ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE

ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ

ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE BRNO 2003

SBORNÍK PŘÍKLADŮ

1999 – 2002

HANA ŠIMKOVÁ A KOLEKTIV

ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ

SBORNÍK PŘÍKLADŮ 1999 – 2002

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ

ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE

BRNO 2003

PODĚKOVÁNÍ Děkujeme všem pracovníkům Ministerstva pro místní rozvoj, pořizovatelům územně plánovacích dokumentací - pověřeným, městským a obecním úřadům - zpracovatelům územních plánů, regulačních plánů a ostatních studií, oponentům a všem spolupracovníkům, kteří přispěli ke vzniku tohoto sborníku. Autoři sborníku

Sborník zpracovali: Ing. arch. Hana Halasová Ing. Marie Polešáková, Ph.D. Ing. Ludmila Rohrerová Ing. arch. Hana Šimková, Ph.D. Mgr. Robert Veselý Spolupráce: Ing. Alena Navrátilová Mgr. Marek Chmelař Garant Ústavu územního rozvoje: Ing. arch. Hana Šimková, Ph.D. Garant Ministerstva pro místní rozvoj: Ing. arch. Hana Bártová

Sborník je zpracován z podkladů k prosinci 2002.

©

2003

OBSAH Předmluva .............................................................................................................................. 7 Úvod........................................................................................................................................ 9 Výběr územně plánovacích dokumentací................................................................................ 9 Charakteristika vybraných územně plánovacích dokumentací ................................................ 9 Zhodnocení vybraných územně plánovacích dokumentací ................................................... 11 Další podklady související s protipovodňovou ochranou ....................................................... 11 Další doporučení pro pořizovatele územně plánovací dokumentace .................................... 13 Literatura................................................................................................................................ 14 Poznatky a komentáře k návrhům a postupům měst ze strany pořizovatelů ÚPD, vodoprávních úřadů a správců vodních toků – Krnov, Olomouc ................................... 15 Příklady ÚPD s řešením ochrany před povodněmi .......................................................... 23 Regulační plán obytné zóny Hodonín – Rybáře .................................................................... 25 Územní plán obce Kounov..................................................................................................... 35 Územní plán města Krnova – změna č. 5 ............................................................................. 49 Územní plán sídelního útvaru Olomouc – změna ÚPN SÚ č. IX – protipovodňová opatření ............................................................................................ 67 Koncept regulačního plánu Přerov – Laguny......................................................................... 81 Územní plán města Uherské Hradiště ................................................................................... 97 Koncept územního plánu města Uherský Brod ................................................................... 109 Summary ............................................................................................................................ 121

5

6

PŘEDMLUVA Vážení čtenáři, dostáváte do rukou již pátý sborník příkladů územních plánů a regulačních plánů zaměřených tentokrát na problematiku protipovodňové ochrany a její zohlednění v územně plánovací dokumentaci. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky takto pokračuje ve svém záměru pravidelně zveřejňovat ukázky územně plánovacích dokumentací, jmenovitě územních a regulačních plánů obcí, katalogovou formou. Publikace byla zpracována na základě zadání Ministerstva pro místní rozvoj České republiky Ústavem územního rozvoje v Brně. Výběr tématu sborníku byl ovlivněn povodní v srpnu roku 2002. Pro výběr dokumentací byla využita skutečnost, že některé obce, postižené povodněmi v roce 1997 a 1998, s ohledem na další možné nebezpečí záplav pořídily změny stávající územně plánovací dokumentace nebo pořídily územně plánovací dokumentaci novou. Cílem sborníku je seznámit veřejnost s přístupem vybraných měst a obcí ke komplexnímu řešení protipovodňové ochrany a poskytnout pořizovatelům, projektantům i uživatelům zkušenosti se zohledňováním protipovodňových opatření při pořizování územně plánovacích dokumentací pro srovnání, inspiraci i případnou kritiku. V žádném případě se nejedná o výběr vzorových ukázek, určených k „převzetí“. Příklady by měly především posloužit těm obcím, které se rozhodly aktualizovat svoji rozpracovanou ÚPD, nebo provést změny ve schválené ÚPD v souvislosti s „Programem podpory územně plánovací dokumentace obcí postižených povodněmi se zaměřením na protipovodňovou ochranu“, který vyhlašuje Ministerstvo pro místní rozvoj. Při pořizování tohoto sborníku jsme se setkali, stejně jako při zpracování předchozí publikace, s velmi vstřícným přístupem pořizovatelů. Shromážděn byl větší počet dokumentací, než jaký bylo možno v našem sborníku zveřejnit. Děkujeme všem, kteří věnovali svůj čas a síly výběru ukázek a spolupráci na tvorbě konečné podoby publikace. Současně se omlouváme těm, jejichž nabídky nemohly být do sborníku zařazeny. Autoři doufají, že sborník pomůže pořizovatelům a projektantům ÚPD v jejich činnosti. Věří, že zveřejněná ÚPD bude pro všechny obce, které se musí zabývat v ÚPD ochranou před povodněmi, vhodnou inspirací a pomůckou. Děkuji ještě jednou všem, kteří se na tvorbě příručky podíleli. Ing. Alena Navrátilová

7

Mapa prezentovaných územně plánovacích dokumentací měst a obcí v rámci České republiky

8

ÚVOD Příklady v tomto sborníku jsou odezvou na povodeň v roce 1997 na Moravě (v povodích Moravy a Odry) a ve východních Čechách (zejména povodí horního Labe), kde se povodeň zopakovala i v roce 1998. Tyto příklady ukazují, jak se zkušenosti a poznatky z této situace již v mnoha případech promítly do územně plánovacích podkladů (dále ÚPP) – např. urbanistických studií, územních generelů, územně technických podkladů - a jak následně byly zapracovány do územně plánovací dokumentace (dále ÚPD) – územních plánů obcí vč. změn s protipovodňovými opatřeními a regulačních plánů. Tento sborník si neklade za cíl předvést vybranou dokumentaci jako ukázkovou, ale spíše motivovat formami zapracování protipovodňových opatření v daných oblastech.

VÝBĚR ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍCH DOKUMENTACÍ Výběr územních a regulačních plánů byl proveden na základě konzultací a doporučení Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva životního prostředí, Výzkumného ústavu vodohospodářského Brno, Povodí Moravy, s. p., Brno, Fakulty architektury VUT Brno a dle zkušeností našeho ústavu – Ústavu územního rozvoje. Ze získané územně plánovací dokumentace měst a obcí byly vybrány tyto, a to za: Povodí Labe Kounov – územní plán obce Kounov

•

Povodí Moravy • Hodonín – regulační plán obytné zóny Rybáře • Olomouc – územní plán sídelního útvaru Olomouc – změna ÚPN SÚ č. IX – protipovodňová opatření • Přerov – koncept regulačního plánu Přerov - Laguny • Uherské Hradiště – územní plán města Uherské Hradiště • Uherský Brod – koncept územního plánu města Uherský Brod Povodí Odry • Krnov – územní plán města Krnova – změna č. 5 Protipovodňová ochrana je ve výše uvedené ÚPD zpracována vždy individuálním přístupem, což odráží jak jedinečnost zadání daného města/obce, tak přístup projektanta. Vybrané dokumentace splňují požadavky stanovené vyhláškou MMR č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, ve znění vyhlášky č. 570/2002 Sb., a to specifikované přílohou č. 2. Ve sborníku nejsou uveřejněny kompletní dokumentace, ale z výkresové i textové části byly vybrány ty pasáže, které dle našeho názoru nejlépe dokumentují řešení protipovodňových opatření.

CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍCH DOKUMENTACÍ Hodonín – regulační plán obytné zóny Rybáře, kde je riziko záplav v případě poruchy ochranných zařízení. Důležitým podkladem pro zpracování regulačního plánu byl „Generel protipovodňových opatření v povodí řeky Moravy“, který byl zpracován správcem významného vodního toku Povodí Moravy, s. p., Brno, a „Hodonín – Výzkum možností protipovodňové ochrany s využitím metod rizikové analýzy“, jehož autorem byl Ústav vodních staveb, FAST VUT v Brně. Regulační plán má jednoznačné regulativy pro danou obytnou zónu vč. stanovení stavební uzávěry pro tu část rozvojového území, která váže na realizaci poldru a s tím souvisejícími technickými protipovodňovými opatřeními.

9

Kounov – územní plán obce. Obec byla postižena povodní v červenci roku 1998 a v té době neměla žádnou územně plánovací dokumentaci. S ohledem na obnovu obce a regulaci jejího rozvoje byl územní plán pořízen. Vyspecifikovány byly i jednotlivé veřejně prospěšné stavby vztažené mimo jiné i na protipovodňovou ochranu. Některé stavby jsou již i zrealizovány. Krnov – územní plán města – změna č. 5 s vyřešenou protipovodňovou ochranou a s vyhlášeným záplavovým územím Opavy a Opavice vodoprávním úřadem, a to na základě stanovení správce vodního toku, kterým je Povodí Odry, s. p., Ostrava. V tomto případě bylo postupováno ještě dle zákona č. 138/1973 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů. Na základě opravy průtočného množství při Q100 správcem vodního toku včetně úpravy záplavové čáry byl požádán vodoprávní úřad o aktualizaci v květnu 2002, a to ještě bez vymezení aktivní zóny v rámci záplavového území. Změna územního plánu má pro inkriminované zóny – zóny s přísným režimem ochrany, dále regulovaná výstavba a inundační území – stanoveny přísné regulativy omezení funkčního využití území, takže i správce významného vodního toku připouští, že odpovídají omezení v aktivní zóně. Byly využívány i informace o hloubkách vody v záplavovém území. Změna č. 5 byla schválena těsně před komunálními volbami v roce 2002. Olomouc – územní plán sídelního útvaru Olomouc – změna ÚPN SÚ č. IX – protipovodňová opatření, která je před schválením. V rámci této změny došlo ze strany ČHMÚ (1999) k přehodnocení průtoku Q100 v profilu Olomouc-Nové Sady, a to z 484 m3.s-1 na Q100 = 551 m3.s-1, přičemž návrh protipovodňových opatření je zpracován na průtok 650 m3.s-1 se stanovením 6 postupných etap výstavby. Přehodnocené průtočné množství vody v řece Moravě vytvořilo předpoklady pro rozdělení záplavového území na aktivní a pasivní zóny. Zabezpečení všech potřebných oborových podkladů, které mohou ovlivnit využívání území podél vodních toků vč. souvisejících opatření, je časově ale i finančně náročné, a to i pro pořizovatele územně plánovací dokumentace. Navrhovaná protipovodňová ochrana může mít dopad i na vlastníky pozemků a musí být proto korigována jejich požadavky. Přerov – koncept regulačního plánu Přerov – Laguny zpodrobňuje problémové území postižené povodní v roce 1997 vlivem rozvodněné Bečvy. Tato situace přispěla k přehodnocení současného územního plánu města v dané lokalitě a dalším dokumentem byla i změna územního plánu velkého územního celku Olomoucké aglomerace. Regulační plán upravuje funkční využití území v městské části Laguny oproti územnímu plánu a původní funkci bydlení nahrazuje sportovně rekreačním využíváním. Záplavové území má město vysledováno z povodně 1997, jeho stanovení správcem povodí a vyhlášení vodoprávním úřadem je stále v řešení. Představitelé města Přerov jednají s Olomouckým krajským úřadem, aby vyhlášení záplavového území bylo provedeno na této krajské úrovni, a tím bylo možné zpracovat zadání pro nový územní plán (územní plán sídelního útvaru Přerov je z roku 1995). Uherské Hradiště – územní plán města, který byl schválen v říjnu 2002. Předchozí územní plán byl přijat v roce 1992, měl již řadu změn a doplňků. Rovněž i povodeň v roce 1997 a problémy v dopravě přispěly k pořízení a přijetí nového dokumentu. Z generelu protipovodňových opatření a dále ze „Strategie rozvoje města po povodni“ vč. hydraulických studií došlo k vymezení záplavových, inundačních a chráněných rozvojových území včetně stanovení konkrétních staveb s protipovodňovou ochranou – např. suchý poldr Staré Město – Uherské Hradiště, přičemž hráz této stavby tvoří silnice II/497 a s tím související další technické objekty. Uherský Brod – koncept územního plánu města, pro který byl důležitým oborovým dokumentem jednak „Povodňový plán města Uherský Brod“ a dále „Stanovení záplavového území Olšavy na k. ú. Uherský Brod“ a „Záplavové území Olšavy v km 0 – 41,0“, kde zpracovatelem byl správce vodního toku Povodí Moravy, s. p., Brno. Stanovené záplavové

10

území bylo správcem vodního toku rozčleněno na aktivní a pasivní zónu, přičemž za pasivní zónu bylo označeno území, kde hloubka vody při záplavě nepřesáhne 0,5 m a rychlost proudící vody by byla menší než 0,5 m.s-1.

ZHODNOCENÍ VYBRANÝCH ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍCH DOKUMENTACÍ Při posouzení dalších částí předkládané územně plánovací dokumentace, a to jednotlivých textů, je patrné individuální hledisko, byť limity, regulativy a veřejně prospěšné stavby obsahuje každá textová část. Návrh regulativů je většinou zpracován v samostatné příloze. V některých případech jsou požadavky protipovodňové ochrany uvedeny ve speciální, např. vodohospodářské části. Takovéto řešení není správné, neboť znesnadňuje přehled o možném využití území a navíc, nejsou-li požadavky protipovodňové ochrany obsaženy přímo v regulativech, mohou být opominuty při stanovování závazné části ÚPD. Pro rozhodování o využití území vyhovují výstižně formulované regulativy, tak jak je uvedeno u některých územně plánovacích dokumentací (např. u změny č. 5 územního plánu města Krnov a změny ÚPN SÚ č. IX Olomouc anebo v konceptu územního plánu města Uherský Brod). Výkresové části většinou záplavová území obsahují, a to rozliv při průtoku Q100, v některých případech i maximální rozliv při Q1997. Ne ve všech případech je záplavové území stanoveno vodoprávním úřadem. Pro vymezení záplavového území musí být ještě v některých případech dopracovány související vodohospodářské studie a rovněž se projevila i určitá útlumová fáze vodoprávních úřadů některých okresů (Přerov). V Olomouci a v Uherském Brodě je v rámci záplavového území stanovena i aktivní zóna, kterou vymezil správce vodního toku – Povodí Moravy, s. p., Brno. I vymezování aktivní zóny dle současného vodního zákona a s ním související vyhlášky MŽP č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovení záplavových území (platnost vyhlášky od července 2002), je řešeno a postupně doplňováno do územně plánovacích dokumentací, schválených před platností této vyhlášky formou změn. Podmínky protipovodňové ochrany stanovené VÚC jsou ve všech ÚPD dodrženy.

DALŠÍ PODKLADY SOUVISEJÍCÍ S PROTIPOVODŇOVOU OCHRANOU Aby bylo možné do ÚPD zapracovat záplavové území včetně aktivní a pasivní zóny a s tím související protipovodňová opatření v regulativech funkčního a prostorového uspořádání a využití území, je nutné kromě využití územně plánovacích podkladů i zajištění dalších oborových dokumentů. Pro vybrané dokumentace byly použity následující podklady: • Zpracované odborné vodohospodářské studie (např. studie odtokových poměrů) a oborové vodohospodářské generely; • „Vyhodnocení povodňové situace v červenci 1997“ – souhrnná zpráva projektu, MŽP, Praha, 06/1998; • Projekt Povodí Moravy, s. p., Brno „Flood Management in the Czech Republic“; • Grantové projekty související s danou problematikou – např. projekt GA ČR č. 103/99/07/80 „Strategie měst po povodni“, projekt GA ČR AV ČR č. IAA 3086903 „Povodně, krajina a lidé v povodí řeky Moravy“ a projekt GA ČR č. 206/97/0162 „Obnova ekologického kontinua krajiny řeky Moravy“; • Povodňové plány měst; a další oborové generely a dokumenty uváděné v jednotlivých ÚPD. Vybrané náměty pro řešení protipovodňové ochrany ze závěrů souhrnné zprávy „Vyhodnocení povodňové situace v červenci 1997“ Možnost k inspiraci pro všechny účastníky, kteří se podílejí jak na stanovování záplavového území, tak i na navrhování regulativů ale i veřejně prospěšných staveb v územně plánovací dokumentaci související s protipovodňovou ochranou, přinášejí i závěry výše uvedené souhrnné zprávy „Vyhodnocení povodňové situace v červenci 1997“, kde byly taxativním 11

způsobem shrnuty důležité poznatky a fakta o povodních v červenci 1997. Ze závěrů jsme vybrali následující body vztahující se k využití území:

• Při hodnocení extremity kulminačních průtoků červencové povodně 1997 byly

•

•

•

•

•

•

•

•

•

v posuzovaných stanicích nově odvozeny hodnoty N-letých průtoků z celých řad pozorování vč. maximálních průtoků z července 1997. Doby opakování kulminačních průtoků proto směrem po toku všeobecně klesají. Například pro Moravu v Raškově byla doba opakování kulminačního průtoku odhadnuta na 800 let, v Olomouci 500 let, v Kroměříži 300 let a ve Strážnici jen 100 let. V povodí Odry byl trend pozvolnější než v povodí Moravy. Ve východních Čechách a dále v povodí Moravské Sázavy, Třebůvky, Svitavy a Svratky nepřekročily doby opakování kulminačních průtoků 200 let, což platí i o povodí Bečvy. Byly porovnány nově odvozené hodnoty 100letého průtoku (Q100) z řad za celé období pozorování vč. povodní z července 1997, se stávajícími hodnotami Q100. Ze zpracování vyplývá, že v některých povodích, např. horní Moravy a Bečvy bude nutno N-leté průtoky přepracovat. Všechna vodní díla v postižených oblastech převedla bezpečně maximální průtoky obou povodňových epizod. Vodní díla s vymezenými retenčními objemy zmenšila maximální odtoky proti přítokům do nádrží až o 40 %. Největšího efektu dosáhla Slezská Harta a Vír, které byly před příchodem povodně povyprázdněny – obě nádrže zadržely podstatnou část objemu povodní. Samostatně byla hodnocena funkce malých vodohospodářských nádrží – v postižených oblastech je jich celkem 316 s celkovou plochou při normálních hladinách 3 800 ha. Jejich retenční schopnost stačí většinou na povodně asi do Q20 – Q30. Retenční efekty byly významné v lokálním měřítku. Řada z nich byla naplněna až po korunu, několik desítek hrází bylo přelito a poškozeno. U několika malých rybníků se hráze protrhly bez vážnějších následků. Analýzy retenční vodní kapacity provedené v rámci projektu naznačily, že vhodněji uspořádanou skladbou krajiny a jejím cílevědomým rozvojem lze částečně tlumit povodňový účinek velkých srážek. Povodeň v 07/1997 byla však natolik mimořádná, že retenční schopnost krajiny ji nemohla eliminovat. Plochy vymezené výskytem fluvizemí (zaplavované půdy, aluviální, resp. nivní půdy) lze oprávněně považovat za indikátor území, které bylo ve své historii průkazně ohrožováno povodňovými záplavami. Tento závěr je možné využít při stanovování záplavového území. Porovnání výskytu zaplavovaných půd se záplavovými čarami, které odpovídaly hladině při kulminaci povodňových vln v 07/1997 vedlo k závěru, že tato povodeň byla sice mimořádnou událostí, ale v porovnání s výskytem v dlouhodobém historickém měřítku nikoliv neobvyklou. Modelové analýzy provedené v rámci projektu potvrdily, že rozmístění kultur v krajině, rozsah lesů i trvalých travních porostů a způsob jejich obhospodařování rozhodují o charakteru infiltrace vody do půdy. Tím ovlivňují významně velikost a tvorbu povrchového i podpovrchového odtoku v počáteční fázi každé povodně. Nelze tvrdit, že za povodně v 07/1997 na Moravě byly půdy vlivem předcházejícího nasycení pro další srážky zcela nepropustné. Proces infiltrace do půdy byl na počátku srážek velmi intenzivní, a přispěl významně k redukci objemu povodňového odtoku. Po naplnění půdních prostorů vodou poklesla infiltrace na úroveň danou možným odtokem podpovrchových vod. Retenční schopnost půd pro vodu se tedy uplatnila zejména ve fázi vzestupu povodňových průtoků, při jejich kulminaci byl její vliv již omezený. Modelově bylo prokázáno, že drenážní odtok mohl činit 2 – 5 % kulminačních povodňových průtoků v recipientech odvodnění. Drenáž měnila odtok povrchový na podpovrchový, a tak zpožďovala jeho maximum oproti kulminaci průtoků v recipientech odvodnění. Bylo odhadnuto, že do odvodňovaných půd mohlo infiltrovat 15 – 25 mm srážkové vody více než do půd neodvodněných.

12

• Více než třetina červencovými povodněmi postižených ploch patří k územím extrémně

• •

• •

• • •

ohroženým vodní erozí. Zejména to platí pro povodí Bečvy a okres Vsetín. Silně až extrémně ohroženy erozí jsou pozemky v okresech Šumperk, Bruntál, Opava a Nový Jičín. V povodí Moravy mezi profily Kroměříž a Strážnice sedimentovalo 350 – 400 tisíc tun plavenin a v úseku Odry na Ostravsku asi 300 tisíc tun. V důsledku zaplavení a kontaminace jímacích zdrojů podzemní vody došlo v řadě případů k narušení zásobování pitnou vodou. Ukázalo se, že bude třeba pro budoucí obdobné situace hydrologicky nalézt náhradní zdroje, které by byly před takovými škodlivými účinky povodní chráněny. K nejdelším výpadkům čistíren odpadních vod (ČOV) došlo na dolním toku Moravy a jejich přítocích. Výpadky čistíren se projevily na jakosti vody nejpodstatněji až ke konci 07/1997, kdy došlo ke zvýšení souvisejících ukazatelů (CHSK, amoniální dusík, celkový fosfor a bakteriální znečištění), a to nejen v tocích, ale i v řadě rozlivů a v některých jímacích územích podzemních vod. V postižené oblasti bylo během července zaznamenáno více než 60 případů úniku závadných látek rozdílného významu. Šlo vesměs o vyplavení ropných látek nebo minerálních olejů. Na většině území postižených povodněmi se režim podzemních vod vrátil k dlouhodobým průměrným hodnotám v lednu 1998. Vytvořená maximální hranice záplav jako souhrn všech dostupných informací se postupně v terénu ověřuje a zpřesňuje jako podklad pro potřeby správních orgánů a jiných zájemců.

V rámci projektu se podařilo na části řek Moravy, Bečvy a Odry realizovat letecké měřické snímkování a zpracovat digitální model reliéfu, zahrnující údolní nivu těchto toků v dosahu možných záplav. Tento velmi hodnotný a zároveň finančně nákladný, geodetický podklad již nebylo možno v rámci projektu řádně využít, mimo jiné i proto, že v době ukončení prací nebylo ještě k dispozici geodetické zaměření příslušných částí koryt vodních toků (pod vodní hladinou). Ucelený digitální model reliéfu a říční sítě bude možné využít v navazujících pracích studijního a výzkumného charakteru, pro hydraulické modelování průběhu povodňových vln různé velikosti, stanovení rozsahu záplavového území a simulování vlivu různých vodohospodářských opatření na vodních tocích i v krajině pro zvýšení míry ochrany socioekonomické sféry před povodněmi. V této souvislosti bude účelné, aby geodetické výstupy projektu (geodatabáze) byly odborně zapracovány příslušnými geodetickými institucemi do státního mapového díla.

DALŠÍ DOPORUČENÍ PRO POŘIZOVATELE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE Stanovení závazných pravidel pro rozhodování při využití území vychází z právních předpisů, což platí jak pro správce vodního toku tak i pro vodoprávní úřady a stavební úřady. V procesu pořizování územně plánovací dokumentace obec veřejně projednává její zadání, koncept a návrh. I když v rámci těchto projednávání není vodoprávní úřad ze zákona přímo zmocněn sdělovat svá stanoviska, měl by pořizovatel územního plánu obce důsledně dbát na to, aby byl vodoprávní úřad jako zúčastněný orgán státní správy k projednávání přizván a své stanovisko vyjádřil. Budou-li jeho speciální požadavky, týkající se opatření protipovodňové ochrany do územně plánovací dokumentace zapracovány, předejde se problémům a sporům v rámci následného územního a stavebního řízení. Vodoprávní úřad se vyjadřuje jako dotčený orgán státní správy teprve při územním řízení k zamýšlené investiční činnosti, zda je tato z vodohospodářského hlediska možná, případně za jakých podmínek. Následně před stavebním řízením uděluje vodoprávní úřad rozhodnutí

13

ke stavbám, zařízením, popřípadě činnostem, k nimž není třeba jeho povolení, které však mohou ovlivnit vodní poměry (např. stavby a zařízení ve vodních tocích, jejich korytech a na pozemcích při nich). K vysazování, kácení a odstraňování stromů a keřů v záplavových územích je třeba rovněž povolení vodoprávního úřadu. Správci vodních toků navrhují stanovení záplavových území prioritně v zastavěných územích obcí kolem vodních toků na tzv. stoletou vodu Q100, tj. hypotetickou povodeň, která se teoreticky může opakovat jednou za sto let. Prakticky se však může vyskytnout i v kratším časovém úseku vícekrát nebo naopak ani jednou za sto let. Je-li známa i větší přirozená povodeň, zobrazuje správce vodního toku záplavové území této povodně. Systematické řešení protipovodňové ochrany v záplavových územích, jak již bylo výše uvedeno, je žádoucí řešit v rámci uceleného povodí. Je proto nutná kombinace technických opatření i opatření v krajině. Záplavy mohou přijít i v zimě, kdy je půda promrzlá a odtok je téměř 100 %, potom vodní nádrže, suché poldry, ohrázování, řízený rozliv apod. sehrávají důležitou roli v ochraně před povodněmi. V důsledku povodně, která je při stoleté vodě a větší, může dojít i k vyhlášení stavební uzávěry v záplavových územích, není to však nezbytné, ale zpřísněný režim ochrany daného území je nutný. Ohrožené pozemky v záplavovém území je možné využít přiměřeně míře povodňového rizika. Stávající stavby v těchto územích lze opravovat a rekonstruovat s tím, že dotčené subjekty budou seznámeny se stupněm rizika možného zaplavení a z toho plynoucích následků, rovněž si zváží vícenáklady na zabezpečení svého majetku. Nová výstavba by neměla být povolována. Využití stávajících objektů pro podnikání je možné, pokud nový záměr bude v souladu s územním plánem a pokud podnikatelský subjekt prokáže, že vlivem záplav nemůže dojít k poškození objektů a znečištění povrchových a podzemních vod. Po vyhlášení záplavových území vodoprávním úřadem je nutný ke všem stavbám včetně dobývání nerostů a k zemním pracím souhlas příslušného vodoprávního úřadu, tak jak vyplývá ze zákona o vodách.

LITERATURA • • • • • • • • • •

„Flood Management in the Czech Republic“, projekt Povodí Moravy, s. p., Brno, 2000 M. Konvička a kolektiv, Město a povodeň – strategie rozvoje měst po povodních, ERA group spol. s r. o., Brno, 2002 „Obnova ekologického kontinua krajiny řeky Moravy“, grantový projekt GA ČR č. 206/97/0162, 2001 „Povodně, krajina a lidé v povodí řeky Moravy“, grantový projekt GA ČR AV ČR č. IAA 3086903, 2001 „Strategie měst po povodni“, grantový projekt GA ČR č. 103/99/07/80, 2001 „Vyhodnocení povodňové situace v červenci 1997“ - souhrnná zpráva projektu, MŽP, Praha, 06/1998 Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhláška MMR č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, ve znění vyhlášky č. 570/2002 Sb. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhláška MŽP č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu na stanovení záplavových území

14

POZNATKY A KOMENTÁŘE K NÁVRHŮM A POSTUPŮM MĚST ZE STRANY POŘIZOVATELŮ ÚPD, VODOPRÁVNÍCH ÚŘADŮ A SPRÁVCŮ VODNÍCH TOKŮ – KRNOV, OLOMOUC HODNOCENÍ SPOLUPRÁCE S POVODÍM ODRY, S. P., OSTRAVA Spolupráci s Povodím Odry, s. p., Ostrava při zpracování změny územního plánu a vzájemném poskytování podkladů lze hodnotit jako dobrou, i když je nutno říci, že některé podklady objednané Povodím Odry u firmy AQUATIS Brno nebyly odevzdány v dohodnutých termínech, takže se nepodařilo zkoordinovat práce s pracemi na Změně č. 5. Proto se i práce na změně ÚP zdržela a v konečné fázi bylo dokonce nutno kvůli poslednímu podkladu z 02/2002 a stanovení zátopového území přepracovat již hotový návrh Změny č. 5 (a to včetně tabulek regulativů). Povodeň v roce 1997 v Krnově mimo jiné ukázala, že tam, kde byla řádně provedena údržba toku (část ř. Opavice), byly škody daleko menší a že kapacita koryt by při řádně prováděné údržbě byla v některých místech výrazně vyšší. Město Krnov samozřejmě požadovalo nejen nápravu vzniklých škod na tocích, ale také důslené provedení údržby toků. Následně požádalo správce povodí o podklady pro zákres Q100 do ÚPD, přičemž bylo zjištěno, že žádné aktuální podklady k dispozici nejsou. Ze strany města byl pochopitelně v době po povodních vyvíjen silný tlak na Povodí Odry z výše uvedených důvodů. Počáteční spolupráce byla v důsledku toho poněkud „nervózní“, naší snahou však bylo vysvětlit partnerovi, že naše zájmy na zabezpečení protipovodňové ochrany jsou v podstatě shodné. Dokázali jsme si vysvětlit vzájemně finanční možnosti a prvním krokem k opravdu účinné spolupráci bylo mimo jiné to, že jsme nechali zpracovat podrobně situaci při povodních v roce 1997 a že tento podklad jsme nabídli i správci toků pro další práci. Na společných jednáních byl upřesněn rozsah a priority prací, které je nutno udělat, a bylo jasně řečeno, že město Krnov dle svých finančních možností je ochotno přispět i k zajištění některých podkladů potřebných zejména pro koncepci rozvoje města. Město Krnov také věnovalo část vlastních finančních prostředků na zaměření řeky Opavy a příčných profilů, které pak Povodí Odry použilo jako zadávací podklad pro firmu AQUATIS Brno. Další část byla zase zajištěna Povodím Odry. Současně s tím jsme také požádali Povodí Odry, abychom byli zváni k pracovním schůzkám nad rozpracovanými částmi podkladů a aby součástí práce bylo také zhodnocení navrhované trasy komunikace I/57 ve vztahu k jejím možným vlivům na průběh povodně. Náš požadavek byl ze strany Povodí Odry respektován. Z další vzájemné spolupráce jednoznačně vyplynulo, že město Krnov je ve snaze zabezpečit protipovodňovou ochranu intravilánu města alespoň na Q50 ve shodě s Povodím Odry Ostrava. V důsledku toho se v poslední době zlepšila i spolupráce Povodí Odry se zdejším stavebním úřadem zejména při povolování staveb v ohrožených územích. Věříme, že vzájemná spolupráce s městem bude dále pokračovat i v praxi při realizaci protipovodňových opatřeních na tocích.

Pavel Doležel Mxstský úřad Krnov vedoucí odboru regionálního rozvoje

15

STANOVISKO MĚSTA KRNOVA Město Krnov bylo postiženo povodní v roce 1997. Důsledky povodně ukázaly, že je nutno se protipovodňovou ochranou zabývat již v územním plánu města. V roce 1998 byl dokončen územně plánovací podklad - analýza povodně z roku 1997. Zde byl proveden zákres zaplavení města při povodni s rozlišením hloubek vody při zaplavení, s vyznačením problematických míst, hlavních proudů a objektů, které byly povodní zničeny nebo bylo nutno je po povodni zdemolovat. Město začalo intenzivně pracovat na tom, aby od správce toků Povodí Odry Ostrava získalo aktuální informace - zejména zákres záplavového území při Q100. Všechny získané podklady byly využity pro změnu územního plánu, která reagovala právě na ohroženost jednotlivých částí města povodněmi - změnami ve funkčním využití území a prohloubením regulativů povodněmi ohrožených zón. Proč bylo ke změně územního plánu přistoupeno? Protože je zřejmé (a povodeň v Čechách v roce 2002 to potvrdila), že protipovodňová ochrana je neopomenutelným faktorem ovlivňujícím využitelnost území pro další rozvoj města. Jsme si vědomi toho, že povodním nelze zabránit, lze však důsledky povodní zmírnit. Jednou věcí je dodatečná ochrana zastavěných území před povodněmi, důležitější a nezbytná pro zajištění udržitelného rozvoje města je však ochrana preventivní (=předcházení důsledkům povodní), kterou lze zabezpečit mimo jiné právě regulacemi v územním plánu. Je naším trvalým úkolem přemýšlet o využití povodněmi ohrožených míst a plánovat nový rozvoj do míst, které nejsou ohrožena povodněmi. Konstatování faktu, že po provedené změně územního plánu jsou na území města plochy, kde je nutno kvůli protipovodňové ochraně regulovat stavební činnost (a to až do té míry, že někde zůstávají stávající objekty tzv. „na dožití“), je velmi nepopulární zejména z pohledu politiků. Zkušenosti však ukazují, že podobná opatření v území jsou nutná, a to si uvědomili i zastupitelé města. Nelze totiž brát na lehkou váhu ohrožení majetku a v horším případě i životů občanů města nejasným a nerozhodným přístupem k této problematice. Dalším důležitým nástrojem územního plánování je vydávání územních rozhodnutí – zde musí stavební úřad vždy postupovat velmi obezřetně a v úzké spolupráci s Povodím Odry a s vodoprávním úřadem a posuzovat u jednotlivých staveb jejich vliv na odtokové poměry v širším území - to je nepopulární pro mnohé investory, kteří sledují výhradně ochranu své navrhované stavby bez ohledu na její vlivy na okolí. Uvědomujeme si, že opatření a regulace v územním plánu pro řešení problematiky povodní zdaleka nestačí. Územní plán je však dobrým vodítkem pro plánování rozvoje města a zejména pro další spolupráci s Povodím Odry na zajištění komplexní protipovodňové ochrany na regionální úrovni. Pojem „protipovodňová ochrana“ lze totiž chápat pouze jako ucelený komplex protipovodňových opatření ve městě a v regionu, nikoliv jako lokální ochranu jednotlivých objektů, která naopak může situaci zhoršit. Přitom nelze zapomínat ani na protierozní ochranu a komplexní pozemkové úpravy. Věříme, že některé regulace stavební činnosti, které se dnes v územním plánu zdají být příliš „tvrdé“, jsou pouze dočasným opatřením a že důslednou postupnou realizací protipovodňových opatření dospějeme ke stavu, kdy je bude možno „zmírnit“. Věříme také, že se nám podaří ve spolupráci s odborníky - vodohospodáři - najít vhodná místa pro realizaci technických opatření, zkapacitnění koryta a najít nové využití pozemků trvale ohrožených povodněmi tak, aby se staly přirozenou součástí městského organismu např. jako parky, plochy sloužící pro každodenní rekreaci, pro vedení cyklostezek apod. Důsledné uplatňování protipovodňové ochrany města bude mít nepochybně vliv na dlouhodobé utváření jeho urbanistické struktury. Uvědomění si důležitosti protipovodňové ochrany území, regulace v územním plánu a aktuální informace o ohroženosti pozemků povodněmi jsou prvními kroky směrem k udržitelnému rozvoji. Ing. Jaroslav Vrzal 1. místostarosta Městského úřadu Krnov

16

STANOVISKO SPRÁVCE VODNÍHO TOKU – POVODÍ ODRY, S. P., OSTRAVA Reagujeme tímto na Vaši žádost o zaslání textu o protipovodňové ochraně protipovodňových opatřeních řešených Změnou č. 5 územního plánu města Krnova.

a

V úvodu dopisu bychom chtěli uvést, že jsme se účastnili zpracovávání změny č. 5 ÚP co se týká podkladů o vodních tocích Opavy a Opavice a jejich záplavovém území v zájmovém území, a že jsme se v rámci řádného projednávání této změny k ní vyjadřovali z hlediska správce povodí a správce vodních toků Opavy a Opavice (dopisy z 27. 7. 2001 a 20. 6. 2002). Navržené regulativy usměrňující činnosti a funkční využití záplavového území Q100 v zastavěném území města jsme akceptovali. O záplavových územích pojednává § 66 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. V jeho druhém odstavci je zavedeno podle míry nebezpečnosti povodňových průtoků stanovení aktivní zóny záplavového území. Nová vyhláška o stanovování záplavových území č. 236/2002 Sb., platná od 10. 7. 2002, určení aktivních zón vyžaduje, ale jejich metodu zjištění přesněji nestanovuje. Jako důvod její neurčitosti lze chápat těžkosti, které by mohly způsobit příliš schematické postupy v této oblasti, platné pro celou Českou republiku. Náš podnik ve své územní působnosti na základě znalostí poměrů v povodí a nabytých zkušeností používá přijatá kritéria pro určení těchto zón. Tato kritéria jsou uvedena v "Koncepčním dokumentu pro plánování v oblasti vod na území Moravskoslezského kraje v přechodném období do roku 2010", byla takto projednána a budou zastupiteli kraje schválena. Pro konkrétní případ záplavového území řeky Opavy a Opavice ve vztahu k městu Krnovu platí následující kritérium: • Je-li záplavové území šetřeno jednorozměrným (1D) matematickým modelem, pak za aktivní zónu budou stanoveny prostory odpovídající záplavovému území dvacetileté vody. V případě, že zpracovatel bude schopen definovat mimo záplavové území Q20 koncentrovaný proud vody, který odvádí alespoň 10 % zůstatkového průtoku (Q100 – Q20), [např. pomocí hydraulického modelu 1D+], bude definovaný koncentrovaný proud taktéž prohlášen za aktivní zónu. Vychází se zde z poznatku, že v povodí Odry dvacetiletý průtok odvádí ze stoletého průtoku průměrně 62 %. Na základě tohoto kriteria podáme ještě v měsíci únoru vodoprávnímu úřadu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje návrh na stanovení aktivních zón záplavového území. Tento návrh je u nás k nahlédnutí. Jak vyplývá z § 67 zákona o vodách – „v aktivní zóně záplavového území se nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby“, kromě možnosti zde provádět vodní stavby a dále nezbytné stavby dopravní a technické infrastruktury. Mimo aktivní zónu v záplavovém území může vodoprávní úřad stanovit omezující podmínky. Takto postupuje i v případě, není-li aktivní zóna stanovena. Jako správci povodí navrhujeme, aby v těchto územích nebyly umísťovány, povolovány ani prováděny následující stavby: zdravotní zařízení, sociální ústavy, školní zařízení, veřejné stavby a objekty nakládající s nebezpečnými látkami. Ostatní stavby lze v těchto územích připustit pouze na riziko jejich majitelů. Navržené regulativy omezení funkčního využití území v Krnově jdou ještě nad rámec výše uvedeného návrhu správce povodí (územní plán využívá navíc informace o hloubkách v záplavovém území), s čímž lze jen souhlasit. Děkujeme za avizování o zpracovaném katalogu a jsme s pozdravem

Ing. Břetislav Tureček vedoucí odboru vodohospodářských koncepcí a informací

17

STANOVISKO VODOPRÁVNÍHO ÚŘADU (MěÚ KRNOV, ODBORU ŽP) Vypracovaná zmxna č. 5 ÚP de facto slouží jako podpůrný elaborát příslušnému správnímu orgánu (územní plánování, stavební úřad) při rozhodovací činnosti, a to zejména do doby vyhlášení nového záplavového území včetnx vymezení aktivních a pasivních zón. Protipovodňová ochrana města Krnova by měla být totiž řešena v prvé řadě stanovením záplavových území, a to příslušným vodoprávním úřadem – Krajský úřad Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě, poněvadž městem Krnovem protékají dva významné vodní toky, a to Opava a Opavice. I když záplavové (postaru zátopové) území bylo stanoveno ještě za účinnosti zákona č.138/1973 Sb., o vodách, bylo by vhodné současné stanovené záplavové území nahradit novým, ve kterém by byla již zahrnuta např. problematika umísťování staveb v aktivních zónách, užívání staveb a pozemků v územích určených k rozlivům povodní v návaznosti na zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění. Pavel Szotkowski Mxstský úřad Krnov, odbor životního prostředí vedoucí oddělení vodního a odpadového hospodářství

STANOVISKO VODOPRÁVNÍHO ÚŘADU (OŽP MMOL K ZMĚNĚ ÚZEMNÍHO PLÁNU Č. IX – PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ) Po seznámení se s předloženým materiálem týkajícím se změny ÚPN SÚ č. IX – protipovodňová opatření k věci uvádíme: Tato změna je provedena v rámci protipovodňové ochrany zastavěné části města Olomouce a přispěje ke zvýšení kapacity koryta řeky Moravy a tím ke snížení možnosti vybřežování vody z koryta řeky na území města Olomouce a ke zlepšení regulace odtoku povrchových vod z krajiny. Realizace těchto prvků protipovodňové ochrany pomáhá předcházet a zamezit tak škodám na životech a majetku občanů při povodních. Po ukončení činnosti OkÚ Olomouc byly Krajskému úřadu Olomouckého kraje předány podklady pro zpracování nového záplavového území řeky Moravy, které vychází z potřeb nového zákona o vodách č. 254/2001 Sb. v platném znění a vyhlášky č. 236/2002 Sb., a nahradí tak původní zátopové území stanovené OkÚ Olomouc v roce 1992 za účinnosti zákona č. 138/1973 Sb., o vodách. V tomto novém záplavovém území by měla již být zahrnuta např. problematika umísťování staveb v aktivních zónách, užívání staveb a pozemků v územích určených k rozlivům povodní. Tato předložená změna ÚPN SÚ č. IX – protipovodňová opatření bude podkladem při rozhodovací činnosti vodoprávního úřadu. Ing. Hana Zvoníčková Magistrát města Olomouce, odbor životního prostředí vedoucí oddělení vodního hospodářství

18

STANOVISKO SAMOSPRÁVY MĚSTA OLOMOUCE K PROBLEMATICE PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ Když byla v roce 1997 zaplavena téměř třetina rozlohy našeho města, ukázala se nutnost přehodnocení protipovodňové ochrany města. Ihned začaly přípravné práce na vyhodnocení možných variant ochrany tak, aby byla ochráněna zejména stávající bytová výstavba. Problematika protipovodňové ochrany je samozřejmě úzce svázána s rozvojem města a tak je pochopitelné, že se již od počátku předpokládalo promítnutí návrhů do územního plánu. Vzhledem k tomu, že v té době měla Olomouc již projednaný koncept nového územního plánu, projevila se zkušenost z povodně zejména v dalších krocích přehodnocením umístění rozvojových lokalit v zaplaveném území a omezeními pro obnovu obytné výstavby ve stávajících územích pro bydlení, která byla v roce 1997 zaplavená. Scénáře komplexních protipovodňových opatření byly z důvodu nedostatku času v územním plánu schváleném v roce 1998 pouze naznačeny. Město se dále aktivně podílelo na přípravě protipovodňové ochrany, jejíž součástí je i Změna ÚPN SÚ Olomouc č. IX – Protipovodňová opatření, a bude spolupracovat s Povodím Moravy a Krajským úřadem Olomouckého kraje při přípravě a realizaci i nadále. Je zřejmé, že realizace navržených opatření nebude nijak jednoduchá a že se tak výrazným zásahem do města mohou cítit někteří občané dotčeni, což se projevilo při projednávání změny ÚPN SÚ. Není však možné se zavděčit všem, vždyť kdo z nás by chtěl, aby před jeho domovem probíhala velká stavba. Při návrhu opatření však byl kladen důraz i na začlenění staveb do města a na přiblížení toku řeky občanům. Výsledek, pokud bude realizován, bude pro město přínosem jak z hlediska ochrany před povodněmi, tak z hlediska přínosu pro urbanistickou a architektonickou tvář města. Město již investovalo do přípravy preventivní protipovodňové ochrany více jak 2 mil. Kč. Celkové náklady na protipovodňovou ochranu jsou odhadovány na cca 1,5 mld. Kč. V této částce jsou započítány i náklady na přeložky inženýrských sítí, nezbytné rekonstrukce mostů i na výkupy pozemků. Zastavěná část našeho města přiléhá k řece velmi těsně, a tak každá úprava toku vyvolává právě takovéto investice. Realizace opatření v celém rozsahu není ve finančních možnostech samotného města, a tak doufáme, že stát bude i nadále garantem protipovodňové ochrany, jak je tomu nyní. Jedině tak lze realizovat protipovodňovou ochranu nejen Olomouce, ale i ostatních ohrožených obcí, v dohledné době.

Ing. Jaromír Czmero náměstek primátora Statutární město Olomouc

19

STANOVISKO SPRÁVCE VODNÍHO TOKU K PŘIPRAVOVANÉ ZMĚNĚ IX. ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA OLOMOUC ZAMĚŘENÉ NA PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ Při povodni v červenci 1997 patřila Olomouc k nejvíce postiženým městům na Moravě. Tato situace vyvolala naléhavou potřebu přehodnotit stávající způsob ochrany města. Bylo zřejmé, že protipovodňová ochrana musí spočívat nejen v realizaci technických a biotechnických opatření přímo ve městě, ale i v usměrnění územního rozvoje města. Stávající kapacita koryta v městské trati je 420 – 440 m3.s-1, což je hodnota, která se blížila „staré“ hodnotě Q100-leté = 471 m3.s-1. V roce 1999 přehodnotil ČHMÚ hodnoty N-letých vod a „nová“ hodnota Q100-leté pro Olomouc (profil Nové Sady) činí 551 m3.s-1. Po tomto přehodnocení mají některé úseky řeky Moravy kapacitu o něco málo převyšující hodnotu Q20-letou, přičemž průtok v červenci 1997 byl stanoven na 784 m3.s-1. Protipovodňovou ochranu Olomouce, stejně jako dalších sídel, řešily v širším měřítku dokumenty: „Generel protipovodňových opatření“ a „Flood Management in the Czech Republic“ - I. a II. etapa. Cílem těchto dokumentů bylo zhodnotit možné varianty ochrany z hlediska nákladů na realizaci, údržbu, zabránění škod a dopadů na životní prostředí. Výsledný návrh je kombinací budování retenčních prostorů (poldrů), lokálního ohrázování sídel, zásahů do říčních koryt (zkapacitnění koryt) a biotechnických opatření. I přes řadu navrhovaných opatření nad Olomoucí (vnější opatření) směřujících k transformaci povodňových vln bylo zřejmé, že budou muset být provedena i opatření přímo v Olomouci (vnitřní opatření). Proto byla v roce 1999 Magistrátem města Olomouce objednána „Technicko-ekonomická studie zvýšení kapacity koryta řeky Moravy v Olomouci“. Zpracovatelem studie dokončené v listopadu 2000 byl AQUATIS Brno, a. s. Návrh protipovodňové ochrany byl podle požadavku zástupců města zpracován variantně, a to tak, aby byla zajištěna kapacita na Q = 500 m3.s-1 a na Q = 650 m3.s-1. Návrh ochrany spočívá v rozšíření vlastního koryta Moravy, ve výstavbě nábřežních zdí, v rekonstrukci nevyhovujících mostních objektů (mostů). V okrajových částech města (Chomoutov, Černovír, Lazce, Nové Sady, Nový Svět) se navrhuje výstavba odsazených zemních hrází. Magistrát i Povodí Moravy, s. p., si uvědomily, že se naskytla výjimečná příležitost, jak při návrhu opatření co nejvíce začlenit řeku Moravu a poříční zónu do urbanismu města. Ke spolupráci byla přizvána katedra ekologie Přírodovědecké fakulty UP Olomouc (zpřírodnění koryta Moravy) a firma LÖW (architektonické začlenění). Technicko-ekonomická studie (dále TES) zpracovaná AQUATISem Brno nebyla jedinou prací týkající se protipovodňové ochrany města Olomouce. Prakticky souběžně byla zpracovávána i „Studie zkapacitnění koryta řeky Moravy v Olomouci“, kterou z prostředků Nadace Partnerství pořídila Unie pro řeku Moravu. V nejkritičtějším úseku řeky Moravy, tj. mezi mosty na tř. Masarykově a na tř. Komenského, navrhují obě studie shodná technická opatření (rozšíření koryta a oboustranné bermy). V okrajových částech je „Studie“ Unie pro řeku Moravu ekologičtější (více přírodních pruhů – umělé ostrovy, laguny, břehové porosty). Na podzim roku 2001 požádal Magistrát města Olomouce Povodí Moravy, s. p., o provedení ekonomické analýzy navržených variant protipovodňové ochrany. V rámci této analýzy byly provedeny hydrotechnické výpočty pro povodně v rozsahu od Q1-leté až po průtok povodně 07/97, dále pro návrhové průtoky 500 m3.s-1 a 650 m3.s-1. Pro tyto povodně pak byly stanoveny mapy hloubek vody a na základě využití pozemků byly stanoveny potenciální povodňové škody. Z provedené ekonomické analýzy možných škod, nákladů na realizaci opatření a jejich životnosti bylo jako nejvýhodnější varianta stanoveno zkapacitnění koryta Moravy na 650 m3.s-1 (dle TES). Protipovodňová opatření v Olomouci byla rozdělena do 6 etap, z nichž etapa II (obtok jezu) bude realizována v letech 2004 – 2005.

20

Na základě zpracovaných studií a ekonomické analýzy rozhodlo zastupitelstvo města Olomouce o nutnosti pořídit změnu územního plánu a do ní včlenit protipovodňová opatření na průtok 650 m3.s-1. Jako územně plánovací podklad sloužily obě výše zmíněné studie. Návrh byl již zpracován a řádně projednán. V současné době není zatím evidováno záplavové území řeky Moravy. Původní záplavové území bylo postupně vyhlašováno v letech 1986 – 1992. V územním plánu dle správního řízení města Olomouce zůstává rovněž i nadále zakreslen rozsah záplav z července 1997. Na základě vyhlášky MŽP č. 236/2002 Sb. musí být v zastavěných územích vymezena v rámci záplavových území tzv. aktivní zóna. Vzhledem k tomu, že aktivní zónou se rozumí území, které při povodni odvádí rozhodující část z celkového průtoku a je zde bezprostředně ohrožen život, zdraví a majetek občanů, jsou zde určité stavební aktivity zakázány. MŽP ani MZe prozatím nestanovilo metodiku pro určení aktivních a pasivních zón. Dle interních kritérií Povodí Moravy, s. p., v nichž je kladen důraz na ochranu lidských životů, se za aktivní zónu považuje území, v němž hloubka vody je větší jak 0,5 m a rychlost vody přesahuje 0,5 m.s-1. Pro Olomouc byly tyto zóny již stanoveny. Na Povodí Moravy, s. p., se touto problematikou zabývají útvary vodohospodářského dispečinku a hydroinformatiky. Předpokládané rozčlenění záplavového území na aktivní a pasivní zónu se odráží v rozmístění funkčních ploch, které jsou předmětem změny územního plánu.

Ing. Antonín Kurfürst vedoucí úseku ředitele závodu

21

22

PŘÍKLADY ÚPD S ŘEŠENÍM OCHRANY PŘED POVODNĚMI

23

24

Protipovodňová ochrana a protipovodňová opatření

Hodonín

REGULAČNÍ PLÁN OBYTNÉ ZÓNY HODONÍN – RYBÁŘE

DŮVODY A CÍLE POŘÍZENÍ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE Zpracování regulačního plánu obytné zóny Hodonín - Rybáře bylo zadáno Městským úřadem Hodonín jako navazující územně plánovací dokumentace na územní plán města (platný od roku 1997), který navrhuje čtvrť „Rybáře“ jako lokalitu pro rozvoj bydlení. Hlavní cíle řešení: - navrhnout optimální využití prostoru zóny, určeného k zastavění územním plánem s ohledem na jeho přírodní kvality, kulturní hodnoty, kvalitu životního prostředí a jeho začlenění do organismu města; - navrhnout plochy pro bydlení a občanské vybavení, podnikatelské aktivity výrobního charakteru v této zóně nenavrhovat; - navrhnout regulativy na těchto plochách, tj. zásady a limity využití území; - navrhnout optimální řešení technické infrastruktury; - navrhnout opatření pro udržení, případně zlepšení kvality životního prostředí.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE • • • • • • •

pořizovatel: zpracovatel: kategorie ÚPD: etapa: rok zpracování: forma zpracování: rozsah řešeného území:

Městský úřad Hodonín, odbor architekta města Urbanistické středisko Brno, spol. s r. o. regulační plán návrh – schválený 1999 – 2000 digitální obytná zóna Hodonín – Rybáře

POSTUP POŘIZOVÁNÍ •

Práce na návrhu regulačního plánu (uzavření smlouvy) byly zahájeny dne 27. 11. 1996.

•

Urbanistická studie byla odevzdána dne 1. 8. 1997. Projednávání urbanistické studie bylo zahájeno dne 2. 10. 1997 a ukončeno dne 27. 11. 1997.

•

Souborné stanovisko (zadání pro zpracování návrhu) bylo schváleno dne 6. 5. 1998.

•

Návrh ÚPD byl předán dne 1. 2. 1999. Projednávání návrhu bylo zahájeno dne 25. 2. 1999 a ukončeno 1. 11. 1999. Návrh byl schválen dne 21. 12. 1999.

25


Hodonín

Podklady • • • • •

Územní plán sídelních útvarů Hodonín – Lužice – Rohatec (výchozí podklad stanovující hlavní zásady využití řešené zóny a její napojení na sídelní útvar. Urbanistická studie zóny Hodonín – Rybáře. Návrh plánu regulace (1993) – informativní podklad. Povodňový plán města Hodonína (1998). Geologický průzkum pro obytný soubor Jihovýchod přilehlé sídliště (1989).

ZPŮSOB ŘEŠENÍ PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY Regulační plán Celé řešené území obytné zóny Hodonín – Rybáře je územím s rizikem záplav v případě porušení ochranných zařízení. Území bude využito pro výstavbu po ukončení projednávání Generelu protipovodňových opatření v povodí řeky Moravy, tj. rozhodnutí o jeho definitivní podobě. Objekty v území budou řešeny jako nepodsklepené, doporučená výška podlahy přízemí ± 0,00 = min. 163,0 m n. m. bude upřesněna po schválení Generelu protipovodňových opatření. Území jižně od Lavoru, kde je navržena dočasná stavební uzávěra, bude možno využít, pokud schválený Generel protipovodňových opatření prokáže dostatečnou ochranu tohoto území před povodněmi. Výzkum možností protipovodňové ochrany V roce 2001 byla zpracována výzkumná práce „HODONÍN – Výzkum možností protipovodňové ochrany s využitím metod rizikové analýzy“ (zpracovatel: Ústav vodních staveb, FAST VUT v Brně). Cílem práce bylo posouzení koncepce a podrobné hydraulické posouzení protipovodňové ochrany města Hodonína s využitím metod rizikové analýzy, a to v ohrožených lokalitách Očovské louky, Rybáře a části města přilehlé k řece Moravě na jejím pravém břehu. POLDR NA OČOVSKÝCH LOUKÁCH Zamýšlený poldr na Očovských loukách se nachází na pravém břehu Moravy v km cca 101,860 (nad zaústěním městského ramene Moravy) do cca km 104,270. Předběžná plocha poldru je odhadována na 2 km2, jeho objem v závislosti na uvažované hloubce zaplavení na cca 3 - 8 mil. m3. Od koryta Moravy je poldr oddělen pravobřežní Očovskou hrází, v níž je umístěn nápustný objekt pod Rohatcem hrazený 2 stavidly. Výsledky analýzy rizik naznačují, že na území poldru je možné navrhnout pouze takové plochy, konstrukce resp. stavby, které: • snesou zaplavení po dobu jednoho až dvou týdnů; • v prostoru nátoku do poldru a podél východní linie ohrázování poldru odolají proudící vodě. Povodní líc hrází doporučujeme v tomto úseku opevnit s ohledem na přípustné rychlosti vody; • umožní jejich případnou evakuaci (včetně demontáže), popř. jednoduchou následnou sanaci.

26


Hodonín

Z tohoto pohledu by měly být v lokalitě Očovské louky navrženy spíše plochy rekreační (např. park, hřiště), u nichž se nepředpokládá v případě zaplavení vznik větších materiálních i jiných škod. Vzhledem k velkým hloubkám zaplavení patří Očovské louky do kategorie ploch s vysokým rizikem. RYBÁŘE Lokalita Rybáře se nachází v jižní části města Hodonína na pravém břehu Moravy pod pohyblivým jezem v km cca 101,770 až po silnici Hodonín - Holíč v cca km 100,750. Z jihu je území obtékáno ohrázovaným tokem Moravy, na severu a na východě je lokalita ohraničena městským ramenem - Starou Moravou. Součástí této lokality je i mrtvé rameno Moravy zvané Lavor. Lokalita Rybáře patří z hlediska povodňového ohrožení k nejexponovanějším urbanizovaným částem Hodonína. Převážnou část plochy Rybářů je z hlediska rizika zaplavení možno klasifikovat jako oblast se středním stupněm rizika, kdy výstavba obytných objektů v dané oblasti je podmíněně možná, a to s určitými omezeními spočívajícími v:

• • • • •

terénních úpravách umožňujících plynulé zaplavování území bez vymílání a abrazních jevů; návrhu staveb bez podsklepení; zvýšení úrovně podlahy I. nadzemního podlaží alespoň nad kótu 163,80 m n. m.; dobré izolaci proti spodní vodě; pečlivém hydraulickém řešení nátoku vody do Staré Moravy z poldru na Očovských loukách. Při maximálním uvažovaném přítoku (až 150 m3.s-1) bude potřeba zajistit plynulý nátok do Staré Moravy a opevnění nárazového (levého) břehu zejména s ohledem na poměrně vysoké rychlosti vody na výtoku (až do 3 m3.s-1).

Ochranu stávající zástavby středu Hodonína na pravém břehu Staré Moravy je možné zajistit technickými prvky jako je ohrázování, protipovodňové zdi popř. mobilní hrazení, které mají své opodstatnění s ohledem na poměrně velkou dobu dotoku povodňové vlny do sledované lokality. Koruna ochranných prvků je uvažována na kótě 164,00 m n. m.

OBSAH DOKUMENTACE A. Textová část Průvodní zpráva Návrh regulativů Registrační list B. Grafická část 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Urbanistické řešení Regulativy funkčního a prostorového využití území Dopravní řešení Zásobování vodou a odkanalizování Zásobování plynem a elektrickou energií Veřejně prospěšné stavby Vyhodnocení záboru ZPF

27

1 : 1000 1 : 1000 1 : 1000 1 : 1000 1 : 1000 1 : 1000 1 : 1000


Situace záplavového území s vyznačením oblasti Hodonín – Rybáře Zakreslení do leteckého snímku

Oblast Hodonín – Rybáře Maximální hloubky vody při průtoku Q = 1100 m3.s-1 v řece Moravě

28

Hodonín


Hodonín – Rybáře Regulační plán obytné zóny – výřez

29

Hodonín

návrh

OBSLUHA ÚZEMÍ

stav

výhled

FUNKČNÍ VYUŽITÍ ÚZEMÍ

významný krajinný prvek ochranné pásmo sportoviště

plochy a objekty občanského vybavení plochy a objekty výroby a technické infrastruktury

30

Hodonín – Rybáře Legenda k regulačnímu plánu obytné zóny

hranice zastavitelného území hranice řešeného území státní hranice

hlavní kanalizační sběrač manipulační plocha Povodí Moravy

hranice navržené stavební uzávěry (= hranice rezervní plochy) hranice stavební uzávěry do schválení generelu protipovodňových opatření

vymezení a označení bloku

lokální biokoridor

nadregionální biokoridor

elektrické vedení VN, V VN

k doplnění

hranice současně zastavěného území

HRANICE

funkční

ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOL. STABILIT Y

cyklistické stezky

chodníky, pěší cesty

sjízdné chodníky, hospodářské cesty

místní komunikace, odstavná stání

vodní plochy a toky

trvalé travní porosty

rozptýlená zeleň, břehové porosty/stromořadí

zahrady, sady

veřejná zeleň

hranice umístění pevných staveb 15m od břehové hrany vodního toku

ochranná pásma el. vedení VN, V VN

objekty občanského vybavení s podílem bydlení

plochy sportu a rekreace

hranice chráněné oblasti podzemní akumulace vod (CHOPAV)

hranice dobývacího prostoru ropa obytné plochy a objekty

OCHRANNÉ REŽIMY

Protipovodňová ochrana a protipovodňová opatření Hodonín


Hodonín

PŘÍKLADY REGULATIVŮ FUNKČNÍHO A PROSTOROVÉHO VYUŽITÍ ÚZEMÍ Poznámka: Řešené území je tokem Staré Moravy děleno na dvě části: •

část A (na pravém břehu) je rezervní plocha s předpokladem využití po návrhovém období (po r. 2015). Na část nevyhovující zástavby je navržena stavební uzávěra. Výjimku tvoří areál Uhlospolu a plocha pro 2 rodinné domky, které budou využity v návrhovém období;

•

část B (na levém břehu) je návrhová plocha s předpokladem využití do r. 2015. Výjimkou je areál autoopravny s navrženou stavební uzávěrou, který je rezervní plochou pro nezávadné občanské vybavení. Stavební uzávěra je dále navržena na území jižně od Lavoru (část bloku B5, bloky B6 a B7) do doby, než Generel protipovodňových opatření v povodí Moravy prokáže dostatečnou ochranu tohoto území před povodněmi.

PLOCHY BYDLENÍ Slouží pro obytnou funkci včetně základního občanského a technického vybavení a obytné zeleně. Funkční regulace • • • • • • • •

Přípustné: bydlení; základní občanské vybavení (školní a předškolní zařízení, maloobchod, osobní služby, menší sportovní plochy); nekapacitní ubytovací a stravovací zařízení. Podmínečně přípustné: zařízení místní správy; stavby pro sociální účely, stavby církevního, kulturního, zdravotnického, školského a sportovního účelu, sloužící zároveň potřebám obyvatel přilehlého území; drobné řemeslné a výrobní služby; nutná technická a dopravní zařízení, nerušící drobné provozy s pracovními příležitostmi. Nepřípustné: zařízení zhoršující kvalitu životního prostředí (závadná výroba, kapacitní sklady a dopravní zařízení - čerpací stanice PH apod.), včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže pro zónu bydlení.

Prostorové regulace • •

na stávajících plochách bydlení při dostavbách a rekonstrukcích respektovat charakter okolní zástavby (hmotovou strukturu, výškovou hladinu, tvar střechy) a sledovat půdorysnou osnovu - stavební čáru; nová zástavba na rozvojových plochách dodrží: - v části B: - výšku 1 podlaží s možností využití střešního prostoru, max. 2 podlaží (blok B5, B6); - tvar střechy sklonitý; 31


-

Hodonín

navržené stavební čáry a hranice zastavění; v části A: výšku max. 4 podlaží; navrženou uliční čáru a hranici zastavění.

Zvláštní podmínky • • • •

Protipovodňová opatření pro území s rizikem záplav: všechny objekty budou nepodsklepené; doporučená výška přízemí ± 0,00 = 163,0 m n. m. (Kóta bude upřesněna po schválení Generelu protipovodňových opatření v povodí řeky Moravy); navržená stavební uzávěra na část bloku B5, blok B6 a B7 bude zrušena, pokud schválený Generel protipovodňových opatření v povodí řeky Moravy prokáže dostatečnou ochranu tohoto území před povodněmi; dodržet u pevných staveb vzdálenost min. 15 m od břehu vodního toku.

PLOCHY SMÍŠENÉ FUNKCE BYDLENÍ + OBČANSKÉHO VYBAVENÍ Slouží k umístění občanského vybavení městského a nadměstského významu a k bydlení. Funkční regulace • • • • • • •

Přípustné: činnosti a zařízení administrativy, správy a bankovnictví; kulturní, sportovní, zdravotnická, školská a církevní zařízení; veřejné stravování a ubytování; maloobchod; parky a veřejná zeleň; bydlení; osobní služby.

•

Podmínečně přípustné: sklady, služby nezbytného technického vybavení a dopravní zařízení nenarušující soužití funkcí.

•

Nepřípustné: zařízení zhoršující kvalitu životního prostředí (závadná výroba, kapacitní sklady a dopravní zařízení - čerpací stanice PH apod.).

Prostorové regulace Část A: • max. výška 4 podlaží; • dodržovat navržené stavební čáry. Zvláštní podmínky • • •

Ochrana proti povodním: všechny objekty nepodsklepené; doporučená kóta podlahy přízemí ± 0,00 = 163,0 m n. m.; při umísťování pevných staveb dodržet vzdálenost objektů od břehu vodního toku min. 15 m.

32


Hodonín

OBČANSKÉ VYBAVENÍ Slouží k umístění zařízení občanského vybavení městského nebo nadměstského významu a pro sportovní zařízení. Funkční regulace • • • • •

Přípustné: veřejná správa a administrativa; školství, kulturní a vzdělávací činnost; zdravotnictví a sociální péče; sportovně rekreační zařízení, veřejné stravování a ubytování; služby ostatní.

• • •

Podmínečně přípustné: menší kapacity bydlení; nezávadná výrobní a komerční zařízení; nezbytná technická a dopravní zařízení.

•

Nepřípustné: zařízení zhoršující kvalitu životního prostředí (závadná výroba, kapacitní sklady a dopravní zařízení - čerpací stanice PH apod.) včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských.

Prostorové regulace Část B: • výšková hladina max. 2 podlaží; • tvar střechy sklonitý; • dodržet navržené uliční čáry. Zvláštní podmínky • • • •

Protipovodňová opatření: všechny objekty nepodsklepené; doporučená kóta podlahy přízemí ± 0,00 = 163,0 m n. m.; při umísťování pevných staveb dodržet vzdálenost objektů od břehu vodního toku min. 15 m; občanská vybavenost, navržená v bloku B6 je v území dočasné stavební uzávěry.

VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY – PŘÍKLADY Zprůtočnění Lavoru Tv/11 Vtokový objekt se stavidlem v levém břehu Staré Moravy a zatrubněný přítok do Lavoru Tv/12 Vtokový objekt do odtokového potrubí v západním břehu Lavoru a odtokové potrubí do Staré Moravy

33


34

Hodonín


Kounov

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE KOUNOV

DŮVODY A CÍLE POŘÍZENÍ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE Základním důvodem pro pořízení územního plánu obce je neexistence územně plánovací dokumentace a potřeba komplexně řešit obnovu obce a regulovat její rozvoj vzhledem ke katastrofálnímu rozsahu záplav v červenci r. 1998. Hlavním cílem řešení je zejména: • • • • • • • •

navrhnout funkční a prostorové uspořádání území se zřetelem k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území; stanovit zásady a regulativy funkčního uspořádání a limity využití území, zejména s ohledem na příčiny a následky povodní r. 1998; určit asanační, rekonstrukční nebo rekultivační zásahy do území; navrhnout technickou infrastrukturu území k zabezpečení zejména stávající soustředěné zástavby a návrhových lokalit; navrhnout potřebná opatření pro zlepšení kvality životního prostředí a zabezpečení ochrany přírody a přírodních zdrojů; vymezit chráněná území, chráněné objekty, ochranná pásma a další ochranné režimy v území; vytvořit platný podklad pro rozvoj území, s vyznačením současně zastavěných a zastavitelných území; zahrnout podrobnější dokumentace úprav vodních toků zpracovaných po povodni.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE • • • • • • • •

objednavatel: pořizovatel: zpracovatel: kategorie ÚPD: etapa: rok zpracování: forma zpracování: rozsah řešeného území:

Obec Kounov Okresní úřad v Rychnově nad Kněžnou Urbanistické středisko Brno spol. s r. o. územní plán obce návrh – schválený 2000 digitální katastrální území: Kounov u Dobrušky 526 ha Nedvězí u Dobrušky 321 ha Šediviny 288 ha celkem řešené území 1135 ha

35


Kounov

POSTUP POŘIZOVÁNÍ • • •

Urbanistická studie obce Kounov, která byla zpracována firmou USB Brno v r. 1998 a projednána jako koncept ÚPO. Zadání ÚPO se souborným stanoviskem k US vč. jeho doplnění od obce Kounov z 22. 2. 2000 a z 11. 4. 2000 - schváleno Zastupitelstvem obce Kounov dne 29. 3. 2000. Návrh ÚPO – duben 2000, schválen 15. 11. 2000.

Podklady • • • • • •

• • • • • • • •

Energetický generel Orlických hor, Terplan, a. s., Praha, listopad 1992 Územní plán velkého územního celku Orlické hory a podhůří, Ateliér urbanistického projektování (AUP), listopad 1996 Vodovod Kounov, Multiaqua, spol. s r. o., Hradec Králové, září 1998 Provizorní zásobování vodou obce Kounov, osada Rozkoš, okres Rychnov nad Kněžnou – úprava vrtu KN – 2 + vodovodní přípojka, Orlická hydrogeologická společnost, spol. s r. o., Ústí nad Orlicí, říjen 1998 Kounov – vodovod, SUDOP Plzeň, a. s., prosinec 1998 Kounov, B5 Výsledky hydrogeologického průzkumu, zpráva o testování vrtu K-1 a realizační projekt ochranných pásem vodního zdroje, Orlická hydrogeologická společnost, spol. s r. o., Ústí nad Orlicí, listopad 1998, která je součástí podkladu Kounov – vodovod Kounov – kanalizace, SUDOP Plzeň, a. s., listopad 1998 Vyhodnocení kulminačních průtoků na tocích Orlických hor postižených katastrofální povodní v průběhu července 1998 pomocí hydraulických modelů, Revital Praha, listopad 1998 Povodňová škoda potok Hluky, studie, Projektová firma Opravil Hradec Králové, srpen 1998 Povodňová škoda 07/98 - potok Hluky, studie, Projekční firma Ing. Josef Mareš, Třebechovice pod Orebem, srpen 1998 Situační zpráva o rozsahu škod z červencových povodní 1998 na vodních tocích a VH dílech Povodí Labe, a. s., zpracovatel Povodí Labe, a. s., srpen 1998 Odstranění povodňových škod na řece Dědině v úsecích Sedloňov - Mělčany, Silnice Hradec Králové, a. s., listopad 1998 Studie Odtokové poměry potoka Hluky, Atelier CIFA Praha, listopad 1999 Vodovod – dokumentace pro vodohospodářské povolení, SUDOP Plzeň, a. s., listopad 1999

ZPŮSOB ŘEŠENÍ PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY Urbanistická koncepce •

•

Urbanistická koncepce návrhu vychází ze stávajícího funkčního využití území, daného historickým vývojem a společensko-ekonomickými podmínkami, z přírodních podmínek a širších vazeb v území. Významným hlediskem pro řešení návrhu bylo vyhodnocení příčin povodňových škod a ochrana zastavěného území obce. Koncepce řešení spočívá zejména v zachování stávajících přírodních a kulturně-historických hodnot území, v jejich ochraně a rozvíjení. Rozvoj obytného území pro trvalé bydlení je navržen zejména v zastavěném území a v návaznosti na ně v údolí vodních toků Dědina a Hluky, od Kounova přes Rozkoš po začátek části Hluky – mimo záplavové území. V krajinné zóně jsou navrženy 3 rekreační a retenční nádrže na potoku Hluky, dále je navrženo několik ploch pro rozliv s ochranou hrází a poldrů pro zadržení přívalových vod.

36


•

Kounov

Podrobné technické úpravy na tocích a přítocích nelze řešením územního plánu postihnout a jsou průběžně navrhovány odbornou dokumentací. V grafické části dokumentace jsou vyznačeny plochy a objekty zcela zdevastované povodní, nedoporučené k obnově původní funkce. Jedná se o několik stržených objektů v těsné blízkosti toků včetně jejich zastavěných ploch a dále o původně lesní plochu kolem potoka Hluky mezi částmi Hluky a Šediviny. Tyto plochy dnes tvoří obrovské nové kamenité koryto a bude na nich probíhat samovolné postupné zarůstání - sukcese. V ostatních současně zastavěných plochách v těsné blízkosti toků budou omezeny dostavby a volné skladování materiálu. Nepovolené stavby, kůlny a skládky v těchto plochách budou zlikvidovány.

Protipovodňová opatření, extravilánové vody Protipovodňová opatření – potok Hluky V červenci roku 1998 postihla obec Kounov povodeň. Zvýšenou pozornost je proto třeba věnovat protipovodňovým opatřením. Povodňová vlna vznikla na potoce Hluky a nejvíce postihla části Kounova zvané Hluky a Rozkoš, částečně pak přímo Kounov. Povodňová vlna byla způsobena zejména vlivem extrémních přívalových srážek spadlých v povodí potoka Hluky, následným odtokem z povodí, charakterem údolí – sevřený profil a dílem nevhodných technických prvků v korytě. Při průchodu povodňové vlny došlo k poboření několika nemovitostí (při vstupu do části Hluky), k destrukci koryta včetně okolních svahů (převážně v horní části toku). Přinesla s sebou zároveň velké množství splavenin, které vlivem rozlivu (snížení rychlosti) v dolní části toku sedimentovaly. Základní údaje N – letých průtoků: Profil: Obec Hluky pod pravostranným přítokem Plocha povodí: 8.35 km2 N (let) 1 2 5 10 Q (m3/s) 6.91 9.67 13.8 17.2 Profil: nad levostranným přítokem „Od Prázovky“ Plocha povodí: 5.52 km2 N (let) 1 2 5 10 Q (m3/s) 5.22 7.31 10.4 13.0

25 20.9

50 26.1

100 30.3

25 15.8

50 19.7

100 22.9

KONCEPCE NAVRŽENÝCH ZÁKLADNÍCH ÚPRAV DLE ZPRACOVANÉ DOKUMENTACE • • • • • • • • • • •

z koryta odstranit sedimenty a splaveniny; rozšířit a prohloubit koryto pro provedení Q50 pouze v regulovaných částech toku; v ostatních úsecích, kde převažuje přírodní charakter vodoteče, bude koryto ponecháno bez úprav s možností rozlivu do přilehlých luk; zajistit výškovou i podélnou stabilitu dna - příčné prahy s vývarem pro život ve vodě; zrušit a zakázat pobřežníkům zásahy do koryta, skladování materiálů (dřevo, sudy, stavební materiál); odstranit skládky chemikálií a barviv z dosahu vodoteče; zajistit osazení lávek a mostů 50 cm nad Q100; stabilizovat svahy břehů, nátrže; omezit transport splavenin v horních částech toku; vytvořit retenční přehrážky s dostatečnou kapacitou; stabilizovat patu tělesa komunikace; horní úsek ponechat ve stavu po povodni, kdy došlo k přirozenému vývoji koryta s rovnovážným splaveninovým režimem - opatření s revitalizačními prvky. 37


Kounov

KONCEPCE OPATŘENÍ ZAJIŠŤUJÍCÍCH PROTIPOVODŇOVOU OCHRANU INTRAVILÁNU DLE STUDIE ODTOKOVÉ POMĚRY POTOKA HLUKY Ve studii navrhovaná opatření respektují a navazují na již vybudovaná opatření a na výstavbu souvislé úpravy potoka. Po realizaci této stavby, která je dimenzována na průtok Q50 a Q100, budou povodňové průtoky neškodně intravilánem provedeny. Tím však není odstraněno nebezpečí vzniku a transportu latentně uložených i nově vzniklých splavenin, které by mohly průtočný profil velmi omezit případně zcela zaplnit. Transportu splavenin a jejich sedimentaci lze zabránit výstavbou dalších přehrážek s dostatečným retenčním prostorem. V návrhu územního plánu jsou schematicky zakresleny navržené přehrážky dotýkající se řešeného území. Jedná se o přehrážky na levostranných přítocích, ve dvou případech na pravostranném přítoku. Podrobný popis návrhu opatření včetně dalších doplňujících informací je obsažen ve zmíněné studii. Přehrážky jsou v návrhu územního plánu schematicky zakresleny v grafické příloze číslo 5 – Vodní hospodářství, zásobování elektrickou energií. Protipovodňová opatření – potok Dědina Protipovodňová opatření na toku Dědina nebyla podrobně zpracována. Na toku nedošlo k tak velkým povodňovým škodám (tok protéká na k. ú. převážně nezastavěným územím, pouze v dolní části na k. ú. po soutok s potokem Hluky je souvislejší zástavba). Koncepce navržených základních úprav: • • • • • • • •

z koryta odstranit sedimenty a splaveniny; převažuje přírodní charakter vodoteče, koryto bude ponecháno bez úprav s možností rozlivu do přilehlých luk; zajistit výškovou i podélnou stabilitu dna - příčné prahy s vývarem pro život ve vodě; zajistit osazení lávek a mostů 50 cm nad Q100; stabilizovat svahy břehů, nátrže; omezit transport splavenin na přítocích; vytvořit retenční přehrážky s dostatečnou kapacitou; opravit škody na vodohospodářských dílech (jezy, stupně).

Poznámka: Rozsah skutečného zátopového území je zakreslen v grafických přílohách na základě určení OÚ Kounov a správce toku. Na potoku Hluky je záplavová čára zakreslena dle dokumentace „studie odtokových poměrů“. Územní plán je doplněn o zátopové území stoleté vody plynoucí ze zpracovaného povodňového modelu řeky Dědiny – Povodí Labe, a. s., Hradec Králové. Extravilánové vody Pro minimalizaci extravilánových vod je nutno provést změnu organizace povodí – navrhnout organizační (osevní postupy, velikost a tvar pozemků), agrotechnická (vrstevnicová orba) a stavebně-technická (průlehy, zelené pásy) opatření. Podle informací obecního úřadu nejsou za normálního srážkového úhrnu problémy s přívalovými vodami. Okolní svažitý terén – povodí jednotlivých vodotečí – je ve většině případů zatravněn. Konfigurace terénu vytváří větší množství svodnic odvádějící srážkové vody do jednotlivých vodotečí a dále do hlavních toků. Při zvýšeném odtoku pak dochází ke kumulování vody. Pro zachycení těchto vod a zpomalení odtoku jsou navrženy dvě suché ochranné nádrže (vytváří vymezený ochranný prostor, který se plní při průchodu

38


Kounov

povodňových vod, snižuje povodňový průtok, a po průchodu povodňové vlny se řízeně vyprazdňují; plochy v nádrži se běžně využívají k zemědělským resp. k lesnickým účelům). Příčiny narušení ekologické stability Za hlavní příčinu narušení ekologické stability území je třeba považovat zemědělskou velkovýrobu a intenzivní obhospodařování velkých celků orné půdy. Neuvážená intenzifikace a kolektivizace zemědělské výroby, bez ohledu na přírodní podmínky, vedla ke vzniku řady negativních vlivů (přeměna kultur luk a pastvin na ornou půdu). Důsledky těchto negativních vlivů se projevují zvýšenou vodní erozí, zrychlením odtoku vody z krajiny, extrémními průtoky po přívalových deštích, záplavami, znečištěním podzemních i povrchových vod. To má za následek zvýšení nákladů v zemědělské výrobě. Narušení vodního režimu Nadměrné dávky hnojiv způsobily kontaminaci podzemních a povrchových vod, především nadbytečným obohacováním větší části zemědělských ploch. Tento jev stále působí i přes skutečnost, že se objem průmyslových hnojiv aplikovaných na jednotku plochy výrazně snížil. Patrné je vysoké zaplevelení na úpatích svahů, mezích a okrajích cest, břehových porostů atd., tj. v místech soustředění splachů. Při povodňových událostech v červenci 1998 došlo k výraznému poškození hlavní vodoteče včetně přítoků. Důsledky nelze jednoznačně přičítat špatné organizaci a ochraně povodí. Došlo k takové souhře činitelů při vysokém srážkovém úhrnu, že následkům způsobeným přívalovými vodami nešlo předejít. V současné době probíhá sanace škod pouze na hlavní vodoteči - úprava koryta. Při podrobném terénním průzkumu pochůzkou v řešeném území byla zjištěna mnohočetná narušení v povodí hlavních toků (potok Hluky, Dědina). Narušeny jsou především údolnice, polní a lesní cesty, ale i plochy v lesních porostech a na zemědělské půdě. Doporučujeme řešit tento problém komplexním přístupem. Navrhujeme zpracovat podrobnou dokumentaci organizace a ochrany povodí hlavních vodotečí zabývající se sanací těchto škod mimo hlavní toky a návrhem změn v organizaci a využití ploch. Jedná se zejména o technická opatření, návrhy změny kultur, zalesňování apod.

OBSAH DOKUMENTACE A. Textová část A) Průvodní zpráva B) Doklady C) Návrh regulativů pro územní rozvoj – závazná část územního plánu obce Kounov B. Grafická část 1. 2. 3.

4. 5. 6. 7.

Širší vztahy Funkční využití území sídla a krajiny Urbanistické řešení 3 A Kounov 3 B Nedvězí 3 C Šediviny Dopravní řešení Vodní hospodářství, zásobování elektrickou energií Veřejně prospěšné stavby, asanační úpravy Zábor ZPF a PUPFL

39

1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 2 000 1 : 2 000 1 : 2 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000


Kounov

ZÁSADY FUNKČNÍHO USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ A FUNKČNÍ REGULACE Prostorové uspořádání území Na území obce jsou rozlišovány: plochy v urbanizovaném území – sídlo, tj. plochy v současně zastavěném území obce a zastavitelné území (plochy nezastavěné, avšak k zastavění tímto územním plánem navržené); plochy neurbanizované – krajina, nezastavitelnými plochami se rozumějí území, která nelze zastavět vůbec, nebo která lze zastavět výjimečně a za zvláštních podmínek stanovených pro takové účely obecně závaznými právními předpisy. Funkční členění území Podle funkčního členění jsou v řešeném území rozlišovány: v urbanizovaném území: • plochy pro bydlení (smíšená zóna bydlení trvalého a rekreačního); • plochy pro občanské vybavení; • plochy pro výrobní aktivity; • plochy pro sport a rekreaci; • plochy pro veřejnou zeleň a veřejná prostranství; • plochy zahrad a sadů (mohou být uvnitř i vně zastavěného území obce); • plochy pro obsluhu území - technickou infrastrukturu; v krajině (volné – nezastavitelné plochy): • krajinné zóny s převážně produkčním charakterem; • krajinné zóny s převážně přírodním charakterem; • vodní plochy. Výjimečně (v případě obestavění) mohou být tyto plochy zahrnuty do současně zastavěného území (§ 139 a, odst. 2 zákona č. 197/1998). Z hlediska koncepce rozvoje je řešené území děleno na: stabilizované území – je území s dosavadním charakterem, daným stávajícími funkčními a prostorovými vazbami (výška zástavby, koeficient zastavění), které se nebudou zásadně měnit, v převážné míře stavební práce zahrnují údržbové práce, u větších parcel je možnost dostavby území; transformační území – území s předpokladem zásadních změn ve využití území, rozsah prací obnovných či záchranných (přestavba či využití stávajících objektů pro jinou funkci) určí podrobnější dokumentace nebo územní rozhodnutí; rozvojové území – území navržené pro založení nových funkčních ploch. Vymezení hranic ploch: hranice jednotlivých funkcí nejsou vymezeny závazně a je možno je upravovat na základě podrobnější územně plánovací dokumentace (při zachování druhové skladby funkcí) nebo přiměřeně zpřesňovat v územním řízení. Za přiměřené zpřesnění hranice funkční plochy se považuje úprava vycházející z jejich vlastností nepostižitelných v podrobnosti územního plánu (vlastnických hranic, terénních vlastností, vedení inženýrských sítí, zpřesnění hranic technickou dokumentací nových tras komunikací a sítí apod.), která podstatně nezmění uspořádání území a vzájemnou proporci ploch. Přiměřenost vždy posoudí pořizovatel. Podrobnost zpracování: pro účely územního plánu jsou funkční plochy vymezeny jako území se stejnou charakteristikou funkčního a prostorového využití včetně možného stavebního

40


Kounov

využití. Pro každou plochu je v regulativech stanoveno funkční využití území (účel využití), funkční typ (stanovující upřesnění využití území), prostorová regulace popř. limit využití (omezení využití území). Přípustnost činností, dějů a zařízení Přípustné: tvoří v území činnosti, děje a zařízení základní a obvyklé, a to vždy v rozsahu nad 50 % navrženého funkčního využití. Podmínečně přípustné: nejsou součástí činností, dějů a zařízení v území obvyklých, ale v jednotlivých případech je možno je povolit. Nepřípustné: jsou činnosti, děje a zařízení, které nesplňují podmínky stanovené obecně platnými předpisy nebo jsou v rozporu s funkcemi v území navržených jako obvyklé.

REGULAČNÍ PODMÍNKY – PŘÍKLADY VODNÍ PLOCHY Funkční regulace: Zahrnují plochy vod tekoucích a stojatých se zvláštním estetickým významem pro utváření krajinného rázu území. Přípustné jsou činnosti a zařízení související s vodohospodářskými poměry v území, rybářstvím a rekreací a koloběhem vody v přírodě (retence, výpar, rovnoměrný odtok). Přípustná je výstavba malých vodních ploch, úprava vodních toků. Podmíněně přípustné jsou činnosti, děje a zařízení pro chov ryb a vodní drůbeže s tím, že budou minimalizovány negativní dopady do vodního režimu (čistoty vod). Nepřípustné jsou činnosti a zařízení, které narušují koloběh vody v přírodě a negativně ovlivňují kvalitu a čistotu vody a vodní režim, nepřípustná je výstavba objektů v těsné blízkosti břehů. Funkční typy: Nn návesní rybník – možnost využití i pro hasební účely; Nr nádrž retenční a rekreační – možnost využití i pro hasební účely; Np požární nádrž; Nz záchytná plocha pro rozliv – jiné účely se nepřipouštějí; Ns suchý poldr. Územní rozsah: je vymezen v grafické dokumentaci – ve výkrese č. 3 – Urbanistické řešení a č. 2 – Funkční využití sídla a krajiny a zahrnuje stabilizované území: transformační území: rozvojové území:

stávající plochy; požární nádrž v Nedvězí – přestavba na návesní rybníček; požární nádrž v Kounově – přestavba na koupaliště; navržený návesní rybník v Kounově; 3 rekreační a retenční nádrže – v Kounově a v Rozkoši.

Prostorové regulace: • zajistit manipulační přístup k břehům v min. šířce 6 m; • respektovat záplavové území (nutno vyhlásit vodohospodářským orgánem).

41


Kounov

PLOCHY KRAJINNÉ ZÓNY S PŘEVÁŽNĚ PRODUKČNÍ FUNKCÍ Funkční regulace: Plochy s přírodními a terénními podmínkami pro zemědělskou produkci s velkovýrobní technologií, u které není produkční funkce limitována jinými funkcemi. Přípustné jsou činnosti a zařízení, které souvisí se zemědělskou velkovýrobou. U zemědělského půdního fondu je přípustná změna kultury pokud nedojde k negativní změně krajinného rázu, přípustná je výstavba malých vodních ploch, úprava vodních toků. Výjimečně přípustná je výstavba objektů zemědělské prvovýroby, zařízení pro ochranu přírody, technickou a dopravní infrastrukturu, těžbu lokálního významu s následnou rekultivací. Nepřípustné jsou zařízení a výstavba jiných nových objektů, popř. rozšiřování stávajících, pokud to není navrženo tímto územním plánem. Funkční typy: Po zemědělský půdní fond - orná půda, intenzivně obhospodařované plochy; Pt zemědělský půdní fond – produkční louky, louky na orné půdě. Intenzivně obhospodařované kulturní louky, druhově chudé s prioritou produkce biomasy. Možná je změna na ornou půdu; Pp drobná parcelace. Územní rozsah: je vymezen v grafické dokumentaci - ve výkrese č. 2 - a zahrnuje: stabilizované území: transformační území: rozvojové území:

převážná část území; plochy navržené k zalesnění – izolační zeleň, plochy pro ÚSES; není navrženo.

42


Kounov

Územní plán obce Kounov Urbanistické řešení – výřez

FUNKČNÍ VYUŽITÍ PLOCH V KRAJINĚ Z Á VA Z N Á Č Á S T : současný stav

návrh

SMĚRNÁ ČÁST: ZÁKLADNÍ FUNKCE PLOCHY vyznačena graficky barvou

FUNKČNÍ TYP označení malým písmenem - směrná část

KRAJINNÁ ZÓNA PŘÍRODNÍ - Z plochy s převažujícím přírodním charakterem

Zl

lesy hospodářské

Zk krajinná zeleň Zo lesy ochranné Zl

trvalé travní porosty (extenzivní louky)

KRAJINNÁ ZÓNA PRODUKČNÍ - P plochy s převažujícím charakterem produkčním (zemědělská produkce) Přípustná je změna kultur, pokud nedojde k narušení krajinného rázu

Po orná půda

VODNÍ PLOCHY - N vodní nádrže různého účelu se zvláštním významem pro utváření krajinného rázu území

Nn Nr Np Nz Ns

Pp drobná parcelace Pt produkční louky

VODNÍ TOKY volný manipulační pruh 6m

návesní rybník nádrž retenční a rekreační požární nádrž záchytná plocha pro rozliv suchý poldr - hráz trasa původního koryta před povodní přibližná trasa stávajících koryt

Územní plán obce Kounov Legenda k urbanistickému řešení

43


Kounov

ZONACE ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY I. zóna – produkční s minimem omezení • nutno dodržovat obecné zásady hospodaření na zemědělské půdě II. zóna – potenciálního erozního ohrožení • na pozemcích je nutno provádět protierozní osevní postupy (pásově střídat plodiny, vrstevnicově obdělávat plochy a provádět hrázkování apod.) • při nedostatečné ochraně výše uvedenými opatřeními je nutno přistoupit k technické protierozní ochraně (meze, průlehy, vsakovací pásy) III. zóna – erozního ohrožení • nevhodné velkoplošné obhospodařování • při zornění jsou technická opatření nezbytná • plochy je vhodné zalučnit, využít na drobnou parcelaci apod. • neumísťovat polní hnojiště IV. zóna – kombinovaného ohrožení • podle sklonu je nutno přistoupit k protierozním opatřením dle zón II. a III. • neumísťovat polní hnojiště • omezit používání průmyslových hnojiv V. zóna - extenzivní • zalučnit

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ A OCHRANNÉ REŽIMY VYUŽITÍ ÚZEMÍ – PŘÍKLADY Ochrana proti povodním • • • • •

v řešeném území není vyhlášeno záplavové území vyhlásit záplavové území dle zjištěných podkladů respektovat zonaci hospodaření na zemědělské i nezemědělské půdě – odtokové poměry zpracovat ochranu a organizaci povodí hlavních vodotečí (potoky Hluky a Dědina) realizovat navrženou ochranu

Územní systém ekologické stability Předmět omezení: Na plochách územního systému ekologické stability jsou přípustné takové činnosti a děje, které nenarušují nebo neoslabují jejich ekostabilizační funkce. Nepřípustné jsou činnosti a děje, které by vedly ke změně kultur, intenzivnímu hospodaření na těchto plochách, umísťování staveb (kromě liniových staveb), těžbě nerostů. Územní rozsah: • patrný z grafické části – výkres č. 2 a č. 3

44


Kounov

Rozsah omezení: • u skladebných částí ÚSES (biocentra a biokoridory) při výsadbě zásadně dodržovat druhovou skladbu dle cílového společenstva, jednoznačně podporovat přirozenou obnovu porostů • pro výsadbu používat druhy z místních zdrojů (geograficky původní zdroje)

OCH RANA OBRAZU OBCE A KRAJ I NY s t av návrh

LIMIT Y VYUŽITÍ ÚZEMÍ ( d le p la t n ý ch zákonů, pře d pi sů a vyhl áše k )

dominanty a drobná architektura v památkovém zájmu: kříže, kostel a kapličky/zvonice/pomníky

O C H R A N A P ŘÍRO DN ÍCH A KULT URN ÍCH HODN OT s t av

objekty lidové architektury v památkovém zájmu

návrh nemovité kulturní památky

významný krajinný prvek

evidované arch. lokality vč. ochr. pásma

max. počet podlaží navržených objektů

hranice CHKO Orlické hory

sklonité střechy

zonace CHKO – III. zóna

rekonstrukce a revitalizace

rozhraní chráněných oblastí přirozené akumulace vod – CHOPAV, Orlické hory a Východočeská křída

OCH RANA ŽI VOTNÍ H O PROSTŘED Í A PŘÍ ROD NÍ CH ZD ROJ Ů izofona hluku 50 dB

OCHRANÉ REŽIMY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY

pásmo hygienické ochrany ZD, ČOV ochranné pásmo silniční

ochranné pásmo vodního zdroje – 1. stupně

ochranné pásmo vedení VN

ochranné pásmo vodního zdroje 2. st. vnitřní

meliorace

ochranné pásmo vodního zdroje 2. st. vnější prognózní ložiska nerostných surovin zátopové území dle skutečnosti zátopové území dle výpočtu – zpracováno s použitím dat Povodí Labe bez negativních vlivů na obytné území

Územní plán obce Kounov Legenda k urbanistickému řešení

45


Kounov

VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY – PŘÍKLADY Předmět omezení: Vymezení ploch pro nově navrhované veřejně prospěšné stavby je podkladem pro případné vyvlastnění pozemků nebo staveb podle § 108 odst. 2 písmene a) stavebního zákona č. 50/1976 Sb. ve znění pozdějších úprav, pokud nebude možno řešení majetkoprávních vztahů dosáhnout dohodou nebo jiným způsobem. Rozsah dotčení vlastnických práv k pozemkům a stavbám bude stanoven regulačním plánem nebo (není-li to účelné) územním rozhodnutím o umístění stavby. Vymezení veřejně prospěšných staveb uvedených v příloze této vyhlášky nevylučuje možnost vymezit další veřejně prospěšné stavby v navazující územně plánovací dokumentaci. V rámci stávajících i navržených komunikací se předpokládá obslužný koridor, tzn. komunikace a inženýrské sítě. V podrobnější dokumentaci (a to ve všech zónách nad 3 ha) budou upřesněny obslužné koridory jako veřejně prospěšné stavby. Územní rozsah: je uveden v grafické příloze č. 6. – Veřejně prospěšné stavby a asanační úpravy. PLOCHY PRO TECHNICKOU INFRASTRUKTURU T1 T2, T3 T4, T5 T6 T7 T8 T9 T10, T11 T12

plocha pro výstavbu ČOV (v současnosti na k. ú. Kamenice u Dobrého) plochy pro navržené trafostanice pro sídla Hluky a Šediviny plocha pro dvě ochranné hráze v Rozkoši plocha pro vodojem plocha pro vodní zdroj s čerpací stanicí plocha pro čerpací stanici kanalizace plocha pro sběrný dvůr odpadu plochy pro dva suché poldry plocha pro posunutí trafostanice v Kounově

VODNÍ PLOCHY A TOKY R1 R2 R3 R4 R5 R6

plocha pro návesní rybník v Kounově plocha pro rybochovnou a požární nádrž v Kounově plocha pro návesní rybník v Nedvězí plocha pro rekreační a retenční nádrž v Rozkoši plocha pro rekreační a požární nádrž v Rozkoši plocha pro retenční přehrážky (celkem 8)

LINIOVÉ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY • • •

trasa navrženého vodovodu trasa navržené kanalizace trasa navrženého venkovního vedení elektrické energie

46


Územní plán obce Kounov Veřejně prospěšné stavby – výřez

VODNÍ PLOCHY A TOKY: R1

plocha pro návesní rybník v Kounově

R2

plocha pro rybochovnou a požární nádrž

R3

plocha pro návesní rybník v Nedvězi

R4

plocha pro rekreační a retenční nádrž v Rozkoši

R5

plocha pro rekreační a požární nádrž v Rozkoši

R6

plocha pro retenční přehrážky (celkem 8)

DOPRAVA: CH

navržené pěší propojení, chodníky

D1

plochy pro směrovou úpravu silnice II/309

D2

koridory navržených obslužných komunikací

P

plocha pro parkoviště v centru Nedvězi

Územní plán obce Kounov Legenda k veřejně prospěšným stavbám

47

Kounov


48

Kounov


Krnov

ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA KRNOVA Změna č. 5

DŮVODY A CÍLE POŘÍZENÍ ZMĚNY ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE Územní plán města Krnova byl schválen v roce 1994. Následně od roku 1998 byly pořízeny a schváleny změny tohoto územního plánu. V průběhu let 1994 - 1999 bylo zpracováno několik nových územně plánovacích podkladů, které se měly stát podkladem pro změny územního plánu, v letech 1999 a 2000 byly podány a vyhodnoceny některé podněty ke změnám ze strany organizací a občanů. Požadavky na zpracování změny č. 5 vyplynuly zejména: - z potřeby reagovat v regulacích na škody způsobené přívalovými srážkami v roce 1996 (zejména eroze půdy) a na povodně v roce 1997, - z nově zpracovaných územně plánovacích podkladů (generel energetiky, generel protierozních opatření, generel vodovodů a kanalizací, generel dopravy, prohloubení vodohospodářské části - revize po povodni 1997), - z upřesnění průběhu tras inženýrských sítí (na základě aktuálních podkladů od správců sítí), - z požadavků vyplývajících z nové legislativy (např. doplnění výkresu veřejně prospěšných staveb, zákres záplavového území, doplnění silnice I. třídy v souladu s ÚP VÚC Jeseníky a 1. změnou ÚP VÚC, rozhodnutí OkÚ Bruntál, RŽP o vyhlášení ochranných pásem vodního zdroje apod.), - z upřesnění průběhu tras nadřazené silniční sítě (v územním plánu z r. 1994 nebyla schválena část komunikace I. třídy), - z nových námětů na změny funkčního využití některých ploch pro podnikání, - ze změn majetkoprávních vztahů, - z požadavku na digitalizaci územního plánu a změn (jiná forma zpracování regulativů uspořádání do tabulek tak, aby bylo možné tuto databázi připojit k příslušnému výkresu a zveřejnit na webových stránkách města).



Městský úřad Krnov, odbor rozvoje města Ing. arch. Jaroslav Haluza a kolektiv územní plán sídelního útvaru změna č. 5 – schválená 2001 ÚPO – digitální, změna – klasická metoda katastrální území Opavské předměstí, Krnov – Horní předměstí, Krásné Loučky

49


Krnov


Dne 22. 12. 1999 usn. č. 229/10 městské zastupitelstvo schválilo pořízení změny územního plánu v části dopravní (zapracování některých částí generelu dopravy do územního plánu - okružní křižovatky, silnice I. třídy) a dne 29. 3. 2000 usn. č. 278/13 schválilo pořízení dalších změn vycházejících z ÚPP a z podnětů organizací a občanů.

•

Práce na změně č. 5 byly zahájeny dne 12. 6. 2000, byly provedeny pouze doplňující průzkumy a rozbory území - na základě jejich výsledků byl zpracován návrh zadání pro změnu č. 5. Zadání bylo projednáváno v červnu až srpnu 2000. Bylo schváleno MZ dne 30. 8. 2000 usn. č. 385/16.

•

Koncept řešení změny č. 5 byl odevzdán v dubnu 2001 (byl dokončen již v prosinci 2000, ale oproti původním předpokladům Povodí Odry poskytlo městu nové podklady o zátopovém území Q100 se zpožděním až v lednu 2001, proto byl koncept vrácen k dopracování a doplnění zákresu Q100 a z toho vyplývajících regulací stavební činnosti v tomto území). Projednávání konceptu probíhalo v květnu až červenci 2001, souborné stanovisko bylo schváleno MZ dne 29. 8. 2001 usn. č. 641/23.

•

Návrh změny č. 5 byl dokončen v prosinci 2001, opět však musel být vrácen k opravě zátopového území Q100, protože Povodí Odry požádalo v prosinci 2001 vodohospodářský orgán o vyhlášení zátopového území Q100 a na základě upozornění vodohospodářského orgánu bylo zjištěno, že nový podklad pro vyhlášení zátopového území se částečně liší od původně poskytnutého zákresu - zákres byl následně opraven (uveden do souladu s chystaným vyhlášením Q100) a odevzdán v dubnu 2002. Návrh byl projednáván v květnu až srpnu 2002, projednání bylo ukončeno 16. 8. 2002 (včetně výzvy dle § 22 odst. 5 stavebního zákona). Ze strany dotčených orgánů státní správy nebyly k návrhu žádné připomínky - všechny požadavky uplatněné při projednávání konceptu byly v řešení zohledněny. Oznámením o projednávání změny byly obeslány také orgány sousedních územních obvodů (k návrhu jsme neobdrželi žádná vyjádření) a správci sítí (ke kontrole provedených oprav dle jejich podkladů).

•

Kromě důležitých změn zejména v oblasti dopravy a vodního hospodářství bylo hlavní myšlenkou také digitalizovat územní plán a po schválení změny č. 5 zajistit zpracování tzv. „úplného znění“ (zakreslení všech změn) z důvodu zajištění lepší srozumitelnosti a přehlednosti ÚPD. Pro digitální podobu územního plánu byla proto zvolena jiná forma zpracování regulací tak, aby kromě grafických částí byly při zveřejnění ÚP na webových stránkách města přístupné také regulativy jednotlivých zón – proto bylo přikročeno k vypracování výkresu zónace území a tabulek regulativů jednotlivých zón. Při tomto zvoleném způsobu zpracování bylo současně možné regulativy prohloubit o specifické regulace vyplývající např. z polohy zóny vůči ostatním částem města nebo z konkrétních limitujících faktorů, které nelze vyjádřit v obecné charakteristice zóny (např. funkční zóna pro průmysl a sklady podle polohy zejména ve vztahu k obytnému území mohla být kromě obecných regulativů doplněna o regulativy podrobnější, upravující její provoz tak, aby negativní vlivy na bydlení byly co nejmenší, funkční zóna nacházející se v záplavovém území Q100 pak mohla být rovněž doplněna o podrobnější regulativy týkající se omezení stavební činnosti apod.) V digitální podobě pak bude možné databázi tabulek připojit k výkresu zónace území, takže zájemce využívající webové stránky města obdrží velmi podrobné informace o území. Důležitým požadavkem bylo také doplnění územního plánu schváleného v roce 1994 o výkres a seznam veřejně prospěšných staveb, který dle tehdy platné legislativy nebyl požadován (veřejně prospěšné stavby byly v územním plánu z roku 1994 vymezeny příliš obecně).

50


Krnov

•

Návrh změny č. 5 územního plánu byl zpracován a projednán v souladu se zákonem č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a v souladu s provádějícími předpisy k tomuto zákonu. Oznámení o projednání návrhu bylo provedeno veřejnou vyhláškou, jak ukládá ustanovení § 22 stavebního zákona. Protože pořizovatel pochybil v tom, že oznámení dotčeným orgánům státní správy nebylo doručeno 15 dnů přede dnem vystavení návrhu, na základě upozornění nadřízeného orgánu územního plánování (OkÚ Bruntál, RRR) bylo následně zasláno dotčeným orgánům státní správy sdělení o prodloužení lhůty pro podání stanovisek. Návrh změny č. 5 ÚP byl vystaven k nahlédnutí veřejnosti od 13. 5. do 12. 6. 2002, pro dotčené orgány byla tato lhůta prodloužena do 30. 6. 2002 (v důsledku prvotního pochybení). Lhůta pro podání námitek a připomínek občanů a organizací byla do 27. 6. 2002, lhůta pro podání stanovisek dotčených orgánů státní správy do 15. 7. 2002. Dotčené orgány státní správy, které v této lhůtě neuplatnily svá stanoviska, byly dne 16. 7. 2002 obeslány výzvou dle § 22 odst. 5 stavebního zákona. Projednávání návrhu bylo ukončeno dne 16. 8. 2002.

•

Na základě výsledku projednání byl zpracován návrh usnesení o schválení Změny č. 5 územního plánu města Krnova a jeho přílohy.

•

Návrh změny č. 5 byl schválen ZM Krnova dne 23. 10. 2002 pod č. usn. 912/32.

Podklady •

•

•

Generel protierozních opatření (říjen 1998; zpracovatel: Domovina – Ing. Jan Gemela a kol., 793 15 Lichnov 147) – z tohoto podkladu byl převzat do změny č. 5 ÚP zejména zákres suchých poldrů v místech nejvíce ohrožených erozí půdy při přívalových deštích (poldry jsou zařazeny mezi veřejně prospěšné stavby). Prohloubení vodohospodářské části ÚP města Krnova - revize po povodni 1997 (srpen 1998; zpracovatel Ing. arch. Haluza, Ostrava) – z tohoto podkladu byl do změny zakreslen rozliv při povodni v roce 1997 (nejedná se o Q100) a při sestavování regulativů jednotlivých zón bylo přihlíženo k hloubkám vody při povodních, k hlavním směrům proudění vody, k následkům povodní (demolice domů apod.), byla určena území s regulací stavební činnosti a území s přísným režimem ochrany před povodněmi. Řeka Opava pod Krnovem – výpočet průběhu hladin km 66,5-69,4 (leden 2001; zpracovatel AQUATIS, a. s., Brno) – studie řešila také výpočet průběhu hladiny při Q100 a zejména v návaznosti na plánovanou trasu komunikace I/57 doporučila podmínky pro vedení této trasy s ohledem na protipovodňovou ochranu, parametry přemostění řeky atd. – ve spolupráci s Povodím Odry, s. p., Ostrava. Další podklady opatřené Povodím Odry, s. p., Ostrava a zapůjčené městu Krnovu:

•

• •

Studie odtokových poměrů Opavice přes město Krnov km 0,0-3,1 (březen 2001; zpracovatel AQUATIS, a. s., Brno) – doplnění průběhu hladiny při Q100 v části řeky procházející intravilánem města, opět zhodnocení ve vztahu k plánované trase komunikace I/57. Zátopové území ř. Opavy a Opavice - dnešní stav (listopad 2001; zpracovatel AQUATIS, a. s., Brno) – rozlivy při hladině Q100 (Krnov, část Brantic) – podklad pro vyhlášení zátopového území Q100. Opava přes Krnov - aktualizace záplavového území - technická pomoc (únor 2002; zpracovatel AQUATIS, a. s., Brno) - aktualizovaný podklad pro vyhlášení záplavového územní Q100 - rozlivy při Q100 s vyznačením hlavních proudnic) - dle tohoto podkladu stanovil OkÚ Bruntál, RŽP zátopové území Q100.

51


Krnov

K posledním dvěma uvedeným podkladům je nutno doplnit, že Povodí Odry, s. p., Ostrava, podalo dne 21. 12. 2001 žádost o stanovení zátopového území Opavy a Opavice vodohospodářskému orgánu OkÚ Bruntál, RŽP s podkladem z listopadu 2001. V únoru 2002 doplnilo k žádosti aktualizovaný podklad z února 2002. Protože však žádost o stanovení zátopového území byla podána v době platnosti původního zákona o vodách, vodoprávní úřad (dříve vodohospodářský orgán) stanovil zátopové území v květnu 2002 dle novějšího podkladu (rozliv při Q100), ale bez stanovení aktivních zón - tj. podle zákona platného v době podání žádosti. Při projednávání s městem Krnovem bylo ověřeno, že zákres Q100 koresponduje s novým podkladem a že v regulativech územního plánu jsou dostatečná omezení stavební činnosti v zónách ohrožených povodní. Dále byly ve Změně č. 5 územního plánu města Krnova na základě zkušeností z roku 1996 s erozí půdy a na základě požadavků Povodí Odry Ostrava vymezeny veřejně prospěšné stavby pro zajištění protierozní a protipovodňové ochrany.

52


Letecký snímek – centrální část města Krnova Dnes upravené koryto řeky Opavy s ochranou proti povodním na padesátiletou vodu

Letecký snímek – centrální část města Krnova Ochrana města před stoletou vodou - fotomontáž

53

Krnov


Krnov

ZPŮSOB ŘEŠENÍ PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY Návrh úprav vodních toků a ploch Změnou č. 5 Územního plánu města Krnova jsou navrženy dvě směrové úpravy meandrů na řece Opavě v souladu s dokumentací zpracovanou Povodím Odry - jedna v lokalitě u Petrova rybníka a druhá naproti lokality Červený Dvůr. V souvislosti s navrženým severovýchodním obchvatem Krnova v prostoru průmyslové zóny Vrbina bude nutno zajistit odtok dešťových vod z tohoto území odděleného od řeky Opavy navrženou protipovodňovou hrází a hrází vytvořenou tělesem násypu obchvatu. K tomuto účelu bude v dolní části obnoveno koryto bývalého náhonu vyústěného do řeky Opavy, které se tak stane hlavním recipientem území vymezeného trasou obchvatu, navrženou protipovodňovou hrází a tratí ČD a zajistí také odvedení vod ze záhrází v době povodně. Dle projektových dokumentací Lesprojektu Krnov zpracovaných v r. 1999 – 2000 je navrženo pět malých víceúčelových vodních nádrží v části Ježník napájených vodou z Ježnického potoka a další malá vodní nádrž u Mlýnského Dvora nedaleko celnice vedle vodního toku Mohla.

Návrh protipovodňových a protierozních opatření Zabezpečení funkce zátopových území V územním plánu jsou zakresleny inundace stoleté vody a inundace povodně z července 1997. V záplavovém území červencové povodně není nutno omezovat stavební činnost vzhledem k mimořádnosti tohoto jevu, inundace je zakreslena pouze informativně. V záplavovém území stoleté povodně Q100 je nezbytné výstavbu regulovat, a to s ohledem na hloubku vody při povodni v červenci 1997. Tam, kde přesáhla hodnotu 1,5 m, nenavrhovat novou výstavbu (přísný režim regulace). Ostatní ohrožené pozemky v inundaci Q100 lze využívat přiměřeně míře povodňového nebezpečí. Stávající stavby je možno opravovat a rekonstruovat s tím, že dotčené subjekty budou seznámeny se stupněm rizika možného zaplavení a z toho plynoucích následků a zváží vícenáklady na zabezpečení svého majetku. Po vyhlášení těchto záplavových území vodoprávním úřadem bude nutno ke všem stavbám, k dobývání nerostů, jakož i k zemním pracím žádat o souhlas příslušného vodoprávního úřadu dle zákona o vodách v platném znění. Vodoprávní úřad pak stanoví podrobné podmínky realizace, např. zabezpečit stavbu proti povodni apod., může stavbu i zakázat. Návrh technických opatření Navržená vodní nádrž Nové Heřmínovy v okrese Bruntál by zajistila snížení povodňových průtoků na řece Opavě v Krnově na hodnotu, kterou by upravené koryto ve městě bezpečně převedlo bez rozlivů do přilehlého území. O této stavbě však dosud nebylo rozhodnuto a není tedy s ní při návrhu opatření uvažováno. Jako veřejně prospěšné opatření je navrženo odstranění jezu v Krnově-Kostelci na řece Opavě. Tento jez zhoršuje odtok povodňových průtoků korytem řeky a způsobuje jejich vybřežování. Dle studií a. s. AQUATIS jsou navržena tato opatření ke zvýšení protipovodňové ochrany Krnova: - v místě křížení severovýchodního obchvatu s řekou Opavou za soutokem s Opavicí musí být zajištěna průtočnost povodní inundačním územím, a to výstavbou kapacitního

54


-

Krnov

jednopolového mostu přes řeku Opavu o délce pole 60 m a estakádou přes inundaci o délce 180 m. V případě nevhodného řešení by došlo v době povodně ke vzdutí hladiny v řece Opavě až do městské zástavby; je navrženo zvýšení a zavázání protipovodňové hrázky u soutoku Opavy s Opavicí v délce cca 480 m, která zabrání rozlivům povodňových vod do přilehlého území; křížení obchvatu s řekou Opavicí je třeba řešit tak, aby nedošlo ke vzdutí povodňových průtoků nad mostem, nejlépe jednopolovým mostem o délce 120 m; je navrženo zvýšení stávající protipovodňové hrázky na levém břehu Opavice, která zajistí koncentraci povodňového průtoku do koryta řeky a zabrání rozlivům do prostoru vodního zdroje Zlatá Opavice a navrženého severovýchodního obchvatu. Vodní zdroj i obchvat tak budou mít ochranu proti rozlivům Q100.

Dle generelu ing. Jana Gemely jsou navržena tato technická opatření: - rekonstrukce zatrubněné části Mlýnského náhonu v areálu Karnoly; - tři suché nádrže v lokalitách nad ulicí Chářovskou, Na Dolním pastvišti a Na Nivách; - obnova původního melioračního příkopu ústícího do ulice Chářovské a sanace erozní rýhy podél ulice Čs. armády do příkopu zaústěné; - návrh odvodňovacích příkopů dlouhých 1 500, 300 a 50 m podél trati nad ulicí Brantickou a návrh propustku pod touto tratí s napojením zachycených přívalových vod do melioračního příkopu podél ulice Brantická, zaústěného do Mlýnského náhonu; - návrh obnovit průtočnost vodotečí a asanovat výmoly v Chomýži podél ulice Albrechtická a podél ulice Petrovická, konkrétní návrhy musí být specifikovány podrobnější dokumentací; - návrh opatření v lokalitě u ulice N. Cvilínská a M. Švabinského, která musí být specifikována podrobnější dokumentací.

OBSAH DOKUMENTACE A. Textová část B. Návrh regulativů C. Grafická část C.1 C.1.1 C.2 C.3.1 C.3.2 C.6 C.9

Komplexní urbanistický návrh Zónace území Návrh dopravy Návrh technického vybavení – vodní hospodářství Návrh technického vybavení – energetika, spoje Vyhodnocení záboru zemědělského a lesního půdního fondu Veřejně prospěšné stavby

1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000

PŘÍKLADY REGULATIVŮ FUNKČNÍHO A PROSTOROVÉHO VYUŽITÍ PLOCH ZÓN Následující text je příkladem regulace stavební činnosti v zónách ležících v záplavovém území Q100: centrální zóna C-1, zóna pro podnikání PO-6 – jako území s přísným režimem ochrany před povodněmi a zóna pro podnikání PO-7 – jako území s regulovanou výstavbou. Zóny PO-6 a PO-7 navíc přímo navazují na centrální zónu – z regulativů je zřejmé, jak v důsledku ohroženosti území povodněmi mohou být odlišné podmínky pro využití území i v zónách, které na sebe bezprostředně navazují.

55


Krnov

Zóna C-1 – CENTRUM MĚSTA (inundační území) Podmínky využití zóny • •

•

• • • • • • •

•

• • • • • • • • •

Urbanistické: do zóny zasahuje i inundační území Q1997. Investor bude upozorněn na možnost záplav; část zóny je v inundačním území Q100: - v záplavovém území se nesmí umísťovat nové objekty škol, sociálních ústavů, nemocnice, stavby průmyslové výroby a služeb, čerpací stanice pohonných hmot, skládky a provozy, které by mohly způsobit kontaminaci vod a ekologické havárie. Ostatní stavby včetně objektů pro bydlení je možno realizovat po souhlasu příslušného vodoprávního úřadu, který stanoví podrobné podmínky jejich realizace pokud v ÚP není stanoveno jinak; v zóně již nepovolovat výstavbu nových objektů, popř. rekonstrukci stávajících objektů pro průmyslovou výrobu a skladování (chápe se skladování výrobků a surovin vyžadujících dopravu velkými nákladními vozidly /> 5t/) a zvyšující nadměrně dopravní zátěž v zóně; nově zde umísťovat zejména občanskou vybavenost, podnikatelská zařízení nerušivá a bydlení. Předpokládá se, že vymezené prostory dostanou charakter pěších zón v obchodních ulicích; dbát na to, aby v zóně bylo zastoupeno bydlení; prioritní pro zajištění funkce centra je dostatek parkovacích míst pro automobily; u lokality č. 3 využít stávající objekty a jejich rekonstrukci pro účely komerční (obchod a služby) a omezeně i bydlení (alternativně uvažovat s domem volného času mládeže aj.); návrh dostavby Hlavního náměstí (č. 1) se podmiňuje vypsáním urbanistickoarchitektonické soutěže; nová výstavba bude respektovat okolní historickou zástavbu (zejména při dostavbě nám. Minoritů, Hlavního náměstí, přestavbě „Skárny“); na centrum bude zpracován regulační plán, který zkonkretizuje regulační podmínky (úpravu a využití parteru, podmínky pro rekonstrukce domů, použité materiály apod.). Stavební: stanovuje se povinnost zabezpečit staticky nové stavby tak, aby nemohlo dojít k jejich poškození popř. destrukci při povodních (jednotná hloubka základové spáry, základovou spáru vyrovnat hutněnými štěrkopískovými polštáři, na spodní stavbu nepoužívat násakové materiály, rovnoměrně hutnit podsypy pod podlahami terénu, stavbu ztužit železobetonovými věnci v úrovni základů a stropů); stavby musí odpovídat ČSN pro stavební konstrukce; nové stavby v území ohrožované záplavami Q100 nesmí být podsklepeny; preferovat u nově realizovaných domů, aby byly integrované (byla v nich zastoupena funkce bydlení); při dostavbách a nástavbách respektovat výšku římsy navazujících domů; zastřešení objektů bude střechou se šikmými střešními rovinami; výstavbu nových objektů, případně rekonstrukce stávajících objektů nutno konzultovat s památkovým ústavem; podrobnější podmínky upřesní regulační plán. Provozní: stanovuje se povinnost ochránit veškerou vzrostlou zeleň; plochy a objekty na nich, kde má přístup veřejnost (týká se i podnikatelských aktivit zaměstnávajících osoby s omezenou schopností pohybu a orientace), musí odpovídat požadavkům právních předpisů o obecných technických požadavcích zabezpečujících

56


Krnov

•

užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace (přístupy, parkování vozidel apod.); zóna bude dopravně napojena ulicí Šmeralovou, nám. Minoritů, sv. Ducha a z ulice Petrovické; zajistit trvalý příjezd ke stavbám technického vybavení (distribuční trafostanici, čerpacím stanicím, regulační stanice apod.) příjezdovou komunikací o min. š. 3 m a únosnosti odpovídající obsluhujícím vozidlům; podrobnější podmínky upřesní regulační plán.

• • • • • • • • • • • •

V zóně nutno respektovat: hranice vymezující inundační území Q100; stávající vzrostlou zeleň; stávající objekty hodnotné z historického hlediska; památkově chráněné objekty; ochranné pásmo historického jádra; stávající a navržený komunikační systém; návrh kanalizační sítě včetně doprovodných zařízení dle výkresu C.3.1; návrh vodovodní sítě včetně doprovodných zařízení dle výkresu C.3.1; návrh plynovodní sítě včetně doprovodných zařízení dle výkresu C.3.2; návrh rozvodu elektrické sítě včetně doprovodných zařízení dle výkresu C.3.2; návrh rozvodu tepla včetně doprovodných zařízení dle výkresu C.3.2; dálkový spojovací kabel.

• •

• • • •

V zóně se zakazuje: používat konstrukce a materiály, které svým měřítkem a strukturou nerespektují tvarosloví a měřítko historického jádra; povolovat funkční využití staveb (příp. jejich rekonstrukce) spojené s průmyslovou výrobou a skladováním velkých kovových výrobků, hořlavin, nebezpečných chemických produktů, skladování vraků a kovového šrotu; umísťovat odstavná, parkovací stání a garáže pro nákladní automobily, autobusy, speciální automobily, tahače, přípojná vozidla, traktory a samojízdné pracovní stroje; realizovat stavby dočasné – mobilní i stabilní, pokud nesouvisí se zařízením staveniště.

Zóna PO-6 – NÁM. MÍRU, TEXTILNÍ, SOKOLOVSKÁ (přísný režim ochrany) Podmínky využití zóny • •

•

Urbanistické: zóna se zařazuje do území s přísným režimem ochrany před povodněmi (záplavové území Q100, ve kterém při povodni v roce 1997 byla hloubka záplavy > 1,5 m); ohrožené pozemky v inundaci Q100 lze využívat přiměřeně míře povodňového nebezpečí. Stávající stavby lze opravovat a rekonstruovat s tím, že dotčené subjekty budou seznámeny se stupněm rizika možného zaplavení a z toho plynoucích následků a zváží vícenáklady na zabezpečení svého majetku. Po vyhlášení těchto záplavových území vodoprávním úřadem bude nutno ke všem stavbám, k dobývání nerostů, jakož i k zemním pracím žádat o souhlas příslušného vodoprávního úřadu dle zákona o vodách v platném znění; v tomto území nebude povolována žádná nová výstavba s výjimkou: - realizace staveb technické infrastruktury včetně nezbytných doprovodných staveb a zajištění její údržby; - realizace staveb souvisejících se správou vodních toků; - realizace místních komunikací zajišťujících obsluhu území včetně nezbytné údržby; - běžné údržby stávajících objektů; 57


• •

• • • • •

• • • • • • • • • • • • • • •

Krnov

využití stávajících objektů pro podnikání, pokud nový záměr bude v souladu s územním plánem a pokud podnikatelský subjekt prokáže, že vlivem záplav nemůže dojít k poškození objektů a znečištění povrchových a spodních vod; při změně funkčního využití upřednostnit funkce nerušivého charakteru, lze výjimečně připustit i zastoupení bytů. Rozhodující pro lokalizace jiné funkce bude stanovisko vodoprávního úřadu. Stavební: zastřešení objektů bude provedeno střechou se šikmými střešními rovinami; v části zóny mezi ulicí Svatováclavskou a Starou se připouští výstavba max. 3 NP; stavby v území ohrožovaném záplavami Q100 nesmí být podsklepeny. Provozní: zóna bude dopravně napojena z ulice Revoluční, ČSA, Svatováclavské; plochy a objekty na nich, kde má přístup veřejnost (týká se i podnikatelských aktivit zaměstnávajících osoby s omezenou schopností pohybu a orientace), musí odpovídat požadavkům právních předpisů o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace (přístupy, parkování vozidel apod.). V zóně nutno respektovat: stávající vzrostlou zeleň; hranice vymezující inundační území Q100; stávající komunikační systém; provozní pásmo podél vodních toků min. 15 m od břehu (platí pro max. přiblížení staveb k břehu vodního toku s výjimkou staveb vodohospodářských a dopravních jako mostů, lávek, příjezdových komunikací apod.); průchod biokoridoru řekou Opavou; na pozemcích pro průmysl neumísťovat stavby pro bydlení (s výjimkou majitele, nájemce areálu); návrh kanalizační sítě včetně doprovodných zařízení dle výkresu C.3.1; návrh vodovodní sítě včetně doprovodných zařízení dle výkresu C.3.1; návrh plynovodní sítě včetně doprovodných zařízení dle výkresu C.3.2; návrh rozvodu elektrické sítě včetně doprovodných zařízení dle výkresu C.3.2. V zóně se zakazuje: výstavba rodinných domů; umísťovat nové funkce do stávajících objektů spojené s průmyslovou výrobou a skladováním velkých kovových výrobků, hořlavin, nebezpečných chemických produktů, skladování vraků a šrotu; umísťovat mimo k tomu účelu územním plánem vyhrazených ploch odstavná, parkovací stání a garáže pro nákladní automobily, autobusy, speciální automobily, tahače, přípojná vozidla, traktory a samojízdné pracovní stroje; realizovat stavby dočasné – mobilní i stabilní, pokud nesouvisí se zařízením staveniště; do doby provedení protipovodňových opatření povolovat výstavbu nových objektů popř. stávající objekty demolovat a stavět na jejich místě nové. Akceptovat lze pouze modernizaci stávajících objektů.

58


Krnov

Zóna PO-7 – ŘÍČNÍ OKRUH, REVOLUČNÍ, ČS. ARMÁDY (regulovaná výstavba) Podmínky využití zóny • •

•

• • • • • • • • • •

• •

• • • • • • • •

Urbanistické: zóna se zařazuje do území s regulovanou výstavbou (záplavové území Q100, ve kterém při povodni v roce 1997 byla hloubka záplavy < 1,5 m) ohrožené pozemky v inundaci Q100 lze využívat přiměřeně míře povodňového nebezpečí. Stávající stavby lze opravovat a rekonstruovat s tím, že dotčené subjekty budou seznámeny se stupněm rizika možného zaplavení a z toho plynoucích následků a zváží vícenáklady na zabezpečení svého majetku. Po vyhlášení těchto záplavových území vodoprávním úřadem bude nutno ke všem stavbám, k dobývání nerostů, jakož i k zemním pracím žádat o souhlas příslušného vodoprávního úřadu dle zákona o vodách v platném znění; v záplavových územích Q100 se nesmí umísťovat nové stavby jako: - školy, sociální ústavy, nemocnice apod.; - stavby průmyslové výroby a služeb; - čerpací stanice pohonných hmot; - provozy, které by mohly způsobit kontaminaci vod a ekologické havárie; nesmí se provádět terénní úpravy způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod; ostatní stavby včetně objektů pro bydlení je možno realizovat po souhlasu příslušného vodoprávního úřadu, který upřesní podrobné podmínky jejich realizace (např. zabezpečit stavbu proti povodni apod., případně může stavbu ve výjimečných případech i zakázat); do zóny nebudou umísťovány rušivé funkce; nutno věnovat zvýšenou pozornost architektonickému ztvárnění nových i stávajících objektů vzhledem k exponované poloze v blízkosti historického jádra města; v ploše HB u Říčního okruhu se předpokládá realizace polyfunkčního domu se zastoupením min. 30 % podl. ploch bydlení; regulativy budou upřesněny regulačním plánem. Stavební: nedoporučuje se realizovat podzemní podlaží; zastřešení objektů se doporučuje střechou se šikmými střešními rovinami; v ploše PN u ulice Svatováclavské se připouští objekty o výšce max. 2 NP; v ploše HB u Říčního okruhu řešit garážování a parkování osobních vozidel bydlících obyvatel. Provozní: zóna bude dopravně napojena z ulice Revoluční, ČSA, Svatováclavské; plochy a objekty na nich, kde má přístup veřejnost (týká se i podnikatelských aktivit zaměstnávajících osoby s omezenou schopností pohybu a orientace), musí odpovídat požadavkům právních předpisů o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace (přístupy, parkování vozidel apod.). V zóně nutno respektovat: stávající vzrostlou zeleň; hranice vymezující inundační území Q100; stávající a navržený komunikační systém; návrh kanalizační sítě včetně doprovodných zařízení dle výkresu C.3.1; návrh vodovodní sítě včetně doprovodných zařízení dle výkresu C.3.1; návrh plynovodní sítě včetně doprovodných zařízení dle výkresu C.3.2; návrh rozvodu elektrické sítě včetně doprovodných zařízení dle výkresu C.3.2; návrh rozvodu tepla včetně doprovodných zařízení dle výkresu C.3.2. 59


• • • •

Krnov

V zóně se zakazuje: výstavba rodinných domů; povolovat funkční využití staveb (příp. jejich rekonstrukce) spojené s průmyslovou výrobou a skladováním velkých kovových výrobků, hořlavin, nebezpečných chemických produktů, skladování vraků a kovového šrotu; umísťovat mimo k tomu účelu územním plánem vyhrazených ploch odstavná, parkovací stání a garáže pro nákladní automobily, autobusy, speciální automobily, tahače, přípojná vozidla, traktory a samojízdné pracovní stroje; realizovat stavby dočasné – mobilní i stabilní, pokud nesouvisí se zařízením staveniště.

VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY – PŘÍKLADY

V.3 V.4 V.5 V.6 V.7 V.8 V.9

Vodní hospodářství – protipovodňová ochrana a protierozní opatření Úprava koryta řeky Opavy ve stávající trase od ulice Rybniční v Kostelci po železniční most na kapacitu Q100 Odstranění jezu na řece Opavě v Krnově-Kostelci Rekonstrukce zatrubněné části Mlýnského náhonu v areálu Karnoly Obnova koryta bývalého náhonu v lokalitě Vrbina s vyústěním do řeky Opavy Výstavba dvou ochranných protipovodňových hrází v místech křížení silnic, obchvatu s řekami Opava a Opavice Výstavba tří suchých nádrží Výstavba nových a obnova nebo rekonstrukce stávajících odvodňovacích příkopů a drobných vodotečí k zachycení a odvedení přívalových vod včetně doprovodných objektů – záchytných průlehů, propustků, doprovodné zeleně aj.

60


Krnov

C-1

PO-6

PO-7

Územní plán města Krnova – změna č. 5 Komplexní urbanistický návrh – výřez

61


URBANIZOVANÉ ÚZEMÍ: INDIVIDUÁLNÍ BYDLENÍ – MĚSTSKÁ A PŘÍMĚSTSKÁ ZÁSTAVBA INDIVIDUÁLNÍ BYDLENÍ – VENKOVSKÁ ZÁSTAVBA SMÍŠENÉ MĚSTSKÉ ÚZEMÍ SMÍŠENÉ VENKOVSKÉ ÚZEMÍ HROMADNÉ BYDLENÍ OBČANSKÁ VYBAVENOST (PŘEVAHA NEKOMERČNÍCH ZAŘÍZENÍ) CENTRÁLNÍ (JÁDROVÉ) ÚZEMÍ PODNIKATELSKÁ ÚZEMÍ (BEZ RUŠIVÝCH VLIVŮ NA OKOLÍ) PODNIKATELSKÁ ÚZEMÍ S RUŠIVÝMI VLIVY NA OKOLÍ SPORT A REKREACE PRŮMYSLOVÁ VÝROBA A SKLADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ ZEMĚDĚLSKÁ A LESNÍ VÝROBA DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ TECHNICKÁ VYBAVENOST ZAHRADY A ZAHRÁDKOVÉ OSADY DOPROVODNÁ A OCHRANNÁ ZELEŇ PARKY VYMEZENÍ JEDNOTLIVÝCH FUNKČNÍCH ZÓN S OZNAČENÍM ZPEVNĚNÉ A OSTATNÍ PLOCHY NEURBANIZOVANÉ ÚZEMÍ: ZAHRADNICTVÍ ZAHRADY A ZAHRÁDKOVÉ OSADY HŘBITOV LESNÍ ŠKOLKA LESY DOPROVODNÁ, OCHRANNÁ A KRAJINNÁ ZELEŇ ORNÁ PŮDA LOUKY, PASTVINY VODNÍ PLOCHY, TOKY Územní plán města Krnova – změna č. 5 Legenda ke komplexnímu urbanistickému návrhu – část „a“

62

Krnov


Krnov

ÚZEMÍ SE ZVLÁŠTNÍ OCHRANOU (PLOŠNĚ VÝZNAMNÉ PRVKY MSES) ÚZEMÍ SE ZVLÁŠTNÍ OCHRANOU (NAZNAČENÍ PRŮCHODU PRVKŮ MSES) REKULTIVACE PLOCHY SKLÁDKY TKO DOPRAVA: SILNICE VYBRANÉ SÍTĚ SILNICE DOPLŇKOVÉ SÍTĚ A MÍSTNÍ KOMUNIKACE OSTATNÍ SILNICE, DOPLŇ. SÍTĚ A VÝZNAMNÉ OBSLUŽNÉ KOMUNIKACE VÝZNAMNĚJŠÍ ÚČELOVÉ KOMUNIKACE VÝZNAMNĚJŠÍ PARKOVIŠTĚ VÝZNAMNĚJŠÍ CYKLISTICKÉ STEZKY SOUBĚH VÝZNAMNĚJŠÍCH PĚŠÍCH KOMUNIKACÍ A CYKLOSTEZEK JEDNOKOLEJNÁ ŽELEZNICE DOPRAVNÍ PLOCHY PĚŠÍ ZÓNA ČERPACÍ STANICE PHM MOSTNÍ OBJEKTY VÝZNAMNĚJŠÍ REGULAČNÍ PRVKY V ÚZEMÍ: HRANICE ČR (V MAPĚ) HRANICE OBCE HRANICE KATASTRU CHRÁNĚNÉ LOŽISKOVÉ ÚZEMÍ HRANICE DOBÝVACÍHO PROSTORU PÁSMO HYGIENICKÉ OCHRANY VODÁRENSKÝCH ZDROJŮ I. STUPNĚ PÁSMO HYGIENICKÉ OCHRANY VODÁRENSKÝCH ZDROJŮ II. STUPNĚ OCHRANNÁ PÁSMA DLE ZÁKONA O OCHRANĚ PŘÍRODY OCHRANNÁ PÁSMA OSTATNÍ (ČOV, ZEM. VÝR., DOPRAVNÍ PÁSMA APOD.) PAMÁTKOVĚ CHRÁNĚNÉ OBJEKTY Územní plán města Krnova – změna č. 5 Legenda ke komplexnímu urbanistickému návrhu – část „b“

63


Územní plán města Krnova – změna č. 5 Legenda ke komplexnímu urbanistickému návrhu – část „c“

64

Krnov


Dokument o stanovení zátopového území

65

Krnov


66

Krnov


Olomouc

ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU OLOMOUC Změna ÚPN SÚ č. IX – protipovodňová opatření

DŮVODY A CÍLE POŘÍZENÍ ZMĚNY ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE Podnětem pro pořízení změny Územního plánu sídelního útvaru Olomouc (ÚPN SÚ) je nutnost řešit ochranu zastavěné části města Olomouce před účinky povodňových vod na úroveň vyšší než Q100 (551 m3.s-1). V současnosti platný ÚPN SÚ Olomouc v oblasti protipovodňové ochrany předpokládá zkapacitnění koryta řeky Moravy na Q = 420 m3.s-1 ve všech úsecích. V návrhové části je však zahrnuto pouze ohrázování levého břehu v jižní části k. ú Černovír a v k. ú. Klášterní Hradisko a pravého břehu řeky v úseku od mostu U dětského domova na jih podél silnice Nové sady – Kožušany. Další opatření k zvýšení kapacity jsou součástí výhledového období. Až po schválení ÚPN SÚ přehodnotil v roce 1999 ČHMÚ hydrologická data pro profil Olomouc – Nové Sady a upravil hodnotu Q100 z 484 m3.s-1 na 551 m3.s-1. Součástí návrhu změny ÚPN SÚ č. IX – protipovodňová opatření je návrh opatření na kanalizační síti doplňujících koncepci protipovodňové ochrany kanalizační sítě města Olomouce (řešení odkanalizování místní části Chomoutov, doplnění odlehčovacích stanic a povodňové čerpací stanice).



Magistrát města Olomouce, odbor koncepce a rozvoje Alfaprojekt Olomouc, a. s. územní plán sídelního útvaru změna ÚPN SÚ č. IX – protipovodňová opatření 2002 digitální katastrální území: Černovír, Hejčín, Hodolany, Holice, Chomoutov, Klášterní Hradisko, Lazce, Nemilany, Nové Sady, Olomouc-město, Řepčín

POSTUP POŘIZOVÁNÍ • •

Koncept územního plánu sídelního útvaru Olomouc – 1997 (projednaný před povodní v červnu 1997). Souborné stanovisko ke konceptu ÚPN SÚ - 1997 (reagovalo na povodně a stanovilo na základě podrobné analýzy průběhu povodní okruhy problémů související s návrhem protipovodňových opatření).

67


• • •

Olomouc

Územní plán sídelního útvaru Olomouc – 1998 (schválený v říjnu 1998 – obsahoval návrh zásad a opatření protipovodňové ochrany vytvořený v kontextu povodně z roku 1997). Zadání změny č. IX ÚPN SÚ - 2002 (schválené v dubnu 2002 na základě níže uvedených podkladů). Návrh změny č. IX ÚPN SÚ - červen 2002 (projednaný, se zapracovaným návrhem protipovodňových opatření na min. průtok 650 m3.s-1 vč. návrhu na adekvátní způsob využití území související s protipovodňovou ochranou).

Podklady • •

• • • •

•

Upravená hodnota Q100 pro profil Olomouc-Nové Sady – 1999 (ČHMÚ – na základě nově získaných hydrologických dat) Technicko-ekonomická studie zvýšení kapacity koryta řeky Moravy v Olomouci – 2001 (AQUATIS, a. s., Brno) - Průzkumy a rozbory vč. zaměření – 1999 - Návrh vlastního opatření vč. ekonomického hodnocení – 2000 - Posudky opatření a dílčí doplnění – 2001 Hydrodynamický model kanalizační sítě (VODIS Olomouc, s. r. o.) Studie vodovodu a kanalizace města Olomouce (Sigma Engineering Olomouc) Ochrana stokové sítě města Olomouce proti velkým vodám – 1999 (studie, Hydroprojekt, o. z., Brno) Zkapacitnění koryta řeky Moravy v Olomouci, zpřírodnění poříční zóny a zapojení řeky do struktury města (studie, Unie pro řeku Moravu 2001) Studie urbanistického a ekologického začlenění koryta řeky Moravy do organismu města Olomouce – 2002 (Löw a spol.)

Území Olomouce zasažené rozlivem při záplavách v roce 1997 – plocha Hranice rozlivu po realizaci navrhovaných protipovodňových opatření v Olomouci – čára

68


Olomouc

ZPŮSOB ŘEŠENÍ PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY Urbanistická koncepce Návrhem změny č. IX ÚPN SÚ Olomouc nedochází k zásadním koncepčním změnám v měřítku celého města. Hlavní cíle rozvoje jsou respektovány tak, jak byly stanoveny v platném ÚPN SÚ a nejsou změnou dotčeny. Jedná se pouze o úpravu koncepce protipovodňových opatření podle územně plánovacího podkladu – „Technicko-ekonomická studie (TES) zvýšení kapacity řeky Moravy v Olomouci, II. etapa“ (AQUATIS, a. s., Brno 2001) a studie Zkapacitnění koryta řeky Moravy v Olomouci, zpřírodnění poříční zóny a zapojení řeky do struktury města (Unie pro řeku Moravu, 2001). TES navrhuje řešení, které v prostoru „pod“ i „nad“ městem zachovává rozsáhlé inundační prostory. Na severu je Olomouc chráněna hrází vedenou v souladu s výhledem ÚPN SÚ. Na této hrázi bude v prostoru Hejčínských luk přelivné místo, pro případ výskytu větší vody, než na kterou jsou opatření navržena. Ochrana vnitřního města je řešena zejména rekonstrukcí mostů na Masarykově a Komenského třídě s rozšířením nábřežních zdí mezi nimi a dalšími opatřeními na toku. Současně bude v některých místech snížen terén tzv. berem (suchých prostorů mezi korytem a hrází, plnících se při vyšší hladině vody). Snížení hladiny vody ve městě je dosaženo ponecháním možnosti rozlévat se při vysokých stavech do prostorů pod Olomoucí a v usměrnění nátoku povodňových vod do těchto míst. Území na jih od města, ve kterém se voda může při povodňových stavech rozlévat (tzv. inundační prostory), je ohraničeno tratí Olomouc – Přerov a navrženou hrází podél silnice Nové sady – Tážaly. Přičemž z rozlivu byly vyloučeny zastavěné plochy a plochy určené k zástavbě. Celý návrh protipovodňové ochrany je dimenzován na průtok 650 m3.s-1. Řešení zároveň počítá s vyloučením převádění průtoků Mlýnským potokem, na němž by byly osazeny pohyblivé uzávěry, které by jej uzavřely při výskytu povodní. Z hlediska realizace vymezuje studie šest postupných etap výstavby. Promítnutí této TES do návrhu změny č. IX ÚPN SÚ Olomouc je navrženo s dílčími úpravami, které mají za předpokladu nezmenšování navrženého průtočného profilu směřovat k dalšímu „zobytnění“ celé pobřežní oblasti a vytvoření podmínek pro obnovu lužní krajiny v těch částech města, kde řeka není sevřena kompaktní zástavbou. Podstatou těchto úprav je, v místech kde to umožňují prostorové poměry a podle možností i vlastnické vztahy, zejména odsun hrází dále od řeky a náhrada zdí hrázemi a valy. Širší vztahy Návrh změny č. IX ÚPN SÚ Olomouc není v rozporu s platným Územním plánem VÚC Olomoucké aglomerace (schválen 1997). Návrh změny je v souladu s principy protipovodňové ochrany dle projednávané Změny č. 1 ÚPN VÚC Olomoucké aglomerace, tj. s návrhem řešení protipovodňové ochrany Olomouce zkapacitněním Moravy, ostrovní ochranou Chomoutova a využíváním prostorů řízené inundace nad Olomoucí. Vytváření prostorů řízené inundace pod Olomoucí má význam pro ochranu níže položených částí území (varianta odlehčovacího obtokového kanálu Olomouce je ve Změně č. 1 ÚPN VÚC Olomoucké aglomerace ponechána jako směrná). Ostrovní ochrana městské části Chomoutova je v návrhu změny ÚPN VÚC zařazena do seznamu veřejně prospěšných staveb.

69


Olomouc

V širším mxřítku jsou opatření v Olomouci součástí systému protipovod{ové ochrany na řece Moravx tak, jak je v současnosti připravován Povodím Moravy, s. p. Tento systém spočívá v kombinaci menších poldrů, zvýšení retenční kapacity nivy (odsazení hrází dále od toku a zmxna využití půdy mezi hrázemi) a lokální ochraně zastavěných území obcí.

OBSAH DOKUMENTACE A. Textová část I. Úvod II. Urbanistická část III. Životní prostředí IV. Doprava V. Vodní hospodářství VI. Energetická část VII. Zemědělská část VIII. Veřejně prospěšné stavby B. Grafická část 1. Schéma změny č. IX 2. Urbanistická část 2b Funkční využití a regulace, limity využití území 3. Životní prostředí 3c Systém zeleně a ochrana krajiny 3e Vodní toky a plochy 4. Doprava 4a Hlavní výkres dopravy 4e Statická doprava 4f Nemotoristická doprava 5. Vodní hospodářství 5a Zásobování vodou 5b Kanalizace 5c Vodní toky a plochy 6. Energetika 6b Zásobování teplem 6c Zásobování plynem 6d Zásobování elektrickou energií, telekomunikace 7. Zemědělská část 7a Vyhodnocení záboru ZPF 7c Vyhodnocení záboru LPF (pozemků určených k plnění funkcí lesa) 8. Veřejně prospěšné stavby 8a Veřejná vybavenost, doprava, odpady, plochy pro provedení asanací 8b Zásobování vodou 8c Kanalizace 8c* Vodní toky 8d Zásobování teplem, plynem, elektrickou energií, stavby pro telekomunikace Mapové listy Šternberk 9-7, 9-8, 9-9, 8-7, 8-8, 8-9 Olomouc 9-0, 8-0, 8-1, 8-2, 8-3, 8-4, 7-2, 7-3 C. Závazná část – regulativy uspořádání území C.1. Zásady koncepce rozvoje města C.2. Zásady funkčního uspořádání území a funkční regulace C.3. Závazné zásady řešení dopravy

70

1 : 25 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000


Olomouc

C.4. Závazné zásady řešení technické infrastruktury C.4.1. Protipovodňová ochrana C.4.3. Kanalizace C.5. Limity využití území a ochranné režimy využití území C.5.2. Územní systém ekologické stability C.5.4. Záplavové území C.6. Veřejně prospěšné stavby C.6.3. Stavby pro dopravu C.6.4. Stavby pro vodní hospodářství, úpravy vodních toků a protipovodňovou ochranu C.6.5. Stavby pro energetiku C.6.6. Plochy pro provedení asanací a asanačních úprav

ZÁSADY FUNKČNÍHO USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ A FUNKČNÍ REGULACE Návrhem Změny č. IX ÚPN SÚ Olomouc se nemění zásady koncepce rozvoje města. Návrh změny podporuje posílení pozice řeky Moravy v organismu města zejména v oblasti rozvoje rekreace, přírodního prostředí a volného krajinného území podél řeky Moravy severně i jižně od města. Rovněž tak posiluje význam nezastavitelného území s významnou retenční funkcí a s předpoklady pro posílení funkce lužní krajiny. Návrhem změny č. IX dochází ke změně hranic zastavitelného území v částech území, kde návrh protipovodňové ochrany ovlivní rozsah navazujících zastavitelných funkčních ploch. Návrhem změny č. IX jsou doplněny regulační podmínky platného ÚPN SÚ Olomouc včetně schválených změn pro nový funkční typ „ZPI – zeleň parková v inundaci“ a upravuje se text regulačních podmínek pro funkční typy „TH – plochy a zařízení protipovodňové ochrany“ a pro funkční typy v plochách zeleně krajinné a zeleně městské.

71


Olomouc

Orthofotomapa Olomouce se zakreslením návrhu úpravy na nábřeží (TES)

Studie urbanistického a ekologického začlenění koryta řeky Moravy do organismu města Olomouce Situace úprav a profil nábřeží

72


Olomouc

REGULAČNÍ PODMÍNKY – PŘÍKLADY 1. ÚZEMÍ ZASTAVITELNÉ TH

plochy a zařízení protipovodňové ochrany Slouží pro umísťování prvků protipovodňové ochrany přírodního i technického charakteru.

• • • • •

• • •

Přípustné: protipovodňové hráze a ochranné zdi; retenční vodní plochy a malé vodní nádrže související s funkcí protipovodňové ochrany, retenční plochy suchých nádrží, odvodňovací kanály, umělé terénní deprese s funkcí suchého koryta; jednotlivé stavby technické infrastruktury související s funkcí protipovodňové ochrany (např. jezy, pohyblivé uzávěry); jednotlivé stavby a provozní plochy pro údržbu vodních toků a ploch; jednotlivé stavby dopravy. Výjimečně přípustné: komunikace, polní cesty, cyklistické a pěší trasy v rámci tělesa a plochy hráze; způsob stavebního řešení staveb definovaných jako přípustné umožňující rekreační a společenské využití ploch TH (např. schodiště, terasy, drobné zařízení umožňující doplňkovou funkci rekreace); vegetační úpravy respektující omezení vyplývající ze zákona č. 254/2001 Sb. (vodní zákon).

2. ÚZEMÍ NEZASTAVITELNÉ ZKV

zeleň krajinná všeobecná Rozvoj těchto ploch je řízen především přírodními procesy. Plošné regulace jsou tedy cíleny na ochranu přírodních procesů v krajině.

• • • •

•

Přípustné: přirozené, přírodě blízké i pozměněné dřevinné porosty, skupiny dřevin, solitéry s podrostem bylin, keřů i travních porostů, travní porosty bez dřevin, květnaté louky, bylino-travnatá lada, skály, stepi, mokřady; pěší, cyklistické, jezdecké stezky; drobné sakrální stavby; drobné stavby pro vzdělávací a výzkumnou činnost. Výjimečně přípustné: terénní úpravy související se stavbami protipovodňové ochrany (např. části terénních valů, které mohou přesahovat hranici vymezené funkční plochy TH).

73


ZPI

Olomouc

zeleň parková v inundaci Zahrnuje parkově upravené plochy v předpokládané aktivní zóně uvnitř ohrázovaného prostoru při vodních tocích s možností rekreačního využití. Veškeré stavby, terénní a vegetační úpravy a způsoby využití území nesmí být v rozporu s hlavním účelem využití ploch pro převedení povodňových vod.

• • • • • • • • • • •

Přípustné: jednotlivé stavby a plochy pro údržbu toků a pro zajištění protipovodňové ochrany; terénní úpravy související se stavbami protipovodňové ochrany (např. části terénních valů, které mohou přesahovat hranici vymezené funkční plochy TH); retenční vodní plochy a malé vodní nádrže související s funkcí protipovodňové ochrany, retenční plochy suchých nádrží, odvodňovací kanály, umělé terénní deprese s funkcí suchého koryta; travnaté plochy a břehové porosty původních dřevin s parkovou úpravou nezhoršující odtokové poměry; hřiště s přírodním povrchem bez stavebních objektů; pláže; chodníky, cyklistické a jezdecké stezky. Výjimečně přípustné: jiné terénní úpravy, které charakterem odpovídají parkové a rekreační funkci plochy a nezhoršují odtokové poměry; vegetační úpravy, které charakterem odpovídají parkové a rekreační funkci plochy a nezhoršují odtokové poměry; stavby a úpravy směřující k revitalizaci vodních toků a ploch nezhoršující odtokové poměry; stavby a zařízení, které svým účelem odpovídají využívání plochy a mají doplňkovou funkci, např.: mola přístavišť, naučné stezky, drobná architektura – odpočívadla, lavičky, informační tabule, osvětlení.

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ A OCHRANNÉ REŽIMY VYUŽITÍ ÚZEMÍ – PŘÍKLADY Záplavové území Jako závazná je vymezena dosud platná stanovená hranice zátopového území Q100: • zátopové území řeky Moravy – stanovené OkÚ dne 24. 2. 1992, • zátopové území řeky Bystřice – stanovené OkÚ dne 3. 9. 1990. Podle nového vodního zákona (Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů) se všechna vyhlášená zátopová území stala územími záplavovými. Při využívání záplavových území musí být dodržována ustanovení zákona č. 254/2001 Sb. a podmínky stanovené Okresním úřadem pro tato záplavová území. Maximální rozsah záplavy z července 1997 je možno považovat za území potenciálně ohrožené zaplavením alespoň do doby realizace navrženého systému protipovodňových opatření. V lokalitách zaplavených v roce 1997 je doporučováno osazení obytných podlaží maximálně do 0,9 m pod úrovní dosažené hladiny záplavové vody v roce 1997.

74


Olomouc

V důsledku změny hodnoty Q100 pro profil Nové Sady z 420 m3.s-1 na 551 m3.s-1se předpokládá revize vymezení záplavového území včetně vytýčení tzv. aktivní zóny. Rozsah záplavového území bude ovlivněn postupem realizace navržených protipovodňových opatření. Ve výkresové části je proto pro informaci zakreslen předpokládaný rozsah záplavového území po realizaci celého systému opatření. Návrhem změny č. IX se vytvářejí předpoklady pro rozdělení do zón takto: •

aktivní zóna záplavového území: maximální rozsah sleduje hranici území záplavy z roku 1997 západně od železniční tratě č. 270 (Přerov – Česká Třebová), s vyloučením území chráněného navrženým protipovodňovým opatřením z inundace. Vnější hranice aktivní zóny může být upravena v závislosti na postupu realizace protipovodňových opatření v území nad Olomoucí,

•

záplavové území mimo aktivní zónu („pasivní zóna“): území na pravém břehu Trusovky východně výše uvedené železniční tratě. Toto území zasahuje do správního území Olomouce jen v nepatrném rozsahu.

Územní systém ekologické stability Plochy navržené pro nadregionální, regionální i místní ÚSES jsou vyznačeny ve výkrese č. 3c - „Systém zeleně a ochrany krajiny“ a č. 2b – „Funkční regulace, limity využití území“. Prvky ÚSES se v územním plánu města Olomouce rozumějí biocentra a biokoridory s funkcí základní plochy zeleň krajinná, zemědělská půda (ZPF) – trvalý travní porost (louka, pastvina), lesy (LPF), městská zeleň, vodní toky a plochy, stavby protipovodňové ochrany (TH). Omezení funkčního využití vyplývající z ochranného režimu ÚSES je závazně vymezeno takto: Přípustné: • porosty původních dřevin případně trvalý travní porost, v urbanizovaných plochách plnících funkci ÚSES parkové úpravy s převahou původních dřevin. Výjimečně přípustné: • úpravy vodních toků a stavby protipovodňové ochrany se zachováním přírodního charakteru koryt a břehů; • liniové dopravní stavby a inženýrské sítě, není-li z technického hlediska možné vedení v jiné trase; • meliorační stavby na zemědělské a lesní půdě při respektování požadavků ochrany přírody, pozemkové úpravy, které nevedou k narušení ekologicko-stabilizační funkce a změnám kultur na nižší stupeň ekologické stability, oplocení staveb výjimečně přípustných. Nepřípustné: • způsob využití území, který vede k narušování ekologicko-stabilizační funkce těchto ploch a stavby, které nejsou uvedeny jako výjimečně přípustné.

75


Olomouc

Územní plán sídelního útvaru Olomouc – Změna ÚPN SÚ č. IX – protipovodňová opatření Hlavní výkres – výřez

76


Olomouc

ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU OLOMOUC FUNKČNÍ REGULACE, LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ PLOCHY A ZAŘÍZENÍ ARMÁDY

HRANICE

S N V

HRANICE SPRÁVNÍHO ÚZEMÍ MĚSTA

AK - KASÁRNA A OBJEKTY

HRANICE KATASTRÁLNÍHO ÚZEMÍ

AD - PROVOZNÍ A DÍLENSKÉ AREÁLY VOJSKA

HRANICE URBANISTICKÝCH OBVODŮ

AC - POSÁDKOVÁ CVIČIŠTĚ

HRANICE SOUČASNĚ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ

RZ - ZAHRÁDKÁŘSKÉ OSADY

HRANICE ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ

RCH - CHATOVÉ OSADY

HRANICE ÚZEMÍ ŘEŠENÉHO ÚPNZ MPR PLOCHY A STAVBY TECHNICKÉHO VYBAVENÍ OBYTNÉ ÚZEMÍ S N V

TVV - ZÁSOBOVÁNÍ VODOU BV - VENKOVSKÉ BYDLENÍ

TVK - KANALIZACE

BI - BYDLENÍ ČISTÉ, INTENZIVNÍ

TE - ENERGETICKÁ ZAŘÍZENÍ

BO - VŠEOBECNÉ BYDLENÍ

TEP - ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM

BIN, BON - BYDLENÍ NÍZKOPODLAŽNÍ

TEE - ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ

SMÍŠENÉ ÚZEMÍ

TET - ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM

SO - BYDLENÍ, OBCHOD, SLUŽBY

TT - TELEKOMUNIKAČNÍ ZAŘÍZENÍ

SV - VÝROBA, OBCHOD, SLUŽBY, BYDLENÍ

TO - NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

SJ - JÁDRO MĚSTA

TH - ZAŘÍZENÍ A STAVBY PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY

VEŘEJNÉ VYBAVENÍ

PROTIPOVODŇOVÁ HRÁZ

OS - ŠKOLSTVÍ (ZÁKLADNÍ, STŘEDNÍ ŠKOLY)

STAVBY, ZAŘÍZENÍ A PLOCHY PRO DOPRAVU

OZ - ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE

DÁLNICE A RYCHLOSTNÍ KOMUNIKACE

OV - VEŘEJNÁ SPRÁVA

SILNICE A VYBRANÁ MĚSTSKÁ KOMUNIKAČNÍ SÍŤ

OK - KULTURA, CÍRKVE

TRAMVAJOVÉ TRATĚ CYKLISTICKÉ TRASY

VÝROBNÍ PLOCHY

VÝZNAMNÉ PĚŠÍ TRASY

VP - PRŮMYSLOVÁ VÝROBA

DT - TRATĚ, PLOCHY A ZAŘÍZENÍ ŽELEZNICE

VV - VÝROBA, SKLADY, VÝROBNÍ SLUŽBY

DL - LETIŠTĚ

VS - VÝROBNÍ PLOCHY STRATEGICKÉHO VÝZNAMU

SD - STATICKÁ DOPRAVA

VT - PODNIKATELSKÉ A TECHNOLOGICKÉ PARKY

DH - PLOCHY A ZAŘÍZENÍ HROMADNÉ DOPRAVY

VZ - ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA

DZ - DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ D-O-L PRŮPLAVNÍ SPOJENÍ DOL

ÚČELOVÉ KOMERČNÍ PLOCHY, CELKY A AREÁLY

ÚZEMNÍ OCHRANA NEZASTAVITELNOSTI KORIDORU

KO - NÁKUPNÍ A VELKOPLOŠNÉ MALOOBCHODNÍ PROVOZY KA - ADMINISTRATIVNÍ, ADMINISTRATIVNĚ OBCHODNÍ A VÍCEÚČELOVÉ KOMPLEXY

ZELEŇ KRAJINNÁ

KE - VELETRŽNÍ, VÝSTAVNÍ, KONGRESOVÉ KOMPLEXY

ZKV - ZELEŇ KRAJINNÁ VŠEOBECNÁ

KV - VYSOKOŠKOLSKÉ AREÁLY, UBYTOVACÍ AREÁLY

ZKR - ZELEŇ KRAJINNÁ REKREAČNÍ

KH - SAMOSTATNÉ UBYTOVACÍ A STRAVOVACÍ AREÁLY

ZKH - ZELENÝ HORIZONT S PAMÁTKOVOU OCHRANOU

KK - AREÁLY VÝROB A SLUŽEB

ZKH - ZELENÝ HORIZONT

KU - VÝZKUMNÉ ÚSTAVY KX - ZVLÁŠTNÍ PLOCHY CELOMĚSTSKÉHO A NADMĚSTSKÉHO VÝZNAMU KS - SPORTOVNÍ A REKREAČNÍ AREÁLY KJ - JINÉ KOMPLEXY SE SPECIFICKOU NÁPLNÍ S PŘEVLÁDAJÍCÍM PŘÍRODNÍM CHARAKTEREM

Územní plán sídelního útvaru Olomouc – Změna ÚPN SÚ č. IX – protipovodňová opatření Legenda hlavního výkresu – část „a“

77


Olomouc

ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU OLOMOUC FUNKČNÍ REGULACE, LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ ZELEŇ MĚSTSKÁ S N V ZP - PLOCHY PARKŮ A PARKOVÝCH ÚPRAV

ZÁTOPOVÉ ÚZEMÍ MORAVY - ROZLIV 1997

ZR - REKREAČNÍ

HRANICE PRŮTOČNÉHO ÚZEMÍ (NEZASTAVITELNÉ)

ZO - ZELEŇ OSTATNÍ

HRANICE INUNDACE ŘEKY MORAVY A BYSTŘICE Q100

ZH - ZELEŇ HŘBITOVNÍ

PAMÁTKOVÁ OCHRANA

ZRI - ZELEŇ PARKOVÁ V INUNDACI MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ REZERVACE PAMÁTKOVĚ CHRÁNĚNÉ SOUBORY A STAVBY MIMO MPR

H - VODNÍ TOKY A PLOCHY OSTATNÍ PLOCHY, PROSTRANSTVÍ AJ.

OCHRANNÁ PÁSMA NEMOVITÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK

LPF - LESNÍ PŮDNÍ FOND SVATÝ KOPEČEK - HRADISKO, MĚŠŤANSKÉ STŘELNICE ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND

OCHR. PÁSMO MPR

ORNÁ PŮDA

OCHRANNÁ PÁSMA DOPRAVNÍCH ZAŘÍZENÍ

ZAHRADY, SADY ŽELEZNICE

LOUKY A PASTVINY

DÁLNICE, RYCHLOSTNÍ KOMUNIKACE, SILNICE CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ

DOL

PHO VODNÍHO ZDROJE I. STUPNĚ

LIMITNÍ IZOFONA PRO VÝSTAVBU OBJEKTŮ (TRVALÉ BYDLENÍ) - 80dB (A) - noc

PHO VOD. ZDROJE II. STUPNĚ (VNITŘNÍ)

OCHRANNÁ PÁSMA TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ

PHO VOD. ZDROJE II. STUPNĚ (VNĚJŠÍ) ELEKTRO ZAŘÍZENÍ (V VN, VN, TS)

CHOPAV - KVARTER MORAVY

TELEKOMUNIKACE (RR TRASY, VYSÍLAČE APOD.)

LOŽISKA NEROSTNÝCH SUROVIN

PLYNOVODY

DOBÝVACÍ PROSTORY

ČOV CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ PŘÍRODY

ŽIVOČIŠNÁ VÝROBA

ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ PŘÍRODY

OCHRANNÉ PÁSMO LESA

CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ

ARCHEOLOGICKÁ NALEZIŠTĚ PRVOTŘÍDNÍHO VÝZNAMU ÚZEMÍ S PŘEDPOKLÁDANÝMI VÝZNAMNÝMI NÁLEZY

OCHRANA PRVKŮ ÚSES

ÚZEMÍ S OJEDINĚLÝMI ROZPTÝLENÝMI NÁLEZY BC - BIOCENTRUM ÚZEMÍ ZVÝŠENÉHO ARCHEOLOGICKÉHO ZÁJMU V MPR

BK - BIOKORIDOR

PŘEDPOKLÁDANÁ KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ HODNOTA I PŘEDPOKLÁDANÁ KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ HODNOTA II PŘEDPOKLÁDANÁ KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ HODNOTA III

Územní plán sídelního útvaru Olomouc – Změna ÚPN SÚ č. IX – protipovodňová opatření Legenda hlavního výkresu – část „b“

78


Olomouc

VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY – PŘÍKLADY

14z2

59z2

70z9 96z9

Z213 Z214 Z215 Z216 Z217 Z218 Z219

VPS upravené Návrhem změny č. IX – doprava Stavba Severního spoje od okružní křižovatky před Klášterním Hradiskem ve stopě ulice Sokolovská, přiblížení ke Klášternímu Hradisku na vzdálenost min. 125 m, přemostění Moravy, průchod na okraji obytné zóny Lazce a zaústění na ulici Lazeckou Přeložka a stavební úpravy ulice Wittgesteinova/Holická – most u plynárny v poloze stávajícího mostu, napřímení do Babičkovy ulice s křižovatkou s ulicí Tovární, most nad obtokovým korytem Stavební úprava II/446 - směrová úprava v prostoru Chomoutova, doplnění dvou úseků do výškové polohy v protipovodňové hrázi Stavba autobusové zastávky Sokolovská – Hradisko, posun zastávky do nové trasy VPS nově navržené Návrhem změny č. IX – doprava Stavební úprava II/446 – výšková poloha v křížení protipovodňové hráze na severním okraji Chomoutova Stavební úprava na III/4465 – Chomoutov, ulice Horecká – výšková poloha v křížení protipovodňové hráze Stavba mostu přes Moravu na Komenského ulici se stavebními úpravami uličních profilů navazujících úseků komunikační sítě Stavba mostu přes Moravu na Masarykově ulici se stavebními úpravami uličních profilů navazujících úseků komunikační sítě Stavební úprava uličního profilu ulice Na Letné Stavba nemotoristické lávky ve zvýšené niveletě ze sídliště Lazce k ul. Sokolovské Stavba nemotoristické lávky z prostoru ul. Holické do areálu plynárny

79


80

Olomouc


Přerov

KONCEPT REGULAČNÍHO PLÁNU PŘEROV – LAGUNY

DŮVODY A CÍLE POŘÍZENÍ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE Řešené území se nachází na severovýchodě Přerova, zhruba 1,5 km od centrálního náměstí, na pravém břehu řeky Bečvy mezi dvěma zvlášť chráněnými územími přírody – NPR Žebračka a přírodní památka park Michalov. Patří ke klidovým zónám města. Území je využíváno ke krátkodobé rekreaci obyvatel Přerova, rekreačně je využívána především jižní část, která tvoří přírodně rekreační komplex s vodními plochami – lagunami. Ty vznikly umělým vyhloubením a slouží k rybaření, východní laguna pak jako přírodní koupaliště. Dílčím cílem řešení regulačního plánu je ponechání rekreační funkce těmto lagunám. K oblíbené formě rekreace patří i zahrádkaření, které v podobě zahrádkářských kolonií zaujímá celou východní část řešeného území. Jejich rozsáhlost a intenzivní využívání však představuje problém nejen estetický, ale i ekologický (znečišťování vody v lagunách), dílčím cílem je tedy částečné omezení rozsáhlosti těchto zahrádek. Velká část území je zemědělsky obhospodařována a právě využití těchto ploch je základním předmětem řešení regulačního plánu. Vybudováním komunikace „východní spojky“, popř. propojením levého a pravého břehu Bečvy v prodloužení ulice Bayerovy, se celá tato oblast fakticky přiblíží a relativně i „vtáhne" do zastavěného území města a stane se tak atraktivním místem z hlediska polohy i zajímavého přírodního prostředí. Především díky poloze se zemědělsky využívané pozemky nabízí pro urbanizaci. Ovšem původní záměr o využití části tohoto území pro výstavbu rodinných domů musel být na základě závěrů z průzkumů a rozborů a vypracovaných územně plánovacích podkladů (dále ÚPP) přehodnocen, neboť bezprostřední blízkost Bečvy a zátopového území, hydrologické podmínky s vysokou spodní vodou, rozsáhlá bývalá skládka a agresivní prostředí podzemní vody výrazně omezují možnost využití pro stavební činnost a předurčují území spíše pro rozsáhlé rekreačně sportovní zázemí obyvatel města Přerova. Zahradnické areály v řešeném území, závod INTERLOV i Ornitologická stanice a Biologická stanice, stávající obytné objekty a některé další aktivity v území jsou navrhovaným regulačním plánem respektovány. Koncept regulačního plánu je zpracován ve třech variantách: Varianta 1): Řeší území v maximální možné míře dle původního záměru o využití území, uvažuje s bydlením, sportovně rekreačními plochami, občanskou vybaveností. Dopravní propojení je uvažováno tzv. „východní spojkou“ v posunuté poloze oproti platnému ÚPN SÚ Přerov, propojení z ulice Bayerovy je uvažováno pro pěší a cyklisty, výhledově pak i pro dopravní využití. Varianta 2): Řeší území pouze pro sportovně rekreační využití. Dopravní propojení je uvažováno z ulice Bayerovy s výhledovým řešením „východní spojky“ dle platného ÚPN SÚ Přerov.

81


Přerov

Varianta 3): Řeší území pouze pro sportovně rekreační využití. Dopravní propojení je uvažováno „východní spojkou“ v posunuté poloze oproti platnému ÚPN SÚ Přerov. Dopravní propojení z ulice Bayerovy není uvažováno.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE pořizovatel: • • • • • •

zpracovatel: kategorie ÚPD: etapa: rok zpracování: forma zpracování: rozsah řešeného území:

MěÚ Přerov, odbor rozvoje, investic, územního plánu a architektury Stavoprojekt Olomouc, a. s., Ing. arch. Tibor Tárkányi regulační plán koncept – projednaný 2001 digitální + klasická (širší vztahy) severovýchodní část Přerova na pravém břehu Bečvy Laguny


Vypracování průzkumů a rozborů ÚPN zóny Přerov – Laguny včetně nadefinování změny č. 7 ÚPN SÚ Přerov (objednáno v srpnu 1997)

•

Zadání Regulačního plánu Přerov – Laguny + zadání změny č. 7 ÚPN SÚ Přerov (únor 2000)

•

Koncept Regulačního plánu Přerov – Laguny zpracovaný ve třech variantách (varianty specifikovány v srpnu 2001)

•

Změna č. 7 ÚPN SÚ Přerov bude zpracována jako samostatná dokumentace na základě „vybrané“ varianty konceptu regulačního plánu

Podklady • • • • • • • • • • • • •

Územní plán sídelního útvaru Přerov (schválený v prosinci 1995) Obecně závazná vyhláška města Přerova č. 13/98, o závazné části ÚPN SÚ Přerov, v platném znění Zadání pro zpracování Regulačního plánu Přerov – Laguny (únor 2000) Zadání pro zpracování Změny ÚPN SÚ č. 7/96 Přerov – Laguny (únor 2000) Změna a doplněk č. 3/96 ÚPN SÚ Přerov (listopad 1996) Změna a doplněk č. 1/97 ÚPN SÚ Přerov (listopad 1997) Změna č. 37/00 ÚPN SÚ Přerov (duben 2001) Rozhodnutí o OP kulturní památky Michalov + registrace významného krajinného prvku Studie příčin znečištění přírodního koupaliště (AQ TEST, s. r. o., Ostrava) Studentská ideová studie Přerovské laguny - centrum volného času (Ústav urbanistické tvorby FA VUT Brno, Iva Němečková, školní rok 1995 - 1996) Přerov – Křivá, urbanistická studie území (Ing. arch. Kokaislová, Přerov, červen 1996) Výnos MŠVU ze dne 4. 6. 1949 - NPR Žebračka + žádost o změnu hranic NPR Žebračka Revitalizační opatření v oblasti NPR Žebračka (Enviprojekt, 1996)

82


• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Přerov

Limitující faktory rozvoje území – soupis Dopravní průzkum automobilové dopravy (Pragoprojekt, a. s., Praha, 1995) Studie dopravy v klidu v Přerově (UDIMO, s. r. o.,1997) Hydrotechnický posudek zahrádkářské osady „Za lagunami“ (Hydroeko Přerov, 1997) Hydraulické řešení protipovodňové ochrany města Přerova - části Žebračka (Ústav vodních staveb VUT Brno, 2000) Program regenerace a rozvoje městského parku Michalov (MěÚ Přerov, únor 2000) Údaje správce vodovodní sítě VaK Přerov – zákresy stávajícího stavu (říjen 2001) Údaje správců plynovodu a nákresy stávajícího stavu (SMP Olomouc, SMP Přerov) Generel plynofikace města Přerova (Agroprojekt Olomouc, 1992) Aktualizace generelu plynofikace města Přerova pro lokalitu Předmostí (leden 1992) Vlastní průzkum lokality Michalov, v zahrádkách, Laguny Přerov – Laguny, studie využití území (AQ TEST, spol. s r. o., Ostrava, červen 2001) Přírodní koupaliště Přerov – Laguny, studie (R. Pospíšil, POR, Přerov, červen 2001) Veřejné osvětlení na ul. Lužní v Přerově, projekt pro stav. řízení (Ing. Stojan, květen 2001) Přemostění Bečvy v prodloužení ul. Bayerovy, Přerov (Stavoprojekt Olomouc, a. s., září 2000) Přemostění Bečvy, trasa východní spojky, Dvořákova - SZTŠ (Stavoprojekt Olomouc, a. s., září 2000) Komunikace kolem parku Michalov od křižovatky přemostění po křižovatku u SZEŠ (Stavoprojekt Olomouc, a. s., září 2000) Přemostění řeky Bečvy v prodloužení ul. Bayerovy (Dosing, dopravoprojekt Brno group, spol. s r. o., červenec 2001) Vyjádření SZTŠ k některým dotčeným pozemkům Energetická koncepce města Přerova - územně energetický dokument (VAE Ostrava, 1998) Inženýrsko-geologický a hydrogeologický průzkum (Ing. Tylich, GTX,1998) Letecké snímky řešeného území Zakreslení pozemků pronajatých (obhospodařovaných) Školním statkem Přerov (MěÚ Přerov, 2001) Vyjádření Stavebního úřadu MěÚ v Přerově k otázce vlastnictví pozemků v zahradních koloniích Výpočet PHO živočišné výroby ve školním statku (ÚPN SÚ Přerov – koncept) Stanovisko Povodí Moravy, a. s., k dokumentaci „Průzkumy a rozbory ÚPN zóny Přerov – Laguny“ Program rozvoje okresu Přerov (I. etapa – zpráva o situaci v území) Program regenerace městské části Přerov – Laguny, návrh (MěÚ Přerov, říjen 2001)

83


Přerov

Regulační plán Přerov – Laguny, koncept Varianta 1

84


Přerov

Regulační plán Přerov – Laguny, koncept Varianta 3

85


Přerov

Regulační plán Přerov – Laguny, koncept Legenda k variantám hlavního výkresu

86


Přerov

ŘEŠENÍ REGULAČNÍHO PLÁNU Návrh urbanistické koncepce Regulační plán řeší území Přerov – Laguny ve třech variantách, které se liší především v poloze propojovací komunikace, dále pak částečně ve funkčním využití jednotlivých ploch daného území. Ve všech variantách je území rozděleno na plochy - urbanistické celky se závazným řešením dané funkce, se závaznými regulačními prvky a se směrným řešením konkrétního využití daného celku. Toto směrné řešení je příkladem možnosti využití území. Ve všech variantách – s výjimkou části navrhované obytné zástavby ve variantě 1 – je uvažováno malé procento zastavění, území je uvažováno především pro volné sportovně rekreační funkce s bohatým zastoupením zeleně. Ve všech variantách je uvažováno s omezením zahrádkářských kolonií. Základní filozofií ve všech variantách je postupná urbanizace území postupující od jihu směrem k severu. Ve všech variantách jsou některé části území řešeny stejným způsobem, jedná se především o části, ve kterých je zachováno stávající využití (jsou považovány za stabilizované), a o části území se stejnými navrhovanými aktivitami pro všechny varianty. Širší vztahy Využití daného území je řešeno ÚPN SÚ Přerova. Oproti platnému územnímu plánu dochází ke změně funkčního využití území. Prověření tohoto území je řešeno konceptem regulačního plánu. Pokud bude koncept regulačního plánu schválen, bude změna funkčního využití území řešena samostatně změnou č. 7 ÚPN SÚ Přerov. Koncept regulačního plánu není v rozporu s platným Územním plánem VÚC Olomoucké aglomerace (schválen 1997) ani s návrhem řešení protipovodňové ochrany dle projednávané Změny č. 1 ÚPN VÚC Olomoucké aglomerace. V odstavci „Ochrana měst nejvíce ohrožených povodněmi“ se mimo jiné konstatuje: ●

Přerov byl v červenci 1997 z velké části zaplaven, hloubka vody v zatopené části města dosáhla až 2 m. Protipovodňová ochrana Přerova závisí na míře transformace povodňového průtoku v přirozených i umělých akumulačních prostorech v údolí Bečvy. Ve městě musí být zvýšena průtočná kapacita koryta Bečvy včetně realizace nákladných opatření na rekonstrukci mostů a lávek přes řeku. Také pod Přerovem je nutno docílit rychlejšího uvolnění průtoku Bečvy zvýšením kapacity koryta. Zvažuje se i možnost vybudování obtoku města.

●

Vzhledem k omezeným možnostem přímé ochrany nejvýznamnějších sídel ohrožovaných povodněmi (Olomouc, Litovel a Přerov) je potřeba preferovat rozšiřování přirozených a budování umělých řízených akumulací ve výše položených částech povodí Moravy a Bečvy.

OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI A) Úvod, základní údaje a) Hlavní cíle řešení b) Zhodnocení vztahu dříve zpracované ÚPD a konceptu řešení regulačního plánu, podklady c) Vyhodnocení splnění Zadání regulačního plánu d) Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování B) Řešení regulačního plánu a) Vymezení řešeného území 87


Přerov

b) Specifické charakteristiky řešeného území, základní podmínky ochrany přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území c) Širší vztahy d) Návrh urbanistické koncepce e) Regulační prvky, ÚSES, další podmínky pro umístění staveb f) Limity využití území včetně stanovených záplavových území g) Návrh řešení dopravy, technického vybavení g1) Doprava g2) Vodní hospodářství g3) Plynofikace g4) Teplofikace g5) Energetika a energetická zařízení h) Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů i) Vymezení pozemků veřejně prospěšných staveb, asanací a asanačních úprav j) Návrh řešení požadavků CO k) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí, na ZPF a PUPFL podle zvláštních předpisů l) Návrh dalšího postupu C) Regulativy D) Zemědělská část Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí, na ZPF a PUPFL podle zvláštních předpisů E) Doložka CO

ZPŮSOB ŘEŠENÍ PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY Řešená plocha v rámci regulačního plánu Přerov – Laguny se nachází mezi dvěma chráněnými územími - přírodní rezervací NPR Žebračka na východě a městským parkem Michalov na západním okraji území. Celá řešená oblast se nachází v povodňovém pásmu řeky Bečvy a také při zvýšených průtocích bývá zaplavována. Vodítkem návrhu protipovodňové ochrany řešeného území bude „Hydraulické řešení protipovodňové ochrany města Přerova – části Žebračka“ z roku 2000, zpracovatel Ústav vodních staveb VUT v Brně. Významným bodem návrhu budou terénní úpravy v řešené lokalitě, zvýšení terénu a příjezdových komunikací. V území na základě posouzení bude docházet již při průtoku Q50 k záplavám území ze strany náhonu Strhance, po vybudování východní komunikační spojky. V řešení je hydraulicky posuzován jak stávající stav, tak i vliv některých stavebních a terénních úprav předpokládaných v rámci urbanizace území Žebračka. Definitivní ochranná opatření budou navržena na základě vybraného variantního řešení. Citace závěrů hydraulického řešení: Práce byla vypracována jako součást grantových projektů GA ČR č. 103/99/0780 „Strategie měst po povodni“ a č. 103/99/1470 „Extrémní hydrologické jevy v povodích“. Předmětem práce je detailní analýza hydraulických poměrů v Přerově – v části Žebračka při průchodu povodně. 88


Přerov

Výsledky této práce budou použity při dalším urbanistickém zpracování předmětné lokality v rámci návrhové studie prováděné v rámci grantového projektu „Strategie měst po povodni“. Na základě předběžných jednání se zástupci města Přerova a s nositelem grantového projektu „Strategie měst po povodni“ byly dohodnuty varianty řešení a povodňové scénáře, které tato práce obsahuje. Byly řešeny povodňové situace odpovídající padesátiletému a stoletému kulminačnímu průtoku (Q50 a Q100) dle údajů ČHMÚ z roku 2000 a odhadu povodňového stavu v červenci 1997. Bylo dohodnuto, že v rámci této práce nebudou uvažována žádná doposud nerealizovaná protipovodňová opatření v povodí Bečvy nad Přerovem (např. nádrž Teplice, poldr Hustopeče nad Bečvou a další). Jedním z důvodů je značná nejistota, zda a v jakém rozsahu budou v budoucnu některá z těchto opatření realizována (časová a finanční náročnost). V této souvislosti je nutno zdůraznit, že hodnoty kulminačních průtoků uváděné ČHMÚ v roce 2000 byly oproti dřívějším publikovaným údajům zvýšeny téměř o 25 %. Hydraulicky byl posuzován jak stávající stav, tak vliv některých stavebních a terénních úprav předpokládaných v rámci urbanizace území Žebračky v rámci rozvojových aktivit města Přerova. Byly řešeny následující varianty:

• •

• •

Varianta O – stávající stav. Varianta 1 – obslužná komunikace vedená napříč tokem Bečvy – most navazující na silniční těleso umístěné na estakádě. Varianta neprůtočné hráze v pásu 300 m od břehové hrany Bečvy byla z důvodu citelného zúžení průtočného profilu pravobřežní inundace předem vyloučena. Varianta 2 – obslužná komunikace vedená napříč tokem Bečvy – most navazující na silniční těleso umístěné na estakádě + podélné pravobřežní ohrázování Bečvy (ulice Bezručova) + ohrázování ze strany parku Michalov + úpravy v linii ulic Osmek – Křivá (zvýšení vozovky). Vliv příčných staveb – mostů. V této variantě byla uvažována situace, kdy veškerý průtok v předmětném úseku protéká ohrázovanou Bečvou. Pro kvantitativní posouzení vlivu příčných staveb byly řešeny dva případy – situace se stávajícími mosty a lávkami a stav bez příčných staveb.

Na základě výsledků hydraulických výpočtů lze vyslovit následující závěry: 1. Věcná i numerická přesnost hydrodynamického modelu při stanovení polohy hladiny vody se pohybuje od 0,1 do 0,5 m. To odpovídá řádově i přesnosti stanovení místní polohy hladiny v tocích v průběhu povodní, kdy vlny mohou v místech singularit dosahovat výšek od 0,20 do 0,50 m. K této skutečnosti doporučujeme při návrhu ochranných prvků přihlédnout. 2. Stávající protipovodňová ochrana Přerova na pravém břehu Bečvy (pro hydrologické údaje z roku 2000) je poněkud nižší než padesátiletá. Kritickým místem se pro předmětnou lokalitu jeví deprese pravobřežní linie Bečvy, kde místně ochrana na pravém břehu klesá až na pětiletou (cca Q = 460 m3.s-1), což způsobí lokální inundaci v oblasti lagun. 3. Vzhledem k možným rozlivům nad Přerovem (oblast Osek - Prosenice), ochranu Přerova na průtoky vyšší než Q50 nevyřeší pouhé ohrázování toku Bečvy v Přerově. Voda vybřežená nad Přerovem se do předmětné oblasti dostane shora přes poměrně ploché území v oblasti NPŘ Žebračka. K zaplavení pravobřežní osídlené části Přerova poblíž městského parku Michalov dochází rovněž „odspodu“ náhonem Strhanec zpětným vzdutím z Bečvy a následně terénními sníženinami v místech starého meandru řeky Bečvy. Průchod povodně městskou tratí Přerova navíc zhoršují příčné stavby. V předmětné lokalitě jsou to zejména nevhodně výškově řešená lávka „u tenisu“ (místní vzdutí cca 0,45 m), níže po toku situovaná lávka ul. Sadová (místní vzdutí cca 0,15 m) a mostní konstrukce (Tyršův most - místní vzdutí cca 0,55 m), který způsobuje vzdutí jak v samotné Bečvě, tak proti proudu do koryta náhonu Strhanec. Nutnou

89


Přerov

ochranou Přerova se proto jeví alespoň dílčí realizace protipovodňových opatření na horním toku Bečvy a jejích přítocích, která by snížila kulminační průtoky extrémních povodní a v čase přerozdělila objem povodňové vlny, a to v kombinaci s místním ohrázováním (nábřežními zdmi) a úpravou příčných objektů (mostů a lávek). 4. Ve variantách 1 a 2 se předpokládá zaplavení oblasti lagun až po ulici Bezručova. Pro lepší průchod povodně tímto územím (cca 200 m širokým pruhem podél pravého břehu Bečvy) se doporučuje snížit úroveň terénu v místech stávajících příčných valů mezi východní lagunou a územím Žebračky a mezi východní a střední lagunou, a to až na kótu 209,00 m n. m. Uvedené terénní úpravy doporučujeme realizovat i v případě, že v územní zóně lagun nedojde k výstavbě a realizaci v této práci sledovaných ochranných opatření. 5. Nevhodnými stavbami z hlediska průchodu povodně v předmětné lokalitě jsou zejména lávka „u tenisu“ (v cca km 13,80 Bečvy v úrovni parku Michalov), lávka ul. Máchova a níže situované mosty s nedostatečnou výškou spodní hrany nad hladinou vody (Tyršův most). V samotné lokalitě Žebračky a územní zóny lagun se jeví problematickou chatová oblast umístěná v terénní depresi, z níž je obtížné po průchodu povodně odstranit vodu. 6. V územní zóně laguny byly vytipovány 3 možné stavební plochy. Časový průběh jejich zaplavování při průchodu jednotlivých povodní (Q50, Q100 a povodně 7/1997) a příslušné hloubky vody jsou patrné z přílohy 11.2.6, která s přesností ± 0,15 m vystihuje stav prakticky pro všechny řešené varianty. V případě lokalizace zástavby do vybraných ploch je kromě možného protipovodňového ohrožení třeba zvážit i nezbytné terénní úpravy, vlastní stavby umístěné v záplavovém území je třeba výškově a konstrukčně přizpůsobit hloubkám vody a rychlostem proudění, které mohou v širší záplavě dosahovat až 2 m/s. 7. Hrázové systémy obecně představují určitou hrozbu při dlouhotrvajících extrémních povodních, kdy může v důsledku průsaků popř. přelití dojít k jejich destrukci a porušení. To má za následek soustředěný přítok vody do chráněného území. V místě porušení hrází dochází obvykle v důsledku poměrně značných místních rychlostí vody (až 5 m/s) k velmi rychlé erozi tělesa hráze a povrchu terénu v místě porušení. Plaveninami znečištěná voda potom zhoršuje průběh zaplavení v „chráněném“ území. Výsledky simulací hypotetického porušení hrází (zvýšených silničních těles) v územní zóně laguny naznačují poměrně krátkou dobu geneze poruchy (řádově minuty) doprovázenou vysokým přítokem vody do míst za hrází (i 50 – 60 m3/s) při místních rychlostech proudění až do cca 5 m/s. 8. Silniční těleso obslužné komunikace z ulice Dvořákovy musí být v délce cca 300 m od pravobřežní hrany Bečvy v každém případě umístěno na estakádě (průtočný profil) s navázáním na silniční násyp. Toto řešení doporučujeme přijmout jak v případě realizace zamýšlené zástavby (kruhová ochrana - viz dále), tak v případě její nerealizace. Z pohledu protipovodňové ochrany lze zamýšlenou výstavbu v územní zóně laguny podmíněně realizovat na všech třech vytipovaných rozvojových plochách. Pro zajištění jejich protipovodňové ochrany doporučujeme realizovat opatření dle varianty 2:

•

na východní straně území zemní násyp silničního tělesa obslužné komunikace z ulice Dvořákovy minimální výšky dle úrovně stávajícího terénu 2,0 – 3,0 m;

•

z jižní strany proti rozlivům směrem od řeky Bečvy zvýšené silniční těleso ulice Bezručovy – zvýšení o cca 1,5 - 2,0 m;

•

ze západu proti rozlivům způsobeným vzdutím potoka Strhanec zvýšeným chodníkem na východním okraji parku Michalov – zvýšení o cca 1,8 - 2,6 m;

90


Přerov

•

úpravy v linii ulic Osmek – Křivá zvýšením terénu (ohrázování) resp. nivelety vozovky na kótu minimálně 212,00 m n. m. (lépe 212,50 m n. m.), tj. až o 1,5 m;

•

snížení úrovně terénu v místech stávajících příčných valů mezi východní lagunou a územím Žebračky a mezi východní a střední lagunou, a to až na kótu 209,00 m n. m. Terénní úpravy doporučujeme realizovat i v případě, že v územní zóně lagun nedojde k výstavbě a realizaci v této práci sledovaných ochranných opatření.

Ve všech případech se z důvodu nejistoty v hydrologických datech, věcné a numerické přesnosti modelu proudění a dalších okolností (sedání konstrukcí, kombinace s větrovými vlnami apod.) doporučuje převýšit ochranné prvky nejméně o 1,0 m nad úrovně hladiny uvedené v Příloze 11.1.3. V případě všech prvků doporučujeme respektovat minimální kótu nivelety koruny komunikací 213,00 m n. m. Navrhovanými opatřeními bude chráněný prostor uzavřen a nebude možné z něj gravitačně odvádět vodu ze srážek a prosáklou hrázovými systémy. Z toho důvodu je třeba při územním zpracování lokality navrhnout vhodné spádové uspořádání ploch s odvodněním do níže položených – nezastavěných – míst (např. terénní deprese v místě stávající chatové kolonie), kde budou v době povodně osazeny čerpací agregáty na přečerpávání vnitřních vod z chráněného území. Pro gravitační odvodnění území po opadnutí povodně bude třeba v nejnižších místech terénu v tělese obslužné komunikace, tělese ulice Bezručovy a v hrázi podél parku Michalov navrhnout hrázové propusti opatřené např. mobilními hradidlovými uzávěry (viz Příloha 11.2.15). Jejich uzavření se předpokládá při vyhlášení příslušného stupně povodňové aktivity. Detailnější posouzení vlivu jednotlivých zamýšlených staveb na hydraulický režim průchodu povodně v předmětné lokalitě by bylo možné provést na základě znalosti dispozičního rozmístění, výškového řešení a konstrukčního a tvarového uspořádání jednotlivých staveb v územní zóně laguny dvojrozměrným popř. trojrozměrným hydraulickým modelem. V této souvislosti upozorňujeme na nutnost zpracování povodňového plánu území. V souvislosti s realizací protipovodňových opatření lokality laguny (Žebračka) je třeba též řešit území v pásu podél Bečvy v oblasti vlastních lagun jako průtočnou inundační zónu a přizpůsobit její uspořádání možnému průchodu povodně (ohrázování Bečvy, údržba porostu, umístění dočasných i trvalých staveb apod.). Z pohledu soudobého nahlížení na uspořádání území v dosahu záplavy (inundační území) umístění obytné zástavby v lokalitě laguny (Žebračka) nedoporučujeme. Dle našeho názoru by v tomto území měly být navrženy spíše plochy rekreační (např. hřiště), u nichž se nepředpokládá v případě zaplavení vznik větších materiálních i jiných škod. Předmětem této práce nebylo komplexní hydraulické posouzení protipovodňové ochrany Přerova. I když se práce zabývá zejména podrobným řešením místní části – územní zóny laguny (Žebračka), je možné uvést závěry týkající se možných protipovodňových opatření Přerova včetně některých zásad, které doporučujeme respektovat při návrhu rozvojových ploch v inundačním území: •

•

v území vymezeném záplavovou čárou povodně 7/1997 nedoporučujeme ve větším měřítku prosazovat umístění obytné zástavby popř. významnějších průmyslových a podnikatelských provozů. Vhodným prvkem v záplavových oblastech se jeví parky, sady, méně exponované rekreační plochy apod.; při návrhu (rekonstrukci) příčných staveb vždy respektovat místní hydraulické poměry. Ve většině případů lze doporučit umístění spodní hrany mostovky cca 0,50 až 1,00 m nad návrhovou hladinou. Volba návrhové hladiny (při návrhové povodni) musí vycházet ze znalosti skutečných historických povodní a z nejistoty při stanovení hydrologických parametrů. V případech, kdy se voda v místě navrhovaného mostu rozlévá, je třeba počítat s umístěním mostu na estakádě (povodňový most);

91


•

Přerov

z hlediska průchodu povodně a ovlivnění kulminace hladiny v městské trati doporučujeme ponechat neobydlené příbřežní zóny ve funkci průtočného území (oblast lagun). Povrch území doporučujeme přizpůsobit této funkci (odstranění přirozených bariér, umístění vegetace posoudit hydraulicky i s ohledem na možný vznik splaví). Protipovodňové prvky (hráze, zdi) doporučujeme umístit dále od toku až za průtočné území.

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ VČETNĚ STANOVENÝCH ZÁPLAVOVÝCH ÚZEMÍ Záplavové území řeky Bečvy (rozhodnutí ONV v Přerově o stanovení zátopových území ze dne 22. 6. 1989). Vodní hospodářství Kanalizace Město Přerov má vybudovanou jednotnou kanalizaci s likvidací odpadních vod v městské ČOV. Kapacitně však nelze veškeré odpadní vody z řešeného území na veřejnou kanalizaci napojit a odvedení odpadních vod bude doporučeno řešit stokovou sítí oddílné soustavy, kde recipientem dešťových vod bude řeka Bečva. U napojení do koryta řeky Bečvy bude nutné řešit uzavírací protipovodňové vyústění objekty proti zpětnému nátoku při zvýšení hladiny v řece, případně řešit objekty přečerpávacími stanicemi. Pro všechna variantní řešení je navržena hlavní páteřní dešťová stoka s vyústěním do řeky Bečvy v místech stávajícího koupaliště. Na tuto hlavní stoku budou postupně navazovat dešťové stoky od jednotlivých lokalit výstavby. U ostatních ploch, mimo záplavové území, se předpokládá, že dešťové vody budou vsakovány. Pro návrh zástavby jednotlivými objekty je nutné zvážit na tomto území vliv zvýšených průtoků Q50 - Q100 v řece Bečvě, kterými bude ovlivněna výška úpravy terénu (zvýšení), aby nedošlo k poškození staveb. Tato problematika pro řešené území je předmětem zpracované dokumentace „Hydraulické řešení protipovodňové ochrany části Žebračka města Přerova“ zpracované Ústavem vodních staveb VUT v Brně. Závěry z tohoto řešení je nutné rozpracovat do dalších stupňů plánované výstavby. Výška stávajícího území je na základě tohoto řešení malá pro umístění obytné zástavby, nedoporučuje se. Ve všech alternativních řešeních je nutné tuto zprávu respektovat a počítat se zvýšením terénu. Návrh odkanalizování řešeného území bude náročnou záležitostí, doporučuje se zpracování samostatné technicko-ekonomické kanalizační studie, kde budou podchyceny veškeré vazby (stoková síť, řeka Bečva, laguny, kanály NPR a další). Nezbytnou podmínkou dalšího řešení je provést orientační výškové osazení navrhovaných objektů s konkrétní vazbou na vybrané variantní řešení.

92


Přerov

Vodní toky a plochy Jižním okrajem řešeného území protéká řeka Bečva, která je hlavním recipientem a podle vyhl. MLVH ČSR č. 28/1975 Sb. je zařazena mezi vodohospodářsky významné toky. Řešené území je součástí povodí řeky Bečvy. Vzdáleně od řešeného území protéká severozápadním okrajem Národní přírodní rezervace Žebračka náhon Strhanec, odebírající vodu z Bečvy od Oseckého jezu a zpět do ní zaústěný v km 8,95. Strhanec je důležitým zdrojem užitkové vody pro přerovský průmysl. Kvalita vody ve Strhanci ovlivňuje i kvalitu vody prameniště Lýsky, které je jedním z hlavních zdrojů pitné vody v Přerově. Řeka Bečva a náhon Strhanec jsou ve správě Povodí Moravy. Oboustranné vybřežování za vyšších vodních stavů lze očekávat na Bečvě nad jezem a výše včetně k. ú. Kozlovice a v NPR Žebračka. K vybřežování dochází na Strhanci již od Q50, kdy jsou některé úseky postiženy záplavami (NPR Žebračka, laguny, Michalov). K regulaci náhonu při průtoku NPR by však nemělo dojít z důvodu ochrany NPR, kde by vodní deficit ohrozil existenci stávající flóry a fauny – viz revitalizační opatření v oblasti NPR Žebračka v k. ú. Přerov - zpracovaná studie Enviprojektu z r. 1996. Tato revitalizační opatření v Žebračce jsou založena na funkční obnově ramenného systému zemních koryt, který v minulosti umožňoval periodické rozvádění povrchových povodňových vod ze Strhance do středu lesa, kde byly vytvořeny prohlubně s tůněmi a mokřady. V současné době je tento systém zanesen náplavy a nánosy organických hmot a částečně jsou tyto páteřní a sekundární kanály zavezeny civilizačními odpady. Obnovení těchto kanálů bude mít za důsledek obnovu přirozených vlhkostních poměrů na lokalitě, což by mělo postupně vést ke zlepšování stavu zdejšího ekosystému. Úpravou vodních toků regulacemi, napřimováním koryt a jejich ohrazováním tyto záplavy prakticky ustaly. Zamýšlená revitalizace by měla na druhé straně i význam pro zamezení přístupu velkých vod ze Strhance do severní části Přerova (SZTŠ, Michalov).

MĚSTO PŘEROV – PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ Protože je nutné řešit protipovodňovou ochranu pro celé území města, byla na podzim roku 2002 zpracována firmou HYDRO-KONEKO, s. r. o., technická pomoc „Město Přerov – protipovodňová opatření“, jejímž cílem bylo zhodnotit na základě shromážděných dostupných podkladů stávající úroveň protipovodňové ochrany města Přerova, prověřit navrhovaná protipovodňová opatření a navrhnout další postup pro zajištění požadovaného stupně ochrany města. Ze známých návrhů protipovodňových opatření zpracovaných pro 1. změnu Územního plánu velkého územního celku Olomoucké aglomerace pro povodí Bečvy a samotného města Přerova se jako nejvýznamnější pro město jeví tyto stavby: poldr Teplice, poldr Hranice, poldr Osek nad Bečvou a dále kombinace nádrže Teplice a zkapacitnění koryta Bečvy. Z této technické pomoci vyplynul návrh na vypracování studie protipovodňových opatření, která by posoudila možnost zvýšení ochrany města Přerova návrhem lokálních protipovodňových opatření přímo ve městě, dále pak odhadla finanční náročnost těchto prací a případné související investice. V závěru této technické pomoci se konstatuje, že stávající stav protipovodňové ochrany města Přerova je vzhledem k významu města a charakteru lokality nevyhovující a orgány města musí vyvinout tlak na příslušné instituce, aby byly zahájeny přípravy protipovodňových opatření, případně bylo rozhodnuto o jejich realizaci či nerealizaci a na základě tohoto rozhodnutí pokračovat dle výše uvedených kapitol. Pro vypracování změny územního plánu města je zapotřebí stanovení záplavového území Krajským úřadem.

93


Přerov

Zákres řešení lokality Laguny do ÚPN SÚ Přerov – výřez Varianta 1

Zákres řešení lokality Laguny do ÚPN SÚ Přerov – výřez Varianta 3

94


Přerov

LEGENDA K ÚZEMNÍMU PLÁNU PŘEROVA – ČÁST A BYDLENÍ V RODINNÝCH DOMECH DOSTAVBA ZAHRAD A HUMEN VÝSTAVBOU RD NÍZKOPODLAŽNÍ INTENZIVNÍ BYT. VÝSTAVBA DO 4 PODLAŽÍ MĚSTSKÉ OBYTNÉ SOUBORY (ZÁSTAVBY DO 12 PODLAŽÍ) CENTRÁLNÍ MĚSTSKÁ ZÁSTAVBA BYDLENÍ VENKOVSKÉHO TYPU SE ZEMĚDĚLSKÝM ZÁZEMÍM PLOCHY NA DOŽITÍ (STAVEBNÍ UZÁVĚRY) BYDLENÍ PODNIK. TYPU (BYDL.+ŘEMESLA+OBCH. ČINNOST) PLOCHY OBČANSKÉ VYBAVENOSTI PLOCHY REKREAČNÍ ZÁSTAVBY SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ A AREÁLY SPORTOVNĚ REKREAČNÍ VYUŽITÍ PLOCH PRŮMYSLOVÉ SKLADY, VÝROBNÍ AREÁLY PODNIKATELSKÉ AKTIVITY ZEMĚDĚLSKÉ AREÁLY PLOCHY TECHNICKÉ VYBAVENOSTI VODOHOSPODÁŘSKÉ ZAŘÍZENÍ LOUKY, PASTVINY, TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY SADY, ZAHRADY ZAHRÁDKY ZAHRADNICTVÍ CHMELNICE VODNÍ PLOCHY, VODNÍ TOKY LESNÍ POROSTY VEŘEJNÁ ZELEŇ ZELEŇ HŘBITOVA VÝZNAMNÉ SOLITÉRY, IZOLAČNÍ ZELENÉ PÁSY ORNÁ PŮDA KRAJINOTVORNÁ ZELEŇ ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ OCHRANNÉ PÁSMO ZCHÚ VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK BIOCENTRUM REGIONÁLNÍHO VÝZNAMU BIOCENTRUM LOKÁLNÍHO VÝZNAMU BIOKORIDOR REGIONÁLNÍHO VÝZNAMU BIOKORIDOR LOKÁLNÍHO VÝZNAMU POKRAČOVÁNÍ PRVKU ÚSES MIMO ŘEŠENÉ ÚZEMÍ INTERAKČNÍ PRVEK – LINIOVÝ INTERAKČNÍ PRVEK – PLOŠNÝ KÓDOVÉ OZNAČENÍ PRVKU ÚSES

95


Přerov

LEGENDA K ÚZEMNÍMU PLÁNU PŘEROVA – ČÁST B HRANICE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ (SPRÁVNÍ HRANICE) HRANICE KATASTRÁLNÍHO ÚZEMÍ HRANICE INTRAVILÁNU HRANICE SOUČASNĚ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ DÁLNICE SILNICE I., II., III. TŘ. MÍSTNÍ KOMUNIKACE HLAVNÍ ÚČELOVÉ KOMUNIKACE PLAVEBNÍ KANÁL DUNAJ – ODRA – LABE PLOCHY ŽELEZNICE VYSOKORYCHLOSTNÍ TRAŤ VOJENSKÉ AREÁLY OCHRANNÉ PÁSMO SILNIC A DÁLNIC OCHRANNÉ PÁSMO PLAVEBNÍHO KANÁLU OCHRANNÉ PÁSMO ŽELEZNICE PLOCHY ZAŘÍZENÍ PRO DOPRAVU PARKOVIŠTĚ, GARÁŽE, ČERPACÍ STANICE POHONNÝCH HMOT HRANICE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY OCHR. PÁSMO KULTURNÍ PAMÁTKY MICHALOV A MPZ HRANICE CHRÁNĚNÉHO LOŽISKOVÉHO ÚZEMÍ CHOPAV – KVARTER ŘEKY MORAVY PHO I., II. STUPNĚ VODNÍCH ZDROJŮ STANOV. MONITOROVACÍCH BODŮ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ HRANICE DOBÝVACÍCH PROSTORŮ ZÁTOPOVÉ ÚZEMÍ ŘEKY BEČVY OCHRANNÉ PÁSMO MINERÁLNÍCH VOD HORNÍ MOŠTĚNICE VYUŽITÍ VODNÍ ENERGIE PAMÁTKOVĚ CHRÁNĚNÉ OBJEKTY SKLÁDKY, ODKALIŠTĚ TĚŽBA, LOMY POVRCHOVÁ TĚŽEBNÍ ČINNOST BEZ ROZLIŠENÍ HRANICE K.Ú. LHOTKA – ADMINISTRATIVNĚ SAMOSTATNÁ OBEC ÚZEMNÍ REZERVA PRO MIMOÚROVŇOVÉ ŘEŠENÍ KŘIŽOVATEK Legenda k ÚPN SÚ Přerov – hlavní výkres

96


Uherské Hradiště

ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA UHERSKÉ HRADIŠTĚ

DŮVODY A CÍLE POŘÍZENÍ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE Impulsem ke vzniku nového územního plánu byla jednak řada změn a doplňků původního územního plánu, dále katastrofální povodeň v roce 1997, vršící se dopravní problémy, alarmující prognózy vývoje motorizace a jednak potřeba zpřístupnění nových rozvojových ploch. Starý územní plán sice byl městským zastupitelstvem schválen až v roce 1992, ale vznikal na podkladě málo aktuálních průzkumů, rozborů a dat z roku 1989 a starších. Územní plán rovněž nereflektoval zcela sociálně-ekonomické proměny ve společnosti. Nebyl rovněž zpracován moderní digitální technologií a práce s ním byla a dosud je komplikovaná, vykazoval řadu nepřesností, nebylo možné jeho plné zpřístupnění veřejnosti, jeho šíření a kopírování. Nebylo možné jeho zapojení do elektronického geografického informačního systému. Na potřebu vzniku nového územního plánu poukázal rovněž program rozvoje města, schválený městským zastupitelstvem v roce 1996, i generel dopravy z roku 1998. Nezanedbatelným důvodem pro pořízení jiného řešení dopravní obsluhy západní části města byl i spor o urbanistické řešení Svatoplukovy ulice. Ač se to na počátku prací tak nejevilo, nový územní plán přináší řadu zcela nových řešení. Podrobné dopravní průzkumy a informace z generelu dopravy umožnily zpřesnit a dále rozvinout návrh komunikační osnovy města. Byla nalezena řešení, která jsou všeobecně přijatelná a odsouhlasená orgány dopravy. Zejména návrh dopravní sítě byl opakovaně diskutován s obyvateli některých více či méně dotčených městských částí, což přispělo k upřesnění posloupnosti její realizace. Z generelu protipovodňových opatření a ze strategie rozvoje města po povodni i z hydraulických studií bylo možné odvodit nové vymezení zátopových, inundačních a chráněných rozvojových území i konkrétní stavby protipovodňových opatření. Nově se do organismu města začleňují plochy a zařízení donedávna využívané armádou. Podrobně zmapovány jsou trasy a rozvojové potřeby technické infrastruktury, energetiky i systému centrálního zásobování teplem. Neméně významnou součástí nového územního plánu je návrh územního systému ekologické stability, vymezující místní, regionální i nadregionální biocentra i biokoridory a také protierozní opatření. Prosperitu města nelze zabezpečit bez vytvoření předpokladů pro trvale udržitelný rozvoj. Územní plán je v tomto ohledu klíčovým a nenahraditelným nástrojem. Zástupci města podstoupili řadu nelehkých jednání zejména s orgány ochrany zemědělského půdního fondu, protože rozvojové potřeby a zájem o zachování kompaktního města jsou na mnoha místech ve zjevném konfliktu s kvalitní a vysoce bonitní obdělávanou půdou.

97


Uherské Hradiště

Pro Uherské Hradiště bylo zvláště důležité dosažení dohody s městy Kunovice a Staré Město o společném zpracování územních plánů trojměstí jedním vybraným zpracovatelem. Podařilo se tak snáze zkoordinovat těsné územní, dopravní, infrastrukturní vazby v kontextu nedělitelného společného prostoru městské aglomerace s téměř 40 tisíci obyvateli na ploše větší než 7000 ha. Vše se pak podařilo v uspokojivém termínu projednat a dohodnout, což umožnilo během měsíce října 2002 schválit územní plán Uherského Hradiště. Společný a vzájemně synchronizovaný postup byl možný díky rozhodnutí požádat o zajištění pořizovatelské funkce Referát regionálního rozvoje Okresního úřadu Uherské Hradiště. Zpracovatelem územních plánů pro celé souměstí byl Urbanistický atelier Zlín v čele s architekty Martou Stupkovou, Miroslavem Dubinou a Jiřím Ludíkem.



Okresní úřad Uherské Hradiště Urbanistický atelier Zlín, s. r. o. Územní plán města Uherské Hradiště návrh - schválený 2002 digitální správní území města Uherské Hradiště, které je tvořeno k. ú.: Uherské Hradiště, Mařatice, Jarošov, Sady, Vésky, Míkovice o celkové ploše 21,268 km2

POSTUP POŘIZOVÁNÍ • • • • • • • •

rozesílání dotazníků průzkum v terénu zpracování rozborů a průzkumů digitální zpracování zadání ÚPN koncept ÚPN souborné stanovisko návrh ÚPN

červenec 1999 srpen – říjen 1999 listopad 1999 – únor 2000 březen – červen 2000 březen 2000 červenec 2001 únor 2002 červen 2002

Podklady se vztahem k protipovodňové ochraně • • • • • • • • • •

digitální mapa, měřítko 1 : 25 000 digitální katastrální mapa, předal Referát regionálního rozvoje OkÚ Uherské Hradiště Ortofoto – Trojměstí, GEODIS Brno, s. r. o. ÚPN VÚC Zlínské aglomerace – návrh, zpracovatel Terplan Praha, březen 1994 ÚPN VÚC Zlínské aglomerace – 1. a 2. změna, zpracovatel Terplan Praha Program rozvoje města Uherské Hradiště, zpracovatel SAURA, s. r. o., Brno, duben 1997 Průmyslová zóna – Jaktáře – úprava, studie zainvestování území, Míkovice – ul. Hlavní Generel dopravy, Uherské Hradiště, Staré Město, Kunovice, návrhová část, SAURA, s. r. o., březen 1999 Studie komunikačního tělesa části městského okruhu a hráze suchého poldru – dopravní část, Dopravoprojekt Brno, květen 1998 Generel dopravy, Uherské Hradiště, Staré Město, dopravní průzkumy ADIAS, březen 1999

98


• • • •

Uherské Hradiště

Prostorový plán městského regionu Uherské Hradiště, Staré Město, Kunovice – plán využití území. Autorský kolektiv Útvaru městského architekta Uherské Hradiště, 1992 Mapa zaplavení města, povodeň 1997 Územní plán SÚ Uherské Hradiště – koncept, Stavoprojekt Gottwaldov, březen 1987 Strategie rozvoje měst po povodni – Uherské Hradiště. Grantový projekt GA ČR 103/99/0780

ZPŮSOB ŘEŠENÍ PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY DOPRAVA Silnice II/497 V souvislosti s výstavbou protipovodňové hráze bude její trasa jižně od Jarošova v lokalitě Jaktáře převedena západním směrem na nový most přes Moravu a do nové polohy na hrázi až do nově vybudované okružní křižovatky při východním okraji Starého Města v prodloužení ulice Luční čtvrť. ODPADNÍ VODY Kanalizace a čištění odpadních vod v souměstí Řešené území se rozkládá v Dolnomoravském úvalu na soutoku řek Moravy a Olšavy. V rámci regulace obou toků byla kapacita koryta Moravy zvyšována zejména levobřežní hrází, která se táhne z Jarošova až po nový soutok s Olšavou, a koryto Olšavy původně situované na hranici k. ú. Sady - Kunovice a Uherské Hradiště – Kunovice bylo přeloženo jižněji a zaústěno o 3,5 km níže po toku do Moravy. Původní koryto „Stará Olšava“, problematicky zaústěné do nového koryta Moravy, se stalo recipientem odpadních i srážkových vod města, zejména v době zvýšených průtoků v řece Moravě, kdy některé odlehčovací stoky jednotné kanalizace na území pod hladinou velkých vod jsou mimo funkci. Recipienty povrchových i podzemních vod jsou dále přítoky obou řek: v Jarošově Jarošovský potok, v Mařaticích Mařatský potok a mrtvé rameno Moravy a v Míkovicích Míkovický potok. Na k. ú. Staré Město byl vybudován „Baťův“ plavební kanál, do kterého je zaústěn Jalubský potok, městem protéká potok Salaška, zaústěný do mrtvého ramene Moravy, a jižně od města se nacházejí další 4 enklávy mrtvých ramen Moravy. Reliéf řešeného území podél vodních toků je rovinný s malým sklonem k recipientům, v okrajových částech na severovýchodě (Mařatice, Jarošov, Sady) a v městské části Vésky až kopcovitý, leží ve výšce 177,0 až 340,0 m n. m. Konfigurace terénu v ploché inundaci řeky Moravy a úprava jejího koryta v nábřežních hrázích si vyžádala výstavbu množství čerpacích stanic. Kanalizační síť pokrývá téměř celý intravilán řešeného území. Převážně jednotná soustava v Uherském Hradišti svádí dešťové a odpadní vody do kmenové stoky A, která je zaústěna do městské ČOV a odlehčována do Moravy. Obytný soubor Východ a sídliště kolem ulice Mánesovy mají vybudovánu kanalizaci oddílné soustavy, dešťové vody z těchto lokalit jsou svedeny do „Staré Olšavy“. VODNÍ TOKY A VODNÍ PLOCHY Morava Hlavním páteřním tokem celého území je řeka Morava. Původně meandrovala v široké údolní nivě. V současné době je zcela regulovaná a má upravené koryto v celé délce řešeného území. Koryto je dimenzované na stoletý průtok v hodnotě cca 750 m3.s-1. Při průchodu povodně v roce 1997 došlo i přes tento fakt k vybřežení a zaplavení údolní nivy včetně zastavěného území. Průměrný průtok Moravy činí cca 55 m3.s-1.

99


Uherské Hradiště

Území chráněná suchým poldrem – fotomontáž Staré Město – Uherské Hradiště – Kunovice

Legenda k fotomontáži

Maximální rozliv během povodně v roce 1997

100


Uherské Hradiště

V minulosti byla Morava částečně svým korytem, částečně laterálním kanálem splavněna, především pro účely dovozu uhlí a stavebního materiálu z jižní Moravy. Olšava Je typickým tokem okresu Uherské Hradiště. Plocha povodí činí 520 km2. Je rovněž jako řeka Morava regulována v celém rozsahu řešeného území na Q100. Z původního koryta jsou v nivě dochovány pouze zbytky původních meandrů, které jsou postupně zazemňovány a zanikají. Ostatní toky, které se vyskytují v území, jsou malé, vodohospodářsky nevýznamné. V letních měsících často vysychají. Jejich povodí mají rozlohu řádově v jednotkách km2. Ve značné míře jsou při průchodu přes intravilán zatrubněné. Důležitou součástí vodohospodářské soustavy na území katastru obce Uherské Hradiště je soustava melioračních odpadů v nivě řeky Moravy. Jejich správcem je Pozemkový fond ČR. Vodní plochy V řešeném území je pouze několik menších vodních ploch. POVODŇOVÁ RIZIKA A PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ Povodňové stavy jsou možné prakticky od všech toků a svažitých ploch v okolí intravilánu. Samozřejmě nejvážnějším problémem jsou velké toky Morava a Olšava. Tyto povodňové stavy trvají dlouho a na jejich příchod se lze přichystat. U malých toků je doba trvání povodně krátká (desítky minut), ale jejich příchod je velmi rychlý a prudký. U těchto případů je nutné dbát na údržbu vtokových objektů a omezit v maximální míře možnost jejich ucpání apod. Morava Tato kapitola se dotýká celého trojměstí. Popis opatření plánovaných pro ochranu města Uherské Hradiště platí pro celé území nivy řeky Moravy (tedy nejen na území města Uherské Hradiště). Zásadním tokem hydrografické sítě řešeného území je řeka Morava. Druhým nejvýznamnějším tokem je říčka Olšava. V roce 1997 došlo na těchto tocích k povodni, která zasáhla podstatnou část řešeného území. V současné době je zpracováván systém protipovodňové ochrany a protipovodňových opatření. Prvním materiálem je generel protipovodňových opatření v povodí řeky Moravy, zpracovaný firmou AQUATIS, a. s., Brno. Tento generel dosud nebyl schválen a bude postupně upřesňován a zdokonalován. V souvislosti s územním plánováním v řešeném území je nutno upozornit na fakt, že doposud nebyla vyhlášena záplavová území Moravy a Olšavy. Vyhlášeno je pouze zátopové území Zápověď (Morava - poldr na levém břehu, Vod 104/92 ze dne 4. 2. 1992) a zátopová oblast Mistřického potoka (Vod 1799-1/98 ze dne 14. 12. 1998). Co se týče zásad protipovodňové ochrany, ty byly ve výše uvedeném materiálu stanoveny takto: - navržená protipovodňová opatření budou chránit pouze místa osídlení obyvatelstva či lokality zvláštního veřejného zájmu, nepředpokládá se ochrana zemědělských pozemků; - ochrana bude navrhována na účinky nejvyšší pozorované povodně, případně na Q100; - v maximální míře bude využita retenční schopnost území (přirozené inundace, umělé retenční prostory apod.); - opatření budou navazovat na již existující protipovodňová opatření, která tak budou doplňovat a rozšiřovat.

101


Uherské Hradiště

Z konkrétních opatření jsou uvedena následující: V souvislosti s plánovanou okružní komunikací nad Uherským Hradištěm a Starým Městem se uvažuje o využití inundačního prostoru na pravém břehu řeky Moravy pro částečnou akumulaci a transformaci extremních průtoků a pro ochranu obou měst a rovněž obcí na pravém břehu za plavebním kanálem pomocí poldru v úseku pod Kudlovickým potokem. Studie – generel protipovodňových opatření v povodí řeky Moravy (AQUATIS, a. s., Brno) navrhuje dvě variantní řešení. Varianta 1: Nad komunikací se vytvoří ohrázováním Baťova kanálu na jeho levém břehu průtočný boční poldr k zachycení části povodňové vlny po naplnění levobřežního poldru nad Březnicí. Při stávající úrovni pravobřežní hráze Moravy v trase okružní komunikace je objem bočního poldru 5,4 mil. m3 na ploše 410 ha, při zvýšení hrází cca o 1,3 m, tj. na úroveň hráze profilu pod Kudlovickým potokem, se dosáhne akumulačního objemu poldru cca 12 mil. m3. Nátok do pravobřežního poldru může být ve více profilech pomocí snížené pravobřežní hráze se zpevněným profilem. V místě křížení okružní komunikace nad Starým Městem s plavebním kanálem se uvažuje sdružený objekt – pohyblivý jez na poldru a vzpěrná vrata proti zpětnému vzdutí na plavebním kanálu se silničním mostem. S tímto opatřením bude nutné však řešit ve variantách výustní tratě pravobřežních melioračních přítoků zaústěných do plavebního kanálu, např. Jalubský potok. Varianta 2: Variantně řešit pravobřežní poldr rozšířený na zemědělské pozemky ještě na pravém břehu kanálu. Plocha zátopy by se rozšířila o cca 300 ha a objem při stávající hrázi podél Moravy o cca 3 mil m3. V tomto případě by bylo nutno vytvořit ochrannou hrázku kolem obce Huštěnovice s odvodňovacími příkopy a propustky, odpadla by ochranná hráz podél plavebního kanálu od silničního obchvatu po Kudlovický potok, hradící vrata na plavebním kanálu proti zpětnému vzdutí v místě křížení s obchvatem a úpravy v místě zaústění Jalubského potoka. Po naplnění pravobřežního poldru se budou převádět transformované průtoky z poldru do odlehčovacího koryta v trase Baťova kanálu a pod rekonstruovaným silničním mostem a rekonstruovanou komorou se převedou tyto vody souběžným korytem (případně rozšířením koryta Moravy) na pravém břehu stávajícího koryta Moravy až po Kunovský jez. V trase bude nutno vybudovat most na železniční trati a sanovat řídkou zástavbu v hájené trase plavebního kanálu D-O-L. Velikost odlehčovacího koryta (rozšíření koryta) řeky Moravy bude odvislá od požadovaného stupně ochrany obou sousedních měst. Vzhledem k tomu, že bude možno zvýšit, resp. upravit kapacitu stávajícího koryta Moravy se stávajícím silničním mostem v Uherském Hradišti na hodnotu cca 650 – 700 m3.s-1, je varianta s odlehčovacím korytem jedině možná pro převádění průtoků větších jak Q100 a pro ochranu měst před povodněmi většími jak Q100. To však předpokládá ponechání a úpravu odlehčování vyšších povodňových průtoků do levobřežní inundace pod Hradištěm do prostoru lesa mezi Olšávkou (Starou Olšovou) a řekou Olšavou. Stávající průtočný boční poldr má objem cca 5 mil. m3 při ploše cca 500 ha. Tento poldr má být křížen trasou silničního náspu obchvatu I/50, proto na něm bude nutné vybudovat inundační mosty a propustky pro převádění inundovaných vod. Při projednání konceptu územního plánu trojměstí bylo rozhodnuto akceptovat variantu 2, tzn. poldru nacházejícího se v téměř celém prostoru mezi řekou Moravou a státní silnicí Staré Město – Huštěnovice. Z Kunovského lesa se transformované průtoky vracejí do koryta Moravy přes sníženou pravobřežní hráz Olšavy ve výústní části - opevní se v délce cca 200 m. Zvýšené průtoky v Moravě se pak dále odlehčují do levobřežní inundace „Zápověď“ jak přes levobřežní sníženou hráz Olšavy, tak přes levobřežní hráz „Moravní“ pod silničním mostem v Kostelanech.

102


Uherské Hradiště

Při úpravách budou zvýšeny i obě hráze proti zpětnému vzdutí podél potoka Salašky. Variantně lze pak ochranu řešit i stavidlovým objektem na odlehčovacím korytě Moravy. Rovněž tak Zlechovský potok bude nutno zpětně ohrázovat, případně opatřit stavidlovým uzávěrem. V průlezích terénu za pravobřežní hrází bude nutno dořešit odvodnění tohoto terénu pomocí příkopů, hrázových propustí a čerpacích stanic na přečerpávání do řeky Moravy při povodních. Pozn: Záplavová území (poldry) Problematiku záplavového území řeší zákon o vodách č. 254/2001 Sb. (platnost od 1. 1. 2002). Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Stávající i navržená záplavová území (poldry) jsou uvedena v mapové části. Dále při zpracování územně plánovací dokumentace je důležité upozornit na problematiku povodňových situací i u malých vodotečí nacházejících se v řešeném území. Jedná se zejména o tyto lokality: Jarošovský potok Současný stav Malý vodní tok, jehož povodí je zemědělsky využíváno. Kritické je místo jeho křížení se státní silnicí Uherské Hradiště - Bílovice a vtok do řeky Moravy. Vtok do řeky Moravy je opatřen žabími klapkami. V případě přívalové srážky v povodí Jarošovského potoka může docházet ke zpětnému vzdutí a rozlivu na okolní pozemky. Návrh Agrotechnické a organizační opatření v povodí (zatravnění části zemědělských pozemků v povodí, rozdělení velkých půdních celků na menší, protierozní osevní postupy). Úpravy na toku – v intravilánu obce - předimenzování stávajících málo kapacitních mostů a propustků. V polní trati – realizace retenčních prostor ve formě přehrážek pro zachycení splavenin a transformaci povodňové vlny. Bezejmenná občasná vodoteč na k. ú. Jarošov Současný stav Má poměrně velké povodí, které je zorněno. Sklon povodí je cca 10 %. Tato vodoteč je zaústěna do kanalizace, která v období přívalových srážek problematicky odvádí odtékající množství vod. Návrh Agrotechnické a organizační opatření v povodí (zatravnění části zemědělských pozemků v povodí, rozdělení velkých půdních celků na menší, protierozní osevní postupy). Úpravy vtokových objektů do stávajícího zatrubnění, prověření celé trasy zatrubnění – její technický stav. Vinohradský potok Současný stav Koryto Vinohradského potoka je v horní části neupravené – vytváří přirozený inundační prostor, ve střední části má žlebovitý charakter. Koryto je z velké části neudržované, je zaváženo stavebním a jiným odpadem. V dolní části je potok zatrubněn. V povodí jsou navrhovány a v současné době realizovány výsadby nových vinic, které mají malou retenci a jsou rovněž velmi málo erozně odolné. Při realizaci nových vinohradnických tratí je nutno uvažovat s řešením tohoto problému.

103


Uherské Hradiště

Návrh Horní část povodí Agrotechnické a organizační opatření v povodí (rozdělení velkých půdních celků na menší, důsledně uplatňovat protierozní osevní postupy – naprosté vyloučení erozně náročných plodin – kukuřice, řepa, slunečnice apod.). Kromě těchto opatření je nutné dobudovat stávající systém mezí, které stabilizují rozdělení půdních celků a zároveň mají částečně i protierozní význam. Ve vhodných místech realizovat technická opatření – menší poldry, které budou mít funkci sedimentačních prostor pro zachycení splachů ze zemědělských pozemků a částečně transformují odtok z přívalových srážek. V této souvislosti rekonstruovat a dořešit realizovaná stávající technická opatření (poldr, záchytný příkop a sedimentační jímka). Koryto toku ponechat neupravené – tvoří přirozenou inundaci. Úpravou by se zhoršily poměry v dolní části. Nad místní komunikací (vyústění Vinohradské ulice na cestu od hřbitova směrem na Javorovec) je možno realizovat malou vodní plochu. Pozn. Význam navržených opatření bude narůstat s případným vzrůstajícím rozsahem vinic. Tento způsob využití přináší značné zvýšení množství splachů a zvýšené odtoky z povodí. V případě opomenutí této problematiky bude stávající zatrubnění dolní části toku nedostatečné. Případné přebudování tohoto zatrubnění s ohledem na jeho délku v zastavěné části města bude velmi nákladné. Střední a dolní část povodí Upravit střední část toku, která je zavážena odpadem. Úprava by měla mít pokud možno přírodní charakter, pomístně je možné v případě zájmu vlastníků pozemků realizovat malé vodní plochy. Zátopová oblast Mistřického potoka Současný stav Koryto Mistřického potoka není v řešeném území, ale zasahuje sem zátopová oblast při průchodu velkých vod větších než Q50. Mistřický potok je ohrázován a opatřen bezpečnostním přepadem, který při průchodu vod větších než Q50 vrchol povodňové vlny svede do tohoto území. Jedná se o poměrně nevelké množství vody, které způsobí zatopení rovinatých pozemků na k. ú. Jarošov v oblasti mezi Březnicí a státní silnicí Uherské Hradiště – Bílovice ve výši okolo 10 – 20 cm vody. EROZE V řešené oblasti se projevuje výrazně vodní eroze. Tento jev je samozřejmě lokalizován v kopcovité části terénu. Konfigurace svahů v této oblasti umožňuje výrazný rozvoj tohoto jevu. Místní pahorkatina se vyznačuje krátkými ale značně prudkými svahy. Tyto vlastnosti terénu jsou umocněny vlastnostmi místních půd (hnědozemě na sprašovém podkladě jsou erozně velmi málo odolné). Vliv těchto faktorů je ovlivněn způsobem užívání pozemků. Osevní postupy obsahují ještě stále velké procento erozně nevhodných plodin (kukuřice, slunečnice apod.). V mapové části jsou vyznačeny erozně problematické plochy. Při řešení této problematiky je nutné počítat i s faktem, že užití erozně problematických plodin způsobuje i vyšší povrchový odtok z posuzovaných ploch. Výrazně se tedy zvyšuje riziko povodňových stavů z těchto jednotlivých elementárních povodí. Poznámka: Přípustný smyv z ploch okolo intravilánu se může pohybovat na úrovni 2 – 4 t/ha (Metodika – Ochrana zemědělské půdy proti erozi ÚVTI 1983). Pro porovnání: svah o délce 300 m, sklonu 7 %, osetý obilninou má smyv 8,5 tuny/ha. Tento příklad dokazuje, že téměř všechny svažité pozemky v okolí intravilánu i při osévání ploch obilninami překračují tuto stanovenou hranici.

104


Uherské Hradiště

Míkovice Současný stav Z plochy na východním okraji obce odtéká značné množství plavenin přes státní silnici do slepého ramene Olšavy (lokální biocentrum Olší). Tento stav vytváří nebezpečné situace na státní silnici a v neposlední řadě způsobuje poměrně rychlé zazemňování této vodní plochy. Návrh Agrotechnické a organizační opatření v povodí (rozdělení velkých půdních celků na menší, důsledně uplatňovat protierozní osevní postupy – naprosté vyloučení erozně náročných plodin – kukuřice, řepa, slunečnice apod.). Rekonstrukce propustku pod státní silnicí, obnovení příkopu vedoucího od propustku do Olšavy (zrušit zaústění do slepého ramene). Jarošov Současný stav Plocha nad jižním okrajem intravilánu obce. V tomto případě se jedná o velkou plochu s dlouhými svahy prakticky bez přerušení. V případě spadu extrémních srážek a nevhodného osevního postupu může dojít k velmi vysokým hodnotám odtokového součinitele a povodňové situaci v intravilánu obce (viz protipovodňová opatření). Návrh Viz protipovodňová opatření. Vésky Současný stav Svah nad drážním tělesem a na dolním toku Olšovce. Smyv z tohoto pozemku výrazně urychluje zanášení přilehlého koryta toku Olšovce a následné vybřežování toku při průchodu velkých vod. Návrh Agrotechnické a organizační opatření v povodí (rozdělení velkých půdních celků na menší, důsledně uplatňovat protierozní osevní postupy – naprosté vyloučení erozně náročných plodin – kukuřice, řepa, slunečnice apod.). Sady Současný stav Plocha pod spojovací komunikací Sady - sídliště Východ. Na této ploše v minulosti docházelo k častým extremním projevům vodní eroze. V konečném důsledku došlo k zanášení kanalizace v prostoru křižovatky Uherské Hradiště - Kunovice - Sady. V současnosti je část svahu zatravněna. Návrh Plocha je v územním plánu určena pro realizaci lesoparku. Do doby realizace tohoto záměru je nutné dodržovat protierozní osevní postup. Tuto plochu nelze řešit technickým opatřením a je nutno zpomalit maximálně odtok vody z řešené plochy.

105


Uherské Hradiště

OBSAH DOKUMENTACE A. Textová a tabulková část B. Grafická část 1. Širší vztahy 1 : 25 000 2. Hlavní výkres 1 : 5 000 3. Dopravní řešení 1 : 10 000 4. Vodní hospodářství 1 : 5 000 5. Energetika a spoje 1 : 5 000 6. Veřejně prospěšné stavby 1 : 5 000 7. Vyhodnocení záboru ZPF a PUPFL 1 : 5 000 C. Vyhodnocení požadavků na zábor ZPF a PUPFL (textová a tabulková část) D. Plán ÚSES (textová a tabulková část) E. Návrh vymezení závazné části ÚPD

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ – PŘÍKLADY Limity individuálně vymezené v řešeném území • • • •

Sesuvná území – k. ú. Jarošov, Mařatice, Míkovice Zátopová území – k. ú. Jarošov Suché poldry – nezasahují do řešeného území, ale mohou ho ovlivnit Protipovodňová ochrana – k. ú. Uherské Hradiště, Mařatice, Jarošov

VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY – PŘÍKLADY MAH1 MAH2 MAH3 MAH4 JAH1 JAH2 MKH1 MKH2

vodní plochy v prostoru Prostřední a Soví hory suché poldry – Soví hora záchytné příkopy – Soví hora přehrázkování – Soví hora suchý poldr – Soví hora přehrázkování – jižně od Jarošova záchytný rygol – východně od Míkovic přehrázkování – východně od Míkovic

106


Uherské Hradiště

UHERSKÉ HRADIŠTĚ

Územní plán VÚC Zlínské aglomerace – výřez města Uherského Hradiště Základní výkres zpracovaný v měřítku 1 : 50 000

107


Územní plán VÚC Zlínské aglomerace Legenda k základnímu výkresu

108

Uherské Hradiště


Uherský Brod

KONCEPT ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA UHERSKÝ BROD

DŮVODY A CÍLE POŘÍZENÍ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE Územní plán sídelního útvaru Uherský Brod byl zpracován v roce 1989 a byl schválen dne 24. 3. 1992. Vzhledem ke změnám v legislativě i k rozvoji města od doby jeho schválení nevyhovuje již tento územní plán současným podmínkám, proto se město Uherský Brod rozhodlo pořídit novou územně plánovací dokumentaci. Další důvody pro pořízení územně plánovací dokumentace: -

-

potřeba koordinování řízení investiční činnosti v území, proporcionálního rozvoje jednotlivých urbanistických funkcí města, jejich vzájemného propojení a současně i vzájemného minimálního obtěžování, potřeba vytvořit územní předpoklady pro rozvoj soukromého podnikání a usměrňování tohoto procesu v zastavěném území města, potřeba vytvořit územní předpoklady pro rozvoj bydlení ve městě, potřeba vytvořit předpoklady pro rozvoj města jako regionálního centra celé východní části okresu Uherské Hradiště, potřeba vytvořit předpoklady pro zlepšování stavu dochovaného přírodního a krajinného prostředí.



Město Uherský Brod S-projekt plus, a. s., Zlín územní plán obce koncept 2002 digitální katastrální území Uherský Brod, Újezdec, Těšov, Maršov, Havřice

POSTUP POŘIZOVÁNÍ Zastupitelstvo města Uherského Brodu odsouhlasilo zpracování nového územního plánu města dne 13. prosince 2000. Pořizovatelem územního plánu je město Uherský Brod, zpracovatelem na základě výsledku výběrového řízení firma S-projekt plus, a. s., Zlín. Zadání bylo schváleno zastupitelstvem města dne 14. 11. 2001; na základě zadání byl zpracován koncept územního plánu, po jeho projednání dle ustanovení stavebního zákona v červnu 2002 bylo pořizovatelem zpracováno souborné stanovisko, dohodnuto s dotčenými

109


Uherský Brod

orgány státní správy a předloženo dne 31. 1. 2003 nadřízenému orgánu územního plánování k vydání vyjádření.

Podklady • • • • • •

Územní plán VÚC Zlínské aglomerace (schválen usnesením vlády č. 150 dne 23. března 1994; zpracovatel Terplan Praha) a změny územního plánu Zátopové území Olšavy km 0 – 41,0 (zpracovatel Povodí Moravy, a. s., Brno) Studie protierozní ochrany – trať ÚLEHLE v k. ú. Uherský Brod (červenec 2000; zpracovatel Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha, oddělení pozemkových úprav Brno) Koncepce revitalizace Luhačovického potoka a Olšavy pod Nivničkou (březen 1995: zpracovatel Löw a spol., s. r. o., Brno) Koncepce postupu revitalizace povodí Olšavy (prosinec 1993; zpracovatel Löw a spol., s. r. o.) Stanovení záplavového území Olšavy na k. ú. Uherský Brod (duben 2002; zpracovatel Povodí Moravy, s. p., Brno)

Letecký snímek – průmyslová zóna v jihozápadní časti města Uherský Brod Území postižené povodněmi – aktivní zóna dle kritéria hloubek

110


Uherský Brod

Stanovení záplavového území řeky Olšavy na k. ú. Uherský Brod – výřez

ZPŮSOB ŘEŠENÍ PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY Zátopové území Olšavy V roce 1959 byla stanovena kulminace Olšavy v Uherském Brodě dne 16. 8. 1959 při průtoku 250 m3.s-1. V tomto případě se jednalo o povodeň větší než stoletou, a tedy nad kapacitu koryta, při které došlo k zaplavení většího území kolem toku Olšavy. V roce 1972 byla stanovena kulminace Olšavy v Uherském Brodě dne 29. 7. 1972 při stavu 606 cm a průtoku 202 m3.s-1. V roce 1972 se jednalo o povodeň v úrovni stoleté vody a došlo opět k zaplavení části Uherského Brodu vodou jednak z toku Olšavy, jednat zpětnou vodou z kanalizace. V prosinci 1988 organizace Povodí Moravy, s. p., Brno zpracovala na základě projektů úprav toků a zde stanovených kapacit koryta „Zátopové území Olšavy km 0 – 41,0“. V Uherském Brodě byla provedena úprava koryta v roce 1932, generální oprava v roce 1971. Úprava byla provedena na stoletou vodu dle tehdy platných hydrologických údajů Q100 = 210 m3.s-1. Zátopové území bylo předloženo ONV OVLHZ Uherské Hradiště dne 9. 1. 1989 pod č. j. 201/418/88 s žádostí o vyhlášení. Toto zátopové území Olšavy nebylo vodohospodářským orgánem vyhlášeno. Podle hydrologických údajů z roku 1996 je stoletá voda v Olšavě v Uherském Brodě rovna 225 m3.s-1, a je tedy vyšší než původní Q100, na kterou byla provedena úprava koryta. Při povodni v červenci 1997 byl kulminační průtok 140 m3.s-1 při stavu 527 cm, tj. cca 10-ti až 20-ti letá voda. K vybřežení vody z Olšavy nedošlo.

111


Uherský Brod

Z výše uvedených skutečností je patrné, že při průtocích vyšších než 200 m3.s-1 dochází k vybřežení vody z Olšavy. V prosinci 1999 byl zpracován Povodňový plán města Uherský Brod, jehož součástí je také mapa zátopových území. Zde je zakreslena „hranice ohrožených území“, která mapuje historicky zaplavované území. Do výkresové dokumentace byla převzata i tato hranice. Těsně před odevzdáním předloženého konceptu byla dokončena aktualizace zátopového území Olšavy. Povodí Moravy, s. p., Brno vypracovalo na základě objednávky města Uherský Brod elaborát „Stanovení záplavového území Olšavy na katastrálním území města Uherský Brod“. Výpočet průběhu hladin byl proveden výpočtem nerovnoměrného, neustáleného proudění pomocí programu MIKE 11. Zaměření příčin profilů bylo provedeno útvarem Geodézie Povodí Moravy, s. p. Hydrologické údaje byly poskytnuty ČHMÚ Brno v roce 2001: N-leté průtoky (QN) v m3.s-1 Název vodního toku Olšava

1 51,0

2 71,5

5 102,0

10 127,0

20 155,0

50 193,5

100 let 225,0

Model byl kalibrován na hodnoty měrné křivky průtoku limnigrafické stanice Uherský Brod dle údajů ČMHÚ. Drsnost dna musela být touto kalibrací zvýšena až na hodnotu n = 0,044 tak, aby bylo dosaženo shody vypočítaných a měřených hodnot. Pro porovnání výsledků s kolaudačním stavem bylo pro dno upravené Olšavy uvažováno s drsností dna n = 0,03. To znamená, že na mnoha úsecích, které jsou považovány podle kolaudačních stavů za kapacitní, to nemusí být pravda, jak ukázal i tento výpočet. Při porovnání takto vypočtené zátopy Q100 s „územím ohroženým zátopou“, které bylo určeno Povodňovým plánem Uherského Brodu, jsou obě zátopy téměř totožné. Zátopová území ostatních toků Na ostatních tocích na katastrálním území Uherského Brodu nejsou zátopová území stanovena. Aktualizované záplavové území v konceptu ÚPD V konceptu ÚPD je zakresleno aktualizované záplavové území dle elaborátu vypracovaného Povodím Moravy, s. p., Brno, „Stanovení záplavového území Olšavy na katastrálním území města Uherský Brod“, duben 2002. V souvislosti s vodním zákonem (č. 254/2001 Sb.) je záplavové území rozděleno na aktivní a pasivní zóny. Protože však nebylo doposud přesně definováno, co to je aktivní a pasivní zóna, bylo za pasivní zónu označeno území, kde hloubka záplavy nepřesáhne 0,5 m a rychlost vody je menší než 0,5 m/s. Úseky koryta Olšavy, které byly doposud uvažovány jako kapacitní pro průtok Q100 a mají ve skutečnosti kapacitu pouze Q10 až Q20, je nutné s ohledem na velikost města a důležitost průmyslových podniků, které se v záplavovém území vyskytují, zkapacitnit na Q100, respektive vybudovat retenční objekty v údolí Olšavy nad Uherským Brodem pro transformaci povodňového průtoku. Při zpracování konceptu ÚPD byla navržena plocha pro retenční objekt na Luhačovickém potoku, která částečně nahradí inundační území, vyčleněné v konceptu pro návrhové plochy.

112


Uherský Brod

Ke všem stavbám v záplavových územích je nutné vyžádat si souhlas vodoprávního orgánu. Podmínky pro výstavbu v zátopovém území jsou stanoveny v kapitole „Regulativy využití území“ konceptu ÚPD.

OBSAH DOKUMENTACE A. Textová a tabulková část B. Výkresová část 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 C. D. E. F. G.

Širší územní vztahy Hlavní výkres Výkres regulačních prvků Dopravní řešení Zásobování vodou Odkanalizování, vodní toky a plochy, záplavové území Zásobování elektrickou energií, spojová zařízení Zásobování plynem Výkres veřejně prospěšných staveb Vyhodnocení záboru zemědělského půdního fondu a lesních pozemků

1 : 50 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000

Vyhodnocení záboru ZPF a lesních pozemků Plán ÚSES Regulativy územního rozvoje – návrh vymezení závazné části ÚPD Doložka civilní obrany Registrační list

PŘÍKLADY REGULATIVŮ FUNKČNÍHO A PROSTOROVÉHO VYUŽITÍ ÚZEMÍ Zastavovací podmínky a přípustné činnosti v záplavovém území Do doby realizace úpravy toku Olšavy a dalších protipovodňových opatření jsou pro výstavbu v zátopovém území resp. pro její povolení stanoveny následující podmínky. Ke všem stavbám v záplavových oblastech je nutné vyžádat si souhlas vodoprávního orgánu. Bez tohoto souhlasu nemůže příslušný stavební orgán vydat stavební povolení. Podniky Povodí Moravy, s. p., navrhují příslušným orgánům provedení nutných oprav objektů v záplavovém území, případně jejich odstranění k zajištění snazšího odchodu povodní a navrhují, aby tam bez náležitého zajištění nebyly ponechány překážky nebo odplavitelné předměty, zejména pokácené stromy a keře, vývraty a skládky dřeva. Vydání souhlasného stanoviska pro stavby v záplavových oblastech podmiňuje Povodí Moravy, s. p., zpracováním povodňového plánu obce, který bude řešit varovnou službu pro obyvatele, způsob evakuace, opatření k zabránění větších škod na majetku a pokyny pro obyvatele. Za zpracování povodňového plánu je zodpovědná obec (město) – není předmětem územně plánovací dokumentace. Povodňový plán musí schválit vodoprávní orgán. Majitelé nemovitostí v záplavovém území by se měli ve vlastním zájmu seznámit s povodňovým plánem. Vzhledem k protipovodňové ochraně jsou navrženy regulativy pro výstavbu objektů následovně:

113


• •

Uherský Brod

Výška úrovně 1. podlaží musí být nad úrovní maximální dosažené hladiny vody Q100. Při výstavbě používat materiály a konstrukce vhodné pro použití v záplavových oblastech – viz další text.

Obecně platí pro záplavové území: • •

•

stavby obytných a hospodářských budov, veřejných budov a průmyslových závodů jsou z důvodu ochrany vodohospodářských a jiných společenských zájmů nežádoucí; souhlasné stanovisko lze vyslovit u těchto staveb: - liniové stavby jako např. komunikace, mosty, dálkovody, které je nutno zabezpečit, aby nepůsobily zvyšování hladiny při povodních a jinak nezhoršovaly odtokové poměry; - stavby objektů, jejichž provoz souvisí s vodním tokem, a stavby v tiché mělké a plošně roztáhlé inundaci, nejde-li o pozemek při vodním toku, který je součástí záplavového území; zvláštní péči je třeba věnovat zřizování kanalizačních čistíren, aby byla zachována jejich funkce v celém rozsahu i při výskytu povodní a vnitřních vod, pro případ vyřazení čistírny nebo některé její části z provozu zajistit, aby i za povodní bylo možno odvádět vody ze sídliště do vodního toku a nebyly překročeny stanovené ukazatele; - stavby obytných domů, pracovišť a skladišť, u nichž přízemí a podlaží je nutno vybudovat nad úrovní hladiny povodně, která byla podkladem pro stanovení záplavového území, popřípadě nad úrovní některé nižší hladiny stanovené na základě odborného posouzení a pod úrovní takto určené hladiny zřizovat pouze sklepy, prádelny, sušárny apod., a provést takové izolační opatření, aby eventuálním zatopením netrpělo zdivo budov, a dále opatření, aby voda nemohla vniknout do budovy kanalizací, a okna a průduchy zbudovat tak, aby prostory nemohly být zatopeny; - stavby studní, sloužících k zásobování obyvatelstva pitnou vodou, jen v mělké inundaci, a to tak, že budou vyvedeny 50 cm nad úroveň hladiny povodně, ze které se vycházelo při stanovení záplavového území, a řádně zajištěny proti vniknutí vody, popřípadě podle možnosti vyřazeny z provozu v případě zatopení a asanace. V hluboké inundaci je možno zřizovat studny jen v nezbytných případech – zejména pro veřejné vodovody, pokud není možné zajistit jejich vyvedení nad nejvyšší hladinu vody, je nutné je zajistit proti infekci a znečištění, které může být způsobeno povodní; - skládky stavebního materiálu u povolení staveb jen v takovém rozsahu, aby mohly být při povodni nebo při chodu ledů odstraněny, popřípadě zajištěny před odplavením; stavby škol, nemocnic, jiných zdravotnických a sociálních zařízení a rekreačních chat a objektů se vylučují.

Podniky Povodí navrhují příslušným orgánům provedení nutných úprav objektů v záplavovém území, případně jejich odstranění, k zajištění snazšího odchodu povodní a navrhují, aby tam bez náležitého zajištění nebyly ponechány překážky nebo odplavitelné předměty, zejména pokácené stromy a keře, vývraty a skládky dřeva. Doporučené použití stavebních materiálů a konstrukcí Při výstavbě, resp. přestavbách a opravách stávajících objektů v místech ohrožených možným rozlivem vody z řeky Olšavy (inundační území) je možné snížit dopad případné povodně na stavební objekty použitím správných stavebních materiálů a vhodných stavebních konstrukcí:

114


•

• • • • • • • • •

•

Uherský Brod

nepoužívat pórobeton (ze kterého se v současné době hodně staví), protože dlouho vysychá a těžko se tak zbavuje konstrukce vody, důsledkem čehož pak praská zdivo na základě objemových změn. Změny ve zdivu nevznikají v závislosti na teplotě, ale v závislosti na vlhkosti; u tepelných izolací nepoužívat vláknité materiály (ve vodě se rozsypou); z hlediska tepelně izolačních materiálů je proto vhodný polystyren; používat kvalitní pálené cihly (ne sušené). Nejlépe použít cihly mrazuvzdorné (jsou pevné i v mokrém stavu); jako vhodné se jeví i kamenné zdivo na měkkou maltu (vápenná nebo hliněná); nepoužívat CETRIS desky v úrovni, kde je nebezpečí zaplavení, kde je riziko, že se konstrukce dostane do vody; naprosto nevhodné jsou stavby ze dřeva; nutnost provedení kvalitních hydroizolací (vytažení nad terénem min. 20 cm); beton musí vyhovět z hlediska agresivity vody; významnou roli může hrát masivnost zdiva (přednost mají tenčí konstrukce) a použití přednostně dutinových tvárnic před plnými cihlami a masivními konstrukcemi (kvůli rozsahu nasákavosti), protože dobré a rychlé vysychání je úměrné tloušťce a masivnosti použitých konstrukcí; z hlediska zakládání stavby musí být vzhledem k podloží ze strany stavebního úřadu posuzováno celkové řešení pro jednotlivé stavby.

V záplavových oblastech je zakázáno: • výstavba škol; • výstavba nemocnic a jiných zdravotnických a sociálních zařízení; • zřizovat skládky komunálních a průmyslových odpadů a látek škodlivých vodám; • volně skladovat odplavitelný materiál; • zřizovat chovy zvířat; • zřizovat silážní zařízení. Při plánování nové výstavby nesmí stavby bránit plynulému odtoku vod ze zaplaveného území a tím zhoršovat odtokové poměry v území. Z toho plyne, že nesmí být stavby v území navrhovány do míst soustředěného odtoku vody a příčné stavby bránící odtoku velkých vod.

VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY – PŘÍKLAD

13.

Plošné stavby Výstavba suché nádrže (poldru) + rekreační vodní nádrže včetně hráze a souvisejících staveb – v k. ú. Újezdec

115


Územní plán města Uherský Brod – koncept Hlavní výkres – situace průmyslové zóny – výřez

116

Uherský Brod


Územní plán města Uherský Brod – koncept Legenda k hlavnímu výkresu

117

Uherský Brod


Zápis z jednání o dokumentaci – stanovení záplavového území

118

Uherský Brod

119

120

SUMMARY

121

122

Examples in this volume represent reactions to floods on the Morava river in 1997 (in the basins of Morava and Odra) and in East Bohemia (particularly in the basin of upper Labe), where a flood came again in 1998. These examples demonstrate how experience and knowledge from this situation did influence, in many cases, the planning materials (hereinafter PM) – e.g. urban studies, area specialised analytical studies, area technical materials – and how they were reflected in the planning documentation (hereinafter PD) – local plans incl. changes with high water measures, and regulatory plans. Ambition of this volume is not to present the selected documentation as an example documentation, but rather to motivate and inspire high water measures in other areas by its methods and forms.

SELECTION OF PLANNING DOCUMENTATION Selection of plans and regulatory plans was made on the basis of discussions and recommendations of the Ministry for Regional Development, the Ministry of Environment, the Waters Research Institute in Brno, the Morava River Basin – state organisation in Brno, the Technical University of Brno – faculty of architecture, and our institute – the Institute for Spatial Development. There were selected the following plans and documentation from the gathered planning documentation of towns and municipalities: The Labe River Basin • Kounov – municipality plan The Morava River Basin • Hodonín – regulatory plan of the Rybáře residential zone • Olomouc – plan of the Olomouc residential formation – a change in the residential formation plan no. IX – high water measures • Přerov – regulatory plan draft – Přerov – Laguny • Uherské Hradiště – city plan • Uherský Brod – city plan draft The Odra River Basin • Krnov – city plan – change no. 5 High water protection has been designed individually in each of the above stated planning documentation files, which shows not only the unique nature of each location but also unique attitude of each designer. Selected planning documentation files meet requirements specified by the decree of the Ministry for Regional Development no. 135/2001 Coll., on planning materials and planning documentation, as amended by the decree no. 570/2002 Coll., specified in the appendix no. 2. This volume does not contain full documentation files but only those selections from the drawings and texts that, in our opinion, describe best the high water measures.

CHARACTERISTICS OF THE SELECTED PLANNING DOCUMENTATION FILES Hodonín - regulatory plan of the Rybáře residential zone, where a risk of floods in case of protection facilities failure exists. An important material for regulatory plan elaboration was the “Special analytical study of high water measures in the Morava river basin” prepared by the Morava River Basin – state organisation, the important stream manager, and “Hodonín – Research of high water protection options using a risk analysis method” prepared by the Water Works Institute, Technical University of Brno, faculty of civil engineering.

123

A regulatory plan defines clear regulations for a certain residential zone incl. specification of a building ban for those parts of development areas, which are connected to realisation of a polder and related technical high water measures. Kounov – municipality plan. Municipality was flooded in June 1998 and had no planning documentation in that time. When restoring the municipality, keeping in mind its controlled development, a plan has been procured. Individual public works, related among others to high water protection, have been defined. Certain structures and constructions have been already erected. Krnov – city plan – change no. 5 with a high water protection defined and with specification of high water areas on the Opava and Opavice rivers made by the water authority office upon definition of the stream manager (the Odra River Basin – state organisation – in Ostrava). In this case the steps were made still in accordance with the act no. 138/1973 Coll., on waters, as amended by the later regulations. Based on the modification of the flow rate at Q100 made by the stream manager including modification of the high water level (line) the water authority office was asked for an update in 05/2002, still without specification of the active zone within the high water area. A change in plan specifies for the given zones – zone with a strict protection, controlled development, and inundation area – very strict regulations limiting the use of the area matching those in an active zone as even the important stream manager admits. There were used even the figures on water depth in the high water area. The change no. 5 was approved shortly before municipal elections 2002. Olomouc – plan of the Olomouc residential formation – a change in the residential formation plan no. IX – high water measures, which is just to be approved. Within this change the Czech Hydro-meteorological Institute (CHMI – 1999) modified the Q100 flow rate in the Olomouc-Nové Sady profile. Original value of 484 m3.s-1 was changed to Q100 = 551 m3.s-1. The high water measures proposal has been designed for 650 m3.s-1 with 6 stages of the construction. Re-evaluated flow rate in the Morava river created assumptions for division of the area into active and passive zones. Procurement of all necessary specialised materials and documents that can influence land use along streams, including related measures, is time and money consuming process even for the planning documentation procurers. The high water measures proposed might affect also the landowners and thus such measures must take into account their requirements. Přerov – regulatory plan draft Přerov – Laguny details the problematic area flooded by the Bečva river in 1997. This situation contributed to re-assessment of the existing city plan for the given location. The next document was a change to the regional plan of the agglomeration of Olomouc. A regulatory plan arranges land use in the Laguny city district and replaces the residential function in the original plan with a dedication to sports and leisure time activities. High water area has been tracked during 1997 floods, however its delimitation by the basin manager and proclamation by the water authority office is still under investigation. Přerov representatives lead a discussion with the Regional Office in Olomouc asking that the proclamation of high water area would be made at the regional level, thus enabling elaboration of specifications for a new plan (plan of the Přerov residential formation is from 1995). Uherské Hradiště – city plan, approved in 10/2002. The previous plan was adopted in 1992 and contained numerous amendments and changes since then. The floods in 1997 as well as traffic problems contributed to adoption of a new document. Upon the special analytical study of the high water measures and also upon the “Strategy of city development after the flood” incl. hydraulic studies there was made a delimitation of high water, inundation, and protected development areas as well as specification of particular structures of high water

124

protection role – e.g. dry polder of Staré Město – Uherské Hradiště with the dike formed of the II/497 road and related technical objects. Uherský Brod – city plan draft that had several important resource documents e.g. “High water plan of Uherský Brod” or “Delimitation of the Olšavy high water area in cadastral area of Uherský Brod” and “The Olšavy high water area in 0 – 41,0 km” elaborated by the stream manager – the Morava River Basin, state organisation, Brno. The specified high water area was divided into active and passive zones by the stream manager, where the passive zone is an area with less than 0,5 m depth during a flood and with the velocity of streaming water under 0,5 m.s-1.

APPRECIATION OF THE SELECTED PLANNING DOCUMENTATION FILES When reviewing the next parts of the submitted planning documentation, i.e. individual texts, there are subjective views evident in spite of the fact that the limits, regulations and public works may be found in each text part. Proposal of regulations can be most often found in a separate appendix. In some cases the high water protection requirements are listed in a special, e.g. water management, part. Such approach is not correct since it makes the overview on possible land use more difficult. Moreover, if the high water requirements are not included in regulations directly, they can be easily omitted when specifying the binding part of a planning documentation. Decision making on land use requires clearly formulated regulations as stated in some planning documentation files (e.g. in the change no. 5 of the Krnov city plan, in the change of planning documentation of the residential formation no. IX in Olomouc, or in the city plan draft of Uherský Brod). The drawings most often show the high water areas, particularly areas under water at the Q100 flow rate, in some cases also max. area under water at Q1997. The high water area is not always delimited by the water authority office. High water area delimitation requires, in some cases, finalisation of the related water management studies. Also there appeared certain inhibition phase in cases of some district offices (Přerov). Olomouc and Uherský Brod have within their high water areas also active zones delimited by the stream manager – the Morava River Basin, state organisation, Brno. Active zone delimitation is also gradually, in accordance with the existing Water Act and related decree of the Ministry of Environment no. 236/2002 Coll., on way and extent of a proposal elaboration and delimitation of high water areas (decree in force since July 2002), being made and amended in planning documentation files that were approved in a form of changes before this decree came into force. Terms and conditions of the high water protection specified by the region are observed in all planning documentation files.

FURTHER RECOMMENDATIONS PROCURERS

FOR

PLANNING

DOCUMENTATION

Specification of binding rules for decision making in land use is stipulated by legal regulations applicable both to stream managers, water authority offices, and building offices. A municipality makes public inquiries on specification, plan draft, and plan before approval during the planning documentation procurement process. Though the water authority is not authorised by the law to present its view during these inquiries, the plan procurer should particularly take care of inviting the water authority as a participant to the inquiries and let the office present its view. If the special requirements related to the high water protection are reflected in the planning documentation, it will eliminate many problems and disputes in the course of the consequent planning permission and building permit proceedings.

125

A water authority office shall not present its view, as the state administration authority concerned, until the planning permission proceedings related to the foreseen development. Then it authorises the development from the water management point of view, or specifies conditions for the development. Consequently before the building permit proceedings take place, the water authority office makes decisions on structures, facilities, or activities that do not require the building permit but that may affect the water conditions (e.g. structures and facilities in streams, their beds, and adjacent grounds). Activities like planting and cutting down trees and bushes in high water areas also require permissions from a water authority office. Stream managers propose high water areas delimitation primarily in developed areas of municipalities along the streams for the so called “hundred years water” Q100, i.e. theoretical level that can repeat once in 100 years. Practically it can happen in a shorter period several times, or it need not happen at all in 100 years. If a higher water level (natural flood) is known, the stream manager shall draw the high water area of such flood too. Systematic high water protection in high water areas, as stated above, should be addressed within the frame of the complete basin. Therefore a combination of technical with landscape measures is necessary. The floods may appear also in winter when the ground is frozen and drainage is almost 100%. Then the water reservoirs, dry polders, dikes, controlled spill etc. play an important role in high water protection. During floods of a hundred years level and higher there may be proclaimed a building ban in high water areas, however it may be necessary only to respect certain more strict behavioural rules in the given area. Endangered grounds in a high water area may be utilised under reasonable high water risk only. Existing structures in those areas may be repaired and reconstructed under condition that the subjects concerned are made familiar with the risk degree of a possible flood and its consequences, taking into account also the extra costs for protection of their assets. New constructions shall not be permitted. Utilisation of existing structures for business activities is possible provided that the new business plan goes with the local plan and the entrepreneur proves that there can not occur any damages to structures, or ground or underground water pollution due to floods. After a high water area is proclaimed by a water authority office, an approval of the competent water authority office will be necessary for all constructions including mining activities and terrain shaping works, as stipulated by the law on waters.

126

127

Autor: Název:

Hana Šimková a kolektiv Územně plánovací dokumentace – protipovodňová ochrana, protipovodňová opatření, sborník příkladů 1999 – 2002 Vydává: Ústav územního rozvoje Brno Garant: Ministerstvo pro místní rozvoj Spolupráce: Magistráty, městské a obecní úřady Zpracovatelé dokumentací Místo a rok vydání: Brno 2003 Vydání: první Náklad: 1 500 výtisků Stran: 128 Tisk: GRAFEX, spol. s r. o., Výstavní 17, Brno Distribuce: Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 601 00 Brno

ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE

Recommend Documents