních ploch VD je v regulačních podmínkách výslovně stanoveno jako využití nepřípustné.

Po projednání v komisi rady města pro strategické plánování byla v návrhu ÚP doplněna prostorová regulace omezující výšku staveb pro výrobu na 12 m.

145




poř.č 14.10.04

Připomínku podal

Připomínka:


Doplnit nepřípustná využití u ploch VL, VD a VZ o energetické zdroje zvyšující emise do ovzduší, hlučnost, prašnost, dopravní zatížení a pracující ve třísměnném nebo nepřetržitém provozu

Připomínce se vyhovělo částečně. Návrh ÚP stanoví zákaz umisťovat do řešeného území zdroje znečištění o výkonu větším ne 1 MW. Důvodem je překračovaní limitů znečištění ovzduší. Limit max. denní koncentrace suspendovaných částic PM 10 je překračován na 9,1 % území a cílový imisní limit pro roční koncentrace benzenu a benzo(a)pyrenu je překračován na 11,1 % území (Věstník MŽP 6/2009, měření z r. 2007). Návrh ÚP stanoví v podmínkách pro využití plochy pro výrobu drobnou (VD) jako nepřípustné umisťovat čerpací stanice PHM. U ostatních ploch pro výrobu (VL a VZ) se čerpací stanioce připouští, pokud to souvisí s hlavním využitím. Důvodem je omezit nebezpečí pro okolní zástavu a nepřipustit navýšení dopravního zatížení v hustě zastavěných částech města. K další požadované regulaci využití území, tj. regulaci hluku, prašnosti a směnnosti, není územní plán zákonem určen. Rámec působnost územního plánu je stanoveno v § 43 stavebního zákona, obsah územního plánu je stanoven v příloze č. 7 k vyhl. č. 500/2006 Sb.

14.10.05

Doplnit nepřípustná využití u ploch Připomínce se nevyhovělo VL, VD a VS o využití biomasy jako Požadavek odporuje požadavku č.c) 7 možného energetického zdroje schváleného zadání ÚP, Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES, kde se např. v čl. (8) stanoví cíl zajistit v 21. století 20 % spotřeby energie z obnovitelných zdrojů a Akčnímu plánu pro obnovitelné zdroje v ČR (čl. 2.3 odst. 1).

14.10.06

Napojit stávající areál bývalého závodu BETA vlastní obslužnou komunikací na výpadovou komunikaci u hřbitova přes území dle změny P96

Připomínce se nevyhovělo. Nejedná se o opatření ve veřejném zájmu stanoveným zákonem. S ohledem na to se funkce soukromých pozemků ponechává v návrhu ÚP beze změny. Poznámka: Vybudování navrhované účelové komunikace pro průjezd cca 20 nákl. automobilů/den nemá ekonomické opodstatnění. Pořizovací cena komunikace by byla cca 76 mil.Kč (most = 70 mil. Kč, 300 m silnice za cca 20 mil. Kč/km = 6 mil. Kč + výkup pozemků = 300*6*150=0,27 mil. Kč, pro odhad ceny byly použity podklady ČVUT).

14.10.07

Přeřadit plochu pozemků par. č. 711, 2032/1, 2, 3, 2033/1, 2, 2034/1, 2, (plocha přestavby P67, viz. též položka č. 10.15) do území RZ (rekreace – zahrádkářské osady) současně s BI (bydlení individuální (v rodinných domech)


Připomínce se nevyhovělo. Plocha je vymezena jako plocha přestavby pro výrobu a skladování – drobná a řemeslná výroba (VD). Město nemá dostatek ploch pro budování pracovních příležitostí. Navrhované opatření by tuto situaci dále zhoršilo. Předpokládá se, že navržené využití nevyvolá zvýšení dopravního zatížení přístupové komunikace, vedoucí přes centrum Jablunkova, ani nezhorší podmínky pro využití sousedních ploch s odlišnou funkcí.

146




poř.č

Připomínku podal

14.10.08

14.10.09

Připomínka:


Přeřadit plochu areálu Vojtěchov tamtéž (do RZ a BI)


Přehodnotit území kolem řeky Lomňanky v lokalitě bývalého stanoviště pro odpady fy Nehlsen na výpadovou silnici z areálu.


Návrh ÚP akceptuje stávající stav. Jedná se o plochu zastavěnou, jejíž způsob využití nekoliduje s veřejným zájmem. Vlastník areálu výhledově nepředpokládá změnu ve využití areálu.

Návrh ÚP akceptuje stávající stav. Jedná se o plochu zastavěnou, jejíž způsob využití nekoliduje s veřejným zájmem. Požadovaná změna by byla neodůvodněným zásahem do soukromého vlastnictví. Stanovení podmínek pro konkrétní změnu ve využití plochy je předmětem územního rozhodování. Pozn.: Sběrný dvůr komunálního odpadu byl vymístěn do bývalého areálu spol. BETA.

14.10.10

U změny P60 (plocha pro komerční Připomínce se nevyhoví. zařízení plošně rozsáhlá) přeřadit Odůvodnění je stejné, jako u položky č. pozemky do území BI 10.09.01

14.10.11

Plochu P 68 (areál bývalých garáží LČR nad jatkama) – přeřadit do území BI (bydlení v bytových domech)

Připomínce se nevyhovělo. Návrh ÚP akceptuje stávající stav. Jedná se o plochu zastavěnou, jejíž způsob využití nekoliduje s veřejným zájmem. Požadovaná změna by byla neodůvodněným zásahem do soukromého vlastnictví. (V ploše je umístěna čerpací stanice PHM) Stanovení podmínek pro konkrétní změnu ve využití plochy je předmětem územního rozhodování.

Plochu P79 zařadit do ploch pro bydlení individuální – venkovské (BV)


Ing. Petr Gemroth

Č.j.ÚPSŘ/2694/09/Ma-326.1


Bělá 1015 739 91 Jablunkov

Obsah připomínky je totožný s připomínkou v položkách č. 14.10.01 až 14.10.13

Vypořádání připomínky a odůvodnění jsou stejná, jako u položek 14.10.01.

14.12.

Hana Turková

Č.J. MEJA/2693/2009


01

Tomáš Waleczko

Nesouhlasíme, aby plocha zahradnictví byla vyňata z ploch ZV a s údajně plánovanou stavbou čerpací stanice, garáží a odstavného parkoviště autobusů ČSA.

Návrh ÚP vymezuje plochu zahradnictví stejně jako koncept ÚP – tj. jako plochu pro.výrobu a skladování, drobná řemeslná výroba (VD). Důvod: Plocha je již tak částečně stanovena řešením schváleného ÚP sídelního útvaru Jablunkov stejně jako sousední areál provozovny Drevatyp.

14.10.13

14.11

Alej Míru 803 739 91 Jablunkov


Plocha P79 není konceptem stanovena (viz. tab. č. I.A.c2 Přestavbové plochy v text. části konceptu ÚP). Připomínka je zmatečná. Pokud by se jednalo o plochu Z79, pak tato plocha je vymezena návrhem ÚP jako zastavitelná Z73 pro využití smíšené obytné – rekreační (SRB) z důvodu možného budoucího využití pro areál koupaliště a termální vody jištěné vrtem na úbočí kóty Vitališov.

147




poř.č

Připomínku podal

Připomínka:


14.13

Renata Wozniaková

ÚPSŘ/2640/09/Ma-326.1


Plk.Velebno-vského 175

Požaduje se, aby v kapitole I.A.f2) Podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití byl za bod 2 doplněn nový bod 3 ve znění:“V území se nepřipouští zřizovat stavby pro výrobu, výrobní služby, skladování a obchod vyšší než 10 m od terénu po hřeben střechy.“.

Po projednání v komisi rady města pro strategické plánování byla v návrhu ÚP doplněna prostorová regulace omezující výšku staveb pro výrobu na 12 m.

S Konceptem ÚP se souhlasí. Požaduje se aby v textové části návrhu ÚP bylo upozorněno na omezení využití plochy P65, plynoucí z podmínek pro využití záplavového území


739 91 Jablunkov

Povodí Odry, s.p.

14.14

Varenská 49 701 26 Ostrava 1

14.15.01 Agentura ochrany Nesouhlasí se s dílčími záměry přírody a krajiny České v jihovýchodní části řešeného republiky území, které vedou k omezení migrační prostupnosti území Středisko Ostrava Jablunkovské brázdy v místech mimořádně významného Trocnovská 2 migračního koridoru, resp. 702 00 Ostrava – k negativnímu vlivu na EVL Přívoz Beskydy. Jedná se o záměry označené v dokumentaci Z55, 756, 757, Z59, Z60, Z61, Z62, Z63, Z69, Z84, Z85 Do návrhu ÚP doplnit podrobný popis jednotlivých prvků ÚSES.

14.15.02

Návrh ÚP vymezuje předmětnou plochu jako plochu veřejného prostranství s převahou zeleně (PZ). Připomínce se vyhovělo. Návrh ÚP omezil nové zastavitelné plochy dle požadavku ze stanoviska orgánu ochrany přírody a krajiny. Viz též vypořádání připomínek č. 10.18.06 až 10.18.08.

Připomínce se vyhovělo. Popis prvků a možné využití ploch ÚSES je v textové části a tabulkové části ÚP I.A.e2).

Pokyny pro zpracování návrhu ÚP byly schváleny Zastupitelstvem města Jablunkov: 1. část dne 30.11.2009 (viz. usnesení č. 27/373) a 2. část dne 15.12.2009 (viz. usnesení č. 28/394). Návrh ÚP byl podle ust. 50 odst. 2 stavebního zákona projednán s dotčenými orgány na společném jednání dne 30.04.2010. Upravený návrh ÚP byl spolu se stanovenými podklady posouzen Krajským úřadem, který na základě posouzení návrhu ÚP podle ust. § 51 odst. 2 stavebního zákona vyzval pořizovatele k odstranění nedostatků. Na základě následující úpravy Návrhu ÚP a opakovaného posouzení, krajský úřad dne 08.09.2010 podle ust. § 51 odst. 3 stavebního zákona potvrdil odstranění nedostatků svým sdělením č.j. MSK 141829/2010, sp. zn. ÚPS/14151/2010/Kan. Návrh ÚP byl podle ust. § 52 odst. 1 stavebního zákona vystaven k veřejnému nahlédnutí od 27.09.2010 do 28.10.2010 a veřejně projednán dne 01.11.2010. K návrhu byly podány tyto připomínky: Připomínky k návrhu ÚP Jablunkov a jejich vypořádání: poř.č

Připomínku podal

obsah připomínky, námitky

Vypořádání připomínky, odůvodnění pokynů:

01.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Středisko Ostrava

Ostrava, 25.5.2010 Požaduje se rozšířit migrační koridor pro velké savce v místě návrhu zastavitelné plochy pro výrobu a skladování až po místní komunikace nebo alespoň na úroveň studie spol. Evernia 2008.




148




poř.č

Připomínku podal


Vypořádání připomínky, odůvodnění pokynů:

02

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa Chráněné krajinné oblasti Beskydy, Nádražní 36, 756 61 Rožnov p. Radhoštěm,

č.j. 02498/BE/2010, ze dne 27.05.2010:


Správa železniční dopravní cesty, s.o., Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1

č.j. 18878/10-OKS z 12.4.2010


Respektovat průběh dráhy po provedené optimalizaci trati. Neumisťovat do 60 m OP dráhy objekty určené k bydlení.

Viz. návrh ÚP bod 5 textové části I.A.f3), kde se stanoví podmínky pro umisťování staveb pro bydlení a pobyt osob v OP dráhy a v OP pozemních komunikací.

RESA – sanace a rekonstrukce spol. s r.o.,

Jablunkov, 30.4.2010


03

04

Šalamounova 778/18, 703000 Ostrava Vítkovice

Návrh ÚP vymezuje v lokalitě městská Lomná koridor pro migraci velkých savců o šíři 100 m v souladu se závěry studie spol. Evernia, autorů Petr Anděl a Ivana Gorčicová, březen 2007, dále se závěry posouzení podle § 45i zák. č. 114/1992 Sb. (tzv. posouzení z hledisek Natura 2000), posouzení dle ustanovení zák. č. 100/2001 Sb. (tzv. SEA) a navazujícími požadavky orgánu ochrany pod estakádou další objekt (ČOV). přírody a krajiny (KÚ MS kraj, č.j. č.j. MSK 57857/2010, sp. zn: ŽPZ/15717/2010/Kuč Migrační koridor o šíři 100 m, je z ze dne 31.05.2010. zšíření koridoru na šířku hlediska jeho funkčnosti nedostatečný. Ve výstupu Agentury 500 m by podstatně zmenšilo vymezenou zastavitelnou plochu pro výrobu a skladování ochrany přírody a krajiny ČR a s ohledem na to, že se jedná o jedinou z úkolů zaměřených na vědu a vhodnou lokalitu, vyhovění požadavku výzkum je potřebná šířka koridoru by znamenalo výrazné narušení podmínek alespoň 500 m. udržitelného rozvoje území. Navíc se jedná o požadavek, který je s ohledem na stávající rozptýlenou zástavbu a hustotu osídlení, jakož i šířku prostupů (v desítkách metrů) pod železnici a pod estakádou jako nereálný a neodůvodněný. Vědecké a výzkumné závěry Agentury OPK ČR zjevně pomíjí fakt, že řešené území se nachází v několik staletí obydleném území střední Evropy, nikoliv na Aljašce nebo Kamčatce. Snahy ochranářů přírody naprosto ignorují zájmy obyvatel, z jejichž reakcí při veřejném projednávání ÚP je zřejmé, že obnovení volného pohybu medvědů případně vlků územím Jablunkovského průsmyku si nikdo z nich nepřeje. Podle aktuálních textových i mapových podkladů návrhu ÚP v lokalitě Městská Lomná jsou v migračním koridoru „pod estakádou“ stále navrženy průmyslové zóny a přímo u průchodu

Nesouhlasí se s vyřazením parc. č. Návrh ÚP vymezuje předmětnou plochu jako 3304/1 z průmyslové zóny. nezastavěné území – pozemky určené k plnění funkce lesa (NL). V uvedené ploše byl zjištěn výskyt chráněných druhů, pro který Krajský úřad MS kraje, odbor ŽPZ, rozhodnutím č.j. MSK 11523/2009 ze dne 6.4.2009, nepovolil výjimku firmě RESA -sanace a rekonstrukce spol. s r. o., IČ 25837958 podle § 56 odst. 1 a odst. 3 písm. h) zák. č. 114/1992 Sb., nutnou k provedení stavby „Odstavná a zpevněná plocha…“. K požadavku RESA – sanace a rekonstrukce spol. s r.o. na vymezení předmětné plochy jako zastavitelné pro výrobu a skladování (VL) rovněž vydal dne 29.10.2010 nesouhlasné stanovisko č.j. MEJA 14773/2010 Městský úřad Jablunkov, jako orgán ochrany přírody a krajiny, z důvodu, že předmětná plocha je významným biotopem ohrožených druhů živočichů uvedených v příloze III. odst.. 3


149




poř.č

Připomínku podal


Vypořádání připomínky, odůvodnění pokynů: k vyhlášce č. 395/1992 Sb., biotopem kriticky ohrožených druhů organismů a proto, že plochu obývají silně ohrožené druhy. Pro zachování stávajících podmínek života chráněných druhů se návrhem ÚP vymezuje předmětná plocha jako nezastavěná plocha – k plnění funkce lesa, což také odpovídá současnému stavu dle evidence katastru nemovitostí.

05

Jana Masnicová Bukovecmá 78

Stanovit plochu par. č. 532 jako zastavitelnou plochu pro bydlení v RD


Zachovat v ÚP plochu výroby a skladování na parc. č. 3288/11, 3288/13, 3288/2, 3304/2,3304/4


V Jablunkově – Městská Lomná vypustit z návrhu ÚP plochu Z80 pro výrobu a skladování nebo ji redukovat ve migračního koridoru velkých savců na úroveň místní komunikace


Vymezit plochu parc. č. 3490 jako zastavitelnou plochu pro bydlení v RD tak, jak tomu je v ÚP SÚ Jablunkov.


Jablunkov 06

LEXONA s.r.o., areál ETA Jablunkov

07

Hnutí DUAHA, Místní skupina Olomouc

08

Jan Krenželok, Návsí 63, 739 92 Návsí

09

Požadované řešení bylo již obsaženo v konceptu ÚP.

Jedná se skutečný stav, který se návrhem ÚP akceptuje.

Návrh ÚP zastavitelnou plochu pro výrobu a skladování (Z78) vymezuje po místní komunikaci na parcelách č. 2466/1, 2466/3, 2466/4 a 2466/5 v katastrálním území Jablunkov.

Plocha parc. č. 3490 se vymezí v souladu se skutečným stavem jako plocha zastavěná, pro bydlení individuální – venkovské (BV). Jedná se o oplocenou zahradu ku rodinného č.p 1159 v Jablunkově.

Sanatorium Jablunkov, Vymezit podél hranice mezi a.s. plochou Z77 a areálem Sanatoria pás zelně v šíři 20 m Alej Míru 442


739 91 Jablunkov

Nezbytný odstup výrobních objektů je předmětem územního řízení

Plochou Z77 (zastavitelná plocha pro výrobu a skladování) není dotčeno OP Sanatoria.

Územní plán Jablunkov vydalo podle ust. § 54 odst. 2 stavebního zákona Zastupitelstvo města Jablunkov formou Opatření obecné povahy dne 16.12.2010, nabytí účinnosti dne 01.02.2011. Na základě výsledků kontroly krajského úřadu ze dne 31.05.2011, krajský úřad dne 07.03.2012 rozhodnutím č.j. MSK 34598/2012 zrušil Opatření obecné povahy ÚP Jablunkov z důvodu, že nebyla dodržena zákonem stanovená lhůta pro seznámení dotčených orgánů s projednávanou dokumentací, nesprávné zpracované grafické řešení veřejné infrastruktury, nesprávné posouzení, zda se jedná o námitky nebo připomínky, chybějící rozhodnutí o námitkách a opomenutí uplatněné námitky a nezopakování veřejného projednání po podstatné úpravě návrhu. Pořizovatel proto přistoupil k novému projednání ÚP Jablunkov a to od společného jednání. Společné jednání o návrhu ÚP Jablunkov a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území bylo oznámeno dle § 50 odst. 2 stavebního zákona ve znění zákona platném do 31. 12. 2012, oznámením čj. MEJA 11253/2012 ze dne 18. 7. 2012. Dotčené orgány byly vyzvány, aby uplatnily svá stanoviska do 30 dnů ode dne konání společného jednání a sousední obce k uplatnění připomínek v téže lhůtě. Souhlasné stanovisko uplatnily tyto dotčené orgány: Ministerstvo průmyslu a obchodu; Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy IX; Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem


150




v Ostravě; Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Moravskoslezský kraj; Ministerstvo obrany – Vojenská ubytovací a stavební správa; Ministerstvo zdravotnictví a Krajský úřad Moravskoslezského kraje. Žádná ze sousedních obcí se k návrhu ÚP Jablunkov nevyjádřila. Ministerstvo dopravy uplatnilo k návrhu ÚP Jablunkov dopisem ze dne 11.09.2012 stanovisko, ve kterém nesouhlasí s rozsahem vymezení zastavitelných ploch Z26, Z27, Z75, Z76, Z77 a Z80 a upozorňuje na územní rezervu pro dostavbu a rozšíření silnice I/11. S vymezením výše uvedených zastavitelných ploch nesouhlasilo rovněž Ředitelství silnic a dálnic ČR ve svém dopise ze dne 21.08.2014. Dne 02.10.2012 bylo svoláno dohodovací řízení, kterého se zúčastnil projektant ÚP Jablunkov Ing. Petr Gajdušek, za Ředitelství silnic a dálnic ČR Ing. arch. Ludmila Kohutová a Ing. Blanka Ježková, za pořizovatele Ing. Marta Mruzková a místostarosta města Jablunkov Petr Gawlas. Na jednání bylo dohodnuto, že plochy Z26 a Z27 mohou být v ÚP Jablunkov ponechány jako smíšené obytné venkovské za předpokladu, že bude splněna podmínka stanovených hygienických limitů, dále byl vysloven nesouhlas s plochami Z75, Z76 a Z80 a souhlas s ponecháním plochy Z77. Zápis z dohodovacího řízení je doplněn o stanovisko Ministerstva dopravy, Ing. Petera Marce ze dne 05.10.2012, ve kterém vyjadřuje se závěry dohodovacího řízení souhlas. Dne 21.09.2012 vydal krajský úřad stanovisko z hlediska zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Ve stanovisku je vyjádřen souhlas za předpokladu provedení úprav, spočívajících v doplnění rozměrů nadregionálního biokoridoru NRBK K147, uvést do souladu označení biocentra a biokoridoru se Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje (dále jen „ZÚR MSK“) a upravit přípustné využití funkční plochy PX. Uvedené požadavky byly do návrhu řešení ÚP Jablunkov zapracovány. Krajský úřad ve svém stanovisku ze dne 31.10.2012 čj. MSK 134911/2012 konstatoval, že návrh ÚP Jablunkov není v souladu se ZÚR MSK a s Politikou územního rozvoje ČR 2008 (dále jen „PÚR ČR“), když vymezuje zastavitelné plochy do aktivních sesuvných území, aniž by tato skutečnost byla nějakým způsobem řešena. Krajský úřad ve svém stanovisku dále upozornil na nezdůvodněné množství nových zastavitelných ploch a upozornil pořizovatele, že před zahájením řízení o vydání bude nutné ÚP Jablunkov upravit a předložit krajskému úřadu k novému posouzení. ÚP Jablunkov byl upraven a krajský úřad návrh ÚP Jablunkov dopisem čj. MSK 147725/2012 ze dne 26.11.2012 konstatoval, že nedostatky z hlediska souladu se ZÚR MSK a PÚR ČR byly odstraněny. Veřejné jednání bylo svoláno na 16.01.2013, Dle veřejné vyhlášky bylo možné uplatnit připomínky a námitky nejpozději při veřejném projednání, K návrhu ÚP Jablunkov uplatnilo připomínku Hnutí Duha a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa chráněné krajinné oblasti Poodří, ale v rámci veřejného projednání jak Hnutí Duha, tak Agentura ochrany přírody a krajiny ČR své připomínky vzaly zpět (viz zápisy z jednání ze dne 23.01. a 24.01.2013). Souhlasná stanoviska bez připomínek zaslali: Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Moravskoslezský kraj dne 09.01.2013, Státní energetická inspekce dne 04.01.2013 a České dráhy dne 06.12.2013 a dále připomínky: Ředitelství silnic a dálnic ČR dne 10.01.2013, které byly doručeny po termínu tj. dne 18.01.2013. ÚP Jablunkov byl projednáván v době platnosti stavebního zákona, ve znění zákona č. 167/2012 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (dále jen „vyhláška ÚPD“). K 1. 1. 2013 nabyl účinnosti zákon č. 350/2012 Sb., kterým byl stavební zákon novelizován a nabyla účinnosti vyhláška č. 458/2012 Sb., kterou byla změněna vyhláška ÚPD. ÚP Jablunkov byl vydán formou Opatření obecné povahy dne 26.02.2013, tedy v době platnosti stavebního zákona ve znění zákona č. 350/2012 Sb., a vyhlášky ÚPD, ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb. Dne 20.05.2014 provedl krajský úřad další kontrolu. Následně dne 08.10.2014 vydal rozhodnutí č.j. MSK 113553/2014, kterým zrušil Opatření obecné povahy ÚP Jablunkov vydaným Zastupitelstvem města Jablunkov ze dne 26.02.2013. ÚP Jablunkov byl vydán formou Opatření obecné povahy dne 26.02.2013, tedy v době platnosti stavebního zákona, ve znění zákona č. 350/2012 Sb., a vyhlášky ÚPD ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb. Krajský úřad zjistil, že v části odůvodnění chybí výsledek přezkoumání souladu návrhu ÚP Jablunkov s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území, stanovisko krajského úřadu a sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé


151




požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly dle § 53 odst. 5 písm. d) a vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch dle § 53 odst. 5 písm. f) stavebního zákona a nakonec i nedostatečné vyhodnocení uplatněných připomínek. Z výše uvedených důvodu pořizovatel přistoupil k novému projednání ÚP Jablunkov, a to od veřejného projednání návrhu ÚP Jablunkov. Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotil výsledky projednání návrhu územního plánu k opakovanému veřejnému projednání, konanému dne 11.12.2014 a konstatuje, že k opakovanému veřejnému projednání byla podána tato stanoviska: Státní veterinární správa, Ministerstvo obrany ČR (Agentura hospodaření s nemovitým majetkem Brno), Krajská hygienická stanice – souhlasí bez připomínek Krajský úřad, odbor životního prostředí a zemědělství – koordinované stanovisko: zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči – veřejné zájmy nejsou dotčeny zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích – veřejné zájmy nejsou dotčeny zákon č. 289/1995 Sb., lesní zákon - veřejné zájmy nejsou dotčený zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon – dotčený orgán souhlasí s návrhem zákon č. 185/2001 sb., o odpadech – veřejné zájmy nejsou dotčeny zákon č. 114/1992 sb. o ochraně přírody a krajiny – dotčený orgán souhlasí s tím, že požaduje upravit: - regionální biocentrum R7 je vymezeno převážně v lesním porostu, je tedy funkční. SV část biocentra ve výkrese je vyznačena jako nefunkční. Vyznačit skutečnou plochu lesních porostů ve výkrese zeleně jako plochu s rozdílným způsobem využití PX – bylo prověřeno, tato část biocentra, která je sice na lesní půdě, má však nevhodnou druhovou skladbu, je tedy v současné době nefunkční, - v textu Odůvodnění v tabulce ÚSES sjednotit charakteristiku vymezených prvků (funkční a nefunkční) v tabulce a výkrese – bylo splněno v grafické části může být část prvku označena jako funkční a část nefunkční, pak je celý prvek v tabulce označen jako nefunkční (např. lesní porost nebo jeho část je z důvodu nevhodné druhové skladby nefunkční), vysvětlení je doplněno v textu vysvětlivek umístěných za tabulkami prvků ÚSES. zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF – dotčený orgán souhlasí s návrhem zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší – dotčený orgán souhlasí s návrhem zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií – veřejné zájmy nejsou dotčeny. Ředitelství silnic a dálnic ČR – požaduje zakreslit koridor pro výhledové rozšíření silnice I/ll. „Upozorňujeme, že v ZÚR MSK je pro tento záměr vymezen koridor šíře 600 m. V současně projednávaném návrhu územního plánu Mosty u Jablunkova, jehož předmětem je vymezení koridoru pro rozšíření předmětné silnice I/11, jsme se s projektantem, na základě jim zpracované studie, dohodli na vymezení koridoru pro rozšíření silnice I/11 na šíři 2x60 m, celkem 120m. Z důvodu návaznosti těchto dvou sousedních obcí a jejich územních plánů požadujeme koridor stejné šíře (120 m včetně všech souvisejících staveb) zakreslit rovněž do návrhu ÚP Jablunkov. Současné vymezení velice malých ploch pro rozšíření silnice I/11 je vzhledem k neexistující podrobné dokumentaci pro rozšíření silnice I/11 nedostatečné. Tento koridor je možné zúžit pouze u návrhové plochy Z77 a to na základě dohodovacího řízení konaného dne 2. října 2012 na Městském úřadě v Jablunkově“. Ředitelství silnic a dálnic ČR uplatnilo stanovisko k opakovanému veřejnému projednání, které se konalo dne 16.01.2013. Stanovisko bylo doručeno po termínu tj. dne 18.01.2013. Dle § 52, odst. 3 zákona 183/2006 Sb. dotčený orgán uplatní stanoviska k částem řešení, které byly od společného jednání (§50) změněny. Z tohoto důvodu bylo Ředitelství silnic a dálnic, potažmo Ministerstvo dopravy vyzváno k přehodnocení stanoviska. Dne 08.12.2014 zaslalo Ministerstvo dopravy (č.j. 830/2014-910-UPR/2-Ma) stanovisko, ve kterém souhlasí s předloženým návrhem ÚP Jablunkov s podmínkou dodržení dohodnutého vymezení koridoru ze dne 02.10.2012 pro rozšíření silnice I/11 při nejbližší změně územního plánu. Stanovisko Ministerstva dopravy, jako dotčeného orgánu ve věcech dopravy, je dle jejich vyjádření současně vypořádáním připomínky ŘSD ČR. Ostatní dotčené orgány, sousední obce ani krajský úřad nepodaly k opakovanému veřejnému projednání Návrhu ÚP Jablunkov žádné stanoviska, připomínky ani námitky. Z tohoto důvodu pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem nezpracovával návrh vyhodnocení připomínek.


152

ÚZEMNÍ PLÁN J A B L U N K O V

Recommend Documents