Územní plán Chlumec nad Cidlinou. textová část

Územní plán Chlumec nad Cidlinou odůvodnění územního plánu

textová část

OBSAH strana a) Postup při pořízení územního plánu b) Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů c) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování d) Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů e) Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů – soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů f) Vyhodnocení splnění zadání a pokynů pro zpracování návrhu g) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení h) Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a informace, jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí i) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkce lesa j)

Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch

k) Rozhodnutí o námitkách a vypořádání připomínek

Přílohy : č.1 Přehled záborů zemědělského půdního fondu č.2 Údaje o pozemcích určených k plnění funkce lesa č.3 Soupis archeologických lokalit v Chlumci nad Cidlinou č.4 Přehled hlavních zákonů a vyhlášek vztahujících se v době zpracování k návrhu územního plánu

1 2 4 5 5 7 33 34 42 43

43

a) Postup při pořízení územního plánu Zastupitelstvo Města Chlumec nad Cidlinou na svém zasedání dne 18. února 2009 pod bodem 11/24/09 rozhodlo v souladu s § 44 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen: stavební zákon) o pořízení nového územního plánu pro své administrativní území a určilo zastupitele pana Ing. arch. Jiřího Bučinu pro spolupráci s pořizovatelem. Rada Města Chlumec nad Cidlinou na svém zasedání dne 23. února 2009 pod bodem 21/58/09 schválila v souladu s ustanovením § 6 odst.1 písm.c) a § 6 odst.6 písm.b) stavebního zákona žádost o pořízení Územního plánu Chlumec nad Cidlinou Magistrátu města Hradec Králové, odboru hlavního architekta – příslušnému úřadu územního plánování. Dopisem ze dne 3. března 2009 požádalo Město Chlumec nad Cidlinou Magistrát města Hradec Králové, odbor hlavního architekta (dále: pořizovatel) o pořízení územního plánu. Návrh zadání územního plánu zpracoval v souladu s ustanovením § 47 odst.1 stavebního zákona pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem na základě Územně analytických podkladů ORP Hradec Králové a vlastních doplňujících průzkumů. Dle § 47 odst. 2 stavebního zákona bylo dne 11. května 2009 zahájeno projednávání návrhu zadání územního plánu a rozesláno jednotlivě dotčeným orgánům, krajskému úřadu, sousedním obcím a Městu Chlumec nad Cidlinou. Veřejnost byla seznámena s projednáváním návrhu zadání územního plánu oznámením vyvěšeným na úředních deskách Magistrátu města Hradec Králové a Města Chlumec nad Cidlinou od 14. května 2009 do 19. června 2009. Po vyhodnocení požadavků a stanovisek bylo Zadání územního plánu Chlumec nad Cidlinou usnesením Zastupitelstva Města Chlumec nad Cidlinou č.4/27/09 ze dne 24. června 2009 schváleno v souladu s ustanovením § 47 odst.5 stavebního zákona. V průběhu projednávání návrhu zadání Územního plánu Chlumec nad Cidlinou byl vydán závěr zjišťovacího řízení, který obsahoval požadavek na zpracování posouzení návrhu Územního plánu Chlumec nad Cidlinou z hlediska vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o posuzování vlivů). Na základě schváleného zadání zpracoval projektant firma URBAPLAN spol. s r.o. Hradec Králové, Ing. arch. Bedřich Falta, autorizovaný architekt ČKA, návrh územního plánu, který byl odevzdán 26. dubna 2010. Součástí bylo Posouzení návrhu Územního plánu Chlumec nad Cidlinou z hlediska vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001Sb., v platném znění (SEA), zpracované firmou EMPLA AG spol.s.r.o. Hradec Králové, Ing. Stanislavem Emingerem, Csc., osobou s autorizací pro posuzování vlivů na životní prostředí. Projednání návrhu oznámil pořizovatel v souladu s ustanovením § 50 odst.2 stavebního zákona dopisem ze dne 26.dubna 2010 dotčeným orgánům, Městu Chlumec nad Cidlinou, sousedním obcím a krajskému úřadu. Společné jednání podle § 50 stavebního zákona se konalo dne 28.května 2010 na Magistrátu města Hradec Králové. Ve lhůtě stanovené zákonem byla dotčenými orgány z hlediska ZPF a vyhodnoceni SEA uplatněna nesouhlasná stanoviska k předloženému návrhu. Vzhledem k podstatným úpravám v řešení bylo projednání opakováno. Opakované projednání návrhu oznámil pořizovatel v souladu s ustanovením § 50 odst.2 stavebního zákona dopisem ze dne 1.října 2010 dotčeným orgánům, Městu Chlumec nad Cidlinou, sousedním obcím a krajskému úřadu. Společné jednání podle § 50 stavebního zákona se konalo dne 2.listopadu 2010 na Magistrátu města Hradec Králové.

1

Pořizovatel zpracoval Zprávu o projednávání návrhu Územního plánu Chlumec nad Cidlinou dle § 12 vyhlášky č.500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a dopisem ze dne 7.ledna 2011 požádal v souladu s ustanovením § 51 stavebního zákona Krajský úřad královéhradeckého kraje o sdělení stanoviska k návrhu Územního plánu Chlumec nad Cidlinou. Krajský úřad Královéhradeckého kraje sdělil své stanovisko 24.ledna 2011. Na základě vyhodnocení stanovisek dotčených orgánů a stanoviska krajského úřadu k návrhu územního plánu projektant upravil návrh Územního plánu Chlumec nad Cidlinou před zahájením řízení o vydání územního plánu. V souladu s ustanovením § 52 stavebního zákona bylo zahájeno řízení o vydání územního plánu. O upraveném a posouzeném návrhu Územního plánu Chlumec nad Cidlinou se konalo dne 11.května 2011 v zasedací místnosti Města Chlumec nad Cidlinou veřejné projednání, které bylo oznámeno dotčeným orgánům, sousedním obcím a městu Chlumec nad Cidlinou dopisem ze dne 14.března 2011 a veřejnosti veřejnou vyhláškou vyvěšenou od 21.března 2011 do 11.(resp.12.) května 2011 na úředních deskách Města Chlumec nad Cidlinou a Magistrátu města Hradec Králové. V průběhu veřejného projednání byly uplatněny námitky a připomínky. Dotčené orgány uplatnily své stanovisko k námitkám a připomínkám. V souladu s ustanovením § 53 odst. 1) stavebního zákona a § 172 odst. 4 a 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů zpracoval pořizovatel spolu s určeným zastupitelem a předložil dne 29.června 2011 zastupitelstvu města Chlumec nad Cidlinou „Návrh rozhodnutí o námitkách a vypořádání připomínek uplatněných k návrhu Územního plánu Chlumec nad Cidlinou“. Zastupitelstvo města Chlumec nad Cidlinou dne 29.června 2011 usnesením č.3/16/11 rozhodlo o námitkách a schválilo vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu Územního plánu Chlumec nad Cidlinou tak, jak bylo předloženo v „Návrhu rozhodnutí o námitkách a vypořádání připomínek uplatněných k návrhu Územního plánu Chlumec nad Cidlinou“. Toto usnesení bylo zveřejněno na úřední desce a webových stránkách města Chlumec nad Cidlinou od 4.července 2011 do 31.července 2011. Rozhodnutí o námitkách a vypořádání připomínek uplatněných k návrhu Územního plánu Chlumec nad Cidlinou je zároveň součástí Textové části odůvodnění Územního plánu Chlumec nad Cidlinou. V souladu s ustanovením § 53 odst.1 zajistil pořizovatel úpravu návrhu územního plánu na základě stanovisek dotčených orgánů a rozhodnutí o námitkách a vyhodnocení připomínek. S ohledem na skutečnost, že nedošlo na základě veřejného projednání k podstatným úpravám návrhu územního plánu, pořizovatel mohl připravit návrh na vydání územního plánu.

b) Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů Územní plán Chlumec nad Cidlinou je v souladu s Politikou územního rozvoje ČR (dále jen PÚR ČR), schválenou usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20.7.2009 a všeobecnými požadavky vyplývajícími pro řešené území z tohoto dokumentu. Posiluje význam města v rozvojové oblasti OB4 a ve vazbě na rozvojovou osu OS4, která je založena na očekávaném vlivu dálnice D11 na úseku Praha – Hradec Králové.

2

Politikou územního rozvoje vymezené koridory a plochy dopravní infrastruktury (D11) jsou na řešeném území již realizovány. Územní plán Chlumec nad Cidlinou respektuje úkoly pro územní plánování, stanovené v PUR ČR: - Ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovává ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. - Při stanovování způsobu využití území upřednostňuje komplexní řešení před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků. - Hospodárně využívá a doplňuje zastavěné území, zajišťuje ochranu nezastavěného území, zachovává veřejnou zeleň, omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území. - Vytváří podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. agroturistika, cykloturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporuje propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami ve vazbě na historickou jedinečnost místa (kulturní památka zámek Karlova Koruna) - Podle místních podmínek jsou vytvářeny předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. - Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod navrhuje tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti. Zásady územního rozvoje (dále jen ZÚR) Královéhradeckého kraje dosud nebyly vydány. Pro území Královéhradeckého kraje byl usnesením zastupitelstva Královéhradeckého kraje dne 24.10.2006 schválen návrh zadání ÚP VÚC. Tento návrh zadání se v souladu se stavebním zákonem považuje za schválené zadání ZUR Královéhradeckého kraje – v současné době probíhá řízení o ZÚR Královéhradeckého kraje resp. připravuje se vydání ZÚR. Dle projednávané územně plánovací dokumentace (ZÚR Královéhradeckého kraje) se v řešeném území nacházejí prvky regionálního a neregionálního ÚSES – tyto byly návrhem územního plánu respektovány. Na základě toho lze konstatovat, že návrh Územního plánu Chlumec nad Cidlinou je v souladu s politikou územního rozvoje i s rozpracovanou územně plánovací dokumentací „Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje“. Postavení obce v systému osídlení Chlumec nad Cidlinou patří dle kategorizace sídel do velikostní skupiny obcí s 5 000 9 999 obyvateli (5 356 obyvatel k 31.12.2010). Město leží na okraji úrodného Polabí na soutoku řek Cidliny a Bystřice, je centrem zemědělské oblasti s vysokou bonitou zemědělské půdy, obklopeno rybníky, lesy a zahradami. Řešené území má rovněž výhodnou polohu při celostátně významných komunikacích a železničních tratích. Chlumec nad Cidlinou je místním spádovým střediskem, vykonává funkci obce s pověřeným obecním úřadem a kromě tradičních vazeb na okolní sídla se projevují sílící aglomerační vazby na krajské město Hradec Králové.

3

Širší dopravní vztahy, širší vztahy technické infrastruktury Chlumec nad Cidlinou je důležitou křižovatkou silniční a železniční dopravy. Leží při celostátně významných dopravních tazích – dálnici D11, silnici I/11 a železniční trati 020. Město má vybudovanou ucelenou vodárenskou soustavu pro zásobování vlastního města i okolních obcí. Z vodojemů Na Františku vedou zásobovací řady pro skupinu obcí ve směru Kratonohy a zásobovací řad pro Převýšov a Lovčice. V rámci výstavby rozsáhlého vodárenského systému VSVČ (Vodárenská soustava Východní Čechy) bylo také provedeno propojení ve směru od Nového Bydžova přes obec Zachrašťany a Nepolisy. V současné době není třeba toto posílení využívat. Ve městě je provozována stoková síť jednotné kanalizace s centrální čistírnou odpadních vod. S ohledem na zastaralou technologii čištění a vzhledem k očekávanému napojení dalších obcí (Olešnice, Lučice) byla provedena intenzifikace čistírny v roce 2006. Řešené území patří do povodí Labe. Rozsáhlé záplavové území se nachází východně od města mezi Cidlinou a tělesem železniční trati, pod Kladrubami, mezi Olešnicí a Lučicemi a také kolem Pamětníku. Chlumec nad Cidlinou je zásobován elektrickou energií z TR 110/35 kV – Nový Bydžov. V případě krizové provozní situace lze zásobování řešeného území zajistit omezeným výkonem z propojeného systému VN. Zemní plyn je přiveden do města VTL plynovodní přípojkou DN 150-4,0 od lokality Oktaviánov, kde odbočuje z VTL plynovodu DN 500-4,0. Řešeným územím prochází dálkový telekomunikační kabel Praha – Hradec Králové. Mimo něj je provozována řada přístupových radioreléových spojů, které zajišťují přenos signálů prostřednictvím celostátní sítě mikrovlnných radioreléových a družicových spojů. Širší vztahy z hlediska ÚSES Po severozápadním okraji řešeného území procházejí navazující nadregionální biokoridory K 69MH a K 71MH s vloženými regionálními biocentry H010 Lišické, 978 U tří závor a H015 Olešnické, z nichž RBC 978 je zároveň součástí evropsky významné lokality Olešnice CZ 0523283.

c) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování Návrh územního plánu je v souladu s cíli a úkoly územního plánování, protože svojí koncepcí vytváří předpoklady pro udržitelný rozvoj území, ochranu a rozvoj přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví.

4

Navrhované funkční využití území vytváří podmínky pro vyvážené řešení požadavků hospodářského rozvoje i ochrany přírody. Kromě rozvojových ploch výstavby se pozornost obrací i k hospodárnému využívání zastavěného území a ochraně nezastavěných ploch, stanovuje pořadí provádění změn v území.

d) Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů Veškeré kroky v pořizování a projednávání Územního plánu Chlumec nad Cidlinou probíhaly v souladu se zákonem č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti – viz.. kapitola a) Postup při pořízení územního plánu. Zároveň obsah zadání i obsah územního plánu jsou v souladu s požadavky těchto právních předpisů. Na základě těchto skutečností lze konstatovat, že Územní plán Chlumec nad Cidlinou je zpracován v souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů.

e) Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů – soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů V procesu pořizování územně plánovací dokumentace chrání veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů dotčené orgány. Pro postupy podle stavebního zákona, které nejsou správním řízením, vydávají dotčené orgány stanoviska, která jsou závazným podkladem pro opatření obecné povahy vydávaná podle stavebního zákona, s tím, že dle ustanovení § 2 odst. 2 správního řádu dotčený orgán uplatňuje svou pravomoc pouze k těm účelům, k nimž mu byla zákonem nebo na základě zákona svěřena, a v rozsahu, v jakém mu byla svěřena. V souladu s ustanovením § 50 odst.2 stavebního zákona bylo projednání návrhu územního plánu oznámeno jednotlivě všem dotčeným orgánům, jichž se řešení územního plánu týká. Bylo obesláno 17 dotčených orgánů, v zákonné lhůtě zaslalo své stanovisko 11 dotčených orgánů a krajský úřad zaslal koordinované stanovisko. Ve stanoviskách dotčených orgánů byly uplatněny následující připomínky: MD ČR, Praha (v zastoupení Centrum dopravního výzkumu Praha): -

Požadavek u lokalit Z7, Z8, Z39, R1, R2, R3, R7 a Z66a respektovat ochranná pásma pozemních komunikací – Řešení: tento požadavek je obecně respektován – ochranná pásma jsou zmíněna v textové části odůvodnění a zakreslena v koordinačním výkresu.

-

Požadavek v plochách územních rezerv R1 a R2 stanovit podmínku pro případné převedení těchto ploch do návrhu až po převedení silnice I/11 do sítě silnic II.třídy –

5

Řešení: tato podmínka není v kompetenci tohoto dotčeného orgánu, vzhledem k tomu, že územní rezervy jsou vymezeny i mimo ochranné pásmo silnice I.třídy a mohou být napojeny ze silnic nižších tříd -

Dopravní napojení zastavitelných ploch je třeba řešit prostřednictvím sítě silnic nižších tříd, resp. místních komunikací nikoli přímým napojením na silnici I/11 nebo dálnici D11 – Řešení: - tento požadavek je již zapracován v Textové části ÚP, kapitole 4.1 Dopravní infrastruktura pod písmenem i).

Krajský úřad královéhradeckého kraje, odbor ŽP a zem. – z hlediska ochrany ZPF: -

Požadavek u lokalit Z7 a Z8 stanovit etapizaci – v první etapě bude zcela zastavěna lokalita Z8 a poté lokalita Z7 – Řešení: etapizace byla stanovena

-

Požadavek u lokalit Z44, Z45 a Z49 stanovit etapizaci – v první etapě bude zcela zastavěna lokalita Z49, následně Z44 a poté lokalita Z45 – Řešení: etapizace byla stanovena

-

Prozatímní nesouhlas s lokalitami Z52 a Z53 (plochy lesní) – požaduje zásadní prostorovou redukci – doporučuje lokalitu Z52 zcela vyloučit a lokalitu Z53 realizovat např. v etapách, dále požaduje předložit řádné zdůvodnění předpokládaného záboru a prokázání nezbytnosti odnětí půdy pro nezemědělské účely – Řešení vychází i ze stanoviska dotčeného ho orgánu k vyhodnocení SEA: lokalita Z52 bude vyloučena, v lokalitě Z 53 jsou stanoveny podmínky v minimalizování monokulturního vysazování a druhového složení nově vysazovaných porostů. Odůvodnění předpokládaného záboru a prokázání nezbytnosti odnětí půdy pro nezemědělské účely bylo doplněno a následně dotčený orgán požádán o doplňující souhlas

-

Nesouhlas s lokalitami Z10 a Z51 – Řešení: obě lokality byly vypuštěny, plocha pro lokalitu Z10 je ponechána jako „plochy zemědělské NZ a lokalita Z51 je vymezena v návaznosti na sousední pozemky jako „plochy smíšených nezastavěných ploch s funkcí přírodní – NSpz

Magistrát města Hradec Králové, odbor životního prostředí: -

Upozornil na povinnost podrobení změny využití území z tělesa bývalé skládky TKO na motokrosovou trať přezkoumáním podle předpisů o posuzování vlivů na životní prostředí – Řešení: po společném jednání bylo vyhodnocení SEA doplněno viz. odstavec „Sdělení jak byly zohledněny výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území“

Územního plánu Chlumec nad Cidlinou byl upraven na základě vyhodnocení stanovisek dotčených orgánů a je v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů.

6

f) Vyhodnocení splnění zadání a pokynů pro zpracování návrhu Požadavky zadání schválené usnesením zastupitelstva města dne 24.6.2009 byly splněny takto: A. Požadavky vyplývající z PÚR ČR, ÚPD vydané krajem a dalších širších územních vztahů Návrh územního plánu splňuje požadavky vyplývající z PÚR ČR. Zohledňuje polohu řešeného území v rozvojové oblasti OB4 a ve vazbě na rozvojovou osu OS4 tím, že navrhuje značný rozvoj všech funkčních složek, zvláště bydlení, výroby, dopravy i sportu a rekreace. Rozvoj je přitom vyvážený, nepoškozující přírodní rámec osídlení. Krajinná zeleň je posilována navrhovaným zalesněním a založením chybějících prvků ÚSES. Navrženo je rovněž intenzivnější využívání zastavěného území jeho dostavbou a přestavbou. Nezastavěné území nutno chránit před znehodnocením rozptýlenou výstavbou ve volné krajině. Vytvářejí se rovněž příznivé podmínky pro rozvoj cykloturistiky a agroturistiky zlepšením prostupnosti krajiny. Navržena je také ochrana území před velkými vodami a jsou respektována rozsáhlá záplavová území. V prvcích ÚSES jsou vymezeny přírodní plochy a vyznačena ochranná zóna nadregionálních biokoridorů K 69MH a K 71MH. Nový územní plán vychází z platného ÚPO Chlumec nad Cidlinou z roku 1998, vyhlášky o schválení z roku 1999 a změn ÚPO č. 1, 2, 3, 5, 6, které byly schváleny v letech 2000–2006.

B. Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů 1. Limity využití území jsou plně respektovány a uvedeny v textové i grafické části územního plánu a odůvodnění. 2. Využití bývalého vojenského areálu pro průmyslovou zónu nijak neovlivňuje kvalitu životního prostředí ve městě i sousedních obcích. Plochy budou ještě zhodnoceny po dokončení přeložky silnice II/327, která propojí dálnici D11 s obcemi na Novobydžovsku. 3. Rozbor udržitelného rozvoje území je respektován vytvořením územních podmínek pro využití silných stránek a příležitostí (dopravní napojení D11, železniční trať 020 Praha – Hradec Králové, zájem o výstavbu rodinných domů, rozvoj pracovních příležitostí) i vytvořením územních podmínek pro řešení slabých stránek a hrozeb (dopravní napojení průmyslové zóny, tranzitní doprava na Nový Bydžov, špatný stav silnic III. třídy a místních komunikací, narušení venkovského charakteru zástavby v místních částech Lučice a Pamětník, ohrožení zastavěného území záplavami).

7

C. Požadavky na rozvoj území města 1. V územním plánu jsou především vymezeny plochy pro bydlení, zvláště rodinných domů – městských a příměstských. Rodinné domy – venkovské doplňují bydlení v Lučicích a Pamětníku. Pro bytové domy jsou navrženy plochy v ulicích Palackého a U Starého hradu. Pro občanské vybavení převážně komerčního charakteru nadmístního významu jsou navrhovány samostatné plochy v západní části města. Občanská vybavenost místního významu může být součástí navrhovaných ploch bydlení, vybavenost místního i nadmístního významu je součástí smíšených ploch obytných – městských a smíšených ploch obytných – v centrech měst. Stávající sportovní plochy jsou doplněny v severní části řešeného území specifickým sportovním zařízením – motokrosovým areálem. Pro rozvoj výroby a skladování – lehký průmysl jsou vymezeny plochy v severní části řešeného území včetně bývalého vojenského areálu a v Kladrubech. Individuální rekreace je doplňována v lokalitě Krašov, specifická v zahradách na západní straně města (agroturistika, jezdectví), nová veřejná prostranství budou součástí navrhovaných lokalit, především ploch bydlení. Průjezdná doprava městem z dálnice ve směru na Nový Bydžov bude eliminována navrženou trasou silnice II/327 mimo zastavěnou část města. 2. Zastavěné území bylo vymezeno podle stavu k 31.10.2009. 3. Pozemky s platným územním rozhodnutím jsou respektovány.

D. Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území Řešené území je členěno na plochy s rozdílným způsobem využití dle vyhlášky č. 501/2006 Sb. a metodiky MMR ČR z roku 2007. S ohledem na specifické podmínky a charakter území jsou ve smyslu § 3, odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů podrobněji členěny plochy rekreace, plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení a plochy lesní (viz kapitola 6.1. textové části ÚP). V řešeném území jsou navrhovány specifické plochy, které vyplývají z místních podmínek: -

Plochy rekreace se specifickým využitím (RIX) Plochy sloužící pro individuální rekreaci v zahradách se zahrádkovou chatou a pro sport bez negativních vlivů na sousední pozemky Plochy rekreace se specifickým využitím – ekofarma (RX) Plochy pro specifické formy rekreace a sportu, zaměřené na chovatelství a agroturistiku Plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení specifická (OSX) Plochy sloužící k provozování motokrosu. Plochy občanského vybavení se specifickým využitím – zámek Karlova Koruna (OX) Plochy sloužící zámeckému areálu a jeho provozu. Plochy lesní – lesopark (NLX) Rekreační les jako zázemí k areálu pro agroturistiku.

8

Urbanistická koncepce 1.

2. 3. 4. 5. 6. 7.

Urbanistická koncepce respektuje všechny přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území včetně dálkových pohledů a průhledů na dominanty města – zvláště zámek Karlova Koruna. Vychází z dosavadního stavebního vývoje, platného územního plánu města z roku 1998 a jeho schválených změn č. 1, 2, 3, 5, 6, které byly provedeny v letech 20002006. Zastavitelné plochy navazují bezprostředně na zastavěné území, takže jsou vytvořeny podmínky pro postupnou a ucelenou výstavbu bez rozptylu zástavby do volné krajiny. Vymezené zastavitelné plochy nenarušují historicky vytvořenou urbanistickou strukturu sídla a umožňují svébytnou urbanistickou kompozici při respektování prostorových vazeb s původní zástavbou. Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití a podmínky prostorového uspořádání jsou uvedeny v kapitole 6 textové části ÚP. Vymezení ploch a koridorů územních rezerv je uvedeno v kapitole 9 textové části a v přílohách I.-2.a a I.-2.b grafické části územního plánu. V místních částech Lučice a Pamětník je respektován venkovský charakter zástavby. Rozsáhlé zastavitelné plochy v lokalitách Na Spravedlnosti a Palackého ulice (Z25a, Z37) byly převzaty do územního plánu ze změn ÚPO v letech 2000-2006 a částečně ověřeny urbanistickými studiemi.

Koncepce uspořádání krajiny 8.

ÚP respektuje veškeré přírodní hodnoty území a nenarušuje krajinný ráz. V řešeném území se z kategorií zvláště chráněných území nacházejí: - Přírodní památka Pamětník - Památné stromy: jasan ztepilý na břehu Chlumeckého rybníka skupina dřevin – 4 ks v areálu Zapečského dvora

Zastoupeny jsou rovněž evropsky významné lokality: - Chlumec - Karlova Koruna CZ 0523272, předmět ochrany – lokalita páchníka hnědého - Olešnice CZ 0523283, předmět ochrany – lokalita roháče obecného - k doplnění národního seznamu navržena EVL Lesy u Chlumce nad Cidlinou CZ 0524051 9. Síť účelových komunikací byla doplněna dle KPÚ v k.ú. Lučice u Chlumce nad Cidlinou. 10. Podmínky prostorového uspořádání u jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití jsou uvedeny v kapitole 6.2. textové části územního plánu, výškové omezení zástavby ve směru dálkových pohledů na zámek je uvedeno u ploch bydlení v rodinných domech (lokalita Z37), u ploch občanského vybavení (lokality Z35, Z36 a Z39), u ploch výroby a skladování (lokality Z44, Z45, Z49, Z57). 11. Umístění větrných a fotovoltaických elektráren nebylo požadováno. Všeobecně je umístění větrných elektráren v krajině vždy narušením krajinného rázu a pro „město v zahradách“ nevhodné.

9

12. Územní systém ekologické stability Podle § 4 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, zajišťuje vymezení systému ekologické stability uchování přírodního bohatství, příznivého působení na okolní méně stabilní části krajiny a na vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny. Ochrana ÚSES je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ. Jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Podkladem pro zpracování ÚSES jsou: 1. Projednávané Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje 2. Rozpracovaná územní studie ÚSES pro ORP Hradec Králové Návrh jednotlivých prvků ÚSES byl v rámci návrhu územního plánu upřesněn a vzájemně koordinován. Označení nadregionálních a regionálních prvků ÚSES převzato ze ZÚR Královéhradeckého kraje, označení lokálních prvků z dřívějších podkladů (okresní generel ÚSES). Většina prvků ÚSES má zajištěny prostorové parametry a zajištění jejich funkčnosti spočívá ve správném způsobu hospodaření (na LPF obnova přirozené dřevinné skladby dle stanoviště, na ZPF obnova květnatých luk v nivách vodotečí, doplnění břehových porostů vodotečí a rozptýlené zeleně, obnova malých vodních nádrží či poldrů). Cca 18ha je nutné založit formou zatravnění či zalesnění.

10

Přehled prvků ÚSES (biocentra a biokoridory)

prvek ÚSES

NRBK K69MH

RBC 978 U tří závor

LBC 6901 LBC 6903

rozlišení

převážně funkční

funkční

funkční

název

k.ú.

Žehuňská obora Lodín

Chlumec n/C.

U tří závor

Chlumec n/C.

Pod silnicí do Lišic

Chlumec n/C Chlumec n/C.

funkční

LBC 6904

funkční

Chlumecký rybník

Chlumec n/C.

LBC 6905

funkční

Písník

Chlumec n/C.

NRBK K71MH

funkční

Žehuňská obora Bohdaneč

LBC 7101

částečně funkční

Rakousy

LBC 7102

funkční

Pamětník

RBK 1251

funkční

Cidlina

Chlumec n/C. Lučice u Chlumce n/C. Pamětník Pamětník Lučice u Chlumce n/C. Pamětník Chlumec n/C.

popis Prochází severní částí ř.ú. od RBC 978 U tří závor k RBC H010 Lišické (mimo řešené území) a RBC 977 Chlumecká bažantnice. Trasa NRBK je vedena lesním komplexem v délce cca 1800 m, kříží Lužecký potok a pokračuje zemědělskými pozemky až k RBC 977 v délce cca 2000 m. Na trase čtyři LBC (6901, 6903, 6904, 6905). N: podpora přirozeného genofondu, na LPF zvýšit zastoupení dřevin přirozeného charakteru, trasu k založení na ZPF(cca 2000m) upřesnit v rámci KPÚ Různověké dubové porosty s příměsí ostatních listnáčů, v západní části zarůstající mokřady, kontaktní BC pro K 69 a 71, lesní odd. 39,40,část 45,47, typ LO,DH,AD N: obnova smrkových částí dřevinami přirozeného charakteru, přirozené zmlazení dubu Kvalitní dubový porost (32 I část) v genetické kategorii IIB s příměsí habru N: podpora vertikálního členění, přirozené obnovy dubu Lesní BC na trase NRBK N: změna druhové skladby při obnově ve prospěch listnáčů Rybník na Lužeckém potoce s rozsáhlými rákosinami, rákosiny a vlhké louky, významná ornitologická a herpetologická lokalita (VKP), ve zhlaví v místě napojení na NRK 69 dotčeno přeložkou II/327 N: zachovat přirozený charakter lokality, loučky sekat Starý zatopený písník a navazující plochy východně Chlumeckého rybníka v pokročilém stadiu sukcese, útočiště ptactva a drobné zvěře, lokalita obojživelníků N: ponechat sukcesi, příp. redukce agresivních dřevin BK veden v jihozápadní části území od RBC 978 U tří závor přes RBC H015 Olešnické (mimo řešené území), dále po jihozápadním okraji obce Olešnice k Cidlině a Mlýnské Cidlině, kde se vrací do řešeného území, podchází dálnici a pokračuje jihovýchodním směrem mimo řešené území N: zvýšit při obnově zastoupení listnáčů BC převzato z PD řešící dálnici D11, propust řešen přemostěním Mlýnské Cidliny N: ochrana lokality Rybník s přirozenými břehy a rákosinami

rozloha (ha) funkční

rozloha (ha) nefunkční

14

10

80,5

3

4

44

4

15

1,0

3

0,5

8

N: ochrana přirozeného charakteru krátký úsek Cidliny v délce cca 270 m od RBC 977 Chlumecká bažantnice k hranici řešeného území

11

1,5

prvek ÚSES

rozlišení

RBK 1269

částečně funkční

RBC 977 Chlumecká bažantnice

název

k.ú.

Cidlina – Mlýnská Cidlina

Chlumec n/C. Lučice u Chlumce n.C. Pamětník

funkční

Chlumecká bažantnice

Chlumec n/C.

LBC 126901

částečně funkční

Mezi cestami

Chlumec n/C.

LBC 126902

funkční

Vítkovský rybník

Chlumec n/C.

LBK 1

převážně funkční

Mokřiny u Jordánu

Chlumec n/C.

LBK 2

nefunkční

V Olšinkách

Pamětník

funkční

Pamětník

Pamětník

RBC H045 Pamětník

popis V severní a střední části regulovaný tok Cidliny v průchodu zastavěným územím i v široké nivě s fragmenty lučních společenstev, typ VO, LO, MT, délka cca 5 200 m. mimo zastavěné území vedena „suchá větev“ RBK, částečně mimo řešené území. V jižní části prochází RBK podél meandrujícího toku Mlýnské Cidliny až po RBC H045 Pamětník v délce cca 3 300 m. Průchod zastavěným územím pouze okrajově v Pamětníku. Na celé trase mezi RBC 977 a H045 jsou tři LBC (126902, 126901, 7101). Jižní část RBK s doprovodnou zelení plně funkční. N: údržba a doplnění břehových porostů, doplnit ochranné zatravnění, v zastavěném území začlenit do systému městské zeleně RBC zasahuje do ř.ú. okrajovou částí Chlumecké bažantnice přiléhající k toku Cidliny s břehovými porosty N: v ř.ú. údržba a doplnění břehových porostů, doplnit ochranné zatravnění, Zatravněná niva na březích Cidliny mezi Kladruby a Lučicemi N: doplnit rozptýlenou zeleň, založit zatravněním s doplněním ozelenění Rybník na Lužeckém potoce s odtokem do Cidliny a přilehlý lužní lesík, hnízdiště ptactva Doplnění břehových porostů, vymístit chov kachen, zabránit skládkování Niva Lužecké svodnice mezi Chlumeckým rybníkem a rybníkem Jordán, délka 500m Doplnění břehových porostů, ochrana přirozeného charakteru Krátký úsek potoka Pamětník mezi LBC 7102 a správní hranicí v délce cca 230m. N: doplnění břehových porostů, izolační zeleň vůči výrobním plochám, nutno založit Pestrá mozaika kultur v nivě Cidliny zahrnující i PP – výskyt vzácných druhů rostlin N: hospodařit dle Plánu péče

Plocha prvků ÚSES

rozloha (ha) nefunkční

31

5,5

1

3

0,5

7

1

0,5

34

254

Celkem (ha):

Pozn.:

rozloha (ha) funkční

18 272

šířka lokálního biokoridoru lesních společenstev 15 m, lučních a mokřadních společenstev 20 m šířka regionálního a nadregionálního biokoridoru lesních společenstev 40 m, lučních společenstev 50 m minimální plocha lokálního biocentra 3 ha

Funkční prvky ÚSES jsou vymezeny jako Plochy přírodní – NP. Zlepšení ekologické stability krajiny je územním plánem podpořeno vymezením Smíšených ploch nezastavěného území – NS zejména v nivách vodních toků v návaznosti na prvky ÚSES, kde přírodní ekosystémy jsou v rovnocenném postavení s hospodářským využíváním a kde je vhodné mimo zemědělské produkce podpořit funkci krajinotvornou. Ve smíšených plochách jsou zde zastoupeny funkce přírodní (p) a zemědělské (z). 12

13. V záplavovém území nejsou navrhovány zastavitelné plochy s výjimkou lokalit v „Podkatovně“ Z17a, Z17b (část) a Z63, kde se předpokládá výšková úprava terénu, lokalit Z9 a Z11 v Kladrubech, které navazují na stávající zástavbu s možností protipovodňových opatření a lokality Z14 v Kladrubech, kde se jedná o přestavbové plochy, takže nedojde ke zhoršení odtokových poměrů. 14. Územní ochrana před velkými vodami je zajišťována návrhem protipovodňových opatření v Lučicích a v Chlumci nad Cidlinou na pravém břehu Cidliny pod jezem dle zpracovaných studií Agroprojekce Litomyšl s.r.o. z roku 2006 a 2007. Pro výstavbu v inundačním území platí podmínky dané vždy vyjádřením správce toku a vodohospodářským orgánem. 15. Podíl rozptýlené zeleně a TTP v krajině je zvyšován v rámci ploch zeleně přírodního charakteru (ZP), ploch přírodních (NP) a ploch smíšených nezastavěného území s funkcí přírodní a zemědělskou (NSpz).

E. Požadavky na řešení veřejné infrastruktury 1. Dopravní infrastruktura Silnice Řešeným územím procházejí tyto silnice: I/11 II/327 III/32414 III/32722 III/32723 III/32735 III/32724

Praha – Hradec Králové – Žamberk – Červená Voda Týnec nad Labem – Chlumec nad Cidlinou – Nový Bydžov – Dvůr Králové – Pec pod Sněžkou Chlumec nad Cidlinou - Lišice Levín – Pamětník - Štít Kladruby – Lučice (mezi III/32722 a I/11) Chlumec nad Cidlinou - Převýšov Kladruby (mezi I/11 a III/32723)

Z hlediska širších vztahů má význam i silnice I/36 odbočující ze silnice I/11 v Novém Městě směrem na Pardubice a Hrochův Týnec. S výstavbou dálnice D11 Praha – Hradec Králové došlo v komunikační síti k významným změnám: -

Uskutečnila se výstavba dálničního přivaděče z MÚK Levín do Chlumce nad Cidlinou převážně v trasách silnic III/32734 a III/32735 Silnice III/32723 z Lučic do Pamětníku je řešena nadjezdem nad dálnicí, původní trasa je využívána částečně jako účelová komunikace Polní cesty byly v prostoru dálnice přesměrovány a upraveny

13

Na západní straně města se uskutečnila výstavba místní komunikace odbočující ze silnice I/11 do chlumecké průmyslové zóny. Tato komunikace bude součástí celkové přeložky II/327 mimo město ve směru na Nový Bydžov. Přeložka silnice II/327 je nutná vzhledem k sílící dopravě mezi dálnicí a Novým Bydžovem, která je dnes vedena zastavěnou částí Chlumce nad Cidlinou. Navržená trasa přeložky silnice II/327 však není v souladu s Generelem silniční dopravy Královéhradeckého kraje, kde je uvažováno s trasou přeložky ve východní části města. Město Chlumec nad Cidlinou požádalo dopisem ze dne 3.8.2010 o zohlednění této situace v rámci probíhající aktualizace Generelu. Po dohodě s pořizovatelem a objednatelem územního plánu je proto územní rezerva pro přeložku silnice II/327 vymezena jen po stávající komunikaci k průmyslové zóně po správní hranici s obcí Lišice a do územního plánu bude zapracována při aktualizaci až podle navrženého řešení Generelu silniční dopravy Královéhradeckého kraje. Místní komunikace Součástí zastavitelných ploch jsou i nové místní komunikace, které navazují na stávající komunikační síť. Proti předchozímu ÚPO došlo ke zrušení místní sběrné komunikace v jihozápadní části města a jejímu částečnému nahrazení novou místní komunikací do průmyslové zóny a dalšími komunikacemi v zastavitelných plochách. Pro zpružnění místní dopravy má značný význam navrhovaná komunikace spojující Palackého ulici s ulicemi U Starého hradu a 9. května. Při dimenzování místních komunikací nutno respektovat normu ČSN 736110. Nové místní komunikace budou navrženy tak, aby umožnily příjezd požárních vozidel v souladu s ČSN 730802, případně s ČSN 730804. Účelové komunikace Nové účelové komunikace byly navrženy v k.ú. Lučice u Chlumce nad Cidlinou dle zpracovaných KPÚ a navázány na stávající síť cest zvyšujících prostupnost krajiny. Pěší a cyklistická doprava V zastavěném území je třeba doplnit chodníky podél stávajících silnic I. II. a III. třídy. Cyklistická doprava je vedena po stávajících místních a účelových komunikacích a silnicích III. třídy. V území jsou příznivé podmínky pro rozvoj cykloturistiky. Doprava v klidu Všechna stávající veřejná parkoviště jsou respektována. Nová potřeba parkovacích a odstavných stání bude řešena majitelem na svém pozemku.

14

Železnice Chlumcem nad Cidlinou prochází jednokolejné elektrifikovaná železniční trať č. 020 (Praha) – Velký Osek – Hradec Králové – (Lichkov). Do stanice jsou dále zapojeny tratě místního významu č. 040 Chlumec nad Cidlinou – Trutnov a č. 062 Chlumec nad Cidlinou – Městec Králové – Křinec. Do staničních kolejí jsou dále zapojeny vlečky. Rozsah drážních pozemků se v návrhu nemění. Rovněž je chráněna územní rezerva pro směrovou úpravu železniční tratě č. 020 před západním zhlavím železniční tratě. Silniční a drážní ochranná pásma Ochranná pásma pozemních komunikací jsou dána zákonem č. 13/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Dálnice a rychlostní komunikace: - 100 m od osy přilehlého jízdního pásu nebo od osy větve jejich křižovatky Silnice: - 50 m od osy vozovky u silnice I. třídy - 15 m od osy vozovky u silnice II. a III. třídy Silniční ochranné pásmo vzniká rovněž v rozhledových trojúhelnících úrovňových křižovatek silnic a MK I. nebo II. třídy. Základní ochranné pásmo drážní dle zákona č. 266/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů je 60 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy, u vlečky 30 m od osy krajní koleje. Pro železniční přejezdy a přechody platí u Českých drah ČSN 736380/1993 a opatření ČD. Výstavbu nových objektů je třeba situovat mimo ochranné pásmo dráhy. Provoz na pozemních komunikacích upravuje zákon č. 361/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

2. Technická infrastruktura 2.1. Zásobování vodou Město Chlumec nad Cidlinou má vybudovanou ucelenou vodárenskou soustavu pro zásobování města a některých dalších okolních obcí. Provozovatelem skupinového vodovodu jsou Vodovody a kanalizace Hradec Králové, a.s. Původní zdroje vody tvořily vrty TP 1 a TP 2 v lokalitě Písek, později ještě rozšířeny o další vrty v lokalitě Třeslice. Dnes jsou využívány vrty TP 2 a TP 4 s hloubkami 18m, resp. 11 m. Pro odběr podzemní vody vydal povolení Magistrát města Hradec Králové, odbor životního prostředí dne 9.3.2005 pod čj.20935/Ruc/2005/2 s hodnotami max. odběru 25 l/s, 45 000 m3/měsíc a 450 000 m3/rok. Platnost povolení končí 31.12.2025.

15

Surová voda ze zdrojů obsahující železo a mangan je čerpána do úpravny vody v Chlumci nad Cidlinou v Palackého ulici a upravená voda je přečerpávána do vodojemů Chlumec nad Cidlinou. Ty jsou umístěny v lokalitě Na Františku na kótě 257,20/262,60 m n.m. a mají kubaturu 650 + 1000 m3. Výškové osazení vodojemů stanovuje úroveň hydrostatického tlaku ve vodovodním potrubí ve spotřebišti. Z vodojemu vedou zásobní řady pro město Chlumec nad Cidlinou, dále zásobovací řad pro skupinu obcí ve směru Kratonohy a zásobovací řad pro Převýšov a Lovčice. Na vodovod je v současné době napojeno (dle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje): Chlumec n.C. Kladruby Lučice

5 057 obyvatel 184 obyvatel 129 obyvatel

V rámci výstavby rozsáhlého vodárenského systému VSVČ (vodárenská soustava Východní Čechy) byl také proveden propoj DN 200 mm ve směru od Nového Bydžova přes obce Zachrašťany a Nepolisy s tlakem, který udává výškové osazení vodojemu Prasek. Momentálně není toto posílení využíváno. Samostatný systém zásobování má místní část Pamětník. Ve východní části obce byla vyhloubena studna s vydatností 5 l/s, nad kterou je automatická tlaková stanice, která udává úroveň tlaku v rozvodné síti. Povolení k odběru vody vydal Magistrát města Hradec Králové, odbor životního prostředí dne 21.11.2005 pod čj. 71954/04/ŽP1/Sem/05/3 s hodnotami max. odběru 4,3 l/s, 1 200 m3 za měsíc a 12 000 m3/rok. Platnost povolení končí 31.12.2035. Na tento místní vodovod je v současné době napojeno 90 obyvatel. Přehledná bilance potřeby vody dle tabulkové části Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací (PRVK) Královéhradeckého kraje obec (část) Chlumec n.C. Kladruby Lučice Pamětník

počet obyvatel 2009 5 057 210 152 65

2015 5098 200 150 90

počet obyvatel napoj. na vodovod

2009 5057 184 129 90

2015 5098 190 135 90

Qp 2009 598,4 21,9 14,0 12,2

Qd 2015 691,4 26,5 15,3 11,9

2009 807,9 32,8 21,0 18,3

2015 933,5 39,8 22,9 17,9

Qp = průměrná denní potřeba v m3/den, Qd = maximální denní potřeba v m3/den

Údaje o počtech obyvatel v roce 2015 jsou orientační a vycházejí ze schváleného PRVK.

16

Návrh Dnešní systém zásobování pitnou vodou pro město Chlumec nad Cidlinou a jeho místní části Kladruby, Lučice a Pamětník je zcela vyhovující. Zdroje vody K dispozici je prameniště Písek Třesice s povoleným odběrem 25 l/s a s využitelnou kapacitou 50 l/s. Povolený odběr vody činí 2160 m3/den, což bez problémů pokrývá spotřebu celé skupiny náležející ke skupinovému vodovodu Chlumec nad Cidlinou. Proto se zatím nevyužívá propojení na Vodárenskou soustavu Východní Čechy ze směru Nový Bydžov. Do jisté míry může být problematická nutnost úpravny vody k odstranění železa a manganu, ta však zatím tento způsob zásobování nezpochybňuje. Kapacita zdrojů tedy poskytuje jistotu na dlouhodobý výhled. Akumulace vody Současný vodojem v lokalitě Na Františku má objem 1650 m3. Neslouží jenom pro akumulaci vody pro Chlumec nad Cidlinou, ale pro celou skupinu a pro celkovou maximální denní spotřebu – cca 2000 m3/den – tvoří 80 % podíl. Normativní požadavek je 60 – 100 % a proto kubatura vodojemu vyhovuje a není třeba ji v návrhu rozšiřovat. Vodovodní síť Základní kostra zásobovacích a rozvodných řadů je vyhovující a umožní i připojení lokalit, určených výhledově k zastavění. Zásobování jednotlivých lokalit vodou je vyznačeno ve výkresu vodního hospodářství, příloha č. I.-2.b2, kde jsou naznačeny směry připojení a možná prodloužení stávajících vodovodních řadů. V rámci dílčích investičních akcí a pravidelné údržby budou rekonstruovány a vyměňovány technicky zastaralé úseky vodovodních řadů. U lokalit Z25a, Z25b bude nutno respektovat výtlak upravené vody do vodojemu a zásobovací řad DN 225 pro skupinu obcí za Novým Městem. Z hlediska provozování vodovodní sítě je důležité, aby nové řady byly pokud možno okruhovány. Uvedené zásady jsou v souladu se závěry PRVK. Ten navíc doporučuje pro místní část Pamětník do roku 2015 propojit tuto lokalitu na VSVČ krátkým propojem z okraje obce Štíty. Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou Vzhledem k tomu, že skupinový vodovod Chlumec nad Cidlinou je zásobován z více zdrojů, je možné při vyřazení jednoho či několika zdrojů zásobovat obyvatele alespoň částečně ze zdrojů zbývajících. Při vyřazení celého vodovodu bude město zásobováno pomocí cisteren nebo vodou balenou. U objektů s vlastní studnou lze tuto vodu použít jako užitkovou.

17

Požární zajištění Vodovodní síť s hydranty a dostatečná akumulace ve vodojemu zaručují dostatečné množství požární vody ve vyhovujícím tlaku. Ochranná pásma U zdrojů vody Písek – Třesice a Pamětník jsou vyhlášena pásma hygienické ochrany 1. a 2. stupně. Ochranná pásma potrubí jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu: a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně, 1,5 m b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměrem 500 mm, 2,5 m c) u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m.

2.2. Odvádění a čištění odpadních vod Ve městě je provozována stoková síť jednotné kanalizace. Páteří stokové sítě je kmenová stoka A a hlavní sběrače B, C a D. Kmenová stoka vede po pravém břehu Cidliny k východní části náměstí, k železničnímu mostu přes Cidlinu a k nádraží. Sběrač B odvádí splašky ze středu města, stoka C z jižní a západní strany města. Od nemocnice se na stoku C připojuje stoka N. Na stokové síti jsou odlehčovací komory přívalových vod a přečerpávací stanice pro odvádění odpadních vod z nižších míst zástavby. V části za tratí ČD ve směru na Nepolisy jsou splaškové vody likvidovány individuálně Čistírna odpadních vod byla navržena jako mechanicko-biologická typu Hydrovit 1500, tj. pro čištění 1500 m3 odpadních vod za den. S ohledem na zastaralou technologii čištění a vzhledem k očekávanému napojení dalších obcí (Olešnice, Lučice, Nové Město, Písek) byla provedena intenzifikace čistírny v roce 2006 podle projektové dokumentace firmy IKKO. Byla provedena rekonstrukce hrubého předčištění, zřízení nitrifikace a denitrifikace a úprava kalového hospodářství. Kapacita čistírny se zvýšila na 8 000 EO. V místní části ´Kladruby je systém gravitační kanalizace s odlehčením přívalových dešťových vod a s čerpací stanicí splašků, která přečerpává splašky na druhý břeh Cidliny do kmenové stoky. V Lučicích je několik dílčích stok se samostatnými výustmi do Mlýnské Cidliny. Výusti jsou registrovány a sledovány s povoleným vypouštěním odpadních vod. Povolené limity znečištění jsou ale stále překračovány. Likvidace splašků se děje u jednotlivých nemovitostí v septicích nebo v žumpách na vyvážení. 18

Pamětník - Tři dílčí stoky se samostatnými výustmi do Mlýnské Cidliny a do odvodňovacího příkopu odvádí dešťové vody a splaškové vody předčištěné v domovních septicích nebo žumpách. Výusti jsou sledovány a mají vydána povolení k vypouštění se stanovenými limity základních ukazatelů znečištění. Vliv znečištění na tok Mlýnské Cidliny nečiní v Pamětníku žádné hygienické závady. Správcem stokové sítě a čistírenských zařízení v Chlumci nad Cidlinou a v místních částech jsou Vodovody a kanalizace Hradec Králové, a.s. Produkce odpadních vod v m3 za rok rok 2005 2010 2015

komunální 735 756 761

průmyslové 146 146 146

celkem 881 901 907

průmyslové 58 58 58

celkem 303 310 312

Produkce znečištění v kg BSK5 za den rok 2005 2010 2015

komunální 245 252 254

Návrh Systém pro odvádění a likvidaci odpadních vod je v současné době vyhovující. Podstatná je kapacita a technický stav čistírny odpadních vod, která umožní ve výhledovém období připojení dalších lokalit, navržených pro zástavbu v Chlumci nad Cidlinou, ale i obcí a místních částí, které dosud likvidují odpadní vody individuálně. V návrhu se předpokládá zejména prodloužení stávající stokové sítě do nově navržených lokalit s určením, zda je možno území nové zástavby odkanalizovat gravitačními stokami nebo odpadní vody přečerpávat. Také je žádoucí, aby dešťové vody byly pokud možno likvidovány přímo v místě, kam spadnou. V takových lokalitách bude přednostně navrhována kanalizace oddílná. V grafické části je naznačeno, jak které nové lokality odkanalizovat. Problémem starších úseků kanalizace je větší přítok balastních vod, které potom nařeďují a ochlazují splašky v bezdeštném období a zhoršují čistírenský proces na ČOV. Je proto nutno systematicky vytipovat místa s největším přítokem balastu a tyto úseky opravovat a rekonstruovat. Plánovaným zásahem do provozu stokové sítě by, podle provozovatele, mělo být výhledové zrušení odlehčovací stoky u nádraží s tím, že by její funkci převzala poměrně nedávno zrekonstruovaná odlehčovací komora v blízkosti Cidliny, kam je také vyvedena odlehčovací stoka.

19

Řešení kanalizace v místních částech Lučice V místní části Lučice navrhujeme vytvoření nového systému splaškové kanalizace v dílčích povodích, ukončených vždy malou čerpací stanicí osazenou objemovými čerpadly. Stoky přivádějící splašky do čerpací stanice by byly provozovány v gravitačním režimu. Jednotlivé čerpací stanice by byly propojeny společným výtlačným potrubím, které by vedlo přes sousední obec Olešnice a končilo by v poslední šachtě gravitační kanalizace u bývalé nemocnice v Chlumci nad Cidlinou. Pamětník Pro výhledové řešení kanalizace v Pamětníku se uvažovalo vést výtlak splaškových vod přes Lučici. Doporučujeme ale spíše preferovat samostatnou malou čistírnu splašků u toku Mlýnské Cidliny v jižní části obce. 2.3. Vodní toky a plochy Řešené území patří do povodí Labe. Největším tokem je řeka Cidlina s dílčími povodími: 1-04-02-059 – po soutok s Bystřicí 1-04-02-061 – po Kladruby 1-04-04-001 – pod Lučici 1-04-04-003 – pod Pamětník Dalšími toky jsou Bystřice, dílčí povodí 1-04-03-025, Starovodský potok s přítokem Píseckého potoka, povodí 1-04-03-026, Lužecký potok, číslo povodí 1-04-02-060 a Olešnický potok, 1-04-04-002. Za zmínku stojí i tok (náhon) Mlýnské Cidliny a potok Pamětník, číslo povodí 1-0404-004. Řeka Cidlina je v celé délce průtoku městem regulována do svislých kamenných zdí, od jezu v Lučicích po jez v Chlumci nad Cidlinou je koryto lichoběžníkové. Úprava Cidliny pochází z let 1939 až 1942 a je vyhovující. Kapacita koryta odpovídá přibližně průtoku Q2 (dvouleté vody). Pod mostem v Kladrubech je koryto kapacitnější, provede průtok větší, než Q5. V úseku mezi mostem na státní silnici a cestním mostem má koryto kapacitu takřka Q50. Mostní objekty jsou dimenzovány na průtok Q100. Hydrologické údaje o Cidlině a Bystřici – dle publikace HMÚ Sledovány jsou říční profily

A – Cidlina nad Bystřicí B – Bystřice, ústí C – Cidlina pod Bystřicí

20

Průtoky překročené průměrně po dobu A B C

30 5,96 4,05 11,20

90 2,87 1,82 1,15

180 1,54 0,81 1,49

270 0,61 0,34 0,70

330 0,27 0,20 0,36

355 0,13 0,16 0,25

364 0,07 0,12 0,14

dnů m3/s

50 167 55 205

100 204 65 231

roků m3/s

Velké vody dosažené nebo překročené průměrně jednou za A B C

1 45 14 55

2 61 19 77

5 84 26 168

10 104 40 165

20 132 40 165

Inundace Hranice inundace udává základní vodohospodářská mapa 1 : 50 000. Rozsáhlé inundační území je východně od města mezi tokem Cidliny a tělesem trati ČD, dále pod Kladrubami, mezi Olešnicí a Lučicemi a také kolem Pamětníku. Český úřad zeměměřický a katastrální vydal, jako účelový náklad pro Ministerstvo životního prostředí ČR „Atlas záplavového území“ pro tok Cidlina v měřítku 1 : 10 000. Graficky jsou tu vyznačeny úrovně záplavových území při průtoku pětileté, dvacetileté a stoleté vody. Pro výstavbu v inundačním území platí podmínky dané vždy vyjádřením správce toku a vodohospodářským orgánem. Po předchozím projednání s vlastníky pozemků mohou užívat správci vodních toků pozemky sousedící s korytem vodního toku – u významných toků Cidlina a Bystřice nejvýše do 8 m od břehové čáry na obě strany, u ostatních vodních toků do 6 m od břehové čáry na obě strany. Z vodních ploch jsou významné Chlumecký rybník o rozloze 25 ha, napájený Lužeckým potokem a Vítkovský rybník o rozloze 5 ha, který je dotován vodou z Cidliny. Hlavní využití těchto rybníků je rybochovné, součástí jsou také sádky a další doprovodné objekty, sloužící k chovu a prodeji ryb.

21

2.4. Zásobování elektrickou energií V současné době zajišťují zásobování el. energií řešeného území napájecí vedení VN 304 a částečně VN 300 systémem 35 kV. Jmenovaná vedení VN jsou přímo zaústěna do městského kabelového systému VN. Vzájemné propojení výše uvedených napájecích vedení, které zásobují podstatnou část městských stanic, je z hlediska provozní situace výhodné. V současnosti je zásobování města el. energií vyhovující. Rozvod systému VN ve střední části města je řešen zemním kabelovým vedením. Okrajové lokality nadzemním vedením. Řešené území v současné době zásobuje el. energií 52 stanic (TS) 35/0,4 kV. Z hlediska technické koncepce je 35 TS s nadzemním přívodem (stožárové nebo zděné) a 17 TS se zemním kabelovým přívodem. V majetku ČEZ Distribuce a.s. je 33 TS, v majetku podnikatelských odběratelů je 19 stanic. řešené území město Chlumec nad Cidlinou okolní lokality celkem

instalovaný transformační výkon v TS počet TS kVA počet TS kVA ČEZ podnikat. 28 10 880 15 5 520 5 1 310 4 1 060 33 12 190 19 6 580

celkový výkon v kVA 16 400 2 370 18 770

Rozvod nízkého napětí je proveden normalizovaným systémem AC, (TN-C) 230/400 V, 50 Hz, nadzemním i zemním kabelovým vedením. Stávající nadzemní síť, která zahrnuje podstatnou část z celkového rozsahu NN systému, vyžaduje v některých lokalitách, provést komplexní rekonstrukci. Zemní kabelový rozvod NN je uplatněn především v centrální části města a v lokalitách s novou výstavbou. Jeho dimenzování odpovídá současným i výhledovým požadavkům odběru. U krajových lokalit (obcí), je úroveň zásobování el. energií rozdílná. Stanovení současné příkonu řešeného území je provedeno odhadem vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici měření o maximálním zatížení v jednotlivých TS. Současný příkon odběru obyvatelstva a služeb je odvozen z bytového fondu s využitím podkladů provozovatele energetického systému, stanovující současný odběr el. výkonu ve výši 2,0 kW/byt a 0,35 kW/byt pro služby. Dle statistických údajů žije v řešeném území 5344 trvale bydlících obyvatel s celkovým počtem 1894 obydlených bytů. K individuelní rekreaci a přechodnému ubytování je využíváno 149 bytů. Průmyslový odběr je rozptýlen v celé městské aglomeraci. Odhad současného el. příkonu podnikatelských odběrů tj. odběratelů s vlastní TS, vychází z předpokladu 40% využití instalovaného transformačního výkonu při cos  = 0,95. U některých odběrů dochází k útlumu, případně jsou mimo provoz. Tato situace není stabilizovaná a ovlivňuje celkový příkon řešeného území. odběr obyvatelstvo a služby podnikatelský s vlastní TS odhadovaný el. příkon řešeného území

max. nesoudobý příkon 4400 kW 1800 kW 6200 kW

Celkový nesoudobý el. příkon řešeného území je odhadován na 6200 kW.

22

Současná koncepce zásobování systémem 35 kV zůstane i ve výhledu zachována. Orientace na napájecí bod 110/35 kV Nový Bydžov je z hlediska zásobování el. energií jediným možným řešením. V případě krizové provozní situace, lze zásobování řešeného území zajistit omezeným výkonem z propojeného systému VN. Rozvod systému 35 kV, který je v okrajových lokalitách řešen nadzemním vedením, bude zachován případně změněn, dle potřeby rozvoje území. Vnitřní část města, ve které je realizován zemní kabelový rozvod VN, bude dále rozšiřována. Krytí současných výkonových požadavků u odběru obyvatelstva a drobných služeb, lze zajistit s ohledem na technické parametry stávajících TS zvýšením instalovaného transformačního výkonu. V případě vyšších výkonových nároků realizací další el. stanice. Ochranná pásma elektrizační soustavy Zařízení

Dle zákona č. 79/1957

Dle zákona č. 222/1994

Dle zákona č.458/2000

nadzemní vedení nad 35 kV do 110 kV

15

12

12

nadzemní vedení do 35 kV- vodiče bez izolace

10

7

7

podzemní kabelové vedení do 110 kV,vč. měřící a zabezpečovací techniky elektrické stanice

1

1

1

30

20

-

-

-

2

10

7

7

zděné elektrické stanice s převodem do 52 kV stožárové el. stanice nad 1 kV do 52 kV

Uvedené vzdálenosti jsou v metrech od krajního vodiče u nadzemních vedení na obě strany. V lesních průsecích udržuje provozovatel přenosové soustavy nebo příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemku o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů nadzemního vedení. U zděných TS od oplocení nebo zdi.

2.5. Zásobování plynem Zemní plyn je přiveden do Chlumce nad Cidlinou VTL plynovodní přípojkou DN 1504,0 od lokality Oktaviánov, kde odbočuje z VTL plynovodu DN 500-4,0. Touto přípojkou je dodáván zemní plyn do VTL/STL regulační stanice, situované na severovýchodě města. Ze stanice je vyveden STL plynovod DN 200 mm, jehož dvě větve zásobují převážnou část stávajících objektů. Místní plynovodní síť ve městě je středotlaká s provozním tlakem 0,3 MPa a postupně se rozšiřuje navrhovanou výstavbou.

23

Ochranná pásma Dle zákona č. 458/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů jsou ochranná pásma pro plynárenská zařízení stanovena takto: -

u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek v zastavěném území obce na obě strany od půdorysu ………………………………………….… 1 m u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek na obě strany od půdorysu …….... 4 m u technologických objektů na všechny strany od půdorysu …………………….…. 4 m v lesních průsecích udržuje provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemků na obě strany od osy plynovodu v šířce …………………………………………………….……….. 2 m

Bezpečnostní pásma Kromě ochranných pásem jsou v zákoně č. 458/2000 Sb. stanovena ještě bezpečnostní pásma: -

odpařovací stanice zkapalněných plynů ……………………………………..….. 100 m regulační stanice vysokotlaká …………………………………………………..... 10 m regulační stanice velmi vysokotlaká …………………………………….…….…. 20 m vysokotlaký plynovod do DN 100 mm …………………………………….….…. 15 m do DN 250 mm………………………………………………………….……...…. 20 m nad DN 250 ………………………………………………………………….….... 40 m velmi vysokotlaký plynovod do DN 300 mm ………………………….……..… 100 m do DN 500 mm ……………………………………………………………..…… 150 m nad DN 500 mm ……………………………………………………………....… 200 m

2.6. Telekomunikace a radiokomunikace Základní telekomunikační služby zabezpečuje v rámci řešeného území Telefónica O2 Czech republic, a.s. Hradec Králové. V roce 1995 byla u stávajícího objektu pošty realizována výstavba digitální telefonní ústředny napojené na dálkový optický kabel Praha-Hradec Králové, vedený Rooseveltovou a Kozelkovou ulicí. Místní kabelová síť byla rekonstruována s napojením na novou digitální ústřednu. V souvislosti s ochranou stávající telekomunikační sítě je nutné před zahájením jakýchkoliv stavebních aktivit si vyžádat stanovisko k existenci a ochraně stávajících zařízení provozovatele telekomunikační sítě (Telefónica O2 a.s., Hradec Králové). U stávajících dálkových kabelů v souladu se zákonem č. 127/2005 Sb. musí být dodrženo ochranné pásmo 1,5 m na obě strany od kabelového vedení, ČSN 736005 – Prostorová úprava vedení technického vybavení, ČSN 332160 a ČSN 332000-5-54. V současné době neprochází řešeným územím žádná radioreléová trasa 1. a 2. řádu. V lokalitě Na Františku se nachází základnová stanice radiotelefonní služby T-Mobile. Jsou zde také umístěna zařízení Českých radiokomunikací a.s., které poskytují telekomunikační služby spojené s přenosem hlasových, datových a jiných signálů. Dále jsou zaměřeny na služby spojené s televizním a rozhlasovým vysíláním.

24

2.7. Nakládání s odpady Návrh respektuje stávající systém nakládání s odpady, tj. svozem komunálního odpadu, separovaným sběrem a sběrným dvorem za Palackého ulicí, který bude rozšířen. Plochy pro nové skládky komunálního odpadu nejsou uvažovány. Navrhuje se rozšířit sortiment tříděného sběru o další suroviny a organické odpady.

2.8. Občanské vybavení Stávající plochy občanského vybavení veřejné infrastruktury i komerční zařízení jsou v návrhu respektovány. Vzhledem k tomu, že tato zařízení vcelku vyhovují potřebám města, bude se jednat především o jejich zkvalitnění a doplnění. Samostatné ploch pro komerční občanské vybavení jsou navrženy v západní části území při místní komunikaci do průmyslové zóny (lokalita Z39). Další plochy jsou navrženy při dálničním přivaděči (lokality Z34, Z43) a při Lišické ulici (Z35, Z36). Další občanské vybavení je navrhováno jako součást ploch smíšených obytných – městských (SM) u nádraží (přestavbové lokality P38, P60) a jako součást ploch smíšených obytných – v centrech měst (SC) při ulicích Komenského a Na Valech (přestavbové lokality P63, P64). Občanské vybavení veřejné infrastruktury i komerční zařízení mohou být také součástí i jiných ploch s rozdílným způsobem využití, především ploch bydlení v rodinných a bytových domech (uvedeno v kapitole 6.2. textové části územního plánu). Stávající tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) jsou ponechána. V severní části řešeného území je navržen motokrosový areál (lokalita Z48), jako specifický druh tělovýchovných a sportovních zařízení (OSX). Pro rozvoj specifických forem rekreace a sportu (RIX) jsou navrženy lokality Z40 (U tří závor) a Z41 (Lišická). Specifické formy rekreace a sportu (RIX) je také možno realizovat ve stávajících zahradách v lokalitě Amerika. Pro rozvoj specifických forem rekreace se zaměřením na agroturistiku a chovatelství (RX) je navržena lokalita Z47 (bývalá hájovna). Pro další rozvoj rodinné rekreace (RI) je navržena lokalita Z71. Stavby pro rodinnou rekreaci je také možno v omezené míře realizovat v rámci ploch smíšených obytných – rekreačních (SR) v lokalitě Na Františku. Zahrádkové osady již nebudou dále rozšiřovány.

25

2.9. Veřejná prostranství Jako veřejná prostranství (PV) jsou v územním plánu vymezeny stávající uliční prostory a náměstí. Veřejná prostranství jsou také součástí dalších ploch s rozdílným způsobem využití: -

ploch zeleně na veřejných prostranstvích občanského vybavení – hřbitovů, veřejné infrastruktury, tělovýchovných a sportovních zařízení dopravní infrastruktury – silniční

V rámci zastavitelných ploch se počítá s návrhem veřejných prostranství při jejich podrobnějším řešení v dalších stupních ÚPD a ÚPP.

F. Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území 1.-5. Přírodní hodnoty území K přírodním hodnotám patří území chráněná dle zvláštních předpisů: 

Přírodní památka Pamětník v nivě mlýnské Cidliny. Předmětem ochrany je pestrý komplex mokřadních, lučních a pískomilných společenstev.  Památné stromy - jasan ztepilý na břehu Chlumeckého potoka - skupina dřevin památných stromů v areálu Zapečského dvora  Evropsky významné lokality (EVL): - Chlumec – Karlova Koruna CZ0523272, rozloha 19,2 ha, zámecký park anglického typu, významný krajinný prvek, předmět ochrany: lokalita páchníka hnědého - Olešnice CZ0523283, rozloha 390,4 ha, předmět ochrany: lokalita roháče obecného K doplnění národního seznamu navržena EVL: -

Lesy u Chlumce nad Cidlinou CZ0524051 Kromě toho jsou v územním plánu chráněny další přírodní hodnoty:

-

významné krajinné prvky ze zákona (lesy, vodní toky, rybníky, údolní nivy) prvky územního systému ekologické stability (nadregionální, regionální i lokální) významné plochy zeleně – stromové aleje, břehové porosty, skupiny vzrostlých stromů v sídle i v krajině plochy v nezastavěném území vymezené v územním plánu jako plochy přírodní (NP) a plochy smíšené nezastavěného území (NSpz)

V návrhu územního plánu je posilována sídelní i krajinná zeleň, zvláště v nivách vodních toků, v plochách ÚSES, které jsou vymezeny jako plochy přírodní (NP) a v plochách lesních (NL, NLX), které vytvářejí přírodní rámec osídlení. 26

6.-9. Kulturní hodnoty území Z hlediska státní památkové péče je řešené území chráněno podle zákona č. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Nachází se zde území s plošnou památkovou ochranou: -

Ochranné pásmo zámku Karlova Koruna a souboru dalších nemovitých památek v historickém jádru města Chlumce nad Cidlinou, vyhlášené rozhodnutím Okresního úřadu Hradec Králové dne 7.3.1996.

V řešeném území se také nacházejí nemovité kulturní památky, zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod rejstříkovými čísly: Chlumec nad Cidlinou - kostel sv. Voršily (rejstříkové číslo 35064/6-328) - panský dům, zv. Majorát čp. 1 (rejstříkové číslo 17662/6-626) - areál děkanství čp. 40 (děkanství, hospodářská budova – stodola a chlévy, zahrada s oplocením) - (rejstříkové číslo 10013/6-5828) - pomník V. K. Klicpery (rejstříkové číslo 29163/6-632) - socha sv. Václava (rejstříkové číslo 10251/6-5743) - sousoší Mariánského sloupu (sloup se sochou Madony, socha sv. Jáchyma, socha sv. Anny, socha sv. Josefa, socha sv. Simeona) - (rejstříkové číslo 32628/6-633) - památník selského povstání (rejstříkové číslo 29077/6-631) - areál kostela Nejsvětější Trojice (kostel, hrobka) - (rejstříkové číslo 47081/6-627) - loreta (socha andílka s delfínem, socha delfína) - (rejstříkové číslo 14219/6-629) - areál zámku Karlova Koruna (zámek č.1, kaple Zvěstování Panny Marie, tereziánský trakt č.2, lichtenštejnský trakt č.3 – jízdárna, konírny č.4, kočárovna č.5, domy č. 6, 7, 8, 9, 10, oranžerie, park, antikizující pavilon, vodárna, socha lva, podstavec s erbem, kašna se sochou Nymfy, ohrazení se 3 branami, schodiště s balustrádou, výklenková kaplička, dům č.11) – (rejstříkové číslo 31796/6-624) - panský dům – Jägerhaus čp. 5 (rejstříkové číslo 33068/6-625) - budova školy čp. 123 (rejstříkové číslo 49401/6-6007) - Vlachova vila čp. 156 (rejstříkové číslo 10449/6-5593) - socha Rudoarmějce (rejstříkové číslo 34217/6-630) Lučice - areál kostela sv. Benedikta (kostel, zvonice, ohradní zeď) - (rejstříkové číslo 29297/6649)

27

Chráněny jsou také architektonicky cenné stavby, které jsou v návrhu na zapsání do seznamu kulturních památek: Chlumec nad Cidlinou - socha sv. Jana Nepomuckého - stavba čp. 53, Klicperova ulice - sbor Husův - zámeček Zapeč - kaple sv. Jana Nepomuckého, pod Palackého ulicí - kaplička sv. Františka, Žiželecká ulice - pohřební kaple, Žiželecká ulice - studánka – Anežčin pramen polesí Mračnovka - vila čp. 258, Kozelkova ulice - dům čp. 320, Riegrova ulice - vily čp. 391, 392, 418, 424, 437, 442, 452 a 454 v ulici Jana Švermy - vila Kozelkova, Komenského ulice - vila Poliščukova, Poděbradova ulice - spořitelna, Kozelkova ulice - Okresní dům, Pražská ulice - tělocvična – sokolovna, Kozelkova ulice - zemědělský dvůr panský, ulice Boženy Němcové - pivovar, ulice Boženy Němcové - pekárna, ulice Kozelkova, Havlíčkova Pamětník - obytné stavby čp. 7, 9, 30, 31 - venkovské usedlosti - venkovská zóna – uliční ves - zájezdní hostinec Na ostrově - vodní mlýn Správní území Chlumce nad Cidlinou patří mezi intenzivně osídlený prostor již od mladší doby kamenné až do středověku a novověku. V intravilánu města je zvláště připomínán areál původní tvrze, později vodního hradu, který se nachází jižně od náměstí, areál původní středověké vsi Chlumec, který je lokalizován do prostoru mezi hřbitovním kostelem Nejsvětější Trojice a náměstím a rovněž zámeček Zapeč ve východní části města. S ohledem na strukturu a starobylost osídlení Chlumce nad Cidlinou lze předpokládat, že k odkrytí archeologických situací může dojít při jakékoliv činnosti zasahující pod úroveň terénu. V souladu s příslušnými právními předpisy, především s Úmluvou o ochraně archeologického dědictví Evropy ( č. 99/2000 Sb. m.s.) a se zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, je při realizaci všech stavebních či jiných aktivit prováděných na správním území Chlumce nad Cidlinou, tj. v k.ú. Chlumec nad Cidlinou, Lučice nad Cidlinou a Pamětník, která jsou zároveň „územím s archeologickými nálezy“, bezpodmínečně nutné zajistit provedení záchranného archeologického výzkumu.

28

Archeologické lokality jsou vyznačeny v příloze II.-2.a Koordinační výkres v měřítku 1 : 5 000 a jejich soupis uveden v příloze č. 3 textové části odůvodnění územního plánu. Územním plánem jsou chráněny tyto další hodnoty: -

urbanistická struktura a architektonický ráz zástavby města venkovský charakter místních částí Lučice a Pamětník objekty, které by mohly být zahrnuty mezi památky místního významu identifikované válečné hroby dálkové pohledy a průhledy na stavební a přírodní dominanty města, zvláště zámek Karlova Koruna, které jsou cenným dokladem barokní kompozice krajiny kultivovaná příměstská krajina a dochovaný krajinný ráz území

Ochranné pásmo zámku Karlova Koruna a souboru dalších nemovitých kulturních památek v historickém jádru města a nemovité kulturní památky zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jsou uvedeny v textové a grafické části odůvodnění ÚP Chlumec nad Cidlinou. Požadavek na zpracování územních studií a výškové omezení zástavby ve směrech dálkových pohledů na zámek u lokalit Z25a, Z37 je uveden v textové části ÚP (kapitola 6.2., bod 1) Plochy bydlení v rodinných domech). Požadavek na zpracování územních studií u lokalit Z7, Z8, Z22, Z28, Z31, Z33 je uveden rovněž v kapitole 6.2., bod 1) a v kapitole 10 textové části ÚP. Požadavek na výškovou regulaci zástavby ve směru dálkových pohledů na zámek je uveden u lokalit Z35, Z36 (kapitola 6.2., bod 8), Z44, Z45, Z49, Z57 (kapitola 6.2., bod 21). Navržená výšková regulace zástavby centra a Klicperova náměstí je uvedena v kapitole 6.2., bod 14), smíšené obytné zástavby v kapitole 6.2. bod 15) a zástavby bytových domů v kapitole 6.2., bod 2). Samostatné válečné hroby nebyly na území města zjištěny. Za pietní místo lze považovat sochu Rudoarmějce, která je nemovitou kulturní památkou.

G. Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace Veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, pro které lze práva k pozemkům vyvlastnit jsou uvedena v kapitole č. 7 textové části územního plánu a v grafické části č. I.-2c Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací v měřítku 1 : 5 000. Asanace, stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu nejsou navrhovány.

29

H. Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (například požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy) 1.,2. Ochrana veřejného zdraví Ochrana veřejného zdraví je součástí podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití (viz kapitola 6.2. textové části územního plánu). Zastavitelné plochy pro bydlení jsou navrhovány mimo hlavní dopravní komunikace a železniční tratě. 3.,4, Ochrana obyvatelstva Požadavky na ochranu obyvatelstva se řídí vyhláškou č. 680/2002 Sb. k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Dle § 20 této vyhlášky se na základě stanoviska dotčeného orgánu uplatňovaného k návrhu zadání a v rozsahu předaných podkladů zapracuje do textové a grafické části územního plánu návrh ploch pro požadované potřeby. Požadavky na ochranu obyvatelstva uvedené v kapitole 4.4. textové části územního plánu jsou převzaty z Plánu činností orgánů obce při vzniku mimořádné události (Město Chlumec nad Cidlinou, 2006). Zásobování území požární vodou je uvedeno v kapitole 4.2.1.1. textové části územního plánu. 5.,6. Obrana a bezpečnost státu Vzhledem k výskytu jevů v zájmu obrany státu veškerá stavební činnost v řešeném území podléhá vydání závazného stanoviska VUSS Pardubice. 7.,8. Ochrana před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy Navržené změny nezhoršují odtokové poměry a respektují záplavové území Cidliny a Bystřice s výjimkou lokalit uvedených v kapitole 5. Koncepce uspořádání krajiny, bod 13. 9.,10. Ochrana ložisek nerostných surovin a geologické stavby území Stávající ložiska nerostných surovin v k.ú. Pamětník jsou chráněna (štěrkopísky). Podnik BEST, nacházející se nad částí ložiska, je dočasnou stavbou. Poddolované území v Kladrubech je rovněž chráněno.

30

11.-15. Ochrana ZPF Zastavitelné plochy navazují bezprostředně na zastavěné území a požaduje se jejich postupné zastavění v ucelených blocích bez rozptýlené zástavby narušující organizaci ZPF. Největší zábor ZPF je u lokalit změn ÚPO č. 1-6, které byly provedeny a schváleny v letech 2000-2006 včetně souhlasu s odnětím ZPF. Přebírané lokality jsou přehledně označeny v tabulkách ZPF. Jejich rozsah je zdůvodnitelný polohou města v rozvojové oblasti OB4 a rozvojové ose republikového významu OS4 (dle PÚR ČR), která je založena na očekávaném vlivu dálnice D11 v úseku Praha – Hradec Králové.

I. Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území 1. Záměr na využití bývalého vojenského areálu pro plochy výroby neovlivňuje životní prostředí, ochranu krajinného rázu, PUPFL, ani prvky ÚSES. Dopravní napojení areálu je vedeno mimo zastavěné území. 2. Územní rezerva pro přeložku silnice II/327 je vymezena jen po stávající komunikaci k průmyslové zóně a do územního plánu bude zapracována při aktualizaci až podle navrženého řešení Generelem silniční dopravy královéhradeckého kraje. Orientační zábor ZPF uveden v tabulkové části ZPF, příloha č.1 odůvodnění. Zábor PUPFL a kolize s prvky ÚSES odpadají. Křížení přeložky silnice II/327 se železniční tratí je mimoúrovňové, uvažovaný nadjezd neovlivní dálkové pohledy na zámek. 3. Plochy rekreace – se specifickým využití, (RIX) v lokalitě „Amerika“ mají stanovené podmínky využití v kapitole 6.2., bod 6) textové části územního plánu. Možný vliv přeložky silnice II/327 na plochy rekreace bude řešen až po definitivním určení trasy. 4. Výrobní plochy mají stanovené podmínky využití v kapitole 6.2., bod 21) textové části územního plánu. Výhledová přeložka železniční trati č. 020 není přeložkou II/327 ovlivněna, ochranné pásmo železniční trati je vyznačeno v příloze II.-2.b. 5. Rozšíření manipulačního skladu fy Kinský dal Borgo a.s. bylo dohodnuto samostatně a nebylo posuzováno v rámci prací na územním plánu. 6. Lokalita bydlení Na Spravedlnosti byla převzata ze změny č. 3 ÚPO, zpracovaná studie bude aktualizována (viz kapitola 10 textové části územního plánu), ve směru dálkových pohledů na zámek je výška zástavby omezena na 1 nadzemní podlaží + podkroví. Mezi plochou pro bydlení a přeložkou silnice II/327 je navržena izolační zeleň. 7. Využití lokality Z39 pro občanské vybavení je podmíněně vhodné vzhledem k omezením vyplývajícím z ochranných pásem silnice I/11, přeložky silnice II/327 a z výškového zónování zástavby ve směru dálkových pohledů na zámek. 8. Plochy pro bydlení dle platného ÚPO a jeho změn z let 2000-2006 lze vhodně napojit na stávající komunikační síť. 9. Plochy pro bydlení v rodinných a bytových domech jsou vyznačeny v příloze I.-2.b Hlavní výkres. Nutnost zpracování urbanistické studie je uvedena v kapitole 10 textové části územního plánu. Urbanistická studie lokalit Z25a, Z25b (Palackého ulice) bude kromě rodinných domů zahrnovat i umístění bytových domů. 10. Plochy pro výrobu u Bystřice byly s ohledem na záplavové území omezeny na část přiléhající ke stávajícím průmyslovým plochám v Kladrubech (lokalita Z11), výhledově je možné rozšíření i na část plochy přiléhající k silnici I/11 (R7). Souhlas k odnětí ze ZPF byl u lokality Z11 udělen při schválení změny č. 2 ÚPO.

31

11. Záměr zalesnění v lokalitě Z53 nenarušuje záplavové území Cidliny a je částečnou kompenzací za zábor PUPFL v lokalitě Z46. 12. Plochy smíšené obytné – v centru města (SC) jsou vyznačeny v příloze I.-2.b Hlavní výkres. Jejich rozšíření se navrhuje v přestavbových plochách P63, P64 v ulicích Komenského a Na Valech. 13. Menší lokality pro občanskou vybavenost jsou navrhovány v západní části města (Z34, Z35, Z36, Z43). 14. Území „Na Františku“ je navrženo jako plocha smíšená obytná – rekreační (SR) s podmínkami pro využití, uvedenými v kapitole 6.2., bod 16). 15. Záměr bydlení v „Podkatovně“ je nutno ověřit územní studií (viz kapitola 10 textové části územního plánu). 16. Ohrožení území povodněmi je řešeno v souladu se studií protipovodňových opatření u Cidliny (Agroprojekce Litomyšl, s.r.o., 2006) a studií protipovodňové ochrany obce Lučice (Agroprojekce Litomyšl, s.r.o., 2007). Další dílčí požadavky vlastníků pozemků na vymezení ploch pro bydlení, výrobu, sport a agroturistiku byly posouzeny z hlediska urbanistické koncepce a limitů využití území.

J. Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu města v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose S ohledem na polohu města v rozvojové oblasti OB4 a rozvojové ose republikového významu OS4 (dle PÚR ČR) byly vymezeny dle požadavků objednatele další plochy pro bydlení, občanské vybavení, výrobu i rekreaci.

K. Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií, jsou uvedeny v kapitole 10 textové části územního plánu.

L. Požadavky na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem Zpracování regulačních plánů není navrženo.

32

N. Požadavky na zpracování konceptu, včetně požadavků na zpracování variant. Zpracování konceptu územního plánu není požadováno.

O. Požadavky na rozsah a způsob zpracování územního plánu Územní plán je zpracován v souladu se stavebním zákonem č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů a s vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Metodicky je obsah územního plánu stanoven v příloze č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb.

g) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení Přijaté řešení vychází z dosavadního stavebního vývoje, územního plánu města z roku 1998 a jeho schválených změn č. 1, 2, 3, 5 a 6, které byly provedeny v letech 2000-2006. Rozvoj městských částí a umístění jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití je do značné míry ovlivněno přírodními podmínkami a limity využití území. Zpracovaný návrh územního plánu zohledňuje požadavky na další plošný rozvoj města při respektování všech omezujících podmínek a zachování přírodního rámce osídlení. Plochy s rozdílným způsobem využití jsou stanoveny dle vyhlášky č. 501/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů s tím, že dle § 3, odst. 4 citované vyhlášky jsou dále s ohledem na specifické podmínky a charakter území podrobněji členěny plochy bydlení, občanského vybavení, smíšené obytné, dopravní a technické infrastruktury, výroby a skladování a systému sídelní zeleně. Návrh územního plánu je v souladu s obecnými cíly a úkoly územního plánu, protože vytváří předpoklady pro udržitelný rozvoj území, koordinuje veřejné i soukromé záměry v území, chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zároveň zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Přijaté řešení je v souladu s rozborem udržitelného rozvoje území (dle územně analytických podkladů ORP Hradec Králové). Vytváří územní podmínky pro využití silných stránek a příležitostí: - možnost rozvoje pracovních příležitostí a zvýšení zájmu o bytovou výstavbu vzhledem k výhodnému dopravnímu napojení – silničnímu i železničnímu, řeší územní plán rozvojem bydlení a podnikání zvláště v oblasti výroby a služeb - možnost rozvoje cykloturistiky i agroturistiky vzhledem ke kvalitnímu zázemí města, řeší územní plán rozvojem sportovních a rekreačních ploch se specifickým využitím - dobrá občanská vybavenost a kulturně společenský život sídla posiluje soudržnost obyvatelstva; přijaté řešení k tomu přispívá dalším rozvojem občanské vybavenosti a ochranou všech přírodních a kulturních hodnot území

33

Návrh vytváří rovněž územní podmínky pro řešení slabých stránek a hrozeb: - zatížení sídla dopravou do průmyslové oblasti a tranzitní dopravou na Nový Bydžov je řešeno přeložkou silnice II/327 mimo obytnou část - nedostatky v technické a dopravní infrastruktuře jsou řešeny jejím doplněním - narušování venkovského charakteru zástavby v místních částech Lučice a Pamětník je možné zabránit důsledným dodržováním podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití uvedených v textové části územního plánu, kapitola 6.2., bod 3. - Ohrožení zastavěného území záplavami je řešeno návrhem protipovodňových opatření na Cidlině, který byl převzat do návrhu územního plánu

h) Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a informace, jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí Na základě zjišťovacího řízení stanoviska odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Královéhradeckého kraje bylo stanoveno, že územní plán Chlumec nad Cidlinou je nutno posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí podle § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posouzení vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na posouzení územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí, je součástí územního plánu vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území dle přílohy č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb.

Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území A. Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí, které zpracovala EMPLA, spol. s r.o. Hradec Králové, je nedílnou součástí návrhu územního plánu. B. Vyhodnocení vlivů územního plánu na území Natura 2000 není požadováno, protože dotčený orgán ochrany přírody vyloučil významný vliv návrhu zadání na evropsky významné lokality, uvedené v národním seznamu evropsky významných lokalit nebo vyhlášené ptačí oblasti. C. Vyhodnocení vlivů územního plánu na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech. Územní plán vychází z územně analytických podkladů ORP Hradec Králové, které byly zpracovány k 31.12.2008. Respektuje podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území.

34

K hlavním záměrům, které mohou ovlivnit vývoj území a kde je třeba řešit střety zájmů a problémů v území patří (číslování záměrů dle zadání ÚP Chlumec n.C., kapitola I. Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území): 1) Záměr na využití bývalého vojenského areálu pro plochy výroby Dopravní napojení bývalého vojenského areálu, který se nachází na rozhraní třech katastrálních území, je řešeno novou místní komunikací mimo zastavěnou část města. Výhledově bude komunikace začleněna do trasy přeložky silnice II/327. Navrhuje se využití areálu pro lehký průmysl bez negativních vlivů na okolí. Záměrem není dotčena trasa NRBK K69MH, ani krajinný ráz a okolní lesy. 2) Záměr přeložky silnice II/327 ve směru na Nový Bydžov a dopravní napojení ploch pro výrobu Výhledový záměr přeložky silnice II/327 vyřeší průjezd tranzitní dopravy mimo zastavěnou část města ve směru sever-jih. Územní rezerva pro přeložku je vymezena jen na stávající komunikaci k průmyslové zóně a do územního plánu bude zapracována při aktualizaci až podle navrženého řešení Generelu silniční dopravy Královéhradeckého kraje. Uvažovaný nadjezd nad železniční tratí neovlivní dálkové pohledy na zámek. Zábory PUPFL a kolize s prvky ÚSES odpadají. Z výhledové přeložky silnice II/327 budou možné příjezdy ke stávajícím a navrhovaným plochám pro výrobu v západní části města. 3) Stávající území pro plochy individuální rekreace – plošné a prostorové regulativy s ohledem na agroturistice areál, využití území pro další rekreační účely (lokalita Amerika) Výhledový přeložka silnice II/327 se dotkne rekreačního území „Amerika“ pouze okrajově, protihluková opatření lze zajistit formou izolační zeleně, podmínky funkčního využití a prostorového uspořádání agroturistického areálu a sousedních ploch rekreace se specifickým využitím jsou uvedeny v textové části územního plánu, kapitola 6.2., bod 7) a 6). 4) Záměr vymezení ploch pro výrobu v západní části města (lokality Z44, Z45, Z49, Z57) Plochy pro výrobu jsou částečně v ochranném pásmu železniční trati, nenarušují však záměr dráhy na směrovou úpravu železniční trati při západním zhlaví nádraží. Střet ploch pro výrobu s přeložkou silnice II/327 byl odstraněn vzájemnou koordinací záměrů. Průmyslovou výstavbou dojde k ovlivnění dálkových pohledů na zámek od severozápadu, požadována studie výškového zónování (viz textová část územního plánu, kapitola 6.2., bod 21). 5) Záměr rozšíření skladovacího areálu (lokalita Z46) Rozšíření manipulačního skladu dřeva firmy Kinský dal Borgo, a.s. je zásahem do PUPFL, k výraznému narušení porostních okrajů nedojde a ekologická stabilita lesních porostů nebude narušena. Lokalita se nachází v ochranném pásmu vlečky, což neovlivňuje záměr. 6) Záměr plochy pro bydlení z původního ÚPO (lokalita Z37) Pro lokalitu byla zpracována v roce 2009 územní studie, kterou je třeba aktualizovat. Vzhledem k blízkosti zámku je kladen důraz na výškové zónování zástavby (viz textová část územního plánu, kapitola 6.2., bod 1). Ochrana před negativními účinky silniční dopravy navržena izolačním pásem zeleně. 7) Záměr plochy pro občanskou vybavenost (lokalita Z39) Lokalita se nachází částečně v pásmu 50 m od hranice PUPFL a v ochranném pásmu silnice I/11, není však ve směru hlavních dálkových pohledů na zámek a nekoliduje s výhledovou přeložkou silnice II/327.

35

8) Záměr ploch pro bydlení dle platného ÚPO (lokalita Z26) Dopravní napojení ploch bydlení jižně od Žižilické ulice bude řešeno společně s lokalitou Z25a, Z25b v rámci územní studie Palackého ulice, která vyžaduje upřesnění (viz textová část územního plánu, kapitola 10) 9) Záměr vymezení ploch pro bydlení v bytových a rodinných domech (lokality Z25a, Z25b, Z22) Plochy bydlení budou řešeny územními studiemi. Plocha pro bydlení v bytových domech navazuje na areál bývalé nemocnice v Palackého ulici. 10) Záměr vymezení ploch pro výrobu (lokalita Z11) Výrobní plochy v Kladrubech byly vymezeny již změnou ÚPO č.2. Vzhledem k záplavovému území však jsou v návrhu ÚPO omezeny na lokalitu č. 11 přiléhající ke stávajícím výrobním plochám, kde ochrana před velkými vodami není tak náročná. Výhledově je možné rozšíření výrobních ploch i na část přiléhající k silnici I/11 (R7). V navržených lokalitách nejsou pozemky v I. třídě ochrany ZPF, ve II. třídě ochrany se nachází lokalita Z11, která však byla proti původním požadavkům zmenšena. 11) Záměr na zalesnění (lokalita Z53) Záměr na zalesnění pro firmu Kinský dal Borgo, a.s. je kompenzací za odlesnění pro sklad řeziva (Z46) a odlesnění dobývacího prostoru pro následnou těžbu štěrkopísku na ložisku Pamětník. Část plochy, která zasahuje do záplavového území, bude obhospodařována a vysazována v charakteru lužního lesa. 12) Záměr na změny využití území v centrální oblasti (lokality P63, P64) Plochy smíšené obytné - v centrech jsou rozšířeny o přestavbové plochy v ulicích Komenského a Na Valech. Realizací se zvýší kvalita zástavby a životního prostředí v městském centru. 13) Záměr na lokality pro občanskou vybavenost při silnici II/327 – dálničním přivaděči (lokality Z34, Z43) Plochy při frekventované komunikaci, nevhodné pro bydlení, je možné využít pro občanskou vybavenost komerčního charakteru. 14) Záměry vlastníků pozemků na vymezení ploch pro výstavbu rodinných domů v lokalitě „Na Františku“ Celé území „Na Františku“ bylo zařazeno mezi plochy smíšené obytné – rekreační a rozsah ploch byl upraven na východní straně území ve prospěch bydlení. 15) Záměr ploch pro bydlení v „Podkatovně“ (lokality Z17a, Z17b, Z18, Z62) Požadované plochy pro bydlení nutno prověřit územní studií, ve které budou řešeny komplikované územní vazby a střet s limity využití území. Pozemky se nacházejí ve II. třídě ochrany ZPF. 16) Záměr protipovodňových opatření v k.ú. Lučice a v k.ú. Chlumec nad Cidlinou Ochrana území před velkými vodami je posilována navrhovanými protipovodňovými opatřeními na Cidlině v Lučicích a na pravém břehu řeky mezi silnicí do Kladrub a jezem dle zpracovaných studií.

36

D. Předpokládané vlivy na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území D.I. Vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území K hrozbám řešeného území patří: -

-

Zatížení sídla tranzitní dopravou na Nový Bydžov. Územní plán navrhuje přeložku silnice II/327 mimo obytnou část (uvedeno v textové a grafické části). Narušení venkovského charakteru zástavby v místních částech Lučice a Pamětník. Územní plán vymezuje v těchto částech plochy bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) a stanovuje podmínky pro využití těchto ploch (viz textová část územního plánu, kapitola 6.2., bod 3). Ohrožení zastavěného území záplavami (v Lučicích a Chlumci nad Cidlinou). Územní plán navrhuje protipovodňová opatření u Cidliny dle zpracovaných studií (uvedeno v textové a grafické části). Likvidace starých ekologických zátěží. Územní plán začleňuje staré zátěže do ploch zeleně. Stávající systém nakládání s odpady, tj. svozem komunálního odpadu, separovaným sběrem a sběrnými dvory je zachován.

D.II. Vliv na posílení slabých stránek řešeného území Ke slabým stránkám řešeného území patří: -

Dopravní napojení průmyslové zóny. Řešeno novou komunikací, která bude dle územního plánu začleněna do výhledové přeložky silnice II/327. Chybějící veřejná infrastruktura ve všech místních částech. Územní plán navrhuje doplnění zvláště technické a dopravní infrastruktury (uvedeno v textové a grafické části územního plánu). Špatný stav místních komunikací a silnic III. třídy. Územní plán navrhuje rekonstrukci nevyhovujících místních komunikací a jejich šířkovou a směrovou úpravu, v zastavěném území alespoň jednostranné chodníky podél silnic. Hluk z dopravy při hlavních dopravních tazích. Nejzávažnější problém – hluk z průjezdné nákladové dopravy po silnici I/11 byl z velké části vyřešen stavbou dálnice D11. Hluk z dopravy ve směru sever – jih mezi dálnicí a Novým Bydžovem bude eliminován navrhovanou přeložkou silnice II/327. Zastavitelné plochy pro bydlení jsou navrhovány mimo hlavní dopravní tahy s využitím izolační zeleně mezi bydlením a komunikacemi.

D.III. Vliv na využití silných stránek a příležitostí řešeného území K silným stránkám řešeného území patří: -

Poloha při dálnici D11 a železniční trati Hradec Králové – Praha, příležitost pro rozvoj pracovních příležitostí. Územní plán doplňuje dálnici D11 a dnešní silnice přeložkou II/327 a ponechává možnost směrové úpravy železniční trati při západním zhlaví nádraží. Vytváří podmínky pro rozvoj pracovních příležitostí nabídkou dalších ploch pro výrobu a služby.

37

-

-

-

-

-

Zájem o stavební parcely pro výstavbu rodinných domů – příprava ploch pro bytovou výstavbu. Zvýšený zájem o výstavbu rodinných domů řeší územní plán nabídkou rozsáhlých ploch pro bydlení, při čemž vymezuje i plochy pro výstavbu bytových domů přes současný pokles zájmu. Vzhledem k dlouhodobé stabilitě územního plánu může být územně plánovací a projektová příprava prováděna v potřebném předstihu (přehled lokalit bytové výstavby, kde je požadována územní studie jako podmínka pro rozhodování, je uveden v textové části územního plánu, kapitola 10). Kvalitní přírodní zázemí sídla je respektováno a posilováno navrhovaným zalesněním, lesoparkem a doplněním prvků ÚSES. V územním plánu jsou chráněny nejcennější přírodní prvky – evropsky významné lokality, přírodní památky a významné krajinné prvky ze zákona. Turisticky atraktivní místo – dobré podmínky pro turistiku a cykloturistiku – příležitost pro rozvoj vybavenosti ve vazbě na turistický ruch. Chlumec nad Cidlinou je atraktivním místem vzhledem ke svým kulturním hodnotám, ke kterým patří především evropsky významná lokalita – zámek Karlova Koruna. Územní plán navrhuje ochranu zámeckého areálu i dalších kulturních památek před znehodnocením stanovením podmínek pro novou výstavbu a rekonstrukce, umožňuje rozvoj turistiky zvýšením prostupnosti krajiny a rozvoj cykloturistiky po místních a účelových komunikacích i méně frekventovaných silnicích III. třídy. Rozvoj vybavenosti orientované na cestovní ruch se uvažuje v podnoži zámeckého areálu a v centrální oblasti města. Kvalitní veřejná doprava ve vztahu k pracovním příležitostem. Územní plán vytváří podmínky pro další rozvoj veřejné dopravy doplněním komunikační sítě. Dobrá občanská vybavenost a kulturně společenský život sídla – posílení soudržnosti obyvatelstva. Územní plán respektuje dochovanou sídelní strukturu, zachovává identitu místa, navrhuje vyvážený rozvoj všech funkčních složek a doplnění chybějící veřejné infrastruktury. Optimální podmínky pro život obyvatel spolu s dalším rozvojem kulturně společenského života jsou jednou z podmínek posílení soudržnosti obyvatelstva. Příchod nových obyvatel v důsledku dobré dopravní obslužnosti dálnicí D11 a s ní souvisejících pracovních příležitostí. Územní plán navrhuje rozvojové plochy pro všechny funkční složky, především pro bydlení, výrobu a služby. Vytváří tak podmínky pro růst pracovních příležitostí a počtu obyvatel města.

E. Vyhodnocení přínosu územního plánu k naplnění priorit územního plánování Návrh ÚP Chlumec nad Cidlinou přispívá k naplnění priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, které vyplývají pro řešené území z Politiky územního rozvoje ČR. Ochranu přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví zajišťuje navrhovanou koncepcí rozvoje obce tím, že: - respektuje všechny limity využití území z hlediska udržitelného rozvoje území - chrání přírodní hodnoty (evropsky významné lokality, PP Pamětník, památné stromy a VKP ze zákona) před znehodnocením - respektuje archeologické lokality (soupis nalezišť a vyznačení lokalit v textové a grafické části územního plánu)

38

-

chrání kulturní a civilizační hodnoty (EVL – zámek Karlova Koruna, soubor dalších nemovitých kulturních památek v historickém jádru, dochovaná urbanistická struktura centra, kultivovaná příměstská krajina) před znehodnocením

Při stanovování funkčního využití území bylo hledáno vyvážené řešení mezi požadavky na ochranu krajiny a požadavky hospodářského rozvoje. Návrh územního plánu dává možnost maximálního hospodářského rozvoje při zachování přírodního rámce osídlení. Územní plán navrhuje rozvoj průmyslové zóny a vymezuje další plochy pro výrobu a služby. Napomáhá tak k vytváření nových pracovních míst a snižování nezaměstnanosti ve městě i regionu. Hospodárnější využívání zastavěného území je navrhováno formou dostavby vhodných proluk a částečnou přestavbou území (vyznačeno v textové a grafické části územního plánu). V severní části, na rozhraní tří katastrů, je navrženo využití bývalého vojenského areálu pro průmyslovou zónu. Nezastavěné území města je rozděleno na krajinné plochy s rozdílným způsobem využití. Podmínky pro změny v jejich využití a ochrana před znehodnocením jsou uvedeny v textové části územního plánu, kapitola 6.2., body 26)-32). Územní systém ekologické stability je doplňován především v severní části území, kde je nutné založit chybějící část NRBK K69MH. Rekreační využívání krajiny je podřízeno její zvýšené ochraně v rámci evropsky významných lokalit. Pro individuální rekreaci jsou vymezeny plochy stávajících zahrad a zahrádkářských osad bez možnosti dalšího rozšiřování. Při agroturistickém areálu v lokalitě Amerika je navrhován lesopark, uvažované zalesnění v severozápadní části doplňuje přírodní rámec osídlení. Řešené území je vhodné pro rozvoj různých forem cestovního ruchu. Nejatraktivnějším cílem je evropsky významná lokalita – zámek Karlova Koruna. Jeho snadná dopravní přístupnost vytváří podmínky pro rozvoj poznávací turistiky. V rámci stávajících zahrad v severozápadní části území je navržena i specifická rekreace pro agroturistiku, hipoturistiku a cykloturistiku. Vzájemné propojení atraktivních turistických míst je umožněno sítí stávajících a navrhovaných komunikací, která zvyšuje prostupnost krajiny. Umístění dopravní a technické infrastruktury ve volné krajině je podmíněně přístupné dle podmínek stanovených v textové části územního plánu, kapitola 6.2., body 26)-32). Předností Chlumce nad Cidlinou je velmi dobré spojení a dopravní dostupnost v rámci regionu, které se ještě zlepší po dostavbě D11 a R35. Z hlediska ochrany životního prostředí je důležitý rozvoj železniční dopravy. Ochrana území před velkými vodami je zajišťována protipovodňovými opatřeními na Cidlině v k.ú. Lučice a Chlumec nad Cidlinou. Rozsáhlá rozlivová území řeky Cidliny se nacházejí většinou mimo řešené území v k.ú. Písek u Chlumce nad Cidlinou, Olešnice, Loukonosy a Hradišťko II. Prostorově-sociální segregaci při vytváření urbánního prostředí předchází územní plán návrhem rozvojových ploch bydlení v bezprostřední návaznosti na zastavěné území.

39

F. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území – shrnutí F.I. Vyhodnocení vlivů územního plánu na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, jak byla zajištěna v rozboru udržitelného rozvoje Územní plán navrhuje úměrný rozvoj všech funkčních složek a vyvážený vztah mezi požadavky na ochranu krajiny a požadavky hospodářského rozvoje území. Soudržnost obyvatel města je ovlivňována zejména kulturně společenským životem, dobrou občanskou vybaveností a celkovou spokojeností s životními podmínkami. F.II. Shrnutí přínosu územního plánu k vytváření podmínek pro předcházení a) zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel řešeného území Územní plán vytváří podmínky pro předcházení zjištěným rizikům ovlivňujícím život současné generace obyvatel, ke kterým patří: - zatížení území hlukem z dopravy - ohrožení zastavěného území záplavami - chybějící veřejná infrastruktura - špatný stav místních komunikací a silnic III. třídy - narušení venkovského charakteru zástavby v místních částech Lučice a Pamětník - likvidace starých ekologických zátěží b) předpokládaným ohrožením podmínek života budoucích generací Územní plán vytváří podmínky pro vyvážený růst všech funkčních složek města i v dlouhodobém výhledu. K ohrožení podmínek života budoucích generací může dojít přetrváváním dnešních rizik, narušením kontinuity územního plánování a disproporčním rozvojem území s negativními důsledky na kvalitu životního prostředí.

Stanovisko krajského úřadu k vyhodnocení vlivů na životní prostředí se sdělením jak bylo zohledněno. Dotčený orgán z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí, Krajský úřad Královéhradeckého kraje vydal dne 5. června. 2009 stanovisko k návrhu zadání územního plánu Chlumec nad Cidlinou, ve kterém požadoval posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí dle zákona EIA (dále jen ,,SEA vyhodnocení či vyhodnocení SEA“). Vyhodnoceny měly být především plochy související se záměrem na využití bývalého vojenského areálu pro průmyslovou oblast, plochy občanské vybavenosti pro komerční využití většího rozsahu, plochy pro výrobu a skladování, plochy dopravní infrastruktury včetně ploch pro parkování, plochy pro větrné elektrárny a záměr přeložky komunikace II/327. Společné jednání o Návrhu územního plánu Chlumec nad Cidlinou včetně posouzení vlivů na životní prostředí proběhlo dne 28. května 2010 na Magistrátu města Hradec Králové. Krajský úřad se po společném jednání seznámil s předloženým Návrhem územního plánu Chlumec nad Cidlinou i vyhodnocením SEA. Dne 26. července 2010 zaslal krajský úřad pořizovateli územně plánovací dokumentace sdělení (č.j. 8803/ZP/2010), ve kterém uvádí, že vyhodnocení SEA nelze považovat za adekvátní podklad, na základě kterého by bylo možné vydat stanovisko k vyhodnocení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí. 40

Na základě ust. § 10i odst. 3) zákona EIA tedy krajský úřad požádal dopracovat (aktualizovat) vyhodnocení SEA. Dne 2. listopadu 2010 se na Magistrátu města Hradec Králové konalo opakované společné projednání k Návrhu územního plánu Chlumec nad Cidlinou. Na tomto jednání krajský úřad obdržel dopracované vyhodnocení SEA, jehož součástí byla kapitola s názvem: ,,Doplněk k Vyhodnocení SEA“ (říjen 2010). Na základě společného projednání předmětné územně plánovací dokumentace, vznesených vyjádření dotčených orgánů státní správy a na základě konzultace zástupce krajského úřadu a zástupce zpracovatele vyhodnocení SEA, kdy byla řešena především problematika vyhodnocení lokalit č. 52 a 53 navrhovaných pro zalesnění (výměra cca 82 ha) a lokality č. 48 (plocha občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení), došel krajský úřad k závěru, že vyhodnocení vlivů výše uvedených lokalit na životní prostředí není zpracováno adekvátně a je třeba vyhodnocení SEA nově dopracovat. Dne 11. listopadu 2010 tak krajský úřad zaslal pořizovateli vyjádření k předloženému dopracovanému vyhodnocení SEA a požadoval jeho doplnění. Dne 08. prosince 2010 obdržel krajský úřad doplnění dopracovaného vyhodnocení SEA. Po prostudování tohoto dokumentu došel krajský úřad k závěru, že toto vyhodnocení SEA je dostatečným podkladem pro vydání stanoviska k vyhodnocení vlivů Návrhu územního plánu Chlumec nad Cidlinou na životní prostředí. Z hlediska vlivů na životní prostředí byly u Návrhu územního plánu Chlumec nad Cidlinou identifikovány vlivy související se záborem zemědělského půdního fondu, s pozemky určenými k plnění funkce lesa a potencionální vlivy na faunu, flóru a ovlivnění odtokových poměrů v území. Zjištěné negativní vlivy na dílčí složky životního prostředí vedly k vypracování níže uvedených podmínek tohoto stanoviska. Posouzení vlivů koncepce na životní prostředí bylo zpracováno přiměřeně v rozsahu přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění. Na základě Návrhu územního plánu Chlumec nad Cidlinou, SEA vyhodnocení a jeho doplňků, výsledků společných projednání a vypořádání vyjádření dotčených správních orgánů, vydal krajský úřad ve smyslu ustanovení § 22 písm. e) zákona EIA souhlasné stanovisko s podmínkami k vyhodnocení vlivů na životní prostředí územně plánovací dokumentace „Návrh územního plánu Chlumec nad Cidlinou“. Krajský úřad požadoval respektovat při uplatňování koncepce a realizaci konkrétních záměrů v navrhovaných lokalitách následující podmínky: Lokalita Z 10 • Z důvodu ochrany zemědělského půdního fondu krajský úřad požaduje vyloučit tuto lokalitu (narušení organizace zemědělského půdního fondu, narušení půdních bloků, umístění do volné krajiny). – Řešení: lokalita byla vyloučena. Lokalita Z 48 • Na základě výsledků SEA vyhodnocení krajský úřad požaduje stanovit regulativ, který umožní výstavbu izolačního pásu zeleně, případně valu, směrem do otevřené krajiny. – Řešení: podmínka byla doplněna. Lokality Z 52 a Z 53 • Na základě výsledků SEA vyhodnocení krajský úřad požaduje ponechat bez zalesnění část plochy Z 53, která se nachází v záplavovém území. • Stanovit regulativ, který bude minimalizovat monokulturní uspořádání nově vysazovaných porostů. • Na základě výsledků SEA vyhodnocení krajský úřad požaduje, aby druhové složení nově vysazovaných porostů odpovídalo původnímu složení místních lesů. – Řešení: lokalita Z 52 byla z řešení územního plánu vyloučena. Podmínky v minimalizování monokulturního vysazování a druhového složení nově vysazovaných porostů byly doplněny. Požadavek na

41

ponechání části lokality Z 53, která zasahuje do záplavového území bez zalesnění nebyl respektován. Důvodem je požadavek vlastníka převést celý pozemek p.č.1180/1 v k.ú. Chlumec nad Cidlinou z orné půdy na pozemek lesů. Pro umožnění rozlivů vody v záplavovém území je stanovena podmínka, že v záplavovém území bude výsadba a hospodaření odpovídat charakteru lužních lesů, které jsou považovány za ochranu území před povodněmi. Lokalita Z 51 • Z důvodu ochrany zemědělského půdního fondu krajský úřad požaduje vyloučit tuto lokalitu (v dotčeném území se nachází nejkvalitnější zemědělské půdy, plocha z žádné strany nenavazuje na lesní plochu ). – Řešení: lokalita pro zalesnění je vyřazena a území je vymezeno v návaznosti na sousední pozemky jako „plochy smíšených nezastavěných ploch s funkcí přírodní – NSpz. Lokalita Z 56b • Na základě výsledků SEA vyhodnocení krajský úřad požaduje, aby byla severní hranice lokality posunuta jižněji a to tak, aby byla omezena možnost kontaminace potoka látkami závadným vodám. –Řešení: Vzhledem k tomu, že lokality Z 56a a Z 56b tvoří ve skutečnosti jeden areál a Město Chlumec nad Cidlinou předpokládá, že bude obsazen jedním subjektem, není možné severní hranici lokality Z56b posunout. V regulativech pro tuto lokalitu bude stanovena podmínka na taková technická zabezpečení, aby ke kontaminaci potoka látkami závadnými vodám nedošlo. Na základě toho lze konstatovat, že všechny podmínky stanovené ve stanovisku krajského úřadu byly akceptovány, případně odůvodněny a že návrh Územního plánu Chlumec nad Cidlinou je upraven v souladu s výsledky vyhodnocení vlivů na životní prostředí.

i) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Navrhovaný rozvoj města si vyžádá zábor ZPF v lokalitách Z1-13, Z15-Z23b, Z25aZ26, Z28-37, Z39-41, Z43-Z45, Z48, Z49, Z50-Z53, Z55-Z59, Z61, Z62, Z66a, Z66b, Z67, Z70-Z73, Z75, Z76. Z toho souhlas k odnětí ze ZPF byl již dán při schvalování ÚPO v roce 1999 u lokalit Z2, Z9, Z15, Z16, Z17a, Z18, Z19, Z20, Z26, Z28, Z33, Z49 a při schvalování změn ÚPO byl dán souhlas u lokalit Z4, Z11, Z22, Z23a, Z23b, Z24, Z25, Z27, Z30, Z40, Z41, Z44, Z56b, Z59 jak je vyznačeno v poznámkách k přehledu záborů ZPF v příloze č. 1 textové části odůvodnění. Návrh zalesnění si vyžádá zábor ZPF v lokalitách Z50 a Z53 jak je uvedeno v přehledu záborů ZPF v příloze č. 1 a v údajích o pozemcích určených k plnění funkce lesa v příloze č. 2. Zábor PUPFL si vyžádá rozvoj výroby (sklad dřeva) v lokalitě Z46a, rozvoj rekreace se specifickým využitím (ekofarma) v lokalitě Z47. Ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa se nacházejí lokality Z39, Z40, Z41, Z42a, Z42b. Z46, Z47, Z54, Z56a, Z71. Podrobnější údaje o PUPFL jsou uvedeny v příloze č. 2 textové části odůvodnění.

42

j) Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch Město Chlumec nad Cidlinou mělo pro své území platnou územně plánovací dokumentaci - Územní plán obce Chlumec nad Cidlinou schválený dne 31.3.1999 a změněný Změnami č.1 – 6 z let 2000 – 2006. V těchto dokumentech jsou vymezeny zastavitelné plochy pro rozvoj města. Tyto možnosti neuspokojovaly záměry a požadavky občanů, které jsou vyvolány vhodnou polohou města v rozvojové oblasti OB4 a s velkým vlivem snadné dostupnosti dálnicí D11 na krajské město Hradec Králové i hlavní město Prahu. S ohledem na skutečnost, že v roce 2007 došlo ke změně legislativy v oblasti územního plánování a stavebního řádu, rozhodlo zastupitelstvo města o pořízení nového územního plánu v souladu s platnými právními předpisy. Nový územní plán zohlednil požadavky občanů, stanovil urbanistickou koncepci rozvoje města a v souladu s úkoly a cíli územního plánování, vyhodnotil původní zastavitelné plochy a navrhl nové lokality pro vyvážený rozvoj hospodářský, společenský, rekreační i sportovní a pro bydlení při zachování všech hodnot v území přírodních, kulturních i civilizačních. Zastavitelné plochy pro výrobu jsou situovány v návaznosti na železniční trať a stávající plochy výroby a skladování. Plochy pro bydlení jsou v největším rozsahu situovány v prolukách a na jihozápad města Chlumec nad Cidlinou převážně na zemědělské půdě III. a IV. třídy ochrany v těsné návaznosti na zastavěné území města tak, aby nebránily kvalitnímu obhospodařování zemědělské půdy. V řešeném území jsou plně respektovány cenné přírodní hodnoty, které se zde nacházejí, proto je rozvoj místních částí Lučice a Pamětník omezen a jsou vymezeny lokality pro bydlení venkovské zejména v prolukách mezi stávající zástavbou.

k) Rozhodnutí o námitkách a vypořádání připomínek Námitku č.1 podal: Roman Švec, Švermova 378, Chlumec nad Cidlinou Jako majitel pozemku 1036/3 odpovídající parcele zjednodušené evidence č.1038/1 zapsané v LV 1589 podává námitku proti zařazení této plochy do plochy NP, LBC 6905. Navrhuje tuto plochu sloučit se sousední plochou a v územním plánu ji vést jako plochu ZP. Odůvodnění: Pozemek přímo sousedí s plochou ZP. V současné době je s touto plochou ZP využíván stejným způsobem a do budoucna má záměr tento pozemek tímto způsobem využívat. Pozemek je využíván odlišným způsobem než plocha NP a zároveň je i jiného charakteru.

Rozhodnutí o námitce: námitce se vyhovuje Odůvodnění: Dle současného stavu je celý pozemek zemědělsky obhospodařovaný, lokální biocentrum lze zmenšit – sousední pozemek je zalesněný a odpovídá využití pro vymezení prvků ÚSES.

Námitku č.2 podal: Roman Švec, Švermova 378, Chlumec nad Cidlinou Jako vlastník pozemku katastru nemovitostí č. 1051/2 odpovídající parcele zjednodušené evidence 1051/2 zapsané v LV č. 1589, podává námitku proti vyřazení této parcely z plochy VL. Navrhuje tuto parcelu změnit na plochu Z59 VL.

43

Odůvodnění: V současné době je tento pozemek zařazen v ploše pro průmyslovou výrobu. Jako majitel pozemku má záměr pozemek využívat pro lehkou průmyslovou výrobu. Pozemek tvoří se sousední plochou Z59 VL souvislou a ucelenou plochu. Komunikace zakreslená v mapách mezi pozemky prakticky neexistuje.

S ohledem na skutečnost, že výše jmenované pozemky nejsou dotčeny návrhem řešení, jedná se o připomínku: Vyhodnocení připomínky: připomínce se vyhovuje Pozemek p.č.1051/2 (KN) o rozloze 1375 m ² bude přiřazen do lokality Z59 (VL)

Námitku č.3 podal: Roman Švec, Švermova 378, Chlumec nad Cidlinou Jako majitel pozemků katastru nemovitostí č. 1042/10, 1025/4, 1045/3, 1045/5, 1045/1, 1045/4, 1051/9, 1050/9, a 1051/5 odpovídající parcelám zjednodušené evidence č. 104/7, 1045/2, 1045/3, 1045/1, 1054/1, 1051/2, 1048/2, 1050/5, zapsaných v LV 984 a 1589 podává námitku proti textové části OSX v návrhu územního plánu. Navrhuje doplnit bod č. 11A o následující body: - pozemky staveb a za řízení pro sportovní a tělovýchovná za řízení - pozemky staveb a za řízení pro denní rekreaci obyvatel - sportovní hřiště, koupaliště, kluziště, dětská hřiště Navrhuje změnit bod č. 11B následně : Nepřípustné využití - stavby a zařízení, které jsou v rozporu s přípustným využitím - všechny druhy činností, které svými negativními vlivy na životní prostředí překračují na sousedních pozemcích limity uvedené v příslušných právních předpisech Odůvodnění: Jedná se pouze o rozšíření přípustného využití plochy odpovídající zařazení plochy jako občanské vybavení - tělovýchovné a sportovní tak, aby v budoucnu nevznikaly rozpory při umístění staveb s územním plánem.

Rozhodnutí o námitce: námitce se nevyhovuje Odůvodnění: S ohledem na původní využití území nelze v budoucnu připustit takové aktivity, které by vyvolaly zemní práce většího rozsahu a tím odkrytí rekultivované skládky. Z toho důvodu byla tato lokalita vymezena jako specifická pro provoz motokrosu.

Námitku č.4 podal: Roman Švec, Švermova 378, Chlumec nad Cidlinou Jako majitel pozemků katastru nemovitostí č. 1051/1 a 1051/5 odpovídající parcele zjednodušené evidence č. 1054/1 zapsané na LV č. 1589 podává námitku proti zařazení těchto parcel do plochy ZP. Navrhuje tyto parcely změnit na plochu Z48 OSX Odůvodnění: Jedná se o druh pozemků ostatní plocha - neplodná půda. Jako majitel pozemků mám záměr pozemky využívat pro sportovní činnost dle Z48 OSX. Pozemky tvoří jeden celek s plochou Z48 OSX.

S ohledem na skutečnost, že výše jmenované pozemky nejsou dotčeny návrhem řešení jedná se o připomínku: Vyhodnocení připomínky: připomínce se nevyhovuje Pozemky p.č. 1051/1 a 1051/5 v k.ú. Chlumec nad Cidlinou sousedí se zastavitelnou plochou Z48 (OSX) pouze malou částí a nevytváří s touto lokalitou souvislou ucelenou plochu. Tyto pozemky jsou vymezeny jako úzký pruh mezi plochou zeleně přírodního charakteru a plochou výroby a skladování – lehký průmysl. Není prokázána potřeba ve veřejném zájmu vymezovat další plochy pro občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení specifická.

44

Námitku č.5 podal: Roman Švec, Švermova 378, Chlumec nad Cidlinou Jako majitel pozemků katastru nemovitostí č. 1025/1 odpovídající parcelám zjednodušené evidence č. 1042/2 a 1044/3, zapsaným v LV č.1589, podává námitku proti textové části ZP v návrhu územního plánu. Navrhuje doplnit bod č. 26A o následující bod: stavby pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše 16 m² a 5 m výšky Odůvodnění: Jedná se pouze o rozšíření přípustného využití plochy. Druh pozemku je ttp. Má zájem pozemek využívat jako pastvinu a stavba pro chovatelství bude využívána jako přístřešek pro zvěř v nepříznivých povětrnostních podmínkách.

S ohledem na skutečnost, že výše jmenované pozemky nejsou dotčeny návrhem řešení jedná se o připomínku: Vyhodnocení připomínky: připomínce se nevyhovuje Plochy zeleně přírodního charakteru jsou dle stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití charakterizovány jako plochy zeleně v sídle udržované v přírodním stavu, které mohou plnit funkci interakčního prvku ÚSES, protierozní, estetickou i rekreační. Není možné obecně v této funkci připustit stavby pro chovatelství, neboť plochy se stejným využitím se nacházejí v celém řešeném území.

Námitku č.6 podal: Roman Švec, Švermova 378, Chlumec nad Cidlinou Jako majitel pozemků katastru nemovitostí č. 1058/1 a 1025/1 odpovídající parcelám zjednodušené evidence č.1056, 1045/1 a 1045/2, zapsaným v LV č.1589 pro k.ú. Chlumec nad Cidlinou, podává námitku proti návrhu územního plánu, týkajícího se těchto parcel. Navrhuje tato parcely zařadit do plochy VZ Odůvodnění: Parcele 1056 a 1045/1 přímo navazuje na plochu, která je v současné době využívána pro chov hospodářských zvířat. Do budoucna má záměr tyto pozemky využívat pro chov hospodářských zvířat.

S ohledem na skutečnost, že výše jmenované pozemky nejsou dotčeny návrhem řešení jedná se o připomínku: Vyhodnocení připomínky: připomínce se nevyhovuje S ohledem na přírodní hodnoty Starochlumeckého rybníka a jeho vymezení jako Lokální biocentrum je nežádoucí další rozšiřování výrobních ploch. Stabilizované plochy vymezené pro výrobu a doplněné zastavitelnou plochou Z59, jsou dostačující. Vymezení výše citovaných pozemků by navíc přerušilo plochu zeleně přírodního charakteru a vytvořilo její odtrženou část mezi zastavitelnými plochami.

Připomínku č.7 podal: Roman Švec, Švermova 378, Chlumec nad Cidlinou Jako vlastník sousedních pozemků ze severní strany 1051/9, 1050/9, ze západní strany 1051/5 a z jižní strany 1051/2, 1050/4, odpovídající parcelám zjednodušené evidence 1051/2, 1048/2, 1050/5, 1054/1, a 1048/1, zapsaných v LV 984 a 1589, sousedících s plochou VL , rozkládajících se na pozemcích 1051/4, 1050/6, 1051/7, 1051/6, 2159, 2158, 1051/8 dává následující připomínku na změnu plochy z VL na plochu Z48 OSX Odůvodnění: Plocha v současné době není využívána způsobem odpovídajícím zařazení VL. V celém řešeném území KÚ Chlumec nad Cidlinou jsou již navrhnuty plochy VL zajištující dostatečný prostor pro rozvoj lehkého průmyslu. Plocha přímo sousedí s plochou Z48 OSX. Má záměr tuto plochu připojit k ploše Z48 OSX.

Vyhodnocení připomínky: připomínce se nevyhovuje Pozemky jsou ve vlastnictví České republiky s právem užívání Ministerstva obrany ČR. Vlastník proti vymezení pozemků nepodal námitku, lze tedy oprávněně usuzovat, že s vymezením pozemků souhlasí.

45

Připomínku č.8 podal: Roman Švec, Švermova 378, Chlumec nad Cidlinou Navrhuje v lokalitě BI – zahradní, ponížit plochu bydlení a tuto plochu nahradit plochou ZV, tedy plochou veřejné zeleně na veřejných prostranstvích

Vyhodnocení připomínky: připomínce se nevyhovuje Pro zastavitelné plochy většího rozsahu je stanovena podmínka zpracování územní studie. Při zpracování těchto studií bude respektován § 7 odst. 2 vyhlášky č.501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využití území, ve znění pozdějších předpisů: „Pro každé 2 ha zastavitelné plochy bydlení, rekreace, občanského vybavení anebo smíšené obytné se vymezuje s touto zastavitelnou plochou související plocha veřejného prostranství o výměře nejméně 1000 m2, do této výměry se nezapočítávají pozemní komunikace.“

Námitku č.9 podal: Ing. Jiří Žabka, ředitel lesního hospodářství, fi. Kinský dal Borgo, a.s., Komenského 5, 503 51 Chlumec nad Cidlinou Vznáší námitku k vymezení pozemku p.č.1180/1 v k.ú. Chlumec nad Cidlinou z důvodu nejasnosti výkladu dle písm.A na str. 48 návrhu ÚP. Pozemek 1180/1 je částečně navržen jako lesní a částečně jako NSzp. Při záměru zalesnění by musel být celý pozemek převeden ze ZPF na LPF. Plocha NSzp jsou plochy s polyfunkčním využitím území, kde přírodní ekosystémy jsou v rovnocenném postavení s hospodářským využíváním, jak je uvedeno v úvodu. Les je plně v souladu s tímto záměrem. Z uvedeného důvodu a z důvodu předejití nejasnostem navrhují doplnění druhé odrážky v bodě A o „lesní pozemky“. Tento bod by po doplnění zněl:- plochy zemědělské, zvláště TTP, lesné pozemky, v omezeném rozsahu i orná půda.

Rozhodnutí o námitce: námitce se vyhovuje Odůvodnění: Původním záměrem vlastníka bylo zalesnění celého pozemku p.č.1180/1 a převedení ze zemědělského půdního fondu (ZPF) do pozemků určených pro plnění funkcí lesa (PUPFL). Na základě stanoviska dotčeného orgánu k vyhodnocení Územního plánu Chlumec nad Cidlinou z hlediska vlivů na životní prostředí byla část pozemku v záplavovém území vymezena jako plochy smíšené nezastavěného území s funkcí přírodní a zemědělskou. S ohledem na záměr vlastníka převést celý pozemek do PUPFL, bude tento pozemek vymezen celý jako lokalita Z53 – plochy lesní (NL) a v podmínkách využití území bude stanoveno, že v záplavovém území budou plochy obhospodařovány a vysazovány v charakteru lužního lesa, který je zároveň považován za účinnou ochranu proti povodním.

Námitku č.10 podala: Dagmar Vojkůvková, Pražská 553, 500 04 Hradec Králové Nesouhlasí se záměrem plánovaného přivaděče (územní rezervy pro přeložku silnice II/327) přes parcelu 890/69 v k.ú. Chlumec nad Cidlinou, které je vlastníkem. Pozemek rodina zakoupila za účelem výstavby rodinného domu v roce 1992. V současné době mají zájem tento pozemek z rodinných důvodů prodat.

Námitku č.11 podala: Dagmar Sejkorová, Spravedlnost E18, Chlumec nad Cidlinou Nesouhlasí s návrhem územního plánu a žádá zrušení územní rezervy přes pozemek p.č. 890/70 v k.ú.Chlumec nad Cidlinou, kde je navržen severojižní obchvat města.

Rozhodnutí o námitkách 10 a 11: námitkám se nevyhovuje Odůvodnění: Územní rezerva pro přeložku silnice II/327 je v souladu s koncepcí dopravní infrastruktury, dle aktualizovaného Generelu silniční dopravy Královéhradeckého kraje, kde v návaznosti na územní rezervu, stanovenou Územním plánem Chlumec nad Cidlinou je uvažováno s variantními trasami přeložky II/327 v severní části území. Jedna varianta jde směrem na sever k průmyslové zóně a obchází obec Nepolisy v západní části, druhá varianta kopíruje severní hranici správního území města

46

Chlumec nad Cidlinou a je napojena v místě nad „radarem“ na východní obchvat obce Nepolisy. Z toho důvodu není v územním plánu zakresleno pokračování směrem na sousední obec Nepolisy a proto nejsou v této části území vymezovány žádné aktivity, které by znemožnily budoucí realizaci této silnice. Řešení návaznosti této přeložky vyplyne z aktualizace Zásad územního rozvoje a z možností Krajského úřadu v jehož správě jsou silnice II.třídy. Vymezení této územní rezervy je oproti Generelu silniční dopravy Královéhradeckého kraje územním plánem zpřesněno, tak aby v co největší míře byla využita nová komunikace s kruhovou křižovatkou, která je v trase budoucí přeložky již realizovaná.

Námitku č.12 podali: Vlaďka a Tomáš Diviškovi, Na Františku 304/III, Chlumec nad Cidlinou Jako majitelé parcely č.586/2 v k.ú. Chlumec nad Cidlinou nesouhlasí s umístěním komunikace na části tohoto pozemku.

Rozhodnutí o námitce: námitce se nevyhovuje Odůvodnění: Řešením územního plánu Chlumec nad Cidlinou není na tomto pozemku vymezena žádná komunikace. Územní studie, která má prověřit využití přilehlé zastavitelné plochy není dosud zpracována.

Námitku č.13 podal: Václav Mazánek, Třebechovická 826, 500 03 Hradec Králové Jako vlastník pozemku p.č. 738/2 v k.ú.Chlumec nad Cidlinou nesouhlasí s vymezením tohoto pozemku jako lokalitu Z4 občanskou vybavenost. Požaduje vymezit tento pozemek jako plochu bydlení pro rodinný dům.

Rozhodnutí o námitce: námitce se nevyhovuje Odůvodnění: Lokalita Z4 je v přímé návaznosti na plochu občanského vybavení. Její rozloha je podél komunikace II. třídy a z hlediska ochrany zdraví je celá umístěna v hlukovém pásmu této silnice. Umístění stavby pro bydlení, pokud se jedná o bydlení majitelů a správců, služební byty, či pohotovostní ubytování pro zaměstnance je možné jako podmíněně přípustné využití dle stanovení podmínek využití pro plochy občanského vybavení.

Námitku č.14 podali: Karolína Čepková, Velké nám. 26/36, 500 03 Hradec Králové a Matěj Miro, Kotěrova 671 (pův. 847/5), 500 03 Hradec Králové Jako spoluvlastníci nemovitosti – pozemku p.č.1020/3 – ovocný sad v k.ú.Chlumec nad Cidlinou nesouhlasí s vymezením biokoridoru přes svůj pozemek, na kterém je zahradní domek a který je oplocený. Tento pozemek zakoupili v roce 2002 za účelem rodinné rekreace. Zdůvodňují s ohledem na oplocení nemožnost vymezení funkčního biokoridoru.

Rozhodnutí o námitce: námitce se vyhovuje Odůvodnění: Biokoridor bude vymezen s ohledem na oplocení jižně tohoto pozemku. Námitku č.15 podal: Leopold Celler, Mládežnická 756/IV, Chlumec nad Cidlinou Jako vlastník pozemku p.č. 753/1 v k.ú.Chlumec nad Cidlinou nesouhlasí se zařazením lokality R1 jako územní rezervy nízkopodlažního bydlení. Požadují zařazení do změn v území, chtějí stavět rodinný domek v současnosti.

Rozhodnutí o námitce: námitce se nevyhovuje Odůvodnění: Územním plánem je vymezeno dostatečné množství zastavitelných ploch. S ohledem na skutečnost, že v západní části města Chlumec nad Cidlinou je vymezena územní rezerva pro přeložku silnice II/327, jsou i plochy pro bydlení, které navazují vymezeny jako územní rezerva. Do ploch zastavitelných budou převedeny po prokázání, že vymezené plochy pro bydlení již byly z větší části zastavěny, nebo po prokázání nemožnosti jejich zastavění.

47

Připomínku č.16 podal: BEST a.s., Rybnice 148, 331 51 Kaznějov, předseda představenstva BEST a.s. Ing. Tomáš Březina Požadují, aby návrh na vybudování dvou sjezdů z komunikace III/32723 na dálnici D11 byl zahrnut do územního plánu Chlumec nad Cidlinou. Jedná se pouze o sjezdy na dálnici, nikoliv o výjezdy z dálnice.

Vyhodnocení připomínky: připomínce se nevyhovuje Důvodem je skutečnost, že tento záměr není v záměrech Ředitelství silnic a dálnic ČR a není doloženo souhlasné stanovisko Ministerstva dopravy, tím by došlo ke zdržení při vydání územního plánu. S ohledem na skutečnost, že záměr je pro Město Chlumec nad Cidlinou z hlediska zatížení dopravou nákladními automobily do budoucna přínosný, bude tento záměr řešen po příslušných jednáních změnou územního plánu.

Připomínku č.17 podal: Milan Jelínek, Palackého 275/III Chlumec nad Cidlinou Nesouhlasí s návrhem parcel PK 1126/1, 1126/2 a 1127 v k.ú. Chlumec nad Cidlinou, aby tyto parcely byly vedeny jako zemědělské plochy. (Z ústního jednání je možné usuzovat, že požadují vymezit výše citované pozemky pro bydlení.)

Vyhodnocení připomínky: připomínce se nevyhovuje Tato připomínka není v souladu s požadavky, stanovenými v Zadání Územního plánu Chlumec nad Cidlinou a to bodem D.2 Zastavitelné plochy budou řešeny tak, aby sídlo vhodně zahušťovaly, minimalizovaly tím zábor krajiny a v návaznosti na zastavěné území – řešením neumožnit vznik izolovaných částí zastavěného území (i během realizace zástavby uvnitř zastavitelných ploch). Zadání Územního plánu Chlumec nad Cidlinou schválilo Zastupitelstvo města Chlumec nad Cidlinou dne 24.června 2009.

Připomínku č.18 podal: Miroslav Jilemnický, Levín 5, 503 51 Chlumec nad Cidlinou Požaduje převedení parcely PK 450/1 v k.ú.Pamětník na stavební.

Vyhodnocení připomínky: připomínce se nevyhovuje Vymezení tohoto pozemku není v souladu s historicky cenným urbanistickým založení místní části Pamětník. V souladu s ustanovením § 18 odst.4 stavebního zákona územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Část pozemku se nachází v záplavovém území a z hlediska souladu s prioritami (č.26) Politiky územního rozvoje ČR „Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech.

Připomínku č.19 podal: ????? příloha 2. Podpisový arch nebyl doložen, připomínka neobsahuje podpis zástupce veřejnosti. Připomínka nesouhlasí s vymezením průmyslové zóny u Bystřice (ze dne 28.12.2010).

Vyhodnocení připomínky: připomínce se nevyhovuje Tato připomínka nemá věcnou souvislost s projednávaným návrhem územního plánu, neboť obsahuje údaje – kopie náležející k ÚPO z roku 1998 a Změně č.1 z roku 2000

Kopie všech námitek a připomínek uplatněných ze strany veřejnosti v průběhu projednávání Územního plánu Chlumec nad Cidlinou, jsou uloženy v dokladové části k územnímu plánu na úřadu Města Chlumec nad Cidlinou.

48